NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 23.8.2016 - 31.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení 1 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - TOP ČT 24
ČRo Plus Podíl českého zboží na pultech obchodů 25.8.2016
ČRo Plus str. 4 21:10 Den v 60 minutach
2 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
ČRo Radiožurnál Miroslav Toman host Dvaceti minut Radiožurnálu 29.8.2016
ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu
3 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
denik.cz Jurečka: Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani 50 procent 4 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 denik.cz str. 0 Ekonomika masa - TOP ČTK
idnes.cz - blog Kudy ze zemědělské krize? 27.8.2016
idnes.cz - blog str. 0
5 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Miloš Babiš
iprosperita.cz Albert nabídne zákazníkům jen maso z českých chovů 24.8.2016
iprosperita.cz str. 0 Výrobky a služby
6 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Editor
Magazín Práva 33 českých delikates posvěcených EU 27.8.2016
Magazín Práva str. 8 Téma
7 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Jiří Sotona
mediar.cz Průzkum: dodavatelé cítí šikanu ze strany řetězců
8
28.8.2016
mediar.cz str. 0 Články
Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Zuzana Semerádová
parlamentnilisty.cz Obchody Albert nabídnou zákazníkům 100 % objemů stálé nabídky masa z českých chovů 9 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - TOP komerční tisková zpráva
Pelhřimovský deník Od soli a mrazení až k radioaktivnímu záření 25.8.2016
Pelhřimovský deník str. 13 U nás doma
10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
TZ
Právo Víkend Úprava potravin, která nikdy nezklame 26.8.2016
Právo Víkend str. 14 Jídlo
11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Jana Hanušková
protiproud.cz Ionizace potravin: Vyhánění čerta ďáblem? 30.8.2016
protiproud.cz str. 0 Zdraví
12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Zuzana Lipová
Tina Právní poradna, novinky v zákonech, vaše dotazy 31.8.2016
Tina str. 32 Rádce
13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
tyden.cz Toman: Na pultech by mělo být povinně až osmdesát procent zboží z ČR 14 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 tyden.cz str. 0 Česko masa - TOP ČTK
vitalia.cz Budou i v Česku GM potraviny bez označení jako v Americe? 26.8.2016
vitalia.cz str. 0
15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Petr Havel
Zemědělec Spolupráce s českými dodavateli 29.8.2016
Zemědělec str. 10 Publicistika
16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Zuzana Fialová Deklarace účastníku konference 29.8.2016
Zemědělec str. 12 Publicistika
17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Účastníci konference O zemědělství na živitelce 29.8.2016
Zemědělec str. 14 Zájmové organizace
18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Dana Večeřová Masny skot na přehlídce v Hradistku 29.8.2016
Zemědělec str. 40 Živočišná výroba
19 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Karel Šeba
zena-in.cz Vychutnejte si čerstvé maso od českých dodavatelů z obchodů Albert 20 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 zena-in.cz str. 0 Vaření masa - TOP Tisková zpráva
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní A2 Zasít spolupráci 31.8.2016
A2 str. 30 Odpor
21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
tomáš uhnák
abicko.cz Nechci jíst maso 29.8.2016
abicko.cz str. 0 Mourrisonova poradna
22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
agris.cz Cena půdy roste. Zemědělci nakupují jako diví 25.8.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství
23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Denik.cz Kudy ze zemědělské krize? 25.8.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství
24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Agris Ministr Jurečka: Někteří zemědělci neprožívají jednoduché období. Snažíme se jim 25 pomoci, aby udrželi výrobu, nerušili stáda, ani pracovní místa Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 24.8. 2016 25.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny
26 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Agris Zelená zpráva 2015: Produkce zemědělského odvětví mírně vzrostla 25.8.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR
27 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora 26.8.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství
28 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
iDNES.cz Meclovská farma z Domažlicka končí po 68 letech s chovem prasat 29.8.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství
29 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zemědělský svaz ČR Souhrn událostí uplynulých dní – 26. – 28.8. 2016 29.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny
30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Agris Souhrn událostí uplynulého dne 29. 8. 2016 30.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny
31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Agris
Blesk Největší býk Ceska ...i pštrosí klobáska 29.8.2016
Blesk str. 8 Téma
32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ivan D. Hladík
blesk.cz Vědci varují: Alobal představuje riziko! Jaké jídlo do něj rozhodně nebalit? 33 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 blesk.cz str. 0 Události masa - Ostatní Sushi z Vltavy? Kuchaři lovili ryby v řece, zálusk měli i na kachny a labutě 34 Český svaz zpracovatelů 26.8.2016 blesk.cz str. 0 masa - Ostatní Šunka nejvyšší jakosti, nebo jen bl(a)uf? Zkontrolujte, za co platíte 28.8.2016
blesk.cz str. 0 Události
Trápí vás migréna? Změňte jídelníček! Co takhle dát si kávu? 29.8.2016
blesk.cz str. 0 Zdraví
35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 36 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Boleslavský deník Šéf podnikatelské asociace: Tradiční prodejce se snažíme podporovat 37 Český svaz zpracovatelů 31.8.2016 Boleslavský deník str. 11 Region masa - Ostatní (psc)
Bruntálský a krnovský deník Za plnou ledničku získala žena z Krnova odměnu Bruntálský a krnovský deník str. 3 Zprávy/z 31.8.2016 Bruntálska a Krnovska
38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(frk)
byznys.ihned.cz Rusko zvětšuje rozlohu polí a zvyšuje produkci. Masivně investuje do zemědělství a v 39 Česku hledá technologie Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 byznys.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní Kateřina Adamcová Malí zemědělci nechtějí přispívat do fondu na neúrodu. Nevěří, že peníze dostanou 40 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 byznys.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní Kateřina Adamcová
ceskapozice.cz Milan Zelený: Ekonomika je evoluční organismus 27.8.2016
ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma
41 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Česká pozice, Petr Kain
ceskobudejovicky.denik.cz Farmářské slavnosti ukázaly netradiční způsob ekologického hospodaření 42 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 ceskobudejovicky.denik.cz str. 0 Reklama masa - Ostatní PR
Claudia Maso aneb Řízek je řízek! 30.8.2016
Claudia str. 20 Vím, jak na to
43 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ct24.cz „Zrušte sankce proti Rusku,“ vyzvali na Zemi živitelce Zeman i Štěch 25.8.2016
ct24.cz str. 0 Domácí
44 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
dolejsim Jurečkův resort stále nevyřešil dumpingové dovozy potravin, vadí Agrární komoře 45 Český svaz zpracovatelů 26.8.2016 ct24.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní fialaa České potraviny může podpořit přísnější kontrola zboží, řekl premiér 27.8.2016
ct24.cz str. 0 Domácí
46 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zemand
Českobudějovický deník Jak a za kolik na Zemi živitelku Českobudějovický deník str. 57 Příloha - Země 25.8.2016 živitelka
47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY: Soutěž pro jihočeské potravináře i pro nás, spotřebitele 48 Českobudějovický deník str. 58 Příloha - Země Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 živitelka - Dary našeho kraje masa - Ostatní
Chutná hezky. Jihočesky! To víme… Též Králičí hop, Angus show aneb Co všechno letos 49 Země živitelka nabídne… Českobudějovický deník str. 60 Příloha - Země Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 živitelka - Dary našeho kraje masa - Ostatní
ČRo - cb.cz Dojení ovcí i jubilant Zetor. V Budějovicích začíná mezinárodní agrosalon Země živitelka 50 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 ČRo - cb.cz str. 0 zpravodajstvi masa - Ostatní ČTK,Jitka Cibulová Vokatá
ČRo - radiozurnal.cz Sankce proti Rusku je potřeba zrušit, říká prezident Agrární a Potravinářské komory ČR 51 Český svaz zpracovatelů 29.8.2016 ČRo - radiozurnal.cz str. 0 dvacetminut masa - Ostatní Helena Šulcová,Jana Trpišovská
ČRo Radiožurnál Bohuslav Sobotka slíbil zemědělcům další podporu 27.8.2016
ČRo Radiožurnál str. 3 18:00 Zprávy
52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Shodne se koalice na snížení daňové zátěže u točeného piva nebo základních potravin? 53 ČRo Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 publicistika masa - Ostatní
ČT 1 Krize v živočišné výrobě 25.8.2016
ČT 1 str. 2 18:00 Události v regionech - Praha
54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČT 24 Podíl českých potravin na pultech 25.8.2016
ČT 24 str. 5 13:00 Zprávy
55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
denik.cz Film o jídle Buchty a klobásy je animovaný a mládeži nepřístupný 25.8.2016
denik.cz str. 0 Film
56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
František Kuba Šéf podnikatelské asociace: Tradiční prodejce se snažíme podporovat 57 Český svaz zpracovatelů 29.8.2016 denik.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní Petr Schreib
Dolcevita TOUR DE DELI
58
29.8.2016
Dolcevita str. 160 delicate
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ADAM ŠTĚCH, DANICA KOVÁŘOVÁ
Doma DNES Kdy se (ne)vyplatí šetřit? 31.8.2016
Doma DNES str. 26 Tipy & triky
59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Martina Kotrbová
Domažlický deník Hořel masokombinát, škody jdou do milionů 29.8.2016
Domažlický deník str. 6 Region
60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(pos, čtk)
dotyk.cz Glosa: Řepka v řetězcích nepofrčí. Požadavek agrární lobby je mimo mísu 61 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 dotyk.cz str. 0 Publicistika masa - Ostatní Táňa Králová
e15.cz Sobotka: Podíl českých potravin na pultech může zvýšit kontrola 27.8.2016
e15.cz str. 0 Domácí politika
62 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Sobotka: Nižší DPH u točeného piva? Raději bychom snížili daň u potravin 63 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 e15.cz str. 0 Domácí politika masa - Ostatní
echo24.cz Předvolební trumfy: Babiš nižší DPH u piva, Sobotka u základních potravin 64 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy masa - Ostatní Echo24, čtk
ekonomika.iDNES.cz Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora 26.8.2016
ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika
65 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČTK
epravo.cz Svaz:Povinné určování podílu českého zboží v obchodech je nesmysl 26.8.2016
epravo.cz str. 0 Zpravodajství
66 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
euro.e15.cz Země živitelka: Toman chce kvóty pro české zboží, Zeman zrušení sankcí 67 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 euro.e15.cz str. 0 Politika masa - Ostatní
Beef Bar: Jednoduchá dokonalost 29.8.2016
euro.e15.cz str. 0 Light
68 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Petr Holec
extra.cz Skandál v sushi restauraci: Kuchař šel večeři pro hosty ulovit do Vltavy! Podniku hrozí 69 milionová pokuta Český svaz zpracovatelů 26.8.2016 extra.cz str. 0 News masa - Ostatní emp
faei.cz Německá vláda lidem doporučuje investovat do zásob potravin 30.8.2016
faei.cz str. 0 Nezařazené
70 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Redakce
feedit.cz Samsung představí v rámci IFA 2016 evropskou edici chladniček Family Hub 71 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 feedit.cz str. 0 Tisková zpráva masa - Ostatní FeedIT.cz
finance.cz Agrární vývoz do Ruska vzrostl o 11,5 pct, zájem je o technologie 25.8.2016
finance.cz str. 0
72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz Toman: Na pultech by mělo být povinně až 80 procent zboží z ČR 25.8.2016
finance.cz str. 0
73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz V Č. Budějovicích dnes začíná Země živitelka s 382 vystavovateli 25.8.2016
finance.cz str. 0
74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz Politici zahájili Národní dožínky, mluvili o podpoře zemědělců 27.8.2016
finance.cz str. 0
75 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz
financninoviny.cz Komora: Ministerstvo nezvládlo vyřešit dumpingové dovozy potravin 26.8.2016
financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství
76 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČTK
forbes.cz Bibimbap, manukový med nebo žakie aneb Jídelní trendy podle Googlu 77 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 forbes.cz str. 0 masa - Ostatní
Frekvence 1 Navýšení podílu tuzemských potravin na pultech českých obchodů 27.8.2016
Frekvence 1 str. 1 18:00 Rozhlasové noviny
78 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Haló noviny Sankce proti Rusku jsou výrazem bezradnosti 26.8.2016
Haló noviny str. 2 Z domova
79 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ng) Ministerstvo neřeší dovoz dotovaných potravin 27.8.2016
Haló noviny str. 2 Z domova
80 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ng)
Horeka KDY KONVENIENCE V MODERNÍ KUCHYNI POMÁHÁ… 23.8.2016
Horeka str. 8 Horeka fokus
81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Lucie Bártová
i-noviny.cz Buchty a klobásy (ART) 28.8.2016
i-noviny.cz str. 0
82 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
idnes.cz - blog Mozek a dějiny 25.8.2016
idnes.cz - blog str. 0
83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Emrich Sonnek O prasárničkách 25.8.2016
idnes.cz - blog str. 0
84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Martina Dušková Poslední grilování.... 29.8.2016
idnes.cz - blog str. 0
85 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Alice Kopřivová Arnold řekl: Jezte méně masa 30.8.2016
idnes.cz - blog str. 0
86 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Lucie Barošová
Kondice Ucpaný systém pročistí vláknina 23.8.2016
Kondice str. 75 Jíme/Vláknina TEREZA SOLILOVÁ
87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
krajskelisty.cz Unikátní projekt „Jíme jako za Baťů“ 26.8.2016
krajskelisty.cz str. 0 Zlínský kraj
88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Anička Vančová
Lidové noviny Kdo dluží, půjčuje si ještě víc 26.8.2016
Lidové noviny str. 15 Ekonomika
89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
JAN KLESLA
lidovky.cz BYZNYS DNE: Dlužíme stále víc, kvóty na české potraviny a polské pandí dluhopisy 90 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy masa - Ostatní ČTK, Lidové noviny, Jan Klesla
life.ihned.cz Móda je svět plný extrémů, říká dánský designér Henrik Vibskov, který baví a provokuje 91 zároveň Český svaz zpracovatelů 29.8.2016 life.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní Veronika Miškovská
MARKETING SALES MEDIA V Albertu pouze české maso 29.8.2016
MARKETING SALES MEDIA str. 4 news
92 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Metro Českého masa bude více 25.8.2016
Metro str. 2 Domov
93 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČTK
Mladá fronta DNES Zeman a Klaus se sešli na zahájení Země živitelky 26.8.2016
Mladá fronta DNES str. 15 Jižní Čechy
94 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Martin Beneš Hasiči zasahovali v masokombinátu 29.8.2016
Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Plzeňský
95 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ban) Chutnaly, v pětině však bylo málo jogurtových kultur 30.8.2016
Mladá fronta DNES str. 10 Test
96 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Iva Špačková
Moje psychologie doktoři
97
25.8.2016
Moje psychologie str. 12
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MONIKA OTMAROVÁ
Naše rodina Adié, milé prázdniny! 30.8.2016
Naše rodina str. 27 U rodinné plotny
98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Karina Havlů
nova.cz Strašák salmonela: Jak se nemoci vyhnout? 24.8.2016
nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví
99 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Doma.cz/tvnoviny.sk
novinky.cz Destinace týdne - Asijský koktejl Hongkong 24.8.2016
novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie
100 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jan Papež, Ck Marco Polo Filmové premiéry: Božská Florence, Ben-Hur, Můj kamarád drak a Buchty a klobásy 101 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 novinky.cz str. 0 Kultura masa - Ostatní Věra Míšková Prutem z Vltavy přímo do kuchyně. Pražské sushi restauraci hrozí pokuta až 50 miliónů 102 Český svaz zpracovatelů 26.8.2016 novinky.cz str. 0 Ekonomika masa - Ostatní jky, ale Nižší daň na pivo. Ne, na potraviny. Volby podněcují politickou daňovou tvořivost 103 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 novinky.cz str. 0 Domácí masa - Ostatní jas, zpe
Olomoucký deník Deník se ptal: 31.8.2016
Olomoucký deník str. 2 Anketa
104 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
olomoucky.denik.cz Kam o víkendu? Na letadla, francouzskou zábavu i guláše 25.8.2016
olomoucky.denik.cz str. 0 Moje Olomoucko
105 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Petra Pášová
osobnosti.cz Filmové premiéry: Mládeži nepřístupný animák a epický příběh Ben-Hura 106 Český svaz zpracovatelů 24.8.2016 osobnosti.cz str. 0 Osobnosti.cz / Magazín masa - Ostatní Redakce Osobnosti.cz
parlamentnilisty.cz Státní veterinární správa představí svou činnost na agrosalonu Země živitelka
107
25.8.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Tisková zpráva Dohady o snižování daní: Babiš chce nižší DPH u piva, Sobotka u základních potravin 108 Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní pas, čtk Národní síť Místních akčních skupin pomáhá sjednotit komunitně vedený rozvoj českého 109 venkova Český svaz zpracovatelů 30.8.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva
Pestrý svět Naučte se neplýtvat 31.8.2016
Pestrý svět str. 32 Pestrý svět radí
110 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
plzen.iDNES.cz V Plzni vypukl požár v masokombinátu, uvnitř nikdo nebyl 27.8.2016
plzen.iDNES.cz str. 0 Plzeň / Plzeň - zprávy
111 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MF DNES, Barbora Němcová
podnikatel.cz Podnikají v Česku, ale pod kůži se jim zadřelo Japonsko 25.8.2016
podnikatel.cz str. 0
112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jana Bohutínská
Právo Na Zemi živitelku míří tisíce lidí 26.8.2016
Právo str. 12 Region Čechy
113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Pavel Orholz Zemědělce dnes drží pole, ne stáje 29.8.2016
Právo str. 13 Trhy & ekonomika
114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Stanislav Ptáčník
Pražský deník Obchody jsou stále plné levného jídla z ciziny, vadí zemědělcům 27.8.2016
Pražský deník str. 10 česko
115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(čtk) Kam na mléčný koktejl nebo chlebíček? Tradiční prodejny v Praze zanikají 116 Český svaz zpracovatelů 29.8.2016 Pražský deník str. 2 Praha/Téma masa - Ostatní PETR SCHREIB
Prima Potraviny budeme balit do "mléka"
117
30.8.2016
Prima str. 10 18:55 Zprávy FTV Prima
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Prima vychytávky NA DNU PLATÍ PŘÍRODA 31.8.2016
Prima vychytávky str. 39
118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Radio Praha Zprávy Radia Praha z 25.8.2016 25.8.2016
Radio Praha str. 0
119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
REGION OPAVSKO Restaurace skladovala prošlé maso 30.8.2016
REGION OPAVSKO str. 2 Zpravodajství
120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(dat)
teplicky.denik.cz Kulturní servis: Kina, výstavy a divadlo 30.8.2016
teplicky.denik.cz str. 0 Kultura
121 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Redakce
Týdeník Domažlicko Cena mléka a vepřového potápí zemědělce 31.8.2016
Týdeník Domažlicko str. 1 Titulní strana
122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
JOSEF BABOR
Týdeník Televize Léky, které kradou živiny 30.8.2016
Týdeník Televize str. 22 Zdraví
123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ústecký deník Politici před volbami řeší co zlevnit. Točené pivo, nebo základní potraviny? 124 Český svaz zpracovatelů 31.8.2016 Ústecký deník str. 7 Česko masa - Ostatní (jk, čtk)
vitalia.cz Michal Burda: Tatér, který vám v Triku uvaří nejlepší kafe 25.8.2016
vitalia.cz str. 0
125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Kateřina Čepelíková
Vyškovský deník Na Zelném trhu opravují tržnici. Skončí v prosinci
126
26.8.2016
Vyškovský deník str. 6 Z Metropole/Zprávy z Brna
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(zle)
xman.iDNES.cz Krutá gastronomie: pokrm z nenarozených plodů má britsko-indický rukopis 127 Český svaz zpracovatelů 28.8.2016 xman.iDNES.cz str. 0 Xman.cz / Styl masa - Ostatní Xman.cz, Radomír Dohnal
ZBOŽÍ & PRODEJ BAROMETR 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 20 Co jsme viděli, slyšeli, zjistili
Český spotřebitel se zamiloval do raw a superpotravin 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 26 Téma vydání
128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Andrea Votrubová Každý den zařazujeme další novinky 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 28 Téma vydání
130 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Andrea Votrubová Seznamte se BELLEVILLE 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 44 Inspirace ze zahraničí
Dozrála právě včas. Kostelecká klobása Premium 160 g 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 62 Novinky
Osvětlit zboží příjemnou a vytvořit atmosféru umí LED nákupní 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 69 Vybavení obchodu
131 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 132 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 133 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Pavel Neumann
Zdraví BIOPRODUKTY: Stojí za to? 26.8.2016
Zdraví str. 10 Aktuálně
134 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Kristina Procházková
Zemědělec Jsou pro zrušeni sankci 29.8.2016
Zemědělec str. 1 Titulní strana
135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zuzana Fialová Marcelou Beranovou, ředitelkou Okresní agrární komory Trutnov 29.8.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík
136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Aby nám neujel vlak 29.8.2016
Zemědělec str. 3 Zpravodajství
137 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zuzana Fialová Unie byla v právu 29.8.2016
Zemědělec str. 8 Evropská unie
138 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(opr, čtk) Nové regionální potraviny 29.8.2016
Zemědělec str. 9 Publicistika
139 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(opr) Trávy na semeno by neměly vymizet 29.8.2016
Zemědělec str. 22 Rostlinná výroba
Kalendář akcí 29.8.2016
Zemědělec str. 55 Zemědelský servis
140 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 141 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zemědělec (newsletter) Na pultech obchodů by mělo povinně být 80 procent zboží z ČR, uvedl Toman 142 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 Zemědělec (newsletter) str. 0 masa - Ostatní Eva Seifertová Komora: Ministerstvo nezvládlo vyřešit dumpingové dovozy potravin 143 Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, Český svaz zpracovatelů 29.8.2016 Obchod, Potravinářství masa - Ostatní Oldřich Přibík
zena-in.cz Mýty o McDonald’s – aktuální přehled 25.8.2016
zena-in.cz str. 0 Vaření
144 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Komerční článek Zažívací obtíže v létě? Běžné, ale jde jim předcházet 29.8.2016
zena-in.cz str. 0 Zdraví
145 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
U lékaře
zlin.iDNES.cz Obrat u vepřového masa: výkupní ceny rostou, zemědělci pořizují prasata 146 Český svaz zpracovatelů 25.8.2016 zlin.iDNES.cz str. 0 Zlín / Zlín - zprávy masa - Ostatní MF DNES, Milan Libiger
Zlínský deník KLASA existuje už 13 let, nyní přitahuje i restaurace 26.8.2016
Zlínský deník str. 62 Příloha - Garden Food Festival
147 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
MILAN BALLÍK, FOODOLOGY. CZ Jak dlouho byste vydrželi s potravinami, které máte? 31.8.2016
Zlínský deník str. 2 Anketa
148 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Plné znění zpráv 23.8.2016 - 31.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení agris.cz str. 0 Zemědělství ČT 24 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
24.8.2016
zpět Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prostor pro navýšení tohoto podílu proto je. Jurečka to řekl v souvislosti s oznámením obchodního řetězce Albert, že bude prodávat sto procent červeného masa (zejména vepřové a hovězí), které není ve slevě, jen z tuzemských chovů. Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prostor pro navýšení tohoto podílu proto je. Jurečka to řekl v souvislosti s oznámením obchodního řetězce Albert, že bude prodávat sto procent červeného masa (zejména vepřové a hovězí), které není ve slevě, jen z tuzemských chovů.¨ Podíl českých potravin v obchodech roste. I když rozdíly jsou stále poměrně velké. Některé řetězce nabízejí jen necelou polovinu tuzemských produktů, jiné až osmdesát procent. Od příštího roku navíc začne platit novela zákona o potravinách, která zakazuje označování logy, vlajkou nebo mapou Česka, pokud potravina nebude vyrobena u nás a z místních surovin. Některé řetězce se už teď snaží objemy tuzemského zboží navyšovat. Vepřové a hovězí ve stálé nabídce jen od domácích dodavatelů teď bude mít řetězec obchodů Albert. „Věříme, že spotřeba českého masa v našich prodejnách se zvýší minimálně trojnásobně,“ podotknul Petr Pavlík, viceprezident pro nákup a marketing společnosti Ahold, pod kterou řetězec spadá. Ahold se dohodl s dodavateli na navýšení jejich výrobních kapacit. Například společnost Rabbit Trhový Štěpánov investovala do navýšení výroby 40 milionů korun, a to do stavebních úprav či strojů a do zařízení na kostkování, mletí a balení masa. Masokombinát má ale šanci, že jeho tržby stoupnou o stovky milionů. Kostelecké uzeniny pak do závodu v Plané nad Lužnicí investovaly 50 milionů korun, zejména do nových balících etiketovacích linek a automatických krájecích zařízení. „Bylo by dobře, kdyby toto zboží, které se bude prodávat běžně, tvořilo aspoň 60 procent z toho, co se prodává, a ne obráceně, tedy že se v akcích prodává 70 nebo 80 procent a v běžném prodeji 20 až 30 procent,“ řekl ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek.Jurečka by chtěl více českého masa i v dalších řetězcích V otázce prodeje čistě českého masa je ještě co zlepšovat. „Nebude dle mého názoru ani padesátiprocentní, takže ten prostor pro výrazné navýšení objemů tady je,“ řekl Marian Jurečka. Někteří řezníci teď dodávají rozporcované maso jen do menších prodejen. „Myslíme si, že maso v řetězcích není na patřičné úrovni, a proto se specializujeme spíš na odběratele, kteří se
supermarkety nemají nic společného,“ uvedl jednatel firmy Porážka Loveland Jan Vraj. I tak mají zákazníků dost a tržby jim rostou. „Zvyšujeme každý rok zhruba o 10 procent,“ dodal Vraj. Jurečka ale doufá, že podíl masa z tuzemských chovů navýší i další řetězce a že rozšíří také nabídku o maso od menších producentů. „Tak, aby nebyli v té podmínce, že musí dodávat pro celou obchodní síť, ale jen pro lokální prodejny. Jsou některé obchodní řetězce, které na to začínají daleko více slyšet a začínají tyto projekty rozbíhat,“ dodal ministr. Mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl řekl, že společnost maso nakupuje jen u prověřených dodavatelů, hlavně z České republiky, Německa a Rakouska. „Až 80 procent mladých býků do 24 měsíců bylo narozeno a vykrmeno v České republice,“ uvedl. Připustil, že u místních prasat ale procento tak vysoké není. „Dodavatelé z České republiky nejsou schopni vyprodukovat tak velké množství vepřového v naší požadované kvalitě,“ upozornil. Hypermarkety Globus mají veškeré vepřové maso od tuzemských dodavatelů - jde o Jatky Bajer Bučovice, Jatky Český Brod a Toro Hlavečník. „Pro cenově citlivé zákazníky, kterých je stále většina, není původ masa natolik rozhodující, aby byli ochotni si za českého původ připlatit, proto jako řetězec musíme držet spíše nižší cenovou hladinu i v případě českého vepřového,“ řekla mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Diskont Lidl uvedl, že podíl tuzemského masa v nabídce nezveřejňuje. zdroj: ČT24/ČTK
URL| http://www.agris.cz/clanek/193346
ČRo Plus Podíl českého zboží na pultech obchodů 25.8.2016
ČRo Plus str. 4 21:10 Den v 60 minutach
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Jaký podíl by na pultech obchodů mělo tvořit české zboží? I o tom se dnes mluvila, mluvilo na agrosalonu Země Živitelka. Potravináři si přejí, aby českých výrobků bylo v tuzemských obchodech povinně dvě třetiny, až osmdesát procent, vládu k tomu vyzval prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman, podle něj by tím stát podpořil zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL ale považuje osmdesátiprocentní požadavek za nadsazený. Situaci chce nejdříve zanalyzovat. Hostem v našem vysílání je teď Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory, dobrý večer. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Dobrý večer. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Je podle vašeho názoru ten požadavek 80 procent skutečně reálný nebo jde o vyjednávací pozici? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Tak my bysme byli velmi rádi v prvé řadě, aby se to zanalyzovalo, jak řekl pan ministr Jurečka,
protože my jsme si dělali analýzu na trhu a musím říci, že přeci není možné, abysme dováželi více než 40 procent mléčných výrobků ze zahraničí, výrobků, které se vyrábějí tady, více než 50 procent vepřového masa, více než 70 procent ovoce a zeleniny a tak dále. Takže my se té analýze nebráníme, ale podle té naší analýzy také vyplývá, že obchodní řetězce v podstatě některé neprodávají ani 50 procent českého zboží, jenom v podstatě zboží, které se vyrábí v zahraničí bez nějaké kontroly českých /nesrozumitelné/ orgánů, samozřejmě to zboží je zdravotně nezávadné, ale my bysme byli velmi rádi, aby se prodávalo české zboží už jenom z hlediska zaměstnanosti, z hlediska krátkých /nesrozumitelné/ řetězců, tak jak to chce Evropská unie, to znamená, aby se tu v zemi, kde to zemědělec vyrobí, potravina zpracuje, tak také, aby se to zkonzumovalo a ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Pardon, ale je to třeba regulovat nějakým zákonem? Neměl by si to přeci jenom rozhodnout trh? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Já si myslím, že ten trh to nemůže rozhodnout, protože my tady máme 3, 4 hlavní skupiny obchodních řetězců, který patří více než 60, 70 procent trhu podle toho, podle jaký /nesrozumitelné/ se to vezme a že se to vlastně dováží podle toho, kde jim to vyhovuje a dováží to nejvíce z mateřských zemí nebo respektive tam, kde koupí nejlevněji a nebavíme se vůbec o kvalitě a myslíme si, že by to mělo i pozitivní dopad na zákazníka, protože si myslíme, že by to nezvedalo ceny, ale naopak by to pomohlo k větší rozmanitosti, protože český zákazník dneska de facto mnohokrát nemá ani možnost si tyto české výrobky koupit a je potřeba si uvědomit, že staré členské země i některé další v souvislosti s ruskou krizí, která dopadla na mléko, když vidíme, co se děje v mléku, kdy cena mléka šla o více než 30, 40 procent dolů, kdy je problém s odbytem, tak si myslíme, že bysme si výrobky měli minimálně z 80 procent odbytovat tady a myslíme si také, že by na tom stát ušetřil, protože jenom kdyby se snížil podíl dovážených výrobků o 20, o 30 procent, tak by nebyly žádné potřebné dotace na to, abysme zachraňovali naše chovy, naše pracovní místa a naši výrobu kvalitních potravin. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ještě, prosím stručně, jedna věc. Prezident Zeman i předseda Senátu Štěch se dnes na Zemi Živitelce vyslovili pro zrušení protiruských sankcí. Jak velký trh znamená pro české potravináře a zemědělce Rusko? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Samozřejmě my s tím souhlasíme a my to dlouhodobě podporujeme. My jsme od začátku kritizovali ruské sankce, že to nebude mít žádný efekt, že vlastně to odnesou zemědělci a prvovýrobci, což se jasně projevuje a ten ruský trh je pro nás velký, hlavně měl rostoucí tendenci, ale také důležité je, že vlastně to způsobilo problém v Evropě a v Evropě vznikl velký přebytek mléčných výrobků a ostatních potravin, které jsme vozili do Ruska a tím ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A pardon, a kolik zboží čeští zemědělci vyvážejí do Ruska? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Tak před těma dvěma lety to množství bylo necelá miliarda korun a ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A kleslo to na? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Ale že je důležitá jedna věc, že to mělo stoupající tendenci, my jsme šli prudce nahoru, to
znamená, dneska, kdyby ty ruské sankce nepřišly, tak jsme rozhodně nebyli na miliardě, ale možná bysme byli na 2 až 3 miliardách. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Dnes je ten objem v jakém poměru nebo v jaké částce? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Pardon? Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A dnes ten objem se pohybuje v jakých částkách? Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Dneska, dneska ten objem je minimální, protože se pohybujeme dneska v desítkách nebo ve stovkách milionů korun, pouze věci, které nejsou sankcionované, to znamená, jsou to, jsou to věci, jako jsou například živá zvířata nebo některé věci a těch tam vyvážíme naprosto minimálně, jsou tam například násazová vejce ... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká, říká Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory, děkuji vám za rozhovor, na slyšenou. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Děkuji, na shledanou.
ČRo Radiožurnál Miroslav Toman host Dvaceti minut Radiožurnálu 29.8.2016
ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------V Česku končí žně, ale zemědělci prý nemají důvod k radosti. Proč skončí až polovina obilí jako krmivo? Jak letošní počasí zamávalo s úrodou? Pomohou kompenzace od státu? A jak naše potravináře ničí sankce proti Rusku? I na to se budeme ptát. Miroslav Toman, prezident Agrární a také Potravinářské komory je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte, pane prezidente, dobrý den. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Dobrý den, děkuju za pozvání. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže už je sklizeno? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory --------------------
Prakticky až na některé výjimky je sklizeno s výjimkou některých horských oblastí. Musím říci, že tak, jak to nevypadalo ještě před třemi týdny, tak díky tomu, že se udělalo lepší počasí, tak se to podařilo dokončit v převážné míře, takže dá se říct, že je sklizeno. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak z 99 % až tedy na nějaké ty horské oblasti. Sklizeno tedy je, ale otázka jaká je ta úroda? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak když to vezmu v porovnání s rokama 2014 a 20015 samozřejmě, že je nižší, nicméně musíme si říci, že tyto roky byly rekordní, letošní úroda je průměrná, ten průměr některej výnos se pohybuje okolo 6,3 tuny z hektaru u obilí, takže si myslím, že ta, že ta sklizeň je lehce nadprůměrná, co se týká množství. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale co kvalita? Množství je jedna věc, víte, ale potom jde o tu kvalitu, aby to mělo nějakou kvalitu a ta prý letos nic moc. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Co se týká kvality, tak se dá říci, že více než 50 % obilí pravděpodobně bude krmné. Je to díky těm dešťům, to znamená, je tam nižší kvalita, protože byl problém to sklízet, sklízelo se později, takže 50 % může být krmného obilí, 50 % té potraviny, ale to uvidíme ještě, až se ty čísla sečtou. Rozhodně ta kvalita není taková, jako byla v loňském a předloňském roce. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to šlo na krmivo kolik procent? Pamatujete si to, pane prezidente? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak ono těžko říct jakoby, abysme to rozdělili, protože vždycky v České republice je 2 až 3 miliony tun obilí jakoby navíc, které se musí vyvést, takže vliv na spotřebitele to bude mít minimální. Nicméně troufám si tvrdit, že dneska té potravinářské pšenice je řádově o 10, 20 % více, než bylo v loňském. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Než bylo v loňském roce. A na té kvalitě se hlavně tedy podepsalo to počasí. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Počasí, jednoznačně počasí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to znamená co tedy škodí tomu obilí? To, že byl mráz ještě v dubnu, nebo to, že byly deště, nebo že bylo moc sucho? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak co se týká mrazu, když to vezmu popořadě, jak jste to říkala, tak ty mrazy uškodily nejvíc ovocnářům a vinařům a dalším. Co se týká sucha a mokra, já si myslím, že v letošním roce to bylo naprosto průměrný rok. Nebylo to nic špatného, ale ten ideální rok loňský, kdy se sklízelo naprosto suché obilí ve velmi vysoké kvalitě, tak to obilí, které se sklízelo letos, se muselo dosoušet, vyjíždělo se později, to znamená ta kvalita toho zrna nebyla taková.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak teď ještě k tomu obilí. Výkupní cena pšenice klesne za tunu o tisíc korun jsem se dnes dočetla, za tunu řepky dostanou letos zemědělci o pětistovku méně než loni. Jsou to čísla, která jsou pravdivá? Nebo takhle se to předpokládá, že to bude, protože by mě zajímalo, jak moc vlastně ta sklizeň poškodí tedy zemědělce? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak já si myslím, že jak jsem řekl, ten rok je průměrný, zemědělce to poškodí do té míry, že cena krmného obilí tím, že ho bude více, bude nižší, jak jste říkala, nicméně té potravinářské pšenice ta cena bude vyšší akorát s tím problémem, že ho nebude tolik, takže bude nedostatek. Co se týká řepky, tak ta cena je poměrně slušná pořád ještě, takže pokud se to zachová, tak my jsme vlastně dneska dosahujeme druhých nejlepších výnosů u řepky v Evropě, to znamená jsme za Německem a tady je potřeba si taky uvědomit jednu věc, že při našem vstupu do Evropské unie v roce 2004 jsme měli referenční výnos 4,2 tuny a po těch 20 letech a něco, tak máme 6,3 tuny. To znamená, zemědělci udělali velikánský pokrok, postoupili v péči o půdu, postoupili i v péči o tu krajinu i postoupili dále odrůdy, to znamená zemědělci udělali velký skok dopředu. De facto mají o 50 % vyšší výnos, než měli. já si myslím, že zemědělci budou letos na kladné nule. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže budou nadávat nebo nebudou nadávat zemědělci. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Já si myslím, že, že počasí je pro zemědělce vždycky alfou a omegou. Ono se vždycky mnoho lidí u toho dělá legraci, ale v podstatě je to o tom, že ten zemědělec může pracovat poctivě 365 dní v roce, to samozřejmě, ale ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jasně a potom mu to zmrzne, to je jasné, nebo přijde déšť. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------A pak mu to něco zmrzne, přijde déšť. Ale samozřejmě, že jsou postiženi počasím, co se týká kvality. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A když si naposledy zastavím u té pšenice, protože se bavíme o tom, že jí je málo, nebo že jí není málo, ale není tak kvalitní, tak zdraží chleba? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Já si myslím, že chleba bych nerad s tím strašil. Ten chleba je obecně dlouhodobě a ty pečiva, pekaři jsou dlouhodobě na velmi nízkých cenách, takže kdyby se ta cena zvedla, tak si myslím, že by to jenom prospělo. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže o kolik se může zdražit chleba? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Já nebudu, nebudu spekulovat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
-------------------Počkejte, pane prezidente, to je důležitá věc. Řekněte nám ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Nebudu spekulovat. Nepředpokládám, že by se nějak rapidně zvedly ceny, ceny chleba. Nepředpokládám to. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------O korunu, o dvě? To může nastat? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Nebudu spekulovat, omlouvám se. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Agrární komory, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Tento týden bude vláda projednávat kompenzaci pro ovocnáře. Vy už jste mluvil o tom, že kvůli jarním mrazům přišli o spoustu peněz, konkrétně o 400 milionů. Touto optikou těch 133 milionů, které chce dát vláda, je hodně nebo málo? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak samozřejmě, že optimální by bylo kdyby, kdyby náhrady byly v plné výši to, co se stalo. Ale ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale zase nejste naivní. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Ale my jsme velmi rádi za těch 133 milionů, za to je potřeba poděkovat. A teď je jenom potřeba, aby se to schválilo co nejdříve a ty kompenzace byly vyplaceny co nejdříve, protože vlastně ty zemědělci nebo ovocnáři přesnější, kdy přišli díky mrazu o ty tržby, tak ale musí v těch sadech pracovat nadále, to znamená musí fungovat postřiky, musí fungovat řezy a další, takže jim rostou náklady a nemají tržby, takže my jsme za to rádi a je za to potřeba poděkovat. A jenom prosím, aby to bylo co nejrychlejc. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A bude to co nejrychleji, protože teprve letos v červenci schválila vláda kompenzaci za loňské sucho, tak teď už je pokrok, že vláda to má na programu už teď v srpnu. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Navíc, my jsme vlastně kritizovali ne ten objem peněz, který samozřejmě by byl nižší, ale jsme realisté, takže víme, že nemůžeme dostat úplně všechno, tak s tím suchem to trvalo více než rok a půl. Bylo to vyplaceno teprve teďka, takže my věříme, že ministerstvo se z toho poučilo, vypadá to, že ano, že to půjde rychleji, takže snad ty peníze do konce roku budou vyplaceny. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak a pojďme se tedy podívat, jak je na tom ovoce. Budou vůbec nějaké nebo jsou nějaké meruňky? Já jsem slyšela, že někde na jižní Moravě přišli o 100 % úrody meruněk. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory --------------------
Tak v obecné rovině se dí říct, že meruňky de facto nebyly letos prakticky žádné nebo minimální ta úroda byla. Stejně tak se to postihlo broskví a dalších věcí. Těch meruněk opravdu bylo minimum, většina meruněk byla z dovozů, takže pěstitelé meruněk utrpěli škody největší, dá se říci. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Co švestky, konkrétně na Moravě bude slivovice? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak slivovice určitě bude. Já myslím, že není, není rok, aby nebyla slivovice. Možná ji bude méně, ale ty zásoby určitě jsou, takže se nemusí nikdo bát, že by nebyla slivovice. U těch švestek nebude asi až tak velký problém, ale nicméně u těch jablek a tak dál ta úroda bude nižší. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Agrární komory je stále ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Pane prezidente, vy jste při zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka vyzval vládu k opatření, aby na pultech českých obchodů byly povinně 2/3 až 80 % českého zboží. Ono to vzbudilo trochu rozpaky u některých lidí a mě by zajímalo, pane prezidente, jak si to představujete, že by to fungovalo? To by se dělalo násilím, že by prostě se do těch obchodů, že by se to cizí zboží vyvezlo a dalo se tam to české, nebo jak by to bylo? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak já si myslím, že 80 % je naprosto standardní číslo, protože když se podíváte, tak ze zahraničních řetězců u nich v mateřských zemích, tak tam ty domácí výrobky dosahují 80 až 90 %. Může se někdo zvedat obočí, může cokoliv každý říkat, ale nicméně je potřeba si uvědomit například u toho mléka, že kdybychom zkonzumovali to, co tady vyrobíme v těch základních věcech, nebavíme se o specialitách, bavíme se o dalších věcech, tak de facto pořád by z té výroby nám zůstalo řádově 20 % na export v sušeném mléce, v másle a v další věcech, ale těch 80 % by nám zabezpečilo vlastně rentabilitu jak pro zemědělce, tak pro potravináře, tak i pro spotřebitele, že by měl dostatek kvalitního zboží, českého zboží, což zase podmiňuje zaměstnanost a další věci. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale počkejte. Svaz obchodu a cestovního ruchu řekl, že ten váš návrh je nesmyslný, a to kvůli tomu, že je tady jednotný trh Evropské unie, no a to stejné říká i premiér Bohuslav Sobotka. Takže proto se ptám, jestli jste s tou větou nešlápl vedle, pane prezidente? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Ne, rozhodně nešlápl a budeme na tom trvat a budeme říkat, že chceme tady co největší objem a českých výrobků na českém trhu. Já jsem stál vedle pana premiéra Sobotky a když, když se k tomu vyjadřoval pan premiér Sobotka, řekl, že by na to se mělo jít cestou kontroly dovozu, aby se dovážely pouze kvalitní potraviny a přiměřeně cenově. Neslyšel jsem od něj, že by řekl, že to je nesmysl. To, to musím říct, že ne. Pan ministr Jurečka řekl ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, to říká Svaz, to říká Svaz obchodu a cestovního ruchu. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Takhle. Svaz obchodu a cestovního ruchu, já ten Svaz obchodu a cestovního ruchu snad ani nechci komentovat, protože my s nima ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka --------------------
No to komentujte, protože oni vás komentovali ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------... bojujeme poměrně, poměrně dlouho. Podívejte se, Svaz obchodu a cestovního ruchu zastupuje v prvé řadě zahraniční a národní řetězce, které mají zájem tady prodávat cizí zboží a toho českého pouze, když se k tomu donutí. Takže Svaz obchodu a cestovního ruchu byl už proti zákonu o tržní síle, Svaz obchodu a cestovního ruchu zastupuje v převážné míře zahraniční a národní řetězce a ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A proč tady nemít cizí zboží, pokud bude lepší? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Ale my vůbec nejsme proti cizímu zboží, my říkáme, že pokud jsou to speciality a budou lepší, tak ano, ale myslím si, že je naprosto zbytečné vozit některé základní mléčné výrobky, ať to je máslo, ať to je konzumní mléko, ať to jsou tavené sýry a tak dále. Já tady, když se podíváme na ty čísla, tak například v Německu vyrábí, vyrábí více než 400, pardon 120 % své, své vlastní potřeby konzumního mléka, vyrábí 123 % sýra, protože to vyváží ven a zabezpečují si zaměstnanost na venkově, zaručují fungování zemědělství a tak dále. Rakousko je na tom ještě, to vyrábí dokonce 167 vlastní spotřeby konzumního mléka, to znamená Rakousko, Rakousko a Německo se orientuje na export k nám prostřednictvím zahraničních obchodních řetězců a to se nebavím o zemi, v které je možné vyrobit úplně všechno na sever od nás, záleží jenom na ceně, nebavme se o kvalitě. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Máte jasné důkazy, že ta kvalita je horší? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Určitě, když se, když se podíváte na množství kontrol českých výrobců a podíváte se na množství kontrol zahraničních výrobců a zjistíte kolik procent tam bylo poškozeno například výrobky, které drží označení Klasa nebo Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou a další, tak tam dochází k minimům vlastně nálezu. Kdežto většina těch nálezů je u těch zahraničních výrobků a podívejte se ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A jaké jsou nálezy třeba u mléka, které k nám jde třeba z Německa nebo z Rakouska? Co tam je za chyby? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak v prvé, v prvé, v prvé řadě sem chodily, chodily výrobky z Polska, když už se k tomu dostaneme, chodily sem výrobky z Německa a podívejte se na to špatné značení, to znamená, že to například neobsahuje tolik tuku, kolik by to mělo obsahovat, ať to je u másla, nebo u dalších výrobků. Je to dohledatelné na webových stránkách. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------No ne, protože ono se zase objevují názory, že právě třeba v Německu jsou kvalitnější potraviny než u nás, řada lidí z pohraničí třeba jezdí nakupovat do Německa, protože si myslí nebo se domnívá, že ty potraviny jsou tam lepší. Tak proto nechápu, proč vy trváte na tom, aby se tady prodávaly třeba české věci? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Musíte rozlišovat věci dvě věci. Jedna věc je, jaké výrobky se prodávají v německých řetězcích v
Německu, a jaké výrobky se tady prodávají v německých řetězcích na území České republiky. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže vy si myslíte, že Němci sem dovážejí šunt. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------No, ale já bych neřekl Němci dovážejí šunt. Nadnárodní obchodní řetězce ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak jak to tedy myslíte? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------... prodávají horší kvalitativní výrobky, než se prodávají v zahraničí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak a teď mi řekněte, jak tedy se má zajistit, aby 80 % toho zboží bylo české zboží v těch řetězců, protože tady právě zase vám ocituji váš oblíbený Svaz obchodu a cestovního ruchu, který řekl, že v takovém případě by Česko čekalo vyšetřování a následné sankce od Evropské komise. Tak jak tomu zabráníte, pane prezidente, aby k tomu nedošlo? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak výborně. Já si myslím, že na to máme jednoduchou věc. Některé státy z řady nových členských států Evropské unie přijmuly zákonná opatření, naposled to bylo například Rumunsko, které už na tom bylo tak tragicky, že si přijmulo zákon, že tam musí být minimálně 51 % rumunského zboží, to znamená, to jsou ty krátkého dodavatelské řetězce, řetězce a bude to platit od 1. 1. 2017 to nastoupí v Rumunsku. To znamená, že to někdo bude žalovat je fajn, ale nicméně Rumunsko používám jako poslední případ, který se stal, si uzákonilo 51 % a brání svůj domácí trh. Druhé státy nebo jiné státy to mohou dělat zvýšenou kontrolou dovozového zboží tak, aby opravdu si na domácí trh pustily pouze to, co odpovídá kvalitativně a cenově. My říkáme, že když to nejde kontrolou, tak se pojďme bavit o tom, že to uzákoníme ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jako v tom Rumunsku. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Jako v tom Rumunsku. A pak je to jasný důkaz, že Svaz obchodu a cestovního ruchu neříká pravdu, protože to prošlo již přes Brusel, takže jako o čem se tady bavíme? Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale v tom Rumunsku přece je, no bavíme se o tom, že v tom Rumunsku je to 50 %, vy chcete 80 %. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------No samozřejmě. My se bavíme, když budu přes 2/3 až 80 %, protože je to naprosto standardní záležitost a vozme sem do České republiky to, co tady nevyrábíme a to, co je kvalitní. Takže to, co říkáte je hezky, jak tady na mě zkoušíte jakoby zaútočit, zkoušíme mi to ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka --------------------
Já na vás neútočím. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------... vysvětlit a já se vám zkouším vysvětlit ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ráda, ráda bych vás poučila, pane prezidente, ale, ale /souzvuk hlasů/ bude mi stačit jedna věc. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------... ale prostě bohužel to nejde. Protože v Německu je 90 % zboží z Německa, takže my, když říkáme, že chceme v České republice 2/3, 80 %, ano, to číslo je číslo vysoké, ale nemůže přece, to dopadne jako s česnekem, když všichni říkali, že ten česnek nemůžeme prodávat český a tak dále a že ho likvidujeme, tak teďka ho sháníme. To je úplně stejné a takhle bysme mohli dopadnout u všech výrobků. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A vám nestačí ale těch 50 % jako v Rumunsku? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Ne, nestačí. Ne, nestačí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy prostě chcete 80 %. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------My jsme lepší než Rumunsko, protože Rumunsko se dostalo do situace, kdy byli hluboko pod 50 % a dneska průměr zboží prodávaného v České republice je 55 % z České republiky. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Agrární komory, je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Prezident Miloš Zeman minulý týden na Zemi živitelce znovu požádal o zrušení sankcí vůči Rusku, protože odvetné ruské sankce na dovoz vybraných potravin z Evropské unie poškozují evropské i české zemědělce. To je věc, se kterou vy souhlasíte a mě by zajímalo, pane prezidente, jestli máte konkrétní data, kdo tedy z našich zemědělců či potravinářů na ty protiruské sankce už doplatil. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Já to vezmu trošku širší. Já tady nechci opakovat to, co jsme říkali jako Potravinářská komora, Agrární komora už v roce 2014, že ty dopady budou na nás velké. Největší dopady, když to vezmu stručně, jsou například pro mlékárenské výrobky, o kterých jsme se tady bavili. My jsme začínali, začínali někde v roce 2008 na nějakých 686 tisících korun, v roce 2014 to bylo řádově za to první pololetí 250 milionů korun za první pololetí jsme dosáhli. A prováděly se propagační akce, bylo před podepsáním kontraktů a já si troufám tvrdit, že to šlo tak prudce nahoru a byly kontrakty, že dneska bysme vyváželi okolo 1,5 až 2 miliard korun. To znamená, nejvíc to postihlo mlékárenský průmysl ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To by se vyváželo do Ruska v takové, v takové výši ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory
-------------------To by se vyváželo do Ruska a v tomto množství. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to je ale jen teorie, protože samozřejmě tím, že samozřejmě tím, že se tam nemůže vyvážet kvůli těm odvetným sankcím, tak to jen, co se vy domníváte. Není to tak jakože by to bylo ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Na základě propočtů, které jsme měli, samozřejmě můžeme říkat teorie, ale my si myslíme, že bysme tomu opravdu dosáhli, protože jestli dosáhneme za 5 let nárůst z těch 686 tisíc korun až na těch 250 milionů a šlo to strmě nahoru, prováděli jsme tam kampaně, prováděli jsme tam kontrakty a tak dále před podpisem, tak jsme věděli, nakolik se ty kontrakty blíží, takže už ten odhad, jak jsme šli nahoru, vypadal opravdu miliarda, miliarda a půl minimálně a bavíme se o reálným základě. Takže náš odhad je, že kdyby se to nestalo, tak jsme někde 1,5 až 2 miliardy korun. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale pokud jde právě třeba o to mléko, tak premiér Bohuslav Sobotka si myslí, že by mohlo najít odbyt na jiných trzích, třeba v zemích Blízkého východu nebo v Turecku. Jak se díváte na tento plán? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak co se týká odbytu do dalších zemí, takže v prvé řadě je potřeba říci, že český stát speciálně pan premiér Sobotka nám pomohl otevřít dveře v Číně s panem prezidentem Zemanem. Díky tomu Madeta podepsala první kontrakt, takže věříme, že díky Madetě se tam začne mléko vyvážet. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na sušené mléko /souzvuk hlasů/. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Na sušené mléko se bavíme. Co se týká arabských zemí, tak tam se vyváží čerstvé sýry, speciální sýry pro evropské země a věříme, že i tam bysme se mohli uplatnit, ale vždycky to nějakou dobu trvá. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to se chci právě zeptat, jak dalece je reálné, že by to mohlo vlastně nahradit tu sumu, o kterou přicházíte v tom Rusku. Kolik let to trvá, než se třeba chytí takový potravinář někde na nějakém jiném trhu? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------V podstatě například u Číny trvalo to 2 roky než vůbec Madeta se dostala k tomu, aby mohla podepsat kontrakt, ale je potřeba také říci druhou věc, že tam je potřeba propagace na místě, podpora vlády, podpora dalších ekonomický, další ekonomická podpora, to je EGAP, ČEP a tak dále. A další věc je, že my obchodujeme ve světových cenách, to znamená není to o tom, že my na tom sušeném mléce můžeme realizovat tak vysoké ceny, které by odpovídaly našim zemědělcům, je potřeba říci, že ta cena například sušeného mléka se dneska pohybuje někde okolo 1850, 1900 dolarů, protože ta cena se pohybuje, tak vám neřeknu přesnou, což odpovídá 5,70 korun za litr mléka pro zemědělce a přitom zemědělci mají náklady někde okolo 8 korun. To znamená ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, jestli vám správně rozumím, pane prezidente, tak to, že vlastně se dnes Madeta vyváží
do Číny sušené mléko, nemůže na tom vydělat tolik, jako kdyby vyvážela do nějaké zemi, země jako třeba do Ruska dobré sýry. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Nemůže vydělat na sušeném mléce tolik, jako kdyby vyvážela dobré sýry kamkoliv s vyšší přidanou hodnotu, to znamená bude vyvážet eidam, bude vyvážet arabský sýr čerstvý a další, tak na tom rozhodně může vydělávat víc, než když vyvážet sušené mléko zvlášť, když to mléko, toho mléka je přebytek a ta cena klesá dolů. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak a řekněte mi, na které trhy tedy by se chtěli potravináři teď dostat? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Teď jsme se o tom bavili. Samozřejmě tím, těmi trhy jsou okolní země, ale také Čína. Tam teďka se podepisujou ty kontrakty, to vidíme jako perspektivní trh, arabské ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ne, o Číně už jsme mluvili, pane ... Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------... jsou to arabské země, to, co bylo řečeno ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale tam už jste říkal, že už jsme aktivní. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale je potřeba asi hledat ještě další nové trhy. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Tak jsou tu další země Asie, ať to je Vietnam, ať to jsou další země, to znamená primárně je to, je to Spojené arabské emiráty, do Libanonu se vyváží, těch zemí zas není tolik, to znamená celý arabský svět, ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A stejně to nenahradí, ale to, o co se přichází v tom Rusku. A pane prezidente, vám ani nevadí, že vlastně tady celá řada západních politiků, kteří pořád říkají, ale ty sankce proti Rusku mají význam, protože Rusko nám tady nedodržuje Minské dohody, obsadilo Krym, pořád není klid na východě Ukrajiny, to berete nebo neberete? Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Já to vnímám velmi pečlivě, ale teď je otázka, komu ty sankce prospějí komu neprospějí, protože rozhodně neprospějí našim potravinářům, zemědělcům, neprospějí našemu průmyslu. Komu prospívá to ať si odpoví politici. Možná jim přisoupří nějaké politické body, já nejsem politik, ale myslím si, že rozhodně to neprospělo českým zemědělcům a potravinářům a souhlasím s panem prezidentem, že ty sankce je potřeba zrušit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Miroslav Toman, prezident Agrární komory, byl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to, na shledanou. děkujeme Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory a Potravinářské komory -------------------Děkuji, pěkný večer. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na Radiožurnálu za chvilku třeba další Zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.
denik.cz Jurečka: Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani 50 procent 24.8.2016
denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Praha – Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prostor pro navýšení tohoto podílu v obchodech proto je. Jurečka to řekl na úterní tiskové konferenci, na které obchodní řetězec Albert oznámil, že bude prodávat 100 procent červeného masa (zejména vepřové a hovězí), které není ve slevě, jen z českých chovů. " Ahold se proto dohodl s dodavateli na navýšení jejich výrobních kapacit. Například společnost Rabbit Trhový Štěpánov investovala do navýšení výroby 40 milionů korun, a to do stavebních úprav či strojů a do zařízení na kostkování, mletí a balení masa. Kostelecké uzeniny pak do závodu v Plané nad Lužnicí investovaly 50 milionů korun, zejména do nových balících etiketovacích linek a automatických krájecích zařízení. Jurečka doufá, že podíl masa z tuzemských chovů navýší i další řetězce a že rozšíří také nabídku o maso od menších producentů. „Tak, aby nebyli v té podmínce, že musí dodávat pro celou obchodní síť, ale jen pro lokální prodejny. Jsou některé obchodní řetězce, které na to začínají daleko více slyšet a začínají tyto projekty rozbíhat," dodal ministr. Mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl řekl, že společnost maso nakupuje jen u prověřených dodavatelů, hlavně z České republiky, Německa a Rakouska. „Až 80 procent mladých býků do 24 měsíců bylo narozeno a vykrmeno v České republice," uvedl. Připustil, že u českých prasat ale procento tak vysoké není. „Dodavatelé z České republiky nejsou schopni vyprodukovat tak velké množství vepřového v naší požadované kvalitě," upozornil. Hypermarkety Globus mají veškeré vepřové maso od českých dodavatelů – jde o Jatky Bajer Bučovice, Jatky Český Brod a Toro Hlavečník. „Pro cenově citlivé zákazníky, kterých je stále většina, není původ masa natolik rozhodující, aby byli ochotni si za český původ připlatit, proto jako řetězec musíme držet spíše nižší cenovou hladinu i v případě českého vepřového," řekla dnes mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Diskont Lidl uvedl, že podíl českého masa v nabídce nezveřejňuje."
URL| http://www.denik.cz/ekonomika/jurecka-...odech-neni-ani-50-procent-20160823.html
idnes.cz - blog Kudy ze zemědělské krize? 27.8.2016
idnes.cz - blog str. 0 Miloš Babiš Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět České zemědělství dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. A ten musí směřovat na nová odbytiště, například k nám do České republiky. České zemědělství navíc dle mého názoru dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Tento problém českého zemědělství není ničím novým. Způsobuje jej mentalita českých spotřebitelů. Cena je u domácích spotřebitelů pořád jedním z těch nejdůležitějších kritérií při nákupu. Naštěstí v poslední době i v souvislosti s osvětovými kampaněmi roste zájem i o kvalitu a původ kupovaného zboží. Patrné je to právě u potravin, nejvíce například u ovoce a zeleniny, jejichž chuť může být v případě dovozů značně ovlivněna sklízením ještě v době nezralosti a dlouhou cestou k zákazníkovi. Preference domácích sezónních produktů vychází také z rozmachu prodeje přímo od farmářů. Sami spotřebitelé mohou ovlivnit, jak se bude českému zemědělství dařit. Podporou v podobě nákupu českých produktů můžeme pomoci našim zemědělcům a zároveň si chránit své zdraví. Z kontrol, které stát pravidelně uskutečňuje, je totiž zřejmé, že potraviny zahraničního původu mají zpravidla mnohem více závad. Jde až o trojnásobný výskyt v porovnání s produkty českého původu. Jak ale poznat pravé české produkty? Pro běžně informovaného spotřebitele to není tak snadná otázka. Současná podoba značení českých výrobků je poměrně nepřehledná. Značek, které označují národní a regionální potraviny je celá řada a jen někteří spotřebitelé jsou schopni všechny tyto značky idenfitikovat. Jsem tedy toho názoru, že základem úspěšné propagace českých produktů je jejich přehledné a jasné značení a tím odlišení od zahraniční produkce. Sám jsem například zastáncem označení víček obalů vín českou vlaječkou, s čímž přišli sami vinaři. Návrh vznikl na základě velkých problému s nelegálním dovozem vína a také s jeho častým falšováním a vydáváním za české výrobky. Na první pohled snadný krok, kterým značení víčka je, může značně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu. S přehledným značením souvisí i jasné nastavení pravidel označování původu potravin. Jistou mezeru vidím například u značení česneku. Když pomineme ne zrovna ojedinělé vydávání zahraničního česneku za česnek český, je ještě jedna nástraha, na kterou je třeba dát si při nákupu pozor a mnozí spotřebitele o ní nemají ani tušení. Jako český česnek lze označit česnek vypěstovaný na českém území. Toto pravidlo však v praxi znamená, že českým česnekem může pěstitel či prodejce nazvat zahraniční odrůdu česneku, například francouzskou či španělskou, která je chuťově odlišná od českých odrůd, ale byla vypěstovaná na území ČR. Jasná pravidla a jasně stanové sankce za jejich porušení – to je podle mě klíč k úspěchu.
Příkladem úspěšného boje za ochranu spotřebitele může být nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil pokutu Státní potravinářské a zemědělské inspekce pro obchodní řetězec Lidl. Jedna z jeho poboček totiž nabízela v marketingové akci označené jako „Pravá česká zabijačka“ místo českých výrobků potraviny německé. Jako člen zemědělského výboru mám možnost a snažím se ovlivňovat legislativu v této oblasti. Věřím, že se nám podaří ochránit české potraviny před nelegálním dovozem a falšováním a že čím dál více českých spotřebitelů dojde k poznání, že naše domácí potraviny jsou tím nejlepším, co se nám na trhu nabízí. Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. A ten musí směřovat na nová odbytiště, například k nám do České republiky. České zemědělství navíc dle mého názoru dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Tento problém českého zemědělství není ničím novým. Způsobuje jej mentalita českých spotřebitelů. Cena je u domácích spotřebitelů pořád jedním z těch nejdůležitějších kritérií při nákupu. Naštěstí v poslední době i v souvislosti s osvětovými kampaněmi roste zájem i o kvalitu a původ kupovaného zboží. Patrné je to právě u potravin, nejvíce například u ovoce a zeleniny, jejichž chuť může být v případě dovozů značně ovlivněna sklízením ještě v době nezralosti a dlouhou cestou k zákazníkovi. Preference domácích sezónních produktů vychází také z rozmachu prodeje přímo od farmářů. Sami spotřebitelé mohou ovlivnit, jak se bude českému zemědělství dařit. Podporou v podobě nákupu českých produktů můžeme pomoci našim zemědělcům a zároveň si chránit své zdraví. Z kontrol, které stát pravidelně uskutečňuje, je totiž zřejmé, že potraviny zahraničního původu mají zpravidla mnohem více závad. Jde až o trojnásobný výskyt v porovnání s produkty českého původu. Jak ale poznat pravé české produkty? Pro běžně informovaného spotřebitele to není tak snadná otázka. Současná podoba značení českých výrobků je poměrně nepřehledná. Značek, které označují národní a regionální potraviny je celá řada a jen někteří spotřebitelé jsou schopni všechny tyto značky idenfitikovat. Jsem tedy toho názoru, že základem úspěšné propagace českých produktů je jejich přehledné a jasné značení a tím odlišení od zahraniční produkce. Sám jsem například zastáncem označení víček obalů vín českou vlaječkou, s čímž přišli sami vinaři. Návrh vznikl na základě velkých problému s nelegálním dovozem vína a také s jeho častým falšováním a vydáváním za české výrobky. Na první pohled snadný krok, kterým značení víčka je, může značně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu. S přehledným značením souvisí i jasné nastavení pravidel označování původu potravin. Jistou mezeru vidím například u značení česneku. Když pomineme ne zrovna ojedinělé vydávání zahraničního česneku za česnek český, je ještě jedna nástraha, na kterou je třeba dát si při nákupu pozor a mnozí spotřebitele o ní nemají ani tušení. Jako český česnek lze označit česnek vypěstovaný na českém území. Toto pravidlo však v praxi znamená, že českým česnekem může pěstitel či prodejce nazvat zahraniční odrůdu česneku, například francouzskou či španělskou, která je chuťově odlišná od českých odrůd, ale byla vypěstovaná na území ČR. Jasná pravidla a jasně stanové sankce za jejich porušení – to je podle mě klíč k úspěchu. Příkladem úspěšného boje za ochranu spotřebitele může být nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil pokutu Státní potravinářské a zemědělské inspekce pro obchodní řetězec Lidl. Jedna z jeho poboček totiž nabízela v marketingové akci označené jako „Pravá česká zabijačka“ místo českých výrobků potraviny německé. Jako člen zemědělského výboru mám možnost a snažím se ovlivňovat legislativu v této oblasti. Věřím, že se nám podaří ochránit české potraviny před nelegálním dovozem a falšováním a že
čím dál více českých spotřebitelů dojde k poznání, že naše domácí potraviny jsou tím nejlepším, co se nám na trhu nabízí. Autor: Miloš Babiš / pátek 26.8.2016 11:51 / karma článku: 5.62 / přečteno: 351x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Miloš Babiš URL| http://milosbabis.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=547107
iprosperita.cz Albert nabídne zákazníkům jen maso z českých chovů iprosperita.cz str. 0 Výrobky a služby Editor Český svaz zpracovatelů masa - TOP
24.8.2016
zpět Obchodní řetězec Albert rozšiřuje spolupráci s českými dodavateli a nabídne zákazníkům veškeré objemy nepromočního vepřového a hovězího masa českého původu. Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky podepsala společnost Ahold se zástupci dodavatelů memorandum o spolupráci. Zákazníci poznají český původ přehledně podle symbolu s českou vlajkou a s nápisem „Česká potravina“, který se nově objeví na obalech v souladu s metodikou Ministerstva zemědělství a novelou zákona o potravinách. „Podpora kvalitních českých produktů a jejich přehledné značení je pro Ministerstvo zemědělství prioritou. Zvýšení nabídky českého vepřového a hovězího masa v obchodní síti proto považuji za velmi pozitivní krok,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Zákazníci najdou v obchodech Albert 100 % objemů stálého sortimentu červeného masa od prověřených českých zpracovatelů a chovatelů tzv. masného skotu a prasat – společností Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit. Generální ředitel společnosti Ahold ČR Jesper Lauridsen ke spolupráci říká: „Obchody Albert jsou na českém trhu již čtvrt století a spolupráce s domácími dodavateli a producenty potravin je pro nás klíčová. Na základě zvyšování poptávky českých zákazníků po tuzemském mase se nám podařilo díky spolupráci s dodavateli zabezpečit sto procent objemů pravidelné nabídky masa, tedy nepromočních objemů, s českým původem. Chtěl bych našim dodavatelům poděkovat a také doufám, že změnu ocení naši zákazníci.“ Nové obaly s českou vlajkou V souladu s novelou Zákona o potravinách a novou definicí dobrovolného značení českého původu najdou zákazníci v supermarketech a hypermarketech Albert maso v nových obalech s jasně viditelnou českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“. Nové značení produktů tak zajistí jasnou a transparentní informaci pro zákazníky. Spolupráce s dodavateli byla stvrzena podpisem memoranda, které Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka podepsal společně s generálním ředitelem obchodů Albert a se zástupci dodavatelů – Čestmírem Motejzíkem za Masokombinát Polička, Michalem Jedličkou z Kosteleckých uzenin a Zdeňkem Jandejskem za Rabbit. Zákazníci jsou na prvním místě
Zástupci předních dodavatelů českého masa komentují novou spolupráci s obchodním řetězcem Albert. Čestmír Motejzík Předseda dozorčí rady společnosti Masokombinát Polička, a. s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Je to další rozvinutí koncepce v produkci českého hovězího masa. Tím, že jde o dlouhodobý projekt, umožňuje nám to oslovit i naše dodavatele, tedy především chovatele, s nabídkou dlouhodobé spolupráce. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Vzhledem k tomu, že jsme předním producentem v oblasti produkce hovězího masa, šlo především o investice do navýšení balící kapacity, a to o přibližně 30 procent. Změny nás čekají především v rozšíření závozů a pracovní doby. Michal Jedlička Generální ředitel společnosti Kostelecké uzeniny, a. s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Velmi nás potěšilo, že se značka Albert rozhodla právě pro nás a vybrala nás jako jednoho z dodavatelů. Je to pro nás největší projekt ve výrobě a prodeji vepřového masa za poslední dva roky. Poprvé jsem se ve vztahu dodavatel – odběratel setkal s partnerským přístupem, ze kterého by měl profitovat hlavně konečný zákazník. Panovala velká otevřenost během celého procesu přípravy projektu a oboustranná chuť hledat společně cesty, jak se zlepšovat. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Vše u nás začíná už u našich farmářů, kteří musí požadovaný objem prasat vyprodukovat, ale pokud jde konkrétně o závod v Plané nad Lužnicí, museli jsme investovat přibližně 50 miliónů korun. Investice směřovaly zejména do nových balících etiketovacích linek a automatických krájecích zařízení. Zdeněk Jandejsek Generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Pokud bude spolupráce probíhat na základě uzavřené smlouvy, lze předpokládat nárůst pravidelného odbytu, což může stabilizovat prodej červeného masa, a tím stabilizovat podnik. Současně může dojít k následné další spolupráci ve výrobcích z českého vepřového masa. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Investicí pro zajištění požadavků obchodů Albert byly rozsáhlé stavební úpravy stropních konstrukcí, podlah a chlazení. Další nemalou investicí byly stroje a zařízení pro kostkování, mletí a balení masa včetně vah a etiketování zboží. Celkový objem překročí částku 40 milionů korun.
Společnost Ahold Czech Republic, a. s. působí na českém trhu 25 let. Provozuje maloobchodní síť více než 300 obchodů Albert, která je jednou z největších v České republice. Více než 17.000 zaměstnanců poskytuje služby přibližně 640 tisícům zákazníků každý den, což je zhruba 247 milionů ročně. V roce 2015 získala společnost Ahold již potřetí Národní cenu kvality. V lednu 2016 se společnost Ahold již podruhé umístila na předních příčkách v žebříčku TOP Zaměstnavatelé zveřejněného Asociací studentů a absolventů a v celkovém hodnocení obsadila druhé místo, mezi širokospektrálními obchodníky se zaměřením na jídlo se pak umístila na první pozici. Charitativní aktivity společnosti zastřešuje Nadační fond Albert, který se zaměřuje na zdravý životní styl především v oblasti zdravého stravování, ale věnuje se také sociální oblasti, kde si klade za cíl prevenci, vzdělávání a rozvoj dětí a mladistvých ze sociálně slabého prostředí. (tz)
URL| http://www.iprosperita.cz/vyrobky-a-sl...dne-zakaznikum-jen-maso-z-ceskych-chovu
Magazín Práva 33 českých delikates posvěcených EU Magazín Práva str. 8 Téma Jiří Sotona Český svaz zpracovatelů masa - TOP
27.8.2016
zpět „Co u vás teď zraje?“ vyzvídal jsem před setkáním v půli července u Jaroslava Mušky, ředitele podniku Zemcheba. „Ještě by mohly být nějaké třešně. A pak zraje rybíz.“ Právě ovoce, ač tvoří jen třetinu jejího podnikání, si firma cení nejvíc. Trvalo skoro osm let, než je Evropská unie opatřila razítkem s chráněným označením. O tenhle modro-žlutý (případně červeno-žlutý) emblém usilují všechny státy Unie se svými gastronomickými poklady. U nás jej zatím získalo 33 výrobků. Není to nic jiného než záruka kvality. Prestižní a celoevropská. Tři druhy chráněných označení, která můžou potraviny získat, si zákazník v obchodě nebo u stánku přeloží asi takhle: „Máte jistotu, že jde o tradiční výrobek, který se tradičním způsobem i zpracovává a jehož název nelže – vyrábí se tam, kam svým názvem odkazuje.“ Třeboňského kapra, hořické trubičky nebo českobudějovické pivo asi netřeba představovat. V registru Evropské komise, která o přidělení chráněného označení rozhoduje, však najdeme i méně známé komodity. V okolí dvou jihočeských obcí Chelčic a Lhenic vypěstují každoročně zdaleka nejvíc jablek, v pořadí za nimi jsou švestky, ale pro fotky zralého ovoce musíme do rybízových sadů. „Zrovna ho sklízíme,“ navnadí mě ředitel a já se těším, až uvidím houf česačů, pracně uždibujících kuličku po kuličce. Místo toho potkávám v sadech táhnoucích se až za obzor všehovšudy tři lidi a jeden stroj. Vypadá jako kombajn a Jaroslav Muška si pochvaluje: „Sklidí lépe než dvě stě dětí, které rybíz trhaly při brigádách.“ Pokrok jde tady ruku v ruce s historií. „Existují záznamy, že už v roce 1860 se odtud vozily třešně na vídeňský císařský dvůr.“ O tradici tedy není pochyb. Jaroslav Muška a jeho kolegové však v žádosti poukazovali především na svébytné klimatické podmínky. „Je tu vyšší nadmořská výška, než je obvyklé, a hodně rybníků, které vytvářejí zvláštní mikroklima. Kvůli vodě dochází k velkým výkyvům teplot mezi dnem a nocí, což v ovoci vytváří specifické aroma.“ Ještě lepší propagaci Evropské razítko pro místní plody obdržela Unie ovocnářů jižních a západních Čech, v níž je Zemcheba největším podnikem. Ovocné sady její i ostatních pěstitelů pokrývají v Chelčicích, Lhenicích a okolí asi 680 hektarů. Posvěcení jedinečnosti však podle ředitele nebylo snadné získat. Bruselští úředníci se schvalováním ovoce neměli zkušenosti a možná se domnívali, že je ovoce jako ovoce, ať roste kdekoli. Podpořit svá tvrzení museli žadatelé meteorologickými údaji včetně padesátiletého výpisu počasí v období zrání. Zapracování každé úřednické námitky se všemi
lhůtami pro obě strany vždycky spolklo alespoň půlrok. „To víte, že jsme se na to chtěli několikrát vykašlat,“ vrací se k osmi letům nejistoty. Ačkoli už mohou čtyři roky razítko používat a na všech propagačních materiálech se jím chlubí, přál by si ho ještě lépe marketingově využít. „Potřebovali bychom spíš reklamu celorepublikovou,“ obrací se k vyšším autoritám i ke spotřebitelům. Navzdory trendu farmářských trhů a vlaječkám v regálech supermarketů se podle jeho názoru většina zákazníků po tuzemských výrobcích nedívá. Rozhoduje cena. „Jablka vypěstujeme za stejné náklady jako Poláci, ale ti můžou jít s cenou o třicet procent níž, protože za zaměstnance nemusí platit zdravotní a sociální. Různé dotace a výhody evropský trh pokřivují,“ míní. Kapr nejen na Vánoce „Docela často doma děláme kapra na šalvěji, ale jinak se dá připravit velmi jednoduše jen se základním kořením. Když si k němu dáte pečivo nebo brambory, je z něj chutný a zdravý pokrm a nemusíte ho už ničím přeplácávat,“ doporučuje Roman Osička. Kapra má rád, ale co taky čekat jiného od ředitele Rybníkářství Pohořelice. „Abych řekl pravdu, jak mi ho manželka upraví, tak ho taky sním a neofrňuju se,“ směje se. Pohořelický kapr, který se pyšní chráněným označením původu (CHOP) od roku 2007, se prohání ve skoro 150 rybnících, které se na jižní Moravě táhnou od Břeclavi přes Znojmo až téměř k Moravským Budějovicím. Roční produkce ryb se pohybuje kolem 1200 až 1500 tun. Kapr tvoří více než 90 procent. Z laického pohledu je pohořelický méně známým příbuzným třeboňského, ačkoli vzhledově byste je od sebe asi neodlišili. Roman Osička jej za konkurenta rozhodně nepovažuje, protože cíl mají obě rybářství společný. Propagovat kapra jako tradiční českou rybu. „Lidé po revoluci objevovali nové druhy potravin včetně mořských ryb, lososů, v poslední době pangasiů, takže jsme je museli znovu přesvědčit, že náš produkt je kvalitní. Rybníkářství na Moravě má hlubokou tradici sahající do 14. století. Co byli Rožmberkové pro jižní Čechy, byli Pernštejnové pro jižní Moravu.“ O udělení CHOP zažádali hned po vstupu do Unie. S žádnými námitkami či protesty jiných států se nepotýkali. Cizinci v Česku se na kapra často dívají jako na podřadnou rybu, Češi, kteří ho nemilují, pak obvykle tvrdí, že z něj cítí bahno. Roman Osička dá za své kapry ruku do ohně, avšak připouští: „Může se stát, že si zákazník někde koupí kapra z lokality, kde byl rybník extrémně zabahněný nebo do něj šly nějaké odpadní vody. Pokud se ryba následně nedostatečně dlouho přechovává v čisté protékající vodě na sádkách, může takový problém vzniknout. Rybina samozřejmě musí být cítit, ale musí to být příjemná rybí vůně.“ Vzpomíná na propagační akci s brněnským hotelem Continental, jehož kuchaři připravili z kapra neuvěřitelné pochoutky včetně tlačenky. Lidé zvyklí jen na vánoční úpravu kapra smažením by podle ředitele měli dát šanci novým chutím. Ve vlastní podnikové prodejně rybářství nabízí například uzené ryby, pomazánky, klobásu a plánuje i rybí sekanou. Pohořelického kapra považuje Roman Osička v podstatě za přírodní produkt. Ryba si žije tři čtyři roky v rybnících, živí se přirozenou potravou a je přikrmována obilovinami, které vyrostly v okolí. To byla ostatně i podmínka udělení CHOP. Jak říká, razítkem od EU se kapr nezlepšil, udělal si však dobrou reklamu. „Aby lidé věděli, co kupují, a aby se spokojení vraceli. A až přijdou do obchodu a budou tam vedle sebe ležet kapr a losos, tak aby sáhli po našem tradičním kaprovi,“ přeje si. Bitvy o jídlo Ačkoli hranice v Evropě formálně neexistují, když jde o jídlo, každý si hýčká a chrání to své. Problém nastává, když se nějaká potravina pod stejným názvem vyrábí v několika zemích, ať už jde o věrnou nápodobu, nebo jen parazitování na jménu. Příkladem jsou karlovarské oplatky nebo olomoucké tvarůžky, proti jejichž zapsání protestovali Němci a Rakušané. České argumenty nakonec v obou případech převážily. „Německá firma poukazovala na to, že jejich receptura na oplatky je také tradiční, protože zakladatel pocházel z Karlových Varů, odkud si recepturu odnesl,“ vykládá Barbora Jílková, jednatelka společnosti Karlovarské oplatky. Ta vznikla až v roce 1990, přesto si společně ještě s jednou pekárnou z Karlových Varů chráněné označení pro tradiční lázeňskou pochoutku nárokovala. O tom, že v Karlových Varech na konci 18. století, z něhož pochází první zmínka o oplatkách, převládalo německé obyvatelstvo, nemůže být pochyb. Nicméně během let se pekly skoro v každé domácnosti a zjistit, kdo byl jejich vynálezcem, není možné. České pekárny proto žádost postavily
především na faktu, že pro oplatky se používá typická zdejší surovina – léčivá vřídelní voda. „V Německu jsou karlovarské oplatky hodně populární a Němci je velmi dobře znají,“ podotýká Barbora Jílková. Sporu se věnovala tamní média a vložil se do něj i Sudetoněmecký landsmanšaft, takže kauza získala velmi nacionální rozměr. Příklon bruselských úředníků k české straně však nebyl úplně „zadarmo“. „Dosáhli jsme svého, ale nakonec byla stanovena tak přísná specifikace pro výrobu oplatků, že nám docela jeden čas dělala problémy. Stojí v ní, že se oplatky musejí vyrábět ze sta procent vřídelní vody, což není ideální a také je to prodražuje,“ přiznává jednatelka. Německá firma Wetzel, která trh u sousedů zásobuje, si navíc vymohla pětileté přechodné období. Vyprší letos, nicméně její internetové stránky zatím uvádějí výhradně název Karlsbader Oblaten. O brzké změně ani zmínka. Půtky kvůli jídlu nejsou ničím neobvyklým. Zápis pražské šunky, jejž inicioval Český svaz zpracovatelů masa, prozatím naráží mimo jiné na odpor Italů, kteří vyrábějí uzeninu s názvem Prosciutto di Praga. Šťouchnutím byl i pokus Polska zaevidovat salám kabanosy pod počeštěným názvem kabanos. Ačkoli se obě uzeniny podstatně liší, kdyby záměr prošel, čeští uzenáři by název kabanos nesměli nadále používat. Avšak abychom nebyli za svatoušky, i my jsme protestovali v alianci s dalšími zeměmi proti snahám Nizozemců zapsat do registru sýry goudu a edam (neboli eidam). Neuspěli jsme, nicméně protože se nakonec ochrana vztahuje na názvy Gouda Holland a Edam Holland, naše sýry bez zeměpisného určení v názvu můžou dále existovat. Za těmito spory a zákulisními tahanicemi je třeba vidět nejen zdravý patriotismus, ale i snahu podpořit domácí producenty a zajistit jim výhodu na evropském trhu. To modro-žluté a modročervené sluníčko má zkrátka svoji hodnotu. Spíše finanční než citovou. * Chráněné označení původu Rozumí se jím název regionu, místa či země používaný k označení zemědělských výrobků nebo potravin pocházejících z tohoto území. Kvalita nebo vlastnosti musejí být výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Výroba, zpracování nebo příprava probíhají ve vymezeném území. Příklad: Pohořelický kapr, Všestarská cibule Chráněné zeměpisné označení Název regionu, místa či země používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu. Je přípustné, aby se ne všechny fáze výroby a zpracování odehrávaly ve vymezeném území. Příklad: Valašský frgál, Jihočeská niva Zaručená tradiční specialita Označení pro zemědělský produkt či potravinu s vlastnostmi, které je odlišují od ostatních výrobků stejného druhu a kategorie. Vyroben musí být buď z tradičních surovin, s tradičním složením, nebo nusí být vyráběn tradičním způsobem. Příklad: Špekáčky, Lovecký salám České potraviny s chráněným označením (podle data zaevidování) 1. Českobudějovické pivo 2. Budějovický měšťanský var 3. Budějovické pivo V zápise u prvních tří produktů se zobrazuje datum 23. 9. 2003, tedy skoro půl roku před vstupem do EU. Budvar vede spory o názvy piv se svými konkurenty, proto jsme si ochranu budějovických piv vymohli ještě před vstupem do Unie. 4. Štramberské uši Na začátku byl podle pověsti nalezený pytel s uřezanýma ušima tatarských obětí. Dnes seženete sladké kornouty z perníkového těsta skoro na všech poutích a trzích v Česku. Peče je pouhých osm výrobců ve Štramberku a sousední Kopřivnici. 5. Žatecký chmel V Žatci a okolí má pěstování chmele tisíciletou tradici. Nezbytná součást českého piva je charakteristická svým aroma či vysokým obsahem silic. Vyváží se i do zahraničí, nejvíce do
Japonska. 6. Pohořelický kapr Získal ochranu o půl roku dřív než třeboňský. Na rozdíl od něj se pyšní chráněným označením původu, což znamená, že i vše, čím je přikrmován, vyrostlo v okolí. 7. Karlovarský suchar Z lázeňského města můžete kromě oplatků přivézt i jiný jedlý suvenýr. Suchary jsou však na rozdíl od nich ryze dietním výrobkem. Součástí receptury je léčivá vřídelní voda. * 8. Hořické trubičky K trubičkám, stočeným ze dvou tenkých oplatek, patří pověst o jejich rozšíření. Praví, že recept pověděl raněný kuchař francouzského císaře Napoleona jedné hořické obyvatelce jako poděkování za péči. 9. Lomnické suchary Nic pro diabetiky. Lomnické suchary obalené v cukru jsou sice ukrutně sladké, ale též ukrutně dobré. „Proti registraci tradičních sucharů neměl nikdo v EU žádné námitky. No to by si taky mohli zkusit,“ stojí na webu města. 10. Třeboňský kapr Ať už jako šupináč, nebo lysec, je kapr znakem jihočeského rybníkářství. Charakteristickým rysem je robustní, vysoké tělo. Chová se ve vymezené oblasti Třeboňské pánve. 11. Pardubický perník Peče se už od středověku, název mu dalo koření – pepř – ovšem dnes je jeho nejdůležitější složkou med. Známe ho v měkké podobě s ovocnou náplní nebo jako zdobený cukrovou polevou. 12. Nošovické kysané zelí Ačkoli mají slezské Nošovice jen 1000 obyvatel, stojí tu automobilka Hyundai, pivovar Radegast a také Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice. Jeho kysané zelí se vyrábí poctivě šlapáním ve velkých sudech. 13. Český kmín Patří mezi nejkvalitnější na světě. Alespoň to tvrdí sdružení Český kmín, jež se zabývá pěstováním, zpracováním a obchodem s tímto kořením, které dodává typické aroma našemu chlebu. 14. Chodské pivo Hledejte ho v rodinném pivovaru Chodovar v západočeské Chodové Plané. Místní suroviny i zrání v historických sklepích dotvářejí příběh zdejšího pivovaru, o němž existuje první zmínka z roku 1573. 15. Chamomilla bohemica Česká odrůda heřmánku pravého, pěstovaného v Čechách, se od jiných liší mimo jiné přírodními podmínkami, v nichž se jí u nás daří. Její producenti v žádosti poukazovali i na vyšší obsah účinných látek. 16. Všestarská cibule Zemědělské družstvo ze Všestar poblíž Hradce Králové je největším pěstitelem cibule v ČR. Proti jiným odrůdám se ta zdejší vyznačuje vysokým obsahem železa a vitamínu B3. 17. České pivo Když už chránit české pivo, tak všechno. Přesněji řečeno to, které se vaří tratedy mimo jiné z českých surovin a dvoufázovým způsobem kvašení. Pivovar, který podmínky splní, si modro-žlutý štempl může umístit na etiketu. 18. Znojemské pivo Označení, které nakonec neměl kdo využívat. Produkce pivovaru Hostan, jenž označení získal, totiž byla ještě před obdržením razítka přesunuta ze Znojma do Brna. 19. Mariánskolázeňské oplatky Označení pro tradiční lázeňskou sladkost smějí používat producenti z Mariánských Lázní a sousední obce Velká Hleďsebe. Proti zápisu protestovali konkurenti z Německa, ale nakonec námitky stáhli. 20. Brněnské pivo, Starobrněnské pivo Pivovar Starobrno, který je jednou ze značek koncernu Heineken, získal právo užívat chráněné označení EU pro svá piva před šesti lety. Právo várečné obdrželo město Brno v roce 1243. 21. Březnický ležák Na propagaci svého piva jako jedinečného českého výrobku vsadil i malý pivovar Herold v Březnici u Příbrami. Od svého založení na začátku 16. století přežil všelijaké dramatické události, pod současným majitelem funguje od roku 2008. 22. Černá Hora Pivovar sídlící v městysu Černá Hora na Blanensku vaří 14 piv a dva pivní mixy. Majoritním vlastníkem Pivovarů Lobkowicz, pod něž náleží, se loni stali čínští investoři. Přejmenování na Čínskou Horu, doufejme, v plánu není. 23. Jihočeská Niva 24. Jihočeská Zlatá Niva „Zlatá niva má díky vyššímu obsahu tuku v sušině (60 %) jemnější a krémovější chuť než klasická jihočeská niva (50 %) a také delší dobu zrání,“ uvádí web firmy Madeta, která sýry s ušlechtilou plísní vyrábí stejným postupem od roku 1951. 25. Olomoucké tvarůžky Zaevidování aromatických tvarůžků, lidově zvaných syrečky, dlouho naráželo na protesty Němců a Rakušanů, kteří je vyráběli jako Olmützer Quargel. Zvítězili čeští producenti, resp. producent. Ve velkém je vyrábí pouze firma A. W. z Loštic. 26. Špekáčky 27. Spišské párky 28. Lovecký salám 29. Liptovský salám Než se hádat se Slováky, kdo má na uzeniny větší nárok, zažádali jsme o jejich ochranu společně. Všechny čtyři jsou zapsány v kolonce zaručená tradiční specialita, což znamená, že název a razítko EU může používat jakýkoli řezník v obou zemích, pokud dodrží definovaný postup. 30. Karlovarské trojhránky 31. Karlovarské oplatky Název Karlovarské oplatky, přesněji Karlsbader Oblaten, si nárokovali i němečtí výrobci. Vymohli si alespoň pětileté přechodné období. Vypršelo letos, takže odteď odkazuje jejich jméno výhradně k českému původu. 32. Chelčicko-lhenické ovoce Evropská
unie dosud vydala chráněné označení jen minimu ovoce či zeleniny. Pěstitelé z Chelčic a Lhenic jej však dokázali získat pro vše, co u nich roste – jablka, švestky, třešně, višně a rybíz. 33. Valašský frgál Zatím poslední výrobek přibyl na seznam v prosinci 2013. Tenký koláč s povidlovou, makovou, hruškovou či tvarohovou náplní můžou pod názvem Valašský frgál prodávat už jen pekaři z Valašska. O evidenci usilují: Tradiční špekáčky, Tradiční lovecký salám, Pražská šunka Foto popis| << Pěstitelé z Chelčic a Lhenic získali chráněné označení pro čerstvé ovoce. Zemcheba pod vedením Jaroslava Mušky z něj vyrábí mimo jiné různé šťávy nebo mošty. Foto autor| Foto Právo – Petr Horník (3) Foto autor| Foto Právo – Petr Horník Foto popis| << Spotřeba ryb v ČR je velmi nízká. Proto se Roman Osička z Rybníkářství Pohořelice snaží, aby byl kapr nejen vánoční rybou. Foto autor| Foto Rybníkářství Pohořelice, a. s. Foto popis| >> Manželé Jílkovi (vpravo) přiznávají, že kvůli přísné specifikaci receptury ze strany Evropské komise vyrábějí s chráněným označením jen část produkce oplatek. Foto autor| Foto Právo – Milan Malíček (2)
mediar.cz Průzkum: dodavatelé cítí šikanu ze strany řetězců 28.8.2016 mediar.cz str. 0 Články Zuzana Semerádová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Čtyři pětiny dodavatelů potravin a nápojů se domnívají, že maloobchodní řetězce zneužívají svého dominantního postavení na trhu a víc než polovina se nepovažuje při jednání za rovnocenného partnera. Třetina dodavatelů má dokonce přímou zkušenost s psychickým vydíráním a vulgárním či agresivním jednáním vůči své firmě ze strany řetězce. Zjistil to výzkum, který české ministerstvo zemědělství zadalo agentuře Focus, aby si ověřilo efektivitu novely zákona o významné tržní síle, platné od letošního března. Do kvantitativního průzkumu se zapojilo 164 dodavatelů retailových řetězců, kvalitativní část sestávala z hloubkových rozhovorů s 10 zástupci středních a velkých dodavatelů. Cílem bylo zjistit vztahy a praktiky velkých řetězců při vyjednávání s dodavateli. Průzkum stál (bez daně) 475.000 Kč. Vyšlo z něj také, že tři čtvrtiny dodavatelů potvrdily, že na ně v posledních letech nebyl vyvíjen tlak na snížení kvality dodávaného zboží, navíc se zvyšuje zájem o české suroviny a potraviny obecně. Garantovaný objem ročního odběru zboží od řetězců má jen čtvrtina dodavatelů. U poloviny z nich však ani toto dohodnuté zboží není odebráno. Víc než polovina dodavatelů se domnívá, že tlak na snižování cen ze strany maloobchodníků jde na úkor kvality lokálních potravin. V posledních dvou letech se s touto praktikou setkala čtvrtina dodavatelů. Třetina se setkala s výhružkami vylistování (vyřazení produktů z nabídky), za účelem donucení dodavatele k uzavření pro něj nevýhodné smlouvy. Z průzkumu nejlépe vyšly v hodnocení řetězce Coop, Globus a Billa. Nejhůře na tom naopak byly řetězce Lidl a Kaufland. Podle průzkumu novela zákona o významné tržní síle zlepšila postavení u 11 % dodavatelů. „Ambice větší efektivity pro stát jsme ani neměli, důležité bylo posunout k lepšímu podmínky dodavatelů. Klíčový bude pro hodnocení konec obchodního roku, nyní testujeme funkčnost teprve sedm měsíců od platnosti novely," prohlásil k tomu lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka.
