Postavení EU ve finančním světě a ČR v EU z pohledu společné měny

Bankovní institut vysoká škola Praha

Postavení EU ve finančním světě a ČR v EU z pohledu společné měny Diplomová práce

Lucie Procházková

Duben 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Institut pro evropskou integraci

Postavení EU ve finančním světě a ČR v EU z pohledu společné měny Klady a zápory účasti v měnové unii Diplomová práce

Autor:

Lucie Procházková Finance, Evropská unie

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. et Ing. Antonín Peltrám CSc.

Duben 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 10. 4. 2009

Lucie Procházková

Poděkování:

Ráda bych poděkovala doc. Ing. et Ing. Antonínu Peltrámovi CSc. za odborné vedení při psaní této práce. Dále chci adresovat poděkování panu Jiřímu Miklovi za poskytnutí rad a konzultací týkající se praktické části mé práce. Také děkuji kolegům a nadřízeným pracovníkům za ohledy a vstřícnost vůči mému studiu. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za jejich pochopení a podporu při mé cestě vysokoškolským studiem.

Anotace

Evropská unie nabízí ve své rozsáhlosti širokou škálu možností zaměření ke studiu. Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolila měnovou unii a společnou měnu euro. Na měnovou unii pohlížím ze dvou základních rovin. Jedna rovina se zabývá existencí evropské měny v celosvětovém kontextu a ta druhá se soustředí na otázku eura v České republice. Nedílnou součást této práce tvoří vlastní projekt zavádění eura do praxe na příkladu obchodní banky. Cílem práce je pak kriticky posoudit přínosy měnové unie a zhodnotit její negativní dopady do reálného života účastnických států.

The European Union extensively offers a broad range of educational study possibilities. For my graduation thesis I have chosen monetary union and the common currency, the Euro. I view monetary union from two essential perspectives. The first perspective considers the existence of a European currency in a global context, whilst the second focuses on the concept of the Euro in the Czech Republic. An integral part of the thesis is supported by my own project concerning implementation of the Euro in practice, by a commercial bank. The main aim being to pass critical judgement on the contribution of monetary union and to evaluate its effects, both beneficial and detrimental, in the real life, upon the participant countries.

Obsah Úvod .................................................................................................................. 6 1 Evropská měnová unie ............................................................................. 7 1.1 1.2 1.3

2

Maastrichtská smlouva .......................................................................................... 7 Konvergenční kritéria ............................................................................................ 8 Eurosystém .......................................................................................................... 10

Připravenost členských zemí EU na vstup do eurozóny ..................... 15 2.1 Slovinsko ............................................................................................................. 16 2.2 Malta a Kypr ........................................................................................................ 19 2.2.1 Kypr ............................................................................................................. 20 2.2.2 Malta ............................................................................................................ 20 2.3 Slovensko ............................................................................................................ 21 2.4 Velká Británie ...................................................................................................... 27 2.5 Švédsko................................................................................................................ 28 2.6 Polsko .................................................................................................................. 30 2.7 Maďarsko............................................................................................................. 31

3

Mezinárodní role eura............................................................................ 33 3.1 3.2 3.3

4

Vývoj kurzu eura ................................................................................................. 33 Devizové rezervy ................................................................................................. 34 Euro jako kotva.................................................................................................... 35

Přistoupení ČR do eurozóny ................................................................. 37 4.1 Režim měnového kurzu pro CZK........................................................................ 37 4.2 Plnění Maastrichtských kritérií v ČR .................................................................. 38 4.2.1 Hodnocení konvergenčních kritérií v ČR .................................................... 39 4.2.1.1 Inflace v ČR ............................................................................................. 39 4.2.1.2 Deficit veřejných financí v ČR ................................................................ 40 4.2.1.3 Státní dluh ČR ......................................................................................... 41 4.2.1.4 Dlouhodobé úrokové sazby ČR ............................................................... 42 4.2.1.5 Stabilita měnového kurzu v ČR ............................................................... 42 4.2.2 Dokumenty a orgány pro zavedení eura v ČR............................................. 44 4.3 Současná situace v ČR......................................................................................... 47 4.4 Shrnutí ................................................................................................................. 49

5

Praktický dopad vstupu do eurozóny z pohledu obchodní banky .... 50 5.1 Volba scénáře pro přijetí eura.............................................................................. 50 5.2 Projekt zavedení eura v komerční bance ............................................................. 52 5.2.1 Euro program ............................................................................................... 52 5.2.1.1 Organizace projektu................................................................................. 54 5.2.1.2 Strategie projektu..................................................................................... 54 5.2.1.3 Analýzy dopadu projektu ........................................................................ 54 5.2.1.4 Vývoj testovacího prostředí a testování................................................... 55 5.2.1.5 Implementace a komunikační plán .......................................................... 56 5.2.2 Technická příprava ...................................................................................... 56 5.2.3 Průběh vlastní konverze............................................................................... 60 5.2.4 Komunikační plán ....................................................................................... 61 5.3 Shrnutí ................................................................................................................. 62

Závěry a doporučení ..................................................................................... 63 Použitá literatura........................................................................................... 67 Přílohy: ........................................................................................................... 69 5

Úvod Tato práce je věnována myšlence evropské integrace, především jejímu pokročilému stupni v podobě hospodářské a měnové unie. Jedná se o velmi zajímavý a ve světě ojedinělý projekt, kdy evropské státy, politicky na sobě nezávislé, spojily své národní měny a vytvořily prostředí, ve kterém jsou řízeny jednou měnovou politikou z jednoho místa – z nadnárodní instituce Evropské centrální banky.

Vývoj společné evropské měny souvisí s vytvořením jednotného trhu v rámci Evropského společenství. Spolu s jednotným trhem vznikla totiž potřeba koordinovat měnové politiky členských zemí a dosáhnout větší stabilizace kurzu měn. V této práci se zaměřuji přímo na etapu zavádění eura a zamýšlím se nad klady a zápory měnové unie. Zcela záměrně se zde nezabývám předchůdci měnové unie – Wernerovým výborem z roku 1971 a Evropským měnovým systémem z roku 1979.

V první kapitole stručně nastíním právní ukotvení měnové unie včetně časového rámce jejího vzniku a popíšu pravidla a prostředí, na kterých pak společná měna euro funguje. Ve druhé kapitole se jednotlivě věnuji státům s čerstvou nebo výjimečnou zkušeností se zaváděním eura do vlastních ekonomik. Třetí kapitola hodnotí společnou evropskou měnu ve vztahu k ostatnímu světu a ve čtvrté kapitole se poměrně podrobně zabývám situací České republiky ve vztahu k euru. Na Českou republiku navazuje praktická část v kapitole páté, v níž na příkladě fiktivní obchodní banky rozpracovávám vlastní projekt zavádění eura s cílem demonstrovat na konkrétním příkladu náročnost takového kroku a poukazuji na ostatní souvislosti, které budou řešit všechny podnikající subjekty, až přijde čas eura také v naší zemi. Na závěr práce shrnu postavení měnové unie a společné měny euro ve světě i v České republice. Vyjádřím svá doporučení a představy, kam by se měnová unie mohla dále vyvíjet. Stejně tak v případě České republiky vyslovím svůj názor a vlastní doporučení, o nichž se domnívám, že jsou nezbytná, aby se i Česká republika mohla stát členem měnové unie.

6

1 Evropská měnová unie Evropská měnová unie má své zakotvení v Maastrichtské smlouvě podepsané v holandském městě Maastricht dne 7. února 1992 a ratifikované všemi členskými státy Evropského společenství dne 1. listopadu 1993.

V té době roku 1990 se v Evropě znovu sjednotilo Německo a převládla obava z toho, že vznikem rozlehlého státu s velkým počtem obyvatel by mohlo dojít k přeskupení poměru sil, což bylo pro ostatní členy integrující se Evropy, a zejména Francii, nepřípustné.

Jacques Delors, tehdejší předseda Evropské komise a vášnivý zastánce evropské integrace1, byl touto skutečností vyburcován k prohloubení integrace. Po úspěšném sjednocení vnitřního trhu a jeho přeměně na trh jednotný (dáno Jednotným evropským aktem z roku 1986) přišel s návrhem vytvořit měnovou unii. Jeho záměr podpořili tehdejší francouzský prezident Francois Mitterand a německý kancléř Helmut Kohl.

1.1 Maastrichtská smlouva Právě Maastrichtská smlouva se stala v mnoha ohledech jedním z nejdůležitějších dokumentů evropské integrace. Smlouva dává základ Evropské unii, čímž mění název dosavadního Evropského společenství, aby bylo na první pohled zjevné, že se nejedná pouze o hospodářskou integraci, ale i o integraci politickou.

Měnovou integraci Maastrichtská smlouva formuje do dvou úkolů: zavazuje Evropskou unii vytvořit měnovou unii v cílovém roce 1999 a v roce 2002 přijmout jednotnou měnu euro, jež nahradí měny národní. S tímto rozhodnutím souvisí vznik nadnárodní instituce Evropské centrální banky (ECB).

1

Na rozdíl od svého předchůdce ve francouzské vládě Charlese de Gaulla (1890 – 1970), který byl sice příznivcem evropské spolupráce, ale už nebyl tak přesvědčeným zastáncem nadnárodního pojetí evropské integrace. Za jeho působení Francie vedla politiku tzv. prázdné židle, když se odmítala účastnit jednání, přestože byla hlavní zakládající zemí Evropského společenství.

7

1.2 Konvergenční kritéria Aby mohla Evropská měnová unie (EMU) začít fungovat, bylo nevyhnutelné přijmout základní pravidla, kterých musí členské země nejdříve dosáhnout a až na základě jejich splnění se mohou přidat do měnové unie řízené Evropskou centrální bankou. Kritérií je celkem pět a byla definována tak, aby se co nejvíce omezilo riziko, že každý nový člen rozhoupe měnovou unii udržovanou ve stabilitě svojí nedostatečnou vnitřní rovnováhou či splněním konvergenčních kritérií až těsně před plánovaným zapojením se do EMU.

Jako nejkritičtější parametr ekonomické rovnováhy členského státu je sledována inflace. Inflace je nežádoucí, neboť čím vyšší je inflace, tím vyšší je cenová hladina a tím nižší je kupní síla peněz. Inflací se zaobírají první tři kritéria:

1.

Inflace ve svém průměru měřená za posledních 12 měsíců podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen by neměla překročit o více než 1,5 % průměr tří zemí EMU s nejnižšími dosaženými mírami inflace.

2.

Dlouhodobá nominální úroková sazba dlouhodobých vládních nebo podobných dluhopisů nesmí překročit o více než 2 % průměr úrokových sazeb ve třech zemích s nejnižší mírou inflace.

3.

Účast v ERM-22 alespoň po 2 roky. To znamená připoutat národní měnu k měnám ostatních členů EMU a pohybovat se ve fluktuačním pásmu +/-15 %, nejlépe kolem střední parity, aniž by měna byla jednostranně devalvována.

Poslední dvě kritéria směřují k zodpovědné fiskální politice vlády:

4.

Deficit veřejných rozpočtů za poslední rok před hodnocením by neměl být vyšší než hranice 3 % HDP. Kromě případu, kdy veřejný deficit podstatně poklesne nebo se

2

ERM – Mechanismus směnných kurzů je srdcem Evropského měnového systému (EMS). Jeho prostřednictvím jsou směnné kurzy řízeny fixně, ale je ponechána možnost jejich úprav pro případy výskytu kritických situací. Poprvé byl ERM vytvořen v roce 1979 (nezúčastnily se ho Velká Británie a Švédsko). Po přijetí společné měny euro vznikl v roce 1999 ERM-2 pro členské státy EU, které nepřijaly euro a pro nové členy EU. Prvním členem ERM-2 bylo Dánsko, které si ponechalo původní fluktuační pásmo z ERM +/2,25%, ostatní země se pohybují v rozmezí pásma +/-15%.

8

bude neustále snižovat, až dosáhne úrovně blízké referenční hodnotě. Nebo překročení referenční hodnoty bude pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstane blízko referenční hodnotě.

5.

Celkový veřejný dluh nesmí překročit stanovený maximální limit 60 % HDP, anebo musí alespoň vykazovat klesající tendenci3.

Nelze opomenout předpoklad sjednocení legislativ členských zemí s měnovou unií. To znamená, že zákony členského státu musí být v souladu se Smlouvou o EU, jak je také Maastrichtská smlouva nazývána, a se Statutem Evropské centrální banky.

Maastrichtská smlouva nově připustila, že ne všechny členské země se musí posledního článku evropské integrace účastnit. Již od počátku spolupráce na měnové integraci bylo zjevné, že Velká Británie nedůvěřuje tomuto projektu a odmítá se jednání účastnit. Podobně Švédsku se účast v měnové unii zdála nemyslitelnou. Jak již bylo poznamenáno výše, Dánsko si podrželo svoji „opt-out“ doložku, tedy doložku o neúčasti s tím, že přistoupit do eurozóny4 může kdykoliv si to rozmyslí. Tímto uspořádáním byla přijata myšlenka dvourychlostní Evropy. Ovšem v momentě podepsání Smlouvy o EU v Amsterodamu, 1997, konkrétně v nové části nazvané Ustanovení o užší spolupráci, další přistupující státy již tuto možnost výběru nemají. Naopak smlouva jim ukládá do měnové unie určitě vstoupit.

Z členských států Evropské unie přijatých v roce 2004: České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Kypru a Malty jich vstoupilo do ERM-2 celkem sedm. Od zbývajících třech zemí: České republiky, Polska a Maďarska se očekává, že se připojí co nejdříve. Dnes má Polsko stanovený cíl přijmout jednotnou měnu v roce 2012.

3

Klauzule o klesající tendenci byla doplněna kvůli Belgii a to proto, aby Belgie nebyla vynechána z možnosti účasti v EMU jakožto zakládající člen a houževnatý přívrženec evropské integrace. Nakonec se ukázalo, že tento dovětek se stal užitečný i pro mnohé další zakládající členy EU. 4 Eurozónou je myšleno geografické vymezení států Evropské unie, které zavedly společnou měnu euro.

9

1.3 Eurosystém Každá měnová unie potřebuje být řízena. Na území jednoho státu měnový systém obvykle spravuje centrální banka a stejně tak evropskou měnovou unii řídí ustanovená instituce. Zde je ovšem situace poněkud specifická a to zejména proto, že institucí, tedy centrálních bank, v rámci EMU existuje několik a souhrnně je nazýváme Eurosystémem.

Dříve než přistoupím k objasnění Eurosystému a zákonitostí, na základě kterých funguje, musím vysvětlit související pojem Evropský systém centrálních bank (ESCB).

ESCB tvoří systém národních centrálních bank všech členských zemí EU a již zmíněná Evropská centrální banka (ECB). ESCB byl ustanoven Smlouvou o založení Evropského společenství a Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Při jeho zřízení se předpokládalo, že všechny členské země přijmou jednotnou měnu euro a ESCB bude provádět úkony související s jednotnou měnou. Prozatím ale ESCB nemůže naplnit tuto hlavní úlohu v měnové politice, neboť stále zbývá několik váhavých členů EU, kteří se k jednotné měně doposud nepřipojili a ponechávají vlastní monetární politiku na zodpovědnosti místních centrálních bank.

Z tohoto důvodu bylo nutné odlišit názvem „Eurosystém“ skupinu členských zemí, jež dosáhla v rámci měnové integrace úzké provázanosti díky jednotné měně, jednotné úrokové sazbě, jednotnému měnovému kurzu vůči ostatnímu světu, tedy obecně díky jednotné měnové politice. Úlohu hlavního hráče získal prozatímně Eurosystém.

