ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I
I
3
7
ACADEMIA/PRAHA
UNO li 1983 ISSN 0009-0476
ČESKÁ
MYKOLOGIE
Časopis Čs. vědecké společnosti pro m ykologii k šířen í znalosti h u b po strán ce vědecké i p raktické Ručník
37
Císlol Vedoucí redaktor:
Únor
1983
doc. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.
r a d a : RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc.; RNDr. Vladimír Musílek, CSc.; doc. RNDr. Jan Neěásek, CSc.; ing. Cyprián Paulech, CSc.: prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., člen korespondent ČSAV; RNDr. Miloslav Staněk, CSc. Redakční
Výkonný redaktor:
RNDr. Mirko Svrček, CSc.
P říspěvky zasílejte na adresu výkonného red a k to ra : 115 79 P ra h a 1, V áclavské nám . 68, N árodní m uzeum , telefon 269451—59. 4.
sešit ročníku 36 vyšel 30. listopadu 1982
OBSAH J. M í i l l e r a V. S k a l i c k ý : P říspěvek k poznání d ru h ů rodu P eronospora n a A stragalus s. 1 . .................................................................................................................. 1 V. H o l u b o v á - J e c h o v á : Studie o kubánských hyfom ycetech I. . 12 A. Ř e p o v á : P ůdní m ikrom ycety rezervace „V oděradské b u čin y “ ve stře d ních Čechách ......................................................................................................................... 19 P. F r a g n e r a P. M i ř e j o v s k ý : N eobvyklé tv a ry k ry p tokoků v lidské tk á n i a v kultuře. Popis generalizovaného onem ocnění a přeh led výskytu kryptokokóz v Č S S R ........................................................................................................... 35 O. D i t r i c h a M. O t č e n á š e k : M ykologická a ekologická studie derm ato fyta M icrosporum p e r s i c o l o r ............................................................................................. 42 F. K o t l a b a a Z. P o u z a r : T axonom ické a n om enklatorické poznám ky o T ram etes cervina a G anoderm a a t k in s o n ii .................................................................49 J. K l á n : T m avobělka kosatcová v Č eskoslovensku (lupenaté, čirůvkovité) . 52 Z. K l u z á k : VII. celostátní m ykologická konference (České Budějovice, 13.—18. září 1 9 8 2 ) .......................................................................................................... 56 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : K. G ull a S. G. O liver, The fungal nucleus (M. H ejtm ánek, str. 60); E. J. H. Corner, T he agaric genera L entinus, Panus, and P leurotus w ith p a rtic u la r referen ce to M alaysian species (F. K otlaba a Z. Pouzar, str. 60); M. N. G vritišvili, G riby roda Cytospora Fr. v SSSR (A. Příhoda, str. 61); A. D. Bobyr’ a Ju. P. Sadovskij, V irusy gribov, ich ingrib iru ju ščije i induciru ju ščije svojstva (A. Příhoda, str. 61); N. László, M érgés gombák. G om bam érgezések (A. Příhoda, str. 62). E r r a t u m ....................................................................................................................................... 64 Přílohy: černobílé tabule: I.—IV. Cryptococcus neoform ans (Sanfelice) V uillem in V.—VI. M icrosporum persicolor (Sabouraud) G u iart et G rigorakis O b s a h r o č n í k u 36 (1 9 8 2) a s e z n a m r o d o v ý c h a d r u h o v ý c h j m e n h u b (M. Svrček)
ČESKÁ MYKOLOGIE Ča s o p i s Č e s k o s l o v e n s k é v é d e c k é s p o l e č n o s t i p r o m y k o l o g i i R O ČN ÍK 37 1983 SEŠIT 1
Beitrag zur Kenntnis der Peronospora-Arten auf Astragalus s. 1. Příspěvek k poznání druhů rodu Peronospora na Astragalus s. 1. Jiří M uller u nd V ladim ír S ka lický Die A utoren geben eine Ü bersicht der auf A stragalus s. 1. p arasitieren d en Peronospora-A rten an. A uf G rund des Studium s von H erb arm aterial h alten sie die Peronospora astragali Syd. und P. astragalina Syd. fü r dieselbe A rt, fü r die der N am e P. astragalina Syd. vorgeschlagen w ird. Es w u rd en 15 Belege der Peronospora au f A stragalus cicer un tersu ch t, w elche nach V ergleich m it d e r Peronospora auf A stragalus pen d u liflo ru s zu r Peronospora phacae G äum . eingereiht w urde. Es han d elt sich u m eine neue A rt fü r die CSSR u n d U ngarn. Das geringe M aterial der Peronospora auf A stragalus onobrychis, in U ngarn gesam m elt, erla u b te keine genaue taxonom ische E in reihung. Die A utoren beschreiben u n d bilden eine in der ČSSR gefundene Peronospora auf Astragalus exscapus ab. N ach der U ntersuchung zw eier Belege w urde sie vorläufig zur Peronospora astragalina Syd. angereiht.
A utoři podávají přehled dru h ů rodu Peronospora, parazitujících n a A s trag alu s s. 1. N a základě studia herbářového m a teriá lu považují Peronospo ra astragali Syd. a P. astragalina Syd. za jediný druh, pro k terý n av rh u jí jm éno P. astragalina Syd. P rostudovali 15 polpžek peronospory n a A straga lus cicer, kterou po srovnání s peronosporou n a A stragalus penduliflorus p řiřa d ili k Peronospora phacae Gäum . Je to nový druh pro ČSSR a M aďar sko. Skrovný m a teriál peronospory n a A stragalus onobrychis, sbíraný v M a ďarsku, nedovolil p řesné taxonom ické zařazení. A utoři popisují a v yobra zují peronosporu n a A stragalus exscapus, nalezenou v ČSSR. P odle studia dvou položek ji prozatím ně p řiřa d ili k Peronospora astragalina Syd.
A uf A rte n d e r G a ttu n g A stra g a lu s L. (incl. Phaca e t Dipelta) w u rd e n insge sam t 5 P eronospora-A rte n besch rieb en , die a u f ih n e n a u f n ö rd lic h er H albkugel d e r A lten u n d N euen W elt p a ra sitie re n . Es sind: 1. Peronospora astragalina Syd. auf A stragalus alpinus L. Zu ih r fügt G äum ann (1923) noch die Peronospora auf A. norvegicus W eber ( = A. oroboides Hornem.) und vielleicht au f A . frigidus (L.) A. G ray zu, B ernaux (1949) a u f A. ham osus L., Oescu et R ädulescu (1933) auf A. onobrychis L., A. A. et P. A. Jačevskie (1931) auf A . cicer L. und A. adsurgens P all. ( = A. laxm annii Jacq.), U ljaniščev (1967) auf A. brachyceras Ledeb., A. caspius M. Bieb., A. cruciatus Link, A. robustus Bunge u n d A . tribuloides Delile, O sipjan (1967) au f A. m ultijugus (Trautv.) Grossh., Pospelov et al. (1957) auf A stragalus sp. aus K irgisien. M anche von den an g efü h rten A rten w erd en W irtspflanzen anderer, w en n auch v erw an d ter P eronosporen sein. 2. Peronospora astragali Syd. auf Astragalus canadensis L. Als W irtspflanzen fügt G äu m ann (1923) noch die nordam erikanischen A rten A. carolinianus L. u n d vielleicht auch A. lotiflorus Hook. zu. 3. Peronospora phacae G äum ann (1923) au f A stragalus penduliflorus Lam. ( = Phaca alpina L.) in den Schw eizer A lpen. Zu dieser A rt h at T errier (1958) die Pe-
,
-
.
7
..................................T
-------------
CESKÄ MYKOLOGIE 37 (1) 1983 ronospora angereiht, die er auf A . cicer L. in den W alliser A lpen gesam m elt hat. 4. Peronospora dipeltae A. A. et P. A. Jacz. (Jacevskie 1931) auf A stragalus dipelta B unge ( = Dipelta turcestanica Regel et Schmalh.). 5. Peronospora astragali-purpurei M ayor et V iennot-B ourgin (1949) au f A stragalus purpureus Lam. aus dem französischen A nteil der M eer-A lpen.
Die A rte n P eronospora phacae G äum . (die grö ssten D im ensionen ellip tisch er K onidien), P. a stragali-purpurei M ayor et V ienn.-B ourg. (die k le in ste n K oni dien) u n d P. dipeltae A. A. et P. A. Jacz. (fast ku g elfö rm ig e K onidien) k a n n m an, w en igsten s a u f G ru n d d e r B eschreibungen, g u t u n tersch eid en . A n dem U n tersch ied zw ischen P. astragalina Syd. u n d P. astragali Syd. zw eifeln w ir äh n lich w ie K ochm an et M ajew ski (1970). Die F a rb e d er K o n id ie n trä g e rra se n soll en tsp rech en d d en D iagnosen ih r d iak ritisch es H a u p tm e rk m a l sein. D iese ist jedoch ein erseits vom A lte r d erselben, an d e re rse its von d er V erä n d e ru n g des F a rb e n to n s bei E x sik k aten b eleg en u n d vielleich t auch von d e r in d iv id u a len S chätzung d er F a rb e n stu fe d u rch die A u to re n abhängig. D ie A rt P. astra galina Syd. a u f A . a lpinus L. u n d A . norvegicus W eber soll sich von d e r P. astragali Syd. d u rch den g ra u v io le tte n F a rb e n to n u n tersch eid en , jedoch in den E x sik k aten b eleg en sah en w ir die K o n id ie n trä g e rra se n bloss schm utzig fahl, also von d e r angeg eb en en F a rb e bei P. astragali Syd. n ic h t u n te rsch eid b a r. D er U n tersch ied in d e r V e rb re itu n g (P. astragali Syd. N o rd am erik a, P. astragalina Syd. E urasien) sollte n ach u n se re r A nsicht w enigstens d u rch q u a n tita tiv e U n tersch ied e in d e r K o nidiengrösse u n te rs tü tz t w erd en . D eshalb h a b e n w ir alle u n s zugängliche B elege d e r P eronospora astragalina Syd. u n d P. astragali Syd. au f von G äu m an n angeg eb en en W irtsp flanzen gem essen (im m er 50 M essungen). W ir h a b e n auch d en Beleg au s d em selben E x sik k a te n w e rk (G. W. W ilson et F. J. S eav er: A scom ycetes an d lo w er1fu n g i no. 64) gem essen, w elchen G äu m an n (1923) u n te rsu c h t hat. Gemessene Belege: A uf A stragalus carolinianus: USA, Iow a: Fayette, leg. G. W. W ilson 5. VI. 1908 (G. W. W ilson et F. J. Seaver, Ascom. a. low er fungi fase. 3, no. 64 u t Peronospora trifo lio ru m De B ary-cf. Mycologia 1: 268 —273, 1909); M üller h a t den Beleg in PRC gem essen, G äum ann (1923) den Beleg aus unbezeichnetem H erbar. A uf A stragalus alpinus: 1. Schweden, T orne L appm ark: Ju k k a sjä rv i parish, A biskodalen, n ear th e m outh of the N uoljabäcken, 7. V III. 1928 leg. J. A. N an n feld t (S. L u n d ell e t N an n feld t: Fungi exs. suec. no. 197) , PRM ! 2. F innland, L apponia en ontekiensis: K önkäm äeno, Saukkokoski, 22. V III. 1960 leg. L. et H. Roivainen, P R M ! 3. Schw eden, T orne L ap p m ark : ad ripam flum inis A biskojokk, VII. 1909 leg. T. V estergren (T. V estergren, Microm. rar. sel. no. 1483, PRC! 4. Schw eden, T orne L ap p m ark : in te r A bisko et A biskojokk (cf. G äum ann 1923: 180). A uf A stragalus norvegicus: Schw eden, Ja m tla n d : in m onte S kardalshojd en ad Storlien, 6. VII. 1925 leg. Eliasson, PRM! A uf A stragalus ham osus der gem essene Beleg aus SO F ran k reich an g e fü h rt (cf. B ernaux 1949).
G ä u m a n n ’s A n g ab en d e r K onid ien g rössen sind bei d e n gem essenen E xem p la re n d e r Peronospora astragali Syd., P. astragalina Syd. u n d P. phacae G äum . im m er etwas, g rö sser als d ie E rg eb n isse u n se re r M essungen, sodass m a n auch 2
81
MÜLLER et SKA LICK Ý: PERONOSPORA-ARTEN AUF ASTRAGALUS s. 1.
m it diesem U m stan d rech n en m uss, w en n m an u n sere A n gaben m it d e r O ri ginald iag n o se v erg leich en w ill (cf. S kalick ý 1980, ms.). D u rch die M essungen g rö sse re r Z ahl von M ate ria l w erd en die U n terschiede zw ischen „ P e ro n o sp o ra a stra g a li S y d .“ u n d „P. a stra g a lin a S y d .“ verw isch t (und u m g e k e h rt b e ste h t ein U n tersch ied g eg en ü b er P. a stra g a lin a sensu Ul’ja nišč. n o n Syd.), sodass es h ö ch st w ah rsch ein lich erscheint, dass es sich um eine u n d dieselbe A rt h an d elt, f ü r die w ir den N am en P ero n o sp o ra a str a g a lin a Syd. (Syn.: ? P. a stra g a li Syd.) em pfehlen. D iese P ro b le m a tik k a n n jedoch besser d u rch n o rd a m e rik a n isc h e M ykologen gelöst w erden, die eine grössere M enge von M a te ria l a u f m e h re re n am e rik a n isc h en T ra g a n te n v o rh a n d e n haben, w äh -
.
1
*
1
}
o
Q
: >
0
0 oo,
1. Peronospora auf A stragalus cicer: a. K onid ien träg er (Beleg 1: Szczecin). — b. E ndgabeln (Beleg 6: B rno-C erná Pole). - c. K onidien (6: B rno-Č erná Pole). del. J. M üller 3
ČESKÁ M YKOLOGIE 37 (1) 1983
re n d G äu m an n o d er w ir n u r einige Belege gesehen u n d bloss ein E x em p lar aus dem selben E x sik k a te n w e rk e gem essen haben. 1. D ie Peronospora a u f A stra g a lu s cicer L. In d en H e rb a rie n BRNM, PRC u n d PRM en td ec k ten w ir die Peronospora a u f A stra g alu s cicer, die v on B on d arzew bei K u rsk schon im J a h re 1915, von Z im m erm an n im J. 1916 bei Lednice u n d von B u b ák in dem selben J a h re bei T áb o r g esam m elt w urde. A u f d erselb en W irtsp flan ze fa n d M ü ller die Perono spora im J u n i 1952 in B rn o -Č ern á Pole u n d in w e ite re n J a h re n a u f einigen L o k a litä te n in S ü d - u n d S ü d o stm äh ren , fe rn e r in U n g a rn u n d P o len (siehe die F u n d o rtsü b e rsic h t w eiter). In J a h re n 1961—1972 fa n d S k alický diesen Pilz au ch au f einigen O rten im w a rm e n G eb iet des böhm ischen Beckens. In n e u e re r Z eit e rw ä h n e n K ochm an u n d M ajew ski (1970) den F u n d d e r Peronospora au f A stra g a lu s cicer in D rohiczyn am Bug in Polen. Sie schreiben, dass sie sich von d e r Peronospora astragalina d u rc h e tw as grössere K o nidien u n te rsc h e id e t u n d dass die sy stem atisch e S tellu n g dieser F orm e rst nach S am m lung eines rei-
ooö I
oo 2. Peronospora auf A stragalus penduliflorus: a. K o n id ien träg er (2: Saas-Fée). — b. K onidien (1: E ginenthal). — c. K onidien (6: V al d ’A nniviers). del. J. M üller
4
MÜLLER et SKALICKÝ: PERONOSPORA-ARTEN A U F ASTRAGALUS s. 1.
ch eren M aterials festg estellt w e rd e n k an n . Z u r L ite ra tu ra n g ab e „Peronospora viciae (Berk.) De B a ry “ a u f A stra g a lu s cicer L. aus der U m gebung W iens (T hüm en e t Voss 1878) gelang es u ns k ein en E xsikkat-B eleg zu finden, w e n n au ch T h ü m en s Belege in d en tschechoslow akischen H e rb a re n ziem lich zahlreich v e rtre te n sind. Es m uss sich jedoch keinesw egs um eine A rt d er G a ttu n g Pero nospora h an d eln , w ie es bei dem Beleg in BRNU aus der S am m lung R aben-
L okalität
a u f A stragalus carolin ian us: F a y ette F a y ette K orrektionsdurchscbnitt a u f A stragalus alpin us : 1. Abiskodalen 2. K önkäm äeno 3. A biskojokk 4. A biskojokk a u f Astragalus norvegicus: Storlien ' a u f A stragalus hamosus: SO Frankreich K orrektionsdurchsclinitt für P . astragalina s. s. a u f A stragalus sp. div. Aserb. SSR , Arm. SSR
Länge X Breite der K onidien ¡am
x (M ittelwert) ¡im
1 7 -2 4 x 1 5 -2 0 12 —29 X 9 —26
2 0 ,1 x 1 7 ,4 2 1 ,0 x 1 6 ,9 2 0 ,6 x 1 7 ,2
1,15 1,24 1,20
1 6 -2 4 x 1 4 -2 1 1 5 -2 5 x 1 4 -2 3 2 1 -2 6 x 1 8 -2 2 1 3 -3 2 X 9 - 2 6
2 0 ,4 x 1 7 ,3 1 9 ,6 x 1 6 ,9 2 2 ,2 x 2 0 ,2 2 2 ,9 x 1 9 ,2
1,18 1,15 1,10 1,20
S S S Gäumann
1 9 -2 5 x 1 5 -2 1
2 1 ,5 x 1 7 ,8
1,21
S
2 2 ,0 x 1 8 ,4
1,20
Bernaux
1,31
U l’janiscev
1 9 -2 5 x 1 7 -2 0
RQ (Rundungsquotient)
gem essen von
M Gäumann
21,4 X 18,3 1 4 -2 8 x 1 0 -2 1
1 9 ,8 x 1 5 ,1
M = Müller, S = Skalický
h ö rst: F u n g i eu ro p aei no. 1172 (u t Peronospora trifo lio ru m De B ary f. astra gali R abenh.) d e r F all ist. Es gelang u n s in sg esam t 15 B elege d er P eronospora au f A stragalus cicer zu versam m eln . U n te r V orau ssetzu n g , es h an d le sich um eine neue A rt, h a b en w ir alle B elege so rg fältig m ik ro sk o p ie rt u n d gem essen. D abei w u rd e festgestellt, dass die von zw ei versch ied en en A u to re n angegebenen W e rte auch von dem selben M a te ria l au se in a n d e rg eh e n können. A uch dasselbe M aterial h a t seine V a ria b ilitä t, a b e r die D ifferen zen k ö n n en auch d u rch technische U m stände d er M essung b ed in g t w erd en . Es ist also n o tw endig bei den M essungen höchst vorsich tig u n d n ach ein h e itlic h e r M ethodik zu W erke gehen. W ir fü h re n des halb a u sfü h rlic h die M ethodik unsei’e r M essungen an: A lle M essungen w u rd e n in L ak to p h en o l (Z usam m ensetzung: 20 g d estilliertes W asser, 20 g rein es k ry sta ll. P henol, 20 g M ilchsäure konz. u n d 10 g G lyzerol rein) e tw a n ach 24 S tu n d e n n ach d e r P rä p a ra tv o rb e re itu n g d u rch g e fü h rt. D as P r ä p a r a t w u rd e d u rch A b k ra tz e n des re ife n K o n id ien träg e rrase n s m itte ls ein er P rä p a rie rn a d e l u n d d u rch A u flo ck ern desselben in einem L aktophenol-T ropfen a u f dem O b je k tträ g e r v o rb e re ite t. Bei d e r Peronospora a u f A stragalus cicer sind re ife R asen m eisten s blass b ra u n g efärb t. Zu M essungen w u rd e n alle n o rm a l en tw ic k e lte n e b en sich einzeln liegende K onidien genom m en, auch die k lein eren , m it A u sn ah m e d e r ab n o rm a l kleinen, o ffe n b a r u n re ife n K oni5
ČESKÁ MYKOLOGIE 37 (1) 1983 Ergebnisse der Konidien-M essungen der Peronospora a u f Astragalus cicer: Lokalität
Länge X Breite der K onidien (fxm)
((im)
20 —2 9 x 1 7 — 24 2 0 -3 1 x 1 8 -2 5 2 1 -2 9 x 2 0 -2 5 22 —2 9 x 1 7 —25 2 0 -3 2 x 1 5 -2 5 20 —3 4 x 17 —24 1 8 -2 8 x 1 4 -2 2 1 7 -2 8 x 1 7 -2 5 2 1 -2 8 x 1 7 -2 2 2 0 -2 9 x 1 7 -2 2 18 —2 9 x 17 —24 1 9 -2 9 x 1 4 -2 4 2 2 - 3 1 x 17 — 24 18 —2 8 x 17 — 24 1 8 -2 8 x 1 7 -2 7
Peronospora a u f A . cicer 17 —3 4 x 14 —27 M = Müller, S = Skalický
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
P yrzyce K am ýk Praha H oledeček Tábor Brno-Černá P ole Brno-Liskovee Perná 29.IV. 1979 Perná 6. V II. 1955 Lednice B latnička Filakovo Evolěne B udapest K ursk
x
RQ
gem essen von
2 4 ,0 x 2 0 ,5 2 5 ,9 x 2 2 ,7 2 5 ,3 x 2 2 ,4 2 4 ,9 x 2 1 ,1 2 4 ,8 x 1 9 ,6 2 5 ,7 x 19,8 24,1 x 19,0 2 2 ,7 x 19,9 2 5 ,0 x 2 0 .5 2 3 ,8 x 1 9 ,1 2 3 ,8 x 2 0 ,1 2 3 ,4 x 18,5 2 4 ,9 x 19,4 2 4 ,3 x 2 1 ,0 2 3 ,7 x 2 1 ,4
1,17 1,14 1,13 1,18 1,27 1,30 1,26 1,14 1,22 1,23 1,19 1,26 1,29 1,16 1,11
M S M S S M M M M M M S M M M
2 4 ,4 x 2 0 ,3
1,20
dien. Es w u rd e n im m er 50 K on id ien in T eilchen des m ik ro m etrisc h en O k u lars gem essen u n d e rst d as R esu ltat w u rd e in M ik ro m eter ü b e rtra g e n u n d einm al g e ru n d et. Es ist v o rte ilh a ft, v o r allem bei V ergleichsm essungen, w e n n die M essungen d urch ein P erson gem acht w erden. Ü bersicht der gem essenen Belege der Peronospora auf A stragalus cicer: 1. P o l e n : Szczecin: sonnige W iese im N aturschutzgebiet Brodogóry bei Pyrzyce, ca 48 m ü. d. M., 29. VI. 1979 leg. J. M üller. — 2. Č S S R : L itom ěřice: am R ande der G em einde K am ýk, 29. IV. 1961 leg. V. Skalický (PRC). — 3. P ra h a 1 - H rad čan y : auf M auern und Schanzen von Strahov, 27. VI. 1972 leg. V. S kalický (PRC). — 4. Zatec W iese beim B ache B lšanka nächst der G em einde Holedeček, 17. V. 1962 leg. V. Skalický (PRC). — 5. Tábor, V. 1916 leg. F. B u b ák (PRM ); F. P etrak , M ycoth. gener. no. 335 u t P. astrag alin a Syd. — 6. B rno: beim Wege zur P flanzenschutz-S ektion von ÜKZÜZ in Č erná Pole, VI. 1952 leg. J. M üller. — 7. B rno-Liskovec: auf einem R aine U lískoveckého kříže, 26. V. 1974 leg. J. M üller. — 8. M ikulov: in den W einbergen bei P erná, ca 240 m ü. d. M., 29. IV. 1979 leg. J. M üller. — 9. M ikulov: beim F eldErgebnisse der K onidien-M essungen der Peronospora a u f A stragalus penduliflorus: L okalität
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Eginenthal Oberhalb Saas-Fée Alm agel Silvaplana Oberhalb Scanfs V al d ’Anniviers
Peronospora phacae: G äumann 1923:
Länge x B reite der K onidien ((im)
x (rj.m)
RQ
1 8 -2 4 x 1 7 -2 1 1 5 -2 8 x 1 4 -2 1 2 0 -3 2 x 1 5 -2 5 2 0 -3 5 x 1 7 -2 4 2 1 -3 1 x 1 5 -2 2 2 1 -2 9 x 1 8 -2 5
2 1 ,2 x 1 8 ,8 2 0 ,8 x 1 7 ,6 2 4 ,6 x 1 8 ,8 2 4 ,8 x 1 9 ,9 2 4 ,8 x 1 8 ,3 2 5 ,7 x 2 1 ,7
1,13 1,18 1,30 1,25 1,35 1,18
15 —3 5 x 1 4 —25 1 6 -3 7 x 1 1 -2 9
2 3 ,6 x 1 9 ,2 2 6 ,9 x 2 1 ,2
1,23 1,27
Säm tliche B elege von Müller gem essen.
6
MÜLLER et SKALICKÝ: PERONOSPORA-ARTEN AUF ASTRAGALUS s. 1. w ege bei P erná, 6. VII. 1955 leg. J. M üller. — 10. B řeclav: W iesen im P a rk in L ed nice, 1. V. 1916 leg. H. Z im m erm ann (PRC). — 11. Bílé K arp aty : im G ebüsch beim Feldw ege bei B latnička, 29. V. 1974 leg. J. M üller. — 12. Süd-Slow akei: Filakovo: a u f dem H ügel bei N ádražní-G asse, 27. V. 1981 leg. V. S kalický (PRC). — 13. S c h w e i z : W alliser A lpen: Evolène im V al d’ H érens, 24. V III. 1958 leg. Ch. T errier (Herb. Univ. N euchâtel). — 14. U n g a r n : B udapest X II: Z ugliget: im T ale H aran g -
Ergebnisse der K onidienm essungen der Peronospora au f A stragalus onobrychis: L okalität
Länge x Breite der K onidien ((im)
x (¡j.m)
RQ
gem essen von
K eeske hegy Iaçi-Ciurea
2 0 -3 2 x 1 4 -2 5 1 4 -3 0 x 1 2 -2 7
2 7 ,1 x 19,8 2 3 ,7 x 19,7
1,37 1,20
Müller Oescu et R ädulescu
Peronospora a u f A stragalus onobrychis
14 —3 2 x 12 —27
2 5 ,4 x 19,8
1,29
völgy, 9. VII. 1978 leg. J. M üller. - 15. U S S R : Russische SFSR: K ursk, 12. VI./30. V. 1915 leg. A. B ondarcev (Fungi rossici exsiccati, ed. F. Bucholtz et A. Bondarzew , ser. A, no. 155 BRNM).
D ie B esch reib u n g d e r P eronospora a u f A stra g a lu s cicer geb en w ir w egen P latz m a n g e l n ic h t a n u n d w eil sie ziem lich erschöpfend d u rc h T e rrie r (1958) geg eben w u rd e. W ir h a b e n festg estellt, gleich w ie T e rrier, dass d ieser Pilz m orphologisch seh r d e r Peronospora phacae G äum . äh n elt. Zw ecks B eglaubi gung, ob beid e P ilze m orphologisch id en tisch sind, h a b e n w ir das M aterial von Peronospora phacae au s dem H e rb a r d e r U n iv e rsitä t in N euchâtel erbeten. D u rch die F re u n d lic h k e it des H e rrn P rof. T e rrie r w u rd e u n s erm öglicht 6 Belege dieses Pilzes a u f A stra g a lu s p e n d u liflo ru s zu m ik ro sk o p ieren u n d zu m essen: 1. E ginenthal, auf W eiden (Ct. Valais), 7. V III. 1507 leg. E. Mayor. — 2. W eiden, G letscheralp o b erhalb Saas-Fée. V allée de Saas (Ct. V aliis), 28. VII. 1914 leg. E. M ayor. D iesen Beleg bezeichnete G äum ann als Peronospora phacae Gm. — 3. W ei den, Alm agel. V allée de Saas (Ct. Valais), 29. VII. 1914 leg. E. M ayor. — 4. Silvaplana, H au te Engadine, G risons, Í4. V III. 1916 leg. E. Mayor. — 5. O berhalb Scanfs, R ichtung gegen N orden; E ngadine; G risons, VII. 1916 leg. D. Nagel. — 6. W eiden zw ischen Z inal und dem G letscher, V al d’A nniviers (Ct. Valais), 16. VII. 1924 leg. E. Mayor.