Pan ministr musel utratit půl mega z kapes daňových poplatníků, aby zjistil, co tuší každý, kdo chápe základy tržní ekonomiky. Ti, co nakupují (nejen nákupčí v řetězcích, ale i 'prostí' spotřebitelé), disponují nechutně významnou tržní silou. Mají peníze a rozhodují se, jak je utratí. To se zákonem dost těžko reguluje… Je ale chvályhodné, že pan ministr začíná pracovat s objektivními výzkumy. Doporučuji pokračovat výzkumem mezi konečnými spotřebiteli. Třeba mu objasní, proč spotřebitelé tak milují ty 'hnusné' řetězce jako je Lidl či Kaufland nebo jak moc se orientují v té záplavě různých pseudoznaček zneužívajících českou vlajku. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Tlak řetězců na cenu dodavatelů je vysoký. Potravinářské firmy nedávno vystoupily s kritikou vysokých obchodních přirážek. Rozdíl mezi cenou od farmáře a prodejní cenou přesahuje podle nich v některých případech i sto procent. Dále výrobci tvrdí, že normální cena je ta, která se uvádí ve slevách. Jak ukázal anonymní průzkum nevládní organizace Ekumenická akademie mezi třiceti dodavateli potravin, dochází k zneužívání nerovného postavení vůči svým dodavatelům a projevuje se to na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit, tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně - na dodavatele. Nejhorší situace je u diskontních prodejen. Monika Hrubalová Většinou je problém mezi počítačem a židlí. Rád bych tím řekl, že podobně jako v jakýchkoli vztazích je zapotřebí vstát ze židle a začít se spolu bavit osobně, ne pouze přes email zaslaný z chytrého telefonu uprostřed odpalu na třetí jamku. Martin Boček Jasně, retail je nejviditelnější téma, protože tam chodí nakupovat voliči. Zase na druhou stranu, ať si i dodavatelé (a teď nemyslím střední zemědělce, kteří opravdu pod bičem otrokáře v podobě bezskrupulózních manažerských rychlokvašek v nákupních odděleních asi trpí) sáhnou do svědomí, jestli oni své dodavatele také nepodojí, kdy to jde. Splatnosti faktur třeba i půl roku a tak… Ve škole jsme měli tři semestry etiku, a když jsem tam seděl a usínal (rada mé alma mater: fakt nedávejte kombinovaným studentům etiku na sobotní osmou hodinu ráno, oni fakt nechodí v pátek hned po seminářích spát), často jsem si říkal, k čemu to je. Ale tohle je přesně to, kde by aspoň základy etiky mohly tak nějak do byznysu vstoupit. To je pořád v tiskových zprávách samé CSR, vysazené stromy, zachráněná planeta a bůhví co ještě, abychom ukázali, jak se chováme zodpovědně, ale realita je evidentně podle výzkumu jiná. A pan ministr zemědělství a jeho kolegové by se mohli zamyslet, jak přesvědčit spotřebitele, aby nešli jen po nejnižší ceně. Héj, chlapi ve Strakovce - návod na další podojení eurobudgetů - kampaň za konzumaci kvalitního jídla, a ne průmyslových (slovo záměrně vynecháno), čtením jejichž složení se mi vybavují báječná léta středoškolské chemie. No, ale to by se asi nelíbilo tomu pánovi, co to prostě zařídí… Václav Loubek Albert rozšiřuje "masovou" spolupráci Podpis memoranda zleva Petr Pavlík (Albert), Zdeněk Jandejsek (Rabbit), Jesper Lauridsen (Albert), Marian Jurečka (MZe), Čestmír Motejzík (Masokombinát Polička), Michal Jedlička (Kostelecké uzeniny) Obchodní řetězec Albert rozšiřuje v rámci novely zákona o potravinách spolupráci s českými dodavateli a nabídne zákazníkům veškeré objemy nepromočního vepřového a hovězího masa českého původu. Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky podepsala společnost Ahold se zástupci dodavatelů masa společností Masokombinát Polička Čestmíra Motejzíka, Kostelecké uzeniny Andreje Babiše a Rabbit Zdeňka Jandejska memorandum o spolupráci. Zákazníci mají poznat český původ přehledně podle symbolu s českou vlajkou a s nápisem Česká potravina, který se nově objeví na obalech. Maso, které nepochází z Čech, na sobě nesmí mít jakékoliv označení, které by indikovalo, že je českým výrobkem. Moc si přeji, aby za touto - jistě chvályhodnou - spoluprací bylo více než jen ta obligátní a okoukaná trikolóra. Snad je tam i nějaká spolupráce v oblasti sdílení marketingových informací, podpora prodeje a hlavně podpora domácích farmářů a jejich rozvoj v oblasti řízení kvality a inovací. Česká vlajka by byla zoufale málo – 'láska k Česku' už dneska v retailu nediferencuje, je to už jen ubohý
komoditizační prostředek jako ještě nedávno 'superslevy'.Tomáš Krásný (Blue Strategy) Z posledních výzkumů vyplývá, že český původ je čím dále víc silnější. Nestačí pouze v tuzemsku vyrábět, ale zákazníci sledují také místo původu firmy. Když ne při prvotní koupi, tak náhodně při konzumaci nebo před zpracováním produktů doma.Martin Boček S nadějí jsem si zprávu četl, ale pak jsem došel k tomu, že se to zas týká jen výrobců průmyslových (slovo opět záměrně vynecháno), a toho pána, co někradně, ale iba čerpá. Václav Loubek Albi otevře na Chodově největší prodejnu Majitel Albi Antonín Kokeš otevře na Chodově svou největší prodejnu Prodejce papírových přání, deskových her a dárkového sortimentu Albi projde u příležitosti výročí 25 let na trhu redesignem loga a prodejen. Veškeré tyto novinky budou odhalení ve středu 31. srpna v Obchodním centru Chodov, kde se také otevře dosud největší ze třiceti prodejen této české firmy. Nový vizuál Albi a komunikační strategii podzimní kampaně připravil kreativní ateliér Frank. Společnost v rámci oslav uvádí i několik produktových novinek. V prodejnách se budou prodávat plyšáci Me to You v novém designu, knihy pro nejmenší nebo společenská hra Víkend, podle magazínu televize Nova. „V naší nejnovější prodejně zákazník uvidí, jak velkou cestu Albi ušlo od malého stánku na Staroměstském náměstí až po současnost a ukážeme mu i směr, jakým se Albi chce vydat v dalších letech. Inovaci vizuální identity včetně loga si přirozeně vyžádal posun a rozvoj produktového portfolia a rozšíření sítě vlastních prodejen," slibuje majitel Albi Antonín Kokeš. Zmrzlina Sani vyráží po Praze na tříkolce Zmrzlinářství Sani v létě obráží pražské ulice na tříkolce V Praze na Jungmannově náměstí byla nedávno otevřena nová prodejna italské zmrzliny Sani Authentic Italian Gelato, zaměřená kromě jiného na zdravý životní styl (skrze zdravé suroviny, z nichž se produkt vyrábí). „Sani v překladu znamená zdravé, což plně vystihuje podstatu našeho konceptu, který je inspirován zdravými italskými zásadami, jež se staly vzorem v Evropě i zámoří,“ uvádí majitel Sani Danilo Manghi. V létě se prodej Sani zmrzlin přesunul do ulic Prahy v pojízdné formě, a to na tříkolce Apino, kterou je možné si objednat na soukromé eventy. Momentálně se s tříkolkou setkáme na Náplavce. Během zavádění značky (které ještě stále trvá) láká Sani Gelato na akci 1+1 zmrzlina zdarma. Sani Gelato vsadilo na růžovou barvu ve svých interiérech Konečně se někdo chová konzistentně – když zdravě, tak rozvoz na kole. Jen držím palce, aby zmrzlináře dětem nezabili řidiči smradlavých dodávek, kteří po Praze sviští, rozvážejíce zaručeně ekologické produkty.Tomáš Krásný (Blue Strategy) Zmrzlina je to vynikající.Martin Boček Po dlouhé době ve vašem newsletteru zpráva, kdy se ňamky nerozvážejí autem, ale bio způsobem. Tříkolka za mě super, hlavně na ty eventy. Jen na tu Náplavku moc nechodím od té doby, co to tam obsadili ti hyper mega cool lidé, co se odlišují od mainstreamu tím, že jsou všichni stejní. Václav Loubek Zmrzlinové koncepty v poslední době v Praze rezonují. Velké oblibě se dočkal obchod Zmrzlinář na Vinohradech, který patří rodinnému klanu Hrivňáků a v současné době spolupracuje na příchutích třeba s populárními sestrami bloggerkami A Cup of Style nebo se popularizuje s pomocí bloggerů Taste of Prague. Zmrzlinář, na rozdíl od Sani, vsadil v designu prodejny na jednoduché barevné kombinace a minimalistické prvky doplněné sem tam pastelovými barvami. Svou úvodní kampaň opřela rodinná firma hlavně o aktivity na sociálních sítích. Naproti tomu Zmrzlinář sází na jednoduchost a minimalismus Populární je v poslední době i další z prodejen italských zmrzlin Créme de la Créme v pražské Husově ulici. Majitelem je Jan Hochsteiger, který se své současné zmrzlinářské řemeslo učil mnoho
let u italských mistrů. Designově má svou barevností blíže k interiérům zmrzlinářství Sani a i pracovníci Créme de la Créme jsou vyladěni doslova do posledního puntíku. Majitel prodejny Jan Hochsteiger s pracovnicemi Créme de la Créme Moris Design navyšuje výrobní kapacitu Michelská centrála už je Moris Designu malá Společnost Moris Design Radomíra Klofáče, zaměřující se na návrhy a realizaci komerčních prostor, přesune část svých výrobních kapacit z michelské centrály do rozšířené štěrboholské výrobní haly. Tam navyšuje kapacitu o 1.000 metrů čtverečních výrobní plochy. Vznikne tak větší prostor pro ukázkové instalace prototypovaných prodejen a dílčích prostředků na podporu prodeje. V původní michelské centrále bude navýšen počet kancelářských prostor pro narůstající tým projektových manažerů, konstruktérů a designérů. Moris Design dělá pěkné věci a jeho expanze je jedním z mnoha důkazů, že se lepší nejen naše finanční situace, ale i vkus. Gratuluji.Tomáš Krásný (Blue Strategy) Jsem ráda, když se členům Popai daří, je to i ukázka že tato část marketingové komunikace, tedy komunikace se zákazníkem v místě prodeje, je efektivní, že ji firmy využívají a tedy investice do POP a POS rostou.Monika Hrubalová Gambrinus chce "vymýtit pivní nešvary" Čepování z výšky patří k nejčastějším nešvarům Dvě třetiny pivařů se běžně setkávají s podmíráky, čtyři z deseti někdy dostalo na stůl pivo bez pěny a skoro polovina má zkušenost, že jim přinesli zvětralé pivo. To si nechala značka Gambrinus zjistit od PPM Factum, když se rozhodla v nové kampani věnovat úrovni čepování piva. V pondělí 29. srpna spouští ve dvou tisících hospod po celém Česku akci nazvanou Strážci výčepu. V průběhu kampaně mají čeští pivaři šanci ohodnotit výsledek práce výčepních v hospodě, kde zrovna sedí, a to přes web Gambrinusu. Každý hodnotící by měl dostat zpětnou individuální vazbu od zástupců pivařského gigantu, který bude výsledky průběžně vyhodnocovat. Na webu taky je mapa všech hospod a restaurací, kde Gambrinus točí. O akci se návštěvníci hospod dozví ze spotů pivního seriálu na internetové televizi Stream.cz, který pro Gambrinus natočil standup komik Karel Hynek a mistr výčepní Gambrinusu Jan Kopáč. Kromě jiného je budou na kampaň lákat třeba i podtácky. https://www.youtube.com/watch?v=k1SNTXId5wU Kromě feedbacku od pivařů budou také dva tisíce vybraných hospod objíždět speciálně proškolení zástupci pivovaru a pokusí se s výčepními a majiteli restauračních zařízení vyřešit konkrétní "pivní" problémy. Týkat se to bude hlavně sanitace pivních trubek, používání správného tlačeného plynu nebo zkrátka proškolení obsluhy. „Uvědomujeme si, že ne každému majiteli nebo výčepnímu je příjemná kritika točení piva,“ řekl Pavel Zítek, obchodní sládek Gambrinusu. Jako motivaci proto uvedl, že statisticky se spolu se zlepšením kvality podávaného piva o jednu čtvrtinu zvednou i tržby. Nešvarem výčepních je také přeléváni piva z jedné sklenice do druhé Významná tržní síla v praxi… Doufám, že drzé štamgasty, kritizující svého dodavatele-hostinského, neztrestá nějaký nově zřízený Úřad na ochranu hospodských nešvarů. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Gambrinus bojuje už dlouho se svojí identitou, tak uvidíme, jestli tato aktivita značce pomůže. Každopádně pro nás spotřebitele, kteří máme rádi kvalitní pivo, je to dobrá zpráva. Třeba časem budou všechny kvalitní hospody patřit nějakému pivovaru. Martin Boček Takže bonzakce, to je super… Ale vážně, iluze o službách v českém pohostinství si nedělá asi nikdo soudný. Osobně si myslím, že kvalita piva je nejmenší problém tohoto segmentu. Ono to
pivko může být klidně božské (a ač pivo zrovna nemusím, gambáč mě rozhodně nikdy neurazil), ale co je to platné, když s ním obsluha flákne o stůl, že mě poleje jen proto, že jsem se po půl hodině dovolil ozvat, jestli mi ho teda jako přinesou… Jinak řečeno, výčepní praktiky znějí moc hezky marketingově, ale tam bych problém nehledal. Myslím, že podobné téma mnohem lépe pojal konkurenční Budvar, který jako správného výčepního ukazuje toho hrdinu, který nesleví z poskytování perfektních služeb ve všech ohledech. Václav Loubek IvanaRosova Fashion Group otevře showroom Nový showroom značky IvanaRosova Fashion Group otevře v září v Karlíně Česká módní návrhářka zabývající se dámskou módou pro prostředí byznyu Ivana Rosová představuje v Praze svou značku IvanaRosova Fashion Group (IRFG). Produkcí se soustředí na kvalitu zpracování a udržitelné výrobní procesy za humánních podmínek v továrnách. Materiály jsou ručně tkané a některé z nich vyrobené na míru pro IRFG, jako například vlna zvláště barvená ve Velké Británii: „Vysoká kvalita našich materiálů znamená, že látky dýchají a nemačkají se. Používáme výhradně čisté hedvábí, vlnu a kašmír, případně ty nejkomfortnější, luxusní směsi.“ Tento typ látek se pochopitelně odrazí na cenách, které se pohybují mezi 300 a 1200 eur. Módní kolekce Ivany Rosové patří do takzvané slow fashion, která se vyznačuje vysokou kvalitou materiálu a dlouhověkostí oděvů. Naproti tomu stojí fast fashion, kterou bude v Čechách od podzimu prodávat například Forever 21. Móda nové luxusní značky se zaměřuje na business ženy IRFG v současné době prodává celosvětově skrz vlastní e-shop a nabízí dodání zdarma v rámci celé Evropy. Mimo jiné IvanaRosova teď v září otevře svůj první showroom sídlící v Nile House v pražském Karlíně. Luxusních značek tento rok otevřelo v Praze víc, například britský COS v Pařížské nebo francouzský Cremieux v galerii Myslbek. Téhle iniciativě hodně fandím a přijde mi o hodně účelnější než oblepování jogurtů českými vlajkami. A už se těším, jak v těch zástupech českých a moravských žen, oblečených do hadříků z drážďanského a vídeňského Primarku, občas zazáří statné krasavice v kolekci od IFRG. Tomáš Krásný (Blue Strategy) CCC rozšiřuje sortiment kožené obuvi V aktuální kolekci polské obuvnické společnosti CCC pro podzim/zima 2016 se objeví tři nové značky kožené obuvi - Quazi, But s a Ottimo. Dosud byla kožená obuv v obchodech zastoupená značkou Lasocki. Nově je pro dámy určena značka Quazi, která se dříve objevovala ve vlastní síti prodejen, a také značka But s, která chce kombinovat byznysový styl s elegancí. Značka Ottimo je určená pro muže a nabízí zejména polobotky. Dvě dámské značky budou dostupné ve vybraných prodejnách CCC, pánskou značku najdeme ve všech obchodech. Dámská business obuv značky But s se pohybuje s cenou mezi 1.500 a 2.000 Kč Pánská obuv Ottimo se pohybuje kolem 1.000 Kč Zkusím si boty koupit, třeba budou dobře odolné proti posypu silnic polskou solí. Martin Boček Rossmann pomáhá s výsadbou stromů Síť drogerií Rossmann ve spolupráci se společností Henkel nabízí zákazníkům možnost podílet se na výsadbě nových stromů. Ve všech jejích prodejnách právě probíhá kampaň Pomáháme stromům růst, která si klade za cíl hlavně chránit přírodu. V rámci kampaně nyní probíhá projekt Vraťte stromům korunu, který umožňuje zákazníkům drogerie přispět ke zlepšení životního prostředí. Od 15. srpna do 11. září 2016 z každého prodaného výrobku značek Schwarzkopf, Fa, Syoss, Vademecum a dalších přispějí 1 korunou na výsadbu vzrostlých stromů. Podle zástupců společnosti Rossmann to ceny výrobků nenavýší. Partnerem, který výsadbu stromů zajistí, se stala organizace Sázíme stromy. Díky projektu bude možné vysadit až 200 vzrostlých stromů po celých Čechách.
Jen houšť, snad se připojí i další firmy – potřebujeme více než 200 stromů. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Vraťte mi spíš vlasy. Martin Boček A já věděl, že na ty výše zmíněné stromy dojde… Ne, vážně. Tenhle celosvětový projekt výsadby stromů je super. Nicméně, zase si to nezbožšťujme, opravdová změna v přístupu k plicím planety se děje jinde. U nás v tiskárně jsme držiteli certifikátů FSC a PEFC, což jsou organizace, které dohlížejí na 'lesní' hospodářství v celém procesu od výsadby, pěstování přes výrobu produktů například v našem případě papíru a lepenky - až po recyklaci. Kontroluje se naprosto vše, a je to tak dobře. Systémové řešení, které není zas tak viditelné, aby se hodilo do bombastických tiskových zpráv, je jedna věc, ale tahle kampaň některých obchodníků - kromě Rossmana vím i o Yves Rocher - pak zapojí i své zákazníky, takže win-win pro všechny, i pro planetu. Václav Loubek Hodnocení jako v Reklamní katovně Oslovujeme přední české odborníky na maloobchod, instore marketing a retail marketing s tím, aby hodnotili novinky v oboru. Kdo tentokrát přispěl? Tomáš Krásný - 25 let ve výzkumu trhu a obchodu, zakladatel Incoma Research, poté v mezinárodním managementu sítě GfK. Dnes partner ve společnost Blue Strategy, poradce a content manager konferencí včetně Retail Summitu a Retail in Detail. Monika Hrubalová - zkušenosti s řízením marketingových a obchodních pozic od roku 1997, více než 10 let pracuje pro obor instore marketingu aktivní účastí v radě POPAI CE, vyučuje obor marketingových komunikací. Martin Boček - 23 let praxe v marketingu a v marketingovém výzkumu trhu, pracoval ve společnostech AC Nielsen, Unilever, Citibank, Ipsos. Věnuje se velmi intenzivně instore problematice a v současné době vede projekt CRS za Global Marketing. Václav Loubek - 15 let v reklamě, dříve šéfredaktor časopisu Sign mediální domu Economia a časopisu Signs & Promotion agentury Events & Promotion. Momentálně působí v marketingu a radí zadavatelům, jak správně pracovat s instore aplikacemi. Z aktuálního spotřebního koše Litr stolního oleje se v Kauflandu prodává za 20,90 Kč. Podívejte se další akční ceny a na kompletní spotřební koš z Albertu, Billy, Globusu, Kauflandu a Teska Zpravodajství z retailu a spotřební koš podporuje společnost Global Marketing a její projekt
URL| http://www.mediar.cz/pruzkum-dodavatele-citi-sikanu-ze-strany-retezcu/
parlamentnilisty.cz Obchody Albert nabídnou zákazníkům 100 % objemů stálé nabídky masa z českých chovů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy komerční tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - TOP
25.8.2016
zpět
Obchodní řetězec Albert rozšiřuje spolupráci s českými dodavateli a nabídne zákazníkům veškeré objemy nepromočního vepřového a hovězího masa českého původu. Pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky podepsala společnost Ahold se zástupci dodavatelů memorandum o spolupráci. Zákazníci poznají český původ přehledně podle symbolu s českou vlajkou a s nápisem “Česká potravina“, který se nově objeví na obalech v souladu s metodikou Ministerstva zemědělství a novelou zákona o potravinách. “Podpora kvalitních českých produktů a jejich přehledné značení je pro Ministerstvo zemědělství prioritou. Zvýšení nabídky českého vepřového a hovězího masa v obchodní síti proto považuji za velmi pozitivní krok,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. Zákazníci najdou v obchodech Albert 100 % objemů stálého sortimentu červeného masa od prověřených českých zpracovatelů a chovatelů tzv. masného skotu a prasat - společností Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit. Generální ředitel společnosti Ahold ČR Jesper Lauridsen ke spolupráci říká: “Obchody Albert jsou na českém trhu již čtvrt století a spolupráce s domácími dodavateli a producenty potravin je pro nás klíčová. Na základě zvyšování poptávky českých zákazníků po tuzemském mase se nám podařilo díky spolupráci s dodavateli zabezpečit sto procent objemů pravidelné nabídky masa, tedy nepromočních objemů, s českým původem. Chtěl bych našim dodavatelům poděkovat a také doufám, že změnu ocení naši zákazníci.“ Nové obaly s českou vlajkou V souladu s novelou Zákona o potravinách a novou definicí dobrovolného značení českého původu najdou zákazníci v supermarketech a hypermarketech Albert maso v nových obalech s jasně viditelnou českou vlajkou a nápisem “Česká potravina“. Nové značení produktů tak zajistí jasnou a transparentní informaci pro zákazníky. Spolupráce s dodavateli byla stvrzena podpisem memoranda, které Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka podepsal společně s generálním ředitelem obchodů Albert a se zástupci dodavatelů - Čestmírem Motejzíkem za Masokombinát Polička, Michalem Jedličkou z Kosteleckých uzenin a Zdeňkem Jandejskem za Rabbit. Zákazníci jsou na prvním místě Zástupci předních dodavatelů českého masa komentují novou spolupráci s obchodním řetězcem Albert. Čestmír Motejzík Předseda dozorčí rady společnosti Masokombinát Polička, a. s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Je to další rozvinutí koncepce v produkci českého hovězího masa. Tím, že jde o dlouhodobý projekt, umožňuje nám to oslovit i naše dodavatele, tedy především chovatele, s nabídkou dlouhodobé spolupráce. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Vzhledem k tomu, že jsme předním producentem v oblasti produkce hovězího masa, šlo především o investice do navýšení balící kapacity, a to o přibližně 30 procent. Změny nás čekají především v rozšíření závozů a pracovní doby. Michal Jedlička
Generální ředitel společnosti Kostelecké uzeniny, a. s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Velmi nás potěšilo, že se značka Albert rozhodla právě pro nás a vybrala nás jako jednoho z dodavatelů. Je to pro nás největší projekt ve výrobě a prodeji vepřového masa za poslední dva roky. Poprvé jsem se ve vztahu dodavatel - odběratel setkal s partnerským přístupem, ze kterého by měl profitovat hlavně konečný zákazník. Panovala velká otevřenost během celého procesu přípravy projektu a oboustranná chuť hledat společně cesty, jak se zlepšovat. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Vše u nás začíná už u našich farmářů, kteří musí požadovaný objem prasat vyprodukovat, ale pokud jde konkrétně o závod v Plané nad Lužnicí, museli jsme investovat přibližně 50 miliónů korun. Investice směřovaly zejména do nových balících etiketovacích linek a automatických krájecích zařízení. Zdeněk Jandejsek Generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. 1. Co přináší nová spolupráce se značkou Albert pro Váš byznys? Pokud bude spolupráce probíhat na základě uzavřené smlouvy, lze předpokládat nárůst pravidelného odbytu, což může stabilizovat prodej červeného masa, a tím stabilizovat podnik. Současně může dojít k následné další spolupráci ve výrobcích z českého vepřového masa. 2. Jaké investice a změny jste museli provést, abyste mohli do obchodů Albert české maso v tomto objemu dodávat? Investicí pro zajištění požadavků obchodů Albert byly rozsáhlé stavební úpravy stropních konstrukcí, podlah a chlazení. Další nemalou investicí byly stroje a zařízení pro kostkování, mletí a balení masa včetně vah a etiketování zboží. Celkový objem překročí částku 40 milionů korun. PŘEDSTAVENÍ DODAVATELŮ Masokombinát Polička, a. s. Masokombinát Polička je dlouhodobě největším zpracovatelem a producentem hovězího masa v České republice. Za jeho provozem stojí silná tradice, která sahá až do roku 1985. V tento rok byl totiž masokombinát uveden do provozu jako jeden z nejmodernějších závodů na zpracování masa. V roce 2003 proběhla celková rekonstrukce a modernizace podniku, díky které se k zákazníkům dostávají kvalitní výrobky v souladu s nejnovějšími požadavky a trendy ve výrobě masa a uzenin. Masokombinát Polička je akciovou společností, kterou řídí generální ředitel Jiří Jedlička. Většinu produkce směřuje na český trh, ale nezanedbatelný podíl exportuje i do zemí Evropské unie (Slovensko, Polsko, Dánsko, Rakousko, Maďarsko, Německo). Od roku 2005 přináší společnost své výrobky také na pulty obchodního řetězce Albert. V rámci dlouhodobé spolupráce společností je rozšíření výrobků o dodávky baleného hovězího masa dalším logickým posílením dlouhodobého partnerství. Čestmír Motejzík Čestmír Motejzík je předsedou dozorčí rady společnosti. V oboru zpracování masa se pohybuje přes dvacet let, a to především v různých orgánech společností. Má střední zemědělské vzdělání a
původem je zemědělec. Je ženatý a má dvě děti. Kostelecké uzeniny, a. s. Společnost Kostelecké uzeniny, a. s. je v současné době největším českým zpracovatelem masa a masných výrobků na českém trhu. Příští rok oslaví 100 let působení v potravinářském průmyslu. Za tu dobu se vyprofilovala jako silný výrobce kvalitních českých produktů s výraznou tradicí. Společnost byla založena již v roce 1917 a u jejího vzniku stáli Jan Satrapa ze Studené, Richard Spitzer, Karel Czánský, Jan Hamlisch a Josef Spitzer. Díky zázemí koncernu Agrofert, jehož je součástí od roku 2007, kontroluje zejména u vepřového masa celou výrobní vertikálu od krmiva přes farmy až po finální zpracování masa. To probíhá v jednom z nejmodernějších výrobních závodů v Evropě, který byl vybudován v roce 2004 v Kostelci. Mimo tohoto závodu provozuje společnost ještě další dva závody přímo v Kostelci a jeden v Mostě. Kostelecké uzeniny spolupracují se společností Ahold od jejího vstupu na český trh a řetězec Albert je zároveň jedním z největších zákazníků. Od roku 2014 mají spotřebitelé možnost najít výrobky společnosti Kostelecké uzeniny pod privátní značkou. Díky uzavření dohody o rozšíření spolupráce v dodávkách masa s garancí českého původu budou Kostelecké uzeniny dodávat vepřové maso do celé sítě prodejen Albert v České republice. Ing. Michal Jedlička Michal Jedlička je generálním ředitelem a místopředsedou představenstva společnosti Kostelecké uzeniny, v níž působí už šest let. Předtím zastával pozici výkonného ředitele, kterou před rokem opustil, a stal se generálním ředitelem celé společnosti. V oboru produkce a zpracování masa se pohybuje od začátku své kariéry. Před nástupem do Kosteleckých uzenin získával zkušenosti ve firmě Masna Příbram, kde si prošel řadou pozic od nákupčího až po generálního ředitele. Podle jeho vlastních slov byl pro něj nástup do společnosti Kostelecké uzeniny velkou výzvou. Hlavním úkolem bylo především dostat společnost z dlouhodobě červených čísel a využít potenciál a zázemí silného holdingu ke zdravému růstu. “To se celému týmu daří a v následujících letech chceme investovat zejména do moderních výrobních technologií a společnost dále rozvíjet,“ dodává. Michal Jedlička je ženatý, má dvě děti a největším koníčkem je pro něj rodina a cyklistika. Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. Společnost Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. působí na českém trhu od roku 1991, kdy byla založena v Trhovém Štépánově. Původně se specializovala na zpracování králičího masa, postupně ale rozšiřovala své aktivity. V roce 1994 přibylo drůbeží maso, o tři roky později se začala zabývat i zpracováním červeného masa. Dynamický rozvoj společnosti byl spojen s nákupem akcií podniků s koncentrovanou živočišnou výrobou, které se sloučily pod již zastřešený holding Rabbit CZ, a.s. Díky vlastnictví 15 dceřiných společností dokáže firma kontrolovat celou vertikálu produkce. Pěstuje totiž potřebné druhy obilovin, vyrábí krmné směsi, zajišťuje chov dobytka i zpracování masa. Má tak přímý dozor nad celou sekvencí činností, díky níž ručí za špičkovou kvalitu a zabezpečení všech fází procesu. V současnosti všechny společnosti zaměstnávají přes 1700 pracovníků. Rabbit CZ, a s. spolupracuje s obchodním řetězcem Albert už jedenáctým rokem. Novou a rozšířenou obchodní spoluprací chce navázat na předchozí úspěšné roky. Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Zděněk Jandejsek je generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. a současně předsedou nebo členem představenstva dalších dceřiných společností. Ve společnosti působí na postu ředitele od jejího založení v roce 1991. V zemědělství se pohybuje od začátku své kariéry a za 38 let v řídících pozicích dokázal všechny podniky udržet v kladných číslech. Během 90. let absolvoval řadu zahraničních cest do zemí s vysokou úrovní zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu (USA, Austrálie, Izrael), kde čerpal poznatky, jak efektivně podnikat v zemědělství zejména s důrazem na koncentraci výroby a maximální propojení výrobní vertikály. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho koníčky patří myslivost a sport.
Supermarkety a hypermarkety Albert Společnost Ahold Czech Republic, a. s. letos slaví 25 let svého působení na českém trhu. Provozuje zde maloobchodní síť více než 300 supermarketů a hypermarketů Albert. Společnost patří mezi největší soukromé zaměstnavatele v Česku. Zaměstnává více než 17 000 lidí, kteří poskytují služby stovkám tisíc zákazníků každý den. V roce 2015 získala společnost Ahold již potřetí Národní cenu kvality a letos postoupila do finále soutěže EFQM Excellence Award. V lednu 2016 se Ahold již podruhé umístil na předních příčkách v žebříčku TOP Zaměstnavatelé zveřejněného Asociací studentů a absolventů a v celkovém hodnocení obsadil druhé místo, mezi širokospektrálními obchodníky se zaměřením na jídlo pak společnost získala první pozici. Charitativní aktivity společnosti zastřešuje Nadační fond Albert, který od roku 2009 rozdělil přes 65 milionů korun na projekty pomáhající v sociální sféře a v oblasti zdravého životního stylu. Nadační fond Albert aktuálně spravuje například unikátní projekt Zdravá 5 zaměřený na zdravé stravování dětí nebo úspěšný program Bertík pomáhá, který se letos na podzim vrací do hypermarketů. Jesper Lauridsen Jesper Lauridsen je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Ahold pro Českou republiku. V minulosti působil ve společnosti Tesco, zkušenosti čerpal i na manažerských pozicích ve firmě Mars a v telekomunikační skupině Cable & Wireless. Vystudoval strategii a marketing na univerzitě v Kodani. Je ženatý a má dvě děti.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=450561
Pelhřimovský deník Od soli a mrazení až k radioaktivnímu záření Pelhřimovský deník str. 13 U nás doma TZ Český svaz zpracovatelů masa - TOP
25.8.2016
zpět První velká evoluční změna lidstva nastala před 2,6 miliony let, když člověk zařadil na svůj jídelníček maso. Ruku v ruce s vývojem organizované společnosti však přicházela potřeba ulovené maso skladovat a uchovávat pro pozdější spotřebu či obchod. Konzervace masa se v průběhu času měnila a zdokonalovala. Od sušení na slunci jsme se dostali k upravování masa radioaktivním zářením. SŮL JAKO ZÁKLAD SKLADOVÁNÍ Počátky uchovávání masa jsou spojeny s ukládáním na bezpečná místa před zloději. Již z doby lidských kmenů jsou zaznamenány primitivní pokusy o uzení, ale nejčastěji se způsoby skladování přizpůsobovaly klimatu. V chladných oblastech se maso zamrazovalo, v těch teplých naopak vysušovalo na slunci. „Pokročilejší“ techniky se začaly využívat okolo 15. století před naším letopočtem v oblastech dalekého východu. V Evropě jsou zaznamenány první zmínky o nasolování masa z dob starověkého Říma z 3. století před naším letopočtem, kdy Cato ve svém receptu popsal způsob ukládání vepřových kýt vysušením solí a následným vyuzením. Maso se v té době buďto solilo, anebo nakládalo do solného láku, tedy peklovalo. „Bez řádné chladicí techniky však takto upravené maso nemělo životnost jako dnes. Teprve při skladování v teplotním rozmezí 0 až 1 °C dochází k redukci činnosti mikroorganismů, které zapříčiňují zkažení masa, čehož v teplých oblastech nebylo možné dosáhnout,“ vysvětluje Petr Píša ze společnosti
Frigomont, která se zaměřuje na chladicí technologie. DÍKY VÁLCE MŮŽEME MASO UCHOVÁVAT DÉLE Když Napoleon na začátku 19. století vyhlásil válku, uvědomil si, že jedno z největších omezení armády je nízká životnost potravin. Proto francouzská vláda vypsala odměnu 12 000 franků tomu, kdo přijde s řešením. V roce 1809 kuchař Nicholas Appert zjistil, že se uvařené jídlo uložené ve skleněné konzervě nezkazí. O rok později přišel anglický obchodník Peter Durand s plechovkou, čímž završil revoluci ve skladování potravin včetně masa. I tato metoda skladování se však samozřejmě v průběhu let zdokonalovala a měnila. Až po padesáti letech přišel Louis Pasteur na roli mikrobů v procesu znehodnocování potravin. Před zakonzervováním tedy musí být maso sterilizováno zvýšením teploty. Některé bakterie jsou však chráněny kyselinou, a tak je potřeba teplota vyšší než u vařící vody. Proto musí být maso zahřáté na teplotu 115 °C tlakovou konzervací, přičemž je nutno se ujistit, že plechovka je dokonale vzduchotěsná. Konzervované maso má většinou životnost mezi 1 až 5 roky. BEZ LEDNICE SI DNES NEDOKÁŽEME ŽIVOT PŘEDSTAVIT Maso se samozřejmě skladovalo v chladu a mrazu odnepaměti. Prvními, kdo využili chladicí místnost pro úschovu zásob jídla, byli Peršané, ale v teplých oblastech to rozhodně nebyla rozšířená metoda skladování potravin. Až do 19. století nebylo jiné možnosti ukládání masa do chladu jinak než pomocí samotného ledu. Důležitým okamžikem pro skladování potravin se stal rok 1805, kdy byla navržena první lednice. Komerční využití lednic je však záležitostí až 20. století. Nyní je to nejobvyklejší způsob uchovávání masa. „Nízká teplota snižuje reprodukci bakterií, čímž dochází k prodlužování životnosti potravin. Optimální teplota v lednici se pohybuje v rozmezí 3 až 5 °C. Syrové maso vydrží při takové teplotě 1 až 2 dny, tepelně opracované pak až 7 dní,“ sdělil Píša. MRAŽENÍ JE TÍM NEJIDEÁLNĚJŠÍM ZPŮSOBEM UCHOVÁVÁNÍ MASA Pro dlouhodobější skladování masa se využívala mraznička, jejíž kořeny sahají až do roku 1885, kdy byly převáženy kousky kuřete z Velké Británie do Ruska. Komerčně se začala využívat ve 30. letech 20. století. Jde v zásadě o nejvhodnější způsob uchovávání masa, jelikož není potřeba přidávat žádné přísady, protože mikroorganismy se nemnoží, pokud je teplota jídla nižší než -9 °C. „Čím rychleji dojde ke zmražení masa, tím více se zachová jeho struktura. Během procesu mražení se totiž v mase tvoří ledové krystalky, které narušují jeho buněčnou strukturu, což má za následek snižování jeho kvality,“ přibližuje Petr Píša ze společnosti Frigomont. Nejrychlejším způsobem je kryogenické zmražení díky ultra nízké teplotě kapalného dusíku -196 °C. Zamrazování i chlazení masa má však svá pravidla. Maso z čerstvě poraženého zvířete se musí nejdříve vychladit na teplotu okolo 10 °C a poté počkat, dokud jeho pH neklesne na 6. Poté jej lze zamrazit. V opačném případě bude maso po rozmražení příliš tuhé. Komerčně se maso mrazí při teplotě -29 °C, v domácnostech pak standardně při -18 °C. Takto zmražený kus masa vydrží 1 až 2 roky. BUDOUCNOST LEŽÍ VE VYSOKÉM TLAKU A RADIOAKTIVNÍM ZÁŘENÍ Budoucnost uchovávání masa nyní leží především ve vývoji dvou různých oblastí. První je vysokotlakové zpracovávání masa, během kterého se na potraviny zabalené v plastovém sáčku vyvíjí tlak o velikosti 45 000 kg na 0,0006 m2. Bakterie v mase jsou při takovém tlaku zničeny rozpadem jejich DNA. Nevýhodou je, že stroj na úpravu masa tímto způsobem stojí v přepočtu 60 milionů korun. Druhou metodou je iradiace. Tento proces v zásadě promění DNA bakterií a mikroorganismů, aniž by jakýmkoliv způsobem kazil jídlo. Vzhledem k technologickým i finančním nárokům obou metod jsou však tradiční metody uchovávání masa stále užívány nejčastěji. V budoucnosti nás jistě čekají velké změny, v nejbližší době se však trend pravděpodobně příliš měnit nebude.
Region| Vysočina
Právo Víkend Úprava potravin, která nikdy nezklame Právo Víkend str. 14 Jídlo Jana Hanušková Český svaz zpracovatelů masa - TOP
26.8.2016
zpět Sous vide Pokud platí stará řeznická poučka, že největším nepřítelem masa je mrazák a horká trouba, pak přístroj, s jehož pomocí se potraviny upravují sous vide, je ideálním řešením. Při nízké teplotě se zavakuované táhnou ve vodní lázni i dlouhé hodiny. Sous vide jako technika vaření vznikla ve Francii už někdy v polovině šedesátých let minulého století a považovala se za malou gastronomickou revoluci. Ještě před pár lety byla hlavně kvůli vysoké pořizovací ceně přístroje na sous vide doménou především profesionálních kuchyní. Dnes si ho může dovolit téměř každá domácnost. Nesmí chybět vakuovačka V domácích podmínkách je třeba mít kromě hrnce, který umí udržet stabilní teplotu vody třeba dva dny, samozřejmě i výkonnou vakuovačku, jež dokáže zbavit surovinu v zataveném pytlíku opravdu veškerého vzduchu. Počítejte s investicí do čtyř tisíc korun. Já jsem pracovala s Rommelsbacher VAC 155 Smarty Plus, ale vakuovačku jistě využijete nejen při vaření sous vide. Na stejné peníze pak přijde přístroj SV 1 Preciese od německé značky Steba, jenž ten malý kuchyňský zázrak vykoná. Má šestilitrový objem vody, nastavit se na něm dají jednotlivé stupně, odpočet vaření začíná na jedné hodině. Ryby a masa se v hrnci dělají nejčastěji při teplotě od 52 do 68 stupňů, zelenina potřebuje osmdesát a víc stupňů. Ale nespoléhejte příliš ani na návody na internetu nebo doporučené teploty od výrobce přístroje na sous vide, vše je třeba si doslova vlastnoručně osahat, vyzkoušet. Dobrá zpráva je, že i když necháte potraviny v lázni déle, nic se jim nestane, nerozvaříte je ani nevysušíte. Naopak, třeba kuřecí prsíčko bude ještě křehčí. Šťavnatá krůtí prsa Proč si to vše vlastně pořizovat? Z vlastní zkušenosti mohu říct, že jsem nikdy nejedla tak šťavnatá krůtí prsa, lahodné vejce s rozdílnou konzistencí bílku a žloutku – dělala jsem ho jednu hodinu při 63 stupních –, měkký a šťavnatý bůček nebo správně uprostřed krvavý steak. Výborný byl i dlouho dělaný roastbeef z falešné svíčkové. S konzistencí brambor jsem napoprvé trochu bojovala, pokud je ale vyndáte dřív, než jsou měkké, dají se z nich udělat krásně opečené plátky. Jsou křupavé, ale tuk se do nich nevsákne. Velké plus této úpravy je, že si při nízkých teplotách potraviny v maximální možné míře zachovají svoje výživové hodnoty. Nevýhodou „súvíčka“ je, že potraviny v zavakuovaných sáčcích musí být syrové. Po celou dobu, co leží ve vodní lázni, je nemůžete nijak dochucovat. Řešení je naštěstí jednoduché, některá masa se předem opečou, nebo se dodělá křupavá kůrčička na grilu. Chutě dodají do sáčku vložené bylinky a koření, všechno se pak během dlouhého vaření krásně propojí, ingredience se dají po otevření použít i jako základ na omáčku. „Základem je zvolit správnou surovinu a hlavně čas a teplotu. Masa by měla být předem opečená, než je dáme do vakuovacích sáčků, aby se uvnitř zachovala šťáva. Ta jinak vyteče a veškerá chuť a síla v mase se ztratí,“ radí šéfkuchař Jaroslav Sapík s tím, že on sám metodou sous vide nejraději připravuje kachní prsíčka podávaná nastudeno, kuřecí galantinu či tuňáka.
Sous vide biftek dokončený na grilu Suroviny: 150 g vyzrálé pravé hovězí svíčkové, mořská sůl, čerstvě mletý pepř, snítka tymiánu a rozmarýnu, 15 g másla, několik kuliček růžového pepře, kousek špeku na pomazání mřížky grilu Postup přípravy: Nastavte sous vide lázeň o dva stupně níže, než je daná teplota odpovídající kýženému propečení masa v jeho středu (tj. rare 50 °C, medium rare 53 °C, medium 58 °C). Očistěte hovězí svíčkovou, osolte ji, opepřete čerstvě mletým pepřem a zabalte ji do pruhu potravinové fólie, aby držela tvar válce. Vložte do pytlíku určeného pro sous vide vaření spolu s čerstvými bylinkami a zavakuujte. Přesuňte do předehřáté lázně, aby maso bylo zcela ponořeno, a ponechte 60–120 minut podle průměru masa. Po vyndání z lázně odstraňte z masa fólii a bylinky. Mříž maximálně rozpáleného grilu pomažte špekem a na místo s nejvyšší teplotou položte vždy každou stranou biftek tak, aby se na povrchu utvořila hnědá „kůrka“. V ohnivzdorné misce na grilu rozpusťte máslo s několika kuličkami růžového pepře. Vložte ogrilované maso do lůžka a nechte pár minut odpočinout mimo gril. Podávejte například s uvařenými brambory, které pomažete sádlem a ogrilujete, nebo s grilovanými žampióny či plátky fenyklu. Pár vychytávek * jídlo pro návštěvu se dá sous vide připravit předem, jen je třeba hotové maso rychle zchladit v ledové vodě, aby se v něm nemnožily bakterie, a poté uložit do lednice, nejlepší je ho opět ohřát v „súvíčku“; * do sáčku, který budete zavakuovávat, nedávejte čerstvě rozmrazenou drůbež, podtlak z ní „vycucne“ přebytečnou krev a sáček pak nejde ve vakuovačce zatavit; * než do sáčku vložíte potravinu, která by ho mohla zamokřit i u horních okrajů, ohrňte okraje směrem ven, bez problémů pak sáček zatavíte; * pokud potřebujete zavakuovat spolu s masem omáčku či tekutinu, nejdříve ji zmrazte; * než vložíte sáček s jídlem do hrnce na sous vide, počkejte, až se zahřeje na požadovanou teplotu, poklop dobře usaďte a neodkrývejte, snižuje se tím účinnost přístroje Gin s levandulí V základní nabídce mají víc než 6400 kombinací ginu s tonikem. „Kde ostatní končí u okurky s citrónem, tam my začínáme míchat gin a tonic s levandulí, estragonem, čokoládou, lékořicí, kokosem, ale i se sušenými rajčaty, planktonem nebo třeba slaninou,“ říká Silvia Bachanová, ředitelka Gin & Tonic Clubu v pražské Navrátilově ulici. Na léto pak místní barmani doporučují tuto kombinaci: pomerančovou kůrou zastříknutý gin smícháme s mandarinkovým tonikem Leder, plátkem sušeného pomeranče a pomerančovou kůrou. Přidáme čerstvou levanduli a mrazem sušené brusinky, které koupíte prostřednictvím internetu. (jan) Bůček s bylinkami Bůček můžeme předem naložit do láku z cukru, soli a koření podle vlastní chuti. Maso před tím, než ho zatavíme do sáčku, opečeme zprudka na pánvi. Do vakua přidáme vedle masa i koření a bylinky. Bůček táhneme 3 až čtyři hodiny v teplotě kolem 80 stupňů, můžeme ho dělat i 12 hodin. Čím déle budeme vepřový bůček připravovat sous vide, tím víc se kolagen rozpustí. Foto popis| Kachní prsa Foto autor| Foto Miroslav Sova (11) Foto popis| Vepřové se špekovým knedlíkem a zelím Foto autor| Foto Miroslav Sova
protiproud.cz Ionizace potravin: Vyhánění čerta ďáblem? protiproud.cz str. 0 Zdraví Zuzana Lipová Český svaz zpracovatelů masa - TOP
30.8.2016
zpět Výrobci záhadně mlčí. Případ ochrnutých koček. Spojené státy opět napřed. Rakovina na pultech supermarketů. Nevíme, co jíme píše o velmi sporné metodě ošetřování potravin ionizujícím zářením, o níž spotřebitelé nic nevědí a nikdo z kompetentních o něm ani nechce spolehlivě informovat Nikdy jste o ionizaci potravin neslyšeli? Tuto metodu zvanou také ionizační radiace vyvinula americká armáda během Korejské války v 50. letech 20. století. Vojáci potřebovali konzervované potraviny bez parazitů. A tak se začaly potraviny "dezinfikovat" radioaktivními paprsky, které všechny bakterie spolehlivě zničí. Opravdu pouze bakterie? Proč se tedy o procesu dezinfekce potravin ozařováním stále mlčí? Ve jménu zisku Podle francouzské investigativní dokumentaristky Aude Rouaux, která natočila v roce 2015 film s názvem „Co je to - ozařování potravin?“, se v současné době ozařují již 3 % všech distribuovaných potravin, přesto samotný proces ozařování zůstává tabuizovaným tématem. Výrobci o něm zarytě mlčí a spotřebitelé nic nevědí. Proč? Riskujeme, když konzumujeme takové potraviny? Ionizací se ničí bakterie a choroboplodné zárodky, prodlužuje se trvanlivost potravin, čímž je umožněno jejich delší skladování, převoz na velké vzdálenosti - a samozřejmě finanční zisk tak pěkně roste. Zastánci a propagátoři ionizace argumentují tím, že pokud je takové "ošetřování" potravin povoleno, nemůže být přeci nebezpečné. Připomíná to scénu z filmu Pupendo, kdy učitelka upozorní děti, které se smějí existenci betonových lodí, že když zprávu zveřejnila sovětská Pravda, tak to musí být pravda. A dnes jsou to přece zase USA, kdo jsou matkou pokroku - tam chyby nedělají ... A skutečně. Právě v USA je ionizace rozšířenou praxí. Ročně zde projde tímto procesem více než 100 miliónů kilogramů potravin. Radiačně se ošetřuje maso (zejména mleté), vejce, ovoce, především sušené, zelenina, obilí (zejména ovesné vločky), koření, káva, kakao, pivo a konzervované potraviny nebo kondenzované mléko. Ionizující záření dokáže urychlit i zrání koňaku, což umožňuje výrobcům uvést na trh "dvacetiletý" koňak již po deseti letech. V Evropské unii jsou potraviny a složky potravin schválené pro ozařování uvedené ve směrnici 1993/3/ES. Tento seznam zatím obsahuje pouze jednu kategorii: sušené aromatické byliny, koření a zeleninové koření. Členské státy mohou povolit na vnitrostátní úrovni ozařování potravin a složek potravin, které dostaly souhlasné stanovisko od Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) v roce 1986, 1992 a 1998, jako je ovoce, zelenina, obiloviny, ryby a korýši, čerstvé maso, drůbež. Čtěte ZDE: Týká se nás všech: Obludný plán z dílen IG Farben. Je planeta přelidněná? Nejvyšší čas na selekci! Dvě mouchy jednou ranou: Pomalu zabíjet, rychle vydělávat Karcinogenní účinky Od roku 1950 vzniklo kupodivu jen velmi málo odborných vědeckých studií na téma ionizace potravin a její vliv na zdraví člověka. Ukázalo se, že v ozářených potravinách je nižší obsah vitamínů ve srovnání s neozářenými, brambory po procesu ionizace v sobě akumulují hladinu
cukru, tučné maso zhořkne… To je ovšem stále ta „lepší“ strana negativních důsledků. Znepokojující jsou výsledky výzkumů, podle kterých je v ozářeném vepřovém mase mnohonásobně vyšší obsah reaktivních volných radikálů a peroxidů, které jsou mutagenní a karcinogenní, a mohou být tedy spouštěčem nádorových onemocnění. Karcinogenní vliv ionizovaných potravin potvrdil i profesor Eric Marchionne z Farmaceutické fakulty Univerzity ve Štrasburku. Ve svém výzkumu se zaměřil na molekulu alkyl-cyklobutanu. V přírodních podmínkách se tato molekula nevyskytuje, ale pokud konzumujete ionizované potraviny, přijímáte do těla i tyto molekuly. V 90. letech minulého století se například čerstvě ozářená pšenice testovala v Indickém národním institutu pro výživu v Hajdarábádu. Dlouhodobě ji podávali pokusným zvířatům - myším, potkanům, opicím a krátkodobě i malé skupině dětí. Výsledky tohoto experimentu odborníků značně znepokojily. U většiny pokusných zvířat nastaly mutagenní deformace. V krvi a kostní dřeni dětí byly pozorovány závažné chromozomální změny, které se však upravily po vyloučení ozářené pšenice ze stravy. Navzdory tomu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí: "Ozařování potravin je proces, který může být použit ke zničení bakterií způsobujících otravu potravin jako např. salmonely nebo kampylobakteriózy. Může také napomoci oddálit proces hnití ovoce a klíčení zeleniny jako jsou brambory nebo cibule.“ Čtěte ZDE: Střední Evropa: Potravinářské smetiště Západu? Náhražky a chemikálie vládnou supermarketům. Zdraví versus propaganda. Proč jsme se vzdali soběstačnosti? Staré chyby se budou těžko napravovat Kočičí nemoc? V roce 2009 postihla kočky na severu australského Sydney divná nemoc. Desítky koček začali chřadnout, měly potíže s přijímáním potravy, zadní tlapky jim přestaly fungovat a nakonec ochrnuly. Hledala se příčina a našla se: strava! Všechny kočky žraly granule Orijen z Kanady - které byly upraveny ionizací. Granule jakousi "náhodou" dostaly přílišnou dávku ionizačních paprsků. Ozařovat krmivo pro kočky je proto již zakázáno. Lidí se tento zákaz však netýká. EFSA však má své vysvětlení: "Jediné nové důkazy ukazující na možné nepříznivé účinky na zdraví vycházejí z některých nedávných studií, během nichž se objevily neurologické problémy u koček krmených výhradně krmivem ozářeným extrémně vysokými dávkami. Tyto účinky byly zjištěny pouze u koček. Nicméně, ani příčiny, ani mechanismus, který by mohl vysvětlit vznik pozorovaných neurologických problémů nejsou v těchto studiích objasněny. Na vyhodnocení významu těchto studií pro lidské zdraví by byl zapotřebí další výzkum." Samozřejmě, že tyto účinky byly zjištěny pouze u koček! Neznám nikoho, kdo by se krmil žrádlem pro kočky, proto nikdo neonemocněl. Jenže, kdo nám zaručí, že opět neselže lidský faktor a omylem (?) nevpálí vyšší dávku do potravin, které běžně konzumujeme? Jak zjistíme, zda se nestala osudná chyba? Právě proto je nutný další výzkum, právě proto mají být konzumenti informováni o možných rizicích. Čtěte ZDE: Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme? Výrobci zarytě mlčí Ionizace potravin je prý pro naši bezpečnost. Dokumentaristka Aude Rouaux se pokoušela kontaktovat Centrálu ozařování potravin v Belgii (IONIS) i podniky, ve kterých se ionizují potraviny ve Francii. Všude se setkala s odmítnutím. Nikdo nebyl ochoten o tomto procesu mluvit. Čeho se bojí? Mimochodem, již přes půl století existuje mezinárodní logo, kterým by se měly označovat ionizované potraviny tak, jak se zcela samozřejmě označují například potraviny bez lepku či bez laktózy. Víte o něm? A viděli jste ho na některých potravinách? Na obalu by pěkně udeřilo do očí a hned byste věděli, co dáváte do nákupního vozíku. Logo však nikdo nepoužívá. Že by právě proto?
Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydalo na základě zákona č. 110/1997 Sb. vyhlášku č. 133/2004 Sb. o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu. Zde se píše, že Potraviny a suroviny ošetřené ionizujícím zářením včetně ozářených složek potravin a surovin, které nejsou ošetřeny ionizujícím zářením, určené pro konečného spotřebitele a společné stravování, musí být označeny podle zákona. Potraviny a suroviny ošetřené ionizujícím zářením, které nejsou určeny pro konečného spotřebitele a společné stravování, musí být označeny údajem „ošetřeno ionizujícím zářením" nebo „ošetřeno ionizací" i v případě potraviny nebo suroviny, která je složkou potraviny a suroviny, které nejsou ošetřeny ionizujícím zářením. Tento údaj se uvede na obalu vedle názvu složky potraviny. Současně se na obalu uvede název a adresa ozařovny provádějící ošetření nebo její referenční číslo přidělené při schválení jejího provozu. Český spotřebitel se již pomalu ale jistě učí obaly na potravinách číst, i když někdy jsou ta písmenka tak maličká, že ani brýle nepomohou. Tehdy je lépe se na takový "produkt" vykašlat, protože výrobce za těmito nečitelnými zprávami zjevně něco skrývá. Pokud ne, pak k nám minimálně nemá elementární úctu, aby nás informoval, co si kupujeme: tak ho přece v jeho chování nebudeme podporovat. Plody moře či potraviny z druhého konce světa doma prostě nejím. Nevím, jak byly ošetřeny předtím, než je sem dopravili. Právě ty se totiž ozařují ostošest. Když nás nechrání stát, musíme se chránit sami. Musíme vědět, co jíme, ptát se, číst, vybírat. A to, co neznáme, nekupovat. Pohodlně bez toho přežijeme. Či spíše právě bez toho.
URL| http://protiproud.parlamentnilisty.cz/...pultech-supermarketu-nevime-co-jime.htm
Tina Právní poradna, novinky v zákonech, vaše dotazy 31.8.2016
Tina str. 32 Rádce
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět JUDR. JANA POSLEDNÍ právnička 37 První den školy: Dostanete volno? Možná vás už brzy čeká první školní den. Vaší malé holčičce či chlapečkovi skončí sladké nicnedělání a začnou jim povinnosti žáků základní školy. A vy u toho pochopitelně nesmíte chybět. Jenže co vaše práce, jak to bude s volnem? Nárok na pracovní volno s náhradou platu mají výlučně někteří státní zaměstnanci. Jsou jimi ti, kteří jsou ve služebním poměru ke správnímu úřadu a jejichž vztah k zaměstnavateli se řídí zákonem o státní službě. Jedná se především o zaměstnance ministerstev a jiných státních institucí, třeba správ sociálního zabezpečení, finančních či katastrálních úřadů. Jsou-li rodiči, mají nárok na jeden den pracovního volna na doprovod dítěte do základní školy a zpět první den jeho povinné školní docházky. Ostatní rodiče se musí v práci dohodnout. Mohou požádat o neplacené volno, čerpat dovolenou, případně náhradní volno za práci vykonanou přesčas. Více nařízení vlády č. 135/2015 Sb. KDO HLÍDÁ TO, CO JÍME?
38 Čekají na pultech, ale... Každou chvíli se z tisku nebo televize dozvíte, co kontrola zase objevila v obchodě s potravinami: zboží prošlé, falšované nebo přímo nebezpečné. Mohly to být třeba párky bez masa, plátky lososa s listerií, dětská kaše s atropinem, sýr rokfór s bakterií Escherichia coli či krůtí maso se salmonelou atd. Možná si pak pomyslíte: Copak u nás potraviny nikdo nehlídá? 39 Které instituce kontrolují potraviny Státní zemědělská a potravinářská inspekce: Prověřuje zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové produkty. Od roku 2015 do kompetencí SZPI nově přibyla také kontrola pokrmů podávaných v zařízeních společného stravování. Její pravomoce se vztahují na výrobu, uchování, přepravu i prodej (včetně dovozu). Pojem kontrola bezpečnosti potravin zahrnuje kontrolu mikrobiologických požadavků a obsahu cizorodých látek (tedy například chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.). Státní veterinární správa: Kontroluje potraviny živočišného původu. Nejen maso (drůbež, zvěřinu, ryby) a masné výrobky, ale také vejce, med a mléko, a to, jak se říká, od vidlí až po vidličku. V oblasti hygieny potravin primárně dozoruje jatky, bourárny, zpracovatelské závody, skladování a přepravu atd. Mimoto prověřuje dovážené potraviny v místě určení, tržnice a tržiště, ale také restaurace, tedy místa, kde se s potravinami živočišného původu manipuluje. Pokud je to nutné, pozastavuje a nařizuje likvidaci nevhodných živočišných produktů, například těch zdravotně závadných či neznámého původu. Hlídá, aby u nás nepůsobili neregistrovaní prodejci, ale monitoruje i cizorodé látky v potravinách apod. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ): Má na starosti například kvalitu krmiv, osiva nebo skladby pěstovaných rostlin. Orgány ochrany veřejného zdraví, jako je ministerstvo zdravotnictví, hlavní hygienik, krajské zdravotní ústavy či krajské hygienické stanice, se zaměřují na kontrolu dodržování zásad hygieny ve stravovacích zařízeních: v restauracích, bufetech, ale také ve školních a závodních jídelnách. Vyhodnocují zdravotní rizika, dbají na prevenci výskytu onemocnění z potravin apod. Česká obchodní inspekce: Prověřuje poctivost prodeje. 40 Musí mít čtyřkolky povinné ručení? I když se běžná čtyřkolka prohání především v terénu a na silnici se dostane zřídkakdy, musíte na ni mít uzavřené povinné ručení. Tvrzení, že o tom nevíte, vás neomlouvá. Neuspějete, ani když budete policejní hlídce při kontrole argumentovat tím, že na čtyřkolce po silnici nejezdíte. Povinnost uzavřít povinné ručení totiž platí i pro provoz vozidla na polních a lesních cestách. Hradí se z něj škody na majetku či zdraví, které jsou během jeho řízení způsobeny třetím osobám. A k tomu může klidně dojít třeba i uprostřed temného hvozdu. 41 Čtyřkolku lze pojistit i sezonně Zdá se vám zbytečné platit za čtyřkolku povinné ručení po celý rok? Tak si pořiďte sezonní. Znamená to, že povinné ručení budete za své vozítko platit pouze v měsících, kdy ho budete skutečně používat. A zimě, když bude odpočívat v garáži, na povinném ručení ušetříte. 42 Množírny psů mají brzy zmizet My, Češi, máme rádi psy. Proto nás vyvádí z míry, když slyšíme o nevyhovujících podmínkách psů v takzvaných množírnách nebo o zvířatech ve špatných útulcích. Všiml si toho i stát, a proto se připravuje se zákon, podle něhož bude povinná registrace útulků pro opuštěná zvířata a chovů s více než pěti fenami. Jejich majitelé se budou muset přihlásit na veterinární správě. Novelou se podle ministra zemědělství zjednoduší také pravidla pro prodej některých zvířat z farem – budou se smět porážet nutrie i skot od stáří 24 měsíců do 72 měsíců. Vstřícný krok ocení především menší chovatelé. A ze zabijačky si hospodářovy blízké osoby budou moct bez obav z porušení zákona odnést výslužku. Zdroj: Ministerstvo zemědělství (eagri.cz). *** Napište nám Potřebujete poradit? Řešíte nějaký problém? Dejte nám vědět, co vás zajímá, a pošlete nám své otázky. Pište na e-mail mailto:
[email protected] nebo na adresu redakce d dk tina, Moulíkova 1b,,, 150 00, Praha 5. Těšíme se na vaše dotazy. Foto popis| Pravidlo důvěřuj, ale prověřuj, platí i v obchodě s potravinami.
tyden.cz Toman: Na pultech by mělo být povinně až osmdesát procent zboží z ČR tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP 25.8.2016
zpět Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až osmdesát procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu ve čtvrtek vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až osmdesát procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu ve čtvrtek vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Chtěl by tak podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je osmdesát procent nadsazených, situaci chce nejdřív zanalyzovat. Vláda by měla podle šéfa potravinářů učinit také kroky ke zrušení danění evropských dotací. "Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru," řekl Toman. Podle ministra Jurečky jde legislativně o velmi obtížnou záležitost. "Zejména na jednotném unijním trhu. Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na osmdesáti procentech," řekl ministr. Podle něj například v Rumunsku je nyní podíl povinného tamního zboží v řetězcích na padesáti procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad padesáti procenty. I bez legislativních úprav si však mohou spotřebitelé podle ministra vybrat české zboží. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v červnu ministra Jurečku vyzvala, aby začal hledat nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim rušení chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy. Agrární komora již dříve navrhla, že by se zemědělcům mělo pomoci i zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů. Podle ní její výběr představuje ročně přibližně 1,8 miliardy korun a správa a výběr daně stojí podobně. Bývalý prezident Václav Klaus při zahájení agrosalonu řekl, že je sice povinností a pracovní náplní Agrární komory mluvit o tom, že situace není dobrá, nicméně podle něj se v posledních letech výroba nesmírně zkvalitnila. Kontrolní orgány spadající pod ministerstvo zemědělství v poslední době prověřují aktivněji potraviny, které se do ČR dovážejí. Zemědělci v živočišné výrobě musejí řešit cenovou krizi na trhu s mlékem, vepřovým masem a vejci. Vejce se podle ministerstva dovážejí z Polska za dumpingové ceny. Mléko prodávají zemědělci za podnákladové ceny, na evropském trhu je ho i kvůli zavedení ruského embarga na dovoz potravin přebytek. Na výstavišti v Českých Budějovicích se ode dneška představuje 382 vystavovatelů, své výrobky
nabízí 105 obchodníků z 22 zemí. Země Živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102 tisíc lidí.
URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...osmdesat-procent-zbozi-z-cr_395501.html
vitalia.cz Budou i v Česku GM potraviny bez označení jako v Americe? 26.8.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Americký prezident v létě schválil zákon, který ruší povinnost označovat potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných surovin. Budeme i my kupovat GM potraviny, aniž bychom to věděli? Potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných (GM) surovin už většina spotřebitelů (v USA) nepozná. Za průlom v označování potravin lze bezesporu považovat zákon, který zhruba před měsícem podepsal americký prezident Barack Obama. Příslušný zákon totiž ruší povinnost označovat potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných surovin nápisy na obalech a zavádí možnost označovat je pouze prostřednictvím QR („quick response“) kódů. Takže spotřebitelé, kteří nejsou vybaveni příslušným čtecím zařízením (například chytrými telefony), GM potraviny nepoznají. GM potraviny bez označení by mohly být i u nás Zpráva, jejíž originál najdete na Agriculture.com, kupodivu nevzbudila žádnou odezvu v tuzemských médiích, ačkoli je samozřejmě vodou na mlýn jak odpůrcům GM potravin, tak odpůrcům dohody TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) mezi EU a USA. Pokud by totiž byla smlouva TTIP uzavřena, mohly by se GM potraviny k děsu mnohých Evropanů objevit na trhu EU, což by byl ale na druhou stranu dobrý byznys pro výrobce GM potravin. Právě písemné a na první pohled viditelné označení potravin z GM surovin bylo a je základní bariérou pro odbyt těchto výrobků převážné části evropských spotřebitelů a odpůrců geneticky modifikovaných organismů (GMO). Samozřejmě takový stav bezprostředně nehrozí – jde o legislativu USA, a pokud se z USA, ale i z jiných nečlenských zemí EU na evropský trh nějaké potravinářské zboží dováží, mělo by respektovat podmínky uvádění na trh dané evropskou legislativou. Vědci podpořili využití GMO k produkci geneticky modifikovaných potravin Je to ale jistý lakmusový papírek, který nepochybně testuje měnící se přístup ke GMO z globálního pohledu. Využití GMO k produkci GM potravin a využití GMO v širším slova smyslu (třeba také k farmaceutickým účelům nebo i jako možnost dekontaminovat životní prostředí) podpořila totiž mimo jiné na přelomu června a července letošního roku více než stovka laureátů Nobelovy ceny napříč všemi světadíly. Vědci přitom ve svém prohlášení konstatovali, že GMO mají menší negativní dopad na životní prostředí, a také, že neexistuje jediný známý a spolehlivě potvrzený případ jakéhokoliv poškození lidského zdraví nebo zdraví jiných živočichů kvůli konzumaci GMO. Vše tak nasvědčuje tomu, že se GM potraviny dříve či později prosadí i na trhu EU, byť speciálně v Unii platí spíše ono „později“ než dříve. Už v současné době se ale v EU využívají ve značné míře GM suroviny sloužící jako krmivová základna pro hospodářská zvířata, a to především prostřednictvím GM sóji dovážené například právě z USA. Vlastní evropská produkce totiž nestačí pokrýt poptávku po krmivech, a také proto povolila Evropská Komise před několika týdny dovoz a zpracování dalších tří nových typů GM sóji pro tyto účely.
GMO se nebojme, nejsou horší než přemíra soli a tuků Celá řada evropských zemí, které navenek vystupují proti GMO, také aktivně rozvíjí technologie šlechtění hospodářských rostlin na bázi GMO. Kromě Francie je to nově třeba Skotsko, které pracuje na snížení ztrát výnosů ječmene tím, že by odolal parazitické houbě napadající porosty této plodiny ve stále větší míře, a to i na území naší země. Výzvou doby je tak věrohodná osvěta spotřebitele a minimálně vyšší než současná podpora pěstování (nejen zpracování) GM plodin na území EU (ale i ČR) tak, aby se spotřebitel přestal produktů z těchto surovin vyrobených bát. Je to i výzva pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských (i tuzemských) zemědělců vůči zemědělcům neevropským, s nimiž stále více prohrávají v prodeji své produkce, která je oproti neevropským producentům dražší. I díky téměř absolutnímu zákazu komerčního pěstování GM plodin. Nikdo by ale jistě neměl spotřebitele k nákupům GM potravin nutit. Kdo s příslušnou technologií šlechtění nesouhlasí, nemusí a dle vlastního svědomí by ani neměl výsledné produkty kupovat. Stejně tak ale není správné spotřebitele od konzumace GM potravin cíleně odrazovat, protože konzumace takových potravin riziková není. Určitě není vyšší než přemíra živočišných tuků, soli nebo cukru ve stravě, kterou konzumujeme zcela běžně.
URL| http://www.vitalia.cz/clanky/budou-i-v...-potraviny-bez-oznaceni-jako-v-americe/
Zemědělec Spolupráce s českými dodavateli Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.8.2016
zpět Podíl českého masa v tuzemských obchodech není podle odhadu ministra zemědělství Mariana Jurečky ani poloviční, prostor pro jeho navýšení proto existuje. Jedním z obchodníků, který tento prostor využil a rozšířil spolupráci s českými dodavateli, je obchodní řetězec Albert. Nabídne tak zákazníkům veškeré objemy nepromočního vepřového a hovězího masa českého původu. Představitelé společnosti Ahold, která tento řetězec provozuje, podepsali minulý týden se zástupci českých producentů memorandum o spolupráci. V obchodech Albert bude podle Petra Pavlíka z tohoto řetězce stálý sortiment červeného masa od prověřených českých zpracovatelů a chovatelů masného skotu a prasat - společností Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit Zákazníci poznají český původ podle symbolu s českou vlajkou a s nápisem Česká potravina, který se nově objeví na obalech v souladu s metodikou ministerstva zemědělství a novelou zákona o potravinách. Podle Jurečky je podpora kvalitních českých produktů a jejich přehledné značení pro ministerstvo zemědělství prioritou. Před podpisem memorand řekl, že tato cesta se dostává do závěrečné fáze a začínají být vidět konkrétní výsledky. „Zvýšení nabídky českého vepřového a hovězího masa v obchodní síti proto považuji za velmi pozitivní krok," řekl ministr před podpisem memoranda. Jsem rád, že vedení řetězce Albert přistoupilo k tomuto významnému posunu v oblasti nabídky masa a věří, že se podaří tyto aktivity rozšířit i na ostatní komodity," podotkl. Generální ředitel společnosti Ahold ČR Jesper Lauridsen připomněl, že obchody Albert jsou na českém trhu již čtvrt století a spolupráce s domácími dodavateli a producenty potravin je pro společnost klíčová. „Na základě zvyšování poptávky českých zákazníků po tuzemském mase se nám podařilo díky spolupráci s dodavateli zabezpečit sto procent objemů pravidelné nabídky masa s českým původem," sdělil před podpisem memoranda, které ministr zemědělství Jurečka podepsal společně s generálním ředitelem obchodů Albert a se zástupci dodavatelů - Čestmírem Motejzíkem za Masokombinát Polička,
Michalem Jedličkou z Kosteleckých uzenin a Zdeňkem Jandejskem za Rabbit Ahold se dohodl s dodavateli na navýšení jejich výrobních kapacit Například společnost Rabbit Trhový Štěpánov investovala do zvýšení výroby 40 milionů korun, zejména do stavebních úprav či do zařízení na kostkování, mletí a balení masa. Kostelecké uzeniny pak do závodu v Plané nad Lužnicí investovaly 50 milionů korun, zejména do nových balicích etiketovacích linek a automatických kráječích zařízení. Předseda dozorčí rady společnosti Masokombinát Polička Čestmír Motejzík sdělil, že nová spolupráce je další rozvinutí koncepce v produkci českého hovězího masa. „Tím, že jde o dlouhodobý projekt umožňuje nám to oslovit i naše dodavatele, tedy především chovatele, s nabídkou dlouhodobé spolupráce. Co se týká investic, směřovaly do navýšení balicí kapacity, a to přibližně o 30 procent „Změny nás čekají především v rozšíření závozů a pracovní doby," podotkl. Generální ředitel společnosti Kostelecké uzeniny Michal Jedlička sdělil, že pro firmu je to největší projekt ve výrobě a prodeji vepřového masa za poslední dva roky. „Poprvé jsem se ve vztahu dodavatelodběratel setkal s partnerským přístupem, ze kterého by měl profitovat hlavně konečný zákazník. Panovala velká otevřenost během celého procesu přípravy projektu a oboustranná chuť hledat společně cesty, jak se zlepšovat," řekl s tím, že vše začíná u farmářů, kteří musí požadovaný objem prasat vyprodukovat. Generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek si přeje, aby prodej byl na takové úrovni, aby pomohl českému zemědělství. Pokud bude spolupráce probíhat na základě uzavřené smlouvy, lze předpokládat nárůst pravidelného odbytu, což může stabilizovat prodej červeného masa, a tím i podnik. Současně může,dojít k následné další spolupráci ve výrobcích z českého vepřového masa. Jurečka doufá, že podíl masa z tuzemských chovů navýší i další řetězce a že rozšíří také nabídku o maso menších producentů. „Tak, aby nebyli v té podmínce, že musí dodávat pro celou obchodní síť, ale jen pro lokální prodejny. Jsou některé obchodní řetězce, které na to začínají daleko více slyšet a začínají tyto projekty rozbíhat," dodal ministr. Mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl podle agenturních zpráv sdělil, že společnost maso nakupuje jen u prověřených dodavatelů, hlavně z České republiky, Německa a Rakouska. ,Až 80 procent mladých býků do 24 měsíců bylo narozeno a vykrmeno v České republice," uvedl. Připustil, že u českých prasat ale procento tak vysoké není. „Dodavatelé z České republiky nejsou schopni vyprodukovat tak velké množství vepřového v naší požadované kvalitě," upozornil. Hypermarkety Globus mají veškeré vepřové maso od českých dodavatelů - jde o Jatky Bajer Bučovice, Jatky Český Brod a Tóro Hlavečník. JPro cenově citlivé zákazníky, kterých je stále většina, není původ masa natolik rozhodující, aby byli ochotni si za český původ připlatit proto jako řetězec musíme držet spíše nižší cenovou hladinu i v případě českého vepřového," informovala mluvčí Globusu Pavla Hobíková. * Foto popis| Generální ředitel společnosti Ahold ČR Jesper Lauridsen (vpravo) podepsal s českými dodavateli memorandum o spolupráci, Jedním z dodavatelů je i společnost Kostelecké uzeniny, kterou zastupoval generální ředitel Michal Jedlička (vlevo). Podpisu se zúčastnil i ministr zemědělství Marian Jurečka Foto Zuzana Fialová
Deklarace účastníku konference Zemědělec str. 12 Publicistika Účastníci konference Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.8.2016
zpět Dokument (opr) - Okresní agrární komora (OAK) Kroměříž uspořádala 19, srpna letošního roku v Kroměříži pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a prezidenta Agrární komory CR Miroslava Tomana konferenci na téma Směřování českého zemědělství. Deklaraci, kterou v plném znění přetiskujeme a již účastníci konference formulovali současně jako výzvu vládě ČR, našemu týdeníku poskytl předseda OAK Jan Hašek, * Účastníci konference konstatují, že:
- Česká zemědělská výroba a česká výroba potravin patří k základním strategickým předpokladům k zajištění bezpečnosti a suverenity České republiky ve světě. - České republice se za dobu jejího členství v EU nepodařilo v oblasti zemědělských a potravinářských produktů poznat a využít výhod společného trhu a vyrovnat s vyspělými zeměmi za dvanáct let podmínky k uplatnění těchto svých výrobků na společném trhu. - Ve stejném období dokázaly vyspělé státy EU pochopit důležitost zajištění odbytu svých zemědělských a potravinářských výrobků a dokázaly rozpracovat vlastní systém podpory tak, že dnešní společný trh potravin již není určován konkurenceschopností ekonomických subjektů (protože produkční náklady jsou vyrovnané), ale ekonomickou silou států. To vnímáme jako závažné porušení pravidel společného trhu. - Česká republika, směřující k zachování výhod společného trhu, avšak věnující se dlouhodobě jiným prioritám, tak dospěla ke stále se prohlubující závislosti na dovozu potravin, které umí doma vyrobit levněji. - Vývoj zemědělské výroby ve srovnání s rokem 1990 je poznamenán poklesem chovu skotu na úroveň 40 %, stavy dojnic poklesly na úroveň 30 % (a hrozí další pokles), výroba mléka je na úrovni 59 %, chov prasat poklesl na úroveň 32 %, velmi významný je i pokles výroby drůbežího masa, vajec, zeleniny a ovoce. - V době, kdy u nás snižujeme stavy dobytka, vyspělé země západní Evropy stavy zvyšují a zvyšují produkci. (Např. v Německu na 100 ha zemědělské půdy produkují 5,2x a v Nizozemsku dokonce llx více prasat než u nás). - Pokles živočišné výroby ve svém důsledku způsobuje nedostatek organické hmoty v půdě, což v důsledku vede ke špatné jímavosti půdy a nedostatku vody v půdě a snižování její kvality a užitné hodnoty a také k vyplavování hnojiv. - Zahraniční obchodní řetězce u nás uplatňují politiku preference nabídky zboží z domovských zemí. To v důsledku směřuje k významnému potlačování zemědělské i potravinářské výroby v České republice. Tyto obory netvoří dostatečnou přidanou hodnotu k zajištění technického rozvoje, rozšiřování výroby a k investicím. Na venkově vzniká nezaměstnanost, lidé hledají práci ve městech. - Nedošlo k zastavení trendu poklesu malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, který ohrožuje jak malé obchodníky, tak i celkovou obchodní obslužnost venkova obecně. Tento vývoj považují účastníci konference za kritický. * Účastníci konference žádají o podporu Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny a vyzývají Vládu ČR, aby věnovala vývoji situace v českém zemědělství, potravinářství a situaci na českém venkově mimořádnou pozornost a žádají: - Rozpracovat a realizovat strategii soběstačného zemědělství do konkrétních opatření k významné podpoře rozvoje výroby mléčného a masného skotu, vepřového masa, ovoce a zeleniny (v základní struktuře: jablka, hrušky, třešně, rybíz, angrešt, broskve, mrkev, petržel, celer, česnek, okurky, rajčata, cibule, kedlubna, kapusta, květák, hlávkové zelí a konzumní brambory). - Nastavit národní podpory z MZe na úroveň starých zemí EU-15 ve prospěch udržení produkce v chovech prasat, drůbeže, ovoce, zeleniny. - Opatření k podpoře vzniku nových pracovních míst na venkově (při společném využití podpor prostředků MZe, MMR, MZRMPSV). - Poskytnutí podpory vzniku větších zemědělských podnikatelských subjektů, tedy moderních prosperujících zemědělských podniků (cestou spojování). - Jednat s EU o zvýšení procenta alokovaných prostředků na citlivé komodity z 15 na 25 %. - Rozšířit podporu investic do modernizace staveb a technologií zvířat o podmínky jejich zřizování (EIA) a provozování. - Nastavit podmínku poskytnutí podpor (MZe) odpovídajícímu zatížení 0,5 VDJ/ha (ti. ve vazbě na počet chovaných zvířat na hektar zemědělské půdy) a do LFA zabudovat podmínku dotací s úrovní 0,4 VDJ/ha - Zajistit důslednou celoplošnou kontrolu dovážených potravin (zejména dumpingových cen) s využitím sil celní správy, státní veterinární správy, policie a úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kontrolovat dovážené množství, kvalitu, značení, původ a označování zboží. Všechny dodávky s vadami je nutné vrátit nebo nařídit jejich likvidaci. - Vytvořit podmínky a poskytování podpory pro zajištění zásobování venkova - venkovské prodejny. - Regulovat expanzi zahraničních obchodních řetězců tak, aby narůstající četnost prodejních míst nevyvolávala růst prodejních cen a nízké mzdy zaměstnanců. Připravit a realizovat dlouhodobý program na výchovu zákazníka k preferenci českých výrobků (vč. úpravy pravidel pro reklamu). - Připravit program podpory zadržování vody v krajině pomocí agrotechnických opatření. - Podporu budování závlahových systémů účelově spojit s podporou budování „zdrojů závlahové vody" a přednostně podporovat budování závlah pro zavlažování tzv. citlivých komodit * Účastníci konference žádají vládu České republiky, aby tuto deklaraci přijala jako výzvu, rozpracovala ji a oznámila veřejnosti v tištěných sdělovacích prostředcích, jaká opatření přijala.
O zemědělství na živitelce Zemědělec str. 14 Zájmové organizace Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.8.2016
zpět Jak ve svém úvodním slovu uvedl prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, výstava Země živitelka je již tradičně jedinečnou příležitostí, jak poděkovat zemědělcům, potravinářům, ale vlastně všem pracovmkům v těchto a navazujících oborech za jejich nelehkou práci ve složitých přírodních podmínkách a v současné době i ve složité ekonomické situaci. Země živitelka je také jistým symbolem končících žní Jak se ale ukazuje, o konci žní v České republice rozhoduje výhradně počasí, nikoliv termín výstavy. A i letos se tato skutečnost potvrdila Zatímco loni bylo díky suchu již prakticky po žních a extrémní teploty se u obilovin neprojevily ani na výnosech, které byly jen nepatrně nižší než v nadprůměrném roce 2014, letos byly práce komplikovanější a některé plochy zůstaly neposečené. Zně se zpozdily kvůli vydatným dešťům, některé plochy jsou značně podmoklé, na pole nemůže technika, nebo tam zapadává. Důvod k optimismu ale poskytují prozatím výnosy hlavních polních plodin, které byly především na začátku žní na shišné úrovni, lze ale očekávat, že se celkový průměr sníží, jakmile budou sklizeny všechny, tedy i horší porosty. A znovu prezident Toman zopakoval, že zemědělci mohou být na poli dvacet čtyři hodin denně, de jestliže zemědělcům nepřeje počasí, je veškerá snaha marná. Zemědělce drtí sankce a odbyt mléka a masa České zemědělství a potravinářství ale daleko více drtí pokračující ruské sankce a situace na trhu s odbytem mléka i ostatních živočišných komodit Evropská unie krizi řeší pomalu a neúčinně. Balíček opatření z března vyzněl do prázdna a na hodnocení toho z konce července je zatím ještě brzy. Co se týká národní úrovně, finance jsou alokované, podpory jsou nastavené a jde o to, udržet je a zrychlit jejich realizaci Obchodní řetězce do ČR vah' přebytky ze zemí unie Situace na domácím trhu je ale o to složitější, že díky snaze nadnárodních obchodních řetězců se k nám valí přebytky ze států bývalé EU-15 za predátorské ceny, které ohrožují domácí potravináře a zemědělce. Výsledkem je, že naše závislost na dovozech roste mílovými kroky, dovážíme jíž více než 40 % domácí spotřeby mléčných výrobků, téměř 50 % vepřového masa, a 70-80 % zeleniny a ovoce. Všechno to jsou komodity, které jsme schopni vyrobit v České republice a v drtivé většině v mnohem vyšší kvalitě, než jsou dovážené produkty a komodity. Musíme si uvědomit, že každá závislost na čemkoli je cestou k nesvobodě a zemědělství a potravinářství tvoří v každé zemi základ hospodářství a suverenity. A my chceme přece být svobodná a suverénní země a svobodní spotřebitelé s dostatečnou potravinou soběstačností a nezávislí na vůli různých dovozců. Pokud budou ale nadnárodní obchodní řetězce nadále dávat přednost výrobkům ze svých mateřských zemí ze země, kde jsou schopni vyrobit cokoli hlavně za minimální cenu, pak se z odbytové krize budeme dostávat jen velmi obtížně. A jsou nám k ničemu desítky milionů korun investované do propagace a podpory domácích, kvalitních potravin, pokud spotřebitel české produkty na pultech obchodů nenajde. A budou k ničemu i nadále ve chvíli, kdy na pultech nadnárodních řetězců v České repbulice budeme nacházet sotva 50 % domácích potravin, což je krutá realita. Likvidaci může zabránit ministerstvo a vláda Jak dlouho ještě budeme přihlížet systematické likvidaci českého potravinářství a zemědělství, jak dlouho budeme jen přihlížet zvyšování dovozů potravin a zemědělských komodit? Povedlo se nám prosadit zákon o významné tržní síle a nyní musíme důsledně dbát na jeho dodržování. Ale to
zjevně nestačí. Prezident komory vyzval ministerstvo zemědělství a vládu České republiky, aby okamžitě zajistily důslednou, celoplošnou kontrolu dovážených potravin, hlavně jejich cen, zda nejsou dumpingové, a zapojily do této systémové kontroly všechny kontrolní orgány - celní správu, veterináře a policii. Jako zásadní bod se musí na vládě a v Poslanecké sněmovně objevit povinný podíl českých potravin v obchodních řetězcích, a to na úrovni 80 %, stejně jako snížení DPH u potravin. Dále Miroslav Toman vyzval k maximální podpoře chovu skotu a ke zrušení daňové povinnosti u přímých plateb tak, jako se tomu děje na západ od našich hranic, kde je absolutně nepřijatelné, aby zemědělská produkce, především chov dojeného skotu a produkce mléka, padly za oběť celoevropské krize. Ale hlavně Miroslav Toman apeloval na všechny spotřebitele, aby skutečně, a nejenom slovně, dávali přednost českým potravinářským a zemědělským výrobkům. To je to nejlepší poděkování zemědělcům a potravinářům za jejich celoroční práci. (Zdroj: Z vystoupení prezidenta Agrární komory CR Miroslava Tomana na Zemi živitelce) O autorovi| Dana Večeřová, Agrární komora ČR
Masny skot na přehlídce v Hradistku Zemědělec str. 40 Živočišná výroba Karel Šeba Český svaz zpracovatelů masa - TOP
29.8.2016
zpět K 1. dubnu 2016 se v České republice zvýšily celkové stavy skotu na 1 415 658 kusů, což je podle Českého statistického úřadu proti roku 2015 o 8526 kusů více. To představuje nejvyšší stav skotu celkem od roku 2004. To samé platí i pro stav krav celkem. Je jich 583 747 kusů a proti roku 2015 je stav vyšší o 3645 kusů, což je nejvíc od roku 2003. Ke zvýšení početních stavů v porovnání s předcházejícím rokem dochází i u kategorie telat do osmi měsíců věku (+8526 kusů), ale i u jalovic nad jeden rok věku (+7323 kusů). Na tomto příznivém vývoji početních stavů skotu se významně podílí chov krav bez tržní produkce mléka. Ani tradiční chovatelská květnová přehlídka plemenných býků firmy Natural, spol. s r. o., nemohla opomenout předvedení plemenných býků masných plemen. V porovnání s přehlídkou v roce 2015 se letos zvýšil jak počet předvedených býků z osho mi na třináct tak i počet představených plemen. A to i přes to, že na přehlídce scházelo v České republice nejpočetnější chované plemeno charolais. Plemeno dexter Vlastní přehlídku plemenných býků masných plemen poněkud netradičně zahájila novinka na stanici, a to plemeno dexter. Býk ZDX 018 Albert Oskar ze Skrýšova, který se narodil 1.4.2014 v chovu Karla Rodená, je představitelem plemene, které se u nás začalo rozšiřovat zejména po Národní výstavě v Brně 2013. Tehdy chovatel představil plemeno v samostatné expozici. Dexter je sice u nás novinkou, ale ve skutečnosti se jedná o jedno z nejstarších evropských plemen. Pochází z jižního a jihozápadního Irska Původ plemene se odvozuje od skotu starých Keltů. Jedná se o plemeno maléjens. tělesného rámce. Krávy mají výšku 91 až 112 cm a hmotnost 270 až 350 kg. Býci mají výšku 96 až 121 cm a hmotnost do 500 kg. Hemenná kniha tohoto plemene s původně kombinovanou užitkovostí byla v zemi původu založena v roce 1880. Zájem o toto plemeno se ve světě zvyšuje zejména v posledních 20 až 30 letech. Chovatelé ho začali chovat i jako masné plemeno. Po roce 1990 se šlechtí dexter i na genetickou bezrohost Největší populace mimo zemi původu je v Evropě asi v Dánsku. Je tam dnes chováno v plemenné knize 1200 krav. Oba rodiče Aberta pochází právě ze špičkového dánského chovu Skiveve Určitě není bez zajímavosti, že otec matky býka Olgy je býk Bertil. Ten je také otcem matky nejlepšího býka v současnosti v Dánsku (podle S-indexu) a také nejlepší krávy. V současné době je v České republice v 18 chovech 115 krav. V plemenitbe působí dvacet býků.
Belgické modrobílé Druhým předvedeným plemenem bylo belgické modroobměnu bílé. Ze čtyř importovaných býků tohoto plemene z nizozemského chovu Wiljana van de Kruijse byli předvedeni tři býci. Dva býci ZBM-350 Sixteen van Krakehoeve a ZBM352 Samuel van Krakehoeve jsou po otci ZBM-348 Sheriff de Centfontaine. Býk ZBM-351 Sprint van Krakehoeve je po otci Spirit van Krakehoeve. Všichni jsou typickými představiteli plemene s vysokou masnou užitkovostí. A právě díky této vysoké masné užitkovostí lze očekávat ještě větší rozšíření plemene zejména při užitkovém křížení. V současné době se u nás chová dvacet čistokrevných krav. Tento stav zatím stačí zajistit stavu krav a především produkci plemenných býků. V současné době jich působí v plemenitbe 31 kusů (v roce 2010 to bylo 20 kusů). Významný podíl na využití plemene má ale v posledních letech inseminace. V roce 2014 připadlo z celkového počtu 49 724 všech provedených inseminací býky masných plemen na plemeno belgické modrobílé (BM) 8 % inseminací. Ale v roce 2015 to bylo z 53 478 všech inseminací již 11 %. Pro využívání plemene BM v užitkovém křížení hovoří především dosahované výsledky při jatečním zpracování v České republice. Podle statistiky o trhu s hovězím masem (týdenní zpráz vy zveřejňuje Státní zemědělský intervenční fond) je u mladých býků do 24 měsíců věku při porážce poráženo 1 až 1,5 % ve třídě E, 20 až 30 % ve třídě U a 40 až 50 % ve třídě R Podle výsledků masné užitkovosti v CR je u býků ve stejném věku, ale kříženců s 50 % BM realizováno 12 % ve třídě E, 39 % ve třídě U a 39 % ve třídě R Ve 22. týdnu letošního roku je rozdíl v průměrné tržbě za jatečního býka ve třídě E a U 6432 Kč a mezi U a R 5387 Kč. Tyto ekonomické výsledky jistě hovoří samy za sebe. Blonde d'Aquitaine Dalším plemenem na přehlídce bylo třetí nejrozšířenější francouzské plemeno u nás, a tím je blonde d Aquitaine. Býk ZBA-931 Zoom Polled KH Vje dalším pokračovatelem bezrohých býků plemene blonde d Aquitaine (BA) na Hradistku a pochází chovu ZD Krásná Hora nad Vltavou, a s. Tento býk je synem rohatého býka francouzského původu a bezrohé matky. Jeho otec ZBA-723 Twist z Rochova se stává v chovu BA u n á sp legendou. Je to Národní vítěz z roku 2011 a jeho RPH pro růst v přímém efektu 132 ho řadí na třetí místo pomyslného žebříčku top býků u nás. Výborná je i jeho masná užiťkovost pro zmasilost podle SEUROP (ZMAS 113). Bezrohá matka naopak dokumentuje výborné mateřské vlastností plemene. Do chovu dala pět telat při průměrném mezidobí 362 dní. Zoom sám má velmi dobré plemenné hodnoty v přímém efektu a nadprůměrné hodnocení zevnějšku. V současné době je v chovu podle ústřední evidence 8308 krav s podílem krve BA 50 a více %, z toho je 1016 čistokrevných. V chovu dnes působí 331 plemenných býků. Plemeni BA tak patří patří pátá pomyslná příčka v počtu chovaných plemenných býků u nás. Plemeno piemontese ZPI-711 Zar z liptálu zastupoval na přehlídce plemeno piemontese. Toto plemeno, které pochází ze severozápadní části Itálie, opět vyniká výbornou masnou užitkovostí, jemnou kostrou, a tím i vysokou výtěžností a nízkým podílem tuku. Hodí se k užitkovému křížení. Zar vyniká větším tělesným rámtm* cem TR - 28 bodů, kapacitou těla a osvalením. Jeho předností je i růstová schopnost Ve 210 dnech vážil 365 kg a v 365 dnech 605 kg. Tomu odpovídá i jeho RPH pro růst v přímém efektu 129. Výborné předpoklady k masné užitkovosti pochází i z jeho rodičů. Zarův otec ZPI-528 Pergamen dosáhl u 45 poražených potomků RPH pro hmotnost JUT -122, zmasilost -115, a tuk -108. Jeho matka má RPH pro JUT -99, zmasilost -113, a tuk -120. Plemeno limousin Zajímavé býky přineslo i představení limousinů. ZLM-263 Mats PP je homozygotně bezrohým býkem z německého chovu (chovatelem je Wähler Michael), který ale prošel naší odchovnou plemenných býků v Cunkově. (Pokračování na str. 41) Masný skot... (Dokončení ze str. 40) Jeho předností je mimo homozygotnosti pro bezrohost i výborná růstová schopnost RPH pro růst v přímém efektu je 112 a v rámci mezinárodního genetického hodnocení Interbeef -116. Předpoklad k vysokým plemenným hodnotám pro růst dávají již jeho rodiče. Otec CN Mateo PP má podle Interbeef -125, a v Německu -110. Matka Hauteur 5 PP má podle Interbeef
- 110, a y Německu -108. Druhý předvedený býk pochází opět z Německa, a to z chovu Limousin - Hof Klemm. ZLM-397 Abidol vyniká především exteriérem. Při základním výběru získal za tělesný rámec - 28 bodů, za kapacitu těla - 27 bodů, osvalení - 28 bodů, a užitkový typ - 10 bodů. Celkový počet bodů 92 ho řadí mezi tři nejlépe hodnocené býky v historii chovu tohoto plemene v České republice. Svoje exteriérové kvality potvrdil i na národní výstavě plemene limousin v roce 2014. Stal se tam nejen Národním vítězem 2014, ale i Šampiónem plemene U 2014. Toto plemeno se v posledních letech těší vysoké oblibě mezi chovateli. Je to zřejmé jak na růstu početních stavů krav a jalovic, tak zejména na početních stavech plemenných býků v chovech. V současné době jich v plemenitbe působí 1398 kusů a z toho je 403 geneticky bezrohých. I přes vysoký podíl býků v přirozené plemenitbe ale neklesá zájem chovatelů o inseminaci. V roce 2015 bylo býky LI provedeno 17 % ze všech inseminaci. Více inseminaci je v CR prováděno jen býky plemene charolais. Aberdeen angus Plemeno aberdeen angus zastupovali při přehlídce tři býci. ZAI-242 Absolute Red z Jakubovic vyniká především růstovou schopností. Tu dokumentuje jeho hmotnost ve 210 dnech -352 kg, v 365 dnech - 642 kg a přírůstek od narození ke dni výběru 1506 g. Býk je kombinad špičkového inseminačního býka z Kanady a matky s vynikajícím maternálním efektem. Jeho otec ZAA-942 Red Lazy MC CC Cut Above 102Y patří v zemi původu mezi jedno procento nejlepších býků pro hmotnost ve věku 205 a 365 dnech. Matka Táňa z Jakubovic má naopak v maternálním efektu RPH-111. ZAI-152 Zappa z Mitrova opět vyniká růstovou schopností. Jeho hmotnost ve 120 dnech - 234 kg, ve 210 dnech - 386 kg, v 365 dnech - 655 kg, a přírůstek od narození ke dni výběru činil 1687 g. To dává RPH pro růst 132. Jeho otec ZAA-763 Soupeř z Habří je s RPH pro růst 131 třetím nejlepším býkem v České republice. Soupeř z Habří má i velmi dobrou masnou užitkovost RPH proJUT109aZmas-110. ZAA-788 Satén Red je opět kombinací otce s vysokou RPH v přímém efektu 111 a matkou s vysokou RPH v maternálním efektu 109. Plemeno aberdeen angus je druhým nejrozšířenějším plemenem u nás se stavem 34 477 krav s podílem plemene 50 % a víc. Z toho je 7255 krav čistokrevných. Za posledních pět let se zvýšily celkové stavy krav o 9000 kusů. Masný simentál Naše nejvýkonnější masné plemeno, pokud to hodnotíme podle dosahovaných hmotností telat je masný simentál. Prvním předvedeným zástupcem tohoto plemene byl ZMS-315 Ziel Ležnický P od chovatelky Ing. Hany Chlupáčkové. Nabízí vynikající hmotnost ve 120 dnech -246 kg, v 210 dnech 411 kg, a v 365 dnech - 680 kg, a přírůstek od narození 1712 g. RPH pro růst v přímém efektu 124 odpovídá jeho růstové schopností, ale je také výsledkem plemenných hodnot obou rodičů. Matka Ebi Ležnická P má RPH pro růst 117. Otec ZSI-949 Curaheen Vio ET R má pro růst RPH 123 a navíc pro osvalení 127. Jeho syn Ziel má při 24 bodech za osvalení RPH 123. Vio je původem irský býk a jeho plemenné hodnoty pro hmotnost JUT a skladbu jatečního těla ho v zemi původu řadí mezi tři nejlepší býky. Druhým býkem byl z Dánska importovaný ZSI-951 Solbakken Garfield E Opět býk s vysokou RPH pro růst v přímém efektu 121 a osvalení 120. Otcem Garfielda je hvězda dánské genetiky ZSI400 Hedetoft United R Tento býk se již několik let používá v CR a má ve 32 chovech 157 telat a 54 otelených dcer. Jeho RPH pro růst u nás jsou v přímém efektu 121 a pro osvalení 122. United je u nás prověřen i na masnou užitkovost Jeho RPH pro JUT-115, Zmas-116 a Tuk-110 jsou v rámci populace nadprůměrné. United je ale také stále nejlepším inseminačním býkem v Dánsku (podle Sindexu 126). Oba předvedení býci jistě najdou uplatnění jak při křížení, tak i v čistokrevné plemenitbe. Plemeno masný simentál se těší mezi chovateli díky vysoké růstové schopnosti telat a snadným porodům značné oblibě. To je zřejmé i z počtu býků používaných v přirozené plemenitbe. V současné době jich v chovech působí 1569 - víc jich je pouze u plemene charolais. Letošní přehlídka plemenných býků v Hradišťku představila celou řadu zajímavých plemeníků, kteří jak již bylo řečeno, najdou uplatnění jak v čistokrevné plemenitbe, tak i při křížení. O tom, že zájem chovatelů o provádění inseminace v chovech neklesá a že chtějí tyto inseminační býky i vidět svědčí počet přítomných diváků. Zájem o inseminaci ale zejména potvrzuje počet prováděných inseminaci. V roce 2015 jich bylo býky masných plemen provedeno celkem 53 478, což je o 7,5 % víc než v roce předcházejícím.
