aby si kladli vysoké, namáhavé úkoly, aby se nespokojovali PŘÍSPĚVEK onou technickou dokonalostí, tím barevným

K SNAH POZNÁNÍ NA TREŤJAKOVSKÁ. RUSI. UMĚLECKÝCH PJE

PŘÍSPĚVEK

GALERIE TÁBORSKÝ.

FR.

Část

další.

=

si

aby

kladli

kojovali

má i

zařuje slouží

ještě mi

mitejž které

jeho

cosi

cíle.

člověk bude

vší

zemřel

půli

sledovník, čovat

cestě

dráze,

ještě

odpovědět

proč

máme

zvláštní

jako a

a

v

tom

idealisty

vrátil

pohodlné

se

k

a

je

veliká

myslitele,

nim.

uspokojení

Dá-li

však

se

díla

nadání.

budoucí bude

že

sebou

dokonalostí,

tím

přívrženci

S

tohoto nežli

jsou,

Ivanova

pak

obrazům

umělcova

ideu

kladní

zvláště

ostatní.

náčrtů

která

ní,

života

Na

lépe

všem

ruského

nešťastného

než

V.

P.

všecky Botkina,

ctitelům

umělce

se

postava

těchto

Fotografické snímky

darem

obtíž,

na

obraze

podařila

se

zá-

vůdčí

zmáhající

pro

jeho

ma-

těchto

»Z

štětec

jest majetkem

pozoruhodná.

byly by vítaným

čestného, nova.

k

Skizza

obzvláště

jest

svého

známo,

jak

Kristova,

jež jsou

nejjasněji mu

náčrty

aby

uveřejněny.

nebyl

neovládal.

už

přáním,

poznati

zde

konci

ke

očí

slabost

lze

Ivanova;

pyšnili.

prospěšnější

Kristova,

byly

bratra,

náčrtů

znamenitých

života

ze

barevným

stránky.« rozpravu

svou

nespo-

tak

se

Ivanova

nedostatky

krásné

mnohé

k

jetkem

jímž

i

hlediska

se

dobrého, Iva-

Alexandra

«

Přání dvaceti

stalo

Turgeněvovo

letech.

ustanovení

v

teprve

ústav

archeologický

Berlínský

všechny ty kresby

ale

skutkem,

se

po

vydal

chromolitografické podle

reprodukci bratra.

umělcova

tázati

se:

nedo-

poněvadž

Ivanov

mladistvému

poukázal ani

samým,

na

jeho

srdci

učil

a

za

zásluha

staré

sobě

Smích,

Chci

nedokonalého,

jeho,

VI.

pokra-

srozumitelnější, dražší; zásluha

aby

mámidlem, kterým Brjullovovi

ná-

pochybností

Předně, jest

Iva-

úkoly,

vysílen, neuznán,

mistra

Nedovoloval se

kolik

Možno

jednu.

ruská

bližší,

nepoměrně

umělec

jeho

velikých,

vzorů.

povaha

je

když

směrem

dosud«,

Ivanova, dost

je

i

nejdříve proklestěné.

námitku

studovat

snažení

toto

dostatek

ale

vyvolenec

živější.

a

pronikají

má-li

pravdě;

něho

vítězných

tknutých,

druhé,

od na

když

nejasného,

ruskému

ku

jako

Ivanov

práci

a

»neznámý

na

jako

rozvíjet,

námaze

své v

dále

za

jde

který

které

ideami,

prvních

v

nedosažitelném,

nezažili!

to

jsme

Na-

věcmi,

prospěch,

na

všeho

dle

činíval.

hluboký,

vzešlo-li

;

umělec

se

že

kdo,

po

člověk,

svábit

se

obíral

méně

se

vždy

Mladý

příkladů

takových

)va,

snaží

bude

zanikne

Brjullovovým,

mladý

někdo

čistých,

mi

jest

abnormního, tragického

pohnutek

Při

tvrdiž

pro-

nadarmo.

přirozenější, věrnější

bylo

že

zcela

nadarmo

obsah

obrazu

provedení

nedosaženo

n

Ivanov

a

kde

Ivanov

jak

obětí

přineseno

že

možnosti,

v

jest z

k

však

Už

nebylo kdo,

zvláště

sebezapřením,

se

proniká

sílu,

zobrazením,

přesahovaly jeho síly;

skizzách to

a

zvláštní

zcela

chatrným nezištně

jí

Nikdy

sobě

v

technickou

onou

Zakončuje Idea

namáhavé

vysoké,

mistry

ani

jiným

své

žáky,

smích zde

zorovatelům,

způsobnosti

vyřítil

když Co

se

jsem to

chumáč

si

tam

tak

vážným

po

Jdu

studentů,

se

už

pak

vyrušil

jako

zdravého

šťastný

přízemek

udu-

stavidla

všecka

němž

příval

celý

a

po-

celý proud, tož aspoň

ne

nakažlivý,

sběhlo?

více

upřímný,

prohlížel

ruských

tím

když

teprve

a

vážným, utlumovaný

proto

takový

veselostí

naivní

velice

a

okolí

vážnému

propouštějící,

stavidlem

raženým se

až

vyrážející

kvikot

bezděčný

vůli

právě

ale

šovaný,

k

smích,

podívat

svou

najednou,

mne

Treťjakovské

také

pro-

smíchu

a

dospělejších,

galerie. vidím v

letním

»VO L N

271

stojí

stejnokroji zádech

neb

cosi

až

se, A

hučí

mladistvým, všichni

tu

cestě

tlačíš

se

tak

to

je

Fedotov

je

Fedotov?

tisíc

říká

všecko

byl

bylo

Psal

ského,

jimž

nikdo

prostě

mladého

teprve a

brzo

to

na

majorovy*. mika,

osm

za

množství kdo

pěšinou

jevil

Michala

k

málo

dotov než

byl

a

to

sobě

ale

něhož

až

se

vraceli

anebo

A

ti,

se

pak

stránek

hlavně

života, víc

intimní

sám

sobě

svými,

ve

volávají ladu,

v

jen

ho

zaměstnání

když

jest

chvílích a

nakreslil

a

každého,

životní

svou

rád.

ho

chyceno

jejich

o

často

se

zcela

šesti

se

vláha

čtyřmi

vyluzují

slzná.

V

stýká

se

tu

s

Gogolem,

v

nich

jejich

ti

často

znamenitě

Ale

pra-

mnohá

příplsů

dlouhý K

vlasy.

.to

.

.

tomu

.

tisíc!

padesát

ty kresbičky,

mnoho

ato

je

téměř

ale

za-

charakteristických V

poprvé. více

význam

tom

jest než

literární

prací Fedotovových vydal před Publikace

Bulgakov. *)

Fedotovu se

galerii

velmi

od

jest

pozornost

tíhnou

a

zajímavá.

Fedotova

25

k

životu

prací.

Gribojedov,

ale

při

pokoušela

do

síly

to

sobě,

stěnami

které

zároveň

a

vší

se

výrazu

něco

o

uměleckého.

svého, nespokojovali

se

Ale

pouhým

jim neodepře uznání.

Tu

dílnu,

maloruskou

Sternberg

pouliční

muzikanty

oběd

senoseči,

při

a

PÍ ach

trh

řada

v

vycházející

za

hledali

v

něco

krčmu,

z

malířů, co

nového a

nikdo

maluje truhlářskou

Cernyšev

Petrohradě, lid

od-

spisovateli

napodobením, o

Puškin,

větším menším

podobného daleko

lido-

Někrasov

a

S

nový svět.

zůstávala

snaze

chrámu,

Morozov vesnickou

vy-

ná11. A.

GejoTOßa)

svém

humoru

zcela

výtvory

Grigorovič

ruských

hlavně

ruskému,

cestu.

Kolcov,

malířů

sympatie

a

ukázala

Lermontov,

od-

zvábil

humoru

určeny

tonů

karbanu;

vyhráváš

smažu

ty

života

všech

svými

*)

vytvořuje

ty

Literatura

od

způsob

o

jak Ty

čtení

svíčku!

pro

však

jen

Treťjakovské

Gogol,

n

Fedotov

lesy

obracejí

dotýkali.

sám

"rozmluvy,

malířský.

vému.

učinili

situacích,

v

Gogol,

však

•'

»Kapitalisté«

při

duše«,

zevnější

mezi

v

Fe-

mluvčím,

ho

dotekli,

projevuje

píec

primitivní jsou

ruského

zdarem

se

vysvětlenou.

něm

ruský,

buď

Fedotova

rozpačitých,

Pošli

význam.

halili

život

zobrazovali lidu.

Větší

Fe-

...

ku

rozcuchal

a

vyvětralý,

knír

byl

že

jevo,

svým

neuměle

byli

I.

je

známek

napověděl.

»Mrtvé

ruští

pošli

Pošli

Neumělé,

V

to

na

skutečný

ponechán,

potajmu

akade-

Gogolovy,

psal

Nu,

.

titul

ho

jenž

a

1.

Po

člověk

jak

.

kabáty

jim

2.

Album .

později

dosud

zevnějších,

život,

smích

níž

nesměle

titul

př.

rovná

připsal:

let

»Námluvy

Na

důstojníky

vstoupil

jediným«, praví

umělci

se

dostal

literatury a

rozepjal

už

talent,

těchto

za-

:

mísami

barevných

a

Bez

oblažuje.

mladé

ozdobil

pak vojančiny

linií

z

více

de-

chce

-

otec

s

připisoval

jsou

ho

důstojnosti.

na

literární

silný

jaká

letí

báseň

je

dohazovačka

trochu

ženich,

ty

Už

notně

sukni,

za

sluhové

bezvýznamná.

představují

ji

kresbám

kresby

Všecko

•

nepřemožitelný

projevují

panna

stydlivá!

celou

svým

nás

jest

te-

táboře

Několik

rozesmával

udělal

a

té

kteří

a

výrazností

obraz

obrazu

že

dveří

na-

ženich

A

nejtěžší

do

chytla

vchází

rozkoši,

umělce

pestrou

obraz

namaloval

neměl

a

ruský,

jen

oné

Fedotov

neschůdnou

však

Fedotova

do

které

věno!

Nevěsta

oblek,

je

hedvábu,

v

vrazí

sice

představit.

bílém

v

dceru

svou

major!

se

báťuška

však

vojan-

kde a

k

vyciťoval, k

vého

v

Fedotov

svůj

čestný

Vasiljevič,

život

byl

přípisy,

má

dobývavý,

ku

důstojník

Pavloviče

tento

svůj

rád

ženich

tom

dveřmi

připojil

kresba

zanechal

jimiž

odrazem

Gogola

Nikolaj k

přivábil

znal

si

ale

sobě

na

otevřenými

a

tenorem

nepřikládal,

choromyslným

Vyšlo

Kramskoj.

sváteční

tlustá,

tu!«

je

matka

uprchnouti,

52)

diletantem.

života

ze

třicítce,

zjevem naivním, neočekávaným také

major

je

zbavil

se

dohazovačky

Přistárlý

má

a

V"

žádným

Jako

gloriolou.

byl

Už

matka

dra-

hotovou

by

by

Pomocí

ale

Nevěsta

čekají.

netrpělivě.

»Pan

Vůbec

ale

živostí

slavný,

se

krátkou,

se

1816 —lB

(

1837.«,

r.

nejlepší

bezvýznamně.

»Fedotov

řečeno

je

příjemným

měříika

velikou

když

zemřel

však

Nepřešel

je

pluku

kreseb,

a

kupců

si

je

rád

kupec

ověšený,

dluhy

iv

jsou

rád

major

trefí.

a

smluveno

rychle

dotov

obrázky

akademii,

let,

obrázků

spatřil,

je

Málo

Přistárlý

kupce

ním

s

mravů.

vyššího«.

pořádně

karban

s

stal

tomu

nevěsta

u

Fedotovu

tím

A

kytaře.

na

už

se

major

k

na

se

majorovy«

zbohatlý

a

»něco

za

Stýká

ruských

>lovou.

Gog

dluhů,

provdal

než

knížete

namaloval

Rázem

a

sám

uměleckou

blížil

svých

a

tragická.

»Námluvy

př.

na

povídkou

míří

struna

vyličování

Tak

sám

přirozeně, teprve

a

malířskou

na

Tam

podivuhodným

uměleckého

důstojníka když

to,

na

Sám

bylo-li, zapadlo,

a

Fedotov

a

sebe

zobrazil

vojanskou tom

a

čtenář.

mnohostranný,

písně

směs

stickém

kroutě

vi č

finského

při

ani

i tichá

Cekají

český

malířství«.

lejbgvardějského

a

na

napřed.

Rusi.

na

zůstal

»Uvítání velikého

prve

míná

rozveselující

a

naopak,

už

vysloveno,

a

a

doprovázeje vtipné

patrně

tu

kobylku.

svou

jináče

talent

skládal

kreslil

Stojí

.

čtenáři.

nerozvil

verše,

zpíval,

nás

u

Andreje

se

.

.

znívá

272

koletována,

vzp

ruského

originální

směrem

na

Ale

našemu

Pavel

vytržení

tu očekává.

je

se

smějou smíchu.

od

SMĚRY*

čte

rozehřálo ?

jiných.

i

a

nepa-

jeho

se

anebo

usmíváš

posadil

»Gogol

se

zastavili

na

stojí,

veselém

u

intermezzo

Fedotov?

to

jméno

jako

také

ed

huhuhuhu !«

Nižegorodskou

nim

l

obrázku

zavírají

toho

ponejprv,

patrně

k

do

druhu

poh

Sousedé

jim

se

druh

na

u

»hehehehe

zdravým

nenadáli, jaké

Co

kdy

oči

tu

obrázky

poklekává.

hlučí

a

leží

přímo

co

až

výstavu

na

snad

se

až

třesou,

se

zadní

ti

před

nich,

z

smíchu

od

a

vlastně

rameni

na

Přední

trnými.

ba

tu,

É

aßTOTiimiHecKoe

Cena

5

r.

ir

ero

npoii3BejeHbi. O.

11.

OoTOTnniiMPcKoe

ByuraKOßa.

Cnó.

1893.

»V OL NE

273

Ivan

školu;

chorovod Nik.

vzmáhající

a

ruské

z

všedním

trůnili

tu

vznešená

podobná

provětrání,

odkud

měla

oblacích

v

že

pro

lesů,

a

Odinové

třeba

i

zdra-

tady

stalo.

VII.

Dne

pravé února

19.

zrušuje této

svobody

ke

doby

Alexandr

hrudě

11.

vydal

selského

poddanství

se

Ruskem

pr-vanul

1861.

r.

až

Sedláci, všech

připoutaní, požívají

Všichni,

odvětil

do

Nikolajevič

mladík

nadšené

ligence

a

osadníků

reformy.

Duch

hlavní

byla

že

nechutných

»galimatiášů«

á

»Artěl

ohromné

dvéře

malířské

trvá

akademie

této

rovněž tismu

až a

dosud

kteří

teď

Roku

Mělo

a

to

ruského

konkurovat

trvání

svého

minulého

světských; měla

ale

mickému

široce

vůbec

náklonností, Dosud

loterní«.

Šťasten

a

svůj

a

malý

stávají

se

ba

svět

zrušil

všemu

to

byla

čí

neb

k

senátu

vysvobozeno,

podle

»ráz od-

.

nedobré

lidé

názory

vůle,

pohodlní,

.

průvan.

předešlé

své

Senát

toho

z

neb

žádost

na

ustanovení

o

tu

onoho

všecky. to

9.

a

určil,

Následek

listopadu

oznámil

jako

.

ne-

kteří

kouta

danou

toho

1863.

látku,

byl,

že

v

den

touž

látku

zkoušky

V

i v

a

»Hostina

ve

studia,

se

pro

umě-

zvýšení

a

obecenstva

umění

ruského,

potřebu

a

bojoval zároveň

ale

.

