Exportní strategie a proexportní politika

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Exportní strategie a proexportní politika Diplomová práce

Autor:

Martin Kraft Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

28. března 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pomocí uvedených zdrojů.

---------------------V Praze dne 28. března 2009

Martin Kraft

Poděkování Tímto děkuji panu inţenýru Petru Soukupovi za poskytnutí odborné konzultace nutné k vytvoření mé diplomové práce.

Anotace Cílem této diplomové práce je uvést čtenáře do problematiky státní podpory exportu, s důrazem na moţnosti financování vývozu se státní podporou. Začátek práce je věnován postavení exportu v české ekonomice a exportnímu výkonu České republiky aţ do současnosti. Následuje část věnovaná významu státní podpory exportu a proexportní politice České republiky. Závěr práce je zaměřen na financování vývozu se státní podporou soukromými i státními institucemi.

Annotation The objective of this thesis is to introduce the reader into the field of the state export promotion, focused on the possibilities of the state promoted export financing. The initial part is dedicated to the position of export within the Czech economy as well as the Czech Republic export output. The subsequent part is aimed at the importance of the state export promotion and the Czech Republic export policy. The closing part deals with the state promoted export financing by both private and state-owned institutions.

Obsah:

Úvod ................................................................................................................................. - 6 1. Postavení, úloha českého exportu a jeho vývoj ............................................................ - 7 1. 1. Ekonomická podstata mezinárodního obchodu .................................................... - 7 1. 2. Exportní výkonnost české ekonomiky ................................................................ - 11 2. Význam státní podpory exportu ................................................................................. - 19 2. 1. Základní charakteristika podpory exportu .......................................................... - 19 2. 2. Institucionální rámec proexportní politiky ČR ................................................... - 26 2. 3. Vývoj proexportní politiky ČR ........................................................................... - 40 3. Exportní strategie pro období 2006 – 2010 ................................................................ - 47 3. 1. Vize exportní strategie ........................................................................................ - 47 3. 2. Projekty exportní strategie .................................................................................. - 49 3. 3. Komparace koncepce proexportní politiky a nové exportní strategie ................ - 52 3. 4. Plnění exportní strategie v roce 2008 ................................................................. - 54 4. Aktuální projekty podpory exportu ............................................................................ - 55 4. 1. Rozvoj vývozních aliancí ................................................................................... - 55 4. 2. Exportní akademie .............................................................................................. - 57 4. 3. Sloučení sluţeb agentur Czech Trade a Czech Invest ........................................ - 59 5. Nové formy financování a pojišťování vývozu .......................................................... - 60 5. 1. Financování a pojišťování vývozu se státní podporou ....................................... - 60 5. 2. Financování vývozu komerčními subjekty ......................................................... - 66 5. 3. Porovnání financování exportu státními a komerčními institucemi ................... - 69 Výsledky ......................................................................................................................... - 71 Závěr ............................................................................................................................... - 72 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... - 73 -

-5-

Úvod Státní podpora exportu je důleţitou součástí hospodářské politiky v kaţdé vyspělé trţní ekonomice. S rozvíjejícím se trendem globalizace a postupném odstraňování překáţek v mezinárodním obchodě rostou poţadavky na konkurenceschopnost firem působících na zahraničních trzích. Česká republika vzhledem ke své velikosti a nedostatečné vybavenosti přírodními zdroji je velmi otevřenou a exportně orientovanou ekonomikou. Tento fakt potvrzuje i skutečnost, ţe růst ekonomiky České republiky byl v poslední době taţen zejména exportem. Vstup do Evropské unie významně ovlivnil konkurenční prostředí České republiky. Tímto aktem vznikly nové poţadavky na oblast státní podpory exportu. Cílem státní podpory exportu je, aby zástupci českého vývozu byly silnými a stabilními firmami orientujícími se na zahraničních trzích. Ekonomické prostředí, ve kterém se dnes Česká republika nachází vyţaduje moderní přístup státní správy k ekonomickým subjektům, které se rozhodnou rozšířit svou působnost do zahraničí. Páteř podpory exportu v České republice tvoří vládní instituce a příslušné příspěvkové organizace. Tyto organizace se snaţí prosadit české exportéry na zahraničních trzích prostřednictvím poradenských, informačních a propagačních sluţeb. V současné době je proexportní politika naplňována v rámci „Exportní strategie pro období 2006 – 2010. Od doby vzniku tohoto dokumentu jiţ bylo uskutečněno mnoho projektů, které se významnou měrou podílely na zlepšení sluţeb pro exportéry. Důleţitou součástí podpory exportu je financování a pojišťování vývozu, v jehoţ čele stojí v České republice Česká exportní banka, a. s. a Exportní a garanční pojišťovací společnost, a. s. Tyto instituce, které spolu úzce spolupracují, pomáhají vývozcům překlenout období mezi investováním finančních prostředků a jejich návratností, spolu s eliminací rizik spojených s vývozní činností. Závěr práce je věnován sektoru komerčních bank, jejichţ produkty mají také exportní povahu a srovnáním soukromého a státního sektoru podílejícím se na financování vývozu.

-6-

1. Postavení, úloha českého exportu a jeho vývoj Tato kapitola se zabývá především otázkami, jaké jsou motivy ekonomik ke vstupu do mezinárodního obchodu a proč je exportní výkonnost natolik důleţitá, zejména u menších ekonomik.

1. 1. Ekonomická podstata mezinárodního obchodu Důvody vstupu ekonomik na světové trhy Základním důvodem proč ekonomiky vstupují do mezinárodního obchodu je skutečnost, ţe mezinárodní obchod významným způsobem rozšiřuje spotřební moţnosti země. V literatuře jsou nejčastěji uváděny tyto tři motivy ekonomik ke vstupu do zahraničního obchodu: odlišnost výrobních podmínek mezi oblastmi, klesající výrobní náklady a rozdíly ve spotřebitelském vkusu. Odlišnost výrobních podmínek Kaţdá země nebo oblast můţe mít v mnoha případech odlišné výrobní podmínky. Jednotlivé oblasti jsou různě vybaveny přírodními zdroji, půdou, prací, kapitálem a technologiemi, proto se statky a sluţby, které v nich lze vyrobit mohou značně lišit. Klesající výrobní náklady Tento faktor je zaloţen na klesajících nákladech z velkovýroby. Mnohé výrobní procesy vykazují úspory z rozsahu. Realizace velkovýroby je však spjata s dostatečným odbytištěm statků, kterým je obrovský světový trh Rozdíly ve spotřebitelském vkusu Tento motiv je charakterizován preferencemi. Obyvatelé různých zemí mají odlišné preference a mezinárodní obchod jim umoţňuje, aby uspokojily své potřeby efektivněji. Zde hrají významnou roli faktory sociální a kulturní. 1 Veškerý obchod, i ten mezinárodní má však kromě výše uvedených tří důvodu jeden základní princip. Tímto principem je takzvaná zásada komparativní výhody, která tvrdí, ţe země bude obchodovat se světem, i kdyţ je absolutně efektivnější nebo méně efektivní

1

Ekonomie Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, s. 899, 900

-7-

ve výrobě všech statků. Zásada komparativní výhody tvrdí, ţe kaţdá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které můţe vyrábět s niţšími náklady a naopak kaţdá země bude dováţet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady.2

Míra otevřenosti ekonomiky Otevřenost ekonomik měříme podle míry jejich zapojení do mezinárodního obchodu. Zcela extrémním případem je ekonomika uzavřená. Uzavřenou ekonomikou nazýváme jako národní hospodářství, které nevstupuje do zahraničně ekonomických vztahů a veškerý vytvořený produkt je zároveň spotřebován jeho obyvateli. Jedná se tedy o takzvaný třísektorový model ekonomiky: domácnosti, firmy, stát. Tento typ ekonomiky je pouze teoretický, protoţe ţádná země není naprosto uzavřená. Kaţdá země je ekonomikou otevřenou, která obchoduje s ostatními ekonomikami v oblasti zboţí, sluţeb a kapitálu. Snaţí se vyváţet statky, jejichţ tuzemská výroba je nejlevnější a dováţí statky, při jejichţ výrobě mají výhodu nízkých nákladů ostatní země. Míra zapojení států do světové ekonomiky roste. Typickým příkladem jsou Spojené státy americké, na jejichţ makroekonomickou výkonnost měl na počátku 19. století zahraniční obchod jen nepatrný vliv. Revoluční proměny spojů, dopravy a obchodní politiky však vzájemně propojily hospodářský osud jednotlivých zemí. Například propojení Spojených států, Japonska a Kanady je dnes mnohem těsnější, neţ New Yorku a Kalifornie před sto lety. Díky těmto vazbám však důsledky mezinárodního hospodářského cyklu silně doléhají na kaţdou zemi.3 K měření otevřenosti ekonomiky pouţíváme poměry ukazatelů zahraničního obchodu a produkce země. Míru otevřenosti ekonomik měříme pomocí následujících ukazatelů: -

export/HDP,

-

import/HDP,

-

obrat zahraničního obchodu/HDP,

-

export/agregátní poptávka,

-

import/agregátní poptávka.4

2

Ekonomie Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, s. 902

3

Ekonomie Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, s. 183

4

Makroekonomie otevřené ekonomiky, s. 3

-8-

Nejpouţívanějším ukazatelem míry otevřenosti ekonomik je poměr exportu a importu k hrubému domácímu produktu. Tento ukazatel bývá vyjádřen ve stálých cenách, nebo běţných cenách. Agregátní poptávka můţe být brána jako celková, či domácí. Následující graf nám znázorňuje vývoj otevřenosti české ekonomiky v období 1993 – 2007.

Míra otevřenosti ekonomiky ČR (Export/HDP) 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Graf č.1 (data ČSÚ5, vlastní zpracování) Z výše uvedeného grafu plyne, ţe otevřenost české ekonomiky podle ukazatele vyjadřujícího podíl exportu na HDP vzrostla v období mezi lety 1996 – 2007 téměř o trojnásobek. Pokles v období 2001 – 2002 je dán poklesem ekonomické aktivity v Evropě. Naopak následný vstup České republiky do Evropské unie a odstranění zbývajících bariér zapříčinilo nárůst otevřenosti české ekonomiky. Jelikoţ ekonomika České republiky disponuje relativně malým vnitřním trhem, nekomplexní

vybaveností

vnitřními

zdroji

a

vysokým

podílem

průmyslu,

patří

k ekonomikám, pro které je typický vysoký stupeň ekonomické otevřenosti vůči vnějšímu prostředí. V oblasti zahraničního obchodu je dlouhodobým cílem české ekonomiky zejména zajištění dostatečného objemu a ţádoucí struktury vývozu6

5

http://czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_1_zahranicni_obchod/$File/cvzocr020509_1.xls,

dostupné dne 25. února 2009 6

Zahraniční obchod a národní ekonomika, s. 26

-9-

Vliv exportu na ekonomický růst Vnější rovnováha kaţdého ekonomického celku je vyjádřena vyrovnaností platební bilance s návazností na vnější zadluţení země. Platební bilance je souhrnným vyjádřením všech ekonomických transakcí určité země se zahraničím za určité období. Obsahuje tedy informace o pohybu zboţí, sluţeb a peněz mezi určitou zemí a ostatním světem. Podává tak ve svém celku specifický obraz o tom, jaký je stav ekonomiky, charakter jejího rozvoje i zaměření, a o úspěšnosti prováděné hospodářské politiky. Struktura platební bilance je uvedena na další stránce. Saldo obchodní bilance je v podmínkách české ekonomiky sledovaným a velmi významným ukazatelem. Vypovídá nejen o vztahu vývozu a dovozu, ale i o vztahu jejich hodnot a jejich tempech růstu. Kromě informace, zda je exportní výkon dostatečný ke krytí dovozní náročnosti ekonomiky v daném období, se projevuje ukazatel salda obchodní bilance výrazným ovlivňováním hodnoty běţného účtu platební bilance. Dosáhne-li případný deficit tohoto ukazatele mezinárodně respektované limitní hodnoty 7 – 8% HDP, nebo ji překročí, pak je tato skutečnost varovným signálem do zahraničí, ţe ekonomika vstoupila do období potencionálně velkých problémů.7 Při zkoumání vlivu salda obchodní bilance na ekonomický růst je třeba se zaměřit na strukturu HDP. Tuto strukturu lze vyjádřit rovnicí: GDP = C + G + I + (X – M)

přičemţ je: GDP

- hrubý domácí produkt

C

- soukromá spotřeba

G

- vládní investice

I

- soukromé investice

X–M

- čistý export8

Ukazatel C + G + I lze označit jako domácí absorpci (A), tedy objem prostředků, které domácí ekonomika spotřebovala (hrubé domácí investice). Podle vzorce: X – M = GDP - A Lze tedy odvodit, ţe stav obchodní bilance má velmi úzký vztah k ekonomickým procesům probíhajícím v národní ekonomice. Pokud bychom dosáhli záporného salda obchodní 7

Export-Import-Investice 2005, s. 37, 38

8

Vyrovnávací procesy platební bilance a analýza vývoje zahraničního obchodu České republiky v letech

1993 – 1998, s. 109

- 10 -

bilance, znamená to, ţe domácí uţití produktu bylo větší, neţ domácí tvorba produktu. V případě opačného vývoje tvorba domácího produktu přesahuje domácí spotřebu.

1. 2. Exportní výkonnost české ekonomiky V této kapitole je exportní výkonnost české ekonomiky rozdělena do tří částí, podle období ve kterém se nacházela. V prvním období hovoříme o Československé centrálně plánované ekonomice, která se vyznačovala uzavřeností na běţném i kapitálovém účtu platební bilance a měla nesměnitelnou měnu. Druhé období je charakteristické transformačním procesem, při kterém se z centrálně řízené ekonomiky stala ekonomika zaloţená na trţních principech a třetí období, které charakterizuje vývoj exportní výkonnosti České republiky aţ do současnosti.

Období centrálně plánované ekonomiky V tomto období se zahraniční obchod České republiky řídil odlišnými pravidly oproti trţním ekonomikám.. Zahraniční obchod nevyuţíval komparativních výhod a místo toho byl realizován prostřednictvím uměle vytvořených podniků zahraničního obchodu. Domácí výrobci byli organizačně a ekonomicky odděleni od přímého vlivu zahraničních trhů prostřednictví státního monopolu zahraničního obchodu a státním devizovým monopolem. Struktura a objem centrálně plánovaného exportu československé ekonomiky byla odvozena od zajištění dovozních poţadavků do RVHP9, zejména do Sovětského svazu. Postupně vznikaly poţadavky na dovoz, který měl být hrazen z vývozu. Struktura vývozní nabídky se však naprosto neshodovala s vývojem zahraniční poptávky po exportním zboţí. K uhrazení vývozu, musely být tedy realizovány i odpovídající objemy vývozů. Zvýšený tlak na export však vedl ke zhoršování vývozních cen i celkových reálných směnných relací, k zařazování neefektivních výrobků do vývozu, k substituci dovozu domácí méně efektivní produkcí a ke zhoršování rozvojových podmínek ekonomiky.10 Československý zahraniční obchod byl také ovlivněn především omezenou účastí na GATT11,, kvůli změnám politického a ekonomického systému koncem 40. let. V roce 1949 byl ze strany

9

RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci

10


11

GATT – Všeobecná dohoda o clech a obchodu

- 11 -

USA12 zaveden vůči Československu a dalším komunistickým zemím zákaz vývozu strategického a dalšího zboţí, v roce 1951 byl Kongresem USA schválen zákon zakazující poskytovat obchodně politické výhody státům ovládaným mezinárodním komunismem. Situace mezi USA a Československem vyvrcholila zrušením doloţky nejvyšších výhod ze strany USA a zavedení maximálních celních sazeb na dováţené československé zboţí. K obnovení této doloţky došlo aţ v roce 1990. Nesporným úspěchem však je, ţe i navzdory politickému reţimu Československo bylo po celá léta jedinou soustavně a aktivně fungující komunistickou zemí v GATT a tím se mu podařilo získat řadu výhod. Tyto výhody měly významný dopad na zvýšení konkurenceschopnosti Československem vyváţeného zboţí na zahraničních trzích.13 Ačkoli od roku 1948 do roku 1983 došlo ke zvýšení podílu vývozu na národním důchodu na šestinásobek, tehdejší Československo zdaleka nedosahovalo otevřenosti ekonomik obdobného typu. V polovině 80. lete bylo Československo předstihováno v exportním výkonu na jednoho obyvatele i bývalou Německou demokratickou republikou, Bulharskem i Maďarskem.14

Období transformace české ekonomiky V období transformace prodělalo české národní hospodářství významné systémové změny spojené s přeměnou centrálně plánovaného řízení na trţní ekonomiku. Tyto změny se jednoznačně projevily v zahraničním obchodu. Někdejší státní organizace zahraničního obchodu, které tvořily monopol pro realizaci exportu a importu byly zrušeny a došlo k uvolnění těchto činností pro soukromé subjekty.

13


14


- 12 -

Současně s těmito institucionálními změnami docházelo k postupnému odstraňování překáţek při obchodování a otevírání ekonomiky zahraniční konkurenci. Následující graf ukazuje vývoj zahraničního obchodu České republiky v období 1993 – 2005.

