ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I
1— ’ I
tl
1
4.
^
I
" n ř' *
■ ?v
u
' ř
’ "
*•
H
’
\
g li 5*
um j V a
K
' •$ ! &
2 AOADBMIA/FRAHA
L _
ISSN
A
s
^
,
'
KVĚTEN 198 8 I
A*
t
§**&
I I
p
0009 — «178
¡1
i
I
ČESKA M YKOLOGIE Časopis Cs. vědecké sp olečn osti pro m yk ologii k šířen í znalosti hub po stránce věd eck é i praktické Ročník
Císlo2
42
Vedoucí
Květen
1988
r e d a k t o r : prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.
Redakční r a d a : RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc.; RNDr. Vladimír Musílek, DrSc.; RNDr. Jan Nečásek, CSc.; Ing. Cyprián Paulech, CSc.; prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., člen k orespondent ČSAV.
V ý k o n n ý r e d a k t o r : RNDr. Mirko Svrček, CSc. P říspěvky zasílejte na adresu výkonného redaktora: 115 79 P raha 1, V áclavsk é nám. 68, N árodní m uzeum , telefo n 26 94 51— 59.
1. sešit v y šel 10. února 1988
OBSAH
L.
Kotilová-Kubičková A m a n ita
V.
a
Z. P o u z a r : Tři typ y basidiospor u rodu
......................................................................................................................................................... 65
A n t o n í n : T axonom ické poznám ky k e skupině M arasm ius anom alus (T richolom ataceae) .........................................................................................................................71 M. S v r č e k : N ové n eb o m én ě znám é diskom ycety. X V II............................................... 76 M. O n d ř e j : P yricularia lu zu lae Ondřej sp. n .....................................................................81 M. O n d ř e j : N ové druhy hub rodu D rechslera Ito v Č eskoslovensku . . . 84 J. N o v o t n á a O. F a s s a t i o v á : Tři druhy rodu P en icilliu m Link izolo van é z cyst Globodera rostochiensis W oll. v Č e sk o slo v e n sk u ...................................... 90 D. B r i l l o v á , O. S l a d k á a J. P e t e r k o v á : R espirácia divokého k m eňa a m utantov cerkospóry r e p o v e j .......................................................................................... 97 R. K r e j z o v á : Sezónní dynam ika tvoření a odm ršfování konidií entoimoftor in vitro ........................................................................................................................................... 105 A. K o c k o v á - K r a t o c h v í l o v á , E. S l á v i k o v á a R. K o v a č o v s k á : K vasinky izolované z plodníc húb zo Záhorskej n í ž i n y .....................................114 V. M u s í l e k : Za RNDr. M iloslavem Stánkem , CSc...........................................................122 F. K o t l a b a a Z. P o u z a r : O dešel dr. H erm ann J a h n ............................................ 123 Z. U r b a n : D odatek k článku „Přínos čs. m yk ologie za léta 1981— 1985“ . . 124 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : M. Sam erdžieva, J. V eselský, L éčivé houby dříve a n yn í (J. Z. Cvrček, str. 125); L. Hagara, A tlas húb (F. K otlaba, str. 125); I. N uss, Zur Ö kologie der P orlinge. II. (Z. Pouzar a F. K otlaba, str. 127); E. J. H. Corner, Ad P olyporaceas IV. (F. K otlaba a Z. Pouzar, str. 127); J. A. B ailey (red.), B iology and m olecular b iology of plan t-p ath ogen interactions (A. Příhoda, str. 121) Přílohy: černobílé tabule: III. A m anita um brinolutea Secr. (crassospora) IV. A m anita cátrin-a (Schaeff.) Pers. (basidie s exam ylosporam i)
ČESKÁ
MYKOLOGIE
ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII ROČNÍK 42
1988
SEŠIT 2
Three types of basidiospores in Amanita Tri typy basidiospor u rodu Amanita L ibuše K otilová-K ubičková and Zdenélc P ouzar The authors report on th e observation, o f three ty p es o f basidiospores in several European species o f A m a n ita . These are first of all the norm al basidiospores w ith a th in and sm ooth spore-wall, but, besides, tw o typ es o f anom alous basidiospores: one typ e, called here crassospores, represent thiek-walled basidiospores w ith internal ornam entation, the other type, called here exam ylospores, represent thin-w alled basidiospores w ith external am yloid ornam entation. B oth types occur together with normal spores, but not regularly and only in a restricted number of carpophores.
Autoři referují o nálezu tří typ ů basidiospor u řady evropských zástupců rodu A m a n ita . Jsou to kromě normálních tenkostěnnýeh basidiospor jednak tlustostěn né anom ální spory, nazývané zde crassosporami, jednak anom ální drobné basidiospory s vnější am yloidní ornam entikou, nazývané zde exam ylosporam i. Oba ty p y anomálnieh výtrusů se objevují u řady druhů m ezi norm álním i výtrusy. N evysk ytu jí se pravidelně, ale pouze u omezeného počtu plodnic.
In the course of years we observed in some specimens of various species of A m a nita besides norm al thin-w alled an d sm ooth basidiospores also two other types of basidiospores which do not seem to be m entioned in literature. N orm al basidiosporcs of A m anita are thin-w alled, sm ooth w ithout any ornam entation and either am yloid or inam yloid depending on th e species. The tw o other types are abnorm al spores, which are not present in all specimens studied, but could be observed only in some sam ples — th e y occur only in. a m inority of the samples taken. H i s t o r y o f d i s c l o s in g t h e t h i c k - w a l l e d a n o m a lo u s s p o r e s in A g a r i c a l e s In Agaricales b o th thin- an d thick-w alled spored species are represented and this character is considered to be very im p o rtan t for delim itation of genera or species in this group. B u t cases of anom alous thick-w alled spores have been observed in gill-fungi in species w ith decidedly thin-w alled spores only in th e last th irty years. The second a u th o r of th is paper observed th is phenom enon for the first tim e in a species of Dermoloma where norm al spores were inam yloid and thin-w alled, but thick-w alled basidiospores were present as well an d were dextrinoid an d developed on thick-w alled basidia w ith d extrinoid wall (unpublished). For the second tim e, th is phenom enon was observed in specimens (unfortunatelly not preserved) of A m anita vittadinii (Moretti) V itt. collected in Bohemia in which he an d Dr. M. Svrček observed a high num ber of thick-w alled ornam ented basidiospores together w ith thick-w alled basidia (also unpublished). 65
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
The first a u th o r studied th e anom alous spores in A m anita in th e course of her research of anatom ical characters, which could be used in identifying Am anitas from tissue fragm ents for m ycotoxicological purposes (see also K otilová 1982). The thick-w alled basidia are well know n from th e studies of Singer e t Clémengon (1972), who called th em sclerobasidia an d from th e paper of W atling e t C handra (1983) who corrected th e term to “ crassobasidia” . W e are accepting th e late r term for our purposes. Sim ilarly to th e form ation of th e term “crassobasidium ” , we are proposing th e term “ crassospores” for th e anom alous thick-w alled basidiospores in Agaricales. In th e case of Am anita, these are th e anom alous spores described as th e ¡“Type 1” , i.e. those w ith extrem ly thickened, layered basidiospores w ith in tern al ornam en tatio n . B u t th e anom alous thick-w alled basidiospores o f A rm illaria a n d Dermoloma also belong to crassospores. M a te ria l The problem of these types of basidiospores was studied b o th on herbarium m aterial from th e collections of th e N ational Museum in P rague (PRM) an d freshly collected carpophores in th e vicinity of th e tow n Třeboň in S. Bohem ia. A con siderably large m aterial o f various collections o f A m anita has been studied, b u t these spores were observed only in th e following specimens: Crassospores: A m anita A m anita A m anita A m anita
caesarea (Scop.) Pers. — PR M 820185 vaginata (Bull.) V itt. — PR M 628042 umbrinolutea Seer. — PRM 684223, 682281 virosa (Fr.) B ert. — PR M 603639, 614824, 612492, 583381
1. Schem atic drawing o f tw o kind o f anom alous spores o f A . citrina: a) crassospore, b) exam ylospore.
66
K O T IL O V A -K X JB IC K O V A E T P O U Z A R : B A S ID IO S P O R E S IN A M A N IT A
A m anita verna (Bull.) R oques var. decipiens Tim m . — herb. J . K u th a n BG-74-102, BG-78-321 A m anita phalloides (Fr.) L ink — PR M 583394, 576596, other specimens n o t preserved A m anita citrina (Schaeff.) Pers. — PR M 627814, 682274 A m anita pantherina (DC.) K rom bh. — PR M 612963 A m anita vittadinii (M oretti) V itt. — n o t preserved Examylospores: A m anita spissa (Fr.) Opiz — PR M 615691, other specimens n o t preserved A m anita rube-scens Pers. — PR M 682508, 608308, 627963, other specimens not preserved A m anita phalloides (Fr.) Link — PR M 583583, oth er specimens n o t preserved A m anita citrina (Schaeff.) Pers. — PR M 605819, oth er specimens n o t preserved A m anita porphyria (Alb. e t Schw.) Schum m el — PR M 622115, 603636, 628137, 604813, 684222, 695689. R e s u lts In th e m ajo rity of carpophores of A m anita no other b u t norm al basidiospores were observed. The phenom enon of th e anom alous spores, described below, is decidedly rare, b u t in each y ear of intensive search some carpophores were collected th a t were bearing th e described anom alous spores. T heir frequency in carpophore fluctuates so th a t carpophores can be observed in which alm ost h a lf o f th e spores are anom alous, b u t m ostly very few abnorm al spores were found, viz only 1 % or less are anom alous spores and th e m ajority belong to norm al spores. There are tw o ty p es of anom alous spores: I . Thick-w alled ornam ented spores w ith internal ornam entation enveloped in a very th in coat. Proposed term for th is ty p e: crassospores (Fig. la , 2 a —f; photo 1). These spores have been observed in b o th am yloid-spored and inam yloid-spored species of A m anita. The coat layer is alw ays very th in an d com pletly sm ooth, in amylosporous species am yloid, in inam ylosporous species inam yloid. The internal layer of th e spore is v ery th ick w ith a refractive wall, in all instances inam yloid w ith an o rn am en tatio n which is form ed on intern al layer where it forms an either com plete or incom plete n e t or am oeboid short crests, sometimes connected. The form o f th e ornam en tatio n differs in dependence of species. Typically a closed regular n et is form ed in A m anita caesarea an d A . pantherina whereas in the group of A . vaginata only th e am oeboid ornam en tatio n was observed {A. vaginala and A . umbrinolutea). In th e am yloid-spored species of A m anita (subgenus Lepidella), the ornam entatio n is basically a n e t which is incom plete, viz. some of th e meshes are opened (not regularly closed). Possibly some of these differences in spore-ornamenta tio n can be used as supporting specific or sectional characters. This ty p e of spores has never been observed in a spore-print, b u t only b y a n a lysing th e spores d irectly from th e hym enophore. W e cannot exclude th e possibility th a t this ty p e of basidiospores is n o t forcibly discharged from th e sterigm ata and therefore cannot get to th e spore-print. In some p reparations w ith th is ty p e of basidiospores also thick-w alled basidia were observed. I t seems th a t th is ty p e of basidiospores is produced by thick-walled basidia, as in other cases of Agaricales, especially in A rm illaria mellea (Vahl) K um m . s. 1 . 67
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
I t should be noted th a t th is ty p e of basidiospores reaches alm ost th e same size as norm al basidiospores of th e species exam ined. 2. Thin-w alled basidiospores w ith external am yloid ornam entation. Proposed term for th is ty p e spore: exam ylospores (Fig. lb , 3b, c; photo 2). These spores have been observed only in th e am yloid-spored species of A m anita and seem to be completly ab sen t in th e inam yloid-spored species. The spore-wall itself is inam yloid or am yloid, th e ornam entation is am yloid. T he final stage of ornam entation in this form of either granules or sh o rt spines, b u t th e ornam entation passes th ro u g h an
2. Crassospores o f a) A . caesarea, b) A . pantherina, c) A . vaginata, d) A . um brinolutea, e) A. phalloides, f) A . citrina.
68
K O T IL O V Á -K U B ÍČ K O V Á E T P O U Z A R : B A S ID IO S P O R E S I N A M A N ITA
.
Í
í
»
\
1 .
5 #
-i ^
\ #
I . V
\
i y
3. A m a n ita citrina: a) crassobasidia, b) exam ylospores, o) basidia w ith exam ylospores in dif ferent stages o f developm ent (left: very young, right: final stage).
69
Č e s k á m y k o l o g i e 42 (2 ) 1988
interesting developm ent. In very young, initial stages o f spore-developm ent only a small globule is form ed, th e whole spore is covered b y an am yloid substance and only th ro u g h enlargem ent of th e spore th is coat gradually desintegrates to in d i vidual granules or spines. These spores are not discharged from sterigm ata and were observed free only when th e y h ad been to rn off from th e sterigm ata, w hen m aking the preparation. The exam ylospores develop solely on norm ally thin-w alled basidia. This ty p e of basidiospores could evidently not germ inate as th ey are alw ays sm aller th a n norm al spores an d look like unripe ones. This ty p e of basidiospores is definitely very scanty and its frequency is low. In th e m ajo rity of cases, th e tw o ty p es of anom alous spores were observed in dependently, viz. on such carpophores where th e first ty p e was observed, the second was missing an d vice versa. B u t in tw o cases of freshly collected specimens o f A m a nita citrina (PRM 842052) an d A . phalloides (PRM 842054), b o th types of spores were present in one carpophore. References K OTILOV Á-K UBIČK OV Á L. (1982): Occurrence o f am yloid substance in the plasm a in hyphae o f basidiocarps o f some Am anita species (Agaricaceae). — Ces. M vkol., Praha, 36: 1 1 4 -1 1 7 . SIN G E R R . et CLÉMENQON H . (1972): N otes on some leucosporous and rhodosporous European agarics. — N ova H edw igia, Vaduz, 23: 305 —351. W ATLING R . e t C H A N D R A A. (1983): Thick-walled basidia in Agarics. — Cryptogam ie, M ycologie, Paris, 4: 87 —91. Addresses o f authors: Dr. Libuše K otilová, B otanical In stitu te, Czechoslovak A cadem y of Sciences, D ukelská 145, 379 82 Třeboň, Czechoslovakia, Zdeněk Pouzar, CSc., N ational M useum in Prague, tř. V ítězného února 74, 115 79 Praha 1, Czechoslovakia. J
70
\
Taxonomie notes on Marasmius anomalus group (Tricholomataceae) Taxouomieké poznámky ke skupině Marasmius anomalus (Tricholomataeeae) V ladim ír A n to n ín This paper brings the results o f taxonom ic studies o f M a ra sm iu s anom alus group (Basidiom ycetes, Tricholomataceae). The length o f basidiospores is considered as the m ost im portant character in this group. The type-specim ens o f M a ra sm iu s anom alus Lasch, M . epodius Bres. and M . epodius var. microsporus (R. Maire) were revised, too. The author considers M a ra sm iu s anom alus, M . epodius and M . littoralis Quél. conspecific. A new com bination, M a ra sm iu s anom alus var. microsporus (R. Maire) Antonin is proposed. Článek přináší výsledky taxonom ického studia kom plexu M a ra sm iu s anom alus {Basidiomycetes, Tricholomataceae). Za hlavní znak v této skupiné je považována délka výtrusů. B y ly revidovány také ty p y M a ra sm iu s anom alus Lasch, M . epodius Bres. a M . epodius var. microsporus (R. Maire). N a základé těch to studií jsou M a rasm ius anom alus, M . epodius a M . littoralis Quél. považovány za syn on ym u m . Sou časně je navržena nová kom binace M a ra sm iu s anom alus var. microsporus (R. Maire) Antonín
B y th e collecting of fungi in th e non-forest com m unities we can find small marasm ioid fungi v ery sim ilar to M arasm ius rotula. However, these fungi differ from th is species especially by m ore d ista n t lam ellae w ithout collarium, and, by sparse hairs a t base of th e stipe. Microscopically th e y are distinguished by epicutis of pileus consisting of broom cells of th e Siccus-type, dextrinoid hyphae and cheilocystidia sim ilar to epicuticular broom cells. These characters are typical for the section Sicci Sing. There are 4 ta x a o f w hite fungi described in th is section in Europe: M arasm ius anomalus L asch 1854, M . littoralis Quélet 1880, M . epodius Bresadola 1881 and M . epodius var. microsporus (R. M aire 1908). Josserand (1939) identified these ta x a u nder th e nam e M . littoralis w ith 3 varieties (typical, microsporus and epodius), and, a t th e same tim e, he has no inform ation about M . anomalus. K ühner et Rom agnesi (1953) inclined to th is opinion too, distinguishing only one species (M. littoralis). Likewise K ü h n er (1933) published only one species (M. epodius w ith a v a rie ty microsporus) an d placed it to his section Globularinae K ühner. P ilá t (1951), in his key, h ad M . littoralis (syn.: M . epodius) w ith var. microsporus. On the other hand, B ataille (1919) cited tw o species (M . littoralis and M . epodius w ith var. m i crosporus). R ecently, tw o species are accepted (Clémen§on 1982, Moser 1983 and Singer 1975): M . anomalus (syn.: M . epodius var. microsporus) and M . littoralis (syn.: M . epodius). A d etailed description o f th e differences betw een both species is given b y Clémen 9 on (1982). These ta x a are distinguished by the length of basidio spores. According to th e original circum scriptions, th e spore-length is following: M . epodius 20—28 [j.m (Bresadola 1881), M . littoralis 15—20 ¡im (Quélet 1880), M . anomalus 14—17 ;j.m (R abenhorst 1854) an d M . epodius var. microsporus 12 to 15 |im (Maire 1908). O ther m acroscopical, microscopical and ecological characters are alm ost th e same. W hen I have studied these species, m y results did not correspond to these lite ra ry d ata. Therefore, I revised th e type-specim ens of M arasm ius epodius (S) and M . epodius var. microsporus (MPU) and a isotype of M . anomalus (PRM). The type-specimen o f M . littoralis is n o t preserved. The length of basidiospores was the following: M . anomalus (12—)16—22(—24) x 3.75—4.5(—5.5) |im M . epodius (15—)17—22(—22.5) X ( 3 - ) 3 . 5 - 4 . 7 5 ( - 5 ) p M . epodius var. microsporus 12—19 X (3.7—)4—5(—6 ) ¡j.in 71
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
This results show th a t th e lenghts of th e basidiospores of M . anomalus and M . epodius are n o t different. According to Quélet (1880), th e basidiospores of M . litoralis (15—20 ¡j.m length) belong to th is lim it, too. Therefore, I propose to consider these th ree ta x a conspecific. On th e other hand, M . epodius var. microsporus differs b y its upper lim it of length of basidiospores which is betw een 18—19 ¡i.m. The average length of spores is different, too. S catter diagram of th e length and b read th of basidiospores of all th e revised specimens corresponds w ith this result (fig. 1 ).
oreadth (jjm) k■
•
-
.
•*
*
.
°
•■ * . »
°o°A ,
° °0<e
S
o
I" 14
15
16
17
18
19
20
'enght
1. Scatter diagram plotting basidiospore dim ensions o f M a ra sm iu s anom alus (O ) and. M . ano m alus var. microsporus ( # ) . E very point represents average m easurem ent of 30 spores o f each individual herbarium-speeimen.
E v ery poin t of th is diagram is a result of th e m easurem ent of 30 spores from each individual herbarium -speeim en. This scatter diagram well shows a difference be tw een b o th varieties. Therefore, I propose to distinguish th is tax o n (microsporus) as a separate variety. D e s c rip tio n s : M arasm ius anom alus Lasch, in: R abenhorst, K lotzschii H erb. V ivum , No. 1806. 1854. Syn.: M a ra sm iu s littoralis Quélet, Bull. Soc. Am is Sci. N at., Rouen, Ser. [2], 15: 169. 1880. M a ra sm iu s epodius Bresadola, Fungi Tridentini, p. 88. 1881. non M a ra sm iu s anom alus Peek, Annual Rep. N ew Y ork State Mus., 24: 76 (1870). 1872. ( = Collybia sp., see Gilliam 1976.)
var. anomalus Pileus 1.5—8(—15) m m broad, conical, cam panulate or convex, more or less e x p anded in th e end, centre flat or only slightly depressed or w ith a sm all papilla, strongly silicate, rugulose; white, slightly brow n in th e small disc area, slightly ocre in age, in th e sulci w hite, pale brownish w hen dried. Lamellae d ista n t, L = 8—13, 1 = 0 —1, relatively broad (to 1 —1.5 m m), n o t intervenose or intervenose in age, w ith o u t collarium, w ith concolorous or v ery slightly coloured edge, w hite. Stipe 29—42 x to 0.8 m m , setose, equal, glabrous, sm ooth, slightly shining, a t base w ith scarce to m entum ; a t apex w hite, a t base often reaching darker brow n to blackish brown, gradually d ark er from apex downw ards. 72
A N T O N ÍN : M A RA SM IU S A N OM A LU S G R O U P
Spores clavate, elongato-clavate to drop-shaped, sm ooth, hyaline in N H 4 OH, indextrinoid, inam yloid, (12—)16—22(—24) x (3—)3.75—4.75(—5.8)[im. H ym enium : basidia clavate to cylindric-clavate, w ith basal clam p connections, 4-spored, rarely 2-spored, 29—42 x 6 —lOfxm; basidiolae cylindric, cylindric-clavate to clavate, rarely slightly fusiform or slightly capitate, often w ith basal clam p connection, (22—)24—40 X 4.5 —10 ¡im ; cheilocystidia sim ilar to epicuticular broom cells, clav ate to clavate-cylindric, thin-w alled, thick-w alled projections obtuse, subacute to acute, hyaline to alm ost hyaline, 9 —18(—22) x 5 -- 8 ¡j.m, projections 2 —10 X to 1.5 [im; pleurocystidia elongate-clavate, fusiform , cylindric, sometimes w ith an obtuse apex, hyaline, 36—51 X 6 —10 ani. Subhym enium of thin-w alled, cylindric or slightly inflated, branched, clam ped hyphae, hyaline in N H 4 O H 4 , slightly d e x trinoid, 2.5—5 |i,m broad. H yphae of th e pileus-tram a interw oven, cylindric, w ith clamp connections, thin-w alled, branched or w ith outgrow ths, sometimes slightly swollen, hyaline in N H 4 OH, dextrinoid, 4 —11(—21) fxm broad, walls rarely w ith delicate granulation. H yphae of th e lam ellae-tram a few branched or w ith o u t growths. thin-w alled, cylindric or slightly swollen, w ith clamp connections, hyaline in N H 4 OH, dextrinoid, 3 —9( —16.5) ¡xm. H yphae of th e tram a stipes in cortex parallel, thick-w alled (to 1.5 ¡xm broad), w ith clamp connections, dextrinoid, hyaline in N H 4 OH a t apex, a t base slightly brow n or yellow-brown pigm ented; in m edulla hyphae parallel, thin-w alled, cylindric, w ith clamp connections, dextrinoid a t apex, hyaline in N H 4 OH, 4 —10 am broad. Surface of th e stipe a t apex sm ooth, a t base w ith sparse, hyaline, rarely branched indextrinoid hairs, to 60 ¡xm long and to 2.5 [xm broad. E picutis hym eniform , con sisting of broom cells of th e Siccus-type, clavate, cylindric-clavate to cylindric, sometimes branched, hyaline or alm ost hyaline below and yellow-brown in NH4OH above an d in th e projections, 9 —18 x 4.5—8 ( —10.5) [xm, projections obtuse to acute, to 6 [xm long an d to 1(—1.5) ¡xm broad. M a t e r ia l s e e n : C z e c h o s l o v a k i a : Bohem ia: H orní Maršov prope Pec pod Sněžkou, m ontes Krkonoše, B o hemia sept., loco “ Tem ný důl” , ad caules gram inum in pascuo, 23. V II. 1986 leg. et det. V. A n tonin (BRNM ). — Turnov, Bohem ia sept., ad caules gram inum, 13. V III. 1945 leg. et det. J. Herink (PRM 707040, u t M . epodius). — M ašov prope Turnov, pratum in aggere, inter gram ma e t herba, 11. V II. 1948 leg. et det. J. H erink (PRM 609155, u t M . epodius). — Jabkenice, Bohem ia centr., ad rhizom ata in gramine, V III. 1944 leg. A. Procházka (B R N U , u t M . gram inum ). — Libochovičky prope Praha, V I. 1916 leg. e t det. J. V elenovský (PRC et PRM 707034, u t M . epodius). — Praha-Podbaba-Sedlec, ad, herbam, 16. X I. 1952 leg. M. Svíček, det. Z. Pouzar (PRM 707129, u t M . littoralis). — Praha-Liboc, in gramme, 27. VI. 1939 leg. et det. J. H erink (PRM 139060, ut M . epodius). — Srbsko prope K arlštejn, Bohem ia centr., m ons “D ou tnáč” , locis stepposis, ad caulis em ortuis, 29. V. 1965 leg. et det. M. Svrček (PRM 604162, u t M . littoralis). — Srbsko prope K arlštejn, in gramine sub F ra x in is, Piceis, Sam bucis nigra, etiam ad folia fraxinea, 9. V III. 1944 leg. et det. J. H erink et J. K ubička (PRM 707038, ut M . epodius). — R adotin, B ohem ia centr., in gram ine, extra silvam , 25. V I. 1944 leg. et det. V. Vacek (PRM 707036, u t M . epodius). — M nichovice prope Praha, V III. 1915 leg. e t det. J. V elenovský (PRM 707037, u t M . epodius). — M nichovice prope Praha, in colle “B ud ikov” , m atrix: Solanum tuberosum, IX . 1940 leg. et det. J. V elenovský (PRM 154307, ut M . epodius). — V išňovka prope Stříbrná Skalice, Bohem ia centr., in pra.to sub P runo spinosae, 25. V II. 1951 leg. et det. Z. Pouzar (PRM 707133, u t M . littoralis). — Poříčko, Bohem ia centr., in gramine, 20. V I. 1951 leg. J. K ubička, det. Z. Pouzar (PRM 707135, u t M . littoralis). — Poříčko, loco graminoso, 11. VI. 1951 leg. J. K ubička, det. Z. Pouzar (PRM 707130, u t M . littoralis). — P yskočely prope Stříbrná Skalice, B ohem ia centr., in gramine prope viam , 13. V II. 1951 leg. e t det. Z. Pouzar (PRM 707134, u t M . littoralis). — Vodňany, Bohem ia centr., in gramine, 22. V II. 1937 leg. et det. J. H erink (PRM 490555, u t M . epodius). — Golčův Jenikov, Bohem ia centr., in gramine, 18. V II. 1940 leg. e t det. J. Herink (PRM 707035, u t M . epodius). — Trhové Sviny, B ohem ia m erid., loco graminoso, 8. V I. 1952 leg. J. K ubička, det. Z. Pouzar (PRM 707132, u t M . littoralis). — M oravia: V idnava, m ontes R ychlebské hory, in m onte “V elký
73
U
ijfg
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 K ruš” , in gramine, V III. 1911 leg. J. H ruby (BRNM 07306/39, ut M . epodius). — B m o -ííečk o vice, ad graminum putridum , 11. V II. 1955 leg. K . Kříž, det. F. Řmarda (BR N M 313940, ut M . gram inum ). — B m o-L íšeň, loco “ Staré zám ky", in gram ine, 13. V I. 1985 leg. et det. V. A ntonín (BRNM ). — Žarošice, m ontes Ždánický les, in gramine extra silvam . 16. V III. 1946 leg. L. Vacek, det. V. Vacek (PRM 707082, ut M . gram inum ). — Slovakia: Pliešovce prope Zvolen, m ontes Javorie, in loco stepposo graminoso, m atrix: Festuca, 9. VI. 1984 leg. et det. V. A ntonín (BRN M 313851). — In m onte “H olý vrch” prope Trstín, loco stepposo-lapidoso, 27. VI. 1953 leg. F. K otlaba, det. Z. Pouzar (PRM 516631, u t M . epodius). — I t a l y : A d graminum em ort. siccum , Arnopu, aestate 1883 leg. G. Bresadola (S, typ u s M . epodius). T h e N e t h e r l a n d s : Oostvoorne, inter ram ules in loco arenoso, 31. X . 1967 leg. et det. F. Benjam insen (herb. Benjam insen 671052). S p a in : Setubal, leg. Torrend (S, herb. Bresadola, u t M . epodius). F e d e r a l R e p u b l i c o f G e r m a n y : Driesen, in loco arenoso, leg. Lasch (PRM 706908. isotypus M . anom alus). R o m a n ia : Carpates orientales, Bistri^a, in gramine, 4. V III. 1974 leg. H . Dörfelt (H AL. ut M arasm ius sp.). F r a n c e : Champagnole (Jura), in prato, ad reliqua sicca gram inosum . 15. IX . 1939 leg. e t det. G. Metrod (PC, coll. Metrod 1075, ut M . epodius-littoralis).
