Evropský Sociální Fond : Příručka pro odbory

RESEARCH

ETUI-REHS European Trade Union Institute

EDUCATION HEALTH & SAFETY

Evropský Sociální Fond 2007-2013: Příručka pro odbory

Evropská odborová konfederace (EOK)

Vydáno za finančního přispění Evropského společenství

[ EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 2007-2013: PŘÍRUČKA PRO ODBORY ]

OBSAH

Předmluva, John Monks, generální tajemník, EOK Jak používat tuto příručku, Jeff Bridgford, ETUI-REHS ■ Strukturální fondy a strategie EOK, Józef Niemiec, Tajemník konfederace EOK ■ Evropský sociální fond podporuje sociální dialog a sociální partnery, Dominique Be, DG Zaměstnanost, Evropská komise ■ Evropské strukturální fondy 2007-2013 v kostce (z kapitoly č. 13 příručky ”Odbory a nadnárodní projekty” 6. vydání) ■ Partnerství v Evropském sociálním fondu, Claude Denagtergal, EOK ■ Dobré praxe odborů při používání ESF (Alan Manning, TUC, Charlotta Krafft, SACO, Ornella Cilona, CGIL, Luis Galiano, UGT-E a Paco Moreno, CC.OO.) ■

■

■

2 3 4 8 11 18

20

Přílohy: 45 • Klíčové texty EU pro období 2007-2013 • Pedagogické materiály, použité při vzdělávacím kurzu ETUI-REHS “Seminář pro tvorbu a realizaci odborových projektů z ESF”, 10. - 13. června 2007, odborová škola Juan Muñiz Zapico, Madrid • Užitečné odkazy na webové stránky

[1]


PŘEDMLUVA

Účelem této příručky je podpořit zástupce odborových svazů, kteří se účastní různých jednání výborů, které byly vytvořeny v rámci Evropského sociálního fondu. Příručka poskytuje informace o nejaktuálnějších reformách ESF a jiných strukturálních fondů a také o principech partnerství v rámci Evropského sociálního fondu. Ukazuje také řadu příkladů dobré praxe odborových svazů při používání ESF. Doufáme, že tento průvodce bude užitečným nástrojem pro zlepšení vlivu odborových organizací v zavádění strukturální politiky Společenství a obzvlášť ESF. Cílem strukturální politiky Evropské unie je pomoct snížit rozdíly mezi regiony a podporovat společnost s plnou zaměstnaností, rovnými příležitostmi, sociálním zapojením a konvergencí a tedy šířeji viděno Evropský sociální model. Pro EOK je princip partnerství klíčem ke garantování úspěšné činnosti opatření strukturálních fondů. Vysoce kvalitní partnerství by se mělo vyvíjet se zapojením sociálních partnerů do každé fáze zásahů fondů. Evropský sociální fond je jediný fond, který se opírá o aktivní účast sociálních partnerů v jeho Evropském výboru. Doufáme, že tato účast zajistí podstatnou přidanou hodnotu a mrzí nás, že ten samý princip účasti nebyl rozšířen i na ostatní strukturální fondy. ESF je základním nástrojem pro podporu zavádění Evropské strategie zaměstnanosti (ESS). EES by měla být konkrétně začleněna do národní, regionální a místní politiky pracovního trhu a do cílů ESF. To vyžaduje, aby ESF přispíval dále k dosažení cílů pro změnu ve znalostech společnosti a podpořil celoživotní vzdělávání a tedy obecněji, v zavádění Lisabonské strategie. Evropa potřebuje provést velké investice do lidí, kteří jsou nepochybně nejdůležitější konkurenční výhodou v každé společnosti. Tato investice by měla předvídat sociální změny, vznikající ze znalosti společnosti, přičemž by měla poskytovat odpovědi na témata jako jsou zachování práce a její vytváření, zvyšování stupňů produktivity v evropském podnikání, identifikování inovativních a efektivnějších způsobů organizace práce včetně podstatných investic do vývoje kvalifikace a dovedností pracujících, sociálního zapojení a podpory rovných příležitostí. To je klíč Evropy k budoucnosti.

John Monks Generální tajemník EOK

[3]


JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU Tato příručka byla vytvořena v ETUI-REHS ve spolupráci s EOK a je pokračováním příručky “Průvodce pro odboráře”, kterou vydala EOK při předchozím vydání Strukturálních fondů v letech 2000-2006. Je zaměřena na poskytování specifické podpory pro odborové kolegy z 12 členských států, kteří se poprvé účastní ESF. Zaměřili jsme naší pozornost na ESF, protože je jedním z hlavních nástrojů pro podporování Evropské strategie zaměstnanosti a jako příspěvek k “Evropskému trojúhelníku znalostí” (výzkum, inovace a vzdělávání v EU). Vlastně poprvé tato směrnice klade užitečný důraz na zapojení sociálních partnerů a nastavuje vhodné přidělení potenciálů pro “vytváření kapacit”, které jsou zaměřené na posilování sociálního dialogu a aktivit, které jsou společně konané sociálními partnery. Průvodce je zaměřen na: ■ ■

■

poskytnutí obecných informací o nové struktuře ESF pro období let 2007-2013; zvýšení povědomí odborů o tom, jak se mohou účastnit na zavádění ESF na různých stupních a úrovních, obzvlášť v “monitorovacích výborech”, ve kterých jsou odbory dotazované na poskytování poradenství o iniciativách a o souvislostech mezi finančními intervencemi a klíčovými cíli pro pracující; ukázat odborovým členům, jak mohou používat ESF, aby měli vliv na zaměstnanost a inovační politiku ve svých zemích.

V příloze příručky je několik školících materiálů, které používaly ETUI-REHS a EOK při svém prvním společném kurzu o “Seminář pro tvorbu a realizaci projektů Evropského sociálního fondu”, který se konal v Madridu v červnu 2007. Příklady dobré praxe, které se přednášely v Madridu a které jsou zde popsané, snad poskytnou inspiraci našim kolegům. Rád bych poděkoval následujícím kolegům, kteří mi pomáhali při vytvoření tohoto materiálu a předali své znalosti do této oblasti práce: John Monks, Józef Niemiec a Claude Denagtergal z EOK, Ornella Cilona a Roberto Pettenello z CGIL, Charlotta Krafft z SACO, Alan Manning z TUC, Luis Galiano z UGT-E a Paco Moreno z CC.OO. Děkuji také Silvaně Pennella, která je odpovědná za Informační servis ETUI-REHS EU, za koordinaci této iniciativy a její dovedení do úspěšného konce. Zvláštní poděkování patří zástupci Evropské komise Dominique Be, která nám jako zástupce ředitele odboru v Koordinaci Evropského sociálního fondu DG Zaměstnanost (European Social Fund Coordination of DG Employment), poskytla užitečnou pomoc a rady. Tento průvodce byl vytvořen v angličtině a francouzštině. EOK a ETUI-REHS jsou ochotni spolupracovat s konfederacemi, aby byl umožněn překlad do jejich národních jazyků.

Jeff Bridgford Ředitel oddělení vzdělávání ETUI-REHS

[4]


STRUKTURÁLNÍ FONDY A STRATEGIE EOK Nejprve bych rád pogratuloval oddělení vzdělávání ETUI-REHS za přípravu této vzdělávací aktivity o programovém období 2007-2013 ESF. Jsem přesvědčen, že to pomůže členským organizacím EOK v zapojení do projektů, financovaných fondem. EOK vždy trvalo na potřebě posílit strukturální politiku rozšířené EU, protože principy konvergence a solidarity jsou uchovány v dohodě a stanovují dva nejdůležitější body programu pro integraci lidí a dotčených teritorií. Politika konvergence potřebuje pomoci přinést řešení pro mnoho výzev (globalizace, rozšiřování, atd.), při snižování rozdílů mezi regiony a podporování společnosti v plné zaměstnanosti, rovných příležitostech, sociálním zapojením a sociální soudržnosti, tedy jinými slovy, náš sociální model. Byly již definované rozsáhlé směrnice politiky pro roky 2007-2013 , protože mají své celkové financování a společně stanovují pravidla a rozpočty pro toto období. Jak zjistíte, EOK představila své názory (v říjnu 2004) na politiku konvergence EU v období po roku 2006 a pak ( v prosinci 2005) o finančních perspektivách pro období 2007-13. To nám umožnilo prezentovat naší pozici a požadavky pro diskuse mezi různými institucemi EU v posledních letech. Krátce se vrátím k naším prioritám. Kongres v Seville se zaměřil hlavně na budoucnost evropského rozpočtu, přičemž zaznamenal, že se nebudou měnit pravidla fondů , ale že se EU rozhodla přezkoumat financování evropské politiky v roce 2009. Takže bych se měl koncentrovat na počet těchto klíčových aspektů, které budou důležité pro vaší práci na tomto třídenním semináři. Rád bych se zaměřil hlavně na roli EOK, na naše prioritní požadavky a na akce, které jsou potřebné v krátké době.

Nová struktura pro politiku konvergence, která integruje efektivněji lisabonské cíle V roce 2007 byly provedené hlavní změny pro pravidla pro decentralizaci a důvody zjednodušení. EOK velmi uvítala tento nový přístup, přičemž podtrhla potřebu efektivní koordinace politiky EU, hlavně s Lisabonskou strategií. Podle toho vzala EOK v úvahu jednoznačný odkaz na velkou důležitost cílů Lisabonu a Göteborgu v obecné směrnici a hlavně fakt, že politika konvergence musí integrovat tyto cíle a stát se základním pilířem pro jejich dosažení pomocí národních rozvojových programů. Současně EOK podporuje zaměření témat priorit na tři hlavní cíle: konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská teritoriální spolupráce. O konvergenci se EOK domnívá, že méně rozvinuté regiony rozšířené EU, které se zpožďují za průměrem EU, musí zůstat prioritou, ale že se musí poskytnou dočasná pomoc do těch regionů, kde je HDP na hlavu o 75 % nižší než průměr v 15 zemích EU (tak zvaný “statistický dopad” rozšiřování) a proto se nestaly “rychle bohaté”. EOK se domnívá, že cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti se ve skutečnosti může těžko zavádět do současného programu. Základem je jasně specifikovat sociální rozměr regionálního rozvoje a to, že členské státy musí poskytovat spojení s národními akčními plány pro zaměstnanost a národními akčními plány pro zapojení. Zavedení obou těchto aspektů je základem a to prostřednictvím regionálních rozvojových programů, které pomáhají regionům předvídat a podporovat ekonomické změny pomocí podpory jejich konkurenceschopnosti a atraktivnosti jako místa; a zadruhé, prostřednictvím programů, definovaných na příslušné

[5]


teritoriální úrovni, které pomohou lidem se připravit a adaptovat se tyto ekonomické změny. Avšak co se týče způsobilosti regionů. Zatímco členské státy, v úzké spolupráci s regiony, jsou nejlépe schopni identifikovat oblasti, které potřebují nejvíce pomoc, my pokaždé zdůrazňujeme to, že strukturální fondy jsou politikou EU, aplikovanou na základě počtu společných principů a cílů, aby se zabránilo jakékoliv odchylce směrem k opětovné nacionalizaci této politiky. Proto je základem definovat objektivní kritéria způsobilosti při zajištění optimálního členění a rovnováhy mezi evropskými, národními a regionálními úrovněmi. EOK je potěšena, že na základě zkušenosti iniciativy INTERREG, se vytvořil nový cíl Evropské teritoriální spolupráce, se zaměřením na podporu harmonické a vyrovnané integrace teritorií EU prostřednictvím spolupráce mezi jejími členy na důležitých tématech Společenství na přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních úrovních. Ovšem, spolupráce a činnost potřebují posílit na přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních úrovních. Pozitivní zkušenost odborů z činností, prováděných 41 meziregionálními odborovými výbory (EOK), včetně regionů, které sdílejí hranici s novými členskými státy, ukazuje, že to je ten správný směr. EOK podporuje strategický přístup, navržený Komisí, který je řízen ke zjednodušení a zejména vedení každoročního strategického dialogu s evropskými institucemi, které mají vyhodnotit pokrok, který byl dosažen ve strategických prioritách a požadované výsledky. EOK vítá fakt, že se se sociálními partnery na evropské úrovni konzultuje globální strategický dokument pro politiku konvergence. Podobně, sociální partneři potřebují řádné konzultace na národní úrovni o Národním strategickém referenčním rámci, vytvořeném členskými státy. EOK také podporuje myšlenku větší decentralizace delegováním větších odpovědností na členské státy a regiony, při zachování finanční přísnosti, tak že Komise zajistí soudržnost s evropskou politikou a cíli, stejně jako koordinaci mezi evropskými, národními a regionálními úrovněmi, aby se zabránilo riziku nepoměru jak mezi členskými státy, tak uvnitř těchto států. EOK je přesvědčená, že princip partnerství je životně důležitý při garantování zavedení činností ze strukturálních fondů. Je nutné pokračovat v zajištění vysoce kvalitního partnerství zapojením sociálních partnerů do všech fází akcí, sponzorovaných ESF. To je důvodem, proč EOK vyžadovala, že regulace strukturálních fondů musí jasně definovat principy partnerství, spíš než se spoléhat na národní pravidla a praxe. Podobně, co se týče Evropského sociálního fondu, EOK podporovala návrh Komise pro přidělení minimálně 2 % ze zdrojů ESF pro vývoj kapacit a aktivit, konaných společně sociálními partnery o cíli Konvergence, přičemž trvala na jasném vztahu na sociální dialog. Bohužel tyto požadavky byly odmítnuté. EOK také lituje toho, že Evropský sociální fond je pouze jediný, který obsahuje aktivní účast sociálních partnerů na zasedání jeho Evropského výboru. Zastáváme názor, že tato účast přináší významnou přidanou hodnotu. Tvrdíme, že roční setkání mezi Evropskou komisí a sociálními partnery zahrnuje reálné konzultace a že byla založena jiná fóra pro diskuse se členskými státy a Komisí. Domníváme se také, že sociální partneři potřebují zajištění technické podpory, aby se zlepšily jejich kapacity, obzvlášť v nových členských zemích, aby se umožnila jejich účast na administrativě a zavádění iniciativy Komise pro vytvoření pracovní skupiny, která bude zaměřená na pomoc zlepšit zavedení principu partnerství ve výboru ESF. Finanční zdroje odrážejí záměr politiky EU. Musí být řečeno, že současná úroveň investic unijních zdrojů rozpočtu je relativně skromná v porovnání s dosaženými positivními výsledky, zejména co se týče zlepšení situace méně zvýhodňovaných regionů a začátku reálné konvergence. A dále, s ambiciózními cíli, že členské státy stanovily úroveň zdrojů pro EU, v rámci rozšiřování a strategických cílů z Lisabonu a Göteborgu, které jsou pouze okolo 1 %, což není v poměru ani k výzvám, ani k závazkům, které se uskutečnily. Růst EU byl podporován k velkému rozšíření fondy, poskytovanými méně zvýhodňovaným členským státům a regionům. V roce 2005 byla dohoda o Finančním výhledu na období 2007-2013 znepokojivá z toho pohledu, protože fondy, které byly přístupné novým členským státům, se ukázaly být menší než v minulosti. Kontrola

[6]


rozpočtu byla vítána, ale je nutné uznat, že některé problémy zůstaly. Podle rozhodnutí Evropského výboru z března 2006 se bude muset přezkoumat každý prvek v letech 2008/2009, včetně záležitostí zemědělských dotací a speciálních slev pro Velkou Británii (třebaže snížených) z evropského rozpočtu. Protože Komise nenavrhla žádné nové zvláštní zdroje pro nejbližší budoucnost, systém si ponechá svou stávající strukturu. Současný systém začal být kritizován pro svou komplexnost a nedostatek průhlednosti. EOK má tudíž výhodu v navrhované debatě o této záležitosti a o tom, jak napravit tyto nedostatky, a provede aktivní příspěvek do těchto diskusí. Taková diskuse by neměla být omezená na specifické téma, ale potřebuje revidovat strukturování zdrojů a výdajů. EOK zastává názor, že finanční perspektivy zohledňují politická úsilí EU. Jsou založená na znalosti, že ekonomická výhoda, kterou každá země získá z toho, že patří do EU, přesáhne přísně rozpočtové náklady svého členství. Evropa je ta vhodná úroveň pro určité typy výdajů a investic. Evropská přidaná hodnota potřebuje vést úvahy, spíš než úsilí pro zajištění “férového navrácení”, založeného na zdánlivém výpočtu čistých vyrovnaných rozpočtů na národní úrovni. Rozšíření a solidarita, kterou to vyžaduje, stejně jako zaměření evropské politiky na cíle Lisabonské strategie, dávají příležitost pro zohlednění nového systému vlastních zdrojů a pro cíle evropských daní. Chceme, aby se EU sama zavázala k těmto cílům a aby členské země byly připravené přispět ke společné politice, o které vědí, že je efektivní a nutná, založená na solidaritě a větší demokracii.”

Józef Niemiec, Tajemník konfederace EOK ETUI-REHS Vzdělávání Vzdělávací seminář, červen 2007, Madrid

[7]


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PODPORUJE SOCIÁLNÍ DIALOG A SOCIÁLNÍ PARTNERY Evropská unie je zavázána pro víc zaměstnání a lepších zaměstnání. Proto potřebuje investovat do svých lidí a Evropský sociální fond (ESF) je jejím hlavním nástrojem pro tento úkol. ESF utratí přes 10 miliard ročně v celé EU, aby pomohl lidem zvýšit jejich vzdělání a dovednosti. To reprezentuje více než 10 % z celkového rozpočtu Evropské unie. V období 2007-2013 se ESF zaměřil na čtyři oblasti se zvláštní důležitostí pro sociální partnery a jejich členy: adaptabilita mezi pracujícími a podniky, dostupnost k zaměstnání, snížení vyloučení ze společnosti a podpora partnerství pro reformu. Směrnice ESF zdůrazňuje hlavní roli sociálních partnerů v dodání cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnání, a důležitost jejich závazku pro posílení ekonomické a sociální soudržnosti zlepšením zaměstnanosti a pracovních příležitostí. Role sociálních partnerů je také zdůrazněna v integračních směrnicích pro růst a zaměstnání pro období 2005 – 2008, které jsou základní politickým nástrojem pro vývoj a zavedení Lisabonské strategie. Směrnice pro politiku zaměstnanosti zdůrazňují roli sociálních partnerů, hlavně s ohledem na podporu flexibility kombinované se zajištěním práce, snížením segmentování pracovního trhu a zajištění pracovně přijatelného vývoje pracovních nákladů a mechanizmů nastavení mezd. Od sociálních partnerů se hlavně očekává, že přispějí k vývoji kapacit odpovídajících pracovních příležitostí pracovních úřadů, vývojem politiky k zabránění snižování dovedností a zvětšování fungování pracovních trhů. Partnerství je hlavně důležité pro zlepšování situace pracovního trhu a v podpoře dobrého řízení. Směrnice ESF proto zahrnuje novou a samostatnou prioritu pro podporu ESF (článek 3.1(e)), která poskytuje zvláštní podporu pro partnerství a pakty prostřednictvím sítě relevantních stakeholderů, jako jsou sociální partneři a nevládní organizace, s cílem mobilizovat reformy v oblasti zaměstnanosti a sociálního zapojení. Dalším potvrzení důležitosti sociálního partnerství je, že směrnice ESF zdůrazňuje potřebu aktivního zapojení sociálních partnerů do zavedení ESF při poskytování zvláštní podpory pro vývoj partnerství. Sociální partneři jsou hlavními příjemci ESF stejně jako klíčoví účastníci v jeho řízení.

Sociální partneři jsou aktivně zapojeni do implementace ESF Sociální partneři podporují velké množství projektů, které financuje ESF. Během programového období 2000 – 2006 byli sociální partneři zapojeni hlavně do adaptability oblasti pracujících, tj. v poskytování odborné přípravy a celoživotního vzdělávání. Směrnice ESF pro období 2007 – 2013 zajišťuje, že sociální partneři budou pokračovat v tom, že budou příjemci podle všech priorit ESF ve všech členských zemích instruováním řídících autorit každého operačního programu pro podpoření adekvátní účasti sociálních partnerů v činnostech, založených ESF.

Sociální partneři těží ze zvětšené podpory v nejméně rozvinutých členských zemí a regionech Evropská unie uznává, že sociální dialog je základní součástí rozhodování v Evropě a že sociální partneři mají jedinečnou roli v ekonomickém a sociálním rozhodování. Dohoda sama podporuje vývoj sociálního dialogu (článek 138-139). Zapojení sociálních partnerů a jiných stakeholderů je klíčem k vývoji a zavedení efektivní politiky a jak EU, tak i členské státy těží z účinných struktur sociálního dialogu. Navzdory posledním letům zůstávají sociální partneři a sociální dialog relativně slabí v mnoha regionech, způsobilých pro cíle Konvergence, tj. regionech, kde je HDP na člověka pod 75 % průměru Společenství. ESF proto poskytuje zvýšenou podporu sociálním partnerům v těchto regionech. Cílem je další zlepšení kapacity

[8]


sociálních partnerů účastnit se sociálního dialogu a řízení sociálního, pracovního trhu a ekonomického řízení. Podpora pro posílení institucionální kapacity sociálních partnerů je viděna jako základní pro podporu nastavení a fungování struktur sociálního dialogu na všech úrovních stejně jako podpora vývoje partnerství a dialogu mezi veřejnými organizacemi, sociálními partnery a nevládními organizacemi. Směrnice ESF (článek 3.2(b)) proto upřednostňuje podporu pro posílení kapacity institucí a efektivitu sociálních partnerů, hlavně podporou vytváření kapacit v regionech s konvergencí. Navíc směrnice ESF (článek 5.3(2)) stanovuje, že se má vyčlenit vhodná částka ze zdrojů ESF pro podporu vytváření kapacit pro sociální partnery. Aktivity pro vytváření kapacit zahrnují školení, opatření sítí, posílení sociálního dialogu a aktivit, společně prováděných sociálními partnery, především ve vztahu k adaptabilitě pracujících a podniků.

Sociální partneři hrají základní roli v řízení ESF Směrnice ESF bere na vědomí, že účinné a efektivní zavedení činností, podporovaných ESF, závisí na dobrém řízení a partnerství mezi všemi příslušnými účastníky a hlavně sociálními partnery a jinými stakeholdery. Zatímco sociální partneři byli již efektivně zapojeni do zavádění ESF během období 2000-2006, jejich zapojení je dále posilováno v období 2007-2013 obecnou směrnicí (EC) číslo 1083/2006 (článek 11), která podporuje členské státy v organizování partnerství s úřady a orgány jako jsou sociální partneři, a směrnice ESF (článek 5), která říká, že ESF má podporovat dobré řízení a partnerství. Výslovněji stanovuje směrnice ESF (článek 5.2 a 5.3) sociálním partnerům jednoznačnou roli v řízení ESF, pobízející členské státy zajistit jejich vliv na přípravě, uvádění a monitorování podpory ESF. Zapojením se do monitorování ESF mají sociální partneři slovo v zavádění operačních programů, protože schvalují kritéria pro výběr operací, financovaných ESF, kontrolují pokrok operačních programů a schvalují zprávy o zavádění.

Závěr Evropská unie bere na vědomí, základní přispění sociálních partnerů pro dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity v práci a posílení sociální a teritoriální soudržnosti, a dává sociální partnery do centra implementace ESF.

Dominique BE Zástupce vedoucího jednotky EMPL A/1 Koordinace Evropského sociálního fondu DG Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

[9]


EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ FONDY 2007–2013 V KOSTCE (z kapitoly 13 příručky ”Odbory a nadnárodní projekty” 6. vydání, ETUI-REHS vzdělávání1)

Mezi nejdůležitějšími mechanizmy financování, se kterými nakládá Komise, jsou tak zvané “Strukturální fondy”, z nichž je zřejmě z pohledu odborů nejdůležitější Evropský sociální fond. Po obecném přehledu Strukturálních fondů se tato kapitola zaměřila detailněji na Evropský sociální fond a roli odborů v něm.

Strukturální fondy Strukturální fondy jsou základními nástroji, používanými Evropskou unií, v partnerství se členskými státy, aby podporovala méně zvýhodňované oblasti v rámci EU. Jsou používané pro snížení sociálně-ekonomických rozdílů mezi členskými státy a mezi rozdílnými teritoriálními oblastmi. Jsou zaměřené na zrychlení ekonomické a sociální soudržnosti, na konkurenceschopnost a zaměstnanost, v kontextu modelu trvale udržitelného vývoje, což je nejdůležitější priorita z politických priorit EU. Jsou to tyto fondy: ■

■ ■

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), který se používá pro financování výrobních investic, infrastruktury a iniciativ, navržených pro snížení ekonomických a sociálních nerovností mezi teritoriálními oblastmi EU Evropský sociální fond (ESF), který je zaměřen na zaměstnanost, rozvoj lidských zdrojů a podporu sociální integrace Fond soudržnosti, který je zaměřen na politiku životního prostředí a na transevropskou dopravní infrastrukturu, použitou na celou oblast těchto členských států, které mají hrubý národní příjem (GNI) menší než 90 % z průměru Společenství.

Tyto fondy jsou řízené za účelem splnění tří prioritních cílů, definovaných pro období 2007-2013: ■ ■ ■

Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská teritoriální spolupráce.

Cíl Konvergence Cíl Konvergence je zaměřen na zrychlení konvergence méně rozvinutých členských zemí a regionů zlepšováním podmínek pro růst a zaměstnanost takto: ■ Zvyšováním a zlepšováním kvality investic do lidského a fyzického kapitálu ■ Podporováním inovací a znalostí společnosti ■ Podporováním adaptability pro ekonomické a sociální změny ■ Zajištěním ochrany a zlepšováním životního prostředí ■ Sledováním administrativní účinnosti. Regiony s tímto zaměřeným cílem jsou ty, kde je hrubý domácí produkt (HDP) na osobu, počítáno na základě údajů ES pro období 2000 až 2002, menší než 75 % průměru HDP 25 EU pro stejné referenční období.

http://www.etui-rehs.org/education/resources/trade_unions_and_transnational_projects_sixth_edition__1

[ 10 ]


Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Má za cíl posílit konkurenceschopnost a zaměstnanost a předvídat ekonomické a sociální změny. Má za cíl podporovat: ■ ■ ■ ■ ■ ■

Zvýšení kvality a kvality investic do lidského kapitálu Inovace a myšlenka znalosti společnosti Podnikání Ochrana a zlepšování životního prostředí Zlepšování dostupnosti, adaptability pracujících a podniků Vývoj celkových pracovních trhů.

Regiony, na které jsou zaměřené tyto cíle, jsou ty, na které se nevztahuje cíl Konvergence.

Cíl evropské teritoriální spolupráce Tento cíl se zaměřuje na posílení: ■ Přeshraniční spolupráci pomocí společných místních a regionálních iniciativ v hraničním regionech ■ Nadnárodní spolupráci mezi regiony, označenými Evropskou komisí jako způsobilé, pomocí akcí, které jsou jak prospěšné integrovanému teritoriálnímu vývoji, tak spojené s prioritami ES ■ Meziregionální spolupráce a výměna zkušeností napříč daným teritoriem ES. Přechodná podpora je dostupná pro regiony, které splnily kritéria pro cíl Konvergence, mají své HDP na hlavu počítané podle podmínek 15 zemí EU spíše než EU-25. Podobná přechodná podpora je dostupná pro státy, které by splnily kritéria pro podporu z fondu soudržnosti, a mají svůj HNP měřen vůči tomu z EU-15, spíše než země EU-25. Cíl Konvergence je podporován všemi výše uvedenými fondy. Regionální konkurenceschopnost a cíl zaměstnanosti je podporován ERDF a ESF. Evropská teritoriální spolupráce je podporována výlučně ERDF. Je důležité zdůraznit, že od roku 2007 dále budou tyto strukturální fondy používané pro všech 27 evropských členských zemí (tj. včetně Bulharska a Rumunska). Každý členský stát, pracující ve spojení s Evropskou komisí, byl požádán připravit do konce roku 2006 rámcový dokument (známý jako Národní strategický referenční rámec). Tento dokument poskytuje jak obecné, tak i specifické směrnice pro intervence podle každého cíle. A navíc, každá země, opět ve spolupráci při konzultování s Komisí, je požadována dodat Operační program, který obsahuje plánovaná opatření pro zavedení, plány investic a metody pro zacházení a monitorování pro každou intervenci. Od členských států se vyžaduje zapojit regionální a místní instituce, společně s ekonomickými a sociálními partnery, včetně odborů, do přípravy, zavádění, monitorování a vyhodnocování Operačních programů.

Financování Strukturálních fondů Celková suma pro finance EU, odevzdané do fondů pro období 2007-2013, je 308,041 milionu €. Tato částka je přidělená pro různé účely takto: ■ Cíl Konvergence 81,54 % ■ Regionální konkurenceschopnost a cíl zaměstnanost 15,95 % ■ Cíl evropská teritoriální spolupráce 2,52 % Navíc, částky jsou účelově zanesené pro národní spolufinancování. Normálně musí každá země přispět shodným fondem, který bude mít částku minimálně 25 % pro oblasti, zahrnuté do cíle Konvergence a 50 % pro oblasti, zahrnuté do cílů regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, ačkoliv jsou zde některé výjimky, včetně oblastí těžící z nadnárodní podpory.

