Koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU z pohledu ČSSZ

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU z pohledu ČSSZ Liberec, 10.4.2012

Eva Knoblochová Metodik ČSSZ pracoviště Ústí nad Labem

Lidé na prvním místě 1 …


Profil ČSSZ ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně správní institucí. •spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů •z toho více než 2,9 milionu důchodců •vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek NP

Přínos České správy sociálního zabezpečení do státní rozpočtu tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti (za rok 2011 se jednalo o více jak 358 mld. Kč).

2

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČ ČENÍ

Organizační struktura ČSSZ

ČSSZ jako organizační složka státu je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. • podle koordinačních nařízení je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání • ústředí ČSSZ v Praze • pracoviště ve vybraných v krajských městech (v Praze je to Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno (MSSZ Brno) • okresní správy sociálního zabezpečení v okresních městech - od 1. 5. 2004 zřízena kontaktní místa pro oblast EU.


Působnost ČSSZ podle koordinačních nařízení

ČSSZ vykonává působnost (s výjimkou resortů obrany, vnitra, spravedlnosti a financí) vůči členským státům jako kompetentní instituce pro: • určování příslušnosti k právním předpisům zaměstnanců a OSVČ • peněžité dávky v nemoci a mateřství • důchody • peněžité dávky nemocenského pojištění vyplácené při pracovních úrazech a nemocích z povolání


Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU

V oblasti SZ nedochází k harmonizaci národních systémů, ale k jejich KOORDINACI. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn – rozdíly mezinárodními systémy zůstávají.

5

ČESKÁ SPRÁVA ZABEZPEČ ČENÍ ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Koordinační nařízení • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 987/2009 - prováděcí nařízení ČSSZ aplikuje tato koordinační nařízení pro oblast sociálního zabezpečení vůči 27 státům Evropy (neaplikuje se vůči Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku)

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1231/2010 - příslušníci třetích zemí • Nařízení Evropské rady (EHS) 1408/71 stále v platnosti


Určování příslušnosti k právním předpisům SZ

Věcný rozsah nařízení 1408/71 (resp. 883/2004): - sociální zabezpečení (důchodové, nemocenské) - zdravotní pojištění - státní sociální podpora - zabezpečení v nezaměstnanosti - oblast daňová a pracovněprávní NENÍ koordinačními nařízeními upravena

7


Úloha koordinačních předpisů zabránit konfliktu právních řádů odstranit nerovné zacházení na základě státní příslušnosti zabránit, aby pracovník, který byl pojištěn ve více než jednom státě, byl poškozen z důvodu přerušení doby pojištění v důsledku pohybu přes hranice odstranit teritoriální požadavky pro výplatu dávek

8


CO NEMÁ VLIV na určování PPP dle nař. 883/2004 Státní příslušnost Místo výplaty mzdy Měna, ve které je mzda vyplácena Místo, kde jsou odváděny daně Oprávnění k podnikatelské činnosti vystavené dle předpisů jiného ČS Dobrovolné sociální pojištění v jiném ČS

9


čl. 11(1) osoba podléhá právním předpisům pouze 1 členského státu (ČS) čl. 11(3)(a) „LEX LOCI LABORIS“ = PRAVIDLO STÁTU VÝKONU ČINNOSTI – zaměstnanec/OSVČ podléhá právním předpisům ČS, ve kterém vykonává činnost - potvrzení o PPP se nevystavuje

10


Určování PPP dle nař. 883/2004 - další principy čl. 11(3)(b) Úředníci => předpisy ČS, kterému podléhá správní orgán, u něhož jsou zaměstnáni – potvrzení o PPP se vystavuje

- postup analogický k vyslání - vyřizují OSSZ

V ČR se za úředníky považují: zaměstnanci státu – zaměstnanci ústředních orgánů státní správy a jejich organizačních složek s výjimkou obslužného personálu a zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací; osoby ve služebním poměru; zaměstnanci územních samosprávných celků, kteří vykonávají správní činnosti v samostatné nebo přenesené působnosti 11


Určování PPP dle nař. 883/2004 - další principy

čl. 11(3)(c) - Osoby pobírající dávky v nezaměstnanosti podle právních předpisů ČS bydliště => předpisy tohoto ČS určením PPP pověřen místně příslušný ÚP čl. 11(3)(d) - Osoby odvedené nebo znovu povolané do vojenské nebo civilní služby v ČS => předpisy tohoto ČS – potvrzení o PPP se nevystavuje čl. 11(3)(e) – Neaktivní osoby v ČS => předpisy ČS bydliště - Posouzení PPP není v kompetenci OSSZ/ČSSZ

