Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů
Pojem čistý přebytek (ČP) • To co získáme po odečtení našich nákladů. • V nákladech jsou i OPC. • Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta - tržní struktury: ekonomický zisk - trh statků: přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
Podnikání a ČP • Podnikatelským objevováním de facto hledáme stávající čisté přebytky a vytváříme nové. • Pokud někde ČP vznikne a vstupují tam další subjekty, tak se ČP zmenšuje. Může až na 0 – pak se nevyplatí ani vstupovat ani odcházet. • Tím, že se člověk snaží pro sebe najít ČP, prospívá i druhým.
ČP a trh VF • Trh VF: - nabídka: ti, kdo VF vlastní - poptávka: ti, kdo je nevlastní a k něčemu potřebují
Jaká odměna pro nabízející • Musí pokrýt reprodukční náklady (RC) a OPC. • RC = minimální náklady, aby se VF vyplatilo využívat. • OPC = vznikají tehdy, pokud má nabízející více možností, jak VF využít. V takovém případě bude chtít odměnu na úrovni pro něj nejlepší příležitosti (předpokládáme, že OPC jsou vyšší než RC).
Kdy je odměna = pouze RC • Vlastník VF má jen jedinou příležitost, jak ho využít. • Na trhu je řada homogenních jednotek VF. • Poptávka po těchto jednotkách je menší než jejich nabídka. • Konkurence homogenních jednotek stlačí cenu na úroveň reprodukčních nákladů.
Kdy je odměna větší než RC • Předpokládáme stále homogenní jednotky VF. • Poptávka po nich je větší než jejich nabídka. • Odměna se bude pohybovat mezi RC a příjmem z mezního produktu z poslední homogenní jednotky, kterou firma chce zaměstnat (daný příjem je maximum, co je firma ochotna dát). •
RC jsou vyšší než příjem z mezního produktu poslední jednotky (MRPVF) • Stále předpokládáme homogenní jednotky VF. • Firma je ochotna zaplatit maximálně příjem z mezního produktu poslední jednotky (jinak by se jí to nevyplatilo). • Ty, jednotky, které mají vyšší RC než MRPVF, budou nezaměstnané (nepoužité). • Které to budou? Při homogenitě náhoda.
OPC na trhu VF • • • •
Různé jednotky VF mají různé OPC. Jednotky tím pádem nejsou homogenní. Nehomogenita je dána investicemi do HC a SC. Vlastnící těchto jednotek si vybírají takovou příležitost, která je pro ně nejvhodnější. • Poptávající si vybírají takovou jednotku, která nejlépe vyhoví jejich záměrům.
Co když má jednotka všechny OPC pod RC? • Potom se nevyplatí jednotku využívat • Příklad: půda v bažinatém terénu. • Může to způsobovat negativní externality.
Trh práce (L trh) • Práce jako nejdůležitější VF • Specifický trh práce = jednotlivé profese Nejsou (v krátkém období) zaměnitelné, změna profese vyžaduje čas. • Agregátní trh práce = trh práce jako celek, zkoumá se celková nabídka a celková poptávka
Nabídka a poptávka na L trhu • Nabídka = zaměstnanci • Poptávka = zaměstnavatelé
Reálná mzda • = nominální mzda/cenová hladina = w/P • Říká - kolik reálně zaměstnavatele (firmu) daná jednotka stojí. - kolik si reálně může zaměstnanec za danou mzdu koupit. • Co se reálnou mzdou děje, pokud se nominální mzda a cenová hladina vyvíjejí odlišně.
Rozhodování na agregátním L trhu • Firmy: reálná mzda (náklad) k tomu, co zaměstnanec přinese (příjem z jeho mezního produktu nebo mezního užitku). Vyplatí se zaměstnat, je-li náklad menší nebo maximálně roven tomu, co zaměstnanec přinese. • Platí zákony klesajícího mezního produktu nebo užitku.
Rozhodování na agregátním L trhu • Zaměstnanci: - porovnávají reálnou mzdu se ztrátou užitku z volného času. - budou pracovat jen tehdy, pokud jim reálná mzda ztrátu užitku z volného času kompenzuje - čím větší mzda, tím větší pravděpodobnost, že se tak stane
Rovnováha na agregátním L trhu • Nabízené a poptávané množství se rovná • Nastává rovnováha i na dílčích trzích. • Existuje zde frikční a strukturální nezaměstnanost. • Míra nezaměstnanosti je na úrovni přirozené míry.
Příčiny nerovnováhy • Křivky nabídky a poptávky po práci se neustále někam posouvají v důsledku různých jevů. • Příklady na posuny. • Nominální mzda by se v případě posunu měla měnit, ona je ale často (alespoň v krátkém období) neměnná.
Příčiny nerovnováhy • Změna cenové hladiny • Nominální mzda na danou změnu nemusí hned reagovat. • Co se potom děje?
Nerovnováhy při odlišném vývoji w a P • pokud cenová hladina roste a nominální mzda neroste nebo roste pomalejším tempem než cenová hladina, reálná mzda klesá, což může vést k nedostatku, kdy je nabízeno menší množství práce, než je poptáváno. • pokud cenová hladina roste a nominální mzda roste rychlejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což vede k přebytku, kdy je nabízeno větší množství práce, než je poptáváno.
Nerovnováhy při odlišném vývoji w a P • pokud cenová hladina klesá a nominální mzda roste, stagnuje nebo klesá pomalejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což vede k přebytku, kdy je nabízeno větší množství práce, než je poptáváno. • pokud cenová hladina klesá a nominální mzda klesá rychlejším tempem než cenová hladina, reálná mzda roste, což může vést k nedostatku, kdy je nabízeno menší množství práce, než je poptáváno.
Proč je u poklesu reálné mzdy uvedeno může • Alespoň na malé poklesy reálné mzdy zaměstnanci nereagují • Firmy reagují na růst reálné mzdy – zvětšuje to jejich náklady.
Proč jsou nominální mzdy strnulé? • Náklady jídelníčku • Existence minimální mzdy • Informační asymetrie, vliv insiderů a nevliv outsiderů … hystereze na trhu práce. • Efektivnostní mzdy
Cyklická nezaměstnanost • Někdo by při dané reálné mzdě rád pracoval, má odpovídající strukturu HC a SC, nemůže práci najít. • Na trhu existuje přebytek. • Pokles reálné mzdy by situaci řešil – při nižší reálné mzdě by zaměstnanci méně poptávali (někteří by z trhu odešli) a zaměstnavatelé více nabízeli. • Mzdy jsou však strnulé.
Další příčiny nerovnováhy • Zaměstnanci nesledují změnu cenové hladiny. Důsledky – situace w roste pomaleji než P, zaměstnanci však změnu P nevnímají. • Firmy nesledují změnu cenové hladiny. • Mezičasová (mezitemporální) substituce práce.
