»ESK› JAZYK A LITERATURA 1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu Kvalita jazykovÈho vzdÏl·nÌ pat¯Ì k urËujÌcÌm znak˘m vöeobecnÈ kulturnosti a†vyspÏlosti ËlovÏka. OsvojenÌ a uûÌv·nÌ mate¯skÈho jazyka v mluvenÈ i pÌsemnÈ podobÏ otevÌr· cestu†k pozn·nÌ a pochopenÌ p¯ÌrodnÌ a spoleËenskÈ skuteËnosti, duchovnÌho bohatstvÌ,†je podmÌnkou ˙rovnÏ dorozumÌv·nÌ s lidmi a komunikace v r˘zn˝ch sfÈr·ch ûivota. Schopnost vyjad¯ov·nÌ je tÏsnÏ spjata s celkov˝m intelektov˝m rozvojem û·k˘. J·drem jazykovÈho vyuËov·nÌ je cÌlevÏdomÈ pÏstov·nÌ jazykov˝ch a stylizaËnÌch dovednostÌ a†n·vyk˘; jeho smyslem je †zdokonalit ˙stnÌ i pÌsemnÈ vyjad¯ov·nÌ û·k˘ natolik, aby byli schopni samostatnÏ ¯eöit sloûitÏjöÌ jazykovÈ a stylistickÈ ˙koly, pohotovÏ, jasnÏ, jazykovÏ i†vÏcnÏ spr·vnÏ se vyjad¯ovat a smysluplnÏ komunikovat. V pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ se û·ci uËÌ postupnφpracovat s n·roËnÏjöÌmi odborn˝mi i umÏleck˝mi texty, aby pozn·vali bohatstvÌ a kr·su jazyka a jeho schopnost popsat a vyj·d¯it i sloûitÈ jevy a skuteËnosti. Pr˘bÏûnÏ se û·ci seznamujÌ †i s r˘zn˝mi jazykov˝mi †pom˘ckami, uËÌ se s nimi pracovat a vyuûÌvat jich. P¯i†vyuËov·n̆literatu¯e†si†û·ci†osvojuj̆öirö̆z·klady†liter·rn̆kultury,†kterȆjsou p¯edpokladem jejich celoûivotnÌho Ëten·¯stvÌ i dalöÌho vzdÏl·v·nÌ. V˝uka literatury prohlubuje, upevÚuje a rozvÌjÌ dovednosti a schopnosti û·k˘ (percepËnÌ, Ëten·¯skÈ, intelektu·lnÌ, vyjad¯ovacÌ,†tvo¯ivȆschopnosti a empatie)†a vede je k objektivnÌmu†hodnocenÌ liter·rnÌch dÏl a k pochopenÌ v˝znamu literatury a umÏnÌ pro ûivot ËlovÏka.
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ A. KomunikaËnÌ v˝chova 1. V˝cvik v mluven˝ch a psan˝ch projevech ( pr˘bÏûnÏ) 2. Postoj mluvËÌho ke sdÏlovanÈmu obsahu a zp˘soby jeho vyjad¯ov·nÌ 3. ManipulativnÌ komunikace 4. Pr·ce s odborn˝m textem 5. SlohotvornÌ ËinitelÈ 6. SlohovÈ postupy a ˙tvary 7. Neverb·lnÌ komunikace B. 1. 2. 3. 4. 5. 26
Jazykov· v˝chova ObecnÈ pouËenÌ o jazyce Zvukov· str·nka jazyka Nauka o slovnÌ z·sobÏ; v˝znamovÈ souvislosti slov Nauka o tvo¯enÌ slov TvaroslovÌ
6. Skladba 7. Pravopis fonologick˝, morfologick˝ 8. Pravopis syntaktick˝, interpunkce C. Literatura 1. Literatura, liter·rnÌ druhy a û·nry 2. Epika 3. Lyricko-epickÈ û·nry 4. Lyrika 5. Drama 6. Informatika 7. Pr·ce s textem Obsah tematick˝ch celk˘ A. KomunikaËnÌ v˝chova 1. V˝cvik v mluven˝ch a psan˝ch projevech MluvnÌ cviËenÌ ñ samostatn· vystoupenÌ (s moûn˝m vyuûitÌm prvk˘ dramatizace). Z·sady spisovnÈ v˝slovnosti. Zvukov· podoba vÏty (melodie, pauza, vÏtn˝ p¯Ìzvuk, zabarvenÌ hlasu, tempo ¯eËi, rytmus). 2. Postoj mluvËÌho ke sdÏlovanÈmu obsahu a zp˘soby jeho vyjad¯ov·nÌ Vytv·¯enÌ textu s t˝mû obsahem, ale s r˘zn˝mi postoji (nezaujat˝m, pozitivnÌm, negativnÏ ladÏn˝m). Vyhled·v·nÌ p¯imϯen˝ch jazykov˝ch prost¯edk˘. 3. ManipulativnÌ komunikace AsertivnÌ komunikace. Vyhled·v·nÌ argument˘ a jejich vyvracenÌ. Tolerance k odliön˝m n·zor˘m. KultivovanÈ vyjad¯ov·nÌ vlastnÌch proûitk˘. 4. Pr·ce s odborn˝m textem Pozn·mky a v˝pisky. Typy rejst¯Ìk˘. Z·pis z jedn·nÌ. Postup Ëinnosti. 5. SlohotvornÌ ËinitelÈ FunkËnÌ styly ñ hovorov˝, odborn˝, administrativnÌ, publicistick˝, umÏleck˝. 6. SlohovÈ postupy a ˙tvary a) Vypravov·nÌ ˙stnÌ i pÌsemnÈ (hry, filmy, z·ûitky aj.). ††††Osnova, kompozice. JazykovÈ prost¯edky. b) ⁄tvary oznamovacÌ ñ jejich specifika. Telefonick˝ rozhovor, vzkaz na z·znamnÌk. StÌûnost. é·dost. Omluvenka. Objedn·vka. Inzer·t. Pozv·nka. Dopis, pohlednice, adresa. c) Tiskopisy ñ sloûenka, pr˘vodka, telegram ñ jejich spr·vnÈ vyplÚov·nÌ. d) Popis a jeho r˘znÈ druhy. Charakteristika osoby, liter·rnÌ postavy. e) Vypr·vÏnÌ s popisem. f) Refer·t. ⁄vaha. Jednoduch˝ v˝klad. g) éivotopis. h) Report·û. 7. Neverb·lnÌ komunikace R˘znÈ druhy neverb·lnÌ komunikace ñ grafickÈ prost¯edky, prost¯edky pohybovÈ (kinetickÈ) ñ v†bÏûnÈm spoleËenskÈm styku; jejich uplatnÏnÌ p¯i spoleËensk˝ch hr·ch.
