České předsednictví Radě EU z pohledu odborů Obsah: 1.
Úvod
2.
Některá fakta a čísla ohledně českého předsednictví EU
3.
Hlavní události
4.
Výsledky českého předsednictví z hlediska vlády
5. 6.
Výsledky českého předsednictví z pohledu požadavků Memoranda evropských odborů českému předsednictví ČMKOS a české předsednictví
7.
Zahraniční názory na české předsednictví
8.
Závěr
1. Úvod Cílem tohoto materiálu je poskytnout stručný přehled nejvýznamnějších událostí v průběhu českého předsednictví Evropské unii v prvním pololetí roku 2009, se zvláštním důrazem na sociální otázky, včetně shrnutí jeho realizace. Vláda zhodnotila předsednictví a jeho výsledky v několika obsáhlých dokumentech na webové stránce předsednictví http://www.eu2009.cz/. Ty, spolu s dokumenty ČMKOS, EOK a informacemi z tisku, posloužily jako zdroj pro tento materiál.
2. Některá fakta a čísla ohledně českého předsednictví EU České předsednictví proběhlo v první polovině roku 2009. 1. ledna převzala Česká republika předsednictví od Francie a 30. června je předala Švédsku. Program českého předsednictví byl prezentován 6. ledna 2009. Hlavním mottem bylo "Evropa bez bariér", pod čímž česká vláda rozuměla Evropu bez vnitřních ekonomických, kulturních a hodnotových bariér pro občany, podnikatele a ekonomické subjekty, Evropu otevřenou světu, nikoli však bezbrannou vůči nelegálním aktivitám a útokům. Obecnými prioritami se stala "tři E" Ekonomika, Energetika a Evropská unie ve světě: Konkurenceschopná Evropa (Ekonomika), řešení energetiky a klimatických změn (Energetika) a Evropa otevřená a bezpečná (Evropská unie ve světě). Za dobu předsednictví se uskutečnila 2 řádná zasedání Evropské rady, neformální zasedání hlav států a předsedů vlád k finanční a ekonomické krizi (1. března 2009), summit k zaměstnanosti (7. května), 31 řádných zasedání Rady ministrů EU, mimořádné zasedání Rady k prasečí chřipce, 15 neformálních zasedání Rady ministrů (z toho 14 v České republice). Se třetími zeměmi se uskutečnil neformální summit EU - USA v Praze (5. dubna) a dalších 7 bilaterálních summitů. V Praze se konal rovněž summit k Východnímu partnerství (7. května) a summit k Jižnímu koridoru tzv. hedvábná stezka (8. května). Proběhlo také téměř 50 ministerských zasedání a desítky různých tematických konferencí. Celkem se za dobu českého předsednictví uskutečnilo na 3000 zasedání na různých úrovních v ČR, Bruselu i jinde v Evropě (včetně pracovních skupin Rady EU). V ČR i jinde v Evropě a ve světě proběhlo více než 600 kulturních akcí pod záštitou českého předsednictví. Většina akcí českého předsednictví konaných v ČR se uskutečnila v Praze v Kongresovém centru. Pět neformálních zasedání Rady EU a další akce se konaly v dalších českých městech. Českou republiku reprezentovali na nejvýznamnějších akcích ministerští předsedové - M. Topolánek a poté J. Fischer. Některým bilaterálním summitům předsedal prezident V. Klaus. Po dobu předsednictví působilo na Stálém zastoupení ČR v Bruselu 146 diplomatů, celkem se na předsednictví podílelo na 1500 českých úředníků. Centrálně organizovaných předsednických akcí se v ČR zúčastnilo na 30 000 zahraničních účastníků.
1
3. Hlavní události Průběh českého předsednictví byl ovlivněn několika zásadními událostmi. Bezpochyby nejsilnějším ovlivňujícím faktorem byl kontext prohlubující se a rozšiřující se finanční, hospodářské a v některých případech i sociální krize postihující nejen Evropu, ale celý svět. Dalšími vnějšími velmi významnými faktory byla plynová krize z počátku roku 2009 a konflikt mezi Izraelem a palestinskou Gazou v téže době. V rámci samotné Evropské unie pak - vedle řešení krize - byla nejvýznamnější otázka ratifikace Lisabonské smlouvy - v Irsku, ale i v ČR, Německu (ústavní soud) a Polsku. Do řešení všech těchto očekávaných i neočekávaných událostí pak přišel 24. března 2009 pád vlády Mirka Topolánka. Vláda odstoupila 8. května 2009 a po ní nastoupila nepolitické vláda premiéra Jana Fischera. Podle některých zahraničních komentátorů "české předsednictví pádem vlády skončilo". Samozřejmě se tak nestalo, předsednictví technicky i jinak běželo dále. Avšak fakt, že EU předsedala vláda v demisi a poté vláda nevzešlá z voleb, byl jedním z možných důvodů například malé účasti vedoucích představitelů členských států na některých akcích (např. summit k Východnímu partnerství), a mohl mít vliv i na odložení jiných jako například formálního summitu EU-USA, který byl odsunut až na dobu švédského předsednictví. Značný rozruch vzbudilo krátce po zahájení předsednictví odhalení jeho symbolu v budově Rady EU - kontroverzní a právně sporné plastiky Davida Černého "Entropa" (je zvykem, že předsednická země vyzdobí obrovskou vstupní halu této budovy podle svého výběru a tato výzdoba zůstane po celou dobu předsednictví). Plastika byla odhalena 12. ledna, 11. května ji D. Černý na protest proti pádu vlády odvezl. Odhalení plastiky bylo doprovázeno skandály a protesty z některých členských států. To i fakt, že D. Černý plastiku odvezl před koncem předsednictví, a dále i česká předsednická hesla jako "Evropě to osladíme", rozhodně nepřispělo k důvěryhodnosti a sympatiím k České republice. Je ovšem pravda, že Entropa budila značnou - byť rozporuplnou pozornost úředníků i návštěvníků budovy Rady. Počátek českého předsednictví byl i ve znamení určité nechuti francouzského předsednictví se vzdát vůdčí role v EU a předat ji. Po celou dobu předsednictví pak byla francouzská média (ale někdy i politici) největšími kritiky českého předsednictví. Během českého předsednictví se konaly volby do Evropského parlamentu. Účast voličů v nich byla nízká - i to někteří zahraniční politici a novináři přičítali chování českého předsednictví. Reakce na finanční a hospodářskou krizi Po celé české předsednictví se krize prohlubovala. Hlavním nástrojem pro reakci na ni ze strany Evropské unie je Evropský plán hospodářské obnovy1 schválený Evropskou radou v prosinci 2008. Za českého předsednictví se pokračovalo v jeho realizaci. Plán zdůrazňuje rovněž nezbytnost koordinovaného a společného postupu EU. To nebylo příliš po vůli některým vládám, zpočátku ani té české. Obavy z protekcionismu se prohlubovaly - zejména například po vystoupení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který v televizním projevu 5. února naznačil, že by se francouzští výrobci automobilů měli stáhnout zpět do Francie. Jednou z reakcí na obavy z nekoordinovaného postupu bylo i zasedání hlav států a předsedů vlád (neformální summit EU) k finanční a ekonomické krizi dne 1. března 2009 svolaný předsednictvím a Evropskou komisí. Na něm bylo potvrzeno, že země Evropské unie budou v naplňování Plánu hospodářské obnovy postupovat koordinovaně - tedy s ohledem na různé výchozí národní pozice a různé formy dopadů ekonomické krize, ale při respektování společných pravidel jednotného trhu. Ekonomickou krizí se zabývala i jarní Evropská rada v březnu 2009. Tam se v této oblasti zejména dohodl společný postup EU2 na summitu G-20, který se konal v Londýně 2. dubna 2009. Tohoto summitu se jako představitel předsednické země zúčastnil i M. Topolánek, přestože ČR do skupiny G-20 nepatří.