.

nejdrahocennější

volá

jednom

listy

statě

a

umění

o

vorin,

listě

udělat,

vlastnost

Rěpinovi, povahu

bylo

denníku

upravovali

uveřejňovaných

k

ruském

neztratili srdce ?«

volání

k

odhaluje

člověckou.

i

nejcennějšímu, něho

Vremja«,

směrům

umění.

k barvám

světlu

Mimo

»Novoje

barvu

světlo,

v

toto

patří

Kram-

umělcům

umělcovu a

do-

secesse.

umění

abychom

psáno.*)

novým

třeba

ruské

uměleckou

Krámského

vůbec

vydavatel

Stasov

k

krásnou

jeho

to

oficielnímu

druňům

srdce

kráčeti

třeba

jak

.

cestou

Tyto

mladé

svobodu,

za

umělecké

bylo

ruskému

duši,

za

je

ale

vzduchu,

on

formám

a

aby

Proti

statích,

obšírných

v

hmotných

obecenstva! a

k

Bylo třeba

Bylo

theoriím

akademii,

službu

nestalo.

zápasů

se.

nutnost

a

tím,

akademie

pout

u

přehojných dopisech svých

vzduch,

celou

teprve

rozvolňovaly

velikou

časopisech,

v

se

svobodnější,

se

umění

vžila.

mnoho

jakž

»Nám neodkladně

v

tato

Společnost

hned

odvykání starým

stávalo

amatérům

k

a

i

Su-

později

uměleckým

půdu

obecenstvu. Na

umění

štěstí

však

tu

byl

ještě jiný mecenáš.

nevyhnutelný

Obšírně

*) pro pro

»J.

článku N.

činitel, tu

Byl

k

rozvoji

Treťjakov.

bylo

presidentův

Walhalle«.

Na

trůně

o

tom

všem vypravuje

»Dotknut

geniem«

Naše

a

Doba,roč. V.

111.,

ve

článku

Stasova:

Ilßain

ročník

Kramskoj.«

**)

když

náměstek

může

a

neodpověděl,

jednom thematě

dříve,

bývalo

volbou

Z

se

reforma

aby

mnoho

prokázal

tu

A

ve

všecky

přísnou

významných

lidu.

svobodno

mnoho

zdravou

kazovat

vystelou svými polštářovitými názory jestli

u

ale

času,

umění

aby

co

ostatním!

běda

atp.

ruskému

byl

ruskému

umělců

samých

u

1861.

práce,

duševních,

a

dovolena

náklonnosti

umělecké

novému,

akade-

mívala

únor

delšího

třeba

takový

dvounedělní

tomu

lidé

jakýsi

každému

závěrečná

a

vlasti

sice

Odin

později

Rusi/)

na

1863.

listopadu

bylo

skoj.

ži-

ze

k

umělcům

tudíž

odpovídají

nervosní,

ucítí

najednou

ke

láska

látky,

thematu

jak

nevrlí

dána

ten,

látku

žádost, aby jim

zkouška

prý

odpověděl,

laskaví

aby

prý

danému

povídaly Senát

a

němu

mladým

volba

dáno

býti

9.

představiteli

kon-

dějin posvátných

z

při

schopností,

svých k

Podali

»svobodná

mělo

všem

radost,

odůvodněnou

lhůta.«

si

ničím.

se

všem

Znamenalo

čtrnácti

oněm

akademii

voliti

hněv,

dána.

nastávalo

určovali

dle

přítomného,

příklad

na

nezdál

pokrok

byla

neb

na

každý si

medailli.

vkusu

a

19.

na

Dříve

akademie.

mohl

thematem

býti

pokrok,

jeho

ale

thema,

zlatou

skutků,

pro

těch

umělců

rozšíření

a

konečně

založili

a

která

všichni

se

Walhalla,

umění

čím

i

kurs

slavnostní;

tentokráte

;

temperamentu'

vota

velikou

o

zkouškách

touž látku

totéž

sice

pedan-

spravedlivou žádostí

zakončovalo

zvláště

rok

tento

takých závěrečných

kurujícím

žáků

se

ruských

intel-

dosud.

mnoho

čtrnáct

stoletého

jubileum

kteří

žáků,

krev

Srazili

znamenitých

vnímání

Den

síní

do

tvoření.

mělo

býti

až

zadul

bezduchému

k

zapláli

najednou

1863

akademii

na

je,

připoutáni

byli

i

mladou

pobouřil

a

svobodném

po

rozrazil

petrohradské,

akademických

zabušil

zásady

řadou

vykázati

la

1887),

vytříbené

zbavili

výstav«,

výkvět

představovala

vůle,

umělců«

svobodných

kočovních

»Společnost

(1837

rozvitého.

rozradostněni,

jednání byl

svo-

této

zásada

horoucí

překrásně

dveří

do

je

toho

Kramskoj,

energie,

hlas.

A všichni

kropil

veškerého

dohromady,

leckého

bodných

citu

stolu

professora.

vůdcem

a

prohlásil,

a

sálu.

ze

pěkně!

jednoho

Ivan

rozvoj

práv

tím

se

ze

konkurování.

poklonou mluvčí.

s

nebi

na

vlci«

se

zeleného

Velmi

pěkně!

viděti

veškerého

se

má

ramenou

mluvčí

jejich

od

se

hrnuli

posměch

Mluvčím

členů

lidu.

ozval

povržlivý

úkaz, jímž

památný

ženou

vystoupil

Všichni?

na

Walhally

nímž

za

»čtrnácti«

Velmi

zřídili

Dech

měsíc,

jednoho

na

posvátného

paláce

oblouky

reky;

a

takých poměrů vzdávají

za

až

bohy

obklopený

havrany;

ruské

z

Herkulové,

také

dva

měl

jen

274

Odin,

i zadní

řek

neporušil

konečně

se

vlastně

a

bůh

zástupu

větřík

polí

Bylo

panstva.

dceru

zůstával

tam

slabší

aby

typy,

všecky brány

sebe

j

atd.

by

aby

sk i

v

o

národní

proud

ruských

z

se

(posluhu)

Jupiterové,

to

a

lidové

tam,

hlomozem

svým

Popov

uzavřeny,

vesnice,

němž

v

vého

se

nezafičel

světě

na

ulice,

ticha,

tento

vzduchovzdorně

všecko

Truto

nosilščika

akademie

Malířská

svatbě,

po

ucházejícího

nepovšimnut

docela

vyvírati.

jitro

v

gubernii,

Zuravlev

Ale

dvířka

o

činovníka

Petrov

dosud

1

Kurské

v

krejčího,

a

Soko

SMĚRY*

Vydal

HriKoJiaeßii4b

je

A.

Suvorin

KpaMCKoii.

CTBeHiio-KpiiTiiHecKifl

3ro

CT&TLH.

redakcí >KH.3HT>,

Petrohrad

V.

nepenuoKa 1888.

II

MAŘATKA.

JOS.

I.

V

jeho

»S

galerii

poleč

sál

36

obrazům

jeho

portréty.

herec,

řada

jich

r.

1873,

kutým,

klidem

působí

Ale

je.

vás

sivých

a

slabší

s

plné

mužné

oči, a

z

nichž

jasem,

atd.

v.

jsou

ono

Je

tu

síle,

s

pevným, ostře

duchem

a

v

to

Lev

práce

to

Tolstoj, jako

logiky

pozo-

Pravda,

zamlklé,

pronikavým

neúprosné

jsou

tu

se

barva

ale

toť

a

a

.

za-

Pierra

konského,

Karatajeva

»Vojnu

V

i

je starší,

okolí

vzbudí

pevnost,

ale

ocele

vy-

pohledem

velkolepým toť

on,

v

hleďte

plné v

rameni

který Je

které

rodinu

měkčí,

je

výzbroji V

krajině

zastavil

polní

opřen atelier.

ale

se

o

tu

v

jako

zrovna

hlavy

Čechách,

v

té

portrét.

sluncem

důkladně

Zahleděl

se

.

toho

po-

nedaleko

lesů

okutou do

samá

A .

zalité,

ruských

je

myšlenky,

vyskakují.

malíř

nelze.

už Tolstoj

tváři

ty

psáti

Tolstoj

namalovati

lépe

známe

mu-

lidstva

začal

dobu

podivuhodný že

Bol-

Andreje

panoráma

tu

v

před

Roštových,

grandiosní

tvrdosti,

topolovitá, celý

to

z

vytvořil

zrovna

my

očí už

bez

lesa,

to

podotkli,

právo:

mohutného

postava

a

žena

podobiznách,

které

celé

Kareninu«.

jeho

maloval,

nedávno

který

on,

Bezuchova,

a

mír«,

a

»Annu

sám

ho

Kramskoj

co

duchu,

v

.

vzduch

malovaný z

voláte

on!

žíka

UMĚNÍ.

AKADEMIE

.

malíři, sochař,

životem

jiskří,

VÝSTAVY

tím,

sedmi

barvě

čelem

členů

Krámskému

výraznosti.

světlo,

ŠKOLSKÉ

t

zjevují

žijí plným

jiné

tlukot.

hlubokým,

a

Kromě

živosti

aby

prudší v

nejlepší

samému

žena

jeho

to

LOŇSKÉ

básníci, spisovatelé,

nyní suše,

za

CENA

výst

olejovým.

přáli byste si,

raženy, oživily

Ruští

silnější,

v

věnován

jest

Treťjakov

rovateli

ve

s

kočovních

Zvláštní

samé

i

n o

soustředěny, jsou ti

ÚZKOSTECH.

V

Šiškin, hůl,

na

svěžího

»VOLNÉ

277

kraje,

slunce

a

jásavou skoj

.

kabátu,

u

živé

hraje

Někrasov,

Kramskoj i

byl

obrazy

jak

jeho

se

jen

nouze

A

podobizen, byly

mnoho

mnoho

přes

svobodné budila

volbě

vždycky

vyhnala

a

Krámského se

připnout

venou,

jeho

bylo

vytvořit

i

kolení.

Jak !

svých

nynější

úchvatně

Jaké

malovat

»Krista

dramatické

zjevily slova: on,

ač

bytosti,

bystrý

mužně

Lessing vše

bylo

vota

a

mile

vého

tvořit,

tak

tak

tak svě-

čistými.«

Duše

byla

překrásná, z

pro-

silou

paprsky

bohatými,

žími,

se

vlastní

tryská

ži-

»které

zřídla,

vlastní silou

dírá,

Jak-

toho

tu

to

člověk

nejušlechtilejších.

Ne

bez

hlubokého

pohnutí knihu

kovské

se

V

v

tom

psal,

mysli

srážela

němž

v

k

v

než

Pokud

a

Kritik,

umělec.

listech

mu

na

nedořekl

zemi.

se

ži-

tyto

plátně

božského kterou

která

Prahy, si

novisko

dále tři

a

mezi

jest

analysoval,

to,

čas

silné

kteří

třicátých

v

září

stírá,

ono

ale

planou

smysly Je

neměl mi

útlý

ani

nichž

a

do

oživující

daleké,

to

jedenáct, v

na

a

krátkém rtu.

jméno

mi

pasek,

mo-

alejí,

urovnaných

Svítí

světla.

a

kde

že

proto,

mu

Přišel

kabátku; ale

se,

nebyl

některé

připomělo

kra-

jež jsem

jiny,

našich

na

stavách

podivil duchu

v

se

hoto-

jejich

znova

vosti.

vý-

jejich

původce, jsem

ví-

když

a

viděl

jsem

v

zdá,

otevřely.

let.

sametovém

Představil

pro-

se

tam

jedenáct

dal

se

umělci

se

pojímání

ano,

fon-

plejádu

objetí všady

zvláštní,

postřehování

Jeho

barev

je jinak.

zaznívají

slunce

intensitou,

mladík

umělec

vyzvedati

Teď

močálových

vzrostlých,

a

místa

tuším

na

náhodou

mají

housti.

ve

leží

životní,

hnědavých

dosud

jeho

dříve

dílně

své

nádhernou

nálad

jeho

přece

chmýrku

neznámý.

v

kam

a

Mnichově,

druhé

souzvuk

Fon-

štětec

byl

v

těžkých

jedny

Radimský

jich

tomu

mně

dubů

zvláštní

pro

Paříže,

episoda

ve

tvořili

těch

všude,

jsou

lesa

že

velkých regenerátorů krajinářství,

letech z

korun

Václav

vyšel

ke

nálad,

oněch

ohlasy

hutných

že

kde

tonů,

tainebleauskou,

a

obraz

některý

barbizonských

ale

učení

plátny

společně melancholický

Z

trvám

vynořuje malá vzpomínka, když

se

zlatožlutých

a

odhodlán

Čas,

z

do sta-

jaké

jest

Barbizonu,

překonaná

jako

stojí,

zajede,

v

svého

nahromaděnými na

utekl

ním

s

proslulého

ji

výlet

maloval

co

ním

za

krátký

nyní

Eure

posledních

přijel

a

nějaký

byl

se

počátku

na

kr

při

kolem

břehy

dvou

směrem

strávil

kam

na

kde

kterým

a

tím

zde,

někdy

Avšak

pilný.

a

I

výběr

Radimský

Giverny,

v

prodlením

učinil

Barbizonu

v

nyní

tam

V.

pracuje

nízkými

se

ukázal,

aby

Před

kráčeti.

roky,

si

Co

vyhledal

tainebleau.

ho,

spisovatel

Kramskoj

kriticky

po-

jak vojínové

stál

vyciťoval

b}

r

život,

králi

tragika umělcova,

hrůzou

do

Cech,

připadne

upra-

Ideálem

chystaje

buď,

Pilátově,

duch

chtěl

lidského

o

namaloval,

vine

toho

z

a

Normandie,

polí

spěchající.

daleko

pro-

prostřed a

sídlí

let

čtyř

Nebyl

jsem

pochybnostech

nadání

tohoto

distvého

krajináře,

který přišel má-li

by

se

o

mla-

o

talent měl

radu, a

kde

dále učit.

V

vybranými v

Mnichově

a

statí i postojíte před

pracemi

Ivanova

tužby

Seině

Vídni

ne-

vsi

domků

jejichž k

ode

MÁDL.

B.

pročtete

jeho listů

jeho

s

se

souvěký

»Zdráv

a

byla

té

neveliké

v

níž jen ob

nejrozevřelejší

malířství.

ži-

plno

ducha.

nebylo

kritik,

krev

malířství.

prose

v

tvůrčí

jimž

Krámském

v

chtěl

živosti

sebe.

a

moderně

náš

a

dvoře

na

Vtom

ruském

v

to

bránil,

se

silnější

byl

v

»Effeta!«

tak

básně

lásky,

z

k

i

jak

Na

rozepisoval

posmívají.

scény

se

stony

poušti«

na

Krista

potupně

mu

a

hotové

to

dovský!« se

boje

totiž

namalovat

historický,

všecek

byl

hlavu,

rodinu

cítit,

ruské

obraz

veliký

Ne

jich

drahou,

výšinám

zobrazen

symbolicky odvěké

k

ale

listy,

podobizny,

svou

pudilo.

tou

.

řemeslníka.

se

srdce

atd.

.

Asi

let

ne-

lidskou

umělecká

přilnul,

vznešenou

vésti

vše

to

vtírajícího

jinam

a

chtěl

Přes

Nejen

musil

potřeboval,

400.

opět

protivnou.

uživil

aby

jakoby

.

přece

věcí

mu

je maloval,

poněvadž

A

kapse

v

ťuká

už

miloval

jak

studoval.

ji

už

košile

u

a

VÁCLAV RADIMSKÝ. — NAPSAL KAREL

němž

na

ruka

výše

portretista.

dosvědčují,

zálibou

malování z

znamenitý

Tam

smrt

a

lehce

přirozeně,

něhož

na

i

Na

stínů.

a

límec

mlčící

.

