… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VIII
4
podzim 2007
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Svatém evangelizováni.“ (320) „Život z víry je chápán jako postupné pronikání Ducha Svatého do všeho, co tvo í lidskou osobu.“ (319) Z toho pak vyplývá takto zformulovaná nad je: „Máme šanci, abychom nabídli celkový nový životní styl zahrnující spiritualitu, kvalitní hodnotovou orientaci, metodu ú inné výchovy a hodnotného trávení volného asu. Nejprve je však t eba znovu získat d v ru v tšího po tu ob an . A k tomu m že pomoci sebereflexe minulých let a stanovení priorit: šance na p ijetí má jen církev chudá a sloužící.“ (238) Postupn by m lo sílit „v domí odpov dnosti k es an – laik za náš sv t“ a k tomu „je nutné systematické vedení a stálá formace nejen k vnit nímu osobnímu životu z víry, ale i k aktivnímu k es anskému životu v oblasti profesní a ob anské p sobnosti.“ (242)
Miloslav kardinál Vlk jako p edseda Plenárního sn mu katolické církve v R slavnostn p edal 5. ervence 2007 na cyrilometod jské pouti na Velehrad eským katolík m záv re ný dokument tohoto sn mu s názvem „Život a poslání k es an v církvi a ve sv t “. Jak se m žeme do íst v doslovu dokumentu, za íná tím „posn movní proces, ve kterém musíme uvést v život to, co bylo osmiletým pr b hem Plenárního sn mu p ipraveno.“
P. Václav Hes
Podstatná ást dokumentu se v nuje otázkám pastorace. P ímo v textu se vysv tluje, že „pastorace, jak jí rozumí koncil, je širší innost než jen svátostná pastorace uvnit farnosti. Zahrnuje pé i o sv t Bohem stvo ený a nejd ležit jším projevem této pé e je evangelizace. Evangelizací rozumíme budování cest k pln jšímu životu z evangelia u t ch, kte í už víru p ijali a v dom ji žijí v církvi, a otevírání cest k p ijetí evangelia t m, kte í ho ješt neznají.“ (152) „Proto se musíme starat o to, aby katoli tí k es ané byli nejen ´sakramentalizováni´, tedy jim byly pouze poskytovány svátosti, ale také ú inn v Duchu
Svatý Karel Boromejský
-2-
Sv. Karel Boromejský se narodil 2. 10. 1538 v Acon , zem el 3. 11. 1584 v Milán . Byl synem hrab te Gilberta, z nejp edn jší rodiny v Itálii. Vystudoval s výborným prosp chem universitu v Pávii. Jeho strýc se stal papežem Piem IV. a jmenoval ho svým sekretá em a kardinálem.
jiné zprávy zde došlo k dalšímu uzdravení. Roku 1763 p išel do Sob slavi velitel pluku generál Jan Theodor Rouvroy a ubytoval se v Favotovském dom . Najal si od obce svákovský revír kv li svému zdraví i zdraví své manželky, která trp la zimnicí. A byla luteránského vyznání, s d v rou podle víry katolické prosila u obrázku Panny Marie o pomoc a skute n se uzdravila. Po této události p estoupila do církve katolické. Generál dal na památku vystav t d ev nou kapli ku. Kolem roku 1827 ji obnovil Erazim Kler, sob slavský kupec. V roce 1867 sob slavský d kan Matouš Nikodém nechal postavit ze svého odkazu a z dar v ících kapli nyn jší, k níž roku 1900 byla postavena nyn jší v ž. Roku 1939 byla kaple opravena a do ní byl po ízen z dílny B etislava Kafky z erveného Kostelce nový oltá a do n j vložen obraz Panny Marie ze starého oltá e malovaný na plechu. Po stranách jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava.
