POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Energetika
Udržitelná, bezpečná a dostupná energie pro Evropany Z ajiš t ění s p o l ehl ivýc h d o d ávek en ergi e za p ř ijat el né c eny je jed no u z n ejvět š íc h výzev, k t er ým EU v s o uč as né d o b ě č el í: K l íč em k ús p ěc hu je d al š í int egr ac e evr o p s ké ener get ic ké p o l it ik y a jed n o t n é vys t up ován í n a s vět ové s c én ě.
OBSAH Proč je evropská energetická politika nutná Společné zájmy ve strategické oblasti . . 3
POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky. Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce:
http://europa.eu/pol/index_cs.htm
Jak EU postupuje Evropská energetická strategie . . . . . . . . . 5 Jaká konkrétní opatření EU přijímá Pravomoci pro spotřebitele a podpora odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Aktuální projekty Rok 2020 a dále: vytváření energetické unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
http://europa.eu/!KC38XK
Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 – Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí
Politiky Evropské unie: Energetika Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: © Digital Vision/Getty Images 16 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-42188-4 doi:10.2775/60011 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2015 © Evropská unie, 2015 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
3
E N E R G E T I K A
Proč je evropská energetická politika nutná Společné zájmy ve strategické oblasti
Komplexní odvětví To, že si zapneme počítač nebo sedneme za volant, považujeme za samozřejmost. Všechny tyto vymoženosti však závisí na složitém procesu dodávky
DOVOZ FOSILNÍCH PALIV VE 27 ZEMÍCH EU (1995–2012) 100 %
90 %
1995 2000 2005 2010 2012
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
0%
Závislost na dovozu Uhlí (*)
(*) Včetně hnědého. (**) Včetně ropných produktů.
Zdroj: Eurostat, duben 2013.
Vyrobit energii a dopravit ji až ke konečnému spotřebiteli vyžaduje obrovské technické, logistické a finanční prostředky.
energie. Nejdříve se musí ze země vytěžit energetické suroviny. Teplo lze také získat spalováním dřeva, elektřinu z větru ve větrných elektrárnách, z vody v přehradách a ze slunečního záření v solárních panelech. Poté se tato energie musí přepravit, často přes celý kontinent nebo moře, až na místo, kde bude spotřebována. Musí se vybudovat zařízení, která dokáží zajistit plynulé zásobování energií po desítky a desítky let. Ve hře jsou tedy obrovské technické, logistické a finanční prostředky. Jelikož se bez energie nedokážeme obejít, patří energetika ke strategickým odvětvím. Nejenže by bez dodávek energie nebylo možné zajistit osvětlení, vytápění nebo přepravu osob a zboží, ale energie je také základem všech odvětví ekonomiky: zemědělství, průmyslu a služeb, dokonce i vědeckého pokroku. Pohodlí, na které jsme zvyklí, je spojeno s velkou spotřebou energie. Ta bohužel způsobuje i znečištění ovzduší, vody, půdy a podnebí, jehož dopady je nutné co nejvíce omezovat.
80 %
Celkem
© Wintershall
Osvětlení, vytápění, doprava, průmyslová výroba: tyto služby, bez kterých si neumíme představit každodenní život a které jsou nezbytné pro chod podniků, nemohou fungovat bez dodávek energie. Fosilní zdroje energie (ropa, zemní plyn a uhlí) však nejsou nevyčerpatelné. Musíme s nimi dobře hospodařit a zároveň se snažit najít zdroje nové. Energetická spotřeba v Evropě neustále roste, narůstá i dovoz energie ze zahraničí. Evropské země si dobře uvědomují, že je v jejich zájmu jednat v této strategicky velmi významné oblasti společně. Z tohoto důvodu Evropská unie stanovila společná pravidla, aby mohla postupovat stejným směrem a zajistila dostupnost dostatečného množství energie za příznivou cenu při co nejnižší zátěži životního prostředí.
Ropa (**)
Zemní plyn
4
Největší světový dovozce Jednou z charakteristik Evropy je její energetická závislost na dovozech ze zahraničí. Evropská unie je druhou největší ekonomikou světa. Přestože spotřebovává celou jednu pětinu energie vyrobené ve světě, má sama velice málo zásob energetických surovin. Naštěstí je její portfolio zdrojů energie (tzv. energetický mix) dobře diverzifikováno: zahrnuje četné přehrady v Rakousku, uhelné doly v Polsku, jaderné elektrárny ve Francii, ropná ložiska v Severním moři a ložiska zemního plynu v Dánsku a Nizozemsku. Každá země nabízí něco jiného, a to je naše výhoda. Avšak pouze za předpokladu, že se k sobě evropské země chovají solidárně. Závislost EU na dovozech má obrovské důsledky pro naši ekonomiku. Ropu nakupujeme od Ruska a zemí OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), zemní plyn od Alžírska, Norska a Ruska. Každoročně Evropská unie na tyto nákupy vydá více než 350 miliard eur. A tato částka se neustále zvyšuje. Proto nemáme na výběr: musíme se chovat efektivně, solidárně a klást si náročné cíle, abychom dokázali diverzifikovat své zdroje energie a jejich přepravní trasy.
