… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VIII
2
velikonoce 2007
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Vstal, skrývá se. Kde, v kterém míst ? Na cest své ho najde jist , kdo v í v n j. A nalezna, bude ho v duši mívat hostem. Kde je tv j zni ující osten, ó smrti, v era vít zná? Václav Ren , Popelka Nazaretská
vstupovat do této úžasné skute nosti. Velikonoce jsou nejen p ipomínkou dávných událostí, ale p edevším jejich aktualizováním, jejich prožíváním „tady a te “ a tím i možností mít ú ast na všem tom, co B h skrze Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání pro každého lov ka otev el. Liturgické slavení jednotlivých dn Svatého týdne, a zvlášt Velikono ního t ídenní, je tedy zárove p ipomínkou toho, co se stalo, d kováním Bohu za jeho úžasnou lásku, napl ováním základního smyslu našeho lidského života, totiž oslavou Boží velebnosti, ale také vd ným p ijímáním nabídnuté Boží milosti a vyjad ováním ochoty k p ijetí poslání, které nám jako Božím spolupracovník m bude sv ováno. Letošní velikono ní íslo Farního zpravodaje dostáváte na Kv tnou ned li, abyste m li aktuáln v rukou pozvání k ú asti na všech aktivitách našich farností. A jejich prožívání vás nejen napl uje velikou radostí, ale a to i p ináší hodn užitku vašim rodinám, vašim p átel m a v bec všem lidem, se kterými se setkáváte. A jsme tak všichni stále p esv d iv ji „kvasem“, který Boží silou prokvasí t sto celé naší spole nosti.
VÍT ZSTVÍ ŽIVOTA Bude už kone n lépe? Do káme se lepších poslanc , schopn jších ministr , komunikativn jších zastupitel , citliv jších duchovních pastý , ohledupln jších soused , láskypln jších partner …? Kdy už bude konec tomu všemu, co nás každodenn zlobí a trápí? Práv o tom jsou Velikonoce! Zlo ve všech jeho podobách je p emoženo. Nemizí ze sv ta, ale je tu ešení a každý lov k má možnost být spole níkem Ježíše, který svým zmrtvýchvstáním zvít zil nad zlem a smrtí a otev el novou možnost opravdu hodnotného života.
P. Václav Hes
SVATÝ MARTIN I. (13. dubna) Svatý Martin I. je uctíván jako poslední mu edník mezi papeži. Pocházel z m sta Todi v kraji Umbrie. Po ur itou dobu p sobil jako kn z v Konstantinopoli. Již tam vystupoval proti bludnému monotheletismu, u ení o jedné v li v Kristu. Tuto myšlenku uvedl do sv ta konstantinopolský patriarcha Sergios I. (610 – 638) jako kompromis mezi u ením církve o dvojí p irozenosti v Kristu, totiž božské a lidské, a u ením monofyzit , kte í hlásali, že Ježíš má jen p irozenost božskou, a proto nemohl trp t na k íži.
My jsme nejenom uv ili, že „B h tak miloval sv t, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v n ho v í nezahynul“ (Jan 3,16), ale m žeme i -2-
Cht l tím získat zp t do církve egyptské monofyzity. Monotheletisté u ili, že Kristus má sice dv podstaty, božskou a lidskou, ale jen jednu v li a to pouze božskou. Toto u ení bylo pozd ji oficiáln odsouzeno na III. konstantinopolském koncilu (680 – 681). Roku 649 byl Martin zvolen papežem. Když cht l byzantský císa Konstantin II. vnutit svým dekretem církvi monotheletismus, svolal papež Martin do íma synodu, která odsoudila tento císa v postoj a potvrdila u ení chalcedonského koncilu z roku 451 o dvojí p irozenosti v Kristu. Císa to prohlásil za velezradu, dal Martina odvléci do Konstantinopole a v roce 653 postavit p ed soud. Když Martin necht l ustoupit a state n hájil pravou víru, byl odsouzen k smrti rozsekáním na kusy. Tento drastický trest byl na žádost byzantského patriarchy Pavla zmírn n na vyhnanství. Papež byl vypov zen do Chersonu (dnes Sevastopol) na Krymu. Tam na následky trýzn ní a hladu 16. zá í v roce 655 zem el. Byl pochován v Ca ihrad a pozd ji byly jeho ostatky p eneseny do íma. Dodnes je uctíván jak na Východ tak na Západ za sv j hrdinský postoj a v rnost Kristu.
