Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravních a přírodních zdrojů

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravních a přírodních zdrojů

Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky

OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY MODELOVÝCH JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSEK Disertační práce

Doktorand:

Ing. Jiří SLÁMA

Školitel:

doc. Ing. Alois KODEŠ, CSc.

Školitel specialista:

Ing. Zdeněk VORLÍČEK, CSc.

PRAHA, 2010

1

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. A. Kodeše, CSc. a Ing. Z. Vorlíčka, CSc. a pouţil pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury. Pokusy ve vytipovaných podnicích Vysočiny byly zaloţeny a vedeny dle mých instrukcí, jednotlivé vzorky jsem odebíral a výsledky analýz zpracovával osobně. Ke srovnání jsem převzal některé výsledky identických variant jetelovinotravních směsek pokusu zaloţeného v roce 2004 ve VUP Troubsko. Osobně pokračoval v odběrech a konzervaci vzorků i s jejich následným zpracováním a vyhodnocením výsledků.

V Praze,dne .....................................

...................................................

2

Poděkování

Tato disertační práce byla uskutečněna s finanční podporou výzkumného záměru MSM č. 604 607 0901 Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, přírodní a krajinné zdroje. Dále bych chtěl poděkovat doc. Ing. A. Kodešovi, CSc. a Ing. Z. Vorlíčkovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi věnovali v průběhu studia i práce na disertaci. Dík rovněţ patří panu prof. Ing. Z. Mudříkovi, CSc. pracovníkům a kolegům studentům katedry výţivy a dietetiky hospodářských zvířat za rady, pomoc i poskytnuté zázemí, prof. Ing. V. Brabencovi, CSc. za cenné rady v oblasti statistického vyhodnocování i prof. Ing. F. Hraběti, CSc. doc. Ing. M. Veselé, CSc. a Ing. J. Pozdíškovi, CSc. za poskytnutí odborných rad a zkušeností z pícninářství a krmivářství v praxi.

3

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK kyselina octová acidodetergentní lignin acidodetergentní vláknina kyselina máselná brutto energie cytoplasmatický protein celková vláknina buněčné stěny degradovatelné dusíkaté látky stravitelnost deg NL mléko o tučnosti 4% (fat corrected milk) faktor fyzikální efektivnosti působení inhibičních sloţek v rostlinném extraktu krmné dávky kyselina mléčná kyselina octová titrační kyselost vodního výluhu metabolizovatelná energie megajoul mezirodové hybridy netto energie laktace netto energie výkrmu rozpustná frakce vlákniny v neutrálním detergent (neutral detergent soluble fibre) neutrálně detergentní vláknina efektivní vláknina dusíkaté látky National Research Council nestrukturální sacharidy spektroskopie v blízké infračervené oblasti organická hmota stravitelná organická hmota physical effectives factor protein skutečně stravitelný v tenkém střevě protein skutečně stravitelný v tenkém střevě, alimentárního původu protein skutečně stravitelný v tenkém střevě mikrobiálního původu, syntetizovaný z dostupné energie krmiva není-li obsah proteinu limitující PDIMN protein skutečně stravitelný v tenkém střevě mikrobiálního původu, syntetizovaný z degradovaného proteinu krmiva není-li obsah energie limitující PDIN protein skutečně stravitelný v tenkém střevě, limitovaný obsahem NL PDIE protein skutečně stravitelný v tenkém střevě limitovaný obsahem energie SE stravitelná energie SH stravitelná hmota AA ADL ADF BA BE CC CF CW deg NL dsi FCM ffe IANP KD KM KO KVV ME MJ MRH NEL NEV NFSF NDF eNDFţ NL NRC NSC NIRS OH OMD pef PDI PDIA PDIME

4

SOH SNL ŠJ VLP TTP WRC

stravitelná organická hmota stravitelné dusíkaté látky škrobová jednotka víceleté pícniny trvalé travní porosty vodorozpustné sacharidy

5

OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 8 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE ...................................................................................................... 9 2.1.PRINCIPY VYUŢÍVÁNÍ JETELOVINOTRAV NA ORNÉ PŮDĚ .................................................... 9 2.1.1. Podíl jetelovinotrav ve struktuře pěstovaných plodin ............................................ 11 2.1.2. Druhová diverzita jetelovinotravních směsek ........................................................ 13 2.1.3. Výhody pěstování jetelovinotravních směsek oproti čistosevům jetelovin ........... 14 2.1.4. Vliv jetelovinotrav na zlepšení a obohacení půdního profilu ................................ 15 2.2. PRODUKTIVITA JETELOTRAVNÍCH SMĚSEK ..................................................................... 16 2.3. NUTRIČNÍ UKAZATELE JETELOTRAVNÍCH SMĚSEK .......................................................... 18 2.3.1. Nutriční ukazatele krmiv ........................................................................................ 18 2.3.2. Kvalita píce z jetelovinotrav .................................................................................. 19 2.3.3. Sušina ..................................................................................................................... 20 2.3.4. Vláknina ................................................................................................................. 20 2.3.5. Dusíkaté látky ve výţivě skotu............................................................................... 27 2.2.6. Potřeba energie a její hodnocení ............................................................................ 29 2.2.7. Vliv intenzity vyuţívání jetelovinotrav na kvalitu píce ......................................... 31 2.2.8. Vliv jetelovinotrav na zlepšení konzervačního procesu ......................................... 32 2.2.9. Vliv mezirodových hybridů v jetelovinotravních směskách na výši indexu potenciální negativní aktivity ........................................................................................... 36 3. METODIKA ....................................................................................................................... 38 3.1. HYPOTÉZA ...................................................................................................................... 38 3.2. CÍL PRÁCE ...................................................................................................................... 38 3.3 MATERIÁL A METODY ..................................................................................................... 39 3.3.1. Předmět sledování .................................................................................................. 39 3.3.2. Charakteristika jednotlivých komponentů směsek ................................................. 39 3.3.3. Místo pokusu .......................................................................................................... 40 3.3.4. Půdní a klimatické charakteristiky stanoviště ........................................................ 41 3.3.5. Organizace prací ..................................................................................................... 43 3.3.6. Sledované ukazatele .............................................................................................. 44 3.3.7. Analytické metody ................................................................................................. 45 3.3.8. Způsob vyhodnocení .............................................................................................. 45 4. VÝSLEDKY A DISKUSE ................................................................................................. 46 4.1. PRODUKCE SUCHÉ PÍCE ................................................................................................... 46 4.2. PODÍL KOMPONENTŮ A STABILITA JEDNOTLIVÝCH VARIANT .......................................... 51 4.3. KVALITATIVNÍ PARAMETRY SUCHÉ HMOTY SLEDOVANÝCH VARIANT SMĚSEK ............... 53 6

4.3.1 Koncentrace vlákniny.............................................................................................. 53 4.3.2 Obsah dusíkatých ţivin ........................................................................................... 59 4.3.3. Energetická hodnota ............................................................................................... 65 4.3.4. Stravitelnost organické hmoty................................................................................ 70 4.3.5 Hodnoty indexu potenciální negativní aktivity (IANP) .......................................... 72 4.4. VLIV POSUZOVANÝCH VARIANT SMĚSEK NA KVALITU FERMENTAČNÍHO PROCESU ......... 75 5. SOUHRN NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH VÝSLEDKŮ............................................................. 78 5.1. VYHODNOCENÍ PRODUKČNÍ ÚČINNOSTI .......................................................................... 78 5.2. VÝNOS A ÚŢIVNOST OVĚŘOVANÝCH SMĚSEK ................................................................. 80 6. UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ PRO PRAXI A NÁMĚTY PRO DALŠÍ VÝZKUM ....... 81 6.1. POUŢITÍ POZNATKŮ PRO PRAXI ....................................................................................... 81 6.2. NÁMĚTY PRO DALŠÍ VÝZKUM ......................................................................................... 81 7. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 82 8. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 85 9. PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 97 PŘÍLOHA 1: PRŮMĚRNÉ HODNOTY MALOPARCELKOVÝ POKUS TROUBSKO SKLIZEŇ 2005 ..... 97 PŘÍLOHA 2: PRŮMĚRNÉ HODNOTY MALOPARCELKOVÝ POKUS TROUBSKO SKLIZEŇ 2006 ... 100 PŘÍLOHA 3: PRŮMĚRNÉ HODNOTY POLOPROVOZNÍ POKUS VYSOČINA SKLIZEŇ 2006 .......... 101 PŘÍLOHA 4: PRŮMĚRNÉ HODNOTY POLOPROVOZNÍ POKUS VYSOČINA SKLIZEŇ 2007 .......... 113 PŘÍLOHA 5: PRŮMĚRNÉ HODNOTY SILÁŢI MALOPARCELKOVÝ POKUS TROUBSKO SKLIZEŇ 2005 .................................................................................................................................... 122 PŘÍLOHA 6: PRŮMĚRNÉ HODNOTY SILÁŢI MALOPARCELKOVÝ POKUS TROUBSKO SKLIZEŇ 2006 .................................................................................................................................... 123

7

1. ÚVOD Úspěšnost strategie celého chovu zvířat souvisí se zajištěním odpovídající krmivové základny. Velké rezervy je moţné nalézt zejména u objemných krmiv, jejichţ nutriční hodnota velice pokulhává za nárůstem uţitkovosti, především dojnic. Důraz na kvalitu objemné sloţky krmných dávek je patrna především v zemědělských podnicích, kde je limitujícím faktorem dalšího růstu dojivosti. Kvalita krmiv je souhrnem charakteristik, udávajícím schopnost krmiva uspokojit přesně vymezené poţadavky zvířete a určujícím vhodnost daného krmiva pro jeho příjem zvířetem. Pokud je produkční potenciál zvířete standardní, konečným vyjádřením kvality píce je ţivočišná produkce, právě tak jako ovlivnění březosti, zdravotního stavu či v krajním případě uhynutí zvířete následkem příjmu píce špatné kvality. V kvalitě píce se tedy odráţí široký komplex interakcí mezi porostem a zvířetem. Výroba kvalitních objemných krmiv na orné půdě a trvalých travních porostech je základem výţivy skotu. Pícniny však nejsou finálním výrobkem, neboť k jejich zpeněţení dochází aţ prodejem ţivočišných produktů. Proto celková struktura ploch pícnin, jejich způsob pěstování, sklizeň a konzervace, musí být podřízena poţadavkům zvířat, hlavně chovu skotu. Prvním a základním krokem k ekonomicky efektní výţivě skotu je tedy výroba kvalitních objemných krmiv, především dostatečného mnoţství siláţe. Kvalitní, v tomto smyslu znamená, s vysokým obsahem dusíkatých ţivin, energie a nízkým obsahem vlákniny, která limituje nejen stravitelnost, ale i velikost příjmu předkládaného krmiva. V posledním období je, v rámci řešení krmivové základny pro skot, je značný důraz kladen na rozšiřování jetelovinotravních porostů, zejména ve výše poloţených oblastech. Tímto směrem, na prověření nutriční hodnoty, výnosového potenciálu a siláţovatelnosti jednotlivých variant směsek na Českomoravské vysočině, je také orientována tato disertační práce.

8

2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1.Principy vyuţívání jetelovinotrav na orné půdě Pod pojmem jetelovinotravní rozumíme společenstvo trav, jetelovin a bylin. Tato společenstva jsou pěstována na orné půdě, jednak jako intenzivní krátkodobá s délkou vyuţívání od 1 do 3 let, resp. společenstva s délkou vyuţívání 3-4 roky (tzv. senáţního typu) a dále společenstva tzv. dočasného charakteru s délkou růstu 5-6 let, určená převáţně k produkci sena nebo spásání. Do budoucna bude nutno řešit úroveň intenzity vyuţívání nejen z hlediska potřeby zajištění kvalitní krmivové základny, ale téţ z hlediska dodrţení ekologických poţadavků, například omezení vyplývající z uplatnění tzv. nitrátové směrnice. Nezanedbatelné bude i ekonomické hledisko, vyjadřující nákladovost a produkci kvalitní píce, a také souborný pohled na koloběh píce jako krmiva a následně chlévské mrvy, močůvky a kejdy v rámci zemědělského podniku (HRABĚ et al., 2004). Pokud se obhospodařování a údrţba redukuje na mulčování nebo silnou redukci kosení či pastvy, rozkládající se nahromaděná biomasa můţe vyvolávat určité komplikace (např. ohroţení podzemních vod výluhy z rozkládající se travní hmoty) a nemusí být příznivá i z hlediska rozvoje druhové pestrosti rostlinných a ţivočišných organismů (MÍCHAL, 1994, MLÁDEK et al., 2006). Naproti tomu, pravidelná defoliace (sečení, pastva) v optimální technologické fázi, brání produkci semen a jejich vyklíčení (JEROCH et al., 2008). Také podzemní biomasa lučních porostů se významně podílí na ekosystému po stránce funkční i strukturní (RYCHNOVSKÁ et al., 1985). Stratifikace kořenové hmoty a vyšší obsah humusu v půdě, příznivě ovlivňuje zastoupení pórů kapilárních, semikapilárních a nekapilárních a udrţuje se dynamická rovnováha vodního a vzdušného reţimu, která lučním půdám udává obecně příznivé vlastnosti dobré zasáklivosti a následné infiltraci sráţkové vody s minimálním podílem povrchového odtoku a za spolupůsobení hustého vegetačního krytu (celoročně) rovněţ velmi účinnou ochranu vůči větrné erozi (JANEČEK et al., 2002). Jedním z vedlejších projevů je i vyšší čistota podzemní vody pod travním porostem za předpokladu, ţe sloţení porostu, horizontální a vertikální distribuce biomasy i produkční schopnost vykazují znaky produkčního porostu (BUCHGRABER, GINDL, 2004). ŠANTRŮČEK, VESELÁ, et al., (2008) uvádějí, ţe krátkodobé jetelovinotrávy, pěstované na 1 uţitkový rok, se pěstují převáţně v horších ekologických podmínkách. Zastoupení jetele lučního zde má být co nejvyšší, většinou 80-90 % čistého výsevu jetele.

9

Z trav jsou vhodné druhy s vyšším vzrůstem, volně trsnaté, s rychlým vývinem po zasetí a dostatečně odolné vůči drsnějším klimatickým podmínkám. Víceleté jetelovinotrávy, pěstované na 2-3 uţitkové roky, umoţňují rozloţení doby sklizně a účelnou likvidaci tekutých statkových hnojiv. Výnosy v 1. uţitkovém roce zajišťuje převáţně jetel luční. Trávy se výnosově uplatňují ve 2.- 3. roce, tj. po ústupu jetele lučního z porostu. Do těchto směsek jsou vhodné druhy a odrůdy trav s vyšší vytrvalostí a s rozdílnou dobou pícní zralosti. V příznivých polohách jsou vhodné i tetraploidní odrůdy jílku ve směsi s tetraploidními odrůdami jetele lučního, které se vyznačují vyšším obsahem sacharidů, dobrou chutností a lepší konzervací píce. HOUDEK (2009) poukazuje na vhodnost pěstování jetelovinotrav, zvláště v oblastech, kde je travních porostů poskrovnu. Směsi jetelovinotráv sice neskýtají píci s tak vysokou koncentrací dusíkatých látek (NL), ale mají jiné výhody, jako je vyšší produkce píce, snadnější a rychlejší zavadání při konzervaci, porosty směsí bývají méně zaplevelené. Zmiňuje také výnosovou stabilitu směsí jak v chladnějších, tak i v teplejších (případně sušších) oblastech. Z hlediska poţadavků na mnoţství cukrů v píci, doporučuje různé druhy trav i s jejich vhodným výsevkem. Důleţitou roli hraje i hnojení porostů vápnem, fosforem, ale i dusíkem. O jednoznačných přednostech pěstování jetelovinotravních směsí hovoří závěry pokusu provedeného v Turecku. V průběhu pěti let byly sledovány dvoukomponentní směsky sveřepu bezbranného a vojtěšky seté či sveřepu bezbranného a jetele lučního v různých poměrech výsevku. Kontrolní variantou byl samostatný porost sveřepu bezbranného, který byl hnojen v dávkách 0, 50, 100 a 150 kg N.ha-1. Směsky jetelotravin hnojeny nebyly, pouze při zaloţení pokusu dávkou 40 kg N.ha-1. Produkce sušiny byla ve všech směskách vyšší, neţ produkce z čisté monokultury jetele i čisté monokultury hnojeného sveřepu. Navíc monokultura trávy byla udrţitelná jen při nejvyšších dávkách dusíku (150 kg N.ha -1). Nejvyšší produkce sušiny byla zaznamenána u směsky jetele a sveřepu v poměru 2:1, na druhém místě se umístila směska vojtěšky a sveřepu v poměru 1:1. Nejvyšší produkce dusíkatých látek byla zaznamenána u směsi jetele lučního a sveřepu bezbranného v poměru 2:1, na dalším místě se umístila čitá monokultura jetele lučního a vojtěšky seté. Jetelovinotravní směsi vykazovaly dobrou stabilitu produkce sušiny za celé pokusné období. Komponenty trav byly produktivnější časně z jara, zatímco frakce jetelovin rostly lépe v létě. Z hlediska dlouhodobějšího udrţení stability porostu bez hnojení dusíkem z hlediska produkce sušiny a NL je doporučována směs vojtěšky seté a sveřepu bezbranného v poměru 1:1. 10

Směsky jetele lučního a sveřepu bezbranného jsou doporučovány pro krátkodobější vyuţívání porostu. Závěrem autor uvádí, ţe aplikace dusíku u jetelovinotravních směsí můţe být eliminována, aniţ by došlo ke sníţení výnosu (GÖKKU, et al., 1999).

2.1.1. Podíl jetelovinotrav ve struktuře pěstovaných plodin Česká republika má vzhledem ke značné členitosti velmi širokou amplitudu půdněklimatických podmínek. Tato skutečnost významně ovlivňuje strukturu pěstovaných plodin a ovlivňuje také zastoupení pěstovaných druhů pícnin bílkovinného charakteru, jejichţ značný podíl je, díky vysokému zornění, pěstován na orné půdě (VORLÍČEK, 2003). Vysoké zornění půdy v ČR, které je i přes pokles od roku 1991 (ze 75 % na současných 71,3 %) proti průměru EU (52 %) značné, je mimo jiné příčinou vyššího podílu pěstovaných víceletých pícnin na orné půdě v ČR v porovnání

s okolními státy, kde je

převáţná část objemné píce pro skot produkována na trvalých travních porostech (TTP). Vojtěška setá je při aktuální výměře cca 87 tis. ha hlavní bílkovinnou pícninou v tuzemsku, ale její výnosový potenciál není v ČR plně vyuţíván (HRUBÁ, 2008). Běţné jsou sice výnosy do 10 t.ha-1 sena, v poloprovozních pokusech u domácích odrůd však bylo dosahováno vyššího výnosu, kolem 15 t.ha-1 sena. HRUBÁ, HAKL, (2008) uvádějí, ţe pro dosaţení vysokého výnosu po prvním přezimování je optimální počet rostlin vojtěšky 280-220/m2, po druhém přezimování 100-150 rostlin na m2. U řídkých porostů vojtěšky (65-60 rostlin na 1 m2) bývá při stejném termínu seče vyšší obsah vlákniny v píci, neţ by běţně odpovídalo dané růstové fázi. V kukuřičné a řepařské zemědělské výrobní oblasti ČR je výroba objemné píce zaloţena na vojtěšce a vojtěškotravách, na těţších vododrţnějších půdách, pak na jeteli lučním a jeho směskách s travami. Jako jetelovinové komponenty směsek jsou kromě vojtěšky a jetele omezeně vyuţívány i další jeteloviny (vičenec, jetel plazivý). Z travních druhů - nové travní hybridy, které se vyznačují dobrými kvalitativními parametry (vysoký obsah vodorozpustných cukrů) a sladěným růstovým rytmem s jetelovinami (VORLÍČEK, et al., 2005; HOUDEK, VORLÍČEK, 2001). V ČR je převáţná část objemných krmiv produkována na orné půdě. Víceleté pícniny na orné půdě zaujímají v současné době plochu převyšující 222 000 ha, z toho vojtěška je pěstována přibliţně na 80 000 ha a jetel luční na necelých 60 000 ha.

11

Značná část ploch víceletých pícnin je vyuţívána pro pěstování směskových porostů jetelovin a jetelovinotrav (VORLÍČEK, et al., 2005). VESELÁ et al., (2006) uvádějí, ţe z jetelovinotrav rozhodující plochu zaujímají směsky trav s jetelem lučním, tyto jsou v současné době pěstovány na 3 % orné půdy. Pěstování jetelovinotrav je převáţně orientováno do vyšších, vlhčích podhorských a horských oblastí, kde nahrazují osevní plochy jetele lučního. V podmínkách a na stanovištích, kde jetel luční dává jisté a stabilní výnosy (7 – 10 t.ha‾¹ sušiny) bude preferována tato pícnina. Jetelovinotrávy pěstujeme tam, kde není u jetele lučního dosahováno plných výnosů z důvodů vymrzání, napadení rakovinou, dále na půdách vlhkých, těţkých, tzn. v méně příznivých podmínkách. Pro ekologické farmy doporučuje TEKSL, (2009) směsi jetelů s řídce trsnatými travami, které jsou vhodnější neţ samostatné porosty jetele lučního. Důvodem je, ţe skot raději přijímá v krmivu jetelotravní směs, neţ samostatný jetel. Výzkum provedený v ČR v posledních letech ukazuje, ţe optimální výměra extenzivně obhospodařovaných TTP, sklízených v polovině června a vyuţitelná v krmné dávce skotu ( dojné a masné krávy) v době stání na sucho by neměla překročit 15 % obhospodařované výměry (KOHOUTEK, POZDÍŠEK, 2006). Na zkrmení kaţdého dalšího procenta navíc nad výměru TTP v ČR by bylo potřeba navýšit stavy krav o 4 tisíce, coţ je v současné době nereálné. Výsledky výzkumu (ODSTRČILOVÁ et al., 2007a) ukazují, ţe extenzivní způsob vyuţívání v zemědělské soustavě sniţuje počet druhů a vede k degradaci travních porostů. Vlivem intenzity vyuţívání směrem od čtyřsečného ke dvousečnému vyuţívání se sníţil počet druhů v porostu od 40,9 při čtyřsečném vyuţívání na 27,4 při extenzivním dvousečném vyuţívání. Tato tendence je stejná při všech úrovních hnojení. V literatuře se vyskytují i údaje opačné, tj. s extenzifikací počet druhů rostlin v porostu se zvyšuje (OPITZ VON BOBERFELD, 1994). Také HRABĚ, BUCHGRABER, (2004) uvádějí, ţe ponechání travních porostů bez ošetřování a bez kosení, případně provedení jen mulčování, vede často k degradaci porostu a zhoršení stanovištních podmínek. Proto se údrţba krajiny zemědělským obhospodařováním oprávněně povaţuje za nejlevnější způsob zachování jejího kulturního rázu, zrovna tak jako uchování rekreačních funkcí krajiny z hlediska společenského. Pouze zemědělec při produkčním vyuţívání půdy zároveň vykonává vyváţenou a přírodě nejbliţší činnost. Konflikty vyplývající z tradičního a intenzivního způsobu vyuţívání travních společenstev a jejich vliv na druhovou diverzitu jak rostlinnou, tak ţivočišnou souborně rozvedl HOPKINS, HRABĚ, (2001); MLÁDEK et al., (2006). 12

2.1.2. Druhová diverzita jetelovinotravních směsek Základní agrobotanické skupiny smíšených travních společenstev (fytocenóz) jsou trávy, jeteloviny (leguminózy) a ostatní byliny (dvouděloţné druhy). Jejich zastoupení v porostech se vyjadřuje dominancí (v % D), neboli pokryvností, kterou jednotlivé druhy zaujímají v přízemní vrstvě (HRABĚ a BUCHGRABER 2004; ŠANTRŮČEK a kol. 2007). Pro zemědělskou praxi je nejdůleţitější pochopit, proč se různé druhy vyskytují společně a do jaké míry je botanické sloţení společenstva ovlivněno obhospodařováním. U intenzivně obhospodařovaných a vyuţívaných porostů, vlivem častého sečení či spásání nedochází k sloţitějšímu vertikálnímu strukturování. Porosty jsou většinou tvořeny ze dvou pater, kdy vrchní je tvořeno vzpřímenými listy trav a spodní horizontálně uloţenými listy jetelovin (CERNUSCA 1976; TAPPEINER, CERNUSCA 1989). Struktura porostu má velký vliv na přísun světla rostlinám. Konkurence o světlo můţe vést ke změnám růstu rostlin. S vyšší nabídkou světla dochází ke zvyšování hmotnosti rostlin (POORTER, DE JONG, 1999). Druhová diverzita je základem pro fytocenologické hodnocení a stanovení dalších analytických charakteristik porostů, příkladně pokryvnosti (dominance), četnosti výskytu (abundance) druhů, frekvence (HRABĚ, BUCHGRABER 2004). Mezidruhové interakce v jetelotravních směskách sledoval LAZARIDOU, (2008) u směsky vojtěšky seté a kostřavy rákosovité. Výsledky ukázaly, ţe intenzivní vyuţívání sniţovalo roční i celkovou produkci nadzemní biomasy a zvyšovalo konkurenceschopnost kostřavy vůči vojtěšce, zvláště při závlaze. Botanická skladba se měnila v sečích i v ročnících. Také KOMÁREK et al., (2004) uvádějí, ţe počet rostlinných druhů ve společenstvu se obecně sniţuje se zvyšující se úrovní N + PK hnojení, četností sečí a vyšší vlhkostí stanovišť. Protoţe rostlinné společenstvo vytváří určitou jednotu, která reaguje podle vlastních zákonitostí, lze z jeho sloţení odvodit určité závěry o zvláštnostech stanoviště, vodního reţimu, reaktivnosti rostlinných druhů atd. (BOBERFELD, 1994). Vliv konkurence na strukturu společenstva je oproti vlivům biotickým obtíţně dokazatelným (TURKINGTON, MEHRHOFF, 1990), můţe však být dokázán v umělých společenstvech za kontrolovatelných podmínek (TURKINGTON et al., 1993).

13

2.1.3. Výhody pěstování jetelovinotravních směsek oproti čistosevům jetelovin Polobílkovinná krmiva jsou tvořena z převáţné části směskami jetelovinotrav. Travní porosty na orné půdě jsou pěstovány pouze omezeně, vzhledem k vysoké potřebě dodatkové energie ve formě N-hnojiv k dosaţení srovnatelného výnosu s jetelovinotravami (KLIMEŠ, KOBES, 2002). HEJDUK, (2004) uvádí, ţe pěstování čistých porostů jetele přináší určité problémy a popisuje výhody jetelotravních porostů, u nich zejména: zvýšenou produkci suché píce vyšší vytrvalost niţší vyplavování dusičnanů do podzemních vod příznivější drobtovitou strukturu snadnější konzervaci V úrodných řepařských oblastech není zvýšení produkce jetelotrav oproti čistým porostům jetelovin tak výrazné jako v podhorských oblastech a produkce monokultur v pokusech můţe přesáhnout aţ 20 t.ha‾¹ sena. Zejména v ekologicky hospodařících podnicích by měla být dávána jetelotravním porostům přednost před čistými porosty jetelovin. SLEUGH et al., (2009) realizovali v USA pokus s vojtěškou setou, štírovníkem růţkatým a jetelem kavkazským ve směsích se srhou říznačkou, sveřepem bezbranným a pýrem prostředním. U těchto směsí stanovovali produkci sušiny, vlákniny a bílkovin. Zjistili, ţe výnos suché hmoty, obsah proteinů a stravitelnost píce byla vţdy lepší ve směsích jetelovinotrav, neţ u samotných jetelovin, nebo trav. Směsky byly také výnosově stabilnější v průběhu jednotlivých sečí. Také HOUDEK, (2008) poukazuje na úskalí, nepěstují-li se trávy ve směsích, ale vedle jetelovin v samostatných porostech, kdy je nutné intenzivní N hnojení (aţ 200 kg.ha-1) a hrozí napadení trav listovými chorobami, dále rychlé metání trav za velmi teplého počasí vede ke zhoršování kvality píce aj. ŠANTRŮČEK et al., (2005) uvádějí, ţe vojtěškotrávy s mezirodovými a mezidruhovými hybridy trav nacházejí uplatnění ve zvlášť zdůvodnitelných případech a v příznivých podmínkách vydrţí kratší dobu neţ čisté porosty vojtěšky. Lépe však vzdorují přísuškům a v případě přihnojení poskytnou celkově větší mnoţství píce s vyrovnanějším poměrem. LATEMAE et al., (2005) zjistili při siláţování čistého jetele a směsek s travami, ţe čistý jetel luční vykázal vyšší koncentraci hrubého proteinu, ale z něj vyrobená siláţ byla

14

horší kvality neţ z jetelotravní směsky, kde tráva zlepšovala fermentační proces. LAZARIDOU, VRAHNAKIS, (2005), při pěstování čisté vojtěšky, čisté trávy a směsky vojtěšky s travou prokázali, ţe tráva (F. arundinacea) ve směsce produkovala více biomasy neţ v samostatné kultuře. MANDIC, DJUKIC, (2005) nalezli pod směskou jetele lučního a jílku mnohokvětého vyšší počet půdních mikroorganizmů v porovnání se směskami, kde jetelovinovým komponentem byly vojtěška, komonice a seradela. Příznivou vlastností trav ve směsích je vysoká výnosová schopnost, zejména ve vlhčích oblastech či vlhčích letech, a schopnost reagovat na zvyšování výţivy dusíkem. Jetel ve směskách s travami je vytrvalejší neţ v monokultuře a jetelovinotrávy se lépe vyrovnávají s nepříznivým působením vnějších podmínek. Z hlediska půdní ochrany mají jetelovinotrávy velký význam jako činitel proti erozi půdy. Půdu zpevňuje hustý shluk svazčitých kořenů trav a bočních kořenů jetele, u kterých hluboké kořeny zabraňují sesuvu zpevněné povrchové vrstvy (VESELÁ, 2007). Dle KALISTY et al., (2005) poskytuje jetel luční proti vojtěšce kvalitnější píci s výnosem 7,5 – 8 t.ha-1 sena. KOHOUTEK, JAKEŠOVÁ, NERUŠIL (2005) povaţují za nejvýznamnější v podmínkách ČR vojtěšku setou a to pouze na půdách s neutrální reakcí. Pro dosaţení vysoké kvality sklizené píce je rozhodující termín sklizně. U jetelovin je povaţována za optimální sklizeň na počátku tvorby květních poupat, u trav na konci sloupkování aţ počátku metání

2.1.4. Vliv jetelovinotrav na zlepšení a obohacení půdního profilu PROCHÁZKA et al., (2009) poukazují na stabilní výnosy vojtěšky i v suchých letech, zdůrazňují vynikající vlastnosti jetelovin jako předplodin k ozimé pšenici. Poukazují také na skutečnost, ţe jeteloviny jsou schopny zlepšovat půdní strukturu a zvyšovat obsah humusu v půdě. Z agronomického hlediska je při pěstování jetelovinotrav lépe vyuţito půdního porostu v důsledku různé hloubky a mohutnosti kořenového systému jetelovin a trav. Tím je i vyrovnanější vyuţití zásob ţivin z celého profilu. Jetel luční příznivě ovlivňuje půdu svým mohutným kořenovým systémem, který proniká do hlubších vrstev, tím je provzdušňuje, prokypřuje a uvolňuje z méně přístupných forem ţiviny (Ca, P, Mg) nedosaţitelné pro ostatní druhy (trávy). Toto meliorační působení jetele je důleţité jak pro půdní vlastnosti a koloběh ţivin, tak i pro celkovou ochranu prostředí, tj. odčerpávání ţivin splavených do hlubších

15

vrstev. Kořenový systém trav se vyznačuje větší hustotou v povrchové vrstvě půdy a tím vytváří biologický filtr, který umoţňuje travám rychle a dokonale přijímat ţiviny. Kořeny trav vyuţívají výměšky a určitý podíl rhizobiálního dusíku jetelovin a tím zmenšují výskyt půdní únavy a ozdravují půdní prostředí pro jetel. Trávy mají podstatně vyšší kompenzaci výnosových prvků neţ jetel luční, coţ je hlavním důvodem sestavování jetelovinotrav v drsnějších oblastech, kde monokultury nedávají záruku zapojených porostů (VESELÁ et al., 2006). HOUDEK, (2009) připomíná, ţe při výsevu jetelovin je potřeba hnojit fosforem a dusíkem pro dobrý vývoj rostlin, hlavně při letním výsevku. Důleţité je nejen hnojení, ale i očkování osiva jetelovin hlízkovými bakteriemi, protoţe v posledních letech ubylo značně jetelovin na orné půdě a dalším důvodem je fakt, ţe se vojtěška stěhuje do míst, kde se dříve nepěstovala. Dříve bylo argumentováno ve prospěch čistých porostů jetelovin mimo jiné tím, ţe poutají větší mnoţství dusíku proti jetelovinotravním porostům. Bylo dokázáno (LOGES et al.,2001), ţe jetelotrávy poutají stejné mnoţství dusíku jako jeteloviny, coţ je dáno tím, ţe trávy odčerpávají z půdy volný mineralizovaný dusík, který sniţuje aktivitu nitrogenázy v čistých jetelových porostech. V podmínkách Německa byla zjištěna rhizobiální fixace dusíku u jetele lučního i jetelotrav na úrovni 300 – 310 kg.ha-1. KLIMEŠ et KOBES, (2002) zjistili v podmínkách Šumavy čerpání dusíku u čistých porostů jetele lučního v průměru dvou uţitkových let 212 – 251 kg.ha-1, zatím co u jetelotrav 287 – 300 kg.ha-1, coţ je o 19,5 – 35,4 % více (nebyla sledována čistá fixace vzdušného N). Symbiotickou fixací dusíku a jeho transportem mezi jetelovinou a travním komponentem se zabývali i RIESINGER, HERZON, (2008) a DAHLIN, STERNBERG, (2008). Zjistili ţe rostoucí porost jetele lučního fixuje po sklizni krycí plodiny 38,6 kg N.ha-1, fixace stanovovaná v různých fázích uţitkového roku činila v průměru dvou uţitkových let 185,4 kg N.ha-1 a významně ji ovlivňovala kvalita půdy. Ve směsce jetele lučního s jílkem vytrvalým byl zjištěn transfer dusíku pro výţivu jílku v mnoţství 32-34 kg.ha-1 ve sráţkově normálním ročníku, v druhém sráţkově chudším ročníku však tento transfer činil pouze 15-18 kg.ha-1.

