Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín
Česká republika a Evropská měnová unie Diplomová práce
Autor:
Bc. Blanka Štauberová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jan Kolář
Červen, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
…………………………… Bc. Blanka Štauberová V Tachově dne 30. 6. 2014
Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat panu Ing. Janu Kolářovi za metodickou pomoc a odborné vedení při zpracování této diplomové práce.
Anotace Tato diplomová práce se zabývá velmi aktuální problematikou, jako je přistoupení České republiky do Evropské měnové unie, k čemuţ se Česká republika zavázala vstupem do Evropské unie prvního května 2004. Cílem diplomové práce je zmapování problematiky moţného vstupu České republiky do Evropské měnové unie, alternativy řešení. Pokusím se zmapovat danou problematiku, která pramení z naší povinnosti zavést, po vstupu do Evropské unie, v budoucnosti euro. Vedle této varianty se budu zabývat i dalšími moţnými alternativami a vyhodnotím jejich moţné dopady. Jde tu především o uvědomění si na základě nezkreslených informací jednotlivá fakta daných variant a na jejich základě se umět samostatně rozhodnout přes vliv institucí Evropské unie, politiků a médií. Přiblíţím vznik, vývoj, postavení a výhled Evropské měnové unie pro lepší orientaci v problematice. Následně provedu analýzu různých alternativ, zhodnotím je a nabídnu nějaké perspektivy řešení. Klíčové pojmy Suverenita, Česká republika, Evropská unie, Euro, Evropská centrální banka, Evropská měnová unie, Maastrichtská konvergenční kritéria, Mechanizmus měnových kurzů II, Evropský stabilizační mechanizmus, Fiskální unie, Politická unie.
Annotation This thesis deals with topical issues such as the Czech Republic accession to the European Monetary Union, which the Czech Republic has committed itself to joining the European Union on 1st of May 2004. The aim of this thesis is to analyze the possible accession of the Czech Republic into the European Monetary Union, an alternative solution. I will try to map out the issue, which stems from our obligation, after joining the European Union, to establish Euro in the future. In addition to this feature, I will also deal with other possible alternatives and evaluate their potential impacts. It's all about awareness of undistorted information on the individual facts of given variants and on this basis to be able to decide independently instead of the influence of the European Union institutions, politicians and the media. I am going to zoom in the origin, development and position of the European Monetary Union for a better understanding of the problems. Then I would like to analyze the different alternatives, I will evaluate them and try to offer some perspective solutions. Key words Sovereignty, Czech Republic, European Union, Euro, European Central Bank, the European Monetary Union, the Maastricht convergence criteria, Exchange Rate Mechanism II, European stabilization mechanism, fiscal union, political union.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1. VZNIK, VÝVOJ A POSTAVENÍ EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE DNES ............ 10 1.1. Mezinárodní měnová spolupráce v rámci Evropské unie ................................... 10 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4.
1.2. 1.3. 1.4. 1.5.
Integrace členských zemí Evropské unie k Evropské měnové unii .................... 23 Pakt stability a růstu ............................................................................................ 26 Evropský stabilizační mechanizmus ................................................................... 29 Bankovní unie ..................................................................................................... 30 1.5.1. 1.5.2. 1.5.3. 1.5.4.
2.
Formování měnové spolupráce v rámci Evropského hospodářského prostoru .10 Vytváření hospodářské a měnové unie v rámci Evropské unie .........................16 Evropská měnová unie ......................................................................................17 Evropský systém centrálních bank a Evropská centrální banka ........................18
Jednotná bankovní regulace ..............................................................................31 Jednotný bankovní dohled .................................................................................31 Jednotné řešení bankovních problémů ..............................................................31 Jednotný systém pojištění vkladů ......................................................................32
1.6. Fiskální úmluva ................................................................................................... 32 VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE ...................... 34 2.1. Připravenost České republiky na přijetí eura ...................................................... 34 2.2. Nominální konvergence ...................................................................................... 38 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5.
Kritérium cenové stability .................................................................................38 Schodek sektoru vládních institucí ....................................................................39 Dluh sektoru vládních institucí..........................................................................40 Kritérium účasti v mechanizmu směnných kurzů .............................................40 Kritérium konvergence úrokových sazeb ..........................................................42
2.3. Reálná konvergence ............................................................................................ 42 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3.
3.
Sbliţování ekonomické úrovně .........................................................................43 Sbliţování cenových hladin...............................................................................44 Sladění hospodářských cyklů ............................................................................45
2.4. Harmonogram vstupu do eurozóny ..................................................................... 46 2.5. Právní aspekty zavedení eura v České republice ................................................ 48 ANALÝZA ALTERNATIV VSTUPU DO EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE .......... 50 3.1. Varianta A: budoucí zavedení eura v České republice ....................................... 51 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6. 3.1.7. 3.1.8.
Očekávané přínosy v souvislosti se zavedením eura .........................................51 Pokles transakčních nákladů .............................................................................52 Sníţení kurzového rizika v zahraničním obchodě .............................................52 Pokles úrokových sazeb ....................................................................................53 Zlepšení transparentnosti cen ............................................................................53 Příliv přímých zahraničních investic .................................................................54 Ekonomický růst ...............................................................................................55 Kritika očekávaných přínosů .............................................................................56
3.2. Varianta B: Česká republika jako člen Evropské unie bez eura ......................... 62 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3.
Dopady plynoucí ze zavádění eura ....................................................................62 Ztráta národní měnové suverenity .....................................................................62 Ztráta autonomní měnové a kurzové politiky ....................................................63
3.2.4. 3.2.5. 3.2.6. 3.2.7. 3.2.8. 3.2.9. 3.2.10. 3.2.11.
Ztráta autonomní fiskální politiky .....................................................................64 Finanční náklady na zavedení jednotné evropské měny ...................................64 Administrativní a technické náklady .................................................................65 Jednorázové zvýšení cen ...................................................................................65 Neschopnost čelit asymetrickým šokům ...........................................................66 Zvýšení inflace ..................................................................................................67 Pokles zisku bankovního sektoru ......................................................................68 Reálnost argumentace .......................................................................................68
3.3. Varianta C: Česká republika bez eura a mimo Evropskou unii .......................... 71 3.4. Další scénáře budoucího vývoje ......................................................................... 73 3.4.1. 3.4.2. 3.4.3.
4.
Překonání současné krize a další rozšiřování eurozóny ....................................73 Rrozpad eurozóny ve stávající podobě a vytvoření nové měnové unie ............75 Rozpad celé eurozóny a návrat k národním měnám ..........................................75
ZHODNOCENÍ VARIANT A PERSPEKTIVY ŘEŠENÍ ..................................... 77 4.1. Zhodnocení a moţná řešení................................................................................. 77 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4.
Varianta A – vstup do Evropské měnové unie ..................................................77 Varianta B – bez vstupu do Evropské měnové unie ..........................................80 Varianta C – vystoupení z Evropské unie .........................................................83 Shrnutí ...............................................................................................................84
4.2. Dotazníkové šetření............................................................................................. 86 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3.
Charakteristika průzkumu .................................................................................86 Vyhodnocení otázek ..........................................................................................86 Vyhodnocení průzkumu ....................................................................................96
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 97 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................. 99 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................ 103 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ............................................................ 105 PŘÍLOHA ........................................................................................................................ 107
ÚVOD Pro vypracování diplomové práce jsem si vybrala téma Česká republika a Evropská měnová unie (EMU), kterým jsem volně navázala na bakalářskou práci zaměřenou na problematiku EMU. Na základě referenda o vstupu do Evropské unie (EU) se stala Česká republika členem EU od prvního května 2004 a zároveň se tak zavázala, ţe v budoucnu přijme euro (EUR). Původní termín zavedení EUR v České republice počínaje rokem 2010 bylo v roce 2006 zrušeno. Díky současné a budoucí nejisté situaci v oblasti eurozóny by měla vláda České republiky se zásadními rozhodnutími, jako je přijetí EUR, vyčkat. V první kapitole se budu chtít zaměřit na vznik, vývoj a postavení eurozóny v současnosti. Zmapuji příčiny vzájemné měnové spolupráce jednotlivých států Evropy. Uvedu jejich snahy integrovat se v jeden celek. Neopomenu přiblíţit dokumenty jako je Wernerův plán, Delorsova zpráva a také stěţejní dokument EU Maastrichtskou dohodu. V této kapitole se zaměřím i na fungování Evropské centrální banky (ECB), která díky přenesení monetární a kurzové politiky na nadnárodní úroveň svými intervencemi ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby a likviditu na trhu. Rozeberu i plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, která jsou bezpodmínečnou podmínkou pro vstup do eurozóny. Je nutno dodat, ţe aţ na jednu zemi, nesplňovala tato všechna kritéria současně ţádná další země. Dále se budu zabývat Paktem stability a růstu, který měl vzniknout na zamezení vysokých schodků veřejných rozpočtů. Otázkou je, zda tato očekávání byla naplněna. Podmínky Paktu splňovaly jen tři země a ostatní nikoli. Chtěla bych se zmínit o Evropském stabilizačním mechanizmu (ESM) – který někteří znají jako EUROVAL i o fiskální a bankovní unii. V druhé kapitole se zaměřím na připravenost České republiky na zavedení EUR – na postupných přípravách, a v kterých oblastech probíhají. Doposud nemáme ještě pevně stanovené datum přijetí, ale na přípravách se stále aktivně pracuje – jak ze strany Ministerstva financí České republiky tak i České národní banky (ČNB). Podstatným předpokladem pro vstup do EMU je plnění a udrţitelnost jednotlivých maastrichtských konvergenčních kritérií. Pokusím se o nastínění, jak je na tom Česká republika v současnosti a zda se jí daří tato kritéria splňovat. Vedle těchto vnějších nominálních kritérií existují i vnitřní reálná kritéria, která by měla Česká republika splňovat, a proto je v této kapitole také zmapuji. Následně se zmíním o harmonogramu vstupu do eurozóny a také rozeberu postupně fáze
8
scénáře přechodu na EURo. Nedílnou součástí této kapitoly budou i právní aspekty spojené se zaváděním EUR v České republice. Ve třetí kapitole budu vycházet ze současných názorů ekonomů na problematiku spojenou s měnou EURo. Předmětem mého zájmu budou scénáře, jakými by se mohla Česká republika ubírat, na základě zjištěných názorů. Nabízí se tři základní alternativy, kterými by se mohla Česká republika vydat: alternativa v podobě České republiky jako člena EU a budoucího člena EMU, další kdy je Česká republika členem EU bez následného přijetí EURa a poslední moţností je nikdy nepřijmout EURo v České republice a pracovat na radikálním kroku, jako je případné vystoupení z EU. Součástí této kapitoly budou hlavní přínosy zavádění EUR v České republice a následná kritika těchto očekávaných přínosů. S přijetím EUR jsou spojeny i nepopíratelné náklady, které uvedu a následně provedu náhled na reálnost dané argumentace. Ve čtvrté kapitole budu na základě získaných informací hodnotit jednotlivé alternativy – varianty, které Česká republika v současnosti má. Součástí budou i perspektivy řešení. Následně provedu průzkum na danou problematiku v podobě dotazníkového šetření. Charakterizuji povahu tohoto dotazníku, postupně vyhodnotím otázky a následně provedu rozbor tohoto průzkumu. V konečné fázi provedu komparaci všech zjištěných skutečností a vyhodnotím splnění cíle této práce. Cílem diplomové práce je zmapování problematiky a vyslovení vlastního názoru na moţném vstupu České republiky do EMU, alternativy řešení.
9
1. VZNIK, VÝVOJ A POSTAVENÍ EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE DNES 1.1.
Mezinárodní měnová spolupráce v rámci Evropské unie
1.1.1. Formování měnové spolupráce v rámci Evropského hospodářského prostoru Cílem podepsání Římských dohod v roce 1957 bylo vytvořit podmínky pro fungování společného trhu – oblasti s volným pohybem sluţeb a zboţí, pracovních sil (osob) a kapitálu. Účinné byly od roku 1958. Mezi cíle Evropského hospodářského prostoru (EHP) patřily: plynulý hospodářský růst, zvyšování ţivotní úrovně a snaha o uţší vztahy mezi členskými státy. Mezinárodní měnový fond (MMF) zastřešoval společné cíle a přispěl v tomto období k celkové měnové stabilitě. Ve všech členských státech EHP byl typický ekonomický vývoj a stále rozhodovaly samy o své měnové politice. Roku 1962 se představitelé EHP shodli na nutnosti společné měnové koordinace, která by zajistila i další předpoklad pro spolupráci v oblasti hospodářské. Římská dohoda nesplnila svůj účel. Koordinace byla zaloţená na pouhých konzultacích a zaloţená na vůli zúčastněných je nedostačující. Koncepce měnové spolupráce Začínají se objevovat další návrhy, které jsou nejednotné, a tak dochází v první polovině šedesátých let k rozdělení na základní koncepční směry představované: Monetaristy – Francie, Belgie a Lucembursko prosazovaly koncepci „motoru“, která kladla důraz na rychlý přechod na společnou měnu a stala by se tak hnacím motorem koordinace hospodářských politik. Ekonomisty – Německo, Itálie a Nizozemsko prosazovaly koncepci „korunovační“, kdy mělo dojít ke sbliţování hospodářských politik, a EMU by byla vyvrcholením integrace hospodářské politiky. Wernerův plán Při společném zasedání nejvyšších představitelů Evropského společenství (ES) v Haagu v roce 1969 byl dán podnět k vytvoření Evropské hospodářské a měnové unie (HMU). Vypracováním plánu byla pověřena skupina expertů pod vedením Pierre Wernera – lucemburského ministerského předsedy a ministra financí. Tento plán byl předloţen roku 1970 pod názvem Wernerova zpráva, která byla zaloţena na společné koncepci na dalších 10
deset let ve třech etapách. Předpokladem bylo: zavést úplnou a neodvolatelnou směnitelnost národních měn při stabilních měnových kurzech a neměnitelnosti měnových parit, docílit jednotné měnové politiky, která bude řízená centrální měnovou institucí, rozhodovat centrálně o rozpočtové politice a sjednotit daňové systémy. Šlo o přenesení určitých kompetencí na úroveň ES. Podle vzoru Spojených států amerických (USA) mělo dojít k vytvoření společného ústředního systému bank regulující úrokové míry a úvěry, který by spravoval devizové rezervy členských států a intervenoval na devizových trzích. První etapa (1971 – 1973) – úkolem je harmonizovat daňové systémy; sjednotit úrokové sazby; prohloubit koordinaci hospodářských politik; koordinovat měnové a úvěrové politiky; sladit vystupování členských států ES v Mezinárodním měnovém fondu; zavést mechanizmus finanční pomoci. Druhá etapa (1974 – 1976) – cílem je koordinovat fiskální politiky a sjednotit daňové sazby; uvolňovat pohyb kapitálu; koordinovat postup centrálních bank při intervencích na devizových trzích; zúţit kurzové rozpětí, v jakém se mohou pohybovat vzájemné kurzy národních měn. Třetí etapa (1977 – 1980) – má dojít k převodu pravomocí na instituce ES; vytvořit Evropský rezervní fond na soustředění části devizových rezerv členských států; zřídit Radu ústředních bank jako emisní instituci ES; liberalizovat pohyb kapitálu uvnitř ES; dokončit harmonizaci daňových systémů; zrušit kurzová rozpětí a vymezit pevné měnové parity. Realizace tohoto plánu ztroskotala pouze díky Francii, která se jako jediná nechtěla tomuto plánu podřídit, aby nepřišla o svoji národní suverenitu. Rezoluce Rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES z roku 1971 o etatizovaném uskutečňování HMU, doplněná rozhodnutím Rady ministrů o zvýšení koordinace krátkodobé hospodářské politiky, o zesílení spolupráce mezi centrálními bankami za účelem koordinace měnové politiky a o vytvoření mechanizmu střednědobé finanční pomoci bylo kompromisním řešením, které umoţňovalo získat rychlou finanční pomoc na dobu dvou – pěti let pro členské státy, které měly problémy s platební bilancí. Rezoluce není dle Římských smluv právně závazný dokument a jde jen o politický projev, jak vytvořit HMU jinak. Rezoluce byla méně rozpracována a byla krokem zpět. Nezmiňovala se o sjednocování hospodářských politik ani o přenesení potřebných pravomocí. Určitá opatření se vztahovala jen v první etapě na centrální banky, které měly zúţit oscilační pásmo vůči americkému dolaru (USD), 11
ve kterém se mohly pohybovat kurzy jednotlivých měn. Také se měla vypracovat zpráva obsahující zřízení, úkoly a stanovy Evropského fondu měnové spolupráce (EMCF), který byl vytvořen roku 1973. Roku 1971 propukla díky oslabení pozice USD a růstu nedůvěry v ní mezinárodní měnová krize. Do Evropy se tak dostává příliv spekulativního kapitálu, kdy se opouští systém pevných měnových kurzů a přechází se na systém volně pohyblivých kurzů u DEM, nizozemského guldenu (NLG) a následně i u ostatních měn členských států ES po zrušení směnitelnosti USD na zlato. Měnový had Nové oscilační pásmo, které bylo nastaveno MMF na ± 2,25 procent, umoţňovalo pohyb vzájemných kurzů národních měn v rozpětí ± 4,5 procent od základní parity, coţ bylo pro integraci velmi široké. Nová Rezoluce Rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES, která usilovala o vytvoření měnového prostoru z roku 1972, vybízela členské státy k intervenci na devizových trzích s cílem udrţet rozpětí ± 2,25 procent pro kurzy národních měn a zúţit oscilační pásmo na ± 1,125 procent od základní parity, ve kterém se mohly vzájemně kurzy členských států pohybovat. Jednotlivé kurzy měn ES se pohybovaly vůči USD v „tunelu“, který byl široký 4,5 procent. Kurzy mezi členskými státy ES tvořily „hada“ o šířce 2,25 procent. Od roku 1972 začal platit tento měnový systém, který se začal označovat jako had v tunelu, kdy byl tunel široký 4,5 procent od základní parity a had v něm měl šířku 2,25 procent z členských měn. Belgie, Nizozemsko a Lucembursko si dokonce zúţily oscilační pásmo měn na ± 0,75 procent od základní parity a tak mluvíme o „červovi“ v hadovi v tunelu. Intervence prováděla centrální banka s tou zemí, vůči které měna oslabila. K mechanizmu se připojily v květnu 1972 Velká Británie, Dánsko, Irsko a Norsko, i kdyţ nebyly v té době členy ES. Díky znehodnocování USD a ekonomického vývoje států netrvalo toto uspořádání dlouho a ještě v tom samém roce vystoupila Velká Británie, Irsko a další rok i Itálie – upřednostnily pak systém volně pohyblivých měnových kurzů. Dánsko vystoupilo a zase se tam koncem roku 1972 vrátilo.
12
Rada ministrů roku 1993 zprostila centrální banky povinnosti intervenovat ve prospěch USD. Měnový „had“ se tak mohl pohybovat volně vůči USD. Vzniklo nové uspořádání, ke kterému se přidalo i Švédsko a Norsko, označované jako měnový had. Časem ztroskotal i tento pokus, kdy postupně vystoupila Francie, Švédsko i Norsko. Rozpadu brettonwoodského měnového systému a přechod k volně pohyblivým kurzům byl podnětem pro řešení měnové stability. Počítalo se i s oslabením národní suverenity v podobě přenesení pravomocí z národní úrovně na nadnárodní, ale jednotlivé státy na to nebyly připraveny. Evropský fond měnové spolupráce Bylo nutné koordinovat centrální banky a jejich intervence na devizových trzích, a tak se vytvořila roku 1973 nadnárodní instituce EMCF. Zúčtovával vzájemné pohledávky a závazky, které vyplývaly z intervencí centrálních bank. EMCF ukončil svoji činnost ke konci roku 1993 a jeho povinnosti přešly na Evropský měnový institut (EMI).1 Evropský měnový systém Po neúspěchu Wernerova plánu bylo prioritou udrţet za cíl myšlenku další integrace. Bylo nutné sjednotit trhy a stabilizovat evropské měnové kurzy. Evropský měnový systém (EMS) se stal projektem měnové integrace a zároveň je volnější variantou měnového hada.2 Roku 1978 byl přednesen návrh EMS a zaslouţil se o to německý kancléř Helmut Schmidt a francouzský prezident Valéry Giscard d´Estaing. Německo chtělo zastavit zhodnocování DEM a Francie chtěla zpomalit inflační vývoj a zastavit znehodnocování francouzského franku (FRF). EMS se opíral o několik zásad: zajistit kurzovou stabilitu pomocí intervenčního mechanizmu, který zahrnoval všechny měny – kde maximální odchylky od dohodnutého středního kurzu mohly být ± 2,25 procent, coţ bylo zúţeno aţ na ± jedno procento Evropská měnová jednotka (ECU) měla nahradit Evropskou zúčtovací jednotku (EUA); její emise byla protihodnotou za část devizových rezerv, které centrální banky převedly na účet EMCF 1 2
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 144-152. ISBN 80-245 -1053-7. SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, s. 57. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978-80-210-5082-2.
13
koordinace jednotlivých politik měnových kurzů členských států vůči třetím zemím Evropský měnový fond (EMF), který měl nahradit EMCF EMS zahájil činnost třináctého března 1979 a zapojily se do něj všechny členské státy ES: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Velká Británie, Dánsko a Irsko. Připojily se i další nové členské státy: 1984 Řecko; 1989 Španělsko a Portugalsko; 1995 Finsko, Rakousko a Švédsko. Pravidly byly vázány jen ty státy, které se zapojily do kurzového mechanizmu EMS. Cílem EMS byla kurzová stabilita, prohlubování ekonomické integrace a snaha izolovat se od negativního vlivu USD. EMS se opíral o ECU, uvěrový a kurzový mechanizmus. Evropská měnová jednotka Tabulka č. 1: Sloţení koše pro vyjádření hodnoty ECU Měna
Váha měny Měnová v koši účast 13. 3. 1979 1979 %
Váha Měnová měny účast 1984 v koši 17. 9. 1984 %
Váha Měnová měny účast 1989 v koši 21. 9. 1989 %
německá marka (DEM)
32,98
0,828
32,00
0,719
30,10
0,6242
britská libra (GBP)
13,34
0,0885
15,00
0,0878
13,00
0,08784
francouzský frank (FRF)
19,83
1,15
19,00
1,31
19,00
1,332
italská lira (ITL)
9,50
109,00
10,20
140,00
10,15
151,80
nizozemský gulden (NLG) 10,51
0,286
10,10
0,256
9,40
0,2198
belgický frank (BEF)
9,28
3,66
8,20
3,17
7,60
3,301
lucemburský frank (LUF)
0,35
0,14
0,30
0,14
0,30
0,13
dánská koruna (DKK)
3,06
0,217
2,70
0,219
2,45
0,1976
irská libra (IEP)
1,15
0,00759
1,20
0,00871
1,10
0,00855
řecká drachma (GRD)
1,30
1,15
0,80
1,44
španělská peseta (ESP)
5,30
6,885
portugalské escudo (PTE)
0,80
1,393
Zdroj: MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 155. ISBN 80-245 -1053-7.
Jde o základní prvek EMS. Hodnota byla odvozována z koše měn jednotlivých členských zemí. Rezoluce Rady ministrů o zaloţení EMS rozhodla o tom, ţe počáteční skladba koše jako počáteční hodnota ECU, bude stejná jako stávající EUA – zvláštní práva čerpání (SDR) – jedno SDR = 1,20635 USD. Do sloţení měnového koše patřily měny všech členských států EMS: DEM, FRF, GBP, ITL, NLG, BEF a DKK (viz. Tabulka č. 1), pouze došlo ke změně
14
váhového zastoupení, kde hrál roli podíl země na HDP ES, podíl země na vzájemném obchodu a podíl centrálních bank na rozhodnutích o finančních podporách. Ke změně ve sloţení měnového koše mohlo dojít pouze, pokud u některé měny došlo ke změně více jak o pětadvacet procent – nejdříve však aţ po šesti měsících. Kaţdých pět let se dělá přezkum skladby či lze i toto učinit na poţádání nějakého účastníka. O změně mohla rozhodnout Rada ministrů ve sloţení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) na návrh Komise ES, která to nejprve konzultovala s Měnovým výborem a Výborem guvernérů centrálních bank. Úprava nesměla mít vliv na oficiální kurz ECU – odpovídající změny všech vah ostatních měn. Ke změně došlo dvakrát a to roku 1984 při přistoupení Řecka a také v roce 1989 při přistoupení Španělska a Portugalska. Na základě ekonomického postavení jednotlivých zemí došlo ke korelaci vah. Maastrichtská dohoda platila od prvního listopadu 1993, kdy byly zafixovány hodnoty z jednadvacátého září 1989. Řecko se nezapojilo do EMSu a Velká Británie kurzový mechanizmus opustila. ECU se v rámci ES pouţívalo jako: platební prostředek určený na intervenční operace a mezivládní úvěry mezi centrálními bankami, zúčtovací jednotka, měnová jednotka pro Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský rozpočet, prostředek ke stanovení hodnoty středních kurzů měn členských států a pásma, ve kterém se mohly pohybovat kurzy. Kaţdý členský stát vkládal dvacet procent svých zlatých a USD rezerv do EMCF, který vyuţíval ECU jako platební prostředek a emitoval ji – ECU byla tak kryta zlatem i USD. Operace probíhaly přes Banku pro mezinárodní platby (BIS). Emisí ECU se měnila jen struktura devizových rezerv. EMCF drţel ECU jako rezervní aktiva centrálních bank. Pokud chtěl mít nějaký nečlenský stát EMS devizové rezervy v ECU, tak mohl za splnění stejné podmínky – vkladu dvaceti procent. Aby objem odpovídal podílu zlatých a USD rezerv prováděla se emise ECU kaţdé tři měsíce. Emisi ECU nemohly členské státy přímo ovlivňovat – byla závislá na cenách zlata a kurzu USD. Vznikaly tak dva hlavní problémy. Nekontrolovatelná výše emise ECU, která převyšovala potřebu. Další byl dokonce v rozporu s cíly ES – nedocházelo k vyrovnávání regionálních rozdílů, ale k jejich prohlubování díky přidělování ECU na základě výše zlatých a USD rezerv.
