Syn lov ka nep išel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal sv j život jako výkupné za všechny. Mt 20,28
Duc in altum – Zaje
na hlubinu
Do letošní postní doby vstupujeme s o ekáváním p íchodu našeho nového sv tícího biskupa, mons. Pavla Posáda. Papež Benedikt XVI. jej povolal k této služb v eskobud jovické diecézi o památce dvou biskup , blízkých spolupracovník sv. Pavla, sv. Timoteje a Tita, tedy v sobotu 26. ledna. Slavnostn jej p ivítáme v eskobud jovické kate-drále v sobotu 8. b ezna v 10.00 hod. Biskupské heslo biskupa Pavla se m že stát dobrým programem pro naše prožívání doby postní. Zní totiž: „Duc in altum“ – „Zaje na hlubinu“. Sám biskup Pavel k n mu ekl v Radiu Proglas: „Zvolil jsem ho podle koncepce sou asného papeže (Jan Pavel II.), který chce, aby se lov k t etího tisíciletí vrátil zp t ke Kristu. Tuto v tu „Zaje na hlubinu – Duc in altum“ ekl Kristus u edník m, kte í byli vy erpáni neúsp šným rybolovem. A to je situace lidstva v dnešní dob . A do této skepse a beznad je volá Ježíš tuto v tu, a tak jim ur uje nové zam ení a vlévá novou odvahu.“ Abychom se opravdu vrátili ke Kristu, pot ebujeme na n j p edevším mít více asu a ast ji se s ním setkávat. Proto je velmi užite né v dob postní n co vynechat – „pustit“ – nap . televizi, hry, zábavy, a místo toho v novat as dobré etb , duchovním rozhovor m, p emýšle-ní v tichu apod. Také n které aktivity v našich farnostech jsou dobrou p íležitostí nov se setkat s Kristovou blízkostí. Duchovní obnova na Klokotech nebo v Chotovi-nách, ekumenická setkávání nad tématem oslavy Kristova vzk íšení v Tábo e, akce po ádané Diecézním centrem mládeže a Diecézním centrem pro rodinu a mnoha dalšími – to je obrovské množství p íležitostí k „zajetí na hlubinu“. Kéž se vám poda í alespo n které z nich dob e využít. o. Václav
Sv. Kate ina dei Ricci
(13.2.) Narodila se 23. 4. 1522 ve Florencii jako dcera šlechtice. P i k tu dostala jméno Alexandrina. Po smrti matky ji dal otec na vychování do dominikánského kláštera Monticelli v Monte Ulivato (p edm stí Florencie). Již ve 14 letech mohla podle svého p ání se svolením otce ádn vstoupit do ehole sv. Dominika. Stalo se tak v nedalekém m st Prato, kde byl klášter dominikánek. Tam p ijala eholní jméno Kate ina. V klášte e žila velmi st ídm a kajícn . Jedla pouze chléb a zeleninu, pila jen vodu. Sestry ji m ly ve veliké úct , sv ily jí ú ad p edstavené novicek a pozd ji v roce 1547 ji zvolily p evorkou kláštera. M la pozoruhodné náboženské a vizioná ské prožitky. P i nich pravideln ve tvrtek a v pátek upadala do extáze, trp la velkými bolestmi a objevovala se u ní stigmata. Chodily za ní davy up ímn v ících k es an , ale též mnoho senzacechtivých divák , p ed nimiž svá stigmata ukrývala. Její vliv se projevoval i mimo klášterní zdi. Zabývala se pot ebou církevních reforem, což je z ejmé z jejích dopis adresovaných významným církevním osobám, nap . sv. Karlu Boromejskému, sv. Filipu Neri nebo sv. Piu V., papeži. Zem ela 1. 2. 1590 ve svém klášte e. V roce 1747 ji kanonizoval papež Benedikt XIV. Prameny: Donald Attwater: Slovník svatých Petr Pracný: eský kalendá sv tc
J.V.
