Česká republika a Evropská unie Analýza cestovního ruchu a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU
Bakalářská práce
Filip Sedláček
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor´s Dissertation
Czech Republic and European Union Analysis of tourism and hotel industry in terms of membership of CZ in EU
Filip Sedláček
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, spol. s r. o. Department of Hotel industry
Major: Hotel management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Evropská unie a Česká republika zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., O vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce a to v nezkrácené podobě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
.......................................................... Jméno a příjmení autora V Praze, dne
Abstrakt SEDLÁČEK, Filip. Evropská unie a Česká republika. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 67 s. Bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU. Dále rozebírá důležité faktory, které nejvíce ovlivňují cestovní ruch a zaměřuje se na porovnání cestovního ruchu v České republice, ve Slovenské republice a ve Spolkové republice Německo. Výstupem práce jsou návrhy, jak lépe zlepšit situace cestovního ruchu v České republice a zlepšení informovanosti občanů o podpoře projektů z Evropskéch fondů. Mezi hlavní metody, které jsou v této bakalářské práci použity, patří analýza primárních a sekundárních dat, deskripce, komparace a pozorování. Dále je využita především sekundární analýza, která je založena na základě analýzy dokumentů. V analytické části je použita analýza. Klíčová slova: cestovní ruch, Česká republika, Evropská unie, konkurenceschopnost, zaměstnanost
Abstract SEDLÁČEK, Filip. European Union and Czech Republic. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 67 pages.
The bachelor dissertation analyzes the tourism and hospitality from the perspective of EU membership. Further analyzes the important factors that most affect tourism and focuses on the comparison of tourism in the Czech Republic, the Slovak Republic and the Federal Republic of Germany. The output of work are suggestions on how to better improve the situation of tourism in the Czech Republic and raise citizens awareness on aid projects from European funds. The main methods that are used in this thesis include analysis of primary and secondary data, description, comparison and observation. Furthermore, it is mainly used a secondary analysis, which is based on an analysis of documents. The analytical part is used in the analysis.
Key words: competitiveness, Czech Republic, employment, European Union, Tourism
Obsah Úvod ................................................................................................................................................... 9 1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 11 1.1
1.1.1
Historie Evropské unie ............................................................................................. 11
1.1.2
Vznik a rozšiřování Evropské unie ............................................................................ 16
1.1.3
Současnost Evropské unie ........................................................................................ 18
1.2
2
Evropská unie ................................................................................................................... 11
Cestovní ruch.................................................................................................................... 19
1.2.1
Pojem cestovní ruch ................................................................................................. 19
1.2.2
Typy cestovního ruchu podle místa realizace .......................................................... 20
1.2.3
Typy cestovního ruchu podle motivu ....................................................................... 20
1.2.4
Cestovní ruch a Evropská unie ................................................................................. 22
ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 27 2.1
Konkurenceschopnost a zaměstnanost ........................................................................... 27
2.1.1
Konkurenceschopnost .............................................................................................. 28
2.1.2
Zaměstnanost a HDP ................................................................................................ 32
2.2
Politika EU a cestovní ruch ............................................................................................... 34
2.3
Podpora cestovního ruchu z evropských fondů ............................................................... 35
2.4
Slabé a silné stránky cestovního ruchu v České republice ............................................... 38
2.5
Porovnání cestovního ruchu a hotelnictví se zaměřením na SR a SRN ............................ 44
2.5.1
Slovenská republika.................................................................................................. 44
2.5.2
Spolková republika Německo ................................................................................... 48
2.6
Zlepšení úrovně cestovního ruchu a hotelnictví v podmínkách EU a Visegrádské čtyřky 51
2.6.1
3
Visegrádská čtyřka.................................................................................................... 52
2.7
ERASMUS.......................................................................................................................... 53
2.8
HOTREC a Hotelstars Union ............................................................................................. 57
2.8.1
HOTREC .................................................................................................................... 57
2.8.2
Hotelstars Union ...................................................................................................... 57
NÁVRHOVÁ ČÁST...................................................................................................................... 58
Závěr................................................................................................................................................. 61 Literatura.......................................................................................................................................... 63
Seznam zkratek: EDEN – Evropské turistické destinace nejvyšší kvality EHS – Evropské hospodářské společenství ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli EU – Evropská unie Euratom – Evropské společenství pro atomovou energii CHKO – Chráněná krajinná oblast JEA – Jednotný evropský akt Organization – Organizace spojených národů pro výchovu vědu a kulturu TTCI – The Travel and Tourism Competitiveness Index UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural UNWTO – United Nations World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu
Seznam tabulek: Tabulka 1:Složení TTCI ......................................................................................................... 30 Tabulka 2: Pořadí zemí dle indexu TTCI 2013-2014 ............................................................. 30 Tabulka 3: Zaměstnanost v cestovním ruchu v EU a v ČR ................................................... 32 Tabulka 4:Vliv cestovního ruchu na HDP 2010-2020 v % .................................................... 33 Tabulka 5: Podíl cest. ruchu na HDP na vybrané státy Evropské unie 2010-2020 v % ........ 33 Tabulka 6: Počet cestovních společností v ČR 1989-2010 ................................................... 38 Tabulka 7: Statistika hotelů 1989-2013 ............................................................................... 39 Tabulka 8: Počet hostů z vybraných zemí 2012-2013 ......................................................... 40 Tabulka 9: Počet ubytovacích zařízení v ČR v letech 1989-2013 ......................................... 41 Tabulka 10: Koncepce Ministerstva pro místní rozvoj na podporu cestovního ruchu v ČR 43 Tabulka 11: Vývoj platební bilance cestovního ruchu, Slovenská republika, 2007 – 2012 . 45 Tabulka 12: Statistika hotelů ve Slovenské republice, 2005-2013 ...................................... 46 Tabulka 13: Počet ubytovacích zařízení v SR, 2005-2013 .................................................... 46 Tabulka 14: Počet hostů z jednotlivých zemí 2013-2014 .................................................... 47 Tabulka 15: Počet hostů, ubytovacích zařízení a lůžek v SRN, 2000-2013 .......................... 49 Tabulka 16: Počet přenocování v jednotlivých ubytovacích zařízení v SRN, 2012-2014..... 49 Tabulka 17: Počet přenocování podle národností 2012-2014 ............................................ 50 Tabulka 18: Roční rozpočet programu ERASMUS 1990-2013 ............................................. 54
Úvod Téma bakalářské práce je Česká republika a Evropská unie. Jelikož je to příliš široké téma, tak tato práce má i podtitul: Analýza cestovního ruchu a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU. Diplomant si toto téma vybral z důvodu jeho aktuálnosti a též narůstajícího významu evropského partnerství s Českou republikou. Cestovní ruch patří k dynamicky se rozvíjejícím oborům dneška, je důležitý pro celý řetězec činností ekonomiky. Rostoucí fond volného času a zvyšování úrovně obyvatelstva napomáhají k rozvoji cestovního ruchu. Hlavními cíli práce jsou: analyzovat cestovní ruch a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU; rozebrání důležitých faktorů, které ovlivňují cestovní ruch a ukázat, že Evropská unie opravdu pomáhá v rozvoji cestovního ruchu a i v dalších oblastech. Jako dílčí cíle si autor zvolil jaká je zaměstnanost a konkurenceschopnost cestovního ruchu v Evropské unii, porovnání cestovního ruchu a hotelnictví v ČR, SR a SRN. Jako hlavní výzkumnou otázku si diplomant zvolil, zda je Evropská unie důležitou součástí podpory cestovního ruchu. Jako hlavní metody byly využity: analýza primárních a sekundárních dat, deskripce, komparace a pozorování. Práci tvoří tři hlavní části. První část je teoretická, která vymezuje teoretickou základnu. Je zde vysvětlen pojem Evropská unie. Kapitola se zabývá její historií, vznikem, rozšiřováním a současností. Dalším pojmem, který je v této části vysvětlen, je cestovní ruch. Je zde tak nastíněna vazba mezí cestovním ruchem a Evropskou unií. Ukazuje také na první historické a zároveň současné podpory rozvoje cestovního ruchu ve všech svých členských státech. Následující podkapitoly se věnují typologii cestovního ruchu a to jednak z pohledu místa realizace a jednak z pohledu motivu účasti na cestovním ruchu. Druhá část práce je analytická a v jejím rámci se autor zabývá analýzou nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují cestovní ruch v rámci Evropské unie, a porovnáním cestovního ruchu a hotelnictví ve Slovenské republice a ve Spolkové republice Německo. Jako prvními popsanými faktory jsou konkurenceschopnost, zaměstnanost a vliv cestovního ruchu na 9
HDP. Tyto faktory jsou podloženy čísly. Kapitola vysvětluje politiku EU v návaznosti na cestovní ruch a hotelnictví v rámci členských zemí EU a ČR. V návaznosti na tuto část pokračuje kapitola o podpoře cestovního ruchu a hotelnictví v rámci financování z Evropských fondů. Součástí je samozřejmě také analýza slabých a silných stránek cestovního ruchu v ČR. Následující oddíl obsahuje porovnání cestovního ruchu a hotelnictví v České republice, ve Slovenské republice a ve Spolkové republice Německo. Mezi další oblasti, které autor zahrnul do analytické části, jsou: zlepšování úrovně cestovního ruchu a hotelnictví v podmínkách EU a Visegrádskou čtyřkou, program ERASMUS a mezinárodní evropskou organizací HOTREC. Ta je velice významná na evropském poli. Zastupuje a reprezentuje hotely, restaurace a kavárny. HOTREC je také významná z důvodu jejího projektu. A tím je Hotelstars Union. Tento převratný projekt má pomoci sjednotit klasifikaci hotelových služeb pomocí jednotné metodiky. Třetí část je návrhová a ta vychází z výše zmíněné analýzy cestovního ruchu nejen v Evropské unii, ale i v České republice. V teoretické části autor převážně čerpal z domácích zdrojů. V analytické části bylo čerpáno, jak z domácích zdrojů, tak ze zahraničních zdrojů. Týká se to hlavně zjišťování dat. Diplomant využíval Německý statistický úřad a Eurostat.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část se bude zabývat základními pojmy, které se týkají vybraného tématu. V první podkapitole, která bude hovořit o Evropské unii, se zaměří na historii a vznik Evropské unie, dále na rozšiřování Evropské unie a na její současnost. Druhá podkapitola se zaměří na obecné definice cestovního ruchu.
1.1 Evropská unie Kapitola Evropská unie se zabývá utvářením Evropského společenství, jejími hlavními cíly a neustálou snahou zlepšovat samu sebe. Dále se kapitola zabývá transformací Evropského společenství na Evropskou unii. Kapitola přibližuje také její postupné rozšiřování a poslední důležité celounijní dohody.