[ 11 ]


Evropský sociální fond Evropský sociální fond byl přeorientován pro lepší naplňování cílů Lisabonské strategie. V současné podobě podporuje cíle Společenství v oblasti sociálního začleňování, boje proti diskriminaci, podpory rovnosti, vzdělávání a odborné přípravy. Je zajištěna provázanost mezi ESF a politickým rámcem – Evropskou strategií zaměstnanosti, s důrazem na zaměstnanost a odbornou přípravu. Proto stojí za pozornost blíže se seznámit s prioritami stanovenými obecnými zásadami Společenství pro období 2007-20132 pro cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jsou to: a) zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů s cílem zlepšit předjímání hospodářských změn a jejich dobré zvládnutí, zejména podporou : (i) celoživotního učení a zvýšených investic podniků, zejména malých a středních, a pracovníků samotných do lidských zdrojů, a to prostřednictvím vývoje a provádění systémů a strategií, včetně učňovského vzdělávání, které zajistí lepší přístup zejména nízce kvalifikovaných a starších pracovníků k odborné přípravě, rozvoje kvalifikací a schopností, šíření informačních a komunikačních technologií, e-učení, technologií příznivých pro životní prostředí a řídících dovedností, jakož I podpory podnikání a inovace a zakládání podniků; (ii) navrhování a šíření inovativních a produktivnějších forem organizace práce, včetně zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, zjišťování budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků a rozvoje specifických služeb v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a podpory pro pracující včetně přeřazování na jinou práci v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví; b) zlepšení přístupu k zaměstnání a trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a neaktivních osob do trhu práce, předcházení nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže, podpora aktivního stáří a delšího pracovního života a zvyšování účasti na trhu práce, zejména podporou: (i) modernizace a posílení institucí trhu práce, zvláště služeb zaměstnanosti a jiných příslušných iniciativ v rámci strategií Evropské unie a členských států pro plnou zaměstnanost; (ii) provádění aktivních a preventivních opatření pro zajištění včasného zjištění potřeb pomocí individuálních akčních plánů a individuální podpory, jako jsou přizpůsobená odborná příprava, hledání zaměstnání, přeřazování na jinou práci a mobilita, samostatná výdělečná činnost a zakládání podniků včetně družstev, podněty k podpoře účasti na trhu práce, pružná opatření k delšímu udržení starších pracovníků v zaměstnání a opatření k lepšímu sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby; (iii) přístupu založeného na rovnosti pohlaví, cílených opatření pro zlepšení přístupu k zaměstnání, zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, snížení segregace podle pohlaví na trhu práce, včetně řešení příčin, přímých i nepřímých, mzdových a platových rozdílů mezi ženami a muži; (iv) zvláštních opatření na zvýšení účasti migrantů na zaměstnanosti, čímž se posílí jejich sociální integrace; usnadnění teritoriální a profesní mobility pracovníků a integrace přeshraničních trhů práce, též prostřednictvím poradenství, jazykového vzdělávání a uznávání schopností a získaných dovedností; c) posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob za účelem jejich trvalého začlenění do pracovního procesu a boj se všemi formami diskriminace na trhu práce, zejména podporou: (i) cest k začleňování a návratu znevýhodněných osob, například osob čelících sociálnímu vyloučení, osob bez ukončeného vzdělání, příslušníků menšin, postižených osob a osob pečujících o závislé osoby, do pracovního procesu, a to prostřednictvím opatření na zlepšení zaměstnatelnosti, včetně socioekonomických opatření, prostřednictvím přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a prostřednictvím doprovodných opatření a související podpory a služeb veřejné péče, které zvyšují množství pracovních příležitostí; (i) kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti a boje proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu, rovněž prostřednictvím zvyšování povědomí a zapojení místních společenství a podniků podporou místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti; d) posílení lidského kapitálu a podporou partnerství pro reformy v oblastech zaměstnanosti a začleňování, zejména podporou: (i) navrhování a zavádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zlepšování zaměření základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trh práce a trvalého zlep2

Viz http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/fse/ce_1081(2006)_cs.pdf

[ 12 ]


šování dovednosti vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovaci a znalostní ekonomiku; (ii) vytváření sítí mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky; e) partnerství, paktů a iniciativ prostřednictvím vytváření sítí důležitých činitelů, jako například sociálních partnerů a nevládních organizací, na nadnárodní, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podnítit reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování do trhu práce. V rámci cíle Konvergence jsou stanoveny tyto priority: a) rozšiřování a zlepšování investic do lidského kapitálu, zejména podporou: (i) provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy, zvláště s cílem zlepšit schopnost lidí reagovat na potřeby znalostní společnosti a celoživotního učení; (ii) zvýšené celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním a rozdělení předmětů podle pohlaví, jakož i zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy; (iii) rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků; b) posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni a případně též sociálních partnerů a nevládních organizací s ohledem na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných zejména v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních věcí, životního prostředí a soudnictví, zejména podporou: (i) mechanismů ke zlepšení vypracovávání, monitorování a hodnocení politik a programů, mimo jiné pomocí studií, statistik a odborných doporučení, podpory koordinace mezi jednotlivými resorty a dialogu mezi důležitými veřejnými a soukromými činiteli; (ii) budování kapacit pro provádění politik a programů v odpovídajících oblastech, mimo jiné též pokud jde o prosazování právních předpisů, zejména prostřednictvím trvalého vzdělávání vedoucích i ostatních pracovníků a cílené podpory klíčových služeb, inspektorátů a socioekonomických činitelů, včetně sociálních partnerů a partnerů z oblasti životního prostředí, příslušných nevládních organizací a reprezentativních profesních organizací. V rámci těchto cílů bude ESF podporovat operační programy připravené členskými státy na národní nebo regionální úrovni. Zdroje ESF také představují jeden z hlavních nástrojů pro podporu Evropské strategie zaměstnanosti, vyhlášené Evropskou radou v Lucemburku v roce 1997 a upravené rozhodnutím Evropské rady v Bruselu v červenci roku 20053. Tato strategie stanovila následující kvantitativní cíle, jež by měly být splněny do roku 2010: ■ ■ ■ ■ ■ ■

aby osoby, které hledají zaměstnání v rámci EU, mohly konzultovat všechna volná pracovní místa nabízená službami zaměstnanosti členských států aby byl do roku 2010 zvýšen efektivní průměrný věk odchodu z trhu práce na úrovni EU o pět let (ve srovnání s 59,9 lety v roce 2001) aby byla do roku 2010 zajištěna péče o dítě pro alespoň 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí ve věku do 3 let aby průměrná míra počtu mladých lidí předčasně opouštějících školu v EU nepřesáhla 10 % aby alespoň 85 % mladých lidí ve věku 22 let mělo v EU ukončené vyšší střední vzdělání aby v EU průměrná míra účasti na celoživotním učení dosáhla alespoň 12,5 % u obyvatelstva v produktivním věku (věková skupina 25 až 64).

Evropský sociální fond podporuje rovněž nadnárodní a meziregionální opatření zejména založená na sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů a vytváření průběžných a přiměřených strategií pro zvládání změn. Dále bude podporovat aktivity zohledňující poznatky získané v rámci iniciativy Společenství EQUAL (jedna z hlavních iniciativ Společenství podporovaná z ESF v období 2000-2006, která již nebude v období 2007-2013 zřízena). V rámci těchto aktivit bude prostřednictvím posilování nadnárodní spolupráce věnována zvláštní pozornost integraci migrantů, včetně žadatelů o azyl, a skupinám na okraji trhu práce. 3

Pro další podrobnosti viz

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:205:0021:01:CS:HTML

[ 13 ]


Odbory a strukturální fondy Směrnice ES poskytují pro plné zapojení odborů a zaměstnavatelských organizací v různých stupních zavádění, strukturální fondy se zvláštním důrazem na přípravu, zavádění a monitorování plánů a akcí. To zahrnuje účast v monitorovacích výborech, které se ustanoví pro každý Operační program, založený strukturálními fondy. V těchto výborech mohou odbory nabídnou řízení pro podporu směrnic, stejně jako monitorování vztahu mezi přidělením financí a hlavními cíli pro pracující. Rozhodnutí, týkající se individuálních projektů, zůstanou pro většinu v působnosti institučních orgánů, jako jsou ministerstva a regionální úřady, které v minulosti nebyly vždy vnímavé k projektům zahrnující odbory. Avšak, v celých obecných cílech v Evropském sociálním fondu je kontinuální odkaz na pracující, na sociální partnery a na důležitost vzdělávání jako základní faktor ve zlepšování práceschopnosti. Odbory by měly dobře využít tyto odkazy, dbajíc hlavně zdrojů ESF, které poprvé určuje směrnice ESF jako cíl Konvergence. To zahrnuje zvyšování kapacit sociálních partnerů pro realizování cílů ESF prostřednictvím školení, opatření sítí, posílením sociálního dialogu a jiných aktivit společně prováděných sociálními partnery, hlavně s ohledem na adaptabilitu pracujících a firem. Důležitost tohoto pro odbory je zřejmá. Nejlepší příležitosti pravděpodobně vzniknou ve spojení s projekty, které jsou zaměřené na školení nebo přeškolování pracujících nebo na poskytování podpory pro profesní orientaci mladých lidí a nezaměstnaných. Většina z nich má pravděpodobně formu projektů profesního vzdělávání, což je oblast, ve které se v současnosti aktivně nezúčastňují všechny evropské odborové svazy. Profesní vzdělávání potřebuje být interpretováno v nejširším možném smyslu, včetně množství oblastí expertiz, vhodných pro ty odborové struktury, které jsou zapojené do odborového vzdělávání. Vzdělávání představitelů odborů, jejichž prací bude sledovat programy Evropského sociálního fondu, politiku pracovního trhu, iniciativ pro zrychlování zaměstnanosti na místní úrovni, imigrační problémy, rovné příležitosti a různé formy nesrovnalostí, které jsou na místní úrovni, musí zahrnovat rozhodující oblasti expertiz vzdělávání, včetně: ■ ■ ■

Předchozí analýzy potřeb vzdělávání Navrhování učebního plánu a implementace způsobů vzdělávání Navrhování směrnic, inovativního materiálu a IT pomoci.

Tím, že je jim dána příležitost realizovat nadnárodní akce prostřednictvím ESF a také prostřednictvím cíle Evropské teritoriální spolupráce, budou odbory potřebovat co nejlépe využít sítě v rámci EOK a vzdělávání ETUI-REHS, aby se identifikovaly nejlepší zdroje a příležitosti a potenciální partnerské organizace pro pomoc definovat a realizovat úspěšné nadnárodní aktivity. Sítě a výsledky některých hlavních projektů, realizovaných během posledních několika let v ETUI-REHS, jsou pro to důležitým zdrojem. Tyto zahrnují projekt DIALOG-ON s 16 partnerskými organizacemi, který se soustředí na zkoumání používání informačních nástrojů společnosti v kontextu sociálního dialogu a TRACE4, s 20 partnery, který se týkal posilování kapacity v evropských oborech pro předvídání a řízení změny.

Další informace na: ■ ■

4

Webové stránky Evropské komise a Evropského sociálního fondu http://ec.europa.eu/employment_social/esf/index_cs.htm Informační servis EU http://www.etui-rehs.org/education/eu_information_service

Viz: http://www.traceproject.org

[ 14 ]


PARTNERSTVÍ V ESF

Princip partnerství Strukturální fondy pracují na základě čtyř hlavních principů: koncentrace, partnerství, adicionalita a programování. Pro EOK je princip partnerství klíčovým, který zaručuje úspěšnou činnost opatření strukturálního fondu. Vysoce kvalitní partnerství by se mělo vyvíjet se zapojením sociálních partnerů do každé fáze zásahu fondů. EOK lituje faktu, že pravidla strukturálních fondů jasně nedefinují princip partnerství, zatímco se opět spoléhají na “stávající národní pravidla a praxe”. Je třeba vzít na vědomí, že nová směrnice rozšiřuje definici potenciálních partnerů. Partnerství se může organizovat s úřady a orgány jako jsou: kompetentní regionální, místní, městské a jiné veřejné orgány; ekonomičtí a sociální partneři; jakýkoliv jiný vhodný orgán, reprezentující civilní společnost, partnery z oblasti životního prostředí, nevládní organizace a orgány, odpovědné za podporu rovnosti mezi muži a ženami. Nová směrnice stanovuje, že partnerství by mělo zahrnovat přípravu, zavedení, monitorování a vyhodnocení operačních programů. Členské státy musí zapojit tam, kde je to vhodné, každého relevantního partnera, hlavně v regionech, na různých úrovních programování v časovém limitu, nastaveném pro každý stupeň. ■

Operační program

Nová směrnice stanovuje, že každý operační program musí být koncipován členským státem nebo jakýmkoliv orgánem, určeným členským státem, ve spolupráci s partnery. ■

Monitorovací výbor

Monitorovacímu výboru by měl předsedat zástupce členského státu nebo řídící autorita. Jeho složení by mělo být rozhodnuto členským státem v souladu s řídící autoritou. ■

Technická pomoc

V iniciativě Komise a/nebo jménem Komise mohou fondy financovat přípravu, monitorování, administrativu a technickou podporu, vyhodnocování, audit a kontrolní opatření, nezbytné pro zavedení směrnice s podmínkou maximálně 2,5 % jejich příslušného ročního přidělení. Je nutné poznamenat, že tyto akce musí hlavně obsahovat: opatření zaměřená na partnery, příjemce pomoci z fondů a na obecnou veřejnost včetně informačních opatření; ■ opatření pro rozšiřování informací, sítí, zvyšování povědomí, podporu spolupráce a výměnu zkušeností. ■

[ 15 ]


* V ESF Směrnice o ESF posiluje principy “dobrého řízení a partnerství”. Specifikuje, že ESF by měl podporovat dobré řízení a partnerství. Jeho podpora by měla být navrhována a implementována na příslušné teritoriální úrovni s ohledem na národní, regionální a místní úroveň, založené na institučních záležitostech, specifických pro každý členský stát. Navíc musí členské státy zajistit zapojení sociálních partnerů, adekvátní konzultace a účast jiných stakeholderů na příslušné teritoriální úrovni v přípravě a monitorování podpory ESF. ■

Financování

V rámci směrnice musí řídící orgán každého operačního programu podporovat adekvátní účast sociálních partnerů na akcích, financovaných podle článku 3. Obzvlášť podle cíle Konvergence se musí přidělit vhodná suma zdrojů ESF pro vytváření kapacit, které musí zahrnovat vzdělávání, opatření sítí, posilování sociálního dialogu a aktivit, které dělají společně sociální partneři, hlavně s ohledem k adaptabilitě pracujících a firem podle článku 3 (1) (a). Komise vytvořila za tímto účelem skupinu pro podporu ESF pro sociální partnery, aby se tato podpora zajistila a “monitorovala ”. Setkání této skupiny byla velmi užitečná pro vyjasnění evropského porozumění sociálního dialogu a definování “sociálních partnerů”. Výborem ESF byla formálně přijata listina o sociálních partnerech jako příjemcích ESF, jako oficiální referenční dokument pro výbory. Na žádost EOK odsouhlasila Komise zajištění podpory ESF pro sociální partnery jako trvalou vlastnost pro budoucí agendu výboru ESF.

Claude Denagtergal EOK

[ 16 ]


DOBRÉ PRAXE ODBORŮ PŘI POUŽÍVÁNÍ ESF ODBOROVÝ KONGRES (TUC) A EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND TUC je odborová centrála ve Velké Británii se 66 členskými odborovými svazy, které dohromady zastupují 6,5 milionů členů. ESF je nástrojem pracovního trhu a v rámci Velké Británie jsou dvě velké oblasti pro aktivity: • Zaměstnat lidi • Vytvořit adaptabilní a kvalifikovanou pracovní sílu V tomto komentáři je uvedena zkušenost TUC a členských odborových svazů v těchto dvou hlavních tématech. Zkušenosti odborů: do práce Ve Velké Británii zavedla nová vláda Strany práce tzv. “Novou dohodu” pro mladé nezaměstnané lidi a pro ty, kdo již po nějakou dobu nemá práci. V následujících letech byla Nová dohoda trvale rozšiřovaná na další skupiny, které mají zkušenosti s odcizením z trhu práce, jako jsou osamělí rodiče a invalidní pracující. Nová dohoda je nejúspěšnější, když rozpozná několikanásobné překážky, kterým čelí jednotlivec a ESF byl velmi užitečný ve financování testování flexibilnějšího a inovativnějšího přístupu, který podporovaly odbory a který pomáhal zaměřit Novou dohodu spíš na pomáhání, než na penalizování jednotlivců. V přípravě pro Hry Britského společenství, které se konaly v Manchesteru v roce 2002, podporoval ESF velký program pro nábor dobrovolníků, kteří pomáhali při chodu her. Program poskytoval hodnotné příležitosti a školení pro nezaměstnané jednotlivce ze znevýhodněných skupin. Podporou a zapojením odborů se zajistilo, že program nabízel reálné dodatečné příležitosti a nenahrazoval práci, která měla být prováděná placeným personálem. Zkušenosti odborů: Dovednosti pracujících ESF byl použit pro podporu iniciativ, vedených odbory, aby reagoval na velké množství nadbytečnosti pracovních sil po restrukturalizaci sektorů a oblastí, zatímco činnosti, financované ESF potřebují analyzovat, poradenské programy a přizpůsobené školící programy daly pracujícím dovednosti, které si mohli vzít do nových sektorů a zaměstnání. Příklady obsahují národní projekt, který pokrýval celý ocelářský průmysl, a který byl veden odbory pro tento sektor a jeho vlastní školící organizací v partnerství s jinými, a další projekt, který byl pro keramický průmysl, který se soustředil především na region Velké Británie. ESF se používal pro podporu úsilí odborů pro zvýšení dovedností členů. Vyvinuli jsme program náboru a školení pro školící se odborové zástupce vzdělávání. Ti jsou zástupci odborů z pracovišť, jejichž práce je stýkat se se zaměstnanými členy pro zajištění příležitostí pro vzdělávání, které nejsou spojené pouze s prací. Jednou z technik bylo podporovat vzdělávací centra pro pracoviště, která nabízí jak kapacity pro zlepšení dovedností, spojených s prací, tak příležitost pro širší vzdělávání a osobní rozvoj. Jedním z našich klíčových odborových cílů bylo zajistit příležitosti pro všechny. ESF pomáhal odborům v minu-

[ 17 ]


losti a během poslední fáze programu Equal podporovat Dovednosti pro život pro členy. Vývoj materiálů a nástrojů, uvedených v kontextu, byl kromě domácího financování podporován v různých bodech investicemi ESF. Odbory a ESF: některá poučení Z naší zkušenosti je základem začít s jasnými cíli odborů. Pro nás to zahrnuje vytvoření odborových zástupců vzdělávání a odborových iniciativ pro reagování na nadbytek pracujících. Pak jsme se rozhodli hledat zdroje pro podporu této práce. V některých případech to byl ESF, v jiných to byly domácí programy, zatímco u jiných to byly investice zajištěné přes vyjednávání se zaměstnavateli. Byli jsme úspěšnější, když jsme pracovali s partnery. Máme dlouhou tradici v provádění školení pro naše vlastní zástupce na pracovištích a vedoucí pracovníky v partnerství s místními univerzitami pro další vzdělávání a s dobrovolnými orgány z veřejného sektoru, jako je Asociace vzdělávání pracujících. Náš program školení pro odborové zástupce vzdělávání byl vytvořen na základně tohoto partnerství. Pečlivá administrativa projektů, financovaných ESF, je základem nejen pro to, být schopen splnit nejlepší standardy čestnosti atd., ale pro to, že se můžeme sami monitorovat, pokud používáme moudře naše zdroje. Naučili jsme se, že základem je vytvořit strategii vyhodnocování ve všech projektech, takže můžeme zajistit, že jsme docílili naše cíle.

Další informace na: Webových stránkách TUC: www.tuc.org.uk ESF ve Velké Británii: www.esf.gov.uk Equal: www.equal-works.com E-mail: [email protected]

Alan Manning TUC Velká Británie

[ 18 ]


HODNOTA ESF A PRÁCE V PARTNERSTVÍ Nejprve se krátce představím: Jsem bývalá sociální pracovnice a pracovala jsem pro SACO, což je Švédská konfederace profesionálních asociací po více než 20 let. Pracovala jsem s ESF od doby, kdy se Švédsko stalo členským státem EU, což je víc jak 10 let. Po mnoho let jsem zastupovala švédské odbory ve výboru ESF na úrovni EU. Byla jsem a zůstala jsem členkou Švédského monitorovacího výboru pro programy ESF. Také jsem byla zástupkyní v mnoha výkonných výborech a pracovních skupinách v ESF. Zde je několik hlavních poučení, o které bych se ráda podělila, obzvlášť se zástupci nových členských zemí: Stát se Evropanem Politika soudržnosti a ESF, jak má Nokia v reklamě, “spojuje lidi”. Všechny projekty v rámci programů ESF dávají příležitosti porozumět víc Evropě a nám samotným. Navrhované programy, které se mají financovat z ESF pouze proto, aby se získaly prostředky, by neměly být povolené. Byla by to také ztráta času, peněz a energie. Každý, na všech úrovních, by měl uznat a přijmout cíle ESF, když používá zdroje fondu. Partnerství je základ Směrnice ESF nyní položila podstatný důraz na práci v partnerství mezi vládou a sociálními partnery, hlavně odbory a zaměstnavatelskými organizacemi. A zde jsou velmi dobré důvody za přístupem “win-win” (zisk-zisk). Investice z ESF nám samozřejmě nedají dobré a efektivní výsledky, pokud hráči na pracovním trhu a svět práce nejsou připravené pro praktickou práci a pro implementaci a sledování různých cílů a politik. Rozhodujícím faktorem je, že je to na pracovišti, zda je ta práce provedená. A jak můžete dosáhnout pracoviště bez spolupráce organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců? Klíčem je přidaná hodnota Přidaná hodnota je velmi komplexní koncept a musí být jasné, co to je a kdo z toho získává. Toto jsou velmi užitečné otázky pro diskusi, když se vytváří partnerství. Samozřejmě odpovědi pro tyto otázky nejsou stanovené. Pro mne je jasné, že jednou z forem přidané hodnoty je to, co získáte, když pracujete s druhými a dosáhnete výsledků, kterých by jste sami nemohli dosáhnout. Partnerství a samotný pracovní proces by se proto měl považovat za přidanou hodnotu. Ne peníze z nebe Financování ESF, stejně jako jiné “peníze EU”, jsou často považované za jakési “jídlo zdarma”. Ale mohu vás ujistit, že “není nic takového jako jídlo zdarma”. Samozřejmě, vaše projekty ESF by měly přinášet prospěch vám, ale musí také zapadnout do evropských vzorů. Takže je zde omezený rozsah ve smyslu co můžete konkrétně dělat s těmito financemi. Dokonce i když by jste si mohli myslet, protože znáte místní potřeby, že můžete najít lepší způsob jak s těmito penězi naložit, nezkoušejte to. Můžete být inovativní mnoha způsoby, ale je důležité, že se budete držet v mezích směrnice ESF a operačních programů. Není to důvodem pouze pro Komisi, ale z dlouhodobého hlediska je to stejně důležité pro vás a pro programy, ve kterých jste zapojeni. Jiným “rozhodujícím faktorem” je potřeba ochránit vlastní reputaci odborů. Partnerství pro řešení problémů Je samozřejmé, že každý partner v partnerství musí mít dobrý důvod v něm být. Ale být tam by nemělo být vnímáno jako příležitost pro vyjednávání s cílem získat největší část koláče. Co děláte v partnerství je víc o dělení se o nápady jak udělat koláč. Pokud opravdu nesouhlasíte s tím, jak by se měl koláč rozdělit, je lépe vést vyjednávání mimo partnerství, obzvlášť pokud chcete spolu péct víc. Pracovat v partnerství je víc o tom, jak řešit problémy a jak udělat dostatečně velký koláč pro všechny. Spojení na jinou politiku EU Práce s ESF je jasně spojená s Lisabonskou strategií, sociální agendou a jinými politikami pro růst a prosperitu Evropy. Investice z ESF jsou určené pro implementování těchto politik v členských státech. Ale “lidé z politiky” mají často jen nejasné informace o ESF. Mít obecnou znalost například o Lisabonské strategii je velkou pomocí, když potkáváte kolegy a nebo protistrany. Protože pak je mnohem lehčí, aby si uvědomili hodnotu ESF a práce, kterou děláte.

[ 19 ]


Komunikace mezi jednotlivými úrovněmi Společný zdroj roztrpčení a chyb je “nám a je obvinit”. Vyvarujte se hrát takovou hru, protože není co vyhrát. Samozřejmě například účastníci na úrovni EU nemohou mít přesně stejný vzhled nebo znalosti jako účastníci na místní úrovni a naopak. Je mnohem lepší oslovit účastníky na jiných úrovních (nebo pro tento případ v jiných členských státech), než “reptat doma”. Být zapojený – ale ne příliš zapojený Protože někteří partneři jsou v této práci relativně noví, je zde jistá možnost pro vytvoření vaší role v rámci partnerství, aniž byste byli příliš svázáni dřívějšími tradicemi co je správné a co je špatné. Je to klamavé a musíte našlapovat opatrně. Velmi doporučuji udržovat si jasnou hranici mezi rolí řídící autority a rolí pro sociální partnery. Odsouhlasené odpovědnosti je velmi důležitý aspekt formování partnerství. Musí být naprosto průhledné kdo je za co odpovědný. Přivést ESF zpět do kanceláře Protože je ESF spíš komplexní a náročný, může to být velmi složité získat nějakou pozornost “doma” pro práci, spojenou s ESF. Také odboráři, zapojení do této práce, pracují často společně s časově náročnou prací. Proto je hlavně důležité mít čas na: ■ podporu od nejvyššího managementu pro práci s ESF ■ zabránění restriktivním nařízením “z domova”. Pracovat s ESF je činnost orientovaná na proces. ■ podávání zpětně zprávy a zviditelnění vaší dobré práce vašemu zaměstnavateli a kolegům ■ pamatování na vytváření sítí a mít radost!

Charlotta KRAFFT SACO Švédsko

[ 20 ]


ZAPOJENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ V “PROGRAMOVÁNÍ” FONDŮ EU: ITALSKÁ ZKUŠENOST

Partnerství je jedním z klíčových principů politiky soudržnosti EU. V tomto kontextu hráli sociální partneři v Itálii důležitou roli v “programování” fondů EU v období let 2000-2006. Role se lišily v Cíli 1 a Cíli 3 regionů. V méně rozvinutých regionech (jižní Itálie), tak zvané regiony Cíle 1, hráli sociální partneři poradní roli. Měli práva na informace a na konzultace. Jejich aktivní účast na počátku procesu byla velmi vítána Komisí EU. Na technické úrovni se účastnili sociální partneři v Monitorovacích výborech na národní a regionální úrovni. Na politické úrovni se účastnili italští sociální partneři také na Fóru partnerství, kde se jednou ročně diskutovala klíčová témata, týkající se přidělení fondů EU, mezi odborovými svazy, asociacemi zaměstnavatelů a veřejným sektorem. Zástupci sociálních partnerů také pomáhali zapojením v národním operačním programu technické pomoci. Tento program byl financován fondy EU a sociálními partnery, společně s veřejnými orgány, a rozhodovalo se, jaká podpora se má poskytnout odborářům a zaměstnavatelům, zapojeným do Monitorovacích výborů. Pomocí tohoto opatření jim byla poskytnuta školení, pomoc s plánováním projektu a další informace. Také byla vytvořena webová stránka, zaměřená na podporu sociálního a ekonomického partnerství. V cíli 3 regionů (politiky vzdělávání a zaměstnanosti ve střední a severní Itálii) hrají sociální partneři důležitější roli než u Cíle 1 regionů v období 2000-2006. Účastní se v Monitorovacích výborech se stejnými účastnickými a volebními právy jako ostatní členové výboru. Zástupci sociálních partnerů v Monitorovacích výborech byli podporováni prostřednictvím Scift Aid, což je online komunikační projekt, který jim poskytoval dokumentaci, školení a pomoc s projekty. Italské odborové svazy dosáhly značného úspěchu v cíli 3 regionů v období 20002006: většina zdrojů Evropského sociálního fondu v Cíli 3 regionů byla určena pro podporu aktivní pracovní politiky a celoživotnímu vzdělávání. Vzhledem ke zkušenosti s účastí sociálních partnerů v období 2000-2006 jak v Cíli 1, tak v Cíli 3 italských regionů, je možné zdůraznit silné a slabé stránky. Co se týče silných stránek, měly by se zvolit tři aspekty. Za prvé, sociální partneři se účastnili víc v programovém období 2000-2006 než v minulosti. Za druhé, hráli aktivní roli, obzvlášť na začátku programového období fondů EU. Za třetí, posílil se sociální dialog diskusí s národními a místními veřejnými orgány. Mezi slabé stránky by se měly považovat tři aspekty. Za prvé, italská veřejná administrativa inklinovala k tomu, dávat sociálním partnerům pouze formální roli v mnoha příležitostech. Za druhé, diskuse o programování fondů EU byla často omezená na zástupce sociálních partnerů, kteří byli v monitorovacích výborech. A nakonec, je zde stále nedostatek analýz o dopadu fondů EU na zaměstnanost a organizace práce. Pokud budeme mít na paměti tyto tři silné a slabé stránky, je třeba koncipovat některá poučení pro programové období 2007-2013 fondů EU. Pod novým cílem “Konvergence ” (dříve Cíl 1), budou sociální partneři podporováni v aktivní účasti v akcích pro posilování kapacit a v podnikání společných aktivit v oblastech politiky, kde hrají rozhodující roli (např.: celoživotní vzdělávání, modernizace organizace práce a řešení následků restrukturalizace). Navíc u nového cíle “Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” potřebují sociální partneři klást větší důraz na nástroje, které jsou zaměřené na hodnocení dopadu fondů EU na kvalitu a množství pracovních míst.

Ornella Cilona CGIL, Itálie

[ 21 ]


ŠPANĚLSKÁ ZKUŠENOST (1) Tématické cíle Operační programy byly rozděleny do pěti tématických cílů: 1. Akce, které stanovují podporu zaměstnanosti a odborné vzdělávání (odborné vzdělávání pro nezaměstnané). (Cíle 1 a 3). 2. Akce v oblasti dalšího vzdělávání a posílení obchodních dovedností. (Cíle 1 a 3). 3. Organizace systému odborného vzdělávání. (Cíle 1 a 3). 4. Španělský systém výzkumu, vývoje a inovace. (Cíl 1) 5. Boj s diskriminací. (Cíle 1 a 3). Transversální.

Programová struktura ve Španělsku ■

Dvě široké skupiny operačních programů, které vyústily z oblasti kompetencí, byly zastřešené centrální vládou a autonomními oblastmi.

Akce, plánované ESF, jsou rozdělené takto: Regionální programy, které pokrývají akce každé autonomní vlády, pokrývající pět hlavních oblastí akcí, stanovených směrnicí ESF. Víceregionální programy, které mají horizontální charakteristiku a které vyplývají ze struktury, která je spojená s oblastmi akcí a kombinuje národní akce veřejné administrativy a jiných národních agentur

■

Struktura P.O. regionales 38%

P.O. plurirregionales 72%

Téma I. Nezaměstnaní Opatření 1 - poskytuje nezaměstnaným možnosti pomoci pro vstup na pracovní trh ■ ■

Odborné vzdělávání (pro nezaměstnané) Národní vzdělávací a integrační plán, Plán FIP, Královský výnos 631/1993, z 3. května. Popis: Bezplatné odborné vzdělávání pro ty, kdo chtějí vstoupit na pracovní trh a přejí si přeškolit nebo získat kvalifikaci odborníka.

Výše uvedené se doplní pokračujícími studii, navrženými pro určení nových zdrojů zaměstnanosti, ve vznikajících nebo rozšiřujících se sektorech a profesích, s očekávaným zaměřením na vývoj v odborném vzdělávání a výsledných potřebách vzdělávání. Cílové skupiny: Následující skupiny mají přednostní přístup k těmto akcím:

[ 22 ]


a) Nezaměstnaní lidé, kteří dostávají příspěvky v nezaměstnanosti nebo kompenzace. b) Nezaměstnaní lidé nad 25 let, obzvlášť ti, kteří jsou registrováni jako nezaměstnaní po dobu delší než jeden rok. c) Nezaměstnaní lidé ve věku do 25 let, kteří ztratili práci, kterou měli po dobu delší než šest měsíců. d) Nezaměstnaní lidé se speciálními integračními problémy. Aby se zajistila lepší integrace žen na pracovním trhu, plán F.I.P. stanovuje dosažení 60% účasti žen ve svých vzdělávacích akcích.

Opatření 2: Bojovat s dlouhodobou nezaměstnaností prostřednictvím akcí reintegrace zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané Workshopy o práci Cílem je zlepšit práceschopnost nezaměstnaných lidí ve věku 25 let a starších pomocí jejich účasti na veřejných a společensky prospěšných pracích nebo službách, spojených s novými zdroji zaměstnanosti.

■

Popis: Ve workshopech o práci získají zúčastnění pracující vhodné vzdělání, týkající se pozice, kterou mají naplnit na „sandwich“ kurzech (kurzech s teorií a praxí), organizovaných mezi umístěními v práci. Cílové skupiny Nezaměstnaní lidé ve věku od 25 let, hlavně dlouhodobě nezaměstnaní, osoby starší 45 let, ženy a osoby s nějakým druhem postižení.