Zem el pater Václav Žitný Asi m síc nebo dva po svých devadesátých narozeninách um el v táborské nemocnici pater Žitný, emeritní d kan táborské farnosti. Bez p ehán ní m žu íct, že to byl jeden z mála opravdových osobností, která po dlouhá desetiletí siln ovliv ovala m j život. A nejen život duchovní. Dodnes se p esn pamatuji, kdy jsem se s ním setkal poprvé. Mohl jsem chodit tak do první t ídy, když m naši poslali do zákristie k panu kostelníkovi Š ástkovi, abych taky zkusil jít ministrovat. Bylo to v kv tnu (nevím už v kterém roce) a byla to práv „májová“, na které jsem m l za ít. Jenomže jsem se asi loudal a p išel jsem do zákristie pozd . Z stal jsem s panem Š ástkou až do konce „májové“ v zákristii. Když májová skon ila a dlouhý pr vod ministrant s paterem Žitným se od oltá e vrátil do zákristie, hned si m všimnul a povídá: „Tak to je náš nový ministrant?“ Od té doby jsem byl jeho ministrantem, ekl bych ješt po celá sedmdesátá léta. Ministroval jsem mu spole n i s mými syny. Pamatuji se na dny, kdy jsem skon il vysokou školu. Pak pár dní po mojí promoci byla v kostele n jaká sláva, bylo tam hodn cizích kn ží a pater Žitný m l z mého úsp chu takovou radost, že m v tšin z nich p edstavoval jako svého dlouholetého ministranta a dneska i pana inženýra. Pater Žitný byl i dlouholetým p ítelem naší rodiny. Chodil k nám asto na ob d i ve e i, zú ast oval se i rodinných oslav. asto se u nás scházelo i n kolik rodin a hrály se karty (Poho elských, Placht , Dohnalovi a snad i jiní). Oblíbená byla „ erná ko ka“. Hrálo se o peníze, ale všechny výhry se dávaly do pokladny a pak se z nich zaplatilo n co k jídlu na p íští parti ku. N kdy se tak u nás oslavil i Silvestr. S nikým si ale pater Žitný netykal, ani s našimi. V houba ské sezón s námi jezdil do Turovce na houby. I p i té p íležitosti mi n co stále o lese a p írod povídal. Vysv tloval mi nap íklad, pro nemám kopat do i ztrouchniv lých pa ez , což jsem d lával rád, a bohužel, d lám to dodnes, jenomže vždycky si na n j p itom vzpomenu. íkal: „I tam žijí brou ci!“ Když jsem m l jet n kam na prázdniny, zašel k nám, vzal m stranou a p ipomn l mi: „N kolikrát denn si íkej: ,B h m vidí´.“ I to mi z stalo dodnes. Nejvíc ale vzpomínám na patera Žitného jako na kn ze u oltá e. A nejvíc na tu dobu, kdy jsme na ned lní deváté byli u oltá e sami. Nikdy jsme toho moc p ede mší nepovídali, spíš jsme ml eli. Já stál vždycky v as p ipraven p ed dve mi k oltá i, on stál za mnou a ješt se díval do svých poznámek na kázání. Bylo to takových n kolik minut tichého soust ed ní. Jakmile jsme uslyšeli první úder zvonu na v ži, ekl: „Tak s pomocí Boží“ a vyšli jsme. Jeho kázáním jsem jako kluk moc nerozum l, ale už kolem svých dvaceti jsem adu jeho myšlenek za al chápat, a práv to m p im lo víc se o naši víru zajímat. Byla-li pak p íležitost a cht l jsem i od n ho n co vysv tlit, v tom byl neoby ejn ochotný. Oce oval jsem p edevším, že jeho promluvy m ly myšlenku a ád, asto i nový, neot elý pohled. Velmi pe liv se na n p ipravoval. Pov stná byla jeho série pe liv p ipravených kázání na pokra ování p i májových pobožnostech, kdy poslouchal úpln plný kostel. V t ch letech kázával na májovkách z kazatelny. Pak sešel k oltá i Pany Marie a zcela nenapodobitelným zp sobem zazpíval Mariánské litanie – to byl opravdu zážitek. Ten p ekonal pouze jeho Exsultet o Vzk íšení. Už nikdy jsem takový Exsultet neslyšel a už asi neuslyším. -3-
