… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník VII
4
podzim 2006
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
R ŽENEC STÁLE AKTUÁLNÍ R žencový m síc íjen se p ežene jako voda, ale modlitba r žence bude stále aktuální, stále se jí v ící budou modlit. K modlitb r žence nás vybízí velmi naléhav také náš biskup Ji í, který upozornil na pouze mechanické p edávání (nejen) této modlitby v církevní praxi. N kte í se tedy mohou modlit r ženec a neví pro ; jiní si st žují na roztržitost, když jim slova modlitby p estávají n co íkat. N kte í se možná již ani nesnaží modlit a jen mechanicky od íkávají slova. Pak jsou také k es ané, kte í, když vidí tuto situaci, rad ji se r ženec nemodlí (modlí-li se v bec). Zažil jsem již situaci, kdy pouhé mechanické od íkávání modlitby r žence zachránilo lov ku víru v dob , kdy se jinak modlit nemohl. Tím samoz ejm není pouhé „od íkávání“ modliteb nikterak rehabilitováno. Spíše je t eba se zamyslet nad tím, pro tolik papež poslední doby (p edevším Jan XXIII, Pavel VI a Jan Pavel II) s takovou vehemencí a d razem modlitbu r žence doporu uje. Pro k už tak „dlouhé“ modlitb bylo p idáno ješt p t dalších desátk (tajemství sv tla). Jakási nechu k této modlitb se vykytuje až vlastn v moderní usp chané dob a jist souvisí s její zdánlivou jednotvárností. Snad se m že zdát také málo intelektuální, vždy vzešla z pot eby nahradit etbu žalm t m, kdo neum li íst. Síla modlitby r žence však m že spo ívat práv v omezení intelektu, v její prostot . Tuto myšlenku dále rozvíjí Jan Pavel II, když doporu uje modlitbu r žence pro
skute nost, že tato modlitba je nesmírn cenným prost edkem podpory v ících v úsilí o kontemplaci k es anského tajemství, kterou jsem doporu il v apoštolském list Novo millennio ineunte jako opravdovou a správnou „pedagogiku svatosti”: „Ta vyžaduje, aby k es anství vynikalo v prvé ad um ním modlitby”. Zatímco v sou asné kultu e plné protiklad vyr stají nové pot eby spirituality vyvolávané i vlivy jiných náboženství, existuje více než kdy jindy naléhavá nutnost, aby se naše k es anská spole enství stala „autentickými ,školami’ modlitby”. R ženec náleží k tomu nejlepšímu a nejosv d en jšímu, co tradice k es anské kontemplace nabízí. Tato modlitba se vyvinula na Západ , je typicky meditativní modlitbou a ur itým zp sobem odpovídá „modlitb srdce” i „modlitb Ježíšov ”, jež se zrodila na p d k es anského Východu.
P íkladem, jak takovou kontemplativní modlitbu praktikovat, je nám op t Panna Maria: Synova tvá jí pat í zvláštním zp sobem. Byl utvá en v jejím l n a p ebral od ní také lidskou podobu evokující duchovní blízkost, jež byla nepochybn ješt mnohem intenzivn jší. Žádný lov k se kontemplaci Kristovy tvá e nev noval s takovou vytrvalostí jako Maria. O i Mariina srdce se na Syna
SV. MARKÉTA SKOTSKÁ
ur itým zp sobem upírají již p i Zv stování, kdy jej po ala z Ducha Svatého, a v následujících m sících za íná poci ovat jeho p ítomnost a p edvídat jeho rysy. Když jej kone n p ivedla v Betlém na sv t, mohl také její t lesný zrak n žn spo inout na tvá i Syna, když jej zavinovala do plenek a vkládala do jeslí (srov. Lk 2,7). Od této chvíle se její pohled, vždy napln ný milujícím úžasem, od Syna již neodtrhne. Ob as to bude pohled tázavý jako p i události Ježíšova nalezení v chrám : „Dít , pro jsi nám to ud lal?” (Lk 2,48). V každém p ípad se bude jednat o pohled pronikavý, schopný íst v Ježíšov nitru, vnímat dokonce i skryté pocity a odhadovat jeho rozhodnutí, jako tomu bylo nap íklad v Kán (srov. Jan 2,5). Jindy to bude pohled bolestný, zvlášt pod k ížem, kde to bude v ur itém smyslu také pohled „rodi ky”, nebo Maria se zde neomezí na sdílení utrpení a smrti se svým Jednorozeným, ale p ijme tu nového syna, který jí byl sv en v milovaném u edníku (srov. Jan 19, 2627). O velikono ním ránu bude mít Maria pohled rozzá ený radostí ze vzk íšení a nakonec to bude pohled planoucí sesláním Ducha svatého o letnicích (srov. Sk 1,14). M žeme se tedy spole n pokusit na modlitbu r žence podívat z trochu jiného úhlu a místo mechanického opakování slov nahlédnout za tyto slova a pokusit se tam zahlédnout tvá Krista. M žeme se pokusit dát Pánu dvacet minut ze svého dne a být prost s ním ... A slova modlitby vytvo í most, vytvo í prostor pro setkání, kde již nejde o slova samotná, nebo o to, zda se na n soust edím, ale jen o setkání dvou milujících srdcí: Boha a lov ka.
Platila po staletí jako vzor vlada ky a matky rodiny. Narodila se v Uhrách kolem roku 1046. Byla dcerou anglického prince Eduarda, který tam žil ve vyhnanství a uherské princezny Agáty. V deseti letech odešla s matkou a sestrami do Anglie a žila tam na dvo e svého prastrýce krále Eduarda Vyznava e. Po bitv u Hastingsu (1066), kdy se zmocnil vlády v Anglii normanský Vilém Dobyvatel, cht la se matka s dcerami vrátit do Uher. Avšak bou e zahnala lo do Skotska. Tam se uprchlic ujal král Malcom III., který se do Markéty zamiloval a požádal ji o ruku. Ona váhala s kladnou odpov dí, protože Malcom byl surové a drsné povahy a m l na sv domí i lidské životy. Z lásky k matce a sourozenc m však jeho nabídku p ijala a svou mírnou povahou dokázala postupn jeho mravy zmírnit, odvracet jej od násilností a bezpráví a vést i k šlechetným skutk m. Da ilo se jí také úsp šn bojovat proti zlo ád m, které p etrvávaly mezi lidem ješt z dob pohanských Kelt . Starala se o chudé, sirotky a nemocné. Jejím vlivem došlo i k utužení vztah mezi Skotskem a apoštolskou stolicí. V roce 1072 založila slavné opatství Dunfermline, kde byla po své smrti i s manželem pochována.
S Malcomem m la osm d tí, které vzorn vychovávala v lásce k Bohu a k bližním. T i z jejích syn pozd ji ve Skotsku vládli, jeden z nich, král David, zem el jako sv tec. Rovn ž dcera Matylda je uctívána jako sv tice. Svatá Markéta zem ela 16. listopadu 1093 v Edinburghu ty i dny po smrti svého manžela a nejstaršího syna
Pozn.: Text psaný kurzívou je p evzat z apoštolského listu Jana Pavla II Rosarium Virginis Mariae.