1
Text viz Informace EIT 20/2008
2
Viz Informace EIT 8/2009
2
V rámci řešení ekonomické krize se v Praze 7. května uskutečnil i tzv. Summit k zaměstnanosti3. Původně mělo jít o summit ke krizové situaci v zaměstnanosti/ nezaměstnanosti na úrovni předsedů vlád a prezidentů 27 členských zemí EU a za účasti celé Evropské komise a evropských a národních sociálních partnerů. Nakonec však z toho bylo jen jednání tzv. sociální trojky, tj. představitelů vlád českého a následujícího švédského a španělského předsednictví EU, představitelů EK a delegací evropských sociálních partnerů složených ze zástupců odborových a zaměstnavatelských organizací ze zmíněných zemí. Plnohodnotný summit zhatila vláda Francie a vlády několika dalších zemí s odkazem na subsidiaritu, tj. národní kompetence v této oblasti. Summit přišel s 10 náměty, jak situaci řešit, s těmi se však, přes opačné konstatování tisku, odbory neztotožnily. Červnová Evropská rada pak přijala řadu rozhodnutí, která by měla vést k vytvoření nové architektury finančního dohledu s cílem ochránit evropský finanční systém před budoucími riziky a zajistit, aby se již nikdy nemohly opakovat chyby z minulosti. Za nejvyšší prioritu je třeba považovat doporučení k řešení dopadů krize na zaměstnanost prostřednictvím pomoci, která lidem umožní udržet si zaměstnání nebo nalézt nové. Značnou pozornost pokud jde o stanoviska předsednické země k řešení krize vzbudila nejméně dvě vystoupení v Evropském parlamentu - prezidenta Klause, který mj. prohlásil, že "je třeba otevřeně říci, že je dnešní ekonomický systém EU systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky. Přestože nám dějiny více než dostatečně ukázaly, že tímto směrem cesta nevede, my dnes tímto směrem opět jdeme. Míra omezení spontaneity tržních procesů a míra politické reglementace nepřetržitě narůstají. K tomuto vývoji v období posledních měsíců přispívá i mylné interpretování příčin dnešní finanční a ekonomické krize, jakoby ji způsobil trh, zatímco skutečnou příčinou je pravý opak způsobilo ji politické manipulování trhu". Druhou značně citovanou pozicí předsednické země bylo vystoupení premiéra Topolánka 26. března, kdy označil americký způsob řešení krize (tj. převod peněz do bank a ekonomiky) za "cestu do pekel". To vzbudilo v EU - jen několik dní před evropskou návštěvou prezidenta Obamy - značný rozruch. Krize Gaza - Izrael a zahraniční politika Těsně před zahájením českého předsednictví propukla krize mezi Izraelem a Gazou. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vedl hned v prvních lednových dnech delegaci EU do této oblasti. Současně však přijel do této oblasti situaci řešit i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ani jedné z evropských delegací se však boje zastavit nepodařilo, teprve v polovině ledna dosáhla EU otevření humanitárních koridorů. Konflikt byl ukončen po 22 dnech vyhlášením příměří, 18. ledna 2009. Postavení českého předsednictví v tomto konfliktu nešťastně ovlivnilo i prohlášení mluvčího předsednictví Jiřího Františka Potužníka, že "české předsednictví Evropské unii zatím čeká na definitivní potvrzení informací o operacích izraelských pozemních sil v palestinském pásmu Gazy. Potvrdí-li se, pak je ale Praha bude v rámci kontextu posledních dní vnímat jako defenzivní, nikoli ofenzivní politiku." (Zpráva ČTK, 3.1.2009). Toto stanovisko nebylo rozhodně stanoviskem EU a nebylo ani konzultováno. J. Potužník se za něj později omluvil a nabídl rezignaci, která nebyla přijata. Jako jeden z nejvýznamnějších okamžiků českého předsednictví někteří hodnotí neformální summit EU-USA 5. dubna 2009 v Praze spojený s návštěvou a projevem prezidenta USA Baracka Obamy. Šlo spíše o "poznávací a seznamovací" summit, bilaterální jednání o konkrétních otázkách bude obsahem tzv. "formálního" summitu EU-USA, který byl odložen až na švédské předsednictví. Další významnou otázkou v oblasti zahraniční politiky - a jednou z priorit českého předsednictví - bylo ustavení tzv. "Východního partnerství" EU s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Došlo k tomu 7. května 2009 na summitu v Praze, kde byla přijata společná deklarace. Summit, který se konal jeden den před definitivním koncem Topolánkovy vlády, byl oslaben neúčastí řady vedoucí představitelů členských států EU (chyběl francouzský prezident, premiéři Itálie, Španělska, Velké Británie, rakouský kancléř) i 3