Klimatická omezení Významní světoví odborníci prokázali, že pokud se světu nepodaří snížit emise skleníkových plynů, dosáhnou náklady spojené se změnou klimatu enormní výše. Odvětví energetiky je tím dotčeno přímo, neboť je z více než 80 % závislé na fosilních palivech, které při svém spalování uvolňují do ovzduší oxid uhličitý (CO2), jeden z hlavních skleníkových plynů. Budoucnost evropské energetiky proto spočívá v menším používání fosilních paliv a ve zvýšení podílu nízkouhlíkových zdrojů energie.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Evropské státy si od 60. let 20. století začaly uvědomovat důležitost solidarity v případě problémů s dodávkami energie. Byly proto vytvořeny společné strategické zásoby ropy a zaveden postup pro řešení krizových situací. Energetická politika se v současnosti dotýká mnoha dalších oblastí: průmyslu, životního prostředí, dopravy, výzkumu a inovací a i vnějších vztahů.
Evropské cíle Evropská unie disponuje potřebnými pravomocemi a nástroji, aby mohla provádět energetickou politiku, jejímž cílem je: —— zabezpečit energetické dodávky, —— zajistit, aby ceny energií nebyly brzdou pro konkurenceschopnost, —— chránit životní prostředí, a zejména bojovat proti klimatickým změnám, —— zdokonalit energetické sítě. Členské státy se mohou rozhodnout, které z energetických zdrojů budou rozvíjet. Musí však přitom zohlednit evropské cíle v oblasti obnovitelných zdrojů.
Evropa musí jednat společně Jednotný trh pro půl miliardy Evropanů. © NASA/Goddard Space Flight Center
Zájem členských států o odvětví energetiky není žádnou novinkou. Datuje se již od skončení druhé světové války. V té době jeden z otců sjednocené Evropy Jean Monnet vyjádřil přesvědčení, že je třeba dát válečné prostředky do služeb míru. Uhlí a ocel na jedné straně a jaderná energie na straně druhé jsou základem prvních evropských smluv: Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), které ukončilo činnost v roce 2002, a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), která platí dodnes.
5
E N E R G E T I K A
Jak EU postupuje Evropská energetická strategie Jelikož Evropa nemá dostatečné zásoby energetických surovin, musí více než polovinu své energetické potřeby zajišťovat dovozem. A protože se ceny jednotlivých surovin vytváří na světových trzích, musí je EU respektovat. Výši výdajů na energii pak může snížit jediným způsobem: ovlivnit spotřebovávané množství. Je ale možné snížit spotřebu při zachování kvality života a pohodlí, na které jsme zvyklí?
Úspora energie Ano – snadné to však nebude. Musíme se naučit využívat energii racionálně a efektivně. Pokud se omezí emise CO2, sníží se naše závislost na dovozu energie, v regionech vzniknou nová pracovní místa a naše know‑how bude žádaným vývozním artiklem. Energetická účinnost proto patří mezi klíčové cíle Evropské unie pro rok 2020. Vedoucí evropští představitelé se dohodli, že do roku 2020 je třeba uspořit jednu pětinu spotřeby energie oproti hodnotám z roku 1990. Toto množství odpovídá produkci více než 400 elektráren. Chceme‑li toho dosáhnout, musí Evropská unie motivovat evropské země, aby se snažily zabránit plýtvání energie, s nímž se setkáváme při provozu elektrických zařízení, v průmyslu a v dopravě.
Směrnice o energetické účinnosti, která byla přijata v roce 2012, pomůže EU těchto cílů dosáhnout a využít všech přínosů energetické účinnosti. Jedná se o průřezový právní předpis, kterým se zavádějí opatření ve všech hlavních hospodářských odvětvích. Jedná se například o nové energetické cíle a audity, rekuperace tepla a energetické výkonnostní cíle. Evropská komise v roce 2014 vyhodnotí, zda je EU na dobré cestě k dosažení 20% úspor, a navrhne podle toho další kroky. Všechny země EU stanovily do roku 2020 orientační vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti a vypracovaly plány, jak cílů hodlají dosáhnout. Chce‑li EU v oblasti energetické účinnosti podpořit investice a konkrétní opatření, musí vzhledem ke složité hospodářské situaci odstranit veškeré překážky. I když investice do energetické účinnosti přinášejí rychlý zisk a pákovým efektem i další investice, je třeba je financovat jako prioritní. Evropská unie může svým členům plány energetické účinnosti pomoci financovat z rozpočtu a svými finančními nástroji. Na období 2014–2020 dává EU k dispozici značné množství
© Fotolia
Výzva pro Evropu: snížit spotřebu při zachování životní úrovně.
Klíčovou oblastí jsou také úspory v budovách, neboť v nich se spotřebovává 40 % energie a produkují 36 % skleníkových plynů v EU, z toho 80 % ve formě tepla.
6
finančních prostředků s cílem pomoci navýšit investice do energetické účinnosti (jen ze strukturálních fondů EU bude uvolněno 23 miliard eur). Energetická účinnost se navíc stává důležitou oblastí pro výzkum a inovace v rámci nového programu Horizont 2020 (viz dále).