Pomocí následujícího schématu graficky znázorňuji výše popsaný vztah mezi Eurosystémem a Evropským systémem centrálních bank.

10

Obrázek č. 1: Eurosystém a Evropský systém centrálních bank (ESCB)

Zdroj: Baldwin, Richard; Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. s. 402. ISBN 978-80-247-1807-1.

Eurosystém hraje v řízení měnové politiky eurozóny klíčovou roli. Jako hlavní cíl si Eurosystém předsevzal zaručení cenové stability5, jejíž přesná definice je mu ovšem ponechána k vlastní formulaci a naplňování. Cenové stability je podle Eurosystému dosaženo, jestliže se míra inflace ve středně dlouhém období blíží 2%. Naproti tomu Eurosystém nezodpovídá za měnový kurz eura, který volně plove. Jak tedy může kontrolovat cenovou hladinu, když měnový kurz ponechává mimo svůj hlavní zájem? Zbývají ještě dva nástroje měnové politiky, a sice ceny akcií a krátkodobé úrokové sazby. Eurosystém se zaměřuje hlavně na krátkodobé úrokové sazby. Přesněji řečeno, v jeho hledáčku je jednodenní úroková sazba EONIA6 se splatností do druhého dne. Sestavuje se jako vážený průměr mezibankovních úrokových sazeb podle panelu bank eurozóny. Kromě hlavního cíle v podobě cenové hladiny má Eurosystém v rámci své strategie ještě další dva body. Těmi jsou ekonomická analýza, což znamená, že si udržuje přehled o současném i odhadovaném budoucím vývoji, a dále monetární analýza. V rámci monetární analýzy se sledují měnové agregáty (především měnový agregát M37) a spolehlivost ovlivňování inflace ve střednědobém období.

5

Určeno Maastrichtskou smlouvou, článek 105. EONIA = Evropský jednodenní průměrný ukazatel (Euro OverNight Index Average) 7 Měnový agregát M3 zahrnuje součet hotových peněz, běžných účtů, termínových vkladů, repo operací, fondů peněžního trhu a pevně úročených cenných papírů s dobou splatnosti do 2 let.

6

11

Podobně jako jiné centrální banky Eurosystém spravuje a řídí státní devizové rezervy členských států měnové unie, kontroluje platební systémy a vykonává dohled nad úvěrovými institucemi a finančním systémem. Zajímavé je, že za výrobu a distribuci eurobankovek nese odpovědnost výhradně Evropská centrální banka.

Evropská centrální banka zaujímá nezanedbatelnou pozici v rámci Eurosystému. Na ní leží úkoly jako příprava podkladů pro rozhodování řídících orgánů Eurosystému, organizace národních centrálních bank uvnitř Eurosystému, vydávání pokynů a v neposlední řadě provádění kontroly naplňování společné měnové politiky.

Eurosystém při svém rozhodování o měnové politice musí pohlížet na měnovou unii jako na celek. Nemůže si dovolit zaobírat se stavem a potřebami jedné z členských zemí, neboť učiněné kroky prospěšné pro jednu zemi by mohly mít (a mají) negativní dopad na jiné členské státy. Eurosystém často naráží na rozmanitost evropských států a s touto rozmanitostí právě vyvstává otázka funkčnosti EMU.

Dodržování maastrichtských konvergenčních kritérií představuje jeden pohled na společnou měnovou politiku a snahu udržet EMU v rovnováze. Druhá strana mince spočívá v tom, zda EMU představuje optimální měnovou oblast, pro kterou se stává přirozené sdílet jednotnou měnu. Optimální měnová oblast je takové geografické vymezení, ve kterém napříč státy panuje ekonomická a politická sladěnost (to znamená stejné hospodářské priority a politické zájmy). V takovém případě by jednotná měnová politika neměla vyvolávat hospodářské šoky u jedné části členských zemí, zatímco ostatními zeměmi by byla přijímána pozitivně. A pokud by se stalo, že některý stát měnové unie bude čelit značným potížím, předpokládá se, že ostatní členové mu budou připraveni poskytnout pomoc.

O EMU nemůžeme hovořit jako o úplné optimální oblasti. Jednoznačně disponuje silnými stránkami. V rámci EMU panuje vysoká ekonomická otevřenost. Země podporují obchod a obchodní spolupráci mezi sebou navzájem. Také diverzifikace výroby a vývozu je hodnocena kladně. Bohužel jasně existují i nedostatky. Mínusem EMU je především nepružný pracovní trh a velmi nízký přesun pracovní síly přes hranice, tedy mobilita pracovní síly. Do nesplněné podmínky optimální měnové oblasti bezesporu patří i fiskální 12

transfery. Jedná se o mechanismus běžně uplatňovaný v rámci jiných měnových unií, právě aby podpořil region trpící hospodářským šokem přesunem finančních prostředků od prosperujících členů unie. Finanční transfery v rámci EMU v tomto smyslu rozhodně nebývají uplatňovány a zřejmě v blízké budoucnosti ani uplatňovány nebudou. Na druhou stranu pracovní mobilitu evropské státy mají snahu řešit, i když nutno kriticky dodat, že zatím bez výrazného výsledku. Měnovou oblast charakterizuje sjednocení priorit v politické a ekonomické oblasti. EMU ne vždy vystupuje a řeší otevřené otázky jednotně. Vidíme zde ale snahu hledat kompromisy a už to lze hodnotit pozitivně.

Eurosystém je vysoce nezávislý politicky i finančně. Disponuje vlastním rozpočtem nezávislým na Evropské unii a jeho kontrolu provádí nezávislí auditoři. Svoji odpovědnost zajišťuje pravidelným podáváním zpráv a pořádáním tiskových konferencí, na nichž informuje o zásadních rozhodnutích v měnové politice.

Zatímco Evropského systému centrálních bank se účastní všechny národní centrální banky 27 členských zemí a Evropská centrální banka, v eurozóně je nyní přítomno 16 členských zemí EU: Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Irsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Finsko, Slovinsko, Malta, Kypr a Slovensko. Zbývajících osm zemí, které přistoupily k EU v roce 2004, dvě země s neúčastnickou doložkou (Velká Británie a Dánsko) a Švédsko se zvláštním postavením, stojí v současnosti mimo Eurosystém. Momentálně platný rozsah Eurosystému zaznamenává následující mapa.

13

Obrázek č. 2: Dnešní státy Eurosystému

Zdroj: www.ec.europa.eu

14

2 Připravenost členských zemí EU na vstup do eurozóny Postup evropských institucí při přijímání nováčka do eurozóny je přesně stanovený ve smlouvě o založení Evropského společenství (články 121-123).

Každý žadatelský stát je sledován Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí a pravidelně posuzován podle plnění maastrichtských kritérií v konvergenční zprávě. Pro konvergenční zprávu platí pravidlo, že je připravována každé dva roky nebo mimořádně na žádost členského státu. Pokud jsou konvergenční kritéria uspokojivě plněna, navrhne Komise Radě EU, aby zrušila členskému státu výjimku a tím ho přijala do eurozóny. Rada o zrušení výjimky rozhodne na svém zasedání, a to kvalifikovanou většinou8. Následně pak Rada EU spolu s ECB stanoví konverzní kurz eura vůči domácí měně žadatelského státu. Konverzní kurz je stanoven jako šestimístný, např. ve tvaru 1 EUR = XX.XXXX, a používá se ve své nezkrácené a nezaokrouhlené formě pro všechny přepočty domácí měny.

Doposud takovou zkušeností prošly čtyři státy z členů Evropské unie, které přistupovaly k EU 1. května 2004 stejně jako Česká republika. Jedná se o Slovinsko, Maltu, Kypr a čerstvě také Slovensko. Kromě těchto států projevovaly zájem co nejdříve přijmout euro také Litva, Lotyšsko a Estonsko. Bohužel značné problémy na straně plnění konvergenčních kritérií jim nedovolily tento krok završit úspěšným přijetí do eurozóny9.

V následujících podkapitolách se podrobně věnuji jednotlivým zkušenostem Slovinska, Malty, Kypru a Slovenska se zaváděním eura v jejich zemích. Své místo zde našly i Velká Británie, Dánsko a Švédsko jako členové Evropské unie, které se nerozhodly do eurozóny vstoupit. Pro kompletní porovnání zahrnuji i vývoj postavení k eurozóně Polska a Maďarska, států sousedící s Českou republikou mající dosud podobný zdráhavý přístup k přijetí eura. 8

Pro přijetí kvalifikovanou většinou je potřeba 71 % všech hlasů na základě Římských smluv z roku 1957. Smlouva z Nice z roku 2001 toto minimum upravuje na 72,2 % hlasů (tzn. 232 z 321 hlasů). 9 Je znám případ Litvy, která nesplnila konvergenční kritérium inflace o 1% a z tohoto důvodu byla Evropskou komisí odmítnuta pro členství v eurozóně. Estonsko se dokonce rozhodlo zrušit svoji účast v systému směnných kurzů ERM-2.

15

2.1 Slovinsko Slovinsku patří hned dvě prvenství. Stalo se první zemí bývalé Jugoslávie, která vstoupila do Evropské unie roku 2004 a jako první z přistupující desítky států přijalo euro.

Slovinsko se jeví jako velmi progresivní země posilující svoji ekonomiku se záměrem co nejdříve se přiblížit úrovni západoevropských států. Snaží se o to aktivní politikou vytváření pracovních příležitostí zejména ve stavebnictví, povzbuzováním podnikání v oblasti malých a středních podniků, investicemi do energetických sítí a komunikací. Důraz klade také na reformu zdravotnictví a zlepšování fungování soudů. Pro makroekonomický růst země je nejdůležitější export orientovaný na průmysl. Největšími tahouny v průmyslu jsou farmaceutické firmy, energetické koncerny a telekomunikační služby stejně jako výroba a vývoz bílého zboží. Je to země, kterou když navštívíte, zjistíte, že se až nápadně podobá svému rakouskému sousedu a zřejmě to nebude jen architekturou a zelenými alpskými kopci.

Makroekonomické ukazatele Slovinska se pozitivně vyvíjely a potvrzovaly velké odhodlání dohnat západoevropskou úroveň. Slovinsko patřilo mezi první adepty, kterým Evropská komise doporučila přistoupení k eurozóně. V roce 2004 těmito potenciálními uchazeči kromě Slovinska byly Estonsko a Litva (viz následující tabulka). Slovinsko si stálo velmi dobře i v závěru roku 2006. Roční inflace dosahovala 2,5%, deficit státního rozpočtu činil pouze 1,8% HDP a celkový veřejný dluh 29% HDP.

16

Tabulka č. 1: Plnění konvergenčních kritérií ve Slovinsku, Estonsku a Litvě

Plnění konvergenčních kritérií k červenci 2005 Země Konvergenční hodnoty Slovinsko Estonsko Litva

Inflace (%)

Dlouhodobá úroková sazba (%)*

Členství v ERM

Veřejné rozpočty (%)

Veřejný dluh (%)

3,4

6,0

dva roky

-3,0

60,0

2,6 3,3 2,9

4,7 4,4 4,5

červen 2004 červen 2004 červen 2004

-2,2 0,9 -2,4

30,2 4,3 21,2

* údaje za rok 2004 Zdroj: Evropská komise, Konvergenční zpráva

Povinná konvergenční zpráva v případě Slovinska byla publikována Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí dne 16. května 2006 a Komise zároveň doporučila Radě zrušit Slovinsku výjimku. Konverzní kurz byl stanoven 11. července 2006 a Slovinsko zavedlo euro k 1. lednu 2007 v pořadí jako třináctá země eurozóny. Přepočítací kurz byl stanoven na 239,640 tolaru za 1 euro. Zatímco Estonsko, Litva a posléze i Lotyšsko zůstaly v přípravné fázi, kterou je členství v ERM-2.

K případu Estonska je nutno aktuálně dodat, že Estonsko dnes již není členem ERM-2. Ze systému směnných kurzů se vyvázalo. Naopak Litva se k přijetí eura velmi přiblížila, ale pro nesplnění kritéria inflace o 1 % byla Komisí odmítnuta s poukázáním na dlouhodobě neudržitelnou inflaci. Lotyšsko se v současnosti potýká s výrazným státním dluhem a ani v jeho případě se v dohledné době záměr stát se členem eurozóny nenaplní.

Od českého přístupu ke společné měně euro se slovinská zkušenost značně liší. Může to být dáno liberálním postojem Slovinska, ale rozhodně se zde podepsaly i rozdílné zkušenosti s vlastními měnami a více či méně úspěšným uplatňováním monetární politiky ze strany národních centrálních bank. Slovinský tolar totiž od roku 1993 vykazoval značnou nestabilitu a oslaboval až do roku 2004, kdy se zavázal k účasti v ERM-2 a pohybovat se ve fluktuačním pásmu +/- 15%. Zatímco česká koruna se chovala stabilně a od svého vzniku roku 1993 platila za jednu z nejsilnějších měn nových členů EU. Vývoj

17

měnových kurzů zemí střední Evropy k euru v období od roku 1993 do 2005 ilustruje následující graf10.

Graf č. 1: Vývoj kurzů postkomunistických měn k euru

Zdroj: www.cnb.cz

Tady je vidět rozdílný postoj k národní měně. Slovinci určitě neměli velký důvod váhat, zda se vzdát národní měny. Tolar totiž nemohl plnit funkci uchovatele hodnoty a nepřispíval ani k cenové stabilitě na rozdíl od české koruny. Proto tedy nahrazení slovinského tolaru za stabilnější měnu euro bylo předurčeno k pozitivnímu přijetí mezi Slovinci.

10

Čerpáno z: Singer, M. Trendy a názory. Hospodářské noviny. 30. 1. 2007, s. 11.

18

2.2 Malta a Kypr Dva malé středomořské ostrovy Malta a Kypr zavedly společnou měnu euro s datem 1. ledna 2008. Staly se tak v pořadí čtrnáctým a patnáctým státem eurozóny. Oběma zemím potvrdila Evropská centrální banka spolu s Evropskou komisí plnění konvergenčních kriterií ve své zprávě vydané dne 16. května 2007. Konverzní kurz byl stanoven 10. července 2007 ministry financí sedmadvacítky s hodnotami 0,585274 kyperské libry za 1 euro a 0,4293 maltské liry za 1 euro.

Přechod na euro nebyl v těchto případech tak hladký jako po zkušenosti se Slovinskem. Kypr stejně jako Malta nenaplnil jedno z konvergenčních kritérií, týkající se státního dluhu, jež přesahoval hranici EU stanovenou na 60%. Protože ale dluh v obou případech vykazoval klesající tendenci, usnesla se Komise, že tento fakt přijme za postačující také s ohledem na skutečnost, kdy i v jiných případech více zadlužená země byla přijata do eurozóny.

Tabulka č. 2: Plnění konvergenčních kritérií na Kypru a Maltě k březnu 2007 Plnění konvergenčních kritérií k březnu 2007 Inflace (%)

Dlouhodobá úroková sazba (%)

Konvergenční hodnoty

3,0

6,4

Kypr Malta

2,0 2,2

4,2 4,3

Země

* údaje z 2006 Zdroj: Evropská komise, Konvergenční zpráva 2007

19

Veřejné rozpočty (%)*

Veřejný dluh (%)*

dva roky

-3,0

60,0

květen 2005 květen 2005

-1,5 -2,6

65,3 66,5

Členství v ERM

2.2.1 Kypr Nedostatečností v případě Kypru byl především přetrvávající nesoulad mezi kyperským právem a právem EU ohledně centrálního bankovnictví. Ten byl překonán poté, co místní parlament schválil zákon upravující činnost Centrální banky Kypru v březnu 2007. Dále bylo Kypru doporučeno udržovat inflaci a její dopady na úrokové sazby, řídit růst mezd v závislosti na zvyšování produktivity práce a lépe kontrolovat státní výdaje nejlépe skrze pokračující reformy veřejných financí.