Až pozd ji, v roce 1563, p ijal Karel kn žské sv cení. O n kolik m síc pozd ji ho papež Pius IV. ustanovil arcibiskupem v Milán . I když se ke svým hodnostem vlastn dostal protekcí, jako milánský arcibiskup vykonával sv j ú ad s plným nasazením, žil asketickým životem, a p i velké morové epidemii 1576 sám ošet oval nemocné. Prosazoval provád ní záv r Tridentského koncilu. Z ídil seminá pro kn žský dorost. Zem el vy erpán ve svých 46 ti letech. Byl prohlášen za svatého papežem Pavlem V. roku 1610. J. Nol
Poutní místo Svákov Naše putování po mén známých místech zamí í do les mezi Sob slaví a Nedv dicí. Navštívíme poutní kapli Bolestné Panny Marie na Svákov . Poutní kaple se nachází na zalesn ném návrší napravo, asi tvrt hodiny cesty od silnice spojující ob zmín ná místa, obklopená vzrostlými stromy. Tento krásný a výmluvný koutek eské zem si vyvolila královna nebes, aby zde ukazovala svou dobrotu a moc. P itahuje sem etné návšt vníky z blízka i z dáli. Již v 1. polovin 18. století lidé v d li o prameni, který vyv ral v lese pod jedlovým stromem na Svákov . Jistý osleplý tesa z blízké Nedv dice dostal prý vnuknutí ve snu, aby šel ke zmín né studánce, že tam nalezne obrázek Panny Marie, ten aby uctil, prosil Pannu Marii o pomoc, vymyl své o i vodou ze studánky, a pak že prohlédne. Dal se dovést svou dcerou ke studánce a ud lal vše, tak jak mu bylo vnuknuto. Nalezl obrázek, políbil jej, pomodlil se, vymyl o i vodou ze studánky a zrak se mu vrátil. U pramene se po této události stala i jiná vyslyšení proseb a uzdravení. Proto nad ním byla postavena kapli ka, která byla n kolikrát p estavována a lidé sem p icházeli v stále hojn jším po tu. Podle
Kaple je nevelká, ale útulná. Je dlouhá asi 15 metr , široká necelých 6 metr , trojboce uzav ená. V pr elí hranolová v ži ka vysoká zhruba 12 metr zakon ená jehlanem. St echa na v ži je pokryta plechem. -3-
Od kv tna do íjna zde tém každý týden byla sloužena mše svatá. První ned li v ervenci se slavila velká svákovská pou za ú asti n kolika tisíc poutník , kte í sem p icházeli v procesích i jednotliv . Po roce 1989 byla kaple asi šestkrát vykradena, a po roce 2000 byla opravena. Vym n na st echa, okna, vybílen interiér. Byly též po ízeny i nové obrazy k ížové cesty, které jsou uloženy p ed ukradením v bezpe í. Hlavní poutní mše svatá je sloužena na bývalý svátek Navštívení Panny Marie okolo 2. ervence. Krom toho jsou zde slouženy mše svaté o jiných mariánských svátcích. Duchovní správa je vykonávána ze Sob slavi.
to jakási podstatná a zni ující neúplnost. Mohl bych povídat o zemích, kde dlouhá léta panoval ateizmus: jsou tam zni ené duše lidí, ale i zni ená zem . Z toho m žeme vid t, jak je d ležité, a ekl bych nejpodstatn jší, být ízen Ježíšem. Je to On, kdo nás osv cuje, kdo nám nabízí životní doprovázení, doprovázení, které pot ebujeme. Zpracováno na základ text ze setkání papeže Benedikta XVI. s d tmi, které byly u prvního svatého p ijímání 15. 10. 2005.
Maria Krásná jsi Maria Tv j jas je nám záchranou je st elkou, je kompasem je sv tlem na cestách v bludišti vlastních sn je zá í bezpe nou a ta nás vede vždy do náru e Otce. O Maria tichá a tolik pokorná v tom skví se síla Tvá jist a ml ky vedeš svá vojska ve sv t ve v avách bitev a boj všech v nes etných nesnázích Ty vedeš vždy vít zn .
J. Barto
Eucharistie Papež Benedikt XVI. odpovídá d tem Pro je pro normální život dobré chodit na mši a k p ijímání?
Ó sv tlo v temnotách strázní a b d v h íchu a nev e sv ta všeho Královno vít zná a Matko moje já tolik št stí mám, že dít jsem Tvoje.
Umož uje to dostat náš život do rovnováhy. Obklopuje nás totiž spousta v cí. A lidé, kte í nechodí do kostela, nev dí, že je to práv Ježíš, co jim chybí. Cítí ale, že jim v život n co chybí. Jestliže v mém život není B h, jestliže v mém život není Ježíš, chybí mi velmi d ležitý p ítel, chybí mi d ležitá radost pro život, chybí mi síla r st po lidské stránce, chybí mi síla p ekonat slabosti a zrát jako lidská bytost. Výsledky života bez Ježíše a bez sv. p ijímání neuvidíme hned. Ale jak jdou týdny a roky, nep ítomnost Boha, nep ítomnost Ježíše za íná být citelná. Je
Vlasta Hájková
-4-
ho hluboce milujete a není tudíž dne, kdy byste se ho nepomodlili, pak to znamená, že jste opravdovými lidmi modlitby. R ženec je jako ozv na vln, které narážejí na b ehy, na b ehy Boží: „Zdrávas Maria..., Zdrávas Maria...“. Je jako ruka nebeské Matky houpající naši kolébku. Je znamením, že jsme zanechali všech náro ných lidských úvah o modlitb , abychom s kone nou platností p ijali naši malost a ubohost. R ženec je cílem, nikoli výchozím bodem.
R ženec Carlo Carretto S modlitbou je to jako s láskou. Na po átku mnoho slov a dohadování. Pak nastane ticho a každé slovo je dlouho vy kávané. V nesnázích posta í gesto, pohled, malé nic. Sta í, že se milujeme. Dostaví se chvíle, kdy jsou slova zbyte ná, ale rozjímání se nám také neda í, zdá se nám nemožné.