Marasmius anomalus Lascli var. microsporus (R. Maire) Antonin, comb. nov. Basionym: A ndrosaceus epodius (Bres.) P at. var. microsporus R . Maire, Bull. Soc. Mycol. France, París, 24: [56], 1908. ■
This v ariety differs from th e ty p e-v ariety var. anomalus by its sm aller b u t slightly broader spores, 12—18(—19) X (3.7—)4—5(—6 ) fj.m.
H H
M a t e r ia l s e e n :
Kpl
■
C z e c h o s l o v a k i a : Bohem ia: Montes České Středohoří, in cacumine m ontis “ O blík” , loco stepposo, 23. V II. 1966 leg. et det. Z. Pouzar (PRM 624183, ut M . epodius). — M áslovice prope K ralupy nad Vltuvou, Bohem ia centr., in valle “ M áslovická rokle” dicto, in gramine, 12. V II. 1969 leg. F. K otlaba, det. Z. Pouzar (PRM 678848). — Praha-K lárov, in gram ine, 18. V II. 1966 leg. B. Ježek, det. M. Svrček (PRM 625040, u t M . littoralis). — Praha-Troja, 18. X . 1934 leg. et det. J. Herink (PRM 24052, u t M . rotula). — Praha-D ivoká Šárka, ad terram in gram inosis m ixtis, 4. V III. 1939 leg. et det. J. Herink (PRM 139041, ut M . epodius). — Praha-Albertův, loco gram inoso ad terram, 11. TX. 1954 leg. et det. Z. Pouzar (PRM 704043, u t M . epodius var. microsporus). — Praha-Veleslavín, in gramine, 2. IX . 1945 leg. et det. J. Herink (PRM 707042, ut M . epodius). — loco “ Černá skála” , apud N ová Ves prope Jinonice, B ohem ia centr., loco saxoso-stepposo, 17. IX . 1967 leg. et det. Z. Pouzar (PRM 628944). — R adotín, B ohem ia centr., ad rhizom ata gram inum, ram ulosque, in gram inosis calidis, insolatis, extra silvam , 25. VI. 1944 leg. et det. M. Svrček (PRM 707041, u t M . epodius). — Mirošo%'ice prope Praha, IX . 1940 leg. et det. J. V elenovský (PRM 154311, u t M . epodius). — P yskočely prope Stříbrná Skalice, Bohem ia centr., prope locum “ Pražská bouda” dictum , loco gram inoso, m atrix: R u m e x acetosa, 22. V II. 1951 leg. e t det. Z. Pouzar (PRM 707131, u t M . littoralis). — Prudice prope Tábor, Bohem ia merid., ad rhizom ata gram inum in colle insolato, calido, extra silvam , 2. V II. 1944 leg. et det. M. Svrček (PRM 707039, u t M . epodius). — M oravia: Brno-Soběšice, ager prope vicum , VI. 1926 leg. J. H rubý (BRNM 07305/39, ut M . epodius). — Pouzdřany prope H ustopeče, Moravia m erid., loco stepposo “Pouzdřanská step ” , in gramine, 4. V I. 1985 leg. V. A ntonín e t H . D örfelt (BRNM ). — Slovakia: M ontes Javorie, K alinka prope Zvolen, in pascuo in gramine prope casam venatoriam “ P odnásad” , 10. V I. 198- leg. et det. V. A ntonín (BRNM 313850). — Podunajské Biskupice prope B ratislava, ad caules tritici, 24. V I. 1951 leg. T. K rippelová, det. F. Šmarda (BR A 57, u t M . gram inum ). A l g e r i a : 1’Alma, ad rhizom ata P lantagi coronopi, 19. X . 1912 leg. R . Maire (M PU 777, typu s). — Alger, ad culmi putridi, 24. X I . 1920 leg. R . Maire (M PU 7385). U . S. A . : “ North America” , ad folia, leg. G. L loyd (S 6093, herb. Bresadola, u t M . epodius forma sporis minoribus). I I t a l y : Andalo, in pratis ad gramina, 1901, leg. G. Bresadola (S, u t M . epodius forma microspora). I G e r m a n D e m o c r a t i c R e p u b l i c : H ale (Saale), in horto botán ico-Alpinum, in plant is emortuia M in u a rtia e gram inifoliae, 1. V II. 1971 leg. D . Rudel, det. B . Sommer e t H . Dörfelt (H AL, u t M . littoralis).
74
H H H H H H H H I H H I ■ I I H I H B ■ I I I I I
H
A N T O N ÍN : M A RA SM IU S A N O M A LU S G R O U P
H H H H
H u n g a r i a : com it. Bacs-K iskun, prope pag. Bogac in K iskunsag N at. Park, in pascuis arenosis (P otentillo-Festucetum pseudovinae), 7. V II. 1978 leg. et det. M. Babos (BP 78040, ut M . littoralis). L osa-Q uintana (1969) has described M . littoralis ssp. agropyri L .-Quintana from Spain from straws o f A gropyrum ju n ce u m var. mediterran num. I have not revised y e t this taxon because I have not received the type-specim en from BCF but the original description does not correspond to above described species.
H
A c k n o w le d g e m e n t
■ ■ ■ H
My thanks are due to Dr. Zdeněk Pouzar, CSc. (N ational Museum, Prague) for valuable notes. I am thankfull to curators o f M PU, PRM and S for loans o f the type-specim ens and curators o f B R A , BRN M , B R N U , H AL, PC, PRC, PRM and Mr. F. Benjam insen (The Netherands) for loans o f the other herbarium-specim ens.
■
R e fer e n c es
H H H ■ ■ ■ H I H
B A T A IL L E F . (1919): Flore monographique des Marasmes d’Europe. — Besançon. B R E SA D O L A G. (1881): Fungi Tridentini. — Trienti. CLÉMENÇON H . (1982): K om pendium der Blätterpilze. II. Marasmius. — Z. M ykol., Schwäbisch Gmünd, 48: 3 — 16. GILLIAM M. S. (1976): The genus M arasmius in th e N ortheastern U n ited States and adjacent Canada. — M ycotaxon, Ith aca, 4: 1 — 144. JO SSE R A N D i f . (1939): Sur la synonym ie de Marasmius littoralis Q. e t de M arasmius epodius Bres. — R ev. M yeol., Paris, 4: 73 — 75. K Ü H N E R R. (1933): E tud es sur le genre Marasmius. — Le B otaniste 25: 5 7 —116. K Ü H N E R R . (1936): N ouvelles recherches sur le genre Marasmius. — Ann. Soc. Linn., Lyon (1935): 9 9 - 1 2 0 . K Ü H N E R R . et RO M AG NESI H. (1953): Flore analytique des cham pignons supérieurs. — Paris. LO SA-Q UINTAN A J. M. (1969): N otulae taxonom icae myoologicae. — Bull. Soc. Mycol. Fr., *Paris, 85: 245—246. M AIR E R . (1908): N otes critiques sur quelques espèces réeoitées pendant la session. — Bull. Soc. M ycol. Fr., Paris, 24: [52 —61]. M OSER M. (1983): D ie Röhrlinge und Blätterpilze. — K leine Kryptogam enflora, Vol. H b /2, Ed. 5, Jena. P IL Á T A. (1951): K líč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. — Praha. Q U ÉLET L. (1880): Champignons récem m ent observés en Norm andie, aux environs de Paris et de la Rochelle, en Alsace, en Suisse et dans les m ontagnes du Jura et des Vosges. — Bull. Soc. Am is Sei. Natur., Rouen, Ser. [2], 15: 153— 185. SIN G E R R. (1975): Agaricales in modern taxonom y. —Vaduz.
H H
Address o f author: Dr. Vladimír Antonin, M oravian Museum, nám . 25. února 6, 659 37 Brno, Czechoslov akia.
■ H
H
75
New or less known Discomycetes. XVII.
H
Xové iicbo méně známé diskomycety. XVII. M irk o S v riek Six new species o f D iscom ycetes o f the fam ily H yaloscyphaceae are described aceording to the material collected in Bohem ia: B elonidium procopii, B . subsulphureum , Discocistella calyptrata, D . typhae, H yaloscypha luteopallida and H . trapezispora.
•Je popsáno šest nových druhů diskom ýcetů z čeledi H yaloscyphaceae podle m ateriálu z Čech: B elonidium procopii, B . subsulphureum , Discocistella calyptrata, D. typtuie, H yaloscypha luteopallida a H . trapezispora.
lielonidium procopii sp. nov.
S
Ira
HR
■
jp g
A pothecia 0.8—1 m m diam ., singularia vel 2 —3 aggregata, superficialia, subcrasse carnosa, late sessilia, extus m argineque dense breviter albo-pilosa vel tom entoso-pilosa, disco concavo sed m ox plano, vivo pallide luteolo, sicco pallide cremeo. E xcipulum cctale te x tu ra globulosa, o cellulis globosis, usque ad 15 ¡xm diam ., vel subglobosis, 15—18 x 12—14 ¡xm m agnis, ten u ite r tunicatis, ecoloratis. H ypothecium distincte evolutum , ex hyphis te n u iter cylindraceis, 1.5—2.5 ¡xm crassis, hyalinis, laxe vel subdense in tricatis. Pili usque ad 95 X 3 —4 ¡xm, cylindracei, apice parum an g u stati (2—2.5 ¡xm crassi), recti, ten u iter tu n icati atq u e septati, septa usque octo, ecolorati, granulis oblongis, hyalinis, in solutione Melzeri intactis sparse tecti. Asci 60—65 x 4 —5 ¡xm, cylindracei, basi sensim stip itati, apice ob tuši, octospori, poro 1 —1.2[xm diam . atq u e alto, in solutione Melzeri inam yloideo, sed post vim solutionis aquosae K O H distincte amyloideo (fortiter coerulescente). Paraphyses 3—3.5 ¡xm crassae, apice obtuse lanceolato-angustatae, solum breviter ( —9 ¡xm) ascos superantes. Ascosporae 10—14(—17) X 1.5—1.8(—2) ¡xm, anguste cylindraceae vel fusoideo-cylindraceae, plerum que subcurvatao, 2 —3 guttulis polaribus instructae, denique in terdum medio cum pseudosepto. H a b i t a t ad caules em ortuos herbarum (Coronilla varia, Centaurea scabiosa) locis apricis. ■ B ohem ia centralis: P ra h a 5, in valle Prokopské údolí, in declivibus stepposis aridis solo calcareo, loco D alejská lada dicto, haud procul rupis ubi olim ecclesia e t caverna Set. Procopii eran t, 21. V III. 1982 leg. M. Svrček (holotypus, PRM ). T his new species seems to be close to Belonidium adenostylidis (Rehm) R aitviir, described on Adenostyles alpina from B avarian Alps, and also with yellowish disc, b u t different b y larger apothecia, longer hairs, larger and acute paraphyses m uch longer th a n th e asci, straig h t, eggutulate ascospores. Also the h ab ita t of B . procopii is v ery different: it is a very d ry an d sunny slope on lim estone covered w ith xerothernm - ' “steppe” grass associations (Festucion vallesiacae) in th e district of the B ohem ian K arst, a t th e low a ltitu d e 280—300 m a. s. 1. only. Uelonidium subsulpliurem sp. nov. A pothecia 2 —4 m m diam ., gregaria, late sessilia, m argine extusque sulphureo-ciliato-pilosa, disco plano, pa 11 ido tin c tu fusco vel pallide fusco. E xcipulum te x tu ra globulosa, e cellulis globosis vel subglobosis, usque ad 14 ¡xm diam ., ten u iter tu nicatis, ecoloratis vel pallide brunneolis, cum crystallis num erosis m inutis oblongis copiose im pletum , in solutione aquosa K O H vinoso-usque violáceo-rubro colora turn.
I
^R H H H H H H H H H H H I H H H H H I I I H H H H H I I I ■ I I I
R
R
R
S V R Č E K : N E W O R L E S S K N O W N D ISC O M Y C E T E S. X V II.
P ili 100—150(—200) X 2.5—4 ¡xm, e basi angustato-cylindracea sursum sensim a tte n u a ti, apice usque ad 1.5—2 ¡xm crassi, sed non. acuti, m ultiseptati, tenuiter tu n icati, to ti crystallis hyalinis sparse tecti, pallide lutei (singulariter ecolorati), cum septis in solutione Melzeri distinctis (6 —8 ). Cellulae excipuli atq u e pili in sol utione aquosa K O H huic solutionem rubroviolaceo- vel violáceo colorant. Asci 55—60 x 3.5—4 ¡xm, subcylindracei, apice obtuso-angustati, deorsum bre v iter stip ita ti, octospori, poro usque post vim solutionis K O H distincte amyloideo. Paraphyses 1.5—2 ¡xm crassae, anguste lanceolatae, acutae, ascos usque ad 10 [xm superantes. Ascosporae 6.5—9.5 X 1.8—2 ¡xm, fusoideae, rectae, eg u ttu latae, polis obtusis. H a b i t a t ad ligna p ú trid a codicum Fagi silvaticae. Bohem ia centralis: Jev an y , 16. X I. 1923 leg. J . Velenovský (holotypus, PRM ). This is Lachnum flavofuligineum sensu Velenovský 1934 (p. 246, tab . 12, fig. 46), n o t Peziza flavofuliginea F ries (Syst. mycol. 2: 99, 1822) = Belonidium flavofuligi neum (Fr.) R a itv iir (1970, p. 49 e t 56). I t is sim ilar to Belonidium violascens R aitviir growing on dead herbaceous stem s an d distinguished b y longer ascospores and m uch larger paraphyses more exceeding th e asci. Discocistella calyptrata sp. nov. A pothecia 0.15—0.2 m m diam ., late sessilia, sparsa, albida, pellucida, extus m argineque brevissim e pilosula, disco subconcavo, deni que plano. E xcipulum e cellulis oblongis, angulato-cylindraceis, 7—12 x 5 —9 ¡xm magnis, m arginem versus angustioribus (3—4 ¡xm latis), te n u iter tunicatis, ecoloratis, in solutione Melzeri d istincte lutescentibus. Pili m arginales seriatim ordinatae, cylindracei, clavato-cylindracei, vel late lageniformes (e basi latiore sursum a tte n u a ti apiceque obtusi), unicelh lares, 13—20 X X 3 —5 |xm, to ti m inute granulosi, apice 2.5—4 ¡xm crassi excretoque subluteo, am orpho in form a calyptrae te c ti e t in solutione Melzeri rubrobrunneo vel brunneopurpureo colorato. Pili externi fasciculati vel singulariter dispersi, similes sed breviores, plerum que b rev iter irregulariterque lageniformes, ecolorati. Asci 20—27 x 5 —7 ¡xm, late fusoidei vel clavato-cylindracei, apice obtuso-angusta ti. basi b reviter a tte n u a ti usque tru n c a ti, sat crasse tunicati, 8 -spori, sporis monostichis; porus inam yloideus. P araphyses parcae, filiformes, I -1.5 ¡xm crassae, simplices, apice obtusae, ascos non superantes. Ascosporae 6—7 X 1.5—2 ¡xm, inaequaliter cylindraceae, rectae, in terdum basim versus subangustatae, polis guttulis inaequaliter m agnis im pletae. H a b i t a t ad caules em ortuis Schoenoplecti lacustris atq u e ad folia Caricis sp. in paludibus. Bohem ia m eridionalis: Chlum prope Třeboň, ad m arginem piscinae Vizir, 2. X. 1976 leg. J . K ubička e t M. Svrček (holotypus, PRM ). — Bohemia centralis: M ni chovice, 9. X . 1929 leg. J . V elenovský (ut Hyaloscypha microscópica Vel.). Discocistella typliae sp. nov. A pothecia 0 .1 —0.4 m m diam ., brevissim e stipitiform iter sessilia, patellaria, dein explanata, pure alba, im m utabilia, disco centro subcinereo, pellucido, m argine subtilite r puberula, sparsa. E xcipulum basi e cellulis subglobosis vel angulato-globosis, 6 —15 ¡xm diam ., nonnullis luteolis, m arginem versus cylindraceo-elongatis, usque ad 15 x 8 ¡xm magnis, p arietib u s 0 .8 — 1 ¡xm incrassatis, ecoloratis. 77
ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (2) 1988
A A
f i f c ,
a
i
l
*
i
í
i
o
)
„
m r *
M
1
i
i
^
1
0
0
jí
^
l ( i
I
I
|
U
I
%
8 o
u
78
U
i
V
li l j 4
«
í i
5
Vj
/ ř / N
n
/
A
1
^
! ^
^ ^ A
I
’S s ^
® n
n l
l
m
i
i
i
i á
6
i
7
S V R Č E K : N E W O R L E S S K N O W N D ISC O M Y C E T E S. X V II.
Pili m arginales continui, 12—20 X 2.5—4(—5) ¡xm, cylindracei, to ti aequaliter la ti vel ta n tu m apice subclavati, unicellulares, tenuiter-vel subcrasse tu n icati, subtilite r granulosi, interd u m subnudi, ecolorati. Asci 24—30 X 4 —7 ¡xm, cylindracei, basi solum brevissime crasseque a tte n u a ti e t tru n cati, apice obtuse an g u stati, octospori, sporis distichis; porus inam yloideus vel subam yloideus. P araphyses parcae, 1—2 ¡xm crassae, apice obtusae, non dilata ta e , ascos non superantes, plerum que nullae. Ascosporae 7—13 X 1.5—2(—2.5)jxm, fusoideo-cylindraceae, rectae vel subcurvatae, plerum que m inute biguttulatae. H a b i t a t ad caules em ortuos a q u a im butos, adhuc stantium , Typhae latifoliae, in paludibus. Bohem ia m eridionalis: Třeboň, ad m arginem piscinae Stupský rybník, 5. V. 1960 leg. J . K ubička (holotypus, PRM ); ibidem , 6 . V I. 1959 leg. M. Svrček. Hyaloscypha lutcopallida sp. nov. A pothecia 0.6 —1 m m diam ., subcrasse carnosa, late sessilia, im m arginata, alba, hau d pellucida, sed disco m ox tin c tu luteo, denique convexo, m argine extusque brevissime albo-pilosa, prim um integra, dein crenulata usque lobata, sparsa vel subgregaria. Cellulae excipuli usque ad 8 x 5 ¡xm m agnae, m argine minores angustioresque, in solutione Melzeri obscure luteorubescentes. Pili 2 0 - 3 0 3 4 ¡xm, e basi la tio n sorisiiti longe a tte n u a ti, recti vel subflexuosi, nudi vel m inutissim e granulati, ten u iter tu n icati, unicellulares, in solutione Melzeri im m utabiles. Asci 35—50 X 6 —7 ¡xm, basi sensim stipitiform iter a tte n u a ti, octospori, sporis distichis, poro inam yloideo. Paraphyses 1 — 1.5[xm crassae, apice non d ilatatae, rectae. Ascosporae 5 —7.5 X 2.5—3 ¡xm, cuneiformes vel inaequaliter fusoideae, basi atten u ato -acu tae, g u ttu lis parvis polaribus instructae. H a b i t a t ad ligna d u ra ad superficiem sectam codicibus Quercuum, sero autum no (O ctober—X ovem ber) fructificans. Bohem ia centralis: Praha-L iboc, in arboreto H vězda, 24. X . 1982 leg. M. Svrček (holotypus, PRM ). I t seems to be a d istin ct species, collected also a t th e same locality already by J . Velenovský 12. X I. 1925 (PRM 148726: “on w et oak stum ps in H vězda copi ously” ), identified b y him as Hyaloscypha albolutea (Pers.) Vel. The yellowish colour conspicuous in fresh as well as dried apothecia distinguishes th is Hyaloscypha already on th e first sight from th e pure w hite Hyaloscypha perpusilla Vel. and other sim ilar species, occurring on wood. Hyaloscypha trapczispora sp. nov. A pothecia 0 .2 —0.8 m m diam ., cyathiform ia, basi angustato-sessilia, pure im m utabiliterque alba, m argine b reviter pilosula, ex tu s puberula, sparsa. 1. B elonid ium procopii Svr. — A pothecium , paraphyses, ascus, ascospores, one hair, excipular cells (holotype). — 2. B elonidium subsulphureum Svr. — Apothecium , paraphyses, ascus, asco spores, hairs w ith excipular cells (holotype). — 3. Discocistella typhae Svr. — A pothecia, m ar ginal part o f the ectal excipulum w ith hairs, asci, paraphysis, ascospores (holotype). — 4. D isco cistella caXyptrata Svr. — A pothecia, marginal part o f the ectal excipulum w ith calyptrate hairs, asci, paraphysis, ascospores (holotype). — 5. H yaloscypha luteopallida Svr. — A pothecia, asci, paraphysis, tw o hairs w ith excipular cells, ascospores (holotype). — 6. H yaloscypha trapezispora Svr. — Apothecia, ascus, paraphysis, ascospores, marginal part o f the ectal excipulum w ith tw o hairs (holotype). — 7. H yaloscypha trapezispora Svr. — Ascospores, three hairs (B o hem ia, Malá Chuchle, C orylus avellana, 3. V. 1966).
M. Svrček del.
79
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 )
Cellulae excipuli 3 —9 X 2.5—5 ¡j,m, sa t parvae, ecoloratae, ten u iter tunicatae, in solutione Melzeri h au d coloratae. Pili 18—50 x 1.5—3.5 ¡xm, graciles, e basi ta n tu m parum d ila ta ta sensim longe acuti usque capillariter elongati (0.5 ¡xm), unicellulares, inaequales, ecolorati, ten u iter tu n icati, in solutione Melzeri non colorati. Asci 4 0 —55 X 6 —7 ¡xm, basi b rev iter crasseque stip ita ti, poro amyloideo. P a ra physes 1 —1.5 ¡xm crassae, tenues, apice non d ilatatae, rectae. Ascosporae 5.5 — 7.5 X 2 —3 ¡xm, conspecte cuneiform es vel trapeziform es, sed etiam inaequaliter fusoideae, polis angustatis, e g u ttu latae vel g u ttu lis m inutissim is polaribus instructae. H a b i t a t ad ligna p u trid a deiecta arborum frondosarum (Quercus sp., Corylus avellana) in silvis parum destructis, mense Maio fructificans. Bohem ia centralis: m ontes B rdské hřebeny, H ostom ice p. B rdy, in cacum ine m ontis H radec (628 m s. m.), ad lignum p u trid u m radicis Quercus roboris 1. V. 1984 leg. M. Svrček (holotypus, PRM ). — Praha-M alá Chuchle, in fauce silvatica cum rivulo, ad ligna Coryli avellanae, 3. Y. 1966 leg. M. Svrček. This Hyaloscypha is very characteristic by th e shape of th e ascospores, quite different from those of th e com m on Hyaloscypha perpusilla Vel. Similar ascospores has only H . luteopallida Svr., distinguished by conspicuously yellowish disc. References D E N N IS R . W . G. (1949): A revision o f the B ritish H yaloscyphaceae w ith notes on related European species. — Mycol. Pap., K ew , 32: 1 —97. R A IT V IIR A. (1970): Synopsis o f the H yaloscyphaceae. — 115 p., Tartu. SV R Č EK M. (1985): N otes on the genus H yaloscyp ha (H elotiales). — Čes. M ykol., Praha, 39: 2 0 5 - 2 1 9 . V E L E N O V SK Ý J. (1934): Monographia D iscom ycetum Bohem iae. — 1. —2. — Pragae. Address o f the author: Dr. Mirko Svrček, CSc., Národní m uzeum , Sectio m ycologica, 115 79 Praha 1, Czechoslovakia.