Zahraniční obchod ČR 1993 - 2005

v mil. Kč, běžné ceny

2 000 000 1 500 000 1 000 000

Vývoz Dovoz Bilance

500 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 -500 000

Graf č. 2 (data ČSÚ15, vlastní zpracování) Hlavní úlohou české ekonomiky v zahraničním obchodu se stalo vytvoření efektivního specializačního profilu ve struktuře zboţí a sluţeb, který by zajistil konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Období 1990 – 1993 je charakteristické poklesem exportu, který ovlivnil pokles HDP. Na exportní výkonnosti se v těchto letech podepsala především ztráta tradičních odbytišť v bývalém Sovětském svazu a zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Ačkoli se tyto faktory odrazily v deficitech zahraničního obchodu, nepředstavovaly hlavní makroekonomický problém transformace české ekonomiky. Pozdější období 1994 – 1995 je moţno charakterizovat narůstajícím deficitem obchodní bilance. V roce 1994 došlo k oţivení ekonomického růstu, které stoupalo i v roce 1995. Hlavní příčinou tohoto růstu byla domácí poptávka, která převyšovala domácí nabídku. Tato poptávka byla uspokojována dovozem, který zaznamenal v tomto období velký nárůst, z 5,4% v roce 1993 na 28,6% v roce 1995. Růst exportu byl v těchto letech výrazně niţší z 6,6% v roce 1994 na 10,6% v roce 1995. Tento nepříznivý vývoj měl za následek rostoucí deficit zahraničního obchodu, který byl financován masivním přílivem zahraničního kapitálu. Vzrůstající dovozy však 15

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/FE003907CF/$File/60060601.xls,

dostupné dne 25. února 2009

- 13 -

nebyly způsobeny spotřebních tendencí v ekonomice, ale především důsledkem ekonomického růstu v podmínkách transformující se ekonomiky s nedostatečnými výrobními zdroji. Dovozem určitých produktů bylo moţno překračovat limity dané nedostatečnou surovinovou základnou a technickou zaostalostí výroby tehdejšího hospodářství. K růstu dovozů navíc přispěl růst výrobní specializace, tedy efektivní zuţování vyráběného sortimentu na domácím trhu. Problémovým faktorem se stala malá schopnost zvýšit exportní výkonnost české ekonomiky prostřednictvím investic z dovozu. Jednou z příčin byla skutečnost, ţe velké mnoţství investic z dovozu směřovalo do infrastruktury, která sice pomohla vytvořit podmínky pro dlouhodobý hospodářský růst, ale z krátkodobého hlediska byl tento dopad velmi těţko kvantifikovatelný. Dalším faktorem byly velké investice do ekologie, zejména do odsiřování zařízení tepelných elektráren, jejichţ dopad na růst exportu je téměř nulový. Hlavní roli však hrálo neefektivní vyuţití masivních dovozů na mikroekonomické úrovni. .16 Vývoj české exportní struktury z hlediska efektivnosti není jen výsledkem uplatňované kurzové politiky, ale celkového přístupu hospodářské politiky v období od počátku transformace do roku 1998. Důleţitou roli v nepříznivém vývoji českého exportu zahrála absence specifického přístupu české hospodářské politiky k oblasti vnějších ekonomický vztahů. Nedostatky představovaly: zpoţďování reakcí politiky při pouţívání klasických nástrojů

zahraničně

obchodní

politiky,

odmítání

působit

určitými

nástroji

na restrukturalizaci, či vyuţít strukturálně motivační nástroje pro podporu zahraničních investorů. V letech 1994 – 1995 se hlavním zdrojem dovozní expanze a obchodního schodku staly vyspělé trţní ekonomiky. Růst zahraničního obchodu s vyspělými zeměmi západní Evropy zvyšoval zapojení České republiky do světového hospodářství a obchodu, současně se ovšem zvyšovala závislost české ekonomiky na trzích západoevropských zemí. Domácí výroba stále více vyuţívala zahraniční komponenty a tím zvyšovala i závislost vývozů na západoevropské poptávce. Protoţe v roce 1993 byla v zemích západní Evropy recese, kterou v následujících letech vystřídalo nedostatečně silné hospodářské oţivení, byla závislost české ekonomiky na západních trzích jedním z hlavních faktorů slabé dynamiky vývozu. Období 1996 – 1997 je charakteristické nejistotou zahraničních investorů, coţ mělo za následek pokles přílivu krátkodobého a portfoliového kapitálu do české ekonomiky a tím i rozkolísanosti finančního účtu.

16


1993 – 1998, s. 104, 107

- 14 -

Finanční účet jiţ nestačil krýt vysoký deficit běţného účtu, coţ se odrazilo v nerovnováze české ekonomiky. V roce 1996 dosáhl deficit zahraničního obchodu maximální výše 159,5 mld. Kč. Tento nepříznivý vývoj byl zapříčiněn zejména vyšším tempem růstu importu nad exportem. Tuto nerovnováhu v zahraničním obchodě způsobilo několik faktorů: -

tempo růstu domácí poptávky stále převyšovalo tempo růstu nabídky z domácích zdrojů, coţ působilo pro proimportně,

-

dochází k přesměrování části exportovaného zboţí na domácí trh,

-

došlo k reálnému zhodnocování kurzu koruny, coţ omezovalo pronikání českého exportu na nové zahraniční trhy a zároveň působilo proimportně,

-

stále slabá konjunktura v západní Evropě působila negativně na český export.

Nepříznivý vývoj zahraničního obchodu pokračoval i v prvních měsících roku 1997. Navíc byl doprovázen negativním celkovým hospodářským vývojem v ekonomice doprovázeným deficitními tlaky v oblasti veřejných financí. Tato situace vedla domácí i zahraniční ekonomy ke změně pohledu na makroekonomický vývoj v České republice a na vývoj celého transformačního procesu. Ekonomové si začaly uvědomovat, ţe deficit zahraničního obchodu a deficit běţného účtu dosáhly úrovně, která ohroţuje makroekonomickou stabilitu země. Následovalo přijetí restriktivních opatření vládou v roce 1997, mezi které patřila především restrikce veřejných výdajů a zavedení restriktivních důchodových opatření. Od druhé poloviny roku 1997 proběhla konsolidace běţného účtu. Koncem roku 1997 nastal poprvé obrat trendu v zahraničním obchodě, při kterém došlo k poklesu deficitu zahraničního obchodu a běţného účtu. Zlepšení obchodní bilance bylo dosaţeno především kombinací utlumené dovozní dynamiky a příznivého vývoje vývozu. Od května 1997 rostl vývoz rychleji neţ dovoz v důsledku oţivení ekonomického vývoje na trzích hlavních obchodních partnerů ČR a oslabením koruny. Ke zvýšení dynamiky exportu v letech 1997 – 1998 přispěly především tyto faktory: -

stlačení domácí poptávky a přesměrování části produkce na zahraniční trhy (zejména automobilový průmysl),

-

depreciace kurzu, která vedla ke zvýšení exportu zejména výrobků s niţší přidanou hodnotou,

-

zvýšení exportní výkonnosti restrukturalizované části průmyslu, zejména zrychlení dynamiky vývozu po aktivním zušlechtění v souvislosti s rozšiřováním koopera- 15 -

čních vztahů se zahraničními firmami, tento trend se ukázal především u podniků se zahraniční majetkovou účastí, -

rozšíření aktivity České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny.

Ke sníţení dynamiky vývozu koncem roku 1998 přispěly především tyto faktory: -

oslabení vnější poptávky vlivem zpomalení ekonomického růstu v zemích EU a zhoršení odbytových moţností v zemích střední a východní Evropy (zejména na Slovensku, Polsku a Rusku),

-

postupné zpevňování kurzu koruny v průběhu roku 1998 se projevilo ve 2. pololetí zpomalením vývozní aktivity především u výrobků s niţším stupněm zpracování,

-

kapacitní omezení u některých výrob, zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu podniků se zahraniční majetkovou účastí17.

Vývoj exportu od vstupu do Evropské unie Vstup do Evropské unie v roce 2004 způsobil efektivnější výměnu zboţí se zahraničím u všech nových členských zemí regionu střední Evropy. Stalo se tak především díky zrušení cel a administrativních limitů ve vztahu k zemím Evropské unie. Úspěch České republiky byl však nejvýraznější v daném regionu. Narozdíl od ostatních středoevropských ekonomik se české ekonomice totiţ povedlo dosáhnout v roce 2005 pozitivního salda obchodní bilance. Na tomto pozitivním výsledku měl vliv růst konkurenceschopnosti českých exportérů, kteří zvýšili svůj podíl exportu na dovozech do EU 2518 na 2,6%, přitom ještě v roce 1999 činil pouhých 1,5%. Česká republika se tak v roce 2005 podílem svých exportů na objemu dovozů do EU 25 zařadila hned za Polsko (2,7 %), které je však podstatně větší ekonomikou a exportní výkonnost české ekonomiky byla z tohoto pohledu vyšší neţ v případě Polska. V roce 2004 se české ekonomice podařilo meziročně zvýšit podíl na vývozu do EU nejvíce ze všech přistupujících zemí. V roce 2005 se pak podíl českých exportů do EU na dovozech unie zvýšil meziročně o něco méně neţ u Polska a Slovenska, nicméně byl stáje uspokojivý. Důleţitou roli na zvyšování exportní výkonnosti

17


1993 – 1998, s. 105, 106, 107 18

EU 25 – státy: Polsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, France, Velká Británie, Itálie,

Nizozemsko, Maďarsko, Belgie, Španělsko, Švédsko, Dánsko, Slovinsko, Finsko, Irsko, Řecko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Estonsko, Kypr, Malta

- 16 -

České republiky sehrál i pozitivní hospodářský vývoj u klíčových odbytišť českého exportu. Při měření otevřenosti ekonomik nových členských zemí přistupujících v roce 2004, bylo dokázáno, ţe mají podíl vývozů a dovozu na jejich HDP vyšší neţ je tomu u zemí EU 25. Na zlepšení obchodní bilance v roce 2005 měl vliv zejména nárůst podílu exportu na HDP o 1,8 procentního bodu a naopak pokles u dovozu do České republiky, který v témţe roce poklesl o 0,6 procentního bodu. I v této době se export České republiky orientuje převáţně na německý trh a v podílu exportu strojů a zařízení na celkových vývozech je druhý za Maďarskem. Orientace na německý trh je charakteristická pro všechny země přistupující v roce 2004, zejména však na Českou republiku a Polsko, protoţe tyto země mají s Německem bezprostřední hranici. Tento trend provázanosti s německým trhem však zaznamenává dlouhodobý pokles, zejména díky diverzifikaci vývozních příleţitostí na ostatní trhy. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, ţe v roce 1999 směřovalo do Německa 42,5% hodnoty všech českých exportů, ale v roce 2004 uţ jen 36, 6%. 19 Následující roky 2006 a 2007 se nesou ve znamení nejlepších výsledků zahraničního obchodu za existenci samostatné České republiky. Graf číslo 3 zobrazuje zahraniční obchod v období 2006 aţ 2008 tak jak se vyvíjel v jednotlivých čtvrtletích. Vývoj zahraničního obchodu 2006 - 2008 dle čtvrtletí 50 40

mld. Kč

30 obchodní bilance

20

vývoz

10

dovoz

0 I./06

II.

III.

IV.

I./07

II.

III.

IV.

I./08

II.

III.

IV.

-10 -20

Graf č. 3 (data ČSÚ20, vlastní zpracování)

19

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta03080606.doc, dostupné dne 25. února 2009

20

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020509analyza09.doc, dostupné dne 25. února 2009

- 17 -

V roce 2006 meziročně vzrostl o 14, 6% a v roce 2007 dokonce 15,0%. Z teritoriálního pohledu se český export stále méně zaměřoval na země Evropské unie a naopak zvyšoval svůj podíl u rozvojových ekonomik. Zahraniční obchod byl v těchto letech pozitivně ovlivněn především růstem průmyslové produkce, zejména u automobilového průmyslu a růstem ve zpracovatelském průmyslu. Pozitivní vliv na vývoz měl také vysoký hospoddářský růst v zemích eurozóny, například v roce 2006 meziročně o 2,6%. Pozitivní vývoj českého exportu byl však do jisté míry ovlivněn nepříznivými směnými relacemi. Na obchodní bilanci měly pak záporný vliv vysoké ceny ropy a zemního plynu, které do jisté míry sníţily výši dosaţeného přebytku.21 Rok 2008 znamenal změnu ve vývoji zahraničního obchodu České republiky. Poprvé od vstupu do Evropské unie došlo k poklesu meziročního obratu zahraničního obchodu. Oproti roku 2007 se obrat zahraničního obchodu sníţil v roce 2008 o 0,3%. Přitom ještě v roce 2007 meziroční obrat oproti roku 2006 o 14,6% vzrostl. Vývoz byl v roce 2008 niţší o 0,7% a dosáhl 2 463,1 miliardy Kč. Jednotlivá čtvrtletí roku 2008 měla však odlišný vývoj. V prvním a druhém čtvrtletí se zmírnila dříve dosaţená meziroční tempa vývozu i dovozu. V třetím čtvrtletí pak došlo k meziročnímu poklesu vývozu a dovozu a tento stav se ve čtvrtém značně prohloubil. Niţší obrat zahraničního obchodu oproti roku 2007 byl výhradně ovlivněn poklesem vývozu o 16,1 miliardy Kč. V teritoriální struktuře pokračoval trend poklesu vývozu do zemí Evropské unie, přičemţ vývoz do ostatních ekonomik mimo EU byl zachován. Podíl výroby strojů a dopravních prostředků na dovozech a vývozech byl v roce 2008 značně oslaben, naopak růst vývozu zaznamenaly chemikálie a příbuzné výrobky, suroviny nepoţivatelné a minerální paliva a zemědělské a potravinářské výrobky.22

21


22


- 18 -

2. Význam státní podpory exportu Proexportní orientace náleţí v trţních ekonomikách k důleţitým rysům hospodářské politiky. Zejména u menších ekonomik, kde je zapojení do zahraničního obchodu intenzivní, hraje podpora exportu významnou roli. Exportní politika, která je doplňujícím nástrojem státní hospodářské politiky, slouţí především k dokonalejšímu poznání potřeb zahraničních odbytišť, usnadnění přístupu na trhy vývozního zájmu, zprostředkování sluţeb, a k částečnému krytí zvýšených rizik vyplývajících z vývozních obchodů. Systémy státních podpor exportu prošly ve vyspělých trţních ekonomikách různým vývojem, coţ je vidět jak ve značně rozdílném institucionálním uspořádání, tak i v celkové úrovní a podmínkách přístupu k vyčleněným veřejným zdrojům. Společným znakem těchto systémů podpory je vysoký stupeň komplexnosti poskytovaných sluţeb umoţňující zainteresovaným tuzemským firmám vyuţívat pomoci státu v kaţdé fázi vývozu. Úroveň a propracovanost systémů státní podpory je v jednotlivých ekonomikách všeobecně přikládán velký význam z hlediska konkurenční schopnosti tuzemských podniků na zahraničních trzích.23

2. 1. Základní charakteristika podpory exportu Počátky angažovanosti státu v podpoře exportu Hlavní příčinou vzniku státních podpor exportu, byly určité události první poloviny 20. století, které významně ovlivnily vývoj světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. V roce 1929 propukla velká hospodářská krize, která zapříčinila stagnaci mezinárodního obchodu, coţ krizi ještě prohlubovalo. Tato událost vedla k poznání, ţe je nutné v celosvětovém měřítku usilovat o liberalizaci mezinárodního obchodu, která přinese výhody všem stranám v podobě niţších cen výrobků.Takovou událostí byla například první světová válka, která přinesla řadu protekcionistických opatření při válečné obnově evropských zemí. Vlády postiţených států si začaly uvědomovat, ţe oţivení domácí ekonomické aktivity, zvýšení zaměstnanosti a tím i tvorbu hrubého domácího produktu země, lze podpořit uţitím prostředků státního rozpočtu na podporu vývozu zboţí a sluţeb.

23


- 19 -

Podpora exportu však neměla v této době podobu uceleného souboru obecně přijatých pravidel, kterým by se řídily státy v mezinárodním obchodě. Po druhé světové válce byla ekonomická situace velmi chaotická. Negativní dopady dříve uplatňovaných protekcionistických praktik byly dosti velkým ponaučením pro většinu národů. Dne 30. října 1947 se z iniciativy USA sešlo v Ţenevě více neţ 20 států, které vedly mnohostranná jednání o odstraňování překáţek ve vzájemném obchodě. Výsledkem tohoto setkání bylo podepsání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT – General Agreement on Tariffs and Trade) k němuţ došlo 30. října 1947. Tato dohoda, kterou podepsalo 23 států, mezi nimiţ se tehdy odehrávalo více neţ 80 % světového obchodu, vstoupila v platnost 1. ledna 1948. Všeobecná dohoda o clech a obchodu byla původně zaloţena v rámci Bretton Woodské konference jako součást většího plánu na obnovení hospodářství po 2. světové válce. Hlavním důvodem vzniku bylo sníţení překáţek v mezinárodním obchodu. Toho bylo dosaţeno mnoţstvím různých dohod o sníţení celních bariér, kvantitativních omezení obchodu a dotací. Tato dohoda neměla mít trvalý charakter, slouţila jako provizorium, přesto byla dále postupně rozšiřována, upravována, docházelo k dalšímu postupnému odbourávání obchodních omezení a připojovaly se k ní další státy.24 Dalším významným krokem k liberalizaci světového obchodu bylo podepsání dohody o zřízení Světové obchodní organizace v Marrákeši roku 1994, následovalo zaloţení Světové obchodní organizace (WTO – World Trade Organization25). Nedílnou součástí této dohody je řada mnohostranných dohod včetně dohody GATT ve znění Uruguayského kola. Dohody Světové obchodní organizace se tak staly jedinými pravidly obecně přijatými pro fungování mechanizmů v mezinárodním obchodě včetně řešení vzájemných obchodních sporů mezi státy. Tyto dohody výslovně zakazují poskytování vývozních subvencí na vývoz jakéhokoli výrobku, jestliţe tato subvence má za následek prodej takového výrobku pro vývoz za niţší cenu, neţ je srovnatelná cena podobného výrobku pro kupující na domácím trhu. Neuspokojivá efektivnost vyuţívání prostředků na stimulování vývozního podnikání vedla ve druhé polovině 80. let řadu vyspělých trţních ekonomik ke krácení částek přidělovaných do fondů pro rozvoj vývozu. Od druhé poloviny 80. let se strategie hospodářských politik v oblasti exportu začaly vyznačovat omezováním přímých podpor

24

Specializované bankovnictví, s. 98,99

25

WTO – Světová obchodní organizace

- 20 -

vývozu ve prospěch podpor nepřímých při důslednějším prosazování zásad volné soutěţe.26