2.2.2 Malta Malta zažívala obtíže se zmenšováním veřejného deficitu. Zatímco v roce 2003 činil podíl deficitu 10% na domácím HDP, v roce 2006 činil již 2,6% a prognóza Komise na rok 2007 hovořila o poměru 2,1%. Proto byla Malta Komisí upomínána, aby dále pokračovala v reformách udržující dlouhodobě zdravé veřejné finance. Stejně tak by Malta měla obezřetně hlídat inflaci, pokračovat ve strukturálních reformách trhu se zbožím a službami a stejně jako Kypr nepodléhat tlaku na růst mezd, pokud nebudou v souladu se zvyšováním produktivity práce.

Obě země se na přechod na společnou měnu připravovaly ve všech oblastech. Velkou pozornost věnovaly informovanosti veřejnosti, ať už podniků tak i občanů. Sledovaly a podporovaly pozitivní postoje veřejnosti pro přijetí eura, využívaly k tomu veškeré mediální kampaně a zaměřovaly se i na cílové skupiny, které se k euru stavěly skepticky. Aby rozptýlily převládající obavy obyvatel ze zdražování v souvislosti s akceptací eura, byl v obou případech připraven kodex spravedlivé tvorby cen, ve kterém se obchodníci zavazovali ke spravedlivému přepočtu cen na euro a v tomto smyslu byli kontrolováni speciálně ustanovenými komisemi, jež monitorovali duální zobrazování cen zároveň v národní měně a euru. Inspektoři byli vysíláni na utajené nákupy, aby obchodníky a jejich chování prověřovali, popřípadě pokutovali.

20

2.3 Slovensko Přípravy na zavedení eura zahájila Slovenská republika (SR) ještě před svým vstupem do EU (v květnu 2004), když v červenci 2003 vláda SR schválila materiál Strategie přijetí eura v SR a společný postup vlády SR a Národní banky Slovenska při vstupu do eurozóny. Ve společném prohlášení vláda a Národní banka Slovenska (NBS) konstatovaly, že výhody pro zavedení eura na Slovensku převažují nad nevýhodami, a proto by Slovensko mělo vstoupit do eurozóny co nejdříve, hned jakmile bude schopno splnit maastrichtská kritéria.

V září 2004 byl schválen další dokument Konkretizace strategie přijetí eura v SR. V červenci 2005 schválila Slovenská vláda a Bankovní rada NBS první návrh dokumentu Národní plán zavedení euro v SR, který byl aktualizován a znovu schválen vládou v dubnu 2008. Národní plán zavedení eura představuje konkretizaci jednotlivých kroků, které je třeba uskutečnit pro bezproblémové a úspěšné zavedení eura v celém hospodářství Slovenska. Definuje základní zásady, časový harmonogram a institucionální zabezpečení zavedení eura v SR. Ve smyslu Národního plánu byl zřízen Národní koordinační výbor, který je nejvyšším řídícím a koordinačním orgánem při přípravě zavedení eura na Slovensku. Národním koordinátorem zavedení eura bylo jmenováno Ministerstvo financí SR. Národní plán obsahoval přesný termín zavedení eura 1. 1. 2009.

Neméně důležitý je tzv. Generální zákon, jenž byl schválen vládou SR v červnu 2007. Obsahuje hlavní zásady přechodu slovenské koruny na euro, dále pravidla zaokrouhlování a také například pravidla pro přepočet slovenských korun na eura, pravidla duálního zobrazování, kontrolu a dozor. V rámci legislativního rámce zavedení euro v SR je nezbytná novelizace zákona o Národní bance Slovenska. Soulad zákona o NBS se Smlouvou o založení Evropského společenství a Statutem Evropské centrální banky je hodnocen v Konvergenční zprávě stejně jako splnění maastrichtských kritérií. Novela zákona o NBS má především ošetřit integraci NBS do ECB.

21

I. Etapa – vstup do ERM-2

Ministr financí a guvernér NBS byli pověřeni jednat za Slovensko s orgány EU o vstupu do ERM-2 a o určení centrální parity výměnného kurzu slovenské koruny vůči euru. Slovensko vstoupilo do Mechanismu výměnných kurzů ERM-2 dne 28. 11. 2005. Centrální parita slovenské koruny vůči euru byla stanovena na úrovni 1 euro = 38,4550 Sk. Na počátku se slovenská koruna chovala vůči euru značně volatilně, následně čelila tlakům na oslabení a po určitou dobu se obchodovala mírně pod svojí stanovenou centrální paritou. Na žádost Slovenska se centrální parita slovenské koruny po dohodě se všemi účastníky eurozóny včetně ECB od března 2007 revalvovala. Nová centrální parita koruny vůči euru byla nastavena na úrovni 1 euro = 35,4424 Sk. Slovenská koruna po celé období účasti v rámci ERM-2 využívala standardní fluktuační pásmo +/- 15 %.

II. Etapa – rozhodnutí o přijetí do eurozóny

Splnění maastrichtských kritérií se předpokládalo v roce 2007. Hodnotící Konvergenční zpráva Evropské komise a ECB byla zveřejněna v květnu 2008. Konvergenční kritéria se povedla naplnit až na ukazatel veřejného deficitu, jak ukazuje následující tabulka. Přesto v červenci 2008 rozhodla Rada EU o zrušení výjimky pro Slovensko a tentýž měsíc byl pro přepočet Radou EU stanoven definitivní konverzní kurz slovenské koruny vůči euru. Konverzní kurz 30,126 Sk za 1 euro se může používat jako jediný možný přepočítací kurz, a to výhradně v jeho kompletní šestimístné podobě. Zaokrouhlení přepočítaných částek se provádí na nejbližší eurocent a platí, že se zaokrouhluje konečná hodnota, ne jednotlivé položky.

Tabulka č. 3: Plnění konvergenčních kritérií ve Slovensku k březnu 2008 Plnění konvergenčních kritérií k březnu 2008 Inflace (%)


Členství v ERM


3,2

6,5

dva roky

Slovensko

2,2

4,5

Země

Zdroj: Evropské komise, Konvergenční zpráva 2008

22

listopad 2005


Veřejný dluh (%)*

-3,0

60,0

-2,2

29,4

III. Etapa – před samotným vstupem do eurozóny

Euro se na Slovensku zavádělo pomocí tzv. scénáře Big-bang, velký třesk. To znamená, že euro bylo zavedeno současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez přechodného období. Po krátký čas přibližně 14 dní (do 16. 1. 2009) platil duální oběh, tedy platné vedle sebe byly obě měny, slovenská koruna i euro. Duální zobrazování začalo na Slovensku v srpnu 2008 a je povinné dle předpisů EU pro období 5-6 měsíců před zavedením eura a celý rok po zavedení eura, tedy do konce roku 2009. Následujících šest měsíců duálního zobrazování je už dobrovolné. Duální zobrazování se týká nejen cenovek zboží v obchodech a jídelních lístků v restauracích, duálně jsou uváděny také hodnoty na výpisech z bankovních účtů, na výplatních páskách, u důchodových a sociálních dávek, na všech účtech a fakturách.

Ve druhé polovině roku 2008 probíhalo zabezpečení potřebného množství eurových bankovek a ražba mincí pro hotovostní oběh. Komerční banky byly zásobeny eurovým oběživem od září 2008 do prosince 2008, maloobchodní sektor v listopadu a prosinci 2008. Do konce prosince 2008 bylo nutné připravit i bankomaty, výdajové automaty a další zařízení fungující na mince a bankovky.

Distribuce eurových bankovek a mincí obyvatelstvu začalo již před 1. 1. 2009. Slovenská vláda zvolila způsob tzv. startovacích balíčků, balíčků obsahujících 45 kusů euromincí se zastoupením všech nominálů. Hodnota jednoho balíčku byla 500 Sk. Balíčky si lidé mohli pořídit v bankách a na pobočkách Slovenské pošty. Výměna korunových bankovek za eura je v bankách možná bezplatně do konce roku 2009 a mince do konce června 2009. Nadále bude NBS vyměňovat bankovky a pamětní mince bez časového omezení a mince po 5 let od zavedení eura.

23

Obrázek č. 3: Startovací balíček

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/slovaci-stoji-fronty-na-sve-prvni-euromince-fmg/eko_euro.asp?c=A081201_124059_eko_euro_pin, staženo 15. 1. 2009

Na Slovensku kladla vláda velký důraz na to, aby přijetí eura nebylo spojováno s inflací. Proto platila přísná pravidla pro nastavení eurových cen. Žádný subjekt nesměl využít konverzi slovenské měny za euro k navýšení cen, což bylo kontrolováno speciálně založeným úřadem a skutečně bylo zaznamenáno několik případů, kdy došlo k uplatnění sankcí za zjištěná porušení. Zavedení eura nesmělo poškodit spotřebitele. Poplatky a daně se zaokrouhlily směrem dolů, platby občanům směrem nahoru, čímž se hodnoty upravily na celých 10 eurocentů.

IV. Etapa – po vstupu do eurozóny

Základem úspěšného přijetí eura je pozitivní vnímání společné měny širokou veřejností ve státě usilujícím o přidružení do eurozóny. Musím uznat, že vládě SR se povedlo velmi dobře prezentovat společnou měnu a posilovat pocit evropské sounáležitosti jak mezi obyvateli tak i v podnikající sféře. Velkou výhodou pro Slovensko bylo také to, že slovenská vláda v otázce přijetí eura smýšlela a vystupovala jednotně, což bohužel není zkušenost České republiky s vlastní vládou.

24

Tak například výborně byl podle mého názoru zvládnut komunikační plán. Veřejnosti kromě

jiných

mediálních

kanálů

byly

určeny

především

internetové

stránky

www.euromena.sk, které obsahují zvlášť sekci přímo pro obyvatele, zvlášť pro podniky a právnické osoby a samostatnou sekci zaměřenou na média. Samozřejmě také záložky s obecnými informacemi o euru, aktuální situací na Slovensku a dění v eurozóně. Navíc tyto stránky přímo obsahují výukové materiály pro žáky základních a středních škol, dokonce se věnují informovanosti národnostních menšin v jejich vlastních jazycích včetně romštiny. Právnické osoby a podnikatelé se touto formou mohli seznámit, případně se rovnou připojit k etickému kodexu zabraňujícímu zvyšování cen a využití situace ve vlastní prospěch podnikatele.

Podobně jako Kypr a Malta i Slovensko připravilo pro své občany již zmíněné eurobalíčky a s jejich distribucí začalo s předstihem od 1. prosince 2008. O eurobalíčky byl velký zájem. Svědčilo o tom hlášení z několika slovenských obcí, že na některé občany se zájmem o eurobalíček se nedostalo hned první den jejich prodeje. Zřejmě k této situaci pomohlo předvánoční období, jež mnohé občany inspirovalo k nákupu eurobalíčku jako vhodného dárku pro své blízké a to nejen na Slovensku, ale také v příhraničních oblastech sousedních států, které euro ještě nepřijaly.

Slovenská centrální banka rozesílala do domácností informativní kartičky s ochrannými prvky nových eurobankovek. Co bylo dobře míněno, ale příliš se nevydařilo, byla distribuce konverzních kalkulaček (od poloviny listopadu). Ty buď vůbec nefungovaly, nebo přepočítávaly zadané hodnoty nepřesně.

Samotná silvestrovská konverze slovenské koruny na euro proběhla velmi dobře a bankomaty začaly krátce po půlnoci vydávat první eurové bankovky. Bez problémů také fungoval systém platebních karet či internetové bankovnictví včetně zobrazování zůstatků v nové měně. Mimořádně náročné na organizaci a logistiku bylo stahování původní měny a distribuce měny nové. Distribuce nové měny probíhala dle předem připravených plánů na předzásobení obchodních bank a pomocí druhotného předzásobení, což se týkalo především podniků a obchodů. Stahování původní měny proběhlo z padesáti procent ještě před samotným spuštěním eura. Do konce duálního oběhu, tedy 16. ledna 2009, zůstalo v oběhu odhadovaných 20% slovenských korun. Slovenská národní banka očekává, že se 25

postupně z celkového objemu vrátí asi 93% slovenských bankovek a 63% mincí. Má se za to, že zbylý objem korun je v zahraničí nebo zůstane v trezorech svých majitelů na památku.

Jaké jsou první pocity slovenských občanů z nové měny? Úřady zaznamenaly potíže při vyplácení sociálních dávek, protože místo obvyklé sumy slovenských korun lidé nyní odchází s „pouze“ několika kusy bankovek, s čímž se přes veškeré vysvětlování a informování úřady dopředu, neradi smiřují. Především starší občané jsou nejistí při placení v euroměně. Právě proto byla kampaň nasměrována na děti a mladou populaci, aby pomohla slovenským seniorům a menšinám při prvním nakládání s eurem.

A nebylo Slovákům přece jen líto vzdát se vlastní měny? Za všechny bych citovala odpověď paní Eleny Kohútikové z Všeobecné úvěrové banky, která přiznala, že jí osobně to trochu líto bylo, ale vzápětí dodala, cituji: „Pro takovou malou a otevřenou ekonomiku je však neúnosné dlouhodobě udržovat svou nezávislou měnu s nezávislou měnovou politikou a zároveň zabezpečit stabilitu ekonomického prostředí. Je to neúprosný běh života, že nyní musíme i měnu přizpůsobit liberalizovanému obchodu, volným hranicím a globálním finančním tokům. Beru to ale jako krok dopředu, který Slovensku pomůže rychleji dohánět vyspělé země.“

Slovensko velmi úspěšně zavedlo společnou měnu euro. Tím může čerpat výhody z členství v eurozóně, na druhou stranu si ale musí být vědomo několika rizik, jež má za povinnost jako řádný člen odstraňovat. Na prvním místě se jedná o hrozící růst inflace způsobený neuspokojivým trhem práce, zvyšováním domácí poptávky, světovým nárůstem cen energií a potravin a také vzdání se slovenské koruny, která při svém mírném posilování vůči euru tlumila inflační tlaky v podobě mírnění dovozních cen. Trh práce na Slovensku trpí strukturální nezaměstnaností, je potřeba pokračovat v reformách, v kvalifikaci pracovní síly a podporování pracovní mobility. Růst mezd na Slovensku by měl být v souladu s produktivitou práce a s vývojem mezd v konkurenčních zemích. Pak je také důležité nenavyšovat veřejný deficit, naopak snažit se ho neustále snižovat. V období právě probíhající hospodářské recese ve světě to ovšem vůbec není snadný úkol. Na druhou stranu ekonomické předpovědi pro Slovensko předpokládají, jako jedné z mála evropských zemí, mírný růst HDP i v letošním roce. Kdyby Slovensko euro nepřijalo, velmi 26

pravděpodobně by čelilo propadům východoevropských měn spolu s českou korunou, polským zlotým, maďarským forintem atd. Stejně tak by naráželo na splnění maastrichtského kritéria udržení deficitu veřejných financí v souvislosti se zpomalující se ekonomikou v období současné hospodářské recese. Slovensko si však správně načasovalo přijetí eura a zdá se, že světová krize to jenom potvrdí na makroekonomických výsledcích našeho souseda.

Naopak z původních členů EU se zatím mimo eurozónu postavila Velká Británie, Dánsko a Švédsko.