D en T ypus d e r P eronospora phacae G äum . a u f derselb en W irtspflanze, im H e rb a r des B o tan isch en In s titu ts in B ern a u fb ew ah rt, d er sich den von un s g em essenen W erten e n tzieh t, h a tte n w ir le id e r n ic h t v o rhanden. W enn w ir die K o n id ien g rö ssen bei säm tlich en B elegen au f A stragalus cicer u n d A . p en d u liflo ru s v ergleichen, m ü ssen w ir feststellen, dass zw ischen diesen k a u m ein U n tersch ied b esteh t. D asselbe g ilt auch fü r alle ü b rig e n m orpholo gischen M erk m ale — es k o n n te k ein U n tersch ied sich erg estellt w erden. D abei sind säm tlich e M erk m ale (die F a rb e d e r R asen, die Höhe, d e r K o n id ien träg er, die V erästelu n g d erselben, die basale V erdickung, die Länge d e r E ndgabeln u n d d e r von ih n en eingeschlossene W inkel, die F o rm u n d G rösse d e r K onidien) b e trä c h tlic h v a ria b e l u n d ä n d e rn bei ein zelnen B elegen ab. D as g ilt f ü r die P ero n o sp o ren a u f b eid en g e n a n n te n A stra g a lu s-A rten. W ir k ö n n en deshalb 7
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
n ic h t die Peronospora a u f A stra g a lu s cicer als eine n eu e A rt beschreiben, son d e rn w ir m ü ssen sie z u r P eronospora phacae G äum . ein reih en . W ir beabsich tig e n die In fek tio n sv ersu ch e d u rc h z u fü h ren , d a m it es festg e stellt w ird, ob die Peronospora au f A stra g a lu s cicer a u f ih re n W irt sp ezialisiert ist. Doch auch im p o sitiv en F alle k ö n n te n w ir n ic h t diesen M ikrom yzet fü r eine selbständige A rt h alten , so n d ern n u r fü r eine fo rm a specialis.
P o o 0 II nOOV oO 3.
Peronospora auf Astragalus onobrychis: a. K onidienträger. — b. K onidien. del. J. M üller
II. D ie Peronospora a u f A stra g a lu s onobrychis L. D iese Peronospora fa n d M ü ller in U n g a rn au f so n n ig er W iese am südw est lich en H ang des H ügels K ecske h egy bei B u d ap est II den 12. V II. 1978. Es h a n d e lt sich jedoch um ein sc h ü tte re s M aterial, w eil es sp ät gesam m elt w urde, bei dem schon d e r K o n id ie n trä g e rra se n von d en B lä tte rn m eistens v ersch w u n d e n ist u n d k a m h a u p tsä c h lic h a u f den G ip fe lb lä tte rn vor. D ie R asen sind au f d e r U n te rse ite d e r B lä ttc h e n z e rstre u t, w eisslich, a u f b rau n g elb lich e n Flecken. Sie e n th a lte n doch reich lich K onidien, sodass die n o tw en d ig en M essungen d u rc h g e fü h rt w e rd e n k o n n ten . D ie P eronospora au f d ieser W irtsp flan ze h aben, 8
MÜLLER et SKA LICK Ý: PERONOSPORA-ARTEN AUF ASTRAGALUS s. 1.
sow eit u n s au s d e r L ite ra tu r b e k a n n t ist, in R u m än ien Oescu u n d R ädulescu (1933)'u n d S an d u -V ille a u f ein ig en O rten bei der S ta d t Ia?i gesam m elt (Sävulescu 1948). O escu u n d R äd u lescu (1933) sam m elten diesen Pilz längs d e r E isenbahn zw ischen Ia?i u n d C iu rea d en 19. V. 1932. Sie g eben die B eschreibung des Pilzes u n d schreiben, dass die K on id ien b re it elliptisch oder seh r selten kugel förm ig u n d m an ch e m it P ap ille v e rseh en sind. D ie D im ensionen d e r K onidien sind in d e r T abelle a u fg e fü h rt. D er Pilz w ird von den A u to re n au f G ru n d ih re r K onid ien m essu n g en z u r P eronospora astragalina Sydow beigeordnet. E inige M erk m ale bezeugen jedoch die Z u g ehörigkeit zu Peronospora phacae G äum . A uch die M itte lw e rte v on d en K onid ienm essungen d e r g e n a n n te n A u to re n u n d u n s en tsp re c h e n u n g e fä h r d e r Peronospora phacae; n u r sind die
4. Peronospora auf A stragalus exscapus: a. K onidienträger. — b. Endgabeln. — c, K onidien. del. J. M üller
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
K on id ien m e h r v e rlä n g e rt u n d m an che m it b a sa le r P ap ille versehen. Die D ifferen z zw ischen u n se re n M essungen u n d d en en d e r ru m än isch e n A u to re n k a n n d a d u rc h v e ru rsa c h t w erd en , als M üller die K o n idienlänge einschliesslich P ap ille gem essen hat. In u n serem M a te ria l sind die K on id ien elliptisch oder eiförm ig, m anche m it B asalpapille (siehe A bb. 3). O b w ir m it Peronospora phacae G äum . o d e r m it ein e r n e u en A rt zu tu n h aben, k ö n n en w ir au f G ru n d u n sere s sc h ü tte re n M a te ria ls u n d d er L ite ra tu ra n g a b e n n ich t entscheiden. III. Peronospora au f A stragalus exscapus L.
■
Im H e rb a r von D r. R. P icb au er, in BRNM a u fb e w a h rt, fin d e t m an zw ei Be lege e in e r Peronospora a u f A stra g a lu s exscapus L. aus S ü d -M äh re n (ÜSSR): 1. B ezirk B řeclav: P o u zd řan y , V. 1923 leg. P icbauer. — 2. D aselbst, 25. VI. 1924 leg. Picbauer. A u f d en E tik e tte n ste h t m it P icb au ers H a n d sc h rift g esch rieb en : P eronospora exscapi P icbauer. D ieser A u to r v e rö ffe n tlich te jedoch n ic h t die B eschreibung d er n e u e n A rt. W ir h a b e n d en B eleg vom V. 1923 m ik ro sk o p iert, die K onidien gem essen u n d geben die B eschreibung des Pilzes: K o n id ie n trä g e rrase n ü b e r die ganze U n te rse ite d er B lättc h e n ze rstre u t, w eis lich bis blass b rau n . K o n id ie n trä g e r einzeln oder zu zw eien a u s den S p altö ff n u n g e n en tsp rin g en d , 314—493 um hoch, S tam m 1/2 — 2/3 d e r K o n id ie n trä g e r höhe erreich en d , 7—11 ¿um dick, Ä ste 3—4m al v e rä ste lt, g ek rü m m t. E n d gabeln 7—13 ^ m lang, m eisten s re ch tw in k elig oder stu m pfw inkelig, selten sp itzw in kelig, in d e r R egel schw ach g ek rü m m t. K onidien h y a lin bis blass b ra u n , b re it elliptisch bis fa s t kugelig, 17—24 ^ m lang u n d 14—21 b reit. M ittle re Länge 20,2 ¿¿m, m ittle re B reite 16,8 (|u m. R u n d u n g sq u o tien t 1,20. O osporen n ic h t gesehen. (Siehe A bb. 4.) D u rch den V ergleich m it d e r L ite ra tu r h a b e n w ir eine au ffällig e Ä h n lich k eit d e r K on id ien d im en sio n en m it P eronospora astragalina sensu Ul’janiscev au f A rten d e r G a ttu n g A stra g a lu s in d e r A se rb aid sc h an er u n d A rm e nisch en SSR festg estellt (Ul’jan iscev 1967) — siehe die T abelle a u f S eite 5 dieser A rbeit. Sie n ä h e rt au ch dem O rig in alm a te ria l d er P. astragalina Syd. aus S k a n d in a v ie n u n d d en A lpen a u f b orealen, su b a rk tisc h e n oder a lp in e n A rte n d e r G a ttu n g A stragalus. Sie v e rd ie n t deshalb noch S tu d iu m nach A u fsam m lu n g w eiteres M aterials u n d gleichfalls ist es notw en d ig d u rch In fe k tio n sv ersu ch e die m ögliche Ü b e rtra g b a rk e it a u f a n d e re als W irtsp flan zen d e r P. astragalina Syd. angegebene T ra g a n te festzu stellen . Es ist m öglich, dass es sich u m eine neue A rt h an d e lt, a b e r e h e r n u r um ein en n eu en W irt d e r A rt P. astragalina Syd. M ü ller’s Belege sind in seinem P riv a th e rb a r a u fb ew ah rt. Literatur BERNAUX P. (1949): O bservations sur quelques Champignons p arasites nouveaux ou peu connus de F rance. Rev. P athol. Veg. Entom ol. Agric. Fr., P aris, 28/3: 141—149. GÄUMANN E. (1923): B eiträge zu einer M onographie der G attu n g P eronospora Corda. Beitr. K rypt.-Fl. Schweiz, Zürich, 5: 1 —360. GUSTAVSSON A. (1959): S tudies on N ordic P eronosporas. I. Taxonom ie xevision. II. G eneral account. O pera Bot., Lund, 3/1: 1—271 et 3/2: 1 —61. JAČEVSKIE A. A. et P. A. (1931): O predelitel gribov. Tom I — Fikom icety. Ed. 3. M oskva et L eningrad.
MÜLLER et SKALICKÝ: PERONOSPORA-ARTEN AUF ASTRAGALUS s. 1. KOCHMAN J. et M AJEW SKI T. (1970): W roslikow e (Peronosporales). In : F lora P ol ska. G rzyby (Mycota). IV. G lonow ce (Phycomycetes), W arszaw a. MAYOR E. et VIENNOT-BOURGIN G. (1949) : C ontribution à l’étu d e des m icrom ycètes de L anguedoc et de Provence. Rev. P athol. Vég. Entom ol. Agric. Fr., P aris, 28/1 : 1 -2 7 . OESCU C. V. et RÄDULESCU I. M. (1933) : P éronosporacées récoltées dans la dé pression de la riv iè re Jijia. II. A nn. Sei. Univ. Jassy 18: 423—442. O SIPJA N L. L. (1967): M ikoflora A rm janskoj SSR. Tom I. P eronosporovye griby. Erevan. POSPELOV A. G. et al. (1957) : G rib n aja flora K irgizskoj SSR. Fase. 1. Frunze. SÄVULESCU T. (1948) : Les espèces de P eronospora C orda de Roum anie. Sydowia, Horn, 2: 255-307. SKALICKÝ V. (1980, ms.) : T he revision of species of th e genus P eronospora on host p lan ts of th e fam ily Rosaceae w ith respect to C en tral E uropean species. Folia Geobot. P hytotaxon., P ra h a (in prelo). TERRIER C. (1958): C ontribution à l’étude de la flo re m ycologique du V al d ’Hérens. Bull. M ûri th., Sion, 75: 3 5 -4 0 . THÜM EN F. et VOSS W. (1878) : N eue B eiträge zur P ilzflo ra W ien’s. Verh. Zool.-Bot. Ges. W ien 28: 611-616. UL’JA N ISCEV V. I. (1967) : M ikoflora A zerbajdžana. Tom. IV. P eronosporovye griby. Baku. A u torenadressen: RNDr. J iří M üller, ÛKZÛZ Sektion fü r Pflanzenschutz, Zem ěděl ská 1 a, 658 37 Brno, ČSSR. RNDr. V ladim ír Skalický CSc., L eh rstu h l fü r K ryptogam ologie der K arls-U n iv er sität, B enátská 2, 128 01 P ra h a 2, ČSSR.
11
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
Studies on Hyphomycetes from Cuba I. Studie o kubánských hyfom ycetech I. V ěra H olubová-Jechová Six hyphom ycetes collected in Cuba are described an d illu strated . N ew varieties — A crodictys elaeidis var. cubensis, Catenularia cuneiform is var. m inor and Chloridium reniform e var. m inor — d iffer d istinctly in th e size of conidia and in some other characters from th e ir ty p e v arieties of original species. M egalodochium in fla tu m and Spadicoides cubensis a re described as n ew species. The know n subtropical species Sporidesm ium arengae is new ly taxonom ically classified as B rachysporiella arengae (M atsushim a) H ol.-Jech.
Šest dru h ů hyfom ycetů sbíraných n a K ubě je popsáno a vyobrazeno. Nové v ariety — A crodictys elaeidis var. cubensis, Catenularia cuneiform is var. m inor a Chloridium reniform e var. m inor — se zřeteln ě liší v e velikosti konidií a v některých jiných znacích od originálních druhů. M egalodochium in fla tu m a Spadicoides cubensis jsou popsány jak o nové druhy. P rovedeno1 nové taxonom ické p řeřazení subtropického d ru h u Sporidesm ium arengae do rodu B rachy sporiella.
Acrodictys elaeidis Jo-M in Y en et S u lm ont var. cubensis H ol.-Jech. var. nova D iffert a var. elaeidis conidiis la te ellipsoideis, latioribus, 41 — 55 x 22 — 28 ¡im, septo longitudinali cellulisque la teralib u s pycnidiis sim ilibus absentibus. H olotypus: Cuba, P rovincia P in a r del Rio, C ordillera de los O rganos, S ierra del Sum idero, vallis Pica Pica, occid. a S um idero (cca 95 m s. m .); ad p etio lu m em ort. deiect. putr. palimae, 10. IV. 1981, leg. V. H olubová-Jechová (PRM 825417).
Colonies effuse, b ro w n to black, velvety, thin. B asal h y p h ae p a rtly su p er ficial, p a rtly im m ersed, p ale b ro w n to brow n, sep tate, branched, thick-w alled, sm ooth to slig h tly ro u g h en ed , 4 — 9 um w ide. C onidiophores arisin g so litarily each fro m o n e cell o f basal hy p h ae, o fte n dense aggregated, 10 — 35 ¿¿m long, w ith 1 — 3 (or m ore) annellatio n s, 4 — 8 ¿¡m thick, brow n, sm ooth. Conidia b ro ad ly ellipsoidal, w ith 6 — 8 tra n sv e rse se p ta (m ostly 7-septate), d a rk ru s ty b ro w n to blackish, w ith p a le r apical an d basal ends, 41 — 55 «m long, 22 — 28 ¿¿m w ide in th e b ro a d e st p a rt, 6 —8 « m w ide a t th e tru n c a te base. H a b ita t: on dead petiole o f p alm -tree. T he new v a rie ty cubensis d iffe rs fro m v ar. elaeidis in w id er conidia, w hich a re w ith o u t an y lo n g itu d in a l sep ta an d w ith o u t a n y la te ra l p ro tru sio n s. T he v a rie ty elaeidis h a s conidia 30 — 50 (37) jxm long and 16 — 22 (19) ^ m w ide in th e ir b ro ad est p a rt, often w ith one lo n g itu d in al septum an d w ith o n e or tw o la te ra l p ro tru sio n s sim ilar to sm all p ycnidia (M. B. E llis 1976). A cro d ictys elaeidis w as recen tly classified by P irozynski (1972) to th e genus S ep to sp o riu m C orda, as S. elaeidis (Yen et S ulm ont) P irozynski, on th e basis o f th e presence of la te ra l p ro tru sio n s (superficial la te ra l cells as p y cnidium lik e bodies) w hich o fte n occur on th e su rface of th e conidia. D u rin g th e stu d y of his m a te ria l collected fro m T an zan ia P irozynski observed an in itia tio n of th ese la te ra l m o dified cells a lre a d y o n ju v en ile conidia an d th e re fo re he classi fied th e fu n g u s to S eptosporium . No la te ra l p ro tru sio n s a re p re se n t in var. 12
HOLUBOVÁ-JECHOVÁ: HYPHOMYCETES FROM CUBA I.
cubensis. T h erefo re th e p re se n t a u th o r re fe rs th e fu n g u s h e re to A crodictys M. B. Ellis. V ar. elaeidis is kn o w n fro m tro p ic a l areas of C en tral A frica — fro m G abon
1: 1. A crodictys elaeidis Jo M in Yen et S ulm on var. cubensis H ol.-Jech. — 2. Brachysporiella arengae (M atsushim a) H ol.-Jech. — 3. M egalodochium in fla tu m Hol.Jech. • Del. V. H olubová-Jechová 13
_
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
a n d T an zan ia a n d w as also collected b y th e p re se n t a u th o r in C uba (P in a r del Rio, S ie rra del Rosario). Brachysporiella arengae (M atsushim a) H ol.-Jech. comb, nova B asionym : Sporidesm ium arengae M atsushim a, leo n es m icrofungorum a M atsushi m a lectorum 1975: p. 136.
Colonies effuse, d a rk b row n, h airy . B asal h y p h a e p a rtly superficial, p a rtly im m ersed in th e su b stra tu m , b ro w n to d a rk brow n, septate, b ranched, th ic k w alled, 2.4 — 6.5 w ide, som etim es p roducing pseu d o p aren ch y m ato u s stro m ata. C onidiophores sim ple, erect, d a rk b ro w n to black, p a le r a t th e apex, (65—) 150 — 400 i(um long, 8 — 11 um w id e at th e base, 3.5 — 4.5 um w ide a t th e apex, sep tate, thick -w alled , sm ooth. A t first th e m ain stalk of th e conidiophore b ears one b lastic conidium a t its apex. A fter th e secession of th e con id iu m a te rm in a l successive p ro life ra tio n occurs th ro u g h th e scar on th e m ain sta lk an d produces com plicated te rm in a l b ran ch in g system a t th e apex of th e m a in stalk of com diophore. (This te rm in a l b ra n ch in g system is described a n d illu stra te d b y M atsushim a (1975) a n d H ughes (1978).) C onidia a re blastic, p roduced a t th e to p of each bran ch , obovoid, brow n, slig h tly p a le r to w a rd th e base, 3 -septate, 25 — 35 ,/j.m long, 12.5 — 15.5 ^ m w ide, 2 — 4.5 ¡xm w ide a t th e tru n c a te basal scar. T he species is k n ow n fro m islan d of O kinaw a, N ew Z ealand a n d Cuba. M aterial studied: Cuba, Province P in a r del Rio, C ordillera de los Organos, S ierra del Sum idero, valley P ica Pica, w est of Sum idero (cca 95 m s. m .); on dead petio le of R oystonea regia, 10. IV. 1981, leg. V. H olubová-Jechová (PRM 825409).
M atsushim a (1975) described th e size of conidia 27 — 37 X 12 — 16 um, H ughes (1978) 26 — 41 X (11.7—) 12.5 — 18 um . H ughes stu d ie d th is h y phom ycete o n collection fro m N ew Z ealand. H e recom m ended to re fe r i t to som e n ew fo rm genus, w hich he, how ever, did n o t propose. T he classification of th is species in S p o r id e s m iu m L ink is n o t co rrect w ith re g a rd to its b iz a rre recu rv ed fe rtile b ran ch in g system of conidiophores. T he p re se n t a u th o r proposes to classify th is species in B ra c h y sp o rie lla B atista. Species of B ra c h y sp o rie lla h av e th e ir conidiophores m o stly com posed of sim ple m a in stalks, each b earin g a single te rm in a l conidium a t th e apex. C onidia a re also p roduced on te rm in a l p a rts of la te ra l b ran ch es developing o n u p p e r p a rts of th e conidiophores by successive p e rc u rre n t p ro liferatio n s. U p to now fiv e species h av e b een classi fied in B ra c h y sp o rie lla ; B. a re n g a e is th e six th m em b e r of th is genus. Besides th e sh ap e an d size o f conidia, th e b ran ch in g of te rm in a l p a rts of conidiophores is th e m ost im p o rta n t c h a ra c ter d istin g uishing species of th is genus. Catenularia cuneiform is (Richon) M ason var. minor v ar. nova D iffert a var. cuneiform is conidiis m inoribus (6.5—) 7.5 — 11 (—12) x 6.5 — 11 ¿¿m, phialidibus cum collaribus brevioribus praeditis, 2 — 4 ^m altis et h y p h aru m capita ta ru m absentia. H olotypus: Cuba, P ro v in cia S ancti Spiritus, in arb o reto J a rd in B otanico d e C ienfuegos prope oppidum Soledad; in culm o liignescenti em ortuo p u tr. deiect. B am busae vulgaris, 19. III. 1981, leg. M. A. B ondarceva e t S. H e rre ra (PRM 828704).
Colonies effuse, black, h airy , com posed of ag g reg ated phialophores. Basall h y p h a e su p erficial o r im m ersed, p ale b ro w n to brow n, sep ta te, 2.5 — 6 um,' 14
HOLUBOVÁ-JECHOVÁ: HYPHOMYCETES FROM CUBA I.
som etim es densely a g g reg ated an d fo rm in g sm all stro m a ta aro u n d th e bases of conidiophores. C onidiophores so lita ry o r in tu fts (2 — 8 aggregated), sim ple stra ig h t o r flexuose, erect, b ro w n to d a rk bro w n, p aler to w a rd th e apex, 3 —~
I /Id0 f t ^fi&l S 1 1 Ijll I
'
°'*'°^15
a0/Jm
2: 1. Catenularia cuneiform is (Riohon) M ason var. m in o r H ol.-Jech. — 2. C hloridium reniform e M atsushim a var. m inor H ol.-Jech. — 3. Spadicoides cubensis H ol.-Jech. Del. V. H olubová-Jechová 15
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
7-septate, th ick-w alled, 95 — 270 (1u m long, 7 — 10 u m w ide at th e base, cy lin d ri cal an d 4 — 7 ¡j.m w ide above th e basal p a rt. P h ialid es cylindrical, 34 — 55 long, 4.5 — 5 u m w ide, p ro v id ed w ith fu n n el-sh ap ed collarettes, 2 — 4 um deep a n d 4 — 5 w ide a t th e ir d istal end. P h ialid es m a y p e rc u rre n tly pro life ra te th ro u g h apical collarettes. C ap itate h y p h a e absent. P hialoconidia a re developing singly, sem iendogenously (collarette short, o n ly one th ird of th e le n g th of th e conidium ), successively form ing a chain. M atu re conidia asep tate, rounded-obconic, tru n c a te at th e basal scar, ro u n d e d o r flatten n ed a t th e apex, th e y a re a n g u la r w ith 4 — 5 b lu n t co rn ers a t th e d istal end w h en view ed fro m above; b ro w n to d ark brow n, thick-w alled, sm ooth, (6.5—) 7.5 — 11 (— 12) ^ m long, 6.5 — 11 ¡¿m w ide a t th e d istal end an d 2.5 — 3 ¡xm w ide a t th e base. H a b ita t; o n dead culm of bam boo. V ar. m in o r d iffers fro m var. cu n eifo rm is in sh o rte r collarettes of phialides, sm aller conidia a n d in absence of c ap itate hyphae. V ar. cu n eifo rm is h a s conidia (9—) 11 — 13.5 (■—15) um long, (5.5—) 7.5 — 10 (— 11.5) jnm w id e in th e ir d istal en d a n d (2.5—) 3.5 — 4.5 (—6) um w ide in th e b a sal scar; its p h ialides h av e lo n g er collarettes, 10 — 15 ^ m deep an d 8.7 — 13.5 u m w id e; cap itate h y p h ae a re scattered m o re or less fre q u e n tly in its colonies. V ar. cu neiform is occurs on decaying w ood an d b a rk in E urope (Czechoslovakia, E ngland). Chloridium reniform e M atsu sh im a v ar. minor var. nova D iffert a var. reniform e conidiis minoriibus, 3 — 4 x 1.2 — 1.8 !(um. H olotypus: Cuba, P rovincia P in a r del Rio, G uanahacabibes, N atu ra l R eservation “El V eral“ ; ad tru n cu m p u tr. deiect. anboris frondosae, 9. IV. 1981, leg. M. A. Bondarceva et S. H erre ra (PRM 828705).
C onidiophores erect, stra ig h t, d a rk b ro w n a t th e base, p a le r to th e apex, septate, thick-w alled, p ro life ra tin g , 25 — 140 um long, 3 —• 3.5 w id e in the u p p e r p a rt an d u p to 7 um w id e a t th e base. C onidia hyaline, ellipsoidal, curved, u p to ren ifo rm , 3 — 4 x 1 . 2 — 1.8 um, p roduced fro m a single conidiogenous locus inside a h a rd ly visible collarette,' often m o re th a n tw o being ag g reg ated on th e to p of th e conidiophore, la te r form ing a slim y head. H a b ita t: on dead w ood an d b a rk of deciduous trees. V ar. m in o r d iffers fro m var. ren ifo rm e in sm aller conidia. M atsu sh im a (1975) described th e conidia of his species as m o re o r less ren ifo rm , 3.5 — 5.5.x 2 — 3 |um. I t seem s th a t o n ly o n e conidium is arising inside a v e ry n a rro w and h a rd ly visible co llarette, as w as illu stra te d an d described by M atsushim a (1975), ho w ever, tw o or m o re conidia can be ag g reg ated on th e to p o f p h ialid e d u rin g th e conidiogenous process. V ar. ren ifo rm e is know n o n ly fro m o n e locality in Jap an . Megalodochium inflatum H ol.-Jech. spec, nova Sporodochia dispersa, punctiform ia, atrab ru n n ea, nitida, u sq u e a t 1 m m in diam . M ycelium im m ersum ; strom a rudim entale. C onidiophora m acronem ata, m ononem ata, are te contigua, hyalina, sim plicia vel ram osa, leavia, septata, 1.5 — 3.5 um lata. C ellulae conidiogenae m onoblasticae, term inales, cylindrieae v el inflatae, 27 — 40 um longae, 8 — 14.5 /¿m latae. Conidia acrogena, solitaria, aseptata, ellipsoidea vel sub16
HOLUBOVÁ-JECHOVÁ: HYPHOMYCETES FROM CUBA I. sphaerica, aliq u an tu m com planata, in cicatrice basali tru n cata, b ru n n ea vel atro b ru n nea, leavia, absque su tu ra germ inativa, 14.5 — 24 «m longa, 9.5 — 19 am lata, 8 — 12 lim crassa. H olotypus: Cuba, P rovincia S ancti Spiritus, S ierra de Escam bray, ad v iam in te r To pes de C ollantes e t H an ab an illa; ad ram u lu m em ort. deiect., 18. III. 1981, leg. V. Ho lu bová-Jechová (PRM 825413).
S porodochia scattered , p u n ctifo rm , d a rk b row n, shining, u p to 1 m m diam . M ycelium im m ersed; stro m a only ru d im e n ta ry . C onidiophores m acronem atous, m ononem atous, closely p ack ed to g eth er, h y aline, sim ple o r ra re ly b ra n ch e d in b a sa l p arts, sm ooth, sep tate, 1.5 — 3.5 um w ide. Conidiogenous cells m onoblastic, te rm in a l, clav ate in fla te d o r cylindrical, u p to 27 — 48 um long and (5.5— ) 8 — 14.5 ^ m w ide, ra re ly o n ly 2.5 — 3.5 ^ m wide. C onidia acrogenous, so litary, dry, asep tate, ellipsoidal, b roadly ellipsoidal u p to su bspherical, so m ew h at fla tte n e d , w ith slightly tru n c a te basal scar, d a rk bro w n , sm ooth, w ith o u t a g erm slit, 14.5 — 24 ¿¿m long, 9.5 — 19.5 um w ide, 8 — 12 jum thick. H a b ita t: o n ro tte n w ood o f d ead fa lle n b ranch. M a tu re sporodochia h a v e som ew h at fla tte n e d conidia, 17.5 — 24 ¡xm. long, 14.5 — 19 um w ide an d 9.5 — 12 t|u m thick. H ow ever, som e sporodochia w ith sm aller conidia, only 14.5 — 19 long, 9.5 — 12.8 um w ide an d 8 um thick w ere also fo u n d o n th e ty p e m a te ria l. S m aller conidia a re borne on m o stly cylin d rical or only slig h tly in fla te d conidiogenous cells. P ro b ab ly th e d iffe ren ces in m e a su re m e n ts of conidia depend o n th e degree of th e m a tu rity of the fungus. T his n ew species m a y be d istin g u ish ed fro m th e ony one know n species of M egalodochium , viz. M. elaeidis (Beeli) D eighton by sm aller an d sm ooth conidia w ith o u t a g e rm slit. C onidia of M. elaeidis a re densely spinulose, also som e w h a t fla tte n e d , 20 — 40 u m long, 10 — 20 u m w ide an d 8 — 16 ^ m thick a n d w ith a d istin c t lo n g itu d in a l g e rm slit; conidiophores a re su b h y alin e or pale olivaceous. T he e p ith e t “in fla tu m “ is u sed to in d icate th e in flate d conidio pho res c h a ra c teristic fo r th e n ew taxon. Spadicoides cubensis H ol.-Jech. spec, nova C oloniae effusae, atrobrunneae, pilosae. H yphae basales superficiales im m ersaeque, p allide b ru n n ea e usque atrobrunneae, p aru m ram osae, septatae, 1 — 2.5 «m latae. C onidiophora singula, erecta vel ascendentia, recta, sim plicia, bru n n ea, septata, laevia, crassi'tunicata, 80 — 300 {Mm longa, 2 — 3 ,«,«1 lata, apicibus ro tu n d atis, dienceps proliferan tibus. C ellulae conidiogenae polytreticae, term in ates et in tercalares, a 5 — 15 poris d ispersis cellula term in alis p erfo rata. Conidia solitaria, acropleurogena, obovoidea vel eUipsoidea, atro b ru n n ea , 1-septaita, 8 — 10 x 4 — 6.5 i(um, laevia, crassitu n icata; cum septo a tro usque 1 — 2 ¿«m lato; cellula apicalis obscurior qu am cellula basalis, cellula b asalis cum p ap illa d istincta praedita. H ab itat in ligno p u trid o tru n ci em ortui deiecti. H olotypus: Cuba, C ienaga de Z apata, 600 m m erid.-occid. a pago B uena V en tu ra; ad tru n cu m p u tr. deiect., 4. II. 1981, leg. V. H olubová-Jechová (PRM 825346).