2.2. Produktivita jetelotravních směsek POZDÍŠEK, (2004) uvádí, ţe jeteloviny a trávy zvyšují výnosy a zlepšují nutriční hodnotu píce. Jeteloviny zvyšují, zejména koncentraci N-látek, resp. zvyšují hodnoty PDIE či PDIN a koncentraci energie v píci (NEL, NEV) a tím i moţnou produkci mléka z hektaru.

16

Jeteloviny výrazně sniţují koncentraci vlákniny v sušině, přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině, a tím zlepšit podmínky pro konzervaci těchto porostů siláţováním. Řešení výroby základních krmiv s důrazem na potencionální příjem ţivin k zajištění odpovídající produkce je aktuálním problémem. Uváţíme-li skutečnost, ţe ve struktuře pícnin na orné půdě (15,8% rok 2008) jsou víceleté pícniny zastoupeny (7,3 %) resp. 46,2 %, je zřejmé, ţe v této oblasti bude těţiště řešení. Základní problém spočívá ve vysoké variabilitě obsahu ţivin a to nejen mezi jednotlivými druhy, nebo odrůdami pícnin, ale i v rámci jedné pícniny (POZDIŠEK, JAMBOR, 1996; POZDIŠEK, 1996, 1997; HRABĚ et al. 1996; KNOTEK, ŢILÁKOVÁ, ŠTEVONKOVÁ, 1996 a další). Je to zapříčiněno faktory stanoviště, klimatickými podmínkami a především "lidským faktorem", sestávajícím z včasnosti, rychlosti a preciznosti sklizně a konzervace. Z údajů o výţivné hodnotě krmiv, zjištěných v experimentech vyplývá jednak potencionální schopnost produkce ţivin, ale také značná variabilita. To znamená, ţe exaktnější, objektivně stanovené a prakticky realizované podmínky výroby základních krmiv, potřebných parametrů je nezbytné v co nejkratší době upřesnit (POZDÍŠEK et al., 1999). Na orné půdě bývá určitá rostlina pěstována jako jeden druh plodiny (tou mohou být i směsi kulturních rostlin, podplodiny), přičemţ ostatní botanické druhy jsou obvykle povaţovány za plevel. Podle převaţujícího druhu v porostu se sice nechají činit závěry o výši a kvalitě výnosu, avšak jen stěţí se získají opodstatněné informace o zvláštnostech stanoviště. Situaci komplikuje především poměrně široká ekologická amplituda jednotlivých druhů, která dovoluje, mj., aby na různých stanovištích tyto druhy vytvářely různě vysoké hmotnostní podíly ve sklizni (OPITZ VON BOBERFELD, 1994; KLIMEŠ, 2000). Vyšší výnosy leguminózních směsek s travami proti samostatným porostům leguminóz uvádí SENGUL, (2003). Směsky vičence a vojtěšky s dvěma travními druhy daly vyšší výnosy, neţ druhy pěstované samostatně. Produktivnost směsek se projevila vyšším mnoţstvím vyprodukovaného dusíku, v porovnání s čistými porosty vičence, vojtěšky a samostatně pěstovaných trav. Také jetel plazivý je schopný růstu a produkce i ve směsích, kde ho mohou stínit ostatní druhy. SVOBODOVÁ, ŠANTRŮČEK, (2009) zkoumali udrţitelnost jetele plazivého v porostu s trávami a ve výsledcích uvádějí, ţe jetel plazivý při jedné i dvou sečích za rok průkazně klesal, ale jiţ při třech sečích byl podíl jetele plazivého ve směsích stabilní.

17

V podmínkách Finska ověřovali NYKÄNEN et al. (2008) jetelovinotravní směsky s jetelem lučním, plazivým, zvrhlým a vojtěškou hybridní jako jetelovinovými komponenty a dále travními druhy bojínkem lučním a kostřavou rákosovitou a porovnávali jejich produktivnost s monokulturami při rozdílných výsevcích, výţivě 60 kg N.ha-1 a třísečném vyuţití. V monokulturách jetelovin měl větší vliv na výnosy sušiny druh jeteloviny neţ výsevek. Jetelovinotravní směsky měly vţdy vyšší produkci neţ monokultury. Nejvíce konkurenceschopný byl jetel luční a zvrhlý, konkurenceschopnost vojtěšky byla variabilní. Mezidruhové interakce v jetelotravních směskách sledoval LAZARIDOU (2008) u směsky vojtěšky seté a kostřavy rákosovité. Výsledky ukázaly, ţe intenzivní vyuţívání sniţovalo roční i celkovou produkci nadzemní biomasy a zvyšovalo konkurenceschopnost kostřavy vůči vojtěšce, zvláště při závlaze. Botanická skladba se měnila v sečích i v ročnících.

2.3. Nutriční ukazatele jetelotravních směsek

2.3.1. Nutriční ukazatele krmiv Rozdělení ţivin do skupin z chemického hlediska celkem přehledně vystihuje ZEMAN (2006), (viz schéma 1).

Schéma 1. Chemické sloţení krmiv (ZEMAN a kol, 2006) Voda N- látky

Sušina

Bílkoviny aminokyseliny LYS, MET, THR, TRP Nebílkovinné dusíkaté látky močovina Tuky kyselina linolová Lipidy Vosky Ostatní Celulóza Vláknina Hemicelulóza Sacharidy Lignin BNLV Polysacharidy škroby Monosacharidy cukry Popeloviny Makroprvky Ca, P, Na, K, S, Mg, Cl Stopové prvky Fe, Cu, Mn, Zn, Co, Se, I

18

2.3.2. Kvalita píce z jetelovinotrav Aktuálním problémem ve výţivě skotu je nízký podíl kvalitních bílkovinných a polobílkovinných siláţí o sušině 35 – 40 % s niţším podílem organických kyselin a niţší titrační kyselostí. Důleţité je také sloţení a podíl jednotlivých cukrů v těchto krmivech, tvořených řadou sloučenin postupně se uvolňujících při fermentaci v bachoru. Pro přípravu těchto krmiv jsou velmi vhodným materiálem jetelovinotravní směsky na orné půdě s vysokým zastoupením jetelovin, o jejichţ pěstování je v praxi stále větší zájem. Vysoký podíl jetelovin zajišťuje dobrou kvalitu a stravitelnost píce, tráva pak rychlejší zavadání a cukry zlepšují siláţovatelnost a jsou zdrojem energie v bachoru přeţvýkavců (VORLÍČEK, DUBEC, 2006). Kvalita píce víceletých pícnin na orné půdě je do značné míry ovlivněna průběhem počasí ve sklizňovém ročníku (MIKYSKA, 2008). Zejména suché počasí v období rychlého růstu píce na jaře zhoršuje kvalitu píce a zvyšuje se především podíl vlákniny. Podle HOUDKA a ROBOTKY, (2007) je výhodné v chladnějších oblastech ČR pěstovat jetelovojtěškotravní směsi, které zajišťují výnosovou stabilitu jak v chladnějších, tak i sušších ročnících. Důleţité je vysévat vyšší podíl vojtěšky, neţ jetele lučního, aby rychleji rostoucí jetel nemohl vojtěšku potlačit. PETRIKOVIČ, SOMMER, (2006) charakterizují kvalitu krmiva jako komplexní pojem, zahrnující obsah ţivin, koncentraci energie, ale i dietetické vlastnosti. Stále větší důraz je kladen na frakční skladbu ţivin a v oblasti hodnocení krmiv se přechází na ukazatele, které lépe vyjadřují skutečnou biologickou vyuţitelnost ţivin. MAIORANA et al., (2005) porovnávali produktivnost a kvalitu vojtěšky hnojené konvenčním způsobem a dvěma organickými komposty. Výnos sušiny a obsah proteinů po aplikaci kompostů byl sice niţší proti konvenčnímu hnojení, ale aplikace kompostů zvyšovala obsah uhlíku v půdě. V optimální sklizňové zralosti v prvním (jarním) nárůstu píce pro siláţování vykazuje ~6,0 MJ.kg‾¹ suš. NEL a ~270 g.kg‾¹ suš. ADF.

Provedení včasné a

kvalitní seče i kvalitní konzervace této píce je dle WEISSBACHA, (2003) velmi významné z hlediska dobrovolného příjmu píce zvířetem (VI). ZEMAN et al., (2006) uvádějí, ţe kvalitní píci zvířata přijímají ráda a dobře konvertují na uţitkovost. Doba mezi optimálním termínem sklizně píce je asi 10-12 dnů, u dalších nárůstů delší. Nízká kvalita píce dvousečně vyuţívaných porostů můţe být dále zhoršována zdravotním stavem píce, tj. moţným vyšším obsahem mykotoxínů u pozdní sklizně starších porostů (OPITZ VON BOBERFELD et al. 2005; SKLÁDANKA, HRABĚ, 2003).

19

V komplexním pokuse GRUBER et al., (2002) dospěli k závěru, ţe se stupňovanou sečí klesal výnos, přitom však nejvyššího výnosu energie (ME) bylo dosaţeno při 3-sečném vyuţití. Tok látek musí být nastaven na výnosový potenciál při přirozeném obhospodařování. Stav zvířat, závislý na ploše a výnosech, by se mohl doplnit maximálně o 25 % ţivin (měřeno v MJ NEL/ME) ve formě jadrných krmiv nebo nakupované objemné píce. Tímto maximálně moţným inputem ţivin by byl přibliţně pokryt bilancovaný export masa, mléka a chovného skotu. Pokud na závodě existují vysoké rezervy v ţivinách, zvláště v půdě, mělo by se od přikrmování z důvodů bilancování ţivin upustit (BUCHGRABER, 2007).

2.3.3. Sušina Sušina je zbytek krmiva získaný vysušením za stanovených podmínek. Předsušený vzorek krmiva se suší při 103

2°C do konstantní hmotnosti (ZEMAN, 1995). Pro přesnost se

označuje jako původní sušina. Sušina je měřítkem mechanického nasycení zvířat (při jejím vykrytí má zvíře pocit sytosti). Není však vyjádřením fyziologického nasycení. To je dáno mnoţstvím přijatých ţivin. Jen zvířata, která mají schopnost vysokého příjmu sušiny, jsou schopna vysoké produkce. Její příjem je závislý na úpravě krmné dávky a její chutnosti. Sníţený příjem sušiny signalizuje, ţe krmná dávka z nějakého důvodu nevyhovuje (JOKL, 1981). Mnoţství přijatých ţivin zvířetem je funkcí příjmu sušiny a jejich koncentrace v podávaných krmivech, tj. čím niţší bude příjem sušiny, tím vyšší budou nároky na koncentraci ţivin a opačně (ČERMÁK et al., 1994).

2.3.4. Vláknina 2.3.4.1.Význam vlákniny jako strukturální sloţky

Chemické sloţení rostlinného krmiva se značně mění, mj. podle jeho histologické struktury a morfologické stavby. Celulózová pletiva (parenchym, mezofyl, floém, kolenchym) jsou téměř kompletně stravitelná, zatímco lignifikovaná pletiva (sklerenchym, xylém) a u některých druhů trav kutikula jsou téměř nestravitelná.

20

Listy jetelovin a čepele trav jsou daleko bohatší na buněčný obsah (dále CC), zvláště bílkoviny, a chudší na buněčné stěny (dále CW) ve srovnání s lodyhami, resp. stébly a pochvami. Rozdíly se prohlubují, se stárnutím rostliny, neboť sloţení listů jetelovin (a do určité míry i čepelí trav) se mění podstatně pomaleji neţ sloţení lodyh (resp. stébel). V bachoru se veškerý CC a stravitelný podíl CW účinkem mikrobiální populace rozkládá. Příjem krmiva se mění negativně s hodnotou plnivosti té které píce. Tento efekt závisí především na podílu CW, neboť CC je rozpustný a velmi rychle fermentován, takţe zaujímá velice malý objem. Samozřejmě, ţe na to působní další významné faktory, např. dynamika trávení stravitelného podílu, rezistence píce vůči desintegraci při ţvýkání, neboť nestravitelné částice krmiva mohou projít čepcobachorovým splavem u skotu jsou-li < 2 mm (MÍKA et al., 2003). Celulóza, která vytváří tzv. lignosacharidový nebo lignocelulózový komplex se nazývá vláknina. Obsah vlákniny v rostlinách je významným jednotícím ukazatelem kvality krmiva. Stárnutím rostlin se významně mění zastoupení vlákniny a mění se i poměry mezi celulózou a ostatními sloţkami vlákniny. Zvyšování obsahu vlákniny v rostlinách a především dřevnatění vlákniny, způsobené vyšším podílem ligninu v komplexu vlákniny, podstatně zhoršuje stravitelnost vyuţitelných sloţek vlákniny, sniţuje však také stravitelnost celé organické hmoty tohoto krmiva (KUDRNA et al., 1998). Vláknina musí být v krmné dávce zastoupena proporcionálně. Vysokým i nízkým obsahem je stravitelnost ovlivněna negativně. Vysoké obsahy vlákniny v krmné dávce jsou velice časté. Jsou důsledkem nevhodného sortimentu pěstovaných krmných plodin, opoţděné sklizně a nevhodné mechanizace. Obsah vlákniny v krmné dávce je třeba regulovat, rovněţ tak i její poměr k ostatním ţivinám. Také je nutno dbát na úpravu krmné dávky, zejména na mechanické rozmělnění krmiv. Procentické zastoupení kyseliny octové v bachoru stoupá, je-li v krmné dávce zastoupena ve větší míře vláknina (zvýšení tučnosti mléka). Naopak pokles obsahu vlákniny můţe vést ke sníţení tučnosti, ale také k acidózám nebo ketózám (POLANSKÝ, 1990). Pro dobrou funkci předţaludků je nutné zkrmovat přiměřené mnoţství (min. 40 % ze sušiny krmné dávky) objemných krmiv, přičemţ minimálně 20 – 25 % by měly tvořit dlouhé (3,5 – 5 cm) částice sena nebo jiné píce (KUDRNA et al., 1998). URBAN, (1997) uvádí, ţe zmenšení velikosti částic píce pod minimální úroveň sniţuje bachorové pH, mění poměr produktů bachorové fermentace (octan x propionát) a má za následek velmi nízkou tučnost mléka.

21

Při těchto podílech vlákninových frakcí by 15 – 20 % částic sena a senáţí mělo mít délku 3 – 4 cm (nastavení řezačky pícnin na 1 cm délky) a kukuřičná siláţ by měla mít částice dlouhé 0,6 – 1 cm. Strukturální vláknina má v bachoru zajistit tvorbu „matrace“, ve které se zachytávají drobnější částice krmné dávky a lépe se zpracovávají. Strukturální vláknina je nezbytná pro dráţdění bachorové stěny a tím pro pohyb obsahu bachoru a pro přeţvykování. Jako strukturální je brána vláknina částic objemného krmiva s minimální délkou cca 3 cm. Spolehlivým ukazatelem dostatku či nedostatku vlákniny je rychlost přeţvykování a počet přeţvykujících dojnic ve stáji v době klidu (DIVOKÝ et al., 2000). Mimořádný význam ve výţivě dojnic má vláknina, neboť v zelených i konzervovaných objemných krmivech její mnoţství značně kolísá, coţ je vyvoláno vývojovým stádiem pícnin při jejich sklizni. Obsah hrubé vlákniny v krmné dávce ovlivňuje mimo jiné i její stravitelnost, příjem krmiva, tučnost mléka apod. Optimální obsah vlákniny v dávce vysokouţitkových zvířat je mezi 15 a 18 % ze sušiny krmné dávky. Při obsahu vlákniny pod 13 % ze sušiny můţe dojít k fyziologickým poruchám trávení a významnému poklesu tučnosti mléka (URBAN, 1997). V současnosti jiţ přestává být pro výţiváře výhodné pouţívat vlákninu z důvodu nedostatečné vypovídací hodnoty. Přesto, ţe je k dispozici dobrá informační databáze, zaloţená na sto letech stanovování tohoto ukazatele (od roku 1860), je nutné přejít na modernější a hlavně správnější stanovování neutrálně detergentní vlákniny - NDF (RICHTER et al., 2000). BOUŠKA et al., (2006) uvádějí, ţe za optimální obsah hrubé vlákniny v dávce vysokouţitkových dojnic v 1. fázi laktace - pro zachování účinné funkce bachoru – je povaţováno 15 – 17 % ze sušiny krmné dávky, při průměrných uţitkovostech i více. Při obsahu pod 13 – 14 % a při výskytu některých dalších dietetických chyb můţe dojít k fyziologickým poruchám trávení. V USA, a někdy i tuzemsku, se nepočítá s hrubou vlákninou, nýbrţ s obsahem vlákniny ADF a NDF. Podle obsahu NDF se dá odhadovat příjem krmiva. Je-li obsah NDF v dávce v první třetině laktace asi 28 – 32 % a obsah ADF asi 19 – 21 %, je příjem krmiva a následně i mléčná uţitkovost nejvyšší. 2.3.4.2. Hodnocení vlákniny v píci trav Vláknina, v buněčných stěnách je tvořená především celulózou, hemicelulózou, ligninem (který však po chemické stránce mezi sacharidy nepatří) a malým mnoţstvím kutinu.

22

Štěpení celulózy je jedním z nejdůleţitějších pochodů, probíhajících v bachoru přeţvýkavců. Intenzita jejího trávení je v prvé řadě závislá na obsahu inkrustujících látek v buněčné stěně, z nichţ je nejvýznamnější lignin. Obsah ligninu (stoupá se stářím buněk) bývá v negativní korelaci se stravitelností celulózy a je povaţován (URBAN, 1997) za faktor limitující stravitelnost organických ţivin (tab.1). Tabulka 1 : Dynamika ţivinových parametrů (LÜPPING, 1988) Termín seče, parametry

metání

začátek květu

konec květu

Vláknina %

25

28

32

energie MJ NEL / 1 kg sušina

6,0

5,5

4,8

příjem krmiva v kg sušiny

13

8

9

dojivost z objemu / kg / den

13

8

6

MÍKA, (1997) uvádí, ţe mezi koncentrací ligninu a hemicelulóz existuje silná korelace (pozitivní vztah). Jak rostlina stárne, poměr D-xylózy k L-arabinóze se rozšiřuje, tj. polysacharidy

se stávají více lineárními. V mladé píci byl poměr polysacharidů uţší

s významným podílem vicinálních (rozvětvených). U travní sloţky je zvýšená náchylnost ke kumulaci nitrátů (NO3‾) v píci, dále ke zvýšené tvorbě mykotoxínů u pozdě sklizené píce na vlhkých stanovištích i alkaloidů (vlivem endofytních hub), projevující se v metabolických, reprodukčních a zdravotních poruchách skotu (HRABĚ, BUCHGRABER, 2004). Graf 1. Dynamika změn kvality píce v průběhu nárůstu 1. seče ( POZDÍŠEK, 2000 )

23

Je zřejmé, ţe „celková vláknina“ která má nízkou vypovídací schopnost o kvalitě vlákniny, je stále méně pouţívána a tudíţ dochází k náhradě (NDF) neutrálně – detergentní vlákninou (VAN SOEST, 1994). Při stejném obsahu vlákniny je vyuţitelnost krmiva větší, je-li větší podíl celulóz a hemicelulóz a naopak klesá se zvětšujícím se podílem ligninu. Tyto sloţky hrubé vlákniny jsou zachyceny v pojmu NDF (neutral detergent fiber = celulóza, lignin, hemicelulózy) a ADF (acid detergent fiber = celulóza, lignin). Zejména obsah NDF je významný pro příjem sušiny, funkčnost bachoru, uţitkovost a obsah sloţek v mléce (DIVOKÝ, 2000). Vláknina, spojená s buněčnou stěnou a tvořená hemicelulózou, celulózou a ligninem, představuje vláknitou frakci označovanou jako NDF. Čím vyšší je obsah NDF v krmné dávce, tím niţší je příjem krmiva. Minimální obsah NDF pro krávy v první fázi laktace je mezi 27 – 30 % sušiny krmné dávky. Američtí krmiváři doporučují, aby minimálně 75 % z veškeré NDF v krmné dávce bylo dodáno pící. Národní výzkumná rada (NRC, 1988) stanovila minimální poţadavek na ADF ( sloţená z celulózy a ligninu ) mezi 19 – 21 % ze sušiny krmné dávky pro všechny dojnice v laktaci (URBAN, 1997). Hodnota ADF slouţí pouze pro výpočet obsahu hemicelulóz po jejím odečtení od hodnoty NDF a samotný produkt analýzy se stává pouze meziproduktem v metodě stanovení acidodetergentního ligninu (ADL). Pokud posuzujeme ADF z pohledu fyziologických souvislostí, je moţné jeho hodnoty pouţít v případě hodnocení krmiv pro mléčné období přeţvýkavců, neboť u nich trávení (stejně jako vlastní stanovení ADF) probíhá v kyselém prostředí. Nedostatkem je skutečnost, ţe NDF v sobě nezahrnuje rozpustnou frakci vlákniny. Bylo zjištěno, ţe právě sloţky této rozpustné frakce, hlavně pektin, jsou tráveny stejnými mikroorganismy jako nerozpustné polysacharidy, tzn., ţe při trávení těchto sloţek nedochází k produkci kyseliny mléčné (ale koncovkou fermentace jsou těkavé mastné kyseliny) a vzhledem k jejich dobré rozpustnosti jsou tráveny prakticky stoprocentně (VAN SOEST, 1994). Krmiva s vysokým obsahem rozpustné frakce mohou být tedy výborným zdrojem energie a to bez negativního vlivu na zdravotní stav zvířete. Takovým atraktivním zdrojem jsou např. řepné řízky, také vojtěška má nezanedbatelné mnoţství pektinu. V roce 1997 byla vyvinuta metoda rozšiřující stanovení NDF o tuto rozpustnou frakci, která se nazývá „vláknina rozpustná v neutrálním detergentu“ (NDSF – Neutral Detergent Soluble Fibre). Schéma 2. Sloţky vlákniny (TŘINÁCTÝ et al., 2000)

24

Vlákninový komplex nerozpustná frakce vlákniny lignin

celuloza

hemiceluloza

rozpustná frakce vlákniny pektin

nestr.oligosach.

gumy

vosky

ADL ADF NDF

NDSFx TDF

CF ( přibliţně dle krmiva) Poznámka : ADL – acidodetergentní lignin ADF – acidodetergentní vláknina NDF – neutrálně detergentní vláknina NDSFx – rozpustná frakce vlákniny v neutrálním detergentu CF - celková vláknina TDF - celková vláknina krmiva

Při přechodu na nové hodnocení vlákniny vznikla potřeba umoţnit přepočet původních databází zaloţených na CF na hodnoty NDF, případně ADF. Za tímto účelem byly vytvořeny přepočtové tabulky. Při praktickém pouţití (např. pro orientační výpočty krmných dávek) bude dostačovat pouţití přepočtových koeficientů, pro podrobnější propočty byly doporučeny regresní rovnice. Například u kukuřičné siláţe se v literatuře uvádí přepočítací koeficienty pro výpočet NDF z CF 1,91 ( De Boever aj., 1993 ) a 1,96 ( De Brabander aj., 1999 ). Rozdíly mezi původní zelenou hmotou a hmotou usušenou zjistili zanedbatelné u vojtěšky, kdy pro výpočet NDF z CF u zelené hmoty platil koeficient 1,36, pro seno 1,37 (TŘINÁCTÝ et al., 2000). Při výpočtu krmných dávek pro dojnice lze orientačně zohlednit doporučení NRC (1989), která pro obsah NDF uvádí doporučení 25 aţ 28 % ze sušiny krmné dávky s tím, ţe maximální obsah by podle ostatních zdrojů neměl překročit 35 %. Při vyjádření potřeby NDF v % hmotnosti těla by měl být denní příjem v rozmezí 0,9 aţ 1,2 %. 2.3.4.3. Hodnocení efektivní vlákniny

Vyšší kvalita hodnocení vlákniny je moţná pouze při vyšší kvantifikaci odezvy příjmu vlákniny u zvířete. To zahrnuje měření doby ţvýkání, sledování změny sloţení mléka a dalších ukazatelů nejen v souvislosti s příjmem NDF, ale i tzv. efektivní vlákniny (TŘINÁCTÝ et al., 2001). Příliš mnoho vlákniny v krmné dávce, sniţuje koncentraci energie, příjem krmiva i jeho produkční účinnost a naopak přeţvykování se prodluţuje. Kdyţ je zase v krmné dávce

25

příliš málo vlákniny, přeţvykování se zkracuje, coţ je provázeno menší sekreci pufrů ve slinách, poklesem pH bachorové tekutiny i změnou poměru acetátu k propionátu. Celkovým výsledkem je modifikace zvířecího metabolizmu a redukce syntézy mléčného tuku. Často také vznikají dlouhodobé zdravotní problémy ( acidóza ) s velmi negativním ekonomickým dopadem na produkci mléka (TVRZNÍK et al., 1999). Co je příčinou poruch bachorové fermentace – málo vlákniny nebo nadbytek nestrukturálních sacharidů (NSC). Podle konkrétních ukazatelů lze odvodit, ţe nedostatek efektivní vlákniny je primárním původcem acidózy a deprese mléčného tuku. Bylo zjištěno, ţe ruminální fermentace je změněna a procento mléčného tuku je sníţeno kdyţ je objemné krmivo jemně pomleto, nebo pořezáno a přitom nedochází ke změně poměru mezi objemnými a koncentrovanými krmivy (F : C) a koncentraci NSC v dávce. Toto sledování zároveň potvrdilo, ţe zároveň s chemickým původem sacharidů (z NDF, nebo NSC) je kriticky důleţitá také fyzikální charakteristika vlákniny pro optimální funkci bachoru (MERTENS, 1997). Efektivní vlákninu, zajišťující ţvýkací aktivitu, pracovně nazýváme eNDFţ (v originále physically effective NDF – peNDF). Odpověď zvířete na eNDFţ je ţvýkací aktivita. Hodnota eNDFţ krmiva představuje výsledek násobku koncentrace NDF v sušině krmiva a faktoru fyzikální efektivnosti – ffe (v originále physical effectives factor – pef). Hodnota ffe je přímo rovna mnoţství sušiny krmiva (lomenému 100), které zůstane na sítu s oky 1,18 mm při vertikálním prosévání částic krmiva. Hodnota ffe kolísá od 0, kdy NDF ţvýkací aktivitu nepodporuje aţ k hodnotě 1, kdy podporuje ţvýkání maximálně. V literatuře je uváděna minimální potřeba přeţvykování na 1 kg sušiny krmné dávky podle SUDWEEKSE et al., (1979) a NORGAARDA, (1983) 30 minut, podle WOODFORDA and MURPHYHO (1988) 24 minut, coţ jsou podobné výsledky jako podle MERTENSE (1997) (viz. tab.2) . Bachorové pH je přímo spojeno s nárůstem produkce mikrobiálního proteinu ze sacharidů krmiva. PITT et al., (1996) uvádějí, ţe jestliţe eNDFţ je větší neţ 20 %, úroveň produkce protejnu v bachoru je rovna 1. Na kaţdé procento pod tuto hranici se zmenšuje produkce proteinu o 2,5 %. Výsledky pokusů RUSSELA et al., (1992) a PITTA et al., (1996) ukazují, ţe výsledkem bachorového pH niţšího neţ 6,2 je redukce tvorby mikrobiálního proteinu.

26

Tabulka 2. Vzájemný vztah vybraných parametrů (MERTENS, 1997) Tučnost mléka (%)

Celková doba ţvýkání (minut/kg sušiny)

Obsah eNDFţ (% ze sušiny )

3,6

36,1

24,0

3,4

27,7

19,7

3,2

22,2

16,4

MERTENS, (1997) doporučuje potřebu eNDFţ na úrovni alespoň 20 % ze sušiny krmné dávky (tab.3). Tato hodnota by měla zajistit pH bachorové tekutiny 6,0 u dojnic a obsah 3,4 % tuku v mléce. U dojnic, které přijímaly krmnou dávku s méně neţ 25 % NDF (méně neţ 19 % eNDFţ) byla podle autora často zjištěna deprese tuku (TŘINÁCTÝ, 2001). Tabulka 3. Hodnoty pH při různém příjmu eNDFţ (MERTENS, 1997) Ruminální pH

Příjem a obsah eNDFţ (kg/den)

(% ze sušiny krmné dávky)

6,2

6,32

30,0

6,1

5,25

25,6

6,0

4,40

22,3

5,9

3,66

19,3

2.3.5. Dusíkaté látky ve výţivě skotu Dusíkaté látky (N-látky) jsou látky obsahující dusík. Stanovují se výpočtem ze zjištěného obsahu dusíku (stanoveného podle Kjeldahla), který se vynásobí koeficientem 6,25 (ZEMAN, 1995). Dřívější dělení dusíkatých látek na bílkovinné a nebílkovinné ustupuje u přeţvýkavců do pozadí, neboť daleko důleţitější je dělení na dusíkaté látky degradovatelné a nedegradovatelné (URBAN, 1997). Dusíkaté látky mají ve výţivě skotu podobný význam jako u monogastrů s tím rozdílem, ţe skot hradí převáţnou část potřeby dusíkatých látek z mikrobiální bílkoviny, která vzniká pomnoţením bakterií, nálevníků a hub v předţaludku.

27

Bakterie dovedou, jako jednobuněčné rostliny, zafixovat i NPN a přeměnit ho na bílkovinu vlastních těl (POLANSKÝ, 1990). Dusíkaté látky přicházející do trávicího traktu jsou sloţitým procesem trávení metabolizovány. Část dusíkatých látek je za určitých ztrát přeměněna na mikrobiální bílkovinu, část přechází beze ztrát do tenkého střeva, další část dusíkatých látek v těle dokonce koluje, část odchází z organismu do vnějšího prostředí (DIVOKÝ, 2000).