Skutečně celoevropský trh s energií
© Fotolia
Elektřina a zemní plyn mohou být v zásadě volně distribuovány prostřednictvím sítí, které křižují evropské území. Velký evropský energetický trh vytváří konkurenci mezi všemi výrobci a dodavateli. To znamená, že je teoreticky možné nakupovat a prodávat elektřinu nebo zemní plyn kdekoli. Cílem je získat kvalitní energii za dobrou cenu. Bohužel kvůli mnoha vnitrostátním předpisům, které stále omezují energetické podniky v jejich expanzi do dalších zemí, není současný trh s 500 miliony spotřebitelů ještě dostatečně rozvinutý. Příkladem jsou vládami stanovené ceny zemního plynu a elektřiny pro podniky. Některé subjekty mají dokonce neprávem privilegovaný přístup k sítím. Tyto nepříznivé podmínky investory odrazují. To může ohrozit i obnovu zastaralých zařízení. Je proto nutné zlepšit podmínky hospodářské soutěže a zavést společná pravidla pro spravedlivé využívání sítí. Evropská unie v tomto hraje prvořadou úlohu, protože stanoví pravidla, má v oblasti dohledu nad trhy rozsáhlé pravomoci a může zabránit některým subjektům, aby měly neoprávněný prospěch ze svého téměř monopolního postavení.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Úprava energetických sítí Je rovněž nutné modernizovat a rozvíjet energetické sítě. Jednak z důvodu rostoucí poptávky po energii, jednak kvůli nutnosti diverzifikovat stávající zdroje a učinit trh flexibilnějším. V příštích deseti letech bude nutné investovat do energetických sítí částky v řádech 1 bilionu eur. Podpora EU členským státům nabírá v této oblasti zcela konkrétní podobu, jelikož všichni mají zájem rozšiřovat vedení vysokého napětí a plynovody, aby bylo možné je propojit. Důležitý je také rozvoj technologií umožňujících skladování energie. Elektrizační soustavy vysokého napětí konstruované původně pro spojení velkých elektráren s nejbližšími oblastmi spotřeby musí být doplněny o elektrárny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, které dodávají energii nepravidelně. Distribuční sítě pak musí umožňovat flexibilní využívání elektřiny, což umožní zvládání odběrových špiček, nebo se musí doplnit o individuální mikroprodukci (například solárními panely). Projekty na vybudování energetických sítí však stále příliš dlouho čekají na získání potřebných povolení. Evropská unie podporuje rozvoj těchto sítí stanovením priorit na evropské úrovni, urychlením výstavby chybějících článků a modernizací sítí, zejména na východě Evropy. Úloha EU se ale nemůže omezovat jen na celkovou koordinaci. Unie musí občas finančně podpořit nutné projekty, které jsou ekonomicky rizikové jak pro podniky, tak pro členské státy.
Evropské domácnosti, služby a podniky musí mít možnost využívat bezpečnou a kvalitní energii.
7
E N E R G E T I K A
Spotřebitelé na prvním místě Všechno však má jediný cíl: aby z toho měli užitek především spotřebitelé, ať již jde o jednotlivce, velké nebo malé podniky. Spotřebitelé mají svá práva a potřebují informace, aby mohli plně využívat možnosti, které jim vnitřní trh s energií nabízí. Například změnit bez obtíží dodavatele, dostávat jasné faktury a srovnatelné nabídky, vědět, z jakého zdroje elektřina pochází, nebo znát svou okamžitou spotřebu. Informační a telekomunikační technologie budou v odvětví energetiky zaujímat stále důležitější místo a díky nim budou spotřebitelé na trhu s energií hrát aktivnější roli. Rovné postavení a možnost využívat úspor z rozsahu dosahovaných průmyslem zajistí spotřebitelům pouze právní předpisy platné na celoevropské úrovni. Evropa tedy musí zavést nezbytné normy, zejména v oblasti ochrany údajů z měřicích přístrojů. Spotřebitelé musí mít také možnost pořídit si nízkoenergetická zařízení a znát jejich skutečnou spotřebu, aby se při jejich nákupu rozhodovali na základě znalosti všech dostupných informací. Podniky musí mít možnost nakupovat energii zcela bezpečně tam, kde je nejlevnější. Pouze skutečná konkurence umožní spravedlivé ceny, které nebudou ani uměle navýšené, ani příliš nízké, takže se vyplatí do výroby energie investovat.
Bezpečnost výroby a dodávky je pro občany klíčová Evropská energetická politika musí být pro občany přínosem také v tom smyslu, že zajišťuje bezpečnost výroby a přepravy energie. Členské státy si jsou vědomy významu, jenž má koordinace či harmonizace bezpečnostních norem pro energetická zařízení, která jsou z celoevropského hlediska naprosto zásadní. Havárie jaderné elektrárny Fukušima bolestivě poukázala na důležitost jaderné bezpečnosti. Evropská unie musí proto zajistit bezpečnost evropských jaderných elektráren a nakládání s jaderným odpadem stanovením co možná nejpřísnějších norem. Evropské normy na ochranu obyvatel a zaměstnanců v jaderné oblasti proti radioaktivnímu záření byly vytvořeny na úrovni EU, a jsou proto ve všech členských státech stejné. Evropa musí občanům v neposlední řadě nadále garantovat, že jaderný materiál používaný na jejím území není zneužíván k nedovolenému obchodování či šíření jaderných zbraní.