Tábor mrazivého úsvitu a uzam ené truhly 21. 7. – 4. 8. 2007 9. dív í oddíl Mod inky se letos op t vydal na tradi ní letní tábor. Naše kroky sm ovaly na Šumavu, k povodí Teplé Vltavy. Protože se traduje, že i v t ch nejv tších parnech se zde teplota vody pohybuje jen okolo 12-ti C, vybavily nás pe livé maminky teplým oble ením. Hned v úvodní ve er jsme se u „zahajovacího“ ohn prom nily v hleda e bájného pokladu Ink . Celotáborová hra byla inspirována deníkovými zápisy skupiny cestovatel , kte í se na nebezpe nou cestu za pokladem vydali dávno p ed námi v polovin 19. století.
A to je vhodný as pro jednoduchou modlitbu, as, kdy duše spo ine na Bohu oby ejným oddaným pohledem, který asto provází vyprahlost a utrpení. V tu dobu vzkvétá tzv. litaniová modlitba, která je nekone ným opakováním stejných výraz , chudá na slova, ale bohatá obsahem. „Zdrávas Maria...“. Tehdy je nejvhodn jší doba na r ženec. Oblíbíme si ho jako jednu z nejdokonalejších modliteb. Když jsem žil v Egypt , asto jsem se ú astnil živých debat o výhodách nebo nevýhodách r žence. Avšak nakonec m žádná z t chto diskusí pln neuspokojila. Až na poušti jsem pochopil, že ti kdo diskutují o r ženci, ješt v bec nepochopili ducha této modlitby. R ženec pat í k t m druh m modliteb, které p edcházejí nebo provázejí kontemplativní modlitbu Ducha. A p i n m rozjímáte nebo ne, a jste p i n m více i mén roztržití, jestliže -5-
sv tového skautingu byl tento tábor neoby ejný.
K náro n jším úkol m pat il nap íklad rychlostní pr jezd divokým terénem jihoamerických pamp, p echod eky plné krokodýl , pe ení ulovených zví at i rýžování zlata. K pokladu jsme se dostali díky popisu cesty na tzv. quipu ( ti kipu), provázkového písma Ink , již po týdnu. Tato quipu byla odm nou za více i mén úsp šn spln né díl í hry. ekalo nás ale nemilé zjišt ní – truhla s pokladem byla uzam ená jedenácti zámky, klí e ovšem chyb ly. Podle nedaleko nalezeného deníku jsme všechny klí e zakrátko získaly. B hem našeho pobytu na Šumav se slavilo ve skautském sv t významné výro í. Sv tový skauting se totiž 1. 8. 2007 dožil sta let. P esn p ed nimi totiž zakladatel skautingu, Robert BadenPowell, s n kolika chlapci – skauty zahajoval první letní tábor. N kte í skauti si toto výro í p ipomn li v rámci expedice do Skotska s tam jšími skauty. My bychom se však p ipravily o každoro ní tábor a tak jsme výro í oslavily jako v tšina skaut na celém sv t . Domluva zn la tak, že každý skaut má 1. srpna vylézt na n jaký kopec, horu a odtud pozorovat Úsvit 2. století skautingu. My se rozhodly pro šumavský Boubín, protože se nacházel pouhých 16 km od našeho tábo išt . O p lnoci jsme se tedy vydaly na cestu, abychom o páté došly na vrchol. Tam jsme se potkaly s n kolika dalšími oddíly. Když vyšlo slunce, zú astnily jsme se mše svaté, kterou celebroval Otec Jaroslav Karl. N které z mladších sv tlušek zde také složily sv j první slib skautingu – „sv tluškovský“. Ostatní si sv j slib obnovily. A koli byl onen úsvit na Boubín opravdu mrazivý, pro všechny to byl mimo ádn silný zážitek a také p kný vrchol tábora. Zbývaly totiž už jen 2 dny, pak jeden den samotného odjezdu. Myslím, že mohu za všechny poznamenat, že také díky oslav sta let
Zuzana Dvo áková, 9. oddíl Mod inky
S d tmi v Pohnání Úpln na konec prázdnin – až po setkání mládeže v Tábo e, jsme vyrazili už po desáté na náš malý letní tábor do Pohnání. Protože to bylo opravdu pozd , tvo ilo osazenstvo na fa e jen sedm d tí a dva dosp lí z r zných farností táborského vikariátu. Jako každý rok jsme se i letos pokusili p iblížit d tem jednoho z eských sv tc (vloni to byl sv. Jan Nepomucký, p edtím sv. Prokop, Hroznata, Cyril a Metod j...). Letos jsme se snažili jít po stopách našeho diecezána a letošního „oslavence“, sv. Jana Neumanna, se kterým se d ti setkaly už na D tské vikariátní pouti.