Foto popis| Býk píemene dexter je od chovatele Karla Rodená ze Skrýšova Foto popis| Limousin Abidol se stal Národním vítězem i šampiónem plemene v roce 2014 na českobudějovickém výstavišti Foto Jana Velechovská Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Býk ZBA-931 Zoom Polled KH V je dalším pokračovatelem bezrohých blonde d 'Aquitaine býků v Hradistku Foto popis| Plemeno piemontese zastupoval na přehlídce Zar z Liptálu Foto autor| Foto Jana velechovská Foto autor| Foto Jana Velechovská O autorovi| Karel Šeba, Prackovice nad Labem
zena-in.cz Vychutnejte si čerstvé maso od českých dodavatelů z obchodů Albert zena-in.cz str. 0 Vaření Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - TOP 30.8.2016
zpět Podle odborníků je naše tělo nejvíce zvyklé na potraviny vyskytující se v našem okolí a také na stravu, která se zde konzumuje po staletí. Tento fakt si uvědomuje společnost Ahold, a proto na jejích pultech nově najdete 100 % objemů stálého sortimentu červeného masa od prověřených českých zpracovatelů a chovatelů. Obchody Albert se k tomu zavázaly ve společném memorandu s tuzemskými dodavateli masa, podepsaném pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Podle odborníků je naše tělo nejvíce zvyklé na potraviny vyskytující se v našem okolí a také na stravu, která se zde konzumuje po staletí. Tento fakt si uvědomuje společnost Ahold, a proto na jejích pultech nově najdete 100 % objemů stálého sortimentu červeného masa od prověřených českých zpracovatelů a chovatelů. Obchody Albert se k tomu zavázaly ve společném memorandu s tuzemskými dodavateli masa, podepsaném pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Proč kupovat maso od českých chovatelů? Koupí poctivého českého výrobku podpoříte ekonomiku svého kraje, a tak vlastně i místo, kde žijete. Lokální maso a další suroviny navíc netráví dlouhé hodiny namačkané v náklaďáku při přepravě do supermarketů. Místní produkty mají tak mnohem svěžejší a výraznější chuť a vynikají špičkovou kvalitou. To potvrzují i lokální dodavatelé masa mezi nimi především společnosti Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit, jejichž výrobky najdete právě v obchodním řetězci Albert. Další novinkou v prodejnách Albert je přehledné označení „Česká potravina“ a česká vlajka na obalech masa od tuzemských chovatelů. Díky nim bezpečně poznáte, že se jedná o výrobek z českých luhů a hájů zaručující vysokou kvalitu i skvělou chuť. A jak si čerstvé české maso užít se vším všudy? Zkuste náš osvědčený recept na pravou českou klasiku – španělského ptáčka. Připravte si: 4 plátky zadního hovězího masa po asi 100 g sůl a pepř 2 lžíce hořčice (plnotučné nebo francouzské) 12 plátků anglické slaniny 2 vejce natvrdo
4 plátky šunky 2 kyselé okurky Na omáčku: 2–3 lžíce sádla nebo tuku na smažení 1 cibule, nakrájená 2 plátky slaniny 1 lžičku hořčice 1l hovězího vývaru (může být i z kostky) 3 bobkové listy 50 g másla 30 g hladké mouky Jak na to? 1. Plátky masa, opepřím a potřu hořčicí. Na rozklepané maso položím tři plátky slaniny, dvě čtvrtky vejce natvrdo, půlky okurek a šunku stočenou do ruličky. Ptáčka smotám a svážu kuchyňským provázkem nebo nití. 2. V kastrolu, který můžu dát do trouby, rozehřeji sádlo a ptáčky osmahnu ze všech stran. Poté na tuku opeču cibuli s kousky slaniny. Přidám lžičku hořčice, lehce osmahnu a zaliji částí masového vývaru. Vrátím ptáčky. 4. Do kastrolu přidám ještě bobkový list, dám do trouby předehřáté na 180 °C a dusím asi hodinu pod pokličkou doměkka. Maso vyndám a šťávu zahustím jíškou z másla a mouky. Povařím 10 minut a nakonec ji přecedím.
URL| http://zena-in.cz/clanek/vychutnejte-s...atelu-z-obchodu-albert/kategorie/vareni
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní A2 Zasít spolupráci 31.8.2016 A2 str. 30 Odpor tomáš uhnák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rolnická hnutí a možnosti emancipace Současná rolnická hnutí jsou v mnoha ohledech motorem emancipačních snah. Dokládá to činnost organizace La Via Campesina, která sdružuje 200 milionů zemědělců. Dosud přehlížení zemědělci se hlásí o slovo a je možné, že právě oni v blízké budoucnosti přijdou s demokratickou alternativou ke kapitalismu. Jedním z fenoménů, jež v posledních dvaceti letech společenští vědci sledují, je eroze společenské důvěry v politické lídry a instituce. Francouzský politický historik Pierre Rosanvallon označil naši epochu dokonce za „společnost nedůvěry“. Právě mezera mezi legitimitou a důvěrou je ústředním problémem historie demokracie. Rosanvallon analyzuje současnou společenskou situaci, přičemž pracuje s řadou faktorů, jako je nárůst individualismu, ústup do privátní sféry, slábnutí a úpadek politické vůle nebo vláda elit, které jsou stále více odříznuté od společnosti. Důvěra v nejširším slova smyslu spolu s aspektem péče (solidarity dlouhodobě utvrzované poskytováním služeb a podporou na dobrovolné bázi) přitom tvoří základ, na němž může být postaven celospolečenský pokrok. Zásadní odpověď na otázky nadnesené Rosanvallonem proto nabízejí některá současná
rolnická hnutí, reprezentující zásadní emancipační snahy naší doby. Nutnost společenství Po tisíciletí lidé uspokojovali své životní potřeby obděláváním půdy. Zemědělství se věnovala většina společnosti, která byla v krajině trvale přítomná, a utvářela tak její „jemnozrnnou mozaiku“. Dnes v západních zemích pracují v zemědělství dvě až tři procenta ekonomicky aktivní populace a toto číslo stále klesá. Podle odhadů v Evropské unii v příštích deseti letech skončí se svou živností asi tři a půl milionu zemědělců, aniž by svá hospodářství předali další generaci. Příčiny lze najít v ideologii racionalizace a konkurenceschopnosti a od šedesátých let 20. století především v globalizaci trhu. S úbytkem malých zemědělců souvisí dramatické snižování diverzity a kvality potravin a nové formy prekarizace. Ostatně zábory půdy, její ohraničování, vyvlastňování a komodifi kace potravin a zemědělství stály už u zrodu kapitalismu. Svým způsobem se z anglického venkova 18. století tato praxe rozšířila po celém světě. Marx sice tvrdil, že kapitalismus v sobě obsahuje svůj vlastní zánik, o něco pravděpodobnější se však dnes zdá možnost, že bude rozložen za pomoci paralelních systémů, které pomalu nabývají na síle. Proto je tak důležité, že se dnes drobní rolníci začínají organizovat a vytvářet koalice. U současných rolnických hnutí totiž dochází k procesu „dekapitalizace“ – k rozvoji nových vlastnických forem počítajících s dobrovolnou závislostí a spoluprací a směřujících k vědomé proměně společensko -vlastnických vztahů. Příkladem je největší hnutí dneška – organizace La Via Campesina, sdružující 200 milionů členů po celém světě. Hnutí vzniklo jako koalice desítek iniciativ a platforem. Ty se na začátku devadesátých let spojily, aby bojovaly proti neoliberálním reformám a globalizaci trhu. Kromě farmářů, rolníků a pěstitelů se v hnutí sdružují také domorodí obyvatelé, drobní rybáři, lidé bez přístupu k půdě, migranti, ženské spolky a mladí lidé z vesnic. Vzniká tak komunistický (přesněji řečeno „commonistický“) projekt, jenž nemá v historii obdobu. Rolníci a další marginalizované skupiny zřejmě přišli na to, že jediným způsobem, jak přežít, je participace na vytváření společenství v nejširším slova smyslu. A to nejen s dalšími lidmi, ale také s přírodou. Rolnický feminismus La Via Campesina redefi nuje možnosti spolupráce v komunitách i na globální úrovni. Hledá lokální řešení globálních problémů a výzev a zároveň tvoří opozici globálnímu kapitalismu. V první řadě se zde vede boj za společné vlastnictví, jako je voda, vzduch, půda a semena. V La Via Campesina se rozhoduje konsensem, přičemž důležitou součástí jsou ženská fóra a ženské platformy. Konečně i struktura vedení je založena na tom, že každá pozice je obsazena vždy jedním mužem a jednou ženou. Proto je uvnitř hnutí dominantním tématem rozvoj „rolnického feminismu“. Hnutí, jako je La Via Campesina, by v budoucnosti patrně mohla sehrát významnou roli při stabilizaci společnosti – zvláště dojde -li ke krizím spojeným s nedostatkem a nedostupností potravin. Podle predikcí americké Federální agentury pro zvládání krize (FEMA) dojde mezi lety 2020 a 2030 k sociálním celospolečenským nepokojům v důsledku prudkého nárůstu cen potravin (mimo jiné kvůli narušeným ekosystémům a komodifi kaci potravin). Již nyní je proto nevyhnutelné vytvářet nové modely tvorby potravin a jejich distribuce. Reciprocita a redistribuce Skrze potravinová hnutí a iniciativy, které vy -užívají různé formy družstevních principů, se dnes vracíme k formám ekonomického života založeným na reciprocitě a redistribuci. Sami zemědělci se zachraňují tím, že přecházejí z konvenčního zemědělství a tržního prostředí k ekologickým metodám pěstování a alternativním strukturám distribuce. Takovou strukturou je například francouzská organizace AMAP či celosvětová síť komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), které se od roku 2011 významně rozvíjí i v České republice (celoevropský sjezd zastupitelů KPZ se bude letos konat v Ostravě). V mnoha případech současné alternativy nepředstavují nic vyloženě nového – navazuje se na tradici evropského družstevnictví, které se rozvíjelo od poloviny 19. století, kdy začaly vznikat družstevní záložny a potravinová či výrobní družstva. Dnes je družstevnictví odpovědí na globální výzvy a cestou k ekonomické a sociální emancipaci. Současný neoliberalismus sice vytváří krize, ty ho však oslabují jen málo nebo dokonce pouze zdánlivě. Proto je třeba budovat a podporovat paralelní struktury založené na inkluzi, solidaritě, sdílení společných statků, péči a novém ustavení veřejného prostoru. Nová rolnická hnutí usilují o
mír, spravedlnost a udržitelnost a chtějí redefi novat aspekt důvěry. Autor je spoluzakladatel Iniciativy pro potravinovou suverenitu. Foto popis| U současných rolnických hnutí dochází k procesu „dekapitalizace“ – k rozvoji nových vlastnických forem počítajících s dobrovolnou závislostí a spoluprací. Kresba viacampesina.org
abicko.cz Nechci jíst maso 29.8.2016
abicko.cz str. 0 Mourrisonova poradna
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ahoj Mourrisone, já jsem se rozhodl, že nechci jíst maso a rodiče se na mě kvůli tomu zlobí. A taky mi ho nutí jíst, ale já ho fakt jíst nechci. Co mám dělat? Díky, Luděk, 13 let Ahoj Luďku, to je zajímavá zpráva, docela by mě zajímalo, co tě k rozhodnutí nejíst maso vedlo. Ale ať je příčina jakákoli, měl bys svůj jídelníček zkonzultovat se svojí lékařkou. Maso je totiž velkým zdrojem železa, vitamínů, minerálů, bílkovin a podobně, a pokud ho nebudeš jíst, musíš tyto prvky získat v jiných potravinách. To, že tvoje tělo v současné době odmítá maso, nemusí být jenom tvůj rozmar, ale může to poukazovat na nějaký zdravotní problém. Proto ti opravdu doporučuji návštěvu lékaře. Mourrison
URL| http://www.abicko.cz/clanek/19842/nechci-jist-maso
agris.cz Cena půdy roste. Zemědělci nakupují jako diví agris.cz str. 0 Zemědělství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět Hlad po zemědělské půdě roste, stejně jako její cena. Zatímco v roce 2004 přišel metr čtvereční zemědělské půdy na necelých sedm korun, loni už musel zájemce z peněženky vytáhnout v průměru více než 16 korun. Hlad po zemědělské půdě roste, stejně jako její cena. Zatímco v roce 2004 přišel metr čtvereční zemědělské půdy na necelých sedm korun, loni už musel zájemce z peněženky vytáhnout v průměru více než 16 korun. „Čeští zemědělci jsou si toho vědomi, a proto jejich investice do nákupu půdy rostou," vysvětlil zvyšující se zájem expert na zemědělství a ekoenergii Moneta Money Bank Mojmír Severin. Jeho kolegyně Barbora Kobiánová zájem o zemědělskou půdu potvrdila a upřesnila, že financování nákupu zemědělské půdy ve srovnání s loňským rokem letos vzrostlo o 35 procent. Během prvních šesti měsíců Moneta Money Bank poskytla úvěry na nákup půdy v objemu 736 milionů korun. Přitom ještě nedávno mnoho odborníků nevěřilo, že o tento typ úvěrů bude velký zájem. Jenomže už loni byl zájem o tento typ financování enormní zájem a teď už si nikdo netroufne odhadnout, jak dlouho tento zájem potrvá.
Nutno ovšem podotknout, že v Česko má v Evropské unii nejmenší podíl farmářů, kteří hospodaří na vlastním. Na druhou stranu má Česko v průměru největší zemědělské podniky. To dokazují i poslední čísla. Přes tři tisíce zemědělských podniků obhospodařuje přibližně 70 procent zemědělské půdy, zato přibližně 20 tisíc malých farmářů hospodaří na 27 procentech půdy. Tato situace pak nutí řadu sedláků půdu kupovat, čímž samozřejmě roste i její cena. Kobiánová uvedla, že v některých regionech se může cena dostat na 30 korun za metr čtvereční. „Setkali jsme se i s cenou 50 korun za metr čtvereční," doplnila. A to je potíž. Návratnost takové investice je nulová. „Ten, kdo půdu kupuje za 25 korun za metr čtvereční a nebude na ní pěstovat zeleninu, investice se mu nemůže nikdy vrátit," vysvětlil šéf poradenské společnosti Agroteam CZ Zdeněk Kučera. Je proto přesvědčen, že pro zemědělce je ekonomicky výhodnější dlouhodobý pronájem půdy než její nákup. „Pokud už podnik půdu koupí, tak pro zvýšení své hodnoty právě kvůli spekulativní ceně půdy," doplnil Kučera.ŽNĚ A MLÉKO Rozhodně budou mít sedláci o čem přemýšlet. Zejména když se blíží závěr žní. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pod střechou 90,3 procenta obilovin a téměř celá úroda řepky. Letošní deštivé počasí se ale podepsalo na kvalitě řady obilovin. „Například u potravinářské pšenice, která se sklízela do 20. července, tedy před tím obdobím dešťů, stačil týden dešťů a už to potravinářská pšenice nebyla," přiblížil ČTK vliv počasí ministr. Česko na tom ovšem není nejhůře. „Každopádně například Francie má nejhorší úrodu za posledních 30 let a lze předpokládat, že zájem západní Evropy by měl oživit ceny potravinářské produkce," slibuje si Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. Podle odborníků tak nelze očekávat nijak výjimečný rok. „Ceny jsou ale lepší, než se očekávalo. To by mohlo vyrovnat ztráty, které počasí způsobilo," řekl Kučera právě s odkazem na špatnou úrodu v západní Evropě. S ještě větším zaujetím ale hledí na pohyb cen chovatelé dojnic. Jejich svěřenkyně totiž v poslední době přinášejí jen ztráty. Kučera spočítal, že chovatel přibližně 350 dojnic má kvůli propadu cen mléka roční ztrátu 7,5 milionu korun. Podle Severina jsou navíc rozdíly v ceně této komodity napříč Českem. Rozdíl mezi Plzeňskem a Olomouckem dělá 25 haléřů, přičemž průměrná cena mléka byla v červenci 6,1 koruny. „Všichni tiše doufáme, že cena mléka si už našla své dno," dodal. Autor: Vilém Janouš
URL| http://www.agris.cz/clanek/193352
Kudy ze zemědělské krize? agris.cz str. 0 Zemědělství Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. A ten musí směřovat na nová
odbytiště, například k nám do České republiky. České zemědělství navíc dle mého názoru dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Tento problém českého zemědělství není ničím novým. Způsobuje jej mentalita českých spotřebitelů. Cena je u domácích spotřebitelů pořád jedním z těch nejdůležitějších kritérií při nákupu. Naštěstí v poslední době i v souvislosti s osvětovými kampaněmi roste zájem i o kvalitu a původ kupovaného zboží. Patrné je to právě u potravin, nejvíce například u ovoce a zeleniny, jejichž chuť může být v případě dovozů značně ovlivněna sklízením ještě v době nezralosti a dlouhou cestou k zákazníkovi. Preference domácích sezónních produktů vychází také z rozmachu prodeje přímo od farmářů. Sami spotřebitelé mohou ovlivnit, jak se bude českému zemědělství dařit. Podporou v podobě nákupu českých produktů můžeme pomoci našim zemědělcům a zároveň si chránit své zdraví. Z kontrol, které stát pravidelně uskutečňuje, je totiž zřejmé, že potraviny zahraničního původu mají zpravidla mnohem více závad. Jde až o trojnásobný výskyt v porovnání s produkty českého původu. Jak ale poznat pravé české produkty? Pro běžně informovaného spotřebitele to není tak snadná otázka. Současná podoba značení českých výrobků je poměrně nepřehledná. Značek, které označují národní a regionální potraviny je celá řada a jen někteří spotřebitelé jsou schopni všechny tyto značky idenfitikovat. Jsem tedy toho názoru, že základem úspěšné propagace českých produktů je jejich přehledné a jasné značení a tím odlišení od zahraniční produkce. Sám jsem například zastáncem označení víček obalů vín českou vlaječkou, s čímž přišli sami vinaři. Návrh vznikl na základě velkých problému s nelegálním dovozem vína a také s jeho častým falšováním a vydáváním za české výrobky. Na první pohled snadný krok, kterým značení víčka je, může značně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu. S přehledným značením souvisí i jasné nastavení pravidel označování původu potravin. Jistou mezeru vidím například u značení česneku. Když pomineme ne zrovna ojedinělé vydávání zahraničního česneku za česnek český, je ještě jedna nástraha, na kterou je třeba dát si při nákupu pozor a mnozí spotřebitele o ní nemají ani tušení. Jako český česnek lze označit česnek vypěstovaný na českém území. Toto pravidlo však v praxi znamená, že českým česnekem může pěstitel či prodejce nazvat zahraniční odrůdu česneku, například francouzskou či španělskou, která je chuťově odlišná od českých odrůd, ale byla vypěstovaná na území ČR. Jasná pravidla a jasně stanové sankce za jejich porušení – to je podle mě klíč k úspěchu. Příkladem úspěšného boje za ochranu spotřebitele může být nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil pokutu Státní potravinářské a zemědělské inspekce pro obchodní řetězec Lidl. Jedna z jeho poboček totiž nabízela v marketingové akci označené jako „Pravá česká zabijačka“ místo českých výrobků potraviny německé. Jako člen zemědělského výboru mám možnost a snažím se ovlivňovat legislativu v této oblasti. Věřím, že se nám podaří ochránit české potraviny před nelegálním dovozem a falšováním a že čím dál více českých spotřebitelů dojde k poznání, že naše domácí potraviny jsou tím nejlepším, co se nám na trhu nabízí. Miloš Babiš poslanec Parlamentu České republiky mailto:
[email protected] 25.08.2016
URL| http://www.agris.cz/clanek/193362
Ministr Jurečka: Někteří zemědělci neprožívají jednoduché období. Snažíme se jim pomoci, aby udrželi výrobu, nerušili stáda, ani pracovní místa agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět Seznámit se s Programem rozvoje venkova, činností místních akčních skupin anebo výrobky oceněnými národní značkou kvality KLASA či Regionální potravina mohou ve stánku Ministerstva zemědělství návštěvníci výstavy Země živitelka. Již 43. ročník největší tuzemské výstavy zaměřené na zemědělství a venkov dnes v Českých Budějovicích zahájil spolu s vedoucími představiteli České republiky ministr zemědělství Marian Jurečka. Tisková zpráva – Seznámit se s Programem rozvoje venkova, činností místních akčních skupin anebo výrobky oceněnými národní značkou kvality KLASA či Regionální potravina mohou ve stánku Ministerstva zemědělství návštěvníci výstavy Země živitelka. Již 43. ročník největší tuzemské výstavy zaměřené na zemědělství a venkov dnes v Českých Budějovicích zahájil spolu s vedoucími představiteli České republiky ministr zemědělství Marian Jurečka. „Země živitelka je jedinou výstavou u nás, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor, propaguje dobrou práci českých a moravských zemědělců a potravinářů a seznamuje s ní i veřejnost. Jsem si vědom, že někteří zemědělci ale nyní neprožívají jednoduché období. Chovatelé prasat a producenti mléka jen letos odhadují ztrátu na 8,6 miliardy korun. Je potřeba jim pomoci toto období překonat, aby udrželi výrobu, nerušili stáda, ani pracovní místa. Na Ministerstvu se poslední roky snažíme peníze směřovat tak, aby podporovaly rozvoj oblastí, jako je zpracování, posílení potenciálu domácího trhu. Tak, aby byl celý sektor odolnější vůči krizím, jako je ta současná,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministr uvedl, že nad rámec běžných prostředků mohou zemědělci v živočišné výrobě letos získat celkově až čtyři miliardy korun. „Z ministerského rozpočtu jsme aktuálně přidali dalších 500 milionů korun na kompenzace škod, které minulý rok hospodářům v živočišné výrobě způsobilo sucho. Předpokládáme, že tyto peníze zemědělci dostanou v říjnu,“ řekl Marian Jurečka. V polovině července se MZe podařilo s Evropskou komisí vyjednat další peníze pro chovatele z unijního rozpočtu. K částce 10,3 milionu eur, tedy zhruba 275 milionům korun, tak může přidat stejnou částku z národního rozpočtu. Zemědělcům by tak mohlo jít dalších 550 milionů korun. Při dnešním zahájení výstavy Země živitelka předal Marian Jurečka Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2016 a Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2016. V informačním stánku MZe, který je v Pavilonu T, se mohou návštěvníci seznámit s činností jednotlivých odborných úseků Ministerstva, ať už jde o potravinářství, dotace, lesní hospodářství či s prací resortních institucí. Organizátoři očekávají, že výstavu Země živitelka navštíví kolem 100 tisíc lidí, stejně jako v předchozích ročnících. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství
URL| http://www.agris.cz/clanek/193368
Souhrn událostí uplynulého dne – 24.8. 2016 25.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Program rozvoje venkova poskytne zemědělcům dotace za 2,5 miliardy korun. Žně v Česku končí s meziročně vyššími výnosy, ale nižší kvalitou. Nová pravidla pro biocidy Senát asi vrátí kvůli chybám poslancům. České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení. Program rozvoje venkova poskytne zemědělcům dotace za 2,5 miliardy korun Program rozvoje venkova (PRV) bude od 11. do 31. října přijímat žádosti do třetího dotačního kola. Nyní je pro zemědělce připraveno více než 2,5 miliardy korun, které mohou využít na podporu investic do rostlinné a živočišné výroby. Žně v Česku končí s meziročně vyššími výnosy, ale nižší kvalitou Žně v Česku téměř skončily. Přinesou zřejmě vyšší hektarové výnosy než loni, ale kvůli počasí místy nižší kvalitu plodin. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců. Sklizeno bylo k pondělí 90,3 procenta ploch osetých základními obilovinami a téměř všechny plochy řepky. Nová pravidla pro biocidy Senát asi vrátí kvůli chybám poslancům Navrhovaná nová pravidla pro povolování biocidních přípravků k hubení škůdců Senát pravděpodobně vrátí k opětovnému projednání poslancům. Senátní zdravotnický a sociální výbor dnes doporučil provést ve vládním návrhu změny, které napraví legislativně-technické nedostatky. Horní komora projedná předlohu na schůzi, která začne ve středu. České maso proniká na pulty řetězců. Podle Jurečky je ale ještě prostor pro zlepšení Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prostor pro navýšení tohoto podílu proto je. Jurečka to řekl v souvislosti s oznámením obchodního řetězce Albert, že bude prodávat sto procent červeného masa (zejména vepřové a hovězí), které není ve slevě, jen z tuzemských chovů. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/193353
Zelená zpráva 2015: Produkce zemědělského odvětví mírně vzrostla agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět V roce 2015 dosáhla produkce zemědělského odvětví hodnoty127 miliard korun, což je v porovnání s průměrem let 2011-2014 nárůst o 0,4 %. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2015, kterou dnes vláda vzala na vědomí. Tisková zpráva – V roce 2015 dosáhla produkce zemědělského odvětví hodnoty127 miliard korun, což je v porovnání s průměrem let 2011-2014 nárůst o 0,4 %. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství
České republiky za rok 2015, kterou dnes vláda vzala na vědomí. Rostlinná produkce ve výši 75,1 miliardy korun stoupla v roce 2015 ve srovnání s předešlými lety o 1,1 %. Živočišná výroba s hodnotou 46 miliard korun klesla o 1,5 %. Sklizeň obilovin 2015/2016 byla nadprůměrná, kromě kukuřice, kterou poškodilo sucho. Dařilo se vínu a ovoci, produkce chmele klesla. Zvýšily se stavy skotu, drůbeže, ovcí a koz, snížily se počty prasat a slepic. „Kondici zemědělství ovlivnilo sucho a situace na světových trzích, například dlouhodobá krize v sektoru mléka a vepřového. Nepříznivé trendy se snažíme zmírnit zacílenými podporami, jejichž celková výše loni vzrostla o 6,8 % na 59,3 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 55,6 miliardy,“ řekl ministr Marian Jurečka. Podpory jsou obecně nejčastěji zaměřeny na zlepšení postavení tuzemských podniků na mezinárodním trhu, rozvoj a stabilizaci resortu. V roce 2015 mohli zemědělci čerpat podporu na vybrané citlivé komodity (brambory, chmel, některé druhy ovoce a zeleniny, cukrová řepa, bílkovinné plodiny, masná telata, krávy na mléko, ovce a kozy). Jsou to odvětví, která čelí obtížím a přitom jsou důležitá z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů. Zatímco v roce 2014 tak mohli zemědělci získat přibližně 1,5 miliardy, loni to bylo 3,4 miliardy korun. Koncem roku 2015 v České republice hospodařilo 4 096 zemědělců ekologicky, jde o mírný nárůst oproti předchozímu roku, kdy jich bylo 3 870. Vzrostl také počet výrobců biopotravin, kterých bylo v roce 2014 evidováno 506, zatímco loni 542. Podíl ekologicky obhospodařované půdy k celkové výměře zemědělské půdy byl téměř stejný jako v předchozím roce, a to 11,8 %. V roce 2015 se oproti předloňsku český agrární vývoz zvýšil o 22,5 miliardy korun (nárůst o 12,5 % na 202,7 miliardy korun) a dovoz vzrostl o 22,6 miliardy korun (nárůst o 11,3 % na 222,5 miliardy korun). Tím se snížilo záporné saldo agrárního obchodu, neboť trend růstu vývozu byl vyšší než u dovozu. Ukazatel krytí dovozu vývozem v roce 2015 překonal dokonce hranici 91 %. Spotřeba potravin se meziročně zvýšila o 1,8 %, výdaje domácností na potraviny a nealkoholické nápoje v roce 2015 poklesly o 1,1 % (po pětiletém vzestupném trendu) z 24 800 na 24 528 korun na domácnost a rok. Tuto situaci ovlivnilo hlavně snížení cen, zejména mléka, vajec, oleje a masa. Snižování zaměstnanosti v zemědělství pokračovalo mírnějším tempem. Úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 1,2 %, jejich počet dosáhl přibližně 100,9 tisíce. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství
URL| http://www.agris.cz/clanek/193358
Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora agris.cz str. 0 Zemědělství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26.8.2016
zpět Ministerstvo zemědělství podle šéfa Agrární komory ČR nedokáže vyřešit dlouhodobý problém, kterým je dovoz potravin za dumpingové ceny. Ten mohou zvýhodňovat skryté dotace. Zástupci zemědělců se pustili také do kritiky byrokracie a pomalého vyplácení kompenzací za sucho. v class="textDetailHeader">
Zdroj: ČTK "Zemědělský svaz ČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno." Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
URL| http://www.agris.cz/clanek/193389
Souhrn událostí uplynulých dní – 26. – 28.8. 2016 29.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zeman: Česko by mělo navrhnout zrušení sankcí EU vůči Rusku. Toman: Na pultech by mělo být povinně až 80 procent zboží z ČR. Český mlékárenský průmysl by se prý mohl zaměřit na čínský trh. Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora. Zeman: Česko by mělo navrhnout zrušení sankcí EU vůči Rusku Česká republika by se měla připojit k zemím, které navrhují zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, řekl dnes prezident Miloš Zeman při zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. Sankce podle něj poškozují české zemědělce i český průmysl a jsou výrazem bezradnosti. Toman: Na pultech by mělo být povinně až 80 procent zboží z ČR Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Český mlékárenský průmysl by se prý mohl zaměřit na čínský trh Český mlékárenský průmysl by se mohl více zaměřit na čínský trh. Věří v to předseda představenstva Madety Milan Teplý. Podle něj v Číně v poslední době prudce stoupá poptávka především po sušeném tučném a polotučném mléku. Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora Ministerstvo zemědělství podle šéfa Agrární komory ČR nedokáže vyřešit dlouhodobý problém, kterým je dovoz potravin za dumpingové ceny. Ten mohou zvýhodňovat skryté dotace. Zástupci zemědělců se pustili také do kritiky byrokracie a pomalého vyplácení kompenzací za sucho. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/193383
Souhrn událostí uplynulého dne 29. 8. 2016 30.8.2016
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo chce odškodnit ovocnáře za mrazy 133 miliony. Podíl českých potravin na pultech může zvýšit kontrola, míní Sobotka. Babiš koalici opět navrhne snížení DPH na točené pivo. Meclovská farma z Domažlicka končí po 68 letech s chovem prasat. Ministerstvo chce odškodnit ovocnáře za mrazy 133 miliony Ovocnáři by měli dostat jako kompenzaci za jarní mrazy 133 milionů korun. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v materiálu, který ve středu projedná vláda. Celkové škody mají činit 394 milionů Kč. Přestože mrazíky způsobily škody i vinařům, podporu od státu nezískají. Své výpěstky si na rozdíl od sadařů mohli pojistit. Podíl českých potravin na pultech může zvýšit kontrola, míní Sobotka Navýšení podílu tuzemských potravin na pultech českých obchodů může zajistit přísnější kontrola zboží. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to v sobotu řekl premiér Bohuslav Sobotka. Dodal, že kontrola kvality zboží zajistí, aby se na pultech neobjevovalo zboží s nevyhovujícími parametry. Babiš koalici opět navrhne snížení DPH na točené pivo Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš ve středu na koaliční radě opět navrhne snížení DPH na točené pivo z 21 na 15 procent. Řekl to dnes na tiskové konferenci k zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Babiš letos v lednu navrhoval nižší DPH u točeného piva a zdůvodňoval to podporou restauračních služeb kvůli vyšším nákladům v souvislosti s EET. Meclovská farma z Domažlicka končí po 68 letech s chovem prasat Kvůli dlouhodobě ztrátovým výkupním cenám vepřového masa končí akciová společnost Meclovská zemědělská s chovem prasat. V obci se nebudou chovat po 68 letech. Jeden z největších producentů na západě Čech prodělal na prasatech od roku 1989 přes 40 milionů korun. ČTK to dnes řekl předseda představenstva a ředitel Jaroslav Hána. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/193400
Blesk Největší býk Ceska ...i pštrosí klobáska 29.8.2016 Blesk str. 8 Téma Ivan D. Hladík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země živitelka: Nejlepší české potraviny * Výpěstky zemědělců * Nejmodernější stroje ČESKÉ BUDĚJOVICE – Letošní, již 43. ročník výstavy Země živitelka ukázal, že čeští zemědělci a potravináři se v žádném případě nemají za co stydět. V areálu českobudějovického výstaviště to
hýří stovkami »NEJ«. A Blesk je až do zítra u toho se svým dvouposchoďovým autobusem. Stovky potravin od tuzemských výrobců s označením značky kvality KLASA, zemědělské výpěstky, nejmodernější stroje, rekordní chovná hospodářská zvířata... Za první tři dny je v Českých Budějovicích zhlédlo a ochutnalo 43 tisíc návštěvníků. Téměř 500 vystavovatelů je k dispozici i dnes a zítra. „Například dnes si mohou o návštěvníci doslova va vychutnat Limousine show,“ láká mluvčí výstavy Naďa Schubertová. Pokud by ale neznalci čekali naleštěné bouráky, jsou na omylu. Jedná se o ocenění nejlepšího kusu skotu. Soutěž bude zakončena ochutnávkou hovězích specialit. 21 zahraničních vystavovatelů doplňuje tuzemskou prezentaci. Každý den jinak Výstava je rozdělena do oborových dnů. Každý z nich má i speciálního hosta. Co vás ještě čeká? Dnes: Vodohospodářský den Zítra: Den zemědělství Kde? Výstaviště České Budějovice Kdy? dnes a zítra 9:00 až 17:00 Za kolik? 145 Kč dospělí, 70 Kč zlevněné vstupné, 290 Kč rodinné, zdarma děti do 6 let. Co vám na výstavě nejvíc chutnalo? Kateřina Moserová (25), mateřská dovolená „V tomhle horku mě zatím nejvíc zaujala ledová káva a vynikající koláče. Už se ale moc těším na další stánky.“ Rodina Vyhnálkova „Zajímají nás hlavně traktory a inspirace pro rybáře. Bydlíme přímo u rybníka a ryby nás baví.“ Petr Steidl (37), učitel „Nejvíc mi tu zachutnalo pivo jednoho menšího českého pivovaru, zastudena chmelené.“ Foto popis| Ochutnat je možné klobásu z pštrosího masa. Foto popis| 1225 kg Na Limousine show bude bojovat i nejtěžší býk Česka, Ujo z Nového Kostelce. Červená mu nevadí, býky dráždí prudký pohyb. Foto popis| Pozornost dětí na sebe strhávala selátka v jedné z expozic. Chovatelé ale vybírali hlavně dobré kusy pro budoucí chov. Foto popis| Káva z autobusu Blesku chutnala. Blesk na výstavě nabízí možnost na chvíli si odpočinout a začíst se do žhavých událostí, které hýbou Českem. Foto popis| Ukázku práce ovčáckého psa můžete také vidět i dnes. Jedno z nejoblíbenějších plemen ovčáckých psů border kolie. Foto popis| Zetor Forterra 150 HD má oproti předchůdcům o 19 % vyšší výkon. Foto popis| Desítky druhů odrůd v Česku vyšlechtěných brambor dokazují, jak u nás tato plodina původem z jižní Ameriky zdomácněla. Foto popis| Hostesky Blesku měly plné ruce práce – Nedělní Blesk i balonky šly na odbyt. Foto autor| Foto: Daniel Černovský Regionální mutace| Blesk - Čechy
blesk.cz Vědci varují: Alobal představuje riziko! Jaké jídlo do něj rozhodně nebalit?
25.8.2016
blesk.cz str. 0 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hliník se ve filmu odstěhoval do Humpolce, jenže v životě má tenhle kov tendenci stěhovat se do lidského těla. Usazuje se ve vnitřnostech a způsobuje zřejmě neléčitelné choroby. A my mu k tomu výrazně pomáháme. Grilujeme v alobalu a do hliníkové fólie balíme potraviny! Hliník si v lidském těle vybírá k usazení »dobré adresy«: ledviny, játra, mozek, plíce a štítnou žlázu. A podle nového výzkumu německých odborníků si tady může počínat jako hodně nepřizpůsobivý nájemník. Podle Spolkového úřadu pro hodnocení rizik (BfR), který vypracovává znalecké posudky a stanoviska k otázkám bezpečnosti potravin, se ukazuje, že by mohl být jedním z aktivátorů rakoviny prsu nebo Alzheimerovy choroby. Má schopnost pronikat placentou i do plodu. Konkrétně u alobalu se nejvíce uvolňují hliníkové ionty, když jsou v něm zabalena jablka, citrusy, kyselé nebo slané potraviny. Někteří výzkumníci soudí, že stejný efekt má i to, pokud hliníkovou fólii používáme při grilování – horkem se ionty kovu také uvolňují a mohou pronikat do potravin. „Já bych na hliníku negriloval. Vyhýbám se i kosmetice s obsahem hliníkových solí. Pokud používám alobal, tak jen v případě, že se nedotýká potraviny samotné,“ řekl Blesku europoslanec Pavel Poc (59, ČSSD ) zodpovědný za bezpečnost potravin v Unii. Podle něj se ale vědci nedokážou příliš shodnout na tom, do jaké míry jsou výsledky získané u pokusných zvířat v tomto ohledu aplikovatelné na člověka. „Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) vypracovala studii, kde stanovuje tolerovatelný týdenní příjem hliníku 1 mg/kg živé váhy. Zdrojem hliníku ale není jen alobal, je to i kosmetika, zejména antiperspiranty, také některé přípravky na snižování kyselosti žaludku, obsahují ho zpomalovače hoření, barvy a další výrobky. Hliník je obsažen také v řadě potravin a pochutin,“ upřesnil Poc. Studie EFSA dále uvádí, že možná migrace z alobalu nebo hliníkových vaniček v případě používání v souladu s návodem, tedy bez kontaktu s kyselými potravinami, představuje jen malou část denního příjmu hliníku. Co na to šéfkuchař Zdeněk Pohlreich (59)? „Alobal v kuchyni používám fakt minimálně. Potraviny si do něj balím ale spíš doma. Kdysi jsem na něj nějaké potraviny, už nevím, jestli zrovna kyselé, položil, on se mi pod tím rozpadl. Zůstaly mi na tom jídle nalepené jeho kousíčky a muselo to jít do koše. Stalo se mi to jedinkrát v životě, ale stejně jdu radši směrem plastových potravinových sáčků. Na grilu se to taky může stát, ale já si nemyslím, že by to byl problém alobalu obecně. Spíš to byl nějaký levnější druh. Ono platí, že čím levnější, tím méně kvalitní.“ Spotřebitelské testy potravin ZDE!
URL| http://www.blesk.cz/clanek/414211/vedc...ziko-jake-jidlo-do-nej-rozhodne-nebalit
Sushi z Vltavy? Kuchaři lovili ryby v řece, zálusk měli i na kachny a labutě 26.8.2016
blesk.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Nedávno otevřená sushi restaurace Haru v pražských Holešovicích má zaděláno na veliký malér. Lidé totiž v pondělí navečer přistihli zaměstnance této provozovny, jak loví prutem ve Vltavě. Jednalo se o trojici asijských mužů, na které svědci zavolali policii. Věc si převzali inspektoři, restauraci teď hrozí pokuta až 50 milionů korun. Lidem, kteří se v provozovně nedávno stravovali, se z této informace dělá špatně. Podle očitých svědků měl jeden z trojice mužů u Vltavy pracovní oblek restaurace Haru v nedaleké Jankovcově ulici. Rybáři prý přitom nelovili pouze ryby, dělali si zálusk také na kachny a labutě. „Nedávno jsem v té restauraci jedla. Ceny tam mají přitom docela vysoké, sushi bylo standardní. Dělá se mi špatně při pomyšlení, že jsem snědla něco nezkontrolovaného, co někdo ulovil ve Vltavě, “ prozradila redakci Blesk.cz Martina N. Při kontrole policejní hlídkou vyšlo najevo, že muži mají řádná rybářská oprávnění. Policie proto věc předala k řešení inspekci. „Inspektoři v kuchyni předmětné provozovny zjistili v mrazicím boxu porcované rybí maso – pravděpodobně kapra obecného – a rybí vnitřnosti o celkové hmotnosti cca 1,2 kg. Tato potravina nebyla nijak označena. Alergici, pozor na nákupy z večerek. Každá třetí špatně značí potraviny Fotografie (5) Provozovatel zároveň nebyl schopen předložit jakoukoliv průvodní dokumentaci. Z toho důvodu se jednalo o potravinu neznámého původu a inspektoři na místě uložili zákaz uvádění potraviny do oběhu,“ prozradil pro Novinky.cz mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva. Ryba prý nebyla pro veřejnost Vedení restaurace se hájí tím, že zjištěné maso bez označení nebylo určené pro hosty. Mělo se údajně jednat o rybu, určenou ke konzumaci pro personál. Inspektoři však pro toto vysvětlení neměli pochopení a restauraci tak hrozí pokuta až 50 milionů korun. Kuřecí „chuťovka“ v Penny Marketu. Játra plná žluči mohla způsobit lidem obtíže Komentáře (4) Fotografie (6) Podle očitých svědků, kteří celou událost nahlásili, navíc lidé z restaurace nelovili ve Vltavě poprvé. Majitel restaurace se dušuje, že svou chybu už provozovna napravila a veškerá uložená masa mají nyní řádné označení. URL| http://www.blesk.cz/clanek/regiony-pra...e-zalusk-meli-i-na-kachny-a-labute.html
Šunka nejvyšší jakosti, nebo jen bl(a)uf? Zkontrolujte, za co platíte 28.8.2016
blesk.cz str. 0 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vidíte na obalu nápis šunka nejvyšší jakosti a automaticky po něm saháte? Případně vám stačí šunka výběrová? Měli byste si zkontrolovat složení, a to i v případě, že si kupujete šunku nebalenou. Co byste se měli dozvědět z obalu o potravině, kterou kupujete, a jak se šunka dělí? Šunka z vepřového masa je vyrobena pouze z vepřové kýty či masa z vepřové kýty. Pokud je šunka vyrobená z jiného než vepřového masa, musí být v názvu označena živočišným druhem a částí jatečného těla, ze kterého pochází (např. kuřecí prsní šunka). „U šunek se povinně označuje třída jakosti, kdy zařazení výrobku do třídy jakosti je pro spotřebitele určitým vodítkem při výběru kvalitního výrobku,“ uvedla Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství. Jak se dělí šunka? Dalším údajem, který musí být na etiketě šunek uveden, je „obsah čistých svalových bílkovin“. Šunka se podle obsahu čistých svalových bílkovin dělí na:
Šunku nejvyšší jakosti (min. 16,0 % svalových bílkovin) Šunku výběrovou (min. 13,0 % svalových bílkovin) Šunku standardní (min. 10,0 % svalových bílkovin) „Libové maso obsahuje v průměru kolem 20-25 % čisté svalové bílkoviny v závislosti na druhu masa, jatečné části, plemeni, věku zvířete atd.,“ doplnila Ježková Šunky třídy nejvyšší jakosti a třídy výběrové jsou celosvalové, u šunek třídy standardní lze při výrobě použít zrněnou surovinu. Pokud se podíl svalových bílkovin ve výrobku snižuje, zvyšuje se podíl vody. Informace o jakosti musí být dostupná, pokud si šunku kupujete nebalenou, tedy u pultu, případně by vám třídu měla sdělit obsluha. Do šunky nejvyšší jakosti a do výběrové šunky se nesmí přidávat vláknina, škrob, rostlinné a jiné živočišné bílkoviny. Jak by měla vypadat etiketa šunky nejvyšší jakosti? Na etiketě jsou dále uvedeny další povinné údaje jako např. cena, označení typu obalu apod. Naopak k dobrovolným údajům patří např. čárový kód, díky kterému můžete zjistit zemi původu výrobce nebo způsob užití daného zboží. Od konce roku 2016 bude povinné uvádět tabulku výživových údajů. POZOR! Pokud je balená šunka prodávaná vcelku a při výrobě bylo použito nejedlé střívko, musí být tato skutečnost (střívko není jedlé) uvedena na obale.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/414155/sunk...-jen-bl-a-uf-zkontrolujte-za-co-platite
Trápí vás migréna? Změňte jídelníček! Co takhle dát si kávu? 29.8.2016
blesk.cz str. 0 Zdraví
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Migréna je silná bolest hlavy, kterou často doprovází celková nevolnost a zvracení. Trápí kolem třetiny lidí, daleko častěji ženy než muže. Na jejím spouštění se velmi často podílí strava, kterou jíme. Mnoho potravin ale naopak dokáže migrénu tlumit. Většina lidí, kteří mají s migrénou potíže, už dopředu vědí, kdy se blíží záchvat a velmi často také vypozorují, co jim ho vyvolává. Velmi často je to jídlo. Moje maminka nesmí sníst ani kousíček broskve. Ani v jogurtu nebo v ovesné kaši či zmrzlině. Jinak dostane migrénu, která v jejím případě trvá celý den, někdy dva a provází ji úporné zvracení. Vadí jí i příliš slané potraviny. Prevenci migrény musela postupně podřídit celý jídelníček.„Strava je příčinou migrény velmi často, přibližně ve 40 procentech případů,“ říká praktický lékař a internista Štěpán Mach. Škodlivé je například překyselení organizmu nevhodnými potravinami, například příliš tučnými, smaženými jídly, větším množství cukru, červeného masa a podobně. Jako prevence se osvědčilo pravidelné užívání lžičky jedlé sody rozmíchané ve dvou a půl deci teplé vody. Roztok by se měl pít každé ráno. Zjištěná byla i souvislost mezi migrénou a celiakií: celiaci jí trpí daleko častěji. Teorie, které to vysvětlují, mají vědci dvě. První je ta, že lidé s celiakií mají všeobecně zánětlivou reakci v organismu, a ta postihuje nejen střeva, ale i celé tělo a mozek. Další teorie pracuje s možností, že u celiaků existují protilátky, které negativně působí na mozkové buňky, a vyvolávají tak následně bolest hlavy.Spouštěči migrény bývají v mnoha případech rovněž fermentované potraviny: kysané zelí, zrající uzeniny, sýry a podobně. Velmi rizikové jsou alkoholické nápoje, především červené víno, které obsahuje hodně látek zvaných polyfenoly a také siřičitany. Vadit může i pivo – obsahuje zmíněné polyfenoly (z chmele) a další dráždivé látky zvané biogenní aminy, které vznikají při zrání
v sudech. „Lidé, kteří trpí na migrény, by celkově měli omezit příjem alkoholu, protože rozšiřuje cévy, a může se tak podílet na vzniku bolesti hlavy. Alkohol způsobuje i dehydrataci, která také bývá nejednou příčinou migrény,“ doplňuje doktor Mach.Naopak existuje spousta potravin, které mají na prevenci bolesti hlavy dobrý vliv. Třeba konopná semínka a olej z nich. Obsahují totiž hodně vitaminu C a B a omega-3 mastných kyselin, které omezují riziko vzniku migrény výrazně, protože snižují produkci látek zvaných prostaglandiny, které bývají spouštěčem bolestí hlavy.Obsahuje hodně antioxidantů, minerálů a vitaminů. Jako prevence migrény by se měla jíst jedna lžička medu denně.Z bylin je vhodná máta nebo heřmánek, které mají protizánětlivé účinky a tlumí bolest. Doporučuje se i ginkgo biloba – čili jinan dvojlaločný. Má schopnost podporovat krevní oběh v mozku.Káva je doporučovaná i zatracovaná kvůli obsahu kofeinu. Doporučovaná je především na začátku záchvatu, protože společně s citronem a hřebíčkem dokáže nástup utlumit. Citron totiž obsahuje protizánětlivý vitamin C a hřebíček zase účinnou složku eugenol, která také omezuje zánět. Zvláštní místo v potravinách prospěšných při záchvatech migrény má vitamin C. V kombinaci s B-komplexem četnost záchvatů snižuje. Vysoký obsah "céčka" je ale v našich podmínkách zejména v zelí a citrusech, které se naopak nedoporučují. Totéž platí i pro B-komplex, který je bohatě zastoupený v kvasnicích, pivu a obilovinách – tedy v rizikových potravinách. Řešením je proto konzumovat tyto vitaminy v jiných potravinách (paprika, černý rybíz, kokos, vejce, ořechy, játra a podobně) nebo v syntetické formě.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/414664/trap...zmente-jidelnicek-co-takhle-dat-si-kavu
Boleslavský deník Šéf podnikatelské asociace: Tradiční prodejce se snažíme podporovat Boleslavský deník str. 11 Region (psc) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
31.8.2016
zpět Praha – Menší prodejce podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka ohrožují hlavně hypermarkety. V Praze navíc čelí i vysokým nájmům. * Proč končí tradiční lahůdkářství, řeznictví a podobně? Je to případ od případu. Je nutné rozlišovat, jestli jde o „běžný“ podnikatelský neúspěch, který může nastat z různých důvodů, nebo jestli je to trend. Z našich zkušeností problémům čelí hlavně provozovny v menších městech a v obcích, kde musí čelit konkurenci velkých supermarketů. Další věc je otázka ceny, protože kvalita se na ní vždycky odrazí. Obří markety nabízí podprůměrnou kvalitu, ale za nižší cenu. V Praze hrají samozřejmě roli i nájmy, které bývají mnohem vyšší než jinde. * Dávají lidé přednost hypermarketům? I v Praze je vidět trend, že lidé si raději dojedou do hypermarketu a nejdou nakupovat do centra. Pokud například někde nemůžou zaparkovat, tak lidé raději půjdou nakoupit někam, kde můžou. Když se podíváte třeba do Rakouska nebo Německa, tak to takový problém není. Souhlasím, že hypermarket má celou řadu výhod, ale pokud jde o kvalitu, často jsou mnohem lepší menší obchody. * Ohrozí tyto obchody elektronická evidence tržeb? Myslím, že elektronická evidence postihne spíše třeba malé hospody na vesnicích, protože většina prodejen už nějaký režim elektronizace má. Jiná věc je to, že obecně neubývá, ale spíše přibývá byrokracie, což zkrátka otravuje. Není to ale samo o sobě důvod, proč by někdo úspěšný obchod
zavřel. * Jak podporujete tradiční prodejce? V tomto roce děláme projekt, který se jmenuje Rok řemesel, a v jeho rámci jsme se zaměřili nejen na stavební nebo umělecká řemesla, ale i na potravinářství. Podporujeme cechy, které sdružují lahůdkáře, pekaře, cukráře, uzenáře a podobně. Propagujeme tradiční výrobce a výrobky u veřejnosti, snažíme se spotřebitelům vysvětlit, že má cenu si pořídit lepší produkty, byť jsou dražší. Snažíme se také podporovat lokální a regionální producenty, ve vztahu ke státu například tlakem na omezení byrokracie. Foto popis| Karel Havlíček. Foto autor| Foto: Deník Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Region; 11 Publikováno| Benešovský deník; Region; 11 Publikováno| Kladenský deník; Region; 11 Publikováno| Berounský deník; Region; 11 Publikováno| Kolínský deník; Region; 11 Publikováno| Kutnohorský deník; Region; 11 Publikováno| Mělnický deník; Region; 11 Publikováno| Nymburský deník; Region; 11 Publikováno| Příbramský deník; Region; 11 Publikováno| Rakovnický deník; Region; 11 ID| 48239864-05b8-4d12-8afe-947e321adad1
Bruntálský a krnovský deník Za plnou ledničku získala žena z Krnova odměnu 31.8.2016
Bruntálský a krnovský deník str. 3 Zprávy/z Bruntálska a Krnovska (frk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Krnov – Pozorní zákaznici si už nejspíš všimli, že některé potraviny v obchodech mají na obalu logo Klasa, které uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Klasa je takzvaná národní značka kvality, která má na obalu zákazníka informovat, že kupuje kvalitní český zemědělský produkt. V současnosti má právo užívat značku Klasa víc jak tisícovka potravin. Aby si zákazníci více všímali tohoto loga a přemýšleli o něm, vyhlásil Státní zemědělský intervenční fond kampaň Klasáček ve které odměňuje výherce, kteří kupují kvalitní mléčné výrobky. Maskot Klasáček se minulý týden vydal do Krnova, aby zákaznici Marii Staníkové zkontroloval ledničku a účtenky. Pak jí předal tisícovou odměnu za nákup mléčných výrobků v hodnotě minimálně sto korun s logem Klasa nebo podobnou značkou, jako například Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. „Jakmile zaklepal na její dveře maskot Klasáček, věděla, že má vyhráno, protože její rodina miluje kvalitní jogurty, zákysy, sýry a smetanu. Proto je těchto produktů plná lednice,“ uvedla Hana Králová za organizátory soutěže. Marie Staníková si z této soutěže odnesla ceny v celkové hodnotě pět tisíc korun. Vybrala si mixéry, termosku, nůž a různé formy. V této celostátní soutěži je zatím pátou výherkyní. Foto popis| MARIE STANÍKOVÁ se svou rodinou v Krnově přebírá výhru od maskota kampaně Klasáček. Region| Severní Morava
byznys.ihned.cz Rusko zvětšuje rozlohu polí a zvyšuje produkci. Masivně investuje do zemědělství a v Česku hledá technologie 25.8.2016 byznys.ihned.cz str. 0 Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rusko se dostává mezi největší producenty pšenice na světě a má ambici být prvním mezi exportéry. Největší země světa zvyšuje i produkci kukuřice, olejnin. Na světové trhy chce proniknout i s drůbežím masem. Ruští zemědělci rozšiřují farmy a mají zájem o české technologie. Ve vybavení chce jít Rusko stejnou cestou, jako šla Evropa. Rusko v Česku hledá zemědělskou techniku a know-how, které by mohlo využít na svých farmách. "Až skončí sankce, můžeme se vrátit k tradičním komoditám, jako jsou vejce, chmel nebo syrovátka, ale nejperspektivnější oblastí do budoucna jsou technologie," řekl náměstek ruského ministra zemědělství Jevgenij Gromyko na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Rusko své kroky často zdůvodňuje západními sankcemi, které na zemi dopadly po anexi Krymu v roce 2014 a po vyostření konfliktu s Ukrajinou, ty však na zemědělství necílí. Západ nijak neomezuje ani vývoz zemědělských surovin, hotových výrobků či strojů, které nejde zneužít k vojenské výrobě, což u zemědělské techniky připadá v úvahu zcela výjimečně. Omezení dovozu potravin si na sebe Moskva uvalila dobrovolně jako odvetný krok. Soukup: Rusko není Sovětský svaz - čtěte ZDE Rusko podle Gromyka v minulých letech plochu zemědělské půdy zvýšilo až o 12 milionů hektarů (tato rozloha odpovídá součtu území Česka a Slovenska) a tamní farmáři potřebují vše od hotových výrobních linek pro zemědělskou výrobu až po detaily, jako jsou nůžky. Dovoz zemědělských a potravinářských výrobků do Ruska minulý rok klesl. Šlo ale jen o mírný pokles o 22 milionů dolarů a některé druhy potravin dováží i ze zemí, které oficiálně zařadilo na sankční seznam. Vlastní embargo obchází i pomocí nezvyklé dohody se San Marinem. Rusko oficiálně vyhlašuje, že na západní embargo reaguje zvyšováním produkce, a v některých oblastech se mu to daří. Uvádí, že minulý rok dokázalo vyvézt 25 milionů tun pšenice. Za sovětských dob přitom byla země vážně závislá na dovozu. A více než kdy dříve Rusko pěstuje kukuřici, olejniny, ječmen či řepku. S drůbežím masem se chce dostat na světové trhy. Podobné plány má s celou svou produkcí. Výnosy ze žní jsou nejvyšší za poslední dva roky, kvůli počasí však budou plodiny méně kvalitní čtěte ZDE "Zakládáme nové zemědělské firmy, roste nám živočišná výroba a všechny tyto podniky potřebují například náhradní díly," dodal Gromyko. Zejména v oblasti akvakultury, tedy hospodaření na vodních plochách, má Rusko techniku stejnou jako před 200 lety a nutně potřebuje novou. Podle Gromyka se Rusko zaměřilo více na středně velké a malé farmy. Země do nich plánuje investovat další peníze. Každý rok o 10 až 16 miliard rublů více. "Češi vědí, co potřebuje farmář, který má 50 až 100 kusů skotu, ty potřeby jsou všude na světě stejné, půjdeme stejnou cestou, jako šla Evropa," řekl.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65414370-rus...zemedelstvi-a-v-cesku-hleda-technologie
Malí zemědělci nechtějí přispívat do fondu na neúrodu. Nevěří, že peníze dostanou 30.8.2016 byznys.ihned.cz str. 0 Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stát letos vyplatí zemědělcům 1,2 miliardy korun jako kompenzaci za loňské sucho. Dalších 133 milionů korun chce ministerstvo zemědělství dát ovocnářům jako odškodnění za jarní mrazy. Ministerstvo zemědělství nově chce, aby farmáři do budoucna na sucho a další přírodní katastrofy přispívali do společného fondu. Tuzemští zemědělci nejsou jednotní v názoru, jestli chtějí vznik společného fondu na neúrodu. Ten má farmářům pomoci v případě, že jejich úrodu postihnou nadměrné srážky nebo sucha. Kvůli nim stát v průměru zemědělcům vyplácí mezi tři čtvrtě až miliardou korun ročně. Jen za loňské horké léto sedláci dostanou přes miliardu. Ministerstvo zemědělství chce dát navíc dalších 133 milionů korun sadařům jako odškodnění za jarní mrazy. Vstoupit do Fondu těžko pojistitelných rizik chtějí podle průzkumu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který mimo jiné mezi zemědělci přerozděluje dotace, hlavně velké zemědělské podniky. "Zájem zemědělců je pro nás příjemným překvapením, podle signálů z poslední doby jsme měli spíše dojem, že zájem o fond je mezi nimi výrazně nižší," říká ředitel PGRLF Zdeněk Nekula. Přispívání má být podle ministra zemědělství Mariana Jurečky dobrovolné. Kdo se ale nezapojí, v případě neúrody nedostane ze státní kasy ani korunu. Vstup do fondu svým členům doporučily dvě největší zemědělské organizace - Zemědělský svaz a Agrární komora. Ministerstvo rozdělí další stovky milionů korun zemědělcům, které trápí sucho - čtěte ZDE O fondu se mluví posledních několik let. Jeho vznik před dvěma měsíci schválil Brusel. Ve fondu by mělo být zhruba 800 milionů korun. Stát by tak sice i nadále farmářům vyplácel odškodné, bylo by to však méně než dosud. Zpočátku má do fondu dávat dvojnásobek toho co zemědělci, později by to mělo být půl na půl. V obecné rovině farmáři myšlenku přispívání na horší časy vítají. Je to podle nich lepší než čekat na státní peníze. "Princip, kdy se zemědělec bude podílet na případném odškodnění, je lepší, než když bude prostě žádat o dotaci typu "stát to zaplatí"," říká Jiří Mach ze Spojených farem. Zemědělcům se ale nelíbí navržené podmínky. Například jim vadí, že odškodné by dostali jen tehdy, pokud by přišli alespoň o třetinu úrody oproti předchozím pěti letům. Z průměru se přitom vyškrtne nejlepší a nejhorší rok. Jednotlivci v průzkumu, který zajišťovala společnost ppm factum, společný fond z většiny odmítli. "Je to otázka očekávání a ukazuje se, že drobnější farmáři nevěří tomu, že by se jim peníze v případě nutnosti vrátily," vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Jurečka chce zemědělcům poškozeným suchem zdvojnásobit odškodné. Přijdou si celkem na 1,2 miliardy - čtěte ZDE To potvrzuje už dřívější odmítnutí Společnosti mladých agrárníků. "Já do toho nepůjdu. Bude to jenom dotace pro někoho, kdo pěstuje cukrovou řepu a občas mu to nevyjde. Zemědělci musí se suchem a deštěm počítat a připravit se na ně sami," uvedl Petr Mahr. Zemědělci mají přispívat podle toho, co pěstují. Návrh počítá s ročními příspěvky podle plodiny od
20 do 550 korun za hektar. Nejméně mají platit farmáři z horských luk, nejvíc naopak vinaři a pěstitelé zeleniny bez závlahových systémů. S navrženými sazbami souhlasí podle průzkumu přibližně polovina dotazovaných zemědělců. Konečná čísla se ale mohou změnit, protože stát se v následujících měsících bude na definitivní podobě fondu se zemědělci teprve dohadovat. Podobný systém už mají v okolních zemích i jinde v Evropě. Na horší časy si farmáři přispívají třeba ve Francii nebo ve Španělsku, kde se navíc dá sucho pojistit i u komerčních pojišťoven. To začala v Česku nabízet Agra pojišťovna až letos. Běžně se čeští farmáři pojišťují proti mrazům nebo krupobití.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65419220-mal...du-na-neurodu-neveri-ze-penize-dostanou
ceskapozice.cz Milan Zelený: Ekonomika je evoluční organismus ceskapozice.cz str. 0 Česká pozice / Téma Česká pozice, Petr Kain Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.8.2016
zpět „Svět se změnil. Zapomeňte na ,ekonomická pravidla‘ z dob dávno minulých. Místo abychom obchodovali s produkty samotnými, budeme obchodovat se znalostmi. A to představuje obrovský kvalitativní rozdíl, protože najednou budeme obchodovat rychlostí světla – a s minimálními náklady,“ říká v rozhovoru česko-americký ekonom Milan Zelený.
Česko-americký ekonom Milan Zelený v rozhovoru mimo jiné říká: „Když se podíváte na naše mzdy, pak jsme na chvostu EU. Jsme velmi chudá země. Jsme na špatném konci globalizace. Globalizace znamená, že jdete do země, která má nízkou cenu pracovní síly, a využijete toho. Jdou sem podniky ze zahraničí a využívají našich nízkých mezd. Nejsme sami napojeni na digitální svět inovací, poskytujeme subdodavatelské výrobní služby.“ LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobě tvrdíte, že společnost a ekonomika procházejí zásadní transformací. Co vás k tomuto názoru vede? ZELENÝ: Lidská ekonomika může dělat jen několik typů činností. Může produkovat potraviny, může vyrábět zboží, může poskytovat služby nebo jsou lidé zaměstnaní ve státní sféře. Ta čtvrtá sféra ale není tvůrcem přidané hodnoty, protože celá stojí na daních předtím vybraných. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je již vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává rovněž ve službách. Stát sám pak nemůže nekonečně růst, protože by se musel zadlužit ještě víc, než je zadlužen. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je již vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává rovněž ve službách. Stát sám pak nemůže nekonečně růst, protože by se musel zadlužit ještě víc, než je zadlužen. Pátá sféra neexistuje, a tím pádem je jasné, že ekonomika prochází zásadní kvalitativní změnou. Představte si housenku, která stále roste a přidává jednotlivé sféry, až najednou v daném prostředí nemůže fungovat. Sama se neuživí. Příroda to zařídila tak, že se housenka zakuklí a promění v motýla, který se v prostředí pohybuje úplně jinak a umí ho využít. My jsme momentálně velkou tlustou a pomalou housenkou. LIDOVÉ NOVINY: Jak ten motýl bude vypadat?
ZELENÝ: Začneme se posouvat od dnešní globální ekonomiky, která přerostla naše schopnosti, zpět k lokálním komunitám a ekonomikám. Jednotlivé regiony začnou s novými moderními technologiemi vytvářet moderní soběstačné systémy. Každá ekonomika začíná v regionu, v podniku, nikoli někde na ministerstvu nebo v parlamentu. Nic nejde shora, vše vzniká zdola. Jestliže chceme nabudit ekonomické pohyby kdekoli na světě, musíme povzbudit místa, kde ekonomický pohyb vzniká. LIDOVÉ NOVINY: Jak mohou ale být ty jednotlivé regiony zcela soběstačné? To si vyrobí vlastní automobily, vypěstují veškeré potraviny? ZELENÝ: Neřekl jsem „zcela“, je to proces. Dnes už máme 3D tiskárny, na nichž si můžete vytisknout elektromobil, vyrobit si vlastní auto na místě spotřeby není problém. Jediné, co potřebujete, je digitální program, algoritmus, software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, po celém světě se tyto programy budou prodávat a sdílet. Začneme se posouvat od dnešní globální ekonomiky, která přerostla naše schopnosti, zpět k lokálním komunitám a ekonomikám. Jednotlivé regiony začnou s novými moderními technologiemi vytvářet moderní soběstačné systémy. Místo abychom obchodovali s produkty samotnými, budeme obchodovat se znalostmi. A to je obrovský kvalitativní rozdíl, protože najednou budeme obchodovat rychlostí světla s minimálními náklady. V Zet Foundation již nyní konzultuji se Siemensem a chci začít jednat i s Teslou o vytvoření výrobních komplexů – „měst“ jako u Baťů nebo dnes v Žatci – na produkci například automobilů nebo čehokoli jiného pro lokální použití. Ta lokální jádra výroby by pak mezi sebou mohla směňovat recepty nebo chcete-li software. LIDOVÉ NOVINY: Jak pravděpodobné je, že dobrovolně vzniknou takové soběstačné regiony, pokud stále existuje základní ekonomické pravidlo hovořící o úsporách z rozsahu? Vyrobit jeden výrobek je přece jednotkově dražší, než když jich vyrobíte milion. ZELENÝ: Tak to bylo před 50 lety, dnes už to neplatí. Dnes je mnohem výhodnější uspokojovat zákazníky přímo na místě, než jim vozit zboží dvakrát kolem Země. Lze vyrábět tisíc výrobků, každý jiný, levněji než kdysi tisíc identických. Svět se změnil. Zapomeňte na „ekonomická pravidla“ z dob dávno minulých. Na vrcholu globalizace platilo, že objem obchodu se vším vyrobeným zbožím byl třikrát až čtyřikrát vyšší než samotná hodnota vyrobeného produktu. Od roku 2008 je poprvé celkový vyrobený produkt vyšší než objem obchodu. To znamená, že většina produkce zůstává v místě výroby. LIDOVÉ NOVINY: Takže základní ekonomická pravidla podle vás už v novém prostředí nebudou platit? ZELENÝ: Nemohou, protože ekonomika je evoluční organismus, nikoli fixovaný stroj. Housenka a motýl jsou odlišní tvorové, pro které logicky platí jiné zákonitosti. Od roku 2008 je poprvé celkový vyrobený produkt vyšší než objem obchodu. To znamená, že většina produkce zůstává v místě výroby. LIDOVÉ NOVINY: Tvrdíte tedy, že tyto regiony mohou být soběstačné, i pokud jde o produkci potravin? ZELENÝ: Bude to možné díky vertikálním farmám a molekulární kultuře potravin. V normálním prostředí se třeba obilí neurodí, protože je vystaveno škůdcům a působení klimatických změn. To ve vertikálních farmách odpadá. Můžete tam pěstovat vše možné bez závislosti na vnějším klimatu. Díky tomu máte stabilní systém, který poskytne dostatečné množství jídla pro takto vybavené lokality. LIDOVÉ NOVINY: S tím souvisí i váš návrh, jak řešit současnou migrační krizi. ZELENÝ: Ano. Dlouhodobě tvrdím, že řešením migračních problémů není stavění zdí a plotů. To je, jako kdybyste léčil zánět připlácnutím mokrého hadru na čelo. Je třeba jít ke kořenům problému a
poskytnout lokalitám, z nichž lidé utíkají, zárodek ekonomického pohybu. Vycházím z toho, že kdyby měli migranti možnost vést důstojný, efektivní, podnikatelský život doma, nikdy by se nestali podružnými občany v zahraničí. A teď jak na to. Když se podíváte na města v Sýrii, říkáte si, že se to opravit nedá. Baťové to kdysi řešili tím, že do zahraničí vyváželi celá města. Rád bych inicioval něco podobného: neříkám tomu tedy města, ale produkční komplexy. Ty postižené země by si takové investice mohly dovolit, nejsou zase tak chudé. Šlo by o to, že by se vytvářela takzvaná kondenzační jádra. Moderní města, nezávislá energeticky i z hlediska výroby potravin, s vlastním vzdělávacím systémem a všemi dalšími potřebami. LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli v této vizi bude hrát národní stát? Bude vůbec existovat? Je třeba jít ke kořenům problému a poskytnout lokalitám, z nichž lidé utíkají, zárodek ekonomického pohybu ZELENÝ: Bude poskytovat služby, které poskytovat má. Tedy ochranu a bezpečnost. Nebude poskytovat služby, jež poskytovat nemá. Nebude se tedy vtírat do ekonomiky. To už jsme si odzkoušeli. Stát dnes zničil svobodný trh. Dlouhé stovky let lidé používali úrokové míry, aby se rozhodli, zda je dobré spořit, nebo investovat. Poslední léta nejenže jsou úrokové míry na nule, nebo dokonce negativní – ony neexistují. Je s nimi uměle manipulováno. Pokud neznáte úrokové míry, neznáte cenu peněz. A v takové situaci hledají peníze uplatnění tam, kde je nejjednodušší zhodnocení. Jdou tedy na burzu, a nikoli do nových investic. LIDOVÉ NOVINY: Asi nejste velkým zastáncem EU. ZELENÝ: To tedy nejsem. Když v reakci na druhou světovou válku vzniklo EHS s ideou volné výměny zboží mezi jednotlivými státy a NATO jako záruka ochrany, bylo to v pořádku. To bych podpořil v každém případě. Následně ale byly v rámci oslabení národního státu jeho funkce přenášeny na vyšší úroveň. K EHS a NATO přibylo EU s ideou politické integrace. Místo silného národního státu jsme dostali silný superstát. Mnohem efektivnější a přirozenější způsob, jak oslabit národní stát, je posílit pravomoci regionů. LIDOVÉ NOVINY: Takže rozpad EU by podle vás pro Česko z ekonomického hlediska nebyl negativní? Vždyť z členství v EU ekonomicky bezpochyby profitujeme. Národní stát bude poskytovat služby, které poskytovat má. Tedy ochranu a bezpečnost. Nebude poskytovat služby, jež poskytovat nemá. Nebude se tedy vtírat do ekonomiky. ZELENÝ: Netvrdil bych, že bezpochyby. Když se podíváte na naše mzdy, pak jsme na chvostu EU. Jsme velmi chudá země. Jsme na špatném konci globalizace. Globalizace znamená, že jdete do země, která má nízkou cenu pracovní síly, a využijete toho. Jdou sem podniky ze zahraničí a využívají našich nízkých mezd. Nejsme sami napojeni na digitální svět inovací, poskytujeme subdodavatelské výrobní služby . LIDOVÉ NOVINY: Takže myslíte, že kdybychom nevstoupili do EU, budeme na tom hospodářsky lépe? ZELENÝ: To jsou všechno kdyby. Víte, máme velmi vysokou úroveň exportu, ale více než 60 procent našeho exportu patří zahraničním firmám. Vždy musíme vycházet z existujících podmínek. LIDOVÉ NOVINY: Dobrá, ale ti zahraniční vlastníci také do českých firem investovali nějaké peníze. Ty společnosti by také už nemusely existovat. ZELENÝ: Tak přemýšlelo v devadesátých letech hodně lidí. Ale to myšlení, že je jedno, komu společnost patří, bylo naprosto mylné. Protože vlastník dostává celou přidanou hodnotu a vy jako námezdník dostáváte pouze nasmlouvanou mzdu. LIDOVÉ NOVINY: Takže třeba mladoboleslavská Škoda se neměla prodávat? Myšlení, že je jedno, komu společnost patří, bylo naprosto mylné. Protože vlastník dostává celou přidanou hodnotu a vy
jako námezdník dostáváte pouze nasmlouvanou mzdu. ZELENÝ: Samozřejmě že ne. Stejně jako se neměl prodávat Pilsner Urquell a podobně. Co z toho máme? LIDOVÉ NOVINY: A kde bychom v devadesátých letech vzali peníze na investice a rozvoj těchto společností? ZELENÝ: Museli bychom tyto firmy rozchodit sami. Nepotřebovali jsme na to peníze, jen vlastnictví, odhodlání a čas. Podívejte se na Čínu, ta neprodala ani jeden svůj podnik. Mohli jsme nechat zahraniční investory vkládat peníze do našich podniků a ze zisků by se jim ta investice vracela. Proti tomu nic nemám, neměli jsme ale naše podniky prodat celé. My jsme se tehdy rozhodli, že jsou pro nás peníze důležitější než kapitál. Prodali jsme kapitál, který produkuje nové hodnoty, a získali peníze, které neprodukují nic. Peníze jsme projedli a propili; dnes jsou z nás námezdníci. Já jsem u toho byl a od roku 1990 jsem veřejně vystupoval proti kuponové privatizaci a odprodeji českých podniků. LIDOVÉ NOVINY: Často kritizujete současný vzdělávací systém. Co vám na něm vadí? ZELENÝ: Tvrdím, že účelem vzdělávání je zajištění si pracovního místa. Jestliže budu vzdělán a nezajistím si pracovní místo, je mi vzdělání nanic. V době, kdy se technologie a ekonomika měnily jen pozvolně, takřka nepozorovatelně, mělo vzdělávání mnohem delší použitelnost. To už ale dnes neplatí: rychlost současného vývoje univerzity zaskočila a nevidím jiné řešení než přímé propojení univerzit s podnikatelskou sférou. LIDOVÉ NOVINY: Nemělo by spíš primárním účelem vzdělání být učit lidi, jak společnost funguje, naučit je kritickému myšlení? Prodali jsme kapitál, který produkuje nové hodnoty, a získali peníze, které neprodukují nic. Peníze jsme projedli a propili; dnes jsou z nás námezdníci. ZELENÝ: To se nevylučuje, to nikterak nepopírám. Souhlasím, že správně vzdělaný člověk tohle vše vědět musí. Ale ani to naše současné školství moc neučí. A po pravdě, raději bych viděl, aby se tyto věci mladí lidé učili na předchozích úrovních a stupních vzdělávacího systému, nikoli až na vysoké škole. LIDOVÉ NOVINY: Na vzdělávání vám také vadí jeho uniformita. ZELENÝ: Když jsem byl mladý, byl jsem jako u vytržení, protože svět byl tak různorodý. A vzdělávání rovněž. V Japonsku se dělalo jinak, v Německu jinak, v USA nebo Číně zrovna tak. To už dávno neplatí; všude se učí stejně. Jestliže máte monokulturu myšlení a jestliže se ekonomika a společnost evolučně vyvíjejí, pak v určitém momentu narazíte na něco nového, neznámého. Když nemáte diverzitu a bohatství myšlenek, padnete. Monokultura je jak v přírodě, tak ve společnosti vždy mnohem zranitelnější. Když v prostředí mnoha rozdílných regionů udělá jeden fatální chybu, ostatní se poučí a zároveň mu mohou pomoci. Když jste monokulturou a uděláte fatální chybu, zaniknete. LIDOVÉ NOVINY: Jste americký občan – kterému z kandidátů vhodíte v listopadových prezidentských volbách svůj hlas? Když v prostředí mnoha rozdílných regionů udělá jeden fatální chybu, ostatní se poučí a zároveň mu mohou pomoci. Když jste monokulturou a uděláte fatální chybu, zaniknete. ZELENÝ: Za největší výhodu demokracie považuji, že se můžu svobodně rozhodnout a nevolit nikoho. Ani jeden z těch dvou kandidátů mně za můj hlas nestojí. LIDOVÉ NOVINY: A kdo z těch dvou představuje větší riziko pro USA a celý svět? ZELENÝ: Pokud jde o riziko pro USA samotné, pak si myslím, že jsou oba stejně nebezpeční. Pokud jde o riziko světové, pak představuje větší riziko Donald Trump. Ale jak sleduji Donalda
Trumpa, je docela možné, že do voleb ještě řekne něco takového, že mu to už neodpustí nikdo. A možná nakonec i z voleb odstoupí. Ale řeknu vám, nikdy bych nevěřil, že se dožiji okamžiku, kdy v USA začnou převládat myšlenky socialismu. Trump je čistý nacionální socialista, zastánce velkého státu, který do všeho strká nos; jen říká: Stát jsem já. Clintonová je pak pokračovatelkou Obamovy politiky, tedy opět zastánkyní silného státu. Je to pro USA – i pro mne – velmi smutné. URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/milan-ze....aspx?c=A160825_132703_pozice-tema_lube
ceskobudejovicky.denik.cz Farmářské slavnosti ukázaly netradiční způsob ekologického hospodaření 24.8.2016
ceskobudejovicky.denik.cz str. 0 Reklama PR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Malonty - Ukázat dětem, jak ve skutečnosti vypadají hospodářská zvířata i výroba potravin, a mládeži přiblížit, co obnáší práce v moderním ekologickém zemědělství. To jsou hlavní cíle již šestého ročníku Farmářských slavností, které tradičně pořádá Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem. "Čtvrtá z cyklu pěti slavností se konala v sobotu 20. srpna na statku Bemagro v obci Meziříčí u Malont v Jižních Čechách. Přišly tisíce návštěvníků, aby si užily krásnou sobotu s rodinou a dozvěděly se více o biodynamickém způsobu ekologického hospodaření.V sobotu přálo krásné počasí. Lidé si mohli prohlédnout starou loupačku pohanky za provozu i novou budovu mlékárny. Pohladit telátka i zakoupit místní farmářské výrobky ekologického zemědělství. Mohli ochutnat místní maso, mléčné výrobky a domácí zeleninové šťávy.Připravena byla také edukační část. Veřejnost se dozvěděla spoustu zajímavých informací. Například o chovu skotu, o různých druzích zeminy, zeleniny, obilí a v neposlední řadě o zásadách biodynamického způsobu hospodaření. Jedná se o formu hospodaření, kdy zemědělci zdůrazňují a při své práci mnohem více zohledňují také spirituální hodnoty. Snaží se svou prací jednak produkovat zdravé a výživné potraviny, ale zároveň i uzdravovat krajinu a harmonizovat život na Zemi.Děti si užívaly nejrůznější soutěže, kvízy a dílničky a vyzkoušely si třeba i jízdu s trakařem, hod lasem, skákání v pytli a spoustu dalších zábavných aktivit. Nechybělo ani oblíbené dojení krávy a krocení divokého býka – obojí samozřejmě na simulátoru.Na své si na Farmářských slavnostech přišli také dospělí. Mohli ochutnat regionální produkty a pokrmy připravené během kuchařské show s produkty Klasa a Regionální potravina. Celým dnem provázela herečka Kamila Špráchalová a k poslechu hrála country kapela Papouškovo sirotci.Nestihli jste akci na této farmě? Navštivte další!Pokud jste slavnost v Malontech nestihli, máte možnost navštívit ještě poslední akci 24. září v Národním zemědělském muzeu v Praze.Více informací najdete na http://www.farmarskeslavnosti.cz."
URL| http://ceskobudejovicky.denik.cz/rekla...-ekologickeho-hospodareni-20160824.html
Claudia Maso aneb Řízek je řízek! 30.8.2016
Claudia str. 20 Vím, jak na to
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Sledujeme trendy ve výživě 18. díl ODBORNÍK RADÍ Lukáš Vokrouhlík kuchař, Kulinární studio Bauer Media Proč ho jíst Maso obsahuje spoustu důležitých látek. Ze zdravotního hlediska je ceněno pro obsah biologicky hodnotných bílkovin a látek budujících organismus. Nacházejí se v něm o vitaminy skupiny B a v neposlední v řadě dodává organismu železo a fosfor. Má vysokou energetickou hodnotu, zvlášť to tučné. Druhy masa Maso se dá dělit na červené a bílé, tučné a libové, podle druhu na vepřové, hovězí, drůbeží, králičí, zvěřinu, skopové, kozí, koňské. Specifi ckou skupinou jsou vnitřnosti a maso rybí. V posledních letech se k nám dostaly některé exotické druhy, například pštrosí, klokaní nebo krokodýlí. Ve spotřebě u nás ale stále vede vepřové, následované drůbežím a hovězím. Před zpracováním Žádné maso – kromě ryb a vnitřností – by se nemělo použít hned po zabití zvířete. Bývá totiž tuhé a hůře stravitelné. Musí se nechat odležet a vyzrát, aby změklo. Doporučuje se proto uskladnit ho v podchlazeném místě na 3–5 dní. Ještě více tohle platí pro zvěřinu. Ulovený kus se nechává v kůži či peří odležet dokonce 3–14 dní. Správné skladování V teplém a vlhkém prostředí se maso rychle kazí. Aby vydrželo čerstvé a chutné, je potřeba ho dobře uskladnit. Běžné lednice pro domácnost většinou dokážou vytvořit nejnižší teplotu kolem 7 °C, což stačí na dvou- až třídenní pobyt masa v ní, aniž by ztratilo na kvalitě. V mrazáku může vakuově zabalené vydržet podle druhu 4–6 měsíců. Po rozmrazení už ho znovu nezmrazujte! Pokud nemáte možnost uschovat syrové maso v lednici nebo mrazáku, zabalte ho do utěrky navlhčené octem, ale i tak ho co nejdříve použijte. Foto popis|
ct24.cz „Zrušte sankce proti Rusku,“ vyzvali na Zemi živitelce Zeman i Štěch ct24.cz str. 0 Domácí dolejsim Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět Za ukončení sankcí Evropské unie proti Rusku se při zahájení výstavy Země živitelka vyslovili prezident republiky Miloš Zeman i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Předseda horní komory řekl, že k tomu při vzájemném setkání vyzve i německou kancléřku Angelu Merkelovou. Český premiér však zmírnění sankcí odmítá, dokud nebudou naplněny minské dohody. Dva z nejvyšších představitelů státu využili zahájení Země živitelky k výzvám ke zrušení protiruských sankcí. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha mají sankce proti Rusku, které Evropská unie vyhlásila po obsazení Krymu, špatný dopad na české zemědělství. „Na druhé straně se dozvídáme, že v posledních dvou letech dochází v některých zemích, například Německu, k velmi rychlému nárůstu přímých investic v Rusku. My tam nedovážíme naše
výrobky, ve kterých je lidská práce, a na druhou stranu se tam vyváží kapitál, který umožňuje, aby si Rusové vybudovali vlastní základnu, která v budoucnu nahradí naše dovozy,“ dodal Štěch, který takový přístup k Rusku a sankcím vůči němu považuje za pokrytecký. Chce proto využít návštěvu německé kanceléřky v Praze a předat jí písemnou výzvu k ukončení sankcí. „Nemají efekt, nepřinášejí výsledky. Tím nechci říci, že se Rusko chová k Ukrajině – a naopak – dobře,“ podotkl. Štěchovu výzvu podpořil v úvodním projevu také předseda Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman, podle kterého „mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru“.Zeman tvrdí, že sankce nechce ani Hollande Připojil se i prezident republiky Miloš Zeman, který k ukončení sankcí vyzývá opakovaně. „Jsem rád, že o tom mluví i další,“ poznamenal. Podle prezidenta sankce vůči Rusku „poškozují naše zemědělství i náš průmysl“. „Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí,“ řekl Miloš Zeman. Zrušení sankcí podle českého prezidenta už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Zeman uvedl, že stejně se k otázce stavěl i francouzský prezident Francois Hollande, s nímž se setkal při olympijských hrách v Riu de Janeiro. Premiér Bohuslav Sobotka však prozatím změny v sankcích vůči Rusku nechce. „Je dobré uvědomit si, že sankce jsou provázány s minskými dohodami. Pokud bude dosaženo výrazného pokroku při plnění minských dohod, může to znamenat snížení sankcí,“ zdůraznil po setkání s německou kancléřkou. Dodal, že s Angelou Merkelovou o sankcích zatím nemluvili, sama však Sobotkův postoj podpořila. Případné zrušení sankcí vůči Rusku podmínil plněním minských dohod také předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.Dostat více českých potravin do obchodů Při zahájení agrosalonu se také řešila potravinová produkce. Prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman uvedl, že je přáním potravinářů, aby na pultech českých obchodů byly povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží. Cílem by bylo podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Toman tak vyzval vládu k přijetí příslušných opatření. Podle šéfa potravinářů by také měla učinit kroky ke zrušení danění evropských dotací. „Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru,“ řekl Toman. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Šéf agrární komory Miroslav Toman s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky jde legislativně o velmi obtížnou záležitost. „Zejména na jednotném unijním trhu. Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech,“ řekl ministr. Podle něj je nyní například v Rumunsku podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v
některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad 50 procenty. I bez legislativních úprav si však mohou spotřebitelé podle ministra vybrat české zboží. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina. Země živitelka, kterou zahájily projevy představitelů státu i Jihočeského kraje či města, potrvá do 30. srpna. Na výstavišti v Českých Budějovicích se během šestidenní tradiční výstavy představuje 382 vystavovatelů, své výrobky nabízí 105 obchodníků z 22 zemí. Země živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akcí, loni ji navštívilo přibližně 102 tisíc lidí.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...vyzvali-na-zemi-zivitelce-zeman-i-stech
Jurečkův resort stále nevyřešil dumpingové dovozy potravin, vadí Agrární komoře 26.8.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství sice podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana splnilo dvě třetiny požadavků, které vůči němu agrárníci loni měli, stále se ale nepodařilo například vyřešit dovoz potravin do Česka za dumpingové ceny. Uvedl to na bilanční tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka. Kritika dopadá i na přebujelou byrokracii a pomalé vyplácení kompenzací za sucho a dotací na zlepšení životních podmínek v chovech. Šéfovi Agrární komory Miroslavu Tomanovi vadí, že resort Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezvládá příliv levných potravin z okolních států, které podle něj často dovážejí zahraniční obchodní řetězce za dumpingové ceny. Zahraniční výrobci mohou být zvýhodněni skrytými národními dotacemi, tvrdí Toman. Už ve čtvrtek navrhl, aby ministerstvo začalo připravovat legislativní změny, aby bylo povinně na pultech v řetězcích minimálně zhruba 80 procent českých potravin. „Stal se ze mě ekolog, podporuji snižování uhlíkové stopy,“ dodal Toman. Podle interního průzkumu komory, který provedla ve všech krajích, je v supermarketech v průměru 55 procent českých produktů. Jména řetězců, ve kterých průzkum prováděla, odmítla zveřejnit. V zahraničí je podle Tomana naprosto normální, že v obchodech je mezi 80 a 90 procenty tamních produktů, dovážejí se pouze speciality. Tomanův návrh již odmítl Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Podle jeho prezidentky Marty Novákové je podobný požadavek nesmyslný. Česko by podle ní čekalo vyšetřování a následná sankce od Evropské komise.Podpora chovatelům Pokud jde o krizovou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem, zlepšuje ji podle šéfa komory hlavně ministerstvo, nikoliv Evropská unie. Od ní ocenil pouze krizový balíček, jehož část určenou pro Česko následně ministerstvo zdvojnásobilo. Chovatelům krav a prasat tak stát vyplatil 600 milionů korun. Další podpora je již předjednaná, ve druhém balíčku by měli zemědělci dostat 550 milionů korun. Celkově ministerstvo i z národních peněz plánuje letos investovat do živočišné výroby zhruba čtyři miliardy korun.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...ove-dovozy-potravin-vadi-agrarni-komore
České potraviny může podpořit přísnější kontrola zboží, řekl premiér ct24.cz str. 0 Domácí zemand Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.8.2016
zpět Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích začaly v sobotu Národní dožínky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při jejich zahájení řekl, že by vláda chtěla v parlamentu prosadit vratku spotřební daně z pohonných hmot, tzv. zelenou naftu pro živočišnou výrobu. Premiér hovořil i o cestě, jak zvýšit podíl tuzemských potravin na pultech českých obchodů.
Sobotka před návštěvníky agrosalonu pochválil vládu za to, že se jí podařilo prosadit novelu zákona o významné tržní síle, která by měla podporovat potravináře při vyjednávání s obchodními řetězci. Vláda se podle něj snaží zemědělcům pomoci, připomenul i další podpory. Do konce roku by například měly být zemědělcům v živočišné výrobě vyplaceny čtyři miliardy.
Odkaz
Zelená nafta prošla po hádkách prvním čtením
Cesta k podpoře tuzemských potravin Premiér na agrosalonu uvedl, že navýšení podílu tuzemských potravin na pultech českých obchodů může zajistit přísnější kontrola zboží. Ta podle něho zamezí tomu, aby se na pultech neobjevovalo zboží s nevyhovujícími parametry.
„Jsme součástí jednotného evropského trhu. V důsledku toho zde můžeme pozorovat pozitiva i negativa. Pro nás je důležité, aby lidé v českých řetězcích nakupovali kvalitní zboží,“ uvedl Sobotka. Vládu pochválil i prezident Agrární komory Miroslav Toman. Zopakoval své teze z minulých dní, že by mělo být na pultech českých obchodů více potravin z Česka, přál by si také větší kontrolu dovozových potravin ze strany dozorových orgánů. Ve čtvrtek řekl, že potravináři by byli rádi, kdyby až 80 procent zboží v českých obchodech tvořily tuzemské výrobky.Jaký podíl má české zboží dnes? Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na akci uvedl, že navýšení podílu českých potravin v obchodech je legislativně velmi obtížnou záležitostí. Právě s ohledem na jednotný trh EU. „Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech,“ řekl ministr ČTK. Podle něj například v Rumunsku je nyní podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad 50 procenty. Zahájení Národních dožínek se kromě premiéra zúčastnili také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), předseda Senátu Milan Štěch a ministr průmyslu a obchodu Jan při Mládek (oba ČSSD). Přítomen byl také ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Fakta České potraviny a jejich označování České potraviny a jejich označování
Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin.
U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina. Zdroj: ČTK
Sobotka: České mléko na Blízký východ nebo do Turecka Premiér navštívil také zemědělské družstvo v Bernarticích na Písecku, kde řekl, že by se producenti mléka a mléčných výrobků měli zkusit obracet na jiné trhy. Sobotka věří, že české mléko by mohlo najít nový odbyt v zemích Blízkého východu nebo v Turecku. „Domníváme se, že bychom mohli využít obchodní vazby, které do tohoto regionu (Blízký východ) máme, a chceme podpořit možnosti
exportu,“ uvedl premiér. Produkce mléka v Česku meziročně stoupla, ale jeho výkupní ceny klesly. Předseda vlády se domnívá, že nikdo nedokáže odhadnout, jak dlouho budou trvat sankce mezi EU a Ruskem, které představovalo pro český mlékárenský průmysl velké odbytiště. „Mlékárny se orientují, hledají nové trhy a vláda se tomu snaží intenzivně pomáhat. Byl jsem v Číně, kde se podařilo dojednat pro jihočeskou Madetu odbyt pro sušené mléko. Myslím si, že Čína je velký trh, a pokud Madeta uspěje, tak i další mlékárny se mohou přidat,“ uvedl Sobotka. Dodal, že dalším vstřícným krokem vůči zemědělcům je fakt, že státní správa hmotných rezerv začala poprvé vykupovat sušené mléko. URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...t-prisnejsi-kontrola-zbozi-rekl-premier
Českobudějovický deník Jak a za kolik na Zemi živitelku 25.8.2016
Českobudějovický deník str. 57 Příloha - Země živitelka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Letošní 43. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka začíná na českobudějovickém výstavišti ve čtvrtek 25. srpna a končí v úterý 30. srpna 2016. Výstava je tradičně pořádána ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Státní zemědělský a intervenční fond pak podpoří kvalitní české potraviny. Do její nomenklatury patří obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství, tvorba a ochrana životního prostředí, ekologické technologie a stavby, alternativní zdroje energie, bioprodukty, výrobní a zemědělská družstva. Plné vstupné 145 Kč Zlevněné vstupné 70 Kč Školní výpravy 30 Kč Rodinné vstupné 290 Kč Dvoudenní vstupné 200 Kč Slevy • děti od 6-15 let • studenti (průkaz) • invalidé (ZTP) • důchodci nad 70 let • Lipno Card plná: 120 Kč • Lipno Card rodinná: 260 Kč Zdarma • děti do 6 let • invalidé s doprovodem (průkaz ZTP-P) • pedagogický doprovod u školních výprav Na základě předložené vstupenky ze 43. ročníku agrosalonu Země živitelka bude návštěvníkům až do konce října 2016 umožněn volný vstup do expozic a výstav provozovaných Muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou. V muzeu na Ohradě vstupenka platí jako rodinná. Otevírací doba • čtvrtek - pondělí 9 - 18 hod. • úterý 9 - 17 hod. Parkování: automobil 120 Kč, motocykl 60 Kč Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Příloha - Země živitelka; 57 Publikováno| Českokrumlovský deník; Příloha - Země živitelka; 57 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Příloha - Země živitelka; 57
Publikováno| Písecký deník; Příloha - Země živitelka; 57 Publikováno| Prachatický deník; Příloha - Země živitelka; 57 Publikováno| Strakonický deník; Příloha - Země živitelka; 57 Publikováno| Táborský deník; Příloha - Země živitelka; 57 ID| 233c3d17-e10d-4929-a51e-7c8a8774681a
CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY: Soutěž pro jihočeské potravináře i pro nás, spotřebitele 25.8.2016
Českobudějovický deník str. 58 Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět O první červnové sobotě vyhlásila na českobudějovickém výstavišti ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hanka Šťastná výsledky jubilejního desátého ročníku soutěže pro jihočeské výrobce potravin CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY. Soutěž, která motivuje jihočeské potravináře ke zvyšování kvality, k poctivým recepturám, návratu k tradici nebo naopak k inovacím, z čehož v každém případě profi tuje jihočeský spotřebitel, patří vedle celorepublikových projektů k nejdéle trvajícím potravinářským soutěžím u nás. U jejího zrodu v roce 2007 stála ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Ing. Hana Šťastná. Loňský devátý ročník „CHJ“ byl rekordní co do počtu přihlášených firem i počtu hodnocených produktů. Do desátého ročníku soutěže CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY se letos přihlásilo celkem 43 jihočeských výrobců potravin, tedy o něco méně přihlašovatelů než vloni. Letos dodali přihlašovatelé hodnotitelské komisi celkem 123 výrobků. V pavilonu R2 na českobudějovickém výstavišti se poté sešla odborná hodnotitelská komise. Senzorickému a „rozumovému“ posuzování jídla a pití, většinou určeného k přímé konzumaci, se v letošním roce věnovalo deset nezávislých hodnotitelů. O konečném umístění potravin na výsledném žebříčku kvality rozhodlo vícekriteriální bodové hodnocení. U soutěžících dobrot komisaři porovnávali například vzhled, barvu, strukturu, podíl použitých jihočeských surovin, základní přísady i pomocné látky technologie výroby. Ale samozřejmě především chuť. „Návrat k té dobré zdravé tradici a lokálním chutím je hnacím motorem našeho počínání. Ale šanci na zisk známky kvality CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY mělo a má stejně tak jídlo stvořené na základě tradiční receptury, jako potravina vyrobená inovativní cestou. Vždyť i jídelníček našich předků se vyvíjel a podléhal určitým změnám a trendům, i když nebyly v čase tak razantní, jako je tomu dnes. Úspěšnost přihlášených produktů zvyšovala také nadprůměrná vzhlednost nebo originální či ryze regionální název výrobku,“ popisuje přístup k hodnocení výrobků Hanka Šťastná. O snaze výrobců vymanit jejich poživatelné dílo z šedi průměrnosti svědčí i jejich unikátní pojmenování, jako Kolovrátek, Špaldovník, Řepný nebo Datlový chléb, Kapří paštika, Šumavské bramborky, Vodníkova tlačenka apod. Desetiletá tradice soutěže dala šanci na získání loga CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY již téměř patnácti stovkám výrobků se skutečně „jihočeským rodokmenem“. Z hlediska podmínek soutěže „úspěšných“ jich dosud bylo ale pouze 245. Potěšující skutečností bylo většinové splnění nových zákonných požadavků na označování potravin. Při kontrole přihlášek zástupci dozorových organizací našli jen pár drobných prohřešků na etiketách. Ovšem na základě jejich upozornění, mohli dotčení potravináři v předepsané lhůtě chyby v textech na obalech opravit. Třeba změnit označení „brusinkové“ na „klikvové“, aby nedocházelo ke klamání zákazníka. Úspěšní přihlašovatelé získají pro produkty oceněné známkou „CHJ“ mediální zviditelnění a systematickou marketingovou podporu ze strany Regionální agrární komory Jihočeského kraje i partnerů soutěže. K těm patří Jednota, spotřební družstvo, České Budějovice a Jednota, družstvo spotřebitelů v Kaplici. Producenti zapojení do projektu „CHJ“ získávají možnost prezentovat své výrobky na nejrůznějších veřejných akcích a výstavách. Jsou zváni na odborné semináře, na jednání s potenciálními přímými odběrateli jejich produkce i na společenské akce prohlubující podnikatelské vazby v kraji. Bonusem je vydání katalogu a zpřístupnění bezplatné webové fotobanky nejúspěšnějších výrobků.