Vedoucí pozice v nízkouhlíkových technologiích Pokud chce Evropa vyrábět energii bez vytváření CO2, musí přistoupit k technologické revoluci. V roce 2013 Evropská komise navrhla aktualizovat strategický plán EU pro nízkouhlíkové energetické technologie. K řešení nových výzev v oblasti globálního trhu energie si Evropská unie vytyčuje priority i v oblasti energetického výzkumu a inovací, aby mohla začlenit nízkouhlíkové technologie do energetického systému a uvádět na trh hospodárným způsobem nové výrobky. Záměrem je přimět průmyslové podniky z relevantních odvětví, aby navázaly spolupráci a využívaly podporu ze strany Evropské unie. Některé průmyslové iniciativy se týkají zdrojů a výroby energie (např. biopaliv, větrné, sluneční a jaderné energie), palivových článků a využití vodíku. Jiné se zaměřují na lepší hospodaření s energií v tzv. „inteligentních městech“, jímání a podzemní skladování CO2 a elektrizační soustavy budoucnosti. Cílem je, aby byly nové technologie dostupné a přinášely zisk a mohly nahradit současné technologie, a snížit tak emise CO2 v evropském energetickém sektoru. Dosáhnout tohoto cíle je možné pouze koordinovaným úsilím na evropské úrovni, neboť finanční nároky na jeho realizaci jsou vysoké.
Energetická diplomacie Evropská unie jako největší regionální trh na světě musí z důvodu zajištění spolehlivých energetických dodávek umět prosazovat své zájmy na mezinárodní scéně. Vzhledem ke své velikosti a zároveň vysoké závislosti na vnějších zdrojích nemůže nic ponechat náhodě. A to zejména v době, kdy světový boj o energetické zdroje nabírá na síle. Problémem Evropské unie je, že ne vždy se jejím státům daří vystupovat jednotně. Unie by měla hovořit jedním hlasem, aby si vytvořila dostatečně silné postavení vůči velkým zemím, jež energii vyrábějí, ale i zemím, které jsou jejími velkými spotřebiteli. EU musí nyní zajistit bezpečný tranzit plynu a ropy od dodavatelů. Energetika musí být součástí vnější politiky Evropské unie: tj. rozvojové pomoci, obchodní politiky a dvoustranných dohod o spolupráci. To je také způsob, jak podporovat vývoz špičkových evropských technologií.
8
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
ODKUD POCHÁZÍ ROPA A PLYN DOVÁŽENÉ DO EVROPY? Tradiční strategičtí dodavatelé Noví strategičtí dodavatelé
NORSKO RUSKO LNG (*)
OPEC
KASPICKÉ MOŘE
ALŽÍRSKO
VÝCHODNÍ STŘEDOMOŘÍ
(*) LNG: zkapalněný zemní plyn (Alžírsko, Katar, Nigérie atd.). Zdroj: Evropská komise.
Demokratické rozhodování Evropská energetická politika je věcí všech Evropanů. Právní předpisy na úrovni EU mají velký vliv na legislativy jednotlivých států a u energické oblasti to platí dvojnásob. Předpisy v energetické oblasti společně přijímají Evropský parlament (jehož poslance volí přímo občané EU každých pět let) a Rada ministrů Evropské unie (zastupující vlády členských států). Výjimkou jsou právní předpisy upravující jadernou energii a zdanění energie, které přijímá Rada ministrů sama. Vlády členských států jsou do tvorby evropských předpisů zapojeny již v rané fázi, a to díky výborům národních odborníků. Tohoto transparentního procesu se účastní i profesní organizace a občanská společnost, jejichž stanoviska jsou vyžadována v různých konzultačních etapách.
IRÁK
U N I E
9
E N E R G E T I K A
Jaká konkrétní opatření EU přijímá Pravomoci pro spotřebitele a podpora odvětví Evropská unie poskytuje evropským spotřebitelům nebývalou ochranu, např. ochranu zranitelných skupin spotřebitelů, posílení kontrolních a sankčních pravomocí kontrolních orgánů a zajištění přehlednosti a srozumitelnosti faktur. Nicméně skutečnou revoluci by měly přinést až tzv. chytré sítě a inteligentní měřidla, jejichž zavedením chce Evropská unie přimět spotřebitele k tomu, aby přistupovali k odběru energie aktivněji. Nejen že faktury budou uvádět skutečnou spotřebu, ale zákazníci si budou moci svou spotřebu okamžitě zjistit a optimalizovat ji. Evropská unie zavádí záruky nezbytné pro ochranu soukromí a ochranu informací získaných z inteligentních měřicích přístrojů. Spotřebitelé mají nyní při nákupu elektrických přístrojů díky Evropské unii možnost rozhodnout se na základě údajů, které získají ze štítků s údaji o energetické účinnosti. Ty lze najít u řady domácích spotřebičů a kancelářského vybavení. Výrobci jsou tak vedeni k tomu, aby nabízeli energeticky úsporné výrobky, které snižují celkové náklady, neboť skutečná pořizovací cena výrobku nezahrnuje jen jeho kupní cenu, ale také cenu za jeho provoz.