27
B. Jazykov· v˝chova 1. ObecnÈ pouËenÌ o ¯eËi a jazyce RozvrstvenÌ n·rodnÌho jazyka, n·¯eËÌ, obecn· Ëeötina, spisovn· Ëeötina. SlovanskÈ jazyky. V˝voj jazyka. JazykovÏda. Jazykov· kultura. Pr·ce s jazykov˝mi p¯ÌruËkami: StruËn· mluvnice Ëesk· (srovn·vacÌ mluvnice, historick· mluvnice). DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Funkce ¯eËi. Ortoepie. Ortografie. Slang, argot. Uk·zky n·¯eËÌ v literatu¯e. Hr·tky s†Ëeötinou. Stylistika kolem n·s. Jazykov· v˝chova v praxi. 2. Zvukov· str·nka jazyka Hl·sky, spodoba znÏlosti, slova neslabiËn·, p¯Ìzvuk, vÏtn· melodie. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Hlasov· hygiena. Kultivovan˝ p¯ednes. Recitace. Kultivovan· mluva v projevu. Spojov·nÌ slov ve vÏtÏ.† 3. Nauka o slovnÌ z·sobÏ; v˝znamovÈ souvislosti slov Slovo a souslovÌ, rozvoj slovnÌ z·soby; j·dro slovnÌ z·soby, odbornÈ n·zvy, v˝znam slov, synonyma a homonyma, antonyma, slova citovÏ zabarven·, v˝znam slovnÌho z·kladu, p¯echylov·nÌ, slova dom·cÌ, slova mezin·rodnÌ, p¯irovn·nÌ, rËenÌ. Archaismy a neologismy. Pr·ce se slovnÌky†(vÏcn˝m, etymologick˝m, frazeologick˝m, idiomatick˝m, cizÌch slov). DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo St¯Ìd·nÌ hl·sek p¯i tvo¯enÌ slov. ZpodstatnÏl· p¯Ìdavn· jmÈna. ObraznÈ pojmenov·nÌ. Slova argotick·; slang; n·¯eËÌ. FrekvenËnÌ slovnÌk. CizÌ vlastnÌ jmÈna. CizojazyËnÈ cit·ty. P¯ejÌm·nÌ cizÌch slov a jejich problematika. Slova Ñtabuov·ì. 4. Nauka o tvo¯enÌ slov Ko¯en slova, p¯edpona, p¯Ìpona, koncovka, slovnÌ ËeleÔ. Tvo¯enÌ slov ñ odvozov·nÌm, skl·d·nÌm, zkracov·nÌm; souslovÌ. JmÈna p¯ech˝len·. NejËastÏjöÌ p¯edpony v ËeskÈm jazyce. NejËastÏjöÌ p¯Ìpony v ËeskÈm jazyce. Tvo¯enÌ slovnÌch ËeledÌ. Terminologie r˘zn˝ch obor˘. Slovotvorn˝ rozbor. Pravidla ËeskÈho pravopisu. StruËn· mluvnice Ëesk·. Etymologick˝ slovnÌk. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Odvozov·nÌ smÌöenÈ. Sloûeniny vlastnÌ. V˝znamovÈ skupiny sloves z podstatn˝ch jmen, p¯Ìdavn˝ch jmen, sloves a citoslovcÌ. Slova prvotnÌ. JmÈna Ëinitelsk·. JmÈna zveliËel·. P˘vod p¯ÌjmenÌ. Jednoslovn· pojmenov·nÌ. 5. TvaroslovÌ SlovnÌ druhy; podstatn· jmÈna konkrÈtnÌ, abstraktnÌ, pomnoûn·, hromadn·, l·tkov·, obecn·, vlastnÌ, jmÈna osobnÌ a mÌstnÌ, jejich skloÚov·nÌ; jmennÈ tvary p¯Ìdavn˝ch jmen, stupÚov·nÌ p¯Ìdavn˝ch jmen; druhy z·jmen a jejich skloÚov·nÌ; druhy ËÌslovek; podmiÚovacÌ zp˘sob sloves, vid;†slova neohebn·, druhy a stupÚov·nÌ p¯ÌslovcÌ, druhy p¯edloûek, pouûÌv·nÌ spojek, druhy spojek; mluvnickÈ v˝znamy jmen, sloves; tvary podstatn˝ch jmen typu lidÈ, brat¯i, rodiËe, konÏ, den; skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen ruce, nohy, uöi, oËi, kolena, ramena, prsa; kr·cenÌ kmenovÈ samohl·sky p¯i skloÚov·nÌ podstatn˝ch jmen; skloÚov·nÌ †Ëesk˝ch rodn˝ch (k¯estnÌch) jmen a p¯ÌjmenÌ; jmÈna mÌstnÌ (Pravidla ËeskÈho pravopisu). DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo MÌstnÌ n·zvy ulic; jmÈna v˝znaËn˝ch osobnost̆minulosti, souËasnosti; region·lnÌ zvl·öt28
nosti; p¯Ìdavn· jmÈna v odbornÈm textu; ˙skalÌ pravopisu p¯Ìdavn˝ch jmen p¯ivlastÚovacÌch; ËÌslovka dva, oba; p¯edloûky neslabiËnÈ, vÌceslabiËnÈ; spojky pravÈ a†nepravÈ; jazykovÈ rozbory textu z r˘zn˝ch z·jmov˝ch oblastÌ û·k˘. P¯echodnÌky. 6. Skladba Vyj·d¯enÌ podmÏtu a p¯Ìsudku r˘zn˝mi druhy slov. VÏty podle postoje mluvËÌho. Mluvnick˝ z·por. VÏta †jednoduch·, souvÏtÌ. SkladebnÌ dvojice. Shoda, ¯Ìzenost, p¯imyk·nÌ. VÏty dvojËlennÈ, vÏty jednoËlennÈ, sponov· †slovesa.† P¯Ìvlastek tÏsn˝ a voln˝, doplnÏk. VÏta hlavnÌ a vedlejöÌ, vÏta ¯ÌdÌcÌ a z·visl·. SouvÏtÌ sou¯adnÈ, souvÏtÌ pod¯adnÈ, druhy vedlejöÌch vÏt. Druhy v˝znamovÈho pomÏru mezi sou¯adnÏ spojen˝mi vÏtami nebo vÏtn˝mi Ëleny. SloûitÈ souvÏtÌ. ÿeË p¯Ìm· a nep¯Ìm·. Samostatn˝ vÏtn˝ Ëlen. Po¯·dek slov. VyöinutÌ z vÏtnÈ vazby. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Typy jednoËlenn˝ch vÏt. Funkce plnov˝znamov˝ch sloves. P¯Ìklady nÏkolikan·sobn˝ch podmÏt˘ ve vÏtÏ. PouûitÌ jednoho slova (nebo spojenÌ) ve funkci r˘zn˝ch vÏtn˝ch Ëlen˘. VÏta hlavnÌ s vÌce vedlejöÌmi vÏtami. VÏta vedlejöÌ v roli vÏty ¯ÌdÌcÌ. SouvÏtÌ s nÏkolika vedlejöÌmi vÏtami. Sloûit· souvÏtÌ v literatu¯e, v dennÌm tisku. ÿeË p¯Ìm· v kr·snÈ literatu¯e. Samostatn˝ vÏtn˝ Ëlen v mluvenÈm projevu. Po¯·dek slov v ËeskÈm jazyce ve srovn·nÌ s jazykem nÏmeck˝m a†anglick˝m. 7. Pravopis fonologick˝, morfologick˝ i ñ y po obojetn˝ch souhl·sk·ch; p¯edpony z ñ, s ñ , vzñ ; p¯edloûky z, s; u, ˙, ˘ v Ëesk˝ch a p¯ejat˝ch slovech; pravopis hl·skov˝ch skupin v p¯Ìdavn˝ch jmÈnech; †zdvojenÈ souhl·sky; -i , ñ y v 1. , 4., 7. p·dÏ mn. Ë. podstatn˝ch jmen rodu muûskÈho, st¯ednÌho; ñ ovi, ñ ovy u†p¯Ìdavn˝ch jmen p¯ivlastÚovacÌch; ûivotnÈ koncovky neûivotn˝ch podstatn˝ch jmen ve vztahu k p¯Ìdavn˝ch jmÈn˘m (p¯. papÌrovÌ draci); bÏ/bje, pÏ, vÏ/vje, mÏ/mnÏ v r˘zn˝ch slovech. Velk· pÌsmena v n·zvech ulic, institucÌ, liter·rnÌch dÏl apod. (Pravidla ËeskÈho pravopisu). Slova p¯ejat·, psanÌ hl·sek v/w, k/g, j/dû, s/z, q/kv, t/th (SlovnÌk cizÌch slov). DÈlka samohl·sek v dom·cÌch slovech. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Slova, v nichû se Ëasto chybuje. Odliönost psanÌ a v˝slovnosti u-˙-˘. Velk· pÌsmena ñ procviËov·nÌ s ohledem na region·lnÌ specifiku. Spisovn· v˝slovnost a n·¯eËÌ. Projev n·boûenskÈ ˙cty v pravopisu ( Duch svat˝, Svat˝ otec apod.). 8. Pravopis syntaktick˝ i ñ y v p¯Ìsudku / shoda p¯Ìsudku s podmÏtem, i ñ y v doplÚku, i ñ y v p¯Ìvlastku. Interpunkce ve vÏtÏ jednoduchÈ. Interpunkce v souvÏtÌ. ÿeË p¯Ìm·, polop¯Ìm·, nep¯Ìm·. Pravopis shody p¯Ìsudku s†podmÏtem. Pravidla ËeskÈho pravopisu. StruËn· mluvnice Ëesk·. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo MnoûnÈ ËÌslo podmiÚovacÌho zp˘sobu p¯ÌtomnÈho a minulÈho. P¯Ìklady na shodu p¯Ìsudku s†podstatn˝mi jmÈny s ûivotnou koncovkou (uzen·Ëi, ber·nci, pan·ci). Tvary oËi, uöi, dÏti a shoda p¯Ìsudku s podmÏtem. P¯ednost rod˘ a pravopis p¯Ìsudku. SloûitÈ souvÏtÌ a interpunkce. C. Literatura 1. Literatura, liter·rnÌ druhy a û·nry Literatura a skuteËnost (fikce a realita). Literatura kr·sn· a vÏcn·. Smysl pozn·v·nÌ liter·rnÌho dÌla (anal˝za, v˝klad, interpretace). Tematick· a û·nrov· pestrost literatury. 29
Z·kladnÌ liter·rnÌ druhy a û·nry: lyrika, epika, drama (poezie, prÛza, drama), jejich †††††† charakteristickÈ znaky. 2. Epika DÏj, motivy, prost¯edÌ dÏje, vypravov·nÌ v 3. a 1. osobÏ, postavy ñ ¯eË postav a autora, charakteristickÈ jazykovÈ, syntaktickÈ a stylistickÈ prost¯edky. Epika veröovan· a psan· prÛzou. VybranÈ epickÈ û·nry: poh·dka: druhy poh·dek, slavnÌ ËeötÌ a svÏtovÌ poh·dk·¯i bajka: veröovan· a v prÛze, klasick· a modernÌ povÏst a b·je: povÏsti a b·je region·lnÌ, n·rodnÌ, ostatnÌch n·rod˘ m˝tus a epos: m˝ty a eposy ¯eckÈ, ¯ÌmskÈ, v˝znamnÈ m˝ty evropskÈ a mimoevropskÈ; bible (Star˝ a Nov˝ z·kon) legenda a jejÌ hrdinovÈ povÌdka, novela, romaneto: r˘znÈ typy povÌdek a novel (kup¯. dobrodruûnÈ, historickÈ, sci-fi a†dalöÌ) rom·n: r˘znÈ typy rom·n˘ (kup¯. historick˝, psychologick˝, dobrodruûn˝, ûivotopisn˝ aj.) v˝znamn· dÌla a auto¯i ËeskÈho a svÏtovÈho rom·nu vÏcn· literatura: kronika, cestopis, fejeton apod. drobn· epika: anekdota, kreslen˝ seri·l 3. Lyricko-epickÈ û·nry balada: epick˝ p˘dorys balady, lyrickÈ lÌËenÌ prost¯edÌ; st¯edovÏk· balada,†balada v dobÏ romantismu, modernÌ soci·lnÌ balada, novodobÈ pÌsÚovÈ adaptace romance: pojetÌ konfliktu, srovn·nÌ romance s baladou, specifika ËeskÈ romance modernÌ epos: subjektivnÌ a reflexivnÌ prvky, subjekt b·snÌka poema 4. Lyrika Druhy lyriky; lyrick˝ subjekt. Verö, strofa, r˝m, rytmus, metrum. Jazyk b·snÏ, b·snickÈ figury (stylistickÈ, zvukovÈ), charakteristickÈ prvky kompozice. StaroËesk· lyrika, lidov· tvorba, lyrika modernÌ a postmodernÌ. LyrickÈ û·nry a formy (pÌseÚ, song, öanson, epigram, epitaf, elegie, Ûda, sonet ad.). 5. Drama †† Kompozice dramatu, monolog, dialog, dramatickÈ postavy; v˝voj divadla ve svÏtÏ, v EvropÏ a u n·s (zejmÈna antickÈ drama a divadlo, renesanËnÌ drama, drama 19. a 20. stoletÌ). DramatickÈ û·nry: tragÈdie, komedie, Ëinohra, melodram, muzik·l; loutkov· hra a jejÌ tradice u†n·s; pantomima; autorskÈ divadlo; absurdnÌ drama. TeleviznÌ a filmov· tvorba: adaptace liter·rnÌch dÏl, seri·ly pro ml·deû a dospÏlÈ, rozdÌlnost liter·rnÌ a filmovÈ (televiznÌ) poetiky. Rozhlasov· hra; video; zvukovÈ nosiËe. 6. Informatika VydavatelstvÌ knih a Ëasopis˘. Knihovny (katalogy, bibliografie); internetov· knihovna. Liter·rnÌ Ëasopisy, sbornÌky, encyklopedie. Liter·rnÌ v˝stavy, muzea. 7. Pr·ce s textem Interpretace ËÌtankov˝ch uk·zek. Besedy o individu·lnÌ ËetbÏ, inscenacÌch a p¯edstavenÌch. Dramatizace, liter·rnÌ p·sma, audiovizu·lnÌ po¯ady. KniûnÌ ilustrace a jejÌ v˝znam. 30
