ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOGII

ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I

;

r j

q

A / /m I

ACADEMIA/PRAHA

L IS T O P A D 1979 ISSN 0 0 0 9 . 0 4 7 6

ČESKA

MYKOLOGIE

Č asopis Cs. v ěd eck é sp o lečn o sti p ro m y k o lo g ii p ro v ěd e ck é i p ra k tic k é !

Ročník

33

šíře n í z n alo sti h u b p o s trá n c e

Císlo4

Vedouc!

redaktor:

Listopad

1979

doc. R N D r. Zdeněk Urban, DrSc.

r a d a : p rof. Karel Cejp, D rS c.; R N D r. Petr Fragner; M U D r. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, C Sc.; ing. Karel Kříž; RNDr. Vladimír Musílek, CSc.; doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; ing. Cyprián Paulech, CSc.; prof. Vladimír Rypáček, DrSc., č le n k o resp . Č SA V ; R N D r. Miloslav Staněk, CSc. Redakční

Výkonný

r e d a k t o r : RNDr. Mirko Svrěek, CSc.

P říspěvky za sílejte na adresu výk on n éh o redaktora: 115 79 Praha 1, V áclavsk é nám. 68, N árodní m uzeum , telefon 269451—59.

3.

se š it vy šel 15. s rp n a 1979

OBSAH M. S v r č e k : N ové n eb o m é n ě z n á m é d isk o m y cety . X ......................................................193 Z. P o u z a r : P o z n á m k y o ta x o n o m ii a n o m e n k la tu ře ro d u N u m m u la ria (P y re nom ycetes) ..................................................................................................................................207 J. S t a n g l a J. V e s e l s k ý : In o c y b e m e tro d ii sp. nov. (P řísp ě v k y k p o z n á n í v z ácn ějšíc h v lá k n ic . Č á st 1 6 .) .................................................................................................... 220 M. S v r č e k a W. M a t h e i s : O n á lez u H e lo tiu m lo n g isp o ru m S c h w e e rs v e Š v ý carsk u a je h o to to ž n o sti s P h a e o h e lo tiu m g eo g en u m (Cooke) com b. nov. 225 P. F r a g n e r , J. H e j z l a r a M. R u b e š : O to m y k ó zy a m y k o fló ra o titid . . 229 M. S v r č e k : V ý z n am n á v ý ro čí sv ěto v ý ch m y k o l o g ů .................................................237 Referáty přednesené na celostátním semináři „Neob v y k l é o t r a v y h o u b a m i “ (P rah a , 5. IV. 1 9 7 9 ) ............................................. 245 V ýz v a ke s p o l u p r á c i při m a p o v á n í j e d o v a t ý c h d r u h ů h u b v C S S R (B. H l ů z a ) .............................................................................................................251 Z p r á v a o XX. v a l n é m s h r o m á ž d ě n í C V S M, k o n a n é m d n e 4. 6. 1979 (S. Š ebek) ............................................................................................................ 252 S e m i n á ř „ O c h r a n a h u b a j e j i c h ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í “ (S. Š e b e k ) ......................................................................................................................................... 253 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : J. A. S ta lp e rs, Id e n tific a tio n of w o o d -in h a b itin g A p h y llo p h o ra le s in p u re c u ltu re (J. K lá n , str. 219); M ic h a e l-H e n n ig -K re ise l, H a n d b u c h fiir P ilz fre u n d e 1,3 (M. S v rč e k , str. 255); H. J a h n , P ilz e d ie a n H olz w a c h se n (F. K o tla b a a Z. P o u z a r, s tr. 255). P ř í l o h y : č e rn o b ílé ta b u le : X I. a X II. B isc o g n iau x ia sim p lic io r P ouz. — X III. a X IV . P h a e o h e lo tiu m g eo g en u m (Cooke) S v rče k e t M ath eis.

ČESKÁ

MYKOLOGIE

ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII ROČNÍK 33

1979

>SEŠIT 4

New or less known Discomycetes. X. N ové nebo m éně znám é diskom ycety. X. M irk o S v r č e k T w o n e w species of H elo tia les fro m C zec h o slo v a k ia a r e d e sc rib e d : R u ts tro e m ia carbonicola a n d S c le ro tin ia p seu d o p la ta n i. T w e n ty -o n e c o m b in atio n s a r e proposed, a n d s e v e ra l sp ecies (n ew re c o rd s fo r C zech o slo v ak ia) a re m en tio n ed . Jso u p o p sá n y d v a n o v é d ru h y d isk o m y c e tů : R u tstro e m ia ca rbonicola a S c le ro tin ia p seu d o p la ta n i. J e p ro v e d e n o 21 n o v ý ch p ře řa z e n í a u v ed en o n ě k o lik d r u h ů n o v ý c h p ro Č esk o slo v en sk o . B elon idium nylanderi (R ehm ) com b. nov. B asio n y m : E rin e lla n y la n d e r i R eh m , A scom yc. in R a b e n h . K ry p to g .-F l. (2) 3 :9 1 0 , 1893.

R a itv iir (1970) em en d ed th e genus B elo n id iu m M ont. et D ur. 1846 (non auct. al.) fo r som e species of D asyscyp h u s S. F. G ray (s. 1.) h av in g apothecia b ro ad ly sessile to su b stip ita te , e x te rn a lly clothed w ith long, flexuous, obtuse, m u ltise p ta te h a irs w ith th in o r m o d erately th ic k sm ooth w alls. T he w alls of h a irs a re covered only by easily d etach ed g ran u les dissolving in KOH solution. Of th re e species o ccu rrin g on dead h erbaceous stem s tw o of th e m a re con spicuous b y th e ir c h a ra c teristic reactio n in K O H solution: th e sap of h airs and e x c ip u la r cells tu rn s deep violet, an d d iffuse out. B oth species d iffe r in size of ascospores, B e lo n id iu m su lp h u re u m (Fr.) R a itv iir sensu R aitv iir h aving spores 20—40 X 2—3 ,um large, B elo n id iu m violascens R a itv iir 8—12 X 1,5—2 um only. T he colour reactio n can b e easily o bserved in a drop of K O H solution as a violaceous dye. In accordance w ith th e C en tra leu ro p ean tra d itio n I follow R ehm ’s in te rp re ta tio n (1893) w ho d escribed th e long-spored species as Erinella nyla n d eri R ehm (1. c.), th e sm allsp o red one as L achnum su lp h u re u m (Pers. ex Fr.) K arst. = D asyscyp h u s su lp h u reu s (Pers. ex Fr.) M assee. As th e genus E rinella Sacc. is now synonym ized w ith D asyscyphus S. F. F ra y (s. 1.) (Dennis 1949), th e tr a n s fe r of E. n yla n d eri in to th e genus B elo n id iu m M ont, et D ur. em. R a itv iir is proposed. D ennis (1962) synonym ized R ehm ’s Erinella nyla n d eri w ith D asyscyp h u s su lp h u re u s b u t w ith som e re se rv a tio n (“th e w hole species com plex ev idently deserves f u r th e r critical s tu d y “). The th ird species of th o se closely re la te d discom ycetes, B elo n id iu m leucop h a eu m (Pers. ex W einm .) R aitv. [ = D a syscyphus leucophaeus (Pers. ex W einm.) Massee] h as h a irs co n tain in g b rig h t yellow p igm ent diffu sin g in KOH solution w ith n o change in hue, an d spores 11—18 X 1,5—2 ,um. T he la tte r species is th e m o st com m on of all herbicolous ones. B elo n id iu m n ylanderi is less com m on, an d h ith e rto it w as collected in Czechoslovakia on stem s of

193

Č eská

m y k o lo g ie

33 (4) 1979

l ^ IP’ 11ti !fe ii i 1# ¡1.1 z

194

S V R C E K : N E W O R L E S S K N O W N D IS C O M Y C E T E S . X .

U rtica dioica only. S ev eral fin d in g s fro m S o u th e rn B ohem ia w ere recorded by m e re c e n tly (Svrček 1978, as D a syscyphus n ylanderi). V elenovský (1934) did n o t described it, b u t som e collections id en tified by him as L a chnum su lp h u reu m and p reserv ed u n d e r th is n am e in PRM , re p re se n t B elo n id iu m nylanderi. B isp orella p allescen s (P ers. e x F r.) C a rp e n te r e t K o rf

This species is c h a ra c teristic by its conidial state, Bispora anten n a ta (Pers.) M ason = B. m o n ilio id es Corda, fo rm in g a sh o rt black m ould on h a rd wood, especially on th e cu t su rface of stum ps. T he relativ e ly m in u te (0.5—1.5 m m across) w h itish or pale yellow apo th ecia gro w am ong th is hyphom ycete. T he fu n g u s is k n o w n also u n d e r th e n am e H elo tiu m m o n ilife ru m (Fuck.) R ehm = = Calycella m o n ilifera (Fuck.) D ennis (1956). In B ohem ia, it w as fo rm erly p e rh a p s m o re com m on (Corda 1836 reco rd ed it fo r th e first tim e as Bispora m o n ilife ra b) condensata fro m th e v icin ity of Liberec), b u t at p resen t it occurs p ro b ab ly ra re ly . In PRM I fo u n d it assigned to H elo tiu m du riu scu lu m Velen. (H elotiu m eb u rn e u m Velen, in exs., nom . nud.), PRM 148484: B ohem ia centralis, Jev an y , Fagus sylvatica, 16. X I. 1923, leg. V elenovský. T he collection is p e r fectly p reserv ed , w ith fu lly m a tu re apothecia, an d re p re se n ts th e first voucher specim en of th is B isporella fro m o u r coun try . D uring la st y ears it has been collected on sev eral localities in Czechoslovakia by V. H olubová-Jechová: B o h em ia Occident., in s ilv a v irg in e a “D ia n a “ a p u d P řim d a p ro p e T ach o v , ad tr u n c u m p u tr . d e ie c tu m Fagi sy lv a tic a e , 28. X . 1970 (PR M 820698). — B o h e m ia cen tr., in silv a “T ru b a “ p ro p e K o ste lec n. Č er. lesy, a d co d ice m Fagi sy lv ., 24. X . 1978 (PR M 820696). — M o ra v ia , m o n te s B esk y d y , in silv a v irg in e a “ S a la jk a “, a d tru n c u m p u tr . d e ie c tu m Fagi sy lv ., 7. V III. 1972 (P R M 820695). — S lo v ak ia, m o n te s V tá č n ík , in m o te V tá č n ík (1346 m s. m.) p ro p e lo cu m “ V o d a“ h a u d p ro c u l K lak , ad tru n c u m d e ie c tu m Fagi sy lv . 18. IX . 1971 (PR M 820697). — S lo v ak ia, m o n te s Z á p a d n ě T a try , in m o n te S k a lk a p ro p e v ic u m v O rav ic ia ch , a p u d o p p id u lu m T rste n á , a d co d icem Fagi sylv., 22. IX . 1971 (PR M 820699). — S lo v ak ia, in cliv is o rie n t, v e rsu s a pago R u sk á N o v á V es p ro p e P re šo v , a d tr u n c u m p u tr. d e ie c tu m Fagi sylv., 16. V III. 1972 (PR M 820694). B isporella su b p allid a (R ehm ) com b. nov. B asio n y m : P hialea su b p a llid a R eh m . A scom . in R a b e n h . K ry p to g .-F l. (2) 3 :7 1 0 , 1893.

T he apoth ecia of th is discom ycete, reco rd ed fo r th e first tim e fro m B ohem ia b y V elenovský (1934) as H elo tiu m su b p a llid u m (Rehm) Velen., h av e th e sam e stru c tu re of ex cip u lu m as a ty p ical B isporella Sacc. (1884; syn.: Calycella Boud. 1885), an d th e re fo re th e tra n s fe r to th is g enus is proposed. T he species is n o t uncom m on on d eco rticated w ood of v ario u s frondose tre e s an d shrubs, especially 1. 1. B e lo n id iu m n y la n d e r i (R ehm ) S v rč ek . T w o a p o th e c ia , tw o h a irs, ascu s w ith p a ra p h y s e s, asco sp o res, cells of th e e x c ip u lu m (PR M 805305, S o u th e rn B o h em ia, “U M o stu “ n e a r V arv a ž o v , V rtic a dioica, 10. V III. 1963, M. S vrček). — 2. B isp o re lla p a llescen s (P ers. e x F r.) C a rp e n te r e t K o rf. T h re e c o n id ia of B isp o ra a n te n n a ta (Pers.) M ason, ascu s w ith p a ra p h y s e s, a p o th e c ia , asco sp o res, m a rg in of e x c ip u lu m (PR M 148484). — 3. B isp o rella su b p a llid a (R ehm ) S v rček . A p o th ecia , ascu s w ith p a ra p h y s e s, asco sp o res, m a rg in of e x c ip u lu m (S o u th e rn B o h e m ia , n a tu r e re s e rv e “O p o len ec“, A ln u s in ca n a , 30. X . 1977, J. K u b ic k á a n d M. S v rček). — 4. D a syscy p h u s a g ro p yri (V elen.) S v rček . A p o th e c ia (left fro m a c o llectio n in S o u th e rn B o h em ia, P ru d ic e , 4. V III. 1946), asc u s w ith p a ra p h y s e s, asco sp o res, h a ir s ; r ig h t a p o th e c ia a n d h a ir s w ith e x c ip u la r cells (lecto ty p e, P R M 147833). M. S v rč e k del.

195

Č e sk á m y k o lo g ie

33 (4) 1979

on th e cu t su rface of C orylus avellana, b u t also of C arpinus betulus, S a lix sp., F ra xin u s excelsior, Q uercus sp., A cer sp., A ln u s glutinosa. A pothecia occur from la te a u tu m n th ro u g h m ild w in te r till e arly spring. A bout th ir ty localities in C en tral B ohem ia a re now kn o w n (PRM), also occurring in S o u th e rn B ohem ia (Svrček 1978). C enangiopsis quercicola (R om ell) R e h m

A ra re species, d istin g u ish ed in its conspicuous lanceolate parap h y ses fa r exceeding th e asci. I fo u n d it am ong th e u n id en tified m a te ria l of h e rb a riu m specim ens in a collection of F. K o tlab a: S lovakia, V táčnik-M ountains, in th e v alley “Ja d ia k o v a d o lin a“ so u th of th e hill “C uklový v rch ( = V rá tiště )“ n ear B y stričan y (Prievidza), cca. 650 m a. s., on fallen tw ig of Q uercus petraea 2. VII. 1954 (PRM). This collection agrees p erfectly w ith th e R eh m ’s description (1912). T he species is k n ow n fro m S w eden (Rom ell 1895, as C enangium quercicolum ), Ita ly (B resadola, fid e Rehm ) an d G erm an y (tw o localities according to Rehm , 1. c.), alw ays on dead tw igs of oak. C onchatium V elen. 1934 : 211

T his is a m onotypic genus, th e type of w hich is C onchatium bilobum Velen. (1934 : 211). H olotypus of th is fu n g u s b ears a fra g m e n t of a h erbaceous stem w ith sev eral w ell developed apo th ecia w hich agree m acro- and m icroscopically w ith Phialea cacaliae (Pers.) Gill. A pothecia a re som ew hat abnorm al, being e m arg in ate a t sites of th e disc b u t o th erw ise agree w ith th e m en tio n ed species. A t presen t, th e genus Phialea (Fr.) G illet em. H ohnel (1926) (type species Peziza cyathoidea Bull, ex M érat) is u n d ersto o d as a “nom en re jic ie n d u m “ (A rticle 69 of th e Code) an d a synonym of C yathicula de N ot. 1864, because th e presence of m a rg in a l te e th is considered of d o u b tfu l g eneric v alue (C arp en ter and D um ont 1978). I can n o t accept th is la tte r opinion, an d consider th e presence of long, n arro w , p o in ted te e th su rro u n d in g th e m a rg in of th e disc as a generic featu re. It seem s m o re p ro b ab le th a t in th is group of discom ycetes tw o cate gories exist, e ith e r on gen eric o r su b g en eric level (C arp en ter an d D um ont 1. c., note p. 1236). As V elenovský’s g en e ra M a lo tiu m Velen. (1934) an d C onchatium V elen. (1934) a re synonym s of Phialea (Fr.) G illet em. H ohnel (see also D ennis, 1956), th e possibility to u se one of th e se tw o n am es offers: th e fo rm e r is y e t a hom onym of M a llo tiu m (Ach.) S. F. G ray (Lichenes), so th a t only th e la tte r one could b e used fo r species c h aracteristic b y th e absence of long m a rg in a l teeth . T h ere fo re th e follow ing new com binations a re proposed: C onchatium cyathoideum (B ull ex F r.) com b. nov. B asio n y m : P eziza cy a th o id e a B ull, e x M é ra t, N o u v elle FI. P a r is 1 : 23, 1821 C onchatium airae (V elen.) com b. nov. B asio n y m : H e lo tiu m airae V elen o v sk ý , M on. Disc. B oh. p. 199, 1934 C onchatium cacaliae (P ers.) com b. nov. B asio n y m : P eziza cacaliae P erso o n , M ycol. E u ro p . 1 : 285, 1822 C onchatium calathicolum (R ehm ) com b. nov. B a s io n y m : H e lo tiu m c a la th ic o lu m R h em , B e ric h t N a tu rh . V er. A u g sb u rg 26 : 77,1881 C onchatium cau licolu m (Fr.) com b. nov. B asio n y m : P eziza caulicola F ries, Syst. m ycol. 2 :94, 1822

196


C onchatium com plicatum (P. K a rst.) com b. nov. B asio n y m : P eziza c o m p lic a ta P. K a rste n , F u n g i F en n . exs. no. 642, 1867; N ot. S allsk. F a u n . F lo r. fe n n . 10 :166, 1869 C onchatium con fin e (P. K a rst.) com b. nov. B asio n y m : P eziza c o n fin is P . K a rste n , N ot. S allsk . F au n . F lo r. fen n . 10 :136, 1869 C onchatium egen u lu m (R ehm ) com b. nov. B asio n y m : P h ia lea eg e n u la R eh m , A scom yc. in R a b e n h . K ry p to g .-F l. (2) 3 :726, 1893 C onchatium p teridicolu m (H. e t P. C ro u an ) com b. nov. B asio n y m : P eziza p te rid ico la H. e t P. C ro u a n , F lo ru la de F in is tè re p. 50, 1867 C onchatium subhyalinum (R ehm ) com b. nov. B asio n y m : P h ia lea su b h y a lin a R eh m , A scom yc. in R a b e n h . K ry p to g .-F l. (2) 3 :1233, 1896 C onchatium urticae (Pers.) com b. nov. B asio n y m : P eziza u rtica e P erso o n , M ycol. E u ro p . 1 : 286, 1822 D asyscyp hus agropyri (V elen.) com b. nov. B asio n y m : L a c h n u m a g ro p yri V elen o v sk ý , M on. Disc. B oh. p. 257, 1934

T his species is closest to D asyscyp h u s p yg m a eu s (Fr.) Sacc. It differs in its to ta lly p u re w h ite ap o th ecia a t first, th e n red d e n in g to ru sty -red d e n in g , sim i la rly as in D asyscyp h u s co n troversus (Cooke) R ehm , from w hich is distinguished in its s h o rte r h airs, lo n g e r asci an d spores, as w ell' as parap h y ses exceeding only v e ry shortly. L ectotype PRM 147833 (B ohem ia centr., O ndřejov, ad rhizom a N ardi strictae, V III. 1923 leg. et det. V elenovský) w as selected of several o th e r collections of a u th e n tic m a te ria l ex am in ed b y m e, all on rhizom es of A g ro p yro n repens. I collected th is species also sev eral tim es on th is host in S o u th ern B ohem ia (Svrček 1978). T h e d rie d apo th ecia h a v e a d a rk red -b ro w n o r blackish disc. The ty p ical fo rm of D. p y g m a e u s h as th e disc lig h t yellow, d ry in g orange coloured, n o t red d en in g . N evertheless, m icroscopically are b o th species very sim ila r an d h a rd ly separable. D asyscyphus albid olu teu s (Feltg.) com b. nov. B asio n y m : P e zize lla a lb id o lu te a F e ltg e n , V o rst. 1, N a c h tr. 2 :42, 1901

In sw am ps on b a sa l d ead leaves of sta n d in g living stem s of som e Cyperaceae (especially S clrp u s silvaticus an d C arex sp.), b u t also on grass (Glyceria aquatica) a m in u te discom ycete w ith w h itish , sessile, e x tern a lly p o w dery apothecia occurs v e ry often. A p othecia a re 0,2—0,5(—1) m m across, tra n slu cen t, w h ite or pallid w h en fresh, th e n yellow ish, som etim es lobed in th e age. E xcipulum of oblong, hyalin e, th in -w a lle d cells u p to 18 X 3—6 ^m , to w a rd s th e base a re th e cells la rg e r (—27 ¿¿m across), yellow ish o r brow nish. H airs 15—36 X 3—5 um, a t th e to p d istin ctly clav ate (6—11 p ) an d granulose, m ostly one-celled, b u t also 1-septate a t th e base, th in -w a lle d , h y alin e or yellow ish. Asci (40—) 45—65 X X 5—9 ^m , cylind rical-clav ate, sh o rtly stip itate, n arro w e d b u t ob tu se above, pore am yloid, 8-spored. P a ra p h y se s 2—2,5 ¡urn, n a rro w ly lanceolate, in th e u p p e r p a rt 3—3,5 «m th ick , n o t o r v e ry sh o rtly exceeding th e asci, often scarcely developed. A scospores 12—18(—22) X (2—)2,5—3 p jn, b iseriate, in a e q u a lite r fu si form , n a rro w e d to w a rd s th e ir ends, o ften cu rved (som etim es v ery slightly S -form ed), w ith m in u te drops a t th e ends, th e n 1—2(—3) septate. T his fa irly com m on fungus, k n o w n to m e fro m nu m ero u s collections fro m all p a rts of B ohem ia, w as fo r th e firs t tim e described by F eltg en (1901), also on Scirpus silvaticus fro m L uxem bourg. His descrip tion agrees w ell w ith specim ens stu d ied b y m e. A ccording to th e rev isio n of F e ltg e n ’s A scom ycetes m ade by H ohnel (1906), it is considered a good species, too, b u t its system atic position

197 i

Č ESK Á M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

.. I?® ill WM 11 flirt

Pf || II'>?I

fspi® 2.

1. D a sysc y p h u s a lb id o lu te u s (Feltg.) S v rč e k . A p o th e c ia , a sc u s w ith p a ra p h y s e s, ascospores, m a rg in a l h a irs, e x c ip u la r c ells (fro m v a rio u s c o llectio n s). — 2. D a sy sc y p h u s w in te r i (Cooke) S v rček . A p o th e c ia , ascu s w ith p a ra p h y s e s, asco sp o res, h a irs (fro m v a rio u s co llectio n s). 3. D isco cistella fu g ie n s (B u ck n all) S v rč e k . A p o th e c ia , asci w ith p a ra p h y s e s, m a rg in of e x c ip u lu m , a sco sp o res (fro m v a rio u s collections). — 4. G lo eo tin ia g ra n ig en a (Quél.) S v rček . A p o th e c ia , asc u s w ith p a ra p h y s e s, asc o spores, m a rg in a l h y p h a e a n d cells (S o u th e rn B o h em ia, C im elice, 23. V II. 1964, M. S vrček). — 5. H y m e n o sc y p h u s sp h a g n ise d u s (V elen.) S v rč e k . M a rg in of e x c i p u lu m , e x c ip u la r cells, tw o a p o th e c ia , asco sp o res, asci, tw o h y p h a e fro m th e b a se of a p o th e c iu m (S o u th e rn B o h em ia, T ře b o ň , S p h a g n u m sp., 18. V. 1964, M. S vrček). M. S v rč e k del.

198


rem ain ed u n c e rta in . T he species w as k n ow n also to V elenovsky w ho recorded it in his w o rk (1934) u n d e r th re e d iffe re n t nam es, viz. B elo n iu m dem eteris Velen. (1934 : 179, lecto ty p e PRM 150162: B ohem ia centr., “H u ra “ prope Tehov, C arex sp., 13. V. 1927, leg. et det. Velen.), H yaloscypha glyceriae Velen. [1934 : 279, lecto ty p e PR M *149513 : C hocerady (B ohem ia centr.), G lyceria spectabilis, 13. VI. 1925 leg. et det. Velen.] an d H yaloscypha eriophori (Quel.) Velen. sensu Velen. [1934 : 279, non E rinella eriophori Q uelet 1880, q. e. D asyscyphus erio phori (Quel.) Sacc.]. T he specim ens of all m en tio n ed species w ere reex am in ed and th e ir id e n tity w as ascertained. I p re fe r to co n sid er th is fun g u s as a red u ced D asyscyphus r a th e r th a n a Cistella, w hich, fo r th e tim e being, is scarcely se p arab le fro m th is genus (see also D en n is 1968). D asyscyp hus w in teri (Cooke) com b. nov. B a sio n y m : P eziza w in te r i Cooke, G re v ille a 4 :6 7 , 1876

The m ost s trik in g fe a tu re of th is discom ycete is th e lem on-yellow colour of th e disc an d h airs. T hese a re cylidrical, m o stly clavate above, finelly g ra n u la r th ro u g h o u t, th in -w alled , sep tate, co n tain in g yellow pig m en t in fo rm of sm all guttules. T his species seem s to be th e ra re s t of th e phragm iticolous ones, its apothecia a re to be fo u n d u su ally so lita ry o r in sm all groups an d alm ost alw ays in society w ith D asyscyphus co n tro versu s (Cooke) Sacc. W hen dried, th e yellow colour d isappears absolutely, so th a t in such s ta te it is d ifficu lt to d istinguish D. con tro versu s an d D. w in te ri. T he la tte r species is k no w n fro m G erm any (Rehm 1896) and C zechoslovakia (V elenovsky 1934; S vrcek 1978). D iscocistella fu gien s (B u ck n all) S vr.

In 1962, w h en th e genus C istella Quel. (1886) em. N an n feld t (1932), a la te r hom onym of Cistella B lum e (1825) w as n o t y et accepted as a “nom en conserv a n d u m “, I p roposed fo r it th e n am e “D iscocistella“. As th e ty p e species of th is n am e w as d esig n ated by m e Peziza fu g ie n s B ucknall (1881). T he ty p e species of C istella Quel, is P eziza d en ta ta P ers. ex Pers. 1822. A t present, new c o n trib u tio n s a b o u t C istella w e re p u b lish ed b y M atheis (1977) an d R aschle (1978). A fte r th e re e x a m in a tio n of C istella d en ta ta an d D iscocistella fu g ien s (both are fa irly com m on in B ohem ia, especially th e la te r one), I m a in ta in th ese as n o t congeneric. I see th e d ifferen ces in size of apothecia, p arap h y ses and especially of asci. P eziza d entata, th e lecto ty p e of Cistella, is v ery pro b ab ly a reduced D asyscyp h u s only, scarcely se p a ra b le from th is genus. T he re lativ ely la rg e (up to 1,5 m m across) apothecia, p a ra p h y se s p o in ted above an d longer th a n asci w h ich a re o b lo n g -clav ate a n d d istin ctly stip ita te , d istinguish th e lignicolous Cistella d en ta ta fro m D iscocistella fugiens. T he la st d iffers in its m in u te (100—300 «m across), v e ry th in , tra n slu c e n t apothecia, n o t lanceolate, th in parap h y ses n o t exceeding th e asci an d conspicuously sm all, sessile, n o t s tip ita te asci. D iscocistella fu g ie n s specifically occurs on M onocotyledones (Cyperaceae an d Poaceae). T he fo rm of asci seem s to be p a rtic u la rly im p o rta n t fe a tu re on w hich b o th g en era w ould be distinguished. T he genus C lavidisculum K irschst. [typus: C. krieg eria n u m K irschst. = Peziza acuum Alb. et Schw. ex P ers., C lavidisculum a cu um (Alb. et Schw. ex Pers.) K irschst.], synonym ized b y som e a u th o rs w ith C istella Quel. em. N annf., is

199


33 (4) 1979

k e p t by m e for th e tim e b ein g as an autonom ous genus on account of its d iffe re n t s tru c tu re of th e excipulum . G locotinia granigena (Quél.) com b. nov. B asio n y m : P hialea g ra n ig en a Q uélet, 11. S u p p l., C. R. A ssoc, fran g . A van c. Sci. 11 : 407, tab . 12, fig. 7, 1883

This Sclerotinia w as also recorded u n d er th e nam e G loeotinia le m u le n ta (Prill, et D elacr. 1892) W ilson, N oble et G ray, b u t Q uéleťs n am e has a p rio rity indeed. T he follow ing d escription is based on a collection from S o u thern B ohem ia: A pothecia 2—2.5 m m across, arisin g singly on caryopses of a grass (? L olium sp.). Disc flatten ed , pale ochraceous, som e shade of cinnam on, n a rro w ly bro w n -m a rg in a te , pow d ery a n d becom ing pale w ith age, distin ctly “p u ffin g “ th e spores w h en m a tu re . R eceptacle fin elly tom entose, covered w ith h y alin e and bro w n ish hyphae, firm ly fleshy, th e stipe cylindrical, concolorous, 2—3 m m long. T he m arg in of th e receptacle consists of cylindrical, closely connected, parallel, se p ta te h y p h ae 90—130 X 2—3.5 /xm , yellow ish-brow n coloured, densely filled w ith m in u te drops, m ost of th e m d a rk at th e ir tops (up to red d ish-brow n). S im ila r h y p h ae cover also th e su rface of the receptacle. E xcipulum of cylin drical, h y alin e o r yellow ish, th in -w a lle d cells 5—9 thick and up to 35 um Asci 110—120 X 7—8 ¡j.m, g ra d u a lly and in distinctly a tte n u a te , th e pore not b lu e in M elzer’s reag en t, 8-spored. P a ra p h y se s 2—3 p.m thick, cylindrical, not o r slig h tly en larg ed at th e apex, stra ig h t, densely filled w ith m in u te sub h y alin e o r b ro w n ish drops. A scospores 10—14 X 4—4.5 ^m , ellipsoidal, or subfusiform , in eq u ilateral, ta p e rin g to each end, eg u ttu late, sm ooth. S o u th ern B ohem ia: Cim elice n e a r Písek, in a c a rt ru t in a field -w ay on a caryopsis (probably L olium sp.) im m ersed in soil, 23. VII. 1964 (Svrček, PRM). T he collection agrees w ell w ith th e description of G loeotinia tem u le n ta in D ennis (1956) b ased on B ritish fin d in gs (all on caryopses of Lolium ). Q uélet (1883) described it according to m a te ria l from B ro m u s erectus in France. The species is reco rd ed as p a ra sitic on caryopses of v arious grass (Secale, Lolium , Festuca). H ym enoscyphus sphagnisedus (V elen.) com b. nov. B asio n y m : B e lo n iu m sp h a g n ise d u m V elen o v ský , M on. Disc. B oh. p. 179, ta b . IV, fig. 16, 1934

I collected th is p ro b ab ly stric tly sphagnicolous discom ycete in S o u th ern B ohem ia on living S p h a g n u m sp. Its m inute, solitary, tra n slu c e n t apothecia a re v ery inconspicuous, so th a t it is difficult to discover them . The V elen o v sk y ’s ty p e specim en [Bohem ia sep ten tr., m ontes Corcontici ( = K rkonoše), L abská louka, 1230 m s. m., VIII., 1927, leg. K. Ce.jp] does not exist in PRM , b u t th e original d escription agrees p erfectly w ith th e discom ycete collected by me. T he follow ing descrip tio n is based on th e m a te ria l w hich is designated as neotype. A pothecia 1—2 m m across, sessile or subsessile w ith a sm all base on sparse h y alin e m ycelial h y p h ae (2—3 ,um thick), grow ing on th e surface of living stem leaves (rarely b ran ch leaves) of S p h a g n u m sp., tra n slu c e n t w h en fresh, hy alin e200


11 * p Iff 1 . 1. J®

/' - * P

@ 01

^

^

S #f 1 ¥

É 1* ^

3. 1.—2. P sila c h n u m a c u tu m (V elen.) S v rček . 1: m a rg in a l h a irs, asco sp o res, asci w ith p a ra p h y s e s (lecto ty p e of L a c h n u m a c u tu m , P R M 147961); 2: a p o th e c ia, th r e e m a rg in a l h a irs, asc u s w ith p a ra p h y s e s, cells of h y p o th e c iu m , e x c ip u la r cells, asco sp o res (C e n tra l B o h em ia, P ra h a - K u n ra tic e , G lyceria m a x im a , 24. IV. 1978, M. S vrček). — 3. P silo ciste lla co n in co la (V elen.) S v rček . A p o th e c ia , ascosp ores, asci w ith p a ra p h y s e s, m a rg in a l h a ris, e x c ip u la r cells (neotype, P R M 820980). — 4. R u tstro e m ia ca rb o n ico la S v rč e k . A p o th e cia , asco sp o res, m a rg in a l cells, s u p e r fic ia l e x c ip u la r h y p h a e , se c tio n of e x c ip u lu m , h y p h a e fro m stip e (rig h t) (type, P R M 820981). — 5. S c le ro tin ia p se u d o p la ta n i S v rče k . H a b it sk e tc h , ascu s w ith p a ra p h y s e s, asco sp o res, m a rg in of e x c ip u lu m , cells a n d h y p h a e of fle sh (type, PR M 820982). M. S v rc e k del.

201

Č e s k á m y k o l o g i e 33 (4) 1979

-w h ite, soft, colour u nchanging, e x te rn a lly sm ooth, disc soon plane, n a rro w ly m arg in ate, th e n im m a rg in a te an d convex, som ew hat u n d u la te in th e age. E xcipulum a t th e m a rg in fo rm ed of cylindrical, closely a rran g e d , hyaline, p arallel hyphae, 2—3 (um thick, becom ing w id e r an d m ore th ic k -w alled (1 um) on th e flan k s of th e receptacle, th e b asal cells la rg e ly ellipsoid to subglobose, 10—22 ¿urn across, th in -w alled , hyaline. Asci 60—70 X 9—11 um, cylindrical, th in -w alled , in d istin c tly and th ick ly stip itate, n a rro w e d above a n d su b tru n cate, th e p o re stain ed b lu e in M elzer’s reag en t, 8-spored. P a ra p h y se s n o t seen. A scospores 11—13.5 X 2.5—3 um , bi-o r tri-se ria te , n a rro w ly elliptical, in eq u ilateral, m o re a tte n u a te d to w a rd s one end, obtuse, eg u ttu la te , som etim es 1-septate. S o u th ern B ohem ia: T řeboň, “H rád eček “, in a ditch on liv in g S p h a g n u m sp., 18. V. 1964 (Svrcek, PRM). Psilach num acutum (V elen.) com b. nov. B asio n y m : L a c h n u m a c u tu m V elen o v sk ý , M on. Disc. B oh. p. 254, 1934

T his species is easily d istin g u ish ed by its m in u te ap othecia 100—300 (—450) um across, p u re w h ite, u nchanging, im m arg in ate, v ery sh o rtly stip ita te (stipe 100—120 X 60—100 ^m ) or su b stip ita te , subsessile, a t th e m a rg in only finelly sh o rtly h airy . M arg in al h a irs 30—50 X 2—3.5 i(u m, m ostly 1—2 sep tate, q u ite sm ooth, acyanophilous, th e cells of th e excipulum 4—12 X 2—5 ^ m , or u p to 10 X 9 ,um, n arro w e d to w a rd s th e m arg in, th in-w alled. Asci 25—40 X (3.5—)4—5 um , 6—8-spored, p arap h y ses (1.5—)2—3(—5) ,um broad, exceeding th e asci by 3—14 fim , b u t som etim es alm ost cylindrical and n o t exceeding, spores (5—)6—9(—11) X 1.5—2 um , in e q u ila te ra l, n a rro w e d to b o th ends, e g u ttu la te, straig h t. It is p ro b ab ly a n o t uncom m on discom ycete, b u t easily overlooked. F rom n u m ero u s a u th e n tic specim ens of L a ch n u m a cutum , p re serv e d in PRM , I selected a lecto ty p e: B ohem ia centr., M enčice prope M nichovice, ad spicam Secalis cerealis, VII. 1926, leg. V elenovský, PR M 147961. — T his has m arg in a l h a irs 35—70 X 3—3.5 um (at th e base), cylindrical, g ra d u ally n arro w e d to w ard s th e tip s b u t n o t sh a rp ly p o in ted (1.5—2 ,um), th in -w a lle d , hyaline, q u ite sm ooth (oil im m ersion!), 0—3 -septate. E xcipulum is fo rm ed by “te x tu ra p rism a tic a “ of cells slig h tly th ick -w alled , u p to 20 X 3—5 jum w ide, hyaline. Asci 25—35 X X 4—4.5 p,m, cy lin d rical-clav ate or subcylindrical, sh o rtly stip itate, 8-spored, th e p o re am yloid. P a ra p h y se s lanceolate, p o in ted o r obtuse, 2—3.5 ^ m broad, exceeding th e asci by 7—12 um. S po res 7—9 X 1.5(—2) um, b iseriate, n a rro w ly subcylindrical, eg u ttu late. I re e x a m in e d also o th e r ty p e sp e cim e n s fro m P R M a g re e in g w ith th e lec to ty p e : 147920, 151523, 151556, 151557, 151955, 151980, 151990, 152020, 152033, 152061 (all fro m t h e v ic in ity o f M n ich o v ice, C e n tra l B ohem ia). T h e re a r e also so m e V e le n o v sk ý ’s co llectio n s fro m o th e r lo c a litie s in B o h em ia, e. g. K osoř, VI. 1927 (151625), V yžlo v k a n e a r Je v a n y , V. 1934 (151631), O tru b y n e a r S lan é, V. 1927 (150803), id e n tic a l w ith L a c h n u m a c u tu m . T h e sp ecies o ccu rs on d e ad , fa lle n le a v e s a n d c u lm s of v a rio u s G ra m in ea e (P oaceae) a n d C yperaceae. I co lle c te d it also s e v e ra l tim es, e. g. on cu lm s o f G lyceria m a x im a a t th e p o n d “O lša n s k ý “ n e a r P r a h a - K u n ra tic e , 24. IV . 1978, a n d it is n o t r a r e in S o u th e rn B o h e m ia (e. g. T ře b o ň , a p o n d “Š a tla v a “ , o n C ar e x sp., 26. IV. 1953 leg. J. K u b ick á).

V elenovský’s species w as reco rd ed b y D ennis (1949) as D asyscypha acuta (Velen.) D ennis on cut, ro ttin g grass fro m England, and his description cor-

202

■

l|i

SV R C E K : N EW O R L E SS K N O W N D ISC O M Y C ETES. X.

i fp|l|«v

?.ÎBlfllPlISp

I

I H

^’jIl

-**

tv.,

m L

w ^ m é>

Jfc MLy,JB^rii

M f L i hk *Wsx11

%l

4>&,S1^Éí A E ^ ra H H i ^

I I I

4. B isp o rella p a llescen s (P ers. e x F r.) C arp , et K o rf. A p o th e c ia s u rro u n d e d b y b la c k co n id io p h o re s of B isp o ra a n te n n a ta (P ers. ex P ers.) M ason. O n Fagus, H e ilig e n k irc h e n (W est G erm an y ), X I. 1967, H. J a h n . P h o to H. J a h n

I ■ I I I

resp o n d s w ith th e conception of th is fungus. R aitv iir (1970) in se rted D asyscyp h u s acu tu s am ong “excluded, dubious or im p erfectly kno w n species“ of th e genus P sila ch n u m H öhn., h o w ev er n o v alid ly p u b lished com bination w as m ade. L a ch n u m a c u tu m var. m a ju s V elen. 1934 : 254, holotype PRM 152032, re p re sen ts tw o d iffe re n t species, viz. a ty p ical fo rm of L a chnum a cutum , a n d apo-

I

203


33 (4 ) 1979

thecia of L ach n u m sagarum Velen, w ith d istinctly clavate, granulose h airs 50—70 X 3—3.5 X 5—5.5 um , lanceolate paraphyses, exceeding th e asci, and spores 10—15.5 X 1.3—1.5 um ; th e original description refers m ostly to th e la te r species. ■ L a ch n u m a cu tu m var. holci Velen. 1934 : 254, is preserv ed in PRM in tw o specim ens, 151556 and 151524. T hey b e ar th e sam e v a rie ty an d th e fo rm er m ay be chosen as lectotype. No d ifferences can be found if com pared w ith th e typical form of L ach n u m acutum .

