V České republice. odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky

Požadavky na systém veřejné dopravy V České republice

František Vichta odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky

Ministerstvo dopravy

Systém veřejné dopravy • podle zásad dopravní politiky České republiky má veřejná doprava plnit úlohu účelné alternativy k individuální automobilové dopravě, má pro společnost význam nejen sociální, ale také prostorový, environmentální a přispívá k rovnoměrnému regionálnímu rozvoji, přispívá k zajištění mobility obyvatel jako jedné z důležitých podmínek harmonického rozvoje společnosti, • veřejnou dopravu lze provozovat na komerčním základě, v dominantní části však ve většině evropských států vyžaduje zásah orgánu veřejné správy – objednatele veřejné dopravy jehož cílem je zajistit poskytování služeb obecně vyšší četnosti a/nebo kvality, než by umožnily tržní mechanismy (nařízení EP a Rady č. 1370/2007), • na základě toho definuje § 3 zákona č. 194/2010 Sb. o veřejných službách, účinného od 1.7.2010, dopravní obslužnost jako zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, zdravotnických zařízení, k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb. 2


Příklad relace PrahaPraha-Severozápad po modernizaci železniční trati nabídka intervalového spojení výrazné nárůsty cestujících Index změny počtu přepravených osob 2002-2008 (2002 = 100 %) 400 369

350 325

304

300 250 %

228

200

188

184

152

166

150 109

100

127

83 72

50 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Praha –veřejné Ústí nad Labem – Teplice je negativní vývoj oblasti dopravy Praha nezbytný?

3


Situace v okolních státech Rakousko •

regionální dopravu objednávají jednotlivé spolkové země

•

„Verkehrsverbund“ Verkehrsverbund“ (dopravní svaz): „um den Anforderungen eines gut funktionierenden Systems zu entsprechen und damit verbunden die Benützung von öffentlichen Verkehrsmitteln für den Öffentlichen PersonennahverkehrsPersonennahverkehrs- (ÖPNV) Kunden zu erleichtern, wurden im Laufe der letzten Jahrzehnte neue Kooperationsformen im österreichischen öffentlichen PersonennahPersonennah- und Regionalverkehr eingeführt: eingeführt: Der Hamburger Verbundvertrag vom November 1965 ("Nur eine Fahrkarte und ein Fahrplan für ganz Hamburg") war das Vorbild für ein derartiges Modell in Österreich. Jedoch wurde erst am 3. Juni 1984 der Verkehrsverbund OstOst-Region (VOR) in Wien und Umgebung in Betrieb genommen; genommen; d durch urch die Ausweitung des Verkehrsverbundes Graz auf die gesamte Steiermark, ist Österreich seit 1. März 1997 das einzige Land der Welt mit einer (BMVIT 2009) flächendeckenden Verbundlandschaft (…)“

•

financování: pro regionální dopravu poskytuje Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie (BMVIT) příspěvky individuálně až do 50% , v souladu se zákonem o veřejné dopravě ((Bundesgesetz Bundesgesetz über die Ordnung des öffentlichen PersonennahPersonennah- und Regionalverkehrs, Regionalverkehrs, Öffentlicher Personennah-- und Regionalverkehrsgesetz 1999: ÖPNRV Personennah ÖPNRV--G 1999).