Viz téže Informace EIT 13/2009
3
partnerů (z různých konkrétních důvodů se neúčastnili ani běloruský ani moldavský prezident, ani ukrajinská premiérka). "Plynová krize" a energetické otázky Prakticky paralelně s krizí na Blízkém východě muselo české předsednictví řešit i krizi "plynovou". Již koncem roku 2008 se začaly stále silněji projevovat rozpory mezi Ukrajinou a ruským Gazpromem ohledně cen za plyn a jeho tranzit přes Ukrajinu. 7. ledna se plyn proudící z Ruska zcela zastavil. Ve vážných problémech se ocitli zejména balkánští členové EU (ale i nečlenové), i Slovensko. Jménem EU začal vyjednávat premiér Topolánek, který podnikl nejednu bleskovou cestu do Ruska a na Ukrajinu. Přes některé problémy se podařilo zajistit, aby EU vystupovala jednotně a dodávky plynu byly 20. ledna obnoveny. Problém se však zcela nevyřešil a je možné, že podobná situace vznikne koncem roku 2009 znovu. Energetika byla jedním z hlavních témat českého předsednictví. Jistě i plynová krize a obavy z ní přispěly k tomu, že jarní Evropská rada v březnu 2009 projednala koncepční kroky posilující energetickou bezpečnost a schválila téměř 4 miliardy eur na projekty v této oblasti. Situace z počátku roku se bezpochyby odrazila i na vyjednáváních ohledně plynovodu Nabucco. Plynovod Nabucco, který české předsednictví prosazovalo, plánuje přivádět do Evropy plyn z jiných zemí než z Ruska. (Existuje ovšem ještě další projekt, tzv. Southstream (zatím Gazprom + italská energetická firma Eni), který by měl jižní cestou (tedy zejména mimo Ukrajinu) přivádět do Evropy ruský plyn). Projekt Nabucco se projednával již na konferenci v Budapešti 26. a 27. ledna. Jednání však nebyla příliš úspěšná - pro nejistotu garantovaných zdrojů plynu, požadavky Turecka a konečně i pro určitou skepsi evropských institucí a některých členských států. Smlouvu o plynovodu Nabucco nakonec podepsaly 4 členské státy EU, přes jejichž území plynovod povede (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko) a Turecko až 16. července 2009. Podpis byl umožněn i příslibem financování ze strany Evropské investiční banky. Hotov by měl být v roce 2014. Plynovod Nabucco je považován za předstupeň pro vybudování tzv. Jižního koridoru či "hedvábné stezky" mezi EU a kaspickým regionem. Summit mezi EU a účastnickými státy tohoto projektu (Ázerbájdžán, Egypt, Gruzie, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán) se konal v Praze 8. května 2009. Účastníci podepsali deklaraci, která se má stát základem pro intenzivnější spolupráci. "Hedvábná stezka" by měla sloužit dopravě energetických surovin z kaspického regionu do Evropy, ale i pro výměnu zboží, investic, vědomostí a lidí. Lisabonská smlouva Česká republika se ujímala předsednictví jako jeden ze čtyř členských států EU, kde nebyl ratifikační proces Lisabonské smlouvy dokončen (Irsko - nesouhlasné referendum, Německo očekávání rozhodnutí Ústavního soudu, Polsko - chyběl podpis prezidenta, ČR - tou dobou neprojednáno v Parlamentu). V průběhu předsednictví schválila 18. února Lisabonskou smlouvu Sněmovna PČR a 6. května pak i Senát. Vzápětí ovšem někteří senátoři ODS prohlásili, že podají ústavní stížnost (dosud 12. srpna 2009 - tak neučinili), a prezident Klaus řekl, že vyčká jejího výsledku (nechal se rovněž slyšet, že v EU podepíše Lisabonskou smlouvu jako poslední). 30. května prohlásil bývalý ministerský předseda Topolánek v Polsku, že ať ratifikována, či nikoli, je Lisabonská smlouva už mrtvý dokument. Přitom jedním z hlavních úkolů českého předsednictví bylo najít konkrétní řešení, jak zohlednit obavy irských občanů vyjádřené v zamítavém referendu. Výsledkem téměř půlročních vyjednávání, která vyvrcholila na zasedání Evropské rady ve dnech 18.-19. června 2009, jež vedla již Fischerova vláda, bylo schválení balíku tzv. irských záruk k Lisabonské smlouvě4. Jeho součástí je rozhodnutí hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy, slavnostní prohlášení o právech 4
Viz Informace EIT 16/2009
4
pracujících, sociální politice a dalších otázkách a jednostranné prohlášení Irska, jež se týká jeho tradiční politiky vojenské neutrality. V politické rovině byl potvrzen i závazek přijatý již Evropskou radou v prosinci 2008, že vstoupí-li Lisabonská smlouva v platnost, bude přijato opatření zajišťující zachování člena Komise z každého členského státu i po roce 2014.