stvo il a velmi nás všechny miluje. V pr b hu d jin n kolikrát ústy prorok oznámil, že v p íhodný as pošle lidem svého Zachránce – Spasitele. P esn p edpov d l jeho narození, život i jakým zp sobem nás zachrání. A tak se p ed dv ma tisíci lety v Betlém narodil Ježíš Kristus. Byl to Boží Syn. B h jej poslal na naši zem v lidském t le, abychom mu rozum li. O Velikonocích si p ipomínáme, že Ježíš zem el na k íži, aby svou smrtí zaplatil za naše h íchy. Velikonoce jsou d kazem, že B h své sliby plní. Je v rným Bohem, kterému m žeme d v ovat.
Prameny: Jan N mec: Nové profily sv tc Petr Pracný: eský kalendá sv tc
Sta í slyšet jen velikono ní poselství? Žel, nesta í! Je to podobné jako s nemocným lov kem. Sta í, aby nemocný slyšel, že existuje výborný léka , který ho m že uzdravit? Nesta í! Nemocný musí k léka i osobn p ijít, sd lit mu sv j problém a pak se sv it do jeho rukou a do jeho odborné pé e. Musí léka i pln d v ovat a cele se mu pod ídit. Podobn je to i s naším vztahem k Ježíši. Je t eba o n m slyšet, ale pak musíme k n mu osobn p ijít, se vším se mu sv it a cele mu d v ovat. Odevzdat se do jeho láskyplné pé e a do jeho vedení.
J.V.
PRO SLAVÍME VELIKONOCE? P ed dv ma tisíci lety o Velikonocích vstal z mrtvých Boží Syn – Ježíš Kristus. Zvít zil nad smrtí a stal se tak Spasitelem lidstva. Událo se to v izraelské zemi, ve m st Jeruzalém . Mají Velikonoce pro nás význam? Každé Velikonoce jsou d kazem Boží lásky a v rnosti k nám lidem. B h nás
P evzato z letá tu Brn nské tiskové misie -3-
malovány roku 1784 v Benátkách. Sochy eských patron a n které barokní plastiky byly umístn ny na orato i kostela v Žamberku. Poutavá byla p edevším nástropní freska Korunování Panny Marie na klenb v presbytá i. 10. kv tna 1945 zapálila st echu kostela st ela z pancé ové p sti Rudé armády a krov úpln sho el. Cihlové klenby uchránily vnit ek kostela p ed postupujícím požárem. V roce 1957 se z ítily klenby a nové zast ešení nebylo povoleno, kn z soukrom organizující záchranné práce byl uv zn n. V roce 1967 se nepoda ilo kostel za adit do seznamu památek a interiér byl využíván též jako h išt . V sedmdesátých letech byla naplánována a provád na úplná demolice zbylého torza. Peníze se ale vy erpaly na p enesení schodišt do parku zámku Skalka. Toto rokokové kamenné schodišt bylo p ed pr elím postaveno roku 1776. A tak vlastn nedostatek financí kostel zachránil.
POUTNÍ MÍSTO NERATOV Tentokrát naše kroky po poutních místech povedou nap í eskem na esko-polské hranice do královéhradecké diecéze. Poutní místo Neratov se rozkládá v údolí divoké Orlice, p i cest z Rokytnice v Orlických horách p es Bartošovice na Orlické Zaho í. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na svahu nad rozptýlenou horskou vsí. Tradice poutního místa sahá do roku 1661, kdy sem byla z Rokytnice slavnostn p enesena milostná socha Panny Marie, kterou nechal podle svého snu vy ezat rokytnický duchovní správce. Soška byla umístn na do d ev ného kostelíka poblíž pramene údajn lé ivé vody. Na zázra ném míst byly z ízeny malé lázn a p icházeli sem poutníci z ech i Kladska. V blízkosti starší svatyn dal v letech 1723 – 1733 Jan Karel NosticRhieneck vystav t nyn jší chrám podle plán G. B. Alliprandiho. Chrám m l úctyhodné rozm ry: délku 50 m, ší ku 20 m, a výšku kleneb uvnit 18 – 20 m. Kostel byl obrácen k jihu, zevn na k íž byl situován tak, aby jeho hlavní oltá s obrazem Nanebevzetí Panny Marie osv tlovalo o vánocích polední slunce. V pr elí m l dv mohutné nakoso postavené v že, zast ešené mohutnou cibulí. Z velmi bohatého a p sobivého za ízení se nedochovalo prakticky nic. Dva obrazy na bo ních oltá ích byly