80
Pyricularia luzulae Ondřej sp. n. M ichal Ondřej N a listech biky lesní, L u zu la sylvatica (Huds.) Gaud., nalezl autor roku 1973 parazitickou houbu (F u n g i im perfecti, H yphom ycetes, Demaťiaceae), jejíž taxonom ickó zařazení nebylo jasné. N ové sběry houby z let 1983 a 1984 um ožnily provést detailní studium a zařadit houbu do rodu P yricularia Saccardo (P yricularia luzulae Ondřej sp. n.). V letech 1984 a 1985 byla houba nalezena i na listech biky hajní, L uzula luzuloides (Lam.) D an dy et W illm ott. The author found a parasitic fungus (F u n g i im perfecti, H yphom ycetes, Dematiaceae) on the leaves o f L u zu la sylvatica (Huds.) Gaud, in the year 1973, taxonom ic classi fication o f which w as not clear. In the years 1983—1984 new collections made poss ible to carry out its detailed stu dy and to class the fungus w ith the genus P yricularia Saccardo (P yricularia luzulae Ondřej sp. n.). The fungus was found even on the leaves o f L u zu la luzuloides (Lam.) D andy et W illm ott. in the years 1984—1985. -
R oku 1973 nalezl a u to r ve V ysokých T atrách a roku 1974 na různých lokalitách v H rubém Jeseníku n a listech biky lesní (Luzula sylvatica) pa razitickou im perfektní houbu, k terá v některých taxonom ických charakteristikách odpovídala rodu Fusicladium Bonorden, v jiných se ale od něho výrazně odlišovala, a to především v tvorbě ojedinělých konidioforů s vyčnívajícím i zoubky po odpadlých konidiích a v y niklou bazální jizvou u konidie. T yto p rv n í, sběry z let 1973—1974 byly předány do herbářových sbírek Slovenského národného m úzea v B ratislavě (BRA) pod p ro vizorním pracovním názvem Fusicladium luzulae nom. nud. Nové sběry té to zajím avé houby z let 1983—1984 z N ízkých a Vysokých T ater um ožnily dořešit její taxonom ické zařazení. T var konidioforů, jejich vývoj, tv a r a způsob odškrcování konidií, vyčnívající zoubky n a konidioforech a vyniklá bazální jizva, zcela odpovídají charakteristice rodu Pyricularia Sacc. 1880, k am ta to h o u ta bezesporu p atří. Ellis (1971) ch arakte rizuje ro d následovně: konidifory tenkostěnné, obyčejně v y stupují jednotlivě nebo v m alých skupinách z průduchů, nevětvené nebo zakřivené, světle hnědé nebo kou řově zbarvené, n a vrcholku se zoubky po odpadlých konidiích (zoubky bývají často zřetelně vyčnívající). K onidiogenní b u ň k y jsou polyblastícké, term inální. Konidie se tv o ří jednotlivě, jsou akropleurogenní, opak hruškovité nebo opak kyjovité, hyalinní, kouřové nebo světle hnědé s 1—3 přehrádkam i (nejčastěji s 2 přehrádkam i), bazální jizva je často vyniklá. T ypovým druhem je Pyricularia grisea Sacc., dru h znám ý z tropických a subtropických oblastí, kde parazituje na listech různých tra v (Cynodon, D igitaria, Echinochloa, P anicům , Setaria, Sorghum, Zea aj.). N ej znám ějším druhem je Pyricularia oryzae Cav., parazitující na rýži. Od obou druhů se druh Pyricularia luzulae odlišuje kratším i a širšími konidiofory a delšími konidiemi. Od d ru h u Pyricularia caricis A rnaud ex M atsushim a se odlišuje kratším i a užšími konidiofory, užšími konidiem i, tv arem konidií a užší bazální jizvou. Pyricularia luzulae Ondřej sp. n. Maeulis brunneo-nigris v el nigris, rotundatis vel ellipticis, 0 ,3 — 1,7 cm longis et 0 ,3 — 1.0 cm latis, saepe confluentibus. Conidiophoris e stom atibus oriundis, solitariis, pallide fuscis, simplicibus, rectis vel curvatis (25 —)37,5—62,5 X 3,7 — 7,4 ¡xm latis (ad basim 8 — 10 [xm latis), apicem versus gradatim atten uatis, apice 2 —12 denticulatis (denticulis saepe protuberantibus). Conidiis acrogenis, singulatim natis, ofcclavatis, in apicee gradatim atten uatis, plerumque 2 septatis, pallide fuscis 17,5 —36,2 X 3,7 —7,5 ¡xm (rostro apicem versus 2 —3 ¡xm lato). Cica trice basali protuberante, 1,2— 1,6 ¡xm lata. T y p u s : i n foliis v iv is Luzulae sylvaticae (Huds.) Gaud., Slovakia: m ontes N ízké Tatry, K rálova hola, 1. V II. 1984, legit M. Ondřej. H olotypus in berbario Musei N at. Praha (PRM 842743) asservatus.
81
ČESK Á M YKOLOGIE 42 (2) 1988
H
Tabulka 1. Vzájem né porovnání rozměrů konidioforů a konidií druhů P yricularia luzulae a P yricularia caricis. V elikost udána v [xm. U každého druhu proměřeno 300 konidioforů a konidií
konidiofory průměr konidie průměr vrcholová buňka (apikální) průměr
P yricularia luzulae
P yricularia caricis
( 2 5 - ) 3 7 ,5 - 6 2 , 5 X 3 , 7 - 7 , 5 50,1 X 5,8
( 8 0 - ) 9 3 , 7 - 143,7 X 3 , 7 - 8 , 7 117,5 X 6,8
H
2 3 ,7 -3 5 ,0 x 7 ,5 - 1 1 ,2 29,8 X 8,6
H
1 7 ,5 -3 6 ,2 x 3 , 7 - 7 , 5 28,5 X 5,7
12,0 X 4,3
11,2 X 5,6
střední buňka průměr bazální buňka průměr
7,0 X 6,0 9,5 x 6,2
8,0 X 8,5 10,6 X 8,6
bazální jizva
1,2 — 1,6
1,8 — 2,5
H ouba v y tv á ří na listech oválné, hnědočerné až černé skvrny, 0,3—1,7 cm dlouhé a 0,3—1,0 cm široké. S kvrny často splývají. K onidiofory vystu p u jí z průduchů jednotlivě, vzácně po dvou. K onidiofory jsou přím é nebo zakřivené, nevětvené, k vrcholku se zužují, kouřově nebo světle hnědě zbarvené. N a vrcholku bývá 2 —12 většinou zřetelně vyčnívajících zoubků po odpadlých konidiích. P řeh rád k y u konidioforů nebyly zjištěny. N am ěřené rozm ěry konidioforů (25—)37,5 62,5 x 3,7 až 7,5 ¡xm (u báze 8 —10 ¡xm). K onidie se tv o ří jednotlivě, akropleurogenně. Jso u opak
P yricu la ria luzulae O ndřej: konidiofory a konidie.
H H H H I I H
■
O N D Ř E J: P Y R IC U L A R IA LUZULAE
kyjovité, vrcholová buňka se postupně zužuje v k rá tk ý zobáček, 2 —3 ani široký, s 1—2 přehrádkam i, kouřově nebo světle hnědě zbarvené, 17,5—36,2 X 3,7—7,5 ¡xm. Bazální jizva konidie je vyniklá a je 1,2—1,6 ¡xm široká. H ouba se vyskytuje jako parazit n a listech Luzula sylvatica a Luzula luzuloides. T y p u s : Luzula sylvatica, Slovensko: Nízké T atry, K rálova hola, 1. V II. 1984, leg. M. O ndřej. H olotypus je uložen v herbářích N árodního m uzea v Praze (PRM 842743). Od blízkého d ru h u Pyricularia caricis se odlišuje kratším i konidiofory, užšími konidiem i s více vyniklou a užší bazální jizvou. Srovnání obou druhů bylo umožněno nálezem Pyricularia caricis na Carex brizoides L., Morava, Šumperk-Vikýřovice, 1. IX . 1985 (PRM). Je d n á se o p rv ý nález n a území ČSSR. Srovnání je uvedeno v tabulce č. 1 . Sběry: H ostitel: L u zu la sylvatica — Morava: H rubý Jeseník, m ezi červenohorským sedlem a M alým Jezerníkem , 17. V III. 1974 (BRA); údolí B ílé O pavy, 24. V III. 1974 (BRA ); K arlova Studánka, 24. V III. 1974 (BRA ); Velká K otlina, 14. IX . 1974 (BRA) — sub F usicladium luzulae nom. nud. — Slovensko: V ysoké Tatry, Štrbské pleso, 8. IX . 1973 (BRA — sub F usicladium luzulae nom. nud.); N ízké Tatry, O hništé, 2. V II. 1983 (PRM); Chabenec-Črmná, 1. V II. 1983 (PRM); H ostitel: L u zu la luzuloides — Morava: Třebíč, Borovina, 21. V II. 1985 (PRM); Šumperk-Vikýřovice, 25. V III. 1986 (PRM); Vernířovice, Švagrov, 24. V III. 1986 (PRM); H rubý Jeseník, Vřesová studánka, 12. IX . 1986 (PRM) — Slovensko: V ysoké Tatry, Sm okovee, 4. V II. 1984 (PRM); Tatranská Lom nice, 6. V II. 1984 (PRM). L ite r a tu r a ELLIS M. B. (1971): D em atiaceous H yphom ycetes. — 608 pp., Kew. M ATSUSH IM A T. (1975): leon es microfungorum a M atsushima lectorum . — K obe, Japan. Adresa autora: R N D r. Michal Ondřej, CSc., 788 13 Šum perk-Vikýřovice 416.
83
Nové druhy hub rodu Drechslera Ito v Československu New species of Drechslera Ito in Czechoslovakia M ich a l O n d ře j
V příspěvku jsou z územ í Č eskoslovenska p op isován y tři nové druhy hub rodu D rechslera Ito (F u n g i im p e r fe c ti, H y p h o m y c e te s, D e m a tia ce a e): D. trise li Ondřej, D. fla v isp o ra Ondřej a D. h olci Ondřej.
T hree n ew species o f D rechslera Ito (F u n g i im p e rfe c ti, H y p h o m y c e te s, D em atiaceae) frorn C zechoslovakia are treated in this páper: D. tr ise ti Ondřej, D. fla v isp o ra Ondřej and D. h olci Ondřej.
R odové jm én o D rechslera v y tv o řil pro g ram in ik o ln í p ara z itic k é houby Ito ro k u 1930. Toto rodové jm én o nebylo zp očátku p říliš používáno a ta x o n byl ve sm yslu prací D rech slera (1923), N isikada (1928) a L u ttre lla (1963, 1964) u v á děn ja k o H e lm in th o sp o riu m L ink subg enus C ylindr o-H elm in th o sp o riu m N isikado. Z áslu h o u p rací S h o em ak era (1959, 1962) a Ellise (1971) se n ak o n ec uží vání rodového jm é n a D rechslera Ito prosadilo. Ellis (1971) u v ád í ve své p ráci 49 d ru h ů h u b ro d u D rechslera n a různ ý ch su b strátech . U vedený výčet d ru h ů n ení ale úplný. Jso u zde zachyceny je n d ru h y popsané do ro k u 1970. O d té doby bylo popsáno m noho dalších d ru h ů , n a p ří k lad a u to ry N aray an asam y , D u ra ira j (1971), Mc K enzie, M atthew s (1977), El S h afie (1980), L am (1982), M orrison (1982) aj. M onograficky rod D rechslera nebyl doposud zpracován. V Č eskoslovensku se stu d iu h u b ro d u D rechslera nevěnovalo doposud příiiš pozornosti, i když v m in u lo sti bylo n a našem územ í nalezeno B audyšem (1918) p ě t d ru h ů , z nichž je d e n byl pop sán jak o d ru h n o v ý (H e lm in th o sp o riu m poae B audyš). L ite rá rn í p řeh led o v ý sk y tu a škodlivosti jed n o tliv ý ch d ru h ů n a tr a vách a obilovinách byl u n á s p u b lik o v á n ro k u 1975 (A nonym us 1975 a, b). S y stem atick ý m y k o flo ristick ý p rů z k u m v ý sk y tu h u b ro d u D rechslera v Čes koslovensku zah á jil a u to r p řísp ěv k u ro k u 1982. V p rů b ě h u p ěti le t se podařilo n a sh ro m á ž d it cenný d o k ladový m ateriál. Dílčí výsledky v ý zk u m u n aznačují, že stu d iu m h u b ro d u D rechslera nelze p o važovat za ukončené, a že ex istu je řa d a d ru h ů doposud je ště nepopsaných. N a tro jš tě tu žlu tav ém — T rise tu m flavescens (L.) P. B eauv., m ed y ň k u m ěk k ém — H olcus m ollis L., m etlici k řiv o lak é — D escham psia jlexu o sa (L.) T rin., sm ilce tu h é — N ardus stricta L., třtin ě rálcosovité — C alam agrostis arundinacea (L.) Roth. aj., se podařilo n alézt tř i nové d ru h y , odlišující se od všech doposud popsaných dru h ů . P o pisované nové d ru h y n e v y tv á ře jí stro m ata . K onidiofory m ají jednoduché, n ev ětv en é a rozm ístěn ím sporogenních jizev n a konidioforech se n ija k n eo d li šu jí od o statn ích d ru h ů . K onid io fo ry n ejsou k o lénkaté. K onidie v zn ik ají na k o nidioforech akrog en n ě. K onidiofory m ají schopnost (zvláště za podm ínek zvýšené vlhkosti) stále p ro lifero v at. K onidie n em a jí vy n ik lo u bazální jizvu, jsou cylindrické a k ažd á b u ň k a m á schopnost vyklíčit. S ho em ak er (1959) ozna čil te n to ty p klíčení konidií za la te rá ln í, n a rozdíl od klíčení bip o lárn íh o , kdy klíčí pouze ap ik áln í a bazální b u ň k a konidie. A p ikální a bazální b u ň k y popi sovaných d ru h ů nejso u odlišně z b a rv e n y a ani nejsou od o statn ích b u n ěk ko nidií odděleny silným i tm av ý m i p ře h rá d k a m i.
■
■
ONDŘEJ: NOVÉ DRUHY R. DRECHSLERA
Drechslera triseti O n d řej sp. n.
H ■ ■ ■ H ■ ■ ■
C onidiophoris solitariis v e l fascicu latls, rectis v el curvatis, p a llid e fuscis, 4 —6 septertis, 90 —225 ( —250) X 7 —9 nm . C onidiis acrogenis, sin g u la iim natis, cylindraceis, 3—6 (8) distaseptatis, pa llid e fuscis, 50—95 (— 120) X 12— 15 (— 18) ¿Mm, germ inatione laterali, cellu la basali 11— 20 X H — 15 tutá, cellu la a p icali 8— 20 X 10— 13 um, cicatrix basalis 4— 5,5 u m lata. T ypus: In fo liis v iv is Triseti flavescentis (L.) P. Beauv. M oravia: Šum perk — T em enice, 22. X . 1984, leg it M. Ondřej. H olotypus in herbario M usei Nat. Praha (PRM 842742) asservatur.
■ ■ I
H ouba způ so b u je h n ě d n u tí a zasychání listů, K onidiofory se tv o ří jed n o tliv ě nebo ve svazcích, jsou p řím é nebo zak řiv en é, se 4— 6 p ře h rá d k a m i, hnědě zbarvené, 90— 225 (—250) X 7—9 f<m, u báze 10— 11 (— 12) ,um široké. K onidie vzni-
I
1.
I I I I
k a jí jed n o tliv ě, jso u cy lindrické, světle h n ěd ě zbarvené, se 3— 8 (nejčastěji se 4— 6 ) p ře h rá d k a m i, 50—95 (— 120) X 12— 15 (— 18) ^m (p rů m ěr 68,4 X 14,3 um), klíčí la te rá ln ě . V elikost b azáln í b u ň k y 11— 18 (— 20) X 11— 15 v-m (p rů m ěr 14,5 X 13,4 ,um). V elikost ap ik áln í b u ň k y 8— 16 (— 20) X 10— 13 /mi (prům ěr
D rechslera tr ise ti O ndřej: konidiofory a konidie.
Č e s k á m y k o l o g i e 42 (2) 1988
H
14,8 X 12,5 f<m). B azální jizv a 4— 5,5 um široká. H ouba je odlišná od všech doposud znám ých d ru h ů . Je blízká d ru h u D. siccans (Drechs.) Shoem ., od k teréh o se ale odlišu je k ra tším i a užším i konidiem i, m enším i rozm ěry bazální a ap ik áln í b u ň k y . D ále se odlišu je užší bazální jizvou. V počtu p ře h rá d e k se neliší. T y p u s: n a živých listech T rise tu m flavescens (L.) P. Beauv., M orava: Šum p erk-T em enice, 22. X. 1984, leg. M. O ndřej. Typový m a te riá l uložen v h erb ářích N áro d n íh o m uzea v P ra z e (PRM 842742).
H
2.
D rechslera fla v is p o ra Ondřej: konidiofory a konidie.
I
S b ěry : M o rav a: Z ubří, R ožnov p. R., 28. IX . 1983 (PRM), 25. V. 1984 (P R M ; Š um perk -V ik ý řo v ice, 10. V I.1984 (PRM), 1. VIII. 1984 (PRM ); Š u m p erk -T em enice, 2. X I. 1984 (PRM).
I
Drechslera flavispora O ndřej sp. n.
I
C onidiophoris solita riis v e l fascicu latis, reatis, brunneis, 3 —5 septa tis, 30 —90 (—120) x 5 —8 «m. C onidiis acrogenis, singullatim natis, cylindraceis, 3 —5 ( —8) distoseptatis, luteobrunneis 30—50 (—75) X 8— 13 xtm, gerim inatione laterali, cellu la basali
I I I
86
I
I I
■
ONDŘEJ: NOVÉ DRUHY R. DRECHSLERA
■ H
6—15 X 7,5—12,5 ¡xm, cellula apicali 6—15 X 7,5—11 ,um; cicatrix basalis 2,5—3 ,um lata.
H H H
T ypus: In fo liis v iv ís D esch a m p sia e fle x u o sa e (L.) Trin. M oravia: S tříbrníce — K ralický Sněžník, okr. Šum perk, 30. VIII. 1984, legit. M. Ondřej. H olotypus in herbario> M usei Nat. P raha (PEM 842741) asservatur.
H H
H ouba z p ů so b u je ž lo u tn u tí a zasychání listů . K onidiofory se tv o ří jed n o tliv ě nebo ve svazcích, jso u p řím é se 3— 5 p ře h rá d k a m i, hněd ě zbarvené, 3 0 - -90
I
3. D rech slera h olci O n d řej: kon id iofory a konidie.
I I I I I I I I I I I I I I I
(— 120) X 5— 8 yum, u báze 8 —10 (— 15) um široké. K onidie v zn ik ají jednotlivě, jso u cylindrické, se 3— 8 (n ejčastěji se 4— 5) p ře h rá d k a m i, žlu to h n ěd ě zb arvené (někdy i žlu tě zb arv en é, sta rší k onidie hnědé), 30— 50 (—75) X 8— 13 f¿m (prům ěr 46,5 X 10,8 am ), klíčí la te rá ln ě . V elikost bazální b u ň k y 6— 15 X 7,5— — 12,5 um (p rů m ě r 11,0 X 8 ,l ^m). V elikost a p ik áln í b u ň k y 6— 15 X 7,5— 11 v-m (prů m ěr 9,0 X 8,0 ,«m). B azální jizv a 2,5— 3
Č e s k á m y k o l o g i e 42 (2) í o s s
L. — M o rav a: H ru b ý Jesen ík , Jelen í S tu d á n k a , 25. V III. 1983 (BRA sub D rechslera nardicola O n d řej nom . n u d .); H ru b ý Jesen ík , Z trace n é k am en y , 3. IX. 1983 (PRM ); — A g ro stis ten u is S ib th . — M orava: B ohuňov, Z ď ár n. Sáz., 19. V II. 1984 (P R M ); — C alam agrostis arundinacea (L.) R oth. — M o ra v a : B ohuňov, Z ď ár n. Sáz., 19. VII. 1984 (PRM).
■
D r e c h sle r a h o lc i O ndřej sp. n. C onidiophoris solitariis v el fasciculatis, rectis vel curvatis, brunneis, 4 —7 septati.s, 80—200 x 6 —8 ,um. Oonidiis acrogenis, sin gu latim natis, cylindraceis, 5 —11 ( —14) distosepitatis, p allid e fuscis, 60—185 (— 200) X 11— 16 (— 18) ¿¿m germ in ation e laterali, cellu la basali 8 —20 x 10 —18 jum, cellu la ap icali 7 —22 x 10—15 ,um; cicatrix basalis 4—6,5 um lata. Typus: In fo liis v iv is H olci m o llis L. M oravia: H anušovice, okr. Šum perk 14. IX. 1985, legit. M. Ondřej. H olotypus in herbaria M usei Nat. Praha (PRM 842740) asservaitur.
lil
H ouba způsobuje h n ě d n u tí a zasychání listů. K o n idiofory jed n o tliv ě nebo ve svazcích, p řím é nebo zah n u té, se 4— 7 p ře h rá d k a m i, h n ěd ě zbarvené, 80—200 X X 6 — 8 ,«m, u báze 9— 12 (— 14) /um široké. K onidie v zn ik ají jed n o tliv ě, jsou sv ětle hněd ě cylindrické, s 5— 14 (n ejčastěji s 7— 11) p ře h rá d k a m i, 60— 185 (— 200) X 11— 16 (— 18) /¿m (p rů m ě r 108,5 X 14,8 pm), klíčí la te rá ln ě . V elikost bazálni b u ň k y 8 —20 X 10— 18 ¡um (p rů m ě r 16,6 X 14,2 jim). V elikost ap ik áln í b u ň k y 7—22 X 10— 15 Mm (p rů m ě r 14,8 X 12,8 i“ m). B azální jizva 4— 6,5 ,«m široká. H ouba je odlišná od všech doposud znám ých d ru h ů . N ejblíže p říb u z ným d ru h e m je D. dactylidis Shoem ., od k teré h o se o d lišuje v ětším i a širším i konidiem i, dále větším i rozm ěry b azální a a p ik áln í b u ň k y . P očtem p ře h rá d e k a velikostí bazální jizvy se oba d ru h y neodlišují. O dlišují se ale tv a re m konidií. D. holci m á konidie cylindrické, D. da ctylid is n ao p a k k y jo v ité. T y p u s: n a živých listech H olcus m ollis L. M o rava: H anušovice, okr. Š u m p erk , 14. IX. 1985, leg. M. O n d řej. T ypový m a te riá l uložen v h e rb á říc h N áro d n íh o m uzea v P raze (PRM 842740). S b ěry : M orav a: S tříb rn íc e — K ra lic k ý S něžník, okr. Š u m p erk , 30. V III. 1984 (PRM ); V ernířovice, okr. Š u m p erk , 28. V II. 1984 (PRM). Literatura
■
■
■
A NO NY M US (1975a): N ejdúležitější* houbové choroby travních sp o lečen stev a způsob vhodné ochrany proti nim . — Stud. Inform . UVTI, ser. Ochrana rostlin, Praha, no. 2, 54 pp. ■ A NO NY M US (1975b): H elm inthosporiózy ječm ene. - Stud. Inform . UVTI, ser. O chrana rostlin, Praha, no. 5, 82 pp. BA U D Y Š E. (1916): Ein B eitrag zur Kerm tnis der M ikrom yceten in B ohm en. — Lotos, Praha, 64: 80 —85. ■ DRECHSLER C. (1923): S om e gram inioolous sp ecies of Helm inthosporáum . — J. Agric. Res., W ashington, 24: 64,1—740. EL SHAFIE (1980): D rechslera ged arefen sis sp. n. — Trans. Brit. Myool. Soc., London, 74: 4 3 7 -4 3 8 . ■ ELLIS M. B. (1971): D em atiaceous, H yphom ycetes. — 608 pp., K ew . ITO S. (1930): On so m e n ew ascigerouis stages of th e species o f H elm inthosporium p arasitic on cereals. — Proc. Im p. A cad. Jaipan, Tokyo, 6: 352 —355. LAM A. (1982): P resen ce o f D rechslera sp ecies in certified ryegrass seed — lots. — Grass and F orage Science, London, 37: 47—52: LUTTRELL E. S. (1963): T axonom ic criteria in H elm inthosporium . — M ycologia, N ew York, 55: 6 4 3 -6 7 4 . LUTTRELL E. S. (1964): System atic o f H elm inthosporium and related genera. — M ycologia, N ew York, 56: 119 —132.
88
H H H H H H H H H H H H I ■ I H H B ■ H ■ ■ I H I ■ I I I ■
ONDŘEJ: NOVÉ DRUHY R. DRECHSLERA MC KENZIE E. H. C. et M ATTHEW S D. (1977): D rechslera nob leae sp. nov. on ryegrass. — Trans. Brit. Myool. Soc., London, 69: 309 —311. MORRISON R. H. (1982): D rechslera n o b lea e on L oliu m multijflarum in North A m erica.— M ycologia, N ew York, 74: 391—397. N A R A Y A N A SA M Y P. et D U R A IR A J P. (1971): A n ew bligh t d isease of soybean (D rechslera glycin i sp. n.). — M adras A gricultural J., 58: 711 —712. N ISIK A D O Y. (1928): Stu d ies on th e H elm inthosporium diseases o f G ram ineae in Japan. — Special Rept. Ohara Inst. Agr. Res. 4: 1 —384. SHOEMAKER R. A. (1959): N om en clatu re of D rechslera and B ipolaris, grass parasi tes segregated from “H elm in th osp oriu m “ . — Can. J-. Bot., O ttaw a, 37: 879 —887. SHOEM AKER R. A. (1962): D rechslera Ito. - Can. J. Bot., Ottawa, 40: 8 0 9 -8 3 6 . A dresa autora: RNDr. M ichal Ondřej, CSc., 788 13 Šum perk — V ik ýřovice 416.
89
Tři druhy rodu Pénicillium Link izolované z cyst Globodera rostochiensis Woll. v Československu Three species of the genus Pénicillium Link isolated from the cysts of Globodera rostochiensis Woll. in Czechoslovakia J u n a N ovotná a Olga Fassatiová V článku jsou uvedeny druhy P én icilliu m radulatum Sm ith a P énicilliu m jen sen ii Zaleski ze subsekce A sym m etrica-D ivaricata a P énicilliu m fellu ta n u m Biourge Ke sekce M onoverticillata, které byly izolovány z cyst hádátek Globodera rostochiensis Woll. ve středních Cechách. Jsou podány jejich popisy na 4 živných půdách. P énicillium radulatum je nové pro Československo. The species P én icilliu m radulatum Sm ith and P én icilliu m jen sen ii Zaleski (subsection A sym m etrica-D ivaricata) and P énicilliu m fe llu ta n u m Biourge (section M o n o verticillata) isolated from the cysts o f Globodera rostochiensis W oll. in Central Bohem ia are deseribed on four agar-medias. P én icilliu m radulatum Sm ith is new for Czecho slovakia.