2.2.5.1. Definice PDI Nutriční parametr PDI (Protéines digestibles dans I´intestin), na základě kterého je posuzována výţivná hodnota krmiv pro přeţvýkavce, představuje „protein skutečně stravitelný v tenkém střevě“. Daný systém (PDI) je obdobně jako stravitelné dusíkaté látky (SNL) zaloţen na porovnání přívodu ţivin s normou potřeby pro daný druh a uţitkovost. Zásadní rozdíl mezi oběma systémy spočívá v tom, ţe PDI posuzuje poţadavky organismu na zásobení proteinem podle mnoţství vstupujícího a skutečně vstřebatelného v tenkém střevě, zatímco SNL odvozoval poţadavky organismu z bilančního rozdílu mezi mnoţstvím NL krmiva a mnoţstvím NL ve výkalech (MUDŘIK et al., 2002). Obsah PDI v krmivu či krmné dávce je sumou (VENCL, 1991) dvou frakcí : PDIA – nedegradovaný protein krmiva (UDP), skutečně stravitelný v tenkém střevě, PDIM – mikrobiální protein (MP), skutečně stravitelný v tenkém střevě. Vzhledem k tomu, ţe kaţdé krmivo poskytuje bavorovým mikroorganismům k proteosyntéze jak N (z degradovatelného proteinu), tak energii, má ukazatel PDIM 2 formy : o

PDIMN – mikrobiální protein krmiva, který můţe být v bachoru syntetizován z degradovatelného proteinu (RDP), není-li obsah vyuţitelné energie a dalších ţivin limitující,

o

PDIME - mikrobiální protein krmiva, který můţe být v bachoru syntetizován z vyuţitelné energie, není-li obsah degradovatelného proteinu krmiva (RDP) a dalších ţivin limitující.

Protoţe je nutné uvaţovat obě z výše uvedených situací, je nutriční hodnota krmiva charakterizována 2 hodnotami PDI, a to PDIN a PDIE, které popisují rovnice (1) a (2). 28

 PDIN = PDIA + PDIMN

(1)

 PDIE = PDIA + PDIME

(2)

K výpočtu hodnot PDI je třeba znát: obsah NL, degradovatelnost NL, obsah fermentovatelné organické hmoty a střevní stravitelnost proteinu nedegradovaného v bachoru. Při výpočtu krmné dávky se hodnoty PDIN a PDIE počítají zvlášť; niţší hodnota potom vyjadřuje skutečnou výţivnou hodnotu krmiva PDI. Z porovnání hodnot získáme informace o vyváţenosti krmné dávky. Vyšší hodnota PDIN vyţaduje sníţit příjem snadno degradovatelných dusíkatých látek v krmné dávce. Je-li naopak vyšší hodnota PDIE, je nutné zařadit do krmné dávky více lehce degradovatelných N-látek (URBAN, 1997).

2.2.6. Potřeba energie a její hodnocení Energie bývá v krmných dávkách skotu velmi často zastoupena v nedostatečném mnoţství. Prof. Schiemann v této souvislosti zdůrazňuje, ţe z faktorů výţivy rozhoduje o výši uţitkovosti nejvíce (ze 40 – 50 %) právě energetická hodnota krmné dávky, zatím co dusíkatým látkám (vliv ze 30 – 40 %) či ostatním faktorům výţivy (vliv z 10 – 20 %) přisuzuje niţší účinnost (POLANSKÝ, 1990). Koncepci hodnocení energie, přijatou O. Kellnerem (vycházela z tukutvorného účinku stravitelných organických ţivin - škrobu v organismu zvířat), poprvé zhodnotil Blaxter v roce 1962. Na základě analýzy prací dospěl k závěru, ţe uvedený systém energetického hodnocení krmiv podhodnocuje objemná krmiva a „provokuje“ zvyšování podílu jadrných krmiv v krmných dávkách přeţvýkavců. Podle ČERMÁKA, (2000), rozsáhlé exaktní poznatky mnohých autorů (BLAXTER 1962, LOFGREN a GARRET 1968, MOE a FLAT 1969, VAN ES et al.1970, SCHIEMANN et al.1971, BICKEL 1974 a další ) vedly k návrhu nových energetických jednotek na bázi metabolizovatelné energie (ME) a netto energie (NE) . Zjišťované rozdíly mezi skutečnou a predikovanou uţitkovostí zvířat a nové poznatky o metabolismu energie u přeţvýkavců vedly také v České republice k náhradě Kellnerova systému škrobových jednotek systémem NEL a NEV, vycházejícím z fyziologického třídění energie a její rozdílné utilizace pro jednotlivé druhy produkce (URBAN, 1997).

29

2.2.6.1. Třídění přijaté energie Přijatá energie krmiva (URBAN, 1997) se v těle zvířat přeměňuje na energii chemickou, tepelnou a mechanickou. Brutto energie (BE) krmiva představuje mnoţství chemické energie krmiva, změřené po změně na energii tepelnou spálením v kalorimetru. Odečtením energie obsaţené ve výkalech se získá stravitelná energie (SE). Odečtením energie moče a plynů od SE se získá metabolizovatelná energii (ME). Netto energie (NE) tvoří dílčí část ME a pokrývá záchovnou a produkční netto potřebu (viz. schéma 3). Schéma 3. Stupně přijaté energie (HARRIS, 1966)

Brutto energie krmiva

Energie výkalů Energie moče

Stravitelná energie Energie plynů

Metabolizovatelná energie

Tepelný přírůstek

Energie záchovy

Netto energie

Energie produkce

Při sledování jednotlivých stupňů energie vyplývá, ţe aţ po stupeň metabolizovatelné energie je její hodnota závislá na krmivu. Netto energie je pak závislá na vyuţití ME pro jednotlivé druhy uţitkovosti, resp. jejich částí (záchovná, mléko, ukládání tuku, bílkovin atd.) (PROKOP, 1991). 2.2.6.2. Současný systém hodnocení energie Hodnotíme-li krmiva pro dojnice, zajímá nás kolik energie je zvíře schopno vyuţít, jednak na zachování svých tělesných funkcí a jednak na produkci mléka. Vyuţíváme tedy parametr netto energie laktace (NEL). Pro jalovice se rovněţ pouţívá jednotka NEL, oproti výkrmovým býkům, u kterých se vyuţívá jednotka netto energie výkrmu (NEV).

30

Zatímco NEL i NEV udávají hodnoty skutečně vyuţitelné energie pro dané typy produkce, dříve pouţívaná škrobová jednotka (ŠJ) pouze srovnává tukutvorný účinek ţivin krmiva s tukotvorným účinkem stravitelného škrobu při výkrmu dospělých volků. (DIVOKÝ et al., 2000). Jednotky energetického hodnocení krmiv NEL vycházejí z netto energie mléka. Protoţe koeficient utilizace energie pro produkci mléka a záchovu je podobný, jsou poţadavky pro záchovu dojnic vyjadřovány také v jednotkách NEL (URBAN, 1997). Celková potřeba mega Joulů (MJ) NEL je potom součtem záchovné potřeby (0,317 . H 0,75) a potřeby energie na ukládání bílkovin a tuku v těle (38,1 . NL + 35,95 . Tuk). Z rozsáhlých přepočtů krmných dávek v praxi vyplývá, ţe korektury na rozdílnou úroveň výţivy nejsou potřebné, protoţe v praxi dosahované rozpětí úrovně výţivy (UV) se pohybuje jen mezi 1,2 – 1,5 (ČERMÁK, 1994). Potřeba energie pro dojnice je tabelována (SOMMER et al., 1994) a přihlíţí k způsobu ustájení, hmotnosti zvířat, uţitkovosti, březosti, dokončení růstu, změně hmotnosti a úrovni výţivy (URBAN, 1997).

2.2.7. Vliv intenzity vyuţívání jetelovinotrav na kvalitu píce Dle KALISTY et al., (2005) je pro optimalizaci termínu sklizně jetele lučního v 1. seči moţné vyuţít sumy efektivních teplot, která představuje součet denních teplot nutných pro rostlinu k dosaţení určité růstové fáze. Termín sklizně se u směskových porostů řídí růstovou fází travního komponentu, vzhledem k rychlejší lignifikaci pletiv a rychlejšímu nárůstu obsahu vlákniny u trav proti jetelovinám (HOUDEK, 2005). Také HAKL et al., (2008) prokázali vliv struktury porostu na kvalitu píce vojtěšky v 1. seči a potvrdili, ţe výška porostu je spojena se všemi hodnocenými kvalitativními znaky, zatím co počet a hmotnost lodyh byly spojeny pouze s obsahem vlákniny, proteinu a tuku. MARKOVIČ et al., (2008), kteří testovali změnu kvality píce jetele lučního při postupných odběrech během nárůstu v 1. a 2. seči zaznamenali pokles kvality v průběhu vývoje rostlin jetele a vyšší akumulaci celulózy a ligninu v lodyhách. Nejvyšší obsah N-látek byl stanoven v listech 332,2 g.kg-1 sušiny a 266,7 g.kg-1 sušiny v celé rostlině jetele. Nejvyšší obsah NDF byl zjištěn v lodyhách a činil v pozdní fázi 625,7 g.kg-1 sušiny. HRABĚ et al., (2005) uvádí, ţe koncentrace NL je nejvyšší ve čtvrté seči, při třísečném vyuţití se sniţuje a při dvousečné exploataci činí jen 1/3.

31

Při hodnocení koncentrace vlákniny v sušině píce je situace obdobná. Vyšší intenzita vyuţívání (4-3 sečné) se projevila i ve vyšší koncentraci NEL v porovnání s dvousečným. Obsah PDIN a PDIE z hlediska poklesu kopíruje poměry a tendence uvedené při hodnocení koncentrace NL. Také ŠANTRŮČEK et al. (2001) uvádějí, ţe doba senoseče a fenofáze u trav výrazně ovlivňují obsah jednotlivých ţivin. Nejvíce ţivin, kromě bezdusíkatých látek výtaţkových, obsahují trávy před metáním a ve fázi metání. Ve fázi květu rychle klesá obsah nejdůleţitějších ţivin. V této fázi celá nadzemní hmota značně inkrustuje, neboť přibývá obsahu vlákniny, ligninu a křemíku. Trávy před metáním obsahují v průměru 20 % vlákniny a v dalších fázích dochází k postupnému nárůstu vlákniny, která po odkvětu trav dosahuje aţ 35 %. Obdobná, ale klesající tendence je u SNL (před metáním cca 14 %, po odkvětu 3 %). LUTONSKÁ, PÍCHL, (1983) povaţují lignin za hlavní činitel omezující stravitelnost buněčných stěn, ale jeho obsah sám o sobě není vţdy dobrým kritériem pro predikci degradovatelnosti buněčných stěn. Obsah ligninu (stoupá se stářím buněk) bývá v negativní korelaci se stravitelností celulózy a je povaţován za faktor limitující stravitelnost organických ţivin (URBAN, 1997). POZDIŠEK (2004) zjistil, ţe s nárůstem pícnin dochází vzhledem k pozvolnějšímu poklesu obsahů PDIE oproti PDIN k postupnému zuţování poměrů mezi těmito ţivinami. Zatímco u trav bylo moţno zaznamenat (při aplikované úrovni hnojení) vyrovnání tohoto poměru kolem 15. května a mezi 15. aţ 20. květnem je moţno očekávat změnu poměru PDIN/PDIE postupně ve prospěch PDIE. U jetelů dochází také k postupnému zuţování poměru mezi PDIN a PDIE, ale ani v termínu k 17. června nebyl zaznamenán opačný poměr těchto ţivin jako u trav.

2.2.8. Vliv jetelovinotrav na zlepšení konzervačního procesu Pro úspěšnost konzervace je velmi významná rychlost poklesu hodnoty organické hmoty (OH) v prvních dnech po naplnění a zakrytí siláţe. Výsledek konzervace proto ohroţuje pomalé okyselování, ať jiţ způsobené nízkou tvorbou kvasných kyselin, nebo neutralizací vytvořených kyselin zásaditými látkami (amoniakem, kationy draslíku, vápníku i dalších kovů), či pufrační schopností některých sloţek píce (bílkovin, některých kyselin a jejich solí) tlumit potřebný pokles pH v siláţované hmotě.

32

Píce s nízkým obsahem zkvasitelných cukrů a současně značnou tlumivou kapacitou – zejména vojtěška, jetele a některé trávy – je proto obtíţně aţ velmi obtíţně siláţovatelná (PŘIKRYL, 2005; HRABĚ a kol., 2004). Přínosem pro úspěšnou konzervaci píce siláţováním je účinné zavadnutí, protoţe s rostoucím obsahem sušiny klesá četnost neţádoucích bakterií, schopných získávat ţiviny pro své ţivotní pochody z rostlinné hmoty se sníţeným obsahem vody. Dalším a neméně významným hlediskem na zlepšení stability vyrobených siláţí, čili odolnosti vůči sekundární fermentaci. Průběh siláţování je totiţ významně ovlivňuje její chutnost, velikost příjmu skotem a druhotně i jeho uţitkovost. Píce by měla při siláţování zavadnout na 30 aţ maximálně 40 % sušiny. Pokud zůstane vlhčí či vyskytuje se znečistění, je třeba počítat s máselným kvašením (BUCHGRABER, 2004). Kvalita a hodnocení kvality siláţí představuje zásadnější a mnohdy sloţitější problém, protoţe v průběhu fermentačního procesu dochází k většímu nebo menšímu štěpení jednotlivých ţivin siláţované hmoty. Současně vznikají nové sloučeniny z nichţ některé mají negativní vliv na konzervační proces či stabilitu konzervovaného krmiva. Neméně důleţitou je i skutečnost, ţe o výsledcích konzervace a její účinnosti ve specifických situacích rozhodují nejen absolutní mnoţství, ale i poměry jednotlivých konzervačních substancí. STRAKOVÁ et al. (2006) doplňuje, ţe také při konzervaci krmiv (siláţování) dále dochází k mikrobiálnímu odbourávání N-látek, zejména při špatné technologii konzervace (nedostatečná hermetizace), kdy vznikající oxid dusný (N2O) uniká jako ze siláţí. MIKYSKA (2005), provedl zhodnocení kvality jetelotravních siláţi, vyrobených v roce 2004 v porovnání s obdobím od roku 1997 (tab. 4) .

33

Rok

Počet Rozborů

Sušina %

NL 100%

NEL 100%

Vlák. 100%

Popel 100%

pH

KVV

kyselina mléčná

kyselina octová

kyselina máselná

třída fermentace

třída celková

NH3 g

Tabulka 4. Výsledky hodnocení kvality siláţí (MIKYSKA, 2005)

2004

114

35,5

15,67

5,24

26,01

9,73

4,33

1507

2,65

0,76

0,04

1,80

2,65

0,73

2003

110

37,2

16,55

5,25

25,02

9,79

4,46

1306

2,24

0,73

0,05

1,50

1,77

0,8

2002

102

35,5

17,55

5,35

23,41

10,4

4,51

1294

2,26

0,71

0,10

1,69

1,63

0,9

2001

245

34,0

16,7

5,29

25,38

9,93

4,45

1454

2,35

0,83

0,12

1,93

1,97

1,0

2000

205

36,4

16,6

5,33

24,23

9,50

4,48

1391

2,20

0,77

0,09

1,75

1,83

0,8

1999

88

32,9

15,9

5,36

26,23

9,67

4,49

1457

2,36

0,86

0,13

2,00

2,15

0,9

1998

248

36,6

14,6

5,14

27,4

9,97

4,52

1338

1,95

0,63

0,10

2,12

1,85

1,3

1997

208

35,0

14,3

5,24

28,12

9,57

4,42

1314

2,10

0,68

0,06

1,99

1,83

1,3

Poznámka : ( ø hodnot z tab.4 pouţit jako kontrola v tab. 30 pro vyhodnocení kvality fermentačního procesu sledovaných variant)

34

POZDÍŠEK, (2004) uvádí, ţe značně nejisté povětrnostní podmínky v méně příznivých oblastech ČR a Slovenska nás nutí volit takové způsoby konzervace pícnin, které omezují riziko méně příznivého počasí. Z toho důvodu je výroba zavadlých a mírně zavadlých siláţí rozhodující formou konzervace. BUCHGRABER et al. (1994) doporučují, pro získání dobré píce k siláţování stanovení včasné doby sklizně, zvláště pro první seč. Pokud se týká denní doby, měla by být sladěna podle předpokladu příznivého počasí, poţadovaného stupně zavadnutí a organizace prací v zemědělském podniku. Podstatné ovšem je, ţe při seči by měla být píce suchá bez ulpělé vody. S ohledem na vyšší koncentraci cukrů je předností při stabilním počasí seč za poledne či odpoledne. Píce se musí hned po posečení rozhodit, zpracovat mačkářem, a později podle poměrů k sušení jednou aţ dvakrát obrátit. Při optimální situaci počasí se můţe píce posekat dopoledne a při dobrém zpracování do pozdního odpoledne dosáhnout obsahu sušiny 30 aţ 35%. V převaţujících případech by se měla kosit kolem poledne nebo odpoledne a příští den sklízet při 30 aţ 40% sušiny. Kvalitní polní píce či jetelotráva potřebuje k zavadnutí na 35 aţ 40% sušiny dva slunečné dny. Dále prezentuje názor, ţe kvašení a kvalita píce nezávisí bezpodmínečně od systému siláţování, mnohem více je to otázka rostlinného porostu, termínu sklizně, celkové techniky siláţování a pečlivosti při siláţování. POZDÍŠEK et al. (2004) zdůrazňují, ţe stále významnější místo v sortimentu našich trav zaujímají mezirodové hybridy (MRH), které mají vyšší obsah sacharidů, zejména vodorozpustných, ale i vnitrobuněčné sušiny, niţší obsah N-látek, coţ zlepšuje ukazatel siláţovatelnosti, tj. poměr vodorozpustné sacharidy (% ) / pufrační kapacita. Za optimální se povaţují hodnoty 3-5. Vyšší hodnoty koeficientu naznačují, ţe pícniny se lépe konzervují, naopak niţší hodnoty naznačují, ţe se jedná o krmivo těţce siláţovatelné. U travních porostů se jako spolehlivější ukazatel siláţovatelnosti jeví poměr vodorozpustné glycidy / dusíkaté látky (G / NL koeficient), jak uvádějí KNOTEK et al., (1996), čím více se jeho hodnota blíţí k 1, tím lepší je siláţovatelnost.

35

2.2.9. Vliv mezirodových hybridů v jetelovinotravních směskách na výši indexu potenciální negativní aktivity ODSTRČILOVÁ, KOMÁREK, NERUŠIL, (2001) uvádějí, ţe také stanovení IANP (Indice d´Action Négative Potentiele) - index potenciální negativní aktivity, přispívá k objektivnějšímu a přesnějšímu hodnocení kvality krmiv (stravitelnost, chutnost, dobrovolný příjem píce). Stravitelnost polysacharidů z intaktních buněčných stěn (CW) je omezováno přítomností fenolických sloučenin uvnitř matrice. Jsou to nepolysacharidické látky, které zahrnují především lignin a fenolické kyseliny, chemicky vázané na lignin nebo přímo na polysacharidy v CW. KALAČ, MÍKA, (1997) zjistili, ţe fenolické kyseliny způsobují větší sníţení stravitelnosti buněčných stěn a z nich uvolňované energie, neţ vyplývá z jejich obsahů v pícninách, poněvadţ jsou toxické pro bachorovou mikroflóru a interferují s enzymovou hydrolýzou. Kyselina fenolová působí na celulolytické bakterie toxicky, kyselina p-kumarová a hydroxyskořicová jsou zvláště silnými inhibitory jejich činnosti, zatímco kyselina syringová a p-hydroxybenzoová růst těchto bakterií stimulují. Během fermentace buněčných stěn v bachoru se uvolňují fenolicko - sacharidické komplexy, které potlačují růst bachorových bakterií. Jsou rozpustné a podobně jako lignin obsahují estery fenolických kyselin. Bachorové bakterie mohou netoxikovat kyselinu p-kumarovou a felurovou hydrogenací dvojné vazby v propenoiidním postranním řetězci za vzniku kyseliny ß-fenylpropionové, avšak jen v omezeném rozsahu. IANP vyjadřuje působení inhibičních sloţek v rostlinném extraktu na celulolytickou aktivitu fundálních celuláz. Jsou postihovány především fenoly (flakony, fenolové kyseliny vázané na buněčné stěny, třísloviny), terpenoidy, těkavé látky karbonylové povahy (aldehydy, ketony) aj. Stanovení IANP přispívá nejen k objektivnějšímu a přesnějšímu hodnocení kvality krmiv, ale poskytuje téţ ve fytocenologickém a pratotechnickém výzkumu doplňkovou informaci ke sloţení lučních porostů a ke kvalitě ţivočišných produktů (MÍKA et al. 1997). Více neţ polovina z celkových fenolických sloučenin v lignifikovaných pletivech trav se můţe za normálních teplot uvolnit účinkem hydroxidu sodného. Vzhledem k tomu, ţe velký podíl zbytků kyseliny felurové, esterově vázané na polysacharidy, se můţe současně vázat etherovou vazbou s jednotkami fenylpropanoidů, mohou se vytvářet můstky mezi polysacharidy buněčných stěn a ligninem.

36

Předpokládá se, ţe účinkem alkálií se štěpí esterová vazba těchto můstků a uvolňují se zbytky kyseliny ferulové jakoţto pravidelná součást ligninů. V travách vedle toho musí existovat ještě další vazby na sacharidy. Naproti tomu v leguminózách se účinkem alkálií rozpouští jen velice omezené mnoţství ligninu, coţ dokládá, ţe musí obsahovat větší podíl v alkáliích stabilních vazeb neţ trávy. Izolace jednotlivých polysacharidů s CW vyuţívá sekvenčních postupů chemické extrakce materiálu podle fyzikálně chemických vlastností polysacharidů, jejich přehledný výčet podává například MOORE K. J. & HATFIELD R.D., (1994). Z ostatních metod lze jmenovat hmotnostní spektrometrii (zvláště ke stanovení monosacharidů a malých oligosacharidů). NIRS (spektroskopie v blízké infračervené oblasti) poskytuje velice rychlé a relativně přesné odhady frakcí. Predikce IANP pomocí spektroskopie v blízké infračervené oblasti je podle našich zkušeností poměrně velice přesná a operativní (MÍKA et al. 1997).

37

3. METODIKA 3.1. Hypotéza Smyslem experimentální práce a pozorování bylo potvrzení či vyvrácení HYPOTÉZY o tom, ţe jetelovinotravní směsky s mezirodovými a mezidruhovými hybridy jsou v podmínkách Českomoravské vysočiny produktivnější, výnosově stabilnější, siláţovatelnější a ţivinově vyrovnanější neţ jednotlivé jeteloviny.

3.2. Cíl práce Vytipovat nejvhodnější varianty jetelovinotravních směsek pro Českomoravskou vysočinu, na základě prověření jejich :  nutriční hodnoty, (sušina - g.kg-1, ostatní ţiviny v 100%-ní sušině - vláknina, popeloviny, obsah NL, deg NL, Dsi, BNLV, SH, Tuk, PDIN, PDIE, PDIN/PDIE, NEL, NEV, OMD a IANP)  výnosového potenciálu, (výnos hmoty - t.ha-1, ţivin – NL g.ha-1 a NEL MJ.ha-1)  fermentačního procesu při konzervaci siláţováním, (původní sušina, ostatní ţiviny v 100%-ní sušině – NL, Tuk, vláknina, ADF, NDF, popeloviny, KM, KO, KM/KO, pH)  produkční účinnosti, (potenciální mléčná produkce z NEL píce - kg . ks-1.den-1 a z hektaru orné půdy – kg .ha-1; Vyuţití 1 ha orné půdy dojnicemi - ks.ha-1.rok)

38

3.3 Materiál a metody 3.3.1. Předmět sledování Variantně sestavené jetelovinotravní směsky, uspořádané podle schématu 4. Schéma 4. Varianty sledovaných jetelovinotravních směsek Varianta

Výsevek kg . ha ¹

1.

Vojtěška setá Magda + jetel luční "Vltavín"

10 + 8*

2.

Vojtěška setá + vičenec "Višňovský"

10 + 15

3.

Vojtěška setá + rodový hybrid "Perun"

16 + 2

4.

Vojtěška setá + rodový hybrid "Achilles"

16 + 2

5.

Jetel luční + rodový hybrid "Perseus"

16 + 2

6.

Vojtěška setá + jetel luční + rodový hybrid "Perseus"

10 + 6 + 2

7.

Vojtěška setá + jetel luční + sveřep bezbranný "Tabrom"

8+6+4

Poznámka

: (*, var. 1 směs pouze jetelovin jako kontrolní v případě srovnání vlivu přídavku travního či bobovinového komponentu do směsi ostatních variant)

3.3.2. Charakteristika jednotlivých komponentů směsek Vojtěška setá (Medicago sativa L.) odrůda „Magda“ – je intenzivní pícninářská poloraná odrůda vhodná do oblastí řepařského a kukuřičného výrobního typu, tvar trsu polovzpřímený aţ vzpřímený se středně vysokým počtem lodyh (výška 30-40 cm), list středně veliký, tmavě zelený, lístky elipsovité aţ podlouhlé, květenství modrofialové aţ tmavěfialové, poskytuje vysoký výnos zelené hmoty a vykazuje vyšší odolnost proti patogenům cévního vadnutí. Jetel luční (Trifolium pratense L.) odrůda „Vltavín“ - je populací vzniklou opakovaným výběrem z materiálu získaného z top – crossu odrůd Chlumecký x Merino, je určena pro oblast bramborářskou, kde dosahuje nejvyšších výnosů, avšak její plastičnost se projevuje v dobrých výkonech i v ostatních výrobních oblastech, je středně raná, trs je polovzpřímený, lodyhy jsou velmi silné, listy jsou středně velké, terminální lístek je převáţně elipsovitého tvaru, převaţuje slabá kresba, olistění rostlin je velmi dobré, je středně odolná odrůda vůči poléhání, vykazuje dobrou odolnost vůči houbovým chorobám a poskytuje velmi dobré výnosy v prvním i druhém uţitkovém roce, coţ svědčí o dobré vytrvalosti této nové odrůdy.

39

Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia L.) odrůda „Višňovský“ - byla vyšlechtěna výběrem z krajových odrůd a ekotypů, je dvou aţ třísečná, víceletá, vysokého vzrůstu (1. seč 90-110 cm, 2. seč 80cm a 3. seč 70 cm), má mohutný kořenový systém, tlustý kůlový kořen vniká hluboko do půdy a ve spodní části je značně rozvětvený, proto rostlina odolává suchu a snadno vstřebává ţiviny z půdy a lodyha je v průřezu dutá, list je lichozpeřený se 7 aţ 10 jařmy, lístky podlouhlé, elipsovité 2,5-3 cm dlouhé, růţové květy s karmínovými pruhy vytváří hroznovité květenství, které obsahuje 20-30 květů, nachází uplatnění v chudých a sušších půdách v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, píce vičence je poněkud hrubší, ale vyznačuje se poměrně vysokým obsahem snadno stravitelných ţivin, inkrustace lodyh ligninem je podstatně niţší neţ u vojtěšky. Loloidní hybrid odrůda „Perun“ - jde o kříţence jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum Lamk) s kostřavou luční (Festuca pratensis Huds.), dává vysoký výnos biomasy, vytrvalost je 2- 3 letá a má vysoký obsah vodorospustných cukrů, je velmi plastická vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, zejména pro horské a podhorské. Loloidní hybrid odrůda „Achilles“- je opět kříţenec jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum Lamk) s kostřavou luční (Festuca pratensis Huds.), je oproti Perunu velmi raný hybrid. Loloidní hybrid odrůda „Perseus“- je také kříţenec jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum Lamk) s kostřavou

luční (Festuca pratensis Huds.), je však výrazněji pozdnější oproti

hybridu odrůdy „Perun“. Sveřep bezbranný (Bromus inermis Leysser) odrůda „Tabrom“ – je výběţkatá tráva, která metá pouze v 1.seči, nemá vyhraněné poţadavky na stanoviště, projevuje se středně rychlým jarním růstem, velmi dobrá krmná hodnota i přijatelnost zvířaty.

3.3.3. Místo pokusu Sledování byla realizována na maloparcelových pokusech, zaloţených v roce 2004 na dva uţitkové roky 2005 a 2006 vedených ve Výzkumném ústavu pícninářském spol. s. r. o. v Troubsku a v polních pokusech, zaloţených v roce 2005 rovněţ na dva uţitkové roky 2006 a 2007 vedených ve vytipovaných podnicích (čtyři stanoviště) v Kamenici nad Jihlavou, Červené Lhotě, Čikově a Lesonicích v oblasti kraje Vysočina.

40

3.3.4. Půdní a klimatické charakteristiky stanoviště Maloparcelková pokusná plocha v Troubsku se nachází v řepařská výrobní oblasti. Půda je zde klasifikována jako luvizem modální, zrnitostním sloţení hlinitá aţ jílovitohlinitá s půdní reakcí neutrální (NĚMEČEK, 2001). Dlouhodobý průměrný roční úhrn sráţek je 547 mm, z toho ve vegetačním období 344 mm, dlouhodobá průměrná roční teplota 8,4 °C, ve vegetačním období 14,8 °C (Ø hodnot – dlouhodobý normál 1961-1990, meteo. st. BrnoTuřany). Průměrná zásoba fosforu střední, zásoba draslíku dobrá, zásoba hořčíku vysoká, obsah celkového dusíku průměrný, dlouhodobý obsah humusu 1,61 % - obsah nízký, půdy jsou tedy mírně humózní. Polní pokusné plochy v podnicích Kamenici nad Jihlavou (průměrná výměra pokusných ploch 12 ha), Červené Lhotě (Ø 2,6 ha), Čikově (Ø 8 ha) a Lesonicích (Ø 17,5 ha) oblasti Vysočiny (v okruhu cca 35 km). Půdy jsou klasifikovány jako hnědozemě modální, zrnitostním sloţením hlinito-písčité s půdní reakcí neutrální aţ slabě kyselou (pH 6). Dlouhodobý průměrný úhrn ročních sráţek je 644 mm, z toho ve vegetačním období 399 mm, dlohodobá průměrná roční teplota 7,2°C, ve vegetačním období 13,3°C, (Ø hodnot – dlouhodobý normál 1961-1990, meteo. st. Velké Meziříčí). Průměrná zásoba vápník 27,23 (g.kg‾¹) dobré zásobení, fosfor 88 (mg.kg‾¹) dobré zásobení, draslík 196 (mg.kg‾¹) dobré zásobení a 185 (mg.kg‾¹) hořčíku taktéţ dobré zásobení. Obsah celkového dusíku průměrný, dlouhodobý obsah humusu 1,2 – 1,7 % - obsah nízký, půdy jsou tedy taktéţ mírně humózní (průměrné hodnoty rozborů půdy převzaty z interních dat výše uvedených podniků). Další podrobnosti

o

klimatických

charakteristikách

přináší

data

uvedená

v tabulce

5.

41

Tabulka 5. Dynamika základních klimatických charakteristik na sledovaných stanovištích Rok Year

Měsíc – Month Meteorologická stanice Meteorological Station

1.

2.

Mean Rok Year 3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

Rozdíl oproti 30 let.prů,m. Za vegetační období

12.

