ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY
VÝŽIVA ZVÍŘAT
1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc.
VÝŽIVA ZVÍŘAT
AKA 06E
předmět se vyučuje pro profesní bakaláře oborů : • KYNOLOGIE • SPECIÁLNÍ CHOVY • ZOOREHABILITACE A ASISTENČNÍ AKTIVITY SE ZVÍŘATY • CHOV KONÍ (s určitými změnami)
Předmětem tohoto encyklopedického předmětu budou všeobecné informace o :
• živinách - jejich funkci, zdrojích a potřebách • krmivářském zbožíznalectví • základech techniky krmení zvířat
VÝŽIVU pro specialisty z daných oborů, katedra vyučuje v magisterském studiu v monotématických předmětech : VÝŽIVA PSŮ VÝŽIVA EXOTICKÝCH ZVÍŘAT VÝŽIVA KONÍ zájemci si mohou vybrat i jednosemestrální předměty z nabídky katedry: VÝŽIVA PŘEŽVÝKAVCŮ VÝŽIVA MONOGASTRŮ KRMNÁ ADITIVA a PRODUKTY BIOTECHNOLOGIÍ VÝROBA KRMNÝCH SMĚSÍ VÝŽIVA ČLOVĚKA A ZDRAVÍ nebo i předměty z oboru : VÝŽIVA A POTRAVINY
VÝŽIVA -
rozhodující faktor vnějšího prostředí
působí na živý organismus a jeho : •
pohodu • zdraví
• užitkovost • reprodukci
• výkonnost • krásu ....
Doporučená literatura : Zeman a kol. : Výživa a krmení hospodářských zvířat Podmínky pro složení zkoušky:
• Zápočet za absolvovaná cvičení • Znalost doporučené literatury, přednesené a procvičované látky • Zkouška se uskuteční formou 2 (A, B) navazujících zkušebních testů
vymezení zájmového okruhu pro
VÝŽIVU ZVÍŘAT
PŘEDMĚT ZÁJMU - optimální pokrytí živinových potřeb živočichů záchovná (= existenční) potřeba + produkční potřeba ... ODEZVA ZVÍŘAT ...
VÝŽIVA SE ZABÝVÁ STUDIEM PROCESŮ SPOJENÝCH S : •
•
příjmem trávením
•
vstřebáváním
•
metabolismem • využitím živin
Co představují jednotlivé pojmy ?
HISTORIE DISCIPLÍNY …
kořeny disciplíny ... období domestikace zvířat ... voda x
potrava sytost
x
hlad,
škodlivost x prospěšnost
Objevy a osobnosti, které položily fundament pro vědeckost disciplíny
M. V. LOMONOSOV ( 1711-1765 )
ZÁKON ZACHOVÁNÍ HMOTY jako teoretický základ pro stanovení živinových potřeb živočichů
J.R.von MAYER ( 1814-1878 ) H.von HELHOLZ ( 1821-1894 )
O 100 let později - ZÁKON ZACHOVÁNÍ ENERGIE - teoretický fundament pro stanovení energetických potřeb živočichů
A.L.LAVOISIER ( 1743-1794 )
Způsob uvolňování energie z organických živin – spalování OXIDACE
ZÁKON MINIMA – limitující živina
Justus von LIEBIG ( 1803-1873 )
D. I. MENDĚLEJEV Systematické uspořádání 118 chemických prvků (na Zemi 94 prvků)
T.B.OSBORNE – L.B.MENDEL – W.C.ROSE Aminokyselinové složení bílkovin
Celková roční výroba krmiv v ČR činí zhruba :
25 mil. tun krmiv
Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh :
denně, kg
Dojnice 30 - 50 kg Kůň 25 - 30 kg Ovce 5 - 10 kg Prasnice 2.5 - 5 kg Liška (faremní chov) 0,8 - 0,9 kg Slepice ( velkochov )
125 g
ročně, tun 15 - 20 t asi 10 t 2-4t 1.1 t 300 - 350 kg asi 45 kg
A kolik toho sní 1 člověk ? Pro evropský region se odhadují tyto údaje, vztažené k průměrné délce života :
celkem potravin, včetně nápojů - více než 60 tun, z toho více než 6 tun masa
Z celkového příjmu potravin to představuje A./ B./
Bílkovin - asi 3 - 4 tuny Popelovin - asi 600 kg
Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván asi na
40 - 90 %, (tj. poměrně špatně)
Je to důsledek : • Nevyladěné (nedostatečné, nadbytečné) výživy • Nedobrého zdravotního stavu zvířat • Nepříznivých ustajovacích podmínek
Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot :
Na :
1 slepičí vejce
-
kolem 130 g
1 kg kuřecích brojlerů -
1,8 - 2.2 kg
1 kg jatečních prasat
-
2,8 - 3.3 kg
Základní terminologie
1./ KRMIVO – POTRAVINA zkonzumovatelný SUBSTRÁT, OBSAHUJÍCÍ stravitelné (dostupné) a využitelné (zužitkovatelné) ŽIVINY
1./ KRMIVO - POTRAVINA
2./ ŽIVINA
chemicky definovatelná látka, kterou tělo využívá k : • zachování své existence - života • k tvorbě produkce, výkonu …
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA
3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA
představuje živinový a energetický potenciál
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA
4./ STRAVITELNOST ŽIVIN rozštěpitelnost a vstřebatelnost živin v trávicím ústrojí ROZHODUJE O SUMĚ ŽIVIN DOSTUPNÝCH ŽIVÉMU ORGANISMU
Několik příkladů pro posouzení stravitelnosti živin u zvířat
100 - 100 = 0
100
=
nulová stravitelnost živin
100
KSb = 0
100 - 0 = 100
100 100
100 % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN
KSb = 100
100 100
100
NEGATIVNÍ bilanční STRAVITELNOST
Nejčastější výše (KSb = 70%) bilanční stravitelnosti organických živin
100
30 70
POZOR na rozdíl v bilanční a skutečné (KSb x KSs) stravitelnosti živin
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN
5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN upotřebitelnost živin k pokrytí potřeb v těle
100
30 70
70
NULOVÁ VYUŽITELNOST ŽIVIN (příkladně N = zvíře hubne)
100
30 70
0
100 % NÍ VYUŽITELNOST ŽIVIN !!!