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky Z·kladem v˝uky ËeskÈho jazyka a literatury z˘st·v· induktivnÌ postup a vyuûÌv·nÌ konkrÈtnÌch operaËnÌch postup˘. V˝uka se nezamϯuje pouze na racion·lnÌ pozn·v·nÌ jazyka, na rozvoj komunikaËnÌch dovednostÌ, ale tÈû na rozvoj mravnÌch, citov˝ch a volnÌch str·nek û·k˘ tam, kde to l·tka ËeskÈho jazyka a literatury nabÌzÌ. UËitel vede û·ky k tomu, aby se uËili uûÌvat r˘zn˝ch vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘, aby umÏli zvolit neutr·lnÌ Ëi vhodnÈ stylovÏ p¯ÌznakovÈ prost¯edky, aby dok·zali odliöit vhodnost spisovn˝ch a nespisovn˝ch v˝raz˘ nejen v pÌsemnÈm, ale i†v†˙stnÌm projevu. V kaûdÈ vyuËovacÌ hodinÏ uËitel db· na jazykovou kulturu û·k˘. é·ci soustavnÏ pracujÌ s dostupn˝mi jazykov˝mi p¯ÌruËkami, p¯edevöÌm s Pravidly ËeskÈho pravopisu, StruËnou mluvnicÌ Ëeskou, s r˘zn˝mi typy slovnÌk˘, s encyklopediemi, uËebnicemi ËeskÈho jazyka a ËÌtankami. UËitel vyuûÌv· nejen r˘zn˝ch uËebnic a dalöÌch materi·l˘, ale i publikacÌ vÏcnÈ a kr·snÈ literatury a v neposlednÌ ¯adÏ liter·rnÌch a odborn˝ch Ëasopis˘. UpozorÚuje û·ky na rozhlasovÈ a televiznÌ po¯ady, jejichû nabÌdky m˘ûe vyuûÌt jak v†hodin·ch literatury, tak v hodin·ch slohu Ëi ËeskÈho jazyka. Je d˘leûitÈ, aby se vedle v˝kladu uËitele p¯i vöech p¯Ìleûitostech uplatÚovala aktivita û·k˘, kterou uËitel trvale podporuje. V pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ se majÌ û·ci nauËit v˝stiûnÏ, jednoznaËnÏ, ö̯eji Ëi struËnÏji vyjad¯ovat nejen v komunikaci s uËitelem (uËiteli), ale zejmÈna sami mezi sebou v bÏûn˝ch ûivotnÌch situacÌch. Osvojov·nÌ tÏchto dovednostÌ by se mÏlo vûdy opÌrat o pozitivnÌ motivaci. Radost z ˙stnÌho projevu, ze schopnosti hovo¯it o r˘zn˝ch tÈmatech, na z·kladÏ vyuûÌv·nÌ vhodn˝ch jazykov˝ch prost¯edk˘, by mÏla napom·hat tomu, aby projev û·k˘ byl nejen vÏcnÏ spr·vn˝, ale i p˘sobiv˝ a†p¯esvÏdËiv˝. V samostatn˝ch kratöÌch vystoupenÌch, v rÈtorick˝ch cviËenÌch jsou û·ci vedeni k†tomu, aby se nauËili zaujÌmat vlastnÌ postoj k vÏcem, jev˘m, situacÌm i problÈm˘m apod., umÏli jej vyj·d¯it, aù uû se jedn· o postoj pozitivnÌ, Ëi negativnÌ. U slohov˝ch pracÌ je d˘leûitÈ, aby se û·ci nauËili na kratöÌch slohov˝ch ˙tvarech sestavit osnovu, aby dovedli Ëlenit text do odstavc˘ dle osnovy, aby umÏli zvolit konkrÈtnÌ n·zev jednotliv˝ch slohov˝ch ˙tvar˘. Zhruba dvakr·t roËnÏ by mÏli û·ci na vÏtöÌch pÌsemn˝ch celcÌch prok·zat, jak dovedou uplatnit poznatky z hodin† slohu a jazykovÈho vyuËov·nÌ, zda umÏjÌ odliöit charakteristickÈ znaky pro urËit˝ slohov˝ styl. Popisy je moûno opat¯it takÈ r˘zn˝mi pl·nky a†n·kresy, vyuûÌt prost¯edk˘ obrazov˝ch spolu s verb·lnÌmi. KritÈriem ˙spÏönosti û·k˘ ve v˝uce psan˝ch projev˘ je funkËnost jejich vyj·d¯enÌ, p¯imϯenost, osobitost, obratnost apod. P¯i vyuËov·nÌ literatu¯e uËitel v nejöiröÌm slova smyslu p¯ihlÌûÌ k v˝chovnÈ hodnotÏ uk·zek liter·rnÌch dÏl, vyuûÌv· poznatk˘ ze spoleËnÈ i individu·lnÌ Ëetby û·k˘ a z†rozhlasov˝ch Ëi televiznÌch po¯ad˘. Liter·rnÏvÏdnÈ poznatky si û·ci osvojujÌ r˘zn˝mi zp˘soby, prost¯ednictvÌm Ëetby, uËitelova v˝kladu, pr·ce s encyklopediemi, pr·ce se slovnÌky a p¯i interpretov·nÌ konkrÈtnÌch liter·rnÌch dÏl. Volba titul˘ mimoËÌtankovÈ Ëetby by mÏla respektovat v˝chovnÈ cÌle uËitele i z·jmy û·k˘. UËitel podnÏcuje û·ky rovnÏû k tomu, aby se seznamovali s r˘zn˝mi ilustracemi, pozn·vali na z·kladÏ vlastnÌ Ëetby r˘znÈ ilustr·tory a r˘zn· vyd·nÌ knih. UËitel i û·ci vyuûÌvajÌ ökolnÌ û·kovskou knihovnu, seznamujÌ se s mÌstnÌ Ëi mÏstskou knihovnou, p¯ÌpadnÏ pouûÌvajÌ internetovou knihovnu (dle moûnosti ökoly, regionu). Videoprogramy rovnÏû usnadÚujÌ uËiteli p¯iblÌûit û·k˘m urËitou liter·rnÌ uk·zku, liter·rnÌ û·nr, napom·hajÌ pochopit û·k˘m odliönosti konkrÈtnÌho liter·rnÌho dÌla a†jeho r˘zn˝ch adaptacÌ. Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Jindra äindlarov·
31
»ESK› JAZYK A LITERATURA 1. - 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia 5. - 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia »ESK› JAZYK I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu Ëesk˝ jazyk VyuËov·nÌ ËeskÈmu jazyku na gymn·ziu vede û·ky k dokonalejöÌmu ovl·d·nÌ spisovnÈho jazyka, k rozvÌjenÌ mluvenÈho a psanÈho vyjad¯ov·nÌ, p¯ispÌv· sv˝m zamϯenÌm i sv˝m obsahem k vytv·¯enÌ citlivÈho osobnÌho vztahu k jazyku jako d˘leûitÈ sloûce n·rodnÌ kultury, k†pozn·v·nÌ bohatÈho rozvoje souËasnÈho jazyka a jeho spojenÌ s dÏjinami n·roda, vychov·v· û·ky k vlastenectvÌ, humanitÏ a demokracii. J·drem vyuËov·nÌ ËeskÈmu jazyku je aktivnÌ rozvoj vyjad¯ov·nÌ û·k˘, kter˝ je zaloûen na ËastÈm stylizaËnÌm v˝cviku