Obrat nastal po roce 1989. P išel sem s touhou zachránit zdejší chrám P. Josef Suchár. Kostel byl vy išt n, zapsán do státního seznamu chrán ných památek a 15. 8. 1991 p ijal ve svých zdech (více nezbylo) první tisícovku poutník . Bylo založeno sdružení Neratov, které se ve spolupráci s Charitou v nuje postiženým a pot ebným lidem, zvlášt d tem, které p ijímá do svých rodin. Chrám za al být postupn opravován. V že v pr elí dostaly nové jehlancové st echy a v pr elí mezi n byly -4-
Postupem asu jsem si uv domila: Ježíš ho í touhou, aby nám mohl darovat svou radost. A proto je velmi vhodné ho o tuto radost prosit. Když ho o ni prosíme, otevíráme své nitro a Ježíšova radost m že do nás vstoupit. Proto kdykoliv se mi stane, že jsem v depresi, stalo se mi samoz ejmostí prosit Ježíše: „Pane, dej mi svoji radost!“ A mohu dosv d it: vždy mi dá radost, a to ihned. V takových situacích mám dojem, že Ježíš p ímo eká na to, aby mi mohl dát svou radost. A co je na této radosti zvláštní: dává mi neoby ejnou životní sílu, sílu, kterou n jaké stíny jen tak nezaženou. Touto radostí smutek roztaje jako sníh na jarním slunci. Vnit ní obš astn ní, které vyvolává, se dá t žko popsat. V nouzi, která m potká, m nikdy nenechá samu. Spíše vstupuje se svou radostí do mé lidské nouze.
umístn ny nové hodiny. P ed nedávnem byla dokon ena st echa a nový krov nad celým kostelem. Nad presbytá em je prosklené místo, které je p ipomínkou doby, kdy kostel nem l st echu a byl otev ený sm rem vzh ru. Zbývá dokon it interiér chrámu, který by m l vypovídat o smutném p íb hu chrámu s dobrým koncem. Rekonstrukce by m la skon it v roce 2009. Duchovní správa je vykonávána ze zdejší fary, hlavní poutní mše svatá je sloužena okolo 15. 8. Dnes se stává Neratov velmi významným poutním místem královéhradecké diecéze. J. Barto
DEJ MI SVOU RADOST! Profesionáln jsem asto konfrontována s lidmi, kte í jsou n ím zatíženi a výsledkem je, že n co z té tíže p ejde na mne. Stává se, že jsem z toho velice unavena. Velmi snadno se dostavuje nedostatek radosti, jakási vnit ní temnota. V takové situaci mi velice pomohla slova Ježíše Krista na rozlou enou, jak je zaznamenal sv. Jan. Zvlášt siln na m p sobí slova, která Ježíš ekl, a koliv v d l, že za n kolik hodin bude zat en, a p ece n kolikrát mluví o radosti: To jsem vám ekl, abyste m li radost a aby vaše radost byla úplná (Jan 15,11).
Maria Loley ( asopis Sv tlo 2007)
VELIKONO NÍ HYMNUS Jit enka rdí se r žemi, nebesa zvu í písn mi, zní sv tem jásot vít zný, úpí jen žalá pekelný. Vždy state ný a mocný král, jenž síly smrti pošlapal a brány pekel vyvrátil, nám h íšným viny odpustil. -5-
A zavalen byl balvanem a silnou stráží obklopen, hle, Vít z vyšlý ze hrobu, jde v triumfálním pr vodu. Je konec všemu úp ní, bezmocný ná ek pekel zní: Náš Pán už z mrtvých slavn vstal, jak zá ný and l zv stoval.