Význam exportu z pohledu podnikatelů Samotný vstup na zahraniční trh je pro podniky vyrábějící výrobky či poskytující sluţby strategickým rozhodnutím. Základními poţadavky pro toto rozhodnutí je zvolit cílový trh, vybrat produkty a aktivity, které budou pro zvolený trh vhodné, vybrat formu vstupu na daný trh a stanovení podnikatelských cílů pro zvolený trh. V podmínkách České republiky, jako malé a velmi otevřené ekonomiky, je rozhodnutí vstupu na zahraniční trh, mnohdy jedinou moţností jak efektivně podnikat v řadě výrobních či sluţby poskytujících oborů. Protoţe český trh je charakteristický značnou otevřeností, při které na něm zahraniční subjekty mohou působit bez značného omezení, musí kaţdý podnik působící na českém trhu čelit zahraniční konkurenci. Odběratelé porovnávají nabízené produkty s dováţenými výrobky či sluţbami nabízenými zahraničními firmami z hlediska technické úrovně, kvality, designu, módnosti, ale i úrovně a komplexnosti sluţeb.27 Hlavním motivem ke vstupu podniků na zahraniční trh je vysoká konkurence na trhu domácím. Hledají proto nové odbytové moţnosti, či podnikatelské příleţitosti. Očekávají přitom určité potencionální přínosy a to především: -

rozšíření odbytových a nákupních trhů a jejich diverzifikace, vedoucí většinou k vyšší stabilitě podnikatelské činnosti

-

zvýšení obratu, které umoţňuje zpravidla vytvoření většího manévrovacího prostoru

mezi

vynaloţenými

náklady,

dosaţenými

výnosy

a

celkovým

hospodářským výsledkem -

možnost prohloubení specializace, při které by podnik realizoval ekonomické výhody z vyšší sériovosti

-

snížení závislosti na vývoji konjunktury ovlivněné skutečností, ţe trhy v různých zemích se mohou ve stejné době nacházet v diferencovaných fázích konjunkturního cyklu

-

získání nových podnikatelských příležitostí, pro jejichţ vyuţití má daný podnik předpoklady (materiální, personální, technické, finanční)

26


27

Finanční strategie v mezinárodním podnikání s. 9

- 21 -

-

realizace komparativních výhod, které mohou zvýšit konkurenceschopnost podniku a jejichţ vyuţití můţe záviset na teritoriálním rozloţení jeho podnikatelských aktivit (kvalifikace pracovní síly, úroveň mzdových nákladů, daňové zvýhodnění, dostupnost surovin, vysoká kvalita výrobku, design, výzkumný potenciál a jiné)28

Podnikatelé však musí vzít v úvahu, ţe působení na zahraničních trzích s sebou přináší mimo pozitivních výsledků i určité komplikace. Komplikace plynoucí z ekonomického prostředí Ekonomické prostředí zahraničního trhu je jiné neţ prostředí domácího trhu. Vyváţené výrobky a sluţby jsou určeny jinému zákazníkovi, který má své sociálně-kulturní odlišnosti. Je proto nutné respektovat jeho potřeby, vkus a preference. Určitá specifika lze hledat také u zahraničních obchodních partnerů. Ti mají na jednotlivých zahraničních trzích rozdílnou morálku, zvyklosti, finanční sílu či slabost, nebo způsoby obchodního jednání.29 Rozdíly v právním prostředí Podnikatel vstupující na zahraniční trh, se musí řídit platnými zákony, pravidly a předpisy regulujícími podnikání, standardy, technickými normami, obchodními zvyklostmi a obchodně politickými opatřeními uplatňovanými při dovozu a vývozu zboţí. Například jsou-li v zemi, do které vyváţíme, přísné limity a předpisy na ochranu ţivotního prostředí, nelze tam dováţet produkty, které tyto normy překračují. Geografické vzdálenosti Tento fakt způsobuje vyšší nároky na zdroje. Například při přepravě zboţí se mohou tyto poţadavky týkat balení zboţí, volby dopravní cesty a dopravního prostředku, obtíţnější péče o zboţí během dopravy, výše dopravních nákladů nebo nákladů na pojištění. Dalším problémem můţe být financování obchodů po dobu pohybu zboţí k zahraničnímu odběrateli nebo při platebním styku se zahraničím. K realizaci obchodu je proto často potřeba vyšší součinnost specializovaných firem a institucí ve srovnání s odbytem na domácím trhu. Jde zejména o vyuţívání sluţeb speditérů, dopravců, bank a pojišťoven.

28

Finanční strategie v mezinárodním podnikání, s.8

29


- 22 -

Obtížná komunikace Komunikace se zahraničním trhem bývá většinou sloţitější a náročnější, zejména z hlediska časového, jazykového i psychologického. Efektivní komunikace se zahraničním trhem je zaloţena na systematickém získávání informací o daném trhu, o podnikatelských příleţitostech a skutečných i potencionálních obchodních partnerech. Obtíţnost informační výměny roste s vyšší mírou odlišnosti prostředí daného trhu z hlediska způsobu ţivota a kulturních tradic. V některých případech můţe obchodní spolupráce vyţadovat i určitou formu přítomnosti na trhu.30

Základní rysy moderní proexportní politiky Moderní proexportní politika by měla být zaměřena na následující činnost: -

podporuje vědeckotechnický rozvoj a stimuluje priority příslušného období,

-

je politikou regionální,

-

věnuje velkou pozornost malému a střednímu podnikání,

-

podporuje formování určitých ekonomických struktur (odvětví s největší přidanou hodnotou),

-

snaţí se o co nejefektivnější vyuţití státních prostředků, vyčleněných na politiku podpor, coţ se odráţí v selektivitě podpor, ale i v nárocích ze strany platících účastníků na kvalitu poskytovaných sluţeb či podpor.

Nástroje a opatření proexportní politiky lze členit zhruba do následujících skupin: -

finanční pomoc pro exportéry,

-

technická pomoc pro exportéry,

-

informační a poradenské sluţby pro exportéry,

-

výchova pracovníků pro zahraničně-obchodní činnost,

-

oceňování nejvýkonnějších exportérů31.

30


31

Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU, s. 41,42

- 23 -

Finanční pomoc pro exportéry Mezi základní druhy finanční pomoci pro exportéry patří úvěrování vývozu a státní vývozní záruky (pojištění). Nejvýznamnější součást vývozního financování se zapojením státních zdrojů vyspělých trţních ekonomik tvoří zvýhodněné překlenovací úvěry poskytované na období mezi vznikem a splatností zahraniční pohledávky, které vyváţejícím podnikům umoţňují předkládat nabídky konkurenčně způsobilé rovněţ v oblasti úvěrových a úrokových podmínek. Tento druh podpory exportu je však od konce 70. let limitován Dohodou zemí OECD32 o přípustných podmínkách vývozních úvěru s vládní podporou, aby nedošlo k výraznému narušení konkurenčních podmínek. Kromě exportních úvěrů ze státních prostředků mohou získat exportéři úvěry ze zdrojů soukromých při kombinaci se státní zárukou za úvěr. Většina úvěrových rizik je pojistitelných u obchodních pojišťoven, existují však rizika, která nejsou trţním způsobem pojistitelná. Zejména v těchto případech poskytují vládní instituce záruku pro exportéry. Kromě pojišťování obchodních a politických rizik nabízejí státem pověřené instituce ve vyspělých trţních ekonomikách další druhy pojistného krytí v souvislosti s vývozem. Například pojištění směnných kurzů a investic tuzemských podniku v zahraničí, záruky za nabídku, platby předem, plnění smlouvy a ručení. Technická pomoc vývozcům Jedná se o pomoc při řešení či zajišťování následujících úkolů: -

získávání informací

o zahraničních předpisech,

normách

a

technických

poţadavcích, -

zajišťování odborných technických překladů,

-

pomoc při schvalování řízení tuzemských výrobků v zahraničí,

-

zajištění konzultací specialistů v technických otázkách,

-

pomoc při budování prodejní sítě a vytváření obchodních průmyslových středisek v zahraničí,

-

pomoc při sestavování vývozních projektů. V některých zemí existují na příslušných ministerstvech oddělení vývozních projektů a vývozní politiky, která koordinují vládní podporu průmyslových odvětví při investování v zahraničí.

32

OECD (Organization for Economic Cooperation Development) - Organizace pro mezinárodní spolupráci

a rozvoj

- 24 -

Informační a poradenské služby pro exportéry Tyto sluţby slouţí k zajišťování trvalého přísunu informací ze zahraničních trhů a poskytování poradenských sluţeb. Sluţby jsou většinou poskytovány specializovanými vládními institucemi, zčásti soukromými firmami, podporovanými státem. Příslušné instituce pracují na bázi rozvětvené sítě spolupracovníků ve všech významných hospodářských a obchodních centrech dané země v zahraničí i v tuzemsku. Součástmi této sítě jsou: -

obchodní oddělení při zastupitelských úřadech,

-

smíšené obchodní komory,

-

státní nebo polostátní informační a poradenské instituce pro vývozní podniky,

-

nezávislí soukromí vývozní poradci, na jejichţ sluţby poskytuje stát podnikům limitované příspěvky,

-

státní úřady, eventuálně instituce.33

Zajímavou zkušeností proexportní politiky vyspělých trţních ekonomik je důraz kladený na vytváření celkového proexportního klimatu. K němu patří zejména jiţ dlouhodobě systematicky prováděné hodnocení a ocenění vývozních podniků s nejlepšími výsledky. Mezi hlavní kritéria hodnocení exportních výsledků patří: -

exportní schopnost (podíl vývozu na celkovém obratu podniku),

-

dynamika růstu vývozních příjmů,

-

výsledky z pronikání na nové vývozní trhy.34

Ocenění podniků s nejlepšími exportními výsledky jsou různá: -

ve Francii je ročně uděleno 6 „vývozních Oskarů―,

-

v Belgii jsou ročně uděleny 3 „velké vývozní Oskary― a dalších 14 Oskarů,

-

v Británii je kaţdoročně propůjčována 40-50 nejúspěšnějším vývozním podnikům „cena královny za vývozní výkony―,

-

v USA je to „cena prezidenta za vývozní výkony― pro exportéry a „cena prezidenta za vývozní sluţby pro podniky―, pro firmy, které vývozcům účinně napomáhají35.

33

Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU, s. 43, 44

34

Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU, s. 44

35

Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU, s. 45

- 25 -

Prosazování selektivního pojetí podpory vývozu a celkové krácení veřejných prostředků na realizaci exportních programů, je provázeno rychlým rozvojem státních informačních a poradenských sluţeb pro vývozní firmy a intenzivnější zapojování vládních orgánů do různých forem vývozních kampaní, i rozšiřováním morálních stimulů nenáročných na finanční prostředky. Oblast informačních a poradenských sítí je povaţována v současné době za hlavní sféru rozšiřování působení státu na podporu exportního podnikání. Z tohoto důvodu patří k významným formám podpory exportního podnikání i jeho propagace. Stát dotuje a organizuje například výstavní a veletrţní akce nebo přednáškové činnosti, které probíhají pod záštitou pověřené vládní instituce ve spolupráci s obchodními komorami, průmyslovými svazy, bankami a dalšími veřejnými soukromými institucemi.

2. 2. Institucionální rámec proexportní politiky ČR Proexportní politika musí být vytvářena a koordinována z jednoho místa, musí být koncipována na zásadách rezortního partnerství a partnerství státu se soukromým sektorem. Mezi nejdůleţitější úkoly proexportní politiky je mimo jiných cílů rovněţ koordinace proexportní politiky a posílení spolupráce mezi všemi subjekty, které se na proexportní politice podílejí. Těmito subjekty jsou: -

ústřední orány státní správy (především Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany),

-

instituce, které stát za účelem podpory exportu zřídil (především agentura CzechTrade, ČEB, EGAP, Správa českých center, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Centrála cestovního ruchu),

-

jednotlivé podniky a jejich organizační sdružení (především Hospodářská komora,

Svaz

průmyslu

a

dopravy,

Konfederace

podnikatelských

a

zaměstnavatelských svazů ČR a jejich sdruţení Podnikatelská a zaměstnavatelská rada ČR).

- 26 -

Ústřední orgány státní správy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Mezi výše uvedenými subjekty mají rozhodující roli v provádění proexportní hospodářské politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí, dalšími ústředními orgány státní správy a ekonomickými subjekty (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, a jiné) formuluje hlavní úkoly zastupitelských úřadů ČR a jejich obchodně-ekonomických úseků a řídí a koordinuje jejich činnost v zahraničně-ekonomické oblasti. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci svých kompetencí v oblasti zahraničněobchodní politiky a na základě dohody s MZV z roku 1998 upřesněné v roce 2000 metodicky řídí Obchodně-ekonomické úseky v zahraničí a odpovídá v souladu s kompetenčním zákonem za státní podporu exportu.36Hlavními činnostmi prováděnými Ministerstvem průmyslu a obchodu přímo ovlivňující export jsou: -

koordinace zahraničně obchodní politiky ČR ve vztahu k jednotlivým státům,

-

zabezpečení sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod,

-

realizace obchodní spolupráce s ES37, ESVO38, WTO a jiných mezinárodních organizací a integračních seskupení,

-

řízení a vykonávání činnosti spojených s uplatňováním licenčního reţimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím,

-

posuzování dovozu dumpingových výrobků a přijímání opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků39.

V souvislosti s výše uvedenými subjekty, které se na realizaci proexportní politiky podílejí, je nutno zmínit, ţe posílení spolupráce mezi všemi subjekty, které se na proexportní politice podílejí patří k hlavním úkolům Ministerstva obchodu a průmyslu, jako vůdčí instituce proexportní politiky.

36

http://www.mpo.cz/dokument1926.html, dostupné dne 28. února 2009

37

Evropské společenství

38

Evropské společenství volného obchodu

39


- 27 -

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyuţívá k naplnění záměru koordinace proexportní politiky tyto základní formy spolupráce: -

jednání se všemi výše uvedenými partnery v rámci běţného pracovního reţimu,

-

účast zástupců MPO v řídících orgánech proexportních organizací,

-

naplňování jiţ uzavřených dohod o spolupráci,

-

vytváření podmínek pro prohloubení spolupráce mezi jednotlivými partnery,

-

jednorázové akce s proexportním zaměřením,

-

účast MPO v České radě na podporu podnikání a exportu,

-

společná prezentace proexportních institucí pod záštitou MPO,

-

podnikatelské mise40.

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Ministerstvo zahraničních věcí odpovídá za oblast zahraniční politiky a koordinaci vnějších ekonomických vztahů. V rovině mnohostranných vztahů je úkolem MZV ve spolupráci s MPO upevňovat postavení České republiky v mezinárodních ekonomických organizacích jako je OECD, SB41, MMF42, WTO . Ministerstvo zahraničních věcí působí v zahraničí především prostřednictvím Zastupitelských úřadů. Úkolem Zastupitelských úřadů v zahraničí je péče o ekonomický rozměr dvoustranných vztahů..Činnost ekonomických diplomatů se zaměřuje na vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obchodních kontaktů a na podněcování zájmu zahraničních investorů o přímé zahraniční investice v České republice. Součástí ekonomické diplomacie jsou i jednání představitelů státu, vysokých státních úředníků i podnikatelských misí o konkrétních otázkách vnějších ekonomických vztahů. Zahraniční sluţba se zabývá vnějšími ekonomickými vztahy nejen podpůrně, ale i primárně. V řadě zemí nejsou na Zastupitelských úřadech (ZÚ) obchodněekonomické úseky a jejich roli personálně realizuje a přejímá Ministerstvo zahraničních věcí ČR prostřednictvím diplomatů, pověřených dalšími agendami. Na většině ZÚ ale působí alespoň jeden obchodně-ekonomický diplomat, jehoţ primárním úkolem je zajišťovat obchodně-ekonomické úkoly.43

40


41

Světová banka

42

Mezinárodní měnový fond

43

http://www.mzv.cz/public/f8/8c/9e/72946_14945_EkonomickaDimenzeZahranicniPolitiky.pdf,


- 28 -

Obchodně ekonomické Úseky zastupitelských úřadů v zahraničí (OEÚ ZÚ) Zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a jejich obchodně ekonomické úseky plní významnou roli při prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky. Náplní jejich činnosti je podpora národních orgánů a institucí a dalších subjektů při rozvíjení bilaterálních kontaktů, zajišťování skutečností významných pro přípravu národních stanovisek a podkladů, předávání a výměna informací, lobování při prosazování věcí prioritního zájmu a rozvoje hospodářské spolupráce. OEÚ ZÚ jsou zřízeny v souladu s věcným obsahem Dohody o spolupráci mezi MZV a MPO. Podléhají přímému řízení MZV, vyplývajícímu z jeho odpovědnosti za oblast zahraniční politiky a koordinaci vnějších ekonomických vztahů. Při poskytování podpůrné a poradenské činnosti českým podnikatelským subjektům musí zastupitelské úřady dbát na dodrţování principu rovnosti mezi českými podniky a předcházení konfliktu zájmů. Jejich činností v daném teritoriu nesmí docházet k porušování mezinárodních závazků a mezinárodně politických a bezpečnostních zájmů ČR. Činnost obchodně ekonomických úseků je směrem k podnikatelským subjektům orientována na lobování zájmů českých firem v zahraničí a asistenční sluţby dle následujících rámcových okruhů: -

Informace — Poskytování informací subjektům (základní kontakty na potenciální obchodní partnery, doporučení právních sluţeb kanceláří, obchodních komor, informace o zakázkách, projektech a soutěţích v teritoriu, aktivním vyhledávání příleţitostí pro české firmy

-

Asistence — Podpora při prosazování kontaktů, lobování, pomoc při řešení problémů, podpora při zapojení do soutěţí, projektů a tendrů, pomoc při vyhledávání partnerů nebo obchodních spojení

-

Prezentace — Oborové a individuální, podpora firem při účasti na veletrzích a výstavách, podpora přípravy obchodních misí44

Rozsah a formu pomoci, kterou poskytují obchodně ekonomické úseky podnikatelské sféře při aktivitách na zahraničních trzích vymezuje dokument „Zásady spolupráce ZÚ ČR s českými podnikatelskými subjekty v obchodně ekonomické oblasti" Současným trendem zasahujícím OEÚ ZÚ je proces „ekonomizace― české diplomacie a dobudování ucelené sítě OEÚ ZÚ. Zároveň se počítá se zkvalitněním stávající sítě OEU 44


- 29 -

ZÚ. Základními poţadavky na OEU ZÚ je vytvoření účinného systému obchodně ekonomických pracovníků v rámci zastupitelských úřadů, který bude pruţně reagovat na změny na světových trzích a změny ve skladbě českých exportérů. Dále bude postupovat dle

specifických

poţadavků

českých

exportérů.