projevu, opÌr· se o nezbytnÈ stylizaËnÌ poznatky a obecnÏjöÌ pozn·nÌ systÈmu jazyka. CÌle vyuËovacÌho p¯edmÏtu Ëesk˝ jazyk a literatura lze dos·hnout p¯i tÏsnÈm propojenÌ jeho jazykovÈ a liter·rnÌ sloûky. V cÌli jazykovÈho vyuËov·nÌ se zd˘razÚuje komunikativnÌ funkce jazyka. JazykovÈ vyuËov·nÌ plnÌ ˙lohu integraËnÌho Ëinitele vöech uËebnÌch p¯edmÏt˘ gymn·zia. ⁄kolem jazykovÈho vyuËov·nÌ na gymn·ziu je: prohloubit v souhrnnÈm p¯ehledu znalosti ËeskÈho pravopisu se z¯etelem k jejich zdokonalenÌ a upevnÏnÌ; ● vÈst û·ky k hluböÌmu pochopenÌ tvaroslovnÈho systÈmu a v˝vojov˝ch tendencÌ souËasnÈ ËeskÈ morfologie a tÌm p¯ispÏt k rozvoji jejich jazykovÈho povÏdomÌ po str·nce gramatickÈ a stylovÈ; ● zvyöovat jazykovou kulturu û·k˘ na z·kladÏ pozn·nÌ zvukov˝ch prost¯edk˘ a ortoepick˝ch norem jazyka, z·konitostÌ tvo¯enÌ slov a stylovÈho rozvrstvenÌ slovnÌ z·soby i na z·kladÏ uvÏdomÏlÈho pozn·nÌ a praktickÈho uûÌv·nÌ funkËnÌch styl˘; ● prohloubit pozn·nÌ ËeskÈ syntaxe uplatnÏnÌm sÈmantickÈho a komunikativnÌho z¯etele a†principu valenËnÌ syntaxe p¯i anal˝ze a tvorbÏ v˝povÏdi a schopnost vyuûÌvat tohoto pozn·nÌ ve vlastnÌ jazykovÈ praxi; ● rozvÌjet schopnosti û·k˘ pozorovat jevy a v˝stiûnÏ je pojmenov·vat, vyjad¯ovat se o†odbornÈ problematice s vyuûitÌm popisn˝ch, v˝kladov˝ch a ˙vahov˝ch postup˘; ● rozvÌjet schopnost û·k˘ hodnotit text bÏûnÏ komunikativnÌ, publicistick˝ i umÏleck˝ z†hlediska jazykovÈ kultury; ● nauËit û·ky samostatnÏ tvo¯it souvislÈ mluvenÈ i pÌsemnÈ projevy prostÏ sdÏlovacÌ, prakticky odbornÈ, administrativnÌ, publicistickÈ i ¯eËnickÈ a sezn·mit je s podstatou vyjad¯ov·nÌ umÏleckÈho, umoûnit talent˘m uplatnÏnÌ individu·lnÌch slohov˝ch prvk˘; ● d·t û·k˘m praktickÈ z·klady metody racion·lnÌho studia a samostatnÈho sebevzdÏl·v·nÌ a†vytvo¯it trval˝ n·vyk pouûÌvat p¯itom normativnÌch jazykov˝ch p¯ÌruËek i p¯ÌruËek jin˝ch; ● rozvÌjet schopnost diskutovat a vÈst dialog. ●
32
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. ⁄vod do problematiky ËeskÈho jazyka a do metod jeho studia 2. ⁄vod do stylistiky 3. Zvukov· a grafick· str·nka jazyka 4. BÏûn· jazykov· komunikace 5. TvaroslovÌ 6. Odborn˝ styl I (Odborn˝ popis, popis pracovnÌho postupu, refer·t) 7. Popis subjektivnÏ zabarven˝ 8. SlovnÌ z·soba a tvo¯enÌ slov 9. AdministrativnÌ styl 10. Praktick˝ ¯eËnick˝ v˝cvik 11. Skladba 12. ⁄vaha 13. Publicistick˝ styl (PublicistickÈ û·nry a ˙tvary) 14. Odborn˝ styl II (V˝klad, mluven˝ odborn˝ refer·t) 15. UmÏleck˝ styl 16. Systemizace obecn˝ch v˝klad˘ o jazyce Obsah tematick˝ch celk˘ 1. ⁄vod do problematiky ËeskÈho jazyka a do metod jeho studia »eötina ñ n·rodnÌ jazyk »ech˘; jazyk spisovn˝ a ˙tvary nespisovnÈ. Norma a kodifikace. O v˝voji ËeskÈho jazyka. Jazyky indoevropskÈ. SlovanskÈ jazyky a jejich t¯ÌdÏnÌ. Slovenötina a Ëeötina. Racion·lnÌ studium textu, jeho technika a metody. Orientace v textu. Zpracov·nÌ informacÌ: z·znam, osnova, v˝pisky, v˝tah (konspekt), teze, anotace, resumÈ. Pr·ce se slovnÌky a encyklopediemi. Sezn·menÌ s informaËnÌmi institucemi. 2. ⁄vod do stylistiky Jazyk, ¯eË, styl, stylistika. FunkËnÌ styly a stylovÈ rozvrstvenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘. SlohovȆpostupy a slohovÈ ˙tvary, jejich vz·jemnÈ vztahy. Produkov·nÌ a p¯ijÌm·nÌ textu. 3. Zvukov· a grafick· str·nka jazyka Zvukov· str·nka jazyka: Spisovn· v˝slovnost; v˝slovnostnÌ styly; hlavnÌ rysy spisovnÈ v˝slovnosti; nejËastÏjöÌ odchylky od spisovnÈ v˝slovnosti; pauzy, takt, fr·zov·nÌ, melodie a tempo. Grafick· str·nka jazyka: Vztah mezi zvukovou a grafickou str·nkou jazyka. HlavnÌ principy ËeskÈho pravopisu se z¯etelem k zvukovÈ str·nce Ëeötiny. Pravopis lexik·lnÌ, tvaroslovn˝, slovotvorn˝, syntaktick˝. ZdokonalenÌ v uûÌv·nÌ Pravidel ËeskÈho pravopisu se zvl·ötnÌm z¯etelem k jejich ˙vodnÌ Ë·sti. Pravopisn· cviËenÌ. 4. BÏûn· jazykov· komunikace Obecn· informace o ˙loze jazykovÈ komunikace v ûivotÏ spoleËnosti. Z·kladnÌ znaky informaËnÌch slohov˝ch ˙tvar˘. Neutr·lnost nebo stylov· p¯Ìznakovost jazykov˝ch 33