I

H H H H H H H

P silocistella conincola (V elen.) com b. nov.

H

B asio n y m : D a syscyp h a conincola V elen o v sk ý , M on. Disc. B oh. p. 234, 1934

H

The only one collection of D asyscypha conincola, on w hich th e original d escription is based, PRM 149951 (holotype), C e n tra l B ohem ia: P rah a-M o to l, on scales of fallen pine cones, 29. V. 1924, leg. A. P ilát, det. J. V elenovský, b ears tw o cones of P inus sylvestris, u n fo rtu n a te ly w ith o u t any apothecia. As th e b e a u tifu l m aterial, se n t to m e b y m y frien d J. K u bická in 1958 agrees p erfectly w ith th e V elenovský’s d escription of th e nam ed fungus, I designate it as a neotype. I A pothecia 0.8—1 m m across, gregarious, u su ally in sw arm s, shallow cup-shaped, th e n flat, p u re w hite, th e m arg in often strongly u n d u la te in th e age, m in u tely h a iry only, th e v ery sh o rt cylidrical sta lk (0.2—0.4 m m ) sm ooth and a t th e base som etim es yellow ish. Disc w hite, m arg in ate, u n ch an g in g or in th e age som ew hat d irty -g rey ish or yellow ish. E x cip u lar cells oblong, stig h tly th ic k -w alled, h yaline, ab o u t 5—7 ^ m b road, up to 20 dum long and 11 ^ m w ide to w a rd s th e base of th e excipulum . M arginal h a irs 20—45 X 2—4 um , cylindrical, hyaline, stra ig h t o r curved a t th e tip, obtuse, ra re ly slig h tly clavate, th in -w a lled, sm ooth, asep tate, som etim es fasciculate. Asci 35—47 X 5.5—6.5 um , clavate, v ery sh o rtly an d th ick ly stip ita te , p ore n o t am yloid, 8-spored. P a ra p h y se s 2—2.5 um thick, filiform , n o t exceeding th e asci. A scospores 5—8 X 2.5—3 fim , ovoid, elliptic-ovoid, in eq u ila te ra l, to w ard s th e ends narro w ed , e g u ttu la te, b iseriate. I

H H I H H H

S o u t h e r n B o h e m i a : in th e v ic in ity of T ře b o ň co llected by J. K u b ic k á , viz. th e h ill “P ra š iv ý v rš e k “ n e a r D o m an in , on scales of fa lle n cones of P in u s s y lv e str is, 12. IV. 1958 (PR M , n eo ty p e), a n d N a tu re R e se rv e “M šály “ , 10. IV. 1960. — A lso o n ro tte n w ood in th e c a v ity of a stu m p of P icea abies, “H o lič k y “, 26. IV. 1958. — C e n tra l B o h em ia: Z v án o v ice, on fa lle n cones of P in u s sy lv e str is, 28. IV. 1945 (S vrček). I t s e e m s v e r y p r o b a b l e t h a t H yaloscypha uncipila L e G a l (1954) = Uncinia u n c ip ila (L e G a l) R a it v ii r (1970) is t h e s a m e sp e c ie s.

M I I I I

R utstroem ia carbonicola spec. nov.

Igd

I

I I I H H I I I I I I I

I I I

A pothecia (1—)2—3,5 m m diam ., so litaria vel fasciculata (2—4), subcoriaceo-carnosa, firm a, to ta obscure castaneo-fusca, e x tu s pallidiora, luteofusca, su b tilite r adpresse b ru n n eo -fib rillo sa, cum stip ite (1—)3—5 m m longo, 0.5—1 m m crasso, cylindraceo, obscure castaneo vel rubrocastaneo, basim versus subnigro u sq u e nigro, nudo, ad re sid u a carb o n isata vel deu sta p la n ta ru m affixa, disco eoncavo sed m ox explanato, an g u ste m arg in ato , ru b ro -b ru n n e o , denique albopruinoso, carn e secto albo. E xcipulum ex te rn u m p a rte m arg in ali 100—120 ,um crassum , hyphis m a rg in a libus cylindraceo-clavatis, 4—8 fum crassis, b runneo-coloratis, te x tu ra cetera

I I I I I I I I I

204

I


e cellulis obscure ru'brobrunneis, la te ellipsoideis, vesiculosis vel cylindraceo-ellipsoideis 15—25 ¡xm çliani., su bcrasse tu n ic a tis (1—1.5 um ) in stru c tu m , basim versu s 60—80 ,um crassum , cellulis longe cylindraceis (4—7 ^m ), obscurioribus, crasse tu n ic a tis fo rm átů m . E xcipulum in te rn u m 130—160 /xm crassum , ecolora tu m , e cellulis longe clav atis vel cylindraceis, 6—13 um crassis, su b te n u ite r tu n icatis, hyalinis, fo rm á tů m . Stipes ex h y p h is longissim is, an g uste cylindraceis, 2.5—5 /xm crassis, crasse tu n icatis, sep tatis, lu teofuscis vel obscure rubrofuscis, p ig m en to m em b ran áceo in cru statis, p a rte su p erficiali cum hyphis flexuosis, singularibus, concoloribus sed obscurissim is, apicibus obtusis prom inulis. Asci 130—170 X 12—14 um , cylindracei, deorsum b re v ite r stip itati, apice obtusi, poro h a u d am yloideo, octospori, sporis m onostichis. P a rap h y ses filiform es, h yalinae, apice rectae, p a ru m d ila ta ta e (4—5 ^m ), d ilu te bru n n eae. A scosporae (15—) 16—21 X 5.5—7 um , in a e q u a lite r oblongo-ellipsoideae, cylindraceo-ellipsoideae vel cylindraceo-fusoideae, polis obtusis, in tu s nebulosae, g ran u lis vel g u ttu lis (2—4) im p letae, hyalinae, unicellulares, sed in solutione M elzeri lutescentes, m a tu ra e m edio te n u ite r u n ise p ta ta e ; conidiis apicalibus nullis. H a b. in carbonariis, saepe ex resid u is p la n ta ru m plus m inusve carbonisatis, igno destru ctis, p ra e se rtim in caespitibus g ram inum , sed etiam ad te rra m ad u stam , ad ligna, folia, rhizom a, m uscos, etc. B o h e m i a m e r i d i o n a l i s : B ra n n á pro p e Třeboň, ad m arg in em pisci nae “R u d a “, 18. V. 1965, leg. G ro G ulden, J. K ubická et M. S vrček (typus, PRM). — L o calitates ceterae ap u d S vrček (1978 : 90) re fe ru n tu r. This distin ctly a n th raco p h ilo u s discom ycete, c h a rac teristic by« its colour and stru c tu re , is th e sam e as Ciboria carbonaria sensu V elenovský (1934), non F eltg en 1903. A ccording to H ô h n el’s revision (1906), Ciboria carbonaria F eltgen is a synonym of D a syscyphus p yg m a eu s (Fr.) Sacc. As to th e genus R utstroem ia P. K arst, em. R ehm , I accept th e em en d atio n of E u ropean au th o rs, su pported recen tly b y H olm (1978). In S o u th e rn B ohem ia, R u tstro em ia carbonicola occurs n o t uncom m only on fire-places n e a r ponds. S c le ro tin ia p se u d o p la ta n i spec. nov.

A pothecia 1—2 m m diam ., p a te lla ria , deniq u e e x p lan ata, an g uste b runneolo-m a rg in a ta , to ta p allid e coffeaceo-fusca, longe te n u ite rq u e stip ita ta (usque ad 8 m m ), e x tu s concolor, su b tilissim e pru in o sa, ex sclerotio 1—2 m m m agno, oblongo, subacuto, ap p lan ato , nigro, h a u d n itid o enata. E xcipulum p a llid e b ru n n eo lu m , e h y p h is m arginalibus, 55—90 u m longis, 2.5—4.5 um crassis, cylindraceis, sep tatis, apice obtusis, atq u e cellulis globosis vel subglobosis, p a rte su b m a rg in a li solum 5—6 p diam ., basim versus 12—14 jxm diam ., sed etiam (p a rte in ferio re) u sq u e ad 22 ¿¿m diam ., su b te n u ite r tu n i catis in stru c tu m . E xcip u lu m in te rn u m e h y p h is longe cylindraceis, flexuosis, ram osis, septatis, p allid e b ru n n eis, 2—5 ûm crassis, te n u ite r tu nicatis, atque e cellulis irre g u la rite r globosis vel la te ellipsoideis, usque ad 36 X 20 jxm m agnis. Asci 160—170 X 10—12 /xm, an g u ste cylindracei, deorsum solum brevissim e crasseque s tip itifo rm ite r a n g u stati, apice obtusi, m em b ran a incrassata, poro distincte am yloideo, 8-spori, sporis p a rtim distichis. P a rap h y ses 3—4 um crassae, sep tatae, apice n on d ila ta ta e , rectae, g u ttu lis m agnis im pletae, hyalinae. Asco sporae 14—17 X 5.5—6.5 um , la te vel an g u ste irre g u la rite r fusiform es, apice uno acuto, e g u ttu la ta e , hyalinae.

205

Č e s k á m y k o l o g i e 33 (4) 1979

H a b . in foliis deiectis p u trid issim is A ceris pseudoplatani. L o c a l i t a s t y p i : B ohem ia m eridionalis, m ontes G ab reta ( = Sum ava), in cacum ine m ontis Z áto ň sk á h o ra h au d procul L enora, cca 1000 m s. m., 17. V. 1975, leg. J. K ub ick á et M. S vrček (typus, PRM). T his species seem s to be close to Sclerotinia candolleana (Lév.) Fuck., occur rin g on fallen, o v erw in tered leaves of Quercus, w hich d iffers in its considerably sm a lle r asci an d ascospores. Ciboria acerina W hetzel et B uchw ald (1936), described on stro m atized in flo rescen tia of A cer ru b ru m an d A . saccharinum (but recorded from o th e r fro n d o se trees, too; D ennis 1956, M atheis 1975, on S a lix daphnoides) is a v e ry d iffe re n t species. — T he sclerotia of S. pseudoplatani w e re fo u n d am ong stro n g ly decaying leaves of A cer pseu d o p la ta n u s in te rm ig led w ith leaves of Fagus sylvatica, ly in g on w et ground. References C A R P E N T E R S. E. e t D U M O N T K . P . (1978): L e o tia c e a e I. N a n n fe ld t’s P h ia le o id e a e : T h e g e n e ra B e lo n io scy p h a, C y a th ic u la , a n d P h ia le a . M ycologia, N ew Y o rk , 70 (6) : 1223-1238. C O R D A A. C. I. (1837): le o n e s fu n g o ru m h u c u sq u e c o g n ito ru m . I. P ra g a e . D E N N IS R. W. G. (1949): A re v isio n of th e B ritis h H y a lo sc y p h a c e a e w ith n o te s on re la te d E u ro p e a n sp ecies. M ycol. P a p . 32 : 1—97. D E N N IS R. W. G. (1956): A re v isio n of th e B ritis h H e lo tia c e a e in th e H e rb a riu m o f th e R oyal B o ta n ic G a rd e n s, K ew , w ith n o te s on re la te d E u ro p e a n species. M ycol. P ap . 62 : 1-216. D E N N IS R. W. G. (1962): A re a s se ssm e n t of B e lo n id iu m M ont. e t D u r. P e rs o o n ia 2 (1) : 171-191.» D E N N IS R. W. G. (1968): B ritis h A scom ycetes. L eh re. H O H N E L F. (1906): R ev isio n v o n 292 d e r v o n J. F e ltg e n a u fg e s te llte n A sco m y c e ten fo rm e n a u f G ru n d d e r O rig in a le x e m p la re . S itzb . k. A k ad . W issen sch . W ien, M a th .-n a t. K l., A b t. I, 115. H O L M L. (1978): T w o c o n tro v e rsia l d isc o m y c e te n a m e s. M y c o tax o n 7 (1) : 139—140. M A T H E IS W. (1975): Ü b e r e in z e n tra le u ro p ä isc h e s V o rk o m m e n v o n C ib o ria a c e rin a a u f m ä n n lic h e n K ä tz c h e n v o n S a lix d a p h n o id e s V ill. F rie s ia 11 (1) : 24—30. M A T H E IS W. (1977): C iste lla a m e n tic o la sp. nov. n e b s t B e m e rk u n g e n ü b e r e in ig e a n d e re C is te lla -A rte n . F rie s ia 11 (2) : 62—70. R A IT V IIR A. (1970): S y n o p sis of th e H y alo sc y p h a c e ae . T a rtu . R A S C H L E P. (1978): N e u fu n d e u n d N e u k o m b in a tio n e n v o n H y a lo sc y p h a c e a e N a n n fe ld t (H elo tiales). N o v a H e d w ig ia 30 : 653—672. R E H M H. (1912): Z u r K e n n tn is d e r D isco m y ceten D e u tsc h la n d s, D e u tsc h -Ö ste rre ic h s u n d d e r S ch w eiz. B er. b a y e r. b o t. G es. 13 : 102—206. SV R C E K M. (1978): D isk o m y cety již n íc h C ech I. S bor. Jih o čes. M uz. Ces. B u d ě j. P řír. V ědy 18 : 71-93. V EL E N O V SK Y J. (1934): M o n o g ra p h ia D isco m y cetu m B o h em iae. 1—2. P ra g a e . A d d re ss of th e a u th o r: D r. M irk o S v rc e k , CSc., N á ro d n í m u z e u m , S ectio m ycologica, V áclav sk é n á m . 68, 115 79 P r a h a 1, C zech o slo v ak ia.

206

Notes on taxonomy and nomenclature of Nummularia (Pyrenomycetes) P oznám ky o taxon om ii a n om en k latu ře rodu N um m ularia (Pyrenom ycetes) Z d e n ě k P o u za r T h e g e n e ric n a m e N u m m u la r ia L.—R. e t C. T ul. 1863 b e in g a la te r h o m o n y m of N u m m u la r ia H ill 1756 sh o u ld b e re p la c e d b y th e n a m e B isc o g n ia u xia O. K u n tz e . T h e g en u s sh o u ld b e e m e n d e d to in c lu d e n o t on ly th e m a jo rity of sp ecies in th e sen se o f M ille r (1961) b u t also sp ecies of th e H y p o x y lo n n u m m u la r iu m (B ull, e x S t.-A m a n s) F r. gro u p . A n e w species B isc o g n ia u x ia sim p lic io r P ouz. spec. nov. is d e sc rib e d w h ic h d iffe rs fro m B. re p a n d a (Fr. e x J. C. S c h m id t) O. K u n tz e b y sim p le (u n ila te ra l) g erm slits of a sco sp o re s — th e la s t sp ecies h a v in g d o u b le (b ila te ra l) slits.

1

j Í

R odové jm é n o N u m m u la r ia L .—R. e t C. T ul. 1864, k te r é je p o z d ějším h o m o n y m e m jm é n a N u m m u la r ia H ill 1756, m u sí b ý t n a h ra z e n o jm é n e m B isc o g n ia u x ia O. K u tze. P o je tí ta k to p o jm e n o v a n é h o ro d u je ro zšířen o , ab y z a h rn o v a lo n e je n v ě tš in u d ru h ů k la d e n ý c h do ro d u N u m m u la r ia M ille re m (1961), ale a b y z a h rn o v a lo i sk u p in u d ru h ů okolo H y p o x y lo n n u m m u la r iu m (B ull. e x S t.-A m a n s) F r. J e p o p sá n n o v ý d ru h B isc o g n ia u x ia sim p lic io r P ouz. spec. nov., k te r ý se liší o d B. re p a n d a (Fr. e x J. C. S ch m id t) O. K u n tz e je d n o d u c h ý m i (je d n o stra n n ý m i) k líč n ím i š tě rb in a m i a sk o sp ó r, za tím c o p o sle d n ě jm e n o v a n ý d ru h m á d v o jité (d v o u stra n n é ) ště rb in y .

A stu d y of a n ew ly collected rich m a te ria l of N u m m u la ria discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. in C zechoslovakia in cited a stu d y of th e problem of tax o n o m y an d n o m e n c la tu re of th e genus N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. T he com parative stu d y of m icro- a n d m acrom orphology of several species of th e genus su r p risin g ly show ed th a t th e concept of M iller (1932, 1942, 1961) is u n te n a b le for both tax o n o m ic an d n o m e n c la tu ra l reasons. S h o rtly N u m m u la ria discreta cannot b e se p a ra te d in to a d iffe re n t genus fro m its close ally N u m m u la ria bulliardii L.—R. et C. Tul. [ = H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bull, ex St.-A m ans) Fr.] and th e g en eric n am e N u m m u la ria L.—R. e t C. Tul. and all its isonym s should be ty p ifie d b y H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bui. ex St.-A m ans) Fr. an d n o t by N. discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. The

generic

name

N u m m u la ria L.—R. e t

C. T u l .

W hen L —R. T u lasn e e t C. T u lasn e (1863) published th e ir generic n am e N u m m ula ria L.—R. et C. Tul. th e y d esig n ated tw o species as types of th is genus, viz. H y p o x y lo n n u m m u la r iu m (Bull, ex S t.-A m ans) Fr. and Sphaeria discreta Schw. As only one species is p erm issib le b y th e Code (Stafleu et al. 1978) as a ty p e of a genus, a n eed aro se to select one of th em as th e only type. The first a u th o rs to select one of th e se species as a ty p e w e re R. M aire (1930) and S h e a r (1930) w h o selected N. b ulliardii L —R. et C. Tul.*) T his w as th e obvious choice becau se th e T u lasnes used fo r th e ir generic n am e th e e p ith e t of isonym of th is nam e. T his w as a responsible selection and influenced o th e r m ycologists becau se b o th a u th o rs w e re lead in g a u th o ritie s of th a t tim e and published th e ir *) F o r th e p u rp o s e of ty p ific a tio n of N u m m u la r ia L.—R. e t C. T ul. it m a k e s no d iffe re n c e w h e th e r w e a r e u sin g th e n a m e H y p o x y lo n n u m m u la r iu m (B ui. ex . S t.-A m an s) F r. o r its iso n y m (a n a m e ch an g e) N u m m u la r ia b u llia rd ii L.—R. e t C. T ul. b e c a u se th e ty p e o f a n a m e of a g e n u s is a sp ecies — n o t a sp ecific n a m e (see A rt. 10.1 of th e C ode, S ta fle u e t al. 1978).

207

C ESK A M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

opinion in an official docum ent of proposals fo r th e In te rn a tio n a l B otanical Congress in C am bridge in 1930. L a te r J. H. M iller (1932) selected Sphaeria discreta. T he d isp u te w hich of th ese tw o species should be recognized as th e ty p e of N u m m u la ria has contin u ed till now . B ecause th e first selection has in g en eral been a ttrib u te d to C lem ents e t S h ea r (1931), som e m ycologists con sid ered th is choice a rb itra ry because th ese au th o rs m ostly selected th e first species in d icated b y a u th o rs of gen eric nam es. Such a rb itra ry selections are n o t p e rm itte d b y th e Code (S tafleu et al. 1978, A rt. 81). As co rrectly em phasized b y K o rf (1978), th e selections of g en eric ty p es by C lem ents e t S h e ar cannot b e a u to m atically d iscarded as a rb itra ry and should b e analyzed critically for ev ery in d iv id u al case. In N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. th e re can be no objections ag ain st th e firs t ty p ificatio n . M iller (1932, p. 131) changed th is ty p ificatio n s because he adv o cated th e opinion th a t N u m m u la ria bulliardii L.—R. e t C. Tul. [ = H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bull, ex S t.-A m ans) Fr.] should be tra n sfe rre d fro m th e genus N u m m u la ria to th e genus H y p o x y lo n and no nam e w as av ailab le fo r th e resid u e of th e genus N um m ularia. H e ty p ifie d th e re fo re N u m m u la ria b y th e second species viz. N. discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. ( = S phaeria discreta Schw.) an d in th is w ay ob tain ed a generic nam e fo r th e genus in his re stric te d circum scription. N evertheless, th e re has been a large s u p p o rt fo r th e ty p ific a tio n of N u m m u la ria by N. bulliardii = H. n u m m u la riu m : soon a fte r it w as accepted b y C lem ents et S h ear (1931), re p e a te d by R. M aire (1935) an d S h e a r (1935), accepted by a com m ittee of B ritish M ycological Society (see W akefield 1939), b y A rx et M uller (1954) an d recen tly by K reisel (1975). T h e ty p ificatio n of N u m m u la ria b y S phaeria discreta w as su p p o rted by R ogers (1949), Jo n g et B en jam in (1971) an d E ckblad et G ran m o (1978). A ccording to m y studies of tax o n o m y of N u m m u la ria discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. and H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bui. ex St.-A m ans) Fr., th ese species cannot be se p a ra te d in to tw o d iffe re n t g enera, b eing rea lly closely related . Because M iller’s r a th e r stra n g e m ain reaso n fo r changing th e ty p e of N u m m u la ria now expired, th e re is n o escape fro m considering th e first selection of R. M aire and S h e a r of H y p o x y lo n n u m m u la riu m = N u m m u la ria bulliardii as th e rig h t one. T he generic n am e N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. 1863 is illeg itim ate and th e re fo re n o t av ailab le as co rrect fo r th e genus in question. It is a la te r hom onym of a p h an ero g am ic n am e N u m m u la ria H ill 1756. T he p h an ero g am ic n am e N u m m u la ria — a n am e larg ely used in th e p re -L in n ean p eriod — w as first v alid ly p u blished a fte r sta rtin g p o in t — 1753 — by J. H ill (1756, p. 65). T he genus has been sep a ra ted from L ysim achia L. on th e basis of creeping, decu m b en t to ascendent stem s (instead of e rrec t ones in Lysim achia) w ith fo u r species of w hich th e obvious choice as th e ty p e is L ysim achia n u m m u la ria L. tre a te d by H ill (1. c. p. 65) as N u m m u la ria flore fla vo Hill. T h e generic n am e N u m m u la ria H ill 1756 is le g itim a te (see also D andy 1967) an d is availab le to p h an ero g am ists if th e y w ould like to sep ara te th e g ro u p aro u n d Lysim achia n u m m u la ria L. as a distin ct genus e. g. on th e basis of single flow ers. Lysim achia vulg a ris L. (flow ers in inflorescences) is now considered th e ty p e of L ysim achia L. (see H itchcock et G reen 1929). As w e are now d a tin g th e v alid p u b licatio n of N u m m u la ria to 1756 a ttrib u tin g its a u th o rsh ip to Hill, w e do n o t su p p o rt th e application of th is n am e by O. K untze (1891, p. 398) to th e genus N a u m b u rg ia M oench. K u n tze (1. c.) in his no m en cla tu ra l system , a ttrib u te d th e a u th o rsh ip of th is genus to th e p re-L in n ean a u th o r G ronovius an d d a te d it to 1739. H ill (1. c. 1756, p. 64), how ever, tre a te d

208

P O U Z A R : N U M M U L A R IA

th e ty p e of N a u m b u rg ia M oench i. e. N. th yrsiflo ra (L.) D uby as a m em b er of L ysim achia L. because of its erect stem s, n am in g it by a polynom L ysim achia flore globoso Hill. T he firs t gen eric n am e p u b lish ed to rep lace th e hom onym ic N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. is Biscogniauxia O. K u n tze (1891, p. 398) w hich has been pub lish ed as a n ew n am e an d hence it m u st be auto m atically ty p ified w ith th e sam e species as N u m m u la ria L.—R. e t C. Tul. (see A rt. 7.9 of th e Code, S tafleu e t al. 1978) an d th is is H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bull, ex St.-A m ans) F r. L a te r th e r e w e re p u b lish ed tw o n am es to replace N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. in d e p e n d e n tly of B iscogniauxia O. K u n tze b o th being ev idently illeg iti m ate n am es as th e y w ere su p erflu o u s w h en published (Art. 63 of th e Code). T he firs t is K o m m a m y c e N ieu w lan d (1916) p u blished w ith no generic diagnosis w ith only tw o species included an d com bined viz. K o m m a m yce bulliardii (L.—R. et C. Tul.) N ieuw l. and K. lateritia (Ell. et E verh.) N ieuw . The second generic n a m e is N um u la rio la H ouse (1925) p u b lish ed w ith no diagnosis and w ith fo u r species e n u m e ra te d an d com bined i. e. N um ulariola atropunctata (Schw.) House, N. discreta (Schw.) House, N. n u m m u la ria (Bull, ex St.-A m ans) H ouse an d N. repanda (Fr. ex J. C. Schm idt) House. T he g en eric n am e N um ulariola H ouse w as la te r applied to a b ro ad ly circum scribed genus by M artin (1969, 1976). T he re c e n t re n a m in g of N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. by E ckblad et G ranm o (1978) needs som e com m ent. T hese a u th o rs p u blished a generic nam e N u m m u lariella E ckblad et G ran m o as a n om en novum fo r N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. in th e sense of M iller (1932); th e y ty p ified th e ir nam e by N. discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. N u m m u la riella E ckblad et G ran m o is a validly pub lish ed generic n am e becau se it is b ased on th e la tin diagnosis given by M iller (1932, p. 132) an d is leg itim ate because no generic n am e w as av ailable fo r th e resid u e to w h ich E ckblad et G ran m o re stric te d th e ir genus. As explained by m e on o th e r place I do n o t believe th a t N u m m u la riella E ckblad et G ranm o could be s a tis fa c to rily se p a ra te d fro m B iscogniauxia O. K untze. As E ckblad et G ra n m o (1978) convincingly proved th e re is now no hope for th e co n serv atio n of th e gen eric n am e N u m m u la ria L.—R. et C. Tul., a con serv a tio n re c e n tly re p e a te d ly proposed b y Jo n g et B enjam in (1971) an d by P o u zar (1977). T his refu sed p roposal fo r conservation (see also D. P. R ogers 1953) now lacks su p p o rt of m ycologists. I am now w ith som e re g re t sta rtin g to use th e nam e B iscogniauxia O. K untze*) as th e correct one fo r N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. Taxonomy

of t h e

genus

B iscogniauxia O. K u n t z e

B iscogniauxia O. K u n tze w as proposed as a n am e change fo r N u m m u la ria L.—R. et C. Tul. in th e em ended sense of Saccardo (1882). N ow w e need a new, m ore n a tu ra l circu m scrip tio n of th is genus because th e tra d itio n a l one w as based m ostly on c h a ra c ters in e x te rn a l ap pearance. As th e tax o n o m y of B is cogniauxia is closely connected w ith dev elo p m ent of ideas on tax o n o m y of N u m m u la ria , it is necessary to discuss problem s of b o th to gether. U n til M iller (1932) re fe rre d N. b ulliardii L.—R. et C. Tul. to th e genus H ypo*) T h e g e n e ric n a m e B isc o g n ia u x ia O. K u n tz e is d e riv e d fro m th e n a m e of th e B elg ian b o ta n is t C e le stin A lfre d C o g n i a u x (1841—1916), th e p re fix B is- a d d e d b e c a u se of th e e x is te n c e of th e g e n e ric n a m e C ogniauxia.

209

■H

H8|

-


33 (4) 1979

x y lo n an d re ta in e d N. discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. in th e new ly defined genus N u m m u la ria in a re stric te d sense, m ycologists believed th a t b o th species belong to g e th e r b ein g ra th e r related . M iller (1932, 1961) se p a rate d N. bulliardii fro m N. discreta re fe rrin g it to an a rtific ial b u t practically circum scribed genus H yp o xylo n . T he m ain fe a tu re by w hich h e distinguished H yp o xy lo n from N u m m u la ria is th a t p erith ecia a re situ ated in basal p a rt of ento stro m a and in H y p o x y lo n th e y a re situ a te d in th e su p erficial p a rt of entostrom a. D uring m y stu d y of th e problem it soon ap p eared th a t th is concept is u n n a tu ra l: 1. N u m m ularia bulliardii in n o w ay belongs to th e genus H yp o xylo n Bull, ex Fr. in a restricted , m ore n a tu ra l sense. 2. T h e re exists n o t a single ch a ra c ter of generic im p o rtan ce w hich can be used to se p a ra te N u m m u la ria discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul. from N u m m u la ria bulliardii L.—R. et C. Tul., b u t th e re is a n u m b e r of ch aracters com m on to b o th species. H ence b o th N u m m u la ria discreta and N. bulliardii should b e assigned to th e sam e genus. T he m ost im p o rta n t ch aracters com m on to N u m m u la ria bulliardii and N. discreta a re th e folow ing: 1. th e absence of h y aline exospore in ascospores. 2. absence of b rig h t pigm ents, dissolube in KOH. 3. th e p lu g of asci being fla t w ith th e am yloid substance d iffu sing in th e th ic k en e d w all of top of ascus. A new

species

of t h e

genus

B iscogniauxia O. K u n t z e

D uring th e stu d y of th e m ic ro stru c tu ra l fe a tu re s of B. repanda (Fr. ex J. C. Schm idt) O. K u n tze it soon a p p eared th a t th e Czechoslovak specim ens can be d istrib u te d to tw o sh a rp ly d istin ct species: th e p ro p er B. repanda w h ich is a m o u n tain o u s elem ent confined to S orbus aucuparia and a new one w hich is a x e ro th e rm ic elem ent confined to R h a m n u s cathartica. T he la st one is described h ere as B iscogniauxia sim plicior spec. nov. B iscogniau xia sim plicior P ouz. spec. nov. S tr o m a ta 1,3—2,7 X 0,8—1,7 cm seu 1,4—2 cm in d iam . e t 2,7—6,2 m m a lta , e ru m p e n tia , la te tu r b in a ta , su b tu s a tro -ru g o s a , m a rg in e ru d e d e n ta ta cu m d e n tib u s u n ise ria tis, s ta lla tim p a te n tib u s seu ra ro e rc c tis , disco o rb ic u la ri seu e llip tico , p o stea g la b ro a tro q u e , p a u lu m seu h a u d n itu d u lo , cu m o stio lis p la n is seu u m b ilic a tis; s tro m a b a sa le in sectio n e g rise u m seu a lb o -g ris e u m in p a rtib u s m a rg in a lib u s s tro m a tis sa e p e lig n e o -b ru n n e u m , fra g m e n tib u s lig n i v el c o rtic c im m e rsis a b se n tib u s sed cu m g ra n u lis a tr is copiosis im m ersis. A sc o sp o rae (12)—13—16—(17,5) X 5—7 jxm fu sifo rm e s seu a n g u ste ellip so id eae, u m b rin o -b ru n n e a e , c u m fis s u ra g e rm in a tiv a re c ta u n ila te r a li sp o ra ru m aeq u ilo n g a. A sci 120—140 X 6,5—7 cu m p ed u n c u lo 12—16 ^ m longo, cu m s tr u c tu r a a p ic a li am v lo id e a d iscifo rm i. S pecies e p ro x im a a ff in ita te B isco g n ia u x ia e re p a n d a e (Fr. e x J. C. S c h m id t) O. K u n tz e sed d iffe rt fis s u ra g e rm in a tiv a sp o ra ru m sim p lici (u n ila te ra li) e t o c c u re n tia in ra m is e t tr u n c is R h a m n i ca th a rtica e. O c c u rit in B o h em ia c e n tra li. H o l o t y p u s : Č e rto v a s k á la in te r T ý řo v ic e e t K řiv o k lá t, a d ra m o s ia c e n te s R h a m n i ca th a rtica e, 18. IX . 1977, leg. F. K o tla b a e t Z. P o u za r, P R M 813733. B iscogn iau xia sim plicior P ouz. spec. nov.

f|fi

S tro m a ta eru m p e n t a t m a tu rity b re ak in g th e b ark , defin itely restricte d in e x te n t an d n e v e r w id ely effused, o rb icu lar to elliptical, tu rb in a te 1,3—2,7 X X 0,8—1,7 cm o r 1,4—2 cm in diam , 2,7—6,2 m m thick, c o n tracted stro n g ly below a n d attach ed to th e w ood b y a n a rro w base; disc 5—11 m m broad, slightly concave, som etim es flat, a t firs t covered w ith th in la y e r of fe lt w hich is grayish to g ray ish -b ro w n or pale w oody browrn, la te r calvescent and black, n o t or only

H

210


slig h tly lu stro u s, ostioles fla t to u m bilicate, surface ro u n d ostioles m ostly m in u te ly p olygonally crack in g ; m a rg in irre g u la rly d e n ta te o r form ed of rough te e th o r ro u g h w a rts, raised or stellately sp read u p to 3 m m ; surface of te e th o r w a rts is ro u g h fro m em erg en t granules, especially in older stro m ata. Som etim es a ru d im e n ta l rin g (in te rn a l ring) of sm all denticles is developed on m a rg in of disc, b u t is m ostly absent. E ctostrom a covering th e low er p a rt of stro m a is b lack an d th in an d co ntinues to th e w ood as a black line. E n to stro m a (the com pact la y e r p erith ecia w ith necks connected by black tissue) 1,7—2,7 m m thick, v ery d istin ctly an d sh a rp ly lim ited. B asal strom a 1—3,5 m m thick , p ale g ra y ish to w h itish w ith m in u te black gran u les sp read all over th e section w ith no tra c e s of h o st tissu e im m ersed in b asal strom a, m arg in of stro m a in section of th e sam e k in d of tissu e as b a sal stro m a b u t d a rk e r — w oody b row n. P e rith e c ia 1—1,3 X 0,3—0,9 m m , m onostichous, su n k en in base of en to stro m a, o vate cylindric to n a rro w ly botteshaped, r a th e r a b ru p tly con tra c te d above in to dictinct, 0,3—0,5 m m long necks. A scospores (12)—13—16—(17,5) X 5—7 ^ m th ick-w alled, d a rk u m b er brow n w ith n o h y a lin e exospore, sp in d le-fo rm ed or n a rro w ly elliptic, w ith ro u n d ed ends, germ slit sim p le (on one side of th e spore only), straig h t, ru n n in g th e e n tire le n g th of th e spore; D eB ary b u b b les present. P ara p h y ses 1—3 um broad, n o t b ran ch ed , th in -w alled , sp arsely sep tate. Asci 120—140 X 6,5—7,5 ^ m w ith r a th e r th ic k e n e d w all an d w ith 12—16 p.m long stipe, w ith apical plug d istinctly am yloid, r a th e r flat, w ith th e am yloid su b stance spread in g diffusively into th e w all of ascus. Material

studied

C zech o slo v ak ia, B o h e m ia : Č e rto v a s k á la in te r T ý řo v ic e e t K řiv o k lá t, a d ra m o s ia c e n te s e m o rtu o s R h a m n i c a th a rtica e, 18. IX . 1977, leg. F. K o tla b a e t P o u z a r, P R M 813733. — In v a lle “ C ísa řsk á ro k le “ ap . S rb sk o p r. B ero u n , B ohem , ce n tr., a d tr u n c u m e m o rtu u m R h a m n i ca th a rtic a e s ta n te m , 17. V I. 1972, leg. F. K o tla b a , P R M 813769; ib id , a d ra m o s e m o rt. R h a m n i ca th a rtica e, 25. IV. 1979, leg. F. K o tla b a , P R M 818541; ib id em , a d tru n c o s s ta n te s em o rtu o s R h a m n i ca th a rtica e, 26. V. 1979, leg. F. K o tla b a e t Z. P o u z a r, P R M 818731, 818732. — S rb sk o , in co lle “V elk á h o ra “, a d tru n c u m e m o rtu u m R h a m n i c a th a rtica e, 30. III. 1958, leg. M. S v rček , P R M 614528.

Distribution T ill n ow B iscogniauxia sim plicior is k n o w n fro m th re e localities in a sm all te rrito ry so u th w est of P ra g u e in C zechoslovakia in x ero th erm ic forests of n a tu ra l o r su b n a tu ra l c h a ra c te r in a re a s p ro tected as sta te n a tu re reserves, all r a th e r d ry ro ck y h a b ita ts covered w ith a low forest. T he localities a re close to each o th er, th e m ost re m o te b ein g th e Č ertova sk ála w h ich is 27 k m from th e V elk á h o ra ; th e a ltitu d e is 310—390 m above sea level. Taxonomic

position

of

B. sim plicior.

B iscogniauxia sim plicior Pouz. is v e ry closely allied to B iscogniauxia repanda (Fr. ex J. C. S chm idt) O. K u n tz e an d b o th fu n g i a re v e ry sim ilar in th e ir g e n e ra l appearan ce. T h e re is one sta b le c h a rac ter in th e m ic ro stru c tu re and th re e accessory c h a ra c te rs of secondary, su p p o rtin g value. T he m ain c h arac ter is in spores: sp o re-w all of B. sim plicior is p ro v id ed w ith a co n stan tly u n ila te ra l g erm slit b u t sp o re-w all of B. repanda is co n stan tly provided w ith a double one i. e. a slit w hich is s itu a te d on b o th sid es of th e spore, hence being b ilateral.