15
Kurzový mechanizmus Evropského měnového systému Byl zaloţen na intervencích centrálních bank, které měly za cíl stabilitu měnových kurzů. Šlo o dva druhy intervencí. První: udrţet vzájemné kurzy národních měn – centrální banky měly udrţet trţní kurzy svých měn v předem vymezeném pásmu. Členské státy EMS měly pro své měny stanovený střední kurz k ECU – od těch se pak odvozovaly bilaterální střední kurzy národních měn. Pro centrální banky v kurzovém mechanizmu EMS platilo, aby udrţovaly vzájemné trţní kurzy v rámci povoleného rozpětí – horního a dolního intervenčního bodu ve výši ± 2,25 procent od bilaterálních středních kurzů; Roku 1993 se rozpětí upravilo na ± patnáct procent. Druhá: udrţet kurzy národních měn k ECU – šlo o nepovinnou stabilizaci kurzů národních měn k ECU. Intervence probíhaly při dosaţení kritické hodnoty, coţ je ukazatel divergence. EMS po celé období svého fungování přispíval k udrţení měnové stability v rámci ES a stal se tak novým impulsem pro obnovení jednání o dalším prohlubování spolupráce členských zemí v HMU.3 1.1.2. Vytváření hospodářské a měnové unie v rámci Evropské unie Jednotný vnitřní trh Na základě fungování EMS byla dosaţena měnová stabilita, která byla podnětem pro realizaci dalšího kroku k ekonomické integraci v rámci ES. Představitelé členských států ES se dohodli roku 1985 na vytvoření jednotného vnitřního trhu, který zajišťoval volný pohyb zboţí, sluţeb, pracovních sil (osob) i kapitálu. Jednotný evropský akt byl podepsán roku 1986 a tím se doplnily Římské dohody z roku 1957 – smluvně se zakotvil přechod členských států na jednotný vnitřní trh, který fungoval od roku 1993. Delorsova zpráva Jde o závazný dokument, který vymezuje základní principy pro organizaci vytváření HMU v rámci ES. Navazuje na Wernerovu zprávu, z které se převzalo pojetí EMU. Tato zpráva si kladla vyšší cíle – EMU měla být podle ní konstituována jako oblast, kde je měnová politika řízena na nadnárodní úrovni a současně se zavádí jednotná měna, která nahrazuje jednotlivé národní měny. HMU měla být na základě Delorsovy zprávy vytvářena postupně ve třech 3
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 152-173. ISBN 80-245 -1053-7.
16
etapách. Na schůzi nejvyšších představitelů členských států ES roku 1989 se odsouhlasila jen opatření pro první etapu díky rozdílnému postoji členských států k otázce náplně a cílů jednotlivých etap. Zároveň se stanovilo závazné datum pro její zahájení – prvního července 1990 – jednatřicátého prosince 1993. Maastrichtská dohoda Byla odsouhlasena členskými státy ES v nizozemském Maastrichtu na mezivládní konferenci koncem roku 1991 a byla podepsána sedmého února 1992 (platila od prvního listopadu 1993). Blíţe určuje postup k docílení HMU. Obsahuje návrh na společnou zahraniční a vnitřní bezpečnostní politiku, spolupráci v oblasti soudnictví a vnitřních věcí a společného evropského občanství.4 1.1.3. Evropská měnová unie Přechod EU k EMU je ve Smlouvě o ES rozděleno do tří etap: První etapa (prvního července 1990 – jednatřicátého prosince 1993) – začaly se odstraňovat měnové i devizové překáţky mezi členskými státy EU. Cílem v této etapě bylo sladit míru inflace, výši úrokových sazeb, kurzovou stabilitu a dluh veřejných financí jednotlivých členských států. Druhá etapa (prvního ledna 1994 – jednatřicátého prosince 1998) – bylo dosaţeno vytvoření EMI roku 1994 na základě Maastrichtské smlouvy. Cílem bylo sníţit deficity veřejných rozpočtů a měla se posílit nezávislost národních centrálních bank. Podstatnou podmínkou zde bylo splnění maastrichtských konvergenčních kritérií pro vstup členských států do HMU. V roce 1997 byl přijat Pakt stability na podporu jednotné monetární politiky. Rozhodlo se tak o přijetí jednotné měny – ve dvou etapách a to bezhotovostně a později jako hotovost. Evropská rada rozhodla o tom, ţe prvního ledna 1999 EUR přijme jedenáct členských států EU: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Rakousko, a Španělsko. Prvního června 1998 zahájila svoji činnost ECB – nástupce EMI ve Frankfurtu nad Mohanem. Třetí etapa (od prvního ledna 1999 a stále trvá) – na základě jednomyslného rozhodnutí členských zemí EU byly neodvolatelně fixovány kurzy jejich měn na EURo dle pevně 4
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 177-183. ISBN 80-245 -1053-7.
17
stanovených přepočítávacích koeficientů a to k jednatřicátému prosinci 1998. V oblasti eurozóny se stala ECB jedinou měnovou autoritou, která dohlíţí na cenovou stabilitu, definuje a provádí jednotnou monetární politiku. Duálním oběhem označujeme dobu, kdy byly ceny udávány jak v původních národních měnách, tak i v EURech. EUR se stalo od prvního ledna 2002 zákonným hotovostním platidlem. Výměnu peněz zprostředkovávaly komerční i centrální banky. Transakce bylo moţné uskutečňovat pouze bezhotovostně nebo hotovostně ale uţ jen v EURech. Prvního března 2002 byly národní měny stahovány z oběhu a šlo je vyměnit jen v centrálních bankách.5 1.1.4. Evropský systém centrálních bank a Evropská centrální banka Evropský systém centrálních bank (ESCB) tvoří ECB a centrální banky členských států EU. ECB a centrální banky států, které se rozhodly pro vstup do EMU, tvoří eurozónu. ECB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. ECB a centrální banky členských států mají právní subjektivitu, kdeţto ESCB ji nemá. ESCB musí tedy své cíle vymezené Smlouvou o EU realizovat jejich prostřednictvím. Organizační struktura Evropské centrální banky Řídící rada je nejvyšším rozhodovacím orgánem ECB a skládá se z Výboru ředitelů a guvernérů centrálních bank států, které se rozhodly pro vstup do eurozóny. Zabezpečuje bezproblémové fungování ESCB. Formuluje jednotnou měnovou politiku eurozóny a vytváří pravidla pro její realizaci – přijímá i rozhodnutí, která se týkají střednědobých cílů v měnové oblasti, základních úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv eurozóny. Výbor ředitelů je nejvyšším výkonným orgánem ECB. Provádí měnovou politiku a vydává nezbytné pokyny pro jednotlivé centrální banky států a leţí na něm zodpovědnost běţné obchodní aktivity ECB. Generální rada je poradní orgán ECB – podílí se na sběru statistických údajů, na přípravách výročních zasedání ECB a na tvorbě principů standardizace účetnictví a výkaznictví jednotlivých národních centrálních bank. Má dohled nad hladkým fungováním kurzového mechanizmu – mechanizmu směnných kurzů II (ERM II) a má na starost koordinaci měnové politiky eurozóny s měnovými politikami ostatních států EU. Generální rada má jen minimální rozhodovací a výkonné pravomoci. 5
POSPÍŠIL, Richard a Jaroslava KUBÁTOVÁ. Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny. Mezinárodní a srovnávací revue. 2005, roč. 5, č. 14, s. 196-204. ISSN 1213-8770.
18
Kapitál Evropské centrální banky Pět miliard EUR byl základní kapitál banky při jejím zaloţení. Na základě vstupu nových deseti států do EU došlo prvního května 2004 k navýšení základního kapitálu na 5,564 miliard EUR. Od devětadvacátého prosince 2010 je základní kapitál zvýšen aţ na 10,76 miliard EUR. Jedinými akcionáři banky jsou centrální banky členských států EU. Dle článku devětadvacet statutu ESCB a ECB jsou podíly jednotlivých centrálních bank na základním kapitálu ECB odvozeny z podílu státu na celkovém HDP a také z podílu státu na celkovém počtu obyvatel EU – kritéria mají váhu padesát procent. Evropská komise vypočítává kapitálový podíl na základě dat, které ECB poskytne. Revize kapitálových podílů má být uskutečňována pravidelně kaţdých pět let. Podíl na upsaném kapitálu musí centrální banky eurozóny splatit v plné výši. Státy stojící mimo eurozónu dnes splácí pouze 3,75 procent na pokrytí provozních nákladů ECB (sníţeno ze sedmi procent – původně bylo pět procent).6 Cíl Evropské centrální banky Spolu s úkoly je vymezen ve Smlouvě o EU článek 127 (bývalý článek 105 Smlouvy o ES) a ve statutu ESCB a ECB. Cílem je udrţovat cenovou stabilitu, a pokud tento cíl nebude dotčen, lze podporovat i obecné hospodářské politiky, aby se dosáhlo vyţadovaného cíle.7 Úkoly Evropského systému centrálních bank vymezovat a provádět jednotnou měnovou politiku v rámci eurozóny provádět devizové operace – intervenovat dle dohodnutého mechanizmu měnových kurzů, cílem je udrţet stabilitu jednotné měny drţet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států eurozóny: v ECB mají centrální banky členských států eurozóny část devizových rezerv – ve stejném poměru mají i podíly na základním kapitálu a jsou pohledávkami těchto bank za ECB; ECB můţe nakládat s těmito devizovými rezervami, které tvoří zlato (patnáct procent) a národní měny nečlenských států EU (pětaosmdesát procent), kde je národní měna tvořena USD (pětaosmdesát procent) a japonským jenem (JPY) – (patnáct procent); zbytek devizových rezerv uloţených u centrálních bank členských států eurozóny, můţe být pouţito jen se souhlasem ECB 6
7
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 199-201. ISBN 80-245 -1053-7. Česká republika. Smlouva o fungování Evropské unie. In: Texty zákonů: Evropské dokumenty. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 245.
19
zajistit plynulý platební styk – Evropský platební systém provozovaný ECB (TARGET) začal svoji činnost v roce 1999 za tímto účelem, měl zajistit vzájemné vypořádání operací a transakcí v reálném čase mezi obchodními bankami povolovat emisi bankovek – je výhradním právem ECB jako jediné instituce v rámci eurozóny; ECB můţe emitovat vlastní emisi přímo či nepřímo přes centrální banky jednotlivých států, kde jsou emitované bankovky jednotné pro celé území eurozóny; ECB svým rozhodnutím řídí i emise mincí, které jsou stále v pravomoci národních centrálních bank provádět bankovní dohled – cílem je zajistit stabilitu celého finančního systému; v rámci eurozóny se o to stará ECB spolu s kompetentními národními orgány; ECB koordinuje jen národní postupy a více se soustřeďuje na dohled nad nadnárodními bankovními společnostmi činnost poradenská – ECB radí centrálním bankám a vládám ohledně záleţitostí, které má v kompetenci; zároveň se spolupodílí na přípravách právních dokumentů EU a národních zákonů, pokud se týkají jejích úkolů ECB shromaţďovat statistické údaje – za účelem provádět jednotnou měnovou politiku v rámci eurozóny a také k jejich publikování; na shromaţďování se podílí i národní centrální banky Měnová politika Evropské centrální banky Ve Smlouvě o EU je vymezen hlavní cíl měnové politiky ECB jako cenová stabilita. Pokud nedochází k ohroţování tohoto prioritního cíle, můţe ECB současně podporovat i obecnou hospodářskou politiku – jako je trvalý hospodářský růst, zaměstnanost, zvyšování ţivotní úrovně apod. Realizovat tyto cíle lze různými strategiemi: kurzovým zajištěním EUR na jinou měnu nebo měnový koš, cílováním zásoby, cílováním inflace, zaměřením na dosaţení stanovené hodnoty nominálního HDP či cílováním úrokové míry. K zajištění cenové stability ECB se zvolil transmisní mechanismus (jde o řetězec kauzálních vztahů, kterých centrální banka vyuţívá k dosaţení cílů měnové politiky), který kombinuje cílování peněţní zásoby a cílování inflace. Centrální banka můţe ovlivňovat pomocí svých nástrojů operativní kritérium, coţ je zde krátkodobá úroková sazba – sleduje i měnovou bázi, tj. rezervy bank. Měnový agregát M3
20
je zde zprostředkujícím kritériem a také lze sledovat indikátory reálné ekonomiky a finančních trhů.8 Nástroje Evropské centrální banky ECB disponuje řadou nástrojů, pomocí nichţ ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby a likviditu na trhu, aby dosáhla svého prioritního cíle. Patří sem: operace na volném trhu; stálé facility a povinné minimální rezervy. Operace na volném trhu – jsou velmi účinné, nejdůleţitější a nejpouţívanější nástroje, které slouţí k úspěšnému řízení hlavních úrokových sazeb ve státech eurozóny a k ovlivňování likvidity trhu. Mají také signalizační funkci, kdy se díky nim veřejnost dozví o dalších záměrech měnové politiky a tím ovlivní jejich chování jako subjektů na trhu. Lze je rozdělovat dle různých hledisek.9 Dle čl. osmnáct Dodatkového protokolu o statutu ESCB a ECB mohou ECB i národní banky operovat přímým nákupem či prodejem, na základě dohod o zpětném nákupu, zápůjčními a výpůjčními právními nároky, trţními nástroji v kovech a v různých měnách. Vypůjčování se odehrává díky individuálnímu ručení a tím můţe ECB a národní centrální banky provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a dalšími účastníky na trhu. Operace na volném trhu: hlavní refinanční operace (poskytují likviditu a probíhají jednou týdně se splatností jednoho týdne), dlouhodobější refinanční operace (poskytují likviditu a probíhají jednou měsíčně se splatností tří dnů), operace jemného doladění (provádí se na změnu objemu likvidity na trhu a ovlivnění úrokové sazby; záměrem je zmírnit dopady výkyvů v objemu likvidity na úrokové sazby) a strukturální operace (reversní transakce, přímé transakce či emise dluhových cenných papírů se záměrem ovlivnit pozice strukturální aktivity na úrokové sazby).10 Stálé facility – mají podoby zápůjční facility, kdy si účastníci trhu mohou vypůjčit finanční prostředky přes noc od příslušné národní centrální banky za předem stanovenou úrokovou sazbu proti vhodné zástavě a depozitní facility, kdy si obchodní partneři mohou u centrálních bank ukládat přebytečnou likviditu přes noc při pevně stanovené úrokové sazbě. 8
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 202-205. ISBN 80-245 -1053-7. 9 MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 209. ISBN 80-245-1053-7. 10 TOMÁŠEK, Michal. Evropské měnové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. 180 s. ISBN 978-80-7179-940-5. Strana 125-132.
21
Povinné minimální rezervy – jde o určitý objem finančních prostředků, které můţe ECB při realizaci jednotné měnové politiky poţadovat od úvěrových institucí nacházejících se na území eurozóny. ECB se tímto nástrojem snaţí zajistit stabilní úrokové sazby peněţního trhu, likviditu trhu a také tím kontroluje úvěrové aktivity obchodních bank. Od roku 2012 jsou stanoveny ve výši jednoho procenta z rezervního základu (dříve byly dvě procenta), který tvoří vybraná pasiva úvěrových institucí. Lze do nich zahrnout vklady na jeden den, vklady s výpovědní lhůtou do dvou let, vklady s dohodnutou splatností do dvou let i dluhové cenné papíry se stanovenou splatností do dvou let.11 Kurzový mechanizmus směnných kurzů II Rada EU (Rada ministrů) jakoţto vrcholný orgán EU má v pravomoci kurzovou politiku eurozóny. Dle Maastrichtské dohody můţe rozhodovat, jak bude zaměřena vůči třetím zemím i vůči členským státům EU, které se rozhodly nezapojit do EMU. Jakékoli změny Rada ministrů konzultuje s Evropským parlamentem a ECB. Kurzovou politiku eurozóny vykonává ale sama ECB, protoţe jako jediná disponuje potřebnými nástroji k ovlivňování měnového kurzu. Prioritním cílem je cenová stabilita, kterou nesmí při pouţívání těchto nástrojů nijak ohrozit. Na zasedání Rady ministrů v Dublinu 1996 byla dohodnuta úprava kurzové politiky eurozóny vůči nečlenským státům EU, které se zatím nezapojily do EMU. EMS nahradil od roku 1999 kurzový mechanizmus ERM II, který je zaloţen na dobrovolném členství. Jen v případě, kdy státy přistoupí do eurozóny je účast v ERM II povinná. Principy ERM II: euro – je základní pilíř kurzového mechanizmu ERM II; na základě společné dohody ECB, ministrů financí, guvernérů centrálních bank všech členských zemí EU a Komise ES budou určeny ústřední kurzy národních měn zemí zapojených do kurzového mechanizmu ERM II; díky této dohodě bude umoţněno ať uţ na podnět ECB či členského státu měnit tyto ústřední kurzy; není tu ani stanoven měnový koridor – oscilační pásmo pro vzájemný pohyb kurzů měn států zapojených do tohoto mechanizmu – nejsou tak stanoveny vzájemné bilaterální kurzy, coţ je odlišnost od EMSu
11
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 211-214. ISBN 80-245 -1053-7.
22
oscilační pásmo – jako standardní bylo nastaveno ± patnáct procent od ústředního kurzu, ve kterém se mohly kurzy měn států zapojených do ERM II pohybovat; toto pásmo můţe být i zúţeno díky dohodě mezi ECB a centrální bankou daného státu – pouze pokud o to poţádá; měly by tu probíhat intervence ze strany centrální banky, pokud by docházelo k překračování oscilačního pásma, ale v tomto mechanizmu nemusí intervenovat, pokud by tím ohrozily cenovou stabilitu; kurzová stabilita se tu dostává do pozadí za cenovou stabilitu, která je prioritním cílem měnové politiky Podmínkou pro vstup do EMU je povinná účast v kurzovém mechanizmu ERM II nejméně po dobu dvou let. Podmínkou není jen účast ale i zachování kurzové stability – úspěch stále vychází z původního uţšího rozpětí ± 2,25 procent dle Maastrichtské dohody z roku 1991.12
1.2.
Integrace členských zemí Evropské unie k Evropské měnové unii
Fungující trţní hospodářství je předpokladem úspěchu evropské integrace. Díky volné soutěţi trţních sil je dosaţeno rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Dojde k plné liberalizaci cen a obchodních toků. Předpokladem je rozvinutý finanční sektor a kapitálový trh. Úspory se mají proinvestovat a pro podnikatele má být trh otevřen a zbaven všech překáţek. Důraz se klade na to, aby existovala vynutitelnost práva a ochrany vlastnických práv. Podmínkou pro vstup do eurozóny je plnění a udrţení maastrichtských konvergenčních kritérií daných Maastrichtskou dohodou, která byla podepsána sedmého února 1992 a platila od prvního listopadu 1993. Kritérium první – cenová stabilita – monetární kritérium, kde byly zvoleny tři členské státy eurozóny s nejniţší mírou inflace pro měření harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) – tj. inflace a nové členské země nesmí za uplynulý kalendářní rok překročit míru inflace u těchto tří členských států o 1,5 procent. Zaokrouhlený průměr inflace za období únor 1997 – leden 1998 činil 1,2 procent, ke kterému se připočítalo 1,5 procent, takţe maximální přípustná míra inflace členské země EU byla 2,7 procent. Jediné Řecko, s meziroční inflací 5,2 procent, toto kritérium nesplňovalo. EU vyţaduje plnění tohoto kritéria z důvodu hlavního nebezpečí stability společné měnové politiky, které vidí v inflaci. V roce 2002 byla v České republice inflace 1,8 procent.
12
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Oeconomica, 2006, s. 217-220. ISBN 80-245 -1053-7.
23
Kritérium druhé – podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP (vymezení udrţitelnosti veřejných financí) – fiskální kritérium, kdy schodek veřejných financí v poměru k HDP nesmí překročit tři procenta za rok. Článek 121 odst. jedna druhá odráţka Smlouvy o zaloţení ES vyţaduje „dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, patrný ze stavu veřejných rozpočtů, nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu článku 104 Smlouvy". Podle článku dva Protokolu o kritériích konvergence, na který odkazuje článek 121, toto kritérium znamená, ţe „v době šetření se na členský stát nevztahuje Rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. šest Smlouvy o existenci nadměrného schodku". Článek 104 upravuje postup při nadměrném schodku. Podle odst. dva a tři tohoto článku vypracuje Evropská komise zprávu „v případě, že členský stát EU nesplňuje požadavky dodržování rozpočtové kázně, a to zejména pokud poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP překročí referenční hodnotu (stanovenou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku jako tři procenta HDP). Ledaže by zmíněný poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě, anebo by překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě."13 Kritérium nesplňovalo Řecko, které mělo čtyři procenta. Kritérium třetí – podíl vládního dluhu (dluhu sektoru vládních institucí) na HDP – fiskální kritérium. Vychází z článku 121 Smlouvy a z Protokolu o postupu při nadměrném schodku: „Poměr vládního zadlužení k HDP nepřekročí doporučovanou hodnotu (stanovenou ve zmíněném Protokolu jako šedesát procent), ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě."14 Toto kritérium v době vstupu nesplňovalo šest zemí: Belgie (126,9 procent), Irsko (72,7 procent), Itálie (124 procent), Portugalsko (pětašedesát procent) Rakousko (69,5 procent) a Španělsko (70,1 procent). Obešlo se to tím, ţe se na tyto státy účelově aplikoval obsah článku 104 Smlouvy o ES – kde se prohlašuje, ţe o nadměrný schodek nejde, pokud v poslední době poklesl či se jedná jen o překročení dočasné, výjimečné. Za těchto okolností se dané státy
13
14
ŠEVČÍK, Miroslav. Nominální kritéria konvergence ČR aţ na jedu výjimku plní, reálná nikoliv. Centrum pro studium demokracie a kultury: Držme se koruny [online]. 1. 10. 2007, © 2012-2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.drzmesekoruny.cz/clanky/58/nominalni-kriteria-konvergence-cr-az-na-jednu -vyjimku-plni-realna-nikoliv ŠEVČÍK, Miroslav. Nominální kritéria konvergence ČR aţ na jedu výjimku plní, reálná nikoliv. Centrum pro studium demokracie a kultury: Držme se koruny [online]. 1. 10. 2007, © 2012-2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.drzmesekoruny.cz/clanky/58/nominalni-kriteria-konvergence-cr-az-na-jednu -vyjimku-plni-realna-nikoliv
24
mohly účastnit na EMU. Otázkou je, zda tato účelová aplikace nebyla chybou. Dochází zde k popření zásad jiţ na začátku. Kritérium čtvrté – stabilita měnového kurzu (účasti v ERM II) – monetární kurzové kritérium, které má sledovat odchýlení národní měny uchazeče na základě přijetí rozšířeného oscilačního pásma podle Bruselského kompromisu, tedy oscilační pásmo maximálně o ± patnáct procent. Opět šlo o účelovost a toto konvergenční kritérium ztratilo v podstatě smysl. Standardní fluktuační pásmo má maximálně ± 2,5 procent od centrální parity, kdy je cílem sbliţování makroekonomické a monetární politiky členských států ES. Kritérium páté – dlouhodobé úrokové sazby (konvergence úrokových sazeb) – monetární kritérium týkající se dlouhodobé úrovně úrokové míry. Tři členské státy eurozóny s nejniţšími úrokovými sazbami dlouhodobých státních dluhopisů a jejich aritmetický průměr. Zájemci nesmí překročit v průběhu jednoho roku před šetřením úrokovou sazbu z vkladů a dluhopisů o více neţ dvě procenta průměrné úrokové sazby těchto tří vybraných států. Průměrná úroková sazba byla v té době 5,8 procent a po přičtení dvou procent byla hodnota úrokové míry 7,8 procent. Řecko v té době mělo 9,8 procent.15 Dosáhnout těchto pěti kritérií bylo podmínkou pro vstup do EMU. Účelové obcházení limitů, ať uţ rozšířením pásma či jednorázovým opodstatněním, nemělo ţádné následky. Nebyly zde nějaké páky, jak se plnění domoci – státům nebyly uděleny ţádné sankce za neplnění těchto kritérií. Tato kritéria nezajišťovala rozpočtové politiky během členství v EMU. V eurozóně chyběla potřebná opatření, aby donutily státy maastrichtská kritéria dodrţovat: veřejný dluh pod šedesát procent HDP a schodek veřejných financí pod tři procenta HDP. Státům neplnícím nastavená kritéria neměl být umoţněn vstup do EMU. Nedodrţování těchto kritérií je zárodkem problémů, který vyústil do krize eurozóny. Tabulka č. 2 přehledně znázorňuje členy EU a členské státy eurozóny.
15
POSPÍŠIL, Richard a Jaroslava KUBÁTOVÁ. Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny. Mezinárodní a srovnávací revue. 2005, roč. 5, č. 14, s. 196-204. ISSN 1213-8770.
25
Tabulka č. 2: Země eurozóny Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
Země Evropské unie Francie Německo Itálie Belgie Lucembursko Nizozemsko Dánsko Irsko Velká Británie Řecko Portugalsko Španělsko Finsko Rakousko Švédsko Česká republika Estonsko Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Polsko Slovenská republika Slovinsko Bulharsko Rumunsko Chorvatsko
Přistoupení do Evropské unie zakládající země zakládající země zakládající země zakládající země zakládající země zakládající země 1973 1973 1973 1981 1986 1986 1995 1995 1995 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2007 2007 2013
Přistoupení do eurozóny 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 NE 1. 1. 1999 NE 1. 1. 2001 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 1. 1. 1999 NE NE 1. 1. 2011 1. 1. 2008 NE 1. 1. 2014 NE 1. 1. 2008 NE 1. 1. 2009 1. 1. 2007 NE NE NE
Zdroj: Autor
1.3.
