Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• vědní obor, diagnostika a léčba pomocí izotopů • neinvazivní vyšetřovací metoda • zisk informací z anatomie, funkcí orgánů, metabolismu • unikátní diagnostické testy – dříve diagnostikovaná nemoc a její progrese CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• mnoho oborů (od pediatrie po psychiatrii) • dnes nejvíce v oblastech: a) Kardiologie b) Neurologie c) Onkologie

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• diagnostika – radioizotopy, zkoumáme stupeň jejich absorbování tkáněmi a orgány • radiofarmaka – při léčení zhoubných nádorů (štítná žláza) • radioterapie – nádory ozařované zdroji, mimo tělo pacienta CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• radiochirurgie – operace (mozku) vedena Laksellovým gama nožem (201 zářičů gama) • balneologie – radioaktivní koupele – lázně Jáchymov • sterilizace materiálu – ionizující záření ničí choroboplodné zárodky – (zisk i sterilní potravy)

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• průmyslová defektoskopie – ozáření gama zářením, skrytá vada materiálu se projeví zčernáním filmu • hasiče kouře a požáru – čidlo obsahuje záření alfa, v čistém vzduchu udržuje slabý proud mezi elektrodami, kouř způsobí změnu tohoto proudu CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• měření tloušťky materiálu – záření beta, válcovny plechu a výroba plastu, pohlcování záření v závislosti na tloušťce • stopovací metody - vhodný radioizotop se přimísí např. ke zpracovávanému materiálu /kontrola promíchání směsi, netěsnost potrubí, opotřebení součástek)

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


• šlechtitelství – ozařování semen – mutace, zisk pozměněných plodin a vytváření nových odrůd • ochrana skladovaných potravin – ozařování radiokobaltem – zničení mikroorganismu hniloby a potlačení klíčivosti (brambory)

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


•

chov hospodářských zvířat – radioindikátory slouží k optimalizaci krmných dávek, kontrole zdravotního stavu zvířat

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Amoniak

NH3

• jeho sloučeniny jsou jedním z nejvyužívanějších hnojiv v zemědělství • náhrada freonů v chladírenství • lehčí než vzduch, bez barvy, rozpustný ve vodě, má charakteristický štiplavý zápach, leptá sliznice CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Salmiak • NH4Cl (chlorid amonný) • doprovází vulkanickou činnost • bezbarvý, vlivem příměsí bývá zbarven do žluta, červena až hněda, vryp bílý, lesk , skelný, průhledný E 510 - regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Oxid dusnatý •

způsobuje účinkem na hladké svalstvo cévy tzv. vazodilataci (rozšíření cév), dále erekci penisu a také uvolnění svalstva v trávicí soustavě, což hraje roli ve schopnosti střev posunovat potravu dále

• anestetikum a sedativum • meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné SLOUČENINY DUSÍKU

• ilegální rekreační drogou – kluby, balónky SYNKOVÁ CHEMIE


Oxid dusičitý • dvousložkových pohonných látkách (bipropelantech) jako okysličovadlo v raketových motorech • V ovzduší patří oxid dusičitý k plynům, které způsobují kyselé deště • Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic (je pohlcován hlenem dýchacích CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

cest z 80 až 90 procent)

SYNKOVÁ


Kyselina dusičná • k výrobě výbušnin pomocí nitrace • k výrobě dusíkatých hnojiv • k výrobě barviv a laků • v raketové technice se používá jako okysličovadlo CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Kyselina dusitá • HNO2 • nestálá, středně silná jednosytná kyselina • při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Dusičnan amonný a síran amonný

CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


Dusičnan amonný • NH4NO3 • bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo • dezinfekční prostředek vody • oxidační vlastnosti –

CHEMIE

SLOUČENINY DUSÍKU

SYNKOVÁ


CHEMIE

UHLÍK A JEHO SLOUČENINY

SYNKOVÁ


Uhlíkové modifikace

• diamant •

grafit

•

amorfní uhlík

•

fullereny

CHEMIE


SYNKOVÁ


Uhličitan vápenatý

• CaCO3 • Termickým rozkladem se rozkládá za vzniku oxidu vápenatého a oxidu uhličitého: CaCO3 → CaO + CO2 • tuhnutí malty dochází k reakci hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým přítomným ve vzduchu Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O CHEMIE


