Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Business Plan Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Viliam ZÁTHURECKÝ, MBA., Ph.D.
Brno, duben 2012
Autor: Bc. Jana MUSILOVÁ
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
MUSILOVÁ Jana
Obor:
Podniková ekonomika a management
Název tématu:
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Business Plan
Zásady pro vypracování Cíl práce: Tvorba podnikatelského záměru podle dostupné metodiky, strategie rozvoje podniku a její zpětné hodnocení. Postup práce a použité metody: V teoretické části se zaměřit na tvorbu podnikatelského záměru, plánu dle dostupné a používané metodologie, popsat ekonomické prostředí, konkurenční prostředí, využít dostupné znalosti strategického řízení podniku. V praktické části připravit podklady pro založení podniku s konkrétním programem a propracovat jeho podnikatelský záměr. Analyzovat okolí podniku a připravit strategii rozvoje tohoto podniku. Zpracovat zpětnou vazbu, hodnocení efektu založení malého podniku a jeho programu.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury:
DRUCKER, F. Peter. Řízení v době velkých změn. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998. 285 s. ISBN 80-85943-78-6. KEŘKOVSKÝ, Miloslav - Vykypěl, Oldřich. Strategické řízení :teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002. xii, 172 s. ISBN 80-7179-578-X. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktual. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. VEBER, Jaromír - SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. VODÁČEK, Leo - VODÁČKOVÁ, Oľga. Management :teorie a praxe v informační společnosti. 3. vyd., dopl. a rozš. Praha: Management Press, 1999. 291 s. ISBN 80-85943-948. WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. 1. čes. vyd., překlad 18. Praha: C.H. Beck, 1995. xx, 748 s. ISBN 80-7179-014-1.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
1. 11. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
……………………………………
…………………………………………
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne 1. 11. 2011
J mén o a p ř íj men í a u t or a :
Bc. Jana Musilová
N á zev d ip l o mo v é p r á ce:
Podnikatelský záměr
N á zev p r á ce v a n gl ičt i n ě:
Business Plan
K a t edr a :
Podnikové hospodářství
V ed ou cí dip l o mo v é p r á ce:
Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D.
R ok ob ha j ob y :
2012
Anotace Diplomová práce „Podnikatelský záměr“ se zabývá zpracováním a formulací podnikatelského plánu založení drobného podniku s využitím teoretických poznatků, který bude možné uplatnit v praxi jako podklad pro zahájení podnikání. V teoretické části definuji klíčové pojmy vztahující se k podnikání a specifikuji malý podnik - jeho výhody, nevýhody a vysvětlím relaci s národní ekonomikou. Dále se zabývám dílčími částmi samotného podnikatelského plánu. V praktické části je zpracován konkrétní podnikatelský plán podniku, jehož předmětem činnosti je prodej dětského zboží textilní i netextilní povahy pro miminka a děti do 10 let věku. V závěru dochází ke zhodnocení naplnění cílů a verifikaci hypotéz.
Annotation The thesis “Business Plan” deals with the processing and formulation of business plan of the establishment of small business using the theoretical knowledge that will be applied in practice as a basis for starting of a business. The key concepts related to business is defined in the theoretical section and a small business is specified – its advantages, disadvantages and explanation of the relationship within the national economic. The practical part contains a specific business plan for a company whose line of business is selling of children’s textile and non-textile goods for babies and children less than 10 years of age. The evaluation of the objectives and the verification of hypotheses are proceed in the conclusion.
Klíčová slova Podnikatelský plán, drobný podnik, zakládání podniku, zakládání podnikání, PEST analýza, analýza konkurence, analýza zákazníků, marketingový mix 4P, finanční analýza, SWOT analýza, dotazníkové šetření
Keywords Business Plan, small business, enterprise foundation, business foundation, PEST analysis, competition analysis, customer analysis, marketing mix 4P, financial analysis, SWOT analysis, survey
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Podnikatelský záměr vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viliama Záthureckého MBA, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 20. dubna 2012
Vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viliamu Záthureckému, MBA, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji příteli a rodině za podporu v myšlence podnikatelského záměru a mamince za poskytnuté informace, konzultace, ochotu a čas. Také bych ráda poděkovala všem, kteří jsou jmenovitě zmíněni v textu diplomové práce a přispěli tak k jejímu vypracování.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................ 9 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 11 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ..................................................................................... 12 1.1 Podnik, podnikatel, podnikavost, podnikání ....................................................................... 12 1.2 Tajemství úspěchu ............................................................................................................. 13 2 TYPOLOGIE PODNIKŮ ......................................................................................................... 15 2.1 2.2
Podniky třízené dle sektorů a hospodářských odvětví ......................................................... 15 Podniky třízené dle velikosti .............................................................................................. 15
2.3 2.4
Podniky třízené dle druhu výkonu...................................................................................... 16 Podniky třízené dle rozsahu působnosti.............................................................................. 16
2.5 Podniky třízené z hlediska právní formy vlastnictví ........................................................... 16 3 MALÉ A DROBNÉ PODNIKY ............................................................................................... 24 3.1 3.2 3.3 3.4
Definice drobného a malého podniku ................................................................................. 24 Výhody a nevýhody malého podniku ................................................................................. 25 Životní cyklus drobných a malých podniků ........................................................................ 26 Význam drobných a malých podniků pro ekonomiku státu................................................. 27
3.5 3.6
Aktuální postavení malých podniků v ekonomickém prostředí ČR ..................................... 28 Podpora MSP podnikání .................................................................................................... 30
4
PODNIKATELSKÝ PLÁN ...................................................................................................... 33 4.1 Typy plánů ........................................................................................................................ 33 4.2 Požadavky kladené na podnikatelský plán ......................................................................... 34
5
STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ...................................................................... 35 5.1 Titulní strana ..................................................................................................................... 35 5.2 Obsah plánu ...................................................................................................................... 35 5.3 Exekutivní souhrn ............................................................................................................. 35 5.4 Popis podniku a poskytované služby nebo produktu ........................................................... 35 5.5 Analýza okolí .................................................................................................................... 36 5.6 Výrobní plán, obchodní plán .............................................................................................. 40 5.7 Marketingový plán ............................................................................................................ 40 5.8 5.9
Operační plán .................................................................................................................... 42 Organizační plán ............................................................................................................... 43
5.10 5.11
Finančně – ekonomický plán ............................................................................................. 44 Hodnocení rizik a doporučení ............................................................................................ 46
5.12 Přílohy a podpůrná dokumentace ....................................................................................... 48 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 49 6 ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .................................... 50 6.1 Volba právní formy podniku .............................................................................................. 50 6.2 Lokalita podniku ............................................................................................................... 53 7 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR .................................................................................................. 59
7.1 7.2 7.3
Titulní strana .....................................................................................................................60 Exekutivní souhrn ..............................................................................................................61 Popis podniku ....................................................................................................................63
7.4 7.5
Analýza okolí ....................................................................................................................65 Obchodní plán ...................................................................................................................88
7.6
Marketingový plán.............................................................................................................89
7.7 7.8
Operační plán ....................................................................................................................95 Organizační plán ................................................................................................................96
7.9 Finančně-ekonomický plán ................................................................................................97 7.10 Hodnocení rizika a návrh jeho minimalizace .................................................................... 104 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ............................................................................................................. 109 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................. 112 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 117 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................... 118 SEZNAM TABULEK..................................................................................................................... 119 SEZNAM ZKRATEK..................................................................................................................... 120
ÚVOD Drobné, malé a střední podniky jsou stěžejními subjekty ekonomiky každého státu. Zahájení vlastního podnikání vyžaduje primárně notnou dávku odvahy. Samotné podníkání není jednoduchou záležitostí. Majitel podniku se každodenně setkává s překážkami, mnohdy si při hledání síly pro jejich překonání sáhne až na samotné dno. Druhou stranou mince je však splnění si svého životního snu, což mnoha podnikatelům dodává energii k dalším činnům. Každý rok svou činnost zahájí řada subjektů, ne každý však dojde až k vytouženému cíli. Důvody selhnání se mnohdy různí, cesta k úspěchu je však jen jedna. Kvalitně, podrobně a prozíravě zpracovaný podnikatelský záměr stojí na počátku. Podnikatelský plán je písemný dokument modelovaný většinou samotným podnikatelem, který analyzuje vnější a vnitřní faktory, jež s podnikem souvisejí, jeho prostřednictvím jsou konkretizovány cíle a cesty k jejich dosažení. Sepsáním kvalitního plánu nejen že podnikatel získává jistý nadhled a oprostí se od subjektivního zkreslení, ale také je možné zjistit, zda podnik skutečně splní podnikatelova očekávání a stanovené cíle či představy. Vystavuje tak svůj podnik střetu s realitou dříve, než jej založí. Důkladným promyšlením podnikatelského plánu je možné vyvarovat se mnohých chyb i problémů ještě před začátkem činnosti a přijmout opatření, pro potenciální rizikové faktory, které tímto vyvstaly na povrch. Téma diplomové práce jsem si vybrala s ohledem na vlastní podnikatelské plány. K tomuto rozhodnutí mě dovedly dva životní mezníky. První mi ukázal směr, druhý postrčil na cestu. Od dětství se pohybuji v obchodním prostředí. Hlavní impulz přišel nedávno. Rodinný příslušník podniká ve stejné oblasti, do které mám i já namířeno, tedy prodej dětského zboží pro miminka a děti do deseti let, textilní i netextilní povahy. Právě on mě přivedl na myšlenku vlastní podnikatelské činnosti. Tuto kariéru jsem si v reálném životě již vyzkoušela. Situace v rodině, která nastala, mě přivedla k nutnosti čelit okolnostem a přijmout dočasně podnikatelský způsob života. S odstupem času a uklidněním situace jsem si uvědomila, že právě toto je cesta pro mě vhodná. A začala jsem vymýšlet vlastní způsob pracovní seberealizace. Pochopila jsem, že nechci být „ovcí ve stádu, ale vlčákem, který žene vlastní stádo.“ Právě osobní zainteresovanost k tématu mě vedla k požadavku utajení obsahu práce. Z důvodu snahy o převedení tohoto plánu do reálného prostředí bych ráda ochránila know-how, které jsem do práce vložila a vyvarovala se tak praktické aplikace jinou osobou. Cílem diplomové práce je zpracování a formulování podnikatelského záměru k založení drobného podniku, který bude možné uplatnit v praxi jako podklad pro zahájení podnikání. Konkrétně tedy vypracování metodiky pro založení podniku a získání tržního podílu s využitím teoretických poznatků.
9
Jako vedlejší cíl jsem si stanovila analýzu trhu konkurence dětského zboží ve vybrané lokalitě Brna a zjištění faktorů, které ovlivňují spotřebitelské chování a jejich návyky. Dále se pokusím o verifikaci hypotéz, které jsem před zahájením práce stanovila v tomto znění:
H1: Právní forma – živnost -
je pro zakladatelku a tento druh podnikání výhodnější
a vhodnější než volba kapitálové společnosti – konkrétně společnost s ručením omezeným. Hypotézu vhodnosti právní formy podnikání ověřím podrobením obou dvou forem podnikání analýze stejných sledovaných kriteriálních aspektů.
H2: Cílová skupina zákazníků upřednostňuje možnost nákupu ve specializovaných obchodech dětského zboží před nákupními centry (např. Tesco) a prodejnami, které mimo jiný sortiment nabízejí také dětské zboží (H&M, C&A), a internetovými obchody.
H3: Zákazníka při výběru zboží pro své dítě zajímá původ výrobku, upřednostňuje produkty české výroby.
H4: Jako stimul k opětovnému nákupu na cílovou skupinu lépe zapůsobí informovaný, ochotný, vstřícný personál než slevové a věrnostní akce.
Pro ověření hypotéz H2, H3 a H4 využiji empirického výzkumu dotazníkového šetření. Výsledky zhodnotím v závěru práce. Výše uvedeným cílům je uzpůsobena i struktura a obsah diplomové práce. Po prostudování odborné relevantní literatury vytvořím teoretický koncept. Definuji klíčové pojmy tématu. Deskripcí vymezím typy podniků z hledisek ekonomické teorie. Objasním pojem malé a drobné podniky a vysvětlím jejich relaci s národní ekonomikou. Dále se budu zabývat teoretickým pohledem na podnikatelský plán, jeho detailní strukturou a obsahem jednotlivých částí. Představím také metody, které budu při tvorbě vlastního plánu aplikovat – PEST analýza, analýza vnějšího okolí podniku, analýza konkurence a dodavatelů deskriptivním postupem, marketingový mix 4P, finanční analýza a SWOT analýza. Vypracovaný teoretický aparát následně aplikuji k sestavení podnikatelského plánu konkrétního podniku. V praktické části se před samotným sestavením podnikatelského plánu budu věnovat určení lokality podniku na základě analýzy města Brna dle zvolených parametrů. Provedu také kriteriální hodnocení vybraných právních forem podniku, na jehož základě bude zvolena forma zakládaného podniku. Dále vypracuji konkrétní podnikatelský plán. Nejprve využitím metody deskripce identifikuji podnikatelský subjekt. Poté aplikuji analýzy uvedené v teoretické části diplomové práce pro zjištění stavu okolí podniku. Uplatňuji také empirickou metodu dotazníkové šetření, hloubkový rozhovor a odborné konzultace. Detailně rozpracuji jednotlivé body podnikatelského plánu – obchodní, marketingový, operační, organizační a finančně-ekonomický. Zhodnotím možná rizika, která pro podnik na základě jednotlivých zjištění vyvstala, a navrhnu doporučení pro jejich eliminaci. V samotném závěru diplomové práce se věnuji hodnocení naplnění stanoveného cíle práce a verifikaci hypotéz.