Pakt stability a růstu
Pakt stability a růstu je tvořen souborem evropských právních norem, schválených v červnu 1997 Evropskou radou v Amsterodamu – od této doby prošel několika revizemi. Kladl důraz na koordinaci rozpočtových politik členských států EU v EMU. Vznikl díky obavám z toho, zda jsou maastrichtská kritéria dostačující na zajištění rozpočtových politik i trvale po vytvoření EMU. Upřesňuje ustanovení Maastrichtské smlouvy, které zakazuje členským státům EU hospodařit s nadměrnými rozpočtovými schodky. Je nástrojem koordinace národních fiskálních politik – obecně zavazuje všechny státy EU. Opatření v podobě sankcí se však dotýká pouze členů eurozóny: 26
se zahájením procedury při nadměrném schodku (EDP) lze po státu eurozóny poţadovat vytvoření neúročeného depozita ve výši 0,2 procent HDP
pokud daný stát nepřijme účinná opatření k odstranění nadměrného schodku, mohou být opatření stupňována – neúročené depozitum se přemění na pokutu a lze ji navyšovat o variabilní sloţku, kaţdoročně ukládanou do doby přijetí účinných opatření
nečlenským státům eurozóny, které jsou v EDP, mohou být zastaveny prostředky z Fondu soudrţnosti 16
Členské státy ES se mají vyvarovat nadměrným schodkům veřejných financí. Pravidla, která byla zmíněná v původní Smlouvě o ES, byla velmi obecná a ţádala si přijmout konkrétní opatření, která by je konkrétně a blíţe specifikovala. Plnění těchto maastrichtských konvergenčních kritérií nebylo zárukou, ţe je budou členské země dodrţovat i po získání členství v EMU. Před vstupem do eurozóny tak existovala sankce v podobě nevstoupení do EMU. Pro státy plnící tato kritéria měl být naopak vstup odměnou. Měnová kritéria po vstupu do eurozóny jiţ státy nemohou ovlivnit – kompetence v dané oblasti jsou přeneseny na EU. Na státní úrovni však zůstává dodrţování fiskálních kritérií. Výhodou paktu měla být závazná povaha, kterou měl podporovat sankční mechanizmus.17 Zdravé veřejné finance mají zajistit cenovou stabilitu, hospodářský růst a tvorbu nových pracovních příleţitostí, mají také podpořit jednotnou měnovou politiku. Tento nástroj byl uţitečný při upevňování fiskální kázně a přispíval tak k vyšší úrovni makroekonomické stability EU. Krize nastala rozhodnutím Rady EU, kdy pětadvacátého listopadu 2003 neuplatnila sankce vůči Francii a Německu „motorům“ evropského hospodářství za porušení rozpočtových pravidel paktu. Rozhodnutí Rady bylo zrušeno Evropským soudním dvorem (ESD) dne třináctého července 2004 pro nepřípustnost. Ve třetí etapě HMU je alarmující výše nadměrného schodku, který vyţaduje účinné kroky všech zúčastněných stran. Pro urychlení a účinné uplatnění postupu EDP existují dané lhůty. Zdokonalení Provádění paktu o stabilitě a růstu bylo reformou Paktu, které přijala rada EU dvacátého března 2005 a obsahovalo preventivní a sankční části. V oblasti prevence byl 16
17
DĚDEK, Oldřich. Pakt stability a růstu. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1.12.2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/pakt-stability-a -rustu SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, s. 179-182. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978-80-210-5082-2.
27
střednědobý rozpočtový cíl pro jednotlivé členské země diferencován. Vznikla tak moţnost volněji nakládat s rozpočtem – především v oblasti veřejných investic. Pro oblast sankcí bylo hlavní zásadou při EDP urychlit především odstranění nadměrného schodku. Typickým se měla stát jednoduchost, průhlednost a spravedlnost.18 Tato reforma Paktu v podobě Nařízení Rady (ES) č. 1055/ 2005 a 1056/ 2005 ze sedmadvacátého června 2005 měnila zakládající právní akty z roku 1997.19 Preventivní mechanizmus znamenal uplatnění mnohostranného dohledu nad koordinací hospodářských politik a měl předcházet vzniku nadměrných schodků za pomoci stabilizačních (státy eurozóny) a konvergenčních programů (státy mimo eurozónu). Dohled upřesňuje a rozvíjí primární právo – dříve článek 103 Smlouvy o ES a v současnosti článek 121 Smlouvy o fungování EU. Jsou dost obecné a chybí v nich specifikace informací, které mají být orgánům EU předkládány. Výstraţný a sankční mechanizmus znamená konkrétní EDP vůči danému státu za účelem nápravy v jeho odstranění. Cílem bylo přesně definovat a objasnit situaci, kdy nadměrný schodek existuje a kdy ne, kdyţ převyšuje danou referenční hodnotu tří procent – tj. výjimečné okolnosti. Mechanizmus vychází z nařízení, které jen upřesňuje a urychluje EDP, které je zakotvené ve smlouvě (dříve článku 104 c Smlouvy o ES a v současnosti článek 126 Smlouvy o fungování EU) i s moţnými sankčními následky. Faktická působnost se týká jen členů EU (definiční a výstraţná ustanovení) či jen členských států EMU (sankční ustanovení). Sankční mechanizmus hrozí jen zemím, které zavedly EUR. Bohuţel byl Pakt přijat formou nařízení, které jen rozšiřuje smluvní podmínky a vytratila se tak jeho přísnost. Rada během EDP můţe rozhodnutí potvrdit, ale i nemusí. Lhůty byly sice dány, ale neexistují ţádná další opatření, která by EDP nějak zpřísnila vůči danému státu. Procedura je rychlá, pokud ji Rada chce dořešit do konce. Členům eurozóny nevyplývají z dodrţování Paktu ţádné výhody, které by fungovaly jako motivace pro dodrţování a to je zásadním problémem. Přímá vynutitelnost zde neexistuje.20 „Po reformě se EU vrátila vlastně k situaci před přijetím paktu, … Odstrašující potenciál není využit, respektive je velice 18
TOMÁŠEK, Michal. Evropské měnové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 80-85. ISBN 978-80-7179-940-5. 19 SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, s. 206. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978-80-210-5082-2. 20 SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, s. 189-197. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978-80-210-5082-2.
28
zmírněn, protože neexistuje automatický sankční postup, vynucovací mechanizmus je tedy fakticky paralyzován. Problém je ale také v samotných základech, pakt je nedůsledný. Dodržování rozpočtové disciplíny se týká nejenom schodku rozpočtu, ale i veřejného zadlužení. Sankce za překročení referenční hranice veřejného zadlužení ale nejsou specifikovány.“21
1.4.
Evropský stabilizační mechanizmus
V červnu 2010 byl zaloţen Evropský nástroj finanční stability (EFSF), jehoţ cílem je zabezpečovat finanční stabilitu HMU. Patří mezi nástroje finanční pomoci stejně jako Evropský mechanizmus finanční stabilizace (EFSM), který má zápůjční kapacitu do šedesáti miliard EUR s finanční účastí MMF do 250 miliard EUR. Roli EFSF převzal od června 2013 ESM – také označovaný jako EUROVAL. Navyšující se dluhy ve státech eurozóny a s tím spojená krize si vyţádala roku 2011 revizi EFSF. Nová zápůjční kapacita 440 miliard EUR EFSF je odvozena od celkových záruk všech členů eurozóny – 780 miliard EUR a poţadavku záruky půjček do 165 procent. EFSF má nové nástroje pro finanční pomoci, kdy mohou intervenovat na primárním a sekundárním trhu vládních dluhopisů; na sekundárním pouze na základě analýzy ECB, která musí prokázat existenci významných rizik pro finanční stabilitu eurozóny a také mohou rekapitalizovat finanční instituce v podobě půjček vládám členských zemí eurozóny a vlád neprogramových zemí. Na základě vývoje v eurozóně můţe dojít k dalším změnám ve fungování EFSF. Nástroje lze pouţít pouze za splnění poţadovaných podmínek danou zemí eurozóny, která by chtěla o jejich pouţití poţádat.22 Záchranný plán eurozóny v závěrečné fázi Ministři financí států eurozóny (EUROGROUP) umoţnili EFSF navýšit svoji kapacitu na 440 miliard EUR. Díky výši půjček, které ale poskytl Řecku, Irsku a Portugalsku se jeho současná kapacita blíţí 250 miliardám EUR. 21 22
SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, s. 209. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978-80-210-5082-2. DĚDEK, Oldřich. Členské země eurozóny schválily posílení eurovalu. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 26. 10. 2011 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/ cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskove-centrum/aktuality/2011/clenske-zeme-eurozony-schvalily-posileni -1767
29
EFSF ručí za dluhopisy zadluţených států do dvaceti – třiceti procent. Investiční fondy, které se vytvářejí pro příspěvky soukromých a veřejných investorů nebudou na záchranu Španělska a Itálie stačit. Brusel nyní zvaţuje částku v rozmezí šest set – 750 miliard EUR. První tři roky záchrany Španělska a Itálie by vyšlo asi na bilion EUR. EUROGROUP uvaţuje o větším zapojení MMF za pomoci „bilaterálních půjček a investic“. ECB by mohla poskytovat zadluţeným státům pomoci prostřednictvím MMF – to však Německo zatím odmítá.23
1.5.
Bankovní unie
Předseda Komise José Manuel Durão Barroso představil Evropské radě v květnu 2012 základní obrysy bankovní unie. Obsahuje čtyři reformy (pilíře) z oblasti regulace a supervize institucí bankovního sektoru: jednotná bankovní regulace, jednotný bankovní dohled, jednotné řešení bankovních problémů a jednotný systém pojištění vkladů. Impulzem pro zrod bankovní unie byly události krizového období, které vyzdvihly dvě systémové slabiny v eurozóně. První slabina je vzájemná závislost mezi dvěma krizemi – bankovní a vládních financí:
bankovní krize – potíţe bankovního sektoru dostávají pod tlak trhy s vládními dluhopisy díky obavě finančních trhů, ţe sanací bank prudce poroste zadluţenost vlády a tím ohroţuje bankovní krize vládní finance
krize vládních financí – ohroţuje bankovní sektor i reálnou ekonomiku tak, ţe největší drţitelé vládních dluhopisů v podobě bank se dostávají do ztrát a z tohoto důvodu se zastavuje úvěrování; paralyzované peněţní trhy mají špatný vliv na banky díky odlivu kapitálu – v předtuše vládní dluhové krize
Druhá slabina je v rozporu mezi vysokou mírou liberalizace finančních trhů a jejich regulací z národní úrovně. V době krize docházelo tím pádem k prohlubování fragmentace finančních trhů v eurozóně a k distorzi v konkurenceschopnosti, coţ bylo v rozporu s principy vnitřního trhu EU. Účelná opatření naráţela na protichůdné priority národních dohledových orgánů a na odlišné pravomoci krizového řízení. Prováděné regulace a dohled z národní úrovně představuje zvýšené náklady pro finanční instituce s přeshraniční působností. 23
Měsíčník EU aktualit: Záchranný plán eurozóny v závěrečné fázi [online]. prosinec 2011, č. 99 [cit. 2013-06-01]. ISSN 1801-5042. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/ Mesicnik_EU_aktualit/Mesicnik_EU_aktualit/Prilohy/mesicnik_2011_12.pdf
30
Bankovní unie by měla mírnit – eliminovat tato rizika. Má dopomoci k vyváţení národních zájmů s upevňováním finanční stability celku. 1.5.1. Jednotná bankovní regulace V prvním pilíři se vytvářejí jednotná pravidla bankovní regulace. Vznikly nové dohledové orgány, které jsou v činnosti od ledna 2011: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) – sídlí v Londýně, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – sídlí ve Frankfurtu a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – sídlí v Paříţi. Jejich úkolem je zajistit jednotnou aplikaci přijatých pravidel a rozsuzují názorové rozdíly mezi národními regulátory. 1.5.2. Jednotný bankovní dohled Další druhý pilíř bankovní unie s názvem jednotný mechanizmus dohledu (SSM) dosáhl účinnosti právní normy v říjnu 2013. Ukončila se tím legislativní fáze budování SSM, která pokračuje fází technických příprav po dobu maximálně jednoho roku. SSM by měl být připraven zahájit svoji činnost na podzim 2014 a má tyto vlastnosti:
ECB odpovídá za výkon jednotného dohledu v celém bankovním systému eurozóny; jde o dozor nad významnými bankami, které mají hodnotu aktiv vyšší jak třicet miliard EUR či dosahují minimálně dvacet procent HDP domácí ekonomiky
národní dohledové orgány dohlíţí nad ostatními bankami; o závaţných rozhodnutích informují ECB, která oprávněně převezme dohled nad úvěrovými institucemi
v SSM budou zapojeny členské státy eurozóny a vítáni budou i nečleni, pokud se budou podílet na hlubší integraci bankovního dohledu
Výbor dohledu bude řídit dohledové aktivity v kompetenci SSM; Rada guvernérů ECB se bude podílet na řídící struktuře SSM
1.5.3. Jednotné řešení bankovních problémů Jde o harmonizaci pravidel, jako jsou např. organizování finanční pomoci, nástroje krizového řízení nebo pravomoci národních orgánů při řešení bankovních problémů. Jde o vyuţití principu svépomoci při nezbytném zapojování veřejných zdrojů do restrukturalizace bank. Především akcionáři ponesou náklady na ozdravení bank (formou odpisu vlastního jmění) a věřitelé (formou odpisu pohledávek nebo přeměny pohledávek na akcie). Musí se vytvořit 31
v dostatečném mnoţství finanční kapacity pro řešení nákladných sanací bank. Vše je obsahem dojednávaného jednotného mechanizmu pro řešení bankovních problémů (SRM):
do SRM budou patřit státy zapojené do SSM – tedy členové EMU a přidruţení nečlenové
vytvoří se jednotný fond pro řešení bankovních problémů (SRF), kam jdou příspěvky bank vybíraných členskými státy; SRF se bude skládat z národních segmentů, které budou postupně zvyšovat svoji vzájemnost
SRF bude jištěn veřejnými zdroji – přechodně budou mít tuto funkci zdroje ESM a národní veřejné zdroje; během deseti let bude vytvořeno společné jištění a zapojené veřejné zdroje budou refundovány z příspěvků bank
Výbor bude mít široké pravomoci; bude moci identifikovat ohroţené banky; rozhodovat o způsobu řešení bankovního problému a uţívání prostředků ze SRF
Od prvního ledna 2015 by měl SRM nabýt účinnosti a od prvního ledna 2016 bude řešit bankovní problémy. 1.5.4. Jednotný systém pojištění vkladů Poslední čtvrtý pilíř se specializuje na harmonizaci stávajících národních přístupů a efektivní propojování národních systémů pojištění vkladů. Prostředkem dosaţení cílů je návrh směrnice o systémech pojištění vkladů – úkolem je sjednotit vymezení pojištěných vkladů, zjednodušit výplaty náhrad pojištěných vkladů, financovat fondy pojištění vkladů na ex-ante bázi a pevnou sazbu z vkladů, a zajistit dobrovolné zapůjčování prostředků mezi národními systémy pojištění vkladů.24
1.6.
Fiskální úmluva
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v HMU (TSCG) je snahou posílit rozpočtovou odpovědnost v eurozóně. Rozpočtový pakt je mezivládní smlouva, kterou podepsaly kromě České republiky a Velké Británie všechny země EU v březnu 2012 a v platnosti je od ledna 2013. Fiskální úmluvu musí dodrţovat všechny státy eurozóny. Poţaduje od členských zemí EU, aby převzaly do své národní legislativy nástroje, které budou
24
DĚDEK, Oldřich. Bankovní unie. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1. 1. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/bankovni-unie
32
vyuţívány při vymáhání potřebné fiskální disciplíny – musí si osvojit vlastní normy rozpočtového chování. Mezi rozpočtové poţadavky patří: pravidlo vyrovnaného rozpočtu – právní rámec členského státu musí vymezit střednědobý cíl vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, aby vyţadoval konvergenci k danému cíli a obsahoval korekční mechanizmy při odchýlení pravidlo pro sniţování vládního dluhu překračující podíl na HDP má hodnotu šedesát procent posílení EDP – jde o závazek státu podpořit opatření Komise, která ho navrhne Radě vůči státu, který procedury porušuje (hlasování kvalifikovanou většinou) sdělování emisních plánů vládních dluhopisů a to Komisi a Radě Fiskální úmluva obsahuje i nové skutečnosti: sankce do výše 0,1 procent HDP – uděluje ji ESD v případě, kdy signatářský stát řádně nepřenesl do národní legislativy pravidlo vyrovnaného rozpočtu výzva smluvním stranám – jde o předběţné projednávání a vzájemnou koordinaci zásadních reforem hospodářské politiky, kdy lze zapojovat i koordinační procedury unijní instituce institut vrcholných schůzek eurozóny – konají se nejméně dvakrát ročně, kdy se projednávají otázky související se společnou měnou, jinak se konají dle potřeby25
25
DĚDEK, Oldřich. Fiskální úmluva. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 7. 1. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/fiskalni-umluva
33
2. VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE 2.1.
Připravenost České republiky na přijetí eura
Pokrok v přípravách na zavedení eura Česká republika patří mezi nejlépe připravené státy na zavedení EUR, má schválený Národní plán a jeho aktualizace probíhají v podobě Zpráv Národní koordinační skupiny pro zavedení EUR (NKS) o plnění tohoto plánu. Česká republika se připravovala jak organizačně, tak legislativně i technicky. Následuje přehled postupných opatření: Obrázek č. 1: Institucionální zajištění zavedení eura v České republice
Zdroj: DĚDEK, Oldřich. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí [online]. © 2013, 1. 12. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/ narodni-plan-zavedeni-eura/institucionalni-zajisteni
34
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, kterou vláda schválila v říjnu 2003, předpokládala přistoupení k eurozóně nejpozději do roku 2010. Vláda také schválila v listopadu 2005: Institucionální zajištění zavedení EUR v České republice (viz. Obrázek č. 1), které zahrnuje vymezení legislativního rámce, základních zásad, výběr scénáře a zaloţení potřebných institucí jako je NKS, Národního koordinátora a také pracovní skupiny v rámci NKS Národní koordinátor byl ustanoven a zřídila se NKS pro zavádění EUR a funguje v ní šest pracovních skupin (pro finanční sektor, pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele, pro veřejné finance a veřejnou správu, pro legislativu, pro informatiku a statistiku, pro komunikaci); NKS začala fungovat v únoru 2006; prvním koordinátorem byl jmenován Oldřich Dědek od března 200726 Na základě návrhu NKS Volba scénáře zavedení EUR v České republice, byl schválen v říjnu 2006 scénář „velkého třesku“ („big-bang“), tedy zavedení EUR bezhotovostně i v hotovosti současně. Zároveň bylo schváleno Vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a s tím byl i zrušen termín vstupu do eurozóny v roce 2010. Národní plán zavedení EUR v České republice byl schválen v dubnu 2007 a má tři části: 1) Základní informace – popisují scénář „big-bang“, zásady zavedení EUR, harmonogram zavedení EUR mající čtyři etapy, proces přípravy zavedení EUR a všechny základní úkoly v jednotlivých sektorech 2) Konkretizace úkolů v jednotlivých sektorech – obsahuje časové harmonogramy příprav a rozčlenění do pracovních skupin NKS: banky a finanční sektor, veřejné finance a veřejná správa, nefinanční sektor a ochrana spotřebitele, legislativní potřeby, komunikace, informační a statistické systémy 3) Slovník základních principů
26
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: Připravenost ČR ke vstupu do eurozóny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 24. ISBN 9788073801823.
35
Duální cirkulace české koruny (CZK) a EUR je dle Národního plánu stanovena na čtrnáct dní. Duální označování cen potrvá od stanovení přepočítacího koeficientu jeden měsíc a minimálně jeden rok po zavedení EUR v České republice. Po jeho zavedení lze hotovost v původní měně vyměnit do půl roku a dále pouze u centrální banky. Aktualizovaná strategie ze srpna 2007 nestanoví ţádné cílové datum. Pro širokou veřejnost byla vytvořena internetová stránka v únoru 2008 Zavedení EUR v České republice (www.zavedenieura.cz), kterou spustilo Ministerstvo financí a roku 2013 – 2014 došlo k její aktualizaci. Obsahuje i vědomostní kvíz, kde si kaţdý můţe vyzkoušet své znalosti o společné evropské měně. Zpráva o plnění Národního plánu z dubna 2008 je aktualizací Národního plánu, která informuje o splněných úkolech, jako je Obecný zákon o zavedení EUR, postupující přípravy nového zákona o ČNB, metodika zaokrouhlování, spuštění internetové stránky o EURu a propočty rozpočtových dopadů. Obsahuje také harmonogramy úkolů pro šest pracovních skupin NKS. Dalšími budoucími úkoly je vytvoření nástrojů na ochranu českého spotřebitele a doporučení postupů pro malé a střední podniky v přípravě na EURo. Národní plán předpokládá vypracování Obecného zákona o zavedení EUR (dále také Obecný zákon). Vyplývá ze základního nařízení ES o zavádění EUR jako zákonné měny a je hlavním právním předpisem, vytvářející v České republice předpoklady pro zajištění přechodu na EURo.27 Byl zveřejněn šestnáctého července 2008. Dokument obsahuje principy právní kontinuity, neutrality, zaokrouhlování, duální cirkulace CZK a EUR, duálního označování cen a také konverze peněţních prostředků na účtech i přeměny jmenovité hodnoty cenných papírů. Konvergenční programy České republiky z května 2004 (dále ročně v letech 2004 – 2008) vypracované Ministerstvem financí České republiky obsahují analýzy o hospodářských politikách (měnové, fiskální a strukturální), hospodaření vládního sektoru (deficit a dluh) a o udrţitelnosti veřejných financí. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou vypracovala ČNB a Ministerstvo financí České 27
DĚDEK, Oldřich. Obecný zákon a zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1. 12. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/ cs/dokumenty/pravni-predpisy/legislativa-cr
36
republiky (pět zpráv v letech 2004 – 2008) i přílohu Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou, která analyzuje vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně reálné konvergence jako je ekonomická a strukturální sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Obsahuje také fungování přizpůsobovacích mechanizmů. Součástí je doporučení vládě, kdy se má vstoupit do kurzového mechanizmu ERM II. Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením EUR v České republice – oboje zpracované ČNB. Základní pravidla přepočtu, zaokrouhlování a zarovnávání peněţních částek při zavádění EUR – materiál NKS z října 2007. Odhad rozpočtových nákladů spojený s principem nepoškození občana při zavedení EUR v České republice – materiál NKS z března 2008. Studie vlivu zavedení EUR na ekonomiku České republiky + leták pro veřejnost Příprava České republiky na zavedení EUR – zpracovali autoři Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Česká republika patří mezi nejlépe připravené státy na zavedení EUR – mající schválený Národní plán. Rozhodování o zásadních materiálech probíhalo v době, kdy v České republice byly příznivější politické okolnosti ve vztahu ke vstupu do eurozóny a to na podzim roku 2005.28 Mezi další opatření patří: Monitorování cenového vývoje v období zavedení EUR z listopadu 2008, na kterém se podílel Český statistický úřad s pracovní skupinou pro informatiku a statistiku. Doporučené postupy při duálním označení spotřebitelských cen z ledna 2009 je materiál NKS. Příprava právního prostředí na zavedení EUR v České republice z března 2009 je materiál NKS.29
28
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: Připravenost ČR ke vstupu do eurozóny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 25-27. ISBN 9788073801823. 29 PLCHOVÁ, Boţena, Josef ABRHÁM a Mojmír HELÍSEK. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 192-193s. ISBN 978-80-86912-39-4.
37
2.2.
Nominální konvergence
„Maastrichtská smlouva stanovila kritéria pro vstup do eurozóny používající společnou měnu. Někteří ekonomové jejich splnění považují za postačující pro zdravý rozvoj příslušné ekonomiky, jiní tato nominální kritéria konvergence považují pouze za doplněk k nezbytné reálné konvergenci přistupujících ekonomik. Politické rozhodnutí o začlenění jednotlivých zemí do EMU však bývá činěno povětšinou na základě hodnocení nominálních kritérií.“30 Jde tedy o maastrichtská konvergenční kritéria, která obsahuje Smlouva o zaloţení ES (článek 121 a protokol číslo jednadvacet). Velmi podstatná je hlavně udrţitelnost těchto kritérií. 2.2.1. Kritérium cenové stability Toto kritérium Česká republika plnila v letech 2009 – 2011, ale v srpnu 2012 jiţ plněno nebylo (viz. Tabulka č. 3) vlivem růstu cen v důsledku administrativních opatření, cenou ropy a potravin. Cenový vývoj v letech 2014 – 2016 bude i nadále ovlivňován administrativními opatřeními. Díky nízké dynamice regulovaných cen a oţivujícím ekonomickým aktivitám budou mít v roce 2014 za následek nízkou inflaci. I na rok 2016 je predikovaná nízká inflace díky předpokladu sjednocení sazeb DPH na 17,5 procent na základě platné legislativy. V budoucnu by dané kritérium mělo být plněno, pokud nedojde k úpravám nepřímých daní či administrativním změnám v oblasti spotřebitelských cen. Tabulka č. 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) 2010 2011 2012 8. měsíc 2013
2013 2014 2015 2016
Průměr 3 zemí EU s nejniţší inflací
0,9
1,6
1,6
0,8
0,8
1,1
1,4
1,4
Hodnota kritéria
2,4
3,1
3,1
2,3
2,3
2,6
2,9
2,9
Česká republika (konvergenční program)
1,2
2,1
3,5
2,0
2,1
1,7
1,9
1,1
Česká republika (predikce 10. měsíc 2013)
1,4
0,7
1,9
0,9
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii
30
ŠEVČÍK, Miroslav. Nominální kritéria konvergence ČR aţ na jedu výjimku plní, reálná nikoliv. Centrum pro studium demokracie a kultury: Držme se koruny [online]. 1. 10. 2007, © 2012-2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.drzmesekoruny.cz/clanky/58/nominalni-kriteria-konvergence-cr-az-na-jednu-vyjimku -plni-realna-nikoliv
38
Kritérium stavu veřejných financí Toto kritérium je plněno pouze, pokud jsou plněny obě sloţky fiskálního kritéria a to deficitu a dluhu sektoru vládních institucí. 2.2.2. Schodek sektoru vládních institucí Opakovaně nebylo v letech 2009 – 2013 plněno a jiţ dvakrát byla s Českou republikou zahájena EDP – na základě překročení podílu vládního deficitu k HDP na přelomu let 2008 a 2009, kdy došlo k razantnímu zhoršení salda (viz. Tabulka č. 4). V těchto letech došlo k niţším daňovým příjmům díky legislativním změnám a díky vlivu špatného hospodářského vývoje. Zároveň vzrostly výdaje na obnovu dopadů hospodářské recese na ekonomické subjekty. Konsolidační opatření byla provedena v letech 2010 – 2013, kdy se zvýšily příjmy z DPH a poklesly výdaje na mzdy. K prohloubení deficitu došlo v roce 2012 díky vyrovnání státu s církvemi. V roce 2013 se ve prospěch příjmů zvýšila sazba DPH a došlo k dočasné úpravě daně z příjmu fyzických osob (do konce roku 2015). Oproti tomu klesají výdaje na peněţité sociální dávky díky změně valorizačního vzorce (jde o dočasné opatření do konce roku 2015). Opatření mají napomoct k dosaţení deficitu 2,9 procent HDP a pro roky 2015 – 2016 se předpokládá stabilizace celkového salda sektoru vládních institucí pod tři procenta HDP. Je tak očekáván pokles vládního deficitu pod referenční sazbu, ukončila by se i EDP a od roku 2014 by mohlo dojít k plnění kritérií veřejných financí. Tabulka č. 4: Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Hodnota kritéria
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
Česká republika
-4,7
-3,2
-4,4
-2,9
-2,9
-2,9
-2,8
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii
Řešit strukturální problémy sektoru vládních institucí je důleţité pro sladěnost české ekonomiky a udrţitelnost veřejných financí. Jiţ roku 2005 byl dle Paktu stability a růstu pro Českou republiku stanoven rozpočtový cíl pro strukturální deficit ve střednědobém horizontu ve výši jednoho procenta HDP. Při dosavadní fiskální politice nebude v letech výhledu naplněn. Za rok 2013 se očekává 1,5 procenta HDP a v dalších letech je očekáváno zhoršení aţ 2,4 procent HDP, takţe tento cíl nebude splněn. Pokračuje riziko v podobě 39
pomalého oţivování ekonomiky v České republice a zhoršující se výhled hospodaření států eurozóny. Ekonomický výhled eurozóny nepříznivě ovlivňuje daňové příjmy a některé sociální dávky – tak i saldo sektoru vládních institucí. 2.2.3. Dluh sektoru vládních institucí Tabulka č. 5: Dluh sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Hodnota kritéria
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
Česká republika
38,4
41,4
46,2
46,1
47,9
49,0
49,9
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii
S tímto kritériem neměla Česká republika ţádné problémy. V letech 2001 – 2003 byl díky vládním garancím navýšen a v období 2007 – 2008 se vládní dluh stabilizoval kolem hodnoty třicet procent HDP. Hospodářská krize měla vliv na prudký nárůst od roku 2009, coţ bylo ovlivněno tvorbou rezerv na financování deficitu veřejných rozpočtů. Postupně se tak v roce 2013 a dalších zmírňuje dynamika růstu dluhu postupným uvolňováním této rezervy. Oproti průměru EU je zadluţení českého vládního sektoru nízké, ale ve výhledu při současné fiskální politice poroste – v roce 2016 aţ na 4,9 procent HDP (viz. Tabulka č. 5). Negativní dopady stárnoucího obyvatelstva znamenají podstatné riziko pro dlouhodobý vývoj veřejných financí. V reformách je potřeba pokračovat, i kdyţ uţ byla zavedena opatření v důchodové oblasti v podobě: parametrické úpravy v oblasti důchodového zabezpečení, změny v systému poskytování zdravotní péče a dlouhodobé péče. 2.2.4. Kritérium účasti v mechanizmu směnných kurzů Zatím není Česká republika zapojena do tohoto mechanizmu, proto nemáme stanovenou centrální paritu k EURu. Pro určení hodnoty tohoto kritéria byla ČNB simulována hypotetická centrální parita CZK vůči EURu jako průměrná hodnota kurzu v prvním čtvrtletí 2011 – čtvrtletí předcházející hypotetickému vstupu do ERM II na počátku druhého čtvrtletí 2011 umoţňující případné přijetí EUR prvního ledna 2014. Na základě této parity můţeme sledovat, zda by Česká republika splňovala toto kritérium – formálně ho lze plnit aţ po vstupu do ERM II. Měnový kurz vůči EURu byl relativně stabilní a pohyboval se na slabší straně hypotetické parity. ČNB ovlivňovala kurz během roku 40
2013, kdy dávala signály, ţe je ochotna uvolnit měnové podmínky pouţitím měnového kurzu při úrokových sazbách dosahujících dolní hranice. V listopadu 2013 došlo k oslabení kurzu kolem sedmadvacet CZK/EUR díky přímé intervenci ČNB na devizovém trhu. Zmíněná hodnota je v rozmezí hypotetického fluktuačního pásma (viz. Graf č. 1). Graf č. 1: Nominální měnový kurz CZK/EUR
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii Poznámka: Pohyb měnového kurzu směrem nahoru znamená v grafu apreciaci koruny vůči RUR. Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou za první čtvrtletí 2011.
