Ekonomické hodnocení výroby hroznů a vína v podmínkách vstupu ČR do EU. Lukáš Chrbját MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ

DI PLO MOVÁ P RÁCE Ekonomické hodnocení výroby hroznů a vína v podmínkách vstupu ČR do EU Lukáš Chrbját

BRNO 2006

1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomické hodnocení výroby hroznů a vína v podmínkách vstupu ČR do EU vypracoval samostatně za použití literatury a podkladů, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně 7.7. 2006

…….. ……………….. podpis

2

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé diplomové práce panu Doc. Ing. Jaroslavovi Jánskému, CSc. za metodické vedení, odbornou pomoc a cenné rady. Dále děkuji majitelům a manažerům podniků za poskytnutí podkladů.

3

Anotace Cílem diplomové práce na téma Ekonomické hodnocení výroby hroznů a vína v podmínkách vstupu ČR do EU je posoudit nákladovost a výnosnost výroby hroznů a vína u vybraných zemědělských subjektů před a po vstupu České republiky do Evropské unie. Rovněž jsou v ní analyzovány souvislosti týkající se výroby a spotřeby vína v ČR a faktory je ovlivňující. Součástí práce je porovnání ekonomických ukazatelů sledovaných podniků mezi sebou. Dále je provedeno srovnání nákladovosti sledovaných podniků s výsledky zjištěnými Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky v Praze, které vychází ze sítě testovacích podniků FADN CZ.

Klíčová slova: ekonomika výroby vinných hroznů, ekonomika výroby vína, spotřeba vína, vývoj ploch vinic

Abstract The aim of this diploma work - “Economical survey of wine and grapes production in the Czech Republic by the time of joining EU”- is to evaluate the process of production of wine, costs and productiveness, in selected companies before and after the process of entering European Union. Also part of this work is analysis of the connection between production and consumption of the wine in the Czech Republic and all the factors that may have an influence on it. Furthermore a part of this work is also statistics of amount incurred in production, and also economical figures of companies tested in FADN CZ program and elaborated by Research Institute of Agricultural Science in Prague.

Key words: economical survey of grapes production, economical survey of wine production, wine consumption, development of vineyards

4

OBSAH 1

ÚVOD ........................................................................................................................ 6

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................... 8 2.1 SITUACE V OBORU VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ ............................................... 8 2.1.1 Situace odvětví v České republice................................................................. 8 2.1.2 Vinohradnictví v České republice ............................................................... 14 2.1.3 Legislativa vztahující se ke komoditě réva vinná a víno............................. 15 2.1.4 Trh v Evropské unii..................................................................................... 18 2.1.5 Světový trh................................................................................................... 21 2.2 TEORIE NÁKLADŮ ............................................................................................... 23 2.2.1 Výnosy,náklady, hospodářský výsledek ...................................................... 23 2.2.2 Kalkulace vlastních nákladů....................................................................... 23 2.2.3 Členění nákladů .......................................................................................... 25 Druhové členění nákladů ...................................................................................... 25 Kalkulační členění nákladů................................................................................... 26 2.2.4 Kalkulační vzorce ....................................................................................... 27

3

CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................ 30

4

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................. 32 4.1 EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ RÉVY A VÝROBA VÍNA V JEDNOTLIVÝCH PODNICÍCH ... 32 4.1.1 Podnik A...................................................................................................... 32 4.1.1.1 Vinohradnictví v podniku A.................................................................... 34 4.1.1.2 Výroba vína v podniku A ........................................................................ 40 4.1.2 Podnik B...................................................................................................... 42 4.1.2.1 Vinohradnictví v podniku B .................................................................... 42 4.1.2.2 Výroba vína v podniku B ........................................................................ 45 4.1.3 Podnik C ..................................................................................................... 45 4.1.3.1 Vinohradnictví v podniku C .................................................................... 46 4.1.3.2 Výroba vína v podniku C ........................................................................ 47 4.1.4 FADN CZ .................................................................................................... 48 4.1.5 Dílčí závěr................................................................................................... 49 4. 2. PROBLEMATIKA VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ PŘED A PO VSTUPU ČR DO EU... 52

5

ZÁVĚR.................................................................................................................... 56

6

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY................................................................ 58

7

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................. 60

8

PŘÍLOHY ......................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

5

1

Úvod

Vinohradnictví a vinařství jsou významnými obory lidské činnosti, které mají dlouholetou historii na území Čech a zejména Moravy. V současnosti je na území ČR asi 18,7 tisíc ha vinic. Vinohradnictvím a vinařstvím se zabývá v ČR cca 18 tisíc osob. V minulosti byly vinice na rozsáhlejších plochách. Jen v roce 1800 bylo na Moravě 30 tisíc ha vinohradů. Plocha se poté postupně snižovala, nejvíce po roce 1900 v důsledku napadení révokazem a spolu s rozvojem dovozu vín z jižních oblastí Rakousko-Uherska do Čech a na Moravu. Od třicátých let 20. Století se plocha vinohradů v ČR postupně rozšiřovala, ale tento nárůst byl zastaven kolektivizací po roce 1950. Kolem roku 1970 bylo zahájeno zvyšování plochy vinic, jehož vrcholem byl rok 1989, kdy bylo dosaženo necelých 50% plochy vinic z roku 1800. České a moravské vinařství má značný význam v životě mnoha osob, a to zejména na jižní Moravě. Význam vinařství v Čechách již neodpovídá důležitosti tohoto odvětví, jež mělo od středověku až do 19. století. Od roku 1990 se s napravováním majetkových poměrů na venkově postupně vracely a hlavně začaly dodržovat tradiční správné vinařské zpracovatelské postupy. V letech 1993 až 1994 se i v ČR začaly používat moderní technologie zpracování vína (např. řízené kvašení, zvýšení poměru používaných zařízení z nerez oceli apod.) a tyto trendy ve využívání osvědčených zahraničních zkušeností se zrychlujícím tempem uplatňují ve většině vinařských podniků. Současně dochází i k lepšímu využívání stávajících kapacit a jejich modernizaci. České

a moravské vinařské podniky mají v současné době dostatečné

kapacity na zpracování všech vyprodukovaných hroznů v ČR. Ještě větší kapacitní možnosti vinařského průmyslu jsou v oblasti stáčení vín do lahví. V současné době se dováží cca 2/3 spotřeby vína v ČR. Kontrolu kvality produkce rozmnožovacího materiálu révy je pověřen ze zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a kontrolou kvality vína Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Rozhodnutí o zatřídění vína ( s výjimkou stolního vína) provádí Ministerstvo zemědělství na základě prováděných rozborů a hodnocení v komisi expertů.

6

Oblast vinohradnictví a vinařství se podílí na konečné zemědělské produkci zhruba 6 %. V důsledku ekonomických změn došlo ve vinohradnictví v 90. letech ke snížení rozsahu investic do půdy, porostů a vybavení technikou. Teprve v posledních letech se situace za pomoci podpor státu se zlepšuje. Aby naši výrobci vinných hroznů a vína mohli obstát na evropském trhu potřebují, aby tato odvětví byla zmodernizována, změnila se struktura vinic,

zlepšil

se marketing

a tím

se zlepší jejich

konkurenceschopnost. Bohužel současný vývoj tomu plně neodpovídá a řada výrobců balancuje na hranici rentability.

7

2

Literární rešerše

2.1

Situace v oboru vinohradnictví a vinařství Informace jsou čerpány ze situačních a výhledových zpráv Vinná réva víno

vydaných Mze v letech 1999 až 2006.

2.1.1 Situace odvětví v České republice Spotřeba vína se v ČR v posledních letech pohybuje kolem 16,5 litrů na osobu a rok (včetně ovocných a dezertních vín, samozásobení). Některé zdroje dokonce uvádějí i o dva až čtyři litry více. Zvyšuje se především spotřeba červených vín na úkor bílých. Rostoucí trend spotřeby červených vín se zpomalil. V současné době spotřeba červeného vína dosahuje podílu asi 55 %. Průměrná spotřeba v EU je zhruba 30 až 32 litrů na osobu. V posledních letech dochází k nárůstu zájmu domácích i zahraničních spotřebitelů o české a moravské víno. Vzhledem k tomu, že spotřeba je kryta domácí produkcí zhruba z 1/3, je třeba víno do ČR dovážet.

Obr. č. 1 Vývoj roční spotřeby vín

Spotřeba v litrech

Vývoj roční spotřeby vín v litrech/osobu v ČR * 17 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13

16,1

16,2

16,2

16,3

2000

2001

2002

2003

16,5

15,4

15,3 14,8 14,4

14,4

1965

1975

1985

1990

1995

Rok

Poznámka: * včetně ovocných vín a medoviny; jsou zahrnuti i samozásobitelé Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2006, Mze

8

2004

Podle SEDLA [2005] po vstupu ČR do EU se meziročně zvýšila hodnota dováženého vína o 1 miliardu Kč, z původní 1,56 mld. Kč na 2,58 mld. Kč, tj. o 65 %. Porovnána období od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2004 s obdobím od 1. 5. 2004 do 30. 4. 2005 tedy poslední rok před vstupem a první rok po vstupu. Přesnost tohoto údaje je ale nejistá, protože před vstupem v do EU se u nás vybíralo clo v závislosti na hodnotě vína a ta byla proto v některých případech uváděna nižší. V stupem země do EU pominul důvod uměle snižovat celní hodnotu vína, protože většina vína se dováží bezcelně z členských zemí EU a zbytek, ze třetích zemí, je proclíván stanovenou sazbou na jednotku množství. Narostlo významně i množství dováženého vína, a to o 42% ( z 0,91 mil. hl na 1,29 mil. hl). Po zkušenostech z Rakouska byl nárůst dovozu předpokládán, ale spíše vyšší v prvních měsících po vstupu do EU a pak plynulé snižování. Místo toho byl nárůst pomalejší.

Obr.č. 2 Dovoz vína celkem podle států před vstupem ČR do EU (1.5. 2003-30.4. 2004)

Dovoz vína celkem podle států před vstupem ČR do EU Itálie 20% ostatní 33%

Španělsko 15%

Slovensko 10%

Rakousko 22%

Zdroj: Sedlo,J. Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

9

Obr.č. 3 Dovoz vína celkem podle států po vstupu ČR do EU (1.5. 2004- 30.4. 2005)

Dovoz vína celkem podle států po vstupu ČR do EU

Itálie 23%

ostatní 28%

Slovensko 4%

Španělsko 21%

Rakousko 24% Zdroj: Sedlo,J. Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

Dovoz vína v obalech do 2 litrů (tzv. lahvové víno) se meziročně zvýšil o 70% na 410 tis. hl. Průměrná cena narostla o 6% na 34 Kč/l. Finanční objem dovozu lahvového vína se zvýšil o 80% na 1,4 miliardy Kč. Z hlediska jednotlivých států se v podílu dovezeného vína po vstupu do EU udrželo svou pozici Španělsko, ze kterého se dováží trvale přes 40% veškerého vína dováženého ve spotřebitelských obalech. Pozici si udržela i Francie. Svůj podíl v objemu navýšila Itálie a pozice ztratilo Rakousko a Slovensko.