211

C ESK A M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

T he double slit in spores of B. repanda has n o t y et been re p o rte d in lite ra tu re (see e. g. Jo n g et B en jam in 1971 and E ckblad et G ranm o 1978). I observed th is c h a ra c ter on larg e m a te ria l from C zechoslovakia, N o rth E urope and N o rth A m erica an d it p ro v ed to be q u ite stable. The double, b ila te ra l and stra ig h t slit is ev id en tly a ra re fe a tu re in th is group of fu ngi; I observed it in only tw o o th e r species i. e. H y p o x y lo n sassafras (Schw.) C urt, and in B iscogniauxia cinereolilacina (J. H. M iller) Pouz. = H yp o xylo n cinereolilacinum J. H. M iller. T he double slit in ascospores of X ylariaceae has so fa r been observed only in one species i. e. A n th o sto m a cubiculare (Fr.) N itschke by S ch ran tz (1961, p. 352), h ere it is a ty p ically sp ira l slit and th e double n a tu re is ev ident (see tab . 15, f. 6 c in op. cit.); it is, how ever, not th e b ila te ra l slit because th e spiral n a tu re m akes it r a th e r am p h ilateral. In o th e r xylariaceous fu n g i it has rem ain ed unn o ticed even th o u g h a tta n tio n to th e germ slit has been paid fro m th e tim e of V incens (1918). T he double germ slit can b e considered a valu ab le specific ch aracter, b u t it could be used as a su p p o rtin g generic c h a rac ter only in som e cases. T he accesory d istin g u ish in g c h a ra c ters of B. sim plicior of secondary im p o rta n c e a re th e follow ing: 1. T he ostioles a re fla t or um b ilicate an d n ev er papillate. In B. repanda th e y a re som etim es nicely p a p illa te b u t th e re are also specim ens w ith fla t ostioles — hence th is c h a ra c ter is n o t e n tire ly stable. 2. In m a jo rity of specim ens of B. repanda th e re is m uch b e tte r developed th e in te rn a l rin g of d enticles in th e m a rg in of stro m al disc. In B. sim plicior th e se denticles are e ith e r only v ery slightly developed or m ostly ab sen t alto gether. 3. B. sim plicior is so fa r k n o w n only fro m R h a m n u s cathartica, a su b stra te n o t y et re p o rte d fo r B. repanda w hich is m ainly kno w n from Sorbus aucuparia an d fro m U lm us spec. div. (besides som e o th e r k inds of woods). B iscogniauxia sim plicior spec. nov. has to som e degree a key position in th e genus. It is a ty p ical re p re se n ta tiv e of th e genus as re g ard s th e m ic ro stru c tu re an d is closely re la te d to B. repanda b u t it h a s a p ecu liar basal stro m a s tri kin g ly devoid of an y re m n a n ts of b a rk of th e host. This is r a th e r su b sta n tia l difference if com pared w ith th e situ a tio n in B. m arginata (Fr.) Pouz. [ = N u m m ularia discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul.] w h ere th e b asal stro m a is a m ix tu re of b a rk an d h y p h a e of th e fu n u s. In B. repanda (Fr. ex J. C. Schm idt) O. K u n tze th e re is an in te rm e d ia ry situ a tio n w h e re in som e specim ens one p a rt of basal stro m a is p e n e tra te d to som e degree by re m n a n ts of b a rk an d th e o th e r is com pletely devoid of it. T he basal stro m a has th e sam e fu n ctio n as en to stro m a of H y p o x y lo n fra g ifo rm e (Pers. ex Hook.) Fr. In th e la st species th e w hole in te rn a l p a rt of stro m a is fo rm ed really of en tostrom a. H ence th e basal stro m a of B iscogniauxia sim plicior is to some degree analogous (but not hom ologous) to en to stro m a of tr u e H yp o xylo n . The difference betw een th e en to stro m a of H. fra g ifo rm e an d th e basal strom a of B. sim plicior is n e v erth eles great. B asal stro m a is fo rm ed in th e la te r species of pale h y p h a e (m ostly hyaline), is grayish, an d th e re a re dispersed in it black grain s form ed of d ark hyphae, w h ereas en to stro m a of H y p o x y lo n is hom ogeneous, form ed of d a rk hyphae. A n o th e r p ic tu re can be seen in b o th B iscogniauxia m arginata (Fr.) Pouz. [ = N u m m u la ria discreta (Schw.) L.—R. et C. Tul.] and in B. n u m m u la ria (Bull, ex St.-A m ans) O. K untze. T h ere is h ere no basal la y e r of stro m al tissue devoid of h o st p la n t re m n a n ts sim ila r to th a t of b o th B. repanda an d espe cially B. sim plicior an d th e la y e r of p erith ecia is im m ersed deeply in a black tissu e (th e entostrom a), s ittin g d irectly on a la y e r of stro m atized b a rk stro n g ly p erv ad ed by h y alin e m ycelium of th e fungus. T he m arg in s of ectostrom a a re

212


co ntin u in g in th e w ood as a black lin e se p a ra tin g th e area of th e wood p e n e tra te d b y m ycelium of th e fungus. T he situ atio n in B. m arginata is nicely illu stra te d by Jo n g et B en jam in (1971, p. 866, f. 4) and by E ckblad et G ranm o (1978, p. 73, f. 9). The existence of B iscogniauxia sim plicior m akes th e lim it betw een H yp o xylo n and N u m m u la ria e lab o rated by M iller (1961) insufficient. A ccording to th e b asal stro m a of th is species h av in g m uch in com m on w ith entostrom a, w ould be re fe rre d , w h e n going th ro u g h a gen eric k ey to H yp o xylo n ra th e r th a n to its closest ally B. repanda. H ence w e should look fo r a new characterizatio n of g e n e ra in th is fam ily based on o th e r featu res, th e m ost im p o rta n t being those in m icro stru ctu re. L i m i t s o f t h e g e n u s B iscogniauxia O. K u n t z e O nly p re lim in a ry resu lts can be m en tio n ed h e re befo re th e g en eral reassess m en t of th e tax o n o m y o tH y p o x y lo n Bull, ex Fr. sensu lato is m ade. It should be n o ted th a t th e division of th e g enus H y p o x ylo n sensu lato in to in frag en eric ta x a b y M iller (1961) is a rtific ia l as it is based m ostly on ex te rn a l ap p earance and n one of th ese ta x a is re a lly a n a tu ra l g roup of re la ted species even if in som e of them , e. g. sect. H y p o x y lo n an d subsect.Prim o-cinerea J. H. M iller the m a jo rity of species a re re a lly related , only m inor p a rt rep rese n tin g stra n g e elem ents. T he genus H y p o x y lo n Bull, ex F r. s. str., restricted only to th e m ain p a rt of th e sect. H y p o x y lo n an d to p a rt of th e subsect. Papillata and sect. A n n u la ta J. H. M iller in th e concept of M iller (1961) can be clearly distinguished from B iscogniauxia b y th e presence of h y a lin e exospore of ascospores and b rig h t pigm en ts w hich a re dissolvable in KOH. H y p o xylo n sassafras (Schw.) C urt, and H. cinereolilacium J. H. M iller should, how ever, be excluded from H ypo x y lo n in th is n ew concept. T he m a jo r p a rt of species of th e subsection Prim o-cinerea J. H. M iller of H y p o x y lo n can be d istin g u ish ed b y tw o im p o rta n t ch aracters: (1) tu b u la r plug in ascus top, (2) a t least m a jo r p a rt of ascospores being of crescentic o r alantoid fo rm (i. e. asym m etric). T he g ro u p of H y p o x y lo n g lycyrrh iza an d th e genus C am illea Fr. clearly can be se p a ra te d b y ascospores w h ich a re devoid of slits and provided w ith pale, o rn a m e n te d w all. In few species stu d ied , th e subglobose plug in ascus is c h a ra c teristic too. T h e d elim itatio n a g a in st K retzsch m a ria Fr. should be stu d ied b u t as th is genus is close to U stulina L.—R. et C. Tul. th e re seem s n o t to be a problem because U stulina is p ro v id ed w ith tu b u la r ascus plug. It m u st be n o ted h e re th a t th e genus H y p o x ylo n Bull, ex F r. as circum scribed by J. H. M iller (1932, 1961) is certa in ly heterogeneous as a lrea d y suggested by M unk (1957) an d N a n n fe ld t (1972) an d recen tly explicitly d em o n strated b y B a rr (1976) w ho fo u n d th a t a species in se rted in H y p o x ylo n by M iller (1961) viz. H y p o x y lo n g ra n d in eu m (Berk, e t Rav.) J. H. M iller is a m em ber of a q u ite re m o te g ro u p of A scom ycetes i. e. Loculascom ycetes. T he genus H yp o xylo n sensu la to should c e rta in ly be divided in several genera and m ost im p o rta n t is to exclude fro m it th e section A p p la n a ta J. H. M iller. A m in o r p a rt of this section, close to H y p o x y lo n n u m m u la riu m (Bull, ex St.-A m ans) F r. should be classified in th e genus B iscogniauxia O. K u n tze in em ended sense. M ajor p a rt of th is section viz. th e H y p o x y lo n glycyrrh iza -group is ch aracterized by o rn a-

213

C ESK A M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

m ented, pale spores w ith o u t g erm slits (see J. R ogers 1975, 1977, 1979) and seem s to be close to th e g en u s C am illea F r. Species w ith th e se fe a tu re s pro b ab ly re p re se n t a genus of its ow n, characterized, besides spores, also by peculiar apical p lu g of asci w hich is m ostly subglobose; th is c h a ra c te r should, how ever, be stu d ied carefu lly in o th e r species of th is affin ity . If th e group of H. glycyrrhiza could be satisfacto rily se p a ra te d from Cam illea F r. 1849 th e n th e follow ing generic n am es m u st be rev ised to answ er th e q u estion w h e th e r som e of th e m could be used as co rrect one for th is segregate: D iatrypeopsis Speg. 1878, N u m m u la rio id ea (Cooke et M assee) Lloyd 1924 and Jongiella M orelet 1971. T he genus B iscogniauxia O. K u n tz e should be circum scribed in a new w ay to consider also th e m ic ro stru c tu ra l characters. D etails of im p o rtan c e of th ese fe a tu re s w ill be p u b lish ed elsw here. F e a tu re s on w hich I am n ew ly ch a rac te rizin g th e genus B iscogniauxia O. K u n tz e s. str. are follow ing: 1. S tro m a eru m p e n t fro m bark . 2. O stioles on disc o r fla t surface of stro m a only. 3. E n to stro m al tissu e black, devoid of frag m en ts of b a rk . 4. B asal stro m a w ith o r w ith o u t fra g m e n ts of b ark . 5. S tro m a ap p lan ate, effused, tu rb in a te to cup-shaped. 6. A scospores m o stly sy m m etric (no sig n ifican t difference in shap e of tw o sides).*) 7. G erm slit on ascospores p resent. 8. H y aline coat (exospore) of ascospores absent. 9. A scospore-w all d a rk b ro w n to black-brow n. 10 Ascosp o re-w all sm ooth. 11. D eB ary b ubbles p re sen t in m a tu re ascospores. 12. A scal p lu g flat, sim ple or te n d in g to be double. 13. A m yloid substance of plug dif fu sin g in som e species in to to p of ascus w all. 14. T he c h a ra c te r of p erith ecia (sunken in basis of entostrom a) re ta in s its value, b u t should n o t b e ov eresti m ated. A n ew a tte m p t to solve th e N u m m u la ria problem w as m ade by D ennis (1970) w ho proposed to tra n s fe r species of N u m m u la ria in th e sense of M iller fro m g re a te r p a rt to C am illea F r. I am n o t su p p o rtin g th is classification because C am illea Fr., a t least in species stu d ied by m e i. e. C. leprieurii M ont. has pale, stro n g ly o rn a m e n te d spores devoid of slits (see also J. R ogers 1979) an d subglobose apical p lu g in asci, hence b ein g close to th a t group of H yp o x ylo n sensu lato ch aracterized by these m icroscopic fe a tu re s i. e. H yp o xylo n glycyrrhiza B erk, et C urt, a n d its allies. T his g ro u p is sufficien tly d istinct and I do n o t suppose th a t it could be included e ith e r in H yp o xy lo n Bull, ex Fr. sensu stricto o r in B iscogniauxia O. K untze. T he m ost closely re la te d g ro u p to B iscogniauxia O. K u n tze is th a t one of H y p o x y lo n se m iim ersu m N itschke an d H. q u a d ra tu m (Schw.) Ellis e t Everh. T hese tw o species h a v e th e sam e ty p e of spores and of ascus plug, n ev e rth e less th e form of stro m a is en tire ly d iffe re n t w ith p erith ecia only slig h tly confluent w ith p ro m in e n t p erith ecial elev atio n s or even p erith ecia b ein g individual. S tro m a develops on d eco rticated w ood an d is som ew hat im m ersed in it. A s c o s p o r e - t y p e s in x y l a r i a c e o u s

fungi

F o r th e d elim in tatio n of g en era in th is g ro u p it is im p o rta n t to distin g u ish b etw een v ario u s p a tte rn s of ascospores of X ylariaceae s. str. F o u r m ain types can be recognized now : *) T h e s y m m e try of sp o re s sh o u ld b e c o n sid e re d a s a su b s id ia ry g e n e ric fe a tu re , b efo re m o re sp ecies of H y p o x y lo n s. la to a re stu d ie d . B. m e d ite r ra n e a (De N ot.) O. K u n tz e is so m e w h a t d e v ia tin g fro m o th e r sp ecies of th e g e n u s B isc o g n ia u x ia O. K u n tze, b ec a u se of a stro n g te n d e n c y o f a sco sp o res to a sy m m e tric sh a p e . T h e sy m m e tric sh a p e of a sco sp o res ca n p o ssib ly be d e sig n a te d also e q u ila te r a l a n d th e a sy m m e tric one as in e q u ila te ra l. '

214


1. T h e “d a l d i n i o i d ty p e “ is ch aracterized : (a) by presence of a hyaline sh ea t (coat) w h ich m a y b e called exospore; (b) asy m m etric n a tu re of spores i. e. th e re a re tw o sides: th e m o re convex one and th e opposite less convex, fla t o r concave one. T h e exospore should be stu d ied on su fficien tly th in p re p a ra tio n , w h en th e h y alin e exospore can be strip p ed (peeled off) by p re su re on th e cover glass. S uch ty p e of spores is v ery c h ara cteristic fo r species of D aldinia Ces. et D e Not. an d can m ost easily b e stu d ied in D aldinia concéntrica (Bolt, ex Hook.) Ces. e t D e Not. T hese spores are one of th e o u tstan d in g ch ara c ters of th e genus H y p o x y lo n Bull, ex F r. sensu stric to (i. e. H yp o xylo n sect. H y p o x y lo n p. p. m ax., sect. A n n u la ta J. H. M iller p. p. an d subsect. Papillata J. H. M iller p. p.). It is in te re stin g th a t in th is ty p e of spore th e germ slit is alw ays developed an d is situ a te d on its m ore convex side Which can be called dorsal. 2. T he “l o p a d o s t o m o i d ty p e “ is ch aracterized b y th e com plete absence of h y a lin e coat an d by th e little o r none difference betw een tw o sides of th e spore in m a jo rity of spores — hence th e spores a re m ostly sym m etric. Such spores a re c h a ra c teristic fo r L opadostom a g a strin u m (Fr.) T rav., L. tu rg id u m (Pers. ex Fr.) T rav. a n d m ost species of B iscogniauxia O. K untze em. Pouz. 3. T he “x y l a r i o i d ty p e “, w h e re th e h y alin e coat (exospore) is also com p lete ly absen t, b u t th e spores a re slig h tly to stro n g ly alan to id o r crescentic w ith a r a th e r sig n ifican t differen ce of th e d orsal an d v e n tra l side — th e re fo re asym m etric. T he germ slit is m o stly v e n tra l, b u t also cases of dorsal one are existing. T he “x y lario id ty p e “ — w ell re p re se n te d in X yla ria polym orpha (Pers. ex S t.-A m ans) G rev. — m a y p e rh a p s be classified as a su b ty p e of th e lopado stom oid one. 4. T he “c a m i l l e o i d ty p e “ is ch aracterized by pale or alm ost h y aline w all, w h ich is o rn a m e n te d (m ostly in fo rm of a net), devoid of an y coat (exo spore) an d absence of a slit. It is ty p ical in Cam illea leprieurii M ont. a n d in species of th e H y p o x y lo n g lycyrrh iza — group. In X ylariaceae th e ty p e of spores is considered by m e a leading c h aracter to g e th e r w ith th e ty p e of th e apical plug in asci and th e presence o r absence of b rig h t pigm ents. T hese c h a ra c ters can be considered as m a jo r ones a t th e generic level. Som e o th e r ty p e s of spores ex ist in X y lariaceae s. str. w hich a re n o t tre a te d h e re e. g. th o se of th e g en era H ypocopra (Fr.) K ickx and Podosordaria Ellis et Holw. (see K ru g et C ain, 1974a, 1974b). It should b e n o ted th a t alm ost in e v e ry p re p a ra tio n th e re a re ap p earin g som e anom alous sp o res an d th a t th e re a re species th e ascospores of w hich a re to a c e rta in d eg ree in te rm e d ia ry or can n o t be classified in an y of th e types m en tio n ed above. T h ese p roblem s should be stu d ied la te r in d eta il an d despite th ese difficu lties th e im p o rtan ce of sp o re-ty p e in tax o n o m y of Xylariaceae should b e re a listic a lly appreciated . M ore stu d y is need ed to solve th e tax o n o m ic problem s w e a re facing in th e fam ily X ylariaceae s. str. b u t th e d istin g u ish in g betw een th e v ario u s types of ascospores is th e n ecessary beginning. Notes

on s o m e

species

o f N u m m u la ria s e n s u

lato

1. S pecies stu d ie d clo sely p e rso n a lly , th e c la ssific a tio n o f w h ic h in B isc o g n ia u x ia O. K u n tz e c an b e c o n sid e re d a s p ro v e d :

215


33 (4) 1979

B i s c o g n i a u x i a a t r o p u n c t a t a (Schw .) P ouz. com b. n o v .; b a sio n y m : S p h a e ria a tro p u n c ta ta S c h w e in itz , S c h rift. N a tu rf. G eselsch. L eip zig 1 : 31, 1822. S y n : H y p o x y lo n a tr o p u n c ta tu m (Schw .) C ooke, G re v ille a , L on d o n , 11 : 138, 1883. — N u m m u la r ia a tr o p u n c ta ta (Schw.) H ö h n el, A n n . M ycol., B e rlin , 16 : 219, 1919. B i s c o g n i a u x i a b a i l e y i (B erk, e t B r.) O. K u n tz e , R ev isio G en. P la n t. 2 : 398, 1891. — S yn .: N u m m u la r ia b a ileyi B e rk e le y e t B ro o m e in C ooke, G re v ille a , L ondon, 12 : 6, 1883. F o r a d e ta ile d d e sc rip tio n see P o u z a r (1977). B i s c o g n i a u x i a c i n e r e o l i l a c i n a (J. H. M iller) P ouz. com b. n o v .; b a s io n y m : H y p o x y lo n e in e re o -lila c in u m J. H. M iller, M ycologia, N ew Y o rk , 25 : 324, 1933. T h is species h a s b e e n cla ssifie d b y its a u th o r M ille r (1961) to su b se c tio n P a p illa ta J. H. M ille r of H y p o x y lo n , a g ro u p b e lo n g in g in m y o p in io n to H y p o x y lo n se n su stric to . A close stu d y of th e n e w ly c o llected m a te ria l fro m C ze c h o slo v a k ia as w e ll a s th e ty p e sp ecim en , le d to th e c o n clu sio n th a t it is re a lly a m e m b e r of B isc o g n ia u x ia O. K u n tze. It w a s a lre a d y M a rtin (1969) w h o e x c lu d e d th is sp ecies fro m H y p o x y lo n a n d p u t it in h is b ro a d ly c irc u m sc rib e d g en u s N u m u la rio la H ouse B isc o g n ia u x ia cin ereo lila cin a h a s a ll im p o rta n t fe a tu re s of B isc o g n ia u x ia i. e. m o stly sy m m e tric sp o res d ev o id of h y a lin e e x o sp o re a n d s tro m a ta e ru m p e n t fro m b a r k ; it is also in te re s tin g th a t a sco sp o res h a v e d o u b le, b ila te r a l g e rm slit, s im ila r to th a t of B. rep a n d a (Fr. e x J. C. S ch m id t) O. K u n tze. T h e p lu g in to p of asci is am y lo id , fla t a n d on ly v e ry th in . B i s c o g n i a u x i a d e n n i s i i (Pouz.) Pouz. com b. n o v .; b a s io n y m : N u m m u la r ia d e n n isii P o u z ar, K e w B ull. 31 : 653, 1977. B i s c o g n i a u x i a m a r g i n a t a (Fr.) Pouz. com b. n o v .; b a sio n y m : S p h a e ria m a r g in a ta F ries, E len c h u s F u n g o ru m 2 : 69, 1828. S y n .: N u m m u la r ie lla m a rg in a ta (Fr.) E c k b la d e t G ra n m o , N o rw e g ia n J. Bot., O slo, 25 : 72, 1978. — N u m m u la r ia d iscreta (Schw .) L.—R. T u la sn e e t C. T u la sn e, S e le c ta F u n g . C arp o l. 2 : 45, 1863. — N u m m u laria discin co la (Schw .) C ooke se n su au c t. e. g. Jo n g et B e n ja m in , M ycologia, N ew Y ork, 63 : 865, 1971, n o n orig. F o r a d iscu ssio n of th e n o m e n c la tu re see E c k b la d e t G ra n m o (1978). B i s c o g n i a u x i a m e d i t e r r á n e a (De N ot.) O. K u n tze , R ev. G en. P la n t. 2 : 398, 1891. Syn.: H y p o x y lo n m e d ite r ra n e u m (De N ot.) J. H. M iller, M ycologia, N ew Y ork, 33 : 75, 1941. T h e n a m e fo r th is sp ecies is s till a p ro v isio n a l one. B i s c o g n i a u x i a n u m m u l a r i a (B ull, e x S t.-A m a n s) O. K u n tz e , R ev. G en. P la n t. 2 :3 9 8 , 1891. S yn.: [H yp o x y lo n n u m m u la r iu m B u llia rd , H ist. C h am p . 1/1 : 179, ta b . 468, f. 4, 1791]. — S p h a e ria n u m m u la r ia (B ull.) e x S a in t-A m a n s, F lo re A g en a ise p. 522, 1821. — H y p o x y lo n n u m m u la r iu m (Bull, e x S t.-A m a n s) F ries, S u m m a veget. S c a n d in a v ia e , Sect. p o ste r, p. 384, 1849. — N u m m u la r ia b u llia rd i L.—R. T u la sn e et C. T u lasn e , S ele cta F u n g . C arp o l. 2 : 43, 1863. B i s c o g n i a u x i a r e p a n d a (Fr. ex J. C. S ch m id t) O .K u n tze, R ev. G en. P la n t. 2 : 398, 1891. S yn.: [S p h a e ria re p a n d a F rie s, O b serv . M ycol. 1 : 168, 1815, ta b . 1, f. 5 (a, b, c)] — S p h a e ria re p a n d a F rie s e x J. C. S c h m id t, M ykol. H efte, L eipzig, 2 : 25, 1823. — N u m m u la r ia rep a n d a (F r. e x J. C. S ch m id t) P. K a rs te n , E n u m . F u n g . L ap p o n . p. 212, 1866. T h e re is a slig h t d iffe re n c e b e tw e e n th e A m e ric a n p o p u la tio n of B isco g n ia u x ia rep a n d a (F r. ex. J. C. S ch m id t) O. K u n tz e g ro w in g p re d o m in a n tly on U lm u s spec. div. a n d th e E u ro p e a n p o p u la tio n g ro w in g m o stly on S o rb u s a u cu paria. S p o res of th e A m e ric a n fu n g u s a re slig h tly sm a lle r, th e m a rg in a l d e n tic le s on stro m a less d ev elo p e d a n d s tro m a ta a re in m a jo r p a r t so m e w h á t sm a lle r. D ue to th e g re a t v a ria b ility of B isc o g n ia u x ia re p a n d a w e c a n fin d r a r e cases of fo rm of stro m a ta a n d size of sp o re s of th e “S o rb u s“ ty p e co m in g fro m XJlmus fro m N o rth A m e ric a a n d v ic e v ersa . H e n c e I a m n o t y e t p re p a re d to su b d iv id e B. re p a n d a o r to classify th e s e v a ria tio n s as su b sp ec ific ta x a a n d th e re fo re I a m c irc u m sc rib in g th is species in th e sen se of Jo n g e t B e n ja m in (1971). T h e v a ria b ility of B. re p a n d a h a s b een stu d ie d on a la r g e m a te ria l fro m b o th E u ro p e a n d N o rth A m e ric a in c lu d in g d u p lic a te s of F rie s ’ ty p e (in S cle ro m y c e ti S ueciae, no. 1, P R M 718926 a n d 801263) a n d ty p e m a te ria l of sy n o n y m o u s N u m m u la r ia p ezizo id e s E llis e t E v erh . fro m N Y a n d B P I. B i s c o g n i a u x i a s i m p l i c i o r P o u z a r spec. nov. (see th e te x t p. 210) 2. S pecies c la ssifie d in th e g en u s N u m m u la r ia L .—R. e t C. T ul. in th e sen se of M iller (1961) n o t y e t s tu d ie d b y m e, w h ic h I su p p o se re a lly b e lo n g to th e g e n u s B isc o g n ia u x ia O. K u n tz e (p en d in g f u r th e r stu d y , no n e w c o m b in a tio n s a re p ro p o sed ):

216

I


■ ■ ■ ■

N u m m u la r ia N u m m u la r ia N u m m u la r ia No. 2 : 209,

■ ■ ■ ■ ■ ■

3. S p ecies w h ic h sh o u ld b e e x c lu d e d fro m th e p re s e n t c o n c e p t of B isco g n ia u xia O. K u n tz e : N u m m u la r ia artocrea s (Cooke e t M assee) J. H. M iller. T h is species is n o w r e f e rre d as a sy n o n y m to C a m illea la b e llu m M ont. b y D en n is (1957) a n d b y M a rtin (1969). I t is ty p e sp ecies of a le g itim a te g en e ric n a m e N u m m u larioidea (C ooke e t M assee) L loyd.

■ ■ ■

N u m m u la r ia g u a ra n itic a Speg. T h is species sh o u ld p o ssib ly b e re f e rre d to som e o th e r g e n u s b e c a u se of too p a le spores.

■ ■ ■ I

N u m m u la r ia lu cid u la (M ont.) J. H. M iller. I t is p ro v isio n a lly le ft a p a r t a t p re s e n t b u t m a y p e rh a p s re a lly b elo n g to B isc o g n iauxia. A n e w a tte m p t to p la c e it in th e sy ste m of X y la ria c ea e w a s p u b lish e d b y D en n is (1970) w h o tr a n s f e r r e d it to K re tz sc h m a ria F r.

I I H

N u m m u la r ia d ia try p e o id e s R eh m , A n n . M ycol., B e rlin , 5 : 527, 1907. T h is species is n o t in c lu d e d in B isc o g n ia u x ia b e c a u se of a sco sp o res d e sc rib e d by R eh m (1. c.) as: “ s tra to te n u issim o m u co so o b d u c ta e “.

■ ■ I I I I I I

T h e re a r e th r e e little k n o w n E u ro p e a n sp ecies of N u m m u la r ia L.—R. e t C. T ul. w h ic h h a v e n o t y et b e e n s tu d ie d b y m e: N u m m u la r ia la ta n ia eco la R e h m in B refeld , U n te rs u c h . G esam tg . M yk o lo g ie 10 :255, 1891, co lle c te d so lely in a p a lm -h o u se in M ü n s te r (G erm an y ), N u m m u la r ia p e ziza e fo r m is L loyd, M ycol. N otes 7 : 1280, 1924, co llected o n ce in Ita ly a n d N u m m u la r ia d ry o p h ila L.—R. e t C. T ul. (L.—R. T u la sn e e t C. T u la sn e 1863), k n o w n fro m tw o co llectio n s fro m th e v ic in ity o f V e rsa ille s (F ran ce). A c c o rd in g to th e ir o rig in a l d e sc rip tio n s th e s e th r e e sp ecies a re n o t sim ila r to B isco g n ia u xia sim p lic io r Pouz.

I

k a lc h b r e n n e ri (Sacc.) J, H . M iller, B o th a lia , P re to ria , 4 :260, 1942. p u silla S acca rd o , H e d w ig ia , D resd en , 28 :127, 1889. v e n e zu e le n sis J. H. M ille r M onogr. U n iv . P u e rto R ico, S a n J u a n , S er. B., 1934.

Acknowledgments

I I I I I I I I

I am m u c h in d e b te d to m y fr ie n d D r. F. K o tla b a , fo r h is k in d a id in co llec tin g sp e c im e n s a n d fo r ta k in g th e p h o to g ra p h s of B. sim p licio r. T h e lo a n of ric h A m e ric a n m a te ria l of B. rep a n d a fro m B io sy ste m a tic R e se a rc h In s titu te , O tta w a (DAOM), th e ty p e m a te ria l of N u m m u la r ia p e zizo id e s E llis e t E v erh . fro m N ew Y o rk B o ta n ic a l G a rd e n (NY) a n d fro m N a tio n a l F u n g u s C o llectio n s in B e ltsv ille (B PI) is g ra te fu lly ack n o w led g ed . Im p o rta n t w e re also sp e c im e n s o f B . re p a n d a on w h ic h D rs. E c k b lad a n d G ra n m o m a d e th e ir a n a to m ic a l a n a ly s e s k in d ly le n t b y B o ta n ic a l M u seu m of O slo (O).

I

References

I I I I I I I I I ■ I I I I I I I

A R X J. A. e t M Ü L L E R E. (1954): D ie G a ttu n g e n d e r a m e ro sp o re n P y re n o m y c e te n . B eitr. K ry p to g a m e n flo ra S ch w eiz, B ern , 11/1 : 1—434. B A R R M. E. (1976): H y p o x y lo n g ra n d in e u m : a L o cu lasco m y cete. M y co tax o n , Ith a c a , 3 : 325-329. C L E M E N T S F. E. e t S H E A R C. L. (1931): T h e g e n e ra of fu n g i. N ew Y o rk , p. (l)-(4 ), 1-496. D A N D Y F. E. (1967): In d e x of g e n e ric n a m e s of v a s c u la r p la n ts 1753—1774. R eg n u m v e g e ta b ile , U tre c h t, 51 : 1—130. D E N N IS R. W. G. (1957): F u r th e r n o te s on tro p ic a l A m e ric a n X y la ria c e a e . K e w B ull. 1957 : 297-332. D E N N IS R. W. G. (1970): F u n g u s flo ra o f-V e n e z u e la a n d a d ja c e n t c o u n tries. K e w B ull. A d d it. ser., L e h re , 3 : (1)—(24), 1—531. E C K B L A D F. E. e t G R A N M O A. (1978): T h e g e n u s N u m m u la ria (A scom ycetes) in N o rw ay . N o rw e g ia n J. Bot., O slo, 25 : 69—75. E L L IS J. B. e t E V E R H A R T B. M. (1884): N ew N o rth A m e ric a n fu n g i. B ull. T o rre y bot. C lub, N ew Y ork, 11 : 73—75. H IL L J. (1756): T h e B ritis h h e rb a l. L o n d o n , p. 1—533.

Č e s k á m y k o lo g ie

33 (4) 1979

H IT C H C O C K A. S. e t G R E E N M. L. (1929): S ta n d a rd -s p e c ie s of Iin n e a n g e n e ra of P h a n e ro g a m a e . P ro p o sa ls b y B ritis h b o ta n ists, N o m e n c la tu re . In t. bot. C ongr. C a m b rid g e (E ngland), 1930, L o n d o n , p. 111—199. H O U SE H. D. (1925): R e p o rt o f th e s ta te b o ta n is t fo r 1924. N o tes o n fu n g i, IX . N ew Y o rk S ta te M u seu m B ull., A lb an y , 266 : 44—56. JO N G S. C. e t B E N JA M IN C. R. (1971): N o rth A m e ric a n sp ecies of N u m m u la ria . M ycologia, N ew Y ork, 63 : 862—876. K O R F D. P. (1979): N o m e n c la tu ra l n otes. X I. A c c e p ta b le g e n e ric ty p ific a tio n s b y C lem en ts e t S h e a r a n d n o n -ty p ific a tio n s b y S accard o . M y co tax o n , Ith a c a , 7 : 493—500. K R E IS E L H. (1975): D ie G a ttu n g e n d e r G ro ssp ilz e E u ro p a s. In : M ich ael, H en n ig , K reisel, H a n d b u c h f ü r P ilz fre u n d e , J e n a , 6 : 11—196. K R U G J. C. e t C A IN R. F. (1974a): A p re lim in a ry tr e a tm e n t o f th e g e n u s P o d o so rd a ria . C an ad . J. B ot., O tta w a , 52 : 589—605. K R U G J. C. e t C A IN R. F. (1974b): N ew sp ecies of H y p o c o p ra (X y la riac e a e). C a n a d . J. Bot., O tta w a, 52 : 809—843. K U N T Z E O. (1891): R ev isio g e n e ru m p la n ta ru m , L eipzig, 1 : (1)—(155), 1—1011. M A IR E R. (1930): N o tio n s se r a p p o r ta n t a u x n o m in a g e n e ric a c o n se rv a n d a . 4. F u n g i. In : J. B riq u e t: R ecu eil sy n o p tiq u e de d o c u m e n ts d e stin é s a s e r v ir d e b a s e a u x d é b a ts d e la so u s-se c tio n d e n o m e n c la tu re d u V me c o n g rè s in te rn a tio n a l d e b o ta n iq u e C a m b rid g e (A n g le terre) 1930, B e rlin , p. 117—122. M A IR E R. (1935): N o m in a g e n e ric a c o n se rv a n d a p ro p o sita . F u n g i. In : J. B riq u e t, In te rn a tio n a l ru le s of b o ta n ic a l n o m e n c la tu re . Je n a , p. 120—126. M A R T IN P. (1969): S tu d ie s in th e X y la ria c e a e : VI. D a ld in ia , N u m u la rio la a n d th e ir allies. J. S o u th A fric a n B ot., P re to ria , 35 : 267—320. M A R T IN P. (1976): S tu d ie s in th e X y la ria c e a e : S u p p le m e n ta ry n o te. J. S o u th A fric a n Bot., P re to ria , 42 : 71—83. M IL L E R J. H. (1932): B ritis h X y la ria c e a e . II. T ra n s. B rit. M ycol. Soc., L o n d o n, 17 : 125-135, ta b . 4 -6 . ■ M IL L E R J. H. (1942) : S o u th A fric a n X y la ria c e a e . B o th a lia , P re to ria , 4 : 251—272. M IL L E R J. H. (1961): A m o n o g ra p h o f th e w o rld sp ecies of H y p o x y lo n . A th e n s, p. (1)—(12), 1-1 5 8 . ■ M U N K A. (1957): D a n ish P y re n o m y c e te s. D an sk B ot. A rk iv , C o p en h ag en , 17 : 1—491. N A N N F E L D T J. A. (1972): C a m a ro p s K a rst. (S p h a e ria le s-B o lin ia c e a e ). W ith sp e c ia l re g a rd to its E u ro p e a n sp ecies. S v e n sk B ot. T id sk r., S to ck h o lm , 66 : 335—376. N IE U W L A N D H. A. (1916) : C ritic a l n o te s of n e w a n d o ld g e n e ra of p la n ts. — V III. A m e ric a n M id la n d N a tu ra lis t, N o tre D am e, In d ia n a , 4 : 374—378. P O U Z A R Z. (1977) : N u m m u la ria d e n n isii, a n e w sp ecies o f X y la ria c e a e fro m C e n tra l E urope. K e w B ull. 31 : 653—655. R O G E R S D. P . (1949): N o m in a c o n se rv a n d a p ro p o s ita a n d n o m in a c o n fu sa — F u n g i. F a rlo w ia , C am b rid g e , M ass., 3 : 425—493. R O G E R S D. P. (1950): N o m in a c o n se rv a n d a p ro p o s ita a n d n o m in a co n fu sa — F u n g i. S u p p le m e n t. F a rlo w ia , C a m b rid g e , M ass., 4 :1 5 —43. R O G E R S D. P. (1953): D isp o sitio n of n o m in a g e n e ric a c o n se rv a n d a p ro p o s ita fo r Fungi. M ycologia, N ew Y ork, 45 : 312—322. R O G E R S J. D. (1975): T h e asc o sp o re of H y p o x y lo n g ly c y rrh iz a. M ycologia, N ew Y o rk , 67 : 657-662. ■ R O G E R S J . D. (1977): S u rfa c e fe a tu re s of th e lig h t-c o lo u re d a sco sp o re s of so m e a p p la n a te H y p o x y lo n species. C an ad . J. B ot., O tta w a , 55 : 2394—2398. R O G E R S J. D. (1979): T h e X y la ria c e a e : sy ste m atic, b io lo g ical a n d e v o lu tio n a ry aspects. M ycologia, N ew Y o rk , 71 : 1—52. SA C C A R D O P. A. (1882): S y llo g e F u n g o ru m . P a ta v ii, 1 : (1)—(19), 1—768. S C H R A N T Z J. P. (1961): R e c h e rc h e s s u r les P y ré n o m y c è te s d e l ’o rd re des D ia try p a le s, sen su M. C h a d e fa u d , 1957. B u ll. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris , 76 : 305—407. S H E A R C. L. (1930): N o tio n s se r a p p o r ta n t a u x n o m in a g e n e ric a c o n s e rv a n d a 4. F u n g i. L iste a d d itio n e lle p ro p o sé e p a r M. C.—L. S h e a r. I n : J. B riq u e t: R ec u e il sy n o p tiq u e d e d o c u m en ts d e stin é s a se r v ir d e la b a se a u x d é b a ts d e la so u s-se c tio n d e n o m e n c la tu re d u V me c o n g rès in te rn a tio n a l d e b o ta n iq u e C a m b rid g e (A n g lete rre ) 1930, B erlin , p. 123. S H E A R C. L. (1935): N o m in a g e n e ric a c o n se rv a n d a p ro p o sita . F u n g i. In J. B riq u e t, In te rn a tio n a l ru le s of b o ta n ic a l n o m e n c la tu re , J e n a , p. 127. SH E A R C. L. (1938): M y cological n o tes. II. M ycologia, N ew Y ork, 30 : 580—593. S T A F L E U F. A. e t al. (1978): In te rn a tio n a l co d e o f b o ta n ic a l n o m e n c la tu re . R e g n u m v eg eta b ile, U tre c h t, 97 : (1)—(14), 1—457.

I

H H H H H H H H H H H H H H H H H H H I I I I B H H I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I


T U L A S N E L .- R . e t T U L A S N E C. (1863): S e le c ta fu n g o ru m c a rp o lo g ia, P a ris, 2 : 1-31 9, ta b . 1 -3 4 . V IN C E N S F. (1918): V a le u r ta x in o m iq u e ď u n e p a rtic u la rité d e la s tr u c tu r e des asc o sp o res chez les X y la ria c é e s. B u ll. Soc. m ycol. F ra n c e , P a ris , 34 : 101—109. W A K E F IE L D E. M. (red.) (1939): N o m in a g e n e ric a c o n se rv a n d a . T ra n s. B rit. M ycol. Soc.., L o ndon, 23 : 215—232. A d d re ss of a u th o r : P ro m . biol. Z d e n ěk P o u z a r , N a tio n a l M u seu m — N a tu ra l H isto ry M u seu m , tř. V ítězn é h o ú n o ra 74, 115 79 P r a h a 1.

J. A. S t a l p e r s : Id en tification of w ood -in h ab itin g A phyllophorales in pure cu lture. S tu d ie s in M ycology 16. B a a rn 1978. P p . 1—248, 2 čb. ta b u le . C en a 50 hfl. O u ž ite č n o sti s b íre k d ře v o k a z n ý c h h u b d n es n ik d o n e p o c h y b u je ; jso u v y u ž ív á n y vědci, k te ř í p ra c u jí ja k v z á k la d n ím ta k v a p lik o v a n é m v ý z k u m u . V e lk á s b írk a m y c e liá ln íc h d ře v o k a z n ý c h h u b je v C B S fC e n tra a lb u re a u v o o r S c h im m elc u ltu re s) v B a a rn u . J. A. S ta lp e rs, p ra c o v n ík té to sb írk y , se s ta v il k líč k u rč o v á n í d ře v o k a z n ý c h h u b v ý h ra d n ě n a z á k la d ě z n a k ů m y c e liá ln íc h k u ltu r. Izo lací z p lo d n ic b y lo z ísk án o c e lk e m 1500 k m e n ů ; 4 5 % iz o lá tů p o ch ází ze z á p a d n í E v ro p y , 3 5 % ze S e v e rn í A m erik y , 20 % z jin ý c h k ra jin . A u to r ta k n a v á z a l n a v e lm i d o b ré p rá c e N o blesové z le t 1948, 1958 a 1965 o u rč o v á n í k u ltu r d ře v o k a z n ý c h h y m e n o m y c etů . H la v n í č á st p u b lik a c e tv o ří d ic h o to m ic k ý k líč k u rč e n í asi 550 d ru h ů h u b z řá d u A p h y llo p h o rales. M y celiáln í k u ltu r a k a ž d é h o d ru h u je s tru č n ě p o p sá n a a c h a ra k te ris o v á n a č íse ln ý m k ó d e m n ě k te rý c h ze 100 z n a k ů (n a p ř. ry c h lo st r ů s tu k o lo n ie a je jí p o v rch , c h e m ic k é te sty , m o rfo lo g ie h y f, ro z m n o ž o v ac í ú tv a ry , su b s trá t). D ru h o v é k ó d y m o h o u b ý t za n e se n y do d ě rn ý c h š títk ů k u s n a d n ě n í a u ry c h le n í d e te rm in a c e . A u to r, n a z á k la d ě h la v n íc h d ife re n č n íc h z n a k ů (v ý sk y t resp . u m ístě n í p řezek , p říto m n o st e n z y m u la k k a sy , p re s e n c e sk e le to v ý ;ch h y f a n ě k o lik a d a lšíc h z n a k ů n a h y fách ), v y tv o řil 7 z á k la d n íc h sk u p in , k a ž d o u s d ílč ím k líčem . P ro ta x o n o m ic k é ú če ly b y ly v h o d n é d ife re n č n í k a p k o v é te s ty (celk em 1100) n a p re se n c i či a b se n c i e n zy m ů , a lfa -n a fto le m a g u a ia c o le m d o k a z o v al e n z y m la k k a su , p a ra -c re so le m e n zy m ty ro sin asu , p y ro g a llo le m a p e ro x id e m v o d ík u e n zy m p e ro x id a su ; d á le zjišťo v al p říto m n o st e n z y m ů e ste ra sy , fo s fa ta s y a c y to c h ro m o x id asy . N a z á k la d ě c h a ra k te ris tik m y c e liá l n íc h k u ltu r a u to r d is k u tu je ta x o n o m ic k é p o sta v e n í n ě k te rý c h d ru h ů . T a k H apalop ilu s ru tíla n s, H. croceus, T y ro m y c e s a m a ru s, T. fissilis a P oria sa lm o n ico lo r, P. m u ta n s jso u b lízce p říb u z n é a n e m ě ly b y n á le ž e t k e tř e m ro z d íln ý m ro d ů m . G lo b ifo m e s g ra veo len s, H a p lo p o ru s c y tisin u s a T ra m e te s ro b in io p h ila jso u bližší ro d u G a n o d erm a n ež n ě k te r é d ru h y řa z e n é do čele d i G a n o d erm a ta cea e. P en io p h o ra g ig a n tea se zd á b ý t b liž ší ro d u M eru lío p sis n ež r. P h a n ero ch a ete. O p rá v n ě n o st o d d ě len í d ru h u L a ric ifo m e s o ffic in a lis od r. F o m ito p sis a B u g lo sso p o ru s p u lv in u s od r. P ip to p o ru s p o tv r z u je a u to r p o z o ro v a n ý m i z n a k y v k u ltu rá c h . D ru h y H irsch io p o ru s fu sc o v io la ceu s a H. a b ie tin u s m a jí s te jn é c h a ra k te ris tik y a id e n tifik a c e n e n í m ožná. N a p ro ti to m u b y ly p o tv rz e n y ro z d íly u n e d á v n o p o p sa n ý c h P h e llin u s lu n d kllii, P. pop u lico la , P. h ip p o p h a ec o la v z h le d e m k je jic h p říb u z n ý m d ru h ů m . R o v n ěž k u ltu r a In o n o tu s ta m a ricis se liší od b lízc e p říb u z n é h o d ru h u I. d ry o p h ilu s. A u to r p o v a ž u je S p a ra ssis la m in o sa za sy n o n y m u m S p a ra ssis cripsa, aniž. b y te n to , p o d le n a še h o n á z o ru d o b rý d ru h , k u ltiv o v a l. P o z o rn o st je též v ě n o v á n a im p e rfe k tn ím stá d iím (S p o ro tric h u m , S p in ig e r, P tych o g a ste r) c h o ro šo v itý c h h u b , o n ic h ž m á m e d o su d je n m á lo znalostí. Ja ro sla v K lá n

219

Inocvbe metrodii sp. nov(B eiträg e z u r K e n n tn is s e lte n e re r In o c y b e n N r. 16.) Inocybe m etrodii sp. nov. (P řísp ě v k y k p o z n á n í v z á c n ě jšíc h v lá k n ic. Č á st 16.) J o h a n n S ta n g l u n d Ja ro sla v V e s e ls k ý Es w ird h ie r e in e n e u e A rt d e r G a ttu n g In o c y b e (Fr.) Fr., S e k tio n S p le n d e n te s S in g er, v o n V e rfa sse rn b e sc h rie b e n . D iese s e lte n e A r t h a t a lle G ru n d m e rk m a le d e r v o n G. M é tro d 1956 g u t b e sc h rie b e n e n , a b e r u n g ü ltig p u b li z ie rte n In o c y b e p se u d o c o n ju sa in n e. D em U rh e b e r w o lle n w ir d iese n e u e A r t als E h ren b e z e ig u n g w id m en . A u to ři p o p is u jí n o v ý d ru h v lá k n íc e — In o c y b e (Fr.) F r. ze sek ce S p le n d e n tes Sing er. T e n to v z á c n ý d ru h m á v še c h n y z á k la d n í z n a k y d ru h u In o c y b e p seu d o co n fu sa M étro d , k te rý ji r. 1956 d o b ře po p sal, a v š a k n e p la tn ě p u b lik o val. P ro to m u a u to ři te n to n o v ý d ru h v ú ctě p řip isu jí.