Kurzový závazek ČNB je dlouhodobý a ČNB má snahu zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle ve výši dvou procent. Pokud bude potřeba dosáhnout inflačního cíle přísnější měnovou politikou, tak ČNB opustí od těchto intervencí na devizovém trhu prostřednictvím měnového kurzu a zvýší úrokové sazby nad nulovou úroveň. Vláda i ČNB se shodují na setrvání v ERM II po minimálně nutnou dobu – dva roky. Z tohoto důvodu je důleţité, aby Česká republika dosáhla vysoké míry ekonomické sladěnosti ještě před vstupem do tohoto systému. Před vstupem do ERM II by měly být také vytvořeny všechny předpoklady pro vyhodnocení kurzového kritéria přijmout EUR. Klíčovým bude načasování vstupu do ERM II, kdy je nutný předpoklad stabilní situace v české ekonomice, na světových finančních trzích a to jak z hlediska investičních záměrů vůči České republice, tak i celému evropskému regionu.
41
2.2.5. Kritérium konvergence úrokových sazeb V období 2010 – 2013 měly roční průměrné úrokové sazby České republiky klesající tendence. Toto kritérium bylo plněno vţdy a to s dostatečnou rezervou. (viz. Tabulka č. 6). Tabulka č. 6: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců, v %) 2010 2011 2012 8. měsíc 2013
2013 2014 2015 2016
Průměr 3 zemí EU s nejniţší inflací
4,0
3,3
3,1
2,2
2,9
3,5
3,1
3,3
Hodnota kritéria
6,0
5,3
5,1
4,2
4,9
5,5
5,1
5,3
Česká republika
4,2
3,7
2,8
2,2
2,2
2,3
2,7
3,1
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii
Dodrţování fiskální konsolidace v České republice se odráţí v dlouhodobě stabilním a kvalitním ratingovém ohodnocení a v úspěšném upisování českých dluhopisů a tím dochází ke stabilitě jejich výnosů. Predikce na roky 2014 – 2016 je zatíţena riziky díky dluhovým problémům v eurozóně. Česká republika by však neměla mít problémy plnit toto kritérium při zachování důvěry finančních trhů ve střednědobou konsolidaci a dlouhodobé udrţitelnosti veřejných financí.31
2.3.
Reálná konvergence
Pro to, aby Česká republika mohla hladce v eurozóně fungovat, nestačí plnění nominálních kritérií, která byla stanovena v Maastrichtu. Nominální konvergence musí být doplněna i reálnou konvergencí – konvergencí v ekonomické úrovni.32 „… plnění tzv. kritérií reálné konvergence, tj. přibližování se reálné výkonnosti české ekonomiky ekonomikám „starých" členských zemí EU. Plnění těchto kritérií není stanoveno žádnou smlouvou. Představit si pod nimi lze mimo jiné postupné sbližování cenových hladin (může se projevit v růstu cen především u služeb). Pomaleji, než by bylo potřebné, dochází k vyrovnávání kapitálové vybavenosti, úrovně produktivity práce, velmi pomalu se snižuje mezera ekonomické výkonnosti (měřeno úrovní HDP na osobu v paritě kupní síly) a pro občany - zvláště pak
31
.MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/ plneni-maastrichtskych-kriterii 32 JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 11. ISBN 978-80-86665-10-8.
42
důchodce - bude asi nejbolestivější pomalé sbližování úrovně mezd, respektive důchodů. Jen stěží lze očekávat, že v době přijetí EUR, …, budou harmonizovány například sociální systémy. Přijetí EUR při současném nesplnění kritérií reálné konvergence může velmi silně poškodit početné sociální skupiny občanů ČR.“33 Přijetím EUR ztratí Česká republika samostatnou měnovou a kurzovou politiku. Hospodářský vývoj by měl být podobný (sladěný) s celkovým vývojem HMU. Pokud by tomu tak nebylo, tak by došlo k asymetrickým ekonomickým šokům – měly by různé dopady na státy díky odlišnému vývoji. 2.3.1. Sbliţování ekonomické úrovně Sbliţování ekonomické úrovně určité země s eurozónou přispívá ke sladěnosti hospodářských cyklů. Tabulka č. 7: Ekonomická úroveň České republiky a eurozóny 2004
2005
2006
2007
Eurozóna (13)
100,0
100,0
100,0
100,0
Česká republika
67,9
68,6
70,2
73,2
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: Připravenost ČR ke vstupu do eurozóny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 34. ISBN 9788073801823.
Česká republika rychle dohání ekonomickou úroveň eurozóny (viz. Tabulka č. 7). Tabulka č. 8: Srovnání ekonomických úrovní vybraných zemí 1999
2007
Eurozóna (13)
100,0
100,0
Řecko
76,3
86,4
Portugalsko
68,1
70,0
Španělsko
84,3
96,0
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 34. ISBN 978-807-3801-823.
Je patrné, ţe v době vstupu do eurozóny některé státy nedosahovaly úrovně České republiky – např. Portugalsko (viz. Tabulka č. 8).
33
ŠEVČÍK, Miroslav. Nominální kritéria konvergence ČR aţ na jedu výjimku plní, reálná nikoliv. Centrum pro studium demokracie a kultury: Držme se koruny [online]. 1. 10. 2007, © 2012-2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.drzmesekoruny.cz/clanky/58/nominalni-kriteria-konvergence-cr-az-na-jednu -vyjimku-plni-realna-nikoliv
43
2.3.2. Sbliţování cenových hladin Sbliţování cenových hladin dopomůţe ke zmírnění cenového skoku v okamţiku přijetí EUR. Vývoj cenové hladiny, měřený pomocí vývoje HICP, ukazuje u vybraných států, ţe je vyšší neţ při jejich vstupu do eurozóny (viz. Tabulka č. 9). Tabulka č. 9: Srovnání cenových hladin vybraných zemí 1999
2007
Eurozóna (13)
100,0
100,0
Řecko
80,4
86,8
Portugalsko
81,5
82,9
Španělsko
84,1
91,1
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 35. ISBN 978-807-3801-823.
Nízká cenová hladina České republiky odpovídá nízké ekonomické úrovni (viz. Tabulka č. 10). Z praxe států, které byly pod průměrem eurozóny, se nelze domnívat, ţe dojde ke skoku cenové hladiny v důsledku zavedení EUR (viz. Tabulka č. 9). Tabulka č. 10: Cenové hladiny v České republice a v eurozóně 2004
2005
2006
2007
Eurozóna (13)
100,0
100,0
100,0
100,0
Česká republika
53,5
56,6
59,8
60,9
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 35. ISBN 978-807-3801-823.
Díky podobající se míře inflace v České republice a eurozóně (viz. Tabulka č. 11) bude docházet ke sbliţování především apreciací nominálního měnového kurzu. Dle ČNB by mohlo jít o roční tempo 1,3 – 2,4 procenta. Tabulka č. 11: Míra inflace v České republice a v eurozóně (HICP, roční průměr, složení eurozóny podle stavu členských zemí) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 průměr Eurozóna
2,1
2,3
2,2
2,1
2,1
2,2
2,2
2,1
2,2
Česká republika
3,9
4,5
1,4
-0,1
2,6
1,6
2,1
3,0
2,4
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 35. ISBN 978-807-3801-823.
44
2.3.3. Sladění hospodářských cyklů Z grafu je patrné, ţe dochází k podobnosti vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v eurozóně a v České republice – především podobností exportu a průmyslové aktivity (viz. Graf č. 2) Graf č. 2: Vývoj hrubého domácího produktu v České republice a v eurozóně (v %, čtvrtletně, meziroční srovnání)
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 36. ISBN 978-807-3801-823.
„V případě obou zkoumaných ukazatelů reálné konvergence, tj. HDP na jednoho obyvatele a cenových hladin, tak můžeme dojít k závěru o jejich dostatečně vysoké úrovni (již v současnosti) na to, aby vstup do eurozóny nebyl spojen s obavami z nepříznivého vlivu nižší ekonomické úrovně nebo z cenového skoku.“ Vývoj hospodářského cyklu si je podobný uţ od konce devadesátých let. S přijetím EUR eliminují dopady moţných asymetrických šoků především moţnosti fiskální politiky a pruţnost trhu práce. V době hospodářské recese v České republice, kdy nemá ECB expanzivní charakter, stimuluje expanzivní fiskální a odvětvová politika výdaje a nezaměstnanost sníţí mezinárodní mobilita práce. Projev fiskální expanze: nízký deficit soustavy veřejných financí a nízká zadluţenost (viz. Tabulka č. 12), stabilizace strukturálního salda veřejných rozpočtů a výhled k jeho poklesu. „Nízký strukturální deficit tak vytvoří dostatečný prostor pro působení vestavěných stabilizátorů, které v období zpomalení růstu HDP prohlubovaly celkový rozpočtový deficit.“ 45
Tabulka č. 12: Cenové hladiny v České republice a v eurozóně 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Deficit soustavy veřejných financí (v % k HDP) Kritérium
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
Česká republika
-3,6
-2,7
-1,0
-1,2
-1,6
-1,5
-1,2
Kritérium
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
60,0
Česká republika
29,8
29,6
28,9
28,8
27,9
26,8
25,5
Veřejný dluh (v % k HDP)
Zdroj: HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 28. ISBN 978-807-3801-823.
Vývoj pruţnosti trhu: klesající tendence míry dlouhodobé nezaměstnanosti a je zaznamenáno meziroční sníţení rozdílu v regionálních mírách nezaměstnanosti, v krajích s nejvyšší a nejniţší nezaměstnaností. Analýzy Ministerstva financí České republiky a ČNB zaměřené na reálnou konvergenci připomínají vyhodnocení kritérií G. Browna, kdy Velká Británie dvakrát odmítla přistoupit k eurozóně.34 Hospodářský cyklus České republiky byl více synchronní k eurozóně neţ hospodářský cyklus Slovenska před vstupem do eurozóny (leden 2009).35
2.4.
Harmonogram vstupu do eurozóny
Zavedení EUR je dáno vládou, která iniciuje vstup do kurzového systému ERM II, spolu s návrhem stanovení centrální parity a fluktuačního pásma. Schválení vstupu do ERM II záleţí na rozhodnutí EU. ČNB vymezuje čas podání návrhu na vstup do tohoto systému rokem přijetí EUR minus tři roky. Národní plán zavedení EUR přebírá harmonogram příprav (viz. Obrázek č. 2), vyplývající z Institucionálního
zajištění
zavedení
EUR
v České
republice
z listopadu
2005,
bez konkrétních časových dat.
34 35
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 33-37. ISBN 978-807-3801-823. ČERNÍKOVÁ, Petra. Euro v ČR z pohledu ekonomů: Jednotná měna a synchronizace hospodářských cyklů. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 62. ISBN 9788073801823.
46
Obrázek č. 2: Harmonogram zavedení eura v České republice
Zdroj: Zavedení eura v České republice: Scénář zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí [online]. © 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/
Pokud budeme předpokládat zamýšlený vstup České republiky do eurozóny k prvnímu lednu 2020, tak dle schématu „velkého třesku“ („big-bang“) by bylo časové vymezení následující: jaro 2017 podání ţádosti do ERM II k prvnímu červenci 2017 vstup do ERM II – ve kterém musí Česká republika setrvat minimálně dva roky a to do třicátého června 2019 podzim 2019 rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky přibliţně tři měsíce potrvá „přípravná fáze“ k dokončení technických příprav k prvnímu lednu 2020 přechod k EURu scénářem „velký třesk“ duální cirkulace CZK a EUR v trvání čtrnácti dnů Časové vymezení slouţí pouze pro ilustraci a termín 2020 je pouhou fikcí.36 Národní plán na zavedení EUR má pět fází. Předpřípravná fáze – jedná se o období ještě před „zrušením výjimky“ za stálého pouţívání CZK, kdy budou probíhat technické a organizační přípravy na přechod na novou měnu. Přípravná fáze – začne, aţ bude znám den „zrušení výjimky“ a přepočítací koeficient tak půl roku před zavedením EUR. V platebním styku se bude stále vyuţívat jen CZK, ale současně bude platit i duální označování cen (vedle původní měny si přečteme přepočítanou hodnotu dle koeficientu i v nové měně) a to jeden měsíc po stanovení koeficientu a jeden rok po zavedení EUR. 36
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 37-39. ISBN 978-807-3801-823.
47
Období duální cirkulace – bude trvat pouze dva kalendářní týdny. Bezhotovostní platební styk bude pouze v EURu a hotovostní platební styk v obou měnách, kdy se budou vyplácet zpět jen EUR s cílem stahovat původní měnu z oběhu. Období do konce duálního označování cen – hotovostní i bezhotovostní platební styk probíhá jen v EURu, ale ceny budou označovány v obou měnách po dobu jednoho roku od zavedení EUR. Závěrečná fáze – ceny v původní měně bude moţno dobrovolně uvádět. Výměna staré měny za novou bude moţná u komerčních bank po dobu půl roku od zavedení EUR a následně uţ jen u centrální banky.37
2.5.
Právní aspekty zavedení eura v České republice
Nedílnou podmínkou, kritériem konvergence v oblasti národní legislativy, pro vstup do eurozóny je nepostradatelná slučitelnost právních předpisů daného státu dle čl. 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a Statutem ESCB a ECB. Tuto slučitelnost musí pravidelně vyhodnocovat v konvergenčních zprávách Evropská komise a ECB.38 Neexistuje ţádná právní překáţka, která by bránila přechodu na EURa. Lze bez problému postoupit měnové kompetence na ECB – na ES. Se zavedením jednotné měny se bude muset novelizovat jen článek osmadevadesát Ústavy České republiky o ČNB. Při zavádění EUR platí přímý účinek evropského práva. Právo EU tak zavazuje všechny subjekty. Jsou-li stanoveny základní principy a je moţná nějaká transformační norma, tak lze dle ESD rámcové nařízení vydané Radou EU transformovat do vnitrostátního práva. Novelizace všech právních předpisů bude nákladná, sloţitá a problematická. Musí se zamezit, aby nevznikalo příliš mnoho předpisů, jejich novel, další novely, opravy a zase změny. Mohlo by docházet k legislativním chybám. V primárním právu byl vydán generální transformační akt, který určil, ţe jedno EUR = jedno acquis. V České republice – jejím právním řádě, by to bylo sloţitější, ale není to bezprecedentní. Po rozdělení Československa dokázala Česká
37
PLCHOVÁ, Boţena, Josef ABRHÁM a Mojmír HELÍSEK. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 192-193. ISBN 978-80-86912-39-4. 38 .MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/ plneni-maastrichtskych-kriterii
48
republika přejít na CZK během pěti měsíců. V dnešní době máme mnohem vyšší technickou vybavenost, připravenost logistiky a EUR uţ známe.39 Nejnutnější změny české legislativy, aby byla Česká republika i po právní stránce připravena na přijetí EUR, je změna právního řádu České republiky – má aţ pět set právních norem (z toho je 270 zákonů). Samostatný okruh tvoří obecně závazné vyhlášky a nařízení samosprávných celků: 1) přijmout Obecný zákon o zavedení EUR v České republice – upravoval by základní právní aspekty a principy zavedení EUR; vytvářel by předpoklady pro zajištění přechodu na EURa 2) doprovázen Změnovým zákonem – soubor všech novel právních předpisů, který by bylo třeba změnit s přijetím nové měny 3) nový zákon o ČNB, kterým je dokončována implementace poţadavků práva EU na centrální banky jakoţto banku ESCB a ten jiţ byl vládě předloţen
39
Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny: přepis příspěvků z IV. konference Evropské fórum podnikání: Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 17. září 2008. Praha: Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, s. 41-44. ISBN 978-80-903122-9-6.
49
3. ANALÝZA ALTERNATIV VSTUPU DO EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE V této kapitole pojednávám o současných moţnostech České republiky, kterými by se mohla ubírat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla problematiku rozdělit do tří alternativ. První je alternativa v podobě České republiky jako člena EU a budoucího člena EMU. Druhá kdy je Česká republika členem EU bez následného přijetí EUR. Třetí moţností je nikdy nepřijmout EUR v České republice a pracovat na radikálním kroku, jako je případné vystoupení z EU. Daná problematika EMU je sloţitá a rozporuplná. Pro přiblíţení vnějších argumentů bylo vyuţito názorů bývalého guvernéra ECB a jednoho z tvůrců EUR Jeana-Clauda Tricheta. „… krize jasně ukázala slabiny v řízení eurozóny. … Hospodářská a rozpočtová eurozóna už byla ale horší. … nedodržování Paktu stability a růstu, … Také jsme dost přehlíželi, jak některé země ztrácí konkurenceschopnost. Nevěnovali jsme dost pozornosti nerovnováhám, které se v eurozóně prudce prohlubovaly. Tím, že jsme neměli bankovní unii, jsme se nebyli schopni vyrovnávat s mimořádnými událostmi, které přinesla krize. … Dost jsme netlačili na potřebné strukturální reformy. … Pakt stability jsme vyztužili fiskálním kompaktem.“ „Některé
země
eurozóny
ale
dlouhodobě
utrácely
podstatně
víc,
tím
ztratily
konkurenceschopnost.“ „Od začátku EUR bylo jasné, že měnová politika se dělá pro celou eurozónu s 330 miliony obyvatel. Proto musí každá země dělat politiku, která s tím počítá a vyvažuje to. Musí tomu přizpůsobit své veřejné finance. Nafukování úvěrových bublin musí řešit regulací bank.“ „Když jste v měnové unii, musíte tomu přizpůsobit svou hospodářskou politiku. Musíte si víc hlídat rozpočet, růst platů i úvěrů v ekonomice.“ K vyrovnávání rozdílů mezi státy vedou podle něj tři cesty. „První je mobilita lidí. Druhou je přerozdělování veřejných peněz. Třetí integrace finančních trhů.“ „Chybí nám pravidla, kdo odpovídá za ztráty, když se banka se sídlem v jedné zemi dostane do potíží, kvůli investicím v jiné, kde platí jiná regulace. … Proto je tak důležitý jednotný regulátor a společná pravidla, co dělat s bankami, které se dostanou do potíží.“ Obyvatelé budou přispívat přes společný záchranný fond své banky na záchranu bank v jiné zemi Evropy. „Výrazně se tím zvýší stabilita a důvěryhodnost bank v eurozóně, protože kromě jejich vlád za nimi bude stát i společný záchranný fond.“ „I po dokončení bankovní unie nastupuje v případě potíží jako první zachránce konkrétní stát. Teprve, pokud na to už nebude mít, je tady společný fond jako věřitel poslední záchrany.“ 50
„EUR je víc než ekonomický projekt. Je to zásadní politický projekt. … Teď musíme pokračovat a dotáhnout politickou, ekonomickou, fiskální a bankovní unii, aby eurozóna skutečně dobře fungovala a prosperovala.“40
3.1.
Varianta A: budoucí zavedení eura v České republice
Zavedení EUR v České republice bude mít pozitivní vliv na stabilnější, jednodušší a hlubší vzájemnou mezinárodní spolupráci s ostatními státy eurozóny a zároveň přispěje ke konkurenceschopnosti vůči jiným zemím.41 3.1.1. Očekávané přínosy v souvislosti se zavedením eura Východiskem pro klasifikaci přínosů zavádění EUR v České republice můţe být přístup ČNB – očekávané pozitivní efekty (přínosy) zavedení EUR: završí se integrace do evropských měnových struktur, kde budeme mít podíl na formulaci evropské měnové a kurzové politiky lze předpokládat střednědobě vyrovnané rozpočty; provádění strukturálních reforem, které podporují dlouhodobě udrţitelný ekonomický růst stabilizují se dlouhodobé úrokové sazby na nízké úrovni, sníţí se náklady veřejných dluhů zvýší se stabilita finančního sektoru a sníţí se rizika vzniku měnových turbulencí eliminují se kurzová rizika, sníţí se transakční a zajišťovací náklady, přinese to cenovou transparentnost a stimuluje se tím konkurence stabilizuje se podnikatelské prostředí, zefektivní se alokace zdrojů a zvýší se ekonomický růst Podrobná studie očekávaných dopadů přijetí EUR na českou ekonomiku rozlišuje přímé a nepřímé přínosy. Přímé přínosy nebývají zpochybňovány: poklesnou transakční náklady sníţí se kurzové riziko v ZO zastaví se apreciace a volatilita kurzu CZK poklesnou úrokové sazby
40 41
Lidové noviny: Rozhovor: Krize naučila Evropany jít za prací. 14. 7. 2013, XXVI, č. 161., s. 11. MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 125-126. ISBN 978-807-3801 -823.
51
zlepší se transparentnost cen sníţí se riziko měnové krize Nepřímé přínosy dle této studie nelze jednoznačně posoudit: rostoucí ZO zvýší se příliv PZI porostou investice zvýší se HDP 3.1.2. Pokles transakčních nákladů Sníţením transakčních nákladů dochází k posilování konkurenceschopnosti České republiky a ke stimulaci exportu. Jde o ušetřené náklady při hospodaření s devizami (náklady na konverzi deviz, na platební styk při pouţívání deviz, na vedení dalších účtů, na sloţitější účetnictví s devizami) a ušetřené administrativní náklady. Dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti České republiky a stimuluje se export. Přináší to růst specializace firem, prohlubování principu komparativních výhod – dochází k efektivnější alokaci výrobních zdrojů. Zvyšuje se tak multifaktorová produktivita, coţ stimuluje náš ekonomický růst.42 3.1.3. Sníţení kurzového rizika v zahraničním obchodě Zánik kurzového rizika a náklady spojené s jeho sníţením vedou ke stimulaci vzájemného exportu a importu. Variabilita měnového kurzu můţe nepříznivě ovlivňovat obchod, kdy subjekty budou omezovat aktivity, pokud roste riziko, tj. variabilita výnosu. Tyto změny se dotýkají všech subjektů v české ekonomice. Většina kontraktů podléhá časovému zpoţdění mezi uzavřením a časem, kdy exportér získává svou platbu a mohlo by to znamenat i ztrátu. Kurzové riziko lze pojistit, s tím jsou však spojeny náklady, a proto je pouze malá část obchodů v eurozóně pojištěna. Vlivem sníţení kurzového rizika dochází k růstu ZO, k zvýšenému přílivu PZI, růstu investic a růstu HDP. Díky nárůstu obchodu vznikají efekty exportu firem v podobě zvýšení exportu dosavadními firmami, či dochází k nárůstu exportujících firem. I tato změna přináší růst specializace firem a prohlubování principu komparativních výhod.
42
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 159-163. ISBN 978-807-3801-823.
52
3.1.4. Pokles úrokových sazeb Díky zániku kurzového rizika v oblasti EMU poklesne riziková prémie a tím by poklesla úroková sazba v České republice. Jednotnou měnou se můţe zvýšit kredibilita naší ekonomiky i její rating a tím i poklesne riziková prémie. Nízké úrokové sazby příznivě ovlivní stimulaci investičních výdajů.43 Závisí na cenách finančních produktů dostupných na finančních trzích. Úrokové sazby jsou ukazatelem nákladů na obstarání kapitálu. ECB má za cíl cenovou stabilitu s cílem udrţet inflaci pod dvěma procenty. Díky nízké inflaci udrţuje i nízké úrokové sazby, které usnadní přístup ke kapitálu. ECB měla dlouhodobě vyšší úrokové sazby neţ Česká republika. Komerční banky nabízí v České republice vyšší úrokové sazby neţ v eurozóně, vhledem k velkému rozpětí mezi výpůjční a zápůjční sazbou. Vlivem integrace finančních trhů a s tím spojené větší konkurenci dojde k zúţení rozpětí, coţ sníţí náklady na obstarání kapitálu.44 3.1.5. Zlepšení transparentnosti cen Srovnatelnost cen boţí a sluţeb vede ke konkurenceschopnosti na jednotném vnitřním trhu vedoucí ke sbliţování cen přes cenovou arbitráţ. Větší pozitivní efekt je očekáván u zboţí neţ u sluţeb. U zemí eurozóny od roku 2002 nebyl zaznamenán jev sblíţení cenových hladin.45 Tabulka č. 13: Saldo bilance zboţí 1996 - 2007 (v % HDP) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ČR
-9,2
Slovensko
-8,6
-4,2
-3,2
-5,5
-5,0
-2,9
-2,7
-0,5
2,0
2,0
3,4
-10,8 -9,7
-10,5 -5,4
-4,5
-10,1 -8,7
-1,9
-3,5
-5,0
-5,0
-1,5
Slovinsko
-4,0
-3,9
-3,7
-5,7
-5,8
-3,0
-1,1
-2,1
-3,8
-3,6
-3,6
-4,8
EA 12
0,9
0,1
1,0
1,8
1,4
1,3
0,6
0,6
0,7
Zdroj: MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 126. ISBN 978-807-3801-823.