10
TEORETICKÁ ČÁST
11
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V první kapitole se zaměřím na vysvětlení základních pojmů, které souvisejí s podnikáním, tedy vlastního subjektu, objektu i činnosti. Pokusím se na ně nahlédnout i z jiného, než jen ekonomického úhlu pohledu. Následně se budu snažit objasnit či alespoň nastínit tajemství úspěšného podnikání.
1.1 Podnik, podnikatel, podnikavost, podnikání Podnik, podnikatel, podnikavost, podnikání nejsou pouze slova se shodným slovním kořenem, souvislost je více než zřejmá. Vyjadřují ekonomické výrazy, jejich význam je nutné si vysvětlit z pohledu ekonomické teorie. Po roce 1989 i v České republice nabyly plnohodnotného významu. Podnikatelem je dle Synka „člověk - nositel a tvůrce inovací, změn, velmi silně motivovaný k využívání podnikového, lidského i technického potenciálů“. [29, s. 4] Podnikatel je kreativní člověk schopný tvořit, otevřený novým myšlenkám a vyznavatel inovativního přístupu. Využívá příležitosti či dokonce vytváří nové. Barrow nahlíží na podnikatele z monetaristického úhlu pohledu. Vidí v podnikateli člověka schopného soustředit peníze i ostatní prostředky za účelem dosažení cíle a i ochotného akceptovat rizika spojená s realizací plánů. [2, s. 14] Podnikatel vytváří podnikatelské aktivity, podstupuje podnikatelské riziko, rozpozná podnikatelskou příležitost, realizuje svoje plány a představy. Důležitou výbavu podnikatele tvoří široká škála charakterových vlastností jako oddanost, píle, pracovitost, trpělivost, rozhodnost, tvrdohlavost, bojovnost, sebekázeň, cílevědomost, vytrvalost, důslednost a odolnost vůči stresu. Protože považuji osobnostní charakteristiku za významnou součást úspěchu podnikového managementu, samostatně se jí budu zabývat v kapitole 1.2. Na podnikatele lze nahlížet také z právního hlediska. Zákon stanovuje právní pojetí v obchodním zákoníku (Zákon č. 513/1991 Sb.), který definuje podnikatele jako:
„osobu zapsanou v obchodním rejstříku
osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osobu, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
fyzickou osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních předpisů“1
Zásadním klíčem k úspěchu podnikatele v současném, vysoce turbulentním a konkurenčním prostředí je především jeho způsob myšlení a pohotového jednání, tedy podnikavost, kterou je možné chápat jako schopnost včas objevit, vytvořit a následně využít podnikatelskou příležitost.
1
§2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
12
Po objasnění původce děje – „podnikatele“ je vhodné definovat samotnou podstatu činnosti – tedy „podnikání“. Na podnikání lze nahlížet z několika různých hledisek. Ekonomický pohled definuje podnikání jako činnost, při níž jsou zapojovány ekonomické zdroje a jiné aktivity tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Psychologové zkoumají podnikání jako prostředek seberealizace, odpoutání se atd., tedy činnost motivovanou potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco nového, vyplnit si touhu či sen. Sociologické obory považují podnikání za cestu k dokonalejšímu využití zdrojů či k blahobytu zainteresovaných osob, způsob vytváření nových pracovních míst a příležitostí. [31, s. 15] Právní náhled na podnikání je legislativně upraven obchodním zákoníkem ve znění: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku2“. Z výše zmíněných pohledů vyplývají obecné rysy podnikání:
cílevědomá činnost
iniciativní a kreativní přístup
organizování a řízení transformačních procesů
praktický přínos, užitek, přidaná hodnota
převzetí a zohlednění rizika neúspěchu
opakování, cyklický proces
snaha o prosazení se
Od podnikatele a podnikání je jen malý krůček k interpretaci samotného pojmu „podnik“. Veber ve své publikaci definuje podnik z obecného hlediska „subjekt, kde dochází k přeměně zdrojů (vstupů) na statky (výstupy).“ [31, s. 16] Synek charakterizuje podnik jako funkčně a právně samostatný podnikatelský subjekt, sestávající z hmotných, osobních i nehmotných složek, jehož činnost spočívá v uspokojování potřeb jiných subjektů s cílem dosažení zisku. 3 [29, s. 4-5] I tento ekonomický pojem nabyl právního vysvětlení. Prostřednictvím obchodního zákoníku je definován jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.“4
1.2 Tajemství úspěchu Založení podniku je odvážný krok, který bohužel ne vždy vede ke šťastnému konci a vytouženému cíli. Každoročně vzniká mnoho podniků různých velikostí, zaměření, právní formy, i s odlišnou mírou ambicióznosti, kterou do podniku vkládají jeho zakladatelé. 5 Ovšem nemalé množství podniků také svou činnost ukončí. 2
§2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Synkovo pojetí je mi velmi blízké. Domnívám se, že subjekty, jejichž potřeby je nutné uspokojovat, myslel zákaznickou oblast. Čím lépe podnikatel své zákazníky pozná a dokáže odhadnout jejich potřeby, tím větších zisků pak dosahuje jeho podnik a tedy i on sám. 4 §5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 5 Konkrétní číselné údaje vzniku a zániku podniků uvádím v kapitole 3.5. 3
13
Úspěch, tedy pozitivní výsledek snažení, po němž prahne každý podnikatel, tkví v několika málo krocích:
zvážení odhodlanosti k podnikání, míra motivace
definování nápadu, odhalení mezery na trhu
zvážení osobních předpokladů k podnikání
volba vhodné právní formy
vypracování podnikatelského plánu. [31, s. 55]
Úspěšný podnikatel si na počátku podnikání stanoví vysoké, ovšem reálné a smysluplné, osobní i podnikatelské cíle, které ho motivují mnohdy i několik let. Nejtěžším krokem k úspěchu, byť se jeví jako nejjednodušší, je analýza sama sebe - zvážení svých charakterových rysů a vlastností v reálném světle. Jsem přesvědčena, že mnoho lidí má tendence se přeceňovat nebo podceňovat, málokdo je schopen se na sebe dívat bez emocionálního zaujetí. Je však naprosto zřejmé, že při hodnocení předpokladů k podnikání si podnikatel musí odpovídat zcela pravdivě a otevřeně. Na otázku jak dosáhnout úspěšného podnikání se snažili najít odpověď Veber a Srpová. Definovali deset osobnostních rysů podnikatele, jejichž akceptace by měla být správnou cestou k úspěšnému podnikání. 6 Desatero úspěšného podnikatele:
V nezdarech hledej ponaučení, v úspěchu možnost se zlepšit.
Věř sám sobě a tomu co děláš!
Chovej se tak, jak chceš, aby se k tobě chovali jiní.
Nauč se znát své soupeře i obchodní partnery, snaž se poznat zákazníky.
Předvídej!
Buď si vědom své přednosti a prohlubuj ji.
Reaguj, protože co platilo dnes, nemusí již platit zítra.
Snaž se být úspěšný hlavně sám pro sebe a ve svých očích.
Zvažuj alternativy, predikuj, buď perspektivní ale racionální!
Respektuj své soupeře a uč se z jejich chyb. [31, s. 50-54]
Po provedení vlastní osobnostní inventury podnikatelského potenciálu by mělo být podnikateli či potencionálnímu zakladateli již zřejmé, zda by měl pokračovat a může uspět na cestě za svým snem, nebo by svůj krok měl objektivně přehodnotit.
6
Veber a Srpová mi stanovením deseti osobnostních rysů podnikatele připomněli náboženské desatero. Oba dva tyto soupisy pravidel podle mého názoru směřují k dosažení stejné věci, byť se v prvopočátku může zdát odlišnou. Dodržováním náboženských přikázání dosáhne člověk spokojeného života a posmrtného setkání s Bohem, pro podnikatele tímto vysněným cílem je úspěch podnikání a zisk. Přeformulovala jsem myšlenky Vebra a Srpové dle analogie Desatera Božích přikázání do Desatera úspěšného podnikatele.
14
TYPOLOGIE PODNIKŮ
2
K dokonalému poznání podnikových subjektů nejlépe slouží typologie podniků. Rozděluje podniky do několika tříd (typologických skupin) podle určitých charakteristických rysů. Wöhe uvádí, že systematizace zdůrazňuje především shodnost jednotlivých znaků a vyzdvihuje rozdílnost. [34, s. 11] Praktické využití typologie podniku se projevuje v okamžiku, kdy podnikatel váhá při volbě podnikové formy či se snaží o maximalizaci hospodárnosti podniku.7
2.1 Podniky třízené dle sektorů a hospodářských odvětví Národní hospodářství každé země je rozděleno z hlediska vlastníka kapitálu na sektor veřejný, soukromý, smíšený. Z pohledu výrobního stádia rozlišujeme sektor primární (podniky prvovýroby), sekundární (podniky druhovýroby) a terciární sektor (tzv. nevýrobní podniky). [29, s. 80] Podniky s ohledem na národohospodářskou aktivitu Synek řadí do:
sektoru zemědělství
sektoru průmyslu
sektoru služeb8 (obchod, peněžnictví a pojišťovnictví, doprava, skladování, spoje, školství, zdravotnictví, sociální činnosti a ostatní služby) [29, s. 80]
Struktura vývoje národního hospodářství se vlivem tlaku měnící se tržní poptávky a nabídky v průběhu historie vyvíjela. V dnešní době v nejrozvinutějších ekonomikách světa převládají služby nad průmyslem a zemědělstvím. Podniky je možné kategorizovat podrobněji podle příslušnosti k národnímu odvětví. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je vyvozena z klasifikace Evropské Unie a přiřazuje každé činnosti specifický kód NACE. [74]
2.2 Podniky třízené dle velikosti Kritériem rozdělení podniku je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu či zisku. V České republice se v současné době používá kombinované kritérium, tedy počet zaměstnanců a výše obratu. Velikostní třídy:
drobný podnik9
malý podnik
střední podnik
velký podnik [29, s. 81]
7
Podrobněji budu v jednotlivých členěních věnovat pouze skupině relevantní ke zkoumanému subjektu v praktické části DP. Zakládaný podnik spadá do sektoru služeb. 9 S ohledem na velikost řadím zřizovaný podnik do kategorie drobných podniků. 8
15
Podrobněji se specifikací relevantní velikostní třídy zabývám ve třetí kapitole.
2.3 Podniky třízené dle druhu výkonu Wöhe podniky podle druhu výkonu rozdělil na:
podniky produkující hmotné statky
podniky poskytující služby10 – sem patří obchodní, bankovní, dopravní podniky a ostatní podniky služeb [34, s. 11-12]
2.4 Podniky třízené dle rozsahu působnosti Dle oblasti působení rozeznáváme podniky:
obecní11
regionální
republikové
nadnárodní [6, s. 54]
2.5 Podniky třízené z hlediska právní formy vlastnictví Specifikace podniků dělených dle právní formy je zakotvena v obchodním zákoníku12. Komplikovanost členění je patrná ze schématu (obr. č. 1), kde uvádím kompletní výčet právních forem vlastnictví podniku platných na území České republiky.
10
Dle Wöheho dělení patří podnik mezi podniky poskytujících služby. Podnikový management si zvolil působnost v oblastním měřítku konkrétního města. Bližší specifikaci uvádím v praktické části DP. 12 §56-260 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 11
16
Obrázek 1: Právní formy vlastnictví podniku v ČR volná živnost ohlašovací
řemeslná vázaná
podniky jednotlivce
živnost koncesovaná veřejná obchodní společnost (v. o. s.) osobní společnosti Právní formy vlastnictví podniku
komanditní společnost (k. s.) společnost s ručením omezeným (s. r. o.) kapitálová společnost akciová společnost (a. s.) rozpočtová organizace příspěvková organizace družstva nadace občanské sdružení
Pramen: Synek, M., 2006:73-80. Upraveno autorkou.
Pro účely praktické části diplomové práci a ověření platnosti hypotézy o vhodnosti zvolené formy podnikání postačí se podrobněji věnovat podniku jednotlivce a společnosti s ručením omezeným. Ostatní formy společností by, i v případě že by zakladatelka podniku nelpěla na výběru mezi živností a společností s ručením omezeným, nebyly vhodné z důvodu zákonem definovaného minimálního počtu dvou zakladatelů. Zřizovatelka chce podnikat výhradně bez společníků, tedy sama.
2.5.1 Podnik jednotlivce Podnikání fyzické osoby na základě živnostenského nebo jiného oprávnění lze označit jako právně nejjednodušší formu podnikání, vhodnou pro začínající podnikatele. Vlastník je pouze jeden. K založení postačí ve srovnání s dalšími formami podniků menší kapitál a minimum formálněprávních povinností. Výhoda jednoho vlastníka je zřejmá. Zakladatel může volně nakládat se ziskem podniku, není nucen využívat složitých právních smluvních formulací. Je zodpovědný sám za sebe, sám sobě. Disponuje poměrně velkou samostatností a volností při rozhodování. Tento druh podniku se umí velmi rychle adaptovat na měnící se podmínky na trhu. Regulace ze strany státu je minimální. Jako další v řadě výhod lze uvést utajení obchodního tajemství, protože pro živnost neplatí zákonná povinnost zveřejňování informací o průběhu podnikání. Živnostník není omezován limity13 obsaženými v zákoníku práce. 14 Zdanění zisku je prováděno pouze progresivní daní z příjmu fyzických osob, kdy lze uplatnit nezdanitelné částky či jiné odpočitatelné položky. Z hlediska 13 14
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Limity zákoníku práce mám na mysli především omezení pracovní doby jedince na 40 hodin týdně.