D ruhy rodu Pénicillium jsou rozšířeny po celém světě především v půdě, z níž se do stávají na další organický m ateriál rostlinného nebo živočišného původu a svým i konidiem i naplňují ovzduší. Většinou jsou to saprofytické organism y. Pouze několik málo d ru h ů způsobuje skládkové hniloby některých plodin. Parazitism us na živo čišném organism u je zcela ojedinělý. Uvedené tři d ru h y penicílií byly získány při soustavné izolaci m ikrom ycetů z cyst h á d á tk a bram borového (Globodera rostochiensis Woll.) z několika českých lokalit bram borářských oblastí. Penicilií nelze se vší pravděpodobností využít v biologic kém boji p roti hádatkům , podávám e zde však jejich popis a srovnání s literárním i údaji proto, že na tom to su b strátu byly izolovány poprvé, dále že dru h P . fe llu tanum je vzácnější a d ru h P . radulatum je nový pro Československo. K lasická monografie R apera a Thom a (1949) uvádí popisy druhů rodu Pénicillium na třech živných půdách: na Czapek-Doxově agaru, Steep-agaru a M alt-extrakt agaru. P ro identifikaci se běžně používá dvou živných půd — Czapek-Doxova agaru a M alt-extrakt agaru. U nás m ísto M alt-extrakt agaru užívám e sladinový agar, na němž je podobná a bohatší sporulace. P itt (1979) zavedl do diagnostiky penicilií další dvě živné pudy: Czapek Y east au to lysát agar (CYA) a 25% glycerol n itrá t agar (G25N). Poslední z nich používal především pro znaky fyziologické. CYA pře jal do své monografie i Ram írez (1982). Pro popisy našich izolátů jsm e pro srovnání se všemi třem i monografiemi použily 4 živné půdy: Czapek-Doxův agar, M alt-extrakt agar, sladinový agar a 25% glycerol n itrá to v ý agar. U kázalo se, že Czapek-Doxův agar a M alt-ex trak t agar (případně sladinový agar) jsou pro diagnostiku druhů dostatečně srovnatelné. U rčité odchylnosti ve vzhledu kolonie, zbarvení spodní stra n y i pigm entace agaru m ohou b ý t způsobeny kvalitou m ístní vody při přípravě živných půd použité. N a 25% glycerol n itrátovém agaru rostou kolonie velmi po m alu a dosahují m alých prům ěrů. Pénicillium radulatum Sm ith Popis kolonií: N a Czapek-Doxově agaru při 25 ° C dosahuje kolonie po 10 dnech 2,5—3 cm v p rů m ěru, je nízce p lstn atá, střed m írně zvýšený. Sporulace je šedomodrozelená a obje vuje se v ohraničené zóně před úzkým bílým sterilním lemem. N a povrchu je kolonie řídce rýhovaná, stře d m á často sektory se světle šedým až krém ovým sterilním my90
N O V O T N Á A FA SS A T IO V Á : P E N IC IL L IU M Z CYST
T áhl Ú&ri jiP;, w 1
m
m $% ^ ^
^
m
v & A to .
b
W
^
Ê
W
Î
æ
S
^
s
* m
0S' # a
T
A-)A w
\
V JÆ
^J á
é Š É W ^
,--------------------- 1--------------- *
0
10
1. — P énicillium , radulatum , a — bivorticilátní konidiofory, b — konidie
20um
Č E SK Á M Y K O L O G ÍE 42 (2) 1988
AÖ
92
I--------- 1----------1
0
10
20jum
N O V O TN Á A FA SS A T IO V Á : P E N IC IL L IU M Z CYST
celiem. V ýpotek je drobný, světle hnědý, převážně ve středu kolonie. Spodní stran a je tm av ě hnědá, pigm ent prolíná do okolního agaru. N a sladinovém agaru p ři 25 °C dosahuje kolonie za 7 dní prům ěru 2,5—3,5 cm, m á sam etový vzhled, střed je m írně zvýšený, p lstn atý , od středu k okraji m á řídké paprsčité rýhování. B arva sporulace je šedozelená, bílý lem kolonie je 1—2 mm široký. N a M alt-ex trak t agaru p ři 25 °C dosahuje kolonie za 7 dní 3 —4 cm v prům ěru. Povrch je p lstn a tý až sam etový se zřetelným i soustředným i k ru h y přibývající spo rulace. B arva je tm av ě modrozelená, střed tm av ě šedozelený, okrajový bílý lem 1 mm široký. Spodní stra n a je oranžová, u okraje hnědá. N a 25% glycerol n itráto v ém agaru při 25 °C roste kolonie pom alu, za 7 dní dosahuje 0 ,5 —1 cm v prům ěru. J e světlem odrozelená, s p aprsčitým rýhováním , uprostřed slabě zvýšená. D orů stá a sporuluje v úzkých soustředných kruzích. Spodní strana je intenzívně žlutá, později hnědooranžová, pigm ent prolíná do okolního agaru. M ikroskopický popis: K onidiofory jsou 80 — 150 ¡xm dlouhé, n a povrchu zdrsnělé až bradavěité, 2 ,5 —3 ¡xm široké. Štětce jsou d iv arik átn í, velmi různorodě uspořádány. Tvoří se štětičky s přes lenem m etul po 3 —4. M etuly o rozm ěrech 9 —11 X 2 ,5 —3 ¡xm jsou na povrchu zdrsnělé až b radavčité. J in d y jsou štětičk y ty p ick y m onoverticilátní i ram igenní. Fialidy jsou v přeslenu po 4 —8 , m ají rozm ěry 6 —9 X 2,2—2,8 ¡xm a jsou n a povrchu jem ně zdrsnělé. K onidie kulovité, silnostěnné, ježaté, v rozmezí od 2 ,8 —3.2 ¡xm (Tab. 1). P . radulatum, bylo popsáno Sm ithem v r. 1957. P itt (1979) přiřadil tento dru h jako synonym um k Penicillium m ellinii Thom a uvádí u některých izolátů rovněž zdrsnělé fialidy. R ap er a Thom (1949) ani R am írez (1982) zdrsnělé fialidy u P . m ellinii neuvádějí. U o statn ích d ru h ů rodu Penicillium, je zdrsnělost fialid velmi vzácná. Sm ith (podle P itta , 1979) uvádí rozdíl d ru h u P. radulatum od P . m ellinii jen n a základě zbarvení kolonie a pravidelnějšího v ý sk y tu divarikátních štětiček. Oba d ru h y m ají výrazně ježaté konidie stejných rozm ěrů a jejich stru k tu ra na elek tronovém sním ku (R am írez, 1982) je shodná. Zdá se, že oba d ru h y jsou si velmi blízké. Z barvení kolonií našeho km ene n a . Czapek-Dox agaru je světlejší než u Sm itha (podle Ram íreze, 1982) i podle popisu Ram írezova (l.c.). N a M alt-extrakt agaru je zbarvení našeho km ene svrchní i spodní stra n y kolonie shodné s oběma uvede ným i autory. U d ru h u P. m ellinii je v popisu ve všech třech uvedených m onogra fiích uváděno zbarvení svrchní stra n y kolonie tm av ě olivově zelené. P. radulatum je uváděno z p ů d y pouze z několika nálezů v Anglii. U nás dosud ten to dru h nebyl znám . P itt (1979) řa d í P . m ellinii rovněž k vzácnějším půdním zástupcům . Penicillium jensenii Zaleski Synonym um (podle R am íreze, 1982): P . chrzaszczii Zaleski P itt (1979) u v ád í ještě dalších 6 synonym , mezi nim i i v jižních Čechách Laxou (1932) popsaný d ru h P enicillium nalgiovense, k te rý byl používán k výrobě tzv. nalžovského sýra ty p u cam em bert. Popis kolonie: N a Czapek-Doxově agaru při 25 °C dosahuje kolonie za 7 dní 0,9—2 cm v prům ěru, později dorů stá do 2,5—3 cm. P ovrch je p lstn atý , šedobílý až růžový, uprostřed 2. — P en icilliu m jen sen ii, a — ramigenní konidiofor s konidiem i, b — m onoverticilátní konidiofor s konidiem i, c — divarikátní konidiofor s konidiem i, d — prorůstající stopka monoverticilátního štětce, e — konidie
93
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
^
^
^
0
^
^
10
l^ ' Í
20.um
N O V O T N Á A FA SS A T IO V Á : P E N IC IL L IU M Z CYST
krátero v itě prom áčklý. Od středu k okraji se tv o ří řídké paprsčité rýhování. Spodní stran a je ěervenohnědá, pigm ent prolíná do okolního agaru. Agar pod spodní s tra nou kolonie praská. N a sladinovém agaru při 25 °C kolonie dosahuje za 7 dní 1,5—2,5 cm v prům ěru. J e šedozelená, p lstn a tá , ve středu m írně zvýšená a šedobílá. O krajový bílý lem je 1—2 m m široký. Spodní stran a je hnědočervená, u okraje světlejší, m ísty se objevují v agaru paprsčité praskliny. N a M alt-ex trak t agaru při 25 °C dosahuje kolonie za 7 dní prům ěru 1,5—2 cm. Povrch je sam etový až p lstn atý , světle šedobéžový. N a vnitřn í straně okrajové zóny se tv o ří úzké soustředné k ru h y m odrozelené sporulace. V ýpotek je hnědočervený. Od středu k okraji se tv o ří řídké paprsčité rýhování. O krajový bílý lem je 1 mm široký. Spodní stra n a je žlutohnědá, později oranžově hnědá. N a 25% glycerol n itráto v ém agaru p ři 25 °C kolonie roste velmi pom alu, za 7 dní dosahuje 0,5 —0,8 cm v prům ěru. Povrch je sam etově p lstn atý , světle modrozelený, nepravidelně rý h o v an ý . Lem je bílý, 1 m m široký. Spodní stra n a je nepravidelně rýhovaná, žlutá, p igm ent prolíná do okolního agaru. M ikroskopický popis: Konidiofory, které v y rů sta jí z hyf, jsou 10—90 ¡zm dlouhé, výjim ečně delší. Šířka konidioforů je 1,5—2 ¡xm, u apikálního konce 3 —4 ¡xm. Š tětičky jsou m onoverticilátní, ram igenní, nebo biverticilátně asym etrické a d iv arikátně rozestoupené. F ia lidy v počtu 4 —10 v přeslenu jsou 7 —8 X 2 —2,5 ¡xm velké. Často bylo pozorováno pro rů stán í konidioforů štětičkou. K onidie jsou kulovité, hladké, 1,8—2,8 ¡xm velké (Tab. 2). Popis kolonií i m ik ro stru k tu ra odpovídají v celku popisům uváděným u R apera a T hom a (1. c.), P itta (1. c.) i R am íreze (1. c.). Pouze pigm entace agaru n a spodní straně u našeho km ene je žlutá n a 25% glycerolnitrátovém agaru, zatím co P itt uvádí hnědou nebo šedou. K otázce druhu P . nalgiovense, k teré u v ád í P itt (1. c.) jako synonym um k P . je n senii, lze poznam enat, že velikost konidií ja k ji u v ád í L axa (1932), R aper a Thom (1. c.) i R am írez (1. c.) je větší (3,2—3,6 ¡xm) než u P . jensenii. P . jensenii je uváděno jako vzácnější z půdy. U nás bylo již vícekrát izolováno. Penit-illiuiu fellutanum Biourge Synonym a (podle Ram íreze, 1982): P . phaeojanthinellum Biourge, P . dierckxii B i ourge, P . cinerascens Biourge, P . fellutanum var. nigrocastaneum Abe Popis kolonie: N a Czapek-Doxově agaru p ři 25 °C v y tv á ří za 7 dní kolonie o prům ěru 1,5—2 cm nepravidelné sporulační zóny světle šedě zbarvené. Spodní stran a je bezbarvá. P o vrch kolonie je p lstn atý . N a sladinovém agaru při 25 °C dosahuje kolonie za 7 dní 2 —3 cm v prům ěru. P o vrch je p lstn atý , sporulace šedom odrozelená s bílým lemem 1 mm širokým . Spodní stran a m á střed hnědý a je na ní p a trn é p aprsčité rýhování. N a M alt-ex trak t agaru dosahuje kolonie při 25 °C za 7 dní 2 —2,5 cm v prům ěru. Povrch je bělavý, p lstn a tý se sporulujícím středem . Později sporuluje po celém povrchu, m á tm av ě zelenošedé zbarvení a jem ný p růhledný výpotek. B ílý lem je 1 mm široký. Spodní stran a je n a okraji šedozelená, střed je tm avší. 3. — P en icilliu m fellu ta n u m , a — m onoverticilátní konidiofory s konidiem i
95
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
N a 25% glycerol n itrátovém agaru p ři 25 °C roste kolonie velmi pom alu, za 8 d n í dosahuje prům ěru 0,3 —0,7 cm. Povrch je sam etový, zřetelně rýhovaný, šedozelený s úzkým bílým lemem. Spodní stran a je světle zelená. M ikroskopický popis: K onidiofory jsou 20—100 ¡xm dlouhé, 1,8—2,5 ¡xm široké s apikálním koncem často rozšířeným na 3,5—5 ¡xm. F ialid y 7—9 X 2,5—3 ¡xm velké v počtu 8 —10 tv o ří m onoverticilátní štětičky. K onidie jsou kulovité nebo subglobózní, tenkostěnné, hladké, 2,2—3 ¡xm velké. (Tab. 3.) N aše popisy kolonií se vcelku shodují s popisy v uvedených m onografiích. P itt u d ává konidie eliptičné, zatím co R apor a Thom i Ram írez uvádějí shodně s nám i konidie subglobózní. Zjištěné rozm ěry fíalid se shodují s rozm ěry, k teré uvádějí P itt, R ap e r a Thom ; R am írez u d ává fialidy delší (10—15 ¡xm). D ruh je znám z p ů d y a obilnin. U nás byl několikrát izolován z půdy. P oděkování Autorky dSkují prof. C. R am írezovi z Madridu za taxonom ickou revizi druhů Sm ith a P . fe llu ta n u m Biourge.
radulatum
L ite r a tu r a LA X A O. (1932): Über die Reifung des Ellischauer K äses. — Zbl. Bakteriol., II ., Jena, 86: 1 6 0 -1 6 5 . P IT T J. I. (1979): The genus P enicillium and its teleom orphic states E upenicillium and Talarom yces. — 634 p. Acad. Press, London, N .Y ., Sydney. RAM ÍREZ C. (1982): Manual and atlas o f the penicillia. — 874p. E lsevier Biom edical. A m ster dam, N .Y ., Oxford. R A P E R K . B ., THOM CH. (1949): A Manual o f the Penicillia. — 875 p. W illiam s & W il kins Co., Baltim ore. A dresy autorek: R N D r. Jana N ovotn á, V ýzkum ný a šlech titelský ústav technických plodin a luskovin, šlechtitelská stanice, 391 76 Slapy u Tábora; R N D r. Olga F assatiová, CSc., K a tedra botaniky U n iverzity K arlovy, B enátská 2, 128 01 Praha 2.
96
Respirácia divokého kmeňa a mutantov cerkospóry repovej Respiration oř the wild strain and the mutants oř Cereospora betieola Saee. Dorota B rillová, Olga S la d ká a I d a Peterková
Světlé nepatogénne m utan ty cerkospóry repovej m ajú výrazné zvýšenú respiráciu oproti patogénnym tm avosivým divokým km eňom , ako aj oproti nepatogénnym mufantom , ktoré m ajú světlé iba vzdušné m ycélium a tm a v ý substrát. Priemerná sp o třeba kyslíka světlým i nepatogénnym i m utantam i pri exogénnej respirácii předsta vuje na 100 m g suchej hm otnosti za 60 m inút 651 (xl, pri endogénnej respirácii až 722,7 [xl; pri divokých kmeňoch je to 344 [xl a 412 [xl a pri nepatogénnych m utantoch so světlým vzdušným m ycéliom a tm avým substrátom 467 (xl a 570 [xl. Zvýšená respirácia světlých nepatogénnych m utan tov sa diskutuje z bTadiska v y sokého obsahu draslíka v ich m ycéliu a tiež z hladiska donorovo-akceptórnych v la st ností chinónov v procese respirácie. V skupině divokých km eňov sa analyzuje v p ly v vírusovej infekcie h ý f na zvýšenu respiráciu km eňa C-61. Light non-pathogenic m utants o f Cereospora betieola exhibit a m arkedly increased respiration com pared to pathogenic dark-grey w ild strains as w ell as to non-patho genic m utants havin g a light air m ycelium and dark substrate. The average oxygen uptake by light non-pathogenic m utants a t exogenous respiration represents per 100 m g o f dry m atter 651 (xl during 60 m inutes, a t endogenous respiration as m uch as 722.7 jxl; for wild strains it represents 344 jxl and 412 jxl and for non-pathogenic m utants w ith a light air m ycelium and dark substrate 467 (xl and 570 (xl respectively. The increased respiration rate of light non-pathogenic m utan ts with respect to increased potassium content in their m ycelium and also w ith respect to donor-aceeptor properties o f quinones in the respiration process has been discussed. In the group o f w ild strains the effect o f virus infection o f hyphae on the increased respiration of C-61 strain has been analyzed.
Trvalé pigm entačné zm ěny m ikroskopických húb in vitro sú velm i dobrým vizuálnym m arkerom , k to rý indikuje poruchy, resp. zm ěny m etabolických pochodov. Pósobením N -nitrózo-N -etylm očoviny n a konidie divokého tmavosivozeleného km e ň a cerkospóry repovej sme dostali m u ta n ty s velm i výrazným i farebným i zm ěnam i s čiastočnou až úplnou stra to u schopnosti sy n tetizo vat tm av ý pigm ent. Poruchy syntézy tm avého pigm entu sú v korelácii s konidiáciou, patogenitou (Brillová 1982), príjm om prvkov zo živného m édia, rastom , obsahom sušiny a popola (Brillová e t Sladká 1983). Pretože tie to zm ěny spósobujú biologickú degradáciu — zníženie fytopatogénneho potenciálu parazitickej huby, zaujím alo nás, do akej m iery je z a pojená aj respirácia do pochodov, kto ré sa podielajú na tý ch to negativných zm ě nách. Cielom předl ožene j práce je preto štúdium a k tiv ity respirácie divokého km eňa parazitickej h u b y cerkospóry repovej a jej m u tan to v . M a t e r iá l a m e t o d y Sledovali sm e dvanásť km eňov cerkospóry repovej, z toho štyri reprezentovali divoké kmene a osem farebných m u tan tov indukovaných N -nitrózo-N -etylm očovinou podlá m etod y uvedenej v práci Brillovej 1982. C h a r a k te r is tik a š tu d o v a n ý c h o b je k to v I. T m avé divoké kmene: C-34 a C-26 sú divoké vysokoagresívne km ene s tm avosivým vzd u š ným m ycéliom a tm avozalenom odrým substrátom (obr. la , b); 0-42 — výsokoagresívny km eň s tm avosivoZ 3leným vzdušným m ycéliom a tm avozelenom odrým substrátom ; C-61 — slaboagresívny divok ý km eň s bielosivozelenkastým vzdušným m ycéliom a hnedozelenom odrým su bstrátom .II. Celé světlé m utanty: C-88 — nepatogénny m utant — albino ty p ; C-86 — nepatogénny m utant so sv e tlom irh u lovým vzdušným m ycéliom a béžovým substrátom (obr. 2 a,b);
97
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 C-84 — nepatogénny m utant s bledožltým vzdušným m ycéliom a béžovooranžovým su bstrá tom ; C-123 — nepatogénny m utant s bledoružovým vzdušným m ycéliom a béžovohrdzavým substrátom . III. M utanty so světlým vzdušným m ycéliom a tm avým substrátom : C - l l l — nepatogénny m utant so sýtožltým vzdušným m ycéliom a tm avozelenom odrým substrátom vylučujúci žltooranžový pigm ent; C-33 — nepatogénny m utant so svetlom arhul’ovým vzdušným m ycéliom
•hflïviÿ ,,, '% ,,,,,
a
X>
^
J 'J L
b
1. K olónia vysokoagresívneho divokého km eňa cerkospóry repovej — a) tm avosivé vzdušné m ycélium , b) tm avozelenom odrý substrát. — Colony o f highly aggressive w ild strain o f Gercospora betieola — a) dark grey air m ycelium , b) dark green-blue substrate. (Materiál Brillová, foto Blahutiaková.) a tm avozelenom odrým substrátom vylučujúci karm ínový pigm ent; C-32 — nepatogénn y m u ta n t so svetloružovým vzdušným m ycéliom a tm avozelenom odrým substrátom (obr. 3a, b); C-122 — nepatogénny m utan t s viacfarebným bieloružovočervenohnedým vzdušným m ycéliom a tm avozelenom odrým substrátom vylučujúci karm ínový pigm ent. V šetk y objekty sú m onospórového pôvodu a boli ku ltivovan é na zem iako vo-glukózo ve j-aga rovej pode pri teplote -j- 24 °C v tm e. A nalýze sm e podrobili 14-dňové kolonie patogéna. P ř íp r a v a v z o r ie k P o odstranění zvyškov pevnej živnej pódy zo substrátovej časti kolonií sme vyřezávali disky s priemerom 5 m m a celkovou čerstvou hm otnosťou 100 m g pre jednu vzorku. In ten zitu respirácie, vyjadrenú m nožstvom spotřebovaného kyslíka sme stanovili Warburgovým m anom etrickým prístrojom podlá m etod y K leinzellera et al. (1964), v prostredí fosfáto vého tlm ivého roztoku s pH 6,2 pri teplote + 2 5 °C a 95 k yvov za m inútu. Pri stanovení exogénnej respirácie sm e přidávali 0,2 ml 10% roztoku glukózy. M nožstvo spotřebovaného kyslíka sme zaznam enávali v 10-m inútových intervaloch a v y jádřili sme ho v [xl na 1 0 0 m g suchej hm otnosti za 60 m inút.
V ý s le d k y a d is k u s ia O brázky 4 a 5 znázorňujú spotřebu kyslíka jednotlivým i km eňm i cerkospóry re povej. N ajváčšiu spotřebu kyslíka ako pri exogénnej, ta k aj pri endogénnej respirácií m ali celé světlé nepatogénne m u ta n ty C-8 6 , C-8 8 , C-123 a C-84, ktoré vóbec nesyntetizujú tm av ý pigm ent. P riem erná hodnota spotřeby kyslíka tý m ito m utantam i pri exogénnej respirácii bola 651 ¡j.1/100 mg suchej hm otnosti a pri endogénnej 98
B R IL L O V Á , SL A D K Á A P E T E R K O V A : R E S P IR Á C IA C E R K O S P Ó R Y R E P O V E J
m m
,
| H
y n
gg|K
'
IHUMfe;
;.
b I Í
|
IH h h í
H
H
?í,
5
Í B
2. K olónia nepatogénneho mut an ta cerkospóry repovej — a) svetlomarhuTové vzdušné m ycé lium , b) svetlobéžový substrát. — Colony o f non-pathogenic m utan t o f Cereospora betieola — a) light apricot air m ycelium , b) light beige substrate. (Materiál Brillová, foto B lahutiaková.)
3. K olónia nepatogénneho m utanta cerkospóry repovej — a) svetloružové vzdušné m ycélium , b) tm avozslenom odrý substrát. — Colony o f non-pathogenic m utant o f Cereospora betieola — a) light rose air m ycelium , b) dark green-blue substrate. (Materiál Brillová, foto B lahutiaková.)
respirácii až 722,7 ¡xl/100 m g suchej hm otnosti. N ajnižšie hodnoty spotřeby kyslíka pri obidvoch druhoch respirácie m ali divoké km ene C-26, C-42, Cv34 a C-61, s priem ernou hodnotou pri exogénnej respirácii 344 [d/100 mg suchej hm otnosti a pri endogénnej respirácii 412 pd/100 m g suchej hm otnosti. K m eň C-61 s bielosivozelenk astý m vzdušným mycéliom m al v rám ci skupiny divokých patogénnych km eňov najvyššiu a pom ěrně vysokú spotřebu kyslíka, čo do určitej m iery ovplyvnilo priem erné hod n o ty skupiny. 09
!*’:
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1S88
N epatogénne m u ta n ty : C-122, C-32, C-33 a C - l l l , ktorým sa v dósledku m utaci změnilo ib a vzdušné m ycélium kým su b strá t ostal nezm enený — tm avozelenom odrý, m ali spotřebu kyslíka vyššiu ako divoké km ene, ale p o d sta tn é nižšiu, ako celé světlé m u ta n ty . P riem erná h odnota pri exogénnej respirácii představovala 4 67 fj.1/100 mg suchej hm otnosti a p ri endogénnej respirácii 5 7 0 u.1/100 mg suchej hm otnosti.
1000
-
800
"
600 -
i n li
H
im -
-
m
l
C3A C42 C26 C61
'
,
, C88 C86 C84 C123
^
I
I
C111 C33 C32 C122
4. A k tivita exogénnej respirácie vyjádřená spotřebou O 2 v [i.1 na 100 m g suchej hm otn osti za hodinu. — A ctivity of exogenous respiration expressed in O2 uptake ¡xl O 2/IOO m g dry m atter/ /hour.