Colonies effuse, d a rk b lack ish b row n, h airy , th in . B asal h y p h a e p a rtly su per ficial, p a rtly im m ersed o n th e su b stra te , p ale to d a rk brow n, slig h tly branched, sep tate, 1 — 2.5 ^ m w ide. C onidiophores arising singly, e re ct o r ascending, stra ig h t, u n b ran ch ed , bro w n , sep tate, sm ooth an d thick-w alled, 80 — 300 um long, 2 — 3 u m w ide, ro u n d e d a t th e ap ex an d successively p ro life ratin g a n d 17
Č e s k á " m y k o l o g i e 37 (i) 1983
fo rm in g a new apical conidiogenous cell. C onidiogenous cells p olytretic, te rm i n a l a n d in te rc a la ry , cylindrical; th e te rm in a l cell p e rfo ra te d b y 5 — 15 disper sed pores. C onidia so litary , acropleurogenous, obovoid to ellipsoidal, d a rk brow n, 1-septa te (u n m a tu re 0-septate, m a tu re ra re 2-septate, 8— 10 X 4—6.5 /um sm ooth, th ick -w alled , w ith thick, black, 1 — 2 jum w ide b a n d a t th e septum , slightly con stricted th ere. A pical cells of conidia a re d a rk e r th a n th e b asa l ones w hich h a v e a sm all p ap illa; b asal sc a r 1 — 1.5 um w ide; conidia seceding readily. H a b ita t: on dead ro tte n w ood a n d bark. U p to now , se v e ra l species w e re d escribed in th is genus, how ever, conidia o f o n ly th re e species — Spadicoides bina (Corda) H ughes, S. carpatica H ol.-Jech. a n d S. p e n a tiu m H ol.-Jech. — a re 1-septate. S. cubensis d iffe rs fro m all o th er species w ith 1-sep tate conidia b y sh ap e an d size o f its conidia. S. penatium . is ch aracterized b y fu sifo rm conidia, 13.5 — 19 x 6.5 — 7.5 ¡¡m; S. carpatica by conidia b ro ad ly ellipsoidal to b ro a d ly cylindrical, 12.5 — 17 x 7.5 — 11 um, an d S. bina b y conidia cylin d rical to ellipsoidal, 7 — 10 x 3 — 4.5 ^ m . S. cu bensis is closely allied to S. bina, how ever, its conidia a re d istin ctly obovoid (the apical cell w id er th a n b a sa l cell) an d w ider. References i
ELLIS M. B. (1976): M ore D em atiaceous H yphom ycetes. Kew. HUGHES S. J. (1978): N ew Z ealand Fungi 25. M iscellaneous species. New Z ealand Journ. Bot., W ellington, 16: 311—370. MATSUSHIM A T. (1975): leones m icrofungorum a M atsushim a lectorum . Kobe. PIROZY N SK I K. A. (1972): M icrofungi of T anzania. I. M iscellaneous fungi on oil palm . Mycol. P apers, Kew , No. 129: 1—39. A ddress of th e author: V ěra H olubová-Jechová, B otanical In stitu te, Czechoslovak A cadem y of Sciences, 252 43 P růhonice, Czechoslovakia.
18
—
------------------------------------------------
-
m
Soil micromycetes of forest reserve “Voděradské bučiny“ in Central Bohemia Půdní m ikrom ycety rezervace „Voděradské bučiny“ ve středních Čechách A lena Řepová In th re e forest sites of th e N atu re reserv e “V oděradské bučiny“ soil m icrofungi w ere studied in th e period from S eptem ber 1978 to Ju ly 1979. A to ta l of 66 species w as identified, 9 of w hich belonged to Mucoraceae and 57 to M oniliales. T he m ost com mon species w ere P enicillium albidum Sopp em end. Fass. (all sites) and Trichoderm a viride Pers. ex S. F. G ray (beech forest, beech forest w ith Dicranum), A bsidia cylindrospora H agem (beech forest), P. spinulosum Thom (beech forest w ith D icranum, spruce forest), P. chrysogenum Samson, H adlok et Stolk (beech forest, spruce ¡forest). T he g reatest n um ber of species w as found in th e spruce forest. T he highest b io m ass values of m ycelium and of spores w ere ascertained in stony soil of th e beech forest w ith D icranum scoparium.
/ N a třech stanovištích V oděradských bučin byly v období od září 1978 do července 1979 studovány půdní m ikrom ycety. Celkem bylo určeno 66 d ru hů, z toho 9 d ru h ů čeledi Mucoraceae a 57 d ru h ů řád u M oniliales. N ejh o j nějším druhem bylo zjištěno P enicillium albidum Sopp em end. Fass. a dále byly hojné Trichoderm a viride P ers. ex S. F. G ray (ibiková bučina, biková bučina s D icranum scoparium), A bsidia cylindrospora H agem (biková b u čina), P. spinulosum Thom (biková bučina s D icranum scoparium , sm rčina) a P. chrysogenum Samson, H adlok et Stolk (biková bučina, sm rčina). N ejvíce dru h ů bylo získáno z půdy sm rkové m onokultury. H odnoty biom asy m ycelia a biom asy spor byly nejvyšší v bukovém lese se skeletovou půdou.
Introduction Soil m icrom ycetes a re an in te g ra l an d w ith resp ect to th e p a rtic ip a tio n in th e decom position of o rg an ic m a te ria l th e y form a v e ry sig n ifican t com ponent of soil m icro flo ra an d m icro fau n a. Soil serv es n o t only as a rese rv o ir of fu n g i spores occurring on p la n t an d an im al m a te ria l outside th e soil environm ent, b u t it also fo rm s th e e n v iro n m e n t fo r soil m icroflora, p ro p e r w hich is con s titu te d p re d o m in a n tly b y sap ro p h y tic fungi. M any studies have been p resented o n th e subject of m icroscopic fungi in soils fro m differen t ecosystems, th e ir dependence on chem ical an d physical conditions of th e environm ent and on th e com position of p la n t cover, for exam ple C hristensen (1969), K an a u jia et Singh (1977), M ishra et S h arm a (1977), Söderström et B ááth (1978), B ad u ra (1960), B adura et B adurow a (1964), B ad u ro w a et B ad u ra (1967), Wjddem et P ark in so n (1973), W idden (1979), K lopotek (1967), Loub et H aybach (1967), M irčink (1963), M irčink, S tepanova et D em kina (1967), W illiam s et P ark in so n (1964) an d others. I n C zechoslovakia soil m icrofungi have been studied by D yr (1941), B ern át (1954), F assatiová (1966, 1969, 1978), V láčilová (1978), and Sim onovičová (1980).
Descr ipt ion of studied area T he stu d ied a re a — “V o d ěrad sk é b u č in y “ n a tu re reserve, ap p ro x im ately 440 m above sea level — is situ a te d in th e region of th e Je v a n y elev atio n in C en tra l B ohem ia. T h e J e v a n y a rea is ch a ra c terise d as m ild y w ith h u m id sub19
ČESKÁ M YKOLOGIE 37 (1) 1983
a re a s (V esecký 1958). T he av erag e a m o u n t of p re cip itatio n s p e r y e a r is a b o u t 650 m m , th e av erag e y e a rly te m p e ra tu re is 7.5 °C (K opecký 1958). G eologically, a p re d o m in a n t p a r t of th e re se rv e “V o d ěrad sk é b u č in y “ belongs to C e n tra l B ohem ian plu to n , fo rm ed h e re b y b io tite g ra n o d io rite of th e Ř íčany ty p e (K odym e t al. 1963). T he soil ty p e in th e a re a ran g es fro m b ro w n fo re st soil to podzolic b ro w n fo re st soil (K opecký 1958). T he p la n t association of th e stu died a re a w as fo u n d to be L uzulo-albidae F a g etu m M a rk g ra f 1932 em end.
SOU
HUM IDITY
(°/o)
‘ „
—
. i
17 15 ’
S I T E • I.
- o -
I ' V,
13
SI TE
II. III.
ikt ■.
V:
7 ' 5 -
SITE
—
o
V
/
^
3 ____ i___ u___i___ 1 IX.
X.
XI.
XII.
1___ i----- 1----- l----- 1------1----- 1 I.
II.
III.
I V.
V.
VI.
■
VI I .
MONTHS
1.
V alues of th e soil h um id ity d u rin g th e y ear
M eusel 1937, in som e cases a d e g ra d e d phase of th is association (Dr. S ý k o ra — p erso n al com m unication). D e s c r i p t i o n of s t u d i e d s i t e s S ite I. — beech fo rest (fo rest ty p e L u zu leto -F a g etu m typ icu m ) G ro u n d v eg e ta tio n : L u zu la albida, A v e n e lla flexu o sa , M a ja n th e m u m b ifo liu m Soil ty p e : b ro w n fo re st soil A ssociation L u zulo-albidae F agetum S ite II. — beech fo re st (fo rest ty p e L u zu leto -F a g etu m facie w ith D icranum scoparium ) G ro u n d v eg etatio n : A v e n e lla fle x u o sa , L u zu la albida, Cladonia sp., D icranella heterom ala, D icranum scoparium , P ohlia nu ta n s 20
Ře p o v á :
s o il m ic r o m y c e t e s
Soil ty p e : stony b ro w n fo re st soil A ssociation L u zulo-albidae F agetum S ite III. — T h e fo re st consist m ain ly of N o rw ay spruce (Picea abies) G ro u n d v e g e ta tio n : L u zu la albida, S o rb u s aucuparia juv., Fagus silvatica juv., O xalis acetosella, C a rex p ilu lifera Soil ty p e : podzolic b ro w n fo re st soil A ssociation: d e g rad ed p h ase of association Luzulo-albidae F agetum SOIL T E M P E R A T U R E
(°C)
22
*
20
-
-
■
/
I{ I
16 1M
-
'
-
\ \
%
W
v
'
Í \ w
1’•\
\ 4
\
I/A S
” r ”
\
-
/
/ V 7 \ Y\\ \\\
'\ r ' / /y' u /
------1---- 1___ i___ i__i___i_____l__ i__i____i__ 1___________ ____ I X.
X.
XI .
XII.
I.
II.
III.
I V.
V.
VI.
VII.
2.
V alues of th e soil te m p eratu re d u rin g th e y ear
MONTHS
M ethods Soil sam ples w ere collected in m onthly in terv als in th e period fro m S eptem ber 1978 to Ju ly 1979. Two soil sam ples w ere collected from each site 5 cm below th e soil surface. A t th e sam e tim e sam ples for d eterm in atio n of soil hu m id ity w ere collected and soil tem p eratu re w as m easured. F or isolation of soil m icrom ycetes tw o m ethods w ere used — th e soil dilution m ethod (dilution 1 :10 000) and W arcup’s soil plate m ethod (G arrett 1963). 2% ag ar w ith soil e x tra c t and w ith bengal red according to S m ith an d D aw son (Booth 1971) w as used as an isolation m edium . S treptom ycin w as added in o rd er to suppress th e b acterial grow th. T he p lates w ere incubated a t 25 °C. In o rd er to determ ine th e diversity, M argalef’s index w as used (Odum 1977). T h e calculated sum of colonies grow n on 1 g of dry sam ple w as used a total n um ber 21
CESKA M YKOLOGIE 37 (1) 1983 of individuals (dilution p la te count). Colonies w ere alw ays counted afte r seven days of cultivation. T he biom ass of m ycelium and of spores w as d eterm ined by em ploying a m em brane filte r technique according to M ircink (unpublished, B ern at — personal com m uni cation). T he soil sam ple (about 1.2 g) w as crushed w ith a sm al am o u n t of w ate r in a dish and q u an titativ ely tran sfe rred into a glas flask an d filled w ith w a te r up to th e 100 m l m ark. T he suspension w as shaken fo r 5 m in. an d th em 1 m l of th is sus-
MARGAIEF S
INDEX
;v —
i— IX.
i___i____i__■
■__ i
X.
II.
XI.
XII.
I.
IV.
i VI.
i_____________ _ VII. MONTHS
3. Values of M argalef’s index pension w as filtered over a m em brane filter. F iltra 50 filterin g ap p aratu s w as used, w ith a m em brane filte r of a diam eter of 50 mm, diam eter of active surface 34 mm, a n d w ith m esh size 1,2 ¿¿m. M em brane filters w ere d ried on filtratio n p ap e r on P e tri dishes; afte r drying they w ere dyed w ith a 0.08% solution of an ilin e b lu e in eth an o l for 5 min., and th e n dried on th e filtra tio n p ap e r in th e dishes again. A sq u are 1 X 1 cm w as cut out from th e dry m em b ran e filte r an d fix ed into a p erm a n en t m icroscopic slide, using C anadian balsam . T he length of m ycelium an d of spores w as m easured by m eans of a n ocular m icroscope screen on 20 squ ares of th e screen, an d th is values w ere recalculated for 100 squares of th e screen. F ro m th is value, th e length d’ (d’ = a.d.100, w here d is th e length of m ycelium a n d spores on 100 squares of th e screen, a is relation of th e activ e su rface o n m em b ran e filte r to su r face, on w hich length of m ycelium an d spores has been m easured) of m ycelium and th a t of spores w as calculated fo r th e studied soil sam ple; th e n th e volum e and biom ass of m ycelium an d spores in th e studied soil sam ple w as calculated. T he average thickness of h y phae 5 ¿¿m, specific w eight of m ycelium an d spores 1.05 22
Ře p o v á :
s o il m ic r o m y c e t e s
g . c m -3, and average m agnitude of spores 2 ixm (M irčink 1976) h av e been used for calculation. F o r th e d eterm ination of to ta l nu m b er of fungal particles p erm an en t m icroscopic slides for d eterm ination of biom ass w ere em ployed also. On 300 squares of th e screen th e n um ber of all fragm ents of m ycelium an d n u m b er of spores w ere determ ined, an d th is value w as recalculated fo r th e w eight of th e soil sam ple and th e n for 1 g of dry soil sam ple. S O IL P L A T E
COUNT
( -VO5 >
I\
L
I\
i \ I \ 5
-
4
-
1
i
'
■si l'
I ,
t
.
\ / \ l
/
i
-i
i
i
t
^ ------------- —■— ... i___i— V1L— i-------1
IX .
X.
X I.
X II.
I.
II.
IV.
V.
V I.
Vi!. MONTHS
4.
V alues of soil plate count
All results w ere ev aluated by m eans of th e analysis of dispersion (application w as tested by B a rtle tt’s test) and th e n by th e p air t-te st (Josifko 1971). T he fre quency of occurrence of species w as calculated using th is form ula: num ber of collected sam ples, from w hich „ th e species w as isolated % frequency = ---------------------------------------------------------------- . 100 num ber of all collected sam ples Results
Isolation
of m i c r o f u n g i
F ro m S e p te m b e r 1978 to J u ly 1979 66 species of m icro fu n g i w ere id en tified in sam ples fro m all th re e sites, 9 species of w h ich belonged to M ucoraceae and 23
*
CESKA MYKOLOGIE 37 (1) 1983 57 species to w e re isolated site II an d 41 T he v alu es sites II (stony
M oniliales. 37 species (7 of M ucoraceae an d 30 of M oniliales) fro m site I, 31 species (6 o f M ucoraceae, 25 of M oniliales) fro m species (6 of M ucoraceae, 35 of M oniliales) fro m site III. of M arg alef’s in d e x (Fig. 3) w ere significan tly d iffe re n t betw een soil) an d III (spruce forest), valu es of site III w ere higher.
TOTAL
NUMBER
OF
FUNGAL
26 24
ELEMENTS
(■
h -
I \ \
22
20
-
18
-
I
\
\
16 • '
/
\
V/
« -
\.
\ / 2
V
-
___i__i___1___ 1__ 1____ I__ 1_Lj__ i------1---- '— I------------IX.
X.
X I.
XII.
I.
II.
HI.
IV.
V.
VI.
VII . MONTHS
5.
Total num ber of fungal elements
T he h ig h e st freq u en cy of o ccurrence w as d e term in ed fo r P en icillium a lb id u m — on all sites 100% fre q u e n c y of o ccurrence w as found. F re q u e n t species of site I w e re : T richoderm a virid e (freq u en cy 80%), A b sidia cylindrospora (50%), a n d P. ch ryso g en u m (40% ); P. sp in u lo su m (50%) and Paecilom yces farin o su s (40%) w ere fre q u e n t on site II, an d P. spinulosum , (50%) an d P. ch ryso g en u m (40%) on site III. T he occurrence of som e species, fo r ex am ple C ladosporium m acrocarpum , M ortierella vinacea w as n o ted only d u rin g c e rta in p erio d s of 24
REPOVA: SOIL MICROMYCETES
th e y e a r (see Tab. 1, 2, 3). T he la rg e st n u m b e r of species w as isolated from site III (spruce forest), th e low est one fro m site II (stony soil). The sam e re su lts w e re o b tain ed fo r th e n u m b e rs of species iso lated fro m one site only (site III 18 species, site II 7 species). I t w as n o t observed th a t changes of soil h u m id ity an d soil te m p e ra tu re d u rin g th e y e a r h av e an y influ en ce on species occurren ce (changes of soil h u m id ity an d soil te m p e ra tu re d u rin g th e y e a r a re show n on Figs. 1 an d 2).
BIOMASS
OF
M YCELIUM
( lOg)
/I
-
/| 24
f
-
L
/
22 L
16
■
*
14
’
\
J
\
a -
/
iIX.
\
r
10 "
I
I
I
I
/
/
I I
y \\
^
i X.
I
I\
A
i XI.
/
\
/
\
i___ i__ I__ t___ i__ i___ i___j____ ___ XII.
I.
il.
III.
IV.
V.
VI ,
VI I . MONTHS
6. Biomass of mycelium S ev eral species n o t p rev io u sly fo u n d in C zechoslovakia w ere iso lated : M ortirella isabelina, M. vinacea, A r th r in iu m p h a eo sp erm u m , C ladosporium m acrocarpum , G ilm aniella sp., G eo trich u m sp., P enicillium clavigerum , P. corylo25
CESKA MYKOLOGIE 37 (1) 1983
p h ilu m , P. fe llu ta n u m , P. in fla tu m , P. purpurescens, Sagenom ella sp., S c y ta lid iu m sp. T he list of iso lated species is g iv en in Tables 1, 2, 3. Total
numbers
and biomass
No sig n ifican t d ifferen ces w e re fo u n d b etw een valu es of to ta l n u m b e r of colonies (dilution p la te count) — Fig. 4 — an d of to ta l n u m b e r o f fu n g al p a r ticles (Fig. 5) on all sites d u rin g th e y ear. BIOMASS
OF
SPORES
: : :
( I 0 ‘ 4q )
a
\
r M L 0,6 o,*
"
0,2
-
•
\
\\ \\
L w
//V f /
~ I
\
y
\
'
1
^
/jf / IX.
X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. MONTHS
7. Biomas of spores
S ig n ifican t d ifferen ces w ere fo u n d in calculated values of biom ass of m y celium (Fig. 6): b etw een sites II (stony soil) an d III (spruce forest), a n d b etw een sites II an d I (beech fo rest); in b o th cases values of biom ass of m ycelium w ere h ig h e r on th e site w ith sto n y soil. S ig n ifican t d ifferen ces in valu es of biom ass of spores (Fig. 7) w ere fo u n d b etw een sites II a n d III, an d in th is case values fo r site II w ere also h igher. Discussion T he m ost fre q u e n t species on all sites w as P en icillium a lbidum , w hich h ad th e h ig h est freq u en cy of occurrence (100%). A fre q u e n t occurrence of th is spe26
REPOVA: SOIL MICROMYCETES
i
cies w as also fo u n d in th re e sites o n th e hill D outnac in th e calcareous zone of C e n tra l B ohem ia — fre q u e n c y of 33—44% (Fassatiova 1966), in th re e fo rest sites on th e hill Z d an ick y les an d in one site of th e P o u zd fan y steppe — 100% (F assatio v a 1969) an d in ab an d o n ed fields in B ohem ian K a rst — freq u en cy 100% (F assatiova 1978). M ircink (1976) considers P. nigricans (synonym um fo r P. alb id u m ) to belong am ong species, w h ich occur in all soil types (eurytopic species). In th e soil of th e stu d ied beech fo re st a fre q u e n t occurrence of Trichoderm a virid e (it also o ccu rred fre q u e n tly in beech fo re st w ith stony soil), A b sid ia cylindrospora an d P. ch ryso g en u m w as noted. T he fre q u e n t occurrence of A b sid ia cylindrospora an d T richoderm a viride w as also found by F assatio v a (1966, 1969 an d 1978). M ircink (1976) g ro u p s P. sp in u lo su m am ong c h aracteristic species of podzol an d podzolic soils an d also B e rn a t (1954) describes a fre q u e n t o ccurrence of th is species in soils u n d e r th e spruce forest, w h ilst it is com pletely a b se n t in beech fo rests stu d ied b y him . In ag reem en t w ith th ese d a ta fre q u e n t o ccurrence of P. sp in u lo su m in spruce fo rest has been found, ho w ev er th e sam e fre q u e n c y w as fo u n d in th e stony soil also. The o ccurrence of som e species of m icrom ycetes w as observed on sites q u ite d iffe re n t from th o se describ ed in lite ra tu re . F o r exam ple M ucor p lu m b eu s w as iso lated from soil in beech fo rest sites, b u t B e rn at (1954) states th e m ost fre q u e n t occu rren ce of th is species in spru ce forest. T he occurrence of M ortirella ra m anniana f. angulispora is also in terestin g . It w as isolated from all th e stu d ied sites, w h ile M ircink (1976) describes M. ram anniana as a ty pical spe cies of podzolic soils q u ite a b se n t in soils of th e b ro w n type. S he clasifies it as a characteristic species of podzolic soils, h o w ev er in th is study, the species w as isolated from b ro w n fo re st soil. B e rn a t (1954) described th e fre q u e n t o ccurren ce of M ucor ra m a n n ia n u s (synonym um fo r M ortirella ram anniana) in beech-h o rn b e a m fo rest w ith a c e rta in d egree of podzolization and also observed th e fre q u e n t o ccurrence of P. ru b ru m th e re , w h ich w as isolated from spruce fo rest soil in th is study. T he re su lts p re se n te d h e re a re closely in a g re em e n t w ith th e d a ta of B a d u ra (1960), w ho fo u n d M ucor hiem alis, P. freq u en ta n s, P. ru b ru m , P. g ra n u la tu m an d P. variabile in spru ce fo re st soil. T he to ta l n u m b e r of iso lated species w as h ig h est in spruce fo rest (41 spe cies) an d low est in beech fo rest w ith sto n y soil; how ever, th ro u g h o u t th e year, th e d ifferen ces in species n u m b e rs b etw een th e tw o ty p es w ere n o t statistically significant. O n th e o th e r h a n d B e rn a t (1954) isolated th e low est n u m b e r of spe cies in a spruce fo re st an d th e g re a te st in th e soil of a m ix ed forest. T he cal cu lated v alu es of M arg elef’s d iv e rsity in d e x w ere sig n ifican tly h ig h er (w hen analy zed by th e p a ir t-te st) only in th e spruce fo rest w h en com pared w ith th e beech fo rest w ith sto n y soil. As th e p la n t cover of th e stu d ied are a s belonged to th e association L u zulo-albidae F a g etu m M a rk g ra f 1932 em end. M eusel 1937, or in th e case of th e spruce fo rest to th e d eg rad ed p h ase of th is association, th e larg e n u m b e r of isolated species from th e spru ce fo rest soil w as p ro b a b ly conditioned by th e co ntin u ed o ccurrence of m icrom ycetes, w h ich a re ty p ical fo r a beech forest, w ith th e species sp ectru m e n rich ed b y species ty p ical fo r a spruce forest. The o ccurrence of P en icilliu m a lb id u m , w hich is classified by M ircink as an in d i c ato r of a clim ax association m a y be a re m a in d e r of th e o rig in al beech fo rest in th e soil of th is young sp ru ce forest. T he am o u n t of iso lated species w as n o t noticeably influ en ced by changes in te m p e ra tu re an d soil m o istu re d u rin g th e year. In d ire ct dependence of 27
k
. !
> .
i
. I
Site I.
to 00
_ IX .
M ucoraceae: A bsidia cylindrospora Hagem M ortierella isabellina Oudem. parvispora L innem ann ram anniana (M oeller) Linnem ann f . anulisporag (N aum ov) L innem ann vinacea D ixon-Stewart M ucor plum beus Bonord. R hizopus arrhizus Fischer M oniliales : A rth rinium phaeosperm um (Corda) E llis A spergillu s versicolor (V uill.) Tiraboschi uslus (B ainier) Thom et Church Gladosporium herbarum (P ers.) L in k ex S . F . Gray macrocarpum Preuss Gilm aniella sp. H um icola fuscoatra Traaen Chrysosporium pannorum (Link) Hughes M ycelia sterilia IV . Paecilom yces m arquandii (M asse) Hughes P én icillium albidum S o p p emend. Fass. brevicompactum Dierck.c corylophillum D ierckx frequentans Westling chrysogenum Sam son, H adlok et Stolk janthinellum Biourge lanosum W estling m artensii Biourge purpurogenum Stoll raistrickii Sm ith spinulosum Thom sp. IV . sp. V II . sp. X . sp. X I I . S cytalidiu m sp. Sesquicillium sp. T olypocladium geodes Gams Trichoderma koningii Oudem. viride P ers. ex S . F . Gray
X.
+
X I.
X II.
+
I.
II.
+
IV .
V.
V I.
+
V II.
+
+ + + + +
+ -f
^ +
pj
+
w ^
+ +
+
ö
+
3 -j-
+ +
Q +
P
+ +
S
+
+ +
+ +
+
w +
+
+
+
+ -j
+
^
+
w
+ . +
+
■
+
S
+
to
-f +
+
+
+ + + + +
+ + +
+
2
+ + + +
+ +
+ +
+
+
+
+
+
Site II. IX . M ucoraceae: A b sid ia cylindrospora H agem M ortirella isabellina Oudem. ram anniana (Moeller) Linnem ann f . angulispora (Naumov) Linnem ann vinacea D ixon-Stew art M ucor plum beus Bonord. sp . R hizopus arrhizus Fischer . M on iliales : ?Alternaria gen. A spergillu s versicolor (Vuill.) Tiraboschi B eauveria bassiana (B als.-C riv.) V uill. Gladosporium macrocarpum P reuss H um icola fuseoatra Traaen Sp. M onocillium sp . M ycelia sterilia I . IV . Paecilom yces farin osu s (Holm ex S . F . Gray) Brown et Sm ith lilacinus (Thom) Sam son P én icilliu m albidum S o p p emend. F ass. cyclopium W estling fellutanum Biourge chrysogenum Sam son, H adlok et Stolk purpurogenum Stoll raistrickii Sm ith spinulosum Thom sp . I I I . Sagenomella sp. S cytalidiu m lignicola Pesante sp . Trichoderma koningii Oudem. viride Pers. ex S . F . Gray V erticillium fungicola (Preuss) H assebr.
K > CO
X.
X I.
X II.
I.
II.
IV .
V.
V I.