B eim B earb eiten u n se re r B eiträg e N r. 5 bis 7 (1974—1976), in w elchen w ir die „S tiel gänzlich b e re ifte n In o cy b en “ eingehend b e h a n d e lt u n d farb ig w ie dergegeben haben, blieb uns noch eine in te ressan te A rt zurück, die w ir in unserem 8. B eitrag (1976) — e in e r zusam m enfassenden „A nalytischen D arstel lu n g d er g lattsp o rig en Inocyben m it völliger S tie lb e re ifu n g “ — u n te r dem N am en Inocybe pseudoconfusa M étro d ad in te rim a n g e fü h rt haben. Ih re M erkm ale geben w ir n ach einem reichlich belegten F u n d von 20 F ru e h tk ö rp e m n achfolgend an: Inocybe metrodii S ta n g l et V eselsk ý sp. nov. S y n o n y m u m : In o c y b e p se u d o c o n fu sa M étro d , B ull. Soc. m ycol. F ra n c e 72 p. 123, 1956 (no m en in v a l.); F av re , C a ta lo g u e descr. des ch am p ig n . su p ér. d e la zone su b a lp in e d u p a re N at. su isse p. 473 f. 51, 1960 (nom . inval.). D i a g n o s i s l a t i n a : S pecies sectio n is S p le n d e n te s S in g er. P i 1 e u s 3—5 (—6) cm la tu s, p rim u m sem ig lo b o su s, d e in e x p la n a tu s, a liq u a n tu lu m la te v e rru c o so -u m b o n a tu s, v e rtic e a v e lla n e u s (M oser D 9—D 10), u sq u e u m b rin u s (M oser D 11—D 12), m a rg in e m v e rsu s se m p e r p a llid io r, d isco la n a tu s, cu m c o rtin a m o x ev an e sc en te, in d e fib rillo s o -rim o su s u sq u e d e stric tu s e t ib i c a rn e a lb id a tra n slu c e n d e n s. — L a m e l l a e 4—6 m m la ta e , b re v i d e n te a d n a ta e , p rim u m a lb id o -la c te a e u sq u e c rem eae, d e in d e o e h ra c e a e u sq u e fu lv ae, a c ie a lb o fim b ria ta e . — S t i p e s 4—6 cm lo n g u s e t 3—6 m m la tu s, b a si b u lb o oblongo v ix co n sp icu o in s tru c tu s, p len u s, ju v e n is a lb id u s, se n e x o c h ro leu c u s e t p a rte d im id ia in fe rio ri is a b e llin o -tin c tu s, to tu s c o n fe rtim p ru in o su s. — C a r o p i l e i alb id a , c a r o s t i p i t i s su b flav esc e n s. — O d o r p u lv e ru le n tu s, h a u d in sig n is. — S p o r a e i n c u m u l o o c h ra c e a e (M oser A 8 ; D 8 ) . — B a s i d i a 25—32 X 7,0—9 ¿im, p lu rim u m 4 -sp o rig era. — B a s i d i o s p o r a e 8—10—11 X 5,5—7 ,um, sa e p iu s 9—10 X 6 (—6,5) /¡m. — C h e i l o - ' e t p 1 e u r o c y s t i d i a 40—60 (—70) X 11—18 ( —20) jj.m, p a rie tib u s u sq u e 3 crassis, in NH/.OH lu te sc e n tib u s. — C a u l o c y s t i d i a su rsu m 45—70 X 15—17—19 um , d e o rsu m s u p r a b u lb u m (20) 40—55 (—75) X 10—17 (—21) ^m , cu m p a rie tib u s u sq u e 2 bis 3 „um crassis. — C u t i c u l a p i l e i re g u la ris ex h y p h is 40—80—10.0 X 20—32 ¿¡m cu m p ig m e n to m e m b ra n a c e o p e rlu c id e b ru n n e o ; h y p h a e tr a m a le s c irc ite r 7 ¡¿m crassae. — H O L O T Y P U S : K a lte n b e rg , re g io n is L a n d sb e rg (Lech), G e rm a n ia e o ccid e n talis, BRD, h u m i n u d a e a d v ia e m a rg in e m in p in e to , sp ec im in a n u m e ro sa in su m m a v ig in ti, 20. X . 1973 leg. J. S ta n g l (PR M 756354). — Iso ty p i e tia m in h e rb a r io J. V eselský, O stra v a, C SSR a tq u e J. S tan g l, A u g sb u rg , BRD . u n a c u m icon ib u s.

H u t 3—5(—6) cm im D urchm esser, ju n g fa st halbkugelig, se h r bald schei b en fö rm ig w erdend, m it einem flachen, + — b re ite n w arzigen B uckel. D er ju n g eingebogene H u tra n d ste h t b a ld ab, se lte n e r ist er etw as hochgebogen u n d k u rz

220

I

I

S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y BE M E T R O D II

1cm

fl (®P m é \\

1.

y.S/ie/niJt*

In o cyb e m e tro d ii S ta n g l et V eselský. — K a lte n b e rg , BRD, 20. X. 1973 leg. J. S tan g l. — K o n tu rs k iz z e des T y p u sb eleg s in P R M u n d K a u lo z y stid e n von S tielm itte .

J. Stangl del.

221


33 (4) 1979

eingerissen. C o rtin asp u ren sind auch ju n g k eine sichtbar. D ie am Scheitel bis d u n k e lb ra u n e H u tfa rb e w ird zum R an d hin m erk lich heller, leichte R o tb ra u n tö n e sind beigem ischt w odurch die H üte fuchsig w irken. Die w ollige Scheitel deckung w ird von m in im alen V elu m resten ü b erla g ert, zum R and hin ist eine liegende fein e B efaseru n g v o rh an d en , die um den H u tra n d se h r gro b faserig bis striem ig w erd en k a n n u n d zuw eilen zerb rich t, w obei das leicht gelbliche H utfleisch zum V orschein kom m t. — L a m e l l e n n o rm a lw e ite n tfe m t, V2 bis % bogig m it k u rzem Z ahn angew achsen, 4—6 m m b reit, ju n g w eißlich-beigegelblich, a lt stu m p f gelb, lichtockerlich bis gelb b räu n lich g efä rb t, m it e in e r schw ach sch artig en u n d fe in st b e w im p erten Schneide. S t i e l 4—6 X 0,3—0,6(—0,8) cm, ru ndlich, w alzenförm ig, voll, m it kaum länglich-knollig v e rd ic k te r Basis, ju n g w eißlich, a lt gelblich bis zartockerlich, ab M itte zu Basis h in b rä u n lic h b eh au ch t, bis zu r M itte h in is t ein d ic h ter R eif vo rh an d en , d er z u r B asis lic h te r w ird. — F 1 e i s c h im H u t w eißlich, im Stiel z a rte st gelblich. G e r u c h u n au ffällig , schw ach staubig. S p o r e n s t a u b ta b a k b ra u n m it etw as O ckerton (M oser A 8; D 8). B a s i d i e n 25—32 X 7—9um , v orw iegend m it 4 S terigm en. — B a s i d i o s p o r e n 8—10—11 X 5,5—7 pim, v orw iegend (ca 60%) 9—10 X 6 (—6,5) um. — C h e i l o - u. P l e u r o z y s t i d e n 40—60 (—70) X 11—18 (—20) jurn m it gegen 3 fxrn. dicken, in NH/.OH gelblichen W änden, vorw iegend m it K ristallschopf. — K a u l o z y s t i d e n im S tielo b erteil 45—70 X 15—17—19 ¿¡m, w ie die H ym enialzystid en ; an Stielbasis (20) 40—55 (—75) X 10— 17 (—21) m it 2 (—3) «m dicken W änden. — D ie H u t d e c k s c h i c h t b esteh t aus 40—80—100 X 20—32 ^ m großen, lic h tb ra u n in k ru s tie rte n H yphen; das H utfleisch a u s um 7 um dicken T ram alh y p h en . F u n d d a t e n : K alten b erg , L an d k reis L andberg (Lech), BRD, an einem W egrand im F ich ten w ald a u f n ack tem Boden, 20 F ru c h tk ö rp e r a u f ca 5 m W eglänge, 20. X. 1973 leg. J. Stangl. — T y p s b e l e g in PRM 756 354. Die I s o t y p e n w erd en in H e rb a rie n J. Stangl, A ugsburg, sam t A q u arellen un d Skizzen, u n d J. Veselský, O strava, a u fb e w a h rt. Bemerkungen ¡¡I

H ||1

feg Üljj III

zur

a n g ew a n d t e n

Taxonomie

Diese m ittelg ro ß e im H u t fuchsig bis d u n k elb rau n e Inocybe m it auffälligen ockerlichen L am ellen u n d einem s ta rrw irk e n d e n Stiel h a b e n w ir 1973 bei K al te n b e rg erstm als gesehen. D ieser R ißpilz ä h n e lt in alten S tücken d e r I. lutescens Velen., ja sogar d e r I. pseudodestricta S tan g l eť V eselský, ist a b e r n ä h e r ver w a n d t zu 7. subb ru n n ea K ü h n er, da e r den völlig stie lb ere iften A rte n zugerech n e t w erd en m uß. U nser F u n d p asst ehestens zu dem F u n d d e r Inocybe pseudoconfusa M étrod 1956 sensu am p liato F a v re 1960. Es bestehen einige e rn sth a fte A bw eichungen zu d er B eschreibung M étrods bei den von ihm beo b ach teten M erkm alen. Schon F a v re b e to n t allgem eine F ä rb u n g b rau n g e lb (Lange f 8 und e 3), w ogegen M étrod eine ockerliche (Ségui N° 211) F aseru n g an g ib t und unsere eigenen F u n d e in H u tfa rb e M oser D 9 bis D 12 variieren . D ie S tie lb reite w ird von M étrod m it n u r 2 m m a n g e fü h rt u n d die S tiellänge m it 3—4 cm angegeben. F a v re g ib t die S tie lb re ite m it 4 m m an u n d in u n se re r A u fsam m lu n g k o n n ten w ir 6 m m , ja sog ar bis 8 m m S tie lb re ite zu 4 bis 6 cm S tielh ö h e beobachten. Das Stielfleisch ist w ie bei F a v re so auch in u n seren F u n d en n ic h t hell-rosa, w ie bei M étrod, u n d die Z ystiden sin d in F a v re u n d in un serem M aterial etw as länger, als es M étrod betont. Doch fa n d J. F av re diese D ifferenzen als nicht au sreich en d um eine n e u e von M étrod ern stlic h abw eichende A rt aufzustellen.

222

S T A N G L E T V E S E L S K Ý : IN O C Y B E M E T R O D II

ijM W WV=$“-’llAftAAA rfP SSiiiil

\ v Á '/

M

1

M

/

c fl

« ft

^

^

j.tj

P ie v r o z y s M c n

Ě as/d,en

l

fi

\

1í

00 00 f f l i a od o 1 / n I * (V?a// Vn'í H

Sporen

v

2.

/

1

^

/

V—/

] V J\ /

Mí/řbekict-

',1

j

•

In o c y b e m e tro d ii S ta n g l e t V eselský. — G e sam tsk iz z e d e r M ik ro m e rk m a le des Ho-

lotypus in PR M . J . S ta n g l del.

I

Č e s k á m y k o l o g i e 33 (4) 1979

U n ser F u n d ru n d e t das B ild e in e r ä u ß erst selten en Inocybe, die k au m je ge funden oder v e rk a n n t w ird, ab. Danksagung F ü r freu n d lich e B esorgung d e r O rig in a llite ra tu r sind w ir H e rrn A. E inhelling er zu gro ß em D ank v erp flich tet. Literatur FA V R E J. (1960): C a talo g u e d e sc rip tif des ch am p ig n o n s su p é rie u rs d e la zone s u b a lp in e du P a rc N a tio n a l su isse. Rés. rec h . Sei P a rc N at. suisse 6 (42) : 321—610, t. 1 —8. L iestal. M ÊTRO D G. (1956) : L e s In o cy b es leio sp o rés à cy stid e s co urtes. B ull. Soc. M ycol. F ra n c e 72: 122—131. ST A N G L J. e t V E SE L SK Ý J. (1976): B e iträ g e z u r K e n n tn is s e lte n e r e r In o cy b en . N r. 8: A n a ly tisc h e D a rste llu n g d e r g la tts p o rig e n In o c y b e n m it v ö llig e r S tie lb e re ifu n g . Ces. M ykol. 30 (3 -4 ): 170-175. A n s c h rift d e r V e rfa sse r: J o h a n n S tan g l, v o n -d e r-T a n n s tr. 48, 8900 A u g sb u rg . BRD. M U D r. J a ro s la v V eselský, V ý šk o v ick á 100, 704 00 O stra v a , CSSR.

224

1

I

I

Über einen schweizerischen Fund von Helotium longisporum Schweers und seiner Identität mit Phaeohelotium geogenum (Cooke) comb. nov. O n á le z u H elo tiu m lo n g isp o ru m S ch w e e rs v e Š v ý c a rsk u a je h o to to žn o sti s P h a e o h e lo tiu m g eo g en u m (Cooke) com b. nov. M irk o S v r č e k u n d W a lte r Matheis*) In d e r S ch w eiz w u rd e d e r a n sc h e in e n d s e lte n e D iscom ycet H e lo ti u m g e o g e n u m C ooke g efu n d en . M it d iese r A rt w u rd e a u f G ru n d d e r U n te rs u c h u n g des T y p u s -M a te ria ls H elo tiu m lo n g isp o ru m S ch w ee rs sy n o n y m isie rt u n d zugleich w egen d e r S tr u k tu r ih re s e k ta le n E x c ip u lu m s z u r G a ttu n g P h a e o __________ h e lo tiu m g estellt. J e p o je d n á n o o n á le z u H e lo tiu m g e o g e n u m C ooke ve Š v ý c a rsk u . S tu d iu m ty p o v é h o m a te riá lu H e lo ti u m lo n g isp o ru m S ch w e e rs p ro k á z a lo to to ž n o st to h o to d ru h u s H. g eo gen um , k te r é n a z á k la d ě sta v b y e k tá ln íh o e x c ip u la je p ře řa z e n o do ro d u P h aeo he lotiu m .

W enige K ilo m eter südlich des Bodensees, im schw eizerischen K anton T h u r gau, b efin d et sich der “G ü ttin g e r W ald “, ein seh r a lte r W ald au f feuchtem , schw erem Boden. Es g ib t d o rt noch n a tü rlic h e M ischw aldbestände, m it sehr alten, m äch tig en Eichen (Q uercus robur). A uf den C upulen solcher Eichen, sowie au f dicken, ab g efallen en E ichenästen (teils au f dem e n trin d e te n Holz, teils au f d er R inde selbst), zuw eilen au ch au f den F ru ch tk ap seln , ein er benach b a rte n R o sskastanie (A esculus hippocastanum ) fin d e t m an im H erbst einen zu erst w eissen, im A lter c re m efarb en en D iscom yceten, d e r d u rch seine grossen, spindeligen S poren au f fällt u n d sich w ie folgt b eschreiben lässt: A pothezien zu erst schneew eiss, d ann m ilchw eiss, im A lter m it gelblicher K om ponente, g etro ck n et ockerlich, z u erst k o n kav bis flach schüsselförm ig, dann m e h r oder w eniger flach oder g ar konvex, 2— (3—6)—7 m m D urchm esser, R and m eist s ta rk w ellig, a b e r auch glatt. Scheibe w eisslich, sp äter crem efarben, glatt. A pothezien fa st sitzend, im Q u ersch n itt m eist konisch, n u r selten in einen sehr k u rzen u nd schm alen Stiel v ersch m älert, g esa m th aft 1—2,5 m m hoch. A ussenseite w eisslich, nach dem T rocknen m eist ru nzelig u n d isabellfarben. Die E xem p lare au f R inde u n d Holz w achsen m eist etw as ü p piger als die au f den C upulen. E ktales E xcipulum ca. 50—60 um dicke Schicht, in der äu ssersten Schicht aus „ te x tu ra g lobulosa“ b esteh en d [Z ellen-D urchm esser 8— 10(— 12) um], nach innen teilw eise in ,,te x tu ra a n g u la ris“ übergehend. G egen das m ed u lläre Exci pulum gew öhnlich noch eine k u rze Z w ischenschicht aus fast prism atischen Zellen (12—1 6 X 1 5 —16 ,um). M edulläres E xcipulum aus „ te x tu ra in tric a ta “ : sta rk v erflo ch ten e H yphen, 2.5—4(—5) um dick, die einzelnen H yph en ab sch n itte 15—25 p m lang. Asci 125— 150(—160) X 10— 12 ^¿m, zylindrisch-keulig, m it kurzem Fuss, P o ru s p ra k tisc h n ich t blau m it Jo d (bei frischem M aterial und „M elzer“ w ie „Lugol“) oder jed en falls n u r äu sserst schw ach, 8-sporig. P ara p h y sen 2—2,5 um dick, zylindrisch, m it T ry p a n b la u (B oedijn 1956; C lem engon 1972) die 2-bis 3-fache S e p tie ru n g se h r schön sich tb ar. S po ren gross, 22—35 X 4—5 ,um, m eist 25—30 X X 4,5—5 kum , spindelig, oft m it w inzigen Ö ltröpfchen, 2-reihig gelagert. *) B e iträ g e z u r K e n n tn is d e r D isc o m y c e te n flo ra des K a n to n s T h u rg a u , 6. M itteilu n g . [5. M itte ilu n g : M itt. T h u rg . N a tu rf. Ges. 43 (1979). Im D ruck],

225

_ _

C E S K A M Y K O L O G I E 33 (4 ) 1979

A n v erg leich b aren Pilzen b e fin d e t sich in d e r L ite ra tu r die B eschreibung von H elo tiu m longisporum S chw eers (1939), die ziem lich g u t passt. D urch die G efällig k eit des R ijk sh e rb a riu m s in L eiden w ar einem von uns (M. S.) erm öglicht, das T y p u s-M aterial von H elo tiu m longisporum zu un tersu ch en , w o fü r w ir der D irek tio n des g e n a n n te n In stitu te s auch h ie r b esten s danken. Das T y p u s-M aterial b e fin d e t sich in ein er F o rm alin lö su n g in einem k leinen G laszylinder u n d b esteht aus einigen F ra g m e n te n von (w ahrscheinlich) C arex—S tengeln un d Eichen-

ii| n§m

1.—2. P h a e o h e lo tiu m g e o g en u m iC ooke) E x c ip u lu m , m e d u llä re s E x c ip u lu m , A scu s S c h e ite l von e in e r P a ra p h y s e u n d zw ei A sco sp o ren (T y p u sm a te ria l v o n H e lo tiu m

S v rc e k e t M a th e is 1: A sco sp o ren , e k ta le s m it P a ra p h y s e n . (WM 335); 2: A p o th e z iu m , A sci, e k ta le s u n d m e d u llä re s E x c ip u lu m , lo n g isp o ru m S chw eers). M. S v rc e k del.

b lä tte rn . Als L o k alität w ird H olland, “Mook P lasm o len “, X. 1938, No. 3454, an g efü h rt. Zw ei A pothezien a u f C arex h a b en 2—4 m m D urchm esser, sind konisch v ersch m älert u n d fa st sitzend, im U m riss rundlich, w eisslich, fleischig, am R and en g b eran d et, Scheibe ist flach schüsselförm ig, bis flach, A ussenseite glatt. E ktales E xcipulum 250—300 t«m dick, aus “te x tu ra globulosa“ bestehend, Z ellen 10—24 ^ m b reit, eckig ru n d lic h bis b re it ellipsoidisch, h y alin, etw as dickw andig (bis 2 ,um). M edulläres E xcipulum dick, aus sta rk verflochtenen, 1,5—2 ¿im dicken, h y alin en u n d d ü n n w an d ig en H yphen, g a r n ich t gelatinös. Z um A p o th ezien ran d w e rd e n die H yphen des ektales E xcipulum s allm ählich v e rlä n g e rt bis ziem lich lan g zylindrisch u n d 2,5—4 dick. Asci 130—140 X X 9—10 jum, fa st zylindrisch, m it k u rzem Fuss, am Scheitel etw as v erd ick t (2—3 .um), P o ru s n u r se h r schw ach u n d u n d eu tlic h am yloid (u n ter Ö lim m ersion w ird d e r P o ru s als zwei se h r k lein e P u n k te sichtbar), 8-sporig (Sporen m e h r oder

226

I I I

I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I ■ ■ I I I I I ■ ■ ■ ■

SV R C E K ET M A T H E IS : P H A E O H E L O T IU M

w en ig er zw eireih ig liegend). P a ra p h v se n se h r zahlreich, 1,5—2 ;(u m dick, oben n ich t v e rb re ite rt, m it vielen T röpfchen gefüllt, hyalin. S poren 19—24 X X 3— 3,5(—4,5) ^ m , spindelig, an b eiden E nden v erschm älert, m it zahlreichen w inzigen T rö p fch en g e fü llt besonders gegen die Pole hin. V ergleicht m an das T y p u sm aterial von H elo tium longisporum Schw eers m it der B eschreibung von H elo tiu m geogenum Cooke in der L ite ra tu r (D ennis 1956, S vrcek 1960), so w ird m an erk en n en , dass es h ie r u m zw ei ganz ü b erein stim m ende F o rm en h a n d e ln m uss. N ach D ennis (1. c.) e x istie rt das T y p u sm aterial C ooke-schen A rt w ah rsch en lich n ich t m ehr, w enigsten nicht im H e rb a riu m Kew. A us b eid en h ie r m itg e te ilte n B eschreibungen g eh t au ch k la r h ervor, dass m an k ein e n w esen tlich en U n tersch ied zw ischen H elotium geogenum Cooke (Syn.: H elotiu m longisporum Schw eers) u n d dem th u rg a u isc h en Pilz feststellen kann. D u rch die A ngabe “au f S ten g eln von C arex u n d R u b u s un d au f B lä tte rn “ w ird d o k u m en tiert, dass d er S ch w eers’sche Pilz offensichtlich kein spezifisches S u b stra t b enötigt, so n d ern ganz allgem ein au f “p la n t-d e b ris“ w ächst. U nsere A ng ab en “a u f Rinde, e n trin d e te n Ä sten, C upulen, E ichel-Sam enschalen v on Q uercus rob u r L., gelegentlich auch a u f d e r In n en seite d er F ru c h tk apseln von A esculus h ippocastanum L .“, erg änzen som it die S u b strat-P a le tte . In S ü d böhm en w u rd e diese A rt a u f seh r feu chtem D e tritu s in einem B estand von F ilipéndula ulm aria, sowie au f m orschen S tengeln von F ilipéndula ulm aria u n d P h ra g m ites-H alm en gefunden. Die A pothezien w achsen n u r anschein e n d d ire k t au f E rde, so n d ern im m er aus pflanzlichen Resten, die m anchm al im B oden v e rste c k t sind. D ie S p o ren län g e u n d S p o re n b reite v a rie rt nach unseren U n tersu ch u n g en stark . Da d er Pilz w egen sein er G e w e b e stru k tu r nicht bei H elotium (resp. H ym enoscyphus) b leib en k o n n te, w a r eine N eu k o m bination notw endig. In d er G attu n g P haeohelotium K anouse scheinen w ir einen geeigneten P latz fü r den Pilz g efun d en zu haben. P h a eohelotium w u rd e 1935 von B. B. K anouse errich tet, m it Ph. fla v u m als Typus, von dem jedoch D ennis zeigen k o n n te (1964), dass es S ynonym m it Ph. m ontícola (Berk.) D ennis ist. In der g e n a n n ten A rb eit und auch s p ä te r (R. W. G. D ennis 1968) d eh n te e r den G a ttu n g sb eg riff von Phaeohelo tiu m auch a u f solche A rte n aus, die gleichen Bau, a b e r h y aline Sporen besitzen. W ir schliessen u ns dem e m e n d ie rte n G attu n g sb eg riff von R. W. G. D ennis an, w enn a u ch R. P. K o rf (1973) die G renzen als zu w eit gestreckt erac h te t u n d die G a ttu n g P h a eohelotium n u r au f die im A lter brau n sp o rig en A rte n b esch rän k en w ill, w ie u rsp rü n g lich von B. B. K anouse (1935) vorgesehen. A llerdings m ü sste d ann fü r die hyalin sp o rig en A rten eine eigene G attu n g a u fg estellt w erden. P haeohelotium geogenum (Cooke) S v rč e k e t M ath eis, com b. nov. B asio n y m : H e lo tiu m g e o g e n u m C ooke, G re v ille a 6 : 75, 1877

■ ■ ■ ■ ■

U n te rs u c h te K o lle k tio n e n : G ü ttin g e r W ald . 490 m , K a n to n T h u rg a u , S chw eiz. — A u f Q uercus ro b u r L .; C u p u le n : 23. X . 1971, 3. X I. 1973, leg. W . M a th e is (WM 61, W M 334), E ic h e lsc h a le n : 3. X I. 1973, leg. W. M. (WM 335). - R in d e u n d e n trin d e te s H olz: 30. X . 1971, 7. X . 1972, 3. X I. 1973, 24. X I. 1974, leg. W. M. (WM 62, 173, 333, 487). — A u f A e sc u lu s h ip p o c a s ta n u m L .; F ru c h tk a p s e ln : 9. X. 1971, leg. W. M. (WM 58).

I ■ ■

V on d er K ollektion WM 333 b e fin d e t sich M aterial am H erb a riu m des N ation alm u seu m s in P ra g (PRM) an d am H erb ariu m des In stitu ts fü r Spezielle B o tan ik d e r ETH Z ü rich (ZT).

I

227

*, ;S f

Č eská m y k o lo g ie

33 (4) 1979

Literatur

¡jfe; |l|

ipj

I

H

B O E D IJN K. B. (1956): T ry p a n B lu e a s a s ta in fo r fu n g i. S ta in T ech n . 31 -.115—116. C LEM EN Q O N H. (1972): Z w ei v e rb e s s e rte P rä p a rie rlö s u n g e n f ü r d ie m ik ro sk o p isc h e U n te rs u c h u n g von P ilzen . Z e itsc h r. f. P ilzk . 38 : 49—53. D E N N IS R. W. G. (1956): A re v isio n of th e B ritis h H e lo tia c e a e in th e H e rb a riu m of th e R oyal B o tan ic G a rd en s, K ew , w ith n o te s on re la te d E u ro p e a n species. M ycol. P ap . 62 : 1—216. H D E N N IS R. W. G. (1964): R e m a rk s on th e g en u s H y m e n o scy p h u s S. F. G ray , w ith o b se rv a tio n s on s u n d ry species re fe rre d b y S a c c a rd o a n d o th e rs lo th e g e n e ra H elo tiu m , P e zize lla o r P h ia le a . P e rs o o n ia 3 : 29—80. D E N N IS R. W. G. (1968): B ritis h A scom ycetes. L eh re. K A N O U SE B. B. (1935): N o tes on n e w o r u n u su a l M ich ig an D iscom ycetes. II. P a p . M ich. A cad. Sei. 20 : 65 -7 8 , ta b . 12-15. K O R F R. P. (1973): D isco m y cetes a n d T u b e ra le s in : G. C. A in sw o rth , F. K. S p a rro w a n d A. S. S u ssm an , T h e F u n g i, a n a d v a n c e d tre a tise . Vol. IV A : 249—319. N ew Y o rk . SC H W E E R S A. C. S. (1939): H elo tiu m lo n g isp o ru m , nov. sp. R ev. M ycol. 4 : 131—132. SV RC EK M. (1960): N ěk o lik p o z o ru h o d n ý ch d isk o m v c e tů z lo k a lity “P ra m e n iš tě u J i n d r ů “ n e d a le k o T ře b o n ě . Ces. M ykol. 14 (1) : 12—20.

H H H H H

A d resse d e r A u to re n : W a lte r M ath e is, St. G a lle r S tr. 53, CH-9500 W il, SG, S chw eiz. D r. M irk o S v rček , CSc., S ectio m ycologica, N á ro d n í m u zeu m , V ác la v sk é n á m . 68 , 115 79 P r a h a 1, CSSR ■

I H

H H H H H ■ ■ H I H H

I

........................... _____________

Otomykózy a mykoflóra otitid O tom ycoses a n d m y c o flo ra of o titid e s P e tr F ragner, J iř í H e jzla r a M iro sla v R u b e š U tř e tin y n e m o c n ý c h o titid a m i se v e v ý tě re c h z u ší v y s k y tu jí m ik ro sk o p ic k é houby, a le asi je n v p o lo v in ě p o z itiv n íc h n á le z ů m ů ž e m e je p o v a ž o v at za p ů v o d ce o nem ocn ě n í. B ěh em 15 le t js m e v y p ě sto v a li k u ltu ry h u b z v ý tě rů u ší 472 nem o cn ý ch , trp íc íc h rů z n ý m i u šn ím i c h o ro b am i, n e jc a stě jí o titis e x te rn a . V y p ěsto v an é h o u b y jsm e h o d n o tili ja k o a g en s o n em o cn ě n í u 59 % osob, ja k o n á le z y sp o r n é u 16 % a ja k o n á lez y n á h o d n é u 25 % osob. U v e d e n a k r ité r ia p ro to to h o d n o cen í a v še c h n y n ález y h u b . M a x im u m o to m y k ó z p řip a d a lo n a v ěk o v o u sk u p in u 41—50 let. V z a sto u p e n í n ě k te rý c h d ru h ů h u b u žen a u m u žů b y ly ro z d íly (ta b u lk a 1 : ženy, ta b u lk a 2 : m uži). N e jč a stě jš í k v a sin k a (sam a n e b o v k o m b in a c i) p ři o to m y k ó zách b y la C an d id a p a ra p silo sis (89 nálezů), n a d ru h é m m ístě C. a lb ica n s (76). N e jč a stě jší A sp e rg illu s (sám n e b o v k o m b in aci) p ři o to m y k ó zách b y l A . fu m ig a tu s (45 nálezů), n a d ru h é m m ístě A . fla v u s (21), n a tř e tím A . n ig e r (17). S tru č n ě u v ed e n y k lin ic k é o b ra z y n ě k te rý c h e x te rn íc h o titid a je jic h lé čení. W ith one th ir d of th e p a tie n ts s u ffe rin g fro m o titis th e r e o c cu r m ic ro scopic fu n g i in th e e a r sw abs, b u t th e y can b e c o n sid ered a g e n t of th e d isease in a p p ro x im a te ly one h a lf of th e p o sitiv e fin d in g s only. D u rin g th e la s t 15 y e a rs w e c u ltiv a te d th e c u ltu re s of fu n g i fro m th e e a r sw ab s of th e 472 p a tie n ts su ffe rin g fro m v a rio u s e a r diseases, m o stly o titis e x te rn a . T h e c u ltiv a te d fu n g i w e re ta k e n fo r a g e n t of d isea se in 59 % of cases, fo r d is p u ta b le in 16 % , a n d fo r a c c id e n ta l in 25 % . T h e re a re g iv en c r ite r ia fo r th is s ta te m e n t a n d a ll fin d in g s of fungi. T h e m a x im u m of o to m y co ses o c c u red in th e ag e c a te g o ry b e tw e e n 41—50 years. T h e re w e re fo u n d c e rta in d iffe re n c e s b e tw ee n m e n a n d w o m en as fo r re p re s e n ta tio n of som e sp ecies of fu n g i (tab. 1 : w o m en , ta b . 2 : m en). T h e m o st fr e q u e n t y e asts in o tom ycoses (alone o r in co m b in a tio n w ith o th e r species) p ro v e d to b e C a n d id a p a ra p silo sis in th e firs t p lace (89 cases), C. a lb ica n s in th e seco n d p la c e (76 cases). T h e re h a s b e e n fo u n d th r e e m o st re p e a te d re p re s e n ta tiv e s of th e g e n u s A sp e rg illu s (alo n e o r in c o m b in a tio n w ith o th e r species) in th e fo llo w in g o rd e r: A . fu m ig a tu s (45 cases), A . fla v u s (21 cases), a n d A . n ig e r (17 cases). T h e re a r e b rie fly g iv e n c lin ic a l p ic tu re s of som e e x te rn a l o titid e s a n d th e ir tre a tm e n t.

Úvod P ozn áv án í otom ykóz m á u n á s s ta ro u tra d ic i (Výmola 1899), ale přesto n a lézám e v n ašem písem nictví je n p o m ěrn ě m álo původních zp ráv (např. H erodek 1966, F ra g n e r a M aňák 1968, F ra g n e r a H ejzlar 1973, F ra g n er, R ubeš a B elšan 1977). N ázory n a d iag n o stik u a te ra p ii otom ykóz (a často i n a „uznání jejich e x isten ce“) n ejso u u n á s jed n o tn é. S n a d je to tím , že jd e o p ro b lem atik u složitou, jejíž úspěšné řešen í v y žad u je vzácné so uhry několika o d b o rn ík ů (a ta ké pacienta). B ěhem posledních 15 let (1964—1978) v y šetřila naše lab o ra to ř velký počet vzorků (v ý těry z ucha), o d eb ran ý ch nem ocným s rů zn ý m i ušním i chorobam i ve Středočeském k ra ji, h lav n ím m ěstě P ra z e a v Jihočeském k raji. Poněvadž — až n a vzácné v ý jim k y - jsm e ned o stali p řesn ější ú d a je o diagnózách a klinic kých obrazech, o p rů b ě h u a te ra p ii onem ocnění (vyšetření většinou nebyla opakována), byli jsm e nuceni oho d n o tit m ykologický nález n a základě jen vlastních, la b o ra to rn íc h zkušeností.

229

Č esk á m y k o lo g ie

33 (4 ) 1979

N aše vědom osti m ěla b ěhem posledních 3 let (září 1975 až prosinec 1978) o b o h atit další spolupráce. D va z n ás (J. H. a M. R.) prováděli klinická vy šetřen í spolu s o dběry v zorků u všech nem ocných s chorobným i zm ěnam i zvukovodů a stře d n íh o ucha (s v ý jim k o u fo lik u litid a fu ru n k u ló z jasn éh o b a k te riá ln íh o původu), k te ří se dostavili n a ORL oddělení polikliniky K U NZ S tředočeského k ra je a n a ORL odd. OTJNZ P rah a-záp ad . V indikovaných p říp ad ech byla do p o ru čen a a n tim y k o tick á te ra p ie (p říslušným zdravotnickým střed isk ů m ) anebo se nem ocní léčili p řím o v těch to dvou am b u lan tn íc h odděleních. N ěk teří nem oc n í se ke k o n tro lám nedostavili, ta k ž e i v té to sk u p in ě m ám e nálezy sporné a n ě k te ré p říp ad y n euzavřené. Hodnocení

m y k o 1o g i c k ý c h n á l e z ů

a) A g e n s p r o k á z a n é n e b o p ř e d p o k l á d a n é . A bychom mohli houbu, vypěstovanou z v ý tě ru ucha, považovat za v y v o lavatele onem ocnění, m usí b ý t sp ln ěn a celá řa d a podm ínek: 1. houba m usí v p rim o k u ltu ře v y rů st v h o jn ém n ebo m asivním m nožství, 2. stejn á houba m usí v y rů st v dalších vzor cích z rů zn ý ch časových údo b í opakovaně, 3. k linický obraz m u sí odpovídat otom ykóze, 4. an tim y k o tick á te ra p ie by m ěla b ý t úspěšná, 5. k u ltiv a ce by m ěla b ý t n eg ativ n í současně s ú stu p em klinických zm ěn, 6. m ělo b y jít o houbu, k te rá je znám a ja k o původce otom ykóz. U n ěk terý ch p říp a d ů v naší sestavě n ě k te ré z těch to podm ínek nem ohly b ý t splněny, poněvadž n ě k te ré ú d a je (zvláště klinické) nejsou z různ ý ch důvodů znám y. P ro to n ě k te ré nálezy n em ůžem e h o d n o tit ja k o agens prokázané, ale jen ja k o pravděpodobné, před p o k lád an é. O bě sk u p in y nálezů však sh rn u je m e v naší sestavě do jedné. b) S p o r n é n á l e z y . Do té to sk u p in y zařazu jem e případy, o nichž neví me, šlo-li o otom ykózy n ebo ne. O byčejně zde zcela chybějí klinické ú d aje a p rim o k u ltu ry jsou co do počtu záro d k ů m ožných vyv o lav atelů chudé. Jin d y jsou p rim o k u ltu ry opako v an ě b ohaté, ale o b sahují h o uby (např. trichosporony, Scopulariopsis, m o n o v erticilátn í penicilia), o nichž nem ůžem e — bez dalších d ů k azů — p ře d p o k lá d a t ú čast n a onem ocnění. K onečně sem zařazu jem e ty příp ad y , u nichž m ykologický n ález je v rozporu s klinickým obrazem a p rů b ěhem onem ocnění: n ap ř. m asiv n í nálezy h o u b y bez typických chorobných zm ěn nebo vym izení m ykologických nálezů bez odpovídající terapie. c) N á h o d n é n á l e z y . T ím to pojm em rozum ím e všechny m ykologické nálezy, k te ré s onem ocněním n e m a jí nic společného. Jsou to především nálezy nep ato g en ních sa p ro fy tů (např. penicilií, kladosporií a n ě k te rý c h kvasinek), vždy v ojedinělém n ebo zcela ojedinělém m nožství kolonií v p rim o k u ltu ře . D ále to jsou nálezy m ožných patogenů, často rovněž ve velm i m além počtu zárodků, k d y z k linického h led isk a b y la m ožnost otom ykózy zcela vyloučena. Výsledky R o z d ě l e n í n e m o c n ý c h p o d l e n á l e z ů . Z 319 osob (většinou s o titis e x te m a n ebo o titis m edia), v y šetřen ý ch za poslední 3 roky, šlo u 50 (15,7 % ) o otom ykózy, u 19 (6,0 % ) o nálezy spo rn é a u 42 (13,1 % ) osob o nálezy náhodné. C elkem pozitivních bylo 111 (34,8%) osob. P ovažujem e-li pozitivní nálezy za sto procent, p ak p řip a d á n a agens 4 5 % , n a nálezy sporné 1 7 % a n a nálezy n áh o d n é 3 8 % . 230

—

—

—

.

