Upoxori'luJeme lt•niP•, l• 't'lec.hny 11:a1lan• anlmky (tedy I ty, kt•r' n•Jsou uwfeJnlny), budou n• ú.v•r soutll• ohodnoceny :n liltnf komisi odbornlkG , Z n•Jlepflch pl"&cl bude uspondin• vfstawka. AutoPI vyatavenfch snlmkG budou odmlnlni vlcnjmi c•naml. Í'dime fts, abyat• do soutlh posll•ll obri.zky ne menll n•l t x 14 cm. Sv• price postl•jt• na •dNsu i Redakc• VTH, rraha-Nual•, Na Kvltnlcl 7, Kaldf snlmek oxn•lte kritlcfm popisem xobnzen•ho objektu a dlJe1 pPlplft• I technlclc• fotoC.d•Je (aparit, l„, clona a cltllvoatfllmu , pPlpadnl t•l laboratornl lnformac•). Mnoho G1pkhG pPeJ• REDAKCI
2
lODE
olo .....
Obr. h NA RUJAN!. (Z• újndu v NDR.) Autor : MIROSLAV HV(ZDAL, Kralupy n . Vit., Sldllltl Ul. fotolidaJe 1Hilona, cl. lt,las 1/ tOO • Obr. l : U BALTSKilHO POBitEf:I. (Ze dl.Hu do Polslc• lldo•• r•publllcy.) Autor 1 llAJllL HYNEK (adrHa chybJ), FotoCidaJ• : Praktl1la,
~~·:.•; 1 1ů1 'l~ft~~~~ ~:,sAoĚ.
Autor1 DALIBOR PIHEJlA, DZ- ZVIL, Pl:r.ei'I, Ul. VltaN•Jed"ho t Foto6daJ•: Flaxaru li, cl. I, las t / toO, 11 DIN
PGsobenlm nejvyHlch tlakG statlslcG a mlll6nG atmosf6r, kleli dnes dokUe fyzika vyvinout v laboratoffch, se pl'ekvaplvi mini vlastnosti lilek: kovy se sthajl tekutjml, tekutiny naopak tvNlnou, lzolltory se zminl ve vodliie, ki'ehkt 11\tky 11 stbajl plastickými, z mazlav6ho grafitu 11 „zrodl" umili diamanty ..•
Ze
světa
GRAFIT
•
~ ~
•
extrémů
tla.ky k 1!".;. ~. ~::hv~~~1~ ob':!~k/\~:~/ z':.~~h·~r~m~'!X 1111ttklad rukou loendllk do lkolnl tabule, vznlké "-d hrotem Uak tlslcG atm01f6r. - Tlak uvAdlme )lili „po staru" v atmosférách, protofe nové jednotka a ni\$ ptljaté mezlnárodnl soustavy St (viz VTM 6. 2/63) N . m-• (Newton na čtverečný metr) ztilfuje plldstavlvost. Hodnotl v atmosfértch vyJádl'eny v N. m--> by byly pl'lbli ni násobkem udanjch ělsel. Stejni velký tlak l• I v bfitu kleltl, stl'lhéte·li drát nebo pod hranou brusle, kdy! „pl'ellapujete". Technici napflklad marni hledajl 11\tku pro podlahy vefejných mlstnostl, která by odolbala obroY1k6mu tlaku m6d· nich dllmských jehlových podpatkG. 1
1
0 1
0
1
vklAdA tlaková komQrka se vzorkem lélky. Aby odolala mohutnfm tlakGm, I• komora sestrojena z nikolika plilfG, vyplniných kapalinou. Smirem od stl'edu se tlak mezi jednotllvýml plUtl postupni snlfuJe. Pl'esto se vnltl'ek komory pft kafd6m pokusu znlčt. Komora nenl jednoduchá. Pfl pokusech se totlf zpravidla látka bud zahtlvá al na tlslce stupftO, Jindy se ochlazuje d na teploty bllzk6 alnolutnl nule. óále zde musl byt zaffzenl pro měfenl vlastnosti vzorkQ: ne)· i!ast611 se zkoumá zmina krystalické struktury ptl· stroj( pro rentgenovou strukturnl analýzu, a déle se měfl magnetické a elektrické vlastnosti stlačené látky.
ch.N~:i l:~, ~:..i1d=~.n~~',;1.~~kfu~~~~~"!9~r~~~ 1
~ 1~í ~ :!'k.d~:;a~~!-~r~\'J: ~!.~~~ ~k3;~~ v::M~ t~ba /en neveliký vzorok lilky. NejschGdniJil cestou
dafilo stlaělt čpavek na zhračný tlak IO atm.", dosahuji lisy v americkr· ch sovitských a britských laboratoflch tlakG al pO mlii6nu atmosfér. Metodou vystl'elenl kovových destlěek proti sobě se nedávno podafilo dosáhnout tlaku až 5 mll16nQ atm.I
Z OBSAHU C(SLA Ut PoHI & mnJplaae1'rnlho proa;toru • 15 m.illud buntk tvotf • Zemi a Bdi • Co vlme o Ud.aJc.im motltu • Rych.I# d.autalt • Bude atom polWnlt -uty? • K,..Uk ta•' • Pot,..l:oriAI fantHůd.4 pov(dJty - Hrdi~ t.ln • Zni.ta hoMby? • Mlkrooddech a daHi IJOUtUni ktftovb
MZ • Alomtrelb•tort tur Rů.eten • Sau•ntoft hUtt Klunah:ea. • Unure pb•ntHtlacha EnAblun1 • Ktnnt ihrPllu'P
je použiti hydraulických llsG, Jejich! čelisti mohou dosáhnout sil mlll6nQ kllopondO. Mezl i!elistl lisu se
H3 HOMl!PA t!S:
nocon
Y3 NC>kJUl*1ltTBOl'O Opocrp&l.ICTB• •
3cJIJUI M :UO,IUt • llWC Amtntt.nM ? aca:a -
r1oA9HI'
M~IMeTW
e
M3 •
Mror
6)'AYT
H PllT"
a p1.1
•
llTO·-
lútc.n.:ipo,A aJld.ICT e
AKnc:TIN«kMI pik;• • 31~llK aw ke rpM6w?
AUS DBM lNHALT DER Nr, t51 BI.o Boce aus dem Wchnum • Wa• wiuen wlr vom m....c.hlkhn GeblmJ • Erd• und Lcuu • Motorrlider
PROM THU CONTBNT'S
OPNo.1~1
Meue.naer (rom I.ba ua.lvene • Wh•t we know •kut buna•n bnln • Lllnd and tolb • Moto,...c:rde1 MZ • Atomlc rocket-fuel • 011)'1~ be.lpt •meJtlns • OW' new •Clenc ... flct!oo • Do :rou know mu..hroom•1
V c.fSLE li NAJDETE1 Vyutov.d atroJa • Atomo..-6 motory • Ro1tllnn6 Jedy •Ilky • Ancbne - netlutnj te:xdJ • Prvnl č.i1t cutopllU o JC11b6 • FantuůcU povfdb • Zemfdfuki. nimft:r pro kroulk)' S'TTM
VTM
507
pOI mlll6nu atmosfir má 1tonúobnou pevnost ve srovn6nl s normělnlm stavem. Lltlnf nabjvt vlutnostl kvalltnl oceli. Kovy jsou za vysokjch tlakO tak
H
1
~~a;~~~tčk:'v:i\~~:11 f~~;:J~~r~ ~~\~nm.a
i:: J;
bylo mofno vyrtblt profilová oceli se zvjlenou pevnosti a s tak pltsn~m profilem, te by n nemusely nijak obráblt. A nt de jen o ocel. Supervysok6 tlaky a vylil teploty urno ftu I sl6vat kovy, kter6 se Jinou c11tou nemohou spojoval V Oslavu fyziky vysoktch tlakO Akademie vid SSSR se napf. tlakem 200 tlslc
~!~ief~á~~~o~~I':! :~1~:~!~1 ~1~ :~:\:~:~~~- ~!~~~ 1
1
njch vjsledkO H dosáhlo I s nekovov9ml lltkaml. Z kltmennáho plsku se podafilo pfl vjle zmlnln6m tlaku za teploty 1500 'C vytvofit kfemen, jeho! tvrdost H bllff korundu.
I - " kutOrc•. 'llltlltl6 Ull'lh"IM lltlnlcft .,•• tttt ttr"8utlckfch 'lllcO '"tlaku 100000 AIM. , " rotl ••"' lllHtlfttf, I - krpt1lo'f6 ttruktun 1rafttu M V)'tokfM tlak•• uttnl ve ttrukturu lllaManlu. I - tilf*9ullcltf llt t ktrJortu prt vfikum cho'lhf 16tek tPI
'""'"''"u„ Illku.
PROMtNY Na pol!átku stlahvánl se zmenlujl vzdálenostl mezi 1
1
~~tt~u~oT~k:i. ~~~uf.n~Jn1v:1":\~~~:l 1á~~~I a1~ j::i!
mile tlak pomine, •niti se '/lutnostl povodni. Je to tzv. vrat n 9 d I j. Tohoto procesu nemOfeme raktlcky vyuflt. Jakmile se vlak zaflnaJI deformovat elektronové obaly atomO, stává se, fo vnljll elektrony pltskakuJI na nlktert neúplnl obuzená drthy bllHI k jldru. Za nejyyillch tlakO se v létce zvyluje pol!et vo njch etektronll z vniJllch obal O, kteri Jako by byly
r
~:J~e~b~~i'~~~{i: ~~lés:a ":o~h~•:io~I~ ~~~1~/~á~
„z11polel!enifovánl" elektronO u sousedlclch atomO. Takovj Jev se pltdpokládá I v zemskjch hlubinách. Psali Jsme o nim ve VTM t. 3/63. Vznikl6 pltmlny vlutnosll látek se vltllnou zachovávajl, I kdyf super· vysoký tlak pominul. Je to tzv. n e v r a t n j ov, kterého Je mofno vyufll v technice a v techno ogll. HUTNICTVÍ SUPERVYSOKÝCH TLAKŮ POsobenlm vysokého tlaku u ocel a J•JI slitiny stávali pevnlJllml I tvárnljllml. Ocel pli tlaku blltlclm
I
Odvltvf vldeckot9Chnlck' lln· noetl, •h„novan• pod poJ•m „ p„6· Ikt.lm YHmlru'„ 111ttri I• dYOM llnnottl, nan.6l•m od Hb• nffldd„ lltelnfc.tt, tj. 11: p„6tk11m11 a k t I•· n Iho H prhnf Gtutl Ztovlka, pflp„n11Jlclho towlunfml pok11•1 v lln.tllcoY'fdt kabln.ich • al•kanfml lonod•„ona11tlckfml aku„no•tml '""' 1tdJa•kvt.tn• ko•monautlky a s pnb.kumu pa• I• n I tt o, i•hol matodf, rnajlcf Jlt d.6•n• t_,..tldc• I prakdck• kohnf. pomihajf klHtit 4alll c:.1ty pr'A1kwm11 vHmlnt. Z• "•~hJ • pn.tdkfm „o•madt•m •011Lu"6ho p„G.s.kumu .„m1„11 ttoll Pol•tn• hdf vld.c.kfch • t•ChAIC· kfch p,..c.•nlk6. A •t•lnl Jako H 1etkJ.rim• • Haitl I•" • aktlvnlm ...-odrumv - G1ptc.h Val•fttlny Tl„ellfovo•• I• a...im1 pr.dnl•d
J•llct. rouu.1•. 4t•I"' 1~111ae„t1 ,
n•l'dm• I• I pili pHlvftl pPlp„nt , 2•nf 4o•"'lr - avliltl • po1l9dnlch ll•••tll•tl
„. . ,••
508
Y!H
VÝROBA UMtLÝCH DIAMANTŮ Od chvlla, kdy se pfed osmdesáti lety podaftlo angllck6mu ul!encl Henneyovl skuteěni vyrobit Jede· nict umlljch dlamantO z uhtlkových sloul!enln, byla vef•jnost vzrulovina l!u od wu nepravdivými zprtvam o ztplavl umlljch diamantO z levného uhllku. Henneyovo tajemstvl u podafllo vysvltllt at nedhno. Modernl vida nemusela Jako on zahflvat stoul!enlny lehk9ch uhlovodikO po 14 hodin v peci pfl poutltl zvliltnlch kataJyzttorO, ale nalezla mnohem kratJI zpOsob plim6 výroby dlamantO. Dnes J• takto vyrtblJI v SSSR a USA. Hydraullck9m lisem n stlafuje grafit na supervysokt tlak 210000 atm. a zahlivl se na 6000' c elektrlckjm vrbojem v okatnffku, kdy tlak dosáhne maximL Vjbo spolu s tlakem vyvoll taková pltmlstlnl atomO v mfl!ce grafitu, te se v základnl hmotl objev! drobounk6 krystaly dlamantO. Vltilna z nich Je sic• neprOhlednt - to vlak prOmyslovl pouflvanjm dlamantOm nevadl. Dn11 se totlf 95 % vlech dlamantO vyutlvá pro vjrobu diamantových no!O pro vrtacl hlavice, rovninl brusO apod. M6nl pr0hledn6 umil6 diamanty jsou mnohem levnl)il. a Jak se ukazuje at o 40 % tvrdil ne! pflrodtsl diamanty. DALŠf PODIVUHODNOST Kapaln6 h611um se podaflto za pomirni nlzkflls tlakO pfi teplotl -272 'C promlnlt v tuh6 háll .... Supervysok6 tlaky a nlzki teploty umotllu)I diwt fadl prvkO rOznou podobu. Plynný vodlk nebo ep.Wllt lze snadno zkapalllovat - a pOsobenlm supervysokflll tlakO dostávali podobu kovOI Tlakem 20 tis. atmolftr I za normilnfch teplot vznikl tuhý benzin! NejdOlefltijllm úkolem·fyziky supervysokjch tlakO Je nynl najlt pfesni zákonitosti zjiltlnjch pr.min skupenstvl a Um vyjasnit I mnohá dosud neJun6 othky pQsobenl atomárnlch sll v krystalech. ln!. JAN TOMA Konzultoval ln!. J. Lego, evur
Velmi z'etelnl te to projevuje na· pfll
„
vEtsk'/ch a amerických um!lich obUnfc ZemE bylo
o
U DOMKU CISLO POPISNE TRICET PET CAlll.KA BYL IHNED
vidina se jich v atmoafHe vypaff. Velké kusy hmoty, se pfi prdletu zcela nevypafJ, dopadaji pak na Zem, ovšem a hmotou již podstatn! zmenšenou, jako tzv. meteority (viz VTM 5/62, str. 160 - Hledáme padajfcf hvtzdu). Jcdnfm z takových meteoritd je i nález z Ústf nad Orlici. Dopadl na Zem rychlostí asi 116 m/vt. a jeho kin e ti c k 4 energie v okamžiku dopadu činila asi 8 167 kgm/vt.
VYKOPAN Z HISTA DOPADU A DOPRAVEN NA LIDOVOU HVEZDARNU V HRADCI KllALOVE CAflKA ODKUD BUDE ZASLAN K DAlSIMU ROZBORU TECKA KONEC ZPRAVY
Je velml pravdfpodobqf, le dltec.ký meteorit pocb,xi :te skupl.ny plaaetd slunei!nf SO\Utavy. Zaoblen.i pfcdnf i!út vtoWa pfl pn\letu atmoafirou, pfl i!eml vysoktml teplo-
z meziplanetárního prostoru
DNE DVANACTEHO TECKA CER.VNA JEOENTISICOEVETSET SEOESATTl\I BYL POZOROVAN V USTI NAD ORLICI PAD METEORITU TECKA METEORIT CAl\IC.A KTEA.Y DOPADL
kter~
Tak stručná zpd.va a udAlost mA i v dob~, kdy lety kosmonaut6 a kosmonautek jsou pomalu denní skutečnosti, značný
šího
veamiro~ho
význam pro poznáni nejbliž-
okoli na!U
zem~.
Plnfm prinm mOt.me nuvat kaldf meteorit poll•m s m•1:lplanetirnlho n•bo blf:r:k,ho ko1mlck6ho pro1toru pflndl dm totll do1ud Jeltl Jedld pflm6 HlclM:tvl o 1lobnl mulplanetirnl hmoty. V -.dem pPlpadl J• nnlc n•m6nl dOlelltl I ta okolno1t a 1kvt9lno1t, I• Jan nlktar' mateorlty 1.ou 'tÚCnl P.:OJ:oroviny pPfmo pPI dopadu na Z•ml Jako pn•I
met:Hrlt Y U1t1 nad Orlld.
ByJo to zmíněného dne za denního světla ve 13.58 hodin, kdyi majitelka domku, důchodkynf Maric Collinovi, uslyšela hukot a svištění a ihned nato viděla, jak se pO.da zahridky nH::olik mctrO. před ni rozstfJkla, Za malou chvili byl nalezen meteorit ve vznikUm kráteru o pnlmčru 30 cm a hloubce 40 cm. Nalezený kamenný meteorit je nepravidelného, zhruba ku!clovitébo tvaru, délky asi 12 cm a šířky ui 8 cm. Nil.cz lim neni ovšem ojedinělým, nýbrž fadJ se mezi ostatnJ případy dopadů mcteoriu\ na povrch naš.I planety. Odhaduje se, te denně dopadne na povrch našf planety asi 10 000 tun meteorické hmoty - včetnl: kosmického prachu. Bezprostlcdnl: zjištěných meteorit\\ je však jen velnů nepatrný zlomek a milžeme ffci, že podobných dopadú jako v Ústí nad Orlici je zjištěno na celém světě pouze několik má.lo za rok . Pflmých svědků dopadu jeo ještě méně, protože většina meteoritů dopadá na neobydlené oblasti, tvofici převážnou čést zemského povrchu. PfedpokJid4 se, že p r o st o r o v l: je hustota dopadťl rozložena pfiblil:ně stejnl: po celém povrchu Zemi:, kdežto čas o v ě dochizJ k pravidelným výkyvdm během čtyfiadvaceů hodin v tzv. dennf variaci. N e j vf c meteoritll dopad4 v ranních a dopoledních hodinách, n e j m é n č kolem západu Slunce. Při každém východu Slunce je totiž ta část Země, kam právě začfnajf dopadat alunečni paprsky, současně obricena čelem ve směru pohybu Země okolo Slunce; tJm zachytl podstato~ vice metcoritO. než strana protílehl4. Je to - populárn~ řečeno - asi tak, jako kdybychom vzplimeni utíkali ve svisl~m padajfcim dešti; zmokneme daleko vice vpledu než na zádech. Všechny meteory ovšem nedopadnou až na Zem,
po pllslufných /edn6nlch a do/edn6n/ch postaveno na novou o útelno11 z6ldodn11 kooperace podle prorram11 m111Ulate. rdlnl spoluprdce. Nejenom profesorko MaseYilovd a da/fl soYlcslc.6 y&JecU a Y'jzkumn~ procoYnice ole dokazuji Y'jznom úlosti feon oscronomii a v prtlzkumu 't'esmfru Yóbec. Nap'fll<Jod hYlzddrnu v Uldnbdcoru Y MonrolsU lldo't'i republice fldf fena, doktorko NI nf ba d far o Yd, v lidoYém Polsku pracuje astronomko Kordylewskd tpolelnl se n'jm manfelem v scudijnfch pro't'ozech k.rakovské hvlzdárny. jméno obou manfeló Y posleodnfch lécech las[o problhajl odborn'jm I populorlzalnlm tiskem Ye spojitost/ s jimi zostáYonou hypocézou o exiscencf do.sud nezná· m'jch mlslcO Zemi, p1edpoklddanl zestrulnlli formulaci 1eleno -
„
„
t•ml rodh•ven6 hmot• le va:ducbem, kterfm pro1ět6, •trlJ.v6na xa tlluo meteoritu v podob! ma1fcb k•pek. Z•chtl i!'•t meteorllu, kteri nebyla vy1taven.a l'ffměmu dporu pro1tfedf, sl ponechala abruba p6vodnf qepravidelnf, nenvnt tvar. Ponhadl teplota tito a.dni t!'•tl nedos6hla ma:dma, rllstalo I H.barvenJ hni!davě rGtdil od okolo.Iho povrchu, :zvliltl povrchu h.Ja, kteft Je tmavl leclě. Rodhaveú hmota na povrchu H slila v k6.ru o alle nlltollka desetin milimetru. •
n•
Kamenné meteority se objevuji v 94 % výskytu v S %, ostatní jsou přechodné formy mezi kolem 42 % kysUku, 21 % kfemlku, 16% hofčJku, 16 % železa, zbytek tvoflostatnf prvky. U kamenných kolísá předpokládané stáff mezi 1-4 miliardanů leot, železné jsou snad 6 i vice miliard let staré - počft4no od zm~ny jejich prahmoty ve skupenství pevné. Meteority, které pfi dopadu na Zem majt prOměr nejmén~ desetkrát v~tšl, než je próm!r ústeck~bo, tj . od JOO cm prdm~ru výše, již způsobuj( pfi dopadu na povrch zemský přírodní katastrofy mcnšfbo nebo v~tlfho rozsahu. (železo~
oběma) ; obsahuji
oblhajlclch Zemi ve forml rozptýlen'jch mralen prdchu. StejnE Y'jznomnou astronomkou je Dr. Stefania K o s I b o w d (obr. J). ipeciallzujlcl se na bdddnl o po/drn/ zd11 na pracoYiltfch 't' 8iolkowE u Vratlslayy o krkonolski stanici Szrenica. „8Jlzkost" hYlzddm md z1cjm~ viznamnf Yllv I no lidské, listl osobnf osudy ostronomtl. Krakovftl Kordylcwftl nejsou poslednl a jedinou manfeolskau dvojici prózkumnlk.O Yesmlru ; je jich rclotl't'nf YC'lmi mnoho. No ftftech Vy.sokých Toter 11df linnost observacofe Skalnoc6 PJCJo Dr. Ludmila Pa/ d uf d ka v 6 (abr. 2), slavn6 feno steinl slavného mule - Dr. Mrkose. letné k.omecy, jimi objevené v poslednlch letech, „nosr• jejich }mina S't'ftem y&Jeckým i Ycsmfrem. Na pfednlch mlSlech prOkopnlkO
JAROSLAV HOVORKA.