V II.
+ + + -f
+ -f-f
+
+
p*
+ q +
+
S
+
pf1
+
¡yj -J-f
O F
-j-
g -f
E3
-f-
2 +
+
+ + +
+
Q
§ +
+
+
+ i-J
+
+
+
+
+
S K Q
+
-f + +
^ -f-
+
+ +
+ +
+
+
+
+
+ + + + + +
~---
+ +
+
+
+
+
0
5
„
,
_________ _______ T
______ _______ ____________ _______________________________
Site III.
°
IX . Mucoraceae : A bsidia cylindrospora Hagem M ortierella ram anniana (Moeller) Linnem ann f . angulispora (Naumov) L innem ann vinacea D ixon-Steivart M ucor hiem alis Wehmer f . hiem alis sp. R hizopus arrhizus Fischer M on iliales: A ltern aría gen. A spergillu s versicolor (Vuill.) Tiraboschi ustus (B ainier) Thom et Church Cladosporium cladosporoides (Fresen.) de Vries herbarum (Pers.) L in k ex S . F . Gray macrocarpum Preuss F usarium sp. Geotrichum sp . Gilmaniella sp. H um icola fuscoatra Traaen Chrysosporium pannorum (Link) Hughes Paecilom yces farinosus (Holm ex S . F . Gray) Brown et Sm ith P énicillium albidum S opp emend. F ass. clavigerum D em elius cyclopium W estling corylophillum D ierckx diversum R âper et Fennell granulatum B ainier chrysogenum Sam son , H adlok et Stolk inflatum Stolk et M alla janthinellum Biourge m artensii Biourge ochrochloron Biourge purpurogenum Stoll purpurescens (Cite.) S o p p rubrum Stoll spinolosum Thom .................... variabile S opp
X.
+
+
+
-j+ +
X I.
X II.
I.
II.
IV .
V.
V I.
V II.
+ * +
+ + +
Q1 W ^
+
■ + + + +
+
á q f O 2 M “
+
+
■—' g eo
+
+
+ + + -j-
+ +
+ +
+ +
+
+
+ +
+
+ +
+ + -\+
+
-f +
■+•
+
+
+ +
+ +
+ + +
+
+ +
+ + + + •j - ....................+ +
+
sp . I . sp. I I I . sp . V II. Trichoderma koningii O udem . viride Pers. e x S. F . Gray Vertieillium fungicola (Preuss) H assebr. lecanii (Zimm.) V iegas
+ +
+
+ + + + +
+ +
M id O <J > Cfl
oH—I
r S H-I O W O g «! O H H M C/3
CO
b->
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
species n u m b e r on a ctu al soil h u m id ity d u rin g sam pling w as fo u n d by F assatio v á (1966, 1969). W illiam s e t P a rk in so n (1964) show lim ita tio n of fu n g al acti v ity b y th e decrease of soil h u m id ity d u rin g th e sum m er. B etw een sam pling sites w ere n o t fo u n d sig n ifican t d ifferen ces in to ta l n u m b er of colonies (d ilu tio n p la te count). O n th e o th e r h and, B e rn â t (1954), w ho stu d ied fiv e fo re st soils w ith a d iffe re n t degree of podzolization an d w ith d iffe re n t p la n t cover, fo u n d th e g re a te st valu es of to ta l n u m b e r of colonies in b eech -h o rn b eam fo re st soil an d th e low est n u m b e r in sp ruce fo re st soil. B esides, v alu es of to ta l n u m b e r of fu n g al particles, d e term in ed by m e m b ran e filte r tech n iq u e, w e re n o t fo u n d to d iffe r sig n ifican tly on th e stu d ie d sites. T his n e a r e q u a lity of to ta l species n u m b e r valu es is p ro b ab ly caused b y th e fact th e p la n t cover of th e se sites belongs to one asssociation. S ig n ifican tly h ig h e r v alu es of biom ass of m ycelium an d of spores h av e b een fo u n d fo r sto n y fo rest soil, th e low est v alu es of all th e stu d ied sites w e re o b ta in ed fo r spru ce fo re st soil. In com parison to th e re su lts of B à â th et S ö d erströ m (1979b), w ho used a m odified a g a r film tec h n iq u e to d ete rm in e th e le n g th an d bim ass of m ycelium a re lo w e r (betw een 0.28—3.2 m g . g -1 on site w ith sto n y soil). T hese a u th o rs also fo u n d th e h ig h est valu es of biom ass in sp ru ce fo re st soil (Picea abies), w h ile re la tiv e ly low v alu es w ere fo u n d fo r sp ruce fo rest soil in th is stu d y (see Fig. 6). H ow ever, it is necessary to realize th a t th e se d iffe rences a re to a c e rta in e x te n t caused b y d iffe re n t w o rk in g te ch n iq u es used w ith soil sam ples a n d b y th e use of o th e r p a ra m é tré s fo r calculation of biom ass. Q u a n tita tiv e an aly sis of soil m icrom ycetes is accom panied w ith considerable problem s. C olony n u m b e rs (d ilu tio n p la te count) posses only re la tiv e in fo rm a tio n on th e q u a n tita tiv e re p re se n ta tio n of m icrom ycetes in th e soil env iro n m en t. In accu racy is caused b y th e use of a c e rta in iso latio n m edium , w h ich needs n o t be ad v an teg o u s fo r g ro w th of m an y re p re se n ta tiv e s of soil m ycoflora, an d by th e existen ce of d o rm an cy an d fu n g istasis w hich in flu en cin g th e g erm i n a tio n of spores. T he acq u ired v alu es of to ta l n u m b e r of fu n g a l p article s de te rm in e d b y th e m e m b ra n e filte r tec h n iq u e a re on th e av erag e one o rd e r h ig h e r th a n v alu es of to ta l colony n u m b ers. M an ip u latio n w ith soil sam ples causes fra g m e n ta tio n of m ycelium and, m o rever, th ese valu es in clude spores, th e g ro w th of w h ich w as n o t a p p a re n t on P e tri dishes, an d th e re fo re w e p ro b ab ly com m it a c e rta in e rro r by n o t ta k in g in account th e d ifferen ce b etw een active an d w ith e re d m ycelium . T he v alues of m ycelium an d spore biom ass a re also only re la tiv e d a ta on q u a n tita tiv e re p re se n ta tio n of m icrom ycetes in th e soil, because d u rin g calcu la tio n w e use c e rta in av erag e v alu es fo r m ycelium thick n ess a n d m a g n itu d e of spores, w h ilst th e se v alu es a re v e ry v ariab le. F o r ex am p le th e h y p h a e th ick n ess d iffe rs su b sta n tia ly in d iffe re n t sam ples fro m one soil la y e r (B âàth e t S ö d erströ m 1979a). Acknowledgements I w ish to th a n k D r. O. F assatio v á fo r h e r help w ith th e d e te rm in a tio n of som e species of m icrom ycetes a n d D r. M. V áňová fo r checking of som e stra in s of th e fam ily M ucoraceae. Literature BÁÁTH E. et SODESTROM B. (1979a) : T he significance of h y p h al d iam eter in cal culation of fungal biovolum e. Oikos 33: 11 —14. 32
I
ŘEPOVÁ: SOIL MICROMYCETES BAATH E. et SÖDERSTRÖM B. (1979b): F ungal biom ass an d fu n g al im m obilization of p la n t n u trie n ts in Sw edish coniferous forest soils. Rev. Écol. Biol. Sol 16: 477-489. BADURA L. (1960): B adania nad m ikoflora šciolki i gleby lasu szpielkowego zo zbocza R aduni (Sepia Góra). A cta M icrobiol. Polon. 9: 33—58. BADUROWA M. et BADURA L. (1967): F u rth e r investigations on th e relationship b etw een soil fungi and the m acroflora. A cta Soc. Bot. Polon. 36: 515—529. BADURA L. et BADUROWA M. (1964): W ystepow anie grzybów glebowych w zbierow iesku bukow ym rezerw atu Lubsza. A cta Soc. Bot. Polon. 33: 507—525. BERNAT J. (1954): M ykolflóra lesných pöd. P reslia 26: 277-284. BOOTH C. (red.) (1971): M ethods in M icrobiology. V olume 4, London, N ew York. CVANCARA R. et SAMEK V. (1957): V oděradské bučiny. ms, dep. in VSZ P rah a. DYR J. (1941): Zygom yceten in W aldböden in B öhm ischen L änder. Stud. Bot. Cech. 4: 73-168. FASSATIOVÄ O. (1965): D ruhová v aria b ilita Penicillium albidum Sopp em end. F assatiová a jeho tv o rb a konidií. Čes. Mykol. 19: 104—110. FASSATIOVÄ O. (1966): B odenm ikrom yceten am H ügel D outnáč im Böhm ischen K arst. P re slia 38: 1 —14. FASSATIOVÄ O. (1969): B odenm ikrom yceten im G ebirge Z dánický les (Steinitzer W ald) u n d in der Steppe bei P ouzdřany (Pausram ). Ces. Mykol. 23: 243—252. FASSATIOVÄ O. (1978): Soil m icrom ycetes in abandoned fields in Bohem ian K arst. Ces. Mykol. 32: 226-234. GARRETT S. D. (1963): Soil fungi and soil fertility. New York. CHRISTENSEN M. (1969): Soil m icrofungi or dry m esic coniferhardw ood forest in n o th e rn W isconsin. Ecology 50: 9 —27. JO SÍFK O M. (1971): P ravděpodobnost a m atem atick á statistik a pro biology. P raha. K A N A U JIA R. S. et SIN G H C. S. (1977): Studies on certain ecological aspects of soil fungi. VI. Fungi in relation to locality type, cover vegetation an d physicochem i cal characters of th e soil. Sydow ia 30: 112 —121. K LOPO TEK A. (1967): M ykologische U ntersuchungen verschiedener B öden a n k li m atisch unterschiedlichen S tandorten. In : G raff O. et S atchell J. E. (red.) — P ro gress in Soil Biology, Brauschw eig, A m sterdam , 171 —177. KOPECKÝ K. (1958): Fytocenologická stu d ie bukových lesů Jev an sk é vyvýšeniny. S borník CSAZV. L esnictví 4: 1065 —1096. KODYM O. et al. (1963): V ysvětlivky k přehledn é geologické m apě CSSR. L ist M-33-XXI. Tábor, P raha. LOUB W. et HAYBACH G. (1967): Jahreszyklische B eobachtungen d er M ikroflora und M ikrofäuna von B öden im südlichen W ienerw ald. Rev. Ecol. Biol. Sol. 4: 59—80. M IRCINK T. G. (1963): R a sp ro stran ěn ije gribov v počvach P am ira. Biol. N auki 1: 199-204. M IRCINK T. G. (1976): P o čvennaja m ikologija. Moskva. M IRCINK T. G., STEPANOVA L. N. et DEMKINA T. S. (1976): Produktivnosť gribnoj biom asy v lesných počvach B aldaja. Vest. Mosk. Univ. 1: 91—95. MISHRA R. R. et SHARM A G. D. (1977): P opulation v ariatio n in relatio n to varying cover vegetation an d soil factors. Sydow ia 30: 134—140. ODUM E. P. (1977). Z áklady ekologie. P raha. ŘEPOVÁ A. (1980): P ů d n í m ikrom ycety vybraných lesních porostů v okolí Jev an a jejich ovlivnění aplikací herbicidů, dipl. pr., m s, (dep. in knih. K at. bot. P rah a). SÖDERSTRÖM B. (1975): V ertical d istribution of soil m icrofungi in a spruce forest soil in south Sweden. T rans. B rit. Mycol. Soc. 65: 419—425. SÖDERSTRÖM B. et BAÄTH E. (1978): Soil m icrofungi in th ree Sw edish coniferous forest. H olarctic Ecol. 1: 62—72. ŠIMONOVlCOVÁ A. (1980): M ikroskopické huby vo vybraných půdách Slovenska. Biolögia 35: 59 —80. VESECKÝ A. (red.) (1958): A tlas podnebí CSSR. P raha. 33
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983 VLÁClLIK O V Á A. (1978): M icrom ycetes in some forest soil of Slovakia. A cta FRNUC. M icrobiología 6: 109-124. WIDDEN P. (1979): F ungal populations from fo rest soil in so u th e rn Quebec. Can. J. Bot. 57: 1324-1331. WIDDEN P. et PARKIN SO N D. (1973): Fungi from C anadian coniferous fo rest soil. Can. J. Bot. 51: 2775-2290. W ILLIAM S S. T. et PARKIN SO N D. (1964): Studies on fungi in podzol. I. N atu re and flu ctu atio n on th e fungus flo ra of th e m in e ral horizons. J. Soil Sci. 15: 331—341. A ddress of th e au th o r: A lena Rapová, L aborato ry of Soil Biology, In stitu te of L an d s cape Ecology, Czechoslovak A cadem y of Sciences, N a sád k ách 702, 370 05 České Budějovice.
I
34
Neobvyklé lvary kryptokoků v lidské lkáni a v kultuře. Popis generalizovaného onemocnění a přehled výskytu kryptokokóz v CSSR Unusual shape of cryptococci in hum an tissue and in culture. A case of dissem inated infection w ith a survey of cryptococcosis in CSSR Petr Fragner a P avel M iřejo vský U vedeno generalizované onem ocnění kryptokokózou, p rokázané anatom ic ky i kultivačně. K ryptokoky v histologiekých p rep a rá tec h vynikaly značnou polym orfií s tv a ry kulovitým i (3 — 6,5 ¡im ), lehce oválným i až n áp ad n ě pro táhlým i (2,5 — 4,5 X 5 — 8,5 /dn), činko vitým i, rohlíčkovitým i a b acilárn ím i (2 — 2,2 X 4,5 — 6 ,um). N ěkteré buňky m ěly slabé pouzdro, k te ré nedo sahovalo an i 1 fím síly. V k u ltu rá c h vyrostly kolonie ja k lesklé a hladké, ta k i m a tn é a drsné. V n ativních p rep a rá tec h z m írn ě rozbíhavých o k rajů drsných kolonií bylo prokázáno pseudom ycelium až 50 /¿m dlouhé. V ČSSR se od roku 1954 vyskytlo n a 30 onem ocnění kryptokokózou. Jejich rozborem bylo zjištěno, že je n u jednoho onem ocnění z této sestavy se histologický nález kryptokoka podobal našem u pozorování a u jin éh o byly v histologických p rep a rá tec h p rokázány náznaky pseudom ycelia. U vedeno písem nictví se zvláštním zřetelem k atypickým tv a rů m k ry p to koků.
A case of dissem inated cryptococcosis w as p roved by histology and cu lti vation. Cryptococci in tissue w ere r a th e r polym orphous: spherical (3 — 6,5 um), a b it oval or conspicuously elongated (2,5 — 4,5 X 5 — 8,5 um), dum b-bell-, roll-, and rod-shaped (2 — 2,2 X 4,5 — 6 jtim). Some of th e m had a w eak capsule less th a n 1 «m in thickness. C ultivated colonies grew glossy and sm ooth as w ell as d u ll and rough. C rude p re p a ra tio n s m ade from the fuzzy b o rd er of rough colonies show ed a pseudom ycelium up to 50 ¿tm long. A bout 30 preceding Czechoslovak cases of cryptococcosis w ere review ed sta rtin g from 1954. B u t one of th em w as akin in histology to th e p resen t case; in an o th er one, th e re w as a ru d im en tary pseudom ycelium in tissue. L ite ra tu re concerning an atypical shape of cryptococci w as com m ented.
P očet p o psaných lid sk ý ch k ry p to k o k ó z je o d h adován n a více než 1000 (Salfe ld e r 1971) a podle A jella (1970) došlo během 10 le t (1958— 1967) jen v USA k 734 ú m rtím . K ry p to k o k ó za je z n á m a ze všech světadílů, ale nejvíce one m ocnění p řip a d á n a U SA ; sn a d proto, že diagnostice systém ových m ykóz je ta m v ěn o v án a zv ýšená pozornost. V N ew Y o rk u v letech 1950— 1966 bylo pro k ázán o 101 k ry p to k o k o v ý ch m en in g itíd , z toho 60 sm rteln ý ch (L ittm an a Boro k 1968). P licní k lin ick é a p řed ev ším su b k lin ick é fo rm y se od h ad u jí n a de sítk y tisíc p říp a d ů ročně. L a b o ra to ř CDC (C enters fo r D isease C ontrol) v A tla n te d o stáv á ro čn ě n a 10 000 v z o rk ů k v y še tře n í kryptokokózy. A si v e 300 p ří padech z n ic h b ý v á diagnóza p o tv rzen a (K au fm an 1981). Původce onem ocnění, Cryptococcus neoform ans (Sanfelice) V uillem in 1901, posti h u je celou řa d u dom ácích i volně žijících zvířat, vyskytuje se kosm opolitně v půdě, ve vzduchu, v mléce, ale hlav n ím jeh o nalezištěm v p říro d ě i v e m ěstech je ho lu b í trus. O bčas se vyskytne, bez pro k azateln é souvislosti s v lastn ím onem ocněním , v rů z n ém lidském infekčním m ateriálu : např. v šupinách kůže a n eh tů , v e sp u tu a moči, v e v ý tě ru z u ch a nebo z tonzil — vždy je n ve velm i malém počtu zárodků. T ěm ito náhodným i nálezy se zde nebudem e zabývat. 35
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983 C. neoform ans je k vasinka z m orfologiokého hlediska ch arak terizo v an á p rav id eln ě kulovitým i pučícím i buňkam i o p rů m ěru 2 — 10 (um (nejčastěji kolem 5 — 7 um), se světlolom ným , hlenovitým pouzdrem , k te ré v k u ltu rá c h bývá 0,8 — 2 u m silné, ale v infikovaném organism u m ůže dosahovat značných rozm ěrů. V histologických p rep a rá tec h i v k u ltu rá ch občas nalézám e krom ě větších, kulovitých též d ro b n ější buňky poněkud nepravidelného tvaru, „b ram borovité“, kapkovité, v ejčité a lehce oválné. N ěkteré km eny C. neoform ans se n áp a d n ě nav zájem odlišují velikostí pouzdra, tv a rem a uspořádáním buněk, p říp ad n ě tvorbou pseudom ycelia a p řed ev ším vzhledem kolonií v kulturách.
V n ěk terý ch k u ltu rá c h sp o n tán n ě v zn ik ají fo rm y tv ořící m atn é, suché a sv raštělé kolonie, složené z k u lo v itý ch b u n ěk s red u k o v an ý m pouzdrem (F rag n er 1961). V zem i se C. n eoform ans v y sk y tu je n eo p o uzdřený a lid sk é fagocyty ho m ohou sn ad n o znešk o d n it (B ulm er a S an s 1968). V irulence C. neo fo rm a n s souvisí s v ý sk y tem p o uzdra (B ulm er e t al. 1967). K ry ptokokový pouzdrový polysacharid in h ib u je fagocytózu. In k u b ací v zem i se zm enšuje síla pouzdra, k te r á se v ša k po naočkování n a S a b o u ra u d ů v a g a r nebo po inokulaci m yším opět zvětší (Ishaq et al. 1968). V aiibreuseghem a T akashio (1970) popsali C. n eo form ans v ar. gattii, k te rá se o d zák lad n íh o d ru h u liší tím , že v k u ltu rá c h ro sto u b u ň k y kulovité, v infekč n ím m a te riá lu jso u však n alézán y b u ň k y současně kulovité, dlouze p ro tá h lé a bacilární. Shadom y a U tz (1966) popsali m u ta n tu C. n eoform ans, k te rá v y tv á ře la subm erzně vlák n a. G ordon a D evinová (1970) pozorovali u n ě k terý ch k m e n ů C. neofo rm a n s pod vlivem 0,25 % n a triu m desoxycholátu tv o rb u m u ta n t s re d u k o v an ý m pouzd rem a s tend en cí tv o řit pseudom ycelium ja k n a půdách, tak i v o rg án ech in fik o v an ý ch m yší. N ě k te ré p ro tá h lé tv a ry b u n ě k b y ly n ap ro sto nepodobné k ry p to k o k ů m , ale v šech n y biochem ické te sty souhlasily. D alší v lá k n ité tv a ry (zvláště k m e n e C ow ard) zev ru b n ě stu d o v ali L u rie a S h adom y (1971). V lák n ito u fo rm u v lik v o ru p ři m en in g itid ě popsali F reed e t al. (1971). F o to g rafie řetízkových, v lá k n itý c h a rů z n ě deform ovaných tv a rů uvedl S alfeld er (1971). Za zm ínku sto jí o b je v p e rfek tn ích , sexuálních stad ií C. neoform ans, k te rá K w on-C hung (1975, 1976) zařad il do nového ro d u Filobasidiella. U n ás se v posledních 30 letech v y sk y tlo a si 30 onem ocnění kryptokokózou, z nichž n ě k te rá jsou k u ltiv a č n ě a histologicky dobře d ö k u m en to v än a a byla pop sán a v odb o rn ém tisk u , jin á p u b lik o v án a dosud neb y la a u dalších p o drob n ě jší d o k u m en tace chybí. P okusím e se o je jic h stru č n é v y jm en o v án í podle d o stupných inform ací. F ingerland et al. (1954, 1956) — 2 generalizovaná. L in h arto v á (1956) — granulom v okolí žlučovodu a znám ky generalizace. 1958 — generalizované (archív k ated ry pat. anato m ie FDL, p itv a la MUDr. M iku lášková, bez kultivace), nepublikováno. H übschm ann et al. (1959) — kožní. K rejčí et al. (1961) — generalizované. V iklický (1963) — 6 viscerálních onem ocnění. K rejčí a V aněček (1963) — m eningoencefalitis. 1965 — generalizované (archív k ated ry pat. anat. FDL, p itv ala MUDr. Haškovcová, bez kultivace), nepublikováno. U rbanová et al. (1965) — generalizované. 1965 — generalizované (archív I. pat. anat. ústavu, p itv a la MUDr. M arková, bez kultivace), nepublikováno. Jesenská et al. (1968) — p rim á rn í kožní.
36 H
♦
FRAGNER A M lR EJO V SK Y : KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÓZY 1969 — generalizované (dr. P aučková, OHS F rýdek-M ístek, zaslala k u ltu ry k u rče ní), nepublikováno. 1970 — generalizované (archív I. pat. anat. ústavu, p itv al doc. MUDr. Stejskal, kultivace dr. F ragner), nepublikováno. Pisoňová et al. (1972) — m eningoencefalitis. 1972 — m eningoencefalitis, kultivace zaživa z likvoru (dr. F ragner), (archív II. pat. anat. ústavu, p itv al MUDr. Bureš), nepublikováno. N ěk teré buňky jsou m írn ě ovál né, 4 — 6,5 X 6,5 — 8,5 ^m. 1973 — generalizované (archív I. pat. anat. ústavu, p itv ala as. MUDr. M ildeová, bez kultivace), nepublikováno. 1973 — generalizované (archív I. pat. anat. ústavu, p itv a la MUDr. Reichová, bez kultivace), nepublikováno. N ěkteré buňky s protáh lý m i p u peny (až 8,5 um) nebo s rů zn ě silným i šlahouny (13 — 22 um dlouhým i). Ř etízky ze 3 — 5 kulovitých buněk (3 — 5 «m v prům ěru), jin d e z b uněk m írně oválných až dlouze pro táh lý ch (kolem 4 X 10 um) tvoří náznaky k rátk é h o pseudom ycelia. (Foto 1.) S trn a d et al. (1974) — p rim á rn í plicní. 1975 — generalizované (kultivace dr. F ragner), nepublikováno. K řiv in k a et al. (1978) — generalizované. 1979 — abscesy ve svalech dolních končetin (kultivace dr. F ragner), nepublikováno. 1979 — generalizované (archív I. pat. anat. ústavu, p itv a la MUDr. Horová, bez kultivace), nepublikováno. 1981 — generalizované (archív II. pat. anat. ústavu, pitv al MUDr. T říska, bez k u l tivace), nepublikováno. B uňky kulovité (3 — 5 um), jin é oválné, ledvinovité, činkovité, rohlíčkovité a b acilárn í (1,8 — 4 X 3 — 5 um). 1982 -T- ja tern í, pravděpodobně s generalizací, biopsie (archív I. pat. an at. ústavu, bez kultivace), nepublikováno. N ěkteré buňky jsou m írn ě oválné, 3 — 4,5 X 4 — 7 Hm (nejčastěji kolem 4 X 5,5 um). 1982 — generalizované, současně popisovaná kazuistika.
M ěli jsm e m ožnost stu d o v a t k u ltu ry a histologické p re p a rá ty z n ěk terý c h zm íněných onem ocnění, z jin ý ch b y la p u b lik o v án a fo to g rafick á dokum entace nebo p o d ro b n é popisy. P ouze jed n o u (1981 — archív II. pat. anat. ústavu), po k u d vím e, podobal se C. n eoform ans n eo b v y k lém u k ry p to k o k u z našeho po sledního pozorování, k te ré dále uvádím e. Vlastní
pozorování
K linická data. U 581eté žen y (B. B.) byl zjištěn d řeň o v ý ú tlu m s trom bocyto p e n ií (podle ú d a jů M UDr. R ovenské z Ú stavu hem atologie a k rev n í tra n s fú ze v P raze), sn ad ve sp o jen í s u žíváním chloram fenikolu. N em ocná b y la lé čena k o rtik o id y a p ů l ro k u n a to m usela b ý t hospitalizována p ro onem ocnění se septick ý m i tep lo tam i. R tg v y še tře n í plic u k ázalo in filtra tiv n í zm ěny v levém k říd le s m ax im em v lin g u le ; n ebylo m ožné v y lo u čit jejich nádorovou nebo specifickou povahu. O nem ocnění p řes an tib io tick o u léčbu progredovalo a po 3 tý d n e c h v y ú stilo ve fa tá ln í šokový stav. Pitevní nález. Po o tev řen í b řišn í d u tin y (č. p. p. 357/82) jsm e našli 1900 ml zčásti sražen é k rv e a m nohočetné, sta rší i čerstvé p ra sk lin y n a slezině. V e 4. a 5. segm en tu lev é plíce byl pod p le u rá ln ím i fib rin o v ý m i n á le ty tem n ě červenofialový, k o m p ak tn í, asi 8 cm v elk ý uzel a v jeh o su b p leu ráín í o b la sti tř i běložutavá, n e o stře ohran ičen á, sušší ložiska n ek ro tického vzhledu, s p rů m ě ry ko lem 1 cm. Z dalších m ak roskopických n álezů zm iňujem e, v edle p ro jev ů hem oragick é diateze, n ev elk o u h y p e rtro fii levé srdeční kom ory, difuzní steatózu ja te r a p a n k reato litiázu . M ikroskopicky (č. 66061) b y la p ro k ázán a a tro fie kostní d řen ě s m in im áln í ak tiv ací h em atopoezy v e fem o ru , le h k á in te rstic iá ln í n e fritis s šokovou n e fró zou a k ry p to k o k ó za plic a sleziny. P licní zm ěny m ěly c h a ra k te r g ranulom atózní
37
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
h em o rag ick o -n ek ro tick é p neum onie m ísty s p ro d u k tiv n ím i rysy. K ry p to k o k y byly ve tk á n i ve velkém m nožství jed n o tliv ě i ve shlucích. V nekrózách se vySkytovaly i volně, zprav id la však byly fagocytovány, buď v m ono n u k leárech nebo častěji v m noho jad ern ý ch b uňkách, jejich ž plazm a bylo jak o b y p ro sto u p en é v elkým i v ak u o lam i p ři ru tin n ím barvení. V e slezině jsm e gran u lo m ató zn í re a k c i neprokázali, v k re v n íc h v ý ro n ech vyplňujících trh lin y v šak bylo m ožné id e n tifik o v a t ojedinělé k ry p to k o k y , n ejlépe zb arvené alcianovou m o d ří p ro ti okolí n e jd ife re n tn ěji. P o d ro b n ější m ikroskopii k ry p to k o k u v řezech u v ád ím e níže jak o součást m ykologického vy šetření. Epikriticky te d y šlo o p a c ie n tk u s dřeňovým ú tlum em , k te rá v y k rv ácela do b řišn í d u tin y ze sp o n tán n ích r u p tu r sleziny. Je jic h příčinou byla generalizov a n á k ryptokokóza, n av azu jící n a g ran u lo m ató zn ě n ek ro tick o u k ry p to k o k o v o u pneum onii. H
H
H H H H H H H H H H
Z plicního zánětlivého ložiska byla provedena ja k kultivace m ykologická (viz dále), tak běžná aerobní kultivace bakteriologická p ři 37° C, k te rá p rokázala S trep to coccus viridans, Próteus m irabilis a klebsielu.