Od roku 2005 se Česká republika orientovala ZO na státy eurozóny, coţ mělo vliv na posílení CZK/EUR a pozitivní vývoj bilance (viz. Tabulka č. 13).
43
44 45
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 162-164. ISBN 978-807-3801-823. KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 43-44. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 44-45. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
53
Tabulka č. 14: Saldo bilance sluţeb 1996 - 2007 (v % HDP) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ČR
3,1
3,1
3,1
2,0
2,5
2,5
0,9
0,5
0,6
1,2
1,4
1,6
Slovensko
0,2
0,4
0,0
0,3
2,2
2,3
1,9
0,7
0,6
0,7
1,2
0,7
Slovinsko
3,1
3,2
2,4
1,6
2,3
2,4
2,5
2,1
2,5
3,2
3,2
3,5
EA 12
-0,1
-0,1
0,0
0,2
0,3
0,4
0,4
0,4
0,5
Zdroj: MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 127. ISBN 978-807-3801-823.
Po roce 2004 byl u České republiky zaznamenán pozitivní vývoj bilance sluţeb, coţ mělo také vliv na posílení CZK/EUR (viz. Tabulka č. 14).46 3.1.6. Příliv přímých zahraničních investic Na příliv PZI má příznivý vliv vedle poklesu nákladů, které jsou spojeny s konverzí do domácí měny, i vliv zániku kurzového rizika v těchto směrech: stimulací obchodu posiluje konkurenceschopnost a Česká republika, jako člen eurozóny, by byla pro PZI atraktivnější; vliv kurzovního přepočtu na výši výnosu odpadá; pokud se členstvím České republiky zvýší rating, dojde k přílivu PZI z ekonomik i mimo států eurozóny. Mezi dopady zvýšeného přílivu PZI patří: stimulace technického pokroku modernějších technologií, které přinese přímý investor, organizačním zlepšením a manaţerskými zkušenostmi zahraničního vlastníka; porostou investiční výdaje a efektivita pozitivních externalit se rozšíří i na ostatní podniky v technologických a jiných zlepšeních. Důsledkem by byla zvýšená produktivita a stimulace ekonomického růstu.47 Mezi členy eurozóny je vzájemný pohyb PZI více liberalizován díky společné měně. Mezi přínosy z toho plynoucí patří i cenová transparentnost, kurzová rizika a transakční náklady na konverzi měny při realizaci investic.48
46
47 48
MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 126-127. ISBN 978-807-3801 -823. HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 163-164. ISBN 978-807-3801-823. MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 127-130. ISBN 978-807-3801 -823.
54
3.1.7. Ekonomický růst Ukazatele ekonomického růstu vypovídají o výkonnosti české ekonomiky a v dlouhém období vypovídají o změně ţivotního standardu obyvatel. Pozitivní vliv EUR na ekonomický růst je hlavním motivem pro jeho zavádění. Na základě dlouhodobého ekonomického růstu se očekává zvyšování příjmu v podnikovém sektoru a u obyvatel. S EUR jsou spojeny nejen krátkodobé přínosy, ale i náklady. Státy, které jsou zapojeny do mezinárodní obchodní výměny, rostou rychleji.49 Studie vlivu zavedení EUR na ekonomiku ČR (2007) připouští v optimistické variantě, ţe poroste čistý vývoz efektem reciproční poptávky a zastaví se apreciace kurzu CZK.50 Produktivita výrobních faktorů a míra nezaměstnanosti ovlivňují dlouhodobý ekonomický růst a ţivotní úroveň. Zavedení EUR se projevuje růstem efektivity trhu a vyuţitím výrobních faktorů a s tím je zaznamenán kladný vliv na míru nezaměstnanosti a na souhrnnou produktivitu výrobních faktorů. Vstupem České republiky do EMU dojde k propojení hospodářských cyklů a vznik poptávkových a nabídkových šoků v dlouhodobém časovém horizontu se bude sniţovat. Česká republika provádí zatím jejich nevýznamnou korelaci (viz. Tabulka č. 15).51 Tabulka č. 15: Korelace nabídkových šoků vůči eurozóně 1996 - 2008
1996 - 2001
2002 - 2008
Česká republika
0,14
0,15
0,15
Rakousko
0,25
0,32
0,17
Německo
0,78
0,74
0,83
Portugalsko
0,10
-0,10
0,36
Maďarsko
-0,07
-0,06
-0,07
Polsko
0,23
0,29
0,16
Slovinsko
0,23
0,00
0,49
Slovensko
0,15
0,14
0,20
Zdroj: ROZMAHEL, Petr. Euro: ano/ ne?: jak se měří připravenost země přijmout euro. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 30. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
49 50 51
KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 88. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 167. ISBN 978-807-3801-823. KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 101-104. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
55
Přijetí EUR v České republice se projeví na finančních trzích, ovlivní velké exportující společnosti a dotkne se kaţdého obyvatele České republiky. Tato strukturální změna bude mít vliv na efektivnější fungování všech trhů v české ekonomice, tím i na efektivnější vyuţívání výrobních zdrojů (práce a kapitálu), jejich produktivitu (technický pokrok) i na způsob přerozdělování příjmů z těchto zdrojů. Zvýšení otevřenosti ekonomiky přispívá k růstu čistého vývozu, kterému můţe přispět i zafixování CZK na EURo. EUR přispěje k transparentnosti cen, coţ zvýší efektivní vyuţití výrobních faktorů a tím i produktivitu. Důsledkem je dlouhodobý ekonomický růst, sníţení nezaměstnanosti a zvýšení reálných příjmů obyvatel, coţ je podmíněno zachováním cenové stability.52 3.1.8. Kritika očekávaných přínosů V EU a EMU se centralizuje moc, která se upevňuje přes rozhodování ES – prostředkem jsou rozmanité regulace, na které doplácejí slabší ekonomiky a malé země. Dochází postupně k integraci ve velkém – bankovní a fiskální unie. EU vědomě, cíleně na základě centralizované moci rozšiřuje geograficky jednotný trh a podmaňuje si ho regulacemi. Úspěšně zabraňuje importu neregulovaného zboţí ze zahraničí. EU prosazuje „podmíněný“ volný obchod pro nečleny EU, kteří přistoupí na aplikaci standardů EU na své zboţí, které se pak označí specifickým symbolem "CE" (conformité européenne – EUR konformní výrobek). Obchodní bariéry EU mají ochranářský i fiskální význam. EU vybere sedmnáct procent ročního rozpočtu díky tomu, ţe na hranicích vybírá z hodnoty dováţeného zboţí průměrně 3,5 procent. Coţ je dvacet miliard EUR – z toho přes miliardu EUR zaplatili na dovozu do EU čeští spotřebitelé.53 Transparentnost cen znamená, ţe spotřebitel musí být ochoten hledat informace i v jiných měnách, coţ je časově náročné, předpokládá to znalost cizího jazyka, vynaloţení dopravních nákladů, také na důvěru ve spolehlivost obchodní transakce a reklamačního řízení, poskytování servisu a následné zajištění údrţby zboţí.54
52
KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 110-112. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 53 MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, s. 58-72. ISBN 978-80-254-6624-7. 54 KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 44-45. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
56
Hodnoty bilance zboţí a bilance sluţeb můţe mít eurozóna sice kladné, ale stále do ní patří i státy, které dosahují ve svých bilancích záporné hodnoty. V bilanci zboţí mají oproti České republice, Slovinsku a Slovensku výrazně horší výsledky některé státy EMU – např. Řecko, Španělsko a Portugalsko. U bilance sluţeb se jedná především o Německo, Irsko a Finsko. „Mezi zeměmi EU existují rozdíly ve vývoji bilance zboží a bilance služeb bez ohledu na měnu, která uvnitř té které ekonomiky obíhá.“55 Vliv odstranění kurzových výkyvů na objem vzájemného obchodu zemí eurozóny je sporný. Např. Sdělení Komise „Deset let HMU“ (2008) informuje o tom, ţe během deseti let vzrostl vzájemný obchod eurozóny ze čtvrtiny na třetinu (v poměru k HDP). Zhruba z poloviny k tomu přispělo odstranění kurzové volatility.56 Díky vlastní národní měně s plovoucím kurzem můţe u České republiky probíhat konvergence cenových hladin nejen přes vyšší inflaci, ale existují i další dvě moţnosti: inflační diferenciál vůči průměru EU nebo eurozóny a zhodnocování kurzu měny (vůči EURu). Tyto dva kanály tvoří proces reálné apreciace měny (růst cenové hladiny), který by po zafixování kurzu vstupem do ERM II a eurozóny nebyl moţný. Byla by moţná jen cesta vysokého inflačního diferenciálu – přetrvává právě mezi členskými státy eurozóny v období krize. Podnikatelé by čelili nestabilnímu prostředí, kde hrozí nebezpečí mzdově-inflační spirály.57 Během uplynulých let se vytvořily v EMU rozdíly mezi severem a jihem. Jiţním zemím se nepodařilo kompenzovat vyšší míru inflace předstihem růstem produktivity. Došlo ke zhoršení konkurenceschopnosti a vzájemné zadluţenosti mezi jihem a severem. Deficity obchodu byly financovány růstem dluhů, coţ podpořily i nízké úrokové sazby. Vznikaly tak realitní bubliny. Skutečnost, ţe se finanční krize z USA přelila i do finančních trhů eurozóny znamená, ţe EMU není jednotná měnová oblast se stejnou mírou rizika. Trhy se začaly diferencovat.58
55
MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 126-127. ISBN 978-807-3801-823. 56 HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 165-166. ISBN 978-807-3801-823. 57 JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 14-18. ISBN 978-80-86665-10-8. 58 JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 21-23. ISBN 978-80-86665-10-8.
57
Investice mají vliv na dlouhodobý ekonomický růst i na hospodářský cyklus. Investiční cyklus v České republice se vyvíjel asymetricky v období 1996 – 2007, coţ můţe mít vliv na přínosy zavádění jednotné měny EUR a neúměrné zvýšení nákladů tohoto procesu. Od roku 2003 se postupně sbliţují investiční cykly pozorovaných států (viz. Graf č. 3). Graf č. 3: Hrubá tvorba fixního kapitálu ve vybraných členských státech eurozóny a České republice
Zdroj: KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 102. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
Propad investic 2008 – 2009 byl nejvíce zaznamenán ve státech, které zavedly EUR. Nebyl zaznamenán významný vliv zavedením EUR na objem investic.59 Slovensko je pro Českou republiku předmětem zájmu. Prognózované úspory z niţších transakčních nákladů 0,3 procent HDP se na Slovensku nepotvrdily stejně jako prognózované úspory ze sníţení kurzového rizika 0,02 procent HDP, které se také nepotvrdily.60 Lze očekávat, že přijetí společné měny EUR nebude mít negativní vliv na zvýšení reálných příjmů obyvatel České republiky průměrným příjmům členských států eurozóny. …, přijetí společné měny EUR nebude mít pravděpodobně tak výrazný vliv na dlouhodobý ekonomický
59 60
KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 100-101. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. GONDA, Peter. Euro v Česku: ano, či ne?: Slovensko v eurozóně. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 39-40. ISBN 978-80-86665-10-8.
58
růst v České republice…. Souhrnná produktivita výrobních faktorů byla v České republice do roku 2004 výrazně vyšší než v eurozóně. Po zavedení společné měny klesla souhrnná produktivita výrobních faktorů ve všech státech, vyjma Německa, kde tento ukazatel zůstal stejný. Očekávání v podobě snížení nákladů spojených s odbouráním devizového rizika a vyšší otevřeností, …, se u členských států eurozóny po zavedení EUR významně neprojevily ani v ukazateli souhrnné produktivity, ani v trendu dlouhodobého ekonomického růstu.“61 Graf č. 4: Fiskální situace zemí eurozóny v roce 2012
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni -maastrichtskych-kriterii
Současný vývoj v eurozóně můţe výrazně měnit přínosy a náklady přijetí EUR – vlivem rozdílnosti jednotlivých členů eurozóny a díky jejím změnám v institucionálním nastavení. V současnosti dochází k nárůstu rozdílů ekonomické úrovně mezi členy eurozóny. Hospodářské cykly se nepřibliţují – jsou zaznamenány odlišnosti v meziročních tempech růstu ekonomik. Od roku 2009 vzrůstá míra nezaměstnanosti. Výrazný nesoulad je u dlouhodobých úrokových sazeb, na kterých se promítly dluhové problémy států eurozóny. Stav veřejných financí vytváří tlaky na fungování EMU – pouze tři státy plní fiskální kritéria a to Estonsko, Finsko a Lucembursko (viz. Graf č. 4). Rozpočtový deficit (tři procenta HDP) neplnilo jedenáct členských států v roce 2011 a dluhové kritérium (šedesát procent HDP) neplnilo dvanáct zemí. Pakt stability a růstu uţ na jeho počátku nedodrţovalo 61
KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 110-112. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
59
ani Německo s Francií a problémy gradovaly znovu díky vypuknutí globální finanční a hospodářské krize. Nedodrţování rozpočtové politiky je hlavním problémem, který zapříčinil krizi v EMU. Cílem hospodářské politiky je fiskální konsolidace a podpora oţivení hospodářského růstu. V návaznosti na problémy eurozóny došlo k posílení koordinace a integrace v oblasti hospodářské politiky států eurozóny – budováním bankovní unie se úplně mění náhled na náklady a přínosy, které plynou ze zavedení EUR v České republice.62 „Velikosti podílu PZI na HDP činí z eurozóny heterogenní celek. I když je možné připustit, že nadnárodní měna může posílit zejména důvěryhodnost zemí eurozóny pro investory, a to i z ne-eurových oblastí, nebude její existence pro příliv PZI podnětem rozhodujícím či dominantním.“63 Tabulka č. 16: Přímé zahraniční investice v tuzemsku 1998 - 2007 (stav ke konci roku v % HDP) 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Německo
11,2
14,8
24,5
22,8
23,9
25,1
24,2
24,2
25,3
28,1
Itálie
8,3
9,3
10,2
9,8
9,3
10,7
11,6
13,3
15,1
16,1
Francie
16,0
17,8
19,4
22,4
23,7
26,7
29,2
32,4
34,4
38,9
Španělsko
18,1
21,5
26,7
29,5
33,6
34,3
34,6
35,9
35,8
39,0
Rakousko
10,6
11,8
15,8
18,3
19,0
19,1
24,1
32,8
Belgie
Holandsko
40,2
49,5
62,7
71,7
71,7
70,8
71,3
74,5
72,2
86,7
Portugalsko
24,4
23,5
28,2
31,6
31,4
34,6
34,1
36,0
43,0
47,6
Finsko
12,1
14,9
19,7
19,5
22,5
27,3
27,7
29,5
31,2
33,5
Irsko
113,4
99,7
123,7
130,0
134,0
126,5
102,3
85,5
67,0
68,9
Lucembursko
102,9
101,9
114,8
132,4
139,0
128,2
132,7
119,4
134,6
135,1
Řecko
9,4
12,1
10,5
9,5
10,4
11,3
12,5
14,1
15,9
Česká republika
22,6
31,7
38,6
47,4
45,0
43,5
47,6
51,3
53,4
58,8
Slovensko
10,7
14,6
22,0
27,6
31,9
42,8
47,3
51,8
57,4
50,5
Slovinsko
18,6
24,7
27,5
35,3
35,2
Zdroj: MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 128. ISBN 978-807-3801-823.
62
.MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/ plneni-maastrichtskych-kriterii 63 MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 127-130. ISBN 978-807-3801 -823.
60
EUR není absolutní výhodou (viz. Tabulka č. 16). Má jen komparativní výhodu pro konkrétní ekonomiku. Česká, slovinská a slovenská ekonomika ještě v době, kdy neměly jako zákonnou měnu EUR, zaznamenávaly rostoucí trend přílivu PZI. Česká republika toho dosáhla díky investičním pobídkám v podobě daňových úlev, výhodných cen pozemků a levné a kvalitní pracovní síle. Pobídkou pro PZI je hlavně i důvěryhodnost ekonomiky, vhodná poloha, levné a schopné pracovní síly, daňové prázdniny a míra zdanění, výhodná cena pozemků. 64 U sledovaných států (viz Graf č. 5) je zaznamenán pokles nezaměstnanosti, ale vliv zavedení EUR nebyl zaznamenán jako významný. Česká republika má ze všech analyzovaných států nejvyšší míru růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů.65 Graf č. 5: Míra nezaměstnanosti ve vybraných členských státech eurozóny
Zdroj: KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 103. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
64
65
MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 125-134. ISBN 978-807-3801 -823. KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 101-104. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
61
3.2.
Varianta B: Česká republika jako člen Evropské unie bez eura
3.2.1. Dopady plynoucí ze zavádění eura Moţná rizika – náklady dle přístupu ČNB: ekonomické šoky mohou mít asymetrické dopady, pokud nebude naše ekonomika dostatečně sladěná s eurozónou zaniknou nástroje naší samostatné měnové politiky, coţ povede k nutnosti stabilní fiskální politiky, potřeba mít pruţný trh práce a fungující finanční trhy ke splnění Paktu stability a růstu je potřeba zpřísnit fiskální politiku, protoţe budou oslabeny moţnosti při tlumení dopadů asymetrických šoků předpokladem k přijetí EUR je dosaţení udrţitelné konvergence ekonomiky, jinak by došlo k riziku růstu inflace Přímé náklady nebývají opět zpochybňovány: značné administrativní a technické náklady (přecenění, nové IT) jednorázově se zvýší ceny ztratíme autonomní měnovou a kurzovou politiku (asymetrické šoky) poklesne zisk bankovního sektoru Nepřímé náklady, které jsou nepopíratelné: zvýší se inflace (snaha vyrovnat se cenové hladině eurozóny)66 3.2.2. Ztráta národní měnové suverenity Politická vůle členských zemí má stimulovat prioritní národní zájmy, které jsou stále nad zájmy eurozóny jako celku. Politicky samostatné členské země si ponechávají pravomoci v oblasti rozhodování o měnové politice, kdeţto v rámci EMU ji přenášejí na nadnárodní úroveň. Tento rozpor měl vyřešit Pakt stability a růstu, který směřoval k reformě veřejných financí. Jeho cílem bylo podporovat měnovou a rozpočtovou politiku.
67
Přenesením
pravomocí v měnové oblasti na ECB a jejich sjednocení uţ by nešlo ovlivňovat úrokové sazby a tím plynou výhody i nevýhody členství v EMU.
66 67
HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 160-161. ISBN 978-807-3801-823. BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, s. 57-61. ISBN 978-808-5860-191.
62
3.2.3. Ztráta autonomní měnové a kurzové politiky Díky této ztrátě se budou vyskytovat asymetrické šoky (na členské státy EMU dopadají šoky nestejně). Negativní dopady to bude mít i v případech, kdy přistupující státy budou postrádat účinné mechanizmy v podobě expanzivní fiskální politiky a mobilitě pracovních sil.68 Vstupem do EMU by ČNB přenesením pravomocí na ECB přišla o jediné monetární nástroje, kterými můţe ovlivňovat mnoţství peněz v oběhu, úrokovou míru i měnový kurz. Jednotná měnová politika, která se řídí vývojem ekonomiky větších států eurozóny, má negativní vliv na řadu menších zemí a můţe jejich situaci ještě zhoršit. Odlišný ekonomický vývoj a rozdílné míry inflace vyţadují, aby se aplikovala i odlišná úroková míra v jednotlivých zemích. Vzniká tak rozpor s jednotnou nominální úrokovou sazbou, kterou určuje Řídící rada ECB.69 Zavedením EUR se mohou zvyšovat náklady vyplývající ze ztráty měnové a kurzové politiky. Pokud nebude docházet ke sbliţování poptávkových a nabídkových šoků, můţe dojít k negativnímu vlivu společné měnové politiky ESCB při zrychlení dlouhodobého ekonomického růstu a stabilizaci cenové hladiny v České republice.70 Ztráta kurzového přizpůsobovacího mechanizmu je náklad související se členstvím v eurozóně. Posilování měnového kurzu CZK vůči EURu má negativní vliv na export do států eurozóny. Dlouhodobý růst reálného efektivního devizového kurzu znamená ztrátu konkurenceschopnosti. Aktivní hospodářská politika se projevuje na dlouhodobém ekonomickém růstu. Ztráta autonomní měnové politiky ČNB můţe mít pravděpodobně za následek, ţe restriktivní měnová politika ECB pod vlivem inflačních tlaků ostatních zemí eurozóny bude mít negativní dopad na dlouhodobý ekonomický růst v České republice. Zvýšením úrokových sazeb ECB dochází k poklesu ekonomického růstu.71
68 69 70 71
PLCHOVÁ, Boţena. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 159. ISBN 978-80-86912-39-4. BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, s. 57-61. ISBN 978-808-5860-191. KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 88-89. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 105-109. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
63
3.2.4. Ztráta autonomní fiskální politiky Ztráta národní měnové politiky znamená, ţe fiskální politika zůstává jediným nástrojem makroekonomické stabilizace. Vláda si půjčuje a splácí jménem svých občanů – vytváří rozpočtový deficit při ekonomickém poklesu, který financují veřejné půjčky. Dluh splácí z rozpočtových přebytků předchozího období, které vytváří v období konjunktury. Pokud je země zasaţena asymetrickým šokem můţe si vláda vypůjčit od státu, který nebyl tímto šokem zasaţen – vláda si tak vypůjčuje na mezinárodním trhu. Fiskální politika funguje dvěma způsoby. Vestavěné stabilizátory fungují automaticky bez politického zásahu. Při zpomalení ekonomiky se sniţují příjmy domácností, klesají zisky firem a spotřeba je nízká. Díky tomu klesají daňové příjmy a současně rostou výdaje na podporu nezaměstnanosti a jiné sociální dávky – deficity se zvyšují. Rozpočet na straně výdajů roste a fiskální politika je expanzivní. Diskreční fiskální politika je rozhodnutím vlády o změně daní či výdajů. Opatření, která přijme jedna země ve fiskální politice, ovlivní i ostatní státy EMU díky přelévacímu efektu přes kanály příjmů a výdajů, inflace a nákladů na vypůjčení peněz. Tyto externality mohou i poškodit další státy. Koordinace fiskálních politik prohlubuje ekonomickou integraci v EMU a to s sebou nese omezující dohody, kdo co můţe kdy dělat, coţ znamená omezení suverenity členských států v době, kdy je zapotřebí nástrojů fiskální politiky.72 3.2.5. Finanční náklady na zavedení jednotné evropské měny Největším nákladem pro přistupující státy je v současnosti nastavení záchranných mechanizmů. Se vstupem do eurozóny bude podmínka zapojit se do ESM. Český prezident Miloš Zeman jiţ tento EUROVAL podepsal. Do základního kapitálu ECB by musela Česká republika vloţit čtyřicet miliard CZK. Vzniká tu i povinnost dodatečného vkladu do ESM, pokud Česká republika nesplatí poskytnuté půjčky od tohoto mechanizmu nebo sníţením bonity smluvních stran. Výše se odvíjí od celkového podílu na závazcích členských států vůči ESM – v současnosti je to 109 miliard EUR a na Českou republiku z toho připadá 72
BALDWIN, Richard a Charles Wyplosz. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 422 -424. ISBN 978-80-247-1807-1.
64
čtyřiačtyřicet miliard CZK. Tento podmíněný závazek se můţe zvýšit aţ na 310 miliard CZK. Vstupem do EMU by se České republiky dotýkaly i sankce za případnou existenci makroekonomické nerovnováhy, pokud by neprokázala, ţe vynaloţila dostatečné úsilí na její odstranění.73 V České republice je zdravý bankovní sektor s vysokou kapitálovou přiměřeností a dostatečnou likviditou. V bankovní unii jde o odlehčení členům EMU od zachraňování svých bank díky transferům ze zahraničí. Banky v České republice jsou víc jak z devadesáti procent v zahraničních rukách – jsou dceřinými společnostmi zahraničních bank. Odčerpávání likvidity a zachraňování cizích bank není v zájmu České republiky – ČNB.74 3.2.6. Administrativní a technické náklady Česká republika uţ má praxi s přechodem na jinou měnu. Při přechodu na EURa půjde opět o náklady na státní administrativu, bankovní sektor i podnikovou sféru – na výměnu a adaptaci technických zařízení, vydání dokumentů, instalaci registračních pokladen a bankomatů, zařízení na počítání peněz, tisk bankovek a raţení mincí, staţení starého platidla… Náklady v takovémto rozměru se vţdy vrátí aţ v dlouhodobém horizontu následnými úsporami stejně jako to měla EU.75 Patří sem také náklady vynaloţené na přeceňování peněţních údajů, duální označování cen, přestavby operačních systémů, školení pracovníků, aj.76 3.2.7. Jednorázové zvýšení cen Dopad zavedení nové měny se promítne do jednorázového zvýšení cen, protoţe dojde k vyuţití přechodu ve vyjádření cen od CZK k EUR. Lze tomu předejít duálním zobrazováním cen a také důslednou kontrolou obchodníků.77
73
.MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Česká národní banka. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/ plneni-maastrichtskych-kriterii 74 JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 28. ISBN 978-80-86665-10-8. 75 BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, s. 57-61. ISBN 978-808-5860-191. 76 PLCHOVÁ, Boţena. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 159. ISBN 978-80-86912-39-4. 77 PLCHOVÁ, Boţena. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 159. ISBN 978-80-86912-39-4.