úspEchO rozvinuti o pokrolilé omerick6 astronomie nal6z6me Anil jump
M ol:~~;~!~~!Í:~l~n,::::::~:"~ ~~::~:::~:::"~~';1!~;'.!;:
mlltO I MendllejeYovr obJewr, nibohn•k• wldlny I lln•t•lnova t•orle relativity, ko•ml
HoHk 11moli111J• lloYlku poznivat a tvoPlt, DiYi mv molnott nahlfdnout do hlubin YHmln.i, pronikat do tajO mlkroHlta, a úrov•" nahlfdno1i1t I do saba ••ma. A.la mo:uk ja I velkou pPlrodnl :ú.hadou, kterou H llodk 1nall od dob Arlttotalo•fc:h poznat a dOkladnl prozkoumat,
Co vfme o této slofitlt šedl!i hmotfi, ulofené v lebečné schrincel Dnes Jil velmi mnoho, budeme~li hovol'it o anatomii mozku , o stavbě a s\oienf motkových buněk , o roz:~leninl mozku a o rotdělenl , ,admlnlstratlvnlch" funkci jeho Jednotlivých Ustf. Ale mnohem méně uf mllfeme hovoflt o sloiltých vaxbích mozkových buněk a o tom , jak mezi nimi prochbeJi Jednotlivé slgnály, jak se v nich shromddu ji, uchovivajl a zpracovávaj l rOzné Informace . Během poslednlhodesetiletl Je vnit1ni , ,fivot" mozku středem výzkumu mnoha vědc!l . Výzkumnici proddějl niročné pokusy na tvlh.tech . Živočich Je narkoticky uspin . Nisleduje trepanace lebky af do ůpln,ho obnafenf šedi6 hmoty. Pak se na nhná mfsta mozku , hlavně do vnltfnlch tkáni, nváději bud' mechanická, elektrická, nebo I chemická drUd idla . Podráfděnl určitých č ásti mozku vyvolivá pohyb odpovfdajlclch skupin svalO . Na úkladě tkhto výzkumll připravuji vědci jakési „ mapy " struktury mozku , cof zčisti umofl\uje určit spoJenf mozkových center s organismem , s rllznými částmi těla I se z.evnlm světem. Jiný způsob výzkumu mozku - elektroencefalografie - je dnes Jlf poměrně rozšil'en . V určité vxdilenostl od sebe jsou k povrchu mozku zavedeny dvl tenké jehly. které uchycuji elektrické impulsy. Na katodovém oscilografu se pak registruje elektrický proud , který probihá v nervové soustavě. Po dlouhodobých výzkumech touto metodou bylo zjlšdno, te činnost mozku provizi elektromaanetické viněni o nfzké frekvenci . Pl'I normálnl činnosti mot.ku fint 1 O he"zll (1 O kmitO u vt .). Toto viněni bylo označeno alfa-vlnfinlm . Podle toho, jak je mozek ntHován , mini se I hodnota alfa-vln . Podobně jako teplota a tep naznačull , jaký je fyzický stav člověka, je alfa-viněni ukazatelem psychického stavu organismu . Vědci pl'edpoklidajl , fe toto viněni je jakýmsi „ synchronlzalnlm nřít.enfm" , které koordinuje příjem a výdej slgnilll, nesouckh Informace v ůstřednl nervové sousu.vě. Je to časovi selekce signálů. Doba reakce člověka na vnějli podnět je různá . Praktickými pokusy však bylo prokbáno, fe mouk můte přijfmat vn!jll signály a vydávat patřll!n' odpovědi je n během kafdé desetiny vteřiny . Tento las plně odpovfdá frekvenci alfa viněni - 1 O hertzům! Mýll se vlak ti, ktefí se domnlvajl , fe lidský monk je pouze Jakýsi mlnlaturnf poěltact stroj, váffcl jen asi 1,36 kg . Zdaleka tomu tak nenl . Mozek , jak ukazuji Connonovou. zem1elou 1941. „Annie" se vfnovafo astronomii al po své t1lcltce, ale 1'1esto dokázala vice nd jin/, zabývajlcl se vlded<ým po.. zorovánfm hvizd od lasného mládf. Stonovlfo a zavedla ldasifikaci hvbd· ných spekter, ul/vanou dnes astronomy cel~ho svito. Za/ofilo vló«k.ou cenu, která je propO)lovdno jen astronom· kdm. Jej/ spoful'rocovnice no Harvardské observoto11 Henrletto Swon Le o· v I t to v d, jejff prdce o zdsoddch urlovónf vzdd/enostl ve vesmíru z/skalo nejvltll uzndnf a stala se zdklodnl osnovou pro do/li rozvoj tohoto odvftv/ vldecké llnnostl. je p1ikiodem obdolr
nim.
jedním z nejsmllf.nfjflch údlló proffa Eva Ah n e r t • Roh I fs o v 6, v r. 1954 zem1e/d vldeck.6 pracoynlce hvhddrny Sonne-
stateln~
510
VTH
15
VIKTOR
PEKELIS
poslednl výzkumy, je mnohem slofic ěj šf , nirolně j ll a dokonalejšf zař l zenl ... Všechny snahy vysvětlovat jeho č i nnost l! l stě z hlediska mechaniky vedou na scesd. Dalšl slofitou činnosti mozku , kterou se vědci z.abývajf , je paměť . NejdOlefltějšl jejl vlastnost( je schopnost asociace . Co problhá v mozku dltěte, kdy! se ul!i pamatovat třeba slovo mfl!l Jak to, fe sl Jednou provtdy s pojmem m l č vyvolá pl'edstavu kulac•ho, prulného předmětu? A jak se z:achovávi uměn l jezdit na kole od tohq okamflku jakmile to člověk jen Jednou sám zkuslll Videi i zde postupn6 nalézajl vysvfitlen f. Ve vyspi· lém organismu vzniká vlivem pOsoben f vn ěj šlch vlivO nv . podmlněný reflex . Tyto reflexy, otevlrajlcl širokou cestu k poznin l lidského chován í, lidské vyšli nervov' l!i dui evn f činnost i. Objevil a podrobně "tkoumal I. P. Pavlov . (Známé Jsou Pavlovovy pokusy se psy, kdy url!itý podnět, t řebas zvo. n!nf zvonku s podiván fm potravy po urč i té době vy. volal u pokusn,ho zvlřete podmlněný reflex na xvuk
berr (Thiirinren, NDR) . Nocistlltl „vysokofkoll ti" l'rominenti }i znemof-
nill dokonlit studium, tak..fe mohlo absolvovat vysokou Ikolu of po válce a svou vEdeckou P111'rovu uzav11t v r. 1952, dva roky p1ed smrti. P1esto vlak dosdhlo velkých ůspfchO p1i f>Ozorov6nl a t11dlnl promlnných hvizd a v problemotlce meteorO. Mtrofyzikólnl observo· to/' Potsdam (NDR) je pracoviltlm Anneliese 8 6 h m o v i , zabý'lajlcl se rodioastronomickýml úkoly, a Lore Oetk.enovf se zomiTením na fyz lkdlnl jevy slunelnl a hvizdni linnostl. Nlkolik m•lo 1: mnoha tHflfch p•lkladO umoHuje :&hodnotit Yfsnamnf podll hn ptf aktlYnf ptf· praYf próskumv YHmlrv, podll , Jehol rozsah pP•dpoklidanl J•ltl Ylc• Y:&rost• úmlrnl •• svyluJlc:I •• úroYnf ůla•tl l•n na Yldeckotec:hnlck' tlnno•tl lld•k4 •pol•l· riottl. W• YH
Hlavni c•ntra mc„ku 1 pohybov6 tl1trojl - 1 - nohy, l - trup, l - ruce, 4 - hlava; S - 1luch; 6 - nak; Pel - 1 - d.llnam avuku, I - artlkulaca Pall, t - lcenl; to 1thdy cltllvo1tl; t t - •tP•dy h„bno.cl.
zvonku. U psa dochbelo později ke sliněni, i kdyf nedostal potravu , ale nzněl jen zvonek.) Podrobnými pokusy bylo dokidno , fe č í m vyspě· lejlf je flvočlch , dm vice a dm slofid:jší podmfněné reflexy mohou vznikat v jeho nervové soustavě . Zatlmco nepodm f něné reflexy vznlkalf u kafdého živočicha v nlf· Jích oblutech mozkových, Je mlstem vytvá'1ent podmi· dných reflexQ nejvyHI, nejdokonalejší ,část nervové soustavy, kterou je mozkovi kOn. . V poslednf době se podafllo zjistit dalšf podrobnosti o tom , jak u člověka vznikajl podmlněné reflexy. Vědci uvidějl , le pf\ podritděni dochizl v nervových buňkách k velkým molekulárnlm z.měnám . Pokusy bylo :zjištěno, fe I po dlouhotrvajldm bezvědoml :zOstává v nervových buňk6ch ., molekulirnl :zápis" uchován . Organismus „ne· z:apomlná" Informaci upsanou molekulárni „abecedou" pravděpodobně do nukleinových kyselin. Zalfmavé Jsou pflklady, fe I po dobu klinické smrti, tedy v době, kdy vědomi llověka vObec neexistuje, xOstivi paměť v t>uň kách zachována. Dal.U Intenzivni výtkum v této oblasti jistě pflnese nové poznatky, :zvlUtě o tffděnf Informací, o abstrakci , emocionálnfch jevech a dalšlch sfofltých procesech, které se ka!dým zlomkem vtdlny odehrávají v lidském mozku. A.efenfm těchto nárolných úkolO se dnes nbývajl ti· sice vědcO v rihných zemlch. Výsledky jejich práce ne. slouti fen k obohacen{ poz.ninl zákonltostf iivé hmoty, ale jsou té! insplrujfclm pfikladem konstruktérOm, ktefí pak mohou suvl:t pro lidstvo stále dokonalejší stroje· automaty. Plelofil ·lev
N
o
Úkolem CSM na lkolách a uěliovokých zaflzenlch fe r ozvíjet in.iclatlvu a 1amo1tatn~~t Ul"n~c!r •r"v~ sjezdu CSM)
....
Sl
KU
LO,
VE
.,. -
Ty jsi Bohu/ Novotnj}
- Jo, a co md beit} - No, kvilli tomu tady ... - Jo tak! To je pfec1 reguldtor teploty. - K lemu to j1} - Tak rů::nl. Pro sklálskl plcky, pro kalici peci nebo pro laboratorní picky a tak vil~c. - Vypadd to dost sloiitl, jako rádio.
•
- Nojo, kdyl to musl fungovat v roamui plus-minus dva Celsia. - Tos dllal sdm} - Jo. Ale pomáhal mi ndl mistr. - Kolik j1 ti let} - Sestndct, vlastni brzy mi bude sedumndct. - Jsi líman, Bohouli. - Jo, to my tak v!ichni. To sem dllal jako závlre.lný 1'li'íoflský úkol. - Bude. asi na výbornou, co} - Molná. Ale osratni klt1ci majl je/ti lep/I kousky. I dlvlata.
To je část rozhovoru s žákem Odborného učilišt~ Automobilových závodil. Klementa Gottwalda v Praze 9. Vedoucím tohoto
učiliště je František Froněk, který se svým zástupcem Miloslavem Šimkem, t kolektivem mistrů, učitelů 1. s dalšimi spolu~ pracovníky se dal pfi výuce novou cestou. Snaži se svělené chlapce
a
děvčata
naučit
technick~mu
tvó.rčfmu myšleni. Vedeni učiliště dává učňťlm k samostatnému řešeni různé úkoly s cilevědomě volenými t~maty. Nejde o to, aby učni dostali nko „k.antorakfm
stylem zadáno 11 , nýbrž aby se sami nadchli pro technické. řešeoJ. Vytvářet takový postoi pomáhá v AZKG organizace CSM, její dobré spojeni s funkcionili ROH a péče závodní organizace KSC. Úspi!lná nebojácnost Svazácký aktiv v AZKG šel na věc velkoryse. Když učni dostali technické úkoly, bylo třeba se poradit. Proto organizace CSM uspofádala dvě technické konference. Jednu řfdil šestnáctiletý Jan Havliček, druhou o něco staršl MJša Riegger. Pro včdinu mladých, ktcfi dosud ani neatAli u diskusnlho pultu, ani neseděli za předsednickým stolem, to
nebylo jednoduché. Chlapci a děvčata se nejdříve radili, jak se rprávně diskutuje a také jak pře konat trému. Něco jiného je hovořit ve třidě mezi svým.i, před známými učiteli, a jiné je vystoupit na technické konferenci, na kterou bylo pozváno přes padesát hosti, vedoucl odborných učilišť, inženýři, vyné.lezci, zlepšovatelé. Učňové však překvapili. Šestn4ct:ileú pfedsedové se nedali zmást ani ošemetnými dotazy zkušených inženfrlt. Bohul Novotný měl věcný rcfedt o tom, jak řešil svůj úkol - zhotovit regulátor teploty. Hosté !asli, kde se to v těch chlapcich bere. Konference ukázaly, že k řešeni stanovených technických problému je tfeba třJ zé.kladnlch před pokladů:
• znát dosavadní stav techniky v daném oboru; • k znalostem stavu přidat svoje myšlenky a nápady; • vytvářet řešitelské kolektivy a do
knihovny Úřadu pro patenty a vynJ.lezy, kde vfdycky nalli pottebnou radu. Vedeni odbornlbo učililti uzavřelo 1 Úřadem pro patenty a vyrálezy patroniuú smlouvu o pomoci, aby mladf získali technicU vidomosti, aby poznali, jak velikou cenu mt patcntovA literatura. Chlapce i divčata zaujala potom pd.cc tak, že na vitlini svých ůkoló pracovali pfcvUnl ve 1v6m voln6m čase. Castok.rit se pfcli, protofe llo o nejró.zn!jtf probl6my; napřlklad zhotovit automatick6 zalizcnl k obdb!clmu auoji brutcc - to je kus 1lo!it6 techn.ick.6 tvdrčf ptice. Úkol vyfdil kolektiv Zdeňka Fialy, Josefa Splicbala, Miroslava Rotha a Jiliho Vovse. Kolik je jim let 1 Vlem dohromsdy 681 Cili ka!d~mu okolo sedmnácti.
Jed.ni vyhdvajl ••• zakončeni učebnl doby odbom~ učilJtl AZKG výstavu
Na
uspofidalo prad učiui. Je um 88 vyfdených tematických úkol6, z nich! je 29 zleplovaclch nhrM, 53 e1ponity jaou realizovan6 zlcplovacl n.6vrhy a šest ni.zorných pomdcek. Skvl.16 je to, te uč:ňov6 fdili nejdfíve tvoje price teoreticky a potom pnkticky. Vitlinu exponitd navrhla zv14!tn1 komise k postupu do lctolnJho k.rajského kola SoutHe tccbnick6 tvofiv0tti mJAdcžc. ús~chy nov~ho zp6sobu výchovy uč66 v AZKG nejsou nibodn~ . Je to výsledek cllevldom~ snahy dit mladým neformiltil pfilcfitolt, aby pfcdevitm suni 10M dokizali, co vtechno dovedou. Proto uk~ dostali cenu hlavniho m!ata Prahy• • • • 01tatt:ú? Na pracovilti rd.znfch úvod\\ v republice přijde letos ze lkol aai 180 000 dhčat a chlapcCl do učenJ . Z'vody a podniky, které mají víc ne! 200 učňll, j1ou povinny zHdit vlutnJ odborné
JAKO MODINKY . .
„
Na nltoY6m trht1 0„••„11. "·"' rotokomo,.. lytank4 Yfr"O„y. Vrribl ff hodlftU1k4 tov'r"a W . Sl„rl1t & Cl•, Gre"chaft a aparit I• do1lon „Jako hoill"ky". Nafeft b fa na nim patrna ph•non ho4ln„1k4 prica, ala dokonce Ja to rocoapa~t, ktarf H pPlpaw"I fta ruku 1tafnl Jako "'· ramkod hodl"kr. M• optUnt I 11,1, f-21 mm a ui111•" • "'"' fta J-4•• nabiti 14 ob~O form6tu t 4X l t mm, Jo to t.clr fo""'lt pon&k'"6' blurftl, •fr"Obcl vlak tvrd l, fo a "•1atl"6 dtlat ..Wa"I")' llltoYOI"' Hllkonl h•-.i" •"r&ak6 ob1c.r•d s..Plunf, kt•r4 !'la J...-no natat.1'11 pohfta I .„„,a.ke. Yador n4mu bls..rnlmu nhladu Jd• Pla o tav. dYO}okou arc.dloYku.
,„,ni
"•JI ••
„,..„,
„
učililtE
a atarat &c o učnE tak, aby se z nich atali lidé, lttcff si co nejlépe osvojí techniku, aby jejich útové a mí.my mohli bft na nE hrdi. Pledseda Úřadu pro patenty a vynálc.ey Jaroslav NEmcč:d: pfilcl 1 podn!tcm vypaat cdoat(r.nJ tcchnick6 prob16my k fdcnf. S mio.iatc.rnvcm vleobccnébo 1uojfrcnstvf byl jit nivrb projedn4n. K novému učňovskému roku 1963/64 bude vylůj!eno 10 technických últol6 pro učnE v oboru 1trojfrcn1tvf a ůspEšnf řešitelé dostanou zvlUrnJ od.minu. lniciatlvf oltatnlch uWllt, kter4 by výchovu uMO. prohloubila • dala mJadf'm vice pfllelf„ to1tJ, aby uplatnili 1v6J um, ae oviem me1e nekladotL
RUHUtriilÚ LOKOMOTIVA - •t•ktroů.Yo4)' Crt1JoYI (flYl'l'IMft1ko), dalr do Yfroby tu1to noYOu alalltro4loHIDY•111 lokomotlw . ~ Yttlon 1111 k a dodh"• l'le)Yyill ryct.lo•tl ltlkl"'/hod.
(80o/o) ; doménou mongololdn1ho plemene je Asie (60% obyvatelstva) a negroldnfho Afrika (55% obyvate lstva). lidstvo mluvl asi dvěma tlsicl jazyky. to však neznaw men!, f.e Je dva tisíce n!rodů . Společn! feč Je totlf pouze jednou z vlastnostf niroda. Aby se určitá. skupina
v
eme a fldstva mohla sdt národem, musl kromě toho mft
společné územf, spolefoé státní zřizenf a rausf vytvifet
současn' době obýva)I naši zeměkouli asi 3 miliardy lldl . Lidstvo má sice jednotný původ , ale v průběhu dlouhého vývoje se vzájemně odlišilo, ukle dnes ph:dstavuje pestrý obraz. Kolik fe v l astně lidských p1emen? V sou~asné době většina antropo l ogů uznává tfl hlavnl lidská plemena: europtdní, mongololdnf a negroidní. V každém ze tff hlavnkh plemen mOfeme podle tě lesných vlastnost! dile rozeznávat nv. antropologické t ypy (napf. v Evropě jsou to nordický. baltický , dinarský a a lpinský). D11ve se hlavnfm lidským plemenům Mkal o velké rasy a ant ro pologickým typOm mal6 r.ny nebo ri„ 1ovi typy. Vlivem nv. rasismu, který byl oflchilnf tdeo-logll německ~ho naclsmu, dostalo však slovo rasa v hltl-
V
n ě n e p řffemný
pl''lzvuk a proto se neuflvá. Rasismus -
bez Jakéhokoll vědeckého oprávěnl - totlf ro111Joval rasu vyfšl (arlJskou), nadfazenou viem ostatním ra.sám, které povúova l :r:a méněcenné. Antropologlc:ký t yp ne mi s národ ni pffslušnostl sv, ho pfls luš'nlka nic s p o l ečného . Nordlka mOfeme najlt napf.
mexl t echy, Nimci , Švédy atd. SteJné Je to 1 u llných typů.