12


Určování PPP dle nař. 883/2004 - další principy čl. 11(4) Námořníci (zaměstnanci nebo OSVČ) => předpisy ČS, pod jehož vlajkou loď pluje ALE pokud jsou námořníci-zaměstnanci odměňováni společností působící v ČS jejich bydliště => předpisy ČS bydliště – potvrzení o PPP se vystavuje - postup analogický k vyslání - vyřizují OSSZ 13


Určování PPP dle nař. 883/2004 - další principy •

vysílání pracovníků čl. 12(1)– zaměstnanec je krátkodobě vyslán k výkonu práce do jiného státu EU

•

vysílání OSVČ čl. 12(2)– OSVČ vyjíždí krátkodobě vykonávat činnost do jiného státu EU

•

souběžná činnost čl. 13– výkon činnosti současně ve více zemích EU (zaměstnání, OSVČ nebo kombinace)

• Příslušnost k právním předpisům osvědčuje formulář A 1 „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“

14


Vysílání zaměstnanců – čl. 12(1) Definice: Osoba, která jako zaměstnanec provozuje v ČS činnost jménem zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného ČS, aby zde konala práci jménem tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále právním předpisům prvního ČS, nepřesahuje-li předpokládaná doba trvání takové práce 24 měsíců a není-li daná osoba vyslána za účelem nahrazení jiné osoby. Shrnutí: osoba ve vysílajícím ČS vykonává činnost jménem zaměstnavatele zaměstnavatel vykonává ve vysílajícím ČS běžně své činnosti osoba je vyslána tímto zaměstnavatelem v přijímajícím ČS vykonává práci jménem tohoto zaměstnavatele předpokládaná doba nepřesahuje 24 měsíců osoba není vyslána za účelem nahrazení jiné osoby 15


Vysílání zaměstnanců – čl. 12(1) • krátkodobé vyslání do 1 týdne – služební cesty, obchodní jednání – A 1 se v praxi nevystavuje • stáže, školení – nutnost splnění podmínek vyslání, vystavení A1 • vysílání studentů – nelze považovat za osobu vyslanou • opakované krátkodobé vyslání (do 3 měsíců) do stejného státu – pauza 1 měsíc • opakované vyslání do stejného státu nad 3 měsíce – pauza 2 měsíce • vyslání do různých ČS bezprostředně po sobě následující = nové vyslání

16


Vysílání OSVČ – provozování činnosti ve vysílajícím státě Definice: Na osobu, která obvykle provozuje samostatnou výdělečnou činnost v jednom ČS a odejde do jiného státu a provozuje tam podobnou činnost, se nadále vztahují právní předpisy prvního členského státu, nepřesahuje-li očekávané trvání této činnosti 24 měsíců. Podmínky vyslání OSVČ: Statut OSVČ – dle legislativy vysílajícího ČS Doba vyslání - 24 měsíců Krátké přerušení - dovolená, nemoc, školení atd. NENÍ přerušení vyslání Provozování činnosti již před vysláním – alespoň 2 měsíce (možnost i méně ve výjimečných případech) Provozování činnosti ve vysílajícím státě Činnost v přijímajícím státě Detailně viz: Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. A2 Nařízení EP a Rady (ES) 987/2009 čl. 14(3)a(4)

17


Vysílání OSVČ – provozování činnosti ve vysílajícím státě = obvyklé provozování podstatných činností v ČS, ve kterém je usazena + během jakéhokoli období činnosti v přijímajícím státě i nadále splňovat požadavky na výkon své činnosti, aby mohla pokračovat i po návratu Kritéria pro posouzení např.: využívání kancelářských prostor platba daní registrace v profesních subjektech či obchodní komoře dispozice profesním průkazem přidělení čísla plátce DPH

18


Vysílání OSVČ – činnost v přijímajícím státě

• = podobný charakter činnosti - tzn. relevantní je skutečná povaha činnosti a nikoliv její označení • - obsah a trvání výkonu činnosti předem definovány – doloženo dokumenty nebo písemným prohlášením

19


Vytavené potvrzení o PPP

Potvrzení osvědčuje, že osoba po uvedenou dobu vyslání podléhá českým právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění => Odvod pojistného na SZ a ZP podle českých právních předpisů do českého systému (český vyměřovací základ, české procentní sazby apod.) + nárok na dávky z českého systému sociálního zabezpečení

20


Současný výkon činností ve dvou nebo více ČS Čl. 13(1) – Souběh ZAM/ZAM Na osobu, která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více ČS se vztahují dle: 1) Čl. 13(1)(a) => právní předpisy ČS, na jehož území má bydliště: - vykonává-li podstatnou část své činnosti na území tohoto státu nebo - je zaměstnáván různými podniky nebo zaměstnavateli, jejichž sídla nebo místa podnikání jsou v různých ČS 2) Čl. 13(1)(b) => právní předpisy ČS, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podniku nebo zaměstnavatele, který ji zaměstnává, nevykonává-li podstatnou část činnosti v ČS, na jehož území má bydliště 21