■

F R A G N E R , H E JZ L A R A R U B E S: O TO M Y K Ö ZY

Z celkového počtu 472 pozitivních nálezů, získaných za posledních 15 let, přip ad a lo 278 (59 % ) n a agens p ro k ázan é n ebo předpokládané, 75 (16 % ) n a nálezy sporné a 119 (25% ) n a n álezy náhodné. M y k o l o g i c k é n á l e z y . Z pozitivních v ý tě rů uší 472 osob byly vypěsto ván y ty to h o u b y : A b sid ia co rym b ifera (Cohn in Lichtheim ) S accardo et T ro tter, A sperg illu s a m stelo d a m ii (M angin) Thom et C hurch, A. candidus Link, A. fla v u s Link, A . fu m ig a tu s Fresen iu s, A . chevalieři (M angin) var. in te rm ed iu s Thom et R aper, A. n ig er v an T ieghem , A . syd o w ii (B ainier et S artory) T hom et C hurch, A. terreu s T hom in T hom et C hurch, A. u stu s (Bainier) T hom et C hurch, A . versicolor (Vuill.) T iraboschi, A sp ergillus sp., A u reobasidium pullulans (de B ary) A rn au d , A u reo b a sid iu m sp., Candida albicans (Robin) B erkhout,C . kru se i (Cast.) B erk h o u t, C. parapsilosis (A shf.) L angeron et Talice, C. pelliculosa R edaelli, C. rugosa (A nderson) D iddens et Lodder, C. siellatoidea (Jones et M artin) L angeron et G u erra, C. tropicalis (Cast.) B erkhout, C. utilis (H enneberg) L odder e t K re g e r-v an Rij, C ephalosporium sp., C h aetom ium sp., C ladosporium sp., C ryptococcus albidus (Saito) S k in n e r var. d ifflu e n s (Zach) P h a ff et Fell, C. n eo fo rm a n s (Sanfelice) V uillem in, G eotrichum candidum Link ex Persoon, G ra p h iu m eu m o rp h u m Saccardo, M onosporium apiosperm um Sac cardo, M ucor p u sillu s L indt, M ucor sp., P én icillium sp., P etriellid iu m ellipsoid eu m v. A rx et F assatiová, R hizopus oryzae W ent et P rin sen G eerligs, R. stolonifer (E h ren b erg et Fries) V uillem in, R hodotorula pilim anae H edrick et B urke, R hodotorula rubra (Demme) Lodder, R hodotorula sp., Sacharom yces cerevisiae H ansen, Saccharom yces sp., Scopulariopsis brevicaulis (Sacc.) Bai nier, T orulopsis Candida (Saito) L odder, T. glabrata (A nderson) Lodder e t de Vries, T rich o p h yto n m e n ta g ro p h y te s (Robin) B lan ch ard var. interdigitale P riestley , T rich o p h yto n ru b ru m (Cast.) S ab o u raud, Trichosporon capitatum D iddens e t Lodder, T. cu ta n e u m (de B eurm ., G ougerot e t V aucher) Ota, Ulocladium sp. A g e n s p r o k á z a n é n e b o p ř e d p o k l á d a n é bylo nalezeno u 278 osob. Slo o ty to h o u b y : A bsid ia co rym b ifera (6), A spergillus am stelodam ii (6), A. candidus (3), A . fla v u s (14), A . fu m ig a tu s (40), A . chevalieři var. in term ed iu s (1), A . n ig er (14), A. sy d o w ii (1), A . terreu s (4), A . versicolor (9), A spergillus sp. (3), Candida albicans (67), C. parapsilosis (69), C. stellatoidea (1), C. tropicalis (5), G ra p h iu m eu m o rp h u m (1), M onosporium a p iosperm um (2), M ucor pusillus (1), Scopulariopsis brevicaulis (2), T rich o p h yto n ru b ru m (2). K om binace: A. am stelo d a m ii + A . fla v u s (1), A. fla v u s + A. versicolor (1), A . fla v u s + C. al bicans (1), A . fla v u s + C. parapsilosis (4), A . fum Agatus + C. parapsilosis (3), A. fu m ig a tu s + C. neofo rm a n s (1), A . fu m ig a tu s + T. Candida (1), A. niger + C. parapsilosis (1), A. niger + C. albicans + C. parapsilosis (1), A . niger + T. gla brata (1), A . versicolor + C. parapsilosis (1), C. albicans + C. parapsilosis (6), C. albicans + C. tropicalis (1), C. parapsilosis + C. tropicalis (2), C. parapsilo sis + R hodotorula sp. (1), C. parapsilosis + T. capitatum (1); celkem 278. S p o r n é n á l e z y . V 75 p říp ad ech m ám e pochybnosti o tom , zda vypěsto vané h o u b y byly původcem onem ocnění. V těc h to sporných případech šlo o ho u b y : A b sid ia co rym b ifera (3), A spergillus a m stelodam ii (1), A. fla vu s (4), A. fu m ig a tu s (8), A . niger (1), A . u stu s (1), A . versicolor (1), A spergillus sp. (1), Candida albicans (13), C. kru sei (1), C. parapsilosis (18), C. tropicalis (1), Clado sporium sp. (1), M ucor p u sillu s (1), P énicillium sp. (6), P etriellid iu m ellipsoid eu m (1), R h izo p u s oryzae (1), R hodotorula rubra (1), Scopulariopsis brevicaulis (3), Torulopsis Candida (1), T richosporon ca p ita tu m (1), T. cu ta n eu m (3). K om -

231

I


33 (4 ) 1979

binace: A . a m stelodam ii + A . fla v u s (1), A. candidus + C. parapsilosis (1), A. terreu s + C. parapsilosis (1); celkem 75. N á h o d n é nálezy. U 119 osob k u ltiv ačn í nálezy zcela evidentně nesouvisely s onem ocněním ; Byly v y p ěsto v án y h ouby: A spergillus am stelodam ii (8), A. n i ger (1), A . versicolor (1), A sp erg illu s sp. (7), A u reo b a sid iu m p u llulans (2), Can dida albicans (1), C. parapsilosis (6), C. pelliculosa (1), C. rugosa (1), C. tropicalis (1), C ephalosporium sp. (7), C h a eto m ium sp. (1), C ladosporium sp. (7), C ryptococcus n eo fo rm a n s (2), G eotrichum ca n didum (1), M ucor sp. (2), P énicillium sp. (32), R h izopus s to lo n i fe r (2), R hodotorula pilim anae (1), R. rubra (4), R hodoto r u la sp . (1), Saccharom yces cerevisiae (1), Scopulariopsis brevicaulis (2), T orulo p s is C a n d id a (4), T. glabrata (1), T rich o p h yto n m en ta g ro p h yte s v ar. in terd ig i ta le (1), U locladium sp. (2). K om binace: A . am stelodam ii + A u reo b a sid iu m sp. + P énicillium sp. (1), A. fla v u s + P énicillium sp. (2), A. fu m ig a tu s + C. para psilosis + T. Candida (1), A sp erg illu s sp. + P énicillium sp. (1), C. albicans + C. parapsilosis (1), C. albicans + P énicillium sp. (1), C. krusei + C. utilis + + S. cerevisiae (1), C. parapsilosis + C ladosporium sp. (1), C. krusei + Sac charom yces sp. (1), C. albidus var. d ifflu e n s + R hodotorula sp. (1), M ucor sp. + P énicilliu m sp. (1), P énicillium sp. + R. rubra (1), jin é (6); celkem 119. D i a g n ó z y . P ři rů zn ý ch diagnózách byly zastoupeny d ru h y : O titis e x te m a : A bsid ia co rym b ifera (1), A sp erg illu s candidus (1), A. fla v u s (3), A . fu m ig a tu s (8), A . chevalieři v ar. in term ed iu s (1), A. niger (3), A . versicolor (1), C andida albicans (16), C. parapsilosis (26), C. tropicalis (2), G raphium e u m o rp h u m (1), M onosporium apio sp erm um (2), Scopulariopsis brevicaulis (1), T rich o p h yto n ru b ru m (2). K om binace: A . a m stelodam ii + A. fla v u s (1), A. f u m ig a tu s + C. parapsilosis (2), A . fu m ig a tu s + C. neo fo rm a n s (1), A . fu m ig a tu s + T. C a n d id a (1), A. niger + T. glabrata (1), C. albicans + C. parapsilosis (2), C. p a r a p s ilo s is + R hodotorula sp. (1), C. parapsilosis + C. tropicalis (1). O titis m ed ia: A bsid ia co rym b ifera (1), A sp erg illu s am stelodam ii (1), A . fla v u s (3), A . fu m ig a tu s (4), A. n ig er (4), A . terreus (2), A . versicolor (1), C andida albi cans (5), C. parapsilosis (3), Scopulariopsis brevicaulis (1), K om binace: A . fla vu s + C. parapsilosis (1), A . fu m ig a tu s + C. parapsilosis (1), A . niger + C. albicans + C. parapsilosis (1), A . versicolor + C. parapsilosis (1). O titis m edia e t e x te rn a : A sp erg illu s fu m ig a tu s (1), Candida parapsilosis (2), C. tropicalis (1). S ta v po tre p a n a c i: A bsid ia co rym b ifera (1), A spergillus am stelodam ii (1), A. fla v u s (3), A . fu m ig a tu s (2), A . versicolor (1), Candida parapsilosis (1), M ucor p u sillu s (1). Zastoupeni hub jako agens (prokázané nebo předpo kládané) v různých věkových s k u p in á c h žen a mužů u v ád ějí ta b u lk y 1 a 2. V idím e z nich, že m ax im u m otom ykóz p řip a d alo n a v ě kovou sk u p in u 41—50 let. V zastoupení n ěk terý ch d ru h ů u žen a m užů byly rozdíly, n ap ř. A. a m stelo d a m ii byl častější u žen, A . fla v u s u m užů. Čisté k u l tu r y C. albicans b y ly o něco častější u žen, C. parapsilosis u m užů. S u b jektivní obtíže nemocných při externích otomy k ó z á c h : svědění a p álen í v uchu, často výtok. P ři n a h ro m a d ěn í většího m nožství k ašovitých h m o t dochází k zalehnutí. N a bolest si nem ocní většinou nestěžují. K l i n i c k é o b r a z y e x t e r n í c h k a n d i d o v ý c h o t i t i d (C. albi cans, C. tropicalis, C. parapsilosis). V ětšinou jd e o vleklá, řa d u m ěsíců neb o i let trv a jíc í onem ocnění. K ůže zvukovodu bývá prosáklá, zavlhlá až m acerova232

H oubv -

Věkové skupiny 31—40 41— 50

1— 10

11— 20

21— 30

Candida albicans Candida parapsilosis jiné kvasinky a kombinace

10 3 1

4 4 2

4 6 2

5 9 1

5 8 1

6 1 1

4 4 1

1

39

— 2

35

kvasinky celkem

14

10

12

15

14

8

9

3

85

Aspergillus amstelodamii Aspergillus fla vu s Aspergillus fum igatus Aspergillus niger jiné aspergily a kombinace

— — 2 — —

1 — 3 — 2

1 1 1 1 1

— — 3 1 7

2 1 5 3 1

— 1 1 — 1

1 — 3 1 1

— — — 1 —

5 3 18 7 13

2

6

5

11

12

3

6

1

46

— 1

— 1

— —

— 1

o 2

1 —

17

17

17

27

33

12

>

51— 60

61— 70

71— 80

celkem

s

O 1

-2 ^

1 c2

N t“* ^

td aspergily celkem kombinace kvasinky + aspergily jiné houby celkem

— 1

— —

6 ^

16

4

143

W 0 O

g

k<

W ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- O T abulka 1. Sestava žen s otom ykózou prokázanou nebo předpokládanou.

to w co

¡h

u s u

m

í m

......

^

to

CO

TT ^ U y Candida albicans Candida parapsilosis jiné kvasinky a kombinace

0,5— 10

11— 20

4

—

—

4

9

14

8

11

— — 3 1

— 2 3 2 1

——• 3 — 2

1 3 5 3 2

8

6

8

5

kombinace kvasinky -f- aspergily jiné houby

— —

1 —

— 1

celkem

15

11

IS

aspergily celkem

7 — 2 5 1 —-

2

5 4

2 8

3 5

4

61— 70

—

Aspergillus amstelodamii Aspergillus flavus Aspergillus fum igatus Aspergillus niger jiné aspergily a kombinace

3 1 —

Věkové skupiny 31— 40 41— 50 51— 60

2 6 1

kvasinky celkem

6 1 —

21— 30

7

71— 80 3

celkem 2

8

1

34 6

^ £2

9

6

^

g

— 2 2 — 2

— 1 — — —

— 1 1 — 1

14

6

1

3

4 2

3 2

—2

— 1

— —

8 8

£ h-

25

27

19

11

9

135

10

T abulka 2. Sestava mužů s otom ykózou prokázanou nebo předpokládanou.

2

1

l t í 1 q 22 tT1 7 0 10 2h

W

51

ZD

I

F R A G N E R , H E JZ L A R A R U B E Š : O TO M Y K Ó ZY

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ I ■ I ■ ■ ■ I I ■ I I ■ I ■ ■

ná. Ve zvukovodu se h ro m ad í šedobílé nebo nažloutlé, kašovité, páchnoucí hm oty. M éně často bývá se k re t řidší, nezbarvený, p říp a d n ě i nepáchnoucí a k ašovité h m o ty v zn ik ají te p rv e později. N ěkdy se v y tv á ře jí bělavé povláčky v ko stěn n é části zvukovodu n ebo i n a bubín k u . V jin ý ch p říp ad ech (zvláště při infekcích C. p a r a p s ilo s is ) probíhá onem ocnění s m inim álním i k lin ick ý m i zm ěnam i i p ři m asivním nálezu kvasinek. M írné zav lh n u tí zvukovodů se p ři zk lidnění stříd á s drobným , suchým , ekzem atózním olupováním . M ůže být pouze v cavum conchae a ve vchodu do zvukovodů, p řičemž zvukovody zů stá v a jí bez jak ý ch k o liv projevů. Klinické obrazy externích aspergilových otitid (A. f u m ig a t u s ) se pod o b ají obrazům o titid kandidových, snad jen s tím rozdílem , že páchnoucí se k re t a kašovité hm oty b ý v ají spíše zažloutlé a n a stěnách zvukovodů a n a povrch u b u b ín k u se často objevují bělavé, v ato v ité chom áčky, n ěk d y s v lá k n y jak o b y k a rtá č k o v itě usp o řád aným i. V jednom p říp ad ě onemoonění (s opakovaným nálezem A . c a n d id u s ) b yla kůže zvukovodů p řekrvená, vyhlazená a s olupováním . V jin ém p říp ad ě (A . niger) byly stěn y zvukovodu desk v am o v an é a v zadní části k o stěn n éh o zvukovodu byla n áp a d n á m alá černá plocha, p o ro stlá tm a v ý m i v lá k n y v k a rtáčk o v itém usp o řád án í (jako železné piliny n a pólech m agnetu). N utno upozo rn it na častou spoluúčast b a k te riáln í fló ry (ať p rim á rn í či sek u n dární), k te rá m ůže obraz onem ocnění p o d statn ě zm ěnit a dodat m u něk teré, p ro ni c h a ra k te ristick é ry sy (např. n a m o d ra lý se k re t p ři infekcích Pseudom onas aeruginosa nebo n áp ad n ý zán ět v p říto m n o sti patogenních koků).

I I I I I I I I I I I I I I I I

I

T, é č e n í . Ve všech p říp ad ech byly zvukovody n e jp rv e v y p lách n u ty fysiologickým roztokem n ebo 0,2% roztokem p e rste rilu a vyčištěny. T ento zákrok jsm e považovali za zvláště důležitý. T ep rv e potom jsm e přikročili k an tim y k o tické terap ii. TJ k an d id ó z jsm e zaznam enali úspěch po: 1) p ravidelném v y tírá n í zvukovodů 10% roztokem b o ra x u v glycerinu, 2) v k a p á v án í zředěného vodného roztoku p e rste rilu (0,2 % ), 3) v k a p á v á n í ro zto k u p im afucinu v sep tonexu (dvě vaginální ta b le ty — á 25 m g — p im afu cin u v 10 m l ophthalm o-septonexu), 4) jednorázovém zap rášen í p im afucinem (jem ně rozdrcené v ag inální tablety). K úp ln ém u v y ho jen í docházelo během 1—2 tý d n ů . P ři p rojevech v cavum conchae a ve vchodu do zv u kovodů se osvědčil fu n g icid in ung. Lokální použití sulfonam idů, a n tib a k te riá ln íc h an tib io tik , k o rtik o id ů p ředstavovalo tém ěř vždy neúspěch a velm i často zhoršení projevů. P ouze v jed n o m p říp ad ě m asivní sm íšené infekce C. tr o p ic a lis + C. p a r a p s ilo s is s velm i b o h ato u b a k te riáln í flórou došlo k rychlém u vyléčení po lo k áln í aplikaci alesteh u a chloram fenikolu, bez jak ý ch k o liv a n tim y k o tik . T ato okolnost u k azu je n a důležitost současného bakteriologického v y še tře n í a ta k é uv ád í v p ochybnost C. tr o p ic a lis + C. p a r a p s ilo s is ja k o agens v to m to případě.

I I I I I I

U aspergilóz jsm e zaznam enali úspěch po p rav id eln ém v k a p áv án í ro ztoku pim afu cin u v sep to n ex u (viz výše). K vyh o jen í došlo během 14 dnů. Jednorázové zap rášen í pim afu cin em vedlo je n vzácně k trv a lé m u vyléčení. V ětšinou m ělo za násled ek několik tý d n ů trv a jíc í zk lidnění projevů, ale pak došlo k nové e x a c e r bací s o p ět m asivním nálezem aspergila. Po jednorázové aplikaci zředěného p e rste rilu (0,2 % ) rovněž docházelo k recidivám .

I

|p

¡M

šj|

f ||

||||


jH'!

33 (4) 1979

I

Diskuse

I

S kutečnost, že u tře tin y nem ocných o titid am i jsm e z v ý tě rů uší získali k u ltu ry m ikroskopických hub, je závažná. H odnocení n ě k terý ch tě c h to nálezů n en í snadné, zvláště ch y bějí-li p o d ro b n ější klinické údaje, n en í-li m ožno v y šetřen í o p ak o v at a jd e-li n avíc o pacien ty nedbalé. P ro to jsm e zavedli rozdělení nálezů do tř í k ateg o rií (a. agens, b. sporné, c. náhodné), k te ré je rozhodně neobvyklé. ale p ře d sta v u je n ejv h o d n ější řešení. Do těchto skupin zařazu jem e ta k é pacienty nově v y šetřen é a po zvážení všech ú d ajů , p říp ad n ě po o p ak o vaných v y šetřen ích je p řeřazu jem e. N u tn o u p o zo rn it n a sm íšené infekce, k d y je tře b a rozhodnout. zda je d ů ležitější složka m y k o tick á n ebo b a k te riá ln í anebo obě. N ěkdy dochází k nečekaným p řek v ap en ím a nem ocný bývá sp ráv n ě zařazen nakonec až podle výsled k u léčení. S k u p in u sporných nálezů p o važujem e za velm i důležitou, poněvadž sp o ju je obě sk u p in y ex trém n í. V současné době není v eliká: p ře d sta v u je jen 6 % všech v y šetřen ý ch osob a 17 % osob s pozitivním m ykologickým nálezem . U pozorněním n a složitost p ro b le m a tik y nechcem e v y v o lat dojem bezradnosti, ale n ao p ak v y zd v ih n o u t m ožnosti zp řesnění diagnostiky. P o dle našich z jištěn í se m ikroskopické h o u b y u p la tň u jí ja k o agens onem ocnění v polovině všech m y kologicky pozitivních nálezů. O tom ykózy se v y sk y tu jí u 15,7 % nem ocných s rů zn ý m i ušn ím i chorobam i (nejčastěji otitis e x te m a a otitis m edia). To n en í procen to zanedbatelné. T ito nem ocní m ohou b ý t vyléčeni v ětšinou je n teh d y . b ude-li rozpoznán m yk o tick ý původ choroby a budou-li léčeni specifickým i a n tim ykotiky. I

H H H H H H B ■ I I

Literatura

I I I H H I I I I I I

I

FR A G N E R P. e t H E JZ L A R J. (1973): „ G ra p h io s is“ — n o v é lid sk é o n e m o c n ě n í? Ces. M ykol. 27: 98-106. ■ F R A G N E R P . e t M A Ň Á K J . (1968): A b sid ia c o ry m b ife ra in d e r T re p a n a tio n s h o h le n a c h ty m p a n o p la s tisc h e r O p e ra tio n . Ces. M ykol. 22: 68—76. F R A G N E R P., R U B E Š M. et B E L SA N I. (1977): O titis e x te r n a tric h o p h y tic a . Cs. D erm . 52: 124-127. I H E R O D E K F. (1966): S y n d ro m v a to v é h o u ch a. M y k o tic k á k o m p lik a c e p o n ě k te rý c h s tře d o u šn íc h o p eracích . Cs. o to lary n g . 15: 351—354. V Ý M O LA K. (1899): P lísň o v é a íe k c e u šn í. Cas. L ék. čes. 38: 361, 383, 400, 417, 437.

I

A d re sy a u to rů : D r. P . F ra g n e r, m y k o lo g ick é odd. H y g ien ic k é sta n ic e S tře d o č e sk é h o K NV , A p o lin á řsk á 4, 128 00 P r a h a 2. — D r. J. H e jz la r, O R L odd. O U N Z P ra h a - z á pad, N áb ř. L. S v o b o d y 2, P r a h a 1. — D r. M. R ubeš, O R L odd. p o lik lin ik y K U N Z , N áb ř. L. S vo b o d y 2, P r a h a 1.

I I I I

236

I

I I I I ■ I

I

Významná výročí světových mykologii

I

I m p o rta n t a n n iv e rs a rie s of w o rld k n o w n m y cologists

I

M irk o S v rč e k

I

Andréas

I I I I I I I M I I I I I I I M I I I ■ ■ ■ ■

N arodil se v M nichově, povoláním byl učitel. M ykologií se zabýval od r. 1862 po n á v ra tu do svého rodiště, když p ře d tím ve svém venkovském působišti Engadey (u B erehtesgadenu) sb íral ro stlin y a m echy. Jeh o stěžejním dílem je zpracování h u b sk u p in y „Fungi im p e rfe c ti“ p ro R abenhorstovu „K ryptogam enflo ra von D eutschland, O esterreich und der Schw eiz“ (2. vydání), k te ré vyšlo ve dvou svazcích v letech 1898—1903. Z a h rn u je popisy všech do té doby z E vropy popsaných n ed o k o n alý ch hub, k te ré dnes označujem e souborným názvem Coelom y c e te s , tj. d řív ější Sphaeropsidales a Melanconiules. T ato A llescherova práce dodnes p a tří k zák lad n ím kom pendiím o zm íněných houbách. Se svým p řítelem Ja n e m N epom ukem S chnablem (k terý byl učitelem na škole, jejím ž byl A llescher ředitelem ) v y d áv al exsikátovou sb írk u ..Fungi bavarici exsiccati“ ; vyšla celkem v sedm i cen tu riích v letech 1890—1900. A llescher p a třil ve své době k m ykologům s rozsáhlým i znalostm i a m á p o d statn ý podíl na výzkum u hu b B avorska. Je h o seznam y (u v eřejn il jich 13) z a h rn u jí celkem 2389 d ru h ů basidiom ycetů. askom ycetů, pero n o sp o r a zejm éna d euterom ycetů ( F u n g i imperfecti) a p u b lik o v al je od r. 1884 do 1898. Je h o m ykologický h erb á ř, z něhož n ejcen n ější jso u ty p y k jeho zp racování im p e rfe k tů v R abenhorstově kryptogam ologické floře, je uložen v B otanische S taatssam m lu n g v M nichově. V r. 1978 u p ly n u lo 150 let od je h o narození. Podle A lleschera byly pojm enovány rody Allescheria H artig (H yphom ycetes), Allescheria Sacc. et Syd. (Eurotiales), Alle scher iella P. H enn. (H yphom ycetes) a Allescherina Berl. (Pyrenomycetes). S ám popsal 370 tax o n ů , z nichž 274 je dochováno ve zm íněné sbírce v M nichově. Je h o jm éno zůstává trv a le sp jato s výzkum em n ed o konalých hub.

I

Jean

■ ■ ■ ■ ■ H H H H H ■ H H H H

V roce 1978 u p ly n u lo 150 let, k dy se ve F rancii, v obci G arney (E ure-et-Loire) narodil jed en z n ejv ý zn am n ějších francouzských, ale i světových m ykologů, E. B oudier. O vlivněn povoláním svého otce, k te rý byl lék árn ík em v Enghienu, vystu d o v al farm acii a usídlil se trv a le v M ontm orency (Seine-et-O ise), k te ré opustil až na sk lo n k u života. S jeho jm én em vešel název to h o to m ěstečka do m ykologické lite ra tu ry , ja k o n ejčastější lo k alita jím nalezených d ru h ů hub. Zálibou je h o otce byla entom ologie a p ro to ta k é B oudier se zprvu věnoval entom ologii. Ale rozhodující vliv m ěl na něj m ykolog J. H. Léveillé (1796—1870). lék a ř v P aříži a jeho p říbuzný. B oudier opouští entom ologii, a to definitivně v r. 1870, k d y jeho sb írk y v y d ran co v ali něm ečtí vojáci za francouzsko-něm ecké války. V té době m ěl v šak za sebou již svou p rv o u m ykologickou práci ,,Cham pignons au poin t de vue de leu rs caractères usuels, chim iques et toxicologiques“, předloženou v r. 1866, k te rá m u p řin esla v y zn am enání L ékařské akadem ie a záhy n ato jm en o v án í je jím k o respondentem . P odnícen tím to p rv n ím úspěchem . shrom ažď oval s m lad istv ý m elánem m ateriál, k re sb y a poznám ky k dalším publikacím . Jso u to h lav n ě diskom ycety, k te rý m p rv o řad ě věn u je pozornost a většin u svého času. V ýsledkem těch to stu d ií jsou především dvě základní práce, a to „M ém oire su r les A scobolés“ (1869), doprovázená dodnes n ep řed -

I

H

I

Louis

9

A l l e s c h e r (6. VI. 1828 - 10. IV. 1903)

Emile

MĚ |S |

9j

ijS| |gp graf

• H |h J || M

B o.u d i e r (6. I. 1828 — 4. II. 1920)

237

M

jp

!|É

fg


33 (4) 1979

stiženým i b a rev n ý m i tab u lem i, a „N ouvelle classification n a tu re lle des discom ycètes ch arn u s connus g én é ra le m en t sous le nom de Pezizes“ (1885), k te rá m á zásadní význam p ro tax o n o m ii diskom ycetů. V ní B o u d ier poprvé u p la tn il nové diagnostické zn aky a g eniálně zhodnotil jm en o v itě význam způsobu ote v írá n í asků. Z jeho systém u vychází i současná tax onom ie diskom ycetů. T uto práci, čítající necelých 30 stran , u v e ře jn il v p rv ém svazku B u lletin de la Société m ycologique de F rance, p erio d ik u nové společnosti, k te ro u spolu s L. Q uéletem a J. A. M ougeotem v r. 1884 založil. V tom to b u lletin u tak é v následujících letech p u b lik o v al v ě tšin u svých prací. Za p o jed n án í o klasifikaci diskom ycetů obdržel v r. 1887 D esm aziérovu cenu. V četných m enších příspěvcích p u blikoval m noho nových d ru h ů , v ětšin o u diskom ycetů, ale i z jiných skupin. B ěhem let shrom ažď ovaný m ateriál, doprovázený vlastn ím i ak v arely , so u střed il do díla „Icones m ycologicae“, jehož 6 sérií ve 30 sešitech vyšlo v P aříži v letech 1904— 1910 nejv ý še ve 250 exem plářích. O bsahuje celkem 598 b a re v n ý ch tabulí, doplněných te x te m (1911), k te ré p a tří k vynikajícím , ale ta k é nejvzácnějším m ykologickým atlasům . P oslední je h o větší prací o diskom ycetech je „H istoire e t classification des D iscom ycètes d ’E u ro p e“ z r. 1907, k te rá je p o uhým výčtem d ru h ů , avšak s cennou všeobecnou částí a rodovým i diagnózam i. V r. 1909 je B oudier za svůj přínos v m ykologii jm en o v án koresp o n d en tem francouzské A k adem ie věd a n ed lo u h o poté ta k é ry tíře m Č estné legie. V r. 1914 odchází n a odpočinek do Blois (L oire-et-C her), kde p o k raču je ve stu d iu hub, ta k řk a až do své sm rti. Poslední jeh o p rací jsou „D ernières étincelles m ycologiques“ (1917). K poctě B oudierově byly n azv án y ro d y : B oudiera Cooke (1877, Pezizales), Boudiera L azaro (1916, Polyporaceae), Boudierella Cost. (Entom ophthoraceae), B oudierella Sacc. (Pezizales). Giacomo

B r e s a d o l a (14. II. 1847 — 9. VI. 1929)

N aro d il se v zem ědělské ro d in ě v T re n tu (T rident) v sev ern í Itálii. Po u k o n čeném stu d iu teologie působil ja k o duchovní (abbé) v m alé ovci M agrasu. Jeh o zájem o p říro d u , k te rá jej obklopovala, se záhy z b o ta n ik y přen esl n a m yko logii. U čitelem a rád cem sta l se m u znám ý francouzský m ykolog Lucien Q uélet, s ním ž si B resadola dopisoval a zasílal m u m a te riá l k určení. Ve věk u 34 le t p u b lik u je B resadola p rv ý svazek díla, k te ré jej proslavilo, „F ungi trid e n tin i novi vel n o n d u m delineati, deseripti e t iconibus illu s tra ti“. D okončil je v r. 1892. Celkem o b sahuje 217 b arev n ý ch ta b u lí a 232 stra n tex tu . K n ih a je připsána je h o učiteli Q uéletovi a tý k á se ja k m ak ro m y cetů (hub lup en atý ch , diskom y cetů, chorošovitých a re su p in á tn íc h basidiom ycetů), lak i p arazitick ý ch m ik ro m ycetů. Em ile B oudier byl d ru h ý m franco u zským m ykologem , s k te rý m B resadolu pojil v ře lý p řá te lsk ý vztah, po odklonu od Q uéleta, a po p řesídlení B resadoly do T ren ta, kde byl od b řezn a 1884 jm en o v án ad m in istráto rem . Od té to doby se ta k é inten zív n ě rozv íjí je h o k o n ta k t s m ykology a sběrateli, k te ří m u posílají z nej rů zn ějších končin světa svůj m a te riá l k zpracování: G reschik a Kmeť z teh d ejšíh o U h ersk a (hlavně z okolí Levoče a P rešova n a Slovensku) M olle r a T o rren d z P o rtu g alsk a, K rie g e r ze Saska, E ichler z Polska, Schulzer ze S lavonska z Jugo sláv ie; s francouzským i ho u b am i se seznam uje p ro střed n ictv ím zásilek od Q uéleta, B oudiera, B arly, B ourdota. Ve stu diu exotických h u b se stá v á spolu s P ato u illard em a Iien n in g sem je d ním z n ejv ý zn am n ějších jejich znalců. D eterm in u je a p u b lik u je m ate238

SV R C E K : V Ý Z N A M N Á V Ý R O Č Í SV ĚTO V Ý CH M Y K O LO G Ů

riá l z T ichom ořských o stro v ů (1889—1891), z K a m e ru n u (1890), ze Som ál ska a E ry tre je (1892— 1896), z K onga (1890), z O hňové zem ě (1900), A u strá lie (1893), B razílie (1896), Indie (1910), ze Š alam ounových ostrovů (1910). Spolu s R ou m eg u ěrem u v e ře jň u je výsled k y zpracování m a te riá lu z ostrovů Sao T hom é a P rin cip e (1889), s H enningsem a M agnusem z P o rto Rico (1893), s P a to u illa rd e m z o stro v ů S am ojských (1901), se S accardem m ykologickou část do p u b lik ace D u ra n d a a W ildem ana o fló ře B elgického K onga (1889) a „Pugillus m ycetu m A u stra lie n siu m “. Společně s C av aro u stu d u je v té to době ta k é m ykofló ru znám é italsk é o b lasti V allom brosa (1900—1901). B ylo to období jeh o v rch o ln é m ykologické činnosti, k d y B resadolovi jak o u zn áv an ém u specialistovi docházely ta k řk a den n ě zásilky z rů zn ý ch zemí, obsahující n ejen lu p en a té houby, ale i d iskom ycety a zejm éna chorošovité. Společně s v lastn ím i sběry z okolí T re n ta v ešk erý te n to m a te riá l s v y trv a lo stí a soustavností jem u vlastní zachycuje popisy a akv arelem . T ak p o stu p n ě shrom ažď uje podklady ke svém u vrch o ln ém u dílu „Iconographia m ycologica“, jím ž se jeh o celoživotní práce v m ykologii uzav írá. P o d n ět k v y d án í vzešel z Italsk é botanické společnosti a P říro d o v ěd eck éh o m uzea v T re n tu ; B resadola se dočkal jen prvých dvou svazků, ú p ln é dílo (1927—1941) čítá 27 svazků s 1250 b a re v n ý m i tab u le m i a popisy v y o b razených d ru h ů (hlavně Agaricales, ale i n ě k terý ch jiných skupin m ak ro m y cetů ). J e to je d n a z n ejv ětších obrazových publikací, k te ré byly o ho u bách n ap sán y . B resadola p a třil k posledním p řed stav itelů m p lejád y m ykologů, sdružených kolem Q uéleta, k te ří svým zanícením a pracovním soustředěním dali zák lad y sy stem atick é m ykologii, n a k te rý ch další generace, k te rá n asto u pila po p řelo m u století, d o konaleji vybav en á, dále stavěla. B resadola byl a n a lytik , p racu jící v ý h ra d n ě observační m eto d o u a zam ěřený k jed in ém u cíli — poznání d ru h u . S p ře k v ap iv o u jasn o stí diagnostikoval nové dru h y , přestože vycházel p řev ážn ě z m orfologie m ak ro zn ak ú , m ikroskop byl m u jen pom ocným nástro jem . J e h o popisy jsou v ětšin o u vynikající, i když n ěk d y poněkud stručné. Z anechal v elk ý počet nových tax o n ů , k te ré dokázal jasně vym ezit. D ru h byl pro n ěho v ý h ra d n ě souborem jedinců, lišících se od ostatních. M álo jej zajím alo, jak o u h o d n o tu m ají znaky, k te ré ty to jedince oddělují od podobných. Popisoval, odděloval, osam ostatňoval, m ěl ale v elk ý cit p ro druh, protože v ětšin a jeho soudů je sp ráv n á. P ro b lém y tý k a jíc í se p říb u zn o sti n ebyly p ro něj důležité. V to m se jeh o dílo, v p o d statě statické, liší od prací P atouillardových, B refeldových a Persoonových. Je h o vizuální schopnost převyšovala všechny a právem se řa d í k v rch o ln ý m postav ám m ykologie. B resadola byl prv n í, k do d etailn ě p ro stu d o v al h e rb á ř P ersoona a položil zák lad y k poznání re su p in á tn íc h basidiom ycetů. P ře d Lloydem byl prvým , kdo p ro stu d o v al ty p y chorošovitých h u b z h e rb á řů m noha m ykologů a k ritic k y je zhodnotil. P ro n ás m á zv láštn í význam jeho k o n ta k t s A. K m etem , jehož sběry u v e ře jn il pod n ázvem „F u n g i k m e tia n i“, a s třeb o ň sk ý m N ešporem , k terém u určo v al zásilky d řev n ích hub. B resad o lů v velký h e rb á ř se dostal p ro stře d nictv ím k o u p ě L. R om ella do S tockholm ského N áro d n íh o m uzea. V letošním roce u p ly n u lo 50 let od B resadolovy sm rti. R ody popsané n a jeh o počest: Bresadolella H óhnel (P yren o m ycetes), Bresadolia Speg. (Polyporaceae), B resadolina B rinkm . (Stereaceae), B resadolina Rick (Thelephoraceae). E l i a s M a g n u s F r i e s (15. V III. 1794 - 8. II. 1878) To, čím je L inné p ro b o tan ik u , je E. M. F ries p ro m ykologii. Rozlišil a po psal značnou část všech h u b a vybudoval pevný základ p ro m ykologickou syste-

239

;

i

Č ESK A M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

m atik u . N arodil se v m alé obci F em sjo (kraj S m áland ve Svédsku), kde jeho otec byl řed itelem školy a farářem . P rožil šťastné dětství. O kolní p říro d a plná lesů a je z e r hluboce ovlivnila jeho život. H ouby jej u p o u taly od 12 let a protože nem ěl lite ra tu ru , sám si je pojm enovával, tak že během pěti let rozlišoval již n a 400 d ru h ů m akrom ycetů. T ep rv e po svém příchodu do L undu v r. 1811 m ohl p ři svém u n iv erzitn ím stu d iu ta to svá u rčení k o n fro n to v a t s te h d ejší skro m n o u lite ra tu ro u , h lav n ě P ersoonovou „Synopsis fu n g o ru m “ a dílem A lbertin ih o a Schw einitze. V r. 1814 u v e ře jn il svou p rv n í práci, „O bservationes m ycologicae“, založenou h lav n ě na houbách, k te ré n a sb íra l v r. 1813. Téhož ro k u z p o pudu O. Sw artze, n a k te ré h o F ries vzpom íná ja k o n a nejlepšího člověka, píše „M onographia P y ren o m y cetu m S uaeciae“. V r. 1814 dosáhl h o d nosti d o k to ra filosofie a je jm en o v án lek to rem bo tan ik y na u n iv erzitě v Lundu, kde se trv a l (od r. 1819 ja k o docent, od r. 1824 jak o profesor) až do r. 1834. P o celé to to období se so u střed il n a m ykologické studium , in ten zív n í sběr a psaní k n ih vedle běžných povinností, tj. vyučování. Od r. 1816 začal praco v at n a v lastn ím , systém u hub, když ze zkušenosti zjistil n e d o statk y v systém u P ersoonově. M noho času v ěn u je exkurzím , v době rů s tu h u b je každodenně v te ré n u a každým rokem se zam ěřu je na jin o u sk u p in u hub. B o hatá sezóna n a podzim 1819 m u um ožnila u z a v řít ru k o p is ..System a m ycologicum “, k te rý ještě téhož ro k u zaslal do tisk u a vyšel na konci r. 1820, v y d av a tel však trv a l n a d a tu p u b lik ace 1821. Spolu s „E lenchus fu n g o ru m “ (1828) je to to základní F riesovo dílo považováno za jed in ý p rv n í díl a d atu m 1. I. 1821 stanoveno jak o výchozí p ro jm é n a h u b (krom ě m yxom ycetů. rzí, snětí a deuterom ycetů). A čkoliv je h o systém je v y tv o ře n je n n a základě m akro zn ak ů , stal se pevným základem n a dlo u h á období, a p o m áhal m ykologii dále rozvíjet. Z vláště vý zn am n á je „S ystem a m ycologicum “ p ro hym enom ycety, ale i pro jin é skupiny, n ap ř. p yrenom ycety, k te rý c h je zde popsáno více než 500 d ru h ů , což je n a tu to dobu p řek v ap iv ě vysoký počet. Po r. 1821 se F ries zabýval zvláště diskom ycety, p řip ra v il rovněž kolekci ex sik átů nazv anou Sclerom yceti Sueciae v 9 svaz cích až do č. 340 (1819— ?1825), v níž jso u z a h rn u ty ja k pyrenom ycety, ta k coelom ycety, a dokončil ru k o p is II. dílu „S ystem a m ycologicum “. A by poznal houby i z jin ý ch m íst než z okolí F em sjo a Lundu, v y konával dlouhé ex k u rze do vzdálených k ra jů , a to pěšky, dokázal, ja k ve své biografii píše, u jít v té době až 75 km za 12 hodin. Č etné zásilky hub, k te ré m u byly posílány z různých zemí, zhodnotil v díle „E lenchus fu n g o ru m “ (I—II, 1828). P o čátk em třicátý ch le t n e ú n a v n ě procházel lesy a sb íra l hym enom ycety, zejm éna pavučince, srov n áv al své popisy s živým m ateriálem , korigoval podle nových zkušeností. V zim ě a z ja ra p ak sb íral a m ikro sk o poval pyrenom ycety. V ýsledkem byla „Epicrisis sy stem atis m ycologica“ (1838). P o odchodu z L un d u do U ppsaly (1835), k d e žil až do konce svého života, vydal ještě velké práce, jak o jsou „S um m a v eg etab iliu m S can d in a v ia e “ (1846-49), „M onographia H ym enom ycetum S u eciae“ (1853), p řep raco v an é v y d án í „E picrisis“ pod názvem „H ym enom ycetes e u ro p a e i“ (1874) a zejm éna b arev n é ta b u le h u b „Icones selectae H ym enom y cetum non d u m d e lin e a to ru m “ (1867—75), ex istu jící jen ve 100 exem plářích, k te rý m i se u zav řelo n esm írn é dílo to h oto geniálního badatele. Jak o b o tan ik se pro slav il stu d iem ostřic (Carex) a h la v n ě je střá b n ík ů (H ieracium). V r. 1978 up ly n u lo 100 le t od jeh o odchodu. Je h o jm én em b y ly označeny tř i ro d y h u b : Friesia L ázaro (non Spreng.) (Polyporaceae), F riesites K arst. (Hericiaceae) a Friesula Speg. (Thelephoraceae). Je h o jm én o p řip o m ín á m ykologický časopis F riesia, v y d áv a n ý v D ánsku od r. 1932.