17
účetnictví může zřizovatel podniku jednotlivce volit mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím. Výdaje lze uplatňovat paušální částkou až 60% ze zisku bez doložení dokladů. Za nevýhody mohou být považovány obtížnější způsob přístupu k cizímu kapitálu a omezená životnost podniku, která je spojena s délkou života majitele. Vysoké riziko vyplývá z neomezeného ručení za závazky podniku celým majetkem podnikatele. S určitým stupněm volnosti však přichází i velká míra zodpovědnosti. Živnostník není zákoníkem práce omezován, avšak ani chráněn. Podnikání touto právní formou vyžaduje odborné i ekonomické znalosti, protože podnikatel nezastává jen vlastní podnikatelskou, ale také nezbytnou administrativní činnost. Existence podniku je spojena s konkrétním vlastníkem. Ze zisku podnikání se odvádí pojistné sociálního pojištění. [24, s. 141-142] Podnikání jednotlivce má obvykle formu živnosti. Řídí se ustanoveními obsaženými v živnostenském zákoně15, která ji také přesně definují. „Živnost je pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“16 Zřizovatelem může být osoba fyzická i právnická. Fyzická osoba však musí splnit všeobecné podmínky vyplývající ze zákona (18 let, způsobilost k právním úkonům, právní bezúhonnost, splnění daňové povinnosti vůči státu)17. V případě vydávání živnostenského oprávnění právnické osobě musí tyto všeobecné podmínky splňovat její zástupce. Některé druhy živností18 vyžadují naplnění zvláštní podmínky, tedy odborné způsobilosti subjektu k provozování činnosti. Živnostenský zákon také specifikuje, která duševně tvůrčí činnost a výkon povolání není provozováním živnosti. 19 Živnostníci se mohou sdružovat do tzv. živnostenských společenství20. Tuto formu podnikání je také možné transformovat v jinou (např. s. r. o., a. s.). Jsou zapisováni do živnostenského rejstříku 21, který je veřejným seznamem, do něhož má každý právo ve vymezených částech nahlížet a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Značně rozšířený mýtus, tedy nutnosti podnikání pouze pod vlastním jménem, není pravdivý. Podnikatel může podnikat stejně jako ostatní právní formy podnikání pod značkou, kterou si zaregistroval jako ochrannou známku a nabízet pak služby pod tímto názvem, samozřejmě ve spojení s živnostenským oprávněním. Tento krok je jednorázově zpoplatněn 5 000 Kč. Na základě specifikace v živnostenském zákoně rozlišuje Synek živnosti z hlediska stanovených podmínek pro provozování: živnosti ohlašovací – Mohou být při splnění zákonných podmínek provozovány na základě ohlášení. Ohlašovací živnosti se liší ve způsobu získání odborné způsobilosti.
živnost řemeslná – odborná způsobilost je získána vyučením v oboru
živnost vázaná – odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost samostatně, je nutné získat průkaz způsobilosti
15
Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. §2 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. 17 §6 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. 18 Výčet živností, které vyžadují odborné vzdělání živnostníka, blíže specifikuje §6 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. 19 Pro ilustraci uvedu povolání lékaře, advokáta, znalce, tlumočníka a další. Kompletní výčet obsahuje §3 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb.. 20 Seskupení živnostníků do organizovaných spolků probíhá na základě stejné činnosti živnostníků. 21 Živnostenský rejstřík je on-line přístupný na WWW: <www.zivnostenskyrejstrik.cz>. 16
18
živnost volná22 – odborná způsobilost není zákonem vyžadována živnosti koncesované – mohou být vykonávány pouze na základě povolení od živnostenského úřadu (tzv. koncese) a absolvování kurzů a vzdělání.23 [29, s. 73] Živnosti lze rozlišovat s ohledem na předmět podnikání:
obchodní24
výrobní
služby [29, s. 74]
Postup při zakládání živnosti Podnik blíže specifikovaný v praktické části diplomové práce by v případě zvolení právní formy podnikání – živnost, spadal do kategorií volné a obchodní živnosti. Proto uvedu alespoň ve schematické podobě (obr. č. 2) kroky, které je nutné absolvovat při zakládání živnosti. Obrázek 2: Postup při zakládání volné živnosti Ohlášení živnosti na ŽÚ
Uhrazení správního poplatku 1 000 Kč
Doklady prokazující odbornou způsobilost Doložení příloh Výpis z trestního rejstříku
Zahájení činnosti živnostníka
15 denní lhůta pro vydání ŽL a IČ
Zápis do živnostenského rejstříku
Pramen: Živnost volná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR [online]. 2012. [cit. 11. 2. 2012]. Dostupné na
. Upraveno autorkou.
U volných živností není nutné doložit doklad o odborné způsobilosti. Při ohlašování živnosti na živnostenském úřadě (ŽÚ) doporučuji využití jednotného registračního formuláře (JRF), který 22
V případě zvolení této právní formy podnikání nemusí zakladatelka oplývat odbornou způsobilostí, protože její živnost by patřila do kategorie volných živností. 23 Blíže se koncesovaným živnostem věnuje příloha č. 3, zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. 24 Z hlediska předmětu podnikání by podnik patřil k obchodním živnostem.
19
umožňuje vykonat několik kroků zároveň, nahrazuje různé typy žádostí25, šetří podnikateli čas i peníze. Jednotný registrační formulář je k dispozici ke stažení na internetu 26 nebo jej lze získat na každém živnostenském úřadě. Živnostenská oprávnění jsou v České republice velmi oblíbenou a často využívanou formou podnikání. Aktuální čísla, která hovoří o tomto trendu, zveřejňuje pravidelně Ministerstvo průmyslu a obchodu. K 31. 12. 2011 bylo na našem území evidováno celkem 3 146 013 živnostenských oprávnění, z toho 1 867 176 živností spadalo do kategorie volných. [87]
2.5.2 Společnost s ručením omezeným Kapitálové společnosti jsou charakteristické povinností pro společníky vložit kapitál ve prospěch podniku. V českém prostředí existují dvě formy, a to akciová společnost (a. s.) a společnost s ručením omezením (s. r. o.). Jak jsem již předeslala, z důvodů aplikace teoretických poznatků v praktické části na reálný podnik se budu věnovat pouze společnosti s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným může být založena byť i jedinou fyzickou či právnickou osobou, nejvýše však 50 společníky na základě společenské smlouvy. Odpovídá za závazky celým svým majetkem, společník však pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (OR)27. Charakter společnosti musí být patrný již z jejího obchodního názvu, proto je nutné doplnit k pojmenování podniku i dodatek s. r. o. či spol. s r. o. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem jednatel či jednatelé a jako kontrolní orgán vystupuje dozorčí rada (pokud však není vyžadována společenskou smlouvou, není nutné ji volit). [29, s. 74-75] Tato forma podnikání je finančně náročnější, minimální výše základního kapitálu činí 200 000 Kč28. Společnost má zákonnou povinnost vytvářet rezervní fond29. Jedná se o samostatný daňový subjekt, proto se její zisky zdaňují daní z příjmu právnických osob, příjem společníků podléhá dani z příjmu fyzických osob. Výhodou této právní formy podnikání je omezené ručení společníků pouze do výše nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku a tím ochrana osobního majetku společníků. Mezi jednateli společnosti platí zákaz konkurence. Toto pravidlo je možno společenskou smlouvou rozšířit i na ostatní společníky společnosti. Nepanuje zde jednomyslnost jednatelů při rozhodování. Vklad, který je každý ze společníků povinen investovat ve výši min. 20 000 Kč je splatný po dobu 5 let, platí zde však omezení – v době podání návrhu zápisu do obchodního rejstříku je nutné mít splaceno 30 % vkladu – celkem však vklady musí čítat minimálně 100 000 Kč. Pokud je pouze jeden zakladatel, musí být vkladová částka uhrazena v celé výši. Vklad může být i v nepeněžité formě. Dozorčí rada jako kontrolní orgán dohlíží na chod společnosti. Z vyplacených podílů na zisku společníkům se neodvádí
25
Podrobnější informace o výhodách využití jednotného registrační formuláře poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu online na WWW:
. 26 JRF lze stáhnout online na adrese WWW: . 27 Obchodní rejstřík je online dostupný na WWW: <www.obchodnirejstrik.cz/>. 28 § 108 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 29 Rezervní fond je část obchodního jmění společnosti, jehož použití je omezeno na krytí ztrát nebo opatření, která mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti.
20
sociální pojistné ani zdravotní pojištění. Polovinu daně sražené z vyplácených podílů na zisku lze uplatnit jako slevu na dani společnosti. Právnické osoby údajně působí důvěryhodněji a seriózněji. 30 Právní, účetní a daňové předpisy umožňují podnikání ve výrazně větším objemu obratů a zisku. Za výraznou nevýhodu lze považovat nutnost počátečního kapitálu. Způsob založení a chod společnosti je podstatně administrativně náročnější. Zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob, vyplacené podíly na zisku jsou dále zdaněny srážkovou daní. [31, s. 71-72] V obchodním rejstříku je aktuálně31 zapsáno 326 310 aktivních společností s ručením omezeným. Zakladatelka podniku, kterému se věnuji v praktické části DP, váhá mezi právní formou živnosti a s. r. o. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bude stanoveno teprve na základě vzájemného srovnání a jejího konečného rozhodnutí, zaměřím se i na způsob založení společnosti s ručením omezeným. Postup při zakládání s. r. o. Obecné náležitosti vzniku s. r. o. jsou upraveny v obchodním zákoníku32. Registrace se zavedením JRF velmi zjednodušila. Jednotný registrační formulář umožňuje přihlášení na Živnostenský úřad, Správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně zároveň. Sumarizovala jsem jednotlivé kroky (obr. č. 3), které vedou k založení společnosti s ručením omezeným.
30
S názorem Srpové a Vebra ohledně větší důvěryhodnosti s. r. o. ve srovnání s ostatními právními formami podnikání nesouhlasím. Podle mého mínění záleží na oboru podnikání společnosti. Čerpám-li ze své dosavadní praxe, pak si dovolím tvrdit, že živnostníci se snaží být především poctiví, nutí je k tomu fakt, že vystupují pod svým vlastním jménem. Kdežto mnoho společností s ručením omezeným (především jejich jednatelé) se snaží nalézt kličky a úhybné manévry, jak obejít pravidla ve vztahu se zákazníkem, tak i státním orgánem. Myslím si, že důvěryhodnost nelze stanovit na základě její právní formy, ale prozkoumáním jejích obchodních praktik a osobnosti jednatele či živnostníka. Společnost mnohdy vystupuje tak, jako jednatel či živnostník sám a ctí tak i jeho morální zásady. Co však nelze s. r. o. obecně upřít je fakt, že tato forma působí na venek profesionálněji ve srovnání s živnostenským oprávněním. 31 Počet společností s ručením omezeným byl zjišťován k datu 1. 3. 2012. 32 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
21
Obrázek 3: Postup při zakládání s. r. o Konzultace na ŽÚ - definice předmětu činnosti
Stanovení názvu společnosti - neklamavost a nezaměnitelnost
Sepsání společenské smlouvy
Notářské ověření podpisů
Založení s. r. o.
Ohlášení živnosti na ŽÚ pomocí JFR a zaplacení poplatku Výpis z rejstříku trestů
odpovědného zástupce,
Doklad osvědčující vzdělání
Doložení příloh
Smluvní
doložení
právního
důvodu užívání nemovitosti Vydání ŽL společnosti do 15 dní (bez data vzniku spol. a IČ)
Společenská smlouva Živnostenský list
Vyplnění formuláře Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do OR
Výpis z trestních rejstříků jednatelů Smluvní doložení právního důvodu užívání nemovitosti
Obstarání příloh k návrhu na zápis do OR
Prohlášení správce vkladu o splacení části základního kapitálu
Podání návrhu na rejstříkový soud (lhůta 90 dní od založení společnosti) a zaplacení poplatku
Čestná prohlášení a podpisové vzory jednatelů
Zápis do OR a přidělení IČ
Vznik s. r. o.
Rejstříkový soud hlásí skutečnost o zápisu společnosti do OR daňovému úřadu, ČSÚ a ŽÚ
Nový živnostenský list s uvedením data vzniku a IČ
Pramen: Klímová, V., 2007:60-62. Upraveno a doplněno autorkou
22
2.5.3 Kritéria volby právní formy podnikání Rozhodnutí o výběru konkrétní právní formy podnikání může být komplikované. Důsledky, které z tohoto rozhodnutí plynou, mají ekonomický, právní i daňový charakter. Zakladatel se o právní formě podniku rozhoduje na základně momentální podmínek, ve kterých se aktuálně nachází. Hodnotí daná kritéria a zvažuje varianty. Pozice podniku se však vyvíjí a pro zakladatele nemusí být původně zvolená forma podnikání již příhodná, je tedy vhodné mít na paměti, že nic není neměnné a formu společnosti je možné transformovat. Z poznatků ekonomických teoretiků Synka a Vebra vycházím při stanovení kritérií, podle nichž se zakladatel rozhoduje o právní formě svého podniku:
nároky na počáteční kapitál
počet zakladatelů stanovený zákonem
administrativní náročnost založení společnosti
oprávnění k řízení společnosti
míra právní regulace činnosti
zastupování společnosti navenek
způsob a rozsah ručení
rozsah plánovaných podnikatelských aktivit
obor činnosti
přístup k cizím zdrojům
ochota vlastní angažovanosti a odpovědnosti
daňové zatížení
povinnost auditů a požadavky na účetnictví
zveřejňovací povinnost kladená na údaje z účetní uzávěrky
možnost transformace na jinou právní formu
povinnosti při přerušení nebo ukončení činnosti [31, s. 67], [28, s. 23-28]
Konkrétní aplikaci kritérií se věnuji v samostatné kapitole 6.1. Rozhodnutí, která ze dvou zvolených forem podnikání je pro analyzovaný podnik vhodnější, bude provedeno na základě vzájemného porovnání těchto dvou forem dle výše zmíněných kritérií.