4. Výsledky českého předsednictví z hlediska vlády Výsledky českého předsednictví, jak je vidí vláda ČR, lze nalézt v několika obsáhlých dokumentech na stránkách českého předsednictví - http://www.eu2009.cz/. Zde se tedy omezíme pouze na celkovou bilanci a vyhodnocení oněch tří "E" - Ekonomika, Energetika a Evropa ve světě, jak ji vidí vláda: Ve všech třech oblastech se podařilo dosáhnout řady hmatatelných výsledků. V legislativní oblasti bylo dokončeno projednávání více než 80 legislativních opatření. V oblasti nelegislativní se rovněž podařilo dosáhnout řady významných úspěchů, ať už se jedná o zvládnutí krizových situaci na poli zahraniční politiky a energetiky z počátku roku, odmítnutí ochranářských tendencí, rozhodná opatření na podporu evropského hospodářství, kroky směřující k diverzifikaci dodávek energií a ochraně klimatu, či výsledky jednání s klíčovými partnery EU a ve světě. Ekonomika: -
plnění Evropského plánu obnovy členskými státy;
-
dosažení kompromisu ohledně balíčku ve výši 5 miliard eur na projekty v oblasti energetiky, širokopásmového internetu a na opatření související s prověrkou funkčnosti společné zemědělské politiky na jarním zasedání Evropské rady v březnu 2009; dosažení dohody o příspěvku členských států EU k navýšení zdrojů MMF, potvrzení jejich připravenosti převzít v rámci spravedlivého rozdělení zátěže na globální úrovni svůj podíl na financování dalších případných potřeb MMF, zdvojnásobení limitu nástroje EU na pomoc platebním bilancím členských států mimo eurozónu na 50 miliard eur; shoda na významu koordinovaného přístupu a jednoznačné odmítnutí protekcionismu jako prostředku boje proti krizi, potvrzení toho, že žádná opatření na podporu ekonomik členských států nesmí způsobit narušení jednotného trhu a nesmí být na úkor ostatních členských států;
-
-
-
shoda na možnosti uplatňovat snížené sazby DPH u místně poskytovaných služeb s vysokým podílem lidské práce;
-
úprava tří nařízení ke strukturálním fondům (včetně Evropského sociálního fondu) a Fondu soudržnosti umožňující urychlené čerpání prostředků z unijního rozpočtu; revize nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci tak, aby bylo možno efektivněji podpořit pracovníky, kteří přišli o práci v důsledku globalizace a celosvětové finanční a ekonomické krize;
-
dojednání všech klíčových legislativních návrhů v oblasti finančních služeb, které si předsednictvo stanovilo za cíl (např. nařízení o ratingových agenturách, směrnice o kapitálových požadavcích bank apod.); dohoda o zásadních prvcích reformy finančního dohledu. Energetika -
-
dosažení jednotného postupu v plynové krizi z přelomu let 2008 - 2009;
-
maximální podpora diverzifikaci energetických zdrojů v zájmu posílení energetické bezpečnosti (Jižní koridor + Nabucco - viz výše);
-
dokončení diskuse o prioritách Druhého strategického energetického přezkumu informujícího o hlavních výzvách energetické politiky EU, který je zaměřen na energetickou bezpečnost, vnější vztahy a rozvoj infrastruktury. Jeho výsledky budou sloužit jako základ pro vypracování druhého Akčního plánu pro energetiku;
-
schválení třetího liberalizačního balíčku energetického trhu. Jeho schválením dochází k posílení nezávislosti, pravomocí a odpovědnosti energetického regulátora a také ochrany spotřebitele při ponechání dostatečného prostoru pro rozhodnutí na úrovni členských států;
5
-
podpora energetické účinnosti, která je jedním z cílů revize Evropského fondu pro regionální rozvoj (viz výše), která umožní financování investic do zvyšování energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů ve stavbách pro bydlení;
potvrzení ambiciózních cílů redukce emisí skleníkových plynů, stanovení cílů pro konferenci OSN ke změnám klimatu v Kodani v prosinci 2009. Evropská unie ve světě -
-
jednání k řešení konfliktu mezi Izraelem a Gazou počátkem roku 2009;
-
schválení a zahájení projektu Východního partnerství (podpořen částkou 600 miliónů eur);
-
v oblasti rozšíření bylo dosaženo - navzdory pozastavení přístupových rozhovorů s Chorvatskem (vzhledem ke sporům o území mezi Slovinskem a Chorvatskem) - liberalizace ve vízovém režimu s balkánskými zeměmi;
-
předání přihlášky Černé hory ke vstupu do EU Evropské komisi a přijetí přihlášky Albánie;
-
historicky první setkání prezidenta USA Obamy se všemi vedoucími představiteli EU na neformálním summitu v Praze;
vyjednání komplexní dohody o ekonomickém partnerství s Kanadou na summitu EU - Kanada v květnu v Praze. Dále je to vyjednání a schválení balíku irských záruk k Lisabonské smlouvě a dosažení politické dohody Evropské rady ohledně opětovné kandidatury J. Barrosa na funkci předsedy Evropské komise na červnovém summitu (nominaci musí schválit i Evropský parlament, který v této věci zdaleka není tak jednotný jako členské státy a bude o ní jednat pravděpodobně v září). Výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky: -
-
otázky mobility - počet zemí uplatňujících přechodná opatření na volný pohyb pracovních sil se podařilo snížit na dvě - Německo a Rakousko;
-
schválení "Závěrů k profesní a geografické mobilitě a k volnému pohybu osob v rámci EU" Radou ministrů EU;
-
dokončení jednání a dohoda o znění zjednodušených pravidel pro zajištění sociálních nároků migrujících osob v rámci EU (balíček koordinace sociálního zabezpečení);
-
schválení závěrů Rady ke sdělení Evropské komise "Novými dovednostmi k novým povoláním"; organizace summitu zaměstnanosti v Praze (viz výše)
-
dosažení dohody o revizi nařízení o založení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (viz výše);
-
neúspěch při vyjednávání kompromisu ohledně revize směrnice o pracovní době;
-
vyjednání a schválení "Klíčových poselství pro jarní zasedání Evropské rady";
-
vyjednání závěrů k flexikuritě5, které byly schváleny na zasedání Rady ministrů v červnu 2009;