Evropská unie nechala v zájmu spravedlivého konkurenčního prostředí vytvořit vnitrostátní orgány pro odvětví energetiky, tzv. regulační orgány. Dohlížejí nad dodržováním pravidel systému ze strany energetických podniků. Své rozsáhlé pravomoci používají k postihování praktik porušujících pravidla hospodářské soutěže a pomáhají spotřebitelům činit optimální rozhodnutí. Stanovují co nejspravedlivější sazby za přepravu energie, jednak aby operátoři sítí dostávali odpovídající odměnu a byli motivováni dále investovat a jednak aby se nezvyšovaly účty koncových spotřebitelů. Nemusí to ovšem znamenat pokles cen energie, protože sazby jsou více či méně závislé na světových cenách paliv, tedy ropy, uhlí a plynu, které není možné ovlivnit. Jediným účinným způsobem, jak snížit účet za energii, je racionalizovat její spotřebu. Pokud se do roku 2020 podaří cílů v oblasti úspor energie dosáhnout, ušetří každá evropská domácnost ročně asi 1 000 eur (přibližně 27 600 korun).
Nižší náklady na energii Konec monopolů, které zatěžovaly trhy s elektřinou a plynem, umožňuje všem spotřebitelům zvolit si dodavatele energie podle vlastního uvážení. Nedávná studie dokonce spočítala, že výběr levnějšího dodavatele elektřiny a plynu může přinést úspory v hodnotě více než 13 miliard eur, tedy 100 eur (přibližně 2 760 korun) na domácnost ročně. Možnost vlastní volby dodavatele dostaly jako první podniky. Náklady na energii malých, středních a velkých podniků z velkých evropských odvětví tvoří značnou část jejich výrobních nákladů. Konkurence mezi dodavateli energie rozšířila nabídku, celkově zvýšila kvalitu služeb a udržuje ceny na odpovídající úrovni.
Díky etiketám uvádějícím energetickou účinnost se můžeme lépe rozhodovat při nákupu elektrických spotřebičů.
10
Spolehlivost energetických dodávek V Evropě jsou dnes velké výpadky elektřiny vzácností. Za to mimo jiné vděčíme spolupráci mezi provozovateli sítí, kterou zavedla Evropská unie. Naopak co se týče plynu, je Evropa z 67 % závislá na jeho dovozu, někdy z velmi vzdálených zdrojů. Výpadek v zásobování z důvodů, které nelze ovlivnit, může mít závažné důsledky. Pro případ nouze má Evropská unie propracovaný mechanismus založený na solidaritě, který umožňuje přístup k rezervním zásobám plynu a ropy. Lepší je však těmto případům předcházet: EU vytvořila své vlastní středisko pro sledování trhů s energií a rovněž se dohodla s Ruskem a dalšími hráči klíčovými pro dodávku a tranzit na zavedení systému včasného varování. Komise v říjnu 2014 zveřejnila zprávu o odolnosti evropské plynárenské soustavy. Zpráva posuzuje dopady případných narušení dodávek plynu na různé státy Evropy. Hlavním doporučením, které ze zprávy vyplývá, je, že státy Unie musí spolupracovat a tam, kde je to možné, nechat působit tržní síly. Kooperativní přístup by mohl výrazně snížit dopad narušení dodávek plynu ve většině z postižených zemí.
„Zimní balíček“ – dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Rámec politiky v oblasti klimatu a energie do roku 2030 Evropská komise předložila nový rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Návrh stanoví snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990, celoevropský závazný cíl zvýšit využívání obnovitelných zdrojů na nejméně 27 % celkové spotřeby, obnovené cíle v oblasti politik energetické účinnosti, nový systém řízení a soubor nových ukazatelů pro zajištění bezpečného a konkurenceschopného zásobování energií.
Podpora odvětví Konkurence mezi dodavateli elektřiny a plynu energetickým sektorem zahýbala. Začala se na něm objevovat do té doby netypická povolání (prodejci, konzultanti, auditoři). Toto odvětví se stále více sbližuje s odvětvím informačních a komunikačních technologií. Na vnitrostátní trhy vstoupili noví operátoři, z nichž mnozí působí v celoevropském měřítku. Získat nové zákazníky znamená nabízet inovativní produkty za rozumné ceny, tedy být efektivnější. Na podporu nových zdrojů energie při výrobě elektřiny, biopaliv a tepla, jakož i pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny zavedla Evropská unie pobídky a určila priority.
Na konci října 2014 byla mezi Ruskem a Ukrajinou uzavřena dohoda o dodávkách v hodnotě 4,6 miliard dolarů. Ke sjednání dohody přispěla jakožto prostředník Evropská komise. Dohoda by měla zajistit, že Ukrajina (a v důsledku i ostatní občané Evropy) budou mít v zimním období 2014/2015 dostatek plynu na vytápění.
© European Union
Větší solidarita mezi evropskými zeměmi snižuje riziko nedostatku plynu nebo výpadku elektřiny.
E N E R G E T I K A
Rozmach obnovitelných zdrojů Současným cílem Evropy je, aby v roce 2020 tvořily obnovitelné zdroje alespoň 20 % spotřeby energie v Evropské unii (v roce 2030 by to mělo být alespoň 27 %). Díky podpoře na evropské úrovni nevídaným způsobem vzrostla kapacita výroby z obnovitelných zdrojů. V roce 2011 byly po celém světě instalovány solární panely o výkonu více než 100 gigawattů, 70 % z nich v EU. Výroba energie z obnovitelných zdrojů přispívá ke snižování dovozu fosilních paliv, jehož hodnota činí ročně přibližně 400 miliard eur. Rozšíření evropského trhu s energií z obnovitelných zdrojů značně snížilo náklady na „obnovitelné“ technologie: náklady na pořízení solárních panelů v posledních sedmi letech poklesly o 70 %.
