ČESKOSLOVENSKÁ VEDECKÁ S P O L E Č N O ST PRO M Y K O L O G I I
ACADEMIA/PHAH A
Č E S K Á j
C a a o p ii C s . v ěd eck é s p o le č n o s ti p ro m y k o lo g ii p ro š íř e n í z n a lo s ti h u b p o jt r á n c e v ěd eck é i p r a k tic k é
Ro čn ík \
M Y K O L O G I E
29
Číslo
3
Zá ř í
1975
V y d áv á Cs. v ě d e c k á sp o le čn o st p ro m y k o lo g ii v N a k la d a te ls tv í Č esk o slo v en sk é a k a d e m ie věd V e d o u c í r e d a k t o r : doc. d r. Z deněk U rban, k a n d id á t b io lo g ic k ý ch v ě d R e d a k č n í r a d a : a k a d e m ik Ctibor B lattný, d o k to r z e m ě d ě lsk ý c h věd, u n iv . prof. K arel Cejp, d o k to r b io lo g ick ý ch v ěd , dr. Petr Fragner, M U D r. Josef Herink, dr. František K otlaba, k a n d id á t b io lo g ick ý ch věd, inž. K arel K říž, p ro m . biol. Z deněk Pouzar. Výkonný redaktor: d r. M irko Svrček, k a n d id á t b io lo g ick ý ch věd P řísp ě v k y z a síle jte n a a d re s u v ý k o n n é h o re d a k to ra : 115 79 P r a h a 1, V á c lav sk é n á m . 68, N á ro d n í m u zeu m , te lefo n 26 94 51 —59, lin k a 49.
•
2. se š it v y šel 23. k v ě tn a 1975
OBSAH
i
ř
M. S v r č e k : N ové n e b o m én ě z n á m é d isk o m y cety . I I ..................................................129 Z. U r b a n a J. M a r k o v á - O n d r á č k o v ú : In fe k č n í p o k u sy s P u c c in ia b ro m in a E riks. 2 135 f. J a b l o n s k ý : V liv in te n z ity o sv ě tle n í a jin ý c h ía k to rů p ro s tře d í n a vývoj p lo d n ic P le u ro tu s o stre a tu s (Jacq. ex Fr.) K u m m .........................................................140 M. M u s í l k o v á , V. M u s í l e k a V. Š a š e k : U v o lň o v án í k v asin k o v ý c h sfé ro p la s tii e n z y m a tic k ý m k o m p lex e m z h o u b y L y c o p erd o n p e rla tu m P ers. e x P e rs ..................................................................................................................................................153 J. H e r i n k a F. K o t l a b a : Co je R h od o cy b e x y lo p h ila V a sil’k. a O m p h a lin a lila ceo ro se a Svr. e t K u b .? 157 K. K u b á t : P o ly p o ru s rh iz o p h ilu s P a t. v Č esk ém s t ř e d o h o ř í ...................................167 G, J u h á s o v á a P. H r u b í k : N á h le u sy c h a n ie zim o zelen éh o d u b a Q u ercu s tu r n e ri cv. „ P s e u d o tu rn e ri“ ..................................................................................................... 171 R. K r e j z o v á : M o rfo lo g ie a ta x o n o m ie d ru h u C o n id io b o lu s corom atus (C ostantin) S rin iv a s a n e t T h iru m a la c h a r ( 1 9 6 4 ) ................................................................... 174 Z. H u b á l e k : S ířen í h u b čeledi C h a e to m ia c e a e v o ln ě ž ijíc ím i p tá k y . III. P o z n á m k y o m e c h a n ism e ch š í ř e n í ...................................................................................... 179 K. D r b a l , P. K a l a č , A. S e f 1 o v á a J. S e f l : O b sah m ěd i v n ě k te rý c h d ru z íc h je d lý c h h u b ....................................................................................................................184 P. L i z o ň : P a ťd e sia tin y A u re la D e r m e k a ...............................................................................187 V. Š a š e k : P h D r. e t R N D r. G e rh a rd F ä r b e r - 75 l e t ................................................ 189 F. K o t l a b a : Z e m ře la H a n a P o n d ě líč k o v a (1934 —1 9 7 5 ) ..................................... 190 Referáty o literatuře: S vrček , str. 192). Přílohy:
černobílé
J. K u b íčk a , V yšší h o u b y P o říč k a n./S áz. (M.
tabule:
V II. a V III. P le u ro tu s o s tre a tu s (Jacq . ex Fr.) K um m . IX . C o n id io b o lu s c o ro n a tu s (Cost.) S rin . et T h ir. X. R u tstro e m ia irid is -a p h y lla e S v rč e k
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O ST R E A T U S
* *»'
' f * ^*^7 1
iB P ^ ^ * .¿ 7 * B T 1 - * s k ' T. -
K
;g K * p
V II.
4 '.
• ^
^
B
h
:< * * '.
' ..
¿ M
H fe ^
■
'>■*•■ t, *
“' *
■' W l J h |
f * / ;- | H
- **» -ímH ^IP H H P II^^^.
1. P leu ro tu s o strea tu s. — F ru c h tk ö rp e i d es A u ste rn se itlin g s, a n g e w a c h se n b ei u n z u re ic h e n d e m L u ftw e c h se l im Z u c h tra u m . 2. P leu ro tu s o strea tu s. — P rim o rd ie n des A u ste rn se itlin g s g e b ild e t im D u n k e l (soge n a n n te D u n k elfo rm e n ).
'
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O S T R E A T U S
...
V III.
BP”
y a
&s B f JH
&
j
.
Bik.
JW ^ V
|
■ j |e &
lO
v
1. P leu ro tu s ostrea tu s. — E in flu ss d e r B e lic h tu n g sin te n s itä te n a u f d ie L ä n g e d e r S tiele d e r F ru c h tk ö rp e r (in L ux).
K R E JZ O V'Á: C O N ID IO B O L U S C O R O N A TU S
* .* W
^
IX .
..
? a áĚik3mSĚMSĚMí&¡*J a 3 ^
50*i m
I
C on id io b o lu s coro n a tu s (Cost.) S rin iv . et T h iru m . 1. F o rm in g conidia, m a tu re co n id ia o n co n id io p h o res, fo rm a tio n of se c o n d a ry co n id ia. — 2. T e rtia ry a n d q u a te rn a ry co n id ia. — 3. C o n id ia a n d v illo se conidia. E m b e d d ed in C olley’s m ed iu m .
SV R C E K : N EW OR LESS K N O W N D ISC O M Y TES. II.
X.
i
■ &
i,
->,i, ^ .
R u tstro e m ia irid is-a p h y lla e S v rček . — A p o th e c ia on leav es of Iris a p h y lla su b sp . bo hém ica. C e n tra l B o h em ia, S rb sk o n e a r B ero u n , 10. VI. 1967 leg. J. K u b íč k a et M. Svrček.
Č ESK Á M YKOLOGIE ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO M YKOLOGII ROČNÍK 29
1975
/
SEŠIT 3
Ne w or less known Discom ycetes. II. N o v é nebo m én ě zn ám é d isk o m y cety . II. Mirko S v rč e k T h e a u th o r d e scrib es th r e e n e w sp ecies o f D isco m ycetes (C iboriopsis g em m ig era , R u tstro e m ia irid is-a p h y lla e , H y m e n o sc y p h u s syringaecolor) a n d o ne gen u s (P a ra scu tellin ia ) o n th e g ro u n d of c o lle c tio n s fro m B o h em ia.
A u to r p o p is u je tř i n o v é d ru h y d isk o m y ce tů (C iboriopsis g em m ig era , R u t stro em ia irid is-a p h y lla e , H y m e n o sc y p h u s syrin g a eco lo r) a je d e n n o v ý rod (P a ra scu tellin ia ) n a z á k la d ě m a te riá lu z C ech.
P ara sc u te llin ia gen. nov. G enus Scutcllin ia e (Cooke) Lam b, em end. Le G al sim ilis, sed pilis p a rte basali non rad ican tib u s, non fu rcatis, e cellulis superficialibus excipuli orientibus, discrepat. S p o rae g u ttu la ta e , tu n ic a laevi. Species ty p ica gen eris: Lachnea violacea Velen. Species ad h u c ú n ica: P arascutellinia violacea (Velen.) comb. nov. B asionym um : Lachnea violacea V elenovský, Mon. Disc. Boh. p. 309, 1934. T he o u tsta n d in g c h a ra c ters fo r th e genus Scutellinia (Cooke) Lam b, em end. Le G al a re th e ro o tin g hairs, o rig in atin g deep w ith in th e tissu e of th e excipulum . T hey h a v e th e base u su ally d istin ctly fo rk ed and deeply bu ried in th e ectal excipulum . T hey a re usually th ick-w alled, d ark reddish brow n, eyelash-like, stiff an d acum inate. V elenovský (1934) described u n d e r th e n am e Lachnea violacea. Velen, (typus PRM 151431) a species w ith su p erficial h a irs only, w ith o u t th e fo rked base, rela tiv e ly light-colored, th in n e r w alled (1—1,5 ^m ). T hese h a irs h av e th e base distin ctly sw ollen, bulbous en larg ed in to globose or ellipsoid cell. T hey are p lu risep tate, slender, sim ple o r ra re ly divided in tw o u n eq u ally long arm s and cover th e receptacle singly o r in sm all fascicles. The spores of m ost species of S cu tellin ia (if n o t all) a re com m only covered by v arious kin d s of spore o rn am en ts; th e spores of P arascutellinia violacea are p erfectly sm ooth even u n d er th e o il im m ersio n lease. T hey a re filled w ith 2 —3 u n eq u ally large oil globules and u su ally w ith n u m ero u s sm all droplets. P. violacea is alread y m aeroscopically a conspicuous species by th e specific b rig th carm in e-red tin t o í disc often w ith a d istin ct p u rp le tin g e (but n e v e r p u re violet). T he dried disc is carm in erose to w h itish , w ith a w h ite p ru in e (delicately w h ite pruinose). No o th e r Scutellinia stu d ied by m e has such a colouring. T he pilosity of th e receptacle is re la tiv e ly sh o rt an d delicate, b u t dense, b ro w n to obscure b ro w n colored. A ccording to th e o rig in al description, H um aría carneo-sanguinea Fuckel (1870) seem s to be so m ew h at sim ila r b u t th e color of th e disc is described as 129
!
jí | |
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
“c a m e o -sa n g u in eu s“ and th e spores “20X10 pm “. T he ty p e m a te ria l of F u ckel’s species is ab sen t in h e rb a riu m G enève. R eh m ’s (1896) description of th is species is based on th e a u th e n tic m a te ria l fro m F u ck el’s exsiccati F u n g i rh e n a n i No. 2288 w hich w as not a t m y disposal. P a rap h y ses of P arascutellinia violacea a re filled w ith carotenoid pigm ents
m
I
■
^
p
i
^
_
1. — 1. Ciboriopsis gemmigera S v rček . A p o th e cia , m a rg in a l h y p h a e (w ith g ra n u le s of p ig m en t), glo b o se e x c ip u la r cells, p a ra p h y s e s a n d ascu s, to p s o f tw o a sci, a s c o sp o res. — 2. R u tstro e m ia irid is-a p h y lla e S v rček . T o p s o f tw o asci, æ c u s a n d p a r a physes, ascospores, h y p h a e of e x c ip u lu m , a p o th e c ia (rig h t tw o on sectio n ). M. S v rč e k del.
SV R C E K : N EW OR L ESS K N O W N D ISC O M Y C ETES. II.
I
an d a re g reen o r y ellow -green w ith iodine. P. violacea c e rtain ly belongs to th e ra re fu n g i; d u rin g th e 30 y ears of m y D iscom ycetes-studies I founded it only th re e tim es. In Bohem ia, it w as collected by m e in th e valley of th e stre a m V ůznice n e a r N ižbor (Svrček 1948), 2. X. 1948, an d on th e b a n k of a brook on sandy-loam y, n a k ed soil u n d e r w illow s n e a r P odm rač (Čerčany), 6. IX. 1959. In M oravia, I collected it d u rin g a com m on excursion w ith M r. Alois V ág n er n e a r O b řan y (Brno) u n d e r sim ilar conditions at a riv u le t ru n n in g fro m th e v alley “T ésnohlidkovo ú d o lí” and flow ing into the riv e r S vitava, u n d e r sh ru b s of w illow s too.
■ I I
I 1|
Ciboriopsis gem m igera spec. nov. A pothecia 1—1,5 m m diam ., so litaria, su b stra to non m u ta to (nec stro m atizato nec d iv erse colorato) in sid en tia, longe stip itata , disco m ox piano, h au d m a rginato, p allid e ochraceo vel pallide isabellino, v u ln e ra to fuscello, stip ite 1,5— 2,5 m m longo, 0,2—0,3 m m crasso, p raesertim p a rte basali pallide fuscello, toto alb id e su b tilite r p ruinoso; recep tacu lu m concolor, laeve, su b tilite r p ru inosum . E xcip u lu m te x tu ra globulosa, e cellulis 7—10 um diam ., te n u ite r tun icatis vel p a rie tib u s le v ite r in crassatis (usque ad 1 pm ), hyalinis, stra to pallide fuscis; p ra e se rtim p a rte m arg in ali excipuli cellulae m inores, 5—9 p m diam., pallid e fuscae adsunt. M argo excipuli h y p h is cylindraceis, 25—35X 4—5 :<m, apice obtusis, te n u ite r tu n icatis, hyalinis, g ran u lis am orphis luteo-coloratis, usque ad 10 ,um m agnis p igm ento e x tra c e llu lari in stru ctis. Asci 80 —95X6,5 —8,5 fim , cylindracei, basi b re v ite r stip itati, apice obtusi distin c te q u e in crassati (usque ad 2,6 pm), poro apicali am yloideo; asci octospori, sporis m onostichis. P a rap h y ses p a rte in fe rio ri 0,8—1,7 «m crassae, su rsu m sensim 2,5—4 p m d ilatatae, rectae, obtusae, h yalinae. A scosporae 10—12X 4—6 pm , ovoideae vel in a e q u a lite r fusoideae, saepe v ald e asym etricae, form a adm odum variab ili, polis acutis vel obtusis, te n u ite r tu n icatae, eg u ttu latae, unicellulares, hyalinae. H H a b. A d gem m as C arpini betuli an n o p ra e te riti ad te rra m iacentes. L o c a l i t a s t y p i : B ohem ia centralis, S rbsko prope Beroun, in valle riv u li B ubovický potok dieto, in carp in etis solo calcareo, duobus locis, ra re , 8. V. 1970 leg. M. Svrček (typus, PRM ). R. W. G. D ennis (1962) created th e genus Ciboriopsis fo r some species of th e fam ily Sclerotiniaceae allied to Ciboria Fuckel b u t w ith o u t a sclerotium or a basal stro m a. T he ectal excipulum is typically form ed of isodiam etric globose cells (te x tu ra globulosa) as in Ciboria b u t th e apothecia do not arise from stro m atized o r b lackened p atches of host tissues. All know n species occur on leaves or h erb s m ain ly in tro p ics and in N o rth A m erica. T he described species is h ith e rto th e only m em b er of th is genus in Czechoslovakia. Rutstroemia iridis-aphyllae spec. nov.
I I ■ I
H H H
H «j H 9 H H I H H H H H ■ |8 | H
A pothecia 2 - 4 m m alta, 2—2.5 m m lata, prim o an g u ste am phoracea, sem per a ltio r q u am latio r, p a rte su p erio ři an g u stato -constricta, denuo dilatata. anguste te n u ite r a lb id o -m arg in ata, Integ ra, disco p ro fu n d e concavo usque in fu n d ib u liform i, albo-pruinoso, to ta pallide c a rn e o -b ru n n ea [colore M yriosclerotiniam cu rreya n a m (Berk, in C urr.) B uchw ald in m entem revocantia], ex tu s pallidiora, p ra e se rtim p arto in fe rio ri dense b re v ite rq u e albo-pubescentia; consistentia
«| H H H H
131
_________j g
j g
g
.......................................
J
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
apothecii s a t firm a, coriaceo-eam osa. A pothecia so lita ria vel sp arse gregaria, solum basi a n g u sta ta in m aculis n ig ris parv is striifo rm ib u s stro m a te p a ru m conspecto in sup erficie ío lio ru m Iridis insidentia. E xcipulum m ed u llaq u e solum h y phis longe cylindraceis, 9—11 um crassis, s tra to pallide fuscellis, te n u ite r tu n icatis, flexuosis ram osisque, rem o te sep tatis saepeque constrictis, nudis, in stru ctu m . Asci 180—200X 11—13 um, cylindracei, basi sensim stip ita ti, apice obtusi in crassatiq u e, poro apicali h a u d am yloideo denique la te a p erto fim b riato q u e m arg in ato ; asci octospori, sporis m onostichis. P a ra p h y se s 2—3,5 um crassae, sep tatae, hyalinae, apice h a u d incrassatae, subrectae, n o n n u m q u am ram osae, in tu s granulosae. A scosporae 14 —1 7 X 6 —7 um , oblongo-ellipsoideae, asym etricae, subreniform es, polis obtusis, te n u ite r tu n ic atae , uniceliulares, h yalinae, in tu s polis am bobus nebuloso instructis. H a b. A d folia em o rtu a Iridis aphyllae ssp. bohem icae. L o c a l i t a s t y p i : B ohem ia centralis, S rbsko prope Beroun, sub cacum ine m ontis D outnáč dieto, locis stepposis ad m arg in em Q uerco-pubescentis, solo calcareo, 10. VI. 1967 leg. J. K ub íčk a e t M. Svrček (typus, PRM 774656). H ym en o scyp h u s n igrom aculatus E arle and B o tryo tin ia convoluta (D rayton) W hetzel, also on leaves of Iris spp., a re en tire ly d iffe re n t. The form of th e apothecia of R u tstro em ia iridis-aphyllae is v ery c h aracteristic and h a rd ly sim ila r to th e o th e r species. O nly w ith som e h esitatio n I describe th is n e w species u n d e r th e gen eric n am e R utstroem ia. It is ev id en t th a t its taxonom ic position seem s to be som ew hat obscure w h a t is due to th e d iffere n t in te r p re ta tio n of th e m en tio n ed genus. (D um ont 1972, D um ont et K o rf 1971, W hite 1941). B ut it is d ifficu lt to find a m o re ad eq u ate genus for it. I observed no conidial states. H y m en o scy p h u s sy rin g a e e o lo r spec. nov.
A pothecia 1 —1,3 m m diam ., so litaria, stip itata, disco p rim o ooncavo denique subplano, an g u ste acu teq u e m arg in ato, pallide lilacino, v u ln era to im m ulabili, ae ta te pallid e griseo, s tip ite aequilongo vel p au lu m longiore, 250—300 ^m crasso, cylindraceo, basi n o n n u m q u am clav ato -d ilatato , su perficie toto sat dense b revissim eque albo-puberulo, su b stra to colore non m u la to insidente. E xcipulum te x tu ra p rism ática, cellulis hyalinis, te n u ite r tu n icatis, m arg in alib u s 7—14X 5—9 ¡urn, ceteris m aioribus, p a rte basali excipuli m axim is, usque ad 35X25 um ; te x tu ra stip itis sim ilis, in su p erficie cum cellulis num erosis cylindraceis, coniform ibus vel clavatis, irre g u larib u s, 2—3 cellularibus, apice an g u sta tis vel dilatatis, 25—35 i«m longis, 5—14 u« m crasis, p a rte basali pleru m q u e inflatis. Asci 100—110X 9—10 ,(im, cylindracei, b re v ite r stip itati, apice obtusi in cra s satiq u e (1,7—2,5 ftm), poro am yloideo, octospori (nonnum quam ta n tu m sporae 6 fo rm a ta e sunt), sporis p ro p a rte distichis. P arap h y ses 2—2,5 «m, apice p a ru m d ila ta ta e (3—3,5 i«m), h yalinae, rectae. A scosporae (21—)25—29X (4,5—)6—7 ¿am, fo rm a variab ili, p le ru m q u e longe cy lindraceae vel fusoideo-cylindraceae, rectae vel polo uno obtuso, a lte ro an g u stato vel acuto, n o n n u m q u am curvato, bicellulares, m edio septa d istin cta in stru c ta e saepeque fo rtite r constrictae, te n u ite r tu n icatae, hyalinae. II a b. A d folia p ú trid a ad te rra m deiecta Fagi sylvaticae. L o c a l i t a s t y p i : Bohem ia, m ontes Š um ava (G abreta), in silva v irgínea „B oubínský p ra le s“ dicta, 7. X. 1973 leg. J. K ubíčka (typus, PRM). 132
SV R C E K : N EW OR L ESS K N O W N D ISC O M Y C ETES. II.
Í
*
!
’^
f
r
k
V
/
i
C
^
/
f
)
t
i
I
\ \ \
j
0
t
n
u
^
^
O
M
y
l i
-
d
^
^
2. — 1. H y m e n o sc y p h u s syrin g a eco lo r S v rček . A p o th ecia , su p e rfic ia l cells of stip e , cells of s tip e a n d p a r t of e x c ip u lu m , to p s of tw o asci, asco sp o res. — 2. P a ra sc u te l linia violacea (V elen.) S v rček . B a se of h a ir, tw o sim p le h a irs, one d iv id ed h air.
M. Svrček del.
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
T he ascospore ch aracters of th is species as w ell as th e colour a re m ark ed ly d iffe re n t fro m o th e r foliicolous H ym en o scyp h u s-sp eá es. REFERENCES D e n n i s R. W. G. (1962): N ew o r in te re s tin g B ritis h H elo tiale s. K e w B u ll. 1 6 : 3 1 7 -3 2 7 . D u m o n t K . P. (1972): S c le ro tin ia c e a e III. T h e g e n e ric n a m e s P o c u lu m , C a ly c in a a n d L an zia. M ycologia 6 4 :9 1 1 —915. D u m o n t K. P. et K o r f R. P. (1971): S c le ro tin ia c e a e I. G e n e ric n o m e n c la tu re . M ycologia 63 :157 —168. F u c k e l L. (1870): S y m b o lae m y cologicae. B e iträ g e z u r K e n n tn is d e r R h e in isc h e n P ilzen . J a h rb . nass. V er. N a tu rk . 23 —24 : 1 —459. R e h m H. (1887 —1896): D ie P ilz e D e u tsc h la n d s, O e ste rre ic h s u n d d e r Schw eiz. A sco m y ceten : H y ste ria c e e n u n d D iscom yceten. R a b e n h o rs t's K ry p to g a m e n flo ra D eu tsch i., O este rr., S ch w eiz 1 (3) : 1—1275. S v r č e k M. (1948): B o h e m ia n sp ecies of P e z iz a c e a e su b f. L ach n e o id ea e . Sbor. n á r. M us. P r a h a 4 B (6) : 1 - 9 5 . S v r č e k M. (1974): N ew o r less k n o w n D iscom ycetes. I. Ces. M ykol. 28 (3): 129 —137. W h i t e W. L. (1941): A m o n o g ra p h of th e g en u s R u tstro e m ia (D iscom ycetes). L loy dia 4 : 153 -2 4 0 . A d d ress of th e a u th o r: D r. M irk o S v rč e k CSc., S ectio m ycologica, N á ro d n í m u zeu m — P říro d o v ě d e c k é m u zeu m , V ác lav sk é n á m . 68, 115 79 P r a h a 1.
134
Inoculation experim ents w ith Puccinia bromina Eriks. 2 In fek čn í p ok u sy s P u ccin ia brom ina Eriks. 2. Z. U rb a n a n d J. M a r k o rá -O n d rá č k o v á 1) In o c u la tio n e x p e rim e n ts w ith u re d io sp o re s of P u ccin ia b ro m in a E riks, v ar. b ro m in a fro m B ro m us ste rilis d id n o t g iv e p o sitiv e re s u lts . In o c u la tio n s w e re m a d e on som e B ro m u s species, E ly trig ia rep en s, A v e n a sativa , H o rd e u m vu lg a re a n d T r itic u m a e stiv u m . In th e fu tu re m o re a tte n tio n sh o u ld be p a id to th e q u a n tita tiv e m o rp h o lo g ic a n a ly s is of th e C zech o slo v ak ru s t p o p u la tio n s. A ecio sp o res co lle c te d in S lo v a k ia o n S y m p h y tu m co rd a tu m a n d S. tu b e r o su m g av e m id d le re s is ta n t u p to h ig h su s c e p tib le re a c tio n ty p e s on B ro m u s ere c tu s a n d B. ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii. U re d io sp o re m o rp h o lo g y m a tc h e s P u ccin ia b ro m in a v a r. p a u cip o ra U rb a n . N ew e x p e rim e n ta lly p ro v e d h o sts a re : S y m p h y tu m co rd a tu m a n d B ro m u s erectus.
H
Ml
U re d io sp o ry P u ccin ia b ro m in a E rik s, v a r. b ro m in a s e b ra n é n a B ro m u s ste rilis n e d a ly p o sitiv n í v ý sle d k y po o čk o v á n í n a n ě k te ré d ru h y r. B ro m u s, E ly trig ia rep en s, A v e n a sa tiva , H o rd e u m v u lg a re a T ritic u m a e stiv u m . V b u d o u cn o sti je tř e b a v ě n o v a t v íce p o zo rn o sti k v a n tita tiv n ě m o rfo lo g ick é a n a lýze d o m ácích p o p u la c í rzi. In fe k č n í p o k u sy s a e c io sp o ra m i s b íra n ý m i n a S y m p h y tu m c o rd a tu m a S. tu b e r o su m n a S lo v en sk u v y ú stily v e stře d n ě odolný až vysoce n á c h y ln ý ty p re a k c e n a B ro m u s e rectu s a B. ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii. Z ísk a n é u re d io sp o ry sv ě d čí o tom , že se je d n á o P uccinia b ro m in a v a r. p a u cip o ra U rb a n . J a k o noví, p o k u sn ě p o tv rz e n í h o stite lé b y li sta n o v e n i: S y m p h y tu m c o rd a tu m a B ro m u s erectus.
■
T he ru s t species Puccinia brom ina E riks, in C en tral E urope and S. N orw ay is a com plex species of tw o v arieties: P. brom ina var. brom ina and P. brom ina var. paucipora U rban. T he first m en tio n ed v a rie ty v ery pro b ab ly lives w ith o u t host a lte rn a tio n w h ereas var. paucipora is obligatorily heteroecious parasitizin g in th e m onocaryotic phase P ulm onaria officinalis subsp. obscura (Dum.) M urb., S y m p h y tu m o fficin a le L. an d S. tu b ero su m L. (see U rb an 1966, 1967, U rban and G ja e ru m 1968). T his com plex ru st species needs m ore th o ro u g h studies. H ere w e publish th e resu lts of in oculations m ad e in 1973 and 1974. Material
and
methods
||
9 || M 9 ||
¡H
1) In o c u la tio n s w ith u re d io sp o re s w e re m a d e on J u n e 27, 1974 w ith sp o res fro m B ro m u s ste rilis L. sa m p le d in C n lu m a n d S rb sk o n e a r B e ro u n on M ay 23 a n d J u n e 25, 1974. S eed lin g p la n ts (3—6 le a f blad es) of fo llo w in g ho sts w e re in o c u la te d : B ro m u s erectu s H uds.. B. ere c tu s v a r. h a c k e lii B o rb as, B. m o llis L., B. ra m o su s H uds. su b sp . b e n e k e n ii (Lge.) T rim .. A v e n a sa tiva L. cv. T iger, H o rd e u m vu lg a re L. cv. M ád ru , T r itic u m a e s tiv u m L. cv. F a k ir. F o r in o c u la tin g E ly trig ia re p e n s (L.) D esv. a p la n t w a s tr a n s fe r re d fro m M iro šo v ice n e a r P r a h a in to th e B o tan ic g a rd en . F in a l o b se rv a tio n of re s u lts w as on J u ly 16, 1974. 2) In e x p e rim e n ts w ith aec io sp o re s fo llo w in g m a te ria l w a s u se d : a) In 1973 aecio sp o re s fro m S y m p h y tu m c o rd a tu m W. e t K. co llected in th e C erch o v M o u n ta in s (E. S lo v ak ia) o n th e S. slo p es of L y sá m assiv e in th e c o m m u n ity of B ro m u s ra m o su s su b sp . b en e k e n ii, 30. 5. 1973, leg. U rb a n (A ); in th e sa m e m assiv e b u t in th e v alley , 30. 5. 1973. leg. Z. R o u b ík o v á (B). O n J u n e 7, se ed lin g p la n ts (3—6 le a f blades) of fo llo w in g h o sts w e re in o c u la te d : B ro m u s erectu s. B e rectu s v a r. h a ckelii. B. m o llis, B. m o n o c la d u s Dom., B. ram osus su b sp . b en e k e n ii, B. te c to ru m L. P la n ts re m a in e d u n d e r p la stic u n til J u n e . 11. F in a l o b se rv a tio n on Ju n e , 22. b) In 1974 aecio sp o re s fro m S y m p h y tu m tu b e r o su m L. co llec ted in th e V elká F a tr a M o u n ta in s in th e v alley b e tw e e n Dol. H a rm a n e c a n d P a n sk ý salaš, 7. 6. 1974, ‘) C h a ir of B otany , C h a rle s ’ U n iv e rsity , L28 01 P ra h a 2, B e n á tsk á 2
9 8 9 9 9 m
9
.fg ! || §1 ■ ||
135
'■
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 leg. J. O n d rá č k o v á . O n J u n e 11, se e d lin g p la n ts (3—6 le a f b lad es) of fo llo w in g h o sts w e re in o c u la te d : B ro m u s erectu s, B. e rec tu s v a r. h a ck e lii, B. m o n o cla d u s, B. ra m o su s subsp. b en e k en ii, B. te c to ru m , A v e n a sa tiv a cv. T ig er, H o rd e u m v u lg a re cv. M á d ru , Secale cereale cv. P e tk u s e r. F o r in o c u la tin g E ly trig ia re p e n s a p la n t w a s tr a n s fe r re d fro m M irošovice n e a r P r a h a in to th e B o ta n ic g a rd e n . O b se rv a tio n s w e re m a d e on J u n e 27 (found u re d ia on B. ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii) a n d o n Ju ly , 15. O rig in of p la n ts : B ro m u s e re c tu s-M otol n e a r P r a h a ; B. ere c tu s v a r. h a c k e liiP a v lo v sk é k o p c e ; B. m o llis-S liv n o n e a r P r a h a ; B. m o n o e la d u s-O k rú h lo n e a r R a d v a ň ; B. ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii-K a rlš te jn n e a r B e ro u n ; B. te c to r u m -S liv n o a n d S rb sk o ; seeds of cro p s o rig in a te d fro m th e P la n t P ro te c tio n In s titu te , R u zy n ě. In 1973 th e p la n ts w e re g ro w n in th e la b o ra to ry w h e re a s in 1974 o n th e b e d in th e B o tan ic g a rd e n . F o r in o c u la tio n a w a te r su s p e n sio n of sp o re s w a s u se d ; th e n in o c u la te d p la n ts re m a in e d u n d e r p la s tic sack s fo r a b o u t 24 h o u rs. R e a c tio n ty p e scale w a s p u b lish e d p re v io u sly (O n d rá čk o v á a n d U rb a n 1972). R esults T ab . 1 In o c u la tio n s w ith u re d io sp o re s fro m B ro m u s ste rilis in 1974 B ro m u s e re ctu s B ro m u s erectu s v a r. h a c k e lii B ro m u s m o llis B ro m u s ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii B ro m u s te c to ru m (Srbsko) E ly trig ia re p en s A v e n a s a tiv a cv. T ig e r A v e n a sa tiv a cv. T ig e r A v e n a s a tiv a cv. T ig e r H o rd e u m vu lg a re cv. M á d ru T ritic u m a e stiv u m cv. F a k ir
0, 0; 0; (0;)1) 0. O,2) 0, 0, 0, 0,2) (0;)3)
*) n ecro se s of u n c e rta in o rig in 2) sim u lta n e o u sly stro n g ly a tta c k e d b y p o w d e ry m ild ew 3) sim u lta n e o u sly a tta c k e d by a p h id e s ; th u s th e o rig in of n ecro se s w a s n o t q u ite ce rta in . M ost h o st p la n ts u sed in th e e x p e rim e n t w e re w ith o u t sign of in fe ctio n . C h lo ro tic sp o ts w e re o b serv ed on B ro m u s e rectu s v a r. h a c k e lii, B. m o llis, (B. ra m o su s su b sp . b en eken ii) a n d p a rtly also o n w h e a t, v e ry p ro b a b ly d u e to su b in fec tio n .