Z doterajších našich skúseností vyplývá, že pigm entácia cerkospóry repovej in v itro je dobrým indikátorom nielen patogenity, agresivity a sporulácie, ale aj a k ti v ity respirácie. J e pozoruhodné, že m nožstvo spotřebovaného kyslíka světlým i ne100
B R IL L O V Á , SL A D K Á A P E T E R K O V Á : R E S P IR Á C IA C E R K O S P Ó R Y R E P O V E J
patogénnym i m u tan tam i je pri exogénnej respirácii o 89,2 % a pri endogénnej respirácii o 75,4 % vyššie, ako m nožstvo spotřebovaného kyslíka divokým i km eňm i. Vysoká spotřeba kyslíka v y jad ru jú ca výrazné intenzívnejšiu respiráciu světlých m u ta n to v ako je respirácia tm av ý ch divokých km eňov, nepriam o súvisí s určitým i stratam i uhlíka, čo vedie k zníženiu suchej hm otnosti. N apr. priem erná čerstvá hm otnost 14-dňovej kolonie divokého tm avosivozeleného vysokoagresívneho km eňa
J* 1000
-
800 -
* 600 -
C34 C42 C26 C61
C 88 C86 C84 C123
C111 C33 C32 C122
5. A k tivita endogénnej respirácie vyjádřená spotřebou O 2 v ¡xl na 100 m g suchej hm otnosti za hodinu. — A c tiv ity o f endogenous respiration expressed in O2 uptake ¡xl O2 /IOO m g dry m atter/ /hour.
cerkospóry repovej rep rezen tan ta I. skupiny, kultivovaného na ZGA pode pri te p lote + 2 4 °C v tm e p řed stav u je 1,32 g; nepatogénneho km eňa, resp. m u ta n ta repre ze n ta n ta II. skupiny so světlým vzdušným mycéliom a světlým substrátom 2,46 g 101
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
a nepatogénneho m u ta n ta rep rezen tan ta I I I . skupiny so světlým vzdušným m ycé liom a tm av ý m sub stráto m je 1,72 g. A však na získanie 1 g suchej hm otnosti u v e dených tro ch skupin sledovaných objektov je potřebné rozdielne m nožstvo čerstvého mycélia. P ri divokých tm avosivozelených km eňoch 1 g suchej hm otnosti dostanem e priem erne zo 6,14 g čerstvého mycélia, pri celých světlých m utantoch z 11,89 g a pri m u tan to ch so světlým vzdušným mycéliom a tm avým substrátom z 9,32 g čerstvého m ycélia. Velké rozdiely m edzi tm avým i a světlým i km eňm i sme zistiii aj v obsahu popola (Brillová et Sladká 1983). E x istu jú rózne údaje poukazujúce na v zta h y medzi ak tiv ito u respirácie a iným i m etabolickým i fenom énm i. N apr. M ann (1944) zistil výrazné zvýšenie a k tiv ity respirácie Aspergillus niger p ri zvýšenom obsahu draslíka v kultivačnom m édiu. Brillová e t Sladká (1983) zistiii v m ycéliu světlých m u tan to v cerkospóry repovej. ktoré n asy n tetizu jú tm a v ý pigm ent priem erne o 45 % vyšší obsah draslíka ako v m ycéliu tm av ý ch divokých km eňov. R ippel e t B ehr (1934) pri štúdiu izolátov Aspergillus niger konstatovali, že obsah draslíka v mycéliu závisí od veku k u ltú ry , od m nožstva draslíka v m édiu a od izolátu sam otného. Pretože v našom případe bol rovnaký vek všetkých analyzovaných km eňov, aj obsah draslíka v živnom m é diu znam ená to, že nepatogénne světlé m u ta n ty m ajú v porovnaní s divokým kmeňom zm enenú schopnost utilizovať draslík z prostredia. Ú loha draslíka v procese respirácie je velmi význam ná a bola dokázaná pri viacerých druhoch rastlín. V zhladom na to, že draslík ovplyvňuje aktiváciu tak ý ch enzým ov ako pyruvátkináza, fruktokináza a A TP-áza a tý m aj aktiváciu m itochondrií (Thomas et al. 1973) a tiež vzhladom na jeho zvýšený obsah v mycéliu světlých m utovaných foriem (Brillová e t Sladká 1983), možno uvažovat o vplyve zvýšeného obsahu draslíka na zvýšenie respirácie světlých m utantov. U rčitý podiel n a rozdielnej intenzito respirácii by mohli mať aj pigm entačné vlastnosti študovaných km eňov. Z m ycélia cerkospóry repovej (Balis et P ayne 1971), Cercospora personata (V enkataram ani 1967) a Cercosporina kikuchii (K uyam a 1962, K uy am a et T am ura 1957) sa izoloval cerkosporín — pigm ent chinónovej povahy. T ento bol n ájd en ý v mycéliu tm av ý ch divokých km eňov cerkospóry repovej, kým vo světlých m u tan to ch nebol dokázaný (Brillová a kol., nepublikované výsledky). P retože chinóny sa m óžu z a p á ja t do respiračného procesu, nie je vylúčené, že cer kosporín, ako donorovo-akceptórny kom plex pohlcuje část elektrónov, v dósledku čoho sa znižuje m nožstvo pohlteného kyslíka podobné, ako o tom píše Ždanová e t al. (1973) v súvislosti s úlohou m elanínu pri dýchaní Cladosporium sp. Potom by bolo sam ozřejmé, že světlé m u ta n ty , k to ré m ajú čiastočne, alebo úplné narušenu schopnost syntetizo v at tm av ý pigm ent, m ajú zvýšenú spotřebu kyslíka. Okrem toho, v skupině študovaných divokých km eňov cerkospóry repovej sa zistila nápadné zvýšená spotřeba kyslíka km eňom C-61, k to rý sa líši od ostatných troch divokých km eňov výrazné svetlejším sfarbením sivého vzdušného m ycélia a zníženou agresivitou (Brillová 1987). Jeho k u ltú ry spotřebovali pri endogénnej respirácii o 25 % a pri exogénnej respirácii až o 66,4 % viac kyslíka, ako o statn í reprezentanti te jto skupiny. N eskór boli z hýf km eňa C-61 izolované infekčné v iru sové částice a infekčná d sR N K (Brillová e t Sladká 1986), čo dovolilo uvažovat o vysvetlení to h to zaujím avého a niekolkonásobným i m eraniam i získaného respiračného rozdielu. Pod [a fyziologických základov vztah u hostitel’-patogén nepřekva puje, že virusy ovplyvňujú m etabolické pochody, ted a aj respiráciu hostitela. P ri vyšších rastlinách bol ich podiel na zm ěnách respirácie hostitela v m nohých prípadoch dokázaný (Bell 1964; Loebestein 1959; Ger h ard et al. 1963: Owen 1957, 1958; T hakahashi e t H irai 1964). Pretože b u ňky h ý f nášho km eňa cerkospóry repovej 102
B R IL L O V Á . S L A D K Á A P E T E R K O V Á : R E S P IR Á C IA C E R K O S P Ó R Y R E P O V E J
C-61 sú tiež atak o v an é endogénnym vírusom , m usí ten to virus z hradiska jeho u p í nej fyziologickej závislosti od b u ňky h o stitela vplývať aj na zm ěny jej respirácie, Bez tý ch to výsledkov, kto ré sme získali eelkom nezávisle od štúdia respirácie km e ňov cerkospóry repovej, b y sme nemohli zaujať stanovisko k tom uto případu, k to rý sa úplné v ym ykal z rám ca respiračných h o d n o t o statných divokých km eňov. T řeba poznam enat, že zvýšená respirácia divokého km eňa C-61 spósobená virusovou infekciou, zdaleka nedosiahla v spotrebe kyslíka také hodnoty, aké sa získali pri celých světlých m u tan to ch . Z nášho k rátk éh o příspěvku vyplývá, že zvýšenie respirácie je jednou z následných fyziologických zm ien m utácií, k to rá vedie k velkým stra tá m su b strá tu a z toho vyplývajúcim dalším zm ěnám . Pozorované zvýšenie respirácie m u ta n to v v porov n an í s divokým i km eňm i sa podlá doterajších poznatkov móže dať do vzťahu jednak so zvýšeným obsahom draslíka a tiež so stra to u schopnosti m u tan to v syntetizovat tm a v ý pigm ent. Za tech nick á spoluprácu dakujem e s. E . K handlovej, pracovníčke katedry fyziologie a b io technologie rastlín P F U K v B ratislavě.
L ite r a tu r a BA L IS C. et P A Y N E ¡VI. G. (1971): Triglycerides and cercosporin from Cereospora betieola: Fungal grow th and cercosporin production. — P hytopath ol., St. Paul, 61: 1477— 1484. B E L L A. A. (1964): R espiratory m etabolism o f Phaseolus vulgaris infected w ith alfalfa m osaic and southern bean mosaic viruses. — P hytopath ol., St. Paul, 54: 914 —922. B R IL L O V Á D . (1982): The effect o f N -N itroso-N -E thylurea on m utagenesis o f Cereospora betieola Sacc. — B iol. PI. Praha, 24: 415 —422. B R IL L O V Á D . e t SL A D K Á O. (1983): V p lyv N -nitrózo-N -etylm očoviny na obsah niektorých prvkov v m ycéliu ceikospóry repovej. — Práce Ú sta v u experim entálnej fj-topatológie a e n to m ologie, 2: 141 — 153. B R IL L O V Á D . e t SL A D K Á O. (1986): V p lyv cudzorodého genetického m ateriálu na agresivitu km eňov cerkospóry repovej. — Sborník referátů z X . československé konference o ochraně rostlin, Brno, 1986: 69. BR IL L O V Á D . (1987): Vnútrodruhová variabilita cerkospóry repovej. — Čes. M ykol., Praha, 41: 3 7 - 4 5 . K L E IN Z E L L E R A ., M ÁLEK J „ LONGM UIR I. S., KOVÁČ L„ ČERKASO V J „ CH ALO UP K A J., K O T Y K A. e t B U R G E R M. (1964): M anometrické m etody a jejich použiti v biologii a biochem ii. (2. ed.) — Pp. 543, Praha. K U Y A M A S. et TAM UR A T. (1957): Cercosporin a pigm ent o f Cercosporina kikuchii Matsum oto at Tom oyasu. I. C ultivation o f fungus isolation and purification o f pigm ent. — J. Amer. Chem. Soe., W ashington, 79: 5725 —5726. K U Y A M A S. (1962): Cercosporin: a pigm ent o f Cercosporina kikuchii M atsum oto et Tom oyasu. II I. The nature o f the arom atic ring o f cercosporin. — J. Organ. Chem., W ashington, 27: 9 3 9 -9 4 4 . L O E B E N S T E IN G. (1959): Effect o f virus infection in sw eet potatoes upon the host plant respiration. — Virology, N ew York, 9: 62 — 71. M A N N T. (1944): Studies in the m etabolism o f m ould fungi. I. and I I . — In: Lilli V. i Barnett G. (Eel.): F iziologija gribov, p. 125—127, Izd. inostr. lit., M oskva. M EN K E G. H . e t W A L K E R J. C. (1963): M etabolism o f resistant and susceptible cucum ber varieties infected w ith cucum ber m osaic virus. — P hytopath ol., St. Paul, 53: 1349—1355. O W EN P. C. (1957): The effect o f infection w ith tobacco etch virus on the rates o f respiration and photosynthesis o f tobacco leaves. — Ann. Appl. B iol., Cambrige, 45: 327 — 331. O W EN P . C. (1958): P h otosyn thesis and respiration rates o f leaves o f N icotiana glutinosa in fected with tobacco m osaic virus and o f N . tabacum infected w ith potato virus X . Ann. Appl. B iol.. Cambridge, 46: 198 — 204. R IP P E L A. e t B E H R G. (1934): U ber die B edeutung des K alium s im Stoffw echsel von A sper gillus niger. — In : Lilli V. i B arnett G. (Ed.): Fiziol. Grib., p. 91, Izd. inostr. lit., M oskva. T H A K A H A SH I T. et H IR A I T. (1964): R espiratory increase in tobacco leaf epiderm is in the early stage o f tobacco mosaic virus infection. — Physiol. P lan t., Copenliagen, 17: 63 —70.
103
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 THOMAS M., R A N SO N S. L„ et R IC H A R D SO N J. A. (1973): P lan t P h ysiology. (5. ed.) P p. 1062, Bristol. Y E N K A T A R A M A N I K . (1967): Isolation o f cercosporin from Cereospora personata. — P h y to pathol. Z., Berlin 58: 379—382. ŽDANO VA N . M., G O LY N SK A JA I. S. e t P R O SK U R JA K O V A N . S. (1973): O soblivosti dychanja Cladosporium sp. ta jogo pigm entováních m utan tiv. — M ikrobiolog. Žur., K ijev, 35: 7 1 9 -7 2 2 . Adresy autoriek: R N D r. D orota B rillová, CSc., PhMr. Orga Sladká, Ú E F E C BEV SAV, 900 28 Ivan ka pri Dunaji. D oc. Id a P eterková, CSc., katedra fyziologie a biotechnológie rastlín P F U K , M lýnská dolina, 842 15 Bratislava.
104
Seasonal dynamics of the formation and discharge of Entomophthora conidia in vitro Sezónní dynamika tvoření a odmrš (ování konidií entomoltor in vitro R ůžena K rejzová The form ation and discharge o f conidia during the whole vegetation season was observed in cultures o f tw o isolates o f Conidiobolus thromboides Drechsler and one isolate o f E ntom ophthora destruens B atko et Weiser. Individual species and often even isolates m arkedly differ from one another in the number o f discharged conidia and in th e general course o f conidiation. The intensity o f conidiation is not continu ous but it w as possible to divide the season into quite expressive periods. The op ti m um period for th e conidiation o f both species and their isolates was from th e b e ginning o f the season till the end o f September. This phenom enon m ight be utilized in practical application o f the fungus. W e assum e th a t the exten t o f conidiation is affected not only by the length o f the solar day but also by the rays o f a certain w avenlength in the atm osphere during the season. O f the other changing factors of environm ent, the period o f the sunshine was not deciding, and also the changes in the tem perature were subsidiary. B ylo sledováno tvoření a odmrsťování konidií v kulturách dvou izolátů C onidio bolus thromboides Drechsler a jednoho izolátů Entom ophthora destruens B atko et W eiser během celé vegetační sezóny. Jednotlivé druhy a často i izoláty se výrazně od sebe liší počtem odm rštěných konidií a celkovým průběhem konidiace. In ten zita konidiace není plynulá, sezónu bylo m ožno rozdělit na zcela výrazná období. O ptim ální období pro konidiaci obou druhů a jejich izolátů bylo od počátku sezóny až, do konce září. Tato skutečnost by m ohla b ý t vy u žita při praktické aplikaci houby. D ošli jsme k z á věru, že rozsah konidiace je ovlivň ován nejen délkou astronom ického dne, ale také kvalitou paprsků určité vln ové délky v atm osféře během sezóny. Z ostatních m ění cích se podm ínek prostředí n ebyly rozhodující délka osvitu a zm ěny teploty.
In tro d u c tio n Conidia are necessary for th e infection of insects w ith entom ophtho raceous fungi because th e y are th e single v egetative reproductive stage capable of p en etrating through th e h o st body surface and in itiatin g th e infection w ith th e ir germ ination. The knowledge of th e course of form ation and discharge of conidia is therefore im p o rtan t n o t only for th e prognosis of th e epizootics, b u t also for th e production of conidia as infective m aterial for th e ir application in th e greenhouse or in natu re. The m ajo rity of previous papers have d ealt w ith th e form ation and discharge of conidia in th e entom ophthoraceous fungi grow ing on insects w hich died of mycosis in th e lab o rato ry (W ilding 1969, 1971), in th e greenhouse (P ady e t al. 1971), in th e field (W ilding 1970, M illstein e t al. 1971), or both in th e lab o ratory an d u n d e r field conditions (Newman an d Carner 1974). Some of th e authors studied th e am ount of entom ophthoracean conidia trap p ed above th e field in conidian tra p p s (W ilding 1970, New m an and Carner 1974, H a rp e r et al. 1984). Only few au th o rs (Callaghan 1969a, b, c, 1974, 1978, Y am oto and Aoki 1983, K rejzová (1988) studied th e co nidiation of Entomophthora in cultures on artificial media. The observations, as well as th e experim ents, were m ostly focused on th e com bined effect of th e h u m id ity an d tem p eratu re or other factors looking for a trigger of this process. A lm ost all auth o rs except Mullens an d Rodriguez (1985) emphasized th e effect of high h u m id ity on th e form ation of conidia (W ilding 1970, New m an and C arner 1974, M illstein e t al. 1982, H arp er e t al. 1984, Glare et al. 1986) and considered th e diurnal optim um period of conidium discharge in n atu re th e tim e betw een m idnight and 6 a.m . (W ilding 1969, 1970, N ew m an and Carner 1974, H a r per et al. 1984). 105
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
The au th o rs of papers dealing w ith th e effect of light on th e conidiation o f entom ophthorous fungi growing on th e surface of th e infected insects or in culture o b served an d com pared th e form ation an d discharge of conidia in light and d ark (Sawyer 1929, W ilding 1971, Callaghan 1969a, b, c, 1978) or the influence of passing th e infected insect from th e d ark to light and vice versa, or directly the influence o f n a tu ra l or in different w ay ad ju sted photoperiod during 24 h (W ilding 1971, Callaghan 1969 a, b, P a d y et al. 1971, W atson et al. 1981). In the opinion of Milner (1981), who studied th e effect of tim e, tem p eratu re and light regime a t 100% R H on several species of entom ophthoraceous fungi on aphids, th e effect of light as such on th e discharge of conidia was only m arginal. Aoki (1981) defined a dorm ancy period betw een th e form ation of conidia and th e ir discharge in Entomophthora (“grylli” type) on Mamaestra brassicae. According to his findings th e light or darkness in th e presporulation period affect th is devel opm ent an d th e actu al trigger is th e light. The activation takes some tim e so th a t th e discharge is a t m axim um during th e d a rk period. D ark periods again cause a lag phase which is shifted to th e light period. Q u antitative an d qualitative con ditions of this process are given. One of th e few papers dealing w ith the discharge of conidia in the culture in relation to light is th a t b y Y am oto and Aoki (1983). The authors studied the period icity of conidium discharge in E ryn ia radicans w ithin a 24-h cycle of light and d a rk an d assessed th a t th e daily changes in th e hu m id ity and tem p eratu re m ay am plyfy secondarily th e periodical rh y th m w hich was controlled b y changing the length of light an d dark. Most of th e experim ents concerning the effect of light on th e form ation and discharge of entom ophthorous conidia on th e surface of th e infected host or in culture lasted 24 h or several days, in m axim um several weeks. In th is study, we have observed th e form ation an d discharge of conidia for the first tim e during its annual change th e whole vegetation season. T he relative hum idity was alm ost con sta n t, b u t th e tem p eratu re, sunlight an d length of solar d a y varied according to th e season and w eather. A relationship betw een a certain w avelength of light and induction of th e for m ation of conidia or o th er spores has been dem onstrated in Deuteromycetes and o th er groups o f fungi (D urand 1976, Osman an d V aladon 1979, 1981, Sakam oto, Inonue and Aoki 1985). In Entomophthora, this relationship has been studied only by Callaghan (1969a) in Basidiobolus ranarum. M a t e r ia ls a n d M e th o d s The experim ent was performed from the end o f April (April 30) till the second h a lf o f N o v ember (Novem ber 18). Cultures of Conidiobolus thromboides (isolate 1*) were inoculated 21 x , those o f Conidiobolus thromboides (isolate 2*) 2 2 X and the species Entom ophthora destruens 20 X subsequently during the season. The fungi were inoculated into sm all P etri dishes ( 0 5 cm) on Sabouraud’s agar w ith glucose. On the second day after inoculation the cultures were covered w ith a plexiglass lid w ith a 1 m m wide and 10 m m long slit cut in the m iddle. The whole culture w as then put into a “train” . The “train” m oved b y m eans o f a clockengine under a plexiglass bridge w ith the num bered slides sticked to its lover surfs,ce (for details see K rejzová 1988). * The isolate 1 o f Conidiobolus thromboides Drechsler 1953 was obtained under the name E n to mophthora virulenta H all et D unn 1957 from Dr. H all o f the D epartm ent o f B iological Control, U n i versity o f California, U SA , Conidiobolus thromboides 2 under the nam e E ntom ophthora thaxteriana (Petch) H all et B ell 1963 from Dr. E vlach ova o f A ll-U nion In stitu te o f P lant Protection, Leningrad, U S SR , E ntom ophthora destruens W eiser e t B atko 1966 was isolated by Dr. W eiser from our laboratory.
106
K R E JZ O V Á : SE A S O N A L D Y N A M IC S O F E N T O M O P H T H O R A C O N ID IA The apparatus was then placed on the window ledge (northern orientation. During the m ove m ent o f the dishes the conidia discharged through the slit were trapped on the slides. After 24 h, the train w ith the disbes w as returned to the original position and the slides w ith conidia were replaced b y clean ones. The deposit o f conidia on th e slides was evalu ated in relation to the tim e units (24 h) and surface area (1 m m 2) (K rejzová 1988). The standard data on th e tem perature and sunlight period during the experim ents were obtained from the Prague M eteorological Station of the State In stitu te o f M eteorology. The length o f the solar day w as determ ined according to Astronom ical yearbook.
i
------------------------------------------------------------------------------i 1 III I
v 2
Entomophtora destruens
’fiM
M
i
,
L
A
o 10-
\
M
í
\
r
I
A
A
É
l\
i MAY
\
f f\
h
í
.
M JU N E
l A
i
Conidiobolus thromboides 2
4
!
Conidiobolus thromboides 1 !
k
■ ;
JULY
1. The course o f conidiation o f cultures o f C. thromboides 1, 2 and E . destruens together with the m eteorological data from 30th April till the end o f August.
R e s u lts The changes in th e in ten sity of conidm m form ation and discharge in C. throm boides (isolates 1 a n d 2) an d Entomophthora destruens cultures were n o t continuous and it was possible to divide th e season in to several periods according to the to ta l num ber of discharged conidia, course of conidiation, an d tim e and num ber of peaks (Figs. 1 , 2, 3). 107
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
According to th e in ten sity o f conidium discharge and other criteria in C. throm boides 1, th e season could be divided in to tw o periods: 30th A pril—4 th Septem ber and 16th Septem ber—18th N ovem ber (Figs. 1, 2, 3). In the first period, th e num ber of discharged conidia was approxim ately by 40% higher th a n in th e second one. In C. thromboides isolate 2 an d E . destruens species th e season could be divided even in to 4 periods, w hich are b u t n o t coincident in th e tw o species (Fig. 1, 2, 3). The
2 o°
---------- n
O,
i—
r
T max | avg
t
,,mi"
oi/>-§
5
„ Entomophthora destruens
3
, *-
Conidiobolus thromboides 2
0
o
' c
104-
o
Conidiobolus thromboides 1
l \
J \
,
SEPTEM BER
_____
J s
OCTOBER
l
S C S tk V . N O V E M B ER
2. The course o f conidiation o f cultures o f C. thromboides 1, 2 and E . destruens together with the m eteorological data from the beginning o f Septem ber till the end o f N ovem ber.
first spring culture of C. thromboides 2 inoculated on 30th April discharged an u n usually high num ber of conidia (alm ost twice) com pared to th e period from 19th M ay to 11th A ugust. I n th e period from 4 th Septem ber to 26th O ctober the num ber 108
K R E JZ O V Á : SE A SO N A L D Y N A M IC S O F E N T O M O P H T H O R A C O N ID IA
of conidia dropped b y ab o u t 30% an d in th e n e x t period (1st N ovem ber—18th November) even b y 50% com pared to th e period from 10th M ay to 11th A ugust (Figs. 1, 2, 3). The isolate of E . destruens species exhibited also 4 periods during th e season. The yield o f conidia in th e first period (30th A pril—4 th Septem ber) was very hight, in th e second one 19th Septem ber—1st October) was by 30% lower th a n in th e first one, in th e th ird (15th O ctober—26th O ctober by 70% lower th a n in th e first one, an d in th e fourth period (11th N ovem ber—18th Novem ber) even by 80% lower th a n in th e first one (Figs. 1, 2, 3). i
0
\ \
\ \
'
' ,1
0
r
.
. . ____ . M
l
--- I
A
.
. _^ . __ >. x S
O
E0
„
N
3. W hole number o f discharged conidia from the individual cultures o f C. thromboides l. 2 and E . destruens.
According to th e to ta l num ber of conidia discharged in th e first period, regardless of its length, and n o t considering C. thromboides 2 from April 30th, w hich discharged an exceptionally high num ber of conidia, th e isolates of C. thromboides 1 an d 2 d if fered from one another m uch m ore th a n G. thromboides 1 and E . destruens. The interspecific difference in th e to ta l num ber of discharged conidia was th u s sm aller th a n the differences betw een th e isolates of th e same species (Fig. 3). The cultures of C. thromboides 1 a n d 2, although th e y differ in th e to ta l num ber of form ed an d discharged conidia in th e period from 30th April to 11th A ugust, have curves of discharge corresponding to a certain extent, whereas those of E . destruens are considerably different (Fig. 1 ). The d u ratio n of form ation and d is charge of E . destruens conidia is m uch longer ( 1 1 — 1 2 days) a t th a t tim e an d the curves have in alm ost all cases tw o and som etim es even m ore peaks. The period of form ation and discharge of conidia in G. thromboides 1 an d 2 is shorter (6 — 8 and 7 —9 days), th e curves are more sheer an d alw ays w ith one peak only (Fig. 1). At the end of th e season, i.e. from 4 th Septem ber to 18th N ovem ber, th e tim e of conidium form ation a n d discharge in b o th isolates o f C. thromboides is pro tracted 109
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
(10—12 an d 10—17 days, respectively) and th e curves form tw o or more peaks, th e first one being th e highest in m ost cases (Pig. 2). I n th e cultures of E . destruens, th is phase is also longer th a n in th e first period (14—19 days), b u t n o t as regularly as in C. thromboides 1 and 2. I n some cases, th e course of conidiation in E . destruens was as long as in th e first period. I n m ore th a n h a lf of cases th ere were three peaks,
4 —
|
-
/
/
f
:------------
N.
\
\
*3i0nm
* ^
•
/
J*
*
/
z
^
\
\ \
*305 nm
/
Dec
I Jan
1 Feo
I M ar
\310nm
300nm
I Apr
I M cy
I J u n e I July
1 Aug
i Sepi
I Oct
i Nov
t Dec
I
Annual variation of irradiation at selected wavelengths from, the sky at Davos, at 8.00 and 16.00 hours. (Bener.)
which occasionally occurred also in th e first period, where even four peaks appeared in one case (Figs. 1 an d 2). D i s c u s s i o n a n d c o n c lu s io n s As it was already pointed out, th is is the first stu d y which considers the effect o f light on th e form ation an d discharge of Entomophthora conidia in vitro in th e course of th e whole annual season. D uring th e experim ents, R H was alm ost con sta n t, th e tem p eratu re an d sunlight varied according to th e w eather, and th e length of solar day varied according to th e season. 110
K R E JZ O V Á : SE A S O N A L D Y N A M IC S O F E N T O M O P H T H O R A C O N ID IA
R ound 20 curves were compiled from every isolate. The experim ents achieved interesting results in showing th a t individual species, and often even isolates, m ark edly differ from one an o th er in th e num ber o f discharged conidia and in the general course of conidiation (Fig. 1 an d 2). The in ten sity of conidium form ation an d discharge did n o t change continuously during th e season b u t it was possible to divide th e season into several periods on th e basis of th e am o u nt of form ed and discharged conidia. These periods are n o t d istrib u ted sym etrically from th e middle of th e vegetative season to th e beginning and end of th e season, b u t th e form ation a n d discharge of conidia have a tendency to decrease to w ard th e en d of th e season after a peak in spring. The period from th e beginning of th e season till th e end of A ugust or beginning of Septem ber was optim um for b o th species and th e ir isolates. This pro p erty m ight be utilized in practical application of th e fungus. N a tu ra l epizootics of entom ophthora occur m ostly in th e second h a lf of th e season or its end due to a certain decim ation o f th e overm ultiplied host (unsuitable w eather, tem perature, lack o f food) an d to th e clim atic an d m icroclim atic conditions which are favourable for th e fungus. I t would be therefore suitable to introduce th e culture of entom ophthoraceous fungi in th e first h alf of th e season w hen its n a tu ra l occurrence is ra th e r exceptional and to support th e ir effect b y th e creation of stresses for th e hosts. In th is w ay th e epizootics w ould be induced before th e p lan ts in th e greenhouses and in th e fields are dam aged b y th e insects. A t th e end of th e season, th e conidiation in b o th C. thromboides isolates is p ro tra c te d an d its course is m ore variable th a n in th e first tw o th irds (Fig. 2). The num ber of form ed an d discharged conidia was m uch lower in th is period in all of th e studied isolates. Among th e changing factors of th e environm ent, th e period of the sunshine was n o t deciding an d also th e changes in th e tem p eratu re were subsidiary, b u t a de term in atin g factor w as proved to be th e length o f th e solar d ay (Fig. 1 ,2 ). Sim ilarly as Y am oto an d Aoki (1983), who followed th e daily rh y th m of conidia discharge in E rynia radicans an d m entioned th a t th e hum idity and tem perature changes m ay only extend th e am plitudes determ ined by th e change of th e length of light an d d ark periods, we following th e rh y th m of conidiation during th e whole season drew th e inference th a t th e tem p eratu re an d h um id ity were of only secondary im portance, w hereas th e length of solar d a y was determ inating. W e have also considered to w h at e x te n t th e conidiation is affected n o t only by th e length of th e solar day, b u t also b y th e ray s of a certain w avelength in the atm osphere during th e season. According to some au th o rs (D urand 1976, R ibeiro e t al. 1976, Osman and V ala don 1979, 1981, Sakam oto e t al. 1985), N U V rays of the wavelength 320—450 nm affect th e sporulation of fungi. The Fig. 4 published by B ener (1964) (cit. in H en derson 1970) shows th a t th e am o u n t of rays of NUV 320—380 nm varies only slightly from A pril to A ugust an d rem ains alm ost a t th e same level, even though the length of th e solar d a y is shorter in A ugust th a n in late April. This corresponds w ith the course of conidiation in th e first period observed (spring and sum m er) by us in both isolates of C. thromboides an d in E . destruens, which was, w ith some m inor exception, alm ost even from th e beginning of th e season up to the end of A ugust in individual isolates an d species. In Septem ber, w hen th e length of th e solar day is only little shorter th a n in April, b u t th e q u ality o f th e spectrum com position is different, th e conidiation is m uch lower th a n a t th e beginning of th e season and in sum m er. This supports our hypothesis th a t in addition to th e length of th e solar 111
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
day, also th e quality of light composition affects th e course and in ten sity of th e Entomophthora conidiation. However, fu rth er studies are necessary to confirm these presuppositions. O f course these hypotheses m ay concern only th e tw o studied species of Entomophthora. As it was shown earlier, the effect o f light on different m em bers o f th is group is diverse. F o r exam ple, Conidiobolus coronatus is able to form a large num ber o f conidia even in dark, whereas Basidiobolus ranarum form ed an d discharged a sufficient num ber o f conidia only in th e light (Callaghan 1969a).