Tento

systém

bude

důsledně

přizpůsobován i teritoriálním prioritám České republiky v zahraničí a bude respektovat obchodně politické závazky České republiky. K vytvoření tohoto systému je nezbytností koordinované působení OEÚ ZÚ ve spolupráci se zahraničními kancelářemi CzechTrade a Správy českých center.45

Správa českých center (SČC) Česká centra jsou samostatnou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR, jejímţ posláním je prostřednictvím sítě českých center vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s aktivním prosazováním zájmů ČR a uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničně-politickými prioritami státu. Na základě „Statutu― schváleného dne 30. 6. 2004 je hlavní činností organizace prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu. Současný stav a budoucí rozvoj organizace shrnuje dokument „Koncepce činnosti―. Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jeţ působila v zahraničí od počátku 50. let aţ do rozpadu Československé federace. Po vzniku České republiky byla kulturním a informačním střediskům rozšířena náplň činnosti a byla přejmenována na Česká centra. Jejich síť byla rozšířena do dalších států západní Evropy a USA. V roce 2005 dosáhla Česká centra počtu 20-ti zahraničních zastoupení otevřením poboček v Římě a v Košicích. Naše činnost se tak rozšířila do 17-ti zemí světa. Pod vedení Ústředí Českých center patří také Obchodně-technické středisko Čertanovo a Český dům v Moskvě. Mezi hlavní činnosti SČC patří: -

prezentace ČR v zahraničí, zejména v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu,

-

zajišťování informačního servisu o ČR,

-

podporování vnějších ekonomických vztahů ČR.

SČC prezentuje ČR jako moderní zemi s bohatou kulturní tradicí, s rozvinutou a aktivní občanskou společností, otevřenou nadnárodní spolupráci a zapojenou do různých

45

Export-Import-Investice 2005, s. 89,90

- 30 -

mezinárodních aktivit a programů. ČR je představována jako důvěryhodný partner a vyspělý demokratický stát, který je plnohodnotným členem EU. V oblasti vnějších ekonomických vztahů přispívají Česká centra (ČC) k navazování mezinárodní spolupráce, obchodních vztahů a partnerství českých a zahraničních subjektů se zaměřením na podporu exportu zboţí a sluţeb z ČR. Svojí činností na poli cestovního ruchu podporují ČC obraz ČR jako atraktivní turistické destinace s rozvinutou infrastrukturou a zázemím turistických sluţeb. SČC sleduje prostřednictvím své sítě marketingových průzkumů a dalších projektů vnímání ČR v zahraničí. Podílí se na přípravě a realizaci dlouhodobé strategie, další modelace a spoluvytváření pozitivního obrazu ČR v zahraničí. ČC v zemích svého působení těsně spolupracují se Zastupitelskými úřady (ZÚ), se kterým konzultují své programové plány a připravované aktivity. Ty vhodně doplňují oficiální diplomatické vztahy ZÚ v hostitelské zemi46

Česká agentura na podporu exportu Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade), byla zaloţena 1. května 1997 jako národní proexportní organizace Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. CzechTrade poskytuje individuální asistenční sluţby v zahraničí. V současnosti nabízí 30 zahraničních zastoupení v 27 zemích.V zemích EU pomáhá zejména malým a středním firmám nalézt nové kontakty a vyhledává české firmy pro zahraniční zájemce o tuzemské zboţí. Dále pomáhá získat informace ze vzdálených teritorií o technických podmínkách obchodu a buduje databázi potencionálních klientů. Kanceláře úzce spolupracují s českými zastupitelskými úřady a doplňují jejich ekonomické úkoly o praktickou asistenci podle individuálních potřeb českých firem.47 Sluţby agentury jsou dostupné v 15 regionálních zastoupeních vytvořených ve spolupráci se sítí hospodářských komor ČR, přičemţ rozloţení regionálních zastoupení kopíruje jednotlivé kraje. Úlohou agentury CzechTrade je poskytovat komplexní sluţby pro české exportéry ve všech fázích jejich působení. Proto jsou její sluţby koncipovány do jednotlivých oblastí vývoje exportních aktivit.

46

http://www.czechcentres.cz/scc/stranka.asp?ID=796&menu=6178, dostupné dne 28. února 2009

47

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-exportu/nabidka-sluzeb-czechtrade/1000485/2146/,


- 31 -

Tyto oblasti a sluţby k nim příslušné CzechTrade můţeme popsat následovně: 1. Příprava exportní činnosti Tato oblast vychází ze skutečnosti, ţe exportní činnost je strategickým rozhodnutím, kterému předchází náročná příprava. Tato příprava je však na místě aţ poté, co potencinální exportér disponuje vhodným výrobkem či sluţbou pro export a dostatečnými lidskými zdroji pro realizaci exportních aktivit. V této fázi CzechTrade nabízí následující sluţby: Úvodní konzultace - příprava na exportní aktivity Cílem této sluţby je navrhnout kroky, které je třeba realizovat k úspěšnému průniku na zahraniční trhy. Součástí přípravy na exportní aktivity je i výběr vhodného cílového trhu, ke kterému CzechTrade vyuţívá informací získaných prostřednictvím sítě zahraničních kanceláří. Exportní vzdělávání Jedná se o teritoriální semináře, tréninky měkkých dovedností (prodejní, prezentační a komunikační dovednosti) a jazykové semináře. Součástí sluţby exportního vzdělávání je i firemní školení, vhodné v případě, potřeby vyškolit větší mnoţství pracovníků firmy.48 2. Vstup na nový trh Tato oblast zahrnuje poskytování potřebných informací o teritoriu, které má být cílem exportní činnosti. Důraz je kladen především na informace odpovídající individuálním potřebám exportéra. Sluţby v této oblasti zahrnují především poskytování informačních sluţeb kancelářemi CzechTrade, které spočívají hlavně ve zpracování základních charakteristik trhů, poskytnutí základních informací o konkurenci, zajištění cenového průzkumu pro cílový trh, monitoring veletrhů a výstav, zjištění technických překáţek a jiné sluţby dle individuálních poţadavků.49

48

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/zacinam_s_exportem, dostupné dne 3. března 2009

49

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/vstupuji_na_novy_trh

- 32 -

3. Hledání nových zákazníků Sluţby v této oblasti se zaměřují na pomoc exportérům při vyhledávání a oslovení vhodných partnerů k vytvoření či rozšíření exportních podnikatelských aktivit. Mezi tyto sluţby patří: -

vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí podle určitých kritérií v databázi Kompass, kterou CzechTrade provozuje

-

zjišťování bonity potencionálních obchodních partnerů v zahraničí

-

asistenční sluţby zahraničních kanceláří CzechTrade, při hledání nových obchodních partnerů50

4. Marketingová podpora Zde se jedná zejména o následující formy marketingové podpory: -

Prezentace firmy v zahraničí - nutná k navázání kvalitních obchodních vztahů, je prováděna formou prezentace na veletrzích nebo katalogovou prezentací

-

Moţnost členství v Exportním klubu CzechTrade, který umoţňuje nepřímo ovlivňovat proexportní politiku51

5. Dotační programy Tato důleţitá oblast se zaměřuje na malé a střední podniky, které provozují obchodní aktivity na zahraničních trzích. Jedná se o dva programy: Aliance a Marketing. Agentura CzechTrade zde hraje roli implementační agentury. Program Aliance CzechTrade je poskytovatelem podpory v rámci programu Aliance, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programů podpory malého a středního podnikání s platností na rok 2007. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů na zahraničních trzích. Účastníkem tohoto programu můţe být pouze malý nebo střední podnik ve smyslu Nařízení Komise ES č. 70/2001 o aplikaci článků 87 a 88 Smlouvy o zaloţení ES na veřejnou podporu ve prospěch malého a středního podnikání, který vede účetnictví. Program Aliance podporuje mezinárodní marketingové

50

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/hledam_nove_zakazniky, dostupné dne 3. března 2009

51

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/potrebuji_marketingovou_podporu,

dostupné dne 3. března 2009

- 33 -

aktivity aliance v podobě seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichţ výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují. Program Marketing Program Marketing je uveden v rámci Operačního programu Průmysl a Inovace. Tento program má za cíl podporu konkurenceschopnosti českých podnikatelů na zahraničních trzích, má přispět k rozvoji aktivit exportérů po vstupu České republiky do Evropské unie na zahraničních trzích a zvýšit moţnosti vyuţití exportních příleţitostí, které na světovém trhu existují. Hodnotícím kritériem je zvýšení exportu do daného teritoria.52

Česká exportní banka (ČEB) Zahájení činností ČEB Česká exportní banka, a. s. byla zaloţena zakladatelskou smlouvou dne 22. 12. 1994 jako specializovaná bankovní instituce státní podpory vývozu. Zakladateli se stala jiţ dříve zaloţená Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) a zástupci státu. Roli zástupců státu převzaly tyto orgány státní správy ČR: Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo hospodářství ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Základní jmění bylo rozděleno na 150 akcií o jmenovité hodnotě 10,000.000 Kč znějících na jméno. Vlastníky akcií jsou příslušná ministerstva a EGAP. V současné době EGAP vlastní 27% akcií a zbývajících 63% vlastní stát. Povolení působit jako banka v souladu se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách získala ČEB od České národní banky 6. 2. 1995. Původně vydaná licence se zaměřovala pouze na nejzákladnější činnosti. V prvním období své existence se ČEB kromě běţných bankovních činností soustředila zejména na zahájení aktivit spojených s hlavním předmětem své činnosti, a to zvýhodněným financováním. Sloţitost a časová náročnost přípravy vývozních úvěrů ve spojení s nutností rozšíření sluţeb pro exportéry ukázaly, ţe je potřeba původní bankovní licenci rozšířit tak, aby činnost ČEB mohla pokrývat komplexní potřeby českých exportérů.53

52 53

http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/dotacni-programy, dostupné dne 3. března 2009 Finanční strategie v mezinárodním podnikání, s. 150

- 34 -

Právní rámec ČEB ČEB zabezpečuje zvýhodněné financování exportu na základně zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění zákona 60/1998 Sb. a na základně doplnění zákona č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu. Jako banka podléhá samozřejmě obecným ustanovením platným pro instituce bankovního sektoru podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zároveň i veškerým obecně platným předpisům a pravidlům, která stanovuje Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. Podpořené financování poskytuje ČEB v souladu s právem Evropských společenství, Evropské unie, zejména s mezinárodními pravidly, jeţ jsou zakotvena v Konsenzu OECD, s podmínkami vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci a s dalšími mezinárodními pravidly jimiţ je Česká republika vázána. V úvěrových operacích postupuje ČEB podle „Všeobecných obchodních podmínek pro poskytování úvěrů―, které schválilo Ministerstvo financí ČR v dohodě s Českou národní bankou54 Zásady pro poskytování služeb Českou exportní bankou Svým charakterem se ČEB zařadila mezi Exportní úvěrové agentury, které jsou zřizované a podporované státem a jejichţ rozhodujícím úkolem je podpora domácích vývozců formou poskytování zvýhodněného financování. Česká exportní banka vykonává činnost v úzké spolupráci -

se státními institucemi pro vybudování a zdokonalování koncepce podpory vývozu,

-

s EGAP pro rozloţení rizik plynoucích z vývozu a rozvoj nových jiţ pouţívaných produktů pro podporu vývozu,

-

s mezinárodními institucemi pro získání potřebných kontaktů, zkušeností a vazeb na mezinárodní praxi,

-

s mezinárodními finančními institucemi a exportními úvěrovými agenturami pro zajištění účasti českých exportérů ve významných projektech.

54

http://www.ceb.cz/content/view/5/49/, dostupné dne 3. března 2009

- 35 -

Mezi zásady pro poskytování sluţeb Českou exportní bankou patří i podmínky poskytování zvýhodněných úvěrů. Zvýhodněné financování lze poskytnout na vývozy, které splňují následující základní kritéria: -

zboţí je vyváţeno za komerčních podmínek obvyklých v daném oboru na mezinárodních trzích

-

podíl českých producentů je minimálně 50% celkové hodnoty vyváţeného zboţí, či sluţeb

-

přijatelné zajištění, zejména u EGAP, a. s.

-

proti ţadateli nesmí výt vedeno konkurzní řízení

-

zboţí je vyváţeno na střednědobý, nebo dlouhodobý úvěr

-

vývozcem je česká právnická nebo fyzická osoba

-

vyrovnané závazky vůči státu55

Exportní garanční a pojišťovací společnost a. s. Zahájení činnosti a vývoj EGAP EGAP, a. s. byla zaloţena na základě institucionálního zabezpečení proexportního programu federální vlády v únoru 1992 s cílem poskytnout našim vývozcům podporu formou úvěrového pojištění, která je obvyklá ve vyspělých trţních ekonomikách. Po vzniku samostatné České republiky se EGAP změnil na základě usnesení vlády ČR č. 746/1993 na akciovou společnost vlastněnou českým státem, jehoţ akcionářská práva vykonávají příslušné orgány státní správy, kterými jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo zemědělství.56 Po vzniku samostatné České republiky do roku 1995 se dále rozvíjely sluţby na podporu vývozu v oblasti pojištění, mezinárodní spolupráce a vytváření potřebného legislativního rámce pro činnost EGAP. V tomto období došlo téţ k zaloţení a vzniku ČEB, jako dceřiné společnosti EGAP, pro oblast zvýhodněného financování vývozních úvěrů. Toto období bylo završeno přijetím zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Na základě tohoto zákona dochází k dalšímu rozvoji činnosti EGAP. Pojistné fondy pro pojišťování teritoriálních rizik definované tímto zákonem byly postupně doplňovány jednak ze státního rozpočtu, jednak ve stále větší míře z vlastních zdrojů 55

Specializované bankovnictví, s. 144

56

Finanční strategie v mezinárodním podnikání, s. 119

- 36 -

EGAP, čímţ se zvyšovala pojistná kapacita EGAP. Došlo k výraznému rozvoji obchodní činnosti jak v oblasti pojištění teritoriálních, tak krátkodobých komerčních rizik. V této době se však makroekonomické prostředí stalo pro exportéry mnohem náročnějším a to zejména nepříznivým vývojem obchodní bilance a vyčerpáním pozitivních dopadů devalvace koruny. Postupující liberalizace podmínek v zahraničně-obchodní činnosti českých firem zvýšila nároky na konkurenceschopnost českých exportérů, čímţ se v tomto období dále zvyšoval význam úvěrového pojištění pro zabezpečení konkurenceschopných podmínek financování vývozu. V souvislosti s tímto vývojem rostla rizikovost pojištěných vývozů a v roce 1997 významně narostla hrozba pojistných událostí. Začátkem roku 1998 došlo ke schválení novely zákona č. 58/1995 Sb., jejíţ návrh byl spojen s aktivní účastí EGAP. Touto novelou vznikla pro EGAP moţnost provozovat některé nové typy pojištění spojené především s financováním výroby pro vývoz, se zárukami nezbytnými pro účast českých vývozců v mezinárodních tendrech a s investováním českých právnických osob v zahraničí. EGAP se stala významnou součástí finančního systému v ČR a současně se aktivně zapojila do činnosti Bernské unie (Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů), jejíţ členem se stala v roce 1998. EGAP se jako reprezentant ČR zároveň zapojila do práce Konsensu OECD, s cílem dosáhnout členství ve skupině účastníků, takzvaných participantů. Členem skupiny participantů se ČR stala v roce 2001. Tyto aktivity přinesly přístup k rozsáhlým databázím informací a intenzivní výměnu zkušeností s partnerskými zahraničními institucemi. Od roku 1999 EGAP nabízela českým vývozcům a bankám financujícím vývoz téměř obdobnou strukturu pojistných produktů jako zahraniční úvěrové pojišťovny, zejména pojištění dodavatelských úvěrů, odběratelských úvěrů, úvěrů na předexportní financování výroby, bankovních záruk, investic českých právnických osob v zahraničí, kurzových rizik spojených s odškodněním a pojištění krátkodobých tuzemských pohledávek. Kromě pojištění se státní podporou provozuje EGAP od počátku své činnosti také komerční pojištění, které je v praxi státní úvěrové pojišťovny povaţováno za doplňkovou sluţbu. Zatímco u pojištění se státní podporou vývozních úvěrových rizik jde o rizika trţně nezajistitelná, pak pojištění krátkodobých pohledávek lze zajistit zajišťovací smlouvou sjednanou se specializovanými zahraničními zajišťovnami na trţní bázi. EGAP proto vstoupila do společenství Credit Aliance, zaloţeném na jednotné metodice a podmínkách pojištění a poskytujícím naprosto rovné podmínky zájemcům o pojištění ze všech zemí, jejichţ úvěrové pojišťovny jsou členy.