T he reactio n ty p e on B ro m u s erectus and B. ram osus subsp. ben eken ii varied fro m m iddle to high susceptible; b oth p la n t species belong to th e subgenus Zerna. B ro m u s m ollis w as p erh ap s high re sistan t. T he m icroscopic analysis of u red ia gave evidence th a t aecia belonged to Puccinia brom ina var. pauci pora: B ro m u s erectus (S y m p h y tu m cordatum ): 30—34.5X25—31.25 «m (n = 21), w all 2 pm thick, spines 2.5—3 ¡¡m a p a rt; (4)5—6(7) germ pores. (S y m p h y tu m tubero su m ): 32—36.25X26.25—30 pm (n = 16), w all 2 thick, spines 2.5—3 p m a p a rt; 5—6 germ pores. Teliospores 41.25—53.75X 17.5—19X X 1 4 -1 8 pm (n = 4). B ro m u s erectus var. hackelii (S. tuberosum ): 29—32.5X25—31,25 pm , (n = = 15), w all 2 p m th ick , spines 2.5—3.5 pm ; 5—6 germ pores. B ro m u s ram osus subsp. ben eken ii (S. co rdatum A): 30—36.25(37)X25—29,5 pm (n = 11), w all 2 pm thick, spines 2,5—3(3,5) p m a p a rt; 5—6 germ pores. 136
U R B A N ET M A R K O V Á -O N D R Á C K O V Á : IN O C U L A T IO N E X P E R IM E N T S . 2. T ab. 2 In o c u la tio n s w ith a e c io sp o re s fro m S y m p h y tu m co rd a tu m (1973) a n d S. tu b e ro su m (1974)
S. co rd a tu m inocul. A B ro m u s erectu s B ro m u s erectu s v a r. h a c k e lii B ro m u s m o llis B ro m u s m o n o cla d u s B ro m u s ra m o su s sub sp . b e n e k e n ii B ro m u s te c to ru m E lytrig ia rep en s A r e n a sa tiv a cv. T ig e r H o rd eu m v u lg a re cv. M á d ru Seca le cereale cv. P e tk u s e r T r itic u m a e s tiv u m cv. F a k ir
0, 0, 0, 0, 3 0, — — — — —
tu b e ro su m 1974
inocul. B 2—3 1—2 (0;) 0, 3 0, — — — — —
l 1) 3—4 (0;) 0, 3—42)
0, 0, 0, 0,3) 0,4) 0,
*) one h a lf-o p e n e d a d a x ia l u re d iu m on n e c ro tic tissu e, n e a r y o u n g te liu m a n d som e o th e r y o u n g te lia f u r th e r on d ry leaf. 2) u re d ia firs t o b se rv ed on J u n e 27. 3) o ne u re d iu m of P u ccin ia h o rd ei O tth , stro n g ly a tta c k e d by p o w d e ry m ild ew . 4) P u ccin ia re có n d ita R ob. ex D esm . p re s e n t, ty p of re a c tio n 3—4.
— B: 32.5—37.5X28.75—33.75 ¡¡m (n = 10), w all 2 ¿¡m thick, spines 2.5—3 jum ap a rt; 5—6 germ pores. (S. tu b ero su m ): 30—35X 27.5—31.25 ^m (n = 24), w all 2 ^ m thick, spines 2.5—3.5 um a p a rt; (4)5—6(7) germ pores. In th e m iddle of Ju ly telia w ere present. (A ccording to o u r o b serv atio n s th e ru st species found on Secale cereale is Puccinia recóndita: uredio sp o res 27.5—32.5X22.5—27 um (n = 15), w all 2 «m thick, b row nish, d a rk e r th e n in uredio sp o res in B rom us, spines 2—3 ^ m ap art, m in u te, cca. 1(1.5) ¿¡m long (on B ro m u s 1.5 um long); (5)6—8 germ pores a p p ro x im a te ly in tw o levels (n = 71). On H ordeum vulgare Puccinia hordei w as sta te d : uredio sp o res 28.75—33.75X25—28.75 ^ m (n = 20), w all 2 pm thick, yellow ish b row nish, spines very fine, h a rd ly 1 ¡um long, 1.75 —2 —2.5 um ap a rt; (7)9—10 germ pores.) Discussion E x p erim en ts w ith uredio sp o res of Puccinia brom ina var. b ro m in a 1) are of an in fo rm a tiv e ch aracter. T he specialization of th e dicary o p h y te w as tre a te d be Bean, B rian an d B rooks (1954) w h e re also e arlie r lite ra tu re is counted. A ccording to E riksson (1899) Puccinia brom ina var. brom ina does n o t infect Secale cereale an d th e genus B ro m u s is im m u n e ag ainst P. recóndita (Hasseb ra u k 1932, G uyot an d M assenot 1958). T hus w e suggest th a t th e re are not practical reasons in o u r co u n try fo r contin uing infection exp erim en ts b u t f) L e cto ty p e of th is sp ecies (E rik sso n , F. p a ra s it. S can d . 424) is p re s e rv e d in N a tu rh is to ris k a R ik sm u se e t, S to c k h o lm (see U rb a n , J a n u a r y 1967) a n d n o t in P U R how s ta te d by K a u fm a n n (S e p te m b e r 1967).
137
H
■
■
|H
■
H
C ESK Á M Y K O L O G IE 29 (3) 1975
th a t m ore im p o rta n t should be a q u a n tita tiv e m orphologic analysis of our pop u latio n of th e ru st. T he firs t studies w ith Puccinia brom ina v ar. paucipora w e re carried by G au m an n (1941; see U rb an 1966, 1967) a n d by U rb an an d G jaeru m (1968). F o r m onocaryotic p h ase follow ing hosts w e re state d : P ulm onaria officinalis L. subsp. obscura (Dum.) M urb., S y m p h y tu m officinale (in N o rw ay th is species only) and S. tu berosum . O u r recen t ex p erim en ts confirm as a host S. tu b e ro su m an d as a n ew host S. cord a tu m w hich is an E. C arp a th ia n endem ic. P reviously, follow ing d icary o p h y te h o st species of B ro m u s w e re s ta te d : B. ram osus subsp. b enekenii, B. inerm is, B. in erm is X p u m p ellia n u s (all su b genus Zerna), B. m a rg in a tu s N ees in S teud. (in G á u m a n n ’s m a te ria l; th e species belongs to th e N. A m erican section Ceratochloa), B. secalinus, B. hordeaceus (subgenus Z eo b ro m u s) an d B. tecto ru m (subgenus Stenobrom us). R ecent stu d ies confirm th e su scep tib ility of B. ram osus subsp. b en eken ii and as a n ew h o st w as sta te d B. erectus (subgenus Zerna). P rev io u s an d recen t re su lts give evidence th a t m ost su ita b le hosts a re species of B ro m u s belonging to th e subgenus Z erna (Panzer) A schers. In ex p erim en ts th e y w ere m iddle re sista n t, m id d le susceptible u p to high susceptible. Som e B ro m u s species fro m o th e r su b g en era (sections) w ere re sista n t up to high re sista n t; n e v e r theless th is facts do n o t exclude th e possibility of th e infection in n a tu re . On th e o th e r side, re su lts of th e infections and experience fro m th e naturte confirm th e suggestion th a t in o b ligatorily heteroecious ru sts h istorically evolves a host com bination in w hich both hosts a re stable m em b ers of th e sam e p la n t com m unity (or tw o p la n t com m unities w hich a re n o t too m uch rem oved each fro m other). This is th e case of P. brom ina v ar. paucipora in A cereto -F a g etu m fo rests in C erchov M ountains w h e re b o th host plants, S y m p h y tu m cord a tu m an d B ro m u s ram osus subsp. b enekenii, a re constants of th e com m unity m entioned.
g|
Summary
p
p: g§ ■ ■ I jP
In o cu latio n e x p e rim e n ts w ith u re d io sp o re s of P u ccin ia b ro m in a v a r. b ro m in a fro m B ro m u s ste rilis d id n o t g iv e p o sitiv e re su lts. In o c u la tio n s w e re m a d e o n som e B ro m u s sp ecies, E ly trig ia rep en s, A v e n a sa tiva , H o rd e u m v u rg a re a n d T r itic u m a e stiv u m . In th e fu tu re m o re a tte n tio n sh o u ld be p aid to th e q u a n tita tiv e m o rp h o logic a n a ly sis of th e C zech o slo v a k ru s t p o p u la tio n s. A ecio sp o res co llected in S lo v ak ia on S y m p h y tu m c o rd a tu m a n d S. tu b e r o su m g av e m id d le r e s is ta n t u p to hig h su s c e p tib le re a c tio n ty p e s o n B ro m u s erectu s a n d B. ra m o su s su b sp . b e n e k e n ii. U red io sp o re m o rp h o lo g y m a tc h e s P u ccin ia b ro m in a v a r. pau cip o ra . N ew e x p e rim e n ta lly p ro v ed h o sts a re : S y m p h y tu m co rd a tu m a n d B ro m u s erectu s.
H
References
E P
B
K ■
■
B e a n J., B r i a n P. W. et B r o o k s F. T. (1954): P h y sio lo g ic ra c e s of th e b ro w n ru s t of b ro m e g rasses. A n n . Bot., L on d o n, S er. nov. 18' 129—142. E r i k s s o n J. (1899): N o u v elles é tu d e s s u r la ro u ille b ru ñ e des c é ré a le s. A n n . Sci. n at., S er. 8, Bot., 9: 241-288. G a u m a n n E. (1941): Ü b e r e in ig e n e u e G ra sro ste . P h y to p a th . Z eitsch r. 13: 624— fi41. G u y o t A. L. et M a s s e n o t M. (1958): E tu d e s e x p é rim e n ta le s s u r les u ré d in é e s h é té ro iq u e s. U re d in e a n a 5: 525—542. Hassebrauk K . (1932): G rá s e rin fe k tio n e n m it G e tre id e ro s ta rte n . A rb . biol. R e ich a n st. 20: 165—182. K a u f m a n n M. J. (1967): T h e sp ecies of u re d in a le s o n B ro m u s. M y co p ath o l. M ycol. ap p l. 32: 249—261.
138
U RB A N ET M A R K O V A -O N D R Á C K O V Á : IN O C U L A T IO N E X P E R IM E N T S . 2. O n d r á č k o v á J. et U r b a n Z. (1972): K p o z n á n í h n ě d é rzi p ý ro v é, P u c c in ia p e rp le x a n s P low . v ar. tr itic in a (Eriks.) U rb an í. sp. p e rsiste n s v Cechách. Ces. M ykol. 26: 9 -2 2 . U r b a n Z. (1966): Č esk o slo v en sk é tr a v n í rzi. H ab il. D iss. in th e D e p a rtm e n t of B o tan y . C h a rle s ' U niv., P ra h a . Urban Z. (1967): T h e ta x o n o m y of so m e E u ro p e a n g ra m in ic o lo u s ru sts. Ces. M ykol. 21: 12-16. U r b a n Z. et G j a e r u m H. B. (1968): In o c u la tio n e x p e rim e n ts w ith P u c c in ia b ro m in a v a r. p a u c ip o ra in 1967. Ces. M ykol. 22: 206—211.
139
Einfluss der Belichtungsintensität und anderer Faktoren des M ilieus auf die Entwicklung der Fruchtkörper des A usternseitlings — Pleurotus ostreatus (Jacq. ex Fr.) Kumm.
■
V liv in te n z ity o sv ě tle n í a jin ý c h faktorů prostředí na v ý v o j plodnic P leu ro tu s o strea tu s (Jacq. e x Fr.) K um m .
B
Iv a n J a b lo n s k ý D ie F ru c h tk ö rp e rb ild u n g k a n n bei u n z u re ic h e n d e r B e lic h tu n g o d e r a u c h in v ö llig e r D u n k e lh e it e in g e le ite t w e rd e n , a b e r d ie V o ra u sse tz u n g f ü r ein e n o rm a le E n tw ic k lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r is t e in e B e lic h tu n g s in te n s itä t ü b e r 150 L u x b ei e in e r T e m p e ra tu r v o n 10—13 °C. E in K e n n z e ic h e n d es M an g els a n B e lic h tu n g w a r d ie V e rlä n g e ru n g d es S tieles, m it d em A b sin k e n d e r B e lic h tu n g s in te n s itä t bei e in e r S p a n n e von 150—20 L u x . E rw ie se n e rm a ss e n n ie d rig e re A u sb e u te n an F ru c h tk ö rp e rn w u rd e n bei d e r B e lic h tu n g sv a ria n te von 50 L u x g e g e n ü b e r V a ria n te n zu 150, 200 u n d 400 L u x erz ie lt. In d en S e rie n je n e r V ersu ch e, d ie d en E in flu ss d e r A tm o s p h a e re a u f d ie M o rp h o g en ese d e r F ru c h tk ö rp e r p rü fte n , e n tw ic k e lte n sich n o rm a le F r u c h t k ö rp e r led ig lich in je n e n F ä lle n , in d e n e n ein L u ftw e c h se l g e sic h e rt b lieb , o d e r bei d e n e n im In n e r n d e r V e rsu c h sg e fässe N aO H -L ö su n g a u fg e s te llt w a r.
H
■ ■
P lo d n ic e P leu ro tu s o strea tu s in icio v a ly za n e d o s ta tk u o sv ě tle n í n eb o v ú p ln é tm ě. a v ša k p ře d p o k la d e m n o rm á ln íh o v ý v o je p lo d n ic b y la in te n z ita o sv ě tle n í n a d 150 lu x ů p ři te p lo tě 10—13 °C. P říz n a k e m n e d o sta tk u o sv ě t le n í b y lo p ro d lu ž o v á n í tř e n ě se sn iž u jíc í se in te n z ito u o sv ě tle n í v ro zm ezí 150—20 lu x ů . P rů k a z n ě n ižšíc h v ý n o sů p lo d n is b y lo d o sažen o u v a ria n ty o sv ětlen é 50 lu x y p ro ti v a ria n tá m 150, 200 a 400 lu x ů . V sé rii p o k u sů o v ě řu jíc íc h v liv o v zd u ší n a m o rfo g e n éz u p lo d n ic se n o rm á ln í p lo d n ic e v y v in u ly p o u ze v tě c h p říp a d e c h , k d y ž b y la z a jiš tě n a v ý m ě n a v zd u ch u , n eb o k d y ž b y l u v n itř p ro s to ru p o k u sn é n á d o b y u m ís tě n ro zto k N aO H . P ři za m e z en í v ý m ě n y v z d u c h u u v n itř p o k u sn é n á d o b y se v y tv o řilo v e lk é m n o žstv í m a lý c h n e d ife re n c o v a n ý c h p lo d n ic.
■
E in le itu n g
H
■ ■
A llgem ein w ird vorausgesetzt, dass d e r grösste Teil der h u tb ild e n d en Holz• pilze z u r In itia tio n und E n tw ick lu n g der F ru c h tk ö rp e r B elichtung erfo rd ert. Die F ru c h tk ö rp e r ein ig er h ö h ere Pilze rea g ieren a u f L ich tü b erflu ss oder M angel m it ein er Ä n d eru n g d e r F ru c h tk ö rp e rfo rm , bzw. m it P hototropism us. F ü r die B e u rte ilu n g des E in flu sse s d e r B e lic h tu n g a u f d ie F ru c h tk ö rp e r d e r h ö h e re n P ilz e zogen v e rs c h ie d e n e A u to re n v o r a lle m d ie B e lic h tu n g s in te n s itä t u n d d en E in flu ss b e s tim m te r T e ile des L ic h tsp e k tru m s in B e tra c h t. So stellte bei sp ielsw eise K och (1958) fest, d as e in e K u ltu r von P le u ro tu s o strea tu s bei e in e r B e h c h tu n g s in te n s itä t von 4000 bis 8000 L u x u n d e in e r B e lic h tu n g s d a u e r von 14 S tu n d e n im L a u fe e in e s T ages n o rm a le F r u c h tk ö rp e r b ild e te . B lock, T sa o u n d H a n (1959) fü h r e n d e m g e g e n ü b e r an , d ass es g e lin g e n k o n n te , n o rm a le F ru c h tk ö rp e r von P leu ro tu s o stre a tu s a u s F lo rid a b ei k u rz fris tig e r tä g lic h e r B e lic h tu n g m itte ls k ü n s t lic h e n L ic h te s zu e rz ie le n u n d z w a r w ä h re n d d e r g an z en D a u e r vom Z e itp u n k t an, in w e lc h em d ie V e rs u c h s k u ltu r g a sa m m e lt o d e r b e h a n d e lt w u rd e . In d iesem F a lle jed o c h fe h lt d ie A n g a b e d e r B e lic h tu n s in te n s itä t. Z a d ra ž il u n d S c h n e id e rre it (1972) m a c h e n d a ra u f a u fm e rk sa m , d a ss frisc h e L u ft u n d B e lic h tu n g d ie E n t w ic k lu n g v o n F ru c h tk ö rp e rn des A u ste rn se itlin g s fö rd e rn . B eid e F a k to re n m u ss m a n a u f o p tim a le r H ö h e e rh a lte n , w e il sie d ie e rs te n E n tw ic k lu n g s s ta d ie n des P ilzes u n d d ie G e sta lt d e r g e b ild e te n F ru c h tk ö rp e r s e h r s ta r k b e e in flu sse n . L elley (1973) e m p fie h lt, d ie F ru c h tk ö rp e r v n P le u ro tu s o stre a tu s w ä h re n d d e r E rn te z e it m it n a tü rlic h e m o d e r k ü n stlic h e m L ic h te zu b ele u c h te n , d a b e i a b e r k e in e sw e g s e in e B e lic h tu n g s in te n s itä t von 10 000 L u x zu ü b e rs c h re ite n .
140
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O S T R E A T U S N ich t w e n ig e r w ic h tig f ü r d ie In itia tio n d e r F ru c h tk ö rp e r ist e in e b e stim m te W e lle n lä n g e des L ich tes. B e im G ro sste il d e r P ilze w u rd e d ie h ö c h ste W irk sa m k e it d es k u rz w e llig e n L ic h te s fe stg e ste llt. M a n a c h é re (1961) in itie rte F ru c h tk ö rp e r von C o p rin u s con g reg a tu s b ei 380—520 m u , S c h e n c k (1919) e rz ie lte d ie b este n E rg e b n isse im L a u fe e in e r F ru k tifiz ie ru n g von B o lb itiu s fr a g ilis in b la u e m L ich te (400—520 m u).
Bei Z ü ch tu n g des A u stern seitlin g s in H alb b etriebsausm assen beobachteten w ir einige au sg esp ro ch en e D efo rm atio n en u n te r b estim m ten B edingungen der Z ü ch tu n g (K reide VII, 1). Diese D efo rm atio n en k o n n te m an en tw ed er dem L ichtm angel im L aufe e in e r b estim m ten P h ase d er E ntw icklung bzw. der In itia tio n d e r F ru c h tk ö rp e r zuschreiben, oder d e r erh ö h ten K on zen tratio n der ausg esch ied en es G asm engen d e r K u ltu re n . Block et al. (1959) beschrieben bei P leurotus ostreatus aus F lo rid a F ru c h tk ö rp e rd e fo rm atio n e n , die sich bei v e r h ältn ism ässig h o h e r F eu ch tig k eit e n tw ick elt h a tten , w obei die L u ftz irk u la tio n v erh ältn ism ässig klein w ar, G in tero v á te ilte persönlich m it, dass sie 1972 d e fo rm ie rte F ru c h k ö rp e r bei k ü n stlic h e r Z ü chtung in d er N a tu r beobachtet h a tte , bei d e r die K u ltu r m it P o ly aeth y len fo lie zugedeckt w ar. S ie verm u tet, dass die F ru c h tk ö rp e rd e fo rm a ü c n e n als Folge der A b filte ru n g jenes ak tiv en Teiles des L ich tsp ek tru m s gebildet w urd en , d e r fü r die E ntw icklung n o r m ale r F ru c h tk ö rp e r von en tsch eid en d er B edeu tu n g ist. Im H inblick a u f d ie angegebenen B eobachtungen k an n von den angegebe n en F a k to re n e in e r d e r E n tw ick lu n g d e r beschriebenen D eform ierungen sein: Die h ohe re la tiv e L u ftfeu ch tig k eit, die s ta rk e K on zen tratio n von COj oder an d e re n au sgeschiedenen G asen, d er A usfall des a k tiv en L ichtspektrum teiles a b g e filte rt von d e r P olyaethylenfolie, o d er auch ein a n d e re r F a k to r (abge h a lte n d u rch die als F ilte r w irk en d e P olyaethylenfolie) kom m en in B etracht. A ufgabe d e r v o rlieg en d en A rb eit w a r es, den A nteil ein ig er F ak to ren , w ie Licht bzw. L u ftv e rh ä ltn isse an d e r In itia tio n un d M orphogenese der F ru c h t k ö rp e r festzu stellen u nd d ie B edingungen fü r eine; o p tim ale E ntw icklung der F ru c h tk ö rp e r zu bestim m en. Material
und
Methoden
1. D as S u b stra t. A ls G ru n d la g e n m a te ria l w u rd e n z e rm a h le n e e n te r n te F ru c h ts p in d e ln v o n M ais v e rw e n d e t, d e re n T e ilc h e n e in e G rö sse bis zu 2 m m a u fw ie se n . D as M a te ria l w u rd e bis zu e in e m F e u c h tig k e itsg ra d von 68 bis 7 0 % m it W a sse r g e sä ttig t u n d b ei 50 bis 60 °C im L a u fe von 3—4 T a g e n p a s te u ris ie rt. In d e r v ie rte n V e rsu c h sre ih e w u rd e zu e in e m d e r V e rsu c h e S tro h v e rw e n d e t, b eim zw e ite n V ersu ch d a n n ein e M isch u n g von W e iz en stro h u n d M aissp re u . N ach d e m E rk a lte n w u rd e d as S u b s tra t m it P ilz -B ru t im V e rh ä ltn is 10:1 v e rm e n g t u n d in N a h ru n g s m itte ltra n s p o rtg e fä s s e a u s P o ly s ty re n von d e r G rö sse 5 4 x 3 6 x 1 2 cm a b g e fü llt, d ie m it P o ly a e th y le n fo lie au sg e le g t w a re n . D as G e w ic h t d es S u b s tra te s in e in e m K o n te jn e r b e tru g (i Kg. 2. S täm m e. In fü n f V e rsu c h sre ih e n w u rd e d ie B r ul fo lg e n d e r S ta m m e v e rw e n d e t: N r. 1014 (D r. S ta n ě k , MBU ČSAV, P rag ), N r. IIIA . V í II (D r. S em erd ž iev a , MBÜ, P ra g ), N r. 53, 51, 34 (Dr. G in te ro v á , V Ü L K , B ra tisla v a ). In je d e r V e rsu c h sre ih e w u rd e n je w e ils m e h re re S tä m m e zu m Z w eck e ein es V erg leich s v e rw e n d e t, u m die A n fo rd e ru n g e n d e r A rt b e sse r c h a ra k te ris ie re n zu k ö n n en . 3. D ie B ru t. A ls S u b s tra t f ü r d ie H e rste llu n g des A u s s a a tm a te ria ls w u rd e n H irs e sa m e n k ö rn e r v e rw e n d e t, v e rs e tz t m it W a sse r bis. zu e in em F e u c h tig k e itsg ra d v o n 6 8 % , d a s v o rh e r m it e in e m G em isch a u s G ip s u n d K a lk a n g e re ic h e rt w o rd e n w ar. N ach d e r S te rili sie ru n g w u rd e d ie in F la s c h e n a b g e fü llte H irse m it e in e m k le in e n M a lz a g a rb lo c k b e im p ft, d e r m it d e m M yzel des a u sg e w ä h lto n P ilz sta m m e s b e w a ch se n w a r. D as
141
C ESK Ä M Y K O L O G IE 29 (3) 1975 M yzel d u rc h w u c h s d en ste rilis ie rte n H irs e sa m e n im G la se im L a u fe von 21 bis 30 T ag en bei e in e r W ä rm e von 25 °C v o llstä n d ig . 4. D u rc h w a c h se n des S u b stra te s. N ach d e r B esc h ic k u n g m it B ru t w u rd e d as S u b s tra t in N a h ru n g s m itte ltra n s p o r t g efässe e in g e fü llt, d ie m it P o ly a e th y le n fo lie a u sg e le g t w a re n u n d e in e r T e m p e r a tu r v o n 24 °C w ä h re n d e in e r D a u e r v o n 25 —30 T a g e n a u sg ese tz t. D as d u rc h w a c h s e n e S u b s tra t e rs c h ie n so v o llk o m m e n m it d e m d u rc h w a c h s e n d e n M y zeliu m zu e in e m fe ste n B lo ck v e re in t, d ass es n a c h d e m U m stü lp e n d es G efässes d e sse n G e s ta lt a n g en o m m e n h a tte . Z u le tz t w u rd e d ie se s S u b s tra t in sech s P a rz e lle n zu je e in e m K ilo g ra m m z e rsc h n itte n . 5. A u sw e rtu n g
d e r V ersu ch e.
B ei d ie se n V e rsu c h en w u rd e d e r E in flu ss d e r B e lic h tu n g a u f d a s G e w ic h t d e r F ru c h tk ö rp e r d es B lockes, so w ie d ie A n z a h l d e r n ic h t e n tw ic k e lte n F ru c h tk ö rp e r g e w e rte t. D ie A u sw e rtu n g d e r V e rsu c h e w u rd e m itte ls A n a ly se d e r V a ria n te d u rc h g e fü h rt, w o b ei d ie U n te rs c h ie d e d e r v e rs c h ie d e n e n S tä m m e u n d d e r B e lic h tu n g s in te n s itä te n u n te r e in a n d e r im R a h m e n ein es je d e n V ersu ch es u n d z w a r m it e in e r W a h rs c h e in lic h k e itsg re n z e v o n 95 % a u sg e w e rte t w u rd e n . 6. B e lic h tu n g j
F ü r d ie B e lic h tu n g w u rd e n D o p p e lrö h re n -L e u c h tk ö rp e r v e rw e n d e t. D ie F a rb e n w ä rm e des v e rw e n d e te n L ic h te s b e tru g 4200 "K. D as G las d e r R ö h re n w a r von w e isse r F a rb e u n d lie ss k e in e U v io ls tra h le n d u rc h . D ie I n te n s itä t d e r B e lic h tu n g w u rd e e n tw e d e r d u rc h d ie V e rä n d e ru n g des A b sta n d e s d e r L ic h tq u e lle v o n d e r u n te rs u c h te n V a ria n te o d e r d u rc h e in e H e ra b se tz u n g d e r B e lic h tu n g ss tä rk e d u rc h d ie V erd e c k u n g d e r L e u c h tk ö rp e r m itte ls e in e r o d e r m e h r e re r P a p ie rs c h ic h te n b e ein flu sst. G em essen w u rd e d ie L ic h tin te n s itä t a n d e r O b e rflä c h e d e r V e rsu c h sb lö c k e m it d em L u x m e te r M E O P T A P U 150. In d e n ein z e ln e n V e rsu c h e n w u rd e d e r E in flu ss v e rs c h ie d e n e r B e lic h tu n g s in te n s itä te n im L a u fe bei u n u n te r b ro c h e n e r B e lic h tu n g stu d ie rt.
1. P leu ro tu s o strea tu s. — A n sic h t d e r V e rsu c h sa n o rd n u n g e in e r B e lic h tu n g sv a ria n te .
142
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O ST R E A T U S 7. K lim a tisc h e B ed in g u n g e n im V e rla u fe d e r V ersuche. M it A u sn a h m e des V ersu ch es, bei w e lc h e m n e b en d e m E in flu ss d es L ic h te s au ch d e r E in flu ss d e r A tm o s p h a e re s tu d ie rt w u rd e , m ass die T e m p e ra tu r 10 b is 14 °C, die re la tiv e F e u c h tig k e it 8 0 % b is 9 5 % . B e im V ersu ch e, d e r g leich zeitig au ch a u f die a tm o sp h a e risc h e n B e d in g u n g e n e in g e s te llt w a r, w u rd e n d ie B lö ck e des d u rc h w a c h se n e n S u b s tra te s in A q u a rie n a u s P le x ig la s v o n d e r G rö sse 55X 35X 35 cm g e tan , in d e n e n e in e n ie d rig e re la tiv e F e u c h tig k e it d e r A tm o sp h a e re e rz ie lt w o rd e n ist.
Ergebnisse 1. E influss au f die E in leitu n g d e r F ru c h tk ö rp erb ild u n g . V ersuchsblöcke des S tam m es 1014 w u rd e n in zwei V arian te n zu je acht P arzellen eing eteilt. Bei d e r e rsten V a ria n te w u rd en die Blöcke vom A nfang des V ersuches im D u n k eln a u f gestellt, bei der zw eiten w u rd e n sie m it 1000 L ux b eleuchtet. N ach 14 T agen b eg an n en sich bei beiden V arian te n gleichzeitig P rim o rd ien d er e rsten F ru c h tk ö rp e r zu zeigen. Bei d e r im D unkeln belassenen V arian te w a re n dies weisse, k lu m p e n a rtig e G ebilde, die an B lum enkohlform en e rin n erte, so g en an n te D u n k elfo rm en (K reide VII, 2). Bei d er b elich teten V arian te b eg an n en sich au f den Blöcken n o rm ale k eine F ru ch tk ö rp e rch en zu bilden. N ach e in e r V erlegung d er Blöcke m it den D u n kelform en u n te r B edingungen d a u e rn d e r B elichtung beg an n en die K lu m penform en im Laufe von 24—48 S tu n d e n an d e r O berfläche b lau zu w erd en un d aus den H öckerchen an ih re r O berfläche b eg an n en sich n o rm ale F ru c h tk ö rp e r zu bilden. D er U n te rteil der G ebilde dieser F o rm en en tw ick elte sich jedoch w eiter, v e rä n d e rte sich auch sonst nicht. Bei diesem V ersuch ist festg estellt w orden, dass Licht au f die In itiatio n der P rim o rd ie n b ild u n g d er F ru c h tk ö rp e r k ein en Einfluss h a t u n d von d er K u ltu r zu B eginn d e r F ru c h tk ö rp e rb ild u n g auch n icht erfo rd et w ird. 2. D er E influss d e r B elich tu n g sin ten sität im A usm ass von 400 bis 1400 Lux au f die F ru ch k ö rp erb ild u n g . A u sgehend von den v o rh erg eh en d en A ngaben a n d e re r A utoren, denen zu folge sich das v o rau sg esetzte O ptim um um 1000 L ux bew egte, verw en d eten w ir die V a ria n te n von 400, 1000 u n d 1400 Lux. U n te r diesen B edingungen v erw e n d e te n w ir drei frü h e S täm m e (1014, 53 un d IIIA) und einen S p ätsstam m (VIII). Von jedem S tam m in je d e r V aria n te w u rd e n jew eils v ier Blöcke verw en d et. A us diesen E rgebnissen ging hervor, dass die B elich tu n g sin ten sitäten von 400 bis 1400 Lux k ein en d e r b eo b ach teten F a k to re n beeinflusste. Bei d er statistisch en A u sw e rtu n g d e r einzelnen F a k to ren w u rd en zw ischen den ein zelnen In te n sitä te n d er B elichtung k ein e erw eisb aren U nterschiede gefunden. D ie b eo b ach teten In te n sitä te n d er B elich tu n g in diesem V ersuch bliben vom G e sich tsp u n k te d e r w ich tig sten q u a n tita tiv e n F ak to re n in n e rh alb d e r G renzen des O ptim um s. Die E rträ g e u nd auch die A nzahl d e r en tw ickelten F ru c h tk ö rp e r der ein zelnen S täm m e sch w an k en m it steig en d er B elich tu n g sin ten sität ungleichm ässig. 3. D istanzversuche W eil vom v o rh erg eh en d en V ersuche die m inim alen L ic h tin te n sitäten nicht erfasst w o rd en sind, w u rd e n zw ei so g en annte „D istanzversuche“ durch g e fü h rt, in denen S tu fe n re ih e n von V a ria n te n d er B elich tu n g sin ten sitäten von 20 bis 1600 L ux im e rste n u n d von 20 bis 600 L ux dan n im zw eiten V ersuch 143
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
angelegt w orden sind. Ein S olcher „D istan zv ersu ch “ ging von d e r E rk en n tn is aus, dass m it d e r E n tfe rn u n g von d er L ichtquelle die B elich tu n g sin te n sitä t abnim m t. In den rec h tw in k lin g z u r B elichtungsquelle steh en d en R eihen (sen k rech t a n g e b ra c h te V ier-R ö h ren -L eu chtkörper) w u rd e n die V ersuchblöcke so gelegt, dass eine B lockreihe jew eils eine V a ria n te d er B elic h tu n g sin te n sität bildete. B eide V ersuche sind bei ein er T e m p e ra tu r von 10 bis 13 °C angelegt
^
DER ERTRAG DER FRUCHTKÖRPER VON R OSTREATUS (DIE STAMME BEI
Via
HA
VIII, II A , 5 3 .UND
VERSCHIEDENEN
53
LICHT I N T E N S I T Ä T E N
10 U
——
D ER E R T R A G DER FRUCHTKORFER r DIE
STAMME
10H)
10H IIIA UND
STA M M E
VON P. O S T R E A T U S
VIII)
*
0
BEI VERSCHIEDENEN L IC H T I N T E N S I 7ATEN
\
' 10U
144
III. A
VIII
- —
®
- " r
STAMME
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O S TR E A T U S
DIE STIEL LANGE DER FňUCHTKORPER BE! P. OSTREATUS STA MH 101k IN VERSCHIEDENEN L/CHTS/NTENS/TAT m m
50I
itO30-
rn
2o-
10-
20
W
110
IS O
500
900
UOO
LU X
DIE ST/ELL ANCE DER FRUCHTKÖRPER BEI P. OSTREATUS
rn /T /
{DIE STAMni 53,10H, 51,WA) IN VERSCHIEDENEN LICHTINTENSI TAT
60— - SJ 50
°
"
v
40
—
' ,
io n
51
. *
---
^
_x> 20-
10
\
> >
-
— h -------------------- t----------------------1-----------------------1---------------------- 1------------------------ 1----------------------------
20
50
75
125
350
700
L UX
145
C ESK Ä M Y K O L O G IE 29 (3) 1975
w orden. Im e rsten V ersuch ist n u r ein P ilzstam m (Nr. 1014) v erw en d et w o r den. Z um Zw ecke d e r A u sw eitu n g der K en n tn isse d e r A n fo rd e ru n g en d er A rt P leurotus o streatus w u rd e d e r V ersuch m it v ie r S täm m en (1014, 51 53 u n d IIIA) w iederholt. Bei den einzelnen Blöcken w u rd en folgende F a k to re n im V erlau fe des V er suches g e w e rte t: A nsatz d e r e rsten F ru c h tk ö rp e r, A u sb eu te der en tw ickelten F ru c h tk ö rp e r, A nzahl d e r e n tw ick elten F ru c h tk ö rp e r, die jew eils au f zehn (vor ausgesetzte F ru c h tk ö rp e rb ild u n g e n entfielen.) Bei zufällig au sg ew ählten F ru c h tk ö rp e rn je d e r V a ria n te w u rd e die Länge des S tieles u n d d e r D u rch m esser des H utes gem essen. Die D urch m esser d e r P ilz h ü te v e rä n d e rte n sich m it d e r B elich tu n g sin ten s itä t n ich t (siehe Tab. N r. III). M a rk an t äu sserte sich jedoch die H erab setzu n g d e r B e lich tu n g sin te n sitä t als V erlän g eru n g d er S tiele d er F ru c h tk ö rp e r (K reide VIII.). In ein er S p an n e von 1000 bis 160 L ux w u rd en keine U nterschiede d e r S tiellänge festgestellt. E ine ausgesprochene S tielv e rlä n g eru n g tr a t jedoch bei 120 bis 20 L ux , auf. Als op tim al im H inblick au f eine n o rm ale E n tw ick lu n g d er F ru c h tk ö rp e r k a n n m an eine von 120 L ux an steigende B elic h tu n g sin te n sität annehm en. D ie A nzahl e n tw ic k e lte r F ru c h tk ö rp e r, die au f eine A nzahl von zehn F ru c h tk ö rp e rn en tfällt, w a r bei allen V a ria n ten ähnlich un d sch w ankte zw ischen 4,65 u n d 5,76. K ein e d e r In te n sitä te n h a tt bei diesem V ersuche einen neg ativ en E influss a u f die H erab setzu n g d e r A nzahl d er en tw ick elten F ru c h t körper. Ä hnlich ä n d e rte sich bei k e in e r d e r B e lic h tu n g sin te n sitäte n das G e w ich t d e r e n tw ick elten F ru c h tk ö rp e r n ich t ausdrücklich. M an k a n n also sagen, dass P leurotus ostreatus eine T e m p e ra tu r von 10 bis 13 JC gegen B e lich tu n g sin ten sitäten von 120 L ux a u fw ä rts e rfo rd ert. 4. V ergleich ein er m in im alen B e lich tu n g sin ten sität von 50 L ux m it optim al b elich teten V arian ten . Beim ersten d e r V ersuche, an g esetzt a u f einem S u b stra t aus W eizenstroh in V a ria n te n von 50, 200 u n d 400 L ux m it drei S täm m en (IIIA, V III u n d 1014) in sechs W iederholungen lag die A nzahl e n tw ick e lte r F ru c h tk ö rp e r bei 50 Lux erw iesen erm assen n ied rig er, als bei den V a ria n te n ein er B elichtung von 200 u n d 400 L ux bei einem N iveau von 95% W ahrscheinlichkeit (Tafel I.). T a fe l I. U n te rs c h ie d e d e r D u rc h s c h n itts w e rte n e n tw ic k e lte r F ru c h tk ö rp e r u n te r den a n g e g eb e n e n B e lic h tu n g s in te n s itä te n : 200 L u x 50 L u x 200 L u x
die x b e z e ic h n e te n U n te rs c h id e sin d bei tistisc h m a rk a n t. D ie m in im a le n D iffe re n z e n bei e in em diesem F a lle 1,85. E in noch b e d e u te n d e re r U n te rs c h ie d d e r e n tw ic k e lte n F ru c h tk ö rp e r z w isc h e n ria n te n (T afel II).