R e fer e n c es
»
A O K I J. (1981): P attern o f conidial discharge o f an E ntom ophthora species (“grylli” type) (Entom ophthorales: Entom ophthoraceae) from infected cadavers o f M amestra brassicae L. (Lepidoptera: N octuidae). — Appl. E nt. Zool. 16: 216 —224. CALLAGHAN A. A. (1969a): Light and spore discharge in Entom ophthorales. — Trans. Br. Mycol. Soc. 53: 8 7 - 9 7 . CALLAGHAN A. A. (1969b): M orphogenesis in B asidiobolus ranarum. — Trans. Br. M ycol Soc. 53: 9 9 - 1 0 8 . CALLAGHAN A. A. (1969c): Secondary conidium form ation in B asidiobolus ranarum. — Trans. Br. Mycol. Soc. 53: 132—136. CALLAGHAN A. A. (1974): Effect o f pH and light on conidium germ ination in B asidiobolus ranarum. — Trans. Br. M ycol. Soc. 63: 13— 18. CALLAGHAN A. A. (1978): Effect o f nutrient level, pH and light on conidial germ ination in entom ophthoraceous fungi. — Trans. Br. M ycol. Soc. 70: 271 — 275. D U R A N D R . (1976): Influence des rad:tions lum ineuses sur les processus de reproduction des cham pignons: hypothese sur l’identite des photorecepteurs. — R ev. bibliographique. M ycopathologia 60: 3 —16. G LARE R . R ., M ILN ER R . J., CH ILV ER S G. A. (1986): The effect o f environm ental factors on th e production, discharge and germ ination o f prim ary conidia o f Zoophthora phalloides B atko. — J. Inverteb. P athol. 48: 275—283. H A R P E R J. D ., H E R B E R T D . A. et MOORE R . E . (1984): Trapping patterns o f E n tom op h thora gam mae (Weiser) (Entom ophthorales: Entom ophthoraceae) conidia in the soybean field infested w ith the soybean looper, Pseudoplusia includens (Walker) (Lepidoptera: N o c tuidae). — E nvironm ental E ntom ology 13: 1186— 1190. H E N D E R S O N S. T. (1970): D aylight and its spectrum . — H ilger L td. London. 00: 1 —270. K R EJZO V Á R . (1988): The form ation and discharge o f conidia in cultures o f entom ophthorous fungi. — Čes. Mykol. 42 : 31 —40. M ILLST EIN J. M., B R O W N G. C. et N O R D IN G. L. (1982): M icroclimatic hum idity influence on conidial discharge in E rynia sp. (Entom ophthorales: E ntom ophthoraceae), an entom opathoge.iic fungus o f the alfalfa weovil (Coleoptera: Curculionidase). — E nvironm ental Entom ology 11: 1166— 1169. M ILN ER R. J. (1981): P atterns o f prim ary spore discharge o f Entom ophthora spp. from the blue green aphid, Acyrthosiphon kondoi. — J. Inverteb. P athol. 38: 419 —425. M ULLENS B. A. et R O D R IG U E Z J. L. (1985): D ynam ics o f Entom ophthora m uscae (E n to m ophthorales: Entom ophthoraceae) conidial discharge from Musca dom estica (Diptera: Muscidae) cadavers. — E nvironm ental E ntom ology 14: 317 —322. NEW M AN G. G. e t C A R N ER G. R . (1974): D iel periodicity o f Entom ophthora gammae in the soybean looper. — E nvironm ental E ntom ology 3: 888 — 890. NEW M A N G. G. et C A R N ER G. R . (1975): Environm ental factors affecting conidial sporulation and germ ination o f Entom ophthora gam m ae. — E nvironm ental E ntom ology 4: 6 1 5 -6 1 8 . OSMAN M. et VA LA D O N L. R . G. (1979): Effect o f light quality on growth and sporulation in Verticillium agaricinum. — Trans. Br. Mycol. Soc. 72: 145— 146. OSMAN M. et VA LA D O N L. R . G. (1981): Effect o f light (especially near UV) on spore ger m ination and ultrastructure o f Verticillium agaricinum . — Trans. Br. M ycol. Soc. 77: 187—189. P A D Y S. M„ K R A M ER C. L., LONG D . L. e t M cB R ID E T. D. (1971): Spore discharge in Entom ophthora grylli. — Ann. appl. Biol. 67 : 145— 151. R IB E IR O 1 O. K ., ZEN TM Y ER G. A. et E R W IN D. C. (1976): The influence o f quantitative and qualitative radiation on reproduction and spore germ ination o f four Phytophthora species. — M ycologia 6 8 : 1162—1173. 112
K R E JZ O V Á : SE A S O N A L D Y N A M IC S O F E N T O M O P H T H O R A C O N ID IA SAKAMOTO M., IN O U E Y . e t A O K I J. (1985): E ffect o f light on the conidiation o f Paeeilom yees fum osoroseus. — Trans, m ycol. Soc. Japan 26: 499 —509. SA W Y E R Jr. W . H . (1929): Observations on som e entom ogenous m embers o f the E n tom op h thoraceae in artificial culture. — Amer. J. B ot. 16: 8 7 —121. W ATSON P . L„ B A R N E Y R . J ., M A D D O X J . V. et A R M B R U ST E. J. (1981): Sporulation and m ode o f infection o f E ntom ophthora phytonom i a pathogen o f the alfalfa w eevil. — Environm ental E ntom ology 10: 305 —306. W IL D IN G N . (1969): Effect o f hu m id ity on the sporulation o f Entom ophthora aphidis and E. thaxteriana. — Trans. Br. Mycol. Soc. 53: 1 2 6 - 130. W IL D IN G N . (1970): Entom ophthora conidia in the air spora. — J. Gener. Microbiol. 62: 1 4 9 - 157. W IL D IN G N . (1971): Discharge o f conidia o f Entom ophthora thaxteriana F etch from the pea £ aphid A cyrthosiphon pisum Harris. — J. General Microbiol. 69: 417 —422. YAMAMOTO M. et A O K I J. (1S83): P eriodicity o f conidial discharge o f Erynia radicans. — Trans, m ycol. Soc. Japan 24: 487 —496.
«BEST
A ddress o f th e author. R . K rejzová, U N ikolajky 17, 150 00 Prague 5, Czechoslovakia.
113
■
Yeasts isolated from fruitbodies of mushrooms of the Lowland of Záhorie (Slovakia) K vasinky izolované z plodníc húb zo Záhorskej nížiny A n n a K o c k o v á -K ra to c h v ílo v á , E len a S lá v ik o v á and R e n á ta K o v a č o v sk á In 1984 y ea sts w ere isolated from th e su rface o f m ushroom fru itb od ies collected on th e L ow land o f Z áhorie as con tin u ation in p reviou s papers. T h irty n in e strains of yeasts w e re iso la ted from 95 collected siamples o f m ushroom s, 24 from fruitbodies and 15 from their environm ent. S im ila rities in p h ysiological p rop erties of repeatedly isolated stra in s from certain g e nera o f forestal fungi w e r e studied. T he variety ran ge o f y ea st species had unequal size and in stome cases, id en tica l sp ecies w e r e fo u n d on o n e m ush room species.
V ro'ku 1984 sm e izolovali k vasin k y a k vasin k ové organizm y z povrchu lesných húb, zbieraných v lesoch Záhorskej nížiny, a t o pokračoV anie štúdií z predošlých roikov. Z 95 vzoriek sm e izolovali 39 k m eň ov kvasin iek , z čoho 24 bolo získaných z povrchu plodníc húb a 15 z ich prostředí a, v ktorom rástli. V tejto štúdii sm e porovnávali aj vla sn o sti izolovan ých k m eň ov v z h la dom k opakovaném u zberu niektorých rodov húb aj z p redošlých 'jberov. D ruhová variab ilita izolovan ých kvasiiniek m ala rózne rozp atie a po časových odstupoch sa našli aj rovmaké druhy k v a sin iek na rovnakých rodoch húb ako predtým .
Introduction In th e p ast, w e isolated y easts fro m th e su rfa ce of fru itb o d ies of m ushroom s, collected on v ario u s localities of S lo v ak ia an d M oravia (K ocková-K ratochvílová e t al. 1964, 1965, K o ck o v á-K rato ch v ílo v á e t O n d ru šo v á 1971) and on th e Low la n d of Z áh o rie in y ears 1981 to 1984 (K ocková-K ratochvílová e t al. 1984). T hese stu d ies en ab led th e selection of stra in s w ith u sefu ll fe a tu re s an d faci lita te d th e com parison of th e ir p ro p e rtie s w ith c h a ra c ters of m ushroom spe cies an d w ith th e ir en v iro n m en t. Material
and
methods
S a m p l i n g . N in ety fiv e fruitbodies. w ere collected in th e en viron m en t o f Lakžársk a N ová V es in the year 1984. T he su rv ey of collected samples, is giv en in T able 1. Isolation. Sam ples w ere tak en from d ifferen t p laces of fruitbodies, tra n s ferred into sterile test-tu b es, overlayed by sterile Sahouraud so lu tio n w ith 1 p g . m l-1 o f pen icillin and 50 ,ug. m l'1 chloram phenicol. A fter th ree days of in cu b ation at 28 °C m icrosospic exam in ation o f sam ples w ere perform ed. C ultures sh o w in g y ea st cells w ere streaked on th e su rfa ce of w ort agar in P etri dishes. T he w o rt agar w as su p p lem en ted by 0.25 % of propionic acid and pH ad ju sted to 6 for th e preven tion o f m ierom ycete overgrow ing. I d e n t i f i c a t i o n o f y e a s t s p e c i e s . Identification, of gen era and species follow ed th e coding p rinciples (K ocková-K ratochvílová 1984, K ocková-K ratochvílová and S lávik ov á 1985). Methods: of id en tifica tio n tests are g iv en in, prelvious papers (K odkoivá-K ratochvílová et al. 1978, K ocková-K ratochvílová 1986). S om e taxon om ic com binations g iv en by K reger-van Rij (ed. 1984) w ere accepted. Statistical computation. Sim ilarities' in p h y sio lo g ica l p rop erties w ere cdm puted using co efficien t of sim ilarity Ssm determ ined on th e b ase o f sta tistica l distances,
Ssm= 1— ,,2 _ v <XJ - xk)2 djk - L n
114
K O C K O V Á -K R A T O C H V ÍL O V Á E T A L .: Y E A S T S F R O M F R U IT B O D IE S
djk = statistical distance between characters, of strain j and strain k, xj and xk are alternative states of characters, expressed by 1 or 0 , of strain j and k. Results
and
discussion
N inety five sam ples o ffered th e possibility to isolate 39 stra in s of yeasts, fro m w hich 24 w e re isolated from fru itb o d ie s of m ushroom s an d 15 fro m th e env iro n m en t, e. g. sand, pine cones, p in e needles, wood, moss, lichens, p lants, Table 1. Sam ples o f fruitbodies of mushroom s containing yeasts and sam ples from their environm ent M ushroom and environm ent
N o o f sample
A m a n ita citrina (Schaeff.) e x Roques A . m uscaria (L. ex Fr.) H ook. A . pa n th erin a (DC. ex Fr.) Krom bh. A . rubescens (Pers. ex Fr.) S. F. Gray A . spisa (F ..) Opiz A . virosa (Fr.) B ertillon Collybia dryophila (Bull, ex Fr.) K um m . H ypholom a fasciculare (H uds. ex Fr.) K um m . L a cta riu é deliciosus (L. e x Fr.) S. F . Gray L ycoperdon perlatum Pers. e x Pers. M a ra sm iu s oreades (Bolt, ex Fr.) Fr. P a xillu s in vo lu tu s (Batseh. e x Fr.) Fr. S u illu s bovinus (L. ex Fr.) O. K untze Tricholom opsis ru tila n s (Schaeff. ex Fr.) Sing. X erocom us badius (Fr.) Gilb.
H 115 H 114, H 122 H 91, H 118 H 124 H 121 H 113 H 93 H 92 H 111 H 119, H 125 H 94 H 120, H 123 H 73, H 116, H 117 H 107, H 112 H 84, H 110, H 127
E nvironm ent: Branch of P run us spinosa Grass in pine wood Lichens Moss P ine cones P ine wood Sand B lossom of Viola tricolor
H H H H H H H H
95 105 99, H 100, H 102 90, H 120,H 101 103, H 108 97 104 106
bran ch es of tre e s etc. c h a ra c teristic fo r fo rests of Záhorie. Tables 2 and 3 show th e ch aracteristics of isolated stra in s an d th e ir id entification. The y ear 1984 w as exceptio n ally d ry an d w a rm a n d th e m u sh ro o m season v ery short. All isolated stra in s w ere m esophilic, p re d o m in a te ly optim ally grow ing a t 25 to 23 °C. T w en ty sporogenic y e a st stra in s belonged to g e n era M etschnikow ia, Saccharo m yces, K lu y v e ro m y c es, Pichia an d Iia n sen u la , rem ain in g 19 stra in s to genera C andida, K loeckera, R hod o to ru la an d S terig m a tom yces. T w en ty tw o species of id e n tifie d y easts a re follow ing: Candida C andida C andida C andida Candida
boleticola N ak ase kru isii (K ock o v á-K rato ch v ílo v á e t O ndrušová) M eyer et Y arro w lam bica (L in d n er e t G enoud) v a n U den et B uckley quercitru sa (van U den et do C arm o-Sousa) M eyer et P h a ff sch a ta vii (K ockov á-K rato ch v ílo v á e t O ndrušová) M eyer e t Y arrow 115
Č E SK Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 Table 2. Survey o f properties o f yeasts
Species
No of sam ple
M etschnikowia : M . pulcherrim a M . pulcherrim a M . pulcherrim a M . reukaufii M . reukaufii
H H H H H
K luyverom yces: K . delphensis K . lodderi
H 96 H 108
Saccharom yces: S . servazzii S . heterogenicus »S', heterogenicus S . heterogenicus S . heterogenicus S . cerevisiae
H H H H H H
P ic h ia : P. membranaefaciens P . m em branaefaciens P . etchellsii P . etchellsii P . etchellsii H ansenula: H . subpelliculosa H . subpelliculosa
101 102 121 106 122
112 124 118 95 73 110
Environm ent, E
kr m m /100 li
E E E
E E
E
H 127 H 103 H 92 H 93 H 94
E
H 126
E E
H 109
F erm entation Gle
¡Mal
Sac
Lac
4,4 4,3 4,2 4,2 4,6
+ + r + +
— — —
— — —
— — —
4,4 4,4
+ +
— —
— +
— —
3,4 3,7 3,9 3,2 4,4 3,2
-f + + + + +
— + + + + +
— — + + + +
— — — — — —
—
—
—
—
+
— — — —
— + + +
— — — —
+ +
— —
5,6 6,4 6,0 5,8 6,0
+ +
3,7 4,4
+ +
-r + .
A bbreviations: Glc = glucose, Mai = m altose, Sac = sucrose, Lac = lactose, R a f = raffinose, Mlz = m elezitose, X y l = D -xylose, Ara = L-arabinose, In i = inulin, Am i = starch, Cel = cellobiose, Tre = trehalose, k r = radial growth rate in m m . 100 h_1, Tmax m axim al tenperature o f growth, E = environm ent
C andida solani L odder et K re g e r-v an Rij C andida u tilis (H enneberg) L odder e t K reg er-v an Rij H ansenula subpelliculosa B edford K loeckera africana (K löcker) Ja n k e K loeckera apiculata (Reess em end. K löcker) Ja n k e K lu y v e ro m y c es d elphensis (van d e r W alt et T scheuschner) v a n d e r W alt K lu y v e ro m y c es lodderi (van d e r W alt et T scheuschner) v an der W alt M etsch n iko w ia p u lch errim a P itt et M iller M etsch n iko w ia re u k a u fii P itt et M iller Pichia etchellsii K re g e r-v an Rij Pichia m em b ra n a efa cien s H ansen R hodotorula pallida L odder R hodotorula rub ra (Demme) L odder Saccharom yces cerevisiae M eyen ex H ansen 116
I
K O C K O V Á -K R A T O C H V lL O V Á E T A L .: Y E A S T S F R O M F R U IT B O D IE S belonging to the class Endomycetes Assim ilation Mai
Sac
Lac
i+ + + +
+ + + +
-
_
_ +
_
_ + + + +
_ + +
_
— -
R af
Miz
X yl
—
-j+ + +
+ + + +
-
— _
_
Ara
Ini
— — - - +
Am i
Cel
Tre
KNO3
Tmax "C
— —
+ + + +
+ + + + +
— -
37 37 27 37 34
_
_
_
_
_
_
_
_ -
39 37
_
_
_
_
_
_
_
_
_ _ -
37 39 36 37 36
+
+
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
37
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
— +
_
— —
40
+ +
+ +
37 37
+
-j+
+ +
+ +
-
—
_
_
—
+ + +
+ + _
— _
_
—
— +
-f+ _
37 37 37
Saccharom yces h eterogenicus O ste rw a ld e r Saccharom yces serva zzii C ap rio tti S terig m a to m yces p en icilla tu s R odrigues de M iran da N early all s tra in s of isolated K loeckera species w e re isolated from en v iro n m en t an d only tw o stra in s fro m m u sh ro o m fru itb o d ies, o rig in ally tra n sfe rre d b y insect. A g re a t p a rt of sporogenic y easts cam e fro m e n v iro n m en t too. On th e co n tra ry , all species of th e g en u s C andida w ere fo u n d only on th e surface of m ush ro o m fru itb o d ies. C andida schatavii, C. k ru isii an d C. boleticola w ere isolated re p e a te d ly fro m m ushroom s, lik e as described in previous studies realized fro m m id d le S lovakia, M o rav ia an d Z áhorie. These species seem ed to be u b iq u ito u s on fru itb o d ie s of m ushroom s. We follow ed also th e ab ility to utilize in d iv id u al saccharides. N early all s tra in s fe rm e n te d sacch arid es: 66.7 % fe rm e n te d only glucose, 13.8 % glucose and sucrose, 19.5 % glucose, sucrose, m altose an d re m ain in g stra in s did not fe rm e n t any saccharide. T ables 2 an d 3 show , th a t 56.4 % of stra in s assim ilate m altose, 58.9 % sucrose, 43.6 % m elezitose, b u t only 10.2 % u tilize raffin o se as th e only source of carbon. I t is k now n, th a t stra in s u tilizin g sucrose by 117
C E SK A M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
cata ly tic actio n of ¿3 -fru cto sid ase, u tilize also ra ffin o se a t least to one th ird of th e m olecule of th is trisa c h a rid e . In th e absence of ¡g-fructosidase, sucrose could be utilized in sm aler am o u n t b y a-glucosidase. T his p h enom enon a p p ea red n e a rly in 83 % of m en tio n ed sucrose utilizing stra in s. T his phenom enon occurs in tax o n o m y ra re ly an d th is w as th e reason, th a t w e controlled resu lts Table 3. Survey of properties of yeast-lika
Species
No of sample
C andida: C. schatavii C. schatavii C. schatavii C. lambica C. boleticola C. quercitrusa C. k ru isii C. solani C. u tilis
H 117 H 116 H 115 H 125 H 114 H 113 H ill H 107 H 84
K loeckera: K l. apiculata K l. apiculata K l. apiculata K l. apiculata K l. apiculata K l. apiculata K l. africana
H 97 H 99 H 120 H 105 H 98 H 104 H 121
Rhodotorula: R h . p alida R h. rubra
H 91 H 100
Sterigm atom yces: S t. penicillatus
H
119
Environkr m ent, m m . 100 h- 1 E
E E E E E
E
F erm entation Glc
Mai
Sac
Lac
3,4 3,9 5,8 5,6 5,5 4,4 4,4 3,9 3,9
+ + +
— — — —
— — — —
— — — —
-
+
-
7,8
+ + •
— —
— —
— —
I + +
— — —
— — —
— — —
4,4 5,3
— -
— -
— -
— -
8 ,6
—
—
—
—
6 ,6
3,4 4,2 3,4 2,8 4,9
+ — + + +
of o u r p rev io u s studies. T he p rev io u s re su lts confirm ed th e com m u n ity of this phen o m en o n on y e a st species isolated fro m m ushroom s. It occurs n e a rly g e n e ra lly in tax o n o m y of yeasts th e com m on u tiliz atio n of D -xylose an d L -arabinose. M etabolism of b o th saccharides possesses a com m on p a r t: th e tra n sfo rm a tio n of x y lito l to D -xylulose a n d th e p h o sp h o ry la tio n of th is ketose. T he p a th w a y to x y lito l fro m D -xylose an d L -arab in o se a re d iffe ren t. D -xylose m etabolizes d irectly to xylitol, b u t L -arab in o se to L -arabitol, th e n to L -xylulose an d to xylitol. As a rule, stra in s isolated fro m m ushroom s utilizin g D -xylose did n o t utilize L -arabinose. N in ety p erce n tag e of strain s assim ilatin g D -xylose does n o t utilize L -arabinose. It could be considered, th a t th e re a re n o t conditions fo r th e activ ity of re d u c ta se d ep en d en t on N A D PH / /NADH, w h a t is th e enzym e catalyzing th e tra n sfo rm a tio n of L -arabinose to L -arab ito l, e. g. fo r th e p ro d u c tio n of su fficien t a m o u n t of NADH, etc. T hese p h en o m en a lead to conclusions, th a t fru itb o d ies of m ushroom s contain v ario u s com pounds influencing th e selection of yeasts w ith ce rta in biochem ical 118
K O C K O V Á -K R A T O C H V lL O V Á E T A L .: Y E A S T S F R O M F R U IT B O D IE S
pro p erties. W e stu d ie d re c e n t an d p rev io u s occurrences of y e a st species on selected th re e g e n e ra of m ush ro o m s: A m a n ita P ers. ex H ooker, X erocom us Q uél. a n d C anth a rellu s F r. grow ing in la rg e a m o u n t in forests of Z áhorie. T hese th re e g e n e ra w e re collected in 188 sam ples, fro m w hich 6 8 y ea st strain s w e re isolated. S im ila ritie s of c h a ra c ters of id e n tified y ea st stra in s w ere calcuorganisra belonging to the form class Deuteromycetes Assim ilation Mai
Sac
Lac
R af
Miz
— — _ +
X yl
+ + + +
Ara
4+ + +
-f+ + +
_ _
_ _
_ _
_ _
_ _
_ _
_ _
_ +
_ +
_ -
_
_
_
_
_ -
_ +
_ -
-
+
+
-
4* _ + +
+ _
_
—
_ +
-
+
+
— + -
+
-
+ -
_ _
_
+
Am i
—
_
+
+
In i
_ _
_ -
+
— + + +
_ _
_
_
-
_
-
Tre
KNO3
T max °C
+ + +
-
34 37 34
+ + + + +
— _ +
34 36 37 37 42
_ _
39 39
_ _ +
_ _ -
30 30 30
+
_ _
30 37
+
-
35
_ _
+ +
-
_
Cel
_
+
la te d and show ed, th a t th e v a ria tio n ra n g e of calculated sim ilarities overgrew 50 % being in som e cases larg e, in o th e r n a rro w , 6 to 12 % only. (Table 4). B ecause of th e v e ry toilsom e ela b o ra tio n of such ex p erim en ts, no enough exam ples w e re ta k e n fo r th e sta tistic a l co m p u tation. On th e c o n tra ry it could be seen fro m th e T able 4, th a t p ro b a b ly som e substances produced by m u sh room s m ig h t be restric tin g facto rs in th e v a rie g atio n of th e occurrence of certain y e a s t species. This th e o ry is co n firm ed by high valu es of sim ilarity coefficients, w hich re ach ed u p to 1 0 0 % , e. g. in id en tical species isolated in d iffe re n t tim e. By th is p a p e r w e close o u r stu d ies of y e a st species a p p e ared on th e surface of m ushro o m fru itb o d ie s fro m th e L ow land of Záhorie. We discovered new species, C andida sch a ta vii K o ck o v á-K rato ch v ílo v á e t O ndrušová and Candida kru isii K o ck o v á-K rato ch v ílo v á e t O n d ru šo v á (1971), w hich a re sp red ub iq u i tously on m ushroom s a n d possesse v a lu a b le p ro p erties for biotechnology. T he 119
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 Table 4. Survey o f sim ilarities in properties o f isolated yeasts from th e surfaces o f mushrooms Varation range o f sim ilarity coefficients
Species of mushrooms
o/ /o
Cantharellus cibarius Fr. Xerocom us badius (Fr.) Gilb. A m a n ita citrina (Schaeff.) ex R ognes A m a n ita m uscaria (L. ex Fr.) H ook. A m a n ita pantherina (DC. ex Fr.) Krom bh. A m a n ita phalloides (Fr.) Link A m a n ita rubescens (Pers. e x Fr.) S. F. Gray
5 3 — 82 4 2 —100 3 1 — 100 7 0 — 76 5 4 — 96 5 3 — 82 5 9 —100
Coefficients n o f variation o/ /o
11,9 21,5 82,4 31,9 28,6 26,7 18,7
4 4 3
15
6,1
18
6 6 6
Different : A m a n ita (Alb. A m a n ita A m a n ita A m a n ita
porphyria e t Schw. e x Fr.) Schummel verna (Bull, ex Fr.) Roques spissa (Fr. ) Opiz virosa (Fr.) Bertillon
8 3 — 94
specificity of y e a st se ttle m e n t on m u sh room fru itb o d ies show s th a t m ushroom could be an en o rm e source of v ario u s biologically active su b stances n o t enough ex am in ed till now . T hey w ill be precious source fo r fu tu re biotechnological in v estig atio n . Acknowledgements A uthors th an k Mrs L yd ia Hronská, Mrs M iiena Jurčová and Mrs M ária R affayová for ex cellen t tech n ical help.