Téma 2 Zaměstnaní pracující Národní subsystém dalšího vzdělávání • Je založen na dohodách o dalším vzdělávání, uzavřených mezi sociálními partnery (bipartitní dohoda) a mezi posledně zmíněnými a vládou (tripartitní dohoda). Tyto dohody se obnovují každé 4 roky. • Další vzdělávání pracujících je řízeno k efektivnějším formám organizace práce. • Cílem je předvídat adaptace, potřebné ve výrobních procesech, při zvyšování povědomí o záležitostech životního prostředí. • Speciální zaměření na malé a střední podniky (SME) Cílová skupina: Zaměstnaní pracující. Pro účely výše zmíněné dohody se rozumí, dalším vzděláváním: a) Akce vzdělávání, které se provádí pro společnosti, pracující nebo jejich příslušné zastupující organizace, s cílem jak zlepšení dovedností, tak kvalifikací a přeškolení zaměstnaných pracujících. Tyto akce mohou mít formu požadovaných vzdělávacích programů, zabezpečených vzdělávacích programů a vzdělávacích programů napříč sektorem. b) Dodatečná a doprovodná opatření, která přispívají k detekci nových potřeb pro vzdělávání a pro vývoj nových nástrojů a metodologií, aplikovatelných na vzdělávání. c) Individuální uvolnění pro vzdělávání, které umožní pracujícím si zlepšit své kvalifikace. Další vzdělávání splní následující funkce: • Zajištění trvalé adaptace na měnící se požadavky profesí a zvláštních pozic pomocí zlepšování dovedností a kvalifikací, které jsou zásadní jak pro společnosti, tak i pro jejich personál. • Poskytování sociálně zlepšovacích příležitostí, které umožní mnoha pracujícím zabránit stagnaci odborných kvalifikací. • Preventivní funkce, která je řízena pro předvídání možných negativních dopadů při vytvoření jednotného trhu a překonání těžkostí, kterým čelí sektory a společnosti, procházející ekonomickou a technologickou reorganizací.

[ 23 ]


Téma 3: Organizace systému odborného vzdělávání Počáteční/regulované odborné vzdělávání Vzdělání, poskytnuté obecným neuniverzitním systémem, je rozdělené na následující stupně, úrovně a cykly: Předškolní vzdělávání. Základní vzdělávání. ■ Středoškolské vzdělávání, které zahrnuje následující stupně: - Povinné středoškolské vzdělávání. - Sociální garantované programy. - Speciální odborné vzdělávání. - Maturita (certifikát ukončení školy) ■ Neuniverzitní vzdělávání po střední škole - Nástavbové speciální odborné vzdělávání. ■ ■

Nastavení Národního systému odborných kvalifikací a odborného vzdělávání Národní institut kvalifikací je vytvořen pro: ■ vytvoření společně se sociálními partnery Národního katalogu kvalifikací, a přidružených vzdělávacích kurzů. To je klíčem k vytvoření spojení k odborným vzdělávacím strukturám, vytvořeným díky kolektivnímu vyjednávání a integrující různé subsystémy odborného vzdělávání včetně toho, který pokrývá první vzdělávání. ■ Tento katalog je referenčním rámcem pro akreditaci odborných kvalifikací, bez ohledu na to, jak se získaly, zda formálně, neformálně nebo neoficiálně. Tyto funkce Národního institutu kvalifikací jsou uvedené v článku 2 Královského výnosu 375/1999. Následující funkce jsou zdůrazněné: Založení a řízení Národního systému kvalifikace. Získání systému pro akreditaci a uznání odborných dovedností. ■ Získání opatření, potřebných pro regulaci systému korespondence, schvalování a rovnocennost mezi třemi subsystémy pro odborné vzdělávání včetně pracovních zkušeností. ■ Získání informací o vývoji nabídky a poptávky po profesích, zaměstnání a profilech na trhu práce, při braní v úvahu, kromě jiného, odborné klasifikační systémy, které mají vzniknout z kolektivního vyjednávání. ■ Založení procesu pro vytvoření agentur nebo institucí Autonomních komunit a sociálních partnerů, společně odpovědných jak za definování Katalogu odborného vzdělávání, tak za aktualizaci požadavků sektorů. ■ Jménem Generální rady odborného vzdělávání provádět vývoj aktivit odborného vzdělávání jako jsou zprávy, studie, srovnávací analýzy, sestavování dokumentů, bibliografií, akademických seminářů na národní úrovni a na úrovni komunity. ■ ■

Národní kvalifikační systém SNCP (Národní systém odborného vzdělávání) obsahuje 3 strukturální prvky: 1) Katalog Odborného státního vzdělávání. 2) Integrovaný modulární katalog vzdělávání (známý jako CIM) 3) Systém uznání odborných dovedností a akreditace. 1) Katalog Odborných státních kvalifikací. S tímto katalogem bude mít odborné vzdělávání ve všech svých subsystémech společný referenční rámec dovedností, které zajistí, že akce vzdělávání jsou ve schodě se současnými (a předvídatelnými) kvalifikačními potřebami výrobních procesů a trhu práce, včetně kvalifikačních potřeb v různých autonomních komunitách, v jiných členských státech Evropské unie a v průmyslových ekonomikách. Katalog obsahuje reference pro “Stát” a proto musí být jeho konstrukce založena na principu ochrany celého trhu práce.

[ 24 ]


2) Integrovaný modulární katalog vzdělávání (dále jen CIM) ve spojení s Katalogem odborných státních kvalifikací bude klíčovým faktorem získat nabídku na úplné vzdělání třech subsystémů pro odborné vzdělávání: regulované/počáteční, odborné a další vzdělávání. CIM, organizovaný v modelech, určených pro potřeby aktivní populace, jak zaměstnaných tak nezaměstnaných osob a pro potřeby populace ve věku školní docházky, bude poskytována v síti center odborného vzdělávání. 3) Systém uznání odborných dovedností a akreditace. Systém musí být schopen: Vyhodnocovat, uznávat a akreditovat dovednosti a kvalifikace, které lidé mají, bez ohledu na to, jak je získali, včetně těch z neformálních kanálů, při stupňování hodnoty akreditací s ohledem na stoupající kariéru lidí a podporovat možnost celoživotního vzdělávání pro všechny občany.

Koncipování Národního kvalifikačního systému zahrnuje šest fází: 1) Přípravu dat a vzdělávání pracovní skupiny. S účastí sociálních partnerů. 2) Koncipování kvalifikace. S účastí sociálních partnerů. 3) Definování doprovodného vzdělávání. S účastí sociálních partnerů. 4) Vnější ověření. Vypracováno za účasti sociálních partnerů. 5) Vyjednávání o kvalifikaci s Generální radou odborného vzdělávání. Tripartitní orgán. 6) Vyjednávání kvalifikace se Státní radou škol (se zástupci pro sociální partnery) a relevantními vládními resorty

1) Příprava dat a vzdělávání pracovní skupiny Určuje kategorií práce, která musí být předmětem zkoušení a identifikuje a analyzuje kvalifikace, kterých se může dosáhnout v rámci oblasti práce. UGT je zapojena a navrhuje experty pro tyto pracovní skupiny, kteří jsou vybírání ve shodě s jejich technickým profilem a ne na základě nějakého kritéria zastupování. Výběr je proveden vládou. 2) Koncipování kvalifikace Koncipování Obecné kompetenční kvalifikace a stanovení specifických kompetenčních jednotek. To je úzce spojeno s funkcemi, které musí provést pracující, který má tuto kvalifikaci. Současně, je to seznam nejvýznamnějších prací a úkolů, spojených s jednotlivými kvalifikacemi. 3) Definování doprovodného vzdělávání Zajišťuje důležitost vzdělávání, někdy včetně úvah o požadavcích ve smyslu kreditů vzdělávání pro mobilitu zkoušení, hlavně v “regulovaných profesích”. (‘regulovaná profese’: profesní aktivita nebo skupina profesních aktivit, jejichž dosažení, jejich provádění nebo jeden z modelů jejich provádění je předmětem, přímo nebo nepřímo, schválení účinnou legislativou, regulatorními nebo administrativními předpisy pro vlastnění specifických profesních kvalifikací. Směrnice 2005/36/ES, ze 7. srpna 2005, Evropského parlamentu a Rady pro uznávání profesních kvalifikací.)

[ 25 ]


4) Vnější ověření Dva kanály: 1) Aspekty spojené s definováním kvalifikace, funkcí, které se musí vyvinout tím, kdo je získá, jeho vztah s informacemi, získanými z kolektivního vyjednávání a odhadnutí přesného času, potřebného pro tuto akvizici. 2) Aspekty, které odpovídají udržitelnosti vzdělávání, které je uvedené v dokumentu, založeném pro každou kvalifikaci a definování obecné kompetence, která ho definuje... 5) Vyjednávání pro koncipování kvalifikace Vyjednávání o kvalifikaci s Generální radou odborného vzdělávání. Tripartitní orgán. Poradní orgán pro neuniverzitní odborné vzdělávání. 6) Vyjednávání o kvalifikaci se Státní školní radou (ve které je zástupce sociálního partnera) a jsou zapojené ministerské úřady

Pokrok ve vývoji Katalogu kvalifikací a odborného vzdělávání Katalog je rozdělen do 26 kategorií pracovních a odborných kategorií. Je vypočítáno, že první vydání bude obsahovat okolo 600 kvalifikací. V současnosti má 223 odborných kvalifikací, publikovaných v přílohách následujících Královských výnosů: • Královský výnos 295/2004 (BOE 9. března) obsahuje 97 kvalifikací. • Královský výnos 1087/2005 (BOE 5. října 2005) obsahuje 65 kvalifikací. • Královský výnos 1228/2006 (BOE 3. ledna 2007) obsahuje 61 kvalifikací. V současnosti probíhají vyjednávání o 112 kvalifikacích. Celkem, bylo oficiálně definováno 495 kvalifikací.

Luis Galiano UGT-E Španělsko

[ 26 ]


ŠPANĚLSKÁ ZKUŠENOST (2) Královský výnos č. 395/2007 (dále jen KV) upravující podobu subsystému odborného vzdělávání pro zaměstnanost

[ 27 ]


[ 28 ]


[ 29 ]


[ 30 ]


[ 31 ]


Paco Moreno CC.OO. Spain

[ 32 ]

PŘÍLOHY • Klíčové texty EU pro období 2007-2013:

s.35 > s.70

• L210 2006, strana 12-18: Nařízení o Evropském sociálním fondu • L291 2006, strana 11-22: Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost • L205 2005, strana 22-27: Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států • Pedagogické materiály: Seminář pro tvorbu a realizaci projektů z ESF • Užitečné odkazy na webové stránky

s.71 s.102

[ 33 ]

[ K l í č ov é t e xt y E U p r o o b d o b í 2 0 0 7 - 2 0 1 3 ]

L 210/12

Úřední věstník Evropské unie

CS

31.7.2006

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

(5)

V souladu s články 99 a 128 Smlouvy a s cílem přeorientovat Lisabonskou strategii na růst a zaměstnanost přijala Rada integrovaný soubor zahrnující hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady zaměstnanosti; hlavní zásady zaměstnanosti stanoví cíle, priority a úkoly v oblasti zaměstnanosti. V tomto ohledu vyzvala Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005 k mobilizaci všech vhodných vnitrostátních zdrojů a zdrojů Společenství, včetně politiky soudržnosti.

(6)

Nové poznatky byly získány z iniciativy Společenství „EQUAL“, zejména pokud jde o spojení opatření na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni. Tyto poznatky by měly být začleněny do podpory z Evropského sociálního fondu. Zvláštní pozornost by měla být věnována účasti cílových skupin, integraci migrantů, včetně žadatelů o azyl, určení politických otázek a jejich následnému širokému uplatňování, inovacím a experimentálním postupům, metodikám pro nadnárodní spolupráci, pomoci pro skupiny na okraji trhu práce, dopadu sociálních otázek na vnitřní trh a přístupu k projektům nevládních organizací a jejich řízení.

(7)

Evropský sociální fond by měl podporovat politiky členských států, které jsou v úzkém souladu s hlavními směry a doporučeními Evropské strategie zaměstnanosti a souvisejícími cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, boje proti diskriminaci, podpory rovnosti, a vzdělávání a odborné přípravy, aby lépe přispěl k provádění cílů dohodnutých na zasedáních Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001.

(8)

Evropský sociální fond by měl svou činnost rovněž zaměřit na významné rozměry a důsledky demografických změn aktivního obyvatelstva Společenství, zejména prostřednictvím celoživotního odborného vzdělávání.

(9)

S cílem lépe předvídat a zvládat změny a zvyšovat hospodářský růst, pracovní příležitosti pro ženy i muže a kvalitu a produktivitu práce by se měla pomoc z Evropského sociálního fondu v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ a cíle „Konvergence“ soustředit zejména na zlepšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků, podporu lidského kapitálu a dostupnosti zaměstnání a účasti na trhu práce, posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob a boj s diskriminací, podněcování ekonomicky neaktivních osob ke vstupu na trh práce a podporu partnerství pro reformu.

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 148 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko a sociálního výboru (1),

Evropského

hospodářského

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2), v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3), vzhledem k těmto důvodům: (1)

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti (4) vymezuje rámec pro činnost strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a zavádí zejména cíle, zásady a pravidla pro partnerství, programování, hodnocení a řízení. Z tohoto důvodu je nezbytné vymezit poslání Evropského sociálního fondu (ESF) s ohledem na úkoly popsané v článku 146 Smlouvy a v souvislosti s prací členských států a Společenství na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti podle článku 125 Smlouvy.

(2)

Měla by se přijmout zvláštní ustanovení týkající se druhu činností, které může financovat Evropský sociální fond v rámci cílů stanovených v nařízení (ES) č. 1083/2006.

(3)

Evropský sociální fond by měl posilovat hospodářskou a sociální soudržnost vytvářením většího množství pracovních příležitostí v rámci úkolů, které mu byly svěřeny článkem 146 Smlouvy, a úkolů svěřených strukturálním fondům podle článku 159 Smlouvy, v souladu s nařízením (ES) č. 1083/2006.

(4)

Tento přístup je tím důležitější vzhledem k výzvám vyplývajícím z rozšíření Unie a vzhledem k jevu hospodářské globalizace. V této souvislosti je třeba potvrdit význam evropského sociálního modelu a jeho modernizace.

(1) Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 27. (2) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 48. (3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 12. června 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 4. července 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). (4) Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

[ 35 ]


31.7.2006

CS


(10)

V rámci cíle „Konvergence“ a pro zvýšení hospodářského růstu, vytvoření většího množství pracovních příležitostí pro ženy i muže a zvýšení kvality a produktivity práce je kromě uvedených priorit nezbytné v nejméně rozvinutých regionech a členských státech rozšířit a zvýšit investice do lidského kapitálu a zlepšit institucionální, správní a soudní kapacitu zejména pro přípravu a provádění reforem a prosazování acquis.

(11)

Volba intervencí Evropského sociálního fondu by v rámci tohoto spektra priorit měla být prováděna pružně, s cílem řešit konkrétní obtíže v každém členském státě, a druhy prioritních opatření financovaných Evropským sociálním fondem by měly poskytovat určitou míru pružnosti při reakci na tyto obtíže.

(12)

Podpora inovativních nadnárodních a meziregionálních činností je důležitým rozměrem, který je třeba začlenit do oblasti působnosti Evropského sociálního fondu. K posílení spolupráce by členské státy měly programovat nadnárodní a meziregionální opatření za použití horizontálního přístupu nebo prostřednictvím zvláště určené prioritní osy.

(13)

Je nezbytné zajistit provázanost činnosti Evropského sociálního fondu s politikami stanovenými v rámci Evropské strategie zaměstnanosti a soustředit podporu z něj na provádění hlavních směrů a doporučení podle uvedené strategie.

L 210/13

(16)

Členské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných Evropským sociálním fondem v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ přispívalo k podpoře rovnosti a odstraňování nerovností mezi ženami a muži. Přístup založený na zohledňování rovnosti pohlaví je třeba kombinovat se specifickými opatřeními pro zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání.

(17)

Evropský sociální fond by měl také podporovat technickou pomoc, se zvláštním důrazem na povzbuzování vzájemného vzdělávání prostřednictvím výměny zkušeností, šíření osvědčených postupů a zdůrazňování příspěvku Evropského sociálního fondu k cílům a prioritám politiky Společenství, pokud jde o zaměstnanost a sociální začlenění.

(18)

Nařízení (ES) č. 1083/2006 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být určena na vnitrostátní úrovni, až na některé výjimky, pro něž je nutné přijmout zvláštní ustanovení. Je proto třeba přijmout zvláštní ustanovení o výjimkách pro Evropský sociální fond.

(19)

V zájmu přehlednosti je třeba zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu (1),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 (14)

Účinné a efektivní provádění opatření podporovaných Evropským sociálním fondem závisí na řádné správě věcí veřejných a partnerství mezi všemi příslušnými územními a socioekonomickými činiteli, zejména sociálními partnery a ostatními účastníky, včetně účastníků na celostátní, regionální a místní úrovni. Sociální partneři hrají ústřední úlohu v širokém partnerství pro změnu a jejich odhodlání posilovat hospodářskou a sociální soudržnost, spočívající ve zvyšování zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí, je zásadní. V této souvislosti, kdy zaměstnavatelé a zaměstnanci společně přispívají na finanční podporu opatření Evropského sociálního fondu, by byl finanční příspěvek, přestože se jedná o soukromé výdaje, zahrnut pro účely výpočtu spolufinancování z Evropského sociálního fondu.

Předmět 1. Toto nařízení stanoví úkoly Evropského sociálního fondu, rozsah jeho pomoci, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci. 2. Evropský sociální fond se řídí nařízením (ES) č. 1083/ 2006 a tímto nařízením.

Článek 2 Úkoly

(15)

Evropský sociální fond by měl podporovat opatření v souladu s hlavními směry a příslušnými doporučeními podle Evropské strategie zaměstnanosti. Změny hlavních směrů a doporučení by nicméně vyžadovaly revizi operačního programu pouze tehdy, pokud by členský stát nebo Komise ve shodě s členským státem usoudily, že by operační program měl vzít v úvahu významné socioekonomické změny nebo by měl ve větší míře či odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství nebo celostátních nebo regionálních priorit, nebo s ohledem na výsledky hodnocení, anebo v důsledku obtíží při provádění.

[ 36 ]

1. Evropský sociální fond přispívá k prioritám Společenství, pokud jde o posílení hospodářské a sociální soudržnosti zvyšováním zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí, podporou vysoké úrovně zaměstnanosti a zvyšováním počtu pracovních míst a jejich kvality. Činí tak prostřednictvím podpory politik členských států, jejichž cílem je dosáhnout plné zaměstnanosti a kvality a produktivity práce, podpořit sociální začlenění, včetně přístupu znevýhodněných osob k zaměstnání, a snížit rozdíly v zaměstnanosti na celostátní, regionální a místní úrovni. (1) Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.


L 210/14


CS

31.7.2006

Evropský sociální fond podporuje zejména opatření, která jsou v souladu s opatřeními přijatými členskými státy na základě hlavních směrů Evropské strategie zaměstnanosti, jež jsou začleněny do integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost, a připojených doporučení.

i)

2. Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 Evropský sociální fond podporuje priority Společenství, které se týkají potřeby posílit sociální soudržnost, zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost a podpořit hospodářský růst a udržitelný rozvoj. Evropský sociální fond přitom zohledňuje příslušné priority a cíle Společenství v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, zvyšování účasti ekonomicky neaktivních osob na trhu práce, boje proti sociálnímu vyloučení – zejména u znevýhodněných skupin, jako jsou postižené osoby – a prosazování rovnosti žen a mužů a boje proti diskriminaci.

ii) provádění aktivních a preventivních opatření pro zajištění včasného zjištění potřeb pomocí individuálních akčních plánů a individuální podpory, jako jsou přizpůsobená odborná příprava, hledání zaměstnání, přeřazování na jinou práci a mobilita, samostatná výdělečná činnost a zakládání podniků včetně družstev, podněty k podpoře účasti na trhu práce, pružná opatření k delšímu udržení starších pracovníků v zaměstnání a opatření k lepšímu sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby,

iii) přístupu založeného na rovnosti pohlaví, cílených opatření pro zlepšení přístupu k zaměstnání, zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, snížení segregace podle pohlaví na trhu práce, včetně řešení příčin, přímých i nepřímých, mzdových a platových rozdílů mezi ženami a muži,

Článek 3

Rozsah pomoci

1. V rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ podporuje Evropský sociální fond opatření v členských státech v rámci těchto priorit:

iv) zvláštních opatření na zvýšení účasti migrantů na zaměstnanosti, čímž se posílí jejich sociální začlenění a na usnadnění územní a profesní mobility pracovníků a integrace přeshraničních trhů práce, též prostřednictvím poradenství, jazykového vzdělávání a uznávání schopností a získaných dovedností;

a) zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů s cílem zlepšit předjímání hospodářských změn a jejich dobré zvládnutí, zejména podporou i) celoživotního učení a zvýšených investic podniků, zejména malých a středních, a pracovníků samotných do lidských zdrojů, a to prostřednictvím vývoje a provádění systémů a strategií, včetně učňovského vzdělávání, které zajistí lepší přístup zejména nízce kvalifikovaných a starších pracovníků k odborné přípravě, rozvoje kvalifikací a schopností, šíření informačních a komunikačních technologií, e-učení, technologií příznivých pro životní prostředí a řídicích dovedností, jakož i podpory podnikání a inovace a zakládání podniků,

modernizace a posílení institucí trhu práce, zvláště služeb zaměstnanosti a jiných příslušných iniciativ v rámci strategií Evropské unie a členských států pro plnou zaměstnanost,

c) posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob za účelem jejich trvalého začlenění do pracovního procesu a boj se všemi formami diskriminace na trhu práce, zejména podporou

i) cest k začleňování a návratu znevýhodněných osob, například osob čelících sociálnímu vyloučení, osob bez ukončeného vzdělání, příslušníků menšin, postižených osob a osob pečujících o závislé osoby, do pracovního procesu, a to prostřednictvím opatření na zlepšení zaměstnatelnosti, včetně socioekonomických opatření, prostřednictvím přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a prostřednictvím doprovodných opatření a související podpory a služeb veřejné péče, které zvyšují množství pracovních příležitostí,

ii) navrhování a šíření inovativních a produktivnějších forem organizace práce, včetně zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, zjišťování budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků a rozvoje specifických služeb v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a podpory pro pracující, včetně přeřazování na jinou práci, v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví; b) zlepšení přístupu k zaměstnání a trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a neaktivních osob do trhu práce, předcházení nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže, podpora aktivního stáří a delšího pracovního života a zvyšování účasti na trhu práce, zejména podporou

ii) kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti a boje proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu, rovněž prostřednictvím zvyšování povědomí a zapojení místních společenství a podniků a podporou místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti;

[ 37 ]


31.7.2006

CS


d) posílení lidského kapitálu, zejména podporou

i) navrhování a zavádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zlepšování zaměření základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trh práce a trvalého zlepšování dovednosti vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovaci a znalostní ekonomiku,

L 210/15

ii) budování kapacit pro provádění politik a programů v odpovídajících oblastech, mimo jiné též pokud jde o prosazování právních předpisů, zejména prostřednictvím trvalého vzdělávání vedoucích i ostatních pracovníků a cílené podpory klíčových služeb, inspektorátů a socioekonomických činitelů, včetně sociálních partnerů a partnerů z oblasti životního prostředí, příslušných nevládních organizací a reprezentativních profesních organizací.

ii) vytváření sítí mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;

3. Členské státy se mohou v rámci priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 zaměřit na ty, které jsou nejvhodnější pro řešení jejich konkrétních obtíží.

e) podpora partnerství, paktů a iniciativ prostřednictvím vytváření sítí důležitých činitelů, jako například sociálních partnerů a nevládních organizací, na nadnárodní, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podnítit reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování do trhu práce.

4. Evropský sociální fond může podporovat opatření uvedená v čl. 3 odst. 2 na celém území těch členských států, které jsou způsobilé pro podporu nebo přechodnou podporu z Fondu soudržnosti, jak je určují čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006.

2. V rámci cíle „Konvergence“ podporuje Evropský sociální fond v členských státech opatření v rámci těchto priorit:

5. Při provádění cílů a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 podporuje Evropský sociální fond propagaci a široké uplatňování inovativních činností v členských státech.

a) rozšiřování a zlepšování investic do lidského kapitálu, zejména podporou

i)

provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy, zvláště s cílem zlepšit schopnost lidí reagovat na potřeby znalostní společnosti a celoživotního učení,

ii) zvýšené celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním a rozdělení předmětů podle pohlaví, jakož i zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy,

iii) rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků;

b) posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni a případně též sociálních partnerů a nevládních organizací s ohledem na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných zejména v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních věcí, životního prostředí a soudnictví, zejména podporou

i) mechanismů ke zlepšení vypracovávání, monitorování a hodnocení politik a programů, mimo jiné pomocí studií, statistik a odborných doporučení, podpory koordinace mezi jednotlivými resorty a dialogu mezi důležitými veřejnými a soukromými činiteli,

[ 38 ]

6. Evropský sociální fond podporuje rovněž nadnárodní a meziregionální opatření zejména prostřednictvím sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů a rozvojem doplňkových přístupů a koordinovaných nebo společných opatření.

7. Odchylně od čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 může být financování opatření v rámci priority sociálního začlenění uvedené v odst. 1 písm. c) bodu i) v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (1) zvýšeno na 15 % dotyčné prioritní osy.

Článek 4

Provázanost a soustředění podpory

1. Členské státy zajistí, aby byla opatření podporovaná Evropským sociálním fondem provázána s Evropskou strategií zaměstnanosti a přispívala k opatřením prováděným podle této strategie. Zejména zajistí, aby strategie stanovená v národním strategickém referenčním rámci a opatření stanovená v operačních programech podporovaly cíle a priority této strategie v každém členském státě v rámci jeho programu reforem a akčního plánu pro sociální začlenění. (1) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.


L 210/16


CS

31.7.2006

Členské státy rovněž soustřeďují podporu tam, kde Evropský sociální fond může přispět k politikám na provádění příslušných doporučení v oblasti zaměstnanosti podle čl. 128 odst. 4 Smlouvy a příslušných cílů Společenství týkajících se zaměstnanosti v oblasti sociálního začlenění, vzdělávání a odborné přípravy. Členské státy tak činí ve stabilním programovacím prostředí.

jeni sociální partneři a aby se jich účastnili jiní činitelé na vhodné územní úrovni a proběhly s nimi odpovídající konzultace.

2. V rámci operačních programů se zdroje směrují na nejdůležitější potřeby a soustřeďují se na takové oblasti politiky, ve kterých může podpora z Evropského sociálního fondu značným způsobem přispět k dosažení cílů programu. Pro maximalizaci účinnosti podpory z Evropského sociálního fondu berou operační programy ve vhodných případech v úvahu zejména regiony a oblasti, které se potýkají s vážnými problémy, jako jsou zanedbané městské oblasti a nejvzdálenější regiony, zaostávající venkovské oblasti, oblasti závislé na rybolovu, jakož i oblasti zvláště nepříznivě zasažené přemístěním podniků.

V rámci cíle „Konvergence“ se přiměřená částka ze zdrojů Evropského sociálního fondu přidělí na budování kapacit, což zahrnuje odbornou přípravu, opatření na vytváření sítí, posílení sociálního dialogu a na činnostech společně uskutečňovaných sociálními partnery, zejména co se týče přizpůsobivosti pracujících a podniků uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a).

3. Řídící orgán každého operačního programu podporuje náležitou účast sociálních partnerů na opatřeních financovaných podle článku 3.

4. Řídící orgán každého operačního programu podporuje náležitou účast nevládních organizací a jejich přístup k financovaným činnostem, především v oblasti sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a rovnosti příležitostí.

3. Stručný oddíl o příspěvku z Evropského sociálního fondu na podporu příslušných aspektů trhu práce týkajících se sociálního začlenění bude případně zařazen do zpráv členských států v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění.

4. Ukazatele zahrnuté do operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu jsou strategické povahy, jejich počet je omezený a odrážejí ty ukazatele, které se používají pro provádění Evropské strategie zaměstnanosti a v souvislosti s příslušnými cíli Společenství v oblastech sociálního začlenění, vzdělávání a odborné přípravy.

5. Hodnocení prováděná v souvislosti s činností Evropského sociálního fondu posuzují také příspěvek opatření podporovaných Evropským sociálním fondem k provádění Evropské strategie zaměstnanosti a k dosažení cílů Společenství v oblasti sociálního začlenění, rovnosti a boje proti diskriminaci mezi ženami a muži a vzdělávání a odborné přípravy v dotyčném členském státě.

Článek 5

Článek 6 Rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí Členské státy zajistí, aby operační programy obsahovaly popis způsobu, jakým je při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení operačních programů podporována rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí. Členské státy podle potřeby podporují vyváženou účast žen a mužů na řízení a provádění operačních programů na místní, regionální a celostátní úrovni.

Článek 7 Inovativnost V rámci každého operačního programu je zvláštní pozornost věnována propagaci a širokému uplatňování inovativních činností. Řídící orgán volí témata pro financování inovací v rámci partnerství a definuje vhodnou úpravu provádění. O vybraných tématech informuje monitorovací výbor uvedený v článku 63 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Řádná správa věcí veřejných a partnerství

1. Evropský sociální fond podporuje řádnou správu věcí veřejných a partnerství. Podpora z tohoto fondu je v souladu s institucionálními opatřeními, které jsou specifické pro každý členský stát, navrhována a prováděna na vhodné územní úrovni s ohledem na celostátní, regionální a místní úroveň.

2. Členské státy zajistí, aby byli do přípravy, provádění a monitorování podpory z Evropského sociálního fondu zapo-

Článek 8 Nadnárodní a meziregionální opatření 1. Pokud členské státy podporují činnost ve prospěch nadnárodních nebo meziregionálních opatření uvedených v čl. 3 odst. 6 jako zvláštní prioritní osu v rámci operačního programu, může být příspěvek Evropského sociálního fondu zvýšen na úrovni prioritní osy o 10 %. Tento zvýšený příspěvek se nezahrnuje do výpočtu maximálních hodnot uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 1083/2006.

[ 39 ]


31.7.2006


CS

2. Členské státy zajistí, případně s pomocí Komise, aby Evropský sociální fond nepodporoval určité operace, které jsou současně podporovány prostřednictvím jiných nadnárodních programů Společenství, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

L 210/17

globálních grantů, vratných grantů, slev na úrocích z půjček, drobných úvěrů, záručních fondů a nákupu zboží a služeb v souladu s pravidly týkajícími se veřejných zakázek. 2. Příspěvek z Evropského sociálního fondu nelze poskytnout na tyto výdaje: a) daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet;

Článek 9

b) úroky z úvěrů; Technická pomoc Komise podporuje zejména výměny zkušeností, činnosti na zvyšování povědomí, semináře, vytváření sítí a vzájemná hodnocení sloužící k určování a šíření osvědčených postupů a podpory vzájemného učení a nadnárodní a meziregionální spolupráce s cílem posílit politický rozměr a příspěvek Evropského sociálního fondu k cílům Společenství v souvislosti se zaměstnaností a sociálním začleněním.

c) nákup nábytku, vybavení, vozidel, infrastruktury, nemovitostí a pozemků. 3. Níže uvedené náklady jsou způsobilé pro příspěvek z Evropského sociálního fondu ve smyslu odstavce 1 za předpokladu, že byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel, a za těchto zvláštních podmínek: a) odměny nebo platy vyplacené třetí osobou ve prospěch účastníků operace a potvrzené příjemci;

Článek 10

b) v případě grantů nepřímé náklady vykázané paušálně až do výše 20 % přímých nákladů operace;

Zprávy Výroční a závěrečné zprávy o provádění pomoci z fondů uvedené v článku 67 nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahují, je-li to vhodné, přehled o provádění a) zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a veškerých opatření zaměřených specificky na ženy nebo muže;

c) odpisové náklady odpisovatelného majetku uvedeného v odst. 2 písm. c), přiděleného výhradně na dobu trvání operace, pokud na pořízení tohoto majetku nebyly použity též veřejné příspěvky. 4. Pravidla způsobilosti stanovená v článku 7 nařízení (ES) č. 1080/2006 se použijí pro opatření spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu, která spadají do oblasti působnosti článku 3 uvedeného nařízení.

b) opatření na zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti přistěhovalců, a tím posilování jejich sociálního začlenění; c) opatření na zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti příslušníků menšin, a tím zlepšení jejich sociálního začlenění; d) opatření na posilování integrace v oblasti zaměstnanosti a sociálního začlenění dalších znevýhodněných skupin, včetně zdravotně postižených osob; e) inovativních činností, včetně předkládání témat, jejich výsledků a jejich šíření a prosazování;

Článek 12 Přechodná ustanovení 1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1784/1999 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje dne 31. prosince 2006 a který se tudíž na tuto pomoc nebo dotyčné projekty následně vztahuje až do jejich ukončení.

f) nadnárodních nebo meziregionálních opatření. 2. Žádosti podané podle nařízení (ES) č. 1784/1999 zůstávají v platnosti. Článek 11 Způsobilost výdajů

Článek 13

1. Evropský sociální fond poskytuje podporu pro způsobilé výdaje, které mohou, aniž je dotčen čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006, zahrnovat jakékoli finanční zdroje, na které přispívají společně zaměstnavatelé a pracovníci. Pomoc má formu nevratných individuálních nebo

Zrušení

[ 40 ]

1. Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, zrušuje se s účinkem ode dne 1. ledna 2007 nařízení (ES) č. 1784/1999.