2.4 Velká Británie Velká Británie se od počátku stavěla k myšlence Evropské měnové unie velmi konzervativně a zdráhavě. Když byl v roce 1979 vytvořen Mechanismus směnných kurzů (ERM), všechny účastnické země Evropského společenství k němu přistoupily11, pouze Velká Británie zůstala stát mimo. Nemyslitelná představa, že by se velmoc s historií nejsilnější měny měla vzdát libry sterlingu a vlastní monetární politiky, nedovolovala připojit se k ostatním zemím až do roku 1990, a to pouze na dva roky, když v roce 1992 Velká Británie z ERM opět vystoupila.

Situace se dnes ve Velké Británii začíná měnit. Británie přehodnocuje svůj postoj k euru. Nutí ji k tomu hospodářská a finanční krize, které na ni uhodily tvrdým zásahem. Část tamních politiků a odborné veřejnosti připouští, že s jednotnou měnou eurozóny by byla Británie bohatší. Hospodářství v Británii trpí, finanční krize dovedla ke kolapsu některé banky a finanční instituce, další jsou v ohrožení. Stát zasahoval značnými subvencemi a deficit státních rozpočtů stále narůstá. Už dnes veřejný deficit země překračuje limit stanovený maastrichtskými kritérii. A na to vše reaguje libra, jejíž poslední vývoj k euru představuje divokou jízdu na skluzavce, jak dokresluje graf.

11

V roce 1979 do ERM vstoupily Francie, Německo, Itálie, Belgie, Irsko, Dánsko a Nizozemí.

27

Graf č. 2: Vývoj libry k euru

Zdroj: http://www.patria.cz/treasury/online/meny.html, staženo 26. 2. 2009

Na druhou stranu ani eurozóna by v současné situaci Británii nemohla zachránit. Kdyby se totiž Británie nakonec vzdala své monetární politiky, vzdala by se účinného nástroje na boj proti krizi. Domnívám se, že za současného stavu Británii nezbývá, než litovat, že se k eurozóně stavěla zády. Teď se musí hrdě se svými neduhy vypořádat sama. Ostatně není to poprvé, kdy své zkostnatělé hospodářství zachraňuje před nejhoršími nástrahami recesí.

2.5 Švédsko Švédsko vůči eurozóně zaujímá velmi zvláštní postavení. Členem EU se Švédsko stalo v roce 1995 a dosud nemá, podobně jako ČR, stanoveno cílové datum pro přijetí eura. Švédská koruna se neúčastní mechanismu ERM-212 oficiálně z toho důvodu, že tato země nenaplňuje všechna maastrichtská kriteria. Na druhou stranu je známa už méně oficiální politická dohoda mezi EU a Švédskem, že Švédsko euro přijmout nemusí, protože vlastně euro přijmout nechce. Alespoň prozatím. Evropská komise nakládá se Švédskem stejně jako s Velkou Británií či Dánskem, tedy ponechává na nich samotných, aby zažádaly o účast v eurozóně, jakmile to uznají za vhodné. Švédsko ovšem bývá pravidelně zahrnováno do Konvergenční zprávy Evropské komise a Evropské centrální banky, které hodnotí plnění maastrichtských kritérií těch členských států, které euro ještě neakceptovaly.

12

Švédská koruna se neúčastnila ani původního Mechanismu směnných kurzů (ERM). Fluktuační pásmo v rámci prvního ERM bylo stanoveno na +/- 2,25 %.

28

Konvergenční zpráva z května 2008 hodnotila Švédsko velmi dobře, jak dokládá následující přehled plnění kritérií.

Tabulka č. 4: Plnění konvergenčních kritérií ve Švédsku k březnu 2008 Plnění konvergenčních kritérií k březnu 2008 Země

Inflace (%)


Členství v ERM


Veřejný dluh (%)*


3,2

6,5

dva roky

-3,0

60,0

Švédsko

2,0

4,2

listopad 2005

3,5

40,6

Zdroj: Evropská komise, Konvergenční zpráva 2008

Jediné, na co ve zprávě instituce EU upozorňují, je nedostatečně připravená švédská legislativa pro integraci do eurosystému a fakt, že vláda neučinila žádné kroky ke sjednání nápravy během posledních let. Kromě toho instituce vyvíjely apel na snižování pověstných vysokých švédských daní z příjmů a doporučily připravit reformy v oblastech daňového systému a systému sociálních dávek.

Z přistupujícího klubu deseti států do EU v květnu 2004 se tři země rozhodly do ERM-2 zatím nevstoupit. Jedná se o Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Tyto země si ponechávají nástroje vlastní měnové politiky, což se jeví jako pochopitelné, protože domácí míry inflace převyšovaly míru inflace v eurozóně. Na místě byly obavy, že upuštění od vlastní měnové politiky a přistoupení k ERM-2 by zapůsobilo silným dezinflačním účinkem a domácí míra inflace by již nemohla být kontrolována centrální bankou, což by zřejmě mělo za následek nesplnění kritéria konvergence týkajícího se inflace a nemožnosti přistoupit k eurozóně. Ostatních sedm zemí se postupně zavázalo ke členství v mechanismu ERM-2 a nechaly své měny pohybovat ve standardním pásmu +/- 15%. Spolu s nimi se v ERM-2 nachází i Dánsko, a to od počátku roku 1999, které ovšem velmi stabilně naplňuje fluktuační pásmo +/- 2,25%13. Domnívám se, že další vývoj v případě Dánska v převážné míře záleží na dalších rozhodnutích Švédska. Pokud by se Švédsko rozhodlo pro vstup do eurozóny, Dánsko jej bude velmi pravděpodobně následovat.

13

Dánsko se vlastně pohybuje v původním mechanismu ERM, jehož fluktuační pásmo bylo právě +/- 2,25%.

29

2.6 Polsko Přípravy na zavedení eura v Polsku již začínají, neboť polská vláda v říjnu 2008 oznámila cílové datum zavedení eura 1. ledna 2012. O co nejrychlejší přijetí eura usiluje premiér Donald Tusk podporovaný Polskou národní bankou. Opozice vnímá přijetí eura jako nutnost, nicméně ke stanovenému blízkému termínu je značně zdráhavá. Zatím nevyhraněný postoj je prezentován prezidentem Lechem Kaczyňskim. A průzkumy veřejného mínění ukazují, že zhruba polovina polských občanů je nakloněna blízkému přijetí eura.

Nutnost zavedení eura v Polsku premiér Tusk opírá i o momentálně probíhající finanční a hospodářskou krizi. Polský zloty za poslední čtyři měsíce ztratil vůči euru téměř třicet procent14, a proto se přímo nabízí domněnka, že se silnou měnou, jakou euro bezesporu je, by bylo polskému národu líp. Graf č. 3: Vývoj zlotého k euru


Na grafu je ukázána značná volatilita polského zlotého vůči euru a jeho postupné oslabování, což pro ekonomiku představuje značnou zátěž. Prodražuje se zahraničí dluh státu a své napáchá i odliv kapitálu ze země.

14

Citace z 5. čísla časopisu Ekonom, sekce Peníze a burzy, s. 66, autor: Tomáš Plhoň.

30

Je ovšem otázkou, zda snaha vlády vyhovět maastrichtským kritériím opatřeními, jako šetření na straně vládních výdajů a snižování daní z příjmů, neprohloubí více krizi v Polsku.

Odborníci se shodují, že Polsko přijme euro zřejmě v roce 2013. Této skutečnosti nahrává i fakt, že kvůli své velikosti a nejmenší vyspělosti lze u Polska očekávat přísné posuzování připravenosti Komisí v podobě plnění maastrichtských kritérií, neboť by Polsko pro současnou eurozónu mohlo představovat skutečný problém navíc.

2.7 Maďarsko Maďarsko není chvalně hodnoceno Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Ke kritice je mnoho důvodů, především se Maďarsku nedaří plnit ani jedno z Maastrichtských kritérií, jak demonstruje přiložený přehled.

Tabulka č. 5: Plnění konvergenčních kritérií v Maďarsku k březnu 2008 Plnění konvergenčních kritérií k březnu 2008 Země

Inflace (%)



3,2

6,5

Maďarsko

7,5

6,9

Členství v ERM


dva roky

-3,0

60,0

-5,5

66,0

bez účasti

Veřejný dluh (%)*


Navíc velká část maďarského dluhu byla poskytnuta v eurech a finanční instituce rozpůjčovaly hypotéky na maďarském trhu převážně v cizích měnách. Z těchto důvodů je osud maďarských dluhů v rukou kurzových pohybů forintu. Ten ale oslabuje jako skoro všechny měny středoevropského regionu a tím značně navyšuje maďarské zadlužení, což uvrhlo Maďarsko do kolapsu a země musela žádat Mezinárodní měnový fond o významnou půjčku. 31

Maďaři dnes věří, že potřebují plán na přijetí eura a připravit ekonomiku včetně sociálního programu na vstup do eurozóny. K tomu bude nutné usměrnit především veřejné výdaje, zkrotit státní deficit a dostat pod pokličku inflaci, neboť cenová hladina v Maďarsku zůstává stále nižší než v eurozóně. Další kroky by měly směřovat k posílení HDP na obyvatele, což může být podpořeno rozsáhlou reformou trhu práce. V Maďarsku je nutné zvýšit nejen mobilitu práce, ale v první řadě zvýšit nízkou míru zaměstnanosti, naopak snížit velké rozdíly ve zdanění příjmů a omezit vysoké minimální mzdy.

Pokud Maďaři nastolí disciplinu v hospodaření své země, vyřeší svoji nestabilní politickou scénu, a co nejdříve pojmou za svůj ambiciózní plán přijmout euro včetně dosáhnutí na plnění konvergenčních kriterií, pak se dostanou na správnou cestu. Bohužel dnes v Maďarsku nikdo neví, jak se k této cestě dostat.

32

3 Mezinárodní role eura Euro je velmi mladá měna. Od jeho zavedení v roce 1999 do hotovostního oběhu uplynulo právě deset let. Za tři roky se v Evropě bude slavit znovu a to jeho uvedení do hotovostního oběhu. A obdivovat je opravdu co. V současném světě se euro pohybuje na druhé příčce v pořadí světových měn, hned za americkým dolarem, následován japonským jenem a britskou librou. Pro jeho silnou pozici mu nahrává několik okolností, které jsou pro světově používanou měnu klíčové. Jednak je to velká rozloha, na níž se euro používá jako domácí měna zahrnující nejsilnější evropské ekonomiky, a dále nezbytná stabilita, což se euru daří vykazovat také.

A mezinárodní význam eura stoupá. Zvyšuje se jeho role v rámci financování a úhrady obchodů, tedy při fakturacích za zboží a služby přes hranice. I když na druhou stranu je nutné podotknout, že na světových burzách hlavních komodit jako je ropa, zemní plyn, obilí a podobně zůstává v přesile americký dolar a zřejmě mu tato role zůstane i nadále. Na trhu s devizami je euro druhou nejčastěji obchodovanou měnou. Jeho podíl činí 40% na denních transakcích15. Roste i podíl mezinárodních obligací denominovaných v euru, tedy mezinárodního dluhu. Současná situace, kdy si některé evropské státy půjčují na podporu svých ekonomik, tuto roli eura ještě více podtrhuje16.

3.1 Vývoj kurzu eura Na počátku se existence eura zachvěla, když jeho hodnota v září a říjnu roku 2000 klesla až na 0,85 dolaru za euro a byly potřeba intervence ECB a americké centrální banky. Od tohoto počátečního zaklopýtnutí si však euro začalo zakládat na reputaci stabilní měny a spolu s ním i ECB získávala stále větší respekt mezi centrálními bankami světa.

15

Pro srovnání podíl amerického dolaru dosahuje 87%, japonského jenu 17% a 15% britské libry sterlingu pro rok 2007. Zdroj: http://ec.europa.eu/economy_finance/the_euro/the_euro6484_en.htm, staženo dne 22. 3. 2009. 16 Příklady nových velkých dluhů od mezinárodních organizací jsou Maďarsko a Lotyšsko.

33

Graf č. 4: Vývoj eura k dolaru


Průměrný kurz se v roce 2007 pohyboval na 1,37 amerického dolaru za euro. V roce 2008 průměr činil 1,46 dolaru za euro a v témže roce, přesně 15. 7. 2008, euro dosáhlo vůči dolaru svého historického maxima na hodnotě 1,5990 USD/EUR17. Od začátku roku 2009 se tento kurz chová značně volatilně a to mezi 1,26 až po 1,40 USD/EUR.

3.2 Devizové rezervy Titul hlavní měny devizových rezerv centrálních bank náleží bezpochyby americkému dolaru. Nicméně rozšíření eura v této oblasti se neustále zvyšuje a naopak, objem amerického dolaru ve světových devizových rezervách je rok od roku nižší. Názorně tento jev demonstruje tabulka tří po sobě jdoucích období.

17

Čerpáno z článku Deset let eura: klady převažují, Lavička Václav, Hospodářské noviny, 31. 12. 2008, str. 21.

34

Tabulka č. 6: Podíl hlavních měn na světových devizových rezervách Podíl hlavních měn na světových devizových rezervách v procentech

USD EUR JPY GBP ostatní

2005 66,9 24,1 3,6 3,6 1,9

2006 65,5 25,1 3,1 4,4 2,0

2007 63,9 26,5 2,9 4,7 2,0

Zdroj: The international role of the euro, ECB, 2008, ISSN 1725-6593

Samozřejmě, ročně vzato jsou to malé pokroky. Pokud ale srovnáme počátek eura a jeho údaje za rok 1999, vyjde nám, že centrální banky disponovaly 18% eurových rezerv, zatímco v roce 2006 se euro podílelo více než jednou čtvrtinou na celosvětových rezervách18. A tento trend stále pokračuje.

Velkou měrou se na tomto trendu podílí fakt, že nové členské státy EU mají blízký vztah k euru, protože euro používají jako kotvu. A mnohé z nich se již staly nebo se snaží stát členy eurozóny, čímž počítají s připoutáním domácí měny těsně k euru v rámci ERM-2. Následně, po připojení k eurozóně, se jim pak eurové devizové rezervy automaticky přemění na domácí aktivum. Navíc i země Asie a Rusko přehodnocují své devizové rezervy a častěji doplňují euro na vrub dolaru.

3.3 Euro jako kotva Euro jako kotva má velký význam pro všechny státy střední a východní Evropy, včetně České republiky. Tyto země nenechávají své měny volně plout, a proto si vybraly euro jako věrohodnou měnu, ke které se více či méně těsně zavázaly. Kotva silné měny pak slouží jako přepočítací jednotka s tím, že to nemusí být jen jedna měna, ale třeba koš měn19.

18 19

Čerpáno z http://ec.europa.eu/economy_finance/the_euro/the_euro6484_en.htm, staženo dne 22. 3. 2009. Koš měn používá například Rusko, ve kterém je v současnosti podíl eura 45%.

35

Volnější verzi připoutání národní měny k euru představuje řízený floating. Ten si zvolila Česká republika a dále například její sousedé Polsko a Maďarsko. Řízený floating dovoluje národním centrálním bankám působit na plovoucí kurzy jejich měn, jakmile to uznají za vhodné. Na druhé straně existují přísnější uspořádání vůči kotvě jako měnový výbor a eurizace. Měnový výbor dodržuje Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Litva a Estonsko. V těchto případech se měnová politika soustředí na udržování stanovené parity, tedy kurzu místní měny vůči euru s tím, že fluktuační pásmo pro vymezení pohybu kurzu tady neexistuje. Eurizace je až extrémním řešením přijetí eura jako kotvy, protože v důsledku znamená uznání eura za domácí měnu bez toho, aby se daná země stala členem eurozóny. Pro toto jednostranné přijetí eura se rozhodly Kosovo a Černá hora, státy, s velmi křehkým domácím politickým zázemím. Další možností pro země trpící polickou nestabilitou nebo vysokou inflací je přijmutí k vlastní měně zvolenou měnu zahraniční, aby podpořila snahu měnové politiky o stabilizaci domácí měny. V minulosti za paralelní měny byli voleni americký dolar, francouzský frank nebo německá marka. Dnes tuto roli přebírá právě euro.