10

Obr.č. 4 Dovoz lahvového vína podle států před vstupem do EU (1.5. 2003-30.4. 2004) Dovoz lahvového vína podle států před vstupem ČR do EU

Itálie 12%

ostatní 18%

Rakousko 8%

Slovensko 11%

Španělsko 42%

Francie 9%

Zdroj: Sedlo,J. Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

Obr.č. 5 Dovoz lahvového vína podle států po vstupu ČR do EU (1.5. 2004- 30.4. 2005)

Dovoz lahvového vína podle států po vstupu ČR do EU Itálie 17%

ostatní 25%

Rakousko 4% Slovensko 5% Španělsko 41%

Francie 8%

Zdroj: Sedlo,J. Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

11

Vína v obalech nad 2 litry (tzv. sudové víno) bylo dovezeno po vstupu do EU v objemovém vyjádření o 28% více, tj. 860 tis. hl při průměrné ceně o 1 Kč/l vyšší a průměrná cena dosáhla 12,- Kč/litr. Dovoz ve finančním vyjádření přesáhl 1 miliardu Kč. Dovoz sudového vína podle států se rovněž mírně změnil. Rakousko, Itálie a Španělsko zvýšily svůj podíl z 54% na 70%. Z Rakouska se tak k nám dováží 1/3 veškerého sudového vína. Itálie zvýšila podíl dovozu tohoto vína k nám také a Španělsko dokonce dvojnásobně. Své pozice ztratily redukcí na polovinu Slovensko, Maďarsko a Chile, podíl dovozu z Argentiny se snížil dokonce na čtvrtinu.

Obr.č. 6 Dovoz sudového vína podle států před vstupem do EU (1.5. 2003-30.4. 2004) Dovoz sudového vína podle států před vstupem ČR do EU

ostatní 12%

Itálie 23%

Chile 7%

Argentina 9%

Španělsko 5%

Maďarsko 8%

Slovensko 10%

Rakousko 26%

Zdroj: Sedlo, J.: Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

12

Obr.č. 7 Dovoz sudového vína podle států po vstupu ČR do EU (1.5. 2004- 30.4. 2005) Dovoz sudového vína podle států po vstupu ČR do EU ostatní 4% Chile 3% Argentina 2%

Itálie 26%

Maďarsko 17%

Španělsko 11% Slovensko 4%

Rakousko 33%

Zdroj: Sedlo, J.: Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU, Vinařský obzor č. 7-8/2005

Rok před vstupem do EU činil podíl červeného vína na celkovém dovozu v objemovém vyjádření 60%. Rok po vstupu tvořil podíl červeného vína 51% celkového dovozu vína. Vyvezeno bylo rok před vstupem do EU 21tis. hl vína za 108 milionů Kč, z toho 16 tis. hl za 71 mil. Kč na Slovensko. Průměrná cena vyváženého vína byla 51 Kč/l. Naše obchodní bilance tak byla v objemu vína -890 tis. hl a ve finančním vyjádření -1,45 mld. Kč. Vývoz činil 2% dovezeného objemu vína a 7% hodnoty dovezeného vína. První rok po vstupu do EU bylo od nás vyvezeno 31 tis. hl vína za 126 milionů Kč, z toho 25 tis.hl za 103 mil. Kč na Slovensko. Průměrná cena se tak snížila na 41 Kč/l. Celková obchodní bilance vyjádřená v objemu vína činila -1,26 mil. hl a ve finančním vyjádření -2,45 mld. Kč. Vývoz tedy tvořil málo přes 2% dovezeného objemu a pouze 5% hodnoty dovezeného vína. Obchodní bilance ČR v komoditě víno se tedy meziročně zhoršila o 1 miliardu Kč a činí -2,45 miliardy Kč.

13

2.1.2 Vinohradnictví v České republice Ministerstvu zemědělství bylo jasné, že ČR má před stupem do EU poslední šanci zvýšit rozlohu vinic z 11 tisíc hektarů, které zásobovaly naše obyvatelstvo jen asi polovinou spotřeby vína, na plochy, které budou krýt větší díl spotřeby a které přinesou do vinorodých krajin, kde je málo rozvinutý průmysl, větší příležitost k zaměstnání tamního obyvatelstva. Rozhodlo se pro masivní podporu vinařství dotacemi výsadeb vinic až do 300 tisíc Kč na hektar vinice od r. 2001. K tomu byla zveřejněna výzva investorům k programu podpory vinic v ČR. Další podpora od roku 2003 byla realizována i z prostředků Vinařského fondu. současnosti Od roku 1989 bylo na území České republiky vysázeno 7 918 ha vinic. Konečný produkční potenciál plochy ČR činí celkem 19 261,5 ha, z toho je 18 710,3 ha osázených vinicemi a 551,2 ha evidovaných ploch likvidovaných registrovaných vinic po 21. 8. 2000. Při přístupových jednáních ČR s komisí EU byla uzavřena dohoda o navýšení produkční plochy o 2 %, což znamená možnost dalších výsadeb vinic na ploše 385 ha. Pokud se podíváme na věkovou strukturu vinic, uvidíme, že necelá třetina vinic je v plné plodnosti. Jedna třetina je vinic, které ještě nedosáhly plné plodnosti. V posledních letech i díky dotacím, u nás došlo k obnově vinic, která znamená více než jen prostou reprodukci. Odborníci se shodují na tom, že optimální stáří vinic je do dvacátého roku. Do tohoto věku dávají vinice stabilní výnosy co do kvantity i kvality. Ve světě jsou i vinice mnohem starší, které produkují špičkové hrozny, ale to je spíše raritou. I starší vinice mohou dávat velmi dobrou úrodu, ale je zde mnohem složitější ji udržet v dobré kondici. Otázkou zůstává, do jaké míry budou podniky schopny financovat obnovu přestárlých vinic, až dotace na obnovu pominou.

14

Obr.č. 8 Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2005

Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2005 31 a více let 17%

0 - 4 roky 25%

21 - 30 let 25%

5 - 20 let 33%

Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2006, MZe

2.1.3 Legislativa vztahující se ke komoditě réva vinná a víno V roce 2004 proběhla řada významných změn. Tou nejpodstatnější byl vstup naší země do Evropské unie, který poznamenal naší veškerou činnost, nejenom vinařství. Výrazných změn tím doznalo i naše zákonodárství. Vznikla řada nových zákonů a povinností, které se dotýkají i vinařů. Pro většinu vinařů byly tyto změny náhlé a ne vždy plně očekávané, i když každý, kdo měl zájem, mohl se o nich včas informovat. Při přípravě vinařství na vstup ČR do EU byla zvolena podle SEDLA [2005] taktika dvoufázových změn. Po zrušení socialismu trvalo téměř šest let, než byl v roce 1995 zaveden do divokého podnikání ve vinařství pořádek zákonem č. 115/1995 Sb. O jeho významu na výrazné zvýšení kvality našeho vína asi nikdo nepochybuje. Ale v době jeho přípravy ČR ještě jasně nedeklarovala oficiální zájem o členství v EU, a tak byl vytvořen podle našich tradic vycházejících z první republiky a zkušeností z Rakouska a Německa. Byl prvním „moderním“ právním předpisem upravujícím sektor vinohradnictví a vinařství. Vymezením pojmů, zavedením novéno třídění vína, způsobu balení a označování byl tento zákon důležitým počinem z jedné strany pro producenty a ze strany druhé i pro konzumenty, kterým umožnil snazší orientaci na trhu vínem. Zákon upravoval ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů,

15

vinařských oblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ochranu vína uváděného do oběhu stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďování a označování. Zákon dále upravuje vinohradnickou a vinařskou evidenci, podmínky dovozu vína a dozor nad dodržováním povinností. Po pěti letech, v roce 2000, proběhla novelizace vinařským zákonem č. 216/2000 Sb. spolu s příslušnými vyhláškami č. 297/2000 Sb., č. 298/2000 Sb. a č. 299/2000 v rámci první fáze přípravy na vstup do EU. V nich byly upraveny některé výrobní postupy, rozšířen způsob vedení evidence a v seznamu vinařských obcí byly uvedeny i viniční tratě, bylo zpřísněno označování vín. Vše bylo nastaveno tak, aby doházelo k postupnému přechodu mezi stavem po roce 1995 a stavem, který bude zaveden po vstupu ČR do EU. Přitom záležitosti, které by nás omezovaly, byly odsunuty až do druhé fáze (např. výsadbová práva a tím se umožnila výsadba nových vinic ještě těsně před vstupem do EU). Většina evidence o víně byla vyžadována již tímto zákonem (např. hmotnost a cukernatost sklizených hroznů, nakoupených hroznů, prodaných hroznů, zpracovaných hroznů, zásoby vína, výkaz o zásobách vína k 31. 7., souhrnný výkaz k 31. 11.). Dne 29. dubna 2004 byl přijat a 1. května 2004 vstoupil v platnost nový zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb., který je plně v souladu s vinařským právem EU a obsahuje velké množství odkazů na Nařízení Rady Evropského společenství a podrobně upravuje pouze problémy týkající se poměrů v našem vinohradnictví a vinařství. KRAUS [2004] jej komentuje takto: •

Zavádí se nové územní rozdělení na dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava. Oblast Čechy je rozdělena na dvě podoblasti: Mělnická, Litoměřická. Oblast Morava

je

rozdělena

na

čtyři

podoblasti:

Znojemská,

Mikulovská,

Velkopavlovická a Slovácko. •

Zavádí se registr vinic, který spravuje ÚKZÚZ Brno. Registr obsahuje seznam evidovaných vinic a údaje o nich, seznam pěstitelů révy vinné, producentů vín a osob uvádějících produkty do oběhu, o sklizni hroznů a výrobě i zásobách vína a další podstatné údaje.

•

Stanovuje se maximální hektarový výnos hroznů na 12 tun z hektaru.

•

Upravuje právo na opětovnou výsadbu po vyklučené vinici a vymezuje pojem nepovolená výsadba.

16

•

Dělí vína do dvou základních kategorií – víno stolní a víno jakostní stanovené oblasti.

•

Zavádí se nová kategorie víno zemské, což je víno stolní se zeměpisným původem a možností označit odrůdu.

•

Zavádí se nová kategorie vín s označením V.O.C. (Vína Originální Certifikace).

•

Podstatně se prohlubuje vinařská evidence obsahující celkem 28 různých hlášení jednorázových nebo pravidelně opakovaných.

•

Ve vyhlášce je uveden seznam vinařských obcí a viničních tratí, který doplnil ÚKZÚZ číselnými údaji podle stavu registrace k 28. 5. 2004.

Vybraná národní legislativa vztahující se k problematice vinohradnictví a vinařství

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), v platném znění. Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, platnost od 28. 5. 2004, v platné znění. Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení, platnost od 28. 5. 2004 Nařízení vlády č. 245/2004, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, platnost od 1. 5. 2004. Zákon č. 462/2004 Sb., úplné znění zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů ,platnost od 28. 5. 2004. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, platnost od 1. 1. 2003 s výjimkou některých popsaných ustanovení . Zákon č. 179/2005 Sb. (část 32, čl.XXXIII) – uvádí změnu zákona č. 321/2004 Sb. Zákon č. 411/2005 Sb. (část 7, čl. VIII) – uvádí změnu zákona č. 321/2004 Sb. Zákon č. 444/2005 Sb. (část 55, čl. LVI) – uvádí změnu zákona č. 321/2004 Sb. Vyhláška č. 437/2005 Sb., kterou se mění vyhláška. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství.