P. Jan Turek -3-
ú ast na celé ekonomii Kristova tajemství. A práv ve sv tle t chto dvou základních princip , které musíme vždy brát v úvahu spole n , umož uje katolická církev obecn p ístup ke svému eucharistickému spole enství, ke svátosti smí ení a pomazání nemocných pouze t m, kdo sdílejí její jednotu ve ví e, modlitb a život církve. Ze stejných d vod pak také uznává, že za ur itých okolností, výjime n a p i dodržení ur itých podmínek, m že být k es an m jiných církví i církevních spole enství p ístup k t mto svátostem povolen i dokonce doporu en.
Eduarda, kte í padli ve válce proti anglickým Norman m. B hem reformace byly ostatky královských manžel p eneseny do Špan lska a uloženy v madridském Escorialu. Svatá Markéta je uctívána jako patronka Skotska. Jejím atributem je erný k íž a u nohou ležící královská koruna. Bývá zobrazována též jako královna ošet ující nemocné. Prameny: Petr Pracný – eský kalendá sv tc Josef Heyduk – Svatí církevního roku Sborník Naše sv tla J.V.
O MŠI SVATÉ „Spole enství ve svátostech s k es any jiných církví“ BK, Praha 2002 (výb r z textu) Obecné zásady Úvod Svátosti jsou úkony Krista a církve skrze Ducha Svatého. Jejich slavení v konkrétní komunit je znamením reálné jednoty ve ví e, modlitb a život spole enství. Svým p sobením jsou však svátosti – a zvlášt eucharistie – také zdrojem jednoty k es anského spole enství a duchovního života a prost edky k jejich rozvoji. Eucharistické spole enství je tak neodd liteln spjato s plným církevním spole enstvím a je jeho viditelným vyjád ením. Katolická církev zárove u í, že k tem jsou lenové jiných církví a církevních spole enství p ivedeni k reálnému, i když nedokonalému spole enství s katolickou církví. K est vytvá í svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo jím byli znovuzrozeni, a sm uje k dosažení plnosti života v Kristu. Na druhé stran je eucharistie pro pok t né duchovní potravou, která jim umož uje p ekonávat h ích a žít vskutku životem Kristovým, být do n ho hloub ji všt pováni a mít hlubší -4-
Spole enství ve svátostech s k es any východních církví Východní církve, i když nejsou s katolickou církví v plném spole enství, s ní sdílejí stejnou víru co se tý e svátostí, mají rovn ž apoštolskou posloupnost, a tedy podle katolického chápání i platné všechny svátosti. Toto velmi usnad uje vzájemné posloužení svátostmi v p ípad pot eby za stanovených podmínek (viz níže), se schválením církevní autority a, je-li to možné, po porad s druhou církví. Katoli tí ud lovatelé proto ud lují dovolen svátost smí ení, eucharistie a pomazání nemocných len m východních církví, které nejsou v plném spole enství s katolickou církví, jestliže sami o to požádají a jsou ádn p ipraveni; totéž platí o lenech jiných církví, které podle rozhodnutí Apoštolského stolce jsou, pokud jde o svátosti, ve stejné situaci jako uvedené východní církve. Je však p itom
t eba brát z etel na káze platnou v t chto církvích pro p ijímání svátostí, a p edejít tak každému náznaku proselytismu ( = „p etahování v ících do jiné církve i jiného náboženského spole enství“). Pro p ijímání svátostí katolíky ve východních církvích, které nejsou v plném spole enství s katolickou církví, platí, že v p ípad pot eby i v zájmu ryzího duchovního prosp chu (nap íklad upevn ní života milosti a víry ve smíšeném manželství katolíka se lenem východní církve) a za p edpokladu, že je vylou eno nebezpe í omylu i lhostejnosti, je legitimní, aby kterýkoli katolík, pro kterého je fyzicky nebo moráln nemožné obrátit se na katolického kn ze, p ijal svátost smí ení, eucharistie a pomazání nemocných od kn ze n které východní církve. Musí však v nejvyšší možné mí e respektovat východní káze týkající se praxe ud lování svátostí, eventuáln se zdržet p ijímání, pokud daná církev vyhrazuje svátostné spole enství svým vlastním len m a vylu uje ostatní. Pastý i by m li v ící pe liv pou it jak o možnosti ú asti na svátostech ve výše zmín ných církvích, tak o r zné kázni, která u nich v tomto ohledu m že existovat.
sv cení ženám. Všechny tyto prvky znemož ují u init analogii mezi starokatolickou církví a východními církvemi, zmín nými v kánonu 844 CIC (citováno z dopis sekretá e Papežské rady pro podporu jednoty k es an kardinála Kaspera adresovaného BK dne 12. 2. 2000 pod j. 481/2000/b a dne 7. 7. 2000 pod j. 2344/2000).
Spole enství ve svátostech s k es any ostatních církví U ostatních církví, které s katolickou církví nesdílejí v otázce svátostí stejnou víru, nemají apoštolskou posloupnost a tedy podle katolického chápání ani platné n které svátosti, je vzájemné posloužení ve svátostech v p ípad nutnosti mnohem složit jší. Katolík, který se ocitne v nouzi a nem že p ijmout svátosti ve vlastní církvi, m že o jejich p ijetí požádat pouze u ud lovatele, v jehož církvi jsou tyto svátosti platné nebo o n mž je známo, že je podle katolického u ení o sv cení platn vysv cen. Z kanonického práva (CIC i CCEO) a z Direktá e k provád ní ekumenických princip a norem (ED) vyplývá, že je úkolem biskup a biskupské konference (po projednání s p íslušnými p edstavenými alespo místních nekatolických církví a církevních spole enství, jichž se v c týká) dát všeobecné zásady pro posuzování situace vážné a naléhavé pot eby a pro ov ování podmínek, za kterých smí katoli tí ud lovatelé ud lit tyto svátosti nekatolickým k es an m. Je nutno zd raznit, že lánek 129 ED íká: „za ur itých okolností, výjime n a p i
POZOR!! Tyto normy se týkají všech pravoslavných církví, které považují konstantinopolský patriarchát za své duchovní centrum, a dále všech starých východních církví. Jsou to: koptská, etiopská, arménská, syrská, asyrská. Mezi církve, na které se tyto normy vztahují, však nikdy nezahrnul Apoštolský stolec církev starokatolickou z r zných d vod : pro velkou církevní a pastorální rozdílnost (místních) starokatolických církví, dále proto, že zna né procento starokatolických kn ží tvo í ti, kte í k ní konvertovali z církve katolické (od nich je katolickým v ícím dovoleno p ijímat svátosti pouze v nebezpe í smrti) a kone n proto, že v poslední dob ud lila starokatolická církev kn žské a biskupské
-5-
nedostupný nebo jen s velikou obtíží (se zna ným úsilím, velikými výdaji). 2. Uvedené svátosti je možné s dovolením ordiná e ud lit v t chto p ípadech vážné duchovní pot eby: a) slavení smíšeného s atku b) mimo ádná událost v manželství, jako je k est d tí, první svaté p ijímání d tí, významné výro í svatby, poh ební mše za zem elého lena rodiny, c) upevn ní života milosti a víry v konfesn smíšených rodinách (výjime n , v p ípad skute n vážné pot eby), d) je-li žadatel svou vírou a orientací katolík, ale vážné okolnosti mu brání, aby uskute nil formální p estup do katolické církve. 3. Ve všech p ípadech musí žadatel o ud lení svátosti spl ovat sou asn tyto ty i podmínky: a) nem že dosáhnout této svátosti u ud lovatele své církve i církevního spole enství (v p ípadech uvedených pod bodem 2 se jedná o nemožnost morální), b) sám o to požádá, c) ohledn svátosti, kterou touží p ijmout, projeví katolickou víru, d) je ádn p ipraven. 4. Katoli tí ud lovatelé budou posuzovat individuální p ípady a udílet tyto svátosti pouze podle t chto vypracovaných norem, p ípadn podle norem p íslušného diecézního biskupa a budou se ídit zásadami Direktá e k provád ní ekumenických princip a norem. V p ípad pot eby se budou s p íslušným ordiná em radit, eventuáln žádat o jeho dovolení. Z d vodu upevn ní života milosti a víry v konfesn smíšených rodinách v p ípad vážné pot eby (viz bod 2c uvedený výše) je t eba v pastora ním rozhovoru nejprve objasnit, zda a jak zakouší doty ný manželský pár (p ípadn i jejich d ti) toto rozd lení u stolu Pán jako zatížení a ohrožení jejich spole enství života a víry, a potom p edložit ordiná i žádost k rozhodnutí. Jestliže se nekatolickému manželovi (manželce) poskytne možnost
dodržení ur itých podmínek, m že být k es an m jiných církví i církevních spole enství p ístup k t mto svátostem povolen i dokonce doporu en“. Jde o zvláštní p ípady, které je t eba posuzovat jednotliv . Nelze tedy vyhlásit obecnou normu, která z výjime ného p ípadu u iní kategorii, ani nelze takovou obecnou normu vytvo it pomocí epikie. Normáln p ísluší místnímu ordiná i, aby v takových p ípadech rozhodl. Biskupská konference však m že pro r zné situace, zvlášt když se v ur itém regionu vyskytují ast ji, ur it podmínky, za kterých lze u init výjimky, a ur it zp sob, jak se ov í, že všechny požadované podmínky jsou v jednotlivých konkrétních p ípadech spln ny.