Euro postupně posiluje svoji světovou pozici a rozšiřuje svoje pole působnosti. Stává se uznávanou druhou světovou měnou. Někteří odborníci vidí problém v existenci dvou silných měn vedle sebe, jiní euru předvídají, že se stane měnou číslo jedna. Dle mého názoru americký dolar nebude tak snadno překonán a svoji vedoucí pozici si ještě dlouho podrží. Euro má před sebou stále velký kus cesty, aby se prosadilo v oblastech, jež dodnes patří výhradně dolaru.

36

4 Přistoupení ČR do eurozóny Vstupem České republiky do Evropské unie a podepsáním Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, se ČR zavázla přijmout jednotnou měnu euro. Konkrétně v článku 4 Aktu se praví, cituji: „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.“

O tom, že Česká republika přijme euro, není tedy pochyb, neboť s takovým krokem ČR souhlasila zároveň s učiněním svého rozhodnutí stát se členem Evropské unie a podílet se na integraci evropských států do jednoho hospodářského a měnového celku.

4.1 Režim měnového kurzu pro CZK Z přistupujících deseti států v květnu 2004 vytvořila Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem skupinku tří, jež své měny po vstupu do EU nezavázaly pevně k euru. Rozhodly se plně využít možnosti dočasné výjimky pro zavedení eura a dál své měny nechávají plout v tzv. řízeném floatingu. Nutno podotknout, že se jedná o země s rozvinutým centrálním bankovnictvím. Z toho usuzuji, že tyto země daly jednoznačně přednost pokračovat ve své vlastní monetární politice, aby si zachovaly důležitý nástroj pro řízení domácích ekonomik. Svým měnám zkrátka věří. Vlastní hospodářství se tak snaží co nejlépe přibližovat k úrovni EU, aby se následně staly chtěnými a stabilními členy měnové unie.

Volbou řízeného floatingu si Česká republika zvolila optimální způsob kurzového uspořádání pro malou otevřenou ekonomiku, kterou ve skutečnosti je. České národní bance byla ponechána aktivita působit na trhu a tím strategicky ovlivňovat kurz české koruny pomocí devizových rezerv. V praxi to vypadá tak, že ČNB nakupuje deviza do devizových rezerv, čímž tedy prodává českou měnu v okamžiku, kdy se jí zdá kurz české koruny příliš silný a naopak prodává deviza, nakupuje českou měnu, když se jí zdá, že kurz české koruny oslabuje. Při tom nesleduje žádný konkrétní cíl kurzu koruny vůči jiné měně. 37

Zároveň tato forma kurzového uspořádání umožňuje vládě uplatňovat fiskální politiku. Obecně však platí, že měnová politika je účinnější oproti fiskální politice. Opatření podniknutá v rámci měnové politiky mají totiž okamžitý efekt a nesou s sebou méně doprovodných a těžko předvídatelných jevů. Fiskální politika má těžkopádnější ráz už z toho pohledu, že je úzce spjata s politikou vlády a veškeré zásahy vlády musí být projednány a schváleny parlamentem, což je samozřejmě časově náročné. Pravdou také zůstává, že daně a vládní výdaje, což jsou nástroje fiskální politiky, bývají náplní volebních programů politických stran a jejich slibů voličům. Ze znalosti těchto faktů lze domyslet, jak se vládní politická strana nerada rozhoduje pro nepopulární opatření v rámci fiskální politiky, přes to, že stav české ekonomiky právě taková zpřísnění může vyžadovat.

4.2 Plnění Maastrichtských kritérií v ČR Plnění Maastrichtských kritérií je základním klíčem pro přijetí eura v ČR. Nestačí pouze dospět k zadaným kritériím, nutné je garantovat jejich dlouhodobou udržitelnost, nejlépe s výhledem dalšího pozitivního vývoje. Jsem přesvědčená o tom, že následování maastrichtských kritérií působí na ekonomiku ozdravně, i kdyby jejím záměrem nebylo dospět k přijetí společné měny. Kritéria jako přijatelná inflace, udržitelná dlouhodobá úroková míra a nízký státní schodek i deficit veřejných financí tvoří základ ekonomické rovnováhy

státu

a

jsou

předzvěstí

zvyšující

se

životní

úrovně

obyvatel,

konkurenceschopnosti domácí produkce a celkové stability hospodářství.

Plnění konvergenčních kritérií je bedlivě sledováno Ministerstvem financí ČR, Českou národní bankou a zároveň také pravidelně vyhodnocováno Evropskou komisí. Mimo maastrichtská kritéria posuzuje ČNB také sladěnost českého hospodářství s hospodářstvím eurozóny. Sladěnost v tomto případě znamená přibližování cyklů české ekonomiky s ekonomickými cykly eurozóny, schopnost přizpůsobit se asymetrickým šokům, pružnost pracovního trhu nebo srovnatelnou cenovou hladinu. Hodnocení ČR a její sladěnosti s eurozónou je obsaženo v následující podkapitole.

38

Připravenost na vstup do eurozóny pak Evropská centrální banka hodnotí ve své pravidelné Konvergenční zprávě. Vydáváním Konvergenční zprávy ECB plní svůj závazek vůči Radě Evropské unie20, podle něhož musí poskytovat Radě EU zprávy o pokroku členských států s dočasnou výjimkou při plnění jejich závazků ohledně integrace do hospodářské a měnové unie.

Česká republika vedle splnění makroekonomických kritérií musí také přizpůsobovat právní řád ČR. Zejména novela zákona o ČNB je pro tuto oblast integrace do Eurosystému klíčová.

4.2.1 Hodnocení konvergenčních kritérií v ČR Česká republika dlouhodobě maastrichtská kritéria plní. Za její silné stránky lze považovat otevřenost české ekonomiky především směrem do Evropské unie a velkou provázanost se zeměmi eurozóny (s největší orientací na Německo). Z dostupných hodnocení lze usuzovat, že dochází ke slaďování hospodářských cyklů s Německem, což patří mezi pozitivní jevy. Slabým místem české připravenosti je nedostatečná pružnost české ekonomiky a pracovního trhu, dále stále nižší cenová hladina oproti eurozóně a poměrně malá schopnost přizpůsobit se asymetrickým šokům.

4.2.1.1 Inflace v ČR Jak vyplývá z následující tabulky, v roce 2008 Česká republika nesplnila pouze kritérium pro cenovou stabilitu. Překročení limitu pro inflaci lze vysvětlit tím, že se na národní úrovni projevilo zvýšení regulovaných cen, změny v oblasti nepřímých daní (DPH a některé spotřební daně), růst regulovaných cen a jistě se do zvýšení inflace promítlo i celosvětové zvýšení cen energií a potravin.

Inflace jako taková se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. Průměrná

20

Dáno Smlouvou o založení Evropského společenství, článek 122 odst. 2 a článek 121 odst. 1.

39

míra inflace se vypočítává jako přírůstek posledního dostupného 12měsíčního průměru harmonizovaného indexu spotřebitelských cen proti předchozímu 12měsíčnímu průměru21.

Tabulka č. 7: Plnění konvergenčních kritérií v ČR k březnu 2008 Plnění konvergenčních kritérií k březnu 2008 Země Konvergenční hodnoty Česká republika

Inflace (%)


3,2

6,5

dva roky

-3,0

60,0

4,4

4,5

bez účasti

-1,6

28,7

Členství v ERM

Veřejné rozpočty (%)

Veřejný dluh (%)


Přestože české inflaci byla na počátku roku 2008 prognózována klesající tendence, v návaznosti na současnou hospodářskou krizi se očekává opětovné zvýšení cenové hladiny. Tento trend přesně dokreslují aktuální hodnoty. Momentálně se inflace v ČR vyšplhala na úroveň 6,3 %, což představuje strmý pohyb mimo referenční hladinu.

Pro domácí situaci je důležitý fakt, že růst inflace je pobízen mimo jiné také oslabováním kurzu koruny vůči evropské měně a dolaru. Navíc vlivem krize je kurz značně rozkolísaný a nedá se přesněji odhadovat jeho další vývoj.

4.2.1.2 Deficit veřejných financí v ČR

V oblasti deficitu veřejných financí byla s Českou republikou v roce 2004 zahájena procedura nadměrného schodku. V praxi to znamenalo, že Rada EU uložila ČR sjednat nápravu a zároveň byl stanoven termín splnění rok 2008. Tady si můžeme Českou republiku pochválit, protože v roce 2007 se podařilo snížit rozpočtový schodek výrazně pod referenční hodnotu.

21

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou ze dne 16. Prosince 2008, str. 9.

40

Tabulka č. 8: Schodek veřejných financí ČR Schodek veřejných financí (v % HDP)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hodnota kritéria

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

Česká republika

-3,0

-3,6

-2,7

-1,0

-1,2

-1,6

-1,5

-1,2

Zdroj: převzato z Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně sladěnosti ČR s eurozónou ze dne 16. prosince 2008

Jak dokresluje uvedený přehled, prognózy Evropské komise pro následující roky 2009 – 2011 předpokládaly další udržení nízkého deficitu veřejných financí. V současné situaci hospodářské recese existuje ale přímá hrozba, že tyto předpoklady nebudou dodrženy.

4.2.1.3 Státní dluh ČR Díky hospodářskému růstu posledních let a snížení vládního deficitu mohla Česká republika snižovat i státní dluh22. Vzhledem k situaci, že se světová ekonomika nachází uprostřed finanční a hospodářské krize, nedá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat.

Tabulka č. 9: Státní dluh ČR Státní dluh (v % HDP)

Hodnota kritéria Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

29,8

29,6

28,9

28,8

27,9

26,8

25,5


22

Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pak státní dluh pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky například.

41

Na konci roku 2008 činil dluh 999,5 mld. Kč. Vláda si v roce 2008 půjčila 107 mld. Kč, o rok dříve 145,2 mld. Kč a v roce 2009 bude žádat dodatečných 148,4 mld. Kč. V porovnání s okolními zeměmi je státní dluh České republiky stále nízký a poměrně stabilizovaný, ovšem v souvislosti s vývojem během krize v zemi i ve světě hrozí nebezpečí jeho rychlého růstu.

4.2.1.4 Dlouhodobé úrokové sazby ČR Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb23 plní ČR s velkou rezervou, výrazně pod referenční hodnotou. Hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb v ČR jsou srovnatelné s úrovní dlouhodobých úrokových sazeb v eurozóně. Tabulka č. 10: Dlouhodobé úrokové sazby v ČR Dlouhodobé úrokové sazby (v % HDP)

Hodnota kritéria Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5,4

6,2

6,4

6,6

5,9

5,2

5,2

3,5

3,8

4,3

4,5

4,4

4,3

4,2


Můžu konstatovat, že ČR v této oblasti netrpěla problémy a předpokládám, že si tento stav udrží i během současné ekonomické nejistoty v období finanční krize.

4.2.1.5 Stabilita měnového kurzu v ČR Poslední kritérium týkající se stability měnového kurzu nelze vyhodnotit, protože Česká republika se dosud kurzového mechanismu ERM-2 neúčastní. Česká koruna jakožto volně obchodovatelná měna zažila během posledního vývoje dva výrazné zvraty ve svém postavení vůči euru a dolaru. První extrém nastal v červenci a srpnu minulého roku, kdy česká koruna výrazně posílila na úroveň necelých 23 CZK/EUR (úplně přesně 22,92 CZK/EUR v polovině července 2008 a 14,50 CZK/USD) a druhé vyhrocení přišlo 23

Jedná se o úrokové sazby zjištěné na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo podobných cenných papírů.

42

v souvislosti s krizí počátkem roku 2009, což zažíváme právě nyní (úplně přesně 29,50 CZK/EUR a 23,33 CZK/USD dne 17. Února 2009). Tyto extrémní body deklarují níže uvedené grafy.

Graf č. 5: Vývoj kurzu koruny k euru

Zdroj: www.patria.cz, staženo 7. 3. 2009

Graf č. 6: Vývoj kurzu koruny k dolaru

Zdroj: www.patria.cz staženo, 7. 3. 2009

43

V současnosti se česká koruna pohybuje značně volatilně pod hranicí 30 CZK/EUR. Vysokou kolísavostí národní měny netrpí pouze česká republika, ale podobně jsou na tom i státy střední a východní Evropy. Mezi nimi je ale nutné rozlišovat, přičemž česká koruna si vede nejlépe. Tak například Maďarsko a Polsko. Maďarský forint vůči euru oslabil za poslední čtyři měsíce o 25 procent. Tak významný propad kurzu způsobil Maďarsku obrovské problémy. Faktem totiž je, že téměř 90 procent maďarských hypoték je financováno v zahraničních měnách, hlavně v euru. Dramatický vývoj maďarské měny zapříčinil, že dluhy domácností i státu přerostly únosnou mez a maďarská vláda musela žádat o finanční pomoc Mezinárodní měnový fond. V Polsku ztratil zloty za poslední čtyři měsíce vůči euru 30 procent a Poláci volají pro uspíšení přijetí eura. Pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko zavázaly své měny daleko silněji k euru a nyní trpí chybějícím nástrojem měnové politiky po tom, co se tyto země dostaly do vážných problémů zadlužení. Lze očekávat, že i zde bude podobný vývoj jako v Maďarsku, tedy růst deficitu veřejných financí s následkem nemožného splnění konvergenčního kritéria pro přijetí eura.

4.2.2 Dokumenty a orgány pro zavedení eura v ČR Zaváděním eura v České republice se zabývá hned několik oficiálních dokumentů většinou vypracovaných společně vládou ČR a Českou národní bankou. Myslím, že by bylo užitečné stručně tyto dokumenty představit.

Prvním takovým dokumentem byla Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2003. Strategie jednoznačně doporučila přistoupení ČR k eurozóně s doplněním, cituji: „…jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky“. V té době se operovalo s termínem přijetí eura 1. 1. 2010. K naplnění této Strategie nedošlo, proto byla aktualizována roku 2007 a rozšířena o další vývoj doma i v zahraničí pod názvem Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně.

Roku 2005 vláda ČR přijetím dokumentu nazvaného Institucionální zajištění přijetí eura v České republice ustanovila Národní koordinační skupinu pro zavedení eura v ČR a do jejího vedení jmenovala národního koordinátora pro zavedení eura, kterým se stal doc. Ing. 44

Oldřich Dědek, CSc. Národní koordinátor se především pohybuje mezi Evropskou komisí, vládou ČR a ČNB, jimž zprostředkovává účinnou výměnu informací. Pak také dohlíží na činnost pracovních skupin a zároveň je to osoba zajišťující styk s veřejností ohledně zavádění eura.

Mezi hlavní úkoly Národní koordinační skupiny patří příprava Národního plánu zavedení eura v ČR, příprava komunikační strategie a koordinace celého procesu. Národní koordinační skupina řídí pracovní skupiny, jež jsou zaměřeny na konkrétní odborné oblasti související s přípravou konverze na euro. V současné době těchto pracovních skupin je ustanoveno sedm. Orgánem připravujícím roční plán práce pro Národní koordinační skupiny včetně následného hodnocení její činnosti je Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR. Organizační výbor se zároveň angažuje v komunikaci s veřejností, s odbornými a výzkumnými institucemi i se zahraničními organizacemi, které již mají zkušenosti se zaváděním eura v jejich zemích.