17

2.1.4 Trh v Evropské unii Země EU se v současné době podílí na celkové evropské výměře vinic téměř 78 %. Nejvýznamnějšími vinařskými zeměmi jsou Španělsko, Itálie a Francie, které dohromady vyprodukují kolem 54 % světové produkce vína. Francie však své postavení na světovém trhu vínem pomalu ztrácí. Z dominantní pozice ji vytlačují Chile, Austrálie, USA a rovněž Argentina. Před 20 lety pokrývali evropští výrobci v čele s Francií téměř 80 % celosvětového trhu vínem, v současné době však odbyt jejich produktů klesl o čtvrtinu. Tradiční evropští výrobci jsou ze svých pozic na trzích vytlačováni díky průmyslové výrobě vína ve velkém a nízkým cenám. Údaje o produkci vína v členských státech EU jsou uvedeny v následující tabulce. Největšími producenty jsou Francie, Itálie a Španělsko. Následují je Německo a Portugalsko. V porovnání s nejen největšími producenty vyrábíme nepatrné množství vína. Pro lepší představivost uvádím údaje z roku 2004 v grafické podobě.

Tab. 1 Produkce vína a moštu v členských státech EU (v tis. hl) 2003-04 560 8 289 3 815 47 300 47 519 46 650 400 123 3 900 70 2 556 7 283 867 540 18

2004-05 545 10 147 4 295 49 926 58 845 55 000 414 156 5 272 70 2 734 7 483 1 031 409 22

Odhad 2005-06 438 9 100 4 093 40 800 53 300 52 600 200 135 2 900 70 2 190 6 645 1 250 400 20

Celkem EU 25 189 031 172 620 165 599 169 890 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Vinná réva a víno duben 2006, MZe

196 349

174 141

Země/market. rok Česko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lucembursko Maďarsko Malta Rakousko Portugalsko Slovinsko Slovensko ostatní EU 25

2000-01 520 9 950 3 558 45 572 59 740 54 088 570 132 4 329 2 337 6 694 1 097 427 17

2001-02 545 8 980 3 477 33 937 55 339 52 293 503 135 5 450 67 2 531 7 790 1 075 480 18

2002-03 495 9 984 3 085 39 419 51 966 46 200 240 154 3 500 62 2 599 6 651 900 332 12

18

Obr. č. 9 Produkce vína a moštu v členských státech EU (v tis. hl) v roce 2004 Produkce vína a moštu v členských státech EU (v tis. hl) v roce 2004

Č

e N sko ěm ec ko Ř e Šp ck an o ěl sk Fr o an ci e Itá lie Lu ce Kyp m r bu rs M k aď o ar sk o M R alta ak o Po us rtu ko ga l Sl sko ov in sk Sl ov o e os ta nsk tn íE o U 25

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Pramen: Situační a výhledová zpráva Vinná réva a víno duben 2006, MZe

Sektor vína, zvláště bílého vína, se v evropských zemích potýká se značnými ekonomickými problémy a situace se stále zhoršuje. Na jedné straně se produkce a dovoz vína postupně zvyšuje, na druhé straně se snižuje jeho spotřeba a vývoz. Následkem toho je v zemích EU stálý meziroční nárůst zásob vína, což má negativní dopady na trh vínem a ceny stolního bílého vína. Pro regulaci trhu v rámci stávajícího tržního pořádku se za nejúčinnější opatření vedle destilace vína, použití sklizených hroznů na hroznovou šťávu dále považuje podpora vývozu vína a spotřeby produktů z moštových hroznů. Vývoz narůstá poměrně pomalu a současnosti podle SEDLA [2005] přesahuje 13 mil. hl. Největší množství je vyváženo do USA ( 3 až 4 mil. hl.), Švýcarska (1,5 mil. hl.), Kanady a Japonska. Vývoz ve finančním vyjádření trvale narůstá, na rozdíl od objemu vyváženého vína. Před pěti lety bylo vyvezeno víno v hodnotě 4 miliard Eur, v roce 2004 již v hodnotě 4,5 mld. Eur. Dovoz vína do EU svým objemem neustále narůstá. V roce 1997 se dovezlo 5,5 mil. hl vína, v roce 2004 to bylo již 11,5 mil. hl. V posledním desetiletí pochází největší objem z Austrálie (téměř 3 mil. hl), Chile, USA Jižní Afriky ( po 2 mil. hl). Ve finančním vyjádření se vynaložená částka během osmi let zvýšila z 1 miliardy Eur na 2,5 miliardy Eur.

19

Lze předpokládat, že kolem roku 2010 se z čistého vývozce stane EU (25) stane uskupeni s vyrovnanou bilancí dovozu a vývozu vína. To znamená, že problémy s přebytkem vína budou narůstat. V současnosti zásoby převyšují roční produkci vína. Jistá výše zásob je pochopitelně přirozená a opodstatněná. Výroba vína je závislá od pěstování révy, ta má přirozený biologický cyklus. Musíme brát v úvahu i technologii výroby jako je zrání v sudech nebo lahvích. Ovšem u vína stolního, jenž není určeno k archivaci a kterého se v EU vyprodukuje výrazná většina začíná být tato situace velmi závažná. Proto v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 probíhá podpora exportu stolního vína do třetích zemí a členské země EU schválily krizovou destilaci vína. Ve vinařském roce 2004/2005 byl podpořen vývoz přibližně 2,6 mil. hl. Nejvíce tohoto nástroje využilo Španělsko a Portugalsko především vývozem vína do Afriky. Krizová destilace byla členskými státy schválena Řecku, Francii, Španělsku a Itálii. Když krizová destilace nebyla využita v předcházejících dvou hospodářských letech, dochází ke krizi pravidelně. Krizová destilace je velmi drahým nástrojem řízení trhu vínem v EU. Podle mého názoru to není nástroj, který může vyřešit problémy s narůstajícími zásobami.

Některé komunitární předpisy týkající se vinohradnictví a vinařství

Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999, o společné organizaci trhu s vínem. Nařízení Komise (ES) č. 883/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína. Nařízení Rady (EHS) č. 357/1979 ze dne 5. února 1979, o statistických zjišťováních ploch vinic. Nařízení Rady (EHS) č. 2392/1986 ze dne 24. července 1986, o zavedení registru vinic Společenství. Nařízení Komise (EHS) č. 649/1987 ze dne 3. března 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavedení registru vinic Společenství.

20

Nařízení Komise (ES) č. 616/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1623, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999, o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu. Nařízení Komise (ES) č. 1163/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1622/2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření. Nařízení Komise (ES) č. 1216/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1227/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu. Nařízení Komise (ES) č. 1219/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1623, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999, o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu. Nařízení Komise (ES) č. 1747/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999, o společné organizaci trhu s vínem pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína. Nařízení Komise (ES) č. 1820/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1623, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999, o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu. Nařízení Komise (ES) č. 2165/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem.

2.1.5 Světový trh Dle šetření OIV činila celková plocha vinic ve světě v roce 2003 celkem 7 890 tis. ha. Z toho nejvíce vinic, 60 %, leží v Evropě, téměř 21 % se nachází v Asii, 12 % v Americe, 4,4% v Africe a přes 2 % v Austrálii a Oceánii. Zatímco v Evropě plochy vinic mírně klesají,

v zámoří se naopak výměry vinohradů zvyšují, a to zejména v USA a Chile, dále pak v Austrálii a Číně. Víno se stále více stává prostředkem mezinárodního trhu a mezinárodní konkurenční boj je stále intenzivnější. V posledních letech se začínají na světovém trhu razantně prosazovat vína z Nového Zélandu, Jihoafrické republiky, Austrálie, Chile, Uruguaje, Kalifornie a v neposlední řadě i z Argentiny. Tyto země

21

začínají vytlačovat z trhu tradiční evropské výrobce vín jako je Francie, ale rovněž Španělsko a Itálii. V souvislosti s globalizací se v současnosti na světovém trhu vínem vyskytují dvě koncepce. Jedna odpovídá vínu průmyslovému typu, kdy jsou hrozny produkovány v oblastech s nejnižšími produkčními náklady. Hrozny jsou pak postupně zpracovány během celého roku buď v místě jejich produkce nebo poblíž místa spotřeby vína. Pro rozlišnost vína a je pak určující odrůda nebo obchodní známka. Druhá koncepce je blíže zemědělství, kdy rozlišností vín a jejich typické vlastnosti jsou vázány na zeměpisný původ a použité enologické metody. Zde obchodní známky nehrají prakticky žádnou roli. Obě tyto koncepce si na světovém trhu vzájemně příliš nekonkurují, protože každá z nich má jiného zákazníka. Obecně se počítá s nárůstem produkce vína na světě a k tomu i odpovídající nárůst spotřeby, který by měl v porovnání let 2003 a 2008 činit +7,5% objemu. V roce 2004 se ve světě vypilo 30 miliard lahví vína, v roce 2008 je předpokládaná spotřeba už 31,7 miliard lahví vína. Předpokládá se, že dojde v významným změnám v žebříčku spotřeby vína. Francie bude nadále ztrácet své pozice, ve spotřebě má být předstižena USA a Velkou Británií. V těchto zemích se předpokládá růst spotřeby až o 20%. Francie bude nadále zaujímat pozici největšího vývozce vín a vinných produktů, ač jejich vývoz bude nadále klesat. Naopak na evropské trhy budou stále více útočit producenti a Austrálie, JAR, Chille, Argentiny. Během let 1999 až 2003 se snížila spotřeba sektů o 10%, avšak do roku 2008 se předpokládá navrácení objemu spotřeby sektů o 6%. Všeobecně se také v nejbližších letech předpokládá zvýšení podílu spotřeby kvalitnějšího vína ( v cenách nad 120 Kč/láhev) na úkor levného vína.

22

2.2 Teorie nákladů Výnosy, náklady a především hospodářský výsledek patří podle SYNKA [2001] k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření každého podniku. Jsou proto předmětem každodenního zájmu manažerů.

2.2.1 Výnosy,náklady, hospodářský výsledek Výnosy podniku podle SYNKA [2001] jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu (to je podle principu tzv. aktuálního účetnictví). Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku. Výnosy podniku tvoří: a) provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej) b) finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí c) mimořádné výnosy získané mimořádně, např. prodejem odepsaných strojů Náklady podniku tvoří: a) běžné provozní náklady (spotřeba materiálu a energie, osobní náklady) b) odpisy investičního majetku c) ostatní provozní náklady d) finanční náklady (úroky aj.) e) mimořádné náklady (dary, mimořádné odměny)

2.2.2 Kalkulace vlastních nákladů Kalkulace vlastních nákladů POLÁČKOVÉ [2005] je výpočetní postup, při kterém se zjišťují vlastní náklady na jednotku výrobku.

23

Provádí se takto: a) předběžná kalkulace (při úvahách o výrobě určitých výrobků), provádí se na základě předpokladů o nákladech na produkci

b) výsledná kalkulace na základě skutečných nákladů a skutečné produkce.

Výsledné kalkulace, jejichž cílem je zjistit skutečné náklady na jednotku výrobku, se provádějí na konci roku po zúčtování všech nákladů běžného roku (účtová třída 5) a výnosů z produkce běžného roku (účtová třída 6). K nákladům běžného roku se připočtou náklady z minulého roku, týkající se produkce běžného roku a odečtou se náklady vynaložené na produkci příštího roku. Předmětem výsledné kalkulace jsou tedy vlastní náklady dokončené výroby. Při výpočtu výsledných kalkulací je nutno zachovat určitý postup, při kterém je respektována skutečnost vzájemné výrobní souvislosti jednotlivých odvětví a výrobních úseků zemědělské výroby. K tomu je třeba zajistit analytickou evidenci o nákladech a výnosech jednotlivých výrob v zemědělském podniku, jež umožní získat podklady o: a) přímých nákladech plodin sklízených v běžném roce, b) nákladech na traktory, nákladní auta, c) nákladech na sklízecí mlátičky a ostatní samojízdné stroje, d) nákladech nezemědělských činností a lesní výroby, e) jednotlivých druzích režie, f) tržbách za jednotlivé výrobky, práce a služby.