SYNKOVÁ


Uhličitan vápenatý • rozklad hydrogenuhličitanu zpět na uhličitan – reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků: Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O •

výrobu sádry 2 CaSO4 · 2 H2O → 2 CaSO4 · ½ H2O + 3 H2O

CHEMIE


SYNKOVÁ


Sirouhlík • CS2 • vytváří se vedením pár síry přes rozžhavený uhlík C + 2 S → CS2 • nervový jed - bolesti hlavy, psychické poruchy, delirantní stavy, zrakové halucinace, bezvědomí a smrt • využívá se při výrobě viskózy, celofánu, kaučuku CHEMIE


SYNKOVÁ


Kyanovodík • HCN • mimořádně toxická látka • můžeme detekovat čichem jeho silný zápach po hořkých mandlích

CHEMIE


SYNKOVÁ


Karbid vápníku

• CaC2 • Výroba ethynu CaC2 + 2H2O → Ca(OH)2 + C2H2 • Výroba dusíkatého vápna CaC2 + N2 → CaNCN+ CV ocelářství - k odsíření železa - jako redukční činidlo • Acetylenová lampa CHEMIE


SYNKOVÁ


Oxid uhelnatý a oxid uhličitý • CO • značně toxický plyn • blokuje krevní barvivo hemoglobin a znemožňuje tak dýchání • příčinou mnoha smrtelných otrav v uhelných dolech nebo v domácnostech, kde se k topení používal svítiplyn CHEMIE

UHLÚK A JEHO SLOUČENINY

SYNKOVÁ


•

CO2 nedýchatelný plyn

•

hnací plyn a ochranná atmosféra pro potravinářské účely

•

součást perlivých nápojů

•

náplň sněhových hasicích přístrojů

•

chladicí médium (suchý led)

•

•

v medicíně se přidává (do 5 %) ke kyslíku pro zvýšení efektivity dýchání hnojivo v akvaristice

CHEMIE


SYNKOVÁ


Kyselina uhličitá

• H2CO3 • Roztok oxidu uhličitého a kyseliny uhličité ve vodě je pod názvy sodová voda, sodovka nebo sifon podstatou součástí perlivých nápojů v potravinářství • Podzemní voda s obsahem nejméně 1 g rozpuštěného oxidu uhličitého v 1 litru je uhličitá minerální voda, tj. kyselka

CHEMIE


SYNKOVÁ


CHEMIE

UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ




Alkany - uhlovodíky obsahující v otevřeném řetězci výhradně jednoduché vazby

Model hexanu

CHEMIE

UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ


VÝZNAMNÉ ALKANY Methan Vlastnosti: •Bezbarvý, hořlavý, ve směsi s kyslíkem výbušný plyn, je lehčí než vzduch Využití: •Palivo, výroba oxidu uhličitého, vodíku, acetylenu a sazí (ty lze využít v gumárenství).

CHEMIE

•Ve směsi s kapalným kyslíkem – palivo raketových motorů. UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ


Propan-butan Vlastnosti: • Bezbarvý, hořlavý plyn, těžší než vzduch (pozor na parkování v podzemních garážích) Využití: • Palivo automobilů, propan-butanové bomby (na vaření) Butan

Propan CHEMIE

UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ


Otázky pro samostatnou práci: 1. Jaké látky vznikají hořením metanu? 2. Jakými přírodními procesy vzniká metan? 3. Kde se můžeme s metanem setkat v domácnosti? 4. Kde se s ním můžeme setkat na venkově a v zemědělství?

CHEMIE

UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ


5. Kde se můžeme s metanem setkat ve volné přírodě? 6. Je metan lehčí než vzduch? 7. Při jaké koncentraci je metan nejvíce výbušný?