1.1.1 Historie Evropské unie První myšlenka o vzniku Evropské unie sahá již do konce druhé světové války. Evropské státy si uvědomily, že selhaly ve své hlavní funkci, a to v ochraně životů a bezpečnosti svých obyvatel. Proto zde byla snaha o vytvoření organizace, která by měla za úkol udržovat mírové vztahy mezi evropskými národy a regulací jejich ekonomik zajistit obyvatelům kontinentu důstojné životní podmínky. Tato organizace nemohla býti vytvořena, dokud nebude odstraněna rivalita jednotlivých států a hospodářských vztahů (odstraněna ochranářská obchodní politika a zajištěn rovný přístup k surovinám a trhům). Už během druhé světové války byla tato idea vyslovena Winstonem Churchillem v březnu 1943 v jeho projevu v radiu BBC. V tomto projevu navrhl založit Radu Evropy. Tato organizace měla za úkol ochranu evropské kultury před barbarstvím, ať již nacistického či bolševického typu. Tyto myšlenky přijala většina evropských odbojářských skupin, zejména v Itálii. 11
Tyto politické myšlenky vedly k vytváření mnoha organizací, které podporovaly myšlenku evropského sjednocení, lišily se však jak představami o formě politického uspořádání, tak politickou orientací. Jejich vliv na rozhodnutí formující politický i ekonomický vývoj poválečné Evropy byl nicméně zásadně omezen dvěma vzájemně propojenými faktory: rozhodnutím o osudu poraženého Německa a vznikající studenou válkou. Evropa zničená druhou světovou válkou nebyla schopna sama nastartovat ekonomiku. Proto na její podporu vznikl americký plán, tzv. Marshallův plán. Ten počítal s obnovou Evropy, tak i k nastartování ekonomiky. Tento projekt, který probíhal v letech 1948-1952, splnil obě své hlavní funkce, a to politické a ekonomické stabilizace západní Evropy a posílení koupěschopné poptávky po americkém zboží. Hlavním nástrojem se stala Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). Ta měla donutit západoevropské státy k užší ekonomické spolupráci. Uspořádání politických i ekonomických vztahů v poválečné Evropě bylo určováno vývojem konfliktu studené války. V září 1946 ve švýcarském Zürichu, Winston Churchill navázal na své předchozí myšlenky a vyzýval ke vzniku Spojených států evropských. Hlavními lídry této organizace se měly stát Německo s Francií. Hlavní dohody se začaly rýsovat až v roce 1947 na kongresu v Montreux. Zde byly navrženy první konkrétní plány projektů: společný trh uhlí a oceli, celní unie, společná zemědělská politika, společné řešení výzkumu a využití atomové energie, hospodářská a měnová unie. Na květen roku 1948 byl svolán kongres do holandského Haagu. Jako hlavním cílem této konference se mělo domluvit o vytvoření organizace a následných podmínek vstupu do této unie. Hlavní cíle této organizace byly oblasti politické, kulturní a hospodářské. Hlavní podmínka vstupu do této organizace byla ta, že daný stát musel uznávat demokratické hodnoty. Následujícího roku byla vytvořena Rada Evropy. Ta si stanovila za cíl organizovat vztahy mezi evropskými státy na novém základě. Tato organizace získala parlamentní orgán, Poradní shromáždění. Tento orgán neměl funkci výkonnou, nýbrž pouze poradní. 12
V roce 1949 začíná zuřit Studená válka. Proto je potřeba zajistit bezpečnost západních států před rostoucím nebezpečím Sovětského svazu. V tomto roce je podepsána Washingtonská smlouva zakládající Severoatlantickou alianci (NATO). Tato organizace měla za cíle udržovat bezpečnost v Evropě a ochránit demokracii. Jejím nástrojem se stala Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, přijatá Radou Evropy v roce 1950. V 50. letech OEEC a NATO řešily dílčí otázky poválečného uspořádání v počátcích studené války. Neřešily však hlavní 2 problémy, a to: postavení Německa a záruky proti obnovení německé agrese. První problém byl vyřešen v září 1949, kdy vznikla Spolková republika Německo. Druhý problém stále zůstal nedořešen, jelikož oblasti těžkého průmyslu byly okupovány spojeneckými armádami. Hlavní průmyslové oblasti byly Porúří a Porýní. Na těchto oblastech, ale byl závislý francouzský železářský a ocelářský průmysl. Zároveň se zde těžilo velké množství koksovatelného uhlí. Francouzská vláda byla proti předání těchto průmyslových oblastí německé vládě. Bála se dalšího ozbrojeného konfliktu. V květnu 1950 se ovšem tento problém podařilo vyřešit. Tento projekt byl pojmenován Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Projekt měl za úkol vytvořit organizaci, která by měla spravovat francouzské a německé zdroje uhlí a oceli. Byl by vytvořen společný trh těchto produktů a za pomoci nadnárodních orgánů by upravovala podmínky výroby a prodeje v těchto klíčových odvětvích. Tehdejší německý kancléř Konrad Adenauer tento návrh přijal. Tato myšlenka mohla problém s německým těžkým průmyslem vyřešit. Toto řešení otevíralo cestu Německa k rovnoprávnosti. O vstup do této organizace projevily i ostatní západoevropské státy jako například státy Beneluxu a Itálie. Toto řešení bylo schváleno i USA. Smlouva o ESUO byla podepsána v Paříži 18. dubna 1951. Jako prvním předsedou této organizace se stal Jean Monnet. V říjnu 1950 předložila francouzská vláda tzv. Plévenův plán. Ten měl za cíl vytvořit Evropské obranné společenství (EOS), protože vztahy západy a východu byly více vyhroceny. Projekt EOS měl za cíl vytvořit jednotnou evropskou armádu s jedním ministerstvem obrany, jednotným rozpočtem i zbrojním programem. Do této organizace 13
byly přizvány evropské státy NATO a SRN. Ovšem o vstup do této organizace byl však malý zájem. I tak byla smlouva schválena a podepsána v Paříži v květnu 1952. Na ni byly navázány ještě další smlouvy. Bonnská smlouva ukončila okupační status SRN a obnovila suverenitu. V roce 1954, ale tento projekt zkrachoval, a to kvůli Francii, která smlouvu odmítla ratifikovat. V červnu roku 1955 na konferenci v Messině se rozhodovalo o tzv. Beyenově plánu. Tato dohoda byla přijata a členské státy se zavázaly spolupracovat v oblasti jaderné energetiky. Na jaře roku 1956 Spaakův výbor navrhl 2 konkrétní názvy organizací, které se měly starat o tento sektor spolupráce. Byli jím Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Myšlenka postupné sektorové integrace byla odmítnuta (s výjimkou atomové energie) a nahrazena nástroji celní unie. Pro tuto dohodu bylo potřeba dlouhé přechodné období. Státy musely přijmout harmonizující opatření upravujících vzájemný obchod i obchod s nečlenskými státy. Tyto smlouvy byly podepsány 25. března 1957 v Římě. Tyto smlouvy byly založeny na mnoha kompromisech. Hlavní zájem měla Francie, protože chtěla těmito orgány kontrolovat jaderný program SRN. Dalšími funkcemi této organizace mělo být uzavírání smluv na dodávky štěpného materiálu a také kontrola, zda se nepoužívá pro vojenské účely. Členské státy však nebyly omezovány budovat vlastní národní programy. I dohoda o EHS byla postavena na mnoha kompromisech, jelikož všechny státy měly rozdílné zájmy. Francie si z důvodu své nedostatečné konkurenceschopnosti prosadila možnost ponechat si po omezenou dobu ochranná opatření. Začaly se objevovat rozpory v celní unii. Členské státy se nemohli dohodnout na úrovni společného celního tarifu pro jednotlivé druhy zboží. Zde se dostali do konfliktu Francie a Holandsko. Tyto dva státy prosazovaly odlišné typy politiky. Francie prosazovala svojí ochranářskou politiku a Holandsko si stálo za liberální politikou volného obchodu. Rozdíly byly tak velké, že některé body musely býti odloženy na delší dobu. Bylo určeno dvanáctileté přechodné období.
14
Ratifikace Římských smluv proběhla bez komplikací a počátkem roku 1958 vstoupily v platnost. V 60. letech získávají Evropská společenství základní rysy, protože vznikla pravidla hlavních cílů společenství - celní unie, společné zemědělské politiky, společné obchodní politiky. Po kubánské krizi v roce 1962 se vztahy mezi východem a západem začaly uvolňovat. V těchto letech začala Velká Británie ztrácet svůj status velmoci, a proto začaly snahy se připojit do evropských společenství. Zároveň v této době se zvyšovalo postavení SRN nejen politicky, ale i ekonomicky. První jednání o vstupu Velké Británie do EHS bylo v roce 1961. Vyjednávání trvala ovšem 12 let kvůli francouzskému vetu. Francie nepodporovala vstup ani ostatních států, které měly zájem. Až po odchodu prezidenta De Gaulla byly vpuštěny další státy. V roce 1973 se EHS rozšířilo o Irsko, Dánsko a Británii. Summit v Haagu, který se konal v prosinci 1969 stanovil jasné cíle:
dokončit budování společného trhu, tj. naplnění Římské smlouvy
prohloubení integrace, kde si to žádalo fungování celní unie a společných politik
rozšiřování EHS
Na summitu v Paříži, který se konal v prosinci 1974, bylo rozhodnuto o vytvoření Evropské rady. Též byly přijaty přímé volby do Evropského parlamentu (EP). První volby se konaly v roce 1979. Rok 1973 byl pro Evropské společenství krizový. Začíná první ropná krize. Ta zpomalila a dlouhodobě zkomplikovala růst ekonomiky a hospodářství. Toto období bylo velice těžké, protože zde bylo mnoho nových států bez zkušeností. V roce 1981 Německo a Itálie předložily Evropské radě dokument Evropská unie. Tento dokument měl za cíl prohloubit ekonomickou spolupráci členů ES a rozšířit spektrum politiky i mimo hospodářskou sféru. Hlavně v oblasti zahraniční a bezpečností politiky. V roce 1984 Evropský parlament schválil tento dokument. Evropská unie se měla stát nadnárodní organizací s vymezenými oblastmi působnosti a s odstupňovanou mírou integrace v různých oblastech. 15
V roce 1985 v Lucemburku byla pořádána konference, na které byl schválen tzv. Jednotný evropský akt (JEA). Tento akt byl pro Evropskou unii naprosto přelomový. Řešil oba hlavní problémy. Do roku 1993 se státy zavázaly odstranit zbývající překážky, které dosud bránily volnému pohybu zboží, kapitálu a osob. O konkrétních rozhodnutích měla Rada ministrů rozhodovat na základě kvalifikované většiny. Naplnit cíle JEA bylo pro Evropské společenství velice finančně náročné. Proto byl v roce 1987 předložen tzv. Delorsův balíček. Ten omezil výdaje na společnou zemědělskou politiku a žádal větší příspěvky od svých členů. Následujícího roku byla oživena myšlenka ustavení hospodářské a měnové unie a její realizace byla navržena ve třech etapách. V 80. letech přistoupily do ES ještě Řecko, Portugalsko a Španělsko.
1.1.2 Vznik a rozšiřování Evropské unie V letech 1989-1990 se politické uspořádání v Evropě mění. Východní blok se pod tíhou revolucí bortí. Končí studená válka a evropské státy mají obavy o rozklad NATO. Proto se zrychluje proces o ustanovení Evropské unie. V roce 1990 se sjednocuje Německo. Roku 1990 se koná mezivládní konference, která se snaží zahrnout většinu již diskutovaných oblastí prohloubené spolupráce do nového a pevnějšího rámce Smlouvy o Evropské unii (SEU). Tato dohoda byla podepsána v roce 1992 v Maastrichtu. Po ratifikacích v jednotlivých státech začala tato smlouva platit 1. listopadu 1993. Evropské společenství bylo přejmenováno na Evropskou unii. Smlouva o Evropské unii je určitým předělem ve vývoji integračního procesu. Spojuje v jedné organizaci dva odlišné modely mezinárodní spolupráce. Tento model kombinuje nadstátní prvky a mezivládní spolupráci. Tyto modely zahrnují tři oblasti tzv. tři pilíře Evropské unie. Tyto tři hlavní pilíře jsou: zahraniční a bezpečností politika, ekonomická oblast a justiční a vnitřní oblasti. Tento proces posvětila USA. Zároveň se stalo cílem pro Evropskou unii rozšiřování na jih a východ. V roce 1995 přistupují do Evropské unie další státy: Finsko, Švédsko a Rakousko. 26.3.1995 přichází v platnost Schengenská dohoda. Ta ovšem platí pouze v 7 členských 16
státech: Francii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Lucembursku, Holandsku a Belgii. Ta povoluje cestujícím jakékoliv státní příslušnosti, mezi těmito zeměmi, cestovat bez pasových kontrol na hranicích. V letech 1996-1997 se konala mezivládní konference, která měla řešit základní otázky o Evropské unii. Byla snaha o zvýšení efektivnosti institucí, aby bylo možno Evropskou unii dále rozšiřovat. To vyústilo v Amsterdamskou smlouvu. Ta vstoupila v platnost 1. května 1999. O vstup do Evropské unie začaly žádat země bývalého východního bloku. V roce 1998 bylo rozhodnuto o přístupových jednáních s těmito zeměmi: Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Estonsko a Kypr. V počátku roku 2000 byla zahájena druhá vlna přístupových rozhovorů se státy: Slovenskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Bulharskem a Rumunskem. V prosinci 2002 skončilo jednání s první desítkou států. V dubnu 2003 byla s nimi podepsána smlouva o přijetí. 1. května se tyto země stávají oficiálními členy Evropské unie. Rumunsko a Bulharsko se staly členy až na počátku roku 2007. Zatím posledním nově příchozím státem se stalo Chorvatsko 1. července 2013. Přechod k měnové unii započal v roce 1999. V roce 2002 vznikla evropská společná měna Euro. Nová měna začala zatím platit v 11 členských státech: Španělsku, Portugalsku, Francii, Německu, Belgii, Nizozemí, Lucembursku, Itálii, Rakousku, Finsku a Irsku. Od nově příchozích států se neočekávalo přijetí společné měny hned, ale až budou splňovat podmínky měnové unie. V roce 2001 byla přijata Smlouva z Nice. Ta měla připravit Evropskou unii na přijetí východních států. Též reformovala evropské instituce. Koncem téhož roku rozhodla Evropská rada o svolání Konventu o budoucnosti Evropské unie. Ten zahájil činnost v březnu 2002 a zasedli zde zástupci vlád a parlamentů členských států, členové Evropského parlamentu a Komise EU. V konventu vzniklo nakonec 10 pracovních skupin, které se měly například zabývat:
Hospodářská a finanční spolupráce
Obranná politika
Vnější vztahy EU
Vnitřní bezpečnost a spravedlnost 17
Role národních parlamentů.