Dom é nou europld ního plemene je Evropa (100 % obyvat elstva) , Am erika (SS %) a Austrálie s Oceánií
PRŮM~RNÝ POČET OBYVATEL NA f km' : ~;~~pa (bex SSSR a Tu recka)
s:
Asie (bez SSSR , včetně Turecka) 59 Amerika severnf 9
Ame rika Jl!nl Afrika Austrálie a Oce, nle Svět
celkem
1. Pf•m•no n•1roldnl 2. Pl•m•no rnonSololdnf
514
VTH
8 8 l
2f
jednotnou kulturu . Proto národy vznikaly a vz.nlkajf teprve v obdobf likvidace feudalismu a roz.voje kapitalismu . Neexistuje národ, který by mluvil různými Juyky (mQ:fe však mlu"l\t r0zným1 dialekty 1 hodně odlifoýml). mohou však být rOzné n!r">dy mluvlc( týml jazykem, jako např. Angllfané a Američané . Přesto , fe exJstuJe znai!.né mnolstvf jazykll, Y~tšlna obyvatelstva Země mluv( Jen malým počtem mateřských fatykll : anglicky. rusky, čtnsky, hlndusdnsky, španělsky, Japonsky, německy, malaJsky. portugalsky, francouuky, Italsky , arabsky. Světové jazyky jsou ty, kterými se doroz.umtvajf členové mnoha n;irodů. Patfl sem angličti na, ruština, n~mlina , francoudt lna, španělšt i na, portuw galltlna, čfnltl na . Polet státO nenf nlfak velký. Celkem je dnes 214 samostatných státO a závtslýctl územf. z. toho v Evropě 33 samostatných států a 1 zá'vlslá územ! , v Severnf Americe 11 samostatných států a 13 dvislých územ1, v jlfnl Americe 1 O samostatných stitO a 4 závislá úumf, v Asii 41 samostatných sdtů a 13 dvlslých ůzeml , v Africe 29 samostatných států a 33 závislých úz:eml a v Austrálii a Oceánii 3 samostatné .státy a 21 z.ivlslých územ~ .
Pi'es 500 tlsfc km' má celkem pouze 48 samostatných státú a z.ávlslých územ!. Rozlohou největším státem je
SSSR, který mi 22,4 mlll6n0 km'. NeJmenškh stitó pod k 100 kms je (včetně zivlslých úz.eml) celkem 1 O. Nejw menši Jsou Vatikán - 0.44 km 1 a Monako - 1 km•. nes 100 mlliónO obyvatel majl pouze Č fna (686,4
mil .), Indie (441,6 mil.) , SSSR (221,4 mil.) a USA (186,5 mil.). V Evropě le neJvlc nsfdleným státem Belgie (198 obyvatel na 1 km' ) a neJm4§ně za.sfdleným státem SSSR (9 obyvatel na 1 km' ). V Americe je scttem 1 nejv~tší hustotou obyvatelstva Haitl (123 na 1 km•) a s nejmenšl hustotou Kanada. (1 na 1 km 1 ). V Asii Jsou na prvém mini Bahreinské ostrovy (233 na 1 km' ) a na posledním místě Oman (1 na 1 km•). V Aírlc:.e Je nejhustěji zabyd w len Maurltlus (324 na 1 km 1) a nejřidčeji Libye (1 na f km1) . V neJvětll zemi Oceánie - Austrálii bydli na 1 km' pouze 1 člověk . ~:SSR měfl 127,8 kms a má 13,8 mil . oby~tel. INf. JliU JOH N
titulní straně tohoto čísla VTM je barcvn.6.. fotografie motocyklu, se kterým se na silniclch mtlže setkat občan našJ republiky skutcčn! jen zfidka. A vlastně jenom ten 1 kdo s1 vyJedc za hranice, do souscdnJho státu, do NDR. A přece je dvod, ktert tyto motocykly vyd.bi, od našich hranic co by kamenem dohodil. Na prot!jšfch svazfch Rudohoří leží mhto Zscbopau s 10 000 obyvateli (je to nedaleko krajského města KarlMarx-Stadt)1 kde každé dvě minuty spatři světlo světa jeden z řady motocykltl MZ, vyráběných sériově v kubatu.dch 125 ccm, 150 ccm, 250 ccm a 300 ccm. Tovtrna má už dnes slavnou tradici (témU padesátiletou) a z jejich bran vyjela pěkná Hdka závodních strojU, které ve třidácb 125 a 250 ccm sehr6ly na minulých misuovstvfch světa silničnich závodů důstojnou roli. Kromě jezdců NDR na nich jezdil Angličan Shepherd a na upravené MZ i náš František Sťastný. Na mistrovství světa 1961 naplfk.lad obsadily stroje MZ ve tlfdách 125 i 250 ccm druhé místo za skv8ou Hondou (ve dvěstěpadcsátk4ch dokonce před italským.i suoji Morini 1 Bcnelli, MV Augustou, i našimi jawami a z4padončmeckým.i NSU). Sériové motocykly MZ mají elegantní tvar, vyznačuji se výtečným pérovánJm a výbornou akceleraci (technické údaje pro lepši přehled připojuje me). Splňují n4ročné požadavky cestovnJho pohodli a dobrých jtzdních vJastnosú. Pro motocyktisty1 kteff se dostatečně nevyznají ve složitém úsuojí motoru, převod\\ a dalších zlomyslnosú, jsou dokonce dvoudobé motory neobyčejně výhodn~ svou
jednoduchou obsluhou a údržbou. Zévod MZ Zschopau vyrábí také elegantní sajdkáry „superelastik", vhodné zvlášť pro kubaturu 300 ccm, s hydraulickou nožnJ brzdou a pohodlným prostorem pro zavazadla. V minulém čísle VTM jsme se už zmínili, že stroje MZ jsou obllbeny za hranicemi NDR - vyvážej! se vlc než do 60 zcmJ světa. Proč nejezdi i na našich silnicích? CSSR je motocyklovou velmoci, má dostatek svých dokonalých strojO v potřebných kubatur4ch, a tak tedy je ex.port do jiných, pfedevšfm kapitalistických zemí, pro NDR daleko výbodnfjšl. NitKTERti TECHNICK1i ůDAJE:
MOTOR: Dvoudobý vzduchem chlazcnt jed.nové.tec a vratným vyplachov4nfm a rozvodem fizeným pístem; akumulátorové zapalovánf. Motor MM 125 - vrtání a zdvih 0 Sl X 58 mm1 obsah válec 123 ccm, stupeň komprese 9; ncjvftl! výkon 8,5 k/5500 ot/min, ncjvft!l točivý moment 11 1 kgm/4000 ot/min. Motor M.M 150 - vrtAnJ a zdvih fi1J 56 x 58, obsah v4lce 143 ccm, největšl výkon 10 11:(5500 ot/min, nejvčtšf točivý moment 1,35 kgm/4000 ot/min. · Motor MM 250 1 - vnán.f a zdvih rzs 70 X 65 mm, stupeň komprese 8,5; ncjv~tšl výkon 16 kf5200 ot/min, nejv~tšf točivý moment 2,3 kgm/4000 ot/min, Motor MM 300 - vrcánJ a zdvih flJ 72 X 72 mm, obsah v.Uce 293 ccm, stupeň .komprese 8,8; nej· vftll výkon 18,5 k/5200 ot/min, ncjvft!l točivý moment 2 •. kgm/4000 ot/min. l'AEVODY u kubatur 125 a 150 ccm: Vlcelamc-
VTH
515
Vfu nel deHt let•• v SSSR I v USA lnten.lvnl pracuJe na vfvoll atomovfch l.tadel a raket• lader• nfm pohonem. Ú•plchy hou •tPldav4: prob"my • vy1okou koncentraci ener1le, • ochranou pfed úllenlm a • nefvfhodnljflm pPenoHm enerale :l• ltlpnfho proc.Hu na ulitelnf „tah" rakety nebo proudov4ho motoru, J1ou obroVlkf. Z pOvocfnlch (antHtlcktch úvah o obPlch atomovjch letadlech o ri..:e 100 al JOO tun•• do•pllo k reilnt molnoatl 1tavby littadel o rite rovnajfcl •• dnefnlm proudo· vfm V•lkol•tadlOm , kteri by pPI rychlo1tl pfH toOO km{hod 1potP•bovala na hodinu l•tu a1I 5 ara• mO Jadarntho paliva.
LETECKt ATOMOVt MOTORY NA ZKUŠEBNÁCH
lová spojka v olejové lázni. Čtyřstupňová převo dovka s nožnlm řfzenlm. PODVOZEK u kllbatur 125 a 150 ccm: Uzavřený tuhý rám, lisovaný z ocelového plechu, s elektronovými odlitky nosičů závEsO. kol, sedla a stojánku. ObE kola zavEšcna na kyvných vidlidcb - přednl v tlačené, zad.nf ve vlečené - a odpružena teleskopickými jednotkami s vinutými pružinami a dvojčinnými kapalinovými tlumiči. Brzdy čelisťové 0 150 x 30 mm. Pneumatiky 3.,100 - 18. SvEtlomct s asymetrickým potkávaclm svEtlcm; svEtclná houkačka, smErové blikače na konci řidítek. ROZMi!RY A VAHY u kubatur 125 a 150 ccm: Rozvor kol 1270 mm; délka 1990 mm, šlfka 750 mm. Pohotovostní váha 112 kg, užitečné zatíženi 158 kg. VfKONY: MZ ES 125 - nejvyšil rychlost 90 km/h, zrychlení z O na 80 km/h za 15,5 s. Spotieba paliva 2,3 - 3,8 1/100 km . MZ ES 150 - nejv~t!l rychlost 95 km/h. zrychleni z O na 80 km/h za 14 s. Spotřeba paliva 2,4 4,0 1/100 km. MZ BS 250/1 - největU rychlost 115/km/h, zrychleni z O na 80 km/h za 10,5 s. Spotřeba paliva 3,0 - 4,9 1/ 100 km. MZ BS 300 - n ejvě tšl rychlost 120 km/ h, zrychleaJ z O na 80 km/h za 8.5 s (se sajdkárem za 14,5 s). Spotieba paliva 4,2 - 6,0 1/100 km . • MZ ES 250/l je vylepšený typ MZ BS 250. Donedávna vyrábl:l závod v Zschopau j kubaturu 175 ccm.
pokusy byly nhájeny s bUnými turboreaktlV· nimi motory, v nich! je spalovacl komora nahrazena Jaderným reaktorem . Tyto motory s txv. otevfeným okl"uhem nasivijl vz.duch pJ'ed"f čisti, stla~ujl Jej kompresorem, stlačený vz.duch se ohflvá průtokem kanily jaderného reaktoru nejméně na 1000 oc a do jeho mocného proudu je pak vlofena plynovi turbina pohániflcf kompresor, pJ'lpadni pJ'edává list výkonu na vrtu· lový hJ'ldel (pJ'l turbovrtulovém uspoJ'ádánl) . Hnacf silou Je však zejména reaktivnl „ tah" motoru. Nejvědf problémy jsou s -,iolbou materiilu a u.spo-1'dánlm kanilkO v reaktoru . Nikde se nesml pfe. stouplt teplota, omezeni odolnosd materiilu. Na uspoi'idinl Jidra reaktoru mi vliv témiJ' 60 promEnných člnltelů, takf:e bez vyuf:ltf samo. činných počlta~ó by se o felenl )idra reaktoru nedalo vObec mluvlt. adějně]šf jsou motory s uzavPeným okruhem, N v něm! oblhá teplosminná látka , nejlépe tekutý kov, a zprostJ'edkovává pi'enos tepla z reaktoru do výminfku, v němf se teprve pro. tékajlcf vzduch ohi'fvi. Ameri&né vyzkoušeli tJ'i typy těchto motorO , označované Jako HTRE . Prvý z nich dosihl výkonu 1
by mohlo v kritké' době doJlt k havirll.
• ZAvodoI stroje MZ RE 125 dosahují maximální rychlosti 185 km/h, MZ RE 250 maximálnl rychlosti 225 km/h . Továrna v Zscbopau vynibJ rovn~ž terfonl stroje MZ BS 125/G, MZ ES 175/G, MZ ES 250/G a MZ BS 300/G. Postavila i neprodejný typ MZ- Motocross-Maschioe. Krom~ úspEchli na mistrovstvích s věta v ailničnfch ztvodecb hraje mužstvo NDR význa mnou roli i v motocyklových soutěžích a předevšfm v Šestidenní. (blb)
516
VTM
pokusy se konajf na několika speclilnfch zkušebnách . Reaktor I turbinový motor jsou na samo. statných ieleznU!nlch podvou.fch. Ridlem J'fzená lokomotiva dopraví oba hlavni dtly motoru do bezpečné vzd!lenostl od podiemnf zkušebny, tam se samočlnni napojl spojovacf potrubl a d!lkovým ovládacfm systémem se reaktor spoušti, J'fdf, kontroluje a x:astavuJe. V pffpadě poruchy se poškozeni část motoru mllfe dopravit do opravny bez oken a dveJ'f, a opravu obstarajl dilkové manf· pulitory, Jejichf kleštiny nahradl lidské prsty I pJ'I tak citlivé pricl, jakou Je napJ'fklad výměna lopatkovánf turbinových stupiHL Pl"ácl „ocelových rukou" J'ldl operátoJ'i na dálku; „vldl" prostJ'ed· nlctvlm kamer prOmyslov' televlz:e s dvojitým, prostorově viděným obrazem. Pro pi'lpad závaf. nijšf poruchy, Jaki nastala napflklad p11 pokusech
Než odstartuje
atomové Jeta lo a raketa
s fednlm motorem, kdy vybuchla. nádrf vodlku, má zkušebna.speclálnl pa.nd:fový samochodný manlpulitor. Je to pásov41 voz:Jdlo, ne soud olovem vylofenou kabinu pro operidra, který sedl uvn\tf a ffdl pojexd manipulátoru I pohyb Jeho kloubových l:ellstf. Tento „robot" prý dokáie pracovat tak cltlld, te um! uchopit I va.jlčko bez: poškoxenl skofá.pky, v pflpadi potfeby vbk vlidne ta· kovou sllou, fe z:loml i sllnl:jšf hřfdel. VZLtTLO ATOMOVt LETADLO! V mnohfch &toplHch •e ul niko• llkrit objevila apriva o domnl"m I.tu atomo••ho lecadla. Tato netprivni informace Yarila ae tpr'iv o poku•ec:h H ttlnlnlm rihinl atomovfch motor'Ct :r.a letu. Jil nlkollkr'it nad lldupl'iadnf• ml konllnaml•kut.t'nl pr'olftlo poku•n' letadlo, kt•r• ne•lo na palubl Jadarnf „„ktor. Bylo vfak ddy pohinlno kla· tlckfml moto„y, Za I.tu •• r'•aktor nHtartoval a byl chlaaan vxduchem problhajldm xv"ltnlm chladldm kani• l•m vedanfm od ntbllnf hrany kPldel. Prlttrola v letadl• mlflly ll't•nxltu radioaktivity v pro1to„ech kabin, a Jlnf miflcl l•tadlo (l•tlcl toubHnl) xkoumalo unlkaJlcl radiaci . Z hmot, kt•r'• dobh brúl neutronovf a pronlkav4 ů"-nl, •• otvldtlla napl"lklad tlltlna b6r-u a hllnllcu, tn. boral. Pfl vltllch vfkonec:h vfak obtlle V1lro1tou a motor buda mutet bft umlttln pokud molno al v :udnl ffttl trupu a od poddky ocfdllen nlkollka ltlty. Obtlle t raallaacl atomov•ho letu• ktho motoru varo1tly do t• mlrr, :la napflklad pro latofnl rok mlnl1tar1tvo rilkr USA lnvHtlce do polcut6 xatta• vilo, Dotavadnl pokutr thltlr ul pht mlllardu dolu6. Amulltl voJenltl odbornici utuauJI, ta tovlUk' atomovl latadlo bude tpultlno pra..,dlpodobnl
.., roc• tt64, protole prakticky funruum tkou• lell dPlva nel v USA.
Jlcf atomovf motor v letadl•
ATOMOVf
POHON
RAKET
pr:to~::;o~o:O~h~~k:i~kb z:c~f~ odlišných prlnclpO. Mni prvnl myšlenky, které jsou však dosud nerea.liz:ovateln,, patfllo vypouštěni plynu nebo těkavé litky kufelovitě se z:utujlctml tryskami zastá.vajfclml úlohu palivových l:linkO reaktoru. Trysky by pro větJf teploty musily být z: karbidu uranu . S nim je vlak milo zkušenosti a také regulace chodu takového motoru by byla obtlfni.
5c~~~1::1:: p~;~~u te:l~m u~~~~~ reakce v homogennim reaktoru. z nidrfe je plyn, nejlépe vod/k, vhinin turbodmychadlem dvojitými stěna.ml reiktlvnf komory do reaktoru, Jeho! aktlvnl pismo je sestaveno z: kanilkovitých palivových flinkli
t„Matl......_a~m•·
.. , ........""„.,,.. '"'" ........ „.„.......... toN
„TO„„ •a ......... 1 1 „ ~ „
ftllt .......................IMIR'"
~dh•l•ell•ll.Ů7'71•
•li• odln•..._„ „_____ ....... o•""'-At.._.,,, "-.,.
t'nellto nanovtt.
I „ mea•"'9rlcQft„aMfl.....I
....... .„.„. .........,... .....""'
smfšených pl'ímo s moderátorem. Tam se plyn ohfeje na teplotu nejméně. 2000oC a. Jeho výtok raketovou tryskou vyvoxuje reaktlv-
nl „tah" rakety. Menšl fút horkých plynO pohinl plynovou turbinu turbodmychadla.. Na tomto rikladě Je vybudován zkoušený raketový motor KIWI. Jeho prvnt verze, KIWI-A dosihla teploty 16SOoC a ufitelný tah motoru linii 2,3 t . Sim motor Je o mnoho tifšf. Privě proto dostal pflléhavé Jméno KIWI podle novo. z:éla.ndsUho ptáka, který nenl scho-pen letu. V roce 1962 byla vyzkoušena zesUená. verxe, motor KIWl-8, ' dosahujfcl teploty 1800 'C. ~xploz:e vodlku pokusy značně zdrfela.. Asi za dva roky mi být spuštěn motor ~ KIWl-C s uhem 46 tun, coi by Ilf umoHovalo konstruovat prvnr atomovou raketu, jeJll start se pfedpoklidá v roce 1967-68.
VTH
517
mnoho - ale přesto je řešitelný. K fešeni je možno dojit dvěma způsoby : l . Pomoci tfJ bodla lcžicfch v jcdn~ svist~ rovině a dalšich dvou bodla, jejichž prostorový vztah k těmto boddm je znám, a všechny tyto body jsou ofotografovány. 2. Pomoci nejm~ně dvou dvojic bodla 1 jcvídch se na snimku pfesn! nad sebou (na svislici). Nutný předpoklad je, aby rovina so.hnku byla přesně svisllfi. Oba tyto zpllsoby jsme použili pfi hledáni Jižnfho chrámu. Pro kontrolu správnosti mHerú a výpočtla jsme použili diapozitivu z Teynardovy fotografie a rekonstruovali jeho fotoko moru. Celý obrys bor se dokonale ztotožnil s obrysem na fotografii 1 a úm byla i vizuálně ověřena spr4vnost fešenf . Teynardovy fotografie bylo mu:im61ně využito - a výsledkem bylo vytýčenl Jižního chrámu v Táfsk~ rovině úplně oa jiném místě, než byl
toho tedy N evJmc to úkol
jaderná raketa bude x bezpečnostních důvodů vynesena normálnl raketou mimo ovz.duli Zeml a teprve potom bude nastartován atomový pohon. Podle výpočtO by atomový motor jediného stupně stačil se zásobou uranu bez:pefoli pro let člověka i.e Země na Měsfc s p'lstintm , startem a letem tpět k Zemi . odbornikťl se hovofl I o ji ných zptlsobech pohonu raket . Poněkud exkluxlvnl myšlenkou Je pulučni pohon rakety výtokem plynO , unlkajlclch x prostorn é tlakové nidoby, v nit flzeným
úvahách V atomového
způsobem postupně exploduje fada atomových niloff. Ve stadiu praktických zkoušek je vbk u.v . Iontový motor. Jde v podstatě o elektrostatický urychlovač nabitých čhtlc - iontll, vmontovaný do :z:adni Hstl rakety. Proud potřebnj' k ionizaci ťistic a k urychleni iontO dodid jaderný elektrický a'regit . Proxa.dm byl vyzkoušen agregit s rtuťovou turblnkou, který je schopen dodtvatstilý výkon 3 kW . I se stlnidm štítem vili 200 ke . jedině vysoká koncentrace energie , která Je obsa.fena v jaderných palivech , je sto umofnlt člověku ul v pflštlch letech odváfn' lety na blízké planety slunel:nl soustavy.
očeUvtn .
Zbývalo jen rozměřeni sond a provedení vrtů ruční geologickou soupravou. K vlastnJmu odkryti kopáním nedošlo . Pečlivě veden~ záznamy o vrtech a jejich zpracovárú v profilech svčdčJ o sprivnostj měření. Sto vrtll o celkové d~cc 500 m ovEfilo spcávnolt určení místa. JižnJ chrim byl tedy nalezen. Je to nesporný úspěch. Cesltoslovenšú geodeti nemálo přis pěli k vědecké vážnosú ~ · egyJ>C~ logického óstavu KU a po mohli ob1asn1t celou oblast TMské roviny. Dobrodružstvi s metrem v Tafě je skončeno . Kameny z Jižního chrámu si ještě před zatopením rozebrali vesničan~ z okoU. Ale poloha Jižního chrámu1 cel;i situace Táfsk~ roviny zllscane v dokumentech zachována i pro historiky pffštich generací.
.„
0
Tento t•Jrt navau.iJ• na llln•k „Atomov6 motol'J na1tupuJI" YTM 1Jf1UJ. INt. JAN TŮMA
v•
I
I
1"• I
„.