Zjišťování a výpočet výsledných kalkulací vlastních nákladů vyžaduje dále sledovat v naturálním vyjádření:

a) spotřebu vlastních osiv a sadby pro jednotlivé plodiny, b) spotřebu vlastních (statkových) hnojiv pro jednotlivé plodiny, c) spotřebu ostatních výrobků, d) naturální výrobu a prodeje jednotlivých výrobků.

24

2.2.3 Členění nákladů Předpokladem účinného řízení nákladů je jejich podrobnější rozčlenění. Členění nákladů musí být vyvoláno účelovou potřebou a vztahem k řešení určitého problému.

Druhové členění nákladů Toto členění patří k základnímu třídění, v němž se náklady seskupují podle stejnorodých druhů. Z tohoto hlediska členíme náklady na: a) prvotní, kde jde v podstatě o externí náklady zachycované v účetnictví v účtové třídě 5 - Náklady.

Za základní prvotní nákladové druhy se přitom považují: − spotřeba materiálu, − spotřeba a použití externích prací a služeb, jako např. přepravného, nájemného, energie, prací a služeb spojených s opravami a udržováním majetku, − mzdové a ostatní osobní náklady, včetně sociálního a zdravotního pojištění pracovníků, − odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku, − finanční náklady, jako např. úroky, bankovní výlohy, náklady spojené se získáním bankovních záruk apod.

Pro vstupující nákladové druhy jsou charakteristické čtyři základní vlastnosti: − na vstupu do podniku se projevují v časově nerozlišené podobě; výdaj zobrazený na vstupu může být nákladem až v některém z dalších období, nebo se naopak projeví ve zvýšení nákladů - se souvztažným zvýšením předpokládaných závazků týkajících se běžného období - protože výdaj nastane až v budoucnu (např. tvorba rezervy na generální opravu výrobního zařízení, prováděnou každé 3 roky);

25

− druhově vynaložené náklady jsou z hlediska jejich zobrazení prvotní; předmětem zobrazení se stávají hned při jejich vstupu do podniku, na jeho hraniční vazbě s okolím; − jsou to náklady externí; vznikají spotřebou výrobků, prací či služeb jiných subjektů; − z hlediska možností jejich podrobnějšího rozčlenění v podniku jsou jednoduché. Z úrovně podnikového řízení je nelze rozlišit na jednodušší složky, ze kterých se tyto náklady skládají.

b) druhotné, které vyplývají z vnitropodnikových vztahů a představují interní převody. Druhotné náklady se člení na: − spotřebu výrobků vlastní výroby, − náklady z vnitropodnikového styku jednotlivých útvarů v rámci podnikatelského subjektu a režijní náklady.

Druhotné náklady a výnosy se zachycují v účtové třídě 6, v účtových třídách 8 a 9 nebo v pomocné evidenci. V automatizovaném systému účetnictví na účtu 599. Základním významem druhového členění nákladů spočívá v tom, že je informačním podkladem při zajištění proporcí, stability a rovnováhy mezi potřebou těchto zdrojů v podniku a vnějším okolím, které je schopno je poskytnout (od koho, kdy a jak musí podnik zajistit materiál, energii, ostatní externí výkony a služby apod.).

Kalkulační členění nákladů Spočívá v podstatě v pořizování nákladů k určitému výkonu. Náklady se v kalkulacích zjišťují (stanoví) jako:

a) přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na kalkulovaný výkon ve skutečné výši podle účetnictví. V předběžných kalkulacích se stanoví podle plánované spotřeby materiálu a práce (např. s použitím dostupných norem přímo na kalkulovaný výkon),

26

b) nepřímé náklady, které se zjišťují (stanoví) ve výsledné a předběžné kalkulaci vlastních nákladů pomocí: − závazně stanovené rozvrhové základny pro jejich rozvrh k jednotlivým výkonům, − podnikatelským subjektem stanovené rozvrhové základny. Protože každé rozvrhování nepřímých nákladů znamená určitou nepřesnost, mělo by být snahou při kalkulaci vlastních nákladů umístit co nejvíce nákladových položek k přímým nákladům.

2.2.4 Kalkulační vzorce Pro kalkulace vlastních nákladů v zemědělství existoval do r 1993 oborový kalkulační vzorec, který byl odvozen od typového kalkulačního platného pro celé národní hospodářství a vydaného Federálním ministerstvem financí v roce 1976. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Z 12.12.1991 zrušil předpisy pro kalkulace vlastních nákladů a neurčuje také metodiku vnitropodnikového účetnictví, jeho součástí by měly být i nákladové kalkulace. Předpokladem účinného řízení nákladů je jejich podrobnější rozčlenění, které by mělo odpovídat danému účelu vzhledem k řešení určitých problémů. Základní význam kalkulačního vzorce spočívá v tom, že je informačním podkladem pro hodnocení úrovně jednotlivých nákladových položek u jednotlivých výrobků v zemědělských podnicích.

27

Kalkulační vzorec v rostlinné výrobě

Položky kalkulačního vzorce

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Nakoupená osiva a sadba Vlastní osiva a sadba Průmyslová hnojiva Organická hnojiva Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímé náklady a služby

7. 8.

10.

Mzdové a osobní náklady Odpisy hmotného investičního majetku Práce vlastních mechanizačních prostředků a opravy a udržování Výrobní režie

11.

Správní režie

9.

Návaznost na účty účtové osnovy

501 613 501 613 501 501,502,503,555,562,597 a účty skupiny 51,53,54 účty skupiny 52 551 559 nebo účty třídy 8 týká se výše uvedených účtů a účtových skupin, (úč. 599 nebo účty třídy 8) týká se účtů jako výrobní režie

Nekalkulovatelné náklady Nekalkulovatelné náklady vymezují nákladové položky, které se nezahrnují do kalkulací výrobků a služeb, a to i nepřímo (např. prostřednictvím režie): − prodaný materiál (účet 542), − odpis nedobytné pohledávky (účet 546), − finanční náklady (úč. Skup. 56), kromě úroků (úč. Skup. 55 a 57), − mimořádné náklady (úč. Skup. 58), kromě účtů 582 a 588, − daň z příjmu (úč. Skup. 59). Metody kalkulace − metoda odečítací (zůstatková) − metoda rozčítací − kombinace metody odečítací a rozčítací − ostatní kalkulační metody

28

Vinné hrozny - kalkulace Jde o sledování nákladů na plodící vinice. Kalkulační jednicí je 1 t hroznů. Za vedlejší

výrobky

se

považují

rouby,

popř.

podnože

a

sazenice,

oceněné

vnitropodnikovými cenami. Při kalkulaci se pak používá metody odečítací. Pěstování sazenic révy vinné je prakticky nezbytnou podmínkou pro pozdější získávání vinných hroznů a proto není správné révové sazenice považovat za vedlejší výrobek. Je třeba, aby náklady na vinařskou školku a podnožové vinice byly sledovány odděleně od plodících vinic a aby zde kalkulační jednicí byl 1 kus révové sazenice a bylo používáno kalkulační metody dělením. U plodících vinic jsou hlavním výrobkem vinné hrozny, případné rouby je možno považovat za vedlejší výrobek a používat v tomto případě kalkulační metodou odečítací.

Výroba vína - kalkulace

Kalkulačními jednicemi při výrobě vína ve vinných sklepech jsou: 1hl

vinného moštu

1hl

rozpracovaného vína

1hl

sudového vína

100ks hotového vína lahvového příslušného druhu a balení (podle hloubky účelového členění nákladů).

29

3

Cíl a metodika práce Cílem práce je analyzovat nákladové a výnosové souvislosti v úseku pěstování

révy vinné a výroby vína ve vybraných zemědělských subjektech v období před a po vstupu do EU. Cíl práce byl naplněn podle metod syntetické a analytické. Data jsem čerpal ze syntetických

a

analytických

účtů.

Údaje

o

vinicích,

vinných

hroznech

a vyprodukovaném víně jsem čerpal z vinařské evidence vedených jednotlivými podniky dle platné legislativy. Řízeným rozhovorem s manažery podniků jsem získal informace o způsobu pěstování révy vinné, sběru a zpracování vinných hroznů, použité technologii, způsobu prodeje a o celkové strategii podniků. Pro kalkulaci nákladů na výrobu vinných hroznů u jednotlivých podniků bude použita tabulka podle následujícího vzoru: Kalkulační položka Osiva - nakupované Osiva - vlastní Hnojiva - vlastní Hnojiva - nakupovaná Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé mat. náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osob. náklady celkem Odpisy HIM - přímé Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie

jednotka Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha

Náklady celkem

Kč/ha

Podíl hlavního výrobku Náklady hlavního výrobku Hektarový výnos hl. výrobku Náklady hlavního výrobku Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

% Kč/ha t/ha Kč/t Kč/ha t/ha Kč/t

rok

Pro kalkulaci nákladů na výrobu vinných hroznů u jednotlivých podniků bude použita tabulka podle následujícího vzoru:

30

Kalkulační položka

jednotka

Spotřeba hroznů vl. výrob. Ostatní přímý materiál Přímé mat. nákl. celkem Ost. přímé nákl. a služby Mzdové a os. nákl. celkem Odpis HIM Nákl. pomocných činností Režijní náklady celkem

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Náklady celkem

Kč

Produkce Nákl. na jedn. produkce Tržby Prodané množství Průměrná realizační cena

litr Kč/litr Kč litr Kč/litr

rok

Diplomová práce je rozdělena na dvě části. V první jsou analyzovány souvislosti týkající se výroby a spotřeby vína v ČR a faktory je ovlivňující. Pomocí kalkulací a rozboru jednotlivých jejich položek vyhodnotit náklady výroby vinných hroznů a vína. Ekonomické ukazatele jsou srovnávány u tří významných výrobců vinných hroznů a vína. Ekonomické výsledky sledovaných podniků jsou také porovnány s výsledky šetření v síti testovacích podniků - FADN CZ, které provádí VÚZE v Praze. Sledované podniky jsou v práci nazvány obecně jako podniky A, B, C. Všechny uvedené údaje jsou poskytnuty reálnými podniky, které však chtěly zůstat v anonymitě. Sledované podniky poskytly podklady pro posouzení nákladových a výnosových položek, výměry a struktury vinic dle výrobních středisek, strukturu produkce dle odrůd a účetní sestavy pro výpočet kalkulací nákladů. Tyto údaje byly využity pro kalkulaci nákladů

produkce hroznů a produkce vína prostou kalkulační metodou.Výpočet

nákladů je proveden v absolutní výši, pak přepočten u výroby hroznů na 1 hektar a 1 tunu vinných hroznů a u výroby vína na 1 litr. V druhá část je zaměřena na výrobu vinných hroznů a vína před vstupem ČR do EU a po vstupu. Dává přehled o vývoji výsadeb nových vinic, struktuře vysazovaných odrůd moštových hroznů. Srovnává ceny zemědělských výrobců vinných hroznů s náklady podniků sledovaných FADN CZ. Dále se zabývá možným vývojem vinohradnictví a vinařství v EU.

31

4

Vlastní práce 4.1 Ekonomika pěstování révy a výroba vína v jednotlivých podnicích V tato část se zabývá porovnáním ekonomiky produkce vinných hroznů a vína

u sledovaných podniků A, B, C mezi sebou i s testovací sítí podniků FADN CZ.