Tesa ekl: „Myslím, že tomu rozumím. Ukaž mi, kde máš h ebíky a já to ud lám tak, abys byl spokojený.“ Jan pomohl tesa i p ipravit materiál a pak na celý den odjel do m sta. Tesa celý den tvrd pracoval, vym oval, ezal a zatloukal h ebíky. Když se farmá p i západu slunce vrátil, práv práci dokon il. K jeho velkému údivu tam nestál žádný plot, ale most. Most, který spojoval oba b ehy potoka. Byl opravdu dob e postavený. A soused, farmá v mladší bratr, p echázel most s nataženou rukou. „Jsi opravdu p ítel, že jsi nechal postavit tento most po tom všem, co jsem ti ekl a ud lal.“ Oba brat i si podali ruce. Když se obrátili, tesa sbíral své ná adí do brašny. „Po kej, z sta ješt n kolik dní. Mám pro tebe ješt jinou práci,“ ekl Jan. „Rád bych z stal,“ odpov d l tesa , „ale musím postavit ješt hodn takových most ...“
Bu v n , Kriste, v rným svým plesáním velikono ním. Nás, milostí tvou vzk íšené, vem k oslav své vít zné. Ježíši, každý tvor t chval, nebo jsi slavn z mrtvých vstal, i Otce Ducha milosti a v n všechno tvorstvo ctí. Amen. Hymnus z velikono ní liturgie hodin
DVA BRAT I Dva brat i, kte í žili a hospoda ili vedle sebe, se pohádali. Byl to první vážný konflikt po ty iceti letech, kdy vedle sebe pracovali, d lili se o stroje, pracovní sílu a materiál. Za alo to malým nedorozum ním, ze kterého se vyvinula hádka, p i níž si vym nili pár ho kých slov, a poté následovalo n kolik týdn ticha. Jednou ráno n kdo zaklepal na Janovy dve e. Jan otev el a tam stál muž s tesa ským ná adím. „Hledám práci,“ ekl. „Nemáš n co, s ím bych ti mohl pomoci?“ „Ano,“ ekl starší bratr. „Mám pro tebe práci. Podívej se na ten potok u támhleté farmy. To je farma mého souseda, vlastn je to m j bratr. Ješt p ed týdnem byla na tom míst louka, ale on pak vzal bagr a te ..., te je tu ten potok. Možná to ud lal, aby mne naštval, ale já mu ukážu. Vidíš tu hromadu d íví u stodoly? Chci, abys mi postavil vysoký plot, abych se už nikdy nemusel dívat na jeho pozemek a do jeho tvá e.“
NOVÉ KNIHY Greg Watts je autorem knihy „D lník na vinici“. (Portrét papeže Benedikta XVI.). Kniha byla vydána v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2006. Autor p edkládá poutavý portrét nového papeže – jeho d tství a mládí, -6-
po átku knihy podává stru ný p ehled Tomáškova života po jeho p íchodu do Prahy, když se ve svých šestašedesáti letech ujal ú adu biskupa – administrátora pražské arcidiecéze, až do revolu ního roku 1989, kdy vystupuje jako uznávaný p edstavitel nejen katolických v ících, ale i celého národa tvá í v tvá komunistické diktatu e, o jejíž zhroucení se výrazn zasloužil. Autor knihy popisuje, jak složitá byla kardinálova cesta k jeho postavení jednoho z hlavních mluv ích národa, kolik p ekážek v sob samém i mimo sebe musel p ekonávat, jak se na jeho prom n podílela nejen mezinárodní situace (p edevším volba a podpora papeže Jana Pavla II.), ale i p sobení n kterých významných osobností, p edevším prof. Josefa Zv iny. Autor knihy ukazuje, že nastoupený sm r zvolil František Tomášek up ímn , a že ve svém p esv d ení z stával pevn sv j a neoblomný. V knize jsou nastín ný zp soby, jakými se komunistický režim snažil udržet kontrolu nad církví, i nep átelství stranických i státních funkcioná v i ní. Kniha je zajímavým p ísp vkem k pochopení našich moderních d jin. Anna Penna napsala knihu „Sv dek Boží lásky“. Vydalo ji nakladatelství Paulínky v roce 2006. Jan Maria Vianney, prostý vesnický fará , kterého jeho nad ízení považovali za kn ze dobráka, jenž jen tak tak složil zkoušky nezbytné k vysv cení. Proto byl „vyhošt n“ do Arsu, malé vesnice ve st ední Francii, aby nijak „neškodil“ a „nepohoršoval“. Jist nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se b hem deseti let tento „prostý dobrák“ mohl stát jedním z nejvyhledávan jších kn ží Francie. Jeho život byl velmi prostý: ob toval ho svému poslání. Tajemství celého jeho života spo ívalo práv v bezpodmíne né d v e v milost Dobrého Boha, na kterou odpovídal zcela výjime ným zp sobem:
profesní r st, víru, priority a rovn ž vymezuje hlavní problémy, které Benedikta XVI. ekají. Tato kniha (na rozdíl od papežova vlastního životopisu) zahrnuje i ímská léta Josepha Ratzingera, tedy dobu, na jejímž po átku se stal kardinálem a b hem níž vykonával náro nou a v mnoha ohledech nevd nou funkci prefekta Kongregace pro nauku víry. Greg Watts není historik ani politolog, jeho pohled na papeže je pohledem noviná e. P ínos knihy pro eského tená e spo ívá mimo jiné v tom, že zachycuje a t ídí nejd ležit jší události hýbající sv tovým katolicismem v posledních desetiletích 20. století. Kniha nás motivuje k zájmu o vlastní texty sou asného papeže, které nabízejí myšlenkovou jasnost, hloubku i široký rozhled po záležitostech sv tové církve. Greg Watts je britský noviná , který svou profesní dráhu za al v roce 1988 v katolickém týdeníku The Univerze. Pravideln p ispívá i do The Catholic Times.
