Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Dopravní politika ČR 2014 - 2020

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Účel Dopravní politiky ČR 2014 – 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy institucí odpovědnou za jeho implementaci Dokument zaměřený na celý sektor Doprava Určuje hlavní zásady rozvoje

Rozpracování zásad je podle jednotlivých oblastí řešen v návazných sektorových dokumentech. Na základě analýzy problémů sektoru jsou navrženy priority, cíle a opatření. Vždy navržena gesce. Rámcově je řešeno i financování, jeho jádro řešeno také v návazných strategických dokumentech ( DSS a 10 dalších). 2

Proces dopravní politiky

3

Základní struktura dokumentu

   

Analytická část Návrhová část Implementační část SEA



Aktuální stav: Sekundární verze po konzultacích Termín předložení Vládě ČR – 31.3.2013



analytická část

08/11

návrhová část

01/12

Verze k připomínkám implementační č.

07/12

1/13

SEA meziresort

31.3./13 4

Analytická část - východiska

     

 

 

Národní úroveň Vyhodnocení účinnosti Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013 v roce 2012 Národní program reforem Strategický rámec udržitelného rozvoje Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Politika územního rozvoje ČR, strategie regionálního rozvoje ... Evropská úroveň Strategie Evropa 2020 Bílá kniha – Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (evropská dopravní politika) Politika transevropských dopravních sítí TEN-T Evropská politika soudržnosti 5

Návrhová část – struktura priorit Hlavní cíl dopravní politiky 

Vytvářet podmínky pro zajištění kvalitní dopravy využitím technicko-ekonomicko-technologických vlastností jednotlivých druhů dopravy na principech hospodářské soutěže a zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady.

Struktura priorit        

Uživatelé – z pohledu cestujících, přepravců, regionů Provoz – z pohledu dopravců Zdroje pro dopravu – finance, energie Dopravní infrastruktura Snižování dopadu na zdraví a životní prostředí Sociální otázky, zaměstnanost, vzdělávání a kvalifikace Další dlouhodobé vize Subsidiarita, odpovědnost jednotlivých úrovní Priority a opatření: určení gestora, způsobu financování a termínů 6

Implementační část – nástroje, návazné strategie



Nástroje finanční



Nástroje legislativní



Struktura návazných strategických dokumentů



Monitoring



Analýza proveditelnosti a riziková analýza

7

Návazné strategické dokumenty 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Pro oblast dopravní infrastruktury a její financování (Dopravní sektorové strategie) Pro oblast dopravní obslužnosti (Koncepce veřejné dopravy) Pro oblast bezpečnosti silničního provozu (Národní strategie BESIP) Pro oblast telematiky a moderních technologií (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Pro oblast nákladní dopravy a logistiky (Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů) Pro oblast zpoplatnění provozu a internalizaci externalit Pro oblast letecké dopravy (Koncepce letecké dopravy) Pro oblast vodní dopravy Pro oblast cyklistické dopravy (Národní strategie cyklistické dopravy) Pro oblast přípravy výstavby tratí Rychlých spojení (RS) Pro oblast kosmických technologií (Národní kosmický plán) 8

Důraz DP – Soudržnost regionů

 

Zohlednit cíle Strategie regionálního rozvoje Zahrnout rovněž situaci jednotlivých krajů pokud jde o napojení na silniční a železniční infrastrukturu



Vyvážený přístup k jednotlivým krajům a zohlednit již provedené investice



Výpis nedostatků v regionech se zabývá pouze nejzávažnějšími problémy – nejde o úplný výpis nedostatků!

9

Změna přístupu k VLC







Východisko 1: v ČR existuje velké množství skladů, byť napojených pouze na silniční síť – podpora výstavby dalších skladů v rámci VLC je proto neodůvodněná veřejná podpora. Východisko 2: ČR nemá dostatečnou síť veřejných terminálů multimodální dopravy vyhovujících parametrů

Podpora výstavby sítě veřejných terminálů  soukromé s veřejným přístupem  ve veřejném vlastnictví

 

Napojení stávajících skladů na intermodální dopravu Doplnění veřejných terminálů privátním sektorem vítáno

10

Harmonizace zpoplatnění – železniční doprava

  

Vztah mezi zpoplatněním osobní a nákladní dopravy Hrozí rychlé zastavení nákladní dopravy formou vozových zásilek – skokové navýšení silniční nákladní dopravy Je třeba zvýšit konkurenceschopnost vnitrokontinentálních intermodálních přeprav



Zpoplatnění nákladní dopravy upravit s ohledem na sousední státy a s ohledem na příjmy SŽDC



Zohlednit rovněž délku vlaku – paušální platby za vlak, slevy pro málo využívané úseky, zpoplatnění dle modelového grafikonu atp.

11

Diskusní proces – nedostatečná kapacita železniční infrastruktury Nařízení č. 913/2010 

Nutnost zajistit kapacitu pro nákladní dopravu, v případě nedostatku nelze automaticky omezovat pouze nákladní dopravu!



Při nedostatku kapacity je nutné zohlednit potřeby obou druhů dopravy!