518
VTM
la ta;jj[NřHo CHRÁMU
I
Pro VTM pile doc. lnl.JAROMIR TLUSrt
Pevnost v
bahně
V Núbii bylo našim dalším úkolem dokumen-
tovat starořímskou pevnost v Kcrtási, jejJž rozvaliny vystupovaly z nánosu bahna. Je přístupná jen v dob4, kdy je přehrada vypuš těna . Větší část ohradních zd( je ukryta pod bahnem a za souvislostmi jednotlivých zdí i jejich částí (základO) je numo se prokopat. Stavba je velmi členitá. Uprostřed pevnosti bylo po celou dobu pracf jezírko vody, plné leklých a tlejfcíc.b rybek . Odvodnění jen nepatrně snižuje hladinu vody, ktcra z horních vrstev stá.Je prosakuje. Pomalu tuhnoucí bahno znesnadňuje nejenom archeologické práce, aJe samozlejmě i m~ řičské. Pli pohledu na okoU si ujasňu;eme, že Kertáská pevnost nemohla mít jen charakter ncjjižnt!:j§f obranné bašty ffmského panství, ale musela mít i funkci ochranného tábora pro otroky, kteff pracovali v nedalekých lomech. Pevnost měla mohutné dvojité zdi s vnitlnf spojovací chodbou. Výkopy odhalily částečně obrysy pevnosti, ceJi fada věci však zůstala nevysvětlena. A snad už nebude ani pfiležitost je znovu odkrýt a výzkum dokončit. Udělali jsme vše, co bylo v lidských silách členů expedicc Soudruh Hlinomaz zapisoval výsledky měřerú, pomihal i prof. Žiba. Dr. Novotný mez.itf m dokončoval sondováni bahna Tilské roviny 4 ,
a geologickými vrtáky ohmatával dno přehrady. Každý den netrpHivě očeUvámc jeho příjezd se záznamy jednotlivých sond. Výsledky ihned zpracováváme a na přfštf den určujeme další postup. Rozvaliny se zřetelně rýsuji na našich néčrtcich. Abychom mohli dokončit všechny pdce m!řič ské a pnlzkumné, museli jsme použít nejprogresfvnějšf metody, pozemnf fotogramecrie. Jen tato metoda nám umožnila zaměřit a získat všechny potřebné hodnoty v neuvělitelně krátké době 16 pracovních dnU. Pevnc:)st jsme na exponovaných deskách doslova přenesli do Prahy, kde se v současné době zpracovAvá na fotogrametrických strojích katedry mapováni ČVUT. Práce to nebyla snadná. Museli jsme př:imo na pevnosti vyznačit přes I 00 značek, přesně je zaměřit a celou pevnost fototeodolitem zn. ZEISS-Jena ofotografovat na skleněné desky z předem určených stanovisek. NaUm úkolem bylo provést dokumentační mHcnJ tak, aby plán byl skutečně hodnověrný a sloužil všem ostatním vědcům pro dalšf imerpreraci po všech stránkách. ilezy a pohledy na zachované zbytky zdí ukazuji práci egyptských stavitelů z počátku na-
. ,_.„'
šeho letopočtu . Srovn4vtlinJm s jinými památkami je možno určit účel a význam této stavby a jejich jednotlivých části. Přes usilovnou snahu zůstal vnitřek pevnosti neprozkoumán. TaU nebyly nalezeny sloupy a jiné ozdoby1 které zdobily pevnost a port~. OkoU nalezeného obtisku sloupu na vnější ohrad.ní zdi nemohlo být už výkopem prozkoumáno. Kamenné kvádry této pevnosti sloužily jako stavební materiál pro novou vesnici Kertési. Ze zpd.v cestovatelů vfme1 že pevnost sloužila jako sídliště Núbijců. Kresba Horeaua ukazuje pevnost ještě s poměrně zachovanými zdmi a s domky Núbijců uvnitř objektu. Stále vět§( vrstva bahna také tady pomáhA utajovat všechna tajemství před uaky návštěvníků a vědců. KertáskA pevnost je památka, která nestojí za to, aby byla rozebrána a přemístěna. Po ní zůstanou jen naše dokumen· tačnf fotografie, plány a výklad, které dopltú dosa· vadní zprávy a vytvoří tak obraz o životě lidí v Núbii. Naše práce končí a Nil má už špinavě hnědou barvu. Voda Nilu pomalu stoupli, poněvadž v Etio· pil a v Súdánu vrcholí doba dešťů. Ještě se musfme vrátit do Táfy a dokončit :zamUen1 sond, které ohraničuji obrys Jižního chrámu, jeho vztah k ostatnfm pam4t.k4m v Táfské rovině a k vesnici tak, aby se naše měřenJ dalo zakreslit do map a plán6. Dokumentačního centra. Poslednfm úkolem bylo zamčř:it tzv. Tabarkův nápis, v n~mž král Tabarka oznamuje1 že on to byl1 kdo dal postavit cestu kolem Nilu a nedokončenou ScverodpadnJ svatyni. (Pokrafoviof pf-lltt)
NO V Ý eltl pfed hrn•ctl lety byly kJl•Wlovi koqvertory sc&la nu4'm:fm pojmem. Za pomfrnl krit.k.ou · dobu u vlak ~ba oce.ll v kytl{kovýdl konver-
;j=~ (~~~,:;~de-;~~-=1~!~-::i~
poprv6) rodJflla do cellho 1vha. Clm byl zp6tobea tak mJmoUdtd liapfch tyll(kovfcb koovertor6? Vy1vltna to nellfpe zearovúaJ 1 doHvadnfmi ocelU.1kýml a1re16ty.
•
llLNf A llYCHLf - Automobllod dYody w KutaJ1 I CSIUl) ilaly ilo atrloYt .,.,rolty nllkladnl aucornobll KAi• ttt „ltolchlila„. VOa, ktorf U••H "4kJ~ f ,J twnr. ilo· „Ml• .,...,,.'"'' rych101tl H km/ho4 .
Více než 1/, světové produkce oceli bylo a dosud je vyr'b~no v martinskfch pedch; zbytek byl vydbln v elektrických peclcb a konvertorech se spodním přfvodem vzduchu. Všechny oceJáfské pochody jsou charakterizovány oxydacf ndádoucfch p.ffměsl, jako uhlJku, k'.femiku, fosforu a síry, obsažených v surověm železe a v oceJovém odpadu, Martinské a clektrick.!: pece jsou poměrnE. ná.kladné. za,ffzen.f a zkujňování v nich vyžaduje př1vod tepla. Naproti tomu problh• v běžných konvcnorech zkttjňován'.f na účet tepla, vybaveného olc:ysličenim pfimhJ železa, kterých musí být určité minimální množsrvf. Thomasl\v konvertor vyžaduje železo s obsahem 11 6 - 2 % fosforu a Bcssemerl\v konvertor železo s obsahem asi 1-1,5 .3 kfemfku. tnavrúm &droJem kyal.ON u uvedmjch pocbod6 Je vzduch a lelnd nda. NeUeYOfJll a neJdo.-tu'PniJll zdrol kystfku fe vlt:duch. 11.vlů pfJ Je.ho polllld H voill do pi-acovnlbo pro5torv ocdU.„lho asrq41u
na I dfl kyslíku pflblllnl
4 díly duslku, k:terf
•pothbuJe na 1v6J oblev KD11bii mnolltvi tepla. Dudk H llroml toho rozpou.ld v oce.11 a xhoriule leJl mechanlck6 vla1tno1tJ.
Tvarem se kysllkový konvertor od diivěj šlch konvertorů pfíliš neliší; má tvar hruškovité nádoby s plnfm dnem, kteri je uvnitf žAruvzdorn6 VYZdé:na. To zthadni, v čem se k:ysllkové konvertory odlišuji od ostatních occláfských agreglitl\, je obsaženo již v jejich názvu - je to použiti čistého kysliku ke zkuj~ ňovánJ, které zahájilo novou éru ve vývoji occlUstvf. Přednosti kysllkových koovcrtorl\: • Velká výkonn.o stj jeden 30 t konvertor vyrob! vice oceli acž 400 t martinská pec. • Jakosti odpovfdá kyslikov4 ocel oceli martinské a oEkdy ji i předčí; vždy je jakostn!jšl ne! ocel z Besscmerova a Thomasova konvertoru. MAIWTA
.....a.
t'Oůluoriiho
........_ .,..,,_, ..,.,..
o C.lft'IHlho •tffla
w _,..,.,,. aa MIMt Mnalnt I• wltbnfm
~""-
„„rMnt.ltaN•
pol.._ mletu llrakow 11fl"'• ota'IM n.imo-
NA ITATtalcl TUN Nolv6dl • Mfmoderftlflloblln6 00
1ll•"""110Ul!untilllMJMae•liw1kfpff1ta•RJoka.Ytlchto
„„.„.
rnodarnlch ••ladlRkhmU. bft rolnlulol... o too 000 tun oblll ••••• • ••11"6 .... ro1'6to~h hnojiv• Jlntch ilrwhO doll. Na •brúku na ltlfti 1tranl vlcflmo d er ndl oaM•k' lo41 PlonfP,
520
VTH
tak'
ZP0SOB
VÝROBY
OCELI
• Uni\lerúlnost: v kyslíkovém konvertoru lze zpracovat všechny druhy surových želez. Hofcnim přiměsf železa se vybav! takové množství tepla, fe je motné přisazovat 20-50 % ocelového o'1padu a je-li JX"•.lŽ.ito pffdavného vyd.p!nl, lze vsa;ovat až 100 % odpadu a pevného surového železa. • Rychlý sled odpichu (každých 35-50 min. vycékA z kysllkového konvertoru ocel) zjednodušuje odl~ánJ a je zvlt\§t! vhodný pro zav4děof plynulého odltvanl. • Hospodárnost a jednoduchost: investiční náklady na kyslíkovou occlúnu jsou o 25 % men§( než na martinskou occlúnu stejného výkonu a rovněž provozní náklady jsou ni:HJ.
hladinou se zasune tryska a začne se d.mtchat lc:yslilc. Dmých4n.J. kyslíku, které trv:é. 16-22 min., je doprovbeno oslnivým plamenem hoffdch plyn\\. Během dmjclánf jsou obvykle pfidb4ny strusko- ..., tvorné pflsady, pffpadnl ocelový odpad, které Z zárovcll lazell chladl. C Vydbf-li se ocel s obsahem 0,04-0,1!5 % uhli.ku, a: určí se kon~ fouk.d.ni podle zkráceni plamenej pfi tvýrobě oceli s vyUfm obsahem uhlíku je nutno dobu .,, foukánJ ffdit konuolnfm.i pffstroji. ::> Po skončeném foukání se vznikl6 struska z konvertoru aleje do suuskových kolib, ocel se vypusti > do pt\ove a současně ae do nf pfidaji desoxydačni a pflpadně i legovacl plisady. Hotová ocel se odUvA Q nejčastlji do kokil. \IM
Hlatorle D procesu Na myilenku pouilt čiattho kysllku pfi výrobf oceli pfi§cl už v r. 1856 anglický hutník Bessemer. Jeho n4pad nemohl být ani vyzkoušen, neboť to znemof.ň.ovaly vysolti cena a nedostatek kyslíku v té dob~. Teprve nov• moderní u.ftzenJ pracujfcl na principu destilace zkapaln!ného vzduchu bvla
Zdokonalen i a persp ektivy Ukázalo se, že zkujňovlln1 surových želez s ._,uim ~bsahem fosforu lze zjednodušit a urychlit, pf1dt\vá-h se do proudu kysllku prilkov~ v4pno. Tato modifikace pochodu LD, nazvan4 pochod LDAC, je znázorněna na barevné dvousuani!. Ve Švédsku byl vyvinut kaldo-proces, při němž je
o z : .:
KYSllK schopna vyrobit vcllu\ množství levného kyslíku. První tavbu na kysllkovém konvertoru uskutečnili v Rakousku r. 1949; ve 3 t konvertoru vyrobili jakostní ocel dmtchánfm čistého kysllku na kovovou lizeň . Od té doby ae začal pochod LD šifit do cel~ho světa.' U nA.s byl postaven první 5 t pokusný LD konvercor v k.Jadcnskj'ch železárnách koncem roku 1956 a slouiil pro vypracové.n1 technologie výroby rtllnfch značek oceli. Rozvoj pochodu LD je charakterizov6.n scé.lým zv~tšovénfm objemu konvcrtorO., které v současn~ době dosahuji již lpičkov~ kapacity 200 t. Zku~ o vibú v kyallkových konvertorech Ke zk~jňovanl •<,pi! pochodu LD pouilvA kysli.ku s muumilnJ čistotou 98,5 %, který je pod tlakem 8-12 atp d.mýcMn na povrch 1'.zně v konvertoru mědEnou, vodou chlazenou tryskou. Na 1 t surového železa se spotřebuje asi 60 m' kyslíku. Proud kysllku, vycbázcjfcl z tryaky nadzvukovou rychlosd, proniil suuskou a narifJ plimo na kovovou lizcň. Ihned nastád intenzivní spalování železa a kysličnik železnatý, který se promfchénfm dost4d dáJe do láznl, spaluje pffm!si železa. Dobr~ promichánf .lázně a strusky, urychlujfcl oxydaci pfJměsJ, podporu1c zvlAšt~ tzv. ubl.Lk:ový var, který vzniká vylučovén.lm kysličníku uhelnatého podle následuj!d rovruce: FeO+C=CO+Fe Kysličnlk uhelnatý (CO) unikl z konvertoru a ve atyku 1 atmosférou ae spaluje. Zkujňodni v kysllkov~m konvtt!oru je doprovt\zeno vývinem hustých hnědočcrvenfch dfm\\. Tyto dýmy vmikajf v místě dopadu kysllku na povrch kovové 14.zně, kde dosahuje teplota 2000-3000 °c. Přitom část železa a přfmhf se vypaff a ve styku se vzduchem oxydujf na drobnohledn~ čistečky kysličnlkO železa. Pl!bliž.?~ asi 1 % kovové v1t\zky pfejde do dýmil, a to už Je velké množatvf, pfedstavfme-li si, že 100 t kon.vertor vychrli každou hodinu 1 t prachu. S čist&úm konvertorových dýmů si technici dlouho limali hlavu a teprve použiti vodnfch sprch a elektrostatických filuň tento problém vyfc§ilo. Prllb~ pochodu LD je jednoduchý. Do slr:.lopenaio konvertoru se vsadí odpad a na něj se naleje surové železo. Pak se konvertor otoč! do svislé polohy, pfidi se vApno, do určité vzdálenosti nad
kyslík, podobně jako v LD konvertoru, dmýchAn na lázeň šikmo skloněného, rotujlclbo konvertoru . Otičenlm konvertoru (až 30 otáček/min.) se dosahuje incenzfvniho promkhánl lázně a auusky a lim velmi nlzkých obsahO škodlivých pl!mbl, hlavnf siry. Plyny vycházejfd z kysUkového konvertoru Whcm foukáni jsou tvořeny hlavně kysličnikem uhelnatým. Tyto plyny se mob.ou ve styku se vzduchem nechat shořet a využijí se pro výrobu púy v kotli namontovaném v odvod.ním pottubf, nebo se oddMf od atmosféry a jfmajf, čímž se zisli na ~ ~ •:rc:u:.~ železa 90 m• plynu o výhlevno1ti
2
Dlky svým velkým pfednostem majl kysllltov~ konvertory velkou budoucnost. Jestliže v r.1962 bylo oa svitě vyrobeno bezmAla 30 mil. tun oceli pochodem LD, zvit§f se podle atffzlivých odhadd toto množství do r. 1965 oa 100 mil. tun. Se zavedením t~to pokrokové výrobni technologie se počítA také v Č:SSR, ve Východoslovenských železárnAcb. lni. RUDOLF 9TRO BL
YTH
521
C •
~
K y
s
L
f K
o vA oc
1 -úsobnlk surovl!:ho telen, mlslt: l - pinev na surové feleto; l - mrsto, kde se struska nawrovém telen v pánvi rufni suhuje do koliby (nádoby na strusku - •); S skloněný konvertor pfipravený k nalbinl surového telen; 6 - konvertor v chodu; 7 - provoznl kancelife a chemické labomofe; 8 - kabina odkud je flten chod konvertoru; 9 - korýtka s felezným odpadem, který je vsazován jdibem do konvertoru 10 - dopravnlk pfivUe/lcl prfsady do konvertoru {vápno, ruda, kazivec, bauxit, koks aj.); 11 - pojlzdný dopravnlk rotdilujlcl tavbov6 pflsady do tásonlkO 12-17: 11-tásobnfk, v nimi se pfludy viti pfed vsuenlm do konvertoru; t9 - malý JeH.", na otmf je za. věšena kysllková tryska 10 a rezervní tryska 21 (obi ~e pohybujf svlsle); ll, ll -d.sobnlky na jemné rrachové dpno pflsazonnl!: do proudu kysllku v trysce; 14 - kryt k odddEnl plynO z ltonvertoru; 15 - parnl kotel k ochluovjni plynu pri současné výrobě pf·v{za nim je nrlzenr na čfstěni plynú od ptlChu); 26 - kontrolnl a mě· Hci pflstroJe a taffzenl pro odpnJovim 1Jynú z konvertoru; 17 - ttruskovi kollba (plnev), do nli se vylévi struskl l konvertoru: 28 - pinev na ocel; 29 - /efib pro odlévfol ocel! do Xokll; 30 - kokily na vodclch.
E
I
o c fele:revpinvl surového teleu; od konvertoru: vl!•Jlcl pllsady pflsidydo zisob, na nf mf je ta· lemné rruhov6 S~ parnl kotel ckontrolnl a mě· ~ o ni! se vylhi voi:lclch.
E L Á R N A
Před
-..
koncem porady jsme s Olgou odešli z ústavu
~ a posadili se venku na lavičku pfed brénou do parku. ~ V~d61
jsem, že Olga odtud neodejde, dokud ne" uvidí Koria4 Pod nohama ním tál lednový snih a ve vybetonované stružce bublal poničck. „ Vil, čeho se bojím nejvic ?u zeptala se po chvíli sestra. „ Vím. Bojlš scJ že tě po operaci přestane milovat. u ..._ jiný'~e.~.o já jeho . . . Vždyť potom bude úplně
I
Dival jsem se
zamyšlCD~ před
sebe. Ve svE:tlc
la.mp jsei:n vidlJJ jak z roztálého snEhu vystupuje
mokrá zem a povadlé loňsk' tráva. n VJš, já .•• já se stydim, že nechci, aby •.• aby Korio ... 0 uChápu_, Olinko. Mož.ná že právě to jsou dllvody, proč je tak málo lidi gcciAlnlch. Já mám taky strach, že pak bude úpln~ cizí .•. " „MnE: se nezdá, Avro, že by to bylo dobri:. Jé bych ani za nic nesouhlasila s úm, aby ze mne byl nE:kdo ;in9'. Vždyť je to snad horši než umřftlc 1 „Sam.ozřejmě, je to hrdinství, 0 prohodil jsem p 0 dlouh~ pfemýšlcnl. „Hrdinství, ke kteri:mu člověk potfebuje stejnou odvahu a statečnost jako k prvnJmu letu aeroplánem nebo k první cestě do vesmíru." „V povčtlf i ve vesmíru zilsn\v4 člov& sebou saO mým,~ zašeptala Olga. „Ale tady se st~vá jiným. Já jsem pfe:svčdčena, že umělt zásah do lidsk~ podstaty ii je přlmo nezAkonný a neetický!" prohlásila se zá. palem Olga.
m!kouli. Muslme proto hledat u~co zásadu~ novtho."' Chtěl jsem n~co podotknout1 ale Korjo se díval na Olgu a nedal mi promluvit: „ Vfte, j4 nevěřím, že po porušeni některých nervových spojil v mo2ku se u člověka nějak podstato~ změn! pocity, světový názor nebo dokonce osobnost. A i kdyby se při tom snad muselo obětovat všechno, nemE.l by to člověk,, který m4 d.d ostatní lidi, plece jen udllat ?" ~cptal se vážně . U hlavního vchodu do ústavu jsme rllstali nerozhodně atAt. Když jsem uviděl, jak se Korio s Olgou na sebe podívali, odvritil jsem pohled. Zmocnil se mne podivný pocit. Za pět hodio pťtjde přítel na operaci do neobvyklého operačnJho sálu s vel.k:ým počtem m~řiclcb a kontrolnich ptistrojó.,
ANATOLIJ DN~PROV
ffrdittslcf fítt
~ vo~r 0:Xd:tlh~ebž{~1~c-~e 'j;:Ui: v1dke!~~~nfu~:
stva ?u „Ano, i tehdy, 11 odpověděl s pevně sestra. uA jak se potem máme dJvat na lidi, ltteřf pro z6cbranu d.ruhfc:h obětuj{ vlastni život? Cetla jsi • o legend~rnfm hrdinovi Alexandru Matrosovovi? Ten zakryl vlastním tčlem nepřátelský kulomet, aby zachránil život ostatnJm." ~ „Ano,aleMatrosov umřel jako Matros o v. Kodo bude ž ft d'1, ale už to neb u d c J(orio." "Zato bude mnohem ccnnějšl a užitečnějšf pro ~ lidi nd dnes .. .'~ ::> „AJe bude jiný, docela Hnt, cizí ..." O „Dneska ne.nf nlkdo oj komu cizfl" objal Jsem Olgu kolem ramen a chtl.t jsem ji nijak potHit, ale tom nám pfisp!chal podivně vzrušený Korio. „Tak co ?u zeptal jsem se. „Rozhodnuto. Jaem prvnI na fadě I"
0v
k
Šli jsme zvolna po moskevském nllbfcžf k Ústavu srrnkturnf neurokybernetiky. Led na řece popraskal, slunce p41ilo jako n teplého mlljov~ho „Ty šťeistné mladi: maminky s kočárky nemajf ani tušeni, jak je zl~, že to slunce tak pAH," promluvil švagr zamylleně. „A ry tecf právě jde,š na operaci, ktcri má z tebe udělat neobvykle inte1igentnJbo člověka. Jestlipak už v tihle chvíli mdš nějakou představu, jak by se váš 6kol dal řešit?"
dne.