L 210/18


CS

31.7.2006

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 15

Článek 14

Vstup v platnost

Přezkum Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2013 postupem podle článku 148 Smlouvy.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Ve Štrasburku dne 5. července 2006.

Za Evropský parlament

Za Radu

předseda

předsedkyně

J. BORRELL FONTELLES

P. LEHTOMÄKI

[ 41 ]


21.10.2006

CS


L 291/11

II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné)

RADA

ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES) a o snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

(2)

Podle článku 25 nařízení (ES) č. 1083/2006 je třeba stanovit na úrovni Společenství strategické obecné zásady pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“), s přihlédnutím k jiným souvisejícím politikám Společenství, s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství.

(3)

Rozšíření má za následek podstatné prohloubení regionálních rozdílů v rámci Společenství, přestože některé z nejchudších oblastí nových členských států mají jednu z nejvyšších měr růstu. Rozšíření je proto ojedinělou příležitostí pro zlepšení růstu a konkurenceschopnosti ve Společenství jako celku, což by se mělo promítnout i do těchto strategických obecných zásad.

(4)

Evropská rada na jarním zasedání v roce 2005 potvrdila, že Společenství by mělo využít všech vhodných zdrojů na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství, včetně politiky soudržnosti, aby se dosáhlo cílů obnovené lisabonské agendy, která sestává z integrovaných hlavních směrů, zahrnující hlavní směry hospodářské politiky a zásady zaměstnanosti přijaté Radou.

(5)

Při plnění cílů stanovených ve Smlouvě, a zejména cíle podpory skutečné hospodářské konvergence, by se akce podporované omezenými zdroji, které jsou k dispozici pro politiku soudržnosti, měly soustředit na podporování udržitelného růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti s ohledem na obnovenou lisabonskou strategii.

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (1), a zejména na čl. 25 první pododstavec uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko a sociálního výboru,

Evropského

hospodářského

s ohledem na stanovisku Výboru regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 158 Smlouvy usiluje Společenství za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

[ 42 ]


L 291/12

CS


(6)

Cílem těchto strategických obecných zásad by proto mělo být podporovat růst strategického obsahu politiky soudržnosti s ohledem na posílení součinnosti s cíli obnovené lisabonské agendy a s ohledem na přispění k jejich plnění.

(7)

Evropská rada na jarním zasedání v roce 2005 dospěla k závěru, že je zapotřebí, aby subjekty v praxi přijímaly cíle nové lisabonské agendy více za své, včetně regionálních a místních subjektů a sociálních partnerů, a to zejména v oblastech, kde je klíčové užší sblížení, jako jsou například inovace, hospodářství založené na znalostech, nové informační a komunikační technologie, zaměstnanost, lidský kapitál, podnikavost, podpora malým a středním podnikům a přístup k financování z rizikového kapitálu. Strategické obecné zásady význam tohoto zapojení uznávají.

(8)

(9)

(10)

(11)

Strategické obecné zásady by rovněž měly zohlednit, že úspěšné provádění politiky soudržnosti závisí na makroekonomické stabilitě a strukturálních reformách na vnitrostátní úrovni spolu s řadou dalších podmínek, které podpoří investice, včetně účinného provádění jednotného trhu, správních reforem, řádné správy věcí veřejných, příznivého podnikatelského prostředí a dostupnosti vysoce kvalifikované pracovní síly.

Členské státy vypracovaly národní programy reforem s cílem zlepšit podmínky pro růst a zaměstnanost s přihlédnutím k integrovaným hlavním směrům. Tyto strategické obecné zásady by měly u všech členských států a regionů upřednostnit oblasti investic, které pomohu plnit národní programy reforem s ohledem na vnitrostátní a regionální potřeby a situaci: investice do inovací, hospodářství založeného na znalostech, nových informačních a komunikačních technologií, zaměstnanosti, lidského kapitálu, podnikavosti, podpory malým a středním podnikům a přístupu k financování z rizikového kapitálu.

(12)

Územní rozměr politiky soudržnosti je významný a všechny oblasti Společenství by měly mít možnost přispívat k růstu a zaměstnanosti. Proto by strategické obecné zásady měly zohlednit potřeby investic jak do městských, tak i do venkovských oblastí s ohledem na jejich příslušnou úlohu v regionálním rozvoji a s cílem podpořit vyvážený rozvoj, udržitelná společenství a sociální začlenění.

(13)

Cíl „Evropská územní spolupráce“ má v zajišťování vyváženého a udržitelného rozvoje území Společenství významnou úlohu. Strategické obecné zásady by měly přispět k úspěchu cíle „Evropská územní spolupráce“, který závisí na sdílených rozvojových strategiích pro dotčená území na celostátní, regionální i místní úrovni a na vytváření sítí zejména s cílem zajistit přenos myšlenek do hlavních oblastí celostátních a regionálních programů soudržnosti.

(14)

S cílem podpořit udržitelný rozvoj by měly strategické obecné zásady zohlednit i potřebu brát při přípravě vnitrostátních strategií v úvahu ochranu životního prostředí a jeho zlepšování.

(15)

Rovnost mužů a žen a zabránění diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace jsou základními zásadami politiky soudržnosti a měly by být začleněny do všech úrovní strategického přístupu k soudržnosti.

(16)

Pro úspěšné provádění politiky soudržnosti je nezbytná řádná správa věcí veřejných na všech úrovních. Tyto strategické obecné zásady by měly přihlédnout k úloze široce koncipovaného partnerství při přípravě a provádění rozvojových strategií, které je nutné k úspěšnému řízení komplexní strategie soudržnosti a také k potřebě dosažení kvality a efektivity ve veřejném sektoru.

(17)

Tyto strategické obecné zásady představují jednotný orientační rámec, který mohou členské státy a regiony použít při vypracovávání celostátních a regionálních programů, zejména s ohledem na posouzení svého příspěvku k cílům Společenství i hlediska soudržnosti, růstu a zaměstnanosti. S ohledem na tyto strategické obecné zásady by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický referenční rámec a následné operační programy,

Strategické obecné zásady by měly přihlédnout i k úloze politiky soudržnosti při sledování dalších politik Společenství, které jsou v souladu s obnovenou lisabonskou agendou.

V případě regionů a členských států způsobilých pro podporu v rámci cíle „Konvergence“ by mělo být cílem podpořit růstový potenciál, aby se dosáhlo a udrželo vysoké tempo růstu, mimo jiné i řešením nedostatků v základních infrastrukturních sítích a posílením institucionální a správní kapacity.

[ 43 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


L 291/13

Článek 2

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Toto rozhodnutí je určeno členským státům. Článek 1

V Lucemburku dne 6. října 2006.

Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost (dále jen „strategické obecné zásady“) uvedené v příloze se přijímají jako orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů pro období 2007–2013.

[ 44 ]

Za Radu předseda K. RAJAMÄKI

[ K l í č ov é t e xt y E U p r o o b d o b í 2 0 0 7 - 2 0 1 3 ] CS

L 291/14


PŘÍLOHA Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost 2007–2013 1.

ÚVOD: OBECNÉ ZÁSADY PRO POLITIKU SOUDRŽNOSTI 2007–2013 V souladu s integrovanými obecnými zásadami pro růst a zaměstnanost obnovené lisabonské agendy by programy podporované politikou soudržnosti měly usilovat o zaměřování zdrojů na tyto tři priority (1):

— zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí,

— podporu inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií, a

— vytváření více a lepších pracovních míst pomocí zapojení více osob do zaměstnání nebo do podnikání, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a zvýšení investic do lidského kapitálu.

Vzhledem k začlenění obnovené lisabonské agendy do nových programů je třeba věnovat pozornost těmto zásadám:

Za prvé by se měla politika soudržnosti v souladu s obnovením lisabonské strategie ve větší míře zaměřit na vědomosti, výzkum a inovace a lidský kapitál. Proto by se celkové finanční úsilí na podporu těchto oblastí činnosti mělo výrazně zvýšit, jak to vyžadují nová ustanovení o účelovém vázání prostředků (2). Navíc by se členské státy a regiony měly inspirovat osvědčenými postupy, které vedly k viditelně kladným výsledkům v oblasti růstu a zaměstnanosti.

Za druhé by členské státy a regiony měly mít za cíl udržitelný rozvoj a posílení součinnosti hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru. Obnovená lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost a národní programy reforem zdůrazňují úlohu životního prostředí v oblasti růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Při přípravě programů a projektů je nutné zohlednit ochranu životního prostředí s cílem podporovat udržitelný rozvoj.

Za třetí by členské státy a regiony měly na všech úrovních přípravy a provádění programů a projektů usilovat o rovnost mužů a žen. Toho by se mohlo dosáhnout prostřednictvím specifických opatření na podporu rovnosti, jakož i důkladným zohledněním dopadů jiných projektů a řízení fondů na muže a ženy.

Za čtvrté by členské státy měly přijmout vhodná opatření, která během různých fází provádění fondů zabrání jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo světového názoru, věku nebo sexuální orientace. Zejména přístupnost pro postižené osoby je jedním z kritérií, které je nutné respektovat při stanovení činností spolufinancovaných z fondů a zohlednit během různých fází provádění.

V následujících částech jsou v každé kapitole na základě konkrétních obecných zásad posuzovány klíčové aspekty každé z těchto širokých oblastí. Ne všechny tyto podrobnější obecné zásady jsou významné pro všechny regiony. Nejvhodnější kombinace investic bude nakonec záviset na rozboru silných a slabých stránek každého členského státu a regionu a konkrétních celostátních a regionálních podmínkách. Obecné zásady představují spíše jednotný rámec, který mohou členské státy a regiony použít při vypracovávání celostátních, regionálních a místních programů, zejména s cílem posoudit svůj příspěvek k cílům Společenství v oblasti soudržnosti, růstu a zaměstnanosti. (1) Sdělení jarnímu zasedání Evropské rady „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“. KOM(2005) 24, 2.2.2005. (2) Článek 9 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

[ 45 ]

21.10.2006


21.10.2006

1.1


Obecná zásada: Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující Jedním z předpokladů pro růst a zaměstnanost je zabezpečit, aby byla podnikům k dispozici potřebná infrastruktura (například doprava, životní prostředí, energie). Moderní a bezpečná infrastruktura je pro výkonnost mnohých podniků významným faktorem, který ovlivňuje hospodářskou a sociální přitažlivost regionů a měst. Investicí do infrastruktur v regionech, které zaostávají, zejména v nových členských státech, se podpoří růst a posílí se tak konvergence se zbytkem Unie a zlepší kvalita života. Zdroje by neměly pocházet jen z grantů, ale také, kde je to možné, ze soukromého sektoru a úvěrů, například od Evropské investiční banky (EIB). V dalším období budou mít programové orgány členských států možnost při přípravě projektů vhodných k financovaní z evropských finančních prostředků v rámci iniciativy JASPERS více využívat odborné znalosti EIB.

1.1.1 Rozšíření a zlepšení dopravních infrastruktur Zajištění účinné, pružné a bezpečné dopravní infrastruktury nezatěžující životní prostředí lze považovat za nezbytný předpoklad hospodářského rozvoje, protože zvyšuje produktivitu, a tím perspektivy rozvoje dotčených regionů prostřednictvím usnadnění pohybu osob a zboží. Dopravní sítě rozšiřují obchodní příležitosti a současně zvyšují efektivitu. Kromě toho je rozvoj celoevropských dopravních infrastruktur (zejména v příslušných částech třiceti prioritních projektů transevropské dopravní sítě, dále jen „projekty TEN-T“), se zvláštním zaměřením na přeshraniční projekty, zásadní pro dosažení větší integrace vnitrostátních trhů, zejména v rámci rozšířené Unie.

Investice do infrastruktury je třeba přizpůsobit zvláštním potřebám a úrovni hospodářského rozvoje dotčených regionů a zemí. Tyto potřeby jsou většinou nejvyšší v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a v zemích, na něž se vztahuje Fond soudržnosti. Investice do infrastruktur (stejně jako jiné investice) obvykle vykazují nižší míru návratnosti, jakmile přesáhnou určitou úroveň financování. Hospodářské výnosy z takových investic jsou vysoké, když je infrastruktura nedostatečná a základní sítě nejsou dokončené, ale pravděpodobně se sníží, jakmile je dosaženo určité úrovně.

Proto by se měla zohlednit úroveň regionálního hospodářského rozvoje a existence velkých dotací do infrastruktury. V nejméně rozvinutých regionech a zemích mohou mezinárodní a meziregionální propojení z dlouhodobého hlediska přinést vyšší výnosy formou zvýšené konkurenceschopnosti podniků a mohou také usnadnit mobilitu pracovních sil. Na druhou stranu může být pro regiony s rozptýlenou malou hospodářskou základnou a se strukturou osídlení založenou na malých městech vhodnější vytvořit regionální dopravní infrastrukturu. V regionech s nedostatečnou silniční sítí by měly být k dispozici finanční prostředky také na výstavbu hospodářsky nejvýznamnějších silničních spojení. Vypořádány by rovněž měly být výzvy související s mobilitou a přístupností v městských oblastech, přičemž se podpoří integrované systémy řízení a dopravní řešení nezatěžující životní prostředí.

Aby byl přínos pocházející z investic do dopravy co největší, měla by být pomoc z fondů založena na několika principech.

Za prvé by se na určení úrovně a povahy investic do infrastruktur, které mají být provedeny, měla použít objektivní kritéria. Potenciální míra návratnosti by se měla například poměřovat úrovní hospodářského rozvoje a povahou hospodářských činností v dotčených regionech, převládající hustotou a kvalitou infrastruktury nebo mírou přetížení infrastruktury. Při určovaní sociálních přínosů by měly být zohledněny také environmentální a sociální důsledky budoucích infrastrukturních projektů.

Za druhé by se v souladu s bílou knihou (1) měl v maximální možné míře respektovat princip environmentální udržitelnosti. Mělo by se pokračovat v úsilí o přechod na ekologičtější druhy dopravy. Každý druh dopravy by se však měl ve vztahu k životnímu prostředí a obecné výkonnosti optimalizovat, zejména pokud jde o využívání infrastruktur v rámci různých druhů a mezi nimi (2).

Za třetí by se měla v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a v zemích, na které se vztahuje Fond soudržnosti, věnovat zvláštní pozornost modernizaci železničního systému prostřednictvím důkladného výběru prioritních oblastí, aby se zabezpečila jejich interoperabilita v rámci evropského systému řízení železniční dopravy (European Rail Transport Management System, ERTMS). (1) „Evropská dopravní politika v roce 2010: Čas rozhodnout“. KOM(2001) 370. (2) „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“. KOM(2006) 314, 22.6.2006.

[ 46 ]

L 291/15


L 291/16

CS


Za čtvrté by měly být investice do dopravní infrastruktury doplněny náležitým řízením dopravy se zvláštním důrazem na bezpečnost, v souladu s vnitrostátními normami a normami Společenství. Celostátní nebo regionální strategie by měly také zohlednit potřebu dosáhnout vyrovnaného modálního rozdělení dopravy (nezatěžujícího životní prostředí), které slouží hospodářským i environmentálním potřebám. Strategie by měly zahrnovat například inteligentní dopravní systémy, platformy s možností přechodu na více druhů dopravy a zejména technologii používanou pro ERTMS a řízení letového provozu v rámci výzkumného programu Jednotné evropské nebe ATM (SESAR – pro jednotnější systém řízení letecké dopravy v Evropě).

Na základě výše uvedených principů jsou obecné zásady pro činnost tyto:

— členské státy by měly dávat náležitou přednost 30 projektům evropského zájmu s umístěním v členských státech a regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ (1). V rámci této skupiny projektů si zvláštní pozornost zaslouží přeshraniční propojení. Další projekty TEN-T a strategické dopravní spoje by se měly podpořit, představují-li významný příspěvek k růstu a zaměstnanosti, — doplňkové investice do vedlejších propojení budou rovněž důležité v souvislosti s integrovanou regionální dopravní a komunikační strategií pro městské a venkovské oblasti, a to za účelem zabezpečení, aby regiony využívaly možnosti vytvořené prostřednictvím velkých sítí, — při podpoře železniční infrastruktury by se mělo usilovat o zabezpečení širšího přístupu. Poplatky za užívání železničních cest by měly usnadnit přístup pro nezávislé hospodářské subjekty. Mělo by se také posílit vytvoření interoperabilní sítě v celé EU. Kde je to vhodné, mělo by být součástí všech financovaných projektů dodržování a uplatnění interoperability a zavedení ERTMS do vlaků a na železniční cesty, — podpora dopravních sítí udržitelných z hlediska životního prostředí, zejména v městských oblastech. To zahrnuje prostředky veřejné dopravy (včetně infrastruktur odstavných parkovišť P+R), plány mobility, vnější okruhy, zvyšování bezpečnosti na křižovatkách, cyklistické stezky a pruhy a chodníky. Zahrnuje také opatření umožňující přístup k službám veřejné dopravy pro určité cílové skupiny (starší osoby, zdravotně postižené osoby) a poskytuje distribuční sítě pro alternativní paliva pro motorová vozidla. Vnitrozemské plavební cesty mohou rovněž přispět k udržitelnosti sítí, — aby se zabezpečila optimální účinnost dopravních infrastruktur na podporu regionálního rozvoje, měla by se věnovat pozornost zlepšování propojitelnosti izolovaných, ostrovních nebo nejvzdálenějších oblastí k projektům TEN-T. V této souvislosti pomůže rozvoj vedlejších propojení se zaměřením na intermodalitu a udržitelnou dopravu. Zvláště přístavy a letiště by měly být propojeny se svým zázemím, — větší pozornost by měla být věnována rozvoji „mořských dálnic“ a pobřežní lodní dopravě jako možné alternativě k dálkové silniční a železniční dopravě.

V členských státech, které současně dostávají podporu jak z Fondu soudržnosti, tak ze strukturálních fondů, by se v programech mělo rozlišovat mezi různými druhy činností financovaných jednotlivými fondy, přičemž Fond soudržnosti hraje klíčovou úlohu při podpoře transevropských dopravních sítí.

Strukturální fondy by se pak měly všeobecně zaměřit na rozvoj infrastruktury, která souvisí s opatřeními na podporu hospodářského růstu (jako je rozvoj cestovního ruchu a zvýšení přitažlivosti průmyslových areálů). Co se týče silniční infrastruktury, měly by investice vyhovovat celkovému cíli silniční bezpečnosti.

Spolufinancování z fondů by mělo doplnit příspěvky z rozpočtu pro transevropské sítě, přičemž se zabrání zdvojení pomoci poskytované Společenstvím. Členské státy mohou využívat koordinátory jako prostředek na zkrácení času, který uplyne mezi stanovením plánu sítí a jejich fyzickým vytvořením. Členské státy si budou muset samy předem určit nejvhodnější nástroj pro plánované projekty. Finanční prostředky politiky soudržnosti lze kombinovat se zárukami za úvěry, které jsou součástí nástrojů TEN-T. (1) Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.

[ 47 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


1.1.2 Posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem Investice do životního prostředí mohou přispět hospodářství třemi různými způsoby: jsou schopny zabezpečit dlouhodobou udržitelnost hospodářského růstu, snižují vnější ekologické náklady hospodářství (například zdravotní náklady, náklady na čištění nebo náhrady škody) a podporují inovaci a tvorbu pracovních míst. Budoucí programy soudržnosti by měly usilovat o posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem. V této souvislosti by mělo mít vysokou prioritu poskytování environmentálních služeb, jako jsou dodávka čisté vody, infrastruktura pro nakládání s odpady čištění odpadních vod, hospodaření s přírodními zdroji, dekontaminace půdy s cílem přípravy pro nové hospodářské činnosti a ochrana před určitými environmentálními riziky (například desertifikací, suchy, požáry a povodněmi).

Aby se maximalizovaly hospodářské výhody a minimalizovaly náklady, mělo by být znečištění životního prostředí řešeno přednostně u jeho zdrojů. V odvětví nakládání s odpady to znamená zaměřit se na prevenci vzniku odpadů, recyklaci a biologický rozklad odpadů, protože jsou levnější a vytváří více pracovních míst.

Strategie rozvoje by měly být založeny na předchozím hodnocení potřeb regionů a konkrétních otázek, pokud možno s použitím vhodných ukazatelů. Podle možností by se mělo vyvinout úsilí na podporu internalizace vnějších nákladů na ochranu životního prostředí a zřízení a rozvoj tržně orientovaných nástrojů (viz například nástroje navržené v Akčním plánu pro environmentální technologie). Pozornost se v této souvislosti zaměřuje na iniciativu globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti, která bude od roku 2008 poskytovat celoevropské aktuální informace o pokrytí a využití území a o stavu oceánů, jakož i mapy výskytu v případě katastrof a nehod.

Proto se doporučují tyto obecné zásady činnosti:

— zabývat se důležitými potřebami investic do infrastruktury, zejména v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, a především v nových členských státech, za účelem dosažení souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí v odvětví vody, odpadů, ovzduší a ochrany přírody a druhů a biologické rozmanitosti, — zajistit přitažlivé podmínky pro podniky a jejich vysoce kvalifikované zaměstnance. To je možné zabezpečit prostřednictvím podpory územního plánování, které snižuje rozrůstání měst, a obnovením fyzického prostředí včetně rozvoje přírodního a kulturního bohatství. Investice do této oblasti by měly být zřetelně spojeny s rozvojem inovačních podniků vytvářejících pracovní příležitosti na dotčených místech, — podpořit kromě investic do udržitelné energie a dopravy v rámci jiných strategií také investice přispívající k plnění závazků vyplývajících pro EU z Kjótského protokolu, — přijmout opatření na prevenci rizik prostřednictvím lepšího hospodaření s přírodními zdroji, cílenějšího výzkumu a lepšího využívání informačních a komunikačních technologií a inovativnější politiky veřejného řízení, zahrnující například preventivní monitorování.

V členských státech, které dostávají podporu jak z Fondu soudržnosti, tak ze strukturálních fondů, se v programech musí jasně rozlišovat mezi různými druhy činností financovaných jednotlivými fondy.

1.1.3 Řešení intenzivního využívání tradičních zdrojů energie v Evropě S výše uvedenými skutečnostmi souvisí i prioritní potřeba snížit tradiční energetickou závislost prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Investice do těchto oblastí přispívají k zabezpečení dodávek energie pro dlouhodobý růst, přičemž působí jako zdroj inovace, poskytují možnosti vývozu a jsou hospodárné, zejména pokud ceny za energii zůstávají vysoké.

[ 48 ]

L 291/17


L 291/18


Aby se zajistila bezpečnost dodávek, je potřebné také investovat do tradičních zdrojů energie. Především by se fondy v případech zřejmého selhání trhu a tam, kde to není v rozporu s liberalizací trhu měly soustředit na dokončení propojení se zvláštním důrazem na transevropské sítě, zdokonalení elektrorozvodných sítí a dokončení a zdokonalení sítí na přepravu a distribuci plynu, případně také v ostrovních a nejvzdálenějších regionech.

Obecné zásady činnosti v této kapitole jsou tyto:

— podpora projektů na zlepšení energetické účinnosti, například v budovách, a šíření modelů rozvoje s malou energetickou náročností, — podpora rozvoje a využívání obnovitelných a alternativních technologií (větrné, sluneční, biomasy), a to i pro účely vytápění a chlazení, které by umožnily EU dosáhnout vedoucí pozice, a posílily tím její konkurenční postavení. Takové investice přispívají k lisabonskému cíli tím, že zabezpečí, aby se 21 % elektrické energie do roku 2010 získávalo z obnovitelných zdrojů, — soustředění investic do tradičních zdrojů energie za účelem rozvoje sítí v případech zřejmého selhání trhu. Tyto investice se většinou týkají regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“.

1.2

Obecná zásada: Zlepšení znalostí a inovace pro růst Dosažení cílů Společenství v oblasti růstu a vytváření pracovních míst bude vyžadovat strukturální posun v hospodářství směrem k činnostem založeným na znalostech. Vyzývá to k činnostem na několika frontách: zabývat se nízkou úrovní výzkumu a technologického rozvoje, především v soukromém sektoru; podporovat inovaci prostřednictvím nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb, které obstojí v mezinárodní konkurenci; rozšířit regionální a místní schopnosti vytvářet a zvládat nové technologie (především informační a komunikační technologie); poskytovat větší podporu podstupování rizika.

Výdaje na výzkum a technologický rozvoj vyjádřené v procentech HDP se sice stále zvyšují, ale pouze nepatrně, a při hodnotě 1,9 % HDP jsou stále značně vzdáleny od lisabonského cíle, tj. 3 % (1). Zatímco jsou investice podniků do výzkumu a technologického rozvoje stále velmi nedostatečné, objevují se náznaky, že se i veřejné investice do tohoto odvětví dostávají pod tlak. Rozdíly ve výzkumu a technologickém rozvoji a rozdíly v inovaci v rámci jednotlivých zemí a mezi zeměmi, zvláště ve vztahu k výdajům na výzkum a technologický rozvoj, jsou mnohem větší než rozdíly v příjmech. Přestože již dochází k propojování iniciativ na vnitrostátní úrovni a úrovni Společenství, je zapotřebí dalších činností, aby výstupy z veřejných a soukromých institucí pro výzkum a technologický rozvoj odpovídaly potřebám podniků. Propast v oblasti inovací mezi Evropou a jinými vedoucími ekonomikami se zvětšuje. Rozdíly v inovaci přetrvávají i uvnitř Evropy, protože Unie není často schopná přeměnit znalostní a technologický rozvoj na obchodní výrobky či procesy. Politika soudržnosti může pomoci vyřešit hlavní problémy, které stojí za nízkou výkonností Evropy v oblasti inovace, včetně neúčinných inovačních systémů, nedostatečné podnikatelské dynamiky a pomalého přijímání informačních a komunikačních technologií podniky.

V tomto kontextu je nutné posílit celostátní a regionální kapacity pro výzkum a technologický rozvoj, podpořit investice do infrastruktury v oblasti informační a komunikační technologie a rozšiřovat technologie a znalosti prostřednictvím převodů technologií a mechanismů pro výměnu znalostí. Zvyšování povědomí vedoucí k lepšímu využití potenciálu výzkumu a technologického rozvoje by mohlo být podpořeno regionální prognózou a dalšími metodami regionálního strategického plánování, které by zahrnovaly i pravidelný a systematický dialog s klíčovými zainteresovanými subjekty. Rovněž je důležité posílit absorpční kapacitu podniků v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, především malých a středních podniků, prostřednictvím opatření pro rozvoj dovedností a kvalifikace, podporovat v Evropě vytvoření a využití širší skupiny vysoce kvalitních vědeckých talentů, zvýšit soukromé a veřejné investice do výzkumu a technologického rozvoje a inovací a podporovat partnerství v oblasti výzkumu a technologického rozvoje mezi různými regiony Unie. Evropské technologické platformy například nabízejí možnost výzkumných programů přizpůsobených potřebám podniků; politika soudržnosti může sehrát důležitou roli v podpoře provádění strategických plánů výzkumu v celé Unii, a to i v méně rozvinutých regionech. (1) „Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“. KOM(2003) 226, 30.4.2003.

[ 49 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


Přestože přímé granty zůstávají i nadále důležité, zejména v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, existuje potřeba zaměřit se na poskytování společných obchodních a technologických služeb skupinám podniků s cílem přispět ke zlepšení jejich inovační činnosti. Přímé granty jednotlivým podnikům by měly být spíše zaměřeny na zlepšení kapacity podniku v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovace než na dočasné snížení výrobních nákladů, jehož výsledkem jsou vysoké přitěžující účinky. To je obzvlášť důležité v tradičních odvětvích, především pak v těch, která jsou vystavena světové konkurenci a musí vynakládat dodatečné úsilí na to, aby zůstala konkurenceschopná, ale také v malých a středních podnicích, které často představují na regionální úrovni největší zdroj zaměstnanosti. Nejdůležitější je však to, aby se tyto politiky přizpůsobily konkrétním podmínkám každého regionu, a zejména potřebám malých a středních podniků. Celostátní, regionální a místní strategie by měly být založeny na komplexní analýze investičních příležitostí pro výzkum a technologický rozvoj.

Znalosti a inovace tvoří jádro úsilí Společenství zaměřeného na podporu rychlejšího růstu a vytvoření více pracovních míst. Na úrovni Společenství jsou navrženy dva související rámcové programy: Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj a Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci. Součinnost mezi politikou soudržnosti a těmito nástroji je velmi důležitá k vzájemnému posílení výzkumu a politiky soudržnosti na regionální úrovni s celostátními a regionálními rozvojovými strategiemi, které ukáží, jak jí dosáhnout. Politika soudržnosti může všem regionům pomoci vybudovat kapacity pro výzkum a inovace, a tak přispět k aktivnímu zapojení těchto regionů do Evropského výzkumného prostoru a obecně do výzkumných a inovativních činností Společenství. Zejména by měla plnit dvě důležité úlohy: první spočívá v pomoci regionům provádět regionální inovační strategie a akční plány, které mohou mít zásadní vliv na konkurenceschopnost jak na regionální úrovni, tak v Unii jako celku; v rámci druhé by měla přispět ke zvýšení kapacit pro výzkum a inovaci v regionu až na takovou úroveň, která mu umožní, aby se účastnil nadnárodních výzkumných projektů.

Regionální strategie by se tedy měly soustředit na investice do výzkumu a technologického rozvoje, inovací, lidského kapitálu a podnikavosti; zajištění toho, aby zmíněné investice odpovídaly potřebám hospodářského rozvoje regionu a byly přetvářeny do inovací obchodovatelných výrobků, procesů a služeb; posílení převodů technologií a výměny znalostí; podporu rozvoje, rozšíření a zavádění informačních a komunikačních technologií v rámci podniků a zajištění toho, aby podniky, které jsou ochotné investovat do zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou, měly přístup k financím. V těchto strategiích by se měla stanovit zvláštní ustanovení pro experimentování s cílem zvýšit schopnost politických intervencí a zprostředkovatelských organizací motivovat regionální a místní subjekty, zejména malé a střední podniky, k inovaci.

1.2.1 Zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje Konkurenceschopnost evropských podniků nutně závisí na jejich schopnosti přijít s novými znalostmi na trh co nejdříve. Veřejná podpora výzkumu a technologického rozvoje je odůvodněná, neboť existují selhání trhu, a může být odůvodněna též v případě, že některé investice výzkumu a technologického rozvoje mají veřejnou povahu. Kromě toho poskytují zdůvodnění veřejné podpory výzkumu a technologického rozvoje i otázky vlastnictví výsledků výzkumu a potřeba dosáhnout kritického množství v některých odvětvích výzkumu.