Jednou se ale stalo, že práv p i kázání se najednou uprost ed v ty zarazil, chvíli ml el, díval se do neur ita a najednou se oto il a pokra oval v sloužení mše svaté. V zákristii jsem se pak dozv d l, kde byl problém: na k ru se pan varhaník tak hlasit bavil, dokonce i n emu smál, že otec Žitný nebyl schopen se soust edit a pokra ovat v promluv . Velmi si dával záležet na detailech, v etn svého oble ení k oltá i. Oblékl si albu, ve výši pasu ji uchopil ob ma rukama a lem alby srovnal p esn tak, aby se práv dotýkal jeho bot. P ipravený kostelník mu podal zezadu cingulum a srovnal lem alby kolem dokola p esn (!!) na tuto výšku. Dbal, aby i oble ení kn ze a ministrant p ispívalo k d stojnému pr b hu bohoslužby (ne každý z duchovních na takový zdánlivý detail dneska už dbá). Pak po letech jsme se pro n jaké názorové rozdíly rozešli a až do dneška jsem se s tím nevyrovnal. Tak jak jsem otce Žitného znal, tak to nebyl typ misioná e, ale alespo pro m byl n co víc: svým jednáním, svými úvahami, znalostí života lidí mimo kostel posiloval víru v t ch, kte í v ili, že Boha lze poznat i rozumem. Jedno p ání jsem mu nesplnil: nestal jsem se kn zem. Se vzpomínkou i s díky Ing. Marian Berka
Kostel sv. Markéty v Loukov Loukovský poutní kostelí ek sv. Markéty stojí sev ený mezi zalesn ným kopcem Melechov a Rohulí na cest z Lipnice do Led e nad Sázavou. Spolu s kostelem sv. Ji í v nedaleké e ici a kostelem sv. Martina v Dolním M st , tvo í loukovský poutní kostel trojhv zdí vzácných gotických památek pod hradem Lipnicí. Pro náhodného poutníka se vyno í v krajin nenápadný, ale krásný, jakoby srostlý s velikými lípami a lesem za zády. P ed n kolika lety, když už se h bitovní ze okolo malého starodávného h bitova za ala hroutit a odnášeli si ji po kamenech do zahrad chalupá i, rozhodlo se pár p átel, že by bylo škoda kostelík nechat zpustnout. Založili ob anské sdružení, za ali shán t peníze, ale jak sami íkají p edevším v ili v Boží pomoc. A v ci se opravdu za aly dít. Po t ch sedmi letech jsou na všech kostelech opravené st echy. I krovy, zdi zevnit se postupn odvlh ují a k nákladnému restaurování se p ipravují vzácné fresky, opravují se h bitovní zdi, ale hlavn … kostely se pomalu navrací svému ú elu: slouží se v nich mše, konají se svatby, p ednášky, koncerty a obnovily se tradi ní pout … Jakoby se n co v tom kraji s tvrdým kamenickým srdcem probouzelo. Vždycky, když ke sv. Markét p icházím, myslím na loukovského sedláka, z jehož velkého statku tu p ed kostelem z stala jen zvláštn rovná louka. Statek mu rozkula ili v 50. letech komunisté, kameny rozkradli místní nep átelé… jen ten kostel, jako sv dek z stal stát. Jist by byl rád, že se ve sv. Markét zase konají pout : i jako p ipomínka té smutné nedávné historie. Prvn se s kostelem sv. Markéty setkáváme v roce 1352, kdy je v rejst ících papežských desátk zmín na i dnes již zaniklá ves Loukov. P vodní stavba vznikla p ed polovinou 14. století (i když se nevylu uje i existence starší stavby v témže míst ), krov sedlové st echy však pochází až z druhé poloviny 15. století. Teprve ve druhé polovin 17. století byla p istav na ke kostelu v ž tvercového p dorysu. -4-
Kostel má obdélnou plochostropou lod' a užší, obdélné, polygonáln uzav ené presbyterium s žebrovou k ížovou klenbou. K severní st n p iléhá drobná sakristie, zaklenutá plackou. V roce 1941 byly v lodi, presbyteriu i sakristii objeveny st edov ké nást nné malby pom rn vysoké um lecké úrovn . Nejnov jší literatura je datuje do posledního desetiletí 14. století. Na severní st n lodi pod kruchtou se nachází malý devo ní obraz sv. Mat je, o kus dál sm rem na východ rozsáhlý obraz sv. Kryštofa a fragment s nám tem Oplakávání Krista. Východní st nu lodi p i vít zném oblouku pokrývá na evangelijní stran n kolik nad sebe azených pás s výjevy Uk ižování, Poslední ve e e Pán , Piety a Ob ti Kaina a Ábela. Na epištolní stran je vymalována rozm rná scéna s výjevem Umu ení deseti tisíc rytí a nad ní Boj sv. Ji í s drakem. Severní st nu presbyteria zdobí p ekrásný výjev Bolestného Krista s Arma Christi (nástroji umu ení). Na zbytku severní a na jižní st n se rozvíjejí scény z legendy titulární sv tice sv. Markéty. Tereza Horváthová