Obrázek č. 4: Schéma Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_instituc_zajisteni.html, staženo dne 25. 3. 2009

45

Podrobnější schéma Národní koordinační skupiny včetně jejího obsazení a vyjmenování jednotlivých pracovních skupin lze nalézt v příloze číslo 1.

Již zmíněný Národní plán zavedení eura v České republice byl poprvé na popud vlády vydán v roce 2005 a od té doby je pravidelně jednou za rok aktualizován a rozšiřován Národní koordinační skupinou. Jedná se o technický dokument zabývající se jednotlivými kroky nutnými k zavedení eura v rámci bank a finančního sektoru, nefinančního sektoru, veřejné správy a samosprávy, v oblasti legislativy, komunikace, informačních systémů apod. Jinými slovy se dá říci, že tento dokument přesně popisuje, jak a kdy budou banky i obchody zásobovány euromincemi a eurobankovkami, zmiňuje nutnost a délku trvání duálního uvádění cen, upozorňuje na důležité zákony české legislativy, kterých se nejvíce dotkne změna české koruny na euro a v neposlední řadě obsahuje harmonogram zavedení eura v České republice, i když zatím bez konkretizace data.

Vláda ČR pravidelně sleduje plnění maastrichtských kritérií. Slouží k tomu materiál nazvaný Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, jenž společně připravuje Ministerstvo financí ČR a ČNB. Na základě tohoto materiálu se vláda rozhoduje, zda stanoví cílové datum vstupu ČR do eurozóny a zda zapojí českou měnu do mechanismu ERM II.

Závěrem výčtu důležitých dokumentů zmíním ještě dva materiály. Konvergenční program České republiky pomáhá vládě vyhodnocovat stav veřejných financí v porovnání s konvergenčními kritérii a Obecný zákon o zavedení eura v ČR, jenž je hlavním právním předpisem vytvářející legislativní prostředí pro zavedení jednotné evropské měny.

46

4.3 Současná situace v ČR V České republice nepanuje jednotný názor na zavedení eura. Od slovenské politické reprezentace se ta česká liší právě nejednotností v postojích vůči společné evropské měně. V hlavním myšlenkovém proudu, pokud z něho vydělím postoj hlavy státu, tedy prezidenta, v zásadě panují dva názory. Tak nejdříve se tyto dva názory shodují na tom, že zavedení eura v ČR znamená přínos. Odlišují se však otázkou, kdy euro přijmout. Jeden proud stojí za co nejrychlejším zavedením eura, volají po něm zejména podnikatelé vyvážející své produkty, kterým značná volatilita kurzu způsobuje problémy. Na druhé straně je tady silný proud zastoupený vládou a Českou národní bankou, jenž je velmi opatrný v otázce přijetí eura.

Tento druhý a rozhodující názor nabádá k opatrnosti, neboť přistoupení k ERM-2 by znamenalo zafixovat korunu na dva roky těsně k euru s povoleným fluktuačním pásmem +/- 15 % a v takové situaci se stává zafixovaná měna cílem pro útoky spekulantů, jež snadněji dokážou odhadnout její vývoj, podle kterého pak měnu nakupují nebo naopak prodávají a koruna na tyto akce reaguje svým posilováním či oslabováním. To celé může znamenat, že vychylování koruny od stanovené centrální parity v nežádoucí míře bude mít negativní dopad do mnoha dalších oblastí ekonomiky. Vláda si velmi dobře uvědomuje, že ztráta vlastní monetární politiky je významné rozhodnutí. A pak je tady také hrozba inflace. Před inflací varují státní špičky zejména s odvoláním na zkušenosti z jiných zemí, které euro již zavedly a kde se cenová hladina významně zvýšila ve stejné době, v níž bylo euro přijato. Toho se česká vláda obává. Zaujímá stanovisko, že účast v ERM-2 je nutné zlo. Z toho titulu je do něho možné přistoupit jen za předpokladu splnění a prokazatelného udržení ostatních konvergenčních kritérií a to jen po dobu nezbytně nutnou, tedy na stanovené dva roky.

Oficiálně postoj vlády k otázce přijetí eura podpořil materiál Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který byl vypracován Ministerstvem financí společně s ČNB v prosinci 2008. Tímto dokumentem oba instituty nedoporučují vládě stanovit datum přistoupení eura ČR a nedoporučují ani, aby Česká republika usilovala o vstup do mechanismu směnných kurzů.

47

Ti, kdo volají po co nejrychlejším přijetí eura, jsou především vývozci, jež své produkty z velké části umisťují na trhy Evropské unie (zhruba 80% domácí produkce) a to především na trhy eurozóny (zhruba 70 %, pokud započítáme i Slovensko). Ti zároveň již nyní své obchodování realizují v euru, a proto se neobávají nákladů, které zavádění eura přinese. Podnikatelé podporují euro pro snazší obchodování v Evropě, odstranění kurzových ztrát, umožnění kvalitnějšího plánování tržeb a nákladů a transparentního účetnictví. Zároveň si také uvědomují, že euro přinese řadu nevýhod. Podnikatelé se zavedením eura očekávají zvýšení inflace (tady pozor, vysoká inflační očekávání zapříčiní skutečnou vyšší inflaci). Inflace pak povede ke znehodnocení úspor a k růstu mzdových nákladů.

Graf č. 7: Podpora podnikatelů zavedení eura v ČR do roku 2012

Zdroj: http://www.sme-union.cz/share/docs/euro_anketa.pdf, staženo 31. 3. 2009

Obecně vývozci trpí posilováním koruny, protože snižuje jejich konkurenceschopnost v zahraničí. Jelikož vývoz tvoří nejvýznamnější část českého HDP24, dá se očekávat, že argumenty vývozců budou hrát významnou roli v rozhodování o přijetí eura.

Jak už bylo uvedeno dříve, Česká republika je malá otevřená ekonomika se silnou orientací na EU. Z tohoto důvodu je v zájmu státu nebrat na lehkou váhu potřeby domácích producentů a zpracovatelů. Momentálně během hospodářské recese české firmy pociťují značný pokles poptávky z krizí trpící západní Evropy a zároveň jim život ztrpčují 24

Hrubý domácí produktu (HDP) je celková peněžní hodnota všech statků a služeb vytvořených na území určitého státu za období jednoho roku. Je to toková veličina vypovídající o výkonnosti ekonomiky. Pro mezinárodní srovnání se používá HDP na jednoho obyvatele.

48

zpřísněné podmínky získávání bankovních úvěrů. V tomto okamžiku jsou firmy více než kdy jindy citlivé na posilování koruny a hlavně na výraznou rozkolísanost kurzu. Jsou sice možná zajištění proti výkyvům kurzů, ta ale na druhou stranu obchodní transakce prodražují, s čímž je nutné počítat.

4.4 Shrnutí Jsem přesvědčená o tom, že ČR disponovala srovnatelnými výchozími podmínkami ve srovnání se Slovinskem či možná výhodnějšími startovacími možnostmi ve srovnání se Slovenskem. Obě země euro úspěšně zavedly a nyní ze společné evropské měny čerpají výhody.

Protože se ale česká vláda nedokázala včas sjednotit na názoru, jednotném vystupování a společném konání, nechala svým otálením jednoznačně uniknout příležitost, kterou pro zavedení eura měla a jež nyní evidentně pominula. V současném období turbulentního vývoje se jeví téměř nemožné učinit rozhodnutí pro vstup do ERM-2. Zároveň stejně nemožné bude v souvislosti s globální krizí udržet již dosaženého stupně plnění konvergenčních kritérií. To si také uvědomuje česká vláda, která by chtěla vyjít vstříc veřejnosti a stanovit datum přijetí eura, ale protože současná situace je tak velmi nejistá a další vývoj tak těžce odhadnutelný, chytře se vymanila z tohoto tlaku tím, že začátkem roku 2009 vyhlásila termín, kdy hodlá oznámit datum přijetí eura, čímž umlčela hlasy veřejnosti a upnula její zraky na listopad 2009.

Vláda tedy doufá, že do té doby světová krize pomine nebo alespoň zprůhlední další vývoj. Pak by bylo možné další kroky k euru začít opravdu směrovat.

49

5 Praktický dopad vstupu do eurozóny z pohledu obchodní banky Hlavní roli při zavádění eura v České republice hrají Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. Aby mohly tyto instituce rozhodnout o termínu přijetí eura v České republice, předpokládá se, že nejdříve musí ČR prokázat schopnost dlouhodobě plnit maastrichtská konvergenční kritéria a poté vláda s podporou ČNB zavážou ČR k účasti v systému směnných kurzů ERM-2, tedy ke zvládnutí posledního kritéria. Jestliže i toto bude uspokojivě plněno po dobu nezbytně nutných dvou let, pak nezávazně na sobě Evropská komise a Evropská centrální banka vydají hodnotící Konvergenční zprávy a zároveň Komise požádá Radu EU o zrušení dočasné výjimky pro přijetí eura. Od okamžiku zrušení výjimky se ČR stane členem eurozóny a závazně pro ni začne platit přepočítací koeficient stanovující fixní kurz české měny vůči euru25.

5.1 Volba scénáře pro přijetí eura Postupy jak provést samotnou konverzi na jednotnou měnu existují dva a to dvoufázový nebo jednofázový přechod na euro. Dvoufázový přechod je časově náročnější, obecně se plánuje nejméně na čtyři roky příprav.

Obrázek č. 5: Dvoufázové přijetí eura

Zdroj: vlastní schéma na základě předlohy materiálu Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, Praha, 2005

25

Koeficient je znám přibližně půl roku před vstupem do eurozóny.

50

V tomto případě je euro jako společná měna nejprve uvedeno do bezhotovostního platebního styku a v hotovostním styku se nadále používá domácí měna, což označujeme termínem přechodná fáze, viz fáze III obrázku č. 5. Až následně po předem stanovené době začne záměna eura za domácí měnu i v hotovostním styku. Prakticky byl dvoufázový scénář využit při úplně prvním zavedení eura v roce 1999 pro bezhotovostní a v roce 2001 pro hotovostní konverzi měn. Od té doby ostatní přistupující země do eurozóny využívají scénář jednofázového přechodu zvaný také „velký třesk“ neboli „Big-Bang scenario“. Velkým třeskem se zavedení eura odehrává v bezhotovostní i hotovostní oblasti současně. Fáze přechodného období zde zcela chybí, jak je demonstrováno na obrázku č. 6. Jedná se o rychlejší variantu, při níž čas na přípravy dosahuje dvou až tří let.

Obrázek č. 6: Jednofázové přijetí eura

Zdroj: vlastní schéma na základě předlohy materiálu Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, Praha, 2005

Scénář velkého třesku byl schválen vládou ČR pro zavedení eura také v České republice26. Tato varianta byla vládě doporučena Národní koordinační skupinou pro zavedení eura v ČR z toho důvodu, že se jednoznačně jeví jako méně nákladná, avšak na druhou stranu je potřeba se připravit na náročnější koordinační a komunikační činnost během poměrně krátkého časového období.

26

Scénář velký třesk byl vládou ČR přijat dne 25. října 2006 usnesením č. 1200.

51

5.2 Projekt zavedení eura v komerční bance V následující podkapitole se budu věnovat praktickému příkladu zavádění eura v reálném životě. Pro svůj záměr jsem si zvolila fiktivní komerční banku, a aby nedocházelo ke spojením s žádnou existující konkrétní bankou, pojmenuji tuto cvičnou banku například „První bankovní“. Komerčním bankám obecně totiž v procesu přijetí eura náleží postavení významného partnera pro místní centrální banku a také vládu. Jako součást finančního sektoru zaujímají významné místo v národní ekonomice a zároveň zastávají roli cenného zprostředkovatele mezi vládními institucemi a veřejností zastoupenou jak podniky, tak občany.

Dále budu předpokládat cílový termín přijetí eura k 1. lednu 2014. Jakmile vláda tento termín oznámí, znamená to, že země plní dostatečně kvalitně a stabilně konvergenční kritéria a je připravena podstoupit to poslední – účastnit se systému ERM-2. Jak bylo zmíněno dříve, ERM-2 je náročný proces a vláda se k němu zaváže na nezbytnou dobu dvou let. První přípravy na společnou měnu začínají již před samotným vstupem země do ERM-2, avšak po vstupu do systému směnných kurzů se banka začíná přípravám věnovat naplno. Z toho vyplývá, že pro konverzi měn je nutné počítat s dobou příprav o délce 2 – 3 roky.

5.2.1 Euro program Z doporučení národního koordinátora pro zavedení eura vyplývá, že každý podnikající subjekt by měl určit svého koordinátora pro euro a systematicky se začít připravovat na konverzi měn potom, co je známo datum přijetí eura. Samozřejmě některé kroky lze učinit ještě před tím, než je tento termín zveřejněn.

V reakci na dané doporučení komerční banka nejlépe dva roky před očekávanou konverzí vypracuje svůj Euro program jako základní materiál postihující všechny oblasti, kterých se změna národní měny na euro bezprostředně dotýká. Druhou stěžejní součástí Euro programu je ustanovení konvergenčního týmu odborníků. Ti na různých úrovních řízení 52

mají za úkol rozhodovat, koordinovat a provádět úkoly spojené s konverzí. Na následujícím schématu je taková organizační struktura projektu nastíněna.

Obrázek č. 7: Organizační struktura projektového řízení

Ze schématu je patrné, že základní dotčené oblasti – obchod banky, finance a informační technologie – formulují své vlastní podprojekty s vlastními harmonogramy přípravných prací včetně termínů a odpovědností a také s vlastními rozpočty. Rozpočty jednotlivých podprojektů vytvoří celkový rozpočet za Euro program banky, jež je schválen nejvyšším vedením banky.

Vrcholný management banky jmenuje zástupce nejvyšší komise Euro programu a schválí jednotlivé podprojekty tvořící Euro program. Tyto podprojekty řízené projektovými manažery se zodpovídají přímo vedení Euro programu. Vedení Euro programu a jednotliví projektoví manažeři se schází pravidelně alespoň jednou týdně v rámci komisí a rozhodují o dalším pokračování projektu v závislosti na předložených popisech provedených kroků, ohodnocení rizik včetně navržených dalších řešení. Komise představují orgány nesoucí 53

odpovědnost za celý projekt konverze eura a za jeho včasné a úspěšné nasazení do skutečného provozu banky. Vypracování Euro programu znamená několika měsíční vývoj. Postupuje se systematicky po jednotlivých etapách, jak ukazuje následující obrázek.

Obrázek č. 8: Fáze Euro programu komerční banky

5.2.1.1 Organizace projektu V úvodní fázi projektu je třeba navrhnout organizaci, definovat základní odpovědnosti, rozsah a cíle projektu. Pak také identifikovat klíčové uživatele a oblasti a stanovit detailní plán projektu. V závěru první fáze se uskuteční oficiální zahájení projektu za přítomnosti vrcholného managementu banky.

5.2.1.2 Strategie projektu Jako další krok je důležité vypracovat strategii projektu. Před vypracováním strategie se usilovně pracuje na shromáždění všech dostupných informací o bankovních produktech a nabízených službách, obchodních postupech a požadovaných pravidlech dohledu. Zahrnout se také musí veškeré znalosti o konverzi eura a neméně důležité je brát ohled na stanovené obchodní plány, priority a omezení daná managementem banky. Z těchto vstupů je vypracován materiál definující hlavní cíle, kterých má banka dosáhnout během příprav na zavedení eura. Celková strategie projektu pak také formuluje implementační postupy.