Při příležitosti konání jubilejního ročníku soutěže organizátoři plánují i vydání speciálního sborníku jihočeských receptů a uskutečnění farmářských trhů pod značkou CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY v pasáži českobudějovického supermarketu Terno. „Ve známce CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY vidíme katalyzátor zrychlující cestu náročného a uvědomělého spotřebitele ke kvalitnímu zboží. K opakovanému návratu do nákupních košíků si však všechny výrobky musí vybojovat sami. Poměrem ceny, kvality a jedinečnosti. Značka CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY je jen směrovkou ke zboží s potenciálem faktoru X pro chuťové a další smyslové receptory v kombinaci s uspokojením rozumu. Že má projekt CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY smysl, potvrzuje zvyšující se poptávka po regionálních potravinách a zájem výrobců se do stejnojmenné soutěže hlásit,“ dodává k projektu Hanka Šťastná. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Českokrumlovský deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Písecký deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Prachatický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Strakonický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 Publikováno| Táborský deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 58 ID| c0f10210-2999-40c6-8d62-e8a3468e6a26
Chutná hezky. Jihočesky! To víme… Též Králičí hop, Angus show aneb Co všechno letos Země živitelka nabídne… 25.8.2016
Českobudějovický deník str. 60 Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Inu, není úplně jednoduché vybrat vám ve zkratce to, co se letos v rámci 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka, Mezinárodní výstavy družstevnictví a výstavy Ekostyl od 25. srpna do 30. srpna všechno uděje… Jak uvádějí sami organizátoři této - v zemědělském a potravinářském sektoru vpravdě velkolepé a ojedinělé akce, Země živitelka je u nás vskutku jedinou výstavou, která zastřešuje a odborníkům - i laikům především - nabízí na pětadvaceti hektarech v šesti dnech to, čím nyní žije a s čím se potýká celý český a moravský zemědělskopotravinářský sektor. Plus návdavky ze zahraničí. Věřte, že je co vidět… Technologie vpřed! Jak už to bývá, základním tématem výstavy, zvířátka prominou, jest zemědělská technika a služby pro zemědělství. Čili těšit se můžete na nekonečnou výstavu traktorů, strojů, zařízení, technologií a novinek především pro zemědělství, ale i pro řemeslnické činnosti a ochranné a pracovní pomůcky. Inu, práce šlechtí… Jede traktor, je to zetor, jede do hor orat brambor… Novinkou letošního 43. živitelkového agrosalónu jest Pavilon zemědělské techniky, umístěný v zadním pavilonu Z. Tady můžete třeba i za ryku silných motorů oslavit spolu s pravověrnými Zetoráky sedmdesát let jedné z nejslavnějších českých značek – traktoru Zetor. Gratulujeme! Sedmdesátka dneska nic neznamená. Jen dál! Protože tuhle značku znají a pamatují si ji i v zemích, o nichž nemáme ani ponětí, a
potenciál exportu je pro Zetoráky třeba v takovém osmdesátimilionovém Íránu i jinde zcela otevřený. To nepřehlédnete… Přehlídka zemědělské techniky bude umístěna klasicky kolem pavilonu a na venkovních plochách podél hlavní prohlídkové trasy. Takové klimatizované vychytané kolosy, které dneska drandí, často řízeny satelitem a gpeskami, po českých rolích, polích a lánech, to nepřehlédnete… Nezapomeňte na zvířátka! Rostlinná a živočišná výroba se bude prezentovat na předvadištích v zadním traktu výstaviště. Uhlídáte tu prezentace plemenných koní, krav, ovcí a koz, a pokud jste začínající chovatel, dočkáte se zde i odborné rady. Ovčácký den Přiznám se, že mým utkvělým cílem za poslední dvě tři pětiletky jest stát se na stará kolena, čili v blížícím se důchodu, prostým pastýřem. A protože jsem hříšník, a pastýře máme dnes spojeného spíše s lidskými dušemi než se stádem, alespoň ovčákem. Jsem proto nadmíru potěšen, jak zhusta říkají naši politici, že novinkou 43. ročníku Země živitelky je letos Ovčácký den! A dále dvě přehlídky vynikajících masných plemen v rámci Jihočeské Beef show - Angus show a Limousine show, spojené s propagací, v obchodech kdoví proč dosti finančně náročného a přitom tak zdravého hovězího masa. Organizátoři slibují skvělé kulinářské zážitky. Čeští potravináři, vpřed! V posledních letech výstavy Země živitelka nabývá na významu potravinářská výroba, která je základním článkem logické linky český prvovýrobce - český zpracovatel - český distributor - český spotřebitel. To je spojení, které má logiku, které je propagováno snad ve všech rozumných zemích světa a které má v našich podmínkách v současné době drobný zádrhel v kolonce český distributor, protože takových bohužel u nás moc není… Chutnejte hezky. Jihočesky… Nicméně v pavilonu T je pro vás připravena ochutnávka potravin s národní značkou kvality KLASA, tedy potravin vyrobených v českých regionech z českých surovin a oceněné v regionálních soutěžích jednotlivých krajů značkou kvality „Regionální potravina“, „Český výrobekgarantováno Potravinářskou komorou ČR“, a regionálně i pro nás Jihočeši stěžejní značkou „Chutná hezky. Jihočesky“, a pro ty zodpovědnější k sobě i okolí a životnímu prostředí značkou „Naše Bio“. Inovujme, inovujme… Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny připravily „Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. V rámci lesního a vodního hospodářství naleznete v pavilonu myslivosti (R1) a pavilonu rybářství (R3) prodejní expozice oblečení, obuvi a potřeb pro myslivce a rybáře. Inu, na šoulačce i na čekané jest třeba dbát o své zdraví… Obnovme venkov! Důležitým tématem letošní Země živitelky je i obnova a rozvoj venkova. Pod hlavním mottem „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“, se v pavilonu T1 seznámíte s činností místních akčních skupin, tvorbou a ochranou krajiny nebo agroturistikou. Oborové dny
Součástí letošní ZŽ jsou samozřejmě tradiční oborové dny, které se věnují jednotlivým tématům zemědělské výroby, potravinářství a dalších souvisejících oblastí. Ve čtvrtek 25. srpna na úvod agrosalonu to bude Den Země živitelky a Den českých pekařů a cukrářů. V pátek 26.8. Den českého venkova. V sobotu 27. srpna všichni společně oslavíme Národní dožínky a v neděli 28. srpna Den zdraví. Na pondělí 29. srpna je připraven Vodohospodářský den, připravovaný ve spolupráci s izraelskými partnery, a na závěr výstavy v úterý 30. srpna zakončí Zemi živitelku Den zemědělství. Na každý oborové den je připraven odborný doprovodný program, semináře, konference, přednášky a diskusní fóra. Doprovodné výstavy Tradicí ZŽ jsou i doprovodné výstavy. Společně s ní se letos uskuteční Mezinárodní výstava družstevnictví, která se oborově věnuje výrobnímu a spotřebnímu družstevnictví, podnikání zemědělských nebo odbytových družstev a prezentaci družstevních podniků. Tvorbě a ochraně životního prostředí se věnuje doprovodná výstava Ekostyl, která představí firmy, zabývající se alternativními zdroji energie, ekologickými technologiemi, stavbami a ekologicky šetrnými výrobky. Zlatý klas Na Zemi živitelce bude samozřejmě připravena expozice ovocnářů, zelinářů, zahrádkářů, včelařů a chovatelů a co by to bylo za Zemi živitelku bez dlouholeté soutěž „Zlatý klas“ o nejlepší vystavené exponáty z rostlinné a živočišné výroby, mechanizace, potřeb a služeb zemědělství, potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Vyhlášení Zlatých klasů je na programu v pátek 26. srpna. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Českokrumlovský deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Písecký deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Prachatický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Strakonický deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 Publikováno| Táborský deník; Příloha - Země živitelka - Dary našeho kraje; 60 ID| e2380c97-40a5-46c3-903b-d0a48cf2ee18
ČRo - cb.cz Dojení ovcí i jubilant Zetor. V Budějovicích začíná mezinárodní agrosalon Země živitelka 25.8.2016 ČRo - cb.cz str. 0 zpravodajstvi ČTK,Jitka Cibulová Vokatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V areálu českobudějovického výstaviště začíná šestidenní výstava Země živitelka. Na mezinárodním agrosalonu se představí 382 vystavovatelů a své výrobky nabídne 105 obchodníků z dvaadvaceti zemí. Přijedou mimo jiné obchodníci z Číny, Indie, Turecka, Japonska a Spojených států. Země živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akcí. Loni ji navštívilo přibližně 102 tisíce lidí. Novinkou 43. ročníku mezinárodního agrosalonu je Ovčácký den s ukázkami stříhání, dojení a pasení ovcí.Součástí akce v areálu českobudějovického výstaviště bude poprvé také Pavilon zemědělské techniky. Mezi stroji nebude chybět ani jubilant Zetor, který letos oslaví 70. narozeniny. Při Angus a Limousine show pak chovatelé masného skotu předvedou divákům to nejlepší ze
svých stájí.Akce je tradičně rozdělená do oborových dnů. Čtvrtek se ponese ve znamení českých pekařů a cukrářů, kteří se například utkají v soutěži o nejhezčí dožínkový koláč.V pátek čeká návštěvníky Den českého venkova, kdy budou odborníci diskutovat o podpoře rozvoje venkova a o připravovaných dotačních programech. Organizátoři také plánují diskusi o směřování a rozvoji aktivit českých potravinářů. Na akci budou například soutěže v pití mléka a pojídání párků. Na sobotu naplánovali organizátoři Národní dožínky a budou se předávat ceny Potravinářské komory kvalitním výrobcům. V neděli se pak uskuteční Den zdraví a pondělí bude Vodohospodářským dnem. V úterý akci ukončí Den myslivosti.Dnešního zahájení se zúčastní prezident Miloš Zeman, jeho předchůdce Václav Klaus, předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD a ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Sobotní národní dožínky navštíví premiér a šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.Křivá, zato levnější. Obchody zkouší nabízet i nevzhlednou zeleninu Další opatření proti suchu: stát spustí dotační program na budování závlah Chmelaři očekávají bohatou sklizeň. Chmelu přálo počasí Pěstitel vyhodil tuny okurek na hnůj. Zelenina mohla nasytit desítky bezdomovců, tvrdí iniciativa Žně mají v Česku zpoždění, zemědělci viní počasí Stát už letos přiznal zemědělcům 29,5 miliardy na dotacích. Peníze chodí pozdě, stěžují si
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1644123
ČRo - radiozurnal.cz Sankce proti Rusku je potřeba zrušit, říká prezident Agrární a Potravinářské komory ČR 29.8.2016 ČRo - radiozurnal.cz str. 0 dvacetminut Helena Šulcová,Jana Trpišovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Letošní úroda obilí byla průměrná, jarní mrazy ale výrazně poškodily ovocnáře. Českým zemědělcům škodí podle Miroslava Tomana, prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR, i sankce proti Rusku. Ty by se podle jeho názoru měly zrušit. Dvacet minut Miroslava TomanaPři zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka Miroslav Toman vyzval vládu k opatření, aby na pultech českých obchodů byly povinně dvě třetiny až 80 % českého zboží. „Myslím, že 80 % je standardní číslo – v zahraničních řetězcích v mateřských zemích tvoří domácí výrobky i 80 až 90 %.“ Premiér podle Tomana řekl, že by to mělo jít cestou kontroly dovozu, aby se dovážely pouze kvalitní potraviny.https://youtu.be/A4vYY-TAzh0Miroslav Toman si myslí, že je zbytečné dovážet do Česka základní výrobky. Naznačil, že z některých zemí se k nám dováží potraviny horší kvality. U výrobků z Polska a Německa bylo zjištěno třeba špatné značení množství tuku, kolik by měl výrobek obsahovat. „Musíte rozlišovat, jaké výrobky se prodávají v německých řetězcích v Německu a jaké se prodávají v německých řetězcích na území České republiky. Nadnárodní obchodní řetězce prodávají horší kvalitativní výrobky, než se prodávají v zahraničí.“Já to vnímám velmi pečlivě, ale je otázka, komu sankce prospějí. Rozhodně neprospějí našim potravinářům, zemědělcům, neprospějí našemu průmyslu. Komu prospějí, ať si zodpoví politici – možná jim to přinese nějaké politické body. Rozhodně to neprospělo českým zemědělcům a potravinářům a souhlasím s panem prezidentem, že ty sankce je potřeba zrušit. MIROSLAV TOMANJak by ale zajistil, aby 80 % výrobků bylo českých? Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by v takovém případě Česko čekalo vyšetřování a následné sankce od Evropské komise. Toman oponuje příkladem Rumunska, které přijalo zákon, že se bude prodávat alespoň 51 % rumunského zboží, což prý prošlo i přes Brusel.Miloš Zeman minulý týden na Zemi živitelce požádal o zrušení sankcí vůči Rusku, protože odvetné ruské sankce na dovoz vybraných potravin z EU poškozují evropské i české zemědělce. S tím souhlasí i Miroslav Toman. „Největší dopady jsou například pro mlékárenské výrobky. V roce 2008 jsme začínali na zboží za 686 tisíc korun, v roce 2014 to za první pololetí bylo 250 milionů korun a prováděly se propagační akce, bylo před podpisem kontraktů a já si troufám tvrdit, že to šlo tak prudce nahoru, že dnes bychom vyváželi zboží kolem 1,5 až 2 miliard korun.“Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu
nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku. Potravináři chtějí kvóty na počty českého zboží v obchodech, podle ministra je to nereálnéMarian Jurečka: Letos jsme vraceli na 600 tisíc dovozových vajec. Zákazník je často uváděn v omylChcete kvalitní zboží? Kupujte od lokálních zemědělců, vyzývá předseda asociace
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1645025
ČRo Radiožurnál Bohuslav Sobotka slíbil zemědělcům další podporu 27.8.2016
ČRo Radiožurnál str. 3 18:00 Zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej LÁTAL, moderátor -------------------Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD slíbil zemědělcům další podporu. Do konce roku by to mohly být až 4 miliardy korun. Reagoval tak na kritiku agrární komory při zahájení národních dožínek na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Lucie HOCHMANOVÁ, redaktorka -------------------900 milionů korun by do konce roku mohlo jít do živočišné výroby, pokud se vládě podaří prosadit zákon o takzvané zelené naftě. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Aby i zemědělci, kteří mají živočišnou výrobu, mohli dostávat vrácenou část spotřební daně za pohonné hmoty, které zaplatí. Lucie HOCHMANOVÁ, redaktorka -------------------Řekl premiér Bohuslav Sobotka. Podle prezidenta agrární komory Miroslava Tomana má letos zemědělství nejvíc peněz za poslední roky. Zvýšit by se měla ale podpora českých potravin. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Pokud nebudou české potraviny na českém trhu, tak nám veškeré dotace jsou úplně k ničemu. Lucie HOCHMANOVÁ, redaktorka -------------------Stát by měl podle Tomana také snížit a zrychlit administrativu. Z Českých Budějovic Lucie Hochmanová, Radiožurnál.
Shodne se koalice na snížení daňové zátěže u točeného piva nebo základních potravin? 30.8.2016
ČRo Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Předseda vlády a sociálních demokratů Bohuslav Sobotka dnes uvedl, že ČSSD by uvítala snížení daně z přidané hodnoty u základních potravin, jako třeba u masa či chleba. Reaguje tak na snahu vicepremiéra za ANO Andreje Babiše dostat do nižší 15procentní daňové sazby točené pivo. Ministr financí oznámil, že se pokusí tento návrh prosadit na středeční koaliční schůzce. Důvodem je údajně snaha podpořit podniky, kde se podává pouze pivo, kvůli vyšším nákladům v souvislosti s chystanou elektronickou evidencí tržeb. Já zvu do vysílání hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka. Dobrý den. David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Marku, jak hodnotíte návrh Andreje Babiše přesunout tedy točené pivo do nižší sazby DPH? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Hodnocení je negativní, protože jde to proti duchu změn moderních daňových systémů a většina států se dnes snaží více spoléhat právě na nepřímé daně, jako je DPH. A raději snižovat daně přímé, tedy daně, které platí zaměstnanci, které platí firmy ze svých příjmů, zisku mezd, takže je to návrh, který jde proti proudu tomu, toho, co říká ekonomická logika a koneckonců i praxe v ostatních zemích. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak silný je ale ten argument Andreje Babiše, že je třeba pomoci hospodám, kde se točí pouze pivo, kvůli vyšším nákladům, které jim vzniknou v souvislosti se zaváděnou elektronickou evidencí tržeb? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Tak tyto náklady jsou částečně kompenzovány tím, že budou poskytnuty daňové úlevy na začátku zavádění elektronické evidence tržeb, takže si myslím, že má se to řešit tímto, řekněme, jednorázovým opatřením, a ne trvalým snížením sazby DPH. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dalo by se, myslíte, dokonce mluvit o možná neodůvodněném zvýhodnění určité vrstvy podnikatelů? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Už jenom tím, že máme 3 sazby DPH, tak máme 3 vrstvy firem z hlediska zvýhodnění či nezvýhodnění v rámci systému DPH. Myslím si, že není dlouhodobě obhajitelný žádný důvod pro to, abychom měli několik sazeb DPH. A Dánsko, země, která je v mnoha ohledech ekonomicky úspěšná, žije pohodlně s jednou jedinou sazbou DPH a nikomu to nějak zvlášť nevadí. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak už jsem taky na začátku zmínila, sociální demokraté zase oživují myšlenku zahrnout do snížené 10procentní sazby DPH základní potraviny. To by, myslíte, smysl dávalo? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Tady ta argumentace je stejná jako v případě zahrnutí piva do snížené sazby DPH. Myslím si, že
pokud vláda chce dělat sociální politiku, tak by neměla zařazovat léky, dětskou výživu nebo potraviny do jiných sazeb DPH, měla by se zaměřit na buď systém sociálních dávek nebo na nastavení progrese u daní přímých, nepřímé daně jsou velmi neefektivní nástroj hospodářské sociální politiky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tedy, že by neměli tolik pomáhat lidem, kteří jsou v té nižší sociální vrstvě, není to efektivní podle vás? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Těmto lidem by mnohem výrazněji prospělo, kdyby se sociální politika dělala raději více přes sociální dávky a případně daňové úlevy u daní z mezd, než přes snížení sazby DPH pro určitou vybranou skupinu zboží, protože tímto zlevníme i pro ty, kteří to nepotřebují. Není žádný důvod, aby zlevněné pivo měl pan Babiš stejně jako bezdomovec. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Obecně je správný čas, řekl byste, pane Marku, na snižování daní? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Vzhledem k tomu, že se státní rozpočet dostává do velmi dobré kondice, tak se určitý prostor k nějakým reformám otevírá, ale musíme /nesrozumitelné/ na to, že ne vždy se musí ekonomice dařit jako loni nebo jako letos. Můžou přijít opět horší časy a rozpočtový deficit se může začít opět prohlubovat. A pokud by vláda měla provádět nějakou daňovou reformu, bylo by vhodnější, aby byla fiskálně neutrální, to znamená, aby v případě snížení některých daní se snažila nalézt příjmy v oblasti jiných daní, to znamená, aby to na rozpočet mělo minimální dopady. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě bych se zeptala na jednu věc, která souvisí s elektronickou evidencí tržeb, a sice, že ministerstvo financí rozhodlo o výjimce pro stánkový prodej, a to až do roku 2018. Je to správné přikročit k takové výjimce nebo k výjimkám obecně? David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Tak obecně každá výjimka je zbytečná komplikace a poskytuje prostor k vytváření daňových úniků. Tady si myslím, že důležitou roli hrají technologické faktory a v okamžiku, kdy budou uspokojivým způsobem vyřešeny, pak by výjimek mělo být co nejméně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Upozorňuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Díky za rozhovor. Na shledanou. David MAREK, hlavní ekonom společnosti Deloitte -------------------Na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Na druhé lince je komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Dobrý den. Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
-------------------Zeptám se rovnou, jak silně souvisí ty návrhy na snížení daňové zátěže u piva nebo základních potravin, teď jde o to, jestli to navrhuje Andrej Babiš nebo sociální demokraté, jak silně to souvisí s volbami, které se blíží? Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------Souvisí to s volbami absolutně, protože by to, ne, že by to tedy znamenalo nějaké výrazné zlevnění piva, to, pokud by to Andrej Babiš prosadil, nebo že by se to bezprostředně projevilo, pokud jde o přesunutí potravin do nejnižší 10procentní sazby, ale souvisí to samozřejmě s volbami, je to, je to v obou případech populistický tah. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Může to být ale opravdu dobrý volební tahák něco takového prosadit nebo prosazovat, tedy že by měly být nižší daně nebo daňová zátěž u piva nebo základních potravin? Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------No, samozřejmě, že to dobrý tah může být, ono, když se podíváme na to, co Andrej Babiš navrhoval, tak ono tam prodělal takový velmi zajímavý vývoj, protože když v únoru tohoto roku navrhoval snížení daňové sazby na točené pivo z 21 procent na 10 procent, tak si ještě asi velmi dobře pamatujeme, že se nechával fotit s cedulí elektronická evidence tržeb rovná se levnější pivo. No, a teď tedy tvrdí, že je to vlastně záležitost, která má pomoci těm hospodským, kteří si budou moci tedy, tedy vlastně zvednout marže. Tak co tím tedy myslel? Myslel tím levnější pivo pro konzumenty a nebo, nebo pomoc pro hostinské, ono to je celé zmatené, ale myslím, že důležité na tom je to, že i když pivo nezlevní a hostinským to nějak moc nepomůže v případě tedy, že by skutečně k tomu přesunu do 15procentní, nyní 15procentní DPH došlo, tak v představách voličů zůstane ta důležitá věta, o kterou Andreji Babišovi jde. Andrej Babiš je ten, který usiluje o to, aby bylo levnější pivo, a to může svým způsobem zafungovat jako marketingový tah, i když věcný obsah a konkrétní dopad na peněženky konkrétních lidí to mít nebude. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak může zapůsobit samotná elektronická evidence tržeb, kterou doprovázejí rozpaky ze strany mnoha podnikatelů, části tedy společnosti, kterou označuje ministr financí za ANO za svou prioritu? Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------No, myslím, že bezprostředně na krajské a senátní volby na podzim to žádný vliv mít nebude, protože se tam ještě vlastně nic nebude mít možnost projevit. Ta elektronická evidence tržeb bude nabíhat postupně, tedy od prosince tohoto roku, až po několik let. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se to celé bude dařit. Jak ten systém bude fungovat, do jaké míry bude poruchový, jak to bude komplikovat podnikání, ale samozřejmě také, jestli se potvrdí to, co Andrej Babiš chce, to znamená, že by se měly omezit daňové úniky a zvýšit výběr daní, takže toto jsou 2 faktory, které se mohou projevit ve sněmovních volbách v říjnu v roce 2017, to zcela jistě. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Na kolik je pravděpodobné, že nakonec projde návrh, buď ANO, tedy nižší sazby u piva, nebo sociální demokracie nižší sazby u základních potravin? Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------Já myslím, že neprojde v tuto chvíli ani jeden návrh, protože sociální demokraté, myslím, nedovolí Andreji Babišovi, aby se tímhle způsobem před volbami, před volbami prezentoval. A Andrej Babiš zase bude blokovat snížení daňové sazby u potravin na 10 procent, takže nepředpokládám, že by k něčemu došlo. Možná dojde k nějaké obecné deklaraci, že toho typu počkáme, jak se bude vyvíjet plnění státního rozpočtu a jak tedy bude fungovat elektronická evidence tržeb a výhledově
přesuneme, dejme tomu, pivo do 15procentní sazby a základní potraviny do sazby 10procentní, ale že by došlo teď hned bezprostředně k nějakému deklaratornímu konstatování, uděláme to od tehdy a od tehdy, tak to opravdu nepředpokládám. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dodává komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Díky za to, na shledanou. Petr HONZEJK, komentátor Hospodářských novin -------------------Na shledanou.
ČT 1 Krize v živočišné výrobě 25.8.2016
ČT 1 str. 2 18:00 Události v regionech - Praha
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka -------------------Agrosalon Země Živitelka otevřel i téma krize v živočišné výrobě. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim zavírání chovů. Problémem jsou i ruské sankce. Zemědělci žádají jejich rychlé zrušení. Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka -------------------Zemědělské družstvo v Bernarticích u Písku je zaměřeno na chov skotu. Ročně vyprodukuje 4 miliony litrů mléka. Za poslední 3 roky se jeho tržby snížily o 14 milionů korun. Živočišnou výrobu likvidují padající tržní ceny. Zemědělci na každém litru mléka tratí asi 2 koruny, a to samé platí i o vepřovém mase. Pavel NOVOTNÝ, předseda, Zemědělské družstvo Bernartice -------------------Vidíme, že ostatní státy zejména na západ od České republiky na to reagují daleko rychleji a daleko intenzivněji. Dostáváme se do pozice dvou Evrop. Jedna hledá cesty, jak pomoct, a druhá je velmi liknavá. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR -------------------Ministerstvo na to uvolnilo poměrně dostatek peněz na živočišnou výrobu. Je potřeba říci, že je problém v tom, že příliš dlouho to trvá. Zemědělci na to příliš dlouho čekají. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych si strašně přál, abych mohl říct, je tady problém a za měsíc jsem schopen udělat nějaký opatření, například třeba to finanční, ale je tady prostě legislativa, jsou tady nějaké postupy. Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka -------------------Krizi živočišné výroby v Česku prohlubuje taky dovoz potravin ze zahraničí. Agrární komora volá po uzákonění míry českých výrobků na regálech obchodů. Je prý taky třeba rychle zrušit sankce proti Rusku. Pavel NOVOTNÝ, předseda, Zemědělské družstvo Bernartice
-------------------Jestli budou dál trvat, trh obsadí někdo jiný a potom budeme odbyt pro naše výrobky těžko hledat. Eva ŠELEPOVÁ, redaktorka -------------------Za zrušení ruských sankcí se na Zemi Živitelce postavili prezident Miloš Zeman a předseda senátu Milan Štěch. Téma bude prý jedním z bodů rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou při její dnešní pražské návštěvě. Marian Jurečka zemědělcům do konce rokuslibuje 4 miliardy korun. Jako kompenzace za mléčné kvóty i loňské sucho. V dalších letech chce jeho resort pro zemědělce prosadit úlevy na daních nebo sociálním pojištění. Eva Šelepová, Česká televize, České Budějovice.
ČT 24 Podíl českých potravin na pultech 25.8.2016
ČT 24 str. 5 13:00 Zprávy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Minimálně dvě třetiny tuzemských potravin na pultech českých obchodů. Vládu k přijetí takových opatření vyzval šéf Potravinářské komory Miroslav Toman. Uvedl to při dnešním zahájení zemědělského veletrhu Země Živitelka. V současnosti množství českých potravin na pultech obchodů žádný zákon nereguluje.
denik.cz Film o jídle Buchty a klobásy je animovaný a mládeži nepřístupný 25.8.2016 denik.cz str. 0 Film František Kuba Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krnov - Krnovské kino Mír 70 uvádí od čtvrtku 25. srpna až do neděle film o jídle Buchty a klobásy. Film je zajímavý už jen tím, že je současně animovaný a mládeži nepřístupný. " Nejdřív autoři dostali nápad na příběh, ve kterém budou hlavními hrdiny různé potraviny. Přitom si uvědomili, že osud voňavých buchet i uzenin, jaké známe ze supermarketu, je vlastně nechutný a drastický. Přidávali k příběhu černý humor a vulgarity tak dlouho, až bylo jasné, že tak ujetý film děti vidět nesmí. „Byla to nejšílenější věc, jakou jsem kdy viděl v kině," říká jeden z komentářů v Československé filmové databázi csfd.cz. „První mládeži nepřístupný počítačem animovaný film vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket," nastínil distributor filmu děj Buchet a klobás. Drsné příběhy plné jídla se odehrávají nejen na stříbrném plátně, ale také v reálném světě. Cuketa,
chleba a rajče dokonce i s miskou vyletěly z okna krnovského bytu na Sídlišti pod Cvilínem v sobotu 20. srpna. Když se rajče zahozené z bloku N rozpláclo o zaparkované auto, přivolal muž z protějšího domu městskou policii. Strážníci zjistili, že potraviny někdo vyhazoval z okna bytu, který jeho majitel pronajímá. „V současnosti podle sousedů má byt v pronájmu mladík, který často pořádá domácí mejdany s množstvím přátel. Strážníci se na něj snažili dozvonit, ale marně, nikdo jim neotevřel. Pořídili proto fotodokumentaci jídla, kterou společně s podnětem předali přestupkové komisi," popsala drsný příběh skutečného jídla mluvčí Městského úřadu v Krnově Dita Círová."
URL| http://www.denik.cz/film/film-o-jidle-...any-a-mladezi-nepristupny-20160825.html
Šéf podnikatelské asociace: Tradiční prodejce se snažíme podporovat 29.8.2016
denik.cz str. 0 Ekonomika Petr Schreib Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /ROZHOVOR/ - Menší prodejce podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka ohrožují hlavně hypermarkety. V Praze navíc čelí i vysokým nájmům. " Proč končí tradiční lahůdkářství, řeznictví a podobně? Je to případ od případu. Je nutné rozlišovat, jestli jde o „běžný" podnikatelský neúspěch, který může nastat z různých důvodů, nebo jestli je to trend. Z našich zkušeností problémům čelí hlavně provozovny v menších městech a v obcích, kde musí čelit konkurenci velkých supermarketů. Další věc je otázka ceny, protože kvalita se na ní vždycky odrazí. Obří markety nabízí podprůměrnou kvalitu, ale za nižší cenu. V Praze hrají samozřejmě roli i nájmy, které bývají mnohem vyšší než jinde. Dávají lidé přednost hypermarketům? I v Praze je vidět trend, že lidé si raději dojedou do hypermarketu a nejdou nakupovat do centra. Pokud například někde nemůžou zaparkovat, tak lidé raději půjdou nakoupit někam, kde můžou. Když se podíváte třeba do Rakouska nebo Německa, tak to takový problém není. Souhlasím, že hypermarket má celou řadu výhod, ale pokud jde o kvalitu, často jsou mnohem lepší menší obchody. Ohrozí tyto obchody elektronická evidence tržeb? Myslím, že elektronická evidence postihne spíše třeba malé hospody na vesnicích, protože většina prodejen už nějaký režim elektronizace má. Jiná věc je to, že obecně neubývá, ale spíše přibývá byrokracie, což zkrátka otravuje. Není to ale samo o sobě důvod, proč by někdo úspěšný obchod zavřel. Jak podporujete tradiční prodejce? V tomto roce děláme projekt, který se jmenuje Rok řemesel, a v jeho rámci jsme se zaměřili nejen na stavební nebo umělecká řemesla, ale i na potravinářství. Podporujeme cechy, které sdružují lahůdkáře, pekaře, cukráře, uzenáře a podobně. Propagujeme tradiční výrobce a výrobky u veřejnosti, snažíme se spotřebitelům vysvětlit, že má cenu si pořídit lepší produkty, byť jsou dražší. Snažíme se také podporovat lokální a regionální producenty, ve vztahu ke státu například tlakem na omezení byrokracie.
Čtěte také: Kam na mléčný koktejl nebo chlebíček? Tradiční prodejny v Praze zanikají"
URL| http://www.denik.cz/ekonomika/sef-podn...jce-se-snazime-podporovat-20160829.html
Dolcevita TOUR DE DELI 29.8.2016 Dolcevita str. 160 delicate ADAM ŠTĚCH, DANICA KOVÁŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 01 ATRIUM Kavárna Atrium v Jakubské ulici v centru Prahy láká především na možnost přátelského posezení a klid v centru velkoměstského shonu. Jejím srdcem je krásné prostorné atrium, které se stalo vzdušnou venkovní terasou. Čisté minimalistické interiéry pak koncipoval designér Mikuláš Novotný a Vojtěch Fejlek. Přijďte sem na skvělou kávu, koktejl nebo šampaňské. Brzy tu prý začnou i vařit! Jakubská 2, Praha 1, facebook.com/Atrium Už se to pro nás stalo tradicí. Jednou za čas si neodpustíme pravidelnou exkurzi po nových stylových podnicích, které rostou nejenom v našem hlavním městě jako houby po dešti. Tentokrát jsme navštívili stylové kavárny, nový mexický fast food, industriální bar, vinikající cukrářství či specialisty na gin a tonic. A samozřejmě řadu dalších. 02 BURRITO LOCO Síť mexického rychlého občerstvení Burrito Loco je snad nejrychleji expandujícím pražským fastfoodovým řetězcem. Zatím poslední pobočku otevřeli jeho majitelé ve Vítězné ulici na pražském Újezdě. O jeho interiér se nepostaral nikdo jiný než studio FormaFatal architektky Dagmar Štěpánové, jíž tentokrát pomáhala Martina Homolková. Architektky použily klasické mexické motivy a vytvořily velmi útulný prostor se svítidly v podobě sombrér a symboly kaktusů na stěnách. Nabídka zůstává stejná. Pro ty, kteří ji ještě nezkusili, doporučujeme skvělá burrita či tacos. Vítězná 15, Praha 5, burritoloco.cz 04 MASA Restaurace Adoré už je minulostí. Nyní nově funguje pod taktovkou známého francouzského, michelinskou hvězdou ověnčeného šéfkuchaře Hervého Rodriqueze, a to pod novým jménem MaSa („Manipulateur de Saveurus“, Manipulátor chutí). Vede ji po vzoru vlastní známé pařížské restaurace MaSa Paris, pražskou kuchyni řídí mladý český šéfkuchař Petr Brňák. Ovocný trh 12, Praha 1, masa-prague.cz 03 BRIXTON BALLS Díky úzké spolupráci s nejlepšími místními dodavateli a pečlivému výběru surovin nabízí nové vinohradské bistro Brixton Balls velmi vstřícný a přátelský servis svým zákazníkům. Domácí masové koule vyráběné přímo na místě přinášejí do Prahy nový styl street foodu. Hovězí a vepřové maso odebírá bistro od kvalitního řeznictví Fiala z Milovic. Masové koule zde můžete ochutnat v mnoha podobách, včetně té s vynikajícími domácími omáčkami, zelným salátem, basmati rýží nebo křupavými hranolkami. Úžasné jsou vegetariánské koule, které mají koule… Korunní 23, Praha 2, brixtonballs.cz 05 CUKRÁŘSTVÍ EDA Na Vinohradské ulici se usídlil další nový podnik stimulující naše chuťové buňky. Cukrářství Eda se specializuje na současnou francouzskou cukrařinu, pro kterou se nadchnul Honza Hlad, jehož dezerty jste mohli ochutnat již dříve, například v Kafe Karlín. My doporučujeme ochutnat jeho oblíbené výtvory, například pistáciovou napoleonku nebo čokoládový mousse. Cukrářství Eda
nabízí také výběrovou kávu, a to z pražírny Rusty Nails. facebook.com/cukrarstvieda 07 KOLEY Celým názvem Excelent Urban Pub Koley je projekt Plzeňského Prazdroje a jeho značky Excelent, který našel domov v prostorách bývalé studentské menzy. Industriální styl interiéru nahrává pivním degustacím a místní šťavnaté burgery si oblíbili i zelení mužíčci z dalekého vesmíru. Chemická 951, Praha-Kunratice, urbanpub.cz 06 BEEF BAR Nový Beef Bar vznikl z potřeby podělit se o nadšení a lásku k tomu nejkvalitnějšímu hovězímu. Jeho majitelé se již od roku 1996 zabývají dovozem hovězího z Argentiny a Uruquaye. Nová restaurace je místem, kde se spolu potkávají vybrané delikatesy několika kontinentů – jihoamerické speciality z nejkvalitnějšího hovězího masa a empanadas doplňuje newyorské pastrami společně s českým točeným pivem Matuška. Milovníci vín pak mohou ochutnat skvělé jihoamerické druhy. Na Perštýně 357/10, Praha 1, beefbar.cz 09 NOSTRESS Známá kavárna na Starém Městě po patnácti letech změnila majitele, interiér i menu. Nový je celodenní koncept, kdy si zde hosté mohou ráno vybrat z pestré nabídky snídaní, pochutnat si na domácím pečivu či na kávě illy, přes poledne je jim k dispozici business menu a večer se z Nostress stává příjemné místo pro posezení ve dvou či s přáteli. Šéfkuchař s alžírskými kořeny zůstal a víc se orientuje na mezinárodní kuchyni. V Kolkovně 9, Praha 1, nostress.cz 08 GIN & TONIC Kde ostatní končí u okurky s citronem, tam začínají v novém baru Gin & Tonic míchat. Tyto dvě základní koktejlové ingredience kombinují s levandulí, estragonem, lékořicí, kokosem, ale i s rajčaty, planktonem nebo třeba slaninou. V základní výbavě má nový podnik v centru Prahy více než 6400 kombinací! Hosté si také mohou odnést jakýkoli z drinků ve skleněné lahvičce s sebou a vypít ho, kdekoli si usmyslí. Navrátilova 11, Praha 1, gintonicclub.com 10 BUDDHA BAR Architektonická kancelář studioLIBRE Roberta Jelínka a Jiřího Vojtěška před několika málo týdny dokončila realizaci nového baru v restauraci Buddha Bar. Z původně neoblíbeného temného koutu restaurace tak vytvořili živý a atraktivní prostor. V běžném provozu funguje jako pult pro přípravu a servírování sushi, kdežto v průběhu speciálních akcí a večírků se může proměnit na druhý cocktail bar. V závislosti na svém fungování mění atmosféru prostoru díky různým programům barevnosti a intenzity nasvícení. Jakubská 8, Praha 1, buddha-bar.cz Foto autor| FOTO JAN FAUKNER, ŠTĚPÁN KLÍMA A ARCHIVY PODNIKŮ
Doma DNES Kdy se (ne)vyplatí šetřit? 31.8.2016
Doma DNES str. 26 Tipy & triky Martina Kotrbová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Nakoupit co nejlevněji a zároveň co nejkvalitnější potraviny - to se může zdát jako nesplnitelný úkol. Co takhle jít cestou kompromisu: ušetřit tam, kde to nenapáchá žádnou škodu, a naopak
připlatit za kvalitu u důležitých položek nákupního lístku. CO NAKOUPIT LEVNĚ Následující potraviny můžete pořídit v levnější variantě, aniž byste se ošidili na kvalitě a ubrali chuti připravovaných pokrmů: * Luštěniny - Běžná tepelná úprava smaže případné rozdíly v chuti nebo obsahu živin. Pouze pro klíčení je vhodnější kvalitnější výrobek. * Mražené ovoce a zelenina - Pouze zkontrolujte, zda levné mražené suroviny neobsahují příliš vody, jinak budou stejně zdravé a chutné. * Nakládané ovoce a zelenina - U této úpravy plodů zase více než na ceně závisí na poměru složek - pozor abyste neplatili za lák. * Cukr - Bílý cukr sladí stejně v jakémkoli balení. Chcete-li sladit zdravěji, připlatíte si za třtinový cukr nebo stévii. * Čokoláda - Levnější varianty často obsahují více kakaa než značkové výrobky. Čím je procento kakaa vyšší, tím je čokoláda kvalitnější, zdravější a má výraznější chuť, takže jí pak bude stačit méně. KDE NEHLEDĚT NA CENU U těchto potravin se nevyplatí šetřit. Důvodem je nejen lahodnější chuť, ale také větší obsah živin a zdraví prospěšných látek. * Maso - U masných výrobků pozorně prostudujte etiketu. Čím více masa obsahují, tím lépe, naopak se vyhněte výrobkům z kůže, separátu a dalších nekvalitních surovin. Například u kuřecího či krůtího masa může být rozdíl v chuti i vlivu na lidský organismus obrovský. * Těstoviny Milovníci italské kuchyně vědí, že na kvalitě těstovin záleží a nejlepší jsou čerstvé. * Jogurty - Bílé jogurty jsou výživově hodnotnější než ovocné. Pokud hledáte dobrý ovocný jogurt, poznáte jej podle obsahu ovocného podílu. Vybírejte produkty, které obsahují ovoce, nikoli ovocný koncentrát. * Vanilkový lusk - kupte vcelku, protože jeho chuť a vůně je s vanilkovým cukrem nesrovnatelná. * Majonéza a tatarská omáčka - drahá majonéza je vyrobená především z vajec a oleje. Porovnáte-li složení, zjistíte, že u levnějších variant je na prvním místě ve výčtu surovin voda, teprve pak následuje základ majonéz a tatarek - olej a vajíčka. * Hořčice a kečup Dražší verze jsou daleko chutnější, protože jsou vyrobené z hodnotných surovin a neobsahují konzervanty. * Mouka Kvalitnější mouka je zdravější, lépe se s ní pracuje a hotové jídlo je chutnější. Foto popis| Foto autor| foto Shutterstock
Domažlický deník Hořel masokombinát, škody jdou do milionů Domažlický deník str. 6 Region (pos, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět Plzeň – Celé sobotní odpoledne bojovalo devět hasičských jednotek s požárem, který vypukl v masokombinátu v Podnikatelské ulici na Borských polích v Plzni. Došlo k požáru ve strojovně technologie chlazení, podle operačního důstojníka hasičů začal hořet kompresor, který tlačí čpavek. Požár se naštěstí obešel bez zranění „V objektu se v době požáru z důvodu odstávky elektrické energie nikdo nenacházel,“ řekla policejní mluvčí Dagmar Jiroušková. Hasiči během zásahu používali dýchací techniku, měřením byly zjištěny zvýšené koncentrace čpavku a oxidu uhličitého. V sobotu večer naměřené hodnoty začaly klesat. Podle hasičů mohl požár napáchat škodu až za 10 milionů korun. Dle policie a zástupců firmy Schneider Group se škody teprve vyčíslují. Jako pravděpodobná příčina se jeví technická závada. Zda událost omezí provoz masokombinátu, zatím jasné není. Foto popis| POŽÁR. Plameny, které se začaly šířit ze strojovny masokombinátu, se dostaly až na střechu celého objektu. Hasiči ovšem brzy dostali oheň pod kontrolu. Foto autor| Foto: Deník/Milan Říský
Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 06 Publikováno| Klatovský deník; Region; 06 - 3 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 06 - 5 Publikováno| Tachovský deník; Region; 06 - 5 ID| 6dd0ec56-0ff6-4dbb-bfa5-00ebf26f58ea
dotyk.cz Glosa: Řepka v řetězcích nepofrčí. Požadavek agrární lobby je mimo mísu 30.8.2016
dotyk.cz str. 0 Publicistika Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dvě třetiny až 80 procent potravinářského zboží v obchodech má být české. Vláda to má zařídit. S tímto požadavkem přišla agrární a potravinářská lobby na agrosalonu Země živitelka. Nekonečný seriál o vyděračských obchodních řetězcích a nebohých dodavatelích se tímto definitivně zařadil mezi filmy pro pamětníky z éry bolševika. "Šéf Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman nemohl svá slova o 80procentním podílu českých potravin v obchodech myslet vážně. Přece ví, že budovu někdejší Státní plánovací komise na vltavském nábřeží v Holešovicích už dávno obsadili úředníci z místní radnice a finanční správa. Berňák se rozhodně nemíní uskromňovat, naopak posiluje armádu svých úředníků. Nabírá i ministerstvo zemědělství, ale na to, jak ukočírovat zásobování prodejen českým zbožím a jak to všechno ukontrolovat, by se klotových rukávů zoufale nedostávalo. Nebo je Miroslav Toman dobře vychovaný syn. Naslouchá svému otci, který byl ministrem zemědělství ve Štrougalově vládě a ještě dříve náměstkem šéfa Státní plánovací komise. Spočítat jde všechno: kolik prasat vykrmit, aby českého vepřového bylo na pultech zase dost a nemuseli bychom být závislí na spolehlivém dovozu masa z Německa. Kolik vajec mají snést české slípky, aby Češi nemuseli kupovat levnější vajíčka z Polska. V praxi je to složitější, jak bylo za komunistů vidět na poloprázdných pultech. Děkujme za jednotný evropský trh. Spočítat jde všechno: kolik prasat vykrmit, aby českého vepřového bylo na pultech zase dost a nemuseli bychom být závislí na spolehlivém dovozu masa z Německa. Agrární a Potravinářská komora je od toho, aby kopala za zájmy svých členů. Tím největším je s desítkami zemědělských podniků, masokombinátů, mlékáren, mlýnů a pekáren zpracovatel řepky Andrej Babiš. Řepka je komodita, v níž Česko vyniká. Do supermarketů se ale takový dar naší země moc nehodí. Nebo řepkový olej vytlačí z regálů oblíbený olivový? Vláda, v níž je majitel Agrofertu vicepremiérem, nám dnes a denně předvádí, že nic není nemožné. Ale uzákonit, že až 80 procent trh s jídlem bude patřit českým potravinářům, je i pro socialistickopopulistickou vládu příliš velké sousto. A tak se aspoň ustavičně nasazuje psí hlava cizím obchodním řetězcům. Slouží tomu politici a státní aparát. Ministerstvo zemědělství si nechalo za 475 tisíc korun bez DPH vypracovat studii o tom, jak řetězce šikanují dodavatele. Vznikla jednak na základě 10 rozhovorů se zástupci středních a velkých dodavatelů, a také „kvantitativního výzkumu", do kterého se zapojilo 164 dodavatelů. Výsledek? Čtyři z pěti dodavatelů se domnívají, že maloobchodní řetězce zneužívají své dominantní postavení na trhu. Nejhůř ze studie vyšly německé sítě Kaufland a Lidl, které jsou naopak nejoblíbenější u zákazníků. Nejhůř ze studie vyšly německé sítě Kaufland a Lidl, které jsou naopak nejoblíbenější u zákazníků.
Řetězce nejsou žádní dobrodinci, obchod je obchod. Ministerstvo zemědělství vyhodilo půl milionu z našich kapes, aby zjistilo, že zákon o významné tržní síle, který měl převychovat zlotřilé řetězce, se za šest let ukázal jako neúčinný. Novela, která platí od letošního jara, dá práci více lidem na antimonopolním úřadu a přihraje další kšefty právníkům. Obchod zůstane obchodem. Možná však, že půl milionu za studii neutratilo ministerstvo úplně zbytečně. Tři čtvrtiny dotazovaných totiž přiznaly, že na ně velké řetězce v posledních dvou letech netlačily, aby snížily kvalitu. Navíc prý řada řetězců projevuje zvýšený zájem o české potraviny. Ejhle! I bez povinného podílu. Třeba někdo pochopí, že to, co mají supermarkety prodávat, nenadiktuje žádný zákon, ale kupující. Osmdesát procent českého zboží. A kdo by to kontroloval?Autor: Shutterstock"
URL| http://www.dotyk.cz/publicistika/repka...zadavek-agrarni-lobby-je-mimo-misu.html
e15.cz Sobotka: Podíl českých potravin na pultech může zvýšit kontrola 27.8.2016
e15.cz str. 0 Domácí politika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Premiér Bohuslav Sobotka se vyslovil pro vyšší kontrolu zboží na pultech obchodníků. Podle něj to povede ke zvýšení podílu českých výrobků v prodeji. Dodal, že kontrola kvality zboží zajistí, aby se na pultech neobjevovalo zboží s nevyhovujícími parametry. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman ve čtvrtek na Země živitelce uvedl, že potravináři by byli rádi, kdyby až 80 procent zboží v českých obchodech tvořili tuzemské výrobky.
„Jsme součástí jednotného evropského trhu. V důsledku toho zde můžeme pozorovat pozitiva i negativa. Pro nás je důležité, aby lidé v českých řetězcích nakupovali kvalitní zboží,“ uvedl Sobotka. Dodal, že právě posuzování jakosti může vést k tomu, že se podíl českého zboží bude navyšovat. „Přísnější kontrola kvality je jeden z nástrojů, který nám nikdo nemůže v rámci společného evropského zemědělského trhu určit,“ uvedl český premiér.
Čtěte více: Na českých potravinách bude vlajka. Jurečka chce omezit chaos ve značení
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na zahájení Země živitelky uvedl, že navýšení podílu českých potravin v obchodech je legislativně velmi obtížnou záležitostí. Právě s ohledem na jednotný trh EU. „Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech,“ řekl ministr ČTK. Podle něj například v Rumunsku je nyní podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad 50 procenty.
I bez legislativních úprav si však mohou spotřebitelé podle ministra vybrat české zboží. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina.
Čtěte také: Řeězce: Českých potravin máme v nabídce od 40 do 75 procent Ocrana před řetězci vstupuje v platnost. Svaz: dopadne na české výrobce URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/s...na-pultech-muze-zvysit-kontrola-1317073
Sobotka: Nižší DPH u točeného piva? Raději bychom snížili daň u potravin 30.8.2016
e15.cz str. 0 Domácí politika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sociální demokraté by uvítali spíše snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin než u točeného piva, řekl v Plzni premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš (ANO) chce ve středu na koaliční radě opět navrhnout snížení DPH na točené pivo, tentokrát z 21 na 15 procent. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je při debatě o DPH u alkoholu třeba zohlednit odborné argumenty týkající se zdravotních a sociálních dopadů. „Já si myslím, že pro lidi by bylo mnohem lepší, kdybychom snížili DPH na základní potraviny. Když tady s tím návrhem ANO už před několika měsíci přišlo, tak už to od nás slyšeli,“ reagoval dnes na Babišův návrh Sobotka. ČSSD by podle něj chtěla, aby se snížila z 15 na deset procent DPH u chleba, masa a dalších základních potravin, kde si to stát může z rozpočtového hlediska bez problémů dovolit. „Myslíme si, že snížení DPH u piva může klidně počkat,“ dodal premiér. Sociální demokraté podle něj chtějí prosazovat snížení DPH na deset procent u všech potravin, v tomto volebním období se to ale už nedá stihnout a ČSSD to chce prosazovat ve svém programu pro příští parlamentní volby. Přečtěte si: Komentář Stanislava Šulce: DPH na pivo aneb Nabereme směr Balkán? Komentář Jany Havligerové Babišův boj o pivo Babiš již letos v lednu navrhoval nižší DPH u točeného piva a zdůvodňoval to podporou hospod kvůli vyšším nákladům v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb. Koalice ale tuto diskusi v březnu odložila. Vrátit se k ní chtěla až po vyhodnocení letošního výběru DPH.
Národní protidrogový koordinátor Vobořil uvedl, že pivo je zodpovědné za polovinu zdravotních a společenských následků spojených v ČR s alkoholem. V ekonomickém vyjádření jde podle něj o škody nejméně deset miliard korun ročně. Cenová dostupnost má přitom podle současných studií na míru spotřeby rozhodující vliv, Vobořil by proto o cenotvorbě rád vedl podrobnější debatu. „Pokud by vláda chtěla přinést změnu v DPH, nemělo by se to odrážet na snižování ceny alkoholických nápojů,“ podotkl. Vobořil doporučuje stanovit minimální cenu za gram alkoholu pro konečného spotřebitele, jak to funguje například v části Kanady a s jejímž zavedením se počítá v Británii. „Snížením DPH u piva vystavíme vyššímu riziku naši populaci, a zejména pak mladší populaci, neboť pivo je nejčastěji konzumovaným nápojem našimi náctiletými,“ uvedl. Doplnil, že by uvítal především snížení DPH u nealkoholických nápojů. Čtěte také: Koalice se znovu střetla. Tentokrát kvůli penzím EET budete proklínat, obzvlášť když se něco pokazí
URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/s...i-bychom-snizili-dan-u-potravin-1317695
echo24.cz Předvolební trumfy: Babiš nižší DPH u piva, Sobotka u základních potravin echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět Sociální demokraté by uvítali spíše snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin než u točeného piva. Novinářům to dnes řekl v Plzni premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš (ANO) chce ve středu na koaliční radě opět navrhnout snížení DPH na točené pivo, tentokrát z 21 na 15 procent. Sociální demokraté by uvítali spíše snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin než u točeného piva. Novinářům to dnes řekl v Plzni premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš (ANO) chce ve středu na koaliční radě opět navrhnout snížení DPH na točené pivo, tentokrát z 21 na 15 procent. „Já si myslím, že pro lidi by bylo mnohem lepší, kdybychom snížili DPH na základní potraviny. Když tady s tím návrhem ANO už před několika měsíci přišlo, tak už to od nás slyšeli,“ reagoval dnes na Babišův návrh Sobotka. ČSSD by podle něj chtěla, aby se snížila z 15 na deset procent DPH u chleba, masa a dalších základních potravin, kde si to stát může z rozpočtového hlediska bez problémů dovolit. „Myslíme si, že snížení DPH u piva může klidně počkat,“ dodal premiér. Sociální demokraté podle něj chtějí prosazovat snížení DPH na deset procent u všech potravin, v tomto volebním období se to ale už nedá stihnout a ČSSD to chce prosazovat ve svém programu pro příští parlamentní volby. Babiš již letos v lednu navrhoval nižší DPH u točeného piva a zdůvodňoval to podporou hospod kvůli vyšším nákladům v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb. Koalice ale tuto diskusi v březnu odložila. Vrátit se k ní chtěla až po vyhodnocení letošního výběru DPH. Proti nižšímu zdanění točeného piva se postavil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Debata nad reformou DPH by se podle něj neměla vést pouze na politické úrovni, ale měla by zohlednit názory odborné veřejnosti, zejména s důrazem na veřejné zdraví. „V této souvislosti musím samozřejmě upozornit, že snížením DPH u piva vystavíme vyššímu riziku naši populaci, a zejména pak mladší populaci, neboť pivo je nejčastěji konzumovaným nápojem našimi náctiletými,“ vyjádřil se Vobořil. Národní protidrogový koordinátor se také pozastavil nad tím, že celá debata o nižším zdanění točeného piva probíhá zcela bez zapojení jakýchkoli odborných analýz, zatímco stát neuvolňuje dostatek peněz na boj proti alkoholismu. Čtěte také: Nejen pivo. Babiš chce snížit DPH i pro vodu a nealko nápoje
URL| http://echo24.cz/a/ws3f2
ekonomika.iDNES.cz Stát toleruje dovoz příliš levných potravin, kritizuje agrární komora ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.8.2016
zpět Ministerstvo zemědělství podle šéfa Agrární komory ČR nedokáže vyřešit dlouhodobý problém, kterým je dovoz potravin za dumpingové ceny. Ten mohou zvýhodňovat skryté dotace. Zástupci zemědělců se pustili také do kritiky byrokracie a pomalého vyplácení kompenzací za sucho. Do třetice agrární komoře vadí pomalé vyplácení dotací na zlepšení životních podmínek v chovech. Jinak ale komora ministerstvo chválí. Resort podle vyjádření prezidenta komory Miroslava Tomana splnil dvě třetiny požadavků, které vůči němu agrárníci loni měli. Toman to řekl na bilanční tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka. Krizovou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem zlepšuje podle Tomana hlavně ministerstvo, nikoliv Evropská unie. Od ní ocenil pouze krizový balíček, jehož část určenou pro Česko následně ministerstvo zdvojnásobilo. Chovatelům krav a prasat tak stát vyplatil 600 milionů korun. Další podpora je již předjednaná, ve druhém balíčku by měli zemědělci dostat 550 milionů korun. Celkově ministerstvo i z národních peněz plánuje letos investovat do živočišné výroby zhruba čtyři miliardy korun. Více českých potravin Tomanovi vadí, že resort nezvládá příliv levných potravin z okolních států, které podle něj často dovážejí zahraniční obchodní řetězce za dumpingové ceny. „Zahraniční výrobci mohou být zvýhodněni skrytými národními dotacemi,“ tvrdí Toman. Ministerstvo podle něj stále tento problém nevyřešilo. Už ve čtvrtek proto navrhl, aby ministerstvo začalo připravovat legislativní změny, aby bylo povinně na pultech v řetězcích minimálně zhruba osmdesát procent českých potravin. „Stal se ze mě ekolog, podporuji snižování uhlíkové stopy,“ dodal Toman. Podle interního průzkumu komory, který provedla ve všech krajích, je v supermarketech v průměru 55 procent českých produktů. Jména řetězců, ve kterých průzkum prováděla, odmítla zveřejnit. V zahraničí je podle Tomana naprosto normální, že v obchodech je mezi 80 a 90 procenty tamních
produktů, dovážejí se pouze speciality. Tomanův návrh již odmítl Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle jeho prezidentky Marty Novákové je podobný požadavek nesmyslný. Česko by podle ní čekalo vyšetřování a následná sankce od Evropské komise.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/agrarni-komo...ika.aspx?c=A160826_154849_ekonomika_fih
epravo.cz Svaz:Povinné určování podílu českého zboží v obchodech je nesmysl 26.8.2016
epravo.cz str. 0 Zpravodajství
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Požadavek na povinné určování podílu českého zboží v obchodech je v rámci jednotného trhu EU nesmyslný. Česko by čekalo vyšetřování a následná sankce od Evropské komise. Svaz obchodu a cestovního ruchu tak včera odmítl návrh Potravinářské komory. Šéf komory Miroslav Toman při včerejším zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka vyzval vládu k opatření, aby na pultech českých obchodů byly povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží. Chtěl by tak podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Regulací by se ale podle obchodníků pouze vytvořila další neopodstatněná zátěž podnikatelů. Případné takové opatření by zasáhlo především konečného spotřebitele. "Požadavek na povinný prodej českých výrobků může sloužit pouze k vytváření specifických podmínek pro ty dodavatele, kteří nejsou dostatečně konkurenceschopní ani v lokálním ani v evropském měřítku," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Tuzemští obchodníci podle ní v maximální možné míře podporují českou produkci a podíl českých výrobků prodávaných velkými obchodníky stále roste. Pohybuje se od 60 do 80 procent již včera a bez jakékoliv regulace, dodala. Obchodní řetězce jsou podle svazu také i významnými exportéry české potravinové produkce, ročně exportují za zhruba 22 miliard korun. "Ti výrobci, kteří vyrábějí dostatečně kvalitně, efektivně a jsou schopni zajistit logistiku a případně další služby ke své produkci, mohou prostřednictvím obchodníků prodávat své zboží v dalších zemích EU," dodala Nováková. Zdroj: ČTK - 25. 8. 2016
URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/sva...bozi-v-obchodech-je-nesmysl-102802.html
euro.e15.cz Země živitelka: Toman chce kvóty pro české zboží, Zeman zrušení sankcí 25.8.2016
euro.e15.cz str. 0 Politika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých
Budějovicích k tomu vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Prezident Miloš Zeman na akci zopakoval, že sankce EU uvalené na Rusko škodí českým vývozcům. Toman by svým návrhem chtěl podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Vláda by měla podle šéfa potravinářů učinit také kroky ke zrušení danění evropských dotací. „Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru,“ řekl Toman. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v červnu vyzval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby začal hledat nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim rušení chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy. Agrární komora již dříve navrhla, že by se zemědělcům mělo pomoci i zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů. Podle ní její výběr představuje přibližně 1,8 miliardy korun, přičemž správa a výběr daně stojí podobně. Bývalý prezident Václav Klaus při zahájení agrosalonu řekl, že je sice povinností a pracovní náplní Agrární komory mluvit o tom, že situace není dobrá, nicméně podle něj v posledních letech výroba nesmírně zkvalitnila. Kontrolní orgány spadající pod ministerstvo zemědělství v poslední době kontrolují aktivněji potraviny, které se do ČR dovážejí. Zemědělci v živočišné výrobě muší řešit cenovou krizi na trhu s mlékem, vepřovým masem a vejci. Vejce se podle ministerstva dovážejí z Polska za dumpingové ceny. Mléko prodávají zemědělci za podnákladové ceny, na evropském trhu je ho i kvůli zavedení ruského embarga na dovoz potravin přebytek. Zeman proti sankcím Česká republika by se měla připojit k zemím, které navrhují zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, řekl při zahájení výstavy prezident Miloš Zeman. Sankce podle něj poškozují české zemědělce i český průmysl a jsou výrazem bezradnosti. EU sankce vůči Rusku vyhlásila kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny, Zeman je kritizoval už dříve. Sankce proti Rusku podle Zemana nikomu nepomohly. Na trh se kvůli zablokování vzájemného obchodu mezi EU a Ruskem dostaly přebytky vepřového a zablokoval se vývoz mléka a mléčných výrobků, řekl prezident. „Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud bohužel váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí,“ vyzval Zeman. Zrušení sankcí podle českého prezidenta už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Stále v Evropské radě jsou lidé, kteří se bojí rozhodnout, bojí se zrušit sankce,“ řekl Zeman. Vyjádřil také přání, aby za rok při zahájení Země živitelky už byly sankce zrušeny. Na výstavišti v Českých Budějovicích se ode dneška představuje 382 vystavovatelů, své výrobky nabízí 105 obchodníků z 22 zemí. Země Živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102 tisíce lidí. Čtěte také: Zemědělci jsou blíž zelené naftě i pro živočišnou výrobu Nový hit investorů: robotické zemědělství
Sklizeň obilí letos klesne. Zůstane ale nadprůměrná
URL| http://www.euro.cz/politika/zeme-zivit...eske-zbozi-zeman-zruseni-sankci-1301842
Beef Bar: Jednoduchá dokonalost 29.8.2016
euro.e15.cz str. 0 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jestli milujete hovězí a víno, běžte na Perštýn. Splněný sen, jehož příprava trvala dva roky. Tak popisuje nový Beef Bar jeho majitel, obchodník s potravinářskými přísadami Petr Lávička. Do Česka dováží jihoamerické hovězí, takže je jen logické, že si teď tím uruguayským zásobuje i vlastní restauraci sídlící na pražském Perštýně. Je to zajímavá kombinace toho nejlepšího na světě: křehké a šťavnaté uruguayské hovězí a k němu argentinská vína. Žádný pravověrný masožravec si nemůže přát nic moc jiného. Beef Bar Na Perštýně 357/10 Praha 1 tel.: 224 267 358 email: mailto:
[email protected] http://www.beefbar.cz Beef Bar určitě neklame jménem, skutečně tu diktuje hovězí. Menu kromě tradičních empanád nebo burgerů drží pohromadě právě prvotřídní maso v nejčistší možné úpravě: nečekejte tedy žádný festival hutných omáček, jimiž u nás obvykle překrýváme deficit chuti u laciného masa, ale hovězí v co možná nejsyrovější formě; tatarák a hlavně steaky z různých částí skotu – rump steak, nízký roštěnec s tukovou kůrkou (striploin), vysoký roštěnec s tukovým očkem (rib eye), svíčkovou nebo filet mignon. Steaky stojí od 265 do 525 korun, předkrmy se pohybují od 75 korun (dvě plněné empanády) do 200 korun (tatarák). A navíc: v Beef Baru dělají i pastrami, tradiční východoevropskou masovou chuťovku, jež dala díky přistěhovalcům chuť i barvu New Yorku. Sendvič s pastrami v Beef Baru stojí 160 korun. Šup šup Jestli chcete skutečně poznat, jak chutná uruguayský hereford, začněte hovězí hostinu právě tatarákem. V Beef Baru ho dělají z rump steaku a v podstatě bez přísad, aby vynikla chuť masa. „Míň, míň, míň,“ popisuje recepturu Lávička a myslí tím právě to, že na talíři přede mnou je téměř čisté maso, jehož výraznou chuť podporuje špetka soli. A také světlý domácí čerstvý chléb a sklenka argentinského malbeku. Je to perfektní začátek. Lávička je perfekcionista. V grilu na steaky používají kvůli specifické vůni jen argentinské dřevěné uhlí, zatímco správnou hořčici k pastrami nejdřív našel v Německu a nakonec až v Chorvatsku; chleba na sendvič pro změnu peče pekař z Dobřejovic, kvašené okurky pocházejí z Maďarska. „Každá ingredience má na jídlo velký vliv,“ vysvětluje majitel Beef Baru. Škoda, že ho občas neposlouchá i Jiří Babica. V podniku si dělají vlastní chorizo – z 80 procent z hovězího a z 20 procent z vepřového masa. Podávají je s lehce pikantní a hebkou salsou z rajčat a olivového oleje, která hrubší klobásu v puse zjemní.
Právě zmíněné pastrami má být vlajkovou lodí Beef Baru, i když jde o jedno z nejsložitějších a současně méně efektivních jídel na přípravu. A nejde jen o to, že ingredience pocházejí z celé Evropy; při přípravě uzeného hovězího je velký úbytek masa, což restauratéři moc rádi nevidí. „Dodavatele na správné pastrami jsem hledal dva roky,“ popisuje Lávička. Výsledek nicméně stojí za to. Ochutnal jsem i tři steaky: rump steak, hovězí pupek a rib eye steak. V podniku je všechny servírují stejně jednoduše jako v Jižní Americe, tedy s opečenými bramborami, salátem a případně restovanou zeleninou. Na jihoamerické hovězí, které na rozdíl od českého neničí ve steakové úpravě pachuť loje, je i střední propečení moc, nejlepší je medium rare nebo také rare. „Šup šup,“ popisuje přípravu steaku majitel podniku a má pravdu. Nechte maso na grilu déle a zabijete ho. To ale neplatí o vínu ke steaku, naopak: starší rezerva malbeku dělá s masem kouzla. Přečtěte si recenze na další restaurace: MaSa by Hervé: francouzský restart Slibné Portfolio Restaurace Bastion: dobře utajená bašta
URL| http://www.euro.cz/light/beef-bar-jednoducha-dokonalost-1300916
extra.cz Skandál v sushi restauraci: Kuchař šel večeři pro hosty ulovit do Vltavy! Podniku hrozí milionová pokuta 26.8.2016
extra.cz str. 0 News emp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Opravdový problém bude muset řešit sushi restaurace Haru v pražských Holešovicích. Jednoho z jejích kuchařů totiž načapala policejní hlídka, kterak z Vltavy loví bez povolení kapry. A to není zdaleka všechno. Tři muži se vydali s pruty k Vltavě, z toho jeden měl na sobě kuchařský rondon asijské Haru restaurace. Podle svědků nahazovali nejen na ryby, ale i kachny. Samozvaní rybáři neměli na lov ryb ani povolení. Policistům byl kuchař podezřelý, a tak kontaktovali Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ta potvrdila, že takto chycené ryby se hostům rozhodně nesmí podávat, a vydala se restauraci zkontrolovat. „Inspektoři v kuchyni předmětné provozovny zjistili v mrazicím boxu porcované rybí maso – pravděpodobně kapra obecného – a rybí vnitřnosti o celkové hmotnosti cca 1,2 kg. Tato potravina nebyla nijak označena. Provozovatel zároveň nebyl schopen předložit jakoukoli průvodní dokumentaci. Z toho důvodu se jednalo o potravinu neznámého původu a inspektoři na místě uložili zákaz uvádění potraviny do oběhu,“ řekl serveru Novinky.cz mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. „Ryba není určena k servírování pro zákazníky, nýbrž ke konzumaci pro personál. Kapr obecný vůbec není v nabídce v našem menu a ani není možné ho u nás koupit, takže se do oběhu ani nedostane. Tuto skutečnost jsme vysvětlovali i při kontrole, bohužel inspektoři nebrali naše
vysvětlení v potaz. Samozřejmě jsme tuto chybu již napravili a veškerá uložená masa jsme již řádně označili a pečlivě uchovali,“ snažil se celou skandální situaci vysvětlit manažer provozovny Patrik Tran a zároveň nesouhlasí s tím, že by se jeho zaměstnanci pokoušeli ulovit kachny. Jenomže obyvatelé Holešovic mluví jinak a celou skupinku a jejích počínání už dobře znají. Restauraci nyní hrozí pokuta až 50 milionů.
URL| http://www.extra.cz/skandal-v-sushi-re...o-vltavy-podniku-hrozi-milionova-pokuta
faei.cz Německá vláda lidem doporučuje investovat do zásob potravin faei.cz str. 0 Nezařazené Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.8.2016
zpět Po 21 letech doporučila spolková vláda občanům Německa, aby si vytvořili nouzové zásoby potravin a vody. Zajistí se tím pro případ živelní pohromy, dlouhodobého výpadku proudu, takzvaného blackoutu, nebo ozbrojeného konfliktu. Je to rozumná investice? A na kolik by přišla v Česku? Zásoby trvanlivých potravin na 10 dnů a zásoby vody na pět dnů. Tak zní doporučení nového konceptu civilní ochrany, jež schválila minulý týden německá vláda. Tamní opoziční Levice a Zelení sice tvrdí, že žádné nebezpečí ozbrojeného útoku nehrozí a doporučení šíří zbytečnou paniku. Ale to nic nemění na tom, že další rizika, jež spolková vláda uvádí, jsou zcela reálná. Nebezpečí blackoutu je totiž v posledních letech v Evropě čím dál větší. Způsobují jej nekontrolovatelné přebytky elektřiny, kterou vyrábějí větrné elektrárny v Severním moři a současné rozvodné sítě si s nimi neumí poradit. Stejně tak reálné jsou živelní pohromy, v Německu především reprezentované záplavami. Obě nebezpečí se stejnou měrou týkají i České republiky. Elektřina z Německa totiž přetéká do české sítě. A o povodně není potřeba připomínat. Zmíněná rizika berou vážně i v jiných evropských zemích a v konceptech civilní ochrany na ně pamatuje například Rakousko, Finsko, Nizozemsko. A berou je vážně i někteří informovaní lidé v tuzemsku, byť se to zatím neodrazilo ve vládním doporučení. Česko totiž žádný koncept civilní ochrany aktuálně nemá. „Mám doma stále zásobu balené vody, kterou průběžně obměňuji. Myslím, že by to tak měl dělat každý, protože nikdy nevíte, kdy dojde k nějaké havárii,“ řekl například autorovi před časem generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Ostatně právě s ohledem na možnost rozsáhlého výpadku elektřiny pořídila PVK balicí linku na vodu. Ta by se stáčela do dvoulitrových pytlů. Její distribuce by tak v nouzovém případě byla rychlejší a jednodušší, než při čepování z cisteren, jejichž kapacita by stejně potřebu vody v Praze nepokryla. O tom, že je rozumné mít nouzovou zásobu potravin a vody na několik dnů je přesvědčen i bezpečnostní poradce a bývalý náčelník vojenského zpravodajství Andor Šándor. I v jeho očích je přitom hlavním rizikem rozsáhlý a dlouhodobý výpadek v zásobování energiemi. „Mám zásobu vody a trvanlivých potravin. Není to nic těžkého, ani bláznivého. Vždycky je lepší být připraven na nejhorší a pak být příjemně překvapen, když pomoc přijde dřív,“ říká generál ve výslužbě. Platí to tím spíš, že vždycky nějakou dobu trvá, než se roztočí kola státní mašinérie a pomoc se dostane k lidem i v odlehlých místech. Ale je zhůvěřilé si myslet, že ve velkých městech by byla pomoc k dispozici okamžitě. Při blackoutu rozhodně ne. Protože úřady by si nejdřív musely
poradit s tím, že nefunguje nic, co ke svému chodu potřebuje elektřinu. Stojí proto za to vážně zvážit, zda se ve spíži každé české domácnosti najde místo na nouzovou zásobu. Klidně podle německého vzoru. Tedy jídlo na 10 dnů a voda na dnů pět. Rakušané doporučují zásobu jídla na 14 dnů, Finové na týden, jak uvedl server iDnes. Investice to, možná překvapivě, překvapivě není velká. Stačí maximálně několik tisíc korun. Potraviny i vodu přitom musíte časem obměňovat, tedy zásoby budete průběžně konzumovat. Nejde tedy o „vyhozené peníze“. Německé úřady poskytují i doporučení, jak by taková nouzová zásoba měla vypadat. Podle Spolkového úřadu na ochranu obyvatelstva by na 14 dnů měl mít jeden člověk 4,9 kilogramu obilných produktů, brambor nebo rýže, dále 5,6 kilogramu zeleniny a luštěnin, 3,7 kilogramu mléčných produktů, 3,6 kilogramu ovoce a ořechů a k tomu 2,1 kilogramu masa nebo vajíček a také půl kilogramu tuku nebo oleje (Zdroj: iDnes). Ministerstvo vnitra k tomu doplňuje ještě lékárničku, svíčky, zápalky, dřevo na topení, svítilny, baterie, teplé deky a peníze v hotovosti. My dodáváme, že vhodný by také byl plynový vařič a rezervní nádoby s plynem. Neuškodí tatranky nebo čokoláda, trvanlivý salám, masové konzervy a paštiky v konzervě. Když máte vodu, můžete mít i instantní polévky a další potraviny. A chleba v mrazáku vydrží přeci jen déle, i když už nepůjde elektřina. K zahození nejsou ani proužky sušeného masa, známé jako „jerky“. Věci, které doplňujeme k německému doporučení, mají proti němu tu výhodu, že je v případě povodně přenesete podstatně snadněji, než kilogramy brambor a ovoce. Berte to jako přípravu na vandr. Čím jsou potraviny skladnější, trvanlivější a lehčí, tím lépe. To samé platí o jejich přípravě. Takže rýže je vhodnější než brambory, masová konzerva lepší než syrové maso. A nezapomeňte, nechystáte se na válku. Chystáte se „jen“ na blackout, nebo živelní pohromu. Ovšem i při nich můžete mít pořádný hlad a trpět zimou. Přemysl Souček
URL| http://www.faei.cz/nemecka-vlada-lidem-doporucuje-investovat-do-zasob-potravin/
feedit.cz Samsung představí v rámci IFA 2016 evropskou edici chladniček Family Hub feedit.cz str. 0 Tisková zpráva FeedIT.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět Praha, 30. srpna 2016 – Společnost Samsung Electronics Co., Ltd. oznámila v rámci berlínského veletrhu IFA 2016 představení nové evropské edice vysoce oceňovaných chladniček Family Hub. Nová dvoudveřová chladnička nabídne chladicí oddíl nahoře a mrazničku ve spodní části. Samsung tak reaguje na poptávku evropských domácností po tomto oblíbeném uspořádání. (TZ) Celý příspěvek → Praha, 30. srpna 2016 – Společnost Samsung Electronics Co., Ltd. oznámila v rámci berlínského veletrhu IFA 2016 představení nové evropské edice vysoce oceňovaných chladniček Family Hub. Nová dvoudveřová chladnička nabídne chladicí oddíl nahoře a mrazničku ve spodní části. Samsung tak reaguje na poptávku evropských domácností po tomto oblíbeném uspořádání. (TZ) Evropská edice je stejně jako původní model Family Hub vybavena exkluzivní technologií chlazení Samsung Twin Cooling PlusTM, která odděluje proudění vzduchu zvlášť pro mrazák a chladničku. Tím je zajištěna optimální vlhkost a teplota prostředí pro zachování dokonalé kondice potravin.
Technologie Precise Chef CoolingTM minimalizuje teplotní výkyvy, které se pohybují pouze v rozmezí ±0,5 stupně. Tyto dvě technologie jsou zárukou čerstvosti potravin, pro niž jsou klíčové právě konstantní teplota a optimální proudění a vlhkost vzduchu bez mísení pachů. Tři vnitřní kamery pořizují snímky obsahu chladničky pokaždé, když se zavřou její dveře. Uživatel má tak prostřednictvím svého smartphonu vždy přehled o zásobách potravin a může je kdykoliv a odkudkoliv zkontrolovat. Majitelé Family Hub mohou též sledovat data spotřeby všech uchovávaných potravin, stačí jen, aby při vkládání potravin do chladničky zadali počet dní zbývajících do jejich expirace. Doba je automaticky odpočítávána a veškeré podrobnosti si uživatel může zkontrolovat prostřednictvím aplikace Food Reminder app na dotykovém displeji umístěném na dveřích chladničky. Další průlom do tradičního rodinného života přináší Family Hub díky možnosti Online nákupů. V Evropě Samsung uzavřel partnerství s různými e-shopy s potravinami, jako jsou Eataly, Supermercato24 a coop@home. Kromě toho je k dispozici přístup k exkluzivním receptům, které vytvořil Club des Chefs společnosti Samsung, k receptům nejstahovanější aplikace s recepty na světě All Recipes, nebo Whisk a CHEFKOCH.DE. Na dveřích chladničky je umístěn 21,5“ dotykový displej, který slouží též jako interaktivní rodinná nástěnka. Prostřednictvím aplikace Samsung Smart Home app mohou členové rodiny sdílet fotografie a poznámky, a to okamžitě a odkudkoli. Dále lze s chladničkou synchronizovat své kalendáře a sdílet své denní rozvrhy s ostatními prostřednictvím aplikace Sticki app. Kuchyně bývá často centrem domácnosti a místem setkávání jejích členů, a proto nechybí ani prvky pro domácí zábavu. Konkrétně je na její obrazovce možné sledovat TV díky funkci TV Mirroring, anebo lze do jejích reproduktorů streamovat oblíbenou hudbu. Family Hub je zásadním prvkem úsilí společnosti Samsung při transformaci kuchyně. Kromě tradiční role při přípravě a skladování potravin hraje chladnička zásadní roli v oblasti rodinné komunikace, zábavy a smart home služeb. Díky těmto funkcím tato novinka přetváří kuchyni v ideální prostor pro trávení času s rodinou. „Chladničku jsme navrhli na základě požadavků evropských rodin a podle současného modelu chodu domácnosti,“ řekl Suh Byung-Sam, ředitel divize domácích spotřebičů společnosti Samsung. „Představujeme bezkonkurenční technologie a funkce, které umožňují propojit spotřebiče i členy domácnosti a skutečně ladí s evropským životním stylem. Chceme i nadále zůstat na špičce výrobců spotřební elektroniky, a tak přinášíme přesně to, na čem Evropanům záleží.” Stánek společnosti Samsung Electronics bude k vidění na veletrhu IFA 2016 v Level 2 City Cube Berlin od 2. do 7. září. O společnosti Samsung Electronics Co., Ltd. Samsung Electronics Co., Ltd. inspiruje svět a utváří budoucnost pomocí převratných idejí a technologií. Nově definuje svět televizorů, smartphonů, nositelných zařízení, tabletů, fotoaparátů, domácích spotřebičů, tiskáren, lékařského vybavení, síťových systémů, polovodičů a LED řešení. Novinky naleznete v Samsung Newsroom na stránkách news.samsung.com. URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/08...-evropskou-edici-chladnicek-family-hub/
finance.cz Agrární vývoz do Ruska vzrostl o 11,5 pct, zájem je o technologie 25.8.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět České Budějovice 25. srpna (ČTK) - Vývoz agrárního zboží z Česka do Ruska vzrostl letos v pololetí o 11,5 procenta na hodnotu 1,28 miliardy korun. Rusové mají zájem o nové technologie, například pro chov ryb. Češi vidí potenciál například v dodávkách genetických zdrojů nebo chmele a piva, řekla dnes na semináři na agrosalónu Země živitelka náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. \"Samozřejmě největší potenciál je v těch výrobcích, které jsou pod sankcemi. Mléčné a masné výrobky jsou zajímavé. Ale je pravdou, že se nám dobře daří dovážet zemědělské, strojírenské a potravinářské technologie,\" uvedla náměstkyně. Podle ní je také zájem o genetický materiál jako jsou násadová vejce či sperma. Potenciál pro dovoz technologií v akvakultuře vidí jako reálnou i ruský náměstek ministra zemědělství Jevgenij Gromyko. Podle něj se budou v Rusku stále více chovat ryby, protože jsou na seznamu potravin, které se nesmí z EU do Ruska dovážet. \"Akvakultura, to je zcela nezorané pole, technologie zatím zůstávají stejné jako před 200 lety,\" řekl Gromyko na dnešním semináři o obchodu s Ruskem. Vývoz českého agrárního zboží do Ruska se v minulosti zvyšoval, maxima dosáhl v roce 2014, kdy Češi do Ruska vyvezli potraviny a zemědělské potřeby za 2,96 miliardy korun. O rok později to bylo zboží v hodnotě 2,35 miliardy korun. V roce 2014 totiž začaly platit sankce Evropské unie proti Rusku. Ty EU vyhlásila kvůli ruské anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny. Rusko naopak zakázalo dovoz vybraných potravin z evropských zemí. Jedním z hlavních kritiků sankcí je i český prezident Miloš Zeman. Schodek českého agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně o přibližně 2,8 miliardy korun. Do ČR se dovezly výrobky v hodnotě o necelých 11 miliard vyšší, než vyvezly. Hodnota importovaných výrobků se meziročně zvedla o 6,5 miliardy korun na 112,9 miliardy. Export rostl pomaleji, o 3,7 miliardy korun na 101,9 miliardy. Česko stále víc dováží mléko a zeleninu. Většinu záporného salda pak tvoří dovozy masa.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/473299/
Toman: Na pultech by mělo být povinně až 80 procent zboží z ČR 25.8.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice 25. srpna (ČTK) - Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu dnes vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Chtěl by tak podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Vláda by měla podle šéfa potravinářů učinit také kroky ke zrušení danění evropských dotací. \"Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru,\" řekl Toman. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v červnu vyzval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby začal hledat nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim rušení chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy.
Agrární komora již dříve navrhla, že by se zemědělcům mělo pomoci i zrušením daně z nemovitosti u orné půdy a trvalých travních porostů. Podle ní její výběr představuje přibližně 1,8 miliardy korun, přičemž správa a výběr daně stojí podobně. Vývalý prezident Václav Klaus při zahájení agrosalonu řekl, že je sice povinností a pracovní náplní Agrární komory mluvit o tom, že situace není dobrá, nicméně podle něj v posledních letech výroba nesmírně zkvalitnila. Kontrolní orgány spadající pod ministerstvo zemědělství v poslední době kontrolují aktivněji potraviny, které se do ČR dovážejí. Zemědělci v živočišné výrobě muší řešit cenovou krizi na trhu s mlékem, vepřovým masem a vejci. Vejce se podle ministerstva dovážejí z Polska za dumpingové ceny. Mléko prodávají zemědělci za podnákladové ceny, na evropském trhu je ho i kvůli zavedení ruského embarga na dovoz potravin přebytek. Na výstavišti v Českých Budějovicích se ode dneška představuje 382 vystavovatelů, své výrobky nabízí 105 obchodníků z 22 zemí. Země Živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102.000 lidí.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/473264/
V Č. Budějovicích dnes začíná Země živitelka s 382 vystavovateli 25.8.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice 25. srpna (ČTK) - Na výstavišti v Českých Budějovicích se v následujících šesti dnech představí 382 vystavovatelů a své výrobky nabídne 105 obchodníků z 22 zemí. Dnes tam začne 43. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Jde o největší tuzemskou zemědělskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102.000 lidí. Akce je rozdělená do oborových dnů. Dnešek bude ve znamení českých pekařů a cukrářů, kteří se například utkají v soutěži o nejhezčí dožínkový koláč. V pátek bude Den českého venkova, kdy budou odborníci diskutovat o podpoře rozvoje venkova a o připravovaných dotačních programech. Organizátoři také plánují diskusi o směřování a rozvoji aktivit českých potravinářů. Na akci budou například soutěže v pití mléka a pojídání párků. V sobotu budou Národní dožínky a budou se předávat ceny Potravinářské komory kvalitním výrobcům. V neděli se uskuteční Den zdraví, pondělí bude Vodohospodářským dnem. V úterý akci ukončí Den myslivosti. Dnešního zahájení se zúčastní i prezident Miloš Zeman, jeho předchůdce Václav Klaus, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nebo ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sobotní národní dožínky navštíví premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/473226/
Politici zahájili Národní dožínky, mluvili o podpoře zemědělců
27.8.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Č. Budějovice 27. srpna (ČTK) - Politici dnes ráno zahájili v Českých Budějovicích na agrosalonu Země živitelka Národní dožínky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že by vláda chtěla v parlamentu prosadit vratku spotřební daně z pohonných hmot, tzv. zelenou naftu pro živočišnou výrobu. Novelu zákona projednává nyní Poslanecká sněmovna, v prvním čtení ji poslanci v červenci podpořili. Podle Sobotky by mohli zemědělci díky novele získat až 900 milionů korun.
Sobotka před návštěvníky agrosalonu pochválil vládu za to, že se jí podařilo prosadit novelu zákona o významné tržní síle, která by měla podporovat potravináře při vyjednávání s obchodními řetězci. Vláda se podle něj snaží zemědělcům pomoci, připomenul i další podpory, o kterých již dříve mluvilo ministerstvo zemědělství. Do konce roku by například měly být zemědělcům v živočišné výrobě vyplaceny čtyři miliardy.
Vládu pochválil i prezident Agrární komory Miroslav Toman. Zopakoval své teze z minulých dní, že by mělo být na pultech českých obchodů více potravin z Česka, přál by si také větší kontrolu dovozových potravin ze strany dozorových orgánů.
Zahájení Národních dožínek se kromě premiéra zúčastnil také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeho stranický kolega ministr kultury Daniel Herman, předseda Senátu Milan Štěch a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (oba ČSSD).
Aby zemědělci mohli dostat až 900 milionů korun díky vratce na dani, musel by být schválený pozměňovací návrh, který hodlá předložit ministr zemědělství. Chce zvýšit vratku až na horní limit, který umožňuje EU. U motorové nafty bez biosložky je to až 95 procent daně, u nafty se sedmi procenty biosložky je to 88 procent.
Podle novely, kterou již dříve podpořila vláda, by měl stát ročně přijít kvůli vratce o 385 milionů korun. Z toho státní rozpočet přijde o 350 milionů a Státní fond dopravní infrastruktury o 35 milionů.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/473411/
financninoviny.cz Komora: Ministerstvo nezvládlo vyřešit dumpingové dovozy potravin 26.8.2016
financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství ČTK
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět České Budějovice - Ministerstvo zemědělství stále nezvládlo vyřešit dovoz potravin do ČR za dumpingové ceny, vadí Agrární komoře ČR. Kritizuje i přebujelou byrokracii a pomalé vyplácení kompenzací za sucho a dotací na zlepšení životních podmínek v chovech.
URL| http://www.financninoviny.cz/zpravodaj...t-dumpingove-dovozy-potravin/1386173?nt
forbes.cz Bibimbap, manukový med nebo žakie aneb Jídelní trendy podle Googlu 30.8.2016
forbes.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 30. srpna 2016 Také si na internetu běžně vyhledáváte, co byste mohli uvařit nebo jak zpracovat konkrétní surovinu? Dělají to miliony lidí po celém světě. Díky tomu lze sledovat, jaké trendy v jídle se objevují a které naopak mizejí. Funkční potraviny Narůstající zájem o zdraví a wellness se projevuje i v jídle. V posledních letech se do centra pozornosti dostávají potraviny, které mají zdravotní přínos nebo působí preventivně. Jejich hledání je často spojeno s výrazy „benefity“ nebo „účinky“. Podle reportu se výrazně zvyšuje zájem o kurkumu (od listopadu 2015 do ledna 2016 narostl objem hledání o 56 %), žakii (jackfruit), kefír, manukový med, jablečný ocet, hořký meloun, zázvor, kokosové mléko a další. V zadávaných výrazech se běžně objevují dotazy na konkrétní přínos – například „nejlepší potraviny na pleť, bolesti hlavy, spánek, rakovinu“. Když se lidé rozhodují, co jíst, hledají informace o funkčních potravinách na chytrých telefonech: 50% objemu vyhledávání první desítky funkčních potravin se odehrává právě na mobilech. Nejfrekventovanější je pondělí, ke konci týdne množství dotazů postupně klesá. To odpovídá době, kdy lidé plánují nákupy a vybírají recepty. Jakmile lidé najdou potravinu nebo surovinu, kterou chtějí vyzkoušet, hned přemýšlejí o tom, jak ji zakomponovat do jídelníčku. K názvům funkčních potravin se proto přidružují výrazy jako prášek, smoothie, recept či nápoj, mnozí se obracejí také na YouTube. Značky na tento trend začínají reagovat přidáváním funkčních potravin do svých produktů, nezřídka do výrobků, jako je čokoláda, sušenky nebo gumoví medvídci. Nestlé dokonce vyvinulo řadu potravin, které mají bojovat s konkrétními nemocemi. A stejně rychlí jsou i výrobci kosmetiky. Rozšiřování jídelníčku Zájem o zdravotní účinky potravin neznamená, že bychom úzkostlivě dodržovali diety – jde spíše o rozšiřování jídelníčku než o jeho omezování. Například mezi dezerty jsou na vzestupu tzv. mugcakes, koláčky upečené v hrnku, a další „bite-sized foods“, tedy jídla servírovaná v malých porcích. Lidé se ovšem nevyhýbají ani méně zdravým jídlům, která mají rádi; dávají si je klidně každý den, ale v malém množství. K názvům dezertu se při vyhledávání také často přidávají výrazy jako veganské, paleo a bezlepkové – přizpůsobení potravin individuálním potřebám je klíčové. Po receptech na dezerty lidé pátrají hlavně o víkendech. Pho a exotická jídla Popularita této vietnamské polévky stabilně roste celou poslední dekádu, nejvíc se však projevuje v posledních dvou letech. Spolu s pho se do popředí dostávají další exotická jídla: mochi zmrzlina, bibimbap, ramen, taquitos, tostados, wonton… Lidé hledají nové způsoby, jak vařit z už známých ingrediencí, a zkoušejí vietnamskou kuchyni doma. Tučné maso je zpátky Zdá se, že hon na čarodějnice v podobě tuku pomalu ustává, a pozornost se přesouvá právě k tučnějším partiím vepřového. Stabilně roste především zájem o vepřové ramínko a koleno, ale pořád jde o sezonní záležitost – vyhledávání přibývá v letních měsících a kulminuje v prosinci, přičemž vrchol nastává o víkendech. Lidé však mají chuť zpracovat tradiční maso jinak: experimentují například s korejskými nebo kantonskými recepty a zjišťují, jak se liší kvalita jednotlivých partií. Rigatoni Zájem o tento druh těstovin vzrůstá, byť pomalu, už několik let, ovšem v posledním roce vysloveně akceleruje. Hitem přitom není jedna konkrétní úprava; lidé zkoušejí jak klasické recepty (bolognese, pomodoro, amatriciana, primavera, marinara), tak zapečené nebo plněné rigatoni, a to s různými druhy masa, a dokonce s humrem. I v tomto případě jde hlavně o víkendovou záležitost. Lidé si také stále více zjišťují, jak různé tvary těstovin ovlivňují výslednou kombinaci s omáčkami.
Propadáky A o která jídla zájem naopak upadá? Jde hlavně o kombinace sladkého pečiva (třeba muffinů) se slaninou, které jsou tradičně oblíbené ve Spojených státech. A propadá se i řada dalších sladkých jídel, například Red Velvet cake, marshmallow fondán, čokoládové řezy, Dutch baby cake atp. Původní článek byl publikován na Jídlo a radost, blogu, který vzniká v Ambiente. URL| http://www.forbes.cz/bibimbap-manukovy...zakie-aneb-jidelni-trendy-podle-googlu/
Frekvence 1 Navýšení podílu tuzemských potravin na pultech českých obchodů 27.8.2016
Frekvence 1 str. 1 18:00 Rozhlasové noviny
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mária KUNOVÁ, moderátorka -------------------Navýšení podílu tuzemských potravin na pultech českých obchodů může zajistit přísnější kontrola zboží. Na agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Kontrola kvality zboží podle něj zajistí, aby se na pultech neobjevovalo zboží s nevyhovujícími parametry. Prezident Agrární komory Miroslav Toman už ve čtvrtek řekl, že potravináři by byli rádi, kdyby až 80 % zboží v českých obchodech tvořily tuzemské výrobky.
Haló noviny Sankce proti Rusku jsou výrazem bezradnosti Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.8.2016
zpět Česká republika by se měla připojit k zemím, které navrhují zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, řekl včera prezident republiky Miloš Zeman při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Sankce proti Rusku podle Zemana nikomu nepomohly. Na trh se kvůli zablokování vzájemného obchodu mezi EU a Ruskem dostaly přebytky vepřového a zablokoval se vývoz mléka a mléčných výrobků, řekl prezident. »Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud bohužel váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí,« vyzval Zeman. Zrušení sankcí už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. »Stále v Evropské radě jsou lidé, kteří se bojí rozhodnout, bojí se zrušit sankce,« řekl Zeman. Vyjádřil také přání, aby za rok při zahájení Země živitelky už byly sankce zrušeny. Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, vyzval včera na Zemi živitelce vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Chtěl by tak podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je 80 procent nadsazených, situaci chce nejdřív zanalyzovat. Vláda by měla podle šéfa potravinářů učinit také kroky ke zrušení danění evropských dotací. »Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru,« řekl Toman. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela.
Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina. Vláda v červnu ministra Jurečku vyzvala, aby začal hledat nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim rušení chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy. Foto popis| Prezident Miloš Zeman při včerejší návštěvě agrosalonu Země živitelka Foto autor| FOTO - ČTK/Václav PANCER
Ministerstvo neřeší dovoz dotovaných potravin Haló noviny str. 2 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.8.2016
zpět Ministerstvo zemědělství stále nezvládlo vyřešit dovoz potravin do ČR za dumpingové ceny, vadí Agrární komoře ČR. Kritizuje i přebujelou byrokracii a pomalé vyplácení kompenzací za sucho a dotací na zlepšení životních podmínek v chovech. Resort podle vyjádření prezidenta komory Miroslava Tomana splnil dvě třetiny požadavků, které vůči němu zemědělci loni měli. Krizovou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem zlepšuje podle Tomana hlavně ministerstvo, nikoliv Evropská unie. Od ní ocenil pouze krizový balíček, jehož část určenou pro Česko následně ministerstvo zdvojnásobilo. Chovatelům krav a prasat tak stát vyplatil 600 milionů korun. Další podpora je již předjednaná, ve druhém balíčku by měli zemědělci dostat 550 milionů korun. Celkově ministerstvo i z národních peněz plánuje letos investovat do živočišné výroby zhruba čtyři miliardy korun. Dumpingové ceny Tomanovi vadí, že resort nezvládá příliv levných potravin z okolních států, které podle něj často dovážejí zahraniční obchodní řetězce za dumpingové ceny. Zahraniční výrobci mohou být zvýhodněni skrytými národními dotacemi, řekl Toman. Ministerstvo podle něho stále tento problém nevyřešilo. »Je to jeden z největších problémů, a my se tím snažíme zabývat,« souhlasí poslanec Josef Šenfeld (KSČM), člen sněmovního zemědělského výboru. »Pozastavujeme se nad tím, že si ministerští úředníci neudělali analýzy, jakým způsobem jsou podporovaní zemědělci v okolních zemích. Vznikají paradoxní situace, že k nám polští zemědělci dovážejí zeleninu, a prodávají ji u nás za ceny, které jsou u nás podnákladové. To je možné jen tehdy, když jsou nějak významně podporovaní. Bohužel, vláda se tím v podstatě nezabývala a podmínky nesrovnala či případně nepodpořila naše zemědělce tak, aby se jim vyplatilo vyrábět. Nic se tady pro to neudělalo.« Už ve čtvrtek Toman navrhl, aby ministerstvo začalo připravovat legislativní změny, aby bylo povinně na pultech v řetězcích minimálně zhruba 80 procent českých potravin. Podle interního průzkumu komory, který provedla ve všech krajích, je v supermarketech v průměru 55 procent českých produktů. V zahraničí je podle Tomana naprosto normální, že v obchodech je mezi 80 a 90 procenty tamních produktů, dovážejí se pouze speciality. Chovy krachují Přes všechny snahy kvůli levným dovozům z okolních zemí české chovy krachují. Například kvůli dlouhodobě ztrátovým výkupním cenám vepřového masa končí s chovem prasat akciová společnost Meclovská zemědělská. V obci se nebudou chovat po 68 letech. Jeden z největších producentů na západě Čech prodělal na prasatech od roku 1989 přes 40 milionů korun. Firma měla ještě před pěti lety 340 prasnic a produkovala až 80 vagonů masa ročně, tedy až 800 tun, nyní má 140 prasnic. »Skončíme s nimi k 31. prosinci a s veškerými prasaty k 31. březnu,« řekl předseda představenstva a ředitel Jaroslav Hána. Farma přitom produkovala selata jednoho z nejlepších masných plemen z USA. Do výroby investovala desítky milionů korun.