~ brd~~r::1~::~ě~~ kz::~~ s1:~i=~~~tho~~~ stačily
by na to ani
lidsk~,
ani materi'1nl sfly na ze-
• PR~DNINOVÁ SOUTělNI ANKETA VTM t9'J e
t - ktl!i„, dd "& otH:tl"fch l•1ko•love"1kfch po· vldek •• rim ft•l•fce lfhlly • 1 - lrter' d•I 1: otlltlntch rani!nfch Po•ldak1erim ft•í•fcalfbllye 3-lrter6 po•fdka v6bec H vim nellblla • -4 - kter6 po•lďka •Ah•~ byl• "•Jl4"pa Tluttrariina • 5 - •da chc•t• Ic • nebo rn ' " I povfdak •• VTH to !sou othky. n1 ktarf odpovlte v ndf pritdnTnovf &OU· tHnl ank.rl, l•ill podmínky J1me pl'inesll l. t 1rn na •tr. 445, kde byl otiltln tak6 101.ttlfnf kup6n.
••h
„
„
KAlOfÚČASTNÍK BUDE XARA.ZEN
DO 5LOSOVANf.
ffil•mn6 prb.dnlny nallrn lkolikOm a hezkou dovolenou dospll-fm ltan'10m phJ• rdakc• VTM
s pozoruhodným nástrojem profesora Favranova, ultrazvukovou jehlou, ktc-rélbczbolcstně plerušuje oejjemnějlf vl6.kna nervové tkáně. Nejjemně:jši tkAň, ncrvovA vlákna ... Práv~ v jejich složitém labyrintu spočívá veškerá rozumová schopnost člověka, jeho vnitřni svět, jeho vnlmáni, rozbory a synthy, jeho pociry a nálady. U širokého mramorovtho schodiště sté.la skupina lidi v bilých pléštfch v čele s profesorem Favranovem. „Dovolte, abych vám představil !cnu a lvagra;• řekl Korio profesorovi. Olga se podívala Favranovovi do oči: „'tt.ekn~te mi, profesore, potrvá ta operace dlouho ?0 uNe, jenom tři nebo čtyfi minuty. Mnohem dellf ovšem bude sama příprava k operaci. Ale po Ker riovi né.m půjde všechno rychleji .•. Nezneklidňujte se a nemějte strach. Prost~ na to nemy1letel Kdyby to pro •'• bylo moc t~ik~ pfjjdte ke mně. My dm pomilžeme .•. 0 Vzal jsem sestru pod pažf a odvedl ji.
Za n!kolik dn.l potom, co jsme doprovodili Koria, potkal jsem na ulici Onxe Fclitova. Tatam byla jeho únava a skleslost. Vykračoval si jako mladilt. „A, Avrol Nazdar, chW.pčel Co set.ak mrač!§ na svět~"
„Sestra je nemocná, utlkám pro ionizátor ••. 0 „Copak? .~ervy?" „Hm .•• „J á ti sestru vyléčím, .chceš ?" zašeptal Onx tajcmn~. „ Tak ji vyfiď, že jej{ Korio vede skupinu vMCli, ktcri pr4vE vyfcšila nejpalčlv~j!I problém našf doby ... „ „Korio je tedy v pofád.ku ?" zeptal jsem se na~ pjatě.
„A jak, kamar4del Vlš víabec, co ti chlapi navrhli ?u ,,Co?H ,,Vynéšet raketami do výšky pl:ti set kilomet::N nad zemským povrchem obyčejnou vodu. Už za hodinu nebo za dvE: se rozblhn.ou první tisfcc tun
vo~;Ó~v'l~!;~~~~A!:~:zumlm ... oevUlcnE.
0
zamumlal jsem
Onx se rozesmál: ,,Vlak on tomu ze začátku nerozumH ni.kdo. Všichni byli jako zhypnotizorini tiskem jiných projektů. Lidé navrhovali, aby se tam· nahoru vynášely všelijaké pdšky, kovy, tuhy a ěenvl co jcšt!. Ale pok:afdé bylo něčeho milo, buď toho materiálu, nebo sily, ktcri by to tam dopravila. A potom, jak tak.o\fou ochrannou clonu zase odstranit, a2: se Slunce vdú k normilnf činnosti? No, :!o:~d:ij,eho společoJci ted navrhli vodu, obyčej-
Pokrčil jsem rameny. Stile jsem ješt! nic ne-o chlipal. „Korio na to šel od lesa. Uvaloval asi takhle: Musíme zastlit země.kouli neprodyšně, spolehlivl!, co nejlacinč.ji, a hlavně., jen na určitou dobu. Nejlevnč.jšl materiál na Zemi je samozřejmč voda. Ale co se s nf stane tam nahoře? Korio nezvratně doká.z&t že se voda sama rozlije na obrovské rozlohy. Jediná tuna vody vytvoří za n!k.olik hodin tenoučký povlak o fantastické ploše. Vlivem slunečnlho ú.fW se molekuly vody rozpadnou na vodík a kyslík; vytvoří rozdblé oblasti - Kono a Jeho společnici vypočítali, !e tenhle proces pohlú až sedmdesát procent energie vyzafovaně Sluncem v současně době. Už tomu rozumíš?" Onx mi poplácal po rameni a na odchodu zavolal: „Nech ionizátor ionizátorem a utfkej to povč.dět sestřel V ústavl!ai všichni povfdajf, jak má dda Koria a Korlo zase ji .•. u
•
Když Olga vyslechla mé vzrušené vyprávfol, slabě se usmála e fckla: „Věděla jsem, že ndi v!dci na něco přijdou ..• u Najednou se zatřásla okna, až zadrnčely tabulky v [ámech. A znova a znova ... „U! to začalotu zašeptal jsem. „Rakety s vodou led na obUnou dráhu .•. '' Ok.na se otfásala celé odpoledne a celou noc. Zapnul jaem rádio, abych si poslechl poslední zprávy. Nakonec hlásili zprávu o počasí. Naslouchal jsem se zatajeným dechem. Ano, teplota dAl nestoupala. Uvbem hlasatel fckl: „V oejblifšich č:tytiadvaceti hodinách se očekává prudký pokles teploty. Odpoledne budou dva až tfi stupně pod nulou, v noci mrazy ze.sílí na minus deset až minus patiúct Stupdd •• ,u PotJchoučku jsem se oblékl a vyšel na ulici. Od severu foukal studený větřík, pravý zimnl větflk. Ca.s od času se ozvala rána tlumenA dálkou a po nll:olika minut4ch se vysoko na obloze objevovala zUivá křivka jako od padajfcl hvězdy. Ze všech kourů zeměkoule vysilali lidé nad hranice ionotfěry rakety s vodou. Dopoledne nato začal padat snlh. Nejdříve to byly velké mokré vločky, které roztály, sotva se dotkly země, ale potom se pfihnal mrazivý severák a drobný snlh se sypal stlle hu.<ěji. Ve tři hodiny odpoledne ohlbili ve zpdvách, te pfcdpověděný pokles teploty přijde mnohem df!v. Do ulic vyjely sněhově pluhy a frézy. V pč.:t hodin přestalo sněžit> tH.ké olovině mraky se roztrhly a na chvili se ukázalo oranžově nebe. Jiskřivá pokrývka na stfcchách zaplanula purpurem. PřiHoupil jsem k pohovce a vzal scsuu, za ruce. ,,Pojd se problhnoutl Podívej se, jak je venku krAsnll" Pohlédla mi do oči a uhodla můj zAměr. , 1 Já. se tak bojlm: .. Co když mě Korio nepo211á ?" . „Tak zlé to nebude." Stanuli jsme před netrp!livě čekali, až
•
hlavnJm vchodem do ústavu se otevřou dvcfc. Najednou se dveře prudce rozlétly a z nich spíše vyběhl než vyšel Korio. Za nim muž v bílém pllllti
a
- profesor Favranov. Korio se rychle shfbl, udaaI ze sněhu kouli a bodil ji po Favranovovi. nCož o to, ac mnou se vypofidáte snadno," řekl se smJcbe,m start profesor, „ale rozdejte si to támhlc s těmi 1u Otočil Koria směrem k nám n. zmizel za dveřmi. Srdce mi bušilo v prsou jako kladivo. Korio n~ kolik vtefin st6J. a pfekvapeně se na nás dlval. Rozpačitě mačkal v rukou dalšl kouli.
bčJ~~n:cl!~~ ~~~:rJ~r::~fí~z~~~ěl~,:!f.hlZd:~
se mi, že mi nervy uhU prasknou napčúm. JaktHiv bych si neuměl představit, že lidsk4 tváf mllže mít tak oduševnč.lý, radostný VÝ'raz. Koriovy oči zliřily jako bvlzdy, vlasy se ji•kfily v paprscích zapadajfclho slunce, rry se pomalu rozbíhaly do šťastného úsmč.vu.
e
„Korio, jsi to ty ... ?" vydechla Olga. Misto odpovč.dJ ji Korio popadl do náruče, jako pfr):;o zvedl se zem! a rozbč.bl se s n1 pryč ode mne. „Korfo, Koriol" volal jsem za nimi a s námahou jsem se brodil hlubokÝ'm sn~hem. Korjo se ustavil a a Olgou stále ještě na rukou vesele zakřičel: JJAť se neudýcháš, staroušku Avro I Nebo si myslfš, že starý mlidcnec stač.i v běhu zamilovanému? Na shledanou zítra!'" A byl pryč . Ještě chvili jsem slyšel Olžin šťastoÝ' smích.
•
Nabral jsem si hrst sn~hu. Bylo to k neuvěřen(. Park z·volna přecházel v les. S chuú jsem vdechoval mrazivý vzduch a pohnuti: se rozhlížel po zasnHcných smrclch1 které opět nabyly zimně pohádkového vzhledu.
itEŠENf ZAJ(HAV'fCH PROBLtMO Z Č. 4/U Model na obri&ku .•• je nu t l. 1 J/6l tfdenfkii „Kulturnl t11orba" ;1. p1'edn1vuje ni11rh t11aru motoro11é lokomotl11r t v)i1u11r prad uhenkohradl1Uk6 nr•dnl umll•c:koprClmr•lo116 lkolr, Na 11ýsu.vl li vldll fditel J. S•mek, nud, 1: (kn1. Podle údaJO mac:.matlkO., • yypohd dr. Kuel Prokop llkol sakr.o: 1999999 1
'im'm-s
N•lkratl'l ce1C:. paYouka ••• se podl• Zd, Slanlny, lika 9b ZDŠ tJlttl tak, fe uiny kryc.hl• rotfofrme do roYh'ly a na akto vi:n\kl6m nikruu 1pojfm• body, otn11!uJfd filOlohw pavowka a mou• c.hy, pPfml(ou, kterl le n•Jkrulr c.eitow. 1
.
1
0
hn ~1':u .':t. d.~~1: :o~l ~.vi..:~~r~l~;:~:... ~~;;h 1:uP~rh~n9; K. Malina 1:JiUn1: L.J.Utkovft: Prahy 4: M. Cervinkod 1: Opolna: J. TrHura t Prt.hy l; Zd. Slanina 1: Brna 16; dr. Karal Prokop 1: O.tra11y; Adolf 1:.bokrukf, P•d. lk. "' Hrade.i Kril.
lEŠENf ZAJfHAV'f'CH PROIÚ:HO Z č . J/U Dop,..vnf ftehoda ••• Hlr. ludfk z: P'ottornf mlnJ, fa osobnl ,,.OJ: narull na n'kladnf, kurf prwdce tsbndll. Vinen l• Pidil o•ob. vol:u, procoh nedodrfel takovou vzdilenon, aby dokh.al tvlid· nout YOJ:idlo 1 ubndlt. Ceuujld pravdfpodobni utrpfli fein6 rinr "' obli&jl, i.ranil'lf hlavy nebo i klllnfth a hriidnlch kosd. VQ1 byl tnalky Škoda HO-Ocavla. L•dov:4 lo·a.,, má objem 0,S in•, plleJ. Su1rec; H Sump1rku, VihaYody m11/n6ho objemu fe SOOkJ, ale viha kry i• o )edenicdnu menlf, tedy ni 45.f,6 ka:. Kra by 1edy unesla ui -U k1. K~ .n do vody nechce •.• ůloha ml 11rc:e fdenf. O. Yaelý :.r. Udc:Q uvidl dvi, dr. K. Prokop t 0.tnvy Jedno, a nlkufl ltenni jeltl dtlll, napr.: S7001 17114 1788J l 1 8 1l 87 S7 '47 '4782 6759 ~ 619o1 J"'.i"O"T'4 1 J 68 J 4!tverelkr ••• sprlvnlnahradil Zd. Kfl11ohliuk :.r.Jamn6 n, O. takto: 156- 91 - 16S
„
8x6-
~e~l.'iDš ~K'::i.~~r;~~·~~K"o~::1·t: S~~~~~-~;
hllt. kolektiv.
PRO diagnózu
Národn í podnik Motor, úvod Prah-Holešovice, vy. rábí karburátory. (Ovšem kromě čerpadel , člstiěil atd .) Jestllle karburátor nedává správnou směs, pak to majitel vozidla velmi brzy pozni. Na sv6 kapse, protofe Jeho vOz (nebo motocykl) bude mft velikou spotl'ebu, ale také I na rychlém opotfebovánl. Vývojový dvod n. p. Motor vypracoval proto dokumentaci :z.koušeclho nHzenl, které rychle a přehledně ukUe všechny vlastnosti zkoušeného karburátoru . l\fkaJI mu podtlaková zkoušečka ka.rburátorO a holešovický úvod si JI dm zhotovil . Z kaidé drie vyráběných ka.rburátorů se odebere určitý počet kusll ke zkoušce . Nejprve se stanov( hodnoty spotřeby, celkového vý-
konu atd . na vzorovém karburátoru . Zkoušené výrobky
se pak s Jeho parametry srovnivaJI a jsou v pofidku tehdy, jestllle jejich odchylka od hodnot, udaných vzorovým karburitorem, n e pfekračufe stanovenou hranici . Podtlakovi zkoušečka je nfízenl slolité a jemné, jak vidlme na obrátku. Ukáže však rychle a p?esně , Je·ll zkoušený karburátor v poládku ne bo kde je :d.vada. Vyznat se ve spletitosti jeho uflze nt nenf snadné. Dovede to soudruh Otakar Slabý, který se zkoušečkou pracuje uf od jejiho postaveni. Podobné pffstroJe majf, pokud je znimo, jenom v USA . O naši zkoušečku karburitorO , kteri patfl metl nejpfesněJšr, maJI újem v NDR a takil do Sovětského svazu byla zaslina dokumentace . Naše automobily I motocykly Jsou známé spolehli· vostf a malou spotfebou . Zaslouflly se o to I karbUrá· tory Jlkov a o Jejich kval itu má zase zásluhy toto spoleh· livé a pfesné :uflzenl. -da
Oktavie a Fe/ icie
~I....._
Začátkem
roku zahájila mladcr bolesíavská automobilka sériovou výrobu zlepšených typCI . Konstruk· dfi připravil i ce lou fa.du novinek. Velkou pozornost věnovali odhlu· len l. Zavedenlm pry l ového kloubu kardanového hff dele se jim to pod;al'ilo. Zlepšll se I záběr vozidla pfi rozjížděni - Je nynf daleko jemnějšL
Regulace čelisti brzd je vyvedena z prostoru bri;dového ústroji na štft brzdy , takte pfl Jejich seflzo. vin! nenl Jlf t feba demontovat kola. Na p1ednim vlku motoru byla na novém modelu škodovky dopln ě na stupnice , Jel slouti pfl sefl1ovánl pfedstlhu úiehu. Majitel Octavie sl proto můle dit pfekon.
526
VTM
t, b.•teln„ pohled n• novl upravenou pPl•troJovou dHku. Pod okapovýmf i \ flibkem "ldlt• dalll novinku lkodonk - bolnl P•rko"acl •dtlo, Prhtrojori\ J " dHka J• z umllf hmoty, blli nebo krimovi. Plato nad armaturou a •tfnftko nad plll•troJT I• lernf, U okna I• vldlt I uchycovad remln ak. - 2. Nod utpoft.• dinl pPednlch •kliplckh Hdadel.
trolovat pfedstlh u běhu motoru pomoci stroboskopické lampy. Nové vlofky člstlle vxduchu jsou z umělé hmoty; umofnllo se tlm iru.enzfv. nějšf tlumen( sánl a také filtrace je daleko lepši , Nová maska chladiče s jemným mflfkovinfm je z jednoho výlisku. Na bocfch vozu pod stfešnfm flib-kem jsou parkovacl světla , která zárovel'i funguji I jako ukazatelé ve spojeni s pfednfm a udnfm ukall· telem směru . Na ndnf čisti nové škodovky jsou zvětšené kulaté odrazovky a tvarově vzhlednějU madlo vlka kufru.
Uvnit ř automobllu je hlavn i změnou nové uspoH.dánf a seflzenf pfednfch sedadel . Nejsou Jli vcelku ,
ale
katdě
zvlm. Nll!I a
pohodlněj!!
sedadla se daj l lndivlduálně rozloiit na IO!ko, které je I rovnějšL Tuto výhodu uvftaJf hlavně spolufezdcl pfl dilkovYch jízdách . Takovou úpravu měly t:atfm Jen některé soutHn l vozy Škoda. Přistrojová deska mi z bez. pečnostnlch důvodO spodnf hranu oblofenou pryft a nad pffstrojl stfnltko-obě úpravy proti "Zrcadleni na 'Skle při nočnt Jfzdě. -vh-
--------------------------P r o VTM pile prom ovaný biolog KAREL DUNDA
KURS SBlRATELŮ HMYZU
IV
Nejvíc sbírkám škodí vlhko. Proto ae krabice s hmyzem ukládají v suchých miatnoatech, nejlépe ještě do skřinf, kam se nemůže dostat prach. Zamaštěný nebo zaprášený hmyz ac ponoř! na nfiolik dnf do be.n.zínu nebo jiného rozpouštědla tuků a po vyimud se přebytečná kapalina odsaje ltttečkem.
Hmf2 p od mikroskope m začátku pořizování
kursu jsme zdůrazňovali, že sbírek hmyzu nemá být cllem naší pricc, ale že sbírky majf sloužit k dalšímu studiu. N&teré možnosti studia hmyzu jsme již také uvedli. Ovšem mnozí zájemci, ktcfi se budou některými skupinami hmyzu podrobněji zabývat - zvláště studiem drobných cxcmplálli a morfologických detailů (např. kopulačnlch orginů, které jsou u některých hmyzích skupin i ddležitým určovacim znakem) - budou nuceni použít j mikroskopu. S tím pochopitelně souvisí i pofizov4nl mikroskopických prcpad.tů. K tomu potřebujeme podloin.I sklička (nejčastěji velikosti 76 x 26 mm), krycl sklička (nejlépe velikosti 24 x 32 mm) a vhodné uzavirad prostředky (uv. média), jako je napfillad glycerol nebo glycerolNa
želatina. Sklička je možno koupit v prodejnách s laboratornimi potfebami. Vzhledem k skromným prostřed kitm se omezíme jen na jednodušší preparáty. Obč sk.lfčka pro zhotovení preparátu musf být dóldadně omytá (ro2tok sody nebo mýdla), opláchnutá čistou vodou a osušená (např. opranjm lněným had.fíkem, který nepouští chloupky). Na střed podložnlbo sklička kápneme uzavírací médium a do něho vložfme předem zpracovaný objekt. Potom přiklopíme krycJ sklíčko a upravíme preparát tak, aby prostor mezi oběma sklíčky byl médiem zcela vyplnfo. Nejjednodušš.fm uzavíradm prostředkem je glycerol. D o něho se mohou některé před.m.!ry uzavřít i natrvalo. Protože se jemné objekty při přenášeni z bHnjch konzervačních tekuůn (alkoholu) smršťují, musí se předem vhodn! upravit. Do konzervační tekutiny, v níž se objekty plechovávajf, se pfidá glycerol (v poměru asi 1:10). Na misce se pak nechá konzervační tekutina s přcdm~tem odpařit, takže se glycerol zkoncentruje. Potom již se mllle přenést předmět do čistého glycerolu na pod-
Cút prcp arúni dců7 • vypreparovaným &XCmplit•m.
ložní sklíčko a přikrýt krycím sk.llčkem. Aby se glycerol nerozt~ je numé ho zarámovat. Vhodný je kanadský balzám. Protože není většinou na trhu, lze poŮžit asfaltového laku, který si bud koupíme v obchodech s barvami a laky, nebo si ho připravíme ze sm&i 115 g asfaltu, 120 g ln!nébo oleje a 280 ml terpent:9nu. Rámováni prcparitu provedeme štěH~čkem tak, že okraje krycího skllčka spojfme s podložním sklíčkem lakem, který médium zcela uzavře. Při spd.vném zarámov4nl lakem nemá natlenou plochou prosvítat sv!tJo. Místa, kam nanášíme lak, mají být předem očištěná a suchá. Ještě vhodnčjšfm uzaviraclm prostředkem než glycerol je glycerol-želatina. Připravuje se z glycerolu, destilované vody a čisté žclaůny. Nejprve odvážíme 7 g čisté. želatiny a necháme ji 2 hodiny bobtnat ve 40 ml destilované vody. Potom ji zahříváme na vodní lázni tak dlouho, až se zcela rozpustí, p.ři dáme 40 ml čistého glycerolu a pro . dezinfekci asi 0,5 g krystalického fenolu. Sm!s dobře promícháme a ještě za tepla filtrujeme přes skleněnou vatu do širokohrdlé nidobky. V té ji necháme ztuhnout. Pro pffp.ravu preparátu si vyrýpneme potřebnt kousek glycerol- želatiny, položíme jej na podložní sklo a opatrně zahřejeme, až se roztaví. Do tekuté glycerol-želatiny vložime připravený předmět a přiklopíme kryd sk.lJčko. Je pochopitelné, že nelze do glycerol-želatiny uzavírat pfed.měry, které jsme předtím uschovávali v alkoholu. Předem je převedeme z lihu do glycerolu zřed!ného alkoholem v poměru I :10, potom do čistého glycerolu a nakonec je uzavíráme do glycerol-želatiny. Hotové prepad.ty necháme několik dní ve vodorovné poloze v chladnu. Potom nuhJou přebytečnou glycerol-
Modrúclr. h rnol.;.,.I.