4


Příklad integrovaného dopravního systému v ČR a v Rakousku

© KORDIS Brno

© OÖVV Linz 5

Tarifní integrace


Příklad systému „ch „ch--direct“ •

•

cestování veřejnou dopravou na jediný jízdní doklad, nikoli jen v rámci dopravních svazů rozdělování příjmů z jízdného – do roku 2005 SBB AG, od roku 2005 organizace „Verband öffentlicher Verkehr“ (sdružení cca 130 švýcarských dopravců) „Ein weiterer Vorteil des DV ist das Fehlen der Reservationspflicht und damit der Fahrtbindung. Im Gegensatz zu manchen ausländischen Bahnen sind die Fahrausweise des Schweizerischen DV auf einen bestimmten Tag ausgestellt, an welchem der Kunde wählen kann, wann er die Fahrt antritt. Dies erlaubt den Fahrgästen die gewünschte Flexibilität und stellt bei einem sehr dichten Schweizer Fahrplan (bis 10-min Takte in Agglomerationen in Stosszeiten) eine absolute Notwendigkeit dar.“ „Bemerkenswert ist, dass der Begriff «Direkter Verkehr» im Publikum gänzlich unbekannt ist, und das Phänomen des durchgehenden Tarifs mit kumuliertem Distanzrabatt den Fahrgästen so selbstverständlich ist, dass nur öV-Insider seine Bedeutung kennen.“

Schweizerische Bundesbahnen rok 1948


§ 5 Finanzierung und Verteilung

I/11 Situace v okolních státech Německo •

Zákon o regionalizaci veřejné dopravy z 27.12.1993 (Gesetz zur Regionalisierung des öffentlichen Personennahverkehrs, Regionalisierungsgesetz - RegG), RegG), objednávka dopravy je přenesena na jednotlivé spolkové země, jejichž způsob objednávky se výrazně odlišuje.

•

Zákon (naposledy novelizovaný v roce 2007) stanoví konkrétní částky z výnosu spotřební daně z pohonných hmot, které stát předává pevným rozdělením regionům (navyšuje se od roku 2008 o 1,5% ročně).

•

Další dopravní služby financují jednotlivé země a obce z vlastních finančních zdrojů.

(1) Den Ländern steht für den öffentlichen Personennahverkehr aus dem Mineralölsteueraufkommen des Bundes für das Jahr 2008 ein Betrag von 6 675 Millionen Euro zu. (2) Der Betrag für das Jahr 2008 steigt ab dem Jahr 2009 um jährlich 1,5 vom Hundert. (3) Die in den Absätzen 1 und 2 festgelegten Beträge werden nach folgenden Vomhundertsätzen auf die Länder verteilt: Baden-Württemberg 10,44 Bayern 14,98 Berlin 5,46 Brandenburg 5,71 Bremen 0,55 Hamburg 1,93 Hessen 7,41 Mecklenburg-Vorpommern 3,32 Niedersachsen 8,59 Nordrhein-Westfalen 15,76 Rheinland-Pfalz 5,24 Saarland 1,32 Sachsen 7,16 Sachsen-Anhalt 5,03 Schleswig-Holstein 3,11 Thüringen 3,99 (4) Von den nach Absatz 1 oder Absatz 2 in Verbindung mit Absatz 3 festgelegten Jahresbeträgen wird je ein Zwölftel zum 15. eines jeden Monats überwiesen.

7


I/12 Situace v okolních státech Německo - Bavorsko V Bavorsku: •

objednává železniční dopravu státem zřízený organizátor, společnost Bayerische Eisenbahngesellschaft Gmb GmbH a vypisuje na zajištění drážní dopravy jednotlivá nabídková řízení,

•

okresy, v řadě autobusovou dopravu v Bavorsku objednávají jednotlivé okresy, případů tvoří dopravní svazy podobně jako v Rakousku

•

místní dopravu objednávají jednotlivá města, města, zpravidla se rovněž podílejí na činnosti dopravních svazů. Srovnání vývoje IAD a VD v Bavorsku 1997/2005

MVV und VGN Bayern (Rest)

oskm/(x) den 1997 2005 760.000 997.500 334.000 418.000

mil. OA/(x) den 1997 2005 12,00 13,72 13,70 17,13

8


I/13 Situace v okolních státech Německo - Bavorsko

9


I/14 Situace v okolních státech Německo - Sasko V Sasku je veřejná doprava objednávána a financována prostřednictvím účelových sdružení objednatelů, které odpovídají jednotlivým oblastem regionální dopravy (tzv. „Nahverkehrsräume „Nahverkehrsräume“) “)

