Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Východiska rozvoje dopravního sektoru  Strategie Evropa 2020  Sdělení Komise Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 Do roku 2030 bude cílem v odvětví dopravy snížit emise skleníkových plynů přibližně o 20 % pod úroveň roku 2008.

 Bílá kniha Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje 

 

Nové druhy energií pro dopravu Podpora multimodálního přístupu Zvyšování účinnosti dopravy a využívání infrastruktury prostřednictvím informačních systémů a tržně orientovaných stimulů

2

Historický vývoj politiky TEN-T 

1996 – Rozhodnutí č. 1692/1996/ES   



2004 – Rozhodnutí č. 884/2004/ES   



Cílem vytvoření evropské multimodální dopravní sítě Důraz na přeshraniční spojení 14 prioritních projektů na jednovrstvé síti

Revize politiky TEN-T z důsledku výrazného rozšíření EU Nově celkem 30 prioritních projektů stále na jednovrstvé síti (z toho 3 na území ČR) Harmonogram prací předpokládal dokončení do roku 2020

2008 – Revize plnění politiky s negativními výsledky

Důkladná revize celé politiky TEN-T

3

Revize politiky TEN-T – aktuální stav 

Zelená kniha – počátek revize politiky TEN-T (2/2009)



Pro budoucí plánování a implementaci TENT bylo zřízeno 6 expertních skupin



V květnu 2010 vydán pracovní dokument „Konzultace o budoucí politice týkající se transevropské dopravní sítě“



V lednu 2011 vydána metodika pro stanovení základní sítě TEN-T



V říjnu 2011 zveřejněn návrh nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj TEN-T



Nově zvolena forma nařízení (povinnosti nejen pro členské státy, ale i jiné subjekty - regionální a místní orgány, provozovatelé infrastruktury, logistických center apod.)



V březnu 2012 přijat k návrhu obecný přístup Rady (tj. MD má nyní omezený prostor měnit rozsah projektů v mapě TEN-T)



Probíhá diskuze v Evropském parlamentu – očekávaný termín konečného přijetí návrhu (ukončení vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem) jaro 2013 4

Dvouvrstvá transevropská dopravní síť (hlavní a globální) 

Globální síť (comprehensive network)      



Multimodální propojení všech evropských regionů úrovně NUTS 2 Základem současná síť TEN-T Ve státech EU-15 mírná redukce sítě, ve státech EU-12 mírné zvyšování rozsahu sítě Stanovena na základě návrhu jednotlivých členských států Nutná dohoda států u přeshraničních tahů Dokončení do roku 2050

Hlavní síť (core network)   



Podmnožina globální sítě Nejdůležitější transevropské tahy spojující nejvýznamnější evropské aglomerace a průmyslové oblasti Stanovena Evropskou komisí dle jednotné evropské metodiky Dokončení do roku 2030 5

Metodika pro stanovení hlavní sítě TEN-T Metodika obsahuje následující kroky: 1)

Stanovení tzv. primárních uzlů    

Hlavní města členských států Aglomerace nad 1 mil. obyvatel (v případě ČR Ostrava) Velké námořní přístavy Důležité hraniční přechody do sousedních států EU (z hlediska ČR relevantní hraniční přechod SK/UA)

2)

Propojení vždy sousedních primárních uzlů pokud možno všemi druhy dopravní infrastruktury

3)

V případě souběhu (vedou-li dva tahy do geograficky blízkých uzlů) by měly být souběžné tahy spojeny

4)

V případě železnic samostatná síť pro osobní a nákladní dopravu (z tohoto důvodu souběhy povoleny)

5)

V případě letišť v hlavní síti TEN-T nad 1,7 mil. přeprav. osob požadavek na jejich napojení na dálkovou železniční dopravu do roku 2050 (v ČR se týká pouze letiště PrahaRuzyně)

6

Mapy sítě TEN-T Silnice, přístavy, multimodální terminály a letiště

7

Mapy sítě TEN-T Železnice (v core pouze pro nákladní dopravu), přístavy, multimodální terminály

8

Mapy sítě TEN-T Železnice (v core pouze pro osobní dopravu) a letiště

9

Mapy sítě TEN-T Vnitrozemské vodní cesty a přístavy

10

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T Fond CEF (Connecting Europe Facility)



Fond navazuje na současný Fond TEN-T, je ale rozšířen o oblast energetiky a ICT. Pro dopravu je vyčleněno celkem 21,7 mld €.