želatinu :>dškrabeme nožem a preparát orámujeme asfaltovým lakem. Trvalé preparáty neprůhledných chitinových čúó hmyzu (nohy, tykadla, přiústnf ústroji apod.) musíme nejprve zprůsvitnit . Ve zkumavce v 10% roz... toku sodného nebo draselného louhu povaříme objekty asi 10-15 minut (podle velikosti objektu). Na dno zkumavky vhodlme několik úlomkd cihly nebo tašky, aby louh při vařeni nevystfiltoval. Zkumavku držl.mc v kllštkách tak, aby její ústí bylo odvráceno od obličeje (poror, louh je žíravina I). Když jsou předměty zbaveny svaloviny a jsou průhledné, vypereme je dllkladn! v tekoucl vodě. Případné pigmentové zbarveni se odstraní 4 % peroxydem vodíku. Potom musíme předměty opět
důkladné proprat. Aby změkly, vložíme je do glycerolu, kde je můžeme ponechat libovolně dlouho. Potom ;e uzavřeme do glycerol-želatiny. Každý prepar!t přesně a přehledně označíme. Hlavni údaje (pořadové číslo, pod kterým je preparát veden v n,ašich protokolech, název pfedmětu a orgánu, datum a místo sMru, druh uzavitaclho média, jmmo sběratele apod.) napíšeme na štítek, který nalepíme na podložní skUčko. Mikroskopické preparáty uchovádmc v krabicfch, které mají uvnitf dřevěné lišty se zářezy, do nichž se preparáty zasouvaji.
Úprava obfrltovi krabice Vnitfnf úprava entomologické krabice záleží na druhu hmyzu, který do nf vlliclime. Motýly m1'.lžeme napřiltlad seřazovat do svislých řad,
{///_ ....
0
0
I. Drobný brouk o nalepí na kat't~ nový ltlH:k. Pod nim Je Hatdt • potfeb-a.ými 'Ó.dajl.Oba lbtkyjsoun.apfc:hnuty na entomolo„h:kim lpendllku. 2. Tzv. veJlkáěek, Jim! o u,pnvuje atejni výika exem:plilO napfchnutých na en.tomolo1kkim ipeodllku.
drobný hmyz se zpravidla upravuje odleva doprava. Nezapomínáme ani na přehlednou úpravu jmenovek s popisem. Zvláštním druhem sbírky je tzv. vývojová sbírka, která se upravuje také do entomologické krabice. Umfstuji se v nf přehledně všechny vývojové stupně určitého hmyzu: vajíčka, hou-
:c~s;~ož~;:.1 ~I:t ~~J'tv~j!;: j
! 1
sbfrka úplná, nezapomeneme ani na housenky různého stáří (housenky po a prvním, druMm a dalším svUkánf). Protože většinou samička a sameček .! motýla vypadají jinak (pohlavní dimor- l fismus), umisťuji se do sbírek vždy \ié'. obě pohlavf. .... Ke každému jedinci pati'I lokalitní šátek, na němž je datum sblru a místo nálezu. Lístek s dalšími potřebnými údaji se wnlstujc zpravidla v pravém dolnim rohu krabice. Pfesný popis je jednou z nejdůJe faějllch věd každé sblrky. Popisem je numé označit každého jedince, ať je napíchnut na špendlíku nebo nalepen na štítku. Určováni sebraného materiálu se provádí podle určovacích klíčů . Začátečníkům pro hrubou orientaci poslouží i vhodné atlasy. Některé určovací pomů.cky uvádime:
Bartoš E.: Klfč k zích fádů. Praha, 1953.
určováni
hmy-
Javorek V.: Klič k určováni broukd CSR. Olomouc, 1947. Schwarz R.: Mottlové 1, 2, 3. Praha, 1948-1953. Komárek J. -Tyltač J.: Atlas motýlů. Praha, 1952. Tykač J.: Klič k určován! motýlů. Zájemcům, kteří se chtějí o hlouběji poučit, doporučujeme
hmyzu něko
likadílnou Obenbergerovu nBntomologii". Další podrobné údaje o způ sobech sběru hmyzu s odkazy na pří slušnou speciální literaturu najdou zájemci v příručce J. Hrbáčka „Jak a proč sbirat hmyz'", kterou vydalo nakladatelstvl CSAV v r. 1954.
objevitelů
budouclch
V mlnu"m list. Jsme se naullli Pellt sousuvy llneir· nich rovnic na zikladi price s maticemi. Uk:U:eme sl Jelti jednu metodu feJenl - tzv. Cramerovo pra. vldlo; souvlsl s pofmem determ1nantu, v matematice velmi dOlelltým . Pfl felenf soustavy dvou rovnic 7x 1 - Sx 1 = 14, lx, -x11 - O bHnou substltuěnf metodou se jisti nikdo ne:a.potf. Zavedeme nyni determinant l:tvercovf: matice
<:: :)
:J=
2. stupni takto1 ): det = /:; ad - bc; determinant je tedy na rozdll od matice Uslo. OvUte sl, 1 fe pro 1eJenl nůfsoustavy I• X1 """' 1 :: :: : J ~: : :, -
- -f -
4: {-7+
f O) - -
1J4 .•• = I~: 1,l = I~:=:=
_ lJI .')
A to uf le vlastni Cnmerovo pravidlo ntfm pro výpo. let soustavy dvou rovnic o dvou net.nimých, kter6 lz:e slovy upsat ukto: prvnf nnnimi ..... determinant matice soustavy, v nim! je prvnf sloupec na.hrazen sloupcem pravých stran, d61eno determinant matice soustavy. Stejným zpLlsobem se vypočte I druhi nez.nimi . Determinant tretlho stupni sl z:avedeme nap1fklad
takhle'):
I•. I b, c :: :: :
- a
•. I - I I + I I . f
h, I
d
b, c h, I
I
b, c e, f
P1evedfl jsme ho na výpočet tff jednodulškh determlnanttl dm, fe Jsme 1. prvek prvntho sloupce núoblll determinantem vzniklým z determinantu póvodnlho vylkrtnudm 1. l'idku a 1. sloupce minus 2. prvek 1. sloupce krí.t determinant vzniklý vynechinlm druhf:ho l'idku a 1. sloupce pGvodntho determinantu plus poslednt prvek 1. sloupce nbobený determinantem vzniklým zcela obdobn6 ukrytlm 1. sloupce a 3. fidku .
(subdeterminanty ptlsluln' k nul;\m pak nemuslme vůbec polltat). Upravujeme-li vlak pfl numerlck~m výpočtu nijak determinant, abychom dostali do nikter~ho f'idku (sloupce) nuly, Je t„eba dávat poxor, neboť znisoblme·ll všechny prvky nfkterf:ho H.dku llslem c.. xnúobl se tfmto ftslem I hodnota determinantu a pfl Dminli dvou fidkó (sloupcó) determinantu se zminf Jeho znam,nko. Hodnota determinantu se ale nemfnf,
ri~:~l~o:~j~d~nr 1:~:,b:~~~~~~t~(s1o~~~ cJ~~~ic~~
'
Ntt~do I ~ I !: :: o~ I 2
l, l,
= -1
=
1, f,
l
t;I=1·I~: :I-JI~: :I
- 50
+7
(•poltit~ sl
+-+ + - . A kdy! sl tuto Ja+ -+ chovnlci" dile roůlffme, mGleme poělu.t determinanty vito nhornt!i „b.chovnlce" -
4
)
llbovolnt!iho vylllho stupni tak, le si Je tlmto zpGsobem pfev.t.dtme na výpočet nikollka determlnantll JednoduJlfch . Núledujlcl determinant 4. stupni napi'. rozvineme
T!ffT1 ::~·,: -~: u I
pi
o, o, s,
-J
+ o. j -::
l, O, f
-51-:: -~: ~ 1-J 1-:: ~: o~ I -
~: ~ I
J, O, f
540 (vypoltlJ. l, 1 J, l, te sl sami vxnlklt!i subdeterminanty 3. stupni vhodným rozvlnudm nebo podle poznimky 3). Z1ejmi Je výhodn6 rozvinout determinant vldycky podle toho Hdku (sloupce), který obsahuje nejvíce nul
Q
•
O
.:.
~
1,
I !: ~: : I-
-2, kde jsme n•pled znúoblll ....;, O, O, f poslednf '4dek X, pak odečetli od ). l".idku prvnl a na. konec pl"ehodlll druhý a tfetf . Pi'ed výpoltem slofitiJllho determinantu je dobr' si zjist~t, zda se nerovná nule. Bude to tehdy, jestlile jsou sloupce (H.dky) determinantu llndrnli zivlslt!i (tj. hodnost Jeho ma.tice bude menll nef Je)I stupe/'\) - napi'lklad:
I: ~: ! I-
~ I~
O, , :: :: O (plesvldfte se vý4, 5/1, 1 o, ft, o poltem). Kdyf vlak umfme pol(u.t determinanty obecni n·tt!iho stupni, dovedeme pomoci Cramerova pravidla vyfellt 1 soustavu n rovnic o n neznimých - obdobni Jako v úvodnlm pflkla.du se tfeb1. pfitl nez.nimá rovni zlomku, kde ve Jmenovateli Je determinant matice soustavy a v llnltell týl determinant i dm roz.dilem, le Jeho pátý sloupec je uměněn sloupcem pravých stra.n. Poznimky: l) Neuvidíme zde pfesnou definici determinantu, k nf! Je npoti"ebl znalost pojmu permutace. 1 ) Z typosrafických dllvodO plleme z.naménko : (děleno) namfsto obvyklejllho psanl podllu dvou determlnantQ ve formi zlomku . ') V praxi se obvykle determinanty 3. stupni počlu.jl rychle tak, fe prvnl dva l'idky znovu oplleme pod determinant a pol.ltáme součiny podle núledu)fdho sch,matu ve směru lipek:
It ~ I -
sami!). l\lkime pak, fe Jsme determinant rozvinuli podle prvního sloupce. Ste)nl ho vlak můfeme rozvinout podle kafdt!iho Jiného sloupce nebo I l'idku, budeme-li psit jeho prvky v sou"nech s dflč(ml determinanty (tzv. subdeterminanty čl minory) se znaménky podle uko-
:
I !:o, :: ~o I - ~
Napllklad:
I ~:
~
"' -' 0-C
=ael+ dhc + cbf- cec- fha-lbd.
Souflny, u nich! lipka směfuje zleva dosu.va, majf znam,nko plus, osutnf. u nich! fde lipka zprava doleva, minus. ffesvědlte se , le tato metoda 1 metoda uvedeni v textu vede ke steJn~mu výsledku. •) Kd.dý součin m.i tedy znam~nko (-1)P+I, kde p z:načf p·tý sloupec (fádek), podle nl:hof determinant rozvlnuJeme, a I x:ase j-tý prvek tohoto sloupce (H.dku) .
KONTROLNI OTAZKA: VyfeJt~ soustavu rovnic
3x 1 - Sx1 + Xa es l lx, - lx,= 1 7x 1 + 2x1 - Xa -= pomoci Cramerova pravidla.
VTH
529
BOHATSTVÍ u nohou VclkA čist naši republikyJ asi třetina plldy celého státu, je pokryta jehličnatými a listnatým.i lesy, kde
se každoročnč bez našeho přičinění objevuji statistce jedlych hub ncjrliznějšich druhó. Ne všechny země jsou tak bohaté lesy a přírod ními klimatickými podm.Jnkami jako státy východnf Evropy. Také znalosti hub a národní zvyky jsou rllzné. V západní Evropě, např. v Anglii, ale i ve Švýcarsku a Švédsku, zůsthaji dobré hliby nepovšimnuty a nesbfrajl se. Díky své aromatičnosti se houby hod.1 znamenit~ do všech cbutov~ mlilo
©
Zajfmavé: jeJ !c za sušené lišky mllžeme v zahrane! za suché hfiby. Nejvyhledáproto, že si nejlépe drž.i svou
ničf nakoupit vfce vanějlf jsou lišky aromatičnost.
Kam s úlovkem Cerstvé a sušené houby vykupuj{ Jednoty. Napřlklad za 1 kg čerstvých hřibil do 3 cm vyplati Jednota Kčs 6,-, za 1 kg lišek do 3 cm Kčs 3,50, za 1 kg nad 3 cm Kt1 2,50, za 1 kg vybraných druhů jedlých čcrsrvých hub Kčs 3,20 apod. Houby nikdy nepcreme ve vodě, neboť pak podJéhaj( velmi rychle zkáze a ničl kvalitu ostatnich
hub v bedničce, s nimiž jsou uloženy. Hřfbky rozkrojíme po délce na půlku, zabránJ se tak červi vosti. Dbejte toho, aby sušené houby byly roztřfdény podle jednotlivých drul11l. Hříbky (smrkový, borový, dubový) můžete sušit dohromady. Osičnlky a špičniky se dají rovnéž sušit dohromady; klouzky bílý, pestrý (strakoš, někdy kožišnfk sličný), vcrpánový neboli modřfnový, zrnitý, žlutý také. Vyvarujte se sběru maličkých plodnic, u kterých ncmilžetc bezpečn~ rozeznac charakteristické znaky, neboť napfik.lad mladé hřlbky vysoké necelý t cm mližete velmi snadno zaml:nic za závojenku olovovou a muchomůrku zelenou (hUznatou), které jsou smrtel'lě jedovaté. Od starých boubařó se naučce bezpečn! znát čirilvku zelánku, neboť u ní je možná záml:na s muchomlirkou zelenou. Ccskoslovenská mykologická společnost spolu s Mykoproduktou připravily akci, ve ktcr~ je možno zfskat odznak „Mladý houbaf". Soutěž je organizov4na na školách a v pionýrských táborech. Za 10 kg čerstvých hub podle atl:isku, který úča s tnJk
výrazných pokrm\.\. Rovněž biologicky 1sou cenoc. Obsahuji předně mnoho nerostných látek, také něco železa, hlavné druhy žlutě zbarvené. Všechny houby obs1hujl di!c hodn~ vitaminů skupiny B a jako jcdini výjimka mezi rostlinntmi pouavinami i stopy prqtikřivičného vitaminu D. V zahraničí jsou houby mimoUdně vyhledávanou surovinou. Proto značné mnobtvl sušenjch a lcoozervovaných hub vyvážíme. Umožňuje nám to zase n'-kup potřebných surovin a výrobkd. Co můžeme za houby dovézt: u IOOOk1
~ntvtl i lky
SilUOvant li'ky Suknt htlblty S Went houby Su.\e.n! ll•ky
530
VTM
maso nebo kjva kakaový prtkk k& k& ka
8, f:l,b 179, ,-
618,7
802,7
130EI, -
1697,-
..
•ttc
2828,5980,-
66&,-
citróny k1 2200,4661,-
19185, -
7.fOO,- 63\11(, - 7000,-
2~
rnoo,-
2916,-
371:13,-
13 333,-
10370,-
7711,-
5625,-
7297, - 26714,-
20000,-
soutěže obdržf zdarma, nebo za 1 kg sušených hub, obdrží mimo peněžitou odměnu zlatý odznak „Mladý houbař", za poloviční dodávku sttibrný odznak. Mladí pfátelé, tedy s chuti do sb~ru hub, ať H každý z vát po prázdninách pochlub{ odznakem „Mladý boubafu! JR + Lý
pr!lmyslod elektrolýxa (viz: VTM 1963/7. str. 238). P11taillvé slly mni molekulami vyvolbafi mnoho dalUch úkladnlch 1 1 1
~
u
< >
~~,~~::: n~'::~1=o:~(C~s!:~u a :~ ~
c
Nynf se vrttfme k pllvodnt otb· _. ce - k otátce mulmoleku!Arnich ~ sil. Snadno si p1edsuvlme, fe mole· w: kuly, kter4 maJf na jednom konci w pfebytek kladn•ho a na druhém -' pl'ebytek dporného n'boJe - tedy O molekuly dlp61ov6 - budou na sebe pOsoblt tak, fe úporn' póly mo. lekul p~ltáhnou kladn6 póly druhých ._ molekul. Tlm do)de k vět.Umu nebo "' menJfmu ses"°"'podnf molekul. Po~ lárnfml vazbami se vyznaču)I soll, kyseliny a úsady. Velmi nJimavE se polarita vuby - projevuje I u tak obyčeJn' slollh· nlny, jako J• voda, která dm zhki 1adu neofekivaných a drive zcela nevysvětlitelných vlastnosti . Atomy v molekule vody js.ou totlf uspo·
hové útvary (obr. 2) nebo otevfené dlp61ov6 fethce (obr. 3). Toto usporidínf molekul vody I fe)I polírnl povaha vedou k ml· moN.dn,mu xvýJenf prlu.tllvých sil mezi Je)fml molekulami, tů:le se
chová zcela jinak nef podobně sta· věné látky. Vysvětluje se tim naprlklad vysoké skupenské teplo vody, zvětšení objemu vody pfl tuhnuti, krúni krystalová stavba ledu, 1 to, le se elektricky nabiti tělesa ve vodl p1'ítahuJI slabljl nel v Jiné kapallni a fe voda roz:poultf snadno mnoho litek. RozpouštlJí se v ni ujména slou~enlny s lonto. vou vubou. Je)lch Ionty se obaluj{ polirniml fethcl molekul vody, kter6 se k nim stav! opa~nýml náboji a vytrhuji je z mlliky (obr. 4). Ovlem, nesmíme sl pfedstavovat, fe voda je slotena z nějakých stabll· nich 1ethových lÍtvarú, neboť ve skutečnosti Je vše v prudkém po. hybu, p11 ni:mf se neustále st11di p1'etrhivinf s opětným spojovinfm tkhto fetb:cll. Tyto skutelnostl Jsou dlllelld1 pro prllmyslové vyulltl vody Jako nejleplfho rozpoulti:dla. Voda xe stejných dOvodlJ ltlpl t>k6 jin' polirnJ molekulové slouč.enlny na Ionty. Tomuto pochodu flkáme etektrolytidci disociace a )e)im konečným praktickým vyulltfm Je
l'idiny do tro)úhelnlku (obr. 1), takle oba vodlkod atomy Jsou nesouměrně ulofeny vihledem ke kysllku a smEfujl jen k )edn6 stran6' molekuly. Tím nnikne dip61. Kromi toho v kapalném I pevném skupenstvl vody, kde se mllte setkat vice molekul vody, dochbí )eJti k těsnému nakupeni fednotlivjch molekul tak, lo vxnlka)I bud kru-
dni), napiti nisycených par 1 skupenské teplo dni a varu, rozpust· nost v rOzných rozpouštědlech , adsorpci a u kapalných látek I jejich viskozitu a povrchové napiti. V fakém skupenstvl je urllti látka, to je dáno velikosti mexlmolekulirnfch pl'ltalllvých sil a vellkoni tepeln•ho pohybu molekul, ktel"ý se snafl tyto slly pfemocl. V pevných litkách Jsou úkladnl staveb ni Ustice
od sebe nejménf vzdáleny a jejich soudrln6 slly jsou největšL Bývajf pravldelni: prostorově uspo1idiny do uv. krystalových m1ffek a kmltaJf kolem urlltých poloh - stfedO podobnl Jako hodinové kyvadlo. Pohybovi ener1le molekul nestal:I k jejich snadnému a trvalému pře sunu x jednoho mlsta na druhé. Zahffdm pevn~ litky se ale rychlost pohybu molekul ~v!tJf a soudr!n' sily mexl molekulaml se z:menll natolik, le nasune zkrouceni krystalov6 mfilky a litka rotuje na kapalinu. v nll mohou mole· kuly pomf:rni: snadno m!n\t své mlsto. Oalšfm X'iyšovinlm teploty dojde t6mlf k ilplnému pfemofenl meximolekulirnlch soudrlných sil a molekuly se p11 stile rychlejlím pohybu odtrhu)I od povrchu kapa. lloy a docházl k Jejlmu odpafovánl. Zahffv4nlm se vypafovánl neusú.le irychluje. Pfl bodu varu je rychlost pohybu molekul ji! tak veliki, t.e tlak par kapaliny dosahuje tlaku atmosférlck6ho a molekuly se uvol· l\ujl I zevnltf kapaliny. (Pokrolovdn()
c(
•
~
-
~
a..