146
400 L u x
2,166*
1,833 0,333
e in e m N iv e a u v o n 5 % B e d e u tsa m k e it s ta 5 % ig en B e d e u tsa m k e itsn iv e a u b e tra g e n in e rg a b sich b e im V e rg le ic h d e r G e w ic h te d e n D u rc h s c h n itts w e rte n d e r e in z e ln e n V a
JA B L O N S K Y : P L E U R O T U S O ST R E A T U S T afel II. U n te rs c h ie d e d es D u rc h sc h itts g e w ic h te s d e r e n tw ik k e lte n F ru c h tk ö rp e r bei d en an g e g e b e n e n B e lic h tu n g s in te n s itä tte n : 200 L u x 50 L u x
400 L u x
39.222'
78,222'
200 L u x
39,000x
d ie m it x b e z e ic h n e te n U n te rs c h ie d e sin d b ei 5 % B e d e u tsa m k e itsn iv e a u m a rk a n t. D ie m in im a le D iffe re n z b e tr ä g t bei e in e m N iv e au v o n 5 % B e d e u tsa m k e it 32,09. D e r U n te rs c h ie d z w isc h en d en A u sb e u te n bei 50 u n d 400 L u x B e lic h tu n g w a r m a rk a n te r , a ls d e r U n te rs c h ie d zw isch en 50 u n d 200 L u x , w o ra u s e in e A b h ä n g ig k e it d e r M en g e d e r A u sb e u te n v o n d e r B e lic h tu n g s in te n s itä t in e in e r S p a n n e von 50 u n d 400 L u x e rs ic h tlic h ist. Tafel U I. D urchschnittslänge des Strunkes und H utes von Pleurotus ostreatus (Stamm 10i4) bei verschidenen B elichtungsintensitäten (in cm) Lux
1200 — 1600
800—1000
4 0 0 -6 0 0
1 6 0 -2 0 0
1 0 0 -1 2 0
4 0 -5 0
20
r ilz h u t
5,30
5,33
5,83
5,92
6,52
5,12
5,80
S trunk
1,<J0
1,05
1,48
2,05
2,59
3,22
4,63
Tafel IV . Die Stiellänge der F ruchtkörper bei Pleurotus ostreatus (Stämme 1014, 51, 53, IIIA ) in verschiedenen L ichtintensität L ichtintensität in L ux
1014
51
53
IIIA
6 0 0 -8 0 0 3 0 0 -4 0 0 1 0 0 -1 5 0 7 0 -8 0 50 20
1,94 1,09 2,47 2,85 3,99
2,26 2,38 2,98 3,61 5,00 5,29
1,55 2,93 3,33 2,84 4,56
2,87 3,45 3.07 4,14 -
Ä hnlich w u rd e auch beim zw eiten V ersuch dieser Serie, w elche auf W ei zenstro h an gesetzt w o rd en ist, bei den B elich tu n g sin ten sitäten von 50 u n d 150 L ux bei den S täm m en IIIA , 1014 u n d V III statistisch b ew eiskräftige erzielt. Von je d e r V a ria n te w u rd en f ü r jed en S tam m zw ölf P arzellen angesetzt. Bei den A u sb eu ten w u rd e ein U nterschied von 56,111 g zu gunsten von 150 L ux erzielt, w obei die m in im ale b ew eisbare D ifferenz 33,75 g betrug. Ä hnlich w u rd e auch bei den A nzahlen d e r en tw ickelten F ru c h tk ö rp e r eine D ifferenz von 3,889 zu g u n sten e in e r h ö h eren B e lich tu n g sin ten sität erzielt, w obei die m in im ale D ifferenz bei 95% B ew eisbarkeit 2,21 betrug. In dieser V ersuchsserie w u rd e die k ritisch e S p an n e zw ischen ein er optim alen u n d m in im alen B elic h tu n g sin te n sitä t festg estellt, die gem äss den E rgebnissen 147
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
bei ein er T e m p e ra tu r von 10 bis 13 "C zw ischen 50—200 Lux e in e r u n u n te r brochenen B elichtung im V erlau fe d e r E n tw ick lu n g d er angesetzten F ru c h t k ö rp e r lieght. 5. E influss w e ite re r F a k to re n des M ilieus a u f die E n tw icklung d e r F ru c h t körper. Die einzelnen V a ria n te n des V ersuchs sind folgenderm assen angesetzt w or den: 1. K o n tro lle I: E in B lock des d u rc h w a c h se n S u b s tra te s w u rd e in ein m it a n g e fe u c h te te r Z e llsto ffw a tte au sg e leg te s A q u a riu m gegeben. D as A q u a riu m ist m it e in e r S c h ic h t P E -F o lie zu g ed eck t, die m it S p a n n le iste v e rk le b t ist. In d ie se m M ed iu m sin d 10 0 % re le tiv er F e u c h tig k e it sic h e rg e ste llt u n d e in e h o h e K o n z e n tra tio n d e r von d e r K u ltu r au sg e sc h ie d en e n G ase v o rh a n d e n . A u f d ie se m B lock e b ild e te n sich in n e rh a lb von 20 T ag en 356 k le in e , d e fo rm ie rte F ru c h tk ö rp e r. II. K o n tro lle 11: D ie g leich e A rt d e r A n lag e, n u r w u rd e a n ste lle d e r B ed e ck u n g m it P E -F o lie C elo p h an t'o lie v e rw e n d e t. A uf d e m B lo ck e b ild e te n sich n a c h 19 T ag en 312 k leine, d e fo rm ie rte F ru c h tk ö rp e rc h e n . III. D er B lock ist in e in A q u a riu m gelegt, d a s m it e in e r F o lie z u g e d e c k t ist, in w elc h e a u f je d e r S eite v ie r k re isfö rm ig e Ö ffn u n g e n m it e in e m D u rc h m e s se r v o n 30 mm e in g e s c h n itte n sin d . A u f je d e r S e ite sin d in s A q u a riu m in d e r N ä h e d e s B o d e n s fü n f Ö ffn u n g e n von 35 m m D u rc h m esser g e b o h rt. A uf d iese W eise ist d e r L u ftw e c h se l zw isch en d em R au m des K u ltu rg e fä sse s, u n d d e r u m g e b e n d e n A tm o s p h a e re s ic h e r g estellt. A n d e n S e ite n d es B lockes b ild e te n sich a c h t n o rm a l e n tw ic k e lte F r u c h t k ö rp e r nach 21 T agen. IV. D er S u b stra tb lo c k ist a u f e in e S c h ic h t von 500g g e tro c k n e te n S ilicag els gelegt. D as A q u a riu m ist m it P E -F o lie zu g ed eck t. A n d e n S e ite n d es B lockes b ild e te n sich 20 k lein e, d e fo rm ie rte F ru c h tk ö rp e r n a c h 16 T agen. V. D e r B lo ck des S u b stra te s ist a u f e in e a n g e fe u c h te te Z e lls to ffw a tte s c h ic h t ü b e r S ch a le n gelegt, d ie 80 m l IO N N aO H L ö su n g e n th a lte n . Z u g e d e c k t m it P E -F o lie. A u f d em B lock e n tw ic k e lte n sich sech s n o rm a l e n tw ic k e lte F ru c h tk ö rp e r. VI. D ie gleich e V e rsu c h sa n la g e w ie bei V a ria n te N r. V. m it d e m U n te rsc h id e , d ass a ls B ed eck u n g a n ste lle von. P E -F o lie C e llo p h a n fo lie v e rw e n d e t w o rd e n ist. A u f dem B locke b ild e te n sich a c h t n o rm a l e n tw ic k e lte F ru c h tk ö rp e r. V II. D er B lock is t a u f e in e S ilic a g e lsc h ic h t (500 g) u n d ü b e r S h a le n m it 80 m l I O N N aO H L ö su n g gelegt. A uf d e m B lo ck b ild e te sich n a c h 20 T a g e n e in n o rm a l e n t w ic k e lte r F ru c h tk ö rp e r. N o rm al e n tw ic k e lte F ru c h tk ö rp e r b ild e te n sich n u r a u f je n e n P a rc e lle n d e r V a ria n te n m it B lö ck en , bei d e n e n e n tw e d e r ein n a tü r lic h e r L u ftw e c h se l s ic h e r g e ste llt sch ien , o d e r bei d en en N aO H L ö su n g a u fg e s te llt w a r (T afel N r. V).
2. P leu ro tu s o strea tu s. — D e fo rm ie rte P rim o rd ia , g e w a c h se n a u f e in e m S u b stra tb lo c k bei völlig e in g e s c h rä n k te m L u ftw e c h se l.
148
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O S TR E A T U S 1’afel V. A nsatz von F ruchtkörpern des Pilzes Pleurotus ostreatus in unterschiedlichem Milieu
Y
•
f
D atum (Tag) des A uftrentens der ersten Fruchtkörper
Anzahl der gebildeten F ruchtkörper ------------------------------------------norm al deformiert
Nr. 1 100% relat. Feuchtigkeit PE-Folie
13. Tag
-
356
Nr. 2 100% relat. Feuchtigkeit Cellophanfolie
13. Tag
—
312
■ I
Nr. 3 Perforierte PE-Folie L üftung
I 13. Tag
8
N r. 4 Silikagelschicht
18. Tag
—
20
Nr. 5 100% relat. Feuchtigkeit PE-Folie Zugabe N aO H
16. Tag
6
—
H .
—
fl
I
Nr. 6 PE-Folic, NaOH Silikagel 30% relat. Feuclitigkeit
14. Tag
1
—
H
Nr. 7 100% relat. Feucht. Cellophan NaOH
12. Tag
8
-
■
H H
Im e rs te n F a lle w a r es d e r L u ftw e c h se l, w ä h re n d w elc h e n im In n e rn des V ersu ch sg efässes ein e V e rd ü n n u n g d e r K o n z e n tra tio n d e r a u sg e a tm e te n G ase e rz ie lt w e rd e n k o n n te. H Im z w e ite n F a lle e n tw ic k e lte n sich bei ein ig en V a ria n te n F ru c h tk ö rp e r als F olge dessen, dass die N a tro n la u g e n lö s u n g die a u sg e a tm e te n G ase d e r K u ltu r in sich a b s o rb ie rte u n d z w a r v o r allem C 0 2. D e r A n lass zus E n tste h u n g v o n F ru c h tk ö rp e rd e fo rm a tio n e n w a r w a h rs c h e in lic h CÖj. D ie h o h e K o n z e n tra tio n d e r G ase a b e r h in d e rte n ic h t die B ild u n g d e r P rim o rd ia , die sich je d o c h n ic h t w e ite r e n tw ic k e lte n . D ie P rim o rd ie n v e rtro c k n e te n , e rw e ic h te n u n d ih r e r m o rp h o lo g isc h e n S tr u k tu r v ö llig in d iffe re n z ie rt in Stiel u n d H u t (siehe P h o to N r. 2). E s b ild e te n sich in d e r M e h rz a h l d e r F ä lle bloss S tiele, d ie am o b e re n E n d e (am V e g e ta tio n sp u n k t) zu g esp itz t w a re n . A uch w e n n die H e ra b se tz u n g d e r re la tiv e n F e u c h tig k e it b ei d e r V a ria n te a u f S ili k a g e l d e r E n tw ic k lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r n ic h t g ü n stig w a r, e n tw ic k e lte sich d en n o ch s p ä te r e in e k le in e re A n za h l n o rm a l e n tw ic k e lte r F ru c h tk ö rp e r. Es w a r k e in w e se n t lic h e r U n te rsc h ie d in b e z u g a u f die Z a h l u n d G e sta lt d e r d e fo rm ie rte n F ru c h tk ö rp e r zw isch en d en V a ria n te n , d ie m it C e llo p h a n - bzw . m it P E -F o lie zu g e d e ck t g ew esen sind. S ow ohl d u rc h P E Folie, als a u c h C ellophanfolie- d ra n g d a s L ic h t in d e r Q u a litä t, w ie sie d ie K u ltu r des P ilzes f ü r d ie n o rm a le E n tw ic k lu n g d e r F r u c h t k ö rp e r e rfo rd e rte , d u rc h . H D i sk u s s i o n ln u n serer. V e rsu c h e n b e n ö tig te u n te rsc h ie d lic h von A n g ab e n e in ig e r a n d e re r A u to re n d e r P iiz P le u ro tu s o stre a tu s f ü r e in e o p tim a le E n tw ic k lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r ein e B e lic h tu n g s in te n s ita t von 100 L u x u n d d a rü b e r. D ie In te n s itä te n u n te r
149
H H H H H H H
H H H H fl| |S H ■
C ESK Ä M Y K O L O G IE 29 (3) 1975 100 L u x b e e in flu ss te n d as L ä n g e w a c h s tu m d e r S tie le d es P ilzes. E in e ä h n lic h e E rsc h e in u n g b e g le ite t v o n d e r B ild u n g d e fo rm ie rte r P ilz h ü te b e o b a c h te te K och (1958) bei e in e r In te n s itä t von 20 b is 2000 L u x . D iese D ifferen z , d ie sich v o n u n s e r e m B e o b a c h tu n g e n u n te rsc h ie d , ist d u rc h a n d e re B e d in g u n g e n des M ilieu s e rk lä rb a r, d e n e n d ie F ru c h tk ö rp e r im L a u fe d e r B e lic h tu n g a u sg e s e tz t w a re n . K och (1958) b e sc h re ib t e in e B ed e c k u n g d e r V e rsu c h sp a rc e lle n m it P a p ie r, d ie e in e a llfä llig e A n sa m m lu n g d e r v o n d e r K u ltu r a u sg e sch ied e n en b e w irk e n k o n n te . B ei h ö h e re r T e m p e ra tu r v e rs tä rk t sich d a s W a c h stu m d e r F ru c h tk ö rp e r u n d g le ic h ze itig ih r M etab o lism u s. A n alo g k a n n h ie r w ie bei d e n g rü n e n P fla n z e n e in G le ic h g e w ic h t z w isch en B e lic h tu n g s in te n s itä t u n d T e m p e r a tu r g ü n stig sein. D a ru m is t es n ic h t ausgeschlo ssen , d a ss sich u n te r E in w irk u n g h ö h e re r T e m p e r a tu r A n z e ic h e n v o n D e fo rm a tio n e n bei h ö h e re r B e lic h tu n g s in te n s itä t zeigen, als d ies b ei u n s e re n V e r su c h e n d e r F a ll w a r, d ie b ei 10—14 °C v e rlie fe n . K och (1958) f ü h r t a b e r k e in e A n g a b e n ü b e r d ie T e m p e ra tu r im L a u fe d e r F ru k tifik a tio n an. Im G e g e n sa tz z u r v o r h e rg e h e n d e n F e stste llu n g w e ist B lo ck (1959) d a ra u f h in , d ass f ü r d ie B ild u n g von F ru c h tk ö rp e rn b ei P le u ro tu s o stre a tu s a u s F lo rid a n u r e in e g a n z k u rz fris tig e B e lic h tu n g g en ü g te, d e r d ie K u ltu re n , led ig lich e in ig e M in u te n im T ag a u sg esetz t w a re n . In d iesem F a lle d a rf m a n v e rm u te n , d a ss P le u ro tu s o stre a tu s a u s F lo rid a in sein en A n fo rd e ru n g e n a n d a s L ic h t n ic h t g a n z id e n tis c h ist m it d e n K u ltu re n von P leu ro tu s o stre a tu s e u ro p ä isc h e r H e rk u n ft. E g e r g ib t (in F o rm e in e r p e rs ö n lic h e r M itte ilu n g ) 1972 an, d ass es sich im F a lle v o n P le u ro tu s o stre a tu s a u s F lo rid a u m e in e A rt h a n d e lt, d ie n ic h t ganz g e k lä rt ist. D a ru m ist es m ö g lich a n z u n e h m e n , d ass d ie E rg eb n isse, d ie b ei P leu ro tu s o stre a tu s au s F lo rid a g e w o n n e n w o rd e n sind, n ic h t e in d e u tig a u f d ie (gesam te) A rt P le u ro tu s o stre a tu s bezo g en w e rd e n k ö n n e n . E s b e s tä tig t a u c h d ie w e ite re F e stste llu n g B locks, d a ss P leu ro tu s o stre a tu s a u s F lo rid a bei e in e r T e m p e ra tu r von 20 °C fru k tifiz ie rte , w ä h re n P le u ro tu s o stre a tu s la u fe n d n u r b is zu 15 °C fru k tifiz ie rt. B ish e r sin d V e rsu c h e d u rc h g e fü h rt w o rd e n im H in b lic k a u f d e n E in flu ss v e r sc h ie d e n e r I n te n s itä te n e in e r u n u n te rb ro c h e n e n B e lic h tu n g . Z u r w e ite re n E rlä u te r u n g d e r A u fg a b e des L ic h te s b eim W a c h stu m d e r F ru c h tk ö rp e r tr ä g t d ie g e n a u e F e stste llu n g d e r k ritis c h e n u n d d e r o p tim a le n D a u e r d e r B e lic h tu n g d e r fr u k tif iz ie re n d e n K u ltu r e n bei. E in e d e r m ö g lich en E rk lä ru n g e n b e s te h t d a r in d a ss L ic h t w a h rsc h e in lic h b e stim m te S to ffe a b b a u t, d ie sich in d e r K u ltu r im L a u fe des W a ch stu m s d es M y zeliu m s u n d d e r E n tw ic k lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r a n sa m m e ln . D ie V e rlä n g e ru n g des S tie le s bei k ritis c h e r I n te n s itä t d e r B e lic h tu n g ist w a h r sch e in lic h a u c h d u rc h ein W a c h stu m sh o rm o n W a c h stu m sh o rm o n a l sy ste m b e e in flu sst. G ru e n (1963, 1969) s te llt in se in e n A rb e ite n m it d e n P ilz e n A g a ric u s b isp o ru s u n d F la m m u lin a v e lu tip e s fest, d a ss f ü r d ie R eg u lie ru n g d es W a c h stu m s d e r F r u c h t k ö rp e r v e ra n tw o rtlic h e H o rm o n bei b e id e n P ilz a rte n in d e n L a m e lle n d e r F r u c h t k ö rp e r u n te rg e b ra c h t ist. D a s W a c h stu m d e r P ilz stie le in d ie L ä n g e k a n n als in n e r e r R e g u lie ru n g sm e c h a n ism u s z u r E rre ic h u n g e in es M ilieu s v e rs ta n d e n w e rd e n , in w e lc h e m d ie B e lic h tu n g sin te n s itä t h ö h e r ist. D as L ä n g e n w a c h s tu m w ird bei P leu ro tu s o stre a tu s w a h rsc h e in lic h d u rc h ein H o rm o n a l sy stem b e e in flu sst. A uf e in e H e ra b se tz u n g d e r B e lic h tu n g sin te n s itä t u n d a u c h e in e E rh ö h u n g e in e r ü b e ro p tim a le n K o n z e n tra tio n d e r au sg e sc h ie d e n e n G ase re a g ie rt d e r P ilz ü b e re in stim m e d m it e in e r V e rlä n g e ru n g des S tieles. D ies k a n n d ie T a tsa c h e b e w irk e n , d a ss die G en e ra tio n so rg a n e , w e lc h e d ie S p o re n e n tw ic k e ln u n d tra g e n , fü r ein e o p tim a le E n tw ic k lu n g in e in em so lch en M ilieu u n te r g e b ra c h t se in so llen , in w elc h e m CO» K o n z e n tra tio n u n d au c h B e lic h tu n g o p tim a l sin d . D iese T a tsa c h e k ö n n te a u c h d e r V ergleich d e r K e im fä h ig k e it v o n F ru c h tk ö rp e rn , d ie u n te r e x tre m e n K o n z e n tra tio n e n a u sg e a tm e te r G ase u n d u n te r n ie d rig e re n B e lic h tu n g sin te n s itä te n a u fg e w a c h se n sind, m it solch en F ru c h tk ö rp e rn , d ie u n te r o p tim a le n W a c h stu m b e d in g u n g e n e n tw ic k e lt w o rd e n sind, b ew eisen . Es ist g e lu n g e n zu e rk lä re n , d ass d ie U rsa c h e d e r B ild u n g d e fo r m ie rte r F r u c h t k ö rp e r in d en a u sg e a tm e te n G a se n d e r K u ltu re n des A u ste rn se itlin g s zu su c h en sind Es e n tw ic k e lte n sich D e fo rm a tio n e n , je n e n ä h n lic h , w e lc h e B lo ck (1959) e in e r h o h e n re la tiv e n F e u c h tig k e it in d e r A tm o s p h a e re z u sc h re ib t. In u n se re m F a lle g ela n g es a u c h bei h o h e r L u ftfe u c h tig k e it in G e g e n w a rt von N aO H g u t e n tw ic k e lte F r u c h tk ö rp e r zu erzie le n . D ie D efo rm a tio n e n , w e lc h e Z a d ra z il u n d S c h n e id e rre it (1972) d em E in flu ss v o n D u n k e lh e it u n d u n z u re ic h e n d e r B e lic h tu n g z u sc h re ib e n , e n tw ic k e lte n sich in u n s e re n V e rsu c h e n b ei v o llk o m m e n e in g e s c h rä n k te m L u fta u s ta u sc h bei u n u n te r b ro c h e n e r B elich tu n g . V om V erg leich d e fo rm ie rte r P rim o rd ie n : a u s d e n P h o to g ra p h ie n u n d au ch d en
150
JA B L O N S K Ý : P L E U R O T U S O ST R E A T U S E rg e b n isse n d e r V e rsu c h e ist e rsic h tlic h , d a ss sich d ie d e fo rm ie rte n P rim o rd ie n als F o lg en e in e s Ü b ersch u sses v o n CO^ (K re id e V III.) w e se n tlic h v o n d e n so g e n a n n te n D u n k e lfo rm e n (P h o to N r. 2) P rim o rd ie n , g e b ild e t im D u n k eln , u n te rsc h e id e n , w eil, w ä h re n d d e r e rs te P rim o rd ie n ty p , sow ie m a n d ie K u ltu r o p tim a le B ed in g u n g e n des M ilieu s au sse tz t, sich n ic h t w e ite r e n tw ic k e lt, sich d e r z w e ite T yp d e r P rim o rd ie n n a c h E in se tz e n d e r • E in w irk u n g o p tim a le r M ilie u b e d in g u n g e n zu n o rm a l d iffe re n z ie rte n F ru c h tk ö rp e rn e n tw ic k e lt.
Ein w eiteres S tudium des Einflusses d e r A tm osphaere a u f die E ntw icklung der F ru c h tk ö rp e r sollte sich auf die exakte U ntersuchung des Einflusses b estim m ter C 0 2 K onzentrationen bei d e r M orphogenese beziehen und gleichzeit die allfällige A ufgabe d e r gasförm igen K ohlenw asserstoffe in diesem Prozess durchprüfen. Es b e s tä tig t sich d e r E in w a n d v o n E g e r (1968), d ass b ei d e n V ersu c h e n , w e lc h e d en E in flu ss d e r H e ra b se tz u n g d e r B e lic h tu n g s in te n s itä t a u f d ie E n tw ic k lu n g d e r F r u c h t k ö rp e r v e rfo lg e n , d ie E rh ö h u n g d e r K o n z e n tra tio n d e r a u sg e sc h ie d e n e n G ase ein e R olle sp ielen k a n n , w e lc h e d ie v e rw e n d e te B e d e c k u n g d e r V ersu c h sg e fä sse b e w irk t, d a ru m d a rf a n d e re rs e its ein e E in sc h rä n k u n g d e r B e lic h tu n g sin te n s itä t d en L u ftw e c h se l ü b e r d e r K u ltu r n ic h t h e ra b se tz e n . D ie R e a k tio n e n d e r e in z e ln e n S tä m m e a u f v e rs c h ie d e n e B e lic h tu n g sin te n z itä te n w a re n n ic h t gleich, a b e r d ie M ö g lic h k e it e in es V erg le ic h e s d e r R e a k tio n e n e in ig e r S tä m m e a u f d ie je w e ilig e n B e lic h tu n g s in te n s itä te n g a b in d e r F o rm d e r D u rc h s c h n ittw e rte e in e A n tw o rt d a ra u f, w ie w e it d ie A r t P le u ro tu s o stre a tu s a u f v e r sc h ie d e n e B e lic h tu n g s in te n s itä te n re a g ie rt.
H
:'l
Abschluss Es ist ex p erim en tell bew iesen w orden, dass die In itia tio n u n d die B ildung von F ru c h tk ö rp e m des Pilzes P leurotus ostreatus zw ei ganz verschidene P ro zesse in ih re r B eziehung zu den A n fo rd e ru n g e n ans Licht w aren. D ie F ru c h t k ö rp e rb ild u n g k a n n bei u n z u re ic h e n d er B elichtung o d er auch in völliger D un k elh eit ein g eleitet w erden, a b e r die V orau ssetzung fü r eine no rm ale E ntw ick lung d er F ru c h tk ö rp e r ist ein e B e lich tu n g sin ten sität ü b er 150 Lux bei einer T e m p e ra tu r von 10-13 °C. E in K ennzeichen des M angels an B elichtung w a r die V erlän g eru n g des Stieles, m it dem A bsin k en d e r B elic h tu n g sin te n sität bei ein er S panne von 150—200 Lux. E rw iesen erm assen n ied rig ere A u sbeuten an F ru c h tk ö rp e rn w u rd en bei d e r B elich tu n g sv arian te von 50 Lux g eg enüber V a ria n ten zu 150, 200 u n d 400 L ux erzielt. Z w ischen h ö h eren B elich tu n g sin ten sitäten von 400 bis 1400 L ux w u rd e n k ein e U n tersch ied e d e r A nsatzterm in e d er F ru c h tk ö r per. bei den A u sb eu ten und im V erh ältn is d e r angesetzten zu den entw ickelte n F ru c h tk ö rp e rn , sow ie ih re r D u rch sch n ittsgew ichte gefunden. In den S erien je n e r V ersuche, die den E influss d er A tm osphaere au f die M orphogenese d e r F ru c h tk ö rp e r p rü fte n , en tw ick elten sich n o rm ale F ru c h tk ö rp e r lediglich in jen en Fällen, in d enen ein Luftw echsel gesichert blieb, oder bei denen im In n e rn d e r V ersuchgefässe N aOH Lösung au fgestellt w ar. Bei E in sch rän k u n g des L u ftau stau sch es im In n e rn d er G efässe b ild ete sich eine grosse M enge klein er, n ich t d iffe re n z ie rte r F ru ch tk ö rp er.
gl a H
jH
i|§
Literatur B l o c k S. S . , T s a o G. e t H a n L., (1959): E x p e rim e n ts in c u ltiv a tio n of P ie u ro tu s o stre a tu s. M u sh ro o m Sei. 4: 49—63, C o p en h agen . E g e r G. (1968)- U n te rs u c h u n g e n zu m P ro b le m d e r P rim o rd ie n b ild u n g b e i H u t p ilzen (A garicales). P la n ta M edica, S u p p l. S tu ttg a r t: 99 -110. G r u e n H. E. (1963): E n d o g en o u s g ro w th in c a rp o p h o re s of A g aricu s b isp o ru s. P la n t. P h y sio l. 38: 652-666. G r u e n H. E. (1969): G ro w th a n d ro ta tio n of F la m m u lin a v e lu tip e s fr u it b o d ies a n d th e d e p e n d e n c e of s tip e elo n g a tio n o n th e cap. M ycologia 61: 149—166.
151
H M
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 K o c h W. (1958): U n te rs u c h u n g e n über M y z e lw a c h stu m u n d F ru c h tk ö rp e rb ild u n g bei ein ig en B asid io m v c e ten . A rch . M ik ro b io l. 30: 409—432. L e l l e y J. (1973): V e rfa h re n z u r K u ltiv ie ru n g von h o lz z e rstö re n d e n P ilz e n , in s b e so n d e re des A u ste rn se itlin g s (P le u ro tu s o stre a tu s). P a te n t Š v ý c arsk o No. 532 353 s, B ern , 2 s. M a n a c h è r e G. (1961): In flu e n c e des co n d itio n s d è c la ire m e n t s u r la iru c tific a tio n de C o p rin u s c o n g re g a tu s B ull, ex F r. C. R. A cad. Sei. P a ris 252: 2912—2913. S c h e n c k E. (1919): D ie F ru c h tk ö rp e rb ild u n g bei ein ig e n B o lb itiu s u n d C o p rin u sa rte n . B eih. bot. C bl. 261: 355—413. Z a d r a ž i l F. et S c h n e i d e r e i t M. (1972) : D ie G ru n d la g e n f ü r d ie In k u ltu r n a h m e e in e r b is h e r n ic h t k u ltiv ie rte n P le u ro tu s - A rt. C h a m p ig n o n , B erlin , 12 (No. 135): 25-32. D ie A d resse des V e rfa ss e rs: Ing. Iv a n Ja b lo n sk ý , Š k o ln í ze m ě d ě lsk ý p o d n ik VŠV, N ový Jič ín , B o ch eta.
152
Release of yeast spheroplasts by an enzym e complex from Lycoperdon periatum Pers. ex Pers. U v o lň o v á n í k v a sin k o v ý ch sféro p la stů en zy m a tick ý m k o m p lex em z h ou b y L ycop erd on periatu m Pers. e x P ers. M aric M u sílk o v á , V la d im ír M u síle k an d V á c la v Š a šek F ru it bo d ies of som e B a sid io m y c e te s, e. enzy m es w h ic h a re a b le to d e stro y cell fu n g i th e re b y re le a sin g sp h e ro p la sts. A fro m L yco p e rd o n p e ria tu m w a s fo u n d to k e p t in th e cold.
g. L yc o p e rd o n p e ria tu m , co n ta in w a lls of y e a sts a n d fila m e n to u s lv o p h ilized e n zy m e p re p a ra tio n b e a c tiv e fo r a long tim e w h e n
P lo d n ic e n ě k te rý c h b asid io m y c e tů , n a p ř. L y c o p e rd o n p e ria tu m , o b sa h u jí e nzym y, k te r é n a ru š u jí stěn y živých k v a sin e k a v lá k n itý c h h u b . L y o filiso v an ý su ro v ý e n z y m a tic k ý p r e p a r á t z h o u b y L y co p e rd o n p e ria tu m je p ři u c h o v á n í v le d n ic i a k tiv n í po d lo u h o u dobu.