Kram-

Treťjaková

něhož

u

bradka,

..

mocný

světla

hry

278

svou

zachytil

Nikolajevna

velkoměstskostí

vrozenou

s

Věra

šňůrce

na

všecko

plátno

na

knír,

štědrou

polilo

Samojlov.

účes,

skřipec

také

ho

herec

i

ale

mluvící;

tak

rozmilé,

zas

všecko,

ho

paní

zas

za

straně

hraje i

Tam

.

.

druhé

A

záplavou.

procházce

na

honem

SMĚRY«

Treťja-

galerii. (Příště konec).

Má nebo

Jeho

měry

jít

do

Paříže ?

materielní mu

byl.

Vídně

do

po-

dovolo-

valy klidná,

ničím

»VOLNÉ

279

netísněná

jsem

Vídně.

do

díváme

ptát

dostal.

přichází

Ale

rušovaném

ve

vsi,

na

Francii,

krátce.

hotový

A

jen

nyní

málo

pře-

určité

zcela

a

již

přece

desetiletém,

po

cho-

se

rozhodnutí

Radimský

pobylu

že

zvěděl, že

věděl,

svoje

se

jeho

bylo

čase

nic

a

bizon,

něm

Zd.

tím

vykládá,

nás

Braunerova

je

stala Zde

impresionistům. sídlo svého V.

prochází

a

domku

spojení

který

devadesát

venkon-

chce

nárok

svůj

na

přední

místo

české

generaci

náUké.

Je

je silný

má

vytrvalost

vnitřní

voj

je

a

třicet

obzory, také

vý-

dohlednou

Když opustil

Barbizon

stěhoval

nežli

bleau

vrhati

barvy

své

jak

štětec

nové

a

plátno,

na

poznání

imatriku-

vyjádřil, lovaným

žákem

nebyl

nich.

z

niv

ských

měleckou ztratila

malbu

a

které

již

tmavými

Úprkoví

mezi

bizonskými, lesa

vrátil

sil-

půdu, kde

hlubokými ná-

a

ladami,

a

jemnou luk

tučných žlutí

světlou

zažehnutých

a

ŠPILLAR.

J.

ČRTA

a

se

v

ale

kraji, svoje

zůstal

tam,

křepký

jeho

lícitel.

stohů

druhou

část

života

lovaných. všechnu

Zmizely přítěž

dosud

byl

očima

do

nálad,

a

tváře.

význačné

pohleděl Býval

se

Odešel a

Normandii'Shledaných

v

komposiční,

učil

nyní

a

slunečný.

krajinář

krajin

vrátil

stal

před se

siluety,

zapoměl

skutečnosti

před

tím

lety

z

jako

vše,

pro

domova

ma-

odvrhl

cestou

cemu

zpříma

malířem

horovatelem

nyní

na

a

se

svýma

přitmělých

oslňující jako

přesvědčený

jas

nadaný a

úplně

téměř

dosud

sobě

i

nám

jednou

rukou

vsí

třesavým vtěleno,

zpíjí.

a

a

co

nezahájil.

ji jednou

kochat

se

leckou

hrad,

ani

svého

obrazy,

prchavý

lesů,

zatopený

chvějivým zraky

Chceme,

v

obraz

aby

naň,

po

umělec,

a

rozsahu

nichž

Radimský

který

je

bloudící

umě-

niv,

rozsvětlený

chceme

je

Chceme

splniti.

českých

sluncem,

kraji

jest povinován

upevněn

našich

elementem,

naše,

la-

.

Ceká

celém

v

a

Tuto

V

lovymi stíny jeho

se

rodnou

na

dětství

byl

kotu

Také

pak

smělý

průzračnými modroha-

vy-

rozevřely

sluncem a

Upr-

Slunce.

usadil

jako

BENÁTEK.

Z

J,

dvojici

se

strávil,

ze-

S

Paříži,

v

pří-

jeho

a

oči

na

předchozího

tvoří

mezi bar-

vý-

vrhl

malířské

svého

kou

který a

obci

soudruha.

u-

če-

Má však

onom

stromy

silou

zrovna

znavačů

leží

mezi

co

světla.

naší

v

úplně

v

vší

se

lučností

minulost, se

prohbí,

se

norman-

předchozí

svoji

první

skými krajináři,

starého

zapoměl

Radimský je

času

do

Na

zelených

obilných

lení

díle

vésti

V.

Fontaine-

ve

do

nými

jich

ale

změ-

bytu.

a

dubin

z

tmím

nové

vyšetřil,

žádného

prostou

a

hvozdu

na

Renoira

umělci

nutno

pouhé pře-

místa

cestě

Pis-

znamenalo-to

sídlení nu

Alf.

Gi-

do

se

verny,

více

pře-

a

A.

na

asi

aby Radimský

otevřela

Camila

mladému

jeho

a

Bez

Moneta,

nebo

a

styků

nebylo.

pochyhy C.

a

učitele

nimi

sara,

ukončen.

dobu

jsem

vykládali

to

Sizleye,

kraji-

umělecký pro

dobře

Takových

díla

zdatný,

let,

ne-

vlivu

a

poměr

vší

po-

mu

si

mezí

mladé

v

jinde

Mluvil

poblíží,

žáka.

prokázati

doma

však

mi

na

dobrých děl, jimiž

cem

již

Monetovým,

jiní

roční žně může vybrati na

prahu

prao

své

má s

jsem

byla

dvou-

z

Uvedl

rozuměno.

trefný

znovu

Monet

vyhlíží

nebo

jménem

se

vždy

francouzským

Claude

polí.

a

seznámil

Chittussi

Giverny

mistr

čelný

Bar-

generaci

nezměněné,

vesnice

zahrad

ve

A.

jejím okolím,

se

do

Radimského

se

starší

byl

tradicemi

jehož

s

po

Čím

impresionista.

vyspělý

a

280

rychlý,

fysiognomie,

covník,

Paříže

do

jsem

Paříž

mu

nějakém

jsme

když

pobytu

a

po

jsem

tenkráte

normandské

z

robustný

Již

Vídni

Ve

Poradil

jsem

radu,

o

ustálili.

byli

když

nedivil,

se

odejel

učení.

leta

SMÉRY«

míti

za-

jeho

jednou

rozšiřuje

vnímavější

a

pro

»VOLNÉ

281

to

více

nežli

nám

dřuje,

aby

jejich

říček

se

jaru.

to

zdá

v

slámou

úrodná

koších

zelených

chmuřlivé

za

příbuznost

přírody

záliby

vostí

nebo

nutně

musel

perlové

Překvapujícího

zdánlivě

rapidním,

skvrnami,

technikou,

jedné

skutečnosti obohacenou Kdo a

vysvětlí

večerů,

smutkem

odráží Jeho a

od

pídě.

mohly všemi

děsící

Musel v

jiných?

pražské jde

vzduchového

kteří

že

u

Možná,

sebe že

skupiny po

fluida

štětcem,

právě

subtilní, zaujaté

to

lidé,

tom

soudruhů.

pouze

pravdě.

zajímavou vybuchující

to

vězí.

On

V.

A.

jen

nevšedním v

před

tvarů

vidí, a

tvarovou

KOCIÁN.

PODOBIZNA

tito

jen

čárovou

Kdo

vervou

hladké

a

proíi l ,

subjektivně možno doménu

přírodě

nebo

ostře

vnímají

a

a

krajinové urovnanou

záhadu?

jiter

šeptavým markantně

transponují.

věrností a

vzdá-

Radimského

Slavíčkovou se

ze

dnešní

tuto

absolutní v

výseky

a

tyto malíř

barevnými

aípravnosti

sálavostí

který

ten

pro

dojem

komponistou

rozluští

nevšíma-

zeleně,

rozloženými

výstřihy

melancholií

ukazuje

pokud a

před

co

její

pěknou krajinku,

jímavou

Radimský

se

ráz,

Radimského,

okamžikový

plochu

ohlasu,

dříve

jakou

s

tuto

pro

tolik

již

nízké,

studeně

také

znal

jásající

jejichž

vesnice

vesny,

ráz

obrazů

tyto

pro

za

všiml,

kolem

pásem

zahradách,

na

Kdo

si

nehledané

a

nás

u

uvedl,

vroubící,

Snad

českým.

a

vody,

obsahem?

aklamace

objektivně

svoji

hledá

a

zátocinách

pahorkových

smavé

vyja-

zákoutí.

a

oplotěných

v

a

souborně

pohledů

vlnami

kdo

podivovati

a

nelíčené

tyto

uznání

předmětností Má

že

dosud

jež

blahovolného v

čichati

v

řek

obrazovou

na

se

Praze

terénu

probouzejícím

plném

nadějí

a

jasné

výstavách

zrcadlivé

a

šumu

kruzích.

porozuměním

transferuje

malbu

přijde,

množství,

přírody,

ton

jeho

zvyklí

kterak

titéž

prozračné

o

Radimského

širších

v

výročních

neočekávaným

tyto

nebe

impresionistů,

francouzských

a

pro

jsou

zaujmouti

rozmanitostmi

najdou

žluť,

ptáti,

se

mžiku

náhlým

úspěchu

rolí,

a

břehy

normandským

Václava

práce

nalezly

pohyb

českých

čilimníků

tím

nad

a

a

nevelkými

vrby a

formaci

čím

s

vylíčení

plochý,

krajem

pražských

v

neurovnaným

ty,

psychologicky,

sotva

snažení

tímto

mezi

nepředvídaného

a

maluje,

slunečnic

lesy

podzimu

jejího

lučiny,

a

květy

hojné

a

rozdílu

chodili

planoucí

tuto

pro

hájky

obrazu

skoro

pastviny

stíny

chlumů

jejich

Francii

ve

tichý,

uložené,

krajinářských

zděšením

zaražen

býti

mlhy,

mluvu

a

jakým

s

zásadního barevného

jejího

a

zachycuje

lenosti

Není

tvářnost

uměleckou

malé

kryté domky,

jeseně.

úspěchu.

a

měkce

vlnách

o

impresionistickému

Je

celé

282

transparentními

klidu

nyní

co

k

kraj.

pole:

stromů

a

a

vstupem

půdy

vzácném

o

připraven

tomu

vzdělaná

a

ěeské

polí,

jejich

přelétavými

a

plastice

o

normandský

křovin

doškami

nebo

k

je

teď

maluje

má

prostouplý,

žírnosti

světlem

predestinujícím

zrovna

Radimský

vyprávěl

o

Radimský

mi

se

štětcem

bystřin,

a

V.

skoro

jiní, který bílým

SMĚRY«

snaží

světelného se

ji

pro-

RUDOLF

PORTRÉTNÍ

BÉM.

STUDIE.

»VOLNÉ

285

niknouti

až

dno,

na

pantnímu

dojmu.

každého,

kdo

všude

hledá

Obrazy v

citem,

chvějivým

nalezne

nich

když

v

jejich

resonanci,

měru

tito

sobě

v

je

ani

ním

ní

a

Co

vsunutého

a

bylo

Tytam

vodopádů citlivějšími

fické

naše

oko

kové

věže,

zdáme

se

po

stejný

lisieře

lesa.

Obvod

malého

motivy

na

mezi

vesské, větve

stromů,

strání

bocích

plochých

při

laťových

při

na

posečených

chalupě,

olších

tučných kol

piny, a

pastvinách

rolník

ustání

bez

svět,

který

liniový ností

zná

skrz

je

plastický

věrné

některý Jeho

a

detail

kraj

je

správné,

náhodnou

živý

liduprázdný.

aniž

Je

a

a

by

elementů

barvou

a

ve

jsou

zvučí

zatím

buznými. slovně

jejich

v

denní.

dvě

a

má

Ty

dominují sníh

těžký

nebo

dva

jsou

trávě

tabule

čerstvě

otevřené

modř

hluboká

truchlého,

na

lánech

Jeho

tohy

nad

stohy

denní

vesničan

výtěžku, Radimský

karakter

jejich

překvapující živé

vlní

v

a

tref-

hybné;

jemných

svítí,

hraje

statků.

modře

vrhají

na

bíhají

se

hluboké niž

sebou, světlem.

po a

předu

nebo

že

v

létě

perly,

z

Pak tónině

trávy,

strništích.

přece

netíží,

Jindy

letem

v

pozorně

kladou

Jsou

zachytne

zášleh

světle

a

sebou

matný jemně

pozadí, hárati

šedý svým

jak

obilné

jasně

trávy

oparem

ná-

k

stíny

cesty

a

se

roz-

jsou

barvy,

němuž

na

se

otevírá

polychromu

hedváb,

zdi

sklánějícího

k

mlh

jamá-

brázděné

ton

lesa

večera.

měkkého

několik

zvedá

průzračné,

a

jenom

tetelivém

jak

tmavé

přes

zeleně.

na

obrysnuté

se

větrem

se

přichyluje

se

stlačují

křovích

se

bílí

vy-

němu

se

zeleň

Ostře

nechá

také

rána,

nebo

se

k

stíny

a

jeho

nebo

průhled,

louky

střechy

fialové.

a

Přivezl třeba

do

slunce ze

úzkostech

nebo

zem,

klesly,

diferencích. v

žlutavé

v

dechu

červené

plovou

vrhá

světlo

Obraz

barvami,

stojí, kdy

když

.

rudne

jásají

kdy

klesá

.

chladnech

zapalující

kdy

cestou,

přibarvené

a

zlatí

nebo

nebo

vše

zářící

Seiny

nízko

padá

šeděrudé

pozdních

podzim

odrazy

který

na

vlnou

se

dech

sytý

fialova.

do

v

hladině

horizont,

prostírají

dálce

v

hadi

jak

potoka;

planoucí oranž,

slunce

když

je,

prodlužují

sku-

jak

také

zrcadlové

a

zemdleno

koby

zná

nehnuté

v

listy

silou

první

a

a

hodina

sádků

na

žloutne

tony

servané

odumírání

ale

Radimský

vlny

lehce

se

mladičké

krajem,

širokou

stráži,

na

lomí

opuštěného

topolí

soké

se

kolem

stojí

vrby

rmutné

dáli

Vlahý,

tímto

jde

stejnoměrnou

krabatí

podzimní

se

v

se

noci.

vinou

polí.

klidu

nich.

prvním

úbočích

na

leta;

od

na

země

přioraných

slunce

druhém

lysé

a

nerušeném

v

poly.

oddechu

pňů

tenkých

V

nebo

zaleskne

Pochmurný

a

krajní

prvního

za

stíny

Ve

jara

chystá

hvězdné

svit

vý-

nebo

onde

tu

jen

a

je

roční

odchod

a

pří-

tony

doby

poledne

nim

fosforeskuje

Příchod den

díle

jeho

v

dvě

to

kulminací

přípravy

jen

a

ele-

nástroji

zaznamenává

příroda probouzí,

k

těchto

tyto

dvě

a

změk-

Z

obrazy,

dvě

Jsou

se

Nemiluje

lásce

v

obrazech

něho

vše

ale

Radimského

struny:

titulech.

U

spánku.

ku

čtyry

jeho

v

tony, vkládá,

naplňuje vzduchem,

Radimského Na

rozkládá

a

rozestavující.

umění.

jeho

Radimský

obrysy

nepostřehnutelnou, hloubce

ohňo-

Giverny.

v

subtilní

které

obrazů,

v

jenom

Zní

třepí

rodí

a

Canal.

objevil

které

složeny

obsahuje

menty

podrobnost. sám

svých hmotě

správně

a

jeseně.

krajinářský

jeho

trnulo

do

normandských a

vnímaných

životný živý

něž

maluje

s

čující

sluneční,

londýn-

vysmívaných

přes

a

pohlcuje formy

nyní

uličce

stínivých

Objekty

Proto

prohýbá

na

při

jeho půdy jsou

sotva

světlo

přenesli

a

Ra-

malovat.

a

mlhách

v

mění,

naučili

milovat

druhdy

a

všechno

se

ob-

prochvívá,

a

světlo

to

nalezli

obrazech

lidu-

překloňují

stromy

na

tvoří

skrz.

vlévá

divných

jejich

v

účinkem

chápat,

kdysi

Turnéra

které

barvy,

kdy

úrody

jich

vyjádřit!