Za Rok

Za vegetační období

Průměrná teplota vzduchu – Mean Air Temperature (° C)

2005

2006

2007

Brno, Tuřany *

0,2

-2,2

2,1

10,9

14,8

17,5

19,1

17,5

15,5

9,6

2,6

-1,2

8,9

15,88

+0,6

+1,16

Velké Meziříčí **

-1,2

-4,3

0,5

8,8

12,9

16,2

18,1

15,7

13,6

8,3

1,7

-1,5

7,4

14,22

+0,27

+0,94

Brno, Tuřany *

-6,3

-2,9

1,2

10,3

13,9

18,3

22,7

16,3

16,5

11,0

6,1

1,9

9,1

16,33

+0, 8

+1,61

Velké Meziříčí **

-6,1

-3,5

-0,2

8,2

12,6

17,2

21,3

14,5

14,8

9,5

5,2

1,6

7,9

14,76

+0,77

+1,48

Brno, Tuřany *

3,2

3,2

6,3

11,8

15,7

20,1

21,1

20,9

13,3

8,8

2,7

-0,2

10,6

17,15

+2,3

+2,43

Velké Meziříčí **

2,6

2,4

4,7

10,0

14,4

18,9

18,9

18,3

10,8

6,6

1,1

-1,6

8,9

15,22

+1,77

+1,94

Úhrn sráţek – Total Precipitation (mm)

2005

2006

2007

Brno, Tuřany *

23,6

47,5

12,1

64,7

97,2

58,5

92,6

85,4

21,0

3,6

24,1

33,8

564,1

419,4

+21,1

+75,4

Velké Meziříčí **

73,5

49,8

19,1

37,5

68,4

39,1

119,0

83,8

44,2

4,5

19,8

64,6

623,3

392

-20,7

-7

Brno, Tuřany *

31,3

39,5

65,4

56,8

79,1

70,1

74,1

144,5

25,7

13,8

14,8

19,0

634,1

450,3

+91,1

+106,3

Velké Meziříčí **

38,7

32,8

74,1

74,8

76,7

53,5

19,1

127,1

4,2

12,6

50,3

12,8

576,7

355,4

-67,3

-43,6

Brno, Tuřany *

34,4

31,4

43,6

2,7

43,6

93,7

35,6

36,5

88,0

26,1

29,4

17,6

482,6

300,1

-60,4

-43,9

Velké Meziříčí **

54,7

46,3

58,3

1,7

37,3

39,7

53,8

52,9

108,4

28,6

87,8

16,3

585,8

293,8

-58,2

-105,2

Poznámka :

*/ nejbližší meteorologická stanice pokusné plochy Troubsko (cca 14 km ) **/ nejbližší meteorologická stanice pokusné plochy podniků v oblasti Vysočiny (v Ø cca 24 km)

42

3.3.5. Organizace prací Sledovány byly 4 seče ze dvou uţitkových let (nepočítaje rok zaloţení) ve 4 opakováních a 7 variantách jetelovinotravních směsek ve výše zmíněných podnicích z oblasti Vysočiny a z maloparcelkových pokusů zaloţených na VUP Troubsko. Porosty byly zakládány časně zjara jako podsevy do krycí plodiny, kterou byly pícní odrůdy ovsa a bobu určené k siláţování. V případě varianty pět byl krycí plodinou jarní ječmen sklizený na zrno. Před sklizní v prvním i druhém uţitkovém roce byly odebrány vzorky ze všech variant. A to v jednom maximálně dvou dnech (viz.schéma 5) na stanovení podílu jednotlivých komponentů směsek, případně plevelů, v průběhu sklizně pak vzorky na ostatní stanovení a to celkem 424 vzorků. Dále byly odebrány vzorky siláţí po ukončení konzervačního procesu z maloparcelových pokusů, a to ze 7 variant a tří sečí uţitkový rok 2005, dále opět ze všech 7 variant a čtyř sečí uţitkový rok 2006 celkem to bylo 49 vzorků. Stanovení nejvhodnější varianty jetelovinotrav, z pokusů které byly zaloţeny ve vytipovaných podnicích stejné nadmořské výšky, povětrnostních i půdních podmínek, se opírá o výsledky kvalitativních i kvantitativních analýz výše uvedených vzorků . Základem experimentů bylo, ţe se osela plocha známým podílem směsek a bylo provedeno procentuální zjištění podílu komponentů, výnos zelené hmoty a obsah ţivin, jak ve vysušeném, tak v siláţovaném vzorku směsek. Maloparcelkové pokusy ve formě kolmo dělených bloků s pěšinkami o šířce 0,25 m, mezi bloky ponechány chodníky o šířce 0,5 m, rozměr jedné pokusné parcelky byl 1,25m x 8m, tj. plocha 10m2. Tyto byly sklízeny parcelním sklízečem píce HEGE 212. Výška strniště byla standardně nastavena na 50 mm. Sklízeč byl vybaven zařízením na odběr poměrného vzorku 0,5 kg, přesnost váţení ± 0,25 kg a jeho vpravení do plastikových sáčků Crispac (distributor Petruzalek, s.r.o.) o velikosti otvorů 0.9 mm (v počtu 8 na cm² ) a zváţeny s přesností ± 1g. Sáčky se vzorky byly opatřeny štítky a následně sušeny v elektrické sušárně při teplotě 50±5°C po dobu 24 hodin poté zváţeny na stejné váze s automatickou registrací dat. Po zváţení byly vzorky převezeny do laboratoře VS Jevíčko kde se provedla jejích úprava hmotnosti na 70 g k laboratorním rozborům (NOVOTNÝ, 2006). Odběr vzorků k siláţní úpravě byl proveden z kaţdé parcelky (MUNZERT, 1992) ručně z několika míst z hromady posečené píce čtyřech opakování (cca z 20 míst) výběrovým

43

způsobem ručně (MÍKA, 1997). Poté byla zelená hmota nařezaná na řezanku délky cca 20 mm a zavadána v sušárně na sušinu 30- 40 %, vloţena do sklenic o objemu 3 l. Po udusání hmoty byly sklenice uzavřeny, a následně vloţeny do specielní fólie vacSy BAG a po vytvoření vakua zataveny. Dále byly uskladněny v chladné temné místnosti a po průběhu konzervačního procesu (minimálně 8 týdnů) byl z kaţdé varianty odebrán reprezentativní vzorek na analytické zjištění kvality fermentačního procesu. Vzorky poloprovozních pokusů byly odebírány v den sklizně vyţnutím ploch 1 m² v příčném směru přes pozemek a proveden monitoring druhového sloţení (srovnej PAVLŮ et al., 2003; RYSER et al., 1995) a stanoven procentický podíl komponentů směsek, případně plevelů (váţením s přesností ± 0,5 g). Poté následovalo samovolné sušení čtyř reprezentativních vzorků z kaţdé varianty a seče v suché větrané místnosti do konstantní hmotnosti a po jejich zváţení byly vzorky opět převezeny do laboratoře VS Jevíčko, kde se provedla jejích úprava hmotnosti na 70 g k laboratorním rozborům. Vzorky na vyhodnocení kvalitativních ukazatelů a průběhu konzervačního procesu byly odebrány pouze z prvních sečí u všech sedmi variant obou uţitkových let a to po průběhu konzervačního procesu dle Zákona č. 91/1996 Sb. O KRMIVECH ve znění pozdějších předpisů. Schéma 5. Termíny sklizně Oblast pěstování Vysočina

Troubsko Pořadí seče

Uţitkový rok 2005

2006

2006

2007

Termíny sklizní I.

25.5.

23.5.

23.5.

24.5.

II.

23.6

26.6.

29.6

26.6

III.

22.7.

28.7.

31.7.

7.8.

IV.

16.9.

22.9.

22.9.

28.9.

3.3.6. Sledované ukazatele  výnosový potenciál směsek v zelené hmotě (výnos hmoty - t.ha-1, ţivin, energie)  podíl jednotlivých komponentů směsek

44

 kvalitativní parametry v suché píci – sušina, ostatní ţiviny v 100%-ní sušině vláknina, popeloviny, obsah NL, deg NL, Dsi, BNLV, SH, Tuk, PDIN, PDIE, PDIN/PDIE, NEL, NEV, OMD a IANP  kvalitativní parametry siláţí – původní sušina, ostatní ţiviny v 100%-ní sušině – NL, Tuk, vláknina, ADF, NDF, popeloviny, KM, KO, KM/KO, pH

3.3.7. Analytické metody

Kvalitativní parametry vzorků píce maloparcelkových i poloprovozních pokusů a to vláknina, obsah NL, PDIN, PDIE, NEL, NEV, OH, OMD a IANP v suchém vzorku ( do 60% v suš. ) byly pořízeny metodou NIRS s pouţitím přístrojové techniky FOSS NIRSystems 6500 instrument (Company NIRSystems, Inc., Silver Spring, USA), vybaveném otáčivým modulem vzorků, v oblasti reflektance 400 – 2500 nm (25 000 – 4 000 cm ¹), tj. ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra šíří pásu 2 nm. Měření proběhlo v malých kulatých kyvetách ve dvou paralelních opakováních (tj. 2 naplnění kaţdého vzorku, dvojité scanování kaţdé naplněné kyvety). Vyhodnocení bylo provedeno na pracovišti VÚVR, v.v.i., Praha, VSTE Jevíčko s vyuţitím software WinISI II (Infrasoft International, Inc., USA), verze 1.50. Vzorky siláţí ze sklizně uţitkového roku 2005 Troubsko byly analyzovány v laboratoři ČZU Praha, nejprve homogenizovány a poté podrobeny Weendské chemické analýze, tzn., ţe bylo zjištěno zastoupení sušiny (vysoušením při 105 C ), dusíku resp. (N x 6,25) - dusíkatých látek (KJELTEC AUTO 1030 ANALYZER), vlákniny (FIBERTEC 1020 HOT EXTRACTER), popelovin (spalováním při 550 0C). Kyseliny v siláţi byly stanoveny pomocí izotachoforetického analyzátoru, vodní výluh siláţí byl připraven mixováním. Vzorky sklizně uţitkového roku 2006 Troubsko a první seče poloprovoz roku 2006, 2007, byly analyzovány v laboratoři S.O.S. Skalice nad Svitavou s.r.o. metodami předepsanými a rámcově popsanými ve Vyhlášce 222/1966 Sb. ministerstva zemědělství ČR a konkretizované v publikaci ÚKZÚZ Brno: Postupy laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů I.(2000).

3.3.8. Způsob vyhodnocení K vyhodnocení číselných podkladů bylo vyuţito standardních statistických metod. Výsledky týkající se kvality píce byly statisticky testovány analýzou variace (ANOVA). Tuckeyho HSD

45

test (P < 0,05) byl pouţit k podrobnějšímu vyhodnocení rozdílů mezi průměry jednotlivých variant (software Statistika v. 8).

4. VÝSLEDKY A DISKUSE 4.1. Produkce suché píce Výsledky produkce suché píce ze čtyř sečí (tabulka 6,7,8 a 9) v 1. (Troubsko – 2005, Vysočina - 2006) a 2. uţitkovém (Troubsko – 2006, Vysočina - 2007) roce naznačují, ţe na vláhově jistějších stanovištích budou, zejména do pokusu zařazené, jetelovinotravní směsky s loloidními rodovými hybridy, patřit, v souladu se závěry (HEJDUKA, 2004, KLIMEŠE, KOBESE, 2002, VORLÍČKA, 2003) a dalších autorů, k nejproduktivnějším a výnosově nejstabilnějším pícninám bílkovinného charakteru, bez potřeby vstupu dodatkové energie ve formě dusíkatých hnojiv (graf 2). Graf 2 : Porovnání výnosů sušiny za čtyři seče během uţitkových let pokusu

Níţe uvedené výsledky (tabulka 6,7,8 a 9) produkce píce jsou z hlediska formy odběru (vyţnutím ploch 1 m²) zatíţeny cca 27 % - ní chybou dle dlouholetých praktických zkušeností, které získal HRABĚ (ústní konzultace 2010). Pro přesnější vypovídací hodnotu

46

uvádíme výnos sledovaných variant, přepočtený na kvalitativní parametr (Ø obsah NL a NEL v sušině jednotlivých variant násobený výnosem sušiny na hektar). V parcelkovém pokusu dosáhly za oba uţitkové roky nejvyšších hodnot varianta 6 (vojtěška + jetel + hybrid Perseus) a varianta 5 (jetel + Perseus). Z důvodů lepších klimatických podmínek Troubska za vegetační období (viz. tab. 5). V poloprovozních podmínkách Vysočiny, v klimaticky vyrovnaném roce, dosáhly nejvyšších hodnot varianta 4 (vojtěška + hybrid Achilles) a varianta 3 (vojtěška + Perun) (tab.8). V roce na sráţky nevyrovnaném (s letními přísušky) zase varianta 2 (vojtěška + vičenec) a varianta 3 (vojtěška + hybrid Perun) (tab.9). Jako výnosově plastická se jevila varianta 5 (jetel + hybrid Perseus), která dosáhla dobrých výsledků v obou oblastech (Troubsko, Vysočina). Celkově lze výnos prezentovaný v tabulkách 6 – 9, povaţovat za velmi solidní a vyšší neţ uvádí HOUDEK (2005). Tabulka 6. Celková produkce - parcelky Troubsko rok 2005

Varianta

Výnos suš. (t.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu suš.

Výnos NL (t.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu NL

Výnos NEL (MJ.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu NEL

1

20,13

3

4,39

2

131448,9

3

2

17,77

6

3,85

5

118703,6

6

3

18,72

5

3,63

6

120931,2

5

4

17,31

7

3,26

7

113034,3

7

5

21,37

2

4,25

3

134203,6

2

6

21,48

1

4,41

1

136827,6

1

7

19,51

4

4,12

4

124668,9

4

Tabulka 7. Celková produkce - parcelky Troubsko rok 2006 Pořadí Pořadí Pořadí Výnos dle Výnos dle Výnos dle suš. výnosu NL výnosu NEL výnosu Varianta (t.ha‾¹) suš. (t.ha‾¹) NL (MJ.ha‾¹) NEL 1

18,60

3

4,21

3

125922,0

3

2

18,24

4

4,02

4

124396,8

4

3

17,79

6

3,91

6

122395,2

5

4

17,67

7

3,56

7

118389,0

7

5

19,56

1

4,34

1

130269,6

2

6

19,47

2

4,29

2

131227,8

1

7

18,09

5

3,96

5

120660,3

6

47

Tabulka 8. Celková produkce - poloprovoz Vysočina rok 2006 Pořadí Pořadí Pořadí Výnos dle Výnos dle Výnos dle suš. výnosu NL výnosu NEL výnosu Varianta (t.ha‾¹) suš. (t.ha‾¹) NL (MJ.ha‾¹) NEL 1

17,93

6

4,16

6

115338,5

5

2

19,45

5

4,20

5

113588

6

3

23,12

2

4,95

2

148890,5

2

4

24,61

1

5,12

1

153074,2

1

5

21,23

3

4,71

3

129078,4

3

6

20,14

4

4,39

4

119833

4

7

17,61

7

4,05

7

105483,9

7

Tabulka 9. Celková produkce - poloprovoz Vysočina rok 2007

Varianta

Výnos suš. (t.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu suš.

Výnos NL (t.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu NL

Výnos NEL (MJ.ha‾¹)

Pořadí dle výnosu NEL

1

13,92

6

3,18

6

91315,2

6

2

18,87

1

3,95

3

114163,5

1

3

18,68

2

4,15

2

110585,6

2

4

17,56

4

3,71

4

99916,4

5

5

18,39

3

4,57

1

108868,8

3

6

17,55

5

3,58

5

100912,5

4

7

13,01

7

2,94

7

83394,1

7

Dále uvádíme statistické vyhodnocení průměrných výnosů (tabulka 10, graf 3) všech sledovaných variant z uţitkového roku 2006 a to parcelkových pokusů v Troubsku, s výnosy poloprovozních pokusů z oblasti Vysočiny.

48

Tabulka 10: Párový test průměrů výnosů za uţitkový rok 2006

Proměnná Výn.suš.Vys.2006 (t.ha-1) Výn.suš.Troub.2006 (t.ha-1)

t-test pro závislé vzorky (Výn.fin.) Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 Průměr Sm.odch. N Rozdíl Sm.odch. t sv p rozdílu 5,146071 1,688371 4,620357 2,041544 28 0,525714 1,138730 2,442912 27 0,021393

Statisticky významně (P < 0,05) celkově vyšší výnosy byly ve vytipovaných podnicích Vysočiny oproti Troubsku, coţ zřejmě souvisí s faktory stanoviště (viz.tab.5) a také zásobou ţivin v půdě. Graf 3. Porovnání průměrů výnosů sušiny za uţitkový rok 2006 Krabicový graf Výn.suš.Vys.2006 (t.ha-1) vs. Výn.suš.Troub.2006 (t.ha-1) 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 4,4 4,2 4,0 3,8 3,6 Výn.suš.Vys.2006 (t.ha-1) Výn.suš.Troub.2006 (t.ha-1)

Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh

S ohledem na cíl této práce, pozornost orientujeme na podrobnější vyhodnocení výnosů poloprovozních pokusů v oblasti Vysočiny.

49

Tabulka 11. Statistické vyhodnocení výnosů sušiny v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná Vyn.suš.Vys.2006 (t.ha-1) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = ,30582, sv = 18,000 Varianta Výn.suš.Vys.20 1 2 -1 směsky 06 (t.ha ) Č. buňky Průměr 7 7 4,402500 **** 1 1 4,482500 **** 2 2 4,862500 **** **** 6 6 5,035000 **** **** 5 5 5,307500 **** **** 3 3 5,780000 **** 4 4 6,152500 ****

Následné výsledky výnosů (tabulka 11, graf 4) vysoce průkazně (P < 0,05) potvrzují příznivý vliv mezirodových hybridů v jetelovinotravních směskách, oproti čisté směsi jetelovin. Ke stejným závěrům dospěli i SENGUL, (2003) a NYKÄNEN et al. (2008). Graf 4. Porovnání průměrů výnosů sušiny jednotlivých variant Varianta směsky; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,17662, F(12, 34)=3,9085, p=,00085 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 7,5

Výn.suš.Vys.2006 (t.ha -1)

7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 1

2

3

4

5

6

7

Varianta směsky

Uvedené komponentní sloţení směsek se projevilo nejen výší produkce sušiny z hektaru orné půdy, ale i stabilitou v nepříznivých klimatických podmínek ve druhém uţitkovém roce 2007 (tabulka 12, graf 5).

50

Tabulka 12. Statistické vyhodnocení výnosů sušiny v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná Vyn.suš.Vys.2007 (t.ha-1) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = ,32139, sv = 18,000 Varianta Výn.suš.Vys.20 1 2 směsky 07 (t.ha -1 ) Č. buňky Průměr 7 7 3,252500 **** 1 1 3,480000 **** **** 6 6 4,387500 **** **** 4 4 4,387500 **** **** 5 5 4,597500 **** 3 3 4,670000 **** 2 2 4,717500 ****

Graf 5. Porovnání průměrů výnosů sušiny jednotlivých variant Varianta směsky; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 18)=4,4223, p=,00643 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 6,0

Výn.suš.Vys.2007 (t.ha-1)

5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1

2

3

4

5

6

7

Varianta směsky

4.2. Podíl komponentů a stabilita jednotlivých variant Pro udrţení výnosového i kvalitativního potenciálu pícninářsky vyuţívaného porostu jetelovinotrav je důleţité sledovat jeho botanické sloţení. Zjistit jestli nedochází k jeho degradaci, tedy k poklesu jetelovin a kulturních trav pod 50 %. Dále bylo třeba prověřit schopnost směsek úspěšně se bránit rozvoji neţádoucích plevelů. Plošné zastoupení jednotlivých druhů, vyjádřené hmotnostním podílem leguminóz, trav a plevelů, bylo zjištěno pomocí metody projektivní dominance (%D) (podobně GAISLER, 2002).

51

Stabilita jetelovin je nutnou podmínkou zachování tak cenné kvalitativní sloţky, jakou jeteloviny bezesporu jsou (LICHNER et al., 1983). Hlavními faktory, podporujícími existenci jetelovin v porostu jsou zejména fosfor a draslík (KLEČKA et al., 1938), pravidelné vápnění (KLESNIL et al., 1980) aj., to v případě vojtěšky potvrzují výsledky poloprovozního pokusu jejíţ procentický podíl v porostu se meziročně zvyšoval (tabulka 13). Naopak jetel měl tendenci z porostu ustupovat, podobnou tendenci měla i travní sloţka i vičenec v souvislosti s intenzitou vyuţívání, jak uvádí KOMÁREK et al., (2004) a také OPITZ VON BOBERFELD (1994). Schopnost účinně se bránit rozvoji plevelů se prokázala u většiny variant s výjimkou varianty 2 (vojtěška + vičenec), ale i v tomto případě došlo u plevelů k meziročnímu sníţení (graf 6). Moţnost přesnějšího hodnocení je omezena krátkou dobou pěstování. Stejné závěry o obtíţnosti dokazování uvádí i TURKINGTON a MEHRHOFF (1990). Tabulka 13. Zastoupení pícních a plevelných druhů v čerstvé hmotě v %

Varianta - rok

Vojtěška

Jetel

1.- 2006 1.- 2007 2.- 2006 2.- 2007 3.- 2006 3.- 2007 4.- 2006 4.- 2007 5.- 2006 5.- 2007 6.- 2006 6.- 2007 7.- 2006 7.- 2007

58 64,4 83 84,8 72 80,2 70 77,7

42 35,6

27 36,1 30 60,8

77 58,9 50 50,1 54 30,1

Tráva

Vičenec

Plevel

14 13,2

3 2

28 19,8 30 22,3 23 41,1 23 13,8 16 9,1

52

Graf 6: Zastoupení komponentů jednotlivých variant v průběhu obou uţitkových let Procentické zastoupení komponentů v čerstvé hmotě I.I V

. s

e

č

.

2

0

0

5

- 2

0

0

6

plevel vičenec tráva jetel vojtěška

1. -2 0 1. 06 -2 0 2. 07 -2 0 2. 06 -2 0 3. 07 -2 0 3. 06 -2 0 4. 07 -2 0 4. 06 -2 0 5. 07 -2 0 5. 06 -2 0 6. 07 -2 0 6. 06 -2 0 7. 07 -2 0 7. 06 -2 00 7

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

4.3. Kvalitativní parametry suché hmoty sledovaných variant směsek 4.3.1 Koncentrace vlákniny Výţivná hodnota jetelovinotravního porostu kolísá vlivem mnoha faktorů. Mimo výše uvedeného botanického sloţení, klimatických i stanovištních podmínek je důleţitá také fenologická fáze porostů. Ve spojitosti s ní totiţ dochází k značným změnám koncentrace vlákniny, podílející se na stavbě buněčných stěn rostlin. Práce mnoha autorů poukazují zvláště na změny koncentraci jednotlivých sloţek vlákniny, jak uvádí MÍKA (1997), ţivinových parametrů i náchylnost ke kumulaci nitrátů (NO3‾) v píci, zvýšené tvorbě mykotoxínů u pozdě sklizené píce na vlhkých stanovištích i alkaloidů (vlivem endofytních hub), projevující se v metabolických, reprodukčních a zdravotních poruchách skotu (HRABĚ, BUCHGRABER 2004). Koncentrace vlákniny v prvním uţitkovém roce nevykazovala statisticky významné rozdíly na hladině významnosti (P < 0,05), jak uvádějí hodnoty v tabulce 14.

53

Tabulka 14. Statistické vyhodnocení koncentrace vlákniny ve směskách v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná VLAKNINA(g*kg-1suš.) (Sklize ň2006 polopr.Fin) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 414,86, sv = 99,000 varianta VLAKNINA(g*k 1 g-1suš.) Č. buňky Průměr 7 7 223,5692 **** 5 5 224,7650 **** 1 1 226,8350 **** 6 6 239,2925 **** 4 4 240,1692 **** 3 3 244,6467 **** 2 2 245,2608 ****

Jak je zřejmé, nejniţší hodnoty (223,56 g.kg‾¹suš.) dosáhla směska vojtěšky jetele a sveřepu varianta (7) a také varianta (5 a 1) s převahou jetelové sloţky (graf 7). Obdobné výsledky byly dosaţeny i v druhém uţitkovém roce (graf 8), kdy výše uvedené varianty (1 a 7) vykazovaly statisticky významné rozdíly a to na hladině (P < 0,05) významnosti (tabulka 15) a to v souladu s tvrzením, které uvádějí VORLÍČEK, KOHOUTEK, ODSTRČILOVÁ (2005), ţe nejniţší koncentrace vlákniny je u čistého jetele, mírně vyšší je u vojtěšky a zvyšuje se aţ u směsek s travami. Graf 7. Porovnání průměrů obsahů vlákniny jednotlivých variant uţitkový rok 2006 Vysočina varianta; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 99)=3,2021, p=,00647 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 265 260 255

VLAKNINA(g*kg-1suš.)

250 245 240 235 230 225 220 215 210 205 1

2

3

4

5

6

7

varianta

54

Dosaţené průměrné koncentrace vlákniny všech variant (234,28 g.kg‾¹suš.) v roce 2006 a (240,62 g.kg‾¹suš.) v roce 2007 ukazují také na přednosti intenzivně vyuţívaného pícninářského porostu na čtyři seče oproti vyuţití extenzivnímu. Shodné výsledky získal i HOUDEK (2005). Tabulka 15. Statistické vyhodnocení koncentrace vlákniny ve směskách v roce 2007 Tukeyův HSD test; proměnná Vlaknina[g/kg sušiny] Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 724,14, sv = 83,000 Varianta1 Vlaknina[g/kg 1 2 3 sušiny] Č. buňky Průměr 1 1 214,7657 **** 7 7 217,9848 **** **** 2 2 242,2911 **** **** **** 5 5 245,2400 **** **** 3 3 245,6720 **** **** **** 4 4 248,8541 **** **** 6 6 265,5255 ****

Graf 8: Porovnání průměrů obsahů vlákniny jednotlivých variant uţitkový rok 2007 Vysočina Varianta1; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 83)=5,3548, p=,00010 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 290 280

Vlaknina[g/kg sušiny]

270 260 250 240 230 220 210 200 190 1

2

3

4

5

6

7

Varianta

55

Dále jsme ověřovali vztah koncentrace vlákniny k dusíkatým látkám. LUTONSKÁ, PINCL, (1983) povaţují lignin za hlavní činitel omezující stravitelnost buněčných stěn. Podle URBANA, (1997) stoupá se stářím buněk a bývá v negativní korelaci se stravitelností celulózy, přičemţ je povaţován i za faktor limitující stravitelnost organických ţivin. V průběhu sklizňových let se při stoupající četností vyuţití nesniţovala průměrná koncentrace vlákniny ve směskách, ale kolísala, příkladně v roce 2006 první seč dosáhla hodnoty 231,29, druhá seč - 251,48 a třetí - 220,08 g.kg‾¹sušiny a v roce 2007 první seč dosáhla hodnoty 262,90, druhá seč - 224,81 a třetí 233,24 g.kg‾¹sušiny. To odpovídá středně časnému termínu sklizně, jak uvádí HRABĚ et al., (2004), kdy by měla být koncentrace vlákniny v rozmezí 220 - 250 g.kg‾¹sušiny. Na kolísání hodnot v průběhu jednotlivých sečí a let mají vliv zřejmě nevyrovnané klimatické podmínky, protoţe časový odstup mezi sečemi byl stejný. Podařilo se prokázat vliv obsahu vlákniny na výši obsahu dusíkatých látek a naopak, jak dokumentují grafy 9 a 10. Shodné poznatky získal i GRUBER (2000), ţe s klesající koncentrací vlákniny se zvyšuje koncentrace dusíkatých látek. Vzhledem k hodnotě a znaménku korelačního koeficientu lze v našem případě hovořit o silné nepřímé závislosti, která je danou funkcí popsána (hodnota koeficientu determinace) z více jak 70 % z hodnot sledovaného roku 2006 a z více neţ 60 % z hodnot roku 2007, jak dokumentují tabulky 16 a 17.

56

Graf 9: Vztah koncentrace vlákniny jednotlivých variant ke koncentraci NL, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina Bodov ý graf z VLAKNINA(g*kg-1suš.) proti NL(g*kg-1suš.) Sklizeň2006 polopr.Fin 14v *216c VLAKNINA(g*kg-1suš.) = 411,9791-0,8028*x 340 320

VLAKNINA(g*kg-1suš.)

300 280 260 240 220 200 180 160 140

160

180

200

220

240

260

280

300

NL(g*kg-1suš.) NL(g*kg-1suš.):VLAKNINA(g*kg-1suš.): y = 411,9791 - 0,8028*x

Tabulka 16. Statistické charakteristiky vzájemného vztahu vlákniny a NL ve směskách, sklízených v roce 2006

Statist. Vícenás. R Vícenás. R2 Upravené R2 F (1,106) p Sm. chyba odhadu

Statistické shrnutí;ZP: VLAKNINA(g*kg-1suš.) (Sklizeň200 Hodnota 0,8382 0,7026 0,6998 250,4415 0,0000 13,7385

57

Graf 10. Vztah koncentrace vlákniny jednotlivých variant ke koncentraci NL, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Bodový graf z Vlaknina[g/kg sušiny] proti NL[g/kg sušiny] Seznam_vzorků_a_predikce_kvality_u_polopr._pokusu_VÚP_Troubsko,_1-3 19v*92c Vlaknina[g/kg sušiny] = 404,9313-0,7673*x 320 300

Vlaknina[g/kg sušiny]

280 260 240 220 200 180 160 140 120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

NL[g/kg sušiny] NL[g/kg sušiny]:Vlaknina[g/kg sušiny]: y = 404,9313 - 0,7673*x

Tabulka 17. Statistické charakteristiky vzájemného vztahu vlákniny a NL ve směskách, sklízených v roce 2007

Statist. Vícenás. R Vícenás. R2 Upravené R2 F(1,90) p Sm. chyba odhadu

Statistické shrnutí;ZP: NL[g/kg sušiny] (Sklizeň 2007) Hodnota 0,7799 0,6083 0,6039 139,7486 0,0000 22,1149

Z uvedeného vyhodnocení vyplynuly čtyři regresní rovnice, umoţňující predikovat na základě znalosti jednoho faktoru (příkladně X = dusíkatých látek g . kg druhý (příkladně Y = koncentraci vlákniny g . kg

-1

-1

sušiny), faktor

sušiny), nebo obráceně. Z dat roku 2006

vyplynuly rovnice (3) a (4), z dat roku 2007, rovnice (5) a (6). Y = 411,9791 – 0,8028 . X

(3)

X = 513, 1777 – 1,2456 . Y

(4)

Y = 404,9313 – 0,7673. X

(5)

X = 527,7353 – 1,3033 . Y

(6)

58

4.3.2 Obsah dusíkatých ţivin Celkové produkci dusíkatých látek, vztaţené na hektar orné půdy, jsme se věnovali podrobně v předchozích kapitolách. Průměrné koncentrace dusíkatých látek ve sledovaných směskách dosahovaly (v uţitkových letech) vysokých hodnot, přesahujících 200 g . kg‾¹sušiny. K podobným závěrům dospěli i VORLÍČEK a DUBEC (2006), přičemţ rozdílnost mezi jednotlivými variantami směsek s travami, oproti kontrolní variantě 1 (směska vojtěška + jetel) se na hladině významnosti (P < 0,05) statisticky neprokázala (graf 11 a 12, tabulka 18 a 19). Graf 11: Průměrné koncentrace NL v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina varianta; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 99)=2,3534, p=,03626 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 260 250

NL(g*kg-1suš.)

240 230 220 210 200 190 180 1

2

3

4

5

6

7

varianta

Data však ukazují, ţe nejvyšších hodnot dosáhly ve sledovaném roce 2006 varianty směsek s převahou jetelovin, konkrétně varianta 7 (236,03 g NL . kg‾¹sušiny) a varianta 1 (231,75 g NL . kg‾¹sušiny). Obdobně, v roce 2007 nejvyšších hodnot dosáhly opět varianty 1 a 7 (228,28 g NL . kg‾¹ resp. 226,48 g NL . kg‾¹sušiny). Shodné poznatky uvádějí i POZDÍŠEK, (2004), ţe jeteloviny zvyšují koncentraci dusíkatých látek v píci. Také GÖKKU et al., (1999) doporučuje z hlediska vysoké produkce NL směs vojtěšky seté a sveřepu bezbranného.