23
3 MALÉ A DROBNÉ PODNIKY Malé a drobné podniky mají v ekonomikách jednotlivých států vrcholnou úlohu. Vzhledem k nepostradatelnosti těchto podniků jsem se rozhodla věnovat jim značnou pozornost. Postupně vysvětlím, co si pod pojmem drobný a malý podnik představuje ekonomická teorie a jaké kladné stránky přináší tento způsob podnikání. Upozorním na možné nevýhody, se kterými se mohli setkat nebo setkali jejich vlastníci. A především bych ráda vyzdvihla konkrétní roli těchto subjektů v ekonomice českého státu. Vzhledem k tomu, že svou DP věnuji otázce nově vznikajícího podniku, podívám se i na možnost finanční pomoci, která by začátek podnikání malých a drobných podnikatelů mohla ulehčit.
3.1 Definice drobného a malého podniku Jednotná a všeobecně uznávaná definice drobných a malých podniků 33 v literatuře není k dispozici. Pojetí se liší z pohledu jednotlivých zemí i odlišnosti účelů (právní předpisy, nároky na podporu. Teoretikové rozeznávají pro určení velikosti podniku kvantitativní a kvalitativní kritéria. [23, s. 6]
3.1.1 Kvalitativní určení Na území Evropské Unie je možné využívat kvalitativní vymezení drobných a malých podniků podle doporučení Evropské komise 2003/361/RC z roku 2003, které definuje podniky na základě počtu zaměstnanců, ročního obratu a hodnoty aktiv:
drobný – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 milionů eur, aktiva do 2 milionů eur
malý podnik – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 milionů eur, aktiva do 10 milionů eur [29, s. 347]
V českém právním řádu je klasifikace také ustanovena. Zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání rozlišuje malé a drobné podle těchto měřítek: drobný podnik – méně než 10 zaměstnanců, aktiva do 180 mil. Kč nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesáhl 250 mil. Kč, podnikatel je nezávislý malý podnik - méně než 50 zaměstnanců, aktiva do 180 mil. Kč nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesáhl 250 mil. Kč, podnikatel je nezávislý [31, s. 20] Český statistický úřad rozlišuje pro statistické účely podniky podle počtu zaměstnanců:
33
malé ( 0 - 19 zaměstnanců)
střední (20 – 99 zaměstnanců)
velké (100 a více zaměstnanců)34 [31, s. 19]
Odborná literatura začleňuje drobné a malé podniky pod skupinu malých a středních podniků.
24
Definice malých a středních podniků (MSP) se značně rozcházejí a mnohdy jsou i v přímém rozporu, je tak vytvářen zbytečný pluralismus a zmatek v rozlišování podniků podle velikosti.
3.1.2 Kvalitativní pojetí Kvalitativní kritéria poukazují na rozdílnosti drobných a malých podniků od velkých na základě pěti pohledů na fungování:
osobnosti podnikatele –podnikatel je přímo osobně zainteresován, role majitel-manažer
způsobu vedení– podnikatel hraje roli majitele, investora i jednatele
pozice na trhu – osobní kontakt se zákazníky či odběrateli, lokalizovaná činnost, pokrývání mezer na trhu
podnikové kultury – úzký a osobní kontakt vedení se zaměstnanci
organizační struktury – malá formalizace jednotlivých pozic [1, s. 7-8]
Rozdílnost drobných a malých podniků lze odhalit podrobnějším zkoumáním těchto znaků. Z teoretického hlediska však toto odlišení nepovažuji za nezbytné.
3.2 Výhody a nevýhody malého podniku Každá velikost podniku sebou nese úskalí a výhody. Podle mnohých teoretiků lze v malém podniku spatřovat značné přednosti, vyzdvihovány jsou především tyto:
pružné reagování na změny trhu
produktová inovativnost
tvorba pracovních příležitostí
jednoduchá organizační struktura
osobní vztah mezi pracovníky
osobní kontakt se zákazníkem
administrativní nenáročnost
nízká energetická a surovinová náročnost
operativnost rozhodnutí managementu
nenarušený informační tok
řízení bez mezistupňů
ztráta anonymity35
Stejně jako lze v podnikání MSP spatřovat značné klady, je nutné si uvědomit i negativní stránku věci, kam bezesporu patří:
ztížený přístup k cizímu kapitálu
34
Způsob rozlišování malých a středních podniků podle měřítek stanovených ČSÚ vidím jako nešťastný, protože se zaobírá pouze jednou proměnnou (počet zaměstnanců) a nezohledňuje další aspekty. Navíc se kvantifikace počtu jednotlivých počtů zaměstnanců pro danou skupinu nepřibližuje pohledu EU ani stanovení z pohledu právního řádu ČR. 35 Myslím si, že tento bod lze vnímat jako sporný a záleží pouze na úhlu pohledu, protože ztrátu anonymity lze chápat i jako značnou nevýhodu podnikání.
25
nutnost vzdělání v oblasti podnikání
specializace podniku
omezený přístup k veřejným zakázkám
vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky
omezená možnost zaměstnávat odborníky
nízké prostředky na propagaci a reklamu
omezené množství získávání výhod z rozsahu produkce
nepatrná dělba práce
kumulování funkcí zaměstnanců
nízká úroveň plánovacích procesů
nutnost orientace v právních, daňových a správních předpisech
přetrvávající negativní pohled společnosti na podnikatele [31, s. 22-24], [19, s. 159-161], [27, s. 7-8]
3.3 Životní cyklus drobných a malých podniků Existence podniku jako podnikatelského subjektu je časově ohraničena tzv. životním cyklem, tedy počátkem a zánikem podnikatelské činnosti. Cyklus se skládá z několika ohraničených fází, kterými během svého života podnik prochází, ovšem není nutné absolvovat všechny etapy. Životní cyklus vypovídá o stupni rozvoje podniku, postavení na trhu a lze z něj predikovat další vývoj podniku. Základní fáze podniku zobrazuje model D. Millera a P. Friesena na obr. č. 4. Obrázek 4: Životní cyklus podniku
Pramen: Synek, M., 2006:91. Upraveno autorkou.
Jednotlivá stádia podniku – založení, růst, stabilizace, krize a zánik – se odvíjí v závislosti na makroekonomických (tempo růstu HDP, fiskální a monetární politika státu, vývoj inflace) i mikroekonomických (výkon podniku) ukazatelích.
26
V diplomové práci se budu podrobněji zajímat hlavně o fázi založení podniku a tedy vypracování podnikatelského záměru pro danou společnost.
3.4 Význam drobných a malých podniků pro ekonomiku státu Malé podniky garantují uplatňování nejběžnějších lidských svobod, jako je například právo na seberealizaci. Přispívají k demokratizaci státu. Možnost svobodně podnikat je jedním z nutných předpokladů vzniku a fungování demokratické společnosti. Stabilizují společnost, protože výrazná politická nejistota či radikální změny pro ně znamenají velké komplikace či riziko. Jejich existence pozitivně dopadá na ekonomiku státu ale i regionu. Posilují protimonopolní antiglobalizační tendence tím, že si neustále nacházejí nové výklenky na trhu, které se snaží rozvíjet a uplatňovat se v nich. Podniky této velikosti zaplňují volný prostor na trhu. Tlakem, který vyvíjejí na tržní prostředí, podněcují konkurenci v odvětví a zdravé podnikatelské prostředí. Což v důsledku vede ke zlepšení pozice spotřebitelů, kteří těží z tlaku na trhu a mohou si vybírat ze širšího a kvalitnějšího sortimentu a cenově rozmanitých produktů. Díky své velikosti rychle a efektivně reagují na změny spotřebitelova chování a tím lépe uspokojují individuální přání svých zákazníků. Jejich pole působnosti není vždy zajímavé pro velké podniky, menší provozovny dotvářejí urbanizaci menších měst a vesnic. Mohou produkovat zboží s malou poptávkovou množinou. Podnikatelé mají obvykle pevné vazby s regiony, v nichž působí. [31, s. 21-24] Malé podniky spoluvytvářejí pozitivní sociální a ekonomickou soudržnost regionů. Jedná se především o zmírnění negativních důsledků strukturálních změn. Na rozdíl od velkých podniků si nevybírají lokalitu podle nejvýhodnějších podmínek, ale snaží se vytvořit podmínky pro podnikání v místě svého bydliště, částečně se přizpůsobují místním zvyklostem, z části se snaží ovlivňovat chování tamních spotřebitelů právě ke svému zájmu. Podnikatel se na regionálním trhu prosazuje především nápaditostí produktu. Vzhledem k prostředí, kde podnikají, musejí čelit velkému tlaku ze strany místních obyvatel. Podnikatel ve většině případů v regionu bydlí, anonymita jeho chyby nezakrývá a čelí velkému tlaku veřejné kontroly nejen ze strany obce, ale i obyvatel. [16, s. 16-20] Malé podniky také přispívají k tvorbě pracovních míst a ekonomickému růstu země. Jsou hlavními poskytovateli pracovních příležitostí z pohledu zaměstnávání pracovníků ale i „sebezaměstnáním“ zakladatelů podniků. Vytvářením pracovních míst přispívají k ekonomickému rozvoji a sociální stabilitě. Podnikání otevírá nové možnosti pro využití lidského potenciálu. Mnohdy podnikatel založí živnost či podnik pouze z důvodů pokrytí vlastních životních nákladů, časem však začíná sledovat vyšší cíle a jeho osobnost roste, hladoví po uspokojování vyšších potřeb. Rozvíjí tak sám sebe, svůj podnik a přispívá k obecnému nezakrnění podnikatelského prostředí.
27
3.5 Aktuální postavení malých podniků v ekonomickém prostředí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává každoročně zprávu o vývoji malého a středního podnikání na území České republiky jako celku, proto není možné odlišit přesná čísla pouze pro malé a drobné podniky, ale posuzujeme je dohromady se středně velkými. MSP hrají nezastupitelnou roli v české ekonomice. Deklaruje to 99,84 procentní zastoupení těchto podniků na celkovém počtu podnikatelských subjektů. Jak uvedl Martin Kocourek ve svém vyjádření k pozici MSP v českém tržním prostředí pro rok 201036, „jejich pozici podtrhují i statistická data, která uvádějí, že 2/3 pracovníků zaměstnávají právě tyto podniky.“ [85] V České republice bylo k 31. prosinci 2011 evidováno celkem 3 146 013 živnostenských oprávnění (ŽO), což představuje oproti roku 2010 nárůst o 136 570 živnostenských oprávnění, tj. o 4,53 %.37 Graf 1: Vývoj živnostenských oprávnění v letech 1992 – 2011
Pramen: Živnostenské podnikání v ČR v roce 2011 [online]. 2012. [cit. 2010-01-03]. Dostupné na WWW: . Upraveno autorkou.
Následující graf č. 2 zobrazuje, jakým způsobem jsou jednotlivé druhy živností zastoupeny mezi celkovými ŽO a jejich vývoj v čase.
36
K dispozici jsem měla informace uvedené pro rok 2010, aktuální čísla pro rok 2011 k datu 24. 3. 2012 Ministerstvo obchodu a průmyslu ještě nezveřejnilo. Číselné informace o živnostech bylo možné dohledat pro rok 2011, ostatní uvádím ve znění pro rok dřívější. 37 Konkrétní počet jednotlivých skupin živností uvádím v příloze DP č. 1.
28
Graf 2: Zastoupení jednotlivých druhů ŽO v celkovém počtu ŽO v letech 1992 - 2011
Pramen: Živnostenské podnikání v ČR v roce 2011 [online]. 2012. [cit. 2010-01-03]. Dostupné na WWW: . Upraveno autorkou.
K 31. 12. 2010 v ČR vykonávalo podnikatelskou činnost celkem 1 031 557 právnických a fyzických osob, z toho bylo 1 019 595 malých a středních podniků. Oproti roku 2009 je to pokles o 56 400 malých a středních podniků, tj. 5,24 %, z toho o 10,56 % pokles zájem u právnických osob a o 3,73 % u fyzických osob ve srovnání s předchozím rokem. [84] Malé a střední podniky v roce 2010 zaměstnávaly 1 827 000 obyvatel, což představuje 60,88 % podíl na počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR. Vývoj je v meziročních obdobích kolísavý. Tento jev zachycuji v grafu č. 3. Graf 3: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2000 - 2010
Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011, s. 11. [cit. 2010-02-03]. Dostupné na WWW: . Upraveno autorkou.
Ekonomické výkony, které byly obstarány činností MSP, dosáhly v roce 2010 výše 3 996 314 mil. Kč. Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech podnikatelské sféry ve srovnání s rokem 2009 zaznamenal pokles o 1,47 %. [84] Vývoj ročních výkonů MPS zobrazuje graf č. 4. 29
Graf 4: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2000 - 2010
Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011, s. 11. [cit. 2010-02-03]. Dostupné na WWW: . Upraveno autorkou.
3.6 Podpora MSP podnikání Programy pro poskytování podpor pro malé a střední podnikatele ovlivňují rozvoj podnikání v České republice a zvyšují konkurenceschopnost podniků. Kompenzují nedostatek vlastního kapitálu i obtížnost získání bankovních úvěrů a omezenost v možnostech ručení vlastním majetkem. Orientují se také na zjednodušení legislativní procedury a rozšíření odborných školení pro podnikatele. Obecně lze dle Vebra nahlížet na podporu podnikání z hlediska:
administrativního
finančního38 [31, s. 24]
3.6.1 Administrativní podpora K institucím, které poskytují tento druh podpory, tedy napomáhají vytváření příznivého prostřední zjednodušováním administrativy a zmírňováním možných dopadů nové legislativy, ulehčují přístup k informacím, vzdělání a poradenství, patří:
vládní organizace (Czech Invest, Regionální poradenská a informační centra, Podnikatelská a informační centra, Czech Trade, Design centrum, Národní vzdělávací fond, Centrum pro regionální rozvoj ČR)
nevládní organizace (Hospodářská a Agrární komora, Svaz obchodu, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků, Sdružení podnikatelů ČR, Centrum pro evropskou integraci, …)
podnikatelské subjekty [31, s. 24]
38
Pozornost budu věnovat především programům finanční podpory, které by mohly být v případě kladné vyřízení žádosti nápomocny zřizovatelce podniku kompenzovat nedostatek počátečního kapitálu.