11
Směrnice o energetické náročnosti budov vyžaduje, aby členské státy zřídily pro budovy systém certifikátů energetické náročnosti, včetně doporučení pro vyšší energetickou účinnost. Tyto štítky pro budovy budou zhruba využívat stupnici A až G, podobnou režimu EU pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích přístrojů, jako jsou chladničky. Nejlepší z nich budou označeny energetickou třídou „A“. Certifikáty energetické náročnosti poskytují spotřebitelům informace o tom, jak vysoké jsou v dané budově náklady na energii, což jim umožňuje srovnání nabídek a vyjednávat odpovídající cenu nájmu. Bylo prokázáno, že zvýšení energetické účinnosti o 1 třídu (například z „G“ na „F“) zvyšuje cenu nemovitosti nejméně o 4 %.
Energie z obnovitelných zdrojů je také součástí rozrůstajícího se odvětví „zelených“ technologií, které v Evropě zaměstnává čím dál více lidí. V roce 2011 bylo v odvětví obnovitelných zdrojů a souvisejících pozicích zaměstnáno 1,2 milionu osob. Do roku 2020 by mělo odvětví obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v celé EU zaměstnávat přes 4 miliony lidí. Obnovitelná energie je jádrem dlouhodobé evropské energetické strategie, neboť přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů a snižuje závislost Evropy na dovozu energie. Toto plně se rozvíjející ekonomické odvětví potvrzuje, že Evropa zaujímá vedoucí postavení v nových energetických technologiích, které vytvářejí tzv. „zelená pracovní místa“ (tj. v ekologických provozech) a vývozy s vysokou přidanou hodnotou.
Plnění evropských cílů v oblasti úspor energie umožní vytvořit do roku 2020 dva miliony pracovních míst.
Energetická účinnost: trh, který má budoucnost
Cílem EU je, aby všechny nové budovy měly do konce desetiletí prakticky nulovou spotřebu energie, což umožní značně snížit spotřebu energie i náklady na ni. Potřebám těchto budov s nízkou spotřebou energie bude vyhovovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, čímž se sníží emise.
© Lisa F. Young/iStock/Thinkstock
Investice do větší energetické účinnosti stimuluje růst. Tepelná izolace bytů, instalace nových nízkoenergetických zařízení, renovace budov, provádění auditů – to vše stimuluje hospodářskou aktivitu. Bylo vypočteno, že realizací evropských cílů v oblasti úspor energie by se mohly do roku 2020 vytvořit dva miliony pracovních míst. Částka 24 miliard eur vydávaných ročně na investice například do tepelné izolace, energetického managementu a kontrolních systémů může do roku 2020 snížit evropské náklady na energii o 38 miliard eur.
12
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Zvyšování energetické účinnosti výzkumem a inovacemi
Logo Energy Star označuje zařízení, která mají vynikající energetickou účinnost.
Rozhovor s Patrickem Lambertem, ředitelem Výkonné agentury pro malé a střední podniky (EASME)
Co dělá vaše agentura v oblasti energetiky?
Renovace budov může kromě toho výrazně přispět k vytváření nových pracovních míst a lepší konkurenceschopnosti ve stavebnictví a v odvětví energetických služeb. Renovace stávajících budov také představuje významnou příležitost pro stimulaci inovací. Dodavatelé energie musejí rovněž zaručovat úspory energie zákazníkům. Ekonomický model energetických podniků bude třeba zavést v celé Evropě. Spočívá v tom, že podnik je pověřen dodávkami energetických služeb (osvětlení, vytápění, klimatizace, zásobování elektřinou), ale musí investovat do výkonných zařízení a financovat se z dosažených úspor energie. Nižší spotřebu energie stanoví EU v rámci požadavků na eko‑design pro celou řadu přístrojů. Jedná se zejména o televizory, chladničky, myčky nádobí, pračky, ventilátory, mrazničky, svítidla a další. Ale nejradikálnější a nejviditelnější změnou zatím bylo ukončení výroby klasických žárovek, na jejichž místo nastupují světelné zdroje s nízkou spotřebou. Ty mohou mít až pětkrát nižší spotřebu. Evropská unie dále nepřehlédnutelným způsobem povzbuzuje obchod s energeticky účinnými výrobky. Mnoho z vás si jistě již všimlo loga Energy Star na kancelářských přístrojích. Podle dohody se Spojenými státy se tak od roku 2001 označuje optimální energetická účinnost řady výrobků (počítačů, kopírek, tiskáren a počítačových monitorů). Energetický štítek a značka Energy Star hrají důležitou roli při rozhodování o hromadných nákupech veřejného sektoru.
P.L.: Od ledna 2014 odpovídáme v rámci programu Horizont 2020 (2014–2020), což je nástupce rámcového programu pro výzkum a rozvoj, za realizaci výzev v oblasti energetické účinnosti. Budeme prosazovat a podporovat výzkumné a inovační projekty ze všech fází cyklu – například průnik inovací na trh v zájmu snazší realizace politiky, zvyšování úrovně dovedností a mobilizaci investic do energetické účinnosti. Budeme také nadále řídit projekty podporované z programu „Inteligentní energie – Evropa (2007–2013)“ na podporu energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů. Naše komunikační aktivity každoročně vrcholí Evropským týdnem udržitelné energie.