5.2.1.3 Analýzy dopadu projektu Tato fáze se zaměří na tři klíčové cíle zkoumání, kterými jsou obchodní část, zisk a ztráta banky a informační technologie. Za obchodní část jsou identifikována hlavní rizika a nastaví se pro ně kontroly. Zároveň v této fázi mohou být odhaleny nové obchodní příležitosti.

54

Podobně je analyzována oblast peněžních toků a zisku a ztráty banky, což zahrnuje odhalení dopadů na úrokové sazby, směnárenské činnosti, účetnictví, ohodnocení základního jmění apod. Výstupem této analýzy je dokument upozorňující na potenciální změny v zisku banky, případné zvýšení operačních nákladů nebo neodkladné investiční výlohy.

Ze zkoumání oblasti informačních technologií se dá očekávat výstup v podobě rozsáhlé agendy dopadů do vnitřních systémů banky. Jedná se o hlavní účetní systém, systém pro pokladníky, typovací systém, systém v rámci investičního bankovnictví a zahraničního platebního styku. Identifikace dopadů v této oblasti je o to náročnější, že jednotlivé systémy na sebe navazují a musí spolu bezchybně komunikovat.

5.2.1.4 Vývoj testovacího prostředí a testování Cílem této velmi důležité a náročné fáze je vytvořit testovací prostředí pro následné testování aplikací s dopady na zavedení eura. Vývoj testovacího prostředí lze rozdělit do dvou stupňů: a) první stupeň zahrne vytvoření testovacího prostředí klonem produkčního prostředí a jeho naplnění daty. Data jsou čerpána přímo z produkčního prostředí, avšak následně musí být znehodnocena. Dodržen bude i objem dat odpovídající skutečnému provozu. b) Druhý stupeň se týká otestování komunikace aplikací s obálkovací linkou. Obálkovací linka obstarává tisk, balení a rozesílání dopisů klientům banky, proto i tady se vše pečlivě vyzkouší. Testování prakticky probíhají až do samého konce projektové části a skončí nejpozději v polovině prosince. Poté platí zákaz jakékoliv implementace do bankovních systémů, aby nedošlo k narušení již otestovaného prostředí čekajícího na lednové spuštění do ostrého provozu banky.

55

5.2.1.5 Implementace a komunikační plán Vlastní proces nasazení eura získá v této fázi klíčový harmonogram. Je sestaven projektový rozpočet a v neposlední řadě se připraví také komunikační plán na základě určení cílových skupin, komunikačních kanálů, časového rozvrhu a konkrétního obsahu informačních materiálů.

Euro program představuje rozsáhlý projekt zapojující odborné útvary napříč komerční bankou. Z hierarchického uspořádání programu je patrné, že se jedná o projekt s nejvyšší prioritou pod dohledem vedení banky i národní centrální banky. Konverze měn musí být připravena velmi korektně, aby se banka nedopustila vážného pochybení a ztráty svého dobrého jména.

5.2.2 Technická příprava Nejdelší, nejnáročnější a troufám si říci, že také nejdražší částí projektu je příprava na euro v oblasti informačních technologií. Každá banka má své externí dodavatele aplikací, se kterými je nutno zahájit spolupráci na vývoji aplikací v dostatečném předstihu. Rozumným řešením se jeví dohodnout se na postupných dodávkách softwarových řešení, aby mohly být uživatelem testovány a včas vráceny na případné korektury. To se ovšem stále pohybuji uvnitř banky v rámci jejích vlastních analýz a postupů.

Banka musí kromě toho postupovat v oblasti technických příprav v souladu s podmínkami vyplývajícími pro ni z Národního plánu. Národní plán jako vládní dokument ukládá komerční bance dodržovat stanovená pravidla a z podstaty podnikání komerční banky ji zapojuje do významné logistické úlohy při stahování národní měny z oběhu a vydávání eura do oběhu.

Pro výměnu hotovosti v oběhu platí dvě pravidla: duální oceňování a duální oběh. Duálním oceňováním je označováno dvojí uvádění cen, tedy v národní měně a zároveň v euru za použití stanoveného přepočítacího koeficientu v jeho nezkrácené či nezaokrouhlené formě. V případě banky se takové označování cen týká především konečných zůstatků na výpisech z účtů, v sazebníku bankovních produktů a služeb a ve všeobecných podmínkách 56

banky. S duálním oceňováním se začíná zhruba měsíc po stanovení přepočítacího koeficientu, tedy asi 5 měsíců před samotnou konverzí a trvat by mělo povinně pro všechny nejméně dalšího půl roku, popřípadě dobrovolně následujících opět 6 měsíců. Duální oběh je naopak velmi krátká záležitost nejčastěji volená na dobu dvou týdnu od samotného data konverze měn. Jedná se o postupnou výměnu místní měny za euro v hotovostním oběhu. Místní měnou v této krátké etapě je možné platit, ale vydávat lze pouze euro. Toto období je velmi náročné pro všechny zúčastněné strany, a proto je vhodné, aby trvalo co nejmenší dobu. Naopak pro duální oceňování je volena dlouhá časová perioda, aby umožnila všem dostatečně si zvyknout na zobrazování nové měny u nakupovaných produktů a služeb a porovnávat jejich hodnoty v obou měnách. Zde se dostávám k dalším pravidlům.

Banka ani žádný jiný subjekt nesmí využít příležitosti zavádění nové měny k navýšení svých cen a tím poškodit občany. Dále musí dbát pravidel zaokrouhlování a zajistit kontinuitu smluv, tedy platnost všech právních nástrojů bez ohledu na zavedení nové měny. Pravidlo zaokrouhlování je přesně stanoveno v Obecném zákoně o zavedení eura a říká, že peněžní částky se zaokrouhlují na nejbližší eurocent. U souhrnně účtovaných položek se zaokrouhlí až konečná hodnota, nikoli jednotlivé položky samostatně. Některá tato pravidla lze znázornit na časové ose vůči hlavním milníkům zavádění eura pro lepší přehlednost.

Obrázek č. 9: Časová osa přijetí eura

57

Z obrázku je patrné stanovení fixního kurzu půl roku před samotnou konverzí. Následně měsíc po vyhlášení koeficientu je povinně zahájeno duální zobrazování v obou měnách, které skončí půl roku po zavedení eura. Naznačeno je také krátké období duální cirkulace místní měny a eura. Co je neméně důležité a v textu zatím zmíněno nebylo, jsou pevné termíny platící pro stahovanou hotovost. Zatímco komerční banky přijímají mince v místní měně striktně pouze půl roku po přijetí eura a bankovky do konce roku, ve kterém se euro zavedlo, národní centrální banka má povinnost stahovat mince po dobu pěti let a bankovky dokonce neomezeně.

Při stahování národní měny z oběhu a vydávání eura do oběhu musí komerční banka sama disponovat dostatečným množstvím nové měny. Národní centrální banka od ní očekává, že v dostatečném předstihu odhadne svoji potřebu eurových bankovek a mincí a tento objem si u centrální banky objedná. Komerční banka se tedy tímto způsobem předzásobí (tzv. frontloading) tři měsíce před termínem konverze. Skrze komerční banku je možné uskutečnit předzásobení také maloobchodních podnikatelů (tzv. subfrontloading) asi jeden měsíc předem. Aby občané nevyšli z předzásobení zkrátka, existuje pro ně možnost obstarat si v komerční bance nebo na přepážce pošty měsíc předem tzv. startovací balíček mincí, který jim zajistí mít novou měnu při ruce, až konverze nastane. Nejvýhodnější pro občany a malé podniky platí, když své úspory či tržby uloží na bankovní účet a nechají tak na bance, aby jejich peníze automaticky převedla na eurovou měnu.

Konverzi bankovních účtů, ať už spořících, úvěrových a ostatních bankovních produktů (šeků, akreditivů, záruk apod.) provede komerční banka podle stanoveného koeficientu bez poplatků a se zachováním původních čísel účtů. Automaticky převede zůstatky na těchto účtech, trvalé příkazy a limity vázané na podpisová práva k účtům. Úrokové sazby pro příslušné smlouvy zůstanou platné během dohodnuté doby fixace. V případech variabilního úročení vypočítávaného na základě národních mezibankovních úrokových měr tento základ nahradí evropské úrokové míry.

U platebních karet si klienti banky mohou vybrat ze tří možností, která jim pro přípravu na euro nejlépe vyhovuje: 1. Klient vyčká do konverze národní měny, tedy do 1. 1. 2014, přičemž je bankou poučen, že v období zhruba posledních deseti dnů před přijetím eura mu bude platební karta

58

zneaktivněna, ale jakmile jeho účet projde konverzí, karta se automaticky oživí. Tento způsob je nejjednodušší z pohledu systémů banky, ale asi nejméně výhodný pro klienta. 2. Klient ke konverzi přistoupí aktivně a převede si platební kartu na svůj eurový účet, který buď již existuje anebo si ho nově založí. V tomto případě může klient využívat svoji kartu bez časového omezení a všechny parametry karty jako PIN a číslo karty jsou mu zachovány. 3. Poslední možností, kterou klient má, je přistoupení ke zrušení platební karty. I v tomto případě se důsledně dbá na včasnost rozhodnutí a učinění náležitých kroků. Klienti od banky obdrží informace v předstihu a na oplátku banka bude od klienta požadovat výběr varianty zhruba dva měsíce před konverzí.

Aplikace pro přímé bankovnictví také zaznamená změny. Z tohoto důvodu si klienti banky musí dát pozor zejména na výpisy transakcí a transakční historii, u kterých je nutné přesně zadávat intervaly končící rokem 2013 a začínající rokem 2014. Pokud toto klient nedodrží, smíchají se mu v jedné sestavě obě měny a součty či obraty nebudou mít vypovídající schopnost. Taktéž měnu v šablonách příkazů upravuje klient na euro sám. V případě přímého bankovnictví lze předpokládat odstavení systému po dobu nejméně jednoho dne v momentu přechodu na novou měnu.

A pozor, úplně se změní logika kurzovního lístku. Začne se totiž používat nepřímá kotace kurzů, tedy kolik jednotek zahraniční měny stojí jedna jednotka domácí měny. Příkladem ilustruji uvádění kurzů: • navyklý způsob

1 USD = 20,592 CZK, přičemž CZK je domácí měna a

• nový způsob

1 EUR = 1,420 USD, přičemž EUR je domácí měna.

Kurzy Evropské centrální banky jsou většinou zveřejňované s přesností na pět platných číslic bez ohledu na umístění desetinné čárky.

Ovšem nejen v souvislosti s klienty, ale také v souvislosti s vlastními zaměstnanci musí banka připravit aplikaci na novou měnu. Jedná se o aplikaci pro mzdy a výplaty, kde platí stejná pravidla duálního zobrazování na výplatních páskách, používání přepočítacího koeficientu a příprava určitých sestav a reportů na duální zobrazování jako při každé jiné bankovní aplikaci.

59

5.2.3 Průběh vlastní konverze Konverze systémů mé fiktivní banky se neděje v noci z 31. 12. 2013 na 1. 1. 2014, jak by se na první pohled mohlo zdát. Konverze do reálného provozu proběhne během prvního lednového dne 2014, což z pravidla bývá státní svátek. Děje se tak z toho důvodu, že roční účetní závěrka banky musí být dokončena 31. 12. 2013 v dosavadní národní měně.

Je žádoucí tento den nechat účtaře pracovat a tedy zkrátit provozní dobu banky například o polovinu pracovní doby. Po nočním zpracování bankovních systémů z 31. 12. 2013 na 1. 1. 2014 se konverzní tým velmi brzy ráno 1. 1. 2014 přesvědčí kontrolou účetní závěrky, zda vše proběhlo v pořádku. Pokud ano, může vrcholový management banky odsouhlasit spuštění konverze. Proces konverze je bedlivě během dne monitorován. Ve večerních hodinách, kdy je již euro nastaveno jako domácí měna, proběhnou opět kontroly. Když kontroly neupozorní na žádnou závažnou chybu, rozhodne vedení euro programu o ukončení pracovního dne a nechá z 1. 1. 2014 na 2. 1. 2014 poprvé proběhnout noční zpracování v euru. Následující den 2. ledna, pokud banka otevírá své pobočky pro veřejnost, provede konverzní tým kontrolu nočního zpracování ve velmi časných ranních hodinách. Je nutné projít účty hlavní knihy, zůstatky v pokladních knihách, data nastavená na pobočkách, prověřit přístupy do jednotlivých aplikací a provést několik ověřovacích transakcí. Pro zkušební transakce poslouží množina nejčetnějších transakcí, které se natypují na klientské účty. Následuje kontrola a po ní rozhodnutí managementu o otevření poboček. Po uzavření poboček a ukončení pracovního dne proběhne opět kontrola, která když potvrdí správnost procesů, umožní konverzním pracovníkům odchod domů. Z 2. na 3. ledna poprvé proběhne zpracování obchodního dne v euru. Stejný postup je opakován obvykle následujících pět dnů. Pokud nastane chyba, je okamžitě odstraněna, aby co nejdříve mohl nastat plynulý provoz banky.

Projekt eura v tomto momentě bezprostředního uvedení eura do života nekončí. Pokračuje po dobu dalšího čtvrtletí, neboť některé účty jsou úročeny měsíčně až kvartálně a na to vše je potřeba ze strany projektu dohlédnout, popřípadě pokračovat v nápravných zásazích. Je obvyklé, že v průběhu konverze navštíví hlavní koordinátor projektu jinou zemi, která již má zkušenosti s přijetím eura a zároveň je srovnatelná se zemí, která euro právě zavádí. Takový přenos zkušeností by měl usnadnit celý proces konverze a případně ho i urychlit. 60

5.2.4 Komunikační plán Hlavním cílem komunikace je včas zabezpečit důležité informace týkající se zavedení eura v zemi všemi dostupnými kanály, aby byly k dispozici co největšímu počtu klientů a ostatní veřejnosti. Za nejintenzivnější období komunikační kampaně lze předpokládat periodu posledního pololetí před přijetím eura, tedy přibližně od okamžiku zrušení výjimky Radou EU.

Za sestavení komunikačního plánu je odpovědný pracovník určený vedením euro programu, který má bohaté zkušenosti s řízením komunikace v rámci banky. Může se jednat o tiskovou mluvčí banky nebo zaměstnance z této kanceláře.

Komunikační plán se skládá ze tří hlavních oblastí:

1. Všeobecné informace o důležité termíny v procesu zavádění eura a o informace o připravenosti banky na konverzi, 2. Konkrétní informace, doporučení, upozornění o informace o změnách v účtech, úvěrech, platebním styku, platebních kartách atd., o pravidla konverze jako je duální oceňování, kontinuita smluv a ostatní, o startovací balíčky pro klienty, stahování měny z oběhu, technické přestávky v provozu banky a podobně, 3. Krizová komunikace o nastavení zvláštní komunikace pro nenadálé situace, které mohou mít negativní následky na činnost banky. Komunikační plán dále definuje cílové skupiny a typy komunikací určené jednotlivým skupinám. Identifikované skupiny se dělí na interní a externí. Pro externí skupinu zahrnující klienty banky je připravena komunikační vlna v podobě konferencí, podpůrných aktivit jako například obchodní snídaně, prezentace, zveřejňování informací na internetu banky, ve výpisech, brožurách a letácích nebo skrze přímé bankovnictví jako je telefonní centrum a internetové bankovnictví.