30
3.6.2 Finanční podpora Programy finanční podpory ve formě přímé i nepřímé finanční výpomoci podnikatelským subjektům jsou poskytovány vládními a unijními orgány, nevládními organizacemi či jiným podnikatelským subjektem. Pozornost budu věnovat prvním dvěma jmenovaným zaštiťovatelům. Pravidla pro poskytování podpor z prostředků státního rozpočtu na podporu výkonnosti, konkurenceschopnosti a zmírnění nevýhod vyplývajících z malé ekonomické síly stanovuje Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a Zákon č. 219/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Dalším důležitým předpisem je Nařízení Komise (ES) č. 800/2008, které upravuje podmínky poskytování veřejné podpory a obsahuje definici MSP a Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006, kde je vymezena podpora malého rozsahu tedy, že podnik může v průběhu tří fiskálních let obdržet maximálně sumu 200 000 eur. Podle legislativního základu jsou prostředky poskytovány prostřednictvím programů schválených vládou ČR. Programy jsou určeny pro podniky v oblasti průmyslu, stavebnictví, řemesel, služeb či obchodu na území republiky. [86] Podpora může mít podobu záruky za bankovní úvěr, za leasing, návrhu na účast v obchodní veřejné soutěži, příspěvku na úhradu úroků z bankovních úvěrů, snížení úrokové sazby u bankovního úvěru, návratné finanční pomoci, příspěvku či dotace. [31, s. 29] Klíčovými vládními organizacemi, které podporu podnikání realizují, jsou v plošném měřítku Ministerstvo průmyslu a obchodu a na regionální bázi Ministerstvo pro místní rozvoj. Národními relevantními 39 programy podpory podnikání pro rok 2012 jsou OPPI a Záruka. 1. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je v současnosti základním programovým dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 20072013. Zaměřuje se na odstranění dosavadních bariér přístupu MSP ke kapitálu. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 7 prioritních osách: vznik, rozvoj, efektivní energie, inovace, prostředí pro podnikání a inovace, služby pro rozvoj podnikání a technickou pomoc. Pro program START40 však k 31. 12. 2010 vypršela možnost zaslání žádostí o finanční prostředky. [65] 2. Nejnovějším vládním podpůrným programem je Záruka, která funguje od 15. června 2011. Začínající drobní podnikatelé s méně než 10 zaměstnanci, kteří realizují projekty na území České republiky, a kteří jsou registrováni k dani z příjmu v roce podání žádosti o podporu nebo v některém ze dvou předchozích let, mohou získat zvýhodněnou záruku (M-záruku) za úvěr do 3 mil. Kč včetně. Úvěr lze použít na pořízení investic či zásob a garance je poskytována až do výše 80 % jistiny úvěru. Záruka zlepšuje možnosti vyjednávání s úvěrující bankou o dalších podmínkách poskytnutí zaručovaného úvěru, zejména výši úrokové sazby. [64]
39
Relevantními programy myslím programy, které by byly vhodné pro zakládaný podnik analyzovaný v praktické části DP, a jejich finanční pomoc by případně podnikatelka mohla získat. 40 V rámci této části programu OPPI, kdy dotace směřují k začínajícím podnikatelům, by měl zakládaný podnik možnost získat dotaci.
31
Pokud je začínající podnikatel registrován na úřadu práce, pak si může zažádat o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem samostatné výdělečné činnosti. K žádosti o příspěvek se dokládá podnikatelský plán, seznam předpokládaných nákladů, ekonomická rozvaha a další doklady související s podnikatelskou činností. Příspěvek pak musí být využit ke zřízení pracovního místa. Maximální hranice výše příspěvku činí čtyřnásobek nebo šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Rozhodnutí o přidělení příspěvku je v kompetenci příslušných úřadů práce, které příspěvky schvalují a stanovují kritéria pro jejich poskytnutí. Jestliže již byl poskytnut úřadem práce příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti, lze zažádat ještě o překlenovací příspěvek na úhradu provozních nákladů. Maximální měsíční výše příspěvku činí 0,25 násobek průměrné mzdy a žadatel jej dostává pět měsíců. [45]
32
4 PODNIKATELSKÝ PLÁN
Pečlivé zpracování podnikatelského plánu má rozhodující význam pro začínající podnikatele při zakládání nového podniku a určuje cestu, kterou se bude podnik ubírat, z tohoto důvodu se mu budu podrobně věnovat. Kvalitní zpracování této dokumentace mnohdy rozhoduje o tom, kam se budou ubírat další podnikatelovy kroky, zda se vydá cestou úspěchu či nezdaru. Podnikatelský plán41 zahrnuje výsledky plánování, rozhodování a analýz. Je to písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související s podnikatelskou činností. [35, s. 11-15] Vzpracováním získává podnikatel přehled o svých záměrech, konkurenci a finančních prostředcích. Kvalifikuje směr a strategii, konkretizuje záměr svého podniku, stanovuje si krátkodobé i dlouhodobé cíle. S odstupem času pak může porovnávat plány s realitou a hledat důvody odlišnosti, zbavovat se tzv. „slepé skvrny“, a tím neustále pracovat sám na sobě a svém podnikání. Obvykle slouží jako vnitřní a vnější dokumentace. Interní hledisko spočívá v základech vlastního řízení podniku. Externí uplatnění se vyjeví v případě nedostatečných vlastních finančních zdrojů a hledání poskytovatele cizího kapitálu, ať již ve formě investice, půjčky či nenávratné podpory. [10, s. 204]
4.1 Typy plánů Podnikatelské plány lze rozdělit do několika kategorií podle úhlu pohledu, ze kterého na ně bylo tvůrcem typologie pohlíženo.
4.1.1 Dělení podle termínování Koráb a kolektiv rozlišují podnikatelské plány z hlediska časové vzdálenosti stanoveného cíle:
krátkodobé – operativní plán
střednědobé – taktický plán
dlouhodobé – strategický plán [17, s. 14]
4.1.2 Dělení podle období využití plánu V kapitole č. 3.3 jsem se věnovala životním fázím podniku, kterými za dobu své existence prochází. Pro každé období životního cyklu je vhodný jiný typ podnikatelského plánu:
41 42
start-up plán – zahájení podnikání42
plán pro růst podniku - přežívání nebo růst podniku
Označuje se také jako podnikatelský záměr, podnikatelský projekt či business plan. V praktické části budu vypracovávat start-up plán.
33
turnaround plán – fáze začínající krize či pozastavení provozu
jiné příklady – studie proveditelnosti [17, s. 25]
4.1.3 Dělení podle funkčních oblastí Prioritním obsahem podnikatelského plánu mnohdy bývá plán určité oblasti fungování podniku:43
marketingový plán – Odhaluje strategii podniku z hlediska volby marketingové strategie podniku - získávání nových zákazníků, reklamní činnosti, stanovení cen.
výrobní plán
organizační plán – Stanovují teoretické znalosti a dovednosti nutné k podnikání, personální složení, organizační strukturu podniku, plynulost informačního toku.
finanční plán – Zahrnuje počáteční investice, hodnocení cash flow v určitých fázích podnikání, stav a krytí majetku, výše osobních příjmů, zdroj financování podniku.
plán řízení kvality
plán výzkumu a rozvoje
počítačový plán [17, s. 14-15]
4.2 Požadavky kladené na podnikatelský plán Jak jsem již zmínila výše, zpracování podnikatelského plánu je nesmírně důležité pro nadcházející vývoj podniku. Pokud je tento projekt zahajovacím krokem podnikání, pak závažnost situace ještě vzroste. Dodržováním formálních požadavků, které jsou kladeny na samotný plán, lze předejít značným problémům. Proto by tvůrce podnikatelského projektu měl pamatovat, aby jeho práce byla:
stručná, přehledná, jednoduchá, srozumitelná
věrohodná, realistická, orientovaná na budoucnost
demonstrovala výhody produktu či služby pro zákazníky
opatrná v optimistických odhadech tržního vývoje
neobsahovala pesimistické pohledy na podnikání
neskrývala však slabá místa a rizika projektu
zdůrazňovala konkurenční výhody a silné stránky podniku a kompetence managementu
prokázala likviditu v případě získání úvěru či půjčky
ukázala cestu návratnosti kapitálu a jeho zhodnocení
a dbala zásad kvalitního formálního zpracování [10, s. 209]
Kvalitně připravený podnikatelský plán eliminuje rizika podnikání a zvyšuje naději podnikatele na úspěch. Počáteční plán je však nutno neustále přizpůsobovat měnícím se tržním podmínkám. Pro úspěšné podnikání nestačí dobře vystartovat, podnikání je „jako maraton, běžec si musí velmi dobře rozložit síly, sledovat soupeře, krotit své útočné ambice a vyčkávat na moment překvapení, pak doběhne do cíle bez zbytečných ztrát a se zbylou energií k oslavám“.
43
Jsou představeny pouze ty, které využiji při tvorbě podnikatelského plánu pro zakládaný podnik.
34
5 STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Jednotlivé podnikatelské plány se liší jako podniky samé. Obecně jsou stanoveny části, které by mělo zahrnovat každé zpracování podnikatelského plánu bez ohledu na fázi či předmět podnikání. Obsah těchto částí je podle mého názoru nesmírně důležitý, a proto jsem rozboru jednotlivých částí podnikatelského plánu věnovala tuto kapitolu. Teoretické poznatky o náplni plánu jsou jedním z předpokladů jeho správného sestavení.
5.1 Titulní strana Podává stručný výklad o obsahu podnikatelského plánu. Obsahuje údaje společnosti – název, sídlo, jméno podnikatele, popis a povahu podniku, způsob financování a jeho strukturu, prohlášení o důvěryhodnosti a pravdivosti zprávy. Titulní stranu lze považovat za určité představení podnikatelského záměru ve formě holých faktických údajů. [17, s. 36]
5.2 Obsah plánu Především slouží k usnadnění a zrychlení orientace v následujícím textu podnikatelského plánu.
5.3 Exekutivní souhrn Jedná se o abstrakt neboli stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů samotného plánu. Obsahuje hlavní myšlenky podnikatelského záměru, konkurenční výhody projektu a faktory úspěchu, popis cílů a vize podnikatele a finanční výhled. Účelem exekutivního souhrnu je probudit zájem o následující detailní rozbor podnikatelské činnosti. [17, s. 75-76] Kvalita exekutivního souhrnu je rozhodující pro získání cizích zdrojů, tedy přesvědčení investora o správnosti jeho investičního rozhodnutí.
5.4 Popis podniku a poskytované služby nebo produktu Jak napovídá název, tato část podnikatelského plánu zahrnuje detailní popis podniku a produktu či služby, jež budou předmětem podnikání. Obsah je podložen faktickými údaji, které zakladatel může doložit. Pisatel podnikatelského plánu by v této kapitole měl především:
stanovit smysluplné a použitelné vize a strategické cíle podniku
prezentovat produkty či služby podnikatelské činnosti 35
detailně rozebrat umístění a lokality, velikost podniku
zavzpomínat z faktického hlediska na historii podniku
zvolit vhodnou právní formu
určit způsob vedení účetnictví
organizační struktura podniku
prezentace manažerského týmu
popsat podnikové infrastruktury – zázemí a vybavení [35, s. 36-60], [17, s. 76-80]
Zvláštní pozornost budu věnovat především výběru umístění podniku. Vzhledem k tomu, že se podnik nachází v zakládací fázi, jednou z oblastí, kterou ve své DP řeším je výběr nejvhodnější lokality pro umístění analyzovaného podniku. Kvůli komplexnosti tohoto problému a nutnosti provedení porovnání demografických dat, cenové mapy, zastoupení konkurence, výsledků empirického šetření a v neposlední řadě zohlednění názoru zakladatelky podniku, rozhodla jsem se tématu lokalizace podniku věnovat v samostatném kapitole 6.2.
5.5 Analýza okolí Analýza okolí se věnuje identifikaci a rozboru faktorů okolí podniku, které výrazným způsobem ovlivňují jeho aktuální i budoucí strategickou pozici na trhu a vytvářejí tak potenciální příležitosti i hrozby činnosti podniku. [33, s. 35-36] Analýza vlivu vnějšího prostředí na podnik se soustředí na odhalení vývoje podniku rozborem okolí podniku. „Okolím podniku rozumíme vše, co je za pomyslnými hranicemi podniku, jako sociálně ekonomického a technického systému a čím je podnik ovlivňován a co případně může sám ovlivnit.“ [29, s. 13] Odhalené negativní i pozitivní působení okolí jsou poté přesně identifikovány jako příležitosti či hrozby ve SWOT analýze podniku a odráží se při formulování strategie. Okolí podniku rozdělujeme na tzv. „obecné a oborové“ [33, s. 37] Rozbor vnějšího prostředí se orientuje na vliv trendů jednotlivých faktorů makrookolí (obecné) a mikrookolí (oborové). Faktory, které jsou zkoumány v analýze makrookolí a mikrookolí ukazuje obr. č. 5. Obrázek 5: Členění okolí podniku
Okolí podniku
Obecné okolí
Oborové okolí
ekonomické
dodavatelé
politické a legislativní
zákazníci
sociální a kulturní
konkurenti substituční produkty
technické a technologické
Pramen: Vykypěl, O., Keřkovský , M . Strategické řízení, teorie pro praxi. 2003. s. 37. Upraveno autorkou.