240

SV R C E K : V Ý Z N A M N Á V Ý R O Č Í SV ĚTO V Ý CH M Y K O L O G C

Victor

L i t s c h a u e r (1879 - 27. X II. 1939)

V početné ro d in ě (byl tře tí z osm i dětí) to v árn íh o zam ěstnance v rakouském Já g e rn d o rfu prožil své d ě tstv í V. L itschauer, jehož jm éno je v m ykologii pod vědom ě sp jato s jin ý m rak o u sk ý m m ykologem , F ranzem H óhnelem . P o absol vováni reálk y odešel v r. 1899 stu d o v a t n a te c h n ik u do V ídně, kde již za tř i ro k y se stal asisten tem u prof. F. v. H óhnela a v r. 1903 byl jm enován docentem při technickém G ew erbem useum . Z p o d n ětu H óhnelova začal stu d o v a t čel. Corticiaceae a spolu s ním pub lik o v al v letech 1906—1908 několik prací, k te ré m ají zásadní význam p ro tax o n o m ii té to až dosud velice opom íjené a n ed o sta tečně znám é velké sk u p in y resu p in átn ích basidiom ycetů. Je nepochybné, že p o d sta tn ý podíl n a tě c h to stud iích m á p řed ev ším V. L itschauer; jsou to jed n a k přísp ěv k y k poznání čel. Corticiaceae I.—III., dále revize té to čeledi z h e rb á ře S ch ro etera, a reg io n áln í přísp ěv k y ze sev ern íh o N ěm ecka, R akouska a z W estfálska. V r. 1908 L itschauer odchází d efin itiv n ě z V ídně a n a stu p u je m ísto pro feso ra n a obchodní akadem ii v In n sb ru ck u , kde působí až do svého p e n zionování v r. 1936. S tudiem re su p in á tn íc h basidiom ycetů se však zabýval i v In n sb ru ck u . S b íral na rů zných m ístech v R akousku a shrom áždil velký h erb ář. V ydával rovněž exsik áto v é sb írk y F u ngi T irolienses exsiccati a spo lečně s H. Lohw agem F u n g i selecti exsiccati europaei, krom ě toho přispíval du p lik á tn ím m a te riá le m též do exsik áto v é sbírky, k te ro u v y dával W eese (Eum ycetes selecti exsiccati). D alší p ráce (celkem 9) p u b likoval sam o statn ě v letech 1926—1939, vesm ěs opět o zm íněné skupině. Popsal v nich řa d u nových d ru h ů ; jeho popisy v y n ik a jí d ů k lad n o stí a jsou doprovázeny výstižným i a pečlivě p ro ved en ý m i pérovkam i. V posledních letech se zabýval zejm éna rodem T o m entella, k te rý zam ýšlel m onograficky zpracovat. P ro naši m ykologii m á L itschauer zvláštn í význam , k te rý lze sledovat již ve společné práci s H óhnelem „O esterreichische C o rticieen “ (1907), v níž jso u u v ed eny n ěk te ré d ru h y z B oubínského pralesa, k am H ohnel pod n ik l ex k u rzi v červ n u 1906. H lavně však m á význam pozdější L itsch au erů v k o n ta k t s A. P ilátem , s ním ž si dopisoval a z jehož boh atý ch k arp atsk ý ch , ale i b alk án sk ý ch (M acedonie) a tu reck ý ch (pohoří Ilgaz-dagh) sb ěrů u rčil m noho položek. Ty jsou uloženy v m ykologickém h e r b áři N áro d n íh o m uzea v P raze spolu s četným i d u p lik áty vlastních sběrů, k te ré L itsch au er P iláto v i zaslal d arem n ebo vým ěnou. Z našeho územ í d e te r m ino v al ta k é m ateriál, k te rý sb írali v okolí Jih la v y C anon a P lo tt a jenž byl jm en o v an ý m i sb ěrateli p u b lik o v án v A nnales mycologici. L itschauer zpracoval též velké kolekce re su p in á tn íc h basidiom ycetů sbíraných Larsem Rom ellem ve Š védsku a položil základy k poznání švédských hub té to skupiny. Je h o h e rb á ř je uložen v P řírodovědeckém m uzeu ve Vídni. F. P e trá k p ojm enoval jeh o jm én em ro d Litschaueria (Sphaeriales) a O berw in k le r Litschauerella (Corticiaceae). V letošním roce si p řip o m ín ám e 100 le t od L itschauerova narození. René

M a i r e (29. V. 1878 - 24. XI. 1949)

Z ájem o b o ta n ik u se u tohoto v y n ik ajícíh o francouzského m ykologa projevil již v d ětství. N arozen v L o n s-le-S au n ier v pohoří J u r a doprovázel často -svého otce, k te rý byl in sp ek to rem ú řa d u , sp rav u jícíh o vody a lesy, n a jeho služebních cestách. J a k o d v o u letý u trp ě l ú ra z levého oka, n a k te ré potom vním al je n světlo a tm u. T ím p ře k v a p u jíc í je jeho silný zájem o p říro d u a dosažené výsledky, k te ré svědčí o velké osobnosti. V 16 letech vyšla je h o prv n í práce, pojednávající

241

jjgj ||

ÉÍ

— — ■M M ««— iw|| iihiiiniii— in— iifiii iijHiiiii ipm

Č ESK Á M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

I

|

o ro stlin ách okolí G ray (H aute-Saon), kde studoval n a gym náziu. P oté n a v ště voval fa k u ltu věd v D ijonu, v N ancy v y studoval lék ařství, kde se ta k é stal p re p a rá to re m n a lé k a řsk é fa k u ltě v la b o ra to ři prof. V uillem ina. A le již za rok přešel jak o p re p a rá to r b o tan ik na fa k u ltu věd do lab o ra to ře Le M onniera, kd e pracoval n a dok to rsk é tézi, jejíž m yšlenkou byla aplikace zoologické histologické tech n ik y na houby. O vlivněn pracem i D ang eard a o snětích a rzích p ře d k lá d á v r. 1902 tézi „R echerches cytologiques et tax o n o m iq u es su r les B asidiom ycétes“, po jejíž obhajobě je jm en o v án doktorem věd. Později rozšířil své cytologické výzkum y i na askom ycety (1905) a toto období u zav írá několika m ykologickým i pracem i o čel. Plasm odiophoraceae. Současně se a k tiv n ě podílí n a práci ve Francouzské m ykologické společnosti, podniká cesty na K orsiku, do Ř ecka a M alé Asie, kde n a n ěh o m ocně zapůsobí střed o m o řsk á květena. A le ještě stále se v ěn u je pouze m ykologii, a to i po svém jm en o v án í profesorem n a u n iv ersitě v A lžíru (1911). V letech 1910—1914 vycházejí jeho n ejv ý zn am n ější práce: o základech k lasifik ace ro d u R ussula, o biologii rzí a m ykoflóře cedro vých lesů v pohoří A tlas. Je h o originální p řístu p , aplikace nových m etod, k ritič n o st a p řesn o st vnesly nový, m o d erní sm ěr do francouzské m ykologické taxonom ie, do značné m íry n eg ativ n ě ovlivněné tra d ic í L. Q uéleta. M aireův v liv v to m to sm ěru je rozhodující a dalekosáhlý pro celou následující m y k o logickou generaci. Další jeho práce, ve k terý c h jsou popsány a hodnoceny k r i tické a nové d ru h y , vycházely v letech 1924—1930 a 1945. T ý k ají se různých skupin, n ap ř. též řá d u L aboulbeniales (tři práce p ře d r. 1920), řa d a přísp ěv k ů p o jed n áv á o houbách nových nebo m álo znám ých, zjištěných v severní A frice. Po r. 1930, k d y se R. M aire stal řed itelem Service b o tan iq u e du G ouv ern em en t g én éral de l ’A lgérie (když n ěkolik le t p ře d tím byl zvolen ko resp o n d en tem A ka dem ie věd a R y tířem čestné legie), n a stá v á v je h o životě odklon od m ykologie a v eškerou energii so ustřeď uje n a ro stlin y cévnaté, i když ještě ve 30. a 40. letech v y d áv á — většinou ve spolupráci s jiným i m ykology — tř i katalo g y hub („Fungi c a ta la u n ici“, „F u n g i m aro ccan i“ a „F ungi h ellen ici“). N esp lň u jí se v šak n ad ěje m ykologů, k te ří od něj očekávali velkou flóru o vyšších houbách, k jejím u ž n ap sán í m ěl te h d y ja k o je d in ý ve F rancii předpoklady. Je h o obrov ská pracovitost a v y trv a lo st v y ú stila po letech v m o n u m en táln í dílo o flóře cévnatých ro stlin severní A frik y , zah rn u jící 5000 dru h ů , jejichž popisy sám vypracoval. V ydání se nedočkal. Z em řel v A lžíru před 30 le ty a loňského ro k u u p ly n u lo 100 let od jeh o narození. Rody pojm enované na M aireovu počest: M aireella Sydow (Pleosporales), M aireo m yces F eld m an (Sphaeriales). Heinrich

i

R e h m (20. X. 1928 -

1. IV. 1916)

N arozen v E derheim u u N ordlingen v B avorsku, v y studoval n a gym náziu v N o rim b erk u a poté lé k a řstv í v E rlan g enu, M nichově a H eidelbergu, ukončené r. 1852 d o k to rátem ; m edicínskou p ra x i provozoval v letech 1853—54 n a pražské u n iv e rsitě a ve V ídni, po n á v ra tu do B avorska působil n a n ěk o lik a m ístech, n ejd éle v S ugen h eim u a R egen sb u rk u . P o penzionování v r. 1898 p řesídlil do M nichova, kde ta k é zem řel. Byl zp rv u lichenologem (v rozm ezí le t 1856—1906 pub lik o v al 7 prací), ale h lav n ím je h o oborem se staly askom ycety; v y d ával exsikátovou sb írk u A scom ycetes exsiccati, zah rn u jící v ře ck a té houby nejen evropské, ale i severoam erické a tro p ické; v letech 1881—1899 vyšlo celkem 2175 čísel té to význam né sbírky. N ejvětší ohlas a u zn á n í si získal zpracováním diskom ycetů p ro R ab en h o rsto v u „ K ry p to g a m e n -F lo ra“, vycházející postupně

242

.

svr

Ce

k

:

v ýzn a m n á

výro čí

světových

m yko lo gů

od r. 1887 do r. 1896. J e to zák lad n í dílo, n e p o strad a teln é i v současnosti, k te ré n a 1275 stra n á c h v y čerp áv á v ešk eré inform ace své doby o této skupině hub vřeckatý ch . Je v n ěm uložena d lo u h o letá au to ro v a zkušenost, podložená studiem velkého m a te riá lu ; R ehm ův rozsáhlý h e rb á ř byl po jeho sm rti pro d án do Stockholm u. K e svém u h lav n ím u dílu v y d al ještě tř i do d atk y (1912—1915) „ Z u r K en n tn is d er D iscom yceten D eutschlands, D eutsch-O esterreich u n d der S chw eiz“. Z abýval se ta k é pyren o m y cety a p u b likoval řa d u přísp ěv k ů v A nnales mycologici. P ro m y k o fló ru Č eskoslovenska m á význam jeho sdělení „A scom ycetes L ojkani lecti in H u n g aria, T ran ssy lv an ia et G alicia“ (1882), v něm ž jsou obsaženy ta k é n ě k te ré Lojkovy nálezy z územ í Slovenska. V r. 1978 up ly n u lo 150 let od jeh o narození. R ehm ovo jm én o nesou ro d y : R eh m ia K rem p. (Lichenes), R ehm iella W int. (D othideales), R ehm iellopsis Bub. et K ab. (Sphaeriales), R ehm iodothis Theiss. et Syd. (V enturiaceae), R ehm iom ycella E. M üller (Sphaeriales) a R ehm iom yces P. H enn. (Helotiales). Hans

S v d o w (29. I. 1879 - 6. VI. 1946)

N ejv ý zn am n ější p ře d sta v ite l sy stem atick é m ykologie v N ěm ecku v prvé polovině n ašeh o století se n aro d il v B erlín ě jak o syn znám ého b o tanika, lichenologa a m ykologa P a u la Sydow a. P o m a tu ritě v r. 1899 byl p ra k tik a n te m v jedné berlínsk é bance, kde se od r. 1904 stal ú řed n ík em . V tom to zam ěstnání setrv al až do svého penzionování (1937). Již v dětských letech doprovázel svého otce n a exk u rzích a p o m áh al m u sb íra t m a te riá l p ro exsikátové sbírky, k te ré P. Sydow vydával. Z áh y si osvojil zák lad n í b o tan ické znalosti, ke k te rý m přispěla ta k é b o h a tá otcova k n ihovna. To, že jeho otec byl ta k é re fe re n tem pro úsek hu b a chorob ro stlin v Ju sto v ě „B otan isch er Ja h re sb e ric h t“, jistě ovlivnilo S ydow ův v /ta h k p arazitick ý m m ik ro m v cetů m ; v prvých letech se zabýval skoro v ý h ra d n ě stu d iem rzí. S polečným dílem obou byla světová m onografie této skupiny, z níž p rv ý svazek (rod Puccinia) byl dokončen v r. 1904, poslední (čtvrtý) v r. 1924. T ak é všechny další m ykologické práce pu b lik o v ali společně, a to až do sm rti P. Sydow a (1925). V zhledem k publikačním obtížím v jiných p eriod ik ách rozhodli se v r. 1902 v y d á v a t sam o statn ý m ezin áro d n í m ykologický časopis, k te rý nazvali A nn ales m ycologici; p rv ý sešit vyšel již 30. I. 1903. Byl to čin v p rav d ě p rů k o p n ick ý a n esm írn éh o v ý znam u pro vědu; až do r. 1944 (kdy n ásledkem válečných u dálostí bylo jeh o v y d áv án í ukončeno), vyšlo celkem 42 svazků. P u b lik o v ali v n ěm sk o ro všichni znám í m ykologové z celého světa. H. Sydow A nn ales redigoval a p rv n í dva svazky vydal v lastn ím nákladem . Po d ru h é světové válce byly A nn ales obnoveny v r. 1947 zásluhou F. P e tra k a a až do současné doby jsou v y d áv án y pod názvem „S ydow ia“ v R akousku. H. Sydow se záh y začal z a jím a t ta k é o tro p ick é m ikrom ycety a stal se, po odchodu R ehm a. S accarda a H enningse, v y n ik ajícím specialistou v tom to oboru. Byl n e p ře d sta v ite ln ě pilný, u v ědom ím e-li si, že m ykologií se m ohl zab ý v at jen ve volném čase po n á v ra tu ze zam ěstnání. P o celé ro k y m ikroskopoval a zp ra covával m a te riá l, skoro k aždodenně až do půlnoci a často ještě déle, m ykologii věnoval i d ny odpočinku — k dy vyřizoval rozsáhlou korespondenci — a v době dovolené, k d y sb íra l p ro svou exsikátovou sb írk u „M ycotheca g erm an ica“ ; od r. 1903 do 1940 vydal celkem 36 cen tu rií těch to znám ých a ve většině světo vých h e rb á říc h zastou p en ý ch ex sik átů , celkem 3400 čísel skoro stejn éh o počtu d ru h ů h ub! D alší exsik áto v o u sbírkou, k te ro u začal v y d áv at v r. 1912, byly „F ungi exotici exsiccati“ (do r. 1943 celkem 1250 čísel). J e to vůbec jed n a

243

} j

j

I

Č ESK Á M Y K O L O G IE 33 (4) 1979

g!

igj

^

z nejcen n ějších vým ěnných sbírek hub, neboť obsah u je p řečetn é typy nových, Sydow em popsaných d ru h ů , a o to vzácnější, že původní Sydow ův h e rb á ř byl zničen požárem p ři leteckém n á le tu n a B erlín 22. XI. 1943. T ehdy shořela celá obrovská k n ih o v n a (sta vzácných m ykologických knih, ú p ln é série všech světových m ykologických časopisů a kolem 30.000 sep arátů ) a ta k é několik větších ru k o p isů p řip rav en ý ch do tisku, P rotože v y d áv án í ex sik átú obsahujících tropické houby se zdálo Sydow ovi zdlouhavé, rozhodl se p o d n ik n o u t sb ěrné cesty sám. Tyto expedice uskutečnil celkem tři: do stá tu C osta Rica (3 m ěsíce v r. 1924), do V enezuely (2 měsíce v r. 1927— 28) a do E k v ád o ru (6 m ěsíců v r. 1937). V ýsledkem jeho intenzívní činnosti bylo získání m a te riá lu p řev ážně p arazitických m ik ro m y cetů v m nož ství, ja k é dodnes nebylo překonáno. V ýsledky zpracování Sydow publikoval v n ěk o lik a rozsáhlých stu d iích postu p n ě v A nnales m ycologici („Fungi in itin e re C ostaricensi collecti“, „F ungi V en ezu elám “ a „F ungi A eq u ato rien ses“). Další cesta, k te ro u n asto u p il v H a m b u rk u koncem srp n a 1938, b y la p ře ru še n a v y p u k n u tím II. světové války. B lízkým p řítelem H. Sydow a byl od r. 1922 F. P e trá k , žijící až do r. 1939 v H ranicích na M oravě. Spolupracoval se Sydow em na revizi ty p ů askom ycetů a d eu tero m y cetů a společně p ublikovali řa d u prací zásadního význam u. P e trá kovi ta k é vděčím e za p o d robnou a zasvěceně napsan o u Sydow ovu biografii (s ú p ln o u bibliografií), k te rá vyšla ve d ru h ém svazku S ydow ie v r. 1948 (str. 1—25). Z trá ta syna, k te rý padl ve válce, a zničení veškerých je h o sbírek, k nihovny, ru k o p isů a dom ova, to vše podlom ilo Sydow ovi zdraví. U m írá 6. VI. 1946 v Berlíně. P ře sn ý počet Sydow em popsaných ta x o n ů (v jeh o asi 200 pracích) nebyl dosud zjištěn — P e trá k je o d h ad u je n a několik tisíc. Je h o popisy v y n ik a jí d ů kladností, podrobnou analýzou všech m ikroskopicky v té době zjistiteln ý ch zn ak ů a jsou založeny n a co n ejv ětším počtu plodnic. H ans Sydow se řa d í k největším p ostavám v m ykologii 20. století. V letošním roê uplynulo 100 let od jeho narození. Je h o jm én em byly označeny rody: Sydow ia Bres. (D othideales), S ydow iella P e trá k (Sphaeriales), S yd o w iellin a B atista et Lim a (M icrothyriales), S yd o w in a P e trá k (Pseudosphaeriales) a S yd o w in u la P e trá k (Pseudosphaeriales).

-----

Referáty přednesené na celostátním semináři „N eobvyklé otravy houbami“ (Praha, 5. IV. 1979) Výše u v ed en ý sem in ář s m ykotoxikologickou pro b lem atik o u byl p o řád án kom isí p ro m ykologickou toxikologii p ři Č eskoslovenské vědecké společnosti pro m ykologii a oddělením ex p erim en táln í m ykologie M ikrobiologického ú stav u Československé ak ad em ie věd v Praze. Byl to d ru h ý se m in á ř p o řá d a n ý výše u v edenou kom isí a k o n al se ja k o p rv n í to h o to d ru h u 12. IV. 1978 opět v před n ášk o v ém sále M ikrobiologického ú stav u ČSAV v P raze 4-K rči, V ídeňská 1083. S em in ář dne 5. IV. 1979 zahájil RNDr. VI. M usílek, CSc., vědecký ta je m n ík M ikrobiologického ú sta v u a vedoucí oddělení ex p erim e n tá ln í m ykologie. P odle p ro g ram u byly předneseny následující čty ři re fe rá ty , k te ré b y ly sp o n tán n ě d oplněny dvěm a diskusním i příspěvky. MUDr. J. V eselský z O stra v y hovořil o dosud m álo znám ých otrav ách zvonovkou ja rn í — Nolanea věrna. M UDr. J. K ub ick á z P ro tiv ín a podal přeh led o jedovatých pavučincích a je h o re fe rá t doplnil MUDr. I. B ouška příspěvkem s diapozitivy b a rv e n ý c h p re p a rá tů z ex p erim en táln í o tra v y pavučincem plyšovým — Cortinarius orellanus — n a m orčeti. D alší dva re fe rá ty , přednesené po přestávce, se tý k a ly n aší nej nebezpečnější houby, sm rteln ě jed o v até m u ch o m ů rk y zelené — A m a n ita phalloides. M UDr. I. B ouška z P ra h y dokum entoval barev n ý m i dia pozitivy p atologicko-anatom ické zm ěny o rg án ů p ři o trav ách faloidního typu. RNDr. B. H lůza z O lom ouce refero v al o rozbíhající se akci m apování jedovatých h u b v CSSR a sdělil d osavadní výsled k y m ap o v ání m u chom ůrky zelené v čes kých zem ích. Ing. J . K u th a n z O strav y dále seznám il p říto m n é v diskusním p řísp ěv k u s m eto d o u stan o v en í a m a n itin u v plodnicích n ě k terý ch jedovatých hub. S em in áře se ú častnilo 53 osob a po každém re fe rá tě následovala živá diskuse. Ú častníci obdrželi so u h rn y re fe rá tů I. sem in áře publikované v České m ykologii [33(1) : 55—59, 1979]. V zhledem k zájm u a h o jn é účasti p lá n u je kom ise pro m ykologickou toxikologii p ři CsVSM pro rok 1980 další akci k té to tem atice. R e fe ra te , d ie a u f d em g e s a m ts ta a tlic h e n S e m in a r “A u sse rg e w ö h n lic h e P ilz v e rg iftu n g e n “ v o rg e tra g e n w u rd e n (P rag , 5. IV . 1979) D as o b en g e n a n n te S e m in a r m it m y k o to x ik o lo g isc h er T h e m a tik v e ra n s ta lte te n d ie K o m m issio n f ü r m y k o lo g isch e T o x ik o lo g ie d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n w iss e n sc h a ft lic h e n G e se llsc h a ft f ü r M yk o lo g ie u n d d ie A b te ilu n g “E x p e rim e n te lle M ykologie“ des M ik ro b io lo g isch en In s titu te s d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n A k a d e m ie d e r W isse n sc h a fte n in P rag . Es w a r d a s zw eite v o n d e r m y k o to x ik o lo g isc h e n K o m m issio n o rg a n isie rte S e m in a r u n d fa n d , w ie d as e rs te d ie se r A rt a m 12. IV. 1978, w ie d e ru m im M ik ro b io lo g isch en In s titu t in P ra g 4-K rč, V íd e ň sk á 1083, s ta tt. D as S e m in a r a m 5. IV. 1979 e rö ffn e te R N D r. V. M usilek, CSc., w iss e n sc h a ftlic h e r S e k re tä r des M ik ro b io lo g isch en In s titu te s u n d L e ite r d e r A b te ilu n g “E x p e rim e n te lle M ykologie“ . G em äss d e m P ro g ra m m w u rd e n v ie r R e fe ra te v o rg e tra g e n , d ie s p o n ta n v o n zw ei D isk u ssio n sb e iträ g e n e r g ä n z t w u rd e n . M U D r. J. V eselsk ý a u s O stra v a sp ra c h ü b e r b is h e r w en ig b e k a n n te V e rg iftu n g e n m it d em F rü h lin g s -G iftrö tlin g — N o la n ea věrn a . M U D r. J. K u b ič k a a u s P ro tiv ín g ab e in e Ü b e rsic h t d e r g iftig e n S c h le ie rlin g e (C o rtin a riu s) u n d sein R e fe ra t e rg ä n z te M U D r. I. B o u šk a m it e in e m B e itra g m it D ias g e fä rb te r P r ä p a r a te n a c h e in e r e x p e rim e n te lle n V e rg iftu n g e n m it d e m S c h le ie rlin g C o rtin a riu s o rella n u s b e im M e e rsch w ein ch e n . D ie b e id e n le tz te n n a c h d e r P a u se v o rg e tra g e n e n R e fe ra te b e fa s ste n sich m it u n se re m g e fä h rlic h ste n P ilz, d e m tö d lic h g iftig e n g rü n e n K n o lle n b lä tte r p ilz — A m a n ita p h a llo id es. M U D r. I. B o u šk a a u s P ra g zeig te a n h a n d fa rb ig e r D ias p a th o lo g is c h -a n a to m is c h O rg a n v e rä n d e ru n g e n b e i V e rg iftu n g e n des p h a llo id e n T ypus. R N D r. B. H lů z a a u s O lom ouc re f e rie r te ü b e r d ie b e g in n e n d e K a rtie ru n g s - A k tio n g iftig e r P ilz e in d e r T sc h e c h o slo w ak ei u n d te ilte d ie b is h e rig e n E rg eb n isse d e r K a rtie ru n g des g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz e s in d e n L ä n d e rn B ö h m en u n d M ä h re n m it. Ing. J. K u th a n au s O stra v a in fo rm ie rte d ie A n w e se n d e n in e in e m D isk u ssio n s

245


33 (4) 1979

b e itra g m it d e r M eth o d e d e r A m a n itin -B e s tim m u n g in F ru c h tk ö rp e rn e in ig e r G iftp ilze. A m S e m in a r n a h m e n 53 P e rs o n e n te il u n d a u f je d e n V o rtra g fo lg te e in e le b h a fte D iskussion . Die T e iln e h m e r e rh ie lte n in d e r Z e itsc h rift Č esk á m y k o lo g ie [33(1) : 55—59, 1979] v e rö ffe n tlic h te Z u sa m m e n fa ssu n g e n d e r R e fe ra te des I. S e m in a rs. Da u m d iese P ro b le m a tik ste ts reg es In te re ss e b e ste h t, w as d ie T e iln a h m e am S e m in a r bew ies, p la n t die K o m m issio n fü r m y k o lo g isch e T o x ik o lo g ie d e r T sch e c h o slo w a k isc h e n w is se n s c h a ftlic h e n G e se llsc h a ft f ü r M yk o lo g ie f ü r das J a h r 1980 ein e w e ite re A k tio n zu d ieser T h e m a tik . M a rta S e m e rd žie v a A d resse: R N D r. M a rta S e m erd ž ie v a CSc., A b te ilu n g “E x p e rim e n te lle M y k o lo g ie“ M ik ro b io lo g isch es I n s titu t d e r T sc h e c h o slo w a k isc h e n A k a d e m ie d e r W isse n sch a ften , P ra h a 4-K rč, V íd eň sk á 1083. P a th o lo g isc h -a n a to m isc h e s B ild bei d e r V e rg iftu n g m it d e m g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz — A m a n ita p h a llo id e s Iv a n B o u ška In d en J a h r e n 1964—1978 w u rd e n a u f d e r g e ric h tlic h m e d iz in isc h e n A b te ilu n g d e r P ä d ia tris c h e n F a k u ltä t in sg e sa m t 11 K in d e r seziert, d ie im Z u sa m m e n h a n g m it e in e r V e rg iftu n g m it d em g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz — A m a n ita p h a llo id e s (Fr.) L in k g e sto rb e n w a re n . Es h a n d e lte sich u m 6 K n a b e n u n d 5 M ä d ch en im A lte r 3\'-2 bis 15 J a h re . D er G en u ss g iftig e r P ilz e vollzog sich a m h ä u fig ste n im J u li u n d A u g u st (8X ), in e in e m F a lle E n d e A p ril u n d je e in m a l im S e p te m b e r u n d O k to b er. D ie e is te n S y m p to m e d e r V e rg iftu n g — E rb re c h e n u n d D u rc h fa ll e rs c h ie n e n m e ist in e in e r Z e itsp a n n e z w isc h e n 5—8 S tu n d e n n a c h d e m G en u ss (6X ) u n d zw isc h e n 8—12 S tu n d e n (3 x ). Je e in m a l w a r die Z eit d e r L a te n z 4l/2 u n d 13 S tu n d e n . D er V e rla u f d e r V e rg iftu n g zeu g te b ei a lle n 11 v e rs to rb e n e n K in d e rn f ü r e in e sch w ere L e b e rsch äd ig u n g . D er T od fa n d a m 3.—13. T ag n a c h d e r V e rg iftu n g s ta tt u n d d e r S ezieru n g 'sb efu n d b e s tä tig te d ie L e b e rsc h ä d ig u n g . Im m ik ro sk o p isc h e n B ild w a r im m e r e in e ü b e rw ie g e n d zo n ale S ch ä d ig u n g sic h tb a r, die den z e n tra le n T eil d e r L e b e rlä p p c h e n b e tra f. Die L e b e r w a r d u rc h s c h n ittlic h b is zum 5. T ag d es T odes n a c h d e r V e rg iftu n g v e rg rö sse rt, a m 5. T ag g le ic h t sich d a s G e w ic h t u n g e fä h r N o rm a lw e rte n a n u n d a n w e ite re n T a g e n ist sch o n e in a llm ä h lic h e s S in k e n m e rk b a r. F a lls d e r T od a m 3. o d e r 4. T ag e in tr a f ü b e rw ie g t e in m a ssiv e s V e rfe tte n d e r L eb er, b e so n d e rs in d e r P e rip h e rie , w ä h re n d in d en z e n tra le n u n d m a n c h m a l a u c h in te r m e d ia re n A b sc h n itte n sch o n e in ig e Z ellen n e k ro tis ie rt sin d . In d ie se m Z e ita b s c h n itt k ö n n e n e in ig e L e b e rz e lle n v o m B u n d gelöst u n d k e rn lo s sein. Die A zine sin d z w a r v e rk le in e rt, w as s p ä te r zu d e r V o lu m e n v e rk le in e ru n g d e r L e b e r fü h rt, d a s B in d e gew ebe u n d r e tik u lä re S k e le tt ist jed o c h m e ist u n v e rs e h rt. E b en so sin d a u c h d ie K u p fe rsc h e n Z ellen u n b e sc h ä d ig t. E in e n ic h t ü b e rm ä ssig e E n tz ü n d u n g s in filtra tio n des G ew ebes e rg ä n z t d as m ik ro sk o p isc h e B ild in d ie se r V erg iftu n g sp h ase . U n g e fä h r a m 5. T ag n o rm a lis ie rt sich d as G e w ic h t d e r L e b e r a n n ä h e rn d zu D u rc h s c h n itts w e rte n u n d d as V e rh ä ltn is zw isch en v e rfe tte te n u n d n e k ro tis ie rte n E le m e n te n ä n d e rt sich zu m V o rte il d e r im L ä p p c h e n ü b e rw ie g e n d e n N e k ro se u n d in d iese r Z e it fin d en w ir sch o n zw isc h e n d en K a p illa re n n e k ro tisc h e M asse vor. Im p e rip o r ta le n A b sc h n itt v e rb le ib e n in v e rs c h ie d e n e m A u sm a ss d u rc h d a s V e rfe tte n g e sc h ä d ig te L e b e re le m e n te . N ach d e m 5. T ag des Ü b e rle b e n s m e rk e n w ir sch o n e in e v o lle R eso rb ie ru n g d e r L e b e rz e lle n a u s d em G ro sste il d e r A zine, d a s re tik u lä re S k e le tt z e rfä llt, d ie sin u so id en K a p illa re n e rw e ite rn sich u n d ü b e rfü lle n m it B lu t. E in e V e rk le in e ru n g des G e w e b ev o lu m en s m u ss d a h e r n ic h t d ie R eg el sein u n d k a n n d u rc h d ie B lu ta n w e se n h e it te ils a u sg e g lic h e n w e rd e n . D as G e w e b e b e k o m m t in d ie se m S ta d iu m e in e ro te V e rfä rb u n g , d ie je d o c h n ic h t im A u sm a ss des g e sa m te n L ä p p c h e n s sein m uss. A n d e r L e b e r k ö n n e n w ir e in M a rm o rie re n b e o b a ch ten , w o b ei d ie ro te n o d er b r a u n r o te n A b sc h n itte , w o sich e in e R e so rb ie ru n g vollzog, g egen h e lle re , g elb e re Z e n tre n in d e r P e rip h e rie e in sin k en . G leic h z e itig m it d e n re g re ssiv e n V e rä n d e ru n g e n e rs c h e in e n g leich n a c h d e m 5. T ag a u f d e r P e rip h e rie des A zin s d ie e rs te n S y m p to m e p ro g re ssiv e r V e rä n d e ru n g e n — R e g e n e rie ru n g . Es sin d P se u d o k a n ä lc h e n , z u sa m m e n gesetzt au s k le in e n k u b isc h e n Z ellen , w o b ei e in ig e K a n ä lc h e n im z a rte n L u m e n a u ch G a lle e n th a lte n k ö n n e n , a n d e re w ie d e ru m so lid o h n e L u m en sin d . E in w e ite re s S y m p to m d e r R e g e n e rie ru n g is t d ie B ild u n g v ie lk e rn ig e r H e p a to zy ten . D iese P o ly p lo id ie ist a n fa n g s a u f d e n p o rta le n A b s c h n itt d e r A zin e b e g re n z t, o b w o h l im w e i246

I

S E M IN A R ‘LA U S S E R G E W Ö H N L IC H E P IL Z V E R G IF T U N G E N “

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ 9 9 9 9 9 ■ 9 9 9 9 9 9 I I I I I I ■

te re n V e rla u f ein e P ro life ra tio n d e r L e b e rz e lle n in a n d e re L ä p p c h e n a b sc h n itte als in te n siv e R e g e n e ra tio n se rsc h e in u n g zu b e o b a c h te n ist. O rg a n is m u sv e rä n d e ru n g e n a u s s e rh a lb d e r L e b e r n a ch d e r V e rg iftu n g m it d e m g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz sin d d as K o re la t des L e b e r-K o m a s m it e in e r sc h w e re n M etab o lism u sstö ru n g . Z u den h ä u fig ste n V e rä n d e ru n g e n g e h ö rt die N ie ren sc h ä d ig u n g . Es h a n d e lt sich u m v e rs c h ie d e n a rtig e V e rä n d e ru n g e n , d ie b eso n d ers d as S y ste m d e r H a rn k a n ä lc h e n b e tre ffe n . H äu fig ist e in e S te ato se d e r K a n ä lc h e n e rs te n G ra d e s in d e r R in d e, d ie im g leich en Z e ita b sc h n itt w ie die L e b e rv e rfe ttu n g e in tritt. S p ä te r b e o b a c h te n w ir V e rä n d e ru n g e n des T y p u s d e r so g e n a n n te n b ilia re n N e p h ro se m it h y a lin e r V e rtro p fu n g des p ro x im a le n E p ith e ls g e g e b e n e n fa lls m it e in e m D u rc h sic k e rn d e r N ie re m it G a lle n fa rb sto ffe n . A u sse rd e m k ö n n e n S c h o c k v e rä n d e ru n g e n m it Z y lin d e rb ild u n g u n d d y stro p h is c h e n V e rä n d e ru n g e n a m d is ta le n A b sc h n itt d e r H e n lesc h e S ch leife g eg e b e n e n fa lls an d e n H a rn k a n ä lc h e n z w e ite n G ra d e s a n w e se n d sein. S ow ie in d e r N iere m e rk e n w ir sch o n in frü h e n Z e ita b sc h n itte n d e r V e rg iftu n g a u c h im S k e le tt- u n d H e rz m u sk e l e in e tr a n s p o rta tiv e S teato se. E in e ty p isc h e K o m p lik a tio n d e r V e rg iftu n g ist e in e S tö ru n g d e r B lu tg e rin n u n g , die v o r a lle m d as V e rd a u u n g * - u n d A tm u n g ssy ste m b e tr iff t u n d w e ite r ist es e in e h ä u fig e B lu tu n g in die H a u t. B e d e u te n d ist au c h die H irn s c h ä d ig u n g bei d e m so g e n a n n te n h e p a to z e re b ra le n S y n d ro m — w o a u ss e r e in em d ie H irn rin d e b e tre ffe n d e n ö d e m a u c h Ä n d e ru n g e n in d en N e rv e n z e lle n zu b e o b a c h te n sin d , die d en T y p u s e in e r to x isc h e n E n z ep h a lo p a th ie h ab en . 9 In d ie se r M itte ilu n g sin d k u rz V e rä n d e ru n g e n z u sa m m e n g efa sst, d ie w ir b e im S e z ie ru n g sb e fu n d n ac h p h a llo id e n V e rg iftu n g e n b e o b a ch ten . Z um A b sch lu ss ist u n u m g ä n g lic h zu b e to n e n , d ass b ei d e r A u fk lä ru n g d e r k a u s a le n P a th o g e n e se d e r V e rg iftu n g die Z u s a m m e n a rb e it m it e in e m e rf a h re n e n M y k o lo g en d rin g e n d e rf o rd e rlic h ist. H

I I I

A d resse des A u to rs: M U D r. Iv a n B o u šk a, CSc., A b te ilu n g d e r G e ric h tsm e d iz in des L e h rs tu h le s f ü r p a th o lo g isc h e A n a to m ie u n d M ik ro b io lo g ie d e r P ä d ia tris c h e n F a k u ltä t d e r K a rls -U n iv e rs itä t, 123 00 P ra h a 2, S tu d n ič k o v a 2.