References KO CK OVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A. (1984) : C lassification p rin cip les fo r y e a st-lik e g e nera. — B iologia, B ratislava, 39: 717 —728. KO CK OVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A. (1986) : Id en tification tests and screenings, in VRANÁ D. (editor) : Y easts in research and practice. — A cadem ia, Praha, (in Slovak) : 305 —339. KO CK OVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A. et ONDRUŠOVÁ D. (1971): T oru lop sis-A rten aus den O berflächen höherer P ilze. T orulopsis kruisii n. sp. und T ö n ü o p sis sch atavii n. sp. — B iológia, B ratislava, 26: 477—485. KO CKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A., PETROVOVÁ T., ŠA N D U L A J. et H RO NSK Á L. (1964) : P n sp e v o k k ekologii kvaras i ko v i tých m ikroorganizm ov. K v a sin k o v é m ikro organizm y na p ovrch u vyšších húb z D obročského pralesa. — Ces. M ykol., Praha, 18: 91 —99. KO CKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A. e t SLÁV IK O V Á E. (1985): C lassification p rin cip les for th e id en tification o f th e y e a st-lik e species. — B iológia, B ratislava, 40: 3 0 5 -3 1 1 . KO CKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A., SLÁV IK O V Á E. et BREIEROVÁ E. (1984) : Y easts isolated from fru itb od ies of m ushroom s of th e L ow lan d of Záhorie. — Ces. M ykol., Praha, 38: 2 1 8 -2 2 9 . KOCKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A., SLÁV IK O V Á E. et JENSEN V. (1978) : N um erical taxonom y o f th e y ea st genus Debaryoimyces Ledder et K reger-van Rij. — J. Gen, M icrobiol., 104: 257 —268.
120
K O C K O V Á -K R A T O C H V lL O V Á E T A L .: Y E A S T S F R O M
F R U IT B O D IE S
KOCKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ A., ŠM A RD A F. et POKORNÝ M. (1965): P ríspevok k ekologii kvas i nk ovi tý ch mikroorgianizmov. K vasin k ovité m ikroorganizm y z po vrch u vyšších húb z C eskom oravskej a B rnenskej v rch ovin y na M oravě. — Čes. M ykol., Praha, 19: 114 —120. K R EG ER-van RIJ N. J. W. (editor) (1984): T he yeasts, a taxon om ie study. 3rd ed. — E lsevier, A m sterdam . A ddress o f the authors: RNDr. A nna K ock ová-K ratochvílová, DrSc., Ing. E lena S lá viková, CSc., Ing. R enata K ovačovská, In stitu te o f C hem istry o f th e C entre of Che m ical R esearch of th e Sl-ovak A cadem y o f Sciences, D úbravská cesta 9, 842 28 Bra tislava, C zechoslovakia.
J. A. B a i l e y (red.): Biology and m olecular biology oí plant-pathogen interactions. Springer-Verlag, Berlin — H eidelberg — N ew Y ork — London — Paris — T okyo, ve spolupráci s NATO Seientific Affairs D ivision. 1986, 415 stran s četn ým i m ikrofotografiem i, grafy, tabulkam i a diagram y v textu . Cena neuvedena. K niha je v knihovně č s . vědecké společnosti pro m yk o logii v Praze. K niha je souborem 39 prací od 50 autorů z 1 1 stá tů E vropy a Severní Am eriky a vyšla jako první svazek knižnice NA TO v sérii Cell B iology. Práce jsou roztříděný do 7 skupin nestejného rozsahu: Biologie vztahů m ezi rostlinam i a houbam i. B iologie vztahů m ezi rostlinam i a b ak té riemi. M echanismus odolnosti rostlin. Vznik rezistence. M olekulární biologie reakcí rostlin. ^ M olekulární biologie p atogen ity baktérií. Molekulární biologie patogenity hub. V první skupině se probírá dom něnka založená na vzniku odolností různých ras a kultivarů rostlin lnu vů či rzi M elam psora lin i, rajčat vůči houbě F u lv ia fu lva (dříve Cladosporium fu lv u m ), fazolí vů či houbě Colletotrichum lindem uthianum , soji vů či plísni P hytophthora m egasptrm a var. glycinea i specifickém vzniku odolnosti brambor proti plísni Phytophthora infestans, tvorbě alexinů proti rzi P uccinia coronata u ovsa atd., o vzn ik u specifických toxinů u chorob v y v o la n ých houbam i rodů H elm inthosporium , A lternaria aj., dále o nespecifické odolnosti apod., při různých způsobech infekce (průduchem, buněčnou stěnou, poraněním ). D ále se probírají bu něčné modifikace na endom ykorrhizy u různých druhů rostlin, chem ické zm ěny ultrastrukturálního charakteru např. v e svazcích cévních lípy a parazitism us hub na jiných houbách. V druhé skupině prací se posuzuje m echanism us parazitism u baktérií rodů E rw in ia , Agrobacterium a P studom onas ve srovnáni s houbovým i nákazam i, otázky vztah ů b ob ovitých rostlin jako hostitelů k sym biotickým baktériím rodu R hizobium , žijících na jejich koříncích. V dalších oddílech jsou práce jednající o způsobech odolnosti rostlin vů či rzím, o vzniku obranného biochem ického m echanism u při bakteriózách a akum ulaci fytoalexinu při hou bo v ý c h nákazách i jako reakci na škodlivé látk y abiotického charakteru. Speciální práce se týkají infekcí vyvolan ých houbam i rodu C ladosporium a P h y to p h th o r a biochem ické a k tiv ity fazolí po nákaze houbou Colletotrichum lindem uthianum , tyk vovitých rostlin po napadení houbou Colletotrichum lagenarium , petržele napadené houbou P hytophthora megasperma a mnoha dalších kom binací chorob kulturních rostlin po nákazách různým i houbam i nebo baktériem i. Lesnické fytopatologie se týk á práce o D-faktorech při eurasijském a nově se šířícím am eric kém ty p u grafiózy jilmů. K niha přináší nové pohledy na teoretické základy patologie rostlin z celosvětového hlediska s využitím nejm odernějších a nejjem nějších m etod základního výzkum u a současné laboratorní techniky. Jako m odelové objekty b y ly vybrány hospodářsky nej význam nější choroby užitk o v ý ch rostlin důležitých jako zdroj potravin, krm iv, textiln ích vláken i jiných surovin, v lesnictví a sadovnictví pak nejpodrobněji a nejdéle stu dovan á tracheom ykóza jilm ů, která po cestě n ě kolika kon tin en ty získala nové vlastn osti a m nohem nebezpečnější průběh. Při studiu dalších nových nebezpečných tracheom ykóz dřevin listnatých i jehličnatých pak je m ožno vycházet ze základních teoretických poznatků, jež m ají širší až obecnou p latn ost a podle nich stan ovit a zkoušet nezbytné způsoby obrany i prevence. A n to n ín P říhoda
121
Za RNDr. Miloslavem Staňkem, CSc. RNDr. Miloslav Staněk, CSc., ad inoiuoriam V ladim ír M usílek
V sobotu 21. února 1987 zemřel v Praze význam ný fytopatolog a mykolog RN D r. M ilo s la v S ta n ě k , CSc., vedoucí laboratoře pěstovaných a fytopatogenních hub oddělení experim entální mykologie M ikrobiologického ústav u ČSAV, člen výboru Čs. vědecké společnosti pro mykologii p ři ČSAV, člen vedení její fytopatologické sekce a člen redakční ra d y časopisu Česká mykologie. Rozloučili jsm e se s ním n a v ždy ve strašnickém krem atoriu 27. února 1987. M. Staněk se narodil 15. 12. 1924 v Brně, kde r. 1949 absolvoval univerzitní studium mikrobiologie. Ja k o pracovník V ýzkum ného ústav u n. p. Svit v G ottw al dově vybudoval v následujících dvou letech jednu z prvních m oderních pěstíren žam pionů u nás. V období 1951 — 1961 pracoval jako fytopatolog ve V ýzkum ném ú stav u rostlinné v ý roby v Praze-R uzyni, kde v r. 1957 dosáhl hodnosti k an d id áta biologických věd. Současně věnoval m noho sil a organizační energie rozvoji pěsto vání hub, a to i po svém přechodu n a Mikrobiologický ú sta v ČSAV v Praze-K rči. Z počátku pracoval na oddělení p ůdní m ikrobiologie a od roku 1976 až do své sm rti na oddělení experim entální mykologie. Ve výzkum né práci i výsledcích dr. Staňka převažovalo sice zam ěření n a problem atiku pěstování hub, ale význam ně přispěl i k rozvoji naší půd n í m ikrobiologie a fytopatologie, kde jako jeden z prvních pro sazoval experim entálně podložený a ekologicky význam ný sm ěr výzkum u a p ra k tického zavádění biologických m etod kontroly, zejm éna houbových chorob k u ltu r ních rostlin. V obou oblastech svého vědeckého působení vycházel z použití principu řízeného ovlivnění substrátové, resp. rhizosfém í mikroflóry. Rozsah, úroveň a význam práce dr. S taň k a dokazuje ja k přes dvě stě vědeckých publikací (včetně přednášek, knih a p aten tů ), ta k m im ořádně bohaté spektrum jeho styků s našimi i zahraničním i odborníky a pracovišti základního i aplikovaného výzkum u a výroby, se zvláštním zřetelem k pěstovaným houbám . S velkou inicia tivou a obětavostí též organizoval četná vědecká zasedání celostátního i m ezinárod ního charakteru, např. s Čs. vědeckou společností pro mykologii při ČSAV, čs. společností m ikrobiologickou p ři ČSAV a sekcí pěstitelů hub ČSVTS, které p řed sedal. Mnoho sil věnoval též p ořádání odborně osvětových akcí a kursů v oblasti pěstování hub. V ýsledky jeho práce byly oceněny řadou význam ných uznání, mj. i stříbrnou oborovou plaketou G. J . Mendela „Za zásluhy a rozvoj biologických v ěd ” , udělenou prezídiem ČSAV k jeho šedesátinám . V dr. Staňkovi jsm e ztratili čestného, skrom ného a m im ořádně pilného člověka, houževnatého a iniciativního vědeckého pracovníka — m ykologa, fytopatologa a mikrobiologa. Práce m u byla vším a do jeho posledních d n ů m u pom áhala vy ro v n at se i s těžkou chorobou, k teré nakonec podlehl. Výsledky jeho práce však zůstanou trv alý m přínosem ja k pro další rozvoj pěstování hub, ta k pro vývoj biologických p ostu p ů boje p ro ti houbovým chorobám kulturních rostlin, a to nejen v m ěřítku našeho státu . Životopisný článek k 60. narozeninám dr. M. Staňka vyšel v našem časopise před třem i roky (Čes. Mykol. 39: 56—57, 1985).
122
Odešel dr. Hermann Jahn In memoriam Dr. Hermann Jahn F rantišek K otlaba a Z d e n ík P ouzar
S m álokterým zahraničním m ykologem byla naše spolupráce ta k plodná jako .s dr. Ja h n e m z D etm oldu v N SR. N ik d y jsm e se osobně nesetkali, avšak byli jsme s ním v korespondenčním sty k u tém ěř 25 let. Během té to doby jsm e si vym ěnili stovky dopisů, m nožství herbářového m ateriálu převážně nelupenatých hub i řad u m yšlenek týkajících se především taxonom ie, ekologie a rozšíření chorošovitých hub. V ýsledky naší dlouholeté spolupráce se p ro m ítaly do jeho i do našich prací, v nichž jsou navzájem citovány ja k názory, ta k sběry. U rčili nebo zrevidovali jsme m u m nohé jeho sběry, s jejichž určením si nebyl jistý, a naopak zase z jeho m yšle nek jsm e profitovali m y např. v našich taxonom ických pracích. Společně však jsm e publikovali pouze dvě práce (obě se tý k a jí téhož choroše), a to: G anoderm a atkinsonii Ja h n , K oti. et Pouz. spec. nova, a parallel species to G anoderm a lucidum (W estfäl. Pilzbr. 11: 97—121, tab . color. 1—3, 1980) a N otes on G anoderm a carnosum P a t. (W estfäl. Pilzbr. 10—11: 378—382, 1986). H erbáře mykologického od dělení N árodního m uzea v Praze (stejně jako některé zahraniční herbáře) obohatil dr. J a h n řad o u velmi cenných sběrů hub, zejm éna ze skupiny Aphyllophorales. H. Jahn se narodil 21. 12. 1911 v Leverkusenu. V letech 1930—1937 studoval přírodní védy a švédštinu v K olíně a v K ielu. R oku 1937 odcestoval do Japonska, kde žil 4 roky, učil tam na něm ecké škole a pracoval v cestovní kanceláři. Všechen voln ý čas věnoval studiu japonského ptactva; n a to to tém a napsal doktorskou disertační práci, kterou obhájil r. 1941 po svém n á vratu do N ěm ecka (vyšla r. 1942). H ned po promoci byl vzhledem ke svým jazykovým zna lostem přidělen do tiskového odboru něm eckého vyslanectví ve Stockholm u, kde zůstal až do konce války. Od r. 1946 se věnoval až do svého penzionování v r. 1974 pedagogické práci na gym náziích v N S R . V té době se již plně orientoval na studium m ykologie, kterou se začal zabývat v padesátých letech.
Vědecký přínos dr. Ja h n a je u rčován především propojením ekologického a mykogeografického zřetele s hlediskem taxonom ickým , ja k dokazují jeho četné a neoby čejně cenné práce. K největším z nich p a tří m onum entální barevný atlas hub „M it teleuropäische P ilze“ , v němž spolu s prof. J . Poeltem vypracoval textovou část k nádherným barevným vyobrazením hub C. Caspariho. K rom ě menších publikací p ak uveřejnil krásnou knih u “Pilze, die a n Holz w achsen“ (1979) s vlastním i výbor ným i barevným i fotografiemi. Velké zásluhy v m ykologii si dr. J a h n získal v y d á váním pečlivě vedeného mykologického časopisu „W estfälische Pilzbriefe“ (1957 až 1987); kolem tohoto časopisu shrom áždil o k ru h ak tivních spolupracovníků (dovedl vzbudit zájem o mykologii i u oborově nevyhraněných m ilovníků přírody) z rů z ných oblastí N SR , k terý m určoval m ateriál a dal jim publikační m ožnosti. V uve deném časopise vyšlo m nožství cenných článků dr. J a h n a (v prvních ročnících tam psal tém ěř sám) týkajících se různých skupin hub, nejvíce Aphyllophorales; z vel kých prací zde uveřejněných stojí za zm ínku monografie středoevropských chorošů, dále p ak ohňovců, pevníků a kožovek. Vzhledem k dlouholetým přátelským stykům se švédským am atérským mykologem N. Suberem a tém ěř každoročním návštěvám u něho se stal i dobrým znalcem hub jižního Švédská, odkud také publikoval mnoho sběrů. Dr. J a h n m ěl vynikající postřeh pro rozlišování d ru h ů již v přírodě. K jeho po zoruhodným vlastnostem p atřila schopnost vypozorovat nové odlišovací znakj', které nebyly dosud v literatu ře uváděny. Mohl ta k přesněji definovat řadu druhů a odlišit i některé druhy, taxonom y dříve podceňované, neboť m u to umožnilo nové a přesnější hodnocení, než měli jin í m ykologové (např. v rodě Phellinus aj.). K rom ě 123
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988
znalosti fotografování um ěl i dobře a výstižně kreslit, což bylo přínosem pro jeho práce z pedagogického hlediska. P řitažlivou stránkou jím vedeného a vydávaného časopisu W estfälische Pilzbriefe byly krom ě hodnotných článků i vedle dobrých kreseb zejm éna krásné fotografie hub (autorem většiny z nichž byl právě on). Dr. J a h n vydal závěrečné číslo tohoto časopisu v únoru 1987, kde se se čtenáři rozloučil; zemřel pak. 19. 7. 1987. V úvodu posledního dopisu, který nám dr. Jahn zaslal 18. 9. 1986 v sou vislosti s úpravou společného článku o Ganoderma carnosum , napsal (volně přeloženo z angličtiny, v níž jsme korespondovali): „N epsal jsem vám velm i dlouho a opravdu se za to stydím . Skutečným d ů vodem je m é slabé zdraví (je m i nyn í 74 let) s astm a, srdeční potíže atd ., atd. K aždá práce, dokonce i psaní dopisu, m i nyní trvá m nohem déle a jsou období, k d y to m usím ,brát lehce“...“ .
Ú m rtím dr. J a h n a odešla velká osobnost evropské m ykologie, k te rá svým rozhle dem, kooperativností a enthusiasm em ovlivnila m noho m ykologů ja k v N SR , ta k v m noha jiných zemích. Jeho p a m á tk a nebude proto zapom enuta.
Dodatek k (Manku „Přínos čs. mykolocjic za léta 1Hit I— 1985“ (Čes. Mykol. 41: 162—171, 1987). — MUDr. Z. Jesenská, CSc., z „V ýskum ného ústav u preventívneho lékárstv a v B ratislavě, referenčně laboratórium n a vyšetrovanie m ikroskopických h ú b a m ykotoxínov“ v dopise z 20. 8 . 1987 upozorňuje, že jejich pracoviště ve zm íněném období „soustavně aplikuje poznatky vědního oboru mykologie do vědního oboru hygieny, p řipravuje podklady pro rozhodování orgánů hygienické služby, v datab an ce m á k dispozici m j. skoro 7 tisíc m ykologických separátů, stu d en ti ta m p racu jí n a diplom ových pracích z mykologické problem atiky, po sk y tu je stu d ijn í p o b y ty apod. V letech 1981 až 1985 zpracovala laboratoř dvě výzkum né úlohy státn íh o plánu technického rozvoje, publikovala 77 článků a bylo předneseno 65 přednášek, všechno s m ykologickou tém atikou; byly uspořádány n ě kolikeré konzultační d n y a pracovní setkání pro m ykology v hygienické službě a v příbuzných oborech, a td .“ . R á d doplňuji tu to inform aci, o k teré jsem , pochopitelně, nevěděl při přece jen zám ěrně zúženém, na začátku článku zmíněném pohledu n a léta 1981 —1985. Zdeněk Urban
124
L IT E R A T U R A M a r ta S e m e r d ž i e v a , J a r o s l a v V e s e l s k ý : Léčivé houby dříve a nyní. — Academ ia Praha 1986. 172 stran tex tu , 32 stran barevných ilustrací; cena K čs 40, —. K niha příznivě vyn ik á m ezi řadou barevných m ykologických atlasů, které se v posledních 10— 15 letech objevily na našem knižním trhu, a to především svojí náplní. Má vyhraněné tém a. P ovšechných a populárních publikací vyšla řada. M onotém atické práce se zatím zam ěřily na kulinářskou stránku m ykologie (Jiří Baier: H oub y v kuchyních světa, Vilém Vrabec, Mi roslav Sm otlacha: Jihočeská houbařská kuchařka), z m edicinskotoxikologické stránky vyšla H erinkova toxikologie v řadě vydání R ie d lo v y —Vondráčkovy K linické toxikologie v letech 1958 až 1980, a kniha J. K ubicky a manž. E rhartových Jedovaté houby 1980. R oku 1984 pak došlo k vydán í široce koncipované knihy F. K otlab y o ekologii a rozšíření chorošů a M. Svrčk ovy H olubinky ve spolupráci s manž. Erhartovým i. L éčivé houby dříve a nyn í jsou dílo, které uřitečně rozšiřuje pohled na naši m ykoflóru a vede k zam yšlení nad jejím význam em . Mělo by se stát studovanou příručkou člověka, který miluje m ykologii. V šesti kapitolách se čtenář seznamuje s m nohým i skutečnostm i, které pro něho byly málo znám é nebo neznám é. I když daná tém atika není úplně vyčerpána, v knize snesená fakta jsou tak bohatá, že pozorný čtenář získá n ový pohled. K apitola I. Stručný úvod do m ykologie. Je velm i instruktivní, pedagogická, odborná term i nologie je vžd y v zápětí vysvětlena. K apitola II. Zabývá se význam em hub v lidovém lékařství v dějinách i současnosti, od Dém okrita po naši dobu. K apitola III. H ouby v hom eopatických lékopisech, tlv ed en y druhy užívané hom eopaty, především běžně v západních státech. K apitola IV . v y p o čítá v á druhy m akrom ycetů oficiálně uváděné v současném i dříve p la t ných lékopisech na našem území. K apitola V. H ou b y jako producenti antibiotik a cytostatik . Současný farm akoterapeutický význam těch to složek biochem ism u nižších i vyšších hub pro léčbu infekcí a nádorů je v stálém rozvoji, není dosud úplně znám ý a je pochopitelné, že ta to kapitola je poměrně nejrozsáhlejší. K apitola VI. Interakce látek v houbách s léčivy. Upozorňuje na aktuální, zatím m álo propra covaný problém , který bude m ít stále větší význam v toxikologii z lékařského pohledu. K nihu doprovází 32 reprodukcí barevných fotografií 42 druhů. (Autoři J. Baier, A. Černý, F. K otlaba, J. H erink, A. Dermek, I. Jablonský, E. Skála.) Fotografie byly vybrány z obsáh lého souboru sním ků. Jsou instruktivní i estetické. N ení vinou autorů, že na obr. 13 (Calocybe gambosa) a 25 (A m a n ita phalloides) v y šel m álo přirozený žlu tý tón. N ázornost zvyšují pero kresby M. Sm otlachy a černobílé fotografie A. W olfa. Práce je psána živě, jasně a vědecky. Tisk je velm i dobrý, několik drobných tiskových chyb nenarušuje hodnotu vydání knihy. D oplňující bibliografie ke kapitolám je pro studujícího m ykologa cenným pomocníkem. A utorům , z nichž dr. V eselský v r. 1980 zemřel, je třeba poděkovat za dílo vědecky p od lo žené, z m noha důvodu potřebné, v naší literatuře nové a pěkné i po technické stránce. J . Zdeněk Cvrček
L a d i s l a v H a g a r a : Atlas húb. — O světa, Martin, 467 stran, 270 barev, fotografií; cena 8 0 , - K čs, 1987. K nížek o houbách je stále nedostatek a zejm éna ty s barevným i vyobrazením i se těší veliké pozornosti naší houbařské veřejnosti. I kd yž naše produkce je v posledních letech dosti hojná, je každá nová kniha očekávána s napětím a vítán a jak řadovým i houbaři, ta k i m ýkology. Asi v polovině m inulého roku vyšly u nás tém ěř současně dva různé atlasy, a to Příhodův K a pesní atlas hub s barevným i vyobrazením i od otce a syna U rbanových a H agarův A tlas húb s vlastním i autorovým i barevným i fotografiemi (diapozitivy), jem už je věnována ta to recenze. K niha je rozdělena na dvě rozsahem značně rozdílné části — všeobecnou a speciální. V še obecná část (jíž předchází předm luva) zahrnuje šest kapitol (většinou s několika podkapitolam i): Rozšíření a biotop hub, Sběr a určování hub, V ýživná hodnota a zužitkování hub, O travy houbam i a R eceptář h ou bových jídel (ten je nejobsáhlejší — zahrnuje 28 stran). V uvedených kapitolách a podkapitolách jsou probrány základní vědom osti o určování, ekologii, rozšíření, růstu, výživn é hodnotě hub atd. (což najdem e v každé takové knížce), a to velm i poučně a s v y užitím nejnovějších i starších seriózních publikovaných údajů. Za nové v té to knize lze p o v a žovat podkapitolký Co snižuje růst a v ý sk y t hub a H oub y z přirozených stanovišť a pěstíren (str. 21 — 23). T ext je podán velm i svěžím a čtivým způsobem (autor je význam ný slovenský spisovatel).