H H H
Mykologie
H
Mikroskopický vzhled kryptokoku v histologických preparátech. V p re p a rá tech, b arv en ý ch alcianovou m o d ří jsm e nalézali b u ň k y k ulovité, 3 — 6,5 u m v p rů m ě ru (nejčastěji kolem 4 — 5 «m ) a lehce o v á ln é až n á p ad n ě p ro táh lé, 2,5 — 4,5 X 5 — 8,5 ¡jxn (nejčastěji k olem 4 X 6,5 um), ojed in ěle činkovité, ro h líčk o v ité a b acilám í, ko lem 2 — 2,2 X 4,5 — 6 um . Bylo pro k ázán o velm i m álo p u p en ů a pučících buněk. N ě k te ré p ro tá h lé b u ň k y b y ly u p ro stře d m írn ě zúženy jak o n ázn ak začínajícího zaškrcování. Pseudom yceliU m nebylo p ro k á záno. B u ň k y b y ly z b arv en y rů z n ě in ten zív n ě m odrozeleně, zvláště jejich stěny. N ěk teré m ěly velm i slabé, n ezb arv en é pouzdro, k te ré nedosahovalo a n i 1 um síly. (Foto 2.) I V p rep arátech , b arv en ý ch PA S, byly b u ň k y zbarv en y rů z n ě in ten zív n ě tm av ě červeně, zvláště je jic h stěny. P o u zd ra b y la slabá a nezbarvená. K ultivace a m akroskopický vzhled kultur. Nárůst v p rim o k u ltu rá c h n a šik m ém a g a ru ve zk u m av k ách (S ab o u rau d ů v glukózový a g a r s a n eu rin e m a chloram fen ik o lem v naší m odifikaci, p řip ra v e n ý m im o jin é z ,,M yeological p ep to n e“ O xoid a „P u rified a g a r“ Oxoid) p ři 24° C byl m oh u tn ý , tv o ře n ý splývajícím i koloniem i. P ov rch byl polom atný, „suchý“ a nikoliv hlenovitý, b a rv y n e u rč itě slabě žlutohnědé. I Z p rim o k u ltu r jsm e p řečištěn ím kličkou od izolovaných kolonií získali p ě t n estálý ch tv a rů s řa d o u přechodů. T ři n áp ad n ější ty p y uvádím e. Izolované kolonie n a S ab ouraudově glukózovém a g aru (s ag arem a pep to n em Oxoid) po 12 dnech p ři 24° C: I 1) d o sah u jí 4 — 6 m m v p rů m ěru , lehce šedožluté, nízké a je n u p ro stře d m írn ě vyvýšené, m atn é, d rsn é až b rad av ičn até, s o k ra je m n ep rav id e ln ě laločn a tý m až hvězdicovitým (foto 3 a). i2) d o sah u jí 4 — 6 m m v p rů m ěru , lehce šedožluté, nízké a je n u p ro stře d m írn ě vyvýšené, p o lom atné až m a tn é a drsné, s o k ra je m k ru h o v itý m , jem n ě v ro ubkovaným . I 3) dosah u jí 1 — 3 m m v p rů m ě ru , bílé až krém ové, polokulovité nebo hom olov itě vyvýšené, lesklé a h ladké, s h la d k ý m a prav id eln ě k ru h o v itý m okrajem . 38
H I I H H I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I
FRAGNER A M lfiEJO V SK Ý : KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKOZY
N a S ab o u rau d o v ě glukózovém a g a ru (s arg en tin sk ý m „ ch u b u ta g arem “ a n a ším b a k to p ep to n em Spofa) ro stly v šech n y ty p y kolonií p o d sta tn ě rychleji. Roz díly m ezi tv a ry 1 a 2 se s tíra ly : kolonie b y ly bělavě k rém ové a dosahovaly 6 — 8 m m v p rů m ě ru . B yly p o m ěrn ě nízké a do stře d u se m írn ě zvyšovaly, lesklé a h ladké. S tře d byl n ěk d y oddělen m ělkým , ko n cen trick ý m zářezem , jin d y ozdoben jem n ý m i, ra d iá ln ím i zářezy, vedoucím i k o k ra jů m . O kraj byl p ra v id e ln ě k ru h o v itý , n ěk d y velm i jem n ě v ro u bkovaný, jin d y h la d k ý (foto 3 b). K olonie tv a ru 3 dosahovaly 2 — 5 m m v p rů m ě ru a v y p ad aly stejn ě ja k o n a půdě, p řip ra v e n é ze su ro v in Oxoid. Prom ěnlivost. Ve č tv rté gen eraci bylo už zřejm é, že všechny k u ltu ry tíh n o u k fo rm á m suchým , lalo čn atý m či v lák n itý m . „S uché“ k u ltu ry n e b y ly ještě zcela stab iln í, ale k n áp ad n ějším o d štěp ů m zpět (tj. k fo rm ám vyloženě hlad k ý m a lesklým ) docházelo je n vzácně. N ap ro ti to m u k u ltu rá ln í fo rm a (typ 3) dro b ný ch a h lad k ý ch kolonií o d štěp o v ala té m ě ř p olovinu kolonií odlišných, přev áž n ě ty p ů vyloženě m a tn ý c h a ry ch leji ro sto u cích (foto 3 c). Asim ilace K N O :!: n eg ativ n í. R ů st n a k o n tro ln í, sy n tetick é půdě s (N H /^S O í byl velm i slab ý u všech p ěti km enů. Asim ilace zdrojů uhlíku: g alak tó za + , sacharóza + , m altóza + , laktóza —, xylóza + , in o sito l + , m elezitóza + (u jed n o h o km en e slabší), rafinóza -f (u dvou slabší), šk ro b + (u č ty ř slabší), rh am n ó za + . M ikroskopický vzhled v kulturách. V n a tiv n íc h p re p a rá tec h z hlad k ý ch ko lonií jsm e nalézali p ra v id e ln ě k u lo v ité b uňky, 2,5 — 10,0 um v p rů m ě ru (nej častěji kolem 4 — 6,5 um ), velm i často s jedním , rovněž ku lo v itý m pupenem pospolu. V n a tiv n íc h p re p a rá te c h z o krajových, m írn ě hvězdicově rozbíhavých p a rtií kolonií jsm e n alézali (1) p rav id eln ě k u lo v ité b uňky, 2,5 — 8,5 um v p rů m ěru , často s je d n ím k u lo v itý m p upenem , (2) n ep rav id eln é, „b ram b o ro v ité“ až m írn ě ov áln é b u ň k y , (3) k rá tk é pseudom ycelium , k te ré v y rů stalo ja k o pučící šlahouny (kolem 2 — 3 ^ m silné a 10 um dlouhé) z k u lovitých buněk, (4) dlouhé, v ětv e n é a m írn ě d efo rm o v an é pseudom ycelium , 2 — 4 um silné, s větv em i až 50 um dlouhým i. (Foto 4.) Diskuse P ře d asi p ětad v aceti le ty jsm e si představ o vali, že ro d C ryptococcus je do sta te č n ě c h a ra k te riz o v á n p rav id eln ě kulo v itý m i, pučícím i b u ň k am i s hlenovitým pouzdrem . N álezy o válných a p ro tá h lý c h b u n ěk a dokonce nálezy pseudom ycelia, často bez h len o v itý ch obalů, o třá sly to u to koncepcí. P rv n í, cizí zprávy p ro n á s zn am en aly předpověď d iagnostického dobrodružství, k te ré nás skuteč n ě dostihlo o n ěk o lik le t později. V ěděli jsm e o široké v a ria b ilitě čerstvě izolovaných k u ltu r, k te rá zah rn u je fo rm y sp o n tá n n ě dále p rom ěnlivé, h len o v ité i suché. O válné b u ň k y a pseudom ycelium jsm e p o p rv é pozorovali v šedesátých letech v k u ltu rá c h C. laurentii (K u fferath ) S k in n e r v a r. flavescens (Saito) L odder e t K reg e r-v an Rij, C. albi dus (Saito) S k in n e r var. alb id u s a C. albidus (Saito) S k in n er v ar. d ifflu e n s (Zach) P h a ff e t Fell. V k u ltu rá c h C. n eo fo rm ans (Sanfelice) V uillem in ani v histologických p re p a rá te c h z jím p o stižených tk á n í jsm e vyloženě oválné a p ro tá h lé b u ň k y n ebo pseudom ycelium n ik d y d řív e nenalezli (F rag n er 1961, 1978). Současné sdělení je ,v to m to sm ě ru u n á s první. Schopnost k ry p to k o k ů tv o řit p ro tá h lé a v lá k n ité tv a ry je p ro u rč itý k m en do jisté m íry dědičná, o v liv n iteln á v ý b ě re m v h o dných kolonií, vznikajících 39
--
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
v rám ci sp o n tá n n í prom ěnlivosti, b ěh em přečišťování kličk o u do izolovaných kolonií. V šechny km eny, k te ré jsm e tím to způsobem získali z n aší p rim o k u ltu ry , m ěly společnou v lastn o st: n eb y ly h lenovité. N a půdách z čištěného ag a ru a p ep to n u O xoid ro stly pom aleji, b y ly spíše m a tn é a n ě k te ré s v roubkovaným , lalo čn atý m až hvězdicovitým o k rajem . N a pů d ách z arg en tin sk éh o „ch u b u tag a ru “ a b a k to p ep to n u Spofa ro stly rych leji, byly vícem éně lesklé neb o polo lesklé, s o k ra je m n ěk d y lehce v ro u b k o v aným , ale k ru h o v itý m . N epravidelné, oválné, p ro tá h lé b u ň k y a v lá k n a jsm e nalézali v n a tiv n íc h p re p a rá tec h pře v ážn ě z hvězdicovitých o k ra jů kolonií. Z n am en á to, že ta k é složení živné půdy (suroviny Oxoid) m á vliv n a p rů k a z neob vyklých tv a rů k ry p to k o k ů in vitro. K u ltu ry , ch arak te riz o v a n é m a tn ě jším i koloniem i, b y ly stálejší. P řesto v šak se během p rv n ích č ty ř g enerací n epodařilo (opakovaným výběrem ) ú p ln ě sta b ilizovat a n i je d e n km en. N ejvíce prom ěnlivé b y ly k u ltu ry tv o ře n é n áp ad n ě drobným i, h lad k ý m i koloniem i. V zhled aty p ick ý ch tv a r ů k ry p to k o k ů in vivo n e n í o v liv ň o v án d ru h em po stiženého o rg án u (je ste jn ý v m ozku a m íše, v plicích, já tre c h či slezině). Zda m á n a a ty p ic k é fo rm o v án í k ry p to k o k ů v liv intralyzosom ální d egradace v m a k rofázích, nelze jednozn ačn ě rozhodnout. A typické fo rm y se to tiž v y sk y tu jí i v o ln ě m im o m ak ro fág y , z ejm én a v n ek ro tick ý ch oblastech tk á n ě. T am nelze vyloučit, že se re la tiv n ě re z iste n tn í k ry p to k o k y již u v o ln ily po ro zp ad u m a k ro fágů. R ovněž se nezdá, že b y m ohlo m ít p ro tv a r k ry p to k o k ů v ý znam základní onem ocnění pacientů. S te jn é tv a ry jsm e nalezli ja k u nem ocného s m aligním ly m fo g ran u lo m em léčeným cyto statik y , ta k u pod ro b n ě uved en é nem ocné s dře ň o v ý m ú tlu m e m léčeným je n kortik o id y . M ůže b ý t n áp ad n é, že o b ě onem ocnění s vyloženě o v áln ý m i b u ň k am i k ry p to k o k ů pocházejí z poslední doby (1982 a 1981); epidem iologická souvislost v šak n e b y la zjištěna. O nem ocnění s k ry p to k o k y v náznacích pseudom ycelia pochází z ro k u 1973. Poděkování Za lask av é p o sk y tn u tí n ě k te rý c h info rm ací, p ro to k o lů nebo histologických p re p a rá tů srdečně d ěk u jem e prof. M UDr. B. B ednářovi, prof. M U D r. J. Do biášovi, as. M UDr. I. H aškovcové, as. M UDr. A. C hlum ské, as. M U Dr. V. Povýšilové, doc. M UDr. J. S tejskalovi, M UDr. J. T řískoví, doc. M UDr. J. V iklickém u, prof. M UDr. M. V orreithovi, doc. M U Dr. Z. Záhořovi. Literatura A JELLO L. (1970): T he m edical m ycological iceberg. Proc. In tern át. Symp. on Mycoses. Sci. Publ. PA H O 205: 3—10. BULMER G. S. et SANS M. D. (1967): Cryptococcus neoform ans. II. Phagocytosis by h um an leukocytes. J. Bact. 94: 1480—1483. BULM ER G. S. e t SANS M. D. (1968): Cryptococcus neoform ans. III. In h ib itio n of phagocytosis. J. Bact. 95: 5—8. BULMER G. S., SANS M. D. e t GUNN C. M. (1967): Cryptococcus neoform ans. I. N onencapsulated m utants. J. Bact. 94: 1475—1479. FINGERLAND A. (1956): D ruhý sm rtelný p říp ad generalisované toruiosy v CSR. Lék. zprávy VLA 1: 17—18. FINGERLAND A., VORTEL VL., DVOŘÁK J. et ZDRÁHAL L. (1954): G eneralisov aná kryptokokkosa (Torulosa). Čas. Lék. čes. 93: 809—816. FRAGNER P. (1961): Cryptococcus K iitzing em end. V uillem in. (M onografické zp ra cování rodu.) Čes. Mykol. 15: 107—123. FRAGNER P. (1978): K vasinky v lidském m a teriá lu u n ás a jejich rozlišení. Č ást III. Čes. Mykol. 32: 144—156. FREED E. E , DUMA R. J., SHADOMY H. J. e t UTZ J. P. (1971): M eningoencepha40
■
FRAGNER A M IREJO V SK Ý : KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÖZY
H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H I ■ ■ ■ ■ ■ I I ■ ■ ■ I I I I I I I I I I I I I I I I
litis due to hyphae-form ing Cryptococcus neoform ans. A m er. J. clin. P ath . 55: 30—33. GORDON M. A. e t DEVINE J. (1970): F ilam entatio n an d endogenous sp orulation in Cryptococcus neoform ans. S abouraudia 8: 227—234. HÜBSCHMANN K., T R A PL J. et FRAGNER P. (1959): P ro b lém diagnostiky kryptokokosy. Cs. D erm . 33: 85—91. ISHAQ CH. M., BULMER G. S. et FELTON F. G. (1968): A n evaluation of various en v ironm ental factors affecting th e propagation of Cryptococcus neoform ans. Mycopath. Mycol. appl. 35: 81—90. JESÉN SK A Z., HLAVATÝ P. et DUBROVOVÁ A. (1968): Z riedkavý p říp ad p rim árn ej kožnej kryptokokózy. Cs. Derm. 43: 109—111. KAUFM AN L. (1981): C u rren t m ethods for serodiagnosing system ic fungus infections an d identifying th e ir etiologic agents. L ’Igiene m od ern a 76: 427—442. K R E JČ Í D. et VANĚČEK R. (1963): K ryptokoková m eningoencefalitis neúspěšně léčená am fotericinem B. Čas. Lék. čes. 102: 910—914. K R E JČ Í O., VYSOKÁ B., H ANZAL F., REHÁNEK L. e t MANYCH J. (1961): Gen eralizovaná kryptokokóza (torulóza). Čas. Lék. čes. 100: 484—492. K R IV IN K A R., V IK LICK Ý J. et PRAŽÁKOVÁ J. (1978): D isem inovaná kryptokokóza n ásledující disem inovanou tuberkulózu. S tudia pneum ol. phtiseol. cechosl. 38: 301—307. KW ON-CHUNG K. J. (1975): A new genus, Filobasidiella, th e p erfect sta te of Cryptococcus neoform ans. Mycologia 67: 1197—1200. KW ON-CHUNG K. J. (1976): M orphogenesis of Filobasidiella neoform ans, th e sexual sta te of Cryptococcus neoform ans. Mycologia 68: 821—833. KW ON-CHUNG K. J. (1976): A new species of Filobasidiella, th e sexual sta te of Cryptococcus neoform ans B and C serotypes. Mycologia 68: 942—946. LINHARTOVÁ A. (1956): Mykose, w ahrscheinlich Cryptococcose, um eine G allengangfistel u nd Candidose im Peritonealabszess. Zbl. P ath . 94 : 439—442. LITTM A N M. J. et BOROK R. (1968): R elation of th e pigeon to cryptococcosis: N atu ra l c a rrie r state, h e a t resistence and survival of Cryptococcus neoform ans. Mycopath. Mycol. appl. 35: 329—345. LU RIE H. I. e t SHADOMY J. (1971): M orphological v ariatio n of a hypha-form ing stra in of Cryptococcus neoform ans (Cow ard strain) in tissues of mice. Sabouraud ia 9: 10—14. ' PIŇOSOVA M., NEVLUDOVÁ D. et MRHAC L. (1972): K ryptokoková (torulová) m eningoencefalitida. Čs. Epid. 21: 313—320. SALFELDER K. (1971): Cryptococcosis. Pp. 383—464 in : B ak er R. D. e t al.: The pathologic anatom y of m ycoses; H andbuch speziellen pathologischen A natom ie und H istologie, III. Band, V. Teil. S pringer V erlag B erlin — H eidelberg — N ew York. SHADOMY H. J. et LU RIE H. I.(1971): H istopathological observations in experim ental cryptococcosis caused by a hypha-producing strain of Cryptococcus neoform ans (Cow ard strain). S abouraudia 9: 6—9. SHADOMY H. J. e t UTZ J. P. (1966): P re lim in ary studies on a hyphaform ing m uta n t of Cryptococcus neoform ans. M ycologia 58: 383—390. STRNAD M., K OLÁR J., HUB M. et al. (1974): P rim á rn í plicní kryptokokóza. Studia pneum ol. phtiseol. cechosl. 34: 184—189. URBANOVÁ D., STREJČEK J., FRAGNER P. (1965): G eneralizovaná kryptokokóza. Čas. Lék. čes. 104: 271—274. VANBREUSEGHEM R. e t TAKASHIO M. (1970): A n atypical strain of Cryptococcus neoform ans (Sanf.) V uillem in 1894. P a r t II. Cryptococcus neoform ans var. gattii var. nov. A nn. Soc. Beige Méd. trop. 50: 695—702; ref.: M ykosen 15: 271, 1972. V IK LICK Ý J. (1963): V iscerální form y torulózy. Cas. Lék. čes. 102: 898—901.
I ■ I
A dresy a u to rů : RNDr. P. F ragner, m ykologické odd. H ygienické stanice Středočeského k raje, A polinářská 4, 128 00 P ra h a 2; MUDr. P. M iřejovský, CSc., I. patologickoanatom ický ú stav FV L UK, Studničkova 2, 128 00 P ra h a 2.
H
Mykologická a ekologická studie dermatofyla Microsporum persicolor
H I
A mycological and ecological study of dermatophyte Microsporum persicolor
H
Oleg D itrich a Miloš O tčenášek
H
M icrosporum persicolor (Sabouraud 1910) G u iart et G rigorakis 1928 bylo nalezeno ve zdravé srsti 4,3 % norn ík ů rudých (n = 163), 0,9 % myšic křovinných (n = 119) a 0,8% koček dom ácích (n = 261). V ýsledky v lastn ích izolačních pokusů byly srovnány s literárn ím i ú d aji o nálezech tohoto d erm atofyta ve zdravé i postižené srsti různých d ru h ů živočichů. V lastnosti 18 km enů různého původu byly podrobně studovány p ři k u ltivaci na speciálních m ykologických m édiích. K řížením něk terý ch m onosporických izolátů bylo získáno p erfek tn í stadium — N annizzia persicolor S tockdale 1967.
H H H H H H H H
M icrosporum persicolor (Sabouraud 1910) G u iart et G rigorakis 1928 w as found in h ealthy h air of 4.3% of bank voles (n = 163), 0.9% of wood m ice (n = 119) and 0.8'% of dom estic cats (n = 261). T he results of th e au th o rs’ own isolation experim ents w ere com pared w ith th e literatu re d ata of th is derm atophyte in healthy and afflicted h air of d ifferen t an im al species. T h e properties of 18 strains of various origin w ere studied at length in cultivation on' special m ycological m edia. T he p erfec t stage — N annizzia persicolor Stockdale 1967 — w as obtained by m ating some m onosporic isolates.
H H H H H H H H
M icrosporum persicolor (S ab o u rau d 1910) G u ia rt e t G rig o rak is 1928 p a tři k d erm ato fy tů m , k te ré jso u dosud m ezi o d bornou v eřejn o stí m álo znám y a často u n ik a jí pozornosti. T ento d ru h se zřejm ě n a našem územ í v y sk y tu je pom ě rn ě běžně, jeh o nálezy jsou však přesto ojedinělé. A gens dlouhodobě p ře žívá v srsti h lav n ích rezerv o áro v ý ch hostitelů, k terý m i jsou d ro b n í divoce žijící savci; izolováno b ý v á většin o u až tehdy, je-li náhodou postižen n ě k te rý z h o stite lů vedlejších. O k ru h vedlejších h o stitelů M. persicolor je značně široký, z a h rn u je též člověka a n ě k te rá dom ácí zvířata. P o dlouhé období bylo M. persicolor považováno za p říslu šn ík a ro d u Trichop h y to n a většin o u zařazováno do' o k ru h u T. m e n ta g ro p h ytes jak o po u h á odlišně z b arv en á v arieta. T ep rv e nález a sp rá v n é zařazení p e rfe k tn íh o stad ia do ro d u N annizzia v y řešilo d efin itiv n ě spory o taxonom ickém postavení to h o to d ru h u (Stockdaleová 1967). Z m ykologického hlediska se tím to d e rm ato fy tem zabýv ala před ev ším S tockdaleová (1967) a S chonbornová (1978). Ekologii M. persicolor stud o v ala v A nglii E nglishová (1966, 1967, 1971), ve F rancii n ap ř. H ouin a spol. (1973) a M ariat a spol. (1976). P řeh led drobných savců, ze k te rý c h bylo agens izolováno, je u veden v tab. 1. V n ásled u jícím p řed k lád ám e n aše p o zn atk y o v ý sk y tu M. persicolor v srsti živočichů; získané izoláty ch ara k te riz u je m e z m ykologického h le d isk a a srovnávám e je se sb írkovým i km eny, k te ré m ám e k dispozici. L idským i n ákazam i p ůsobeným i M. persicolor se zabývám e n a jin ém m ístě (D itrich a O tčenášek 1983).
I I I I ■ H I I I I I I I I I I ■ I I I I I
Materiál
a metodika
F rekvenci výskytu M. persicolor na našem územ í jsm e hodnotili z výsledků m ykologických vyšetření srsti souboru volně žijících drobných savců (n = 770), chycených na různých lokalitách Východočeského a Jihom oravského k raje, a souboru dom ácích zv ířa t (n = 3478), většinou z východních Cech. K hodnocení jsm e použili ta k é výsledky m ykologických vyšetření kožních lézí východočeských nem ocných za období 10 let (n = 9976). I
I I I I I I
DITRICH A OTČENÁŠEK: MICROSPORUM PERSICOLOR Tabulka 1. Literární údaje o nálezech M icrosporum persicolor v srsti drobných volně žijících savců
t" <§ I
A utoři publikací
•e CO 2O
2
f o -¡2
¿3
|
Druh savce
ň
Sorex araneua N eom ys anomnlus P ipistrellu s p ipistrellu s Perom ysctis m aniculatus Cricetus cricetus 1 Clethrionomys glareolus Clethrionomys gapperi M icrotus ágrestis M icrotus arvalis M icrotus nivalis M icrotus oeconomus Apoclemus sylvaticus E liom ys quercinus
£Cl
S
f
¥ O W
f
H
,
co
tí
^
I -5
£ ^
o
02 a > O •££
f
H +
5
S
2^
:: g^
2
£ 02
s > t 0 , 0 .2
H
f
.
i
03 i
^. -g §* s
f : § f
s2
f
.
'or a s
■§
W
©
S
2
2
"o °« co
•
o
s ^ >£ tí
« cs
^
i
2
S
+
'§
O
+ +
>| +
+ -f+ J-
+ +
+
+
+
+
+
t +
+
4 -
+
+
+ +
+ +
+ +
+
+
+ + *
+
*) B ez rozlišení A . sylvaticus a A .fla v ic o llis
P ři izolačních pokusech jsm e používali běžné m ykologické techniky: kultivovali jsm e stěry srsti zjevně zdravých zv ířa t suchým vatovým tam pónem a epiderm ální šupiny z lézí lidí. K izolaci derm atofyta z chlupů zv ířat jsm e použili ta k é m etodu vlasové návnady (V anbreuseghem 1952). P ro srovnání m orf ologických, fyziologických a biochem ických vlastn o stí jsm e m ěli k dispozici 17 km enů různého původu; jejich přehled je uveden v tab. 2. Izoláty označené Mp „vole“ , M p „b a t“ a 3189 Otč. byly studovány po několikaletém u držo v án í ve sbírce, v ostatních příp ad ech byly popisovány vždy p rv n í sutokultury. P ři studiu m akrom orfologiokých a m ikrom orfologických v lastn o stí jsm e izoláty k u ltivovali na běžných m ykologických p ůdách: Mycological ag ar Difco, Czapek-D ox ag ar Difco, W ort a g a r Difco, M alt agar Difco, peptonový a solný ag ar (m édia bez glycidů), Corn m eal ag ar Difco a m édium z rýžových zrn (Ajello a spol. 1963). D ále jsm e provedli sérii pokusů s kultivací n a řad ě tekutých m édií (1% a 5% roz to k glukózy, 1% peptonová voda, 1% beef ex tra ct, M altose b ro th Difco, H eart infusion b ro th Difco, Czapek Dox b ro th Difco, Tryptose b ro th Difco, S abouraud dextrose b ro th Difco, N u trien t b ro th Difco, a M ycological b ro th Difco). V experim entech sledujících enzym atickou výbavu jsm e testovali schopnost štěpit m očovinu (Christensenovo m édium ), želatinu (H eart infusion b ro th Difco s 12% že latiny), tyrosin (N utrient a g a r Difco s 5 % tyrosinu) a škrob (peptonový ag ar s Beef • e x tra k tem Difco a 0,1 % škrobu). T vorbu p erfektního stad ia jsm e sledovali n a m odifikovaném d e Vroeyovu m édiu (O tčenášek 1976). N a je d n u P etrih o m isku o p rů m ěru 70 m m jsm e očkovali vždy 2 km eny a v m ístě sty k u obou kolonií jsm e hledali kleistothecia.
Výsledky
izolačních
pokusů.
V so u b o ru 770 d ro b n ý ch savců p říslušejících do 20 d ru h ů jsm e M. persicolor izolovali pouze z 8 jed in ců dvou d ru h ů . N a lo k alitě B rtn ice — lesík n a k ra ji1 43
Tabulka 2. P ů vod stu dovan ých km enů M . persicolor O značení km ene Mp „ v o le “ Mp „ b a t“ 495 H U 484 H u 491 Š t 985 St 3189 O tč 455 Šk 234 DM 236 DM 267 DM 392 DM 428 DM 460 DM 466 DM 675 DM 279 P 1063 P
A utor izolace E nglishová E n glish ová H ub álek H ubálek H um políčková H um políčková O tčenášek O tčenášek D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich D itrich
H ostitel hraboš molcřadní (M icrotus cigrestis) netopýr hvízdáv ý (P ipistrellu s p ipistrellu s) rejsec vodn í (N eom ys fodiens) rejsek obecný (Sorex araneus) rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) rákosník m enší (Acrocephalus schoenobaenus) člověk (Homo sapiens) člověk (Homo sapiens) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) norník rudý (Clethrionomys glareolus) m yšice křovinná (Apodem us sylvaticus) kočka dom ácí (F elis catus) kočka dom ácí (Felis catus)
S tát V elká B ritánie V elká B ritánie R akousko R akousko Československo Československo Č eskoslovensko Československo Československo Československo Československo Československo Československo Československo Československo Československo Československo Československo
5* g ^ ^ O q Q g w
cg w
D ITRICH A OTČENÁŠEK: MICROSPORUM PERSICOLOR
m ěsta — bylo ag en s zjištěno v srsti tř í n o m ík ů ru d ý c h (počet vyšetřen ý ch = 112) a je d n é m yšice k řo v in a té (41); n a lo k alitě P ard u b ice — m ěstsk ý p a rk — v srsti č ty ř n o m ík ů ru d ý c h (20). C elková e x ten z ita kolonizace srsti n o m ík ů b y la 4,3 % (n = 163), m yšice k řo v in n é pouze 0,9 % (n = 119). V e všech těchto příp ad ech n e b y ly v s rsti z v ířa t zjištěn y jak ék o li patologické zm ěny. D alší n álezy M. persicolor pocházejí ze zd rav é srsti dom ácích m azlíčků. Těch bylo v y še tře n o celkem 1213 ze šesti d ru h ů . A gens bylo izolováno pouze ze z d ra v é srs ti dvou koček. V e zd ra v é srsti h o sp odářských z v ířat (331) an i labo ra to rn íc h z v ířa t (86) jsm e M. persicolor nezjistili. S te jn ě ta k n eb y l ten to d ru h nalezen m ezi izoláty d e rm a to fy tů z lézí h o sp o dářských z v ířa t (1590), lab o rato r n ích a kožešinových z v ířa t (71) a dom ácích m azlíčků (187). Co se tý k á n álezů M. persicolor v lidských lézích, m ůžem e p o tv rd it, že i v n a šich p o d m ín k ách se te n to d ru h re la tiv n ě v elm i vzácně u p la tň u je jak o původce onem ocnění. N ap ř. v p rů b ě h u d esetiletí 1971— 1980 byl z lézí 9976 p acientů v y šetřen ý ch v n aší la b o ra to ři izolován pouze 2krát. Mykologická
charakteristika
izolátů.