I I

V a rg iftu n g e n m it d e m F rü h lin g s -G iftrö tlin g — N o lan ea v e rn a (L und.) K otl. e t Pouz. D ra stisc h e s P u rg a tiv -S y n d ro m

I

Ja ro sla v V eselský* )

I I I I I ■ I I I I I I ■ I I I I I I I ■

D ie V e rg iftu n g m it d em F rü h lin g s -G iftrö tlin g — N o la n ea v e rn a (L und.) K otl. e t P ouz. — v e rlä u ft n a c h u n s e re n k lin is c h e n E rfa h ru n g e n fie b e rlo s als e in d ra stisc h e s P u rg a tiv -S y n d ro m , d as d e r p h y sio lo g isc h e n W irk u n g d es K ro to n ö ls a u ffä llig ä h n e lt u n d e in e im L a b o r n a c h w e isb a re I r r ita tio n des L e b e rp a re n c h y m s b e w irk t. D ie D eh y d ra tio n sy m p to m e sin d a ls F o lg e e rsc h e in u n g e n a n z u se h en . D as ü b lic h e E in re ih e n so lc h e r F ä lle in die G ru p p e v o n V e rg iftu n g e n m it k u rz e r In k u b a tio n ist n ic h t b e re c h tig t. N ach u n se re n B e o b a c h tu n g e n d a u e rte die In k u b a tio n 4 bis 24 S tu n d e n u n d im A n fa n g ssta d iu m lä s s t sich d ie V e rg iftu n g o h n e (fach lich e) m y k o lo g isch e E x p e rtis e v o m P h a llo id -S y n d ro m n ic h t u n te rsc h e id e n . In G e g e n satz v o n L e tz te re m is t jed o ch d as N o la n e a -S y n d ro m a ls b e n ig (g u ta rtig ) a n z u se h e n u n d b in n e n e in e r W oche s te llt sich g e w ö h n lic h v olle G en e su n g ein. D ie e rs te N a c h ric h t v o n d e r G iftig k e it d e r F rü h lin g s fo rm des “W e id e -R ö tlin g s“ — so n a n n te m a n f r ü h e r d iesen P ilz — sta m m t aus d em J a h r e 1919 von J. K u č e ra (Cas. čsl. H oub. 1 : 62—63). 50 J a h r e s p ä te r b e ric h te t A. P ilá t (P ilá t et U šák, A tla s h u b , ed. 3, p. 83, 1970), d ass es sich u m e in e n “v e rh ä ltn is m ä s s ig re c h t g iftig e n P ilz “ h a n d e lt u n d dass “g e ra d e a u s d e r T sch ec h o slo w a k ei ein e R e ih e v o n V e rg iftu n g e n d u rc h d iese P ilz a r t b e k a n n t is t“ . N e u e rd in g s f ü h r t d e r ita lie n is c h e A rz t G L a z za ri in se in e r M .ykologischen T ox ik o lo g ie, die d e r b e k a n n te n V e rö ffe n tlic h u n g v o n B ru n o C etto “ P ilze n a c h d e r N a tu r “ , 1973 an g e sc h lo ssen ist, u n se re n P ilz im V erzeich n is von V e rg iftu n g e n m it k u rz e r In k u b a tio n s d a u e r von 1 bis 6 S tu n d e n u n te r d e m N am en R h o d o p h y llu s c u c u lla tu s F a v re im S in n e d e r ta x o n o m isc h e n A n sic h te n en g lisc h e r A u to re n an.

I I

*) (A rb eit a u s d e r in te rn e n A b te ilu n g Z Ú N Z -V ítk o v ice in O stra v a , V o rsta n d M U D r. V. P ro c h á z k a )

I

H H 9

gäj jl| 9 m mk 9 llj B fgl

19

9 |

mm

S9j

j9 j

C ESK Ä M Y K O L O G IE 33 (4) 1979 Es ist n ic h t d ie A u fg a b e dieses B e itra g e s sich m it d e r k o n fu se n w iss e n sc h a ftlic h e n N o m e n k la tu r u n d der m a n n ig fa ltig e n S y n o n y m ik d ie se r A rt zu b efassen . In te re s s e n te n v e rw e is e n w ir a u f d ie a u s fü h rlic h e ta x o n o m is c h e S tu d ie v o n J. H e rin k [Ces. M ykol. 10(1) : 1 -9 , 1956], F ü r n e u e re N a c h ric h te n v o n fe s tg e ste llte n V e rg iftu n g e n , d ie a u sn a h m slo s von v e rlä sslic h b e stim m te n F ru c h tk ö rp e rn d e r to x isc h e n A rt N o la n ea v e rn a resp . R h o d o p h y llu s v e rn u s v e ru r s a c h t w a re n , d a n k e ich v o r a lle m H e rrn Ing. B a ie r u n d d e r v o r k u rz e n v e rs c h ie d e n e n M yko lo g in F ra u T ilsch o v ä. A llen d iesen V e rg iftu n g e n sin d zw ei g ru n d le g e n d e G ru p p e n to x isc h e r S y m p to m e g e m e in sa m : E rb ra c h e n (m eist k u rz fris tig ) u n d h a rtn ä c k ig e c h o le rifo rm e D u rc h fä lle (m eist m e h re re T age a n d a u e rn d ).

N o la n ea v e rn a (L und.) K o tl. e t P o u z .-F rü h lin g s -G iftrö tlin g . F ru c h tk ö rp e r u n d B a sid io sp o ren . J. K u th a n del. O b w o h l V e rg iftu n g e n d u rc h d en F rü h lin g s -G iftrö tlin g bei u n s in d e r T sc h e c h o slo w a k e i sch o n v o lle 60 J a h r e b e k a n n t sin d , ist e rs ta u n lic h , d a ss d e r P ilz w e d e r in d e r le tz te n A u sg a b e d e r tsc h e c h o slo w a k isc h e n k lin is c h e n T o x ik o lo g ie (1971) n och in d e r n e u e ste n A u sg a b e d e r w e ltb e k a n n te n T o x ik o lo g ie v o n M o esch lin (1972) a n g e f ü h r t ist. In u n se re m M a te ria l w u rd e n w ir e rs tm a ls m it d e r V e rg iftu n g d u rc h d en F rü h lin g s -G iftrö tlin g im J a h r e 1971 b e k a n n t, als d e r 40 jä h rig e J. D. a m 10. A p ril in J in d ric h o v in S ch lesien e in e g rö sse re M en g e d es a n g e b lic h e n “F e ld -S c h w in d lin g s“ sa m m e lte u n d sein e 4 -P e rso n e n F a m ilie v e rg ifte te , n ä m lic h 2 E rw a c h se n e u n d 2 K in d e r im A lte r v o n 4 u n d 6 J a h r e n . D ie F a m ilie w u rd e d a m a ls n ic h t h o sp ita lisie rt, d och d e r V a te r b ra c h te m ir n a c h trä g lic h d ie v o n ih m g e sa m m e lte n P ilze, d ie w ir in d e r o s tra u e r m y k o lo g isch en B e ra tu n g s ste lle m it H e rrn K u th a n e in d e u tig a ls R h o d o p h y llu s v e rn u s b e stim m te n . J. K u th a n v e rf e rtig te d a m a ls e in e w o h lg e ra te n e F e d e r zeic h n u n g (Abb. 1). Es d a u e rte w e ite re 7 J a h r e , e h e es u n s g e la n g e in e w e ite re M a s se n v e rg iftu n g d u rc h d e n F rü h lin g s -G iftrö tlin g fe s tz u ste lle n , b ei d e r es in sg e sa m t 4 V e rg ifte te gab, v o n d en e n 2 a u f d ie in n e r e A b te ilu n g des Z Ü N Z -V itk o v ic e in O stra v a au fg e n o m m e n u n d e in g e h e n d u n te r s u c h t w u rd e n . A m 29. A p ril 1978 sa m m e lte d e r 37 jä h r ig e K. K . a m S ü d h a n g d e r “ S k a lik -W ie se “ in d en B esk y d en , in M eere h ö h e cca 740 m , a u f e in e m g e m ä h te n W e id e p la tz P ilze, d ie S c h w in d lin g e n äh n e lte n . S ie w u c h se n b ü sc h ig in zw ei e tw a 40 m la n g e n S tre ife n , so dass e r u n g e fä h r 750 g N e tto -F ris c h g e w ic h t sa m m e lte . D ie P ilz e b e re ite te e r noch a m selb en T ag (n ach v o rh e rg e h e n d e m e tw a 30 M in u te n la n g e n D ü n ste n b is zu m

248

SE M IN A R “A U S S E R G E W Ö H N L IC H E P IL Z V E R G IF T U N G E N “ A u stro c k n e n des ü b e rm ä ssig e n W assers) als E ie rsp e ise m it S alz u n d K ü m m e l zu, m it B ro t a ls B eilage. D ie e rs te n S y m p to m e s te llte n sich b ei K. K., d e r d ie g rö sste M en g e zu sich g en o m m en h a tte (n ach se in e r A b sc h ä tz u n g u n g e fä h r 20 d k g E iersp eise ) n a c h 4 S tu n d e n e in ; bei se in e r 9 jä h rig e n T o c h te r (d ie e tw a 5 d k g gegessen h a tte ) n a c h 8 V2 S tu n d e n . Z w ei G äste, d ie 37 jä h rig e Ä rz tin S. S. u n d 41 jä h r ig e K ra n k e n s c h w e s te r M. H. w u rd e n e r s t a m zw e ite n T ag u n p ä sslic h (21 u n d 24 S tu n d e n n a c h d em G en u ss von u n g e fä h r 3 L ö ffel d e r P ilzsp eise). Sie e rb ra c h e n , h a tte n D u rc h fa ll u n d n o ch a m 3. u n d 4. T ag fü h lte n sie sich g e sc h w ä ch t, h a tte n e in e n sc h m e rz lic h e n D ru c k in d e r B a u c h gegend u n d ein e n W id e rw ille n zu m E ssen. D ie sc h w e re r b e tro ffe n e n b e id e n P erso n en , d e r 37 jä h rig e K. K. u n d sein e 9 jä h rig e T o c h te r w u rd e n 48 S tu n d e n n a c h d e m G en u ss d e r P ilz esp e ise h o sp ita lisie rt. A us den z u stä n d ig e n A n a m n e se n 4935/78 u n d 4936/78 fü h r e ich die w ic h tig ste n A n g a b e n a n : bei k e in e m d e r b eid en P a tie n te n w u rd e n a u ffä llig e V e rä n d e ru n g e n w e d e r in d en Jo n to g ra m m e n n och in d e n B lu t-L ip id e n u n d d e re n D e riv a te n fe stg e ste llt, zu m U n te rs c h ie d v o n d e r M itte ilu n g d es sc h w eiz er A u to rs F. A y e r (Schw . Z. f. P ilz k u n d e 52/2 : 17—19, 1974), d e r in e in em F a lle a u ffa lle n d e S te ig e ru n g e n des C h o le ste ro l-G e h a lte s im S e ru m a u f 375 m g/100 m l u n d d es H a rn sto ffe s a u f 66 mg/100 m l v e rz e ic h n e te (w obei die L e b e r-W e rte n o rm a l w a re n ). F ü r u n s w a r d a h e r ü b e rra s c h e n d d ie a u ffa lle n d e B ew e g u n g des N iv ea u d e r S e ru m -E n zy m e G P T u n d G OT, d ie b ei u n se re n P a tie n te n im L a u fe ih re s 11 tä g ig e n A u fe n th a lte s im K ra n k e n h a u s fo lg e n d e W e rte h a tte : T ra n s a m in a s e n S G P T T ra n s a m in a s e n SG O T

b e im V a te r b ei d e r T o c h te r b e im V a te r b ei d e r T o c h te r

16 45 15 16

72 12 15 11

300 110 15 37

33 25 15 16

U /l U /l U /l U /l.

D as M a x im u m d e r E le v a tio n d e r T ra n s a m in a s e n w a r in b e id e n F ä lle n a m 5. T ag n a c h d em G en u ss d e r P ilze. D er W e rt des B lu t-B iliru b in s ü b e rs c h ritt bei b e id e n P a tie n te n n ic h t 0,4 m g % ; p H d es A rte rie n b lu te s w a re n b e im V a te r 7,42, b ei d e r T o c h te r 7,45. K re a tin in , U rea, O sm o la litä t des S e ru m s u n d d e r ch e m isc h e U rin -B e fu n d w a re n in b e id e n F ä lle n in N o rm a l-G re n z e n . Im H a rn -S e d im e n t w a re n e in ig e w e n ig e L e u k o z y te n u n d E p ith e lie n . B lu tb ild , E ry th ro z y te n -S e d im e n t, G ly k a e m ie u n d E K G w a re n b ei b e id e n P a tie n te n in p h y sio lo g isc h en W erte n . A u ch d ie U n te rs u c h u n g e n des S p u tu m s a u f E o sin o p h ile w a r n eg ativ . D ie sp o ro lo g isch e U n te rs u c h u n g des S tu h lg a n g e s b ew ies e in e g rö sse re M enge c h a ra k te ris tis c h e r E n to lo m a resp . N o la n e a -B a sid io sp o re n . N ach e n ts p re c h e n d e r B e h a n d lu n , d ie sich g ru n d s ä tz lic h n ic h t v o n d e r T h e ra p ie bei p h a llo id e n S y n d ro m e n u n te rsc h ie d , w u rd e n b eid e B e tro ffe n e n in g u te r g e su n d h e itli c h e r K o n d itio n a u s d e m K ra n k e n h a u s e n tla s s e n u n d u n te r a m b u la n te K o n tro lle v erw iesen . G iftig e S c h le ie rlin g e (C o rtin a riu s-A rte n ) J iř í K u b ic k á E in e V e rg iftu n g d u rc h e in e n S c h le ie rlin g in d e r T sc h ec h o slo w a k e i im J a h r e 1977 e rw e c k te w ie d e r d as In te re ss e u m d ie se ta x o n o m isc h sc h w ie rig e P ilzg ru p p e. B ish e rig e K e n n tn is s e ü b e r d ie T o x iz itä t v e rs c h ie d e n e r T a x a d e r G a ttu n g C o rtin a riu s w u rd e n n a c h 4 K rite rie n g e w e rte t, n ä m lic h to x isc h e r W irk u n g b eim M en sch en , to x i sc h e r W irk u n g b ei T ie re n , Id e n tifiz ie ru n g g iftig e r o d e r ih n e n ä h n lic h e r S to ffe u n d n a c h L ite ra tu r a n g a b e n ü b e r d ie T o x iz itä t. D ie C o rtin a riu s-A rte n la sse n sich d a n a c h in fo lg e n d e fü n f G ru p p e n e in re ih e n : 1. S c h le ie rlin g -A rte n m it O re lla n in , d ie tö d lic h f ü r d en M en sch en sein k ö n n e n . 2. A rte n m it O re lla n in , d ie f ü r T ie re to x isc h sin d , b e im M e n sch en jed o c h w u rd e b is h e r k e in e V e rg iftu n g b e o b a c h te t. C o rtin a riu s o rella n o id e s H e n ry ; C. g e n tilis (Fr.) F r. 3. S u sp e k te A rte n m it O re lla n in . C o rtin a riu s b ru n n e o fu lv u s F r. s. B r e s .; C. fu lv a u r e u s H e n ry ; C. bolaris (P ers. ex Fr.) F r.; C. ru b ic u n d u s (Rea) P e a rs o n ; C. lim o n iu s (Fr. e x Fr.) F r.; C. top h aceo id es M o ser; C. ca lliste u s (Fr.) F r.; C. sa n io su s (Fr.) F r.; e v e n tu e ll a u c h a n d e re A rte n

249


33 (4 ) 1979

des S u b g e n u s L ep ro c y b e , S ek tio L im o n e i. B. C e tto (1978) g ib t in se in e m v o n M. M oser re v id ie rte n B u c h an , d a ss n o ch C. to p h a c e u s (Fr.) F r., C. b u llia rd ii (Fr.) F r. u n d C. cin n a b a rin u s F r. v e rd ä c h tig sin d , w e ite r a u c h a lle C o rtin a riu s-A rte n d e r U n te rg a ttu n g P h le g m a c iu m m it v e rf ä rb te m (n ic h t w eisscm ) F leisch u n d z u le tz t a u c h a lle k le in e n A rte n d e r U n te rg a ttu n g T ela m o n ia , incl. H yd ro cyb e. 4. A rte n m it E m odin. C o rtin a riu s sem isa n g u in e u s (Fr.) F r.; C. sa n g u in e u s (W ulf, e x F r.) F r.; C. p u n ic e u s P. D. O rto n ; C. p h o en lce u s (Bull.) e x R. M a ire ; C. m a lic o riu s F r.; C. e leg a n tio r (Fr.) ex F r. 5. A rte n m it a n d e re n b is h e r u n b e k a n n te n G iftsto ffe n . C o rtin a riu s c in n a m o m e u s (L. ex Fr.) K u m m . s. la to ; C. sem isa n g u in e u s F r.; C. p h o en ice u s (Bull.) e x R. M a ire ; C. tra g a n u s (Fr. e x Fr.) F r. A us d ieser Ü b e rsic h t g e h t h e rv o r, w e lc h e A u fg a b e n a u f d ie F o rs c h e r w a rte n . Vom m y k o lo g isch en S ta n d p u n k t h e r so llte n a lle g iftig e n S c h le ie rlin g e g u t v o n a n d e re n C o rtin a riu s-A rte n a b g e g re n z t w e rd en , w e ite r so llte b e i d e r K a rtie ru n g g iftig e r P ilze g e ra d e S c h le ie rlin g e n g ro sse A u fm e rk s a m k e it g e w id m e t w e rd e n u n d a u sg e w ä h lte C o rtin a riu s-A rte n so llte n f ü r c h e m isc h e u n d a n d e re A n a ly se n g e sa m m e lt w e rd e n . D ie h ie r a n g e fü h rte n A n g a b e n w u rd e n a u s 55 A rb e ite n e x z e rp tie r t u n d d e r V o rtra g w ird in e x te n s o in Č esk á m y k o lo g ie e rsc h e in e n . A d resse des A u to rs: M U D r J i ř í K u b ič k a, 39811 P ro tiv ín 202. K arte der Verbreitung; des grünen K n o llen b lätterp ilzes — A m an ita p h alloid es — in der T sch ech oslow ak ei B ro n isla v H lůza

!

D er g rü n e K n o lle n b lä tte rp ilz — A m a n ita p h a llo id e s (Fr.) L in k — ist e in e tö d lic h g iftig e P ilz a rt, d ie in d en L ä n d e rn B ö h m e n u n d M ä h re n h ä u fig v o rk o m m t. F. Š m a rd a (1962) v e rö ffe n tlic h te e in e K a rte v o n 140 L o k a litä te n in M ä h re n , B. H lů z a (1969) v e ra rb e ite te d ie V e rb re itu n g d ieses P ilzes in d e r T sc h e c h o slo w a k ei (443 L o k a litä te n ). D ie P u n k t- K a r tie r u n g v o n A. p h a llo id e s in B ö h m en u n d M äh ren u m fa sst 445 L o k a litä te n (H lůza, 1976). Z u r Z eit w ird a n e in e r N e tz -K a rtie ru n g des g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz e s in d e r T sch e c h o slo w a k e i g e a rb e ite t. In d e n L ä n d e rn B ö h m e n u n d M ä h re n w u rd e A . p h a llo id e s b is h e r in 231 G ru n d fe ld e rn fe s tg e ste llt. Im G e b ie t d e r m itte l e u ro p ä isc h e n W a ld flo ra (H e rc y n ic u m ) b e fin d e t sic h 50 % d e r F u n d s te lle n u n d d as b e so n d e rs im w ä rm e re n U n te rg e b ie t d e r h e rc y n isc h -s u d e tisc h e n Ü b e rg a n g sflo ra (S u b -H ercyn icu m ). D er h o h e A n te il (41 % ) d e r F u n d s te lle n im G e b iet d e r m itte l- u n d sü d -o ste u ro p ä isc h e n w ä rm e lie b e n d e n F lo ra (P a n n o n ic u m ) b e s tä tig t d ie A n sich t, d ass d iese P ilz a rt v o rw ie g e n d in w ä rm e re n G eg en d en w äc h st. D er v e rh ä ltn is m ä s s ig k le in e A n te il (k a u m 9 % ) d e r F u n d s te lle n im G e b ie t d e r w e s tk a rp a tis c h e n F lo ra (C a rp a tic u m o ccidentale) ist w a h rs c h e in lic h d u rc h d ie g e rin g e E rfo rsc h u n g d ie s e r L a n d sc h a ft v e ru rsa c h t. In d e r K a rte ist b is h e r k ein e in z ig e r F u n d des P ilzes A. p h a llo id e s a u s fo lg en d en p h y to g e o g ra p h isc h e n B e z irk e n a n g e fü h rt: S m rč in y , S la v k o v sk ý les, C e n tr á ln í B rdy, N o v o h ra d sk é h o ry , O rlic k é h o ry . K rá lic k ý S n ěž n ík , P o d k rk o n o ší, Ž elezn é hory, H o rn í P o o h ří, D o u p o v sk é h o ry a C h řib y , o b w o h l in m a n c h e n d ie s e r G e b ie te n d a s V o rk o m m e n des g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz e s v o ra u sz u se tz e n ist. D ie A n g ab e n ü b e r die v e rtik a le V e rb re itu n g d e r L o k a litä te n in B ö h m e n u n d M ä h re n zeig en an , d ass es sich u m e in e P ilz a r t h a n d e lt, d ie a m h ä u fig ste n in e in e r G eg en d m it M eeresh ö h e 190—500 m v o rk o m m t (84 n/o d e r A n g ab en ). D iese S p a n n e e n ts p ric h t a u c h d e n E rg e b n isse n d e r K a rtie ru n g im e u ro p ä isc h e n M a sstab (L ange, 1974), w o e b e n fa lls b e w ie se n w u rd e , d ass d e r g rö sste A n te il a lle r A n g a b e n in G e g en d en m it e in e r M eeresh ö h e b is 500 m fä llt. O b w o h l A . p h a llo id e s a ls e in e P ilz a rt d e r H ü g e lla n d s c h a ft gilt, k o m m t sie in b ö h m isc h en L ä n d e rn au ch in a n d e re n H ö h e n stu fe n v o r (T ie fla n d sstu fe — n a h e z u 7 % d e r A n g a b e n , su b m o n ta n e S tu fe 12" m o n ta n e 1 % ). A m h ä u fig ste n w ä c h st bei u n s d e r g rü n e K n o lle n b lä tte rp ilz in L a u b w ä ld e rn (49 11„ d e r A n g ab en ) u n d M isc h w ä ld e rn (36 %). A u f N a d e lw ä ld e r fä llt n u r 15 % d e r A n g a ben . W as die A rte n d e r G eh ö lz er a u f d en L o k a litä te n b e trifft, h a n d e lt es sich v o r w ie g e n d u m E iche, w e ite r u m H ag e b u c h e u n d B u ch e. A u ch d iese F e s ts te llu n g ist in Ü b e re in s tim m u n g m it d en E rg e b n isse n d e r K a rtie ru n g v o n A . p h a llo id e s in E u ro p a . F ru c h tk ö rp e r d ie se r A rt e rs c h e in e n g e w ö h n lic h E n d e Ju n i, u n te r g ü n stig e n B e d in g u n g e n w u rd e n sie je d o ch sch o n A n fa n g J u n i g e fu n d e n . D ie A n z a h l d e r F ru c h t-

250

.

Z PR Á V Y Cs. VĚD. S P O L E Č N O S T I P R O M Y K O L O G II k ö rp e r u n d F u n d e ste ig t a u ffa lle n d E n d e Ju li. A u f die M o n a te A u g u st u n d S e p te m b e r fä llt 70 % d e r A n g ab e n . D ie K u rv e d e r A n z a h l d e r F u n d e e rr e ic h t ih r M a x im u m zw isch en d em 1. u n d 10. S ep tem b er. O b w o h l im H e rb st d ie A n z a h l d e r F u n d e sin k t, fä llt a u f d en O k to b e r n o ch 1 4 % d e r F u n d e, w as n u r u m 3 % w e n ig e r als im J u li ist. Die F ru c h tk ö rp e rb ild u n g e n d e t e rs t in d e r z w eite n N o v em b e r-D ek a d e . D ie W a h r s c h e in lic h k e it des V o rk o m m e n s des g rü n e n K n o lle n b lä te rp ilz e s d a u e rt also 6 M onate, das b e d e u te t w ä h re n d d e r gan zen Z eit, in d e r d e r G ro sste il d e r a m h ä u fig ste n zum E ssen g e sa m m e lte n P ilze w ä c h st. W ä h re n d d ie se r g an zen Z e itsp a n n e d a u e rt d a h e r a u c h die M ö g lich k e it e in e r V e rw e c h slu n g e in e r e ss b a re n P ilz a rt m it d e m tö d lic h giftig en g rü n e n K n o lle n b lä tte rp ilz . In d e r w e ite re n E ta p p e w ird d ie F o rsc h u n g d e r g e o g ra p h isc h e n A u sb re itu n g v o n A. p h a llo id es a u f d ie g e sa m te T sc h ech o slo w ak ei a u sg e ric h te t sein u n d das in sb e so n d e re a u f G ebiete, in d e n e n v o rlä u fig d ie se r P ilz n ic h t g e fu n d e n w u rd e o d er w o h e r n u r w en ig L o k a litä te n b e k a n n t sin d . W e ite r w e rd e n d ie E rk e n n tn is s e ü b e r d ie Ö kologie u n d V e rb re itu n g d ieses tö d lich g iftig e n F lieg en p ilze s a u f g eeig n ete A rt p o p u la ris ie rt w erd e n . A d re sse des A u to rs: R N D r. B ro n isla v H lů za, CSc., N á d ra ž n í 6 b, 785 01 S te rn b e rk

V ýzva k e sp o lu p rá c i p ři m a p o v á n i je d o v a tý c h d ru h ů h u b v CSSR B ro n isla v H lů za V r. 1979 bylo z a h á je n o m a p o v á n í 23 v y b ra n ý c h d ru h ů je d o v a tý c h h u b . M a p o v án í b u d e m ít 3 e ta p y . P rv n í e ta p a b u d e tr v a t 5 let, d ru h á 7 le t, tř e tí e ta p a z a tím n e n í časově om ezena a m ůže b ý t d o p ln ě n a o d a lší d ru h y hub. M a p o v án í m á pom oci z ís k a t p o d k la d y o ro z šíře n í je d o v a tý c h d ru h ů h u b u n á s; k ro m ě m y k o g eo g ra fic k ý ch p o z n a tk ů p řin e se i řa d u ek o lo g ick ý c h a fen o lo g ick ý ch p o z n a tk ů o je d n o tliv ý c h d ru z íc h . Ú d a je o v ý sk y tu jso u d ů le ž ité i p ro p re v e n c i o tra v h o u b a m i a p ro v y ty p o v á n í d ru h ů , k te r é b y v d a n é m re g io n u m o h ly b ý t p říč in o u o tra v . M a p o v án í je d o v a tý c h d ru h ů h u b je akcí, k te ro u o rg a n iz u je k o m ise p ro m y k o lo g ick o u to x ik o lo g ii p ři Č esk o slo v en sk é v ě d ec k é sp o lečn o sti p ro m yk o lo g ii p ři ČSAV. Ú d a je z C ech a M o rav y se b u d o u so u stře ď o v a t u R N D r. B. H lůzy, CSc. (p ed ag o g ick á fa k u lta XJP v O lom ouci), k te r ý je b u d e z p ra c o v á v a t sp o lečn ě s ing. J. K u th a n e m z O strav y . P o lo žk y k u rč e n í n eb o revizi z C ech a M o rav y b u d o u sp o lu p rac o v n íc i m ap o v ac í a k ce z a síla t do Ú stře d n í m y k o lo g ick é p o ra d n y p ři Cs. m y k o lo g ick é sp o le č n o sti v P ra z e . Ú d a je a p o lo žk y ze S lo v e n sk a se b u d o u z a síla t m y k o lo g ick ém u o d d ě len í S lo v en sk éh o n á ro d n é h o m u ze a k ru k á m dr. P. L izoně. P řím o s p e c ia listů m je m ožno z a síla t p o lo žk y tě c h to d ru h ů : M U Dr. Jo se fu H e rin k o v i (M nichovo H ra d iš tě ): A m a n ita verna, A m a n ita virosa, L e pio ta h e lve o la s. 1. a d alší d ro b n é d ru h y ro d u L ep io ta , N o la n ea věrn a . T rich o lo m a p a rd a lo tu m . M U D r. J iř ím u K u b íč k o v i (P ro tiv ín ): v še c h n y m a p o v a n é d ru h y ro d u C o rtin a riu s, d á le C o rtin a riu s sp e cio sissim u s K ü h n , e t R om agn. Z a síla n é položky a z p rá v y o v ý sk y tu b y m ěly o b sa h o v a t ty to z á k la d n í ú d a je : a) lo k a lita : obec. okres, sm ě r a v z d á le n o st n a le z iště od obce, p říp a d n ě bližší n ázev n aleziště. M ůže b ý t u v e d e n a i n a d m o řs k á v ý šk a n alez iště. b) ú d a je o bio to p u , v n ěm ž b y ly h o u b y n a le z e n y (n ap ř. je h lič n a tý , sm íšen ý , lis tn a tý les — je v h o d n é u v á d ě t i z a sto u p e n í d ře v in v p o ro stu c) d a tu m sb ě ru d) jm é n o sb ě ra te le a d e te rm in á to ra . B ěh em m a p o v á n í b u d o u v y p ra c o v á v á n y p ra c o v n í m a p y ro z šíře n í je d o v a tý c h d ru h ů h u b a sp o lu p ra c o v n íc i b u d o u in fo rm o v á n i o o b la stec h , jim ž je z a p o tře b í p ři v ý z k u m u v ě n o v a t pozornost. A d re sy m y k o lo g ů , k te rý m m a jí b ý t z a sílá n y ú d a je o lo k a litá c h nebo h o u b y k rev izi: M U D r. Jo se f H e rin k , R u d é a rm á d y 717, 295 01 M nichovo H ra d iště. — M U D r. J i ř í K u b íč k a, 398 11 P ro tiv ín 202. — R N D r. P a v e l L izoň, S lo v en sk é N á ro d n ě m ú zeu m , B ra tisla v a , V a ja n sk é h o n á b r. 2.

251

!


33 (4) 1979

Seznam jed ovatých druhů hub, které byly zařazeny do m apování: I. etapa: 1 9 79-1983 (5 let) - 13 druhů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

A m a n ita citrin a (Schaeff.) e x R o q u es — m u c h o m ů rk a c itró n o v á A m a n ita g e m m a ta (Fr.) G ill. — m u c h o m ů rk a slá m o ž lu tá A m a n ita m u sca ria (L. e x F r.) H ook. — m u c h o m ů rk a č e rv e n á A m a n ita p a n th e rin a (DC e x Fr.) K ro m b h . — m u c h o m ů rk a ty g ro v a n á A m a n ita p h a llo id e s (Fr.) L in k . — m u c h o m ů rk a zele n á A m a n ita p o rp h y ria (Alb. e t Schw . e x Fr.) S c h u m m e l — m u c h o m ů rk a p o rfy ro v á A m a n ita regalis (Fr.) M ich ael — m u c h o m ů rk a k rá lo v sk á C o rtin a riu s o rella n u s F r. — p a v u č in e c p lyšov ý E n to lo m a s in u a tu m (P ers. e x Fr.) K u m m . — z á v o je n k a o lovová In o cyb e p a to u illa rd ii B res. — v lá k n íc e P a to u illa rd o v a N olanea v e rn a (L und.) K otl. e t P ouz. — z v o n o v k a ja r n í O m p h a lo tu s o lea riu s (DC. ex F r.) S ing. — h lív a o liv o v á T rich o lo m a p a rd a lo iu m H er. et K otl. — č irů v k a ty g ro v a n á II. etapa: 1979-1985 (7 let) - 4 druhy

1. 2. 3. 4.

A m a n ita v e rn a (B ull. e x F r.) R o q u es — m u c h o m ů rk a ja r n í A m a n ita viro sa (Fr.) B e rtillo n — m u c h o m ů rk a jíz liv á L ep io ta h elv e o la B res. s. 1. — b e d la č e rv e n a v á čili c h řa p á č o v á S a rcosp haera crassa (S an ti ex S teu d .) P ouz. — b a ň k a v e lk o k a liš n á III. etapa: 1979 — (zatím bez časového om ezení) — 6 druhů

1. 2. 3. 4. 5. 6.

B o letu s sa ta n a s L en z — h řib s a ta n G y ro m itra e sc u le n ta (P ers. e x P ers.) F r. — u c h áč obecn ý C o rtin a riu s g e n tilis (Fr.) F r. — p a v u č in e c p říb u z n ý C o rtin a riu s lim o n iu s (Fr. ex Fr.) — p a v u č in e c ž lu to c itró n o v ý C o rtin a riu s o rella n o id es H e n ry — p a v u č in e c n a p ly šo v ělý C o rtin a riu s p h o en ic e u s (Bull.) e x R. M a ire — p a v u č in e c h n ě d o č e rv e n ý Zpráva o X X . valn ém shrom áždění CSVSM, konaném dn e 4. 0. 1979

:

D v acáté v a ln é sh ro m á ž d ě n í Cs. v ě d e c k é sp o lečn o sti p ro m y k o lo ii p ři ČSAV, k te r é se k o n alo d n e 4. č e rv n a 1979 v p o s lu c h á rn ě k a te d r y b o ta n ik y n ižších ro s tlin P ř F U K v P ra z e , b y lo z a h á je n o p ře d n á š k o u p ro f. dr. V la d im ír R y p á č k a , D rSc., č le n a k o re s p o n d e n ta ČSA V „V ztah h u b k p ro s tře d í“. Jm e n o v a n ý ta k é říd il o sta tn í je d n á n í to h o to v rc h o ln é h o o rg á n u n a ší S polečnosti. Ú v o d em v z p o m n ě l z em řelý ch čle n ů v o b d o b í od p o sle d n í v a ln é h ro m a d y ; b y li to : Z d en ěk B a u e r z H lu b o k ý c h M ašů v ek , ing. F ra n tiš e k B a b á k z B rn a , L e o p o ld B en á č e k z N osislavi, F ra n tiš e k B en c z P ra h y , a k a d e m ik C tib o r B la ttn ý z P ra h y , JU D r. F r a n tiš e k B ře n e k z P ra h y , ing. A. Č ap e k z P ra h y , Jo se f D e n e m á rk z P ra h y , p ro f. dr. B o h u sla v F o tt, D rSc., z P ra h y , M a rie H á c k lo v á z B rn a, p ro f. V ik to r J e d lič k a z P ra h y , O tm a r J u r n e č k a z D rá so v a u B rn a , A. Z. K le in b e rg o v á z P ra h y , V á c la v K říž z Jih la v y , J a n M a ry šk a z P ra h y , F r. M e jk a l-J a rk o v s k ý z P ra h y , B o h u m il P e tr á š z P ra h y , dr. F ra n tiš e k Š m a rd a z K u řim i u B rn a a T a ťá n a T ilsch o v á z P ra h y . P ř í to m n í u c tili je jic h p a m á tk u p o v stá n ím a m in u to u tich a. T a je m n ík CSVSM S. Š e b e k p ře č e tl v ý ta h ze z á p isu m in u lé h o v a ln é h o sh ro m á ž d ě n í, z e jm é n a p ro g ra m CSVSM n a lé ta 1976—1980, sc h v á le n ý d n e 8. 11. 1976. P ře d s e d a S p o lečn o sti p ro f. d r. V la d im ír R y p áček , D rSc., p ře d a l p o té p říto m n ý m če stn ý m člen ů m , zv o le n ý m n a X IX . v a ln é m sh ro m á ž d ě n í d n e 8. 11. 1976, d ip lo m y čestn é h o č le n stv í a p o d ě k o v al jim za d o sa v a d n í p rá c i p ro CSVSM . V o b sá h lé z p rá v ě v ě d e c k é h o s e k re tá ře o čin n o sti S p o lečn o sti v m in u lé m s p rá v n ím období p o d al p rom . biol. Z. Pouzar* CSc. p ře h le d n ý n á s tin h la v n íc h sm ě rů je jí č in n o sti v le te c h 1976—1978. K o n sta to v a l, že se č in n o s t S p o lečn o sti z n a č n ě p ro h lo u b ila , s ta la se m n o h o s tra n n ě jš í a p o d a řilo se jí z a in te re s o v a t p ro sp o lečn é ře š e n í p ro b lé m ů širo k ý o k ru h v ěd ec k ý c h p ra c o v n ík ů a z á je m c ů o m ykologii. R o z člen ěn í č in n o sti S polečn o sti do kom isí, sek cí a poboček, z av ed e n é i u jin ý c h b io lo g ick ý ch sp o leč n o stí p ři ČSAV, bylo ú sp ě šn ý m p o k u sem o sp ec ia liz o v an o u a k tiv itu a p řib líž e n í se je d n o tliv ý m reg io n ů m . Z m ín il se d á le o n e jú s p ě šn ě jš í akci n a ší S po lečn o sti, k te ro u b y la VI. celo-

252

Z PR Á V Y CS. VÉD. S P O L E Č N O S T I PR O M Y K O L O G II s tá tn í m y k o lo g ick á k o n fe re n c e v e d n e c h 19.—23. IX . 1977 v P e z in k u (viz re f e r á t C. P a u le c h a a Z. U rb a n a v Č eské m y k o lo g ii 32/2 : 97, 1978). P o z p rá v ě o sta v u člen sk é z á k la d n y , k te r á se v y v íjí p ro g re siv n ím sm ě re m a m á k d n e šn ím u d n i 304 čle n ů (z to h o 44 je o rg a n iz o v á n o v b ra tis la v s k é pobočce), z m ín il se o p o p u la riz a č n í p rá c i CSV SM a je jíc h poboček, o je jíc h z a h ra n ič n íc h sty cích , o p rá c i s m lá d e ž í a o sp o lu p rá c i s v ěd eck ý m i ú sta v y a ško lam i. K o n sta to v a l, že S p o lečn o st n a sto u p ila p ře d tře m i le ty s p rá v n o u cestu a z d ů ra z n il, že se p ře d e v š ím o sv ěd čily sp ec ia liz o v a n é akce, p o řá d a n é k o m isem i a p o b o č k am i; z á v ě re m se z a b ý v a l n ě k te rý m i sp e c iá ln ím i o tá z k a m i čin n o sti v so u v islo sti s d o k o n če n ím ú k o lů , v y p lý v a jíc íc h z d lo u h o d o b éh o p ro g ra m u S polečnosti. N ě k te rý m i d ílčím i o tá z k a m i p rá c e n a ší S p o lečn o sti v u p ly n u lé m ob d o b í se p a k z a b ý v aly k ra tš í re f e rá ty p ře d se d ů poboček, k o m isí a sek cí (doc. ing. A. Č erný, CSc., za p o b o čk u B rno, dr. V. Š ašek. CSc., za k o m isi p ro e x p e rim e n tá ln í m yk o lo g ii, dr. M. S em erd žiev a, CSc., za k o m isi p ro m y k o lo g ick o u to x ik o lo g ii, S. Š e b e k za k o m isi p ro o c h ra n u h u b a je jic h živ o tn íh o p ro s tře d í, dr. M. S v rč e k , CSc., za re d a k c i Č eské m y k o lo g ie a S. Š eb ek za k n ih o v n u CSVSM ). O p rá c i tě c h to o rg á n ů n a ší S po lečno sti v je d n o tliv ý c h le te c h bylo již p rů b ě ž n ě re fe ro v á n o (za r. 1976 v CM 31 2 : 111, 1977, za r. 1977 v CM 32 (3) : 185, 1978 a za r. 1978 v CM 33 (3), 187, 1978), p ro to u p o u štím e od je jic h so u b o rn é h o h o d n o cen í. Z p rá v u o č in n o sti n o v ě v zn ik lý c h o rg á n ů v le te c h 1976—1978 p o d ali ing. A. J a n ito r, CSc., (za p o b o čk u v B ra tisla v ě ) a doc. dr. Z. U rb an , D rSc. (za sekci p ro m y k o lo g ick o u fy to p ato lo g ii). B ra tis la v s k á p o b o č k a b y la zalo ž en a 7. 2. 1979 a m á 44 členů. A ž d o su d u s p o řá d a la 13 o d b o rn ý c h p ře d n á š e k a u sk u te č n ila je d n u m y k o lo g ick o u e x k u rz i do o b la sti M alý ch K a rp a t. V rá m ci b o je p ro ti o tra v á m h o u b a m i z a h á jila č in n o st h o u b a řs k á p o ra d n a (vedoucí dr. P a v e l L izoň, S lo v en sk é n á r. m ú zeu m , V a ja n sk é h o n á b r. č. 2, B ra tisla v a ) a p ři Ú sta v u e x p e rim e n tá ln e j b iologie a ekologie SA V v B ra tis la v ě a Ú sta v u e x p e rim e n tá ln e j fy to p a to ló g ie a e n to m ologie SA V v Iv á n k e p ri D u n a ji b y la o te v ře n a fy to p a to lo g ic k á p o ra d n a (ing. A. J a n ito r, CSc., ing. C. P a u le c h , CSc., a d r. D. B rillo v á, CSc.). Ve sp o lu p rá c i se S lo v e n skou spoločnosťou p re ra c io n á ln u v ý živ u a V ysokou školou lesn ick o u a d re v á rsk o u b y ly z a h á je n y p říp ra v y k u sp o řá d á n í D ru h ý c h slo v e n sk ý c h m y k o lo g ick ý ch d n í ve Z volenu. O zalo žen í se k ce p ro fy to p a to lo g ic k o u m y k o lo g ii b y li č te n á ři in fo rm o v á n i z v lá š tn ím č lá n k e m (Ces. M ykol. 33 (3): 190—192. 1979). P o z p rá v ě o h o sp o d a ře n í S p o lečn o sti v letech 1976—1978. k te ro u p ře d n e s l je jí h o s p o d á ř prof. K a re l K u lt, sd ě lila re v iz o rk a ú č tů d r. M a rta S em erd žiev a, CSc., že p ro h lé d la ú č e tn í d o k la d y S p o lečn o sti p o d le je d n o tliv ý c h polo žek a sh le d a la , že s p e n ě ž i tý m i p ro s tře d k y b y lo h o sp o d a ře n o sp rá v n ě a n a v rh la v a ln é m u sh ro m á ž d ě n í, a b y sp rá v a h o sp o d á ře b y la s c h v á le n a a o d stu p u jíc ím u v ý b o ru u d ě le n o a b so lu to riu m . P ř í to m n í člen o v é s je jím n á v rh e m je d n o m y sln ě so u h lasili. Z a o d stu p u jíc í v ý b o r S p o lečn o sti p ře d lo ž il M U D r. J i ř í K u b íč k a , k te r ý ta k é říd il v o le b n í a k t, n á v rh n o v é h o v ý b o ru n a lé ta 1980—1982. N ovým i fu n k c io n á ři ro z šíře n é h o v ý b o ru b yli zv o len i: p ře d se d o u člen k o re s p o n d e n t Č SA V prof. dr. V la d im ír R y p áček , D rSc., I. m ísto p ře d se d o u doc. d r. Z d e n ě k U rb a n , D rSc., II. m ísto p ře d se d o u ing. C y p riá n P a u le c h , CSc., v ě d e c k ý m ta je m n ík e m p rom . biol. Z d e n ěk P o u z a r, CSc., h o sp o d á ře m p rof. K a re l K u lt. čle n y v ý b o ru M Ú D r. Jo se f H e rin k , prof. dr. ing. A u g u stin K a la n d ra , D rSc., člen k o re s p o n d e n t ČSAV, d r. F ra n tiš e k K o tla b a , CSc., M U D r. J i ř í K u b íč k a , doc. d r. J a n M ack ů , CSc., doc. dr. J iř í M an y ch , CSc., doc. dr. J a n N ečásek, CSc., dr. M a rta S e m e rd ž ie v a , CSc., d r. M irk o S v rček , CSc., d r. V áclav š a š e k , CSc., S v a to p lu k Š ebek, ing. D áša V eselý, CSc., za p o b o čk u B rn o doc. ing. A lois Č erný, CSc., a A lois V ág n er, za p o bočku B ra tis la v a ing. C y p riá n P a u le c h , CSc., a A u re l D erm ek . K e z m ě n á m v n á h ra d n íc íc h nedošlo. Z a n o v é re v iz o ry ú č tů b y li zvoleni dr. F ra n tiš e k S o u k u p a p ro m . biol. L ib u še K u b íčk o v á. P o sk o n čen í v o le b n íh o a k tu p ře d a l d a lší říz e n í sch ů ze p ře d sed o v i CSVSM p ro f. dr. V la d im íru R y páčkov i, D rSc., k te r ý z a k o n čil X X . v a ln é sh ro m á ž d ě n í CSVSM p o d ě k o v á n ím p říto m n ý m za ú č a st a p ro h lá še n ím o p o k ra č o v á n í p rá c e n aší S polečnosti n a ú k o lech , o b sažen ý ch v je jím p ro g ra m o v é m p ro h lá še n í z 8. 11. 1976. S v a to p lu k Š e b e k Sem inář „Ochrana hub a jejich životního prostředí“ Ve sn aze o u ja s n ě n í n ě k te rý c h p ro b lé m ů o c h ra n y h u b a je jic h živ o tn íh o p ro s tře d í a o v y v o lá n í z á jm u o ty to o tá z k y p ře d e v š ím v o c h ra n á řs k ý c h k ru z íc h u s p o řá d a la k o m ise p ro o c h ra n u h u b a je jic h živ o tn íh o p ro s tře d í p ři CSVSM ve sp o lu p rá c i s N á ro d n ím m u zeem v P ra z e a k a te d ro u b o ta n ik y n iž ších ro s tlin P řF U K v P ra z e d n e 253