1.1.3 Současnost Evropské unie V červenci 2003 Konvent rozhodl o vypracování Návrhu smlouvy o ústavě pro Evropu. Tento návrh se snažil řešit všechny hlavní problémy podoby smluvního rámce EU. Smlouva měla za cíl zlepšit a zjednodušit rozhodovací procesy v EU a pozměňovala institucionální rámec. Avšak tato smlouva nebyla ještě hotova. Proto v říjnu 2004 byl přijat pozměňovací návrh. V říjnu 2004 všichni tehdejší členové podepsali Smlouvu zřizující ústavu pro Evropu. Ovšem při ratifikačním procesu se to neobešlo bez potíží, zejména ve Francii a v Holandsku. Díky problémům s touto smlouvou upadl tento dokument na 2 roky v zapomnění. V druhé polovině roku 2007, předsedalo Německo EU. Ti se rozhodli oživit myšlenku Euroústavy. Prvním krokem byla tzv. Berlínská deklarace, kterou členské státy podepsaly 25.3.2007. Hlavní jednání o Euroústavě probíhala 21. až 23. června 2007 v Bruselu. Jednání byla dlouhá a těžká, ale nakonec členské státy našly shodu. Shodli se na znění dohody, na jejímž základě byl vypracován Návrh Smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. Tato smlouva měla nahradit všechny předchozí, tak aby vše bylo obsaženo v jedné. V roce 2007 se konala mezivládní konference, která si stanovila za cíl vypracovat text nové smlouvy. Nová smlouva obsahovala dva věcné články pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. Základ dokumentu byl převzat z Euroústavy, ale byly vyjmuty články o symbolech EU a další sporné body. Na konci portugalského předsednictví, 19. října 2007 v Lisabonu, byla ukončena vyjednávání. 13. prosince 2007 byla všemi členskými státy podepsána. Kompletní název dokumentu zní Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie.
18
1.2 Cestovní ruch Kapitola se zabývá různými definicemi cestovního ruchu, protože každý autor na ně pohlíží jiným způsobem. Další části hovoří o typech cestovního ruchu podle místa realizace a podle motivu a co Evropská unie udělala pro podporu cestovního ruchu.
1.2.1 Pojem cestovní ruch Definic cestovního ruchu je mnoho. Byly vyvíjeny po mnoho let. Proto každý z autorů preferuje jinou. V následující části jich pár bude uvedeno: Oficiální definice podle Světové organizace cestovního ruchu: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ Zelenka a Pásková definují cestovní ruch takto: „…komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělání, pracovně či jiným účelem i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (…) a reakce (…) na uvedené aktivity.“ (ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. s. 83). Paní docentka Jakubíková definuje cestovní ruch takto: „…pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu – 2. aktualizované a rozšířené vydání Praha: Grada, 2012. s. 18). Z výše uvedených definic se dá vymezit několik společných rysů. Těmi jsou cesta mimo prostředí trvalého bydliště a omezená doba pobytu. Nejblíže se definici dostává Zelenka a 19
Pásková, kteří nejdetailněji a vyčerpávajícím způsobem obsáhly všechny aspekty spojené s cestováním. 1.2.2 Typy cestovního ruchu podle místa realizace Jde o členění území, ve kterém se cestovní ruch realizuje. Podle tohoto kritéria se člení na dva typy cestovního ruchu:
Domácí cestovní ruch představuje pohyb a pobyt obyvatel daného státu v rámci jeho území, bez překročení státních hranic.
Zahraniční cestovní ruch představuje pohyb a pobyt obyvatel daného státu na území jiného státu, dochází k překročení státních hranic jednoho či více států.
Zahraniční cestovní ruch je dále dělen na:
příjezdový cestovní ruch (příjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu a jejich pobyt v cílové zemi)
výjezdový cestovní ruch (vycestují obyvatelé mimo svou domácí zemi a pobývají v zahraničí).
Cestující, kteří cestují přes území daného státu do jiného, se nazývá tranzitní cestovní ruchu. Pokud se zkombinují výše zmíněné pojmy, dochází k tzv. vnitřnímu cestovnímu ruchu. Ten zahrnuje veškerý cestovní ruch daného státu. Národní cestovní ruch tvoří domácí a výjezdový cestovní ruch. Ten zahrnuje veškerý cestovní ruch obyvatel daného státu. Při překročení hranic dochází k mezinárodnímu cestovnímu ruchu. Ten obsahuje příjezdový a výjezdový cestovní ruch.
1.2.3 Typy cestovního ruchu podle motivu Motivů pro cestovní ruch je mnoho. Proto byly vybrány pouze ty základní. Jelikož cestovní ruch je velice dynamický a stále se vyvíjející, dochází ke stále novým formám cestovního ruchu. 20
Rekreační cestovní ruch má primárně za úkol regenerovat a reprodukovat fyzické a duševní síly člověka. Může být pojat aktivně, tak i pasivně. Někteří rekreanti v něm uplatňují sporty všeho druhu, zájmy a záliby. Kulturně poznávací cestovní ruch je cílený na poznávání historie, kultury, tradic, krajiny a zvyků atd. Jeho hlavní funkcí je vzdělat, vychovat a přispět k rozšíření kulturního rozhledu. Sportovně-turistický cestovní ruch je převážně aktivní forma odpočinku. Má za úkol posílit a udržet kondici člověka. Do sportovně-turistického cestovního ruchu můžeme zařadit: horskou turistiku, pěší turistiku, vodní turistiku a cykloturistiku. Do tohoto cestovního ruchu se řadí i pasivní forma odpočinku, tj. organizování nebo cestování na různé sportovní akce (olympijské hry, mistroství světa, závody Formule1, atd.). Zdravotně orientovaný cestovní ruch je realizován na specifických místech pobytu. Jsou to lázně nebo různá rekreační centra, která mají za účel zlepšit zdravotní stav pomocí léčebných procedur (koupele, léčivé prameny, tělesná cvičení, masáže, relaxační programy, diety apod.). Lázně jsou realizovány pouze v místech, kde se vyskytuje mnoho přírodních léčivých zdrojů. Rekreační centra se nacházejí kdekoliv, kde se nachází přívětivé prostředí (u moře, v lesích, na horách) a vhodná vybavenost. Kongresový cestovní ruch nepatří mezi rekreační formy cestovního ruchu. Probíhá převážně v pracovním čase. Jeho hlavní motiv je zájem odborníků v určitém oboru setkat se se svými kolegy. Účastníci zde chtějí získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti. Mezi kongresový cestovní ruch patří kongresy, přednášky, konference apod. Obchodní cestovní ruch probíhá převážně v pracovním čase. Je spojen s profesní činností účastníků. O účasti na cestovním ruchu rozhoduje zaměstnavatel. Obchodní cestovní ruch se dělí:
obchodní turismus (obsahuje obchodní pracovní cesty, kongresový turismus, výstavní a veletržní turismus)
incentivní turismus (je využíván jako motivační a stimulační prostředek k lepším pracovním
výkonům,
někdy
jsou
zaměstnavatelem) 21
náklady
s ním
spojené,
hrazeny
Jako příklady nově vznikajících forem cestovního ruchu je možno uvést: gastronomický cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, event turismus, svatební cestovní ruch, temný cestovní ruch, dobrovolnický cestovní ruch, filmový turismus, vesmírný cestovní ruch, ekoturismus, agroturismus, ekoagroturismus apod.
1.2.4
Cestovní ruch a Evropská unie
Zakládající smlouva na celoevropské úrovni o EHS neobsahovala žádný právní podklad pro politiku cestního ruchu. Na cestovní ruch se zpočátku příliš nemyslelo. Při obnovování zničené Evropy se spíše řešily ekonomické a politické otázky. I když Římské smlouvy se okrajově zmiňují o cestovním ruchu. Podle ustanovení článku 2 se mají podporovat užší vztahy mezi členskými státy Společenství tak, aby byl vytvořen základ sbližování evropských národů, což je zdůrazněno i v preambuli smlouvy. První důležitá, přímá zmínka o cestovním ruchu se nachází v dokumentu zvaném Doporučení Rady týkající se činnosti vlády na podporu cestovního ruchu, vydaném 20.7.1965. Na základě tohoto dokumentu byly zpracovány analýzy. Analýza hovořila o kladech a záporech cestovního ruchu. V návaznosti na závěry analýzy, Evropské společenství rozhodlo, že je třeba zvýšit pozornost zejména ochraně životního prostředí. Od této doby přestal být cestovní ruch chápán jako součást ekonomické činnosti, ale i jako kulturní, poznávací a lidské aktivity. Hlavní politiky cestovního ruchu v Evropské unii se začínají vytvářet v 80. letech. V roce 1982 Komise předložila Radě dokument První směry politiky Evropského společenství v cestovním ruchu. Dokument byl přijat a podporován Komisí, vytyčil 6 hlavních cílů:
širší časové rozložení turistické sezony
ochrana architektonických památek
rozvoj cestovního ruchu v méně rozvinutých oblastech
podpora sociální turistiky
podpora kulturního cestovního ruchu
podpora venkovského cestovního ruchu 22
Dokument Jednání Evropské unie na poli cestovního ruchu publikuje Komise v březnu 1986. Díky tomuto dokumentu dochází k výraznějším aktivitám Rady v oblasti cestovního ruchu. 22.12.1988 Rada vyhlásila rok 1990 za Evropský rok cestovního ruchu. Evropský rok reagoval na dvě důležité skutečnosti:
rostoucí význam cestovního ruchu v evropské ekonomice (7,5 milionu Evropanů zaměstnáno v cestovním ruchu, tj. 6% vytvořených pracovních míst)
klesající podíl Evropy na mezinárodním trhu cestovního ruchu (klesající podíl Evropy na mezinárodních příjezdech, například v roce 1974 to bylo 74%, v roce 1988 se příjezd stěží vyšplhal na 63%).
K Evropskému roku se kromě všech členských států Evropského společenství připojilo také šest zemí Evropského sdružení (Norsko, Švédsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Rakousko). Evropský rok měl dva základní cíle:
zdůraznit integrační roli cestovního ruchu v budoucím rozvoji Evropy (zlepšení vzájemné informovanosti občanů; podpora rozvoje cestovního ruchu v souladu ochrany životního prostředí)
zdůraznit ekonomický a společenský význam cestovního ruchu (řešení problému konkurenceschopnosti Evropy, propagace na mimoevropských trzích, zvýšení výkonnosti a kvality služeb cestovního ruchu).
Prezentace Evropského roku cestovního ruchu patřila k nejnákladnějším a nejdůležitějším částem projektu. Evropský rok cestovního ruchu byl považován za velice úspěšný. Vzbudil celoevropský ohlas a rozšířil spolupráci nejen vládních orgánů, ale i firem a podnikatelských subjektů v dané oblasti. V 90. letech byl nejvýznamnější aktivitou Evropské unie Akční plán Evropské unie na podporu cestovního ruchu. Ten byl naplánován na období let 1993-1995. Dva hlavní cíle plánu:
23
zdůraznění integrační úlohy cestovního ruchu v nové Evropě (upevnění spolupráce mezi odborníky cestovního ruchu, reprezentanty Evropské unie a zástupci členských států Unie)
prezentovat Evropu na světových trzích jako homogenní celek
Akční plán byl velice dobře finančně podporován a zahrnoval 11 nejdůležitějších okruhů problémů například: koordinace politiky cestovního ruchu, ochrana životního prostředí, propagace evropského cestovního ruchu ve třetích zemích, kulturní cestovní ruch, venkovský cestovní ruch a další. Převážně jsou řešeny stále stejné problémy z 80. let. Dochází však k určitému posunu a zlepšení řešení těchto překážek. Úloha Evropské unie v rozvoji cestovního ruchu je poprvé souborně prezentována v Zelené knize Komise. Zelená kniha měla za cíl usnadnit a stimulovat myšlenku o roli Unie v podpoře cestovního ruchu a otevřít širokou konzultaci o roli Unie v oblasti cestovního ruchu. Zelená kniha popisovala činnosti, které v současné době Společenství realizuje, jakož i nástroje, které k tomu používá. Dále prováděla hlubší přezkoumávání hodnoty přidané realizací politiky na úrovni Společenství a předkládala vyhlídky na pokrok v této oblasti s uvážením variant, které by mohly být konfrontovány pro definování budoucí role Unie v oblasti cestovního ruchu. Na bázi Zelené knihy se začal vypracovávat 1. víceletý program na podporu cestovního ruchu - Program Philoxenia. Program Philoxenia měl pomoci řešit a překonávat slabé stránky a problémy ve spolupráci s národními, regionálními i místními orgány. Program nakonec nebyl přijat. Po teroristických útocích 11. září 2001 se ukázalo, jak je cestovní ruch ovlivnitelný vnějšími faktory. Důležitou roli hrají mír, bezpečnost dopravy a porozumění názorů. Proto byla vydána Zpráva Komise Situace v odvětví evropského cestovního ruchu. Ta propagovala Evropu jako bezpečnou destinaci a zaváděla nová opatření, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících.
24
V roce 2002 se konalo historicky první Evropské fórum cestovního ruchu v Bruselu. Od této doby se koná každoročně. Mezi hlavní účastníky patří přední zástupci průmyslu cestovního ruchu, zástupci evropských institucí a vlád členských států. V roce 2003 byla zahájena příprava evropské Agendy 21 pro cestovní ruch. K Agendě 21 byla v roce 2004 ustanovena Skupina pro udržitelnost evropského cestovního ruchu, která měla zajistit součinnost zúčastněných stran. Poté byla Komisi předložena zpráva Akční program pro udržitelný cestovní ruch. Dokument Agenda pro trvale udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch byl přijat Komisí v roce 2007. Komise v Agendě uvádí, že je nutné zůstat konkurenceschopným při současném dodržování zásad trvalé udržitelnosti a jít kupředu s neustálými změnami v globálních trendech. Dokument Agenda pro trvale udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch podporuje pilotní projekt EDEN. Ten je zaměřen na propagaci evropských turistických destinací, které ještě nejsou příliš známé. Musí ale splňovat zásady sociální, kulturní a environmentální udržitelnosti. Pro každý rok je vybráno určité téma, na které každá země nominuje vhodné destinace. Lisabonská smlouva staví cestovní ruch na svojí vlastní pozici. Cestovní ruch je zařazen do samostatné hlavy XXII Cestovní ruch. To znamená, že EU má samostatnou pravomoc vykonávat činnosti na podporu, koordinaci nebo doplnění činnosti členských států v cestovním ruchu. V roce 2010 byl přijat Komisí dokument Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch. Hlavními myšlenkami jsou:
podpořit konkurenceschopnost EU jako světové destinace
destinace, které tvoří vnitřní trhy členských a asociovaných zemí EU.