oblasti reg. dopravy: •

VVO

•

ZVON

•

VMS

•

MDVV

•

VV Vogtland 10


Komunitární právo v oblasti veřejné dopravy Výběr dopravce (článek 5 nařízení 1370/2007) Veřejné zakázky na služby služby,, jak jsou definovány ve směrnici 2004/17/ES nebo ve směrnici 2004/18/ES, v přepravě cestujících autobusem či tramvají se zadávají v souladu s postupy stanovenými podle uvedených směrnic, pokud tyto smlouvy nemají podobu koncesí na služby, jak jsou definovány v uvedených směrnicích. Smlouvy o veřejných službách podle tohoto nařízení: • standardní způsob výběru: nabídkové řízení • výjimky umožňující přímé zadání: • vnitřní provozovatel • malá zakázka • zakázka v mimořádné situaci • zakázka na železnici Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. diskriminace. Po předložení nabídek a případném předběžném výběru může dojít za dodržení uvedených zásad k vyjednáváním vyjednáváním,, jejichž účelem je upřesnit, jak nejlépe splnit specifické nebo komplexní požadavky. 11


Komunitární právo v oblasti veřejné dopravy Kompenzace za provozování veřejných služeb v přepravě cestujících nebo za plnění tarifních závazků stanovených v obecných pravidlech vyplacené v souladu s tímto nařízením jsou slučitelné se společným trhem. Tyto kompenzace jsou osvobozeny od povinnosti předchozího oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Smlouva o založení Evropského Společenství: • podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo z veřejných prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanovínestanoví-li tato smlouva jinak. • s touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby. → podpory poskytované podle nařízení o veřejných službách jsou apriorně slučitelné se společným trhem

12


III/5 Zákon o veř. službách v přepravě cestujících Základní oblasti úpravy • • • • • • • • • •

vymezení dopravní obslužnosti stanovení příslušných orgánů zakotvení dopravního plánování a podpora IDS stanovení minimálních standardů kvality a bezpečnosti nastavení způsobu výběru dopravce v nabídkovém řízení způsob výpočtu kompenzace posouzení finančního zajištění dopravní obslužnosti ochrana investic do vozidel upřesnění podmínek přímého zadání veřejné služby určení orgánů dozoru, kontroly a dohledu


Vrstvy veřejné dopravy – multimodální přístup přepravní segment A (aglomerační doprava): rychlé spojení významných středisek nadregionálního významu (zejména krajská města), expresní přepravní segment, přepravní segment B (rychlá regionální doprava): rychlé spojení významných regionálních středisek cca 5-20 tis. obyvatel, v závislosti na poloze v územní struktuře, typicky vlaky kategorie R/Sp na významných koridorových tratích, přepravní segment C (páteře regionálních systémů): regionální spojení tvořící páteř regionální dopravy v území (typicky linky příměstské dopravy), přepravní segment D (plošná regionální obsluha): regionální spojení tvořící základ veřejné dopravy, ekonomicky vysoce problematické v rozptýleném osídlení („problém poslední míle“). Strategie podpory dopravní obsluhy území (2006)

14


Objednatelé veřejné dopravy v roce 2005 proběhla rozsáhlá regionalizace veřejné regionální dopravy, v jejímž důsledku bylo dosaženo třístupňového modelu zajišťování dopravní obslužnosti: • stát zajišťuje dopravní služby vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter (v praxi zejména vlaky kategorie R a Ex, popřípadě EC, přepravní segment A/B), • kraje zajišťují v samostatné působnosti regionální dopravní obslužnost ve svém územním obvodu (a se souhlasem jiného kraje i v jeho územním obvodu) a to drážní i silniční dopravou (přepravní segment B/C/D), • obce zajišťují v samostatné působnosti dopravní služby místního charakteru (například městská hromadná doprava, účelové linky významné pro obec), se stanovenými pravidly při zajišťování obslužnosti mimo území obce (přepravní segment C/D). 15


Zákon o veř. službách v přepravě cestujících Dopravní plánování (§ (§ 5 zákona) •

Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. činnosti.

•

Dopravní plánování zajišťují Ministerstvo dopravy a kraje území. prostřednictvím plánu dopravní obslužnosti území.