- 37 -

Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k harmonizaci českých předpisů s předpisy EU. Hlavní změnou pro EGAP se stala skutečnost, ţe uţ nemusí pouze pasivně přejímat přijatá pravidla, ale můţe se na jejich přípravě aktivně podílet. Změnilo se rovněţ postavení vůči Konsensu OECD. Zatímco dříve byla ČR prostřednictvím EGAP samostatným členem, dnes je ve stejné pozici jako ostatní členské země EU, které jsou na jednání a rozhodování Konsensu reprezentovány Evropskou komisí. Společná stanoviska členských zemí EU pro jednání participantů Konsensu se vytvářejí na pravidelných koordinačních poradách v Bruselu. 57 Právní rámec EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. vznikla jako úvěrová pojišťovna vykonávající pojišťovací činnost podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví na základě povolení Ministerstva financí ČR. Pojišťovací činnost se státní podporu provádí EGAP na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Činnost EGAP dále upravuje prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jediným akcionářem EGAP je stát, Česká republika,

který

vykonává

svá

akcionářská

práva

prostřednictvím

ministerstev

(Ministerstva financí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zemědělství ČR).58 Komerční úvěrová pojišťovna, a. s. (KÚP) O zaloţení dceřiné společnosti Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s. KÚP a převedení komerčního pojištění do její působnosti rozhodla v lednu roku 2005 valná hromada EGAP. V další etapě se uvaţuje o prodeji akciového podílu v KÚP strategickému partnerovi s cílem získat přístup k vyspělým technologiím, produktům a především databázím a know-how. Zaloţení dceřiné společnosti je krokem k praktické realizaci "Koncepce dalšího rozvoje státní podpory vývozu formou úvěrového pojištění a financování vývozu se státní podporou". EGAP je jediným akcionářem KÚP. Fungování pojišťovny v rámci větší mezinárodní skupiny je nezbytným předpokladem pro optimální rozvoj komerčního pojištění, kterým se rozumí další zkvalitňování, zlevňování a zlepšování dostupnosti pojišťovacích sluţeb pro české exportéry a rovněţ rozšíření nabídky 57

http://www.egap.cz/o-nas/historie/index.php, dostupné dne 3. března 2009

58

http://www.egap.cz/o-nas/legislativni-ramec-cinnosti/index.php, dostupné dne 3. března 2009

- 38 -

o další sluţby související s úvěrovým pojištěním, např. poskytování informací, vymáhání pohledávek59

Rizika pojistitelná u EGAP Rizika, která ohroţují úhradu pohledávky z českého vývozu za zahraničním dluţníkem dělíme na teritoriální a komerční. Teritoriální rizika Tato rizika, která ohroţují splatnost zahraničních pohledávek českých vývozců a omezují výnosnost zahraničních investic českých právnických osob vyplývají z politické, finanční a makroekonomické situace země zahraničního dluţníka. Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti vyhodnocených modelem se zvaţuje i nekvantifikovatelný faktor politického rizika a další faktory a zkušenosti nezahrnuté do vstupních dat modelu. Země jsou zařazovány, do rizikových kategorií 1 aţ 7, kde sedmou kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a první kategorii země s minimální úrovní rizika. Klasifikace kaţdé země probíhá zpravidla jednou ročně, nedojde-li k mimořádnému vývoji. Zvláštní skupinu zemí představuje kategorie nula, kde jsou zařazeny země s vysokými příjmy na obyvatele (aktuálně minimálně 9 656 USD). U exportních úvěrů do těchto zemí se neuvaţuje s existencí teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik by mělo probíhat na trţním principu, tedy bez státní podpory. Takovými zeměmi jsou například: Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Lichtenštějnsko, Lucembursko, Německo, Holandsko, Rakousko, Švýcarsko, USA a jiné.60 Komerční rizika Pojištění komerčních rizik, ohroţujících dosaţení inkasa jako je platební neschopnost nebo nevůle, poskytuje EGAP na komerční bázi, se zajištěním u předních zahraničních komerčních zajišťoven.61

59

http://www.kupeg.cz/redsys/, dostupné dne 3. března 2009

60

http://www.egap.cz/dulezite-informace/rozdeleni-zemi-podle-rizika/index.php,dostupné dne 3. března 2009

61

Specializované bankovnictví, s. 132

- 39 -

2. 3. Vývoj proexportní politiky ČR V průběhu devadesátých let, v souvislosti s celkovou ekonomickou reformou a transformací zahraničního obchodu, se vyvíjela také oblast státní podpory exportu. Došlo k reorganizaci ústředních orgánů státní správy, včetně rezortů, jejichţ činnosti byly spojeny s výkonem či podporou zahraničního obchodu a tudíţ i podporou exportu. Scénář hospodářské reformy však u svého zrodu nepočítal s potřebou existence specifických nástrojů podpory exportu. Za základní nástroje byla povaţována výrazná devalvace domácí měny a liberalizace zahraničně obchodních aktivit. Toto zaměření vládní hospodářské politiky, které dominovalo aţ do roku 1997, vyjadřovalo názory „totálních liberalistů―, kteří byly proti jakémukoli zasahování státu do trţních aktivit. Jejich hlavní myšlenkou bylo, ţe kaţdý výrobce se musí na trhu domácím i trhu zahraničním prosazovat výlučně kvalitou svých výrobků a sám měřit síly s konkurencí.62 Mezi oponenty „totálních liberalistů― patřily zejména zástupci hospodářských korporací, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jejich názory poukazovali na realitu

proexportní

politiky

v hospodářské

politice

většiny

trţních

ekonomik,

ať vyspělých či rozvojových. Zvaţování určitých proexportních opatření nastalo v podstatě aţ jako reakce na dynamický růst pasivního salda obchodní bilance, které po r. 1996 začalo působit problémy v platební bilanci a bylo příčinou znejistění zahraničních investorů pro podnikání v ČR. Postupně byly vytvářeny legislativní podmínky pro vznik a činnost státních i nestátních organizací, jejichţ aktivity v různé míře s podporou exportu souvisejí. Důleţitým mezníkem byl rok 1995, ve kterém byl schválen a přijat zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Tento zákon přinesl stabilnější podmínky pro fungování jediné instituce proexportního charakteru, která v té době fungovala. Touto institucí byla Exportní a garanční pojišťovací společnost, a. s. (EGAP), zaloţená roku 1992. Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou byl impulzem pro zřízení dalších proexportních institucí s podporou státu a to České exportní banky v roce 1995 a České agentury na podporu obchodu (CzechTrade) v roce 1997..63 Po zřízení těchto proexportních institucí se ukázalo, ţe jejich činnosti a produkty nejsou dostatečně koordinovány. Jistou výjimkou byla koordinace České exportní banky

62

Export-Import-Investice, s.57,58

63

Zahraničně obchodní politika v procesu asociace EU, s.103, 104

- 40 -

a EGAP, protoţe jejich spolupráce byla zakotvena ve výše zmíněném zákoně č. 58/1995 Sb. a č. 166/1993 Sb o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Na základě těchto zákonů musí být veškeré produkty státní podpory vývozu nabízené ČEB povinně pojištěny u EGAP. K systémovému řešení celé oblasti státní podpory exportu došlo aţ v dubnu 1999, kdy vláda ČR vzala na vědomí materiál „Proexportní politika―. Tento dokument vymezuje a zakládá hlavní principy českého modelu státní podpory exportu: „Státní proexportní politika má charakter nepřímé podpory, zachovává klima volné hospodářské soutěže, je v souladu se všemi relevantními mezinárodními závazky, které ČR dobrovolně přijala respektuje pravidlo rovného přístupu. Z hlediska instrumentálního jsou součásti státní proexportní politiky jenom takové nástroje a opatření, které mají přímý a výhradní vztah pouze k exportním procesům. Do státní proexportní politiky s jinými oblastmi hospodářské politiky státu, přestože jejich souvislosti jsou nesporné a jistá míra překrývání je pochopitelná. Řídící roli v rámci státní proexportní politiky, ne ve smyslu direktivním, ale organizačně koordinačním, zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Tento nezpochybnitelný fakt vychází nejen z podstaty věci v tom smyslu, že MPO vykonává většinu proexportních aktivit, ale především z kompetenčního zákona. V něm je mimo jiné explicitně uvedeno, že MPO je ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod a podporu exportu. Konstrukce proexportní politiky je založena na třech úrovních. Základním stavebním elementem je proexportní nástroj či opatření. Vyšší úrovní je potom oblast proexportní politiky, v níž se sdružují nástroje a opatření se stejným nebo obdobným zaměřením svého účinku. V případě českého modelu státní podpory exportu definujeme pět základních oblastí. I. Odstraňování tarifních a netarifních bariér vývozu, zahraničně obchodní strategie, koordinace státní proexportní politiky II. Financování pojišťování vývozu se státní podporou, adresná rozvojová pomoc III. Informatika, poradenství, asistence a odborné vzdělávání IV. Propagace a prezentace českých produktů a subjektů v zahraničí V. Doplňková či časově omezená proexportní opatření

- 41 -

Těchto pět oblastí dohromady vytváří třetí úroveň státní proexportní politiky, tedy konzistentní systém, jehož produkty mají komplementární účinek.“64 Tyto základní principy státní proexportní politiky zůstávají v zásadě zachovány. Následující materiály „Koncepce proexportní politiky pro období 2003 – 2006― a „Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010―, jsou však mnohem otevřenější, flexibilnější a jsou doplněny o další oblasti. Například od roku 2003 je původních pět oblastí rozšířeno o oblast „Podpora exportu malých a středních podniků―. Těmto materiálům se budu později v této práci podrobně věnovat.

Aktivity proexportní politiky v období 1998 – 2002 Odbourávání překážek v mezinárodním obchodě Ve vztahu Evropské unie a České republiky byly k 1. lednu 2001 naplněny harmonogramy odbourávání cel a mnoţstevních omezení stanovené Evropskou dohodou a byla vytvořena oblast volného obchodu. Tímto krokem byla výměna průmyslových výrobků plně liberalizována, pouze u zemědělských výrobků bylo třeba vytvořit prostor pro jednání o nových koncesích. I tak bylo v agrárním obchodu v roce 2000 dosaţeno značného pokroku v oblasti liberalizace. U necitlivých zemědělských výrobků se sazbami do 5% byla odstraněna cla a stanoveny bezcelní preferenční kvóty pro některé citlivé výrobky. Uvolněním podmínek v této oblasti obchodu došlo ke zvýšení vývozu i dovozu se zeměmi Evropské unie. V tomto období došlo k významnému rozšiřování moţností vývozu prostřednictvím bilaterálních vztahů. Na základě dvoustranných obchodních dohod bylo do roku 2002 zřízeno celkem 79 smíšených komisí, z toho 14 se zeměmi EU a ESVO, 12 se zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy a 53 s mimoevropskými zeměmi. Zvyšování úrovně pojišťování a financování vývozu se státní podporou Významnou událostí v oblasti pojišťování a financování vývozu se státní podporou bylo završení iniciativy České republiky a získání statutu řádného člena ve skupině Participantů v Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry (Konsensus OECD). Struktura státní podpory vývozu byla také ovlivněna rozhodnutím vlády v lednu 2001 o nevynětí ČEB z působnosti bankovních směrnic ES v rámci projednávání a schválení kapitoly Finančních sluţeb. Toto členství znamenalo výrazné zlepšení podmínek a zvýšení komfortu pro klienty EGAP a ČEB. 64

Export-Import-Investice 2005, s. 58, 59

- 42 -

V případě EGAP šlo zejména o opatření: -

sníţení pojistných sazeb,

-

zvýšení míry pojistného krytí,

-

zavedení systému bonifikací a slev na pojistných sazbách,

-

moţnost postupného splácení pojistného,

-

vytvoření moţnosti poskytovat zahraničním úvěrovým pojišťovnám aktivní zajištění pro zabezpečení účasti českých vývozců na rozsáhlých investičních projektech,

-

kromě pojištění se státní podporou můţe poskytovat i pojištění na komerční bázi.

V případě ČEB se nabídka sluţeb rozšířila především o: -

poskytování záruk za závazky výrobce,

-

poskytování úvěru na financování výroby pro vývoz a krátkodobé vývozní úvěry,

-

financování českých investic v zahraniční,

-

financování místních nákladů.65

Dalším významným předělem v činnosti EGAP a ČEB byl i materiál „Rozvoj státní podpory exportu v působnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti a. s. a České exportní banky, a. s., v současné fázi transformace českého národního hospodářství―, schválený v říjnu 2001. Tento materiál vytvořil základ pro vypracování novely zákona č. 59/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která vstoupila v platnost jako zákon č. 282/2002 Sb. změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou v polovině roku 2002. Tato novela měla za úkol především sjednotit standardy a terminologii uţívanou v České republice se standardy a terminologií uţívanou v Evropské unii. Rozvoj informatiky, poradenství a vzdělávání v oblasti vnějších ekonomických vztahů Dohodou Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu došlo ke zvyšování počtu obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů a rozšiřování zahraniční obchodní sítě. Zvýšila se pozornost věnovaná výběru pracovníků pro zahraniční sluţbu v oblasti obchodně ekonomických vztahů.

65

Export-Import-Investice 2005, s.60, 61

- 43 -

Organizování oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí Vláda prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) organizovala pro české exportéry účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách za finančně výhodných podmínek a zajišťovala ekonomickou propagaci České republiky vydáváním časopisů a dalších tiskových materiálů prostřednictvím zastupitelských úřadů a obchodně ekonomických úseků v zahraničí. Zahájení činnosti České rady na podporu podnikání a exportu (ČRPE) ČRPE zahájila svou činnost v dubnu 1999 jako poradní a konzultativní orgán pro oblast podpory podnikání a exportu za účasti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva práce a sociálních věci, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a jiných institucí. Její činnost byla zaměřena především na zlepšení informovanosti, komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými institucemi, při realizaci hospodářské politiky. Z iniciativy této instituce byly roku 2002 zrealizovány dva společné projekty: integrovaný informační systém pro podnikatele a exportéry a současně zahájila činnost Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu.66

Koncepce proexportní politiky 2003-2006 Cílem koncepce proexportní politiky pro období 2003 - 2006 je především zvýšení hodnoty českého exportu na jednoho obyvatele a přiblíţení výše tohoto ukazatele úrovni dosahované ve srovnatelně velkých zemích Evropské unie podporou růstu exportu. Podpora exportu by měla probíhat především vývozem s vyšší přidanou hodnotou, pozitivním ovlivňováním výsledků obchodní bilance a zvýšením podílu malých a středních podniků na celkovém exportu České republiky. Tento materiál uvádí, ţe role státní proexportní politiky v oblasti posilování exportní výkonnosti je nezastupitelná a je významným ekonomickým nástrojem vlád nejen členských zemí Evropské unie, ale také zdůrazňuje skutečnost, ţe rozhodující vliv na výši exportu mají takové faktory, jako jsou: celková úroveň podnikatelského prostředí, konkurenceschopnost nosných odvětví naší ekonomiky, přizpůsobivost vzdělanostního a výzkumně vývojového potenciálu, řídící

66

Export-Import-Investice 2005, s. 62

- 44 -

a marketingové schopnosti managementu firem, směnná relace naší měny, sociálně ekonomická soudrţnost a v neposlední řadě finanční moţnosti státního rozpočtu.67 Dle koncepce proexportní politiky pro období 2003 – 2006 je proexportní politika postavena na třech základních úrovních. První úrovní je proexportní nástroj či opatření. Vyšší příčku činí oblasti, k nimţ se váţou proexportní nástroje a opatření s obdobnými účinky. Třetí úroveň pak se skládá ze šesti oblastí, jejichţ produkty se navzájem doplňují tak, aby vytvořily konzistentní systém. Oblasti, na které se má proexportní politika zaměřit jsou následující:68 Odstraňování tarifních a netarifních bariér vývozu, zahraničně obchodní strategie, koordinace státní proexportní politiky Odstraňování překáţek vývozu a stanovení zahraničně obchodní strategie musí probíhat v rámci závazků České republiky z uzavřených mnohostranných dohod (například členství v mezinárodních organizacích) a dvoustranných dohod (například. se zeměmi EU, CEFTA69). Koordinaci podpory vývozu, posílení spolupráce mezi subjekty podílejícími se na proexportní politice, ať státními či nestátními mají rovněţ za úkol Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. MZV odpovídá za zahraniční politiku a koordinaci vnějších ekonomických vztahů, MPO za státní podporu vývozu. Ke koordinaci má také přispívat nedávno zaloţená Česká rada na podporu podnikání a exportu.70 Financování a pojišťování vývozu se státní podporou, adresná rozvojová pomoc V oblasti financování a pojišťování se jedná především o činnost České exportní banky, a.s., a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., kterým věnuji pozornost v poslední kapitole této práce. Rozvojovou pomocí Koncepce je moţnost rozšíření exportu.71

67

http://www.mvcr.cz/casopisy/s/zpravy/vlada/2003/030304.html, dostupné dne 5. března 2009

68


69

CEFTA (Central European Free Trade Agreement) – Středoevropská dohoda o volném obchodu

70

Export-Import-Investice 2005, s. 64 - 81

71


- 45 -

Informatika, poradenství, asistence a odborné vzdělávání Je to oblast, kterou se v posledních letech většina trţních ekonomik snaţí posílit, protoţe vysoce respektuje princip volné soutěţe a podporuje růst konkurenceschopnosti tuzemských výrobců. I ČR se na ni zaměřuje rozšiřováním sítě obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů v zahraničí, České agentury na podporu obchodu (CzechTrade) a jejich sluţeb. Byl také vytvořen portál Integrovaného systému informací pro podnikání a export na internetové adrese http://www.businessinfo.cz, který shromaţďuje informace ze státní správy.72 Propagace a prezentace českých produktů a subjektů v zahraničí Stanovuje úkoly pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství při výběru a zabezpečení české účasti na mezinárodních veletrzích, výstavách a jiných propagačních akcích, a dále vydávání propagačních materiálů a časopisů.73 Podpora exportu malých a středních podniků Malé a střední podniky charakteristické rychlou adaptací na nové podmínky se všude ve světě jeví jako příhodní vývozci. V ČR byla tato podpora doplněna do aktuální koncepce aţ v roce 2003 a pravděpodobně s ohledem na blíţící se vstup ČR do EU ji formuluje právě na základě jejího fungování v Evropské unii.74 Doplňková či časově omezená proexportní opatření Do této oblasti mohou být zařazena časově omezená nebo i jiná dosud nespecifikovaná proexportní opatření. Důvodem je zabezpečení otevřenosti a flexibility dokumentu a jeho moţné doplnění při neočekávaných změnách.75 Základním materiálem současné koncepce proexportní politiky ČR je Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010, které je věnována následující kapitola

72


73


74


75


- 46 -

3. Exportní strategie pro období 2006 – 2010 Základním materiálem současné koncepce proexportní politiky ČR je Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010. Tento dokument reaguje především na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do Evropské unie, na nutnost nově definovat teritoriální priority, na nové potřeby klientů a nové trendy v poskytování sluţeb (investice do zahraničí, vývoz sluţeb). Navazuje na Koncepci proexportní politiky na léta 2003-2006 a vychází ze závěrů Strategie hospodářského růstu ČR a Strategie udrţitelného rozvoje ČR. Je v souladu s Koncepcí zahraniční politiky na léta 2003-2006, Koncepcí jednotné prezentace ČR v zahraničí a Koncepcí zahraniční rozvojové pomoci ČR. Exportní strategie je předkládána Ministerstvem průmyslu a obchodu v souladu s kompetencí MPO v oblasti zahraničního obchodu a podpory exportu. Při realizaci má Ministerstvo průmyslu a obchodu úzce spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí a dalšími dotčenými resorty, aby výsledkem společných aktivit byla kvalitní, profesionální a účinná pomoc vývoznímu a investičnímu pronikání českých firem do zahraničí.76

3. 1. Vize exportní strategie V rámci vize exportní strategie byly stanoveny čtyři klíčové cíle: 1. Více příleţitostí pro podnikatele (liberalizace obchodu, teritoriální priority, budování značky). 2. Poskytování profesionálních a účinných sluţeb (asistence, zvýšení vývozu sluţeb, vývoz investic a akvizic, vývozní aliance). 3. Zlepšení a rozšíření kvality sluţeb (zákaznické centrum, zlepšení dostupnosti informací, síť pro export). 4. Zvýšení kapacit pro export (financování, vzdělávání). Novým prvkem v exportní strategii je zaměření se na celé spektrum obchodních vztahů, nikoli jen na export zboţí, ale i na investice českých firem do zahraničí a vývoz sluţeb.