Dále uvádíme plný text kapitoly "Zaměstnanost a sociální politika" z dokumentu "Výsledky českého předsednictví v Radě EU "Evropa bez bariér". Text je k dispozici na internetové adrese českého předsednictví http://www.eu2009.cz/. Zaměstnanost a sociální politika Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Mobilita pracovníků na trhu práce EU byla hlavní prioritou českého předsednictví v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky. Během období českého předsednictví se podařilo snížit počet zemí uplatňujících přechodná opatření ze čtyř (Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko) na dvě. Otázce mobility se věnovalo několik akcí českého předsednictví a rovněž se stala hlavní náplní lednového neformálního setkání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Luhačovicích (a jemu předcházejícího setkání sociální trojky s evropskými sociálními partnery a Sociální platformou). Jednání se zaměřilo na všechny aspekty mobility (profesní,
5
Závěry Rady k flexikuritě viz Informace EIT 23/2009
6
geografická a sociální). Ministři se shodli, že každý z typů mobility je velmi důležitý pro zajištění pružného trhu práce, hospodářského růstu a sociální soudržnosti, v období krize především. Dne 9. března 2009 schválila Rada závěry k profesní a geografické mobilitě a k volnému pohybu osob v rámci EU. Závěry zdůrazňují význam mobility a volného pohybu osob pro naplňování potřeb trhů práce, zvyšování zaměstnanosti a posilování konkurenceschopnosti EU. Pracovní mobilita a volný pohyb osob jsou hlavními prvky Strategie zaměstnanosti. Českému předsednictví se podařilo dokončit složitá několikaletá jednání o dohodě na znění zjednodušených pravidel pro zajištění sociálních nároků migrujících osob v rámci EU (balíček koordinace sociálního zabezpečení). Nové dokumenty výrazně modernizují a zjednodušují stávající pravidla pro zajištění sociálních nároků občanů EU, kteří žijí a pracují v jiném členském státě, přičemž zohledňuje rozsudky Evropského soudního dvora. Nová pravidla zrychlí vyřizování žádostí lidí žijících v cizině, odbourá některé bariéry a zmodernizuje výměnu informací mezi úřady v 27 členských státech. České předsednictví vynaložilo velké úsilí ve snaze dosáhnout konsensu na textu nařízení rozšiřujícího aplikaci balíčku koordinace sociálního zabezpečení na příslušníky třetích zemi migrující v rámci EU. Jednání bylo ukončeno dne 8. června 2009 na Radě v Lucemburku a bylo předáno švédskému předsednictví. V rámci ministerské konference „Posilování konkurenceschopnosti EU – potenciál migrantů na trhu práce“ proběhla výměna zkušeností a názorů na zaměstnávání zahraničních pracovníků, vliv a způsob podpory začleňování těchto pracovníků na pracovní trh a odstraňování překážek, které tomuto začleňování brání. Bylo konstatováno, že migraci nelze zastavit, je však důležité ji řídit a doprovázet integračními programy. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska má migrace pro posilování konkurenceschopnosti EU zásadní význam. Zvyšování zaměstnanosti a pružnosti trhu práce pomocí obecných zásad flexikurity Dne 9. března 2009 schválila Rada EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele závěry Rady ke sdělení Komise „Novými dovednostmi k novým povoláním: Předvídání a slaďování kvalifikačních potřeb a potřeb trhu práce“. Sdělení Komise je komplexním vyhodnocením budoucích potřeb trhu práce a kvalifikačních požadavků v rámci Evropské unie do roku 2020, které zohledňuje vlivy technologických změn a stárnutí populace. V reakci na probíhající ekonomickou krizi uspořádalo české předsednictví Summit zaměstnanosti, který se konal dne 7. května 2009 v Praze za účasti představitelů sociální trojky, Komise a evropských sociálních partnerů. Cílem summitu bylo projednat vývoj na trhu práce a identifikovat možná opatření k řešení dopadů krize na zaměstnanost. Výstupem summitu jsou poselství vymezující základní směry opatření na úrovni členských států i EU jako celku. Hlavní poselství summitu pak Komise promítla do konkrétních opatření v podobě sdělení „Společný závazek pro zaměstnanost“ ze dne 3. června 2009. Předsednictví dosáhlo schválení revize nařízení o založení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, kterou Komise předložila v prosinci 2008 v rámci Evropského plánu ekonomické obnovy. Jeho cílem je efektivněji podpořit pracovníky, kteří se stali nadbytečnými v důsledku globalizace a celosvětové finanční a ekonomické krize. Revidované nařízení je použitelné pro žádosti doručené již od 1. května 2009. Významnou změnou obsaženou v novelizovaném textu je časově omezená možnost jeho použití na případy propuštění z důvodu současné hospodářské a finanční krize, a to s vyšší mírou financování z prostředků Fondu (65 %). České předsednictví vynaložilo velké úsilí ve snaze dosáhnout kompromisu ve smírčím řízení s Evropským parlamentem v otázce revize směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby. Cílem revize bylo novelizovat některá ustanovení směrnice, přičemž nejkomplikovanější jednání byla vedena ohledně používání výjimky, jež zaměstnanci umožňuje pracovat i nad rámec 48 hodin týdně (opt-out). Evropský parlament kompromisní návrhy Rady a Komise neakceptoval a jednání se nepodařilo dovést do úspěšného konce. Na základě návrhu předsednictví Rada dne 9. března 2009 schválila „Klíčová poselství pro jarní zasedání Evropské rady“, ve kterých bylo především zdůrazněno dodržování zásad solidarity a úloha systémů sociální ochrany jako automatických stabilizátorů, posílení koordinace hospodářských, zaměstnaneckých a sociálních politik, platnost Integrovaných hlavních směrů pro hospodářský růst a zaměstnanost, jako stabilního politického rámce i v době krize. Evropská rada na svém jarním zasedání dne 19. a 20. března 2009 plně potvrdila tyto přístupy v závěrech svého jednání. Na základě výsledků ministerské konference „Flexikurita v době krize“, která se konala v Praze 25. a 26. března 2009, připravilo předsednictví návrh závěrů Rady k tomuto tématu. Závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele z 8. června 2009 zdůrazňuji, že politiky flexikurity v době krize nejen neztrácejí na aktuálnosti, ale naopak jsou významnou součástí řešení krize a přípravy našich trhů práce na budoucnost.