Podle Hány chovy prasat v ČR končí hromadně a žádná nová farma už se nepostaví. »Naše stáje byly ve vesnicích, kde žili staří lidé. Dnes jsou tam mladí, a pokud bychom tam chtěli stavět stáj nebo obnovovat, tak s tím nebudou souhlasit. Jestli si teď někdo myslí, že se budou u nás stavět obrovské prasečáky, tak už nepostaví nic,« řekl Hána. ČR je nyní soběstačná ve vepřovém už jen ze 45 procent, řekl Hána Domažlicko přitom ještě před 25 lety produkovalo o polovinu více vepřového, než byly potřeby obyvatelstva. Českým farmářům podle Hány chybějí peníze z národních zdrojů. Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko i další země dávají dlouhodobě svým farmářům dotace na export vepřového, které jdou mimo evropské zdroje. Podporují také například mytí prasat nebo jejich výživu. »To jsou všechno národní zdroje, které my nemáme. Kdyby je jejich farmy neměly, tak už dávno skončily,« uvedl Hána. Akciová společnost Meclovská zemědělská má také velké stádo dojných krav, které si drží, i když na mléce také prodělává, aktuálně 1,5 milionu Kč měsíčně.
Horeka KDY KONVENIENCE V MODERNÍ KUCHYNI POMÁHÁ… 23.8.2016
Horeka str. 8 Horeka fokus Lucie Bártová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Konvenience, dlouhodobý trend v (nejen) českých kuchyních, dokonale naplňuje pořekadlo „dobrý sluha, špatný pán“. V mnoha restauračních zařízeních se bez ní ani kovaní profesionálové neobejdou. Kde je ale hranice použitelnosti produktů konvenience v době moderní kuchyně, návratu k přírodě? Kdy tyto produkty pomáhají a kdy jsou na škodu? Ptali jsme se odborníků. Proč vlastně v kuchyních konvenience má své místo? Pokud se zeptáte kuchaře, proč používá tyto produkty, odpověď bude následující: časová úspora, snadnost manipulace, téměř žádný odpad, přesné porce, snížené nároky na skladování, nižší zdravotní riziko a v neposlední řadě dlouhá doba použitelnosti, snižování nákladů a podobně. Takzvané polotovary nebyly výjimkou ani před desítkami let, znali je dobře již naši předkové několik generací zpátky. „Polotovary doma používáme všichni - kvůli času, je taková doba. Dobrý polotovar nám dokáže pomoci (a není ostudou konvenience nebo polotovar použít, když je kvalitní) anebo dokáže jídlo celé zkazit. Používají se doma, ale i v hospodě. Kdo říká, že to nepoužívá, tak lže. I skrytě jsou už naše těla, naše mozky naprogramované na všechny dusitanové solicí směsi, takže náš organismus to podvědomě vyžaduje. Když malinko nepřidám do kvalitní omáčky, hosté mi řeknou, že tomu něco chybí… Používání kvalitních polotovarů - proč ne,“ řekl v rozhovoru portálu Vitalia.cz šéfkuchař Martin Jiskra. Všeho s mírou Pokud může něco kuchařům zjednodušit práci a tím pomoci uspokojit chutě více hostů, aniž by byly servírované pokrmy „devalvované“, pak je produkt konvenience žádaným pomocníkem. „Záleží na tom, jak se na konvenienci koukáme - mluvíme-li o loupaných bramborech, mražené zelenině nebo hotové polévce v prášku. Konvenience všeobecně může výrazně pomoci a zvýšit kvalitu jídla, ale musí se používat s mírou. U zeleniny všeobecně nemusíme řešit sezonnost, kvalita je vždy zaručena, ušetříme čas (není třeba loupat, čistit). V případě sušených bujonů či omáček - ty mohou skvěle posloužit pro dochucení či posílení chuti jídla,“ říká Kristina Hanousková, brand & trade marketing manager Food Service společnosti Bonduelle. Odborníci z Informačního centra bezpečnosti potravin pod Ministerstvem zemědělství ČR doplňují, že potraviny s vysokou mírou konvenience nevyžadují, ale ani neumožňují kreativní přístup ke konečné úpravě a přispívají tak k celosvětové globalizaci stravy. Jiné typy konveniencí však naopak podporují tvořivost kuchaře tím, že rozšiřují dostupnost surovin a že se místo přípravných prací může ve zvýšené míře věnovat chuťovým a jiným variacím. Ve veřejném stravování umožňuje použití pohotových potravin rozšíření spektra nabízených pokrmů, které tak lze připravit za přiměřenou dobu. Na druhé straně přehnané používání produktů s vysokým stupněm konvenience (potraviny a nápoje v prášku,
konzervy a zmrazené potraviny) gastronomii poškozuje. Pilíř hromadného stravování Podniky zaměřené na hromadné stravování, ať již školní jídelny nebo firemní bufety, patří mezi nejčastější odběratele konvenience, a to právě kvůli obrovskému množství zákazníků, které musí během krátké chvíle odbavit. Nejvyšší poptávka je především po jednodruhových zeleninách. „Z našich produktů jdou tradičně nejlépe základní jednodruhové zeleniny jako hrášek, kukuřice, špenát, brokolice. Velice trendy je však také cizrna, ale i zeleninová pyré v kombinaci třeba s bramborovou kaší, fava fazole nebo duo mrkev a duo fazole,“ říká Kristina Hanousková. Uznávaný český šéfkuchař Radek Šubrt, který provozuje vlastní jídelnu Na Pruhu v Praze, má na tuto problematiku zcela jasný názor a nepřímo potvrzuje slova v úvodu článku zmiňovaného kolegy Jiskry. „Nejlepší je vařit z přímých produktů. Tedy vývar je z kostí, knedlíky jsou vyrobeny u vás (bramborové z brambor, ne z pytle), zelenina je čerstvá, ale - například kukuřice Bonduelle se nedá nahradit, totéž špenát, hrášek, fazolky. Také bych kolegům doporučil (například masné) výrobky firmy Bidvest. Ta vyrábí masa metodou sous vide a je to paráda. Já jsem ale lakomý, tak si to vyrobím sám,“ říká Radek Šubrt. Kvalita na prvním místě Dobám, kdy se polotovary prakticky neobešly bez legendární glutamátové příchuti, už dávno odzvonilo. Čeští spotřebitelé z oblasti pohostinství vyžadují určitý standard kvality a více se zajímají o to, co používají. Na rozdíl od čerstvých potravin je ale pro změnu příliš netrápí původ. „Zákazníci hledají kvalitu a servis, myslím, že v konvenienci tolik neplatí preference českých výrobků, i když tlak jak z médií, tak od státu je velký,“ dodává Kristina Hanousková. Podle jejích slov je výrazná změna v příklonu k dehydratovaným výrobkům bez glutamátu. Glutamát je velmi mediálně negativně propíranou záležitostí, proto se firmy snaží vyrábět výrobky bez této přísady. Dále je tlak na minimalizování soli. Také je patrný přesun od prášků k pastám u bujonů a omáček či fondům. Jedním z nejvyhledávanějších produktů konvenience v moderní kuchyni je koření. To je fenoménem jak ve sféře profesionální, tak v oblasti laického vaření. Kořenicími trendy zůstávají klasické jednodruhovky jako pepř, paprika a kmín. Ale s tím, jak se částečně mění náš jídelníček, roste i zájem o exotičtější a méně známé druhy. Jde například o vanilku, badyán, kurkumu nebo méně známé bylinky. I tento druh konvenience podléhá přísnému dohledu na kvalitu. V České republice jsou výrobci podřízeni přísným potravinářským normám a kontrole ze strany státních orgánů. „Jako domácí výrobce musíme splňovat kvalitu koření podle požadavků české legislativy, což neplatí pro dovozce z jiných zemí. Takže naše koření je z hlediska kvality pod mnohem větším drobnohledem, než je tomu u některých dovážených výrobků,“ říká Vladimír Macek, ředitel vývojového oddělení společnosti Vitana. * Jak pečovat o koření? 1. Koření nakupujte vždy od ověřených a důvěryhodných výrobců. Vzhledem k riziku nižší kvality koření a možného výskytu škodlivých látek se nedoporučuje nákup koření na trzích a stáncích. 2. Koření skladujte při pokojové teplotě v uzavřených a nejlépe tmavých nádobách, aby neztratilo své aroma a chuť. 3. Koření je lepší skladovat celé, nemleté nebo nedrcené. Nejlepší je ho umlít nebo nadrtit až před samotným přidáním do jídla. 4. Mleté koření vydrží v kořence přibližně půl roku. Nejpozději po roce se doporučuje zásobu koření obměnit. Zdroj: Vitana V kurzu jsou exotické omáčky a majonéza Grilovací sezona ještě zdaleka nekončí, ale už nyní je jasné, na co chuťové buňky českých zákazníků zaručeně reagují. Podle průzkumu společnosti Globus mnoho lidí hledá ke grilovanému masu netradiční exotické omáčky, oblíbené jsou rovněž dressingy na jogurtové bázi. Populární je také majonéza, podle údajů společnosti Nielsen jí Češi spotřebují za rok přes 9,4 tuny, zatímco na Slovensku 3,2 tuny. „Češi už nejsou tolik konzervativní a nebojí se experimentovat. Svědčí o tom rostoucí spotřeba jehněčího a telecího masa, zatímco dříve lidé preferovali klasické špekáčky a kuřecí maso. Velkou oblibu nově zaznamenáváme u čerstvých ryb vhodných ke grilování, jde například o tuňáka, mořského vlka nebo okouna nilského,“ říká mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Zdroj: Globus
Foto autor| Fotolia Foto autor| Fotolia Foto autor| Fotolia O autorovi| Lucie Bártová, mailto:
[email protected] /EHOREKA @EHOREKA
i-noviny.cz Buchty a klobásy (ART) 28.8.2016
i-noviny.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět USA 2016. Režie: Conrad Vernon, Greg Tiernan. Buchty a klobásy, první mládeži nepřístupný počítačem animovaný film, vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Ve filmu účinkují (svými hlasy) nejslavnější současní komici: Seth Rogen, Kristen Wiig, Jonah Hill, Bill Hader, Michael Cera, James Franco, Danny McBride, Craig Robinson, Paul Rudd, Nick Kroll, David Krumholtz, Edward Norton a Salma Hayek... /89 min./120,-/titulky/příst.18+/ URL| http://www.i-noviny.cz/program/buchty-a-klobasy-art
idnes.cz - blog Mozek a dějiny 25.8.2016 idnes.cz - blog str. 0 Emrich Sonnek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krátká a poněkud nekorektní úvaha o vývoji lidského mozku a o jeho vlivu na jednání člověka v dějinách. Na velký mozek v poměru k celému tělu, který nás odlišuje od všech ostatních živočichů, jsme hrdí a považujeme ho za velkou výhodu. Naši příbuzní lidoopi jej mají podstatně menší a dáváme jim to patřičně sežrat i v průpovídkách typu „vrať se na stromy“, kterými sice zpravidla častujeme sebe, přesněji řečeno naše názorové odpůrce, ale je jasné, co tím míníme. Naskýtají se dvě otázky: 1. Co růst poměrné velikosti našeho mozku způsobilo? 2. Je tento poměr příčinou, nebo důsledkem odlišnosti člověka od všech ostatních živočichů? První otázka má dvě možné odpovědi nebo i jejich kombinaci. Ta první zní, že člověk začal jíst ve větším měřítku maso, čímž získal energii potřebnou k rozvoji mozku, ta druhá přikládá význam skutečnosti, že člověk začal používat oheň k úpravě potravy, čímž podstatně zkrátil čas jejího žvýkání a trávení a dokázal tak z potravin získat více energie. Vzhledem k tomu, že se tyto teorie vzájemně nevylučují, je možná i jejich kombinace. Jestli člověk nejdřív začal jíst maso a časem přešel z tatarského na více nebo méně propečený biftek nebo zkusil, jestli mu maso po tepelné
úpravě, která se mu osvědčila u jiných potravin, přece jen nezachutná, je vcelku jedno. V každém případě platí, že dnešní lidé spotřebují na výživu mozku téměř čtvrtinu energie získané z potravy, přičemž váha mozku činí přibližně 1 500 gramů u mužů a 1 300 gramů u žen, to je zhruba dvě procenta hmotnosti. (Pozor, velikost mozku není přímo úměrná jeho výkonu.) Pro srovnání mozek primátů spotřebovává osm až deset procent energetických zdrojů, jiní savci svému mozku dávají jenom tři až pět procent nashromážděné energie. Hledání odpovědi na druhou otázku připomíná pátrání, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Na jednu stranu se zdá, že tu musel být nějaký důvod přestat se bát ohně a změnit složení potravy, a ten mohl být právě ve velikosti nebo stavbě mozku, na straně druhé dostatek energie mozku prokazatelně prospívá a mohl tedy podpořit tu anomálii, která se nahodile objevila - větší mozek. A to dokonce tak, že antropolog William Leonard z Northwestern University tvrdí, že právě náš věčně hladový mozek je tou základní příčinou, která stojí za dnešní celosvětově rozšířenou obezitou. Ale to jsme to možná vzali příliš hopem. Podívejme se na to postupně, tak, jak šel vývoj. Mozek je šikovný nástroj všestranně užitečný v komunikaci, ale umožňuje nám i lhát, podvádět a manipulovat dle potřeby. A protože základní potřebou myslícího mozku je pohodlí a jistota, manipuluje své okolí tak, aby měl svoje potřeby co nejlépe zajištěny. Pohodlí a jistota, to je jeho heslo a dělá všechno pro to, aby si je zajistil. Lidé proto museli na rozdíl od jiných primátů vyhledávat potraviny hodně bohaté na energii a výživné látky, aby mozek byl ve svých potřebách uspokojen. Ačkoliv naši nejbližší příbuzní šimpanzi, gorily a orangutani jedí převážně ovoce a listy, my vyhledáváme na maso a další vysoce energetické potraviny. Větší nároky na potraviny vedou ke zvětšování prohledávaného území. Naši předci museli aktivně pátrat po obživě a k tomu museli mít značné energetické rezervy, mnohem větší, než ostatní lidoopi. Odhaduje se, že lovci-sběrači denně urazili v průměru asi 13 kilometrů. Mozek tak časem přesvědčil člověka, že sběr a lov jsou namáhavým druhem podnikání s velmi nejistým výsledkem a nahradil je zemědělstvím. Při něm si mohl potravu chovat a pěstovat na místě, takže výdej energie potřebný na zajištění potravy se zmenšil a výsledek byl o něco jistější, i když to bylo za cenu ztráty části svobody. Člověk se připoutal k místu a poprvé mohl kromě života ztratit i něco jiného - zúrodněnou půdu a svoje pevné obydlí. Ale ani s tím se mozek nespokojil. V další fázi člověka přesvědčil, aby začal tu dřinu alespoň zčásti přenechávat zvířatům, která tak už nesloužila jenom jako potrava, ale i jako pracovní síla. Posléze mu i to bylo málo a začal vymýšlet stroje, kterými by nahradil zvířata - o ty je třeba se starat, což taky spotřebovává energii a čas, zatímco stroj je možno po vykonání potřebné práce odstavit. A dnes už jsme dospěli do stádia, kdy práci stále více přebírají roboti. Velký problém však vidím v tom, že dnešní životní styl a všechny vynálezy a vychytávky s ním související usnadnily náš život a snížily energii potřebnou na provoz našeho těla, zatímco mozek ve snaze zajistit si dostatek zdrojů nějak „zapomněl“ informovat tělo, že energetický příjem je třeba snížit nebo nedostatek pohybu nutného k zajištění obživy nahradit pohybem jiným. Svět tak čelí pandemii obezity, což vedle tloušťky vede i k řadě dalších vážných chronických neduhů moderní doby, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární nemoci. Je to důsledek toho, že lidský mozek při vší té snaze o pohodlný život s jistotami nestačí na komplexní řešení problémů, které většinou sám vyvolal. Vyčlenil se z přírodních procesů nejen změnou stravovacích zvyklostí, ale i tím, že jeho působení na přírodu je často katastrofální právě proto, že většina zásahů vychází z nedostatečných znalostí souvislostí. Každý živočich i rostlina naprosto přirozeně narušují ekologickou rovnováhu už samotnou svou existencí, ale tato dynamická rovnováha byla udržována miliardy let, protože vzájemné působení
všech sil se vzájemně kompenzovalo. Člověk ji svým nezodpovědným používáním mozku narušil a v tomto jednání stále pokračuje tím, že špatně řeší problémy, které by nikdy nenastaly, kdyby je sám nevyvolal. Dinosauři měli dva mozky, jejichž celková váha však byla proti jejich tělu zanedbatelná. Přesto naší Zemi vládli desítky milionů let a jejich konec byl důsledkem katastrofy, kterou ani nevyvolali, ani jí nemohli zabránit. Dějiny člověka s velkým mozkem jsou zlomkem této doby a stojíme na kraji propasti, kterou jsme sami vyhloubili. Nemohu se ubránit myšlence, že čím větší je podíl hmotnosti mozku na celkové hmotnosti tvora, tím rychleji, účinněji a spolehlivěji dokáže zničit sebe i své životní prostředí. Na začátku toho všeho možná bylo tepelně opracované maso, které umožnilo mozku jeho překotný růst. A tak se pozvolna přestávám divit veganům, že se této dvojsečné výhody chtějí dobrovolně zbavit. Jenom si nejsem jistý, že je to ta správná cesta a že na ni vykročili včas. To víte, taky mám mozek. :-) Autor: Emrich Sonnek / čtvrtek 25.8.2016 17:14 / karma článku: 7.23 / přečteno: 94x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Emrich Sonnek
URL| http://sonnek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=546939
O prasárničkách 25.8.2016 idnes.cz - blog str. 0 Martina Dušková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hmmm, prasárničky..…přemýšlíte o čem to tak asi bude, co? Žádné nemravnosti, kdepak, to bych si nedovolila. Kamarádka vylovila z kabelky balíček, nábožně ho rozbalila, vytáhla kelímek a rozzářeně mi sdělila: „Sem šla k řezníkovi pro maso a měli zavářku. Domácí, dodala na vysvětlenou.“ Prsty s rudými nehty zalovila v kelímku, rudě nalíčené rty olizovaly zavářku z prstů, Draculova milenka hadr. „Kristepane, ty seš takový prase, ty to ještě furt jíš?!?“ „ Nó, když mě to tak strašně chutná, můžu se po tom utlouct“ vysvětlila mi omluvně. Znechuceně jsem ji sledovala a jak se ukázalo oprávněně jsem nabyla dojmu, že jí ani dlouhé roky nezbavily vášně pro další prasárničku. „Že ty ještě pořád jedeš v těch vinných klobásách?“ zeptala jsem se podezřívavě. „Ale jo, jen je problém sehnat fakt dobrý, už to není co bývalo“ postěžovala si. Na chvíli si dokonce přestala olizovat zavářku z prstů a zasnila se nad časy, kdy byly masné výrobky ještě k jídlu a my jsme spolu sdílely školní lavici. Zavářka by se při vyučování jedla dost blbě a pro ten případ se zásobovala vinnou klobásou. Syrovou. Schovaná pod lavicí, ucucávala z půlmetrového střívka jeho obsah. Ke cti jí slouží, že když bylo dílo dokonáno, tak střívko vyhodila.
„Ty máš fakt kliku, že nemáš ten pica (čti pajka) syndrom, to bys k tomu musela sežrat i ten kelímek" blýskla jsem se nově nabytými znalostmi. Ne, že bych byla tak chytrá, ale shodou okolností jsem nedávno četla a konzumentech různých podivností. K snídani hrst hlíny, k obědu trocha písku včetně papírového sáčku, ve kterém jste si ji přinesli z nejbližšího pískoviště, to celé zapijete sklenkou vody a na závěr si ji dáte jako dezert. Tedy tu sklenku, samozřejmě. A tak jsem zapátrala po stravovacích prasárničkách. Cíleně jsem vynechala různé národní zvyklosti jako vejce vařená v moči mladých chlapců,oko tuňáka, kaloně vařené zaživa a podobné ňamky neb jiný kraj, jiný mrav a vrhla se do vlastních tuzemských řad. Ranní kávu si dochucujeme lžící sádla. Vánočku konzumujeme se salámem, tlačenkou, játrovou paštikou. Na smažený chleba ve vajíčku si mažeme marmeládu, na rohlík se sádlem pro změnu povidla. Chleba s rybí pomazánkou a šlehačkou, olejovky s čokoládou. Nanukový dort s kečupem. Ovocné knedlíky s tatarkou. Smažený hermelín s krupicovou kaší. Laskonky s kremžskou hořčicí. A protože jsme ji všechnu vypatlali na laskonky, tak si párky namáčíme v ovocném jogurtu. Smažený vepřový řízek s rajskou omáčkou a knedlíkem nebo bramboračka zajídaná švestkovým koláčem se proti některým kombinacím jeví jako celkem neškodná záležitost. Proti gustu žádný dišputát. Moje soukromá prasárnička není nijak excentrická, jen by podle nutričních specialistů měla být označena lebkou se zkříženými hnáty a výstražným nápisem - jen na vlastní nebezpečí!. Občas se neudržím a na posezení lačně spořádám sáček mastných, přesolených hospodských brambůrků. Ta slast, když si olizuju slané mastné prsty! Obvykle mi, jak jinak, bývá potom druhý den šoufl. No a proto, že mi je šoufl, tak jsem na dietě a tím se vlastně ten zvýšený příjem kalorií anuluje a jsem sama před sebou z obliga. Obyčejně se zapřísahám, že už to tentokrát bylo fakt, ale fakt naposled. Stejně ale, ty mrchy mastný, nad mým charakterem vždycky vyhrají. A jak jste na tom, vy? Autor: Martina Dušková / čtvrtek 25.8.2016 13:00 / karma článku: 8.44 / přečteno: 412x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Martina Dušková
URL| http://martinaduskova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=546750
Poslední grilování.... 29.8.2016 idnes.cz - blog str. 0 Alice Kopřivová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ... a prázdniny jsou fuč! Celé léto jsem neměla chuť psát. Letní depka? To existuje? Ne, bylo mi naprosto fajn! Nevytáhla jsem paty z chalupy. Z Čech. A ani žádné antidepresivum z kabelky. /velmi úšklebný smajlík/.... ...Jediné, co mi nedělalo dobře na moje „fajn“, byly zprávy, které jsem si občas v novinách přečetla. Občas! Pak už jsem nečetla ale ani nepsala…Veškerá ta hrůza, která se v Evropě děla, ať to byly teroristické útoky, útoky psychicky nemocných lidí, zemětřesení, prostě vše, co bralo lidské životy, mi bralo chuť k vtipnému psaní. Jenže, člověk se nesmí ztratit, člověk nesmí ztratit hlavně sám sebe. Je poslední prázdninový pátek v tomto roce. Samozřejmě nic nestíhám v práci dokončit včas. A to
vím, že ještě musím na velký, předvíkendový nákup a připravit vše na zítřejší velkou grilovačku. Ale hlavně, přesunout se ještě z města - čtyřicet kiláků na chaloupku. Můj muž mi do telefonu hlásí, že už je naložený v bazénu a provokativně mi hlásí, co ještě nesmím zapomenout koupit. „Jasně, granule pro psa!“ připisuji si na kilometrový seznam. Chce mě naštvat? Po páté odpoledne už vjíždím nákupním vozíkem do supermarketu. V rychlosti vybírám první zatáčky, od koleček mi snad i lítají jiskry. Tou rychlostí? Asi! Myslím! U ničeho se nezastavuji déle, než pár sekund. Systematicky připravený seznam, přesně, tak, jak je uspořádaný market. Skvěle! Ani o krok navíc. Jen ti lidé, ti by mohli trošku rychleji uhýbat. Spokojená, s narvaným vozíkem dojíždím k cílové pásce. Tedy hledám nejkratší frontu k pokladně a řadím se. Fronta se nehýbe, slyším nějaké dohadování, ostatní fronty se také nehýbou. Co je? Já, stále nabita tou nákupní energií, připravena okamžitě vykládat svůj nákup na pás a pak to jako Fittipaldi odpálit rovnou na chalupu, asi každou chvíli způsobím výbuch… NEBEROU KARTY! Šílím! Kontroluji obsah peněženky a pak svůj nákupní vozík. Chce se mi plakat. Nakoupit musím! V peněžence mám ale naštěstí něco kolem dvou tisíc. Naštěstí! Vždycky si v pátek vybírám hotovost na chalupu. Naštěstí! Budu se tedy modlit, abych s tou hromadou nákupu vyšla. Už vykládám zboží na pás. Polovina lidí ponechává plné vozíky v obchodě a odchází. Druhá polovina přeskakuje přes pokladny a hledá nejbližší bankomat. I tam už je ale fronta. A já? Zatím nikam neskáču a stále se modlím. Vyjdu? Upozorňuji pokladní, ať u částky dva tisíce udělá STOP. Nedýchám a při každém novém projetí zboží pokladnou, si lehce oddychuji „Uf! Tak to mám taky!“ Vyšlo to ! I poslední čtyři dvoulitrové lahve vína projely. Taky! Super! Já, tedy Fittipaldi, startuji, už s plným kufrem žrádla, pardon jídla, svůj malý chevrolet. Zvedl se za mnou už jen prach a já prchám, mizím, pryč z města. Snažím se dodržet rychlost, hodně pospíchám, to se ale nevylučuje. Vidina mého muže, na mém lehátku v našem bazénu – mě žene nebo žere? Klimatizace jede na plno a já jen doufám, že všechno to maso, zmrzliny, vlastně celý týdenní nákup, cestu přežije. Je vedro. Příšerný! Podél Labe už to frčí samo. Vyjela jsem z města, pouštím si rádio a začíná mi být konečně n-á-d-he-r-n-ě! Stejně si říkám, že jsem ASI šťastný člověk. Dokáže mi udělat radost každá blbost. Když si tedy odmyslím poslední nákup v obchodě Calvina Kleina /rozpustile mrkající smajlík/. Zahřeje mě slastný pocit, že si zítra obyčejně přispím. Že se budu z okna dívat přímo do lesa. A třeba jen to, že si udělám dobrou kávu a ona voní. Dnes ráno jsem si vyměnila s úplně cizím člověkem jeden jediný úsměv – taky zahřál. Srazili jsme se na čerpací stanici ve dveřích. Znám to dobře s lidmi, které miluji! To jsou úžasný pocity. Jako by mým tělem protékaly teplé mořské proudy, proudy štěstí. „Co je?“ Teplé vlny blaženosti odpluly. Auta přede mnou zpomalují a zapínají výstražná světla. Nehoda? Najíždím si do boku a je mi zle. Kolona podél Labe je vidět na pěkných pár kilometrů. Bože! Volám svému muži. Je mi naprosto jasné, že mi to z bazénu asi nevezme, ale tonoucí se i stébla chytá, ne? Vzal to! Prima! Co je hlavní, sděluje mi tu nejdůležitější informaci dnešního dne. „ V Povrlech se frézuje!“ informace, kterou mi měl říct už minimálně dvakrát, během dnešního dne, když mi nahlašoval ty pitomý nákupy. „No super! Oni nám tu při pátku frézují!“ Buším pěstičkami do volantu. Nejfrekventovanější silnice směrem na Liberec a pátek – všichni, v lepším případě jedou jen z práce domů a v tom druhém, na víkend, dovolenou nebo jen na chalupu. Jako já! Do toho samozřejmě spousta kamionů.
„Co mám dělat! Sakra! Proč jsi mi to neřekl!“ Totálně zasekaná, stojím v neskutečně dlouhé koloně v příšerným vedru. Prostě jen zapomněl. Mám čekat? Mám to otočit, vrátit se deset kiláků a jet přívozem? Spousta aut to vzdává, otáčí se a vrací v protisměru zpět. Přívoz bude také ucpaný, zavrhuji ho ! Vrátit se zpět úplně? Patnáct kiláků k nejbližšímu mostu? Ne, nechci, děkuji, začínám už v autě, i přes klimatizaci ,cítit uzeniny, z kufru, ano , jsou to uzeniny a maso na gril.. Poslední věta mého muže byla: „Tak tam počkej!“ Jo, s hekticky-zbrklou a hlavně nedočkavou povahou, kterou já mám. „To určitě!“ Otáčím auto. Stejně jako ostatní hekticky-zbrklí řidiči. Vlevo je už i fronta na přívoz. Vpravo jen cesta do kopců. Dodávka, která jede přede mnou má zapnutou navigaci, vyráží do kopců. Dávám blinkr vpravo. Jedu někam, kde jsem v životě nebyla. Projíždím, v těsném závěsu za dodávkou ,míjíme dvě obce. Na konci druhé obce se mi dodávka ztrácí. Do prudkých kopců jedu už na dvojku, evidentně má dodávka rychlejší koně. A kam ta úzká asfaltka vede, ví bůh. V zimě tu asi neexistuje silnice vůbec. No, nezbývá mi už nic jiného, než jet. Chevrolet navigaci nemá a já z hrůzou zjišťuji, že tu není ani signál. Vida!? Projíždím pár mini křižovatek, no křižovatek? Ani rozcestník tu není. A tak už si jen tipuji, kam jet. Silnička vede jen pastvinami, polem a lesem. Tady tak píchnout! Říkám si a doufám, že se to nestane. Vida!? Když už asi patnáct minut projíždím hřebeny místních kopců – první odbočka, která vede dolů. Prudce dolů. Že by zpět do civilizace? Začínám mít trošku radost. Předčasně! Silnička končí úplně. Jediné co vím, určitě, že se tady bez problémů vyčůrám. Už půl hodiny jsem neviděla člověka. Poslední mi ujel v dodávce. Když už tak sedím , ehm, na bobku, vynoří se z lesa džíp z přívěsem. „Anděl!“ říkám si! Můj zachránce! A natahuji si kalhoty. Dozvídám se, že jsem opravdu v koncích. „No to vím!“ Že jsem si pěkně zajela. „To vím taky!“ Hodný pán s paní mi nabízí, že mě vyvezou na hlavní tah. Tedy jestli se tomu tak dá říci. Neřeším už zmrzliny, uzeniny, obsah mého kufru, neřeším už maso na gril. Jsem šťastná, že mám své zachránce. Vezu se v autě za nimi a teď už se kochám nádhernou krajinou Českého středohoří. Najednou si všímám i úžasného západu slunce. Kolem jen pastviny a lesy. Vlevo krávy, vpravo krávy a po další dvaceti minutách jízdy i první domy. Vesnice! Hurá! Ve vesnici zastavujeme a já moc děkuji za ochotu. Dát jako prezent jednu kotletu nebo klobásu, nebo rozteklou čokoládu či nanukáč? Vtip!!! Jsem jim vděčna za záchranu. Asi bych sem bez nich nedojela. Asi bych tam někde na bobku při čůrání čekala na zázrak. Naše cesty se tedy rozcházejí. Dál už musím opět sama. Teď už ale klidnější, mám instrukce. Ano jsem totiž už na té frekventovanější, rádoby hlavní cestě. To je přesně ta, na kterou mi ten chlápek s dodávkou ujel. Jenže! Tato objížďka frézování nebyl nápad jen můj a pána v dodávce. Tuto cestu zvolili asi všichni, co odmítli dole čekat. Opět našim silničářům děkuji za skvělý adrenalinový zážitek. Tak, jak jsem doteď potřebovala každých pět minut čůrat strachy, že nikde nevidím žádné lidi a nevím, kde jsem. Tak teď jsem se dostala do naprosté tlačenice na úzké horské silničce. Nikdo neví, kdo má komu dávat přednost. V obou směrech stojí auta, která se na projetí vedle sebe prostě nevejdou. Různě sjíždějí do polí a uvolňují silnici pro auta v protisměru. Pak se to zase obrátí, popojíždí auta z polí a silnici uvolňují ty v protisměru. Uf! Po pár minutách, musím opět čůrat. Nervy ! Paradox je, že
mám auto plné žrádla, pardon jídla, ale nemám nic k pití. Musím čůrat a ano, mám děsnou žízeň. Klimoška sice jede, ale mám otevřené okénko pro lepší komunikaci s řidiči, co jedou proti. Je vedro, příšerný vedro. Před rokem jsem přesně takto uhýbala, kousek od naší chalupy, autu lesáků. Tak strašně ochotně jsem mu uvolňovala průjezd, až se mi podařilo sjet ze silnice úplně. Bokem. Neposekaný plevel dobře maskoval dost hlubokou strouhu, už jsem nevyjela. Bokem auta jsem se válela v poli, bála jsem se i dýchat a pomalu lezla z auta s tím , že každou chvíli končím otočená na střeše. Můj pes z toho blinkal. Naštěstí se našli hodní řidiči, kteří jeli právě kolem, zastavili a společně s pánem z lesního auta – mi pomohli auto vrátit zpět na silnici. A tak – nemůžou se mi tedy dnes řidiči divit, že tolik nespolupracuji. Mám zaklapnuté boční zrcátko a z otevřeného okénka vysvětluji do proti jedoucích aut, že se prostě víc uhnout bojím. Otíráme se o sebe tak těsně, že kdybychom si chtěli dávat pusy – tak to půjde bez problému. Nevím, jak dlouho bych čekala v koloně u frézovaní. Lipová, Slavošov, Javory… Nevím, kolik kilometrů jsem si už zajela. Už je skoro tma, blíží se devátá hodina a já jsem stále v kopcích. Po další půl hodině popojíždění a povídání si – z okénka do okénka /už jen káva chybí/, se začíná silnice rozšiřovat. Všímám si prvních dopravních značek. Děčín 15 km. Super. Po dalších deseti minutách se mi otevírá, z výšky, nádherný pohled na celý Děčín, půlí ho široký tok řeky Labe. Musím zastavit. Zastavit na další čůrání , ale hlavně, ten výhled je naprosto úžasný. Pouštím tu příšernou kolonu aut, která mi funěla celou dobu za zády. Pak už si pomalu sjíždím – sama, tmou do Děčína. Mám už i signál. Začínají mi naskakovat zmeškané hovory od manžela….. Dole se otáčím, po příšerné koloně aut - ani památky, silnice je prázdná. Dělníci už šli dávno spát. „A zítra… budeme grilovat!“ Říkám si a volám manželovi. Poslední prázdninové grilování. Těším se na pohodu, klid, známé, rodinu – na ten pocit blaženosti. Druhý den zjišťuji, že jsem zapomněla koupit brikety, dřevěné uhlí, něco pod gril. Když to dopoledne volám kamarádce, bez problému slibuje, že ho přiveze. A tak čekáme! Už všichni. Měli přijet ve tři, je pět. Syn a můj muž, ve vší slušnosti, snědli všechny přílohy a saláty. Mají hlad a smutně kontrolují naložené maso. Když kamarádka s manželem konečně v pět dorazí i s uhlím, ptám se. „Proč tak pozdě?“ Manžel kamarádky okamžitě reaguje. „Musela žehlit!“ „Děláš si legraci? Ty jsi TEĎ žehlila?“ obracím se na kamarádku. ………………..? ……žehlit se dá cokoliv, prádlo, průšvih, vlasy?? … nebo třeba i ksichtík v koupelně krémem….? Autor: Alice Kopřivová / pondělí 29.8.2016 0:26 / karma článku: 0.00 / přečteno: 0x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Alice Kopřivová
URL| http://koprivova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=547597
Arnold řekl: Jezte méně masa 30.8.2016 idnes.cz - blog str. 0 Lucie Barošová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Starý dobrý Arnold Schwarzenegger spustil začátkem léta zajímavou "nemasovou" kampaň o zdravé životosprávě - a budete se divit, jejím těžištěm není ochrana zvířat, ale ochrana lidí. Jsem všežravá, přesto se mi jeho výzva líbí. Když to shrnu, měli bychom ubrat z naší spotřeby masa, protože tím ulevíme životnímu prostředí i svým žaludkům. Vše souvisí se vším: přemíra konzumu posledních desetiletí a plýtvání tím, co mělo být spíše vzácné, si už vybírá svou daň. Arnoldovy výzvy si všimli hlavně vegetariáni a vegani, ale osobně si myslím, že je dělaná hlavně pro nás, masorády. Klidně si video pusťte, nejde o nic popuzujícího či urážlivého. Neuvidíte žádné smutné oči týraných zvířat, nýbrž horkem a pustinou bloudícího terminátora + fakta o tom, jak masný průmysl zatěžuje planetu. Blogy iDnesu nejsou z rozumných důvodů proklikávací, ale okopírujte si do You Tube tohle: Arnold Schwarzenegger & James Cameron Campaign for Less Meat Consumption. Nemám ráda věčné spory a napříč společností, rozčleněnou do vojsk dle stravovacích návyků. Mám kamarády ve všech sekcích a sama jsem kategorie labužník, to jest: miluji všechno! Zároveň chci ale pro sebe a rodinu vařit co nejzdravěji a není mi jedno, co se děje s naší matičkou zemí a s tvory a květenou na ní. Takových je nás hodně, že? Takže, co s tím? Jak začít? Neumím si představit, že bychom ze dne na den udělali tlustou čáru a do řeznictví už nevstoupili. Proč? Naše chutě a trávicí systémy by ještě nebyly zvyklé a ani bych neznala dost opravdu chutných bezmasých receptů. Po pár týdnech bychom asi akci naštvaně ukončili s ujištěním, že nad pečínku a klobásky není. Takže jsem na to šla od lesa: Zkouším několikrát do měsíce nové bezmasé recepty. Hledám je v naší i cizokrajné kuchyni (všichni přece jedli po celá staletí maso jen střídmě) a také na stránkách vegetariánů a veganů. Každý recept rodinně vyhodnocujeme a vypadá to asi tak, že třetinu už nezopakujeme, třetinu zařadíme do "žebříčku popularity našich jídel" a poslední nejistou třetinu zopakujeme ještě jednou, často v pozměněné formě, a zvážíme, zda bude palec nahoru či dolů. My, labužníci, totiž nemíníme u stolu trpět! Tohle páchám v intenzivnější podobě asi tři roky. Výsledkem je, že se nám repertoár neuvěřitelně rozrostl o desítky bezmasých jídel. Nebo také o jídla, které se o maso či špečíček jen šmrncly, a proto jsou skvělá. A jak si tak vařím a střídám to, tak logicky tím, že poměr bezmasých pokrmů vůči masitým výrazně stoupl, klesá nám spotřeba masa, aniž bychom to brali jako újmu. Líbí se nám nové chutě a možnosti, spíž je plná různých pytlíčků a semínek a zdvojnásobila jsem spektrum koření. Někdy jíme masa opravdu málo, jindy více - řídíme se citem. Stejně tak si nedělám předem cíl, kam až chci takto dojít. Razantní změnu ale v těchto letech nechystám, protože mám malé děti a zastávám názor, že pestrá strava je pro ně nejlepší. Ale zároveň chci být připravená na dost možnou verzi, že až jednou prďolíci zmoudří a začnou mít vlastní názory, může některý z nich přijít s tím, že chce být vegetarián. A, heleďte se - já jako nebudu za trubku! Zvládnu tohle mládě nakrmit a taky ho naučím do začátku, jak si má kuchtit samo, bude-li o to stát. Také mám dost vegetariánských a veganských kamarádů a chci je umět pohostit. Chci doma mír a toleranci a jsem na ni připravená i v kuchyni. S tímto souvisí i téma mléčný průmysl. Modří už vědí, že i v oblasti sýrů a mléčných dezertů a svačinek jsem gurmánkou, ááách! Akorát tento průmysl je v huntování přírodních zdrojů hned za masným, ach jo! Přiznám se, že tady postupuji ještě pomaleji, než s masem. Ale i pomalý postup je postup! Hnula jsem se v mých anemických dobách, kdy jsem se dozvěděla, že když jím něco bohatého na železo a souběžně k tomu šupnu mléko, výsledek stojí za prd. Tehdy jsem s údivem zjistila, že hodně receptů "ke konci přidej smetanu" je chutných i bez ní, občas je tedy dělám bez. A taky to moje věčné kradmé chození do lednice na mléko lze nahradit i mlsáním něčeho jiného. A myslíky jsou lepší zalité čajem nebo suché... Když se chce, všechno jde. Koho téma zaujalo a chce znát souvislosti a čísla z domova i zahraničí, může si zadara stáhnout
výbornou odbornou publikaci Atlas masa.Vygůglete si ji u Hnutí DUHA. Autor: Lucie Barošová / úterý 30.8.2016 7:00 / karma článku: 0.00 / přečteno: 0x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Lucie Barošová
URL| http://paceltova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=547677
Kondice Ucpaný systém pročistí vláknina Kondice str. 75 Jíme/Vláknina TEREZA SOLILOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
23.8.2016
zpět Příčin, proč vás trápí zácpa, může být hodně. Zjistili jsme, čím rozpohybujete střeva – a nemusí to být jen sportem. Pomůžou také chytré potraviny. Žádná ‚čistička‘ (rozuměj lidská střeva) není imunní proti poruchám. Přivádíli se jí nekvalitní materiál, dojde k ucpání. Zácpa se dá vypěstovat tak, že se během dne nehýbete a skoro nic nepijete. Aktivitu střev zpomalujete také v případě, že oddalujete vyprázdnění, protože se vám zrovna nehodí jít na toaletu. Než si navyknete chodit na toaletu pravidelně, můžete tělo stimulovat mačkáním akupresurních bodů. Nejčastěji však bývá problém v nevhodné výživě. První pomoc: vláknina Jeden extrém je vyloženě nezdravá strava (fastfoody a podobně). Druhou příčinou je jídelníček rádoby dietní, avšak ochuzený o dostatek zeleniny a kvalitní celozrnné obiloviny. V obou případech orgány zodpovědné za vylučování odpadních látek z organismu plní svoji funkci jen s obtížemi. Je třeba se zaměřit na potraviny, které obsahují dostatek vlákniny a ve vašem jídelníčku chybí. Třeba již zmíněná čerstvá zelenina, ale také luštěniny a oříšky. Vláknina má efekt přírodního projímadla, díky čemuž prochází trávenina střevem bezproblémově. Její zdroje by měly být různorodé, nespoléhejte se jen na jeden ani nedohánějte doporučené denní množství tím, že na posezení sníte půl kila otrub. Optimální přísun vlákniny zajistí 3–5 porcí zeleniny (květák, brokolice, kapusta), 2 porce obilovin, 1 porce luštěnin (čočka, fazole), hrst semínek (slunečnicových, sezamových) nebo ořechů (mandle, vlašské) a 1–2 porce ovoce denně. Bez dostatečného přísunu vlákniny se zdravý organismus neobejde, avšak nic není třeba přehánět. Vyšší než doporučená dávka (20–35 g) může způsobit nadýmání, křeče v břichu, či dokonce průjem. Co staví a co projímá? Mezi potraviny, které způsobují zácpu, patří: maso, smažená jídla, bílé pečivo, vajíčko na tvrdo, silný černý čaj, ale také pamlsky. A to jak nezdravé, tak i ty s vyšším podílem kakaa nebo vysokoprocentní tmavé čokolády. Mírně projímavé účinky mají švestky, jablka, fíky, jahody, sušené meruňky nebo ananas. Borůvky a banán naopak staví. Pokud jsou vaše problémy výraznější, nasaďte kúru z lněných semínek a zvyšte denní příjem tekutin na dva až tři litry. Pomáhá také odvar z kopřiv, domácí šťáva z bílé ředkve, nápoj ze sušených bio švestek (cca 7 švestek na 1 litr vody vařte 10 minut, popíjejte vlažné) či čisté psyllium z obchodu se zdravou výživou.
JÍDELNÍČEK PROTI ZÁCPĚ den 1 Snídaně ovesné vločky se švestkami a sezamovým semínkem* Svačina jahody Oběd červená čočka s květákem po indicku, celozrnná rýže posypaná lžící řeřichy, zeleninový salát Večeře zeleninová polévka z kořenové zeleniny a kedlubny (můžete zahustit jáhlami) den 2 Snídaně jogurt s otrubami, ananasem a sezamovým semínkem* Svačina sušené meruňky, jablko Oběd drůbeží maso na žampionech, celozrnná rýže s řeřichou, chřest, salát ze zelené listové zeleniny Večeře bílá ředkev s mrkví na olivovém oleji s provensálskými bylinkami Snídaně ovesné vločky s nastrouhaným jablkem a sezamovým semínkem* Svačina sušené fíky, švestky (čerstvé nebo sušené) Oběd zeleninový perkelt z cibule, mrkve, červené řepy a celeru Večeře pomazánka z červené čočky, žitný chléb, zelenina * přes noc namočeným JAK SE ZBAVIT ZÁCPY 1Zapomeňte na dietu, zdraví je přednější. Pokud málo jíte nebo si dopřáváte hodně denaturovaných potravin (například tzv. polystyren), střeva nejsou aktivní. 2 Dopřejte si zdravé jídlo a hodně pijte. Začněte hned ráno sklenicí vlažné vody na lačno a snídaní bohatou na vlákninu (viz jídelníček). Pijte v průběhu dne. 3Vsaďte na pohyb. Pro rozhýbání trávení mnohdy postačí procházka. V případě chronické zácpy zkuste speciální jogínské cviky na dutinu břišní. PROJÍMADLA Z PŘÍRODY Při prvním podezření, že by se mohl ‚ucpat systém‘, podle možností a chuti jezte: ovesné vločky chřest (na páře nebo vařený) celozrnnou rýži žampiony, bílou ředkev, kedluben – dušené na másle sezamová semínka otruby olivový olej a jeho další alternativy (sezamový, avokádový)
řeřichu nové tyčinky od Emca obsahují jenom sušené ovoce červenou řepu (tepelně zpracovanou) Foto autor| Foto: Shutterstock.com
krajskelisty.cz Unikátní projekt „Jíme jako za Baťů“ krajskelisty.cz str. 0 Zlínský kraj Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.8.2016
zpět Ve zlínských firmách si v rámci Garden Food Festivalu vyzkouší, jak si pochutnávali Baťovi zaměstnanci Zaměstnanci několika zlínských podniků si mohou tento týden v rámci svého firemního stravování pochutnat na pokrmech podávaných v jídelně Baťových závodů ve 30. letech minulého století. Unikátní projekt „Jíme jako za Baťů“ je součástí prvního ročníku Garden Food Festivalu, který se uskuteční 3. a 4. září v zámeckém parku a místním zámku. Předcházet mu bude i slavnostní šestichodová večeře inspirovaná promočním menu J. A. Bati z roku 1938. „Pokrmy na kterých si před desítkami let pochutnávali dělníci i management firmy Baťa, budou mít teď možnost vyzkoušet pracovníci Kovárny Viva, Hotelu Tomášov, Kliniky IVF, společnosti IMALAB a Nemocnice Atlas,“ uvádí za organizátory Garden Food Festivalu Pavel Vysloužil a dodává: „Tím, že se firmy zapojily do originálního projektu zlínského festivalu, rozhodly se zprostředkovat svým zaměstnancům ohlédnutí do historie a vlastně i touto cestou navázat na baťovský odkaz a tradice.“ První závodní stravování Přestože si někteří z baťových zaměstnanců nosili jídlo z domu, velká část z nich využívala závodního stravování. Na jídelním lístku jejich jídelen se často objevovaly pokrmy z velmi dobře dostupného hovězího masa, protože Baťa potřeboval kůže skotu na výrobu bot. Přílohou byly knedlíky, pokrmy z brambor nebo chléb. V pozdějších letech se přecházelo na lehčí jídla, protože management zjistil, že výkonnost lidí u strojů po vydatných obědech není až tak velká. „Necelé dvě stovky zaměstnanců firem zapojených do projektu Jíme jako za Baťů si během tohoto týdne pochutnají například na znojemské pečeni, fazolových luscích na smetaně, vídeňské roštěné, rýžovém nákypu a dalších pokrmech,“ říká Pavel Bílek, manažer restaurace Tomášov, která je dodavatelem obědů pro vybrané firmy. Ten také vysvětluje, že se jedná o jídla, které jejich podnik běžně vaří a zařazuje do obědových menu. „Podobná jídla jako za Baťovské éry - poctivá jídla z hovězího masa, vydatné polévky a rozmanitý sortiment nabízeného menu - jsou naši vizitkou již dlouhá léta,“ upřesňuje Bílek. V Hotelu Tomášov se také 2. září uskuteční slavnostní večeře v podání špičkových kuchařů Jana Punčocháře z pražského Grand Cru Restaurant & Bar (vítěz prestižní ankety odborníků o nejlepšího českého šéfa „Zlatý kuchař“), jednoho z nejlepších brněnských kuchařů Davida Viktorina z restaurace Rynk a místního šéfkuchaře Břetislava Novotného. Při přípravě pokrmů pro šestichodovou večeři se inspirovali promočním menu J. A. Bati z roku 1938, které bude připraveno v moderním pojetí za použití produktů značky KLASA a ve spolupráci s portálem Foodology. „Večeře je přístupná i veřejnosti. Několik posledních vstupenek na tento skvělý gurmánský zážitek je ještě k dispozici v městském informačním centru na radnici a v recepci Baťova institutu,“ dodává Vysloužil.
Historické menu i jídelníčky baťových závodů organizátoři zlínského Garden Food Festivalu získali díky spolupráci s Baťovým institutem 14-15 a archivem Muzea jihovýchodní Moravy. Právě v historických tiskovinách (Sdělení zaměstnanců firmy T. & A. Baťa a později v časopise Zlín – časopis spolupracovníků Baťa), vycházel ve třicátých letech minulého stolení pravidelně každý týden jídelníček závodní jídelny, který vždy obsahoval nabídku obědů i večeří na celý týden od pondělí až do neděle. Receptury z baťovské éry „V novinách se ale objevovaly občas i sezónní recepty pro domácí využití. Například na podzim, v období sklizně jablek, kuchaři a kuchařky nalezli v novinách receptury na sladké koláče, dorty nebo další jídla,“ uvádí Michaela Mitáčková z Baťova institutu 14-15, který je odborným garantem a partnerem projektu baťovského vaření v rámci Garden Food Festivalu. O ukázku pokrmů inspirovaných recepturami ze slavné baťovské éry nebudou ochuzeni ani samotní návštěvníci festivalu, který se bude konat v sobotu 3. září od 10,00 do 19,00 hodin a v neděli 4. září od 10,00 do 18,00 hodin v areálu zámeckého parku a místního zámku. Hotel Tomášov má připraveno baťovské menu v moderním hávu, které jistě mile překvapí milovníky dobrého jídla. Záštitu nad projektem Garden Food Festival ve Zlíně převzali ministr zemědělství Marian Jurečka, primátor Statutárního města Zlína Miroslav Adámek, radní Zlínského kraje Petr Navrátil či prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Generálním partnerem projektu je Fire Jack, značka stabilního aerosolového hasicího zařízení. O festivalu Garden Food Festival je regionálním festivalem dobrého jídla a pití, jenž není svázán žádnými hranicemi. Jeho druhý olomoucký ročník navštívilo letos v květnu na 12 tisíc návštěvníků. Projekt si klade za cíl dlouhodobě ukazovat široké veřejnosti ve městě, kraji i v celé republice, že v daném regionu je řada kvalitních restaurací a kuchařů, kteří dělají svoji práci s radostí a dobře. Projekt podporuje místní výrobce a farmáře, regionální potraviny a značky, cestovní ruch ve městě i kraji, propaguje gastroturistiku. Současně přináší nové trendy v gastronomii, ukazuje zajímavé koncepty, přiváží špičkové kuchaře. Jedinou měnou ve festivalovém areálu jsou grešle (1grešle = 25 Kč), které je možné již nyní zakoupit v předprodeji se vstupenkou nebo přímo na místě v den festivalu. Vstupenky v hodnotě 100 Kč (nebo 350 Kč s 10 grešlemi) jsou k dostání v sítí Ticketportal nebo v informačním centru zlínské radnice. Na místě bude stát vstupenka 150 Kč. Děti do 140 cm mají vstup zdarma. Více informací, foto a videa z předchozích ročníků najdete na http://www.gardenfoodfestival.cz.
URL| http://www.krajskelisty.cz/zlinsky-kra...-si-pochutnavali-batovi-zamestnanci.htm
Lidové noviny Kdo dluží, půjčuje si ještě víc Lidové noviny str. 15 Ekonomika JAN KLESLA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.8.2016
zpět BYZNYS DNE Dluh obyvatel ČR dosáhl koncem druhého čtvrtletí 1,89 bilionu korun. To je meziročně o 134 miliard více, tedy na každého z nás včetně kojenců přibylo přes 12 tisíc korun. Podle zveřejněných údajů Bankovníhoa Nebankovního registru klientských informací se pak navíc počet lidí s dluhem
meziročně mírně zvýšil o 26 tisíc na 3,06 milionu. Zadlužování na jednotlivce v průměru roste, jinak řečeno, kdo dluží, půjčuje si víc. Na jednu stranu je to ekonomicky dobře, protože je konjunktura, kterou další spotřeba jen urychluje. Obrovský problém je ale mizerná finanční gramotnost lidí a z toho plynoucí hrozba, že neodhadnou, na co mají. Klíčová role je pak u finančních institucí, bank a jiných úvěrových firem, které musejí své klienty dobře prověřit a poučit. To jim sice přímo nařizuje nedávno přijatý zákon, nicméně je i v jejich zájmu, aby se životy dlužníků při příští krizi nesesypaly jak domeček z karet. Miliardáři Petr Kellner a Jiří Šmejc prý prodávají ruský maloobchodní řetězec elektroniky a domácích spotřebičů Eldorado. Informoval o tom ruský deník RBC s odvoláním na zdroje v investiční komunitě. Obě firmy agentuře Reuters řekly, že o budoucnosti ruské společnosti jednají s mnoha stranami, bližší informace ale neposkytly. České potraviny by měly na pultech obchodů povinně okupovat dvě třetiny až 80 % nabídky. Alespoň potravináři si to přejí. Komora tak prý chce podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je 80 % nadsazených, situaci chce nejdřív analyzovat. České jídlo je určitě skvělé, zákazník si ale kvalitu najde sám i bez kvót. Foto popis| O autorovi| JAN KLESLA, redaktor LN
lidovky.cz BYZNYS DNE: Dlužíme stále víc, kvóty na české potraviny a polské pandí dluhopisy 25.8.2016
lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy ČTK, Lidové noviny, Jan Klesla Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Výběr ekonomických zpráv 26. srpna 2016: benzín zdraží, Vítkovice v insolvenci, Uber má miliardovou ztrátu, olympijská inovace, trolejbusy se do Prahy nevrátí a čeští miliardáři už nechtějí Eldorado. Dluh obyvatel ČR dosáhl koncem druhého čtvrtletí 1,89 bilionu korun. To je meziročně o 134 miliard více, tedy na každého z nás včetně kojenců přes 12 tisíc korun. Podle zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací se pak navíc počet lidí s dluhem meziročně mírně zvýšil o 26 tisíc na 3,06 milionu. V průměru roste zadlužování na jednotlivce, jinak řečeno, kdo dluží, půjčuje si víc. Na jednu stranu je to ekonomicky dobře, protože je konjunktura, kterou další spotřeba jen urychluje. Obrovský problém je ale mizerná finanční gramotnost lidí a z toho plynoucí hrozba, že neodhadnou, na co mají. Klíčová role je pak u finančních institucí, bank a jiných úvěrových firem, které musí své klienty dobře prověřit a poučit. To jim sice přímo nařizuje nedávno přijatý zákon, nicméně je i v jejich zájmu, aby se životy dlužníků při příští krizi nesesypaly jak domeček z karet. Vítkovice Power Engineering poslal dle očekávání ostravský krajský soud ve čtvrtek do úpadku . Firma, která je součástí strojírenského holdingu podnikatele Jana Světlíka, dluží přes dvě miliardy korun. Z toho zhruba 500 milionů korun jsou dluhy po splatnosti. Soud jmenoval insolvenčním správcem Davida Vandrovce. Miliardáři Petr Kellner a Jiří Šmejc prý prodávají ruský maloobchodní řetězec elektroniky a domácích spotřebičů Eldorado. Informoval o tom ruský deník RBC s odvoláním na zdroje v investiční komunitě. Obě firmy agentuře Reuters řekly, že jednají o budoucnosti ruské firmy s mnoha stranami, bližší informace ale neposkytly.
Polsko jako první evropská země vydává dluhopis v jüanech na čínském trhu. Tříletou emisí takzvaného „Panda bondu“ získá Varšava tři miliardy jüanů (10,8 miliardy korun) za 3,4 procenta úroku. Pochlubila se tím britská banka HSBC, která je jedním z upisovatelů cenného papíru a jejíž jméno mimochodem pochází z The Hongkong and Shanghai Banking Corporation. České potraviny by měly na pultech českých obchodů povinně okupovat dvě třetiny až 80 procent nabídky. Alespoň si to přejí potravináři. Komora tak prý chce podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je 80 procent nadsazených, situaci chce nejdřív zanalyzovat. České jídlo je skvělé, zákazník si ale kvalitu najde sám i bez kvót. Benzín zdraží na konci prázdnin. Řádově několik desetníků na litr si do konce srpna připlatí řidiči za nákup benzinu a nafty. České pumpy tak reagují s jistým zpožděním na srpnový růst ceny ropy. Cenovky na stojanech čerpacích stanic ukazují dnes v průměru za celé Česko u benzinu sumu pár haléřů nad 29 korunami, nafta je zhruba o korunu padesát levnější. Olympijské hry v Riu de Janeiro jsou kromě sportovních výkonů nejčastěji zmiňovány v souvislosti s různými nedostatky. Kromě místy nevyhovující olympijské vesnice, špinavých sportovišť a občasné střelby v ulicích však letošní olympiáda přinesla i několik inovací, které pomáhají sportovcům a především zatraktivňují některé sporty pro diváky. Uber zaznamenal v prvním pololetí ztrátu asi 1,3 miliardy dolarů (31 miliard Kč) a ve druhém čtvrtletí jeho ztrátovost zřejmě dosáhla dosavadního vrcholu. Většina ztrát je důsledkem subvencování řidičů v rámci celosvětové expanze firmy, řekl investorům finanční ředitel Uberu Gautam Gupta, jehož citovaly zdroje agentury Bloomberg. Sama firma zprávu nekomentovala. Trolejbusy v Praze nechceme. Dopravní podnik neplánuje obnovu trolejbusu v klasické podobě. Uvedl to technický ředitel a člen představenstva firmy Jan Šurovský. Dopravní podnik počítá pouze s elektrobusy, které budou poháněny bateriemi. V hlavním městě vyjel první trolejbus před 80 lety, přesně 9. srpna 1936. První linka vyjela od tramvajové vozovny Střešovice a trolejbusy jezdily v Praze přes 30 let. Poslední vyrazil od vinohradské Orionky v neděli 15. října 1972.
URL| http://byznys.lidovky.cz/byznys-dne-dl...y.aspx?c=A160825_162810_firmy-trhy_jakl
life.ihned.cz Móda je svět plný extrémů, říká dánský designér Henrik Vibskov, který baví a provokuje zároveň 29.8.2016 life.ihned.cz str. 0 Veronika Miškovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět První zářijový týden obsadí garáže obchodního domu Kotva Mercedes-Benz Prague Fashion Week. Jednou z nejvýraznějších tváří nadcházejícího týdne módy je designér Henrik Vibskov. Na jaře převzal od dánské královny medaili Thorvalda Bindesbolla, kterou uděluje Dánská královská akademie umění nejvýraznějším osobnostem skandinávské umělecké scény. Mluvit o Henriku Vibskovovi jen jako o módním návrháři by bylo nepřesné. Aktivity tohoto dánského tvůrce přesahují hranice módního světa a seznam projektů, jež má za sebou, by vydal na samostatnou přílohu. Muzikant, scénograf, kostýmní výtvarník, profesor na škole Central St. Martins v Londýně, umělec, jenž vystavoval v newyorské MoMA. Ale především svéráz, který baví a provokuje své publikum třeba tím, že na molo vyšle modelky s živými osly, nechá je bloudit žlutým
polem s vykukujícími černými mrkvemi, napíchá na tyčky balonky připomínající prsa nebo uprostřed mola vybuduje snové řeznictví, v němž visí na hácích pletené salámy a klobásy. Co bylo hlavní inspirací pro vaši novou kolekci, kterou prezentujete i na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku? Na jaře jsme spolupracovali s galerií Art Cologne v Německu, pro kterou jsme připravovali sérii asi dvanácti tapiserií. Pořád jsem nevěděl, co na nich bude, ale nakonec nám z toho vyšla taková zátiší s jídlem a uzeninami. Byly na nich i takové klasické červené tlusté salámy. Připomnělo mi to mimo jiné i moje dětství, kdy jsme jedli tradiční dánské salámy. Dneska už byste to nepozřeli, protože vypadají, že jsou plné éček. Tak jsem si řekl, že bychom z toho mohli udělat celou kolekci. Chtěli jsme zároveň poukázat i na to, jak je potravinářský průmysl bizarní. Na jedné straně máte michelinské restaurace, jako byla například dánská Noma, kde vám – když to přeženu samozřejmě – podávali prach z ptáků, kteří byli celý život krmeni jen určitým druhem biozrní. Je to svět plný extrémů, stejně jako móda. Pařížská ulice ožije nákupní horečkou v rámci zářijového týdne módy. Letos bude mít nejsilnější program v historii - čtěte ZDE Salámy se přitom neobjevovaly jen jako motivy na svetrech, ale i na módním mole jako takové snové řeznictví... V Paříži jsme měli přehlídku v Hotelu Westin kousek od Louvru a Place Vendome, což je místo, které vypadá, že by v něm mohl obědvat Napoleon. Před přehlídkou kuchaři nabízeli hostům krájenou šunku a salámy. Někteří si to naprosto užívali, ale někteří nad tím ohrnovali nos – znáte je, lidé od módy obecně moc nejedí. Takže jste seděli na přehlídce a v ústech jste měli chuť uzené šunky a dívali se na řezníky, kteří naoko vyráběli salámy. Bavil nás ten kontrast. Své přehlídky pojímáte vždy jako performance. Jednou necháte po mole procházet osly, podruhé je uprostřed bazén, ve kterém tančí tanečníci. Není pro vás nakonec to oblečení jen záminka pro uspořádání celé show? To určitě ne, oděv je pořád velmi důležitý. Navrhuji ho už dvacet let, a aby mě to pořád bavilo, tak si to musím udělat trochu zajímavější – pokládat nějaké otázky, komentovat okolní svět. Oděv je pro člověka stále jedna z nejdůležitějších věcí. Když je každá vaše nová kolekce vlastně uceleným konceptem se svou vlastní propracovanou show, jak dlouho vám trvá, než jste schopný se od ní oprostit a být otevřený nápadům pro další sezonu? Kreativitu nemůžete vypnout a nápady k vám přicházejí neplánovaně. Takže někdy se stane, že pracuji na více projektech najednou. Teď jsem třeba ve fázi, kdy se soustřeďuji na kolekci, která nyní přichází do obchodů, kterou nyní prezentujeme a kterou budeme navrhovat. Takže někdy je to divočina. Fantazie přetavená do skla: I obyčejná pivní lahev může být luxusní zboží, říká sklář Lukáš Houdek - čtěte ZDE Vaše móda je hodně barevná, asymetrická, uvolněná. Ne úplně pro každého. Jak moc myslíte při navrhování na zákazníky a jak moc musíte svou fantazii držet na uzdě, aby kolekce byla úspěšná nejen po umělecké stránce, ale i té komerční? Na zákazníky myslím hodně. Absolutní svoboda tvorby – kdo ji vlastně má? Vždycky máte nějaké publikum. Jsem také profesor a to je jedna z nejtěžších věcí, kterou se snažím předat studentům – jedna věc jsou nápady, ale ty má každý. Mnohem důležitější je, jestli je uskutečníte, jestli dokážete na své projekty najít sponzory, lidi, kteří vám s nimi pomohou, a ty, kteří vaše představy převedou v realitu. A to všechno ten váš nápad limituje. Ale to je stejné i v životě, vždycky je důležitý kompromis a spolupráce s ostatními lidmi kolem vás.
Na jaře vám dánská královna předala medaili Thorvalda Bindesb&*248;lla, kterou uděluje Dánská královská akademie umění nejvýraznějším osobnostem skandinávské umělecké scény. Jaké to bylo? Byl to zvláštní zážitek. Musíte říkat věci jako ,Vaše královská Výsosti' a tak podobně. Ke královně mě pak přivedli, ale nepoznal jsem, jestli skutečně ví, co dělám. Je spíš velký konverzační profík. Pak jsem se ale dostal trochu do nálady a byla to podstatně větší zábava.
URL| http://life.ihned.cz/atelier/c1-654141...-vibskov-ktery-bavi-a-provokuje-zaroven
MARKETING SALES MEDIA V Albertu pouze české maso 29.8.2016
MARKETING SALES MEDIA str. 4 news
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět DODAVATELÉ Obchodní řetězec Albert se spojil se třemi dodavateli a bude nabízet veškeré vepřové a hovězí maso českého původu. Český původ masa bude na obalech uveden symbolem s českou vlajkou a s nápisem Česká potravina. Dodávky 100% objemu stálého sortimentu červeného masa zajistí tři firmy z řad českých zpracovatelů a chovatelů tzv. masného skotu a prasat – společnosti Masokombinát Polička, Kostelecké uzeniny a Rabbit. Dodavatelé museli z toho důvodu navýšit výrobní kapacity. Například společnost Rabbit Trhový Štěpánov investovala do navýšení výroby a s tím souvisejících technologií 40 milionů korun. Firmy mají šanci, že jim tržby stoupnou i o stovky milionů. Příprava spolupráce trvala podle Barbory Vanko, manažerky komunikace Ahold, více než rok. „Zákazník tak bude mít jistotu, že v našich obchodech najde ve stálé nabídce české maso. Veškeré objemy nepromočního sortimentu budou z českých chovů,“ dodala. Výhradně české maso dosud prodával jen Globus. Kaufland nabízí českou produkci v objemu přibližně 80 %. Ostatní využívají dovozy především z Německa, Polska nebo Španělska. Foto autor| FOTO ALBERT
Metro Českého masa bude více 25.8.2016
Metro str. 2 Domov ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zprávy krátce Podíl českého masa v tuzemských obchodech není ani poloviční, odhaduje ministr zemědělství Marian Jurečka. Řekl to na včerejší tiskové konferenci, na které obchodní řetězec Albert oznámil, že bude prodávat 100 procent červeného masa (zejména vepřového a hovězího), které není ve slevě, jen z českých chovů. Ahold se proto dohodl s dodavateli na navýšení jejich výrobních
kapacit. Regionální mutace| Metro - střední Morava
Mladá fronta DNES Zeman a Klaus se sešli na zahájení Země živitelky Mladá fronta DNES str. 15 Jižní Čechy Martin Beneš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
26.8.2016
zpět Na budějovickém výstavišti začal 43. ročník agrosalonu Země živitelka. Na tradičním zahájení nechyběl prezident Miloš Zeman. Jeho proslov, ve kterém vyzval ke zrušení protiruských sankcí, si přišly poslechnout stovky lidí. ČESKÉ BUDĚJOVICE Davy lidí přivítaly včera dopoledne v Pivovarské zahradě budějovického výstaviště prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu zde tradičně zahájila agrosalon Země živitelka. Hlavním motivem úvodních proslovů bylo odmítnutí protiruských sankcí. Takto se vyjádřil prezident Zeman, předseda Senátu Milan Štěch i prezident Agrární a potravinářské komory Miroslav Toman. Sankce podle nich poškozují české zemědělce i průmysl. „Díky zablokování vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a Ruskou federací se na zemědělský trh dostaly přebytky vepřového, které se dříve vyvážely do Ruska, a podobně se zablokoval i vývoz mléka a mléčných výrobků,“ poukázal prezident. „Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, pak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení těch sankcí,“ dodal. Na slavnostní zahájení dorazil i bývalý prezident Václav Klaus. „Ve čtvrtek v deset hodin, poslední čtvrtek měsíce srpna, jsem na tomto pódiu určitě nejčastěji stál já. Takže už se považuji za jistou tradici a jezdím sem rád,“ konstatoval. Zeman se po zahájení vydal na tradiční obchůzku po výstavišti. Nebo spíše objížďku, protože jej opět vozili v golfovém vozíku. Zajímal se o výrobky tradičních českých firem, jako je například Zetor, zastavoval se i u potravinářských značek, jako je Madeta. Politici tradičně vyzvali k podpoře domácích zemědělců a potravin. A také k větší potravinové soběstačnosti. „Je potřeba pokračovat v kontrolách dovážených potravin. Není možné, aby na českém trhu bylo více než 40 procent mléčných produktů z dovozu, 50 procent masných výrobků z dovozu a až 80 procent ovoce a zeleniny z dovozu,“ řekl prezident Agrární a potravinářské komory Miroslav Toman a vyzval vládu k přijetí takových kroků, aby se podíl českého zboží na pultech obchodů zvedl alespoň na dvě třetiny. Země živitelka je nejnavštěvovanějším zemědělským veletrhem v Česku. Každoročně si cestu na budějovické výstaviště najde okolo sta tisíc lidí. Letošní 43. ročník končí příští úterý. *** video ze zahájení agrosalonu najdete na budejovice.idnes.cz Foto popis| Politici na Zemi živitelce Na českobudějovické výstaviště dorazili zleva ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda Senátu Milan Štěch, prezident Miloš Zeman a exprezident Václav Klaus. Foto autor| Foto: Marek Podhora, MAFRA O autorovi| Martin Beneš, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Hasiči zasahovali v masokombinátu Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Plzeňský (ban) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět Plzeň V areálu masokombinátu na Borských polích v Plzni vypukl v sobotu odpoledne požár, hasiči kvůli tomu vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. „Zhruba od půl páté bojovalo osm jednotek z Plzně s požárem ve strojovně technologie chlazení masokombinátu,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Pavla Jakoubková s tím, že v souvislosti s požárem byly naměřené zvýšené koncentrace čpavku a oxidu uhelnatého. Podle prvotních informací začal hořet kompresor, který v masokombinátu tlačí čpavek. Hasiči zasahovali po celou dobu v dýchací technice. Incident se obešel bez zranění, v podniku kvůli plánované odstávce elektrické energie nikdo nebyl. Hasiči zatím odhadují, že požár mohl způsobit až desetimilionovou škodu. Foto popis| Na Borech Hasiči bojovali s ohněm v masokombinátu. Foto autor| Foto: Petr Eret Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Chutnaly, v pětině však bylo málo jogurtových kultur Mladá fronta DNES str. 10 Test Iva Špačková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět Test bílých jogurtů Jogurty byly většinou kvalitní. Obsahovaly dostatek vápníku i bílkovin, ve třech ze 14 vzorků však bylo málo potřebných bakterií. Dáváte do košíku pokaždé stejný bílý jogurt, nebo stojíte bezradně u regálů, kde jsou jich na výběr desítky? Test 14 bílých jogurtů s obsahem tuku tři až deset procent ukázal, že neuděláte velikou chybu, ať sáhnete po kterémkoliv. Alespoň co se chuti i ceny týče. Uspět v testu totiž dokázaly jogurty, jejichž 100 gramů stojí tři koruny stejně jako ty, které jsou čtyřikrát dražší. Horší už je to z hlediska množství zdraví prospěšných jogurtových kultur. Tam už se vyplatí vybírat. Naprostá většina vzorků chutnala odborníkům zastoupených v senzorické porotě velmi dobře, tedy na známky 1,5 až 2,4. Takto dobré známky vycházejí při degustaci vzorků v testech MF DNES zřídkakdy. „Všechny jogurty kromě jednoho mi chutnaly. Viděla jsem mezi nimi malé rozdíly. Záleželo na tom, zda pocházely ze zahuštěné suroviny, nebo ne, zda zrály v tanku, nebo v obalu, ale všechny byly přiměřené danému výrobku chutí, vůní i konzistencí,“ uvedla Irena Němečková z Výzkumného ústavu mlékárenského. Podobně se vyjadřovali i další členové poroty. Některé vzorky byly podle nich kyselejší než ostatní, jiné řidší, v některých se uvolňovala syrovátka (trocha uvolněné syrovátky není chybou, pozn. red) a v jiných ne, ale kromě občasných hrudek drhnoucích na jazyku jim nešlo výrazněji nic vytknout. Až na jogurt z Krasolesí z prodejny Sklizeno. Ten porotci označili jako chuťově prázdný a nejhorší ze všech. Výrobce, Mlékárna Krasolesí, se jejich verdiktu brání. „Senzorické hodnocení je subjektivní. Náš jogurt neobsahuje zahušťovadla jako například sušené mléko, které se ve většině jogurtů na trhu objevuje. My jsme s konzistencí a chutí tohoto produktu spokojeni,“ uvedl David Kolman z mlékárny s tím, že se však pokusí dosledovat, zda během výroby nedošlo u tohoto konkrétního výrobku k něčemu mimořádnému. „Také nemůžeme ručit za způsob a podmínky skladování v místě nákupu,
což může mít vliv na konzistenci a chuťové vlastnosti,“ dodal. Ačkoliv v chuti obstály jogurty dobře, v hlavním technologickém parametru – počtu živých jogurtových kultur, jež jsou tvořeny dvěma druhy bakterií Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus – tři jogurty propadly, a tedy dostaly v této kategorii pětku. Podle vyhlášky pro mléko a mléčné výrobky totiž musí jogurt podle definice obsahovat minimálně deset milionů těchto bakterií na jeden gram výrobku. Pokud je nemá, jogurtem se nazývat nemůže. Většina jogurtů povinnost splnila a dva vzorky, Milko a Hollandia, dokonce obsahovaly v poslední den spotřeby přes miliardu živých kultur, tedy o dva řády více. Zott Natura jich však měl jen necelých pět milionů, jogurt finského typu Moravia přes dva miliony a výrobek z Krasolesí pouze necelých sedm tisíc, tedy o čtyři řády méně, než je nutné. Pokračování na protější straně Pokračování z protější strany Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) taková provinění trestá. „Nižší obsah prosymbiotických mikroorganismů by byl posuzován jako nesplnění jakostních požadavků stanovených ve vyhlášce. Za jakostní prohřešek se může sankce vyšplhat do 10 milionů korun,“ uvedl Radoslav Pospíchal z tiskového oddělení SZPI. Konkrétní výši pokuty však podle něj ovlivňuje řada věcí, které inspekce před jejím udělením zkoumá. Například to, kolik nevyhovujících výrobků se objevilo na trhu či zda se výrobce či prodejce v minulosti podobného provinění dopustili. V tomto případě by podle Pospíchala dosahovala případná pokuta patrně spíš jen desetitisícové či statisícové výše. Krasolesí a Moravia Lacto zváží změnu výroby Výrobce výsledek testu zaskočil. Producent polského jogurtu Zott Natura podle svého vyjádření provádí v továrně v Opole každý měsíc náhodné kontroly a navíc ročně posílá své výrobky do nezávislé akreditované laboratoře, jež našla v jogurtech v poslední den spotřeby 100 milionů živých jogurtových kultur na jeden gram. „Je pro nás tedy překvapením, že podle vašeho testu je obsah nižší než 10 milionů,“ uvedl šéf kvality Zott Rudolf Kaiser s tím, že výsledky závisí na použité analytické metodě či dalších faktorech, jako je kultivační médium, teplota a čas zrání či typ použitých jogurtových kultur. Jan Pivoňka z akreditované laboratoře Eurofins, která analýzy pro MF DNES prováděla, to však odmítá. „Byla použita zcela stejná norma ISO 7889. Nevidím důvod k tomu, aby dosahovali jiných výsledků,“ řekl. Mlékárna Krasolesí přistoupila k výsledkům konstruktivně. „Nedostatečný obsah živých mikroorganismů nás nemile překvapuje a musíme jej ověřit vlastním laboratorním testem. Pokud se tato skutečnost prokáže, pak bude nutné přistoupit k úpravě technologického procesu výroby,“ řekl David Kolman s tím, že výrobek patří k nejprodávanějším produktům firmy. Úpravu výroby zváží i Moravia Lacto, podle níž však muselo jít o ojedinělý případ. „Můžeme například upravit dávkování bakteriálních kultur do mléka nebo technologický proces, teplotu nebo dobu fermentace,“ uvedl Petr Tichovský, vedoucí inovací, technologií a řízení kvality. Nízký obsah laktózy Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského, který seděl v degustační porotě, je škoda, že jogurt Moravia v počtu bakterií pochybil. „Senzoricky byl výtečný a jeho bonusem je to, že se jako výrobek s nízkým obsahem laktózy hodí pro spotřebitele, kteří trpí laktózovou intolerancí,“ uvedl. Podle expertů na mléčné výrobky by přitom stačilo, aby produkt změnil název třeba na kysané mléko, zákys, kefír či podmáslí a může být na trhu úspěšný, protože takových výrobků je málo. Mlékárna však o něčem takovém nepřemýšlí. „Obchodní název výrobku vychází z marketingového konceptu našeho podniku. O změnách neuvažujeme,“ uvedl Tichovský. 54% Bílé jogurty si při nákupu aspoň občas dává do košíku každý druhý Čech. 25% To je obvyklá sleva bílých jogurtů v akci, někdy jsou však nabízeny i za polovinu původní ceny. Podle portálu AkcniCeny.cz se objevují v akčních letácích potravinových řetězců každý týden.
86% lidí, kteří si kupují bílé jogurty, dává přednost neslazeným. Zdroj: Portál AkcniCeny.cz Jaké nejčastěji kupujete? Co je pro vás při výběru jogurtu důležité? K čemu jogurty jíte/kupujete? Proč jogurty jíte? Výsledky testu: Velké rozdíly v ceně. Sto gramů pořídíte za 3 i 13 Kč. Cena není hlavním měřítkem pro kvalitu Milko Řecký jogurt bílý 1,5 koupeno: Billa, Praha 3 cena: 16,90 Kč/140 g výrobce: Polab. mlékárny Složení: mléko, smetana, jogurtová kultura s Bifidobacterium BB-12 Co zjistil test: vápník: 111 mg/100 g bílkoviny: 8,2 % tuk: 5,8 % tukuprostá sušina: 13,3 % živé jogurtové bakterie: 1,2 mld. Degustace: Čistý, hustý, vynikající jogurt, vhodný pro ty, kteří nemají rádi kyselé jogurty. Aroma je méně intenzivní. Konzistence odpovídá řeckému jogurtu – je hutná, lžíce v něm stojí, syrovátka se neuvolňuje. Textura je příjemně hladká a na jazyku vytváří jemný dojem. Obal: Víčko na plastové vaničce podobné termixu se otevírá snadno. Test v číslech Známka za degustaci: 1,8 Energie: 417 kJ/100 kcal Cena za 100 g: 12,10 Kč Hollandia Selský jogurt bílý 1,7 koupeno: Albert, Smíchov cena: 22,90 Kč/500 g výrobce: Hollandia K. V. Složení: mléko, mléčná bílkovina, jogurtová kultura, kultura Bifidobacterium a Lactobacillus acidophilus Co zjistil test: vápník: 126 mg/100 g bílkoviny: 3,8 % tuk: 3,9 % tukuprostá sušina: 8,8 % živé jog. bakterie: 1,5 mld. Degustace: Jogurt zrající v kelímku měl příjemně hustou lámavou konzistenci. Vůně byla čistá, ale mléčné aroma bylo méně výrazné. Chuť byla kyselejší. Ve vzorku se uvolnila syrovátka, přiměřeně tomu, že byl jogurt z původního obalu přesunut do degustačních kelímků. Obal: Víčko na plastovém kelímku se otevírá lehce. Test v číslech Známka za degustaci: 1,8 Energie: 279 kJ/67 kcal Cena za 100 g: 4,60 Kč Korrekt Jogurt krémový bílý 1,8 koupeno: Globus, Liberec cena: 11,90 Kč/400 g výrobce: neuveden/ČR Složení: mléko, mléčná
bílkovina, jogurtová kultura, kultura Bifidobacterium BB12 a Lactobacillus acidophilus LA5 Co zjistil test: vápník: 131 mg/100 g bílkoviny: 3,8 % tuk: 3,8 % tukuprostá sušina: 9,3 % živé jog. bakterie: 550 mil. Degustace: Jogurt měl podle poroty nejlepší vůni, chuť i vzhled. Ten byl homogenní, krémovitý a bez uvolněné syrovátky. Jogurtová kultura byla vyvážená, lahodná, svěží a méně nakyslá. Hladká konzistence mírně drhla na jazyku, celkový dojem však byl po všech stránkách příjemný. Obal: Víčko jde z plastového kelímku snadno sejmout. Test v číslech Známka za degustaci: 1,5 Energie: 283 kJ/68 kcal Cena za 100 g: 3,00 Kč Olma Selský jogurt bílý 1,9 koupeno: Albert, Smíchov cena: 14,90 Kč/200 g výrobce: Olma/ČR Složení: mléko, mléčná bílkovina, jog. kultury Co zjistil test: vápník: 143 mg/100 g bílkoviny: 4,5 % tuk: 5,1 % tukuprostá sušina: 9,6 % živé jogurtové bakterie: 120 mil. Degustace: Krémový, homogenní, lesklý a mírně řidší vzorek měl příjemně nakyslou čistě jogurtovou chuť, která však později zanechávala kyselejší „ocas“ v ústech. Plnost chuti ukazovala na to, že jogurt bude tučnější. Vůně byla jemná, méně intenzivní a bez cizích příměsí. Obal: Plastový kelímek je zpevněný kartonovým obalem. Víčko se otevírá trochu obtížněji. Test v číslech Známka za degustaci: 1,6 Energie: 335 kJ/80 kcal Cena za 100 g: 7,50 Kč AGRO-LA Jihočeský jogurt bílý 1,9 koupeno: Globus, Liberec cena: 19,90 Kč/200 g výrobce: AGRO-LA Složení: mléko, smetana, jogurtová kultura s Bifidobacterium BB-12 Co zjistil test: vápník: 242 mg/100 g bílkoviny: 6,6 % tuk: 3,3 % tukuprostá sušina: 16,7 % živé jogurtové bakterie: 110 mil. Degustace: Jogurt s přirozeně nažloutlou tukovou vrstvou měl hutnou táhlovitou konzistenci. Ta se nelámala, ale lepila v ústech. Vzorek se musel kousat a bylo v něm cítit hrudky. Syrovátka se neuvolňovala. Chuť byla intenzivní, hodně kyselá až svíravá. Ve vůni bylo cítit syrové mléko. Obal: Skleněný obal byl komfortní, víčko se z něj snímalo velmi dobře. Test v číslech Známka za degustaci: 2,2 Energie: 360 kJ/86 kcal Cena za 100 g: 10,00 Kč Madeta Jihočeský Nature 1,9
koupeno: Albert, Smíchov cena: 10,90 Kč/150 g výrobce: Madeta/ČR Složení: mléko, sušené mléko, jog. kultura Co zjistil test: vápník: 205 mg/100 g bílkoviny: 5,7 % tuk: 3,3 % tukuprostá sušina: 14,3 % živé jogurtové bakterie: 190 mil. Degustace: Vzorek s přirozeně nažloutlou barvou měl jemně krémovou homogenní hustší konzistenci. Syrovátka se neuvolňovala. Chuť byla nepřirozeně kyselá a byla doprovázena cizí pachutí se sladkokyselým dozvukem v ústech. Po chvíli byla trpká až svíravá. Vůně měla přiměřené jogurtové aroma. Obal: Plastový kelímek zpevněný kartonovým obalem má snadno snímatelné víčko. Test v číslech Známka za degustaci: 2,2 Energie: 336 kJ/80 kcal Cena za 100 g: 7,30 Kč Jogurt bílý Clever (Billa) 2,0 koupeno: Billa, Liberec cena: 14,90 Kč/500 g výrobce: Hollandia, K. V. Složení: mléko, mléčná bílkovina, jogurtová kultura, kultura Bifidobacterium BB12 a Lactobacillus acidophilus LA5 Co zjistil test: vápník: 126 mg/100 g bílkoviny: 4,4 % tuk: 3,6 % tukuprostá sušina: 9,3 % živé jog. bakterie: 800 mil. Degustace: Na první pohled lesklý a hustý, po zamíchání byl jemně krémový, ale měl řidší konzistenci. Vůně byla svěží, někomu připadala mírně nasládlá po ovoci. Chuť byla nakyslá, někteří porotci si všimli mírné pachuti po sušeném mléce či kartonové příchuti. Obal: Víčko z plastového kelímku šlo sejmou obtížněji. Test v číslech Známka za degustaci: 1,9 Energie: 280 kJ/67 kcal Cena za 100 g: 3,00 Kč Danone Activia Bílá 2,0 koupeno: Makro, Liberec cena: 7,80 Kč/120 g výrobce: neuveden/ČR Složení: mléko, mléčné bílkoviny, jogurtové kultury a Bifidus ActiRegularis CNCM I-2494 Co zjistil test: vápník: 159 mg/100 g bílkoviny: 4,6 % tuk: 3,3 % tukuprostá sušina: 11,2 % živé jogurtové bakterie: 180 mil. Degustace: Hladký krémový vzorek měl velmi řídkou konzistenci, na jazyku však vytvářel drsný až lehce nečistý dojem. Vůně byla méně výrazná. Chuť nebyla zcela typická. Byla méně nakyslá, měla příchuť po pasterované surovině a přecházela do sladka. Obal: Úzký plastový kelímek má velmi lehce snímatelné víčko. Test v číslech Známka za degustaci: 2,3 Energie: 288 kJ/69 kcal Cena za 100 g: 6,50 Kč Kunín Selský jogurt bílý
2,0 koupeno: Tesco, Praha 5 cena: 15,90 Kč/200 g výrobce: Mlékárna Kunín Složení: mléko, mléčná bílkovina, jogurtová kultura, kultury obsahující Bifidobacterium, Lactobacillus acidophilus Co zjistil test: vápník: 131 mg/100 g bílkoviny: 4,0 % tuk: 3,6 % tukuprostá sušina: 9,3 % živé jog. bakterie: 720 mil. Degustace: Vzorek měl nestejnorodou konzistenci, mírně vysráženou, hrubší a lámavou. Hustota byla přiměřená. Chuť byla příjemně nakyslá, bylo v ní však cítit pachuť po sušeném mléce a někdo cítil škrob. Vůně byla méně intenzivní. Obal: Užší plastový kelímek se dobře drží v ruce a má víčko, které se lehce snímá. Test v číslech Známka za degustaci: 2,2 Energie: 276 kJ/66 kcal Cena za 100 g: 8,00 Kč Bílý jogurt z Valašska 2,3 koupeno: Albert, Smíchov cena: 19,90 Kč/380 g výrobce: Mlék. Val. Meziříčí Složení: mléko, mléčná bílkovina, jogurtová kultura Co zjistil test: vápník: 138 mg/100 g bílkoviny: 4,1 % tuk: 3,5 % tukuprostá sušina: 9,9 % živé jogurtové bakterie: 67 mil. Degustace: Jogurt měl příjemně pevnou homogenní jemně písčitou konzistenci, jež trochu drhla na jazyku. Barva krémového vzorku byla mírně nažloutlá, chuť lehce nakyslá a bylo v ní cítit stopy po pasteraci. Vůně byla čistá. Na některé porotce působil jako retro výrobek, který chutí připomínal jogurty z minulosti. Obal: Víčko se z plastového kelímku dobře snímá. Test v číslech Známka za degustaci: 1,9 Energie: 280 kJ/67 kcal Cena za 100 g: 5,20 Kč Laktos přírodní Řecký Jogurt 2,4 koupeno: Penny, Liberec cena: 49,90 Kč/1 000 g výrobce: neuveden/Polsko Složení: pasterované kravské mléko, bílkovinný koncentrát, jogurtové kultury Streptococus thermophilus, Lactobacillus bulgaricus Co zjistil test: vápník: 156 mg/100 g bílkoviny: 3,9 % tuk: 3,5 % tukuprostá sušina: 9,2 % živé jog. bakterie: 59 mil. Degustace: Vzorek byl příjemně hustý a stejnorodý, uvolňovala se z něj syrovátka. Vůně byla méně výrazná. Chuť prázdnější, méně kyselá. Celkově vzorek porotě připomínal spíše jogurt řeckého typu či jogurt zrající v obalu než řecký. Obal: Objemný pevný plastový kelímek s pevným a velmi dobře odnímatelným víkem. Test v číslech Známka za degustaci: 2,1 Energie: 272 kJ/65 kcal Cena za 100 g: 5,00 Kč
Moravia Jogurt finského typu 2,9 koupeno: Rohlik.cz cena: 31,90 Kč/750 g výrobce: Moravia Lacto Složení: mléko, enzym laktáza, jogurtová kultura Co zjistil test: vápník: 161 mg/100 g bílkoviny: 4,3 % tuk: 3,5 % tukuprostá sušina: 11,1 % živé jogurtové bakterie: 2,4 mil. Degustace: Jogurt byl specifický. Řídká, hladká, jemně krémová, ale zároveň krupičkovitá konzistence se podle poroty spíš hodila na pití než k jídlu. Chuť nebyla typická pro klasické jogurty – byla sice mírně jogurtově nakyslá, ale zároveň i zajímavě nasládlá. Také vůně byla slabě nakyslá, ale svěží. Obal: Netradiční tetrapackový obal měl dobře odšroubovatelné víčko. Test v číslech Známka za degustaci: 1,9 Energie: 221 kJ/52 kcal Cena za 100 g: 4,30 Kč Zott Natura bílý jogurt 2,9 koupeno: Tesco, Smíchov cena: 8,90 Kč/150 g výrobce: neuveden/Polsko Složení: mléko, mléčné bílkoviny, jogurtová kultura Co zjistil test: vápník: 160 mg/100 g bílkoviny: 4,9 % tuk: 3,0 % tukuprostá sušina: 10,2 % živé jog. bakterie: 4,8 mil. Degustace: Vzorek měl hezký vzhled. Jemná, trochu řidší krémová konzistence byla příjemná. V jinak hladké struktuře však byly malé hrudky, které mírně drhly na jazyku. Vůně byla méně výrazná, také chuť nebyla tak plná. Někomu přišla škrobovitá, jiný jí vytýkal, že v ústech zůstává kyselý „ocas“. Obal: Pevnější plastový kelímek měl víčko, které se hůře otevíralo. Test v číslech Známka za degustaci: 2,0 Energie: 280 kJ/67 kcal Cena za 100 g: 5,90 Kč Originál. Jogurt z Krasolesí bílý 3,4 koupeno: Sklizeno, Praha 6 cena: 26,00 Kč/200 g výrobce: Mlék. Krasolesí Složení: pasterované mléko, jogurtová kultura Co zjistil test: vápník: 130 mg/100 g bílkoviny: 3,6 % tuk: 4,0 % tukuprostá sušina: 9,0 % živé jog. bakterie: 6 600 Degustace: Vzhled odpovídal jog. zrajícímu ve skle, ale bylo v něm hodně syrovátky. Krémová konzistence se rozpadala, byly v ní krupičky drhnoucí na jazyku. Aroma bylo nevýrazné. Chuť byla nakyslá, ale atypicky. Celkově byla prázdná, jakoby vodová. Vzorek dostal nejhorší známky za vzhled, konzistenci, chuť i celkový dojem. Obal: Komfortní skleněný obal měl velmi dobře odnímatelné víčko.