65
Česká republika si chce také doháněním států eurozóny zajistit podobný ţivotní standard a s tím mohou souviset některé inflační důsledky. Toto dohánění s sebou nese tlak na zhodnocování domácích aktiv, změnu relativních cen a sbliţování cenové úrovně zemí mající vyšší ţivotní standard. Rostoucí ekonomika tento tlak ventiluje ve formě vyšší inflace či zhodnocením nominálního měnového kurzu. Posilující kurz sniţuje konkurenceschopnost domácího zboţí a český vývoz. Občané budou mít vyšší kupní sílu aţ v zahraničí a dováţený sortiment díky posílení kurzu koruny zlevní.78 3.2.8. Neschopnost čelit asymetrickým šokům V důsledku chybějících nástrojů ČNB je pak neschopnost čelit asymetrickým šokům vzniklých jednotnou měnovou politikou v EMU, která není účinná pro všechny regiony stejně – místo ke sjednocování dochází k diverzifikaci těchto regionů.79 Alternativu za chybějící měnové nástroje nacházíme v podobě ekonomických nástrojů – v mobilitě pracovních sil v rámci EMU a ve flexibilitě mzdových sazeb. Pruţnost pracovních sil můţe vyřešit problémy dvou zemí – nadbytek pracovních sil a proti tomu zase sniţování mzdové sazby. Mzdové sazby se nezmění ani v jedné zemi a nehrozí vysoká nezaměstnanost. Díky přílivu pracovních sil se v druhé zemi neprojeví mzdová inflace a posílí se ekonomický růst. Rizikovým faktorem v EU je mobilita pracovních sil, která se pohybuje pouze kolem jednoho procenta. Lidé raději migrují do ekonomicky vyspělejších zemí. Centrální oblasti nabízející vyšší platy a niţší konkurenceschopnost lákají kvalifikované lidi, kteří jsou ochotni za lepší prací migrovat. Zájem evropské integrace v podobě konvergence ekonomické úrovně členských zemí roste, ale naopak ekonomická úroveň regionů klesá.80 Společnou měnou se sníţí náklady ve státech, pokud bude kapitál a pracovní síly jakoţto výrobní faktory dokonale mobilní i přes hranice státu – půjde tím pádem o nulové transakční náklady. Mobilita práce je v České republice malá a u kapitálu předpokládáme stálou mobilitu.81
78
ROZMAHEL, Petr. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení eura na inflaci v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 78-87. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 79 BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, s. 57-61. ISBN 978-808-5860-191. 80 BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, s. 57-61. ISBN 978-808-5860-191. 81 MACH, Miloš. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: předpoklady a efekty zavedení eura z pohledu ekonomické teorie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 44-49. ISBN 978-807-3801-823.
66
Čím víc se bude lišit míra inflace v oblasti eurozóny, tím bude výraznější negativní vliv asymetrických nabídkových a poptávkových šoků této společné měnové politiky ESCB. V současnosti nejsou v eurozóně efektivní samovyrovnávací trţní mechanizmy a v České republice nejsou vyuţity efektivně nástroje fiskální politiky, protoţe má stále deficit státního rozpočtu. 82 3.2.9. Zvýšení inflace Při rozdílu v cenových hladinách eurozóny s Českou republikou by mohlo dojít ke zvýšené inflaci.83 Ekonomickou aktivitu země ovlivňují cyklické výkyvy v cenách zboţí a aktiv. Sníţená efektivita alokace výrobních zdrojů vzniklá rozkolísaností zboţí, sluţeb a aktiv, coţ má za následek sníţení dlouhodobého ekonomického růstu. V České republice můţe dojít ke zvýšení inflace oproti eurozóně pouze v řádu několika procentních bodů, výrazné zvýšení cenové hladiny je nepravděpodobné. Nárůst inflace v České republice není pravděpodobný ani v podobě asymetrických poptávkových a nabídkových šoků díky nízké inflaci v eurozóně.84 Dopady zavedení eura v České republice na obyvatele S rozvojem ekonomik se zvyšuje produktivita práce, coţ znamená vysoké mzdy pro lidi, rostou ceny statků a dochází k postupnému vyrovnávání cenových hladin ekonomik – je to patrné z porovnávání cen statků. V České republice je cenová hladina podhodnocena ve vztahu k ekonomické vyspělosti – toto podhodnocení je mezi státy EU-25 nejvyšší. Po vstupu České republiky do eurozóny se nominální konvergence bude projevovat růstem cen v české ekonomice oproti zahraničí. S nastavením přepočítacího koeficientu jsou spojená i rizika. Pokud by finální přepočítací koeficient neodpovídal vývoji reálné české ekonomiky, znamenalo by to pro Českou republiku určité riziko. Nadhodnocený přepočítací koeficient k rovnováţnému kurzu by znamenal ztrátu konkurenceschopnosti domácích výrobců a exportérů a projevilo by se to negativně na ekonomickém růstu a zaměstnanosti. Zboţí by se stalo méně konkurenceschopné a poptávané díky vysoké ceně na mezinárodním trhu, protoţe výrobcům se zdraţily vstupy. 82 83 84
KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 88-89. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. PLCHOVÁ, Boţena. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, s. 160. ISBN 978-80-86912-39-4. KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 105-109. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
67
Podhodnocený kurz povede k přehřívání české ekonomiky, coţ je způsobeno, ţe domácí zboţí je oproti zahraničnímu levnější a roste po něm poptávka. Díky motivaci výrobců k vyšší produktivitě zboţí roste zaměstnanost, ale produkční kapacity jsou omezené a povede to k růstu cen. Dále dojde ke sníţení hodnoty českých finančních aktiv při přepočtu na EURa, coţ by vedlo k zchudnutí – sníţení kupní síly českých obyvatel vůči zahraničí. „Určité riziko z hlediska znehodnocení úspor a zhoršení kupní síly měny představují spekulace na měnový kurz v době pobytu CZK uvnitř mechanismu ERM II a v období rozhodování o výši přepočítacího koeficientu. … Ke znehodnocování úspor po vstupu do eurozóny může v dlouhodobějším horizontu docházet v souvislosti s procesem cenového vyrovnávání, které by se projevilo vyšší domácí inflací, ve srovnání s průměrem eurozóny. Výsledkem by mohly být nízké reálné úrokové sazby a snižování reálné hodnoty úspor.“85 3.2.10. Pokles zisku bankovního sektoru Bankovní sektor se bude potýkat vedle technických a administrativních nákladů také s náklady souvisejícími s emisí nových euro-bankovek a staţením české měny z oběhu. Zároveň přijde o příjmy z devizových transakcí a směnárenské činnosti. Tyto transakce budou nahrazeny transakcemi v EURech – jako v domácí měně. 86 3.2.11. Reálnost argumentace Na rozdíl od výhod zavádění EUR jsou negativní dopady zavádění EUR automatickou součástí tohoto procesu. Ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky znamená nemoţnost ovlivňovat úrokové sazby ČNB dle potřeby v naší ekonomice. Sníţením úrokových sazeb se sníţí i náklady na obstarání kapitálu k financování investic. Tím dochází k podpoře ekonomického růstu a k podnětu pro soukromou spotřebu. Devalvace národní měny podporuje vývozce do zahraničí, sníţením úrokové sazby mají výrobci lepší přístup ke kapitálu na obstarání nové technologie a tím se sníţí výrobní náklady. Firmy mohou díky niţším úrokům získat levnější úvěry a rozšířit výrobu.
85
86
SMRČKOVÁ, Gabriela. Euro: ano/ ne?: dopady zavedení eura v ČR na obyvatele. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 126-131. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 51. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
68
Členské státy mají k dispozici samovyrovnávací trţní mechanizmy (flexibilita mezd a cen, mobilita práce a mobilita kapitálu) a nástroje fiskální politiky. Díky rigidním trhům práce se nelze na samovyrovnávací trţní mechanizmy spoléhat. Pakt stability a růstu omezuje fiskální nástroje, coţ znamená, ţe nelze provádět příliš expanzivní fiskální politiku (deficit veřejných financí musí být udrţován pod tři procenta HDP, kumulované zadluţení veřejných financí nesmí přesáhnout šedesát procent HDP). Česká republika není dostatečně sladěná se státy eurozóny a není tak připravena na přijetí EUR – je zde stále vysoké riziko asymetrického šoku. Administrativní a technické náklady přechodu na EURo zahrnují softwarové programy pro účetnictví, daňová přiznání, fakturace, finanční řízení a jiné, coţ budou muset přizpůsobit podnikatelé, finanční instituce i instituce veřejného sektoru tomu, aby byli připraveni pracovat se dvěma měnami. Výše celkových částek v obou měnách musí být uvedeny na fakturách, na výpisech z bankovního účtu, na výplatních páskách, na oznámeních o výši důchodu, sociálních dávkách a jiné. S ohledem na zásady zaokrouhlování na nejbliţší procenta budou v obchodech, katalozích a na internetu dvojí ceny – v CZK a v EURech, podle přepočítacího koeficientu. Nároky při duální cirkulaci dvou měn obnáší jejich uskladnění a manipulaci. Školení zaměstnanců na uţívání EUR a rozpoznání ochranných znaků a práce s novým softwarem bude znamenat další finanční náklady. U prodejních automatů bude nutná úprava softwarů a zásobníků peněz. Mezi náklady patří i informační kampaň vlády o zavedení EUR: Termín zavedení EUR, duální cirkulace měn, podoba euro-mincí a bankovek, duální oceňování a zaokrouhlování cen, přepočítací koeficient, nároky na podnikatele při zavádění EUR, propagace internetových stránek, telefonní linky a e-maily, kde se všichni dozvědí potřebné informace, a jiné. Pro podnikatele to znamená náklady na informace o nových cenách: nové katalogy, letáky, jídelní lístky, cenovky v obchodech, úprava ceníků na internetu i v tištěné podobě. Tyto úpravy budou probíhat dvakrát a to na začátku duálního období a po skončení tohoto období. Náklady na změny softwarů, hardwarů kompatibilních s EUR budou tvořit aţ šedesát procent administrativních a technických nákladů. Dopad zavedení EUR je spojen s jednorázovým zvýšením cen. Můţe k tomu dojít především u cen propagovaných formou katalogu nebo jídelního lístku. Do nových cen EUR se 69
promítnou i případné odloţené cenové úpravy. Podnikatelé mohou nového přeceňování zneuţít tím, ţe ceny zboţí a sluţeb zaokrouhlí nahoru či dokonce cenu nadsadí nad rámec prostého zaokrouhlování. Mezi náklady bankovního sektoru patří vynaloţené náklady ČNB na přípravu, výrobu a distribuci euro-bankovek a mincí, také na staţení české měny z oběhu a na následnou likvidaci. Komerční banky vynaloţí náklady na změnu bankomatů na bezplatnou výměnu původní měny za EUR, na úpravu softwarů pro zobrazování částek v EURech a jiné. Banky neušetří na straně nákladů, protoţe devizové transakce v EURech nahradí transakce v EURech jako domácí měny.87 Všechny přistupující země do EMU přispívají i na další země. Zrušila se totiţ zásada, ţe je kaţdý stát zodpovědný za své dluhy. Poskytované záchranné balíčky problémové země těţko splatí a navíc si některé státy na tyto půjčky musí samy vypůjčit. Je to začarovaný kruh, který dává prostor pro morální hazard, kdy mohou státy zaţádat o pomoc, pokud nemají dost peněz.88 Prioritou
je
sledovat
vývoj
slovenské
ekonomiky,
která
je
součástí
eurozóny
od prvního ledna 2009. Zda se s dopady finanční a ekonomické krize vyrovná lépe česká ekonomika mimo eurozónu či slovenská ekonomika jako součást eurozóny ukáţe porovnání jejich vývoje. Pak se bude vědět, zda je výhodná vlastní měna v době vysoké volatility s vlastní autonomní měnovou politikou, nebo je lepší být členem EMU.89 Ze Slovenska k nám přichází signály, které varují před vstupem do eurozóny. „Osobitným varovaním pre ostatných je tiež to, že rýchle zavádzanie krajiny do eurozóny poslúžilo slovenským politikom ako zámienka na zavedenie cenovej regulácie a hrozieb trestných postihov. … Pre čoraz viac obyvateľov na Slovensku sú problémy eurozóny viditeľnejšie a prinášajúce im „eurovytriezvenie“.“ Důsledky členství Slovenska v eurozóně: minimální výnosy, stále rostoucí dodatečné náklady, další přímé důsledky nepřímé dosahy a omezení celkového ekonomického vývoje 87 88 89
KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 45-51. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 11-32. ISBN 978-80-86665-10-8. LACINA, Lubor. Euro: ano/ ne?: dosavadní vývoj eurozóny a scénáře budoucího vývoje. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 286-294. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
70
systémové i dlouhodobé problémy EMU, jejich příčin a propojenost s nimi pokusy evropských lídrů a Trojky řešit dluhovou krizi v eurozóně90
3.3.
Varianta C: Česká republika bez eura a mimo Evropskou unii
Tím, ţe Česká republika vstoupila do EU, narostlo zdanění dovozu, zvýšilo se přerozdělování v podobě dotací do zemědělství a průmyslu od státu, rostly daně, ubývá svobody díky regulacím a nařízením, vzrostla byrokracie. Dostala se k nám prostřednictvím EU německá energetická politika, kdy se vyrábí drahá elektřina, nafta, benzín.91 Reforma EU Změnit EU zevnitř bohuţel nelze. Reforma EU by vrátila zpět členským zemím získané kompetence a všechny členské státy by se musely na takovéto smlouvě dohodnout. Petr Mach uvádí: „Lisabonská smlouva neumožňuje členským zemím vyvázat se jednostranně z některých politik EU. Pokud by např. Česká republika chtěla zrušit závazek usilovat o zavedení EUR, vyžadovalo by to změnu smluv, kterou by musely ratifikovat všechny členské státy. … V praxi by to znamenalo iniciovat svolání mezivládní konference, získání souhlasu sedmadvaceti premiérů s takovou změnou a následné čekání na to, jak dopadne ratifikace v sedmadvaceti členských státech.“Francie a Německo by na to určitě ale nepřistoupily, protoţe vidí smysl integrace na základě jednotných pravidel v jednom velkém hospodářském prostoru.92 Co přinese případný výstup z Evropské unie Vystoupením získáme šest miliard CZK, které slouţily jako kapitálový vklad do EIB. Na dováţeném zboţí v podobě cel uvalených EU ušetří občané ročně devět miliard CZK. Ušetříme roční příspěvek pětatřicet miliard CZK, který platíme do rozpočtu EU a na spolufinancování evropských dotací ušetříme dvacet miliard CZK. Ustane tak pokřivování trhu, které způsobily dotace. Podnikatelé uţ nebudou čerpat dotace, oproti tomu budou platit niţší daně. Opět se navrátí konkurenceschopnost, kdy bude rozhodovat kvalita a cena sluţeb. Zrušením nadbytečných úřadů pro přerozdělování evropských dotací se ušetří vynaloţené náklady na jejich provoz. Česká republika můţe těţit z výhodné geografické polohy a toho, 90
GONDA, Peter. Euro v Česku: ano, či ne?: Slovensko v eurozóně. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 37-39. ISBN 978-80-86665-10-8. 91 MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, s. 73-80. ISBN 978-80-254-6624-7. 92 MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, s. 52-54. ISBN 978-80-254-6624-7.
71
ţe je křiţovatkou uprostřed Evropy. Jako samostatný nezávislý stát si Česká republika můţe účtovat sazby za tranzit; lze dosáhnout vyšší ţivotní úrovně, niţší míry nezaměstnanosti a vyšší očekávané délky ţivota; stanoví si vlastní daně. Česká republika můţe pak prosperovat díky zahraničním investorům a turistům a rozvíjet otevřený ZO.93 Vystoupení z Evropské unie Dle Petra Macha by mohlo dojít i na vystoupení České republiky z EU. „Členský stát svými vnitřními procedurami rozhodne o záměru vystoupit z EU. Je vnitřní věcí každého státu, jestli k tomu použije referendum nebo rozhodnutí parlamentu. Tento záměr členský stát formálně předá předsedovi Evropské rady rukama prezidenta, premiéra či pověřeného ministra. Vystupující členský stát zahájí jednání o podmínkách vystoupení. Tyto podmínky mohou zahrnovat i majetkové vypořádání podílů členského státu v EIB a v ECB, dohodu o předčasném ukončení mandátu evropských poslanců za danou zemi, a rámec dohody o volném obchodu a cestování.“ Dnem vystoupení by na základě návrhu mohlo dojít i na zrušení jakéhokoli zákona, který byl uzákoněn na základě směrnic a nařízení EU, a který se shledal nevhodným pro Českou republiku. Česká republika se nemusí bát o bezpečnost a volný pohyb - bezpečnost je garantována členstvím v Severoatlantické alianci a smlouva o EHP zajišťuje volný obchod se státy EU.“94 Vystoupení z EU je moţné dle Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy – článku padesát, odstavci jedna a dva takto: „Kaţdý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.“95 Tato varianta by byla podle mého názoru uskutečnitelná, ale neshledávám jí výhodnou, pokud by vystoupila z EU pouze Česká republika sama. EU nabízí členům výhody v podobě dotací, jednotného vnitřního trhu a celní unie.
93
MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, s. 89-92. ISBN 978-80-254-6624-7. MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, s. 55-58. ISBN 978-80-254-6624-7. 95 Česká republika. Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy. In: Texty zákonů: Evropské dokumenty. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 219-220. 94
72
3.4.
Další scénáře budoucího vývoje
Předpoklady pro hodnocení scénářů Základní argumenty pro různé moţné scénáře v případě České republice jsou tři. První je, ţe období ekonomické krize je spojeno se zpomalováním integračního procesu a zvyšují se euroodstředivé tendence na úrovni členských států. Před obdobím krize byla politiky obviňována nevhodná monetární politika ECB za ekonomické problémy členských států eurozóny. Délkou a hloubkou recese se mnoţí euroskeptické názory. „Projev evropské HMU je od svého počátku především politickým procesem a dá se očekávat, že politici budou těmi, kteří si jako první začnou klást otázku nákladů pokračování svých zemí v eurozóně.“ Druhým je neexistence legislativy o vystoupení státu z eurozóny. V legislativě EU není upraven postup jak se vzdát členství v eurozóně. Stát, který se rozhodne navrátit ke své národní měně, by musel pravděpodobně vystoupit i z EU, coţ by znamenalo vzdát se veškerých výhod s tím spojených a souvisejících s jednotným vnitřním trhem a celní unií. Třetím je fakt, ţe vystoupení některého státu z eurozóny by znamenalo prohlubování ekonomických problémů. Znehodnocení opět zavedené národní měny, růst inflace i růst nákladů dluhové sluţby díky zvýšení úrokových sazeb by zasáhlo především státy s nízkou konkurenceschopností, vysokou zadluţeností a deficity rozpočtu. Eliminaci těchto efektů by bylo moţné pouze tehdy, pokud by vystoupení probíhalo v utajení jako jednorázový krok bez konzultace s ostatními členskými státy. Ve státech eurozóny můţe dojít ale i k rychlému obnovení ekonomického růstu prostřednictvím úspěšného boje s následky finanční a ekonomické krize. Díky zkušenostem s asymetrickými následky krize v oblasti eurozóny, by mohlo dojít k účelnějším reformám trhu práce, reformám veřejných rozpočtů a k navrácení konkurenceschopnosti v členských státech. „Změna v ekonomickém vývoji směrem k ekonomickému oživení by výrazně oslabila euroskeptické názory jak v členských tak kandidátských zemích na členství v eurozóně. V konečném důsledku by mohla podpořit proces dalšího rozšiřování evropské HMU.“ Budoucí vývoj eurozóny je nejistý a na výše uvedené argumenty by se nemělo zapomínat. EMU se v budoucnu můţe vyvíjet třemi základními scénáři dle Lubora Laciny: 3.4.1. Překonání současné krize a další rozšiřování eurozóny Jde o nejčastěji uváděný scénář, který předpokládá vystoupení států s největším dopadem finanční a ekonomické krize jako je např. Řecko, Irsko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. 73
Postupně ztrácejí velmi nízké nominální i reálné úrokové sazby – coţ je jednou z výhod členství v eurozóně. Finanční trhy hodnotí tyto problémové státy jako rizikové a při poskytování kapitálu na uhrazení finančního deficitu a refinancování dluhu vyţadují vyšší úrokové sazby (vyšší rizikovou prémii) a tím můţe dojít v těchto zemích i ke státnímu bankrotu. Díky hrozícím obavám ze zvýšení rizikové prémie pro všechny členy eurozóny – i z tohoto důvodu by více stabilní ekonomiky uvítaly vystoupení těchto problémových států. S největší pravděpodobností k tomuto scénáři nedojde – problémové ekonomiky si uvědomují, ţe v krátkém období by náklady z vystoupení přesáhly moţné přínosy. Také neexistuje ţádná legislativa jak problémové státy vyloučit z eurozóny. Pokud by docházelo k prohlubování a delšímu trvání ekonomické krize, tak se zvyšuje moţnost této varianty i předpokladu, ţe u problémových ekonomik dojde k vytvoření nových koalic, které se nebudou ohlíţet na ekonomické a politické dopady při vystoupení z eurozóny popřípadě i z EU. Díky těmto argumentům lze předpokládat, ţe se oblast eurozóny nezmění a lze uvaţovat další dva scénáře rozšiřující se eurozóny. První – Rychlé rozšíření bez nutnosti plnění konvergenčních kritérií se statutem „polovičního členství“ pro nové členské země eurozóny Členství v eurozóně je podmíněno splněním maastrichtských kritérií. Po ekonomické krizi mají některé ekonomiky problémy se splňováním kritéria deficitu státního rozpočtu, který činí maximálně tři procenta HDP. Negativní ekonomický vývoj přiměl státy zvyšovat výdaje veřejných rozpočtů a poklesem ekonomické aktivity sniţovat příjmy. Kandidátské země do eurozóny budou tak překračovat tuto hodnotu – kritérium deficitu veřejných rozpočtů ještě několik let, coţ znamená další odkládání vstupu do eurozóny. Pokud se znehodnocuje národní měna těchto ekonomik vůči EURu, narůstá tak cena, kterou platí dluţníci za své půjčky. Při dlouhodobém znehodnocování jejich měn jde o neudrţitelnou situaci, která by se přistoupením do eurozóny vyřešila se současným zafixováním splátek dluhů v jednotné měně EUR. Rychlý přechod při neplnění fiskálních kritérií není moţný. MMF navrhl pro kandidátské země výjimku, kdy nemusí plnit konvergenční kritéria za statut „polovičního členství“. Získají tak jednotnou měnu EUR ale bez podílu na hlasování na společné monetární politice. Změna něčeho co je zakotveno v primární legislativě EU vyţaduje jednosmyslný souhlas všech členských států EU. Především by tento návrh muselo podpořit Německo, které by mohlo mít obavy, ţe se vytvoří negativní precedent (morální hazard). Němečtí političtí představitelé jsou si vědomi, 74
ţe někteří členi eurozóny potýkající se vysokým dluhem, by to mohli povaţovat za moţnost nedodrţování fiskálních pravidel, a proto nebudou nikdy souhlasit s tímto návrhem. Málokterý stát by se vzdal pravomoci účasti na rozhodování společné monetární politiky. Statut „polovičního členství“ je díky omezením v praxi skoro nerealizovatelný. Druhý – Jednostranná eurizace Jde o zavádění EUR bez předchozí ţádosti o členství – v minulosti aplikované v nečlenských státech EU – v Černé Hoře a Kosovu. Tento scénář je proveditelný u malých států. U členských států EU je potřeba dodrţovat pravidla dle primární a sekundární legislativy ES. Scénář je moţný s jednou neznámou proměnou a to v podobě reakcí dalších států eurozóny. Ve větší české ekonomice je tento scénář nereálný. 3.4.2. Rrozpad eurozóny ve stávající podobě a vytvoření nové měnové unie Druhý scénář – rozpad eurozóny ve stávající podobě a vytvoření nové měnové unie sdruţující země tradičně navazující svou měnu na Německo a země s výrazným podílem zahraničního obchodu s Německem – „markozóna“. Největší přínosy z členství v eurozóně mají díky eliminaci kurzového rizika ekonomiky s vyšší vzájemnou obchodní výměnou. Německo je pro většinu malých otevřených ekonomik obchodním partnerem. Negativní vývoj ekonomiky přestane Německo nadále akceptovat. Německá vláda se bude chtít vrátit zpět k národní měně, protoţe členství v eurozóně bude příliš nákladné. Předpokladem tohoto rozhodnutí by bylo zaloţení další – nové měnové unie, kde by byly členy státy s vysokou obchodní výměnou s Německem. Mezi nové členy by mohla patřit i Česká republika. Pokud by členem „markozóny“ nebyla i Francie, mohlo by se stát, ţe se rozpadne i celá EU. Alternativou by mohlo být vytvoření tvrdého jádra eurozóny. Opět je zde problém, ţe neexistuje legislativa jak vyloučit problémové členy. Můţe dojít i k tomu, ţe Německo začne preferovat své ekonomické problémy před zájmy celé jednotné měnové unie. 3.4.3. Rozpad celé eurozóny a návrat k národním měnám Pokud by stávající členi eurozóny dospěli k závěru, ţe jednotná měna a společná měnová politika nepomůţe k odstranění důsledků krize a všem by pomohl návrat k národním měnám, tak by mohlo dojít ke konci měnové integrace a k rozpadu celé eurozóny. Čím delší a hlubší 75
ekonomická krize bude, tím se zvyšuje pravděpodobnost realizace. Vývoj ekonomické krize v podobě „japonské cesty“. Pokles ekonomik se zastaví a pak se několik let pohybuje na této niţší úrovni. Dlouhodobě dochází ke sníţení ţivotní úrovně a nezaměstnanost bude na dvouciferných hodnotách. Občané budou vyvíjet tlak na politiky, aby přišli s radikálním řešením situace – šlo by o nejvyšší představitele členských států celé EU. Je potřeba, aby státy eurozóny měly dostatek času připravit se na návrat k národním měnám, a proto je důleţité tajit vše co nejdéle před veřejností a médii. Aby se zamezilo spekulativním útokům na EURo a negativní reakci finančních trhů, musí se celý proces výměny EUR za národní měnu odehrát co nejrychleji. Podnětem pro rozpad jednotné měnové oblasti můţe být vystoupení Německa, pokud by setrvání v eurozóně shledalo nákladné a rizikové. Výhodou scénáře je menší negativní reakce finančních trhů, neţ kdyţ vystoupí pouze problémové státy. Těm by se znehodnotila měna, skokově by rostla inflace, rostly by úrokové sazby, došlo by k znehodnocení aktiv a k odlivu zahraničního kapitálu. Proces návratu k národním měnám by se podobal procesu zavádění EUR a na národní úroveň by se vrátila rozhodovací pravomoc o monetární politice. Díky negativním dopadům recese na ekonomiky členských zemí EU dochází k obviňování, ţe se na tom podílí jednotná měna EUR a monetární politika ECB. Můţe tak dojít k poţadavkům k navrácením k národním měnám. Pravděpodobnost tohoto scénáře roste s otázkou dlouhodobé udrţitelnosti jednotné měnové oblasti, kde pro některé státy jsou náklady členství příliš vysokými. Prioritou
je
sledovat
vývoj
slovenské
ekonomiky,
která
je
součástí
eurozóny
od prvního ledna 2009. Zda se s dopady finanční a ekonomické krize vyrovná lépe česká ekonomika mimo eurozónu či slovenská ekonomika jako součást eurozóny ukáţe porovnání jejich vývoje. „Na jejím konci budeme schopni jednoznačně odpovědět na otázku, zda v době vysoké volatility hospodářského cyklu je výhodou mít vlastní měnu a vlastní autonomní měnovou politiku, či zda se lépe přežije toto turbulentní období jako součást většího nadnárodního uskupení, jakým je eurozóna.“96
96
LACINA, Lubor. Euro: ano/ ne?: dosavadní vývoj eurozóny a scénáře budoucího vývoje. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 268-295. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4.