7
Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik Téma bylo projednáno na dvou zásadních akcích: neformálním setkání ministrů pro rodinné otázky (5. února 2009, Praha) a na něj navazující konferenci „Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti: Kolize nebo komplementarita?“ (5. – 6. února 2009, Praha). Setkání ministrů ukázalo, že přes rozdílnost pohledů jednotlivých států panuje společný názor na to, že při dosahování barcelonských cílů je třeba reflektovat nejlepší zájem dítěte, kvalitu péče a svobodu rodin v rozhodování o druhu péče o dítě. Otevření diskuse o uvedených tématech péče o děti a rodinné politiky bylo pozitivně přijato. Navazující konference upozornila na význam domácí rodičovské péče o děti pro zdravý vývoj dítěte. Předsednictví pokračovalo v projednávání revize směrnice 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. Hlavní pozornost byla zaměřena na článek o prodloužení minimální délky mateřské dovolené a stanovení délky její povinné části. Rozsah revize směrnice byl předmětem diskuse ministrů na březnovém zasedání Rady (9. března 2009), červnová Rada vzala na vědomí zprávu o pokroku v projednávání směrnice. Sociální služby jako nástroj aktivního sociálního začleňování nejvíce znevýhodněných osob a jako příležitost zaměstnání Na základě výsledků ministerské konference o sociálních službách, která se konala v Praze ve dnech 22. a 6 23. dubna 2009, připravilo předsednictví návrh závěrů Rady k tomuto tématu , které Rada schválila 8. června. Závěry zdůrazňují význam investic do sociálních služeb v období krize jako prostředku sociálního začleňování i zdroje nových pracovních příležitostí; v této souvislosti zdůrazňují význam vzdělávání a výcviku poskytovatelů formálních i neformálních sociálních služeb; připomínají rovněž primární kompetence členských států při organizování a financování sociálních služeb, v souladu s komunitárními pravidly; Závěry vyzývají členské státy a Komisi k pokračování prací na tvorbě dobrovolného rámce kvality sociálních služeb a dále vyzývají členské státy k využívání interaktivního informačního systému Komise, který poskytuje návody a informace k aplikaci komunitárních pravidel v oblasti sociálních služeb obecného zájmu. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Ve Strategii společenství 2007 – 2012 o bezpečnosti a zdraví (BOZP) při práci je identifikována řada důležitých úkolů naplňujících cíl, kterým je zlepšit úroveň BOZP v EU. Proto české předsednictví uspořádalo 27. dubna 2009 „Mezinárodní konferenci o bezpečnosti a zdraví při práci v Evropě 21. století“. V rámci konference byla vedena diskuse k hledání cest a způsobů pro docílení vysoké úrovně BOZP v členských zemích EU a o možnostech snižování nákladů zajišťování BOZP na podnikové úrovni s ohledem na evropský úkol snižování administrativní zátěže. Konference si také kladla za cíl podpořit a posílit mezinárodní spolupráci při šíření informaci o praktických přístupech správné praxe při zajišťování BOZP na pracovišti v členských a kandidátských zemích EU.
5. Výsledky českého předsednictví z pohledu požadavků Memoranda evropských odborů českému předsednictví Sociální dimenze rozhodně nebyla jednou z priorit českého předsednictví. Lze tedy říci, že české předsednictví pokračovalo v sociální oblasti v již rozpracovaných záležitostech, avšak s novými iniciativami nepřicházelo. Během předsednictví se uskutečnila dvě zasedání tripartitního sociálního summitu - 21. ledna v Bruselu u příležitosti neformálního zasedání Rady ministrů práce a sociálních věcí a 19. března před zasedáním Evropské rady v Bruselu a 9. února zasedání makroekonomického dialogu (platformy pro jednání evropských sociálních partnerů s vysokými představiteli EU odpovědnými za ekonomický a finanční věci). 7. května proběhl tzv. summit zaměstnanosti, který se nakonec vlivem výše popsaných okolností uskutečnil pouze ve formátu tripartitního sociálního summitu. Evropská odborová konfederace předává každému předsednictví dokument "Memorandum evropských odborů". Tento dokument obsahuje názory a požadavky evropských odborů k danému předsednictví. Memorandum českému předsednictví předala předsedovi vlády M. Topolánkovi 28. 6
Závěry Rady k sociálním službám viz Informace EIT 24/2009
8
ledna 2009 delegace EOK vedená generálním tajemníkem J. Monksem a ČMKOS vedená předsedou M. Štěchem. Memorandum českému předsednictví jsme zveřejnili mj. v Informacích EIT č. 5/2009 a memorandum švédskému předsednictví v čísle 20/2009. Při sledování výsledků memoranda je třeba mít na paměti, že reakce na požadavky EOK nespočívá pouze na předsednické zemi, velké slovo má i Komise a ostatní členské státy a záleží samozřejmě i na jednotlivých krocích a lhůtách legislativního procesu. Předsednická země však má možnost některé věci prosazovat důrazněji a je na ní, zda tak učiní, či nikoliv. Sociální dimenze nebyla prioritou českého předsednictví, a z toho vyplývá i intenzita důrazu na tyto otázky v rámci předsednické role. Při porovnání obou memorand dojdeme k následujícím výsledkům: -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Dopad hospodářské krize: EOK vznesla na české předsednictví následující požadavky: o
zajistit implementaci národních stimulačních plánů - probíhá;
o
přeměnit plán obnovy na skutečně evropský plán - posilující poptávku, zajišťující finanční stimulaci národních ekonomik, posilující kolektivní vyjednávání - rozšiřování plánu obnovy probíhá, ne však vždy ve směru požadovaném EOK;
o o
dosáhnout pokroku ohledně nové regulace finančních trhů - probíhá; uspořádat tripartitní summit k projednání těchto otázek - realizováno 19. 3. 2009
o
uspořádat druhé, mimořádné zasedání makroekonomického dialogu - nerealizováno