Test v číslech Známka za degustaci: 2,9 Energie: 360 kJ/86 kcal Cena za 100 g: 13,00 Kč Protokol testu * Test jsme zaměřili na bílé jogurty s obsahem tuku 3 až 10 procent. Spolu s Potravinářskou komorou ČR a časopisem Svět potravin, s nimiž MF DNES na testu spolupracovala, jsme nakoupili 14 značek (jogurty zrající v obalu či v tanku, řecké a jogurt finského typu). * Žebříček pěti nejprodávanějších značek pomohla do testu vyhodnotit mezinárodní výzkumná agentura Nielsen, která se zaměřuje na chování spotřebitelů na trhu. * Vzorky jsme nakoupili v běžné obchodní síti (Billa, Albert, Globus, Tesco, Makro, Penny Market), na e-shopu Rohlik.cz a ve farmářské prodejně Sklizeno. * Ceny jogurtů se pohybovaly od 7,80 Kč do 49,90 Kč. Při přepočtu na 100 gramů výrobku stály od 3,00 do 13,00 Kč. * Akreditovaná laboratoř, do níž byly jogurty převezeny v chladírenském voze, analyzovala u každého vzorku počet živých jogurtových mikroorganismů přítomných v poslední den spotřeby (jogurt jich musí mít nejméně 10 milionů v jednom gramu). Analyzovala také množství deklarovaných bifidobakterií. * Laboratoř dále zkoumala, zda jogurty obsahují kvasinky či plísně, což se neprokázalo. Vedle těchto parametrů analyzovala množství tuku, vápníku, bílkovin a tukuprosté sušiny v každém vzorku a porovnávala, zda naměřené hodnoty odpovídají deklarovaným, což se v rámci povoleného rozpětí potvrdilo. * Senzorické vlastnosti jogurtů posuzovala na VŠCHT v Praze dvanáctičlenná porota složená z odborníků. Ta hodnotila vzhled, konzistenci, vůni, chuť i celkový dojem jednotlivých vzorků. * V redakci jsme hodnotily praktičnost obalů – jak dobře jdou otevírat i jak komfortně se s nimi zachází při spotřebě. * Dále jsme posuzovali, jak dobře a srozumitelně obaly informují spotřebitele o důležitých faktech (např. jméno výrobce, země původu, čitelnost data spotřeby, složení, výživová tabulka, údaje o skladování, alergeny). * Jogurtům se budou věnovat i pořady ČT Sama doma a Černé ovce. * Známku testu tvoří: smyslové hodnocení 40 %; živá jogurtová kultura 30 %; bílkoviny + vápník 10 %; kvasinky a plísně 5 %; tukuprostá sušina 5 %; praktičnost balení + údaje na obale 10 %. Porota Jak vám chutnaly jogurty Václava Kunová Společnost pro výživu V bílých jogurtech až na výjimky nebyly zásadní chyby. Celkově mě dva výrobky pozitivně překvapily svou chutí i konzistencí (Olma, Korrekt, pozn. red.), zajímavý byl také poslední vzorek (Moravia). Jogurt řeckého typu neměl požadovanou hutnost a ani chutí a konzistencí neodpovídal tomu, co bych si jako spotřebitel představovala. Jeden z výrobků byl trochu netypicky nasládlý (Activia) a jeden mě překvapil nepříjemně, ten bych si nekoupila (Krasolesí). Jinak to byl dobrý střed. V porotě dále zasedali: Radmila Matějíčková, Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž, Marcela Ostřanská, Mlékárna Valašské Meziříčí, Marek Doležal, VŠCHT, Vojtěch Ilko, VŠCHT, Dana Gabrovská, Potravinářská komora ČR, Jiří Hlaváček, Státní veterinární správa, Helena Weisserová, Olma, Pavel Dostál, Hollandia, Irena Němečková, Výzkumný ústav mlékárenský, Jiří Kopáček, Českomoravský svaz mlékárenský, Kamila Toušková, Danone Co je jogurt Jogurt (yogurt znamená v turečtině zkvašené mléko) je kysaný mléčný výrobek, který vzniká kysáním mléka, smetany, podmáslí či jejich směsi jogurtovou kulturou, kterou tvoří dva druhy bakterií – Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus. Bakterie mléčného kvašení mají příznivé dieteticko-léčebné účinky na lidský metabolismus
(přisuzuje se jim příznivý vliv na dlouhověkost) a jogurtu dodávají v potřebném množství charakteristickou konzistenci a kyselost. Foto popis| O autorovi| Iva Špačková, redaktorka MF DNES
Moje psychologie doktoři 25.8.2016 Moje psychologie str. 12 MONIKA OTMAROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trápí vás nějaký problém týkající se vašeho zdraví, krásy, duše nebo sexu? Zeptejte se našich odborníků. Své dotazy nám posílejte na adresu mailto:
[email protected]. JOSEF PEKÁREK specialista na celostní medicínu Mojí tříleté dceři diagnostikovali celiakii. Můžete mi poradit, jak by jí mohla pomoci celostní léčba? Děkuji. Kateřina, 32 let Pokud se jedná o léčbu celiakie, tak bych o metodách a postupech celostní medicíny začal uvažovat až tehdy, pokud by nějaké další problémy u dítěte nadále přetrvávaly i v případě, že už by byla striktně dodržována bezlepková dieta. Někdy totiž může dojít k tomu, že přetrvává intolerance laktózy, což se obvykle stává v situaci, když nedojde k úplnému zrestaurování střevní sliznice. Pokud by došlo k výskytu výraznějších poruch střevní mikroflóry, zejména při přerůstání plísní a kvasinek, mohla by se objevovat zvýšená citlivost na potraviny, které obsahují větší množství histaminu. (Histamin se nachází téměř ve všech potravinách, v různé koncentraci, takže jej zcela vyloučit ze stravy nelze. Vysoký obsah histaminu je ve fermentovaných potravinách rostlinného původu, například v kysaném zelí. Z potravin živočišného původu obsahují histamin ve větším množství fermentované uzeniny (sušené a solené salámy, klobásy apod.) nebo masové konzervy. Také pomalu zrající sýry obsahují větší množství histaminu než rychle zrající druhy. Vyhnout se je třeba i luštěninám a ořechům. Nicméně, jak jsem již uvedl výše, všechny tyto problémy by měl vyřešit dietní režim. Je také možné, že zpočátku bude zapotřebí doplnit některé vitaminy a minerály (například železo), ale o nezbytnosti jejich dodání by přinesly rozhodující informaci až provedené laboratorní výsledky. JITKA DOUCHOVÁ psycholožka Jsem 5 let vdaná, manžel je o 15 let starší. Momentálně jsem na rodičovské s dvouletým synem, i tak se snažím na poloviční úvazek pracovat. Hlídání nemám, starám se o domácnost, vařím teplá jídla. Manžel mě přesto stále kritizuje, že jsem neschopná příživnice, a všechno kontroluje (nemám ani přístup k účtu, o všechny peníze si musím říkat). Dá se manželovo chování změnit? Magdalena, 35 let Možná věkový rozdíl vytváří v manželovi pocit, že má právo na vás dohlížet a kritizovat. Působíte na mne jako nevyvážený vztah v mnoha ohledech. Máte problém v komunikaci – ohledně finančního hospodaření, péče o dítě, servisu, který každý z vás druhému poskytuje. Manžel se k vám chová ne jako k partnerce, ale jako k dítěti. K důležitým stavebním kamenům partnerství patří vzájemný respekt a úcta. Měla jste je u manžela dříve, než jste porodila a začala se starat o syna? Změnilo se vše až poté? To je důležité pro další kroky. Cítíte se neuznávaná, vztahová atmosféra mezi vámi houstne, a vy se oba zacyklujete v neporozumění. Měla byste narovnat záda a iniciovat změnu v zájmu rovnocennosti vztahu. Manžel by si vás měl více vážit, ale
toho dosáhnete tak, že si budete více vážit sama sebe. Nevím nic o tom, jak jste spolu sladěni v intimním životě, což je velmi důležité. Základ bych viděla ve vytvoření pravidel, na nichž se oba shodnete. Dopřejte si více času jen pro sebe, nezůstávejte v modu uštvané matky. Buďte emancipovanou ženou, která deleguje hodně povinností i na něj. BORIS ŠTEPANOVIČ psycholog Neodolala jsem pokušení a partnerovi jsem „projela“ mobil. Našla jsem tam několik milostných SMS ze stejného čísla. A teď vlastně nevím, co s tím. Mám se partnera rovnou zeptat? Nebo vyčkat, co bude dál? Karin, 30 let Předpokládám, že pokušením nebylo dozvědět se něco nepříjemného, ale chtěla jste řešit obavy a nespokojenost ve vztahu. Rozhodla jste se „konat na vlastní pěst“. Měla jste podezření, které jste se obávala vyslovit? Udělala jste krok, který mohl vypadat smysluplně, ale asi tušíte, že jste narušila důvěru, respekt, úctu, a možná právě toho se vám ve vztahu nedostávalo. Co se dělo ve vašem vztahu před „vyšetřováním“? Je možné, že neumíte projevit a ukázat vlastní nelibost nebo vyjádřit, co vám ve vztahu nevyhovuje tak, aby to bylo pro vás přijatelné a abyste se cítila bezpečně. Pak může být lepší čekat, dusit v sobě něco, co vás zraňuje, a ve vhodný moment přehodit odpovědnost za vztah na druhého. Máte i důkaz, a ten by měl vaše konání omluvit a potvrdit jeho oprávněnost. Bylo by ale konstruktivnější přijmout svou část odpovědnosti a přiznat si, že vztah jste spoluvytvářela. Důležité teď bude nezůstávat sama, ale mluvit s někým, komu důvěřujete, kdo vám nebude vnucovat řešení, ale poskytne možnost postupně se v sobě zorientovat. Vyjasnit si, kde jsou vaše hranice, co sama chcete a kolik odpuštění jste schopna nabídnout. Toto může chvíli trvat. Pozor na „řešení“ prací, jídlem nebo alkoholem. Vytvořte si možnosti, jak relaxovat a uvolnit se. Foto autor| FOTO: ROBERT TICHÝ, MILAN DROBNÝ A ARCHIV
Naše rodina Adié, milé prázdniny! Naše rodina str. 27 U rodinné plotny Karina Havlů Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět Nejen děti a studenti, ale také mnozí dospělí pociťují s odchodem prázdnin lehce bolavo v krajině srdeční. Náplastí může být zahradní setkání s přáteli, na kterém si užijí chuťové buňky i mysl. Je to osvědčený způsob, jak závan podzimu ještě na čas zastavit a poslat tam, kde odpočíval, nač ten spěch? Uvedené pokrmy jsou určeny pro 6-8 osob. Když není čas na jejich přípravu, stačí dát na stůl pestrou nabídku nejrůznějších surovin, aby si každý mohl udělat obložený chléb podle svého gusta. OVOCNÁ BOWLE Spotřeba: · 4 broskve · 250 g jahod · 7/4 vodního melounu · hrst hroznového vína · hrst červeného rybízu · 7 citron · 4 lžíce moučkového cukru · 100 ml broskvového nebo jiného ovocného likéru · 500 ml bílého suchého vína · 750 ml sektu Postup: Omyté broskve osušíme, rozpůlíme, zbavíme pecky a nakrájíme na malé dílky. Omyté a osušené jahody také upravíme na drobné kousky, vypeckovanou dužninu melounu na malé kostičky. Omyté hrozny rozpůlíme, špičatým nožem zbavíme jadérek, rybíz očistíme. Veškeré ovoce vložíme do větší skleněné nádoby a promícháme s citrónovou šťávou rozmíchanou s cukrem a likérem. Necháme 2 hodiny uležet v chladničce. Pak zalijeme vychlazeným vínem i sektem a ihned podáváme.
GRILOVANÉ VEPŘOVÉ ŠPÍZY Spotřeba: · 600 g vepřového masa z kýty • 2-3 cibule · 200 g libové slaniny · 2 lžíce pikantního kečupu · 2 lžičky grilovacího koření · 4 lžíce oleje · sůl (pouze v případě, že koření není slané) Postup: Maso upravíme na plátky, naklepeme, po stranách trochu nařízneme, aby se při tepelné úpravě nekroutily, a potřeme olejem smíchaným s kečupem. Maso necháme asi 3 hodiny odležet v chladu. Samozřejmě neuškodí, když v marinádě zůstane déle. Pak střídavě se slaninou a na plátky nakrájenou cibulí napichujeme na jehly, které položíme na rozpálený rošt a ze všech stran grilujeme za častého potírání zbylou marinádou. Podáváme s chlebem, hořčicí, kečupem a zeleninovým salátem. Vhodná je nakladaná zelenina. Obměna: Jednotlivé suroviny můžeme prokládat také plátky zelených paprik. Přidat lze rovněž hlavičky žampionů a třešničková nebo na kolečka nakrájená keříková rajčata. ŘECKÝ SALÁT Spotřeba: · 4 velká rajčata • 2 velké papriky (žlutá, červená nebo zelená) · 1 malá salátová okurka · 1 červená cibule · 20 oliv • 200 g balkánského sýra · 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř Postup: Rajčata nakrájíme na čtvrtky, očištěné papriky na nudličky, omytou okurku na kostičky, cibuli na kolečka. V salátové míse promícháme s vypeckovanými a na půlky nakrájenými olivami, olivovým olejem, trochou soli a pepře. Balkánský sýr upravíme na kostičky, přidáme k salátu a zlehka promícháme. Podáváme jako přílohu nebo lehký předkrm s pečivem. Poznámka: Salát příliš nesolíme, balkánský sýr je už dost slaný. GRILOVANÉ KRUTÍ ŘÍZKY Spotřeba: · 7200 g krůtích prsních řízků • 4 lžíce medu · 3 lžíce červeného vinného octa · / lžička chilli koření · 4 lžíce oleje • sůl Postup: Maso nakrájené na plátky jemně naklepeme a po stranách trochu nařízneme, aby se při tepelné úpravě nekroutilo. Smícháme olej, ocet, med, koření, sůl a ve směsi necháme maso za občasného obracení marinovat asi 2 hodiny v chladu. Pak je vyjmeme a na rozpáleném grilu opečeme za občasného potírání marinádou dozlatova. Podáváme se zeleninovým salátem nebo grilovanou zeleninou, například cuketami. Obměna: Místo chilli koření můžeme použít provensálské nebo grilovací. Pokrm je velmi dobrý i z kuchyňského grilu. Foto autor| Foto: archiv
nova.cz Strašák salmonela: Jak se nemoci vyhnout? nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Zdraví Doma.cz/tvnoviny.sk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.8.2016
zpět Léto patří zmrzlinám a grilovaným masovým pochoutkám. Ovšem pozor! Nepříjemná salmonelóza stále vysí ve vzduchu. Které potraviny jsou pro nás v létě nebezpečné a jak se projevuje salmonelóza? Největší hrozbu představuje podle gastroenterologa Jarolíma Šutky kromě syrových vajíček a zmrzliny také maso koupené v obchodě, kterému škodí převoz v horkem rozpáleném automobilu. Masové výrobky či mražené potraviny proto raději vždy převážejte v termo taškách. Po příchodu domů pak maso neukládejte do lednice nebo mrazáku, připravte ho ihned k úpravě.
Co dělat, když přecijen sníte zkaženou potravinu? "Určitě uděláte nejlépe, když si vezmete živočisné uhlí, které pochytá všechny toxiny a bakterie," radí gastroenterolog Šutka. Pokud žaludeční potíže potrvají delší debu, navštivte lékaře. Salmonela Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Ve většině případů to není závážně onemocnění, ale je třeba ji nepodceňovat. Bakterie salmonela má totiž velmi nebezpečnou schopnost, a sice pronikat do hlubších vrstev sliznice. Může se dostat do krevního řečiště a být roznesena po celém těle. Pro vznik salmonely je riziková konzumace(51) syrových či nedostatečně vařených vajec a masa. Pozor si dejte i na zmrzlinu. PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Kuřecí maso: Největší riziko hrozí při grilování! Otravy jídlem: Těchto šest potravin skrývá největší rizika Nemoc se projevuje horečkami, průjmy a křečemi v břiše. Pokud máte podezření, že právě vás salmonela postihla, ihned zavítejte k lékaři. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2012/1252519.jpg?2d42
URL| http://doma.nova.cz/ext/zdravi/strasak-salmonela-jak-se-nemoci-vyhnout.html
novinky.cz Destinace týdne - Asijský koktejl Hongkong novinky.cz str. 0 Cestování - Afrika a Asie Jan Papež, Ck Marco Polo Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.8.2016
zpět V posledních letech je trochu zapomenutý, ale to vůbec neznamená, že je méně zajímavý. Hongkong žije v současné době tak trochu ve stínu prudkého rozvoje Bangkoku, Singapuru, Šanghaje nebo Kuala Lumpuru. Určitě ale stojí za pozornost, protože má absolutně unikátní atmosféru, kterou nemá žádné jiné město na světě. Hongkong je třeba zažít Život, zábava, moderní svět, skvělé jídlo – to všechno je Hongkong. A současně je to tradiční Čína se zašlými uličkami, nádhernou přírodou a rybářskými vesničkami. Hongkong je jedním z měst, která je třeba zažít. Z původní malé rybářské vesničky z 18. století se během dvou století stala pulsující metropole s mrakodrapy ve finanční čtvrti, rušným přístavem i tradičními čtvrtěmi, kde žijí čínské, indické, pákistánské a mnohé další komunity z celého světa. Málo měst na světě má takovou silnou vnitřní energii jako Hongkong. Trenér Tai Chi v ranním přístavu. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz New York, nebo Londýn? Ne – Palermo
Hongkong je často přirovnáván k New Yorku nebo Londýnu, ale pro mne je to mnohem více Palermo. Může se to zdát přitažené za vlasy, přirovnávat Hongkong k Sicílii, ale já to tak absurdní nevidím. Lidé v Hongkongu se cítí jako ostrované – nikdy se necítili jako součást kontinentální Číny. Stejně tak lidé na Sicílii se cítí jako ostrované, a ne jako součást kontinentální Itálie. Moře, lodě, obchod, pašování, mafie, to je v obou místech nedílnou součástí života. V Hongkongu vědí stejně dobře jako na Sicílii, co to znamená kolonizace, revoluce, boj za nezávislost a emigrace. Cosa Nostra a Triády nejsou žádnou uzavřenou kapitolou, jsou to živé organizace s velkým vlivem na chod společnosti. Nemluví se o nich, ale jsou všudypřítomné. Kopcovité Palermo s úzkými uličkami a kopcovitý Hongkong s podobnými uličkami ve staré čtvrti. Potetovaní chlápci posedávající a lenošící na ulicích plných slunce. A umění žít. Nikdy nevíte, co bude zítra, tak proč si neužít už dnes. Dobré jídlo, dobré pití a urvat, co se dá, už dnes. Tlačenice v metru. Hongkong FOTO: archiv CK Marco Polo Ve dvou nebo s partou Ať už chcete něčím zaplnit pár hodin mezi navazujícími lety, nebo si chcete užít několik dní volna, relativně malé rozměry města a skvělá dopravní síť se postarají o to, že zde volný čas strávíte příjemně. Ať cestujete ve dvou, nebo s partou, v Hongkongu se nudit nebudete. Pohled z Victoria Peak. Hongkong FOTO: archiv CK Marco Polo Victoria Peak I když nemáte rádi davy turistů, překousněte to a vydejte se na Victoria Peak. Pohled dolů na záliv a město vás odmění. Je úplně jedno, zda se na vrcholek vydáte přes den, nebo za tmy. Vždycky je to kouzelný pohled. Pokud ovšem není mlha. I cynici a skeptici přiznávají, že to stálo za to a že si pohled na Hongkong z Victoria Peak užili. Moje volba je jasná, vyjet nahoru lanovkou tak půl hodiny před západem slunce a počkat si, až se záliv začne vybarvovat. Některé reklamy se rozzáří právě v době západu slunce a město pod vámi dostává úžasný tajemný nádech. Lanovka na Victoria Peak. Hongkong FOTO: archiv autora Najměte si svoji džunku Hongkong se rozkládá na dvou větších ostrovech Hongkong a Lantau, čtvrť Kowloon leží na pevnině a k městu patří ještě spousta menších ostrůvků. Celková rozloha je 1103 km2 a počet obyvatel dosahuje téměř sedmi miliónů. Džunky s turisty brázdí záliv. Hongkong FOTO: archiv autora Většinou jsou lidé překvapeni, když se dozvědí, že se Hongkong rozkládá na 260 ostrovech. Když si to uvědomíte, pochopíte mnohem snáze, co znamená pro místní lidi moře a lodě. Jak říká jeden můj australský známý: „Tady všichni patří k rodinám bývalých pirátů, pašeráků a pasáků.“ Nevím, proč se nezmiňuje o rybářích, ale třeba bylo rybaření doplňkovým zaměstnáním pro všechny zmíněné profese. Vraťte se na pár hodin v čase a zažijte pocit místních námořníků.
Najměte si starodávnou džunku a proplouvejte kolem pobřeží. Domluvte se s kapitánem, ať se vyhne tradičním turistickým trasám, a uvidíte Hongkong z úplně jiného úhlu pohledu. Nablýskané bankovní centrum zůstane zapomenuto a budete mnohem blíž obyčejným lidem. Ryby jsou nedílnou součástí jídelníčku. Hongkong FOTO: archiv autora Náhoda se počítá Stará Číňanka se na mě usmívala a kývala hlavou, jako by mě znala od malička. Seděla na svém štokrleti opřená zády o zeď domu. Před sebou měla malý stoleček. Nad ním visela obnažená žárovka, která osvětlovala slabým světlem její království. Na stolku měla hromádku svých věštitelských pomůcek. Po každé straně stolku stála veliká porcelánová váza. John, který mne do Kowloonu přivedl, mi vysvětlil, že do vázy vlevo mám vhodit dvě mince ze své země a z vázy vpravo si pak mohu jednu minci vytáhnout. Ta bude pro štěstí. A pak si za pár dolarů můžu nechat věštit budoucnost. Noční pohled na město je fascinující. Hongkong FOTO: archiv CK Marco Polo Vhodil jsem požadované mince do levé vázy a zahrabal rukou ve váze pravé. Prsty ohledávaly jednotlivé mince. Pak mi jedna mince byla něčím sympatická, a tak jsem si ji vytáhl pro štěstí. Bylo to československých 25 haléřů z roku 1958, z roku mého narození. Díval jsem se na minci a nevěřil. Stará Číňanka se usmívala a pokyvovala hlavou. Něco zabrebentila k Johnovi. „Chce ti věštit budoucnost.“ „Ani náhodou,“ odmítl jsem a hluboce se staré dámě uklonil. Pro dnešek stačilo. Mongkok, obchodní část Hongkongu. FOTO: archiv autora Sen o čínské čtvrti Strčil jsem minci do kapsy a pořádně se rozhlédl. Kolem mě byl zhmotnělý sen každého režiséra béčkových filmů o Čínské čtvrti. Chodníky ozářené holými žárovkami, obchodníci nabízející absolutně všechno, od bizarních léčiv až po padělané hodinky a fotoaparáty. Prostitutky nabízející zkušenost s Číňankou v malém přízemním bytečku. Jasnovidci a vykladači z rukou. Staříci hrající v tom všem chaosu šachy. Kowloon, křižovatka Temple Street a Jordan Road. Ryby připravené na sušení. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Je libo něco k snědku? Žádný návštěvník Hongkongu by ale neměl vynechat návštěvu místních tržišť a ochutnávku místní kuchyně. Návštěva místního „wet marketu“ (v překladu doslova mokrý trh) je jedinečným zážitkem. Na těchto trzích jsou prodávána i živá zvířata a také čerstvé maso, ryby, zelenina a exotické ovoce. Vše je omýváno vodou a udržováno naprosto čerstvé. Stánek se tísní vedle stánku, zboží je navršeno do vysokých hromad, seženete zde všechny místní lahůdky a speciality. Ze všech stran útočí na vaše smysly nejrůznější zvuky, barvy, pachy, všemožné druhy korýšů, ryb nebo i hadů jsou na místě porcovány, vyvrhovány a stahovány z kůže. Nic pro slabé povahy. Do toho davy lidí, kteří se zde procházejí, povídají s přáteli, nakupují a smlouvají o ceně. Svačinový balíček. Hongkong
FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Jedním z oblíbených témat k hovoru je jídlo. Většina ze zhruba 10 tisíc restaurací podává tradiční čínská jídla. Nejoblíbenější kuchyní je kantonská, kterou následuje kuchyně čaošanská, šanghajská, sečuánská a severočínská. Kantonská kuchyně klade důraz především na čerstvost potravin, na čerstvé maso (hlavně kuřecí a vepřové) a čerstvé mořské plody. Ve většině restaurací najdete nádrže plné ryb, korýšů či lastur, které si sami vyberete a kuchaři vám je připraví. Nejoblíbenější úpravou je dušení či smažení. V čaošanské kuchyni se používá hodně česneku, v sečuánské zase hodně chilli papriček a pepře. Mezi oblíbené přílohy patří chléb, nudle a knedlíčky připravované v páře. Knedlíčky dim-sum. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Kantonské knedlíčky nazývané dim-sum jsou místní specialitou a plní se různými surovinami – nejoblíbenější je pečené vepřové, krevety nebo jiné maso. Knedlíčky se vaří v páře a mají zvláštní sladko-slanou chuť. Konzumace dim-sum je společenskou událostí, jídlo se skládá z mnoha chodů, o které se strávníci dělí. Čím větší skupina, tím lépe. Čerstvé dary moře. Hongkong FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz Asi každý slyšel o michelinských hvězdičkách, kterou jsou přidělovány vybraným restauracím. V Hongkongu je jedna rarita, jediná jídelna oceněná michelinskou hvězdičkou – restaurace Tim Ho Wan v Kowloonu. Na stůl se zde stojí fronty, rezervace se nedělají. Kuchař a zároveň majitel Mak Kwai Pui dříve vařil v hotelu Four Seasons, ale v roce 2009 si otevřel svoji vlastní restauraci a od té doby má neustále obsazeno. Jeho dim-sum jsou vyhlášené po celém Hongkongu, a pokud máte čas, určitě sem zajděte. Inzertní sdělení – Nebojte se vyzkoušet zájezd připravený na míru. Cestování s CK Marco Polo: autentické a inspirující Od roku 1990 inspirujeme své klienty k získávání nových zážitků, představujeme jim neznámé destinace a na trh přinášíme nové cestovatelské trendy. Nechte se doprovodit na ta nejúžasnější místa. Cestujte pohodlně. Připravíme pro vás perfektně vyladěnou dovolenou na míru. Chystáte cestu pro svou firmu? Zeptejte se na její přípravu u nás. Incentivní cesty připravujeme se stejnou pečlivostí jako zájezdy na míru pro naše individuální klienty. Naše filozofie je prostá: „Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.“ Na ostrově Lantau najdete nejvyšší Buddhovu sochu v Hongkongu. FOTO: archiv autora Poptávkový formulář INDIVIDUÁLNÍ CESTY HONGKONG Individuální cesty do Hongkongu pořádáme od roku 1996. Pokládáme Hongkong za jedno z nejzajímavějších asijských velkoměst. Hongkong je i výborná křižovat cest a zastávka na cestě. Bali, Langkawi,Samui, Vietnam a další místa jsou snadno dostupná z Hongkongu. MůžemeVám tak
připravit velmi originální cestu. Řeka je plná krokodýlů. Je jen otázkou času, kdy si najdou svou kořist. FOTO: archiv CK Marco Polo Termín odjezdu: 20. 8. a 3. 9. Cena: 43 625 Kč Více informací o zájezdu zde Cena neobsahuje letenky na trase Praha–Nairobi. EXPEDIČNÍ CESTA ZA VELKOU MIGRACÍ Tento poznávací zájezd do Keni a Tanzanie kombinuje to nejlepší z obou zemí. Navštívíte světoznámé parky a rezervace, ale přesto se budete pohybovat i mimo hlavní turistické cesty. Navštívíte jezera Velké příkopové propadliny Elementaita a Naivasha, rezervaci Masai Mara, Viktoriino jezero, nekonečné pláně Serengeti, kráter Ngorongoro, masajskou vesnici i „hlavní město" safari v Tanzanii Arushu. Coral Cove Chalet FOTO: coral cove chalet Prohlédněte si hotelový web v češtině NEVÍTE SI RADY S LETNÍ DOVOLENOU? Bojíte se severní Afriky a Turecka? Středomoří se vám zdá předražené? Pak je pro vás dobrou alternativou Thajsko – ostrov Samui a hotel Coral Cove Chalet. Na Samui je v létě nejlepší počasí z celého roku. Červenec a srpen: 1150 Kč na osobu a noc se snídaní! FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 22. 11. 2016 Cena: 96 690 Kč za 7 nocí Více informací o nabídce zde DIVOKÁ PŘÍRODA ARGENTINSKÉ A CHILSKÉ PATAGONIE s českým průvodcem Zájezd s českým průvodcem do Buenos Aires, patagonské Ushuaii a El Calafate, s možností navštívit národní parky Torres del Paine (Chile) a Iguazu (Argentina, Brazílie). Koh Hai (Ngai), Thajsko FOTO: archiv CK Marco Polo Více informací o ostrově Koh Hai, o ubytování, cenách atd. zde PANENSKÝ OSTROV V THAJSKU
MÁ SVÉ ZASTOUPENÍ V ČESKU Možná patříte mezi ty z nás, kteří objevovali Thajsko před patnácti či dvaceti lety. Vraceli jsme se tehdy nadšeni a věřili jsme, že jsme našli místo, kam se budeme neustále vracet a kde nám bude skvěle, ať se v Evropě děje, co se děje. Čas ale ukázal, že ani Thajsko není imunní vůči tlaku komerce a masové turistiky, a naše sny se začaly pomalu rozpouštět. Proto hledáme to staré dobré Thajsko stále dál od tradičních míst a stále na menších a menších ostrovech. OSTROV KOH HAI JE ŘEŠENÍM ! Madeira FOTO: archiv CK Marco Polo Termín: 12. 8. a pak každý týden Cena: 24 500 Kč za 7 nocí Více informací zde KOUZELNÁ MADEIRA SELFDRIVE Madeira, sopečný ostrov v Atlantiku, se proslavil nejen pestrou přírodou, skvělým vínem a přátelskou atmosférou, ale v poslední době zejména ideálními podmínkami pro pěší turistiku podél zavodňovacích kanálů, tzv. levád. Ty se vinou po strmých úbočích, odvážnými mosty překonávají skalní soutěsky a v tunelech přivádějí vodu ze srážkově bohatého severu na slunný zemědělský jih. Teakový nábytek FOTO: archiv autora Specializovaný web na teakový nábytek – zde NECHYSTÁTE SE V LÉTĚ NA DOVOLENOU?HODLÁTE ZŮSTAT DOMA, NA CHATĚ, NA CHALUPĚ? Pak si vylepšete svůj milovaný prostor novým teakovým nábytkem. Skvělý design, výborná kvalita zpracování, slušná cena. Kadai FOTO: Jan Papež, CK Marco Polo Cena od 8175 Kč NEJKRÁSNĚJŠÍ PŘENOSNÉ OHNIŠTĚ NA TRHU Nadčasový design, stará dobrá kovářská práce, hodně vychytávek, které vás příjemně překvapí, různé velikosti a výšky stojanů. Ohniště Kadai se stane obdivovanou dominantou, která vám bude dělat radost po celý rok. Je to skvělý dárek pro muže. Pokud si ohniště Kadai objednáte a uvedete v objednávce heslo „Facebook“, dostanete dopravu zboží ZDARMA.
URL| https://www.novinky.cz/cestovani/afrik...ace-tydne-asijsky-koktejl-hongkong.html
Filmové premiéry: Božská Florence, Ben-Hur, Můj kamarád drak a Buchty a klobásy 25.8.2016
novinky.cz str. 0 Kultura Věra Míšková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meryl Streepová hraje titulní roli ve filmu Božská Florence. Novou verzi slavného filmu Ben Hur natočil Timur Bekmambetov. Snímkem Drak Elliot je inspirována novinka Můj kamarád drak. Mládeži nepřístupný animovaný film se jmenuje Buchty a klobásy. Božská Florence Trailer k filmu Božská Florence Meryl Streepová hraje závratně bohatou ženu, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné. Když se v roce 1944 rozhodne uspořádat velkolepý koncert v Carnegie Hall, její manžel a manažer Hugh Grant, který ji láskyplně chránil před krutou pravdou o jejím talentu, čelí obtížné výzvě... Božská Florence, USA 2016, drama/ komedie, 110 min., režie: Stephen Frears, hrají: meryl Streepová, Hugh Grant, Simon Helberg a další. Ben-Hur Trailer k filmu Ben Hur Ben Hur je epický příběh potomka významného knížecího rodu z Jeruzaléma, kterého jeho adoptivní bratr Messala, vysoce postavený příslušník římské armády, křivě obviní ze zrady. BenHurova rodina včetně milované manželky skončí ve vězení, on sám je zbaven majetku a odsouzen k doživotním galejím. Po třech letech na moři se však Ben-Hur vrací do vlasti s jedinou myšlenkou na pomstu. Ben-Hur, USA 2016, dobrodružný, 123 min., režie: Timur Bekmambetov, hrají: Jack Huston, Morgan Free-man, Toby Kebbell, a další Můj kamarád drak Trailer k filmu Můj kamarád drak Robert Redford hraje starého řezbáře, který udivuje děti ze sousedství pohádkami o divokém drakovi. Pro jeho dceru Grace jsou to jen historky… dokud nepotká záhadného desetiletého malého Peta, který tvrdí, že žije v lesích s obřím zeleným drakem jménem Elliot. Za pomoci jedenáctileté Natalie, jejíž otec Jack vlastní místní pilu, se Grace vydává zjistit, odkud se Pete vzal, kam patří a zda jeho drak existuje. Můj kamarád drak, USA 2016, rodinný, 103 min., režie: David Lowery, hrají: Karl Urban, Bryce Dallas Howard, Robert Redford, a další. Buchty a klobásy Trailer k filmu Buchty a klobásy První mládeži nepřístupný počítačem animovaný film vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy
stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Buchty a klobásy, USA 2016, animovaná komedie, 89 min., režie: Conrad Vernon a Greg Tiernan, hrají (hlasy): James Franco, Jonah Hill, Kristen Wiigová, Seth Rogen a další.
URL| https://www.novinky.cz/kultura/412717-...uj-kamarad-drak-a-buchty-a-klobasy.html
Prutem z Vltavy přímo do kuchyně. Pražské sushi restauraci hrozí pokuta až 50 miliónů 26.8.2016
novinky.cz str. 0 Ekonomika jky, ale Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Když v pondělí navečer nastoupila do Holešovického přístavu trojice rybářů asijského původu, nestačili se místní divit. Nahazovali totiž nejen na ryby, ale podle svědků i třeba kachny. Když měli chycenou teprve jednu rybu, přerušila jejich počínání policejní hlídka. Jeden z rybářů byl přitom v pracovním úboru sushi restaurantu vzdáleného jen několik desítek metrů. Strážníci městské policie přivolaní místními obyvateli zkontrolovali skupinku, která měla řádná rybářská povolení. Místním však neušla skutečnost, že jeden z mužů měl kuchařskou uniformu holešovického sushi restaurantu Haru sídlícího v přilehlé Jankovcově ulici. Redakce Novinek se obrátila na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) s dotazem, zda by bylo možné takto ulovené ryby servírovat hostům v restauraci. Inspekce odpověděla, že z veterinárního pohledu jistě nikoli, a provedla v holešovické sushi restauraci kontrolu. Při ní našla rybu bez předepsaných dokladů. Jeden z kontrolovaných rybářů „Inspektoři v kuchyni předmětné provozovny zjistili v mrazicím boxu porcované rybí maso – pravděpodobně kapra obecného - a rybí vnitřnosti o celkové hmotnosti cca 1,2 kg. Tato potravina nebyla nijak označena. Provozovatel zároveň nebyl schopen předložit jakoukoli průvodní dokumentaci. Z toho důvodu se jednalo o potravinu neznámého původu a inspektoři na místě uložili zákaz uvádění potraviny do oběhu,” informoval Novinky mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva a dodal, že SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty pro porušení právních předpisů. Restauraci hrozí podle Kopřivy pokuta až do výše 50 miliónů korun. Chybu jsme již napravili, uvedl manažer „Ryba není určena k servírování pro zákazníky, nýbrž ke konzumaci pro personál. Kapr obecný vůbec není v nabídce v našem menu a ani není možné ho u nás koupit, takže se do oběhu ani nedostane. Tuto skutečnost jsme vysvětlovali i při kontrole, bohužel inspektoři nebrali naše vysvětlení v potaz. Samozřejmě jsme tuto chybu již napravili a veškerá uložená masa jsme již řádně označili a pečlivě uchovali,” uvedl manažer provozovny Patrik Tran. Podle slov Jana Čiháka z Městské policie hlavního města Prahy rybáři policistům popřeli, že by chtěli chytat i kachny. Před nahozením návnady do vody chtěli prý pouze nalákat ryby. To však rozporují svědci z okolí, kteří si jejich počínání natočili na mobilní telefon. „Ta skupinka tu nebyla poprvé. Viděli jsme, jak nahazují směrem ke kachnám. Návnada neklesala ke dnu, ale zůstávala na hladině. Samozřejmě, že na to kachny i jedna labuť reagovaly a po návnadě šly,” řekla Novinkám svědkyně, která si přála uchovat svou totožnost v anonymitě. Poskytla však video, které počínání rybářů ukazuje.
Inspekce potvrdila pochybení restaurace Haru. FOTO: Novinky „Když člověk nechce chytat kachny nebo labutě, tak nenahazuje přece návnadu přímo k nim. Je to smutné. Když jsme pak viděli, že má jeden z nich uniformu místní sushi restaurace, která má provozovnu jen asi 30 metrů daleko, dali jsme si dvě a dvě dohromady,” dodala svědkyně. Jen pro vlastní potřebu Podle Rybářského svazu není problém v tom, když člověk s rybářským oprávněním chytá ve Vltavě na území Prahy ryby. Musí je mít však pro konzumaci svou či své rodiny, nikoliv pro komerční využití v restauraci. „Ryby lze uvádět do oběhu ke spotřebě lidí jen ze zařízení registrovaných Státní veterinární správou a musí podléhat veterinární kontrole a posouzení poživatelnosti. Na ryby jiné než z těchto zařízení je nutno pohlížet jako na potraviny neznámého původu, nelze zaručit jejich zdravotní nezávadnost a bezpečnost a musí být vyřazeny z oběhu,” potvrdila Novinkám Kateřina Březinová z Městské veterinární správy v Praze.
URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/41269...tauraci-hrozi-pokuta-az-50-milionu.html
Nižší daň na pivo. Ne, na potraviny. Volby podněcují politickou daňovou tvořivost novinky.cz str. 0 Domácí jas, zpe Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.8.2016
zpět Když před pár lety zvyšoval kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) kvůli ekonomické krizi a přes odpor levicové opozice sazby DPH na konečných 15 a 21 procent, počítal od roku 2016 s jejich sjednocením na úrovni 17,5 procenta. Nynější vláda je vzala za své a doplnila k nim druhou sníženou sazbu ve výši 10 procent. Rok před volbami nicméně politici začínají hovořit o další úpravě daňového systému. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) hodlá ve středu koaliční radě znovu předložit návrh na snížení DPH na točené pivo. A to i přesto, že koaliční partneři podobný nápad již letos jednou odložili. „Chceme znovu zkusit navrhnout našim partnerům snížení DPH u točeného piva z 21 procent tentokrát na 15, předtím jsme navrhovali deset. Myslím si, že těch 15 by taky pomohlo provozovatelům, kteří mají jen hospody, kde točí jen pivo,” řekl v pondělí Babiš. Z 15 na 10 procent, uvažuje Babiš V delším časovém horizontu by se nebránil ani dalším změnám DPH, byť návrat na úroveň před rok 2012 není podle něj na pořadu dne. „Sazby před zavedením daňového balíčku vlády Petra Nečase byly 10 a 20 procent. Pokud bychom se k nim vrátili, znamenalo by to výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši asi 40 miliard korun,” připomněl Babiš. „Já však zvažuji jako jednu z možností v příštím volebním období při vyrovnaném rozpočtu zavedení jedné snížené sazby, a to ve výši 10 procent místo nynějších 15. To by však znamenalo najít 30 miliard korun navíc, protože přesně takový by to znamenalo výpadek příjmů,” dodal ministr v reakci na dotaz, zda neuvažuje o vrácení sazeb na předkrizovou úroveň.
Jen sliby, namítá Sobotka Ministrovy plány, jakkoliv směřované do budoucna a podmíněné vyrovnaným rozpočtem, nesdílí šéf ČSSD a premiér současné koaliční vlády Bohuslav Sobotka. „Tyhle obecné sliby nemají v situaci, kdy máme příští rok deficit 60 miliard, žádný význam,” sdělil Novinkám. Sazby DPHČesko má tři sazby DPH. Základní je 21 procent. Snížená sazba činí 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je deset procent. První dvě sazby platí od roku 2013, druhá snížená sazba od roku 2015. Nejnižší sazba se uplatňuje na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.zdroj: ČTK„ČSSD navrhuje snížení DPH u základních potravin na 10 procent, a to co nejdříve. Vidíme to jako důležitější než snižovat DPH na pivo,” uvedl v reakci na Babišovu opětovnou snahu vyjít vstříc hospodským. „Nejpozději od roku 2019 pak chceme do snížené DPH všechny potraviny,” dodal premiér. Jak se měnily sazby DPHKdyž pro rok 2012 zvýšila vláda premiéra Petra Nečase (ODS) sníženou sazbu DPH z 10 na 14 procent, zdůvodňovala tento krok potřebou zaplatit reformu penzijního sytému. Rok na to se sazby v souvislosti s přijetím úsporného balíčku zvýšily na 15 a 21 procent. Ty zůstaly zachovány a vedle nich byla v roce 2015 zavedena ještě druhá snížená sazba ve výši 10 procent.
URL| https://www.novinky.cz/domaci/413270-n...ecuji-politickou-danovou-tvorivost.html
Olomoucký deník Deník se ptal: 31.8.2016
Olomoucký deník str. 2 Anketa
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak dlouho vyžijete s potravinami, které máte teď doma? Jaké jídlo sbalit do tašky v případě, že hrozí nějaká krize a nedostatek potravin? Není třeba mít doma zásoby sušeného hovězího nebo nejrůznější jídla v prášku. Kromě některých specifických potravin vydrží poměrně dlouho i základní suroviny, které mají lidé v lednicích nebo spížích celkem běžně. Hlavní je, aby měly dostatek bílkovin. Syrové mandle, mandlové máslo Základ je dopátrat se mandlí, které nejsou nijak upravené, což může být složité. Ve vakuu a v suchu vydrží v lednici nebo mrazáku měsíce. Jsou skvělým zdrojem bílkovin, tuků a živin, posilují imunitu. Neotevřená sklenice s mandlovým máslem vydrží devět měsíců. Hnědá rýže Pokud je rýže v suchu a v uzavřené nádobě, dá se jíst i po pěti letech. Kromě toho, že je trvanlivá, je i výživná. Semena konopí, chia (šalvěje hispánské) Dají se skladovat několik let. Chia v sobě má bílkoviny, omega tři mastné kyseliny, vitaminy, minerály a další živiny. Jejich nutriční dostupnost vzroste, pokud se přidají do vody. Čerstvá vejce Čerstvá vajíčka se dají konzumovat i po roce, pokud jsou přímo z farmy a uložená v lednici. Když se skladují při pokojové teplotě, vydrží nezávadná po dobu až tří měsíců. Mrkev Když není omytá od písku nebo kompostu, jedlá je i půl roku. Musí být ovšem v tmavých, chladných a zároveň dobře odvětrávaných prostorách. Pokud je nakrájená a zmrazená, její trvanlivost se prodlužuje na rok. Jablka Podobně jako mrkev vydrží několik měsíců i jablka, pokud jsou neumytá a zabalená po jednom například v kartonových krabicích či jiném papíru, třeba novinovém. Začnou-li se scvrkávat, je možné je nakrájet a vysušit zcela. Merlík čínský (Quinoa) S obsahem čtrnácti procent bílkovin se merlík čínský řadí mezi velmi vhodné potraviny k přežití. Je
možné ho skladovat až 25 let, pokud je sušený. Snadno se rozpustí ve vodě. Kromě bílkovin obsahuje esenciální aminokyseliny. Zdroj: naturalnews.com Lenka Majerová, 33 let, v soc. službách, Prostějov S tím, co mám v lednici, bych nejspíš dlouho nevydržela. Ve spižírně toho mám samozřejmě více, ale jsou to věci jako mouka a tak, ale takové zboží jako konzervy moc doma nevedu. Kdyby nastala nějaká katastrofa, že bych třeba byla úplně bez elektřiny, tak bych si svůj život nedovedla představit bez ovoce, zeleniny a chleba. Ludmila Hádrová, 83 let, důchodkyně, Prostějov Tahle otázka mě nikdy nenapadla. Tipuji, že by to bylo tak pár dní. Zásoby potravin si speciálně nedělám. Kupuji potraviny tak, jak potřebuji. Bez čeho bych se rozhodně neobešla, tak by to bylo pořádné, kvalitní maso. Jiří Svoboda, 54 let, majitel štrúdlárny, Prostějov Moc toho doma nemám, takže hádám, že bych byl schopen přežít sotva pár dní. Zásoby bych si udělal asi v případě nějaké krize. Nedovedu si představit, že bych byl bez kváskového chleba, perlivé vody a dobrého vína. Jitka Kadlecová, 38 let, knihovnice, Prostějov Myslím, že dva dny bych přežila určitě. Co se ale týče vody, tak balenou nekupujeme. Pokud by tedy došlo k odříznutí dodávek nebo ke znečištění, byli bychom doma docela nahraní. Ani nemyslím na to, co by se muselo stát, abych si musela dělat nějaké větší zásoby. Zdeněk Kratochvíla, 60 let, obch. zástupce, Prostějov Myslím, že bych s tím, co mám doma, dlouho nevyžil. Zásoby potravin bych si udělal jedině v případě nějaké živelné katastrofy, kdy by přístup k potravinám byl velmi obtížný. Moje generace nezažila válku, takže nějaké velké předzásobování mi připadá zbytečné. Naděžda Nestěrenková, 73 let, důchodkyně, Šumperk Žádné zásoby jídla doma nemám, nevidím v tom smysl. Nakupuji tak, abych do obchodu nemusela jen několik dní, většinou chodím jen pro čerstvé pečivo. Navíc mám velmi malou spotřebu, jídla mnoho nesním. Augustin Malík, 75 let, důchodce, Loštice Potraviny by nám nyní vystačily tak na tři až čtyři dny. Moc toho do zásoby nenakupuji, protože mám každým dnem nastoupit do nemocnice. Vždy ale máme doma v zásobě něco, co se nekazí, jako jsou například rybičky. Svatoslav Dvořák, 65 let, důchodce, Šumperk Trvanlivé věci máme spíš na chalupě než doma, vydrželi bychom s tím asi tak týden. Do zásoby nenakupujeme, není k tomu důvod, snad jen občas, když jsou nějaké slevové akce v marketech. Martina Koukolová, 45 let, asistentka, Šumperk Nakupuji normálně, nanejvýš na týden dopředu. Žádné velké zásoby nemáme, hlavně doplňujeme různé druhy těstovin, ze kterých se dá dobré jídlo vždycky uvařit.
Marta Růžičková, 70 let, důchodkyně, Šumperk Jsem sama, takže mnoho jídla nepotřebuji. Nyní navíc držím proteinovou dietu. Z toho, co mám aktuálně doma, bych vydržela zhruba dva týdny. Kristýna Kapaňová, 16 let, studentka, Čechy Asi týden, máme doma uzeniny, sýry, v mrazáku maso. Velké zásoby na horší časy neděláme. Veronika Dohnalová, 29 let, na mateřské, Přerov Momentálně bychom asi moc dlouho nevydrželi, zásoby děláme na pár dní dopředu, ale například pečivo kupujeme každý den čerstvé. Zuzana Nelešovská, 17 let, studentka, Domaželice Tak zhruba týden možná ano. Velké zásoby neděláme, žádné katastrofy se nebojím. Leoš Šváček, 46 let, dělník, Střítež nad Ludinou Já bych řekl, že tak týden. Rozhodně to s nějakým předzásobováním na dlouho dopředu nepřeháním. Jaroslav Jančík, 56 let, skladník, Soběchleby Myslím, že tak týden, čtrnáct dní maximálně. Víc by to asi nebylo. Taky záleží, jestli by se to týkalo i vody. Hana Holubcová, 49 let, živnostník, Olomouc Asi čtrnáct dní. Zásoby si na horší časy nedělám, nemáme totiž doma tak velké prostory. Dělala bych si je, kdyby hrozilo nějaké reálné nebezpečí jako válka nebo třeba živelná katastrofa. V takovém případě bych nakoupila nějaké trvanlivější věci. Nepřežila bych asi bez čokolády a kávy. Lubomír Gabriš, 73 let, důchodce, Dlouhá Loučka Čtrnáct dní, ale brambory máme do zásoby ve sklepě asi na půl roku. Mám pocit, že zásoby na čtrnáct dní by stačily i při nějaké kritické události. V takovém případě bych skladoval hlavně mouku a masové konzervy, protože jsou trvanlivé. Klára Piškytlová, 29 let, analytička, Ježkovice Myslím si, že bych vyžila tak jeden dva týdny. Zásoby trvanlivých potravin si moc nedělám, spíš abychom doma jen něco měli. Asi ani v případě války bych si velké zásoby nedělala. Neobešla bych se hlavně bez pečiva. Marie Vavreková, 60 let, invalidní důchodce, Olomouc Zásobuji se pořád, vyžila bych tak na čtrnáct dní. Hlavně u mě nesmí chybět mouka, fazole, cukr, olej a sádlo. V případě války bych se určitě předzásobila. Podle mě ale nehrozí. Spíše všude probíhá psychická válka, kdy lidi na sebe navzájem vytváří nátlak. Miloslav Polák, 63 let, důchodce, Konice Podle mě tak deset dní. Nepatřím ale mezi ty, kteří by začali pořizovat potraviny
do zásoby, a to ani v případě války. Neobešel bych se asi bez chleba a nějakých konzerv. Foto popis| O autorovi| V ulicích Olomouckého kraje se ptali: Deník/Michal Sobecký, Hana Kubová, Iva Najďonovová, Romana Soukupová a Jan Marek z Univerzity Palackého, Kristýna Nezhybová z Masarykovy univerzity Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Anketa; 02 Publikováno| Prostějovský deník; Anketa; 02 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Anketa; 02 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Anketa; 02 ID| 3ceea838-17c5-45e8-9aaf-aa0635003def
olomoucky.denik.cz Kam o víkendu? Na letadla, francouzskou zábavu i guláše 25.8.2016
olomoucky.denik.cz str. 0 Moje Olomoucko Petra Pášová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Olomoucko - Pokud ještě nemáte program na tento týden, podívejte se na naše tipy. "Pevnůstka plná Francie Všem příznivcům Francie, její kultury i gastronomie bude patřit poslední srpnová neděle na Korunní pevnůstce v Olomouci. Akce nazvaná Rendez-Vous je určená všem, jenž chtějí zažít francouzskou atmosféru v areálu pevnůstky, která byla postavena ve stylu francouzského pevnostního stavitelství. Ve francouzském duchu je ostatně laděn i celodenní program, který se koná v neděli 28. srpna od 10 do 18 hodin. „Na co se mohou návštěvníci těšit? Na francouzskou hudbu, speciality, typické produkty, pétanque, karikaturista, hrátky s Asterixem a Obelixem, galashow a workshopy s Cirkusem Levitare, exkurz do francouzské historie v Pevnosti poznání, soutěže a další," uvedla Markéta Záleská, ředitelka Muzea Olomoucké pevnosti, který obnovuje Korunní pevnůstku. Doplnila, že v rámci kulturního programu v amfiteátru bude od 13.45 připraveno šermířské vystoupení D´Artagnanova zkouška, představení z napoleonských válek Císařští kohouti, vystoupí i francouzský kytarista Alexandr Glize a se šansony také Iva Kevešová s kapelou. Vstupné je 50 korun, děti do 15 let mohou vejít zdarma. Vstupenka je slosovatelná o hodnotné ceny. Více informací na http://www.pevnostolomouc.cz (paš) Letecký den v Neředíně Akrobacii letadel a kluzáků, ukázky leteckých soubojů, seskoky parašutistů ale i průlet gripenů nabídne v sobotu 27. srpna letiště v Olomouci – Neředíně. Na tradičním Leteckém dni na fanoušky čekají i bojové letouny a moderní armádní technika. Doprovodný program začíná už v deset hodin dopoledne, letecký program hodinu po poledni. VÍCE ZDE… Hradozámecká noc Romantické podvečerní a večerní prohlídky hradu doplněné o vystoupení skupiny historického šermu nabídne v sobotu 27. srpna 2016 hrad Šternberk. Stejně jako další památky v regionu se zapojuje do celonárodní akce Hradozámecká noc. „Program zahájíme v 18 hodin, kdy začíná první podvečerní prohlídka. Průvodci oblečení v historických kostýmech příchozí provedou celým hradem. Výklad bude rozšířen o zajímavosti z oblasti módy, stolování a života šlechty i poddaných v středověku," uvedl Jan Gottwald ze správy hradu. Doplnil, že začátky jednotlivých prohlídek budou v 18, 19, 20 a ve 21 hodin. Prohlídky doprovodí dobový program na nádvoří hradu. „Naše pozvání přijala skupina historického šermu Berendal, která se specializuje na historické
období Karla IV. Divákům představí dobové kostýmy, rytířské souboje a ukázky historických tanců, do kterých zapojí i přihlížející návštěvníky," lákal Jan Gottwald. Vstupné na akci Hradozámecká noc je shodné s cenou běžné prohlídky velkého okruhu. Dospělí návštěvníci zaplatí 140 korun, senioři, studenti a děti do 15 let zaplatí 100 korun a rodinné vstupné pro dvě dospělé osoby a až tři děti činí 380 korun. Děti do 3 let mají vstup zdarma. V rámci programu lze navštívit i doprovodnou výstavu Albert II. ve službách Karla IV. zdarma. „Pokud chcete hrad navštívit v určitém čase a vzhledem k omezené kapacitě prohlídek, doporučujeme rezervaci. Rezervaci můžete provést telefonicky na čísle 585 012 935 nebo emailem na adrese mailto:
[email protected]," uzavřel Jan Gottwald. (paš) Gulášové slavnosti Guláše různých chutí zavoní v sobotu 27. srpna Červenkou a také obcí Bystročice na Olomoucku. V Července se sobotní vaření tradičního a netradičního kotlíkového guláše na otevřeném ohni a ukončení prázdnin koná od 10 do 23 hodin v areálu SK Červenka. Celou akci bude doprovázet živá hudba DRAJV. V nabídce budou dančí, sumčí, klokaní, pštrosí, antilopí, lamí, šnečí či třeba velbloudí guláše. Také v Bystročicích zavoní v sobotu maso s omáčkou v různých variantách. Vaření v místní Areálu sportu a relaxace startuje v pravé poledne. Pro děti bude připravený skákací hrad, malování na obličej, pěna od hasičů z Lošova, takycimbálová muzika Bača, skupina Piráti nebo DJ Gelatino. Chybět nebude ani tombola, ohňostroj. Vstupné mají dobrovolné. (paš) Mlácení, stavění, muzika ve skanzenu Hliněné stavitelství a mlácení obilí bude víkendovým tématem v Hanáckém skanzenu v Příkazích na Olomoucku. Program startuje v sobotu 27. srpna v 10 hodin přednáškou o hliněném stavitelství, chybět nebude ani promítání filmu, praktická ukázka výroby „vepřovic" či ve 13.30 mlácení obilí v mechanické mlátičce Wichterle – Kovařík. Program bude doplněn koncerty v podání hudecké muziky s primášem J. Přidalem či Nepředstavitelné kapely. Občerstvení zajištěno. Více informací je uvedeno na http://www.hanackeskanzen.cz (paš) Letní kino s Malým princem Snímek Malý princ nabídne v neděli 28. srpna Letní kino u kapličky v Náměšti na Hané na Olomoucku. Stříbrné plátno pod širým nebem se rozsvítí ve 20.30, vstupné je 50 korun, děti zdarma. (paš) Nejtvrdší hasiči na náměstí Hasiči ze širokého okolí poměří v sobotu 27. srpna na Masarykově náměstí v Uničově své síly. V centru města se chystá třetí ročník soutěže T.F.A. čili Nejtvrdší hasič přežívá. Účastníci budou v plném zásahovém obleku přemisťovat těžká břemena, běhat s hadicemi nebo bušit kladivem. Soutěž O pohár starosty města startuje od 9 hodin. (paš) Westernové tance i jízdy na koni Nefalšovanou westernovou zábavu nabízí v sobotu 27. srpna v Dalově, místní části Šternberka. Na programu budou od 14 hodin soutěže, country tance, westernové jízdy na koni, ale i tetování, bodyzorbing nebo živá country hudba a táborák. Akce se koná na místním hřišti. Bohaté občerstvení zajištěno. (paš) Kynologický závod Psovodi a jejich čtyřnozí svěřenci budou v sobotu 27. srpna bojovat o Štít města Uničova. První závodník na plochu kynologického cvičiště v parku nastoupí v 8.30 hodin a vyhlášení výsledků se chystá někdy mezi 16 a 17 hodinou. (paš) Pivní slavnosti Hněvotín – Pivní slavnosti pořádají v sobotu 27. srpna dobrovolní hasiči v Hněvotíně na Olomoucku. Akce, při níž bude možné ochutnat až osm druhů piva, se koná v areálu hasičské zbrojnice od 16 hodin. Od 19.30 bude všem přítomným hrát skupina Via Paběda. Chybět nebude ani bohaté občerstvení, vstupné je 50 korun. (paš) Pohádkový večer v Křelově Českou filmovou pohádku Sedmero krkavců nabídne za soumraku a s přírodní kulisou Kaštánkovo letní kino v Křelově na Olomoucku. Promítání se chystá v pátek 26. srpna od 20 hodin na farní zahradě. Chybět nebude občerstvení pro malé i velké diváky. (paš)
Hanácká dožínková pouť Hanácká dožínková pouť se koná v sobotu 27. srpna v Dubu nad Moravou. Tradiční akce startuje v 9.45 slavnostním průvodem obcí, od 12 do 17 hodin pak bude na programu dechová hudba Březovjané, folklorní soubor Netáta, Dunajec a cimbálová muzika Záletníci. Od 17 do 22 hodin pak na příchozí čeká lidová veselice s kapelou Věrovanka. Během dne bude připravená ochutnávka Regionálních potravin Ololmouckého kraje nebo ukázky řemesel. Vstup je volný."
URL| http://olomoucky.denik.cz/zpravy_regio...ncouzskou-zabavu-i-gulase-20160825.html
osobnosti.cz Filmové premiéry: Mládeži nepřístupný animák a epický příběh Ben-Hura osobnosti.cz str. 0 Osobnosti.cz / Magazín Redakce Osobnosti.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
24.8.2016
zpět První mládeži nepřístupný animovaný film, desetiletý chlapec žijící s obřím drakem, bohatá žena toužící po zpěvu, příběh tří bratrů z kalábrijské zločinecké rodiny a epický příběh Ben-Hura, potomka významného knížecího rodu z Jeruzaléma. 33. týden tohoto roku přináší do českých kin 5 filmových premiér. Buchty a klobásy Buchty a klobásy, první mládeži nepřístupný počítačem animovaný film, vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Můj kamarád drak Dlouhá léta udivoval starý řezbář, pan Meacham (Robert Redford), děti ze sousedství pohádkami o divokém drakovi, který žije hluboko v lesích severozápadního pobřeží Spojených států. Pro jeho dceru Grace (Bryce Dallas Howard), správkyni v místním národním parku, jsou jeho příběhy jen divokými historkami… dokud nepotká malého Peta (Oakes Fegley). Pete je záhadný, desetiletý chlapec, který nemá ani rodinu ani domov, a který tvrdí, že žije v lesích s obřím zeleným drakem jménem Elliot. A podle Petova popisu se Elliot v mnohém podobá drakovi z historek pana Meachama. Za pomoci Natalie (Oona Laurence), jedenáctileté dívenky, jejíž otec Jack (Wes Bentley) vlastní místní pilu, se Grace vydává zjistit, odkud se Pete vzal, kam patří a zda jeho drak existuje. Božská Florence Meryl Streep v roli závratně bohaté ženy, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné. Když se v roce 1944 rozhodne uspořádat svůj velkolepý koncert v Carnegie Hall, její přítel a manažer Hugh Grant, který ji láskyplně chránil před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí obtížné výzvě… Černé duše Tři bratři jsou nuceni vrátit se na rodné vrcholky Kalábrie a potýkat se s nevyřešenými záležitostmi z minulosti své zločinecké rodiny. Příběh tří bratrů z kalábrijské zločinecké rodiny je tlumenou moralitou inspirovanou skutečnými událostmi. Překupník drog Luigi, podnikatel Rocco a excentrický pasák koz Luciano se dostanou do problémů poté, co se Lucianův syn a příslušník ztracené generace Leo kvůli banálnímu sporu dopustí aktu zastrašování v baru spravovaném klanem rivalů. Z drobné neshody vyklíčí konflikt,
který má ve výsledku rozměry antické tragédie. Ben Hur Ben-Hur je epický příběh Ben-Hura (Jack Huston), potomka významného knížecího rodu z Jeruzaléma, jehož adoptivní bratr Messala, vysoce postavený příslušník římské armády, ho křivě obviní ze zrady. Jeho rodina včetně milované manželky skončí ve vězení a on sám je zbaven majetku a odsouzen k doživotním galejím. Po třech letech strávených na moři se Ben-Hur vrací do vlasti s jedinou myšlenkou - pomstít se Messalovi za všechna příkoří, které mu způsobil. Vyzve jej proto na souboj v závodech čtyřspřežím, aby dokázal, že pravda a vítězství stojí na jeho straně. Nevíte, která kina ve vašem okolí vysílají premiérové snímky tohoto týdne? Mrkněte na Dokina.cz: Kam zajít na Buchty a klobásy? Kam zajít na Můj kamarád drak? Ve vybraných kinech také ve 3D. Kam zajít na Božská Florence? Kam zajít na Černé duše? Kam zajít na Ben Hur? Ve vybraných kinech také ve 3D. Staňte se fanoušky premiérových filmů: Fanklub Buchty a klobásy Fanklub Můj kamarád drak Fanklub Božská Florence Fanklub Černé duše Fanklub Ben Hur
URL| http://magazin.osobnosti.cz/filmove-pr...-animak-a-epicky-pribeh-ben-hura-283905
parlamentnilisty.cz Státní veterinární správa představí svou činnost na agrosalonu Země živitelka parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.8.2016
zpět Státní veterinární správa (SVS) bude letos poprvé v historii prezentovat svou činnost na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Na již 43. ročníku největší zemědělsko-potravinářské výstavy v ČR se ve dnech 25. - 30. srpna 2016 podle pořadatelů představí více než 380 vystavovatelů a spoluvystavovatelů a své produkty nabídne více než stovka obchodníků. SVS si je vědoma vzrůstajícího zájmu občanů o problematiku zemědělství, produkce českých potravin či životních podmínek zvířat. Akce je jedinečnou možností pro setkání se zástupci chovatelů, výrobců potravin a dalších odborníků z ČR i zahraničí a prezentaci veterinární problematiky. Svou činnost představí SVS návštěvníkům na samostatném stánku, umístěném v sousedství expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1. Jeho návštěvníci z řad odborné i laické veřejnosti budou moci zhlédnout powerpointové prezentace na řadu témat souvisejících s problematikou veterinárního dozoru a osobně se setkat s úředními veterinárními lékaři SVS. Ti budou připraveni odpovídat na otázky z oblasti epizootologie, veterinární hygieny, ale i welfare zvířat. Případní zájemci o práci na Státní veterinární správě z řad absolventů veterinárních oborů se budou moci dozvědět více o tomto oboru a seznámit se aktuální nabídkou volných míst. Na stánku bude návštěvníkům k dispozici řada letáků a dalších informativních materiálů věnovaných veterinární problematice.
Prvních dnů výstavy se osobně zúčastní také ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Návštěvu stánku předběžně přislíbil také ministr zemědělství Marian Jurečka. SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Nákazová situace u zvířat v České republice je dobrá. Potvrzují to mimo jiné mezinárodní statusy země prosté jednotlivých nákaz, které uděluje státům Evropská komise či Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2016 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, moru koní, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky, moru malých přežvýkavců a dále status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE. ČR se v posledních letech vyhýbají také větší aféry v oblasti bezpečnosti potravin živočišného původu. Příznivých výsledků lze dosahovat hlavně díky dobré spolupráci s chovateli i zpracovateli. Ale přispívají k nim i soukromí veterinární lékaři, bez nichž by se jen velmi těžko dařilo realizovat ozdravné programy, zdolávat nákazy a uskutečňovat všechna preventivní opatření.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=450635
Dohady o snižování daní: Babiš chce nižší DPH u piva, Sobotka u základních potravin 30.8.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor pas, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Sociální demokraté by uvítali spíše snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin než u točeného piva. Novinářům to dnes řekl v Plzni premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš (ANO) chce ve středu na koaliční radě opět navrhnout snížení DPH na točené pivo, tentokrát z 21 na 15 procent. "Já si myslím, že pro lidi by bylo mnohem lepší, kdybychom snížili DPH na základní potraviny. Když tady s tím návrhem ANO už před několika měsíci přišlo, tak už to od nás slyšeli," reagoval dnes na Babišův návrh Sobotka. ČSSD by podle něj chtěla, aby se snížila z 15 na deset procent DPH u chleba, masa a dalších základních potravin, kde si to stát může z rozpočtového hlediska bez problémů dovolit. "Myslíme si, že snížení DPH u piva může klidně počkat," dodal premiér. Sociální demokraté podle něj chtějí prosazovat snížení DPH na deset procent u všech potravin, v tomto volebním období se to ale už nedá stihnout a ČSSD to chce prosazovat ve svém programu pro příští parlamentní volby. Babiš již letos v lednu navrhoval nižší DPH u točeného piva a zdůvodňoval to podporou hospod kvůli vyšším nákladům v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb. Koalice ale tuto diskusi v březnu odložila. Vrátit se k ní chtěla až po vyhodnocení letošního výběru DPH.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=451351
Národní síť Místních akčních skupin pomáhá sjednotit komunitně vedený rozvoj českého venkova 30.8.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Národní síť Místních akčních skupin ČR (NS MAS) je podle ředitele Odboru Řídící orgán PRV ministerstva zemědělství Josefa Taberyho nezbytným a úspěšným konsolidátorem komunitně vedeného místního rozvoje v České republice. V současnosti působí v České republice 180 místních akčních skupin (MAS) snažících se koordinovat a sjednotit zájmy obyvatel regionů, které zastupují. Podle Josefa Taberyho pomáhá NS MAS rozvoji venkova. “Lidi v NS MAS jsou formováni jako dlouholetí odborníci. Pohybují se v terénu, ve vlastních MAS, tedy mají blízko k praxi, není to žádná formalita,“ řekl při setkání na 43. ročníku výstavy Země Živitelka v Českých Budějovicích. “Při konfrontaci s ostatními členskými zeměmi, nebo s těmi, které se připravují pro vstup do EU, jsme často dotazováni, jak to u nás funguje. A podobný orgán jako NS MAS, který by vše zastřešoval, a to zejména komunikaci vůči státní správě, všude nebývá, obzvláště takto efektivní,“ dodal. Josef Tabery uvedl, že v souvislosti s Programem rozvoje venkova (PRV) je na prvním místě oprávněně konfrontován především se zemědělskými nevládními organizacemi. Všechna “nadstavbová“ témata, týkající se života na venkově, mimo jiné možnosti a pracovní příležitosti nebo rozvoj místních území, jsou ale v režii NS MAS. “NS MAS patří dlouhodobě mezi hlavní hráče, kteří jsou zváni na neformální jednání na ministerstvo zemědělství, jsou členy monitorovacího výboru, to znamená, že mají v Programu rozvoje venkova zásadní roli,“ konstatoval. Díky PRV poputuje do českého zemědělství v programovém období 2014-2020 téměř 3,5 miliardy EUR (více než 96 miliard korun). Z toho bude 2,3 miliardy EUR (asi 62 miliard korun) z unijních zdrojů a 1,2 milionu EUR (asi 34 miliardy korun) z českého rozpočtu. Program bude mimo jiné podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj. Podporován bude také komunitně vedený místní rozvoj, respektive metoda LEADER, kterou realizují MAS a která přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Na hospodářský rozvoj a LEADER se předpokládá alokovat kolem 7,5 procenta z celkových finančních prostředků. Josef Tabery připustil, že nové programové období se rozjíždí pomalu, úloha MAS v něm ale bude silnější než v předchozích letech. Princip rozdělování dotací se totiž změní a bude třeba zkušených koordinátorů, kterými podle něj místní aktéři bezesporu jsou. “Uvidíme, jakou s novým ‚multifondovým‘ pojetím uděláme zkušenost. Zatím se setkáváme s různými reakcemi MAS, třeba i s tou, že to mělo zůstat tak, jak to bylo, že se jen mělo do LEADERu dát víc peněz... Uvidíme, co nabídnou ostatní fondy... Nejen Evropská komise kvituje, že to, co si lidi budují sami ve vlastním území, je nejdůležitější,“ uvedl Josef Tabery. Korunováním spolupráce venkovských aktérů je podle Josefa Taberyho právě letošní výstava Země Živitelka, která je největší tuzemskou přehlídkou zaměřenou na zemědělství a venkov. Po pěti letech se změnil koncept prezentace a v jednom pavilonu se tak vedle sebe představuje ministerstvo zemědělství, včetně jeho odborných úseků, NS MAS, Celostátní síť pro venkov, Asociace regionálních značek, výrobky oceněné národní značkou KLASA a Regionální potravina a další. “NS MAS byla vždycky významným partnerem při organizaci výstavy Země Živitelka, pomáhá jak organizačně se zajištěním týmu a stánku, tak i s doprovodným programem pro děti,“ uvedla Zuzana Dvořáková z Odboru Řídící orgán PRV ministerstva zemědělství. MAS podle ní letos nemají samostatný pavilon, ale společný stánek. Expozice se však rozšířila o další partnery v oblasti venkova, například zemědělské nevládní organizace, organizace, které zastřešují cestovní ruch nebo obce a kraje. Umožňuje to představit širší spektrum venkovských aktivit. Organizátoři očekávají, že výstavu navštíví stejně jako v předchozích letech kolem 100 tisíc lidí.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=450879
Pestrý svět Naučte se neplýtvat 31.8.2016
Pestrý svět str. 32 Pestrý svět radí
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Koupíte v akci deset jogurtů a pak jich půlku vyhodíte, do koše letí i trochu ovadlá jablka nebo zeleninové slupky? Každý z nás ročně vyprodukuje zhruba 310 kg odpadu a velkou část z toho zbytečně. Ukážeme vám, že to jde i jinak! Lákavé nabídky supermarketů a také obavy, aby nám něco nedej bože nedošlo, nás nepřímo nutí nakupovat více, než zvládneme spotřebovat. Spižírny a ledničky nezřídka přetékají jídlem a pitím, které nemáme šanci sníst a vypít, a tak prošlé nebo zkažené potraviny často končí v popelnici. Naše peněženka trpí, a nejen ona. Nadbytek odpadu na skládkách vede k tvorbě metanu skleníkového plynu, který má negativní dopad na životní prostředí. Naštěstí se trendem poslední doby stalo šetření * Limča ze slupek, salát z plevele potravinami. Doslova hitem se stalo kuchyňské zpracovávání nebo jiné využívání surovin, které jsme donedávna vyhazovali. To ale není vše, co můžeme dělat jinak. Musíme se zamyslet a vrátit se ještě o krok zpátky, tedy k nákupu. Zásadou číslo jedna je kupovat ,všeho s mírou‘. Pište si předem seznamy, co chcete a dávejte nakoupit pozor, abyste to doma už neměli. Když toho i tak pořídíte víc, než je zdrávo, přebytky zmrazte nebo usušte. Zásadou číslo dvě je pak vařit pokud možno beze zbytků. Jak? Třeba místo abychom lístky z ředkviček vyhodili, připravíme z nich chutný salát, ze slupek od okurek jde zase stvořit fantastické želé nebo limonáda. Vymačkaná dužina z pomeranče se dá zamíchat do jogurtu, vysušit na sladké placičky, případně použít do dortového krému. Jablečné slupky z přípravy štrúdlu využijeme na křížaly nebo z nich připravíme lahodný čaj. V receptech na využití ,zbytků‘ se předhánějí také špičkoví šéfkuchaři. Svým hostům servírují h tů í chipsy z lososové kůže, krém z bramborových slupek nebo salát z jedlého plevele. Mnohé další tipy a recepty najdete také na stránkách iniciativy Zachraň jídlo (http://www.zachranjidlo. cz). Naučte se udělat * Lógr jako hnojivo pro krásné květiny třeba pesto z mrkvové natě nebo polévku z povadlého salátu! Využít se dají i suroviny po vaření. Vodu slitou z těstovin nemusíte vylévat, můžete s ní zalít bylinky na balkoně. Lógr z kávy zase poslouží jako vynikající hnojivo květin. Způsobů, jak lze plýtvání jídlem (a nejen jím) omezit, je ale mnohem více. V pražském obchodě Bez obalu mohou lidé nakoupit potraviny do svých vlastních nádob, a jen tolik, kolik právě potřebují, třeba 300 g mouky. „Jednorázové obaly, spolu s jídlem, které z nich nestačíme spotřebovat, tvoří až * Prošlé potraviny vyhazovat nemusíte 90 % komunálního odpadu, z něhož se přitom zrecykluje jen zlomek,“ říká za iniciativu Bezobalu Petr Hanzel. Vyhazovat také nemusíme ani všechny prošlé potraviny, záleží na jejich označení. ,Spotřebujte do‘ (anglicky Use by Date) se používá pro potraviny, které rychle podléhají zkáze, například jogurty, maso, uzeniny či zákusky. Ty po lhůtě uvedené na obalu opravdu nejezte, mohly by být škodlivé. Oproti tomu termín ,Minimální trvanlivost‘ (anglicky Best before) najdete na potravinách, které vydrží dlouho. Třeba těstoviny. U těch nějaký týden navíc nehraje roli. Co kraj, to jiný mrav * FRANCIE jako první ze zemí Evropské unie loni schválila zákon, který přímo zakazuje supermarketům vyhazovat jídlo, a to pod vysokou pokutou. Prošlé (ale nezávadné) potraviny musejí obchody darovat charitě nebo pro zvířata. * V ČESKÉ REPUBLICE je darování
prošlých potravin dobrovolné. Supermarkety je nejčastěji věnují do potravinové banky (více na http://www.potravinovabanka. cz). Jednotlivci mají možnost dát jídlo, které nestihnou zkonzumovat, do takzvaných sdílených (volně přístupných) ledniček. Zatím jsou čtyři. V Českých Budějovicích a v Plzni jedna, dvě další jsou v Praze. * DÁNSKO letos otevřelo první supermarket na světě nabízející potraviny, které klasické obchody prodávat nesmějí nebo nebudou. Například zboží s lehce prošlou záruční lhůtou či trochu poškozeným obalem nebo méně pohledné ovoce a zeleninu. Nedokonalé... Přesně takové jsou brambory, které nemají ,předepsaný okurky, mrkev, jablka nebo o do běžné obchodní sítě. Nebo spíš vzhled‘, a tudíž nemohou eš první nabízí vzhledově nestandardní, nemohly. Penny Market teď jako ale chuťově výtečné ovoce a zeleninu od českých zemědělců. skvělou cenu! Některé A za které tvar y ,ošklivé zeleniny‘ vás i pobaví. Víte, že… * ročně se podle dat OSN vyhodí na celém světě 1,6 miliard tun jídla za 750 miliard dolarů. * kdyby se podařilo zachránit jen jednu čtvrtinu vyhozeného jídla, stačilo by to pro 870 milionů hladovějících. * jen v Česku se vyprodukuje 729 tisíc tun potravinového odpadu každý rok. * průměrný Čech s jídlem ročně ,vyhodí‘ takřka 20 tisíc korun. * až 40 % z nás přiznává, že vyhazuje potraviny i několikrát do měsíce. Foto popis|
plzen.iDNES.cz V Plzni vypukl požár v masokombinátu, uvnitř nikdo nebyl plzen.iDNES.cz str. 0 Plzeň / Plzeň - zprávy MF DNES, Barbora Němcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
27.8.2016
zpět V areálu masokombinátu na Borských polích v Plzni vypukl v sobotu odpoledne požár, hasiči kvůli tomu vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Byly naměřené zvýšené koncentrace čpavku a oxidu uhelnatého. Nikdo nebyl zraněn.
„Zhruba od půl páté bojovalo osm jednotek z Plzně s požárem ve strojovně technologie chlazení masokombinátu,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Pavla Jakoubková s tím, že v souvislosti s požárem byly naměřené zvýšené koncentrace čpavku a oxidu uhelnatého. Podle prvotních informací začal hořet kompresor, který v masokombinátu tlačí čpavek. Hasiči kvůli přítomnosti nebezpečných látek zasahovali po celou dobu v dýchací technice. „Přibližně od sedmi hodin večer začaly koncentrace nebezpečných látek pomalu klesat,“ sdělila Jakoubková. Teprve až bude budova úplně odvětraná, mohou se začít zjišťovat příčiny vzniku požáru a sčítat škody. Incident se obešel bez zranění, v podniku kvůli plánované odstávce elektrické energie nikdo nebyl. Podle Jakoubkové na místě zůstávají profesionální hasiči, dobrovolné jednotky už pomalu z místa odjíždějí. Během zásahu byla částečně uzavřená Podnikatelská ulice, požár se dotkl také provozu autobusových linek 24 a 30. Ty dočasně nestavěly v zastávce Vltava. URL| http://plzen.idnes.cz/pozar-masokombin...y.aspx?c=A160827_182010_plzen-zpravy_jj
podnikatel.cz
Podnikají v Česku, ale pod kůži se jim zadřelo Japonsko 25.8.2016 podnikatel.cz str. 0 Jana Bohutínská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V podnikání vsadili na Japonsko. Pohybují se v různých oborech, ale ať už dovážejí nože či potraviny, shodují se, že se lze v byznyse od Japonců ledacos naučit. Podnikají s jídlem, keramikou, malotraktory, poradenstvím i nůžkami a noži. Co tyto podnikatelky a podnikatele spojuje? Pod kůži se jim zadřelo Japonsko. Tamní výrobci a obchodníci přitom často ovlivnili i jejich přístup k byznysu. Když sushi znali jen fajnšmekři Internetový a pražský kamenný obchod Susi.cz se hned od začátku 90. let specializuje na japonské potraviny a japonské zboží. Vystudovala jsem japanologii a milovala vše japonské. V Československu tehdy nebylo možné nic koupit. Hned, jak šlo začít podnikat, jsme otevřeli kancelář a obchod a začali z Japonska dovážet všechno, co jsme do té doby postrádali, říká Kristina Kopáčková, která Susi.cz zakládala. V té době tu japonské jídlo nebylo moc známé a tak jí v rozjezdu podnikání pomohla i účast v televizních pořadech, kde japonské jídlo a kulturu prezentovala. Od 90. let se situace samozřejmě radikálně změnila. Kristina Kopáčková vzpomíná, že na začátku 90. let znali sushi jen lidé zasvěcení, zatímco dnes ho zná skoro každý. A nejen sushi. S tím, jak roste počet japonských restaurací, roste i znalost ostatních vynikajících japonských pokrmů, tvrdí podnikatelka, která zároveň vede kurzy sushi v kuchařské škole Olakala. Vždycky jsou hned vyprodané, což podle ní svědčí o tom, jaký je o japonskou kuchyni zájem. Čtěte také: Sushiqueen: Rakovina zasáhla můj život. Podnikání mi pomohlo přežít Kontakt s Japonci považuje v podnikání za velmi inspirativní. Vysvětluje, že nejen u nás, ale i v Japonsku se objevují různé módní trendy, takže se musí seznamovat se stále novými produkty, novými jídly, novými vzory chování. Japonské potraviny jsou velmi zdravé a obsahují širokou škálu variací, takže je nezbytné být vždy v obraze, objasňuje a doufá, že si japonskou kuchyni v Česku oblíbí stále větší počet příznivců. Japonské nože jako sázka na kvalitu František Černý vlastní obchod a e-shop Brusnekameny.cz a obchoduje s noži, nůžkami, brusnými kameny a bruskami. Když hledá pro obchod výrobce a dodavatele, zajímají ho hlavně dvě kritéria – kvalita použitého materiálu a preciznost zpracování. Japonský trh je těmito vlastnostmi pověstný napříč veškerým sortimentem. Proto je naše portfolio dovážených značek nejvíce zastoupeno právě Japonskem, tvrdí s tím, že cena v jeho podniku nehraje hlavní roli. Všímá si, že se v jeho oboru postupně mění i nákupní trendy, kdy zákazníci přecházejí od rychlých nákupů levného zboží k zájmu o kvalitu. Jako příklad uvádí keramické nože, které se ještě před pár lety prodávaly na každém rohu, ale dnes už to tak není. Zákazník se poohlíží po kvalitě, aby nemusel kupovat nůž třikrát do roka. Tím se zvyšuje zájem o kuchyňské nože z Japonska, které má v nožířství nejproslulejší historii z celého světa, říká František Černý pro server Podnikatel.cz. Čtěte také: E-shopaři, přestaňte se opalovat u vody a začněte se připravovat na Vánoce Sám u svých japonských obchodních partnerů obdivuje jejich perfekcionismus zaměřený na to, aby byl zákazník maximálně spokojený. Vzpomíná na svou zkušenost, kdy se mu stalo, že při jednání s Japonci došlo k pochybení z jejich strany. A hned situaci na vlastní náklady řešili. To je v obchodních vztazích běžné i jinde ve světě, ale až na základě stížnosti od odběratele. V našem případě to však byli sami Japonci, kteří upozornili na vlastní chybu a okamžitě ji napravili. To se
vám v jiných zemích jen tak nestane, popisuje situaci, která ukazuje, v čem může být spolupráce s Japonci překvapivá. Nejdřív rodina, potom byznys Opavská firma RVR-agro dováží z Japonska malotraktory a stejní majitelé, rodina Rygelových, vlastní také e-shop Japan-in.cz zaměřený na japonskou keramiku. Rygelovi mají už více než pětadvacetileté zkušenosti s dovozem z Japonska. Zájem o japonskou kulturu postupně roste. Je to také tím, že je stále co nového objevovat a propagovat a my jsme nadšenci do nových věcí, které se nám líbí, říká Marek Rygel. Čtěte také: Rodinné firmy jsou prý zdravější než jiné. Známe jejich pro a proti Keramiku například dovážejí hlavně z prefektury Saitama na západ od Tokia. A podle Marka Rygela platí, že není z hlediska obchodu Japonec jako Japonec. Náš dobrý kamarád Japonec mi sám říkal, že v Kjótu se obchoduje úplně jinak než v Tokiu. Určitě je však jedna věc, kterou nejvíc vnímám – rodina se ctí a podporuje. Rodina je číslo jedna a obchod číslo dvě, popisuje svou vlastní zkušenost. Dodává, že pokud se podnikatel dokáže s úctou a respektem otevřít a Japonec pozná, že nejde pouze o obchod, velmi to ocení. Stále je v něm totiž kus samuraje, myslí si. Japonsko prochází žaludkem Darja Kawasumi, majitelka pražské restaurace Miyabi, zas do svého podniku promítá svou unikátní životní zkušenost. V jednadvaceti letech, za minulého režimu, odešla za svým japonským manželem do Japonska, kde si osvojila nejen jazyk a kulturu, ale také japonský čajový obřad sadó. Na začátku 90. let 20. století zas byla zpátky v Česku a chtěla vybudovat místo, kde se budou setkávat zájemci o japonskou kulturu, kde bude možné jíst japonské jídlo a kde bude mít prostor pro čajový obřad. V roce 1995 proto, bez zkušeností v restauračním byznyse, otevřela Miyabi. Její přístup k podnikání byl a zůstal netradiční. Fascinuje mě vzájemnost hostitele a hosta, protože jeden druhého potřebují a naplňováním svého vztahu mohou vytvářet nenahraditelné hodnoty, vysvětluje nyní na webu restaurace. Pohostinnost v restauraci, v níž je kromě jídla možné zažít i ledacos z japonské kultury a také čas od času čajový obřad, vidí jako službu a umění. Pro management Miyabi je důležité, aby nás práce všechny bavila a abychom do ní spontánně dali co nejvíc svého já, ze svého tvůrčího umu, protože každý člověk je umělec, řekla Darja Kawasumi autorce článku, když s ní dělala rozsáhlý rozhovor. Čtěte také: Nováček v oboru gastronomie prorazil díky barům v kancelářských centrech O tom, že zájem o Japonsko neopadá, ale stále se vyvíjí, svědčí i nový pražský podnikatelský počin Coffetearia Momoichi. V interiéru se vyznačuje minimalistickým designem, který doplňuje původní architektonické secesní prvky. A v menu sází na čaj a kávu nejen z Japonska, japonské dezerty, fusion kuchyni i efektní steampunkovou přípravu obou nápojů ve speciálním filtračním přístroji Alphadominche. Obchod s Japonci? Obrňte se trpělivostí Alice Tomášková se pod hlavičkou Japan Business Solutions zabývá poradenstvím při obchodování s japonskými partnery, vstupem českých firem na japonský trh, průzkumy trhu a dalšími službami pro česko – japonské obchodní vztahy. Zároveň je ředitelkou české pobočky České obchodní a průmyslové komory v Japonsku. Co je z jejího pohledu pro domácího podnikatele nejdůležitější, pokud plánuje spolupráci s Japonci, nechce však dovážet, ale chce se naopak se svými výrobky nebo službami prosadit na japonském trhu? Je nutné počítat s delším časovým horizontem, vše trvá déle. Japonskému zákazníkovi lze nabízet pouze kvalitu a vždy dostupný servis. Angličtina není tak rozšířeným jazykem, tlumočník při jednání je přínosem, doporučuje. Podnikateli se podle ní také vyplatí jet na veletrh do Japonska, seznámit se s prostředím a poznat konkurenci. Na veletrhu se může představit potenciálním obchodním partnerům a navázat kontakty.
Když má japonský partner o spolupráci zájem, nejčastěji pak sám přijede do Evropy. Vždy se musíte přizpůsobit požadavkům zákazníka, přesně podle rčení - Náš zákazník, náš pán, tvrdí. Čtěte také: Firmy, které nezveřejňují účetní závěrky, jsou rizikovějšími obchodními partnery A jak dodává, pro české firmy může být spolupráce s Japonci přínosná i v tom, že obchodní vztahy staví na dlouhodobě budované důvěře a spolehlivosti. Snaha vcítit se do potřeb japonského zákazníka se hodnotí vysoko. Byznys je vždy nahlížen z dlouhodobé perspektivy, nikoliv z hlediska okamžitého zisku jedné ze stran, vysvětluje tamní pohled. Rozhodovací proces je proto podle ní docela zdlouhavý, protože Japoncům nejde o jednostrannou výhru, ale o dosažení konsenzu všech zainteresovaných stran.
URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/podnik...u-ale-pod-kuzi-se-jim-zadrelo-japonsko/
Právo Na Zemi živitelku míří tisíce lidí Právo str. 12 Region Čechy Pavel Orholz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 26.8.2016
zpět Tisíce lidí proudily ve čtvrtek branami jihočeské nejnavštěvovanější výstavy Země živitelka. Potrvá až do úterý a pořadatelé očekávají přes sto tisíc návštěvníků. Největší zájem byl o zahájení v Pivovarské zahradě, kde promluvil prezident Miloš Zeman, bývalý prezident Václav Klaus a také ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL). „Určitě je to už atrakce, když tu můžeme vidět prezidenty. Jezdí sem odjakživa a bylo to tak už za komunistů. Já jsem tady hlavně kvůli pivu, dechovce a pohodičce,“ sdělil Právu Miloslav Prášek. Prezident Miloš Zeman i další hosté budili v davu pozornost a nechyběla ani pálenka od Františka Cába, kterou si musel nejdříve připít Klaus a hned po něm současný prezident. Návštěvníci se však přišli podívat i na to, jak se tradiční výstava mění a vyvíjí. Pořádající společnost Výstaviště pro ně připravila celou řadu novinek. Mezi největší patří kombajn SM 500, který obdivovali lidé v pavilónu Z. Přezdívá se mu česká mlátička a začal se vyrábět už v roce 1968. Na výstavu jej zapůjčilo Národní zemědělské muzeum. Hodně lidí bylo i u předvadiště, kde probíhaly ukázky zvířat i práce s ovčáckými psy. Děti se naopak baví při laserové show, kde mohou střílet po zvířátkách, nebo na technice, která je znovu rozesetá po celém areálu. „Vyzkoušel jsem si kombajn a byla to pořádná výška. Traktory mě tak nebavily,“ prozradil šestiletý Jirka. Za návštěvu určitě stojí i pavilón T, kde všichni ochutnávají potraviny vyhlášených značek Chutná hezky. Jihočesky, Klasa nebo Regionální potravina. Na výstavě se prezentuje 382 vystavovatelů, a jak Právu řekl obchodní ředitel Výstaviště České Budějovice Václav Polan, plocha je zaplněná do posledního místečka. Prezentuje se na ní také 105 obchodníků z 22 zemí. Největší návštěvnost se dá očekávat v sobotu, kdy budou na výstavišti národní dožínky, které zahájí premiér Bohuslav Sobotka. Foto popis| Miloš Zeman dostal pálenku od podnikatele Františka Cába. Regionální mutace| Právo - region Čechy
Zemědělce dnes drží pole, ne stáje 29.8.2016
Právo str. 13 Trhy & ekonomika
Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Strukturální problémy v tuzemském zemědělství, na něž vědci, ekonomové, ekologové, ale i samotní zemědělci upozorňují již řadu let, se v poslední době spíše dál zauzlují, než aby se je postupně dařilo urovnávat a uspokojivě řešit. Pokud jde o roli ve zpeněžování produkce, české zemědělce už řadu let drží obiloviny a řepka, zatímco živočišná produkce a v jejím rámci především výroba mléka a vepřového masa jsou těžce prodělečné. Zvláště u prasat platí přímá úměra: čím větší intenzita chovů, tím větší prodělek. Chovy dál v ohrožení Jenom za letošní rok odborníci odhadují celkové ztráty zemědělských podniků z propadu výkupních cen u mléka a vepřového masa okolo 10 miliard korun. Manažeři řady zemědělských podniků to řeší tak, že od ztrátových výrob postupně odcházejí. Jak v pátek uvedla ČTK, kvůli dlouhodobě ztrátovým výkupním cenám vepřového masa končí akciová společnost Meclovská zemědělská z domažlického okresu s chovem prasat. V Meclově se přitom prasata přestanou chovat po 68 letech... Jeden z jejich největších producentů na západě Čech prodělal na prasatech podle slov předsedy představenstva a ředitele Jaroslava Hány desítky miliónů korun. Firma měla ještě před pěti lety 340 prasnic a ročně produkovala až 800 tun masa. Nyní má už jen 140 prasnic. „Skončíme s nimi k 31. prosinci a s veškerými prasaty k 31. březnu,“ oznámil Hána. Farma produkovala selata jednoho z nejlepších masných plemen z USA a do chovů investovala desítky miliónů korun. Ministerstvo zemědělství, jež ve své agrární koncepci prosazuje větší soběstačnost země v základní zemědělské produkci, k níž vepřové maso a mléko dozajista patří, se takovémuto vývoji snaží zabránit. Připravuje proto různé podpůrné a dotační programy s cílem dostat do krizí zasažených oborů trochu více peněz. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že na náhradách za sucho a za propad cen v živočišné výrobě stát poskytne podnikatelům v souhrnu až čtyři miliardy korun. Rozhoduje síla státních rozpočtů Ani to zřejmě nestačí. Podle šéfů farem hrozí, že chovy prasat a mléčné farmy se budou dál hromadně zavírat. Zároveň varují, že žádné nové „prasečáky“ se už u nás nepostaví, protože současná venkovská populace si tyto objekty poblíž svých obydlí nepřeje. V současné situaci, kdy na evropském trhu jsou kvůli zrušení mléčných kvót a omezením ve vývozech do Ruska u řady agrárních komodit přebytky, hrají podle zemědělců klíčovou roli síla národních rozpočtů a ochota vlád podpořit export těchto přebytků. Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Polsko i další země poskytují dlouhodobě svým farmářům dotace na export, které jdou mimo evropské zdroje. Podporují také opatření pro ozdravení chovů prasat či jejich výživu. Německé mlékárny už řadu let nakupují v Čechách syrové mléko, zpracovávají je na mléčné výrobky a ty potom vracejí přes obchodní řetězce na český trh. Kdo tím realizuje jakou přidanou hodnotu, je zřejmé. Prezident Miloš Zeman na Zemi živitelce znovu požadoval zrušení sankcí vůči Rusku, neboť odvetné ruské sankce na dovoz vybraných potravin z EU poškozují evropské i české zemědělce. V té souvislosti zaznívá i názor, že země jako Německo či Francie sice na jedné straně lpějí na sankcích vůči Rusku, na straně druhé exportují do Ruska v mnohem větším rozsahu než dříve finanční kapitál a moderní výrobní technologie, čímž vlastně smysl a význam přijatých sankcí relativizují a oslabují. Podle šéfa Agrární komory ČR Miroslava Tomana stát stále nezvládá vyřešit dovoz potravin do ČR za dumpingové ceny. Podle Tomana se na řešení krizové situace na trhu s mlékem a vepřovým masem podílí více české ministerstvo zemědělství než Evropská unie. Od ní ocenil pouze krizový balíček, jehož část určenou pro Česko ministerstvo zdvojnásobilo. Stát neohlídá dovozy
Toman minulý týden na Živitelce navrhl, aby ministerstvo začalo připravovat legislativní změny, podle nichž by na pultech obchodních řetězců mělo být povinně nejméně 80 procent českých potravin. V řadě zemí je podle něj normální, že v obchodech je mezi 80 a 90 procenty tamních produktů, dovážejí se pouze speciality. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR to odmítl, podle jeho prezidentky Marty Novákové je takový požadavek nesmyslný. Na to, že stát neumí efektivně zamezit přílivu levných potravin z okolních zemí, které obchodní řetězce často dovážejí za dumpingové ceny, upozornil i Zdeněk Jandejsek, ředitel Rabbitu Trhový Štěpánov, jednoho z největších tuzemských agrokombinátů. „Říkám to politikům kudy chodím, ale nikomu se do toho nechce. Asi se bojí, co by tomu řekl Brusel,“ řekl. Podle Jandejska by si to žádalo užší spolupráci státní inspekce a veterinářů s celníky a policií. *** V Meclově na Domažlicku se prasata přestanou chovat po 68 letech ze zprávy ČTK Foto autor| llustrační foto Profimedia.cz
Pražský deník Obchody jsou stále plné levného jídla z ciziny, vadí zemědělcům Pražský deník str. 10 česko (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.8.2016
zpět České Budějovice – Ministerstvo zemědělství stále nezvládlo vyřešit dovoz potravin do ČR za dumpingové ceny. Zahraniční výrobci mohou být zvýhodněni skrytými národními dotacemi, tvrdí prezident Agrární komory Miroslav Toman. Ministerstvo zemědělství podle něj stále tento problém nevyřešilo. Komora ve vlastním průzkumu zjistila, že v supermarketech je v průměru 55 procent českých produktů. Už ve čtvrtek proto navrhl, aby ministerstvo zemědělství začalo připravovat legislativní změny, aby bylo povinně na pultech v řetězcích minimálně zhruba 80 procent českých potravin. Podle jeho prezidentky Marty Novákové je podobný požadavek nesmyslný. Česko by podle ní čekalo vyšetřování a následná sankce od Evropské komise. Region| Střední Čechy
Kam na mléčný koktejl nebo chlebíček? Tradiční prodejny v Praze zanikají Pražský deník str. 2 Praha/Téma PETR SCHREIB Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět Chlebíček, kvalitní uzeniny nebo mléčný koktejl. Prodejci oblíbených pochoutek z Prahy pomalu mizí. V poslední době skončilo například lahůdkářství na Vítězném náměstí nebo slavné břevnovské řeznictví. Milovníky masa v červnu zaskočila zpráva o tom, že jedno z nejoblíbenějších pražských řeznictví, které v Břevnově provozoval František Kšána, ukončilo provoz. Zhruba ve stejné době skončilo i populární lahůdkářství na Vítězném náměstí, které se zaměřovalo na mléčné lahůdky. A o další měsíc později zavřeli majitelé dalších oblíbených lahůdkářství v holešovické ulici Komunardů. Tradiční prodejci to v Praze nemají jednoduché. Jejich nabídka různých pochutin je vázána na
nízké ceny, jež ale často nestačí na vysoké nájmy, které v hlavním městě musí platit. „Bylo to kvůli výši nájmu. Prostory navíc potřebují rekonstrukci, na kterou se s touto výší nájmu prostě nedalo vydělat,“ vysvětlila své důvody k ukončení provozu majitelka „Mlíčňáku“ na Vítězném náměstí Jitka Chválová. I když oblíbený podnik bude řada lidí postrádat, koncept mléčného baru podle ní už zkrátka není životaschopný. „V posledních letech jsme museli bojovat o každou korunu,“ uvedla Chválová s tím, že k tomu, aby se podobný podnik udržel, je nutné nabízet mnohem větší spektrum výrobků. Příkladem lahůdkářství, kterému se naopak daří, jsou Libeřské lahůdky. „Lidi zájem mají, protože se to snažíme dělat poctivě,“ uvedla Jindřiška Šindelářová, majitelka lahůdkářství, které svoje výrobky prodává v Praze hned v deseti vlastních prodejnách. Klíčové podle ní je udržovat rozumné ceny a nabízet poctivé výrobky. „My si všechno děláme sami a máme tak úplnou kontrolu nad kvalitou,“ uzavřela. *** Pražské lahůdky a řeznictví Zaniklé: Lahůdkářství Jan Paukert Nejznámější pražské lahůdkářství na Národní třídě, založené v roce 1916, nefunguje už od loňska. Podnik získala v roce 2012 firma Natland, loni se však dostal do insolvence. Rodina Paukertových lahůdkářství odmítla prodloužit nájem a poslední ránu mu zasadila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která ho uzavřela kvůli nedodržení hygienických norem. Podnik na Národní tak zřejmě definitivně skončil, firma Natland však spustila pod stejnou značkou franšízu bister. První z nich je umístěno na Rohanském ostrově. Mléčné lahůdky FishR Známý mléčný bar, lahůdky a cukrárna na Vítězném náměstí skončil svůj provoz letos v červnu. Jeho majitelka Jitka Chválová ho provozovala 26 let, ale kvůli vysokému nájmu v žádané lokalitě Kulaťáku už si na sebe prodejna, známá svými mléčnými koktejly, nedokázala vydělat. Místo „Mlíčňáku“ by se měl v prostoru otevírat nový podnik. Řeznictví Kšána a syn Vyhlášené břevnovské řeznictví ukončilo provoz letos v červnu. Fungovalo dvacet let a do povědomí Pražanů se zapsalo důrazem na čerstvé, kvalitní maso a vstřícným přístupem k zákazníkům. Majitel podniku, řezník František Kšána, provoz ukončil ze zdravotních důvodů. Jeho syn František Kšána mladší už dva roky provozuje společně s Ambiente řeznictví Naše maso. Lahůdky v ulici Komunardů Známé lahůdkářství v ulici Komunardů v Praze 7 ukončilo svůj provoz zhruba před měsícem. Spolumajitel se rozhodl ponechat si jenom přilehlou cukrárnu, prostory lahůdek a trafiku nabídl k pronájmu. Fungující: Maso Turek Řeznictví v Jindřišské ulici je oblíbeným místem pro nákup masa i u řady profesionálních kuchařů. V prostorách podnik funguje od roku 1992. Tým majitele Tomáše Turka se zaměřuje na maso z českých chovů a udržuje rozumné ceny za kvalitní výrobky a suroviny. Hynek Cibulka – uzenářství I v centru metropole je možné koupit kvalitní uzeniny za dobré ceny. A že o to mají lidé zájem, napovídají fronty, které se pravidelně tvoří v uzenářství Hynka Cibulky na Uhelném trhu. Tradice podniku údajně sahá až do roku 1842, kdy ho založil prapradědeček současného majitele. Sortiment je založen na uzenářských výrobcích od třiceti dodavatelů. Libeřské lahůdky Prodejny Libeřských lahůdek lze nalézt na osmi místech v Praze, například ve Vodičkově ulici. Veškerý sortiment obchodů si firma sama připravuje ve výrobně v obci Libeř. Například bramborový salát tu připravují dle rodinného vánočního receptu majitelky Jindřišky Šindelářové. Chlebíčky Letná Na tradiční a oblíbenou pochutinu sází už přes dvacet let lahůdkářství sídlící v ulici Milady Horákové. Chlebíčky vyrábí podle tradičních receptur a drží se konzervativního přesvědčení, že když je něco dobré, je zbytečné to měnit. Foto popis| ZDROJ: DENÍK, FOTO: SHUTTERSTOCK Region| Střední Čechy
Prima Potraviny budeme balit do "mléka" 30.8.2016
Prima str. 10 18:55 Zprávy FTV Prima
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Americké ministerstvo zemědělství ohlásilo zásadní průlom. Vědci konečně vyvinuli přírodní materiál, který zcela nahradí plastové obaly. Právě jídlo by se brzy mohlo balit do mléka. Ano, slyšíte dobře, do mléka. Díky mléčným proteinům vědci vyvinuli obal, který se dá dokonce i sníst. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Většina potravin v obchodech je balena do plastových obalů - sýry, uzeniny i zelenina. Potravinové fólie jsou ale těžko recyklovatelné a podle některých výzkumů dokonce do jídla vypouští škodlivé látky. V Americe se s nimi proto rozhodli skoncovat. Vědci přišli s unikátní metodou, jak v potravinách i přírodu ochránit. Vyvinuli obal z mléčné bílkoviny. Laetitia BONNAILLIEOVÁ, vedoucí výzkumu -------------------Můj tým a já jsme pracovali na vývoj poživatelných, jedlých obalů. Vybrali jsme si mléko jako hlavní složky. Spojené státy totiž produkují více mléka, než obyvatelstvo spotřebuje. Kasein, hlavní mléčná bílkovina, nám skvěle posloužil. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Kromě zmíněného proteinu, vědci přidali do směsi ještě glycerol a citrusový pektin a uoala! Pětsetkrát šetrnější folie, než ta plastová, je na světě. Dokonce je jedlá a dá se rozpustit v horké vodě. Laetitia BONNAILLIEOVÁ, vedoucí výzkumu -------------------Toto je vzorek kávy, je zabalena v naší fólii. Jdeme na to, vkládám do vody a už se rozpouští. Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Tím ale výčet kladů rozhodně nekončí. Peggy TOMASULOVÁ, pracovnice výzkumného týmu -------------------"Fólie na proteinové bázi jsou účinné také jako kyslíkové blokátory, které zabraňují kažení potravin. Jídlo by v nich mělo déle vydržet." Kristýna VEDRALOVÁ, redaktorka -------------------Výzkumný tým chce jít ještě dál. Kromě fólie chce využít kasein i v tekuté formě. Jako sprej by se mohl rozstřikovat například na cereálie. Nahradil by tak nezdravý cukr, kterým se dnes pokrývají, aby se hned v mléce nerozmočily. Jediným minusem je prozatím výrobní cena mléčného zázraku. Ta sice není podle vědců tak vysoká, plasty ale zatím vyjdou rozhodně levněji. Kristýna Vedralová, Prima FTV.