Vzpomínka na patera Chuma Dne 25. b ezna uplyne 20 let od úmrtí našeho bývalého duchovního správce v Pohnání P. Františka Chuma. Cht la bych na n j trochu zavzpomínat, protože si to opravdu zaslouží. P. Chum byl opravdu tím posledním kn zem, který s námi žil ve farnosti. Byl naším duchovním otcem, provázel nás jako d ti a potom jako dospívající. Na hodinách náboženství se nám s pe livostí v noval i když nás bylo málo. Byl kn zem, který m l ve veliké úct Pannu Marii a na jeho májové pobožnosti nikdy nezapomenu. Mati ka Boží ho jist také m la ráda, což mluví o dni, kdy zem el. Povolala ho na v nost ve sv j svátek. I když mu zdraví nesloužilo a n kdy jeho zdravotní stav nebyl dobrý, p esto nám rád sloužil mši svatou. Bylo mu už hodn p es 70, m l by už nárok na odpo inek a p esto nás neopustil. Pár dní p ed svou smrtí se ješt p ipravoval na slavnost Kv tné ned le. Nezapomenu na den, kdy ho Pán k sob povolal. Najednou vše ztichlo. Fara se již nikdy neosvítila a okna, u kterých nám mával na cestu, byla náhle prázdná. Nikdo si v té chvíli asi neuv domil, že nás opouští kn z, za kterého už na faru v Pohnání nep ijde náhrada. A tak si vážím každé chvíle, kdy jsem s naším „velebným pánem“, jak jsme mu rádi íkali, byla. Na záv r bych cht la napsat, abychom si vážili každé mše svaté, která v naší farnosti je. Až uslyšíte zvon z kostelní v že, který nás volá do kostela, p ij te. M že se stát, že nebude zvonit 2x týdn , ale t eba jen jednou za 14 dní a to bychom ur it necht li. M li bychom být vd ní za kn ze, kte í k nám dojížd jí z daleka a slouží nám mše svaté. Aby také naše d ti mohli vzpomínat jako já na kn ze, kte í naši farnost spravovali a spravují. Vzpome me spole n v modlit-b na našeho milého P. Františka Chuma a v duchu mu pod kujme za vše, co pro nás ud lal. V ím, že i on se za nás p imlouvá. Vaše kostelnice z Pohnání
O postu s P. Janem Kuníkem Pamatujete si na sv j první skute ný p st? -5-
P iznám se, že moc ne. Už jako dít jsem „držel p st“ s rodi i na Popele ní st edu a na Velký pátek, ale nepamatuji se, že bych ho n jak vnit n prožíval. Od dob seminárních, kdy jsem se poprvé pro p st (o výše zmín ných dnech) rozhodl, byl pro m tento velký dar Boží až do nedávné doby spíše b emenem. P st je sou ástí tém všech náboženství: istíme-li t lo, istíme ducha. Nebo máme o iš ovat jen duši a na t lo radši nemyslet? Dnes si více, než kdy p edtím uv domuji, že lov k je jednota t la a duše. Ob mohutnosti lov ka se nedají v tomto našem pozemském p ebývání odd lit. Proto vnímám, zvláš v poslední dob , že skrze p st B h nejen o iš uje mé t lo i duši, ale p edevším m celého iní odoln jším v r zných fyzických i duchovních slabostech. Jak se postíte? Je to pro Vás t žké? Zhruba tak p l roku, na základ takového jednoho Hospodinova oslovení, se postím každý pátek jen o vod . N kdy je to opravdu t žké. Vnímám tém p ímou úm ru mezí tím, jak prožívám ten, který pátek ve spojení s Pánem a mezi snadností postu (tzn. ím více vnímám Boží p ítomnost a napl uji ten den podle toho, co On chce, tím snadn jší je pro m i p st…). Otázky položila Tereza Horváthová