4.1.1 Podnik A Akciová společnost A vznikla v dubnu roku 1997, kdy do ní přešla velká část majetku do té doby existujícího zemědělského družstva. To vznikalo sdružováním samostatných malých družstev postupně od roku 1960. Předmět podnikání je podle výpisu

z obchodního

rejstříku

„zemědělství,

včetně

prodeje

nezpracovaných

zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, silniční motorová doprava nákladní i osobní, zámečnictví opravy motorových vozidel, koupě zboží za účelem dalšího prodeje, zemní a výkopové práce, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, pronájem nemovitostí v četně úklidu, opravy ostatních dopravních prostředků, výroba alkoholických a nealkoholických nápojů studenou cestou, lahvování vína a destilátů.“

Hlavní náplní je výroba zemědělských komodit a to zejména kukuřice, obilí, řepky olejné, mléka, hroznů, vína, hovězího a vepřového masa. Podnik A, obhospodařuje 2 343 ha zemědělské půdy, z čehož je: − 1 661 ha orné půdy − 800 ha trvalých travních porostů − 91 ha produkčních vinic Výroba je rozčleněna na 4 výrobní úseky a jeden úsek nevýrobní. Výrobní úseky tvoří rostlinná výroba, živočišná výroba, mechanizace, přidružená výroba. Nevýrobní úsek tvoří správa podniku. Živočišná výroba má 3 farmy.

32

Do úseku rostlinné výroby patří také speciální úsek vinohradnictví, který zahrnuje vinohrady, sklepní hospodářství, zpracování hroznů. Vinice leží ve slovácké vinařské podoblasti. Pěstování vinné révy a výroba vina je v podniku členěna do vnitropodnikových útvarů dle jednotlivých vinic. Historie vinařství v podniku A Pěstování vinné révy a výroba vína má v dané oblasti staletou historii. Výměra vinic, produkce hroznů a vína se během staletí ale i posledních dvaceti let měnila. Tab. 2 Výrobní ukazatele podniku A k.ú.

1982

1992

Bu

výměra (ha) sklizeň (t) výnos (t/ha)

36,45 255,15 7,00

St

výměra (ha) sklizeň (t) výnos (t/ha)

50,06 344,75 6,89

Bo

Új

Os

2002

2005

12,46 56,10 4,50

výměra (ha)

40,69

19,16

35,60

38,47

sklizeň (t) výnos (t/ha)

353,77 8,69

137,60 7,18

275,27 7,73

265,18 6,89

výměra (ha)

46,82

35,04

53,22

68,39

sklizeň (t)

534,11

209,00

370,36

174,60

výnos (t/ha)

11,41

5,96

6,96

2,55

výměra (ha) sklizeň (t) výnos (t/ha)

41,79 371,48 8,89

40,06 187,90 4,69

3,69 18,90 5,12

3,69 6,30 1,71

Obr. č. 10 Vývoj ploch vinic Vývoj ploch vinic v podniku A

Plocha vinic v ha

250

215,81

200 150 106,72

92,51

100

105,55

50 0 1982

1992

2002

2005

Z výše uvedených tabulky a grafu vývoje ploch plodných vinic z let 1982, 1992, 2002 a 2005 vyplývá jejich výrazný úbytek. Je to částečně odraz neschopnosti obnovy

33

viničních ploch po jejich vyklučení pro stáří, z důvodů velmi vysoké investiční náročnosti. Druhým důvodem je pokles počtu potřebných pracovních sil v devadesátých letech, kdy z provozu vinic v důsledku odchodů do starobního důchodu postupně odešlo 55 zaměstnanců. Pokles ploch je markantní zejména u odrůd Müller-Thurgau, Veltlínské zelené a Veltlínské červené ranné. Jedná se o úrodné odrůdy, kterých je na současném trhu výrazný nadbytek. Můžeme to charakterizovat jako odklon od kvantitativních odrůd ve prospěch žádanějšího sortimentu vín. Ekonomiku pěstovaných odrůd dříve zařazených do kvalitativní skupiny I.b. by nezabezpečoval ani prodej hroznů, které cenově patří v posledních letech mezi odrůdy s nejnižší realizační cenou, protože prodej vína z těchto odrůd ve větším než stávajícím rozsahu nejsou schopni realizovat. Z odstupem času se krok snížit plochy těchto odrůd jeví jako správný. Snížení ploch bylo provedeno zejména v těch katastrech , které měly horší výrobní podmínky , naopak k rozšíření ploch vinic bylo provedeno v oblasti s velmi příznivými výrobními podmínkami. To se příznivě projevilo i ekonomice pěstování révy vinné.

4.1.1.1

Vinohradnictví v podniku A

Výroba hroznů a jejich následné zpracování na víno je v podniku A jedním z rozhodujících výrobních odvětví. V devadesátých letech se plochy plodných vinic snižovaly. Jejich obnova byla odvislá nejen od přípravy ploch k výsadbě, ale zejména od nedostatku finančních prostředků na náročné investice. V té době nebyl podnik schopen získat dlouhodobé pronájmy pozemků od jejich vlastníků v ucelených plochách. Toto se podařilo teprve v posledních letech, kdy postupně bylo vysázeny následující odrůdy: •

2,46 ha Sauvignon

•

3,25 ha Tramín červený

•

4,25 ha Modrý Portugal

•

2,40 ha Rulandské modré

•

2,40 ha Cabernet Moravia.

Všechny tyto výsadby byly provedeny v nejkvalitnějších viničních tratích.

34

Obr. č.11 Struktura pěstovaných odrůd dle podílu na výměře vinic Struktura pěstovaných odrůd dle podílu na výměře vinic Cabernet Moravia Rulandské modré 3% 3% Modrý Portugal 4%

Müller-Thurgau 20%

Zweigeltrebe 6% Svatovavřinecké 2% Rulandské šedé 6%

Rulandské bílé 7%

Muškát moravský 18%

Chardonnay 5% Tramín červený 3% Sauvignon 3%

Ryzlink rýnský 6%

Veltlínské zelené 14%

Z grafu je patrná převaha bílých odrůd, které se na celkové výměře podílení asi 85 %, nad odrůdami modrými s podílem 15 %. Tato struktura je odrazem spotřeby vína z počátku 80. let minulého století. Současný trh v ČR si žádá větší podíl vín červených. Protože výrobní podmínky v podniku A nejsou pro pěstování modrých odrůd příliš vhodné, podnik se zaměřuje zejména na produkci bílých vín, u nichž je větší jistota trvalé kvality. Z grafu vyplývá, že podnik A má široké spektrum pěstovaných odrůd vinné révy. Je to dáno jednak různorodými výrobními podmínkami a také požadavky odběratelů. Většina z odběratelů vyžaduje dostatečné portfolio vín, ovšem tak aby byl

35

dodavatel schopen tyto výrobky dodávat minimálně po dobu jednoho roku. Tím sledovaný podnik dlouhodobě posiluje svou pozici na trhu s vínem, kde se každoročně zvyšuje konkurence nejenom tuzemských výrobců, nýbrž i ze strany dovozců.

Struktura produkce hroznů 1999 až 2005 Tab. č.3 Produkce hroznů podle odrůd v tunách Odrůda 1999 2000 2001

2002

2003

2004

2005

Müller-Thurgau 155,75 Muškát moravský 147,82 Veltlínské zelené 59,41 Ryzlink rýnský 18,60 Sauvignon 9,70 Tramín červený 3,20 Chardonnay 41,96 Rulandské bílé 75,69 Rulandské šedé 23,30 Bílé celkem 535,42 Svatovavřinecké 37,10 Zweigeltrebe 59,48 Modrý Portugal 7,30 Rulandské modré Cabernet Moravia -

143,20 186,75 119,86 23,40 11,90 4,00 32,70 47,80 16,70 586,31 30,70 37,70 30,90 -

123,80 243,67 107,73 17,10 11,60 3,10 26,10 47,30 17,60 598,00 19,10 69,80 26,10 4,70 -

127,42 116,34 112,58 33,70 11,30 4,60 48,89 54,87 26,80 536,50 15,71 62,43 25,40 5,60 -

124,12 166,52 105,10 25,30 9,80 4,90 41,91 45,10 24,30 547,05 21,70 76,78 10,90 4,20 12,14

174,62 139,63 87,82 27,33 9,02 4,96 35,19 44,03 14,52 537,12 23,14 54,72 27,12 14,58

63,50 156,48 60,80 20,10 6,70 1,80 20,10 40,40 10,10 379,98 9,10 27,20 21,50 3,40 5,90

Modré celkem

103,88

99,30

119,70

109,13

125,72

119,56

67,10

Celkem

639,30

685,61

717,70

645,63

672,77

656,68

447,08

Kalkulace vlastních nákladů na výrobu vinných hroznů Výrobní výsledky let 1999 až 2004 vyjádřené hektarovými výnosy a cukernatostí hroznů můžeme hodnotit jako velmi dobré. Je samozřejmé, že každý ročník je jedinečný. Má své charakteristiky vyjádřené úhrnem aktivních teplot, počtem slunečních dní, množstvím srážek a vůbec příznivého vývoje jednotlivých fenologických fází. K tomu musíme přiřadit i schopnosti vinohradníka ochránit produkci před chorobami a škůdci. Výsledkem všech těchto vlivů je množství vyrobených vinných hroznů v kvalitě vyjádřené cukernatostí. Z tabulek a grafů,

36

uvedených v příloze, vyplývá, že ročníky 1999, 2000, 2002 i 2003 se řadí v této oblasti mezi ročníky výjimečné. Velmi dobrá úroda při vysoké cukernatosti se projevuje vysokým procentem přívlastkových vín. Naproti tomu ročník 2001 z tohoto pohledu nebyl dobrý.

Část vinných hroznů podnik vždy prodal. V letech 1999 – 2002 se prodej pohyboval okolo 20%. Většinou se jednalo o hrozny odrůd, kterých měl podnik dostatek (Muškát moravský, Mőller Thurgau a Veltlínské zelené) a hrozny s nižší cukernatostí. Hroznů z velmi dobrého ročníku 2003 prodal asi 10%. Ale v následujícím roce prodal více jak 95% své produkce. V tomto roce se v podniku A udála zásadní změna. Do podniku byl dosazen správce podniku, který prodal téměř celou úrodu vinných hroznů. Po příchodu nového vlastníka v roce 2005 se situace ve firmě stabilizovala. Podnik prodal zhruba 6% sklizených hroznů, většinu produkce sám zpracoval. Cílem podniku do budoucna je zvýšená produkce přívlastkových vín jako reakce na zvýšenou poptávku svých odběratelů po těchto vínech.

Pokud se zaměříme na jednotlivé kalkulační položky, zjistíme, že podnik má vysoké mzdové a osobní náklady. To je dáno vysokým podílem lidské práce ve vinicích. Počínaje řezem, zelenými pracemi až po výhradně ruční sklizeň vinných hroznů.