prost¯edk˘. Stylizace kr·tk˝ch informaËnÌch ˙tvar˘ (nap¯. telegramu, inzer·tu, pozv·nky, ozn·menÌ, zpr·vy, poû·d·nÌ o informaci, poskytnutÌ informace a pÏstov·nÌ dalöÌch forem spoleËenskÈho styku). 5. TvaroslovÌ Principy t¯ÌdÏnÌ slov na slovn̆druhy. Mluvnick· kategorie jmen a sloves, jejich komunikativnÌ funkce a stylovÈ vyuûitÌ jejich forem. Tvaroslovn˝ systÈm Ëeötiny a jeho souËasnÈ v˝vojovÈ tendence. 6. Odborn˝ styl I Stylizace a kompozice odbornÈho projevu. Popis odborn˝; popis pracovnÌho postupu; refer·t. 7. Popis subjektivnÏ zabarven˝ 8. SlovnÌ z·soba a tvo¯enÌ slov SlovnÌ z·soba a jejÌ bohatstvÌ, druhy pojmenov·nÌ. V˝znam slova a jeho sloûky. ZmÏny slovnÌho v˝znamu; metafora, metonymie, ˙ûenÌ, rozöi¯ov·nÌ. Slova mnohoznaËn·; homonyma; synonyma. SystÈm a rozvrstvenÌ slovnÌ z·soby. Prost¯edky spisovnÈ a nespisovnÈ. Obohacov·nÌ slovnÌ z·soby. Spojov·nÌ slov v souslovÌ, multiverbizace, univerbizace. Tvo¯enÌ slov (odvozov·nÌ, skl·d·nÌ, zkracov·nÌ). P¯ejÌm·nÌ slov. Slova p¯ejat·, jejich v˝slovnost, pravopis, skloÚov·nÌ, uûÌv·nÌ. Tendence v†souËasnÈ slovnÌ z·sobÏ. Neologizace slovnÌ z·soby. 9. AdministrativnÌ styl é·dost, ûivotopis, ˙¯ednÌ korespondence, drobnÈ administrativnÌ ˙tvary (ust·lenost jejich formy, jejich p¯ehlednost a ˙hlednost), z·znam z jedn·nÌ. 10. Praktick˝ ¯eËnick˝ v˝cvik Z·kladnÌ druhy ¯eËnick˝ch ˙tvar˘. P¯edpoklady a poûadavky ˙spÏönÈho ¯eËnickÈho projevu; kompozice; jazyk ¯eËnickÈho projevu; kvalita p¯ednesu. Praktick· rÈtorika se zamϯenÌm na kr·tkÈ ˙vahovÈ formy. RozvÌjenÌ vypravÏËskÈho umÏnÌ. ÿeËnick· cviËenÌ, pÌsemn· p¯Ìprava projevu ve formÏ podrobnÈ osnovy a v˝pisk˘, p¯ednes p¯ipraven˝ch i nep¯ipraven˝ch projev˘ r˘znÈho druhu, jejich hodnocenÌ. 11. Skladba V˝povÏÔ a jejÌ formy. Funkce, obsah, zvukov· a grafick· str·nka v˝povÏdi a vÏty. Aktu·lnÌ ËlenÏnÌ v˝povÏdi. VÏta, jejÌ struktura, vÏtnÈ vztahy, vyj·d¯enÌ tÏchto vztah˘; vÏtnÈ Ëleny, rozdÌl mezi vÏtn˝m Ëlenem a slovnÌm druhem. Tvo¯enÌ vÏty (slovesn˝ predik·t a jeho valence). VÏtnÈ schÈma a jeho obmÏny. SouvÏtÌ. V˝stavba textu a jeho ËlenÏnÌ. NejËastÏjöÌ stylovÈ nedostatky. 12. ⁄vaha a ˙vahov˝ postup ⁄vaha ñ jazyk a kompozice. Druhy ˙vah: odborn·, publicistick·, umÏleck·, prost·. ÿeËnick· ot·zka. 13. Publicistick˝ styl PublicistickÈ û·nry a ˙tvary. Podstata publicistiky. 34
Z·kladnÌ slohovÈ kompoziËnÌ a stylizaËnÌ prost¯edky publicistickÈho stylu. PublicistickÈ slohovÈ ˙tvary: kritika, report·û, interview, fejeton, esej, refer·ty, recenze. SlovnÌ h¯ÌËky. 14. Odborn˝ styl II CharakteristickÈ rysy odbornÈho stylu. SlohovÈ ˙tvary a postupy uûÌvanÈ v odbornÈm stylu. V˝klad a v˝kladov˝ postup. Podstata v˝kladovÈho slohovÈho postupu po str·nce vÏcnÈ. Kompozice v˝kladu, stylizace v˝kladovÈho postupu ve srovn·nÌ s popisn˝m. Mluven˝ odborn˝ refer·t. Jeho z·kladnÌ rysy (jazyk a kompozice, navazov·nÌ kontaktu s†posluchaËi). 15. PÏstov·nÌ prvk˘ individu·lnÌho stylu na z·kladÏ vyuûitÌ znalostÌ rys˘ stylu umÏleckÈho ShrnutÌ a aplikace poznatk˘ a dosud zÌskan˝ch zkuöenostÌ z jazykovÈ a liter·rnÌ sloûky p¯edmÏtu ve vlastnÌ slohovÈ tvorbÏ. Jazyk a kompozice beletristickÈho vypravov·nÌ. ÿeËnickÈ ˙tvary - zvukovÈ prost¯edky, mimika, gesta. Proslov, p¯edn·öka. V˝stavba ¯eËnickÈho projevu (oslovenÌ, vyvracenÌ nespr·vn˝ch n·zor˘). Historie ¯eËnictvÌ. Kombinace vypr·vÏcÌch, popisn˝ch a ˙vahov˝ch prvk˘ v jazykovÈm projevu umÏleckÈm a v jazykovÈm projevu û·kovskÈm. 16. ObecnÈ v˝klady o jazyce Jazyk a jazykov· komunikace. MyölenÌ a jazyk. V˝vojovÈ tendence v souËasnÈ ËeötinÏ. Porovn·nÌ z·kladnÌch jev˘ Ëeötiny a cizÌch jazyk˘, kterÈ û·ci studujÌ. Jazykov· kultura. Internacionalizace jazyka. P¯ehled v˝voje naöÌ jazykovÏdy.
LITERATURA I. Charakteristika a cÌle vyuËov·nÌ literatu¯e Literatura sv˝m zamϯenÌm a sv˝m obsahem je p¯edmÏtem vöeobecnÏ vzdÏl·vacÌm s v˝raznou funkcÌ estetickov˝chovnou. CÌlem vyuËov·nÌ literatu¯e je, aby si û·ci gymn·zia osvojili takovÈ z·klady liter·rnÌ kultury, kterÈ by se staly v˝chodiskem jak pro jejich dalöÌ vzdÏl·v·nÌ a sebevzdÏl·v·nÌ, tak pro jejich aktivnÌ celoûivotnÌ Ëten·¯stvÌ. Z·kladnÌm prost¯edkem realizace tohoto cÌle je liter·rnÌ dÌlo a†jeho interpretace.
II. Obsah uËiva Obsah literatury tvo¯Ì: ● Soubor vybran˝ch dÏl a uk·zek z ËeskÈ a svÏtovÈ literatury, jeû û·ci pozn·vajÌ zejmÈna Ëetbou Ëi poslechem a jeû si p¯ev·ûnÏ osvojujÌ jejich interpretacÌ. ● SystÈm liter·rnÏvÏdn˝ch, tj. liter·rnÏteoretick˝ch, historick˝ch a kritick˝ch poznatk˘ pot¯ebn˝ch a) k pozn·v·nÌ a pochopenÌ struktury, v˝znam˘ a funkcÌ liter·rnÌho dÌla, jeho geneze a†recepce; 35
b)
k pozn·v·nÌ a pochopenÌ podstaty a funkcÌ literatury, z·konitostÌ jejÌho v˝voje a princip˘ liter·rnÏ estetickÈ komunikace. SystÈm ËinnostÌ (percepËnÌch, Ëten·¯sk˝ch, intelektu·lnÌch, tvo¯iv˝ch a dalöÌch) pot¯ebn˝ch k osvojov·nÌ liter·rnÌch umÏleck˝ch dÏl a liter·rnÏvÏdn˝ch poznatk˘.