T íkrálová sbírka Letos už poosmé prob hla také v ulicích Tábora nejv tší dobro inná akce v naší republice – T íkrálová sbírka eské katolické charity. Od po átku kalendá ního roku až do ned le 13. ledna 2008 jsme potkávali t i mudrce (astrology, krále…) Kašpara, Melichara a Baltazara. Zavítali do našich kon in s myšlenkou pomoci chudým a pot ebným v našem blízkém okolí, a také p inést požehnání pro obyvatele domácností, kte í svými dary p isp jí. Christus Mansionem Benedicat („A Kristus žehná tomuto domu“ - latinská prosba) nebo také C+M+B+2008 (nebo K+M+B+2008) jako iniciály t í král s letopo tem na ve ejích domu vyjad ují tedy prosbu, aby B h ochra oval majetek, duševní a duchovní pohodu a život obyvatel domu po celý následující rok. Nejd ležit jšími atributy koledník jsou hv zda, kadidlo a zp v koledy: „My t i králové jdeme k vám, št stí, zdraví vinšujem vám…“. Dárce obdrží bílé zlato (cukr) nebo kalendá . Pod hlavi kou farnosti v Sezimov Ústí se této akce ú astnily už pot etí t í lenné skupinky d tí z naší k es anské školy Orbis-Pictus. Každá skupinka m la svého dosp lého vedoucího, který nosil na krku mobilní kasi ku a za tu zodpovídal. Celkem bylo v 8 kasi kách vybráno 32 594,50 K . Je pot šující, že je to zhruba o 10 000 K více než v lo ském roce. Výnos sbírky bude rozd len a použit takto: 65 % na pedagogickou asistentku nevidomé Terezky Slune kové (navšt -vuje 7. t ídu OrbisPictus) a na adopci na dálku (Pavlínky z B loruska a Percyho z Haiti) v pom ru 2/3 a 1/3, 25 % na p ímou humanitární pomoc v zahrani í i doma, 10 % jsou režijní náklady. Obliba T íkrálové sbírky vzr stá u d tí i u itel naší školy, proto se i p íští rok t šíme na setkání se všemi, kte í se prakticky cht jí podílet na pomoci druhým!! Mirka Nejezchlebová
D kujeme -6-
všem z táborské farnosti za št drost, s jakou jste podpo ili sbírku na Adopci na dálku pro Míšu Kannana z Indie. Na ned lní ráno 16. 12. jsme m li nape eno 150 kolá k – d kujeme maminkám, které pekly, za pomoc. Také za p ipravený vynikající turecký RIZE aj, který nám daroval a osobn p ipravil ajovník Jirka Loskot. Vedoucí p ipravovali taky váno ní pun (ten nám dal Václav Hes – d kujeme) a paní Suková ušila s t mi nejmenšími krásná srdí ka. D kujeme i Jurajovi Horváthovi za pomoc s ajem (vypadal jako rozený ajovník : -)). Na konci sbírky byla krabice hodn t žká a když jsme ji na fa e otev eli a spo ítali peníze, bylo tam neuv itelných 4 127,50 K ! To jste m li slyšet ten jásot a být u toho. Cyrda prohlásil: „A te bude Míša bohatej!“ Ro ní p ísp vek na Míšu je 4 900 K a vy jste nám ho darovali skoro celý. Moc vám všem d kujeme!! Taky bychom cht li pod kovat za krásné spole enství b hem d tské váno ní bohoslužby na Št drý den. Koledy a pásmo jsme nacvi ovali dost dop edu, ale pak nás byla víc než p lka nemocných a museli jsme trochu improvizovat. D kujeme Romanovi Cimbulkovi, že pro nás i vás p ipravil Boží slovo. Zp v a hraní zaranžoval Pepa Musil. Když jsme vid li kolik vás p išlo (zdálo se nám, že je plný kostel :-), tak jsme m li trochu trému. Ale snad to nebylo tak poznat. P íští rok bychom cht li d tskou op t p ipravit (možná divadlo) a moc nás pot ší, když se sejdeme zase v takovém po tu. Naše nejbližší oddílová akce bude víkendová výprava v únoru. Na tu se t šíme, protože tam bude asi hodn her a taky závod družin. Kam pojedeme, nám vedoucí ješt ne ekli, ale pak dáme fotky z výpravy do kostela na naši nást nku. P ejeme vám všem požehnání, pokoj a klid v roce 2008 Kluci a holky Piškoti
Co nového na CZŠ ORBIS – PICTUS?