S ou b o r p o d ro b n ěji stu d o v an ý ch izolátů M. persicolor byl p o m ěrně stejnorodý, i když jsm e do n ěj zařad ili k m en y n e jrů z n ě jšíh o původu (tab. 2). K olonie d osahovaly po 10 dnech k u ltiv ace n a M ycological a g aru 14—30 m m , b y ly ploché, v ě tšin o u s m írn ě v y v ý šen ý m středem . Je jic h povrch byl poprášený (obr. 1), u k m e n ů 279 P a 1063 P a 484 H u velm i jem n ě zrn itý , n a ok rajích nízce ch m ý řitý . O k raj kolonií b y l p rav id eln ý . P o vrch kolonií m ěl typickou b a rv u b ro skvových k v ětů , pouze sb írk o v ý izolát M p „vole“ byl té m ě ř bílý a izoláty 267 DM a 460 DM b y ly sy tě ji růžové než o sta tn í km eny. Spodina ko lonií b y la žlu to červ en á až hnědo červ en á, p ig m e n t m írn ě difu n d o v al do m édia. P ři k u ltiv a c i n a o sta tn íc h pevných m édiích b y la b a rv a p o vrchu kolonií velm i podobná. B arv a spodiny b y la n ao p a k n a jed n o tlivých půdách rů z n á : n a půdách bez org an ick éh o d u sík u (C zapek-D ox agar, solný agar) by la světlá, narůžovělá, n a pů d ách s obsahem m altó zy a vyšších sach arid ů (M alt agar, W o rt agar, p ři rozen á m édia) m ěla spodina tm a v é o d stín y : o d hnědočervené až po č em o fialovou. N a p ep to n o v ém a g a ru m ěly všech n y stu d o v an é izoláty spodinu sytě tm avočervenou. T ak é v m ik ro sk op ick ý ch obrazech si b y ly všechny stu d o v an é k m en y navzá jem podobné. V k u ltu rá c h n a M ycological a g a ru p ře v lá d a ly oválné a h ru šk o v ité m ik ro k o n id ie (obr. 2) o ro zm ěrech 2,0 —i 3,0 x 3,0 — 5,5 (u m. M akrokonidie tv o řily n a té to p ů d ě pouze n ě k te ré k m e n y (495 H u, 484 H u, 985 Št, 279 P a 1063 P ); u o statn ích izo látů se je podařilo získ at k u ltiv a cí n a přirozených m é diích (rýžová zrn a, C o rn m eal a g a r apod.). M ak ro k o n id ie m ěly č ty ři až sedm b u n ěk (obr. 3), říd ce b rad av ičn ato u stěnu a rozm ěry 40,8 — 67,3 x 11,5 — 16,3 « m (p rů m ěrn ě 54,8 x 13,2 um). V ětšina stud o v an ý ch k m e n ů m ěla též sp irá ln í h y f y ; ty to ú tv a ry n e v y tv á řely k m e n y M p ,,b a ť ‘, 495 H u, 491 Š t a 985 Št. Po delší k u ltiv ac i (20 dní a více) byly v k u l tu rá c h též v h o jn é m íře p říto m n y ty p ic k é u zlík o v ité orgány. V šechny te sto v a n é k m en y M. persicolor štěpily do b ře m očovinu; většin o u již po 5 dnech, k m e n 985 Š t až po dvou týdnech. Ž elatin a b y la v e všech p ří padech z k ap aln ěn a do jed n o h o tý d n e. T yrozin b y l štěp en pouze k m en y M p „ b a t“, 484 H u a 985 Š t; šk ro b n eb y l ro zk lád án vůbec. 45
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
R ů st p ři 37° C byl slab ší a pom alejší než p ři 27° C; kolonie byly plošší, m ěly více rad iáln ích zářezů, v m ikroskopickém obraze b y ly četnější uzlík o v ité o rg án y a chlam ydospory; m ak ro k o n id ie n ao p ak chyběly. V šechny testo v an é k m en y b y ly schopny k e ra tin o lý z y : p e rfo ro v aly in te n z ív n ě d ětsk é vlasy. P a to g e n itu p ro m o rč a ta jsm e ověřovali u k m en ů 3189 Otč., 267 DM a 279 P ; ty to izo láty byly silně v iru len tn í. P e rfe k tn í sta d ia se n á m p o d ařilo in d u k o v at je n v ojedinělých případech. Ú spěšné byly kom binace k řížen í 495 H u x 279 P, 495 H u x 267 DM, 484 H u x 279 P, 484 H u x 1063 P a 491 Š t x 267 DM. K řížení izolátů 3189 O tč x 484 H u a 460 DM x 675 DM p o sk y tlo pouze pseudokleistothecia, k te rá se též v y tv á ře la sp o n tán n ě u k m e n e 1063 P p ři k u ltiv aci n a přirozených půdách (obr. 4). K rom ě to h o jsm e m ěli m ožnost p ra v á k le is to th e d a stu d o v a t p řím o v prim oizolacích n a steriln í zem ině (obr. 5). K leistothecia dosahovala ro zm ěrů 400 — 700 um, b y la k u la tá , krém o v ě bílá. P e rid iá ln í h y fy byly drsné, b o h a tě větvené, většin o u zakončené spirálou. P e rid iá ln í b u ň k y sym etrické, s je d n o u k o n strik c í (obr. 6). V řecka ten k o stěn n á, v e lk á 5 — 7 um. A skospory čočkovité, v elik o sti 2,4 — 3,2 x 1,7 — 2,0 ¿¡m. P seu d o k leisto th ecia m ěla c h a ra k te r p eridie podobný p e rid ii zralých kleistothecií. Diskuse N aše v ýsledky p o tv rz u jí před p o k lad y , že M. persicolor je m ysofilním d erm ato fy te m se specifickou a fin ito u k s rsti n o m ík ů . V E vropě jd e o n o m ík a r u dého — C leth rio n o m ys glareolus (Englishová 1967, E nglishová a S o u th ern 1967, M ariat a spol. 1976), v S ev ern í A m erice o n o m ík a ru d o h řb e téh o — C lethriono m y s gapperi (E nglishová a spol. 1978). O statn í d robní hlodavci a h m y z o ž ra v á se ja k o h o stitelé to h o to agens u p la tň u jí v m nohem m enší m íře. N apř. m yšice ro d u A p o d em u s m ěly 3 k rá t nižší e x te n zitu kolonizace s rsti než n o m íci ch y tan í n a ste jn é lo kalitě. D ru h ý izolovaný d e rm a to fy t — T rich o p h yto n m en ta g ro p h y tes — n a o p a k kolonizoval s rst m yšic 3 k rá t častěji (M ariat a spol. 1976). K podobným číselným v ý sled k ů m v populacích A . sylva ticu s a C. glareolus dospěli i jin í a u to ři (např. H ouin a spol. 1973, E nglishová a B ayley 1978); n aše zjištěn í s nim i též plně korelují. J e pravděpodobné, že ty to ro zd íly v e x ten zitě kolonizace jsou způsobeny vzá jem n ý m p řizpůsobením d e rm a to fy tů k h o stitelů m během fylogenéze; těžko lze p řed p o klád at, že b y se ta k silně p ro jev o v ala ro zdílná bionom ie obou d ru h ů hlodavců. T y to h y p o tézy je v ša k n u tn o o v ě řit ex p erim en táln ě. J e příznačné, že poškození srsti n o rn ík ů p ů sobené M. persicolor b ý v á pozorováno je n v ý ji m ečně a p o k u d se v y sk y tu je, b ý v á m álo výrazné, v tě c h to p říp a d ec h lze p ří to m n o st původce z jis tit m ikroskopicky, n ap ř. v šupinách z ocasu (Englishová 1967, E nglishová a S o u th e rn 1967). K rom ě d robných savců bylo M. persicolor v ý jim ečn ě izolováno i z těln íh o p o k ry v u jiný ch volně žijících živočichů: bylo n ap ř. nalezeno v p e ří rák o sn ík ů A crocephalus scirpaceus a A crocephalus schoenobaenus (H um políčková a O tče n ášek 1981). V lite ra tu ře se tr a d u jí té ž m y ln é ú d a je o nálezech to h o to d erm ato fy ta. N apř. S ch o n b o m o v á (1978) neodůvodněně citu je n álezy to h o to d ru h u z jelen a a srn ce (A lteras a spol. 1966) a z drobných savců (O tčenášek a Dvo ř á k 1962). V žádné z obou cito v an ý ch pub lik ací n e n í M. persicolor uvedeno 46
D ITRICH A OTČENÁŠEK: MICROSPORUM PERSICOLOR
a a n t popisy izolovaných d e rm a to fy tů nenazn aču jí, že by m ohlo d o jít k zám ěně s tím to dru h em . Z h o stite lů žijících v p rim á rn íc h p říro d n ích ohniscích m ůže b ý t M. persicolor p řenesen o n a dom estik o v an é živočichy: bylo izolováno ze psa (B lank 1955, A u stw ick 1966, C restian a spol. 1980), z m o rčat (Ju m in er a S tefanovič 1963) a z kon í (P etzold 1969, S ch o n b o m o v á a spol. 1971). P řen o s agens n a člověka m ůže b ý t u sk u te č n ě n buď přím o z volně žijících savců, nebo p ro stře d n ic tv ím dom ácích m azlíčků. P řím ý přen o s z hlodavců do k u m e n to v a l n ap ř. B ad illet (1978), jen ž popsal derm ato fy tó zu působenou M. persicolor u chlapce, k te rý si h rá l s m rtv o u krysou, a u zoologa-am atéra, k te rý n a zah rád ce c h y ta l m yšice a snažil se je ochočit. T ři p říp a d y m ykózy, působené tím to d ru h em , u k te rý c h zd ro jem in fek ce b y ly kočky, popsali P ad h y e a spol. (1973) a B ad illet (1978). Izolace M. persicolor z n ám i v y šetřen ý ch koček nazna čuje, že p o dobné cesty p ře n o su jso u m ožné i v n ašich podm ínkách. O jed in ělá je in fo rm ace o izolaci M icrosporum persicolor z půdy. A gens bylo m ylně považováno za T. quinckeanw m , te p rv e později byla zám ěna v y světlena (Schick a B alab an o v 1968). D alší v zácné nálezy v pů d ě pocházejí z Indie a jižn í A frik y (P ad h y e a A jello 1974). U d e rm a to fy ta s m noha p rim itiv n ím i znak y lze p řed p o k lád at, že b y se p ů d a v jeho cirk u laci m ohla podílet význam ným způsobem . I h la v n í rezerv o áro v á z v ířa ta to h o to d ru h u m ají úzk ý v ztah k půdě (život v norách). V zácnost p ů d n ích n álezů M. persicolor je proto překvapivá. P o k u d jd e o o p a tře n í, m ající z a b rá n it šířen í agens n a člověka a dom ácí zví řa ta , jso u u to h o to d ru h u podobná, ja k o u jin ý c h zoofilních d erm ato fy tů . P ře devším je n u tn o d o poručit dodržování hygienických zásad p ři k o n ta k tu s volně žijícím i hlodavci a hm yzožravci, dále je na m ístě zam ezit m ožnosti p ro n ik án í těchto živočichů n a p ř. do chovů la b o ra to rn íc h zvířat. Z a v ý zn am n é p ře ru še n í m ožnosti cirkulace M. persicolor v blízkosti člověka považu jem e též om ezení k o n ta k tů m ezi dom ácím i m azlíčky a v o ln ě žijícím i hlodavci. Literatura A JELLO L., GEORG L. K., K A PLA N W. e t KAUFM AN L. (1963): L aboratory m an u a l fo r m edical mycology. P ubl. H lth Serv., Publ., (W ashington) p. 93. ALTERAS I., NESTEREV V. S. e t CLOPOFA NI. (1966): The occurrence of derm atophyxe in w ild anim als from R um ania. S abouraud ia 4: 215—217. AUSTW ICK P. K. C. (1966): Zoophilic d erm atophytes as etiologic agents of ringw orm in dom estic anim als. III. Symp. D erm at. In tern át., B ratislava, p. 17. BA D ILLET G. (1978): Das M icrosporum persicolor, ein n ich t sel ten v e rk a n n ter D erm atophyt. H a u ta rz t 29: 10—14. BLA N K F. (1955): D erm atophytes of anim al origin tran sm issib le to m an. Amer. J. med. Sci. 229: 302—316. CRESTIAN J., MONFORT J. et BADILLET G. (1980): A propos ď u n cas de double d erm ato p h y tie u n chien. Bull. Soc. franc. Mycol. méd. 9: 219—223. D ITR IC H O. et OTČENÁŠEK M. (1983): M ykologická a ekologická studie derm ato■ fy ta M icrosporum persicolor. Čs. Derm. — v tisku. EN GLISH M. P. (1966): T richophyton persicolor infection in th e field vole an d pip istre lle bat. S abouraudia 4: 219—222. EN GLISH M. P. (1967 a): R ingw orm in w ild m am m als. J. Zool. Lond. 153: 556—561. EN GLISH M. P. (1967 b): T he n a tu re of T richophyton persicolor infection in th e b an k vole an d th e in te rp re ta tio n of th e results of sam pling techniques. S ab ouraudia 5: 295—301. EN GLISH M. P. (1969): R ingw orm in w ild m am m als: fu rth e r investigations. J. Zool. Lond. 159 : 515—522. 47
*
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983 ENGLISH M. P. (1971): R ingw orm in groups of w ild m am m als. J. Zool. Lond. 165: 535—544. EN GLISH M. P., BAYLEY J. A. (1978): D erm atophytes in a population of b an k voles and woodmice. M ycopathologia 66: 67—71. ENGLISH M. P., K A PICA L. e t M ACIEJEW SKA J. (1978): On th e occurrence of M isrosporum persicolor in M ontreal, Canada. M ycopathologia 64: 35—37. ENGLISH M. P. et SOUTHERN H. N. (1967): T richophyton persicolor in a p o p u la tion of sm all w ild m am m als. S abouraud ia 5: 302—309. H O IN R., ROUGET-CAM PANA Y. Let, LANCASTRE R., BA ZIN J. C., DENIAU M. e t BOLOGNINI J. (1972): Isolem ent de T richophyton m entagrophytes (Robin) B lan chard 1896, N annizzia persicolor, Stockdale 1967 et T richophyton te rre s tre D urie e t F rey 1957, du pelage de rongeurs. A nn. P arasit, hum . comp. (Paris) 47: 421>—429. HOUIN R., FICHO U X Y. Le, PU EL F. e t CA M PANA-ROUGET V. (1973): E tu d e mycologique de petits m am m ifère de l ’Est de la F rance. Bull. Soc. franc. Mycol. méd. 11: 161—164. HUBÁLEK Z., ROSICKÝ B. et OTČENÁŠEK M. (1979): Fungi on th e h a ir of sm all w ild m am m als in C zechoslovakia an d Y ugoslavia. Ces. Mykol. 33: 81—93. HUM POLÍČKOVÁ V. et OTČENÁŠEK M. (1981): K eratin o p h ilie fungi fro m the feath ers of free-living birds. Folia parasiitol. (Praha) 28: 179—186. JU M IN ER B. e t STEFANOVIČ M. (1963): E pidem ie de teigne à T richophyton p ersi color chez le cobaye. A rch. Inst. P aste u r T unis 40: 125—128. M ARIAT F., CHATELAIN J. et ROUFFAUD M. A. (1975): D erm atophytic flo ra of sm all w ild m am m als in Alsace: final resu lts of a study in 4000 anim als. Bull. Soc. franc. Mycol. méd. 4: 211—214. M ARIAT F., CHATELAIN J. e t ROUFFAUD M. A. (1976): E tu d e su r la contam i nation p ar les cham pignons derm atophytes d ’une population de p etits m am m i fères sauvages en Alsace. M ycopathologia 58: 71—78. OTČENÁŠEK M. (1976): T richophyton ru b ru m a T, verrucosum jak o n ejzávažnější původci derm atofytóz v České socialistické republice. D oktorská disertačn í práce, PaU ČSAV P rah a, p. 498. OTČENÁŠEK M. et DVOŘÁK J. (1962): T he isolation of T richophyton te rre s tre and other keratinophilie fungi fro m sm all m am m als of S o u th -E astern M oravia. Sabou rau d ia 2: 111 —113. OTČENÁŠEK M., HUBÁLEK Z. et SIX L W. (1980): S urvey of d erm ato p h y tes in the h a ir of sm all m am m als from A ustria. Folia parasitol. (Praha) 27: 83—87. PADHYE A. A. et A JELLO L. (1974): F u rth e r observations on N annizzia persicolor (= N . quinckeani). S abouraudia 12: 362—363. PADHYE A. A., BLANCK F., KOBLENZER P. J., SPA TZ S. et A JE L LO L. (1973): M icrosporum persicolor infection in th e U nited States. A rch. Derm. 108: 561—562. PETZOLDT K. (1969): N achw eis von D erm atophyten in d er U m gebung h au tp ilz in fi zierter T iere. In : G ötz H. u nd R ieth H.: H um anpathogene P ilze in T ier- und P flanzenreich. B erlin: G rosse V erlag, p. 59—66. SCHICK G. et BALABANOFF V. A. (1968): V orkom m en von T richophyton q uinckeanum u nd seines perfekten S tadium im E rdboden B ulgariens. M ykosen 11: 329—336. SCHÖNBORN C. (1978): M icrosporum persicolor, ein selten er D erm ato p h y t im E in zugsbereich der L eipziger H autklinik. Derm. Mschr. 164: 786—795. SCHÖNBORN C., SEIFERT S., BRAUN W, e t SCHMORANZER H. (1971): U n ter suchungen über H autpilzen von Zootieren. Zool. G arten 41: 7—25. STOCKDALE P. M. (1967): N annizzia persicolor sp. nov., th e p erfec t sta te of T ri chophyton persicolor S abouraud. S abouraudia 5: 355—359. VANBREUSEGHEM R. (1952): T echnique biologique p o u r l ’isolem ent des d erm ato phytes du sol. A nn. Soc. belge Méd. trop. 32: 173. A dresy autorů: Dr. Oleg D itrich a dr. Miloš O tčenášek, P arazitologický u sta v ČSAV, m ykoparazitologická skupina, nem ocnice, 532 03 P ardubice.
48
Taxonomické a nomenklatorické poznámky o Trametes cervina a Ganoderma atkinsonii Taxonom ie and nom enclatural notes on Trametes cervina and Ganoderma atkinsonii František K otlaba a Z d en ěk Pouzar V zhledem ke zm ěně typifikace m ylně pojatých rodových jm en hub (Syd ney 1981) je správné používat pro choroše nazývané d řív e často Coriolellus M u rrill jm éna A ntrodia P. K arst. P rotože d ru h T ram etes cervina (Schw.) Bres. p a tří do tohoto rodu vzhledem k dim iíické hyfové soustavě a dalším znakům , n a v rh u jí autoři novou nom enM atorickou kom binaci A ntrodia cer vina (Schw.) Koti. et Pouz. N a základě revize typového m ateriálu choroše G anoderm a carnosum P at. 1889 bylo zjištěno, že ten to d ru h je totožný s G. atkinsonii Ja h n , Koti. et Pouz. 1980, jež se ta k stá v á jeho synoinymem.
R egarding th e altératio n of th e typification of m isin terp reted generic nam es (Sydney 1981) it is co rrect to use th e nam e A ntrodia P. K arst. for polypores form erly often called Coriolellus M urrill. As th e species Tram etes cervina (Schw.) Bres. belongs in this genus because of its dim itic hyphal systém and o th e r characters, th e au th o rs propose a n ew n o m enclatural com bination A ntrodia cervina (Schw.) Koti. et Pouz. Follow ing a révision of th e type m ateria l of th e polypore G anoderm a carnosum P at. 1889 it has been ascertained th a t th is species in consipecific w ith G. atkinsonii Jahn, Koti. et Pouz. 1980, so th a t the la tte r becomes its synonym.
Rodová
příslušnost
T ram etes cervina
P o stav en í a zařazení o u t k o v k y j e l e n í — T ram etes cervina (Schw.) Bres. v systém u chorošů nebylo (a n en í v la stn ě dodnes) u různých polyporologů jednoznačné. J e to m u ta k proto, že se to tiž n ě k te ří a u to ři rozcházejí hlav ně v n ázo ru n a anato m ick o u sta v b u plodnic této houby: jed n i ji in te rp re tu jí ja k o dim itick o u (např. K o tlab a e t P o u z a r 1957), zatím co druzí — a těch je v ětšin a — jako trim itic k o u (např. D om aňski, Orloá et Skirgiello 1973, D onk 1974). V zhledem k taxo n o m ick é závažnosti, k te rá se v m oderní m ykologii často p řisu z u je h y fo v ý m systém ům , m á ta to sk u tečn o st zásadní v ý zn am a p říslušné důsled k y pro sp rá v n é rodové zařazen í d ru h ů . B ěhem celé řa d y let jsm e se znovu a znovu k p ro b lém u h y fo v é sta v b y plodnic o u tk o v k y jelen í vraceli a opěto v n ě jsm e ji n a nově nalézan ém m a te riá lu studovali, avšak vždycky jsm e došli ke zjištění, ž e h y f o v ý s y s t é m t o h o t o d r u h u c h o r o š e j e d i m i t i c k ý s ten k o stěn n ý m i v ětv en ý m i g enerativ n ím i přezk atý m i h y fam i a tlu sto stě n n ý m i, n ev ětv en ý m i d louhým i sk eletovým i h yfam i, končícím i n a p e rifé rii plodnice. L igativní (tj. binding) h y fy jsm e n ik d y nepozorovali, a to a n i v n e jsta ršíc h částech plodnic, k d e se n ejlép e u trim itick ý ch d ru h ů h ledají, tj. v dužnině n ad ro u rk a m i a v m ístech blízko p řirů stá n í plodnice k su b strátu . P ro to jsm e už p ře d 26 le ty (K otlaba e t P o u zar 1957) n a v rh li novou kom binaci Coriolellus cervin u s (Schw.) K oti. e t Pouz. a em endovali jsm e ro d Tram etes F r. ta k , že zah rn o v al d ru h y s bílou d užninou a trim itick o u hyfovou soustavou a s ty p em T. su aveolens (Fr.) F ř. — tj. v četn ě ro d u Coriolus Quél. za h rn u jíc í o u tk o v k y s te n k ý m i plodnicem i. P odle n ě k te rý c h a u to rů (např. D om aňski 1970, N obles 1971) h ra je p ři tax o n o m ick ém ohran ičení ro d ů chorošů v této skupině důležitou ro li ta k é je jic h enzy m atick á ak tiv ita. P a k b y te d y do ro d u T ram etes 49
ČESKÁ M YKOLOGIE 37 (1) 1983
Fr. p a třily jen o m ty d ru h y , k te ré jso u ligninovom í, zatím co d ru h y vyvolávající h n ěd o u h n ilo b u (tj. d ru h y celulózovom í) by p a třily do dim itického ro d u Co riolellus M u rrill, resp. A n tro d ia P. K arst. P o dle n ázoru D om aňského (D om aň ski 1970) p ak ty dru h y , k te ré jso u v té to sk u p in ě ligninovorní (vyvolávají bílou hnilobu) a m a jí d im itickou h yfovou stav b u plodnic, p a tří do ro d u D iplom itoporus D om aň. S am i se nedom nívám e, že b y ta to okolnost m ěla pro o h ran ič en í ro d ů ta k v elk ý význam , a p ro to z a h rn u je m e dim itické d ru h y o u tk o v ek s ligni n o v o m í enzym atickou a k tiv ito u do ro d u často nazývaného Coriolellus M urrill, a to v četn ě o u tk o v k y jelení. V lite ra tu ře se pro ro d C oriolellus M u rrill používá též jm é n a A n tro d ia P. K arst. N ejistota, k te ré z tě c h to dvou jm en používat, v y p lý v ala z n ejasn o stí vzhledem k ty p ifik aci rodu. N a základě ro zh o d n u tí B otanického kongresu v S ydney (srpen 1981) o ty p ifik aci rodových jm en, k d e bylo jednoznačně sta noveno, že p o jetí ty p u ro d u m u sí b ý t spojeno s p ů v o d n ím v ý k lad em ty p u (a nikoli s je h o pozdějším i in terp retacem i), j e s p r á v n é p o u ž í v a t j m é n a A n tro d ia P. K arst. (ne C oriolellus M urrill), ja k už činil n ap ř. D onk (1966, 1974). V zhledem k tom u, že jsm e přesvědčeni o p říslušnosti T ra m etes cervina do o k ru h u d ru h ů z ro d u A n tro d ia P. K arst., n a v rh u je m e je jí p řev ed en í do tohoto ro d u : A n tro d ia cervina (Schw.) K o tlab a e t P ouzar, comb. nov.; b asio n y m : B oletus cervin u s Schw einitz, Schr. N atu rfo rseh . Ges. Leipzig 1: 96, 1822. Správné
jméno
pro
G anoderm a a tkinsonii
P ře d tře m i le ty jsm e p u b lik o v ali popis nového d ru h u lesk lo k o rk y z blízkého p říb u zen stv a G anoderm a lucidum , lesklokorku jehličnanovou — G. a tkin so n ii Ja h n , K oti. e t Pouz. (Jahn, K o tla b a e t P o u zar 1980, viz též K o tlaba e t P o u zar 1981), k te rá je svým rů ste m v ázán a h lav n ě n a jehličnany. Z áhy po u v eře jn ěn í popisu nového d ru h u b y li jsm e v šak upozorněni dr. L. R y v ard en em (Oslo), že je s n a ší h o u b o u zřejm ě totožná G anoderm a carnosum P at., popsaná z F ran cie již koncem m in u léh o sto le tí (P ato u illard 1889). V ypůjčili jsm e si p ro to k p ro stu d o v án í P a to u illa rd ů v ty p o v ý m ate riá l, k te rý je uložen v e Farlow ově h e rb á ři H a rv ard o v y u n iv e rzity v C am bridge, Mass., U SA (FA; herb . P a to u illa rd no. 11979: P olyporus cam osus P a t. S u r tro n c s de sap in s m o rts, fo rê t d u G ourzy, 18 A o û t 1881, leg. et det. P. D oassans, u t P. lucidus; ex h erb . E. D oassans). Po jeho re v iz i jsm e zp rv u došli k názoru, že P ato u illard o v a h o u b a nem ůže b ý t s n aším d ru h e m totožná, neboť m akro sk o p ick y se plodnice lišily m atn ý m , n elesklým povrchem klobouku a značně sesychavou dužninou o k ra je k lobouku, m ikroskopicky p ak b u b řen ím stěn skeletových h y f v ro zto k u 7% KOH. T y to rozdíly jsm e konzultovali s dr. H. J a h n e m (Detm old), k te rý v y sv ětlil ty to odchylky tím , že plodnice byla k o nzervována alkoholem , jen ž způsobil nelesklost (m atnost) povrchu klobouku a b u b ře n í stěn skeletových h y f v rozto k u KOH. N álezce zřejm ě se b ra l dosti m lad ý ex em p lář h o u b y v rů sto v é fázi, k d y po usu šen í plodnice došlo k e značn ém u sv raštěn í šťavnatějšího o k ra je klobouku plodnice. P rotože v šak všech n y důležité z n ak y — tm av o st p o v rch u klobouku, c h a ra k te r v ý tru s ů a v ý sk y t n a jed li — zcela souhlasily s n aším d ru h em (navíc evropské d ru h y ro d u G anoderm a jso u n ato lik do b ře prozkoum ané, že hy p o te tic k á existence dalšího d ru h u , k te rý b y b y l znám je n z ty p o v é položky, je více n ež n ep ravd ěp o d o b n á — i k d y ž i tu to m ožnost jsm e b ra li v úvahu), d o s p ě l i j s m e n a k o n e c k n á z o r u , ž e o b ě h o u b y j s o u t o t o ž n é . Je 50
KOTLABA A POU ZA R: TRAMETES CERVINA A GANODERMA A TKINSONII
te d y tře b a d á t p řed n o st jm én u G anoderm a carnosum P at. 1889 p řed jm énem G. a tk in so n ii J a h n , K oti. et Pouz. 1980. P o d ro b n ější článek o id e n titě obou h u b u v e ře jn ím e spolu s dr. H. Ja h n e m později ve W estfál. P ilzbr. Z ajím av é je zjištění, že D onk (1974) p řed v íd av ě zah rn u l d ru h G anoderm a carnosum P at. do svého p ro v ěřen éh o seznam u evropských chorošů, aniž zřejm ě znal z au to p sie typo v o u položku. T ypus bohužel p řed stav u je velm i fra g m e n tá m í část plodnice, a tó dva te n k é řezy bez části p řisedající k su b strá tu , takže nelze usuzovat, zda te n to ex em p lář m ěl tře ň , a n eb o byl bokem přisedlý. — I když se te d y m ěn í la tin sk é jm éno h o u b y n a G anoderm a carnosum , česky ji vzhle dem k p re fe ro v á n í je h lič n a n ů (hlavně jedle) b u dem e i n ad ále n a zý v at leklok o rk a jehličnanová. Poděkování Jsm e zavázáni díky za zap ů jčen í P a to u illard o v a typového m a te riá lu k u r á to ro v i F arlo w o v a h e rb á ře dr. D onaldu H. P f i s t e r o v i (C am bridge, Mass., USA) a dr. L. R y v a r d e n o v i (Oslo) za lask av é upozornění n a id e n titu Ga noderm a a tk in so n ii s G. carnosum . Literatura DOMAŇSKI S. (1970): Grzyby zasiedlajgce drew no w Puszczy Bialow ieskiej. X III. D w a gatunki D iplom itoporus Dornaň., gen. nov. — A cta Soc. Bot. Polon., W arszaw a, 39: 191—207. DOMAŇSKI S., ORLOS H. et SKIRG IELLO A. (1973): Fungi. Polytporaceae II . . . F istulinaceae (Grzyby). — 332 p., 27 tab., W arszaw. DONK M. A. (1966). Notes on E uropean polypores — I. — Persoonia, Leiden, 4: 337—343. DONK M. A. (1974): Check list of E uropean polypores. — V erh. K oninkl. Nederl. A kad. W etenschapp., N atuurkunde, 62: 1—469. JA H N H., KOTLABA F. et POUZAR Z. (1980): G anoderm a atk in so n ii Ja h n , Koti. et Pouz., spec. nova, a parallel species to G anoderm a lucidum . — W estfál. Pilzbr., D etm old-H eiligenkirchen, 11 (1979—1980): 97—121, tato. color. 1—3. KOTLABA F. et POUZAR Z. (1957): P oznám ky i k tříd ěn í evropských chorošů. — Ces. Mykol., P rah a, 11: 152—170. KOTLABA F. et POUZAR Z. (1981): R ozšíření a ekologie lesklokorky jehličnanové — G anoderm a atkinsonii v Československu. — Ces. Mykol., P rah a, 35: 121—133. NOBLES M. K. (1971): C ultu ral characters as a guide to th e taxonoímy of th e Polyporaceae. In : P etersen R. H. (ed.), Evolution óf th e h ig h er Basidiom ycetes, p. 169—196, K noxville. PA TO U ILLA RD N. (1889): L e genre G anoderm a. — Bull. Soc. Mycol. F rance, P aris, 5: 64—80. A dresy autorů: RNDr. F ra n tiše k K otlaba, CSc., N a P etřin á ch 10, P ra h a 6. Prom . biol. Z deněk Pouzar, CSc., N árodní m uzeum . V áclavské nám . 68, 115 79 P ra h a 1.