59

Tabulka 18. Statistické vyhodnocení koncentrace N-látek ve směskách v roce 2006

Tukeyův HSD test; proměnná NL(g*kg-1suš.) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 656,43, sv = 101,00 varianta NL(g*kg-1suš.) 1 Č. buňky Průměr 4 4 207,9050 **** 3 3 213,7617 **** 6 6 217,9608 **** 2 2 221,8258 **** 5 5 222,4729 **** 1 1 231,7450 **** 7 7 236,0317 ****

Graf 12. Průměrné koncentrace NL v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Varianta1; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,42062, F(18, 229,59)=4,5692, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 250

240

NL[g/kg sušiny]

230

220

210

200

190

180 1

2

3

4

5

6

7

Varianta

60

Tabulka 19. Statistické vyhodnocení koncentrace N-látek ve směskách v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná NL[g/kg sušiny] (Polopr.2007) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 767,09, sv = 83,000 Varianta1 NL[g/kg sušiny] 1 Č. buňky Průměr 6 6 203,8254 **** 5 5 205,0386 **** 2 2 209,5874 **** 4 4 211,2162 **** 3 3 222,0403 **** 7 7 226,4148 **** 1 1 228,2848 ****

Pokles výnosů (sušiny) se stupňovanou frekvencí vyuţití směsek, je v literatuře podloţen řadou výsledků (GEERING 1941, KÖNIG 1940, KLAPP 1951, MOTT 1962, VETTER a KUBA 1963, WILMAN et al. 1976a a 1976b, MEISTER a LEHMANN 1982, RIEDER 1985, THOMET et al. 1989, WILHELMY et al. 1991, BUCHGRABER a PÖTSCH 1994, DACCORD a ARRIGO 2000 a další). V našem pokusu jsme chtěli ověřit tvrzení, které uvádí GRUBER et al. (2002), ţe se stoupající četností vyuţití se ve hmotě zvyšuje obsah NL. HRABĚ et al. (2004) zjistili, ţe koncentrace NL je nejvyšší ve čtvrté seči, při třísečném vyuţití se sniţuje a při dvousečné exploataci činí jen 1/3. Z ekologického hlediska je podle KUHBAUCHA a ANGERA (1999) vyšší četnost sečí výhodnější, neboť umoţňuje niţší počet zvířat na 1 ha a niţší spotřebu jadrných krmiv (import ţivin do závodu). Skutečnost, ţe s četností sečí se zvyšuje koncentrace dusíkatých látek ve hmotě, potvrzují i KOMÁREK a kol. (2005). Rovněţ to koresponduje s nízkými obsahy vlákniny, jak je uvedeno výše, v souladu s tvrzením, které uvádějí GRUBER et al., (2002). Nízká koncentrace N-látek v píci z druhé seče je zapříčiněna vlivem nepříznivých klimatických podmínek, coţ souvisí rovněţ s morfologickými změnami na rostlině, ve směru zvýšení podílu stébel a jejich pokračující lignifikace (MINSON 1990, VAN SOEST 1994, JUNG, ALLEN 1995, SÜDEKUM et al. 1995). V našich experimentech se podařilo prokázat vliv intenzity vyuţití na výši obsahu dusíkatých látek, coţ názorně dokumentujeme v grafech 13 a 14.

61

Graf 13. Průměrné koncentrace NL všech variant směsek v průběhu jednotlivých sečí, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina Poř.seče; Průměry MNČ Současný efekt: F(2, 99)=16,875, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 255 250 245 240

NL(g*kg-1suš.)

235 230 225 220 215 210 205 200 195 I.

II.

III.

Poř.seče

Graf 14. Průměrná koncentrace NL všech variant směsek v průběhu jednotlivých sečí, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Poř.seče; Průměry MNČ Současný efekt: F(2, 105)=15,664, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 255 250 245 240

NL(g*kg-1suš.)

235 230 225 220 215 210 205 200 195 I.

II.

III.

Poř.seče

62

V souvislosti se studiem dusíkatých ţivin POZDÍŠEK et al., (2008) zjistili, ţe průměrný obsah PDIN byl u prvních odběrů u jetelů (bez hnojení N) na úrovni 152 gramů a uvádějí, ţe diference mezi průměrným obsahem PDIN u trav a jetelů byly obdobné i v dalších termínech odběrů. Dále zjistili, ţe u jetelů dochází také k postupnému zuţování poměru PDIN / PDIE, ale ani v termínu k 17. červnu nebyl zaznamenán opačný poměr těchto ţivin jako u trav z víceletých porostů (VLP) a trvalých travních porostů (TTP). V našem pokusu se potvrdilo, ţe tento poměr také vyznívá ve prospěch PDIN v první seči a v průběhu dalších sečí se ještě rozšiřoval (graf 15 a 16). Graf 15. Poměr PDIN / PDIE všech variant v průběhu jednotlivých sečí, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina Poř.seče; Průměry MNČ Současný efekt: F(2, 105)=17,471, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 1,60

1,55

PDIN/PDIE

1,50

1,45

1,40

1,35

1,30 I.

II.

III.

Poř.seče

Porosty dosahovaly průměrné hodnoty PDIN 130 g . kg‾¹ sušiny, maximálně pak 166 g . kg‾¹ sušiny v uţitkovém roce 2006. V roce 2007 byl průměr 125 g . kg‾¹ sušiny, maximální hodnota pak 162 g . kg‾¹ sušiny. Průměry PDIE byly niţší. Za první uţitkový rok 91,2 a 90,9 g . kg‾¹ sušiny za druhý. Tyto hodnoty jsou vyšší neţ hodnota 79,4, kterou uvádějí KOMÁREK a KOHOUTEK, (2007).

63

Graf 16. Poměr PDIN / PDIE všech variant v průběhu jednotlivých sečí, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Pořadí seče; Průměry MNČ Současný efekt: F(2, 89)=9,1154, p=,00025 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 1,55

1,50

PDIN/PDIE

1,45

1,40

1,35

1,30

1,25

1,20 I.

II.

III.

Pořadí seče

Dále jsme ověřovali u směsek vztah mezi poměrem PDIN / PDIE a energetickou hodnotou, vyjadřovanou v MJ NEL, coţ je názorně prezentováno v grafech 17 a 18. Graf 17. Vztah poměru PDIN / PDIE a NEL, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina Bodový graf z PDIN/PDIE proti NEL(MJ*kg-1) Sklizeň2006 polopr.Fin 15v*216c PDIN/PDIE = 0,5877+0,1409*x; 0,95 Int.před. 1,8 1,7 1,6

PDIN/PDIE

1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 NEL(MJ*kg-1):PDIN/PDIE: y = 0,5877 + 0,1409*x 1,0 5,2

5,4

5,6

5,8

6,0

6,2

6,4

6,6

6,8

NEL(MJ*kg-1)

64

Bylo zjištěno, ţe v obou letech byla prokázána jejich lineární souvislost, tato však byla regresní rovnicí popsána s přesností jen 8 % a v druhém roce - 32 %. Z uvedeného vyplývá, ţe rovnice pro jetelovinotrávy pěstované na orné půdě nelze vyuţít. To je v rozporu se závěry které zjistil u TTP POZDÍŠEK, (2010 dosud nepublikováno), jemuţ se podařila prokázat silná závislost mezi výše uvedenými ţivinovými ukazateli (R2 < 0,90). Graf 18. Vztah poměru PDIN / PDIE a NEL, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Bodový graf z PDIN/PDIE proti NEL[MJ/kg] Seznam_vzorků_a_predikce_kvality_u_polopr._pokusu_VÚP_Troubsko,_1-3._seč_2007 upravenýfin. 20 v*92c PDIN/PDIE = 0,549+0,1371*x; 0,95 Int.před. 1,7 1,6 1,5

PDIN/PDIE

1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 NEL[MJ/kg]:PDIN/PDIE: y = 0,549 + 0,1371*x; r2 = 0,3271 0,9 4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

NEL[MJ/kg]

4.3.3. Energetická hodnota POZDÍŠEK, (2004) prokázal, ţe jeteloviny a trávy zvyšují výnosy, zlepšují nutriční hodnotu píce a to zejména koncentraci energie v píci (NEL, NEV) a tím potenciálně i produkci mléka z hektaru. Dále stanovil optimální rozmezí energie v objemných krmivech dobré jakosti od 5,6 do 5,8 MJ NEL.kg‾¹ sušiny, jejichţ zkrmováním lze zajistit dostatečnou a vyváţenou výţivu. Průměrné obsahy energie, vyjádřené v NEL jednotlivých do pokusu zařazených variant směsek, v prvním uţitkovém roce, přesáhly výše uvedené rozmezí. Nejniţší hodnoty (5,8 MJ NEL.kg‾¹suš.) dosáhla varianta směsky (2) vojtěšky s vičencem, přičemţ statisticky významné rozdíly, respektive nejvyšší hodnoty a to na hladině významnosti (P < 0,05), dosáhla varianta (4) vojtěška + hybrid Achilles (6,2 MJ NEL.kg‾¹suš.) a také varianty 7, 5 a 3 (viz. tabulka 20 a graf 19).

65

Tabulka 20. Statistické vyhodnocení energetické hodnoty směsek v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná NEL(MJ*kg-1) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = ,06490, sv = 101,00 varianta NEL(MJ*kg-1) 1 2 Č. buňky Průměr 2 2 5,786667 **** 1 1 5,881667 **** 6 6 5,899167 **** 3 3 6,000000 **** **** 5 5 6,036667 **** **** 7 7 6,088333 **** **** 4 4 6,199167 ****

Graf 19. Koncentrace energetických jednotek NEL v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina varianta; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 101)=3,9047, p=,00151 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 6,5 6,4 6,3

NEL(MJ*kg-1)

6,2 6,1 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 1

2

3

4

5

6

7

varianta

Výsledky druhého uţitkového roku jsou dokumentovány níţe (tabulka 21 a graf 20). Prokazatelně nejvyšší obsah netto energie laktace byl zjištěn u směsky (1) jetele s vojtěškou (6,56 MJ NEL.kg‾¹suš.). GRUBER et al. (2002) zjistili, ţe při méně sečích byla stravitelnost a obsah energie (4.53, 5.24, 5.85 MJ NEL.kg‾¹ sušiny) u travních porostů zřetelně menší. Stejný trend jsme zjistili v průběhu sečí u jetelovinotrav a to první uţitkový rok (5,97, 5,95, 6,02 MJ NEL.kg‾¹suš.) druhý pak (5,40, 5,34, 6,38 MJ NEL.kg‾¹suš.). Tabulka 21. Statistické vyhodnocení energetické hodnoty směsek v roce 2007

66

Tukeyův HSD test; proměnná NEL[MJ/kg sušiny] (Polopr. 2007) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = ,20141, sv = 83,0 Varianta1 NEL[MJ/kg 1 2 3 sušiny] Č. buňky Průměr 4 4 5,696407 **** 6 6 5,751149 **** 3 3 5,915918 **** **** 5 5 5,917589 **** **** 2 2 6,050513 **** **** **** 7 7 6,408702 **** **** 1 1 6,563888 ****

Podobně

MAIORANA,

CORVERTINI,

FORNARO,

(2005)

porovnávali

produktivnost a kvalitu vojtěšky a dospěli k závěru, ţe v optimální sklizňové zralosti v prvním (jarním) nárůstu píce pro siláţování vykazuje ~6,0 MJ NEL.kg‾¹ sušiny. ZEMAN et al., (2006) uvádějí, ţe kvalitní píci zvířata přijímají ráda a s tím lze očekávat i vysokou uţitkovost. Graf 20. Koncentrace energetických jednotek NEL v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Varianta1; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 83)=6,7478, p=,00001 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 7,0 6,8

NEL[MJ/kg sušiny]

6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 1

2

3

4

5

6

7

Varianta

Dále byla prokázána u směsek statisticky významná (P < 0,05) korelační závislost mezi obsahem vlákniny a úrovní koncentrace energie (NEL).

67

V prvním uţitkovém roce - 2006, jak je popsáno (graf 21 a tabulka 22) byla však slabší (R2 = 0,36) neţ ve druhém uţitkovém roce - 2007 (R2 = 0,76), (graf 22 a tabulka 23). Graf 21. Vztah koncentrace vlákniny k NEL, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina

Bodový graf z VLAKNINA(g*kg-1suš.) proti NEL(MJ*kg-1) Sklizeň2006 polopr.Fin 14v*216c VLAKNINA(g*kg-1suš.) = 564,701-55,2452*x 340 320 NEL(MJ*kg-1):VLAKNINA(g*kg-1suš.): y = 564,701 - 55,2452*x

VLAKNINA(g*kg-1suš.)

300 280 260 240 220 200 180 160 5,2

5,4

5,6

5,8

6,0

6,2

6,4

6,6

6,8

NEL(MJ*kg-1)

HRABĚ et al. (2005) také potvrzují průkazný trend zvyšování vlákniny s opačným průkazným trendem sniţování koncentrace NEL aţ pod úroveň 5 MJ.kg‾¹ sušiny. Tabulka 22. Vztah koncentrace vlákniny k NEL, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina

Statist. Vícenás. R Vícenás. R2 Upravené R2 F(1,106) p Sm. chyba odhadu

Statistické shrnutí;ZP: NEL(MJ*kg-1) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Hodnota 0,60525 0,36632 0,36035 61,27799 0,00000 0,21971

68

Tabulka 23. Vztah koncentrace vlákniny k NEL, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina

Statist. Vícenás. R Vícenás. R2 Upravené R2 F(1,90) p Sm. chyba odhadu

Statistické shrnutí;ZP: NEL[MJ/kg sušiny] (Sklizeň poloprovoz Vysočina 2007) Hodnota 0,8714 0,7593 0,7566 283,8601 0,0000 0,3421

Graf 22. Vztah koncentrace vlákniny k NEL, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Bodový graf z Vlaknina[g/kg sušiny] proti NEL[MJ/kg sušiny] Seznam_vzorků_a_predikce_kvality_u_polopr._pokusu_VÚP_Troubsko,_1-3 19v*92c Vlaknina[g/kg sušiny] = 502,4997-43,4518*x 320 300

Vlaknina[g/kg sušiny]

280 260 240 220 200 180 160 140 4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

NEL[MJ/kg sušiny]:Vlaknina[g/kg sušiny]: y = NEL[MJ/kg 502,4997 - sušiny] 43,4518*x

Z vyhodnocení druhého uţitkového roku vyplynuly dvě regresní rovnice (7 a 8), umoţňující s velkou pravděpodobností (R2 = 0,76) predikovat na základě znalosti jednoho faktoru (X = koncentrace NEL, MJ . kg -1 sušiny), faktor druhý (Y = koncentraci vlákniny g . kg -1 sušiny), nebo obráceně. Y = 502,4997 – 43,1518 . X

(7)

X = 11,6449 – 0,0232 . Y

(8)

69

4.3.4. Stravitelnost organické hmoty Stravitelnost organické hmoty (OMD), která je znázorněna v grafu 23 a uvedena v tabulce 24, dosáhla v roce sledování 2006 průměrné hodnoty 69,58 %, přičemţ se pohybovala se v rozmezí 59,63 aţ 81,09 %. Nejvyšších průměrných hodnot - 72,51 (%) dosáhla varianta směsky (4) vojtěška + Achilles a varianta směsky (3) vojtěška + Perun 72,23 (%) a naopak nejniţších hodnot (64,12, 65,08 a 67,78 %) pak shodně varianty bez mezirodových hybridů (MRH), konkrétně 2, 1 a 7, přičemţ tato rozdílnost byla statisticky významná (P < 0,05). Graf 23. Průměrná stravitelnost organické hmoty v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina varianta; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 101)=8,9868, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 78 76 74

OMD(%)

72 70 68 66 64 62 60 1

2

3

4

5

6

7

varianta

Tabulka 24. Statistické vyhodnocení stravitelnost organické hmoty směsek v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná OMD(%) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 17,602, sv = 101,00 varianta OMD(%) 1 2 Č. buňky Průměr 2 2 64,12500 **** 1 1 65,08083 **** 7 7 67,78500 **** **** 5 5 70,71625 **** 6 6 71,53417 **** 3 3 72,23833 **** 4 4 72,51000 ****

70

Ve druhém uţitkovém roce na stravitelnost organické hmoty velmi silně zapůsobily klimatické podmínky (tab.5) na které citlivě reagují především směsky s MRH. Ohromnou variabilitu postřehneme, zejména z grafického znázornění (graf. 24) a nevýznamnost rozdílů z tabulky 25. Nejvyšších hodnot stravitelnosti dosáhla varianta (1) směsky vojtěška + jetel (70,11 %) a směska (7) vojtěšky + jetele + sveřepu (68,94 %), naopak nejniţších hodnot směs (4) vojtěška + Achilles (63,79 %). Graf 24. Průměrná stravitelnost organické hmoty v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Varianta1; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 85)=1,5613, p=,16847 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 76 74 72

OMD (%)

70 68 66 64 62 60 58 1

2

3

4

5

6

7

Varianta1

Tabulka 25. Statistické vyhodnocení stravitelnost organické hmoty směsek v roce 2007 Tukeyův HSD test; proměnná OMD (%) (Polopr. 2007) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 47,025, sv = 85,000 Varianta1 OMD (%) 1 Č. buňky Průměr 4 4 63,79083 **** 5 5 65,19333 **** 2 2 65,66375 **** 6 6 68,42333 **** 3 3 68,68167 **** 7 7 68,94583 **** 1 1 70,17583 ****

71

K podobným závěrům dospěl i OPITZ von BOBERFELD (2005), který ve třech uţitkových letech porovnával rozdíly ve stravitelnosti organické hmoty mezi travními hybridy Felina, Hykor, Lofa, Perun a kostřavou rákosovitou odrůda Kora, přičemţ nezjistil statisticky průkazné rozdíly, stravitelnost loloidních hybridů však byla přibliţně o 3 % vyšší. U festucoidních hybridů se pohybovala v rozmezí 65,2 – 68,6 %, u loloidních v rozmezí 68,9 – 71,4 % a byla podmíněna především teplotními podmínkami daného ročníku.

4.3.5 Hodnoty indexu potenciální negativní aktivity (IANP) Podíl travní sloţky a zvláště pak MRH sniţoval hodnoty IANP (P<0,01), a to jak v prvním, tak v druhém uţitkovém roce, coţ je patrné z grafu 25 i 26. Nejintenzivněji v tomto smyslu působila varianta směsky (3) vojtěška + Perun a to průměrnou hodnotou 30,03 % (tabulka 26), obdobně tak bylo v druhém roce hodnotou 37,18 % (tabulka 27). Graf 25. Hodnoty IANP v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2006, oblast Vysočina varianta; Průměry MNČ Souč asný efekt: F(6, 101)=6,1692, p=,00002 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 65 60 55

IANP(%)

50 45 40 35 30 25 20 15 1

2

3

4

5

6

7

varianta

Nejvyšší průměrné hodnoty 53,18 (%) a 53,55 (%) dosahovala kontrolní varianta (1) směsky vojtěška + jetel, coţ je v souladu s tím co uvádí ODSTRĆILOVÁ et al., (2001). Také MÍKA, (1997) poukazuje na niţší stabilitu fenolů v travách, oproti leguminózám, kde se účinkem alkálií rozpouští jen velice omezené mnoţství ligninu, z čehoţ plyne, ţe musejí obsahovat větší podíl v alkáliích stabilních vazeb neţ trávy.

72

Tabulka 26. Statistické vyhodnocení rozdílů hodnot IANP směsek v roce 2006 Tukeyův HSD test; proměnná IANP(%) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 178,70, sv = 101,00 varianta IANP(%) 1 2 3 Č. buňky Průměr 3 3 30,02500 **** 2 2 34,72500 **** **** 4 4 38,73333 **** **** **** 7 7 46,89167 **** **** 6 6 48,41667 **** **** 5 5 51,65417 **** 1 1 53,17500 ****

Graf 26. Hodnoty IANP v jednotlivých variantách směsek, uţitkový rok 2007, oblast Vysočina Varianta; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 85)=3,1073, p=,00843 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 70 65 60

IANP[%]

55 50 45 40 35 30 25 1

2

3

4

5

6

7

Varianta

S poklesem hodnot IANP (= y) korespondoval vysoký obsah vlákniny (= x), jak vyplývá z grafu (27) a tabulek (28 a 29). Průměrné koncentraci vlákniny 236 g.kgˉ¹ sušiny odpovídala hodnota 44,22 % IANP. Vliv na celkově niţší hodnoty IANP lze přisuzovat niţšímu úhrnu sráţek a vyšším teplotám v průběhu vegetace.

73

Tabulka 27. Statistické vyhodnocení rozdílů hodnot IANP směsek v roce 2007 Tukeyův HSD test; proměnná IANP[%] (Seznam 1-3._seč_2007 Vysočina) Homogenní skupiny, alfa = ,05000 Chyba: meziskup. PČ = 212,60, sv = 85,000 Varianta IANP[%] 1 2 Č. buňky Průměr 3 3 37,18167 **** 4 4 37,43250 **** 5 5 42,56958 **** **** 2 2 46,57500 **** **** 6 6 48,99750 **** **** 1 1 53,55083 **** **** 7 7 55,55167 ****

Graf 27: Souvztaţnost hodnot IANP a vlákniny Bodový graf z IANP(%) proti VLAKNINA(g*kg-1suš.) Sklizeň2006 polopr.Fin 15v*216c IANP(%) = 132,3721-0,3735*x; 0,95 Int.před. 70

60

IANP(%)

50

40

30

20 VLAKNINA(g*kg-1suš.):IANP(%): y = 132,3721 - 0,3735*x 10 160

180

200

220

240

260

280

300

320

340

VLAKNINA(g*kg-1suš.)

74

Tabulka 28. Statistické vyhodnocení hodnot IANP a vlákniny

Statist. Vícenás. R Vícenás. R2 Upravené R2 F(1,106) p Sm. chyba odhadu

Statistické shrnutí;ZP: IANP(%) (Sklizeň2006 polopr.Fin) Hodnota 0,61695 0,38063 0,37479 65,14175 0,00000 12,00461

Tabulka 29. Charakteristiky regrese hodnot IANP a vlákniny Výsledky regrese se závislou proměnnou : IANP(%) (Sklizeň2006 polopr.Fin) R= ,61695251 R2= ,38063040 Upravené R2= ,37478729 F(1,106)=65,142 p<,00000 Směrod. chyba odhadu : 12,005 Beta Sm.chyba B Sm.chyba t(106) Úroveň p beta B N=108 Abs.člen 132,3721 10,90474 12,13895 0,000000 VLAKNINA(g*kg-1suš.) -0,616953 0,076440 -0,3735 0,04628 -8,07104 0,000000

Pouţití MRH v perspektivních jetelovinotravních směskách významně ovlivnilo sníţení hodnoty IANP (viz. graf.25 a 26) zvláště u směsky vojtěšky seté + hybridu Perun. Dále se prokázalo, ţe kvalita píce je kladně ovlivňována intenzitou vyuţívání (graf.28). Je také patrné, ţe kriterium IANP přináší významné informace a jeho nízká hladina koresponduje z kvalitní pící. Nezanedbatelná není ani jeho snadná predikce technikou NIRS.

4.4. Vliv posuzovaných variant směsek na kvalitu fermentačního procesu Výsledky analýz vzorků z modelového pokusu, prezentované v tabulce (30) potvrzují dřívější poznatky o dobré kvalitě jetelovinotravních směsek, resp. z nich vyrobených siláţí v souladu se závěry, které uvádí řada autorů (POZDÍŠEK, 2004; VORLÍČK, DUBEC, 2007; PŘIKRYL et al., 2004 a další). Obsah sušiny jetelovinotravních siláţí, vyrobených z maloparcelkového pokusu v uţitkovém roce 2005 v Troubsku se pohyboval od 360,8 g . kg-1 u varianty (5) jetel + Perseus, do 425,9 g . kg-1 u varianty (2) vojtěška + vičenec. Průměr všech variant směsek byl vyšší neţ kontrolní skupiny (varianta K), rozdíl však nebyl statisticky významný. U všech siláţí z pokusných variant směsek ve srovnání s kontrolní skupinou, byl stanoven vyšší obsah kyseliny mléčné (LA) i vyšší hodnoty pH. Zjištěné rozdíly mezi pokusnými skupinami a kontrolní skupinou byly statisticky významné. Důvodem pomalejšího poklesu acidity (DOLEŢAL et al.,2006) zřejmě bylo nezařazení konzervantu do siláţní

75

hmoty maloparcelkových variant. Na vyšším obsahu kyseliny mléčné a mírně vyšší pH se projevil příznivý vliv MRH, coţ potvrzují i závěry POZDÍŠKA, (2004) o vlivu mezirodových hybridů trav na průběh fermentačního procesu v siláţní hmotě. Tento vliv se zároveň odráţí v její dobré stabilitě. Tabulka 30. Parametry kvality fermentačního procesu sledovaných variant směsek ze sklizně roku 2005, maloparcelkový pokus, Troubsko VARIANTY UKAZATEL kontrola

1

2

3

4

5

6

7

384,00

395,10

425,90

418,60

403,70

360,80

379,10

398,80

4,47

4,65

4,94

4,79

4,83

4,69

4,75

4,70

-1

21,50

29,80

20,10

25,30

24,40

29,40

26,80

28,35

-1

6,40

5,95

6,93

6,38

6,88

6,60

5,50

7,25

BA (g.kg )

-1

0,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

etanol (g.kg-1)

6,00*

0,45

0,38

0,42

0,40

0,40

0,25

0,38

-1

Sušina (g.kg ) pH LA (g.kg ) AA (g.kg )

KVV (mg KOH/100g) Obsah N-NH3 z celk. N (%)

1269,00 8,00*

1344,00 1071,00 4,52

3,97

1253,00 1206,00 4,46

4,37

1348,00 1275,00 4,52

4,35

1330,00 3,79

Poznámka : LA: kyselina mléčná, AA: kyselina octová, BA: kyselina máselná * Zeman a kol. Výživa a krmení hospodářských zvířat 2006

Obsah kyseliny octové (AA) byl v průměru pokusných skupin jen nepatrně vyšší oproti kontrole, ale stejně jako u sušiny nevýznamný. Kvalita fermentačního procesu se projevila i v nulovém obsahu kyseliny máselné (BA), oproti kontrole a velmi nízké hladině alkoholu neţ uvádějí (BÍRO et al., 2004). Kyselost vodního výluhu byla téměř shodná s kontrolou. Stupeň proteolýzy byl nízký a významně se lišil od hladiny, kterou uvádějí ZEMAN et al., 2006. Z výsledků rozborů jetelotravních siláţí, připravených z druhého uţitkového roku maloparcelkových pokusů v Troubsku vyplývá (tabulka 31), ţe se obsah sušiny posuzovaných vzorků pohyboval v rozmezí 375,96 g . kg-1 aţ 418,89 g . kg-1, přičemţ jejich průměrná hodnota (397,43 g . kg-1) v původní hmotě se téměř shodovala s průměrem 288 vzorků jetelotravních siláţí, dle databáze krmiv, kterou uvádí MIKYSKA, (2008). Také ŢILÁKOVÁ et al., (1993) poukazují na skutečnost, ţe optimálních výsledků při siláţování jetelotravních směsek bylo dosaţeno při sušině 35- 37 %. Obsahy ostatních ţivin, prezentovaných v tabulce (31) jsou uvedeny ve stoprocentní sušině a je moţné konstatovat, ţe se velice blíţily průměrným hodnotám, uváděným

76

v databázi Agrokonzulty Ţamberk. Obsah vlákniny, která výrazně ovlivňuje stravitelnost i obsah ostatních ţivin, jak bylo uvedeno výše, koresponduje s obsahem vlákniny uváděné v „NORMĚ 2004“ pro jetelotravní siláţe stanovené podle metody HENNEBERGA

a

STOHMANNA. Průměrný obsah dusíkatých látek, který také patří k hlavním kvalitativním ukazatelům, významně převyšoval výše zmíněnou normu i hodnoty uváděné v databázi jetelotravních siláţí (tabulka 4) Agrokonzulty Ţamberk MIKYSKA, (2008).. Vyšší obsah kyseliny mléčné a mírně vyšší pH opět svědčí o příznivém vlivu MRH na kvalitu konzervačního procesu, coţ potvrzují i závěry POZDÍŠKA (2004) Tabulka 31. Hodnoty ţivin jetelovinotravních siláţí a ukazatelů kvality fermentačního procesu sledovaných variant sklizeň 2006, maloparcelkový pokus, Troubsko Popisné statistiky (Sklize ň jetelovinotravní ch siláží 2006) Průměr Int. spolehl. Int. spolehl. Minimum Maximum *Průměr Proměnná -95,000% 95,000 Žamberk Sušina(g*kg-1) 397,429 375,964 418,893 303,1000 557,900 401,358 NL(g*kg-1suš.) 192,889 184,783 200,996 149,3000 217,300 168,720 tuk(g*kg-1suš.) 34,218 33,405 35,030 29,8000 37,400 44,260 Vl.(g*kg-1suš.) 249,504 235,321 263,686 193,7000 313,100 241,990 ADF(g*kg-1suš.) 309,882 297,550 322,215 253,5000 367,500 396,920 NDF(g*kg-1suš.) 407,929 378,681 437,176 301,3000 554,000 566,070 Popel(g*kg-1suš.) 102,432 99,182 105,682 88,4000 118,000 105,120 BNLV(g*kg-1suš.) 421,043 407,902 434,184 357,5000 475,800 442,230 ME(MJ*kg-1suš.) 9,706 9,666 9,746 9,5300 9,900 8,990 NEL(MJ*kg-1suš.) 5,727 5,701 5,753 5,6200 5,850 5,230 NEV(MJ*kg-1suš.) 5,567 5,528 5,606 5,2200 5,700 4,980 Ca(g*kg-1suš.) 11,761 11,174 12,348 9,0700 14,640 13,180 P(g*kg-1suš.) 3,261 3,077 3,446 2,5000 4,370 2,790 Na(g*kg-1suš.) 0,519 0,406 0,632 0,2200 1,080 0,210 K(g*kg-1suš.) 22,730 21,309 24,151 16,2700 30,600 28,290 Mg(g*kg-1suš.) 3,037 2,812 3,262 2,2500 4,320 2,410 Obsah N-NH3 z celk. N (%) 11,117 9,738 12,496 4,4600 19,310 0,250 LA(g*kg-1suš.) 67,641 60,933 74,349 17,6000 102,810 71,700 AA(g*kg-1suš.) 16,543 14,736 18,350 4,7000 23,500 17,500 BA(g*kg-1suš.) 0,000 0,0000 0,000 0,120 Etanol(g*kg-1suš.) 0,987 0,727 1,246 0,0000 2,320 **6 pH 4,762 4,702 4,823 4,5800 5,370 4,534 KVV (mg KOH/100g) 1260,857 1186,007 1335,708 703,0000 1550,000 1526,248

Poznámka : * http://www.agrokonzulta.sk/informace/indatabanka.htm ** Zeman a kol. Výživa a krmení hospodářských zvířat 2006

Z následujících průměrů všech variant graf (28) je patrný příznivý vliv četnosti sečí na kvalitativní ukazatele jetelovinotravních siláţí. Tato zjištění jsou v souladu s výsledky

77

GRUBERA et al., (2000), který uvádí, ţe se stupňující četností sečí se zvyšovala nejen kvalita, ale i velmi zřetelně také příjem sušiny objemné píce zvířaty. Graf 28. Vztah intenzity vyuţití porostu ke kvalitativním ukazatelům jetelovinotravních siláţí poř.seče; Průměry MNČ Wilksovo lambda=,03976, F(12, 55,852)=11,093, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 600

500

400

300

200

100

0

-100 I.

II.

III.

IV.

poř.seče

NL(g*kg-1suš.) Vl.(g*kg-1suš.) NDF(g*kg-1suš.) NEL(MJ*kg-1suš.)

5. SOUHRN NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH VÝSLEDKŮ 5.1. Vyhodnocení produkční účinnosti Celkové vyhodnocení poloprovozního pokusu je orientováno k naplnění vytyčeného cíle práce – doporučit pro oblast Vysočiny nejvhodnější varianty jetelovinotravních směsek. Jak z předchozích kapitol, tak i z navazující tabulky (32) vyplývá, ţe nejlepších výsledků, konkrétně v potenciální mléčné produkci (PMP) z hektaru orné půdy, dosáhla ověřovaná varianta (4) jetelovinotravní směska vojtěška + hybrid Achilles a to i přesto, ţe v hlavních kvalitativních parametrech píce, příkladně koncentracích NEL, N-látek a vlákniny, zaostávala za některými (zejména 1 a 7) variantami. Hodnota PMP z 1 ha dané směsky (4) dosáhla úrovně 5865 kg (FCM), coţ je řádově o 20 % ( resp. 1069 – 1195 kg) více neţ u nejhorších variant (1 a 7) .