Projekt Calypso podporuje spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Projekt je zaměřen na sociální cestovní ruch pro seniory, znevýhodněné mladé lidi, rodiny v tíživé situaci a osoby se sníženou schopností pohybu. Calypso má umožnit vycestovat co největšímu počtu osob na dovolenou.
25
Další zajímavý projekt EU se nazývá Udržitelný cestovní ruch. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje evropskou Stezku železné opony. Ten má za cíl podporovat výstavbu příhraniční síť stezek pro pěší a cyklisty na tehdejší železné oponě. V roce 2012 byly zahájeny další dva projekty. Jejich doba trvání je stanovena na dobu tří let. Jsou jimi Nadnárodní kulturní produkty v oblasti cestovního ruchu a Cestovní ruch a přístupnost pro všechny.
26
2 ANALYTICKÁ ČÁST Tato kapitola rozebere důležité faktory, které mají dopady na cestovní ruch a hotelnictví jako celku v rámci EU. Jsou jimi: konkurenceschopnost, zaměstnanost; politika EU v návaznosti na cestovní ruch a hotelnictví v rámci členských zemí EU a ČR; podpora cestovního ruchu a hotelnictví v rámci financování z Evropských fondů pro jednotlivé členské státy EU; slabé a silné stránky cestovního ruchu v ČR; porovnání cestovního ruchu a hotelnictví v ČR v rámci EU obecně, ale konkrétní zaměření a porovnání se SR a SRN; zlepšování úrovně cestovního ruchu a hotelnictví v podmínkách EU a V4; využívání programu pro studenty (výměnné studijní pobyty; ERASMUS), na zlepšení úrovně služeb v rámci cestovního ruchu a hotelnictví; HOTREC a Hotelstars Union.
2.1 Konkurenceschopnost a zaměstnanost Zásadní podporou pro konkurenceschopnost a zaměstnanost je strategie, která se nazývá EVROPA 2020. Evropa 2020 byla zahájena v roce 2010 s platností na 10 let. Má za úkol dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Evropa 2020 nemá hlavně za cíl překonat hospodářskou krizi, ale má převážně řešit nedostatky současného modelu hospodářského růstu, vytvářet podmínky pro inteligentní a udržitelný růst a podporovat sociální začlenění. Hospodářský růst dělíme do tří kategorií:
inteligentní (prostřednictvím investic do vzdělávání, výzkumu a inovací)
udržitelný (díky odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice)
inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).
Hlavními cíli Evropy 2020 je pět hlavních pilířů:
zaměstnanost (zaměstnat 75 % osob ve věkové skupině 20 – 64 let)
výzkum a vývoj (investovat 3 % HDP Evropské unie)
změna klimatu a udržitelné zdroje energie (snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 %, zvýšení energetické účinnosti o 20 %) 27
vzdělávání (snížení míry nedokončení studia pod 10 %, dosažení ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva)
boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (snížení alespoň o 20 milionů počtu lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení).
Aby tyto cíle byly splněny, jsou využívány tyto nástroje:
inovace v unii
mládež v pohybu
digitální program pro EU
Evropa méně náročná na zdroje
průmyslová politika pro éru globalizace
program pro nové dovednosti a pracovní místa
evropská platforma pro boj proti chudobě
2.1.1 Konkurenceschopnost Konkurenceschopnost v cestovním ruchu je založena především na destinaci (prostředí) a na několika dalších faktorech:
koordinace managementu cestovního ruchu na celostátní, regionální i lokální úrovni
perfektní infrastruktura
kvalifikovaná pracovní síla
vztah domácího obyvatelstva k turistům.
Důležitým faktorem cestovního ruchu je politická stabilita daného regionu a bezpečnost. Úroveň konkurenceschopnosti Evropy vychází z vyhodnocení, které je každoročně aktualizované a prezentované na světovém ekonomickém fóru v Davosu. Jedná se o dokument Travel and Tourism report. Tento dokument vychází ze statistické databáze a z hodnocení expertů a vyjadřuje se formou indexu, tzv. The Tourism and Travel 28
Competitivness Index (TTCI). Pozice zemí v tomto žebříčku je určována na základě komplexního hodnocení a dále na základě jednotlivých zkoumaných jevů (pilíře a indikátory). Konkurenceschopnost v cestovním ruchu lze posuzovat i z pohledu destinace. Mezi pilíře, se kterými počítá index TTCI jsou:
policejní řád a spravedlnost
udržitelný rozvoj
bezpečnost
zdraví
míra důležitosti cestovního ruchu
hustota letecké infrastruktury
hustota pozemní dopravy
struktura informačních a komunikačních technologií
infrastruktura cestovního ruchu
cenová konkurenceschopnost v průmyslu cestovního ruchu
lidské zdroje
afinita cestovního ruchu
přírodní zdroje
kulturní zdroje.
Tyto hlavní pilíře se dále dělí do tří skupin, tzv. subindexů. Subindex A se zabývá regulačním rámcem cestovního ruchu, subindex B zastřešuje obchodní prostředí a infrastrukturu cestovního ruchu a subindex C shromažďuje lidské, kulturní a přírodní zdroje v cestovním ruchu. Ty jsou znázorněny v tabulce.
29
Tabulka 1:Složení TTCI Subindex A
Subindex B
policejní řád a
hustota letecké
spravedlnost
infrastruktury
udržitelný rozvoj
hustota pozemní dopravy
Subindex C lidské zdroje afinita cestovního ruchu
struktura informačních a bezpečnost
komunikačních
přírodní zdroje
technologií zdraví
infrastruktura cestovního
kulturní zdroje
ruchu cenová
míra důležitosti
konkurenceschopnost v
cestovního ruchu
průmyslu cestovního
x
ruchu Zdroj: Vlastní zpracování dle World Economic Forum
Tabulka 2: Pořadí zemí dle indexu TTCI 2013-2014 Stát
Pořadí
Index TTCI
2013
2011
Švýcarsko
1
1
5,66
Německo
2
2
5,39
Rakousko
3
4
5,39
Španělsko
4
8
5,38
Velká Británie
5
7
5,38
USA
6
6
5,32
30
Francie
7
3
5,31
Kanada
8
9
5,28
Švédsko
9
5
5,24
Singapur
10
10
5,23
Česká republika
31
31
4,78
Řecko
32
29
4,75
Slovensko
54
54
4,32
Zdroj: Vlastní zpracování dle World Economic Forum Z tabulky je zřejmé, že v konkurenceschopnosti zemí dominují země, které jsou členy EU, nebo spolupracují v rámci prostoru Evropské hospodářské spolupráce (Švýcarsko). Na prvním místě zůstává Švýcarsko. Za Švýcarskem následují státy Německo a Rakousko. Česká republika se umístila na úspěšném 31. místě ze 140 zkoumaných zemí. Další důležitý faktor v konkurenceschopnosti je míti co nabídnout, tzn. produkt. Produkt v cestovním ruchu tvoří soubor služeb v určitém prostředí s cílem uspokojit potřeby klienta. V zemích, které se vyskytují v popředí žebříčku konkurenceschopnosti existuje státní politika, která podporuje cestovní ruch (propojení státu a průmyslu cestovního ruchu). Mezi hlavní faktory cestovního ruchu, které ovlivňují konkurenceschopnost:
globalizace ekonomiky
nabídka globálních produktů ve spojení s lokálními produkty cestovního ruchu
rozvoj pravidelné letecké dopravy do všech zemí světa, charterové (zájezdové) lety do blízkosti turistických destinací
rozvoj nízkonákladové pravidelné letecké dopravy
politická stabilita
aplikace globálních distribučních systému ve službách cestovního ruchu
internet – možnosti individuálních balíčků a elektronický prodej.
31
2.1.2 Zaměstnanost a HDP Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky a zaměstnanosti státu. I když je to ve většině případů pouze zlomek procent. V rámci Evropské unie je to totožné. Proto byl cestovní ruch dlouho opomíjenou složkou politiky Evropské unie a států. V poslední době se situace obrací k lepšímu. Pro doložení těchto tvrzení si diplomant připravil několik tabulek. Tabulka 3: Zaměstnanost v cestovním ruchu v EU a v ČR Zaměstnanost v cestovním
2008
2009
2010
2011
2012
EU
9388
9480
9573
9619
9674
ČR
177
186
190
185
178
ruchu (v tis.)
Zdroj: Vlastní zpracování dle Eurostat Z tabulky vyplívá, že cestovní ruch má malý podíl zaměstnanosti, jak v EU, tak v ČR. Například průmysl v roce 2012 zaměstnával v EU přes 35 milionů lidí. Zemědělství zaměstnávalo v roce 2012 přes 11,5 milionu obyvatel Evropské unie. Celkem pracujících obyvatel Evropské unie v roce 2012 bylo téměř 225 milionu. Zajímavý je rostoucí trend v zaměstnanosti v rámci EU. V České republice je trend opačný. Je to způsobeno krizí cestovního ruchu u nás a nasycením trhu. Evropskou unii táhnou převážně rozvíjející se země Evropské unie jako například Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Za příklad ze západní Evropy můžeme uvést například Španělsko. Do první desítky v rámci hodnocení cestovního ruchu (TTCI) se dostalo poprvé až v roce 1970. Od té doby se v této skupině udržuje stále. Výsledkem jsou pracovní místa v regionech, kde pracovní příležitosti nebyly. Nyní se nachází v těchto regionech jak Španělé z různých koutů země, tak i cizinci z jiných zemí. I když dnes na tom Španělsko není ekonomicky dobře, dokáže si udržet konkurenceschopnost a zaměstnanost v cestovním ruchu a službách. Úroveň zahraniční příjezdové turistiky se ukazuje na příjmech v oblasti ruchu a hotelnictví. Úroveň zahraničního výjezdového cestovního ruchu se promítá do příjmů z DPH a počtu 32
zaměstnanců cestovních kanceláří a cestovních agentur. Podobně se odráží i v letecké dopravě. Tabulka 4:Vliv cestovního ruchu na HDP 2010-2020 v % Rok/HDP 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Evropa
8,2
8,2
8,1
8,1
8,2
8,2
8,3
8,3
8,3
8,3
8,3
Svět
9,2
9,2
9,2
9,3
9,4
9,4
9,5
9,6
9,6
9,7
9,8
Zdroj: Vlastní zpracování dle World Travel and Tourism council Z tabulky je zřejmé, že podíl HDP v Evropě je spíše stagnujícího charakteru. Naopak světově je trend opačný. Je to způsobeno převážně rostoucím zájmem cestovat mimo Evropu. Hlavními konkurenčními oblastmi jsou Jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Dle předpovědí mohou tyto regiony předstihnout v cestovním ruchu Evropu. V následující tabulce budou porovnány vybrané členské státy Evropské unie v podílu cestovního ruchu na HDP. Tabulka 5: Podíl cest. ruchu na HDP na vybrané státy Evropské unie 2010-2020 v % Rok
2010
2012
2014
2016
2018
2020
ČR
8,9
8,7
8,9
8,7
8,5
8,2
Slovensko
6,1
5,8
5,8
5,9
5,8
5,7
Německo
4,7
4,5
4,4
4,3
4,3
4,3
Polsko
4,7
5,0
4,9
5,0
5,2
5,5
Maďarsko
11,0
10,7
10,9
10,9
10,8
10,8
Rakousko
13,4
12,7
13,3
13,8
14,1
14,3
Chorvatsko
26,9
27,8
29,2
31,2
32,7
33,7
Slovinsko
12,2
12,8
13,6
13,7
13,6
13,6
Rumunsko
5,0
5,1
5,4
5,6
5,8
5,8
Španělsko
15,0
15,2
15,0
14,9
14,6
14,4
Zdroj: Vlastní zpracování dle World Travel and Tourism Council
33
Jak je možné vidět v České republice se, podle předpovědí, podíl cestovního ruchu má snižovat. Velký vliv cestovního ruchu je v Chorvatsku. Až jedna třetina HDP. Tím pádem bude Chorvatsko velice citlivé na odchylky. Další z uvedených zemí, které mají vysoký podíl cestovního ruchu na HDP, jsou Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Španělsko. Naopak propad je očekáván v Německu.