Skutečně si myslíte, že můžete během jednoho týdne změnit myšlení lidí? P.L.: Během Evropského týdne udržitelné energie se koná v celé Evropské unii několik stovek akcí, z toho asi sto v Bruselu. Chceme lidi a podniky přimět k tomu, aby začali o těchto věcech přemýšlet. Kopírováním úspěšných projektů a propagací postupů, které se osvědčily, mohou lidé postupně dobré myšlenky šířit celou Evropou. Vizitkou i podnětem pro zúčastněné strany jsou pak naše výroční ceny za udržitelnou energii.
Legislativa nestačí? P.L.: Schvalovat zákony je důležité, ale také je potřeba provádět konkrétní akce přímo v terénu, aby se to promítlo do života lidí. Například evropská legislativa o energetické účinnosti budov nebude mít žádoucí dopad, pokud na ni spotřebitelé a ostatní aktéři nebudou dostatečně upozorňováni a nebudou mít náležité dovednosti.
13
E N E R G E T I K A
Boj proti změně klimatu
Postavení Evropy na světové scéně
Evropa se v rámci mezinárodních jednání o klimatu zavázala, že do roku 2020 sníží své emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni v roce 1990 a pokud to půjde, do roku 2050 tento podíl zvýší na 85–95 %. Největší úsilí musí vyvinout právě odvětví energetiky, neboť je zdrojem 80 % emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Pokud Evropa bude své cíle nadále plnit stejným tempem, bude schopna svůj současný cíl 20% snížení emisí skleníkových plynů překročit a v roce 2020 dosáhnout snížení o 25 % (oproti úrovni v roce 1990).
Evropská unie vede nepřetržitý dialog o energetických otázkách se svými největšími dodavateli: Norskem, Ruskem, zeměmi Perského zálivu a organizací OPEC. Spolupracuje však i s dalšími zeměmi a regiony, které hrají na světové energetické scéně důležitou roli. Jedná se o Brazílii, Čínu, Indii, Spojené státy, některé africké země a země středomořského regionu. V oblasti energetiky také uskutečňuje řadu programů spolupráce a pomoci po celém světě. Vystupuje aktivně v mezinárodních organizacích, např. v Mezinárodní energetické agentuře (IEA), Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) nebo na Mezinárodním energetickém fóru (IEF). Připojila se k iniciativě za udržitelnou energii pro všechny, kterou v roce 2011 vyhlásila OSN, aby umožnila dalším 500 milionům lidí v rozvojových zemích získat do roku 2030 přístup k udržitelné energii. Evropská unie také podepsala Smlouvu o Energetickém společenství, které slouží k integraci trhů zemí jihovýchodní Evropy, Moldavska a Ukrajiny na základě evropských pravidel pro hospodářskou soutěž a environmentálních kritérií. Energetika je též klíčovým prvkem evropské politiky sousedství se zeměmi na jih a na východ od Evropy. Zvláštní důraz je zde kladen na energetickou účinnost a podporu obnovitelných zdrojů.
© European Union
Realizace cílů evropské energetické politiky a politiky klimatu se týká všech úrovní rozhodování: místní, regionální, vnitrostátní i evropské. Proto Evropská unie spustila v roce 2009 iniciativu s názvem Pakt starostů a primátorů. Jednotlivá města se svým podpisem zavázala, že dané evropské cíle překročí. K dnešnímu datu jich jsou již 4 000 a celkově zastupují 160 milionů obyvatel. Potenciálně by se tak mohlo podařit snížit emise CO2 o 164 milionů tun, což představuje objem emisí Maďarska, Portugalska a Švédska dohromady.
Evropská unie se účastní řady programů mezinárodní spolupráce a šíří díky nim své know-how v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
14
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
Aktuální projekty Rok 2020 a dále: vytváření energetické unie
Unie neustále investuje obrovské částky do diverzifikace svých dodávek energie a energetických tras.
Dlouhodobě stabilní energetická politika Evropa čelí složité výzvě: je třeba jednak zajistit přístup k energetickým zdrojům dováženým za co možná nejlepších podmínek a zároveň zajistit energii za co možná nejlepší cenu při co největší ochraně životního prostředí. Vzhledem ke svým mezinárodním závazkům se Evropská unie rozhodla vydat cestou vedoucí k nízkouhlíkové ekonomice, která by měla být završena v roce 2050. Její energetický plán pro rok 2050 rozpoutal diskuzi, jak uspokojit rostoucí poptávku po energii za rozumné ceny a současně udržet emise skleníkových plynů na co nejnižší úrovni. V následujících 30 až 40 let letech bude totiž nutné nahradit energetickou kapacitu velkého počtu elektráren, kterým skončí životnost. EU proto potřebuje přilákat nové investory tím, že jim poskytne jasný a předvídatelný regulační rámec.
©EnginKorkmaz/iStock/Thinkstock
V mezinárodním měřítku se budeme muset v budoucnu vyrovnat se stále horší dostupností nerostných zdrojů planety. Ropa bude mnohem dražší a její těžba obtížnější. Existují sice zásoby ropy a zemního plynu v břidlicovém podloží, ale jejich těžba je z hlediska ochrany životního prostředí velmi problematická. Musíme se připravit na to, že těžba surovin bude energeticky mnohem náročnější, protože vytěžitelné množství nerostných surovin v dolech klesá. Přístup k energetickým zdrojům bude vzrůstajícím způsobem ovlivňovat geopolitika. Pro Evropu tato situace znamená, že bude muset provést zásadní revizi bezpečnosti dodávek energie. Unie proto v uplynulých letech investovala obrovské částky do diverzifikace svých dodávek energie a energetických tras. Jedním z těchto projektů je tzv. jižní koridor pro přepravu plynu, který by měl umožnit Evropě přístup k rozsáhlým zásobám zemního plynu v oblasti Kaspického moře.