R esearch into th e s tru c tu re and fu n ctio n of th e cell surface of yeasts and filam en to u s fungi advanced g reatly, w hen a succesful delicate cell w all de g rad atio n m ethod by ly tic enzym es p resen t in digestive juice of th e snail becam e av ailab le (Eddy and W illiam son 1957, B achm an and B onner 1959). R ecently it w as found th a t such ly tic enzym es are also produced by m icro o rganism s and hence effo rts w ere m ade to iso late m icroorganism s w hich could serv e as a possible sou rce of th e se lytic enzym es (H orikoshi and Iida 1958, M endoza and V illan u ev a 1962. W ang an d F eresa 1966, B aird and C unningham 1971. K ita m u ra et al. 1971. G olovina et al. 1973). H ow ever, so fa r little research has been ca rrie d out w ith f r u it bodies of B asidiom ycetes, th o u g h it is w ell know n, th a t th e ir cell w alls in tim e underg o deg rad atio n by th e ir ow n enzy mes. Som e ly tic enzym es a re p re se n t in fu ngi d u rin g th e ir w hole life cycle (acid an d alk alin e protease, ribonuclease, ph o sp h atase and fS-glucosidase), w h ereas o th ers (chitinase) are form ed only sh o rtly befo re spores release (Iten and M atile 1970). This la tte r enzym e is probably passively released from cells of w hich th e m etab o lic a ctiv ity ceased. On release, the enzym e is very effective w ith re g a rd to th e d eg rad atio n of fungal cell w alls. T he p re se n t w o rk elab o rates on th e possible use of a com plex of lytic enzym es p re se n t in th e fru it bodies of h ig h e r fungi in th e deg rad atio n of th e cell w alls of v iab le yeast cells. Material
and
methods
T h e a c tiv ity of th e en zy m e co m p lex w a s d e te rm in e d by th e n u m b e r of sp h e ro p la s ts re le a se d fro m a tr e a te d c u ltu re of y o u n g cells of S a cch a ro m yc e s cerevisia e, s tra in L 7. T h e g ro w in g m e d iu m w a s in o c u la te d w ith y o u n g cells fro m a su b m e rg e d c u ltu re an d c u ltiv a te d in a liq u id w o rt fo r 6 h o u rs a t 30 °C on a ro ta ry sh a k e r. T h e cells w e re s e p a ra te d fro m th e m e d iu m b y c e n trifu g a tio n , w a sh e d tw ic e w ith 0.6 M KC1 so lu tio n a n d re su sp e n d e d in th is so lu tio n . A c ru d e en zy m e p re p a ra tio n w as o b ta in e d by p re ssin g so ft fr u it b o d ies of C o p rin u s sp. o r L y c o p erd o n p e ria tu m . T h e ju ic e so o b ta in e d w a s c e n trifu g e d an d a d d e d in q u a n titie s of 20—40% (v/v) to th e cell su sp en sio n . C o n tro l e x p e rim e n ts w e re c a rrie d o u t b y u sin g ly o p h ilize d sn a il d ig e stiv e ju ic e (10 m g /m l), as co m m o n ly u sed fo r th e ra e le a se of y e a st sp h e ro p la sts. W h en th e en zy m e p re p a r a tio n w a s ad d ed to th e c ell su sp en sio n , th e m ix tu re w as in c u b a te d at 30 °C on a re c ip ro c a l la b o ra to ry sh ak e r. S am p les w e re ta k e n in re g u la r in te rv a ls an d th e p ro cess of sp h e ro p la sts re le a se w a s o b se rv e d u n d e r m icroscope. T h e n u m b e r of sp h e ro p la sts a n d u n c h a n g e d cells w e re d e te rm in e d by co u n tin g th e m in a B u rk e r's count in« c h a m b e r
153
CESI v A M Y K O L O G IE 29 (.3) 1975
Results
M icroscopical in v estig atio n of th e effect of crude ju ice fro m f ru it bodies of C oprinus sp. an d L ycoperdon p eria tu m on yeast cells show ed th a t both enzym e p re p a ra tio n s d eg rad e th e ir w alls and release spheroplasts. The n u m b er of th e relased spheroplasts, how ever, w as found to be r a th e r low. In itia lly sph ero p lasts a p p e a r in th e suspension a fte r m o re th a n one h o u r in cu b atio n and even a fte r severals hours in cu b atio n (5—8 hours) th e m a x im u m n u m b er of sph ero p lasts am o u n ted to only 5%. Since th e p re p a ra tio n ob tain ed from C oprinus sp. ap p eared to be less active th a n th a t of L ycoperdon p eriatum , research w as co n cen trated only to th e Lycoperdon lytic enzym es. L yophilizatio n of th e juice from th e fru it bodies of L ycoperdon peria tu m re su lted in a su b sta n tia lly h ig h e r a ctiv ity of th e ju ice concentrate. E ven th o u g h th e lyophilized p re p a ra tio n is r a th e r hygroscopic, it rem ain ed active fo r m ore th a n a y e a r w hen k e p t a t + 4 °C in a sealed vessel. W hen te stin g th e effect of a lyophilized L ycoperdon peria tu m p re p a ra tio n on cells of Saccharom yces cerevisiae stra in L 7 it w as found th a t sph ero p lasts ap p eared w ith in 15 m in u tes of incu b atio n and th e ir n u m b e r increased
I
^
■
a; -Q
100 -
—----------- »■
Ii
p /
■ ■
- x£
/7
15 ■
discussion
.
■
and
30
45
60
90
Tim e of ¡ncubation (m inutes)
1. T he e ffe c t of lyophilized- e n z y m a tic p re p a ra tio n of L y c o p e rd o n p e r ia tu m w h e n co m p a re d w ith th a t of sn a il d ig e stiv e ju ic e on cells of S o c c h a ro m y c e s cerevisia e s tra in L 7. 1. — ly o p h ilize d p re p a ra tio n of th e sn a il d ig e stiv e ju ic e (10 m g/m l). 2. — ly o p h iliz ed p re p a r a tio n of L yco p erd o n p e ria tu m (15 m g/m l). 3. — ly o p h ilize d p re p a ra tio n of L y c o p e rd o n p e r i a tu m (5m g ml).
M U S ÍL K O V Á , M U S ÍL E K ET Š A Š E K : RELEA SE O F Y EA ST S P H E R O P L A S T S
d u rin g th e course of th e ex p erim en t. On com paring th e activ ity of this p re p a ra tio n w ith th e effect of snail d igestive juice it becam e ev ident th a t th e effect of lyophilized Lycoperdon p e ria tu m p re p a ra tio n is som ew hat less d u rin g th e early p a rt of in cu b atio n th a n th a t of th e snail digestive juice, how ever, on con tin u ed in cu b atio n the differences becom e less significant (Fig. 1). The effect of ly tic enzym es of Lycoperdon p eria tu m is n o t only lim ited to cell w alls of th e g enus Saccharom yces. Cell w alls of o th e r yeasts, e. g. Candida lipolytica (see Fig. 2) o r of filam entous fungi, e. g. A sp ergillus niger are also destroyed. F ro m th e above d a ta it is evid en t th a t th e enzym es of fru it bodies of some B asid io m ycetes d eg rad e cell w alls of v iable yeasts and filam entous fungi. A lth o u g h th e effect of a lyophilized L ycoperdon p re p a ra tio n is som ew hat slow er th a n th a t of snail digestive juice, th e fo rm e r can be easily p rep a re d w hen com pared w ith th e la tte r. T he p re p a ra tio n of snail digestive ju ice is tim e consum ing process w h ereas an active p re p a ra tio n from fungi can be obtain ed by a sim ple m eth o d — by p ressing fru it bodies and subsequent lyophilizatio n of th e juice to a su itab le co n centration of lytic enzym es. A ctiv ity of such p re p a ra tio n s is m a in ta in ed by sto rag e at + 4 °C. F ru it bodies of som e B asid io m ycetes a re th e re fo re valu ab le sources of enzym es capable of lysing cell w alls of yeasts and filam entous fungi.
« ■ *
J
v M
1
mDf
2. S p h e ro p la sts of C a n d id a lip o lytic a re le a se d b y e n z y m a tic actio n of ly o p h ilized ju ic e fro m fr u it be dies of L y c o p erd o n p e ria tu m ( x 860)
1 55
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 References
■
■
B a c h m a n n B. J. et B o n n e r D. M. (1959): P ro to p la s ts fro m N e u ro sp o ra crassa. J. B a e te n o l. 78: 550—556. B a i r d J. K. et C u n n i n g h a m W. L. (1971): F o rm a tio n of y e a sts p ro to p la sts by u sin g a n e n zy m e p re p a ra tio n íro m C y to p h ag a. B iochem . J. 125: 32 p. E d d y A. A. et W i l l i a m s o n D. H. (1957): A m e th o d of iso la tin g p ro to p la sts fro m y easts. N a tu re 179: 1252—1253. G o l o v i n a I. G., G u ž o v a E. P., B o g d a n o v a T. J. et L o g i n o v a L. G. (1973): O litič e sk ic h ie rm e n ta c h o b ra z u je m y c h te rm o fil nyrn a k tin o m y c e to m M icro m o n o sp o ra v u lg a ris P A II - 4. M ik ro b io lo g ija 42: 620—626. H o r i k o s h i K. et I i d a S. (1958): L ysis of fu n g a l m y c e lia by b a c te ria l enzym es. N a tu re 181: 917—918. 11 en W. et M a t i l e P. (1970): R o le of c h itin a s e a n d o th e r ly so so m al en zy m es of C o p rin u s iag o p u s in th e a u to ly sis of fru itin g bodies. J. gen. M icrobiol. 61: 301-309. K i t a m u r a K. , K a n e k o T. et Y a m a m o t o Y. (1971): L ysis of v ia b le y e a st cells by en zy m es of A rth r o b a c te r lu te u s. A rch . B iochem . B io p h y s. 145: 402—404. M e n d o z a C, G. et V i l l a n u e v a J. R. (1962): P ro d u c tio n of y e a st p ro to p la s ts by an en zy m e p re p a r a tio n of S tre p to m y c e s sp. N a tu re 195: 1326—1327. W a n g C. S. et T e r e s a G. W. (1966): S tre p to m y c e s iso late s c a p a b le of lysis C a n d id a a lb ic an s. C an ad . J. M icro b iol. 12. 1297—1299. A d d ress of th e a u th o rs : In s titu te of M icrobiology. C zech o slo v a k A ca d e m y of S ciences, 142 20 P ra h a 4 - K rč. B u d ě jo v ic k á 1083, C zech o slo v ak ia.
What is Rhodocybe xylophila Vasil’k. and Omphalina lilaceorosea Svr. et Kub.? Co je R h od ocyb e x y lo p h ila V asifk. a O m phalina lilaceorosea S vr. et Klub.? J o se f H e rin k a n d F ra n tiše k K o tla b a T h e a u th o rs c o m p are d th e d e sc rip tio n s a n d ty p e sp ecim en s o f th e sp ecies R h o d o cyb e x y lo p h ila V asil’k. a n d O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K ub., b o th p u b lish e d in 1971 (th a t of V asil kov m o re th a n a m o n th e a rlie r.) T h e y co n firm e d th e s u p p o s itio n o f Z. P o u z a r th a t th e tw o sp ecies a r e id e n tic a l. W h en stu d y in g th e sp ecies in d e ta il a n d th e p ro b le m o f its c o rre c t n a m e , th e a u th o rs c a m e to th e c o n clu sio n th a t th e tw o sp ecies u n d e r d iscu ssio n a re conspecific w ith O m p h a lia discorosea (Pil. (d escrib ed in 1934 fro m S ib eria). A n e w c o m b in a tio n is p ro p o se d : O m p h a lin a discorosea (Pil.) H er. e t K otl. N ew lo c alities o f th is in te re s tin g a g a ric fro m B u lg a ria a n d F ra n c e a re re p o rte d w ith a su rv e y b e in g g iv en of its k n o w n g e o g ra p h ic a l d is trib u tio n on th e E u ra sia n co n tin e n t.
A u to ři p o ro v n a li p o p isy a ty p o v é e x e m p lá ře d ru h ů R h o d o cyb e x y lo p h ila V asil'k . a O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K ub., k te r é b y ly o b a p u b lik o v á n y v r. 1971 (V asil'k o v ú v d ru h v íce n e ž o m ěsíc d řív e), a p o tv rd ili p ře d p o k la d Z. P o u z a ra , že ty to d v a d ru h y jso u to to žn é. P ři p o d ro b n é m stu d iu d ru h u a p ro b lé m u je h o s p rá v n é h o jm é n a d o sp ěli a u to ř i k e zjiště n í, že o b a d ru h y jso u to to ž n é s d ru h e m O m p h a lia discorosea Pil., (p o p san ý m r. 1934 ze S i biře). J e n a v rž e n a n o v á k o m b in a c e : O m p h a lin a discorosea (Pil.) H er. e t K otl. Jso u u v e d e n y d a lš í lo k a lity té to z a jím a v é lu p e n a té h o u b y z B u lh a rs k a a z F ra n c ie a p ře h le d je jíh o d o su d z n á m é h o z e m ě p isn é h o ro z šíře n í n a eu ro a s ijs k é m k o n tin e n tu .
In M ay 1966, Z. P ouzar, F. K o tlab a an d J. Lazebníček collected a v ery in te re stin g ag aric g ro w in g on fallen tru n k s in th e riv ersid e v irgin fo rest betw een th e M orava and. D yje (Thaya) riv ers (S o u thern M oravia). T he agaric w as characterized by th e com plex of u n u su ally significant fe atu re s: carpophores grow ing from fallen tru n k s of deciduous tre e s so litarily or in sm all fascicles, th e ir h a b it w as clitocyboid o r om phalinoid, th e cuticle of th e ir cap was m in u te ly fibrillose-scaly a n d stro n g ly h y g rophanous, th e ir lam ellae w ere vivid ly lilac rose an d th e spo re m ass colour w as p inkish w hite. T h e m icrom orphological fe a tu re s of th e fun g u s w e re also characteristic: th e hy p h ae of th e su p erficial la y e r of th e cuticle (and in th e irre g u la r hym enophoral tram a) w e re fib u la te an d in c ru ste d b y u m b e r b ro w n pigm ent, th e basidia w ere te tra sterig m atic an d th e spores ellipsoid, d istin ctly apiculate, m edium -sized. A lth o u g h th e fu n g u s w as c h a ra c te riz e d b y so m a n y co n sp icu o u s fe a tu re s, it w as im p o ssib le to d e te rm in e u sin g th e c u r r e n t m y co lo g ical lite ra tu re . T h e fu n g u s w as co llected a g a in in 1970, in th e s a m e lo c a lity b y J. K u b ick á , K. K říž a n d M. S vrček. M. S v rč e k a n d J. K u b ič k a s tu d ie d th e a g a ric in d e ta il a n d c o n su lte d Z. P o u z a r m a in ly re g a rd in g th e q u e stio n of its ta x o n o m ic p o sitio n . A fte rw a rd s , M. S v rč ek an d J. K u b ič k a d e sc rib e d th e a g a ric in th is jo u r n a l as a n e w species, O m p h a lin a lilaceorosea S v r. e t K u b . (S v rč e k e t K u b ič k a 1971). S h o rtly a fte rw a rd s Z. P o u z a r n o tic e d th a t B. P. V a silk o v (1971) h a d p u b lish e d a d e sc rip tio n o f a n e w sp ecies, R h o d o c y b e x y lo p h ila V a sil’k. in th e S o v ie t jo u rn a l M ik o lo g ija i fito p a to lo g ija in th e s a m e y ea r. T h e fu n g u s w a s co llec ted b y th e a u th o r in T ra n s c a u c a s ia n te r rito ry in th e G e o rg ia n S. S. R., in 1951. C o m p a rin g th e c h a r a c te rs o f th e b o th sp ecies, d e sc rib e d b y c h a n c e in th e sa m e y e ar, Z. P o u z a r voiced th e o p in io n t h a t O m p h a lin a lilaceorosea S v r. e t K ub. a n d R h o d o cyb e x y lo p h ila V a s il’k. a re i d e n t i c a l . H e s ta te d t h a t R h o d o c yb e x y lo p h ila V asil'k . h a d n o m e n c la tu ra l p rio rity b e c a u se it h a d b e e n p u b lish e d m o re th a n a m o n th e a rlie r th a n
157
ČESK Á M Y K O L O G IE 29 (3) 1975
Omphalina lilaceorosea S vr. e t K ub.*) H e p ro p o sed , th e re fo re , to re c la ssify R h o d o cybe xylophila V a sil’k. in th e g e n u s Omphalina Q uél. (p e rso n a l c o m m u n ic atio n ) b u t a b sta in e d fro m p u b lish in g . J. H e rin k a lso stu d ie d th e sam e sp ecies in 1972 -1973, in c ite d b y th e c o m m u n ic a tio n of S v rč e k a n d K u b ič k a (1971). R ea d in g th e d e sc rip tio n of Omphalina lilaceo rosea Svr. e t K ub., h e re co g n ized th a t th e e ss e n tia l fe a tu re s of th is a g a ric c o r resp o n d e d w ith a n u n id e n tifie d sp ecies of Omphalina Q uél. w h ic h h e h a d co llected in S o u th -e a ste rn B u lg a ria a t th e b e g in n in g of Ju ly , 1965, in riv e rs id e v irg in fo re st (N atio n al P a rk ) n e a r th e R o p o ta m o riv e r. H e also o b ta in e d th e p re s e rv e d sp eci m en s of th e sa m e fu n g u s w ith b rie f n o te s a n d co lo u r slid e s fro m J. K u th a n w h o h ad collected it in B u lg a ria in th e N a tu re R e se rv e “A rk u tin o “ n e a r th e riv e r R o p o ta m o in Ju n e , 1970. In 1972, J. H e rin k w as in fo rm e d b y Z. P o u z a r a b o u t th e ta x o n o m ic a n d n o m e n c la tu ra l p ro b le m s c o n c ern in g th e fu n g u s. H e tr ie d to a sc e r ta in if th e fu n g u s h a d b e e n d e sc rib e d u n d e r a n o th e r n a m e in th e e a r lie r lite ra tu re . C o n sid erin g so m e p o ssib ilitie s of th e id e n tific a tio n of th e a g a ric u n d e r d iscu ssio n w ith fo rm e rly d e sc rib e d sp ecies of “Omphalia“ (sen.su lato), h e re v e a le d th a t th e diag n o sis of Omphalia discorosea P il. (P ilá t 1934) h a d so m e fe a tu re s in com m on w ith th e d iag n o sis of Rhodocybe xylophila V a sil’k. a n d O mphalia lilaceorosea S vr. e t K ub., re sp e c tiv ely . Omphalia discorosea P il. w a s d e scrib e d b y A. P ilá t on th e b asis of th e e x sic c a tu m c o m m u n ic a te d b y K . E. M u ra šk in s k ij (O m sk), th e collec tio n h a v in g o rig in a te d fro m S o u th -w e s te rn S i b e r i a . J. H e rin k e x p resse d th e o p in io n th a t th e re c e n tly d e sc rib e d sp ecies, Rhodocybe xylophila V asil'k . an d Omphalina lilaceorosea S vr. et K ub., sh o u ld b e co n sp ecific w ith Omphalia disco rosea Pil. In a n e ffo rt to p ro v e th e id e n tity of th e th r e e m e n tio n e d species a n d to fin d a c o rre c t n a m e fo r th e p re s u m e d u n ifia b le sp ecies, th e a u th o rs c o m b in ed in a stu d y and co m p a riso n of (1) th e ty p e sp e c im e n of Omphalia discorosea P il., (2) th e ty p e m a te ria l of Rhodocybe xylophila V a sil’k., (3) th e ty p e m a te ria l of Omphalina lila ceorosea S vr. e t K ub. a n d (4) th e co llectio n s of J. H e rin k a n d J. K u th a n fro m B u lg aria. In th is co m m u n ic a tio n , w e sh o u ld lik e to p re s e n t o u r re s u lts fo r all fo u r rev isio n s.
T y p e nt u d y
o f O m phalia discorosea Pil.
T he fungus w as described by A. P ilá t in 1934 on th e basis of a un iq u e carpophore w hich w as sen t to him for d e term in atio n in th e d ried sta te by Prof. K. E. M urašk in sk ij, a t th a t tim e chief of th e P hytopathological L ab o ra to ry of th e S ib erian A g ricu ltu ral A cadem y, Omsk, U.S.S.R. T he ty p e sp ec im en logical D e p a rtm e n t of (PR M ), No. 25313. T h e d a ta w ritte n in w a s g a th e re d by M s.
(h o 1 o t y p e) is d ep o sited in th e h e rb a r iu m of th e M ycoth e N a tio n a l M u seu m — M u seu m of N a tu ra l H isto ry , P ra g u e in k on th e lab e! giv es th e fo llo w in g in fo rm a tio n : th e fu n g u s C eličev a (on th e la b e l w ritte n as T z e litsc h e w a — G e rm a n
*) W e tr ie d to a s c e rta in th e d a ta of p u b lic a tio n of b o th sp ecies, a s p re c ise ly as possible. T h e d iag n o sis o f Omphalina lilaceorosea S vr. e t K u b . w a s p u b lish e d in p a r t 4, 1971 o f v o lu m e 25 o f th e jo u rn a l „Č esk á m y k o lo g ie“, w h ic h a p p e a re d on O cto b er 18, 1971. On th e c o v er of each p a r t of „Č esk á m y k o lo g ie “, th e p u b lic a tio n d a te o f th e p re c e d in g p a r t of th e jo u rn a l h a s b een g iv e n sin c e th e p a r t 2 of 1961. In th e case of Rhodocybe xylophila V a sil’k., w e fo u n d n o d a ta a b o u t th e e x a c t d ay of p u b lic a tio n of th e in d iv id u a l p a r ts of v o lu m e 5 of th e jo u rn a l “M ik o lo g ija i fito p a to lo g ija “ , b u t o n ly th e d a ta a b o u t th e a c c e p ta tio n of th e w h o le m a n u s c rip t f o r p a r t 4, v o lu m e 5, 1971 (F e b ru a ry 13, 1971) a n d a p p ro v a l to p r in t (A u g u st 4, 1971). W e asc e rta in e d , h o w ev er, t h a t th is p a r t of “M ik o lo g ija i fito p a to lo g ija “ a rriv e d in th e S ta te L ib ra ry of CSR — U n iv e rs ity L ib ra ry in P ra g u e on S e p te m b e r 16, 1971, a n d a n o th e r copy re a c h e d th e lib ra ry of th e C zech o slo v ak S c ien tific S o ciety fo r M ycology on S e p te m b e r 14, 1971. H en c e it fo llo w ed th a t Rhodocybe xylophila V asil'k. w as p u b lish e d b e fo re S e p te m b e r 14, 1971, th u s in co u rse of th e m o n th p re c e d in g th is d ate. In th e p re s e n t case, V asil k o v ’s sp ecies w as c e rta in ly p u b lish e d e a r l i e r th a n Omphalina lilaceorosea Svr. e t K ub.
158
H E R IN K ET K O T L A B A : R H O D O C Y B E X Y L O P H IL A A ND O M P H A L IN A tra n s c rip tio n ), lo cality n o t sp ecifie d , in th e T o m s k reg io n, on J u ly 25, 1929, It sh o u ld be n o te d h e re th a t, in h is o rig in a l d e sc rip tio n (1. c.), P ila t e rro n e o u sly p lace d th e lo c a lity of th e fu n g u s in th e O m sk re g io n (v e rb a lly : ,,d istr. O m sk “ ). T h e h o lo ty p e is a m a tu re sp e c im en w ith a b ro k e n ste m (acco rd in g to som e d a ta in P ila t's d e sc rip tio n it seem s to h a v e b een in te n tio n a lly b ro k e n d u rin g e x a m in a tion). T h e m id d le p a r t o f th e s te m is m issin g W h ilst th e lo w e r p a r t is a tta c h e d to a p iece of r a t h e r ro tte n w ood by a slig h tly c o m p ac t m y c e lia l to m e n tu m w h ic h co v ers th e lo w e r p a r t of th e ste m a n d d escen d s to th e w ood su rfa c e, w h e re it s p re a d s in to a ro se-co lo u re d disc. T h is in te re s tin g c h a ra c te r c e rta in ly in d u c e d P ila t to n a m e th e fu n g u s as “discorosea“ (w h ich n a m e can b e m isle a d in g as it could suggest th a t th e cap h a s a ro se -c o lo u re d c e n tre ). A t th e p re s e n t tim e, th e co lo u r of th e m y c e lia l to m e n tu m of th e ste m a n d on th e s u b s tra tu m is no lo n g e r rose b u t r a th e r su b o c h ra c e o u s (w hen P ila t e x a m in e d th e fu n g u s, 5 y e a rs a fte r co llection, th e m y c e lia l to m e n tu m w a s still s trik in g ly rose). In o th e r w ay s, th e sp e c im en is in good co n d itio n , as o u r e x a m in a tio n u n d e r a b in o c u la r len s p ro v ed .
We found th e cuticle of th e cap finely rim oso-fibrillose, as P ila t had illu stra te d in his lin e-d raw in g . P i l a t ’ s d e s c r i p t i o n f u l l y c o r r e s p o n d s to all c h a r a c t e r s w h i c h c o u l d be o b s e r v e d in a d r i e d c a r p o p h o r e : th e lam ellae a re described as “cinereo -fu lig in eae“, w hich accords w ith th e p re se n t sta te (in th e original description, th e re is no a m en tio n of th e fin e lilac rose or sim ilar colour of th e lam ellae so c h ara cteristic fo r fresh carpophores, w hich, how ever, changes progressively w ith age in to dull lilac, becom ing violaceous b ro w nish or g rey -b ro w n ; on drying, th e lam ellae u n d e rg o th e sam e change of colour). As to th e m acrom orphological fe a tu re s of O m phalia discorosea Pil., we found p e r f e c t a c c o r d a n c e of th is fu ngus w ith R hodocybe xylophila V asil'k. and O m phalina lilaceorosea Svr. et Kub. On ex am in in g th e fu n g u s u n d e r m icroscope, w e found th a t the superficial hy p h ae of th e cutis a re fib u la te an d in cru sted w ith a yellow -brow n pigm ent, th e basid ia te tra s te rig m a tic an d 12.5—25.0X5.0—7.5 u m , th e spores ellipsoid to sh o rtly cylindrical-ellipsoid, th in -w alled , sm ooth, subhyaline, inam yloid and acyanophilous, (5.6) 7.0—7.8 (10.0) X (3.8) 4.4—5.0 (5.6) ¡¿m. T he spores proved to be m uch w id er th a n th o se given by P ila t (3.0—3.5 ^m ). H ow ever, details of o u r m easu rem en t, placed w ith in parentheses, p re se n t th e e x t r e m e d i m e n s i o n s of spores w hich a re ev id en tly atypically developed: th e v ery sm all spores w ere p ro b ab ly not q u ite m a tu re w hilst th e very larg e ones w ere pro b ab ly b o rn on b iste rig m a tic basidia. P ila t gives th e spore dim ensions as 7—6 X 3 —3.5 u m . It is ev id en t th a t th e fig u res in d icatin g th e len g th w ere m isp rin te d : e ith e r p rin te d in in v e rte d o rd e r (7—6 in stead of 6—7) or w ith the fig u re 6 m isp rin te d in stead of 8; in th is case,, th e length of th e spores w ould correctly be 7—3 um , w hich corresponds to o u r m easurem ent. T h e re m n a n ts of ro tte n w ood a tta c h e d to th e b asis of th e c a rp o p h o re d id not sh o w th e s tru c tu r e c h a ra c te ris tic of w ood of c o n ife ro u s tre e s. T h is k in d of su b s tra te , n a m e ly p i n e is in d ic a te d on th e o rig in a l h e rb a riu m la b e l — ,.Pinus silv e s tr is (p u tr.)“. T h is ecological c h a ra c te ris tic w as also ta k e n o v e r b y P ila t in his d e sc rip tio n . T h e re fo re , w e se n t a p ie c e of th e ro tte n w ood to th e p a la e o b o ta n is t D r. E. O p ra v il fo r a x y lo to m ic stu d y , w h o a d v ise d (in le tte r to F. K o tla b a of N o v e m b e r 11, 1974) th a t th e ro tte n w o o d b elo n g s to a b r o a d - l e a v e d t r e e , p ro b a b ly a p o p la r (P o p u lu s sp.).
The differen ces b etw een O m phalia discorosea Pil. on th e one h a n d and R hodocybe x y lo p h ila V asil'k. an d O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. on the o th e r h a n d can be elucid ated by th e fact th a t P ila t described o n l y o n e c a r p o p h o r e of th e fungus, n o ta bene in a d ried state. On th e o th e r hand,
159
C5
o
1 Table com paring th e essential characters o f Omphalia discorosea Pil., Rhodocybe xylophila V asil’k. and Omphalina lilaceorosea Svr. et K ub. C haracter
Omphalia discorosea Pil.
Rhodocybe xylophila Vasil’k.
Omphalina lilaceorosea Svr. et K ub.
Pileus
profunde um bilicatus, infundibuliformis, margine involutus — cca 1.5 cm latus — glabrescens — fibrilloso-stria tu s — margine udo — griseobrunneus — exciccatus obscure brunneus vel subniger
(pileo) plano-convexo, um bilicato, dein (pileo) profunde um bilicato, margine infundibuliform i — 1.5 —4.5 cm lato — | involuto — 2.0 —4.0 cm diam. — subtilaevi — vel tenui-fibrilloso — hygroliter floccoso-tomentoso — non hygrophano — castaneo vel fuscobrunneo — | p hano1) — obscure vel carneo-fusco — in siccobrunneo ' sicco ochraceo-griseo-fusco usque cii nereo ^
Lamellae
plus minusve decurrentes — subangustae — subdensae — cinereo-fuligineae
(lamellis) subdecurrentibus — confer(lamellis) decurrentibus — arcuatis — tis — intense roséis vel lilacinoroseis sa t crassis — haud confertia — lilaceoj violaceis, carneo-violáceo-roséis. . . deñique fusceseentibus. . . 1 r
Stipes
Caro
cca 1 cm longus, 1 —2 cm crassus — j basi pulchre conspecte roseofloccosus I e t fere disciformiter dilatatu s
-----------------------------------------
2 —3 cm x 0.3 —0.4 cm — pileo con(stipite) cylindraceo, saepe comprescolori, sed pallidiore — farinoso — 's o — lo —25 x 2 —6 mm — carneomycelio basalitom entoso, compactius- fuscidulo, carneo-subviolaceo, nonnumculo,roseolo : qi.am salmoneo-roseo tin ctu violáceo j — p arte inferiori mycelio laete roseo I tecto i
(pileus) m em branaceus — sa t fírmus (stipite) inani, cavitate angusta — hy— (stipes) e farcto cavus — concolor grophana —roseola
[in píleo 1.5 —2 m m crassa]2) — [tenax] — sub cute rosea, in parte cen- j trali pilei albida
Odor
inodora
[nullus vel tenuiter funginus vel leviI te r geraniaceus, siccatione deterior]
Sapor
| insipida
: [indefinitus, acidulo-funginus vel in | brevi tem pore leviter subam arus]
§ 0
O Q ^ co 5©
j
H 3 3
— .... 1 ~ ellipticae vel cylindraeeo-elliptieae, basi ; in m assa intense roseis (rubieundis).. . j pulvis sporarum eonspecte roseus tinoblique acu tate — ten u iter tu nicatae — — ellipsoideo-ovalibus — laevibus — | ctu sublilaceo — ellipsoideis — tenuhyalinae — 7 —63) X 3 —3.5 [im | sub immersione pallide roseolis -- j iter tunicatis — laevibus — subhyaliI 5 —7 (8) [10] X (3) 4 —5 um nis — 6.7 —7.7 X 4.4 —4.6 (j.m
Sporae
i
Basidia
clav ata — 20 —25 X 4 ¡xm
I ! tetrasporis
i
|
pq H ^ H
anguste clavatis — tetrasterigm aticis — 25 —30 X 5.5 —6.2 ¡j.m __
03 >
I i T ram a lamelirregularis — fibulata ! irregularis — hyphis fibulatis j ^ larum ¡ O ' -------------------------------------------------------------------------------------1---------------------------------------------------------- i---------------------------------------------------------------- 0 ! . . . . . i ° | H yphae superf. (hyphis superficialibus) cylindraceis — ;o —10 !j.m — hyphis fibulatis (cute pi- j O j cutis pilei 6 —7 (im diam. — laevibus vel plusmi- lei e hyphis superficialibus) — pigmen- j ^ : nus incrustatis, brunneolis to um brino incrustata p3
j I Oecologia
! ______
j
ad lignum p u tr. P in i silvestris*)
_____
ad truncum delapsum p utridum ( Ul- j ad truncum putridum iacentem Ulmi m us ? sp.) ad ripam fluminis, silva j carpinifolicie et al. arborum frondosaI frondosa (Fagus, C arpinus) rum in silva virginea m adida ____________________ I _____ ____
R em arks: x) There is an error in the cited te x t from th e L atin diagnosis of species. In the English te x t it is said: “pileus strongly hygrophanous b u t n o t translucent 3triate when m oist” . 2) The phrases in square brackets are taken from the English description of the species and tran slated into L atin. 3) In the original L atin diagnosis of Omphalia discorosea Pil., the figures indicating the length were probably m isprinted, see explanation in th e te x t. S 4) The rem nants of th e ro tte n wood were exam ined by Dr. E. O pravil an d determ ined as a wood of a broad-leaved tree, see in the tex t. >
j j I j i
r-g F ^ 5*
O O *"0 ^ r 23 >
05
h—
C ESK A M Y K O L O G IE 29 (3) 1975
all m icroscopical fe a tu re s w hich w e observed in th e ty p e specim en f u l l y a g r e e w ith those ascertain ed in th e ty p e specim en of R hodocybe xylo p h ila Vasil’k. an d O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. respectively. T he correct d e te rm in a tio n of th e su b s tra te as wood of a bro ad -leav ed tre e rejects th e consequential objection to th e id en tificatio n of O m phalia discorosea Pil. w ith both R hodocybe xylo p h ila V asil’k. and O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. Type
study
of
Rhodocybe xylo p h ila V asil’k.