Při provádění regionální politiky je třeba brát v úvahu zvláštní povahu výzkumu a technologického rozvoje. Výzkum a technologický rozvoj si zejména vyžaduje vzájemnou provázanost subjektů, která povzbudí vytvoření pólů excelence s cílem dosažení kritické úrovně. Klíčovou úlohu může sehrát zeměpisná blízkost, a to například prostřednictvím existence uskupení malých a středních podniků a inovačních pólů sdružených okolo veřejných výzkumných institucí. V důsledku toho musí být činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prostorově soustředěny, přičemž se posiluje absorpční kapacita oblastí s nízkou mírou výzkumu a technologického rozvoje.

Výzkum a technologický rozvoj v méně rozvinutých členských státech a regionech by se měl soustředit okolo existujících pólů excelence a vyhnout se prostorovému rozptýlení zdrojů. Zde mohou také evropské technologické platformy pomoci zaměřit investice na prioritní oblasti výzkumu. Investice by rovněž měly doplňovat evropské priority stanovené v sedmém rámcovém programu a podporovat cíle obnovené lisabonské agendy. Upřednostněn by měl být zejména vývoj nových a prodejných výrobků, služeb a dovedností.

Činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje je třeba navázat na politiku výzkumu a technologického rozvoje Společenství a na potřeby dotčených regionů. Pokud jde o metody, měly by být založeny na pevném analytickém přístupu, jako je například prognostická činnost, ale i využití ukazatelů, kterými mohou být patenty, lidské zdroje ve výzkumu a technologickém rozvoji nebo umístění soukromých a veřejných výzkumných institucí, a na fungování skupin inovativních podniků.

[ 50 ]

L 291/19


L 291/20

CS


Obecné zásady pro činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje jsou tyto:

— posílení spolupráce mezi jednotlivými podniky a také mezi podniky a veřejnými výzkumnými institucemi nebo institucemi terciárního vzdělávání, například prostřednictvím podpory pro vytvoření regionálních a nadregionálních uskupení excelence, — podpora činností v oblasti výzkumu a technického rozvoje v malých a středních podnicích a přenosu technologií (umožňující přístup těchto podniků ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve veřejně financovaných výzkumných institucích), — podpora regionálních přeshraničních a nadnárodních iniciativ zaměřených na posílení výzkumné spolupráce a budování kapacit v prioritních oblastech politiky výzkumu Společenství, — posílení budování kapacit ve výzkumu a vývoji, včetně informačních a komunikačních technologií, výzkumné infrastruktury a lidského kapitálu v oblastech se značným potenciálem růstu.

Zejména v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ mohou programy přispět k rozvoji infrastruktury v oblasti výzkumu a technologického rozvoje (včetně regionálních vysokorychlostních datových sítí v rámci jednotlivých výzkumných zařízení a mezi nimi), vzdělávací infrastruktury, zařízení a přístrojového vybavení jak ve veřejně financovaných výzkumných institucích, tak i v podnicích za předpokladu, že jsou tyto investice přímo napojené na regionální cíle hospodářského rozvoje. Může se to rovněž týkat výzkumné infrastruktury, pro kterou byly z dřívějších rámcových programů financovány studie proveditelnosti. Podpora priorit sedmého rámcového programu by měla usilovat o rozvoj plného potenciálu nových a stávajících center excelence a o zvýšení investic do lidského kapitálu, především prostřednictvím vzdělávání výzkumných pracovníků na vnitrostátní úrovni a vytváření podmínek na získávání výzkumných pracovníků, kteří byli vyškoleni v zahraničí.

1.2.2 Usnadnit inovace a podporovat podnikavost Inovace je výsledkem komplexních a provázaných procesů zahrnujících schopnost podniků napojit se na doplňující se znalosti od dalších subjektů na trhu, organizací a institucí. Investice do inovace představují zastřešující prioritu politiky soudržnosti v rámci programů pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Jejich spolufinancování by mělo tvořit hlavní prioritu v regionech spadajících pod cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, kam je potřeba k dosažení kritického množství a vytvoření pákového efektu potřeb soustředit omezené finanční prostředky.

Hlavním cílem by měla být podpora podnikatelského prostředí, které je příznivé pro produkci, rozšiřování a využití nových znalostí podniky. Aby se daly vytvořit účinné regionální inovační systémy, musí mít hospodářští, sociální a političtí činitelé možnost seznámit se se špičkovou technologií a obchodními postupy ve světě, přesahujícími celostátní a místní úroveň. Za tímto účelem je třeba rovněž usilovat o spolupráci se středisky pro převod technologií (IRC) a evropskými informačními centry, která jsou financována z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci, především v oblasti nadnárodní technologie a šíření informací. Začínající společnosti, především ty, které jsou navázané na výzkum a technologický rozvoj, potřebují podporu za účelem rozvinutí partnerství s výzkumnými institucemi založeného na dlouhodobé vizi a jasné tržní orientaci. Politika soudržnosti by se měla pokusit vyrovnat selhání trhu, které inovaci a podnikání ztěžuje. Bylo by dobré soustředit činnosti okolo stávajících středisek, aby se mohl využít regionální potenciál pro výzkum a technologický rozvoj a upevnilo se vytváření sítí a technologická spolupráce v rámci regionů a mezi nimi.

Orgány veřejné moci by měly zajistit, aby výzkumné instituce v soukromém i veřejném sektoru plně využívaly možnost vzájemné součinnosti.

Pokud jde o metody, strategie hospodářského rozvoje by se zlepšily shromažďováním údajů o stávajících inovačních činnostech v dotčených regionech, například o počtu soukromých patentů nebo o povaze, rozsahu a potenciálu rozvoje stávajících uskupení inovačních činností, včetně těch, které se vztahují na soukromé i veřejné výzkumné instituce. V tomto ohledu jsou rovněž užitečné průzkumy zjišťování o inovacích Společenství a evropská tabulka inovačních ukazatelů.

[ 51 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


Obecné zásady pro opatření popsaná v tomto bodě jsou tyto:

— zefektivnění regionálních inovací a vzdělávání v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a jejich zpřístupnění podnikům, zejména malým a středním, například prostřednictvím založení pólů excelence, které budou styčným bodem malých a středních podniků působících v oblasti špičkových technologií pro spolupráci s výzkumnými a technologickými institucemi, nebo vytvořením a rozvojem regionálních uskupení soustředěných okolo velkých podniků, — poskytování podpůrných služeb podnikům, které by jim, zejména malým a středním podnikům, umožnily zvýšit konkurenceschopnost a působit na mezinárodní úrovni zejména prostřednictvím toho, že se chopí příležitostí vytvořených vnitřním trhem. Služby podnikům by se měly zaměřit na využití součinnosti (například převod technologií, vědecké instituty, komunikační centra informačních a komunikačních technologií, podnikatelské inkubátory a související služby, spolupráce s uskupeními) a poskytnout více tradiční podpory oblastem, jako jsou řízení, marketing, technická podpora, přijímání do zaměstnání a další profesionální a obchodní služby, — zajištění plného využití silného postavení Evropy v oblasti ekologických inovací. Ekologické inovace a zdokonalováním postupů malých a středních podniků by měly být podporovány prostřednictvím zavedení environmentálních systémů řízení. Přistoupí-li se k investicím do této oblasti již nyní, získávají evropské společnosti silnou pozici v blízké budoucnosti, kdy i ostatní regiony docení potřebu takových technologií. Tato oblast má jasnou vazbu na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, — podpora podnikání a usnadnění procesu zakládání a rozvoje nových podniků. Důraz by měl být rovněž kladen na podporu podniků vzniklých oddělením od výzkumných institucí či podniků nebo jejich rozšířením, a to pomocí nejrůznějších postupů (například zvyšování povědomí, vývoj prototypů, školení a poskytování manažerské a technologické podpory začínajícím podnikatelům).

Je důležité zajistit, aby podniky, včetně malých a středních, mohly výsledky výzkumu obchodně využít.

Služby podnikům by měly být pokud možno poskytovány soukromým sektorem nebo organizacemi smíšené veřejné a soukromé povahy. Zmíněné služby by měly být vysoce kvalitní, snadno dostupné a odpovídat potřebám malých a středních podniků. Je třeba stanovit a sledovat kvalitu služeb a jejich poskytovatelé by měli být provázáni například prostřednictvím zakládání partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a jednotného správního místa („one-stop shop“). Správní postupy jsou často velmi složité. Informace a počáteční podpora by měly být k dispozici v rámci sítě jednotných správních míst, která by rovněž mohla vykonávat roli zprostředkovatele mezi veřejným sektorem a žadatelem o grant; součástí by měly být i různé činnosti spolufinancované z politiky soudržnosti. Tito poskytovatelé by měli mít pravomoci v celé škále státních podpor – nezávisle na vnitrostátních a regionálních pravomocích – a cíle pro efektivitu své činnosti, které se pravidelně sledují.

Vyskytnou-li se vhodné podmínky, je třeba dát určitým kategoriím podniků (například začínajícím podnikům nebo nedávno převedeným společnostem) nebo podnikatelům (například mladým lidem, ženám, starším pracovníkům nebo příslušníkům etnických menšin) k dispozici podporu přizpůsobenou jejich konkrétním potřebám. Ve školách je rovněž potřeba podpořit vzdělávání zaměřené na podnikání.

1.2.3 Podporovat informační společnost pro všechny Rozšiřování informačních a komunikačních technologií v rámci hospodářství Unie představuje hlavní nástroj zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti regionů. Rozšiřování informačních a komunikačních technologií rovněž přispívá k reorganizaci výrobních metod a ke vzniku nových podniků a soukromých služeb. Účinné a účelné poskytování veřejných služeb – především elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví – má značný význam pro hospodářský růst a umožňuje poskytovat nové služby. Rozšiřování technologie může přispět k regionálnímu rozvoji tím, že napomáhá k vytvoření a růstu pólů excelence pro činnosti v oblasti informační a komunikační technologie a rozvíjí propojení a vytváření sítí mezi podniky, zejména malými a středními. Měla by být přijata opatření, která podpoří vývoj výrobků a služeb s cílem usnadnit a povzbudit soukromé investice do informačních a komunikačních technologií při zachování hospodářské soutěže v tomto odvětví.

[ 52 ]

L 291/21


L 291/22

CS


Politická opatření by se tedy měla soustředit na propojení. To zahrnuje zlepšení podpůrných služeb pro inovace určené malým a středním podnikům s konkrétním cílem zvýšit převody technologií mezi výzkumnými institucemi a podniky. Vyžaduje rovněž rozvoj dovedností potřebných v hospodářství založeném na znalostech a rozvoj náplně služeb pomocí zpřístupnění aplikací a služeb (jako jsou například elektronická veřejná správa, elektronické obchodování, elektronické vzdělávání a elektronické zdravotnictví), jež nabízejí zajímavou alternativu k jiným, často nákladnějším modelům poskytování služeb. To je důležité především pro vzdálené a řídce osídlené oblasti, jakož i pro nejvzdálenější regiony, ostrovy nebo oblasti, které trpí přírodním znevýhodněním. Je zřejmé, že použití a vývoj výrobků a služeb založených na digitálním obsahu může fungovat, jen když je k dispozici odpovídající infrastruktura, která je schopná podporovat širokopásmové služby. Proto je důležité, aby byla v celé Unii k dispozici vhodná širokopásmová komunikační infrastruktura za dostupnou cenu. Investice do infrastruktury v oblasti informační a komunikační technologie by zpravidla měly zohlednit rychlý technologický rozvoj, dodržování zásad technologické neutrality a otevřený přístup. Zásadní je dodržování pravidel hospodářské soutěže a provádění právního rámce pro elektronickou komunikaci.

Opatření je třeba založit na kontextových ukazatelích týkajících se stávající hospodářské struktury (včetně odvětvové specializace, úrovně hospodářského rozvoje, kvality propojení s informačními a komunikačními technologiemi a případné součinnosti mezi regionálními středisky hospodářské činnosti). Při stanovení regionálních potřeb je třeba brát v úvahu stávající iniciativy Společenství ve prospěch informačních a komunikačních technologií, zejména iniciativu i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (1). S ohledem na to, že informační a komunikační technologie prostupují všemi hospodářskými a společenskými oblastmi, je nutné, aby si členské státy a regiony vytvořily slučitelné strategie pro informační společnost, které zajistí soudržnost a integraci mezi odvětvími prostřednictvím opatření vedoucích k lepší rovnováze nabídky a poptávky na základě místních požadavků, účasti zainteresovaných subjektů a silné veřejné politické podpory.

Obecné zásady pro opatření jsou tyto:

— zajištění zavádění informačních a komunikačních technologií podniky a domácnostmi a podpora rozvoje prostřednictvím vyrovnané podpory nabídky a poptávky v oblasti výrobků a veřejných i soukromých služeb informačních a komunikačních technologií, jakož i prostřednictvím zvýšených investic do lidského kapitálu. Tato opatření by měla zvýšit produktivitu, podpořit otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a společnost otevřenou sociálnímu začlenění (například zlepšením přístupnosti pro postižené a starší osoby), a tak povzbudit růst a zaměstnanost, — zajištění dostupnosti infrastruktury informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb v případech, kdy ji trh není schopen poskytovat za dostupnou cenu a na odpovídající úrovni, aby mohla podporovat požadované služby, zejména ve vzdálených a venkovských oblastech a v nových členských státech..

1.2.4 Zlepšit přístup k financím Usnadnění přístupu k financím je další z klíčových součástí podpory znalostí a inovace. Za účelem posílení růstu a vytváření pracovních míst je nutné, aby se podnikatelům a podnikům vyplácelo investovat do vývoje a výroby zboží a služeb, spíše než své úsilí soustředit například výlučně na výnosy. Protože je v této souvislosti přístup k financím často obtížný, vytváří se tak překážka růstu a vytváření pracovních míst. Zlepšení přístupu ke kapitálu pro činnosti spojené s výzkumem a technologických rozvojem a pro začínající podniky je důležité. Je rovněž zapotřebí rozvíjet trhy rizikového kapitálu související s inovačními činnostmi ve spojení s lepším právním prostředím, které podnikání zjednoduší.

Tyto programy by mohly být uskutečněny v úzké spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF) v rámci iniciativy JEREMIE za účelem soustředění finančních zdrojů do oblastí, kde je podnikání ztěžováno selháním trhu v důsledku vysokých rizik spojených s činnostmi ve výzkumu a technologickém rozvoji. Je třeba náležitě přihlédnout k dopadu vládní podpory pro zakládání podniků, aby se zabránilo vytěsňování soukromých investic a opatřením, která poškozují hospodářskou soutěž. Rovněž je nutné zvýšit koordinaci mezi fondy. (1) KOM(2005) 229.

[ 53 ]

21.10.2006


21.10.2006


Zásadní úlohu při podněcování podnikání, inovací a vytváření pracovních míst by měl zastávat soukromý kmenový a rizikový kapitál a rotační fondy pro inovativní začínající podniky; orgány veřejného sektoru nejsou totiž vždy nejlépe vybaveny pro podstupování rizik. Pro případ selhání trhu je třeba především vytvořit nebo rozšířit specializované poskytovatele rizikového kapitálu a bankovních záruk. Obvykle jsou účinnější, pokud poskytují integrovaný soubor podpor, který začíná odbornou přípravou před založením podniku či před jeho rozšířením. S ohledem na tyto principy jsou obecné zásady činnosti tyto:

— podpora negrantových nástrojů, jako jsou úvěry, financování podřízeného dluhu zajištěným dluhem, konvertibilní nástroje (mezaninový dluh) a rizikový kapitál (například počáteční a rozvojový kapitál). Granty by měly být využívány na budování a udržování infrastruktur, které usnadňují přístup k financím (například střediska převodů technologií, podnikatelské inkubátory, sítě neformálních investorů („business angels“), programy na podporu investic). Je rovněž zapotřebí podporovat záruční a vzájemné záruční mechanismy za účelem usnadnění přístupu malých a středních podniků k mikroúvěrům. V tomto ohledu mohou EIB a EIF poskytnout hodnotný příspěvek, — rozvoj integrovaného přístupu, který současně podporuje inovaci, její přechod do nové obchodní činnosti a dostupnost rizikového kapitálu, — vyjít vstříc určitým skupinám, jako jsou mladí podnikatelé, podnikatelky nebo příslušníci znevýhodněných skupin.

Aby bylo možné malým a středním podnikům poskytnout nutnou podporu, je velmi důležité úzce spolupracovat s EIF vzhledem k odborným znalostem, které během mnoha let nashromáždil, a současně s tím rozvíjet evropský trh rizikového kapitálu. To by mohlo zahrnovat účast na iniciativě JEREMIE. 1.3

Obecná zásada: Vytváření více a lepších pracovních míst Obnovením lisabonské strategie podpořila Evropská rada jednotný soubor obecných zásad prostřednictvím spojení hlavních směrů hospodářské politiky (1) a evropské strategie zaměstnanosti, čímž integrovala makroekonomické a mikroekonomické politiky a politiky zaměstnanosti pro růst a zaměstnanost. V souladu s nařízeními o fondech (2) jsou priority strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů totožné s prioritami evropské strategie zaměstnanosti (3) doplněné doporučeními EU v oblasti zaměstnanosti, která stanoví priority jednotlivých zemí. Úsilí o plnou zaměstnanost a vyšší produktivitu závisí na celé řadě činností, včetně těch již zde zmíněných. Investice do infrastruktury, rozvoje podnikání a výzkumu přinášejí nové pracovní příležitosti jak v krátkodobém výhledu v důsledku prvotních účinků, tak ve výhledu dlouhodobém v důsledku jejich příznivého vlivu na produktivitu a konkurenceschopnost. K tomu, aby se z těchto investic maximalizoval počet pracovních příležitostí a vytvořila stálá pracovní místa vysoké kvality, je třeba dále rozvíjet a zvyšovat lidský kapitál. Co se týče rozvoje lidského kapitálu, zdůrazňují obecné zásady zaměstnanosti následující tři prioritní činnosti pro politiky členských států: — přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany, — zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce, — zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Kromě těchto priorit je nutné věnovat odpovídající pozornost investicím, které mají zvýšit efektivitu veřejné správy, a investicím do vzdělávacích, sociálních, zdravotních a kulturních infrastruktur.

(1) Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21. (2) Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12). (3) KOM(2005) 141, 12.4.2005.

[ 54 ]

L 291/23


L 291/24

CS


Politika soudržnosti by se měla soustředit na řešení konkrétních otázek evropské strategie zaměstnanosti v každém členském státě prostřednictvím podpory činností v rámci cíle „Konvergence“ a cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ s ohledem na rozsah činností definovaných v legislativním rámci. Rozsah způsobilých aktivit a finančních zdrojů, které sem spadají, je širší v případě prvního zmíněného cíle. Pro druhý zmíněný cíl bude třeba zdroje Společenství více zaměřit, aby se dosáhlo významného účinku.

Programy rozvoje zaměstnanosti a lidských zdrojů by měly zohlednit konkrétní problémy a priority jednotlivých zemí, jak to zdůrazňují doporučení v oblasti zaměstnanosti a národní programy reforem. Programy spravované na celostátní nebo regionální úrovni by se měly účinně vyrovnat s územními rozdíly a přizpůsobit potřebám v různých oblastech.

A konečně jedním z nejviditelnějších aspektů evropské přidané hodnoty v období strukturálních fondů 2000–2006 byla podpora členských států a regionů při výměně zkušeností a vytváření sítí, čímž se přispělo k inovaci. V této souvislosti by zkušenost získaná prostřednictvím iniciativy Společenství EQUAL měla být využívaná prostřednictvím zohledňování zásad, na kterých byla založena – inovace, nadnárodní přístup, partnerství, zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech.

1.3.1 Přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany Rozšíření základny hospodářských činností, zvýšení míry zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti jsou zásadní kroky k udržení hospodářského růstu, k povzbuzení společnosti otevřené sociálnímu začlenění a k boji s chudobou. Zvýšení účasti v zaměstnání je zvláště nezbytné s ohledem na očekávaný pokles počtu obyvatel v produktivním věku. V rámci obecných zásad zaměstnanosti jsou obecné zásady pro opatření popsané v tomto bodě tyto:

— provádění politik zaměstnanosti zaměřených na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti, — podpora přístupu k práci, který zohledňuje celý životní cyklus, — zajištění trhů práce přístupných pro všechny, posílení přitažlivosti práce a zajištění toho, aby se práce vyplatila těm, kdo ji hledají, včetně znevýhodněných a neaktivních osob, — lepší zohlednění potřeb trhu práce.

Opatřením by mělo předcházet stanovení potřeb, například prostřednictvím využití příslušných celostátních a regionálních ukazatelů, jako je míra nezaměstnanosti a míra účasti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet osob ohrožených chudobou a úroveň příjmů. Pozornost by měla být věnována místní úrovni, kde může regionální úroveň statistiky selhat při zachycování závažných disparit.

Přítomnost výkonných a efektivních institucí na trhu práce a zejména služeb zaměstnanosti, které jsou schopny reagovat na výzvy rychlé hospodářské a sociální restrukturalizace a stárnutí obyvatelstva, je zásadní pro podporu poskytování podpůrných služeb uchazečům o práci, nezaměstnaným a znevýhodněným občanům a mohla by být podporována ze strukturálních fondů. Tyto instituce hrají klíčovou úlohu v provádění aktivních politik na trhu práce a poskytování služeb na individuálním základě s cílem podpořit profesní a geografickou mobilitu a vyrovnávat nabídku a poptávku na trhu práce, a to i na místní úrovni. Měly by pomoci předcházet nedostatkům pracovních sil a překážkám na trhu práce a předvídat profesní a kvalifikační požadavky. To by rovněž vedlo k podpoře pozitivního řízení ekonomické migrace. Zásadní je snadný přístup k nabízeným službám a jejich průhlednost. Hlavní roli ve zvyšování profesní a geografické mobility hraje jak na evropské, tak i na vnitrostátní úrovni síť EURES (1).

Jednou z důležitých priorit by mělo být posílení aktivních a preventivních opatření na trhu práce, která pomohou překonat překážky spojené se vstupem a setrváním na trhu práce, a podpora mobility uchazečů o práci, nezaměstnaných a neaktivních občanů, starších pracovníků a rovněž těch, kteří jsou ohroženi budoucí nezaměstnaností, se zvláštním důrazem na pracovníky s nízkou kvalifikací. Opatření by se měla zaměřit na poskytování služeb na individuálním základě, včetně pomoci při hledání práce, odborné přípravy a umístění do zaměstnání, aby se schopnosti uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců přizpůsobily potřebám místního trhu práce. Je nutné plně zohlednit možnosti samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a počítačovou gramotnost. Zvláštní pozornost by se měla věnovat: (1) EURES, zřízený v roce 1993, je kooperační síť mezi Evropskou komisí a veřejnými službami zaměstnanosti států EHP (členské státy EU spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem) a jinými partnerskými organizacemi.

[ 55 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


— provádění Evropského paktu mládeže prostřednictvím zjednodušení přístupu k zaměstnání pro mladé lidi a usnadnění přechodu ze školy do práce, s využitím profesního poradenství, pomoci při dokončování studia, přístupu k odpovídající odborné přípravě a učňovskému školství, — provádění Evropského paktu pro rovnost žen a mužů prostřednictvím uplatňování hlediska rovnosti mužů a žen ve všech oblastech a zvláštních opatření pro zvýšení účasti žen v zaměstnání, snížení profesní segregace a odstranění rozdílů v platech mužů a žen, včetně zažitých představ o rozdílech mezi muži a ženami, a pro podporu pracovního prostředí vstřícného rodinám a rovněž pro sladění pracovního a soukromého života. Velmi důležité je rovněž usnadnění přístupu k zařízením péče o děti a k pečovatelským službám pro závislé osoby, společně s uplatňováním hlediska rovnosti mužů a žen v politikách a opatřeních, zvyšováním informovanosti a dialogem mezi zainteresovanými subjekty, — zvláštnímu opatření pro posílení přístupu přistěhovalců na trh práce a usnadnění jejich sociálního začlenění prostřednictvím odborné přípravy a schvalování schopností získaných v zahraničí, individuálního poradenství, jazykového vzdělávání, odpovídající podpory podnikání, zvyšování informovanosti podnikatelů a migrujících pracovníků o jejich právech a povinnostech a posílení pravidel proti diskriminaci.

Další důležitou prioritou by mělo být zajistit trhy práce, které by podporovaly začleňování znevýhodněných osob a osob čelících riziku sociálního vyloučení, jako jsou žáci a studenti, kteří zanechali studia, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci menšin a zdravotně postižení. To si žádá širší škálu podpor pro vybudování cest k integraci a k boji s diskriminací. Cílem by mělo být: — zvyšovat jejich zaměstnatelnost prostřednictvím zapojení do odborného vzdělávání a přípravy, rehabilitace a odpovídajících pobídek a uspořádání na pracovišti, ale i nezbytné sociální podpory a pečovatelských služeb, též prostřednictvím rozvoje sociálního hospodářství, — bojovat proti diskriminaci a podporovat přijímání různorodosti na pracovišti prostřednictvím školení o přijímání různorodosti a osvětových kampaní, do kterých by se plně zapojila místní společenství a podniky.

1.3.2 Zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce Z důvodu zvyšujícího se tlaku globalizace, která v sobě obsahuje náhlé a neočekávané obchodní otřesy, a neustálého zavádění nových technologií musí Evropa zvýšit svou schopnost předvídat a aktivovat hospodářské a sociální změny a vyrovnávat se s nimi. V rámci obecných zásad zaměstnanosti jsou obecné zásady pro opatření popsané v tomto bodě tyto:

— podpora pružnosti spolu s jistotou zaměstnání a zmírnění segmentace trhu práce, s náležitým ohledem na úlohu sociálních partnerů, — zajištění toho, aby se mechanismy pro výpočet mezd a ostatní náklady práce vyvíjely příznivě pro zaměstnanost.

Především je třeba zaměřit se na opatření podporující investice do lidských zdrojů ze strany podniků, zejména malých a středních, a pracovníků prostřednictvím strategií celoživotního vzdělávání a systémů, jež vybaví zaměstnance, a zejména osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníky, nutnými dovednostmi pro přizpůsobení se hospodářství založenému na znalostech a prodloužení jejich pracovního života. Je nutné věnovat pozornost především: — rozvoji strategií a systémů celoživotního vzdělávání včetně mechanismů, jako jsou regionální a odvětvové fondy, s cílem zvýšit investice podniků a zapojení pracovníků do odborné přípravy, — provádění těchto strategií pomocí přispívání na financování programů a činností odborné přípravy. Přednost by měla být dána podnikavosti a malým a středním podnikům, včetně usnadnění jejich přístupu k vnějším zdrojům kvalifikace a finančního inženýrství, jako například nástroji JEREMIE a odborné přípravě, s důrazem na informační a komunikační technologie a schopnosti řízení. Zvláštní pozornost by se měla věnovat zvýšení účasti pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků na odborné přípravě a rekvalifikaci.

[ 56 ]

L 291/25


L 291/26

CS


Lepší předvídání a pozitivní řízení ekonomické restrukturalizace, zejména v důsledku změn souvisejících s otevíráním obchodu, je zvláště důležité. Je třeba zvážit vytvoření monitorovacích systémů, které zahrnou sociální partnery, podniky a místní společenství, za účelem posouzení socioekonomických změn na celostátní, regionální a místní úrovni a odhadnutí budoucích tendencí v hospodářství a na trhu práce. Je nezbytné podpořit zavedení programů, které se soustředí na modernizaci trhů práce a předvídání postupných změn v Unii, zejména v odvětvích, jako jsou zemědělství, textilní, automobilový a báňský průmysl, společně s přijetím aktivních opatření pro posílení hospodářského blahobytu regionů. Je zde rovněž prostor pro zvláštní služby v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a podpory pro pracovníky v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví, například programy rychlé reakce v případě kolektivního propouštění.

V neposlední řadě si zaslouží pozornost i rozvoj a šíření znalostí o inovačních a přizpůsobivých formách organizace práce s využitím nových technologií, včetně práce na dálku, zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (například průmyslová bezpečnost), zvýšení produktivity práce a podporování lepšího souladu pracovního a soukromého života. To by mohlo rovněž zahrnout zvyšování povědomí o sociální odpovědnosti podniků, vytváření povědomí o zaměstnaneckých právech, iniciativy na dodržování zákoníku práce, snížení podílu šedé ekonomiky a způsoby, jak přeměnit nehlášenou práci na řádné zaměstnání.

Sociální partneři hrají významnou roli při stanovení mechanismů, které zajistí pružnost pracovního trhu. Proto by členské státy měly podpořit účast sociálních partnerů v činnostech v rámci této priority. Dále by v rámci cíle „Konvergence“ měla být přidělena vhodná částka ze zdrojů Evropského sociálního fondu (ESF) na budování kapacit, které zahrnou odbornou přípravu, vytváření sítí, posilování sociálního dialogu a činnosti prováděné společně sociálními partnery.

1.3.3 Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a dovedností Evropa potřebuje více investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce či se zde udržet z důvodu nedostatečné kvalifikace, včetně nedostatků v základní gramotnosti a ve znalostech základních početních úkonů, nebo kvůli nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. K podpoře přístupu k práci pro všechny věkové kategorie a zvýšení úrovně produktivity a kvality práce je třeba více investovat do lidského kapitálu a vyvinout a prosazovat účinné národní strategie celoživotního vzdělávání ve prospěch jednotlivců, podniků, hospodářství i společnosti. V rámci obecných zásad zaměstnanosti jsou obecné zásady pro opatření popsané v tomto bodě tyto:

— rozšíření a zlepšení investic do lidského kapitálu, — přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům.

Reformy v odborné přípravě na trhu práce za účelem vstupu většího množství lidí na trh práce a zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků je třeba doplnit reformami vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. V předcházejícím programovém období strukturální fondy značně investovaly do vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. V dalším programovém období je třeba posílit investice do lidského kapitálu soustředěné na lisabonské cíle v souladu s integrovanými hlavními směry pro růst a zaměstnanost. Je třeba zabývat se následujícími všeobecnými prioritami:

— zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu včetně rozvoje vhodných pobídek a mechanismů sdílení nákladů pro podniky, orgány veřejné moci a jednotlivce,

— podporovat soudržné a komplexní strategie celoživotního vzdělávání se zvláštním důrazem na dovednosti, které jsou zapotřebí v hospodářství založeném na znalostech, včetně podpory spolupráce a zakládání partnerství mezi členskými státy, regiony a městy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů, včetně inovativních projektů. Zvláštní pozornost by se měla věnovat řešení potřeb znevýhodněných skupin,

— podporovat rozvoj a zavádění reforem vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy, s případným využitím společných evropských doporučení a zásad, zejména s cílem zvýšit význam vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce,

[ 57 ]

21.10.2006


21.10.2006

CS


— posílit vztahy mezi vysokými školami, výzkumnými a technologickými středisky a podniky, především prostřednictvím propojení sítí a společných činností.

V rámci cíle „Konvergence“ se musí mnoho členských států a regionů vyrovnávat se zásadními otázkami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Finanční zdroje by se měly využívat na prosazování reforem, které se zabývají těmito prioritami:

— zajistit odpovídající nabídku přitažlivého, dostupného a vysoce kvalitního vzdělání a odborné přípravy na všech úrovních, včetně zlepšení schopností a kvalifikací zaměstnanců, podpořit pružné plány vzdělávání a nové možnosti již od školního a předškolního stupně, opatření pro dosažení zásadního snížení počtu žáků, kteří předčasně opouštějí školu, a vyšší míru dokončení vyššího středoškolského vzdělání a lepší přístup k předškolnímu a školnímu vzdělávání,

— podporovat modernizaci terciárního vzdělávání a rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a inovaci prostřednictvím postgraduálních studií, další odborné přípravy výzkumných pracovníků a přiváděním více mladých lidí k vědě a technice,

— podporovat kvalitu a přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy, včetně učňovského školství a vzdělávání zaměřeného na podnikání,

— případně zajistit větší mobilitu na regionální, celostátní a nadnárodní úrovni a rozvíjet rámce a systémy podpory transparentnosti a uznávání kvalifikací a neformálního a informálního učení,

— investice do infrastruktury v oblasti vzdělávání a odborné přípravy včetně informačních a komunikačních technologií, pokud jsou takové investice nezbytné k provádění reforem nebo pokud mohou značně přispět ke zvýšení kvality a účinnosti vzdělávacího systému a systému odborné přípravy.