CHEMIE

UHLOVODÍKY

SYNKOVÁ


CHEMIE

KOVY

Synková


SODÍK • stříbrolesklý měkký kov, dá se krájet nožem, plamen barví žlutě, nachází se v kuchyňské soli

CHEMIE

KOVY

Synková


CHEMIE

KOVY

Synková


Lithium

Rubidium

CHEMIE

Draslík

Sodík

Cesium

KOVY

Synková




velice reaktivní, výskyt výlučně ve sloučeninách



Na, K – nejrozšířenější prvky zemské kůry (křemičitany, žívce, slídy, sůl kamenná, chilský ledek, sylvín, draselný ledek)



biogenní prvky (K, Na)

CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


VLASTNOSTI 

mimořádně reaktivní (uchovávají se pod petrolejem)



silné redukční vlastnosti



Li, K, Na mají menší hustotu než voda



barví plamen – Li – karmínově červeně - Na – žlutě - K – fialově

CHEMIE

KOVY

Synková




CHEMIE

KOVY

Synková




CHEMIE

KOVY

Synková


CHEMIE

Vlastnosti plynů, kapalin

Synková




jsou bílé, šedé i černé, k večeru se zabarvují do červena



padá z nich voda, sníh a létají blesky.



ovlivňují počasí



jsou krásné i hrozivé a hlavně nekonečně rozmanité



vznikají ze vzdušné vlhkosti

CHEMIE


Synková




pokud obsah vodních par ve vzduchu přesáhne tzv. stav nasycení, dojde ke kondenzaci přebytečné vodní páry a ta se mění v kapičky vody či krystalky ledu – tedy mraky



čím je teplota vzduchu nižší, tím rychleji dochází k nasycení

CHEMIE


Synková






ke vzniku mraků je proto potřeba stoupavých vzdušných proudů, ženoucích vodní páru do vyšších a chladnějších vrstev atmosféry

k přeměně vodní páry v kapalné nebo pevné skupenství dochází kolem tzv. kondenzačních jader, tvořených například pylovými zrnky, částicemi prachu či krystalky mořské soli

CHEMIE


Synková


Rozeznáváme deset základních druhů mraků: CIRRUS •Řasa (výskyt ve výšce 5 až 12 km)) - tvořen jednotlivými jemnými bílými vlákny hedvábného lesku, nebo jejich řasnatými shluky

CHEMIE


Synková


ALTOSTRATUS

Vysoká sloha (2 až 6 km)

• vláknitý nebo pruhovaný mrak plsťovitého vzhledu připomínající závoj • obvykle pokrývá velkou plochu oblohy a i vertikálně muže měřit až několik kilometrů CHEMIE


Synková


STRATOCUMULUS  Slohová kupa (0,5 až 2,5 km)  Světlešedé až tmavošedé chuchvalce, valouny a cáry bez ostrých okrajů, uspořádané často do skupin nebo řad

CHEMIE


Synková


NIMBOSTRATUS  Dešťová sloha (0,5 až 6 km)  zcela beztvará, jednolitá, tmavošedá vrstva  déšť nebo sněžení spustí má zpravidla trvalý ráz

CHEMIE


Synková


CUMULUS  Kupa (0,5 až 3 km)  hustý, jasně ohraničený mrak v podobě kupy, zvířete hory či hradu  rovnou tmavou základnu a kopulovitý, oslnivě bílý vrchol, připomínající květák, s jednotlivými zaoblenými výrůstky

CHEMIE


Synková


CUMULONIMBUS  Bouřkový oblak (0,5 až 13 km)  do velké výšky vyvinutý hustý mohutný mrak

CHEMIE


Synková


CHEMIE


Synková


CHEMIE

Alkalické kovy

Synková




prvky I. A. skupiny periodické soustavy prvků



Lithium – Li



Sodík – Na



Draslík – K

SPOLEČNÉ VLASTNOSTI: 

V přírodě se vyskytují pouze ve sloučeninách



Stříbrolesklé, měkké kovy (dají se krájet nožem)

CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


Barví plamen kahanu, což se využívá k důkazu prvků ve sloučeninách: Sodík – žlutě, draslík – fialově, lithium – červeně

CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


SODÍK 

nejrozšířenější prvek zemnské kůry



NaCl – sůl kamenná



NaNO3 – chilský ledek



KCl – sylvín



KNO3 – draselný ledek



biogenní prvek, výskyt v rostlinách, v mořské

vodě a minerálních vodách

CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


o

měkký, stříbrolesklý, neušlechtilý kov s malou hustotou

o

dá se krájet nožem

o

uchovává se v petroleji

o

na vzduchu oxiduje

o

dobrý vodič tepla a elektřiny

o

s vodou reagují bouřlivě

CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


NaCl – sůl kamenná

NaOH – hydroxid sodný CHEMIE

Alkalické kovy

Synková


CHEMIE

Energie

Synková




hmota a energie nemohou samy vznikat ani zanikat



-> zákon zachování hmoty a energie



energie -> možno ji přeměňovat z jedné formy na jinou



část se přemění na teplo (tzv. zbytkové nebo odpadní) – může se využit

CHEMIE

Energie

Synková


živé organismy nedokážou energii



recyklovat 

život na Zemi – podmíněn neustálým přísunem (tokem) energie

CHEMIE

Energie

Synková


LÁTKY 

hmota v podobě atomů a molekul nejrůznějších látek



složení živých organismů - tzv. biogenní prvky – C, H, O, N, S, P



méně Fe, Na, K, Ca, Cl



v nepatrném, tj. stopovém množství – I, Se



podstatnou část těl - voda

CHEMIE

Energie

Synková


KOLOBĚH LÁTEK V PŘÍRODĚ 

biogeochemické cykly – přenos látek vodou, vzduchem, půdou – biologické, chemické a geologické děje – koloběh každé látky



horninový cyklus:

a)

klimatické vlivy

b)

aktivita zemského nitra (jádra a pláště)

c) CHEMIE

pohyby pevninských (litosférických Energie

Synková


HORNINOVÝ CYKLUS 

eroze = rozrušování hornin fyzikálními a chemickými vlivy na jemné částečky (z původního místa odnášeny větrem a vodou)



usazování v potocích, řekách, jezerech – sedimentace, fyzikálně (tlakem) a chemicky zpevňovány



oxidy železa, křemíku a vápníku

CHEMIE

Energie

Synková



sedimentární horniny – pohyb s litosférickou deskou



desky se dostávají do větších hloubek s vysokými teplotami a tlakem -> horniny metamorfované



roztaveny na magma – to uniká na povrch > vyvřelé horniny

CHEMIE

Energie

Synková



v moři -> schránky jednobuněčných a mnohobuněčných organismů (rozsivky, dírkonožci, měkkýši) => silné vrstvy hornin -vápenců



geologický čas – základní míry jsou miliony až stovky milionů let – koloběh látek v

CHEMIE

Energie

Synková


KOLOBĚH VODY 

nezbytná pro život vodní plášť – hydrosféra

 

největší rezervoáry – oceány a moře



odpařování díky sluneční energii => vodní pára -> kondenzuje -> srážky



malý koloběh



velký koloběh

CHEMIE

Energie

Synková


CHEMIE

Energie

Synková


KOLOBĚH VODY 

setrvání – v atmosféře (dny) - řeky, potoky (týdny) - v půdě a mokřadech(roky) - oceány (tisíce let) - pevninské ledovce (desítky až stovky tisíc let)

CHEMIE

Energie

Synková


CHEMIE

Energie

Synková


CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


CYKLUS UHLÍKU 







stavební prvek organických látek – uhlovodíků vázán jako oxid uhličitý v atmosféře v rozpustných uhličitanech (uhličitan vápenatý) biomasa = těla živých organismů bez jejich anorganických schránek, v odumřelých tělech nebo fosilních palivech