78

Z pohledu ekonomicky chovu dojnic, násobíme-li rozdíl mezi nejproduktivnější směskou variantou (4) a variantou (7) s nejniţší potenciální mléčnou produkcí 1195 kg (FCM) výkupní cenou mléka např. 7 Kč, je výsledný efekt respektive zisk z jednoho hektaru o 8365 Kč vyšší bez potřeby dalšího navýšení nákladů. K porovnání našich výsledků s literaturou (jakousi kontrolou) poslouţila zjištění, která publikoval POZDÍŠEK, (2004) - experiment s TTP bez hnojení dusíkem a bilanční sledování s dobrovolným příjmem dojnicemi o ţivé hmotnosti 600 kg ve stáji s vazným ustájením. Tabulka 32. Celkové vyhodnocení poloprovozního pokusu s ověřovanými směskami Vojtěška setá + jetel luční + hybrid "Perseus" Vojtěška setá + jetel luční + sveřep bezbranný

Jetel luční + hybrid "Perseus"

Vojtěška setá + hybrid "Achilles"

Vojtěška setá +vičenec Vojtěška setá + hybrid "Perun"

KONTROLA */

Vojtěška setá + jetel luční

Varianta směsky Parametr

3 sečné Výnos sušiny t . ha-1

5,49

4,30 5,17 5,64

5,69

5,35

5,09

4,13

Koncentrace NEL MJ . kg-1sušiny

5,74

6,22 5,92 5,96

5,95

5,98

5,83

6,26

Koncentrace dusíkatých látek g . kg-1sušiny

145

230 216 218

210

214

211

231

Koncentrace vlákniny g . kg-1sušiny

246

221 244 245

246

235

252

221

Dobrovolný příjem sušiny píce dojnicí 600 kg ţ.hm. */ kg . ks-1. den-1

13

13

13

13

13

13

Potenciální mléčná produkce **/ (PMP z NEL píce) kg . ks-1. den-1

12,5

14,5 13,2 13,4

13,4

13,5

12,9

14,7

Potenciální mléčná produkce (PMP) z hektaru orné půdy kg. ha-1

5279

4796 5250 5814

5865

5556

5051

4670

Poznámka :

13

13

*/ Pozdíšek et.al (2004) **/ (35,52 MJ NEL na záchovu a 3,13 na 1kg FCM)

79

5.2. Výnos a úţivnost ověřovaných směsek V následující tabulce (33) jsou jako další kontrast k našim výsledkům pouţity poznatky GRUBER et al., (2002), slouţící k výpočtu moţného vyuţití produkce z jednoho hektaru orné půdy při standardním, dobrovolném příjmu krmiva dojnicí. V daném případě opětovně nejpříznivěji vychází varianta směsky (4) vojtěška + hybrid Achilles. Varianta vojtěška + hybrid Achilles, z ostatních ověřovaných variant, prokázala nejen vhodnost k pěstování v oblasti Vysočiny, ale i nejvyšší krmný efekt z jednotky orné půdy v oblasti s nejvyšším zatíţením krav na sto hektarů zemědělské půdy v ČR.

Tabulka 33. Průměrný výnos sušiny v průběhu obou uţitkových let v oblasti Vysočina a jeho souvislost s vyuţitím 1 ha orné půdy dojnicemi Varianta směsky Parametr

KONTROLA +/

1

2

3

4

5

6

7

3 sečné Výnos sušiny t . ha-1

6,92

4,30

5,17

5,64

5,69

5,35

5,09

4,13

Vyuţití 1 ha orné půdy dojnicemi ++/ ks . ha-1. rok

1,25

0,78

0,93

1,02

1,03

0,95

0,92

0,75

Poznámka : +/ Gruber (2002) ++/ dojnice 650 kg ž.hm. , dobrovolný příjem sušiny = 2,33 kg . 100 kg-1 ž.hm. . den-1

80

6. UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ PRO PRAXI A NÁMĚTY PRO DALŠÍ VÝZKUM 6.1. Pouţití poznatků pro praxi Výběrem vhodných variant jetelovinotravních směsek s mezirodovými hybridy lze příznivě ovlivnit výnos sušiny oproti čisté směsi jetelovin. U většiny jetelovinotravních směsek limituje krmnou kvalitu zastoupení jetelovin a také vykazují schopnost účinně se bránit rozvoji plevelů. Siláţování jetelovinotravních směsek umoţňuje dosáhnout špičkovou kvalitu a jejich travní sloţka vede ke zlepšení fermentačního procesu. U intenzivně vyuţívaných jetelovinotravních směsek má četnost sečí vliv na zvýšení koncentrace dusíkatých látek. Na základě znalostí z komplexního posouzení testovaných jetelovinotravních směsek lze doporučit k pěstování na Českomoravské vysočině směsku vojtěšky s hybridem Achilles.

6.2. Náměty pro další výzkum Výzkum vlivu nehnojených jetelovinotravních směsek na obohacení půdy dusíkem, bezprostředně po ukončení jejich pěstování na daném pozemku. Ověřit vliv výše zjištěných hodnot indexů aktivity fenolů (IANP) v jednotlivých modelových variantách jetelovinotravních směsek s mezirodovými hybridy na výši dobrovolného příjmu sušiny píce testy in vivo. Rozšíření výzkumu uplatnění jetelovinotravních směsek s mezirodovými hybridy ve vícekomponentních společenstvech pěstovaných na orné půdě s delší dobou vyuţívání a s moţností jejich převodu z hospodářských či ekologických důvodů (např. bezorebným přísevem) do kategorie trvalých travních porostů (TTP).

81

7. ZÁVĚR Z pohledu výnosového potenciálu v poloprovozních podmínkách oblasti Vysočiny dosáhly nejvyšších hodnot výnosu sušiny (t.ha-1) varianty směsek (4 a 3) vojtěška + hybrid Achilles a vojtěška + Perun v klimaticky vyrovnaném roce. Ve druhém na sráţky nevyrovnaném roce s letními přísušky se na Vysočině jeví jako výnosově plastické varianty směsek (3) vojtěška + hybrid Perun a (5), tj. jetel + hybrid Perseus, které dosáhly dobrých výsledků v obou oblastech. Celkové výsledky výnosu sušiny (t.ha-1) pak průkazně (P < 0,05) potvrzují příznivý vliv mezirodových hybridů v jetelovinotravních směskách na výnos sušiny (t.ha-1) oproti čisté směsi jetelovin. Na základě vyhodnocení procentického zastoupení jednotlivých komponentů v experimentu zařazených směsek se jeví stabilita jetelovin jako nutná podmínka zachování cenné kvalitativní sloţky. V případě vojtěšky se její procentický podíl v porostu meziročně zvyšoval. Naopak jetel měl tendenci z porostu ustupovat, podobně jako travní sloţka, ale i vičenec, a to v souvislosti s intenzitou vyuţívání. U většiny variant směsek se také prokázala schopnost účinně se bránit rozvoji plevelů. Koncentrace vlákniny v prvním uţitkovém roce vykazovala nejniţší hodnoty (223,56 g.kg‾¹suš.) u varianty (7) směsky vojtěšky + jetele + sveřepu a také u variant (5 a 1) s převahou jetelovinové sloţky. Obdobně tomu bylo i ve druhém uţitkovém roce, kdy z ověřovaných variant vykazovaly varianty (1 a 7) statisticky průkazné rozdíly (P < 0,05) v koncentraci vlákniny. To znamená, ţe nejniţší koncentrace vlákniny byla zjištěna u směsi čistě jetelovin, mírně vyšší u směsi jetelovin se sveřepem bezbranným a zvyšuje se aţ u směsek jetelovin s loloidními hybridy trav. Průměrné koncentrace vlákniny všech variant směsek, v obou letech (234,28 g . kg‾¹sušiny a 240,62 g . kg‾¹sušiny), ukazují na přednosti intenzivně vyuţívaného porostu. Prokázal se i nepřímý vliv obsahu vlákniny na výši obsahu dusíkatých látek. Vzhledem k hodnotě a znaménku korelačního koeficientu lze v našem případě hovořit o silné nepřímé závislosti. Z uvedeného vyhodnocení vyplynuly čtyři regresní rovnice, umoţňující predikovat na základě znalosti jednoho faktoru (příkladně X = dusíkatých látek g . kg

-1

sušiny), faktor druhý (příkladně Y = koncentraci vlákniny g . kg -1 sušiny), nebo obráceně. Prokázal se také vliv intenzity vyuţití na výši obsahu dusíkatých látek. Tedy, ţe se s četností sečí se zvyšuje obsah dusíkatých látek.

82

To také koresponduje s poklesem obsahu vlákniny. Niţší průměrný obsah NL (209,38g. kg‾¹sušiny) všech variant ve druhé seči v uţitkovém roce 2006 je odrazem méně příznivých klimatických podmínek, coţ souvisí rovněţ s morfologickými změnami na rostlině, ve směru zvýšení podílu stébel a jejich pokračující lignifikaci tedy zvýšení průměrného obsahu vlákniny (analýzou zjištěná hodnota 251,48g. kg‾¹sušiny naproti hodnotě 252,37g. kg‾¹sušiny vypočtené regresní rovnicí). Potvrzuje se tedy, ţe v případě méně příznivých klimatických podmínek se četností sečí nezvýší obsah dusíkatých látek, avšak na nepřímou závislost mezi obsahem dusíkatých látek a obsahem vlákniny nemají změněné klimatické podmínky vliv. I u jetelovinotrav se potvrdila skutečnost (prokázaná dříve u trvalých travních porostů), ţe při méně sečích byla stravitelnost a obsah energie zřetelně menší a to první uţitkový rok (5,97, 5,95, 6,02 MJ NEL.kg‾¹sušiny), obdobně i v druhém roce (5,40, 5,34, 6,38 MJ NEL.kg‾¹suš.). Dále se prokázala nepřímá statisticky významná (P < 0,05) korelační závislost mezi obsahem vlákniny a úrovní koncentrace NEL. Stravitelnost organické hmoty (OMD) se pohybovala se v rozmezí 55,17 aţ 81,99 (%) přičemţ v prvním uţitkovém roce dosáhla nejvyšších průměrných hodnot 72,51 (%) varianta (4), nejniţších pak shodně varianty bez mezirodových hybridů (2, 1 a 7) a tato rozdílnost byla statisticky významná (P < 0,05). Ve druhém roce byla situace opačná, protoţe se opět projevil vliv nevyrovnaných klimatických podmínek, na které citlivě reagují především směsky s MRH. Podíl travní sloţky a zvláště pak MRH významně ovlivnil sníţení hodnoty IANP (P
siláţí, vyjadřovaná v NEL, odpovídala

kvalitním krmivům, konzervovaným kvašením (špičková kvalita kolem 6 MJ NEL.kg-1). Obsah dusíkatých látek v sušině jednotlivých variant jetelovinotravních siláţí byl v optimálním rozmezí 15 – 20 %. Zvýšení obsahu sušiny siláţí z jetelovinotravních směsek (od 360,8g do 425,9g) vedlo prokazatelně ke zlepšení fermentačního procesu. Oproti kontrole se pozitivně projevil vliv travní sloţky v jetelovinotravních směskách na obsah kyselin (např.Ø obsah kyseliny mléčné v původní hmotě jetelovinotravních siláţí jejichţ sloţkou byl travní mezirodový hybrid byl 26,48 g. kg-1, pH oproti kontrolnímu obsahu 21,50 g. kg-1) a stupeň proteolýzy (4, 42 % NNH3 z celk. N oproti kontrolnímu 4,47 % N-NH3 z celk. N). 83

Pouţití i nízkého podílu travní sloţky (do 15%) v jetelovinotravních směskách se významně projevuje v jejich výnosové jistotě, nutriční hodnotě i siláţovatelnosti a to bez potřeby dodatkového zásahu v podobě dusíkatého hnojení. Tyto jetelovinotravní směsky jsou ve vztahu k době sklizně flexibilnější a mohou být sklizeny cca o pět aţ deset dnů později neţ samostatné travní porosty. Nezanedbatelné jsou i ekologické výhody - úspora a meliorační účinek - hluboký kořen jetelovin zvyšuje průsak sráţkové vody a vzlínání spodní vody, coţ je přínosem pro čerpání splavených ţivin z niţších vrstev půdy. Z výsledků potenciální mléčné produkce z NEL od jedné dojnice 13,4 (kg . ks-1. den-1) i z výpočtu moţného vyuţití produkce z jednoho hektaru orné půdy 5866 (kg. ha-1) při standardním dobrovolném příjmu dojnicí vyplynulo doporučení k pěstování varianty směsky (4) vojtěška + hybrid Achilles v oblasti Vysočiny.

84

8. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BIRO, D. et. al. (2004): Zmeny výţivnej hodnoty biologicky konzervovaných bielkovinových krmív. In: Proteiny 2004. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, s. 27-30. BOBERFELD, W. O. (2005): Gäreigenschaften und Silagequalität von Festuca arudinacea sowie festucoider und loloider x Festulolium-Hybrider. Pflanzenbauwissenschaften no. 2, 2005, s. 75-79 BOBERFELD, W. O. (1994): Grünlandlehre. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart, 336 s. BOBERFELD, W. O. et. al. (2005): Effect of different agronomical measures on yield and quality of autumm saved herbage dutiny winter grazing. Czech J. Anim. Sci., vol. 51, no. 5, p. 205-213. BOUŠKA, J. a kol. (2006): Chov dojeného skotu.Profi Press Praha, s 91 BUCHGRABER, K., GINDL, G. (2004): Zeitgemässe Grünlandbewirtschaftung. 2 Aufl., Graz-Stuttgart, LEOPOLD STOCKER Verl., s. 192. BUCHGRABER,K.,

DEUTSCH,

A.,

GINDL,

G.

(1994):

Zeitgemässe

grünland

bewirtschaftung. Graz, s. 181-184 BUCHGRABER, K. Multifunkční obhospodařování travních porostů v alpské oblasti. In BUCHGRABER, K., PÖTSCH, E.M., (1994): Grundlagen der Grünlandnutzung Auswirkungen auf Ertrag, Pflanzenbestand und Futterqualität. Abschlußbericht an BMLF, Bundesanstalt für alpenländische Landwirtschaft Gumpenstein, 8952 Irdning CERNUSCA, A. (1976): Energy exchange within individual layers of a meadow. Oecologia, vol. 23, s. 141-149. ČERMÁK, B. a kol. (1994): Výţiva a krmení hospodářských zvířat II.díl, JU ZF Č. Budějovice, s 4 – 30. ČERMÁK, B. (2000): Výţiva a krmení krav. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR Praha, s. 8-20. DACCORD, R., ARRIGO, Y. (2000): Intensity of forage production and nutritive value of forage. 5th International Symposium Livestock Farming Systems. 19-20 August 1999, Posieux, CH. EAAP Publ. No. 97, p. 371-373. DAHLIN, A. S., STERNBERG, M. N. (2008): Transfer from red clover to perennial ryegrass grown in mixed swards. In: Sb. Biodiversity and Animal Feed Future Challenges for Grassland Production. Uppsala: EGF, p. 104. DIVOKÝ, L., a kol.. (2000): Základy výţivy skotu. Chov servis a.s. Hradec Králové 3/2000, s. 4,10,56, 60-62.

85

DOLEŢAL, P., VYSKOČIL, I., DOLEŢAL, J., et al. (2006): Stabilizace krmiv a siláţí organickými kyselinami. In: Krmivářství, roč. 10/2006, č. 1, s. 35-38. DOLEŢAL, P., ZEMAN, L. (2007): Problematika kvality siláţí z víceletých pícnin. Sborník ze semináře Výkrm skotu a nové metody hodnocení konzervovaných krmiv. Pohořelice, září 2007, s. 16-21 DROBNÁ, J. (2004): Genetické zdroje ďateliny lúčnej (T. prat. L.) a možnosti ich ďalšieho využitia z hľadiska produkcie a kvality fytomasy. Diz. práca SPU, Nitra, 126 s. GAISLER, J. (2002): Vliv frekvence mulčování na botanické sloţení travního porostu. In: Sborník z mezinárodní vědecké konference "Obhospodařování travních porostů a jejich využití skotem v době přibližování ČR do Evropské unie", VÚRV Praha, 20.3.2002, p.137-142 GEERING, J. (1941): Über den Einfluß der Häufigkeit des Wiesenschnittes auf Pflanzenbestand, Nährstoffgehalt und Nährstoffertrag. Landw. Jahrbuch der Schweiz, vol. 55, p. 579595. GÖKKU, A., KOC, A., SERIN, Y., ÇOMAKLI B., TAN M., and KANTAR F. (1999): Hay yield and nitrogen harvest in smooth bromegrass mixtures with alfalfa and red clover in relation to nitrogen application. European Journal of Agronomy, roč.10, březen 1999, s.145151 GRUBER, L., STEINWIDDER, A., GREIMEL, M. (2002): Vliv obhospodařování travních porostů na výnos, krmnou hodnotu, produkci mléka a koloběh ţivin. In Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu. VÚCHS Rapotín, p. 62-68. GRUBER, L., STEINWIEDDER, A., GUGGENBERGER, T., a kol. (2004): Jetele nebo jetelotrávy? Agromagazín č. 5/2004, s. 28-29 GRUBER, L., STEINWIDDER, A., GUGGENBERGER, T., SCHAUER, A., HÄUSLER, J., STEINWEDER, R., STEINER, B. (2000): Einflus der Grünlandbewirtschaftlung auf Ertrag, Futterwert, Milchezeugung und Nährstoffausscheidung. In.:Bericht 27. Viewirtschaftliche Fachtagung, BAL Gumpenstein 6.-8. 6. 2000, p. 41-88, ISBN 3-901980-43-1 HAKL J., FUKSA P., KRAJÍC L., ŠANTRŮČEK J. (2008): Interaction between stand structure and forage quality of alfalfa in the fisrt cut. In: Sb. Forage conservation. Nitra, p. 64-65. HARRIS, L.E., (1966): Biological energy interrelationships and glossary of energy terms. Publ Natl Acad Sci Natl Res Counc US 1411:1–35. SOMMER, A. a kol. (1994): Potřeba ţivin a tabulky krmiv pro přeţvýkavce, Pohořelice. HEJDUK, S.(2004): Jetele nebo jetelotrávy? Agromagazín č. 5/2004, s. 28-29. 86

HOPKINS, A., HRABĚ, F. (2001): Organic grassland farming and nature conservation. In Organic grassland farming. British Grassl. Soc., U.K., vol. 6, p. 91-106. HOUDEK, I. (2009): Jak nejlevněji vyrobit kvalitní píci pro dojnice ke konzervaci. Náš chov 3/2009, s. 54, 55 HOUDEK, I. (2007): Jetelotrávy k výrobě siláţí. Krmivářství 2/2007, s. 36 HOUDEK I. (2008): Kvalita píce hybridů Festulolium ke konzervaci. Krmivářství č. 2/2008, s. 43-44. HOUDEK, I., VORLÍČEK, Z. (2001): Live Stok Feeding by Forage in the Czech Rep. In. Sb. 10th International Sympozium „FORAGE CONSERVATION“, MZLu, Brno, 10.-12. September 2001, s. 68-71 HOUDEK, I. (2005): Nové odrůdy hybridů festulolium a dalších trav ze Šlechtitelské stanice Hladké Ţivotice a kvalita jejich píce. Sb.ref. “Kvalita píce z travních porostů.“ Praha, s. 215223 HOUDEK I., ROBOTKA P. (2007): Pěstování vojtěšky ve směsích. Zemědělský týdeník č. 11/2007, s. 14 HOUDEK, I. (2007): Přehled jetelotravních a travních porostů k siláţování. Zemědělec 11/2007, s. 10 HOUDEK, I. (2009): Termíny a způsoby výsevu víceletých pícnin. Úroda 5/2009, s. 74 HRABĚ, F., BUCHGRABER, K. (2004): Pícninářství – Travní porosty. MZLU AF, s. 151 HRABĚ, F., HEJDUK, S., KNOT, P., KANNÍK, T. (2007): Jetelotrávy pro intenzivní a extenzivní vyuţívání. Farmář č. 2/2007, s. 12-14 HRABĚ, F., SVĚRÁKOVÁ, J., ROSICKÁ, L., VORLÍČEK, Z. (1996): Intenzivní travní a jetelovinotravní porosty z hlediska kvality a koncentrace ţivin. In: Produkční a ekologický význam trvalých travních porostů. VÚCHS Rapotín, 17. 4.1996, s. 10-17 HRABĚ, F. a kol. (2004): Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. Olomouc, s. 3,64-67. HRUBÁ, M. (2008): Proč pěstovat české odrůdy vojtěšky seté. Agrární obzor č.4/2008, s. 25. HRUBÁ, M., HAKL J. (2008): Přehlídka českých odrůd vojtěšky. Zemědělec č.26/2008, s. 23 HUHTANEN, P. (2006): Factors influencing intake of grass silage. 10th International symp. Forage Conservation, Brno, s. 55-56 JANEČEK, M. a kol. (2002): Ochrana zemědělské půdy před erozí. ISV nakl. Praha, 201 s. JEROCH, H. a kol. (2008): Krmiva – konvenční a ekologická (B. ČERMÁK, ed.) JU ZF Č. Budějovice, v tisku. JOKL, Z. a kol. (1981): Rukověť zootechnika. SZN Praha, s 153,155.

87

JUNG, H.G., ALLEN, M.S., (1995): Characteristics of plant cell walls affecting intake and digestibility of forages by ruminants. J. Anim. Sci. 73: 2774-2790. KALAČ, P., MÍKA,V. (1997): Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. Praha, s. 176, 226-230,293. KALISTA, J., HAKL, J., ŠANTRŮČEK, J. (2005): Vliv válení jetele lučního na intenzitu napadení chorobami. Úroda č.6/2005, s. 32-33 KATIČ, S., MIHAILOVIČ, V., MILIČ, D., et. al (2007): Uticaj učestalnosti košenja na prinos i kvalitet krme NS sorti lucerke. Zbornik radova, vol. 43, s. 239-244 KLAPP, E. (1951): Leistung, Bewurzelung und Nachwuchs einer Grasnarbe unter verschieden häufiger Mahd und Beweidung. Z. f. Acker- und Pflanzenbau, vol. 93, p. 269286. KLEČKA, A., FABIÁN, J., KUNZ, E. (1938): Pícninářství v teorii a praxi. Praha, Čs. Pícninář, spol., s. 590 KLESNIL, A., a kol. (1980): Pícninářství II.AF VŠZ v Praze, s. 208 KLIMEŠ, F. (2000): Dynamics of species richness of floodplain meadows. Rostl. výr., vol.46, p. 199-208 KLIMEŠ, F., KOBES, M. (2002): Uplatnění víceletých pícnin ve vyšších polohách s ohledem na ochranu hydrosféry.

In.Sb.ref. z mez.věd.konf.

Agroregion 2002. ZF JU České

Budějovice, s. 121-125 KNOTEK, S., ŢILÁKOVÁ, J., ŠTEVONKOVÁ, E. (1996): Vplyv zakonzervovaných stálých trávných porastov na príjem, strávitelnost, produkčnů účinnost a technologicků kvalitu mliéka. In.: Sborník referátů, Produkční a ekologický význam trvalých travních porostů. Rapotín 17.4. 1996. KOHOUTEK, A., JAKEŠOVÁ, H., NERUŠIL, P. (2005): Produkce, vytrvalost a kvalita píce hlavních jetelovin v ČR. In: Sb. ref. “Kvalita píce z travních porostů“ Praha, s. 200-206 KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J. (2006): Perspektivy trvale udrţitelného obhospodařování TTP chovem skotu BTPM v České republice. In Šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržba krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka. VÚCHS Rapotín, 9. 11. 2006, p. 4-12. KOMÁREK, P., KOHOUTEK, A.,ODSTRČILOVÁ, V., NERUŠIL, P., (2004): Botanické sloţení travního porostu při změně intenzity vyuţívání a hnojení. In: Pastvina a zvíře. Brno MZLU, s. 49-54, ISBN 80-7157-775-8. KOMÁREK, P., KOHOUTEK, A., ODSTRČILOVÁ, V., NERUŠIL, P. (2007): Vliv přísevů trvalého travního porostu jetelovinotravní směsí na botanické sloţení, produkci a kvalitu píce

88

v průběhu roků 1991 – 2006. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, Rapotín, 13. 11. 2007, s. 98 – 104. KÖNIG, F. (1940): Einfluß von Düngung und Nutzung auf die Leistung der Dauerwiese. Der Forschungsdienst, Sonderheft 14, 1. Pflanzenbaul. Reichstagung, Breslau, 19.-22. Juni 1940, p. 244-258. KUDRNA, V. a kol. (1998): Produkce krmiv a výţiva skotu, Agrospoj Praha, s. 141-146,245. KÜHBAUCH, W., ANGER, M. (1999): Modellberechnung des Nährstoffspielraums von Grünlandbetrieben mit Milchproduktion. Agribiol., Res. 52, p. 77-84. LATTEMAE, P., TAMM, U., KALDMAE, H. (2006): The Effect Of Additives on Quality Of Silage Made Of Red Clover And Clover - Ryagrass Mixture. Sb.: Forage Conservation, Brno, s. 222 - 224 LAZARIDOU, M. (2008): Grass and legume productivity oscillations in a binary mixture. In: Sb. Biodiversity and Animal Feed Future Challenges for Grassland Production. Uppsala: EGF, p. 50 LAZARIDOU, M., VRAHNAKIS, M. S. (2005): Cutting effects on persistence and sustainability on an alfalfa tall fescue mixture. In: Integrating efficient grassland farming and biodiversity. Estonia, Tartu, vol. 10, s. 190-194 LICHNER, S., KLESNIL, A., HALVA, E. (1983): Krmovinárstvo. Príroda Bratislava, 548 s. LOGES, R., WISCHMANN, S., TAUBE, F. (2001): Ertrag und Futterqualität von Luzerne, Rootklee und Weissklee als Reinsaat sowie im Germenge mit Deutschem Weidelgras. In. 45 Jahrestagung AGF, 23 . – 25.8.2001, Gumpenstein, s. 93 – 94. LUTONSKÁ, P., PICHL, I. (1983): Vláknina (chemické zloţenie, metódy stanovenia, význam vo výţive). Edícia MPV SSR, Bratislava, s. 3-50, 141. LÜPPING, W. (1988): Pícninářský a krmivářsky program. Institut chovu skotu Slušovice, s. 59 MANDIC, L., DJUKIC, D. (2005): Microbiological activity of the soil with different grasslegume mixtures (Proceedings of the 13 th International Occasional Symposium of the European Grassland Federation, 29-31 August, Taru, Estonia) In.: Grasslands Science in Europe, vol. 10, p. 507 – 510 MARKOVIČ, J., VASIČ, T., TERZIČ, D., DOKIČ D., ŠTRBANOVIČ, R. (2008): Cell wall composition of red clover (Trifolium pretense L.) stems and leaves differing maturity. In: Sb. Forage conservation. Nitra, p. 70-71.

89

MAIORANA, M., CONVERTINI, G., FORNARO, F. (2005): Yield and quality of alfalfa grassland as atected by different strategies of fertilization. In.: Grasslands Science in Europe, vol. 10, p. 268 – 271 MEISTER, E., LEHMANN, J. (1982): Ertrag und Futterqualität verschiedener Kunstwiesenmischungen in Abhängigkeit der Schnitthäufigkeit. Mitt. für die Schweiz. Landw., no. 30, p. 225-244. MERTENS, D. R. (1997): Creating a System for Meeting the Fiber Requirements of Dairy Cows. In.: Journal of Dairy Science, Elsevier, July 1997, vol.80, Issue 7, p. 1463-1481 MINSON, D.J., (1990): Forage in Ruminant Nutrition. Academic Press, p. 480 MOORE, K, J., HATFIELD, R. D. (1994): Carbohydrates and forage duality. In: Forage duality, evaluation, and utilization (G. C. Fandy, jr. ed.), Amer. Soc. Argon., Madison, Wisconsin, s.229-280 MOTT, N. (1962): Der Einfluß der Schnitthäufigkeit auf Ertrag und Pflanzenbestand der Fuchsschwanzwiese bei unterschiedlicher N- und PK-Düngung. Bayer. Landw. Jahrb., no. 39, p. 311-336. MÍCHAL, I. (1994): Ekologická stabilita. 2. vydání, Veronica Brno, 276 s. MÍKA, V. (1997): Kvalita píce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, s. 13, 25, 44, 227 MÍKA, V., NERUŠIL, P. (2003): Kvalita píce z pastvin obhospodařovaných s odlišnou intenzitou. In.: Aktuální problémy šlechtění, chovu, zdraví a produkce skotu. Sci. Pedag. Publis., JU ZF Č. Budějovice, p. 149 MIKYSKA, F. (2005): Hodnocení kvality objemných krmiv.In Konzervace krmiv

silage

cup 2005 Bioferm cz s.r.o.,Brno MIKYSKA, F. (2007): Kvalita objemných krmiv vyrobených od roku 1997 do roku 2006.Náš chov 3/2007, Praha. s.65-68. MIKYSKA F. (2008): Kvalita objemných krmiv od roku 1997 do roku 2007. Krmivářství č. 2/2008, s. 46-48. MLÁDEK, J., PAVLŮ, V., HEJCMAN, M., GAISLER, J. (eds.) (2006): Pastva jako prostředek údrţby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV Praha, 104 s. MUDŘÍK, Z., KODEŠ, A., HUČKO, B., et al. (2002): Krmivářské poradenství. ČZU v Praze Powerprint. p. 56, ISBN: 80-213-0948-2. MUNZERT M. (1992): Einführung in das pflanzenbauliche Versuchswesen. Parey, Berlin & Hamburg, p. 163

90

NĚMEČEK, J., et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky, ČZU Praha a VÚMOP Praha, s. 78 NORGAARD, P. (1983): Saliva secretion and acid-base status of ruminants. In.: A review. Acta. Vet. Scand., Suppl. 89, p. 93 – 100 NOVOTNÝ, F. (2006): Metodiky chemických rozborů pro hodnocení kvality odrůd. Jednotné pracovní postupy, I. díl. 2. vyd., ÚKZÚZ Brno, s. 205 NYKÄNEN-KURKI, P., SORMUNEN-CHRISTIAN, R. (2008): Performance of legume species in grass mixture under Northern conditions. In: Sb. Biodiversity and Animal Feed Future Challenges for Grassland Production. Uppsala: EGF, p. 54. ODSTRČILOVÁ, V. et. al (2007a): Effects of intensity of fertilisation and cutting frequency on botanical composition of permanent grassland. In De Vliegher, A., Carlier, L. (eds.) Permanent and Temporary Grassland: Plant, Environment and Economy British Grassl. Soc., U.K., vol. 12, p. 398-401., ODSTRČILOVÁ, V., KOMÁREK, P., NERUŠIL, P. (2001): Index negativního potenciálního působení fenolů (IANP) směsných vzorků lučních bylin s jílkem vytrvalým, vojtěškou setou a jetelem lučním. Sborník referátů mezinár. věd. konference „Biologicky aktivní fenolické látky v zemědělských plodinách“, 7.11.2001, VÚRV-Praha, s.46-51. PAVLŮ, V., HEJCMAN, M., PAVLU, L., et GAJSLER, J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske hory Mts., Czech Republic. Folia Geobotanica, vol. 38, no.1, p.21-34 PETRKOVIČ, P., SOMMER, A. (2006): Kvalita a produkčná schopnosť krmív z pohĺadu súčasnych poznatkov. In Sborník referátů mezinár. věd. konference „Trávné porasty- súčasť horského poĺnohospodárstva a krajiny“. B. Bystrica, s. 29 – 36. PIATKOVSKI, B., GÜRTLER, H., VOIGHT, J. (1990): Grundzüge der Wiedekäuer – Ehnährung. Gustav Fischer Verlag Jena, 236 s PITT, R. E., VAN KESSEL, J. S., FOX, D. G., PELL, A. N., BARRY, M. C., and VAN POLANSKÝ, J. a kol. (1990): Zásady výţivy skotu ve velkovýrobních podmínkách. Institut výchovy a vzdělání Mze ČR, Praha, s 28-33,55. POORTER, H., DE JONG, R. (1999): A comparison of specific leaf area, chemical composition and leaf construction cista of field plants from 15 habitats differing in produktivity. New Phytologist, vol. 143, s. 163-176. POZDÍŠEK, J. (1997): Biological testing grass silage. In.: Proc 8th

Symp. Forage

Conservation, Brno, 29.9.-1.10. 1997, s.172-173 POZDÍŠEK, J. (2000): Výzkum v chovu skotu 2/2000, s 9. 91

POZDÍŠEK, J. (2001): Výzkum v chovu skotu 2/2001, s 10. POZDÍŠEK, J. (2003): Moţnosti uplatnění víceletých pícnin ve výţivě dojnic.Sb. ref. “Šlecht. a technolog. aspekty chovu dojných krav a kvality mléka“. VÚCHS Rapotín, s.4148 POZDÍŠEK, J. (ed.). (2007): Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, VÚCHS Rapotín, s. 12-18. POZDÍŠEK, J. (2004): Vyuţití trvalých travních porostů chovem skotu bez trţní produkce mléka.Zemědělské informace, č.2/2004 Praha, s.64 POZDÍŠEK, J., JAMBOR, V. (1996): Biologická testace hybridů festulolia perspektivních odrůd trav. In.: Sborník referátů, Produkční a ekologický význam trvalých travních porostů. Rapotín 17.4. 1996. POZDÍŠEK, J., KOHOUTEK, A., SMÍTAL, F., NERUŠIL, P., JAKEŠOVÁ, M. (1999): Změna kvality perspektivních travních druhů v průběhu nárustu první a druhé seče. In Pícninářství v teorii a praxi a čtvrté pícninářské dny : Sborník referátů z medz. vědecké konference a odborního semináře katedry pícninařství, Praha : CZU, s. 214-219. ISBN 80213-0520-7. POZDÍŠEK, J., MIKYSKA, F., LOUČKA, R., BJELKA, M., (2008): Metodická příručka pro chovatele k výrobě konzervovaných krmiv (siláţí) z víceletých pícnin a trvalých travních porostů. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, s. 13, ISBN: 978-80-87144-06-0 POZDÍŠEK, J., SMÍTAL, F., NERUŠIL, P., JAKEŠOVÁ, H. (1999): Výsledky chemických analýz vzorků trav a jetelů z postupných odběrů. Výzkum v chovu skotu č.2, VUCHS Rapotín, s.20 PROCHÁZKA, J., PROCHÁZKOVÁ, B., MIKUŠOVÁ, Z. (2009): Předplodinová hodnota pícnin. Úroda 12/2009, vědecká příloha, 152-197. PROKOP, V. a kol. (1991): Krmivářský konzulent. MZe ČR, Praha, s 16. PŘIKRYL, J., (2005): Pouţití probiotických přípravků při konzervaci siláţe hrachu s podílem obilovin. In.: Výživa skotu z hledisek produkční a preventivní medicíny. Klinika chorob přeţvýkavců FVL VFU Brno, s. 61-63, ISBN: 80 - 86542 - 08 - 4 RAJČÁKOVÁ, L., MLYNÁR, R., GÁBORČÍK, N. (2007): Analýza nutričnej hodnoty porastu stoklasu horského a jeho miešanky s ďatelinou lúčnou. In: Sb. ref.: „Súčasnosť a perspektíva krmovinárského výskumu a vzdelávania v multifunkčnom využívaniu krajiny“. Nitra, s. 250-253

92

RIEDER, J.B. (1985): Der Einfluß steigender Düngung und steigender Nutzungshäufigkeit auf Ertrag und Qualität unterschiedlicher Grünlandbestände in Bayern. Versuchsergebnisse der Bayerischen Landesanstalt für Bodenkultur und Pflanzenbau Freising-München, p. 67 RIESINGER P., HERZON I. (2008): Symbiotic nitrogen fixation in red clover –grass leys: a farm survey. In: Sb. Biodiversity and Animal Feed Future Challenges for Grassland Production. Uppsala: EGF, p. 57 RICHTER, M., TŘINÁCTÝ, J., HARAZIM, J. (2000): Vývoj hodnocení obsahu vlákniny. Krmivářství, č.3, s. 28-30 RYCHNOVSKÁ, M. a kol. (1985): Ekologie lučních porostů. Academia Praha, 292 s. RYSER, P., LANGENAUER, R., et GIGON, A., (1995): Species richness and vegetation structure in a limestone grassland after 15 years management with 6 biomass removal regimes. – Folia Geobotanica Phytotax., Praha, 30: 157-167 RUSSELL, J. D.,O'CONNOR, D. G., FOX, P.J., VAN SOEST and SNIFFEN, C.J. (1992): A net carbohydrate and protein system for evaluating cattle diets: I. Ruminal fermentation. In.: Journal of Animal Science, Vol 70, Issue 11, p. 3551-3561 SCECHOVIC, J. (1995): Étude de ĺ effet de diverse especes de plantes des prairies permanentes sur í hydrolyse enzymatigue des constituans pariéteux. Ann. Zoot., 44, 87-96. SENGUL, S. (2003): Performance of some forage grasses or legumes and their mixtures under dry land Conditons. Europ. Agronomy 19, s. 401 – 409 SKLÁDANKA, J., HRABĚ, F. (2003): Possibilities of using a sward with additional swing of Festuca arundinacea and hybrid Felina for ensilage. In Forage Conservation, VÚŢV Nitra, p. 46-47. SLEUGH, B. KENNETH, J. M., GEORGE, R. G., BRUMMER, E. (2009): Binary Legume– Grass Mixtures Improve Forage Yield, Quality, and Seasonal Distribution, Agronomy journal, vol. 92, s. 24-29 STEINWEDER, R., STEINER, B. (2000): Einfluss der Gründlandbewirtschaftlung auf Ertrag,

Futterwert,

Milchezeugung

und

Nährstoffausscheidung.