Proto

okem

a

na

st©

zvedá,

a

pozorným

je

málem

také

W.

je

iro

těch

poznal

a

svými

vroubících,

nebo

pro

při

úvozových,

snopů.

Ty

je

Piss

probouzí

barva,

impresionisté

v

strojích

i

zrodilo,

samo

a

ských,

cest.

na

úzké

se

pod

všední,

a

oddechu.

bez

sklání

se

méně

Vše

obyčejné

výmluvností.

a

terén

o

a

a

panácích

očekávání

v

stačí

v

vod

nevšímaví

jdete

pohlíží zvané

motivy

a

nichž

a

mají

předmět

strniskách,

břehy

Monet

vesny

nám

je

ostružin

mu

něž

plotech,

vrb

pometlech

a

co

při

travou

žitništěm porostlých,

zelinářských,

brou-

velkých

cestách

prašných

na

vyhlíd-

hladin

statku,

přes

zahrad,

to,

všechno

líbá,

všechno

které

ozařuje,

dotekem-a

jehož

pod

dimského

se

geogra-

hudbou

vsi

svůj

normanského

zdmi

na

zkropenou

jeho

jsme

zahradách,

nekoná

Nalézá

obrazů.

sta

dvoru

prázdném

kol

strže,

schody

slízajícím

zabarvených

také

průměru

výhledy

stříbrných

změti

Radimský

zjevu

je již nalézáme,

konejšivou

vlny

jako

půvab

květů

keři,

žlutavé

bystřiny,

nás

mezi

hodné,

za

Stali

proto

a

naivních

po

mezi

kdy jen nepřístupné

turistům

tříští

kolena

sedáme

potoku, šum

chodíme

a

rámce

tříštivé

je

práva

nezkráceném

v

Veliké

ponecháváme

rozlohy

Jemu

uznává,

vyhledávali.

spočine.

Radimský

nemá

obdélník

panoramy,

pracně

obsah

tvarový

Václav

a

duší

a

interpretem.

štětcem

časy,

po-

ty, které

okem

porovnávat

půvaby přírody

pro

toliko

jen

stavy

zajímavé

krajináři

má

postaveného,

jsou

skály,

má

a

i

všechno

atmosférou

obrazu,

vyplňuje

uměleckým

rozsochaté

kdekoli

co

světlo,

všechno

které

které

jímá,

Toto

napl-

číselném

jakém

nálady,

pilným

a

a

286

Světlo,

rozvlní

ví.

jejího

měnit

teprve

a

umělce

který

V

davu

a

ostruněná,

souzvučné

Příroda

umělec.

malováno.

naplněná

atmosférické

a

čímsi,

člověk

aby

do

přesvědčivým

příroda

cítěním

každý

a

vkládá.

počasové toho

nosí

množství

v

jemně

své

pravdu

pravdivost

individua

tvořil.

nemá

si

dojmem,

celku,

sama

vnímaného, a

k

stojí

Příroda člověk

dílo

svoje

když

zajmouti

kontrolovati.

dovede

musí

struny

působí

fra-

nálady, umělecký výron

poetické

subtilním

k

prostou

poznatky

díla

zpřízněné,

sto

obrazy

reálnými

duše,

až

nejednou

nevědomě

či

zladěné

duše

ji

jeho

uměleckého

akord

vyhledati

jsou

svými

a

jemně stkané,

určitý

ňoval,

Proto

vědomě

věrohodnost

a

vystihuje

SMĚRY«

a

některé, jak

mdlý

obalují

jež ton

stráně,

V.

RADIMSKÝ.

HOUŠTINA

zaklopují ňují ším

atmosféře

nepozbývá

jádřit dojem blížící bouře a

V.

při je

slunce

slunce

vější. kády okem stivě se

Umělec,

který

a

a

a

na

dílo

pak

Za

lov,

ovšem

dusnem

tonů

ty

kdy

nebo

hodiny,

mi-

Tenkráte

je

nejzajíma-

hravost, chce

kdy

každou

účin

tyto

kas-

postihnouti

sítnici

Pracuje

takřka

dojem

ale

světla,

a

zdá

laikovi

až o

činem

velkých

bole-

závod okam-

harmonií

u

k

nepatří

technika odhad

impresionistfi

rapidní

dálky

z

Krajinářství

a

výtvory

volnosti

zali

doméně ocitlo

padlé Vrhli

že a

a

se

všady

štětce,

neohrabaností,

a

tonů

to

jistoty,

která

hmotou

barviva

imprese

směsice

je

rychlý á

la

barevných světel

chvějivých

hasí

v

pěstitelé,

nejdříve

a

umění

ocistiti

nejprve

muži

jest

oka

výtvarné

blízkosti.

prazřídlo

navátým na

formu

vždy je krásná, zaplavili

božím

ku

a

pokrok,

přírodě

vydobyli

obklopili světlem

jeho

v

jeho

nejdále,

výtvarných,

stylu

ji a

a

ji

uká-

V

Krajinářům

umění

listím

se

štětce.

a

věku.

přírodě

po

všech,

ze

byl největší malířský

zanesené

náladou,

to

našeho

žízeň

palčivou

její nejtěsnější

dáno

a

naši

malíři,

proniklo

malířství

chloubou

je

vykonán

se

prvním

který

tápáním

blízka rozháraná

patřičné

jeho

a

pravými

obvodu

Radimského

se

koloritu.

životného

Jeho

trefnosti

Co

obrazy.

křídlu

analysu

Z

prima vyjadřuje.

u

dětinskou

a

překvapující

a

a

krajnímu

jich

strnulé

fotograficky

ne

hledáním

nejistým

okam-

jitřní hodiny

musí míti

býti

umě-

upevnění,

optický

barev

skvrn,

mění.

bleskurychlou. musí

vy-

deštěm

Před

v

měnivou

ten

dovede

krátkém

a

kraje

jeho

tuto

ale

intensitu,

jak

v

pochodu

ozářených

ruku

Jeho

podává

a

rukou,

zachytiti

citlivou

zjevů

vychází

párové

mlžné,

deště nebo

zachycení,

tvářnost

zářivých a

o

nejdelikatněj-

ztrácí A

vypl-

a

bouří.

zanikajících.

nejvýmluvnější

té

ukázal

před

rychlejším

na

sluncem.

žiku,

a

barevnou

nutou

jde

k

a

V a

ovzduší,

poli

dni

zmírajícím

světlo

přírodních

rodících

se

štětce.

předcházejícího

Radimskému

pasekách

po

výraznosti.

obtíženého

ztrvalení

lecké

žiku

vlhkem

Ovesném

na

se

se

nejlepším

Radimského

rozptyluje

tvar

k

patří

lesa,

pracím

žádný

rozprostraňují

vsi,

houšti

bylo za-

konvence. v

poznání,

potom vzduchem

při

tom

vybojo-

RADIMSKÝ.

V.

V

SENOSEČI.

O

vali

pravdu

pro

cenu

Dnes,

krásy.

při

té

povodni

kra-

SfSoí Sírtt SSfrLf ňeSd cesta,

byla

musela

býti

Krok

za

střehovatele

blázni,'

slunce

oživující nám

žilo

a

slunce,

světě,

se

v

říši

kámen

prorazilo

barvových

i

široké

mudrců.

od

malířského

nejzdat-

a

umění.

jedním

ztřeštěnci

množství

o

Vpustili

tom,

vzduch

proudy

rozlívalo obrazů

a

se

po

rozlo-

v

k

zde

i

námětů

rozřešiti

bylo

vůbec

také

ohledu

technickém

sochařského,

naprosto

člověka

i

socha

jezdecká

umění

netoliko

koně

MEDITAČNÍCH. jest

komposičním

předpokládá

anatomie

že

tomu,

nejobtížnejších

z

mistrovi

a

dokonalou

jezdce zvlášť,

ještě

jiné

závažné

problémy. Především

že a

sobe

o

znalost

jako

rámce

sama

subtilit

tonových.

prvopočátku

již

poněvadž

po-

ani

Nehledě

impresionisté, a

POVÍDEK ARBES.

J.

SVATÝ VÁCLAV. — Z

umění

vydobyta,

nezúžovanými

a

zlacené

pro

se

diferencí

hanobeni

a

netísněnými které

ní jsou

prchavých

přesvědčili

dnes

nejnovější

nalezli

a

vysmíváni

bývali

Kdysi

všem

jemných

nejlepších

nad

malíři

ale

zápasech

a

Země

slunci.

k

začátku,

od

bojích

vítězové

jasem,

a

až

napjetím

as

Poslední

světlem

zpití

k

lidstvo

těžkých

v

krokem

sil.

nějších

dospělo

se

bohatstvím živila

svým

a

níž

po

NAPSAL

na

nevím,

světce

v

prvním

výraz

bych

co

štíhlé

knížete

rozkvětu

postavy.

spíše

laskavé

neohroženost

jeví právo

a

vytvoření

o

legend.

mohl

A

v

ryze

dobroty

vzhledě

Mistr

pojal

jako mladistvého

mužnosti

junáka,

tomto

vytknouti.

Tvář

světce

typu

slovanského

nežli

ráznosti

nevyhýbajícího

se

a

typu

přece

boji

za

spravedlnost.

Mladistvý prapor,

jiti

mu

divergentních

základě

věru

má

musilo

sedí

světec,

na

drže

komoni

v

levici

ušlechtilé

uzdu,

v

pravici

krásy pevně

a

LUKÁCH

pak

přece

»V O LNE

291

SMÉR

Y«

292

v

lehce.

Stihlá,

koně

pohybem

s

životní

prosté kterém

rozřešený

Mistrovská sobí

i

nejsubtilnějších ekonomie

vzorná

ležitějších tak

věrný

a

dílem

tím

si

třeba

kuji,

žc

vlastní

jest

jsem

kritikové

triumf

dů-

vše

jest,

vyslovili,

v

tom

mistrův,

spo-

kterýž

pranic,

Přítel

úplně

díla

který

toho

neviděl,

díle

samém.

Opa-

správněji

řečeno,

moje

pojem

o

málomocno.

Přiznám

ti

se

upřímně.

trvalo

a

bili

je,

dosti

dlouho, tak

abych

vahou kritickému

obstála u

však

každého, Než

asi

i

nebude

a

s

rozboru.

zkoušku

Z

se

toho,

tím

nežli

řekl,

kdožkoli

dosti!

jiné jasně

dílem

před

jsem

poprvé

jsem

byl

chladnější Brillantní

a

v

schopen

co

přesvědčivě, konkurovati

technika

roz-

mne,

.

.

nekonkuroval dal

abych

jsem

byl

ví-

namítnul

?«

theoretickému

záležitosti

v

náhledu

uěr

s

té

vý-

skoro

všedně

prak-

i

je

konati

tento

nebo

když

výtvor

rozluštění

v

mém

po

českého směrech nelze

zůstane

si

sochu

rozluštěn vůbec

tak

ani

v

zá-

zůstane

znázorniti

Václava

světce

jako

mistrovým

všech

ve

že

dokonale,

jiného

Mistrův

přáti.

pod-

na

a

Promlém

svatého

modelem

jest

jest

ne-

nějakou

celek

překonati

přáním.

pře-

naprosto

doplňkem

provedení

a

A

podrobnosti,

ale

snad

Mistrův

konkurovat.

allegorickým

pouhým

případě

náhledu

některé

komposici

jezdeckou

možných

jest

ně-

by

docíleno ?

nebude

:

všechny

připadla po

bude

jiným způsobem;

vždy

patrona

druhá,

mistr

pikanterií,

myšlénce, na

a

i

nás

pro

případu

tím

co

odmítavě vyhrkl

bitva

jest

nebo

nejvýše

)vou

plasticky

jest

Ale

zde,

Na

onak

první

cena.

výtvor

i

načež

zamyslil,

nejpříznivějším

nás

z

třetí

kladní

chvíli

výtvor

typickým.«

nýbrž

tedy,

konkurovati ?«

že

nebude

připomenul

že

nebo

jsem,

nemůže

nikdo

by

přítel

když

se

odmlčel.

vysvítá

nekonkuruji

řada

.

Mistrovo

mistrova

podvolil.

proč

ačkoliv

na

V

»Myslíš u

jsem napověděl,

celá

podro-

střízlivější

nejpřísnější nejen tomu

němém úžasu

příčiny,

tak

kterému

a

Stanul

se

prohrána.

snad nebo

mistr

příznivějšího

»Ah

čeho

z

té

zajištěno

úplně

kdyby

přítelovu, ne-li

možno.

vlastně

napřed

z

konkurovali.

jisto

na

tický.

celku,

méně

což

prostě

téhož

reálnost,

slovem

A

harmo-

klid

vedlejších,

přírody.

neřekl

správný lidské

jest již

emblém

člověk,

slovo

slovo

svrchovaně

tom

pů-

provedení

případu

»Ale

stavci

přibližně

jen

i

pravda,

o

jiném

ně-

překonal.

ovšem jsem

učiniti

mohl

věcí

vlastní

sebe

sama

v

moment

propracovaná

odlesk

náhledu

tento

monumentální

se

ideální

mém

Vším

by

znalce

životní

jak

jsem

v

tězství

kladu

komposice

použití

v

a

přece

po

tímto

řekl

druhu

podrobností

především

a

abych

čívá

jako

pravdě

v

vystihl

na-

zde.

dokonalost

Majestátní,

kdy

tohoto

nejskrupulosnější

na

nicky. do

díle

kontrast

využitkovaný

Zřídka

pravdy.

tvoří

předu nachýlená postava

výtečně

uměleckém

šťastně

tak

ku

poněkud

jiných,

a

kteří

nad

proč by

Pokrčil »S

chvíli,

ramenoma.

kýmkoli

»každý

jsem

je

o

téhož

tom

mluvil,«

náhledu.

pravil

Přes se

to

pak

po

soudím,

že

někdo

přece jen Jak

pokusí. máme

v

středu tečně

několik

kteří

mohou

genru

pcstaviti

svého

nebyla

dosud

nebo

pokusovitá A

těch

z

Dle

pokusí.

tý

a

to

snad

mavý zápas.

tvarného.

V.

přece všeho

však

zároveň

palmu

jen

příleži-

někteří

bude

až

poskytnuta

buď žádná

o

ale

muže,

kterým

se

ta-

právě

tomto

tost.

sku-

vzácných

lentů, v

víš,

našem

kru-

zajíPůjde

umění výA

v

ta-

RADIMSKÝ.

ZÁP.

SLUNCE.

»VOLNÉ

293

kovém

nůž. z

zvrhává

případu

vítězi

Konkurujícímu

rukou

jiným

náváme

boj

bratrského

nost

umělce

slávu.

vlastní

jako

co

že

také,

Než

proto

není-liž

pravda?

visící

první

v

mocných

činí

jak

bratřím

kurence tím

bez

novati a

a

a

umění

hodnosti,

jest

bude

světě

ve

konkurenci!

A

pro

umění

duševních

velice

všech

zá-

reklamních

tří

se

odmlčel,

kuruji!

Nikoli

proto,

že

bych

ostýchal

vejiti

našem

v

umění,

nýbrž

stě

té

z

v

palmu ví-

o

tězství

se

pouhé

z

lidskosti

zápas

viditelném

však

pro-

příčiny,

žejsem přesvědčen, že

palmu

vyrvati

tu

mi-

rukou

z

tvůrce

strovského

Václava

svatého

naprostá

jest

ne-

možnost. Pokládám se

prostě

za

příliš Ku

malomocného. své

mám

útěše

tolik,

že

sám

že

V.

a

jen

nejsem ti,

kdož

RADIMSKÝ.