V úterý 15. a ve st edu 16. ledna 2008 prob hl na naší škole zápis d tí do prvního ro níku p íštího školního roku 2008/2009. P edcházel mu týden otev ených dve í – možnost pro rodiny kdykoli školu navštívit, prohlédnout si všechny prostory, vstoupit do vyu ování, klást otázky a o ekávat odpov di. Vlastní zápis pak všichni vnímáme jako dny velmi d ležité pro další vývoj školy, ale i jako ukazatel zájmu o výchovu a vzd lá-vání v duchu tradi ních k es anských hodnot. Zatímco rodi e budoucích prv á k sepisovali s paní editelkou všechny pot ebné administrativní údaje, d ti za pomoci a podpory „Ve erní k “ – budoucích starších spolužák – plnily rozmanité úkoly: p ekreslovaly, recitovaly, malovaly postavu, odpovídaly na všete né otázky slona Alfonse. Tyto aktivity jsou klasickým testem školní zralosti. Na základ výsledk pak škola rozhoduje o p ijetí žáka do první t ídy nebo m že nap íklad rodi m doporu it odklad školní docházky jejich dít te. Obrovskou radostí pro nás bylo, že letos o zápis do naší školy projevilo zájem 36 d tí. Zárove to poci ujeme jako velký závazek pro naši další práci. V íme, že je pro dnešní rodi e d le-žitý a p itažlivý hlavní cíl našeho pedagogického p sobení, totiž snaha sjednotit a harmonizovat výchovu a vzd -lávání v souladu s poselstvím evangelia. Z ejm krom vysoké úrovn výuky o ekávají od školy ješt n co navíc – p átelské, rodinné klima, ovzduší vzájemné úcty a d v ry, radostné a spolupracující prost edí, k es anské pedagogy. D kujeme Vám všem, kte í se o církevní školu ORBIS – PICTUS zajímáte, d kujeme Vám všem, kte í ji podporujete a d kujeme hlavn Vám, kte í se za její prospívání modlíte! Vašimi modlitbami byl nesen a st ežen i letošní zápis do první t ídy.