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


CYKLUS UHLÍKU

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ




z atmosféry oxid uhličitý ->ve vodě rozpuštěný nebo jako uhličitan



atmosférický oxid uhličitý -> hlavní zdroj uhlíku pro rostliny -> fotosyntéza -> výroba org. sloučenin – sacharidů



všechen uhlík není vydýchán

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ




odumřelá těla rostlin a živočichů -> do půdy, vody, mokřadů => humus (ve vodě organický sediment)



biomasa mrtvých těl -> kvantum uhlíku => přeměna v ropu a uhlí

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


Narušení koloběhu uhlíku

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


CYKLUS DUSÍKU 

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ




dusík – schopnost vázat se a přeměňovat na dusíkaté látky (dusičnany) => nitrifikační mikroorganismy



dusíkaté látky – živiny pro autotrofní organismy (rostliny)



ty začleňují dusík – stavební a zásobní látky jejich těl

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ




rostlinná potrava do jiných těl či po odumření těl do prostředí – půdy, vody



dusíkaté látky v prostředí –> jako zplodiny metabolismu živočichů (exkrementy, moč, močovina, kyselina močová)

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


v půdě – N vázán => humus  uvolnění do půdy => dusičnany (rozkladné procesy díky mikroorganismům  do ovzduší díky činnosti denitrifikačních mikroorganismům  tím se cyklus uzavírá  vulkanická činnost – produkce dusíkatých látek 

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


NARUŠENÍ KOLOBĚHU DUSÍKU 

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ






spalovací procesy (dusík z normálních podmínek netečný), za vyšších teplot se slučuje s kyslíkem => plynné oxidy dusíku => zesílení skleníkového efektu, narušení ozónové vrstvy s vodou => kyseliny -> příčina kyselých srážek

CHEMIE

EKOLOGIE

SYNKOVÁ


CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


CHEMIE

RADIOAKTIITA

SYNKOVÁ


Budovy jaderné elektrárny Budova reaktoru – skládá se ze dvou hlavních částí: 1. hermetického prostoru skládajícího se z ochranné obálky (kontejnment) a vnitřních konstrukcí oblasti lokalizace havárie 2. nehermetického prostoru, skládajícího se ze základové části, obestavby a ventilačního komína. V obestavbě se nacházejí prostorově oddělené bloková a nouzová dozorna a pomocné CHEMIE systémy primárního okruhu. RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


2. Dieselgenerátorové stanice Pro případ ztráty hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny je elektrárna vybavena nouzovými zdroji el. energie. Tyto zdroje jsou schopny elektricky napájet systémy, které jsou důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Každý výrobní blok má tři dieselgenerátory, které jsou umístěné ve dvou nezávislých stavebních objektech.

CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


3. Budova aktivních pomocných provozů – je tvořena třemi objekty, které plní společné funkce pro oba výrobní bloky. Patří do části elektrárny důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

1. První objekt je určen ke skladování čerstvého paliva a jsou v něm umístěny speciální dílny. CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


2. Druhý objekt – v něm jsou umístěny radiochemické laboratoře a dozorna radiační kontroly.

3. Třetí objekt obsahuje technologické systémy na speciální čištění radioaktivních voda systémy na zpracování kapalných a pevných radioaktivních odpadů. CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


4. Mezistrojovna - zde je umístěn systém zajišťující dodávku napájecí vody do parogenerátorů. Mezistrojovna přímo přechází ve strojovnu a je umístěna mezi budovou reaktoru a strojovnou. 5. Strojovna Nachází se zde prvky sekundárního okruhu. Hlavním je turbogenerátor o výkonu 1000 MW, skládající se z parní turbíny a elektrického generátoru. Parní turbína je tvořena jedním vysokotlakým a třemi nízkotlakými díly. Po obou stranách turbíny jsou umístěny SYNKOVÁ CHEMIE

RADIOAKTIVITA


CHEMIE

RADIOAKTIVITA

SYNKOVÁ


CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




redukčním činidlem, sloužícím k sycení násobných vazeb organických molekul, např. při ztužování rostlinných olejů

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




v metalurgii k získávání kovů z jejich rud (wolfram, molybden)



palivo budoucnosti

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




izotopy vodíku pokládány za hlavní energetický zdroj při využití řízené termonukleární reakce -> termonukleární bomby