•

Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje zejména a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících, kompenzace, b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace, c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv, d) harmonogram a způsob integrace, integrace, pokud se stát a kraje podílejí na organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících.

•

Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup přístup..

•

Dopravní plánování vychází z páteřních spojů veřejné drážní osobní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti. 16


Zákon o veř. službách v přepravě cestujících Integrované veřejné služby v přepravě cestujících ((§ § 6 zákona) Integrované veřejné služby: integrované veřejné služby v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Požadavek na jednotnou informační službu je splněn, pokud je zajištěno poskytování informací o jednotném jízdním řádu a tarifu na jednom místě. Organizátor •

Kraje a obce mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících.

•

Organizátor může být pověřen, aby jménem kraje nebo obce uzavíral smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy. dopravy.

•

Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze kraj nebo obec.

•

Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo veřejnou linkovou dopravu. dopravu.

17


Objednávka dálkové železniční dopravy

18


Dálková a nadregionální doprava • podle § 4 odst. 1 zákona o veřejných službách objednatelem Ministerstvo dopravy pouze v oblasti železnice, vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter • zásadní úloha pro dopravní systém v České republice (odlišná situace od západoevropských zemí, výnos z průměrné přepravy cca. 0,8-1,2 Kč/oskm => kompenzace 113 Kč/vlkm u průměrného vlaku dálkové dopravy) • objednávka vlaků expresního segmentu (v případě mezinárodních vlaků též EC, zapojení mezinárodních vlaků do vnitrostátní obsluhy) a obslužného (druhého přepravního) segmentu (rychlík) • integrovaný taktový jízdní řád – Švýcarsko 1982, později Rakousko, Německo (základní zásady: intervalová doprava, linky v totožné ose symetrie cca. X:58-X:00), na radiálách v zásadě 60´, na tangentách v zásadě 120´, na modernizovaných tratích dvoustupňová obsluha 19


20


Linky dálkové železniční dopravy (rok 2011)

21


Regionální a místní doprava • podle § 3 zákona o veřejných službách v samostatné působnosti krajů, financování v případě autobusové dopravy z rozpočtů krajů, v případě drážní dopravy kombinovaným způsobem (z regionálních rozpočtů se státním příspěvkem), • sjednocení všech oborů dopravy pod jednoho objednatele – podpora integrovaným dopravním systémům: rakouský příklad pokrytí celého území IDS (pojem „Verkehrsverbund“), příklad švýcarského systému Direkter Verkehr, • důležitá horizontální provázanost jednotlivých vrstev veřejné dopravy. Významnou součástí místní (obecní) doprava, městská hromadná doprava, služby doplňující regionální dopravní obslužnost podle územního principu, významná část dopravní obslužnosti v ČR, kompenzace v souhrnné výši na základě dostupných statistických údajů převyšují 14 700 mil. Kč, 19 velkých městských dopravních podniků, často dlouhodobě vnitřní provozovatel.

22


Klíčové dokumenty v oblasti dálkové dopravy Plán dopravní obslužnosti území • •

•

podle § 5 odst. 2 jsou plán dopravní obslužnosti povinny zpracovat Ministerstva dopravy a kraje, s ohledem na nutnost koncepce (dopravního řešení a jeho finančního zajištění) obsahuje popis objednávaných dopravních služeb, předpokládanou výši kompenzace, časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a příp. postup integrace veřejných služeb, MD: připravena pracovní verze dokumentu – rozšířeno o analýzu přepravních vztahů, a o dopady do oblasti infrastruktury, neboť dlouhodobé dopravní plánování musí být kvalitně provázáno s otázkou rozvoje infrastruktury (motivační příklad: způsob realizace projektu „Bahn 2000“ v CH v úzké spolupráci provozního a infrastrukturního plánování).