OVESNÉ PŘED

POLE

BOUŘÍ.

umělcům

výtvarným vlastním

ruce

umění

rozloučili

a

skoro A

slovy.

se

.

.

ani

proto

.

ráčil

ob-

jinak,

a

vzdělaném

světě. kon-

bez

faktorů, bez

jinými

úspěchu slovy

zisk

slávu,

pro

vě-

obrů, jakých jest, bylo

odrůd

nádheře

A ať

Sláva

proto:

setrvají

až

do

v

celé

skonání

s

sarkasmu

důrazem

dodal:

přítel

na

»Přes

to

okamžik nekon-

si

vzájemně

prošla aniž

by

bylo

v

že

mi,

kovanější, mžiku,

začít zcela ať

byť

i

začne

individuelní, již

sebe

a

instinktivně

možeností

Napadlo

vytvořiti mi

v

zbylo

k

mé

nemá

ceny,

také,

jak

praxi

Napro

vyumělod

slova

tvoření

umělec

se

musí

cizích

uměleckých

zřídka

oka-

smyslu,

pravé

po-užitím

svých

nich.

aspoň

jednotlivý s

mozkem,

sebe

každé

poněvadž

v

vůbec

poněvadž každý

toho

pravém

mnoze

myšlének

po

průpravu

každý

na

umění

stopy

učenější

nebo

a

století mým

čtvrt

kanón

ovšem

duši

v

zásad,

vzhledem

měl

snad

tvořit

nápadů, jež

se

různých

pranepatrné

praembrya,

z

rozvířil

theorisování

případě

po

kdy

rad

mé

paměti

veškeré

umělec

pravý

sám.

pro

rozpřádáním

pouhých

názorů,

nežli

více

umění buď žádné nebo

jest

skoro

mne

duchu

v

spousta

varovných

prodlením

padlo

musí

vzrušen

jiný.

odporujících i

poučných

jaká

mi,

se

vbrzku

zcela

proud

Napadloť

nežli

kolem

případě

po

ale

pronesl;

myšlénkový

jsem

zabýval

myšlének,

přítel

byl

svět

ale

;

duševně

poněkud

výkladem krok

počátku

některých

mecenášků,

přece

nikoli

Z

přízni

na

osud

poskrovnu.

nepraktické

načež

vlastně

zbraň,

neexistoval.

mne

si tomto

kon-

.

o

si

jsme

jsem

zrychlil

příti

umělec

davu,

nebo-li a

věcí.

stavu

a

umění, tedy

v

»ale

světa!« Po

složí

jednoho

budou

a

kamaráde!«

Přítelovým

trpce;

přece

se

dvou

nemůže

odměny

konkursy

osvědčené

své

pokusu

.«

vlastního

ostatním

přátelům

věcí

přítel

rozhodujících

přiměřené

se

.

vykládati

Podali

bezděky«.

otčímský

celém

v

mi

velkéko

těch

umělec

přízně

bez

brutál-

.

Nám

dosti!

bohem

s

do

bezpochyby

Než

nesluší

aspoň

existenci,

.

ještě mocnějších

umělce

umělci

Pracovati

a

nebo

takový

mysliti

a

podobná

nepředěláme

přízni

přízni

české

úpadku

odváží

překonáni

budou

zakládáme

pouhou

nebudeme

svět

na

kritických

nás

jimiž

označení

My

na

ne-

vše

to

kurovati,

Překo-

na

znamená

odtušil

podobné

řadě

nebo

hlasů,

uklouzlo

pravé

o

a

přes

se

294

,

kamaráde,«

»Možná,

to

štěstí

na

palmu

umění.

nebo

o

boj

vyrvati

o

nebo

boji

slovo

»Sentimentalnost!«

možná

táž

nejvšednějším nevím,

i

vlastní

tom

v

ale

iv

takovým

.

poklesnutí

budujeme

Není-li

v

věru

potom

Na

vzájemně.

se

.

život

o

úkol Ale

.

nejen

začasté

připadá

mistra

proslaveného

jest

zápas

se

SMĚRY«

tak

vy-

zásad

děje,

ADIMSKÝ. HY

V

GINY.

často

jak bem

-

změňuje

nebo

pouhá

často

jak

si

OSVOJUJI

figuraci

cizí

a

umělců

pozměněnou,

zabývá

i

leckeho i'

•

i

toliko

trans-

málo

A

'

,

1

v

'

vyniká .

v

formě,

'

-i

+

ryze J

.

/i

,

zase

a

musí

že

povšimnutí dekují

leckou

taktéž

chaos,

neb

z

jen

vůbec

něhož

že

s

proslavení

jejich nahodilé

se

myšlénkovou

zbohatlí

na

ume-

nižádné

v

rozvířilo

okamžikem mi

zdála

kuriositou,

znovu

myšlénkové

vyšlehla

býti proti

isem ,

my-

upoutaly

mne.

•

i

byla

vitana.

nu

umění

na

se

J

;

duchu

bvl J

az

i

kon-

na

dosud

Po

skoro

1

zabýval,

protismyslem by

jsem popošel

a

se

náhodou

z

loudave vsedne

asi

dve

střízlivé

stě

kroku,

nálady

po-

vyrušen. se

právě

poznal jsem zdáli

postavu

mistra,

jsem

před

o

po

padesáti

asi

jehož

chvílí

Františkové kroků

znamenitém

vyslechl

tak

nábřeží

zahlédl

charakteristickou uměleckém

výtvoru

abnormální

pane-

gyrikon.

myšlén-

které

sotva

Übíraje

byl se

cim

kaliti,

i

jsem

až

-

.

jsem pohou

bez

umělci

as

začasté

zapomněl

vse,

v

únavy

ne-

nahodilým

tvořením

nejsou

a

století

zcela

právem

poměrů

kolem

obycejnostjejich

,

do

Jiz

souvislosti.

mým

každým která

děl

a

své

uměleckým

celá

po

to

a

vznik-

neproslavuje

začasté

znenáhla

předměty

,

,

Než

svého

zbohatnutí

mozkem

jiskerka,

aspoň

i

které

hodnotou

Krátce

ková

slovem

proslavení

okolnostem,

nebo

zůstává

že

obohacuje

původce

se

'

..v

v

nouti

mnohé

takových

!

minutách a

za

1

v

pravé

v,

umelce

pravého

začal

moji

Všednost

kurs ,

a

pravidla

z

umě-

,

proto

len

v.

dusí

v

v

pravé ,

jake

podstata

také

.

jako

pozornost

pravých v

nejvlastnější

.

šlénkový proud

...

také

stanovisek

různých

s

.

cizím,

zdokonalenou

jak

dalo

namítati

uměním

ktere

p

te

v

jen

-,

díla,

a

případě

slovem

napodo-

názorům

k

komposice po

účinku,

se

mi

Napadla i^i

i

pouhé

pravým tvořením

s

umělci

se

myšlénky

dosahují

formou

formální zručnost

přimykají

i

ba

patvoření,

se

Bezděky a

v

několika

význačný

zrychlil těch

moment

jsem

minutách z

krok,

abych

jej

připomenul jsem

jeho života.

si

dohonil

mnohý

V.

RADIMSKÝ.

ZÁP. SLUNCE.

Znám živě

zcela

snad

nikdo

leckém

a

na

letech

Byla

to

to

formálně

pro

Co

leží

abnormální

Všady jevil

dalece a

bez

vše

již

u

již

dílo

tímto

panegyrikon jinde byl

krutého

pouhý

i

by

prvním

boje

nás

o

kletbou .

.

.

stál.

smysl-

v

celku

tváře.

a

dílny

o

skývu

chvílí

a

velko-

vyslechl

tak

měl

tak

se

by

další

mohl

talent,

dráhu

jaký

aspoň bez

rozvijeti

tak

utrap

existenci

U to

byl

.

každý

u

když

s

v

veškerou

leckého

císaře

se

té

v

míře,

uznání osudu

přítele

talentu několik

Františka

hlavu,

I.

by

let

jaksi

talent v

nadějného

se

právě letmo

v

před

oddati a

na

Te-

nazpět

do

příznivější.

umění

svému

pilností Dohonil

známým

se

hlasy

umělce.

obrat

okamžiku,

podíval

umělců ?

ostýchavě

a

zapadla

temperamentu.

kroků

krea-

jednotlivé

svědomitostí a

osudu

o

byli

velkodušní

ti

nesměle

cizině

Kde

:

podivných

jen

umělcově

mohl

vroucností,

svého

poněkud

řadu

jen

že

Zápas jeho

talentu.

těch

rozhodují

vycházela

bezpříkladný,

kritikové,

všech

Cechách

velký

na

ozvěna

stal

dav

skoro

tak

samému

umělečtí

ten v

i

když

umělecké.

byl

nejfeno-

přímo

tento

vzpomínce napadlo

dlouhou

po

zpravidla

Aspoň

.

talent

nás

upozorňovaly prve

chleba

této

při

celý

a

nás

mistra .

skoro

mi

i

ba

kruté,

později,

ceny

záhubou

duchaplní

které

tur,

eminentní

let

byl

i

obmyšlen

zacasté

mecenáši

řadu

jakou

nejnutnějšího

ti

vlasti, eminentní

jeho

hrozil

tehdá

celou

na

díla

Bezděky

a

pokusem

talent

z

že

se

martyrologie,

menální

nejjemnější

?

pouhou

jako

ním

ale

prozrazující

jaký

krutější

tolika

po

bachantickou

prvním

pokusu,

aby

v

dojmu,

před

pokus,

těla

jako umě-

sympatickým,

nyní,

bych

němž jsem byl před

o

v

jako

dýšící

lidského

mezi

urovnanou,

Ale

stihán

plastiku

dílem,

lepým

se

přece

podrobnostech

smysl

sice

tak

mi

tane

mysli,

na

vestavený

mi

Pamatuju

se

vlastně

umělecké

charakteristice

učinil,

živě

jeho

Pamatuji

šťastný,

dráze

byl

kyprá postava ženy

ností i

ku

dosti

na

pokus

stačí

snad

mne

tak

celku

Lehmannově

roků.

třicet

debut

První

jiný.

již

v

jeho

saloně

že

skoro

první,

na

nadějný

pouze

byl

mistra

umě-

jsem

pomníkem

když

nadzvedl

pomník.

»VO LNÉ

299

Oslovil

jsem

chvílí

před

tímže pozdravem,

jej

osloven

jeho

jakým

jsem

SMĚRY«

300

byl

kolegou.

ZW.

UMĚNÍ.

O

Obrátil mi

mně

ke

se

váhavě

podával

mne

poznav

a

ruku.

micky

Poznámka »Proc

mračíš ?«

tak

se

kasticky

než

tvář

zachmuřenější

jeho Změřil

než-li

mračí »A

jsem

je

obyčejně. spíše

pravil ladil

jiný

a

proč

pohrdlivým

tónu

do

by's

se

jako

basu.

by

»Někdo

smát nemůžeme.«

se

mračit

musil

dutě,

hlubokého

Všichni

směje.

se

chvíli

po

právě

zasmál

?«

ty

mávl

nuceně

jaksi '

a

rukou

pravou

pomníku. což?«

několika

optal

při

jsem

že

ti,

se

že

němuž

kůň

jest

prvním

skoro

se

sřítí

drsně.

prvním

pti i

se

v

si

ten

»Ale

jsem.

už

já

šlénka

dávno

také

kterýmž

ji

znázorňuje

Pokrčil »A

čoval

to

celek v

jsem

duši

myslícího

není

píli

chladným, kdekoli

všady, Skoro

na

neřku-li

původce

jinak

sochy

případně

»Mnohé

zavadí

Jungmannova

první

a

myšlénku budí

nebo

?«

třemi

Nic

býti

přec

nežli

Karlově

na

nebo

naprostá

ani

jinak

pojal

toliko

nebo

našeho

právě

tvář

tak

kteréhokoli století.

a

si

které

a

pojat

provedl

stačí z

Dobrov-

českého (Příště

přec

pomníku

pomník

Huntovy

bylo

nás

u

přečtou

mají

malý

jistě

(Úryvky

že

se,

naši

i

nejrůznějších

vlastnosti

jen už

vysázeny

byly

za-

rokem

před

pelmel

všechny

naše

ní

do

se

ne

před

měsíci.)

dávno

při

byly

Takové

domitě«

o

už

jste

!

porcelánu

jak

učence

dokončení.)

že

že

stíny

vlastně

věc má

ve

čtyřech

toť

je

a

»svě-

liniích

Světlo

na

kteří

tomhle

nejsou

viděl

neviděl v

jen

a

bez-

hrnec

ten

okrouhlejším.

den

si

charakteru, charakter,

vždy,

pro

efekt

je

hledat světě

hranatě,

je,

jenž

to,

co

dělá

krásu. namalována

je

Vezměme

tomto

takové

třebas

:

strašidlo

strašidle

něco,

že

to

si

nějakou

čajníku; kdybyste spatřil ženu, podle

byla namalována, vykřikl byste jsem

plochy,

předmětu

na

krásní.

což

jak

jednou

neustane

obrazů

ale

zachytit

si

aby

působí

pracovat

všímejte

Světelný

nikdy

krásných

každý

tak,

bábovku

ano,

ploše

vážně,

za-

vzhled

jak

má

Budete-li

charakter

krásu.

ho

předmět,

utváří

můžete

Zapamatujte

individuální

lidí,

ho

ani

jako

ne

usiloval

ostatní

barvu,

Není,

se

okrouhlý?

jste

okrouhlý?

je

Především

ho

ani

svůj

neptaje

dost

tuze

zvoní,

se

»Nechce

vymalovat

plochy!

plochy.

propůjčuje

krásným.

světlo

uděláte

krása!

umělec

toho,

hraje

an

všechno

na

kulečníku?

s

dál,

vypadá,

Jaktěživ

pouhé

hrncem?

Tak

lesk,

na

hrnec

velké

jsou

tom

tvrdě se

nejsilnější

jak

figuru

teprv

svědo-

polovičku

—Ne

pokusit

se

zrovna

koule

to

svým

ani

mu

jste

pravíte,

je

podle

začíná

na

ani

Paganiniho,

se

při

jste

Dívejte

myšlénkovitě

mu

si

okrouhlý!«

jste

že

buchtu!

určitý

nich

od

umělce, který

umělec

;

už

dílo.

umělecké

pro

stanuli

přeokrouhlil!

jej

Měl

zdálo,

Každá

dost

Nedal

pomněl !

vizte,

by

Považme

povést

okrouhlost,

nebo

svět

pokračujete

pak

mně

se

umělci

spravedlnost

a

ne

svě-

o

!

Jak

Vždyť

kupce,

ptáka

do

stvořeno

bylo

pro

kdyby

vykoná.

mluvit

»svědomitosti«

nespatřil

mitosti, se

jsou

u

tím ;

za

než

malování,

práci« při

Svědomitost

světě,

na

mohlo

se

zpěvu.

stanout

daleko

»svědomité

o

by

vlastnosti

nemůže

se

moc

dobře

tak

zrovna

co

se

Polovice

portrétně

Palackého

nej-

mostě.

Jungmannově

míti

na

Nepomuku

z

pomníku

můžeš

poloviny

pomník.

