Faksimile prvního čísla Vesmíru z 3. května roku 1871

Faksimile prvního čísla Vesmíru z 3. května roku 1871

2 Faksimile prvního čísla Vesmíru z 3. května roku 1871

Dějiny Vesmíru

před 18 miliardami let vzniká vesmír

3. května 1871 vzniká Vesmír; student Václav F. Kumpošt vydává první číslo Vesmíru, časopisu „pro šíření vědy přírodní, země- a národopisné“ jako čtrnáctideník o 12 stranách. To byl ovšem výjimečný rozsah – další čísla mají pouze 8 stran. Kromě úvodníku je v prvním čísle 5 článků, několik krátkých aktualit a pár inzerátů. Obrázky zatím chybějí. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice (dnes by tedy Vesmír musel stát zhruba 12 000 až 15 000 Kč ročně). Hned na první straně v Kumpoštově úvodním příspěvku nazvaném „Našim příznivcům a přátelům!“ je uvedeno i moto časopisu, které zůstává základní myšlenkou až do dnešních dnů: „Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebeobtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným.“ Podrobně o založení a počátcích Vesmíru viz Vesmír 40, 35 a 88, 1961/1 a 3 nebo Vesmír 50, 132, 1971/5.


3. června 1871 Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazuje, že „Vesmír bude vycházet co týdeník o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední“. Na dnešní dobu neobvykle přesný čas vydávání musel být nejen předložen c. a k. rakouským úřadům ke schválení, ale také byl přísně kontrolován. Za nedodržení termínu musel nakladatel platit pokutu na policii.

pokračování na další straně

25. října 1871

Ve Vesmíru se objevují první „nesmělé“ obrázky. Přetiskujeme úplně první z nich i s popiskou. Další obrázky přineslo až první číslo druhého ročníku a od toho okamžiku jsou kresby pravidelnou součástí časopisu.


4



5


1923 B. Němec začíná na popud Dr. Rašína opět vydávat Vesmír. V prvním čísle (viz obálku vlevo), které mělo 24 stran, se přihlásil k odkazu Vesmíru Fričova a vytyčené hlavní moto v úvodníku se nápadně podobá slovům Kumpoštovým z roku 1871: Časopisem „Vesmír“ chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]. Kromě úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno 5 černobílými fotografiemi.

Od roku 1923 pracuje v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru – Dr. Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář (od čísla 2/1923), později jako redaktor (od r. 1930), a nakonec jako vedoucí redaktor a vydavatel (od roku 1945), tedy de facto majitel (viz také Vesmír 73, 164, 1994/3).

1923 Ve třetím čísle je otištěn nekrolog Dr. Rašína, postavy, která stála v pozadí obnoveného vydávání Vesmíru.


1939 – 1945 Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. 15. října 1946 První obálka Vesmíru (obr. vlevo), která už má opravdu „obálkovou“ podobu, jak jsme na ni zvyklí dnes.

únor 1950 O. Matoušek vydával Vesmír až do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla r. 1950 (obálka vpravo). Je v ní vložena i Matouškova poznámka: V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla [...] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu [...]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi. Masarykova fotka v únorovém čísle nakonec vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.

pokračování ročník na další straně 1949/1950 Na přípravě Vesmíru se přestává podílet Otakar Matoušek a od 6. čísla se Vesmír dostává pod vedení redakce a redakční rady, kterou řídí prof. Radim Kettner. Výkonným redaktorem v té době je MUDr. Miroslav Holub.

září 1951 Od září do konce roku vychází zkrácený 30. ročník. Následující ročník již není totožný se školním rokem, ale s rokem kalendářním.


1952 Vesmír dostává novou, „luxusnější“ podobu. Zvětšil se formát časopisu i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka je na křídě a uvnitř každého čísla je křídová příloha s fotografiemi, prozatím černobílými. Pouze obálka je tištěna dvoubarevně. První číslo (obálka na obr. vpravo) vychází v lednu a časopis se i nadále řídí kalendářním rokem. Obsah časopisu je již plně v režii nové redakce (viz září 1951).