125
Č E SK A M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 N a začátku speciální části jsou na třech stránkách poznám ky o názvech hub, vysvětlen í piktogram ů, poznám ky k popisům o vyobrazených houbách a seznam chem ických činidel po užívaných k určování hub. Počínaje str. 78/79 začínají popisy a vyobrazení hub, a to tak, že na levé stránce je te x t a na pravé vyobrazení (většinou po dvou druzích, v m enším počtu jeden druh na jedné straně). T ext zahrnuje slovenské, české a latinské jm éno (s autory druhu a přeřaditeli), popis plodnice (až příliš stručný, jsou-li dva druhy na stránce), údaje o době růstu, vyu žití a m ožnosti zám ěny. Velm i vítanou novinkou jsou údaje o datu, m ístě nálezu a ekologii každého vyobrazení, což m á význam např. pro m apování, revizi m ateriálu (pokud je zachován) apod. Vpravo nahoře proti jm énům je na stránce s textem označena doba růstu plodnic a pik to gram týkající se jedlosti, nejedlosti nebo jedovatosti příslušné houby. V yobrazení hub v H agarově atlasu patří k našim až dosud nejlepším a lze si jen přát, aby podobně vypad aly všechny knihy o houbách nebo jiných přírodninách, které u nás vycházejí. Za fotograficky n e j z d a ř i l e j š í považuji P eziza udicola, L angerm annia giganteci, P seudohydnum gelatinosum , R am aria aurea, L eccinum v^rsipelle, B ol^tinus cavip^s (horní sním ek), S u illu s fiavus, S . tridentinus, G om phidius glutinosus, Cantharellus fr ie s ii, H ygrophorus chrysodon, Clitocybe inversci, Megacollybia platyphylla, A garicus chionodermus, H ypholom a sublateritium , Rozites caperata, Lactarius scrobiculatus, L . deterrim us, L . subdulcis, L . repraesentaneus, R u ssu la claroflava, R . polychroma aj. Většina těch to portrétů hub může sloužit jako standard při určování jednotli vých druhů. Celá řada dalších snímků je dobrá (nebo s m enším i výhradam i k barevným tónům , popř. ostrosti apod.), avšak některé jsou dosti n e p o d a ř e n é , zejm éna pokud jde o barevné prove dení: Sarcoscypha coccinea, G yrom itra gigas (je tm avší než G. esculenta\), Lycoperdon per lotům , M e rip ilu s giganteus (je nepřirozeně žlu tý, takže připomíná spíše m ladý Laetiporus su lp h u re u s!), Boletus aereus, B . erythropus, B . junquilleus, L eccinum oxydabile, O m phalotus olearius (je příliš žlutý), LepÍ8ta n u d a t Calocybe gambosa, M elanoleuca cognata, Oudem ansiella radicata, Tricholom a columb&tta, T . atrosquam osum , Strobilurua esculentus, C litopilus p ru n u lu s, Agrocybe praecox, L actarius striflu u s, R u ssu la sanguinea, R . am ara a R . m u std in a . Zdá se, že některé záběry neu b yly dobré už v originále, zatím co na jiných se ,,podepsala“ špatná reprodukce. Je to škoda, protože nepodařené záběry pak kazí celkový dojem z knihy. K d yb y n ebyly b ývaly zařazeny, knize by to jen prospělo — platí tedy i zde, že m éně bylo b y více. Za šťastné nepovažuji ,,při strčené“ kvetoucí rostliny nebo větév k y dřevin k fotografovaným houbám (což ovšem dělají mnozí fotografové). P otěšující je m inim ální počet nesprávných určení nebo použití nesprávných jm en. Můžeme m ít vážné pochyby o tom , zda sním ek č. 47 představuje skutečně B oletus regius, na druhé stra ně sním ek č. 48 nepochybně při srovnání s am erickou literaturou (a z U SA b yl popsán!) nemůže b ýt v žádném případě B . separans. Také určení L actarius p inicola je sotva správné (ten to druh je dnes považován za synonym um L . deliciosusl) — je to snad I j . salmonicólor. Správné jm éno čechratky olšové je P a xillu s rubicundulus, jak zjistil a publikoval už r. 1969 anglický m ykolog P. D. Orton (v naší literatuře o tom psal S. Šebek, Mykol. Sborn. 56: 6 6 —69, 1979) a pro P lu teus atrom arginatus pak podle Holanďanů Vellingy a Schreurse (Persoonia 12, 1985) je správné jm éno P . tricuspidatus Velen.; jm éno R ozites je femininum a proto píšem e správně R . caperata (nikoli R . caperatus). V celé knize se uvádí u většin y zahrnutých druhů jediné latinské jm éno a jen výjim ečně jedno synonym um , ačkoli zejm éna v návaznosti na sta.rší literaturu jsou synonym a velm i d ů ležitá — např. L angerm annia gigantea byla dříve známa jako Lycoperdon bovista, M ýcen a renati jako M . fla v ip es, O udem ansiella radicata jako Collybia macroura, Strobilurus esculentus jako Collybia conigena, Catathelasma im periále jako A rm illa ria im perialis, R u ssu la polychrom a jako R . Integra apod. H agarův A tlas húb se vyznačuje tak é tím , že oproti jiným obdobným atlasům zahrnuje celou sérii druhů m éně znám ých, vzácných nebo pro naši m ykologii dokonce n ových, které jinde nenaleznem e (jeho kniha je v tom to směru ted y přínosem i pro odborníky); najdem e tam např. M orchella angusticeps, P eziza udicola, Sowerbyella rhenana, Clavariadelphus flavo-im m aturus, B oletus speciosus, B . ju n q u illeu s, S u illu s tridentinus, C antharellus fr ie s ii, H ygrophorus atram entosus, H . latitabundus, Clitocybe alexandri, A garicus altipes, A . excellens, A . langei, F lam m u lin a fennae, L yo p h yllu m paelochroum, I j . crassifolium , Tricholom a viridilutescens, T . fracticum , Hebeloma edurum , R u ssu la galochroa aj. N a druhé straně však v knize chybějí některé hojné druhy hub — např. P hallus im pudicus, B ovista plum bea, S u illu s bovinus, Cantharellus pallens, Collybia butyracea, A m a n ita fu lv a , P lu teus atricapillus ( = P . cervinus), Pholiota squarrosa, Inocybe patou illa rd ii, Gálerina m arginata atd., které m ohly b ý t zahrnuty třeba na úkor některých raritních druhů. Pokud jde o č e s k á j m é n a hub, v posledních desetiletích se pro rod A garicus stabilizovalo používání jm éno ž a m p io n (ne pečárka). Pro druh A rm illa ria mellea b y podle mého názoru m ělo zůstat staré v žité jméno v á c l a v k a o b e c n á i nyní, kdy se rozlišuje více druhů a právě
12G i
L IT E R A T U R A ta to nepatří k obecně rozšířeným fsloženina ,,žlutoprstenná“ není kromě toho pěkné). Nejhojnější je u nás A . obscura; té by se m ělo říkat v á c l a v k a t m a v á (nikoli sm rková), což jed nak lépe vystihu je její hlavní znak, jednak tento druh neroste výhradně na smrku (konzulto váno se znalcem václavek dr. VI. A ntonínem z Brna). Pro R u ssu la paludosa b y se nem ělo používat jm éno holubinka vláhom ilná, neboť téměř ve veškeré naší literatuře — Melzerem počínaje — se pro ni užívá jm éno h o l u b i n k a j a h o d o v á , které je velice v žité a dobře vystihuje její zbar vení klobouku. Upozorňuji na to proto, že ve Svrčkových H olubinkách došlo k použití stejného jm éna (vláhom ilná). Pro Lactariu ru fu s m ám e stejné druhové české jm éno, jako ve slovenšti ně — r y š a v ý — nikoli bledě oranžový (což je L . ichoratus). Upřím ně gratuluji autorovi i nakladatelství k této opravdu podařené knize o houbách, která je odborně i formálně na výši: je pěkně vypravená, vytištěn á na dobrém papíru, opatřená om yvateln ým i deskam i a plná většinou atraktivních fotografií velm i dobré úrovně. I když vyšla v nákladu 45 000 kusů, nelze pochybovat o tom , že bude záhy rozebrána; při dalším v y dání (které by m ělo brzy následovat) by pak bylo možné přihlédnout alespoň k některým z výše uvedených připom ínek a tak ji ještě zkvalitnit. F rantišek K otlaba I n g o N u s s : Zur Ökologie der Porlinjje. II. — Bibi. M ycol., Berlin e t Stuttgart, 105: 1 —300, 57 diagr., 38 tab., 23. str. indexu (nestránkován), 1986. Cena 180 DM. P o prvém díle Ekologie chorošů (viz recenzi v Ces. Mykol. 32: 31, 1987) vyšel předloni druhý díl od téh o ž autora, docenta univerzity v R ežně (Regensburg) dr. I. N usse (podobnou tém atikou se zabýval např. v E stonské SSR prof. E. Parm asto, v Polsku prof. H. Orlos s I. Twarowskou, u nás dr. J. Gáper a dr. F. Soukup). Autor pokračuje v linii započaté před 11 lety v prvním díle, a to analýzou s p o r u la c e cho rošů zkoumané v přírodních podm ínkách. Jeho způsob studia je pro m ykologii a .poznání hub velm i přínosný, avšak neobyčejně náročný na čas i techniku. Autor studoval tvorbu výtrusů celé řady chorošů během celého roku a vyjádřil získané údaje kvan titativné. N a diagramech pak zachytil názorně výsledky, a to pro jednotlivé měsíce. N ěkteré jeho poznatky jsou velm i pozoruhodné a pro m ykologii skutečně přínosné. Např. u druhů rodu P hellinus zjistil několik m axim výsyp u výtrusů během roku a u F om es fo m en ta riu s dokonce opakovaně vícenásobnou sporulaci (mnoho m ykologii včetn ě nás se dom nívalo, že tento druh m á jednorázový, a to krátkodobý v ýsyp spor). Pro taxonom ická studia m á to to zjištění značný význam , protože lze sbírat v přírodě plodnice v době jejich předpokládané plodnosti; ve všech herbářích je totiž uloženo m nožství položek chorošů sbíraných v nevhodné době, a proto zcela s t e r i l n í c h a pro taxonom ická studia takřka bezcenných. Z hlediska nauky* o houbových infekcích mají autorova zjištění velk ý význam hlavně pro fytopatology, kteří pak m ohou učinit eventuálně vhodná opatření. Zajím avé je také zjištění vazby tvorby výtrusů na povětrnostní podm ínky, zejm éna na déšť. D ruhá část studie je zam ěřena na zjišťování s t á ř í plodnic a dobu jejich t r v á n í . Autor studoval nejrůznější asp ek ty rytm izovaného růstu plodnic a další související asp ek ty. V práci je popsán také překvapivě n o v ý druh ohňovce Ochroporus ossatus M. Fischer (což je choroš z příbuzenstva P hellinus ig n ia riu s), který roste hlavně na živých jabloních (ale i na lísce a olši) a bude jistě zjištěn i u nás (liší se hlavně geneticky). Ve stručné recenzi nem ůžeme zach ytit všechny aspekty této pozoruhodné a m nožstvím faktů doslova nab ité práce, která jistě neujde pozornosti našich ani zahraničních, biologicky zam ěře ných m ykologů. Zdenék P ouzar a F rantišek Kotlaba E . J. H. C o r n e r : Ad Polyporaccas IV. — Beih. N ova H edw igia, Berlin e t Stuttgart, 86: 1 —265, 11 tab., 1987. Cena 190 DM. Prof. Corner pokračuje ve vydáván í svých studií o chorošovitých houbách v knižní podobě. R ecenzovaný č tv rtý díl (recenzi předešlých viz v Čes. Mykol. 38: 62 —63, 1984, a 40: 61 —62, 1986) vychází v nak ladatelství J. Cramera (Vaduz), které po Cramerově sm rti (1985) bylo připojeno k nakladatelském u koncernu Gebrüder Borntraeger ve Stuttgartu. Autor čerpá ze svých boh atých dlouholetých zkušeností a nashrom ážděného herbářového m ateriálu, a to především z t r o p i c k ý c h k r a j i n jihovýchodní Asie (Malajský poloostrov, Borneo, aj.), Oceánie a Jižní Am eriky. K niha zahrnuje celou řadu zdánlivě nepříbuzných rodů chorošovitých hub, a to Daedalea, Flabellophora, F lavodon, Gloeophyllum, H eteroporus, Irpex, L enzites, M icroporellus, N igrofom es, N igroporus, O xyporuš, P aratrichaptum , R igidoporus, Scen id iu m , T ric h a p tu m , V anderbylia a S teccherinum ; z toho rod P aratrichaptum je popsán jako ru>vý. N e všechny rody jsou zpracovány do stejné hloubky — u některých jsou kom entován y
127
Č E S K Á M Y K O L O G IE 42 (2) 1988 pouae rodové znaky, zatím co v jiných jsou podrobně zpracovány všechny druhy, které měl autor k dispozici (většinou ž iv ý m ateriál); u některých druhů jsou připojeny zdařilé perokresby mikroznaků a u několika doplněny i pěkným i barevným i tabulem i (z 11 tabulí je jich 8 barev ných); autorem všech je prof. Corner. V knize je celkem popsáno 56 n ových druhů (a řada variet); např. v rodu M icroporellus 9 nových druhů, v rodu R igidoporus 11 druhů, v rodu P hlabellophora dokonce 16 nových druhů atd. Ú čelem práce je uvedení získaných poznatků 2e zpracovaného m ateriálu do k on textu moderní m ykologie, přičem ž autor (tak jako v předešlých pracích) většinou nestudoval herbářové sběry jiných m ykologů, a to ani ty p y (což je jeho sty l práce, kterého používá ve svých pracích sou stavně). Profesorovi Cornerovi nelze ten to způsob práce vy číta t, neboť vzhledem k svém u věku (82 let) se snaží dokončit co nejvíce prací, založených na vlastním obrovském , za ce!á desetiletí nashrom ážděném materiálu; studium jiných dokladů (včetně typů) a s tím spojená adm inistra tiv a b y ho to tiž značně zdržovala. Samozřejmě, že leccos z uveřejněných názorů m ůže b ý t jak z taxonom ického, tak i nom enklatorického hlediska problem atické — to však spadá do sféry vědeckého bádání při hledání n ových cest, k d y lze očekávat, že budou nalezena jiná, m ožná lepší a správnější řešení. Přejeme jak autorovi, tak nakladatelství, aby tu to sérii publikací m ohli úspěšně dokončit, neboť představují mimořádně cenné příspěvky zejm éna k tropické polyporologii, která se v p o sledních letech i jinde slibně rozvíjí. F rantišek K otlaba a Z denek P ouzar
ČESKÁ MYKOLOGIE — V ydává Čs. věd eck á společnost pro m ykologii v A cadem ii, n ak lad atelství ČSAV, V odičkova 40, 112 29 Praha 1. — R edakce: V áclavsk é nám. 68, 115 79 Praha 1, tel.: 26 94 51 — 59. T iskne: T iskařské závody, n. p„ závod 5, S ám ova 12, 10146 Praha 10. — R ozšiřuje PNS. Inform ace o před p latn ém podá a ob jed n ávk y při jím á každá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a P N S-Ú E D Praha. O bjednávky do zahraničí vyřizu je P N S — ústřední ex p ed ice a dovoz tisku Praha, závod 01, ad m in i strace vývozu tisku, K afkova 19, 160 00 P raha 6. Cena jednoho čísla 8,— Kčs, roční předplatné (4 sešity) K čs 32,—. (Tyto ceny jsou platné pouze pro Č eskoslovensko.) — D istribution right in the w estern co u trie s: K ubon & Sagner, P. O. B ox 34 01 08 D-800 M unchen 34, GFR. A nnual subscription: Vol. 42, 1988 (4 issues) DM 113,— . Toto číslo vyšlo v k větn u 1988. © A cadem ia, Praha 1988,
128
K U T I L O V A K l ' B R ' K O V Á m i d t ' O l ' Z A K : T H K K K T Y P K K OK B AST I >T( H I ' O K KS L.N A M A N I T A
WuĚĚiĚBĚĚÉĚĚĚ^v1fty*1
jL
m^''jIHÜ^H^
*HlllllHMMBBBHOTlllmHMBii^^^mHHi
'''
W W • zi,^ :'
. ■ ■■■■■■■■-:.: ' : -
^
Wy
/7 ^
■ ífe l
‘S hHhHIB
X Sk.
J
A m a n i t a urnhrinolutea
Á
dif fer ent l evels of f oeus s i ng t h e <*rassosj><>ro ( P K M 084223).
K O T T I . O V Á K U B K K< >V.\ a m i l’O l Z A R : T H R K K T Y I ’KS O F K A S I D I O S I ' O K K S t \ AMA N [ T \
-*
.
2.
A m a n ita c itrin a
. \
_
%1
b a s id ia w ith in itia l e x a m y lo s p o re s ( l ’HM 842052).
P okyny
přispěvatelům
České
mykologie
R e d ak ce č a so p isu p řijím á je n ru k o p is y v y h o v u jíc í po s trá n c e o d b o rn é 1 fo rm á ln í. P řis p ě v a te lé nechť se říd i p ř í p ř íp ra v ě ru k o p is ů těm ito p o k y n y . 1. Č e sk y n e b o slo v e n sk ý p sa n ý ě lá n e k za č ín á č e sk ý m n eb o slo v e n sk ý m n a d p ise m , p o d ním ž se u v e d e p ř e k la d n a d p is u v n ě k te ré m ze sv ě to v ý c h ja z y k ů , a to ve ste jn é m Jak o je a b s tra k t (p o p ř. s o u h r n n a k o n c i č lá n k u ). P od n a d p ise m n á s le d u je p ln é k ř e s tn í jm é n o a p říjm e n í a u to r a (a u to rů ) b ez a k a d e m ic k ý c h titu lů a b ez m ísta p ra c o v iště . Č lá n k y p s a n é v cizím ja z y c e m u sí m ít č e s k ý n eb o slo v e n sk ý p o d titu l a a b s tra k t (popř. s o u h rn ). 2. P ů v o d n í p rá c e m u sí b ý t o p a tře n y p o d jm é n e m a u to r a (a u to rů ) k r á tk ý m a b s tra k te m ve d v o u ja z y c íc h , a to n a p rv n ím m ístě v ja z y k u , v ja k é m j e p s a n ý č lá n e k . A b s tra k t, k te r ý s tr u č n ě a v ý stiž n ě c h a ra k te riz u je v ý sle d k y a p řín o s p rá c e , n e s m í p ře s a h o v a t 15 ř á d e k s tr o Jo p isu (v k a ž d é m ja z y k u ). 3. U d ů le ž itý c h a v ý z n a m n ý c h č lá n k ů d o p o ru č u je se p ř ip o jit k ro m ě a b s tra k tu jeStě p o d ro b n ř j š í s o u h r n n a k o n c i p rá c e , a to v té m ž e ja z y c e , v k te ré m je a b s tr a k t (a v o d lišn ém než je č lá n e k ) ; ro z sa h so u h rn u je om ezen n a 2 s tr a n y stro jo p isu . 4. V la stn í ru k o p is , tj. stro jo p is (30 ř á d e k n a s tr á n k u po 60 ú h o zech n a ř á d k u , n ejv ý ž e s 5 o p ra v e n ý m i p ře k le p y , š k rty n eb o v p isy n a s tr á n k u ) , m u sí b ý t p sá n č e rn o u p á sk o u a n o r m á ln ím ty p e m s tr o je (ne „ p e rlič k o u “) ; za k a ž d ý m in te rp u n k č n ím z n a m é n k e m (tečk o u , d v o j te č k o u , č á rk o u , stře d n ík e m ) se d ělá m ezera. P ř i u v á d ě n í m a k ro - a m ik ro z n a k ů se p ř id rž u jte to h o to v z o r u : (8—) 10,5—12(—13,5) x 4-5 |im (m ezery js o u p o u z e p ře d a za z n a m é n k e m „ x “ a p ře d z k r a tk o u m íry ; je n v a n g lič tin ě se d ě la jí te č k y m ísto d e s e tin n ý c h č á re k ). N e p řip o u ští se p sa n í n a d p is ů a a u to rs k ý c h jm e n v e lk ý m i p ísm e n y , p r o s tr k á v á n í p ísm e n , p o d trh á v á n í n a d p is ů , slov či c e lý c h v ě t v te x tu ap o d. V ešk ero u ty p o g ra fic k o u ú p r a v u ru k o p is u p ro tis k á r n u p ro v á d í r e d a k c e sa m a . A u to r m ů že o zn ačit tu ž k o u po s tr a n ě r u k o p is u č ásti, k te r é d o p o ru č u je v y sa d it d ro b n ý m p ísm e m (p etitem ) nebo p o d trh n o u t p ře ru š o v a n o u č a ro u č á s ti v ět, k te r é ch ce z d ů ra z n it. 5. L ite r a tu r a je c ito v á n a n a k o n c i p rá c e , a to k a ž d ý z á zn a m n a sa m o sta tn é m řá d k u . Je -li od Jed n o h o a u to r a cito v án o více p ra c í, Jeho jm é n o se v ž d y zn o v u celé v y p isu je , s te jn ě Jako c ita c e z k r a tk y o p a k u jíc íh o se č a so p isu (n ep o u žív ám e „ ib id e m “). J m é n a dvou a u to r ů sp o ju je m e la tin s k o u z k ra tk o u e t; u p ra c í se tře m i a více a u to r y se c itu je p o u ze p rv n í a u to r a p řip o jí se e t al. Z a p říjm e n ím n á s le d u je (bez č á rk y ) z k r a tk a k ře s tn íh o jm é n a (p rv n í p ísm e n o s te č k o u ), p a k v záv o rc e le to p o č e t v y jití p ráce, z a z á v o rk o u d v o jte č k a a za n í n ázev č lá n k u n eb o k n ih y (n ik o li p o d titu l); p o te č c e za n ázv em je p o m lč k a , c e lk o v ý p o č e t s tr a n k n ih y a m ísto v y d án í. U v íc e d íln ý c h k n iž n íc h p u b lik a c í u v á d ím e p ře d p o m lč k o u číslo d ílu p o m o cí z k ra tk y vol. ( = v o lu m e n ), p o k u d n e n í číslo d ilu so u č á stí titu lu k n ih y . S trá n k y k n ih y c itu je m e se z k ra tk o u p. ( = p a g in a ). U c ito v á n í p ra c í z č a so p isů n á s le d u je po p o m lčce n ázev časo p isu (k ro m ě Je d n o slo v n ý c h se u žívá z k r a te k ) , d á le číslo ro č n ík u (bez v y p iso v á n í ro č., vol., B a n d a p o d .), p a k n á s le d u je d v o jte č k a a cita c e s tr á n e k celk o v éh o ro z sa h u p ráce. 6. P ra v id la cito v á n í lite ra tu r y , ja k o ž i se z n a m v y b ra n ý c h p e rio d ik a je jic h z k ra te k js o u za h r n u ty v p u b lik a c íc h , k te r é v y šly ja k o p řílo h y Z p rá v Cs. b o ta n ic k é sp o le č n o stí p ři ČSAV — Z p r. Cs. B o t. S p o leč., P ra h a , 13 (1978), a p p e n d . 1: 1—85, e t 14 (1979), a p p e n d . 1: 1—121. (Tyto p u b lik a c e lze z a k o u p it v s e k r e ta r iá tu Cs b o ta n ic k é sp o le č n o sti, B e n á tsk á 2, 128 01 P ra h a 2.) 7. P ř i c ito v á n i ro č n ík u č a so p isu n e b o d ilu k n ih y p o u ž ív á m e je n a r a b s k é číslice. 8. D ru h o v é la tin s k é n á z v y se p íší s m a lý m p ísm e n e m , i k d y ž je d r u h p o jm e n o v á n po n ě k te ré m b a d a te li, p řič e m ž h á č k y a č á r k y se v y p o u ště jí (n a p ř. S clero tin ia v e s e ly l, G ea stru m sm a rd ae). 9. P ř i u v á d ě n í d a t s b ě rů p íše m e m ěsíc e v ý h ra d n ě řím s k ý m i číslicem i (2. VI. 1982). 10. P ř i c ito v á n í h e rb á řo v ý c h d o k la d ů u v á d ě jí se zása d n ě m e z in á ro d n í z k r a tk y h e r b á ř ů (viz In d e x h e r b a r io r u m 1981; n a p ř. BR A — S lo v en sk é n á ro d n ě m ú zeu m , B ra tisla v a ; BRNM — b o ta n ic k é o d d . M o rav sk éh o m u zea, B rn o ; BRNU - k a te d r a biologie ro s tlin p říro d , fa k u lty U JE P , B rn o ; PR M — m y k o lo g ic k é odd. N á ro d n íh o m u zea, P r a h a ; PRC — k a te d r a b o ta n ik y p říro d , f a k u lty U K , P r a h a ) . S o u k ro m é h e r b á ř e c itu je m e n e z k rá c e n ý m p říjm e n ím m a jite le (n a p ř. h e rb . H e rin k ) a s te jn ě n e z k ra c u je m e h e r b á ř e ú sta v ů b ez m e z in á ro d n í z k ra tk y . 11. P ř i p o p iso v á n i n o v ý ch ta x o n ů n eb o n o v ý c h k o m b in a c í a u to ři se m u sí p řid rž o v a t zásad p o sle d n íh o v y d á n í m e z in á ro d n íc h n o m e n k la to ric k ý c h p ra v id e l - viz H olub J. (1968 e t 1973): M e z in á ro d n í k ó d b o ta n ic k é n o m e n k la tu ry 1966 a 1972. — Z p r. Cs. B ot. S poleč., P ra h a , 3, a p p e n d . 1 , et 8, a p p e n d . 1; tý k á se to p ře v á ž n ě u v á d ě n í ty p ů a sp rá v n é citace b asio n y m u . 12. A d re sa a u to r a n e b o je h o p ra c o v iště se u v ed e až n a k o n c i č lá n k u po d c ito v a n o u lite ra tu ro u . 13. I lu s tr a č n í m a te r iá l (k re sb y , fo to g rafie) k č lá n k ů m se č ís lu je p rů b ě ž n ě u k ažd éh o č lá n k u zv lášf, a to a r a b s k ý m i č íslic e m i (bez z k r a te k o b r., fig., apod.) v to m p o řa d í, v ja k é m m á b ý t u v e ře jn ě n . F o to g ra fie m u s í b ý t d o sta te č n ě k o n tr a s tn í a o stré , p e ro k re s b y (tuší) n esm í b ý t p říliš je m n é ; v šu d e je tř e b a u v á d ě t zv ětšen i. T ex t k ilu stra c ím se p íše n a sa m o sta tn ý list. 14. S e p a rá ty p ra c í se tis k n o u n a ú č e t a u to r a ; n a slo u p c o v o u k o r e k tu ru a u to r p o zn am en á, ž á d á -li s e p a rá ty a ja k ý p o č e t (70 k u sů , v ý jim e č n ě i více). R e d ak ce časo p isu Č eská m ykologie
j I » j ;
!
i
5
!
j j
Part 1 w a s published on the 10th February 1988 C ena 8,— K čs
I 46 238
ČESKÁ
MYKOLOGIE
I
T he journal of the C zechoslovak S cien tific S o ciety for M ycology, form ed fo r th e advan cem en t of scien tific and p ractical k n ow led ge of the fu n gi Vol .
42
Part
2
I
May
1 988
I I
I
CONTENTS
I
L.
K o t i l o v á - K u b i č k o v á et Z. P o u z a r : Three typ es of b asid iospores in A m a n i t a ...............................................................................................................................65 V. A n t o n i n : T axonom ic notes on M arasm ius anom alus group (Tricholom ataceae) ........................................................................................................................................71 M. S v r č e k : N ew or less k now n D iscom ycetes. X V II....................................................... 76 M. O n d ř e j : P yricu laria lu zu lae Ondřej sp. n ...................................................................... 81 M. O n d ř e j : N ew sp ecies o f D rechslera Ito in C zechoslovakia . . . . 84 J. N o v o t n á et O. F a s s a t i o v á : Three species of th e genus P en icilliu m L ink isolated from the cysts of G lobodera rostochiensis W oll. in C zech oSlovakia ..............................................................................................................................................90 D. B r i l l o v á , O. S l a d k á et I. P e t e r k o v á : R espiration of th e w ild strain and the m utants of C ereospora betieola S acc.............................................................97 R. K r e j z o v á : Seasonal dynam ics o f the form ation and discharge o f E ntom ophthora conidia in v i t r o ....................................................................................................... 105 A. K o c k o v á - K r a t o c h v í l o v á , E. S l á v i k o v á a R. K o v a č o v s k á : Y easts isolated from fruitbodies o f m ushroom s o f the L ow land o f Záhorie ( S l o v a k i a ) ............................................................................................................................. 114 V. M u s í l e k : RNDr. M iloslav Staněk, CSc., ad m e m o r ia m ............................................ 122 F. K o t l a b a et Z. P o u z a r : In m em oriam Dr. H erm ann Jahn . . . . 123 Z. U r b a n : S u p p l e m e n t u m ....................................................................................................... 124 References .....................................................................................................................121, 125
I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I
With black and w h ite photographs: III. A m anita um brinolutea Seer, (the crassospore) IV. A m anita citrina (Schaeff.) Pers. (basidia w ith exam ylospores)
I I I