76
4. ZHODNOCENÍ VARIANT A PERSPEKTIVY ŘEŠENÍ 4.1.
Zhodnocení a moţná řešení
4.1.1. Varianta A – vstup do Evropské měnové unie Alternativa, kdy Česká republika přijme EUR, je tou, kterou se Česká republika zavázala splnit vstupem do EU prvního května 2004. Předpokladem vstupu do EMU je splňování a udrţení nominálních maastrichtských konvergenčních kritérii. V případě České republiky je podstatné plnění i reálné a legislativní konvergence. Myslím si, ţe bylo správné rozhodnutí EUR doposud nepřijmout a je pravděpodobné, ţe by na tom mohla být česká ekonomika a zadluţení České republiky mnohem hůře neţ nyní. Kritika poklesu transakčních nákladů Omezením nákladů na konverzi jedné měny do druhé přijde především bankovní sektor o příjmy z devizových a směnárenských operací. Obyvatelé se při cestování umí uchránit od transakčních nákladů aktivně prostřednictvím placení či vybíraní jiné měny platebními kartami. Zavedením EUR by se z tohoto hlediska pro obyvatele nic nezměnilo. Kritika sníţení kurzového rizika v zahraničním obchodě Podnět ve formě sníţeného kurzového rizika je impulsem pro investory a podnikatele v rozdělení výrobních faktorů s cílem dosáhnout co největšího zisku. Jedním ze sledovaných faktorů je nepopiratelně pracovní síla a s ní spojené náklady. Česká republika je lukrativní z tohoto pohledu pouze za podmínky, kdy není členem eurozóny a nemá stejná pravidla a podmínky. Po celém území jsou patrné stále se rozšiřující průmyslové zóny s přeshraniční účastí. Nepopiratelně je jejich výhodou, ţe obyvatelé získávají díky těmto oblastem práci, kterou nemohli i dlouhá léta najít. Česká republika jako člen EMU nebude investorům a podnikatelům jiţ takovéto podmínky nabízet a jejich investiční a podnikatelský záměr se přesune více na západ do zemí mimo eurozónu. Z tohoto hlediska neshledávám výhodu v zavádění EUR v České republice.
77
Kritika poklesu úrokových sazeb Výhoda v poklesu úrokových sazeb je diskutabilní téma v EMU. Jednotlivé státy mají v jednotlivých obdobích individuální potřeby. Jednotná aplikace úrokové míry ECB na tak velkém prostoru nemůţe tímto pádem eliminovat vzniklé nerovnováhy v daných oblastech a můţe docházet v některých členských státech eurozóny k inflaci. Z výroku Jeana-Clauda Tricheta: „Od začátku EUR bylo jasné, že měnová politika se dělá pro celou eurozónu s 330 miliony obyvatel. Proto musí každá země dělat politiku, která s tím počítá a vyvažuje to. Musí tomu přizpůsobit své veřejné finance. Nafukování úvěrových bublin musí řešit regulací bank.“97, je zcela patrné, ţe se vţdy bude rozhodovat především v zájmu většiny – velkých členských států eurozóny jako je Francie s Německem. Rozhodování v této oblasti by mělo zůstat v rukách ČNB. Kritika zlepšení transparentnosti cen Transparentnost cen nelze povaţovat za významnou výhodu zavádění EUR. Subjekty pociťují rozdílnost cen produktů a sluţeb nejen mezi cenami tuzemskými a těmi v zahraničí, ale pociťují cenovou rozdílnost přímo na tuzemském trhu. Najdou se podnikatelé a prodejci, kteří mají dvojí ceny pro své klienty – zákazníky (VIP klienti, cizinci), kdy v některých případech niţší cena pro klienta – zákazníka je prezentována jako forma slevy. Čeští spotřebitelé a domácnosti jsou zvyklí šetřit a chovat se při svých výdajích obezřetně a sledovat, kde se jim vyplatí nakupovat více. Rozšiřováním oblasti EMU by se jim spíše zvedly i vynaloţené výdaje na průzkum trhu, výdaje na dopravu a také vzroste riziko spojené s důvěryhodností finančních operací a v prodávajícího za hranicemi státu, kterého nebudou schopni znát tak dobře jako tuzemského obchodníka. Kritika přílivu přímých zahraničních investic Pro zvýšení přílivu PZI není podmínkou být členem eurozóny. Česká republika toho dosáhla díky investičním pobídkám v podobě daňových úlev, vhodné poloze, levné a schopné pracovní síle, vhodnými cenami pozemků a také tím, ţe stojí mimo EMU a nabízí jim výhodnější podmínky, neţ které jsou jednotně aplikované v oblasti eurozóny.
97
Lidové noviny: Rozhovor: Krize naučila Evropany jít za prací. 14. 7. 2013, XXVI, č. 161., s. 11.
78
Kritika ekonomického růstu Jeana-Claud Trichet uvedl: „Když jste v měnové unii, musíte tomu přizpůsobit svou hospodářskou politiku. Musíte si víc hlídat rozpočet, růst platů i úvěrů v ekonomice.“98 V současnosti EU přichází s dalšími opatřeními v podobě bankovní unie, fiskální unie a ESM a nikdo ještě nemá tušení, jak budou fungovat za pět či deset let a jaké budou mít následky. Ve státech eurozóny je teď krize, kterou mají tato nová opatření a prohlubování integrace stabilizovat. Vstupem do EMU by Česká republika dotovala problematické země eurozóny, kdy by si sama musela na tyto „půjčky“ také vypůjčit a rostly by tak dluhy. Hospodaření na dluh by se prohlubovalo stejně jako u jiţních zemí eurozóny. Pavel Kohout se vyjádřil k ESM: „Představte si, že podepíšete bianko směnku, do které kdokoli může vepsat libovolnou částku. A teď si představte, že jich podepíšete do zásoby celý štos a věnujete je někomu cizímu.“ Slovenský poslanec Jozef Kollár se vyjádřil k ESM takto: „Zápasíme o každý milion EUR a na druhé straně celý roční příjem státního rozpočtu Slovenska dáme do podoby závazků EFSF a ESM. To je ekonomická vlastizrada. Až se vystavené záruky stanou splatnými, v tu ránu už to nebudou garance, ale reálné peníze, které poputují do Bruselu. To bude den, kdy i občané pochopí, že vláda bude muset zvednout DPH, daně z příjmu, spotřební daně, daně z nemovitostí, aby dokázala nakrmit rozpočet a posílat peníze do Bruselu.“99 U problémových členských států EMU musí docházet i k vlastním nápravným opatřením v podobě reforem, sniţovat výdaje, zvyšovat příjmy a snaţit se o konkurenceschopnost země na evropském popř. na světovém trhu. Nemyslím si, ţe je vhodné, aby si Česká republika, která má otevřenou ekonomiku a jako jediná čistý bankovní sektor hnala někam, kam nemusí. Nákaza se šíří rychle a bankovní sektor by se mohl lehce nakazit – problémy jednoho státu se snadno přenesou i na druhé státy. Jak řekl jeden ze zakladatelů EUR a zároveň bývalý guvernér ECB Jean-Claude Trichet: „Když bude někdo zaostávat, ostatní to vidí a budou ho k reformám tlačit, protože už vědí, jak se krize přenáší z jedné země na druhé. Vědí, že za slabiny jednoho státu zaplatí i všichni ostatní.“100
98
Lidové noviny: Rozhovor: Krize naučila Evropany jít za prací. 14. 7. 2013, XXVI, č. 161., s. 11. Evropský stabilizační mechanismus. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 26. 2. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_stabiliza%C4%8Dn%C3% AD_mechanismus 100 Lidové noviny: Rozhovor: Krize naučila Evropany jít za prací. 14. 7. 2013, XXVI, č. 161. 99
79
Česká republika by se neměla nechat omezovat a měla by si zachovat i nadále svoji měnovou a kurzovou politiku. Zavádění EUR je ze strany obyvatel spojováno s obavami v podobě zvýšení cen, financování zadluţených států, administrativních a technických nákladů, niţší ţivotní úrovně, ztráty suverenity státu, přepočítáváním a zvykáním si na novou měnu, hrozbou nákazy díky propojenosti členů EMU a společnou měnovou politikou. Tato první alternativa by mohla fungovat pouze za předpokladu uzdravení eurozóny, coţ by podle mého názoru nastalo aţ v době, kdy členské státy EMU: 1) budou splňovat původní nastavení nominálních maastrichtských kritérií 2) budou dodrţovat Pakt stability a růstu 3) nebude s nimi uţ zahajován EDP K plnění státy nic nemotivuje a vymahatelnost je nulová, protoţe dokonce i chybí nějaká účinná hrozba – sankce, která by dané státy nutila ke kázni a byla neodvolatelně vyţadována. Nemyslím si, ţe je tato náprava moţná v nejbliţší budoucnosti. 4.1.2. Varianta B – bez vstupu do Evropské měnové unie Neztratíme národní měnovou suverenitu Jednotlivé ekonomiky členských státu EU jsou rozdílné, a proto bude pro Českou republiku výhodou EUR nezavádět. Aplikace jednotné měnové politiky v eurozóně se provádí celoplošně na úkor menších členských států a dané rozdíly mezi státy se prohlubují. Nepřijetím EUR nebude Česká republika patřit k těmto státům, u kterých dochází k diverzifikaci od ostatních států EMU a ČNB bude moct ovlivňovat českou ekonomiku prostřednictvím měnového kurzu, objemem peněz v oběhu a také úrokovou mírou. Česká republika se můţe přibliţovat k těm neproblémovým státům eurozóny i mimo členství v EMU. Integrace v měnové oblasti uţ nepřináší v současnosti pro všechny členské státy takové výhody jako v roce 2004. Neztratíme autonomní měnovou a kurzovou politiku ČNB bude moct stále ovlivňovat nerovnováhy intervencemi na devizových trzích. V České republice je zaznamenána nízká moţnost nahrazení monetárních nástrojů, které jiţ nemá ČNB v rukách, pokud jsou přeneseny na ECB. Potřebná mobilita pracovních sil a 80
flexibilita mzdových sazeb v českých podmínkách chybí a nelze tedy pruţně reagovat na důsledky jednotné měnové politiky eurozóny, proto je prioritou i z tohoto hlediska nezavádět EUR. Panuje zde tak neochota stěhovat se za prací, která můţe mít příčiny v jiné kultuře, jazykových bariérách a na nákladech k obstarání bydlení. Demografický faktor nelze v České republice podceňovat. Vzhledem ke stárnoucímu obyvatelstvu nelze očekávat, ţe by se mobilita pracovní síly v dlouhodobém horizontu zvyšovala. Neztratíme autonomní fiskální politiku, kterou můţe Česká republika nejlépe ovlivňovat na národní úrovni. Ušetříme finanční náklady na zavedení jednotné evropské měny, které jsou vyţadovány na ESM a následně dodatečné finanční náklady, které jsou například vyţadovány i po Slovensku jako členu eurozóny. Ušetříme administrativní i technické náklady, které by se všem zainteresovaným vrátily aţ v dlouhodobém časovém horizontu. Nedojde k jednorázovému zvýšení cen ze strany obchodníků a podnikatelů, kteří by mohli vyuţít přepočítávání cen na jinou měnu ve svůj prospěch a zároveň by se také ušetřilo na nákladech, které by musely být vynaloţeny na dohled, aby nedocházelo k takovémuto zneuţívání. Budeme se moct vypořádat s případnými šoky ponecháním měnové a kurzové politiky na národní úrovni. Také zdravé rozpočty, které nebudou stále více zadluţovány díky vlivům jednotné měnové politiky, zajistí při existenci negativního šoku podporu poptávky. Nezvýší se inflace V České republice je v současnosti niţší kupní síla obyvatel, neţ v eurozóně. Ani po vstupu do EMU nelze očekávat nějaké markantní zvyšování. Ovšem členství v bankovní unii by mohlo obyvatelům uškodit. Bankovní sektor v České republice je z devadesáti procent v zahraničních rukách. Přelévání kapitálu ve formě aktiv do poboček, které mají za hranicemi problémy je velmi zásadním problémem, kdy by mohlo dojít ke znehodnocení úspor obyvatel a došlo by ke sníţení jejich kupní síly.
81
Nepoklesne zisk bankovního sektoru ze ztráty příjmu devizových operací. Jsem zastáncem této alternativy, kdy Česká republika zůstane členem EU a nepřijme v budoucnosti EUR. Členství v EU má výhody, které pociťují obyvatelé, firmy, města, kraje, stát a to v podobě rozsáhlých dotací, které z fondů můţeme po splnění ţádaných poţadavků čerpat. Proto by mělo docházet k opravdu efektivnímu vyuţití těchto finančních zdrojů a to především ve státním sektoru, který má za sebou problematické období. Pozice člena EU a stát mimo problematickou EMU je v současnosti poměrně výhodná v tom, ţe nás chrání právě před zmiňovanou nákazou eurozóny. Lze říci, ţe Česká republika by na tom mohla i těţit. Pokud by se měl investor rozhodovat, kde bude investovat, tak je Česká republika stále lepší variantou neţ některé státy eurozóny (Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Belgie). Pozice člena EU a nečlena eurozóny je výhodnější neţ první alternativa v tom, ţe se Česká republika řídí směrnicemi a nařízeními ES, ale není tak svázaná a omezována jako v předešlé pozici. Nebýt členem EMU znamená omezit riziko nákazy z eurozóny na minimum a ponechat si svoji stabilitu, otevřenou ekonomiku a čisté bankovnictví postupně vybudované od roku 1989. Nechat si direktivně diktovat opatření, která jsou v rámci EMU aplikována celoplošně, by se mohla míjet účinkem v České republice. V oblasti eurozóny dochází k diverzifikaci zemí a Česká republika by mohla jako člen EMU dopadnout jako problematické země, které se potýkaly s finančními problémy, které stále trvají. Co udělat ale se závazkem, na který jsme vstupem do EU přistoupily v podobě zavedení EURa a ţe Česká republika bude dělat vše pro to, aby se tak i v budoucnosti stalo? V současné legislativě se nikde nedočteme, ţe by měl někdo platit sankce za nezavedení společné měny. Jsem zastáncem referenda o vstupu České republiky do EMU (stejně jako ve Švédsku roku 2003). Vzhledem k výše uvedenému si myslím, ţe by dopadlo negativně pro vstup České republiky do EMU a bylo by dosaţeno dané alternativy. Tento názor podporuje i provedený průzkum a výsledek otázky číslo jedenáct, kdy by 80,15 procent respondentů hlasovalo v případném referendu proti zavádění EUR v České republice. Vedle občanského referenda o zavedení EUR v České republice máme i moţnost, kdy by vláda mohla dodatečně vyjednat trvalou výjimku na přijetí EUR v České republice. Nabízí se také moţnost, kdy by se mohli právníci v České republice zaměřit na skutečnost, jak se změnily podmínky vstupu do EMU od roku 2004 aţ k současnosti. Česká republika se zavázala splnit kritéria daná Maastrichtem, která byla lehce podepřena Paktem stability a 82
růstu. Současné fungování EMU a zvyšující se poţadavky spojené se vstupem do eurozóny jsou tomu vzdálené. Nelze vycházet z toho, ţe vlastně mohlo dojít k porušení dohod? Tím se nabízí i moţná existence toho, ţe se tím zrušil závazek budoucího zavedení EUR v České republice. 4.1.3. Varianta C – vystoupení z Evropské unie Třetí alternativou, kam by se mohla Česká republika ubírat je při zachování CZK jako národní měny výstup z EU. Před aplikací jakýchkoli ekonomických nástrojů a opatření předchází politická vůle. Německo a Francie svým vlivem přes instituce EU aplikují celoplošně opatření, která spíše prohlubují divergence regionů. V návaznosti na to se zvyšuje nezaměstnanost, coţ je projevem snahy jednotlivých států vyvaţovat vzniklé problémy. Samostatná Česká republika si můţe rozhodovat dle vlastních preferencí a potřeb. Před referendem o vstupu do EU měl málokdo tušení, jak vlastně EU funguje – dokonce ani naši někteří zastupitelé nepodávali pravdivé informace, jak EU funguje. Vzhledem k tomu, ţe během uplynulých let bylo zaznamenáno, ţe mají členské státy eurozóny problémy s disciplínou a plněním poţadavků, docházím k závěru, zda vůbec někdo věděl, ţe by EU také nemusela fungovat tak, jak se idealizovalo, před referendem o vstupu České republiky do EU v roce 2004, aby dopadlo úspěšně. Podoba EU se za tu dobu změnila a stále je to organizmus postupné integrace, která se mění kaţdým dnem. V případě České republiky by se mohlo postupovat dle Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy – článku padesát, odstavce jedna a dva: „Kaţdý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. tři Smlouvy o fungování EU. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.“101 Tato varianta by Českou republiku vrátila zpět mezi ty „západní země“, a proto je lepší být členem EU, která nabízí členským státům určité výhody.
101
Česká republika. Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy. In: Texty zákonů: Evropské dokumenty. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 219-220.
83
4.1.4. Shrnutí Mezi nejvýznamnější uváděné přímé přínosy přijetí EUR patří omezení kurzového rizika, sníţení transakčních nákladů, niţší náklady na obstarání kapitálu a vyšší transparentnost cen. V těchto jednotlivých výhodách však lze nalézt i nevýhody, které jsem přiblíţila v subkapitole 4.1.1. Podle mého názoru v současnosti jednoznačně převyšují nevýhody ze zavádění EUR, coţ podněcuje moje rozhodnutí a přiklonění se k Variantě B – Česká republika jako člen EU bez budoucího zavedení EUR. Tabulka č. 17: Souhrn přímých dopadů zavedení eura v České republice Očekávaná intenzita dopadu
Jednorázový dopad okamţitý
Trvalý dopad Okamţitý
Kritická Významná
Středně a dlouhodobý Ztráta autonomní fiskální politiky
Omezení kurzového rizika Ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky Finanční náklady na zavádění eura
Střední
Sníţení transakčních nákladů Ztráta národní měnové suverenity
Malá
Růst cenové hladiny
Zanedbatelná
Administrativní a technické náklady přechodu na euro Specifické náklady bankovního sektoru (zajištění emise bankovek a mincí)
Niţší náklady na obstarání kapitálu
Specifické náklady bankovního sektoru (omezení příjmů z devizových transakcí)
Vyšší transparentnost cen
Zdroj: Autor Poznámky: Přínosy zavedení eura v České republice Náklady zavedení eura v České republice
Mezi nejvýznamnější přímé náklady zavádění EUR lze podle mého názoru řadit, následují podle největší intenzity dopadu: ztráta autonomní fiskální politiky, ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky, finanční náklady na zavádění EUR, ztráta národní měnové suverenity, růst cenové hladiny, administrativní a technické náklady přechodu na EURa i specifické náklady bankovního sektoru na zajištění emise bankovek a mincí zároveň se 84
speciálními náklady bankovního sektoru na omezení příjmu z devizových operací. Pro posouzení časového účinku těchto přímých dopadů zavádění EUR poslouţí výše uvedená Tabulka č. 17: ztráta autonomní fiskální politiky – bude mít trvalý dopad ve středně a dlouhodobém období, intenzita dopadu bude kritická v tom, ţe následky opatření jednoho státu eurozóny můţe mít aţ katastrofické dopady na jiné členské státy ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzové politiky – bude mít trvalý dopad, který se projeví okamţitě zavedením EUR, intenzita dopadu bude významná v podobě neschopnosti ovlivňovat úrokové sazby a kurz; aplikace jednotné měnové politiky se řídí ve prospěch větších států na úkor těch menších – celoplošná opatření se míjí účinkem a mají negativní dopady v podobě dvourychlostní Evropy, v které se prohlubuje rozdílnost jednotlivých států a také asymetrických šoků, na které nelze účinně reagovat finanční náklady na zavádění EUR – budou mít trvalý dopad, který se projeví při přechodu na EURa a intenzita dopadu bude významná v podobě vynaloţených výdajů na všechna opatření, která však budou mít návratnost aţ v dlouhodobém časovém horizontu ztráta národní měnové suverenity – bude mít trvalý dopad, který se projeví zaváděním EUR a intenzita dopadu bude střední růst cenové hladiny – bude mít okamţitý jednorázový dopad přechodem na EURa, intenzita dopadu bude malá administrativní a technické náklady přechodu na EURa – to bude mít okamţitý jednorázový dopad zavedením EUR, intenzita dopadu bude malá specifické náklady bankovního sektoru na zajištění emise bankovek a mincí – budou mít okamţitý jednorázový dopad přechodem na EURa se zanedbatelnou intenzitou dopadu specifické náklady bankovního sektoru na omezení příjmu z devizových operací – budou mít okamţitý trvalý dopad zavedením EUR se zanedbatelnou intenzitou dopadu
85
4.2.
Dotazníkové šetření
Jako doplňující součást k mému pohledu na problém jsem se rozhodla pro malý průzkum názorů lidí na problematiku České republiky a EMU. Zjištěné informace slouţí jako vzorek veřejného mínění. 4.2.1. Charakteristika průzkumu Cílem šetření bylo zmapovat názory reprezentativního vzorku na danou problematiku. Dotazník se skládal celkem ze sedmnácti otázek: patnáct bylo uzavřeného typu a u dvou mohli dotázaní vyjádřit svůj názor. Anonymně na něj odpovědělo 131 dotázaných. Celý dotazník je připojen v příloze. Výzkum byl umístěn v elektrické podobě na internetový portál www.vyplnto.cz v období od třináctého června 2014 – šestnáctého června 2004. Návratnost byla 82,9 procent a průměrná doba vyplňování vyšla na sedm minut a čtyřicet sekund. Výsledky tohoto průzkumu jsou veřejně přístupné. 4.2.2. Vyhodnocení otázek Česká republika a Evropská měnová unie 1.
Vyberte vaše pohlaví.
Graf č. 6: Celkový počet dotázaných podle pohlaví
Dotazníku se zúčastnilo pětaosmdesát ţen a šestačtyřicet muţů.
86
2.
Jaká je vaše věková kategorie?
Graf č. 7: Věkové rozmezí dotázaných
Nejvíce na dotazník odpovědělo lidí z věkové skupiny jednadvacet – pětatřicet let (pětašedesát osob), pak to byla skupina šestatřicet – padesát let (devětatřicet osob). Dále jednapadesát – pětašedesát let (jedenáct dotázaných), pak dotázaní do dvaceti let (deset osob) a poslední ze skupiny nad pětašedesát let bylo šest dotázaných. 3.
Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Graf č. 8: Počet dotázaných podle vzdělání
Nejvíce dotázaných mělo ukončené středoškolské vzdělání s maturitou (osmapadesát osob), následovalo vysokoškolské vzdělání (sedmačtyřicet osob), střed zaujali dotázaní se 87
středoškolským vzděláním bez maturity (patnáct osob), pak šest osob mělo ukončenou základní školu a pět osob mělo ukončenou vyšší odbornou školu. Stupeň vzdělání můţe mít vliv na odpovědi dotázaných. 4.
Jaké je vaše pracovní zařazení?
Graf č. 9: Pracovní zařazení dotázaných
Mezi
respondenty
bylo
třiaosmdesát
zaměstnanců,
třiadvacet
studentů,
jedenáct
nezaměstnaných, devět podnikatelů a pět důchodců. 5.
Jak vnímáte evropskou integraci a členství České republiky v Evropské unii?
Graf č. 10: Vnímání členství v Evropské unii
88
Pětašedesát respondentů vnímá evropskou integraci negativně, osmačtyřicet ji vnímá kladně a osmnáct osob nevědělo. 6.
Jak vnímáte členství v Evropské měnové unii?
Graf č. 11: Vnímání členství v Evropské měnové unii
Devětaosmdesát respondentů vnímá členství v Evropské měnové unii negativně, osmadvacet osob ji vnímá kladně a čtrnáct osob nevědělo. 7.
Jak si představujete budoucí vývoj Evropské měnové unie?
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (minimálně jeden). Graf č. 12: Moţnosti budoucího vývoje Evropské měnové unie
89
Na otázku, jak by si představovali další vývoj EMU, si čtyřiapadesát respondentů vybralo variantu, kdy se EMU bude nadále rozšiřovat. Pětačtyřicet osob zvolilo variantu, kdy dojde k úplnému zrušení EMU a dojde k návratu k původním národním měnám. Jednadvacet dotázaných se přiklání k zachování EMU a uţ nedojde ke změně. Deset osob připouští zrušení EMU s novým vznikem jiné měnové unie a jeden nevěděl. 8.
Pro jakou variantu byste se v současnosti rozhodli?
Graf č. 13: Moţnosti budoucího vývoje České republiky
Na otázku, jak by si představovali další vývoj České republiky – jakým směrem by se měla ubírat, si devětasedmdesát respondentů vybralo variantu, jakou máme teď – tj. být členem EU a nepřijmout EUR. Třicet dotázaných se přiklonilo k variantě nezavádět EUR a vystoupit z EU. Pro variantu být členem EU a EMU se přiklonilo dvaadvacet dotázaných.
90
9.
Vyhledáváte si podrobnější informace o Evropské měnové unii?
Graf č. 14: Zájem o problematiku Evropské měnové unie
Devětaosmdesát respondentů si informace nevyhledává. O problematiku se aktivně zajímá dvaačtyřicet respondentů. 10. Jaké moţnosti byste dali přednost při rozhodování o zavádění eura v České republice? Graf č. 15: Jakým způsobem rozhodnout o zavedení eura v České republice
112 respondentů by chtělo o zavádění EUR v České republice rozhodnout na základě občanského referenda a devatenáct by o tom nechalo rozhodnout vládu.