Současný výkon činností ve dvou nebo více ČS – ZAM/ZAM Výkon podstatné části vykonávané činnosti ve státě bydliště - zásadní kritérium pro určení PPP podle čl. 13(1) - výkonem podstatné části činnosti se rozumí situace, kdy je v daném státě vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností zaměstnance, přičemž se nemusí nutně jednat o hlavní část těchto činností Pomocná kritéria - čl. 14(8)(a) PN: a) pracovní doba b) odměna Výkon činnosti ve státě bydliště nelze považovat za podstatný, je-li jeho rozsah v rámci celkového hodnocení za použití pomocných kritérií nižší než 25% celkového výkonu činnosti. => alespoň jedno z výše uvedených kritérií musí být minimálně 25%

22


Současný výkon činností ve dvou nebo více ČS – OSVČ/OSVČ Čl. 13(1) – Souběh OSVČ/OSVČ Na osobu, která obvykle pracuje jako OSVČ ve dvou nebo více ČS se vztahují dle: 1) Čl. 13(2)(a) => právní předpisy ČS bydliště: - pokud vykonává podstatnou část činnosti v tomto ČS 2) Čl. 13(2)(b) => právní předpisy ČS, v němž se nachází střed zájmu její činnosti - pokud nebydlí v ČS, v němž vykonává podstatnou část činnosti 23


Současný výkon činností ve dvou nebo více ČS – OSVČ/OSVČ Výkon podstatné části vykonávané činnosti ve státě bydliště - zásadní kritérium pro určení PPP podle čl. 13(2) - výkonem podstatné části činnosti se rozumí situace, kdy je v daném státě vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností OSVČ, přičemž se nemusí nutně jednat o hlavní část těchto činností Pomocná kritéria - čl. 14(8)(b) PN: a) obrat b) pracovní doba c) počet poskytnutých služeb d) příjem Výkon činnosti ve státě bydliště nelze považovat za podstatný, je-li jeho rozsah v rámci celkového hodnocení za použití pomocných kritérií nižší než 25% celkového výkonu činnosti. => alespoň jedno z výše uvedených kritérií musí být minimálně 25% 24


Současný výkon činností ve dvou nebo více ČS Čl. 13(3) osoba, která je obvykle činná jako zaměstnanec a OSVČ v různých ČS, bude podléhat právním předpisům státu, v němž pracuje jako zaměstnanec. Pokud jako zaměstnanec pracuje ve dvou nebo více ČS, určí se jeho PPP podle čl. 13(1).

Čl. 13(4) Osoba zaměstnaná jako úředník jedním ČS, která současně pracuje jako zaměstnanec nebo OSVČ v jednom nebo více ČS, podléhá právním předpisům státu, kterému podléhá správní orgán, jenž ji zaměstnává.

25


Současný výkon zaměstnání na území dvou nebo více států


Současný výkon OSVČ na území dvou nebo více států


Výjimky z příslušnosti k právním předpisům - čl. 8 • dohoda institucí dvou nebo více států příslušných k povolování výjimek • na povolení výjimky nemá žadatel právní nárok • řešení těch případů, kdy by aplikace základních pravidel o příslušnosti ztěžovala situaci dotčené osoby. • maximálně na období 5 let • zdůvodnění žádosti – sociální a zdravotní důvody, neakceptují se důvody ekonomického charakteru

28


Uplatnění žádosti o posouzení příslušnosti k právním předpisům

Pro zaměstnance – Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Pro OSVČ – Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení dokumenty dokladující výkon zaměstnání popř. OSVČ, kopie smluvních dokumentů, za základě kterých bude vykonávána činnost v zahraničí žádost posuzuje místně příslušná OSSZ, v případě souběžné činnosti ČSSZ žádost o posouzení v případě souběhu činností ve více státech lze podat pouze ve státě bydliště (výjimkou je Slovensko) 29


Uplatnění žádosti o posouzení příslušnosti k právním předpisům Výsledek řízení • zamítnutí žádosti x vystavení formuláře A1 (originál zaměstnanci nebo OSVČ, kopie instituci dotčeného členského státu) • A1 = příslušnost k předpisům jednoho státu = plnění veškerých povinností v souladu s jeho právními předpisy • neplatnost A1 může vyslovit pouze ta instituce, která jej vystavila • v budoucnu elektronická výměna dat mezi institucemi (tzv. SED) • platnost E 101 vystavených dle Nařízení 1408/71 po dobu 10 let (max. do 30.4.2020) 30


Postup při nepředložení potvrzení o PPP

• Pokud zahraniční pracovník nepředložil potvrzení o PPP, ačkoliv by jej předložit měl: • 1) OSSZ vyzve OSVČ/zaměstnavatele, aby OSVČ/zaměstnanec ve lhůtě 30-ti dnů potvrzení předložil. Po tuto dobu se pojistné k úhradě nepředepisuje. • 2) V případě nepředložení, OSSZ aplikuje české právní předpisy ode dne zahájení SVČ/nástupu do zaměstnání.