Sm rnice stanovené BK 1. Katolický ud lovatel smí podle vlastního uvážení ud lit svátost eucharistie, smí ení a pomazání nemocných v p ípad vážné a naléhavé duchovní pot eby lenu jiné k es anské církve, jestliže ten nem že dosáhnout svátosti u ud lovatele své vlastní církve. Za takovou se považuje: a) nebezpe í smrti, b) nemožnost zp sobená pronásledováním, žalá em, službou v armád , pobytem v nemocnicích a sociálních ústavech, jestliže není dosažitelný ud lovatel z vlastní církve, c) situace v diaspo e, kdy nekatolický k es an cítí opravdovou pot ebu svátostné posily a nem že jí dosáhnout, protože ud lovatel z jeho vlastní církve je -6-
plného slavení eucharistie, je t eba dbát na to, aby se takovýto ojedin lý p ípad nestal obecným preceden ním p ípadem pro všechna smíšená manželství, bez rozlišování. Situacím, kdy by p ijímání svátostí k es any jiných církví mohlo u katolických k es an vyvolat pohoršení, má katolický ud lovatel p edejít nap íklad vhodným vysv tlením. 5. P i ov ování podmínek ú asti na svátostech je t eba p ihlížet k následujícím bod m: a) ke katolické ví e o t chto svátostech; o ví e osoby, která má p ijímat uvedené svátosti v katolické církvi, se ud lující p esv d í rozhovorem. Víru je t eba hodnotit podle situace, nap íklad s p ihlédnutím ke vzd lání a kulturnímu zakotvení dané osoby. V tomto smyslu se nepožaduje podrobná znalost dogmatické látky katolické církve ani teologické interpretace svátostí. U svátostí smí ení a pomazání nemocných je nutným minimem p esv d ení o tom, že disponovanému lov ku skute n dávají to, co nazna ují. Víra m že být vyjád ena souhlasem s biblickými texty, které se tradi n dávají do souvislosti s t mito svátostmi: Jan 20,21–23 a Jak 5,14–15. Pro ádné p ijímání eucharistie je pot ebná minimáln víra p ijímajícího, že se nám uk ižovaný a oslavený Pán Ježíš Kristus, v eucharistii skute n p ítomný, dává jako dárce a dar pod zp sobami chleba a vína, a tak buduje svoji církev. Je však žádoucí, aby tato víra zahrnovala i další u ení o eucharistii a souhlas s podmínkami katolické církve p i ud lování této svátosti, b) k p ipravenosti p ijímajícího; p ed slavením svátosti je nutné upozornit žádajícího na obvyklé podmínky p ijetí (svátost smí ení p ed p ijetím eucharistie p i v domí spáchaného t žkého h íchu, platné manželství a pod.) a zjistit, zdali jsou spln ny. Jeví-li se to po rozhovoru pot ebné, p ipraví se na p ijetí eucharistie
svátostí smí ení za p edpokladu spln ní ostatních podmínek. Látkou vyznání h ích a zpov dního rozhovoru mají být morální otázky. Právní otázky je t eba ešit v souladu s tradicí, p edpisy a zvyklostmi dané církve. Z textu vybral a v n m zvýraz oval: P. Jan Kuník Použitá literatura: Spole enství ve svátostech s k es any jiných církví, BK, Praha 2002
POUTNÍ MÍSTO MONTSERRAT U SLAVONIC P i cest rovinatou krajinou ze Slavonic sm rem na Da ice se n kolik kilometr za Slavonicemi po levé stran objeví zalesn ný kopec. Mezi stromy upoutá pozornost štíhlá jehlancovitá v ži ka poutního kostela Panny Marie Bolestné. Doputujeme k n mu odbo kou na Cizkrajov, Mutnou a z Mutné polní a lesní cestou až na místo. Velmi rozm rný a p sobivý chrám stojí na mýtin uprost ed lesa a zap sobí svojí tichostí a zadumanou krásou. Poutní místo založil rytí Bartolom j z Tannazoll-Zillu. Roku 1620 bojoval na Bílé ho e a roku 1626 se vyznamenal, když osvobodil Linec od vzbou ených sedlák . Poté byl povýšen na podplukovníka. Jednou z stal ležet ran n na bojišti. Slíbil, pokud se uzdraví, že podnikne pou na Montserrat do Špan lska. Když se uzdravil, zanechal -7-
vojenského života a vydal se na pou . Na Montserratu slíbil, že nechá postavit filiální kostelík, do n hož umístní kopii Madony z Montserratu. Po návratu na Moravu byl jmenován hejtmanem jihlavského kraje a splnil tento slib. Roku 1651 nechal vystav t na kopci nad Cizkrajovem kamennou kapli. V ní vystavil k ve ejnému uctívání sochu madony z Montserratu a kopec za al být nazýván Montserratem. Rytí zem el 4. ervence 1658 v Bolíkov a se svou manželkou Annou poh ben v kostele v Cizkrajov . Ke kapli se konaly pout a v letech 1712-16 nechal fará Matouš Sissenbeck rozší it kapli v kostel. Pod ním dal zbudovat kamennou terasu s kaplí Božího hrobu a pod nimi kaple Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Michaela. Když stav li kostel nedostávalo se jim vody a tu ne ekan v kostele vedle hlavního oltá e vytryskl ze skály pramen. Studánka je zachována dodnes za hlavním oltá em. Roku 1761 zde bylo slouženo 603 mší svatých. Roku 1785 dal Josef II. kostel zav ít, socha byla v tichosti p enesena do kostela v Cizkrajov a poutní chrám koupil podnikatel Johann Peter rytí Flink, majitel panství Staré Hobzí. Nechal jej zbo it a stavební materiál rozprodal. Roku 1841 nalezl ov ák Haberl na Montserratu zasypanou studnu, vy istil ji a voda za ala op t téct. P i studni zav sil obrázek Panny Marie Montserratské. Místo op t ožilo návšt vami v ících, kte í zde vykonávali soukromé pobožnosti. Z iniciativy zmín ného ov áka a kaplana, pozd jšího d kana v Cizkrajov , Josefa Springera pak došlo za pomoci v ících k obnov kostela a kaplí. Kostel byl vystav n ve stylu romantického historismu a znovu vysv cen roku 1865. Též byla slavnostn p enesena socha Panny Marie Montserratské, která je na hlavním oltá i dodnes. Chrám zap sobí svojí rozm rností, sv tlostí, úpravou. Je 39 metr dlouhý,