-7-
Dana Milerová
Zajímavé knihy V našem krásném kostele Prom n ní Pán m žeme nalézt mnoho hodnotných knih. Podívejme se nyní spole n na n které z nich. Joseph Ratzinger, Benedikt XVI. je autorem knihy „Ježíš Nazaretský“. Vydala ji spole nost pro odbornou literaturu v roce 2007. Co dnes m že íci k es anství o základních otázkách lidského bytí? Odpov podle Benedikta XVI. bezprost edn souvisí s otázkou: Kdo je Ježíš Nazaretský? Celý sv j život se Joseph Ratzinger zabýval postavou Ježíše, snažil se ho pochopit jako profe-sor, jako biskup, jako strážce víry, jako papež. Tuto knihu za al psát p ed n kolika lety, na postu kardinála. Po svém zvolení papežem v noval veškerý volný as k dalšímu psaní. Vzniklo dílo hodné života velkého teologa a zárove velmi osobní kniha sv d ící o d v rné znalosti Písma. Obsah knihy nejlépe charakterizují názvy kapitol: nap . Ježíš v k est, Ježíšovo pokušení, Horské kázání, Modlitba Pán , Podobenství a jejich poselství, Ježíšovy výpov di o sob atd. Dílo je plné zajímavostí a hlubokých zamyšlení. Tomáš Špidlík napsal knihu „Duchovní cvi ení s Janem Pavlem II.“ Vydala eská provincie SJ, Praha v roce 2007. Druhé eské vydání duchovních cvi ení kardinála Tomáše Špidlíka SJ Svatému otci Janu Pavlu II. a celé ímské kurii ve dnech 5. – 11. b ezna 1995, je podstatn rozší eno. Druhá ást knihy obsahuje rovn ž texty církevních otc , které jako témata k rozjímání P. Špidlík sám pro ú astníky exercicií p ipravil. Od roku 1991 P. Špidlík žije a pracuje v Centru Aletti v ím . V roce 2003 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Z jeho díla p ipome me alespo knihy: Spiritualita k es anského Východu, Živé slovo, Prameny sv tla, Ignác z Loyoly a spiritualita Východu nebo Liturgické meditace na celý rok. Daniel Reynek je spoluautorem knihy „Z vln, které zkamen ly“. Kniha vyšla v Karmelitánském nakladatelství, Kostelní Vyd í v roce 2007. Fotografie Daniela Reynka v knížce doprovázejí básn jeho rodi , Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud. Daniel v bratr Ji í pak p eložil další dva prozaické texty. Kniha je ur ena poetickým duším, které mají rády hezké verše a nápadité fotografie. Glosa zimní Bohuslav Reynek Hust v bezv t í se chumelí. erný sad má z alabastru krov. Kdyby všecky vlo ky úp ly, co by úzkostných to bylo slov, písní kajících a modliteb... Pod rukama soust ed ných tich zem v b lostný se m ní chléb. Zraje na vinici pokorných k iš álový hrozen askeze; požehnanou n motu svých úst, jatých na bolesti et ze, v perlu úchvatu z í r st. Pro tená e, kte í dávají p ednost smíchu a humoru napsal R. Kern drobnou kníže ku „Humor pouštních otc “. Vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vyd í v roce 2005. -8-
Citát z knihy: - Jeden erstv obrácený mladý muž se otázal starce: „Abba, a to se te budu muset úpln z íct sv ta?“ „Neboj se,“ odpov d l sta ec. „Jestli bude tv j život opravdu k es anský, sv t se okamžit z ekne tebe“. - Otec se vyznával starci: „N kdy mi d lá starosti, co asi d lal Noe v arše, když všude kolem n ho bylo jen nekone né mo e.“ „Ur it lovil ryby.“ „No, a práv s tím mám problém: jak mohl ryba it, když m l jen dva ervy?“ Miloslava Skopcová
P st poslanc Proslýchá se, že skupina k es anských poslanc požadovala, aby v postní dob poslanci p i svých vystoupeních pouze stru n a v cn p ednesli sv j návrh, bez dalších komentá . Požadavek byl však zamítnut jako diskrimina ní pokus náboženských fundamentalist , protože v tšina poslanc neví co je to postní doba a hlavn by nem li o em mluvit.