DiL A
KOLENĚ
Kdclf Ttl„t .tmit, u•.,.Jft&ftf • Nbrl· C9 „Dllna na kolan&". :ir.f•„ri tli K& • Zufl•Jte pou&e JHli•odnl, <111101ud nlkd• nauval•jnt:n• price; opisy • p...._lady a dalch pramenO .,.lulujeme • P o a o r
~r:~~.;,~:;~o'W:! :~v::~.·:i!. ;.t;
u••h.Jnlftl, otltkn•m• • JI"' Uttl l:uopbu • odminll"r'I• oln'yklfm honori.Pem • Prl1phek Cn•Jl'tM 1troJo• pi•) vlcnl etr-..lnf n•ml rouahovl kf'Ollt li PMl•k • PollH.,.cl cena vf· ..,.„ku H•ml pfM"&hcwat St Kb • Ptf· pojte t61 AU.o""' krHby, u.all • led-· 41Kh4m ftitrtku, nil mall' J• phk,...11 e Pli od•llMI pll1plvkO pPlpHte f t I.vf.ho rohu obilky 011.nahnl „Dllna na kolanl," tvoJI adreMI vvMte I na
1toll u
111••·
ptltplYlr:u • bdima &en6r., ktaH plil „ ~lny na kola· ~robnote l a n4y, aby ~lnal I pPllollt a"'mku na odpo•W • Rukopisy H nav,..cajl
pftmo autof"Om ftimkb „,„ • dalll
5]2
VTH
„•.
Jl!ONODUCH"l STOJÁNEK NA TRUBICKOVÉ PllRO Pli popisovAnJ technických výkre1ó. trubičkovým phcm, mal~ho prOmhu (3 1 4, 5), ptro za1ych.6, plettaneme-li na chvJli pdt. Odklidlime je proto do jednoduchiho atojjnku, jcboi základ tvoH destička z 10 mm ailn~ho umaplexu o rozmhech 80 x 50 mm. Do ni je vleperui Epoxy 1200 o4dobka tn4pntok č . 6) • dr4rloi op&ka pro oiudku ptra. Pfed pouiitl naplnlme nAprste.k vodou .
Iv•• Mecelt, Kom..atMho !.$.,Datlu u Pardubk
\ \ \ I 11
J
!li:'\ I \kRl I l
PERGAMEN SNADNO A RYCHLE
Ntkdy se stane, le potřebujeme ke šroubu 1 ncnormalizovantm dvitem matici. Tato matice se sice necli koupit,, ale mdtc 1e snadno vyrobit z Dcncakrylu4 Postup výroby maůcc je tento: do dfcvl:n~ destičky npustlmc hlavu šroubu. Povrch zévitu šroubu potřeme vod.nim sklem. Na lroub nasuneme ttubičku s vnit:tnlm prům&cm o 10 mm v~t Um, od je pn\m& šroubu. Pfipraventm Dentakrylem zalijeme šroub a! do výše horniho okraje trubičky. Po vytvrzeni lroub z odlitku vyšroubujeme a odlitek rozfdctnc na potlebn~ kusy. Kusy na čisto opracujeme do tvaru matic.
J•"
llout:avt, Kollllrova 1046, Choc.
ÚKOLY
TEMATI
OVATELE AVY LEZCE
PRO ZL
lmprcpace spodkových usni aa 1nilcn1 .a.asilavostl a xvýleni trvanllvo1d~ Požaduje IC impregnace podclvovýcb usW 1 kterou by se dosih.lo snl!cnf nHllivosti nejmtn~ o SO % 1 trvanlivosti ncjm~n~ o 50 % vyšli proti usnlm dosud vyrib.!ným. Pfi
komplexním
rozlcleni
K výrob~ pergamenu budeme p~ tf-ebovat: flltraln l papfr, vodu a kyselinu sirovou. Pfed vlastn f výrobou peraamenu velmi opatrnl smfcháme 1 dll vody a 2 dlly kyseliny slrov~ (napf. 100 ccm vody s 200 ccm kyseliny) a roztok oc.hladfme pod 20 °C. Pfl práci s kysellnou pozor na ol1, ruce a odlvt Ve vyc.hlad" smhl nam~ lfme flltralnf papk (S at 20 vterln) , který po vyjmuti Ihned oplác.hneme v tekouc! vodf. Tfm Je výroba pergamenu ukon~ena . Tuhost pergamenu snrtfme, lmpreinujeme-11 jej v glycerfnu. JI
rI
K ul f k, Prd11d 1<1, Trut"ov
h:•"'"·
Do Hrlllu Dllit• to tak' takt mohot1 a.ullat ••• pPh~ky kt•PI ft& nko vtlp"'ho pfllll ptl obriW"I ko~ a dh•a, l•p~I I tmelenl u~lfc.h hmot, ~•ni, kt•PI H dtr'it:ka rortel"l umlJI oh.f.nlt •• n6 dom'c.I dllnl . Kald# a un.l'efl\lftfc.h "ipad6 bt1de mimo obvyk"ho ho"or6r. odmtnl" kl\llkot1 a odborn• literatury,
• V bn.trskjm luoplsu 0 BllHm Iane enbek 0 , který vychb.( v Kaul· 1k6 SSR, v mht~ Alma·Ata , bylo nedhno ot1 ft~no nikollk l:linkO o našf VTM a leskoslovensk4 vfdf a technice. Čtenáf bsoplsu „ Bllllm hne enbek" PolJa a Jeho sestfenlce Sofija byli tak u.ujati CSS!\ , fe 11 chtijf rusky dopisovat s es. pH.teli. Chodl do 4. tf. Jedenictfletj stfednl lkoly. Adresa: KA3aWCJlt11oeoadí p-u,
c. KoKTaK, YJJHJ.t3 C.0BCTCJ
• flacl peda101lckeJ lkoly v Levlclach, Slovensko u rozhodli propaaovať uvicb.anle nových, z hradiska hospodintva v budůc.nostl významnfc.h ra.stHn (olejniny, krmovlny, textilně rutl . atd .). ttenárom
lze
oče.kivu devizov~ úspory ve výši asi 3 718 000 Kčs a ntrodohospod!fský přlooa 41 085 000 korun . 'Úkol l!. 88. Lh6ta vyfei•nl 31. I. llHl4. Odmina 25000 Kú.
ZaHzeni na bezprainou pfepravu pralnýcb surovin. Jde o zaflzenf pro bezprašnou přepravu prašných surovin pfi vyWclicú z vagónó a pro navdorinl a pln~ do bubn~ . Zafucnl m4 bft jcdooducb~ a ocoml bft draUl od jin~, bUo~ pro tyto \\koly
dodJvan~ .
CJlem je od..sua-
nit ncbczpečf silikózy plic a kromi toho i zvýšení produktivity pr4ce mcc.hanizad dopravnkh úkonů. "Úkol I!. 71. Lhl\ta vyhlcnl SO. li. 1963. Odmfoa 5000 Kh.
VTM zašleme z.darma na poftadanlemal6mnolstvo sem len na poku1n6 pestovanle týchto n.stlln: pšen lca veTkotrnni a vetvlsti , rlclnus, tekvica olejni, fenykel, abutllon, clrok cukrovj', trnový a medový, soja uleni , liti a llerna. crambe, sudinska trha , pohank1 , lumiza bulharská . proso senega1 1k6, slnečnlca a pod . Semeni sú 'X vlastn•I úrody na pokusnom poli. kde pracujů (v. foto) f ialky l . rol:nfkov . Vletkfch lten•rov po.zdravu)eme. 4
e Prow. SthdolHk• Frvty, ú'lod Pn.ha~ Krt, 811dlto'l1ck' 7'43, pot„buJe vid! polet len I mv.16 l\a c..lol"Ol . I krickodob. pn.c.ov. 6vauk. ZiJ•l'l'lc.I H mohou 1hned h"•lt .., o&ob. odd„ e. tel. tJ U 1t • odvol. na toto 1dll. otllfn4 •• VTH ,
• Mim tl'kychlost . 1n.mo se zesil. , kurs anzl. na deskich, petrole). kamfnka mali, psacl stroj kuff., niramkov6 hodinky, Sonoretu s náhr. elektronkami, sklotextil nal!lun. PotfebuJI stan, el. motor. pl'ivb. motorek k flunu, malý soustruh. - Antonin Krlm,P, Hrdlml 7, Liberec XII. • Ko.ip(m vlkhny rot"lk7 1 Jednotli'll „Domlc.1 dllna" vyd . !olc 1 Š1mRtk. - Jo1ef Šedo, Luka ftad Jlhl, 124,
• Rády se uUme, ale mime I úllbu ve sportu. výměn i 1nimek, pohlednlc a sblrime nirodn( I modernl plsnllky. Oivfata - eten,l'ky VTM napište n'm rusky, polsky, ~esky nebo slovensky. Všechny zdrav( Jadwip Gatarz. W·poznaftska 9, Rogolno Wlkp. 1 woJ. Poznaft, Polska a Jej( pl'ltelkyni lwona Seneg6r, Koklelna -4, Rogofno Wlkp., woJ, Poznaň, Polska. • Yfmlnlm po&t"o" 1b11"fic:u a"im•k Č.S kotl. I. a li. •• l koL albech, kat11l. a p'f\I„ AdmlN , pffp. u rfd lo , Illa Marico, Wolltrova l, Pn.ha 6. u Fi.xar•tu
"•bo
VTH
533
NAMtr PRO KROU.tKY ITTM • NAMtT PRO KROU%KY ITTM Pájcl!ek na pln~ napiti shl! (220 V) &e použlvá v elelttronlce již málo. D6vodem jsou poměrně choulostivá topná tělíska, v nichf se tenký topný drát st6rnudm., úderem a vysokýtn napětlm pfepáU v nejo.evhodnějll chvili~ Proto se dnes v slaboproudé technice poufivá výhradně rAz:ných t)'pA nlzkovoltových páječek. K výrobě zkratových páječek je zapoti'ebl vinutí .z měděného pásku, který se dostl těžko .shání, a anl zhotovení transformátoru není nijak snadné. Pro lllladé kutily jsou proto nejvhodni!JIJ páječky na nizká napětl, Jejichž hroty Jsou vyhllváo.y kouskem odporového drátu. Naše pájel:ka je výrobně velml Jednoducbá I prost4 a Jeli zbotovenl nebude činit potíže ani tlm, kcefi teprve začinaji poznávat rukodllnou práci. Na výkresu je páječka nakreslena ve skute~né velikosti - ·která ovšem neJÚ konel:ná. DalH minJaturJzac.e je mofná bez podetatnébo omezenf výkonu.
t
• NAFUKOVACI ANT~NA Pfedmlt, ktut dima na obf'i&ku drll v rukou, J• vy1llacl antina, krarise pPI dotyk1.1 smo„kou Yodou nmolinnl nafoukna. K antlnl i• p'lpojan v11flal \'Hicl Jadan kilo• 1ram, ktu't \t prlpadl nabatpall na moPI ulna samoth1nl vr1llat SOS, Tlmlto ,,nafukoyacfml antl• n„n1" majl bft napPlftl opatPovány I hroty nket apod.
NIZKOYOlTOVÁ PÁJ CKA K výrobE páječky budeme potřebovat : kousek kulatiny z me:di, ocelovou trubku, kus kulatiny pertinaxu, asi čtvrt metru odporového ddtu o 0 0,3 mm (z vařičové spirálky), pásek pérové bronze, matici M 8, keramické korálky, vodič se zásučkou, transform4tor s krytem a hlavn~ šikovné ruce.
Výroba
z
součásti
Ncjdúl<žit~j!i součAstJ páječky je topné tl!Usko I. Vyrobíme je měděného válečku o tz1 6 mm, dlouhého asi 50 mm. Do válečku vykovanou pájeci špičkou vyvrtlime otvor 0 3,8 mm v délce asi
s 30 mm . Na konci vývrru opatrně vyvrtáme šikmý otvor 0 asi 1mm a na konci opracovaného válečku pozorně vyřízneme zivit M 6 v d~ce 10 mm. Odporový drát 2 napneme mezi dva hfoblky a rozp4Umc jej nlzkým napěúm kolem 4 V z transformAtoru. Rozpálený drát podréme olejem, aby se na něm utvořila okysličená nevodivá vrstvička. Vypál~ nfm oleje dr4t ztmavf. Chladný drát ztočlme v hustou šroubovici na bfebíku o ~ asi 3 mm. Pro lcpšf izolad můžeme nat:řit vnitfek otvoru ve válečku vodnim sklem. Po zaschnutí vdačfme topný drá.cek do otvoru v měděném těUsku. Jeden konec dr4ru provlékneme otvorem IZ1 I mm a dokonale jej zakollkujeme měděným kolíčkem 3. Druhý konec můžeme zaUt šamotovou mazaninou. Je samozřejmé, že oba konce pfed upevněním dokonale očinlme od okysličené nevodivé vrstvičky. Ocelovou trubku 4 opracujeme tak, že ji zafJzncmc na dHku asi 90 mm, vyvrtáme po celé délce chladici otvory a vyfizneme na obou konclch dvitnikem a očkem dvity M 6 a M 8 po délce asi 10 mm. HJ;led si také připravime tenkou matici 7 se závitem M 8. Rukojeť S vysoustružíme z pertinaxové kulatiny na soustťuhu nebo opracujeme rašpU ve skUčidlc ruční vrtačky. Do vyvrtaněbo otvoru 9J 6,5 mm vyffzneme po délce asi JO mm závit M 8. Nezapomeneme hned vyvnat tůé vertikální otvory o JlJ 3 mm a 5 mm. Otvor (lJ 3 mm zahloubíme z obou suan vrdkem o ÍlJ 5 mm . Kontakt spínače 6 vyřízneme Iupenko\rou pilkou na kov z pásku pérové bronze silné 0.4 mm až 0,6 mm. Otvor 0 8,1 mm vyvrtáme. tak, že pásek vložlme mezi dva pásky překližky a společ.o~ vrtáme. Mllžeme jej také: vyflznout lupenkovou pilkou. Všecbyby kontaktu provádfme opauné - pérová bronz se snadno bu zlomí. Dotek kontaktu zalijeme do deotakrylu v úhledné da ol kontaktu musí být samozřejml: voclivý holý. Tim mám ny součásti páječky vyrobeny a můžeme přistoupit k montáži
Montáž páJeěky Při montáži postupujeme takto: Před sestavením páječky ještě jednou přezkoušime sestavent topné tě.lísko 1 - 3. Konec odporového dr4tu 2, vyčnivajlcfho z topné~ tčllska zkrouccnim pevně: spojfme s jedním odizolovaným pramenem vodiče. Před zkroucením navlečeme na vodič 9 ker~ckl: korálky 8. Pak opatrně našroubujeme topné těUsko 1 do závitu trubky 4. Na druhý konec rrubky našroubujeme matici 7 a navlékneme kontakt spínače 6. Malým otvorem v rukojeti 5
HAMET PRO KRDUZl
TTM
provlčkneme
druht pramen voa upcvnlmc jej v otvoru pájkou nebo mosazným kolibkem s p\JlkuJatou hlavou. Nyní opatrn~ našroubujeme trubku 8 do ůviru rukojeti 5. Pli Irou· bovAnl cočJme vodjčem proto, abychom jej nepfekroutili. Kon· takt 8 ptitábneme k rukojeti 5 matici 1 a z.ajistJme jej prou otáčeni obnuúm dolnlho konce kontaktu do vypilovančbo zá. ruu. Vodič v rukojeti pAječky zajistfme proti vytr!cnJ gumovou průchodkou, kterou pevn~ zarazí· me do otvoru v rukojeti. Druhý konec vodiče opatff me zástrčkou a vyzkoušfme sůačcnJm kontaktu pfcrušovan~ provoz pájetky. Tím je cel6 piječka hotova a pfipravcoa k préci. Na konci ěl,n.ku uvedu Jeltě pflbllinA data transformAtoru. Pfibllln' proto, le pflkon p6jedla ae bude mlnlt podle poufltébo odporov,bo drAtu v tHfsku. Pájedlo bere z yi„ nud tran1formAtoru 4 V aal 4 AW, m4 tedy pfllton 18 W. Pfl vi!tšlm naplil bude pfllton větli a proto budeme poěitat se zAJdadnim pfikonem 30 W. Vhodný prMez jádra pro ten.to pfikon Je 5,5 cm'. Počet 2:ávltd na 1 volt je 8,2. Na prim'r navineme 1714 zAvlt6. Na navinuté primárn{ vlnud navineme několik vrstev olejové.ho papíru a navineme diče
sekundárnf. vinuti a odbočka· ml. Prim6rnl vinuti navine· me mfd~ntm d.r4tem o lJ 0,25) mm. Sekund4rnl vlnud - odbočka 33 z6vit6. (4 V), odbočka 49 zivit6 (8 V) a celé vinuti 88 závlt6 (8 V) navineme ~ drátu o llJ 1,2 mm. Hotový transíorm6tor cbrá„ nime krytem protl polko'Zeni a hlavni. proti pflpadnému doteku naleho tHa. K prJ„ máru se pflvAcU naplti 220 V, které je fivotu nebezpečné.
Oldflch Smejkal
POM HAME Sl e Potr.bujl Je
• Na ohl. v. VTH l/U, nr. 69, j.em proradm do•o,la uf "• 70 dop, o4 pNt•I
„ ČSSft, kt•rtm odpo•lm POltUP"'· Vhm dikujl a a.drulm h. obu YTM . An"a Bud"owtka, kofch1nkl lf, Ito• aotno Wlkp., woJ. Poznali, Polaka.
~.~·;,. vr~ "6,s.7 ~.'· ;:t~~',;a::1~r.
g"
„ NaJ• konl" - J, Bedn!P, Na fariPatwl 6, Hn.nlc• na Horavl •
„
k l-5d•nnlmu dJu.du • rt-lhlalt• na podllmnl llp•k# w1orkovf nl•trh autokarem, "''•k•m, l1t1dl11m - ve dnec:h t.-8. ú.11 t. r. t molno1tl pl"Ohlldky Lipska, 0.-Uchn, Erfunu, Vtmuu n•bo &.rUna. Ptih11Hcy do 4. trpna pPljlmi. ČEDOK Praha 11 8r1tltlava 1 dechny pobotky cutovnl kane.lir• TURISTA. VTM
Sl!:
CHE IC
BA V Ní KOVO
P,1 barveni kovta vxnllujf n1 povrchu kovO neJfastljl kyslllnfky, mf:nE často slmlky a jin' sloučeniny . jsou to velmi tenk4 vntvy s pomErni malou koroxnl odolnostf, jimi! n m• dosihnout dekoratlvnlho nhledu nebo na-. podobenf sur•ho kovu. V tomto llinku uvidime pouie ne)bHnl)lla nej&sti)I poullvan6 zpiboby barveni kovG.
Velmi tenk' nibihové barvy lze zfskat na oceli pouhým ohflvinlm na vzduchu. je to vlastni fl'r:ená tworba okuji. Vznik barev v závislosti na teplotf. Je uve. den v tabulce:
......
T••lota -C 111 1J2
niti• tlutl 1dtl• llud. 1lůno'll lluti
„, „.
hnldotJut:i hnid i
1U 117 111
Hotový prostfedek pro l:eminl oceli se dodbi pod nhvem brunýrovacl sOI (Chema, n. p.). A.edl se pfed poufltfm vodou v pomlru 70 af 80 & soll na 1 litr lb.nf:. Barvi se v ocelových vanll:kich vyhflvaných bud pflmým plamenem, nebo liipe ponornými elektrlckýml ohllvall.
Barventm midi lze zlskat mnoho nhných odsdnll. Ohfidm na teplotu 150 al 300 tC vznlkajl nib~hov6 barvy, kter6 majf pPI postupntSm z.vylov•nr teploty tyto odsdny: svf:tle hnid~, hnldooranfový, lervenooranfový, róf.ový, fialový, bitý, svEde flutý a tmavotlutý. Vzliltnlm druhem barveni midi Je patlnovinl, Jlmf se urychluje koroze povrchu a %fskbi nesteJnomirn' ze len• ubarvent, kterým se napodobuji star6 p'-d· mity.
purfH.irori Hltlemod,..
'" '"
tma•omodr'A
modrolern• al lern'
Tlustší povlaky se ztsklvajf ttv. brunýrovinfm, tj. okysllfodnlm v koc:entrovaných roztoclch nebo tave. nlnkh za vyffí teploty. Po ťemEni se pfedmEty dobPe oplachuj( a sulL Aby bylo nbarvenl stejnomlrn6, masti se povrch &sto mlnerálnlm olejem nebo vuelfnou .
Kov
Barva
Ocel
tmavo· modrá lerni
Slolenf lbni
as % hydnncydu sod. t O% dusllnanu sod. S% dusitanu sod.
T•f · Doba, lota min. US s
Mosaz se velmi dob1e barvi zvliltf: na l:ern' a fialov6 odstlny. Velmi efektnl Je na.pf. amonlakilnl lernlni mosazi, llmf se zfskivi dekoratlvnt vihled výrobku. Aby byl odsdn stejnomf:rný a trvalý, konzervuje se Jehi povrch pfetfenfm olejem nebo se chrinl transparentnlm nitlrem. Nejlipe se barvi výrobky, kter' byly pfed úpravou mechanicky vyleJtfny.