13 metr široký a 15 metr vysoký. Za ízení kostela je soudobé se stavbou. Na vít zném oblouku je nápis „Salve Regina“ a na krucht nad varhanami „Ave Maria Gratia Plena“. P i návšt v Montserratu nesmíme opomenout navštívit gotický chrám v Cizkrajov s hodnotným barokním za ízením. Na zdejším h bitov je též poh ben d kan Springer, zasloužilý spoluobnovitel poutního místa. Roku 1991 bylo odcizeno na Montserrat 11 soch z bo ního oltá e Nejsv t jší Svátosti. Dne 7. 5. 2000 navštívil Montserrat papežský nuncius G. Coppa. B hem roku se zde koná n kolik poutí: tzv. kv tnová, hlavní (dvoudenní v srpnu), mládeže (za átkem zá í) a poslední (konec zá í). Krom toho v kv tnu až zá í každou 3. sobotu v m síci je zde v 9.00 hod. mše svatá za ú asti asi 50 v ících. Duchovní správa je zde vykonávána ze Starého Hobzí. O zdejší chrám i farní kostel v Cizkrajov se stará rodina Šulova z Cizkrajova. J. Barto
ODKDY SLAVÍ CÍRKEV „DUŠI KY“ A SVÁTEK VŠECH SVATÝCH? Zavedení památky Všech v rných zem elých souvisí s u ením o o istci. Bible se o n m v žádném textu jednozna n nezmi uje – teologická literatura cituje p edevším 2. knihu Makabejských (12,38-45), kde se píše, že Juda Makabejský dal p inést smír í ob
-8-
za mrtvé, aby jim byly odpušt ny h íchy. Toto u ení zastávalo mnoho církevních Otc , nap íklad Klement Alexandrijský, Origenes, Cyprián nebo Augustin. O istec byl prohlášen za nauku víry na 1. a 2. koncilu v Lyonu (1245 a 1274) a na unijním koncilu ve Florencii v roce 1439. Na Tridentském koncilu (1545-63) byl obhajován proti reformátor m. Také mystici asto podávali ve svých vizích zprávy o stavu duší v o istci. Jako nejstarší p íklad se uvádí Hildegarda z Bingenu. K es anská ikonografie však sv d í o tom, že se toto dogma profilovalo teprve v pr b hu v k . Až do konce 14. století totiž žádné zobrazení o istce neexistuje.
Samotný „svátek duši ek“ byl poprvé zaveden roku 998 v burgundském klášte e Cluny, jehož opat Odilo stanovil, aby se ve všech klášterech jeho kongregace po nešporách 1. listopadu vyzván lo umírá kem a aby se v ící modlili oficium za mrtvé; den nato pak m li všichni kn ží z Cluny sloužit mši za zem elé. Brzy bylo toto ustanovení p evzato i v ostatních klášterech, pouze pak déle trvalo, než ho p ijal i ne eholní klérus v jednotlivých diecézích. V ím se tento svátek objevuje teprve v roce 1311. Na konci st edov ku za ali kn ží ve špan lské Valencii slavit v tento den t i mše za zem elé, Benedikt XIV. roku 1748 tento zvyk potvrdil a rozší il pro všechny kn ze ve Špan lsku, Portugalsku a Latinské Americe. V dob 1. sv tové
války pak Benedikt XV. toto povolení rozší il na celou církev. Svátek Všech svatých je podstatn starší, jeho ko eny sahají na Východ, kde se už v pr b hu 4. století slavil svátek všech mu edník . Termín tohoto svátku byl v jednotlivých církvích r zný. Podle syrského jáhna Efréma (+373) se slavil 13. kv tna, v antiochijské církvi pak podle Jana Zlatoústého až v ned li po Letnicích. Tohoto data se dodnes p idržuje ecká ortodoxní církev, která svátek nazývá „Ned le všech svatých“. Východosyrská liturgie slavila Všechny svaté v pátek po Velikonocích. Na Západ lze tento svátek vystopovat na po átku 7. století, kdy papež Bonifác IV. získal v ím pohanský chrám Pantheon a zasv til jej dne 13. kv tna Pann Marii a všem mu edník m. Sou asn sem nechal p ivézt na 28 vozech ostatky údajných mu edník z katakomb. V ten den se pak nadále slavil svátek všech mu edník . Jeho rozší ení na všechny svaté u inil papež eho III. (731-741), který nechal v bazilice sv. Petra z ídit kapli ke cti Spasitele, jeho svaté matky, všech apoštol , mu edník , vyznava a všech dokonalých spravedlivých, kte í kdy zesnuli na celém sv t . O sto let pozd ji, za eho e IV. (828-844), byl svátek p eložen z 13. kv tna na dnešní datum 1. listopadu. Stalo se tak proto, že v ím býval na ja e nedostatek zásob potravin pro množství poutník . Na eho ovu žádost zavedl roku 835 tento svátek ve Franské íši se souhlasem všech galských a n meckých biskup císa Ludvík Pobožný. V pozdním st edov ku se pak svátek Všech svatých stal „Velikonocemi podzimu“ kv li sousedství se svátkem „duši ek“ – kv li možnosti získání odpustk se totiž v t chto dnech p ijímaly svátosti. PhDr. Petr Kubín PhD., odborný asistent pro církevní d jiny na KTF UK Praha -9-
P evzato z katolického týdeníku . 45 /2004
ty, které mají vznik po Ježíšov narození, jsou v Novém zákon . Z toho je z ejmé, že Bible nebyla napsána najednou, vznikala po dobu asi 1500 let a psala ji ada lidí. Autora má však jen jednoho, a je jím sám B h. To On se nám dává poznat ve svém Slov jako Stvo itel, Soudce i milosrdný Otec, jako ten, kdo má se svým stvo ením plány, které také uskute ní. Starý zákon byl p vod napsán v hebrejštin , Nový zákon pak v e tin . Bible se ovšem za ala postupn p ekládat do dalších jazyk . Dnes je bu celá Bible nebo alespo n která její ást p eložena do více než dvou tisíc jazyk i ná e í. Až do vynálezu knihtisku Johennesem Gutenbergem se Bible opisovala ru n . Byly to opisy velmi p esné. První tišt ná Bible pochází z r. 1456. Byla to v bec první kniha, která byla vytišt na na Gutenbergov tiska ském stroji. I v našich zemích se Bible tiskly pom rn brzy. Z r. 1488 pochází Bible pražská, z let 1579 – 1594 známá a dodnes používaná Bible kralická. V sou asnosti je nejrozší en jší ekumenický p eklad Bible – na jeho p ekladu z p vodních jazyk se podíleli zástupci v tšiny k es anských církví u nás. Tento p eklad je možné najít i ve sv tové síti internet, se všemi výhodami elektronické podoby takto rozsáhlých text .