61

Interní skupina, tedy zaměstnanci banky, obdrží veškeré odborné informace v rámci speciálně připravených školení a pomocí aktualizovaných metodik zveřejňovaných ve vnitřních předpisech banky. Pro naléhavé či velmi důležité oslovení všech zaměstnanců nebo jejich významné části se může využít forma hromadného e-mailu zaslaného předsedou představenstva banky. Běžnými a oblíbenými interními komunikačními prostředky jsou také firemní časopis a Intranet banky.

Příprava komunikačního plánu se nesmí podcenit. Na komunikačním plánu záleží zdaření celé akce a její celkové vyznění mezi občany a podniky. Pokud chce banka poskytnout komunikaci svým klientům kvalitně, měla by dbát na pravidelný monitoring tisku a vyhodnocování

veřejného

mínění,

podle

kterého

může

komunikaci

efektivně

přizpůsobovat a optimálně tak reagovat na potřeby svých klientů. Ideálním a účinným se komunikační plán banky stává, když dokáže zajistit klientům proud důležitých informací všemi dostupnými prostředky, aniž by si klienti byli nuceni sami informace složitě vyhledávat.

5.3 Shrnutí V této kapitole jsem si dala za cíl co nejlépe přiblížit časovou náročnost a pracnost projektu zavedení eura. To, co v mé práci prožívá s přípravou na euro fiktivní banka, budou v reálném životě prožívat všechny subjekty finančního i nefinančního sektoru včetně sektoru veřejné správy a samosprávy v okamžiku, kdy česká vláda stanoví termín přijetí eura a rozhodne se pro vkročení do ERM-2.

Zavedení eura je zároveň velmi finančně náročnou záležitostí. Každý subjekt má povinnost připravit se individuálně na tuto změnu a veškerá odpovědnost za včasnou a správnou implementaci leží jen na jeho bedrech. Náklady vzniklé v souvislosti s konverzí měn nese každý subjekt sám a měl by zároveň dbát na to, aby byly co nejnižší. Stát se přitom zavazuje poskytovat jasné informace v dostatečném předstihu tak, aby byla zajištěna minimalizace nákladů.

62

Závěry a doporučení Ve své práci jsem si pro vlastní zkoumání vybrala oblast měnové unie EU a mým záměrem bylo zhodnotit její postavení ze dvou úhlů pohledu. Jednak srovnání tohoto netradičního prvku evropské spolupráce vůči ostatnímu světu a jednak z pohledu daleko užšího, z pohledu České republiky jakožto člena EU zvažujícího termín vstupu do měnové unie. Za cíl práce jsem si pak stanovila zhodnocení kladů a záporů této měnové unie.

Měnová unie je dle mého názoru velmi zajímavý stupeň pokračující integrace Evropské unie. A snad jako vždy, i tady se střetávají protichůdné názory na věc. Zřejmě nejvíce negativních prognóz a katastrofických scénářů si měnová unie vysloužila již při samém vzniku. A není divu, neboť vedoucí představitelé EU zahájili proces do té doby nerealizovaný, ve své podstatě velmi odvážný. Myslím, že až do poslední chvíle převládalo přesvědčení, že vyspělé státy Evropy jako Francie, Německo, Itálie a další se přeci jen nedokážou vzdát svých vlastních franků, marek a lir ve prospěch nového, nejistého eura. Vždyť šlo o měny silně spojené s těmito státy a jejich historií, bezesporu se jednalo o atributy vlastní identity. A přece se tak stalo a přece euro bylo nejen zavedeno, ale měnová unie se od té doby dále rozrůstá.

Za desetiletou zkušenost měnové unie můžeme dnes hodnotit, co se podařilo a co se proti očekávání nenaplnilo. Tak především jednotná evropská měna euro si dokázala vybudovat pozici světové měny číslo dva a úspěšně sekunduje americkému dolaru. I nyní během světové finanční a hospodářské krize dokazuje euro své opodstatnění. Díky jednotné měně Evropská centrální banka zasahuje na devizových trzích jako jediná instituce, dříve by tyto kroky musely podnikat centrální banky šestnácti států jednotlivě. A pak si také musíme uvědomit, že ECB svou měnovou politikou vytváří Americké centrální bance (Fed) významnou konkurenci, tudíž Fed může pociťovat určité tlaky z Evropy, které na něho dříve nevyvíjela žádná jiná centrální banka ani měna.

Za nedostatky měnové unie lze považovat fakt, že předpokládané zvýšení hospodářského růstu uvnitř eurozóny se po zavedení eura neprojevilo, ba naopak, růst se zpomalil. Ukázalo se, že ekonomika eurozóny nemá silný potenciál růstu. Pro srovnání uvedu, že 63

tempo růstu eurozóny se ještě před vypuknutím krize pohybovalo okolo 2 %, zatímco USA dlouhodobě vykazovaly tempo růstu 3 %. Vysvětlení podávají někteří odborníci, kteří poukazují na vysokou regulaci ekonomik, nepružné trhy práce a snahu EU vše uměle harmonizovat27. Jako překvapující se jeví také následující zjištění. Po vstupu zemí do eurozóny a splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, jež měly účastnické země ekonomicky navzájem přiblížit a stabilizovat, dosažená cenová stabilita nebyla udržena a míry inflace členů eurozóny se začaly rozcházet. To znamená, že měnová unie nepomohla setřít ekonomické rozdíly mezi členskými zeměmi, navíc došlo k prohlubování těchto rozdílů mezi státy, a to jak v tempu růstu a inflaci, tak také například v nezaměstnanosti.

Zatím si Eurosystém dokáže s rozdílnými vývoji v makroekonomických ukazatelích svých členů poradit. Zjevně mu však nynější krize způsobí dodatečné problémy v podobě nadměrných schodků veřejných financí a růstu státních deficitů účastnických zemí. Je docela možné, že se prokáže nedostatečná integrace v podobě měnové unie, protože v této fázi sice státy eurozóny jsou řízeny jednou měnovou politikou určovanou Evropskou centrální bankou, ale na druhou stranu každý stát používá vlastní fiskální politiku, což může vést k rozdílným vývojům uvnitř eurozóny a následnému pnutí mezi státy. Z tohoto důvodu lze dle mého názoru očekávat, že současná situace hospodářské recese posílí myšlenku Evropské unie na učinění dalších integrujících kroků pravděpodobně v podobě sjednocené fiskální politiky. Věřím, že Evropská unie a její měnová unie má smysl, ale rozhodně si nemyslím, že zde se vývoj integrace zastaví. Možná se stane, že některý stát nevydrží velké tlaky a z měnové unie vystoupí. Na druhou stranu jsem přesvědčená o tom, že integrace v Evropě bude dál pokračovat a spolupráce mezi zeměmi, pro které to bude výhodné, se bude více zintenzivňovat. To je ovšem dle mého soudu ještě daleká budoucnost. Domnívám se, že dříve budeme svědky pokračujícího rozšiřování měnové unie. A tentokrát je řada na státech střední Evropy.

Země střední Evropy jako Polsko a Maďarsko dnes dychtí po členství v eurozóně. Věří, že situace neuspokojivého domácího vývoje směrem k dluhům a nestabilitě tamějších ekonomik (v případě Maďarska se dnes dá hovořit přímo o krachu domácí ekonomiky) by byla zachráněna, pokud by tyto státy mohly sdílet jednotnou evropskou měnu. 27

Zdroj: Janáčková, Stanislava; Kotlán, Viktor; Singer, Miroslav; Skopeček Jan; Mach, Petr; Klaus, Václav. Euro dříve, nebo později?. 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. s. 15. ISBN 80-86547-63-9

64

Postoj České republiky je jiný. V České republice existuje několik pevných názorů na přijetí eura a brzké členství v eurozóně. A tyto názory se pochopitelně od sebe značně liší. Pan prezident Klaus nabádá pečlivě zvážit vstup do eurozóny, formulovat vlastní kritéria konvergence a zamyslet se, zda měnová unie je natolik úspěšný projekt, že se ho chce Česká republika účastnit. Dosud vládnoucí strana ODS v čele s panem Topolánkem hovoří o euru jako o zdroji inflace a proto je na místě být velmi obezřetný. Celkově tato skupina zastává názor euro přijmout, ale v pravý okamžik, až nebude hrozit doprovodný efekt zvýšení cenové hladiny. Pak je tady Česká národní banka, která zaujímá zdrženlivý postoj a nechává se slyšet, že přijetí eura je politické rozhodnutí. Zároveň se nezdá, že by se centrální banka klonila k variantě rychlého přijetí. Dle dosavadních prezentací ČNB lze tvrdit, že její postoj doplňoval názor vládnoucí ODS. Opozice má názor odlišný. Opozice naléhá na stanovení termínu zavedení eura a k euru se staví přívětivěji.

V současné době termín zavedení eura v ČR není znám. Již byly ale přislíbeny diskuze na toto téma na podzim 2009 s následným oznámením veřejností tolik očekávaného termínu.

Jsem přesvědčená o tom, že nejednotné postoje k přijetí eura České republice neprospívají. Pokud se česká politická reprezentace nesjednotí na názoru, není možné se hnout z místa. A jak již delší dobu dává veřejnost najevo, oddalovací manévry nejsou dále únosné. ČR je malá otevřená ekonomika závislá na exportu v převážné míře do eurozóny, nejvíce do Německa. Už z této těsné orientace na eurozónu mi vyplývá, že by se ČR měla zaměřit na provedení nutných ekonomických reforem v zemi, na splnění konvergenčních kritérií a jejich následné udržení a na přijetí eura co nejdříve. Plynulému obchodu západním směrem od českých hranic totiž brání česká koruna, jež vůči euru již delší dobu vykazuje značnou kolísavost. Kurzové riziko pak významně omezuje obchod a dokáže ho značně prodražit. Také platí, že měna malého státu se stává snadno napadnutelnou ze stran spekulantů a její stabilita se dá těžko v takových situacích udržet.

Česká republika jednoznačně podle mého názoru promarnila svoji příležitost zavést euro včas. To bylo způsobeno především nejednotným postojem vlády a chybějící motivací učinit všechny kroky pro úspěšný vstup do eurozóny. ČR určitě měla výhodnou výchozí pozici a tento cíl jí nebyl tak vzdálen, kdyby se ovšem stal opravdovým cílem. Srovnejme Českou republiku se Slovenskem. Slovensko včas provedlo nutné reformy a vyslovovalo 65

se výhradně pro účast v eurozóně. Díky tomu uspělo a dnes slovenská ekonomika není zatížená vysokými kurzovými pohyby a může čerpat další výhody z jednotné měny.

Další vývoj na Slovensku se nyní stal velmi sledovanou záležitostí v České republice. Česká vláda bude zřejmě pociťovat velký tlak, až se ukáže, že slovenské načasování přijetí eura bylo správné a úspěšné. V této chvíli je ještě brzy vynášet soudy, ale pokud slovenská ekonomika zvládne současnou globální krizi s nezáporným, popřípadě s mírným růstem HDP, bude to slaveno jako triumf. A české volání po euru bude dle mého názoru velmi rychle vyslyšeno.

Obrázek č. 10: Vlajky států EU-25

Zdroj: http://europa.eu/

66

Použitá literatura 1. Baldwin, Richard; Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1. 2. Peltrám, Antonín; a kolektiv. Evropská integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2849-0. 3. Dallmeyer, Jens; Deutsch, Klaus; Holtzmann, Hans-Dieter. The euro: a stable currency for Europe. 1. vyd. Frankfurt am Main: Deutsche Bank Research, 1997. 16s. 4. Janáčková, Stanislava; Kotlán, Viktor; Singer, Miroslav; Skopeček, Jan; Mach, Petr; Klaus, Václav. Euro dříve, nebo později?. 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 89 s. Sborník textů. ISBN 80-86547-63-9. 5. Chlumský, Jiří. Integrace ČR do evropské ekonomiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 51 s. ISBN 80-7079-129-2. 6. Ekonom. Vydává vydavatelství Economia. 2009- , roč. LIII, č. 6- .Praha: vydavatelství Economia, 2009- . týdeník. K dispozici také elektronicky na WWW. ISSN 1210-0714. 7. Ministerstvo financí ČR: Národní plán zavedení eura v České republice, květen, 2007 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_plan_zavedeni_eura.html >. 8. Ministerstvo financí ČR; Česká národní banka: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, prosinec, 2008 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_vyhodnoceni_maastr_kr iter_388.html >. 9. Vláda ČR; Česká národní banka: Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně, srpen, 2007 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/ >. 10. Česká národní banka: Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, leden, 2005 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/index.html >. 11. Česká národní banka: Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR, říjen, 2007 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/index.html >. 12. Evropská centrální banka: Konvergenční zpráva, květen, 2008 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.ecb.eu/pub/convergence/html/index.en.html >. 67

13. http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=354 14. http://www.nbs.sk/EURINT/EURO/OFICIAL.HTM 15. http://www.nbs.sk/PRESS/TS051128.HTM 16. http://ec.europa.eu/economy_finance/thematic_articles/article12550_en.htm 17. http://www.euromena.sk/euro-a-slovensko/1535s 18. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_nar_koor_skupina.html 19. http://www.euromena.sk/aktuality-cesko-pokrocilo-v-plneni-podmienok-pre-euro-cnbale-prijatie-neodporuca/1611s11463c?stxt=&sekcia=&oblast=&sfrom=&sto=&page=1 20. http://www.ecb.int/mopo/html/index.en.html 21. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2007/uspesny-prechod-na-euro-veslovinsku/1001623/43103/ 22. http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/euro/zavedeni_cs.htm 23. http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/ 24. http://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/1341/1342/html/index.cs.html 25. http://www.akcie.cz/odborne-clanky/47148-krize-na-shledanou-v-lepsich-casech 26. http://ekonomika.ihned.cz/c1-34454920-ek-zahaji-disciplinarni-rizeni-s-franciireckem-a-spanelskem 27. http://finweb.ihned.cz/c1-34409540-koruna-prolomila-hranici-29-korun-za-euro-to-senestalo-tri-roky 28. http://obcinst.cz/cs/Slovinsko-prijeti-eura-v-rozdelene-spolecnosti-c990/ 29. http://ec.europa.eu/snapshot2006/euro/euro_cs.htm 30. http://www.zieleniec.eu/vstup-Slovinska-do-eurozony.htm 31. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/06/1875&format=HTML &aged=0&language=EN&guiLanguage=en 32. http://www.novinky.cz/clanek/115130-malta-a-kypr-zavedou-euro-uz-pristi-rok.html 33. http://www.guardian.co.uk/business/2005/may/02/europeanunion.theeuro 34. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/09/2&format=HT ML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en 35. http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier:-cesi--slovaci-a-euro-51544/ 36. http://ipoint.financninoviny.cz/madarsko-na-hranici-dluhove-krize-aneb-slaby-forintzacina-desit.html 37. http://ekonomika.ihned.cz/c1-31031180-barroso-hlasi-zmenu-ve-velke-britanii-politiciuz-pry-euro-chteji 38. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/705?docid=168 68

Přílohy: Příloha č. 1

Podrobné schéma národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_organ_strukt.html, staženo dne 25. 3. 2009

69

Příloha č. 2

Harmonogram zavedení eura v ČR

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_harmonogram_zavedeni.html, staženo dne 25. 3. 2009-03-29

70

Příloha č. 3

Bankovky společné evropské měny euro

Zdroj: http://www.euromena.sk/eurove-bankovky/1545s, staženo dne 29. 3. 2009

71

Příloha č. 4

Slovenské strany eurových mincí 2 eura

1 euro

50 centů

5 centů

Zdroj: http://www.euromena.sk/slovenske-strany-eurovych-minci/9483s, staženo dne 29. 3. 2009

72

Postavení EU ve finančním světě a ČR v EU z pohledu společné měny

Recommend Documents