«
51
Melanoleuca iris in Czechoslovakia (Agaricales, Tricholomataceae) Tmavobělka kosatcová v Československu (lupenaté, čirůvkovité) Jaroslav K lán M elanoleuca iris K ühn, is reported for th e first tim e from C zechoslovakia (Moravia). Je popsána M elanoleuca iris K ühn, (tm avobělka kosatcová), z Českosloven sk a dosud neznám á.
D u rin g M ycological D ays in M oravia in 1981 a species of M elanoleuca w as fo u n d b y P. V am pola w hich w as la te r id en tified as M elanoleuca iris K ühn. I t h a s n o t been p rev io u sly re p o rte d fro m Czechoslovakia a n d is only kno w n from a few localities in E urope. D etailed description: M elanoleuca iris K ühn. Bull. Mens. Soc. Linn. Lyon 25: 178—181. 1956.
C h aracteristics: d istin ctiv e agreeab le o dour recalling Iris (or L epista irina o r so m ew h at C litocybe clavipes). H ab it m o re or less tricholom atoid. P i 1 e u s 5—9 cm broad, r a th e r firm , m ore o r less gibbous b u t soon becom ing flat, w ith c e n tra l p ro m in e n t u m b o ; ± hygrophanous. S u rface sm ooth, cream , cream ish yellow in colour, b u t th e um bo is som etim es d ark e r, p ale b ro w n in colour. T he ex ten d ed m a rg in o f th e pileus re a c tin g o v er th e lam ellae.
T
I 1.
M elanoleuca iris: carpophores. Del. J. K lán
52
K LÁ N : MELANOLEUCA IRIS
L a m e l l a e crow ded, 1 = 3t—4, cream w hite, sub d ecu rren t. S t i p e s 6— 10/0.5— 1.3 cm, cartilaginous, w ith p a le greyish o r cream w h ite s tria te surface. T he u p p e r th ird of th e stipes is m in u te ly pru in o se (u n d er lens). B ase of stip es is w h ite, a p p resed cottony. C o n t e x t o f pileus is W hite, b u t som etim es w ith a tin g e o f rose. C o n tex t of stip e w h ite, fibrillose-cottony. NH/^OH, KOH negat.
cfí.Ě
V Ip ('w in IJll \ V
i\
\
^
t
•’*-/
'
/ ‘ ‘ 1 ’1
^\>] \\ 0 f5 0h 2. M elanoleuca iris: 1 — basidium , 2 — cheilocystidia, 3 — stipitipallis w ith caulocystidia, 4 — spores. Del. J. K lán
O d o u r p leasan t, iris-lik e (as L epista irina, C litocybe clavipes o r G aultheria p rocum bens, stro n g e st in lam ellae, fa in t in context. 53
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
T a s t e not distinctive, som etim es fa in tly farinaceaus. S p o r e p r i n t pale cream (w hen fresh). S p o r e s (Fig. 4) V—9.5/4.5— 5.5 um, E = 1.66—-1.80, ovoid-ellipsoid (rarely elongate), w ith v e rru ro se o rn am en tatio n , strongly am yloid. P erisp o rial w a rts te n t to be fairly large, isolated o r m ore ra re ly in sm all groups, som etim es in te r-
W m tS Ě Ě M ÍB n m
/
3.
54
M elanoleuca iris: M oravia, Ž darské vrchy Hills, 29 A ugust 1981.
Photo J. K lán
K LÁN : MELANOLEUCA IRIS
connected w ith fin e lines. S po res w ith an ap p lanate, scarcely depressed, su p ra h ilare ad ax ial depression (plage). B a s i d i a (Fig. 1) 25—35/7— 9 um, 4-spored, b ro ad ly clavate. C h e i 1 o c y st i d a (Fig. 2) 25— 60/9— 11 um, scattered , th in -w alled, su b fu sifo rm to fusiform , ventrico se an d acum inate, th e ir apices som etim es en crusted w ith cry stals; th e y a re som etim es tra n sv e rse ly s e p ta te to 2— 3 cellules. P l e u r o c y s t i d i a sim ilar to cheilocystidia, b u t ra re ly seen. H y m e n o p h o r a l t r a m a ± reg u lar, com posed of cylindrical hyphae, sep tate, th in -w alled , 4—8 um w ide. S u b h y m en iu m cellular, 5— 7 um thick. P i 1 e ip e 11 i s a trich o d erm iu m , com posed of re g u la r to irre g u la r in terw oven and b ran ch ed hyphae, 4— 10 um broad, w ith cylindrical, slender, clavate o r b ra n ched su b erect te rm in a l elem ents. P i l e i t r a m a com posed of parallel, cylindri cal, un b ran ch ed , se p ta te an d th in -w a lle d h y p h ae (som etim es th ick en ed wall), 4—25 i(u m broad. S t i p i t i p e l l i s (Fig. 3) consisting o f parallel, stra ig h t hy p h a e w ith th ick en ed w alls, 3— 15 «m broad. In th e u p p e r th ird th e re are sc atte re d caulocystidia of sim ilar shap e knd size as cheilocystidia. M em branal p ig m en t ra re ly seen. S t i p i t i t r a m a reg u lar, w ith cylindrical elem ents 3—15 ^ m broad. C lam p connections absent. H a b ita t an d d istrib u tio n . M o r a v i a : m o n tes Ž d á rsk é v rc h y : distr. 2 ď á r n. Sáz., ad m arg in em g ram inosam P iceeti secus v iam in tu rfo sis P a d rtin y dictis p rope pagum R adostin, alt. 620 m s. m „ 29. V III. 1981 (H erb. J. K lán). K no w n fro m F rance, G re a t B ritain , th e N eth e rlan d s an d Czechoslovakia. Notes. M elanoleuca iris belong to th e sect. G ram m opodiae Bon 1978 (= O reinae Sing. p. p.), stirp s G ram m opodia B on 1978. R elated an d sim ilar species M. excisa ss. auct. europ. a n d M. cinerascens R eid 1966 d iffe r m ain ly b y th e absence of th e Iris-lik e odour, less an y som e m icroscopic ch a rac ters; w ith a P elargo n iu m -lik e o d o u r M. gram inicola (Vel.) K iihn. et M aire has th e pileus grey -b ro w n a n d cheilocystidia o f a n o th e r form . A cknow ledgem ents. I am g ra te fu l to D r. T. W. K u y p e r (Leiden) fo r d raw ing m y a tte n tio n to th is in te re stin g species. A ddress of au th o r: Dr. J. K lán, Biological S tation of Prague, Belojanisova la, 150 00 P ra h a 5, Czechoslovakia.
55
VII. celostátní mykologická konference (České Budějovice, 13.—18. září 1982) 7th Conference of Czechoslovak m ycologists Z d en ěk K luzák
C elostátní m ykologické k o n feren ce již pevně zakotvily v povědom í celé naší m ykologické v eřejn o sti. P rv n í se k o n ala v roce 1956 v Praze, další p ak v B rně (1957), B anské Š tiavnici (1962), O pavě (1970), Olom ouci (1973) a v P ezinoku (1978). Za sídlo sedm é k o n feren ce b y ly zvoleny Č eské B udějovice. K o n ala se v roce n a n ějž p řip a d ly v d ějin ách čs. m ykologie dvě v ý z n am n á výročí, a sice sedm desáté v ýročí založení České b o tanické společnosti, v jejím ž lů n ě vznikl m ykologický odbor, a šedesátého v ýročí založení Cs. k lu b u m ykologického. V II. k o n feren ci u sp o řá d a la Cs. vědecká společnost p ro m ykologii p ři ČSAV ve spolupráci s Jih o česk ý m m uzeem v C. B udějovicích a provozně ekonom ic k o u fa k u lto u V ysoké školy zem ědělské v C. B udějovicích. P a tro n á t n a d konfe^ ren cí p řevzaly Jiho česk ý K N V a M ěNV v Č eských B udějovicích. O ba orgány p o d p o řily k o n feren ci i finančně, za což jim p a tří náš u p řím n ý dík. O rganizací k o n feren ce byl p o v ěřen p říp ra v n ý v ý b o r v e složení: před sed a Z. K luzák, členové: M UDr. J. K ubíčka, doc. RN D r. J. N ečásek, CSc., RND r. V. Šašek, CSc., doc. ing. M. Z vára, CSc. H lad k ý p rů b ě h konferen ce navíc za jišťovali d v a pracovníci Ú stav u e x p e rim e n táln í b o ta n ik y ČSAV a osm stu d en tů VŠZ. K onferenci předcházelo XXI. v a ln é shrom áždění Cs. vědecké společnosti pro m ykologii p ři ČSAV, doplněné p řed n ášk o u S. Š ebka „Š edesát le t od vzniku Cs. k lu b u m ykologického“, k o n a n é dne 13. 9. v e večerních hodinách v Doměi k u ltu ry ROH. I V p rv n ích p ěti konferen cích b y ly všechny proponované o k ru h y otázek pro-, je d n á v á n y v plénu. N a šesté k o n feren ci v roce 1977 v P ezinoku byl s ohled em n a n a rů sta jíc í specifickou p ro b le m a tik u n ě k terý ch m ykologických specializací, u činěn p rv n í pok u s s jejich p ro je d n á v á n ím v oddělených pracovních sk u p i nách. N a této', sedm é konferen ci, k o n an é pod ú střed n ím heslem „V ýznam aí v y u žití h u b v zem ědělství, lesnictví a v ý živě“, b y la zvolena nová koncepce. Ptí dosavadních zkušenostech bylo ko n stato v áno, že je nezbytné, ab y přes všechnu1 specializaci byli všichni n a ši m ykologové rám cově in form ováni o současném ' sta v u znalostí v jed n o tliv ý ch oblastech m ykologie. Proto n a p rv n í d e n jednání' b y ly p ro p le n á rn í zasedání v y žád án y p ře d n á šk y s následující té m a tik o u : „Vývoj a p ersp ek tiv y čs. m ykologie“ (V. R ypáček), „Současný sta v a p e rsp e k tiv y p ří p ra v y kvasničních b ílk o v in z n etra d ič n íc h s u b s trá tů “ (O. V olfová), „F y to p ato logická m ykologie“ (C. Paulech), „Fyziologie a biochem ie h u b “ (V. M usílek), „Toxikologie h u b “ (J. K ubíčka), „Současné p roblém y och ran y h u b a je jic h ži v o tn íh o p ro stře d í“ (S. Šebek). V šechny zde citované p ře d n á šk y bud o u v plném znění p u b lik o v án y ve zv láštn ím sb o rn ík u , k te rý v y d á do k o nce ro k u 1982 Jiho^ české m uzeum . V lastní k on feren ce byla zah ájen a p le n árn ím zasedáním v ú te rý 14. 9. v 9.00 hod in ve velk ém sále D om u k u ltu ry ROH. Slavnostního cerem oniálu se zúčast nili p ře d sta v ite lé pořád ajících organizací — za Cs. vědeckou společnost p ro m ykologii p ři ČSAV je jí p řed sed a prof. RNDr. V. R ypáček, DrSc., člen ko re sp o n d e n t ČSAV, za Jih o česk é m uzeum jeh o ře d ite l P hD r. E. Schneider, za V ysokou školu zem ědělskou doc. ing. M. Z vára, CSc. Č estným i h o sty konference 56
K LUZÁ K : VII. MYKOLOGICKÁ KONFERENCE
' lH
V I1 'Mi. \
H
lwÍiP*<
I® S
*^ĚĚLm m ||S 1 IlLa» foxam
1. VII. celostátní m ykologická konference v Českých Budějovicích, Celkový pohled n a předsednický stůl (zleva d o p ra la : Z. K luzák, dr. M. K ounek, dr. L. H avránek, dr. M. Vacek, dr. V. K rafl, prof. dr. V. Rypáček, DrSc., člen korespondent ČSAV, A. Ř ihoutová, dr. E. Schneider, doc. ing. M. Zvára, CSc., doc. dr. J. Nečásek, CSc. Foto P. Š afr
sĚ'^Wr llllil^ l % W m Š Ě m á ;
^t
2. Č ástečný pohled do pléna VII. Gelostátní mykologické konference v Českých B u dějovicích. Foto P. Š afr
57
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
byli zástupci stran ick ý ch a stá tn íc h o rg á n ů — ta je m n ík Jihočeského K V KSČ dr. V. K rafl, m ísto p řed sed k y n ě Jihočesk ého K N V A. ftih o u to v á s vedoucím od b o ru k u ltu ry dr. L. H av rán k em , p řed sed a MěNV v Č. B udějovicích dr. M. V acek s m ístopředsedou dr. M. K ounkem . Po ú v o d n ím slově, p řed n esen ém členem p říp ra v n é h o v ý b o ru doc. RN D r. J. N ečáskem , CSc., zah ájil k o n feren ci p řed sed a Čs. vědecké společnosti p ro m y k o logii p ři ČSAV prof. RN D r. V. R ypáček, DrSc., člen k o resp o n d e n t ČSAV. Za čestné hosty p ro m lu v il ta je m n ík K V K SČ dr. V. K rafl. V e v řelém p ro je v u p ři blížil p říto m n ý m život a b u d o v atelsk é úsilí jihočeského lid u a po p řál kon feren ci ú spěch v je jím jednání. Po u k ončení slavnostního z ah á jen í n ásledovala pracov n í část p len árn íh o zasedání, v níž účastníci vyslechli vyžád an é p řed n ášk y : P rv n í den k o n feren ce b y l u zav řen společenským večerem . S peciální o tázky b y ly p ro je d n á v á n y ve čtyřech sekcích. Sekce taxonom ie, ekologie a m y k o flo ristik y za p řed sed n ictv í RNDr. F. K otlaby, CSc., a doc. RNDr. Z. U rbana, DrSc., zasedala stejn ě ja k o sekce fyziologie, biochem ie a gen etik y h u b za p řed sed n ictv í RN D r. V. Šaška, CSc., a RNDr. V. M usílka, CSc., v Dom ě k u ltu ry ROH. Sekce fy topatologické m ykologie za před sed n ictv í ing. C. P a u lecha, CSc., ing. D. Veselého, DrSc., a doc. ing. M. Z váry, CSc., zasedala v p ře d n áškovém sále Jihočeského m uzea. J e d n á n í těch to tř í sekcí p ro b íh ala v e dnech 15. a 17. 9. v dopoledních hodinách. Sekce lé k ařsk é m ykologie přizv ala ke spo lu p ráci Spolek lé k a řů v Č eských B udějovicích a nem ocnici s poliklinikou III. ty p u v Č eských B udějovicích. Za p řed sed n ictv í M UDr. J. K ubíčky a doc. RND r. M. H ejtm án k a, DrSc., zased ala po celý den 15. 9. v p o sluchárně polikliniky. S o u h rn y všech re fe rá tů zařazených do sekcí byly v y d á n y v cyklostylovaném sborníku, k te rý byl p ře d á n všem ú č a stn ík ů m konferen ce p ři prezentaci. S oučástí ko n feren ce b y ly odborné e x k u rze do m ykologicky zajím avých ob la stí k ra je : 15. 9. odpoledne do SPR „Č ervené b lá to “ u Šalm anovic, 16. 9. na celý den do SPR „V elká n iv a “ a „B oubínský p rales“ a 17. 9. odpoledne do oblasti ry b n ičn í sou stav y severně od Lom nice n a d Lužnicí. Počasí ú č astn ík ů m ex k u rzí přálo, žel fru k tifik a c e b y la m enší než bý v á v tu to dobu obvyklé. P ře sto v šak lze výsledky ex k u rzí h o d n o tit klad n ě. N ěk teří zájem ci n av štív ili dne 15. 9. odpoledne českobudějovický p iv o v ar Sam son, k d e byli seznám eni s jeho pro vozem. Z in iciativ y doc. RNDr. M. H ejtm án k a, D rSc., před sed y pedagogické kom ise Čs. biologické společnosti p ři ČSAV, využil K PU v Českých B udějovicích p ří tom n o sti našich p řed n ích m ykologů a u sk u tečn il dne 17. 9. jed n o d en n í sem i n á ř n a té m a „V ýznam a v y u žití h u b “, u rčen ý v y učujícím biologie n a stře d n ích školách a o kresním m eto d ik ů m p řírodopisu v Jihočeském k raji. K onference b y la zarám o v án a do současně probíhající tra d ičn í podzim ní v ý sta v y hub, jejím iž p o řad ateli byly Jihočeské m uzeum , m ykologický k lu b D om u k u ltu ry ROH a KÚNZ, o ddělení zd rav o tn í výchovy. Š est h lavních p řed n ášek a n a 80 re fe rá tů p řednesených v sekcích, vše p ro vázeno b o h ato u diskusí, přineslo řa d u nových po zn atk ů a n á m ě tů pro práci n a další období. O živena b y la d áv n á osobní p řá te lstv í a n av ázán a nová, n a v ázán y byly nové k o n ta k ty pracovní. Z ávěrem je m ožno k o n stato v at, že cíle, jež si k o n feren ce stanovila, b y ly dosaženy. S ohledem n a p o tře b y společenské p ra x e v y p ly n u ly z jed n á n í konferen ce a jejích jed n o tliv ý ch sekcí ty to zá v ě ry a doporučení p ro další p ráci našich m ylíologů: 58
K LUZÁ K : VII. MYKOLOGICKÁ KONFERENCE
1. U hub, k te ré způsobují m ykózu lid í a hospodářských zvířat, se nad ále vě n o v a t stu d iu je jic h biologie se zřetelem k léčebně p re v en tiv n í praxi. 2. U silovat o realizaci jed n o tn ý c h organizačních, terap eu tick ý ch a p rev en tiv ních sm ěrnic, sm ěřu jících k e snížen í v ý sk y tu o tra v houbam i v CSSR; n a ú sek u m apov án í je d o v atý ch h u b u z a v řít p rv n í e ta p u a v y h o d n o tit výsledky. 3. Fyziologii, biochem ii a g e n e tik u h u b p ře d n o stn ě o rie n to v a t n a vědecky fu n d o v a n ý á k tu á ln í i p ersp ek tiv n í ap lik ačn í výzkum v souladu s p o třeb am i vědeckého poznání a k ry tí společenských potřeb. 4. Z v láštn í pozornost v ěn o v at stu d iu v liv u an tro pických zásahů do d ru hové sk lad b y fy to p ato g en n ích m ik ro m y cétů a do je jic h v zta h ů k o statn ím organis m ů m ; v souvislosti s tím se z am ěřit před ev ším na stu d iu m m ykóz hospodářsky důležitých p lodin a dřevin. 5. P ro h lo u b it m y k o flo ristick ý v ý zk u m h u b a ro z šířit ho do> m éně znám ých o b la stí Č SSR; p oněvadž an tro p ic k é zásahy do ekosystém ů, v nichž hou b y žijí, m a jí ta k é v to m to p říp a d ě za násled ek zm ěnu v druhovém složení h u b a m izení n ěk te rý c h d ru h ů , v ě n o v a t pozornost stu d iu jejich životních podm ínek. A dresa au to ra: Z deněk K luzák, Jihočeské m uzeum , D ukelská 1, 370 51 České B u dějovice.
59
Literatura K. G u l l , S. G. O l i v e r (Eds.): T h e f u n g a l n u c l e u s . Pp. 358. C am bridge Univ. Press. Cam bridge, London, N ew York, N ew Rochell, M elbourne, S ydney 1981. S tejně jako předchozí svazky, je i tento p átý svazek řady, vydávané B ritskou m ykologiokou společností, věnován tém atu, jehož poznatkový základ se neobyčejně roz rostl a p řesáhl z mykologie do dalších vědních oborů. Svazek o b sah u je 15 kapitol s te x ty sdělení přednesených na sym poziu o houbovém já d ře (Londýn, 1980): u ltra stru k tu ra já d ra u fykom ycetů, u ltra stru k tu ra a chování já d ra a asociovaných stru k tu r v m eiotických buňkách euaskom ycetů, u ltra stru k tu ra kvasinkového jád ra, m e chanism us jaderného dělení u hub, m ikrotubuly a m ik ro tu b u lárn í p ro tein y hub, jednořetězcová DNA vázaná s proteiny a je jí funkce, stru k tu ra a fun k ce chrom atinu, p arasex u áln í procesy, regulérní a ab e ran tn í štěpení p ři meiosi, som atická inkom pa- • tib ilita u hub a m yxom ycetů, v liv UV záření n a já d ra k v asinek a v lák n itý ch hub, syntéza chrom ozom ových replikonů u kvasinek, genetická regulace RNA a proteinů p ři transici m onokaryon — dikaryon, koordinace tran sk rip c e s tran slací u kvasinek, genetická kontrola buněčného cyklu u kvasinek. K apitoly jsou doplněny citacem i lite ra tu ry do roku 1979. K niha je tradičně k v alitn ě polygraficky vypravena. U vítají ji především cytologové a genetici, k te ří používají hub ja k o m odelových organism ů. M. H ejtm á n ek E. J. H. C o r n e r :
The
a g a ric
g e n e ra
L e h tin u s , P a n u s ,
and
P le u ro tu s
w ith
p a r ti-
Beih. N ova H edw igia 69: 1—169, 2 černobílé tab u le a 40 perokreseb v textu. N akl. J. C ram er, Vaduz, 1981. Cena 80,— DM. c u la r
re fe re n c e
to
M a la y s ia n
s p e c ie s .