B. P. V asil’kov collected his species d u rin g an expedition to th e N atu re R eserve "L agodechi-1 in th e G eorgian S.S.R., in O ctober 1951; h e described it in 1971. T h e ty p e m a te ria l of R h o d o c yb e x y lo p h ila V asil k. is k e p t in th e h e rb a r iu m of th e C ry p to g a m ic S ectio n of th e B o ta n ic a l In s titu te of th e A cad e m y of S cien ce s of th e U.S.S.R. in L e n in g ra d (LE) a n d is u n n u m b e re d . F. K o tla b a b o rro w e d th is m a te r ia l fo r rev isio n . T h e ty p e m a te ria l c o n sists of 15 c a rp o p h o re s w h ic h a re m o re o r less b ro k e n in to p ieces of d iffe re n t sizes. W ith in th e c o v e r a re th r e e p a p e r slip s w ith b rie f n o tes on th e m a te ria l in R u ssia n (e. g. th e d e sc rip tio n o f th e fre sh m a te ria l, n o tes m e n tio n in g sp o re m e a s u re m e n ts w ith sk e tc h e s of th e sp o res a n d o th e r m ic ro -d e ta ils) a re enclosed. T h e re m a rk s on th e p a p e r slip w ith th e d e sc rip tio n g iv e th e fo llo w in g ecological c h a ra c te ris tic of th e c o lle ctio n : ,.n a g n ilo m b re v n e v b u k o v o -g ra b o v o m le su “ , i. e. on a ro tte n tr u n k in a b e e c h -h o rn b e a m w ood.
As n e ith e r holotype n o r lectotype w ere chosen, w e selected a r a th e r w ell p reserv ed specim en as th e lectotype. T he m acro- an d m icro-m orphological ch aracters of th e exam ined specim ens c o r r e s p o n d w e l l w ith th e a u th o r’s description and also w ith th e characters of O m phalia discorosea Pil. an d O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. We em phasize especially th e p erfect correspondence of all ch aracters of R hodo cybe xylo p h ila Pil. and O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. (see com parison table, p. 160—161!) It should be noted h e re th a t V asil’kov w as th e first to re p o rt th a t th e spore m ass of th e fungus w as p a l e p i n k i s h and fo r th a t reason, placed his new species in th e genus R hodocybe R. M aire, considering clearly only th e p in k colour of th e spore p rin t. H ow ever, h e k new th e fu n g u s h a d a n u m b e r of ch aracters co rresponding writh those of th e genus C litocybe (Fr.) Staude, re m a rk in g “p e rtin e n tia huiu s (i. e. speciei, re m a rk of J. H. and F. K.) generica dubia e s t“. A ccording to m any au th o rs (e. g. S in g er 1975), th e m em bers of th e genus R hodocybe R. M aire are characterized n o t only by th e rose or d irty grey spo re p rin t b u t also by th e spores being ro u g h -w a rty -spinulose, a n g u la r to ro u n d e d -a n g u la r in p o lar view and by o th e r essential characters. Type
study
of
O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub.
T he ty p e m a te ria l is d esignated as th e collection No. 710753 deposited in th e h e rb a riu m of th e M ycological D ep a rtm e n t of th e N ational M useum — M useum of N a tu ra l H istory in P rag u e (PRM). It w as m ad e by Z. P o u zar in th e riv ersid e v irg in fo rest “R a n sp u rk “ n e a r L anzhot (S o u th ern M oravia), on 18 May, 1966. T he fu n g u s g rew on a fallen ro tte n tru n k of U lm us carpini-
H E R IN K ET K O T L A B A : R H O D O C Y B E X Y L O P H IL A A N D O M P H A L IN A T h e re a r e n in e w e ll-p re se rv e d c a rp o p h o re s w ith in th e cover, m o st b ein g fu ll-g ro w n carp o p h o re s. T h e b e st o n e is d e sig n a te d as th e h o lo ty p e a n d is se p a ra te d in a sp ecial sm a ll box, in w h ic h th e r e is also a p a p e r slip w ith a sp o re p rin t. A b la c k - a n d -w h ite p h o to g ra p h ta k e n in situ by F. K o tla b a is a d d e d to th e collec tio n . H W e also e x a m in e d th e o th e r co llec tio n s o f O m p h a lin a lilaceorosea S v r. e t K u b . m a d e in lo c alities n e a r th e ty p e lo c a lity a n d e n u m e ra te d b y S v rč e k a n d K u b ič k a (1971): No. 710752 (from th e v irg in fo re s t “C a h n o v “ ), 710754, 710755 a n d 710756 (each o f th e m fro m th e v irg in fo re st “ R a n š p u rk “ ). W e also re v ise d th e m a te ria l co llected by J. K u th a n a n d K. K řiž in th e v irg in fo re st '‘R a n š p u rk '1 on a fa lle n tr u n k of a sh (F ra x in u s sp.), on 15 M ay, 1972 (d ep o sited in H erb . K u th a n , No. 72/14). A c o m p a riso n of e ss e n tia l fe a tu re s of th e c a rp o p h o re s fro m a ll e x a m in e d collec tio n s of O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K u b . w ith th e ty p e m a te ria l of O m p h a lia discorosea P il. a n d R h o d o c y b e x y lo p h ila V asil'k . p ro v e d th e u n d o u b te d c o n s p e c i f i c i t y of a l l t h r e e s p e c i e s . T h is id e n tity could also be seen on c o m p a rin g th e d e sc rip tio n s m en tio n ed . W e th e re fo re e n u m e ra te (in L a tin ta k e n fro m th e o rig in a l diagnoses) th e e sse n tia l c h a ra c te rs of O m p h a lia d iscorosea Pil., R h o d o cy b e x y lo p h ila V a sil’k. a n d O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K u b . in th e a p p e n d e d c o m p a riso n ta b le . It is s u rp ris in g th a t th e e ss e n tia l c h a ra c te rs of a ll c o m p a re d sp ecies w e re d esc rib e d , in th e ir o rig in a l te x ts, by th e sam e o r v e ry sim ila r te rm s. It sh o u ld be ag a in u n d e rlin e d th a t P ilá ť s d e sc rip tio n an d lin e -d ra w in g a re b ased on a s i n g l e d r i e d s p e c i m e n . F o r th is re a so n th e o rig in a l d e sc rip tio n of O m p h a lia discorosea P il. c a n n o t b e c o m p le te o r fu lly c o rre sp o n d w ith th e d e sc rip tio n s of R h o d o cyb e x y lo p h ila V asil’k. a n d O m p h a lin a lilaceorosea S v r. e t K u b . b ase d o n r i c h , f r e s h m a t e r i a l . T h e re fo re , R h o d o c yb e x y lo p h ila V a sil’k. a n d O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K u b . c a n b e b e tte r c o m p a re d w ith each o th er. T h e re are, h o w e v e r, som e sm a ll d iffe re n c e s b e tw e e n th e tw o la s t-m e n tio n e d species, b u t th e y a re n o t e s s e n tia l a n d c a n b e e x p la in e d by a d iffe re n t p e rso n a l a p p ro a c h to th e ir e x a m in a tio n or, in o th e r cases, by th e u se of d iffe re n t term s. F o r e x a m p le , V asil'k o v d e sc rib e s th e la m e lla e of R h o d o c y b e x y lo p h ila V a sil’k. as cro w d ed , w h ile S v rč e k a n d K u b ič k a in d ic a te th o se of O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K ub . as “ n e a rly s u b d is ta n t“ a n d “ re la tiv e ly th ic k “ . I t is c le a r th a t V a sil’k o v ’s s ta te m e n t on th e sp a c in g of th e la m e lla e re la te s to y o u n g c a rp o p h o re s, a n d th e d a ta g iv en by S v rč e k a n d K u b ičk a , in c o n tra st, to fu ll-g ro w n sp ecim en s.
Jflj H
H H
H
On th e basis of th e a g reem en t of all essential characters, observed by us in ty p e m a te ria l of O m phalia discorosea Pil., Rhodocybe xylo p h ila V asil’k. and O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub., w e can s ta te th a t th e th re e species are c o n s p e c i f i c . C onsequently, th e species O m phalia discorosea Pil. have no m e n c la tu ra l p rio rity and m u st be fo rm ally tra n sfe rre d to th e genus O m pha lina Quél.: O m phalina discorosea (Pil.) H e rin k e t K o tla b a , com b. nov.
I
B a s i o n y m u m : O m p h a lia discorosea P ilá t, B ull. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris 49 (1933): 278—279, cu m fig., 1934. S y n o n y m i a : R h o d o c y b e x y lo p h ila V a sil’kov, M iko:. i F ito p a t., M oskva et L e n in g ra d , 5 (No. 4): 384—385, S e p te m b e r 1971. O m p h a lin a lilaceorosea S v rč e k e t K u b ič k a , Ces. M ykol., P ra h a , 25 (No. 4): 193— 196, O cto b er 1971.
Examination
of
t h e c o l l e c t i o n s o f O m phalina discorosea (Pil.) H er. et K otl. f r o m B u l g a r i a
J. H erin k collected th is species in a flooded riv ersid e v irg in fo rest on th e left side of th e R opotam o riv er, n o rth of P rim orsko, n e a r th e N a tu re R eserve “V eliov v ir “, on a d eco rticated fallen tru n k of a bro ad -leav ed tre e (probably F raxin u s sp.), on 5 Ju ly , 1965. T his collection is deposited in th e p riv a te Mycological H e rb a riu m of J. H erink, No. 138/65.
363
I
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 T h e co llectio n c o n sists of a m a tu rin g sp e c im en a n d tw o a d u lt c a rp o p h o re s (g ro w ing o rig in a lly in a sm a ll tu ft). T h e d e sc rip tio n c o rre sp o n d s w ith a ll e ss e n tia l c h a ra c te rs of th e sp ecies u n d e r d iscu ssio n a n d th e m ic ro -m o rp h o lo g ica l d e ta ils a re also in acco rd an ce. In d e ta il, H e rin k ’s d e sc rip tio n c o n ta in s som e n e w in fo rm a tio n on th e species. W e do n o t in te n d , in th e p re s e n t c o m m u n ic a tio n , to m a k e a c o n fro n ta tio n of H e rin k ’s d e sc rip tio n o f O p h a lin a discorosea (Pil.) H er. e t K otl. w ith th o se o f th e a u th o rs of R h o d o c y b e x y lo p h ila V a sil’k. a n d O m p h a lin a lilaceorosea S vr. e t K ub. J. H e rin k in te n d s to p u b lish his o b se rv a tio n s in a n o th e r c o m m u n ic a tio n to g e th e r w ith a discu sió n o f th e ta x o n o m ic p o sitio n of th e species. T h e species w a s also c o llected in B u lg a ria by J. K u th a n (in 1970 a n d 1974). H e w as k in d en o u g h to le n d u s th e e x sic c a ta of h is co llectio n s [fo r d e ta ils see th e su rv e y of th e g e o g ra p h ic a l d is trib u tio n of th e O m p h a lin a discorosea (Pil.) H er. e t K otl., u n d e r B u lg a ria], A ll co llectio n s fro m B u lg a ria w h ich w e e x a m in e d u n d o u b te d ly b elong to O m p h a lin a discorosea (Pil.) H er. et K otl.
On
J o s s e r a n d ’s
“O m phalia dem issa F r.“
Jo sseran d (1974) recen tly p ublished his collection of an ag aric from E astern France, w hich he nam ed by th e a lte rn a tiv e double-nam e*) “O m phalia (O m phalina) dem issa Fr. — O m phalina lilaceorosea S v rček “. It is n o tew o rth y th a t th e ch aracters of Jo sse ra n d ’s fungus f u l l y c o r r e s p o n d w i t h O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub., in clu d in g th e lignicolous g ro w th (on a fallen tru n k of P opulus nigra). Jo sse ra n d sta te d it him self a f te r com paring th e exsiccatum of O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. sen t him on req u est by Dr. M. Svrček. Jo sseran d suggested th a t O m phalina lilaceorosea Svr. et K ub. is id en tifia b le w ith A garicus d em issus Fr. (F ries 1821) and consequently used th e nam e “d em issa “ (O m phalia o r O m phalina dem issa). He com pared his fu ngus only w ith “O m phalia dem issa F r.“ in th e sense of R om agnesi (1943), of w hich he also ex am ined a sm all piece of th e carpophore, sen t him by H. Rom agnesi, an d observed th e sam e p ecu liar ch aracter, n am ely th e re a d y sep aratio n of th e hym enium elem ents u n d e r m icroscopical exam in atio n , w hich h e had noticed w h ilst stu d y in g his ow n m aterial. It is r a th e r su rp risin g th a t, a fte r com paring R om agnesi’s a n d his ow n fungus, Jo sseran d cam e to th e conclusion th a t R om agnesi’s species could b e id entical w ith th e fungus h e h a d collected an d studied. Jo sseran d fo rm u la te d his v iew -point in such a w ay th a t th e collection of R om agnesi re p re se n te d sm all carpophores of th e discussed species. We cannot, however, a c c e p t J o s s e r a n d ’s s t a n d p o i n t . O m phalia dem issa (Fr.) P. A. K arst, in th e sense of Rom agnesi (1943) is a m in u te terricolous ag aric w ith d istan t and re la tiv ely thick lam ellae, w hich a re a t first p u rp lish lilac [the sam e colour as those of Laccaria a m e th yste a (Bull, ex M érat) Murri.ll], la te r developing a carm ine tin t; th e basidia of R om agnesi’s fun g u s are b isterig m atic and th e spores lacrym iform -ovoid (w ith a b ro ad ly rou n d ed ap ex a tte n u a te d a t th e apicule) an d la rg e (10—13X 6.5— *) Jo s se ra n d g av e th e fo llo w in g re a so n fo r h is n o m e n c la tu ra l v a c illa tio n (1. c., p. 248): „Q uel n o m lu i d o n n e r? O u b ie n on la n o m m e ra O m p h a lin a lilaceorosea S v rček e t K u b ič k a si l ’on estim e q u e le s d ia g n o se s frie sie n n e s, ré d u ite s à u n p e tit n o m b re d e c a ra c tè re s m ac ro sc o p iq u e s, n e p e rm e tte n t s o u v e n t q u e des d é te r m in a tio n s c o n je c tu ra le s e t q u ’il v a u t m ie u x s ’a p p u y e r s u r des d e sc rip tio n s r é centes, c a m p a n t m ie u x les espèces o u b ie n l ’o n c o n se rv a le n o m d ’O m p h a lia d em issa si l’on p en se, a u c o n tra ire , q u e la d e sc rip tio n d e F rie s, p o u r b rè v e q u ’elle soit, m ais d é v e lo p p é e en q u e lq u e so rte p a r ce lle d e R o m ag n esi, é v o q u e su ffis a m m e n t la p h y sio n o m ie d e l ’e sp èce; e t a lo rs O. lilaceorosea to m b e ra it e n sy n o n y m ie. — P e u im p o rte le n o m choisi. L ’e sse n tie l e s t q u e l ’e sp è c e so it b ie n fix é e p a r u n é n u m é ré d e se s c a ra c tè re s q u i p e rm e tte d e la re c o n n a îtr e q u a n d o n la r e tr o u v e r a “.
164
H E R IN K ET K O T L A B A : R H O D O C Y B E X Y L O P H IL A AND O M P H A L IN A
—8.25 /¿in), th e h y p h ae of th e cutis of th e pileus a re coloured yellow -brow n by a m e m b ra n a l pig m en t and finely incrusted. We have pointed out, how ever, only th e m ost significant differen ces b etw een “O m phalia dem issa F r.“ sensu R om agnesi and O m phalina discorosea (Pil.) H er. et K otl. W ithin th e fra m e w o rk of th e p re se n t com m unication w e abstain ed from in te rp re ta tio n of th e F riesian species A garicus (M ycena) dem issus, 1821. The problem of th e real existence of O m phalia dem issa (Fr.) P. A. K arst, resp. O m phalina dem issa (Fr.) Quél. w o u ld re q u ire a special analysis. In th e m ycological-taxonom ical lite ra tu re , th e re a re only tw o conceptions of F riesian species: th a t of B resadola (1881—1900) and th a t of Rom agnesi (1943). Geographical
d i s t r i b u t i o n o f O m phalina discorosea (Pil.) H er. et Kotl.
O u r com m unication re su ltin g in th e sta te m e n t of th e excellently ch aracterized species O m phalina discorosea is concluded by a su rv ey of its know n geographical E u rasian co n tin en t w ith th e a t p re se n t know n localities
correct nam e of the (Pil.) H er. et Kotl., d istrib u tio n in th e from E ast to W est:
U. S. S. R .: 1. R .S .F .S .R .: S o u th -w e s te rn S ib e ria , u n sp e cifie d lo c ality in T o m s k r e g i o n (p ro b ab ly in th e riv e r O b b a sin ), on ro tte n w ood of b ro a d -le a v e d tre e (p ro b ab ly P o p u lu s sp.), on 25 Ju ly , 1929, leg. C eličev a; specim . P R M 25313. (T ype lo cality !). — 2. G eo rg ia n S .S .R .: R ocky cle ft of th e riv e r Š ro m a in th e S ta te R eserv e “ L a g o d e c h i “ , on th e b a n k of a r iv e r in a b e e c h -h o rn b e a m w ood, on a fa lle n ro tte n tr u n k of a b ro a d -le a v e d tr e e (? U lm u s sp.), on 4 O cto b er, 1951, leg. B. P. V a s irk o v ; sp ecim .: L E (as R h o d o cy b e x y lo p h ila V a s ilk . — ty p e lo cality ). B u l g a r i a : 1. P řím o řsk o , flo o d ed riv e rs id e v irg in fo re st b elo n g in g to th e N a tu re R e serv e “ V e l i o v v i r “ a t th e le ft sid e of th e R o p o tam o r iv e r in th e N a tio n a l P a rk “ R o p o tam o “ , on a d e c o rtic a te d fa lle n tr u n k of a b ro a d -le a v e d tre e (p ro b ab ly F ra x in u s sp.), on 5 Ju ly , 1965, leg. J. H e rin k ; sp ecim .: H erb . M ycol. J. H e rin k No. 138/65. — 2. P rim o rs k o : th e N a tu re R e se rv e “ A r k u t i n o “ in th e N a tio n a l P a rk “ R o p o tam o “ , a t th e le ft sid e of th e R o p o tam o riv e r, on ro tte n w ood of a b ro a d -le a v e d tr e e (Q uercu s ro b u r? ), on 20 J u n e , 1970, leg. J . K u th a n ; sp ecim .: H erb . M ycol. J . K u th a n No. E 70/49. d u p lic a te in H erb . M ycol. J. H e rin k No. 1162/70. — Ibid., on ro tte n w ood of a fa lle n tr u n k of a b ro a d -le a v e d tre e (? U lm u s sp.), on 7 J u n e . 1974, leg. J. K u th a n ; sp ecim .: H erb . M ycol. J. K u th a n , No. E 74/5. C z e c h o s l o v a k i a : 1. L a n ž h o t (S o u th e rn M o rav ia): Ih e v irg in fo re sts “C ah n o v “ a n d “ R a n š p u rk “ b e tw e e n th e M o ra v a an d D y je (T haya) riv e rs ; co llectio n s m a d e in th e y e a rs 1966, 1970 a n d 1971 on fa lle n tr u n k s of v a rio u s b ro a d -le a v e d tre e s (F ra x in u s a n g u stifo lia , U lm u s c a rp in ifo lia a n d P o pulus? sp.) a re m e n tio n e d in th e co m m u n ic a tio n of S v rč e k a n d K u b ič k a (1971). F u r th e r co llectio n : v irg in fo rest “R a n š p u rk “, a n fa lle n tr u n k of an ash (F ra x in u s sp ), on 15 Ju n e , 1972, leg. J. K u th a n an d K. K řiž ; sp ecim .: H erb . M ycol. J. K u th a n , No. 72/14. F r a n c e : T h i l (region o f th e r iv e r A in. e a st of Lyon), on a fa lle n ro tte n tr u n k of P o p u lu s n igra, in M ay p rio r to 1940. leg. M. J o s s e ra n d ; sp ecim .: H erb. M ycol. M. Jo s se ra n d .
C oncerning th e ecological c h aracteristic of O m phalina discorosea (Pil.) Her. et K otl.. th e fu n g u s seem s to grow m ostly in m o i s t (eventually flooded) r i v e r s i d e f o r e s t s in th e basins o r valleys of rivers, on ro tte n wood of-1 b road -leav ed tre e s only, especially on fallen tru n k s of P opulus spp., U lm us spp. and F ra xin u s spp. W e p resu m e th a t th e species is d istrib u ted in sim ilar ecotopes th ro u g h o u t r a th e r w a rm e r p a rts of E urope and Asia. F u rth e r, we suppose th a t th e species can also occur in th e N orth A frica and in N o rth ern A m erica. T he m ycogeographical c h a ra c teristic of th e species cannot be defined until m o re localities a re know n.
165
- ■ ■ ■ —
~
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 A cknowledgem ents T h e a u to rs th a n k to D r. Z. P o u z a r (P rag u e) fo r k in d ly p ro v id in g th e h e r b a riu m m a te ria l fro m M y cological D e p a rtm e n t of th e N a tio n a l M u seu m — M u seu m of N a tu ra l H isto ry , as w e ll as fo r c o n su lta tio n s a n d h is co m m en ts, a n d th e C u ra to r of th e C ry p to g a m ie h e rb a r ia of th e B o ta n ic a l In s titu te of th e A c a d e m y of S ciences of th e U.Š.S.R. in L e n in g ra d fo r lo a n of th e ty p e m a te ria l of R h o d o cy b e x y lo p h ila . T h ey also w ish to e x p re ss th e ir g ra titu d e to I n g. J. K u t h a n (O strav a) w h o p re s e n te d o r lo a n e d th e m h is co lle c tio n s of O m p h a lin a discorosea fro m B u lg a ria. T h e a u th o rs a re in d e b te d to D r . E. O p r a v i l , CSc., (O pava) fo r re v isin g a n d id e n tify in g of th e d ecay ed w o o d of th e s u b s tra te fo r th e ty p e sp e cim e n of O m p h a lia discorosea. T h ey a re also g ra te fu l to D r . D. R a t a j o v á (P rag u e) fo r a d v ic e in th e tr a n s la tio n of th e te x t in to E n g lish . S p e cia l th a n k s a re d u e to M r. J. T. P a l m e r (S u tto n W eav er) fo r k in d ly c o rre c tin g th e fin a l E n g lish m a n u s c rip t. References Bresadola G. (1881—1900) : F u n g i T rid e n tin i n o v i v e l n o n d u m d e lin e a ti, d e sc rip ti e t ico n ib u s illu s tra ti. 1—2, T rid e n ti. F r i e s E. M. (1821): S y ste m a m ycologicum . L u n d a e , 1: (1—57) 1—520. J o s s e r a n d M. (1974): N o tes c ritiq u e s s u r q u e lq u e s ch a m p ig n o n s d e la rég io n ly o n n a ise (8e e t d e rn iè re S érie). B u ll. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris , 90: 231—263 (sep. pag. 246—249). K a r s t e n P. A. (1879) : R y sslan d s, F in la n d s och d e n S k a n d in a v is k a h a lfô n s H a tts v a m p a r. F o rr a d elo n : S k ifsv a m p a r. B id r. K â n n . F in i. N a tu r. F o lk 32: (1 —22) 1-571. K ühner R. et R o m a g n e s i H. (1953): F lo re a n a ly tiq u e d es ch a m p ig n o n s su p é rie u rs. P a ris, p. (1—14) 1—557. P i l á t A. (1934): A d d ita m e n ta ad flo ra m S ib ira e A sia e q u e o rie n ta lis m ycologicam . P a rs se cu n d a. B u ll. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris , 49 (1933) : 256—339, t. 12—25. R o m a g n e s i H. (1943): Q u e lq u e s p o in ts d e ta x o n o m ie . I. S u r u n g ro u p e p a rtic u lie r d 'O m p h a lia . B ull. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris, 58 (1942): 81—87. S i n g e r R. (1975): T h e A g a ric a le s in m o d e m ta x o n o m y . Ed. 3. W ein h e im , p. (1—6) 1 -8 3 7 . S v r č e k M. et K u b i č k a J. (1971) : O m p h a lin a lila c e o ro se a SDec. nov. Ces. M ykol., P ra h a , 25: 193-196. V a s i l ’ k o v B. P. (1971): N ovyj v id ag a rik o v o g o g rib a iz Z a k a v k a z ja (A n e w species of A g aric F u n g i in th e T ra n sc a u c a su s). M ikol. i F ito p a t., M o sk v a et L e n in g ra d , 5: 384—385. A d d resses o f a u th o rs : M U D r. Jo se f H e r i n k , tř. R u d é a rm á d y 717, 295 01 M nich o v o H ra d iště . R N D r. F ra n tiš e k K o t l a b a , N a P e tř in á c h 10, 16200 P r a h a 6.
166
Polyporus rhizophilus Pat. v Českém středohoří P o ly p o ru s rh izo p h ilu s P at. im B ö h m isch en M ittelgeb irge Karel Kubát P o lyp o ru s r h izo p h ilu s P a t. byl d o su d v se v e ro z á p a d n íc h Č ech ách z jištěn n a 8 lo k a litá c h , so u s tře d ě n ý c h p ři J a JZ o k ra ji Č esk éh o stře d o h o ří. N e j č a stě ji ro s te v trse c h S tip a capillata, v z á c n ě ji n a A g ro p y ro n in te rm e d iu m , S tip a jo a n n is a F e stu ca valesiaca. P o lyp o ru s rh izo p h ilu s P a t. w u rd e b is h e r in N o rd w e stb ö h m e n au f 8 L o k a litä te n fe stg e ste llt, d ie a m S ü d - u n d S ü d w e stra n d des B ö h m isc h e n M it te lg e b irg e s k o n z e n trie rt sin d . A m h ä u fig ste n k o m m t e r in H o rste n v o n S tip a ca pillata vor, se lte n e r a u c h a u f A g ro p y ro n in te rm e d iu m . S tip a jo a n n is u n d F estuca valesiaca.
Choroš trá v n í, Polyporus rhizo p h ilu s Pat., je považován za jed n u z našich nejv ý zn am n ějších stepních h u b (P ilát 1969). Je jí dosud nedokonale znám ý areá l z a sa h u je z K azašské SSR přes U k ra jin u ojedinělým i lo k alitam i až do stře d n í E vropy (M aďarsko, CSSR, NDR). S u b m e d iterá n n í tendence rozšíření je naznačena n ě k te rý m i m aď arsk ý m i lok alitam i, především ale klasickou loka litou u m ěsta T ebessa v A lžírsku (R ausehert 1962), asi 20 km od tun isk ý ch hranic. L ok ality vyšších ro stlin podobného k v ětenného elem entu — pokud sam ozřejm ě k n ám zasah u jí — jsou v Cechách většinou k o ncentrovány v šir ším okolí P rah y , ve stře d n ím a dolním P olabí, dolním P oohří a Českém středo h o ří. N ep ře k v a p u je tedy, že v u v ed ených fytochorionech jsou též kon cen tro v án y všechny dosud bezpečné p ro k ázan é lo k ality té to houby (Šebek 1962). P odle d osavadních vědom ostí se je d n á o h o u b u vzácnou. Šebek (1. c.) u d ává pouze po čtyřech lo k alitách z Cech, M oravy a 3 ze S lovenska (tj. celkem 11 lokalit z CSSR), R au seh ert (1962) 13 lo k alit ze zbývající části areálu. Později zjistili nové lo k ality v Českém střed o h o ří B iber (ex M arek 1973) a K lán (in litt.). N ení v šak vyloučeno, že n a L ounsku a p ři JZ o k raji M ilešovského stře dohoří jd e pouze o tax o n přehlížený, rostoucí na stanovištích m ykology opo m íjených. T om u n asv ěd ču je skutečnost, že další nové zjištěné lo k ality byly objeveny n áh o d n ě p ři exkursích, zam ěřen ý ch na výzkum tracheofyt. P olyporus rhizo p h ilu s roste v Č eském střed o h o ří převážně v tra v in n ý c h po rostech step n íh o c h a ra k te ru n a J a JZ svazích vrchů. N a B rníku, k te rý je n ejb o h a tší dosud znám ou lokalitou, byl zjištěn v porostu následujícího složeni: S k lo n 20 -3 0 °, J (—JZ ), 10 m-, c ca 450 m n. m „ 17. 8. 1972. S tip a ca p illa ta 3, S. jo a n n is + , F estu ca va lesia ca 1, A g ro p y ro n in te r m e d iu m 4-, B o th rio ch lo a is c h a e m u m + , K o eleria m a e ra n th a + , S e se li h ip p o m a ra th ru m 2, E ch iu m v u lg a re 1, M edicago fa lca ta + , S e d ů m acre -)-, E r y s im u m c re p id ifo liu m -)-, A re n a ria leptoclados -)-, S ile n e o tite s s. 1. + P o u ze n a V en d u le u V elk ý ch Ž e rn o se k byl z jiště n též v p o ro stech , k d e se v ě tší m ěro u u p la tň u jí k řo v in y , p ře d e v š ím tře šn ě , ú p o rn ě se šíříc í k o ře n o v ý m i v ým ladky. P o k ry v n o st k eřo v é h o p a tr a je asi 3 0 % (C erasus vu lg a ris. C rataegus sp.), v b y lin n é m p a tř e m j. A g ro p y ro n in te r m e d iu m . F estuca valesiaca. F. cinerea. S tip a capillata, M elica tra n ssilva n ica . G alium , glaucum ,, E u p h o rb ia cyparissias. A c h ille a p a n n o n ic a , S ed ů m a lb u m , E ry n g iu m c a m p estre, S ilen e o tite s s 1„ C h o n d rilla ju n cea , A ste r linosyris, S ta c h y s recta , A stra g a lu s e xsca p u s, A rte m is ia c a m p estris, S e d ů m te le p h iu m , V e rb a sc u m ly c h n itis, V e ro m c a spica ta atd.
N a rozdíl od o statn ích d ru h ů rodu P olyporus roste P. rhizophilus v ý h radně na trav ách , v ětšinou na jejích sta rý c h o dum řelých pochvách na bázi trsů.
167
........
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
_
._ . Lokalita
T ráv a
1
Blšanský v.
Stipa capillata
2
K aná u Loun
S tipa joannis
V svah JV ú p atí, 351 m
3
4
Agropyron intermedium S tipa capillata
Oblík J , vrchol, 503 m
Stipa capillata Stipa joannis
Srdov, JJ V , i 460 m
Stipa capillata
JV okraj ak átin y , 398 m JJ Z ú patí
Stipa pulcherrima
p lo ^ '
D atum , leg. 26. VIT. 1955, K otlaba ex Šebek 1962
1 4 1 2 2
15. V I. 1965, Gulden, K o t laba e t Pouzar PK 21. V II. 1966, Pouzar P R 10. VI. 1973, K lán in litt. 18. V II. 1974, K lán in litt.
3
23. V II. 1966, Pouzar P R 19. VI. 1973, K lán in litt. 30. V I. 1974, K lán in litt.
3 3 2
| 9. VI. 1970 I 17. V TU. 1972 I 25. V II. 1974, K lán in litt.