Bohumil Svoboda: „Na stran národa“. Kardinál František Tomášek v zápase s komunistickým režimem (1965 – 1989). Kniha vyšla ve vydavatelství Vyšehrad v roce 2006. Autor, publicista PhDr. Bohumil Svoboda, byl po adu let blízkým spolupracovníkem kardinála Tomáška. V knize sleduje jak na základ pramen , tak i literatury a osobní zkušenosti nejvýznamn jší období života a práce velkého pražského arcibiskupa. Na -7-
RECEPT NA VELIKONOCE
sebezapíráním, askezí p stu a pokání a p edevším pohotovou pé í o duše napln nou láskou a modlitbou. Cílem jeho života bylo sloužit milosrdenství, které osvobozuje, zachra uje a obnovuje. Neúnavn daroval své fyzické, morální a duchovní síly tomu, aby se každý lov k, kterého mu Pán poslal, vydal na cestu svatosti. A práv v této pastora ní naléhavosti, kterou fará z Arsu zažíval tkví velmi siln aktuálnost jeho odkazu. Knihy pro vás vybírala a pot šení z etby p eje všem
O echové rohlí ky Rozpis na 25 kousk : 2 vejce 250 g mou kového cukru 250 g strouhaných vlašských o ech strouhanka na vál Krém: 200 g másla 200 g mou kového cukru 2 bílky 300 g strouhaných o íšk 200 g kvalitní okolády
Miloslava Skopcová
1) Vejce rozklepneme a odd líme žloutky od bílk . Z bílk vyšleháme pevný sníh, zlehka vmícháme strouhané vlašské o echy a mou kový cukr a nakonec ješt vmícháme žloutky. 2) Na vál prosejeme strouhanku. Z t sta odkrajujeme kousky a ve strouhance z nich vyvalujeme rohlí ky. Pokládáme je na plech vyložený pe ícím papírem a pe eme ve vyh áté troub p i 180oC asi 15 minut. Upe ené rohlí ky budou pevné, zlatavé a p i pe ení nabudou. Hotové necháme vychladnout. 3) Máslo vyšleháme s mou kovým cukrem, pozvolna zašleháme bílky a p idáme nastrouhané o íšky. Krém navršíme na vychladlé rohlí ky a necháme v chladni ce ztuhnout. Pak je p elijeme rozpušt nou okoládou a necháme chvíli odležet.
ROZUMÍŠ MU? P e etl jsem si na zadním skle auta velkou reklamu jazykové školy: Sv t k tob hovo í. Rozumíš mu? Znalost cizí e i je branou k poznání bohatství národa, který jí hovo í. Napadlo m pozm nit ten slogan: B h k tob hovo í. Rozumíš mu? Nau it se rozum t Božímu slovu znamená poznat nádherné bohatství pravdy o život a otev ít se Božímu plánu, který se mnou a s druhými má. Ji í Mikulášek, St íbrné vte iny -8-
Program poutního místa Klokoty - 2007 První soboty - program: 14,15 - adorace 15,00 - Klokotské hodinky 15,30 - duchovní promluva 16,30 - modlitba r žence 17,00 - mše svatá od 16,30 - možnost svátosti smí ení
Duchovní promluvy: 14. dubna - P. Vít Zatkoukal - Mladý lov k v církvi 5. kv tna - P. Tomáš Hofman - Vojenská mise v Iráku 2. ervna - P. Jan Balík - Slavnost církve - slavnost mladých 7. ervence - P. Marek Miškovský - Dobrovolná služba mládeže v církvi 4. srpna - P. Vít Zatloukal - Setkání mládeže v Klokotech 1. zá í - P. Augustin Ková ik, OPraem – Spole enství 6. íjna - kn ží z RODINY PANNY MARIE - Povolání k es ana: LÁSKA ********************************************************************************
23. ervna 2007 - MALÁ POU Celebrant: P. Jan Baxant – generální viká 10,00 - mše svatá 14,00 - požehnání
11. srpna 2007 - VELKÁ POU 08,00 - ranní mše svatá 10,00 - slavnostní mše svatá Hlavní celebrant: Mons. Ji í Pa our, OFMCap. 14,00 - požehnání -9-
KRÁTKÉ ZPRÁVY
8.45 výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 nešpory se svátost. požehnáním
Vikariátní katechetické st edisko po ádá na Zelený tvrtek od 9 do 13 hodin v poutním dom Emauzy na Klokotech velikono ní dílnu, p i které je možné si vyrobit nejr zn jší p edm ty k velikono ní výzdob i pro p ání lidem kolem nás.