P VOD TVÉ KRÁSY Ty, Milostná a svat Krásná, kdo bytosti Tvé p vab dal, že každý, kdo T vid l, žasna se ve svém nitru lepším stal?! Je v kráse ženy její sláva, a kolik za ni sklízí chval! Je žena zdroj, jenž krásu dává, by ve svém dítku žila dál. Však o Tvé kráse chci-li p ti, ach, kéž bych hudbu nebes znal! Jen Ty jsi krásná po Dít ti, jenž odv ký je Krásy Král!! P. en k M. Tomíško
BIBLE – OD SVITKU K INTERNETU Vznik Bible Název Bible se do eštiny dostal z latinského Biblia a znamená v p ekladu „knihy“. Bible je skute n kniha zvláštní – je to vlastn malá knihovna. Skládá se ze dvou oddíl : Starý zákon obsahuje 46 knih (v etn tzv. Deuterokanonických), Nový zákon 27. Rozd lení je jednoduché. Knihy, které vznikly p ed p íchodem Ježíše Krista, máme ve Starém zákon , a - 10 -
Nový Zákon Podívejme se podrobn ji na Nový zákon. Na za átku jsou ty i evangelia. Evangelium v p ekladu znamená „dobrá zpráva“ a je to skute n skv lá zpráva pro každého lov ka. Doví se z ní, že B h ho má rád a ud lal všechno proto, aby mohl lov k š astn žít. Evangelia popisují život Ježíše Krista na této zemi, jeho smrt na k íži i slavné zmrtvýchvstání. Skutky apoštol jsou historií mladé k es anské církve a Božího p sobení v život Ježíšových následovník . Epištoly (Pavla, Petra, Jana, Jakuba a Judy) jsou vlastn dopisy jednotlivým k es an m a také sbor m, které vznikaly na území celé ímské íše. Nový zákon uzavírá Zjevení Janovo. Apokalypsa, jak se této knize také íká, je stále aktuální sv dectví o d v e k es an v Krista i t žké životní situaci a ujiš uje o Boží láskyplné proz etelnosti. Na Bibli je možno ocenit její mimo ádnou aktuálnost, p estože její poslední ást byla dokon ena p ed více než 1900 lety. Bible promlouvá naléhav i dnes, protože duchovní pot eby lov ka z stávají p es všechen civiliza ní a technický pokrok stále stejné.
života. Dejme se tedy oslovit knihou stále živou. P evzato z informa ního letá ku Brn nské tiskové misie
MÁME K ES ANSKOU TELEVIZI!!! TV NOE V pond lí 8. 5. 2006 v budov Telepace na Kostelním nám stí v centru Ostravy požehnal ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz nové prostory a za ízení televizního studia TV NOE. „To co se poda ilo v posledních m sících vybudovat, je velký dar a my za n j chceme spole n pod kovat a poprosit o požehnání pro na práci,“ uvedl editel Telepace, salesián P. Leoš Ryška, který spole n s editelem Radia Proglas P. Martinem Holíkem stojí v ele nové satelitní neziskové televizní stanice TV NOE.
Bible dnes Žijeme v dob všeobecného znevažování morálních hodnot. Pot ebujeme uzdravit narušené vztahy ve spole nosti i v rodinách. Vytrácí se úcta k životu, lov ku a autoritám. Máme svobodu a demokracii, ale asto jsme sv dky, že samotná svoboda bez výchovy k zodpov dnosti nep ináší o ekávané výsledky. A je to práv bible, která nabízí lov ku vedení, radu, motivaci a inspiraci, lásku, út chu, morální m ítka i povzbuzení. Vysv tluje smysl a perspektivu lidského života. Je zdrojem k nalezení jistoty a bezpe né orientace v tomto neklidném, zmateném sv t . Dozvíme se v ní o Ježíši Kristu a o tom, co vykonal pro skute né napln ní našeho
Jaké m žete ekat vysílání? Zkusíme to popsat takto: - NOE je alternativou a dopl kem k sou asným televizním program m. - NOE inspiruje, vzd lává, informuje a baví, nabízí možnost pro duchovní r st. - NOE je taková televize, p ed kterou nemusíte mít obavy posadit své d ti. - NOE není pro život jaký je, ale pro život jaký m že být, když o to budou lidé stát a usilovat. - 11 -
Prosba: Televize je budována postupn , po ástech, kr cích, jako když se staví dálnice nebo jako když roste lov k. D kujeme vám za shovívavost p i po áte ním vrávorání. (www.tvnoe.cz)
- NOE nezapomíná na dobrý humor ani na sout živost. - NOE nabízí tv rc m a divák m v echách, na Morav a ve Slezsku spole enství. Jsme k es ané. - TV NOE ší ená p es družici (DVB-S) je k zachycení i na Slovensku, v celé Evrop . Hlavním zam ením je d razné ší ení pozitivních hodnot jako jsou: všeobecná snášenlivost mezi lidmi, rozši ování duchovního i kulturního obzoru. Televize NOE je názorov a nábožensky snášenlivá, apolitická, je pomocníkem a prost edníkem pro všechny, kte í pot ebují odpo inek, radu, pomoc i ochranu.
ZAKAZUJI VÁM VYSLOVIT JEDINÉ SLOVO MODLITBY! Bylo to p ed mnoha lety. T sn po mém vysv cení na kn ze m poslali do jednoho domova d chodc . Žila tam stará paní (pozd ji zem ela ve v ku 102 let), která za mnou po bohoslužb p išla a ekla: „Ot e, pot ebovala bych od vás radu.“ Kývnul jsem: „Na co se chcete zeptat?“ „Už mnoho let se ptám lidí, o kterých se íká, že toho v dí o modlitb hodn . Ale nikdo z nich mi nebyl schopen odpov d t. Myslím, že když vy o tom z ejm nevíte nic, možná mi náhodou dáte správnou odpov .“ To bylo opravdu velmi povzbudivé!