Jan

jak jej

skoro

je

řemeslnost,

vůbec

člo-

starší

ztrnulost

virtuosnost.

svědčí

zůstaví

podobně

holá

než

pokra-

partie skutečně celek

přímo

a

malíř

Huntových

České Stráži; domníváme

v

chutí

s

celkově;

nejhorší«,

nějaký

o

tradicionelní

znázorněn,

změniti

pomník

ještě

A

nesmí

známém

Na

ského

čtenáři

knížkou

haagští

rázem

a

třebas

vypravuje

úžasu

v

Hovory

upozorněno

pak

lhostejným.

pseudoumělecká příklad

okolím,

pozorovatele

ale

bezmyšlénkovitost. výše

Jakou

rci:

souvis-

celým

myšlénku

umělcově;

oko

buď

všady

aniž

Neboť

ideové s

obklopil? asi

celý

mohla

zde

by

umělecky

jakou

je

ramenoma.

přec

všichni

Na

Jak

umělci

byli

art

on

milovali.

sochařská

pouze

pozbyla.

nebo

přítel vždy živěji.

věka

nebo

po

my-

ornamentiky,

panovníkova

umělec

koně

základní

která

čeho

vůbec

a

socha

byl

skrupulosní

o

myšlénky,

něm

o

pokračoval

zavržena,

skulpturní

významu

vzbuditi

může

býti

kdykoli

sochu

i

horlivě,

panovníkově,

jizdecká

je

až

veškeré

myšlénkové

jaké

losti

vidím

ner-

s

někdo

se

»Ostatně«,

.

základní

soše

svém

na

.

mi

se

bez

bez

že

přítel

kolem,

jdu

kdykoli

zdá,

skoro

zdá

vůbec k

kdykoli

dolů .

celku

garnitura

v

»A

mi

se

pomlčce

pomník

by

Talks

svět.

poznámek

tiskem

vydána

byla

Tak

výše

s

tomu

odtušil

neuvykl«,

připomenu,

letět

jezdcem

státi

dnes

po

vždy

kratinké

Israěls,

domitosti

poušklíbnutím.

pomník

s

Josef

později

malířský

směs

interesantní

velice

čiperná

kartonů.

rub

na

atelieru

kterási

umělcích, jež

a

zapisovala

a

jež

Mluvívá

přisvědčil

však

zmíní,

okouzlila

metrů ?«

»Já

pestrá

svém

ve

kroku,

jezdcem

s

ne-

uvyknul.«

vosním

vznikla

utrácíval

žák,

umění

o

tajně

jeho

pedantičnost.

podstavci

na

pohnutí,

připraven,

je

»Ovšem«, se

poznámek

poznámek,

»Nezdá

k

štědře

asi

bezpečí,

Couturův

Hunt,

žačka

útrpně

se.

»Nu,

z

liam že

postřehl,

mistrových,

hlas

Mrzutě

i

než

pohledem

v«

svůj

temný

k

jsem

když

Wil-

Americký malíř

redakce.

sar-

káravým.

»Nu,

se

opravdově,

mne

spíše

připomenul jsem

HOVORŮ

HUNTOVÝCH

M.

»Není do co

to

obluda ?

zelí.!« se

které

mu

Ale

líbilo,

MAX

ŠVABINSKY.

STUDIE.

maloval,

a

podíváte

stvořil.

však

on

respektive

sedíte

tady tím

Pokoušejte

naučit

času

a

hodiny

že

to,

za

vše,

ducha

našeho

v

také

toho

přes

plot,

kterého Ani

a

člověk?

to

Je

síte velice

vyměřením

byste

si

dal

jen

tak

že

může

by

tak

kresbě.

při

Smíte-li?

Jen

vyměřovat ať

Dobrá, strávil

poměry

Protože krásném nádherně

nebo

srny

kdybych

na

ten

obraz z

viděl

stromy.

vidět,

svůj

a

je

jaké

viděl,

Podobizny

abychom

si

jsou

ucho!

zdálo

jeho

se

mně

zdály

zjednali

v

se

pravý

Vizte

by

všechen

vždy, mně

pojem

umíval

se,

jeho

čmáranice

vystupují

vždy

krásné,

barvě.

uši,

jen

se

už

vedle

vypadají z

rámů,

ty

jsou

dávno

dálky

z

a

Moderní

tak

toho

jsou

prostě

končí

jak

jen

se

ryty

Rubense !

životné,

velkolepé!

jeho

po

že

Dúrer

znalosti

stavení

po

ucho

jako

krásné,

rozplakat! malíř:

výkladní

skříní

zdvihá

podívejte

druhé.

jednou

vypadají jako obrazy,

na

obrázky ať

jsem

jsou

opravdu

obrazy

musíme

stromy

Rubensovy

se

Velikán

jedno

Jeho

jak

ucho

člověka

za

nějakém

vizte,

hrot,

v

jak je

Bursage

působí,

vzduchu;

toho. vedle

u

-

opakována

poddává

se

»oceněn« !

není

jednou

Albrecht

hlavě,

mohly

by bývaly

ty

k

nevěděl,

bych

počínat

neobratnosti.

o

pokoji

po

jak

skoro

výše, že

ještě

prostoru

všechno

že

o

Podívejte vzduch

do

Myslím,

Rubens

říci;

jak

ucho

zde

obličeji,

nasadíte

měření!

bez

se

Nikoliv!

obdivuhodné

jejich

v

to

která

díru,

tolikanásobně

oka

přičleňuje

se

k

patří

malovat

rozdělování

vypadá

jako

táhla

linie

ráz!

kterak

kterak

šíře

si,

domnívají,

se

měříval,

Rafael

Ohlédněte

zadu,

ze

svědčí

šerednosti

vyrábět

nadechnutá.

svůj

Podívejte

Paříži,

ta

chci

co

je

si

vrcholí

polovice

především.

samo

ten

Ano,

malince

něm

dávat

že

shledal,

a

Lidé

jako

olovnice ?«

upotřebit

prosím.

Mu-

úzkost-

musíte

si

je

Nestřihnete

než

přesně,

práci

svého

rázu

s

rukávu.

račte,

měříval,

Angelo

s

dřepnout

jako

Ba,

pojímání,

titěrně

vidět

jako

malovat.

pohyb,

Egypťanů

na

ucho

růžová,

Rubensovy.

jak

A

se,

ucha, je

se

krásná!

tak

zdá

velkolepé

si,

cvičte

umění!

na

svůj

kresby

všimněte

vlasů, kde

Coutura

vzlet,

podle

není

Umění

Michel

proporcích,

o

obratností

je

ucho,

barva

Rubensovy

Rubensovou

robené

je

pro

dřevoryt

Slávou

vídal

že

myslí,

smíchu

při

nauku

lidského.

řecké

A

barvy

těla

dovedou-li.

věci,

stvořil

aby

květina toť

fauna,

Potřebujete Velikán

žádná

čelistní:

nebyl

si

krásné

nakreslit

zahýbá

linie

a

let,

Yankee

neumíte

uchu,

kreslí

částí

jistých

Jenom

proporcí.

sami mnoho

vyměřuje

dává

nosu

si

jen

a

figuru!

mysle

látky,

úzkostně

»Smím

stojan,

práce,

vystřihnete

velice

tak

zrovna

a

tolik

otvorem

být

všechno

si

ne

si

šatech.

do

nebo

mohla

asi

nůžky, PLAKÁT.

rukáv,

skáče

štíhlý?

Dejte

zrovna

zdařbůh

na

život!

an

Jakého

nebo

!

hedvábných

při

být

poměrů

kresby

dává

charakter

vámi?

silný

malý,

dbát

pečlivě

rozvážíte

HOFBAUER.

velký,

komposici.

železný

nezjistil

jste

dojem,

vymodeloval

aby

vryto

učinilo

muže,

tomu

sedí před

tu

livým

přec

sochař,

dokud

Kdo

k

je

paměti

ten

pohyb

Mám

do

ke

Pohyb,

chcete

vy

dál,

předmětu.

říkat:

naznačit

potřebuje

krok

paměti

z

stačí

Čtyry čáry

užít

půl

pozorujete

viděli,

vás

se

měli

dojem.

zpátky

na

Když

den

každý

byli

taky

úspora

to

Cokoli

býti

něco

vám

Neustanu

kdy

ji

tomu

Je

zachycujete

může

a

Jakmile

vyvoláno. můžete

taky

jsme

co

ni

na

namalovat.

ji

toho

z

se

formu,

můžete

k

rám.

a

sebe

tvář,

byste

barvy

Dívejte

můžete

a

pozorností,

s

vodové

jako

byste

paměti.

z

Ve-

charakter

dovedete

kreslit

bůh

co

zděsil

do

jste

studujete

tolik,

zrovna

materiálu.

a

se

pozorně

a

olejové

uhel,

víc

stvo-

malované

jejich

tváře,

dojem

celkový

nakreslit.

podal

Vssál-li

krásní. proto jsou

a

nezapírá,

naproti,

přišli

obraze

na

krásné

»trpaslíky«

se

okouzlující

to

tak

nikdy

na

vám

kdyby

lasquezem!

A.

si

Vzpomeňte

»Jaká

:

když

řeknete,

malíř

ten

umělec

Pravý

teď

vy

čajník

našel

»Kde

ření ?«

a

tenhle

na

figura!«

se,

viděl,

co

»VO

305

Nesmíte

zvyk

jako

a

kteří

tváře

a

měl

trochu

trpělivě a

co

jaký

šmejd

nelíbí!

ani

To

:

v

sobě

fael

vu

sic

tím

sjednotit a

barvu

práci

uhasíte

všecky

svém

po

své

Tizianovu!

spůsobě, nevtiskujte

vlastní

dobré

vůli

světlo.

vlastnosti,

přejte

si

Jemné

stěžuje mohl

nepříjemný, musíte

Měla

z

toho

je

víte

a

jsem vám

že

nic

některé

lip.

nikdy

až

cese

za

musí

li

bojovat, žil

byl

bych

býval

mohl

vše

záleží

jen

prodávat

(NÁČRTEK).

na

v

hledět

malovat

k

jeho

okolí.

peněz

ale

místo

a

vše, Kdy-

jak

v

Americe

proto

dobrých.

člověk

dělili

to

k

sama

uměleckém,

ovzduší

pořádně,

nadělat

obrazy

uvážit

bychom

příznivějším

tom,

špatné

měli

také

a

býval

musí

ŠPILLAR.

malíře,

byl

bych

LOUČENÍ.

s

pokoji,

kreslete

(O ryty

Sám !

mistři.

výrazu,

francouzské

titulními

kostela. a

vůli

velicí

listy

jenž

vsi

má

obraz

Cšrotově.)

lapit

lva,

tak

budou

odrho-

jak

Nebudete

abyste

nakre-

slili

dobré

kud

nebudete

do-

oko,

Zapomeňte

modlitebních

Chcete-li

paměti,

z

vám

to,

si

kopírujte

a

vačka.

!

Posuzujeme cím

:

JAROSLAV

kon-

peníze

těchto

v

dujte

běžné

na

ně-

pověste

několik

zlepšit;

nedělat

Hleďte,

několik,

by

Dú-

Holbein,

listů

kolik

kupte

však

kreslit,

dostali

mistrů,

oni

vším

přede

Hans

abyste

rtu

podle

Angelo, Ra-

nebo

nedovedeni

*om

máte

Mantegna.

pak taky zvěděli,

to

Už

krás-

Albrecht

rer,

říci:

to udělal

abyste to

ne-

hleďte,

a

ného.

fael,

a

račte si vzít

sám

nic

Michel

o-

ne-

stvoříte

koho

mlu-

mu

lépe,

ještě

neuděláte-li

tolikrát řekl,

Vy

jiný,

štětce,

moje

bezvýstudovat

minečně

co

jiný vám

Prosím,

!

tak, nikdy sami

namalovala

Musíte

není-li

nestojí,

ale

e

je za

krásu;

nejdřív.

do

práce

jiným

<

v

říci,

jim

Musíte

po-

si

malovala?

modlitbou

vy

je

těžko.

modlitba!

nic

aby

možno

smí

jak

abyste

jste

jak

na

smě-

Vaši

Vaše

že

se,

něco

za

neděli

jež

dostala

nikdo

to

nepřejou,

jak

toho

nikdo

vím,

Tedy

ne-

abyste

braz,

se

Těšte

jedním

jen

vám

ni-

se

li-

svou

svedete

když

lidem

býti

kusit,

/pívat

sobem.

pevně

mu,

než

písničku svým spů-

umělce,

vyznačuje

to

Spokojte

tím,

na

cítění,

jako

lip,

mite,

stanovisku.

svém

onen

nemůžete

udělat

hned

setrvat

abyste

jako

tento,

rem,.

Vím,

Ra-

maloval

ji-

že

kresbu

jak přejte,

a

jí

můžete

Ne

kreslil

se

ničeho

je těžko,

piplanice.

moci

si

změníte.

s

se

cizí pečeť,

svou

celoroční

než

i

kdy takovým

Vy

všechno

to

Pracujte

přesvědčením

uděláte!

neumíníte,

si

šaty

efekt

Ba,

když

počátku

vit.

A

ty

větší

vyvolat

nejvnitřnějším

já nikdy

vy

jste

raděj

s

mně

Vy

Nebudete

k

modře

víc

udělané

je-

neudělám!

nak,

zelené !«

mohou

linie

pak

ochráncům

však

přec

übohých

zády houfy

za

trochu

sem

Tři

A

chtějí.

namalujou,

říkáte

tolik

mají

já bych

raděj

ne,

Je

ošklivý

je

306

svědomitě

udělá,

to

nebo

a

to

SMÉRY«

vyslechne,

docela

jich

»Prosím,

červenější,

laiků,

zničí.

malují podobizny

říkají:

červené,

vlivu

vás

umělkyni

kteří

cervícků, lidí,

podrobovat

se

LNÉ

na

vědět sebe

ovládat! Až

knih,

budou

pak

musíte

půjdu

vyjít

(Příště

takové

v

do

noci

ostatek.)

KOLEKTIVNÍ nově

VÝSTAVU

kreseb

vybraných přeplněn

akvarelů,

z

kolekcí

a

tentokráte

Salon

nichž

Vídni,

ve

akvarelistů

čísly originálů,

čísel

150

HOSTIL

Miethkeho

časopisu »Jugend«.

z

247

byl

měl

salon

klubem

německým

s

SCHWAIGROVU

zřízený

elegantně

současně

ger

É

»VO L N

307

sám

Schwainěco

illustrací,

kreseb,

SMĚR

Y«

chůdců

jich

308

sešlých

typů ností

doma.

jako

valašských jež

figur,

a

citem

a

mezi

těmi

čísel

na

Na

Moravě

s

podává,

dvorců,

chrúup,

menším

těmi

figurami

našich

lidí

větší

výstavě

zastoupených.

selkami,

reál-

pastevci,

několik

je

si

rázovitých

archaismem,

mezi

a

všímá

pak,

nejlepších třídílný

Zajímavý

v

maleb

hojnost

a

též

chází

studií.

ze

Rada

soukromého

od

byly

oblékal

Wiesnerovy«,

Dva

vždy

archai-

široký

a

rod.

donů

zde

dále

pak

bystro-

a

konečně

Ahasver«.

»

k freskám

kartony

ple

»sv.

zájmu,

»Dlouhý, zraký«

Luk«

jež docházejí

práce,

největšího

fantasie

svojí

Jiří»,

»sv.

jsou

Schwaigra

pro

bohatým zdrojem jeho kterou

rodiny

G.

na,

jeho činnosti

počátku

po-

Po-

Hoffman

Hauffa,

Chaucera

vystavených

ma-

jetku pražských kruhů.

hádky

věcí

»oltář

baronů

hrobky

ka-

z

Lau-

Bystřici pod Hostýnem

v

i

stickou

formou,

současně

jinde neb

tak

rostla

řada

i

i

jež

jedna

založena

bohaté

na

četné

skupiny

plné

mraveniště se

vlní,

vře,

mačkaném ství hlav.

bezčetném

Jsou

to

»Poslední křtěnců

na-

množ-

dnové

listů

19

př;pojeno

těmto

též

též

jsou

ony

Wiesnera

kdys v

však

jež

potkalo

s

uměním ;

na

naše

událostí,

kniha

má

»Malý

a

nim

druží

různých

ulice

Gentu, ladou se

zde

Muk« »Děti

se

své

interiéry

a

mají pro

cítí

svým

v

byla

bylo

skladě

jsou a

a

starého

těmi

nejlepšími

staré

studie,

z

a

kouzla

sbírá

a

již

jsou

a

holandské

a

této,

řady

pohádky

temnou

illu-

»Vodník«

Amsterodamu,

z

na

a

to

jeho

z

mlýny, Brúgge,

tajemnou

přitažlivosti,

krajany

ta

»Zrádný

známý

dále

Schwaiger

rybáři

kniha

dnešní

řada

Krakonoš«

ovzduším tolik

že

to,

ženichem«,

Německu,

kde

typy

přes než

Mimo

Schwaigra mezi

též

se

značným prací

»Vodník«

galerii.

pro

—en—

svých

náže

před-

pokračujeme

umělců

výtvarných

dnem

zahájená

L.

jakou

Marolda

onou

trpce

března

vrstev

chladností, za

jeho

žaloval,

s

ojedinělými neprodány

pro

v

stojí

Dnes

»Jednoty

byla.