31


Peněžité dávky v nemoci a mateřství • Základní pravidlo: Nárok na dávku se posuzuje dle právních předpisů státu, kde je osoba pojištěna a to i v případě, že bydlí na území jiného státu • uplatnění nároku u instituce státu, jehož předpisům podléhá • údaje v potvrzení o DPN mají stejnou hodnotu ve všech státech EU • podmínky pro nárok na dávku se řídí právními předpisy státu, kde je osoba pojištěna • dávky se zasílají na žádost pojištěnce i do jiného státu (na náklady pojištěnce) • koordinace se týká všech peněžitých dávek plynoucích v ČR z nemocenského pojištění: nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství • nařízení se vztahuje i na náhradu mzdy v prvních 21 dnech DPN 32


Sčítání dob pojištění pro účely peněžitých dávek v nemoci a mateřství • ve většině členských států je jednou z podmínek pro získání nároku na peněžitou dávku splnění potřebné doby pojištění (např. v ČR 270 dnů pojištění ve 2 letech před nástupem na PPM) • uplatňujeme princip sčítání dob pojištění získaných v různých státech EU/EHP • potvrzování dob pojištění - formulář E 104 (popř. SED) – v ČR vystavuje OSSZ na žádost instituce

33

Nárok na peněžité dávky

Uplatnění nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství pojištěnců podléhajících právním předpisům jiného členského státu, kteří pobývají nebo bydlí na území ČR •

ošetřující lékař vystaví český tiskopis „Rozhodnutí o DPN“ stejným způsobem jakoby šlo o českého pojištěnce

•

cizí pojištěnec následně zašle rozhodnutí o DPN příslušné instituci v jiném členském státě

•

ošetřující lékař má podle čl. 27 (1) prováděcího nařízení povinnost potvrdit pojištěnci též pravděpodobnou dobu trvání DPN

Nárok na peněžité dávky Uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění českých pojištěnců v případě bydliště nebo pobytu na území jiného členského státu •

lékař v cizině vystaví tamější potvrzení o DPN s předpokládanou dobou jejího trvání

•

zaměstnanec uplatní v zaměstnání, OSVČ na OSSZ, společně s tiskopisem „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU“ – web ČSSZ

•

zaměstnavatel postupuje obdobně jako v případě uplatnění nároku na nemocenské v rámci ČR

•

nebylo-li v cizině vystaveno potvrzení o DPN, může být nárok na nemocenské uplatněn i tak, že bude DPN na základě lékařských zpráv ze zahraničí ošetřujícím lékařem v ČR uznána zpětně, a to s předchozím písemným souhlasem lékaře OSSZ.

•

v případě PPM - tiskopis „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při bydlišti/pobytu v zahraničí“ + lékařská zpráva, ze které musí být zřejmý předpokládaný den porodu, a rodný list dítěte

Nárok na peněžité dávky po skončení pojištění Nároky českých pojištěnců, kteří mají bydliště v jiném členském státě EU, na dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání v ČR •

Sociální událost vznikla za trvání zaměstnání v ČR – nárok na dávku vznikne (za splnění všech ostatních zákonných podmínek pro nárok na dávku podle českých právních předpisů)

•

Sociální událost vznikne po skončení zaměstnání v rámci ochranné lhůty – nárok na dávku vznikne (za předpokladu splnění všech ostatních zákonných podmínek pro nárok na dávku podle českých právních předpisů). – dotyčná osoba nezahájila ve státě bydliště výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění ani nezačala pobírat dávky v nezaměstnanosti.

Nárok na peněžité dávky po skončení pojištění Nároky osob s bydlištěm v ČR, kterým skončilo zaměstnání (pojištění) v jiném členském státě EU (příhraniční pracovníci a jiné osoby s bydlištěm v ČR, které se po skončení zaměstnání vrátí do ČR)

•

Sociální událost vznikla za trvání zaměstnání vykonávaného v jiném členském státě EU – dávky NP náleží podle právních předpisů příslušného státu (nejčastěji státu místa výkonu práce)

•

Sociální událost vznikne po skončení zaměstnání vykonávaného v jiném členském státě EU – dávky dle ČR předpisů nenáleží, lze uplatnit z ochranné doby ve státě předchozího výkonu práce


Děkujeme za pozornost…

V prezentaci byly použity snímky z prezentace ČSSZ oddělení mezinárodních pojistných vztahů ČSSZ a z prezentace metodika ČSSZ HK Mgr. Milana Novotného.

38


Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU

39

Koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU z pohledu ČSSZ

Recommend Documents