●
P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. SlovesnÈ umÏnÌ a jinÈ druhy umÏnÌ 2. NeevropskÈ (orient·lnÌ) literatury 3. Antick· literatura 4. St¯edovÏk· literatura 5. Husitsk· literatura 6. RenesanËnÌ literatura evropsk· 7. RenesanËnÌ humanismus a baroko v ËeskÈ literatu¯e 8. Klasicismus a osvÌcenstvÌ 9. Preromantismus 10. Obrozeneck· literatura 11. Z literatury 19. a poË·tku 20. stoletÌ 12. Z literatury mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami a z doby okupace 13. Z literatury po roce 1945 14. Ze souËasnÈ literatury 15. Ze souËasnÈho divadla 16. Informatick· v˝chova Obsah tematick˝ch celk˘ 1. SlovesnÈ umÏnÌ a jinÈ druhy umÏnÌ Literatura kr·sn· a vÏcn·. Funkce literatury. Sloûky liter·rnÌ struktury. Liter·rnÌ û·nry. PrÛza a poezie. 2. NeevropskÈ (orient·lnÌ) literatury (ËÌnskÈ, indickÈ, perskÈ) Literatury P¯ednÌho v˝chodu. Bible. Star˝ z·kon. Nov˝ z·kon. 3. Antick· literatura HomÈrskÈ eposy. Lyrika. ÿeck· tragÈdie a komedie. OrientaËnÏ - dÏjepisectvÌ a ¯eËnictvÌ starÈho ÿecka, ¯eck· filozofie. Satira. ÿÌmsk· literatura doby klasickÈ i cÌsa¯skÈ. ÿÌmskÈ divadlo. Satirick· prÛza. 4. St¯edovÏk· literatura St¯edovÏkÈ pohledy na svÏt a st¯edovÏk· kultura. N·boûenskÈ hry. Literatura v cÌrkevnÌm prost¯edÌ. Evropsk· hrdinsk· a ryt̯sk· epika. Dvorsk· lyrika. StaroslovÏnskÈ pÌsemnictvÌ, latinskÈ pÌsemnictvÌ. PoË·tky literatury v Ëesk˝ch zemÌch. PoË·tky Ëesky psanÈ literatury. Literatura mÏstskÈho typu v EvropÏ a v Ëesk˝ch zemÌch. Komedie a fraöky. Maysk· literatura po öpanÏlskÈ conquistÏ; lidovÈ b·je. Africk· Ëernoösk· literatura pouze orientaËnÏ. 5. Husitsk· literatura Funkce a formy husitskÈ literatury. Husovo dÌlo. Literatura husitskÈho a polipanskÈho obdobÌ. 6. RenesanËnÌ literatura evropsk· Italsk·, francouzsk·, öpanÏlsk· a anglick· renesance. Mist¯i renesanËnÌho rom·nu. Odborn· prÛza. Divadlo. 36
7. RenesanËnÌ humanismus a baroko v ËeskÈ literatu¯e VzdÏlavatelsk˝ r·z ËeskÈho humanismu. Latinsky a Ëesky pÌöÌcÌ humanistÈ. DÌlo KomenskÈho. Ofici·lnÌ, lidov· a pololidov· tvorba doby baroknÌ. 8. Klasicismus a osvÌcenstvÌ Rozvoj tragÈdie, komedie a satiry. EncyklopedistÈ. Rusk˝ klasicismus. 9. Preromantismus Francouzsk˝ a anglick˝ preromantismus. NÏmeckÈ hnutÌ Sturm und Drang. 10. Obrozeneck· literatura Vznik ËeskÈho n·rodnÌho hnutÌ. Obrozeneck· vÏda. PoË·tky obrozeneckÈ poezie a†dramatu. Tyl. Inspirace folklorem. PoË·tky slovenskÈho n·rodnÌho obrozenÌ. 11. Z literatury 19. a poË·tku 20. stoletÌ ñ V˝voj ËeskÈ literatury v souvislostech s v˝vojem literatury svÏtovÈ ñ Poezie Romantismus ve svÏtovÈ poezii (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele). Zakladatelsk˝ v˝znam M·chova dÌla pro rozvoj modernÌ ËeskÈ poezie. Romantismus generace ät˙rovc˘.†Satira. Jednota intimnÌho a obËanskÈho v b·snickÈ tvorbÏ. B·snick· tvorba m·jovc˘. Mezi domovem a svÏtem: b·snickÈ programy generace 70. a 80. let. PodnÏty ze svÏtovÈ poezie a poË·tky ËeskÈ a slovenskÈ modernÌ poezie (prokletÌ b·snÌci, symbolismus, dekadence, impresionismus). Experimenty se slovy. ñ PrÛza Romantismus a realismus ve svÏtovÈ prÛze (auto¯i a dÌlo podle v˝bÏru uËitele). Mezi†romantismem a realismem: prÛza generace m·jovc˘. Realistick· povÌdka, realistick˝ rom·n v ËeskÈ a slovenskÈ prÛze 2. poloviny 19. stoletÌ. Realismus v historickÈ prÛze. NovÈ umÏleckÈ smÏry a jejich vliv na rozvoj prÛzy konce 19. a poË·tku 20. stoletÌ (naturalismus, impresionismus). ñ Drama a divadelnictvÌ PodnÏty svÏtovÈ dramatiky. V˝voj ËeskÈho dramatu v 19. stoletÌ. N·rodnÌ divadlo. »eskÈ drama poË·tku 20. stoletÌ. ñ KritickÈ boje v literatu¯e 19. stoletÌ Osobnost F. X. äaldy. 12. Z literatury mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami a z doby okupace ñ V˝voj ËeskÈ a slovenskÈ meziv·leËnÈ literatury v souvislosti s v˝vojem literatury svÏtovÈ Kultura a umÏnÌ mezi dvÏma svÏtov˝mi v·lkami. ñ Poezie a) SmÏry, v˝znamnÈ osobnosti a dÌla svÏtovÈho b·snictvÌ (futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus, anglo-americk· moderna). (Auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele.) b) Z ËeskÈ poezie meziv·leËnÈ Proûitek v·lky, soci·lnÌ tematika,†avantgarda, reflexivnÌ a meditativnÌ lyrika, poezie duchovnÌ orientace. c) B·snick· tvorba z let nacistickÈ okupace ñ PrÛza a) Z prÛzy svÏtov˝ch autor˘ (z·ûitek v·lky, soci·lnÏkritick· prÛza, obraz ûivota sovÏtskÈho Ruska, reakce na nebezpeËÌ faöismu; vrcholy svÏtovÈho realismu). (Auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele.) 37
13.
14. 15. 16.