Postupn jsme se seznamovali s d ležitými událostmi života sv. Jana a na jejich motivy hráli hry. Nap . rozluštit zprávu psanou indiánským písmem, ukázat na map cestu sv. Jana z Prachatic do USA, p iblížit si cestování v 19. stol. – jízdu na koni nebo plavbu na lunu p es „mo e“ – koupališt . Ve st edu jsme jeli na výlet: kam jinam, než do Prachatic. Museli jsme hodn brzo vstávat a n kolikrát p estupovat – samotná cesta byla velkým dobrodružstvím. V Prachaticích jsme navštívili Hospic sv. Jana Neumanna, kde nás ochotn provedla -6-
švagrová P. Jana Turka. V tšina d tí do té doby nev d la, co je to hospic. Také jsme vid li d m, kde vyr stal sv. Jan a kostel, kde byl pok t n, vylezli jsme na kostelní v ž, obešli m stské hradby, schovávali se p ed dešt m v podloubí na nám stí... V pátek p i bohoslužb na za átek školního roku jsme se zapojili scénkou o tom, jak špatn dopadli ti, kte í si nevzali na výlet plášt nku (evangelium bylo o deseti pannách a vyhaslých lampách). Po mši byl táborák na rozlou ení s létem na farní zahrad , kde se sešlo dost d tí i dosp lých. Dlouho jsme hráli hry, opékali vu ty a povídali s P. Ji ím. B hem týdne jsme si zahráli spoustu her a trochu se i vykoupali. Celý týden byl krásný, ale náro ný. Velký dík pat í Honzovi K emenovi za spolupráci p i vedení tábora a za skv lé va ení :-)
svatá byla sloužena na oslavu Neposkvrn ného Srdce Panny Marie. Druhá byla 25. 8. (Panny Marie Královny) v Klenovici, z Klu enic cca 10 km, sm rem na p ehradu Orlík. V obou vesni kách jsou kapli ky tak malé, že mše svaté byly slouženy pod širým nebem p ed kapli kami za doprovodu kláves a zp vu místních d tí. Po skon ení mší bylo p ipraveno pohošt ní, které napekly místní ženy. Ob mše svaté byly slouženy P. Janem Nep. Löffelmannem, premonstrátem z Milevska, který spravuje farnosti Klu enice a Lašovice. Na význa ných místech je na poutích n kolik tisíc v ících, zde bylo n kolik desítek. Myslíme si, že Matka Boží má radost i z tak „malého stádce“. Nol ovi
Václav Mikula
Putování po poutích V letních m sících probíhají pout v mnoha m stech a vesnicích po celé eské republice. N které jsou známé široko daleko, o n kterých nikdo moc neví, a p esto jsou krásné i ty v malých vesni kách.
Desáté výro í školy Bernarda Bolzana (zá í 1997 – 2007) Motto naší školy: „Být š asten sám a jiné blažit, to je hlavní úd l lov ka.“ B. Bolzano „Když tu špatnou knihu, lituji z celého srdce, že v dnešní dob umí íst každý.“ I tato slova ekl úžasný Bernard Bolzano. Jeho maminka m la 12 d tí a 10 jich doma zem elo. Z stal pouze Bernard (v n nemocný) a jeho bratr. P esto v nich bylo tolik lásky díky mamince a tatínkovi, kte í vychovávali d ti ve ví e a m li na n velký vliv.
Letos v lét jsme navštívili i dv takové pout . První byla 17. 6. v Zadním Chlumu. Vesni ka je vzdálená od Klu enic, kam jsme chodili v ned li na mši svatou, cca 5 km. Zadní Chlum je za kopcem zvaným Onen Sv t. Poutní mše -7-
se, že prost edkem k povznesení lidstva je výchova. Pln se s tímto ztotož uji. D kuji Pánu Bohu za všechno a d kuji Vám všem, že jste to do etli až sem. Odm nou Vám je na záv r ukázka z díla B. Bolzana O žen na tržišti (upraveno). Jedné žen se zdálo, že vešla na tržišt do nového krámku a k jejímu p ekvapení stál za pultem B h. „Co prodáváte?“ otázala se. „Všechno, po em touží vaše srdce,“ odv til B h. Žena nejd ív nev d la, má-li v it vlastním uším, ale pak se rozhodla, že si tedy požádá o to nejlepší, co si lov k m že p át. „Cht la bych klidnou mysl a lásku a št stí a moudrost a osvobození od strachu,“ osm lila se. Pak se zarazila a rychle dodala: „Nejen pro mne. Pro všechny lidi na zemi.“ B h se pousmál a ekl: „Myslím, že jste mi moc dob e neporozum la, má milá. My neprodáváme plody, pouze semena.“
A tak myslím i na moji maminku, které jsem vypráv la o svém snu a touze mít svou školu plnou lásky, porozum ní a jemného k es anského p ístupu. Maminka mi to rozmlouvala, ale p ipoušt la, že touha otevírá dve e n emu novému vždy s pomocí Boží. Po jedné krásné ned lní mši svaté, kde pan d kan Vyhlídka mluvil o tom, že nemáme nic d lat na p l, m oslovil Standa Kosík (tehdy mi ješt vykal) a ekl: „Mám možnost do Tábora nasm rovat esko-n meckou školu pod záštitou Bavorského ministerstva školství. Šla byste do toho?“ A pak už bylo hodn práce, starostí i radostí, a ve spolupráci se Zde kem Trskou (dnešním editelem) a Pavlou Šedivou škola vznikla. Osm let jsme byli na Tržním nám stí, potom i na Bašt , nyní se nacházíme na Parkánech. Škola nese jméno Bernarda Bolzana – katolického kn ze, filozofa, matematika i pedagoga. Pro naši innost je to velkým závazkem a sou asn to nejlépe vyjad uje poslání školy. Cílem nás všech je odhalit talent žáka a dále jej rozvíjet a ú inn pomoci, když se žák potýká se studijními problémy.