36
5.5.1 Analýza makrookolí Podnik neexistuje jako izolovaná jednotka. Vnější svět, neboli okolí, velmi silně determinuje činnost podniku, stanovuje hranice podnikání a klade překážky managementu. Nutí podnik k dodržování určitých pravidel. Podnik nedisponuje hybnou silou k ovlivňování těchto podmínek, ovšem svým chováním a rozhodováním je schopen na ně aktivně reagovat. Okolí podniku, jak jsem uvedla ve schématu (obr. č. 5), Keřkovský identifikuje jako celkový politický, ekonomický, sociální a kulturní, technický a technologický rámec, v němž se podnik pohybuje. Analýza dělící vlivy makrookolí do těchto základních skupin se podle počátečních písmen nazývá PEST44. Základním úkolem PEST analýzy je odhalit, která oblast by mohla mít významný vliv na podnik a odhadovat změny klíčových událostí dopředu, tím upozorňuje management na příležitosti a varuje před možnými riziky. Znázorňuje také vliv konkrétních aspektů na daný podnik. [25, s. 13] Specifikace podniku zde hraje významnou roli, protože co je velmi významné pro jeden subjekt, nemusí mít stejnou váhu pro druhý. Jednotlivé vlivy se v čase mění, a proto je nezbytné jejich sledování a průběžné vyhodnocování. Jaké faktory spadají do konkrétních kategorií, znázorňuji ve schématu na obr. č. 6. Obrázek 6: Přehled vlivů makrookolí Politické a legislativní faktory
Ekonomické faktory
Legislativa regulující podnikání
Hospodářský cyklus
Legislativa určující zdanění
Trend HDP, ekonomický růst
Vládní rozhodnutí, ustanovení, nařízení
Devizové kurzy
Kupní síla
Předpisy EU
Monetární politika státu
Ochrana životního prostředí
Vládní výdaje
Ochrana spotřebitele
Inflace
Daňová politika
Nezaměstnanost
Protekcionalismus a regulace
Průměrná mzda
Pracovní právo
Zdanění
Politická stabilita
Vývoj cen energií
Sociální a demografické faktory
Vývoj populace
Životní styl
Technické a technologické faktory
Vládní podpora výzkumu a vývoje
Pracovní mobilita
Stav technologie
Postoj k práci a volnému času
Nové objevy, patenty
Rozdělení příjmů
Změny technologie
Demografické faktory
Rychlost zastarávání
Vzdělání
Záliby a koníčky
Míra technologického opotřebení
Kulturní faktor mající vliv na způsob užití výrobku
Internet a satelitní komunikace
Regionální rozdíly
Pramen: Sedláčková, H., Strategická analýza. 2000. s. 12. Doplněno a upraveno autorkou. 44
PEST analýza rozšířená o oblast ekologie a legislativy se nazývá SLEPTE.
37
Nakolik významným způsobem mohou tyto faktory ovlivňovat konkrétní podnik, analyzuji v praktické části DP.
5.5.2 Analýza mikrookolí Analýza mikrookolí je založena na přesné identifikaci relevantního odvětví podniku s důrazem na konkurenční prostředí, ve kterém podnik vykonává svou činnost. Struktura odvětví má významný vliv na volbu strategie. „Odvětví je definováno jako skupina podniků nabízejících na trhu obdobný výrobek či službu,“ vysvětluje Sedláčková ve své publikaci. [25, s. 23] Při provádění analýzy odvětví45 je důležité, aby se výzkumník soustředil zejména na tyto faktory:
velikost trhu
geografický rozsah konkurence – lokální, regionální, globální
růst trhu a fáze životního cyklu
počet konkurentů a jejich relativní velikost
zákaznická struktura – počet a velikost
stupeň vertikální integrace
vstupní bariéry odvětví
výstupní bariéry odvětví
tempo změn technologie
výrobkové inovace
kapitálová náročnost
diferenciace výrobku
míra hospodárnosti [25, s. 24-25]
Analýza se zaměřuje na zjištění hlavních hybných síl, které v odvětví působí. Na základě odhalených informací podnik stanovuje odpovídající strategii, která zohledňuje zjištěné příležitosti a hrozby. Aktivní participace podniku na vývoji a stavu oborového okolí je zde zcela zřejmá. Mikrookolí podniku je ovlivňováno třemi silnými skupinami: konkurenty, dodavateli a zákazníky. [33, s. 42-49] 5.5.2.1 Zákazníci V první řadě je pro podnik naprosto nezbytné identifikovat cílovou skupinu zákazníků na základě segmentace trhu. Zjistit jaké mají potřeby a co očekávají. Vzhledem k tomu, že analýza neslouží pouze jednorázově, ale měla by mít schopnost předvídání jevů do budoucna, pak je nevyhnutelné s tímto vědomím k jejímu vypracování přistupovat. Analýza zákazníků46 se zaměřuje především na přesnou specifikaci zákazníka a na faktory ovlivňující jeho rozhodnutí. Odhaluje, které demografické faktory významným způsobem působí na poptávkovou 45
Při analyzování odvětví podniku se zaměřím na faktory, které se přímo týkají působnosti podniku a předmětu jeho podnikání. 46 Cílová skupina zákazníků analyzovaného podniku vyplývá ze samotného segmentu zboží. Postoje a potřeby zákazníků zjišťuji empirickým výzkumem dotazníkového šetření. O navržení lokalizace podniku rozhoduji na základě požadavků
38
sílu po produktu. A určuje důležitost demografických faktorů společnosti, protože podnik při svém rozhodování o umístění nové provozovny musí vzít v úvahu geografické rozmístění cílové skupiny zákazníků a dostupnost trhu. 5.5.2.2 Dodavatelé Rozbor dodavatelů47 je zaměřen především na dostupnost a náklady dodávaných vstupů. V rámci zamezení nedostatku zboží by se mohlo zdát jako výhodné větší množství dodavatelských subjektů. Je však nutné si uvědomit, že toto rozhodnutí ve prospěch snížení podnikatelského rizika oslabuje vyjednávací pozici podniku. Tuto analýzu vzájemných vlivů dodavatelů na odběratelské subjekty je vhodné provést pomocí Porterova modelu pěti sil. 5.5.2.3 Konkurence Analýza konkurence48 identifikuje přímé, nepřímé i potenciální konkurenty. Důležité však je se zaměřit na tzv. klíčové konkurenty. Podnik soupeří na trhu s mnoha dalšími podniky. Významnými jsou však pouze ty podniky, které nabízejí stejné cílové skupině zákazníků stejné či zastupitelné produkty. Analýza dále hodnotí schopnosti konkurentů, cíle, strategii, zdroje, silné a slabé stránky. Pomáhá podniku odhadnout, jak se jeho konkurence zachová při aplikaci zvolené strategie. I tato analýza musí mít platnost v budoucím období, proto je nezbytné zvolit alternativní strategie na základě stanovení konkurenčních výhod podniku, které poté bude podnik aplikovat podle situace v konkurenčním prostředí. Důležité je vnímat konkurenční prostředí pozitivně. Zdravá konkurence pobízí k vyšším výkonům. 5.5.2.4 Porterův model pěti sil Užitečným nástrojem pro provedení analýzy mikroprostředí podniku je Porterův model pěti sil49, jehož provedení si dává za hlavní cíl pochopení hybných sil odvětví a odhalení důležitých mezníků pro budoucí vývoj podniku. Model vychází z předpokladu, že strategická pozice podniku je určována působením pěti základních činitelů, které jsou znázorněny v následujícím schématu na obr. č 7. Zdůrazňuje všechny základní složky odvětvové struktury, které mohou být v daném odvětví hnací silou konkurence. Porterův model50 pomáhá managementu podniku rozeznat rozhodující strategické změny, které by mohly výrazně zlepšit ale i zhoršit postavení podniku či jeho pozici v odvětví.
zřizovatelky, porovnání dat demografického složení obyvatelstva (získané od Magistrátu města Brno), zastoupení konkurence v jednotlivých městských částech Brna a výsledků výzkumu. 47 Vzhledem k tomu, že analyzovaný podnik není výrobní, usměrňuji teoretické poznatky ke zhodnocení důležitosti dodavatelských subjektů i s ohledem na obchodní subjekt. 48 Z mého pohledu je analýza konkurence velmi významná, protože ovlivňuje lokalitu umístění podniku i rozhodování zákazníků. Provedu na základě osobní návštěvy a vzájemného porovnání těchto konkurentů mezi sebou. Lokalita, která vymezuje rivaly, bude navržena na základě vyhodnocení empirického dotazníkového šetření. 49 Porterův model pěti sil se v literatuře vyskytuje také pod názvy Porterů model konkurenčních sil, Porterův model konkurenčního prostředí, Porterův model pětifaktorového modelu konkurenčního prostředí. 50 Tento model je však vhodný využívat především pro analýzy již existujícího podnik, který např. usiluje o růst svého podílu na trhu. Pro začínající podnik Porterův model pěti sil nemá významnou vypovídací hodnotu, a proto jej v aplikační části DP nebudu využívat, ani jej v teoretické části podrobněji specifikovat.
39
Obrázek 7: Porterův model pěti sil Hrozba vstupu nových konkurentů
Vyjednávací síla dodavatelů
Rivalita společností
Vyjednávací síla
působících na daném trhu
zákazníků
Hrozba substitučních výrobků
Pramen: Keřkovský, M., Vykypěl, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2003. s. 46. Upraveno autorkou.
5.6 Výrobní plán, obchodní plán U výrobních podniků tato pasáž zachycuje celý výrobní proces a uvádí subdodavatele včetně postupu při výběrovém řízení. Obchodní podniky uvádějí informace o nákupu zboží a služeb a skladovacích prostorách. Poskytovatelé služeb definují popis procesu poskytování služeb, vazby na subdodávky a způsob hodnocení subdodavatelů. [17, s. 36-37]
5.7 Marketingový plán Marketingový plán lze ve své podstatě vnímat jako strategický plán podniku, který prozrazuje zvolený způsob prosazení se podniku v konkurenčním prostředí. Strategický plán zohledňuje rozdílný marketing pro podnik, který vstupuje na trh a jehož postavení je nutné vybudovat, ale i pro již existující fungující etablovaný podnik. 51 Samotnému sestavení marketingového plánu předchází segmentace trhu. Tou je míněn „proces rozdělení trhu na několik homogenních skupin zákazníků, kteří reagují podobným způsobem na určitý marketingový mix - taktický nástroj zacílení nabídky společnosti pro cílový segment.“ [3, s. 38] Segmentaci je možné podle Kotlera provést na základě vybraného kritéria či kritérií52:
geografické (světadíl, stát, region, kraj, město, městská část)
demografické (věk, pohlaví, příjem, povolání, vzdělání, národnost, náboženství, etnikum)
51
Vzhledem k tomu, že podnik se nachází v počáteční fázi zřizování, zaměřím se především na marketingovou strategii vhodnou pro období vstupu podniku na trh a jeho etablování. Navrhnu však i jak by měla vypadat marketingová strategie s ohledem na orientaci do budoucna a konkrétní marketingové nástroje. 52 Pro segmentaci trhu vybraného podniku jsem zvolila kombinaci geografických, demografických a socioekonomických kritérií. Konkrétní kategorie uvádím v aplikační části DP.
40
behaviorální (chování a postoj spotřebitele, povědomí o výrobku, četnost nákupu)
psychografické (osobnostní charakteristika, životní styl, zájmy, hodnoty) [19, s. 334-346]
Se segmentací trhu úzce souvisí targeting53, neboli výběr klíčových segmentů (cílových skupin zákazníků), na něž se bude orientovat daný podnik. Druhým krokem pro úspěšné navržení marketingové strategie podniku je identifikování konkrétních cílů, kterých chce podnik dosáhnout. Podnikový management v této fázi musí uvažovat velmi reálně, stanovit si konkrétní termíny a jasně vymezit, ke kterému segmentu trhu se cíl vztahuje. Způsob naplnění těchto cílů pak objasňuje konkrétní marketingová strategie. Marketingový mix je označován jako nejvhodnější nástroj pro formování strategie malých a středních podniků. Jedná se o provázaný náhled na produktovou charakteristiku, cenovou politiku, podporu prodeje a distribuční kanály, které umožňují nabídnutí produktu či služby zákazníkům. Sestavování marketingového mixu v praxi probíhá na základě dat získaných marketingovým průzkumem trhu, který je vztažen k výsledkům analýz vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Co vše je podle Kotlera zahrnuto v jednotlivých kategoriích marketingového mixu 4P 54 uvádím v následujícím schématu na obr. č. 8. Obrázek 8: Marketingový mix sortiment reklama
kvalita design
osobní prodej
vlastnosti balení
podpora prodeje
Výrobek
Propagace
(Product)
(Promotion)
public relations
značka slevy dostupnost distribuční sítě distribuční cesta
Distribuce (Place)
Cena (Price)
platební podmínky náhrady
prodejní sortiment
úvěrové podmínky
distribuční slevy
ceník
Pramen: FORET, Miroslav; PROCHÁZKA, Petr; URBÁNEK, Tomáš. Marketing : základy a principy. 2003. s. 54. Upraveno autorkou.