37

Tab. č. 4 Kalkulace hroznů v podniku A Kalkulační položka Osiva - nakupované Osiva - vlastní Hnojiva - vlastní Hnojiva - nakupovaná Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé mat. náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osob. náklady celkem Odpisy HIM - přímé Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie

jednotka Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha

Náklady celkem

Podíl hlavního výrobku Náklady hlavního výrobku Hektarový výnos hl. výrobku Náklady hlavního výrobku Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

0 0 0 1 834 10 871 4 272 16 977 3 722 39 031 9 809 7 234 153 9 126

28 0 0 2 077 8 998 6 035 17 138 5 538 40 137 9 522 4 628 57 3 533

0 0 0 3 530 11 057 5 903 20 490 9 259 43 540 9 917 4 000 53 6 433

5 0 0 2 242 15 844 4 464 22 555 6 806 50 738 10 767 4 487 63 7 223

0 0 643 0 8 566 5 029 14 238 3 042 48 183 9 819 2 015 148 10 347

0 0 0 0 9 574 3 904 13 478 1 939 44 432 8 378 1 676 158 10 496

0 0 0 0 8 644 3 345 11 989 2 898 38 324 8 906 2 875 126 9 432

Kč/ha

86 052

80 553

93 692

102 639

87 792

80 557

74 550

% Kč/ha t/ha Kč/t Kč/ha t/ha Kč/t

100 86 052 6,91 12 452 16 485 1,93 8 529

100 80 553 7,41 10 869 16 827 1,71 9 817

100 93 692 7,76 12 079 22 519 2,08 10 805

100 102 639 6,98 14 710 20 563 1,5 13 732

100 87 792 7,27 12 084 11 506 0,74 15 535

100 80 557 7,24 11 124 51 194 6,98 7 334

100 74 550 5,01 18 479 3 944 0,32 12 531

38

Obr. č.12 Porovnání nákladů výroby hroznů na hektar Porovnání nákladů výroby hroznů na hektar

Náklady v Kč

105 000 100 000 95 000 90 000 85 000

A

80 000 75 000 70 000 65 000

FADN CZ

60 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Z tohoto grafu vyplývá, to že nákladovost na hektar podniku A je ve všech letech (mimo rok 2001) vyšší oproti výsledkům FADN CZ.

Obr. č.13 Porovnání nákladů na tunu vinných hroznů Porovnání nákladů na tunu vinných hroznů

Náklady v Kč

19 000 18 000 17 000 16 000 15 000

A

14 000 13 000 12 000 11 000

FADN CZ

10 000 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Náklady na tunu hroznů a tento ekonomický ukazatel je rozhodující, ukazuje přesně na opačný trend vývoje než náklady na hektar. Nejnižší na tunu byly v roce 2000 – 10.869,- Kč/t. Naopak nejvyšší v roce 2005 – 18.479,- Kč/t, což je o 70% více i přesto,

39

že náklady na hektar byly nižší o 6.007,- Kč. To bylo způsobeno nízkým hektarovým výnosem. Nutno ovšem podotknout, že ročník 2000 byl jedním z nejlepších ročníků co do kvality i kvantity. V roce 2005 se podařilo snížit náklady na hektar, ale nízký výnos zapříčinil, že tunu hroznů podnik A vyrobil za 18. 479,- Kč. Nákladovost v podniku A na hektar je vysoká a téměř ve všech ročnících překračuje FADN CZ. Ale dobrá agrotechnika, projevující se vysoké potřebě ruční práce se promítá do dobrého hektarového výnosu a především do kvality hroznů.

4.1.1.2

Výroba vína v podniku A

Objem výroby vína v podniku A kolísá v návaznosti na produkci hroznů. V letech 1999 až 2002 je patrný kladný hospodářský výsledek. Dosažená průměrná realizační cena za litr vína je v těchto letech vždy vyšší, než jsou náklady na litr vína. Od roku 2003 došlo k prudkému zlomu, výroba vína vykazovala velkou ztrátu. Je to především důsledek prudkého poklesu realizační ceny vína. V současné době, kdy firma prošla ozdravným procesem, se ekonomické výsledky stabilizovaly.

Podstatnou položkou vlastních nákladů na výrobu vína tvoří hodnota zpracovávaných vinných hroznů. Ta je dána vlastními náklady na jejich výrobu a jednotlivých letech se pohybuje od 40% z celkových nákladů na litr vína v roce 2001 do 55% v roce 2005. Další významnou kalkulační položkou je ostatní přímý materiál. Spotřeba ostatního přímého materiálu tvoří 15% (rok 2003) až 26% (rok 2000) z celkových nákladů. Ekonomické ukazatele roku 2004 je nutno posuzovat odlišně od ostatních let. To proto, že podnik prodal 95% úrody vinných hroznů a na víno pracoval jen nepatrnou část produkce a vyrobil jen 15800 litů vína. U tak neobvykle nízké produkce hrály podstatný vliv fixní náklady. Nezměněný stav pracovníků se také projevil vysokými mzdovými náklady na jednotku produkce.

40

Tab. č. 5 Kalkulace vína podniku A Kalkulační položka

jednotka

Spotřeba hroznů vl. výrob. Ostatní přímý materiál Přímé mat. nákl. celkem Ost. přímé nákl. a služby Mzdové a os. nákl. celkem Odpis HIM Nákl. pomocných činností Režijní náklady celkem

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Náklady celkem Produkce Nákl. na jedn. produkce Tržby Prodané množství Průměrná realizační cena

1999 5 734 146 2 372 503 8 106 649 563 406 1 012 467 1 034 789 115 397 1 937 052

2000

2001

2002

2003

2004

2005

5 937 647 6 630 453 7 494 303 8 678 553 3 653 395 3 682 045 2 975 555 2 579 212 9 591 042 10 312 498 10 469 858 11 257 765 527 122 1 028 813 921 859 1 401 839 1 298 276 1 575 051 1 570 556 1 433 104 1 268 558 1 191 049 1 103 223 1 044 284 252 277 279 715 148 975 104 041 1 111 764 1 992 096 1 804 369 2 089 609

265 863 7 598 469 1 395 939 2 455 749 1661 802 10 054 218 356 977 322 736 1 261 239 924 444 934 232 870 028 27 339 87 030 824 936 1 568 220

Kč

12 769 760 14 049 039 16 379 222 16 018 840 17 330 642

5 066 525 13 826 676

litr Kč/litr Kč litr Kč/litr

292 440 359 200 345 007 321 100 396 500 15 800 43,67 39,11 47,48 49,89 43,71 320,67 10 049 664 10 645 050 13 440 121 15 610 521 15 206 400 11 225 944 222 934 188 652 199 977 272 463 415 251 513 038 45,08 56,43 67,21 57,29 36,62 21,88

41

304 428 45,42 0 0 0

4.1.2 Podnik B Společnost vznikla v roce 1993 a navazuje na dlouholetou tradici sklepního hospodaření. Celková plocha vinic společnosti činí zhruba 191 ha, jejichž poloha je zachována již po staletí. Vinice spadají do katastru tří vinařských obcí. Podnik se zaměřuje na výrobu bílých vín, dvě třetiny vinic jsou osázeny bílými moštovými odrůdami. Zabývá se také produkcí sektů, která tvoří jen malou část výrobních programu. V diplomové práci se věnuji výrobě tichých vín, proto tuto část výrobního programu nebudu analyzovat.

4.1.2.1

Vinohradnictví v podniku B

Podnik B se vyznačuje výraznou škálou pěstovaných odrůd. Na svých vinicích pěstuje osmnáct bílých moštových odrůd a osm modrých moštových odrůd. Díky tomuto širokému portfoliu pěstovaných odrůd, může podnik oslovit zákazníky preferující široké spektrum nabízených vín. To také zapadá do firemní strategie. Na největší ploše (30,22 ha) pěstuje podnik odrůdu Müller Thurgau. Druhou nejpěstovanější bílou moštovou odrůdou je Sauvignon. Podnik B si uvědomil velmi dobré podmínky pěstování této odrůdy na svých vinicích. Jeho Sauvignony patří mezi velká vína. Dokladem toho jsou i četná ocenění získaná na prestižních zahraničních výstavách vín. Mezi odrůdy vysokým podílem na výsadbách patří Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Tramín červený. Další zajímavostí jsou poměrně malé výsadby Veltlínského zeleného, které je nejvíce pěstovanou odrůdou dané oblasti. Své vinice také osázel méně pěstovanými odrůdami: Iršai Oliver, Pálava a Sylvánské zelené. I toto poukazuje na snahu podniku B odlišit se od své konkurence. Výsadbám modrých moštových odrůd dominuje Frankovka s 37% podílem na pěstování modrých odrůd. Významný podíl má Svatovavřinecké.

42

Obr. č. 14 Struktura vinic podniku B (bílé odrůdy) Struktura vinic podle odrůd (ha) - bílé odrůdy ostatní bílé 5,56 Veltlínské zelené 4,13

Chardonnay 4,60

Veltlínské červené rané 2,47

Iršai Oliver 1,56 Muškát moravský 3,95

T ramín červený 9,97 Sylvánské zelené 2,35

Mőller T hurgau 30,22

Sauvignon 22,03 Neubuské 3,31 Pálava 4,40

Ryzlink vlašský 3,81

Rulandské bílé 10,43

Ryzlink rýnský 11,71

Rulandské šedé 5,97

Obr. č. 15 Struktura vinic podniku B (modré odrůdy) Struktura vinic podle odrůdy (ha) - modré odrůdy André 2,07 Cabernet Moravia 4,55

Zweigeltrebe 7,22

Cabernet Sauvignon 3,02 Svatovavřinecké 14,32 Frankovka 24,09

Rulandské modré 5,82 Modrý Portugal 4,17

43

Tab. č. 6 Kalkulace hroznů podniku B Kalkulační položka jednotka Osiva - nakupované Kč/ha Osiva - vlastní Kč/ha Hnojiva - vlastní Kč/ha Hnojiva - nakupovaná Kč/ha Prostředky ochrany rostlin* Kč/ha Ostatní přímý materiál Kč/ha Přímé mat. náklady celkem Kč/ha Ostatní přímé náklady a služby Kč/ha Mzdové a osobní náklady celkem Kč/ha Odpisy HIM - přímé Kč/ha Náklady pomocných činností Kč/ha Výrobní režie Kč/ha Správní režie** Kč/ha Náklady celkem Kč/ha Podíl hlavního výrobku Náklady hlavního výrobku Hektarový výnos hl. výrobku Náklady hlavního výrobku Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

% Kč/ha t/ha Kč/t Kč/ha t/ha Kč/t

2003

2004

0 0 0 0 7 155 3 505 10 660 1 824 22 556 10 533

0 0 0 0 6 533 3 750 10 283 2 058 24 755 11 396

3 643 49 216

3 543 52 035

100 49 216 6,91 7 122 0 0 0

100 52 035 4,59 11 337 0 0 0

*jsou zde zahrnuty i náklady na hnojiva ** včetně výrobních režií

Spotřeba přímých nákladů na hektar za roky 2003 a 2004 jsou poměrně výrazně pod úrovní FADN CZ. Přestože B podnik sklízí celou úrodu výhradně ručně, jsou mzdové náklady hodně nízké. Nižší stav pracovníků je vyrovnán o vyšší produktivitou práce. Podnik B investoval do pořízení nové mechanizace, což se projevuje ve vysokých odpisech, které jsou ve srovnání s FADN CZ o třetinu vyšší. Celkové náklady na hektar vinic i na tunu vinných hroznů jsou však

výrazně nejnižší za všech sledovaných

podniků. Podnik vinné hrozny neprodává, veškerou produkci zpracovává ve svých výrobních zařízeních.