Protokol o sociálním pokroku: nebylo dosaženo žádného kroku vpřed. České předsednictví na tento požadavek EOK nereagovalo, ale není samo, některé státy jsou přímo proti, jiné v této oblasti nemíní nic podnikat. EOK vznáší tento požadavek i ke švédskému předsednictví. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci: pozměněné nařízení rozšiřující možnosti čerpání z tohoto fondu bylo za českého předsednictví schváleno a v platnost vstoupilo 2. července 2009. Přechodná opatření pro volný pohyb pracovníků: podařilo se dosáhnout toho, že volný pohyb pracovních sil z členských států, které do EU vstoupily v roce 2004, omezuje již pouze Německo a Rakousko. Nadnárodní kolektivní vyjednávání: určité kroky byly učiněny - tvoří se skupina expertů, kde budou zastoupeni i sociální partneři, avšak EOK to nestačí a dále žádá výraznou politickou iniciativu v této oblasti. Aktivní začleňování: bylo dosaženo určitého pokroku, touto otázkou se v dubnu zabýval Evropský parlament a EOK považuje doporučení za dobrá, ale současně požaduje, aby byla aktivnímu začleňování věnována výrazná pozornost, aby se stali lidé a sociální otázky centrem veškerých opatření proti krizi. Vysílání pracovníků: EOK žádala české předsednictví, aby prosazovalo diskusi o revizi této směrnice. K tomu nedošlo, a proto je tento požadavek předložen i švédskému předsednictví. Subdodavatelství: EOK vyzývá k přijetí nástroje EU, který by reguloval společnou a vlastní zodpovědnost hlavních dodavatelů a prostředníků, alespoň pokud jde o placení daní, příspěvků do sociálního zabezpečení a mezd. Ani v této oblasti se nic neudálo, a proto se tento požadavek vznáší i na švédské předsednictví. Směrnice o pracovní době: České předsednictví nedosáhlo kompromisu ve smírčím řízení mezi Radou a Evropským parlamentem ohledně této směrnice. V platnosti tedy zůstává původní směrnice. Směrnice o přenositelnosti práv v oblasti důchodů: V této oblasti nedošlo k žádné iniciativě za českého předsednictví (ani za předchozího francouzského). Požadavek se přenáší i na švédské předsednictví. Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života: České předsednictví pokračovalo ve vyjednávání směrnice o těhotných pracovnicích. V rámci legislativního procesu se nyní návrh již nachází v Evropském parlamentu. EOK ve svém memorandu požadovala podporu českého předsednictví při přeměně revidované dohody evropských sociálních partnerů o
9
-
-
-
-
rodičovské dovolené v revizi směrnice. Avšak vzhledem k tomu, že evropští sociální partneři tuto dohodu slavnostně podepsali až 18. června, zbývá tento úkol na švédské předsednictví. Nediskriminace mimo pracoviště: Návrh směrnice předložila Komise v červenci 2008. EOK vyzývala české předsednictví, aby získávalo členy Rady pro podporu této směrnice. K pokroku v této otázce nedošlo a požadavek EOK se přenáší na švédské předsednictví. Migrace: EOK požaduje schválení návrhu rámcové směrnice o právech migrujících pracovníků. I tento požadavek trvá pro švédské předsednictví. Sociální služby: EOK vyzývala české předsednictví, aby pokračovalo v práci pro posílení právní jistoty těchto služeb. Určité kroky byly učiněny, EOK však vyzývá švédské předsednictví, aby dále pokračovalo v úsilí. Zdravotní péče: EOK požadovala, aby se české předsednictví pokusilo vylepšit návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Směrnici projednával Evropský parlament a z tohoto jednání vyplynula podle EOK některá vylepšení (i když si EOK přeje další). Nyní se návrh vrací zpět Radě EU.
-
Evropská soukromá společnost (SPE): Návrh statutu SPE se projednává v EU od loňského léta. EOK byla z řadou bodů nespokojena, požaduje zejména pravidla pro účast zaměstnanců. Za českého předsednictví návrh projednával Evropský parlament, který navrhl řadu změn, jež EOK podporuje.
-
Přeshraniční přesuny sídel podniků: EOK požadovala urychlené schválení 14. směrnice podnikového práva k přeshraničním přesunům registrovaných kanceláří. Stejný požadavek vznáší i na švédské předsednictví.
6. ČMKOS a české předsednictví ČMKOS se přípravami na předsednictví zabývala již od počátku roku 2007. O těchto otázkách několikrát jednala Rada i Sněm ČMKOS. Ve své veškeré činnosti v rámci příprav na předsednictví a při všech jednáních ohledně tohoto předsednictví ČMKOS požadovala, aby podpořilo ve svých prioritách nejen prostý růst konkurenceschopnosti, ale přispělo i k prohloubení participativní demokracie a evropského sociálního modelu v prostoru EU, a to udržením vyváženosti ekonomických a sociálních práv jejích zaměstnanců a dalších občanů. Rovněž jsme požadovali, aby byli sociální partneři od počátku přizváni k tvorbě dalších klíčových dokumentů českého předsednictví a k účasti na akcích, jež se v jeho průběhu budou týkat sociální politiky, trhu práce, restrukturalizace a dalšího vývoje EU. Doporučili jsme včlenit do příprav vlády na předsednictví i problematiku stavu a rozvoje sociálního dialogu v EU. Vzhledem k obsahu a struktuře příprav, jak je pojala vláda, i k tomu, jak vláda chápala pojem "konzultace" - tedy nejprve vláda vše schválí, pak požádá o připomínky a posléze konstatuje, že tyto připomínky neodpovídají vládní koncepci byla však naše úloha velmi ztížená, a to jak před předsednictvím, tak v jeho průběhu. V rámci konkrétních příprav odborů na předsednictví jsme mj. zorganizovali dva semináře - jeden se zástupci německého DGB v listopadu 2007 a druhý s francouzskou CFDT v březnu 2008. V červenci 2008 vydaly odborové ústředny tří po sobě jdoucích předsednických zemí - Francie, ČR a Švédska - své priority k osmnáctiměsíčnímu předsednictví. Na jejich přípravě a konkretizaci jsme se aktivně podíleli. Text projednala Rada ČMKOS, byl zveřejněn a zaslán předsedovi vlády M. Topolánkovi, místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti A. Vondrovi a ministrovi práce a sociálních věcí P. Nečasovi. EOK i partnerské centrály v zahraničí byly z naší strany stále informovány o úzké vazbě reforem probíhajících v naší zemi na přípravy českého předsednictví, jež bude podobný trend prosazovat v celém prostoru EU. Problematikou předsednictví se zabývala i schůzka vedoucích představitelů odborových ústředen zemí Visegrádské skupiny, která se konala v prosinci 2008 v Praze. V deklaraci přijaté na této schůzce vyzvali účastníci nadcházející české předsednictví, aby využilo všech svých koordinačních možností pro co nejrychlejší oživení ekonomického růstu a zapojilo do tohoto procesu i sociální partnery. Současně varovali před zneužíváním současné krize k útoku na práva zaměstnanců a odborů.