ned le 6. 5. 2007: Pohnání 10.45 výstav Nejsv t jší svátosti 11.30 mše svatá s požehnáním
Na pond lí velikono ní je p ipraven tradi ní varhanní koncert Ladislava Šotka, tentokrát za ú asti Chrámového sboru. Za átek je 9. 4. v 16.00 hod. Sbírka na Svatopetrský halé vynesla Tábo e 8.000,- K , v Sezimov Ústí 2.500,- K , v Pohnání 2.400,- K a v Ratibo ských Horách 1.300,- K . Dohromady bylo odesláno 14.200,K . Všem dárc m Pán B h zapla ! Z ned lní sbírky 18. 3. 2007 bylo odesláno na uprchlíky za farnost Tábor 3.000,- K , za Sezimovo Ústí 1.500,- K , za Pohnání 500,- K a za Ratibo ské Hory 500,- K . Rovn ž up ímné Pán B h zapla za vaše dary!
Pout : ned le 22. 4. 2007 v 10.00 hod. – kostel sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách. Slavnostní mši svatou bude sloužit generální viká eskobud jovické diecéze P. Jan Baxant. Po mši svaté se uskute ní mimo ádná sbírka na opravu varhan v kostele sv. Vojt cha. ned le 29. 4. 2007 v 11.30 hod. – kaple sv. Floriána v Blani ce sobota 12. 5. 2007 v 18.30 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Dolních Hrachovicích ned le 13. 5. 2007 ve 14.00 hod. – kaple sv. Jana Nepomuckého v Rodné ned le 17. 6. 2007 v 10.00 hod. – kaple Nejsv t jší Trojice v Horních Hrachovicích ned le 8. 7. 2007 v 10.00 hod. – kostel sv. Prokopa v Pohnání
Celodiecézní sbírky v dubnu, kv tnu a ervnu: 8. dubna na pot eby diecéze 27. kv tna na Charitu (svatodušní) 10. ervna na bohoslovce Adora ní den (Osadní svátek) Adora ní dny nebo také osadní svátky zavedl již otec biskup Jan Valerián Jirsík ( eskobud jovickým biskupem byl v letech 1851 – 1883) proto, aby se sešli farníci a spole n se modlili a adorovali za diecézi. Tuto tradici obnovil otec biskup Antonín Liška v roce 1997. st eda 25. 4. 2007: Sezimovo Ústí 15.00 výstav Nejsv t jší svátosti 18.00 mše svatá s požehnáním
P ednášku P. Jana Rajlicha, OP: Evangelizace v naší spole nosti po ádá KA v Tábo e ve tvrtek 26. 4. od 18 hod. v Emauzích na Klokotech.
tvrtek 26. 4. 2007: Tábor 8.00 mše sv. s ranními chválami - 10 -
Na ned li 29. dubna v 10.15 hod. p ipravujeme ve farnosti Sezimovo Ústí d tskou mši sv. s P. Janem Kuníkem.
Výro í posv cení kostela Povýšení svatého K íže v Sezimov Ústí oslavíme mší svatou ve st edu 23. kv tna v 18.00 hod.
V úterý 1. kv tna oslavíme výro í posv cení kostela Prom n ní Pán v Tábo e. Slavnostní mše svatá bude sloužena v 10.00 hod. První májový den zakon íme v 17.30 májovou pobožností a v 18.00 hod. nešporami.