76

http://businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr-2006-2010/1001404/, dostupné dne 5. března 2009

- 47 -

Vytváří se společná nabídka (MPO, CzechTrade, ČEB, EGAP) pro klienty, která umoţní lepší orientaci v poskytovaných sluţbách i jejich lepší marketing. Vzhledem k objemu exportu směřujícího do zemí Evropské unie, jsou jednotlivé země EU jsou pojímány jako celek a označeny jako země zvláštního významu. Předpokladem k naplnění vize exportní strategie je také zvýšení exportu na nové dynamické trhy - prioritní země. Prioritní země byly stanoveny na základě obchodně-politických podmínek a obchodního potenciálu teritoria, jakoţ i podle poţadavků podnikatelské sféry. Do těchto skupin byly zařazeny:77 -

Rusko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Turecko, Srbsko a Černá Hora, Chorvatsko,

-

Čína, Indie, Vietnam,

-

USA, Kanada, Argentina, Brazílie, Chile, Mexiko,

-

Egypt, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty.

Předpokládá se flexibilní přístup a stálé vyhodnocování pozice prioritních zemí a jejich změny podle konkrétního obchodního i politického vývoje na těchto trzích, zájmu firem a podnikatelských reprezentací. Exportní strategie se zaměřuje na rozvoj schopností českých podnikatelů uspět na zahraničních trzích a její implementace má vést ke zlepšení obrazu České republiky a vytváření silnější značky ČR v zahraničí. Předpokladem úspěšného naplnění vize exportní strategie je výrazné zlepšení koordinace a spolupráce ve čtyřech oblastech: projektů, sluţeb, činností a kvality. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvoří ve spolupráci s Ministerstvy financí, zahraničních věcí, zemědělství, pro místní rozvoj a dopravy Českou radu na podporu obchodu a investic, která bude koordinovat tvorbu a realizaci exportní strategie a bude spolupracovat s podnikatelskými svazy. Financování bude zajišťováno standardním způsobem v rámci prostředků přidělených Ministerstvu průmyslu a obchodu a dalším resortům ze státního rozpočtu v daných letech.78

77 78

http://businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr-2006-2010/1001404/, dostupné dne 5. března 2009 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/vize-exportni-

strategie/1001404/37885/, dostupné dne 5. března 2009

- 48 -

3. 2. Projekty exportní strategie Naplnění vize a cílů exportní strategie má být dosaţeno prostřednictvím dvanácti projektů. Kaţdý projekt má stanoveny své konkrétní dílčí cíle, jejichţ plnění je hodnoceno na základě transparentních měřítek. Mezi tyto projekty patří: Usnadňování podmínek obchodu Jedná se o zvyšování konkurenceschopnosti ČR na trhu EU prostřednictvím liberalizace obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu se bude aktivně podílet na tvorbě společné obchodní politiky EU a bude tuto politiku ovlivňovat ve prospěch zájmů ČR. Součástí tohoto projektu je i obhajoba zájmů českých firem při jejich vstupu na trhy členských států EU.79 Působení na klíčových trzích Tento projekt vychází z předpokladu, ţe do teritorií prioritního zájmu se budou zaměřovat aktivity MPO a spolupracujících subjektů. To bude znamenat mimo jiné i optimalizaci sítě Obchodně-ekonomických úseků při Zastupitelských úřadech a CzechTrade, přičemţ síť bude optimalizována s ohledem na prioritu teritoria, na zájem podnikatelů a na předpoklady pro uplatnění vývozu českého zboţí, sluţeb a investic. Pozice jednotlivých zemí je hodnocena podle kritérií exportního stavu a potenciálu země.80 Budování kvalitní značky ČR ve světě Cílem tohoto projektu je zvýšení pozitivní informovanosti o ČR v zahraničí, vylepšení jejího obrazu ČR v zahraničí a efektivní vyuţívání prostředků na prezentaci ČR. K dosaţení tohoto cíle by měli přispět nové prvky Exportní strategie a to zejména: -

nová koncepce veletrhů a výstav (posílení doprovodných programů na veletrzích a rozšíření nabídky sluţeb pro vystavovatele),

-

3

rozšíření spolupráce s privátním sektorem při pořádání veletrţních akcí v zahraničí,

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/usnadnovani-podminek-

obchodu/1001404/37897/, dostupné dne 5. března 2009 80

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/pusobeni-na-klicovych-

trzich/1001404/37898/, dostupné dne 5. března 2009

- 49 -

-

vyuţití zahraniční rozvojové spolupráce k budování dobrého jména ČR a k pronikání českých firem na trhy příslušných zemí.81

Účinná asistence pro exportéry Tento projekt je zaměřen na poskytování profesionálních sluţeb pracovníků státu v zahraničí. Jejich znalosti teritoria, kontaktů, schopnosti komunikovat a prezentovat příleţitosti sníţí náklady na vstup českých firem na zahraniční trhy. Jedná se zejména o pracovníky obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů, zástupce agentur CzechTrade a CzechInvest a částečně také Českých center. Zvýšení vývozu služeb Ve srovnání s dynamikou světového obchodu s hmotným zboţím dosahují sluţby vyšších meziročních přírůstků a jejich podíl na světovém obchodním obratu se stále zvyšuje. Z tohoto důvodu je nutností, aby nová proexportní strategie podpořila zvýšení vývozu sluţeb. K tomuto by mělo dojít podporou liberalizace sluţeb v zemích EU a prezentací konkurenceschopných sluţeb v zahraničí. Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí Protoţe ceny práce a dalších nákladů v České republice rostou, bude klesat i zahraniční cenová konkurenceschopnost českého zboţí. Aby současný růst exportu nepoklesl je nutný růst přímých investic v zahraničí, musí dojít k vytvoření systému podpory přímých investic a akvizic do zahraničí, který bude zaloţen na: -

prezentaci a lobování za zájmy českých firem

-

poradenství a asistenci

-

nabídce pojištění investic proti politickým i ekonomickým rizikům

-

dostupnosti finančních zdrojů pro kvalitní investiční projekty

-

vytvoření jediné nabídky a jednotného místa pro vstup do systému sluţeb spojených s podporou českých investic do zahraničí82

81

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/budovani-kvalitni-znacky-cr-ve-

svet/1001404/37900/, dostupné dne 7. března 2009 82

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/zvyseni-primych-

investic/1001404/37904/, dostupné dne 10. března 2009

- 50 -

Rozvoj vývozních aliancí Jedná se o spojování firem pro působení na zahraničních trzích, umoţňující rozloţení nákladů na zahraniční marketing, prezentaci a zastoupení na trhu, sdílení technologií, distribučních kanálů, externích dodavatelů, specializovaných sluţeb, potřebných kontaktů a zejména o zvýšení pravděpodobnosti vstupu a pozitivních výsledků na zahraničním trhu. Nový systém služeb státu pro export Tento projekt vychází z nutnosti vybudovat manaţerský systém řízení sluţeb státu pro export. Jejím účelem bude zvýšit zákaznickou orientaci subjektů, poskytovat lepší servis podnikatelům a zlepšit koordinaci a informovanost výkonných subjektů navzájem.83 Zákaznické centrum pro export Jedná se o vytvoření zákaznického centra MPO, které bude mít podobu plnohodnotného komunikačního kanálu, ve kterém bude podnikatel řešit problém přímo s operátorem v čase, který si stanoví, s moţností dohledání a zaslání dalších informací.84 Síť pro export Základním cílem tohoto projektu je zvýšit informovanost o dění v teritoriu a tamních příleţitostech, zlepšit marketing teritorií a zjednodušit získávání informací pro podnikatele. Tyto ověřené informace získávají především zástupci státu v zahraničí. Teritoriální odbory MPO se budou zabývat marketingem a propagací teritorií směrem k podnikatelské sféře.85 Rozšíření finančních služeb pro český export Jedná se zejména o vytvoření správných programů pro vyuţití strukturálních fondů, vyuţití rozvojové spolupráce EU k podpoře exportu a sdílení rizika a zdrojů financování se zahraničním partnery. Do tohoto programu budou zapojeny i nové sluţby ČEB a EGAP. Mezi nové sluţby ČEB patří: aranţování a financování investic do podniků v zahraničí a financování dlouhodobých výrobních programů. Nové sluţby EGAP jsou: úvěry na

83

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/novy-system-sluzeb-statu-pro-

export/1001404/37906/, dostupné dne 10. března 2009 84

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/zakaznicke-centrum-pro-


http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/sit-pro-export/1001404/37908/,


- 51 -

rizika regionálních bank, projektové financování, pojištění prodejů z dceřiných společností, financování investic na rozšíření výroby, pojištění záruk.86

3. 3. Komparace koncepce proexportní politiky a nové exportní strategie Exportní strategie reaguje na změnu v postavení ČR v mezinárodních ekonomických vztazích poté, co se ČR stala členem EU. S ohledem na tuto novou situaci a nové výzvy světového obchodu, zejména v oblasti obchodu sluţbami, bylo potřebné aktualizovat koncepci proexportní politiky, definovat nové přístupy, které zajistí zlepšení pozice na trzích EU a zvýšení příleţitostí k vývozu na nové dynamicky rostoucí trhy. Nová exportní strategie se narozdíl od předchozí koncepce proexportní politiky zaměřuje na celé spektrum vývozních komodit a nejen na vývoz zboţí.87 Exportní strategie vnáší do sluţeb státu nové prvky z hlediska manaţerského přístupu řízení. Obdobný přístup tvorby strategií jakou byla vytvořena tato exportní strategie pouţívají ve vyspělých zemích při definování cílů a řízení státních institucí (Dánsko, Finsko). Strategie definuje příleţitosti k dosaţení vize, tedy hlavní výzvy, které bude nutné naplnit, aby bylo moţné očekávat efekty růstu konkurenceschopnosti. Výrazným novým prvkem je vyuţití projektového řízení. Projekty jsou definovány jako průřezové, coţ zajistí, ţe cílů politiky bude dosahováno koordinovaně s transparentním vyhodnocováním a kontrolou. Podobně bude financování politiky zaloţeno na projektovém přístupu. Finanční prostředky nebudou vydávány plošně na celé spektrum aktivit, budou naopak alokovány na adresné projekty s jasně definovaným cílovým stavem a harmonogramem. Bude tedy snadnější vyhodnotit efektivitu vynaloţených prostředků, tj. poměr výsledků a nákladů. Hodnocení se bude realizovat v pravidelných intervalech za účasti všech relevantních subjektů, a to zejména v rámci České rady na podporu exportu a investic. V následující tabulce jsou zobrazeny základní rozdíly obou strategií.

86

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/rozsireni-financnich-sluzeb-pro-


http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/zaver/1001404/37911/,


- 52 -

Následující tabulka zobrazuje rozdíly obou strategií v obsahu i realizaci. Koncepce proexportní politiky 2003 - 2006 Obsah

Exportní strategie pro období 2006 - 2010

Export sluţeb

Ano

Export akvizic a přímých investic

Ano

Zákaznická orientace

Ano

Vize (cílový stav)

Ano

Příleţitost k naplnění vize Řízení a realizace

Ano Ano

Cíle, měřítka

Ano

Ano

Transparentní vyhodnocování

Ano

Projektový přístup

Ano

Koordinace činnosti

Ano

Řízení kvality

Ano

Tabulka č. 188, vlastní zpracování Realizace exportní strategie předpokládá intenzivní spolupráci především s podnikateli a také s dalšími státními institucemi. Partnery při realizaci proto budou zejména Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů v ČR, ze státních institucí potom zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj. Nové prvky v proexportní strategii směřují ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR.89

88

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/zaver/1001404/37911/,

dostupné

dne 11. března 2009 89

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/exportni-strategie-cr-2006-2010/zaver/1001404/37911/, dostupné dne

11. března 2009

- 53 -

3. 4. Plnění exportní strategie v roce 2008 Poskytování informací o dosaţených cílech v rámci exportní strategie je předmětem dokumentu „Zpráva o průběţném plnění Exportní strategie pro období 2006 – 2010―, který vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Poslední zpráva vztahující se k roku 2008 se opírá o velmi dobré výsledky českých vývozců, i navzdory mimořádně sloţitým podmínkám, při nástupu finanční a ekonomické krize. Tato zpráva pojednává o realizovaných aktivitách exportní strategie a plnění základních cílů, které v ní byly stanoveny. Mezi hlavní z nich patří: Vytváření více příležitostí pro podnikatele na zahraničních trzích V této oblasti byla uskutečněna celá řada návštěv vysokých ústavních činitelů a členů vlády doprovázenými podnikatelskými misemi Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tyto mise směřující do Arménie, Brazílie, Bulharska, Chile, Egypta, Estonska, Francie, Chorvatska, Indie, Izraele, Kanady, Kazachstánu, Kolumbie, Peru, Ruska, Spojených arabských emirátů, Sýrie, Španělska, Turecka, USA, Ukrajiny a Vietnamu se staly základem k uzavření kontraktů za několika miliard korun. Dále v průběhu tohoto období vstoupilo v platnost několik dohod: -

Dohody o hospodářské spolupráci s Albánií, Indonésií a Jihoafrickou republikou,

-

Dohody o hospodářské a průmyslové spolupráci s Peru a Argentinou,

-

Rámcová smlouva o spolupráci v energetice a hornictví s Kolumbií,

-

Dohody o hospodářské spolupráci s Bosnou a Hercegovinou, Thajskem, Korejskou republikou a Běloruskem,

-

Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci s Brazílií,

-

Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic s Jemenem,

-

Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu byla podepsána s Etiopií.

Oficiální účasti České Republiky na mezinárodních výstavách a veletrzích V roce 2008 do bylo realizováno 79 účastí ve 34 zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na tyto aktivity v roce 2008 vynaloţilo celkem 107 mil. Kč a dalších téměř 70 mil. Kč

- 54 -

vynaloţilo v této oblasti Ministerstvo zahraničních věcí ČR v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie. Usnadnění přístupu na zahraniční trhy Zejména prostřednictvím jednání o liberalizaci světového obchodu na půdě Světové obchodní organizace v rámci Rozvojového programu a jednání Evropské unie o vytvoření zón volného obchodu s Indií, Koreou, Ukrajinou a dalšími zeměmi, resp. seskupeními zemí. Zavedení nových služeb poskytovaných exportérům a investorům Zlepšila se a zkvalitnila nabídka individualizovaných sluţeb poskytovaných agenturou CzechTrade, která je přizpůsobována potřebám zákaznických skupin a zaměřuje se na zakázky s vyšší přidanou hodnotou. OEÚ ZÚ90 se více věnují konkrétním potřebám českých firem při vstupu na zahraniční trhy. Díky realizaci projektu v rámci Exportní strategie došlo ke zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti o sektoru sluţeb a moţnostech jejich exportu do jednotlivých zemí.91

4. Aktuální projekty podpory exportu 4. 1. Rozvoj vývozních aliancí Vývozní aliance jsou jednou z cest, jak zlepšit postavení českých firem na zahraničních trzích. Jedná se o seskupení firem podnikajících v podobném oboru, jejichţ výrobky se navzájem doplňují. Ukazuje se, ţe vstupovat na zahraniční trhy se vyplácí spíše v aliancích, neţ jednotlivě. Utváření silných aliancí umoţňuje firmám rozloţit své náklady na zahraniční marketing, prezentaci a zastoupení na trhu, sdílet technologie, distribuční kanály, externí dodavatele, specializované sluţby, potřebné kontakty a zejména zvýšit pravděpodobnost úspěšného vstupu a pozitivních výsledků na zahraničním trhu. Členové vývozních aliancí navíc reprezentují zahraniční síly daného oboru v České republice. Vytváření aliancí je mnohdy i nutností, protoţe distribuce ve stále více odvětvích bývá koncentrována mezi několik dominantních firem, které mají zájem o širší nabídku příbuzných produktů. Exportní aliance jim tuto moţnost dávají. Podpora vývozních aliancí 90

Obchodně ekonomické úseky při zastupitelských úřadech

91

http://www.mpo.cz/dokument54187.html, dostupné dne 11. března 2009

- 55 -

je jedním ze základních projektů současné proexportní politiky České republiky. Tento projekt zahrnuje vytvoření dostatečné nabídky sluţeb pro aliance, při jejich prezentaci v zahraničí a umoţnit lépe kombinovat sluţby jednotlivých institucí na podporu exportu. Zde je uveden seznam vývozních aliancí působících na českém území: - CDT (Česká dobývací technika zařízení pro těţbu a úpravu nerostných surovin - CWA (Czech Water Aliance) - vodní hospodářství - CZECH WATER TECHNOLOGIES - technologie úpravy vody - BOHEMIA LINE - dřevoobráběcí stroje - CZECH ICT ALLIANCE - informační technologie - CZECH NBC TEAM - NBC ochrana - CZECH SPACE ALLIANCE - technologie pro kosmický průmysl - FASHION POINT ALLIANCE - módní návrhářství - CPU – České povrchové úpravy povrchové úpravy materiálů - METALPROMTECHNIKA - elektrotechnika - KERMET - ţáruvzdorné materiály - CZECH VALVES ALLIANCE - průmyslové armatury pro energetiku - CZECH HEALTH & SAFETY ALLIANCE - prostředky pro likvidace havárií a ţivelných pohrom - CBRN CZECH ENERGY TEAM - průmyslové elektrotechnologie - ALIANCE STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE - technologie - CZECH COMMUNICATION GROUP - telekomunikace - CZECH POWER TEAM - energetika - CSVA (Czech Silicon Halley Alliance polovodičový průmysl92 Jako první z vývozních aliancí vznikla v roce 2003 Česká dobývací technika (CDT), která byla vytvořena především z iniciativy společnosti INCO engineering. Její působnost se zaměřila především do Ruska, na Ukrajinu a do Kazachstánu, kde těţební průmysl zaznamenával vysoký nárůst.93 Mezi nejmladší vývozní aliance, které fungují pod záštitou agentury CzechTrade, patří aliance Czech Communication Group. Tato aliance se specializuje na vývoj, výrobu a prodej komunikačních zařízení a systémů určených pro