Kdo tvo í tým TV NOE? Náš tým je spole enství pracovník studia Telepace; spolupracujeme rovn ž s Radiem Proglas, na jehož vysílání harmonicky navazujeme. Dalším silným partnerem je obecn prosp šná spole nost Energeia o.p.s. Ze Slovenska je trvalá pevná spolupráce zaštít na spole ností LUX TV. Kolik hodin denn vysílá? - První rok denn od 8 do 12 a od 18 do 24 hodin - Od 10. 5. 2007 by to m lo být od 6 do 12 a od 17 do 01 hodin - Od t etího roku, tedy po 9. 5. 2008, spojit od 06 do 01 hodin Jak m žete TV NOE podpo it? * modlitbou a povzbuzením * sponzorstvím a partnerstvím * lenstvím v Klubu p átel Telepace a TV NOE * dobrovolnou spoluprací a tv r ími nápady * ší ením pov domí o TV NOE * pomocí lidem ve svém okolí s po ízením a nastavením satelitního p íjmu * požádáním místní kabelové sít o za azení TV NOE do základní nabídky * finan ní darem
Zeptal jsem se: „Jaký máte problém?“ „Už trnáct let se tém bez p estání modlím Ježíšovu modlitbu, ale nikdy jsem nepocítila Boží p ítomnost.“ ekl jsem jí, co jsem si myslel: „Mluvíte-li pouze vy, pak nedáváte Bohu žádnou - 12 -
možnost, aby také On n co ekl vám.“ „Co mám tedy d lat?“ ekl jsem jí: „Po snídani jd te do svého pokoje, ukli te ho, dejte svoje k eslo do takové pozice, aby za vámi byly všechny tmavé kouty. Rozsvi te lampi ku p ed ikonou, a potom se rozhlédn te po pokoji. Jenom se te, dívejte se kolem a snažte se opravdu uvid t místo, kde žijete, protože jsem si jistý, že pokud jste se posledních trnáct let stále jenom modlila, tak jste si sv j pokoj už dlouho pozorn neprohlédla. A pak si vezm te pletení a tvrt hodiny ple te p ed tvá í Boží, ale zakazuji vám vyslovit by i jen jedno jediné slovo modlitby. Prost ple te a snažte se užívat si klidu svého pokoje.“ Ona si myslela, že to není zrovna moc zbožná rada, ale p ijala ji. Po n jaké dob za mnou zase p išla a oznámila mi: „Skute n to funguje!“ Zeptal jsem se: „Co se stalo?“ protože jsem byl zv davý, jestli m la moje rada n jaký ú inek. A ona mi vysv tlila: „Ud lala jsem p esn to, co jste mi ekl. Ráno jsem vstala, umyla jsem se, uklidila sv j pokoj, nasnídala se, p esv d ila se, že m nic nebude rušit, a pak jsem si sedla do k esla a pomyslela si: „Jak je to p kné, mám tvrt hodiny, b hem níž nemusím nic d lat, aniž bych se za to cítila provinile.“ Rozhlédla jsem se kolem sebe a poprvé po letech m napadlo: „V jakém krásném pokoji to bydlím – okno vede do zahrady, pokoj má p kný tvar a je v n m dost místa pro mne i pro všechny v ci, které jsem roky shromaž ovala.“ A pokra ovala: „Cítila jsem takový klid, protože pokoj byl tak tichý. Hodiny sice tikaly, ale to nerušilo ticho, jejich tikání jenom podtrhovalo skute nost, že všechno je tak tiché. Po chvíli jsem si vzpomn la, že musím plést p ed tvá í Boží, a tak jsem za ala. Postupn jsem si stále více a více uv domovala ticho. Jehlice ukaly o op radlo k esla, hodiny klidn tikaly, nebylo t eba si s ni ím d lat starosti. Nemusela jsem se
ni ím znepokojovat. Potom jsem za ala vnímat, že toto ticho není jenom nep ítomností hluku, ale že je hmatatelné. Nebyla to nep ítomnost n eho, ale p ítomnost n eho. Ticho bylo hutné a syté a za alo mne prostupovat. Okolní ticho vstoupilo do mne a setkalo se s tichem ve mn .“ Zpracováno podle knihy Antonyje Surožského: „V jám lvové – modlitba jako dobrodružství“, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
SV CENÍ ZVONU V ned li 27. 8. 2006 byl v obci Nové Dvory u Po ína (okres Tábor) na den sv. Bartolom je slavnostn vysv cen zvon. Nese jméno Bartolom j. Spole ným úsilím obyvatel a p átel Nových Dvor , za podpory ímskokatolické farnosti Hroby, obce Dolní Ho ice a p ísp vku Ministerstva kultury eské republiky byl zvon slavnostn posv cen P. Tomášem Vyhnálkem OMI.
Mše svaté se zú astnilo více než 200 lidí z Nových Dvor , Po ína, Chýnova, Tábora a celého blízkého okolí. Zvon je dílem paní Dytrychové z Brodku u P erova a bude všem lidem v okolí oznamovat veselé i bolestné události. Ke zvoni ce pat í i velmi p kný kovový k íž. Pod ním te každý návšt vník i poutník - 13 -
Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2006. Elias Vella nás velmi srozumiteln a výstižn seznamuje mnoha ilustrativními p íb hy a podobenstvími s osobou Ducha svatého a jeho úlohou v našich životech. Autorovo doporu ení, jak žít život s Duchem svatým, je psáno s velkou v rohodností a snahou zprost edkovat vztah k Duchu svatému jako nejlepšímu ešení života každého lov ka. Nabízí jednoduchou odpov v pátrání po p í inách našich selhání, nezdar a neúsp ch . „Snažíme se žít svat , ale neda í se nám to. Snažíme se neh ešit, ale nejde nám to. Usilujeme o to, žít podle požadavk Písma svatého, žít evangelium, ale selháváme. Snažíme se být dobrými matkami, dobrými otci, kvalitními pracovníky, ale s malým úsp chem.“ P í ina je p itom velmi jednoduchá: snažíme se o to sami, vlastními silami. Neprosíme o pomoc Ducha svatého, aby p išel a dal nám sílu k tomu, co nám chybí. V jednotlivých kapitolách Vella odpovídá na otázku, kdo to je Duch svatý, jaké je jeho poslání, jak na n ho nahlížejí na Východ a Západ , objas uje vztahy mezi Bohem Otcem, Synem a Duchem svatým. Srozumiteln vysv tluje rozdíly mezi dary, ovocem a charismaty Ducha svatého, vysv tluje, co znamená nechat se vést, formovat, použít a cele se obnovit Duchem svatým. Na tuto cestu kniha každému z nás p ináší sv tlo a otevírá srdce. Andrea Tornielli napsal knihu „Zázraky Jana Pavla II.“ Knihu vydalo nakladatelství Paulínky v roce 2006. Ve dnech po skonu papeže Wojtyly se v tisku i v televizi množily zprávy o lidech, kte í tvrdili, že obdrželi zvláštní milost na p ímluvu Svatého otce. V této knize jsou zaznamenány n které z milostí. Nem lo by se jim íkat zázraky, spíše „znamení“, která v ící lidé mohou zahlédnout, i zvláštní dary nebo ne ekané odpov di na
slova: „A vaše konání je Bohem požehnáno!“ V p ímluvách se všichni v ící s P. Tomášem modlili za ú ast na bolestech i radostech všech lidí v okolí a prosili Pána o požehnání pro celý sv t. Na záv r obdrželi ú astníci slavnosti sv cení perní ky ve tvaru zvonu s nápisem Bartolom j, které p ipravily místní hospody ky. M. Skopcová
ZAJÍMAVÉ KNIHY Cht la bych zam it vaši pozornost na n kolik knih, které bychom skute n nem li p ehlédnout. První z nich je kniha Marie Svatošové „Až k prolití krve“ (Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubí ka). Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2005.