In:

Bericht

27.

Viewirtschaftliche Fachtagung, BAL Gumpenstein 6.-8. 6.2000, 41-88, ISBN 3-901980-43-1. STRAKOVÁ E., SUCHÝ P., SKŘIVANOVÁ V., HOMOLKA P., THIEMEL J. (2006): Obsah základních ţivin v semenech vybraných odrůd rodu Lupinus z pohledu výţivy zvířat. Agromagazín č. 12, s. 40 – 43. SUDWEEKS, E. M., ELY, L. O., LOFTEN, J. R., and MERTENS, D. R. (1979): Effects of hay type, hay form and fiber level on production and chewing time of lactating dairy cows. J. Anim. Sci. (Suppl. 1) p. 49-411 93

SÜDEKUM, K.H., OESTMANN, A., STANGASSINGER, M. (1995): Zur Rolle von Lignin und phenolischen Monomeren in Futtermitteln für Wiederkäuer – 2. Einfluß auf die Verdauung pflanzlicher Gerüstsubstanzen. Übers. Tierern. 23: 229-260 SVOBODOVÁ, M., ŠANTRŮČEK, J. (2009): Uplatnění jetele plazivého v porostech s různou intenzitou vyuţívání. Úroda č 12/2009, vědecká příloha, s.152-197 ŠANTRUČEK, J., FUKSA, P., HAKL, J., a kol. (2008): „Jetelovinotravní směsky na orné půdě“.In Encyklopedie pícninářství ČZU Praha, 64-69, ISBN 978-80-213-1605-8. ŠANTRŮČEK, J., MRKVIČKA, J., SVOBODOVÁ, M., VESELÁ, M., VRZAL, J. (2001): Základy pícninářství, Praha, ČZU, s. 138. ŠANTRŮČEK, J., SVOBODOVÁ, M., HAKL, J. (2005): Zásady zakládání porostů vojtěšky a jetele. Agro č.3/2005, s. 104-105 TAPPEINER, U., CERNUSCA, A. (1989): Canopy structure and light climate of different alpine plant communities: analysis by means of model. Theoretical and Applied Klimatology, vol. 40, p. 81-92. TEKSL, M. (2009): Jetel v ekologickém zemědělství. Zemědělec č.17, Profi Press s.r.o Praha, s. 29, ISSN 1211-3816. THOMET, P., ELMER, R., ZWEIFEL, F. (1989): Einfluß der Stickstoffdüngung und des Schnittregimes auf Pflanzenbestand und Ertrag von Naturwiesen höherer Lagen. Landwirtschaft Schweiz, no. 2, 67-75. TŘINÁCTÝ, J. a kol. (2000): Krmivářství 3/2000, s 30. TŘINÁCTÝ, J. a kol. (2000): Krmivářství 4/2000, s 34. TŘINÁCTÝ, J. a kol. (2000): Krmivářství 5/2000, s 42. TŘINÁCTÝ, J. a kol. (2001): Krmivářství 1/2001, s 39-40. TURKINGTON, R., KLEIN, E., CHANWAY, C. P. (1993): Interactive effects of nutrients and disturbance: an experimental test of plant strategy Tudory. Ekology, vol. 74, p. 863-878. TURKINGTON, R., MEHRHOFF, L. A. (1990): The role of competition in structuring pasture communities. In: GRACE, J. B., TILMAN, D. (Eds.) Perspectives on Plant Competition. Academic Press, Inc., San Diego, p. 307-340. TVRZNÍK, P., PAJTÁŠ, M., TŘINÁCTÝ, J. (1999): Sborník Aktuální otázky výţivy a krmení skotu. VÚVZ Pohořelice, s 9/1,6/7,4/3. URBAN, F. a kol. (1997): Chov dojeného skotu, APROS Praha, s 133. VAN SOEST, P.J. (1994): Nutritional Ecology of the Ruminant. 2nd ed., Cornell University Press, Ithaca, New York, 476 p.

94

VAN SOEST, P. J. (1996): Prediction of ruminal volatile fatty acids and pH within the net carbohydrate and protein system. In.: J Anim Sci., 74, p. 226-244 VENCL, B. (1991): Nové systém hodnocení krmiv pro dojnic. Sborník AZV ČFSR. VESELÁ, M., MRKVIČKA, J., KOCOURKOVÁ, D. (2006): Změny a výnosy lučního porostu při dlouhodobém hnojení. Úroda, č.4/2006, Praha, s. 35-37 VETTER, H. und KUBA, F. (1963): Trockensubstanz- und Nährstofferträge bei gesteigerter Nutzungshäufigkeit

und

Stickstoffdüngung

in

Weiden

und

Wiesenversuchen

in

Hohenschulen. Z. f. Acker- und Pflanzenbau 116, p.372-394. VORLÍČEK, Z., KOHOUTEK, A., ODSTRČILOVÁ, V. (2005): Produkce a kvalita píce jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti. In.Sb.ref. „Kvalita píce z travních porostů.“ Praha, s. 207-214 VORLÍČEK, Z. (2003): Výroba kvalitních krmiv na orné půdě. Akreditační práce Troubsko, s.16 VORLÍČEK, Z., DUBEC, J. (2006): Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav. Úroda, č.5/2006 Praha, příl.s 1-3 VORLÍČEK, Z., DUBEC, J. (2007): Pěstování jetelovin a jetelotrav na orné půdě. Úroda, č.5/2007 Praha, s. 42-43 WANG, Y., BARBIERI, L. R., BERG, B. P., McALLISTER, T. A. (2007): Animal Feed Science and Technology, vol. 135, issues 3-4, p. 296-314 WEISSBACH, F (2003): Theory and Praktice of Ensuring good Quality of Silages from Grass and Legumes. In Forage Conservation, VÚŢV Nitra, p. 31-36. WILHELMY,

B.,

weißkleebasierter

KORNHER,

A.,

Nutzungshäufigkeit

und und

TAUBE,

F.,

(1991):

Stickstoffdüngung

Leistungsfähigkeit in

Weiden

und

Weisenversuchen in Hohenschulen. In.: Z.f. Acker- und Pflanzenbau 116, p.372-394 WILMAN, D., DROUSHIOTIS, D., KOOCHEKI, A., LWOGA A. B., und SMITH, J. S. (1976a): The effect of interval between harvestsand nitrogen application on the proportion and yield of crop fractions in four ryegrass varieties in the first harvest year. In.: J. agric. Sci. (Camb.) 86, p.189-203 WILMAN, D., KOOCHEKI, A., LWOGA A. B. (1976b): The effect of interval between harvestsand nitrogen application on the proportion and yield of crop fractions and on the digestibility and digestible yield and nitrogen content and yield of two perennial ryegrass varieties in the second harvest year. In.: J. agric. Sci. (Camb.) 87, p. 59-74

95

WOODFORD, S.T., and MURPHY, M.R. (1988): Effect of physical form of forage on chewing activity, dry matter intake, and rumen function of dairy cows in early lactation. In.: J. Dairy Sci., 71, p. 674 - 686 ZEMAN, L. a kol. (2006): Výţiva a krmení hospodářských zvířat. Praha, s.11,219. ZEMAN, L. a kol. (1995): Katalog krmiv. VÚVZ Pohořelice, s. 6 ZEMAN, L. (2000): Krmivářství 2/2000, s 34 ZEMAN, L. a kol. (2006): Výţiva a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd., Profi Press, Praha, s.11, 219 ŢILÁKOVÁ, J., KMOTEK, S., GONDA, L., KUNSKÝ, M., OTT, A. (1993): Kvalita a stravitelnost zavadnutého ďatelinového porastu konzervovaného v systému veľkých balíkov In. 6. Mezinárodní symposium Konzervace objemných krmiv. Pohořelice, s. 145-149. http://www.agrokonzulta.sk/informace/indatabanka.htm http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdat51.html http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdat61.html http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdat71.html

96

9. PŘÍLOHY Příloha 1: Průměrné hodnoty maloparcelkový pokus Troubsko sklizeň 2005 varianta

Výnos sušiny (t.ha-1) seče 1 2 3 4 5 6 7

1. 8,29 6,74 8,23 7,31 9,28 9,47 8,23

2. 3,75 3,76 3,60 3,18 3,48 3,63 3,48

seče

celkem 3. 3,88 3,14 2,96 2,99 4,27 3,90 3,79

4. 4,20 4,12 3,92 3,85 4,35 4,48 4,02

vlák (g.kg-1)

NL (g.kg-1) 20,13 17,77 18,72 17,31 21,37 21,48 19,51

1. 229,7 215,0 189,4 172,3 189,7 199,7 206,9

2. 210,3 213,4 182,6 182,4 200,2 203,5 218,4

seče 3. 220,4 236,9 219,9 214,9 207,1 215,0 211,8

4. 196,5 200,7 190,2 205,7 210,9 216,7 213,8

průměr 218,5 216,4 193,8 188,4 199,1 206,8 211,0

1. 153,5 178,2 190,0 205,8 179,0 173,1 178,1

2. 166,4 168,4 209,6 195,1 156,3 161,0 152,5

3. 167,6 155,0 178,0 168,4 173,0 166,9 165,0

4. 175,8 170,5 182,9 160,3 160,5 158,7 158,0

2. 6,58 6,84 6,35 6,52 6,34 6,49 6,69

NEV (MJ.kg-1) seče 3. 6,24 6,57 6,39 6,52 6,17 6,11 6,21

4. 7,50 7,91 7,91 8,24 7,20 7,18 7,21

průměr 162,6 170,0 190,2 188,3 170,8 167,2 167,6

Pokračování přílohy 1 varianta

1 2 3 4 5 6 7

1. 138,1 130,2 114,2 104,4 114,3 122,0 125,3

PDIN (g.kg-1) seče 2. 3. 128,5 135,7 131,0 143,9 113,6 136,4 113,2 131,7 121,4 126,2 125,0 130,3 134,7 128,2

4. 118,1 122,2 113,8 124,2 123,9 128,4 127,5

průměr 132,4 131,7 118,1 114,8 119,8 125,4 127,8

1. 97,8 95,3 91,8 89,5 91,8 93,6 93,0

PDIE (g.kg-1) seče 2. 3. 98,4 97,4 100,1 101,3 93,6 98,5 95,1 100,0 96,0 96,2 96,7 96,0 98,6 96,8

4. 95,7 98,7 98,1 100,8 96,6 97,4 97,6

průměr 97,4 98,1 94,5 94,5 94,4 95,3 95,6

1. 6,30 6,18 5,89 5,81 5,87 6,08 6,03

průměr 6,55 6,72 6,46 6,53 6,26 6,36 6,39

97

Pokračování přílohy 1 varianta

1 2 3 4 5 6 7

1. 6,31 6,23 5,97 5,92 5,95 6,13 6,09

NEL (MJ.kg-1) seče 2. 3. 4. 6,56 6,28 7,36 6,78 6,56 7,71 6,39 6,41 7,72 6,52 6,52 7,99 6,34 6,22 7,10 6,47 6,16 7,08 6,64 6,25 7,10

průměr 6,53 6,68 6,46 6,53 6,28 6,37 6,39

1. 8,82 7,07 8,52 8,65 9,46 8,88 8,96

2. 3,68 3,92 3,83 3,52 3,09 3,37 3,33

SH (t.ha-1) seče 3. 3,01 2,95 3,06 2,78 3,36 3,37 3,08

celkem 4. 4,51 4,60 4,50 3,80 4,46 4,40 4,68

20,03 18,52 19,91 18,75 20,36 20,02 20,04

1. 25,3 29,4 27,7 27,6 26,2 29,6 22,5

2. 18,9 22,1 24,7 26,7 21,8 24,0 20,7

Tuk (g.kg-1) seče 3. 18,3 20,0 23,8 26,3 24,6 22,2 20,5

4. 23,8 30,7 30,2 34,0 26,0 27,8 25,5

průměr 22,6 26,5 27,0 28,4 25,2 26,9 22,5

Pokračování přílohy 1 varianta

1 2 3 4 5 6 7

1. 470,8 462,8 470,7 476,0 487,6 481,2 475,6

BNLV (g.kg-1) seče 2. 3. 4. 489,3 422,1 510,8 477,9 414,9 507,7 469,7 410,1 509,2 467,0 410,2 481,6 501,8 429,8 494,2 483,5 429,2 488,0 483,6 434,6 494,4

průměr 471,9 465,4 467,1 463,7 479,2 472,4 473,1

1. 115,3 115,3 114,0 107,2 111,7 113,2 112,6

Popeloviny (g.kg-1) seče 2. 3. 4. 108,5 119,1 84,2 102,7 112,0 82,3 94,4 108,7 70,8 97,8 110,0 86,7 106,3 116,2 94,5 105,5 112,8 93,7 109,3 115,6 94,2

průměr 108,8 105,3 101,3 102,2 108,6 108,2 108,8

98

Pokračování přílohy 1 varianta

IANP seče

1 2 3 4 5 6 7

1. 66 60 48 38 43 50 64

2. 89 69 49 47 77 69 86

3. 99 76 61 53 81 76 90

4. 63 43 31 37 70 64 71

průměr 79 62 47 44 68 65 78

1. 83,8 82,9 82,6 82,2 82,8 83,1 83,0

2. 82,3 83,1 82,8 82,6 81,9 82,4 81,4

OMD (%) seče 3. 78,4 78,7 79,4 79,0 78,5 76,9 79,4

4. 81,7 84,0 84,6 84,5 81,4 82,4 82,3

průměr 81,5 82,2 82,4 82,1 81,1 81,2 81,5

99

Příloha 2: Průměrné hodnoty maloparcelkový pokus Troubsko sklizeň 2006

3 4 7 10 11 12 17 průměr DT0,05 DT0,01

1. 8,09 7,04 7,25 6,99 9,14 8,90 8,04 7,92 1,09 1,27

2. 4,26 4,33 4,22 4,10 4,16 4,31 4,10 4,21 0,56 0,65

sušina (t/ha) seče 3. 3,11 3,73 3,26 3,39 2,93 2,97 2,83 3,17 0,84 0,97

2. 26,4 24,6 28,1 18,2 24,2 26,8 24,3 24,7 6,8 7,9

tuk (g/kg) seče 3. 19,0 22,9 23,7 23,1 17,6 19,4 22,1 21,1 7,0 8,1

celkem 4. 3,14 3,15 3,06 3,19 3,33 3,29 3,12 3,18 0,84 0,97

18,60 18,24 17,79 17,67 19,56 19,47 18,09 18,49 2,01 2,33

1. 221,1 213,6 210,2 202,2 231,1 211,4 209,4 214,1 52,8 61,2

NL (g/kg) seče 2. 3. 254,6 210,2 242,1 219,3 254,0 215,6 186,5 218,7 226,1 198,0 251,8 204,2 241,9 219,4 236,7 212,2 50,5 47,5 58,5 55,0

4. 210,6 202,1 192,7 207,9 201,6 207,9 209,6 204,6 44,5 51,6

váţený průměr 226,2 220,2 219,7 201,7 222,0 220,1 218,8 218,4 36,5 42,3

1. 1,79 1,50 1,52 1,41 2,11 1,89 1,68 1,70 0,45 0,53

produkce NL (t/ha) seče 2. 3. 4. 1,08 0,65 0,66 1,05 0,82 0,63 1,07 0,71 0,59 0,77 0,74 0,67 0,94 0,58 0,67 1,09 0,61 0,69 0,99 0,62 0,66 1,00 0,68 0,65 0,25 0,27 0,26 0,30 0,32 0,30

1. 477,0 475,7 472,9 474,5 486,8 488,4 488,9 480,6 34,4 39,8

BNLV (g/kg) seče 2. 3. 4. 495,6 476,6 486,3 474,0 467,9 479,0 478,9 466,8 479,0 493,4 460,9 477,0 524,1 502,4 487,1 506,0 487,0 484,1 492,3 486,6 479,2 494,9 478,3 481,7 29,8 30,3 26,2 34,5 35,1 30,4

celkem 4,18 4,00 3,89 3,59 4,31 4,26 3,95 4,03 0,92 1,07

Pokračování přílohy 2

3 4 7 10 11 12 17 průměr DT0,05 DT0,01

1. 23,8 24,5 25,5 26,3 25,2 24,1 22,9 24,6 6,4 7,4

4. 25,9 23,5 24,9 27,5 26,6 27,5 26,3 26,0 7,3 8,5

váţený průměr 24,0 24,1 25,8 23,9 24,2 24,7 23,6 24,3 3,8 4,4

1. 252,4 263,1 265,6 268,8 231,2 250,3 253,1 254,9 39,2 45,4

vláknina (g/kg) seče 2. 3. 4. 239,3 266,8 248,6 259,9 258,5 276,7 252,6 260,6 279,6 322,2 263,8 266,3 248,0 247,0 245,1 234,0 258,0 248,3 244,0 241,1 249,3 257,1 256,5 259,1 44,8 41,0 46,6 51,9 47,5 54,0

váţený průměr 250,9 263,7 263,7 281,5 239,0 247,0 248,9 256,4 23,0 26,6

váţený průměr 482,9 474,5 474,4 477,6 497,6 492,1 488,1 483,9 26,1 30,3

100

Příloha 3: Průměrné hodnoty poloprovozní pokus Vysočina sklizeň 2006

Varianta

Pořadí seče

1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I.

NL (g*kg-1sušiny)

TUK g*kg-1sušiny)

VLAKNINA g*kg-1sušiny)

BNLV g*kg-1sušiny)

POPEL g*kg-1sušiny)

OH g*kg-1sušiny)

250,65 201,78 243,23 229,96 252,34 271,64 210,24 187,18 245,15 182,46 186,72 176,51 174,68 241,16 203,13 152,80 244,32 230,58 203,32 200,00

25,66 19,14 20,84 20,20 21,58 33,07 19,75 17,72 24,45 20,01 18,46 18,84 21,14 29,83 20,43 22,92 20,86 21,73 15,97 15,86

205,83 235,76 203,59 225,66 217,33 189,46 251,99 262,24 204,08 261,00 265,37 258,75 267,70 226,95 226,01 257,08 196,54 214,17 224,80 232,15

472,39 483,01 471,42 474,53 470,42 441,56 469,09 480,78 492,87 488,54 488,57 500,27 520,82 467,02 521,71 530,83 486,16 484,30 524,17 509,28

135,45 127,18 130,53 120,67 122,41 152,57 123,20 119,95 117,00 112,10 110,53 111,94 103,76 126,82 101,51 109,98 133,95 133,87 114,72 112,30

948,68 948,51 945,32 955,62 952,86 940,09 950,74 954,68 955,71 962,35 961,69 963,41 968,67 957,58 962,97 965,57 948,43 953,28 966,22 966,56

101

Pokračování přílohy 3

Varianta

Pořadí seče

5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 1 1 1 1

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II.

NL (g*kg-1sušiny)

TUK g*kg-1sušiny)

VLAKNINA g*kg-1sušiny)

BNLV g*kg-1sušiny)

POPEL g*kg-1sušiny)

OH g*kg-1sušiny)

202,52 229,56 229,17 224,84 206,30 230,04 205,60 222,11 230,74 222,29 205,91 209,90 212,43 230,98 222,87 205,70 218,59 210,54 208,25 228,12

15,21 19,23 24,41 16,85 18,39 26,61 17,65 19,02 22,71 20,43 21,43 23,55 22,55 23,21 23,11 19,97 16,30 17,50 15,64 14,26

224,00 215,62 207,47 208,53 225,23 235,38 239,94 237,79 213,13 220,35 246,46 247,37 244,69 240,87 246,63 246,82 232,95 247,48 259,67 229,52

511,11 493,79 500,76 515,98 499,52 458,44 486,22 468,33 481,80 485,67 492,58 477,98 462,51 476,26 474,57 494,61 477,27 460,81 446,38 473,29

130,66 133,20 127,39 121,71 117,56 126,09 126,16 126,35 137,38 134,07 134,82 143,19 130,43 114,95 119,21 107,55 115,35 124,76 121,05 120,01

949,83 948,04 958,77 959,72 957,94 962,26 949,73 953,31 950,01 947,24 964,29 952,23 948,21 959,82 960,59 960,59 957,65 947,93 949,33 953,88

102

Pokračování přílohy 3

Varianta

Pořadí seče

2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5

II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II.

NL (g*kg-1sušiny)

TUK g*kg-1sušiny)

VLAKNINA g*kg-1sušiny)

BNLV g*kg-1sušiny)

POPEL g*kg-1sušiny)

OH g*kg-1sušiny)

199,74 182,59 179,81 192,03 160,18 206,86 210,91 202,83 199,28 199,07 178,53 171,31 227,97 237,49 224,21 192,06 207,99 230,18 194,78 218,31

15,90 12,13 12,06 15,20 21,59 21,34 21,63 19,60 20,08 19,21 16,09 17,47 19,90 21,89 18,65 19,65 23,87 26,68 22,66 23,05

259,28 289,10 285,85 264,33 278,45 248,70 261,22 274,32 245,77 265,70 279,33 276,76 220,72 239,00 234,02 260,98 253,67 229,10 254,45 241,80

468,63 444,35 460,15 464,11 497,98 465,22 449,54 453,50 495,88 482,39 510,91 499,21 519,41 483,75 491,54 484,81 488,77 491,14 498,76 491,50

116,73 112,47 105,41 113,45 78,07 101,31 97,84 99,50 84,64 84,04 72,00 75,91 98,41 108,23 103,27 97,26 92,22 87,60 98,85 102,82

951,13 950,20 953,22 950,56 983,94 959,44 965,47 964,10 971,89 976,23 985,18 980,52 983,24 973,46 973,81 973,81 985,31 991,36 979,93 979,11

103

Pokračování přílohy 3

Varianta

Pořadí seče

6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 1 1 1 1 2 2 2 2

II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III.

NL (g*kg-1sušiny)

TUK g*kg-1sušiny)

VLAKNINA g*kg-1sušiny)

BNLV g*kg-1sušiny)

POPEL g*kg-1sušiny)

OH g*kg-1sušiny)

203,94 213,55 183,80 243,75 211,16 162,37 235,18 221,15 256,69 242,61 261,97 219,87 228,81 256,41 255,18 249,42 251,38 241,98 234,76 258,22

20,13 18,14 14,41 24,01 25,88 29,14 28,48 25,24 22,13 21,04 22,42 16,72 16,38 20,65 19,72 18,42 21,10 19,13 15,27 18,89

240,45 234,38 254,46 228,61 257,91 330,10 240,00 253,34 206,83 219,85 217,01 238,39 250,15 209,58 217,80 204,03 227,81 233,22 251,04 211,48

496,52 491,73 529,94 448,79 468,41 449,37 445,50 465,79 483,40 496,55 473,26 499,25 465,75 465,82 454,78 482,31 451,08 474,53 458,36 474,52

98,49 103,29 82,29 117,88 108,84 99,52 134,84 114,87 101,11 106,04 101,44 86,88 111,99 126,44 129,85 123,35 130,03 119,46 116,49 123,10

969,70 968,65 983,78 961,50 977,71 988,11 960,24 971,94 974,32 973,35 977,04 978,60 955,52 945,93 944,45 945,75 947,26 953,75 955,37 952,57

104

Pokračování přílohy 3

Varianta

Pořadí seče

3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6

III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

NL (g*kg-1sušiny)

TUK g*kg-1sušiny)

VLAKNINA g*kg-1sušiny)

BNLV g*kg-1sušiny)

POPEL g*kg-1sušiny)

OH g*kg-1sušiny)

235,69 225,92 281,91 250,00 209,30 264,18 280,13 221,29 242,39 237,95 221,82 230,84 243,77 226,67 216,29 222,32 237,55 232,99 261,09 244,23

22,05 13,76 23,76 20,40 15,97 21,86 24,78 16,26 22,24 21,56 18,57 24,03 21,79 20,74 16,05 19,32 16,53 18,40 24,76 20,98

224,93 235,88 207,97 215,09 240,62 188,07 176,39 231,65 210,06 207,64 242,22 214,36 199,08 224,23 218,90 220,85 222,15 236,55 213,71 213,38

476,03 466,91 438,03 464,82 507,05 493,50 477,24 486,70 500,74 499,27 504,11 487,38 497,52 495,74 510,70 497,59 480,21 473,95 461,27 480,88

118,67 114,00 133,00 117,43 105,63 120,18 129,39 110,29 121,21 126,58 121,63 125,07 118,83 116,45 110,11 121,51 118,06 113,23 122,77 120,19

955,32 949,27 947,54 953,07 962,38 955,60 951,56 957,91 964,54 964,95 968,72 961,29 958,21 959,74 964,68 959,30 950,55 958,39 953,65 954,14

105

Pokračování přílohy 3

Varianta

Pořadí seče

6 6 6 6 7 7 7 7

III. III. III. III. III. III. III. III.

NL -1 (g*kg sušiny) 195,96

TUK -1 g*kg23,21 sušiny)

VLAKNINA -1 g*kg sušiny) 266,76

BNLV -1 g*kg sušiny) 482,57

POPEL -1 g*kg sušiny) 114,54

OH -1 g*kg sušiny) 971,18

226,79 207,51 217,15 244,86 219,31 268,55 246,54

21,75 22,80 22,62 28,02 14,44 23,28 18,76

218,24 241,91 225,42 182,25 236,58 190,78 212,13

481,15 495,18 488,51 510,92 482,90 460,52 468,52

117,01 113,03 114,87 127,20 114,40 132,28 126,99

955,91 963,55 958,68 952,59 951,99 946,04 944,48

106

Pokračování přílohy 3

Varianta

1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5

Pořadí seče

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

205,83 235,76 203,59 225,66 217,33 189,46 251,99 262,24 204,08 261,00 265,37 258,75 267,70 226,95 226,01 257,08 196,54 214,17 224,80 232,15

472,39 483,01 471,42 474,53 470,42 441,56 469,09 480,78 492,87 488,54 488,57 500,27 520,82 467,02 521,71 530,83 486,16 484,30 524,17 509,28

135,45 127,18 130,53 120,67 122,41 152,57 123,20 119,95 117,00 112,10 110,53 111,94 103,76 126,82 101,51 109,98 133,95 133,87 114,72 112,30

59,5 63,1 62,6 31,3 25,9 63,4 20,6 48,9 41,3 22,8 22,6 17,4 31,4 29,4 37,8 43,2 66,7 50,3 50,5 56,4

1,58 1,35 1,51 1,47 1,59 1,70 1,43 1,29 1,54 1,24 1,38 1,21 1,25 1,59 1,35 1,08 1,50 1,44 1,32 1,30

250,65 201,78 243,23 229,96 252,34 271,64 210,24 187,18 245,15 182,46 186,72 176,51 174,68 241,16 203,13 152,80 244,32 230,58 203,32 200,00

25,66 19,14 20,84 20,20 21,58 33,07 19,75 17,72 24,45 20,01 18,46 18,84 21,14 29,83 20,43 22,92 20,86 21,73 15,97 15,86

107

Pokračování přílohy 3

Varianta

5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 1 1 1 1

Pořadí seče

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

224,00 215,62 207,47 208,53 225,23 235,38 239,94 237,79 213,13 220,35 246,46 247,37 244,69 240,87 246,63 246,82 232,95 247,48 259,67 229,52

511,11 493,79 500,76 515,98 499,52 458,44 486,22 468,33 481,80 485,67 492,58 477,98 462,51 476,26 474,57 494,61 477,27 460,81 446,38 473,29

130,66 133,20 127,39 121,71 117,56 126,09 126,16 126,35 137,38 134,07 134,82 143,19 130,43 114,95 119,21 107,55 115,35 124,76 121,05 120,01

37 46,5 56,4 54,4 52,2 43,4 67,4 59,6 52,6 54,4 31,9 53,9 50,3 23,5 23,3 48,1 64,5 66,1 39,3 64,6

1,34 1,46 1,50 1,41 1,35 1,49 1,36 1,43 1,45 1,43 1,30 1,34 1,36 1,48 1,51 1,36 1,41 1,40 1,42 1,48