4
| 18. VI. 1972, Biber LIT ,
2
(•X M a re k 1973
neurčena 5
B rník, JV svah, 447 m
Stipa capillata
2
17. V III. 1972
2
22. V II. 1973, K lán in litt. 12. V II. 1974, K lán in litt. 18. V. 1970, K u b á t P R 17. V II. 1972 5. IX . 1974 18. V. 1970 17. VITI. 1972 18. V. 1970, K u b á t P R 9. V I. 1970 17. V III. 1972 18. V. 1970, K u b át P R 17. V III. 1972
2 1 10
2 i
Stipa joannis Agropyron intermedium neurčena
6
Lovo.š, J J , i 530 m
7
V endula, JZ , 190 m
3 1 1 3 3 1 6
Stipa capillata Stipa joannis
2
18. VI. 1954, Svrček ex Šebek 1962 12. X I. 1970
Stipa capillata
1 2 4 3 5 1
11. V. 1972 6. V III. 1972 21. IV. 1970 21. IV. 1970, K u b át P R j 6. V III. 1972 i 6. V III. 1972
Festuca valesiaca !Agropyron intermedium j neurčena
1 8
168
'
R adobýl, J , 360 m
Stipa capillata Festuca valesiaca
1 1
3. V II. 1971 11. VI. 1971
M adarsko: D abas, váté písky
neurčena
6
30. IV. 1972, Z vařič L IT
i
K U B Á T : P O L Y P O R U S R H IZ O P H IL U S
Ve většin ě p říp a d ů se v yvíjí v trsech tra v po jedné plodnici, vzácně byly nalezeny až 3 (na A gropyron in term ed iu m ). V lite ra tu ře jsou u v ád ěn y n ejrů zn ější d ru h y trav , na jejichž odum řelých částech P. rh izo p h ilu s roste. V Českém střed o h o ří bylo dosud sebráno podlá ú d a jů z dostu p n ý ch h e rb á řů 86 plodnic, z nich byla u 77 zjištěna ,,h o stitelsk á'“ trá v a . Z celkového počtu p řip a d á víc než tře tin a (34 plodnice, tj. asi 39,5 % ) na Stipa capillata, vzácněji byla sb írán a na A gropyron in term ed iu m (16 plod nic, cca 18,5 % ), S tip a joannis (15 plodnic, asi 17,4% ) a n a Festuca valesiaca (8 plodnic, asi 9,3 % ). Č tyři plodnice byly ú d a jn ě seb rán y na Stipa pulcherrim a (LIT, leg. et det. J. B iber). D osud tedy nebyl v Cechách sb írá n n a žád ném zástupci podčeledi Panicoideae, ačkoliv např. B othriochloa ischaem um je na stepních lo k alitách běžná.
0 ; > /-
7 " ' \
S
' 4 1 A í-ito m ě řie e , ■ J
y
^
7 / -
L ou ny
_
"“V
R o zšířen í P o lyp o ru s r h izo p h ilu s P a t. v se v e ro z á p a d n ích Č ech ách . — V e rb re itu n g von P o lyp o ru s rh izo p h ilu s P a t. in N o rd w estb ö h m e n .
Do tohoto p rocentického p řeh led u nem ohly b ý t z a h rn u ty d říve publikované sběry ze SZ Cech. poněvadž u nich chyběji ú d a je o počtech sebraných plodnic. V obou příp ad ech však byly sb írán y na S tipa capillata. P řeh led dosud znám ých lo k alit P. rhizophilus ze SZ Cech p řin á ší tab u lk a, číslování souhlasí s m apkou. P okud není uvedeno jin ak , je dokladový m a te riá l uložen v h e rb á ři O kresního m uzea v L itom ěřicích (LIT, leg. K. K ubát). Za doplnění ú d a jů z Lounského střed o h o ří d ěkuji J. K lánovi. P ře h le d lo k a lit P o ly p o ru s rh izo p h ilu s P a t. v SZ Č echách. — Ü b e rsic h t d e r L o k a litä te n von P o lyp o ru s rh izo p h ilu s P a t. in MW B ö h m en .
169
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
■
Zusam m enfassung
I
B ei d e r flo ristisc h e n D u rc h fo rsc h u n g des B ö h m isc h en M itte lg e b ie rg e s w u rd e n fo l g en d e L o k a litä te n v o n Polyporus rhizophilus P a t. fe s tg e ste llt o d e r ü b e r p r ü f t (Tab. 1, A bb. 1): R a n á , O blík, S rd o v u n d B rn ík n ö rd lic h v o n L ou n y , L ovoš bei L ovosice, R ad o b ý l bei L ito m ě řic e u n d V e n d u la b ei V elk é Z e rn o sek y . M it A u sn a h m e des B lša n sk ý -B erg es sü d ö stlic h v o n L o u n y k o m m t d ie s e r P ilz b is h e r e in zig u n d a lle in n u r in d iesen L o k a litä te n N o rd w e stb ö h m e n s vor. Polyporus rhizophilus w u rd e v o rw ie g e n d a u f Stipa capillata (ungef. 39,5 % d e r F ru c h tk ö rp e r), s e lte n e r a u f Stipa joannis (17,4% ), Agropyron interm edium (18,5% ) u n d Festuca valesiaca (cca 9.3 % ) g esa m m e lt. In H e rb a rie n L IT (M useum L ito m ě řice) sin d e b e n fa lls F ru c h tk ö rp e r a u s d e r u n g a ris c h e n L o k a litä t D a b a s an g e le g t. Literatura
H H
M a r e k A. (1973): L o k a lita ch o ro še tr á v n íh o — P o ly p o ru s rh iz o p h ilu s (P at.) Sacc. v L o u n sk ém stře d o h o ří. M ykol. S b o rn ., P ra h a , 50: 38—39. P i l á t A. (1969): H o u b y Č e sk o slo v e n sk a v e sv ém ž iv o tn ím p ro s tře d í. P ra h a . R a u s e h e r t S. (1962): P o ly p o ru s rh iz o p h ilu s P a t., e in f ü r - D e u ts c h la n d n e u e r S tep p en p ilz . W e stfä lisc h e P ilz b rie fe , R e c k lin g h a u se n , 3: 53—59. S e b e k S. (1962): N ový n á le z c h o ro še tr á v n íh o — P o ly p o ru s rh iz o p h ilu s (P at.) Sacc. — v C ech ách . Ces. M ykol.. P ra h a , 16: 14—18.
170
Náhle usychanie zimozeleného duba Quercus tu rn é ři cv. „Pseudoturneri’ P lö tz lic h e s V e rtro c k n e n v o n w in te r g r ü n e n E ic h e n ‘P s e u d o tu r n e r i’)
(Q u e rc u s tu r n e r i cv.
G ab riela Ju h á so vá a P a v e l H ru b ik V A rb o ré te M ly ň a n y sa n a j a r 1973 o b ja v ilo n á h le u sy c h a n ie zim o zele n éh o d u b a Q uercu s tu r n e ri cv. P se u d o tu rn e ri. P o v o d co m ch o ro b y je h u b a V alsa in te rm e d ia N itsch k e, resp . je j k o n íd io v é stá d iu m C yto sp o ra in te r m ed ia Sace., k to rá p o šk o d ila 43 stro m o v vo v e k u asi 15 ro k o v . Po m e c h a n ick o m o c h ra n n o m z á sa h u (o d p ílen ie a sp á le n i e o d u m ře lý c h v etiev) sa c h o ro b a v ď alšom o bdobí n ev y sk y tla.
Im A rb o re tu m M ly ň a n y w u rd e im F r ü h ja h r 1973 d ie E rsc h e in u n g vo¡n p lö tz lic h e m V e rtro c k n e n d e r w in te rg rü n e n E ich e Q u ercu s tu rn e ri cv. P s e u d o tu rn e ri b eo b a c h te t. A ls E rre g e r d ie se r K ra n k h e it g ilt d e r P ilz V alsa in te rm e d ia N itsch k e, b e z ie h u n g sw e ise sein K o n id ie n s ta d iu m C ytospora in te r m e d ia Sacc. N ach d e n m e c h a n isc h e n S c h u tz m a ssn a h m e n (A bsagen u n d V e rb re n n e n vo n a b g e sto rb e n e n Z w eigen) ist die K ra n k h e it n ic h t m e h r e rsch ien en .
V ždy zelený p a rk — A rb o re tu m M lyňany — p ře sa h u je svojim význam om nielen rám ec Slovenska, ale aj CSSR. Z b ierky d řev in sú stred en é v A rb o réte sú v elm i b o h até rozsahom i vedeckým význam om a p estuje sa tu už vyše 2200 tax ó n o v d ře v in (druh, v ariet, form a, k u ltiv ar). V elk o u ozdobou a vzácnosťou A rb o ré ta sú zim ozelené duby. N a jk ra jší z nich je Q uercus tu r n e r i cv. P se u d o tu rn e ri. L isty sú sviežo zelené, n em enia svoju fa rb u ani v zimě. Metodika
a materiál
P o d lá p re d b e ž n é h o p rie s k u m u v še tk ý c h p ěsto v a n ý c h e x e m p lá ro v d u b a Q u ercu s tu r n e r i cv. P s e u d o tu rn e ri sm e v p rv e j p o lo v ici m á ja p o d ro b n é zh o d n o tili p říz n a k y u sy c h a n ia je d n o tliv e n a k a ž d o m stro m e. Z a z n a m e n a li sm e p rie b e h u sy c h a n ia k o ru n y (či u sy c h a la c elá k o ru n a aleb o len n ie k to ré v etv e, v ý šk u c h o réh o stro m u , d t.3, stu p e ň ra š e n ia a pod.). Z á ro v e ň sm e si p o d ro b n é v ším a li n á sle d k y p o šk o d en ia, k to ré u v á d z a m e p ri p o p ise p o v o d ců ch o ro b y . V d ru h e j p o lo v ici jú n a (19. VI. 1973) sm e u ro b iii m e c h a n ic k ý o c h ra n n ý zásah a o d s trá n ili v še tk y su c h é v e tv e a p o n e c h a li ib a v y raše n é , h u sté v ý h o n k y z a d v e n tív n y c h p u p eň o v . S ú ě a sn e sm e si o v ě řili ro z d iel p o šk o d e n ia n a sta ršíc h stro m o ch , o d b e ro m v z o rie k p o šk o d e n ý c h žero m k ra s c a C oraebus b ifa scia tu s. P o šk o d e n é v etv e sa .spálili, a b y s a z a m e d zilo šíre n iu ch o ro b y . V r a k u 1973 a v zim n o m o bdobí 1974 sm e k o n tro lo v a li p rie b e h v ý v o ja stro m o v a o d o b e ra li vzo rk y k la b o ra tó rn e m u v y š e tře n iu. A j n a to m to m ie ste ď a k u je m e R N D r, J. H eškovi, CSc., za id e n tifik á c íu p a to g é n a sp ó so b u jú ceh o n á h le u sy c h a n ie zim o ze len é h o d u b a. V ý sled k y
P rv é p říz n a k y n áh léh o a neobvyklého u sychania listov Q uercus turneri cv. P se u d o tu rn e ri v celej k o ru n ě stro m u sm e zaznam enali v ap ríli 1973, po silných a stu d en ý ch vetroch. D om nievali sm e sa, že p rá v ě účinkom silného v ětra na začiatk u vegetačného obdobia (zvýšeným odparovaním vody) listy usychajú. P rieb eh u sy ch an ia bol ro v n ak ý a u stálen ý n a všetkých sledovaných jedincoch. N a celom územ í A rb o ré ta sm e v n asled u jú cich m esiacoch (m áj — jún) za znam enali u sy ch an ie celých v ý h o n k o v a k o ru n u 43 exem plárov Quercus
171
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
■
■
B ■
B B
B B
B B H
B
B
B
tu rn eri cv. P seu d o tu rn eri, čo je 21 % z celkového počtu pěstovaných. Rozp atie výšk y strom ov bolo 2,5 —6 m a d: 3 usychajúcieb strom ov 4 —13 cm, pričom vždy usychala iba časť v etve alebo km eňa nad m iestom štepenia vo výške 1—3 m. S ym ptom y ochorenia h o stite lsk e j dřeviny boli na všetkých usychajúcich strom och ro v n ak é. V elm i n áp ad n é bolo n áhle usychanie všetkých listov, k to ré postu p n é zhnedli, neopadávali, ale zostali n a vetvách po celý čas sledovania. S trom y rašili z ad v en tív n y ch pupeňov do výšky 2 m (iba pod m iestom poškodenia). K ořen e a k o rá pod m iestom štepenia boli zdravé. N a n a p ad n u tý ch v etvách a km ienkoch sa v y tv á ra li m okvajúce ra n k y z k torých v y té k a la m o d rastá te k u tin a . A k sa na týchto m iestach o d strán ila kůra, objavili sa tm avé, n ep rav id eln é lalo čn até ú tv a ry , akoby u p ch até cievy. Toto ,,odum ie ra n ie “, alebo ,,upchávanie ciev “ tv o řilo n ek ro tick é sk v rn y 5—6 cm dlhé a 3—4 cm široké. N ek ro tick é h n e d n u tie k m ien k a alebo vetvy postupovalo rýchlo a keď zasiahlo celý obvod, n a p a d n u tá časť d řev in y uschla. N a n a p a d n u tý c h častiach k m ien k a a na vetvách sa koncom m á ja v y tv o řila súvislá v rstv a drobných pyknid. P y k n íd y boli p o n ořené do p letiv a kóry. Vo vlhkom pro stred i, vo v lhkých k om órkach a po n iekolkodňových dažcToch a oteplení začiatkom jú n a sa k pyknid vytláčali drobné konídie v tv a re te n kých, n itkovitých, oranžovo-červených prúžkov. K onídie boli rohličkovite p ře h n u té, po celej dlžke ro v n ak o silné, bezfareb n é 1,5X4,5—5,0 «m velké. N a zá k lad e vyššie uvedených sym ptóm ov sm e v spolupráci s RNDr. J. H eškom , CSc.. zistili, že sa jed n á o h u b u Valsa in term ed ia N itschke resp. jej konídiové štád iu m C ytospora interm edia Sacc. K onídie h u b y Vclsa interm ed ia N itschke sm e na ja r 1974 našli aj v okolitý ch dubových porastoch (V ozokansky háj, vzdialený 2.5 km ) a prav d ěp o dobný je ich v ý sk y t aj v A rb o ré te M lyňany na dom ácích duboch, avšak bez zjavných škodlivých následkov. V p rieb eh u vegetácie sa už po odpílení a spálení poškodených vetiev poškodenie n eobjavilo a koncom roka a v zim e už boli výhonky zd rev n aten é, listy v y trv alé, poškodené sice m účn atkou, ale zostávali n a strom e celú zimu. N a m iestach, k d e k ó ra na ja r p rask ala sa v y tv o řili zacelené iazvy róznej velkosti, na povrchu so suchou kórou. ín é ochranné a o b ran n é zásahy sme zatiaT proti uvedenej chorobě nepoužili, mohli by p rísí do ú v ah y v budúcnosti fungicídne látk y (napr. systém ová lá tk a „B en late“). Jed n ý m z m ožných prenosov nákazy sa móže u p la tn it n a jm a hm yz (vošky, m rav ce a pod.). Diskusia PodTa U rb an a (1958) a P říh o d u (1959) Valsa interm ed ia žije n a od u m ratý ch a oslabených větvičkách dubu. S tro m a je ro z p re stre n é v celej vetvičke, náp ád n é je však pod p erid erm o m alebo borkou: tam totiž tv o ří ploché b ra d avky alebo len ploché kuželíky, k to ré m ajú fa rb u lykovej časti a zvlášť p erid erm b ra d a v ič n a té n ad v ih u je. Na vrcholci m ajú popolavý až hnedošedý terč. k to rý je na o k raji sp rav id la fcrmbolcovite ovenčený zh ru b n u tý m i koncami k rk u plodničiek. V stro m a tá c h je n ajčastejšie 3—8 plodničiek, k to ré sú g ulovité, alebo n ep rav id ein e tv aro v an é, k ru h o v ité usporiadané. Z ried k a býva viac plodničiek v síro m a te (niekedy až 25), potom sú ale n ep rav id eln é. V plodničkách sú úzko k yjovité, alebo p o dlhovasté oválné vrecká 64X 8 «m velké. V jednom vrecku je 8 askospór. k to ré sú uložené v dvoch radoch. sú p ře h n u té alebo skoro rovné, b ezfareb n é 10—16X 2—3 ¡um v elk é (U rban. 1958).
JU H Á S O V Á ET H R U B ÍK : N Á H LE U SY C H A N IE D UBA
P o d lá U rb an a (1958) Valsa in term ed ia p ravděpodobně nie je sam ostatným druhom . M orfologicky sa nelíši od Valsa a m biens Pers. ex Fr., s k to ro u ju U rban stotožňuje. B udúce štú d iu m ukáže, či sa jed n á o fyziologická rasu, aíebo či V. a m b ien s je schopná života na róznych rodoch listn atý ch dřevin. K onídiovým štád io m te jto h u b y je C ytospora in term ed ia Sacc., k to rá tv o ří podobné , stro m a tá na u sch n u tý ch v ětvičkách duba. S tro m ata o b sahujú laločn a te rozčleňenú p y k n id u s konídiam i. K onídie v y ra sta jú n a jednoduchých, alebo m álo rozv ětv en ý ch konídioforoch (20—24 ,um dlhých). K onídie sú rohlíčk o vite p ře h n u té , po celej dlžke rovn ak o silné, b ezfarebné 5—6X 1,5 v elké (P říh o d a 1959). V CSSR sa v y sk y tu je zvlášť n a dom ácích duboch. Z u rav lev et Sokolov (1969) zistili, že cytospóriová nekróza sa v y sk y tu je na róznych listnáčoch, oby cajn e m ladších (móže sa vyskytnúE na km eni i na vetvách). C horoba p rechádza z jed n éh o e x em p lára n a druhý. P ri silnejšom in ten zív n ejšo m n a p a d n u tí, n ek ro tick é šk v rn y o k rú žk u jú celý km ienok či v etv u v dósledku čoho n a p a d n u tá časť d ře v in y odum iera, (potvrdilo to i naše pozorovanie). V elké m nožstvo konídií, k to ré h u b a v y tv á ra um ožňuje rý ch le šířeni.e choroby aj n a váčšie vzdialenosti. K šíre n iu choroby napo m áh a aj orezáv an ie d řevin, ak sa n ed ezin fik u jú použité n ástro je, čím sa priam o p renáša hu b a na zd rav é časti d řev in y a zd rav é exem pláre. V elm i často sa infekcia u sk u to č ň u je cez ran y , bez zjav n éh o m echanického poškodenia, pri odřezávaní větv í pričom sa v zn ik n u té ra n y n eo šetria štep ársk y m voskom , či iným i n a to určeným i p ríp rav k am i. Literatúra H r u b í k P. (1971): V ý z n a m n ě jší šk o d c o v ia c u d z o k ra jn ý c h d u b o v n a S lo v en sk u . Les, B ra tisla v a , 27: 452-454. P ř í h o d a A. (1959): L e sn ic k á 1'ytopatologie. P ra h a . U r b a n Z d. (1958): R ev ize č e sk o slo v en sk ý ch z ástu p c ů ro d ů V aisa, L eu co sto m a a VaLsella. R o zp ra v y ČSAV, Ser. m at. p řír. 68, 12: 1—102. Z u r a v l e v I. I. et S o k o l o v D. V. (1969): L e s n a ja íy to p a to lo g ija . M oskva. A d resa a u to ro v : Ing. G a b rie la Ju h á s o v á , CSc. Ing. P a v e l H ru b ík „ A rb o ré tu m M ly ň a n y “ — Ú sta v d e n d ro b io ló g ie SAV, V iesk a n ad Z ita v o u , 951 52 p. S lep č an y , o kr. N itra.
173
Morphology and taxonom y of the species Conidiobolus coronatus (Costantin) Srinivasan et Thirumalachar (1964) M orfologie a ta x o n o m ie druhu C on id iob olu s coronatus (C ostanti) S rin iv a sa n et T hirum alachar (1964) R ů že n a K rejzo vá * ) A fu n g u s o b ta in e d by a ir c o n ta m in a tio n w a s id e n tifie d as C on id io b o lu s coronatus (C o stan tin ) S rin iv a s a n e t T h iru m a la c h a r.
H o u b a z ísk a n á v z d u šn o u k o n ta m in a c í b y la u rč e n a ja k o C o n id io b o lu s co ro n a tu s (C o stan tin ) S rin iv a s a n e t T h iru m a la c h a r.
In M ay 1970 w e o btained by th e courtesy of Dr. O. F assatio v á a fu ngus fo u n d b y th e w o rk ers of th e S tatio n of H ygiene an d E pidem iology as an a ir co n tam in atio n in a new b u ild in g in P rague. It w as la te r id e n tifie d as C onidiobolus coronatus (C ostantin) S rin iv a san et T h iru m a la c h ar (1964). We w e re u n ab le to ascertain th e origin of this fungus, w h e th e r it w as a p ara site or sapro p h y te. This species has been k now n in both form s. C o stantin (1897) rep o rted it as a new species B oudierella coronata C ostan tin e ith e r from th e fru it-b o d y of Psalliota or from th e dead insect fo u n d on th is fru it-b o d y . M artin (1925) isolated th e sam e species u n d e r th e nam e C onidiobolus villosus M artin from ro tte n wood. K ev o rk ian (1937) tra n sfe rre d th is species to th e genus E n tom ophthora u n d e r th e n am e E nto m o p h th o ra coronata (C ostantin) K evorkian. L a te r on, S rin iv asan and T h iru m a la c h a r (1964) tra n sfe rre d it again to th e genus C onidiobolus. Also G ustafsson (1965) rep o rte d th is species from S w eden as sap ro p h y tic one, isolated from th e soil. S rin iv asan and T h iru m a la c h ar (1964) p u b lish ed a list of species belonging to th e genus Conidiobolus. M any of th em w ere isolated from decaying p la n t d etritu s. T he above-m entioned species o b tain ed fro m a h u m an dw elling is in te re stin g also from th e view of hygiene. T he fungus, besides its sap ro p h y tic form , is a d angerous p a ra site not only of insects, b u t also of h ig h er m am m als and m an (Em m ons an d B ridges 1961, Bridges, R om ane and Em m ons 1962, E m m ons 1964, B ras, G ordon, Em m ons, P ren d e g ast and S u g a r 1965). Description
and
classification
of
the
fungus
examined
T he fu n g u s o b tain ed as an a ir co n tam ination w as first grow n on m a lt agar. In o u r collection it w as c u ltiv ated on coagulated egg yolk, S a b o u ra u d ’s ag a r w ith glucose o r m alto se or on a m edium fo rm u late d by th e a u th o r (K rejzová 1970). In th e cu ltu re grow n on S ab o u rau d 's glucose ag a r w e succeeded in obtaining all m orphological stages described by P ra se rtp h o n (1963b) in his p a p e r on th e life cycle of E n to m o p h th o ra coronata (C ostantin) K evorkian. In a 1- to 5day-old c u ltu re grew first th e coenocytic m ycelium w hich b ro k e in to hy p h al bodies. P ositively p h o to tro p ic conidiophores gave rise to p rim a ry conidia (Fig. 1) w hich g e rm in a te d again in to veg etativ e m ycelium w hen discharged on th e m edium . W hen th e p rim a ry conidium lan d ed on th e w all of th e *) I n s titu te of E ntom ology, D e p a rtm e n t of In s e c t P a th o lo g y , C zech o slo v a k A cad em y of Sciences, P ra h a .
174
K R E JZ O V Á : C O N ID IO B O L U S C O R O N A TU S
te st-tu b e , th e secondary conidia o r conidia of h ig h e r o rd er (tertiary , q u a te r n a ry an d q u in ary ) (Fig. 3) of co m m en su rately sm aller size (Fig. 2) em erged if th e re w as su fficien t m oistu re. In th is w ay th e fu n g u s e ith e r reached th e m ediu m o r th e p ro to p lasm of th e conidium w as ev en tu ally spent. In som e cases “m ycelium im p a s tu m “ (very th in m ycelium ) o r “conidium im p a stu m “ (m icroconidia em erg in g on m ycelium im p astu m ) ap p eared on th e w all of th e te st-tu b e as a re su lt of th e lack of su itab le n u trie n ts (P rase rtp h o n 1963b). In 1-w eek-old and old er cu ltu res w h e re th e surface of th e m edium w as e n tire ly covered w ith th e cu ltu re, th e conidia w e re discharged on th e cultu re p re v e n tin g th e m fro m fin d in g th e n u trie n ts. T his led to th e fo rm atio n of th e so-called “villose co n id iu m “ (Fig. 3) o r spores on w hich em erged m icro conidia. A fte r th e m icroconidia h a d been discharged th e conidiophores m ostly failed to close an d th e drops of flu id w ere e x tru d ed , as it w as described also by P ra se rtp h o n . T he “villose co n id ia“ of C onidiobolus d iffe r from th e zygospores of the m em bers of th e genus C onidiobolus (Couch 1939), as w ell as from th e restin g spores of th e genus E n tom ophthora, b o th in th e ir m orphology (they are not enclosed in a trip le d w all) an d in th a t th e y a re less re sista n t (K rejzová 1968, 1971b). T h ey cannot be th e re fo re considered as identical. A lthough th e villose conidia rise from conidia, th e y a re n e ith e r analogous w ith th e loricoconidia occu rrin g w ith E nto m o p h th o ra d estru en s W eiser et B atko, w hich also rise from conidia described as a stag e fro m w hich re stin g spores a re form ed (W eiser an d B atk o 1966). In th e T ables 1, 2, 3 th e m e asu rem en ts of th e developm ental stages of th e stra in in v estig ated a re com pared w ith th o se m entioned in th e lite ra tu re . Tablo 1. Measurements of conidia of our strain Conidiobolus coronatus and of other strains m entioned in th e literature o, Strain
M easurements of all conidia . . ... . (except for microconidia) in ¡im overall range
Our strain Conidiobolus coronatus (Cost.) Srinivasan e t T hirum .
average
22-52X
X 17 —45
35-36X 31x24
Boudierella coronata Cost. 1897
X 21 —28
overall range
average
35-52X
X 28 —45
49x35
most frequent
44-48X X 3 2 —38
2 6 -4 5
Conidiobolus villosus M artin (1925)
1 2 -4 6
32
Entomophthora coronata (Cost.) K evork. (1937) (see K evorkian 1937)
26 —50
38
Entomophthora coronata (Cost.) K evork. (1937) (see P rasertphon 1963)
m ost frequent
r M easurements of prim ary conidia 1 in jxm
25 —61
47
175
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 Table 2. Measurements of microconidia of our strain Conidiobolus corovatus and the strain Entomophthora coronata (Cost.) Kevork. after Prasertphon Measurements of microconidia in p S train overall range Our strain Conidiobolus coronatus (Cost.) Srinivasan e t Thirum .
14 —2 1 x 9 —16
Entomophthora, coronata (Cost.) K evork. (1937) (see P rasertphon 1963)
average
17x12
m ost frequent
15—1 8 x 1 0 —14
15 X II
Table 3. M easurements of villose conidia, villose appendages of conidia and hyphal bodies of our strain Conidiobolus coronatus and the strain jEntomophthora coronata (Cost.) K evork. after P rasertphon
S train
O ur strain Conidiobolus coronatus (Cost.) Srinivasan et Thirum . Entomophthora coronata (Cost.) Kevork. (1937) (see Prasertphon 1963b)
Measurements of villose conidia in [Ain average ? overall range m ost rfrequentx
27
3 1 x 2 6 -3 1
29x29
^ 1 easure m en s ° appendages . ° in um n
9 x 0 .5
Measurements of hyphal bodies 1r . m um ^
1 4 7 -1 8 7 x 9 - 2 3
8 —42
T able 4 show s th e m e a su rem en ts of p rim a ry conidia of th re e stra in s of C. coronatus isolated from T herioaphis m aculata Buckt., M yzodes persicae Sulz. and A p h is fabae Scop, from o u r collection.*) T he above-described stages developed both w ith th e new s tra in u n d er ex am in atio n and w ith th e th re e stra in s from o u r collection, b u t to d iffere n t ex ten t. F o r exam ple, tw o of the stra in s from o u r collection isolated from M. persicae and A . fabae produced u n d e r th e sam e conditions th e villose conidia and m icroconidia only occasio nally, w hile w ith th e new s tra in C. coronatus and th a t isolated from T. m a c u lata th e villose conidia and m icroconidia w ere fo rm ed q u ite com m only in older cultures. W hen com paring th e m orphology' an d m easu rem en ts of th e developm ental stages of o u r fun g u s w ith th o se of th e th re e stra in s of C. coronatus fro m th e collection an d lite ra ry d a ta w e a rriv e d at th e conclusion th a t th e species C onidiobolus coronatus, (C ostantin) S rin iv a san et T h iru m a la c h ar (1964) is *) T h e firs t s tra in m e n tio n e d in T a b le 4 w as o b ta in e d fro m D r. H all, D iv isio n ot B iological C o n tro l, D ept, o f B iology, U n iv e rs ity of C alifo rn ia , U SA, th e o th e r tw o fro m D r. M ü lle r-K o g le r, I n s titu t fü r B io lo g isch e S c h ä d lin g sb e k ä m p fu n g , D a rm s ta d t, D eu tsch lan d .
176
K R E JZ O V Á : C O N ID IO B O L U S C O R O N A TU S Table 4. M easurements of conidia o f three strains Conidiobolus coronatus from our collection
Original host
M easurements of conidia in ¡i.m m axim um range
average
m ost frequent
Therioaphis maculata B uckt.
45 —47 X 3 6 —37
4 6 x 36
46x36
Myzodes persicae Sulz.
47 —50 X 37 —39
49 x 36
49 x 38
A phis fabae Scop.
37 —40 X 29 —32
38 x 31
37 x 30
concerned. A lth o u g h th is species did not fo rm restin g spores u n d e r o u r conditions of cu ltiv atio n , th e presence of “‘villose conidia“' and m icroconidia is a c h a ra c te r on th e basis of w hich it m ay be assigned to th e genus Conidio bolus an d a t th e sam e tim e d iffe re n tia te d from th e genus E ntom ophthora. W e agree th e re fo re w ith th e d efin itio n by S rin iv asa n and T h iru m alac h ar (1964) w ho based th e ir d e te rm in a tio n on a rich m aterial. These au th o rs tra n s fe rre d th is species to an in d ep en d en t genus C onidiobolus and proposed a new nom en clato ric com bin atio n C onidiobolus coronatus (C ostantin) S rin iv asan et T h iru m a la c h a r (1964). Syn. B oudierella coronata C o stantin 1897, D elacroixia coronata (C ostantin) Saccardo et Sydow 1899, C onidiobolus villosus M artin (1925), E n to m o p h th o ra coronata (C ostantin) K ev o rk ian (1937). We a re ac cepting th is new com bination. References B r a s G., G o r d o n C. C., E m m o n s C. W. , P r e n d e g a s t K. M. et S u g a r M. (1965): A case of p h y co m y co sis o b se rv e d in J a m a ic a ; in fe ctio n w ith E n to m o p h th o ra c o ro n a ta . A m . J. T rop. M ed. & H yg. 14: 141—145. B r i d g e s Ch. H., R o m a n e W. M. et E m m o n s Ch. W. (1962): P h y c o m ycosis of H o rses c a u se d b y E n to m o p h th o ra c o ro n a ta . J. A. V. M. A. 140: 673-677. C o s t a n t i n M. (1897): S u r u n e B n to m o p h th o ré e n o u v e lle . B ull. Soc. m ycol. F ra n c e 13: 38—43. C o u c h J . N. (1939): A n e w C o n id io b o lu s w ith se x u a l re p ro d u c tio n . A m . J. B ot. 26: 119-130. E m m o n s C. W . (1964): P h y co m y co sis in m a n a n d a n im a ls. R iv. P a to l. veg et. 4: 329-337. E m m o n s Ch. W. et B r i d g e s Ch. H. (1961): E n to m o p h th o ra c o ro n a ta , th e E tiologic A g e n t of a P h y co m y co sis of H orses. M ycologia 53: 307—312. G u s t a f s s o n M. (1965): O n sp ecies of th e g e n u s E n to m o p h th o ra F res. in S w ed en I. C la ssific a tio n a n d d is trib u tio n . L a n tb ru k s h o g sk . A n n . 31: 103—212. K e v o r k i a n A. G. (1937): S tu d ie s in E n to m o p h th o ra c e a e . I.O b se rv a tio n s on th e g e n u s C o n id io b o lu s. J. A gr. U n iv . P u e rto R ico 21: 191—200. K r e j z o v á R. (1968): T h e h e a t re s is ta n c e of re s tin g sp o re s of th e g e n u s E n to m o p h th o ra . J. In v e r te b r. P a th o l. 12: 460. K r e j z o v á R. (1970): S u b m e rg e d c u ltiv a tio n of E n to m o p h th o ra v ir u le n ta H a ll et D u n n 1957. Ces. M ykol. 24: 87—94. K r e j z o v á R. (1971): R e sis ta n c e a n d g e rm in a b ility of re s tin g sp o re s o f so m e species of the g e n u s E n to m o p h th o ra . Ces. M ykol. 25: 231—238. M a r t i n G. W. (1925): M o rp h o lo g y of C o n id io b o lu s v illo su s. B ot. G az. 80: 311—318. P r a s e r p h o n S. (1963): C o n id ia l fo rm a tio n in E n to m o p h th o ra c o ro n a ta (Co s ta n tin ) K e v o rk ia n . J. In se ct. P a th o l. 5 : 318—335.
177
_
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 S a c c a r d o P. A. et S y d o w P. (1899): D e la c ro ix ia Sacc. e t Syd. In : S ylloge F u n g o ru m 14: 457. S r i n i v a s a n M. C. et T h i r u m a l a c h a r M. J. (1964): On th e id e n tity of E n to m o p h th o ra c o ro n a ta . M y co p ath . M ycol. A p p l. 24: 294—296. W e i s e r J. et B a t k o A. (1966): A n e w p a ra s ite of C ulex p ip ie n s L., E n to m o p h th o ra d e stru e n s sp. nov. (P h y co m y cetes, E n to m o p h th o ra c e a e ). F ol. p a ra sit.. P ra h a 13: 144-149.