Nároky na kapacitu může klást i plně otevřený trh v osobní dopravě Zkracování intervalu v příměstské dopravě je užitečné z hlediska širších vztahů, ale musí vzít v úvahu propustnost infrastruktury



12

Diskusní proces – Jak dál v osobní dopravě? Varianty:  Centralizace objednávky železniční dopravy  současný stav



Nutnost zpracování dokumentu Koncepce veřejné dopravy



Centralizace by byla efektivnější (spojení funkcí dálkové a regionální dopravy a zaměření železniční dopravy na hlavní přepravní proudy) Dofinancování krajské obslužnosti současný stav nebo změna RUD - existuje riziko, že prostředky nebudou využity na dopravu Interoperabilita mezi kraji (malé kraje – linky často překračují hranice nebo na sebe na hranicích krajů nenavazují)

 

13

Diskusní proces – Jak dál v osobní dopravě?



Musí platit základní teze:



Železnice se musí zaměřit na silné přepravní proudy, autobusová doprava na doplnění páteřních funkcí a na plošnou obsluhu území

 

Obsluha malých obcí pomocí železnice není efektivní Může se tím snížit počet segmentů na tratích meziregionálního významu

14

Diskusní proces – Reforma systému veřejné dopravy Otevřený trh v železniční dopravě  

Celé linky (nutnost zvyšovat propustnost tratí) Volný trh v případě jednotlivých spojů ve špičkách (zvyšování ztráty objednávaných služeb)



Je třeba stanovit jasná pravidla pro otevřený trh

 

Je třeba zachovat strukturu sítě ITJŘ Tarifní integrace

15

Diskusní proces – Reforma systému veřejné dopravy Dálková autobusová doprava 

Klíčové relace, kde selhává trh (Praha – Liberec, Praha – Karlovy Vary, = handicap regionů bez železniční infrastruktury)



Má stát regulovat do dálkové autobusovou dopravu v případě, že trh selhává?

 

Požadavek krajů Nesouhlas Hospodářské komory

16

Důraz DP – Řešení problémů ve městech

 

Problémy dopravy se koncentrují ve městech a aglomerací problémy vyvolané suburbanizací



Odpovědnost měst – podpořit opatření v Akčním plánu pro městskou mobilitu



Zahrnutí IAD do systému (řešení negativních důsledků suburbanizace v dopravě) Využití všech možností, které nabízejí jednotlivé druhy dopravy, včetně nemotorové Problémy jsou i ve městech střední a menší velikosti Řízení provozu (role ITS)

  

17

Diskusní proces – Spotřební daň   

Ke stabilizaci financování údržby a rozvoje dopravní infrastruktury a systému veřejné dopravy Nejde v tuto dobu o navýšení, ale o výměnu za státní dotaci Nutnost stabilizovat i prostředky pro dopravní obslužnost



Nutné jednání s MF na nejvyšší úrovni



Otázka k dořešení: jakou hodnotu dotace zohlednit (která výše ze kterého roku)? Otázka k dořešení: jak provázat prostředky na obslužnost s konkrétním daňovým příjmem? (Ve vyspělých státechse tento způsob využívá) V případě krajů (silnice II. a III. třídy a krajská obslužnost) existuje riziko, že prostředky nebudou využity na dopravu

 

18

Důraz DP – Energie pro dopravu

 

V dlouhodobém horizontu musíme počítat se změnou energetického mixu pro dopravu Nutnost plnit cíle nízkouhlíkového hospodářství



Vazba mezi DP a SEK



Vybavení silniční infrastruktury napájecími stanicemi pro nové energie

19

Důraz DP – Úspory při výstavbě

  

Veřejnost kritizuje vysoké náklady na výstavbu infrastruktury Veřejnost kritizuje nízkou kvalitu Veřejnost kritizuje pomalou přípravu staveb



Navržena řada opatření ke zlevnění a zkvalitnění přípravy a realizace staveb. Důraz rovněž na zvýšení kvality a na urychlení procesů



Vyšší cena je odůvodnitelná tehdy, má-li výsledné řešení nižší dopady na veřejné zdraví a životní prostředí (nutnost hledání optimálního řešení)

20

Obecné problémy

 

Všechny druhy dopravy mají své zastánce a odpůrce Zastánci mívají příliš velké požadavky:  nejsou v dohledném časovém horizontu realizovatelné,  nebo jsou v rozporu s ekonomickou efektivností  nebo mohou mít přílišný vliv na veřejné zdraví a životní prostředí



Odpůrci  všechny tyto vlivy naopak přeceňují



Dopravní politika musí hledat optimální řešení



Řešení musí být navrženo na základě vědeckého přístupu

21

Diskusní proces – Problematika DOL

 

Zastánci považují projekt za jednoznačně efektivní i bez průkazu Odpůrci považují projekt za jednoznačně nerealizovatelný i bez průkazu



Velký rozpor (u vodních cest i u jiných staveb na Labi) – ohrožení SEA procesu DP i DSS 2



Reálný je požadavek na splavnění Odry do Ostravy (intervence na úpravu TEN-T)

22

Děkuji za pozornost www.mdcr.cz / Strategie

Ing. Vít Sedmidubský odbor strategie