1.3.4 Správní kapacita V předcházejících programových obdobích posílily strukturální fondy prostřednictvím technické pomoci řídící kapacitu členských států a řídících orgánů při provádění předpisů. To bude rovněž platit pro období 2007–2013.

Nad rámec řízení fondů tvoří efektivní správní kapacita veřejné správy a veřejných služeb, tj. „inteligentní správa“, základní předpoklad hospodářského růstu a zaměstnanosti. V souladu s přepracovanou lisabonskou strategií, která vyzývá k lepším právním předpisům, tvorbě politiky a jejímu uskutečňování za účelem vytvoření podmínek pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst, se proto budou z fondů podporovat investice do lidského kapitálu a odpovídajícího vybavení informačními a komunikačními technologiemi ve veřejné správě a službách na všech územních úrovních.

Pro země podporované v rámci politiky soudržnosti a regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ to znamená zvýšit produktivitu a kvalitu práce ve veřejném sektoru – především v oblasti hospodářské, oblasti zaměstnanosti, oblasti sociální, vzdělávací, zdravotnické a soudní – a proto je velmi důležité uskutečnit a urychlit reformy, zvýšit produktivitu a růst v širším hospodářství a podporovat sociální a územní soudržnost a udržitelný rozvoj. Strukturální fondy mohou hrát důležitou roli v oblasti navrhování účinné politiky a jejího provádění, jež zahrnuje všechny zainteresované subjekty v širokém spektru oblastí.

Z tohoto důvodu se země podporované v rámci politiky soudržnosti a regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ vyzývají k budování veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni. Opatření v této oblasti by měla zohlednit konkrétní situaci každého členského státu. Proto jsou členské státy v souladu se zásadou koncentrace vyzvány, aby provedly komplexní analýzu a v ní určily oblasti, které potřebují nejvíce podpory pro správní kapacitu. Investice by se měly soustředit na ty oblasti politik, ve kterých se vyskytují největší překážky socioekonomickému rozvoji, a na klíčové prvky správních reforem.

[ 58 ]

L 291/27


L 291/28


Je třeba, aby členské státy zajistily, že bude odpovídajícím způsobem zohledněna potřeba zvýšit efektivitu a průhlednost veřejné správy a potřeba modernizovat veřejné služby. Obecné zásady činnosti v této kapitole jsou tyto:

— podpořit dobré návrhy politik a programů, monitorování, hodnocení a posouzení dopadu prostřednictvím studií, statistik, odborných konzultací a prognóz, a podněcovat meziresortní koordinaci a dialog mezi důležitými veřejnými a soukromými subjekty, — posilovat budování kapacit v uskutečňování politik a programů i s ohledem na dokazování trestné činnosti a vymáhání práva, především prostřednictvím mapování potřeb odborné přípravy, přezkumu kariérního rozvoje, hodnocení, postupů sociálního auditu, prosazováním zásad „otevřené správy“, odborné přípravy vedoucích pracovníků a zaměstnanců a zvláštní podpory klíčovým službám, inspektorátům a socioekonomickým činitelům.

1.3.5 Pomoci udržet zdravou pracovní sílu Z důvodů demografické struktury EU, stárnoucí populace a pravděpodobného úbytku pracovní síly v budoucích letech je důležité, aby Unie provedla kroky směřující ke zvýšení počtu zdravých pracovních let svých pracovníků. Investice do podpory zdraví a prevence nemocí pomůže udržet aktivní účast co největšího počtu pracovníků ve společnosti, a tedy i jejich ekonomický příspěvek, což sníží podíl ekonomické závislosti. To má přímý dopad na produktivitu a konkurenceschopnost a rovněž důležité kladné vedlejší účinky na kvalitu života obecně.

Mezi evropskými regiony existují velké rozdíly ve zdravotní situaci a přístupu ke zdravotní péči. Proto je pro politiku soudržnosti důležité přispět na zdravotnická zařízení, a tím také pomoci ke zvýšení počtu zdravých pracovních let, zejména v méně prosperujících členských státech a regionech. Zlepšení zdraví a prevence v rámci Společenství plní důležitou úlohu při snižování nerovností v oblasti zdraví. Dobrá zdravotní péče znamená vyšší účast na trhu práce, delší pracovní život, vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní a sociální péči.

V rámci politiky soudržnosti je rovněž důležité, zejména v zaostávajících regionech, přispět ke zkvalitnění zařízení dlouhodobé péče a investovat do zlepšení zdravotní infrastruktury, především pokud jejich neexistence či nedostatečný rozvoj představuje zásadní překážku hospodářského rozvoje. Členské státy by měly zajistit, aby byla potřeba zvýšení efektivity zdravotnických zařízení řešena prostřednictvím investic do informačních a komunikačních technologií, znalostí a inovace. Obecné zásady činnosti v této kapitole jsou tyto:

— prevence zdravotních rizik s cílem zvýšit úroveň produktivity prostřednictvím zdravotnických informačních kampaní, zprostředkování předávání znalostí a převodu technologií, zajištění toho, že zdravotnické služby mají potřebné dovednosti, produkty a vybavení, aby mohly předcházet rizikům a minimalizovat případné poškození zdraví, — vyplňování mezer ve zdravotní infrastruktuře a podpora účinného poskytování služeb v případech, kdy mají vliv na hospodářský rozvoj méně prosperujících členských států a regionů. Tato činnost by měla být založena na pečlivé analýze optimální úrovně poskytování služeb a vhodných technologií, jako je například telemedicína a potenciál úspory nákladů při využití služeb elektronického zdravotnictví.

2.

ÚZEMNÍ ROZMĚR POLITIKY SOUDRŽNOSTI Jedním ze znaků politiky soudržnosti – na rozdíl od odvětvových politik – je její schopnost přizpůsobit se konkrétním potřebám a rysům určitých zeměpisných problémů a příležitostí. V rámci politiky soudržnosti je zeměpisný aspekt důležitý. Při přípravě programů a vyčleňování zdrojů na hlavní priority by proto členské státy a regiony měly těmto specifickým zeměpisným podmínkám věnovat zvláštní pozornost.

[ 59 ]

21.10.2006


21.10.2006


Zohlednění územního rozměru přispěje k vytvoření udržitelných společenství a pomůže zabránit tomu, aby se nerovnoměrným regionálním rozvojem snižoval celkový potenciál růstu. Takový přístup si může vyžádat, aby byly rovněž řešeny specifické obtíže a možnosti městských a venkovských oblastí a rovněž určitých území, jakými jsou přeshraniční a příhraniční nadnárodní oblasti nebo regiony, které jsou jinak znevýhodněny svou ostrovní polohou, odlehlostí (například nejvzdálenější regiony nebo regiony arktické), řídkým osídlením či hornatostí. Možná bude nutné řešit také environmentální a demografické překážky, kterým čelí pobřežní oblasti. Úspěšné provedení opatření na podporu územní soudržnosti vyžaduje prováděcí mechanismy, které mohou přispět k zajištění spravedlivého zacházení s veškerými územími na základě jejich individuálních schopností jako faktoru konkurenceschopnosti. Pro úspěšné řešení územního rozměru je proto důležitá dobrá správa věcí veřejných.

V případě budoucí generace programů by totiž podpora územní soudržnosti měla být součástí úsilí s cílem zajistit, aby celé území Evropy mělo možnost přispět k agendě pro růst a zaměstnanost. Konkrétně to znamená, že územní soudržnosti by se měl připisovat různý význam v závislosti na dějinách, kultuře nebo institucionálním uspořádání každého členského státu.

Důležitý je také rozvoj účinného partnerství, které do řešení těchto výzev zapojí činitelé na celostátní, regionální, městské, venkovské a místní úrovni. Úspěch v oblasti územní soudržnosti závisí na komplexní strategii, která vymezí rámec, v němž se uskutečňují jednotlivé cíle a provádějí opatření.

Nový legislativní rámec umožňuje členským státům přenést odpovědnost na města v případě fondů zaměřených na otázky měst v rámci nových programů. Města by se měla zapojit do celého procesu, aby se výhody partnerství plně využily. Patří sem i odpovědnost za navrhování a provádění přenesené části programu.

Nový legislativní rámec rovněž umožňuje zvláštní podporu nejvzdálenějším regionům, aby se zohlednily vysoké náklady, které těmto regionům vznikají v důsledků velké vzdálenosti. Zvláštní výzvu pak bude představovat zajištění, aby tato podpora přispívala k realizaci strategie programu jako celku, tj. k vytváření udržitelného růstu a zaměstnanosti.

2.1

Příspěvek měst k růstu a zaměstnanosti Jak je popsáno ve sdělení Komise o politice soudržnosti a městech, více než 60 % obyvatelstva Evropské unie žije ve městských oblastech s více než 50 000 obyvatel (1). Města a městské oblasti obecně jsou sídlem většiny pracovních míst, podniků a institucí vyššího vzdělávání a klíčem k dosažení sociální soudržnosti. Evropská města a městské oblasti mají tendenci přitahovat vysoce kvalifikované pracovníky, čímž se vytváří účinný kruh stimulující inovaci a podnikání, a tím zvyšující přitažlivost pro nové talenty.

Ve městech a městských oblastech se kromě příležitostí soustřeďují také výzvy a je nutné zohlednit konkrétní obtíže městských oblastí, jako jsou nezaměstnanost a sociální vyloučení (včetně problému „chudých pracujících“), vysoká a rostoucí míra trestné činnosti, přelidnění a existence čtvrtí trpících chudobou uvnitř městských hranic.

Programy se zaměřením na městské oblasti mohou mít různou formu. Za prvé existují činnosti na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje. Cílem těchto činností by mělo být zlepšení konkurenceschopnosti, například prostřednictvím slučování do uskupení. Podporované činnosti zahrnují opatření podporující podnikání, inovaci a rozvoj služeb, včetně služeb výrobcům. Rovněž je důležité získat vysoce kvalifikované pracovníky a zajistit jejich setrvání v zaměstnání (pomocí opatření týkajících se přístupnosti, poskytování kulturních služeb atd.).

Za druhé existují činnosti na podporu vnitřní soudržnosti v rámci městských oblastí, které usilují o zlepšení situace v krizových čtvrtích. Přináší to nejen přímý prospěch samotným čtvrtím, ale přispívá také ke zmírnění tlaku na předměstí, která se nadměrně rozrůstají jako následek hledání lepší kvality života. (1) Sdělení Radě a Evropskému parlamentu „Politika soudržnosti a města: Přínos měst k růstu a zaměstnanosti v regionech“. KOM(2006) 385 v konečném znění, 12.7.2006.

[ 60 ]

L 291/29


L 291/30


V této souvislosti jsou důležitá opatření na zlepšování fyzického prostředí, asanaci bývalých průmyslových areálů, zejména ve starých průmyslových městech, a na zachování a rozvoj historického a kulturních dědictví s možným pozitivním vlivem na rozvoj cestovního ruchu s cílem vybudovat přitažlivější města, v kterých budou chtít lidé žít. Obnova stávajících veřejných prostorů a průmyslových areálů může hrát důležitou roli při zamezení vytváření předměstí a rozrůstání měst, čímž pomůže vytvořit podmínky nezbytné pro udržitelný hospodářský rozvoj. Celkově mohou města zlepšením plánování, navrhování a udržování veřejných prostorů vytěsnit trestnou činnost a pomoci při budování přitažlivých ulic, parků a otevřených prostorů, které jsou bezpečné a jsou jako takové pociťovány. V městských oblastech jsou environmentální, hospodářský a sociální rozměr silně propojené. Městské životní prostředí vysoké kvality přispívá prioritě obnovené lisabonské strategie, jíž je učinit Evropu přitažlivějším místem pro práci, život a investice (1).

Za třetí existují opatření na podporu vyrovnanějšího, polycentrického rozvoje prostřednictvím rozvoje městské sítě na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, včetně propojení mezi hospodářsky nejsilnějšími městy a ostatními městskými oblastmi zahrnujícími malá a středně velká města. To bude vyžadovat přijetí strategických rozhodnutí při určování a posilování pólů růstu a stejně tak při zavedení sítí, které je propojí jak z fyzického (infrastruktura, informační technologie atd.), tak z občanského (akce na podporu spolupráce atd.) hlediska. Vzhledem k tomu, že tyto póly mají širší územní působnost a zahrnují bezprostřední venkovské zázemí, přispívají k udržitelnému a vyrovnanějšímu rozvoji členského státu a Společenství jako celku. Podobným způsobem poskytují venkovské oblasti služby široké veřejnosti, například ve formě rekreačních možností a vysoce hodnotných krajin. Pozornost by proto měla být věnována propojení mezi venkovskými a městskými oblastmi.

Na základě dřívějších zkušeností existuje v rámci opatření v městských oblastech několik hlavních zásad. Za prvé mají při dosahování zmíněných cílů důležitou úlohu klíčoví partneři ve městech a místní úřady. Jak je uvedeno výše, mohou členské státy přenést odpovědnost za rozvoj měst na města. To je obzvlášť důležité v oblastech, kde je územní blízkost podstatným činitelem, například za účelem vyrovnání se s problémy většinou místní povahy, jako je například sociální vyloučení nebo nedostatečný přístup ke klíčovým službám.

Za druhé je příprava střednědobého a dlouhodobého rozvojového plánu udržitelného rozvoje měst obecným předpokladem úspěchu, protože zajistí soudržnost investic a jejich dopadu na kvalitu životního prostředí. To by mělo přispět k zajištění zájmu a účasti soukromého sektoru v procesu městské obnovy. Obecně je vhodný mezioborový či integrovaný přístup. Pro činnosti místní povahy, jako například podporu sociálního začlenění, je nutné, aby se činnosti zaměřující se na zlepšení kvality života (včetně životního prostředí a bydlení) nebo na zvýšení úrovně služeb občanům kombinovaly s činnostmi na podporu rozvoje nových činností a vytváření pracovních míst s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dotyčných oblastí. Nová iniciativa JESSICA je určená pro podporu a usnadnění rozvoje produktů finančního inženýrství s cílem podpořit projekty začleněné do integrovaných plánů rozvoje měst.

Obecně by integrované podpůrné služby a programy měly být zaměřeny na ty skupiny, které potřebují největší pomoc, jako jsou přistěhovalci, mladí lidé a ženy. Všichni občané by měli být podporováni k tomu, aby se účastnili plánování i poskytování služeb.

2.2

Podpora hospodářské diverzifikace venkovských oblastí, oblastí rybolovu a oblastí, které trpí přírodním znevýhodněním Politika soudržnosti se rovněž významně podílí na podpoře hospodářské obnovy venkovských oblastí, a tak doplňuje opatření podporovaná novým fondem pro rozvoj venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EZFRV) (2). Tento doplňující přístup by měl podpořit restrukturalizaci a diverzifikaci hospodářství ve venkovských oblastech Evropy.

Je třeba podporovat součinnost mezi strukturálními politikami, politikami zaměstnanosti a politikami rozvoje venkova. V této souvislosti by členské státy měly zajistit součinnost a provázanost mezi akcemi financovanými z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na daném území a v dané oblasti činností. Hlavní zásady, pokud jde o „demarkační čáru“ a koordinační mechanismus mezi akcemi podporovanými z různých fondů, by měly být stanoveny na úrovni národního strategického referenčního rámce/národního strategického plánu. (1) Tematická strategie pro městské životní prostředí. KOM(2005) 718 v konečném znění. (2) Nařízení Rady (ES) č. 1685/2005 (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

[ 61 ]

21.10.2006


21.10.2006


Co se týče politiky soudržnosti, měly by akce ve prospěch venkovských oblastí nebo oblastí, které trpí přírodním znevýhodněním, včetně ostrovních oblastí, přispět k vytváření nových příležitostí diverzifikací hospodářství venkova. To zahrnuje úsilí podpořit poskytování minimální úrovně přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu s cílem přilákat podniky a kvalifikované pracovníky a zabránit vystěhovávání z venkova. V této souvislosti je nutné propojení s hlavními vnitrostátními a evropskými sítěmi. Kromě toho by politika soudržnosti měla podporovat vnitřní kapacitu venkovských oblastí, například prostřednictvím pomoci s uváděním produktů na trh na vnitrostátní a světové úrovni, a podněcovat inovace procesů a výrobků v rámci stávajících hospodářských činností.

Dosažení kritického množství pro účinné poskytování služeb – včetně výše zmíněných služeb pro zdravou pracovní sílu – je zásadní výzvou. Zajištění všeobecného přístupu ke všem službám, zejména v řídce osídlených oblastech, lze dosáhnout prostřednictvím investic do pólů rozvoje ve venkovských oblastech (například v malých a středně velkých městech) a rozvojem ekonomických uskupení založených na místních aktivech spojených s využitím nových informačních technologií.

Mnoho venkovských oblastí je silně závislých na cestovním ruchu. Tyto regiony potřebují integrovaný přístup zaměřený na kvalitu a spokojenost spotřebitelů a založený na hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru udržitelného rozvoje. Opatření by měla využít a snažit se zachovat a rozvinout přírodní a kulturní bohatství, což může mít pozitivní vedlejší účinky pro ochranu stanovišť a podporu investic do biologické rozmanitosti. Integrovaný přístup by měl především směřovat k tomu, aby měl příznivý dopad na cestovní ruch, místní hospodářství, osoby pracující v cestovním ruchu, návštěvníky a místní obyvatelstvo a také na přírodní a kulturní dědictví.

S ohledem na odvětví rybolovu je ekonomická restrukturalizace pobřežních oblastí závislých na rybolovu a menších ostrovů často ze zeměpisných důvodů zásadní výzvou a politika soudržnosti může hrát důležitou roli jako doplněk k opatřením podporovaným Evropským rybářským fondem.

2.3

Spolupráce Tři výše uvedené priority by měla doplňovat opatření na podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, včetně námořní spolupráce. V důsledku toho by měla užší spolupráce mezi regiony EU přispět k urychlení hospodářského rozvoje a k dosažení vyššího růstu. Státní hranice často tvoří překážky rozvoji evropského území jako celku a mohou omezit jeho potenciál plné konkurenceschopnosti. V přeshraničních a nadnárodních souvislostech představuje doprava, vodní hospodářství a ochrana životního prostředí jasné příklady otázek, které vyžadují cílený a integrovaný přístup překračující státní hranice. Pokud jde o provádění, mohou si členské státy přát posoudit možnost vytvořit evropské sdružení pro územní spolupráci, které by mělo úlohu řídícího orgánu pro některé programy spolupráce.

2.4

Přeshraniční spolupráce Cílem přeshraniční spolupráce v Evropě je integrovat oblasti rozdělené státními hranicemi, které čelí společným problémům vyžadujícím společná řešení. Všechny příhraniční regiony Unie se potýkají s takovými problémy, které jsou výsledkem rozdrobenosti trhů práce a kapitálu, infrastruktury sítí, fiskálních kapacit a institucí.

Přestože by programy spolupráce měly být přizpůsobeny konkrétní situaci jednotlivých příhraničních regionů, je důležité vyvinout úsilí, aby se pomoc soustředila na hlavní priority pro podporu růstu a vytváření pracovních míst.

Obecně použitelná doporučení pro budoucí přeshraniční spolupráci nejsou vždy v důsledku velké různorodosti situací relevantní. Užitečný výchozí bod však zároveň tvoří, s ohledem na překážky způsobené hranicemi, zlepšení stávající dopravní a komunikační infrastruktury a v případě potřeby i vytvoření nových spojení. To jsou předpoklady pro vytvoření a rozvoj přeshraničních kontaktů.

[ 62 ]

L 291/31


L 291/32


Přeshraniční spolupráce by se měla zaměřit na posílení konkurenceschopnosti příhraničních regionů. Kromě toho by měla přispět k hospodářské a sociální integraci, především pokud existují na kterékoliv straně velké hospodářské nerovnosti. Opatření zahrnují podporu předávání znalostí a know-how, rozvoj přeshraničních obchodních činností, přeshraniční vzdělávání a odbornou přípravu, zdravotnický potenciál, integraci přeshraničního trhu práce a společné řízení v případě obecných a environmentálních hrozeb. Kde jsou již základní podmínky pro přeshraniční spolupráci splněny, měla by se politika soudržnosti soustředit na pomoc při akcích, které přeshraničním činnostem přinášejí přidanou hodnotu; například zvyšování přeshraniční konkurenceschopnosti prostřednictvím inovace, výzkumu a vývoje, propojení nehmotných sítí (služeb) a fyzických sítí (doprava) s cílem posílit přeshraniční identitu jako znak evropského občanství, podpora integrace přeshraničního trhu práce, přeshraniční vodní hospodářství a ochrana před povodněmi nebo společné řízení přírodních a technologických rizik. Zvláštní pozornost je nutné věnovat otázkám a příležitostem vyplývajícím z měnících se vnějších hranic Unie po rozšíření. Zde existuje potřeba podpořit soudržná přeshraniční opatření, která povzbudí hospodářské činnosti na obou stranách, a odstranit překážky rozvoje. Za tímto účelem je nutné, aby politika soudržnosti, nový Evropský nástroj sousedství a partnerství a případně nový nástroj předvstupní pomoci vytvořily pro tato opatření soudržný rámec. 2.5

Nadnárodní spolupráce V nadnárodních oblastech je zapotřebí zvýšit hospodářskou a sociální integraci a soudržnost. Programy nadnárodní spolupráce se věnují zvýšení spolupráce mezi členskými státy v záležitostech strategického významu. Podporu je proto nutné směrovat k opatřením usilujícím o zlepšení jak fyzického propojení území (tj. investice do udržitelné dopravy), tak i nehmotných spojení (sítě, výměny mezi regiony a mezi zúčastněnými stranami). Mezi plánovaná opatření lze zařadit vytvoření evropských dopravních koridorů (zejména přeshraničních úseků) a akce pro předcházení přírodním nebezpečím (například požárům, suchům a povodním), vodní hospodářství na úrovni povodí, integrovanou námořní spolupráci, podporu udržitelného rozvoje měst a inovační sítě v oblasti výzkumu a vývoje. Mapa stávajících oblastí nadnárodní spolupráce byla upravena s cílem zajistit, že vytvoří podmínky pro provádění základních strukturálních opatření. Ty byly vymezeny s ohledem na uzemní celistvost a funkční kritéria zeměpisné povahy, například oblasti sdílející stejné povodí či pobřežní oblast, náležící ke stejné horské oblasti nebo křižované významným dopravním koridorem. Další kritéria, jako například historie nebo institucionální struktury nebo stávající spolupráce či úmluvy, jsou rovněž významná.

2.6

Meziregionální spolupráce Programy meziregionální spolupráce by se měly zaměřit na obnovenou lisabonskou strategii: posílení inovace, malé a střední podniky a podnikání, ochrana životního prostředí a prevence rizik. Mimo to bude podporována i výměna zkušeností a osvědčených postupů v oblasti rozvoje měst, modernizace služeb veřejného sektoru (například využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví a veřejné správě), provádění programů spolupráce a studií a sběru údajů. Meziregionální spolupráce může být rovněž podporována v rámci programů pro cíl „Konvergence“ a programů pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Kromě toho bude podněcována i výměna zkušeností a osvědčených postupů v oblasti rozvoje měst, sociálního začlenění, vztahů mezi městskými a venkovskými oblastmi a provádění programů spolupráce.

[ 63 ]

21.10.2006


6.8.2005

CS


L 205/21

II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné)

RADA

ROZHODNUTÍ RADY ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2005/600/ES) hospodářský růst při zvýšení počtu a kvality pracovních míst a větší sociální soudržnosti a která stanoví dlouhodobé cíle v oblasti zaměstnanosti, avšak po pěti letech není cílů strategie zdaleka dosaženo.

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 128 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise,

(3)

Předložení integrovaného balíčku hlavních směrů politiky zaměstnanosti a hlavních směrů hospodářské politiky pomůže Lisabonskou strategii opětovně zaměřit na růst a zaměstnanost. Hlavní úlohu při provádění cílů Lisabonské strategie týkajících se zaměstnanosti má evropská strategie zaměstnanosti. Také posilování sociální soudržnosti představuje klíčový prvek úspěchu Lisabonské strategie. A naopak, jak je uvedeno v sociální agendě, úspěch evropské strategie zaměstnanosti přispěje k dosažení větší sociální soudržnosti.

(4)

V souladu se závěry jarního zasedání Rady ve dnech 22. a 23. března 2005 musí Unie zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni Společenství, včetně politiky soudržnosti, ve třech rozměrech Lisabonské strategie (hospodářském, sociálním a životního prostředí), aby se tak více využilo jejich součinnosti v celkovém rámci udržitelného rozvoje.

(5)

Cíle týkající se plné zaměstnanosti, kvality pracovních míst, produktivity práce a sociální soudržnosti musí být vyjádřeny v jasných prioritách: přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany; zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků; a zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace.

(6)

Hlavní směry zaměstnanosti by měly být v plném rozsahu přezkoumávány pouze jednou za tři roky a jejich aktualizace během tohoto období do roku 2008 by měla být přísně omezena.

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1), s ohledem na stanovisko a sociálního výboru (2),

Evropského

hospodářského

s ohledem na stanovisko Výboru regionů, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, vzhledem k těmto důvodům: (1)

(2)

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví Unii mimo jiné cíle podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti. Článek 125 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že členské státy a Společenství pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny. V březnu 2000 zahájila Evropská rada na zasedání v Lisabonu strategii, která se zaměřuje na udržitelný

(1) Stanovisko ze dne 26. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (2) Stanovisko ze dne 31. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[ 64 ]


L 205/22

(7)

(8)

CS


6.8.2005

Článek 2

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu vypracovaly společné stanovisko k Integrovaným hlavním směrům pro růst a zaměstnanost (2005–2008).

Členské státy přihlížejí k těmto hlavním směrům ve svých politikách zaměstnanosti, o kterých podávají zprávu ve svých národních reformních programech.

Doporučení Rady ze dne 14. října 2004 o provádění politik zaměstnanosti členských států (1) zůstává nadále platným odkazem,

Článek 3 Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

V Bruselu dne 12. července 2005.

Článek 1

Za Radu

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států se přijímají ve znění uvedeném v příloze.

G. BROWN

předseda

(1) Úř. věst. L 326, 29.10.2004, s. 47.

[ 65 ]


6.8.2005

CS


PŘÍLOHA HLAVNÍ SMĚRY ZAMĚSTNANOSTI (2005–2008) (Integrované hlavní směry č. 17–24) — Hlavní směr č. 17: provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti.

— Hlavní směr č. 18: podporovat celoživotní přístup k práci.

— Hlavní směr č. 19: zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám hledajícím zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám.

— Hlavní směr č. 20: zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce.

— Hlavní směr č. 21: podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a omezit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů.

— Hlavní směr č. 22: zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost.

— Hlavní směr č. 23: zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu.

— Hlavní směr č. 24: přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům.

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států Členské státy ve spolupráci se sociálními partnery provádějí politiky vedoucí k dosažení cílů a prioritních činností uvedených níže. V souladu s Lisabonskou strategií usilují politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem o:

— Plnou zaměstnanost: Dosažení plné zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti a neaktivity zvýšením poptávky po pracovních silách a jejich nabídky je zásadní pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti.

— Zlepšení kvality pracovního místa a produktivity práce: Úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti probíhá současně se zvyšováním přitažlivosti pracovních míst, kvality pracovního místa i růstu produktivity práce a snižováním podílu chudých pracujících. Je třeba plně využít souvztažnosti mezi kvalitou pracovního místa, produktivitou a zaměstnaností.

— Posilování sociální a územní soudržnosti: Je třeba rázných opatření, která posílí sociální začleňování, budou předcházet vylučování z trhu práce, podpoří zapojování znevýhodněných osob do zaměstnání a sníží regionální nerovnosti v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivitě práce, zejména v zaostávajících regionech.

Rovné příležitosti a boj proti diskriminaci jsou nezbytné pro dosažení pokroku. Zohlednění rovnosti pohlaví a podpora rovnosti žen a mužů by měly být zajištěny v rámci všech opatření. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla věnovat pozornost především situaci mladých lidí, provádění Evropského paktu mládeže a podpoře přístupu k zaměstnání během celého pracovního života. V souladu s vnitrostátními cíli je třeba také věnovat zvláštní pozornost podstatnému snížení rozdílů v zaměstnanosti znevýhodněných osob včetně osob se zdravotním postižením a rozdílů mezi státními příslušníky třetích zemí a občanů Evropské unie.

Při přijímání opatření by členské státy měly zajistit dobré řízení politik zaměstnanosti. Měly by vytvořit široké partnerství pro změnu, na kterém by se podílely parlamentní orgány a dotčené subjekty, a to i na regionální a místní úrovni. Klíčovou úlohu by měli hrát sociální partneři na evropské i vnitrostátní úrovni. Množství cílů a referenčních úrovní stanovených na úrovni EU v rámci evropské strategie zaměstnanosti v souvislosti s hlavními směry z roku 2003 je zahrnuto na konci této přílohy a mělo by být i nadále sledováno pomocí ukazatelů a srovnávacích tabulek. Členské státy se také vyzývají ke stanovení vlastních závazků a cílů, pro něž by měly vzít v úvahu uvedené cíle a doporučení přijatá na úrovni EU v roce 2004.

[ 66 ]

L 205/23


L 205/24

CS


Zajištění dobrého řízení rovněž vyžaduje větší účinnost v přidělování administrativních a finančních zdrojů. Prostředky ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, by členské státy měly po dohodě s Komisí směrovat na provádění evropské strategie zaměstnanosti a o uskutečněných opatřeních by měly podávat zprávy. Zvláštní pozornost by měla být věnována posilování institucionální a administrativní kapacity v členských státech.

Hlavní směr č. 17: provádět politiky zaměstnanosti zaměřené na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti. Politiky by měly přispět k tomu, aby celková průměrná míra zaměstnanosti v Evropské unii (EU) do roku 2010 dosáhla celkově 70 %, alespoň 60 % u žen a 50 % u starších pracovníků (55 až 64 let) a aby se snížila nezaměstnanost a neaktivita. Členské státy by měly zvážit stanovení národních cílů míry zaměstnanosti.

Při dosahování těchto cílů by se opatření měla zaměřit na tyto priority: — přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany, — zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků, — zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. 1. PŘILÁKAT VÍCE LIDÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A UDRŽET JE V NĚM, ZVÝŠIT NABÍDKU PRACOVNÍCH SIL A MODERNIZOVAT SYSTĚMY SOCIÁLNÍ OCHRANY Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu a jak povzbudit ekonomiky podporující sociální začlenění a zároveň zajistit záchrannou síť pro ty, kteří nejsou schopni pracovat. S ohledem na očekávaný pokles množství obyvatelstva v produktivním věku je tím důležitější podporovat nárůst nabídky pracovních sil ve všech skupinách, nový celoživotní přístup k práci a modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla zvláštní pozornost věnovat odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a nízké míře zaměstnanosti starších pracovníků a mladých lidí. Rovněž je nezbytné zabývat se nezaměstnaností mládeže, jejíž míra celkovou míru nezaměstnanosti v průměru dvakrát převyšuje. Musí být vytvořeny vhodné podmínky, které umožní pokrok v oblasti zaměstnanosti bez ohledu na to, zda se jedná o vstup do prvního zaměstnání, návrat do zaměstnání po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Důležitá je kvalita pracovního místa včetně platu a dalších požitků, pracovní podmínky, jistota zaměstnání, přístup k celoživotnímu učení a perspektiva profesního postupu, jakož i podpora a podněty plynoucí ze systémů sociální ochrany.