Určeno pro:



 



Podporované projekty:   



Všechny státy EU bez rozdílu Výběr nejkvalitnějších projektů v rámci celé EU

Pouze hlavní síť TEN-T U železniční a vodní infrastruktura podíl EU (spolufinancování EU max. 20 – 50%) Silniční infrastruktura pouze ITS, pro služby nákladní dopravy a bezpečné parkování (spolufinancování EU max. 20%)

Formy podpory: 

Granty



Finanční nástroje (půjčky/záruky např. projektové dluhopisy) 11

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T „Kohezní“ CEF (převod části prostředků z Fondu soudržnosti) 

Celkem převedeno 10 mld €



Určeno pro:





Státy s menším HDP/obyvatele než 90 % evropského průměru



Půjde o soutěž mezi „kohezními státy“



Prostředky nebudou pro každý stát předem stanoveny

Podporované projekty:      

Pouze hlavní sít TEN-T Míra spolufinancování EU až do výše 85 % Železniční a vodní infrastruktura Silniční infrastruktura pouze u přeshraničních projektů a silniční napojení přístavů, letišť a terminálů multimodální dopravy ITS 80-85 % rozpočtu CEF určeno na tzv. prioritní projekty v příloze CEF (v případě hl. m. Prahy jde o modernizaci železničního uzlu, napojení letiště na železnici a obchvat Prahy pro nákladní železniční dopravu) 12

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T Fond soudržnosti  

Celkem 24 mld € pro dopravu pro každý stát bude předem stanovena výše prostředků



Určeno pro: 



státy s menším HDP/obyvatele než 90 % evropského průměru

Podporované projekty:   



pro projekty sítě TEN-T (hlavní i globální síť) míra spolufinancování EU až do výše 85 % podpora rozvoje nízkouhlíkových dopravních systémů (šetrnější k ŽP) podpora udržitelné městské mobility (tj. možnost mj. pro projekty na území hl. m. Prahy) podpora rozvoje komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů (i mimo TEN-T)

13

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T ERDF – strukturální fond 

Odhad 0,5 mld €



Určeno pro:  Jakékoliv projekty dopravní infrastruktury v regionech NUTS 2

 HDP menší než 75% evropského průměru



Podporované projekty:  Napojení na síť TEN-T terciárních a sekundárních uzlů  Zvyšování regionální mobility, městské systémy 14

Problémová analýza sektoru doprava 1 

Fond soudržnosti: 

Železniční infrastruktura  



Silniční infrastruktura   



silniční infrastruktura hlavní sítě TEN-T silniční infrastruktura globální sítě TEN-T podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti

Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy 



železniční infrastruktura hlavní sítě TEN-T železniční infrastruktura mimo síť TEN-T (zejména síť celostátního významu, tratě pro příměstskou, městskou, aglomerační a páteřní regionální dopravu, tratě pro důležité tahy nákladní dopravy a tratě pro napojení míst, které jsou významným zdrojem nebo cílem nákladní dopravy)

výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T

Infrastruktura letecké dopravy  

modernizace letišť hlavní sítě TEN-T modernizace letišť globální sítě TEN-T

15

Problémová analýza sektoru doprava 2 

Infrastruktura pro multimodální dopravu 



Podpora udržitelné městské mobility 

 



modernizace a výstavba terminálů multimodální dopravy sítě TEN-T Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy (metro, tramvajové systémy, tram-train systémy, trolejbusové systémy) Systémy pro city-logistiku Intermodální terminály osobní dopravy (propojovací uzly pro železniční, autobusovou, městskou, individuální a nemotorovou dopravu), zavádění ITS a nových technologií.