Z nám ý anglický mykolog prof. E. J. H. Corner, k te rý studoval houby po řadu let před 2. světovou válkou a během ní hlavně v tropech M alajsie, zpracoval v recenzo vané knize své sběry houževnatců, pařezník ů a h lív zejm éna z této oblasti (a z po válečných expedicí i do tropů jiných částí světa). Jak o význačný specialista v oboru m ik ro stru k tu r plodnic hub a zakladatel stud ia hyfových systém ů použil tu to m etodu k novém u roztřídění a pozm ěněném u ohraničení rodů Lentinus, Panus a Pleurotus. V úvodních partiích knihy srovnává jednotlivé anatom ické stru k tu ry těchto hub lupenatých s podobným i stru k tu ram i hub nelupenatých (A phyllophorales), přičem ž citu je často práce, k te ré se již před ním zabývaly hyfovým i stru k tu ram i tohoto okru h u hub (Chang K iaw L an 1965, Stankovičová 1973). V taxonom ické části vyšel z rozdí lu v hyfových stru k tu rác h a definoval na nich tři výše zm íněné rody. P odle něho je rod Pleurotus buď m onom itický nebo dim itický s rovným i nerozvětveným i skele tovým i hyfam i, Panus je dim itický a m á dlouhé in te rk a lá rn í nebo term in áln í ske letové hyfy bez ligativních (binding) hyf, kdežto rod L en tin u s je sice rovněž dim itický, avšak m á skeletové hyfy, z nichž se rozvětvují hyfy ligativní, k te ré C orner nazývá „skeleto-binding cells“. N a základě hyfové stavby p ak p ře řa d il z našich d ru h ů L e n tinus lepideus a L. adhaerens do rodu Panus (řadí tam tak é p řirozeně Pleurotus conchatus) a do rodu Pleurotus zařazuje ovšem d ru h y okolo P. ostreatus, P. cornucopiae, P. calyptratus, P. dryinus atd., ale např. i P. lignatilis, což se nezdá být nejšťastnějším řešením . A utor popisuje v recenzované knize celou řad u nových tax o n ů (hlavně dru h ů a variet), což byl zřejm ě jeden z hlavních důvodů k jejím u napsání. M noha aktuálním problém ům se však C orner ve své knize vyhnul, neboť do n í n e zah rn u l nejen četné tropické (zejm éna africké), ale ani m nohé evropské druhy. Vůbec se pochopitelně nezabýval těm i hlívam i, k te ré se již delší dobu v m oderní system atice kladou do sam ostatných rodů H ohenbuehelia, R esupinatus apod., avšak a n i dru h y Panus rudis, P leurotus eryngii, P. pulm onarius, L yophylluvn u lm arium etc., k nim ž snad buď nem ěl m ateriál, anebo m u z hled isk a zam ěření p ráce n ep ři padaly důležité. Č tenář proto nem ůže očekávat, že C ornerovu k n ih u lze použít k u r čování všech dru h ů rodu Lentinus, Panus a Pleurotus, ja k by se podle jejího názvu zdálo. C ornerova kn ih a p řed sta v u je význam nou studii o anatom ické s tru k tu ře a ta x o nom ii vybraných d ru h ů houževnatců, p aře zn ík ů a h lív (hlavně z M alajsie) s klíči 60
LITERATURA k jejich určování, k te rá bude jistě cenným podnětem k dalším u propracování této p rak tick y ta k důležité skupiny lupenatých hub. F rantišek Kotlaba a Z d en ěk Pouzar
G v r i t i š v i l i M. N. (1982): G r i b y r o d a C y t o s p o r a F r . v S S S R . Tbilisi, n ák lad „Sačota sakartv elo “. 216 str., 21 obr., 409 citací literatu ry . Cena 1,10 rublů. V m onografii jsou zpracovány výsledky dlouholetého stu d ia au to ra ja k z vlastního výzkum u, ta k z literatu ry v taxonom ii, morfologii, ekologii, zem ěpisném rozšíření, fytopatologickém význam u a specializaci na hostitelské rostliny hub pom ocného rodu Cytospora Fr. S rovnávacím studiem i infekčním i pokusy dospěl au to r k názoru, že více než 200 d ru h ů popsaných v lite ra tu ře v pom ocném rodu Cytospora Fr. lze sh rn o u t do 19 d ru h ů s 8 form am i. Po stránce fytopatologické zjistil, že tyto houby m ohou působit u sýchání volně rostoucích i pěstovaných rostlin, oslabených nepříznivým i vlivy p ro středí, a že je m ožný vzájem ný přenos nákazy m ezi m noha dru h y hostitelských rostlin. K n iha je rozdělena do pěti kapitol: 1. M ateriál a m etodika. 2. Ekologie a zem ěpisné rozšíření hub rodu Cytospora. 3 .Morfologie, anatom ie, vývojový cyklus a taxonom ický význam p říznaků na rostlinách. 4. S tru k tu ra rodu Cytospora a jeho rozdělení n a podrody, sekce a druhy. 5. Rody blízké rodu Cytospora a n ěkteré taxonom ické a nom enklatorické poznám ky o houbách rodu Cytospora zjištěných v SSSR. K nihu u za v írá atlas perokreseb se dvěm a fotografiem i, kde je zobrazeno popsaných 19 d ru h ů rodu Cytospora, popřípadě i vřeckatých hub, ke který m tato konidiová stad ia p říslu šejí, a topolové větve napadené dvěm a dru h y těchto hub. L ite ra tu ra za h rn u je 409 citací, mezi nim i i několik z ČSSR. Z d ru h ů znám ých z ČSSR nejsou v m onografii uvedeny Cytospora rhodophila Sacc., C. sepincola S ohróter a lesnicky význam ná C. curreyi Lind., k te ré p a trn ě nebyly dosud v SSSR nalezeny. A n to n ín Příhoda
B o b y ť A. D. e t S a d o v s k i j J u. P. (1978): Virusy gribov, ich ingibirujušči je i inducirujuščije svojstva. K ijev, nakl. „N aukova d u m k a“ . 128 str. a 24 str. křídových příloh, 56 obr., 23 tab., cena 1,20 rublů ( = 15,50 Kčs). V knize jsou m onograficky zpracovány lite rá rn í ú d aje i v lastn í výzkum y au to rů o virech, izolovaných z m ikroskopických hub. P odrobně jsou popsány m etody jejich izolace, kultivace, fyzikálně chem ické vlastnosti a antagonistické i jin é vztahy k fytopatogenním virům , tv o rb a lá tek potlačujících ty to v iry a ovlivňujících ozdra vení a odolnost napadených rostlin, čehož lze využít i k im unizaci užitkových rostlin. V m etodické kapitole je zpracována historie objevů a výzkum u v irů v houbách a m etody jejich získávání a studia. P ředevším jd e o viry n ap ad ající houby pom ocných ro d ů P enicillium a A spergillus. D ruhá kapitola popisuje m orfologické zm ěny v k u l tu rác h m ikroskopických hub napadených viry, zm ěny v b uňkách postižených hub, vliv vnějších podm ínek na vztahy m ezi virem a houbou i jin é vlastnosti v irů a n a p adených hub. T řetí kapitola p ro b írá látky tvořené a vylučované houbovým i viry, jejich vlastnosti a účinky, zvláště ovlivňující odolnost vyšších ro stlin (především lilkovitých) vůči virovým chorobám . V závěru k nih y je zhodnocen teoretický i po ten ciálně p rak tick ý význam p o m ěrně nedávných objevů v irů v houbách. V iry získané z hub rodu P enicillium m ají schopnost ch rá n it zvířata i člověka p řed virovým i n á kazam i. V ýzkum ve vztahu k fytopatogenním virům je tep rv e v počátcích. O bjev těchto virů však o tv írá perspektivy v lékařství, v eterin árn ím lék ařstv í i ochraně rostlin. K n ih u doplňují četné fotografie v te x tu i n a křídových p řílo h ách ; obsáhlý seznam lite ra tu ry za h rn u je 11 stran. A n to n ín Příhoda
01
Č e s k á m y k o l o g i e 37 (i) 1983
L á s z 1 ó N. (red.): Mérgés gombák. Gombamérgezések. (Jedovaté houby. O travy houbam i). 191 str., 27 obr., 46 bar. příloh. N akl. M edicína, B udapest. C ena 68,— forintů. P rv n í část knihy pojednává o význam u hub ve výživě a jejich chem ickém složení, d ru h á o poruchách zdraví, k te ré m ohou houby způsobit, ja k je rozpoznat a léčit i ja k jim předcházet. P oruchy zdraví jsou rozděleny n a žaludeční a střev n í katary, žlučníkové záchvaty, v lastní otravy, alergie a poruchy způsobené požitím některých h ub v kom binaci s alkoholem . Typy o trav jsou rozlišeny n a g astro in ten stin áln í, m uskarinové, panteridinové, phalloidní a smíšené. Ve sta ti o léčení o trav m uchom ůrkou zelenou jsou pozoruhodné něk teré nové ú d aje o léčení v itam ín y B a C, penicilínem a o příznivém účinku lá tek obsažených v léčivé ro stlin ě S ily b v m m a ria n u m (L.) G aertn. Je d n a kapitola je věnována p rv n í pomoci p ři o trav ě houbam i. Jed y obsa žené v houbách jsou rozděleny n a buněčné (protoplazm ové — sem p a tří orelanin), nervové, žaludeční a střevní, d ále půsohící v kom binaci s alkoholem , hem olytické a n a látk y s alergickým i účinky. D ále jsou popsány p rů b ěh y o trav působené je d notlivým i jedovatým i dru h y h ub nebo skupinam i těchto hub. U h u b s hem olytickým účinkem si zaslouží pozornosti p řítom nost faloidinu též v jedlých m u chom úrkách A m a n ita rubescens a A . spissa. J e u veden způsob, ja k se p o stu p u je p ři vyšetřování o tra v a jejich hlášení (dotazník obsahující 17 bodů) i sta tistik a počtu o tra v v le tech 1968—1978 v různých oblastech M aďarska. D alší část k n ih y se zabývá zák lad ním i m ykologickým i poznatky a za h rn u je popisy 52 d ru h ů n e je n jedovatých, a le i některých jim podobných jedlých. Slovníček autorských zkratek, term ín ů (též chem ických) a 46 barevných ta b u lí s fotografiem i m ikro zn ak ů tu to p říru č k u uzavírá. A n to n ín Příhoda
62
Erratum V článku J. K u b i c k y a P. L i z o n ě (1982): Rozšíření hadovky sm rd u té — P h allu s im pudicus L. ex Pers. — v Československu, Čes. Myikol. 36 (4): 211—222, chybějí tyto součty n a str. 220: v odstavci 3, sloupec B, sum m a = 391 v odstavci 3, sloupec M, sum m a = 127 v odstavci 3, sloupec S, sum m a =
87
S p rávný součet v odstavci 2 je 720, a v odstavci 3 ve sloupci „sum m a“ je 605. P rosím e čtenáře, aby si laskavě tyto ú d aje doplnili a opravili. Upozornění Redaikce časopisu Č eská m ykologie upozorňuje p řispěvatele, že od r. 1983 (37 roč ník) zavádí pozm ěněný způsob citování p rac í uváděných n a konci článků, a to podle p u b lik ace Skalický V. et Holulb J. (1979): Seznam vybraných botanických periodik a jejich zkratek. — Z pr. Čs. Bot. Společ., P ra h a, P říl. 1 (podrobnější pokyny jsou n a 3. strán ce obálky každého sešitu České mykologie). Ž ádám e p ro to přispěvatele, aby se říd ili uvedeným i pokyny a zasílali do red ak ce je n takové články, v nichž je li te ra tu ra citována novým způsobem (jedná se hlav n ě o psaní pom lčky za názvem člán k u nebo knihy, p saní podstatných i přídavných jm en velkým i p ísm eny v e z k ra t kách periodik a zásadní ¡užívání z k ra te k názvů časopisů podle výše citované práce). R edakce časopisu Česká mykologie
%
63
t
ČESKÁ MYKOLOGIE — V ydává Čs. vědecká společnost pro m ykologii v A cadem ii, n akladatelství ČSAV, V odičkova 40, 112 29 P ra h a 1. — R edakce: V áclavské nám . 68, 115 79 P ra h a 1, tel.: 26 94 51—59. T iskne: T iskařské závody, n. p., závod 5, Sám ova 12, 101 46 P ra h a 10. — R ozšiřuje PNS. Inform ace o p řed p latn ém podá a ob jed n áv k y p ři jím á každá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-ÚED P rah a. O b jednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřed n í expedice a dovoz tisk u P rah a, závod 01, ad m in i strace vývozu tisku, K afkova 19, 160 00 P ra h a 6. Cena jednoho čísla Kčs 8,—, roční p řed p la tn é (4 sešity) Kčs 32,—. (Tyto ceny jsou p la tn é pouze pro Československo.) — D istribution rights in the w estern co u n tries: K ubon & Sagner, P. O. Box 34 01 08 D-8000 M unchen 34, GFR. A nnual su b sc rip tio n : Vol. 37, 1983 (4 issues) DM 84, —. Toto číslo vyšlo v únoru 1983. © A cadem ia, P ra h a 1983. 64
FRAGNER A M IŘEJO V SK Ý : KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÓZY
®
e
•
•
é
^
.
«
• »
’
• a
S 1
l a
Ä
I
c r i ^
T O
•
#
•
^ l l f (
#
' -
*
*
•
1
I
*
V
<
f
\
^
f
Ä
^
I.
W
*
M
|
t
1. Cryptococcus neoform ans, náznaky pseudom ycelia. Histologický p re p a rá t (onemoc n ěn í z roku 1973), barvený podle G rocotta. Zvětšeno asi lOOOkrát. — Cryptococcus neoform ans, ru d im en tary pseudom ycelium . Liver histology from a case observed in 1973. G rocott stain. M agnified approx. 1000X - Photo P. F ragner.
FRAGNER A M IŘEJOVSKÝ: KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÓZY
0
0
«
™
II.
m
■
4
ř•
*
H i O '¿ m . *
&
'
'
O
*
ca c
♦
c
*
%
* 0 *
• *
• 9 ^ *%
%
O *
*
fi .
I f
2. Cryptococcus neoform ans, neobvyklé oválné a p ro táh lé tvary. H istologický p re p a rá t z plic současně popisovaného onem ocnění, b arv en ý alcianovou m odří. Z větše no asi lOOOkrát. — Cryptococcus neoform ans, u n u su al oval and elongated form s. Lung histology from a ju st presented case. A lcian B lue stain. M agnified approx. 1000XP hoto P. M iřejovský.
FRAGNER A M IŘEJOVSKÝ: KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÓZY
m ML
III.
, 'V S I Im
3. Cryptococcus neoform ans. Izolované kolonie po 12 dnech p ři 24° C. a) V levo: n a půdě ze surovin Oxoid. b) U p ro střed : na běžné půdě. c) V pravo: spontánní prom ěnlivost k u ltu ry hladkých kolonií (na p rv n í půdě). Zvětšeno asi 3krát. — Cryptococcus neoform ans. Isolated colonies a fte r 12 days at 24°C. a) L eft: cu ltu re m edium p rep a re d from Oxoid com ponents, b) C entre: com m on cu ltu re m edium , c) R ight: spontaneous v aria b ility of sm ooth colonies cu ltu re (on first m edium ). M agnified approx. 3X- Photo P. Fragner.
FRAGNER A M IŘEJOVSKÝ: KRYPTOKOKY A KRYPTOKOKÚZY
-y <
i
'v ; :
a
H
*
1
'
rS ,l i l f $
s k '
fii
IV.
< ¿ 1
S F '
*
Í ‘
J
S i- T x
• , — I ? 1
,7 7
y
■
S
ir ~
&
*
te á J e t í m i K M f i ♦ tS B l» # /
¿ ¿ ¡a i S / j & W ^ S s s S N
'
r
• ° ^
>
$
V
,
í4 ř?
//¿ á
<& &3
^ v
4. Cryptococcus neoform ans, n ativní p re p a rá t z okrajových p artií 22 dní starý ch ko lonií na půdě ze surovin Oxoid. Zvětšeno asi lOOOkrát. — Cryptococcus neoform ans, crude prep aratio n from th e border of 22 day old colonies on Oxoid com ponents cu ltu re m edium . M agnified approx. 1000X- Photo P. Fragner.
■
DITRICH A OTČENÁŠEK: MICROSPORUM PERSICOLOR
R
fa
k. . ’>
V.
M I
n u e o ü
i \ m
* ’ 'o 0
f/ M
o . c
I. — 1. K olonie M icrosporum persicolor n a M ycological ag aru Difco. Kmein 495 Hu, inkubace 14 dní při 27° C, skutečná velikost kolonie 50 mm. — 2. C harakteristické m ikrokonidie a m akrokonidie km ene 985 St. P re p a rá t s Lugolovým roztokem , zvětš. 900krát. — 3. M ikro k u ltu ra téhož km ene, M ycological ag ar Difco, 6 dní, 27° C. Zvětš. SOOkrát.
DITRICH A OTČENÁŠEK: MICROSPORUM PERSICOLOR
VI.
II. — 4. Č ást pseudokleistothecia izolátů 1063 P n a m édiu z rýžových zrn. Zvětš. 200krát. — 5. K leistothecia n a ste riln í zem ině. Izolát 428 DM, 28 dní, 27° C. P rů m ěr P etriho m isky 70 mm. — 6. Č ásti peridiálních hyf z kleistothecia km ene 128 DM. Zvětš. 800krát.
Upozornění
'
přispěvatelům
České
mykologie
V zhledem k to m u , že m n o zí a u to ř i za s íla jí re d a k c i časo p isu ru k o p is y n e v y h o v u j í c í po fo rm á ln í strá n c e , u v e ře jň u je m e nej d ů le ž itě jší z á s a d y p ro ú p ra v u ru k o p is ů a d alší p o k y n y . 1. Č esk y n eb o slo v e n sk ý p sa n ý č lá n e k začín á česk ý m nebo slo v e n sk ý m n ad p isem , pod ním ž je p ř e k l a d n a d p i s u v n ě k te ré m ze sv ě to v ý ch ja z y k ů , a to v žd y v tém že, v n ěm ž je p sá n a b s tra k t, p o p ř. s o u h rn n a k o n c i č lá n k u . P o d n ím n á s le d u je p ln é k ř e s tn í j m é n o a p ř í jmení autora (au to rů ) b ez a k a d e m ic k ý c h titu lů a bez m ísta p r a c o v iš tě ; to m ůže b ý t u v ed e n o (ste jn ě ja k o so u k ro m á a d re sa ) až zcela n a k o n c i č lá n k u za c ito v a n o u lite ra tu ro u . Č lán k y p sa n é v cizím ja z y c e m u sí m ít č e s k ý n eb o slo v e n sk ý p o d titu l a a b s tra k t, p o p ř. so u h rn . 2. V šech n y p ů v o d n í p rá c e m u sí b ý t o p a tře n y pod jm é n e m a u to r a (au to rů ) k r á t k ý m a b straktem v e d v o u ř e č í c h , p řičem ž n a p rv n ím m ístě je ta řeč, v níž je p sá n celý člá n e k . R o zsah a b s tra k tu , v něm ž m a jí b ý t stru č n ě a v ý stiž n ě c h a ra k te riz o v á n y v ý sle d k y a p ř í n o s p rá c e , n esm í p ře s a h o v a t 15 ř á d e k stro jo p isu . 3. U d ů le ž itý c h a v ý z n a m n ý c h č lá n k ů d o p o ru č u je m e p řip o jit k ro m ě a b s tra k tu (k te rý m á p o u ze in fo rm a tiv n í účel) je š tě p o d ro b n ě jš í s o u h rn n a k o n c i p rá c e v jin é řeči, n ež je č lá n e k (ale v téže, v níž je a b s tra k t) . R ozsah s o u h rn u je o m ezen n a 2 s tr a n y stro jo p isu . 4. V lastn í ru k o p is, tj. s tro jo p is (30 ř á d e k n a s tr á n k u po 60 ú hozech, n e jv ý š e s 5 p ře k le p y , š k r ty n e b o v p isy n a s trá n k u ) m u sí b ý t p sá n č e rn o u p á sk o u , n o rm á ln ím ty p e m s tro je (ne „ p e r lič k o u “) a o b y č e j n ý m z p ů s o b e m , tj. bez p sa n í n a p ř. a u to rs k ý c h jm e n v e lk ý m i p ísm e n y , bez p r o s tr k á v á n í p ísm en , p o d trh á v á n í n a d p isů , slo v či celý ch v ě t v te x tu ap o d . T o, co ch ce a u to r z d ů ra z n it, sm í p ro v é st v r u k o p is e p o u z e t u ž k o u (p o d tržen ím p ře ru š o v a n o u č a ro u , p ře trh o v a n ě ). V e šk e ro u ty p o g ra fic k o u ú p ra v u pro tis k á r n u p ro v á d í to tiž re d a k c e sam a. A u to r m ů že též o z n a č it po s tr a n ě ru k o p is u tu ž k o u , co d o p o ru č u je v y sa d it d ro b n ý m písm em (p etite m ). Z a k a ž d ý m in te rp u n k č n ím z n a m é n k e m se dělá m ezera. 5. P o k u d jd e o lite ra tu r u c ito v an o u n a k o n c i p rá c e , k a ž d ý a u to r s ú p ln o u lite rá rn í citací je na s a m o s t a t n é m ř ádku (nelze je p s á t „ z a p o je n é “). J e -li od je d n o h o a u to r a cito v án o v íce p ra c í, je h o jm é n o se v žd y zno v u celé v y p isu je , s te jn ě ja k o citace z k r a tk y o p a k u jíc íh o se č a so p isu (n ep o u žív ám e „ ib id e m “). Z a p říjm e n ím n á s le d u je (bez č á rk y ) z k r a tk a k ře stn íh o jm é n a (p rv n í p ísm en o s te č k o u ), p a k v záv o rce le to p o č e t v y jiti p rá c e , za z á v o rk o u d v o jte č k a a za n í ú p ln ý (n e z k rá c e n ý ) n ázev č lá n k u n eb o k n ih y ; po tečce za n ázv em je p o m lčk a, celkový p o č e t s tr a n k n ih y a m ísto, k d e v y šla , an e b o z k rá c e n á cita c e časo p isu (p e rio d ik a ). J m é n a dvou a u to r ů sp o ju je m e la. sp o jk o u ,,e t“ , u více a u to r ů č á rk a m i a je n m ezi d v ěm a p o sle d n ím i je ,,e ť ‘. 6. Z k r a t k y č a s o p i s ů p o u žív ám e p o d le S k a lic k ý V. et H olub J . (1979): S ezn am v y b ra n ý c h b o ta n ic k ý c h p e rio d ik a je jic h z k ra te k . — Z p r. Cs. B ot. S poleč., P ra h a , P říl. 1, k d e je z a h r n u ta i v ě tš in a m y k o lo g ic k ý c h a j. časo p isů (lze z a k o u p it v s e k re ta r iá tu Cs. b o ta n ic k é sp o le č n o sti p ř i ČSAV, P ra h a 2, B e n á tsk á 2), s te jn ě ja k o in s tr u k tiv n í p rá c i J . H olub e t al. (1978): B ib lio g ra fic k é cita c e a z k ra tk y . — Z p r. Cs. B ot. S poleč., P ra h a , P říl. 1). 7. P o z k ra tc e č a so p isu n eb o c ita c i n áz v u k n ih y n á s le d u je ro č n ík č a so p isu n eb o d íl k n ih y , k te r ý p íše m e v žd y je n a r a b s k ý m i č í s l i c e m i a bez v y p iso v á n í z k ra te k ro č., vol., B and e t c .; p a k n á s le d u je p ře s n á c ita c e s tr á n e k . U je d n o d íln ý c h k n ih p íše m e p ouze p. ( = p a g in a ) . 8. V šech n y d r u h o v é la tin s k é n áz v y z a č ín a jí zá sa d n ě m a lý m p ísm en e m , i k d y ž je d ru h p o jm e n o v á n po n ě k te ré m b a d a te li (n a p ř. S c le ro tin ia v eselý i). H áčk y a č á rk y se v la tin sk ý c h jm é n e c h v y p o u š tě jí (n a p ř. G e a s tru m sm a rd a e ). 9. P ři u v á d ě n í d a t sb ě rů p íše m e m ěsíce v ý h ra d n ě ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. VI. 1982). 10. P ř i cita c i h e rb á řo v ý c h d o k la d ů u v á d ě jte zásad n ě m e z in á ro d n í z k r a tk y h e r b á ř ů (In d ex h e r b a r io r u m 1981; z n a š ic h n a p ř .: BRA — S lo v en sk é n á ro d n é m ú zeu m , B ra tisla v a , BRNM — b o ta n ic k é od d . M o rav sk éh o m u zea, B rn o ; BRNU — k a te d r a biologie p říro d , f a k u lty U JE P , B rn o ; PR M — m y k o lo g ic k é odd. N á ro d n íh o m u zea, P ra h a , PRC — k a te d r a b o ta n ik y p říro d , fa k u lty UK, P ra h a . S o u k ro m é h e r b á ř e n e c itu je m e z k ra tk o u , n ý b rž p říjm e n ím m a jite le (n a p ř. h e rb . H e rin k ), ste jn ě ja k o h e r b á ř ú sta v ů bez m e z in á ro d n í z k ra tk y . 11. U p o z o rň u je m e a u to ry , a b y se ve sv ý c h p ra c íc h p řid rž o v a li zá sa d p o sle d n íh o v y d á n í m ezi n á ro d n íc h n o m e n k la to ric k ý c h p ra v id e l (viz H olub J. (1968): M ezin áro d n í k ó d b o ta n ic k é n o m e n k la tu r y 1966. - Z p r. Cs. B ot. S poleč. 3, P říl. 1, e t 8, P říl. 1, 1973). J d e h la v n ě o u v á d ě n í ty p ů u n ov ě p o p iso v a n ý c h ta x o n ů , o p ře sn o u c ita c i b a sio n y m u u nově p o p iso v a n ý c h k o m b in a c í ap. 12. Ilu s tra č n í m a te riá l (k re sb y , fo to g rafie) k č lá n k ů m č ís lu jte p rů b ě ž n ě u k ažd é h o č lá n k u zvlášť, a to a ra b s k ý m i číslice m i (bez u v á d ě n í z k r a te k o b r., fig., A bbild. apod.) v to m p o řa d í, v ja k é m m á b ý t u v e ře jn ě n . F o to g ra fie m u sí b ý t d o sta te č n ě k o n tr a s tn í a o stré , p e ro k re s b y n esm í b ý t p říliš je m n é ; v šu d e je tře b a u v á d ě t zv ětšen í. T e x t k ilu stra c ím se p íše n a sa m o sta tn ý list. 13. S e p a rá ty p ra c í se tis k n o u n a ú č e t a u to r a ; n a slo u p c o v o u k o r e k tu ru a u to r p o zn am en á, žád á -li s e p a rá ty a ja k ý p o č e t (n ejv ý še v š a k 70 k u s ů a je n zcela v ý jim e č n ě i více). 14. O tisk u jí se č lá n k y do 30 stro jo p isn ý c h s tra n . P ře d n o s tn ě js o u o tisk o v á n y p řísp ě v k y členů Cs. v ě d e c k é sp o le č n o sti p ro m y k o lo g ii p ř i ČSAV; n e v y ž á d a n é ru k o p is y v č e tn ě ilu stra č n íh o m a te r iá lu se n e v ra c e jí. R u k o p isy n e o d p o v íd a jíc í v ý še u v e d e n ý m zása d á m b u d o u v rá c e n y v ý k o n n ý m re d a k to re m č a so p isu zp ě t a u to rů m k p ře p ra c o v á n í, an iž b u d o u p ro je d n á n y r e d a k č n í ra d o u .
Redakce časopisu Česká mykologie
46238 «»
Č
e s k á
m y k o l o g i e
T he jo u rn al of th e Czechoslovak Scientific Society for Mycology, form ed for th e advancem ent of scientific and practical know ledge of th e fungi Vo l .
37
P a r t i C h i e f E d i t o r : Doc. RNDr.
February Zden ěk U rb a n ,
1983
DrSc.
E d i t o r i a l C o m m i t t e e : RNDr. D o r o t a B r i l l o v á CSc.; RNDr. P e t r F r a g n e r ; MUDr. J o s e f H e r i n k ; RNDr. V ě r a H o l u b o v á , CSc.; RNDr. F r a n t i š e k K o t l a b a , CSc.; RNDr. V l a d i m í r M u s í l e k , CSc.; Doc. RNDr. J a n N c č á s e k , CSc.; Ing. C y p r i á n P a u l e c h , CSc.; Prof. RNDr. V l a d i m i r R y p á č e k , DrSc., C orresponding M e m b e r o f t h e A c a d e m y ; RNDr. M i l o s l a v S t a n ě k , CSc. E d i t o r i a l S e c r e t a r y : RNDr.
M irk o
S vrč e k ,
CSc.
All contributions should be sent to the address of th e E d ito rial S e c r e t a r y : T h e N ational M useum, V áclavské nám . 6 8 , 1 1 5 7 9 P rag u e 1 , telephone 2 6 9 4 5 1 —5 9 . A d d r e s s for exchange: Československá vědecká společnost pro mykologii, 1 1 1 2 1 P ra h a 1 , P. O. Box 106. P a rt 4 of the 36th volum e w as published on th e 30th N ovem ber 1982
CONTENTS J. V. A. P. O. F. J. Z.
M ü l l e r et V. S k a l i c k ý : B eitrag zu r K enntnis der P eronospora-A rten auf A stragalus s. 1............................................................................................... 1 H o l u b o v á - J e c h o v á : Studies on H yphom ycetes from Cuba I. 12 Ř e p o v á : Soil m icrom ycetes of forest reserve „V oděradské b u čin y “ in C entral Bohem ia .................................................................................................................. 19 F r a g n e r et P. M i ř e j o v s k ý : U nusual shape of cryptococci in h u m an tissue and in culture. A case of dissem inated infection w ith a survey of cryptococcosis in C S S R ........................................................................................................... 35 D i t r i c h et M. O t č e n á š e k : A m ycological an d ecological study of derm atophyte M icrosporum p e r s d c o l o r ........................................................................ 42 K o t l a b a et Z. P o u z a r : Taxonom ic an d n o m en clatu ral notes on T ram etes cervina and G anoderm a a t k in s o n ii................................................................. 49 K l á n : M elanoleuca iris in Czechoslovakia (Agaricales, Tricholom ataceae) 52 K l u z á k : 7th Conference of Czechoslovak m y c o lo g is ts ............................................56
R e f e r e n c e s ................................................................................................................................ 60 E r r a t u m ....................................................................................................................................... 64 With black andwhiite photographs: I.—IV. Cryptococcus neoform ans (Sanfelice) V uillem in V.—VI. M icrosporum persicolor (Sabouraud) G u iart et G rigorakis C o n t e n t u s et i n d e x n o m i n u m g e n e r u m f u n g o r u m v o l . 36 (1 98 2) (M. Svrček)
atque
specierum