33 (4) 1979

28. k v ě tn a 1979 se m in á ř, n a n ě m ž b y lo p ře d n e se n o 7 o d b o rn ý c h re f e rá tů (doc. ing. A n to n ín P říh o d a : V liv n o v ý ch zp ů so b ů lesn íh o h o sp o d á řstv í n a živ o t h u b ; p rom . biol. P a v e l C u d lín : V liv c h em izace v le sn ím h o sp o d á řstv í n a m y k o rrh iz y a m y k o rrh iz n í h o u b y ; doc. d r. J a n N ečásek , CSc.: G e n e tic k é p ro cesy p ři tv o rb ě p lo d n ic ; dr. J a r o s la v K lá n : P ro d u k c e m a k ro m y c e tů a je jí o c h ra n a ; p ro m . biol. Z d e n ě k P o u z a r, CSc.: V ý zn am k o n tin u ity v e g e ta č n íh o k ry tu p ro o c h ra n u h u b ; doc. ing. A lois Č ern ý , CSc.: M ožnosti o c h ra n y v z ác n ý c h d ru h ů d ře v o k a z n ý c h h u b ; d r. M irk o S v rč e k , CSc.: V ý z n a m fy to g eo g rafic k y p o z o ru h o d n ý c h h u b p ro c h rá n ě n é lo k a lity ; S. Š eb ek : O c h ra n a h u b u n á s a v z a h ra n ič í), k te r é se d o tý k a ly z á sa d n íc h o tá z e k p ře d m ě tn é té m a tik y . R e fe rá ty i b o h a tá d isk u se k n im v y ú stily z á v ě re m v h la v n í z á sa d y o c h ra n á řs k é p rá c e n a to m to ú se k u : 1. O c h ra n a h u b se je v í z v ě d e c k é h o i p ra k tic k é h o h le d isk a s te jn ě n e z b y tn á , ja k o o c h ra n a jin ý c h o rg a n ism ů , živ o čich ů i r o s tlin ; 2. H o u b y m a jí n e z a stu p ite ln o u fu n k c i v p říro d ě ja k o ž to h la v n í č in ite lé p ři d ek o m p o zici o rg a n ic k é h m o ty . I u tilitá r n í h le d isk o je jic h o c h ra n y je d ů ležité, neboť h o u b y b u d o u v ý z n a m n ý m z d ro je m o rg a n ic k ý ch slo u čen in . Z tě c h to d ů v o d ů je tř e b a c h rá n it co n e jš irš í s p e k tru m d ru h ů , tzn . celý g e n o fo n d ; 3. S b írá n í p lo d n ic v m a so v é m m ě ř ítk u a z e jm é n a ú p ln é v y s b írá v á n í p lo d n ic m ů ž e z n a č n ě o sla b o v a t m y ce liu m , neboť se s n iž u je h la d in a d ia s p o r v atm o sfé ře . Ú p ln ý cy k lu s ro z m n o ž o v á n í v č e tn ě p o h la v n íh o je p ro m n o h o d ru h ů n e z b y tn ý , m aso v o u e x p lo a ta c í p lo d n ic se m y c e lia o sla b u jí, neboť se k v a n tita tiv n ě s n iž u je p o h la v n í ro z m n o ž o v án í a z n e s n a d ň u je se sch o p n o st h u b e lim i n o v a t šk o d liv é m u ta c e v p ro cesu se x u á ln íh o ro z m n o ž o v á n í; 4. J e tř e b a v ě n o v a t zvý šen o u p o zo rn o st d o d rž o v án í o c h ra n n ý c h p o d m ín e k c h rá n ě n ý c h ú zem í, z e jm é n a je n u tn o z a b rá n it o d k lizo v á n í d ře v n í h m o ty z le sn íc h re z e rv a c í ja k o ž to v ý z n a m n é h o su b s trá tu d ře v n íc h h u b ; 5. D o p o ru č u je se v y tv o ře n í le sn íh o s tu d ijn íh o ú zem í, n a n ěm ž by se sle d o v a ly zm ěn y v slo žen í m y k o fló ry v p rů b ě h u d e lšíh o časo v éh o o b d o b í; 6. V zh led em k to m u , že e x is tu je ř a d a d ru h ů h u b , o h ro ž en ý ch z á n ik e m , je tř e b a se s ta v it je jic h se z n am a z a b ý v a t se o p a tře n ím i, k te r á b y m o h la v é st k je jic h za c h o v á n í; 7. J e n u tn o p o k ra č o v a t v e stu d iíc h v liv u p e sticid ů , h n o jiv , e x h a la c í a jin ý c h a n tro p o g e n n íc h v liv ů n a je d n o tliv é d ru h y h u b ; 8. J e tř e b a v y p ra c o v a t k o n cep ci o c h ra n y h u b , k te r á b y z a h rn o v a la n e je n o m p ra k tic k é a v ě d e c k é m o m e n ty , a le i a sp e k ty e tic k é aj. S e m in á ř, k te ré h o se z ú č a stn ilo 37 p o slu c h a č ů , u k á z a l n a n eo b y če jn o u šíři a tím i o b tížn o st d ílčíc h o tá z e k o c h ra n y h u b u n á s a n a n u tn o s t je jic h ře š e n í n a širo k é z á k la d n ě v ú zk é sp o lu p rá c i te o re tic k ý c h p ra c o v n ík ů se širo k ý m a k tiv e m p ra k tic k ý c h h o u b a řů . S v a to p lu k Š e b e k

254

L IT E R A T U R A M i c h a e l —H e n n i g — K r e i s e l : H andbuch fiir P ilzfreunde. I. svazek. P p . 1—392, V EB G u sta v F is c h e r V e rla g J e n a . 1978. — C en a 45,— M. III. svazek. P p . 1—464. VEB F isc h e r V erlag J e n a . 1977. C en a 52,— M.

P rv ý sv a z e k je tře tím , n o v ě p ře p ra c o v a n ý m v y d á n ím z n á m é h o n ě m e c k é h o še stisv azk o v éh o k o m p e n d ia o h o u b á ch . P ře p ra c o v á n í se u ja l H. K r e i s e l . Je d n o tliv é sv azk y v y c h á z e jí n e p ra v id e ln ě . P rv ý z n ic h o b sa h u je v ý b ě r n ej d ů le ž itě jšíc h a n e j h o jn ě jšíc h h u b z rů z n ý c h sk u p in , se z v lá š tn ím z ře te le m k h o u b á m je d o v a tý m . O b sa h u je k o lem 200 d ru h ů , v y o b ra z e n ý c h n a 127 b a re v n ý c h ta b u líc h a 14 o b rá z k ů v te x tu . R o zsáh lá je ú v o d n í v še o b ec n á č á st (str. 1—125), v e lm i d o b ře n a p s a n á a d o p ln ě n á o n e jn o v ě jší in fo rm a c e (n a p ř. p ě sto v á n í je d lý c h hu b ). N a z p ra c o v á n í n ě k te rý c h k a p ito l se p o d íleli ta k é jin í n ě m e č tí m ykologové, G. G r a m s s, M i 1 a a W a l t e r H e r r m a n n o v i . R e p ro d u k c e jso u c e lk e m z d a řilé a in s tru k tiv n í a k n ih a je p eč liv ě v y tiště n a , což p la tí i o n á sle d u jíc ím , tř e tím sv azk u . T en je te p rv e d ru h ý m v y d á n ím a z a h rn u je bělový! ru sé A g a rica les. k te rý c h je p o p sán o a v y o b ra z e n o k o lem 300 d ru h ů n a 145 b a re v n ý c h ta b u líc h , s 18 o b rá z k y v te x tu . V e v šeo b ecn é č á sti je k a p ito la o tax o n o m ii h u b , n ázv o slo v í, h o u b a řs k ý c h v ý sta v á c h , je jic h o rg an izaci, p r e p a raci h u b a m ykolo g ick ý ch h e rb á řů . T a b u lím s p o pisy je d n o tliv ý c h d ru h ů p ře d chází p ře h le d čeledí h u b lu p e n a tý c h a lišk o v itý c h . A u to rs k ý p o d íl na te x tu m a jí P. H ů b s c h a S. R a u s c h e r t. P ro to ž e re c e n z o v a n é dílo je d o b ře zn ám o i n a šim m y k o lo g iím — p o d o b n ě jak o s p o lu a u to r p ro f. D r. H a n n s K r e i s e l z g re ifsw a ld s k é u n iv e rz ity , jeh o ž v liv n a n o v ém v y d á n í M ich ael-H en n ig o v y k n ih y se p říz n iv ě p ro je v il — lze p ře d p o k lá d a t, že i to to p ře p ra c o v a n é a v m n o h a o h le d e c h z d o k o n a le n é v y d á n í b u d e p říz n iv ě i u n á s p řija to . M irk o S v rč e k H e r m a n n J a h n : P ilze die an H olz w achsen. V e rla g B usse, H e rfo rd , 1979. Pp. 1—268, cen a n eu v e d e n a . V p o sled n ích le tech v y šla u n á s i v z a h ra n ič í ce lá řa d a k n ih s b a re v n ý m i v y o b ra zením i hub, m ezi n im iž je té ž m n o h o fo to g ra fic k ý c h a tla sů , v n ic h ž jso u re p ro d u k c e b a re v n ý c h d i a p o z i t i v ů . U m o žn ila to so u č a sn á zn a čn ě p o k ro č ilá re p ro d u k č n í te c h n ik a , k te r á je š tě asi p ře d 10—12 le ty p o d á v a la c elk e m n e v a ln é až š p a tn é v ý sled k y , z a tím c o d n es už jso u je jí v ý sle d k y č a sto v elm i d o b ré až v ý b o rn é . H ouby jso u to tiž z ře jm ě p řím o p ru b ířs k ý m k a m e n e m p ro p o su z o v á n í ú ro v n ě b a re v n é re p ro d u k č n í te c h n ik y , neboť p ře s n é p o d á n í č a sto v elic e je m n ý c h b a re v n ý c h o d stín ů u m n o h a d ru h ů h u b je z á k la d n ím u rč o v a c ím k rité rie m do té m íry , že b a re v n ý p o su n m ůže v n ě k te rý c h p říp a d e c h z n a m e n a t v la s tn ě v y o b ra z e n í jin é h o , p říb u z n é h o d ru h u . K m istro v sk ý m d ílů m ja k p o s trá n c e fo to g ra fick é , ta k i re p ro d u k č n í te c h n ik y p a tř í b e z e sp o ru leto s v y šlá k n ih a z n á m é h o z á p a d o n ěm e ck é h o m y k o lo g a a z n alc e z e jm é n a c h o ro šo v itý c h h u b d r. H . J a h n a , k te r á z a h rn u je p o u z e h o u b y ro sto u cí n a d ře v ě (výběr). K n ih a je ro z d ě le n a n a d v ě části, z čehož v še o b ecn á č á st je tv o ře n a 14 k a p i to la m i: z n ich n e jo rig in á ln ě jš í je k a p ito la o su k cesi sa p ro fy tic k ý c h d ře v n íc h h u b a p a k k a p ito la o ek o lo g ick ý ch n ik á c h . S p e c iá ln í d ru h á č á st z a h rn u je b a re v n á v y o b ra zen í a p o p isy je d n o tliv ý c h d ru h ů h u b s ek o lo g ick ý m i aj. p o zn á m k a m i. J e to sy ste m a tic k y u sp o řá d a n ý v ý b ě r 222 d ru h ů h u b od v ře c k a tý c h (k te rý c h je z n a čn é m n o žstv í) p ře s s to p k o v ý tru s n é až k celé řa d ě h le n e k , k te ré v p o d o b n ý ch k n ih á c h b ý v a jí zasto u p e n y so tv a d v ě m a tř e m a d ru h y . P o k u d jd e o te c h n ik u , č á st sn ím k ů b y la p o říz e n a za p řiro z e n é h o o sv ě tle n í a č á st z ře jm ě za p o u žití fo to b le sk u . P o sled n ě u v e d e n á m e to d a m á b ez e sp o ru své p ře d n o s ti p ře d e v š ím v to m , že se z ísk a jí v elice o stré a p ro s to ro v é sn ím k y za k až d é h o počasí, a v ša k n a d ru h é s tra n ě se u m ě lý m p ru d k ý m o sv ite m zk re slí je m n é b a re v n é o d stín y a n a h o u b á c h v z n ik a jí n e p řiro z e n é lesky či třp y ty , z e jm é n a u slizk ý ch a m o k rý c h h u b (sro v n ej n a p ř. v y o b ra z e n í A sco c o ry n e sarcoides, T re m e lla m ese n te rica , M ý ce n a tin tin a b u lu m aj.). V re c e n z o v a n é k n iz e p o v a ž u je m e b a re v n é i k o m p o zičn ě za v ý b o rn é až sk v o stn é n a p ř. v y o b ra z e n í B isp o re lla citrin a , S a rc o scy p h a coccinea, C la vico ro n a p y x id a ta , S e rp u la h im a n tio id e s, T y ro m y c e s te p h ro le u c u s, A u r a n tio p o ru s croceus, T ric h a p tu m a b ie tin u m ( = H irsch io p o ru s a b ie tin u s), D ic h o m itu s ca m p estris, P o lyp o ru s badius, P a n ellu s sero lin u s, M ic ro m p h a le fo e tid u m , R h o d o p h y llu s eu ch ro u s, P h o lio ta lenta, H y p h o lo m a d is p e r s ím , D ic ty d ia e th a liu m p lu m b e u m aj. M én ě z d a řilé — v ě tšin o u p o k u d jd e o b a re v n é p o d á n í — se n á m z d a jí fo to g ra fie n a p ř. H y p o x y lo n fra g ifo rm e , S te r e u m ra m ea le, T y ro m y c e s síip tic u s, T. m o llis, G lo e o p h y llu m se p ia riu m , P h a e o lu s s c h w e i255

j §

f

ČESK Á M Y K O L O G IE 33 (4) 1979 n itzii, P h e llin u s p in i, P. co n ch a tu s, P. h a rtig ii, P. ferru g in o su s, G a n o d e rm a a d sp e rsu m , G. p fe iffe r i, L e n tin u s lep id eu s, M ýc e n a tin tin a b u lu m a L e n tin e llu s co ch le a tu s (v n ě k te rý c h p říp a d e c h jso u z a ch y cen y i n e ty p ic k é plodnice). V te x tu k je d n o tliv ý m d ru h ů m se a u to r n ě k d y k ritic k y v y ja d ř u je i k u rč itý m n o v ě jším n á z o rů m (h la v n ě ta x o n o m ic k ý m ) jin ý c h m y k o lo g ů a k c h a ra k te ris tic e d ru h ů p řis p ív á v rů z n ý c h o h led e c h též v la s tn ím i b o h a tý m i p o z n a tk y . Z ta x o n o m ic k ý c h n o v in e k p o v a ž u je m e za n e jc e n n ě jš í o d d ě le n í P o ly p o ru s le p id e u s od P. cilia tu s (dosud p o k lá d a n ý c h za id e n tic k é ) a ro z liše n í je š tě d a lš íh o ta x o n u v e s k u p in ě T y ro m y c e s caesius, tj. T. su b ca esiu s f. m in o r (obojí v ša k v y ž a d u je d a lší p o d ro b n é stu d iu m ). P ouze v e dvo u tře c h p říp a d e c h n e so u h la sím e v re c e n z o v a n é k n iz e s u rč e n ím d ru h ů h u b n a z á b ěrec h : S c u te llin ia sc u te lla ta p ře d s ta v u je z ře jm ě jin ý d ru h to h o to ro d u , neboť ch lu p y n a o k ra ji a p o th e c ia jso u z n a č n ě k ra tš í, n ež ja k b y u to h o to d ru h u m ěly b ý t; sn ím e k M ýcen a viscosa p ře d s ta v u je e v id e n tn ě M. ep ip te ry g ia a M. tin tin a b u lu m je asi ro v n ěž jin ý d ru h h e lm o v k y (M. flo s -n iv iu m n e b o M. m a culata?). V ta x o n o m ic k é m c h á p á n í se s d r. J a h n e m — s te jn ě ja k o s o s ta tn ím i a u to ry — n e sh o d u je m e v n á z o ru n a u rč e n í h o u b y u v á d ě n é p o d jm é n e m S p a ra ssis lam inosa. V k n iz e v y o b ra z e n á h o u b a p ře d s ta v u je p o d le n a še h o n á z o ru o d lišn ý d ru h , a to S. n e m e c ii P il. e t Ves. T e n to d ru h je e k o lo g ick y o d lišn ý svou v á z a n o stí n a je d li — A b ie s alba (ro ste sk o ro v ý h ra d n ě v b u k o je d lo v ý c h p o ro stec h , a v š a k n e n í v á z á n n a F agus, ja k m y ln ě u v á d í P ilá t!) a m o rfo lo g ick y v e lm i sv ě tlo u , sk o ro slo n o v in o v o u , ve s tá ří leh ce n a še d lo u b a rv o u p lo d n ic e (ta k ho z n á m e ze se v e rn íc h C ech a M oravy). N a p ro ti to m u S. la m in o sa je e k o lo g ick y v á z a n ý n a s ta ré d u b y , m á ž lu tě z b a rv e n é p lo d n ic e a je n u tn é z re v id o v at, zd a se u n ás n y n í v ů b e c v y s k y tu je ; n ě k te ré P ilá te m c ito v a n é sb ě ry z C ech v je h o m o n o g ra fic k é m z p ra c o v á n í s tře d o e v ro p s k ý c h C la va riaceae to tiž p ře d s ta v u jí S. crispa a jin é S. n e m e c ii (m a te riá l u n á s u rč o v a n ý ja k o S. la m in o sa je v ě tš in o u S. n em ecii!). Ž iv ý S. la m in o sa jsm e d o su d n e m ě li v ru k o u , zatím co S. n e m e c ii v íc e k rá t. V ě tšin u fo to g ra fií v k n iz e u v e ře jn ě n ý c h p o říd il a u to r sám , a v ša k n e v á h a l do n í z a h rn o u t i n ě k te ré v ý b o rn é z á b ě ry h u b od sv ý ch p řá te l n e b o sp o lu p ra c o v n ík ů , ze jm é n a od W. F ro s ta aj. P o z o ru h o d n é je, že až n a d v ě v ý jim k y jso u v šec h n y o b rá z k y p o d le sd ělen í d r. J a h n a re p ro d u k o v á n y z d ia p o z itiv ů 24 X 36 m m (tj. z k in o film ů , k te r é jso u u n á s p ro re p ro d u k c i p o v a žo v á n y za n ev h o d n é!). V ý b ě r s n ím k ů — b a re v n ý ch i čern o b ílý c h — i te x t k n ih y sv ěd čí o v e lk é m d id a k tic k é m n a d á n í a u to r a a je h o sch o p n o sti u m ě t lá tk u d o b ře p o d at. I k d y ž je re c e n z o v a n á k n ih a u rč e n a p ře d e v š ím širším v rs tv á m z á je m c ů o m y k o lo g ii a h o u b a řů m , m ů že jis tě d o b ře p o slo u žit i ja k o c e n n á p o m ů c k a p ři v y so k o šk o lsk é v ý u ce m y k o lo g ie apod. A u to ro v i, n a k la d a te li a tis k á rn ě lze je n b la h o p ř á t k ta k k rá s n é k n iz e o h o u b á c h , neboť v y o b ra z e n í n a v ý b o rn é m k říd o v é m p a p ír u jso u b a re v n ě v ě tš in o u v e lm i v ě rn á a so u tisk za p o u ž ití v e lm i je m n é h o r a s tr u je p e rfe k tn í. T a k o v ý c h to z n a m e n itý c h k n ih e x is tu je ve sv ěto v é m y k o lo g ic k é lite r a tu ř e o p ra v d u v e lm i m álo ! F ra n tiše k K o tla b a a Z d e n ě k P o u za r

Č E S K A M Y K O L O G IE — V y d á v á Cs. v ě d e c k á sp o le čn o st p ro m y k o lo g ii v A cad em ii, n a k la d a te ls tv í ČSAV, V o d ičk o v a 40, 112 29 — P ra h a 1. — R e d a k c e : V á c la v sk é n ám . 68, 115 79 P r a h a 1, te l: 261441—5. T isk n e : S tá tn í tisk á rn a , n. p., záv o d 4, S ám o v a 12, 10146 P ra h a 10. — O b je d n á v k y a p ře d p la tn é p řijím á PN S, ad m in . o d b o r tisk u . J in d řiš s k á 14, 125 05 P r a h a 1. L ze ta k é o b je d n a t u k a ž d é h o p o što v n íh o ú řa d u n eb o d o ru č o v a tele . C en a je d n o h o č ísla K čs 8,—, ro čn í p ře d p la tn é (4 sešity) K čs 32,—. (T yto c en y jsou p la tn é pouze p ro Č eskoslovensko). S ole ag e n ts fo r all w e ste rn c o u n trie s w ith th e ex c e p tio n of th e G e rm a n F e d e ra l R e p u b lic a n d W est B e rlin JO H N B E N JA M IN S B. V., A m ste ld ijk 44, A m ste rd a m (Z.), H o lla n d . O rd e rs fro m th e G. F. R a n d W est B erlin sh o u ld b e se n t to K u b o n & S ag n e r, P. O. B ox 68, 8000 M ü n ch e n 34, o r to a n y o th e r su b s c rip tio n a g e n c y in th e G. F. R. A n n u a l su b s c rip tio n : Vol. 33, 1979 (4 issues) D u tch G lds. 6 5 .-. T oto číslo v y šlo v listo p a d u 1979 © A cad em ia, P ra h a 1979. 256

I


"W

.

" • ^ a y p iiw '11' .......... I

X I.

;■."!■■^*i

1.—2. B isco g n ia u xia sim p lic io r P ouz. S tro m a ta on b a rk of R h a m n u s c a th a rtic a , C ísa ř sk á ro k le, 26. V. 1979, leg. F. K o tla b a a n d Z. P o u z a r. P h o to F. K o tla b a

— -

-


X II.

'iHlI. ¡ysss^sv. SBlBfeMr^3

wl

••

s

"X ' -Á-

. bSVjjS •

: 3

.

&

*

P

r

l

¿

^

Í

s ^

. L

W

I •* * & » * “

-

w

m

M

g

m

* ' ■>/ #

a

^

■B

-^lí^Sfc

2 .-4 . B isco g n ia u x ia sim p lic io r P ouz. S tro m a ta on b a rk of R h a m n u s ca th a rtica , C ís a ř sk á ro k le, 26. V. 1979, leg. F. K o tla b a e t Z. P o u z ar. P h o to F. K o tla b a

SV R C E K E T M A T H E IS : P H A E O H E L O T IU M

1.

X III.

P h a e o h e lo tiu m g e o g e n u m (Cooke) S v rč ek e t M ath eis. A u f R in d e ein es A stes von Q uercus ro b u r (WM 333; V ergr. 3,5-fach). P h o to W. M a th e is

SV R C E K ET M A T H E IS : P H A E O H E L O T IU M

X IV.

2. P h a eo h elo tic u m g eo g en u m (Cooke) S v rč ek e t M ath eis. — A u f Q uercw s-C upule, v o n oben b e tr a c h te t (WM 334; V erg r. 3,5-fach). P h o to W. M a th eis

m,

s' **'

;

'f <

■

.:'4f s..

.

:a

^

''

'

•■■'^^

; 'f l

^

"'"" ;: ' 1'Û'AiËÊËffî

! ¿* '

: 1

i. ‘ &SÏ,' ?

. > , . , • ' ; .-.

'■ h

■■;■ť ;"! -, -v?v:;-;v M

f '■r

S

4; ^ - ' ;

m ™ iB H I » L Î ;3a8iË " •' jflO ’^ r ’

^ r

:.v':' 1■:.;■V.;■■■' v'" : ^

' Š$ŘÍ>

.,■/:,3 |

CTo j m 1,w im m

ilr'

3. P h a eo h elo tiu m g eo g e n u m (Cooke) S v rč e k e t M ath e is. — A u f Q w ercus-C upule, von d e r S eite b e tr a c h te t (WM 334; V erg r. 3,5-fach). P h o to W. M ath eis

Upozorněni

p řisp ěv atelů m

České

mykologie

V zh led em k to m u , že v ě tš in a a u to rů zasílá re d a k c i ru k o p isy fo rm á ln ě n e v y h o v u j í c í , u v e ře jň u je m e n ě k te r é n e jd ů le ž itě jš í z á sad y p ro ú p ra v u ru k o p isů (jin a k o d k a z u je m e n a p o d ro b n ě jš í sm ě rn ic e u v e ře jn ě n é v 1. čísle Č eské m ykologie, roč. 16, 1962). 1. Č lán ek začín á česk ý m n a d p ise m , pod n ím ž je p ř e k l a d n á z v u n a d p i s u v n ě k te ré m ze sv ě to v ý ch ja z y k ů , a to v tém že, jím ž je p sán a b s tra k t a p říp a d n ě s o u h rn n a k o n ci člán k u . P o d n ím n á s le d u je p ln é k ř e s t n í j m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a (a u to rů ), bez a k a d e m ic k ý c h titu lů . N a k o n ci č lá n k u , za cito v an o u lite ra tu ru , n u tn o u v é s t a d re su a u to r a (v četn ě P S C ). 2. V šech n y p ů v o d n í p rá c e m u sí b ý t d o p ln ě n y k r á tk ý m ú v o d n ím so u h rn e m — a b s t r a k t e m v č e s k é a n ě k t e r é s v ě t o v é ř e č i . R ozsah a b s tra k tu , ve k te ré m m a jí b ý t v ý stiž n ě a s tru č n ě c h a ra k te riz o v á n y v ý sle d k y a p řín o s p o je d n á n í, n e s m í p ře sa h o v a t 15 řá d e k stro jo p isu . 3. U d ů le ž itý c h a v ý z n a m n ý c h stu d ií d o p o ru č u je m e p ř ip o jit (k ro m ě a b s tra k tu , k te r ý je pouze in fo rm a tiv n í) p o d ro b n ě jší cizo jazy čn ý so u h rn ; je h o ro z sa h n e n í om ezen. K ro m ě to h o se p ř ijím a jí č lá n k y p sa n é celé cizo jazy čn ě , s česk ý m p o d titu le m , d o p ln ě n é českým a b s tra k te m a p o p říp a d ě i so u h rn e m . 4. V lastn í ru k o p is, tj. s tro jo p is (30 řá d e k po 60 ú h o zech n a s tr á n k u o n e jv ý š e s 5 p ře k le p y n eb o š k r ty a v p isy n a s trá n k u ) m u sí b ý t p sá n o b y č e j n ý m z p ů s o b e m . Z ása d n ě n e n í p říp u s tn é p sa n í a u to rs k ý c h jm e n vel. p ísm e n y , p ro k lá d á n í n eb o p o d trh o v á n í slov čl celý ch vět atd. To, co ch c e a u to r z d ů ra z n it, sm í p ro v é st v ru k o p ise p o u z e t u ž k o u (p o d trh n e p ř e r u šo v a n o u čaro u ). V ešk ero u ty p o g ra fic k o u ú p ra v u p ro v á d í v ý h ra d n ě re d a k c e . T u žk o u m ů že a u to r p o s tr a n ě ru k o p is u o zn ačit, co m á b ý t v y sá zen o p e tite m . 5. C itace lite r a tu r y : k a ž d ý a u to r s ú p ln o u lite rá rn í cita c í j© n a s a m o s t a t n é m ř á d k u . Je -li od je d n o h o a u to r a u v ád ě n o více c ito v a n ý c h p ra c í, je h o jm é n o se vždy zno v u celé v y p isu je i s citací z k r a tk y časo p isu , k te r á se o p a k u je (n ep o u žív ám e „ ib id e m “). Z a p říjm e n ím n á s le d u je (bez č á rk y ) z k r a tk a k ře s tn íh o jm é n a , p a k v zá v o rc e le to p o č e t p ráce, za z á v o rk o u d v o jte č k a a za ní ú p ln á (n ezk rácen á) citace n á zv u p o je d n á n í n eb o k n ih y . P o tečce za n ázv em m ísto , k d e k n ih a v y šla , n e b o z k rá c e n á cita c e časo p isu . J m é n a d v o u a u to r ů sp o ju je m e l a t i n s k o u s p o j k o u „ e t “ a tř í či více a u to rů č á rk a m i; je n m ezi p o sle d n ím i d v ěm a je s p o jk a „ e t“. 6. N ázv y č a so p isů p o u žív ám e v m e z i n á r o d n ě s m l u v e n ý c h z k r a t k á c h . Je jic h sezn am u n á s d o su d so u b o rn ě n ev y šel, ja k o v zo r lze v ša k p o u žív at z k ra te k p e rio d ik z 1. sv azk u F lo ry CSR — G a ste ro m y c e te s, z p o sle d n íc h ro č n ík ů Č eské m y k o lo g ie, z L o m sk éh o S oupisu cizo zem sk ý ch p e rio d ik (1955—1958) n e b o z b o ta n ic k é b ib lio g ra fie F u tá k -D o m in : B ib lio g rafia k fló re CSR (1960), k d e je i s tr u č n ý v ý k la d o z k ra tk á c h č a so p isů a b ib lio g ra fií vůbec. 7. Po z k ra tc e časo p isu n e b o po cita c i k n ih y n á s le d u je ro č n ík n eb o díl k n ih y vždy Jen arabským i číslicemi a bez v y p iso v á n í z k ra te k (roč. to m ., B a n d ., vol., etc.) a p ře sn á citace s trá n e k . Číslo ro č n ík u n e b o sv a zk u je od cita c e s tr á n e k o d d ělen o d v o jte č k o u . U je d n o d íl n ý ch k n ih p íše m e m ísto číslice : 1: p ouze p. ( = p a g in a , s trá n k a ). 8. P ři u v á d ě n í d a t sb ě ru apod. p íše m e m ě s í c e z á s a d n ě ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. VI.). 9. V Sechny d r u h o v é n ázv y z a č ín a jí zá sa d n ě m a l ý m p í s m e n e m (n ap ř. S clerotín ia veselýl), 1 k d y ž je d r u h p o jm e n o v á n po n ě k te ré m b a d a te li. 10. U p o z o rň u je m e a u to ry , ab y se ve svých p řísp ě v c íc h p řid rž o v a li p o sle d n íh o v y d á n í N o m e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l (viz J. H o lu b : M e zin áro d n í k ó d b o ta n ic k é n o m e n k la tu ry 1966; Z p rá v y Cs. b ot. Spol. 3, P říl. 1, 1968; ibid., 8, P říl. 1, 1973). J d e p ře d e v ším o u v á d ě n í ty p ů u n o v ě p o p iso v a n ý c h ta x o n ů , o p ře s n o u citaci b a sio n y m u u n o v ě p u b lik o v a n ý c h k o m b in a c í apod. 11. Ilu s tra č n í m a te riá l (k re sb y , fo to g rafie) k č lá n k ů m č ís lu jte p rů b ě ž n ě u k ažd é h o člán k u zvláSť a ra b sk ý m i číslice m i (bez z k ra te k obr., A bbild. apod.) v tom p o řa d í, v ja k é m m á b ý t u v e ře jn ě n . 12. S e p a rá ty se tisk n o u n a ú č e t a u to ra . N a slo u p c o v é k o r e k tu ře a u to r sdělí, žádá-U a Jaký p o čet s e p a rá tů (n e jv ý še v ša k 70 k u sů ). 13. N ev y žád an é ru k o p isy v č e tn ě p řílo h a ta b u lí se n e v ra c e jí. 14. P ře d n o stn ě se o tis k u jí p řís p ě v k y č le n ů Č e sk o slo v e n sk é v ěd eck é sp o le čn o sti p ro m ykologii. P ři citaci h e rb á řo v ý c h d o k la d ů u v á d ě jte zása d n ě m e z in á ro d n í z k ra tk y všech h e r b á ř ů (Index h e rb a rio ru m 1974): | BRA — S lo v en sk é n á ro d n é m ú zeu m , B ra tisla v a BRNM — B ot. odd. M o rav sk éh o m u zea, B rn o BRNS — tJ s tře d n í fy to k a ra n té n n í la b o r a to ř p ři Ú stř. k o n tr. a zkuš. ú st. zem ěd., B rno BRNU — K a te d ra b o ta n ik y p říro d , fak . J. E. P u rk y n ě , B rno O P — Bot. odd. S lezsk éh o m u z e a . O p av a S PRM — N á ro d n í m u zeu m , m y k o lo g ic k é o d dělení, P ra h a PRC — K a te d ra b o ta n ik y p říro d , fak . K arlo v y u n iv ., P ra h a . S o u k ro m é h e r b á ř e n e c itu je m e n ik d y z k ra tk o u , n ý b rž p říjm e n ím m a jite le , n a p ř. h erb . J. H e rin k , h erb . F. Š m a rd a apod. P o d o b n ě u h e r b á ř ů ú sta v ů , k te ré n e m a jí m e z in á ro d n í z k ra tk u . R u k op isy n e o d p o v íd a jíc í v ý še u v e d e n ý m zásad ám b u d o u v rá c e n y v ý k o n n ý m re d a k to re m zpět a u to rů m k p ře p ra c o v á n í, an iž b u d o u p ro je d n á n y re d a k č n í rad o u . R edakce časopisu Česká m yk o lo g ie

| j

[ i j \

j

j

! j

i

j |

MMWMBMMan—

I

—

—

F*

— —

46238 ČESKA

m y k o l o g i e

The journal of the C zechoslovak Scien tific S ociety for M ycology, form ed for the advancem ent of scien tific and practical k n ow led ge of the Fungi V o l . 33

Part Chief

I

November

1919

E d i t o r : Doc. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.

E d i t o r i a l C o m m i t t e e : Professor K arel Cejp, DrSc.: RNDr. Petr Fragner; MUDr. J o se f Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc.; Ing. Karel Kříž; RNDr. Vladimír Musílek, CSc.; Doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc ; Ing. Cyprián Paulech, CSc.: Professor Vladimír Rypáček, DrSc.; RNDr. Miloslav Staněk, CSc. Editorial

Secretary:

RNDr.

Mirko Svrček, CSc.

AU contributions should be sen t to the address of th e Editorial Secretary: The N ational M useum , V áclavsk é nám. 68, 115 79 Prague 1, telep h o n e 269451 —59. A ddress for exch an ge: Č eskoslovenská vědecká sp olečn ost pro m ykologii, 11121 Praha 1, P. O. Box 106.

P a r t 3 w as p u b lish e d on th e 15th A u g u st 1979

CONTENTS M. S v r č e k : N ew o r less k n o w n D iscom ycetes. X ...................................................................193 Z. P o u z a r : N o tes on ta x o n o m y a n d n o m e n c la tu re of N u m m u la ria (P y ren o m ycetes) ......................................................................................................................................... 207 J. S t a n g l et J. V e s e l s k ý : In o c y b e m e tro d ii sp. nov. (B e iträ g e z u r K e n n tn is s e lte n e re r In o cy b en . N r. 1 6 . ) ......................................................................................................220 M. S v r č e k et W. M a t h e i s : Ü b e r e in e n sc h w e iz e risc h e n F u n d von H elo tiu m lo n g isp o ru m S ch w ee rs u n d se in e r I d e n titä t m it P h a e o h e lo tiu m g eo g en u m (Cooke) com b, n o v ........................................................................................................................... 225 P. F r a g n e r , J. H e j z l a r et M. R u b e š : O tom ycoses a n d m y co flo ra of o t i t i d e s ................................................................................................................................. . 229 M. S v r č e k : Im p o rta n t a n n iv e rs a rie s of w o rld k n o w n m y co lo g ists . . . . 237 Referat e, die auf dem g e s a m t s t a a t l i c h e n S e m i n a r „Aus ser gew öhnliche P ilz v e rg iftu n g e n “ vor getragen w urden (P rag, 5. IV. 1 9 7 9 )...................................................................................................................... 215 Varia de activitate Societatis Bohemoslovaciae pro s c i e n t i a m y c o l o g i c a a n n o 1 9 7 9 (S. S ebek, B. H lůza) . . . 250 R e f e r e n c e s .......................................................................................................................... 219, 255 W i t h b l a c k a n d w h i t e p h o t o g r a p h s : X I. e t X II. B isc o g n ia u x ia sim p li cio r Pouz. — X III. e t X IV . P h a e o h e lo tiu m g eo g en u m (Cooke) S v rc e k e t M atheis.

Cena čfsla 8, -

Kčs

f i

ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOGII

Recommend Documents