2.2 Politika EU a cestovní ruch Tato problematika byla více rozepsána v kapitole 1.2.4. Proto bude shrnuta v krátkosti. Cestovní ruch je předmětem pozornosti nejvyšších orgánů EU již od roku 1990. V tomto období představila EU první významný materiál Tříletý akční program cestovního ruchu. Následoval program na podporu cestovního ruchu PHILOXENIA (1997). Potřebu spolupráce členských států EU deklarovala unie ve „Zprávě a doporučení pro společný rozvoj cestovního ruchu 2001“, dále pak v Usnesení Evropského parlamentu o obnovené politice EU v oblasti cestovního ruchu, „ Za pevnější partnerství v rámci evropského cestovního ruchu“ (2007). Dále pak je cestovní ruch zmíněn i v doplňku Lisabonské smlouvy v hlavě XXII „Cestovní ruch“, článek 176 b, odstavec 1b. 2007, stanovuje podporu spolupráce mezi členskými státy, zejména výměnou dobrých postupů. Směrování cestovního ruchu v budoucnosti EU proklamovala v „Rezoluci výboru o budoucnosti evropského cestovního ruchu.“ Dále pak i v nařízení komise Evropskému parlamentu a vybraným výborům „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu - nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (2010). Evropská unie prezentuje ve většině dokumentů ekonomický i politický význam cestovního ruchu. Například se jedná o dokumenty „Evropský cestovní ruch, nové partnerství pro tvorbu pracovních míst“ (1998) nebo „Cestovní ruch – potenciál pro zaměstnanost v EU“ (1999). Lisabonská smlouva vytvořila již pro cestovní ruch formální rámec ve III. části, hlava XXII. Evropská unie již prezentuje názory o společném koordinovaném přístupu, což z pohledu cestovního ruchu v EU znamená kvalitativní krok vpřed.
34
Související dokumenty:
Závěry Evropské rady z Bruselu ze dne 25. a 26. března 2010 (Evropská rada schválila hlavní aspekty pro zaměstnanost a růst)
Rozhodnutí Rady 2010/707/EU z 21. října 2010 o hlavních směrech politik členských států (Úřední věstník L 308 ze dne 24. 11. 2010)
Doporučení Rady 2010/410/EU ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úřední věstník L 191 ze dne 23. 7.2010).
2.3 Podpora cestovního ruchu z evropských fondů Financování rozvoje cestovního ruchu vychází z rozpočtové politiky EU. Pro období 2007 – 2013 byl rozpočet rozdělen do šesti oblastí:
Graf 1: Podpora jednotlivých oblasti z evropských fondů
Činnosti 5,8% 0,5%
0,1% Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
5,7%
0,8%
9,0%
Soudržnost pro růst a zaměstnanost Ochrana a management přírodních zdrojů 35,6%
42,5%
Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Občanství Evropská unie jako globální hráč na trhu
Zdroj: Vlastní zpracování dle Cestovní ruch a Evropská unie
35
Nejsilnějšími pilíři podpory rozvoje cestovního ruchu je ochrana a management přírodních zdrojů a soudržnost pro růst a zaměstnanost. Pozitivní stránkou je fakt, že lze čerpat prostředky na cestovní ruch z více fondů Evropské unie. Význam cestovního ruchu bývá často nedoceněný, protože je brán pouze jako nějaký dodatek. Diskusí mezi odborníky je, zda otázku financování cestovního ruchu řešit na rovině odvětví jednotlivých ekonomických činností, anebo na regionálním základě. Jednotlivé země si na začátku programového období stanovují Národní strategický referenční rámec. Tento rámec se předkládá Evropské unii a je vypočítán na základě národního rozvojového plánu a právě tyto dokumenty tvoří podklady pro přípravu plánování fondů z hlediska obsahu a hodnot. EU při tvorbě vychází ze strategických usměrnění, zásad a dokumentů. Na objem jednotlivých fondů má význam sladění priorit EU a reforem, které jednotlivé členské země předkládají v národních rozvojových plánech. Využití fondů z Evropské unie, je pro každou členskou zemi dané výškou alokace finančních zdrojů. Je na rozhodnutí členské země jaké parametry určí pro jednotlivé operační programy a v jaké míře vytvoří možnosti a rozsah financování, spolufinancování cestovního ruchu. Ve strategických zásadách EU není zahrnut samostatný operační program pro cestovní ruch. Příklady evropských fondů:
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Tento fond je zaměřený na podporu zemědělství, lesnictví, potravinářského průmyslu a rozvoj venkova.
Evropský fond pro rybolov Podpora rybolovu, chovu ryb a rozvoj vodstva.
Evropský fond regionálního rozvoje Zaměřen na nejméně rozvinuté regiony Evropské unie. Podílí se na financování infrastruktury, investuje do tvorby nových pracovních míst pomocí rozvojových projektů, podporuje malé a střední podniky. 36
Evropský sociální fond Rozvíjí politiku zaměstnanosti a volného pohybu pracovních sil. Podporuje návrat nezaměstnaných a znevýhodněných skupin obyvatelstva zpět do pracovního procesu.
Kohezní fond Vznikl roku 1993 jako nástroj, který by měl podporovat nejméně prosperující státy Evropské unie. Prostředky z tohoto fondu jsou určené na velké projekty v oblasti infrastruktury.
Fond předvstupní pomoci Pomoc je poskytována kandidátským zemím, které jsou v procesu přípravy na členství v EU. Preferován je rozvoj právního a společenského systému. V praxi se tento fond používá na podporu vzdělávání prostřednictvím programu ERASMUS.
Přínosem pro cestovní ruch České republiky a Slovenské republiky je vytvoření programu INTERREG IV C., který spočívá ve spolupráci s ostatními členskými státy či se státy, které jsou zapojeni do kandidatury stát se členy Evropské unie nebo spolupráce se sousedními zeměmi. Realita však poukazuje na fakt, že cestovní ruch nezaujímá své dominantní postavení a je brán jako součást oblasti kultury, potažmo ochrany životního prostředí. Jako příklad můžeme vnímat projekt CENTROPE, ve kterém je zapojena Česká republika, sousední Slovensko, ale také Maďarsko společně s Rakouskem. Cestovní ruch je v zemích Evropské unie vnímán a organizován na úrovni ministerstev. V České republice jde o Ministerstvo pro místní rozvoj. Management cestovního ruchu má v kompetenci Integrovaný operační program. Pokrytý je zde soukromý sektor a veřejný sektor v zastoupení Czech Tourism.
37
2.4 Slabé a silné stránky cestovního ruchu v České republice Cestovní ruch, patří mezi nejvýznamnější hospodářská odvětví. Pozoruhodnou vlastností cestovního ruchu je schopnost vytvářet příležitosti bez velkých investic a přinášet v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu. Přínos cestovního ruchu se projevuje v makroekonomických vztazích, v ekonomice mnoha podnikatelských odvětví spjatých s cestovním ruchem. Cestovní ruch má vytvářet také nová pracovní místa a to i v regionech, které jsou z hlediska zaměstnanosti problémová. Význam cestovního ruchu je na počátku 21. století nesmírný a pro řadu zemí má význam přímo strategický. Jedná se hlavně o země, které se profilují jako rekreační zóna Evropy nebo rekreační zóna světa. Cestovní ruch vytváří v souhrnu přibližně 10 % celkového světového hospodářského výkonu a zaměstnává přes 230 milionů lidí. Vliv na cestovní ruch mají válečné konflikty, politická stabilita regionu, teroristické útoky, epidemie nemocí. Zatím vždy, po odeznění hrozeb, se cestovní ruch vydal opět směrem vzhůru. Po roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice výraznou změnu a stal se významnou součástí české ekonomiky. V tomto roce došlo k odstranění bariér, uvolnění hranic a devizového trhu, zrušení vízové povinnosti pro cestování. Nastává obrovský nárůst zájmu zahraničních návštěvníků o Českou republiku. Přijíždí větší množství turistů a zároveň s tím roste zájem českých občanů o cestu do zahraničí. Začíná se zvyšovat tlak na kvalitu služeb, (ubytování, doprava, stravování). Tabulka 6: Počet cestovních společností v ČR 1989-2010
Rok
Počet subjektů Cestovní agentury Cestovní kanceláře
1989
1990
1995
2000
2005
2010
15
892
6091
9182
10785
11525
2
205
1152
1843
2233
2167
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ
38
Z tabulky je možné zjistit, že zájem cestovat po roce 1989 byl obrovský. Po roce 1989 se zvýšil počet cestovních agentur a cestovních kanceláří až 100x. V každém sledovaném roce se zvýšil počet těchto subjektů. První problémy přišly až v roce 2008, v době celosvětové ekonomické krize. Tato krize spíše zasáhla cestovní kanceláře než cestovní agentury. Od roku 2008 počet cestovních kanceláří klesá, naopak počet cestovních agentur nadále roste. Předpověď samotné Asociace českých cestovních kanceláří a agentur není příliš příznivá. Sama předpovídá, že nadále cestovní kanceláře budou ubývat a cestovní agentury budou stagnovat nebo ještě přibývat.
Tabulka 7: Statistika hotelů 1989-2013
x
Rok 1989
1990
1995
2000
2005
2010
2013
9 108
8 423
6 928
10 864
12362
12 212
15 408
1 431
1 263
1 387
3 960
4 278
4 300
6 301
Pokoje
-
-
-
169 655
164 516
176 403
215 048
Lůžka
342 246
318 638
320 414
437 440
433 211
449 068
554 523
Hosté (v tis.) Hotely a podobná zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ Tabulka vypovídá o vývoji hotelnictví v České republice. Jak je možné vidět, ve všech ohledech v České republice počet hostů, hotelů a podobných zařízení, pokojů, lůžek, roste. Celosvětová hospodářská krize v roce 2008 ovlivnila hotelnictví mírně. Byl zaznamenán menší počet hostů, byly zastaveny projekty na nová ubytovací zařízení. Samozřejmě mnoho podniků ukončilo činnost, ale byly nahrazeny novými, které nahradily ztráty. V současné době hospodářská krize pomalu odeznívá, ale neznamená to, že je vše v pořádku. Hotelnictví a cestovnímu ruchu v České republice může uškodit aktuální zhoršené vztahy s Ruskem. Česká republika byla tradičním cílem ruské klientely. Některá 39
ubytovací zařízení již hlásí menší zájem z Ruska. Hlavních oblastí, kterých se tato krize může dotknout je Praha, Karlovy Vary a západočeský trojúhelník, Luhačovice a další. Tento problém se netýká jenom České republiky, ale celé Evropské unie. Podle odborníků by hlavně tento rok měla nahradit ruskou klientelu Čína a Jižní Korea. Zde se očekává velký nárůst poptávky cestování do České republiky. Tabulka 8: Počet hostů z vybraných zemí 2012-2013
Hosté podle národností
Rok 2012
2013
Německo
1 521 246
1 484 169
Ruská federace
731 835
803 152
Slovensko
435 595
452 421
Polsko
401 997
424 402
USA
390 635
413 085
Itálie
374 651
357 099
Velká Británie
368 005
379 373
Francie
296 298
292 623
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ Nejvíce hostů do České republiky přijíždí z Německa, Ruska, Slovenska a Polska. Tyto státy mají největší podíl na cestovním ruchu v České republice. Většina národností uvedených v tabulce výše rostla, vyjma Německa a Francie. Data jsou pouze z roku 2012 a 2013, protože Český statistický úřad novější data neposkytuje. Další tabulka se zaměří na počet ubytovacích zařízení v České republice dle kategorie.