O svou vzpomínku na zavražd ného kn ze (11. zá í 2004 v T ebenicích) se cht ly pod lit stovky lidí. Autorka, Marie Svatošová, jejich dopisy zpracovala a z díle k jako puzzle poskládala tuto vzpomínkovou knihu. Text je dopln n více než stovkou fotografií, úryvky z Ladislavových dopis a zápisk t ch, kte í se u Ladislava zpovídali a radili se s ním. Poda ilo se tak zachytit život a p sobení vzácné osobnosti charismatického muže, opravdového duchovního pr vodce. Druhá kniha se jmenuje „Duch svatý – pramen života“. Autorem je P. Elias Vella, františkán-minorita. Knihu vydalo - 14 -
p edvále ných let, do sv ta Jaroslava Foglara mezi kluby Mladého Hlasatele. I my jsme nez stávaly pozadu a založily jsme hned ty i takovéto kluby. Sv tlušky utvo ily kluby Fialový kv t a Safírová hlava, zatímco družiny skautek se p ejmenovaly na Udatné myšáky a Pštrosí spiknutí. To ovšem nebylo všechno. Co chvíli se vedení oddílu prom nilo ve slavný klub Rychlých šíp a neslavn proslulé Bratrstvo ko i í pracky. Z táborového psa Dicka byl rázem Bublina, místo do kroniky se psalo do TAM TAMu a každý den m ly naše kluby možnost prožít jedno i více dobrodružství, o kterých jejich lenky doposud pouze etly v obrázkových p íb zích pana Foglara. Stopovaly vlakové zlod je, podnikly nebezpe nou cestu do Údolí záhad a pokusily se proniknout do Záhadného domu, uko istily slavnou hru Fan Tan a zneškodnily bandu nebezpe ných zlo inc a zažily ješt mnoho dalších v cí.
jejich starosti. Tyto p íb hy a zprávy jsou sv dectvím o pov sti svatosti, která se o Janu Pavlu II. ší ila mezi v ícími. Mnoho prostých lidí k n mu vzhlíželo jako ke skute nému sv tci. V tom tedy tkví hodnota sv dectví a rovn ž i užite nost této knihy. P íjemné chvíle nad knihou p eje všem tená m Miloslava Skopcová
JEDEN TÁBOR VE DVOU – DVA V JEDNOM 29. 7. – 12. 8. 2006
Jako každoro n i letos se 9. skautský oddíl Tábor „Mod inky“ vydal na letní tábor. Bohužel už se nedá íct, že jako každoro n si vybral ten nejlepší prázdninový termín, kdy skoro nepršelo a p kn svítilo sluní ko. Navzdory lo ským zkušenostem s ekou Trnávkou bylo rozhodnuto využít krásné tábo išt v Údolí srnek nedaleko Pacova, které nám prop j ili místní TOMíci. Koncem ervence jsme v p tat icetistup ovém vedru zabalily batohy, kufry i oddílové v ci a p ipravily se k odjezdu. Maminky poctiv dbaly na to, aby jejich ratolesti m ly dostatek lehkého oble ení, hlavn nezapomenout minimáln troje kra ásky, plavky a epici proti sluní ku. Dávat v tomhle po así do kufru také dostate ný po et kus teplák , svetr a tlustých ponožek p išlo každému absurdní... A už tu byl první táborový den. S úlevou jsme konstatovaly, že je celý den lehce pod mrakem a že nám snad d ti cestou na tábo išt nepom ou vedrem. Krátkou p ehá ku, která nás zastihla ješt týž den cestou z kostela a která byla prvními kapkami dešt po dobrých trnácti dnech, p ivítaly n které z nás s vyloženým jásotem. Jenže – nechval dne p ed ve erem! Za al tradi ní táborový program. Etapová hra nás letos zavedla do
Prost – táborový život b žel p kn naplno. Krom drobných nep íjemností, jako byly dv cesty na chirurgii v jednom odpoledni zp sobené po ezaným prstem a rozbitou hlavou, nás ale trápilo po así. Navzdory všemu o ekávání to nebylo vedro, ale déš a zima. P ehá ky se stávaly den ze dne ast jší a mezery mezi nimi se zkracovaly, takže zakrátko už i nejv tší optimisté p estali tvrdit, že se - 15 -
jedná o p ehá ky. D ti m ly stále mén teplého a suchého oble ení, na druhé stran však velmi rychle p ibývalo toho mokrého a zabahn ného, isté z stávaly už jenom naprosto nadbyte né kra ásky, které stejn nezah ejí. Bahno bylo už úpln všude.
vším. Zanedlouho byl z jednoho krásného buku v místním parku ud lán provizorní stožár, na n jž se až do konce tábora den co den vzty ovala státní vlajka, oby ejný plácek na pálení v tví byl p etvo en na prvot ídní ohništ s dv ma kruhy, v n mž bylo možné bez hanby za pomoci smolných fagulí zapálit slibový ohe ... Prost to nebylo jednoduché, ale díky spole nému úsilí a p átelské atmosfé e byl navzdory nouzovým podmínkám i druhý táborový týden moc p kný a zajímavý. Pokud jste byli natolik trp liví a dostali se ve tení až sem, jist chápete onen na první pohled trošku nesrozumitelný název tábora. Prost , a to byl jeden tábor, byly jsme na dvou místech a protože jsme byly na dvou místech, musely jsme nakonec také dv místa uklízet, a koli jsme byly pouze na jednom tábo e...
A pak p išla ned le, devátý táborový den. Onen ned lní déš se od t ch p edchozích deš lišil tím, že pršelo po ád a pršelo hodn . Pršelo tak moc, že se voda v í ce za ala zvedat. A zvedala se tolik, že se v noci vylila z koryta a za ala zaplavovat tábo išt . A zaplavovala ho tak rychle, že ve t i ráno již bylo jasné, že zde již dál nem žeme z stat. Co te ? Zrušit tábor krátce po polovin se nikomu necht lo. Našt stí si Gelma vzpomn la, že Školské sestry mají v Kardašov e ici starý nevyužitý dome ek stojící na pokraji velikého parku. V p t ráno bylo vše po telefonu dohodnuto, v sedm bylo sbaleno vše nutné a v osm se vydaly d ti na cestu. V dev t p ijel traktor, na jehož valník byly pod plachtu naloženy v ci a v p l jedenácté na tábo išti osam la t í lenná hlídka se psem, která m la za úkol hlídat prázdné stany, naskládat na stoly vše, co by mohlo uplavat a v p ípad extrémního zvýšení vodní hladiny utéct do kopce... Nebylo úpln jednoduché vyrovnat se s náhlým p esunem z p kného tábo išt uprost ed les do stísn ných podmínek ve zd ném domku. Le skaut si poradí se
Táža
LETNÍ TÁBOR
Sochu sv. Jana Nepomuckého zná každý. Ale kdo to byl? Kde žil? Co kdybychom se tam jeli podívat? Takové otázky jsme dávali d tem na za átku pobytu v ervenci na pohnánské fa e. Tento minitábor nejen pro d ti, které chodí do náboženství, po ádá naše farnost už osmým rokem. S jedenácti d tmi jsme si vyzkoušeli r zné znalosti a dovednosti: protože Jan Nepomucký hodn cestoval, vyrobili jsme si poutnickou h l. Tu jsme použili p i ned lní mši v Pohnání, kde jsme sehráli scénku podle evangelia, jak Ježíš vyslal 72 u edník a jak byli u edníci p ijati nebo vyhnáni. B hem týdne jsme si ud lali luky a šípy, ozdobili jsme si tri ka, zpívali jsme. V lese jsme bojovali o poklad, hledali kousky zprávy u Janu z Nepomuku a nakonec jsme v lese i p enocovali. Vzhledem k horkému po así jsme hodn asu trávili u koupališt . - 16 -
I v letošním roce probíhá ve farnostech Tábor a Sezimovo Ústí výuka náboženství na základních školách i na farách. Celodiecézní sbírky v listopadu prosinci: 19. listopadu - na bibli 3. prosince - na bohoslovce
a
V ned li 1. íjna se konala pobožnost na Horkách v kapli zasv cené sv. Václavovi. P i pobožnosti jsme pod kovali za ud lené milosti a poprosili jsme o ochranu do dalších dn pro všechny obyvatele zdejší obce. V sobotu 7. íjna se konala d tská diecézní pou na téma „Po železnici s parní lokomotivou za d jinami naší diecéze“. Za átek pouti byl ve Strakonicích, odkud d ti odjely vlakem do eských Bud jovic. Slavnostní mši svatou sloužil eskobud jovický biskup Mons. Ji í Pa our OFMCap.