Prima vychytávky NA DNU PLATÍ PŘÍRODA 31.8.2016
Prima vychytávky str. 39
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Choroba, která postihuje ve větší míře muže, může vést až k onemocnění ledvin. Vyzrajte na ni. Přezdívá se jí nemoc králů. V minulosti totiž postihovala lidi z vyšších vrstev, kteří měli ve svém jídelníčku hojnost masa a dalších rizikových potravin. Jedná se tedy o metabolickou nemoc, kdy organismus není schopen odbourávat puriny, které se vyznačují nadměrnou tvorbou kyseliny močové, a klouby (zejména na končetinách) se stávají výrazně citlivými a bolestivými. Při zanedbání dny nebo jejím nesprávném léčení se nezřídka objeví také bolesti hlavy i svalů, nadýmání, průjem, pálení žáhy, kožní potíže (ekzémy). Může dojít až k onemocnění ledvin, poruchám metabolismu či degeneraci kloubů. Zkrátka – není o co stát. OMEZTE MASO Mezi rizikové faktory patří, jak už bylo zmíněno, nevhodné stravování, přílišná konzumace alkoholických nápojů, nedodržování pitného režimu, nadváha, nadměrný stres a nedostatek pohybu. Na vině samozřejmě můžou být také geny. V případě, že se nemoc potvrdí, je nezbytné změnit stravování a celkový životní styl. Je nutné omezit nebo zcela vyloučit potraviny s vysokým obsahem purinů (červené maso, vnitřnosti, uzeniny, sardinky, luštěniny, rajčata, okurky, špenát, česnek, ostré koření, tučné sýry, smažená jídla, sladkosti, kakao, kávu, destiláty, pivo i víno). Doporučuje se zvýšený přísun tekutin (aspoň 2 litry denně). OBOHAŤTE JÍDELNÍČEK Jídelníček je naopak potřeba obohatit o vybrané druhy ovoce a zeleniny – jahody, pomeranč, třešně, kiwi, mrkev, celer, brambory. Bez obav můžete jíst tmavé i bílé pečivo (pšeničná a žitná mouka neobsahuje žádné puriny) a nízkotučné mléčné výrobky. Kromě toho existují i potravinové doplňky s přírodními výtažky, které vám můžou při dně výrazně pomoci. Patří mezi ně třeba doplněk stravy Enzycol se zvýšeným obsahem účinných přírodních látek – extraktem z pistácie, kyselé višně, ze semen celeru a s kurkuminem. Všechny tyto složky příznivě ovlivňují pohybový aparát, omezují bolestivost kloubů i tvorbu kyseliny močové a podporují její vylučování z těla. Projekt vznikl ve spolupráci se společností Swiss Pharmaceutical. Foto autor| Foto: Fotolia, archiv firem
Radio Praha Zprávy Radia Praha z 25.8.2016 25.8.2016
Radio Praha str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Merkelová přiletěla do Prahy, jednala se Sobotkou a Zemanem Německá kancléřka Angela Merkelová přiletěla do Prahy. Během odpolední návštěvy měla na programu schůzku s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) i prezidentem Milošem Zemanem. Prezident se s kancléřkou bavil o migrační krizi, terorismu a budoucnosti EU po brexitu. Merkelová
navštívila také ČVUT. Před odletem do Německa ji čekala slavnostní večeře v Lichtenštejnském paláci. Celkově jde o její třetí návštěvu v Česku. V době její současné návštěvy si naplánovali shromáždění příznivci i odpůrci Merkelové. Rozděluje je hlavně pohled v otázce migrace. ČR a Německo se shodují v řadě témat Česko a Německo mají podobné názory v řadě témat. Týká se to i otázek spojených s migrací. V Praze se na tom shodli český premiér Bohuslav Sobotka a německá kancléřka Angela Merkelová. Sobotka jako příklad názorové shody jmenoval posílení ochrany vnější schengenské hranice a přijímání podobných opatření pro zamezení velkého přílivu migrantů, jako byla březnová dohoda mezi EU a Ankarou o vracení uprchlíků do Turecka. Merkelová vyzdvihla skutečnost, že Česko podpořilo námořní misi NATO v Egejském moři, která má zamezit nelegálním plavbám migrantů na řecké ostrovy. Ocenila také, že Praha klade důraz na humanitární a rozvojovou pomoc přímo v krizových zemí, což podle ní může pomoct zabránit příčinám, proč se lidé vydávají na útěk. V názoru na rozdělování uprchlíků mezi země Evropské unie na základě kvót se názory obou rozcházejí, podle Merkelové ale je důležité, že spolu obě země o problematice mluví. Vztahy obou zemí jsou podle českého premiéra blízké a daří se je lepšit. Sobotka ocenil česko-německý strategický dialog, který byl zahájen v červenci 2015. Za jeho prioritní oblast označil aplikovaný výzkum a digitalizaci průmyslu. S Merkelovou hovořil i o modernizaci železničního spojení na trase Praha - Drážďany. Sobotka i Merkelová odmítají zrušení protiruských sankcí Čas pro odvolání evropských sankcí proti Rusku zatím ještě nenastal, protože nebylo dosaženo potřebného pokroku v naplňování dohod z Minsku. Shodli se na tom český premiér Bohuslav Sobotka a německá kancléřka Angela Merkelová. EU uvalila sankce na Rusko kvůli jeho roli při anexi Krymu a při nepokojích na východě Ukrajiny, kde trvá konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rušení sankcí unie podmiňuje tím, že se podaří naplnit dohodu z Minsku, kterou uzavřely všechny strany ukrajinského konfliktu a která by měla zastavit násilí na východě Ukrajiny. Sobotka chce digitalizací průmyslu přilákat německé investory Česko by mělo vytvořit takové prostředí, aby do země přicházeli další němečtí investoři. Velkou výzvu v tomto směru představuje digitalizace průmyslu, řekl premiér Bohuslav Sobotka po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Česko podle něj usiluje i o užší spolupráci s německým Frauenhoferovým institutem, který podporuje aplikovaný výzkum. Premiér i kancléřka společně ocenili také výzkumnou a vědeckotechnickou spolupráci obou zemí. Její rozvoj se projevil i při návštěvě Merkelové a Sobotky na pražském ČVUT. Zástupci univerzity podepsali dohodu o spolupráci s představiteli Německého výzkumného střediska pro umělou inteligenci (DFKI). Během návštěvy ČVUT kancléřka diskutovala se zástupci Akademie věd, průmyslu, odborů i vysokých škol. Setkala se rovněž se svým někdejším učitelem Rudolfem Zahradníkem a zapsala se do pamětní knihy ČVUT. Několik stovek lidí protestovalo v centru Prahy proti Merkelové Zhruba dvě stovky odpůrců německé kancléřky Angely Merkelové dorazily při její čtvrteční návštěvě Prahy na Malostranské náměstí, kde vyjádřily nesouhlas s názory političky na migraci. Část protestujících se přesunula od Úřadu vlády, kde skandovala hesla proti Merkelové i premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Akce se zúčastnil mimo jiné odpůrce islámu Martin Konvička. Řečníci vyzývali posluchače k volení politických stran, které jsou proti imigraci a pro přímou demokracii. Dalších několik desítek kritiků i příznivců političky se odpoledne sešlo také na Hradčanském náměstí a u Prašného mostu. V ulicích byli však i příznivci kancléřky Merkelové, kteří hájili její postoj vůči migrantům. Neznámý muž chtěl vjet do kolony s kancléřkou Do kolony s kancléřkou Angelou Merkelovou, která v Praze mířila na Úřad vlády, se pokusil najet neznámý muž. Podle policie ale bezpečnost kancléřky nenarušil a policisté ho zadrželi. Na svém webu o tom informoval Český rozhlas - Radiožurnál. Pokus o narušení kolony s kancléřkou potvrdil mluvčí policejního prezidia Josef Bocán. Muže policie po incidentu zajistila a převezla na služebnu. Případ si převzali pražští kriminalisté, kteří se jím zabývají pro podezření z trestného činu násilí proti úřední osobě.
Die Welt: Češi Merkelovou kritizují kvůli migrantům Nynější návštěva Prahy nebude pro německou kancléřku Angelu Merkelovou žádná příjemná procházka. Napsal to německý deník Die Welt, podle něhož mnoho Čechů odmítá politiku Merkelové v uprchlické krizi. List uvádí svůj komentář titulkem "Dokonce i Putin je v Česku oblíbenější než Merkelová". Deník píše, že kancléřčinu migrační politiku odmítá mnoho Čechů. Připomíná také postoj prezidenta Miloše Zemana, který Merkelovou kvůli vstřícnosti k běžencům kritizuje a varuje před posilováním islámu v Česku. Podle deníku se však česká vláda snaží udržovat dobré vztahy s Německem. Při návštěvě Merkelové vyzdvihuje témata, která obě země spojují, jako je dopravní spojení nebo rozvoj takzvaného průmyslu 4.0. Zeman: Česko by mělo navrhnout zrušení sankcí EU vůči Rusku Česká republika by se měla připojit k zemím, které navrhují zrušit sankce Evropské unie proti Rusku. Při zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích to řekl prezident Miloš Zeman. Sankce prezident kritizoval už dříve. Jsou podle něj největší překážkou vzájemných vztahů. Řekl to i ve středu při přijetí českých velvyslanců na Pražském hradě. Sankce podle něj poškozují české zemědělce i český průmysl a jsou výrazem bezradnosti. EU sankce vůči Rusku vyhlásila kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny. Ke zrušení sankcí vůči Rusku chce vyzvat německou kancléřku Angelu Merkelovou i předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD. Prezident vyjádřil soustrast Itálii po zemětřesení Soustrast Itálii po zemětřesení, které si vyžádalo přinejmenším 247 obětí, vyjádřil ve středu český prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Kondolence zaslala ve středu italskému prezidentovi řada dalších státníků nejen z Evropy. S hlubokým zármutkem zprávu o neštěstí přijal i papež František. Ten ve středu také poděkoval záchranářům a dobrovolníkům. Senát odsouhlasil jízdu na kole i pod vlivem alkoholu Cyklisté na místních komunikacích by podle Senátu neměli být pokutováni za jízdu po mírným vlivem alkoholu. Neměli by být trestáni za to, že si před jízdou dali pár piv nebo skleniček vína. Počítá s tím senátorská novela, jejíž návrh nejtěsnější většinou schválila horní komora. Návrh předložila dvacítka senátorů v čele s místopředsedou horní komory Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Zrušení nulové tolerance k alkoholu při jízdě na kole odmítá ministerstvo dopravy, rozhodne o něm ale Sněmovna, v níž se podobné úpravy zatím prosadit nepodařilo. V Česku budou cvičit vojenští piloti Leteckého cvičení Ample Strike 2016 se od 30. srpna do 20. září na území ČR zúčastní 1500 vojáků ze 17 členských a partnerských států NATO. Letová část bude od 5. do 16. září. Cílem cvičení je sladění činnosti pilotů taktického a vrtulníkového letectva s činností předsunutých leteckých návodčích při podpoře pozemních operací. Operace ze vzduchu podpoří tři desítky letounů a vrtulníků. Novinářům to dnes řekl velitel Vzdušných sil Armády ČR Jaromír Šebesta. Křeček brání majitele aut vyřazených z registru Zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové Stanislav Křeček se obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) v případu vlastníků vozidel, kteří na sebe nestihli přepsat auto v registru vozidel do loňského 30. června. Kvůli jejich administrativnímu zániku je ze zákona nemohou používat. Křeček to považuje za extrémně přísné a požádal Ťoka o stanovisko k možnému odstranění tvrdosti právní úpravy. Ministerstvo se podnětem bude zabývat, zpětný zásah do zákona ale podle jeho mluvčího není možný. Soud projedná žalobu akademika Ošťádala na prezidenta Pražský městský soud v září veřejně projedná první z žalob, kterou na prezidenta Miloše Zemana podali odmítnutí kandidáti na profesuru. Soudní senát se bude zabývat požadavkem fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy, který chce, aby soud Zemanovi uložil povinnost jmenovat ho profesorem. Žaloby na prezidenta původně podali všichni tři muži, jimž Zeman loni v květnu odmítl podepsat jmenovací dekrety kvůli údajným závažným prohřeškům z minulosti. Vedle Ošťádala to byli Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické a ředitel Národní galerie Jiří Fajt navržený Univerzitou Karlovou. Prezident zasáhl do jmenování profesorů už v květnu 2013, kdy odmítl jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Zeman později uvedl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna v Praze na pochodu homosexuálů.
ODS, TOP 09 a Piráti žádají mimořádné jednání zastupitelů Prahy Opoziční zastupitelé z ODS, TOP 09 a Pirátů ve čtvrtek požádali o svolání mimořádného jednání pražského zastupitelstva. Důvodem je podle zástupců stran nečinnost vedení Prahy při řešení problémů, jako je stavba metra D, Pražského okruhu nebo problém karty MHD Lítačka. Jednání svolává primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která bude muset zvolit jeho termín. V Praze vládne koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STA), která má v 65členném zastupitelstvu většinu 34 hlasů. Češi pošlou peníze Itálii, která byla postižena zemětřesením České humanitární organizace sbírají peníze pro střední Itálii, kterou ve středu postihlo silné zemětřesení. Vyplývá to z informací Charity ČR a společnosti ADRA. Peníze mohou lidé poslat na sbírkový účet neziskové organizace Charita ČR číslo 55660022/0800. Ta navíc uvolní ze svého krizového fondu 100.000 korun na humanitární pomoc na místě neštěstí. Sbírku pro Itálii pořádá také česká ADRA. Jednak mohou zájemci poslat dar na účet číslo 66888866/0300 s variabilním symbolem 379 nebo zasláním dárcovské SMS ve tvaru "DMS ADRA" na číslo 87777. Tuzemské záchranáře italské úřady o pomoc zatím nepožádaly. Podle prozatím poslední bilance si zemětřesení vyžádalo 247 obětí, otřesy pokračovaly i ve čtvrtek. Na pražských věžích zavlály ukrajinské vlajky Skupina proukrajinských aktivistů ve středu na třech pražských věžích vyvěsila velkou ukrajinskou vlajku. Chtěli tak upozornit na pokračující válku na východní Ukrajině. Aktivisté z odpovědnosti za boje obviňují Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. V Č. Budějovicích začíná Země živitelka Na výstavišti v Českých Budějovicích se představí 382 vystavovatelů a své výrobky nabídne 105 obchodníků z 22 zemí. Tento čtvrtek tam začne 43. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Zahájení se zúčastní i prezident Miloš Zeman, jeho předchůdce Václav Klaus, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nebo ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sobotní národní dožínky navštíví premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Výstava potrvá do 30. srpna. Jde o největší tuzemskou zemědělskou oborovou akci, loni ji navštívilo přibližně 102.000 lidí. V obchodech by mělo povinně až 80 procent potravin z ČR Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Chtěl by tak podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je 80 procent nadsazených, situaci chce nejdřív zanalyzovat. Ministerstvo podpoří vodohospodářské projekty Ministerstvo životního prostředí rozdělilo téměř 40 milionů korun na projekty, které obnovují vodní plochy s cílem čelit suchu i povodním, a rovněž na ekologické zpracování autovraků. Peníze půjdou z národního programu Životní prostředí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) rovněž schválil poskytnutí zvýhodněných úvěrů z prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na dva vodohospodářské projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí. Příliv přímých německých investic v ČR dosahuje 560 mld. Kč Celková hodnota přímých německých investic v ČR od roku 1993 dosahuje 20,8 miliard eur (561 miliard Kč). To je 23 procent celkového přílivu přímých zahraničních investic do ČR. Německo je tak zdaleka největším investorem v České republice. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory dosud největší němečtí investoři vytvořili na českém trhu přibližně 150.000 pracovních míst. Mezi největší investory patří RWE Gas, Volkswagen, E.ON Energie, Siemens či Robert Bosch. S podporou agentury CzechInvest v Česku německé firmy realizovaly celkem 332 investičních projektů, jejichž celková výše je téměř 230 miliard korun. Soud v Ostravě poslal Vítkovice Power Engineering do úpadku Ostravský krajský soud poslal společnost Vítkovice Power Engineering do úpadku. Uvedla to mluvčí soudu Lucie Olšovská. Insolvenční návrh podala brněnská společnost Wetag, později i
představenstvo samotné krachující firmy. Firma, která je součástí strojírenského holdingu podnikatele Jana Světlíka, dluží přes dvě miliardy korun. Z toho zhruba 500 milionů korun jsou dluhy po splatnosti. Soud jmenoval insolvenčním správcem Davida Vandrovce. Češi dluží téměř dva biliony korun Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl koncem druhého čtvrtletí 1,89 bilionu korun, což je o 134 miliard meziročně více. Počet lidí s dluhem se meziročně mírně zvýšil o 26.000 na 3,06 milionu. Stejně tak se mírně zvýšil počet úvěrových smluv, o 36.000 na 5,85 milionu. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrná částka připadající na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšila o téměř 92.000 na 1,33 milionu korun. Průměrná částka klienta s krátkodobým dluhem meziročně stoupla o 9000 korun na 163.000 Kč. Zatímco počet lidí s dluhem se meziročně zvýšil o necelé procento, objem celkového dluhu se zvýšil o 7,6 procenta. V Česku roste spotřeba nealko nápojů Spotřeba nealkoholických nápojů v Česku loni vzrostla o zhruba šest procent. Každý Čech tak vypil v průměru 212 litrů různých nápojů, předloni to bylo 200 litrů. Za růstem spotřeby stálo především horké loňské počasí. Uvedla to Unie evropských asociací nealkoholických nápojů (UNESDA). Limonády se na spotřebě nealka podílejí z 57 procent, balená voda téměř z jedné čtvrtiny. Sirupy loni tvořily 15 procent prodejů a džusy pět procent. Ve srovnání se spotřebiteli v jiných evropských státech však Češi patří ve spotřebě nealko nápojů spíše k průměru. Největší spotřebu mělo loni Německo, kde jich každý obyvatel vypil zhruba 354 litrů. Naopak nejméně nealka vypili v Litvě, a to 118 litrů na obyvatele. Pohonné hmoty v ČR zdražily Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu po více než měsíci zdražily. Nejprodávanější benzin Natural 95 se vrátil nad hranici 29 korun za litr, průměrně se prodává za 29,06 Kč. Cena nafty od minulé středy vzrostla o 14 haléřů na průměrných 27,60 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Nejdražší pohonné hmoty zůstávají stejně jako před týdnem v Praze. Litr Naturalu natankují řidiči v hlavním městě v průměru za 29,56 Kč, za naftu pak zaplatí průměrných 28,54 Kč/l. Nejlevnější benzin mají naopak čerpací stanice v Moravskoslezském kraji, a to průměrně za 28,55 Kč/l. Nafta vyjde nejlevněji v Královéhradeckém kraji, kde je její průměrně cena aktuálně 27,06 Kč/l. Bohnická psychiatrie v kauze vražedkyně nepochybila Psychiatrická nemocnice Bohnice podle komise ministerstva zdravotnictví nepochybila v péči o pacientku, která v den propuštění z léčby ubodala v obchodním centru na Smíchově zákaznici. Řekl to ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). Podle člena komise a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla medošlo ze strany personálu nemocnice k porušení zákona, vnitřních předpisů nemocnice ani doporučených postupů České psychiatrické společnosti. Komise ale současně dospěla k závěru, že chyba byla v komunikaci mezi policií, záchranáři a lékaři psychiatrické nemocnice. Policie ženu již obvinila z vraždy. Dny evropského dědictví začnou ve Slavonicích Více než 150 obcí, přes 900 památek a 200 akcí je letos v Česku přihlášeno ke Dnům evropského dědictví. Celoevropská akce se koná ve 48 zemích, v Česku to bude od 3. do 11. září. Většina sídel, sakrálních staveb, ale i památek průmyslové architektury bude zpřístupněna zdarma. Národní zahájení se odehraje v renesančních Slavonicích a národním tématem letos jsou Památky a komunity. Součástí národního zahájení je tradičně i předávání titulů Nositel tradice lidových řemesel. Cenu udílí ministr kultury. Letos se jimi stanou Josef Fidler z Hlinska, který se zabývá ruční výrobou textilie zvané žinylka, a Jiří Rücker z Peček, který vyřezává perníkové formy. Výstava výrobců, kteří ocenění za udržování tradiční výroby dostali v minulosti, začne v pátek 2. září. Divadelní představení na nádraží Bubny připomene holokaust Na pražském nádraží Praha Bubny se po několik večerů opět uskuteční série představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou na motivy stejnojmenné novely Arnošta Lustiga. Letošní ročník ponese podtitul Vlak Lustig - Vlak záchrany. Představení se konají každý den až do 31. srpna většinou od 21:00. Letošní přehlídka připomene i málo známý příběh asi 30 tisíc Židů, kteří se před vyhlazením za 2. světové války zachránili v čínské Šanghaji. Bylo mezi nimi i na 450 Židů z Československa.
Na folklorním festivalu v Brně vystoupí i soubor z Indonésie Koncert na nádvoří Nové radnice zahájí 27. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Brno. Víkendová přehlídka každoročně hostí soubory z regionu i ze zahraničí, letos přijedou z Chorvatska, Slovenska, Francie a Indonésie. Zahraniční soubory se divákům představí v pátek večer na náměstí Svobody, kde také bude až do neděle řemeslný jarmark s ukázkami prací a prodejem výrobků. Folklorní soubory z Brna budou vystupovat na náměstí po celý pátek i sobotu. DOX nabízí večer o Boženě Němcové V centru DOX v pražských Holešovicích proběhne komponovaný večer věnovaný spisovatelce Boženě Němcové. Jmenuje se Archeologie jednoho mýtu a zaměří se na různorodost obrazů Boženy Němcové v české kulturní paměti. Nabídne k diskusi různé výklady života a díla slavné české autorky a představí současné pokusy o umělecké ztvárnění odkazu Boženy Němcové. V poslední době vzniklo několik uměleckých reprezentací života a díla Němcové, které se programově pokusily proniknout pod povrch obecně sdíleného obrazu života a díla spisovatelky. Pardubický kraj koupí Váchalovo Portmoneum Pardubický kraj koupí za 15 milionů korun Portmoneum v Litomyšli. Muzeum vyzdobené malbami Josefa Váchala by mělo spravovat Regionální muzeum v Litomyšli a zajistit další rozvoj jedinečné památky. O koupi rozhodli na svém jednání krajští radní, uvedl mluvčí pardubického hejtmanství Dominik Barták. Češka čekala měsíc na záchranu v novozélandských horách V opuštěné chatě v horách na Novém Zélandu záchranáři tuto středu objevili českou turistku, která tam čekala na záchranu dlouhý měsíc od chvíle, kdy její partner spadl a zemřel. Pátrací akce byla spuštěna poté, co se žena a její partner neobjevili od okamžiku, kdy vyrazili zdolat cestu po 32 kilometrové trase známé jako Routeburn Track. Policie do oblasti vyslala vrtulník a ženu objevila v chatě strážců přírody. Češka byla odvezena do nemocnice na vyšetření. Navzdory nepříznivému zimnímu počasí v oblasti byl její zdravotní stav dobrý. Češi pomohli v Indonésii k chycení pašeráků želvích vajec Čeští zaměstnanci liberecké zoologické zahrady pomohli na konci července v Indonésii zadržet pětičlennou skupinu pašeráků želvích vajec. Na úbytek vajec na ostrově Bangkaru upozornilo české pracovníky to, že se za poslední dva měsíce na plážích ostrova nevylíhly žádné želvy. Nevelký ostrov je přitom významným líhništěm tří druhů želev, kožatek obrovských a karet velkých a zelených. Na setkání s novináři to řekl Tomáš Ouhel z liberecké zoologické zahrady, který se na zadržení pytláků podílel. Tříčlennou skupinu, která na plážích ostrova vybírala želví vejce, se podařilo chytit až napodruhé, a to za pomoci indonéských ozbrojených složek. Skupině sběračů bylo odebráno přes 1200 želvích vajec. Řeky v Česku jsou sjízdné jen místy Řeky v Česku jsou pro vodáky kvůli převážně slunnému a suchému počasí stále sjízdné jen místy. Na většině toků musí lidé počítat s mělkými úseky pod jezy. Sdělil to Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu. Až do konce týdne bude podle meteorologů jasno a teploty stoupnou až k 35 stupňům. Sport Nový trenér české fotbalové reprezentace Karel Jarolím povolal na přípravný zápas s Arménií 31. srpna a následný úvodní duel kvalifikace mistrovství světa se Severním Irskem 4. září dva nováčky, liberecké duo Jana Sýkoru a Lukáše Pokorného. V premiérové nominaci šedesátiletého kouče jsou také někteří navrátilci, brankář Jaroslav Drobný, útočník Václav Kadlec či stoper Tomáš Kalas. Bez tréninku a pravděpodobně s karbonovou maskou na obličeji se představí tenistka Andrea Hlaváčková na blížícím se US Open v New Yorku. Elitní deblista má po úderu míčkem v semifinále olympijské čtyřhry zlomeninu v očním oblouku a nalomený nos, její start na posledním grandslamu sezony byl proto ohrožen. Hlaváčková se ale rozhodla do zámoří odletět. Tenistka Petra Kvitová porazila v 2. kole turnaje v New Havenu Kanaďanku Eugenii Bouchardovou 6:3, 6:2 a postoupila do čtvrtfinále. V něm narazí na oblíbeném turnaji, který už třikrát vyhrála, na Rusku Jekatěrinu Makarovovou. Tenista Jiří Veselý skončil v osmifinále turnaje ve Winston-Salemu, poté co vzdal souboj s Rusem Andrejem Kuzněcovem za stavu 5:5 v úvodní sadě kvůli zranění ruky. Přitom úvod utkání měl
třiadvacetiletý Veselý skvělý a vedl už 4:0. Po 37 minutách ale duel skrečoval. Útočník Jiří Hudler bude v NHL nově oblékat dres Dallasu. Vedení klubu potvrdilo, že dvaatřicetiletý hráč podepsal s klubem roční smlouvu na dva miliony dolarů. Plážové volejbalistky Markéta Sluková a Barbora Hermannová vyhrály i druhý zápas v základní skupině turnaje Světového okruhu v Long Beach a zahrají si play off. Český pár otočil duel se Španělkami Ester Riberaovou a Amarantou Fernándezovou a po téměř hodinové bitvě zvítězil 15:21, 22:20 a 15:10. Posledními soupeřkami českého páru budou polské olympioničky Kinga Kolosiňská a Monika Brzosteková. Počasí Jasno, teploty 26 až 30, v Čechách místy až 32 1 stupňů C. Mírný východní až jihovýchodní vítr. Meteorologové ve čtvrtek varovali před vlnou veder, která od pátku zasáhne většinu republiky. O víkendu může teploměr vyšplhat až ke 34 stupňům Celsia. Tropické počasí ukončí zřejmě v pondělí studená fronta. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na vysoké teploty platí pro všechny kraje s výjimkou Moravskoslezského a Olomouckého.
REGION OPAVSKO Restaurace skladovala prošlé maso REGION OPAVSKO str. 2 Zpravodajství (dat) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět HLUČÍN Krajští hygienici měli v našem regionu další práci. Po restauraci na opavském Východním nádraží si tentokrát posvítili na hlučínskou Restauraci Laguna. A provozovatelé podniku schytali od hygieniků pokutu. Při kontrole provedené v úterý 23. srpna zjistili, že se v mrazničce skladují dvě originální balení syrového vepřového masa, která mají prošlé datum spotřeby. Navíc šlo o chlazené maso, u něhož výrobce stanovuje teplotu skladování nula až plus čtyři stupně Celsia, což rovněž nebylo dodrženo. Majitelé restaurace tak mohou hovořit o štěstí, že jim hygiena pouze vyměřila sankci a přikázala prošlé potraviny vyřadit.
teplicky.denik.cz Kulturní servis: Kina, výstavy a divadlo 30.8.2016
teplicky.denik.cz str. 0 Kultura Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Teplicko - Kam vyrazit za kulturou? Máme pro Vás desítky tipů..... "PREMIERE CINEMAS TEPLICE 1.9. – 6.9.2016 Obr DobrKaždý den od 14:00, 15:40Sobota – neděle od 10:50, 11:40Příběh mladé dívky a laskavého obra známého jako Obr Dobr, kteří se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zajmout zlé lidožroutské obry, kteří pronikají do světa lidí. Adaptace knihy od britského spisovatele Roalda Dahla. Star Trek: Do neznámaKaždý den od 18:00, 20:40Pokračování slavné sci-fi série uvidíte v kinech v létě 2016. Posádka hvězdné lodi U.S.S. Enterprise zkoumá nejvzdálenější kouty a nezmapovaná místa vesmíru. A zde se setkávají s novým, záhadným nepřítelem, který je i celou Federaci vystaví
těžké zkoušce. Můj kamarád drakKaždý den od 13:30Dlouhá léta udivoval starý řezbář, pan Meacham (Robert Redford), děti ze sousedství pohádkami o divokém drakovi, který žije hluboko v lesích severozápadního pobřeží Spojených států. Pro jeho dceru Grace (Bryce Dallas Howard), správkyni v místním národním parku, jsou jeho příběhy jen divokými historkami… dokud nepotká malého Peta (Oakes Fegley). Pete je záhadný, desetiletý chlapec, který nemá ani rodinu ani domov, a který tvrdí, že žije v lesích s obřím zeleným drakem jménem Elliot. A podle Petova popisu se Elliot v mnohém podobá drakovi z historek pana Meachama. Za pomoci Natalie (Oona Laurence), jedenáctileté dívenky, jejíž otec Jack (Wes Bentley) vlastní místní pilu, se Grace vydává zjistit, odkud se Pete vzal, kam patří a zda jeho drak existuje. Buchty a klobásyKaždý den od 17:00, 19:00, 21:00Buchty a klobásy, první mládeži nepřístupný počítačem animovaný film, vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Tajný život mazlíčkůKaždý den od 13:00, od 15:00 – mimo středuSobota - neděle od 10:30, 11:00, 12:30Co dělají vaši čtyřnozí miláčci, když nejste doma? Odpověď na otázku, kterou se trápí každý kočičkář a pejskař, najdete v animované komediální lahůdce Tajný život mazlíčků, stvořenou autory filmových hitů Já, padouch a Mimoni. Lovecká sezóna: StrašpitelPouze v neděli od 15:00Velký medvěd dokáže mít taky velký strach. Animovaná komedie Lovecká sezóna se svého času stala překvapivým hitem a bláznivá dobrodružství upovídaného jelena Elliota a rozmazleného medvěda Booga pokračují už čtvrtým příběhem. Grizzly Boog se sice úspěšně zabydlel v divočině, ale jeho instinkty domácího mazlíčka v něm pořád přetrvávají. Jedním z nich je strach. A když jednou Elliot u táboráku přidá k dobru historku o nebezpečném vlkodlakovi z místních lesů, Boogovi začne být les trošku nepohodlný. Vždyť je v něm tma a pořád někde něco šustí a všude najednou číhá nebezpečí. Elliot a všichni ostatní kamarádi v lese nasadí jedinou možnou terapii, která může Booga vyléčit – terapii strašením. Sebevražedný oddílKaždý den od 14:30, 17:00Je to dobrý pocit, být ten zlý… Dejte dohromady tým těch nejnebezpečnějších superzločinců na celém světě, kteří si právě kroutí své tresty, vyzbrojte je tím nejefektivnějším arzenálem, který má vláda k dispozici, a pošlete je porazit záhadnou nepřemožitelnou entitu. Smrt ve tměKaždý den od 19:30, 21:30Tři bezohlední zloději se vloupají do domu bohatého slepce s vidinou dokonalé loupeže a velkého zisku. Vše se děje ale jinak… Taxi 121Každý den od 18:30 – mimo úterýSnímek Taxi 121 je českým thrillerem, inspirovaným skutečnými událostmi z roku 2014, kdy sériový vrah připravil o život tři pražské taxikáře. Ben HurKaždý den od 20:40 –mimo úterý, od 21:10 – pouze v úterýBen-Hur je epický příběh BenHura (Jack Huston), potomka významného knížecího rodu z Jeruzaléma, jehož adoptivní bratr Messala, vysoce postavený příslušník římské armády, ho křivě obviní ze zrady. Jeho rodina včetně milované manželky skončí ve vězení a on sám je zbaven majetku a odsouzen k doživotním galejím. Po třech letech strávených na moři se Ben-Hur vrací do vlasti s jedinou myšlenkou - pomstít se Messalovi za všechna příkoří, které mu způsobil. Vyzve jej proto na souboj v závodech čtyřspřežím, aby dokázal, že pravda a vítězství stojí na jeho straně. Božská FlorenceKaždý den od 16:20Meryl Streep v roli závratně bohaté ženy, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné. Když se v roce 1944 rozhodne uspořádat svůj velkolepý koncert v Carnegie Hall, její přítel a manažer Hugh Grant, který ji láskyplně chránil před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí obtížné výzvě… CasablancaPouze v úterý od 19:00Noční podnik Café Américain v Casablance, který vlastní Rick Blain, je jedním z mála podniků, kde se i za druhé světové války dají bez problému sehnat padělané pasy. Právě kvůli falešnému pasu sem přichází Victor Laszlo a Ilsa, milenecký pár prchající před fašistickým gestapem. Blain však v Ilse poznává svou bývalou přítelkyni a tato láska je brzy vzkříšena. Blain chce s Ilsou uprchnout, ale zjišťuje, že již asi není schopen pravé lásky. KINA Kino Květen Teplice Obr Dobr1.-4.9. od 15:30 a 17.30, 5.-6.9. od 17:30Příběh mladé dívky a laskavého obra známého jako Obr Dobr, kteří se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zajmout zlé lidožroutské obry, kteří pronikají do světa lidí. Taxi 1211.-4.9. od 20:00Snímek Taxi 121 je českým thrillerem, inspirovaným skutečnými událostmi z roku 2014, kdy sériový vrah připravil o život tři pražské taxikáře. Oficiálně policie přičítá vraždy
jedinému pachateli, který je však veřejnosti stále neznámý. Tragédie se stala impulsem k natočení thrilleru, který rychle vtáhne diváka do děje a nechá ho procítit celou škálu emocí od strachu, přes odvahu, až po naději. Film poodkryje divákovi nejen možný důvod, proč pachatel vraždil, ale především mu nabídne intenzivní příběh mladého manželského páru Matěje a Lucie (Filip Tomsa a Lenka Zahradnická), který se nevzdá ani ve chvíli, kdy už nemá před sebou prakticky žádnou budoucnost… Tajný život mazlíčků3.-4-9. od 13:30Co dělají vaši čtyřnozí miláčci, když nejste doma? Odpověď na otázku, kterou se trápí každý kočičkář a pejskař, najdete v animované komediální lahůdce Tajný život mazlíčků. Max a Katie jsou spřízněné duše, ti naprosto nejlepší kámoši na světě. Co na tom, že Max je pes a Katie člověk? Kdyby se Katie každý den na dlouhé hodiny neztrácela a nenechávala Maxe samotného v jejich bytě, byl by nejspokojenější hafan pod sluncem. Takhle to aspoň platilo do chvíle, kdy si Katie přivedla z útulku chlupaté psí monstrum jménem Baron a rozhodla se, že od té chvíle budou žít ve třech. Mezi Maxem a Baronem to byla nenávist na první pohled. Doba ledová: Mamutí drcnutí4.9. od 10:00Jestli lze nějaké období pozemských dějin označit za hodně zajímavé časy nabité všemožnými katastrofickými událostmi, za časy, které každému pořádně prověří schopnosti přežít, pracovat pro tým a také sílu jeho charakteru, pak je to určitě doba ledová. Jedno jaká. Jestli první, druhá nebo pátá. A právě v pátém dílu jedné z nejpopulárnějších animovaných filmových sérií opět potkáváme všechny staré známé hrdiny a pár úplně nových. Super Duper Alice Cooper5.-6.9. od 20:00Kanadský životopisný film o shock rockovém hudebníkovi . Unikátně filmařsky zpracovaný portrét Vincenta Furniera syna faráře, který se změnil v noční můru všech rodičů - Alice Coopera. Portrét mistra hororových show s funkční gilotínou a spoustou krve na podiu. Příběh rockové ikony, který vypráví Alice Cooper osobně. Než jsem tě poznala6.9. od 15:00Louise ví leccos. Ví, že se jí líbí práce v bistru, a ví, že možná nemiluje svého přítele Patricka. Zato neví nic o klasické hudbě, neví, že přijde o místo, a kdyby tušila, co ji čeká, asi by tomu stejně nevěřila. Will zase po dopravní nehodě ztratil chuť do života. Ví, čím byl kdysi a všechno se mu nyní zdá nepodstatné, a také přesně ví, jak s tím skoncovat. Zato neví, že Lou mu vtrhne do života jako náhlá bouře. A ani jeden z nich neví, že jeden druhého navzájem navždy změní … Digitální kino Bílina Buchty a klobásy2.9. od 17:30Buchty a klobásy, první mládeži nepřístupný počítačem animovaný film, vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Taxi 1212.9. od 20:00Snímek Taxi 121 je českým thrillerem, inspirovaným skutečnými událostmi z roku 2014, kdy sériový vrah připravil o život tři pražské taxikáře. Oficiálně policie přičítá vraždy jedinému pachateli, který je však veřejnosti stále neznámý. Tragédie se stala impulsem k natočení thrilleru, který rychle vtáhne diváka do děje a nechá ho procítit celou škálu emocí od strachu, přes odvahu, až po naději. Film poodkryje divákovi nejen možný důvod, proč pachatel vraždil, ale především mu nabídne intenzivní příběh mladého manželského páru Matěje a Lucie (Filip Tomsa a Lenka Zahradnická), který se nevzdá ani ve chvíli, kdy už nemá před sebou prakticky žádnou budoucnost… Smrt ve tmě2.9. od 22:00Tři bezohlední zloději se vloupají do domu bohatého slepce s vidinou dokonalé loupeže a velkého zisku. Vše se děje ale jinak… Obr Dobr3.9. od 15:00Příběh mladé dívky a laskavého obra známého jako Obr Dobr, kteří se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zajmout zlé lidožroutské obry, kteří pronikají do světa lidí. Strašidla3.9. od 17:30Rodina hejkala Huga obývá poklidně starou vilu na pokraji města. Sladký strašidelný život, v němž si Hugo hejkal, jeho paní Patricie a její matinka Žofie čarovaly, vodník Bubla se staral o dušičky a víla Jitřenka si tančila lehkonohé tanečky, změní vpád úředníka Patočky, který má na obecním úřadě ve správě evidenci budov. A jak zjistil, za dům už pěknou řádku let nikdo neplatí nájem a nikdo v něm ani oficiálně nechce bydlet, především proto, že tu straší. Přesto tu žije jakási šílená rodinka. Verdikt je nemilosrdný: zaplatit nebo se vystěhovat! Čím však platit, když pan Hugo za hejkání nemá žádnou mzdu a paní Patricie míchá pouze lektvary, po nichž se může člověk proměnit ve zvíře či filmovou divu ale peníze nevyčaruje? Seznamka3.9. od 20:00Česká komedie Seznamka si bere na paškál, jak název napovídá, v současné době velmi rozšířený trend seznamování přes internet. Tvůrci, s komediální nadsázkou, inscenují situace, které při těchto setkáních vznikají. Odlehčená česká letní komedie je tak skvělou alternativou vůči záplavě letních akčních blockbusterů. Tajný život mazlíčků4.9. od 15:00Co dělají vaši čtyřnozí miláčci, když nejste doma? Odpověď na
otázku, kterou se trápí každý kočičkář a pejskař, najdete v animované komediální lahůdce Tajný život mazlíčků. Max a Katie jsou spřízněné duše, ti naprosto nejlepší kámoši na světě. Co na tom, že Max je pes a Katie člověk? Kdyby se Katie každý den na dlouhé hodiny neztrácela a nenechávala Maxe samotného v jejich bytě, byl by nejspokojenější hafan pod sluncem. Takhle to aspoň platilo do chvíle, kdy si Katie přivedla z útulku chlupaté psí monstrum jménem Baron a rozhodla se, že od té chvíle budou žít ve třech. Kino Lípa Duchcov Smrt ve tmě1.9. od 19:00Tři bezohlední zloději se vloupají do domu bohatého slepce s vidinou dokonalé loupeže a velkého zisku. Vše se děje ale jinak… Mělčiny2.9. od 19:00V napínavém thrilleru Mělčiny se Nancy (Blake Lively) vydává osamoceně surfovat na odlehlé pláži. V průběhu surfování je napadena velkým bílým žralokem a zůstane uvězněna na moři jen nedaleko od břehu. Ačkoliv ji od přežití dělí pouhých 200 metrů, jejich překonání se ukáže být otázkou souboje dvou vůlí. Tajný život mazlíčků4.9. od 15:00Co dělají vaši čtyřnozí miláčci, když nejste doma? Odpověď na otázku, kterou se trápí každý kočičkář a pejskař, najdete v animované komediální lahůdce Tajný život mazlíčků. Max a Katie jsou spřízněné duše, ti naprosto nejlepší kámoši na světě. Co na tom, že Max je pes a Katie člověk? Kdyby se Katie každý den na dlouhé hodiny neztrácela a nenechávala Maxe samotného v jejich bytě, byl by nejspokojenější hafan pod sluncem. Takhle to aspoň platilo do chvíle, kdy si Katie přivedla z útulku chlupaté psí monstrum jménem Baron a rozhodla se, že od té chvíle budou žít ve třech. Seznamka4.9. a 6.9. od 19:00Česká komedie Seznamka si bere na paškál, jak název napovídá, v současné době velmi rozšířený trend seznamování přes internet. Tvůrci, s komediální nadsázkou, inscenují situace, které při těchto setkáních vznikají. Odlehčená česká letní komedie je tak skvělou alternativou vůči záplavě letních akčních blockbusterů. Krušnohorské divadlo Teplice Lucie Vondráčková Manner kousek štěstí tour 20165.9. od 19:00Lucie Vondráčková a Vokobere vyjíždí na zcela exkuzivní akustické turné v rámci kterého vystoupí v 15 ti městěch České republiky. Těšit se můžete na Lucčiny písně v netradičním akustickém pojetí. S Vokobere zpěvačku spojuje již několikaletá spolupráce a právě pro léto 2016 se rozhodla připravit svým fanouškům tento netradiční hudební zážitek. Dům kultury Duchcov Let´s Go!4.9. od 19:00Letní tóny Duchcova - koncert mezinárodní hudební skupiny a cappella, která zpívá výhradně americké spirituály. Koncert se koná v kostele Církve československé husitské. Country Club Krupka 23. ozvěny z Country clubu3.9. od 14:00Účinkují kapely: R. BEŇO a kamarádi, S.R.O., 8 VTEŘIN, FORŠUS, HOSTÉ, TOSOUWONI a NÁPLAVA.Moderuje Jirka Balvan Balej. Jazz club Teplice Jakub Kořínek a Kateřina Misíková2.9. od 20:00Hrajeme společně přes deset let. Jakub začínal jako samouk a já jako " koupelnová " zpěvačka, když rodiče nebyli doma. Potkali jsme se v PLzni a natolik si sedli po stránce hudební i lidské, že to klape doposud. Máme dvě autorská Cd a teď se, po změně muzikantských kolegů, připravuje nové - a mohu jen říct: máte se na co těšit! Náš tradiční žánr se malinko upravil a vytříbil, lehce jsme hudebně zrychlili. Hrajeme hudbu autorskou i převzatou na pomezí tradičního akustického blues, přes šanson, folk a akustické cover verze známých zahraničních hitů. Za poslední největší úspěch považujeme naši účast na hlavní scéně loňského, mezinárodního festivalu, BluesAlive Šumperk. A samozřejmě, že za úspěch považujeme i to, že nás lidi stále vyhledávají a chodí na naše koncerty. Děkujeme za přízeň a těšíme se kdykoliv a kdekoliv na viděnou, slyšenou i mrkanou. Kolonáda Domu kultury Teplice Teplická tančírna pod otevřeným nebem2.9. od 18:00 Lázeňská ulička Teplice Beethovenovy slavnosti3.9. od 10:00 Zahradní dům Teplice Malá Paříž4.9. od 15:00 Divadlo na zámku Teplicepátek 2.9.201610.00 KOCOUR V BOTÁCH, Divadlo rozmanitostí Most15.00 LEGENDA O PRAVŘÍDLE, Divadlo Orry17.00 MARTA Töpferová TRIO20.00 DVA PÁNI Z VERONY, Činoherní studio Ústí nad Labemsobota 3.9.201610.00 CIRKUSÁCKÁ POHÁDKA, Divadlo Láryfáry15.00 PROCESNĚ NEPŘIJATELNÉ, D.S. The Spis17.00 CHANTAL POULLAIN & Jazzové trio Štěpána Markoviče20.00 BARMANKY, Divadlo Radka Brzobohatéhoneděle
4.9.201610.00 O HOLIČI A BARVÍŘI, Divadlo Krabice Teplice15.00 JURÁŠEK a STÁŇA, Divadelní studio DK Teplice17.00 ZUBY NEHTY20.00 LÁSKA, Divadlo Bez zábradlí REGIONÁLNÍ MUZEUM TEPLICESeverozápadní Čechy za vlády LucemburkůJedinečná výstava uměleckých děl, uměleckořemeslných artefaktů a kulturně-historických a archivních dokumentů, spojených s vládou Lucemburků v severozápadních Čechách ze sbírek muzeí a galerií Ústeckého kraje, majetku římskokatolické církve, Státního oblastního archivu v Litoměřicích a Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, kterou pořádá Ústecký kraj.Výstava trvá do 30.10.2016 Dráteníkův rokVýstava prezentuje drátenické výrobky osmi českých dráteníků, jejichž díla doplňují historické nádoby lidové keramiky opatřené drátenickou technikou z národopisných sbírek teplického muzea. Výstava trvá do 4.9.2016 "
URL| http://teplicky.denik.cz/kultura_regio...is-kina-vystavy-a-divadlo-20160830.html
Týdeník Domažlicko Cena mléka a vepřového potápí zemědělce Týdeník Domažlicko str. 1 Titulní strana JOSEF BABOR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
31.8.2016
zpět Po 67 letech končí Meclovská zemědělská s chovem prasat Domažlicko – Tradiční obraz statků s prasaty a skotem a lánů polí plných ječmene a pšenice bere v posledních letech za své. Zemědělce pěstování klasických plodin a chov tradičních zvířat neuživí. Musí hledat náhradní aktivity, které jim vylepší rozpočet. Kdo se nepřizpůsobí, na trhu nezůstane. „V současné době máme velké problémy s výkupními cenami mléka. Každý měsíc při jeho produkci ztrácíme 1,5 milionu korun,“ vyčíslil Jaroslav Hána, ředitel Meclovské zemědělské a.s. „Dodáváme do klatovské mlékárny, jsme jejím největším dodavatelem, dodáváme ročně asi 10,25 milionu litrů mléka,“ uvedl Hána s tím, že pokles výkupní ceny o jediný haléř znamená pro Meclovské roční ztrátu přes 100 tisíc korun. Velmi kvalitní mléko prodávali tuzemští farmáři v posledních měsících průměrně za 6,56 Kč za litr. Oproti loňsku je to cena o 20 procent nižší. Další zásadní problém, který dusí české zemědelce, je nerentabilnost chovu prasat. „Po 67 letech rušíme chov prasat. Mívali jsme až 420 prasnic. Nejsou vytvořeny podmínky pro možnost dalšího chovu. Za posledních 25 let jsme prodělali na jejich chovu 40 milionů korun,“ konstatoval ředitel meclovské firmy. V celém Česku se od roku 1989 snížil počet chovaných prasat na třetinu (1,5 milionů kusů). Pokračování na straně 2 Ceny za vepřové a mléko potápí zemědělce Dokončení ze strany 1 Podle posledních dostupných statistických údajů za druhé čtvrtletí prodávali zemědělci prasata v průměru za 26,24 Kč za kg živé hmotnosti nebo 34,11 Kč za kg v jatečné hmotnosti. Meclovští nepřízni agrárního trhu vzdorují dalšími podnikatelskými aktivitami, které jim pomáhají udržet rentabilitu. V rostlinné výrobě kromě obilovin hraje výraznou roli i pěstování olejnin – hlavně řepky a slunečnice. V provozu mají Meclovští bioplynovou stanici, prodávají plyn koncovým zákazníkům a nejnovějším oborem, do kterého investovali, je výzkum a možné budoucí komerční pěstování léčebného konopí. Právě v minulém týdnu otevřeli spolu s partnery z České zemědělské univerzity výzkumné pracoviště, které má za úkol pomoci najít nejpřesnější genotyp konopí, které pomůže v léčbě českých pacientů a které se nebude muset dovážet z Holandska.
Region| Zapadní Čechy
Týdeník Televize Léky, které kradou živiny 30.8.2016
Týdeník Televize str. 22 Zdraví
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Užíváte pravidelně medikamenty? V tom případě vám pravděpodobně chybějí některé důležité látky a vitaminy. Které? A jak to vyřešit? Koenzym Q 10 Statiny, které obsahují přípravky na snižování cholesterolu, mohou zásadně snižovat obsah koenzymu Q10 v těle. Následek? Buňky v těle postupně odumírají. CO DĚLAT: Koenzym Q10 je obsažen hlavně v kuřecím mase a v rybách. Dále pak ve vajíčkách, brokolici, zelí, pomerančích a jahodách. Pokud je koenzymu v těle velký nedostatek (to se dá zjistit z krevního testu), je potřeba ho doplnit přípravky, kterou jsou volně dostupné v lékárnách. Vitamin K Kromě škodlivých bakterií ničí antibiotika ve střevech i ty dobré. Následkem toho může dojít k problémům se zažíváním – můžete dostat průjem, nebo dochází k nadměrnému nadýmání atd. A mezi další negativní důsledky působení antibiotik ve střevech patří i zhoršení imunity a omezení tvorby vitaminu K, který zajišťuje normální srážlivost krve. CO DĚLAT: Takzvané laktobakterie najdete je třeba v jogurtech a kefírech, normálně sídlí ve střevech a posilují ho. Proto snězte každý den aspoň jeden zakysaný mléčný produkt. Vysoký obsah vitaminu K je pak například v kysaném zelí, růžičkové kapustě, špenátu, kuřecím mase, pšeničných otrubách, ovesných vločkách a v másle. Selen Tento stopový prvek je nutný k produkování hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek může způsobit dysfunkci tohoto důležitého orgánu. CO DĚLAT: Para ořechy mají nejvyšší obsah selenu ze všech potravin. Už jeden jediný para ořech pokrývá denní potřebu tohoto stopového prvku. Selen dále naleznete také v tuňákovi, sardinkách, celozrnném chlebu nebo v ovesných vločkách. Zinek Nedostatek zinku vede k oslabení imunitního systému. Sníženou hladinu zinku můžete zjistit také podle toho, že se vám hůře hojí drobná poranění. CO DĚLAT: Pokud si chcete dopřát extra dávku zinku, měli byste začít jíst ústřice, červené maso, játra, ryby a mořské živočichy obecně. Dost zinku obsahují také sýry a ovesné vločky. Železo Přípravky, které pomáhají potlačit pálení žáhy, snižují schopnost vstřebat dostatek železa. Jeho nízká hladina v těle pak vede třeba k pocitu slabosti a bolestem hlavy. CO DĚLAT: Jezte víc hovězího masa, špenátu, fazolí a meruněk. Pokud si necháte udělat krevní test, který potvrdí výrazně sníženou hladinu železa, můžete ho tělu dodat formou speciálních potravinových doplňků. Ty vám ale musí předepsat lékař, protože se jimi lze snadno předávkovat.
Hořčík Tento prvek je důležitý pro uvolnění svalů. Jeho nedostatek může způsobit zvýšený krevní tlak, problémy se srdcem a křeče. CO DĚLAT: Spoustu hořčíku obsahuje zelenina, především ta zelené barvy. Dále ho najdete v cizrně, sezamu a otrubách, mandlích, sojových bobech, ve vejcích, špenátu, zelí i luštěninách. Pokud trpíte nedostatkem hořčíku, zařaďte do svého jídelníčku také celozrnné pečivo, citrony, grapefruity a jablka a místo brambůrek zobejte u televize různá semínka. Vitaminy B Při dlouhodobém užívání antikoncepce klesá v těle množství vitaminů skupiny B. Jedná se hlavně o vitamin B12 a také o kyselinu listovou. Vitamin B12 Tento vitamin napomáhá nervům zůstat fit. Jeho nedostatek se projevuje třeba svěděním končetin. CO DĚLAT: Pokud se ukáže, že trpíte nedostatkem těchto vitaminů, je potřeba dodat „béčko“ tělu formou potravinových doplňků. Vitamin B12 najdete také v rybách, masu a ve vajíčkách. Kyselinu listovou pak obsahuje hlavně zelí, mandle, špenát, banány a celozrnné produkty. Foto popis|
Ústecký deník Politici před volbami řeší co zlevnit. Točené pivo, nebo základní potraviny? Ústecký deník str. 7 Česko (jk, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31.8.2016
zpět Praha – Poslouchá se to dobře. Ostatně jako vždycky před volbami, když politici začínají „čím dál intenzivněji“ myslet na své voliče. Souboj o zlevňování tentokrát rozehrály dvě vládní strany: ANO a ČSSD. Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš hodlá opět navrhnout snížení DPH na točené pivo. „Chceme znovu zkusit navrhnout našim partnerům snížení DPH u točeného piva z 21 procent tentokrát na 15, předtím jsme navrhovali deset. Myslím si, že těch 15 by taky pomohlo provozovatelům, kteří mají jen hospody, kde točí jen pivo,“ řekl novinářům Babiš. Nižší daň by mohla pomoci vesnickým hospodám, které čekají náklady s pořízením internetu a zařízení na tisk účtenek. Hospody, restaurace a hotely budou první, kteří od prosince povinně začnou vydávat účtenky s unikátním kódem. Točené pivo chtěl Babiš daňově zvýhodnit už v lednu. Koalice ale tuto diskusi v březnu odložila. Vrátit se k ní chtěla až po vyhodnocení letošního výběru DPH. Včera se do debaty o zlevňování zapojil i šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté by podle něj uvítali spíše snížení DPH u některých potravin. NIŽŠÍ CENY. AŽ PŘÍŠTĚ ČSSD by podle Sobotky chtěla, aby se snížila z 15 na deset procent DPH u chleba, masa a dalších základních potravin. „Myslíme si, že snížení DPH u piva může klidně počkat,“ dodal premiér. Sociální demokraté chtějí prosazovat snížení DPH na deset procent u všech potravin, v tomto volebním období se to ale už podle premiéra nedá stihnout a ČSSD to chce prosazovat ve svém programu pro příští parlamentní volby. Česko má tři sazby DPH. Základní je 21 procent. Snížená sazba činí 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je deset procent.
Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Česko; 07 Publikováno| Děčínský deník; Česko; 07 Publikováno| Chomutovský deník; Česko; 07 Publikováno| Litoměřický deník; Česko; 07 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Česko; 07 Publikováno| Mostecký deník; Česko; 07 Publikováno| Teplický deník; Česko; 07 Publikováno| Liberecký deník; Česko; 07 Publikováno| Jablonecký deník; Česko; 07 Publikováno| Českolipský deník; Česko; 07 ID| d08c4889-97a3-4bb6-86be-161e1e085865
vitalia.cz Michal Burda: Tatér, který vám v Triku uvaří nejlepší kafe 25.8.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dvacet let zasvětil svým dvěma tetovacím studiím, teď otevřel novou etapu svého života, otevřel Triko: kafe a kolonial. Malý obchůdek, kde si dáte jen to nejlepší, co český trh nabízí. Nevěříte? Michal Burda vás přesvědčí. Před dvaceti lety začal prošlapávat cestičku českému tatérství, založil si v Praze dvě tetovací studia a stal se žijící legendou, jejíž jméno rezonuje. Ne, že by měl barviček a náušnic dost, ale tak trochu zatoužil mít ve „své“ ulici podnik, ve kterém se budou scházet lidé z ulice i okolí a budou nakupovat potraviny, co mají nápad a švih. Podařilo se, v ulici U Nikolajky už to skoro rok pěkně žije. Triko, ve kterém najdete potraviny, co mají nápad a švih Letos je to dvacet let, co provozujete tetovací studia po Praze. Jak se stane, že průkopník české tatérské scény si otevře „kafe a kolonial“? Mě vždycky bavilo vařit, odjakživa jsem tíhl k dobrému jídlu a kvalitní gastronomii, je to takový můj druhý koníček. A protože mi v ulici U Nikolajky, kde bydlím už skoro čtrnáct let, vždycky chyběl podobný obchod, tak jsem o jeho vzniku začal posledních pět, šest let vážně uvažovat. Chtělo to jen najít vhodný prostor. Nijak usilovně jsem ho nehledal, nakonec to tak nějak přišlo samo. A v dubnu loňského roku jsme začali Triko budovat. Vybíral jste tedy prostor podle toho, kde bydlíte, neuvažoval jste o nějaké zvučné adrese v samém centru? Hlavní důvod byl skutečně ten, že tu s rodinou bydlím a že mi podobný obchod v okolí chyběl. V žádné jiné čtvrti bych podobný obchod asi otevřít nemohl, to by pro mě nemělo význam. Je Triko doplněk k tatérským studiím, nebo naplnění vašeho snu, váš nový hlavní směr…? Je to po dvaceti letech určitá změna, měl jsem chuť začít dělat i něco jiného. Tetovací studia jsou mým hlavním zaměstnáním, které mě živí a poskytuje mi zázemí větší firmy. Už tam nemusím být každý den od rána do večera, jako tomu bývalo v začátcích. Nedá se říct, co je hlavní a co je vedlejší. Triko je teď na začátku, takže je s ním dost práce, ale určitě to není žádná bokovka, trávím
tu od listopadu, co jsme otevřeli, opravdu hodně času. Bylo založení tetovacího studia krátce po socialismu složitější než otevírání podniku s potravinami? Tenkrát jsme byli průkopníci, byla jiná legislativa i společenské klima – ono tetování bylo tehdy docela underground. Byli jsme hodně mladí, spoustu věcí jsme dělali na koleni, pravidla se teprve vytvářela, neměli jsme skoro žádné peníze, Triko je vybudované s větším rozmyslem, určitou představou, vlastní investicí, zázemím a se společníkem, kterým je můj kamarád Lukáš Šebesta. Museli jste překonat i více byrokracie? Vlastně mě překvapilo, že boj s úředním šimlem je i po dvaceti letech stále stejný. Hodně mi to připomnělo začátky s tetovacími studii, přestože se jedná o otevření tak malé provozovny, jakou je Triko. Co vás při budování Trika nejvíc zaskočilo, kdy jste řekl, to snad není možné… Třeba když jsme se v průběhu výstavby od hygieny dozvěděli, že musíme v provozovně provést poměrně drahé zvukové zkoušky. Jde o tzv. prozvučnost zdí sousedící s okolními byty, kdy se zjišťují nějaké limity. Pokud se takovou věc dozvíte pozdě a máte už hodně věcí hotových, tak byste museli hodně předělávat. My jsme naštěstí žádný problém neměli, spíš nám vadilo, že všechno všem hrozně dlouho trvalo. Máte tu hodně takových těch echt poctivých dodavatelů, které jejich výrobky – potraviny máte vy osobně nejraději? Mám tu většinu věcí, které mám rád, které sám používám a jím. Většinu dodavatelů i osobně znám, poznal jsem je na farmářských trzích nebo při výletech. Když mi něco chutná, když vidím někoho, kdo vyrábí něco netradičního, tak se ho snažím oslovit ke spolupráci. Když šunka, tak přeštická, když zmrzka, tak z vymazlených sicilských pistácií a smetany, když limča, tak z domácího sirupu… Co tu ještě nemáte, ale plánujete mít? Určitě bychom tu chtěli mít nějaké produkty od The Real Meat Society od Paula Daye. V poslední době mi udělalo radost Nemléko od nové české firmy, které obohatilo náš sortiment. Konvenční věci tu neseženu? Seženete. Máme tu i třeba kečup Heinz, sójovku Kikkoman, worcesterovou omáčku… vybíráme do nabídky věci, které jsou buď zajímavé, nebo lokální, ale nevyhýbám se ani kvalitním standardům, ať už jsou z Ameriky, Japonska, Británie či Portugalska. Jsme taková lepší večerka s bistrem, kavárnou a zmrzlinou. Nejsme prostě supervyhranění, ani zaměření na nějakou vysokou gastronomii, máme tu potraviny s nápadem a švihem. Ukazuje se, že lidé oceňují kvalitní i méně obvyklé věci a jsou ochotni si za ně připlatit, proto se jim je snažíme nabízet. Takže tu nakoupím i potraviny na běžnou večeři? Určitě. Máme tu uzeniny, párky, tlačenku, sýry, Čelákovické pečivo i pečivo od pana Koláčka, italské těstoviny a různé druhy rajčat v konzervě, kávu z Doubleshotu, autentická vína, cidery a limonády od F.H.Prager, piva z malých pivovarů Kocour a Matuška. Vy tyto produkty ale jen neprodáváte, vy je i dále zpracováváte, co všechno tu vyrábíte? Co má váš rukopis? Většinou máme polévku dne, klasicky je to miso nebo vývar, který bereme od Amaso nebo od Siláka. Připravujeme tu i sendviče, oblíbená je třeba houska s tlačenkou a limetkovou šalotkou, chilli a koriandrem nebo sendvič s přeštickou šunkou, hořčicí Colman's a okurčičkou, chleba s pastrami, připravujeme i vegetariánský sendvič, topinky s tvarohem nebo avokádem, tapiokový
pudink, quiche… A co takhle zmrzlina? I zmrzlinu máme vlastní a točenou. Nelíbilo se mi totiž moc složení těch standardních práškových směsí. Sice nevyrábíme zmrzlinu ze žloutků, to ani nemůžeme, ale jsou to zmrzliny poctivé. Třeba pistáciovou připravujeme ze stoprocentní pistáciové pasty, mléka a třtinového cukru. Připravujeme i vlastní sorbety. Poslední můj, troufám si říct, vydařený pokus byl mangový sorbet s černým sezamem. A taky ostružinový sorbet. Zrušil jsem na tom mixér, ale výsledek stál za to. Moc mě to baví. Které potraviny nesmí přes práh Trika a proč? Tak nesmí… Snažíme se, aby věci, které prodáváme, neobsahovaly ve větší míře palmový olej, to stejné platí o chemii a konzervantech, ale není to dogma. Když to jde, tak to jde, když ne, tak vybíráme potraviny s rozumem. Musím říct, že je tu dost těsno, máte kam růst, kam přidávat stoly, sortiment… Zatím nám tu těsno není, zatím nás to takhle baví. Když je hezké počasí, tak je tu docela plno, a to i venku. Osmnáct lidí se tu během večírků docela hezky vejde, sice je to na stojáka, ale i tak je to prima. Zahrádku zatím neplánujeme, snad příští rok. Jsme v záběhu, nějaké hodnocení dosavadního provozu a toho, co lidé chtějí, máme v plánu na listopad. A co lidé u vás nejvíce chtějí, prozradíte nám to už teď? Máte tu už štamgasty, kteří každý den chodí pro loupák, dvakrát týdně na vaši zmrzlinu…? Všechno tohle se tu děje. Triko se během dne velmi proměňuje, ráno je to hodně o tom pečivu a kávě, v poledne se staví na polévku, sendvič, odpoledne chodí na pivo, kávu, k večeru na lehkou večeři, víno… Máte pocit, že jste našel to správné místo pro ty správné lidi? Myslím, že ano. Tetovací studia máte dvě, budete mít časem i dvě Trika, nebo víc? A v různých koutech Česka? Zatím to není na pořadu dne, muselo by to vyjít z nějaké nabídky velmi zajímavého prostoru, kterému bych nemohl odolat. Nebráním se tomu, ale máme otevřeno od listopadu 2015, takže je stále na čem pracovat, kam se posouvat. Aby se daly nad podobným podnikem vynášet nějaké soudy, tak bych počkal tak dva, tři roky.
URL| http://www.vitalia.cz/clanky/michal-bu...-ktery-vam-v-triku-uvari-nejlepsi-kafe/
Vyškovský deník Na Zelném trhu opravují tržnici. Skončí v prosinci 26.8.2016
Vyškovský deník str. 6 Z Metropole/Zprávy z Brna (zle) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Brno-střed – Sbíječky a hlasy dělníků mohou v posledních dnech slyšet lidé procházející kolem bývalého Domu potravin na Zelném trhu. Po téměř třech letech začala oprava poválečné budovy. Jak už Brněnský deník Rovnost uvedl dříve, na tržnici v domech číslo čtrnáct až šestnáct na
Zelném trhu se vrátí obchodníci a služby až příští rok. Opravy mají ovšem dělníci stihnout dokončit už do konce toho letošního. Od obnoveného vstupu ze Starobrněnské ulice si radnice Brna-středu slibuje oživení prostoru v horní části Zelného trhu. „Na střeše vznikne terasa se zahradou,“ oznámila mluvčí radnice Denisa Kapitančiková. V budově najdou návštěvníci krytou tržnici se sezonními výrobky, bistro se zdravou výživou a kavárnu. Rekonstrukce za pětapadesát milionů korun zahrnuje výměnu oken, zateplení a instalaci nové ventilace. „Odstraní se i necitlivé úpravy z devadesátých let minulého století. Budova se vrací k původní myšlence z roku 1949,“ dodala Kapitančiková. Obnovu tržnice lidé vítají. „Fandím prodeji lokálních potravin a těším se na sýry, maso a uzeniny,“ prohlásila Brňanka Markéta Šmahelová. Region| Jižní Morava Publikováno| Vyškovský deník; Z Metropole/Zprávy z Brna; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Z Metropole/Zprávy z Brna; 06 Publikováno| Blanenský deník; Z Metropole/Zprávy z Brna; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Z Metropole/Zprávy z Brna; 06 Publikováno| Znojemský deník; Z Metropole/Zprávy z Brna; 06 ID| 3b2e5f70-bf7a-4dae-acd7-cec4b6873ebc
xman.iDNES.cz Krutá gastronomie: pokrm z nenarozených plodů má britsko-indický rukopis 28.8.2016
xman.iDNES.cz str. 0 Xman.cz / Styl Xman.cz, Radomír Dohnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Stojí na samém ostří hrany mezi tím, co je kulturně-náboženským tabu a údajně dokonalým kulinářským zážitkem. Drtivá většina obyvatel Indie a Velké Británie by se konzumace kutti pi s odporem zřekla, přesto dosahuje kontroverzní a zakazovaný pokrm v těchto dvou zemích největší popularity. Jeho autorství přitom patří nejspíše oběma z nich. Vlastní recept úpravy kari kutti pi je bezpochyby indické provenience, ale nápad na zpracování hlavní suroviny pochází pravděpodobně z Anglie. Ke splynutí obou kulinářských rukopisů došlo během společné koloniální historie. V separovaných tradicích obou zemí by jídlo bylo považováno za společenské, kulturní tabu, protože však vzniklo na jejich pomezí, podařilo se mu do gastronomie proniknout. Zda si přitom chuť na „nejčerstvější maso“ přivezli chudí Britové z či do Indie, nebo zda se poptávka po něm zvedla v Anglii ze strany naturalizovaných nemajetných Indů, to se už asi nedozvíme. Jisté však je, že kutti pi nepozře každý. Indičtí řezníci prodají všechno Vyrábí se totiž z masa, o které není zájem. Z nenarozených plodů krav či koz, které skončily na jatkách. Neosrstěná, hladká a křehká tělíčka vyřezaná ze svalnatého lůna však bývalo řezníkům zatěžko jen tak vyhodit, protože kupec se vždycky našel. Například v průběhu 19. století bylo toto maso v Británii k dostání pod názvem slink meat , který znamená nedošlé či spíše plíživé maso. Jen jste si je museli u mistra se sekyrou vyptat skoro potají a platit za ně u zadních dveří, aby to nikdo neviděl. V Indii to vždy bylo o poznání snazší. Tamní řezníci nikoho neodsuzují a v koších či kádích tu schraňují všechno. Kozlí hlavy, paznehty, mozečky, nekonečně dlouhá tenká střívka i nasekané kosti. I toto zboží se časem prodá. A právě na takové tržiště se musíte vydat, když odhodíte morální zábrany a budete poptávat nedonošené kozí či kraví plody.
Cena zůstává, stejně jako kdysi v anglických masných krámcích, předmětem soukromě uzavřené domluvy a pohybuje se v jednotkách až stovkách rupií. Proč takový rozptyl? Pokud se k tomuto netradičnímu nákupu odhodláte coby zvědavý evropský turista na tržnici v Dillí, připlatíte si až desetinásobek ceny pro domorodce. Lovce senzací tu nevítají, zvlášť když je ve hře takové jídlo jako kutti pi. Tabu opředené pověrami Jít si kluzké suroviny pořídit však vyžaduje rozejít se se společenskými normami. „Většina civilizované lidské populace se vyhýbá konzumaci zvířat, která se ještě nenarodila,“ říká Carole Counihanová , antropoložka z Millersville University v Pensylvánii. „Spousta lidí se brání i prosté konzumaci jehněčího právě proto, že to jsou ještě mláďata. A jíst nenarozený plod? To už naše hranice únosnosti výrazně přesahuje.“ Přesto si kutti pi našlo do kuchyně cestu. A jakou! A navzdory tomu, že z restaurací pod tlakem veřejného mínění a peticí pokrm již zcela vymizel. V domácnostech však přežil. To, co bylo dříve považováno za pokrm chudiny, se brzy stalo pro svou vzácnost, nedostupnost a statut zákazu exotickou delikatesou. Kdo si na kutti pi vlastně pochutnává? Nejen lidé, kteří milují netradiční pochoutky. Velmi často si ho dopřávají těhotné ženy, které věří, že konzumace upraveného zvířecího plodu prospěje jejich vlastnímu. A naopak ženy, které by rády otěhotněly, věří v jeho léčivou sílu. Další strávníci se rekrutují z řad nemocných toužících po uzdravení, kari z nenarozeného jehněte, kůzlete či telete má údajně napomáhat při onemocnění tuberkulózou, při křivici páteře a chronických bolestech zad. Nekrájejte, přišli byste o chuť Samotný recept se neliší od jiného postupu na kari. I tady pracujete s běžně dostupnou zeleninou (cibulka, zelené papričky, rajčata, česnek, zázvor) a kořením (koriandr, kurkuma). Podstatným rysem ale je, že nenarozená mláďata na rozdíl od jiného masa nekrájíte, ale zpracováváte v celku. Jen díky tomu dojde k zachování mimořádné chuti, která by se jinak vyplavila do omáčky. Tepelná úprava se postará o to, že se jemné masíčko ještě více rozvolní a získá až krémovitou konzistenci. Kosti uvnitř plodu ještě nejsou pevně spojené a jsou měkké. Nevytahují se tedy pryč a není problém je snadno rozkousat. A vlastní chuť? Lidé, kteří pokrm ochutnali, tvrdí, že jim svým kompaktním tónem nejvíce připomínal drůbeží játra.
URL| http://xman.idnes.cz/extremni-gastrono...tyl.aspx?c=A160823_125042_xman-styl_fro
ZBOŽÍ & PRODEJ BAROMETR 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 20 Co jsme viděli, slyšeli, zjistili Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
V červnu a červenci bylo výhodné nakupovat drogerii č V období červen a červenec se mírně snížila průměrná hodnota spotřebního koše, a to o 0‚26 % (z původních 1592‚90 Kč na 1588‚70 Kč). Tento pokles byl způsoben snížením hodnoty koše u šesti z deseti sledovaných řetězců. K největšímu snížení došlo u obou formátů Albert a u Tesco HM, pokles byl zaznamenán v rozmezí 2OE3 p. b. Průměrná hodnota koše klesla vlivem snížení hodnoty u drogistických výrobků, naopak k navýšení došlo u koloniálního zboží. Tomuto vývoji odpovídá i promoční aktivita během června a července, kdy u drogerie byl naměřen nárůst počtu akcí, zatímco u koloniálního zboží bylo akcí méně než v květnu. Celkový průměrný počet akčních nabídek v porovnání s květnem v těchto letních měsících klesl o 5‚5 % a v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 4‚3 %. Kromě Makra, kde byla průměrná hodnota koše v červnu a
červenci na úrovni 1424‚90 Kč, zákazníci nejvýhodněji nakoupili obsah měřeného koše v řetězci Albert HM (1554‚10 Kč), a poté v Tesco SM (1572‚90 Kč). u Letáky plní dětská výživa, pleny i kosmetika č Téměř třetinu reklamního výkonu kategorie tekutá dětská výživa tvoří v letácích značka Hamánek (Hamé; 29 %) následovaná Hello (Linea Nivnice; 20 %) a Hipp (Hipp Czech; 11 %). V suché dětské výživě uskutečnily největší reklamní výkon Sunarka (Hero Czech; 24 %), Nest lé (Nestlé Česko; 21 %) a Hami (Nutricia; 17 %). Nejpromovanější značkou kojeneckého mléka (ve formě prášku) je Sunar (Hero Czech; 39 %) následovaný Nestlé (Nestlé Česko; 16 %) a Nutrilonem (Nutricia; 15 %). V tekutých kojeneckých mlécích k přímé spotřebě je absolutní jedničkou Hami (Nutricia; 87 %). Téměř pětinu promocí dětské kosmetiky tvoří Johnson's (Johnson & Johnson; 19 %), druhou promovanou je Nivea (Beiersdorf; 12 %) a promoční Reklamní výkon dětských vlhčených ubrousků Promo akce / slevy (Reklamní výkon nejpromovanějších značek dětských jsou příjemné, ale vlhčených ubrousků v období 8/2015OE7/2016) nejsou pro mne rozhodující. 22 % Pro dítě trojkou se stala Alpa stejnojmenného výrobce nakupovat (7 %). a promo pro mne žádnou Absolutní jedničkou v promocích dětských plen je Pampers (Procter & Gamble Czech Republic; 58 %), nejpromovanějšími značkami dětských Často čekám na promo vlhčených ubrousků jsou Pampers (Procter & akce / slevy a jsem ochoten(na) nakoupit si Gamble Czech Republic; 26 %), Linteo (Melitrade; produkty do zásoby. 27 % 26 %) a Huggies (Kimberly-Clark; 7 %). Více než tři čtvrtiny promocí vlhkého toaletního papíru pro děti uskutečnila značka Linteo (Melitrade; 79 %). u U nákupu dětské stravy jsou nejdůležitější příznivá cena a značka č V průzkumu provedeném počátkem letošního srpna formou on-line dotazování prostřednictvím tazatelské sítě IBRS uvedlo přes 23 % respondentů, že mají ve své domácnosti Ostatní 30 % dítě do tří let.
Pampers 26 % Dětskou stravu v těchto domácnostech nejčastěji (75 %) nakupují rodiče, ovšem ve 13 % také prarodiče a ostatní příbuzní, např. strýcové a tety (10 %). Vůbec nejčastěji se dětská strava nakupuje Nivea 2 % 2OE3x týdně a 1x týdně. Přes 60 % respondentů Hipp 2 % Tip Line 2 % však uvedlo, že stravu dětem připravují převážně Johnson's 5 % doma, jako doplněk ke kupované stravě ji doma Linteo 26 % vaří čtvrtina respondentů. Jako zpestření ke kupované Huggies 7 % stravě ji do jídelníčku svým ratolestem zařazuje jen něco málo přes 12 % z těch, kteří se o dítě starají. Při nákupu dětské stravy je zcela zásadní poměr dobré ceny a důvěryhodnosti značky, a dále pak sama značka bez přílišného ohledu na cenu. Postoj k promocím a slevám (Jak se stavíte ke slevám a promočním cenám u potravin pro děti do tří let?) Nicméně v promo akcích ráda nakupuje téměř polovina respondentů a téměř 27 % na ně čeká a nakupuje produkty do zásoby. u Preference při nákupu dětské stravy (Pokud nakupujete jídlo pro dítě do tří let, co je pro vás nejdůležitější?) Nejdůležitější je běžné vystavení č V červenci a v srpnu letošního roku provedla společnost 4 P & P průzkum ve vybraných prodejnách obchodních řetězců, který hodnotil kvalitu exekuce čokoládových tyčinek a nákupní chování zákazníků v této kategorii. Průzkum byl realizován pomocí nové služby POSpulse, v níž tazatelskou síť tvoří přímo nakupující v obchodech. Ti hodnotili způsoby různých druhů vystavení čokoládových tyčinek a způsob, jakým přistupují k nákupu této kategorie. Výzkum mimo jiné potvrdil, že i přes výrazné sekundární umístění nakupující preferují vystavení běžné (primární regál a pokladní zónu). Zde nakupuje čokoládové tyčinky 91 % nakupujících. Nákup čokoládových tyčinek ze sekundárního vystavení pak o něco více preferují muži (9 %) než ženy (7 %). Úkolem respondentů bylo mimo jiné projít prodejnu běžným způsobem a poté odpovědět na několik otázek týkajících se vystavení čokoládových tyčinek. V této části průzkumu byl zaznamenán značný prostor pro zlepšení exekuce. Jen 30 % dotázaných postřehlo nějaké POS materiály či vystavení čokoládových tyčinek mimo běžný regál. Nejčastěji se na prodejní ploše vyskytovaly stojany. Ty byly nalezeny v 72 % prodejen. Značný výskyt také zaznamenaly speciální cenovky a POS navigace na běžném regálu. Příležitost pro zlepšení exekuce existuje v oblasti palet. Ačkoli měly být všechny v rámci letní akce na čokoládové tyčinky obrandované, dotazovaní zaznamenali branding na paletách jen v 54 % případů. Prostor můžeme najít také v oblasti doplňování zboží v sekundárním vystavení. Téměř vyprodané zboží bylo zaznamenáno u 20 % stojanů či palet. u 0,26 % č V porovnání s květnem poklesla průměrná cena spotřebního koše v červnu a červenci o
0‚26 %. 1588,70 Kč č Průměrná cena spotřebního koše poklesla z květnových 1592‚90 Kč na 1588‚70 Kč v období červen a červenec. Foto popis|
Český spotřebitel se zamiloval do raw a superpotravin ZBOŽÍ & PRODEJ str. 26 Téma vydání Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět Raw, vegan, bez lepku a laktózy, paleo strava či superpotraviny, o bio nemluvě. Český trh v posledních letech naskočil na vlnu zdraví. Tomu odpovídá i rychle rostoucí segment speciálních potravin, jež stále častěji vyhledávají i ti, kteří zdravotním omezením netrpí. Potenciál je velký a podle zpráv z trhu význam této dosud okrajové záležitosti poroste i nadále. Č eské pivo, sklo nebo olomoucké tvarůžky. Klasika, na kterou si vzpomenou většinou i ti, kdo Česko nikdy neviděli. Málokdo však ví, že tuzemské prvenství držíme i v oblasti zdravých potravin přes těžce odolávající pověst knedlíkářů. V přepočtu na hlavu je totiž Praha podle specializovaného webového průvodce Happy Cow na špici v počtu raw a veganských bister, cukráren a restaurací. Nejrozvinutější trh v rámci celé Evropy To ale není vše. Tuzemský původ má také firma, která je z pohledu inovací a šíře sortimentu světovým lídrem ve výrobě produktů živé stravy neboli raw. „Český trh má v porovnání s jinými evropskými zeměmi zcela specifické postavení. Živé jídlo je tu poměrně nový směr OE vstoupilo na scénu zhruba před deseti lety, kdy byla založena naše společnost. Dnes přitom máme nejrozvinutější trh s rawfood v rámci celé Evropy a tato tendence bude ještě pár let pokračovat," říká za Lifefood Czech Republic obchodní a marketingová ředitelka Eva Marečková. Firma, která aktuálně nabízí 140 produktů a své portfolio neustále rozšiřuje o novinky (letos například uvedla první raw veganskou klobásku na světě zvanou Rawsage), je přitom aktivní hlavně v zahraničí. Na export do více než 30 zemí světa míří 80 % její produkce, přičemž letos má v plánu dosáhnout celkových tržeb 230 milionů korun. Nyní je však rozhodnuta expandovat i v rámci Česka a proniknout nad rámec svého zastoupení ve zdravých výživách také na tradiční a moderní trh. Na lep už lepku neskáčou ani zdraví lidé Situace k tomu evidentně dozrála. O tom, že český spotřebitel čím dál více podléhá trendu zdraví, totiž není pochyb. Mezi lidmi nakupujícími raw či jiné speciální produkty už nenajdete jen zapřisáhlé vegetariány, vegany či paleožrouty, ale i nemalé procento konvenčních strávníků z řad aktivních lidí, sportovců, manažerů, maminek s dětmi, náročnějších seniorů či zákazníků s výživovým omezením. „Bezlepkové a veganské jídlo se stává postupně nutností pro stále větší skupinu lidí, kteří začínají trpět civilizačními problémy typu alergie na lepek, laktózové intolerance, ekzémů, zahlenění či zá cpy. Stále více lidí poznává, jaké to je cítit se plni energie a že k tomu stačí vynechat běžné pečivo či mléčné výrobky a zapojit do jídelníčku každý den více raw a kvalitních surovin," upozorňuje Jan Petr, CEO společnosti Vitalvibe, která nabízí portfolio superpotravin, bio a raw produktů a v Česku je výhradním distributorem renomovaných světových značek. Mimochodem OE tahle změna se už neodehrává jen v maloobchodě, ale zasáhla i tradičně konzervativní školní jídelny. „Zatímco dříve jsme od jejich vedoucích často slyšeli: nemáme čas studovat etiketu, zda je tam chemie či náhradní sladidlo, od loňska se tento postoj pod tlakem veřejnosti, rodičů i médií mění," říká Pavel Hrádek, sales manager společnosti Bellinni, která je výrobcem produktů zdravé výživy jak pro školní jídelny, tak i svou značku Legracie určenou pro maloobchod. Vyšší cena Čechy odrazuje
Edukace veřejnosti přitom není jediná příčina rostoucího zájmu o zdravé potraviny. Podle Karla Týry, generálního ředitele společnosti Nielsen pro ČR a SR, jde o přirozený vývoj, který souvisí se zlepšením ekonomické situace a růstem spotřebitelského optimismu v posledních dvou letech. „Díky tomu už nemusíme obracet každou korunu, ale můžeme si připlatit i za něco, co má další smysl. To umožňuje podporovat segmenty s přidanou hodnotou. Potenciál je velký a význam segmentu dále poroste, nebude to však nic, co by dramaticky hýbalo obraty řetězců," uvádí. To souvisí i s vyšší cenou proti konvenčním výrobkům. Podle Evy Marečkové to však OE přinejmenším v případě její firmy OE odráží jednak úroveň kvality, tedy certifi kované bio vstupní suroviny, které jsou na trhu dražší, dále ruční výrobu, při níž se s cílem nabídnout širokou paletu příchutí vyrábějí menší série, a posledním faktorem je nutnost zachování postupu raw výroby, což je sušení do 42 stupňů, přičemž některé výrobky se díky tomu suší i dva či tři dny. Příčinou vyšší cenové hladiny u těchto produktů je ale také dosud nižší objem spotřeby proti západní Evropě. „Na západ od nás je v supermarketech mnohem větší podíl zdravého jídla, a přestože se tomu Česko rychle přibližuje, vzhledem k vyšším cenám stále hodně Čechů zvažuje, zda do svého těla investovat," upozorňuje Jan Petr. Příležitost ukousnout si z kynoucího koláče zdravých potravin si však nehodlá nechat ujít ani moderní trh. Například společnost dm drogerie markt loni zavedla novou dm značku dmBio, která nyní čítá 280 produktů a spolu s dodavatelskou značkou Alnatura tvoří více než 55 % celého obratu firmy v kategorii zdravé výživy. „Zbylou část obratu tvoří potraviny převážně od českých dodavatelů," říká manažer komunikace Jiří Peroutka s tím, že k nejprodávanějším produktům patří jednoznačně superpotraviny, především kokosový olej, chia semínka, javorový sirup a rostlinné nápoje. Boj nahradila spolupráce Pozadu ale nezůstávají ani super- a hypermarkety. Takřka všechny řetězce působící v Česku již nabízejí přinejmenším bioprodukty, často v podobě privátních značek, stejně jako raw, veganské či bezlepkové výrobky. Například společnost Globus ČR, která má z hypermarketů nejširší sortiment bezlepkových výrobků, zaznamenala meziroční zvýšení jejich prodeje o 15 %, v kategorii chleba a pekařských výrobků dokonce o 45 %, a zájem roste také o bezlepkové uzeniny. „Bezlepkové potraviny už nekupují pouze celiaci a lidé s alergií na lepek, ale i ti, kdo mají různé trávicí problémy, a módním trendem se tento druh stravování stává i pro lidi, kteří se zaměřují na zdravou výživu," podotýká Jana Thompson, sortimentní manažerka kategorie zdravých potravin. A další společnosti trend následují. Kaufl and Česká republika nedávno uvedl pod značkou KClassic řadu Lactosefree zahrnující výrobky se sníženým obsahem laktózy, Tesco Stores ČR rozšiřuje sortiment superpotravin o žluté maliny z produkce české společnosti Berry servis. Podle Jana Petra však nemusí být nákup superpotravin za konvenční ceny v řetězcích žádná výhra, protože zákazník prý často dostane horší kvalitu. „Nemusí potom chápat, proč by měl někde platit více za bio a raw kvalitu. Rozlišovat mezi nimi začne až v okamžiku, kdy ochutná a pozná rozdíl v chuti i kvalitě," dodává. Problém s kvalitou výrobků označovaných jako raw vnímá také Eva Marečková, podle níž se často stává, že výrobce do důsledku nedodržuje zásady výrobního postupu a používá například ingre dience, které procházejí vysokou tepelnou i chemickou úpravou, a nemají tedy s raw nic společného. „Běžný zákazník to nepozná. Určitou indicií může být cena, ale ani ta nedává stoprocentní záruku," shrnuje. Foto popis| O autorovi| Andrea Votrubová, mailto:
[email protected]
Každý den zařazujeme další novinky ZBOŽÍ & PRODEJ str. 28 Téma vydání Andrea Votrubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět
Praha je co do počtu raw a veganských restaurací celosvětově na osmém místě, v přepočtu na hlavu je nicméně na špičce. Loni se nabídka alternativního stravování rozrostla také o maloobchodní variantu v podobě prvního veganského supermarketu v Česku, který se pod názvem World Vegan otevřel v centru metropole Na Poříčí. V zhledem k tomu, že český zákazník je zvyklý na nízké ceny, nabízí trh často méně kvalitní varianty výrobků než v západní Evropě. „Ten, kdo pochopil, že strava výrazně ovlivňuje jeho zdraví, tak může pro kvalitu zajet buď do Německa či Itálie, nebo v Česku zavítá k nám," doplňuje Mirek Jandáček, jednatel společnosti All Vegan, jež obchod provozuje. * Co stálo za vznikem vašeho obchodu? V první řadě to bylo mé rozhodnutí stát se veganem, přičemž maso a živočišné bílkoviny jsem konzumoval až do svých 36 let. Ještě několik dalších let jsem pracoval ve zcela jiném oboru, než jsme před třemi lety s přáteli-vegany založili čistě rostlinný e-shop FeelGoodFamily.cz, který poté přerostl především ve velkoobchod. O rok později se našel investor a v lednu 2015 jsme otevřeli nejprve malý veganský obchod v rohu pražské veganské restaurace Loving Hut, a ten poté přerostl ve veganskou prodejnu World Vegan v přízemí pod restaurací. Plošně jde pouze o 150 m2, vzhledem k sortimentu a v porovnání se stísněnými prostory zdravých výživ jsme nicméně považováni za velkou prodejnu. * Jaké je složení a velikost vašeho sortimentu? Celkem nabízíme asi čtyři tisíce položek od 140 dodavatelů. Soustřeďujeme se především na potraviny, kosmetiku a drogerii. Kritériem při výběru je jednak původ, tedy český výrobek, a pokud zde není, tak Evropa, případně svět, dále rostlinné složení bez přídatných látek, v případě kosmetiky bez syntetické chemie včetně parabenů a u potravin bez rafi novaného cukru, kdy tlačíme dodavatele a někdy i výrobce alespoň ke třtinové alternativě nebo sirupům. * Kdo jsou vaši zákazníci? Měsíčně k nám chodí přes čtyři tisíce zákazníků, přičemž zastoupení skupin je opravdu široké, tedy ženy, muži, mladí, věkově střední i moudří. Ti moudří často přijdou s problémem, co budou jíst, když jim doktor zakázal maso, a pak se rozhlédnou, uklidní a zjistí, že vždycky se něco najde. Pro nás je to dobrý signál, že máme podporu i mezi lékaři, kteří prošli farmaceutickou masáží. Dále jsou to maminky s dětmi, sportovci až po pankáče včetně nejrůznějších variant jejich hnutí. Další skupinou jsou cizinci. * Nakolik se v Česku vyplatí obchodovat s alternativními směry stravování? Nutno říci, že v Česku máme řadu kvalitních výrobků a přibývá i výrobců rostlinných potravin. Přesto jak známo, v maloobchodě se na rozdíl od restaurací vrací investice vzhledem k maržím pomaleji, a to platí i pro veganský sortiment. Svým následovníkům bych poradil, aby si našli investora nebo zkombinovali maloobchod s bistrem či raw cukrárnou. Návrat samostatné prodejny do kladných čísel je totiž i přes rostoucí zájem dlouhodobá záležitost. * Jaké další plány máte do budoucna? Naším cílem je mít dohromady čtyři pobočky, což nyní ladíme s investorem. Věřím, že příští rok dospějeme ke druhé prodejně. Spolu s tím se bude rozvíjet a rozšiřovat náš sortiment, protože výrobců je už tolik, že i když při výběru brzdíme, každý den zalistováváme další novinky. Foto popis| O autorovi| Andrea Votrubová, mailto:
[email protected]
Seznamte se BELLEVILLE 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 44 Inspirace ze zahraničí Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Největší pařížský trh, vyhlášený jako nejlevnější, a také jako multikulturní, nabízí širokou paletu potravinářského i nepotravinářského zboží. Věrně odráží pestrost místních obyvatel a komunit. Kdysi byla Belleville vesnicí na kopci na severovýchodě Paříže uprostřed vinic, kde se produkovalo svěží víno, které sem o víkendech přijížděli obyvatelé hlavního města popíjet do hostinců. K městu na Seině byla přičleněna v roce 1860. Ale už o dva roky dříve se trh Belleville usídlil na cestě do Ménilmontantu a na své současné místo se přemístil poté, co ho koupilo město Paříž. Po roce 1918 se Belleville, kterou obývali dělníci a řemeslníci, stala čtvrtí imigrantů. Usadili se zde Poláci, Arméni a Židé ze střední Evropy, následně Židé ze severní Afriky. V 60. letech minulého století je vystřídala komunita obyvatel z Magrebu a od 80. let komunita čínská a asijská. To je důvod, proč zůstává tržnice v Belleville v Paříži nejvíc multikulturní, což se projevuje v nabízených produktech na stáncích. Tento obrovský a oblíbený trh se rozprostírá pod centrálním stromořadím na Boulevardu de Belleville mezi stanicemi metra Belleville a Ménilmontant v délce více než jeden kilometr, a to každé úterý a pátek od 7 do 14.30 hod. Je známý jako nejlevnější v Paříži, mimo jiné i proto, že nabízí neprodané zboží z Halles de Rungis. Místní obyvatelé se zde potkávají s návštěvníky a turisty, ve změti desítky jazyků si vyměňují rady a dobré recepty, obchodníci vychvalují své zboží a oslovují návštěvníky. Nevynechte stánky s africkými a indickými pestrobarevnými látkami ani asijské a maghrebské restaurace, které se nacházejí podél celého trhu a kde se si můžete pochutnat na exotickém menu. Věříme, že vás zaujme celý seriál těchto inspirativních portrétů zahraničních míst prodeje, který pro vás připravujeme během tohoto roku. Trh Belleville v číslech Mlékárna (máslo, vajíčka, sýry) . . . . . . . . . . .2 Řeznictví a prodej vnitřností . . . . . . . . . . . . .2 Obchod s drůbeží. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Pekárna - cukrárna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Uzenářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 Prodejna potravin (koření, luštěniny, olivy a sušené ovoce) . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Květinář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Ovoce a zelenina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 Různé nepotravinářské zboží . . . . . . . . . . . .10 Rybárna (korýši, ústřice a mušle) . . . . . . . . . .6 Obchodník s regionálními produkty . . . . . . . .1 Brambory, česnek a cibule . . . . . . . . . . . . . . .4 Více fotografií z tohoto místa prodeje najdete na: http://goo.gl/ABZ9Hm Simon Beraud mailto:
[email protected] Foto popis|
Dozrála právě včas. Kostelecká klobása Premium 160 g 30.8.2016
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 62 Novinky
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět MASNÉ VÝROBKY Novinka z řady prémiových výrobků. Špičková fermentovaná klobása s ušlechtilou přírodní plísní na povrchu, vyrobená z vybrané suroviny vepřového masa.