40
Tabulka 9: Počet ubytovacích zařízení v ČR v letech 1989-2013
Ubytovací
Rok
zařízení dle kategorie
hotely ***** hotely
1989
1990
7
6
1995
2000
2005
2010
2013
11
34
47
56
141
252
442
553
96 31
40
799
756
887
1 716
1 596
1 579
1 977
penziony
-
461
404
2 092
2 396
2 232
3 715
kempy
411
192
198
471
499
480
506
1 021
888
420
1 093
968
843
1 113
-
188
618
1 945
1 860
1 612
2 050
**** ostatní hotely
chatové osady a turistické ubytovny ostatní jinde neuvedená Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ
Z tabulky lze vydedukovat, že hotelnictví v České republice se velice dynamicky vyvíjí už od 90. let. Největší podíl na trhu mají menší hotely. Jedná se hlavně o tříhvězdičkové 41
hotely a níže. Také převažují hotely nezávislé. Mimo hotelovou kategorii je velice populární penzion. Ty jsou v České republice velice oblíbené a zastoupené nejvíce. Rok 2008 byl opět pro hotelnictví klíčový. Propukla hospodářská krize, lidé méně cestovali a samozřejmě to bylo znát i na počtu ubytovacích zařízení. Nejvíce se hospodářská krize dotkla právě menších hotelů a penzionů. Velkých čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových se krize příliš nedotkla, protože za nimi většinou stojí nadnárodní firmy s velkým množstvím kapitálu. Paradoxně i v této kritické době vznikaly nové čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové hotely. Dále jsou na trhu hojně zastoupeny kempy, chatové osady a turistické ubytovny a ostatní zařízení. Dle názoru diplomanta je trh příliš přesycen ubytovacími zařízeními a je potřeba počet zredukovat. V květnu roku 2014 definovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR problémy cestovního ruchu:
průřezové překážky rozvoje cestovního ruchu o Nastavit stabilní prostředí, koordinace a provázanost činností, koncepční a komplexní přístup v řízení cestovního ruchu, kvalitní legislativa, metodika. o Nastavit účinné meziresortní spolupráce v oblasti cestovního ruchu (ministerstva pro rozvoj, min. kultury, min. zahraničních věcí, min. financí, apod.). Vnímat cestovní ruch ve smyslu tourism, industry, cestovní ruch jako odvětví průmyslu, vzhledem k jeho socio-ekonomickému významu.
koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014 – 2020 Stávající koncepce jako nedávno schválený strategický dokument umožňuje řešit problémy daného odvětví. Je třeba se zaměřit na vyhodnocení plnění koncepce a měřitelnosti, účinku a efektivity realizovaných opatření.
průvodci Je potřeba řešit problematiku průvodcovské činnosti, v současné době volná živnost, a to cestou regulací s cílem zamezit neoprávněnému podnikaní a daňovým únikům. 42
novela zákona č 159/1999 Sb. Směrnice ES o souborných službách v cestovním ruchu a cestách s asistovanou přípravou.
finanční problematika podnikání v cestovním ruchu o Místní a lázeňské poplatky – jasná definice poplatků, jejich sjednocení, vybírání od všech subjektů, zjišťování objemu prostředků a návratnost získaných prostředků do cestovního ruchu. o Stabilita daňového systému, odstranění šedé a černé ekonomiky, zefektivnění výběru daní. o Úprava sazby mýtného pro obytná vozidla s hmotností nad 3,5 t přesunem do kategorie - autobus.
vízová problematika Zrychlení procesu poskytování víz. Zlepšit spolupráci pracovní skupiny ministerstva zahraničních věcí, min. pro místní rozvoj, min. vnitra v oblasti krátkodobých turistických víz. Dále zlepšit spolupráci Agentury Czechtourism a Českých center.
zákon o cestovním ruchu Je třeba vytvořit a předložit zákon o cestovním ruchu, za účelem odstranění barier pro podnikání v cestovním ruchu v regionech.
V roce 2010 stanovilo Ministerstvo pro místní rozvoj hlavní koncepci pro cestovní ruch v České republice. Tato koncepce je pojmenována jako Národní produkty České republiky.
Tabulka 10: Koncepce Ministerstva pro místní rozvoj na podporu cestovního ruchu v ČR Téma Bohatství historie
Národní produkty Nejvýznamnější historická města v ČR Památky UNESCO 43
Aktivní dovolená České lázeňství Kongresový a incentivní cestovní ruch
Aktivní rekreace Lázeňství Wellness Kongresový cestovní ruch Produkty,
Zážitková dovolená
které
využívají
přírodní
potenciál s ohledem na limity a regulativy na územích, které si vyžadují zvláštní ochranu (CHKO, NP, MCHÚ atd.)
Zdroj: Novacká L., Cestovní ruch a Evropská unie, s. 91
2.5 Porovnání cestovního ruchu a hotelnictví se zaměřením na SR a SRN 2.5.1 Slovenská republika Slovenská republika je velkým partnerem České republiky nejen v otázkách cestovního ruchu, ale i v ostatních mezistátních otázkách. Tato země je sousedem České republiky. Země mají podobné podmínky, jsou relativně stejně velké, proto se nabízí porovnání mezi těmito dvěma zeměmi. Cestovní ruch je jedno z nejvíce se rozvíjejících se odvětví slovenského hospodářství. Je třeba, aby programy pro rozvoj cestovního ruchu byly zaměřeny na optimalizaci využití přírodních zdrojů i vybudovaných kapacit zařízení i služeb v nich poskytovaných. V současnosti při vytváření státní politiky cestovního ruchu jsou hlavními nositeli rozhodovacích procesů tyto instituce a organizace:
Komise pro podnikatelské prostředí a cestovní ruch, Výbor pro hospodářství, výstavbu a dopravu Národní rady Slovenské republiky
Vláda Slovenské republiky
Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR, sekce cestovního ruchu
krajská zastupitelství – útvary pro cestovní ruch 44
krajské a oblastní organizace cestovního ruchu.
Cestovní ruch v národním hospodářství plní tyto významné funkce:
funkci příjmů a multiplikační efekt
je zdrojem tvorby hodnoty a ovlivňuje HDP
je faktorem zaměstnanosti, regionálního rozvoje a ovlivňuje platební bilanci.
Současný systém výkaznictví však neposkytuje transparentní ohodnocení podnikatelských subjektů v rámci cestovního ruchu. Jde o únik výkonů v oblasti dopravy, kultury, maloobchodu apod. Za účelem zlepšení evidence služeb a výběru daní se přistupuje k řešení uvedené problematiky zavedením „Satelitního účtu cestovního ruchu„. Do kompetence sekce cestovního ruchu patří:
vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu jako státní priority
zpracovává, implementuje a monitoruje státní politiku cestovního ruchu
zpracovává národní koncepci rozvoje cestovního ruchu a zodpovídá za její plnění
plní úkoly a závazky Slovenské republiky, spojené se členstvím v organizacích.
Tabulka 11: Vývoj platební bilance cestovního ruchu, Slovenská republika, 2007 – 2012 Rok
Miliony EUR
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Příjmy
1472,8
1830,7
1674,5
1684,4
1744,7
1789,0
Výdaje
1116,6
1524,0
1504,1
1470,7
1566,8
1666,3
Saldo
356,1
306,7
170,4
214,0
177,9
122,6
Zdroj: Slovenská centrální banka Tabulka hovoří o vývoji platební bilance cestovního ruchu ve Slovenské republice v letech 2007 – 2012. I když stále slovenský cestovní ruch má kladné saldo cestovního ruchu, v posledních letech stále klesá. Za pět let se snížilo o polovinu. Tento trend nadále pokračuje a je to velké nebezpečí pro slovenský cestovní ruch. 45
Tabulka 12: Statistika hotelů ve Slovenské republice, 2005-2013
x
Rok 2005
2010
2012
2013
2 446
3 126
3 643
3 485
Lůžka
176 253
183 898
201 398
197 747
Hosté
3 428 083
3 392 361
3 774 062
4 048 505
Počet ubytovacích zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování dle Slovenského statistického úřadu Z tabulky je patrné, že počet ubytovacích zařízení rapidně stoupal. Avšak rok 2013 zaznamenal pokles o 200 ubytovacích zařízení. To samé platí s lůžky. Počet hostů nadále stoupá. Zajímavý je rok 2013, kdy počet ubytovacích zařízení klesl, ale přijel mnohem větší počet hostů. To svědčí o přesycenosti trhu. Úbytek ubytovacích zařízení stabilizoval situaci na trhu.
Tabulka 13: Počet ubytovacích zařízení v SR, 2005-2013 Rok 2005
2010
2012
2013
Hotely
478
611
659
650
Penziony
407
711
814
789
Kempy
73
70
70
68
Zdroj: Vlastní zpracování dle Slovenského statistického úřadu Na Slovensku převážně dominují hotely a penziony. Jejich počet rostl kromě roku 2013. Kempy nejsou na Slovensku příliš oblíbené. Mají minoritní podíl na trhu.
46
Tabulka 14: Počet hostů z jednotlivých zemí 2013-2014 Rok
Země původu
Rozdíl (v %)
návštěvníka
2013
2014
ČR
492713
436699
-11,4
Polsko
167751
158250
-5,7
Německo
153814
138444
-10,0
Rakousko
73862
66582
-9,9
Maďarsko
68832
58050
-15,7
Ukrajina
79988
55185
-31,0
Bělorusko
9369
20035
113,8
Jižní Korea
27179
17746
-34,7
Zdroj: Vlastní zpracování dle Slovenského statistického úřadu Tabulka ukazuje počet zahraničních návštěvníků v ubytovacích zařízeních za rok 2013 a 2014. Nejvíce návštěvníků je z České republiky, Polska a Německa. Je to celkem logické, jsou to, až na Německo, sousedské státy. Další důvod, proč je velká návštěvnost z České republiky, je stále vzpomínka na bývalý společný stát Československo. Mezi těmito zeměmi jsou velice dobré diplomatické a sousedské vztahy. V počtu návštěv Slovenské republiky je zaznamenán spíše propad. Většina států má záporné hodnoty. Největší propad je zaznamenán z Ukrajiny a Jižní Koreje. Z těchto zemí je hlášen až o třetinu nižší příjezd. Na Ukrajině je to pochopitelné, zuří zde válka a občané méně cestují. Z Jižní Koreje je úbytek způsoben hlavně zájmem o jiné země. Týká se to převážně Polska a České republiky. Největší přírůstek je znát z Běloruska. Je to přes 113%. To je opravdu velký nárůst návštěvnosti. Slovensko podporuje profilaci územního členění destinací na základě historických regionů. Takto je možno rozdělit Slovensko asi na 25 územních celků, které by mohly sloužit jako specifické destinace cestovního ruchu. Slovensko nabízí výborné možnosti zimní i letní dovolené. Zimní dovolenou je možné trávit ve více než dvaceti lyžařských areálech mezinárodního významu (Nízké a Vysoké Tatry, Orava, Malá Fatra apod.). Slovensko také nabízí možnost poznávání historických měst (Bratislava, Košice, Banská Štiavnica,…). 47
Rovněž lze obdivovat krásu lidové architektury (Čičmany).
Dále lze poznávat krásu
slovenských hor (Karpaty). Na Slovensku je devět národních parků. Na území Slovenska se nachází nejrozsáhlejší krasové území ve střední Evropě. Na Slovensku lze nalézt i pískové duny a pozůstatky sopečné činnosti. Na území Slovenska se nachází významné vodní zdroje. Je zde téměř 1500 pramenů minerálních a termálních vod, 110 přírodních jezer. Ve Vysokých Tatrách se nachází 175 horských ples. Na Slovensku jsou také umělé vodní nádrže, mnohé jsou vhodné pro rekreaci i vodní sporty (Liptovská Mara, Orava (vodní nádrž), Slunečné jezera (Senec), Zlaté písky apod. Je také možné splouvat řeky a umělé kanály (Orava, Hron, Baťův kanál). Velkou atrakcí pro turisty je plavba na vorech (pltích) po řece Dunajec v národním parku Pieniny.
2.5.2 Spolková republika Německo Německo patří na přední místa v hodnocení cestovního ruchu. Je to dáno širokou nabídkou zajímavých destinací, kulturních, sportovních akcí a vysokou úrovní služeb. Turisté mohou v Německu objevovat města (Berlín, Drážďany, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Hamburk). Dále mohou navštěvovat významné kulturní akce (hudební festivaly, výstavy, koncerty). Velkým lákadlem jsou také vyhlášené slavnosti piva Oktoberfest a sportovní akce. Německo má rovněž velkou rozmanitost přírodních podmínek. Pro zahraniční turisty jsou atraktivní spolkové země Bavorsko, Severní PorýníVestfálsko, Badensko-Würtenbersko. Domácí turisté míří do menších měst a obcí. Německo patří na první příčky destinací služebních cest. V Německu se konají dva ze tří významných mezinárodních veletrhů. Rovněž je zde pořádána celá řada významných mezinárodních konferencí.
48
Tabulka 15: Počet hostů, ubytovacích zařízení a lůžek v SRN, 2000-2013 Rok
Hosté (v tis.) Ubytovací zařízení Lůžka (v tis.)
2000
2005
2012
2013
113,737
120,553
152,738
155,191
-
-
53,246
52,473
-
-
3,564
3,564
Zdroj: Vlastní zpracování dle Německého statistického úřadu Počet hostů v Německu neustále. Je to způsobeno faktory, o kterých bylo hovořeno výše. Zajímavé je, že počet ubytovacích zařízení roste, ale počet lůžek zůstal relativně stejný. To ukazuje, že nově vznikající ubytovací zařízení jsou spíše malého charakteru.
Tabulka 16: Počet přenocování v jednotlivých ubytovacích zařízení v SRN, 2012-2014 Počet nocí (v tis.)
Typ ubytovacího zařízení
2012
2013
2014
407,260
411,779
424,062
Hotely
164,174
167,406
172,925
Penziony
14,150
14,022
14,130
Hostince
18,544
18,116
18,018
Kempy
26,008
26,000
27,876
Lázně
46,488
46,449
47,069
Všechna ubytovací zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování dle Německého statistického úřadu
49
Počet strávených nocí v ubytovacích zařízeních ve Spolkové republice Německo neustále roste. Největší počet nocí mají hotely. Dále jsou oblíbené penziony, hostince, kempy a lázeňské komplexy. Tabulka vyjadřuje pouze výběr ubytovacích zařízení. Jsou zde ještě například rekreační domy, prázdninová ubytování, mládežnické ubytovny, horské chalupy, atd.