Marie Berková
Zajímavé knihy Podzimní deštivé po así nás asto p inutí sednout si doma v teple a otev ít zajímavou knihu... Podívejme se nyní spole n z jakých knih m žeme vybírat. Tomáš Špidlík je autorem knihy „Církevní otcové“, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2006. Uvažuje v ní o základních otázkách k es anského života. Tlumo í výroky a názory k es anských osobností, jimž se dostalo estného titulu „Otcové církve“. Ti totiž ve svém díle nez stávali jen u teoretického poznání v rou ných pravd, ale vždy se ptali, co tyto pravdy znamenají pro duchovní život. Také P. Tomáš Špidlík jde ve svých rozjímáních k jádru v ci a dotýká se naší živé p ítomnosti. Vznikl tak zajímav uspo ádaný pohled na spiritualitu prvních k es anských staletí, který pot ší každého, kdo se chce duchovn ob erstvit a pou it.
Hlavní ideou Bolzana bylo dokázat, že k es anství se nep í í rozumu, že lze víru i rozum spojit. Bolzano byl hluboce v ící lov k, který ale také uznával význam humanity a tolerance. Domníval -8-
Vyd í v roce 2007. Autor je synem spisovatele Eduarda Petišky. Narodil se v Praze v roce 1951. Vystudoval d jiny a teorii divadla na FFUK. V jeho tvorb nalezneme verše, povídky, divadelní hry, eseje i román (Prorok). Oblíbená je i kniha povídek „And lské vte iny“ – vyšla v roce 2005. „Kniha radosti“ má motto: T m, kdo pomáhají svým blízkým, aby poznali, že každá tma je p edjit ní... Eduard Martin p ijímá život jako p íležitost mít rád, usmívat se, pod lit se o svá pozorování a o jejich poselství. Jako sb ratel a archivá post eh ze života zachytil radostné i smutné p íb hy svých blízkých do krátkých vypráv ní. D kuji Vám, že jste se mnou listovali sv tem poutavých knih.
Jan Heller napsal knihu „Stezka ve skalách“, vydalo jí nakladatelství a knihkupectví Kalich v roce 2006. Titul knihy se váže k fotografii na obálce knihy. Je to však i obraz našeho života, nebo p esn ji jeho ásti. N kdy se v život brodíme bažinami a bojíme se, aby nás nepohltily. Jindy krá íme po tenkém led , který už už praská. N kdy je nám dop ána cesta rozkvetlou loukou i proslun ným lesem, kde všechno voní. Horší to bývá v houštinách i v šeru, kdy nevidíme kup edu. Jsou ovšem i asy, kdy se prašná cesta m ní v pouš s nad jí v nedohlednu. Co potom? Jde o to, aby se bloud ní zm nilo v cestu s jasným cílem. Ale to je nutné stoupat vzh ru, neprocházet se jen po rovin nebo b žet z kopce. Stoupat musíme i ve skalách, kde je stezka sev ena balvany a jen tu a tam se mihne živý lístek u nohou. Schody ve skále jsou pevné, unesou nás i to, co si možná zbyte n vle eme s sebou. K cíli zatím nedohlédneme. S tím je pot eba se vyrovnat. V cíl musíme v it. Ani tuto stezku nemáme ve své moci. To ona vede nás. Ne naopak. Je-li to stezka n kdy namáhavá, je t eba si p ipomenout, že pravé putování je stoupání. A to až tam, kam zatím nedohlédneme jinak než vírou a nad jí. Za neme se to trochu u it. To je vlastní zám r této neoby ejné knihy. Hlavní myšlenku knihy vyjad uje žalm: „Vytáhl mne z bahna, postavil na skálu, upevnil mé kroky.“ (Žalm 40,3). Eduard Martin (vlastním jménem Martin Petiška) je autorem knihy s názvem „Kniha radosti“. Vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní
Mgr. Miloslava Skopcová
O k es anství nejen ern Úcta k zem elým Po Japonsku jsme údajn druhou zemí na sv t v po tu zpopel ování zesnulých (celkem 75%). S tém t emi desítkami krematorií prý pat íme k rarit ve st ední Evrop . Nap íklad v Rakousku jsou pouze dv krema ní sín . P ibývá rovn ž poh b bez ob adu, zejména ve velkých m stech. Podle TK (z r. 2005) je to v Praze až 70% a v Brn asi 40% poh b . A tento trend stoupá. Zpráva TK ješt dodává, že „tento trend má p edevším ekonomické d vody, ale souvisí také s odklonem od tradic a se ztrátou p irozených duchovních ko en “. Na druhou stranu však t eba u silnic najdeme bezpo et pomní k , které stále p ibývají. S fotkou, sví kami... I když se poh eb zem elého vykonal t eba bez ob adu, pomník se realizuje. Úcta k t lu prakticky žádná, hrob asto v bec neexistuje. Vít zí pomní ek a idealizovaná vzpomínka, která není provokativní jako hrob. Zdá se, že tam, kde mizí úcta k lov ku živému, není d vod k úct v i -9-