38
b) Z ËeskÈ prÛzy meziv·leËnÈ TÈma v·lky (legion·¯sk· literatura). Soci·lnÏ-kritick· prÛza. Obrana ËlovÏka, lidskosti a†demokracie. Venkovsk· prÛza, ruralismus. Experiment·lnÌ prÛza. Psychologick˝ rom·n. Katolick· prÛza. c) PrÛza v dobÏ nacistickÈ okupace ñ Drama a divadelnictvÌ V˝znamn· dÌla a v˝znamnÈ osobnosti svÏtovÈ dramatickÈ tvorby (auto¯i a dÌlo podle v˝bÏru†uËitele).†Meziv·leËnȆËeskȆdrama†a†divadlo†(OsvobozenÈ divadlo, D 34-41). Hra s jazykem. ñ Z ËeskÈho myölenÌ o literatu¯e a umÏnÌ (podle v˝bÏru uËitele pr˘bÏûnÏ v souvislosti s analyzovan˝mi texty) ñ Ze slovenskÈ literatury Nadrealismus, soci·lnÏkritick· prÛza, lyrizovan· prÛza. ñ Specifikace filmovÈho umÏnÌ; film a literatura Z literatury po roce 1945 ñ V˝voj ËeskÈ a slovenskÈ literatury po roce 1945 v souvislostech s v˝vojem literatury svÏtovÈ. Kultura a umÏnÌ 2. poloviny 20. stoletÌ ñ Ze svÏtovÈ poezie a prÛzy Reflexe v·lky, existencialismus, neorealismus, nov˝ rom·n, rozhnÏvanÌ mladÌ muûi, beatnÌci, magick˝ realismus, postmodernismus. Obraz ûivota ËlovÏka v pov·leËnÈm svÏtÏ, v totalitnÌ spoleËnosti (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele). ñ »esk· poezie Proûitek okupace, v·lky a osvobozenÌ. Schematismus 50. let (v souvislosti s tÌm problematika poezie konformnÌ s vl·dnoucÌ ideologiÌ) a reakce v˘Ëi nÏmu. Vrcholy ËeskÈ pov·leËnÈ poezie. Z tvorby b·snickÈ generace 60. let. Z poezie 70. a 80. let (podle v˝bÏru uËitele). Poezie na nov˝ch cest·ch: experiment·lnÌ poezie, underground, pÌsniËk·¯i (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele). KonkrÈtnÌ poezie. ñ »esk· prÛza TÈma okupace, v·lky a osvobozenÌ v pov·leËnÈ prÛze. PrÛza socialistickÈho realismu, v souvislosti s tÌm problematika pov·leËnÈ prÛzy konformnÌ s vl·dnoucÌ ideologiÌ. Historick· prÛza. Kritick· reflexe ûivota spoleËnosti v†prÛze 60. let. OkouzlenÌ ûivotem a p¯ÌbÏhem. Z prÛzy 70. a 80. let. Nov˝ esej a fejeton, literatura faktu (auto¯i a dÌla podle v˝bÏru uËitele). ñ Drama a divadelnictvÌ V˝znamn· dÌla a v˝znamnÈ osobnosti svÏtovÈ dramatickÈ tvorby (podle v˝bÏru uËitele). Pov·leËnÈ ËeskÈ drama a divadlo (drama 50. let, divadlo protestu proti ofici·lnÌ ideologii, netradiËnÌ divadelnÌ formy). ñ Z ËeskÈho myölenÌ o literatu¯e a umÏnÌ (podle v˝bÏru uËitele pr˘bÏûnÏ v souvislosti s analyzovan˝mi texty) ñ Ze svÏtovÈ literatury (nositelÈ Nobelovy ceny; Pulitzerova cena americk˝ch autor˘) ñ Exilov· literatura. Samizdatov· literatura ñ Uk·zky ze souËasnÈ liter·rnÌ kritiky. Problematika k˝Ëe Ze souËasnÈ literatury Ze souËasnÈho divadla Informatick· v˝chova Pr·ce û·ka v knihovnÏ. Vöeobecn· a speci·lnÌ bibliografie. VybranÈ liter·rnÌ publikace: antologie, v˝bor z dÌla, monografie apod.
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky V hodin·ch ËeskÈho jazyka a literatury nebudou v˝raznÈ hranice mezi uËivem mluvnice, slohovÈho v˝cviku a literatury. V˝uka je vedena tak, aby si û·ci uvÏdomili propojenost jazykovÈ, komunikaËnÌ i liter·rnÌ v˝chovy. Vyjad¯ovacÌ schopnosti a dovednosti û·k˘ je t¯eba neust·le ve vöech hodin·ch zdokonalovat. UËitel db· na jazykovou kulturu v†kaûdÈ vyuËovacÌ hodinÏ nejen v pÌsemnÈm projevu, ale db· na Ëistotu jazyka v kaûdÈm mluvenÈm projevu. é·ci soustavnÏ pracujÌ s†dostupn˝mi jazykov˝mi p¯ÌruËkami: Pravidly ËeskÈho pravopisu, StruËnou mluvnicÌ Ëeskou, p¯ÌleûitostnÏ pracujÌ s r˘zn˝mi typy slovnÌk˘, p¯edevöÌm se SlovnÌkem spisovnÈ Ëeötiny, SlovnÌkem cizÌch slov a dalöÌmi. P¯i zad·v·nÌ slohov˝ch pracÌ se pÌöÌ obvykle dvÏ slohovÈ pr·ce za ökolnÌ rok. é·ky je t¯eba vÈst k tomu, aby jasnÏ vyjad¯ovali sled dÏj˘ a ud·lostÌ i p¯ÌËinnÈ souvislosti mezi nimi. DoporuËuje se zpracovat jednu kontrolnÌ slohovou pr·ci ve slohovÈm ˙tvaru probÌranÈm v†danÈm roËnÌku a p¯ipravit ji cviËn˝mi slohov˝mi pracemi. V kaûdÈm roËnÌku se doporuËuje nabÌdnout jedno rozs·hlejöÌ tÈma, kterÈ by zahrnulo jak vöechny typy komunikativnÌch dovednostÌ, tak vazbu komunikaËnÌ v˝chovy na dalöÌ p¯edmÏty. TÈmata mohou b˝t zvolena z†r˘zn˝ch z·jmov˝ch oblastÌ û·k˘, mohou vyuûÌvat mezip¯edmÏtovÈ vztahy a Ëerpat z†r˘zn˝ch p¯edmÏt˘, kup¯. spoleËensk˝ch vÏd, p¯ÌrodnÌch vÏd, ale i estetickÈ Ëi tÏlesnÈ v˝chovy, aby û·ci mohli projevit vlastnÌ postoj k tomu , co se jich dot˝k·, s ËÌm majÌ problÈmy, pop¯ÌpadÏ jak je ¯eöÌ. V poslednÌch roËnÌcÌch Ëty¯letÈho Ëi osmiletÈho gymn·zia se pÌöe jedna kontrolnÌ slohov· pr·ce v 1. pololetÌ ve† slohovÈm ˙tvaru, kter˝ û·ci probÌrali v†nÏkterÈm z p¯edeöl˝ch roËnÌk˘ gymn·zia. KomunikaËnÌ v˝chova by mÏla b˝t diferencov·na ve vyööÌch roËnÌcÌch i†podle profesnÌ orientace û·k˘. Ke kultivov·nÌ pÌsemnÈho vyjad¯ov·nÌ û·k˘ m˘ûe slouûit ˙prava chyb v†psanÈm textu, p¯edloûenÌ text˘ jak s jazykov˝mi chybami, tak nevhodnÏ volen˝m pojmenov·nÌm, za¯azenÌm slovosledu aj. Z·klad obsahu literatury tvo¯Ì vybran· dÌla ËeskÈ a svÏtovÈ literatury, p¯i pr·ci s nimi si û·ci osvojujÌ vybranÈ liter·rnÏvÏdnÈ poznatky, pojmy a fakta. Do centra pozornosti se dost·v· liter·rnÌ text, jeho sÈmantick· a strukturnÌ str·nka. Metody liter·rnÌ v˝chovy majÌ smϯovat ke kultivaci smyslovÈho vnÌm·nÌ, emocion·lnÌho proûitku a empatie û·k˘. Liter·rnÏvÏdnÈ poznatky si û·ci osvojujÌ prost¯ednictvÌm uËitelova v˝kladu, samostatn˝m studiem, p¯i interpretov·nÌ konkrÈtnÌch liter·rnÌch dÏl. Smyslem osvojov·nÌ liter·rnÏvÏdn˝ch poznatk˘ je vybavit û·ky takov˝mi znalostmi a dovednostmi, kterÈ by jim umoûÚovaly liter·rnÌ text analyzovat, hodnotit a sv· stanoviska opÌrat o objektivnÏ platn· fakta a poznatky. V˝znamn˝m faktorem jsou Ëten·¯skÈ zkuöenosti û·k˘, proto by mÏla b˝t volba titul˘ liter·rnÌch dÏl volena tak, aby respektovala z·jmy û·k˘ a z·roveÚ se vyvarovala ËtenÌ liter·rnÌho braku. Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Jindra äindlarov·
39