Konečný materiál k dispozici k 31.12.2011. 23


Klíčové dokumenty v oblasti dálkové dopravy Harmonogram otevírání trhu veřejných služeb • proces otevírání trhu v železniční osobní dopravě patří mezi priority vlády v oblasti veřejné dopravy a je zakotven i v Programovém prohlášení Vlády ČR (oblast doprava), • cesta regulované konkurence, • jednání pracovní skupiny pro otevření trhu veřejných služeb v dálkové dopravě – rok 2010 (rozdílná otázka otevření trhu železniční dopravy obecně a otevření trhu veřejných služeb) • dokument pro jednání vlády, předložen k 31.5.2011 • vláda ČR schválila usnesením vlády č. 423 ze dne 8. června 2011 harmonogram postupného otevírání trhu veřejných služeb v přepravě cestujících v oblasti dálkové a nadregionální železniční osobní dopravy.

24


Klíčové dokumenty v oblasti dálkové dopravy Některé významné body v případě soutěží • nutnost střednědobého plánování (bez výhledu je obtížné stanovit pravidla pro dopravce při plnění zakázky, s ohledem na pořízení investičního majetku i s ohledem na stabilitu podnikání střednědobé až dlouhodobé smlouvy - zejména úvěry na vozidla), • soutěže nejsou samoúčelným cílem, jsou prostředkem na zvýšení kvality veřejné dopravy a zvýšení transparence při vynakládání veřejných prostředků (otázka určování čistého finančního dopadu v případě přímého zadání), • zvýšené požadavky na nutnost zachování celistvosti veřejné dopravy, řízení základních síťových pravidel ze strany objednatele (zejména návaznost dopravních služeb, příp. pravidla v oblasti tarifu), míra „systémového purismu“, • netto x brutto princip smluv.

25


Hlavní kritéria výběru provozních celků Modernizace dopravní infrastruktury (provázání s harmonogramem velkých investičních staveb, které budou mít vliv na změnu provozního konceptu nebo použití trakce) Provozní a prostorová ucelenost souboru (nutnost eliminace vedení technologických a soupravových jízd, optimalizace technických základen na zajištění provozu) Ucelenost trakce Optimální velikost provozního souboru (provozní soubory s dopravním výkonem zpravidla v rozsahu 1,5 – 5 mil. vlkm/rok) Dopad do síťového charakteru zbývajícího rozsahu veřejných služeb (zachování návazností a síťového charakteru dopravy) Mezinárodní dohody u přeshraničních linek Ucelenost přepravní poptávky (podobné charakteristiky přepravní poptávky a nároky na cestovní komfort z důvodu úspory nákladů při unifikaci vozového parku) Technické specifikace vozidel Infrastruktura, řízení provozu

26


Harmonogram otevírání trhu veřejných služeb 1. část harmonogramu – do období platnosti jízdního řádu 2018/9 (notifikace do roku 2014) Zahájení plnění

Notifikace

Linky zahrnuté v provozním souboru

Trakce

Rozsah

Podíl

2013/2014

2010

R 27: Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc

M

0,5

1,4

2014/2015

2010

R 5: Praha – Ústí n.L. – Karlovy Vary – Cheb R 20: Praha – Roudnice n. L. – Ústí n.L. – Děčín

E

2,4

6,5

2014/2015

2011

R 14: Liberec – Pardubice R 15: Liberec – Ústí nad Labem

M

1,6

4,3

2014/2015

2011

R 16: Plzeň – Most

M

0,5

1,2

2015/2016

2011

Ex 2 (R 18): Praha – Olomouc – Vsetín (-Slovensko) / Luhačovice

E+M

3,7

10,1

2016/2017

2012

R 6: Praha – Plzeň – Klatovy R 10: Praha – Hradec Králové

E

2,8

7,7

2017/2018

2013

R 9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno R 19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno

E

3,2

8,8

2018/2019

2014

R 21: Praha – Turnov – Tanvald R 24: Praha – Kladno – Rakovník

M

1,8

5,0

2. část harmonogramu – v navazujícím období

27


Děkuji za pozornost František Vichta frantisek.vichta@ frantisek.vichta @mdcr.cz 28

V České republice. odbor veřejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky

Recommend Documents