Hlavní směr č. 18: podporovat celoživotní přístup k práci prostřednictvím: — obnovené snahy o vybudování profesní dráhy u mladých lidí a ke snížení nezaměstnanosti mládeže, jak k tomu vyzývá Evropský pakt mládeže, — rozhodných opatření pro zvýšení zapojení žen a snížení rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a v platech žen a mužů, — lepšího sladění pracovního a soukromého života a zajištěním přístupných a cenově dostupných zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, — podpory aktivního stárnutí včetně přiměřených pracovních podmínek, zlepšení stavu zdraví (v souvislosti se zaměstnáním) a odpovídajících pobídek pro práci a odrazování od předčasného odchodu do důchodu, — moderních systémů sociální ochrany včetně systému důchodů a zdravotní péče, zajištěním jejich sociální přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby lépe podporovaly zapojení do trhu práce, setrvání v zaměstnaní a prodlužování pracovního života. Viz též integrovaný hlavní směr „zabezpečit ekonomickou a fiskální udržitelnost jako základ pro zvýšení zaměstnanosti“ (č. 2).

[ 67 ]

6.8.2005


6.8.2005

CS


Ke zvýšení účasti na trhu práce a k boji se sociálním vyloučením je nezbytné zlepšit přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K tomu je nutné odstraňovat překážky v přístupu na trh práce poskytováním pomoci při skutečném hledání zaměstnání, usnadněním přístupu k odborné přípravě a jiným aktivním opatřením na trhu práce, zajištěním, aby se vyplatilo pracovat, a odstraňováním pastí nezaměstnanosti, chudoby a neaktivity. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob včetně pracovníků s nízkou kvalifikací na trh práce, a to jak prostřednictvím rozšiřování sociálních služeb a sociálního hospodářství, tak rozvojem nových zdrojů pracovních míst v souladu se společenskými potřebami. Obzvláště důležité jsou boj proti diskriminaci, podpora přístupu k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením a integrace přistěhovalců a menšin.

Hlavní směr č. 19: zajistit inkluzívní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se práce vyplatila osobám hledajícím zaměstnání včetně osob znevýhodněných a neaktivním osobám prostřednictvím: — aktivních a preventivních opatření na trhu práce včetně včasné identifikace potřeb, pomoci při hledání zaměstnání, poradenství a odborné přípravy jako součásti individuálních akčních plánů, poskytování nezbytných sociálních služeb podporujících integraci osob nejvíce vzdálených od trhu práce a napomáhajících k odstraňování chudoby, — průběžného přezkumu pozitivních i negativních pobídek vyplývajících z daňových systémů a systémů sociálních dávek, včetně správy a podmínek pro vyplácení sociálních dávek a výrazného snižování vysokých mezních sazeb skutečného zdanění, a to zejména pro osoby s nízkými příjmy, při zajištění přiměřené úrovně sociální ochrany, — rozvoje nových zdrojů pracovních míst v oblasti služeb pro jednotlivce i podniky, především na místní úrovni.

Aby si více lidí mohlo najít lepší zaměstnání, je třeba rovněž posílit infrastrukturu trhu práce na úrovni členských států i na úrovni EU včetně sítě EURES tak, aby bylo možné lépe předvídat a řešit případné neshody. V této souvislosti je mobilita pracovníků v EU klíčová a měla by být plně zajištěna v rámci Smluv. Na vnitrostátních trzích práce je rovněž třeba plně zohlednit další nabídku pracovní síly v důsledku přistěhování státních příslušníků třetích zemí.

Hlavní směr č. 20: zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce prostřednictvím: — modernizace a posilování institucí trhu práce, zejména služeb zaměstnanosti, s cílem zajistit větší transparentnost příležitostí k zaměstnání a odborné přípravě na vnitrostátní a evropské úrovni, — odstranění překážek mobility pracovníků uvnitř Evropy v rámci Smluv, — lepšího předvídání kvalifikačních požadavků, nedostatků a překážek na trhu práce, — vhodného řízení ekonomické migrace.

2. ZLEPŠIT ADAPTABILITU PRACOVNÍKŮ A PODNIKŮ Evropa musí zlepšit svou schopnost předvídat, podněcovat a vstřebávat hospodářské a sociální změny. To vyžaduje náklady práce příznivé pro zaměstnanost, moderní formy organizace práce a dobře fungující trhy práce umožňující kombinování větší pružnosti s jistotou zaměstnání v souladu s potřebami podniků a pracovníků. To by též mělo přispět k předcházení segmentace trhů práce a k omezení nenahlášené práce. V dnešním stále více se globalizujícím hospodářství, pro které je příznačné otevírání trhů a neustálé zavádění nových technologií, jsou podniky i pracovníci konfrontováni s potřebou a současně s příležitostí adaptace. Ačkoli tento proces strukturálních změn růstu a zaměstnanosti celkově prospívá, přináší též transformace, které jsou pro některé pracovníky a podniky rušivé. Podniky musí být pružnější, aby dokázaly reagovat na náhlé změny v poptávce po jejich zboží a službách, aby se přizpůsobovaly novým technologiím a aby byly schopny neustále inovovat a zůstávat tak konkurenceschopné. Musí také reagovat na zvyšující se požadavky na kvalitu zaměstnání, což souvisí s osobními preferencemi pracovníků a se změnami, kterými prochází rodina, a budou se muset vyrovnat se stárnoucí pracovní silou a menším počtem mladých nově nastupujících pracovníků. Pro pracovníky je pracovní kariéra stále složitější, protože během svého života musí úspěšně zvládnout zvyšující se počet změn a protože pracovní schémata jsou stále různorodější a nepravidelnější. S ohledem na rychle se měnící hospodářství a s tím související restrukturalizace se pracovníci musí vyrovnat s novými způsoby práce, včetně většího využívání informačních a komunikačních technologií, a se změnami svého profesního postavení a musí být připraveni na celoživotní učení. Pro rozsáhlejší zpřístupnění pracovních příležitostí obecně i v EU jako celku je též nutná geografická mobilita.

[ 68 ]

L 205/25


L 205/26

CS


Hlavní směr č. 21: podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů prostřednictvím: — úpravy pracovněprávních předpisů a v nutných případech přezkoumání různých opatření týkajících se smluvních vztahů a pracovní doby, — řešení problému nenahlášené práce, — lepšího předvídání a pozitivního řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace, — podpory a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovního místa, včetně zdraví a bezpečnosti, a produktivity práce, — podpory přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility. Viz též integrovaný hlavní směr „podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami a politikou zaměstnanosti“ (č. 5).

Aby se tvorba pracovních míst maximalizovala, zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity během daného ekonomického cyklu a měl by odrážet situaci na trhu práce. Pro usnadnění tvorby pracovních příležitostí může též být třeba usilovat o snížení nemzdových nákladů práce a o přezkoumání daňového zatížení, a to především pro zaměstnání s nízkou mzdou.

Hlavní směr č. 22: zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost: — podněcováním sociálních partnerů v oblastech jejich působnosti k tomu, aby stanovili takový rámec pro vyjednávání mezd, který bude odrážet výzvy v oblasti produktivity a trhu práce na všech příslušných úrovních, a vyhnuli se platovým rozdílům mezi ženami a muži, — přezkoumáním vlivu nemzdových nákladů práce na zaměstnanost a podle potřeby úpravou jejich struktury a úrovně, především snížit daňové zatížení pracovníků s nízkou mzdou. Viz též integrovaný hlavní směr „zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu“ (č. 4).

3. ZVÝŠIT INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU PROSTŘEDNICTVÍM LEPSÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A KVALIFIKACE Evropa potřebuje více investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce a udržet se na něm z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo v důsledku nesouladu kvalifikace s požadavky na dané místo. Aby EU podpořila přístup k zaměstnání pro všechny věkové kategorie a zvýšila úroveň produktivity práce a kvality pracovního místa, musí více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního učení ve prospěch jednotlivců, podniků, hospodářství i společnosti.

Hospodářství založená na znalostech a službách vyžadují jiné kvalifikace než tradiční průmyslová odvětví; kvalifikace, které je neustále třeba přizpůsobovat technologickým změnám a inovacím. Pracovníci, kteří si chtějí svou práci udržet a profesně se rozvíjet, musí své schopnosti pravidelně obnovovat a získávat nové. Produktivita podniků závisí na utváření a udržování pracovní síly, která se dokáže přizpůsobovat změnám. Vlády musí v souladu s Evropským paktem mládeže zajistit zvyšování úrovně dosaženého vzdělání a dbát na to, aby mladí lidé získali nezbytné klíčové schopnosti. Na rozvoji a podporování opravdové kultury celoživotního učení od nejútlejšího věku by se měly podílet všechny dotčené subjekty. Aby se dosáhlo významného zvýšení veřejných i soukromých investic do lidských zdrojů v přepočtu na obyvatele a zajistila se kvalita a účinnost těchto investic, musí se na nákladech a odpovědnostech spravedlivě a transparentně podílet všechny zúčastněné strany. Členské státy by měly pro účely investic do vzdělávání a odborné přípravy lépe využívat strukturální fondy a Evropskou investiční banku. Aby těchto cílů dosáhly, zavázaly se členské státy, že do roku 2006 vypracují komplexní strategie celoživotního učení a zavedou pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010.

[ 69 ]

6.8.2005


6.8.2005

CS


Hlavní směr č. 23: zvýšit a zlepšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím: — inkluzívních politik vzdělávání a odborné přípravy a opatření pro výrazné usnadnění přístupu k počáteční odborné přípravě, střednímu a vyššímu vzdělání včetně učňovského vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání, — významného snížení počtu mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školu, — účinných strategií celoživotní učení nabídnutých všem ve školách, podnicích, orgánech veřejné moci a domácnostech v souladu s evropskými dohodami včetně přiměřených pobídek a mechanismů sdílení nákladů, a to s cílem podpory účasti na nepřetržitém vzdělávání a odborné přípravě na pracovišti během celého životního cyklu, především v případě pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků. Viz též integrovaný hlavní směr „zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého sektoru“ (č. 7).

Nestačí jen stanovit ambiciózní cíle a zvýšit úroveň investic všech zúčastněných stran. Aby se zajistilo, že nabídka bude v praxi pokrývat poptávku, musí být systémy celoživotního učení cenově dostupné, přístupné a musí odpovídat měnícím se potřebám. Systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být zdokonaleny a jejich kapacita posílena tak, aby tyto systémy splňovaly požadavky trhu práce, odpovídaly potřebám hospodářství a společnosti založené na znalostech a aby se zlepšila jejich efektivita. Ke zlepšení přístupu k učení a jeho lepšího přizpůsobení potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců lze využít informační a komunikační technologie. K zajištění větší přístupnosti pracovních příležitostí v celé EU je nutná větší mobilita pro účely pracovní i studijní. Měly být odstraněny zbývající překážky mobility na evropském trhu práce, zejména překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a odborné způsobilosti. Pro podporu reforem vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy bude důležité využít schválených evropských nástrojů a odkazů, jak bylo stanoveno v pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Hlavní směr č. 24: přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům prostřednictvím: — zvyšování a zajišťování standardů přitažlivosti, otevřenosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, rozšiřování nabídky příležitostí vzdělávání a odborné přípravy, zajišťování pružných učebních plánů a rozšiřování možností mobility studentů a uchazečů o odborné vzdělání, — usnadnění a diverzifikace přístupu všech ke vzdělávání a odborné přípravě a ke znalostem pomocí organizace pracovní doby, služeb podpory rodiny, poradenství pro volbu povolání a případně nových forem sdílení nákladů, — reakce na nové profesní potřeby, klíčové schopnosti a budoucí požadavky na kvalifikaci prostřednictvím zlepšení definování a transparentnosti kvalifikací, jejich účinného uznávání a potvrzením neformálního a neoficiálního učení.

Cíle a referenční úrovně stanovené v rámci evropské strategie zaměstnanosti V rámci evropské strategie zaměstnanosti byly v roce 2003 dohodnuty tyto cíle a referenční úrovně: — aby byl každé nezaměstnané osobě nabídnut nový začátek v průběhu šesti měsíců nezaměstnanosti v případě mladých lidí a dvanácti měsíců v případě dospělých, a to ve formě odborné přípravy, rekvalifikace, pracovní praxe, pracovního místa nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti, podle potřeby ve spojení se stálou pomocí při hledání zaměstnání, — aby se do roku 2010 25 % dlouhodobě nezaměstnaných zapojilo do aktivních opatření ve formě odborné přípravy, rekvalifikace, pracovní praxe nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti s cílem dosažení průměru tří nejvyspělejších členských států, — aby osoby, které hledají zaměstnání v rámci EU, mohly konzultovat všechna volná pracovní místa nabízená službami zaměstnanosti členských států, — do roku 2010 zvýšení efektivního průměrného věku odchodu z trhu práce na úrovni EU o pět let (ve srovnání s 59,9 lety v roce 2001), — do roku 2010 zajištění péče o dítě pro alespoň 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí ve věku do 3 let, — aby průměrná míra počtu mladých lidí předčasně opouštějících školu v EU nepřesáhla 10 %, — aby alespoň 85 % mladých lidí ve věku 22 let mělo v EU ukončené vyšší střední vzdělání, — aby v EU průměrná míra účasti na celoživotním učení dosáhla alespoň 12,5 % u obyvatelstva v produktivním věku (věková skupina 25 až 64 let).

[ 70 ]

L 205/27

[ P ř í lo hy ]

PEDAGOGICKÉ MATERIÁLY PRO VZDĚLÁVACÍ KURZ ETUI-REHS: SEMINÁŘ PRO TVORBU A REALIZACI PROJEKTŮ Z ESF. ČERVEN 2007, ODBOROVÁ ŠKOLA JUAN MUÑIZ ZAPICO, MADRID

• program semináře • listy aktivit • komentáře EOK ke sdělení Komise: Politika soudržnosti pro růst a zaměstnanost – Strategické obecné zásady Společenství 2007-2013 – COM(2005)299 • Návrhy EOK: Nový vzhled politiky soudržnosti EU po r. 2006 • Odbory a Evropský sociální fond 2007-2013, Roberto Pettenello, CGIL • Programové období ESF 2007-2013: Podpora z ESF pro sociální partnery, Dominique Be, DG Zaměstnanost, Evropská komise

[ 71 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 72 ]

[ P ř í lo hy ]

AKTIVITY PRO PRÁCI VE SKUPINÁCH

Aktivity pro práci ve skupinách

[ 73 ]

[ P ř í lo hy ]

Dobré praxe

[ 74 ]

Seminář pro tvorbu a realizaci projektů z ESF 2007-13, Madrid, 10.-13.06.2007

[ P ř í lo hy ]

Jak sestavit kvalitní projekt

[ 75 ]

[ P ř í lo hy ]

KOMENTÁŘE EOK SDĚLENÍ KOMISE POLITIKA SOUDRŽNOSTI PRO PODPORU RŮSTU A ZAMĚSTNANOSTI STRATEGICKÉ OBECNÉ ZÁSADY SPOLEČENSTVÍ 2007-2013 – COM(2005)299

1. ÚVOD V souladu s Článkem 159 Smlouvy hodnotí Komise vždy po třech letech stav soudržnosti a přispívání dalších politik. Druhá zpráva (z r. 2001) zahájila diskuzi o politice soudržnosti po rozšíření EU. Třetí zpráva (z února 2004) využila závěry této diskuze jako základnu pro představení návrhů Komise pro reformu politiky soudržnosti po r. 2006 a 14. července 2004 Komise schválila návrhy nových opatření pro strukturální fondy na období 20072013. První příspěvek EOK do diskuze o budoucnosti hospodářské a sociální politiky soudržnosti v rozšířené Evropské unii, schválený Výkonným výborem EOK ve dnech 19.-20. listopadu 2002 požadoval posílení strukturálních politik Společenství v rozšířené Evropě, neboť principy soudržnosti a solidarity jsou zakotveny ve Smlouvě a jsou dvěmi z nejdůležitějších prostředků pro integraci osob a území. Z pohledu EOK představuje rozšíření EU především a zejména jedinečnou historickou příležitost sjednotit evropské národy na základě elementárních demokratických hodnot. To zaručuje mír a politickou stabilitu v Evropě a přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, stejně jako i ke zlepšování životních a pracovních podmínek. Kromě znovusjednocení Evropy umožňuje její rozšíření i zvětšování evropského trhu práce a vnitřního trhu prostřednictvím zvyšování celkového objemu výroby a spotřeby nových členských států a prostřednictvím vývoje nových produktů a služeb, které jsou konkurenceschopné na světovém trhu. To představuje nebývalou politickou, hospodářskou a sociální výzvu, která přinese užitek celé Evropské unii. Přesto není pochyb o tom, že narozdíl od předchozího vstupu nových členů, způsobil tento zvýšení schodku hospodářského rozvoje a geografický přesun nerovností východním směrem a zkomplikoval situaci z pohledu zaměstnanosti. EU je dále znepokojena několika dalšími důležitými výzvami, identifikovanými při posledních jednáních summitu Evropské rady, které rovněž vyžadují zavedení společných a koordinovaných opatření a akcí. EOK chce znovu zdůraznit, že budoucí politika soudržnosti musí napomáhat řešit tyto výzvy a tím tedy napomáhat ke snižování nerovností mezi regiony a podporovat společnost plné zaměstnanosti, rovných příležitostí, sociálního začleňování a soudržnosti, v širším pohledu tedy evropský sociální model. S ohledem na hospodářskou a sociální politiku soudržnosti podtrhuje EOK roli a význam systémů sociální ochrany a zejména důležitost existence kvalitních veřejných (narozdíl od “soukromých”) systémů sociálního zabezpečení založených na solidaritě, které prostřednictvím mechanismů “přerozdělování” přispívají k zajištění a/nebo záruce sociální soudržnosti. Pro dosažení takové situace musí současná reforma zaručovat ještě větší propojení mezi strukturálními politikami EU a dalšími oblastmi politiky Společenství, stejně jako musí zajistit, že všechny evropské politiky

[ 76 ]

[ P ř í lo hy ]

budou zahrnovat klíčové aspekty hospodářské a sociální soudržnosti a zlepšování kvality zaměstnanosti. Navíc je nutné kromě této koordinace politik Společenství upravit i daňové politiky, s cílem předejít jakýmkoli formám sociálního nebo daňového dumpingu. EOK proto považuje jasné odkazy na Lisabonský a Göteborský program v rámci návrhu Komise pro obecné zásady za stěžejní. EOK je přesvědčena, že politika soudržnosti by měla zahrnovat Lisabonské a Göteborské cíle a stát se tak významným prostředkem pro jejich naplnění prostřednictvím národních a regionálních rozvojových programů. Ve stejném duchu považuje EOK za velmi důležité, aby sdělení Komise obsahovalo přímé odkazy na závěry předsednictví Evropské rady z března 2005, se zdůrazněním nutnosti opětovného zahájení Lisabonské strategie. EOK zejména souhlasí, že “Unie musí zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni národní i celého Společenství – včetně politiky soudržnosti”. EOK chce zdůraznit, že strukturální fondy by se měly stát opravdovým klíčovým nástrojem pro zajištění implementace programu sociální politiky 2006-2010.

2. NOVÝ RÁMEC PRO POLITIKU SOUDRŽNOSTI Ve svých návrzích ohledně “Nové struktury pro politiku soudržnosti EU po r. 2006”, schválených výkonným výborem EOK ze 13. a 14. října 2004, podporuje EOK Komisí navržený strategický přístup a především vytvoření ročního strategického dialogu mezi evropskými institucemi s cílem vyhodnocování rozvoje z hlediska strategických priorit a dosažených výsledků. EOK vítá skutečnost, že evropští sociální partneři byli konzultováni ohledně obecného strategického dokumentu pro politiku soudržnosti a měli možnost přispět k jeho obsahu; přesto lituje skutečnosti, že tato konzultace proběhla pouze jako součást “veřejných” konzultací Komise. EOK znovu zdůrazňuje a žádá, aby sociální partneři byli řádně konzultováni na národní úrovni v rámci procesu vytváření Národního strategického referenčního rámce v členských zemích. V rámci výše uvedených doporučení zdůraznila EOK některé aspekty nového rámce pro politiku soudržnosti. Přestože vítá skutečnost, že některé z nich byly zohledněny, přeje si EOK podtrhnout několik následujících bodů. Koncentrace EOK vítá skutečnost, že hlavní linie, kterou hodlá Komise zastávat při budoucím vyjednávání jednotlivých národních a regionálních programů, bude zaručení koncentrace a zahrnutí pouze těch prvků, které přispívají k růstu a zaměstnanosti, při současném přihlédnutí k prioritám dalších politik Společenství. V závislosti na následujících bodech souhlasí EOK také se zaměřením implementace prioritních témat na tři klíčové koncepty: konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropskou teritoriální spolupráci. 1. Konvergence EOK znovu zdůrazňuje své obavy ohledně předcházení dvourychlostní politiky soudržnosti, přestože uznává, že některé priority se mohou lišit podle toho, zda zahrnují i nejvíce znevýhodněné regiony EU 15 nebo regiony z nových členských zemí. Zatímco rozvoj infrastruktury úspěšně postupoval v zemích EU 15, v nových členských zemích tomu tak nebylo. Musí být tedy nalezena rovnováha mezi investicemi do infrastruktury a investicemi do lidského kapitálu, ovšem při zamezení roztříštěnosti podpůrných opatření. Současně musí projekty týkající se infrastruktury zahrnovat cíl “zaměstnanosti” a musí být propojeny s politikou lidských zdrojů při zachování prostoru pro anticipaci.

[ 77 ]

[ P ř í lo hy ]

2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Je jasné, že přetrvávání a rozšiřování strukturálních problémů, neočekávaných otřesů, procesů průmyslové restrukturalizace nebo ekonomické diverzifikace a slučování podniků v některých regionech EU vyžaduje zajištění pokračující podpory pro tyto problematické oblasti. Vzhledem ke sloučení současných Cílů 2 a 3 do nového konceptu “regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” je nutné jasně definovat sociální rozměr regionálního rozvoje. Podobně je pro členské státy velmi důležité zajistit vhodné propojení s národními akčními plány pro zaměstnanost a národními akčními plány pro začleňování. EOK vítá komisí navrhovaný duální přístup, v případě je obě části budou opravdu implementovány ve všech členských zemích. Za prvé, programy regionálního rozvoje by měly regionům pomoci předvídat a řešit ekonomické změny zvyšováním jejich konkurenceschopnosti a atraktivnosti; a za druhé, programy definované na vhodné teritoriální úrovni by měly napomáhat obyvatelům v přípravě na a přizpůsobení se ekonomickým změnám. Přesto pokud se týká způsobilosti regionů, i když je pravdou, že členské státy - v úzké spolupráci s regiony – jsou v nejlepší pozici pro identifikaci oblastí vyžadujících nejvyšší míru podpory, EOK považuje za důležité upozornit na fakt, že strukturální fondy jsou politikou Společenství, jejíž využití bylo záměrně založeno na určitém počtu společných cílů a principů právě s cílem zabránit její nacionalizaci. Je nezbytné definovat objektivní kritéria způsobilosti a také zabezpečit propojenost a optimální vyvážení mezi třemi zapojenými úrovněmi: evropskou, národní a regionální (zde včetně úrovně místní). EOK proto podporuje návrh Komise v rámci jejího sdělení “Restrukturalizace a zaměstnanosti. Předcházení a řešení restrukturalizací: role Evropské unie” (COM(2005)120), k využití finančních nástrojů Společenství a zejména Evropského sociálního fondu pro zlepšení předcházení a zvládání restrukturalizace. 3. Evropská teritoriální spolupráce EOK vítá skutečnost, že na základě zkušeností získaných z probíhající iniciativy INTERREG navrhla Komise vytvoření nového cíle pro uskutečňování vyvážené a harmonické integrace území Společenství prostřednictvím podpory spolupráce mezi jednotlivými činiteli v přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních aktivitách důležitých pro Společenství. 4. Princip partnerství EOK je přesvědčena, že partnerství je základním principem pro zaručení úspěšnosti opatření strukturálních fondů. Cíl vytváření kvalitních partnerství by měl být nadále rozvíjen, se zapojením sociálních partnerů do každé fáze zprostředkování fondů. EOK proto zdůrazňuje svůj požadavek, aby budoucí nařízení týkající se strukturálních fondů jasně definovaly princip partnerství, spíše než aby bylo spoléháno jen na národní pravidla a postupy, jak Komise již jednou navrhovala. Pokud se týká složení monitorovacího výboru, EOK vítá návrh Komise, aby byli zapojeni sociální partneři. Obdobně podporuje EOK s ohledem na Evropský sociální fond návrh Komise pro alokaci – v rámci cíle Konvergence – nejméně 2% zdrojů ESF na budování kapacit a podporu společných aktivit realizovaných sociálními partnery. Současně navrhuje EOK přímo odkázat na sociální dialog, v souladu se sdělením Komise “Partnerství pro změny v rozšířené Evropě – rozvíjení výsledků evropského sociálního dialogu” (COM(2004)557). Přesto EOK lituje, že v rámci návrhu Komise je uveden Evropský sociální fond jako jediný fond který počítá s aktivním zapojením sociálních partnerů v rámci jeho evropského výboru. Podle názoru EOK účast sociálních partnerů představuje značnou přidanou hodnotu. Proto je důležité stejný typ účasti zabezpečit i v případě ostatních strukturálních fondů, jak na evropské, tak i národní úrovni.

[ 78 ]

[ P ř í lo hy ]

Sociální partneři také musí mít přístup k technické podpoře pro budování svých kapacit, především v nových členských zemích, aby bylo usnadněno jejich zapojení do řízení a implementace projektů financovaných ze strukturálních fondů. Ohledně partnerství veřejných a soukromých subjektů (PVSS) bere EOK na vědomí návrh Komise týkající se hledání dalších finančních zdrojů pro realizaci projektů ve veřejném sektoru. Partnerství tohoto typu podporují zapojení soukromého sektoru v rámci projektů obecného zájmu. Přesto je nezbytné přihlédnout i k těm zkušenostem, které nebyly pozitivní a zohlednit rizika, která může spolupráce těchto subjektů v partnerství přinášet. EOK chce zdůraznit, že je zde nutné jasně stanovit kritéria, především kritéria pro využívání fondu pro podporu partnerství veřejných a soukromých subjektů. EOK zůstává i nadále kritická s ohledem na tato partnerství do doby, než budou občané zapojeni do výběrového procesu týkajícího se infrastruktur a služeb, na jejichž financování se podílejí a které denně využívají.

3. NAŘÍZENÍ PRO POLITIKU SOUDRŽNOSTI 2007-2013 Vzhledem k výše řečenému EOK silně podporuje návrh Komise, že ve spojitosti s novým nábojem, který získala Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost, musí být politika soudržnosti více zaměřena na znalosti, výzkum a inovace a stejně tak na lidský kapitál, a že musí být pro dosažení tohoto cíle výrazně zvýšen celkový finanční podíl pro tyto akční oblasti. EOK podporuje návrh Komise, že členské státy a regiony by měly prosazovat cíl rovnosti mezi muži a ženami ve všech fázích přípravy a implementace programů a projektů. Dále chce EOK poukázat na dosavadní zkušenosti, ukazující, že iniciativy Společenství sehrávají klíčovou roli při posilování evropské identity a vytváření příležitostí pro rozvoj partnerství. EOK také za velmi důležité považuje nadnárodní a inovativní aspekty iniciativ Společenství. Proto, se zdůrazněním důležitosti návrhů Komise týkajících se zaručení rovných příležitostí i nadnárodní spolupráce, je stanovisko EOK zachovat iniciativu Společenství EQUAL nebo ji přímo integrovat do nového Cíle 2 na základě pozitivních výsledků v rámci podpory rovných příležitostí pro muže a ženy na rychle se vyvíjejícím trhu práce a v rámci boje proti všem formám diskriminace. EOK podporuje návrh Komise, že programy spolufinancované z politiky soudržnosti musí soustřeďovat zdroje na tři priority, stanovené v rámci specifických nařízení tvořících ucelený rámec, využitelný členskými státy a regiony pro vytváření budoucích národních a regionálních programů. Nicméně by, podle názoru EOK, Komise jako dohlížitel na smlouvy měla zajistit, že členské státy a regiony budou vytvářet Národní strategické referenční rámce stejně jako národní a regionální programy v souladu s reformovanou Lisabonskou strategií.

Kromě výše již uvedených připomínek chce EOK podtrhnout následující body, týkající se čtyř strategických nařízení navržených Sdělením Komise, které budou sloužit jako rámec, využívaný v budoucnosti členskými státy a regiony. NAŘÍZENÍ Č. 1. Učinit Evropu a její regiony přitažlivějšími místy pro investice a pracovníky EOK podporuje návrh Komise týkající se role Evropské investiční banky (EIB) při financování implementace politiky soudržnosti. EOK v první řadě prosazuje, aby projekty infrastruktury zahrnovaly cíl “zaměstnanost” prostřednictvím jejich propojení s politikou lidských zdrojů, obsahující prostor pro anticipaci. Projekty dopravní infrastruktury musí být definovány v souladu s evropskou dopravní politikou. Proto EOK podporuje návrh, aby spolufinancování ze strukturálních fondů doplňovalo financování z rozpočtu trans-evropských sítí.

[ 79 ]

[ P ř í lo hy ]

Přestože souhlasí s důležitostí zajištění atraktivních podmínek pro podnikání s ohledem na pracovníky, zastává EOK názor, že by zde měli být zohledněni všichni pracovníci, a ne pouze ti s vysokou kvalifikací. Podle názoru EOK by investice zaměřené na snížení energetické spotřeby domácností měly být podporovány, neboť současně dovolují vytváření pracovních míst, naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů a řešení sociálních požadavků na snížení nákladů domácností na energie.

NAŘÍZENÍ Č. 2. Zvyšování znalostí a inovace pro růst EOK vyzvala Radu Evropské unie, aby zavedla nové nařízení stanovující novou Iniciativu pro evropský růst, vyzývající členské státy k vytvoření národních rozvojových plánů a investování 3% z jejich HDP do oblastí priorit Lisabonské strategie, jako jsou výzkum, vzdělávání a odborná příprava, aktivní politiky trhu práce, sociální bydlení, čisté technologie a obnovitelné energetické zdroje. Výzkum a vývoj jsou klíčové pro úspěch Lisabonské strategie. Otázky životního prostředí a potenciály pro vznik nových pracovních míst musí být také zohledněny.