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ


CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




Hoření vodíku s kyslíkem je silně exotermní a vyvíjí teploty přes 3 000 °C -> svařování nebo řezání kyslíko-vodíkovým plamenem nebo v metalurgii při zpracování těžko tavitelných kovů

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




v počátcích letectví

k plnění vzducholodí a balónů



1937 vzducholoď Hindenburg



He

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ


Sloučeniny vodíku

CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ




CHEMIE

VYUŽITÍ VODÍKU

SYNKOVÁ


CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

SYNKOVÁ


Antonie Henri Becquerel 1852 - 1908

 francouzský fyzik r. 1896 při studiu minerálů obsahujících uran zjistil, že tyto látky vysílají záření, které proniká hmotou, působí na fotografickou desku, způsobuje ionizaci a tím i vodivost vzduchu

CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


 Marie Sklodowská - Curieová ( 1867 1934 ) objevila se svým manželem P. Curiem v roce 1896 nové radioaktivní prvky radium a polonium, které jsou obsaženy v nepatrném množství v jáchymovském smolinci  při studiu vlivu elektrického pole na radioaktivní záření se zjistilo, že se skládá ze tří rozdílných druhů záření, které se označují jako α, β, γ CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


DRUHY ZÁŘENÍ  α záření - proud částic identických s ionty helia He2+  β záření - proud elektronů pohybujících se téměř rychlostí světla (elektrony, pozitrony)  γ záření - se neodchyluje v elektrickém poli - představuje elektromagnetické vlnění proud fotonů, vlnová délka je velmi krátká, má proto velkou schopnost pronikatSynková CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE


POLOČAS ROZPADU  časový interval, za který se rozpadne původní počet radioaktivních atomů N0 na polovinu původního množství NT

CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


VYUŽITÍ RADIOAKTIVNÍCH IZOTOPŮ  značkované sloučeniny- Na(23) – rychlost oběhu krve. místa hromadění tělních tekutin

 radiodiagnostika- lokalizace a zjištění rozsahu nádorového onemocnění - radioizotop se rychleji hromadí ve tkáni zhoubného nádoru než v tkáni zdravé  radioterapie - hromadí se v štítné žláze, nádorové buňky jsou citlivější na záření než zdravé buňky CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


 sterilizace léčiv, která nesnášejí vysoké teplotyinjekční stříkačky, jehly, obvazový materiál  určení stáří materiálu C(14) 5730 let poločas rozpadu, tři izotopy uhlíku -> archeologie – radiouhlíková metoda  jaderná elektrárna, štěpné reakce  defektoskopie  jaderné zbraně CHEMIE

JADERNÁ CHEMIE

Synková


CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


IDEÁLNÍ PLYN 

dokonalý plyn



model používaný v kinetické teorii plynů a termodynamice



za normálních podmínek (T=273,15 K, P=101,325 kPa) – přibližují se mu reálné

plyn CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


PRO MOLEKULY IDEÁLNÍHO PLYNU PLATÍ: a)

Rozměry molekul jsou zanedbatelně malé a mají stejnou hmotnost m0

b)

Molekuly na sebe navzájem nepůsobí přitažlivými silami

c)

srážky molekul a jejich nárazy na stěny nádoby jsou dokonale pružné CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU 

Avogardrův zákon

„Stejné objemy různých plynů za stejné teploty a stejného tlaku obsahují stejný počet molekul, atomů, iontů nebo jiných částic.“ Vm = V/n Vm=22,414 dm3 a je v něm 6,022.1023 částic

CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU 

Izotermický děj (stálá teplota plynu)

Při izotermickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je součin tlaku a objemu plynu stálý. (zákon Boylův-Mariottův) p.V = konst. p1V1 = p2V2 ΔU = 0 Q = -W = W’

CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU  Izochorický děj (stálý objem plynu) Při izochorickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je tlak plynu přímo úměrný jeho termodynamické teplotě. (Charlesův zákon) p/T = konst. p1/T1 = p2/T2 ΔU = Q Q = m.cv.ΔT cv = měrná tepelná kapacita při stálém objemu plynu CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU

CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU  Izobarický děj (stálý tlak plynu) Při izobarickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je objem plynu přímo úměrný jeho termodynamické teplotě. (Gay-Lussacův zákon) V/T = konst. V1/T1 = V2/T2 ΔU = Q + W Q = m.cp.ΔT cp = měrná tepelná kapacita při stálém tlaku cp > cv CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


ZÁKONY IDEÁLNÍHO PLYNU  Adiabatický děj (neprobíhá tepelná výměna mezi plynem a okolím) Pro adiabatický děj s ideálním plynem stálé hmotnosti platí Poissonův zákon. p.Vκ = konst. κ = cp/cv = Poissonova konstanta κ >1 p1V1κ = p2V2κ p1V1/T1 = p2V2/T2 ΔU = W CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


STAVOVÁ ROVNICE plyn charakterizován stavovými veličinami





T, p, V a počtem molekul N (popř. m, n)

p.V = nRT CHEMIE

Vlastnosti plynů

Synková


CHEMIE

Halogenidy

Synková


Fluor

CHEMIE

Chlor

Brom

Halogenidy

Jod

Synková


HALOGENY ◦nekovy ◦vysoce reaktivní (nejreaktivnější F) ◦výskyt ve sloučeninách ◦ tvoří dvouatomové molekuly ◦ jedovaté

CHEMIE

Halogenidy

Synková


FLUOR (F) 

vysoce reaktivní, toxický a nažloutlý plyn



je účinné oxidační činidlo



větší význam mají sloučeniny (např. teflon nebo fluorovodík)

CHEMIE

Halogenidy

Synková


CHLOR (Cl)    

jedovatý, vysoce reaktivní plyn, těžší než vzduch k výrobě chlorovodíku, chloridů a plastů k dezinfekci vody nejen v bazénech dříve bojový plyn využitý v 1. světové válce Yperit

CHEMIE

Halogenidy

Synková


BROM (Br)

červenohnědá, jedovatá kapalina, vysoce reaktivní  soli – významné – např. AgBr Nachází se ve fotografickém průmyslu 

CHEMIE

Halogenidy

Synková


JOD (I) 

tmavě fialová, pevná, sublimující látka



jodová tinktura (lékařství)



je součástí pro organismus důležitých hormonů štítné žlázy

CHEMIE

Halogenidy

Synková


CHEMIE

Uhlovodíky

Synková




parafíny



nasycené uhlovodíky



koncovka –an



homologický vzorec CnH2n+2



cykloalkany – předpona cyklo-, koncovka –an



obecný vzorec cykloalkanů CnH2n




obsahují v otevřeném řetězci výhradně jednoduché vazby



C1 – C4 plynné



C5 – C17 kapalné



C17 – a více pevné/tuhé látky



bezbarvé, nerozpustné ve vodě, v org. rozpouštědlech jsou rozpustné



výskyt: zemní plyn, ropa, přírodní asfalt

CHEMIE

Uhlovodíky

Synková


NÁZVOSLOVÍ 

hledání nejdelšího možného řetězce



očíslování



uhlovodíkový zbytek – alkyl – koncovka -yl

2-methylpropan CHEMIE

Uhlovodíky

Synková


METHAN 

bezbarvý, hořlavý, ve směsi s kyslíkem výbušný plyn, je lehčí než vzduch



palivo, výroba oxidu uhličitého, vodíku, acetylenu a sazí



ve směsi s kapalným kyslíkem – palivo raketových motorů

CHEMIE

Uhlovodíky

Synková


PROPAN, BUTAN 

provází methan v zemní plynu



zkapalněná směs je náplní propan-butanových tlakových lahví



použití např. jako směs do vařičů

Propan

CHEMIE

Uhlovodíky

Butan

Synková


REAKCE - Radikálová substituce o

iniciace – vytváření radikálů

o

propagace – šíření reakce – radikál napadá molekuly

o

terminace – ukončení reakce – radikály se spojí a reakce se ukončí

CHEMIE

Uhlovodíky

Synková

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Recommend Documents