178
Dispersal of fungi of the family Chaetomiaceae by free-living birds. III. Remarks on dispersal mechanisms
■
Š ířen í hub čeled i C h aetom iaceae v o ln ě žijícím i ptáky. III. P o zn á m k y o m ech a n ism ech šířen í Z d e n ě k H ubálek*) E p io rn ith o c h o ry is a n im p o rta n t d is p e rsa l m e c h a n ism in C h a e to m iu m . T w o m o rp h o lo g ica l g ro u p s of fu n g i of th is g e n u s — w ith sp ira lly coiled (o r m a rk e d ly u n d u la te ) o r d ich o to m o u sly b ra n c h e d p e rith e c ia l te rm in a l h a irs — seem to b e m o st a p p ro p ria te ly a d a p te d to a c a rria g e of p e rith e c ia o r th e ir fra g m e n ts b y b ird s. T h e m a in a tta c h m e n t m e c h a n ism of th e p e rith e c ia of th e firs t g ro u p to a c a r r ie r is a “ d ra w in g “ (in co n se q u e n c e of th e r m a l elo n g a tio n o f th e te r m in a l h a irs), w h e re a s of th e la t te r g ro u p it is a “ h o o k in g “ . O n fe a th e rs of m ig ra to ry b ird s, th e fo llo w in g sp ecies of C h a e to m iu m w e re re c o rd e d : C. g lo b o su m . C. in d ic u m , C. fu n ic o lu m , C. cochliodes, C. b o stry ch o d e s a n d C. r e fle x ů m ; th e y a ll co u ld b e tra n s p o rte d o v e r g re a t d ista n c e s b y th e m ig ra n ts.
H H H H
E p io rn ito c h o rie je d ů le ž itý m m e c h a n ism e m šíře n í C h a eto m iu m . P ro p ř e no s p e rith e c ií či je jic h fra g m e n tů p tá k y se z d a jí b ý t n e jlé p e a d a p to v a n ý m i 2 m o rfo lo g ick é sk u p in y h u b to h o to r o d u : se s p irá ln ě sto čen ý m i (či siln ě zv ln ěn ý m i) n ebo d ich o to m ic k y v ě tv e n ý m i te rm in á ln ím i tric h o m y n a p e rith e c iíc h . H la v n ím m e c h a n ism e m p řic h y c e n í p e rith e c ií p rv n í sk u p in y k p ře n ašeči je ..p řita ž e n í“ (v d ů sle d k u te rm á ln íh o p ro d lo u ž en í v rc h o lo v ý c h tr ichom ů), zatím co u d ru h é sk u p in y „ z a h á k n u tí“ . N a p e ří ta ž n ý c h p tá k ů b y ly z jiště n y n á sle d u jíc í d ru h y C h a e to m iu m : C. g lo b o su m , C. in d ic u m , C. fu n ícolum , C. cochliodes, C. b o strych o d es a C. r e f le x ů m ; ty to v še c h n y by m o h ly b ý t p ře n á š e n y ta ž n ý m i p tá k y n a v e lk é v zd ále n o sti.
H H H g | H H
A su rv e y of Chaetom iaceae associated w ith w ild birds and an ecological ev alu atio n of th ese fu n g i w as show n in th e previous p ap ers (H ubálek 1974a, 1975). T he p re se n t p a rt is aim ed at som e observations and considerations to u ch in g th e m echanism of d ispersal of chaetom ia by birds. In g e n e ra l, d ia sp o re s (i. e., p a rts to be sp re a d — w ith no re s p e c t to th e ir m o rp h o logy: v a n d e r P ijl 1969) o r p ro p a g u le s (th e u n its of d is p e rsa l: P a r k 1968, H irs t 1965) of fu n g i a re sp re a d in se v e ra l b asic w a y s (K idley 1930, In g c ld 1953, G reg o ry 1961, v an d e r P ijl 1969, etc.): 1) a n e m o c h o r y o r th e sp re a d in g b y w in d is th e m o st u s u a l a n d e ffec tiv e m e th o d ; 2) h y d r o c h o r y — th e p rim a ry d is se m in a tio n a g e n t is w a te r; a sp ec ia l case is o m b r o c h o r y , i. e. d is p e rsa l th ro u g h ra in sp la sh ; 3) z o o c h o r y —th e fa c to r of d is p e rsa l is a n a n im a l; tw o ty p e s a re d is tin g u ish e d : (a) e p i z o o c h o r y , i. e. c a rria g e of d ia sp o re s on body su rfa c e of a n a n im a l; (b) e n d o z o o c h o r y , i. e. th e d is p e rsa l a fte r p a ssa g e of a p ro p a g u le th ro u g h th e d ig estiv e tr a c t of a n a n im a l; 4) d i s p e r s a l w i t h s e e d s (in so -ca lle d se e d -b o rn e fu n g i): 5) a u t o c h o r y — a n a c tiv e d isc h a rg e w ith o w n m e c h a n ic a l m e a n s of th e fu n g u s (e. g„ b a llisto sp o res).
In th e polychoric C h a e to m iu m , th e dispersal is know n of th e ty p e of om brochory (D ixon 1961, H arv ey et al. 1969), zoochory, anem ochory and th e dis sem in atio n w ith seeds, th e zoochory being p ro b ab ly th e m ost im p o rta n t m ethod. T he anem ochory is not as u su al as in o th e r fungi, as it could be deduced from v ario u s a ir-sp o ra stu d ies: C h a etom ium composes u su ally m uch *) P a ra sito lo g ic k ý ú s ta v ČSAV, F lem in g o v o n ám . 2, 166 32 P r a h a 6.
H H
H H H B
I
I
179
I
CESK Á M Y K O L O G IE 29 (3) 1975
less th a n 1% of th e to ta l n u m b e r of fu n g al isolates from th e a ir (H arvey et al. 1969). This value, how ever, is not necessarily q u ite correct because chaeto m ia grow on u su al a g a r p lates m o stly in th e fo rm of sterile m ycelia so th a t th e y could n o t be id en tified w ith o u t a su b seq u en t inoculation onto a su b s tra te w hich stim u lates th e ir fru ctificatio n . D u rin g 1970, w e exam ined aerom ycoflora in V altice (southern M oravia, C zechoslovakia); S a b o u ra u d glucose a g a r p lates an d h air-o n -so il p lates w ere exposed fo r 10, resp. 30 m in. in m o n th ly in terv als. T he re su lts show ed th a t 2.8% of th e to ta l n u m b e r of all reco rd ed isolates w e re chaetom ia, b u t th is is still a v ery low isolation ra te w h en com pared w ith th e re la tiv e ab undance of C haetom ium on fe a th e rs of house sp arro w s (Passer dom esticas; in total, 140 b ird s w e re exam ined) cap tu re d in th e sam e locality an d period: 15.9% of all fu n g al isolates fro m th e b ird s w e re chaetom ia, an d th is difference in th e re la tiv e ab u n d an ce of C hae to m iu m b etw een th e a ir an d th e b ird s’ fe a th e rs is statistically significant (P<0.001; ch i-sq u are test). It w as found in a m ore com plex stu d y (H ubálek 1974b) th a t 12.1% of th e to ta l n u m b e r of fu n g al isolates fro m fe a th e rs of 502 free-liv in g b ird s of v ario u s species an d localities w ere chaetom ia. Ac cording to o u r u n p u b lish ed results, chaetom ia com posed 5.6% of all fungi isolated from th e h a ir of 568 sm all w ild m am m als (Rodentia, Insectívora and Chiroptera). In addition, w e found C h a eto m iu m sp. in fo u r of 19 exam ined sam ples of b ird s’ e x creta (H ubálek 1974b); fu n g i of th is genus a re also com m on on ex crem en ts of v ario u s o th e r an im als (see, e. g., A m es 1961, S eth 1968) and th e y m ay be reg a rd e d as coprophilic organism s. T herefore, it m ig h t be concluded th a t th e zoochory (especially ornithochory) is v ery im p o rta n t if n o t th e m ain d ispersal m echanism in C haetom ium ; both epizoochory and endozoochory a re involved. C h a eto m iu m d iaspores a re of fo u r ty p es: ascospores, p erith ecia o r th e ir frag m en ts co n tain in g ascospores, conidia, and hyphae. In anem ochory, om brochory and endozoochory, th e ascospores a re th e p red o m in a n t propagules in volved. T he q uestion arises now , of w h a t k in d a re diaspores of C h a eto m iu m dispersed by m eans of epizoochory. T he occurrence of v ery a b u n d a n t p e ri th ecia in m an y sam ples of b ird s’ fe a th e rs d u rin g o u r isolation experim ents, including h e te ro th a llic C h a eto m iu m species (e. g., C. cochliodes) indicates the| presence of m ore spores of one species in th e sam ple. In o u r opinion, th e d ispersal u n its a re n o t only spores (ascospores) in plum age of birds, b u t relativ ely often also p ro b ab ly w hole p erithecia or th e ir fragm ents. It seem s to be im p o rta n t in th is consequence to follow th e m orphology of perithecial h a irs w hich could en ab le an a tta c h m e n t of th e p erith eciu m on th e body su rface of a carrier. Perithecial
hairs
and
dispersal
B asal and la te ra l p erith ecial h a irs a re m ostly n o t fu lly d iffe ren tiated and also p ro b ab ly u n im p o rta n t from th e view p o in t of a tta c h m e n t of perithecia. A ll th e species of C h a eto m iu m reco rded in o u r stu d y on th e free -liv in g birds could be classified in to 4 groups in relatio n to th e m orphology of th e ir te rm in a l p erith ecial h a irs and w ith th e respect to th e dispersal: I. T erm in al h a irs stra ig h t, o r slig h tly u n d u la te (C. fim e ti, C. su b fim e ti, C. olivaceum ) II. T. h. slig h tly u n d u la te w ith open circinate tips (C. m u ro ru m )
180
I
H U B Á L E K : C H A E T O M IA C E A E III.
III. T. h. m a rk e d ly u n d u la te to sp irally coiled (C. bostrychodes, C. c o c h lio d e s, C. crispatum , C. globosum , C. ochraceum , C. spirále) IV. T. h. dichotom ously th o rn -lik e b ran ch ed (C. elcitum, C. fu n ic o lu m , C. in d ic u m , C. re fle x ů m ). ,
S a m p le s
U n a e to m m m
exam ined.
in to ta l* )
M orphological group _*■_________________ ^
jy
% o f C h a e to m iu m isolates
F e a th e rs
.'iOl'
3!!l
1,3
10,1
47,1
35,(1
N ests
307
110
13,«
17,3
32,7
30,4
*) T h e t o t a l n u m b e r of i s o l a t e s i d e n t i f i e d to spe c ie s.
The sh a re of species of th e group III w as g re a te r on th e feath ers th a n in th e nests w h ereas th e fungi of th e group I w ere m ore fre q u e n t in th e nests. (Tab.) C haetom ia w ith sp irally coiled (or m ark ed ly undulate) and dichotom ously b ran ch ed te rm in a l h airs seem to be m ost ap p ro p riately ad ap ted to a carriage of p erith ecia o r th e ir fra g m e n ts b y birds, as it is indicated by our observa tions. U n d er a b in o cu lar lens, t h e m echanism o f perith eciu m a ttac h m en t to t h e fe a th e r an d th e h a ir w as observed of several C haetom ium spp. It w as found th a t th e m ain a tta c h m e n t m echanism in fungi of th e group IV is a “h o o k i n g “ w hich is also p re v a le n t in th e group II although not w hich such an efiectiv ity in (he la tte r (the n u m b e r of hooking-able sites p e r p eri theciu m is n am ely g re a te r in th e fu n g i of group IV). A v e ry ch aracteristic fe a tu re o f th e group III is an a tta c h m e n t of p erithecia by m eans of a “d r a w i n g" in consequence of an elongation of th e te rm in a l h a irs to w ard s a w arm body. This in te re stin g physical phenom enon has not previously been des cribed: lo r exam ple, w hen ap p ro ach in g a p erith eciu m of C. bostrychodes w ith a w arm need le (~r40 to + 5 0 C). th e len g th of th e sp irally coiled trichom es increases by about 60—80%. T h e fu n g i of th e group I h av e th e te rm in a l p eri thecial h a irs n o t specially a d a p te d to an a tta c h m e n t on an an im al’s body. It could not b e excluded th a t n o t only te m p e ra tu re b u t also re la tiv e h u m idity and electro static po w er a re facto rs in flu en cing th e acquisition of a p eri theciu m by a carrier. These physical v ariab les w ere, how ever, n o t ev aluated in th is w ork. A n o th e r in te re stin g fe a tu re , n o t m a rk e d before, is a relatio n betw een th e m orphological ty p e of p erith ecial h airs an d th e ra tio (length): (w idth) of ascospores. A t least 10 ascospores of each species recorded in th is stu d y w ere ph o to g rap h ed and th a t ra tio w as calculated: it has been found th a t species of th e m orphological g ro u p I h av e th is ra tio 1.22—1.36 (lem on-shaped asco spores: C. fim e ti 1.35, C. su b fim e ti 1.36, C. olivaceum 1.22), in th e group II b eing 1.66 (narro w -ellip so id ascospores: C. m urorum ). in th e group III 1.11— 1.23 (sub,globose to lem o n -sh ap ed ascospores: C b o s tr y c h o d e s 1.11. C. cochlio des 1.18, C. crisp a tu m 1.20, C. g lobosum 1.23, C. o c h r a c e u m 1.16) an d in th e group IV 1.31—1.38 (ovoid to ellipsoid ascospores: C. fu n ic o lu m 1.35. C. elatum 1.31, C. indicum 1.38, C. r e fle z u m 1.34). T his possible correlation, how ever, needs a fu r th e r study. It is know n th a t ascospores in C h a e to m iu m are re leased m ostly th ro u g h th< p erith ecial ostiole in th e form of a cirrh u s (m u181
_
...
....
_
----------------------_-------------------------- -------- -------
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
cilaginous ten d ril) o r a spore m ass — a fte r tu rg o r increases in th e perithecium . T h e ascospore shape (as it w as show n by Ingold, 1933), size an d th e ra tio len g th : w id th m ay be of som e im p o rtan ce in th is m echanism of spore lib e ra tion. D ischarge of th e spores can follow, how ever, also a fte r a m echanical dam age of th e p erith ecial w all by, e. g., anim als. Birds
as
carriers
of
Chaetomiaceae
T he econom ical im p o rtan ce is p ro b ab ly n o t ap p raised sufficien tly of Chae to m iu m as causal agents of th e d e te rio ratio n of v arious in d u stria l m aterials. F ree-liv in g b ird s a re u n d o u b ted ly very im p o rta n t m echanical carrie rs of fungi of th e genus C haetom ium . This m ay be show n by a com parison of th e freq u en cy of occurrence of ch aetom ia betw een th e b ird s’ plum age an d the m am m als’ h a ir (our u n p u b lish ed resu lts): only 12.5% of 568 exam ined sm all w ild m am m als yielded chaetom ia, w h ereas am ong 51 w ild b ird s from th e sam e localities, 52.9% contained C h aetom ium on th e ir feath ers. T his re su lt an d th e resu lts of a m ore com plex stu d y (H ubálek 1974a: plu m ag e of 53.0% of 502 ex am ined b ird s yielded C haetom ium ) as w ell in dicate th a t b ird s a re m uch m ore com m on hosts of C h a eto m ium th a n m am m als; m oreover, one m ust consider th e m ig ra b ility of free-liv in g bird s and th e possibility of a long-ran g e d ispersal of fungi in th is m anner. W e found fungi of th is genus on 35% of c a p tu re d m ig ra to ry b ird s (to g eth er 157 specim ens exam ined), and th e m ean n u m b e r of isolates w as 0.40 p e r bird. T h e species re c o rd e d on th e m ig ra n ts w e re C. g lo b o su m (41.2% of th e iso late s id e n tifie d to sp ecies; it w as fo u n d on S y lv ia c o m m u n is IX , H ip p o la is ic te rin a l x , E rith a cu s ru b e cu la 3 X , P h o e n ic u ru s o ch ru ro s l x , C a rd u elis sp in u s 5X, S e rin u s serin u s I X F rin g illa coelebs l x , C o rvu s fr u g ile g u s IX ), C. in d ic u m (4.5% of iso la te s ; A n s e r a n ser 2 X . V a n e llu s v a n e llu s l x , H. ic te rin a l x , R ip a ria rip a ria l x , C. sp in u s I X , S. serin u s I X ) , C. fu n ic o lu m (3.8% of iso la te s; L a ru s r id ib u n d u s l x , C o lu m b a oenas l x , S y lv ia a trica p illa l x , P. och ru ro s l x , R ■ rip a ria l x , E m b e riza m ela n o cep h a la l x ) , C. cochliod.es (3.2% of iso la te s; S tre p to p e lia tu r tu r l x , H. ic te rin a l x , P h yllo sco p u s c o llyb ita l x , P. sib ila tr ix l x , C. sp in u s I X) , C. b o stry ch o d e s (0.6% of iso la te s; L. r id ib u n d u s l x ) , C. r e fle x ů m (0.6% of iso la te s; A . a n ser l x ) , a n d C h a e to m iu m sp. (A . a n ser 2X, S. tu r tu r l x , O tu s scops l x , S. a trica p illa 2 X. A cro c e p h a lu s scirp a ceu s 3X, A . sch o e n o b a e n u s l x . O e n a n th e o e n a n th e 2X, L a n iu s collurio I X, R . rip a ria 4X. C. sp in u s l x , S. se rin u s I X , F. coelebs 2 X, E. m e la n o cephala 2X, M ota cilla fla v a IX , S tu r n u s v u lg a ris 5X),
It is in te re stin g to com pare w h ich species w ere re lativ ely m o re com m on on th e m ig ra n ts th a n on th e o th e r b irds (resident and nom adic ones — 345 specim ens exam ined): th e y w ere C. globosum (41.2% of identified C haetom ium isolates on th e m ig ra n ts vs. 28.1% of C h aetom ium isolates on th e o th e r birds), C. in d icu m (20.6% vs. 12.0%, respectively) and C. cochliodes (14.7% vs. 7.3%, resp.); on th e o th e r hand, som e fu n gi w e re m o re fre q u e n t on the n o n -m ig ra to ry birds, especially C. fu n ico lu m , C. raurorum , C. bostrychodes and C. elatum . T he tra n s p o rt of som e C h a eto m iu m isolates over g reat distances couid be biologically im p o rta n t because it m ight en h ance genetical recom bination b etw een fu n g a l p opulations of d iffe re n t areas an d su p p o rt the evolution of a species in th is w ay.
182
H U B Á L E K : C H A E T O M IA C E A E III. References A m e s L. M. (1961): A m o n o g ra p h o f th e C h a e to m iac e a e. U.S. A rm y Res. Dev. Ser., no. 2. W ash in g to n . D i x o n P. A. (1961): S p o re d is p e rsa l in C h a e to m iu m g lo b o su m (K unze). N a tu re 191: 1418-1419. G r e g o r y P. H. (1961): T h e m icro b io lo g y of th e a tm o sp h e re . L. H ill L td., L ondon. H a r v e y R., H o d g k i s s I. J. et L e w i s P. N. (1969): A ir-s p o ra stu d ie s a t C a rd iff. II. C h a e to m iu m . T ra n s, b rit. m ycol. Soc. 53: 269—278. H i r s t J. M. (1965): D isp e rsal of soil m ic ro o rg a n ism s. “ E cology of so il-b o rn e p la n t p a th o g e n s “ (ed. K. F. B a k e r e t W. C. S n y d e r): 69 —81. U niv. C a lifo rn ia P ress, B e rk e le y -L o s A ngeles. H u b á l e k Z. (1974a): D isp e rsa l of fu n g i of th e fa m ily C h a e to m ia c e a e b y fre e -liv in g b ird s. I. A su rv e y of reco rd s. Ces. M ykol. 28: 65—79. H u b á l e k Z. (1974b): F u n g i asso c ia te d w ith fre e -liv in g b ird s in C zech o slo v a k ia a n d Y ugoslavia. A c ta Sei. n a t. B rn o 8, no. 3: 1—62. H u b á l e k Z. (1975): D isp ersa l of fu n g i of th e fa m ily C h a e to m ia c e a e by fre e -liv in g b ird s. II. E cological a sp ects, Ces. M ykol. 29: 46—58. I n g o l d C. T. (1933): S p o re d is c h a rg e in th e asco m y cetes. N ew P h y to lo g ist 32: 178-196. I n g o l d C. T. (1953): D isp e rsa l in fu n g i. C la re n d o n P re ss, O x fo rd . P a r k D. (1968): T h e ecology of te r re s tria l fu n g i. “ T h e fu n g i — a n a d v a n c e d tre a tis e I I I “ (ed. G. C. A in sw o rth e t A. S. S u s s m a n ): 5—39. A cad em ic P ress, N ew Y o rk— L ondon. P i j l L. v a n d e r (1969): P rin c ip le s of d is p e rsa l in h ig h e r p la n ts. S p rin g e r V erlag, B e rlin —H e id e lb e rg —N ew Y ork. R i d l e y H. N. (1930): T h e d is p e rsa l of p ia n ts th ro u g h o u t th e w o rld . R eeve, A sh fo rd . S e t h H. K. (1968): C oprophiU c A sco m y co ta fro m G erm a n y . N ova H e d w ig ia 16: 495-499.
183
Obsah mědi v některých druzích jedlých hub C on ten í of copper in som e ed ib le m ushroom s Karel Drbal, Pavel Kalač, Alena Seflová a Jiří Seji V p rá c i b y l s ta n o v e n o b sa h sto p o v é h o p iv k u m ědi v 15 d ru z íc h je d lý c h h u b ze tř í lo k a lit Jih o č e sk é h o k r a je — D eštn é, L išo v a a P ro tiv ín a . O b sah se p o h y b o v a l v ro zm ezí 8 až 179 m g C u v 1 k g su šin y , což je u té m ě ř v šech o v ě řo v a n ý c h d ru h ů h u b p o d s ta tn ě v íc e n e ž u b ěžn ý ch k u ltu rn íc h ro stlin . N ejv y šší o b sah b y l z jiště n u b e d ly vysoké, n e jn iž ší u č irů v k y h a v elk y , čirů v k y z elá n k y a strak o še. N ale z e n ý o b sah m ědi v je d n o m d ru h u z rů z n ý c h lo k a lit se liší, což u k a z u je n a v liv stan o v iště. In th is p á p e r 1he c o n te n t o f th e tra c e e le m e n t c o p p e r w a s d e te rm in e d in 15 sp ecies of com m on e d ib le m u sh ro o m s fro m th r e e lo c a litie s of th e S o u th B o h em ia reg io n . T h e c o n te n t v a rie d in th e ra n g e fro m 8 to 179 m g C u/kg of d ry m a tte r. T h e h ig h e s t c o n te n t o f c o p p e r w a s fo u n d in L ep io ta procera (Scop. ex F r.) S. F. G ra y . th e lo w c st o n e in T rieh o lo m a p o rte n to su m (Fr.) Q uél.. T. fla v o v ir e n s (Pers. e x Fr.) L und. in L und. e t N an n f. a n d Ix o comus variegatus (Sow. ex F r.) Q uél. T h e d e te rm in e d c o n te n t in ih e sa m e sp ecies of m u sh ro o m fo u n d in th e d iffe re n t lo ca lities d iffe rre d , w h ic h p ro v e d th e in flu e n c e of e v e ry p a rtic u la r p lače w h e re a m u sh ro o m w as fo u n d . T h e p o ssib le fac to rs a re discussed.
0 vod a literární
přehled
V naši předchozí p ráci (D rbal. K alač, Seflová a Šefl 1974) jsm e se zabývali stanovením popela a stopových p rv k ů železa a m a n g an u v n ě k terý ch druzích jedlých hub. V ýznam ným stopovým p rv k em je rovněž měď. V y stu p u je jak o nezb y tn á sou část m noha biochem ických procesů, n ap ř. biosyntézy řa d y enzym ů, hem oglo bin u a dalších F e-p o rfy rin o v ý ch bílkovin aj. Mezi p říz n ak y n e d o sta tk u m édi p a tří nap ř. anem ie. zpom alení rů stu , poruchy nervové činnosti. tJ d a je tý k a jíc í se o b sa h u m é d i v h o u b á ch jso u v e lm i sp o rad ick é. K a rv á n e k a Ž ď ársk ý (1971) sta n o v ili o b sa h m ědi. železa, m a n g a n u a z in k u ve 24 d ru z íc h h u b . Z jistili ob sah 14,3 až 165.6 m g m ěd i v 1 kg su šin y , což je v y šší n ež o b sa h m a n g a n u , a le n ižší n ež o b sa h železa a zinku. V yšší o b sa h n a le z li u so u b o ru h u b p e č á rk o v itý c h , n ež u h řib o v itv e h . O b sah ste jn ý c h p rv k ů v h řib u a p e č á rc e p o ln í sta n o v il Secchi (1966).
P okusili jsm e se proto ty to k usé ú d a je částečně do p ln it stanovením obsahu m ědi v 15 druzích běžně sb íran ý ch d ru h ů jedlých hub. Experimentální
část
P ř í p r a v a v z o r k ů . P lodnice pro stanovení m ědi byly sb írán y v r. 1972 ve třech lokalitách Jihočeského k ra je — v okolí D eštné na Jin d řich o h rad eck u , Lišova na Č eskobudějovicku a P ro tiv ín a v okrese Písek. Byly sb írá n y houby v různém stad iu rů stu . Po očištění byly hou b y usušeny, velm i jem n ě rozem lety lab o rato rn ím hom ogenizátorem a sušeny p ři 105 °C do k o n stan tn í hm otnosti. M i n e r a l i z a c e a s t a n o v e n í m ě d i . K e stanovení m ědi byl použit rozem letý a vysu šen ý vzorek. K aždé stanovení bylo provedeno d v ak rát, v ta bulce jsou u v ed en y p rů m ě rn é hodnoty. M ineralizace sušiny byla provedena n a suché cestě podle postupu uvedeného v předcházející práci (D rbal, Kalač, Seflová a Šefl 1974). Měď byla stanovena e x trak č n ě fotom etrickou m etodou s d ie th y ld ith io k a rb a m id a n em olo v n atým podle CSN 56 0071. k te rý re a g u je s k a tio n ty dvoj m ocné mědi za vzn ik u d ielh y ld ith io k arb a m id a n u m éď natého. dobře 184
D R B A L, K A L A C , SE F L O V Á ET S E F L : O BSA H M ÉD I
!
e x tra h o v a te ln éh o do chloroform u. V zniklé žlu té až hnědožluté roztoky m a jí ab sorpční m ax im u m p íi 435 nm. Výsledky
a jejich
diskuse
O bsah m ědi v analyzovaných houbách je uveden v tab u lce 1. K rom ě n ěk o lik a p říp ad ů , u nichž je z řeteln ý vliv d ru h u , se u p la tň u jí ještě další fa k to ry a výsled k y pro jeden d ru h k olísají podle stanovišť v širokém roz mezí. N ejvyšší obsah m ědi ze sledovaného so uboru hu b byl zjištěn u bedly vysoké. Ciní 125 až 180 m g Cu v 1 k g sušiny. U ostatních jsou hodnoty nižší a často se podle stanovišť p ro jed en d ru h p o d statn ě liší. V elm i nízké hodnoty — kolem 10 až 20 m g Cu v 1 k g sušiny — byly zjištěn y u čirů v k y havelky, čirůvky Tab. 1: Obsah mědi Obsah Cu v mg/kg sušiny Lokalita Deštná Lišov Protivín
Druh
1. Hřib obecný dubový — Boletus cdulis Bull. ex ex Fr. subsp. rcticulatus (SchaeíT. ex Boud.) Konr. et Maubl.
18,9
24,9
18.S
2. Křemenáč osikový — Leccinum aurantiacum, (Bull.) ex S. F. Gray f. aurantiacum
68.G
67.1
—
3. Suchohřib hnědý ex Gilb. '
51,0
41,5
30,6
12.9
—
— Xcrocom us badius
(Fr.)
4. Kozák — Xcrocom us subm cntosus (L. ex Fr.) Quél. 5. Babka — Xcrocom us chrysenleron (Bull. ex Fr.) Quél.
-—
24,1
11,1
18,6
14,9
— 52,8
48,6 60,2
15.5 45,5
9. Pečárka polní — A garicus campcster L. ex Fr.
—
44,3
—
10. Čiruvka zelánka — Tricholorna flavovirens (Pers. ex Fr.) Lund. in Lund. et Nannf.
27,4
51.8
20,4
11. Cirůvka havelka — Tricholorna porteniosum (Fr.) Quél.
13,2
11,9
8,2
—
12,2
12,8
—
28,6
19,3
43,2
52,1
82r6
126,7
178,9
6. Strakoš — Ixocom us varicgatus (Sow. ex Fr.) Quél. 7. Klouzek žlutý — S u illu s luteus (L. ex Fr.) S. F. Gray 8. Liška obecná — Cantharellus cibarius Fr.
12. Ryzec pravý — Lacturius dcliciosus (L. ex Fr.) S.‘ F. Gray ‘ 13. Václavka obecná — A rm illaria m elita (Vahl ex Fr.) Kumm. 14. Holubinka trávozelená — R ussula (Lindb.) Fr.