Tradi ní pou u Jezera v Chotovinách se uskute ní v pond lí 28. kv tna. Mše svatá bude jako obvykle v 17.00 hod. Ve tvrtek 31. kv tna od 18 hod. v budov gymnázia po ádá eská k es anská akademie v Tábo e p ednášku prof. Jana Palouše Vznik a vývoj galaxií.
Ve tvrtek 3. kv tna na svátek apoštol Filipa a Jakuba bude v 18.00 hod. sloužena mše svatá v kostele zasv ceném t mto sv tc m na bývalém táborském h bitov pod Kotnovem.
V sobotu 16. ervna bude v Prachaticích diecézní pou u p íležitosti 30. výro í svato e ení tamního rodáka, filadelfského biskupa sv. Jana Nep. Neumanna. Hlavní mše sv. s otcem biskupem Ji ím Pa ourem OFMCap. za íná v 10.00 hod.
P i dopoledních bohoslužbách na 5. velikono ní ned li 6. kv tna t.r. bude ve farnostech Tábor a Sezimovo Ústí ud lována svátost pomazání nemocných všem, kte í mají pro nemoc nebo stá í zna né t žkosti. Vhodné je p istoupit také p edtím ke svátosti smí ení – podle individuální domluvy. Vikariátní d tská pou se uskute ní tentokrát v Plané nad Lužnicí v pond lí 14. kv tna 2007. Program za íná v 8.00 hod. a vyvrcholí ve 14.00 hod. mší sv. s provinciálem redemptorist P. Stanislavem P ibylem ze Svaté Hory.
Pan Jasný dovolil své žen projet se novým autem. Po delší dob potká souseda a ptá se ho: „Nevid l jste moji ženu? Je pry už dobré t i hodiny.“ „Jo, vid l. Sbírá u lesa n jaký šrot.“ „Ta naše snacha je p kn vype ená,“ povídá tchýn tchánovi. „A emu se divíš, když náš syn je trouba?“ Kohout ukazuje slepicím pštrosí vejce: „Milé dámy, nekritizuji, jenom ukazuji, co se vyrábí v zahrani í.“
7. velikono ní ned le 20. 5. je dnem modliteb za sd lovací prost edky. Pracovníci Radia Proglas zvou ten den na svoji pou na Svatou Horu.
Zákazník platí ú et v taxíku: „To bude asi omyl! Já cht l platit jízdné a ne si koupit taxík.“
- 11 -
Malý Billy dostal k Vánoc m epici. Když si ji zkusil, byla mu velká. „No nic se ned je, to bude v po ádku,“ íká tatínek. „Zatím ji budu nosit já a až do ní dorosteš, tak si ji vezmeš zpátky.“
Dva lupi i cht jí p epadnout listonoše. ekají delší dobu, mráz jim už leze za nehty: „Ten dneska n jak dlouho nejde... Už tu m l dávno být!“ „Vidíš to náledí? Aby se mu tak n co stalo!“
U malé vesnické t ky sedí rybá nad prutem. Po chvilce k n mu p ijde muž, slušn pozdraví a povídá: „Jsem místní kroniká . Kdybyste n co chytil, tak mi to laskav oznamte. Naposledy zde byla spat ena ryba 10. ervna léta Pán 1652.“
V husté nepr hledné vánici jede pan Žolík autem a spokojen se drží ervených koncových sv tel vozu p ed ním. Jede dlouho, až najednou ten p ed ním neo ekávan a prudce zabrzdí. Pan Žolík vystoupí z vozu a za ne druhému idi i nadávat, co to d lá. Ten se brání: „ lov e, co blbnete, vždy já už jsem doma v garáži!“
Potkali se dva a jeden povídá: „Tak jsem byl v Rusku a dal jsem si tam hamburger.“ „Opravdu? A jak ho tam d lají?“ „Mezi dva lístky na chleba mi vložili lístek na maso.“
Potkají se dva kamarádi. „Slyšel jsem, žes byl v era na svatb . Co se tam podávalo?“ „Hlavn ruce!“
„Maminko, dnes jsem ti ušet il sedm korun,“ chlubí se Venouš. „Ten anonymní dopis, který jsi v era psala panu Šulcovi, jsem mu dnes doru il osobn !“