92

http://www.czechtrade.cz/dokumenty/Trade-review-c-2_2008.pdf, dostupné dne 11. března 2009

93


- 56 -

vojenské a letecké účely, včetně souvisejících sluţeb. Členové této aliance se zaměřují na bezpečností a obrannou oblast. Jejich výrobky a sluţby jsou vyuţívány vedle vojenských operací i v nouzových situacích, jako jsou například přírodní nebo průmyslové katastrofy. Poprvé se členské firmy aliance Czech Communication Group představily na mezinárodní výstavě obranných systémů Defexpo India 2008. Důvodem zaměření se na Indickou ekonomiku je především její dynamický rozvoj spojený s potřebou modernizace různých druhů komunikačních systémů. Vedoucí pozici této aliance zaujímá společnost TTC Telekomunikace s více neţ padesátiletou tradicí výroby zařízení pro ozbrojené síly.94

4. 2. Exportní akademie Exportní akademie je vzdělávací program určený obchodním diplomatům a pracovníkům kanceláří CzechTrade. Od podzimu roku 2007 se tento program otevřel i manaţerům soukromých firem, majících zájem rozšířit své vzdělání v oblasti zahraničního obchodu o certifikovaný kurz. Exportní akademie je dalším z projektů Exportní strategie 2006 – 2010, který byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Projekt Exportní akademie je zaměřen na pomoc firmám při vstupu na mezinárodní trhy prostřednictvím rozvoje exportních znalostí a dovedností a to přímo i nepřímo. Přímá pomoc se týká poskytování specializovaných kurzů, seminářů a tréninků, naproti tomu nepřímá pomoc se zabývá rozvojem obchodních kompetencí pracovníků Obchodně ekonomických úseků při zastupitelských úřadech. Exportní akademie je zaloţena na následujících činnostech: Kurz úspěšný exportér Byl zahájen v listopadu 2007. Jedná se o cyklus 10 seminářů se zaměřením na zahraniční obchod. Pozornost je věnována především aktuálním trendům v oblasti mezinárodního obchodu, financování a pojišťování zahraničního obchodu, obchodním metodám, operacím a nástrojům, mezinárodní marketingové komunikaci, problematice efektivní prezentace na zahraničním veletrhu, základům mezinárodního práva, podpoře podnikání z fondů EU, ale i prezentačním dovednostem, efektivním metodám obchodního vyjednávání a obchodní etiketě.

94

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/czechtrade/vyvozni-aliance-ccg-kvalitni-

komunikace/1001668/51020/, , dostupné dne 11. března 2009

- 57 -

Kurz obchodní diplomacie Tento kurz je určen pro budoucí pracovníky Obchodně ekonomických úseků při zastupitelských úřadech a vedoucí zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Cílem kurzu je rozvoj odborných znalostí a praktických dovedností z oblastí mezinárodního obchodu a zahraniční politiky a také takzvaných měkkých kompetencí, jako je například zvládání své role, budování vztahu, obchodní vyjednávání apod. Důraz byl kladen také na schopnost účastníků řešit konkrétní situace na základě případových studií a modelových situací.95 Kurz minimum exportéra Kurz minimum exportéra je určen malým a středním firmám. Jeho cílem je pomoci zvýšit povědomí o příleţitostech a rizicích spojených s exportem, prohloubit své znalosti a zvýšit svou konkurenceschopnost v zahraničním obchodě. Kurz je sloţen z následujících seminářů: -

Mezinárodní marketingová komunikace a nástroje mezinárodního marketingu,

-

Business etiketa a etiketa stolování,

-

Úspěšná prezentace firmy (nejen) na zahraničním veletrhu,

-

Financování exportu,

-

Obchodní dovednosti,

-

Marketing na začátku 21. století - Internet marketing jako podpora exportu,

-

Business etiketa a image úspěšného exportéra,

-

Zahraniční veletrh - Váš nástroj k úspěchu,

-

Obchodní vyjednávání,

-

Marketingové strategie na zahraničních trzích,

-

Úspěšný export – kam a jak,

-

Business etiketa a networking.96

Exportní konference Exportní konference jsou zaměřeny na specifické podmínky obchodování. Pomáhají exportérům získávat informace potřebné k úspěšnému překonávání překáţek daných kulturními a společenskými odlišnostmi ve světových teritoriích. Tyto konference jsou 95

http://www.businessinfo.cz/files/2005/080214_exportnistrategie_projekt12.doc, dostupné dne 11. března

2009 96

http://www.exportniakademie.cz/kurz-minimum-exportera/, dostupné dne 11. března 2009

- 58 -

určeny především vyššímu managementu malých a středních podniků, teritoriálním pracovníkům exportních a marketingových oddělení a vlastníkům i statutárním orgánům podniků, které chtějí rozšiřovat export nebo investovat v zahraničí. Jejich hlavním přínosem jsou: -

praktické informace pro rozhodnutí firmy o vstupu na zahraniční trhy,

-

aktivní podpora rozvoje firmy na zahraničních trzích,

-

seznámení se s aktuálními poptávkami v daném oboru nebo teritoriu,

-

nabídka řešení exportu na míru,

-

zhodnocení trhu, rozvoj exportních aktivit firmy,

-

seznámení se s úspěšnými exportními případy.97

4. 3. Sloučení služeb agentur Czech Trade a Czech Invest Projekt sloučení sluţeb zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest byl dokončen v roce 2008. Cílem tohoto projektu je zkvalitnit sluţby poskytované těmito agenturami. CzechInvest má na starost podporu podnikání a investic a CzechTrade podporu obchodu. Pracovníci obou vládních agentur by v budoucnu měli být přestěhováni do jedné budovy, konkrétně do nového administrativního komplexu Ministerstva průmyslu a obchodu, jehoţ dokončení je plánováno 2011. Spojením zahraničních kanceláří v osmi teritoriích ušetří státní rozpočet ročně dvanáct aţ patnáct milionů korun a zároveň tak vznikne síť jednotných kontaktních míst, kde čeští exportéři a zahraniční investoři získají komplexní sluţby a informační servis pro svoji činnost. Propojeny jsou kanceláře v: Kolíně nad Rýnem, Paříţi, Londýně, Dublinu, Bruselu, Rotterdamu, Chicagu a Chengdu.98

97 98

http://www.exportniakademie.cz/exportni-konference/, dostupné dne 12. března 2009 http://www.inovace.cz/cz/novinky/slouceni-sluzeb-zahranicnich-siti-czechtrade-a-czechinvest/, dostupné

dne 12. března 2009

- 59 -

5. Nové formy financování a pojišťování vývozu 5. 1. Financování a pojišťování vývozu se státní podporou Produkty České exportní banky Česká exportní banka nabízí vývozcům podporu prostřednictvím různě konstruovaných střednědobých a dlouhodobých úvěrů a bankovních záruk. K usnadnění přístupu českým vývozcům na zahraniční trhy se ČEB snaţí o uzavírání rámcových úvěrových smluv se zahraničními partnery. Tato činnost se orientuje na oblasti, které jsou středem zájmu českých vývozců. Zde potom ČEB navazuje kontakty s prvotřídními místními bankami a uzavírá s nimi rámcové úvěrové smlouvy. Finanční prostředky z těchto smluv lze vyuţít pro odběratelské úvěry, tak pro refinanční odběratelské úvěry poskytované prostřednictvím českých bank. Rámcové úvěrové smlouvy stanovují základní podmínky, za nichţ se odvíjí jednotlivé obchody, jimiţ je úvěrový rámec naplněn. Typy úvěrů poskytovaných ČEB: Přímý vývozní odběratelský úvěr Tento produkt umoţňuje promptní proplacení vývozních dodávek českého vývozce zahraničním kupujícím, jemuţ byly pro tento účel poskytnuty Českou exportní bankou finanční prostředky ve formě bankovního úvěru. Příjemcem úvěru můţe být zahraniční dovozce, nebo jeho banka. Tento instrument umoţňuje realizaci objemnějších dodávek vývozce pro zahraničního kupujícího. Vývozce obdrţí úhradu za realizovaný vývoz bezprostředně po dodávce a dovozce získává odklad placení na základě úvěru od ČEB. 99 Refinanční vývozní odběratelský úvěr Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato banka vyuţije k poskytnutí úvěru zahraničnímu dovozci za zvýhodněných podmínek. V tomto případě je příjemcem úvěru poskytnutého ČEB banka vývozce s příslušnou licencí ČNB.100

99


100


- 60 -

Přímý vývozní dodavatelský úvěr Tento druh úvěru představuje poskytnutí potřebných finančních prostředků ČEB českému vývozci. Umoţňuje promptní proplacení vývozních dodávek českého vývozce a ten tak můţe poskytnout odklad placení zahraničnímu kupujícímu.101 Refinanční vývozní dodavatelský úvěr Refinanční vývozní dodavatelský úvěr umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato banka vyuţije k poskytnutí úvěru zahraničnímu dovozci za zvýhodněných podmínek. Předexportní úvěr Tento instrument umoţňuje českému výrobci, respektive vývozci financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního kupujícího, jiţ před samotnou exportní činností. Jedná se především o financování: -

nákladů na nákup surovin, materiálu a ostatních komponentů určených k výrobě pro vývoz

-

nákladů na materiálové předzásobení

-

reţijních nákladů

-

osobních nákladů, tj. nákladových mezd a nákladů sociálního a zdravotního pojištění

-

nákladů spojených s pořízením investičního majetku pro realizaci výroby pro vývoz

Úvěr na investice v zahraničí Umoţňuje českému investorovi získat dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investic v zahraničí. Slouţí zejména jako moţnost financování zaloţení nebo rozšíření podnikání zahraničního subjektu,.ve kterém má investor majetkovou účast.102 Financování prospekce zahraničního trhu Český podnikatel můţe pomocí tohoto instrumentu financovat průzkum zahraničního trhu. Prospekční záměr a rozpočet prospekce musí nejdříve posoudit agentura CzechTrade. Jedná se zejména o financování exportního a marketingového poradenství, zpracování analýz, reklamy, inzerce, propagačních materiálů, účastí na obchodních akcích v zahraničí, 101


102


- 61 -

právních sluţeb v zahraničí, skladování v zahraničí a certifikací výrobků pro trhy prospekce.103 Bankovní záruky Jedná se o zajištění závazku dluţníka vůči věřiteli. Slouţí k zajištění rizik spojených s nedodrţením podmínek, jako například změna ceny, dodací lhůty, nebo parity, popřípadě odstoupení od úmyslu uzavřít smlouvu o vývozu. Tyto záruky jsou rozděleny takto: -

záruka za nabídku

-

záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu

-

záruka za vrácení akontace

-

záruka za uvolnění zádrţného

Dle novely zákona 58/1995 jiţ není nutnou podmínkou k poskytnutí těchto instrumentů, aby byly úvěrová rizika zajištěna pojištěním EGAP, mohou být tedy nahrazena i jiným typem zajištění. Stanovení ceny úvěru. U krátkodobého financování: -

pohyblivá úroková sazba stanovená na základě referenční úrokové sazby LIBOR104 nebo EURIBOR pro příslušné období a smluvní měnu, navýšená o rizikovou přiráţku závislou na ratingu dluţníka + poplatky za sluţby spojené s úvěrem.

103 104

http://www.ceb.cz/content/view/78/40/, dostupné dne 15. března 2009 London Interbank Offered Rate (londýnská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky

navzájem poskytují úvěry na londýnském mezibankovním trhu)

- 62 -

U dlouhodobého financování: -

pevná úroková sazba minimálně ve výši sazby CIRR105, která je měsíčně zveřejňovaná OECD , závazková provize, poplatek za správu úvěru, poplatek za přípravu smluvních dokumentů (pro úvěry na financování vývozu a úvěry na financování investic), přímé náklady

-

pohyblivá úroková sazba stanovená na základě referenční úrokové sazby LIBOR nebo EURIBOR106 pro příslušné období a smluvní měnu, popř. jiná referenční sazba navýšená o rizikovou přiráţku závislou na ratingu dluţníka, poplatek za správu úvěru, přímé náklady107

Produkty Exportní a garanční pojišťovací společnosti EGAP nabízí pro pojištění středně a dlouhodobých vývozních úvěrů a dalších sluţeb spojených s těmito vývozy následující pojistné produkty: Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru Kryje rizika krátkodobých vývozních úvěrů do dvou let. Pojištění kryje celé spektrum teritoriálních a trţně nezajistitelných rizik. Platí se zpravidla jednorázově předem. Pojištěným je vývozce. Pojištění můţe být poskytováno samostatně nebo jako připojištění k pojištění proti komerčním rizikům. Pojistné plnění obdrţí pojištěný, případně, při stanovení benefice v pojistné smlouvě, jeho banka.108 Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru V tomto případě je pojištěným banka, pobočka zahraniční banky, nebo finanční instituce, na kterou vývozce úplatně postoupil pojištěnou pohledávku ze smlouvy o vývozu bez moţnosti uplatnění regresu na vývozce.109 Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru Pojištění dodavatelského úvěru je vhodné pro zabezpečení pohledávek z kontraktů na vývoz strojírenské produkce a investičních celků. Pojištění kryje celé spektrum

105

Comercial Interest Reference Rate (minimální obchodní úroková sazba)

106

Euro Interbank Offered Rate (evropská mezibankovní nabídková sazba úroková sazba, za kterou si banky

navzájem poskytují úvěry na evropském mezibankovním trhu) 107


108

http://www.egap.cz/produkty/produkt-b/index.php, dostupné dne 15. března 2009

109

http://www.egap.cz/produkty/produkt-bf/index.php, dostupné dne 15. března 2009

- 63 -

teritoriálních a trţně nezajistitelných komerčních rizik. Individuální pojistná smlouva je vţdy připravována ve vazbě na specifika pojišťovací akce. Ve všech variantách pojištění dodavatelských úvěrů je pojištěným český vývozce. Pojistné plnění obdrţí pojištěný, případně, při stanovení benefice v pojistné smlouvě, jeho banka.110 Pojištění

bankou

financovaného

střednědobého

a

dlouhodobého

vývozního

dodavatelského úvěru Pojišťuje se riziko nezaplacení pohledávky v důsledku teritoriálních nebo trţně nezajistitelných komerčních rizik. Pojištěným je banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, na kterou vývozce úplatně postoupil pojištěnou pohledávku ze smlouvy o vývozu bez moţnosti uplatnění regresu na vývozce. Pojistná smlouva musí být podepsána pojistitelem, pojistníkem a vývozcem. Nestanoví-li pojistná smlouva jinak, je pojistník současně i pojištěným. Vývozce svým podpisem uznává svá práva a povinnosti, včetně povinnosti uhradit pojistiteli škodu, která mu vznikla vyplacením pojistného plnění v případě, ţe k pojistné události došlo z důvodu nesplnění povinností vývozce.111 Pojištění vývozního odběratelského úvěru Tento produkt se týká pojištění úvěrů poskytnutých bankou vývozce zahraničnímu kupujícímu nebo jeho bance na dobu delší neţ jeden rok. Pojištění kryje úvěrové riziko splácení pohledávek z poskytnutých odběratelských úvěrů. Pojištění proti úvěrovému riziku chrání financující banku nebo jinou finanční instituci proti riziku nezaplacení pohledávky za zahraničním kupujícím nebo jeho bankou v důsledku teritoriálních nebo trţně nezajistitelných komerčních rizik. Pojistné smlouvy pro pojištění úvěrového rizika jsou vţdy připravovány individuálně a respektují specifika pojišťované akce. Pojistné se platí zpravidla jednorázově předem. Pojištěným je banka. Pojistné plnění obdrţí pojištěný.112 Pojištění potvrzeného akreditivu Toto pojištění kryje komerční a teritoriální riziko majetkové újmy banky potvrzující akreditiv v důsledku celkového nebo částečného nezaplacení podle podmínek akreditivu.