92,0
aeruginosa
15. Bedla vysoká — Lepiola procera (Scop. ex Fr.) S. F. Grav
185
■
■
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
zelánky a rovněž u strakoše, k te rý m ěl nej vyšší obsah železa i m an g an u z celého souboru. To n asv ěd ču je rozdílné schopnosti různých d ru h ů hu b p řijím a t je d n o tliv é stopové prvky. N alezené obsahy m ědi jsou sro v n ate ln é s výsledky, k te ré získali u shodných d ru h ů h ub K a rv á n ek a Z ď árský (1971). P oněvadž lite rá rn í ú d a je o vlivu stan o v iště n a obsah m ědi v houbách chy bějí, u v ád ím e n ě k te ré fak to ry , u p la tň u jíc í se u rostlin. P rů m ě rn ý obsah m ědi v p ů d ách je asi 0,01 % . Zde je m ěď p říto m n a jak v anorganické, ta k v o rganické form ě. P říje m m ědi ro stlin a m i však nezáleží je n n a je jím obsahu v půdě, ale i n a řa d ě dalších fa k to rů . V elm i m álo je p ří stu p n á m ěď v rašelin n ý ch p ů d ách v d ů sledku je jí k o m plexní vazby n a h u m inové k yseliny (Szalay, S ám soni a Szilagyi 1970). N a v y u žitelnost m ědi m á tak é v liv pH půdy. Z jistilo se, že jeho zvýšením se snižuje m nožství p řístu p n é m ědi v půdě. O bsah m ědi v ro stlin ách je závislý n a vegetační fázi — nejvyšší je n a p o čátku rů s tu (K oter a K rau ze 1968, L essard 1970). P odle T ušla (1967) se obsah m ědi v k u ltu rn íc h ro stlin ách po h y b u je vesm ěs v rozm ezí 1 až 14 m g v 1 kg sušiny. K o ter a K rau ze (1968) u v ád ějí obsah m ědi v ro stlin ách 1,3 až 21 m g v 1' kg sušiny. A nalyzované hou b y o b sah u jí 8 až 179 m g m ědi v 1 kg sušiny. O bsah m ědi je ted y té m ě ř u všech ověřovaných d ru h ů h u b p o d statn ě vyšší než u běžných k u ltu rn íc h rostlin. Literatura D r b a l K. , K a l a č P., S e f l o v á A. et S e f l J. (1974): O b sah sto p o v ý c h p rv k ů železa a m a n g a n u v n ě k te rý c h d ru z íc h je d lý c h h u b . Č esk á M ykol. 29 (2): 110 —114. K a r v á n e k M. et Z ď á r s k ý J. (1971): O b sah n ě k te rý c h sto p o v ý c h p r v k ů v je d lý c h h o u b ách . V ý živ a lid u 26: 138 —139. K o t e r M. e t K r a u z e A. (1968): M ic ro n u trie n ts in p la n ts of th e O lszty n d is tric t. I. C o p p e r — Rocz. G lebozn. 18: 495 —508. In : C hem . A b str. 1969, 70: 2843. L e s s a r d J. R. (1970): C o p p er, m o ly b d e n ů m a n d s u lf u r c o n te n ts of fo ra g e cro p s a t K ap u sh a sin g , O n ta rio . C an. J. P la n t. Sci. 50: 685—691. S e c c h i G. (1966): M u sh ro o m s in food. A ň n . F ac. E con. C o m m er., U n iv . S tu d í M essin a 4: 6 2 3 -6 3 2 . S z a l a y S , S á m s o n i Z. et S z i l á g y i M. (1970): C o m p a ra tiv e a n a iy s e s o f th e tra c e e le m e n t c o n te n t in som e p la n ts g ro w n in H u n g a ria n p e a t a n d m in e rá l soils. A grokém . és T a la jt. 19: 13 —36. In : C h em . A b str. 1971, 74: 22175. T u š i J. (1967): S ta n o v e n í a o b sah n ě k te rý c h m ik ro p rv k ů v k rm iv e c h ro s tlin n é h o a živ o čišn é h o p ů v o d u . D ise rta č n í p rá c e depo
186
Paťdesiatiny Aurcla Dermeka A u ře ! D e rm e k q u in q u a g in ta g e n a ris P a v e l L izo ň
V to m to ro k u oslávil p áfd esiat ro k o v n áš popredný m aliai' hú b a odborník v štú d iu p red o v šetk ý m hríb o v itý ch h ú b A u r e 1 D e r m e k . N aro d il sa 6. jú la 1925 v záhorskej obci B rodské p ri K útoch, kde u p ro stře d lužných lesov n a b ře h u M oravy přežil aj detstvo. V ro d isk u navštěvoval lu d o v ú školu (1931—36), do klasického gym názia dochádzal do nedalekých M alaciek (1936—40). Z rejm e pod vplyvom otcovho stav ite lsk éh o povolania sa zapísal n a p riem y seln ú školu stav eb n ú (1940—45). Stať sa a rch itek to m m u asi nebolo súdené, pretože po necelých dvoch rokoch dáva prednosť zam estn a n iu v S ta v o p ro je k te (1948) p red štúdiom na b ratislav sk ej technike. Od ro k u 1969 p ra c u je ako sa m o sta tn ý k o n š tru k té r v Ú stave pre vývoj a pro jek to v an ie k u ltú rn y c h stavieb. O tom ako sa dostal k h u b ám , ho voří sám : .,Mój záujem o m ykológiu podn ietili k rásn o obrazy h ú b O Ušák a . K e d ž e su m a k o m la d ý š t u d e n t v e la k r e s lil, p u s til so m sa r o k u 1964
do m a lo v a n ia húb. M afovaním tý c h to zau jím av ý ch or«anizm ov som si prohlbnval svoje znuíosii o nich, pokúsal som sa. lak povediae, p ro n ik nú*' do ich .duše’. Ilfad ai som cestu k v la stn é m u m aliarsk ém u rukopisu. kým s a m i n ep o daří dosiahnuť vrcho-
'Š Ě Ě M e.'':
m S
H
p
k
i m i * jMBÉÉMto
iHM
|
\ \ S Ět JMBfe y
s
J J
r.eskór rozšířil svoiu z á lu b u v zoIW w a . I Tilfe. b razovaní h ú b aj n a ía re b n ú in v erz/* W l %. nú fotografiu. A. D erm -k si od zaf m. ¿•i;-.:ku uvrdom ov;:!. že nk cl.ce re a r ' lištičky zobrazovat' huby, nem ůže . ?m'fí:'rí. 1 zoslať iba m aliaroro či ťotografom . ;"iv-Vj ¿¿ív *f * m ... •>’,• ’’V /UjL , P reto začal inten ziv n ě študoval' a I áíf \ zhrom ažďovať litera tú ru p red o v šet kým o h ríb o v itý ch hubách, k to rý m sa chcel venovať hlbšie, neskór aj o o statn ý ch sk u p in ách Agaricales a potom i A nhyllophorales. V ýsledky svojich štú d ií slovenskej m y k o fló ry pub likoval vo viacerých časopisec kých i n íek o lk ý ch k n ižn ý ch prácach. N ajzávažnejšou je bezpochyby m onog ra fia československých h ríb o v itý ch a sliziakovitých húb, k to rú vydal ako sp o lu a u to r zesnulého dr. A lb erta P ilá ta pod názvom „H ríbovité h u b y “. Z plodnej sp o lu p ráce s dr. P iláto m získal ju b ila n t v e la podnetov p re v lastn ú prácu; z te jto sp o lu p ráce vzniklo viacero nových d ru h o v a jeden nový rod. V ýznam h m o tn ej d o k u m en tácie si uvědom il D erm ek zavčasu, a ta k sú ex sik átm i v h erb áro ch (BRA, herb. I, F á b ry , PR) d okladované nielen jeh o práce, ale tiež a k v a re ly a foto záb ery húb. 187
B
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975
■
Svojim i k rásn ý m i k n ih am i, p ře d n á šk a m i i prácou v H u b ársk ej poradni sa a k tiv n ě zap ája do p opularizačnej práce, čím získává p re m ykológiu spolupracov n ík o v z rad o v zanietených h ubárov. P re širokú v eřejn o st p řip ra v u je d alšie k nižné publikácie: „H uby lesov, polí a lú k “ by m alí výjsť r. 1975, „A tlas našich h ú b “ r. 1978 ; to h to ro k u sa chystá odovzdať v y d a v a te lstv u tiež ru k o p is jednej knihy. Do vedeckého života sa zap ája na pode Č eskoslovenskej vedeckej spoločnosti p re m ykológiu, Slovenskej botanickej spoločnosti a Č eskoslovenskej m ykologickej spoločnosti, k to rá ho v y znam enala čestným členstvom . Ju b ila n to v i p ra je m e v e la zd rav ia a n ajm a tvořivých sil pre spracovanie plánov an éh o obrazového diela „H uby S lo v en sk a“ ! Z o zn am p u b lik o v a n ý c h p rá c A. D e rm e k a 1966:
■
O tra v y je d o v a tý m i h u b a m i a ak o ím p re d c h á d z a ť . V ý živ a a Z d ra v še 11: 180—182, 3 fig .' 1967 :
■
■ ■
K o zák b řezo v ý fo rm a b ie la — L e c c in u m sc a b ru m (B ull. ex Fr.) S. F. G ra y í. ch io n e u m (Fr.) V assilk. r,a z á p a d n o m S lo v en sk u . Ces. M ykol. 21: 210—111, Tab. color. no. 64. N aše huby . B ra tisla v a , p. 1—378, tab . color. 1—148. 1968: P rísp e v o k k m y k o fló re h ríb o v itý c h h ú b Z á h o rsk e j n ížin y a o k o lia B ra tisla v y . Ces. M vkol. 22: 106—111, ta b . co lo r no. 68. 1969 :
N aše kozáky. Ž iva 17: 58—59. 2 ta b . color. R u b in o b o le tu s, g en u s n o v u m B o le ta c e a ru m . Ces. Ivivkol. 23: 81—82 (s A. P ilá to m ). 1970 :
H
Ig o r F á b ry se d e m d e sia tn ik o m . M ykol. S b o rn . 47: 21—22. 1 photo. P e rs p e k tiv y m y k o lo g ie n a S lo v en sk u . V ý živ a a Z d ra v ie 15: 118, I6t>. B e d la č e rv e n a jú c a z á h ra d n á — M a c ro le p io ta rh a c o d e s v a r. h o rte n sis P ilá t. M ykol. Sborn. 47: 38 -3 9 , fig. 1. H ríb v o ň a v ý — B o letu s ír a g ra n s V itt. a h ríb v ín o v o č erv e n ý — B o letu s rh o d o p u rp u re u s Sm otl. n a S lo v en sk u . M ykol. S b o rn . 47: 113—115, 2 lig. Ď alší n ález z rie d k a v e j h liv y zá v o jo v e j (h lív a če p ičk atá) P le u ro tu s c a ly p tra tu s (L in d b l. in F r.) Sacc. n a zá p a d n o m S lo v en sk u . M ykol. S b o rn . 47: 116—117, 1 fig. 1971:
B ■ H
T m a v u lk a k rá tk o h lú b ik o v á (tm a v o b ě lk a k rá tk o n o h á ) — M e la n o le u ca b re v ip e s (Bull. ex Fr.) P a t. M ykol. S b o rn . 48: 1, 1 fig. R užo v o lu p eň o v ec v ča sn ý (č e rv e n o lu p e n ja rn í) — R h o d o p h v llu s v e rn u s (L und.) R om a,jn. M ykol. S b o rn . 48: 2—3. 1 fig. Z rie d k a v ý tr ú d n ik F o rq u ig n o n o v (choroš F o rq u íg n o n ů v ) — P o ly p o ru ío rq u ig n o n ii (Quél.) Sacc. n a z á p a d n o m S lo v en sk u . M ykol. S b o rn . 48: 34—35. 1 fig.
■
1972: N iek o lk o z a u jím a v ý c h v re c k a tý c h h ú b z m o ra v sk o slo v e n sk é h o p o m ed z ia 218. 6 pijol. color.
Ž iv a 20:
1973 :
■
■
H liv a k o tú č o v á (č. h lív a m ack o v a) — P le u ro tu s e ry n g ii (DC. ex F r.) Q uél. n a ju ž n o m S lo v en sk u . M ykol. S b o rn . 50. 3—4, 1 lig. H ríb o livo v o žltý — B o letu s o liv a c e o -fla v u s sp. n.. nový d ru h zo sek c ie Calopodes Fr. M ykol. S b o rn . 50: 4 —5. 1 fig. K ý m ich ..hodíte" n a p a n v ic u . .. Ž ivot 23/15: 30—33. 18 fig. co lo r
■
188
L IZ O Ň : A U R E L D ER M EK T ri z rie d k a v é d ru h y h ú b z č e la d e p lesň o v k o v itý c h — T h e le p h o ra c e a e . M ykol. S b o rn . 50: 33-34, 2 fig. J e d lá či je d o v a tá . Z a o m y l s a p la tí . .. E le k tro n 1/5: 29, 1/6: 28, 1/7: 28, 12 p h o t. color. N aše h ríb y zo sek cie A p p e n d ic u la ti K o n r. e t M au b l. Ž iv a 21: 140, 1 ta b . color. Z a h u b a m i v zim e a sk o ro n a ja r. S p rá v y h u b á rs k e j p o ra d n ě 1/1: 4—5. K s e d e m d e sia tin á m Dr. A lb e rta P ilá ta . S p rá v y h u b á rs k e j p o ra d n ě I 2: 8—9. S u c h o h ríb žlto m aso v ý h ru b ý — X e ro co m u s c h rv s e n te ro n v ar. ro b u s tu s v ar. n. M ykol. S b o rn . 50: 80-81, 1 fig. H ú ž e v n a te c p o h á ro v itý — L e n tin u s d e g e n e r K alc h b r. in F r. (■= L e n tin u s c y a th ifo rm is (S chaeff. ex Fr.) B res. s. B res.) M ykol. S b o rn . 50: 81—82, 1 fig. K o zák to p o lo v ý — L e c c in u m d u riu s c u lu m (S c h u lz e r ap. Fr.) S ing, a k o z á k h n ě d ý — L e c c in u m d ecip ien s (Sing.) P il. e t D erm ek . M ykol. S b o rn . 50: 137—138, 1 fig. H u b y okolo nás 1974. S to lo v ý o b rá z k o v ý k a le n d á ř n a ro k 1974. P rešo v , 54 ph o t. color. D esaf ro k o v p rá c e M y k o lo g ick ej sek cie p ri SSR V v B ra tisla v ě . M ykol. S b o rn . 50: 153-155. 1974: H liv a k o tú č o v á — P le u ro tu s e ry n g ii (DC. ex Fr.) Q uél. n a S lo v en sk u . Ces. Mykol. 28: 57—59, ta b . col<jr. no. 85. P o z n á v a jm e h u b y . B ra tisla v a , p. 1—256, ta b . color. 1—133, fig. 1—52 (s A. P ilá to m ). H ríb o v ité h u b y . B ra tisla v a , p. 1—203, ta b . color. 1—103, fig. 1—58 (s A. P iláto m ). P o z o ru h o d n é d ře v n é b a z íd io m y ce ty zo Z áh o sk e j n ížin y . Ž iv a 22: 59, 6 p h o t. color. U šiak o v ec z v ä z k o v ity — N e o g y ro m itra fa s tig ia ta (K rom bh.) com b. n. M ykol. S b o rn . 51: 1 -2 , 1 fig. S p o m ie n k a n a D r. A lb e rta P ilá ta D rSc. S p rá v y h u b á rs k e j p o ra d n ě II/2 : 1. H u b y okolo n á s 1975. S to lo v ý o b rá z k o v ý k a le n d á ř n a ro k 1975. P rešo v , 55 p h o t. color.
P h D r. e t R N D r. G erhard F ä r b e r — 75 let V letošním roce slaví dr. G. F ä r b e r v plné svěžesti a zdraví 75. n a ro zeniny. I když n y n í je již v důchodu, často n av štěv u je své bývalé spolu praco v n ík y v M ikrobiologickém ú sta v u ČSAV a s nezm ěněným zájm em sle d u je vědecký pokrok. J e ště v ak tiv n í službě se dr. F ä rb e r těšil, že v důchodu bu d e m ít více času k m alo v án í — „n a své k y tič k y “. Dr. F ä rb e r se totiž krom ě odbo rn é p ráce (m ykologie a m ikrobiologie) věnoval a v ěn u je k reslení květin. I když si n y n í stěžuje, že jak o důchodce m á m éně času než kdykoli předtím , úspěšné obrazové v ý stav y z posledních let svědčí o tom , že příčin a tk v í v jeho nezm enšené tv ů rč í síle. P o d ro b n ý p řeh led jeho vědecké a odborné činnosti je u v ed en v člán k u k jeho 70. n aro zen in ám v České m ykologii 24: 230—231, 1970. Do dalších le t p ře je m e ju b ila n to v i k ro m ě zd rav í a trv a lé h o životního elánu i další n ové úspěchy n a poli um ění. Václav Šašek 189
Zemřela Hana Pondělíčkové (1934—1975) H ana P o n d ělíčk o v á (1934— 1975) in m em oriam F ra n tiše k K o tla b a
V e věčném koloběhu života se lidé rodí, žijí a u m írají. P o v ažu jem e za p ři rozené, že každý jed n o u zem ře a v p o d statě s tím ta k é počítám e — vzhledem k sobě i k jiným . Z em ře-Ii někdo v šedesáti letech, zdá se n ám to tře b a dost brzy, ale ře k n em e si. že konec konců prožil dlouhý život. Jestliže však
F o to 1). 11. 1973 dr. V. J. S ta n e k
zem ře člověk v necelých j e d e n á c t ý ř i č e l i l e t e c h — ted y vlastně u p ro stře d n e ja k tiv n ě jší části lidského života — p řip a d á n ám to n u tn ě n ejen n e p ři rozené, ale vůbec jak si nelogické a zároveň k rů tě nespravedlivé. T a k řk a n e p ře d sta v ite ln é a zvlášť n esp rav ed liv é se nám to zdálo v p říp ad ě životní a k tiv ito u a energií oplývající p aní H a n y P o n d ě l í č k o v é , zam ěstn an k yně se k re ta riá tu Cs. vědecké společnosti pro m ykologii při ČSAV, k te rá skonala po k rá tk é těžké nemoci dne 10. 4. 1975. Po oznám ení jejíh o n e n a d á lého ú m rtí m nozí z nás, kdo jsm e ji dobře znali a přicházeli s ní častěji do osobního sty k u , nem ohli jsm e dlouho té to pro nás v sk u tk u otřesn é zprávě p ro stě vůbe^: u v ěřit!
190
K O T L A B A : H A N A P O N D Ě L ÍČ K O V A
Cs. vědecká společnost p ro m ykologii z tra tila ta k v H aně Pondělíčkové m im o řád n é schopnou, n eobyčejně obětavou a pracovitou, energickou, důsled nou a velice in iciativ n í osobnost, k te rá ve spolupráci s předsedou a vědec kým se k re tá ře m (a do říjn a r. 1968 s dr. J. Svrčkovou) po celých 13 let spoluurčovahi ráz činnosti n aší Společnosti. H an a P ondělíčkové se svou svědom itou prací a v y n ik ající a k tiv ito u zařad ila čestně po bok p rv n ím u zam ěstnanci a se k re tá ři ČSVSM, n ezap o m en u teln ém u Iv an u C harvátovi, k te rý byl hybnou silou a duší naší Společnosti po dobu 14 let.*) H a n a P o n d ě líč k o v a (roz. K a rh a n o v á ) se n a ro d ila 13. 6. 1934 v P ra ze , k d e ta k é n a te h d e jším I. re á ln é m g y m n áz iu v e S lo v en sk é ul. n a V in o h ra d e c h r. 1953 m a tu ro v ala. Od 1. 7. 1953 b y la z a m ě s tn á n a ja k o la b o ra n tk a ve V ý z k u m n é m ú s ta v u p o tr a v in á řsk é tech n o lo g ie v P ra z e -T ro ji; n á sle d u jíc íh o ro k u p ře š la d o V ý zk u m n é h o ú sta v u p ro ovoce a z e le n in u , k te rý se p a k re o rg a n iz o v a l v e V ý z k u m n ý ú s ta v k o n z e rv á re n a lih o v a rů v P ra z e -B ra n ík u . V to m to ú sta v u p ra c o v a la až do r. 1958; po n a ro z e n í sy n a p a k z ů s ta la v d o m ácn o sti. Z a m ě stn a n k y n í s e k r e ta riá tu ČSVSM p ři ČSAV v P ra z e se sta la 1. 3. 1962 (zp rv u n a p o lo v ičn í a po o d c h o d u .d r. J. S v rč k o v é od 2. 10. 1968 n a p ln ý ú v azek ). V se k re ta r iá tu S polečnosti, n a p ra v id e ln ý c h p o n d ě ln íc h p ře d n á š k á c h a p ři jin ý c h ak cích v y k o n á v a la v šech n y p rá c e s n e o b y č e jn o u p ílí a z a u je tím , n e z říd k a i m im o p ra c o v n í d o b u a n a ú k o r času v la s tn í ro d in y . A čk o liv n e b y la šk o len á v m ykologii, n a u č ila se b ě h e m le t z n á t h o jn ě jš í d ru h y h u b , ta k ž e m o h la p a k u rč o v a t i n ě k te ré houby, p řin á š e n é do p o ra d n y ČSVSM . O b ě ta v ě z a jišť o v ala h la d k ý chod a v šec h n y fu n k c e s e k re ta riá tu , k te r ý d o b ře slo u žil v šem č le n ů m S po lečn o sti, o rg a n iz o v a la p ro g ra m y p o n d ě ln íc h p ře d n á š e k a d e m o n s tra c í h u b , s p o lu p ra c o v a la n a p říp ra v ě m ykol. k o n feren cí. o slav ách v ý ro čí v ý z n a m n ý c h m ykologii apod. Cs. m ykolo g o v é ji m a jí v d o b ré p a m ě ti z e jm é n a z V. c e lo stá tn í m y k o l. k o n fe re n c e v O lom ouci (září 1973), k d e na p říp ra v ě tiště n ý c h m a te riá lů i h la d k é m p rů b ě h u k o n fe re n c e m ě la sv ů j v e lik ý podíl, a z o slav y 70. n a ro z e n in č le n a k o resp . A. P ilá ta , D rSc., 9. 11. 1973 v P raze.
H lavní zásluha H. P ondělíčkové spočívá v rozv in u tí široké vým ěnné akce spolkového časopisu Česká m ykologie a jin ý ch m ykol. publikací za z a h ra niční časopisy a k n ih y (ve spolupráci s věd. ta je m n ík em Společnosti prom . biol. Z. P ouzarcm ). D íky této dlouholeté a časově velm i n áročné práci m á dnes ČSVSM neoby čejn ě b o h ato u a m noho vzácných knih. se p a rá tů i časo pisů o bsahující kn ih o v n u , k te ro u H. P ondělíčková ta k é spravovala. V této souvislosti je zap o třeb í u v ěd o m it si obecně důležitost se k re tá řsk é práce H. P ondělíčkové a lidí jí podobných, k te ří svou leckdy nedoceněnou činností u sn ad ň u jí vědeckovýzkum nou p ráci odborných a vědeckých p racovníků a šetří tak jejich čas. B ohužel, již n ik dy n ám p aní Pondělíčkova n epůjčí žádnou po třeb n o u knihu, se p a rá t či časopis, již n ik d y na nás n eb u d e žád at p řed n ášk u nebo dem onstraci hu b a již n ik d y se s ní n e se tk á m e n a žádné m ykologické konferenci či při oslavách ju b ileí našich m ykologů! Čs. vědecké společnosti pro m ykologii při ČSAV odešla v H ané P ondělíčkové n eobyčejně cílevědom á a p řičinlivá p ra covnice a československým m ykologům a h o u b ařů m p říjem n á společnice a spolupracovnice, k te rá vždy ochotně, s úsm ěvem a laskavostí pom áhala našim členům tam , k d e bylo zapotřebí. T ak to jsm e ji znali, m ěli ji všichni rádi a tak ta k é zů stan e trv a le v n ašich vzpom ínkách. Cest její pam átce!
*) P o č ín a je o b n o v e n ím Cs. m ykol. k lu b u r. 1946, z n ěhož ČSVSM r. 1956 v zn ik la. I. C h a rv á t zem řel r. 1959 (viz Ces. M ykol., P ra h a , 14: 138 —142, 1960).
191
"
" '
'
■
B
H
B
H
Č e s k á m y k o l o g i e 29 (3) 1975 L IT E R A T U R A Jiří Kubička: V yšší h o u b y z P o d b la n ic k a 15: 23—47, 1974.
P o říč k a
n./S áz.
S b o rn ík
v la s tiv ě d n ý c h
p ra c í
P rv n í so u b o rn á p rá c e o p a m á tn é p o sá z a v sk é m y k o lo g ick é lo k a litě , o b je v e n é p ře d více n ež 35 le ty d r. J. K u b ic k o u . O d tu d p o ch ází b o h a tý m a te riá l, n a s b íra n ý b ě h em u v e d e n é doby h la v n ě a u to re m p u b lik a c e i n ě k te rý m i d a lším i m ykologv, k te ř í z je h o p o p u d u P o říč k o n a v štív ili a p ro v á d ě li ta m m y k o lo g ick ý p rů z k u m . T yto n ále z y jso u d o su d je n zčásti v ě d ec k y z p ra c o v á n y a p u b lik o v á n y . P ře s to se d r. K u b íč k o v i p o d a řilo sh ro m á ž d it lite r á r n í ú d a je , tý k a jíc í se P o říč k a , c e lk e m ze 46 p ra c í, u v e d e n ý c h n a k onci p řísp ě v k u , k te r é v y e x c e rp o v a l a 95 d ru h ů v n ic h z a h rn u tý c h v y p o č ítá v á v sy ste m a tic k é m p o řá d k u . K ro m ě la tin s k é h o a česk éh o n á z v u je d n o tliv ý c h d ru h ů a citace p říslu š n ý c h lite r á rn íc h p ra m e n ů jso u p o d c h y c e n a d a ta n á le z ů , jm é n o sb ě ra te le , ek olo g ie a s tru č n á c h a ra k te ris tik a ta x o n ů . P ř e v lá d a jí h o u b y s to p k o v ý tru s é a terčo p lo d é . P o říčk o je n a p ř. lo k a lito u ty p u C re p id o tu s k u b ič k a e P ilá t, a p ro slu lé se stalo b o h a tý m v ý sk y te m P silo cyb e co p rin ifa c ies (Roli.) P ouz. a z e jm é n a d n es z n a šic h le sů té m ě ř již v y m izeléh o n á p a d n é h o d isk o m y c e tu S a rco so m a g lo b o su m (Fr.) C asp. in R eh m . S tru č n ý n á s tin p říro d n íc h p o m ě rů je p o d á n v ú v o d n í č ásti. K u b íč k o v a p rác e , d o p ro v á z e n á 14 č e rn o b ílý m i fo to g ra fie m i b ě ž n ě jšíc h d ru h ů v y šších h u b , je p o d n ě tn ý m re g io n á ln ím m y k o flo ristisk ý m p řísp ě v k e m , k te rý v y b ízí k d a lš ím u s tu d iu m y k o fló ry to h o to p o z o ru h o d n éh o a re á lu . M irk o S v rč e k
■
ČESKÁ MYKOLOGIE — Vydává Čs vědecká společnost pro mykologii v Academii, naklada telství ČSAV, Vodičkova 40, 112 29 Praha 1. — Redakce: Václavské nám, 68, 115 79 Praha 1, íel. 261441 —5. Tiskne: Státní tiskárna, n. p., závod 4, Sámova 12,10146 Praha 10. — Objednávky a předplatné přijímá PNS, admin. odbor tisku, Jindřišská 14, 125 05 Praha 1. Lze také objednat u každého poštovního úřadu nebo doručovatele. Cena jednoho čísla Kčs 8, —, roční předplatné (4 sešity) Kčs 32, —. (Tyto ceny jsou platné pouze pro Československo.) Sole agents for all western countries with the exception of the German Federal kepublic and West Berlin JOHN BENJAMINS B. V., Amsteldijk 44, Amsterdam (Z.), Holland. Orders from the G. F. R. and West Berlin should be sent to Kubon & Sagner, P.O. Bux 68, 8000 Munchen 34 or to any other subscription agency in the G. F. R. Annual subscription: Vol. 29. 1975 (4 issues) Dutch Glds 44, —.
H
© Academia, Praha 1975.
T oto číslo vyšlo v z á ří 1975.
192
Upozornění přispěvatelům České mykologie Vzhledem k tomu, že většina autoru zasílá redakci rukopisy formálně n e v y h o v u j í c í , uveřejňujeme některé nejdůležitější zásady pro úpravu rukopisů (jinak odkazujeme na podrob nější směrnice uveřejněné v 1. čísle České mykologie, roč. 16, 1962). 1. Článek začíná českým nadpisem, pod nímž je p ř e k l a d n á z v u n a d p i s u v někte rém ze světových jazyků, a to v témže, jímž je psán austrakt a případně souhrn na konci článku. Pod ním následuje plné k ř e s t n í j m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a (autorů), bez akade mických titulů. 2. Všechny původní práce musí být doplněny krátkým úvodním souhrnem — a b s t r a k t e m v č e s k é a n ě k t e r é s v ě t o v é í e č i. Rozsan abstraktu, ve kterém mají být výstižně a stručně charakterizovány výsledky a přínos pojednaní, nesmí přesahovat 15 řádek strojopisu. 3. U důležitých a významných studií doporučujeme připojit (kromě abstraktu, který je pouze informativní) podrobnější cizojazyčný souhrn; jeho rozsah není omezen. Kromě toho se přijímají články psané cele cizojazyčně, s českým podtitulem, doplněné českým abstraktem a popřípadě i souhrnem. 4. Vlastní rukopis, tj. strojopis (3U řádek po 60 úhozech na stránku a nejvýše s 5 překlepy nebo škrty a vpisy na stránku) musí být psán o b y č e j n ý m z p ů s o b e m . Zásadné není přípustné psaní autorských jmen vel. písmeny, prokládání nebo podtrhování slov či celých vět atd. To, co chce autor zdůraznit, smi provést v rukopise p o u z e t u ž k o u (podtrhne přeru šovanou čarou). Veškerou typografickou úpravu provádí výhradně redakce. Tužkou může autor po straně rukopisu označit, co má být vysázeno petitem. 5. Citace literatury: každý autor s úplnou literární citací je na s a m o s t a t n é m ř á d k u . Je-li od jednoho autora uváděno více citovaných prací, jeho jméno se vzdy znovu celé vypisuje i s citaci zkratky časopisu, která se opakuje (nepoužíváme ,,ibidem‘‘). Za příjmením následuj® (bez čárky) zkratka křestního jména, pak v závorce letopočet práce, za závorkou dvojtečka a za ní úplná (nezkrácená) citace názvu pojednání nebo knihy. Po tečce za názvem místo, kde kniha vyšla, nebo zkrácená citace časopisu. Jména dvou autorů spojujeme l a t i n s k o u spojkou ,,et“ a tří či více autorů čárkami; jen mezi posledními dvěma je spojka ,,eta. 6. Názvy časopisů používáme v m e z i n á r o d n ě s m l u v e n ý c h z k r a t k á c h . Jejich seznam u nás dosud souborně nevyšel, jako vzor lze však používat zkratek periodik z 1. svazku Flory CSR Gasteromycetes, z posledních ročníků České mykologie, z Lomského Soupisu cizo zemských periodik (1955 1958) nebo z botanické bibliografie Futák-Domin: Bibliografía k flóre ČSR (1960), kde je i stručný výklad o zkratkách časopisů a bibliografii vůbec. 7. Po zkratce časopisu nebo po citaci knihy následuje ročník nebo díl knihy vždy jen a r a b s k ý m i č í s l i c e m i a hez vypisování zkratek (roč., tom., Band., vol., etc.) a přesná citace stránek. Číslo ročníku nebo svazku je od citace stránek odděleno dvojtečkou. U jednodíl ných knih píšeme místo číslice 1: pouze p. pagina, stránka). 8. Při uvádění dat sběru apod. píšeme mě s i c e záiadně ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. VI ) 9. Všechny d r u h o v é názvy začínají zásadně m a l ý m p í s m e n e m (např. Sclerotinia veselýi), i když je druh pojmenován po některém badateli. 10. Upozorňujeme autory, aby se ve svých příspěvcích přidržovali posledního vydání N om e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l (viz J. Holub: Mezinárodní kód botanické nomenklatury 1966; Zprávy Čs. bot. Spol. 3, Příl. 1, 1968). Jde především o uvádění typů u nově popi sovaných taxonů, o přesnou citaci basionymu u nově publikovaných kombinací apod. 11. Ilustrační materiál (kresby, fotografie) k článkům číslujte průběžně u každého článku zvlášť arabskými číslicemi (bez zkratek obr., Abbild. apod.) v tom pořadí, v jakém má být uveřejněn. 12. P ře d n o s tn ě se o tisk u jí p řísp ě v k y členů Č esk o slo v en sk é v ěd e c k é spo lečn o sti p ro m ykologii. Při citaci herbářových dokladů uvádějte zásadně mezinárodni zkratky všech herbářů (Index herbariorum 1956): BRA - Slovenské národně muzeum, Bratislava BRNM — Bot. odd. Moravského muzea, Brno BRNS — Ústřední fytokaranténní laboratoř při Ústř. kontr. a zkus úst zeměd., Brno BRNU — Katedra botaniky přírod, fak. J. E. Purkyně, Brno OP — Bot. odd. Slezského muzea, Opava PRM — Národní muzeum, mykologii k.: oddělení, Praha PRC — Katedra botaniky přírod, fak. Karlovy univ., Praha Soukromé herbáře necitujeme nikdy zkratkou, nýbrž příjmením majitele, např. herb. J. Herink, herb. F. Šmarda apod. Podobně u herbářů ústavů, které nemají mezinárodní zkratku. Rukopisy neodpovídající výše uvedeným zásadám budou vráceny výkonným redaktorem zpět autorům k přepracování, aniž budou projednány redakční radou R ed ak ce časopisu Če s ká m ykol ogie
■
^
■'
4tí 23» Č E S K A
M Y K O L O G IE
The jo u r n a l of th e Czechoslovak Scientific Society fo r Mycology, form ed for th e advancem ent of scientific a n d p ractical know ledge of th e Fungi Vol.
29
Part
3
Septem ber
1975
C h i e f E d i t o r : RNDR. Z deněk U rban, CSc. E d i t o r i a l C o m m i t t e e : A cadem ician Ctibor B lattn ý, DrSc., Professor K arel Cejp, DrSc., RNDr. Petr Fragner, MUDr. Josef H erink, RNDr. F rantišek K otlaba, CSc., Ing. K arel Křiž, Prom . biol. Z deněk Pouzar.
E d i t o r i a l S e c r e t a r y : RNDr. M irko Svrček, CSc. Al l contributions should be se n t to th e address of th e E d ito rial S ecretary: T he N ational M useum, V áclavské nám . 68, 115 79 P rag u e 1, telephone No. 269451 —59, ext. 49. Address for exchange: Československá vědecká společnost pro mykologii, 111 21 P ra h a 1, P. O. box 106. P a rt 2 w as published on th e 23th May 1975
CONTENTS M. S v r č e k : N ew o r less k n o w n D iscom ycetes. I I ...............................................................129 In o c u la tio n e x p e rim e n ts w ith P u c c in ia b ro m in a E rik s. 2 .....................................................................................................135 I. J a b l o n s k ý : E in flu ss d e r B e lic h tu n g sin te n s itä t u n d a n d e re n F a k to re n des M ilieu s a u f d ie E n tw ic k lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r des A u ste rn se itlin g s [P le u ro tu s o stre a tu s (Jacq. ex F r.) K u m m . ] ...............................................................................140 M. M u s í l k o v á , V. M u s i l e k et V. Š a š e k : R e lease of y e a st sp h e ro p la s ts b y a n e n z y m e co m p lex fro m L y co p erd o n p e ria tu m P ers. e x P e rs. 153 J. H e r i n k et F. K o t l a b a : W h at is R h o d o cy b e x y lo p h ila V a sil’k. a n d O m p h a lin a lila c e o ro se a Svr. e t K u b . ? ...............................................................................157 K. K u b á t : P o ly p o ru s rh iz o p h ilu s P a t. im B ö h m isch en M itte lg e b irg e . . . 167 G. J u h á s o v á et P. H r u b í k : P lö tz lic h es V e rtro c k n e n v o n w in te r g rü n e n E ich en (Q uercus tu r n e ri cv. “ P s e u d o tu rn e ri“ ) ................................................................ 171 R. K r e j z o v á : M o rp h o lo g y a n d ta x o n o m y of th e sp ecies C o n id io b o lu s co ro n a tu s (C ostatin) S rin iv a sa n e t T h iru m a la c h a r (1 9 6 4 ) ............................................ 174 Z. H u b á l e k : D isp e rsa l of fu n g i of th e fa m ily C h a e to m ia c e a e by fre e -liv in g bird s. III. R e m a rk s on d is p e rsa l m e c h a n i s m s ................................................................179 K . D r b a l , P. K a l a č , A. S e f l o v á et J. S e f 1 : C o n te n t of c o p p e r in so m e e d ib le m u s h r o o m s ....................................................................................................................184 P. L i z o ň : A u re l D e rm e k q u in q u a g i n ta g e n a r iu s ................................................................ 187 F. K o t l a b a : H a n a P o n d ě líč k o v é (1934 —1975) in m e m o r i a m ..................................... 190
Z. U r b a n e t J. M a r k o v á - O n d r á č k o v á :
References With
black
.................................................................................................................................. 192 and
white
p h o t o g r a p s :V II. et V III. P le u ro tu s o s tre a tu s (Jacq . ex Fr..) K u m m . IX . C o n id io b o lu s c o ro n a tu s (Cost.) S rin . et T h ir. X. R u tstro e m ia irid is-a p h y lla e S v rč e k
Cena jednoho číila 8,— Kčs.