Naše putování by bylo neúplné bez návšt vy Nepomuku. Je to kus cesty, a tak jsme ve vlaku hráli r zné hry. V Nepomuku jsme navštívili muzeum, kostel stojící na míst , kde se slavný Jan narodil a samoz ejm cukrárnu. Tábor se povedl bohudíky bez úraz a my dnes víme víc o Janovi z Nepomuku. Velký dík pat í Honzovi K emenovi za p ípravu her, starost o naše žaludky a dobrou náladu.
Setkání farník k debatám se konají: Tábor: ned le st eda – maminky tvrtek – senio i sobota – mládež
Václav Mikula
9.30 a 19.30 9.30 9.00 19.00
Sezimovo Ústí: úterý tvrtek Chotoviny: 1. ned le v m síci 3. ned le v m sici (mládež)
KRÁTKÉ ZPRÁVY
19.00 17.30 9.30 9.30
Borotín: sobota p ed 2. ned lí v m síci 17.00
Mimo ádná sbírka na opravu h bitovní zdi s kapli kou v Pohnání vynesla 16.150,- K a sbírka na opravu východní st ny kostela v Ratibo icích vynesla 13.850,- K . Pán B h zapla všem dárc m.
St ezimí (malá zaseda ka OÚ): 1. st eda v m síci 18.30 Hlasivo: tvrtek – ob týden
- 17 -
18.30
Bohoslužby kolem dne Vzpomínky na všechny v rné zem elé Den
Tábor
St eda 1. 11. tvrtek 2. 11.
Sezimovo Ústí
18.00 mše svatá 8.00 mše svatá H bitovy: 15.00 ekanice – mše svatá 15.00 elkovice 16.00 Horky sv. Filip a Jakub: 18.00 mše svatá 18.00 mše svatá + Pátek 3. 11. adorace Sobota 4. 11. 17.30 Klok. hodinky 18.00 mše svatá 18.45 zp vy z Taizé 8.30 mše svatá Ned le 5. 11. 15.00 nový h bitov 18.30 mše svatá Pond lí 6. 11. 18.00 mše svatá
Den St eda 1. 11.
tvrtek 2. 11.
Pátek 3. 11.
Chotoviny 16:00 mše sv. + „starý“ h bitov
8:00 mše sv. + „nový“ h bitov
Ratibo ské Hory
16.30 mše svatá
15.15 mše svatá + h bitov 10.15 mše svatá + kaple na h bitov adorace 11.30 mše svatá + h bitov
Borotín
Hlasivo
15.15 Ratibo ice mše sv. + h bitov
St ezimí
Hoštice
17:30 mše sv. + „starý“ h bitov 18:30 OÚ - „malá zaseda ka“ setkání farník h bitovní kaple Mezno 16:30 sv. Jana Nepomuckého bohoslužba na 17:30 mše sv. + h bitov h bitov
16:00 mše svatá
Sobota 4. 11. Ned le 5. 11.
18.00 mše svatá 16.30 mše svatá
Pohnání
8:15 mše svatá
16:30 mše sv. Kostelec 15:00 mše sv. + (o. Václav) h bitov 11:00 mše sv. + h bitov
h bitov = pobožnost na h bitov (po mši svaté)
12:00 mše sv. (o. Jenda)
16:30 mše svatá + h bitov Dnes není mše svatá.
D de ek povídá vnukovi: „To za mého mládí byla hudba mnohem melodi t jší.“ „Ale d de ku, já nezapnul magne ák, ale mixér.“ Baví se dv ženy neur itého v ku: „Vidíš támhle toho muže? Nep etržit m pozoruje.“ „To ti nezávidím, je to místní archeolog.“ Ji í ek sedí v k esle a te si. Každou chvilku vyk ikuje: „Kdo by to byl ekl? To by m nenapadlo! To není možné!“ Tatínkovi to nedá a udiven se ptá, cože to te tak zajímavého. „Pravidla eského pravopisu, tati.“ „Natahuji hodinky v poledne. Léka mi doporu il po ob d malý pohyb.“ Jeden kn z vyjad oval svou lásku k farník m tím, že používal zdrobn liny. Na konci mše se s nimi jednou lou il slovy: „D kuji vám, že jste v tak hojném po tu p išli do našeho kostelí ka, kéž bychom se tak jednou sešli i v nebí ku, prvn se však budeme muset sejít u posledního soude ku.“ Zastaví policista automobil, který jel po dálnici šílenou rychlostí. „Copak, jel jsem moc rychle?“ ptá se idi . „Ani ne, ale let l jste moc nízko.“ St žuje si malý kluk: „Maminka v bec neumí vychovávat. Ve er, když se mi nechce spát, tak m žene do postele, a ráno, když se mi nechce vstávat, tak m z ní naopak vyhání.“ P átelé tráví dovolenou v kempu. V noci vzbudí jeden druhého: „Podívej se na tu jasnou oblohu a hv zdy. Co si
o tom myslíš?“ „Že bude zítra p kné po así.“ „Já si myslím, že nám n kdo ukradl stan.“ K Novák m vlezl v noci oknem zlod j. Na chvíli se zastavil u okna, aby se rozkoukal, když tu slyší hlas pana Nováka: „Co tady chcete potm najít, když já tu nic po ádného nevidím ani za sv tla?“ idi ka stojí s nepojízdným autem u kraje silnice. Jiný idi jí chce pomoci: „Nebude to olejem?“ „Kdepak, ten já tam v bec nedávám!“ Potkají se t i babi ky a chlubí se svými vnuky. „M j bude doktorem. Po ád si hraje s ampulkama a st íka kama a n co si píchá.“ „M j bude asi agronom. Sází na zahrad konopí a mák a eká na úrodu.“ „M j bude ur it šofér. Namo í si hadr do benzínu, hodí si ho na hlavu a ekne: „Te m neruš, babi, bude jízda.“ Roz iluje se novomanžel p i ned lním ob d : „Tohle má být sváte ní jídlo, Hedvi ko? Vždy to maso není ani vid t.“ „Já za to nemohu, va ím podle kucha ky po tvé babi ce.“ „No a?“ „Tam je napsáno: vezmi masa asi za deset korun… „ Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
M sto Tábor a ímskokatolická farnost Tábor Vás srde n zvou na
SLAVNOSTNÍ KONCERT
Spoluú inkuje P VECKÝ SBOR Gymnasia P. de Coubertina, ídí Zd. Trska
TÁBOR KOSTEL PROM N NÍ PÁN NED LE 19. 11. 2006 V 16 HODIN