zem elému. Nic nového pod sluncem. Starok es anský historik Eusebius uvádí p i svém popisu utrpení mu edník v Galii za as císa e Marka Aurelia zajímavý post eh. Po krutém mu ení nevinných k es an se zu ivost pohan obrátila i proti t l m umu ených a pohané bránili poh b m zem elých k es an . A na to Eusebius dodává vysv tlení: „Takto cht li vyjád it pohané své vít zství nad Bohem. Mysleli si, že zabrání možnosti znovuzrození k es an , a tím je p ipraví o nad ji ve vzk íšení.“
P esto ani v církvi nebyla úcta k zem elému lov ku od po átku samoz ejmostí. Existoval totiž velmi silný názor vycházející z helénské kultury, který vnímal Boha tak ist a svat , že odmítal jeho spojení s hmotou a sv tem. Ježíšovo lidství považoval za pláš , který se smrtí odhazuje a duše tak nabývá vytoužené svobody. Smrt byla vnímána jako dobrodiní pro duši. Hlavním bojovníkem za est lidskosti byl apoštol Jan: „Do sv ta vyšlo mnoho t ch, kte í vás svád jí, nebo nevyznávají, že Ježíš Kristus p išel v t le; kdo takto u í, je sv dce a antikrist“ (2 Jan 1,7). Rozhodujícím bylo práv zmrtvýchvstání Ježíše v jeho oslaveném t le. A dále eucharistie – „T lo Kristovo“. Pojem „t lo“ se tedy stal pro k es any n ím posvátným. Ovlivnilo to nejen úctu k trpícím, ale také k zem elým a jejich poz statk m. T la mu edník byla poh bívána s náležitou úctou a asto za cenu rizik a ob tí. Byla to p ece t la svatých! Na jejich hrobech se slavila mše svatá.. Dodnes je zvykem ukládat do oltá ostatky svatých nebo je symbolicky poh bívat (p enášet v pr vodu). K es anství tedy p isp lo k tomu, že úcta k zem elým a k jejich hrob m se stala citlivým barometrem úrovn lidskosti ve spole nosti.
Úcta k zem elému má skute n základ ve ví e ve slavné zmrtvýchvstání na konci as . Úcta k lov ku a víra v Boha zde úzce souvisí. Tém sarkasticky p sobí pasáž k vypln ní úmrtního listu nedonošeného dít te: „pokud mrtv narozený plod váží mén než 1000g, úmrtní list se nevypisuje...“ Pouhý gram tak rozhoduje o tom, zda lov k vstoupí do d jin a získá i právo na poh eb, nebo se ztratí v zapomn ní lidstva. A když se k tomu p idají další notoricky známé zp soby znevažování lidského života, pak se opravdu není možné divit, že stále více chybí d vody, pro mít úctu k zem elým.
Ji í Ka a P evzato z katechetického v stníku .9
Stane se mše sv. 15. 8. u kaple P. Marie u Jezera v Chotovinách tradicí? O letošním svátku Nanebevzetí P. Marie 15. srpna se n kte í farníci z Chotovin, Tábora, Klokot, Sez. Ústí a Borotína sešli na mši sv. u kaple P. Marie u Jezera v Chotovinách. Sloužil zde mši sv. otec Hroznata Holický na rozlou ení s eskobud jovickou diecézí a posv til okrasné kv tiny a lé ivé byliny, tak jak je tomu na mnoha místech v tento den v naší - 10 -
vlasti zvykem. Stane se to tradicí i u nás? Mohlo by.
Chotoviny a Borotín probíhá též na základních školách, a sice: v Chotovinách každé pond lí ve 14:05, v Borotín pak každou st edu ve 14:45 hodin. V pátek 28. zá í se po mši svaté v 17:00 hodin sešli farníci z Chotovin a okolí u kaple sv. Václava v Chotovinách na pravidelném Svatováclavském setkání, spojeném se zp vy a s modlitbou za naši vlast. V ned li 30. zá í se konala pobožnost na Horkách v kapli zasv cené sv. Václavovi. P i pobožnosti jsme pod kovali za ud lené milosti a poprosili za ochranu do dalších dn pro všechny obyvatele obce.
Po bohoslužb jsme posed li u táboráku, opekli vu ty a rozebrali si posv cené kv tiny, abychom si je odnesli do svých domov . Popravd e eno ani se nám dom moc necht lo. Otci Hroznatovi jsme pop áli hodn Božího požehnání do nové služby u Církevního soudu v Olomouci a pod kovali mu za to, že jsme se mohli zú astnit krásné bohoslužby na míst nám tak milém.