Výstava

opravdu

takovou

jakou

takovou

umělecká

sympathií,

svědectví

co

znamenitého

ovšem

nač

plném

kdy odnášel

tak

řečeno

chtěli,

pecí

v

zpět.

Marold

odporu

Marold Je

to

o

s

nás

odporu

přátelům těmi

již

velmi

umělce.

plném

vystavené u

něm

o

jakou naše kruhy vítaly práce

života,

stojí

se

zasluhuje,

vítati mohli

tento

zjev

která

uspořádána honosí

Co

předešlém.

obecenstva,

zajisté

porozumění

Neobyčejný

nělého

Praze«

jsme

čísle

výstave,

o

bychom pomalu

vzácném

s

v

16.

širších

sympathií práce

referujíce

v

široké

oceňovati

znovu

pověděti

»Ježek

Morava,

a

tvoří

Mezi

umění Maroldovo.

požitku

»Krysař.«

Holandsko

řádků

jež

na

víc

výstavách

výborný

ovzduší

dnes

belletrie.

prsten« k

číslo

samostatné

TAPETA.

BENEŠ.

neporoz-

poměry

»dospělé«

pro

strované

Sacrum«

účelem LUĎKA těchto VÝSTAVA MA-rolda.

vypravená

do

»Ver

při-

Není

pro

illustracemi,

leží

cizině

v

zakoupených

vídeňskou

J.

übohé

jež nemálo

současně

velkým

uměleckými

jeho

orgánu

v

vydal

albu«

»Pohádkovém

je

který

chutí

velkou

s

mládež, se

Praze,

v

»Se-

reprodukční

pro

vydalo

nalézá

byla

vydána

lety

prací

loni

v

výstav,

»Jeskyně

Vídni«,

ve

počtem

A.

majetku

před

jeho

a

dobrý

výstavě

Schwaigrovo.

vystaveny

z

již

svůj

vystavena

prvé

poznání

spěla

zajímavých

pohádkám,

jeho

»společnosti

k

starý,

výročních

v

Vý-

Schwaiger

jako

jiné

umění

studií. Mimo řadu kreseb k růz-

ným

z

sbírka

novo-

k

Munsteru«,

v

známý

cesse«,

nás známí

u

zde

loni

galerie Wiesnerovy

doby

z

v

uvítán

Steenfollská«

zdánlivě

klečí-

Vídni

ve

života, vše

úz-

dvou

šest

ostatně

mimo

kde

pří-

portrétů.

měla

bezpo-

na

do

umístit

úspěch,

kom-

nepříliš

se

figur

stava

nejprvnější,

rozčleněné

posici,

těm

největších

z

současně

prací

cích

jakým úspě-

s

úkolu

polí

kých

jeho význačděl. K

nám,

zhostil

jemného

výrazem,

ných samostatných náleží

chem

svým,

vždy

karikujícím

ukazují

humoru

plnou

ale

hrůzy,

trochu

drastickou,

u

svoje

zvěč-

svým

nás

ne-

kresby

typické,

že

teprve

najde

otevře

který naší

soucitu

trochu

se

měšec

nářské

žadonění

vědomím

trpká

zde

je

Uspořádali

nejlepším

katalog

jsme

plným bohužel

to

níž

pro

novi-

s

co

píšeme, je

pravda,

dokladem

snad

výstavní.

něho

z

malou

statistiku.

bližně

počítáno

zůstalosti čísel

blikace

Vilímkova

»Zl.

livců.

deset

života

měli

místa

Jako s

naše

práce

stalo

známého« této

vzhled

dostatečná,

mistra

připojiti

finančního

úspěch

na

nosti.

tak

Stejně ony

pro

roldovy žádného ku

jako oněch

vítali

zvláštního svému

SLEČNA a

*)

však

přece,

V

štočků

výstavu

vzdor

době

co

by

Borelových, Maroldovu

tyto

řádky

byly

k

pak

k

napsány,

i

jiné

které

a

ČÍSLO

PRO ona

nebyly

črta

dřevorytem,

viděli

výstavě

uměleckou

svým

aui

a

použito.

MAROLDOVO

vystaveny

s

oku

význačného

obsahuje,

rozvěšeny),

nakladatelské

bylo

zevnější

doba

Nestalo-li téhož

skrovnou

dbáno

nemělo

výběr

tedy

výstavy

a

ne-

přede-

bylo

zapomínati

se

celé

vzdor

fotografie

illustrací,

výtečných

třebas

podání

(!)

však

Lee

aby

zapotřebí.

měrou

pravda,

teprvé

Maroldovo.

měsíců,

že

»ne-

čin-

jeho

fotografie.*)

ne

umístěním

4 2

představovati

reprodukce

(byť

ve

si

jsme

disposici

firmy

pohlednicím

událosť

lr.erou

k

srovnány

neradi

pověšených,

jako

tu

jich výbornému

zajisté

jichž

dovolili

/

do-

mohlo.

posmrtné

bylo

toho

vedle

vyckati

práce,

bylo

druhé

Je

1

doba

vyhověno

poukázali.

podceňovati,

se

dekorativní,

mezery

NAPSALA

teplé příchylnosti,

byly

souborně

Takové

třetí řadě

BRAUNEROVÁ

by

výstavy

Maroldovy,

práce

vzhledem

Byly

spolupracovníku.

těch

ZD.

které

nesmí

zajisté

většině

po

zajímavostíi

v

výstavy

požadavku

tomuto

rozmnožiti

Maroldovy

pořádání

ku

musilo

značné

své

vele-

onoho

zásluhou

jen

3

Maroldovy,

dokumentuje umění

a

uplynula

činnosti

protože

sbírky

úpravě

M.

činnosti

však

samo

svoje

v

úmrtí

Od

neúplnost

na

zůstane

vystihuje

ona

vyžadovala

přehledu

že

však

to

si

zaopatřiti

cas

v

počátku

z

Rudolfinum

jak

a

jistě,

líto,

nijakž

originály,

pokud

docela

již

který

názvem

ku

co

dílo:

dovedl

hned

to

bylo

nashromážděného

příjemnější.

proto

kteří

také, jeho

městského,

v

tolik,

nám

těm,

opatřiti

nákladu.

se

později

výstavy,

pod

drobných originálů

jsme

k

Blátter«,

mnoho

měly

tak

Je

nezastoupeny

»Fliegende

několik

pak

možno

Nebylo-li

mohlo

se

se

výsledku

umělecký:

proměnil

býti

odváží.

konstatovali

Mnichov

cizina,

odporuěil,

náhodou

zde

Musea

sálech

sálech

nestane

kdo

se

než

nám

zbývá vším

sotva

abychom

sice

známé

darem

zakoupení

materiálu

z

dvou

sehnáno

aby

k

práci

který

ve

státu

od

že

faktem,

nás

U

obrazárnu.

svoji

pro

zahanbujícím

vždy

pro

samé,

výstavě

tentokráte,

tak

se

to

aby

nehostinných

v

to

se

obrazárně

uspořádána

Výstava

i

Zůstane

výstavy

k

to

smutná.

navrhovatele,

se

Je

má

tak

Maroldovy

pohrobní

vrátíme

kteří

popřáli

mu

Rudolfínské

se

výstavy

statistika

korporacemi.

cenné

výměnou

salonech.

jednotlivců,

u

ori-

jeho umění

k

že

svých

poměry

těchto

soukromníků,

úcty,

ve

čísel

kteří

celé

z

Maroldova

tolik

40

z

obdrželi

zbývá

darem,

páně

jednot-

se

majetníci,

Maroldův

a

20ti

majetku

oni

pouze

i

všudy

Odectou-li

dvaceti

pro

Prahy«

všeho

a

soukromého

za

pu-

nakladatelství

čísel

50

»Světozora«,

nebo

pro

jednak francouzské, jednak

domácí,

ginál

160

sestá-

illustracních

prací

z

po

rodiny,

Topičovy,

p.

při-

čísel

130

ze

majetku

a

sbírky

vající

sestává

Maroldova

Výstava

KAST[illegible]

INTERIEU

části

bohaté

to

J.

sirotu,

pro

Není

inteligence.

umělce

skonu

tragickém

po

a

pro

které

hrdostí

staly Přes

se

obstarati

přihlásily

nenahradila

je

v

všechny

nevyžadovalo se

k

nijaké

tuto

Maroldovi míře

řada

tím

méně

uvedené

rázu.

nadšení

pro

Ma-

ctitele

nesrozumitelný,

výtky s.

VŘELOU VZPOMÍNKU

ani

jmenujeme jen

mnohé

zesnulého

reprodukce

a

NA

jeho

panoramatu

K.

ZESNULÉHO skvělé

»bitvy

u

nadání

Lipan.«

»VOLNÉ

311

zářivé

a

dodatků.

a

nenaplnil Z

Musí až

přijde

ten

té

jej

jež

Paříži.

v

učení

a

P.-V.

Redkel

1200

tomu

školy

atelieru

došlo

všemu

průmyslové

-

Paříže

sti-

státní

sebou

si

takto:

Fr.

Praze,

v

budoucího s

úctou

Konal

učitele

ní

k

již

od

oboru

Fr.

Paříže,

a

k

přes

tehdá

Maroldovi

že

znalec

mu

kdo

pomýšleti

mohl

byl

by

Mezi

ji

sílu

muto

směru

a

cizí

Snad_

že

z

mladších

by

němž

některý,

v

cestou

doplnil

a

vzdělání,

jak

valo.

Probrali

mezi

nimi.

radách zprvu ření

a

všichni

sen

sen,

architektury

a

telných zůstal

deným

zdali

života, moci

studiích, při

svém

svrchu

prohlédavější

otálení

jež

ale

by

mu

umělcům,

nich

o

pro

tehdejší

podávaly

bohatství

a

a

Myslbekem

s

není

teď

třeba

v

Paříži

můj

a

Marold

práce,

L.

oboru

uve-

jasnější Marolda,

F.

proto

jež

jím a

všichni

pole aby

z

jsme

jeho

jsme,

že

Maroldova

budoucí

osobité že

malby

poznal

právě

právě prozáří

as

-

a

o

jeho

zvláštní zcela

dekorativní,

na

ty

pro

tyto

nikdo,

aby za-

kdo

čerta,,

jeho

vlast-

mu

předností

zůstati; vnese

jiného nešlo,

seznámil.

se

jiskrnost

mladého

apartním spůsobem nikdo

na

nežli

technikou

neboť

a

školu.

komando

měly

nic

veškeré

přiměřený

chtěl

Právě

elementy

oboru

že

nechtěl

aniž

poživot

postačitelné,

za

grácii

a

a

neodvislý

pomůcky

Prahy,

z

vyhnat.

budoucího

rozsah

provedl,

šablonu,

něho

pro

Maroldovi,

učební

jako

definitivně

dekorativní

studujícího

pro

nabídl

Gallandovo

se

že

pikantnost

čekali,

teprve

on,

zevrub-

proponoval,

atelier

arci

odjížděl

umělecky

svého

Doufali lentu

šil,

Schmoranz

nové

níž

o

neměl

nebylo

akademickou

za

Praze

malby

Gallanda

zakoupí

diskrétní

lehkost, měnil

u

Marold

Když

který

by

v

pozná,

studium

Schmoranz

obnos

slušný

ředitel

vŠe

třeba

velké,

jen

do

přijíti

ateliérovou,

navštěvoval

To

stipendium.

Marold

disciplinu

mu

až

čase,

Mělť

přece

roku

dokoná-li

rozhodl, drží-li

proto

a

půl

tom

po

tvo-

nevyhnu-

mnohem

talentu

o

ponětí

aby

zvláštní

třiadvacetiletý,

zatím

nosti

pouze

nutných

mladík ného

rozhodnouti.

prodělati

studie,

jezdit. ne

škol}',

po-

prostory

a

bylo podniknouti Jeho

je

definitivně

a

cestu

na

To

plochy

výklady,

také

odhodlání.

obraz

po

na

se

byl

soukromý,

řekl:

velké

štětcem

vyžado-

podii

vydati

se

svoje

Marold

Na

se

touto

škole

náklonnost

chtěl

mít

vězel,

dva.

brali

cítil

dal

škole

na

něm.

na

by

podrobnější

dekorativní,

talentu

dobré

to-

nechtěl.

povolati

nalezli

Zenisek

by

bez

téměř

Následovaly malby

zdali

v

pro

k

nepřiklonil

tomu

učení

a

shodli

se

dotaz,

mého

F.

a

k

učením

všechny

školu

nebylo nikoho,

nejmladších

a

budoucí

toho

Myslbek

dekorativní,

učení,

se

Schmoranz

intensivním

jsme

Marold

žádný

by pravý zárodek

by

ústní,

F.

umělci

otevřel

čas

v

specialnou

českými

vésti,

aby

to,

na

organisoval,

který

dekorativní.

malbu

jednáni

a

MODELY.

musel

ústave,

do

odjížděl

lidí

ani

nejdáva.

novému

vůli

KASTNER.

na

Bylo

radostí

s

měl

jež

účelům

dohodnutí

po

řekl,

Hellméssena.

plnou

uvážlivý

konciliantního,

Ženíškem

že

to,

cestu.

umělecko-

možno.

jen

letech

na

stipendium,

podobným

měl

Schmoranz,

výše

nanej

jak

zvýšeno

věnovati,

se

státní

i svého

po

k.

c.

A.

a

i

se

na

Ohmanna

První

Marold

chystal

a

přípravy

ministerstvo

že

to,

F.

u

němž

o

nežli

vkusu,

nabídku

přijal

Galianda,

1338

zimy

bylo

jaké

Přes

Marold

mluvil,

Paříže.

do

jel

větší,

P.-V.

škole

Praze,

v

měl.

nadšením

a

Potom

věro-

tenkráte

Praze

v

pobytu

do

do

vstoupil

kdo

dekorativním

neuvědomělém

ještě

jeho

průmyslové

zesnulých,

šel

Marold

aby

K

zl.

mužů

dvou

o

312

jiných,

úředně

zrovna

přinášel

a

a

Maroldova

a

L.

1389,

Galianda

umělecko

Schmoranz,

a

prostě

památku

o

roku

ročně

pendium

J.

vše

jiným.

vzpomínky

Gallandovy

časům

prvním

Marolda,

proti

svoje

vybírám

zkřivená.

létě

křivdami

a

čas

a

L.

životopis

Mamldovy,

jedná

býti

pozdním

v

k

se

nem

oprav

jednou

aby

bude

péro,

Vypovím

nesmí

o

listy

znova

stát,

psati

béru

neboť

hodně, která

kdo

vztahují

se

tak

se

bez

reminiscenci

tu

nechati

chybami

příčiny

přehlížím

a

nelze

umění,

SMĚRY«

neměl

ta-

jeho na.

»VOLNÉ

313

Marolda

na

Před

mužové.