Tabulka 17: Počet přenocování podle národností 2012-2014
Země
Počet nocí v tis. 2012
2013
2014
Holandsko
10,940
10,825
10,988
Švýcarsko
5,211
5,484
5,864
USA
4,855
4,917
5,161
Velká Británie
4,537
4,904
5,159
Itálie
3,468
3,485
3,659
Rakousko
3,221
3,369
3,562
Francie
3,065
3,142
3,217
Zdroj: Vlastní zpracování dle Německého statistického úřadu
Mezi hlavní návštěvníky Německa patří Holanďané, Švýcaři a Američané. Je to způsobeno hlavně velkým obchodním propojením těchto zemí. Holandsko a Švýcarsko jsou sousedé Německa. Rok od roku návštěvnost Německa stoupá téměř u všech národností. Je to způsobeno velkým ekonomickým potenciálem, velkou nabídkou služeb a zážitků. Další výhoda Německa je velká rozloha, proto je zde více možností pro cestovní ruch. Nabízí zimní dovolenou na horách, tak letní dovolenou u moře.
50
2.6 Zlepšení úrovně cestovního ruchu a hotelnictví v podmínkách EU a Visegrádské čtyřky Cestovní ruch je součástí priority 5. Integrovaný rozvoj území. Oblasti jsou navržené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, rozvoj služeb, marketingu a tvorba produktů cestovního ruchu na národní, regionální a lokální úrovni s využitím potenciálu přírodního, kulturního bohatství a historie České republiky. Dále podporuje lidské zdroje a vzdělanost v cestovním ruchu. Přínosy zavedení zákona „O podpoře a řízení cestovního ruchu“ jsou: zamezení duplicitám v managementu a marketingu destinace, zvýšení motivace podnikatelských subjektů i veřejné správy na rozvoji cestovního ruchu. Přínosem pro podnikatelský sektor je vytvoření jasné organizační struktury cestovního ruchu, zlepšení komunikace vůči veřejnému sektoru. Dále také hospodárné směřování finančních prostředků do rozvoje a řízení cestovního ruchu (koordinace státu, krajů a oblastí). A v neposlední řadě zajistit provázanost strategických dokumentů na všech úrovních (strategie rozvoje cestovního ruchu i marketingové strategie). Předmětem zákona je nastavit strukturu řízení cestovního ruchu na třech úrovních (stát – kraj – turistická oblast), kompetence organizací cestovního ruchu na všech úrovních, spolupráci a provázanost jednotlivých úrovní řízení ČR, strategická provázanost marketingových dokumentů, financování cestovního ruchu na všech úrovních (stát, kraje, obce, podnikatelé). Cestovní ruch má tříúrovňové řízení:
úroveň – stát, ministerstvo pro místní rozvoj: zřizuje národní organizaci cestovního ruchu
úroveň – kraj, krajský úřad: zakládá či se podílí na krajské organizaci cestovního ruchu, na úrovni kraje může existovat jediná krajská organizace cestovního ruchu
úroveň – turistická oblast, obce: podnikatelské subjekty, správa národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo odborné kulturní organizace. 51
Cestovní ruch je významným ekonomickým odvětvím – sektorem služeb, který je založen na činnosti mnoha podniků. V odvětví cestovního ruchu působí především malé a střední podniky. Ministerstvo pro místní rozvoj si dalo za cíl zvyšovat konkurenceschopnost podniků působících v cestovním ruchu, tedy i provozovatelů lanovek a vleků. Základem konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu je kvalita poskytovaných služeb, která je dána jednotlivými poskytovateli. Aby došlo ke zvýšení konkurenceschopnosti subjektů cestovního ruchu v praxi, iniciuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR projekt „Národní systém kvality služeb cestovního ruchu“. Tento projekt je primárně určen pro malé a střední podniky, které působí v oblasti cestovního ruchu. Podnikům je umožněno získat odborné znalosti z oblasti podnikání a řízení, účelem je zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Součástí tohoto systému bude vytvoření pěti speciálních standardů (hotelnictví, gastronomie, turistická informační centra, vybrané služby venkovského cestovního ruchu a služby provozovatelů lanovek a vleků). Systém bude v České republice vytvářen na základě předložené licence Německého systému kvality služeb. 24. srpna 2011 porada na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR schválila nový rámcový projekt odboru cestovního ruchu, který nese název „Národní systém kvality služeb cestovního ruchu v ČR“. Tento projekt se v těchto dnech realizuje a má být dokončen 30. června tohoto roku, zahájen byl 1. ledna 2012. Předpokládaný rozpočet byl stanoven ve výši 100 mil. Kč. 2.6.1 Visegrádská čtyřka Visegrádská čtyřka sdružuje země: Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Jedná se o společnou propagaci těchto zemí v oblasti cestovního ruchu. Vše zastřešuje platforma European Quartet One Melody, která sdružuje národní centrály cestovního ruchu uvedených zemí. Cílem spolupráce zemí V4 je rozvoj příjezdového cestovního ruchu, a to převážně ze vzdálených zemí, jako jsou například trhy Japonska, Číny a USA. Od roku 2007 se v asijské části Ruské federace země V4 prezentují jako jeden marketingový celek. Operují hlavními marketingovými aktivitami:
propagační materiály s tématikou regionů
UNESCO
jazykové mutace
mapy 52
statistická brožura V4
propagační filmy o zemích V4.
Ve vybraných zemích se pak cíleně věnují své účasti na veletrzích cestovního ruchu, workshopech, roadshow nebo zvou na „study tours“ do střední Evropy. Mezi další aktivity patří – Mezinárodní visegrádský fond – Malé granty a Standardní granty. Tento fond podporuje vzájemné vazby v oblasti vědy a výzkumu, kultury, vzdělávání, výměn mládeže, turismu a přeshraniční spolupráce. V reálné situaci je podporována realizace projektů spolupráce mezi nejméně 3 zeměmi V4. Podpora je poskytnuta do výše 80% nákladů na projekt, maximálně však 6.000 EUR. Maximální doba čerpání podpory je 6 až 12 měsíců, samotný projekt může trvat déle. Je to obdoba programu ERASMUS, který organizuje a financuje Evropská unie.
2.7 ERASMUS Erasmus je vzdělávací program Evropské unie na období 2014-2020, jinak byl tento program zřízen v roce 1987 rozhodnutím 87/327/EHS. V letech 2000 až 2006 byl součástí programu Sokrates. Podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže. Erasmus je nadstavbou Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci apod. V České republice spravuje tento program Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Program Erasmus je od ledna roku 2014 nahrazen programem Erasmus+. Cílem je zvýšit kvalitu kvalifikací a dovedností. Dvě třetiny prostředků jdou na stipendia, které obdrží více než 4 miliony osob. Stipendium je určeno na studium, odborné přípravy, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí v období 2014-2020. Uvolněné dotace na stipendium jsou o 1,3 milionu eur vyšší než v období 2007-2013. Možností je poskytnout i finanční prostředky na partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů a nevládních organizací, pokud členské státy modernizují pomocí reforem vzdělávání a odbornou přípravu, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Pobyt v zahraničí může být stanoven až na dobu 12 měsíců. Do vzdělávacího programu se mohou přihlásit učitelé, studenti, učni, dobrovolníci, vedoucí mládeže, funkcionáři amatérských sportovních organizací a i 53
zaměstnanci podniků. Velké podpory se dostává informačním platformám, které se zabývají propojením školy a dalším vzdělávacím zařízením prostřednictvím internetu. V programu jsou nejen členové Evropské unie. Mezi nečlenské státy v programu Erasmus patří: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.
Tabulka 18: Roční rozpočet programu ERASMUS 1990-2013 Roční rozpočet programu Erasmus
Rok
(v mil. EUR)
1990
32,88
1995
73,46
2000
111,79
2005
200,96
2010
434,83
2013
547,14
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission
Roční rozpočet programu ERASMUS se stále navyšuje. Tento program je velice oblíbený a každoročně se počet zájemců zvyšuje.
54
Graf 2: Počet studentů v programu ERASMUS 1990-2012
Využívání programu ERASMUS 300000
252827 231048
250000 200000
154421
Počet studentů 150000
111092 84642
100000 50000
Počet studentů
27906
0
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission
V období 2011-2012 program Erasmus překonal poprvé hranici 250 000 studentů v jednom roce. Nejvíce studentů do tohoto programu vyslalo Španělsko (39 545 studentů), Německo (33 363 studentů) a Francie (33 269 studentů). Zároveň jsou tyto země nejoblíbenějšími cílovými destinacemi.
Erasmus je rozdělen do třech oblastí:
vzdělávací mobilita
strategická partnerství
podpora reforem vzdělávací politiky
Erasmus + (2014-2020) v číslech:
Celkový rozpočet 14,7 miliardy EUR.
Mobilně zapojeno více než 4 miliony osob. 55
Cca 25.000 partnerství propojujících 125.000 škol, odborných vysokých škol, školících zařízení, institucí pro vzdělání dospělých, mládežnických podniků a organizací.
Mnoho mladých lidí se potýká s nezaměstnaností, toto je i jedna z nejvýznamnějších hrozeb pro evropské vlády. Stejné riziko na druhé straně hrozí dospělým, kteří se potýkají s nedostatečnou kvalifikací. Technologie mění způsob fungování společnosti a je zapotřebí mít jistotu, že jsou užívány v tom nejlepším směru. Evropské firmy se potřebují stát konkurenceschopnějšími díky talentům a inovacím. Právě dobře fungující systém vzdělávání a odborných příprav, legislativa ohledně mládeže, toto jsou vše kroky k řešení těchto zmíněných výzev, které by přispěly k formování lidí se schopnostmi vyžadovanými trhem práce a ekonomikou. Právě reformy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy mládeže mohou cestu k dosažení těchto cílů podpořit. Další výzva, v ustanovení Lisabonské smlouvy stojí, že se činnost Evropské unie zaměřuje a klade důraz na podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě. Aby se rozvíjel sociální kapitál mladých lidí, posílení jejich postavení a schopnosti podílet se na životě společnosti. Účelem programu Erasmus+ je podporovat snahu mladých lidí a využívat potenciál lidských talentů, sociálního kapitálu Evropy a posílit úroveň a váhu celoživotního učení. Erasmus+ se také zabývá rozšířením možností spolupráce a mobility s partnerskými zeměmi, především v oblasti vysokoškolského vzdělávání mládeže. Novým prvkem programu Erasmus+, který je zaveden Lisabonskou smlouvou, je podpora a vývoj evropského rozměru ve sportu, a to prostřednictvím spolupráce mezi orgány zodpovědnými za sport, které ho budou propagovat. Program podpoří akce a spolupráci, které jsou cíli strategie Evropa 2020. Jako například Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa.
56
2.8 HOTREC a Hotelstars Union 2.8.1 HOTREC HOTREC je mezinárodní organizací, která zastřešuje a reprezentuje na evropské úrovni sektor hotelů, restaurací a kaváren. Tato organizace zastupuje přes 1,7 milionu podniků a vytváří 9,5 milionu pracovních míst. Jsou zde spíše zastoupeny střední a malé podniky. Právě tyto podniky tvoří hlavní část evropského cestovního ruchu. HOTREC reprezentuje 36 národních asociací ve 22 různých zemí Evropy. Hlavními cíli HOTRECu jsou: podporovat zájmy hotelů a restaurací na evropské úrovni, spoluvytvářet vhodné podmínky pro rozvoj oboru a sledovat politiky EU.
2.8.2 Hotelstars Union Asociace hotelů a restaurací České republiky spolu se svou evropskou zastřešující organizací HOTREC pracují již několik let na podpoře systému Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR. Tento systém byl zaveden v roce 2004 a je dobrovolný. Na tomto projektu se podílely organizace: Asociace hotelů a restaurací České republiky, UNIHOST (Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Czech Tourism. Rok 2010 přinesl nový systém přidělování hvězdiček. Hotelstars Union byla založena 7 hotelovými asociacemi Evropské unie. Hlavními cíli Hotelstars Union jsou: sjednocení klasifikace hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení. Brzy po roce 2010 přistoupily do tohoto systému další hotelové asociace. Aktuálně je tento systém aplikován v těchto zemích: Švédsko, Dánsko, Nizozemí, Lucembursko, Belgie, Německo, Švýcarsko, Rakousko, ČR, Maďarsko,
Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Řecko. Mezi další státy, které mají zájem o přistoupení, jsou: Irsko, Island, Itálie a Francie. V roce 2012 vstoupila 1. mezinárodní certifikace Hotelstars Union v podobě Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v ČR do cílové roviny jejího prvního tříletého období. V současné době už probíhá 2. mezinárodní certifikace Hotelstars Union na roky 2015-2017. 57
3 NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhy, vytvořené v této části práce, jsou založeny na základě analýzy cestovního ruchu a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU, které byly uvedeny v předchozí části. Cestovní ruchu patří mezi velice se rozvíjející odvětví. Je to též velmi významná oblast hospodářství. Některé státy jsou na něm přímo závislé. Například Chorvatsku tvoří cestovní ruchu až třetinu HDP. Mezi hlavní pozitivní dopady cestovního ruchu zejména patří: potenciální dopady na HDP, potencionální dopady na obchodní bilanci, generuje vysoké devizové příjmy, příliv investic, vytváří nové pracovní příležitosti a další. Cestovní ruch nejen přináší pracovní příležitosti, ale také velmi mnoho pozitivních efektů na sociální a ekonomické prostředí. Jako hlavní problém cestovního ruchu se v České republice jeví nespecifikovaná struktura a výše výdajů, která by měla být stanovena v návrhu zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. O tomto zákonu se hovoří již mnoho let, ale zatím se situace neposunula dále. Autor by doporučoval, aby se stanovila jasná struktura podpory finančních prostředků v rámci státního rozpočtu. Aktuální rozpočet je přiměřený, ale bylo lepší ročně stanovit procentuální koeficient, který by se odvíjel na kondici národního hospodářství. Dále se v České republice chybuje v čerpání evropských fondů. V letech 2007-2013 měla Česká republika k dispozici 752,7 miliardy Kč, což představuje 26,67 miliardy Eur. Samozřejmě se k této částce musí připočítat kolem 4 miliard Eur, které musí náš stát přidat. Evropská unie hradí pouze maximálně 85% výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. V současné době hrozí, že Česká republika nevyčerpá z Evropských fondů až 85 miliard Kč. Proto diplomant navrhuje lepší proškolení pracovníků nejen na Ministerstvu pro místní rozvoj, ale i v ostatních resortech. Potom Česká republika vypadá v očích zahraničních politiků jako amatér. V novém programovém období 2014-2020 má Česká republika k dispozici téměř 24 miliard Eur. Autor doufá, že bude vyčerpáno více peněz než v minulém období.