Jednotlivé složky marketingového mixu tvoří celistvý systém a často jsou samotné označovány jako produktový, kontraktační, distribuční a komunikační mix. 53
Targeting je proces vyhodnocování atraktivity jednotlivých segmentů a jeho výběr. Označení bylo vytvořeno na základě počátečních písmen anglických názvů hlavních taktických skupin: cena = price, produkt = product, distribuční kanál = place, podpora prodeje = promotion) 54
41
Produktový mix = výrobek Výrobkem lze nazvat cokoli, co je možné zakoupit, použít nebo spotřebovat. Produkt uspokojuje přání a potřeby zákazníků. Obecně zahrnuje tato kategorie veškeré fyzické předměty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky, tedy i nehmotné statky. V rámci produktového mixu je nejdůležitější specifikovat výrobní sortiment.55
Kontraktační mix = cena56
Z hlediska tvorby kontraktačního mixu zvažujeme především cenu uvedenou v ceníku, rabat, platební a úvěrové podmínky. Při stanovování prodejní ceny je nutné akceptovat faktory, které tento proces ovlivňují - náklady na jednotku produkce, konkurenční cenová politika, elasticita poptávky při reakci na pohyb ceny, slevová politika, rabaty, platební a dodací podmínky, regulace ceny ze strany státu.
Distribuční mix = distribuce
Management podniku analyzuje souhrn činností podniku, které činí produkt dostupným zákazníkům distribuční cesty, mezičlánky, systémy, průběh fyzické distribuce. Hlavní distribuční kanály tvoří velkoobchod, maloobchod a přímá distribuce zákazníkovi. Zahrnout je nutné také řešení otázek dodacích podmínek, přepravy, zásob…
Komunikační mix = propagace
Podpora prodeje zahrnuje činnosti, které informují zákazníka nebo potenciálního zákazníka o vlastnostech produktu, přednostech, výhodách a snaží se jej přesvědčit k jeho nákupu. Mezi základní formy se řadí reklama, propagace, public relations 57, osobní prodej. [10, s. 32-34] Součástí vypracování marketingového plánu musí být nutně i stanovení rozpočtu58, tedy vyčíslení očekávaných náklady na realizaci navržené marketingové strategie. Marketingový plán by neměl být orientován pouze krátkodobě, ale měl by zohledňovat dlouhodobé hledisko prosazování se podniku v konkurenčním prostředí.
5.8 Operační plán Operační plán vzniká na základě rozpracování strategie podnikatelského záměru, většinou se jedná o marketingovou strategii a její realizaci v čase v podobě operačních detailů, vzájemných souvislostí a návazností. Realizační plán identifikuje hlavní úkoly, určuje odpovědnou osobu 59 i termínové ohraničení pro splnění jednotlivých kroků. Plánování by se mělo pohybovat ve dvou až tříletém horizontu. K projektovému zpracování realizace podnikatelského plánu - jednotlivých kroků, časového vymezení klíčových událostí a jejich časové souslednosti – lze využít několik sofistikovaných nástrojů: 55
Vzhledem k tomu, že zakládaný podnik není výrobním, nemá možnost působit přímo na výrobní politiku produktu. Jeho volnost spočívá ve zvolení si šíře a hloubky sortimentu. 56 Cenou se míní suma peněžních prostředků, za kterou je možno zakoupit produkt. Ovšem pod tímto pojmem je možno vnímat také sumu hodnot, které jsou zákazníci ochotni směnit za výhody vlastnictví či užívání produktu. 57 Public relations lze do češtiny přeložit jako vztahy s veřejností. 58 Rozpočet pro realizaci navržených marketingových kroků vyčíslím ve finančním plánu. 59 Zakladatelem zkoumaného podniku je pouze jedna osoba a kompetence této osoby budou podrobně rozebrány v organizačním plánu podniku.
42
tabulka časových milníků pro kritické kroky a fáze realizace podnikatelského plánu
Ganttův diagram60
PERT diagram61
síťový graf62 [17, s. 85-86]
Obrázek 9: Ganttův diagram
Pramen: Ganttův diagram [online]. [cit. 2012-15-03]. Dostupné na WWW: .
Součástí operačních detailů bývá i popis vlastní výroby, pokud je důležitou součástí podnikatelského záměru. Vlastní složitost a důležitost operačního plánu závisí především na typu, rozsahu a složitosti vlastního podnikatelského záměru.
5.9 Organizační plán V této části podnikatelského plánu je vhodné definovat formu vlastnictví podniku. Organizační plán obsahuje detailní informace o managementu a podílech ve společnosti. Pisatel zde předkládá také organizační a procesní schéma 63 podniku, které vymezuje systém podřízenosti a zodpovědnosti jednotlivých členů. [13, s. 117]
60
Ganttův diagram se využívá pro grafické znárodnění časové posloupnosti plánovaných činností. Ukázka tohoto diagramu je zobrazena na obrázku č. 9. Využiji jej pro zpracování posloupnosti marketingových činností i kroků nutných k založení podniku. 61 Graf PERT je nástroj pro správu projektů. Slouží k plánování, organizaci a koordinaci úkolů v rámci projektu. PERT je zkratka pro program přezkoumání hodnotící techniky. 62 Síťový diagram vyjadřuje vazby mezi dílčími činnostmi. Na základě analýzy síťového grafu lze bezpečně identifikovat správnou posloupnost jednotlivých úkolů. 63 Podnik jednotlivce, pro který vytvářím v praktické části DP podnikatelský plán, bude disponovat jednoduchou organizační i procesní strukturou.
43
5.10 Finančně – ekonomický plán Tvorba finančního plánu 64 je další velmi důležitou součástí vytvoření úspěšného podnikatelského plánu. Transformuje totiž informace uvedené v předešlých částech podnikatelského plánu do finanční podoby a stanovuje reálnost projektu. Hlavním cílem tohoto plánu je ukázat finanční vývoj situace podniku při dosažení všech plánovaných a stanovených cílů. Valach ve své publikaci uvádí velmi srozumitelnou a výstižnou definici: „finanční plán slouží jako soubor kritérií pro rozhodování v přítomnosti o činnostech, jejichž důsledky nastanou v budoucnosti.“ [30, s. 244] Finanční plán se zabývá třemi oblastmi:
předpověď příslušných příjmů a výdajů na příští tři roky
vývoj hotovostních toků v příštích třech letech
odhad bilance (poskytuje informace o pozici podniku k určitému datu) [13, s. 118]
Finančně-ekonomický plán sestavovaný pro nově vznikající podnik, který nemá žádnou historii, je založený na úvahách a promyšlenosti aktu založení podniku. Zřizovatel, který má zmapovaný start svého podnikání, dokáže relativně přesně odhadnout výdajovou stránku - jednorázové zřizovací výdaje i průměrné provozní výdaje. Příjmová strana už tak přesná není. Realističnost odhadů stojí především na zkušenostech managementu. Finančně-ekonomický plán pro nový podnik se skládá z výkazů peněžních toků, zjednodušených výkazů zisků a ztrát a výkazu rozvahy. Výhled se stanovuje pro první tři měsíce, poté již stačí roční zúčtování. Při jeho sestavování je důležitá logika, konzistence a reálnost. Na začátku finančněekonomického plánu je vhodné uvést přehledný celkový zakladatelský rozpočet, finanční nákladnost a zdroje financování podnikání. V případě nutnosti cizích zdrojů je nezbytné prokázat schopnost splácení. Je vhodné uvažovat v reálné, optimistické i pesimistické rovině a uvést tak tři varianty vývoje podnikání.
5.10.1 Plánovaná rozvaha Rozvaha podniku zobrazuje informace o finanční a majetkové situaci podniku a hodnotí jeho hospodářskou stabilitu. Sestavení rozvahy probíhá na základě účetních podkladů k datu, které je stanoveno zákonem. Povinností nově zakládaného podniku, respektive jeho managementu, je sestavení počáteční rozvahy. Rozvaha obsahuje dva druhy položek:
aktiva – zachycují majetkovou strukturu
64
Zakladatelský rozpočet bude stanoven na základě skutečných rozpočtových položek stejně jako zahajovací rozvaha. Zbytek finančních výkazů bude navržen s určitou mírou nejistoty.
44
pasiva – vykreslují finanční strukturu Mezi jednotlivými stranami rozvahy platí bilanční rovnováha. Položky rozvahy nebudu více analyzovat, zaměřím se na její sestavení v kapitole 7.9.
5.10.2 Odhad výkazu zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát, neboli zkráceně výsledovka, vyčísluje náklady, výnosy a hospodářský výsledek podniku v jednotlivých obdobích. Udává přehled procesu tvorby hospodářského výsledku a jeho konečnou výši. Doplňuje tak informace, které plynou z rozvahy podniku. Výsledovka má zákonem stanovenou strukturu, kterou je nutné ctít. Výkaz zisků a ztrát sestavuji v kapitole 7.9. Sestavení výsledovky pro začínající podnik je poměrně složitá činnost. Spočívá v plánování obratu, variabilních a fixních nákladů. Jak jsem zmínila výše, náklady lze odhadnout poměrně přesně, ovšem plánování tržeb je problematické. V této fázi by měl zakladatel podniku využít výsledky předchozích analýz pro odhad tržeb, tedy za kolik, kolik a komu je schopen skutečně prodat. V ideálním případě lze ekonomické analýzy doplnit o informace získané z oboru podnikání či jiného podnikatelského subjektu, zde však vyvstává otázka reálnosti tohoto kroku 65. Vypovídací hodnota výsledovky nese jedno velké úskalí, na které je potřeba upozornit. Výsledovka zachycuje časový nesoulad nákladů a výnosů. Nezohledňuje tedy, zda v daném období proběhly i platební transakce pokrývající položku v nákladové či výnosové struktuře, ale započítává je bez ohledu na uhrazení.
5.10.3 Cash flow Cash flow (CF) doslova znamená peněží tok, tedy účetní dokument o peněžních výdajích a příjmech. Plánování reálných peněžních toků je důležité především pro začínající podnikatele, protože pouze při zachování dostatečného objemu peněžních prostředků v podniku udržíme jeho existenci. Solventnost 66 je jedna z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností fungujícího a prosperujícího podniku. Začínající podnikatel si nutně musí uvědomit, že byť zisk z činnosti bude pozvolný a přijde až za určitou dobu, jeho závazky však mohou být a jsou splatné ihned. Tento způsob účetní dokumentace eliminuje chybu, které se dopouští výkaz zisků a ztrát, tedy zkreslení časové osy. I cash flow má danou strukturu. Obsahuje konkrétní skladbu příjmových a výdajových položek, samotné příjmy a výdaje a peněžní tok. Nejčastějším způsobem jak vypracovat plán peněžních toků, je přejímání údajů z finančního účetnictví. V tomto případě je nutné hospodářský výsledek upravit o náklady a výnosy, které nespadají mezi peněžní. Začínajícím podnikům je obecně razeno plánovanou sumu příjmů hodnotově podcenit
65
Oproti ostatním začínajícím podnikatelům mám výhodu, protože informace od subjektu, který podniká ve stejné oblasti a liší se pouze lokalitou působení, skutečně vlastním. Budu tak moci použít určitou míru odvození výnosů podniku po určitém zohlednění odlišností mezi těmito dvěma podniky. 66 Schopnost vyjadřuje nadání podniku získat prostředky na úhradu svých závazků.
45
a naopak sumu výdajů nadhodnotit. Nový podnik tak může velmi výrazně eliminovat podnikatelské riziko nedostatku peněžních prostředků.
5.10.4 Bod zvratu Analýza bodu zvratu67 je metodou pro zjištění, jak velkého objemu tržeb musí podnik dosáhnout, aby se vývoj jeho výnosů a nákladů vyrovnal. [13, s. 142-144] Zjednodušeně řečeno, analýza bodu zvratu managementu říká, v jakém časovém horizontu nastane pro podnik okamžik, kdy nevykazuje ani zisk, ani ztrátu.68
5.10.5 Poměrové ukazatele Pro vypracování finanční analýzy podniku se možné použít různé rozborové techniky 69. Pro účely DP jsem zvolila metodu poměrových ukazatelů70, která je nejrozšířenější. Informační základnu pro vypracování tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a cash flow. Poměrové ukazatele je možné rozdělit do několika skupin, podle jejich zaměření. Koráb uvádí71:
ukazatele likvidity – indikátor schopnosti podniku dostát závazkům
ukazatele aktivity – ukazatel efektivnosti hospodaření s majetkem
ukazatele rentability – číselně vyjádřená schopnost podniku vytvořit zisk a zhodnotit kapitál
ukazatele zadluženosti – poměr využívání cizích zdrojů k pořízení vlastního majetku či financování vlastních činností [17, s. 163]
Finanční ukazatelé nejsou tak důležití sami o sobě, rozhodující jsou jejich vzájemné vazby a souvislosti.