Kov
Barva
Mlcr
lerná
MoJU. lernl
(1,5 k& smhl rozp. v f llt. vody)
Slofenf lizni Tep· Doba, lota min . 50 Ill hydroxydu 60af 1-5 sod. 100 1 O s/I persfranu drasel. Nasycený roztok 20 1-5 uhlllltanu mid'natf.ho v amoniaku
....... -·---·----1-.
„ .......
v,..._._....„.,._.~,11"'9 ~..,_.,,, _
11. 11111 ClteMkU ...............................
d
zafadimc
časopisy
do desek, pfihddek
• baličkó, do nich! pátřf, chceme je mít jclt!: po ruce proto, abychom se ve volnE:m čase sezmimili 1 jejich obsahem • totU umožnili i svým plátc10m. K odk.laidin! nových čaaopisO a novin si vyroblme odklidad stojan. Stojan (obr. 1) je současo!: vkusným a nen,padným
~
doplilkem vnitfnlho :zaf!zenl bytu nebo klubovny. Z matcri4.lu {obr. 2), sesůvajldho ze dvou rún.6, ~ti liJt a pruhu barevn~ tkaniny nebo slamln~ rohožky sladěn~ s okoUm, 1estavJme opatrn!: abychom ncpo§kodili povrchovY ~ vzhled jednotlivých df10. - kostru stojanu
(obr. 3). Tu po zaschnutl vlcpO pod :zatlžcnlm a koncčn~ J.lprav!: a uzpúsobcn1 povrchu potAhncmc tkaninou nebo rohožkou {obr. 4). Zakončeni a úložky bud lcplmc odolntm lepidlem, nebo scštváme. -p-
16
6 7
z
"'
FE
: ,
1,
~
-18
,3,
~
~-
"ts~
,,,.~
18
;, 8
14 ~
Pffspivek, který usllim ltenirílm VTM, popisuje výrobu mlnlilturnlho sluchátka-leptilku - pro tran1i1torový pfliimal Doris. Tkhto pfl)lmač~ I• v provozu jll velké mnolstvf1 ale pl'fdavná 1luch,tka stále nejsou k dostánf, Nedostatek jsem se. ...t.11 vyfellt amatérskou výrobou tohoto 1luchitka. Pláš( sluch'-tka 1 a vrtko 2 jsou rufeny z duralovl: kulatiny mm. Membriny 3 jsem poulil hátkl telefonu. Z tl:to mem• Jsem vystflhl kroufek o 0 mm. Jelikof prúm~r póvodnl JMmbriny a v úvlslostl na nf:m jej( t(ft. Jsou vkšf nef u mlntaturnlho sluchitka.je nutno JI nen~lt. Zteneenl vysdUenl: membri.nky jsem provedl opatrni zbroulentm "' rovné podlofce pomoci Jemného smlrkodho plitna na snu pod 0, 1 mm. Dva dlsunfnl kroufky, z nich! spodnt • vytviff .spolu s membrínou vzduchovou komlirlc.u a hornf S pak membrinu upevi\uje, Jsou ztočeny na. pfesný pnl-
f
1
c] ~t
,3
o
INIATU
• Jime vyvody dvky. Přlpifené konce nlepime do sluchitka epoX.ydovou pryskyfld . Část. sluchátka 8, která Je zasunuta v uchu, je "t.hotovena z ple>f lpoJo- velmi dobře a hl;ultě. Jeho p1ednes viní teleíonnlch pl'ístrojll . Ni. konec se vyrovná tová.rnim výrobkCim .
LUCHÁTK
dvoulinky ústfcf v .sluchátku pflpá-
I v o Hamp I, J•r•menkoYa 72, rferov
ODKLÁDAC( STOJAN NA ~ASOP IY
V'(H.
537
s a Olam•nt f• kry1tal; prc;u/m, al1 l1ho: !ln,ho uhlllcu, kf•mlku nebo ho,llkul (1k) • N1kl1d1"ht'll Hladi fronta vydalo '"'ho Wu knihu Allana Hanhalla v pf1kl1du Zory Wolfov•. Titul t6to knihy i• 1ouWnl polernl illohou. Kollk molnonl pohtnlho fel1nl thulu Id (Ul)
u1
-. Vfbu~nf motor ""' 01jvldl výkon pf! Urtlth1 , oplim!lnlm poltu obrft1k 1 proto mud motocykl, uaktor I auto poufl. Yn pfavodoYky, ktar{ pf~• n1nl obvykli u parr1I lolcomotl•y n11>o 1l1ktrlcU cnmv1j1.
Prol vlutnl vfbulnf inotor pfi p11hJ poma14int n1bo pr/hl rychl6m chodu hOf• dhnal (fau)
e P'An Andr• \11„ut pr•d,t"d.i \wttow• mUt"orolo11dt~ ora„n•L„te prohl.i1d n„ konare\u w t.n„w• i• pol!.1111 roku 196) nt"mU!i' byr pr„wt nt"thori• „1„ z• owšt"m 1 ti.to ph•dpowěd pndkt.-d„ b„z uruky
ZASE
SKAtu PRES
Z
K
K ALUŽE
• Takovf l•Hvllk, ten •• mi, toho po„nf kaldt, povzdychla 1i Nlt°inka, ale kdo z lnn6PO VTI1 uhodna. lak 1pÁwnl Pl kajl chown•" palkOm m6ho vzhledu 1 pouavy t •
DOVOLENA
(vh)
• Spolltelt•, kolik vili ko1tk pyramida a koule; nepotP1buj1 k tomu odbornfch tnaloul, polla l•n lo1lcU myllenl. (ob
M
Y
L
I
N
éJ +éJ+b +O=~
éJ+b+b+O=~ +b+O+O=~ ·
MlLf CTBNAAt, kdo 1pfiynf: vyfdl talenky kfilovů • urči dav,- podnlk(l nebo úvodta a ttetlbo kola •outH.nlch kfflovck, 11. sl:. H-19/63 • Poile je a.ale po yYj hl č . 19/SS, bude pofet do alosov•nJ dvaceti hodno rntch cen., ozoi vč. 14/SS VTM. Aeicai :u.jlmav#cb probJfiiQta „k u.m)'llenJ" z tohoto člal aod do B d.ll6 po uvcfefat.nJ; mn.1 •privn.6 lulthde alapo6 tH problbnll 'l)'loaujeme
vidp po 10 blh'cb.
Redůce
.· ·~-·
VTM
DRUHÁ KllfžOVKA TllETÍHO SOUT~ŽNÍHO KOLA VOD01'0VNI: t. 1'.111. lltra. „ 1. Mal. pokoj; - l . Sl1bika 1mlch11: za. litek n}enk7;aouhl. Slamu, - • · Nolnl d~vec: : 10.r.Jpanll. min« (obr.): I1'11l:. au,ornobllO . - 5. P'oc.houtka prl ubl· Ja&:•: úklad doprn, proscf4idk0; ozna!. ml•u• v tulnu. - 6. Franc. dobrf ; scari zbraft; úfm•no; cllocvlln1 vfrn. 1, Ploln' mlra : J.V"KI ihodba: 1kuplna výrobkO sca)nlho druhu : •nal . dpor. t. locy: drahokam. - f, H~abcl : rut. I• tP•b&. - 10, Prudkf cva.1: nUob• n• vodu. - t 1, Cůcl 1 houtll: U..t cfne. - 11. Obva· 2
/~r_ .
~:.._~-·--·
~ym:::~:i~~n(':~~~!:, ~~
JBZEVCI
BM
e N•JtnAmen1tt1t1m1 rn.&t•m&t•k)' l'OU
pr„•h.Ynil bull„y
•
l"odle
od
"-otmnofu11 11r dtlenom
~tr1ktn1ho
op;ufen1
md1d1~
vllld1
'tttchn1 1ndu?t1 l•U•n•u11 n11t urtdn1 prukaz 1 foto1r<1of11
urom. - I J. Autotn. LuC9mburaka 1 lw6d1ka ; pOsoMnl (obr,): blblic:k6 )mino; tvntn' dlmeno, - t • .Na. Vllltf (obr.): obY"at•" atar' Aonle; Un ser.Inf konscrukc•. - t S. Druhi a poalednl Utt taJ•nky.
SYISLR1 A. SW.nH ulP•: 1rd.lnk• (mn. l.): w#robna mouky, - •· Hluv•nf: hoUd ltrfm; poplvalt. - C, HuL lm•no; pobldlta ; d:r.I mul, fm6no; uvn&dlo. - D, Nolnl podnik; hon; lne (obrJ; mi1to v f'uu. - !. Pohoff • SSSR; domlel ptac.tvo; 11kalo crivu {obr.). P. Z.idovsU posritn' kniha: n•tfo•
·3
4
5 6
1
8 9 10 11 12 13 14 15
volen• nútn.hy na zvlf; ufftek A. G . Dltl (bu hU.); poukbka •• . . . . 1kutky. - H. A.aka v SSSI\; :Áf~ auva (obr.).-1 . IUnl: umlll • hn: i.kruka a1reslwnlho ho paktu. - J, Vlda: zkrai. • irnoYnU' : uid, kalia a ruthan... k. ... h.nnf plyn ; mllil•k bohyni l'tllt ~ pPlblllnl, - L. Honu PUt•IM., ar.i na tOlO m!no, POH0CKA 1 F. Tora. (I)
M.,..,
.
"
li I ~
v
Q
·- .
'
~
*" .. „ v r:
v
,,
'
"'v
o~
,
'Í
l ~
„
-
I>
- '" L~
~'-'
~~
I 2.
ri
-"
1/.. ~ [I
r
i· "
r.."'
L
.l
I..~
~
1 r
vn
'
-
! ABCOEFGH I J KL f)
I~
§°:!:tu~~~· ~~~ls=~~~o"''::~:::-::~~~~~~;:
1 na nfl bJ' H YJ'Ylonlo „wm6nl lftieft#Nk...,.w". I do ~ dobJ'H s&m0z„Jml •r•kTtl I r6:aftl datnl a Y'f'nlkaJkf l"l•nf PI , al• ti 1hk6wall .-.d•linl bvd'v• s~lilnlch llec:hdckfch w,:i. llltlc:h, n•bo to brll prosti lid' H zvltltnfml ylohaml, kt•PI s• oddllll podnikat kompllkonn• lnl•nfnk• •tavby b•z Jak6· hokoll• odbor-n4ho .-.dll•nf. O..i.m slo't'o „ lnI•nfr" milo p6'f'Odnl Jlnf ..,.,..,.am n•I dn•s. Znamenalo vfh,..dnl .oJ•nsk6ho odbon1fka, kterf na• •ritoval a Pldll sta•br o~Aovacl , •rmfll•I zp6soby dobfri.nl I ht,Jenl mftt; teprve poadlJI , kdrf t.iac:hnlka 'lt'Zala na Hba Jln6, c:l•llnl Gkoly, b1ll tak nazf-dnl I d•llnl odbornici , ktefl „dlllvehJn,sta•br. llo tady Hsmls J•n o pracovnllry• obon. ata•ebnlm.
Nenf nihodou , fe prvn f vefeJni lnfenjnU l kola svita vzn ikla v sfdle prvnf st1edoevropsk' university v Praze . Nil nirod totlf vidy vynikal technickou zrul· nosti , vynal,uvostl , pflf I i'emeslnou z:datnost f - a pak uf stali! Jen historický lln Kristiana Josefa W illenberga, který mil dost odvahy , Inteligence, zku šenosti I orga· nlnln(ho talentu , aby dokinl prekrollt meze sv• doby a stal se zakladatelem nov4i epochy lesk,ho školst•I. Presto, fe Jde o historii ne u.k prllif divnou a o llovna pro naše d~J l ny uk dOleflt,ho, vlme o nim velm i milo. Al do nedivn' doby jsme neznali a.ni rok Jeho narozen ( a úmrtl . Dlouho se pitralo, kde vObec je pohfben, nikdo nezni jeho podobu . Dnes uf. sice víme , fe se narodil r. 1655 v Lehnici, kteri. tehdy patf"lla ke knffectv( Slezsk,mu, fe pochúel z dosti btn• rodiny mfstnfho provunfka, ale to je vle , co znime z Jeho mlidf . Že byl vzdilin, jak vleobecni. tak odborni, to dokazuje celý jeho flvot I jeho vlastn ( slova., fe vstoupll do vojska „pro nabyti vitšf zkušenosti v lnfenýntvf" . Nejdrlv pracoval v armidi francouzsk• Jako opevňovací dOttojntk . Sloufll tam ~ roky, mnoho vldil , mnoho se tam naulll, ale kdy! pak vypukla vilka o tzv. dAdlctvl fpanilsk, , vystoupil ze slufeb Ludvika XIV. a chtil Jít do armidy rakousk• . Jeho p1ifetl se vla.k z neznimjch dllvodO sdle oddalova_lo, takfe se od lnfenýnk' praxe use vri.tll k teorii a po nikollk let pracoval jako ,,hof· mistr", Jako domicí ulltel ·ve významných ~echtlckých l"Odlnkh. Ale jemu nešlo Jen o nmistninl; bylo mu llto, fe z jeho velikých znalost! a zkufenostl mi mft ufh:ek vidy jen jediný llovik. A proto, kdyf se v r. 170S usadil natrvalo v Praze , ul:a.I se zabývat originiln l myl· lenkou - zHd lt zde vefefnou školu, v nit by se utllo fnfenýrsk,mu uminf. Hned v lednu 1705 napsal clsarl Leopoldu I. obllrnou lidost, v ntf vylllll svOJ úmir, vypotetl sv' znalosti a schopnosti, nasdnll program lkoly a Jejf potfebnost, hlavni fakt, fe „ka.fdodennl experlence toho flvý svidek fest , kterak velký nedosta· tek v ln1en ieur·kunstu , Jenf by jich v čas nynijll vilky vysoce npotl'ebl bylo, se nachhl" . Nab ldl , fe se uvoluje .• k sluibim cfsaft a obran i vlasti"' vycvil:ltl v infenýntví rotni 12 likll - 6 ze .stavu llechtlck,ho, '4 z: rytffsk,ho a l z mi!tansk,ho - n sdlou úplatu , kterou by mu poskytoval! lešti stavové Aby své lidostl a svému proaramu dodal solldnijfl podklad a aby zdllraznll sv' Khopnostl , polidal sou· bsni dvorskou vilelnou radu , aby ho podrobila zkoul· kim a propOJtlla mu pak titul „cfsa1sk6ho infenýra.". Cltil , fe tento honosný titul by mohl hrit dOlefltou roli pfi roz:hodovinf teských stavO o zfb.e nfškoly a le by mohl pfispit Y jeho prospkh pfl obsuovinl profesury. Zkoušku skutel:ni úspišni slofll , titul mu byl udilen, takfe „od nynijfka budlf od kafd,ho za clsaf· sk6ho lnfenýra uznhin,Jmenovin , ctin a respekt-ovin" . Mezitlm však cfsa.1 Leopold zemfel a na.stoupli Jeho syn Josef I. Ten se ujal Wlllenberaovy ffdosti a porulll stavům , aby fkolu nloflll a vydrfovall . Ale trvalo to ještě dlouhou l'adu let , nef se tak stalo. Z fefmi ani clsa1 nemil dost slly, aby p11mil stavy k definitivnímu rozhodnuti . Tak byl Wlllenber1 sice dsa1ským lnfe· nýrem , měl v ruce cfsafOv reskript, ale lkolu stile ne· mil . A pfece se nevzdal t Po 11 letech se znovu obr!tll na clsafe - tehdy uf to byl Karel VI. - obnovil svou Udost, podstoupil znovu nekonelnou fadu formalit , ale pfece jen došel dle : dekretem z 9. 11 . 1717 rox· hodil konelně stavov6 kladni , a Wlllenberg se tak ve svých 62 letech pfece Jen dotkal profesury. V lednu byly v Praze I v jiných mbtech Čech , Mora.vy a Slezska vy· lepeny vyhlášky , fe byla otevfena Stavovski lnfenjrski
Jkola, a tlm se toto datum stalo mexnfkem pro naš i I celosvitovou kulturu, protofe to byla prvn f škola toho druhu na svitě , protofe byla nlofena bez clzlho vzoru , protofe Jsme tlmto krokem vykrolill daleko pfed ostatn l národy a udali lim směr, protofe popud k ustaven í lkoly vyšel zdola. z lidu , od prost, ho luk, ho tlovika, který m ě l dokonce dost odvahy I k tomu , aby v dobi núllnil german lz:ace podal Udost o :rfl zen f dto školy lesky a vynutil sl dokonce I lesky psanou odpovid' císafovu! Wlllenb•r•mll od stavO do1tbat rolnl t100alatfch, oYl•m kdd• l rokJ' muHI zno•u Udat o prodloul•nl s•' (unkca. Havle: dostal JOO d . na zakoupeni pl'lu-roJO, pomOcek, mo· d•l6 a limlh, muHI uskladnit.•• s•6m bydo a za nU brl 01obnl odpov&den. (Nlkter4 1 t&c.ht.o kftfh l•ou dodft„ •• Sdtnl t•chnlc:k• knlho•nl, dokonc• I • vla1tnon1lnlm Wlllen• IMrsoYfm podpisem.) Ro•ft•t •ru&vat muHI •• s"''" b-,t.I. P,...nr ll"Ok mll mlt l•n ied•n rolnllc, kd•Ito dife uf po l rol• nldch, tJ. 14 UlcO . VoJendd. nnlnka l nl•nfrst"t'f sice b7la
kt:•.,.
KRISTIAN JOSU WILLENBERG Jekli I 1d• hla•nlm obsahem Jeho pll"Oaramu, ale na rozdll od yfac:h p'-dcho-:r.fch lkol cht.11 pflp,..•ont Uky I k c:l•llnfm slulbi.m 1 k u.kl•d•nf prQpla•6, '"J'bnlkO, mlfn6, ata•lnl 1llnlc:, 1akf'Hlov•nl map, ba I k c:l•Tlnlmu 1ta•ltelst.I. Ůplnl moci•rnfm r1Hm Jeho osno• b1lo I •twdium fllosofla palltllr; a 1owl!asntc:h polltlc:kfch pornlr6,
Aby měli stavoVé pfehled o tom . 1ak Jkola prospfvi . museli se Wlllenbergovl Uci k.a.tdoroč ni. podrobil ve· lle jným zkouškám a Wlllenberz dm musel o dosate· ných výsledclch podávat obllrni hl:Henf jenfe brzy po otev1enl školy z.a~aly nov• tHkostl pfestofe Willenberg dbal na nizornost 1 sroxumltelnost výkladQ , ukánlo se , fe stud ium 1e velmi obtltn' a ni· kladné, vadila neste jni pP-edchoif prOprava UkG, Wlllen· bergGv byt nevyhovoval - zkritka uf po l m~skfch z:ůstall :r pl'edpoklidaných 12 likll Jen 3. A tak boj o zi'lz:enl školy vyst1fdal boj o jejl udrfenf. Ale ani tentokrit se Wlllenberg nedal odstrašit, a po politet· nich nezdarech !kola z:alala prospivat. Protole hledila k hospodUskjm potrebim doby a soudob,ho prómyslov,ho podnikáni, slouflla jako vzor pfl nklidinf podo~ njch ulilll( v cizině . a jejf abs.olventl byll hledanl v ce" Evrop i . 13 let usiloval Wlllenberg o nlolenl lkoly , a pak fen 7 let na ni utll . V r. 1725 tifce onemocni! , musel f( t do penze a po S letech zemfel. Dij lny, svitsU sláva 1 lldski pamit mu zOstaly hodni dlufny. Stavovská lnfenýnki škola vlak uf tehdy sdla na pevn'n základ i, a Willenbergov l nistupcl Schorr 1 Her· get Jl Jelti vice povznesl i. Ať uf se jmenovala ,,Stavovski Inf. !kol•" (1718-1806), f l „Král . hski staYovski uflillti" (1806-~8) , fl „Polytechnický ústav" aj „ je pfl· mým predchOdcem dne!nlho ~eskiho vy~okiho ufenl technlck,ho v Praze. Proti 12 Ukllm v r . 1718 Jich mi dnes pJles 1 ~ 000; proti jedln,mu profesorov i pfes 200 (s docenty) ; proti jediné mfttnostl ve W I Uenbergově byti I• dnes ronroufena asi ve 30 budovich a co ne) · dflv se utne stěhovat do modernlch palácll v Defvlctch. Technikou se :rmenf uje svit a roste tlověk; úspich boufllv6ho rozvoje spoltvi na technlck'm vzděl6.nl a proto Je nil stit posta.vll na pfednf mlsto. Dr. SVATAVAŠTEINE"-OVA
WIUet1~ara
A - ....,,,.. a op..,n lnl, ktar6 n•Yl"9'1 k . J 8 „ S.1kf 40m ft• H•nllm Hlttl p.-..1'116m, kde se v ~r • t pf"'f'ftk.91 4_.tt, 1.ák6 l•ho lnhnfrů•
J. K. Wlllenb.raa wlHo lket„ .
C - l'eslwchd kkulty tachftlck6 a J•d'ern6 fyalky ČVU T v P rax.e p Plpra• uJ• radlo•kt.J•nl prepa rtty .
~