Systémy řízení městského silničního provozu 16

Problémová analýza sektoru doprava 3 

Evropský fond pro regionální rozvoj 

Silniční infrastruktura   



Infrastruktura vnitrozemských vodních cest 

 

infrastruktura vnitrozemských vodních cest mimo síť TEN-T (určena zejména pro rekreační plavbu)

Podpora letecké infrastruktury mimo síť TEN-T Podpora multimodální dopravy  



silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve správě státu silnice ve správě samosprávy komunikace pro nemotorovou dopravu

modernizace a výstavba terminálů multimodální dopravy mimo síť TEN-T a železničních vleček provozní podpora linek multimodální dopravy

Ekologicky čistý dopravní park  

Podpora modernizace vozového parku veřejné hromadné dopravy Podpora modernizace a rozvoje parku intermodálních přepravních jednotek 17

Dopravní politika ČR UV č. 882 z 13. července 2005 

I. Schvaluje Dopravní politiku ČR pro léta 2005-2013



II. Ukládá  k 30. září v letech 2007, 2009 a 2011 vyhodnocení účinnosti Dopravní politiky

 k 31. prosinci v letech 2007, 2009, 2011 aktualizaci Dopravní politiky

UV č. 565 z 20. července 2011 

I. Schvaluje Aktualizaci Dopravní politiky ČR pro léta 2005-2013 v roce 2011



II. Ukládá předložit ke schválení do 31.12.2012 Dopravní politiku ČR pro léta 2014-2020

Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 bude vrcholovým strategickým dokumentem sektoru doprava Jednotlivé oblasti budou podrobně rozpracovány v návazných strategických dokumentech – jedním z nich budou Dopravní sektorové strategie, 2.fáze

Dopravní politika ČR Návazné strategické dokumenty

pro oblast dopravní infrastruktury a její financování 2. pro oblast dopravní obslužnosti 3. pro oblast bezpečnosti v dopravě 4. pro oblast telematiky a moderních technologií 5. pro oblast nákladní dopravy a logistiky 6. pro oblast zpoplatnění provozu a internalizaci externalit 7. pro oblast letecké dopravy 8. pro oblast vodní dopravy 9. pro oblast nemotorové dopravy 10. pro oblast přípravy výstavby tratí Rychlých spojení (RS) 11. pro oblast kosmických technologií 1.

Dopravní politika ČR Časový harmonogram

 Vyhodnocení DP 2005-2013:  předložení vládě do 30.6.2012

 Dopravní politika ČR 2014-2020:  předložení vládě do 31.12.2012

   

Analytická část Návrhová část Implementační část SEA

Dopravní politika ČR Návrhová část 

Střednědobá a dlouhodobá vize



Východiska, horizontální vazby na SRR, PÚR, Strategii konkurenceschopnosti



Globální cíl struktura specifických a průřezových cílů



Struktura priorit a opatření





uživatelé



provoz



dopravní infrastruktura



moderní technologie



snižování dopadu na zdraví a ŽP



sociální otázky, zaměstnanost, vzdělávání, kvalifikace



další dlouhodobé vize

Subsidiarita, odpovědnost jednotlivých úrovní

Dopravní politika ČR Implementační část



Nástroje finanční



Nástroje legislativní



Struktura návazných strategických dokumentů



Monitoring a návrh indikátorů pro sledování účinnosti opatření



Analýza proveditelnosti a riziková analýza

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

 Dopravní sektorové strategie, 2. fázeStřednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem (časový horizont 2014 až 2020)  Jde o hlavní kondicionalitu pro budoucí operační program pro sektor doprava  Cílem je určit priority rozvoje dopravní infrastruktury v ČR s výhledem až do roku 2040 včetně pořadí realizace jednotlivých staveb a návrh staveb ke kofinancování z evropských peněz v období 2014-2020  Pro současné programovací období 2007 – 2013 vznikla první fáze tohoto dokumentu, který aktuálně slouží jako podklad pro čerpání fondů EU v tomto období

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Přípravná část

Návrhová část

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze

www.dopravnistrategie.cz

Prezentováno na semináři „Kohezní politika a regionální rozvoj“ ve Velkých Bílovicích 12. 10. 2012

32

Děkuji za pozornost

Ministerstvo dopravy