5.11 Hodnocení rizik a doporučení Před každým novým podnikem vyvstávají potenciální rizika existující v daném odvětvovém a konkurenčním prostředí. Proto by součástí podnikatelského záměru měla být i analýza těchto rizik, která odhaluje limitující a krizové faktory podniku a na základě jich analýzy je pak navržena alternativní strategie pro jejich eliminaci. Podnikatelské riziko lze podle Forta chápat jako „nebezpečí, že skutečně dosažené hospodářské výsledky podnikatelské činnosti se budou odchylovat od výsledků předpokládaných.“ [10, s. 62]
67
V literatuře lze nalézt označení bod zlomu, mrtvý bod, kritický bod rentability, anglický název Break Event Point. Tato metoda pro analyzovaný podnik není úplně vhodná s ohledem na kolísání se tržeb v jednotlivých měsících by její vypovídací hodnota byla značně teoretická a proto ji nebudu v rámci vypracování vlastního podnikatelského plánu provádět. 69 Mohu jmenovat rozbor absolutních ukazatelů, technika procentního rozboru, poměroví ukazatelé, analýzy rozdílových ukazatelů, analýza vývoje zisk, Altmanův index….. 70 I přesto, že peněžní toky a zisk podniku lze odhadovat pouze s jistou mírou nejistoty, budu se poměrovými ukazateli zabývat. Je však nutné mít na paměti, že jejich vypovídací hodnota je nižší právě kvůli neexistenci skutečných dat podniku. 71 Vzhledem k tomu, že finanční data jsou uváděná s jistou mírou nejistoty, rozhodla jsem se finanční ukazatele v aplikační části, s výjimkou doby návratnosti investic, nevyčíslit. Proto se o nich zmiňuji pouze okrajově. 68
46
Úspěšnost projektu a tím i jeho hospodářského výsledku ovlivňuje řada rizikových faktorů72, které jsou obecně chápány jako určité zdroje či příčiny onoho podnikatelského rizika. Identifikace a navržení strategie pro odstranění rizika lze provést dle návodu Forta v pěti krocích:
určení faktorů rizika
stanovení významnosti identifikovaných faktorů rizika
určení a hodnocení rizika projektu
přijetí opatření pro snížení rizika projektu
příprava plánu korekčních opatření [10, s. 146-175]
Analýza rizika je prováděna na základě těchto možných analýz:
What-if analýza – vymezuje krizových situací, které mohou nastat, a navrhuje scénáře nápravy
Worst-case analýza – zaměřuje se na nejhorší možnou alternativu a vyjadřuje její dopady i způsoby řešení
Expertní hodnocení – zjišťuje pravděpodobnost výskytu rizikových faktorů a jejich intenzitu vlivu
Analýza citlivosti – určuje citlivost složek výsledku hospodaření na významné faktory, které jej ovlivňují. [26, s. 29-30]
5.11.1 SWOT analýza Pro posouzení předpokladů úspěšnosti projektu je odborníky doporučeno provedení tzv. SWOT analýzy. 73 Tento nástroj rozebírá aspekty podnikatelského záměru z pohledu silných a slabých stránek podniku, příležitostí a hrozeb pramenících z okolního prostředí, snaží se o určení hlavní konkurenční výhody a klíčového faktoru úspěchu. Pomocí SWOT lze nejlépe shrnout poznatky, které management podniku získal z analýz okolí podniku, segmentace trhu a při formulaci marketingového mixu. [33, s. 97-100] Obrovský význam SWOT analýzy tkví právě v eliminaci a identifikaci hrozeb, slabin s využitím silných stránek a příležitostí. I tento způsob analýzy má však svá úskalí. Mnohdy je poměrně obtížné odhadnout, zda určitý jev znamená pro podnik příležitost či hrozbu a či jeho charakteristiku zařadit mezi silné nebo slabé stránky. Při sestavování SWOT analýzy je vhodné respektovat několik pravidel, které uvádí Keřkovský ve své publikaci: relevantnost závěrů podstatná fakta strategický pohled na věc objektivita ohodnocení významu jednotlivých faktorů [33, s. 98-99]
72
Rizikové faktory lze také chápat jako faktory nejistoty. Název analýzy je odvozen z anglických slov: Strenght (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). 73
47
Samotné sestavení analýzy je již poměrně jednoduchou procedurou. Zjištěné faktory se zkategorizují do přehledné tabulky (obrázek č.10), kde je pak možné vzájemně porovnávat antagonické faktory.
Obrázek 10: SWOT analýza
Pramen: SWOT [online]. [cit. 2012-17-03]. Dostupné na WWW: .
5.12 Přílohy a podpůrná dokumentace Příloha k podnikatelskému plánu obvykle obsahuje důležité informativní materiály, které není vhodné zmiňovat ve vlastním textu v celém rozsahu. Samotný podnikatelský plán obsahuje odvolávky na tyto přílohy a podpůrnou dokumentaci. Patří sem dokumenty informativní povahy, smlouvy i korespondence, je-li pro daný záměr podstatná, výpis z obchodního rejstříku, životopis zřizovatele, finanční výkazy, fotografie, výkresy a návrhy a další. [13, s. 118]
48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní publikace: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23]
ANDERSEN, A., HIEBELER, R. a kol. Nejlepší řešení : klíčem k vašemu úspěchu je porozumění potřebám zákazníka. Praha : Pragma, 1998. 222 s. ISBN 80-7205-644-1 BARROW, C. Zásady drobného podnikání. Praha : Grada Publishing, spol. s.r.o. 1996. 198 s. ISBN 8071692328 BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1535-3. BOWMAN, C. Strategický management. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 1996. 152 s. ISBN 80-7169-230-1 ČECHOVÁ, A. Úspěch není náhoda. Praha : Granit s. r. o., 1998. 171 s. ISBN 80-85805-65-0 ČVANČAROVÁ, Z., HUMLOVÁ, V. a kol. Podniková ekonomika B. Ostrava : VŠB – Technická univerzita Ostrava. 2007. 262 s. ISBN 978-80-248-1422-3 DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1 DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. Praha : C. K. Beck. 2001. 256 s. ISBN 80-7179-603-4 FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing : základy a principy. Brno : Computer Press. 2003. 187 s. ISBN 80-722-6888-0 FORT, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1 GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza podniku v rukou manažera. Brno : Computer Press, a. s., 2010. 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9 HAGUE, P. Průzkum trhu. Brno : Computer Press, 2003. 233 s. ISBN 80-7226-917-8 HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. Praha : Viktoria Publishing, a. s., 1996. 502 s. ISBN 80-85865-07-6 JOHNSON, G., SCHOLES, K. Cesty k úspěšnému podniku. Praha : Computer Press, 2000. 803 s. ISBN 80-7226-220-3 KIYOSAKI, R. T., LECHTER, S. L. Škola byznysu. Praha : Pragma, 2001. 116 s. ISBN 807205-941-6 KLÍMOVÁ, V. Rozvoj malého a středního podnikání. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 133 s. ISBN 978-80-210-4239-1 KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno : Computer Press, a.s. 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0 KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. Firemní strategie, plánování a realizace. Praha : Computer Press, a.s. 2002. 121 s. ISBN 80-7226-657-8 KOTLER, P. a kol. Moderní marketing. 4 vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2 KOTLER, P. Marketing v otázkách a odpovědích. Brno : CP Books, a. s., 2005. 130 s. ISBN 80-251-0581-0 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha : Grada, 2004. 855 s. ISBN 8024705133 KUMAR, N. Marketing jako strategie vedoucí k úspěchu. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 236 s. ISBN 9788024724393. MUGLER, J. Podnikové hospodářství malých a středních podniků II. Plzeň : Vydavatelství Západočeské univerzity. 1997. 218 s. ISBN 80-7082-374-7 112
[24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35]
NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku I. Brno : Masarykova univerzita. 2003. 208 s. ISBN 80-2103090-9 SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. Praha : C. H. Beck. 2000. 101 s. ISBN 80-7179422-8 SRPOVÁ, J. a kol. Podnikatelský plán. Praha : Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 978-80-2451263-1 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. Základy podnikání : teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 427 s. ISBN 9788024733395. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přeprac. a rozšíř. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2000. 475 s. ISBN 80-247-9069-6 SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 8071798924 VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : Ekopress, s. r. o., 1999. 312 s. ISBN 80-86119-21-1 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2 VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi. 2. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 2009. 328 s. ISBN 978-80-7261-197-3. VYKYPĚL, O., KEŘKOVSKÝ, M. Strategické řízení, teorie pro praxi. Praha : C. H. Beck. 2003. 172 s. ISBN 80-7179-578-X WOHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Praha : C. H. Beck. 1995. 748 s. ISBN 807179-014-1 WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha : Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9
Internetové zdroje: [36]
[37]
[38] [39] [40]
[41]
[42]
[43] [44] [45]
Co přinese daňová reforma? [online]. 18. 3. 2012. [cit. 2011-04-04]. Dostupné na WWW: Čekají vás novinky v práci. Podívejte se, jak se změní zákoník. [online]. 2011. [cit. 2012-0803]. Dostupné na WWW: ČZSO [online]. [2012-11-03]. Dostupné na WWW: Daňová reforma 2012 [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné na WWW: . Daňová reforma 2013: s čím je třeba počítat [online]. 5. 4. 2011 [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: Daňový systém České republiky [online]. 5. 1. 2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné na WWW: . Dohoda koalice: sjednocená sazba DPH bude 17,5% [online]. 10. 3. 2011. [cit. 2012-04-03]. Dostupné na WWW: Dopravní podnik města Brna [online]. 2012. [cit. 2012-02-04]. Dostupné na WWW: . Elektronické podání [online]. 2011. [cit. 2012-04-02]. Dostupné na WWW: . Finanční příspěvky pro začínající podnikatele [online]. 3. 8. 2011, [cit. 2010-03-03]. Dostupné na WWW: 113
[46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55]
[56] [57] [58] [59] [60] [61]
[62]
[63] [64] [65] [66]
[67] [68]
[69]
Finanční zpravodaj [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné na WWW: . Ganttův diagram [online]. [cit. 2012-15-03]. Dostupné na WWW: . HDP, národní účty [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty Indexy spotřebitelských cen – inflace – leden 2012 [online]. 16.2.2012. [cit. 2012-24-03]. Dostupné na WWW: Jednotný registrační formulář [online]. 12. 1. 2012. [cit. 2012-04-02]. Dostupné na WWW: . Kurzy [online]. [cit. 2012-18-03]. Dostupné na WWW: . Kurzy [online]. [cit. 2012-18-03]. Dostupné na WWW: . Kurzy [online]. [cit. 2012-18-03]. Dostupné na WWW: Kurzy [online]. [cit. 2012-18-03]. Dostupné na WWW: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011. [cit. 2012-03-03]. Dostupné na WWW: Míra inflace [online]. 22. 3. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: Míra inflace [online]. 22. 3. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: . Národní účty [online]. 22. 3. 2012. [cit. 2012-24-03]. Dostupné na WWW: . Nejnovější ekonomické údaje [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: Nezaměstnanost [online]. 10. 4. 2012. [cit. 2012-08-03]. Dostupné na WWW: . Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji vzrostla na 10.4 procenta [online]. 8. 3. 2012. [cit. 2012-08-03]. Dostupné na WWW: . Nové daně: zaplatíte 19% hrubé mzdy, plánuje Kalousek [online]. 18. 3. 2011. [cit. 2012-0404]. Dostupné na WWW: Novela zákona o DPH [online]. 28. 3. 2012. [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: Nový program MPO pro začínající podnikatele [online]. 19. 7. 2011, [cit. 2012-03-03]. Dostupné na WWW: . OPPI [online]. 2012, [cit. 2012-03-03]. Dostupné na WWW: . Poslanci kývli na zvýšení DPH. Zdraží to potraviny, léky i dopravu [online]. 2.9.2012. [cit. 2012-05-02]. Dostupné na WWW: . Prognóza vybraných makroekonomických ukazatelů [online]. Duben 2012. [cit. 2012-11-04]. Dostupné na WWW: Průměrná mzda v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2011 a za rok 2011 [online]. 9. 3. 2012. [cit. 2012-11-03]. Dostuné na WWW: Průměrné a minimální mzdy [online]. [cit. 2012-09-04]. Dostupné na WWW: 114
[70]
[71]
[72] [73]
[74] [75] [76] [77] [78] [79]
[80] [81]
[82]
[83] [84]
[85]
[86]
Příjmy a životní podmínky domácností Jihomoravského kraje v roce 2010 [online]. 8. 9. 2011. [cit. 2012-21-03]. Dostupné na WWW: PwC: Internetové a kamenné obchody se vzájemně prolínají [online]. 29. 3. 2012. [cit. 201204-04]. Dostupné na WWW: Reforma důchodu [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné na WWW: . Rekordní nezaměstnanost v EU 10,7 procenta. V Česku „jen“ 7 procent [online]. 1. 3. 2012. [cit. 2012-04-03]. Dostupné na WWW: . Seznam NACE [online]. 2011. [cit. 2012-01-03]. Dostupné na WWW: <www.businessinfo.cz/cz/nace/>. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1. až 4. čtvrtletí 2011 [online]. 13. 3. 2011. [cit. 201215.03]. Dostupné na WWW: Teze daňové reformy 2013 [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: Volby do poslanecké sněmovny 2010 [online]. 2010. [cit. 2012-01-03]. Dostupné na WWW: Vše o s. r. o. [online]. [cit. 2012-30-03]. Dostupné na WWW: . Výdaje domácností stagnují, odráží se to na HDP, uvádí ČSÚ [online]. 17. 2. 2012. [cit. 201218-03]. Dostupné na WWW: . Význam registrace ochranných známek [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné na WWW: http://www.ochranne-znamky.info/vyznam-registrace-ochrannych-znamek. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ [online]. 2012. [cit. 2012-11-04]. Dostupné na WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/socialni-pojisteniosvc/zaklad-a-sazby/. Změny v důchodovém pojištění 2011/2012 [online]. 2011. [cit. 2012-04-03]. Dostupné na WWW: Změny v zákoníku práce od 1. 1. 2012 [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné na WWW: . Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011, s. 11. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na WWW: . Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011, s. 3. [cit. 2012-02-03]. Dostupné na WWW: < http://download.mpo.cz/get/44606/50107/581082/priloha001.doc>. Živnostenské podnikání v ČR v roce 2011 [online]. 2012. [cit. 2012-03-03]. Dostupné na WWW: .
Další použité materiály: Interní a účetní dokumentace podniku rodinného příslušníka Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 Zákon č. 219/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 115
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
116
SEZNAM ZKRATEK a. s. – akciová společnost CF – cash flow ČSÚ – český statistický úřad FO – fyzická osoba IČ – identifikační číslo IČP – identifikační číslo provozovny JRF – jednotný registrační formulář k. s. – komanditní společnost MSP – malé a střední podniky OR – obchodní rejstřík PO – právnická osoba s. r. o. - společnost s ručením omezeným v. o. s. – veřejná obchodní společnost ŽL – živnostenský list ŽO – živnostenské oprávnění ŽÚ – živnostenský úřad
120