44

4.1.2.2

Výroba vína v podniku B

Tab. č. 7 Kalkulace vína podniku B Kalkulační položka jednotka 2 003 Spotřeba hroznů vl. výroby Kč 6 543 233 Ostatní přímý materiál Kč 2 384 521 8 927 754 Přímé mat. nákl. celkem Kč Ostatní. přímé nákl. a služby Kč Mzdové a os. nákl. celkem Kč 2 200 764 Odpis HIM Kč 2 576 875 Nákl. pomocných činností Kč Režijní náklady celkem Kč 1 564 300 15 269 693 Náklady celkem Kč Produkce Nákl. na jednotku. produkce Tržby Prodané množství Průměrná realizační cena

litr Kč/litr Kč litr Kč/litr

566 543 26,95 30 977 341 551 455 56,17

2 004 8 654 123 1 412 875 10 066 998 3 330 981 3 057239 2 137 862 18 593 080 347 553 53,50 41 765 348 753 721 55,41

Náklady na výrobu litru vína se ve sledovaných letech výrazně liší. Jestliže v roce 2003 činily 26,95 Kč v roce 2004 to bylo téměř dvojnásob, tedy 53,50 Kč/l. Tento stav byl způsoben nízkým hektarovým výnosem v roce 2004, kdy podnik vyrobil tunu hroznů o 4 214,- Kč dráže a tyto náklady přešly do nákladů na výrobu vína. Podnik B prodává 90 – 95% své produkce vína do gastronomických zařízení a vinoték.

4.1.3 Podnik C Podnik C vinařská společnost, která byla založena v roce 1999. Veškeré zázemí společnosti se nachází v objektu, který vznikl rekonstrukcí sklepů, jejichž historie sahá do začátku 17. století. Tato rekonstrukce byla velmi nákladná. Jejím cílem bylo vytvořit

45

reprezentativní prostory. To se podařilo, ale významně zatížilo ekonomiku výroby. Kromě výrobních prostor je vybaven vinotékou s možností degustace vín.

4.1.3.1

Vinohradnictví v podniku C

Společnost v současné době obhospodařuje přibližně 68 ha vinic v katastrech tří vinařských obcí. Vinice se nachází na úpatí v mikulovské vinařské podoblasti, v nejteplejší oblasti České republiky. Z následující tabulky je patrná převaha bílých odrůd. Modré odrůdy se podílejí na celkové rozloze asi 26%. Podnik C se zaměřuje na pěstování vysoce jakostních odrůd ze kterých vyrábí přívlastková vína, jako reakci na poptávku spotřebitelů po těchto vínech. Filozofie pěstování spočívá v malém zatížení révového keře hrozny, v redukci úrody a péči o jednotlivý hrozen. Snahou je minimální zatěžování přírody pomocí známých biotechnologických postupů s omezením použití chemických přípravků.

Obr. č. 16 Odrůdová skladba vinic podniku C

Odrůdová skladba vinic (ha)

Rulandské modré 3 Chardonnay 15,48

Cabernet Sauvignon 14,04

Rulandské šedé 5,72 Sauvignon 8,32

Ryzlink vlašský 4,8

Ryzlink rýnský 14,14

46

Tab. č. 8 Kalkulace hroznů Podniku C Kalkulační položka jednotka Osiva - nakupované Kč/ha Osiva - vlastní Kč/ha Hnojiva - vlastní Kč/ha Hnojiva - nakupovaná Kč/ha Prostředky ochrany rostlin Kč/ha Ostatní přímý materiál Kč/ha Přímé mat. náklady celkem Kč/ha Ostatní přímé náklady a služby Kč/ha Mzdové a osob. náklady celkem Kč/ha Odpisy HIM - přímé Kč/ha Náklady pomocných činností Kč/ha Výrobní režie* Kč/ha Správní režie Kč/ha Náklady celkem Kč/ha Podíl hlavního výrobku Náklady hlavního výrobku Hektarový výnos hl. výrobku Náklady hlavního výrobku Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena *včetně správní režie

% Kč/ha t/ha Kč/t Kč/ha t/ha Kč/t

2003 0 0 0 88 8 093 1 846 10 027 7 694 31 132 9 991 0 19 738 0 78 582

2004 0 0 0 1 409 9 193 2 239 12 841 8 189 32 262 6 519 0 19 738 0 79 549

100 78 582 1,32 59 532 0 0 0

100 79 549 2,73 29 212 0 0 0

Vyšší podíl ručních prací se projevuje v spotřebě mzdových nákladů ve srovnání s FADN CZ. Náklady na hektar odpovídají průměru sledovaných podniků. Podnik C má srovnání s ostatními podniky daleko nejnižší hektarové výnosy. Proto nákladovost na tunu hroznů je nezvykle vysoká.

4.1.3.2

Výroba vína v podniku C

Sklepní hospodářství je vybaveno moderní technologií se zpracovatelskou kapacitou 240 000 l. Zpracování hroznů probíhá okamžitě po sběru, bez nakvašování na

47

rmutu, s odkalením a využitím čistých kultur kvasinek. Vína jsou vyráběna metodou řízeného kvašení, bílá vína v nerezových tancích, červená vína zrají v dřevěných sudech nebo v nových sudech typu barique. Tab. č. 9 Kalkulace vína podniku C Kalkulační položka jednotka 2003 2004 Spotřeba hroznů vl. výroby Kč 3 218 000 3 613 786 Ostatní přímý materiál Kč 2 678 694 2 398 964 Přímé mat. nákl. celkem Kč 5 896 694 6 012 750 Ost. přímé nákl. a služby Kč 2 533 362 4 826 328 Mzdové a os. nákl. celkem Kč 850 465 940 645 Odpis HIM Kč 1 017 549 1 015 649 Nákl. pomocných činností Kč Režijní náklady celkem Kč 953 070 1 492 666 11 251 140 14 288 038 Náklady celkem Kč Produkce Nákl. na jedn. produkce Tržby Prodané množství Průměrná realizační cena

litr Kč/litr Kč litr Kč/litr

138 000 163 250 81,53 87,52 13 336 640 23 877 938 110 220 170 649 121,00 139,93

Podnik C nakupuje hrozny od svých dodavatelů. S dodavateli mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Nakupuje jen vysoce kvalitní hrozny. Průměrná nákupní cena se pohybuje mezi 20 -22 Kč/kg. Tato cena je výhodná jak pro pěstitele, tak i pro podnik C, protože nákupní cena hroznů je nižší než jsou náklady na vinné hrozny z vlastní produkce.

4.1.4 FADN CZ Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky provádí od roku 1994 výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství. V zemích Evropské unie jsou sítě testovacích podniků závazně budovány na základě jednotlivých metodických principů EU v rámci tzv. „Informační sítě zemědělského účetnictví – FADN CZ (Farm Accountancy Data Network)“. Účelem této sítě je poskytovat detailní

48

výrobní a ekonomické informace o hospodářských výsledcích a důchodové situaci zemědělských podnikatelských subjektů všech právních forem, velikostí a výrobního zaměření na bázi reprezentativního souboru testovacích podniků. Hospodářské a ekonomická situace zemědělců zjištěné v této síti jsou vyhodnocovány na úrovni jednotlivých států EU i na úrovni unie jako celku.

Tab. č 10 Náklady zjištěné v síti FADN CZ Kalkulační položka Osiva - nakupované Osiva - vlastní Hnojiva - vlastní Hnojiva - nakupovaná Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé mat. náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM - přímé Náklady pomocných činností Výrobní režie Správní režie Náklady celkem Podíl hlavního výrobku Náklady hlavního výrobku Hektarový výnos hl. výrobku Náklady hlavního výrobku Tržby za výrobky Prodané množství Průměrná realizační cena

Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha

1999 32 0 0 761 8 990 2 556 12 339 4 415 32 603 8 346 5 942 5 354 4 738 73 738

2000 145 0 12 849 8 138 3 130 12 273 5 688 29 172 10 546 5 491 6 008 4 062 73 241

2001 293 0 33 2 200 11 460 2 344 16 331 7 820 36 432 11 450 10 037 8 443 4 809 95 320

2002 376 113 27 1 088 11 581 2 475 15 660 8 300 38 057 9 907 5 796 12 248 4 929 94 897

2003 769 0 20 723 9 878 4 970 16 360 8 724 28 938 8 475 6 439 6 198 2 988 78 122

2004 355 77 315 1559 8 851 1766 12 924 6 986 23 616 8 222 7 469 6 438 2 988 68 502

% Kč/ha . t/ha Kč/t Kč/ha t/ha Kč/t

100 73 738 5,68 12 985 41 075 4,04 10 179

100 73 241 5,54 13 214 41 544 3,61 11 497

100 95 320 7,39 12 902 58 581 4,83 12 137

100 94 897 5,6 16 946 45 642 3,27 13 958

100 78 122 5,44 14 361 58 510 3,83 15 277

100 68 502 4,84 14 140 62 043 4,21 14 739

4.1.5 Dílčí závěr Z práce vyplývá, že efektivnost pěstování vinné révy a výroba vinných hroznů a následně vína je odvislá od řady faktorů. Pro objektivní zhodnocení je nezbytné analyzovat ukazatele výrobní i ekonomické. Cílem všech posuzovaných podniků je

49

dosahovat vysoké kvality vína od níž se odvíjí jeho realizační ceny. K tomu je nezbytná nová moderní technologie výroby. Samotná technologie však nedokáže vyrobit kvalitní víno z hroznů průměrné či špatné kvality. Základní podmínkou je dosažení zdravé a dobře vyzrálé produkce vinných hroznů. Vysokou kvalitu vinných hroznů téměř nelze zajistit bez potřeby ruční práce. To proto, že jen omezený rozsah prací lze provádět pomocí mechanizace. V některých případech to ani legislativa neumožňuje např. vinné hrozny na výrobu vín s přívlastkem musí být sklízeny výhradně ručně. Protože v našich geografických podmínkách se nedá permanentně předpokládat stejná kvalita hroznů, musí výrobci, v maximální možné míře, eliminovat negativní vlivy ročníku. Toho lze dosáhnout dobrou výživou vinice, udržováním vinice v dobrém zdravotním stavu, včasným prováděním zelených prací a v neposlední řadě také regulací výnosu (řezem dle odrůd a snížením počtu hroznů na keř s cílem na dosažení optimální vyzrálosti vinných hroznů). Podnik, který se orientuje na výrobu přívlastkových vín, potřebuje kvalitní hrozny. Při méně příznivém ročníku je nutné agrotechnickými zásahy snížit množství hroznů na keři, tak aby došlo k lepšímu vyzrávání hroznů. Tím se sice sníží výnos až o 1/3, ale má to jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu sklizených hroznů a konečný ekonomický efekt.

Obr. č. 17 Porovnání nákladů na hektar u jednotlivých podniků s FADN CZ Náklady na vinné hrozny celkem na ha 100 000

Náklady v Kč

80 000 A 60 000

B C

40 000

FADN 20 000 0 2003

2004

50

Obr. č. 18 Porovnání nákladů na tunu u jednotlivých podniků s FADN CZ Náklady na tunu hroznů 70 000

Náklady v Kč

60 000 50 000

A

40 000

B

30 000

C FADN

20 000 10 000 0 2003

2004

Vysoká nákladovost na výrobu vinných hroznů vyjádřená náklady na 1 ha nemusí být rozhodujícím ekonomickým ukazatelem. Záleží převážně na tom, zda vynaložené náklady v přepočtu na 1 t produkce vinných hroznů nepřesáhnou hranici, která by znemožňovala vysokou cenou nerentabilitu vyrobeného vína. Ale i vysoká cena vyrobených hroznů nemusí nutně znamenat ztrátu. To v případech, kdy víno vyrobené z těchto hroznů realizační cenou unese vysoké vlastní náklady na vinné hrozny. Toto dokládají ukazatele u podniku C. Faktem však také zůstává to, že se co do ekonomické úspěšnosti jen velmi obtížně hodnotí jednotlivé ročníky. To proto, že zpravidla ty které přinesli dobrou úrodu vinných hroznů, ze kterých pak následně bylo vyrobeno víno s přívlastky, se prodávají až za několik let.