Taková je nejčastěji skutečnost u N
25
100
100
30
70 25
45
70 % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN (70:100) 36% využitelnost strávených živin (25:70) 25% využitelnost přijatých živin (25:100)
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN 5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN
6./ KONVERZE KRMIV ( ŽIVIN ) spotřeba či přeměna krmiv ( živin ) na produkci
ŽIVINY a 2 kritéria jejich rozdělení živin
1./ Podle významnosti
2./ Podle funkce
1./ Dělení živin podle významnosti :
a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ NEESENCIÁLNÍ
2./ Dělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny )
sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny - alkohol, kyseliny..) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek
b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : • organického původu ( dusíkaté látky - AMK )
• anorganického původu ( minerální látky, voda )
c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) • organického charakteru - vitamíny, enzymy, hormony… • anorganické a syntetické - mikroprvky, ochranné látky …
Je nezbytné rozlišovat živiny : • CELKOVÉ ( • STRAVITELNÉ (x • STRÁVENÉ (x
(x
)
NESTRAVITELNÉ)
NESTRÁVENÉ)
• VYUŽITELNÉ (x •VYUŽITÉ
HRUBÉ
NEVYUŽITELNÉ)
NEVYUŽITÉ)
Chemické složení rostlin a živočichů (potenciálních krmiv)
většinu tvoří biogenní (živototvorné) prvky ( C, H, O, N ), menšinu minerální látky (Ca, P ...)
Složení organismu je podmíněno : • u ROSTLIN - genetickými, agrotechnickými, půdními a klimatickými vlivy (ovlivňují nutriční hodnotu) • u ZVÍŘAT vlivem druhu, plemene, zdraví, věku, pohlaví, způsobu chovu, krmení a napájení zvířat, kvality stájového prostředí (ovlivňují živinovou potřebu)
Přibližné rozdíly v chemickém složení obsah živin v %
zrno obilnin
libové maso
VODA
14
73
!!!
DUSÍKATÉ LÁTKY
10
20
!!!
TUK
2
6,5
BNLV
68
!!!
0,2
!!!
VLÁKNINA
3
!!!
-
!!!
POPELOVINY
3
0.3
Rozdíly v chemickém složení se mění : - u rostlin s vegetační fází - u živočichů s věkem
Vzájemný vztah jednotlivých živin v krmivech rozdílné konzistence ŠŤAVNATÉ KRMIVO VODA (80 – 90 %) SUŠINA SUCHÉ 4-5x více
VODA SUŠINA
p o ř a d í
ž i v i n
Schéma živinového složení krmiva
1.
VODA
KRMIVO ( 1 + 2 )
SUŠINA ( 3 + 4 )
2. 3. 4.
ML ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 )
5.
NL
6. 7. 8.
TUK sacharidy BNLV
VL
= zdroj energie = Bílk. + NPN
ROZDĚLENÍ SACHARIDŮ, kterých je nejvíce ve většině organických krmiv (potravin) Celkové množství sacharidů BNLV Vláknina BUNĚČNÉ OBSAHY
BUNĚČNÉ STĚNY Nestrukturální sacharidy Strukturální sacharidy
Detailnější rozdělení sacharidů Celkové sacharidy BNLV Vláknina
Nestrukturální sacharidy
Strukturální sacharidy POLYSACHARIDY J. cukry
Škrob
Pektiny, arb.xylany, slizy, gumy atd.
Hemicelulózy (rozpustné a nerozpustné)
Celulóza
Lignin
ADF - acidodetergentní vláknina
NDF - neutrálně detergentní vláknina NŠP = neškrobové polysacharidy NŠP (rozpustné)
NŠP (nerozpustné)
48
Další tématický okruh :
VÝZNAM, ZDROJE A NORMOVÁNÍ
jednotlivých živin