10
I po zahájení předsednictví byla ČMKOS aktivní. Jak je zmíněno výše, zorganizovala předání Memoranda EOK českému předsednictví předsedovi vlády ČR M. Topolánkovi v Praze 28. ledna 2009 a prosadila i konání tiskové konference po tomto jednání. Jen díky velkému úsilí tiskové mluvčí ČMKOS se podařilo k této akci upoutat větší pozornost médií. České předsednictví vydalo z jednání tiskovou zprávu, po jejímž zveřejnění se J. Monks ještě z Prahy tiskovým prohlášením ohradil proti nepřesné interpretaci některých svých slov na jednání. Během předsednictví se ČMKOS na základě svého tlaku aktivně účastnila všech příslušných jednání a konferencí souvisejících s předsednictvím a vystupovala se svými stanovisky v rámci delegace EOK na Summitu zaměstnanosti, tripartitních sociálních summitech i makroekonomickém dialogu EU. Zástupci ČMKOS byli v úzkém kontaktu s příslušnými komisaři, zejména V. Špidlou, kterého podrobněji informovali o krocích a stanoviscích ČMKOS k současné krizi. V. Špidla se rovněž zúčastnil sjezdu OS KOVO, na němž se vyjádřil k aktuální krizové situaci. Zástupci ČMKOS v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV) se aktivně podíleli na činnostech EHSV souvisejících s českým předsednictvím a na akcích pořádaných tímto výborem v ČR. Řada členských odborových svazů ČMKOS byla aktivní směrem k českému předsednictví v rámci svých odvětví a účastnila se i příslušných akcí. Za jednu z důležitých akcí lze považovat i konání tzv. Evropského rozhovoru organizovaného ve spolupráci DGB a ČMKOS v Praze. Akce, jež se zaměřila na sociální rozměr EU a volby do Evropského parlamentu, se zúčastnilo na 60 zástupců našich odborových svazů a cca 300 německých odborářů. V květnu 2009 uspořádala ČMKOS ve spolupráci s EOK v Praze třicetitisícovou demonstraci zaměřenou proti zneužívání krize proti zaměstnancům, které se vedle českých odborářů účastnili i zástupci 18 odborových konfederací z 11 evropských zemí. Demonstrace byla součástí řetězu protestních akcí, jichž se během 3 dnů v Evropě zúčastnilo na 350 000 lidí, kteří žádali své politiky i české předsednictví a orgány a instituce EU, aby v boji proti krizi postavili na první místo lidi a převzali odpovědnost za ty, kteří jsou krizí postiženi nejhůře. V červnu 2009 se konaly volby do Evropského parlamentu. ČMKOS vypracovala informační materiály k těmto volbám, které byly k dispozici odborovým svazům a jejich členům. Mimořádný Sněm ČMKOS je vyzval, aby se voleb do EP aktivně zúčastnili a podpořili R. Falbra a dále ty kandidáty, kteří budou především respektovat potřeby lidí, postaví se proti pokusům o sociální a další zneužití světové krize a budou bránit zaměstnanecká a odborová práva. Českému předsednictví věnovaly stálou pozornost Sondy a jejich internetový portál.
7. Zahraniční názory na české předsednictví Jako výmluvné hodnocení českého předsednictví zvenku může posloužit titulek ze zpravodajského serveru Euractiv z 26. června 2009: "Brusel si oddechl, když předsednictví přebírá Švédsko". V článku se dále praví, že "Česká republika tento týden předává štafetový kolík Švédsku, k úlevě hlavních měst evropských států a bruselského establishmentu. Vnitřní roztržky, které vedly k pádu české vlády uprostřed jejího mandátu, prezident posedlý potopením Lisabonské smlouvy a řada excentrických epizod určitě zanechají stopu v historii". Vnější hodnocení se v zásadě shodují v tom, že pád vlády byl šokem, něčím nevídaným. Neshodnou se už na tom, zda předsednictví fungovalo lépe za Topolánkovy či Fischerovy vlády. Fischerova vláda sice již nepřichystala EU žádné "excentrické epizody", ale vzhledem k tomu, že nevzešla z voleb, neměla podle mnohých patřičnou autoritu a mandát. Pozitivně však bylo hodnoceno vedení jednání ohledně irského balíčku a řízení závěrečného summitu premiérem Fischerem. Prakticky všemi jsou pozitivně hodnoceni čeští úředníci a organizační a administrativní průběh předsednictví. Celkem lze říci, že české předsednictví obraz České republiky v EU nevylepšilo, spíše naopak.
11
8. Závěr ČMKOS po zkušenostech s Topolánkovou vládou měla již předem poměrně jasnou představu, jaké budou postoje českého předsednictví, zejména v sociálních otázkách. ČMKOS na to včas upozornila i sjezd EOK konaný v květnu 2007 ve Španělsku. To se potvrdilo do velké míry. Například vystoupení vedoucích českých představitelů na tripartitních sociálních summitech či makroekonomickém dialogu je často stavěla do protikladu k většině ostatních účastníků. Musel jim odporovat - zejména ohledně řešení krize - i předseda Evropské komise, byť se jinak stavěl za M. Topolánka. Značné nepochopení způsobilo i vyjádření náměstka ministra práce ČR M. Sedláčka na jedné z doprovodných konferencí českého předsednictví, že sociální dumping je jen mýtus, neboť jde jen o různé formy konkurenceschopnosti. Byť jsme své odborové partnery předem o podobných postojích naší minulé vlády informovali, byli tím šokováni. Skutečnost, že české předsednictví pod vedením M. Topolánka dlouho ignorovalo dopady krize (natož její příčiny) a nezbytnost jejího evropsky koordinovaného řešení, jež by z iniciativy ČR alespoň částečně zmírnilo nejen následnou ekonomickou, ale i sociální krizi, bylo tou největší slabinou ČR jako předsednické země při řízení EU. Z pohledu odborů pak bylo navíc zřejmé, že české předsednictví oslabovalo evropský sociální model jednostranně ve prospěch konkurenceschopnosti. Předsednictví EU na Českou republiku připadne podle současných podmínek nejdříve za 16 let. Naše členství v EU však pokračuje, a proto musíme své činnosti v tomto směru i nadále věnovat velkou pozornost.
Evropský integrační tým ČMKOS srpen 2009
12