51

4. 2. Problematika vinohradnictví a vinařství před a po vstupu ČR do EU V této podkapitole se věnuji hodnocení faktorů, které předcházely vstupu ČR do EU v oblasti výroby vinných hroznů a vína, struktuře vysazovaných odrůd v návaznosti na očekávané požadavky trhu a očekávané reformě trhu s vínem v EU.

Vysoké náklady na vyklučení starých vinic s opětovnou výsadbou nových vedly k velmi nízkým obnovám vinohradů. Nové výsadby nevedly ani k prosté reprodukci. Ministerstvo zemědělství proto začalo od roku 2001 podporovat výsadbu vinic. Důležitou okolností bylo i to, že v předstupních jednáních bylo domluven tzv. „stop stav“, tedy nemožnost rozšiřování ploch vinic po vstupu do EU. Od roku 2003 byli pěstitelé podporováni při výsadbách i z prostředků Vinařského fondu. Tyto prostředky umožnily prudký nárůst ploch vinic. Současně došlo k podstatnému posunu směrem k většímu zastoupení jakostních odrůd. Plochu vysazených vinic znázorňuje následující obrázek. Obr.č. 19 Výsadba vinic v ČR 1996 - 2005

Výsadba vinic v ČR v letech 1996 - 2005 2500 1924,5

plocha v ha

2000

1612

1500

1081,2

1000 500

372,4 288,5 285,6 409,3

535,4

715,4 92

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok výsadby Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2006, MZe

52

Z předešlého grafu je patrný vzestupný trend výsadeb mladých vinic v jednotlivých letech až do roku 2004. V roce 2005 došlo velkému poklesu z důvodu ukončení státních dotací z Mze ČR a dotací z Vinařského fondu. V rámci víceletých projektů jsou poskytovány podpory z EU prostřednictvím SZIF na restrukturalizaci vinic. V loňském roce pěstitelé investovali převážně do podsadeb a do staveb opěrných konstrukcí výsadeb z minulých let. Ve výsadbách mladých vinic tvoří bílé moštové odrůdy 54,7% a modré moštové odrůdy 45%. Podnožovými a stolními odrůdami byly vysázeny jen minimální plochy. Vinaři vysazovali odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon, Chardonnay, Tramín červený a Müller Thurgau. Z modrých moštových odrůd preferovali odrůdy Frankovka, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Vývoj cen vinných hroznů Průměrné ceny placené zemědělcům (ceny zemědělských výrobců – CZV) ve sledovaných letech nikdy výrazněji nepřesahovaly průměrné náklady podniků v rámci sítě FADN CZ. Bylo tomu spíše naopak. I z toho lze vyvodit, že podniky prodávající produkci hroznů, bez vlastního zpracování na víno – finální produkt, nedosahují zisku. Na rozdíl od vinných hroznů je víno komoditou s daleko vyšší přidanou hodnotou, tedy i možností lepšího zhodnocení vložených prostředků na jeho výrobu. Existují pěstitelé, kteří dosahují zisku. Jsou to většinou producenti vysoce kvalitní suroviny pro výrobu přívlastkových vín. Se svými odběrateli mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Vinohradníci, pěstující odrůdy po kterých je menší poptávka, prodávají své hrozny mnohdy pod úrovní vlastních nákladů. Zvýšení dovozů levných vín ze zahraničí vede vinaře k orientaci na jakostní vína. Také z tohoto důvodu se mění struktura pěstovaných odrůd jako reakce na změnu poptávaného sortimentu. Tab. č. 11 Ceny zemědělských výrobců Druh / rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Vinné hrozny moštové 9 744 13 429 14 900 12 670 10 714 12 987 10 259 13 883 14 560 11 869 7 140 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Vinná réva a víno 2006, MZe

53

Obr. č. 20 Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR

Kč

Průměrné ceny placené zemědělským výobcům (CZV) v ČR (Kč/t) 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok Náklady na tunu hroznů

CZV

Budoucnost trhu s vínem v EU

Na sektor vína se ročně vydá 3% rozpočtu zemědělství, což je přes 1,3 miliardy Eur. Z této částky 40% připadne na destilaci. Ročně přebývá v průměru asi 13 miliardy hl za , to je asi 25násobek produkce České republiky. Během prvního pololetí roku 2007 se předpokládá schválení již čtvrté reformy společné organizace trhu s vínem. I když se reforma bude teprve schvalovat, očekávají se zásadní změny.

Komisí k hlavním navrhovaným změnám patří: •

Zvýšení prostředků EU na propagaci vína uvnitř i mimo Evropskou unii

•

Zrušení výsadbových práv od roku 2013

•

Zrušit podpory na využívání moštů ke zvyšování cukernatosti

•

Zakázat

možnost

zvyšování

cukernatosti

řepným

cukrem

a rektifikovaným moštovým koncentrátem jen omezeně (a bez podpory)

54

•

Zavést podpory za dobrovolné vyklučení vinic (plánuje se na to 2,4 miliardy € a 400 tisíc vyklučených vinic během pěti let)

•

Ponechat restrukturalizaci vinic

•

Zrušit podpory na destilaci

•

Umožnění výroby vína z moštů dovážených ze třetích zemí, umožnění kupáže vín z EU s víny ze třetích zemí

•

Zrušení členění na stolní a jakostní vína a zavedení členění na vína se zeměpisným Označením a vína bez zeměpisného označení. U vín bez zeměpisného označení by mohla být uváděna odrůda a ročník

•

Více přejímat do enologických předpisů doporučení OIV

Komise také navrhuje,aby nová reforma vstoupila v platnost bez přechodného období. Komise předpokládá odklon od řízení k větší liberalizaci jak trhu, tak i enologických postupů. Očekávají se ještě dlouhá, především politická, jednání.

55

5

Závěr Tato diplomová práce se vzala za cíl srovnat ekonomické podmínky výroby

vinných hroznů a vína u třech výrobců v období před a po vstupu České republiky do Evropské unie. Sledované podniky patří mezi uznávané a významné výrobce na trhu. Musím uvést, že získat souhlasy majitelů sledovaných podniků k poskytnutí podkladů pro tuto diplomovou práci nebylo snadné, protože celá řada mnou oslovených výrobců poskytnout podklady odmítla. Z této práce jednoznačně vyplynul závěr, že konečný ekonomický výsledek závisí na včasném a správném provedení jednotlivých kroků ve vinici, sklepním hospodářství, prodeji a marketingu. Toto lze zobecnil do následujících tvrzení: •

k dosažení co nejlepšího hospodářského výsledku musí podniky vyrobit vyšší podíl vín s přívlastkem jako zdroj dostatečných příjmů

•

základním předpokladem pro produkci predikátních vín je výroba či nákup kvalitních a dobře vyzrálých hroznů - k tomu je nezbytná: • dobrá výživa vinic • přesná ochrana proti škodlivým činitelům •

ruční práce zaměřené na konečnou kvalitu hroznů (vhodný řez, zelené práce, odlistění zóny hroznů a v neposlední míře také ruční selekce produkce)

Všechny sledované podniky jsou si plně vědomy toho, že výroba vín bez přívlastku nemůže zaručit dobrý ekonomický výsledek. Cesta k němu vede přes zaměření produkce na přívlastková vína u nichž je vyšší přidaná hodnota. Sledovaní výrobci si dobře uvědomují skutečnost, že náklady na výrobu 1hl vína jsou (vyjma ceny hroznů jako vstupní suroviny) téměř stejné u všech běžných kategorií vín, kdežto prodejní ceny vín přívlastkových jsou několikanásobně vyšší.

56

Konkurencí dovozových vín jsou nejvíce zasaženi výrobci především stolních vín. U této kategorie se jen stěží hledá prostor pro zvyšování prodejní ceny. Navíc se ukazuje, že objem prodávaných stolních vín z tuzemských hroznů výrazně klesá a nelze tudíž reálně počítat s tím, že výroba těchto vín bude mít perspektivu. Přesto všechno nedopadá srovnání s vyspělými vinařskými velmocemi pro Českou republiku vůbec zle. Neustále se zvyšuje jak spotřeba, tak i kultura pití vín. Spotřebitel si tyto produkty stále více vybírají a jsou ochotni za ně zaplatit i odpovídající cenu. Obavy o osud našich vinařů na evropském trhu nejsou tedy v tuto chvíli oprávněné. Je ovšem třeba stále budovat orientaci na spotřebitele na tuzemské značky a odrůdy, rozvíjet pozitivní postoje k moravským vínům s ohledem k internacionalizaci prostředí a mnohdy i uniformitě vín. Kvalitativní skok, které naše vinařství v posledních letech udělalo, je obrovský. Směle se začínáme měřit s nejvyspělejšími výrobci vín ve světě. To však pouze kvalitou, nikoliv cenou. Vinice a víno byly na Moravě od nepaměti. Do tohoto regionu patřily, patří a já věřím že se s nimi budou setkávat i příští generace.

57

6

Přehled použité literatury

[1]

GREGA L. a kol. Podnik a jeho ekonomický systém Brno: MZLU 2002

[2]

KRAUS,V. 2004 http://www.eineofczechrepublic.cz/cz/07 04.asp

[3]

NEPLECHOVÁ,M - NOVÁK, J. Účetnictví a kalkulace nákladů v zemědělství. Bilance, Praha 1996

[4]

NOVÁK, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 1999. VÚZE. 2000. Praha

[5]

POLÁČKOVÁ, J. Metodika kalkulací nákladů v zemědělství. VÚZE. 2005 č. Praha.

[6]

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 2000. VÚZE. 2001. Praha

[7]

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 2001. VÚZE. 2002. Č. 67. Praha ISBN 80-86671-00-3

[8]

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 2002. VÚZE. 2003. Č. 67. Praha

[9]

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 2003. VÚZE. 2004. Č. 67. Praha

[10]

POLÁČKOVÁ, J. a kol. Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 2004. VÚZE. 2005. Č. 67. Praha

[11]

SEDLO, J.Vinařský obzor č. 7-8/2005 str. 378 a 400 ISSN 1212-7884

[12]

SEDLO, J.Vinařský obzor č. 3/2005 str. 157 ISSN 1212-7884

[13]

SEDLO, J.Vinařský obzor č. 7-8/200 str. 378 a 400 ISSN 1212-7884

[14]

SYNEK Miroslav. Manažerská ekonomika, 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2001

[15]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno. 1999 MZe, Praha

58

[16]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno 2000. MZe, Praha

[17]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno 2001. MZe, Praha

[18]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno 2002. MZe, Praha

[19]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno 2003. MZe, Praha ISBN 80-7084-276-8

[20]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno 2004. MZe, Praha 2004. Praha ISBN 80-7084-331-4

[21]

Kolektiv autorů, Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno duben 2006. MZe, Praha. ISBN 80-7084-508-2

[22]

Vinařský obzor č. 6/2005 str. 329 ISSN 1212-7884

[23]

Vinařský obzor č. 9/2005 str. 479 ISSN 1212-7884

[24]

Zákon č. 321/2004 Sb.

59

7

Seznam použitých zkratek

a.s.

akciová společnost

ČR

Česká republika

FADN.CZ

Farm Accountancy Data Network Czech ( síť testovaných podniků ČR)

EU

Evropská Unie

HIM

hmotný investiční majetek

MZe

Ministerstvo zemědělství ČR

VÚZE

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

°NM

stupeň normalizovaného moštoměru

ÚKZÚZ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

60

61