1952 Číslo 7 přináší první celobarevnou obálku a první barevné přílohy. Od tohoto měsíce pak barevných ilustrací ve Vesmíru přibývá. 1962 Výkonným redaktorem se kromě Miroslava Holuba stává také Jiří Koryta. 1963 Od čísla 8 tohoto roku je jako redaktor Vesmíru uveden Bohumil Bílek, další zajímavá postava v dějinách Vesmíru. Více se o něm dočtete na s. 274 v tomto čísle.

1963 Od roku 1963 Vesmír graficky upravoval malíř a grafik Milan Albich.


1985 Od ledna

Vesmír zdvojnásobuje svůj rozsah z původních 32 stran v jednom čísle na dnešních 60. Ročně to dává 712–720 stránek (podle umístění rejstříku). V témže roce se také přestávají střídat barevná čísla s černobílými a barevné obrázky a fotografie jsou již v každém čísle.

Padesátými léty i obdobím normalizace provedly redakce i redakční rady Vesmír bez podstatných ústupků tehdejším ideologiím. Ze sebezáchovných důvodů se však ve Vesmíru občas musely objevit „angažované“ články k různým politickým událostem. V sedmdesátých letech se zaměření Vesmíru dost výrazně zúžilo na oblast přírodních věd.

1990

V březnu odchází na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastupuje Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se do určité míry rozšiřuje o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. RNDr. B. Velický „...není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat“.


V 8. čísle roku 1990 (obálka vlevo) se zrodila také nová rubrika, kterou vede dr. Jiří Fiala a která představuje české a slovenské výtvarníky i jejich dílo.

10 Faksimile prvního čísla Vesmíru z 3. května roku 1871 Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír.

1994 Vesmír vychází v nakladatelství Vesmír.

červen 1997 Od červnového čísla se uprostřed časopisu pravidelně objevuje nová rubrika Data a souvislosti. V přehledné a grafické podobě shrnuje vždy základní vědomosti a informace k určitému tématu. Rychle si získala oblibu zejména mezi studenty.

1700

1997 Redakce ve snaze zvýšit srozumitelnost časopisu uspořádala soutěž o nejlepší

články. Cenu Aloise Rašína získali Jan Valenta a Ondřej Haderka za článek Zkrocené femtosekundy; cenu Boženy a Otakara Matouškových získali Vladimír Karas a Miroslav Plavec za článek Astrofyzika černých děr; čtenářskou Kumpoštovu cenu obdrželi Miloš Macholán a Daniel Frynta za seriál článků Myš domácí.

leden 2000 Vyšel tisícísedmistý Vesmír.

duben 2000 Zatím poslední výraznější úprava grafické podoby časopisu. Vesmír dostal zbrusu novou obálku.


26. prosinec 2000 Zemřel malíř a knižní grafik Milan Albich, který pečoval o grafickou podobu Vesmíru plných 38 let a podle jehož grafické osnovy je Vesmír upravován dodnes.

130

3. květen 2001 Vesmír slaví 130. narozeniny.

Končíce číslem tímto 130ti letou historii časopisu „Vesmír“, vzdáváme velectěnému obecenstvu díky za laskavosť, s jakouž přijímalo, co jsme dle sil svých podávali. Vytknuvše sobě za úkol rozšiřovati v národě našem vědomosti přírodní, a zároveň seznamovati vážené obecenstvo s pokrokem nauk přírodních, zvláště ale přírodozpytu domácího, snažili jsme se, seč síly naše byly, nesnadné úloze své dostáti. Objevily-li se přece některé nedostatky, nechť je laskavý soudce nesnadnosti úlohy naší přičte. K další práci povzbuzuje nás jednak důvěra v podporu velectěného obecenstva, jednak i uznání, s jakým snahy naše posud se potkaly.

Faksimile prvního čísla Vesmíru z 3. května roku 1871

Recommend Documents