Až si příště uděláte klidnou chvilku se sklenkou červeného, dejte si k němu na kolečka nakrájenou kosteleckou klobásu. Klobása se před konzumací neloupe. Výrobek neobsahuje lepek ani glutamát. Kostelecké uzeniny a. s. 588 61 Kostelec 60 +420 800 139 292 http://www.kosteleckeuzeniny.cz Foto popis|
Osvětlit zboží příjemnou a vytvořit atmosféru umí LED nákupní ZBOŽÍ & PRODEJ str. 69 Vybavení obchodu Pavel Neumann Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
30.8.2016
zpět U starých osvětlovacích soustav je efekt pro zákazníka tvořen především přesvětlením prostoru v prodejnách, což nepřináší odpovídající užitek v porovnání s vysokými náklady na provoz. Jak upozorňuje Martin Vítek, specialista na osvětlení obchodů ve společnosti Philips Lighting, používá se často kombinace různých světelných zdrojů, zářivek a výbojek, které mají jiné principy vyzařování i jinou dobu životnosti. U řešení s výbojkovými svítidly navíc existuje velké tepelné zatížení. Osvětlení je často navrženo jako rovnoměrné, bez zvýraznění důležitého zboží a prvků, k nimž chce obchodník přilákat zákazníky. Dále není správně navrženo ani navádění návštěvníků do jednotlivých sekcí prodejny. Malé prodejny se zbytečně bojí jakékoliv změny Osvětlení prodejen na menších městech a vesnicích stále velmi často zajišťují světla dvacet a více let stará, přičemž ani jejich rozmístění již neodpovídá dnešním trendům. „Nicméně tyto prodejny jsou mnohdy ve špatném stavu z více hledisek. Ne, že by jejich majitelé na modernizaci neměli peníze OE oni se jen již po těch letech jakékoli změny bojí. Nechtějí se pustit do vylepšení pokladní zóny, nákupu ekologičtějších chladicích boxů, natož pak investovat a změnit osvětlení. Právě jim dáváme garance, že změny proběhnou jednoduše a nebudou s nimi mít žádné starosti. Další velký problém je bohužel to, že se jim o osvětlení často stará starý známý, který ale nerozumí moderním technologiím. A pokud už obchodníkovi doporučí LED, pak tu nejlevnější z velkoobchodu," popisuje situaci Petr Brom, sales director firmy Lumbio. Regionální řetězce řeší úsporu a vědí, co očekávají Relativně dobře jsou z hlediska osvětlení vybaveny menší regionální řetězce. „V těch odpovědní pracovníci řeší úsporu a vzhled a obvykle také přesně vědí, co od změny očekávají," konstatuje Petr Brom. Nadnárodní řetězce podle jeho zkušeností obvykle vše řeší přes centrály v zahraničí a ekologie či spotřeba elektrické energie u nich není na pořadu dne. Výjimkou je v tomto případě snad jen společnost Globus ČR. „Nicméně je třeba připomenout, že světlo prodává, a zákazníkovi zboží nejen ukazuje, ale také je prezentuje. Po výměně osvětlení vzrostly našim klientům prodeje o dvacet pět procent a dalších deset udělaly změny, jako bylo vymalování a rekonstrukce pokladní zóny. Nicméně problém je, že na odpovědné pozici je často člověk, který na ní dlouho nevydrží a nechce vidět novinky. Případně nemá praxi z provozu a nedokáže se napojit na myšlenky zákazníka," konstatuje Petr Brom. Ledky přinášejí řadu výhod Současným trendům jednoznačně vládne LED řešení, a to s ohledem na všechny jeho výhody. „Jde především o nižší celkový příkon, větší účinnost svítidel, delší životnost, a tím nižší náklady na údržbu, nižší tepelné zatížení, delší záruku na kompletní řešení, kvalitu barevného podání, což má
požadovaný efekt věrného vnímání barev prodávaného zboží. LED svítidla naší společnosti byla vyvinuta konkrétně za účelem vylepšení estetického dojmu barev prodávaného zboží. Správným použitím barevného spektra pak zboží působí atraktivním dojmem na potenciální zákazníky," vysvětluje Dagmar Zweschperová, marketing manager společnosti Philips Lighting. „LED osvětlení je vhodné do všech prostor, které vyžadují umělé osvětlení. Nejvyšší úspory se dosahuje u aplikací se čtyřiadvacetihodinovým provozem, jako jsou výrobní haly, krytá parkoviště či letiště. K další značné úspoře dochází během provozu, protože LED zdroje mají násobnou životnost, a snižují se tak náklady na údržbu," přidává se Eva Dvořáková, business development marketing manager společnosti Tesla Lighting. Atmosféru podtrhne prolínání barev LED technologie přinesla téměř neomezené možnosti výběru světelného zdroje jak z hlediska barvy světla, tak například vyzařovacího úhlu. Trh dnes nabízí žárovky s teplým odstínem od bílé 2700K až po ledově studenou 4000K. U vyzařovacího úhlu je možné si vybrat žárovku s úhlem vyzařování 360 až po spotové žárovky pro nasvícení zboží s úhlem 36. „Naprostou novinkou jsou naše barevné světelné zdroje RGB s možností výběru barvy z celého barevného spektra. Je tak možné dokonce nastavit prolínaní jednotlivých barev a měnit atmosféru celého prostoru. V barvě je ovšem Česká republika zatím poměrně konzervativní a zákazníci volí před RGB spíše svítidla typu Dynamic White, kde je možnost nastavení odstínů bílé. Teritoriálně bychom podle prodejů mohli usuzovat, že severněji od České republiky preferují zákazníci teplejší odstín světla, jižněji zase studenější. Podle mého názoru je to dáno zejména pocitem, který zákazník vnímá z barevného spektra. Například Dubaj svítí ledově chladně, protože tento pocit je tam vzácný a bere se jako luxus," popisuje Eva Dvořáková. Návratnost investice je většinou už za dva roky Pokud se obchodník rozhodne pro výměnu dosavadního světelného systému za nový, měl by vzít kromě nákladů v úvahu také další okolnosti. „I když je pořizovací cena řešení důležitý faktor, je nutné ji vždy posuzovat v kontextu návratnosti soustavy a s ohledem na nižší náklady na její provoz. Neméně důležitý je pak také efekt nového, moderního řešení, které mění návštěvníky prodejny na skutečné zákazníky," upozorňuje Dagmar Zweschperová. „Pořizovací cena je v rámci zpětného zhodnocení minimální. Nicméně zde platí pravidlo, že nikdo není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. To znamená, že zákazníci by měli řešit to, jak danou prodejnu správně nasvětlit. Zhodnocení peněz se pohybuje mezi třiceti až pěta padesáti procenty za rok, což v praxi znamená, že do dvou let je většinou všechno zaplaceno. K tomu je třeba připočítat úspory za klimatizaci, za údržbu a podobně," přidává se Petr Brom. Největší úspory přinese kompletní návrh Pokud je světelná soustava vyhodnocena jako nákladná na svůj provoz a již nedává požadovaný efekt nových trendů osvětlování obchodů, je potřeba zahájit diskusi o její obměně. Jak k tomu přistoupit záleží hlavně na jejím stáří. „Vždy je nejlepší nejprve posoudit návrh nového kompletního LED řešení a všechny jeho výhody. Pokud je problém s prvotní investicí, je možné zvážit půjčku se splátkami ve výši původního nákladu na provoz světelné soustavy. Platíte stejně jako doposud, ale už máte řešení splňující nové trendy. Pokud ani tento model není možné realizovat a spokojíte se s původním řešením, je možné posoudit výměnu světelných zdrojů. Je to možnost, jak si nižšími náklady na provoz ušetřit na nový kompletní světelný systém po ukončení doby života vyměněných LED světelných zdrojů," radí Martin Vítek. Největších úspor a zároveň nejlepšího osvětlení se vždy dosáhne, pokud se začíná celkovým návrhem. Jak vysvětluje Jiří Večeřa, jednatel společnosti CZ Patriot a provozovatel portálu Osvetleniprodejny.cz, není například třeba svítit na podlahu uliček, ale více na regály, protože zákazník vidí jen to světlo, které se odrazí směrem k němu, to ostatní je vlastně zbytečné. „Rozhodující je správně osvětlit místa, kde se rozhoduje, a tady vyzdvihnout zejména tolik opomíjené zkušební kabinky. Toto pravidlo platí pro každý prostor, tedy jak pro velký, tak i pro malý. Velké prostory však znamenají i velkou celkovou úsporu, a proto se u nich návrh nové osvětlovací soustavy vždycky vyplatí," dodává Jiří Večeřa. Dynamické osvětlení vneslo do prodejny pohyb
Často se dnes stává, že zákazníci v prodejně zboží pouze vyzkoušejí a následně je zakoupí na internetu. „Proti tomu se dá bojovat jenom unikátním zážitkem v prodejně a kvalitou služeb. V poslední době jsme se podíleli na revitalizaci prodejny Sneakers Molo v pražském nákupním centru Harfa. Nová osvětlovací soustava dokázala prodejnu opticky rozšířit a zvýraznit vystavené zboží. Použití LED Crisp White dodává vystaveným teniskám věrnou barvu. Při prodeji módního zboží je obzvlášš důležité, aby se lidé při zkoušení cítili dobře, viděli, že jim nabízený produkt sluší, a ihned jej zakoupili. Podstatou bot je pohyb, a ten se nám také podařilo přenést do výlohy OE dynamické osvětlení přejíždějící po jednotlivých teniskách skutečně boty rozpohybovalo a přitahuje pozornost kolemjdoucích. Vytváříme tak emoční propojení se značkou. Nyní, po čtyřech měsících provozu, máme zpětnou vazbu, že zákazníci v prodejně zůstávají déle, a zvýšila se také návštěvnost, což má přímý dopad na navýšení prodejů," konstatuje Martin Vítek. Zmizely zdravotní problémy zaměstnanců Mezi realizace společnosti Lumbio patří například řetězec prodejen PONT a BioPoint, v jejichž provozovnách došlo k navýšení tržeb, celkovému zlepšení designu provozovny a snížení teploty, což přináší menší náklady na klimatizaci a provoz chladicích boxů. „Marketingovým nástrojem k upoutání pozornosti nejen na samotnou prodejnu, ale také na její akce, se nově stalo nasvětlení výlohy. Nejdůležitější ovšem je skutečnost, že zaměstnanci, kteří pod světlem prodávají i více než osm hodin denně, nejsou unavení, nebolí je hlava a oči a nemají žádné zdravotní komplikace. Navíc nejsou nuceni poslouchat bzučení tlumivek a snášet stroboskopický efekt OE blikání trubic," říká Petr Brom. Výhody nového osvětlení je možné popsat také z prodejny zimního sportovního oblečení Burton. Ta měla v minulosti problém se zobrazováním barev nabízeného zboží, které vypadalo jinak v prodejně a jinak na denním světle. Po rekonstrukci světelného systému tento problém odpadl, a navíc nedochází ani k vyblednutí barev nasvětlených produktů, protože zmizelo tepelné záření vydávané starými zdroji. „Trendem je dynamika světla a jeho barevnost." Fasáda i výloha jsou považovány za jedny z nejdůležitějších částí prodejny, případně obchodního centra. Obě mají za úkol zákazníka co nejvíce zaujmout, přilákat jít blíže, a tím ho vyzvat ke vstupu. Nepřesvětlují se již na vyšší intenzitu, ale novým trendem je dynamika světla a jeho barevnost. Dagmar Zweschperová, marketing manager, Philips Lighting LED technologie hlavně ušetří Světelný zdroj prakticky nehřeje. Je tak možné pro zákazníka vytvořit příjemnější prostředí, snižují se náklady za klimatizaci, při použití na osvětlení chladicí techniky se není třeba bát tepelného záření. Svítidla jsou ekologická. LED světelné zdroje jsou recyklovatelné, neobsahují škodlivé látky a není potřeba se bát případného zranění zákazníka. Přinášejí úspory. Náklady na elektrickou energii v provozovnách a prodejnách se proti starým technologiím pohybují od 30 do 55 %, a to při mnohem silnějším světelném toku. Je možné vytvořit barevný komfort. Prostor je možné nasvětlit tak, aby barva světla byla co nejpříjemnější jak pro vzhled zboží, tak pro zákazníkův pocit. LED technologie je možné použít do všech úseků prodejny. Prodejci je ovšem prozatím odmítajív úseku maso/uzeniny, kde striktně vyžadují zářivkové trubice s fialovým světlem. „Omezuje představivost architektů a majitelů objektů." Trendem v osvětlování je možnost výběru. Prodejnu s křišťálem je možné nasvětlit ledově studeným světlem, které podtrhne jeho zářivé odlesky, zatímco malou kavárnou vybavíte teplými žárovkami pro dosažení útulné atmosféry. Při osvětlování fasád lze zvolit osvětlení RGB+ W v plném barevném spektru a při státních svátcích je nasvítit například v trikoloře. Omezení je pouze v představivosti architektů a majitelů objektů." Eva Dvořáková, business development marketing manager, Tesla Lighting Foto popis| O autorovi| Pavel Neumann, mailto:
[email protected]
Zdraví BIOPRODUKTY: Stojí za to?
26.8.2016 Zdraví str. 10 Aktuálně Kristina Procházková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět RADY,jak je nakupovat KDYŽ V SUPERMARKETU NAJDETE KOUTEK S BIOVÝROBKY, MŮŽE SE STÁT, ŽE PŘI POHLEDU NA CENOVKY NEUVĚŘÍTE SVÝM OČÍM -BIOPOTRAVINY A BIOPRODUKTY JSOU TOTIŽ MNOHDY VÝRAZNĚ DRAŽŠÍ. NĚKTEŘÍ ODBORNÍCI JSOU PŘITOM SKEPTIČTÍ K TOMU, ŽE BY STÁLO ZA TO SI ZA BIOKVALITU PŘIPLÁCET. SPÍŠE DOPORUČUJÍ NAKUPOVAT POTRAVINY Z LOKÁLNÍ PRODUKCE. Když se člověk zamyslí nad tím, co je biovýrobek, je těžké těmto potravinám a produktům nefandit. Na biofarmě se zbytečně nehnojí chemikáliemi, neošetřuje pesticidy, zvířata nedostávají koňské dávky antibiotik, nevyužívají se geneticky modifikované potraviny, při zpracování se do výrobků nepřidávají chemické konzervanty. Kromě toho ale ekologické zemědělství dbá i na další hodnoty, které by nám neměly být lhostejné: aby pěstování bylo šetrné k půdě i krajině, aby se se zvířaty zacházelo ohleduplně… Na druhou stranu bioprodukty mají i některé podstatné nevýhody. Tou hlavní je pro zákazníka vyšší cena: někdy je takový výrobek dražší o procenta, jiné ceny jsou ale mnohonásobně vyšší. Například jedno ekologicky snesené vejce stojí v řetězci kolem osmi korun, „běžné“ vejce méně než tři koruny. U některých výrobků mohou být spotřebitelé nespokojeni i se vzhledem: ovoce a zelenina mohou být menší nebo „šišatější“, výrobky (například masové) bez barviv, dochucovadel typu glutamátu a konzervantů mohou mít kratší trvanlivost, méně výraznější barvu či chuť, než jaká je běžná u „obyčejných“ potravin. To je samozřejmě otázka zvyku. JSOU BIOPOTRAVINY LEPŠÍ? Než se člověk rozhodne investovat peníze do ekologicky vypěstované potraviny, nejspíš se bude pídit po tom, jestli to stojí za to. Jsou biomrkev nebo biovejce chutnější nebo nutričně bohatší než běžně prodávaná mrkev nebo vejce? Tomuto tématu se dlouhodobě věnují i vědci na celém světě, a výsledek jejich bádání není nijak přesvědčivý - dal by se zhruba shrnout do formulace „těžko říct“. Některé studie naznačují, že bioprodukty jsou z hlediska výživy hodnotnější: mají prý například více betakarotenu, bílkovin, vitaminu C, některých minerálů (fosfor, draslík) a antioxidantů. Rozdíly ale nejsou dramatické. A co je ještě zajímavé? Že ve výzkumech si lidé často pochvalují, že bioprodukty chutnají lépe. K tomu ale může přispívat fakt, že „drahé“ bioovoce nebo biouzeniny, které nevydrží, kupujeme v menším množství a jíme je čerstvé, zatímco u „běžných“ produktů využíváme jejich delší trvanlivost - čerstvá potravina je ale obvykle chutnější a hodnotnější bez ohledu na původ. Proto mnohdy postačí kupovat čerstvé věci, ne nutně bio. ROLI HRAJE I EKOLOGICKÉ MYŠLENÍ Je potřeba vzít v úvahu, že nižší obsah pesticidů a aditiv a možný vyšší obsah živin nejsou tím jediným, co si při nákupu biovýrobku kupujeme. Pro řadu zákazníků je důležité, že kvůli kupovanému produktu netrpěla půda a hospodářská zvířata. Pokud mluvíme o šetrném zacházení s půdou, myslíme tím, že se hospodaří tak, aby se extenzivně nevyčerpávala a nebylo potřeba její plodnost „nahánět“ extrémním hnojením. Ekologické zemědělství je ovšem na půdu náročnější než to „běžné“ -výnos na plochu je nižší, takže pokud chcete vypěstovat stejné množství plodin, potřebujete mít polí podstatně více. ROZUMNÝ NÁKUP: FARMÁŘ ZE SOUSEDSTVÍ Pokud máte zájem o bioprodukty, můžete si dnes dopřát leccos - od mléka a masa přes exotické ovoce nebo obiloviny po biokosmetiku z různých koutů světa. Řada spotřebitelů si ale v poslední době uvědomuje, že exotické ovoce vypěstované ekologicky možná přírodu tolik nezatížilo, nicméně jeho přeprava přes půl světa už ano. Kromě biocertifikátů tak lidi začíná zajímat i to, kde potravina vznikla. A mnozí si raději koupí ovoce nebo sýry od farmáře z regionu, kterého znají (nebo na něj mají referenci), i když třeba jeho farma není certifikovaná jako „bio“ (což by jeho výrobky mohlo dále prodražit). Tímto nákupem si chtějí nejen zajistit zboží se „známou“ kvalitou, ale také přispět k ochraně životního prostředí a k rozvoji místní ekonomiky.
JAK NA TO Pokud máte zájem o potraviny z vašeho okolí, poptejte se v okolí nebo na internetu. Kromě ministerstvem garantované značky Regionální potravina vznikají i v jednotlivých krajích aktivity na podporu místní šetrné zemědělské produkce - například v jižních Čechách odbytové družstvo JednaNota. Další možností, jak si zajistit biozeleninu a bioovoce z místních zdrojů, jsou služby takzvaných biobedýnek (případně farmářských bedýnek, pokud netrváte na biocertifikátu). Jednou za týden nebo čtrnáct dnů vám v rámci této služby přijede bedýnka čerstvého sezonního zboží od farmáře. Farmáře samozřejmě znáte -v rámci projektu je představen, často je možné jeho farmu i osobně navštívit. Výhodou takového nákupu je, že nemusíte platit řadě distributorů jako při prodeji zboží v supermarketu, a v případě, kdy je obsah bedýnek pevně daný, se šetří i na kompletaci: prostě všichni dostanou totéž. Na druhou stranu ale už existují služby, které fungují na principu eshopu s čerstvým zbožím z farmy - nakombinujete si bedýnky tak, aby vyhovovaly právě vám. DALŠÍ MOŽNOST JE VLASTNÍ ZAHRÁDKA Pokud patříte k lidem, kteří rádi vědí, co konzumují, nabízí se ještě jedno jednoduché (i když pracné) řešení: můžete si co nejvíce produktů, které využíváte, zkusit vypěstovat sami. A nemusíte mít zrovna latifundie. I na zahrádce u chaty si můžete s trochou péče zajistit slušnou zásobu vlastního ovoce a zeleniny, nějakého toho králíka a bylinky do koření nebo do přírodní mastičky. A pěstování vlastních plodin může mít i důležitou osvětovou funkci: pokud do zalévání a pletí vlastních záhonků a do krmení slepic zapojíte svoje děti nebo vnoučata, nebudou si už myslet, že maso a zelenina rostou v supermarketu. *** Bylo by chybou myslet si, že co je bio, to je zdravé: i bioklobása je klobása plná tuku a soli, i biokoláč obsahuje cukr nebo med, s nimiž musíte počítat, když si je zařadíte do jídelníčku. ZEPTALI JSME SE ZA VÁS Bc. MARKÉTA JEŽKOVÁ, mluvčí ministerstva zemědělství * Kolik prohřešků proti pravidlům označení biopotravin bylo zjištěno v roce 2015, o jaký typ prohřešků šlo a jaké sankce byly uloženy? Pohled na „prohřešky“ proti pravidlům označování bioproduktů má více úrovní. Lze říci, že žádný produkt, který nebyl získán v souladu s přísnými pravidly ekologické produkce, nesmí být označen jako bio. Mezi nejzávažnější prohřešky tak patří případy, kdy je uveden na trh produkt, který je označen jako bio, aniž by pocházel ze systému ekologického zemědělství. Takové produkty nejčastěji nalézáme v internetových obchodech, velmi často se jedná o produkty dovezené ze třetích zemí (mimo EU). V případě těchto dovozů může také docházet k situacím, kdy produkt sám má ekologický původ, ale jeho dovozce jej nedovezl v souladu s pravidly o dovozech ekologických produktů. Takový produkt rovněž nesmí být označen odkazy na ekologickou produkci. Většina porušení pravidel označování má však spíše formální charakter. Např. na etiketě chybí některý z povinných údajů, použitá loga nejsou správně umístěna apod. Taková porušení se řeší obvykle pozastavením uvádění produktu na trh do doby, než je označení opraveno. Pokud není toto nápravné opatření akceptováno, je uplatněna sankce odepření či dočasného pozastavení certifikátu (osvědčení o původu bioproduktu) a může být zahájeno správní řízení s následnou finanční sankcí. Těchto případů je zachyceno a vyřešeno kontrolními orgány asi 50 ročně. Nejvyšší dosud udělená pokuta ve výši 250 tisíc korun byla udělena za dovoz produktů ze třetích zemí, které nesplňovaly kritéria ekologické produkce, přesto byly označeny jako bio a uvedeny na trh. Jak poznám biovýrobek V České republice platí v oblasti podmínek pro bioprodukty a biopotraviny tuzemská legislativa i evropské normy. Pokud chcete mít jistotu, že výrobek, který kupujete, splňuje stanovené podmínky, hledejte na jeho obalu pruhované logo, tzv. biozebru. Kromě toho musí být na obalu ještě uvedeno, která kontrolní organizace podléhající ministerstvu zemědělství daného výrobce prověřila: půjde o kódy ve tvaru CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003. Kontrolující společnost minimálně
jednou ročně dohlíží na to, aby byly všechny podmínky pro ekologické zemědělství opravdu dodržovány. Balený výrobek, který má certifikát bio a byl vyroben v EU, poznáte podle dalšího loga - tzv. biolistu. Hlavní nevýhodou bioproduktů je pro zákazníka vyšší cena: někdy je takový výrobek dražší o procenta, jiné ceny ale mohou být mnohonásobně vyšší. Několik biotipů z krámků a obchodů 1 Olma Bio Via Natur čerstvé mléko 3,5 % - pochází z ekologického zemědělství. 28 Kč. 2 Olej kokosový dezodorizovaný BIOLINIE - vhodný na vaření, pečení nebo smažení pokrmů. Má neutrální chuť a vůni. Na bioweb. cz 113 Kč. 3 Vanilkový tvarohový dezert s jogurtem Naše Bio - obsahuje čistě přírodní složky, třtinový cukr a ochucený je vanilkovým luskem a přírodním vanilkovým aroma. BILLA 22 Kč. 4 Quinoa bílá BIOHARMONIE - z bezlepkové pseudoobiloviny připravíte výborné lehké saláty, polévky nebo quinoové placičky. 104 Kč. 5 Sirup z agáve bio - přírodní sladidlo na bázi fruktózy. Agáve je tradiční součástí stravy amerického jihozápadu a Mexika po celá staletí. 99 Kč. 6 Rizoto s chia a hruškou - můžete servírovat jako hlavní chod se sýrem perocino, ale i jako přílohu k masu. Přírodní složení! Na legracie. cz 69 Kč. 7 Racio bio chlebíčky rýžové s amarantem - bohatý zdroj bílkovin, vlákniny a nenasycených mastných kyselin. 39 Kč. 8 Čirokový nápoj ISOLA BIO - přirozeně bezlepkový, příjemně nasládlý nápoj bez přidaného cukru. Vhodný pro vegany, vegetariány, celiaky i lidi nesnášející laktózu. Na bioweb.cz 70 Kč. Foto popis| 1 Foto popis| 2 Foto popis| 3 Foto popis| 4 Foto popis| 5 Foto popis| 6 Foto popis| 7 Foto popis| 8 Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce O autorovi| Kristina Procházková, Text:
Zemědělec Jsou pro zrušeni sankci Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět Česká republika by se měla přidat k zemím, které usilují o zrušení sankcí proti Rusku. Sankce nikdy nikomu nepomohly a jsou výrazem bezradnosti. Uvedl to prezident ČR Miloš Zeman při slavnostním zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, kde od 25. do 30. srpna vystavuje 382 vystavovatelů a výrobky nabízí 105 obchodníků z různých zemí. Mají-li politici podle Zemana pomoci českému zemědělství, česká republika by se měla na Evropské radě konečně zříct svého váhavého stanoviska v oblasti sankcí. Prezident jako příklad jejich zbytečnosti uvedl Kubu, kde byly sankce aplikovány 50 let bez jakéhokoliv výsledku. Zrušení sankcí podle českého prezidenta už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraniá' Frank-Walter Steinmeier. „Stále jsou v Evropské radě lidé, kteří se bojí rozhodnout, bojí se zrušit sankce," řekl Zeman a připomněl, že kvůli zablokování vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a Ruskem se na trh dostaly
přebytky vepřového a mléčných výrobků. Předseda Senátu Parlamentu CR Milan Štěch považuje přetrvávání sankcí proti Rusku za pokrytecké chování. Sankce negativně dopadají na zemědělce i na průmysl. Na druhou stranu podle něj výrazně narůstají přímé investice v Ruské federaci. Češi sice nemohou dovážet do Ruska výrobky, ale dováží se tam kapitál, který produkty nahrazuje, sdělil předseda Senátu s tím, že nemají žádný efekt a měly by skončit Stech minulý čtvrtek uvedl, že vyzve německou kancléřku Angelu Merkelovou, která byla na návštěvě České republiky, k ukončení sankcí Evropské unie vůči Rusku. (Pokračování na str. Jsou pro... (Dokončeni ze str. 1) Prezident Agrární komory CR a Potravinářské komory CR Miroslav Toman prohlásil, že ruské sankce a krize v oblasti mléka nepřispívají k prosperitě tohoto oboru. J e třeba říct že opatření EU se nesetkala s patřičným výsledkem a nebyla patřičně efektivní," konstatoval. Ve svém vystoupení vyzval vládu k přijetí takových opatření, aby na pultech českých obchodů byty dvě třetiny až 80 procent českého zboží. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je podíl 80 procent nadsazený, situaci chce nejdřív zanalyzovat Jurečka uvedl, že legislativně jde o velmi obtížnou záležitost „Zejména na jednotném unijním trhu. Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech," řekl ministr. Podle něj například v Rumunsku je nyní podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Vláda by podle Tomana měla uskutečnit také kroky, aby se dotace z Bruselu nepočítaly do zdanitelného příjmu. Ministerstvo zemědělství podle něj nastartovalo mnoho dotačních programů, které je třeba dokončit Také Jurečka ve svém vystoupení konstatoval, že „zemědělství neprožívá úplně jednoduché období a my děláme maximální kroky k tomu, abychom zemědělcům pomohli. Věřím, že do konce roku bude podstatná část podpor u zemědělců na účtech," řekl. Bývalý prezident Václav Klaus se domnívá, že zemědělství České republiky je konsolidované a daří se mu. Podle něj prodělalo obrovský vývoj. Na jedné straně se zmenšilo, na druhé straně se zproduktivnilo. „Vadí mi to, že opouštíme některé tradiční výroby, že naskakujeme na moderní trendy, například boje s globálním oteplováním, subvencemi měníme strukturu zemědělství, vadí mi vysoký podíl dotací. Věřím ale, že naše zemědělství má šanci expandovat" řekl Klaus. Součástí slavnostního zahájení agrosalonu bylo tradičně i předání řady ocenění,' a to Ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2016, Ceny ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2016 a slavnostní předávání certifikátů národní značky kvality Klasa. * Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (zleva), předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, prezident ČR Miloš Zeman a bývalý prezident Václav Klaus při slavnostním zahájení letošního ročníku mezinárodní výstavy Země živitelka Foto autor| Foto Zuzana Fialová
Marcelou Beranovou, ředitelkou Okresní agrární komory Trutnov Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět Rozhovor týdne s * Jak se dnes hospodaří zemědělcům v Krkonoších? Mezi našimi členy skutečně převažují zemědělci z horských a podhorských oblastí. Většinou jde o malé hospodáře zaměřené hlavně na chov masného skotu, ale v rámci okresu máme i obunářské a částečně řepařské půdy, zejména na Královédvorsku, kde převažují většinou větší smíšené podniky. Celkem máme přes devadesát členů, kteří obhospodařují asi 19 tisíc hektarů zemědělské půdy. Ti nejmenší s výměrou kolem několika hektarů se samozřejmě zemědělstvím neuživí a mají chov hospodářských zvířat spíše jako hobby při svém zaměstnání. Je šance Ještě v okrese nakoupit zemědělskou půdu? Pár zbytků státní půdy sice v okrese ještě zbylo, ale prodává se
pouze soukromá zemědělská půda, a to velmi draho. Pro představu, v katastrech, kde je například úřední cena půdy 1,80 Kč za metr čtvereční, se běžně prodává metr čtvereční za 14 korun a přitom jde o kopce, které není možné ani zorat Problém je však v tom, že když tyto pozemky nekoupí zemědělec, nakoupí je spekulanti, kteří sice pozemky opět pronajmou, ale za podstatně vyšší pachtovné. Bohužel, nedostatek a rostoucí ceny půdy dělají mezi lidmi zlou krev. V některých případech jeden druhého přeplatí a vzájemné vztahy se kvůli tomu zhoršují Zemědělci pak nezbývá nic jiného, než půdu nakoupit protože v případě pronájmu nemá nikdy jistotu. * Nepomohou v této situaci pozemkové úpravy? Zkušenosti s pozemkovými úpravami jsou různé, záleží na tom, jak se v obci lidé dohodnou. Někteří jsou spokojeni, jiní ne. Problémem je však v souvislosti s pozemkovými úpravami okamžité ukončení stávajících nájemních smluv. Někdy tomu původní nájemci nevěnují dostatečnou pozornost nebo zareagují pozdě, a vždy se najde někdo, kdo má o pozemky zájem a je rychlejší než původní nájemce. Co soudíte o snaze státu podpořit živočišnou výrobu? Snaha podpořit živočišnou výrobu ze strany státu tady jistě byla, ale protože jsme v horské oblasti, život nám zásadně zkomplikovala změna v podmínkách dotací do LFA Na jedné straně tedy snaha o podporu, na druhé straně celkové snížení dotace a současně překvalifikace LFA oblastí. Oproti předchozímu období, kdy byly v horských oblastech podporovány pouze trvalé travní porosty, je to dnes nově i orná půda, a protože zornění v této kategorii je zhruba poloviční, de facto se zdvojnásobila výměra podporované půdy při poklesu celkového objemu dotací. Zemědělcům, kteří hospodařili pouze na trvalých travních porostech, kvůli tomu výrazně klesly dotace. Podobný efekt je i důsledkem překvalifikování oblastí LFA zařazených původně do dvou kategorií H, které byly rozděleny do pěti stupňů. A přestože většina půdy byla v kategorii HA, najednou z neznámých důvodů je většina této půdy ve skupině H3 a H5, které mají nejnižší sazbu. V okolí Vrchlabí to například znamená, že zdejší zemědělci mají rázem nižší dotace na hektar o dva, dva a tisíce korun. Tedy o polovinu dotad. Přitom právě na tento problém jsme jako agrární komora upozorňovali, už když se připravovala nová zemědělská politika Tehdy jsme podklady a propočty předali jak vedení komory, tak i ministerstvu zemědělství. Bohužel jsme v průběhu příprav neměli žádné informace o novém členění horské LFA a ani jsme neměli šanci se k němu Vše jsme se dozvěděli až z příslušné vyhlášky a bylo zřejmé, že zemědělci v horských budou v jejím důsledku výrazně tratit Na změněné kvalifikaci LFA vydělaly pouze podniky, které měly na vfce než polovině výměry ornou půdu. Avšak kteří poslechli, převedli ornou půdu do trvalých travních porostů a snažili se hospodařit v souladu s přírodou a šetřit životní prostředí, na to výrazně doplatili. To je přístup, který nás velmi trápí, cítíme se nerespektovaní a ministerskými úředníky přehlížení. Existuje nějaká Šance, Jak tyto ztráty nahradit? Zazněly sliby, že to, co podnik ztratí na dotacích na LFA získá z podpory masné produkce v platbě na masné tele. To by nesměl z roku na rok počet masných telat vzrůst v republice o 30 procent Což vzbuzuje dojem, že ne všechna telata vykazovaná jako masná mají skutečně masné předky. O tom nakonec svědčí i běžný reprodukční potenciál masných plemen, který prosté reálně meziroční třicetiprocentní nárůst počtu telat neumožňuje. Stejně tak zmíněnou ztrátu nevyrovnaly ani vyšší dotace na agroenvi, protože zvýšení se tykalo pouze tzv. specifických managementů, což znamená hospodařit v chráněné krajinné oblasti ä v národním parku. Ti, co hospodaří ve volné krajině, na tom opět tratí, zejména pokud mají větší rozlohu pastvin. Zanedlouho by však měla proběhnout redefinice méně příznivých oblastí, jejíž součástí má být i aplikace tzv. faremních systémů. Doufáme, že se v rámci tohoto kroku podaří podpořit hospodáře na travních porostech, kteří udržují vyšší než minimální povinné stavy zvířat případně také napravit nepochopitelné přesuny katastrálních území mezi jednotlivými stupni horské LFA Doufejme tedy, že bude snaha najít pro horské oblasti nějaké peníze, jde však také o to, jak se k tomu postaví Evropská unie. Foto popis|
Aby nám neujel vlak 29.8.2016
Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Komentář Prezident agrární a potravinářské komory Miroslav Toman minulý týden opět poukázal na problém českých producentů dostat své výrobky na pulty obchodních řetězců za slušnou cenu. Vyzval vládu, aby přijala příslušná opatření a pomohla tuto situaci zrněni. Toman v tom vidí také cesta k podpoře tuzemských producentů mléka a vepřového masa, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu za nízké ceny. Poukázal na to, že není možné, aby v obchodech bylo z dovozu více než 40 procent mléčných a přes 50 procent masných výrobků či 70 až 80 procent importované zeleniny a ovoce. Již dlouho se také hovoří o tom, že pokud mají mít čeští producenti lepší postavení na trhu, měH by vytvořit velká odbytová družstva, která by byla svým odběratelům silnými partnery. Ti by s nimi museli jednat na úplně jiné úrovni než s drobnými dodavateli. Podporu těmto organizacím deklaroval i ministr zemědělství Marian Jurečka. Přestože začátky celého procesu byly slibné, dosavadní výsledek některé producenty značně rozladil. Původně se totiž hovořilo o potřebě silných subjektů. Tím, že se změnila podmínka pro vznik podporovaného družstva z minimální celkové výroby z původně navrhovaných 150 muonů fitrů na 15 milionů fitrů ročně, začnou vznikat malé organizace, které na trhu nic nezmohou. Ministr však svůj postoj vysvětlil tím, že zpočátku chce, aby k vytváření těchto organizací byl motivován co největší počet zemědělců. Ne všichni jsou totiž k myšlence sdružování vstřícní. Dalšán krokem bude slučování těchto organizací ve větší subjekty. Myšlenka je to dobrá, záleží však na délce doby, po kterou se bude realizovat V zemích původní evropské patnáctky již v současnosti exishjp obrovské odbytové organizace na velmi vysoké úrovni Proto se v České republice musíme vyvarovat protahování tohoto „přechodného období"', abychom neviděli už jen zadní světla ujíždějícího vlaku. Foto popis|
Unie byla v právu Zemědělec str. 8 Evropská unie (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět - Světová obchodní organizace (WTO) se postavila na stranu Evropské unie ve dvouletém sporu ohledně ruského embarga na dovoz prasat a vepřového masa z EU. Rusko tento zákaz zavedlo začátkem roku 2014 poté, co se objevily případy nákazy africkým prasečím morem v některých částech EU. V otázce vepřového masa dospěl arbitrážní panel WTO k závěru, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy pro takovýto zákaz. Ten je podle panelu diskriminační a porušuje pravidla WTO. Rozhodnutí WTO ukazuje, že ruský zákaz nemá mnoho společného se skutečnými hygienickými či zdravotními riziky. Rusko má nyní 60 dnů na odvolání proti tomuto rozhodnutí, v jehož důsledku by mohlo být nuceno zákaz upravit nebo zcela zrušit napsala agentura AR Evropská unie nicméně upozornila, že bez ohledu na výrok WTO zůstává obchod s vepřovým masem omezen „politicky motivovaným" embargem, které Rusko v srpnu 2014 zavedlo na import potravinářských produktů ze západních zemí jako odvetu za sankce uvalené na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi O zákazu dovozu vepřového začátkem roku 2014 rozhodla ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor. Šéf tohoto úřadu Sergej Dankvert minulý týden uvedl, že očekává, že Moskva se proti rozhodnutí WTO odvolá. Dodal, že o odvolání rozhodne ministerstvo hospodářství, které má na starosti vztahysWTO. *
Nové regionální potraviny Zemědělec str. 9 Publicistika (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
29.8.2016
zpět - Předposlední srpnový víkend proběhlo v rámci Krajských dožínek Zlínského kraje v Kroměříži slavnostní vyhlášení soutěže Regionální potravina Zlínského kraje. Téhož dne pak byly slavnostně vyhlášeny také výsledky soutěže Regionální potravina Kraje Vysočina, a to ve Westernovém městečku Šiklův mlýn. Osmi novým Regionálním potravinám Zlínska předal ocenění ministr zemědělství Marian Jurečka „Ministerstvo zemědělství soutěží Regionální potravina pomáhá malým producentům z regionů. Snaží se tak ocenit a zviditelnit jejich náročnou práci a pomoci jim uspět s jejich výrobky na trhu," řekl ministr. Značka Regionální potravina se uděluje ve 13 regionech České republiky. „Každý rok ministerstvo ocení na sto nejlepších výrobků ze všech krajů. O úspěchu rozhoduje vztah výrobku k regionu, použité suroviny, senzorické vlastnosti či tradičnost nebo inovativnost," doplnil Jurečka Ve Zlínském kraji bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno 141 produktů od 44 výrobců. O logo soutěžily v osmi kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 31 výrobků z kategorie Pekařské výrobky včetně těstovin. Značku Regionální potravina Zlínský kraj 2016 obdržely Zabijačková pastička Michala Cahela z Uherského Hradiště, Bio tvaroh společnosti Javorník-CZ, s. r. o., Kysaná smetana z Valašska, Mlékárny Valašské Meziříčí, spol. s r. o, Dožinkový chléb Agrogružstva Roštění, Dort Isidor Ludmily Podešfové z Nedašovy Lhoty, polotmavý jedenáctistupňový ležák Zlínský švec Martina Velíška ze Zlína-Malenovic, Vizovické sušené švestky akciové společnosti Rudolf Jelínek a Pohanka s kysaným zelím a brynzou, kterou vyrábí společnost JOSPO a. s. V Kraji Vysočina bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno celkem 54 produktů od 23 výrobců. V rámci programu tzv. Rodinného dne v Sklově mlýně pak předal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek certifikáty sedmi oceněným výrobkům, a to Světlé tlačence Karla Doležala ze Stařeče, sýru Herold akciové společnosti Moravia Lacto, Tvarohovému slazenému krému s borůvkami, který vyrábí Farma rodiny Němcovy s. r. o., Celožitnému kváskovému chlebu Josefa Elise z Velkého Meziříčí, Malešickému májovému pivu Akciového pivovaru Malešice, Keřkovským rohlíčkům z České Bělé od Vesty Česká Bělá, a s., a Hrádeckému medovicovému medu Markéty Krejčové z Roučkovic. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčnfiio fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy CR Agrární komory CR a Potravinářské komory CR „Oceněné produkty jistě kladně ohodnotí i spotřebitelé na ochutnávkách v Kraji Vysočina a následně i v obchodní síti," říká koordinátor soutěže Karel Coufal. Prestižní značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství již sedmým rokem nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Cech a Moravy. *
Trávy na semeno by neměly vymizet 29.8.2016
Zemědělec str. 22 Rostlinná výroba
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trávy pěstované na semeno jsou stále významnou součástí rostlinné produkce v České republice. Semenářství trav, podobně jako výroba semen jetelovin, je odvětvím s vysokou přidanou hodnotou. Současná výměra činila v roce 2014 necelých devět tísíc hektarů a produkce uznaného osiva dosáhla 6200 tun. Naši zemědělci množí odrůdy více než dvaceti druhů, které jsou zapsány jak v České státní
odrůdové knize, tak registrovány v Evropském katalogu. Travní semena množí zemědělské podniky různého typu na základě smluv se semenárskymi organizacemi, kde jsou travní semena po sklizni upravována. Od roku 2007 však v České republice neustále klesají plochy trav na semeno i produkce jejich semen (tab. 1). Pokles semenárske produkce před deseti lety lze zaznamenat nejen u nás, ale i v Dánsku, Nizozemsku a Německu, tedy v zemích, kde trávy na semeno mají dlouhodobé pevné zázemí. K depresi ve výrobě této komodity došlo v tomto období i u největšího světového producentaUSA. Za nejvýraznější příčiny těchto změn byly nejčastěji uváděny cenové turbulence na trhu s travním osivem, velké zásoby z minulých let, ale i specifické příčiny -fúze některých výrobních a šlechtitelských podniků (Nizozemsko) nebo razantní snížení stavu hospodářských zvířat a tím vzniklý nezájem o obnovu kvalitních travních porostů (CR). Na rozdíl od těchto zemí, kde plochy trav na semeno opět rostou, v České republice stagnace pokračuje. Dlouhodobě klesají zejména osevní plochy jílků jak krátkodobých, tak i jflku vytrvalého, tedy druhů, pro které máme velmi dobré pěstební podmínky. Osivo těchto druhů, ať domácích či zahraničních odrůd, vypěstovaných našimi zemědělci, je stále žádaným vývozním artiklem. Předběžná analýza výsledků sklizně 2015 i průzkum stavu osevních ploch trav v roce 2016 však naznačují, že příznivý obrat stále nenastává. Význam travního semenářství Význam travního semenářství lze jasně vidět v oblasti agronobiotop mické, environmentálni a ekonomické. Trávy pěstované na semeno jsou (s výjimkou takzvaných krátkodobých jíM) kulturami víceletými. Jsou tedy velmi účinným přerušovačem v osevním sledu (v současností velmi okleštěném). Poskytují dostatek kořenové hmoly po zrušení porostu, která je pak podstatnou substancí pro tvorbu humusu s dostatečným množstvím živin, především dusíku. Zdroj organické hmoty představují i posklizňové zbytky, případně drcená sláma - výsledek jednoho z netradičních technologických prvků užívaného v zahraničí a zkoušeného u nás. Trávy na semeno jsou s ohledem na pěstování v úzkých řádcích a rychlou tvorbu nadzemní hmoty účinným protieroznún faktorem. Týká se to především eroze vodní, ale také větrné. Chrání půdu před následky sucha a nadměrného slunečního záření po celou vegetační dobu. Rada experimentálních prací prokázala jejich ochranný vliv před zasolováním půdy. O schopností travních porostů, tedy i trav na semeno, zadržovat vodu a zpomalovat její odtok ve vegetačním období a zadržovat dostatečné množství sněhu v zimě bylo podáno množství důkazů. Trávy pěstované na semeno vyžadují (ve srovnání s obilninami, řepkou olejkou a kukuřicí) minimum chemických pesticidních vstupů a jsou tedy pro citlivou domácí flóru a faunu dosud velmi malým rizikem. Z hlediska environmentálnflio plní svou funkci v krajině jako přirozený poskytující úkryt pro drobnou zvěř a ptactvo. Jsou také estetickým prvkem při tvorbě kulturní zemědělské krajiny. * Ekonomický efekt Ekonomický efekt je zcela zřetelný - trávy jsou velmi dobrou tržní plodinou a při nadprůměrném výnosu jsou vysoce rentabilní. Při dodržování základních technologických pravidel a zejména při intenzivní agrotechnice se může zisk pohybovat od 15000 do 30 000 Kč/ha, což vysoce překračuje tento ukazatel například u pšenice. Platí to zejména u některých druhů, přezu devším jak u obou forem jflku mnohokvětého, tak jílku vytrvalého. Průměrné výnosy jednotlivých druhů jsou ale v České republice poměrně nízké ve srovnání s evropskou „travinářskou špičkou" (tab. 2). * Půdoochranný vBv Podcenit nelze ani půdoochranný vliv a následný efekt trav jako předplodiny, který je nepopiratelný, ale ekonomicky obtížně vyhodnotitelný. Kvalitní osivo širokého spektra trav, využívaných pro zakládání nových travních či jetelotravních porostů nebo pro účely technického zatravňování, bylo a dosud je žádaným vývozním artiklem. Zahraniční obchodní partneři jej oceňují zejména pro široké portfolio zahrnující nejen základní travní druhy (bojínek luční, jílky, kostřava luční), i české „speciality" (festulolium, psárka luční, ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý), ale také pro jeho kvalitu. Z analýzy bilance exportu a importu travních semen v letech 2012-2015 vyplývá, že Česká republika je stále výrazně exportní zemí, i když oproti období 20072012 poklesl export o 23 % (import o 9 %). Tento stav nepochybně souvisí s poklesem domácích uznaných ploch trav a jejich produkce. Výjimkou je pouze osivo jflku vytrvalého, jehož vývoz zaznamenal zvýšení i přes pokles ploch i produkce. Ve sledovaném období posledních tri let je pozoruhodný i pokles objemu importovaného osiva, který v minulém období (pravděpodobně zásluhou dovo speciálních směsí pro nezemědělské účely) stoupal.
Doplňujícím ekonomickým efektem travního semenářství může být i využití v energetice, kdy sláma po sklizni semen je přímo spalována Využití jetelotravních směsí včetně otav ze semenárskych porostů (společně s jinými komponenty) v bioplynových stanicích je zejména v zahraničí už běžné. SWOT analýza odvětví -silné stránky a příležitostí K silným stránkám travního semenářství v CR patří rozhodně stoletá tradice tohoto odvětví v českých zemích, dobré přírodní podmínky pro jejich pěstování a existence odborné poradenské, výzkumné a šlechtitelské základny. Pěstování trav na semeno se v českých zemích bouřlivě rozvíjelo zejména v meziválečném období. Zásluhou generace prof, Karla Holého, Ing. Dr. Ladislava Brady, Ing. Dr. Josefa Demefy a jejich následovníků vznikly téměř před osmdesáti lely nejen první domácí odrůdy, ale tehdejší Československo se stalo brzy exportérem travního osiva vynikající kvality. Po přerušení zdárně se rozvíjející aktivity v padesátých a šedesátých letech došlo opět k rozvoji této disciplíny za zcela nových pěstitelských (kombajnová sklizeň, využití pesticidů) i společenskoekonomických podmínek (zestatněná výroba, zvýšení počtu šlechtitelských stanic a další). Zásluhou množitelských podniků OSEVY se postupně rozšířilo spektrum pěstovaných trav, obnovily se zpřetrhané obchodní kontakty a navýšil vývoz. Průměrné výnosy travná semeno nepřekračující evropský průměr jsou součtem výsledků práce dobrých i méně kvalitních pěstitelů, kteří často zapomínají, že i trávy vyžadují intenzivní způsob pěstováni Špičkové výnosy trav na semeno, dosahované některými našimi pěstiteli v různorodých přírodních podmínkách, zejména u pícních druhů trav (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, festulolium, kostřava luční, bojínek luční), ale i u trav trávníkových (kostřava červená), svědčí o tom, že příhodné podmínky pro výrobu travních semen u nás máme. (Pokračování na str. 23) (Pokračování ze str. 22) Jednou z podmínek úspěchu v travním semenářství je pěstování kvalitní, semenársky výkonné odrůdy. České šlechtění poskytuje domácím pěstitelům v tomto směru široké možností. Naši zemědělci využívají jak široký domácí, tak také rozsáhlý zahraniční druhový i odrůdový sortiment Analýzy výnosových výsledků z posledních let však ukazují, že ne vždy je nejrozšířenější odrůda tou nejvýkonnější a že ve většině případů dávají odrůdy domácího původu nejvyšší a stabilní výnosy semen po několik užitkových let Pěstitelé trav na semeno mají svůj profesní svaz - Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, který pracuje s přestávkami od třicátých let minulého století (http://www.sptis.cz). Sdružení, člen Českomoravské šlechtitelské a semenárske asociace (ČMŠSA) a Agrární komory CR, zastupuje travináře a jeteláře navenek, poskytuje svým členům odborné polní poradenství a informuje o inovaci zejména v oblasti minerální výživy, ochrany a technologie sklizně trávosemenných porostů prostřednictvím seminářů, polních dní a publikací. I přes pokles ploch a celkové produkce travních semen patří české travní semenářství mezi přední evropské výrobce této komodity. Zaujímá momentálně šesté místo mezi zeměmi evropské osmadvacítky za Dánskem, Nizozemskem, Německem, Francií a Polskem. Slabá místa a ohrožují« faktory travního semenářství Značným problémem jsou ceny semen trav, které zůstávají po dlouhá léta na takřka stejné úrovni a neplní tak úlohu motivačního faktoru, zejména u některých druhů. Ceny, za které travní semena nakupují semenárske podniky od výrobců, jsou ovlivňovány situací na světovém trhu s osivy a jsou činitelem, který nejen u nás rozsah pěstování jednotlivých druhů ovlivňuje. Dalším faktorem, na který si naši pěstitelé (zejména ti, kteří začínají nebo se specializují pouze na jeden či dva druhy s podobnou technologií výroby) stěžují, je pomalý návrat finančních prostředků pěstiteli. Ten je příznačný zejména pro pěstitele víceletých druhů. Neméně důležitým faktorem je nízká domácí potřeba osiva trav související s nízkou obnovou a intenzifikací trvalých travních porostů () i porostů na orné půdě, která by mohla být kryta z domácích zdrojů. Jedním z faktorů, které mohou momentální situaci v travním semenářství výrazně ohrozit je připravovaný zákaz použití či stažení z trhu některých pestícidů, bez nichž se obor zatím neobejde. Zatímco portfolio přípravků účinných proti dvouděložným plevelům je dosud dostatečně široké i přes zákaz použití některých herbicidů v pásmu hygienické ochrany vod, je situace v insektícidní a fungicidní ochraně téměř kritická (brzy bude chybět insekticid pro ochranu proti parazitární běloklasosti a momentálně chybí fungicid proti černé rzivosti trav). Pro velké výrobce pesticidů představují trávy (jak picni, tak trávníkové) z hlediska plošného rozsahu marginální záležitost a proto je inovace dosud využívaných přípravků velmi malá. Většina pesticidů používaných v travním semenářství v současnosti byla povolena v rámci takzvaného minoritního (rozšířeného) použití.
Proces povolování je mnohdy velmi obtížný a hlavně zdlouhavý. Velmi závažný a pro travní semenářství nepříznivý faktor představuje nedostatek specialistů v rámci agronomické služby v zemědělských podnicích. Příslušníci starší generace, často zapálení travináři ochotní zkoušet nové věci (mnohdy v obtížných podmínkách socialistické velkovýroby), například výsev těžko sypatelných druhů, úpravy sklízecích mlátiček a podobně, odešli. Pokud si nevychovali své nástupce, je situace velmi obtížná. Z šetření mezi agronomy zajišťujícími výrobu semen trav na severní Moravě vyplynulo, že mladí agronomové ctí především zásadu jednoduchosti. Dělat trávy na semeno není ale jednoduchou záležitostí už jenom s ohledem na druhové zvláštností a rozdílností trav, a tím i technologii pěstování včetně sklizně a posklizňové úpravy. Nechuť investovat do posklizňového zařízení u podniků začínajících nově v travním semenářství lze u podnikatelů hospodařících na pronajaté půdě do jisté míry chápat Jak dál, důvody pro udržení a posílení odvětví České zemědělství travní semenářství potřebuje. Pokud vážně uvažujeme o podpoře živočišné produkce, zejména chovu skotu, bez kvalitní a druhově pestré krmivové základy, jejíž základní součástí trávy jsou, se neobejdeme. Trávy na semeno... (Pokračování na sír. 24) (Dokončení ze str. 23) Založit kvalitní dočasný, nebo trvalý travní, či jetelotravní porost, respektive provést jeho obnovu, nelze bez kvalitních domácích travních semen. Velkou možností jejich odbytu jsou přísevy do meziřádků porostů kukuřice, tedy metody, která se i u nás pomalu začíná uplatňovat Jetelotravní směsi jsou využívány s úspěchem i v bioplynových stanicích. Travní semena některých druhů jsou součástí regeneračních směsí a směsí pro technické zatravňování (dálnice, rekultivace po důlní činnosti atd.). Travní semena pocházející z množitelských ploch Čech a Moravy jsou žádaným vývozním artiklem. Jejich více než pozitivní vliv na zemědělskou půdu je dostatečně znám, ale je nedoceněn a nerespektován z mnoha příčin. Současná dotační opatření na rozvoj semenářství trav vliv nemají, na rozdíl od semenářství leguminóz. Jeho rozvoj a především zastavení stagnace by mohly podpořit některé z přímých opatření, které bude jak současné dobré pěstitele trav na semeno, tak především ty průměrné či nově začínající pozitivně motivovat a povzbuzovat v tak náročné činnosti, jakou travní semenářství nesporně je. Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen dosud diskutovalo s orgány Ministerstva zemědělství tři stimulační možnosti: jednak podpořit dotačně producenty certifikovaného osiva trav rozdělených do čtyř kategorií podle obtížnosti pěstování, dále dotovat pěstitele podle rozsahu uznané semenárske plochy, anebo zařadit trávy na semeno do citlivých komodit Klíčové informace Pokud vážně uvažujeme o podpoře živočišné produkce, zejména chovu skotu, bez kvalitní a druhově pestré krmivové základy, jejíž základní součástí trávy jsou, se neobejdeme. Založit kvalitní dočasný, trvalý travní či jetelotravní porost, respektive provést jeho obnovu, nelze bez kvalitních domácích travních semen. Foto popis| Dělená sklizeň nachází i u semenárskych porostů trav státe větší uplatnění (psárka luční, Skalagm Skalická, okres Přerov) Foto autor| Foto Bohumír Cagaš Foto popis| Produkční travní porost nelze založit bez kvalitního osiva Foto autor| Foto Bohumír Cagaš Foto popis| Jílek mnohokvětý dává stabilně vysoké výnosy semen i v podhorské oblasti (Staříč, okres Frýdek-Místek) Foto popis| Trávy na semeno jsou i estetickým prvkem v zemědělsky využívané krajině (ovsík vyvýšený Partutovice, okres Přerov) Foto Bohumír Cagaš Foto autor| Foto Bohumír cagaš O autorovi| Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, Zubří
Kalendář akcí 29.8.2016
Zemědělec str. 55 Zemědelský servis
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvírat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku www2emedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:
[email protected]. * 30.8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Židlochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, http://www.cesles. cz, http://www.lesnictvi.cz. * 30.8. Polní den kukuřice LG se koná v ZD Dub nad Moravou, okres Olomouc. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Michal Adler, tel.: 603 115 477. * 30. 8. 9.30 hod. Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour, se koná v Týnci u Dobrovice, okres Mladá Boleslav (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využití mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081072. * 30. 8. 9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (odborný program, instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka sortimentu hybridů na siláž pro dojnice a bioplynové stanice) se koná ve Vlkavě. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci se * Sedmihorky a zemědělskými podniky. Info: Ing. Ludmila Kačicová, tel.: 731476 445, mailto:
[email protected]. * 30.8.930 hod. Energetické plodiny KWS 2016 (rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice, prohlídka hybridů na siláž pro bioplynové stanice včetně novinek pro rok 2017, instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování) se konají ve Švábenicích. Organizátory jsou KWS Osiva, František Bureš, Švábenice a VFS Trading. Info: Ing. Josef Maňásek, tel.: 739 034 140, mailto:
[email protected], Ing. Zdeňka Románková, tel.: 724 063 004, zdenka. mailto:
[email protected]. * 31. 8. Polní den kukuřice LG se koná ve společnosti Bonagro, Blažovice, okres Brno-venkov. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Milena Mařáková, tel.: 602 314 595. * 31.8.9.00 hod. Odborný seminář Ochrana brambor (odrůdy, prohlídka polních pokusů s pesticidy a sortimentu 180 odrůd na pracovišti VÜB Valečov) se koná v hostinci U Palánů, Havlíčkův Brod Perknov. Organizátorem je Výzkumný ustav bramborářský, Havlíčkův Brod, Poradenský svaz Bramborářský kroužek. * 31. 8.9.30 hod. Den kukuřice KWS 2016 (rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice, prohlídka hybridů na siláž pro dojnice a bioplynové stanice včetně novinek pro rok 2017, instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování) se koná v Otrokovicích - Kvítkovice. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci s VFS Trading a Plemenářskými službami Otrokovice. Info: Ing. Josef Maňásek, tel.: 739 034 140, mailto:
[email protected], Ing. Miroslav Sedláček, tel.: 602 582 814, mailto:
[email protected]. * 1.9.930 hod. Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour, se koná v Královicích, okres Plzeňsever (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využití mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081072. * 1.9.9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka sortimentu hybridů na siláž pro dojnice a bioplynové stanice) se koná v Hoštee. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci se Sedmihorky a zemědělskými podniky. Info: Ing. Ludmila Kačicová, tel.: 731 476445, mailto:
[email protected]. * 1.9.930 hod. Den kukuřice KWS 2016 (novinky pro rok 2017, prohlídka uceleného sortimentu hybridů kukuřice na siláž pro dojnice a bioplynové stanice, rozbory přinesených vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR - odhad termínu sklizně) se koná v Sedleci, okres České
Budějovice. Organizátory jsou KWS Osiva, ZOD Blata Sedlec, S. O. S. Skalice nad Svitavou, VFS Trading a Sedmihorky. Info: Ing. Miroslav Stropnický, tel.: 602 457 910, mailto:
[email protected] * 1.-2.9.13.00 hod. Přehlídka a soutěžní degustace piv (1. den: základní kola a finále některých kategorií s nižším počtem vzorků, 2. den: semifinálová a finálová kola), které jsou každoročně součástí Žatecké Dočesné, se koná v aule Chmelařského institutu, Kadaňská 2525, 438 46 Zatec. Organizátorem je Chmelařský institut Info: tel.: 602110 354, mailto:
[email protected]. * 2.9.9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka sortimentu hybridů na siláž pro dojnice a bioplynové stanice) se koná na Dubicku. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci s VFS Trading a zemědělskými podniky. Info: Ing. Zdeňka Románková, tel.: 724 063 004, mailto:
[email protected]. * 2. 9. 930 hod. Agroforum 2016 - polní dny kukuřice Maisadour, se koná v Choustníku, okres Tábor (komentované prohlídky hybridů kukuřice, novinky značky Maisadour, inovace pro podporu výnosu a poradenská činnost, představení nových technologií - setí kukuřice pod degradovatelnou fólii, využití podsevů a meziplodin, využita mikrogranulovaných hnojiv, mobilní laboratoř Nutriplus). Organizátrem je Soufflet AGRO. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081072. * 3.9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:
[email protected]. * 3.9.930 hod. Ležnické biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810,357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. * 3. 9. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci akce Gulášfest Přerov 2016, na Výstavišti Přerov. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: oakpr@volny. cz. * 5.9.10.00 hod. Energetická kukuřice KWS 2016 (instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukurice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka hybridů na siláž) se koná v Rokytnici u Rétova. Organizátory jsou KWS Osiva, ZS Pobečví, Rokytnice u Přerova a VFS Trading. Info: Ing. Zdeňka Románková, tel.: 724 063 004, mailto:
[email protected]. * 6. 9. 9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (odborný program, novinky pro rok 2017, prohlídka hybridů kukurice na siláž pro dojnice a bioplynové stanice, rozbory přinesených vzorků zelené kukuřice v mobilní laboratoři AgriNIR - odhad termínu sklizně) se koná v Petrovicích, okres Příbram. Organizátory jsou KWS Osiva, ZD Krásná Hora nad Vlatavou, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Sedmihorky. Info: Ing. Miroslav Stropnický, tel.: 602 457 910, mailto:
[email protected], Ing. Pavel Bartoš, tel.: 737 289 196, mailto:
[email protected]. * 7.9. Polní den kukuřice LG se koná v AGRO Jesenice, Praha-západ. Organizátorem je limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Be. Jan Vojík, tel.: 724 903 351. * 7.9.9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka hybridů na siláž) se koná ve Slatinách. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci se Sedmihorky a zemědělskými podniky. Info: Ing. Ludmila Kačicová, tel.: 731476 445, ludmila. mailto:
[email protected]. * 7.9.9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (instruktáž ke stavu porostů, termínu sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky pro rok 2017, prohlídka hybridů na siláž) se koná v Loděnici, okres Opava. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci s VFS Trading a zemědělskými podniky. Info: nig. Zdeňka Románková, tel.: 724 063 004, mailto:
[email protected]. * 8.9. Polní den kukuřice LG se koná v D-K zemědělská, Plzeň-sever. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Josef Prais, tel.: 606 620 576. * 8. 9. 9.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žabčice se koná v Žabčicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 8.9.10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Dyníně. Organizátorem je Bednar FMT, Lohenická, Praha 9 - Vinoř. * 9.9.10.00 hod. Slavnostní zahájení, vyhodnocení a ocenění vítězů soutěží Regionální potravina Ústeckého kraje 2016 a O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - Kraje Přemysla Oráče 2016, se koná na výstavišti Zahrady Čech v Litoměřicích. Info: tel.: 602 341 689, mailto:
[email protected], oakmo® oakmo.cz. * 10.-11.9.8.00 hod. Jiřinkové dny (více než 300 odrůd Jiřinek světového sortimentu, novinky roku
2016, výstava růží, mečíků, begónií, fuchsií a dalších květin) se konají ve Slovci u Městce Králové. Organizátorem je Zahradnictví Dahlia. Info: Luděk Brzák, Zahradnictví Dahlia, http://www.dahliabrzak.cz. * 10.9.9.00 hod. Historické traktory 2016 (historické traktory - stabilní motory - zemědělské stroje 2016) se konají v Kropáčově Vrutici 27 219, PSČ 294 79. Organizátorem je N & N Kosátky, Kropáčova Vrutice 111, 294 79 Kropáčova Vrutice. Info: tel.: 603 289 403. * 12.-14.9.21. Odborný seminář s mezinárodni účastí s názvem Aktuální aspekty pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin (legislativní aspekty pěstování LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se koná na České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:
[email protected]. * 12.-14. 9.1930 hod. Konference Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2016 (nejnovější výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu v oblasti stresové fyziologie rostlin, včetně aplikace získaných výsledků ve šlechtění, pěstování a ochrany rostlin) se koná ve Zvolenu, Štúrova 2, ÚEL SAV SK SK Organizátory jsou Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Ústav Ekologie lesa SAV Zvolen. Info: doc. Ing. František Hnilička, Ph. D., ČZU v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,165 21 Praha 6 - Suchdol, mailto:
[email protected].
Zemědělec (newsletter) Na pultech obchodů by mělo povinně být 80 procent zboží z ČR, uvedl Toman Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.8.2016
zpět Na pultech českých obchodů by měly být povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží, přejí si potravináři. Při zahájení 43. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích k tomu dnes vyzval vládu prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman. Přispělo by to k podpoře zemědělců, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny. Vláda by měla podle šéfa potravinářů učinit také kroky ke zrušení danění evropských dotací. Toman poznamenal, že mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru. Kabinet Bohuslava Sobotky už v červnu vyzval ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby začal hledat nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Možností je snížení daní či osvobození zemědělců od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou, hrozí jim rušení chovů. Úrodu ovoce a vína zase poškodily jarní mrazy. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky jde legislativně o velmi obtížnou záležitost. Zejména na jednotném unijním trhu. Jsou státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl tak vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech, řekl ministr. Podle něj například v Rumunsku je nyní podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad 50 procenty. I bez legislativních úprav si však mohou spotřebitelé podle ministra vybrat české zboží. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina.*
URL| http://zemedelec.cz/na-pultech-obchodu...-byt-80-procent-zbozi-z-cr-uvedl-toman/
Komora: Ministerstvo nezvládlo vyřešit dumpingové dovozy potravin 29.8.2016
Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, Obchod, Potravinářství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ministerstvo zemědělství stále nezvládlo vyřešit dovoz potravin do ČR za dumpingové ceny, uvadí Agrární komora ČR. Kritizuje i přebujelou byrokracii a pomalé vyplácení kompenzací za sucho a dotací na zlepšení životních podmínek v chovech. Jinak ale komora ministerstvo chválí. Resort podle dnešního vyjádření prezidenta komory Miroslava Tomana splnil dvě třetiny požadavků, které vůči němu agrárníci loni měli. Toman to řekl na bilanční tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka. Ministr zemědělství Marian Jurečka k tomu řekl, že by si komora neměla stěžovat na ministerstvo zemědělství, ale na ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem . „Ti řeší dumpingové ceny,“ sdělil Jurečka. Krizovou situaci na trhu s mlékem a vepřovým masem zlepšuje podle Tomana hlavně ministerstvo, nikoliv Evropská unie. Od ní ocenil pouze krizový balíček, jehož část určenou pro Česko následně ministerstvo zdvojnásobilo. Chovatelům krav a prasat tak stát vyplatil 600 milionů korun. Další podpora je již předjednaná, ve druhém balíčku by měli zemědělci dostat 550 milionů korun. Celkově ministerstvo i z národních peněz plánuje letos investovat do živočišné výroby zhruba čtyři miliardy korun. Tomanovi vadí, že resort nezvládá příliv levných potravin z okolních států, které podle něj často dovážejí zahraniční obchodní řetězce za dumpingové ceny. Zahraniční výrobci mohou být zvýhodněni skrytými národními dotacemi, tvrdí Toman. Ministerstvo podle něj stále tento problém nevyřešilo. Už ve čtvrtek proto navrhl, aby ministerstvo začalo připravovat legislativní změny, aby bylo povinně na pultech v řetězcích minimálně zhruba 80 procent českých potravin.* URL| http://zemedelec.cz/komora-ministerstv...dlo-vyresit-dumpingove-dovozy-potravin/
zena-in.cz Mýty o McDonald’s – aktuální přehled zena-in.cz str. 0 Vaření Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 25.8.2016
zpět Na začátku bývá většinou vtípek, nedorozumění nebo zlomyslnost – mýty, které často obletí celý svět, vznikají mnohdy nevinně, ale končí zbytečným strašením spotřebitelů po celém světě, které se táhne i léta. McDonald’s jako globální značka a ikona svého oboru má za desítky let existence zkušenosti s dlouhou řadou mýtů. Na následujících řádcích vám přinášíme aktuální přehled nesmyslů, které se šíří o zlatých obloučcích, a přidáváme vysvětlení, jak je to doopravdy. Na začátku bývá většinou vtípek, nedorozumění nebo zlomyslnost – mýty, které často obletí celý svět, vznikají mnohdy nevinně, ale končí zbytečným strašením spotřebitelů po celém světě, které se táhne i léta. McDonald’s jako globální značka a ikona svého oboru má za desítky let existence zkušenosti s dlouhou řadou mýtů. Na následujících řádcích vám přinášíme aktuální přehled nesmyslů, které se šíří o zlatých obloučcích, a přidáváme vysvětlení, jak je to doopravdy.
Nugety – Je to skutečné kuře Mýtus: Nugety se vyrábějí ze svítivě růžové hmoty, jejíž foto koluje na internetu. Neobsahují skoro žádné maso a jsou plné chemie a náhražek. Chicken McNuggets obsahují jen libové maso z kuřecích prsíček nahrubo pomleté, marinované a obalené ve strouhance a těstíčku – takový trojobal naruby. Burger – 100% hovězího, max. 20% tuku zasyrova Mýtus: Burger od McDonald’s člověka zabíjí vysokým počtem kalorií, levnými surovinami a koktejlem chemických látek, který způsobuje, že jídlo neplesniví ani po letech. Nemá žádné živiny. Takzvaný růžový sliz ve výrobcích z hovězího masa McDonald’s v České republice, na Slovensku ani jinde v Evropě nepoužívá a nikdy nepoužíval. Pro výrobu hamburgerových plátků používá pouze ručně vykostěné výsekové partie předního hovězího masa. K umletému masu se nepřidávají žádné další přísady ani emulgátory. Maso v hamburgerech je 100% hovězí, které má zasyrova jen 20% tuku. Ochucuje se solí a pepřem po ogrilování. Růst plísní je závislý na prostředí, kde je potravina uložena. Příznivá pro růst je především vlhkost a přítomnost plísní v místě uložení. Přísná pravidla pro kvalitní a hygienické zpracování surovin a pro přípravu pokrmů u McDonald’s mohou způsobovat, že výrobky McDonald’s vyschnou dříve, než je plíseň stihne napadnout nebo plesniví až za delší čas. Hranolky – Ze skutečných brambor Mýtus: Hranolky se vyrábějí z bramborové hmoty, jsou promořené chemickými látkami, cukrem a přesolené. Smaží se v takřka jedovatém oleji. V České republice a na Slovensku používá McDonald’s hranolky vyrobené z odrůdy brambor Russet Burbank a Innovator. Po vstupní kontrole a rozkrájení jsou hranolky ošetřeny dextrózou v koncentraci desetiny procenta (roztok přírodního cukru používaný ke standardizaci barvy) a stabilizátorem, který je chrání před hnědnutím. Nakonec jsou předsmaženy a rychle zmraženy. V restauracích se pak zmražené hranolky usmaží ve směsi řepkového a slunečnicového oleje s obsahem trans-nenasycených mastných kyselin pod 2 %, což je minimum, kterého lze při jeho výrobě dosáhnout. V žádném případě nejsou obaleny v tucích ani látkách živočišného původu. Fritování trvá přesně tři minuty při teplotě 168&*730;C. Po vytažení necháme hranolky okapat a přidáme max. 4 gramy soli na jednu várku. Maximální doba, po kterou jsou hotové hranolky uchovávány před podáním zákazníkům, je sedm minut. Hranolky – Žádný smrtonosný pesticid Mýtus: Brambory na hranolky McDonald’s se ošetřují agresivními pesticidy, kvůli kterým jsou na poli několik týdnů jedovaté. McDonald’s si navíc na dodavatelích použití tohoto pesticidu vynucuje. Žádný z dodavatelů McDonald’ Europe nepoužívá pesticid „monitor“, o kterém koluje video na YouTube. Tento pesticid obsahuje nepovolenou složku methamidophos, která byla v Evropské unii zakázána v roce 2008. V rámci dodavatelských podmínek, připravených v roce 2009, se všichni dodavatelé McDonald’s musí rychle zapojit do programu zaměřeném na snižování použití pesticidů. Vejce – Skutečné vejce, Mýtus: McDonald’s používá sušené vejce. Pro snídaně používá McDonald’s pouze čerstvá vajíčka z České republiky. Slepice nežijí v klecích, ale jsou chované v zastřešených halách na podestýlce. Dodavatelé musí splňovat náročné požadavky programu Animal Welfare, který zvířatům zaručuje dobrou životní úroveň. Všechny vajíčkové muffiny či wrapy a míchaná vajíčka připravuje McDonald’s až na místě z čerstvých vajec ve skořápce.
Antibiotika, stimulanty, hormony – Přesně podle zákona Mýtus: Kuřata a skot, ze kterých se vyrábí maso pro McDonald’s, jsou krmeny antibiotiky a stimulanty, aby zvířata nebyla nemocná a rychle narostla. Jejich maso pak obsahuje léčiva, která jsou používána i v lidské medicíně. Používání antibiotik se řídí podle legislativy Evropské unie z roku 2006, která používání antibiotických stimulátorů růstu v krmivu bez výjimky zakazuje. Jakákoliv léčiva se podávají jen v případě onemocnění zvířat pod dohledem veterinárního lékaře a po vysazení léčby musí být dodržena ochranná lhůta, než je dotyčné zvíře poraženo, aby nebyla léčiva obsažena v mase. Olej Mýtus: Smažené věci se připravují na přepáleném palmovém oleji, který je plný chemických látek způsobujících rakovinu a kardiovaskulární problémy. McDonald’s používá pouze směs řepkového a slunečnicového oleje s obsahem transnenasycených mastných kyselin pod 2 %, což je minimum, kterého lze při jeho výrobě dosáhnout. Olej ve fritézách se několikrát denně filtruje a pravidelně kontroluje. Speciální zařízení měří obsah nežádoucích látek. Ve chvíli, kdy jejich množství dosáhne námi dobrovolně stanovené hranice, obsluha olej vymění. Hranolky a ostatní produkty jako třeba nugetky se fritují v oddělených nádobách. Sodík/sůl Mýtus: Výrobky v McDonald’s jsou přesolené, což přispívá k vysokému krevnímu tlaku a poškozuje srdce. McDonald’s postupně snižuje obsah soli ve svých produktech od roku 2010 v rámci vlastního programu. Jeho cílem je snížit celkový podíl soli ve výrobcích McDonald’s o 10 procent. U některých konkrétních potravin však došlo ke snížení obsahu soli až o 25 procent a například u hranolek se obsah soli snížil o 20 procent. Hitparáda chemikálií – látky z vlasů, brouků, červů… Mýtus: Bulky McDonald’s obsahují síran amonný, aby byly bulky načechranější. Síran amonný se používá jako půdní hnojivo nebo ochrana proti škůdcům. McDonald’s nepoužívá síran amonný. Mýtus: Pro aromatizaci masa a změkčení pečiva používá McDonald’s aminokyselinu L-Cystein syntetizovanou z lidských vlasů nebo kachních peří. L-Cystein pro potravinářské účely se nevyrábí z lidských vlasů. U McDonald’s ho obsahuje jen Ovocná taštička, i zde se však jedná o jeho odstranění. Mýtus: Aroma TBHQ (tert-Butylhydroquinone) je v osmnácti jídlech od McDonald’s. Ve větším množství může vyvolat břišní nádory. TBHQ McDonald’s Europe nepoužívá. Mýtus: Zelenina používaná McDonald’s obsahuje propylenglykol, který se používá třeba jako rozpouštědlo pro barvy, hydraulická kapalina, nemrznoucí směs nebo v elektronických cigaretách. Zelenina používaná v McDonald's je dodávána balená v kuchyňské úpravě, tj. umytá, v případě salátů nakrájená. Při její přípravě se nepoužívají žádné chemikálie, tedy ani propylenglykol. Mýtus: Maso používané McDonald’s se barví karmínem, což je přírodní barvivo získávané z
vysušených těl hmyzu červce nopálového. Přestože je karmín (též košenila) povoleným přírodním barvivem McDonald’s ho nepoužívá. Naše hovězí maso barvení nepotřebuje. http://www.mcdonalds.cz URL| http://zena-in.cz/clanek/myty-o-mcdonald-s-aktualni-prehled/kategorie/vareni
Zažívací obtíže v létě? Běžné, ale jde jim předcházet zena-in.cz str. 0 Zdraví U lékaře Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.8.2016
zpět Pacientů se střevními potížemi v létě vždy přibývá. Teplé dny lákají ke grilování, rychlému občerstvení na akcích a jiným pochoutkám. Pokud si ale nedáme pozor, mohou nás taková jídla velmi potrápit. Pacientů se střevními potížemi v létě vždy přibývá. Teplé dny lákají ke grilování, rychlému občerstvení na akcích a jiným pochoutkám. Pokud si ale nedáme pozor, mohou nás taková jídla velmi potrápit. Střevním potížím v létě můžete zabránit, budete-li při dbát na základní hygienická pravidla přípravě jídla, které konzumujete. Zdroj fotografií: http://www.shutterstock.com Střevní potíže v podobě akutních průjmů v létě nejčastěji způsobují střevní infekce, kdy zkonzumujeme potraviny nakažené mikroby. Další možností je otrava jídlem neboli toxikóza – to znamená, že jídlo je kontaminováno toxiny, které bakterie produkují, živé bakterie v nich ale již nejsou. Projevy obou typů nákaz bývají podobné. Mohou se objevovat už za tři hodiny, ale i za několik dní od požití potraviny. Patří mezi ně: průjem, křeče v břiše, nevolnost a zvracení, horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Čtěte také: Pít studené nápoje je pro metabolismus šok! Babské rady: Jak na zácpu Střevní chřipka obvykle za pár dní odezní, někdy ale může trvat i celý týden. Pokud projevy neustoupí ani po týdnu, měli byste se obrátit na lékaře. Na co si dát pozor Jak už bylo řečeno, průjem neboli akutní gastroenteritida nás v létě nejčastěji postihne po konzumaci kontaminovaného jídla. Nejčastěji jde o: syrová nebo nedovařená vejce, nedovařené nebo syrové maso, zejména kuřecí,
nehygienické podmínky při přípravě potravy, měkké nepasterizované sýry, syrové ryby, kontaminovanou vodu, nedovařenou rýži, nepasterizované nápoje, například mléko nebo cider. Mezi bakterie, které tato jídla a nápoje mohou osídlit, patří například Campylobakter, Salmonella, Escherichia coli, Listerie nebo toxiny Stafylococus aureus. Léčba? Hlavně pijte! Základním cílem léčby patří zejména prevence a terapie dehydratace (odvodnění těla), která je s průjmy často spojena, a to zejména u dětí. Proto je nutné pít hodně vody a doplňovat i elektrolyty, například iontovými nápoji nebo rehydratačními roztoky, abychom nahradili i ztracené soli a minerály. Během potíží je vhodné se vyhnout mléčným výrobkům. Terapie většinou stojí hlavně na dehydrataci a medikamentózní léčba obvykle není nutná. Léky, jako jsou střevní desinfekcia nebo léky tlumící zvracení, obvykle nejsou doporučovány. Jednou z možností, která ulevuje od potíží a zkracuje jejich dobu, je například racekadotril, který snižuje sekreci střevní sliznice, ale zároveň nemá vliv na hybnost střeva. Další možností jsou tzv. adsorbencia, tedy léky, které na svůj povrch navazují bakteriální toxiny, samotné bakterie nebo viry. Pokud nejste schopni v sobě tekutiny ani potravu udržet, jste ohrožení dehydratací, a je tak možné, že budete potřebovat doplnění tekutin nitrožilně a hospitalizaci v nemocnici. Nezapomínejte na prevenci Střevním potížím v létě můžete zabránit, budete-li při dbát na základní hygienická pravidla přípravě jídla, které konzumujete, a budete si pečlivě vybírat místa, kde případně jídlo nakupujete. Držet se můžete těchto tipů: Udržujte čisté jak své ruce, tak plochy, na kterých jídlo připravujete. Hovězí maso zpracujte na teplotu min. 71 °C. Vepřové maso ohřejte alespoň na 62 °C. Drůbeží maso nikdy nekonzumujte, nemá-li teplotu alespoň 73 °C. Dbejte na kvalitu konzervovaných výrobků a ujistěte se, že jsou od důvěryhodného dodavatele. Jídlo, které by se mohlo brzy zkazit, zmrazte do dvou hodin. Vypadá-li jídlo pochybně, nejezte ho! Autor: uLékaře.cz
URL| http://zena-in.cz/clanek/zazivaci-obti...ale-jde-jim-predchazet/kategorie/zdravi
zlin.iDNES.cz Obrat u vepřového masa: výkupní ceny rostou, zemědělci pořizují prasata zlin.iDNES.cz str. 0 Zlín / Zlín - zprávy MF DNES, Milan Libiger Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
25.8.2016
zpět Zemědělci už se přestali zbavovat prasat, protože za ně dostávali málo peněz. Díky tomu, že ceny rostou, opět rozšiřují chovy. Výhled do budoucna je ale stále nejistý. S klesajícími cenami za kilo masa se v posledních letech stále snižují počty prasat, které chovají zemědělci ve Zlínském kraji. V roce 2014 jich tady ubylo dokonce deset tisíc a nevypadalo to dobře.
Aktuálně je ale situace jiná, mnohem lepší: ceny šly nahoru a zemědělci už i nakupují nová prasata. „Koupili jsme 150 malých prasnic v Německu. Do čtrnácti dnů pořídíme dalších sto padesát. Situace je optimističtější, protože ceny šly v posledních třech měsících nahoru,“ potvrdil majitel zlínského zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka. Loni se pohybovaly ceny za kilo živé váhy prasete pod úrovní 29 korun, aktuálně jsou mezi 33 a 34 korunami. „Otázka ale je, jestli je to zlepšení dlouhodobé, nebo jde jen o krátkodobý výkyv k lepšímu. My každopádně zvyšujeme počty prasat a dostáváme se na původní stavy,“ popsal Červenka. Jak dlouho se zvýšené ceny udrží? V Lukromu ročně vykrmí kolem 30 tisíc prasat, loni jejich počty ale snížili o zhruba tři sta kusů. A to hlavně kvůli nízkým výkupním cenám, které výrazně stlačovalo dolů maso dovážené z jiných evropských zemí. Konkurence je zde pořád, ovšem aktuální stav je pozitivnější. „Ceny se zvýšily, což pro nás znamená, že se můžeme alespoň trochu nadechnout,“ přiblížil ředitel SZP Těšnovice Marek Dluhoš. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. V podniku mají kolem 23 tisíc prasat. Plánují také modernizaci farmy a následné zvýšení počtu zvířat. „Investici bychom chtěli ukončit do roku 2020. Počítáme s tím, že počet prasat navýšíme na 45 tisíc kusů,“ naznačil Dluhoš. Také on považuje za klíčové to, jak dlouho se ceny udrží na vyšší úrovni. Odhadnout si to netroufá. „Situace není dobrá dlouhodobě. Může jít jen o krátkodobé zlepšení. Už tady máme jen pár zemědělců, kteří se zabývají chovem prasat. Ubylo jich,“ upozornila ředitelka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová. „To je riziko podnikání,“ podotkl Červenka. Polovinu domácí poptávky pokrývá více dotovaná cizina Situace s vepřovým masem se začala zhoršovat po vstupu České republiky do Evropské unie. Před tím byla země soběstačná, dnes tuzemští zemědělci pokryjí polovinu domácího trhu. Zbytek obsadili dovozci z Německa, Dánska či Nizozemska, kde jsou státem podporovaní více. „Pokud se bude v takovém množství maso dovážet, tak tomu nebudeme schopni konkurovat,“ myslí si Jindřich Václavek, spolumajitel zemědělského družstva Země v Tečovicích, kde chovají deset tisíc prasat. Vše se ještě zhoršilo po vyhlášení sankcí vůči Rusku, které ze zemí Evropské unie nakupovalo spoustu vepřového. Tento velký trh se nepodařilo nahradit. Stát se snaží nepříznivý trend alespoň trochu zlepšovat dotacemi, bez nichž by se zemědělské podniky už neobešly. „Pokud nebude domácí produkce podporovaná, tak to s prasaty dopadne jako s cukrovkou, která se pěstuje už jen okrajově. Musíme ji dovážet, přestože ji umíme vypěstovat,“ dodal Dluhoš.
URL| http://zlin.idnes.cz/zemedelci-diky-ro....aspx?c=A160822_2267922_zlin-zpravy_ras
Zlínský deník KLASA existuje už 13 let, nyní přitahuje i restaurace 26.8.2016
Zlínský deník str. 62 Příloha - Garden Food Festival MILAN BALLÍK, FOODOLOGY. CZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Dvě slova se stala zaklínadlem české gastronomie. Sezonnost a regionální původ surovin. Téměř každá restaurace má na lístku upozornění, že vaří z regionálních – a pokud možno sezonních – produktů. Stejně tak se jich většina ohání vlastním farmářem, zelinářem, řezníkem... Když ale chcete konkrétního dodavatele dohledat, je to častno neřešitelný rébus. Buď se vám to nepodaří vůbec, nebo zjistíte, že avizovaný dodavatel zásobuje víc podniků, než dovolují jeho možnosti. To, že národní značka kvality potravin existuje už třináct let, produkty s jejím znakem jsou pravidelně kontrolovány a povinně obnovovány, navíc je pozitivně vnímána retailovou klientelou, bylo impulzem pro vznik speciálního projektu pro sféru gastronomie. Jde o seriál večeří v jednotlivých regionech, kdy vybraní kuchaři připraví menu pro reprezentační večeři. S tím, že v každém chodu bude uplatněn alespoň jeden produkt nesoucí ocenění KLASA. Proč KLASA? Pro značku mluví její historie. Existuje od roku 2003, její udělování je podmíněné přísnou kontrolou vlastností přihlášených výrobků. Kontrola navíc probíhá namátkově během celé periody, po kterou podnik značku drží. Ta se navíc musí každé tři roky obhajovat. Nevyhovujícímu produktu je značka odejmuta. Za druhé je to portfolio jejích nositelů. Jedná se v tuto chvíli o bezmála 1050 výrobků v deseti skupinách od 216 výrobců. To zajišťuje široký záběr držitelů značky KLASA v každém regionu země. Samozřejmě daný specifickými podmínkami v krajích. Ve Zlínském kraji nese značku bez tří sto dvacet výrobků (k 17.8. 2016). Společenských večeří se účastní pravidelní návštěvníci restaurací z řad manažerů a podnikatelů, kteří využívají podniky jako určitý „pracovní nástroj“. Večeře jsou ale otevřeny také veřejnosti. Výrobky oceněné značkou KLASA, které si kuchaři zvolí, přiblíží význam regionální produkce a kvality zdejších surovin. Někdy problematickou dostupnost výrobků KLASA z velké části řeší společnost Makro. Její nabídku tvoří poměrně široký výběr produktů, takže je možné se na ně při objednávkách zaměřit. Ovšem s ohledem na fakt, že portfolio značek nezahrnuje některé v restauracích frekventované suroviny. V jídelních lístcích už nestačí uvést jen „vaříme z regionálních surovin“. Každý produkt by měl mít jasně deklarovaný původ a také důvod pro udělení značky. Což má rozšířit povědomí o její nabídce (která je u kupujících v maloobchodní síti dobře vnímaná), také v restauracích. Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Příloha - Garden Food Festival; 62 Publikováno| Valašský deník; Příloha - Garden Food Festival; 62 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - Garden Food Festival; 62 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - Garden Food Festival; 62 ID| 2379b0e2-79f7-4a1a-8908-ca9b67cc16c9
Jak dlouho byste vydrželi s potravinami, které máte? 31.8.2016
Zlínský deník str. 2 Anketa
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Německá vláda před pár dny schválila novou koncepci civilní ochrany. Kabinet o tom informoval na svých internetových stránkách s tím, že by aktualizovaná koncepce měla zajistit fungování státu a ochranu obyvatel v krizových situacích. Koncepce lidem doporučuje, aby si vytvářeli zásoby jídla a
pitné vody, což v předchozích dnech označovala opozice za vyvolávání atmosféry strachu. Nejvíc pozornosti si u německých médií získalo doporučení obsažené v koncepci, podle něhož by si domácnosti měly vytvářet zásoby potravin a pitné vody pro případ útoku nebo jiné katastrofy. Každý jednotlivec by tak měl mít uskladněno nejméně deset litrů pitné vody, jídlo na deset dní, turistický vařič, léky, svíčky a zápalky. Redaktoři Deníku proto vyrazili do ulic a ptali se vás, jak dlouho byste vystačili s potravinami, které máte? *** Nikola Polášková, 32 let, administrativní pracovnice, Kroměříž Obávám se, že při nějaké mimořádné události bych s jídlem a pitím vydržela asi jen pár dní. Doma mám pár nějakých konzerv, asi tak podobně jako každý, a nějaké ty vody v PET lahvích. Ale žádné velké zásoby rozhodně nemám. Denisa Poláchová, 22 let, studentka, Zlín Vzhledem k tomu, že na bytě nemám mikrovlnku, tak mám většinu potravin, které se dají používat hned, bez tepelné úpravy. Možná bych tak s nimi týden vystačila. Mám v zásobě jogurty, které mám hodně ráda, sýry a zeleninu. Také těstoviny, ale pokud by nešla elektřina, tak bych s nimi nic neudělala. Ludvík Lečbych, 61 let, důchodce, Hluk Neděláme zbytečné zásoby. Je sice pravdou, že mouku kupujeme po balíku – hlavně hladkou, a cukr taky. Ne měsíčně, ale průběžně. Na máslo mám skvělý zdroj a koupíme 10 kg jednou za půl roku. Má dlouhou záruku. Ostatní, co podléhá rychle zkáze, zbytečně nekupujeme. Kateřina Garnuníková, 35 let, dělnice, Vsetín Jídlo by mi vydrželo tak na tři dny. Bydlím v současné době sama, takže pro jednoho člověka se špatně vaří a nakupuje. Josef Žaludek, 54 let, strojař, Zlín S humorem řeknu, že bych vydržel i půl roku, já bych totiž nejedl. Ale skutečně bych vydržel asi měsíc. Nakoupil jsem si teď brambory na uskladnění. Ovšem kdybych je nemohl uvařit, tak mám zase dřevěné uhlí, udělal bych si tudíž oheň. Balenou vodu nemám, ale zase se dá převařit ta z jakéhokoliv zdroje. Vendula Krpalová, 31 let, dělnice, Hluk Bydlím v bytě, takže větší zásoby nemám kde mít. Doma mám jen věci, které potřebuju, například mléko, salám, kečup, jogurty. Tchyně s tchánem ale mají doma zásoby na „sto let“. Petra Nešporová, 30 let, OSVČ, Uherské Hradiště Žádné velké zásoby si nedělám, mám doma jen věci, které aktuálně potřebuju, nedívám se do budoucna negativně. Irena Hájková, 49 let, zdravotnice, Vsetín Přiznám se, že to vůbec nedokážu odhadnout. Nějaké větší zásoby si doma totiž neděláme, nakupujeme průběžně. Ladislav Litt, 28 let,
lepič, Ostrožská Nová Ves Žijeme v menším bytě, takže si žádné větší zásoby neděláme. Partnerka navíc pracuje v obchodě, takže kdykoli může cokoliv donést. Ale tak týden bychom vydrželi bez nákupu. Irma Hanáková, 29 let, učitelka, Machová Snad bych si nějaký krátký čas vystačila se zeleninou, kterou mám ze zahrádky. I nějaké konzervy by se našly, také zavařeniny u nás nechybí, těstoviny a rýže. S vodou by to bylo horší, ta je důležitá. Kdyby nebyla, to by byl problém. Renáta Lucie Strachotová, 41 let, obsluha č. stanice, Kunovice Žádné větší zásoby potravin neděláme. Pokud by nastala nějaká situace nouze, tak bych si hravě poradila nasytit rodinu týden bez nakupovaní. Myslím, že to je v naší zemi postačující. Filip Procházka, 28 let, technik, Zlín Zásoby jídla a pití? Co se mě týče, mám doma možná tak nějakou tu paštiku a tuňáka. Zásoby potravin si rozhodně nedělám, preferuji totiž spíš nákup čerstvého jídla. Michael Černý, 22 let, student, Kroměříž Nějaké konzervy a balené vody by se doma v takovém případě asi našly, ale je to jen tak pro normální běžný život. Rozhodně nemám žádné zásoby potravin a pití, kdyby skutečně přišla nějaká krizová situace. Kateřina Matochová, 37 let, na mateřské, Machová Zásoby jídla máme. Pokud by nešel vodovod, tak jediný problém by byl s vodou. Tu v zásobě nemáme, ale potraviny ano, jako například zavařeniny či třeba rýži a těstoviny. V nouzi bychom použili plynový sporák na plynovou bombu. Jedině bychom opravdu možná pohořeli na té vodě. Michal Torský, 23 let, student, Vsetín Určitě bych bez nákupu nevydržel déle než týden. Potřebuji hlavně potraviny bohaté na bílkoviny a sacharidy, protože hodně sportuji. Jana Kubíková, 30 let, na mateřské, Otrokovice V naší rodině bychom si s jídlem a pitím vystačili myslím tak týden. Ovšem nekupujeme balenou vodu, takže kdyby netekla ta z kohoutku, tak žádnou jinou v zásobě nemáme. A bez vody bychom rozhodně nevydrželi. Děti ani bez jídla. Toho máme doma v zásobách opravdu jen něco málo. Martin Káčer, 16 let, student, Vsetín Domnívám se, že po týdnu už by se toho u nás doma bez nákupu mnoho nenašlo. Neděláme žádné zabijačky ani týdenní nákupy do zásoby. Marie Kučerová, 61 let, důchodkyně, Napajedla Zásoby máme doma minimálně na dva měsíce, balíky mouky, oleje, cukru, zkrátka základní potraviny, také hodně konzerv. Daniela Sedláčková, 34 let,
na mateřské dovolené, Kroměříž Doma máme jen nějaké takové ty malé, základní zásoby, co se tak běžně rychle spotřebují. Nemyslím si, že se někdy dostaneme do situace jako třeba za druhé světové války. Proto si žádné zásoby jídla či pití k přežití nedělám. Václav Orság, 22 let, student, Vsetín Myslím si, že bych doma bez nového jídla nevydržel déle než dva týdny. Preferuji především čerstvou zeleninu a ta déle než týden v ledničce nevydrží. Drahomíra Staňková, 75 let, důchodkyně, Kateřinice Zrovna před týdnem jsme si koupili polovinu prasátka, takže se zabijačkou bychom vydrželi celkem dlouho. Ještě máme v mrazáku dostatek jiného masa. Taky máme zásobu například mouky a jiných trvanlivých potravin. Myslím, že bychom se současnými zásobami vydrželi i tři týdny. Filip Beneš, 24 let, student, Zlín V podobném případě se obávám, že bych myslím umřel během několika málo dní. Doma mám totiž tak maximálně nějakou konzervu s hráškem a to je, co se zásob jídla a pití týče, úplně všechno. Josef Stavjaník, 74 let, důchodce, Zlín Abych pravdu řekl, nemám teď doma žádné větší zásoby, a to ani třeba balené či jiné vody. S tou bych si aktuálně vystačil tak zhruba na den. Ani žádné konzervy či něco jiného v zásobě příliš nemám. Spíše spoléhám na každodenní dostupnost obchodů s potravinami. Alexandra Marková, 25 let, studentka, Kroměříž Popravdě řečeno, pro případ takové mimořádné události doma nemám, co se zásob týče, skoro nic. Takže bych asi dlouho nepřežila. Musela bych nejspíš doufat, že si stihnu ještě předtím, než se něco stane, nakoupit nějaké poslední zásoby nebo něco podobného. Foto popis| O autorovi| V ulicích obcí a měst Zlínského kraje se ptali zpravodajové Deníku Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Anketa; 02 Publikováno| Valašský deník; Anketa; 02 Publikováno| Slovácký deník; Anketa; 02 Publikováno| Kroměřížský deník; Anketa; 02 ID| 5ed6e37d-43a3-48cf-ad08-a9a62cbf68dc
© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz |
[email protected]