15
© SPLA Lyon Confluence
E N E R G E T I K A
Zvýšení energetické bezpečnosti V reakci na politickou krizi na Ukrajině a vzhledem k celkové důležitosti stabilních a dostatečných dodávek energie občanům a podnikům v EU předložila Evropská komise v květnu 2014 strategii energetické bezpečnosti EU. Jejím hlavním cílem je určit způsoby, jak snížit energetickou závislost EU a zvýšit bezpečnost dodávek. Strategie se zaměřuje na diverzifikaci zdrojů dodávek energie ze zemí mimo EU, modernizaci energetické infrastruktury, zvýšení výroby elektřiny v EU, dokončení vnitřního trhu s energií a utlumení poptávky po energii. Také navrhuje způsoby lepší koordinace rozhodnutí v energetických politikách jednotlivých států.
Vedoucí představitelé států EU na zasedání Evropské rady v červnu a říjnu 2014 strategii Komise uvítali a schválili krátkodobá opatření k zabezpečení energetických dodávek do EU před nadcházející zimou.
Nízkouhlíková města budoucnosti budou stále rostoucímu počtu obyvatel poskytovat ty nejlepší služby.
Dlouhodobá strategie: Rámec do roku 2030 Pokud má EU pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, musí mít v dlouhodobém horizontu jasnou vizi. Evropská rada přijala návrh Komise týkající se cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Tato dlouhodobá strategie má zejména u dlouhodobých infrastrukturních projektů poskytnout investorům větší jistotu, vládám zemí EU dát vodítko při přípravě vnitrostátních politik a Unii má pomoci konstruktivně přispět k jednáním o nové mezinárodní dohodě o změně klimatu v roce 2015. Jejím cílem je také snížit naši závislost na dovážených fosilních palivech. V neposlední řadě chce také učinit z EU hospodářství účinně využívající zdroje energie (a tudíž hospodářství méně uhlíkově náročné) a zvýšit investice do ekonomiky EU, do rozvoje nových odvětví, do technologií a do vytváření pracovních míst.
Evropský charakter energetické politiky Čelit těmto výzvám dlouhodobě umožní pouze prohlubující se evropská integrace: rozhodnutí jednoho členského státu totiž nyní mají důsledky pro všechny. Finanční požadavky na modernizaci energetického systému a na rozvoj nových technologických řešení jsou však obrovské. Pouze spolupráce na evropské úrovni umožní investovat do technologií budoucnosti veřejné zdroje, neboť pro samotné vnitrostátní investory je to stále ještě příliš rizikové. V období přechodu na environmentálně šetrnější způsob života musí Evropa nejen vystupovat navenek jednotně, ale musí se také dohodnout na prioritách v oblasti energetiky, aby mohla činnosti členských států v této oblasti lépe koordinovat.
Úspory energie: ambicióznější cíl pro rok 2030 Evropská rada přijala v říjnu 2014 na návrh Komise nový cíl: energetická účinnost by měla být do roku 2030 v EU zvýšena alespoň o 27 %. Tento nový cíl nabídne nové příležitosti podnikům, dostupné ceny energie pro spotřebitele, vyšší energetickou bezpečnost díky výraznému snížení dovozu zemního plynu a pozitivní účinek na životní prostředí. Navrhovaný cíl byl stanoven na základě těchto údajů: nově postavené budovy využívají o polovinu méně energie než budovy v 80. letech minulého století a průmysl je zhruba o 19 % méně energeticky náročný než v roce 2001.
P O L I T I K Y
E V R O P S K É
U N I E
I v příštích letech bude energetika jednou z největších priorit Unie. Evropská rada zejména zdůraznila důležitost energetické účinnosti a zvýšení domácí výroby energie. Rovněž podtrhla potřebu zajistit plnou funkčnost evropského trhu s energií a také jeho vzájemnou propojenost na regionálním přístupu. Toho se dosáhne zvýšením transparentnosti trhu se zemním plynem a doplněním chybějících článků v infrastruktuře, aby některé země EU přestaly být izolovány od evropských rozvodných sítí plynu a elektřiny. Stručně řečeno, skutečná společná energetická politika je proto v této situaci jediným udržitelným řešením.
Další informace EVROPSKÁ LEGISLATIVA V OBLASTI ENERGETIKY XX Shrnutí právních předpisů EU: http://europa.eu/legislation_summaries/energy/index_cs.htm EVROPSKÉ STATISTIKY TÝKAJÍCÍ SE ENERGETIKY XX Energy trends up to 2050: http://ec.europa.eu/energy/en/statistics/energy-trends-2050 EVROPSKÁ ENERGETICKÁ STRATEGIE XX 2020 / 2030 / 2050 strategy: http://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA XX Evropská komise – Generální ředitelství pro energetiku: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm
ISBN 978-92-79-42188-4 doi:10.2775/60011
NA-06-14-043-CS-C
16