91
11. Jak byste se rozhodli v případném referendu o zavedení eura v České republice? Graf č. 16: Zavedení eura v České republice
Se zavedením EUR v České republice nesouhlasí 105 dotázaných. Šestadvacet v daném referendu souhlasilo. 12. Kdy by mělo dojít k zavedení eura v České republice? Graf č. 17: Očekávaný rok zavedení eura v České republice
Devětaosmdesát respondentů nechce, aby se zavedlo EUR v České republice. Pětadvacet osob se domnívá, ţe by to mohlo být v roce 2017 – 2020. Jedenáct dotázaných zavedení EUR očekává v letech 2021 – 2024 a šest osob v letech 2026 – 2030.
92
13. Jaké jsou podle vás největší výhody plynoucí ze zavedení eura v České republice? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (minimálně jeden). Graf č. 18: Přínosy zavedení eura v České republice
Devětačtyřicet
respondentů
souhlasí
s cenovou
transparentností
s
ostatními
státy,
sedmačtyřicet s pohodlnějším cestováním. Šestačtyřicet respondentů nepociťuje ţádné výhody plynoucí z případného zavedení EUR v České republice, osmatřicet souhlasí se sníţením kurzového rizika a sedmadvacet osob připouští jen zanedbatelné výhody. Šestnáct vidí výhodu hlavně ve stabilitě jednotné evropské měny, třináct v důvěryhodnosti České republiky. Čtyři dotázaní souhlasí se sniţováním míry nezaměstnanosti a čtyři s vyšší ţivotní úrovní. Mezi vlastní moţnosti bylo zvoleno jedním nikdy nezavádět EUR a jít si vlastní cestou, jedním usnadnění vývozu pro podnikatele orientované na vývoz. Jeden respondent uvedl, ţe jsou výhody zanedbatelné oproti nákladům a jeden respondent uvádí, ţe CZK bude zachována. 93
14. Jaké jsou podle vás největší nevýhody plynoucí ze zavádění eura v České republice? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (minimálně jednu). Graf č. 19: Náklady zavedení eura v České republice
Sedmašedesát respondentů vidí hlavní nevýhody ve zvýšení cen, jednašedesát v tom, ţe jako člen EMU bude Česká republika financovat zadluţené státy eurozóny. Čtyřiačtyřicet respondentů označilo administrativní a technické náklady, osmatřicet osob niţší ţivotní úroveň. Šestatřicet dotázaných vidí jednu z hlavních nevýhod ve ztrátě suverenity, čtyřiatřicet v přepočítávání a zvykání na novou měnu a devětadvacet hrozbu nákazy díky propojenosti členů EMU. Osmnáct označilo jako hlavní nevýhodu společnou měnovou politiku a šest zvyšování míry nezaměstnanosti. Ve vlastních moţnostech jeden napsal vyšší provázanost s agresivní zahraniční politikou; jeden zvolil, ţe jednotná měna není slučitelná s ekonomickými úrovněmi jednotlivých zemí, jeden označil tradici koruny a jeden riziko 94
kolapsu českého trhu při celosvětové krizi. Jeden označil moţnost, ţe nevidí ţádnou výhodu a jeden ji vypsal do vlastních moţností (v EURech nevidím nevýhody). 15. Co je to podle vás eurozóna? Graf č. 20: Co je to eurozóna
Čtyřiadevadesát respondentů označilo správnou moţnost – eurozónu tvoří všechny členské státy EU, které zavedly EUR jako svoji národní měnu. Osmadvacet osob označilo všechny evropské státy, které zavedly EUR jako svoji národní měnu a devět dotázaných nevědělo. 16. Na základě jaké smlouvy vznikla Evropská měnová unie? Graf č. 21: Zakládající smlouva Evropské měnové unie
95
102 respondentů označilo správnou odpověď – zakládající smlouvou EMU je Maastrichtská smlouva z roku 1993. Sedmadvacet osob nevědělo a dvě osoby myslí, ţe to byly Římské smlouvy z roku 1958. 17. V kterém roce vstoupilo euro v platnost? Graf č. 22: Euro a jeho platnost
Šedesát respondentů označilo rok 2002 a devětačtyřicet osob správně souhlasilo s rokem 1999, kdy se EUR stalo právním nástupcem ECU prvního ledna 1999. Dvaadvacet dotázaných nevědělo.102 4.2.3. Vyhodnocení průzkumu Myslím si, ţe dotazníkové šetření s cílem zjistit, co si lidé myslí o problematice České republiky a EMU a zda mají povědomí o této problematice, dopadlo dobře. U většiny dotazů bych se přiklonila ke stejným odpovědím, které zvolila většina respondentů. U otázky číslo čtrnáct došlo ke zkreslení, kdy dvě osoby nevidí ţádné nevýhody – jeden označil danou moţnost a jeden ji vypsal do vlastních moţností (v EURech nevidím nevýhody). U poslední otázky číslo sedmnáct šedesát respondentů označilo rok 2002, kdy bylo EUR zavedeno hotovostně do oběhu. Devětačtyřicet osob správně souhlasilo s rokem 1999, kdy se EUR stalo právním nástupcem ECU prvního ledna 1999 a nahradilo měny členských států EMU. Dvaadvacet dotázaných nevědělo. Odpovědi v tomto průzkumu ovšem nelze povaţovat za kvalifikovaný vzorek a nelze mu přikládat velkou váhu. 102
ŠTAUBEROVÁ, Blanka. Česká republika a Evropská měnová unie (výsledky průzkumu). In: Vyplňto.cz [online]. 16. 6. 2014. © Marek Demčák 2008 - 2014 [cit. 2014-06-17]. Dostupné z: http://ceska-republika-a -evropska-m.vyplnto.cz
96
ZÁVĚR Získávání informací pro vybrané téma diplomové práce mi umoţnilo prohlubovat si vědomosti, urovnat si myšlenky a upřesnit názory na danou problematiku. Cílem diplomové práce bylo zmapování problematiky moţného vstupu České republiky do EMU a alternativy řešení. Myslím si, ţe se mi cíl práce podařil splnit. Pro získávání informací jsem vyuţila komparaci názorů ekonomů, výzkum od stolu, pozorování dění v médiích a aplikovala jsem i vlastní šetření pomocí dotazníkového průzkumu umístěného na internetu. Na základě výsledku referenda o vstupu České republiky do EU došlo ke vstupu České republiky do EU prvního května 2004, kdy si zároveň ponechala moţnost samostatně se rozhodovat v oblasti měnové politiky. Uţ v té době se mohli politici chovat obezřetně a myslet na dobro České republiky a nechat si udělit trvalou výjimku pro přechod na EURo, coţ by v budoucnu nevylučovalo i moţnost změnit názor a usilovat o zavedení EUR. Bohuţel máme udělený statut členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení EUR, čímţ se Česká republika zavázala, ţe bude dělat vše pro to, aby v budoucnu EUR přijala. V současnosti je pro vstup předpokladem plnění nominálních maastrichtských kritérií, reálných kritérií sladěnosti a také legislativních kritérií. Z nominálních neplníme kritérium cenové stability (3,5 procent) a kritérium vládního deficitu (-4,4 procent), kritérium vládního dluhu plníme (46,2 procent), kritérium stability měnového kurzu lze povaţovat za splněné a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb jsme vţdy plnili (2,8 procent). Reálná a legislativní kritéria také ještě nejsou splněna. Česká republika není v současnosti připravena na vstup do ERM II a následného vstupu do EMU a není ani v zájmu obyvatel, aby do ní vstoupila. Přikláním se k variantě nezavádět EUR v České republice. Problém EMU vznikl uţ v době, kdy všechna maastrichtská konvergenční kritéria při vstupu do eurozóny splňovala pouze jedna země – další země nesplňovaly dokonce i několik kritérií najednou, a tak pozbyla tato kritéria na smysluplnosti. Kritéria uţ státy nemohly ovlivňovat po vstupu do EMU. Ke kázni měl napomoct Pakt stability a růstu, který se ukázal být neúčelný díky své podobě ve formě nařízení, sankčním opatřením pouze pro členy eurozóny a to jen u EDP a na veřejné finance uţ nebylo myšleno. Navíc lze mluvit o morálním hazardu, kdy Francie ani Německo nebylo sankcionováno za EDP a ostatní země přestaly vnímat Pakt stability a růstu jako nějakou hrozbu – státy se stále více zadluţovaly.
97
Původní opatření před i po vstupu do EMU byla problematická a nedokonalá. Krize EMU byla způsobena loajálností a obcházením plnění původních maastrichtských kritérií, takţe za hloubku problému uvnitř eurozóny nemohou pouze problematické státy, ale systém. Tento politický projekt nebyl dostatečně promyšlen a stal se honbou za silnější integrací za kaţdou cenu. Dané problémy zhoršila celosvětová hospodářská, bankovní a finanční krize, která se k nám dostala přes USA. Moţnou nápravu tohoto projektu nelze spatřovat ani v bankovní a finanční unii. Pro eurozónu je to pokus, jak zamezit dalšímu prohlubování problémů díky stabilizačnímu mechanizmu, zpřísněným dohledům a posilující politické moci přes bankovní a fiskální unii. Ukáţe jenom čas, zda se problémy nebudou opakovat či dokonce prohlubovat. Vzhledem ke skutečnostem jsem pro druhou variantu – kdy je Česká republika členem EU, ale nebude usilovat o přijetí EURa a nestane se členem EMU. Nevýhody zavedení EURa znamenají ztrátu národní měny, měnové a kurzové politiky. Se zavedením EUR jsou spojené administrativními náklady a náklady na inovaci technologií potřebné na zavádění nové měny – coţ se vrátí aţ v dlouhodobém horizontu. Dojde k lehkému zvýšení inflace spojené s doháněním států eurozóny a k jednorázovému zvýšení cenové hladiny. Díky existenci záchranných mechanizmů to znamená zvýšené výdaje na záchranu problémových států a konečná výše není ještě jistá – spíše neurčitá. Pokud se bude chtít česká vláda poučit, tak by měla vycházet ze situace na Slovensku – vstupem do eurozóny lze očekávat stále se zvyšující náklady, které jednoznačně převyšují nad idealizovanými přínosy z roku 2004, které jsou minimální. Česká republika se potýká delší dobu s výší deficitu veřejných financí. Vláda by se měla zaměřit na vnější problémy – pracovat na zkvalitnění rozpočtu a zaměřit se na účelovost vynaloţených
výdajů,
měla
by
dořešit
reformy,
podporovat
vědu
a
výzkum,
konkurenceschopnost malých i středních podnikatelů a také nezapomínat na své občany. Nesmí se opomíjet demografický faktor, který svědčí o tom, ţe populace v České republice stárne, coţ je moţným předpokladem toho, ţe se mobilita pracovní síly nebude v budoucnosti zvyšovat.
98
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY KNIHY: 1) BALDWIN, Richard a Charles Wyplosz. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1. 2) BRŮŢEK, Antonín, Gabriela SMRČKOVÁ a Martin ZÁKLASNÍK. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007, 197 s. ISBN 978 -808-5860-191. 3) Česká republika. Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy. In: Texty zákonů: Evropské dokumenty. Praha: C. H. Beck, 2009. 4) GONDA, Peter. Euro v Česku: ano, či ne?: Slovensko v eurozóně. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 33-72. ISBN 978-80-86665-10-8. 5) HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: přínosy a náklady spojené s odkladem přijetí eura v ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 159-176. ISBN 978-807-3801-823. 6) HELÍSEK, Mojmír. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: postup České republiky v přípravách na zavedení eura. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 19-42. ISBN 978-807-3801-823. 7) JANÁČKOVÁ, Stanislava. Euro v Česku: ano, či ne?: česká pozice k převzetí eura. 1. vyd. Editor Ondřej Krutílek. Brno: Studio Arx, 2013, s. 11-32. ISBN 978-80 -86665-10-8. 8) KAPOUNEK, Svatopluk. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení společné měny euro na ekonomický růst v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 88-112. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 9) KÖNIG, Petr. Euro: ano/ ne?: přínosy a náklady společné měny: kategorizace a popis přímých dopadů. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 38-55. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 10) LACINA, Lubor. Euro: ano/ ne?: dosavadní vývoj eurozóny a scénáře budoucího vývoje. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 268-295. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197-26-4. 11) MACH, Miloš. Euro v ČR z pohledu ekonomů: připravenost ČR ke vstupu do eurozóny: předpoklady a efekty zavedení eura z pohledu ekonomické teorie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 43-52. ISBN 978-807-3801-823. 99
12) MACH, Petr. Jak vystoupit z EU. Vydání první. Laissez Faire, 2010, 103 s. ISBN 978 -80-254-6624-7. 13) MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 251 s. ISBN 80-245-0431-6. 14) MIRVALD, Michal. Euro v ČR z pohledu ekonomů: přínosy a náklady měnové unie: dopady zavedení eura na zahraniční obchod, přímé investice a HDP. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 125-138. ISBN 978-807-3801-823. 15) PLCHOVÁ, Boţena, Josef ABRHÁM a Mojmír HELÍSEK. Česká republika a EU: ekonomika - měna - hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Krigl, 2010, 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4. 16) ROZMAHEL, Petr. Euro: ano/ ne?: dopad zavedení eura na inflaci v ČR. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 56-87. Ekonomie studium. ISBN 978-80-87197 -26-4. 17) ROZMAHEL, Petr. Euro: ano/ ne?: jak se měří připravenost země přijmout euro. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 16-37. Ekonomie studium. ISBN 978-80 -87197-26-4. 18) SMRČKOVÁ, Gabriela. Euro: ano/ ne?: dopady zavedení eura v ČR na obyvatele. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2010, s. 113-131. Ekonomie studium. ISBN 978 -80-87197-26-4. 19) SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Brno: Munipress, 2009, 291 s. Ediční řada monografie, svazek č. 31. ISBN 978 -80-210-5082-2. 20) TOMÁŠEK, Michal. Evropské měnové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 180 s. ISBN 978-80-7179-940-5. 21) Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny: přepis příspěvků z IV. konference Evropské fórum podnikán í: Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 17. září 2008. Praha: Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, 155 s. ISBN 978-80-903122-9-6. ČLÁNKY: 1) Lidové noviny: Rozhovor: Krize naučila Evropany jít za prací. 14. 7. 2013, XXVI, č. 161., s. 11.
100
2) POSPÍŠIL, Richard a Jaroslava KUBÁTOVÁ. Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny. Mezinárodní a srovnávací revue. 2005, roč. 5, č. 14, s. 196-204. ISSN 1213-8770. ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY: 1) DĚDEK, Oldřich. Bankovní unie. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1. 1. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www. zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/bankovni-unie 2) DĚDEK, Oldřich. Členské země eurozóny schválily posílení eurovalu. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 26. 10. 2011 [cit. 2014-05-05].
Dostupné
z:
http://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-
skupina/tiskove-centrum/aktuality/2011/clenske-zeme-eurozony-schvalily-posileni1767 3) DĚDEK, Oldřich. Fiskální úmluva. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 7. 1. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www. zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/fiskalni-umluva 4) DĚDEK, Oldřich. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí [online]. © 2013, 1. 12. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/narodni-plan-zavedeni-eura/ institucionalni-zajisteni 5) DĚDEK, Oldřich. Obecný zákon a zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1. 12. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/pravni-predpisy/ legislativa-cr 6) DĚDEK, Oldřich. Pakt stability a růstu. Ministerstvo financí: Zavedení eura v České republice [online]. © 2013, 1. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www. zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/pakt-stability-a-rustu 7) Demokracie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 1. 5. 2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie 8) Evropský stabilizační mechanismus. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 26.
2.
2014
[cit.
2014-05-05].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/
Evropsk%C3%BD_stabiliza%C4%8Dn%C3%AD_mechanismus
101
9) Měsíčník EU aktualit: Záchranný plán eurozóny v závěrečné fázi [online]. prosinec 2011, č. 99 [cit. 2013-06-01]. ISSN 1801-5042. Dostupné z: http://www.csas.cz/ static_internet/cs/Evropska_unie/Mesicnik_EU_aktualit/Mesicnik_EU_aktualit/ Prilohy/mesicnik_2011_12.pdf 10) MINISTERSTVO
FINANCÍ
ČESKÉ
REPUBLIKY,
Česká
národní
banka.
Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. 18. 12. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/vladni-materialy/plneni-maastrichtskych -kriterii 11) ŠEVČÍK, Miroslav. Nominální kritéria konvergence ČR aţ na jedu výjimku plní, reálná nikoliv. Centrum pro studium demokracie a kultury: Držme se koruny [online]. 1. 10. 2007, © 2012-2014 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.drzmesekoruny. cz/clanky/58/nominalni-kriteria-konvergence-cr-az-na-jednu-vyjimku-plni-realna -nikoliv 12) ŠTAUBEROVÁ, Blanka. Česká republika a Evropská měnová unie (výsledky průzkumu). In: Vyplňto.cz [online]. 16. 6. 2014. © Marek Demčák 2008 - 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://ceska-republika-a-evropska-m.vyplnto.cz 13) Zavedení eura v České republice: Scénář zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí [online]. © 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www. zavedenieura.cz/
102
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK BEF
–
belgický frank
BIS
–
Banka pro mezinárodní platby
BS efekt
–
Balassa-Samuelsonův efekt
„CE“
–
euro – konformní výrobek
CEFTA
–
Středoevropské zóny volného obchodu
CZK
–
česká koruna
ČNB
–
Česká národní banka
DEM
–
německá marka
DKK
–
dánská koruna
DPH
–
daň z přidané hodnoty
EBA
–
Evropský orgán pro bankovnictví
ECB
–
Evropská centrální banka
ECOFIN
–
Rada ministrů ve sloţení ministrů financí a hospodářství
ECU
–
Evropská měnová jednotka
EDP
–
procedura při nadměrném schodku
EFSF
–
Evropský nástroj finanční stability
EFSM
–
Evropský mechanizmus finanční stabilizace
EHP
–
Evropský hospodářský prostor
EHP
–
viz. EHP
EIB
–
Evropská investiční banka
EMCF
–
Evropský fond měnové spolupráce
EMF
–
Evropský měnový fond
EMI
–
Evropský měnový institut
EMS
–
Evropský měnový systém
EMU
–
Evropská měnová unie
ERM II
–
Mechanizmus směnných kurzů II
ES
–
Evropské společenství
ESCB
–
Evropský systém centrálních bank
ESD
–
Evropský soudní dvůr
ESM
–
Evropský stabilizační mechanizmus
ESP
–
španělská peseta 103
EU
–
Evropská unie
EUA
–
Evropská zúčtovací jednotka
EUR
–
evropská měna v oblasti eurozóny
EUROGROUP
–
Ministři financí států eurozóny
EUROVAL
–
viz. ESM
FRF
–
francouzský frank
GBP
–
britská libra
GRD
–
řecká drachma
HDP
–
hrubý domácí produkt
HICP
–
Harmonizovaný index spotřebitelských cen
HMU
–
Evropská hospodářská a měnová unie
IEP
–
irská libra
ITL
–
italská lira
JPY
–
japonský jen
LUF
–
lucemburský frank
MMF
–
Mezinárodní měnový fond
NLG
–
nizozemský gulden
NKS
–
Národní koordinační skupina pro zavedení eura
PTE
–
portugalské escudo
PZI
–
přímé zahraniční investice
SDR
–
zvláštní práva čerpání
SEPA
–
jednotné oblasti pro platby v eurech
SRM
–
jednotný mechanizmus pro řešení bankovních problémů
SRF
–
jednotný fond pro řešení bankovních problémů
SSM
–
jednotný mechanizmus dohledu
TARGET
–
evropský platební systém provozovaný ECB
TARGET 2
–
evropský platební systém provozovaný ECB
TSCG
–
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v HMU
USA
–
Spojené státy americké
USD
–
americký dolar
ZO
–
zahraniční obchod
104
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek TABULKA Č. 1: SLOŢENÍ KOŠE PRO VYJÁDŘENÍ HODNOTY ECU ................................................ 14 TABULKA Č. 2: ZEMĚ EUROZÓNY............................................................................................... 26 TABULKA Č. 3: HARMONIZOVANÝ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN ........................................... 38 TABULKA Č. 4: SALDO SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ .............................................................. 39 TABULKA Č. 5: DLUH SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ................................................................ 40 TABULKA Č. 6: DLOUHODOBÉ ÚROKOVÉ SAZBY PRO KONVERGENČNÍ ÚČELY ............................ 42 TABULKA Č. 7: EKONOMICKÁ ÚROVEŇ ČESKÉ REPUBLIKY A EUROZÓNY................................... 43 TABULKA Č. 8: SROVNÁNÍ EKONOMICKÝCH ÚROVNÍ VYBRANÝCH ZEMÍ .................................... 43 TABULKA Č. 9: SROVNÁNÍ CENOVÝCH HLADIN VYBRANÝCH ZEMÍ ............................................ 44 TABULKA Č. 10: CENOVÉ HLADINY V ČESKÉ REPUBLICE A V EUROZÓNĚ .................................. 44 TABULKA Č. 11: MÍRA INFLACE V ČESKÉ REPUBLICE A V EUROZÓNĚ ........................................ 44 TABULKA Č. 12: CENOVÉ HLADINY V ČESKÉ REPUBLICE A V EUROZÓNĚ................................... 46 TABULKA Č. 13: SALDO BILANCE ZBOŢÍ 1996 - 2007................................................................. 53 TABULKA Č. 14: SALDO BILANCE SLUŢEB 1996 - 2007 .............................................................. 54 TABULKA Č. 15: KORELACE NABÍDKOVÝCH ŠOKŮ VŮČI EUROZÓNĚ .......................................... 55 TABULKA Č. 16: PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V TUZEMSKU 1998 - 2007 ............................... 60 TABULKA Č. 17: SOUHRN PŘÍMÝCH DOPADŮ ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE .................. 84 Seznam grafů GRAF Č. 1: NOMINÁLNÍ MĚNOVÝ KURZ CZK/EUR.................................................................... 41 GRAF Č. 2: VÝVOJ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU V ČESKÉ REPUBLICE A V EUROZÓNĚ ........ 45 GRAF Č. 3: HRUBÁ TVORBA FIXNÍHO KAPITÁLU VE VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EUROZÓNY A ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................ 58
GRAF Č. 4: FISKÁLNÍ SITUACE ZEMÍ EUROZÓNY V ROCE 2012 ................................................... 59 GRAF Č. 5: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EUROZÓNY ......... 61 GRAF Č. 6: CELKOVÝ POČET DOTÁZANÝCH PODLE POHLAVÍ...................................................... 86 GRAF Č. 7: VĚKOVÉ ROZMEZÍ DOTÁZANÝCH ............................................................................. 87 GRAF Č. 8: POČET DOTÁZANÝCH PODLE VZDĚLÁNÍ ................................................................... 87 GRAF Č. 9: PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ DOTÁZANÝCH ........................................................................ 88 105
GRAF Č. 10: VNÍMÁNÍ ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII.................................................................... 88 GRAF Č. 11: VNÍMÁNÍ ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNII ..................................................... 89 GRAF Č. 12: MOŢNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE .................................... 89 GRAF Č. 13: MOŢNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE ČESKÉ REPUBLIKY............................................... 90 GRAF Č. 14: ZÁJEM O PROBLEMATIKU EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE ............................................... 91 GRAF Č. 15: JAKÝM ZPŮSOBEM ROZHODNOUT O ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ............. 91 GRAF Č. 16: ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................... 92 GRAF Č. 17: OČEKÁVANÝ ROK ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ....................................... 92 GRAF Č. 18: PŘÍNOSY ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE...................................................... 93 GRAF Č. 19: NÁKLADY ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ................................................... 94 GRAF Č. 20: CO JE TO EUROZÓNA .............................................................................................. 95 GRAF Č. 21: ZAKLÁDAJÍCÍ SMLOUVA EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE ................................................ 95 GRAF Č. 22: EURO A JEHO PLATNOST ......................................................................................... 96 Seznam obrázků OBRÁZEK Č. 1: INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ................... 34 OBRÁZEK Č. 2: HARMONOGRAM ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE ..................................... 47
106
PŘÍLOHA Česká republika a evropská měnová unie 1.
Vyberte vaše pohlaví. Ţena Muţ
2.
Jaká je vaše věková kategorie? Do 20 let 21 – 35 36 – 50 51 – 65 Nad 65
3.
Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ
4.
Jaké je vaše pracovní zařazení? Student Zaměstnanec Podnikatel Nezaměstnaný Důchodce
5.
Jak vnímáte evropskou integraci a členství České republiky v Evropské unii? Kladně Negativně Nevím
6.
Jak vnímáte členství v Evropské měnové unii? Kladně Negativně Nevím
7.
Jak si představujete budoucí vývoj Evropské měnové unie? Lze vybrat minimálně jednu odpověď, maximálně jednu odpověď. 107
Bude zachována beze změny. Bude zachována a dále se rozšiřovat. Dojde k jejímu zrušení a proběhne návrat k původním národním měnám. Dojde k jejímu zrušení s moţností vzniku jiné měnové unie. Vlastní odpověď: 8.
Pro jakou variantu byste se v současnosti rozhodli? Česká republika jako člen Evropské unie s budoucím členstvím v evropské měnové unii. Česká republika jako člen Evropské unie a nezavádět jednotnou společnou měnu. Česká republika stojící mimo evropskou měnovou unii a zvaţující i výstup z Evropské unie.
9.
Vyhledáváte si podrobnější informace o Evropské měnové unii? Ano Ne
10. Jaké moţnosti byste dali přednost při rozhodování o zavádění eura v České republice? Rozhodnutí vlády. Občanskému referendu. 11. Jak byste se rozhodli v případném referendu o zavedení eura v České republice? Ano Ne 12. Kdy by mělo dojít k zavedení eura v České republice? 2017 – 2020 2021 – 2024 2026 – 2030 Nikdy 13. Jaké jsou podle vás největší výhody plynoucí ze zavedení eura v České republice? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (minimálně jednu). Cenová transparentnost s ostatními státy Důvěryhodnost České republiky Pohodlnější cestování Sníţení kurzového rizika Sniţování míry nezaměstnanosti 108
Stabilita jednotné evropské měny Vyšší ţivotní úroveň Zanedbatelné Ţádné Vlastní odpověď: 14. Jaké jsou podle vás největší nevýhody plynoucí ze zavádění eura v České republice? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (minimálně jednu). Administrativní a technické náklady Financování zadluţených států Hrozba nákazy díky propojenosti členů evropské měnové unie Niţší ţivotní úroveň Přepočítávání a zvykání na novou měnu Společná měnová politika Ztráta suverenity Zvýšení cen Zvyšování míry nezaměstnanosti Vlastní odpověď: 15. Co je to podle vás eurozóna? Všechny evropské státy, které zavedly euro jako svoji národní měnu. Všechny členské státy Evropské unie, které zavedly euro jako svoji národní měnu. Nevím 16. Na základě jaké smlouvy vznikla Evropská měnová unie? Římské smlouvy – 1958. Maastrichtské smlouvy – 1993. Nevím 17. V kterém roce vstoupilo euro v platnost?? 1999 2002 Nevím
109