110

http://www.egap.cz/produkty/produkt-c/index.php, dostupné dne 17. března 2009

111

http://www.egap.cz/produkty/produkt-cf/index.php, dostupné dne 17. března 2009

112

http://www.egap.cz/produkty/produkt-d/index.php, dostupné dne 17. března 2009

- 64 -

Pojistné se platí zpravidla jednorázově předem. Pojištěným je banka potvrzující vystavený akreditiv. Pojistné plnění obdrţí pojištěný. Pojištění úvěru na předexportní financování Pojištění kryje riziko banky poskytující úvěr na předexportní financování výroby v důsledku nesplnění vývozního kontraktu ze strany českého vývozce. Na tento typ pojištění musí navazovat pojištění vývozního úvěru proti riziku nezaplacení zahraničním kupujícím a pojištění proti riziku nemoţnosti plnění smlouvy o vývozu podle příslušných všeobecných pojistných podmínek EGAP. Pojistné se platí zpravidla jednorázově předem. Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí Pojištění kryje teritoriální rizika spočívající v omezení nebo ztrát výnosů z investice v zahraničí v důsledku znemoţnění jejich transferu do ČR, vyvlastnění investice bez náhrady nebo politicky násilných činů. Pojistné se platí předem na pojistný rok. Pojištěným je český investor, který obdrţí pojistné plnění. Pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí Pojištění kryje komerční i teritoriální rizika nesplacení úvěru dluţníkem. Pojistné se standardně platí jednorázově předem. Pojištěným je banka, která obdrţí pojistné plnění. Pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů Pojištění se týká úvěrů, poskytnutých bankou vývozci, který provádí prospekci zahraničních trhů při zavádění nebo rozšiřování svého vývozu. Pojištěné úvěry jsou poskytovány především malým a středním podnikatelům na prospekční záměry schválené CzechTrade a související se zahraničními trhy, kde má CzechTrade své zastoupení. Pojištění kryje úvěrové riziko splácení, vyplývající z toho, ţe prospekční záměr nebude naplněn a vývozce nebude schopen splatit úvěr ani z jiných zdrojů. Pojištěným je banka. Pojistné plnění obdrţí pojištěný. Pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu Pojištění výrobního rizika lze sjednat pouze v návaznosti na pojištění pohledávek z vývozního odběratelského nebo dodavatelského úvěru nebo úvěru na financování výroby určené na vývoz proti riziku nezaplacení. Pojištění proti výrobnímu riziku chrání vývozce před ztrátami v důsledku zrušení nebo přerušení smlouvy o vývozu před realizací dodávky

- 65 -

dovozci, které bylo způsobeno výhradně ze strany dovozce nebo politickou, finanční nebo makroekonomickou situací země dovozce. Pojištěným je vývozce. V případě vzniku pojistné události obdrţí pojistné plnění pojištěný.113 Pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem Pojištění poskytuje krytí bance, která záruku pro vývozce vystavila, před rizikem jejího neoprávněného čerpání zahraničním odběratelem nebo jeho bankou, aniţ by příkazce (vývozce nebo účastník soutěţe) porušil svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy o vývozu nebo z podmínek soutěţe.114

5. 2. Financování vývozu komerčními subjekty Financování vývozu patří vzhledem k charakteru české ekonomiky k prioritám komerčních bank.

Vybrané produkty Komerční banky Pro poskytování vývozu se státní podporou ze strany Komerční banky bylo důleţitým momentem podepsání rámcové dohody s Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s. (EGAP) o spolupráci při pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk pro malé a střední podniky v roce 2007. Tato dohoda sjednocuje proces analýzy finanční situace ţadatelů o předexportní úvěr nebo bankovní záruku a umoţňuje tak EGAP upustit od vlastního hodnocení a převzít rating ţadatelů stanovený bankou. Hlavním přínosem pro klienty, který přinesla tato dohoda je jednodušší a rychlejší přístup k financování a pojištění vývozu.115 Úvěr na předfinancování exportního dokumentárního akreditivu Tento úvěr je určen podnikatelským subjektům s exportními zkušenostmi. Úvěr je poskytnut na základě vývozní smlouvy a otevřeného akreditivu u příslušné banky. Díky zaměření tohoto úvěru na konkrétní kontrakt je moţno lépe řídit finanční toky s ním spojené. Poskytnutí úvěru dále obsahuje zajištění proti kurzovému riziku, poradenskou činnost, či moţnost odloţené platby. Odloţení platby je spojeno s odkupem pohledávky, 113

http://www.egap.cz/produkty/produkt-v/index.php, dostupné dne 17. března 2009

114

http://www.egap.cz/produkty/produkt-z/index.php, dostupné dne 17. března 2009

115

http://www.kb.cz/cs/com/press/releases/474.shtml, dostupné dne 17. března 2009

- 66 -

úvěr na předfinancování akreditivu můţe být tedy splacen z odkupu pohledávky a závazek vývozce vůči KB bude nahrazen závazkem zahraniční banky za akreditiv.116 Exportní odběratelský úvěr Tento druh úvěru je určen k financování investorů v zemích s rozvojovou, nebo transformující se ekonomikou. Potřeba tohoto druhu financování je spojena především s nedostatkem likvidních prostředků, či s nemoţností takovéto prostředky získat na finančních trzích investora. Jedna se o účelový úvěr poskytovaný bankou dodavatele bance odběratele, nebo přímo odběrateli v plnění aţ do výše 85% hodnoty obchodní kontraktu. Úvěr je určen výhradně k financování vývozu zboţí a sluţeb původem převáţně z České republiky a můţe být čerpán pouze na základě provedení příslušných dodávek nebo prací. Podmínky poskytnutí a splácení úvěru jsou vţdy definovány v konkrétní úvěrové smlouvě. Zajištění proti rizikům vyplývajícím z politické a ekonomické nestability zemí vývozu jsou obvykle minimalizována u Exportní garanční a pojišťovací společnosti aţ do výše 95% hodnoty úvěru. Realizace plnění exportního odběratelského úvěru můţe pomocí úvěrové smlouvy s odběratelem nebo na základě rámcové úvěrové linky s bankou odběratele.

Vybrané produkty Československé obchodní banky V oblasti exportního financování poskytuje Česká obchodní banka následující sluţby: -

poradenské sluţby k teritoriálním specifikům obchodu,

-

poradenské sluţby k platebním podmínkám vývozního kontraktu,

-

spolupráci při přípravě nabídek mezinárodních tendrů,

-

navrhuje optimální strukturu financování podle individuálních potřeb117

Podobně jako Komerční banka spolupracuje ČSOB s Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou exportní bankou. Vývozní odběratelský úvěr Plnění tohoto produktu je zaloţeno na okamţitém vyplacení vývozce zahraničním kupujícím, jemuţ byly na dovoz zboţí a sluţeb poskytnuty potřebné finanční prostředky 116

http://www.kb.cz/cs/seg/seg4/products/export_pre_financing.shtml, dostupné dne 18. března 2009

117

http://www.egap.cz/dokumenty/informacni-servis/zpravy-a-clanky/csob-prezentace.ppt, dostupné dne 18.

března 2009

- 67 -

bankou prodávajícího, formou účelového bankovního úvěru. Jedná se o úvěr vázaný na konkrétní účel a obchodní případ. Tento úvěr můţe být krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého charakteru. V případě krátkodobého vývozního odběratelského úvěru bývá předmětem vývozu zboţí dodávané v opakovaných dodávkách do zahraničí. Po splnění kaţdé dodávky podle podmínek vývozního kontraktu následuje finanční plnění vývozci ze strany banky. Při krátkodobém vývozním odběratelském úvěru se nevyţaduje otevření dokumentárního akreditivu, proto je tato forma financování pohodlnější a levnější. Je zde moţnost vyuţít revolvingového typu úvěru s moţností čerpání do stanoveného maximálního limitu úvěru. Lhůta čerpání a splácení úvěru souvisí s výrobním, či obchodní cyklu dovozce. Střednědobý a dlouhodobý vývozní odběratelský úvěr je určen vývozu zboţí investičního charakteru. Převáţně se jedná o strojírenské výrobky doplněné o související sluţby. Součástí toho produktu bývá vzhledem k teritoriálním i komerčním rizikům pojištění u Exportní a garanční pojišťovací společnosti. Financování probíhá nejvýše do 85% hodnoty vývozního kontraktu. Úvěr je poskytován bance dovozce nebo přímo dovozci, který hradí minimálně 15% hodnoty kontraktu přímo vývozci z jiných zdrojů ve formě akontace a plateb při dodávce zboţí. Předexportní úvěr Tento úvěr slouţí k financování předvýrobních nákladů vývozce, přičemţ ke splácení úvěru dochází aţ z úhrady dodávky odběratelem. Vývozci mohou splácet úvěr aţ z úhrady dodávky odběratelem, nebo z navazujícího vývozního úvěru. Z důvodu vysoké rizikovosti předexportního úvěrování je nutnou podmínkou splnění alespoň jednoho z následujících poţadavků: vysoká bonita dovozce, otevření dokumentárního akreditivu bonitní bankou nebo zajištění proti riziku u Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Maximální rozsah tohoto úvěru je závislý na délce splatnosti exportní pohledávky a výši akontace. U vývozního úvěru se splatností do 2 let je max. rozsah úvěru 85% hodnoty vývozního kontraktu, se splatností nad 2 roky je max. rozsah úvěru 75% hodnoty vývozního kontraktu a úvěr je podmíněn min. 15% akontací. Čerpá se obvykle na základě dodavatelských faktur. V případě objemu úvěru vyššího neţ 30 milionů Kč je účelovost čerpání sledována nezávislou inspekční organizací.118

118

http://www.egap.cz/dokumenty/informacni-servis/zpravy-a-clanky/csob-prezentace.ppt,


- 68 -

5. 3. Porovnání financování exportu státními a komerčními institucemi Státní instituce reprezentovány Českou exportní bankou, a. s. a Exportní garanční a pojišťovací společností tvoří páteř celého systému financování se státní podporou. Tyto instituce působí v souladu s Ministerstvem průmyslu a obchodu na bázi neziskových organizacích podporujících export a tím umoţňují nejvýhodnější podmínky pro poskytování vývozních úvěrů a pojišťováním rizik vývozu. Česká exportní banka, a. s. nabízí svým vývozcům širokou nabídku produktů, která pokrývá finanční potřeby vývozce od výroby po realizaci vývozu. Provádí také doplňkové produkty, jako například prospekce trhu. Exportní garanční a pojišťovací společnost a. s. pojišťuje vývozní i tuzemské úvěry proti komerčním, politickým a trţně nezajistitelným rizikům. Pojištění úvěru u této instituce je podmínkou pro většinu produktů České exportní banky, a. s. Exportní garanční a pojišťovací společnost je ojedinělá tím, ţe na rozdíl od komerčních pojišťoven můţe pojistit rizika, které ţádná komerční pojišťovna nepojistí, protoţe ze zákona ručí za závazky této instituce stát. V současné době komerční banky nabízejí vývozcům dostatečnou nabídku finančních produktů pro exportéry. Tato skutečnost je dána především otevřeností české ekonomiky, která vytváří vysokou poptávku po moţnostech financování vývozu. Soukromé komerční banky jsou v současné době schopny u většiny exportně zaměřených produktů poskytnout podobnou nabídku pro vývozce jako Česká exportní banka. Podobná nabídka produktů ve státním i soukromém sektoru financování vývozu je důkazem o časté spolupráci komerčních bank se státními institucemi. Například poskytování pojištění se státní podporou a úrokově zvýhodněných úvěrů ze strany komerčních bank probíhá na základě sjednání refinančního úvěru s Českou exportní bankou. Tento systém způsobuje sice určitou zdlouhavost financování, ale také rozšiřuje nabídku institucí, které mohou poskytovat vývozní produkty se státní podporou. Vedoucí úlohu v exportním financování v soukromém sektoru mají Komerční banka, a. s. a Československá obchodní banka, a. s. Nejčastějšími produkty k financování vývozu jsou vývozní odběratelské a dodavatelské úvěry a předexportní úvěry. Tyto produkty mohou být doplněny o factoring, forfaiting, bankovní záruky a dokumentární platební prostředky. Většina vývozních produktů komerčních bank je přímo podmíněna pojištěním u Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., v ostatních případech postačí vysoká bonita dodavatele či odběratele.

- 69 -

Nejčastěji bývají produkty na financování vývozu úročeny pohyblivou úrokovou sazbou, stanovenou dle referenční úrokové sazby, nebo fixní úrokovou sazbou. Ačkoliv se komerční instituce stále více zaměřují na financování a pojišťování vývozu, je úloha státních institucí reprezentovaných Českou exportní bankou a. s. a Exportní a garanční pojišťovací společností nenahraditelná, především kvůli neziskovému charakteru a přímému začlenění do exportní strategie České republiky.

- 70 -

Výsledky Podpora exportu, investic a aktivní obchodní politiky je jednou z priorit hospodářské politiky vlády České republiky. I kdyţ nelze přesně kvantifikovat přínos proexportní politiky pro růst exportu, je zřejmé, ţe projekty Exportní strategie a v jejich rámci realizované sluţby měly podstatný podíl na nárůstu exportu. Ani důsledné naplňování exportní strategie však nemohlo odvrátit pokles exportu v roce 2008, který byl způsoben vysokou mírou otevřenosti české ekonomiky spojenou s nestabilitou na mezinárodních finančních trzích. Tato skutečnost způsobila pokles vnější poptávky a zpomalení růstu ekonomiky hlavních vývozních partnerů, přičemţ tyto změny se začaly projevovat aţ ve druhém pololetí 2008, zejména pak v měsících září a říjnu. I v těchto sloţitých podmínkách si však česká ekonomika zachovala dobré výsledky ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. Velmi dobré výsledky českých vývozců v mimořádně sloţitých vnějších podmínkách jsou patrné ze srovnání s ostatními členskými státy EU. Jistou měrou k tomu přispělo plnění cílů Exportní strategie 2006 – 2010. Za účelem poskytnutí pomoci exportérům se v roce 2008 uskutečnila celá řada návštěv vysokých ústavních činitelů a členů vlády doprovázených podnikatelskými misemi Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tyto mise zaměřené na pronikání na nové trhy pomohly k podepsání a rozpracování kontraktů v řádu několika desítek miliard korun. Realizace konceptu působení na klíčových trzích proběhla prostřednictvím strategií prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR, které byly vytvořeny pro všech 19 prioritních zemí, jejichţ sloţení se bude aktualizovat. Další činností proexportní politiky byla podpora českých firem na zahraničních trzích, prostřednictvím oficiálních účastí ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích, kterých bylo v roce 2008 realizováno 79 ve 34 zemích. Dále došlo ke zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti o moţnostech vývozu do jednotlivých zemí. Velký důraz byl kladen také na liberalizaci sluţeb na vnitřním trhu EU.

- 71 -

Závěr V průběhu zpracování mé práce jsem dospěl k názoru, ţe státní podpora exportu v České republice jiţ začíná dosahovat úrovně vyspělých států. Po dlouhém období vysokého ekonomického růstu se nacházíme v situaci, ve které vlivem negativního vývoje finančních trhů zaznamenáváme zpomalení růstu ekonomiky. Hlavní brzdou je pokles vývozu, zejména v oblasti strojírenství, kde jsme zastoupeni především automobilovým průmyslem. Tento pokles byl zaznamenán v celé oblasti eurozóny. V letošním roce by se měl jiţ propad evropských ekonomik na výkonnost tuzemského hospodářství projevit naplno. Od vydání dokumentu Exportní strategie pro období 2006 – 2010 jiţ uplynuly tři roky a většina projektů byla úspěšně uskutečněna. Vytvořením Exportní akademie bylo vybudováno zázemí pro exportní vzdělávání pracovníků vyváţejících firem i pracovníků státní zprávy v zahraničí. Tato skutečnost je v souladu s trendem ekonomizace české diplomacie a bude přínosem pro poradenskou činnost těchto orgánů. Díky rozvoji vývozních aliancí mohou firmy, které jsou spojeny produkcí ve stejném odvětví sdílet své zkušenosti a vytvářet silná konkurenceschopná seskupení na zahraničních trzích. Dalším příznivým trendem je těsnější spolupráce mezi jednotlivými institucemi na podporu exportu. Příkladem můţe být sloučení zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest, přinášející úspory a podávání komplexnějších informací. V oblasti rozvoje financování a pojišťování vývozu si státní příspěvkové organizace Česká exportní banka, a. s. a Exportní a garanční pojišťovací společnost ponechaly své výsadní postavení. Významnou roli ve financování exportu má však i soukromý sektor reprezentovaný komerčními bankami, jejichţ nabídka sluţeb pro exportéry se stále rozrůstá a v jistých ohledech se dotahuje na úroveň sluţeb České exportní banky. Jako faktor brzdící nárůst vývozů hodnotím podnikatelské prostředí v České republice spíše na národní úrovni, především nízkou schopnost orgánů státní zprávy vyjít podnikatelům vstříc, především vlivem vysoké úrovně byrokracie a nerovným podmínkám malého a středního podnikání oproti velkým podnikům. Rovněţ bude nutné pro zvýšení exportu v následujících letech nalezení nových trhů a odbytišť mimo státy Evropské unie, čímţ by se mělo diverzifikovat riziko závislosti na hospodářské situaci uvnitř unie.

- 72 -

Seznam použité literatury 1.

BENEŠ, Vlastislav. Zahraniční obchod. Praha: Grada publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0558-3

2.

BÖHM, Arnošt, JANATA, František. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. Praha: Grada publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0816-7

3.

BUDÍNSKÝ, V., GRULICH, T., PÚLPÁN, K., PROCHÁZKA, J. Export-ImportInvestice 2005. Praha: Public History, 2005. ISBN 80-86445-18-6

4.

ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, BÖHM, Arnošt, KRČOVÁ, Martina, SATO, Alexej, ŢABKA, Josef. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80–245–0055–8

5.

JIRGES, Tibor, PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80–079–967–6

6.

LACINA, Lubomír. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. ISBN 80–7157–488–0

7.

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0195-3

8.

SAMUELSON A., Paul, NORDHAUS D., William. Ekonomie. 1. vyd. Praha: nakladatelství svoboda, 1991. ISBN 80-205-0192-4

9.

SŮVOVÁ, Helena, PAVELKA, František, DEGEN, Zdeněk, NĚMCOVÁ, Lidmila, NÁLEVKOVÁ, Ludmila. Specializované bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a. s., 1997. ISBN 80-902243-2-6

10. TOMŠÍK, Vladimír. Vyrovnávací procesy platební bilance a analýza vývoje

zahraničního obchodu České republiky v letech 1993 – 1998. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2000. ISBN 80–92015–95-7

- 73 -

Dokumenty 1. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010, Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2. Koncepce proexportní politiky pro období 2003 – 2006, Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Seznam internetových odkazů www.czso.cz

Český statistický úřad

www.mpo.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

www.mzv.cz

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

www.czechcentres.cz

Česká centra

www.businessinfo.cz

Oficiální portál pro podnikání a export

www.czechtrade.cz

Vládní agentura CzechTrade

www.ceb.cz

Česká exportní banka, a. s.

www.egap.cz

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.

www.kupeg.cz

Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s.

www.mvcr.cz

Ministerstvo vnitra

www.exportniakademie.cz

Exportní akademie

www.kb.cz

Komerční banka, a. s.

www.csob.cz

Československá obchodní banka, a. s.

- 74 -

Exportní strategie a proexportní politika

Recommend Documents