202,52 229,56 229,17 224,84 206,30 230,04 205,60 222,11 230,74 222,29 205,91 209,90 212,43 230,98 222,87 205,70 218,59 210,54 208,25 228,12

15,21 19,23 24,41 16,85 18,39 26,61 17,65 19,02 22,71 20,43 21,43 23,55 22,55 23,21 23,11 19,97 16,30 17,50 15,64 14,26

108

Pokračování přílohy 3

Varianta

2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5

Pořadí seče

II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

259,28 289,10 285,85 264,33 278,45 248,70 261,22 274,32 245,77 265,70 279,33 276,76 220,72 239,00 234,02 260,98 253,67 229,10 254,45 241,80

468,63 444,35 460,15 464,11 497,98 465,22 449,54 453,50 495,88 482,39 510,91 499,21 519,41 483,75 491,54 484,81 488,77 491,14 498,76 491,50

116,73 112,47 105,41 113,45 78,07 101,31 97,84 99,50 84,64 84,04 72,00 75,91 98,41 108,23 103,27 97,26 92,22 87,60 98,85 102,82

52 19,4 40,5 23,4 35,9 24,4 19,9 24,3 37,7 22,7 20,4 19 66 65 53,2 18 37,4 18,3 55,4 43,6

1,35 1,30 1,30 1,31 1,11 1,38 1,38 1,37 1,34 1,33 1,21 1,19 1,43 1,48 1,43 1,30 1,35 1,41 1,26 1,39

199,74 182,59 179,81 192,03 160,18 206,86 210,91 202,83 199,28 199,07 178,53 171,31 227,97 237,49 224,21 192,06 207,99 230,18 194,78 218,31

15,90 12,13 12,06 15,20 21,59 21,34 21,63 19,60 20,08 19,21 16,09 17,47 19,90 21,89 18,65 19,65 23,87 26,68 22,66 23,05

109

Pokračování přílohy 3

Varianta

6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 1 1 1 1 2 2 2 2

Pořadí seče

II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

240,45 234,38 254,46 228,61 257,91 330,10 240,00 253,34 206,83 219,85 217,01 238,39 250,15 209,58 217,80 204,03 227,81 233,22 251,04 211,48

496,52 491,73 529,94 448,79 468,41 449,37 445,50 465,79 483,40 496,55 473,26 499,25 465,75 465,82 454,78 482,31 451,08 474,53 458,36 474,52

98,49 103,29 82,29 117,88 108,84 99,52 134,84 114,87 101,11 106,04 101,44 86,88 111,99 126,44 129,85 123,35 130,03 119,46 116,49 123,10

41,1 67,7 45,3 49,7 46,7 20,6 60,3 19,1 56,9 62 42,5 30,3 31,2 52,7 52,6 50,6 30,6 28,4 19,3 44,3

1,36 1,41 1,26 1,54 1,32 1,08 1,43 1,38 1,54 1,49 1,58 1,41 1,54 1,63 1,64 1,59 1,62 1,59 1,61 1,64

203,94 213,55 183,80 243,75 211,16 162,37 235,18 221,15 256,69 242,61 261,97 219,87 228,81 256,41 255,18 249,42 251,38 241,98 234,76 258,22

20,13 18,14 14,41 24,01 25,88 29,14 28,48 25,24 22,13 21,04 22,42 16,72 16,38 20,65 19,72 18,42 21,10 19,13 15,27 18,89

110

Pokračování přílohy 3

Varianta

3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6

Pořadí seče

III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

224,93 235,88 207,97 215,09 240,62 188,07 176,39 231,65 210,06 207,64 242,22 214,36 199,08 224,23 218,90 220,85 222,15 236,55 213,71 213,38

476,03 466,91 438,03 464,82 507,05 493,50 477,24 486,70 500,74 499,27 504,11 487,38 497,52 495,74 510,70 497,59 480,21 473,95 461,27 480,88

118,67 114,00 133,00 117,43 105,63 120,18 129,39 110,29 121,21 126,58 121,63 125,07 118,83 116,45 110,11 121,51 118,06 113,23 122,77 120,19

42,9 33,1 35 40,7 42,4 62,2 66,8 51,8 61,4 63,2 46,7 66,5 63,1 45,8 58,4 59,5 58,1 38,5 50,5 65,3

1,50 1,53 1,68 1,58 1,36 1,60 1,68 1,44 1,50 1,46 1,42 1,44 1,49 1,43 1,38 1,42 1,55 1,53 1,64 1,54

235,69 225,92 281,91 250,00 209,30 264,18 280,13 221,29 242,39 237,95 221,82 230,84 243,77 226,67 216,29 222,32 237,55 232,99 261,09 244,23

22,05 13,76 23,76 20,40 15,97 21,86 24,78 16,26 22,24 21,56 18,57 24,03 21,79 20,74 16,05 19,32 16,53 18,40 24,76 20,98

111

Pokračování přílohy 3

Varianta

6 6 6 6 7 7 7 7

Pořadí seče

III. III. III. III. III. III. III. III.

PDIN

PDIE

NEV

NEL

g*kg-1sušiny

g*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

MJ*kg-1sušiny

OMD(%)

IANP(%)

PDIN/PDIE

266,76 218,24 241,91 225,42 182,25 236,58 190,78 212,13

482,57 481,15 495,18 488,51 510,92 482,90 460,52 468,52

114,54 117,01 113,03 114,87 127,20 114,40 132,28 126,99

39,5 48,2 37,8 58,2 63,5 48,1 56 58,2

1,26 1,41 1,33 1,38 1,51 1,48 1,63 1,58

195,96 226,79 207,51 217,15 244,86 219,31 268,55 246,54

23,21 21,75 22,80 22,62 28,02 14,44 23,28 18,76

112

Příloha 4: Průměrné hodnoty poloprovozní pokus Vysočina sklizeň 2007

Varianta

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I.

Pořadí seče

1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5

NL g*kg-1sušiny

173,27 179,32 149,79 198,20 206,46 203,70 189,58 148,65 197,19 204,63 216,84 175,18 283,44 281,51 276,35 269,96 186,20 189,96 181,13 177,53

Tuk g*kg-1sušiny

23,15 16,33 10,84 15,90 16,16 18,12 19,12 14,93 12,50 15,51 19,53 11,55 26,90 25,04 26,84 25,16 18,91 16,48 19,39 15,25

Vláknina g*kg-1sušiny

280,35 264,02 290,22 250,54 272,71 243,26 253,52 284,08 253,79 240,50 244,46 291,37 208,37 219,03 237,11 239,09 239,99 259,85 268,73 253,22

Popel g*kg-1sušiny

deg NL

Dsi

SNL g*kg-1sušiny

131,75 132,71 118,53 133,54 144,85 141,23 135,70 124,13 128,15 140,89 151,32 140,84 161,36 171,00 154,85 159,80 126,97 135,93 123,73 131,60

0,78 0,80 0,77 0,82 0,81 0,82 0,81 0,78 0,82 0,83 0,84 0,80 0,89 0,87 0,85 0,85 0,83 0,82 0,81 0,82

0,83 0,84 0,81 0,83 0,82 0,84 0,85 0,83 0,84 0,86 0,87 0,83 0,86 0,85 0,83 0,83 0,86 0,84 0,83 0,85

92,01 102,14 71,95 124,66 131,55 123,55 108,73 72,98 119,58 123,47 138,98 97,26 208,78 202,78 204,28 194,31 107,92 114,32 104,98 100,76

113

Pokračování přílohy 4

Varianta

I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. II.

Pořadí seče

5 5 5 5 6 6 6 6 7 7 7 7 1 1 1 1 2 2 2 2

NL g*kg-1sušiny

181,50 190,79 181,38 172,18 170,12 144,69 133,83 195,37 219,92 218,85 202,49 214,42 226,90 226,23 170,72 194,21 243,58 246,52 249,27 260,48

Tuk g*kg-1sušiny

18,36 17,34 19,58 15,27 26,99 20,95 20,91 21,05 20,70 21,14 20,15 21,01 23,75 18,69 12,11 18,19 17,36 15,59 20,06 15,93

Vláknina g*kg-1sušiny

Popel g*kg-1sušiny

deg NL

Dsi

SNL g*kg-1sušiny

267,65 240,87 259,84 272,74 284,84 298,83 292,17 278,96 257,67 245,94 260,90 249,60 230,48 233,70 273,82 274,16 208,13 207,44 198,61 161,82

139,49 142,85 139,28 131,10 153,12 143,18 146,20 156,26 148,08 161,86 140,98 143,29 152,76 146,43 127,45 140,58 103,84 108,39 100,89 106,24

0,81 0,83 0,81 0,81 0,77 0,75 0,76 0,81 0,83 0,85 0,81 0,83 0,85 0,86 0,78 0,81 0,84 0,86 0,84 0,89

0,83 0,85 0,83 0,82 0,81 0,79 0,81 0,82 0,84 0,86 0,84 0,84 0,86 0,87 0,82 0,83 0,78 0,78 0,77 0,82

108,86 114,88 108,20 99,67 91,88 66,54 53,88 117,64 137,29 129,36 117,71 127,90 141,27 138,73 87,65 108,17 167,50 174,04 171,65 183,71

114

Pokračování přílohy 4

Varianta

II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II.

Pořadí seče

3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6

NL g*kg-1sušiny

225,66 248,76 239,81 214,08 245,47 265,03 221,69 228,18 251,16 233,59 241,77 234,29 227,13 225,97 220,71 208,81 233,03 215,23 205,50 228,84

Tuk g*kg-1sušiny

Vláknina g*kg-1sušiny

Popel g*kg-1sušiny

deg NL

13,78 16,12 17,34 19,90 15,85 14,69 12,74 14,02 15,03 14,91 16,80 14,23 22,70 17,03 19,88 20,68 27,22 23,64 21,29 22,64

228,44 199,08 209,47 247,77 198,19 192,59 224,89 203,87 173,35 182,96 180,87 204,77 228,93 231,64 218,20 255,16 274,27 269,85 273,51 250,91

94,58 93,43 105,04 104,88 96,86 90,56 89,25 91,37 107,28 98,86 108,09 100,64 113,92 115,14 110,15 110,42 92,05 108,84 102,53 110,14

0,83 0,85 0,84 0,81 0,85 0,87 0,83 0,85 0,89 0,89 0,89 0,87 0,84 0,85 0,83 0,81 0,79 0,79 0,78 0,81

Dsi

0,78 0,79 0,79 0,77 0,79 0,79 0,78 0,80 0,82 0,82 0,83 0,80 0,76 0,76 0,78 0,75 0,71 0,73 0,74 0,75

SNL g*kg-1sušiny

149,43 168,68 165,35 148,82 169,06 190,38 144,90 148,34 179,81 160,26 173,08 162,10 154,37 155,58 149,60 135,70 156,55 139,80 125,26 151,48

115

Pokračování přílohy 4

Varianta

II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Pořadí seče

7 7 7 7 1 1 1 1 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5

NL g*kg-1sušiny

224,67 212,52 228,97 230,91 253,29 255,44 243,96 263,85 126,49 135,91 167,92 137,34 234,61 234,80 249,60 266,19 200,03 187,18 198,72 169,95

Tuk g*kg-1sušiny

22,19 17,08 18,14 19,59 21,82 21,68 20,63 20,37 10,52 11,12 20,33 19,06 20,56 19,03 20,44 20,66 21,69 20,45 10,49 19,45

Vláknina g*kg-1sušiny

266,08 276,39 262,90 260,36 183,73 185,70 214,43 170,84 281,21 273,01 239,56 274,75 191,69 200,11 168,97 166,76 268,80 284,37 277,59 282,28

Popel g*kg-1sušiny

deg NL

Dsi

SNL g*kg-1sušiny

123,13 115,77 130,41 112,67 91,14 98,68 95,95 104,97 78,01 73,17 80,13 87,38 94,19 95,42 94,37 100,63 88,27 83,61 95,03 90,36

0,81 0,81 0,83 0,82 0,85 0,86 0,82 0,87 0,71 0,72 0,80 0,73 0,85 0,84 0,87 0,88 0,77 0,76 0,77 0,77

0,76 0,75 0,78 0,77 0,78 0,77 0,75 0,78 0,70 0,71 0,78 0,72 0,79 0,79 0,80 0,79 0,68 0,67 0,67 0,69

159,25 150,10 162,42 165,83 175,04 182,64 172,80 202,22 54,83 67,71 91,69 65,88 152,07 156,76 170,93 188,22 137,13 129,55 132,29 106,65

116

Pokračování přílohy 4

Varianta

III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

Pořadí seče

5 5 5 5 6 6 6 6 7 7 7 7

NL g*kg-1sušiny

220,63 194,60 228,22 217,49 250,21 223,23 220,54 225,30 238,08 221,06 260,10 230,10

Tuk g*kg-1sušiny

24,67 17,14 19,31 17,65 27,03 23,49 23,01 20,35 21,38 16,45 19,90 18,19

Vláknina g*kg-1sušiny

252,69 282,13 245,48 253,66 217,21 257,62 247,45 240,67 221,15 241,64 197,30 210,07

Popel g*kg-1sušiny

deg NL

Dsi

SNL g*kg-1sušiny

133,42 117,07 117,78 121,92 122,65 122,41 117,94 108,50 101,44 101,99 107,23 97,76

0,81 0,79 0,83 0,83 0,82 0,80 0,81 0,82 0,82 0,81 0,86 0,84

0,74 0,72 0,75 0,74 0,75 0,73 0,75 0,74 0,76 0,76 0,78 0,78

154,11 129,61 161,43 150,14 168,87 147,61 144,66 148,61 165,45 148,17 188,06 154,49

117

Pokračování přílohy 4: PDIN g*kg-1sušiny

PDIE g*kg-1sušiny

NEL MJ*kg-1suš.

NEV MJ*kg-1suš.

BE MJ*kg-1suš.

ME MJ*kg-1suš.

PDIN/PDIE

OMD[%]

IANP[%]

106,63 106,89 87,66 112,60 116,66 117,71 109,92 85,09 112,05 115,81 122,56 97,11 155,52 152,58 155,24 148,58 113,58 108,89 104,04 100,56 99,41 106,25 101,07 94,77 95,93

86,57 85,39 81,58 86,47 82,76 86,38 87,17 80,95 86,18 86,95 86,16 80,44 93,53 93,37 93,18 92,28 88,51 85,48 86,19 86,18 84,34 87,83 86,12 82,93 83,56

5,43 5,53 5,34 5,58 5,11 5,64 5,67 5,36 5,73 5,67 5,47 4,95 5,76 5,43 5,57 5,41 5,96 5,33 5,61 5,66 5,29 5,61 5,37 5,35 4,83

5,14 5,28 5,05 5,34 4,78 5,42 5,45 5,09 5,54 5,47 5,22 4,58 5,56 5,15 5,30 5,11 5,80 5,05 5,36 5,44 4,99 5,38 5,10 5,05 4,37

19,14 19,16 19,06 19,43 19,35 19,30 19,14 19,02 19,44 19,25 19,25 18,83 19,60 19,29 19,64 19,51 19,35 19,17 19,44 19,38 19,27 19,25 19,21 19,31 19,37

9,36 9,48 9,21 9,55 8,87 9,61 9,67 9,24 9,77 9,67 9,37 8,64 9,81 9,35 9,56 9,33 10,11 9,22 9,60 9,68 9,14 9,58 9,26 9,22 8,54

1,23 1,25 1,07 1,30 1,41 1,36 1,26 1,05 1,30 1,33 1,42 1,21 1,66 1,63 1,67 1,61 1,28 1,27 1,21 1,17 1,18 1,21 1,17 1,14 1,15

61,5 60,2 61,4 55,3 58,3 58,0 59,0 55,8 67,5 67,1 63,4 63,0 64,8 64,7 70,7 68,5 73,7 62,2 66,1 62,6 56,1 59,5 61,1 56,1 63,8

56,6 50,5 56,4 39,7 38,5 39,9 45,5 26,6 47,3 22,9 22,6 19,5 27,7 34,6 31,7 46,9 63,2 49,0 49,9 65,5 32,6 46,2 57,2 58,1 52,8

118

Pokračování přílohy 4: PDIN g*kg-1sušiny

PDIE g*kg-1sušiny

NEL MJ*kg-1suš.

NEV MJ*kg-1suš.

BE MJ*kg-1suš.

ME MJ*kg-1suš.

PDIN/PDIE

OMD[%]

IANP[%]

77,63 74,08 104,84 123,84 123,25 115,90 122,78 131,60 130,60 98,21 109,77 146,71 145,52 150,75 156,34 136,69 151,70 144,59 126,26 149,16 157,23 134,99 139,74 149,08 141,26

81,35 79,03 84,57 88,16 88,30 88,54 89,66 90,32 89,28 82,57 86,37 96,96 96,10 99,87 103,17 92,58 99,04 95,13 87,15 96,53 99,23 93,76 96,56 100,46 99,64

4,71 4,68 4,97 5,42 5,39 5,54 5,66 5,71 5,82 5,25 5,40 6,59 6,40 6,78 7,18 6,63 7,17 6,72 6,11 6,94 7,15 6,70 6,95 7,00 7,10

4,22 4,20 4,58 5,15 5,10 5,28 5,43 5,51 5,63 4,93 5,11 6,53 6,30 6,74 7,23 6,55 7,20 6,68 5,95 6,94 7,19 6,64 6,96 7,01 7,14

19,25 19,02 19,26 19,22 18,98 19,31 19,20 19,08 19,24 19,02 19,14 19,87 19,84 19,99 20,28 20,05 20,17 20,13 20,06 20,15 20,29 19,95 19,91 20,31 20,17

8,36 8,29 8,70 9,34 9,28 9,53 9,69 9,75 9,89 9,09 9,31 11,06 10,77 11,32 11,89 11,09 11,88 11,24 10,33 11,54 11,87 11,22 11,57 11,64 11,79

0,95 0,94 1,24 1,40 1,40 1,31 1,37 1,46 1,46 1,19 1,27 1,51 1,51 1,51 1,52 1,48 1,53 1,52 1,45 1,55 1,58 1,44 1,45 1,48 1,42

59,4 62,1 55,3 70,2 64,3 63,2 60,2 76,0 81,8 74,4 77,4 76,7 78,8 73,9 64,8 67,2 67,0 66,1 69,6 60,7 55,1 62,3 59,3 74,5 73,4

45,0 54,3 59,5 49,0 56,2 48,3 65,7 43,9 24,2 24,9 45,0 55,2 66,1 35,3 65,6 56,7 17,1 46,8 24,8 38,1 21,0 25,7 26,6 37,3 28,0

119

Pokračování přílohy 4: PDIN g*kg-1sušiny

PDIE g*kg-1sušiny

NEL MJ*kg-1suš.

NEV MJ*kg-1suš.

BE MJ*kg-1suš.

ME MJ*kg-1suš.

PDIN/PDIE

OMD[%]

IANP[%]

142,16 139,41 135,22 130,93 131,83 122,27 133,76 126,88 124,91 136,89 131,28 123,87 130,82 135,69 154,02 153,17 146,09 162,77 76,44 84,13 106,79 83,66 143,22 143,06 153,55

98,48 97,35 95,67 93,89 96,44 93,02 91,86 94,19 93,54 95,43 86,67 84,00 85,59 88,44 101,60 100,55 98,33 103,42 82,23 83,09 89,90 84,47 99,11 98,19 101,97

6,88 6,67 6,30 6,01 6,41 5,99 6,25 6,06 6,17 6,29 5,58 5,40 5,41 5,88 7,30 7,03 6,63 7,11 5,57 5,84 6,85 5,91 7,26 7,07 7,46

6,87 6,60 6,14 5,80 6,29 5,75 6,04 5,82 5,96 6,11 5,30 5,09 5,10 5,65 7,36 7,06 6,57 7,14 5,24 5,59 6,85 5,68 7,32 7,09 7,59

20,37 20,14 20,05 19,77 19,85 19,79 20,11 20,09 19,95 20,06 19,88 19,73 19,53 19,98 20,30 20,32 20,14 20,41 19,74 19,77 19,80 19,63 20,13 20,22 20,30

11,46 11,18 10,64 10,22 10,80 10,21 10,60 10,33 10,49 10,65 9,59 9,32 9,35 10,03 12,06 11,69 11,13 11,79 9,63 9,99 11,40 10,07 12,01 11,73 12,29

1,44 1,43 1,41 1,39 1,37 1,31 1,46 1,35 1,34 1,43 1,51 1,47 1,53 1,53 1,52 1,52 1,49 1,57 0,93 1,01 1,19 0,99 1,45 1,46 1,51

73,4 71,3 76,9 67,3 74,0 72,0 82,0 74,4 78,0 75,5 75,9 71,1 75,2 75,6 74,2 68,8 75,5 75,6 72,6 70,5 75,1 75,1 61,6 59,9 72,0

23,0 23,5 63,6 65,4 54,9 21,5 35,3 18,0 56,4 41,1 47,2 60,9 49,9 47,6 70,6 63,9 88,5 78,4 51,8 61,0 41,0 34,7 33,9 54,4 57,5

120

Pokračování přílohy 4: PDIN g*kg-1sušiny

PDIE g*kg-1sušiny

NEL MJ*kg-1suš.

NEV MJ*kg-1suš.

BE MJ*kg-1suš.

ME MJ*kg-1suš.

PDIN/PDIE

OMD[%]

IANP[%]

162,94 123,03 112,02 121,40 102,82 128,29 111,77 131,37 124,04 151,09 134,80 132,60 137,60 145,49 133,46 156,42 140,35

102,80 85,79 83,44 83,57 82,55 90,89 87,86 94,03 91,31 100,36 93,32 92,65 93,43 96,00 91,41 97,25 96,22

7,41 5,96 5,77 5,64 5,60 5,61 5,40 5,93 5,62 6,56 6,00 6,17 6,34 6,66 6,29 6,78 6,81

7,51 5,74 5,50 5,34 5,31 5,33 5,05 5,70 5,32 6,45 5,77 5,98 6,20 6,59 6,15 6,75 6,79

20,50 20,05 19,97 19,79 19,61 19,93 19,85 19,97 19,65 20,07 20,05 20,09 20,09 20,17 20,02 20,24 19,95

12,23 10,15 9,88 9,70 9,62 9,65 9,36 10,12 9,67 11,03 10,22 10,44 10,70 11,14 10,61 11,31 11,37

1,59 1,43 1,34 1,45 1,25 1,41 1,27 1,40 1,36 1,51 1,44 1,43 1,47 1,52 1,46 1,61 1,46

66,1 66,6 62,0 56,0 64,9 64,1 57,4 59,3 54,2 69,1 64,8 68,0 68,9 72,2 68,0 64,2 67,4

51,2 31,6 28,3 19,4 40,2 50,0 33,0 33,7 46,6 48,0 63,8 67,4 46,4 63,0 66,4 46,8 65,6

121

Příloha 5: Průměrné hodnoty siláţi maloparcelkový pokus Troubsko sklizeň 2005

varianta

1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7

Pořadí seče

NL g*kg-1sušiny

Vláknina g*kg-1sušiny

Popel g*kg-1sušiny

Sušina %

I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III.

210,95 225,89 216,71 184,47 206,55 207,63 173,44 180,91 198,33 173,44 137,40 168,11 168,08 194,93 197,52 187,95 183,35 203,34 192,44 196,27 193,09

236,65 237,81 242,77 272,81 234,38 237,94 338,10 284,81 280,00 316,44 290,35 251,38 268,49 277,73 248,69 265,29 278,26 265,74 288,70 226,41 240,51

84,70 82,27 83,59 113,16 112,88 93,04 88,15 83,29 111,56 81,71 63,14 81,12 87,71 83,52 76,68 81,49 91,00 87,79 78,76 102,81 67,70

36,04 34,70 35,13 37,67 34,93 37,94 42,80 43,99 31,26 38,11 41,32 33,03 34,24 32,87 38,16 52,50 30,76 50,69 48,62 43,90 42,80

KM g/kg sušiny

KO g/kg sušiny

suma kyselin

KM/KO

KM %

KO %

12,1 17,6 14,5 16,8 12,4 13,1 11,4 16,4 21,8 11,0 11,9 12,6 20,4 19,4 12,1 2,4 10,1 9,5 3,7 1,8 8,5

4,2 5,4 3,0 3,8 4,6 3,2 4,9 4,5 4,4 4,5 3,6 3,2 4,4 4,5 1,1 1,3 2,2 2,0 0,3 1,5 2,1

16,3 23,0 17,5 20,6 17,0 16,3 16,3 20,9 26,2 15,5 15,5 15,8 24,8 23,9 13,2 3,7 12,3 11,5 4,0 3,3 10,6

2,88 3,26 2,58 2,58 4,42 2,69 4,09 2,33 3,64 4,95 2,44 3,93 4,63 4,31 11 1,85 4,59 4,75 12,3 1,2 4,05

74 77 83 82 73 80 70 78 83 71 77 80 82 81 31,71 4,57 32,83 18,74 7,61 4,09 19,86

26 23 17 18 27 20 30 22 17 29 23 20 18 19 2,88 2,48 7,15 3,95 0,62 3,41 4,91

122

Příloha 6: Průměrné hodnoty siláţi maloparcelkový pokus Troubsko sklizeň 2006

Varianta

Pořadí seče

Sušina g*kg-1

NL g*kg-1sušiny

Tuk g*kg-1sušiny

Vláknina g*kg-1sušiny

ADF g*kg1 sušiny

NDF g*kg1 sušiny

Popel g*kg1 sušiny

1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4

I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. IV. IV. IV. IV.

322,1 557,9 344,8 446,7 345,9 343,9 349 413,4 364,6 433,8 364,9 303,1 363,1 373,5 474,3 393,3 497,3 393,8 361,7 420,4 457,4 370,6 388,1 398,3 409,4

149,5 149,3 191,4 160,6 166,8 189,6 206,3 215,3 196 201,6 200,4 217 207,6 215,3 182,5 186,1 149,3 215,9 209,8 209,1 205,2 194,6 217,3 191,8 206,6

32,6 31,1 33,6 29,8 34,4 35,1 34,1 32,4 31,4 32,4 33,4 35,7 35,4 34,4 32,5 32,6 30,5 35,2 36,8 36,4 36,8 36,3 35,9 36,1 36,8

313,1 313 302,6 286 256,8 231,2 275,1 288,5 311,8 279,9 281,4 229,8 247,5 258,3 235,5 256,4 257,2 238,5 221,6 218,7 210,6 199,6 212,1 222,3 214,8

350,7 356,8 351 348,9 326,1 299,4 333,5 346,2 367,5 334,4 330,8 299,2 312,4 320,6 299,4 318 322,7 307,1 286,9 284,6 275,6 261,7 274,8 283,5 275,2

535,4 554 508,4 471,9 408,3 365,3 460,9 488,9 539,8 477,4 483,9 358,5 399,1 435,4 374,7 415,8 422,4 378,9 349,6 340,8 329 308,5 332,9 358,4 344,8

109,4 111,5 96,5 101,8 97,3 100,3 104,8 105,5 103,2 106,6 102,3 105,7 105,8 97,4 95,7 93,3 91,1 89,2 88,6 88,4 92,9 112,8 118 113,9 113,9

123

Pokračování přílohy 6 Varianta

Pořadí seče

Sušina g*kg-1

NL g*kg-1sušiny

Tuk g*kg-1sušiny

Vláknina g*kg-1sušiny

ADF g*kg1 sušiny

NDF g*kg1 sušiny

Popel g*kg1 sušiny

5 6 7 Varianta

IV. IV. IV. Pořadí seče I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. IV.

432,4 389 415,3 BNLV(g*kg1suš.) 395,2 375,8 421,8 444,7 443,7 379,7 358,3 357,5 379,5 382,4 411,8 403,6 397,2 453,9 431,6 471,8 421,3 443,1 447,4 454,5 456,7

187 193,3 185,7 ME(MJ*kg1suš.) 9,53 9,71 9,64 9,77 9,76 9,64 9,6 9,6 9,6 9,66 9,69 9,68 9,77 9,78 9,78 9,8 9,86 9,9 9,9 9,87 9,67

37,4 35 34 NEL(MJ*kg1suš.) 5,62 5,71 5,69 5,78 5,77 5,68 5,64 5,64 5,65 5,69 5,71 5,7 5,75 5,78 5,77 5,81 5,81 5,84 5,85 5,83 5,72

193,7 210 220,1 NEV(MJ*kg1suš.) 5,48 5,54 5,55 5,64 5,63 5,5 5,46 5,47 5,48 5,22 5,55 5,54 5,58 5,65 5,63 5,69 5,65 5,7 5,7 5,69 5,59

253,5 273,3 282,9 Ca(g*kg1suš.) 11,9 10,85 9,43 9,07 9,71 12,49 12,49 10,97 11,63 10,55 12,8 11,23 10,87 11,83 12,66 9,97 10,74 10,16 11,1 14,04 14,64

301,3 329,7 348 P(g*kg1suš.) 2,84 3,17 3,3 2,94 3,27 3,61 3,48 3,79 3,94 4,37 3,62 3,57 3,71 2,66 2,8 2,53 3,1 2,5 2,67 2,92 2,89

106,1 105 111,1 Na(g*kg1suš.) 0,43 1,08 0,54 0,33 0,33 0,76 0,32 0,43 0,43 0,32 0,32 0,22 0,54 0,43 0,43 0,43 0,43 0,22 0,22 0,32 0,43

2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1

124

Pokračování přílohy 6 2 3 4 5 6 7

IV. IV. IV. IV. IV. IV.

416,7 435,9 428 475,8 456,8 449,2

Varianta

Pořadí seče I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III.

K(g*kg1suš.) 26,87 23,69 21,58 21,99 23,5 21,48 21,83 23,14 24,95 24,76 30,6 26,11 23,45 21,31 20,11 20,06 18,65 17,72 17,3

1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5

9,58 9,63 9,64 9,76 9,73 9,64 Mg(g*kg1suš.) 3,25 2,57 2,39 2,28 3,39 3,71 3,49 2,91 2,58 2,37 2,56 3,53 3,27 2,91 3,23 2,58 2,25 2,47 4

5,65 5,69 5,69 5,78 5,75 5,7 Obsah NNH3 z celk. N (%) 19,31 4,46 13,28 10,54 17,54 12,82 9,88 8,25 15 8,67 15,21 15,14 12,86 7,12 8,12 11,39 9,27 10,41 11,03

5,5 5,55 5,54 5,66 5,62 5,57 LA(g*kg1suš.) 69,9 17,6 67,86 39,6 58,3 61,3 61,03 69,42 55,9 63,16 65,5 101,95 81,8 83,27 63,46 62,8 47,86 71,1 87,92

14,18 12,69 14,53 13,42 12,12 11,76 AA(g*kg1suš.) 19,2 4,7 12,47 8,9 12,1 11,3 14,89 16,2 23,5 15,9 22,2 20,79 16,25 19,54 17,08 22,12 15,48 19,3 19,91

3,71 3,75 3,67 3 3,41 3,35 Etanol(g*kg1suš.) 1,86 0,17 0,87 0,22 1,15 1,74 1,14 0,24 0,55 0,23 0,55 0,33 0 0 1,27 0,76 1,41 1,52 1,11

0,87 0,98 1,08 0,32 1,03 1,08

pH 4,8 5,37 4,78 5,09 4,85 4,85 4,82 4,72 4,84 4,75 4,77 4,67 4,69 4,65 4,68 4,75 4,78 4,73 4,63

125

Pokračování přílohy 6

Varianta 6 7 1 2 3 4 5 6 7

Pořadí seče III. III. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV.

K(g*kg1suš.) 16,27 18,03 24,19 28,9 30,26 24,84 21,65 21,1 22,11

Mg(g*kg1suš.) 3,33 4,32 3,69 2,81 2,6 2,82 4,11 2,92 2,7

Obsah NNH3 z celk. N (%) 6,33 7,43 12,44 8,81 12,23 7,62 7,96 14,55 13,61

LA(g*kg1suš.) 54 68,43 102,81 65,45 66,53 68,39 80,48 86,63 71,51

AA(g*kg1suš.) 12,13 20,99 7,56 20,1 16,57 19,05 20,12 18,25 16,61

Etanol(g*kg1suš.) 0,48 1,75 1,89 2,32 1,51 1,71 1,62 0,51 0,72

pH 4,79 4,65 4,58 4,74 4,73 4,72 4,61 4,61 4,69

126