NAŘÍZENÍ Č. 3. Více a lepší pracovní místa EOK zastává návrh Komise o implementaci politik zaměstnanosti zaměřených na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posilování sociální a teritoriální soudržnosti. Z pohledu EOK je stěžejní investovat do znalostí a kvality pracovních míst. Podle EOK skutečná cesta k rozvoji Evropy nespočívá v převádění nejvíce ohrožených pracovních míst na příležitostnou práci, ale ve zvyšování počtu a kvality pracovních míst. EOK chce také poukázat na skutečnost, že čtvrtina osob ohrožených poklesem pod hranici chudoby má zaměstnání, což dokládá, že více pracovních míst a vyšší růst nemusí nezbytně znamenat snížení chudoby. Je třeba vytvářet politiky podporující vyloučené a ohrožené osoby, což znamená zavádět vertikální opatření především v oblasti stimulace zaměstnanosti. Politika soudržnosti musí pomáhat vytvářet opravdově evropský trh práce, zejména podporou solidarity mezi regiony a mobility. EOK souhlasí, že síť EURES, do níž byla EOK aktivně zapojena již od jejího vzniku v roce 1994, je významným nástrojem pro podporu pracovní a geografické mobility jak na evropské, tak i národní úrovni. Podle názoru EOK je pro pozitivní řešení výzev spojených s demografickými změnami nezbytný integrovaný přístup, spojený s implementací předběžné strategie. Aktivní a začleňovací politiky trhu práce zaměřené na mládež a starší pracovníky musí být připravovány v úzké spolupráci se sociálními partnery. To vyžaduje definování lepších politik pro pracovní život jako celek, který musí být nutně svázán s celoživotním vzděláváním. Dále tato situace vyžaduje aktivní politiky pro mládež, které budou přitahovat mladé lidi na trh práce, stejně jako politiky podporující dobrovolnost, umožňující starším pracovníkům postupně ale ukončovat jejich kariéru. Podle názoru EOK by měla být přijata opatření pro zlepšení kvality zaměstnávání mladých lidí bojem proti nejistotě zaměstnání. Tato opatření musí obsahovat podporu jistých pracovních míst pro mladé lidi, zvýšení standardů BOZP a rovný přístup k sociálnímu zabezpečení tak, aby se předešlo vstupu mladých do neformální ekonomiky. Je nutné vytvořit program pozitivních opatření pro zvýšené zapojení pracovníků staršího věku na trhu práce a pro nastavení vhodných podmínek umožňujících jim setrvat v zaměstnání až do důchodového věku. EOK dále zastává názor, že imigrace je pouze částečným řešením demografických problémů v Evropě. Nejdůležitější bude vytvořit proaktivnější imigrační politiku, zaměřenou spíše na zvládání a řízení než na předcházení imigrace, a také zajistit, aby obyvatelé Evropy tuto politiku podporovali.

[ 80 ]

[ P ř í lo hy ]

S ohledem na ekonomickou restrukturalizaci vítá EOK návrh Komise na sestavení stálých monitorovacích systémů za účasti sociálních partnerů, podniků a místní správy, jejichž role bude spočívat ve sledování ekonomických a sociálních změn na národních, regionálních a místních úrovních a v předjímání budoucích trendů týkajících se ekonomiky a trhu práce. EOK je přesvědčena, že by měla být přidána nova směrnice k politice zaměstnanosti žádající členské státy, aby zabezpečily právo každého pracovníka propuštěného pro nadbytečnost na návrat na trh práce (rekvalifikace, kariérní poradenství, umisťování). Navíc je nezbytné zavést opatření pro “sociální doprovodné nástroje”, jako např. “předčasný odchod do důchodu”, u starších pracovníků a osob, které nemohou využívat výhod opatření pro reintegraci. Podobně musí být v průběhu těchto fází reintegrace zabezpečeny sociální a mzdové jistoty pro pracovníky, zejména jistoty zaručeného příjmu, ale i sociální nároky (přístup ke zdravotní péči, důchodové jistoty). Strukturální fondy by měly podporovat uzavírání kolektivních smluv zavádějících tato práva. A konečně, EOK podporuje návrh Komise na zlepšení stavu zařízení poskytujících dlouhodobou zdravotní péči a infrastruktur zdravotnické péče, které jsou pro občany EU nejvýše důležité, za současného zdůraznění nutnosti přihlížení k jejich odlišným systémům financování, které fungují v jednotlivých členských zemích.

NAŘÍZENÍ Č. 4. Brát zřetel na teritoriální rozměr politiky soudržnosti EOK podporuje návrh Komise, že členské státy a regiony by měly přihlížet ke specifickým územním potřebám při vypracovávání svých programů, neboť to by mělo sloužit nejen k předcházení nerovnému regionálnímu rozvoji, ale právě k boji proti němu. Toto je ještě důležitější z toho důvodu, že zpráva Komise ukazuje, že pres pokrok doložený výsledky v zejména nejméně prosperujících regionech je opravdová konvergence ještě značně vzdálená současné realitě a že se v některých zemích dokonce rozdíly mezi regiony ještě prohloubily. Je nutné přihlížet k potížím specifickým pro městské oblasti a pro oblasti venkova. S ohledem na venkovské oblasti sdílí EOK názor Komise, že politika soudržnosti musí být - tam kde je to vhodné – omezena na doplnění akcí podporovaných novým fondem pro rozvoj venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EAFRD). Jak bylo již dříve uvedeno, EOK vítá skutečnost, že na základě zkušeností získaných v průběhu současné iniciativy INTERREG navrhla Komise vytvořit nový Cíl pro naplňování vyrovnané a harmonické integrace území EU podporou spolupráce mezi jejími různými složkami, zapojenými do přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních problémů důležitých pro Společenství. Přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a aktivity by opravdu měly být posíleny. Pozitivní zkušenosti odborů z akcí prováděných 40 Meziregionálními odborovými radami (Meror), navíc i v regionech hraničících s novými členskými státy, ukazuje, že toto je správná cesta. S ohledem na přeshraniční spolupráci podporuje EOK a specificky zdůrazňuje následující návrhy Komise: Integrovat přeshraniční trh práce. Přispívat k hospodářské a sociální integraci. ■ Zaměřit se na posilování konkurenceschopnosti příhraničních regionů. ■ ■

Podle názoru EOK by se měla EU zvláště věnovat nejokrajovějším a řídce osídleným odlehlým regionům ohroženým odlivem obyvatel podporou jejich atraktivity a konkurenceschopnosti. Vzhledem k posunu venkovních hranic EU po jejím rozšíření se posunuly také strukturální problémy, a to směrem do těchto nových regionů. EOK je přesvědčena, že těmto regionům by měla být věnována zvláštní pozornost prostřednictvím úpravy Nového sousedského nástroje, samozřejmě bez zanedbání opatření pro podporu příhraničních oblastí uvnitř EU.

[ 81 ]

[ P ř í lo hy ]

4. FINANČNÍ ZDROJE EOK chce opětovně poukázat na obecně přijímanou skutečnost, že současná úroveň investic ze zdrojů rozpočtu EU je poměrně skromná v porovnání s dosaženými pozitivními výsledky, zejména vzhledem k úrovni zlepšení situace v méně zvýhodněných oblastech a k počátku budování skutečné konvergence. Vzhledem k nárokům členských států na EU a cílům souvisejícím s rozšiřováním a reformovanou Lisabonskou strategií nemohou být zdroje ponechány na současné úrovni. EOK proto zdůrazňuje, že pro zaručení úspěchu je nezbytné dále stupňovat současné úsilí pro podporu růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje méně vyvinutých oblastí. Ve světle Komisí navrhovaného limitu (1.24%), založeného na finančním výhledu pro období 2007-2013, 0,41% prostředků alokovaných na politiku soudržnosti není podle názoru EOK dostatečné pro to, aby EU dosáhla naplnění ambiciózních cílů, stanovených pro probíhající budování Evropy.

[ 82 ]

[ P ř í lo hy ]

NÁVRHY EOK: NOVÝ VZHLED POLITIKY SOUDRŽNOSTI PO R. 2006 ROZHODNUTÍ PŘIJATÉ VÝKONNÝM VÝBOREM EOK PŘI JEHO SETKÁNÍ V BRUSELU VE DNECH 13. A 14. ŘÍJNA 2004

1. ÚVOD V souladu s Článkem 159 Smlouvy hodnotí Komise vždy po třech letech stav soudržnosti a přispívání dalších politik. Druhá zpráva (z r. 2001) zahájila diskuzi o politice soudržnosti po rozšíření EU. Třetí zpráva (z února 2004) využila závěry této diskuze jako základnu pro představení návrhů Komise pro reformu politiky soudržnosti po r. 2006 a 14. července 2004 Komise schválila návrhy nových opatření pro strukturální fondy na období 200720135. První příspěvek EOK do diskuze o budoucnosti hospodářské a sociální politiky soudržnosti v rozšířené Evropské unii, schválený Výkonným výborem EOK ve dnech 19.-20. listopadu 20026, požadoval posílení strukturálních politik Společenství v rozšířené Evropě, neboť principy soudržnosti a solidarity jsou zakotveny ve Smlouvě a jsou dvěmi z nejdůležitějších prostředků pro integraci osob a území. Z pohledu EOK představuje rozšíření EU především a zejména jedinečnou historickou příležitost sjednotit evropské národy na základě elementárních demokratických hodnot. To zaručuje mír a politickou stabilitu v Evropě a přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, stejně jako i ke zlepšování životních a pracovních podmínek. Kromě znovusjednocení Evropy umožňuje její rozšíření i zvětšování evropského trhu práce a vnitřního trhu prostřednictvím zvyšování celkového objemu výroby a spotřeby nových členských států a prostřednictvím vývoje nových produktů a služeb, které jsou konkurenceschopné na světovém trhu. To představuje nebývalou politickou, hospodářskou a sociální výzvu, která přinese užitek celé Evropské unii. Přesto není pochyb o tom, že narozdíl od předchozího vstupu nových členů, způsobil tento zvýšení schodku hospodářského rozvoje a geografický přesun nerovností východním směrem a zkomplikoval situaci z pohledu zaměstnanosti. EU je dále znepokojena několika dalšími důležitými výzvami, identifikovanými při posledních jednáních summitu Evropské rady, které rovněž vyžadují zavedení společných a koordinovaných opatření a akcí. Budoucí politika soudržnosti EU musí napomáhat řešit tyto výzvy a tím tedy napomáhat ke snižování nerovností mezi regiony a podporovat společnost plné zaměstnanosti, rovných příležitostí, sociálního začleňování a soudržnosti, v širším pohledu tedy evropský sociální model. Pro dosažení takové situace musí současná reforma zaručovat ještě větší propojení mezi strukturálními politikami EU a dalšími oblastmi politiky Společenství, stejně jako musí zajistit, že všechny evropské politiky budou zahrnovat klíčové aspekty hospodářské a sociální soudržnosti a zlepšování kvality zaměstnanosti. Navíc je nutné kromě této koordinace politik Společenství sladit i daňové politiky, s cílem předejít jakýmkoli formám sociálního nebo daňového dumpingu. EOK proto považuje jasné odkazy na Lisabonský a Göteborský program v rámci návrhu Komise pro obecné zásady za stěžejní. EOK je přesvědčena, že politika soudržnosti by měla zahrnovat Lisabonské a Göteborské cíle a stát se tak významným prostředkem pro jejich naplnění prostřednictvím národních a regionálních rozvojových programů. 5

http://www.europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_cs.htm

6 http://www.etuc.org/a/1637?var_recherche=%20economic%20and%20social%20cohesion%20policy%20in%20the%20enlarg

[ 83 ]

[ P ř í lo hy ]

2. HLAVNÍ PRVKY REFORMY 2.1. Zaměření na tři cíle Společenství Z hlediska operačních programů hodnotí EOK kladně návrhy Komise na stanovení omezeného přehledu klíčových témat; konkrétně inovace a ekonomika založená na znalostech, životní prostředí a prevence rizik a dostupnost a a služby obecného ekonomického zájmu. Současně je ale nutné, aby bylo v rámci těchto témat přihlédnuto k vytváření nových pracovních příležitostí a regionálnímu rozvoji. Současně, až na výhrady uvedené dále, podporuje EOK zaměření implementace prioritních témat na tři klíčové koncepty: konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropskou teritoriální spolupráci.

2.1.1. Konvergence EOK je přesvědčena, že nejméně rozvinuté regiony v rozšířené Evropě, ty které zaostávají za průměrem Společenství, musí zůstat prioritou, tak jak stanovuje i návrh Komise. Podle EOK by měly do tohoto cíle spadat především ty regiony, jejichž HDP na jednoho obyvatele je pod úrovní 75% průměru celého Společenství. Dále EOK podporuje návrh zajistit dočasnou podporu pro regiony, jejichž HDP na jednoho obyvatele je pod úrovní 75% průměru EU-15 (označované jako “statistický důsledek” rozšíření EU), a které “přes noc” nezbohatly. Stejným způsobem by měla být zaručena dočasná přechodná podpora zemím, které dostávají prostředky z fondu soudržnosti a které budou také postiženy “statistickým důsledkem” rozšíření EU. EOK znovu zdůrazňuje své obavy ohledně předcházení dvourychlostní politiky soudržnosti, přestože uznává, že některé priority se mohou lišit podle toho, zda zahrnují i nejvíce znevýhodněné regiony EU 15 nebo regiony z nových členských zemí. Zatímco rozvoj infrastruktury úspěšně postupoval v zemích EU 15, v nových členských zemích tomu tak nebylo. Musí být tedy nalezena rovnováha mezi do investicemi do infrastruktury a investicemi do lidského kapitálu, ovšem při zamezení roztříštěnosti podpůrných opatření. Současně musí projekty týkající se infrastruktury zahrnovat cíl “zaměstnanosti” a musí být propojeny s politikou lidských zdrojů při zachování prostoru pro anticipaci.

2.1.2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: předvídání a podpora změn Je jasné, že přetrvávání a rozšiřování strukturálních problémů, neočekávaných otřesů, procesů průmyslové restrukturalizace nebo ekonomické diverzifikace a slučování podniků v některých regionech EU vyžaduje zajištění pokračující podpory pro tyto problematické oblasti. EOK věří, že v současné podobě programu může Cíl 2 představovat značné potíže na úrovni implementace. Je velmi složitý a nedostatečně pružný, navíc jsou k dispozici jen omezená - a v některých případech poněkud nespolehlivá – statistická data. Vzhledem ke sloučení současných Cílů 2 a 3 do nového konceptu “regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” je nutné jasně definovat sociální rozměr regionálního rozvoje. Podobně je pro členské státy velmi důležité zajistit vhodné propojení s národními akčními plány pro zaměstnanost a národními akčními plány pro začleňování. EOK vítá Komisí navrhovaný duální přístup, v případě je obě části budou opravdu implementovány ve všech členských zemích. Za prvé, programy regionálního rozvoje by měly regionům pomoci předvídat a řešit ekonomické změny zvyšováním jejich konkurenceschopnosti a atraktivnosti; a za druhé, programy definované na vhodné teritoriální úrovni by měly napomáhat obyvatelům v přípravě na a přizpůsobení se ekonomickým změnám. Přesto pokud se týká způsobilosti regionů, i když je pravdou, že členské státy - v úzké spolupráci s regiony – jsou v nejlepší pozici pro identifikaci oblastí vyžadujících nejvyšší míru podpory, EOK považuje za důležité

[ 84 ]

[ P ř í lo hy ]

upozornit na fakt, že strukturální fondy jsou politikou Společenství, jejíž využití bylo záměrně založeno na určitém počtu společných cílů a principů právě s cílem zabránit její nacionalizaci. Je nezbytné na jedné straně definovat objektivní kritéria způsobilosti a také na druhé straně zabezpečit propojenost a optimální vyvážení mezi třemi zapojenými úrovněmi: evropskou, národní a regionální (zde včetně úrovně místní).

2.1.3. Evropská teritoriální spolupráce EOK vítá skutečnost, že na základě zkušeností získaných z probíhající iniciativy INTERREG navrhla Komise vytvoření nového cíle pro uskutečňování vyvážené a harmonické integrace území Společenství prostřednictvím podpory spolupráce mezi jednotlivými činiteli v přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních aktivitách důležitých pro Společenství. Spolupráce a podpůrná opatření na těchto třech úrovních je opravdu třeba posílit. Pozitivní zkušenosti odborů spojené s akcemi prováděnými 40 Meziregionálními odborovými radami (Meror), navíc i v regionech hraničících s novými členskými státy, ukazuje, že toto je správná cesta. Vzhledem k posunu venkovních hranic EU po jejím rozšíření se posunuly také strukturální problémy, a to směrem do těchto nových regionů. EOK je přesvědčena, že těmto regionům by měla být věnována zvláštní pozornost prostřednictvím úpravy Nového sousedského nástroje, samozřejmě bez snížení pozitivních opatření pro podporu příhraničních oblastí uvnitř EU.

2.2 Brát zřetel na specifické teritoriální charakteristiky EOK je přesvědčena, že nejokrajovější regiony a odlehlé regiony s nízkým osídlením ohrožené možným odlivem obyvatel si zasluhují zvláštní pozornost ze strany EU, sestávající z podpory jak jejich atraktivity, tak i konkurenceschopnosti. Ve stejném smyslu EOK vítá návrh Komise na zvláštní alokace zaměřené na odstraňování specifických potíží nejokrajovějších regionů, a to v rámci cíle “Konvergence”. Stejně důležité je, jak navrhuje Evropská komise, aby jakékoli rozdělení příspěvků pro podporu cíle “regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost” bralo v úvahu specifické problémy spojené s horší dostupností a vzdálením od hlavních trhů, kterým čelí některé ostrovy, horské oblasti a řídce osídlené oblasti. V každém případě musí být jasně stanovena kritéria způsobilosti.

2.3 Zjednodušení: “účinnější systém realizace” EOK podporuje strategický přístup navrhovaný Komisí a především vznik výročního strategického dialogu s evropskými institucemi majícím za cíl hodnocení rozvoje z hlediska strategických priorit a dosažených výsledků. Aby byla EOK v tomto ohledu schopna smysluplně přispívat, je podle jejího názoru nutné, aby evropští sociální partneři byli konzultováni ohledně obecných strategických dokumentů pro politiku soudržnosti. Stejně tak by měli být konzultováni sociální partneři na národní úrovni ohledně národního strategického referenčního rámce, připravovaného jednotlivými členskými státy. Skutečností zůstává, že značná část reformy se týká zjednodušování systému realizace. EOK především vítá návrh Komise zachovat základní principy strukturální politiky Společenství po roce 2006, zejména soustředěnost, programová opatření, přidanou hodnotu a partnerství. EOK dále cítí, že postupy a programy musí být ještě více zjednodušeny a racionalizovány, i když je nutné bezpečně zajistit, že se to nepromítne do kvality podpůrných opatření. Podobně může EOK podpořit návrh Komise zaměřený na větší decentralizaci prostřednictvím přenesení více odpovědnosti na členské státy a regiony při zachování přísných finančních pravidel a za podmínky, že Komise

[ 85 ]

[ P ř í lo hy ]

zaručí soulad s evropskými politikami a cíli a propojení mezi evropskou a národními a regionálními úrovněmi s cílem vyhnout se jakýmkoli rizikům nerovnosti mezi či v rámci členských států. Na závěr je třeba konstatovat, že pokud by navrhovaný systém “jediného fondu” mohl zjednodušit systém realizace, je nezbytné zajistit vyčerpávající pohled a paralely mezi fondy, zejména s cílem vyhnout se jakémukoli dvojitému využívání fondů. Navíc musí pokračovat úsilí zaměřené na integraci implementace fondů.

2.4. Iniciativy Společenství Dosavadní zkušenosti nám ukazují, že iniciativy Společenství hrají nezastupitelnou úlohu v podpoře evropské identity, v prostoru pro možné experimentování a v rozvoji partnerství. Navíc EOK v této souvislosti spatřuje jako neméně důležité prvky spojené s nadnárodním a inovativním charakterem těchto iniciativ. Proto, zároveň se zdůrazněním významu návrhů Komise zaměřených na zajištění rovných příležitostí a nadnárodní spolupráce, je EOK pro zachování iniciativy Společenství EQUAL nebo pro její přímé začlenění pod nový Cíl 2, a to s ohledem na pozitivní výsledky dosažené v rámci podpory rovných příležitostí pro všechny účastníky na trhu práce, který prochází radikálními změnami, a na snahy bojovat proti všem formám diskriminace.

2.5. Princip partnerství EOK je přesvědčena, že partnerský princip je základním principem pro zaručení úspěšné realizace opatření v rámci strukturálních fondů. Měla by být rozvíjena kvalitní partnerství, se zapojením sociálních partnerů do všech fází přípravy a využívání fondů. Podobně by EOK uvítala, kdyby budoucí pravidla strukturálních fondů stanovovala jasně partnerský princip, a nebylo by proto nutné spoléhat se jen na národní pravidla a postupy, jak opět Komise navrhla. Pokud se týká složení monitorovacího výboru, EOK vítá návrh Komise, aby v něm byli zastoupeni sociální partneři. Podobně, pokud jde o Evropský sociální fond, podporuje EOK návrh Komise, aby byla v rámci cíle “Konvergence” nejméně 2% prostředků z ESF vyčleněna na budování kapacit a na aktivity společně realizované sociálními partnery. Současně trvá EOK na tom, aby zde byl jasně a výslovně uveden sociální dialog, v souladu se sdělením Komise “Partnerství pro změnu v rozšířené Evropě – zvyšování příspěvku evropského sociálního dialogu” (COM(2004)5577). EOK nicméně lituje skutečnosti, že dle návrhu Komise je Evropský sociální fond jediným z fondů, do kterého jsou aktivně v rámci jeho evropského výboru zapojeni sociální partneři. Podle názoru EOK takové zapojení představuje důležitou přidanou hodnotu. Proto je nezbytné, aby stejný způsob zapojení byl umožněn i pokud se týká ostatních strukturálních fondů na evropské a národních úrovních. Podobně EOK cítí, že v budoucnu budou muset výroční setkání mezi zástupci Evropské komise a sociálních partnerů obsahovat skutečné konzultace, a trvá na zavedení dalších diskusních fór s členskými státy a Komisí. Sociální partneři musí mít přístup k technické podpoře pro posilování svých kapacit, především pak v nových členských státech, aby se mohli snadněji zapojit do řízení a implementace projektů financovaných ze strukturálních fondů.

7

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2004/com2004_0557en01.pdf

[ 86 ]

[ P ř í lo hy ]

3. FINANČNÍ ZDROJE Je skutečností, že současná úroveň investic ze zdrojů rozpočtu EU je poměrně skromná v porovnání s dosaženými pozitivními výsledky, zejména vzhledem k úrovni zlepšení situace v méně zvýhodněných oblastech a k počátku budování skutečné konvergence. Vzhledem k nárokům členských států na EU a v porovnání s cíli spojenými s rozšiřováním a Lisabonskou a Göteborskou strategií nemohou být zdroje ponechány na současné úrovni. EOK proto zdůrazňuje, že pro zaručení úspěchu je nezbytné dále stupňovat současné úsilí pro podporu růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje méně vyvinutých oblastí. Ve světle Komisí navrhovaného limitu (1.24%), založeného na finančním výhledu pro období 2007-2013, 0,41% prostředků alokovaných na politiku soudržnosti není podle názoru EOK dostatečné pro to, aby EU dosáhla naplnění ambiciózních cílů, stanovených pro probíhající budování Evropy.

[ 87 ]

[ P ř í lo hy ]

ODBORY A EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 20072013

• Hlavní charakteristiky ESF 2007-2013 • Poslání ESF • Rozsah podpory • Programové nástroje • Co je rolí odborů?

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 2007-2013 Hlavní charakteristiky • Silnější integrace s evropskými prioritami v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování • Silnější integrace s cíli EFRR (Evropského fondu pro regionální rozvoj) • Mainstreaming inovativních opatření a nadnárodní spolupráce Pozn.: ESF je třeba používat z hlediska odborů v souladu s: • Novým programem pro celoživotní učení 2007-2013 • 7. programem pro výzkum a rozvoj • Národními, regionálními a evropskými politikami

POSLÁNÍ ESF 1) Posilovat ekonomickou a sociální soudržnost prostřednictvím rozvíjení zaměstnanosti a možností zaměstnávání (množství a kvalita) - Plná zaměstnanost - Kvalita práce a produktivita - Sociální začleňování - Snižování národních, regionálních a místních rozdílů v oblasti zaměstnanosti Směrnice pro politiku zaměstnanosti 2005-2008 Viz Cíle “Vzdělávání a odborná příprava 2010”

INTEGROVANÉ HLAVNÍ SMĚRY PRO RŮST A POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI 2005-2008 A ESF č.17

č.18 č.19

Implementovat politiky zaměstnanosti s cílem dosažení plné zaměstnanosti, zlepšování kvality a produktivity práce a posilování sociální a teritoriální soudržnosti Podporovat celoživotní přístup k práci Zajistit trhy práce, které by podporovaly začleňování uchazečů o práci a

[ 88 ]

[ P ř í lo hy ]

č.20 č.21 č.22 čl.23 čl.24

znevýhodněných osob a zatraktivnění pracovních míst Zlepšit odezvu na potřeby trhu práce Podporovat kombinování flexibility a jistoty pracovních míst a zmírnit segmentaci trhu práce, s přihlédnutím k roli sociálních partnerů Zajistit, aby se mzdy a ostatní náklady práce vyvíjely příznivě pro zaměstnanost Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu Přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům

CÍLE PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU 2010 KVANTITATIVNÍ CÍLE • Snížit úroveň předčasného odchodu ze škol na max. 10% • O 15% zvýšit počet studentů zapsaných v matematických a vědeckotechnologických oborech • Na 85% zvýšit počet mladých lidí ve věku 22 let s dosaženým alespoň středoškolským vzděláním • O 20% snížit počet žáků s 1. a nižší úrovní gramotnosti (dle stupnice PISA) • Na 12.5% zvýšit procento obyvatel ve věku 25 – 64 let zapojených do vzdělávání a odborné přípravy v průběhu 4 týdnů, které předcházely průzkumu “POLITICKÉ” CÍLE • Vytvořit a ověřit evropský kvalifikační rámec, založený na výsledcích vzdělávání Vytvořit a ověřit systém vzdělávacích kreditů • Posílit spolupráci prostřednictvím společného rámce zajišťování kvality ve vzdělávání a odborné přípravě • Podporovat užívání Europassu

ROZSAH PODPORY ESF 2007-2013 Z hlediska cílů Konvergence a Konkurenceschopnost a) Adaptabilita pracovníků a podniků 1) celoživotní učení, přístup ke vzdělávání, především u osob s nízkou kvalifikací či vyššího věku, rozvoj schopností a dovedností, diseminace inf. a komunikačních technologií (ICT) 2) diseminace inovativních metod organizace práce, BOZP, identifikace profesních potřeb (přeřazování, restrukturalizace) b) Zlepšení přístupu k zaměstnání 1) posílení služeb zaměstnanosti 2) aktivní a preventivní opatření pro identifikaci potřeb, odborná příprava, hledání zaměstnání, zakládání podniků a podnikání, starší pracovníci, slaďování pracovního a soukromého života. 3) opatření pro zlepšení přístupu k zaměstnání, delší pracovní život a zaměstnanost, postup žen v zaměstnání a snižování segregace a mzdových nerovností žen 4) opatření na podporu účasti migrantů na zaměstnanosti a jejich integrace, usnadnění mobility pracovníků c) Sociální začlenění a boj proti diskriminaci 1) program pro začleňování do pracovního procesu, vzdělávání a odbornou přípravu znevýhodněných osob a skupin 2) boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce d) Lidský kapitál 1) reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy (zaměstnatelnost, příprava na trh práce, inovace) 2) vytváření sítí mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky e) Partnerství a dohody se sociálními partnery a nevládními organizacemi na národní, regionální, místní a nadnárodní úrovni

[ 89 ]

[ P ř í lo hy ]

ROZSAH POMOCI ESF 2007-2013 Pouze pro cíl Konvergence a) Investice do lidského kapitálu 1) reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy pro znalostní společnost a celoživotní učení 2) zvýšená účast na vzdělávání a celoživotním učení (počet osob s nedokončeným vzděláním, rozdělení předmětů podle pohlaví, kvalita) 3) Lidský kapitál v oblasti výzkumu a inovací (vysoké školy a výzkumné organizace) b) Posilování kapacit a výkonnosti veřejné správy, sociálních partnerů, nevládních organizací pro lepší společnost a správu věcí veřejných 1) studie, statistiky a odborná doporučení pro zlepšení obsahu, monitoring a hodnocení politik a programů 2) specifické vzdělávání pracovníků relevantních organizací státní správy, sociálních partnerů a nevládních organizací.

Pozn. 1: řídící orgán každého operačního programu podporuje náležitou účast sociálních partnerů na opatřeních financovaných z ESF Pozn. 2: čl. 5, bod 3 Nařízení o ESF: přiměřená částka ze zdrojů ESF je přidělena na budování kapacit sociálních partnerů (odborná příprava, vytváření sítí, sociální dialog, zejména co se týče přizpůsobivosti pracovníků a podniků) Pozn. 3: ESF může podporovat nadnárodní a meziregionální opatření (sdílení informací, osvědčené postupy/dobré praxe atd. )

PROGRAMOVÉ NÁSTROJE FONDŮ 1) Strategické směrnice Společenství o soudržnosti 2) Národní strategické referenční rámce (NSRR) (celkový přehled a jednotná strategie pro cíle a fondy) 3) Operační programy (OP) členských států nebo regionu

ESF 2007-2013 – CO JE ROLÍ ODBORŮ? Soustředit se na odborové cíle na nadnárodní, národní, regionální či místní (sektorové a mezikonfederační) úrovni, které odpovídají poslání ESF Využívat prostory pro dialog a možnosti nabízené ESF Šířit co nejvíce tyto znalosti (vzdělávání, informace) mezi odborovými organizacemi a pracovníky

1) Zaměřit se na cíle odpovídající poslání ESF • Přístup ke vzdělávání a celoživotnímu učení • Investice • Organizace práce a času pro odbornou přípravu • Analýza odborných a vzdělávacích potřeb • Validace a uznávání kvalifikací • Inovace ve vzdělávání a odborné přípravě • Propojení se světem práce (stáže, střídání teorie/praxe, učňovství) • Rovnost příležitostí - sociální dialog - “široká” partnerství, především na místní úrovni - vyjednávání o vzdělávání

[ 90 ]

[ P ř í lo hy ]

2) Využívat prostor pro dialog a možnosti nabízené ESF a) Monitorovací výbory - Příprava - Implementace operačních programů - Monitoring (v rámci národních norem) - Hodnocení b) Článek 5.3 nařízení o ESF 3) Rozšiřovat znalosti mezi odborovými organizacemi • Soulad mezi jednotlivými odděleními • Využití informačních a komunikačních technologií (ICT) • Pokusit se zavést mezi „běžné“ odborové vzdělávací programy i modul zaměřený na strukturální fondy 2007-2013 • Posilovat možné nadnárodní aktivity, s využitím sítí CES/ETUI-REHS

ZÁKLADNÍ DOKUMENTY, S NIMIŽ BY SE ODBOROVÍ FUNKCIONÁŘI MĚLI SEZNÁMIT Strategické směrnice Společenství o soudržnosti 2007-2013 Směrnice o politice zaměstnanosti 2005-2008 Text nařízení o ESF na období 2007-2013 Národní strategický referenční rámec (shrnutí) 2007-2013 Národní nebo regionální Operační programy Další národní, regionální, místní programové dokumenty (Pakt, Dohoda, atd. )

Roberto Pettenello CGIL, Italy

[ 91 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 92 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 93 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 94 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 95 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 96 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 97 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 98 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 99 ]

[ P ř í lo hy ]

[ 100 ]

[ P ř í lo hy ]

Dominique Be DG zaměstnanost, Evropská komise

[ 101 ]

[ P ř í lo hy ]

UŽITEČNÉ ODKAZY NA WEBOVÉ STRÁNKY EFS:

http://ec.europa.eu/employment_social/esf/

EUIS:

http://www.etui-rehs.org/education/EU-Information-Service

Progress:

http://ec.europa.eu/employment_social/progress/index_en.htm

[ 102 ]

RESEARCH

ETUI-REHS European Trade Union Institute

Boulevard du Roi Albert II, 5 box 4 B - 1210 Brussels Tel : +32.2.224.04.70 Fax: +32.2.224.05.02 Email: [email protected] http://www.etui-rehs.org/

EDUCATION HEALTH & SAFETY

Evropský Sociální Fond : Příručka pro odbory

Recommend Documents