V ned li 30. zá í se v obecní kapli v Radkov (farnost Borotín) konala ekumenická bohoslužba u p íležitosti slavení slavnosti svatého Václava, jehož obraz je umíst n i v této kapli. Program bohoslužby p ipravila fará ka Sboru C SH v Chotovinách, sestra Petra Tamchynová, kázání pronesl borotínský administrátor pater Jan Kuník. D kujeme všem, kte í p išli, d kujeme též za podporu obce Radkov zastoupené panem starostou Tomášem Bálkem.
M. Nováková
Ve st edu 3. íjna a v pátek 5. íjna dopoledne zorganizovala ZŠ Borotín a ímskokatolická farnost Borotín pou d tí z borotínské základní školy po kapli kách v Borotín a okolí. D tem i u itel m d kujeme za trp livost.
Krátké zprávy Mimo ádná sbírka na opravu h bitovní zdi s kapli kou v Pohnání vynesla 18.760,- K a sbírka na opravu východní st ny kostela v Ratibo icích vynesla 16.500,- K . Pán B h zapla všem dárc m.
V sobotu 6. íjna se konala d tská diecézní pou na Svaté Ho e. Téma letošní pouti bylo: „Každý má v církvi své místo“. Pou za ala v 10.30 mší svatou, které p edsedal eskobud jovický biskup Mons. Ji í Pa our OFMCap. Po mši svaté byl program pro d ti na jednotlivých stanovištích. Záv r pouti byl okolo 15. hodiny.
I v letošním roce probíhá ve farnostech Tábor a Sezimovo Ústí výuka náboženství na základních školách. Výuka náboženství ve farnostech - 11 -
národ Evropy?“ P ednáška za íná v 17.30 hod. v poutním dom Emauzy na Klokotech.
V pátek 12. íjna se dožívá požehnaných 90 let P. Václav Žitný, dlouholetý duchovní správce táborské farnosti. Up ímn mu d kujeme za všechnu jeho práci pro Boží království, zvlášt v Tábo e, a ze srdce mu vyprošujeme klidné dny a hojnost Božího požehnání.
Celodiecézní sbírky v íjnu a listopadu: 21. íjna na misie 4. listopadu na Charitu (duši ková) 18. listopadu na bibli
V ned li 14. íjna bude, dá-li Pán, p i slavení mše svaté v Chotovinách, Borotín a Hošticích ud lovat novokn žské požehnání P. Peter Jan Madár z Kongregace Brat í Nejsv t jší Svátosti.
Na sobotu 10. listopadu zve otec biskup Ji í do eských Bud jovic všechny farní pomocníky: pastora ní asistenty, kostelníky, varhaníky, akolyty, lektory atd. Toto setkání má sloužit k vzájemnému povzbuzení pi spole né služb tomu, o n mž íká biskupské heslo otce biskupa: „Pán B h je veliký.“
V ned li 14. íjna p ivítáme na pravidelném Setkání s farníky na chotovinské fa e krom P. Petera též JUDr. Stanislava Ondru, pracovníka kriminální služby Tábor, který pohovo í o zkušenostech svého povolání z pohledu v ícího lov ka. Na pátek 19. íjna p ipadá adora ní den (osadní svátek) ve farnosti Ratibo ské Hory. Program: 17.00 – výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 – mše svatá, po ní modlitba litanií a požehnání
Ve tvrtek 29. 11. v 18.00 hod. bude v táborském muzeu p ednáška Ji ího Hladkého, editele kulturního st ediska v Písku, na téma: „Kapli ky, vznik a vývoj na Milevsku a Táborsku.“
Na tvrtek 25. íjna p ipravila KA v Tábo e p ednášku Dr. Petra P íhody, psychiatra, pedagoga a publicisty s názvem: „Pro jsme nejbezbožn jší
Každý pátek od 20.30 hod. se schází mladí farníci v sokolovn v Tábo e na volejbal. Srde n zveme mezi nás všechny sportovce jakéhokoliv v ku.
Výuka náboženství ve školním roce 2007/08 ve farnosti Tábor a Sezimovo Ústí Den a hodina pond lí 12.45 – 13.30 13.40 – 14.25 13.30 – 14.15 úterý 13.55 – 14.40 st eda 13.00 – 14.00 13.40 – 14.25 15.00 – 16.30 tvrtek 14.30 – 15.15 15.30 – 16.30 pátek 12.45 – 13.30 18.00 – 22.00
Škola Orbis-Pictus Orbis-Pictus III. ZŠ Sez. Ústí I Bernarda Bolzana nám. Mikuláše z H. Orbis-Pictus Bernarda Bolzana nám. Mikuláše z H. II. ZŠ Sez. Ústí II Orbis-Pictus Orbis-Pictus
Katecheta Karel Dušek Karel Dušek Pavla Plátová Václav Mikula Petr Svoboda Karel Dušek Karel Dušek Petr Svoboda Karel Dušek Karel Dušek Karel Dušek
- 12 -
T ída Po et d tí 1. t ída 1 4. – 5. t ída 10 2. t ída 3 1. – 5. t ída 7 4. – 5. t ída 3 2. – 3. t ída 17 6. – 9. t ída 7 2. – 3. t ída 3 4. – 6. t ída 2 6. – 9. t ída 4 st edoškoláci 12
Bohoslužby kolem dne Vzpomínky na všechny v rné zem elé Den
Tábor
tvrtek 1. 11.