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
„Moje rodina,“ íká povznesen lord Eustace, „m že vysledovat své p edky zp t až ke král m z Tary.“ „P edpokládám, že byli také v arše Noemov ?“ „Ale v bec ne. Oni m li svoji vlastní lo .“
Pán vstal z mrtvých, jak ekl. Radujme se všichni a jásejme, nebo on kraluje nav ky. Aleluja. Požehnané velikono ní svátky p ejí všem farník m – P. Václav Hes, P. Jan Kuník, P. Ji í M ka OMI, P. Jan Turek a redak ní rada Farního zpravodaje Marie Berková, Jaroslav Nol , Miloslava Skopcová, Petr Svoboda a Ji í Van ata. - 12 -
Bohoslužby ve Svatém týdnu a o Velikonocích 31.3. – 9.4. 2006 - farnosti Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí 31.3. – 1.4. bohoslužby Kv tné ned le sobota 31.3.. 16:30 Hlasivo mše svatá s pr vodem s ratolestmi 18:00! Kostelec mše svatá s pr vodem s ratolestmi (o. Václav) ned le 1.4. 8:15 Chotoviny 11:00 Borotín 12:00 St ezimí 14:00 Hoštice
mše svatá s pr mše svatá s pr mše svatá s pr mše svatá s pr
5.4. Zelený tvrtek 17:30 Hlasivo 19:00 Chotoviny
mše svatá na památku Ve e e Pán mše svatá na památku Ve e e Pán
6.4. Velký pátek 16:30 Borotín 17:30 Hlasivo 18:00 Chotoviny
velkopáte ní ob ady velkopáte ní ob ady (J. Hubenka) velkopáte ní ob ady
vodem s ratolestmi vodem s ratolestmi vodem s ratolestmi (o. Jenda) vodem s ratolestmi
7.4. Bílá sobota bez ob ad 7.4.(ve er) – 8.4. Slavnost Zmrtvýchvstání Pán Vigilie 7.4. 20:00! Chotoviny ob ady Velikono ní vigilie Den slavnosti 8.4. 8:15 Chotoviny 10:00 Hlasivo 11:00 Borotín 12:00 St ezimí 14:00 Hoštice
mše svatá mše svatá mše svatá (o. Václav) mše svatá mše svatá (o. Jenda)
9.4. Pond lí Velikono ní. 8:15 Chotoviny d tská mše svatá 15:00 Kostelec mše svatá, p i níž zpívá sbor Exodus (ze Sedlce – Pr ice) (o. Jenda) Zm na programu vyhrazena. Bližší informace: P. Jan Kuník, Lipová 2, 391 37 Chotoviny; tel. 381284195; mobil 731/402866; internetové stránky: chotoviny.farnost.cz
Bohoslužby Svatého týdne a o Velikonocích 2007 Sobota 31. b ezna
D kanský „Klášterní“ Tábor – Sezimovo Ratibo ské Pohnání kostel TA kostel TA Klokoty Ústí Hory eské Bud jovice – diecézní setkání mládeže s otcem biskupem 18.00
17.00
15.15
Kv tná (pašijová) ned le - ranní chvály a sv cení ratolestí: - mše svatá:
8.00 8.30 10.00 10.15 11.30 18.00 1 hod. 1 hod. 1 hod. Svátost smí ení ve Svatém týdnu p ede mší p ede mší p ede mší Pond lí Svatého týdne - mše svatá 18.00 17.00 Úterý Svatého týdne - mše svatá 17.00 17.00 18.00 15.15 - ekumenická bohoslužba 18.30 CE St eda Svatého týdne 18.00 17.00 - mše svatá 20.00 ekanice – d m s pe .sl.: sederová ve e e (pro p ihlášené) 9.00 B – katedrála: mše svatá se sv cením olej Zelený tvrtek - mše na památku Ve e e Pán 18.00 17.00 16.30 15.15 Velký pátek - velká k ížová cesta v p írod 15.45 - velkopáte ní ob ady 16.00 17.00 16.00 16.30 9.00 – 9.00 – Bílá sobota - modlitby u Božího hrobu 8.00 15.00 11.00 Slavnost Zmrtvýchvstání Pán - vigilie – sobota 7. 4. - ob ady velikono ní vigilie 21.00 20.00 21.00 19.00 - den slavnosti – ned le 8. 4. - mše sv. se žehnáním pokrm Pond lí velikono ní - mše svatá - varhanní koncert
8.30 8.30 16.00
18.00
10.00
10.15
10.00
10.15
10.00
11.30 Ratibo ice 10.00