58
Jako další návrh se jeví lepší prezentování Evropské unie a jejích fondů jako opravdového pomocníka při budování a rozvoji nejenom České republiky, ale i oblasti cestovního ruchu. Existuje mnoho projektů samotné Evropské unie, jak zvýšit informovanost občanů v této problematice. Aktuálně probíhá v médiích reklamní kampaň na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Tyto projekty jsou dobře vymyšlené a zpracované, ale jenom toto nestačí. Existuje mnoho internetových stránek, které informují o projektech financovaných ze zdrojů Evropské unie. Autor se domnívá, že by ke zlepšení této situace měla přispět i samotná politická garnitura. Je třeba více prezentovat a vysvětlovat účel těchto fondů. Mnoho občanů si myslí, že evropské fondy slouží spíše k obohacování jiných. Není tomu tak. Bohužel, se tento problém vyskytuje, ale ne plošně. Evropské fondy se musí brát jako hnací motor pro rozvoj v určité oblasti. Jenom v České republice se realizovalo 31 625 projektů.
Obrázek 1: Počet realizovaných projektů z Evropských fondů v ČR
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/
59
Jako další zajímavý návrh se autorovy jeví projekt Hotelstars Union. Autor navrhuje povinné členství v národních asociacích hotelů a restaurací. Pak by se mohl systém Hotelstars Union přijmout na evropské bázi pro všechny členské státy Evropské unie. Tento systém by pomohl zákazníkům (hostům) se zorientovat v třídách a kategoriích ubytovacích zařízení. Tím by byly nastaveny standarty pro jednotlivé kategorie ubytovacích zařízení. Ubytovací zařízení by se v rozmezí 2 let kontrolovala, zda nezhoršila kvalitu a svoje služby. Další problém, který je velice závažný, a potýká se s ním mnoho států, je právě kategorie a třída ubytovacího zařízení. Například v České republice dle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. respektive jeho novelou č. 356/1999 Sb., je majitel povinen označit ubytovací zařízení kategorií a třídou. A to je hlavní problém. Velká část provozovatelů ubytovacích zařízení označí svůj podnik kategorií a třídou, aniž by splňovala požadovanou úroveň poskytovaných služeb a vybavení. Program ERASMUS, který podporuje převážně mladé lidi ve studiu a zvyšování své odborné způsobilosti, funguje velice dobře. Diplomant pouze doufá, že se podaří udržet současný rozpočet i na další sezonu. Bylo by samozřejmě dobré rozpočet na tento program navýšit, aby mohlo vycestovat více mladých lidí na zkušenou. V letech 2011-2012 se poprvé v programu ERASMUS podařilo vycestovat více jak 250 000 studentům. Bylo by správné tento počet navyšovat. Mladí lidé jsou důležití pro rozvoj všech oborů, nejen cestovního ruchu a hotelnictví. Právě mladá a zkušená nová generace pomůže zachovat konkurenceschopnost Evropy.
60
Závěr Cílem práce bylo zanalyzovat cestovní ruch a hotelnictví z pohledu členství ČR v EU. Dále byly rozebrány důležité faktory, které ovlivňují cestovní ruch. Byly popsány silné a slabé stránky cestovního ruchu a hotelnictví v České republice. Tento fakt byl dokázán porovnáním s ostatními vybranými státy. Tím byly Slovenská republika a Spolková republika Německo. Tyto témata jsou rozebrány v analytické části. V návrhové části se autor snaží najít řešení problémů, které uznal za nejvážnější. Jako hlavní výzkumnou otázku si diplomant zvolil, zda je Evropská unie důležitou součástí podpory rozvoje cestovního ruchu ve vybraných členských státech. Tato výzkumná otázka byla potvrzena v teoretické a analytické části, a to na základě stále rostoucího zájmu Evropské unie o cestovní ruch. Evropská unie má mnoho fondů, určených k podpoře cestovního ruchu. Množství peněz, které do těchto fondů vkládá, tomu nasvědčuje. V současné době je již řada českých právních předpisů harmonizována s předpisy EU, tudíž může být konstatováno, že evropské právo je v ČR uplatňováno, ač často spíše nevědomky a bezděčně, jako součást českého právního řádu. To se týká i významných dotací z EU na české projekty v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zastřešuje podporu cestovního ruchu. I když na to dává své prostředky, mnoho projektů je realizováno právě za podpory evropských fondů. Situace v cestovním ruchu pomalu zlepšuje. A to je dobrý signál. Jako velice prospěšný projekt se autorovi jeví program ERASMUS. ERASMUS je součástí cestovního ruchu. Zároveň poskytuje mladým lidem možnost vycestovat na pracovní stáž nebo studijní stáž, kde si mohou zlepšit svoje jazykové dovednosti. Tento studentský program pomáhá nejen studentům cestovního ruchu, ale i studentům v jiných oborech. Jako zajímavý a prospěšný projekt autor hodnotí Hotelstars Union. Je to převratný projekt a první v hotelnictví. Systém konečně může srovnat situaci v hotelnictví a pomůže hostům se zorientovat v kategorii a třídě ubytovacího zařízení. Ještě jedna poznámka autora. Autor pracoval s několika statistickými úřady, a to: Český statistický úřad, Slovenský statistický úřad, Německé spolkový statistický úřad a 61
evropským statistickým úřadem (Eurostat). Všechny uvedené statistické úřady trpí na neaktuálnost dat. Proto v práci novější data chybí. Nejlépe se autorovi pracovalo s Českým statistický úřadem.
62
Literatura
[1] ASOCIACE HOTELŮ A RESTAURACI ČR. Ahrcr [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/hotrec/ [2] ASOCIACE HOTELŮ A RESTAURACÍ ČR. Ahrcr [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovacich-zarizeni-cr/ [3] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [4] CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie: průvodce institucionálním rámcem EU. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xxxii, 709 s. ISBN 80-717-9804-5. [5] CZECH TOURISM. Czech tourism [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ [6] CZECH TOURISM. Czech tourism [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/propagace-zemi-v4/ [7] ČERMÁKOVÁ, KAMILA. Cestovní ruch v rámci EU - Filmový turismus [online]. Praha, 2014
[cit.
2015-04-21].Dostupné
z:
https://is.vsh.cz/auth/th/8534/vsh_m/Diplomova_prace_Kamila_Cermakova.pdf. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o. [8] Český statistický úřad. CZSO [online]. 2014, 19.04.2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340080+3201814_1002.pdf/e054d 7ed-aae5-475a-98ee-adba986b56fa?version=1.0 [9] Český statistický úřad. CZSO [online]. 2014, 19.04.2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340054+3201814_1001.pdf/39d91 4fe-341c-404b-b0e3-97e60c09f3c9?version=1.0 [10] Český statistický úřad. CZSO [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=CRU0031UU_KR&kapitola_id=654&voa =tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1&cas_2_35=2012 63
[11] Český statistický úřad. CZSO [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU0031UU_KR&&kapit ola_id=654 [12] DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. [13] European Commission. Europa [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-785_cs.htm [14]
EUROSTAT.
Europa
[online].
2015
[cit.
2015-04-20].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/eurostat/web/tourism/statistics-illustrated [15] Evropa bez hranic. Europa.eu [online] 2015. Dostupné na internetu:
[cit. 2015-03-12] [16] HAD, M.; URBAN, L. Evropská společenství: první pilíř Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6. [17] HOTELSTARS UNION. Hotelstars [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/ [18]
HOTREC.
Hotrec
[online].
2015
[cit.
2015-04-20].
Dostupné
z:
http://www.hotrec.eu/default.aspx [19] Http://slovak.statistics.sk/. Http://statdat.statistics.sk/ [online]. 2015 [cit. 2015-0420].
Dostupné
z:
http://statdat.statistics.sk/cognosext/cgi-
bin/cognos.cgi?b_action=cognosViewer&ui.action=run&ui.object=storeID(%22iE056116E F235434383C9186D0E8992D9%22)&ui.name=N%C3%A1v%C5%A1tevn%C3%ADci%20v%2 0ubytovac%C3%ADch%20zariadeniach%20cestovn%C3%A9ho%20ruchu%20%5bcr1002rs %5d&run.outputFormat=&run.prompt=true&cv.header=false&ui.backURL=%2fcognosext %2fcps4%2fportlets%2fcommon%2fclose.html [20] International Visegrad Fund. Visegradgroup [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.visegradgroup.eu/historie
64
[21] Jak funguje Evropská unie: průvodce institucionálním rámcem EU. Luxembourg: Publications Office, 2013. ISBN 978-927-9299-841. [22] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu – 2. aktualizované a rozšířené vydání Praha: Grada, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0 [23] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-0-247-4603-6. [24] MALÁ, Vlasta a kol. Cestovní ruch a Evropská unie: vybrané kapitoly: sborník prací. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 174 s. ISBN 80-245-0084-1. [25] MINISTRSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. MMR [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch [26] Národní banka Slovenska. NBS [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/protected/VSNBS12.PD F [27] NOVACKÁ, L. Cestovní ruch a Evropská unie. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7452-016-7. [28] PAČESOVÁ, PAVLÍNA. Cestovní ruch jako faktor zvyšování konkurenceschopnosti regionu
[online].
Pardubice,
2013
[cit.
2015-04-21].
Dostupné
z:
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/53923/3/PacesovaP_CestovniRuch_IK_2013.pdf. Diplomová práce. [29] PLECHANOVOVÁ, B. 1945 – 1949. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-12] [30] PLECHANOVOVÁ, B. 1950 – 1957. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-12] [31] PLECHANOVOVÁ, B. 60. léta. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-12]
65
[32] PLECHANOVOVÁ, B. 70. léta. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-14] [33] PLECHANOVOVÁ, B. 80. léta. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-14] [34] PLECHANOVOVÁ, B.; ROVNÁ, L. 2000 - 2005. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-14] [35] Statistisches Bundesamt. Destatis [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/EconomicSectors/DomesticTradeAccommodati onFoodServicesActivitiesTourism/Tourism/Tables/InAccommodationEstablishments.html [36] Statistisches Bundesamt. Destatis [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/EconomicSectors/DomesticTradeAccommodati onFoodServicesActivitiesTourism/Tourism/Tables/InAccommodationEstablishments.html [37] Statistisches Bundesamt. Destatis [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/EconomicSectors/DomesticTradeAccommodati onFoodServicesActivitiesTourism/Tourism/Tables/AccommodationCapacitiesUtilisation.ht ml [38] Statistisches Bundesamt. Destatis [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/EconomicSectors/DomesticTradeAccommodati onFoodServicesActivitiesTourism/Tourism/Tables/ByTypesEstablishments.html [39] Statistisches Bundesamt. Destatis [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/EconomicSectors/DomesticTradeAccommodati onFoodServicesActivitiesTourism/Tourism/Tables/ByCountriesOrigin.html [40] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU. Strukturalni fondy [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mapa-projektu [41] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU. Strukturální fondy [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020
66
[42] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU. Strukturální fondy [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-20072013 [43] Štatistický úrad SR. Http://slovak.statistics.sk/ [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné
z:
http://statdat.statistics.sk/cognosext/cgi-
bin/cognos.cgi?b_action=cognosViewer&ui.action=run&ui.object=storeID(%22i144DC9DB 84EC4A0AB4FF32F935CD1B98%22)&ui.name=Kapacita%20a%C2%A0v%C3%BDkony%20u bytovac%C3%ADch%20zariaden%C3%AD%20%5bcr3001rr%5d&run.outputFormat=&run. prompt=true&cv.header=false&ui.backURL=%2fcognosext%2fcps4%2fportlets%2fcommo n%2fclose.html [44] World Economic Forum. WEF [online]. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.weforum.org/issues/globalcompetitiveness [45] World Economic Forum. WEF [online]. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.weforum.org /issues/travel-and-tourism-competitiveness [46] World Tourism Organization. UNWTO [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www2.unwto.org [47] World Travel and Tourism council. WTTC [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.wttc.org/research/economicdata-search-tool [48] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [49] ZENKNER, P. 2006 - 2011. Euroskop.cz [online] 2015. Dostupné na internetu: [cit. 2015-03-14]
67