8.00 mše s breviá em 18.00 mše svatá H bitovy: 15.00 ekanice – mše svatá 15.00 elkovice 16.00 Horky sv. Filip a Jakub: 18.00 mše s adorací 17.30 Klok. hodinky 18.00 mše svatá 18.45 zp vy z Taizé 8.30 mše svatá 9.30 farní kavárna 15.00 nový h bitov 18.00 mše svatá 19.30 povídání o ví e
Pátek 2. 11.
Sobota 3. 11. Ned le 4. 11.
Den
Chotoviny
tvrtek 1. 11.
19:00 mše sv. + h bitov u kostela
Pátek 2. 11.
Pátek 9. 11.
16.30 mše svatá
Pohnání
Ratibo ské Hory
16.30 mše svatá 15.15 Ratibo ice mše sv. + h bitov
16.30 mše svatá
15.15 mše svatá + h bitov 10.00 adorace 10.30 mše svatá
Borotín
kaple na h bitov 11.30 mše svatá + h bitov
Hlasivo h bitovní kaple sv. Jana Nepomuckého 17:30 mše sv. + h bitov
8:15 mše sv. + obecní h bitov
Sobota 3. 11. Ned le 4. 11.
Sezimovo Ústí
St ezimí
Mezno 16:30 bohoslužba na h bitov
Hoštice
18:00 mše svatá + h bitov
18:00 mše sv. + h bitov 8:15 mše svatá
10:00 mše sv. Kostelec 18:00 mše sv. + h bitov
12:00 mše sv. + h bitov u kostela
h bitov = pobožnost na h bitov (po mši svaté) První týden v listopadu je vhodné více pamatovat na zem elé a pomáhat jim k „odpo inutí v pokoji“ zvlášt modlitbami p i návšt v h bitova a p ijímáním svátostí (smí ení a eucharistie).
- 13 -
„Tatí, je krásný den?“ „Do pr ic, pro se každý den tak hloup ptáš?“ „Víš, tati, pan u itel íkal, že se jednoho krásného dne z toho mého hloupého vyptávání zblázní.“
Dva d chodci: „Kolik je hodin?“ „Nevím, taky jsem je musel prodat.“
Malý Pepík nechce usnout, proto si k n mu na postel sedne tatínek a za ne mu vypráv t pohádku. „Už spí?“ táže se po chvíli maminka. „Ano, ale zapomn l si sundat boty,“ ozve se Pepík.
„Z eho se vaší paní ud lalo najednou tak zle?“ „To bude ur it tím, že se nedostala ke slovu.“ Na houbách: „Jak se vám vedlo v lese, pane Dubáku?“ „Ani se neptejte. Do deseti jsme marn hledali houby... a do ve era pak babi ku.“
Pan Novák se vrací z práce dom . Manželka ho vítá slovy: „Mám pro tebe dv zprávy, dobrou a špatnou.“ „Nap ed mi pov z tu dobrou.“ „Airbag ve tvém aut funguje...“
Musíme dávat pozor, je to velmi nebezpe ná tvr …
Když se pacient probral z narkózy, byl v temném nemocni ním pokoji. „Co se d je sestro?“ „Léka na ídil, abych stáhla rolety, protože naproti ho í d m. A vy byste si mohl myslet, že se operace nepoda ila a že jste v pekle.“
„Mami, Jenda p išel v era do školy špinavý a pan u itel ho poslal dom !“ „A pomohlo to?“ „Jasn ! Dneska p išla špinavá celá t ída.“
Ptá se jeden pán druhého: „Víš, na co mají letadla vrtuli?“ „No p ece na to, aby se udržela ve vzduchu.“ „Ne, aby se cestující nepotili!“ „Jak to? Vždy je to nesmysl.“ „Vážn ? Ale p ece kdyby se ta vrtule p estala ve vzduchu to it, to bys vid l, jak by se všichni za ali potit!“
Pan doktor nasadí Otíkovi nové brýle a ptá se ho, jak v nich vidí: „Vidím bezvadn , paní doktorko.“
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
„Mami je inkoust drahý?“ „Ani ne.“ „Tak pro mi dal táta pohlavek, když jsem trošku ukápl na koberec?“ Dva m síce p ed Vánocemi. „Tati, mohl bych dostat pod strome ek nové lyže?“ „Na nové? Na p d máš ješt staré a od b ezna sis jich ani nevšiml...“
- 14 -