Krátké zprávy
J.Nol
Celodiecézní sbírky v únoru a b eznu: 24. 2. na „Svatopetrský halé “ 16. 3. na uprchlíky Svátost smí ení lze slavit kdykoliv podle domluvy. P íležitost je také pravideln 1/2 p ede mší svatou ve všední den (ve Svatém týdnu 1 hod.). V pátek 22. 2. se bude konat v d kan-ském kostele v Tábo e od 15.00 hod. pobožnost k ížové cesty pro d ti. Postní setkání mládeže na Klokotech se uskute ní v pátek 29. 2. od 18.00 hod. do soboty 1. 3. – viz plakátky. Diecézní setkání mládeže 2008 s mottem „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi sv dky“ (Sk 1,8) se bude konat v pátek a sobotu p ed Kv tnou ned lí, tj. 14. - 15. b ezna, v eských Bud jovicích. Více viz plakátky. Ve tvrtek 20. b ezna se bude konat v poutním dom Emauzy velikono ní dílna. Za átek je v 9.00 hod. D ti se mohou nau it vyrobit r zné velikono ní ozdoby. „Prázdné hnízdo“ a co te ? (setkání manžel odrostlých d tí) je název akce, kterou po ádá Diecézní centrum pro rodinu Biskupství eskobud jovic-kého. Setkání prob hne v Miletínkách (okr. Prachatice) ve dnech 28. – 30. 3. Program a možnosti p ihlášení viz plakátky nebo na webových stránkách http://www.bcb.cz/Udalosti/Setkani-manzelu-Prazdne-hnizdo-a-co-ted.html Omlouvám se všem tená m a tená kám Farního zpravodaje za nedodání p ehledu p íjm a výdaj za rok 2007 pro farnosti Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí . Pokusím se vše napravit v p íštím ísle FZ. P. Jan Kuník, administrátor D kuji za pochopení. -9-
Tchýn se chystá na dlouhý výlet a p ed odjezdem se zastaví u zet doma. Popíjejí kávu a povídají o všem možném. Najednou tchýn koukne na hodiny a íká: „Jejda, to už jsou t i? Tak to musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak.“ Za ne se ve sp chu oblékat, když v tom z pokoje vyrazí synek, a než stihne tatínek mrknout povídá: „Babi, nemusíš sp chat, táta dal hodiny o dv nap ed!“ „Pepo, platím, ale nejen Dan , taky Lence a Ivan !“
platíš
dan ?“
„Pochopiteln
„Fanouši,“ zlobí se maminka na syna, „už tvrt hodiny na tebe volám, že máš p ed ob dem nachystat na st l talí e a p íbory a ty po ád nejdeš! Co jen z tebe bude?“ „ íšník, mami...“ „A nyní,“ povídá u itel matematiky, „jsme došli k výsledku, že x se rovná nule.“ Z poslední lavice se ozvalo: „Takového po ítání a nakonec je to pro nic!“ Na Nový rok upozor uje matka d ti: „Prosím vás, nedrážd te tatínka! On p ímo jen eká na záminku, aby se mohl urazit a odejít do hospody!“ Dva rekrea ní lyža i se na b žkách dostali až ke skokanskému m stku. „Já si sko ím,“ povídá odvážn pan Vysko il. A za chvíli už naho e obhlíží terén. „Neblázni,“ varuje ho pan Opatrný. Marn . Pan Vysko il sko il a zmizel za úrovní odrazového m stku. „Co se stalo? Co d láš?“ volá na n j se strachem kamarád. „Niííc,“ ozval se slábnoucí hlas, „stále ješt padááám!“ Manželská odveta: Žena sedí i šicího stroje a šije si bl zku. Nad ní stojí manžel a radí ji: „Pomaleji... u líme ku to vezmi vpravo a ne tak blízko u kraje.“ „Není ti špatn ?“ diví se manželka, „vždy ty v bec neumíš šít.“ „To neumím, ale jenom ti oplácím tvé rady, které mi dáváš p i ízení auta.“ Inzerát cestovní kancelá e z Ukrajiny: Poznejte i vy krásy Ukrajiny. Vaše auto už tady je. Inzerát: Mladý, pohledný, dob e zabezpe ený muž s vysokoškolským vzd láním a dobrými kontakty. Mám dv auta, rodinný d m a vilu v Karibiku. Zn.: Nehledám nic, jen se chlubím. Pozd ve er stojí generální editel bezradn u skartova ky, když tu jde kolem mladý dynamický zam stnanec. editel povídá: „Prosím vás, mám tu velmi citlivý a d ležitý dokument a moje sekretá ka už šla dom . M žete mi pomoci s tímhle p ístrojem?“ „Samoz ejm , pane editeli!“ odpoví mladík, hbit zapne skartova ku, popadne papír a vsune ho dovnit . „Mockrát d kuji, to víte, já a technika... Ty kopie bych prosil t i...“