Galland

de

že

vádění. ani

ne

Na

stopy

přece

figurálním

ve

koncepci, si

jedno

a

došlo

pod

(jehož

Marold

velkých

vedením

Marold,

mám

se

studiu

Paříži

v

nežli

A

figurálnímu

Marold

svém

a

proJehlice

figurálním

»po

ztratil

sobě

o

I

technickém

že

ke

nejméně potřeboval)

trpělivost, přestal podávati

řádky.

zdokonalit.«

Gallandovým

chuť

Sorbonnu.

prací.

na

ustanoveno,

sl.

314.

prodloužení

o

studiu

zprávy

rozplynulo

nivec

v

nebylo odňato,

mu

Kam

rozkvetlém

létě

nedbal.

ani

tom

v

dekorativního, Marold

byl

Tak

raci

jádro

není

XV 40

bohatém

zůstati

dovedl

uměl.

zdařilá,

proň

umělecké

dnes

pravá, krásné

byly

by

proslulý po-

talentu

schopné.

Kdyby

cestě,

umění

by

monumentální o

jakýchž

stěny pokryty

moderního

lířem

rád;

zprvu

jinak,

když

byly

snil.

zprvu

gene-

nestal

a

počalo

svého

vyjednávati,

se

skvělým

škole

akademii

na

Nebožtík

nebyla

dobrému

Paříže,

řiditel

F.

ministerstvo

zpraviti dostal,

umění

zlá.

umělci

jehož líčitelem

Schmoranz

planém

o

Nic

avenue

stal.

se

Carlěs

a

před v

v

celé

časem

dle

kdy tak

po

Je

to

hrobu

do

plny

většině

tomu,

způsobem

jen

vkusným

část

interieuru

kromníka

přinášíme mocných

při

kterou

aspoň

bylo

Totiž do

jejich

předvádí

rodnému Sor-

Jacques

ruchem

ukázkami

ve

Francii

vybranou

spo-

nádherných

jich

sochaři

Dagnan-Bouveret,

Chavannes, Jean

Dampt

a

V.

Z

a

Narození

basreliefv:

Vallgren

mistři

pak

hluboce v

umění

(od

to-

Kladení

Kristovo,

vstání

mrtvých

velikosti),

do

víru,

něji. duše.

přáli.

jsou

aristokratism.

»3tudia«

MÁDL.

B.

a

z

loňské

vídeňského

reprodukce modelů

celých

procítěné

dekorativním

V

a

z

Najdeme Stasov

Vedle

Ale

publikací

ruském

povídavou

tu

též,

ač

cizích

o

ne

—

nám

jsou

svou

Vasněcovu,

na

ze

důklad-

projevy jak

ještě tak,

svrcho-

známy

mnohem

především

těžkopádně

Viktoru

všecko

■

francouzských

dokončuje stať

věci

ty

hledáme

listě

je

zastoupeni

ruské

bychom

si

rozvleklou

něhož

dopisovatelů těžkopádnost jeho je

ne-

tím

navržená.

Na

zajímavých

jednoduché

bytu

který

židle

ve

stále

stává

se

ukazují

privátního by

prva

Vídni,

dalších

již

zřízeních

Kastnerovy

výstavy

bytu

případů,

vnitřků

reprodukce

Hnutí,

zůstává

vnitřních

zařízení

laciným,

účelným:

výzdoby

ojedinělých

Návrhy

řešiti

Kastnera.

většině

po

nádherných

staveb.

jak

J.

oboru

řešení

k

lze

v

několik

jednoduchým,

byl

tři

architektuře

vaný

chce.

prof.

nás

u

jen

umělec

monumentálních

naproti

hlavně

zavládlo,

povolán

vkusem

belgické

v

svému

Francouz

uměleckým

s

Fernand

duší,

převratě

o

dithyramb

to

četnými

Garden,

Fina

hoto

již

profe-

Odpověď,

KAREL

návrhu

Evropě

plénkách.

de

slov

podivuhodný

312 PŘENJÍME UKÁZKY NÁBYTKU

provedeného které

opět

zároveň

dětských

novějšímu;

i

uměleckou Puvis

a

vlastně

pravý

dobrým

as

prací:

a

310 —

SL.

Redakce

zahraničně:

spolupracovníky

»Několik

staršímu

lečnost

stačí. NA

opět

Textová

poskytující.

prvních byla.

v

mystik

portrétů, tu

píše

1898

iv

boulevardy,

a

malíř

belgický

seznamuje

odhodlal

se

nedělá,

kam

se

Praze.

v

těžká

z

konci.

Zněla:

pomoženo

jeho

na

výtvarných

36.

než

lepší,

výborné

o

umělecké«,

rěze

a sorem

jsme

Část obrázková

ma-

soudil stal

se

(Umění

tomu

Byl

života

aby

budovy

takovými,

učitelem.

se

let

posledních

třpytivě

se

HCKYCCTBO

číslech

dvou

nového

leccos

snad,

a

české

malbami,

jeho

Stal

života

za

některé

klenby

a

se

malíř dětských

níž sám

o

i

mnohem

je

postarala

jádro

jeho

stopy

graná-

ani

se

r.

také

snad

už

část

nejmladší

v

nás

zajímavá

umění, je

komory

na

RpOMBIIIIJeHiIOCTb

číslo

při

cenou

ŽURNÁLU

jehož prvních

o

došlo

zmínili,

už

Khnopff,

na

prvou

na

granáty.

českými

s

"/K OCTK eH H cIH.

průmysl),

široce

nemýlili,

nadání

vzrůstu

a

učení

v

že

poznati,

Ženíšek

ani

byly

Němce

měsících.

díle

jeho

v

těžko

za

vývoje

a

také

Nyní

míry

šesti

po

a

UMĚLECKÉHO

RUSKÉHO

Lad.

s.

se

Stipendium

obrátil, když přestal

Myslbek,

z

mohl

že

myslel,

tím

mezi

uzrálém

Schmoranz,

sebou.

samo

prostě vypršelo

známo.

je a

střehujíce

zrovna

ono

Marold

se

Gallanda,

F.

půl

po

Jo

živnostenské

zlaté

jsou

všechnu

a

vŠe

u

stipendia

obchodní

šperk;

tový

náušnice

a

reprodukované poctěny

konkursu

II a

NĚMEC

dekoracích

pro

stěžuje:

ornamentálním

a

také

nýbrž

Marold

bylo

mezi

svých

těchto

se

L.

churavěl

ztratil

pojednou

že

J.

se

Nejméně

Paříži

v

prozrazují

myslím,

a

314

krátký.

je

tím to

o

zúčastnil

na

podíval.

Marold

jeho

tehdá

ville

práce

před

listy

atelier

jeho

ovšem

již

pracoval

Hotel

Celý

Ale

Necetné

zájem.

pro

1889

když

strojenost,

a

Ostatek

vánocemi

reumatismem. a

tehdejší

jeho

a

uvedení

pak

bezduchost

akademičnost,

mysli

SMĚRY«

přes

to

podává pro

listech

konstruktivních

sou-

pak po-

ŠPERKY.

»VOLNÉ

315

hroznější. chařce

Příjemněji

T.

jejích

prací

Smrt,

j.

a

pí.

tak

minulosti

roveň

ten

toho

loňského

sklárna

ale

vativnost,

středoasijské;

rajském

zámku

0

vyvedl

nahoře

závodu

křídlech

ostrov

uměleckém

životě

leckoho

illustrovaná

Vajgač

dva

dobré

jsou si

těch

v

i-1 i

Nehledě

výlet

po

Moskvě,

nádraží

než

zpráv,

i

denními

Kijevě,

ani

žím

k

nám

udávané

listy

jest

a

jiných městech

v

Krámského 1

Pavla

podobizna od

omezuje

se

ulici

na

O.

páni: šlapil

komplexu,

šťastné

zváti

i

na

dokonce

černé

tomuto

jednoduchosti reprodukci

Při

linkách

2

udělí

se

nebo

cm

nejdéle

do

4 1.

Soutěžící si

právo,

listu

proti

30*5

při

jí již

a

se

t.

r.

do

se

na

dle

toto

spolku

K s

při

a

délce 6.

a

hod.

platný

je

ceny

a

uzavřenou

p.

řádu

Zodpovědný Reprodukce

u

ve-

držel

se

co

30

v

»V.

prázdné.

S.«

nenáleží,

ožívají.

užívali

cm

20

došlých

a

řádkových 10

Praze

konkurenční i

cenami

K.

1., řád

bílých

návrhů

v

obou

Rudolfovo

S.«,

nepoctěných

i

zde

redaktor

K.

fotozinkografie

L. J.

KLUSÁČEK. VILÍMA

v

Praze.

Tiskem

Dra

EDV.

mass

dbali

zmenšení

jest

šířka

kresby

si

zachovati.

nutno

se

aby

bychom

případech

stanoví

jest,

černých

aby

jichž

prak-

tmavší nebo.

nutnému

a

často

jednoduché

Přáli

a

Konkurenční

»V.

a

známo.

rozměry,

Sirka

několik

ku

pak

Doplňky

přírody

z

pro linek

zaujímajícího

a

možno

co

rozložením

některé

Vzhledem

řádky.

každému

se

ozdobných

žadavkem

p

součástky

Omezujíce

sebou,

za

Kresby

motivů

délky.

K v

)

krám

—á—

připojujeme

rusí.

jí

nádraží.

povstávajících

mezer,

sázené

asi

je

doplňků

užiti

potřebám,

citelně

když

pro

dekorativní

kresby

už

Vždyť

ovoce.

úpravě.

schopné

museem-

řeznický

na

krásné

jsou

Nejdůležitějším

sazby,

Suchardovi

S.«

opakujícíh

se

porovnání

obnosech

tak

to

našim

stránky

liiUa,

24

malovat

typografické

Dovedným

hlavně

U

je

nádraží.

renaissance, hodit

Za

listech,

prostě

nádražím.

dobře

nechce

a

ideálném.

takovým

s

důležité

denních

v

udělal

Praha

mohla

»V.

valeurem

s

že

mistři

nepříjemných

stále

stejný

uveřejněný

ne

spíše

reprodukci.

K.

nám

již

mohutnosti

méně

projektu

palácem

dobří

ti

přece

jeho

bylo

ve

dimensí

získala

hleděl

a

volná,

kresby zaslati

na

jest

nábřeží.

jichž návrhů

redakce

GRÉGRA

vyhražuje

účelům

k

reprodukčního.

»MANES«.

stromo-

stran

se

zatlačit

na

odpustit,

by

se

a

vzhled

snažsímu

St.

současně

zmíněného

se

ležatých

a

dvě

večerní

Ono

nádra-

před

Kotěra

a

odměněn

reprodukce

motivu

střed

nepracuje

soutěže

k

a

dekorativní

obvyklou

K

druhé

klidný

aby

linkách

by

vyplnění

mezery

vůli

40

ta

listu

na

soutěžících,

obnosech

v

libovolné

honoráře

nákladem

výšky

cm

moderna

jaké

ohledu

Co

souhlase

v

Ale

ku

které

jako nynější

volnosti

že

doplňků byl

vyhověti.

museum

místě.

na

pouze

půdorysu

a

byl

myslili

dělali,

vyhověno

nám

typu,

z

těch

provedení.

u

ceny

upozorňují

náhradě

Péčí

dvě

června

pokud

tak,

omezování

ustanovují

cm

barvou

P.

římském

neb

pomeranče

ornamentálního

písmenkového

úplně

pečlivosti

tyto

užiti

černou

zrovna

požadavku

kolmých na

se

ornamentálních

rušily by

a

při

stejně

třeba

že

si,

tomu

nás

provedené,

Aby

odstavců,

jednotlivých

jednoho

býti

soutěžících

od

doplňků

odporučuje

val eur

všelikého

bez

konci

roz-

našeho

typografických.

Řádkových

plochu

celkový

a

doplňků

na

musí

(perem)

se

žádáme

odpadá.

vyzvednou

nemohli

mu

proti

na

Předmětem

ozdobení

ku

zde

nádražím

jeden

pouze

SMĚRŮ.

tedy

upřímnost

Jak

architektonické

vyjadřuje

potřebné

nejnutnější,

upotřebení

provedeny

Předně

jest

programu

uvědomil

i

Ro-

jest celé

stanoveno

stránce

po

figurální,

řádkových

proportionálně

skratce;

tuto

architektonické

bylo

SOUTĚŽE VOLNÝCH

hlavně

tickému

jen,

jí.

částech

podstatných

v

tím

V.

Křiženecký,

žádáno

které

informačních.

sazbě,

danému

nemůžeme.

ornamentální tentokráte

K

pohled

a

architekti

pražští

více

/

Celkový

nejpřesněji hledí

NÁDRAŽÍ

BUDOVU

Rud.

Půdorysem

vržení

dá

liké

zasluhovala

a

vyzváni byli

půdorysu

zevnější.

MĚSÍČNÍ

parku.

vidím

malíř

tu

ušlechtile

úctu

a

NA

Kotěra,

Stibral.

J.

kresby

Praze J.

nezměnitelnému

v

lásku

tuto

v

Fanta,

a

slov

vím

ani

metrů,

35

Co

nedovedu

obrazu

s

pracoval

tak

tváře

KONKURENCI

centrálního

a

láskou

rytá

a

UŽŠÍ

řešení

Treťjakova, S

té

z

příloh nejcennější

architektury

vzbuzovala

mluví,

{/

která

duše,

ryjec;

Mich.

Mathé.

V.

Z

ruských.

ale

prostranství

o

Oděsse

pouze

restaurace

a

řešení

nejsou

volné

si

dělá.

podobná

připomínají,

ko-

s

nádraží,

nutné,

kopulích že

tomu,

si

čekárny

atd.

úřadovny

se

co

že

vím,

výše

na

vyšperkováním.

jich

a

před-

übral

váhali

po

Představuj

otvory,

věci,

myslet,

kopulí

ty kopule?

prosím

především

konser-

Konečně

atd.

výšemi

l)gice svému

které

značné

Křiženecký

a

i

Roštlapil

do

se

sTedni

uškodil

zdmi,

Arch.

střed

vyvedl

a

lisí

ku

přibral

ovšem

štítními

neodpovídají.

dominující

programu

Bachčisa-

o

umělecký

Petrohradě,

v

školy

hrnčířské

i

zpráva

značí

Zasluhují

byty,

Fanta

závratnými

proti

čímž

nehezkými

byty

s

arch.

pulí,

které

v

nádraží

stavě

křídel,

dosti

na-

rozlohou

nedostatku

Stibral

Arch.

po-

úplně

budova

ne

tohoto

nejvíce.

z

osy

oněmi

projektu

Zá-

dvůr.

proti předešlým

jeho restauraci;

na

a

z

Stroganovské

Pobaví

moskevskou.

a

budově

francouzskému.

vypsala.

žáků

projevují

výrobky

tundře

roku

Práce

Moskvě

v

gubernii,

projekty

střední

výškou

obcházení

V

zadané

holdují jak

carský

pro

ostatními.

nad

účelnou

vyjádřit,

křídle

pravém

druhé jest

Za

její

a

nemožno

východ

dlouhém

v

položený.

půdorysu

v

prací vyznamenaných při konkursu,

vyznamenání.

kreslířské

toliko

pracuje

však

vkusu

přítomnosti

je tu ukázka

carská

jejž

které

vázy,

se

hodile

originálních.

a

nalézá

poháry,

císařského

výrobky

velikolepé v

Orlovské

v

v

důležitý

stejně

něvadž

zajímavý

(džbán,

půvabných

Bemové,

tak

závod

Teď

křišťálu

Mo-

Čarodějka,

Velmi

sklárny

porcelánové

Petrohradě,

v

Twaina.

Djatkovské

.)

kreseb

Zrovna v

Marka

vchod,

so-.

ukázkami

s

Náměsíčná,

Lucifer,

o

vychované

a

Vídni

ve

emailovaného

ukázky

mísy

žijící

sice:

a

podobizna

jsou

dle

stále

nyní

stať

Grigorovičova

narozené

Risové, Rusce,

ale

skvě,

čte

se

316

SMĚRY«

v

Praze.

úpravy