E KOMA
FINANČNÍ PORADNA , S . R . O .
B ŘEZEN 2012
U VNITŘ
TOHOTO VYDÁNÍ :
O BSAH
Kde se vzaly peníze? Pojďme poodhalit tajemství peněz prostřednictvím smutného příběhu farmáře Alfa. Budete se divit, co všechno jste o penězích nevěděli...
V minulém roce schválili zákonodárci zásadní změny v důchodovém zabezpečení. Co všechno reforma přinese? Máme se těchto změn obávat? Co dělat pro to, abychom si mohli užívat spokojeného stáří bez existenčních starostí?
VYDÁNÍ
P ENÍZE
Řada lidí financuje své bydlení pomocí meziúvěru ze stavebního spoření. Ne všechny společnosti se ale ke svým klientům chovají férově. Na co si dát pozor v případě meziúvěru u Lišky?
I NVESTIČNÍ
2
ZLATO
D ŮCHODOVÁ REFORMA
P RACOVNÍ NESCHOPNOST
Zájem o zlato v posledních letech mezi Čechy roste. Vyplatí se ale investovat do zlata? V čem jsou jeho výhody a v čem naopak úskalí? A co všechno vlastně ovlivňuje jeho cenu?
Dlouhodobá pracovní neschopnost může významně ovlivnit finanční situaci rodiny. Kdo by se měl proti tomuto riziku zajistit? Jak by měla být pojistka nastavená? A jak postupovat, abyste od pojišťovny dostali plnění?
Spousta slibů, vidina velkého zisku a nakonec klientovi nezbude nic než oči pro pláč. S nekalými praktikami v pojišťovnictví se setkáváme stále častěji. Jak trhu nepřijít o peníze?
M EZIÚVĚR
3
4
6
U LIŠKY
7
PRAKTIKY V POJIŠŤOVNICTVÍ
8
N EKALÉ
S TRÁNKA 2
Tajemství peněz Peníze. Bereme je jako samozřejmost. Jsou nedílnou součástí našich životů. Někdo se za nimi žene, pro jiného jsou nutným zlem. Práce nás, finančních poradců, se z velké části točí kolem peněz. Kde se ale vzaly? A proč vůbec vznikly? Pojďme se vydat na krátkou exkurzi do jejich historie.
Představme si starověkou vesnici, kde neznají peníze. A představme si farmáře Alfa, který pěstuje pšenici. Jednoho dne zjistí, že potřebuje nové boty. Vydá se tedy za ševcem Bertem a nabízí mu pšenici výměnou za nové boty. Bert ale pšenici nepotřebuje, chtěl by nový kabát. Alf se tedy vydá za ševcem Cyrilem. Cyril ovšem nechce vyměnit kabát za pšenici, potřeboval by okovat koně. Náš farmář vyhledá kováře Daniela a nabízí mu pšenici. Kovář ji ale nechce, potřeboval by opravit střechu. Alf tedy putuje za tesařem Emilem. Ten od něj konečně pšenici přijme a výměnou opraví kováři střechu. Kovář okove krejčímu koně a Alf běží s novým kabátem k ševci. Ale ouha. Ševcova žena mezi tím kabát ušila sama. Alf jde zklamaně domů v děravých botách a s kabátem, který nepotřebuje. Z této zkušenosti se poučí a naučí se vyrábět boty, kovat koně, spravovat střechu i šít kabáty. Nyní se pojďme podívat, jak se situace změní, když lidé používají peníze. Farmář nabídne ševci za boty peníze. Ten je ochotně při-
jme, protože ví, že peníze přijímá každý a že za peníze kdykoli cokoli koupí. Až bude potřebovat kabát, zajde za krejčím a ten mu jej za peníze prodá. Kovář za peníze okove koně, tesař opraví střechu a také farmář Alf prodá za peníze svou pšenici. Zde jsme si velmi zjednodušeně představili dva typy směny – naturální a peněžní. Naturální směna, neboli výměna zboží za zboží, vyvolává příliš vysoké transakční náklady (náklady směny). Je proto brzdou specializace a dělby práce. Peněžní směna naopak nevyžaduje, aby se sešli dva lidé s oboustrannou shodou potřeb. Peníze fungují jako prostředek směny. Můžeme je proto bez nadsázky považovat za jeden z největších objevů lidstva.
„PENÍZE MŮŽEME BEZ NADSÁZKY POVAŽOVAT ZA JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH OBJEVŮ LIDSTVA.“
A kdy se vlastně peníze jako takové objevily? Historické prameny hovoří o mušlích, peří či plátěných šátcích, které sloužily různým národům jako prostředek směny. Ovšem prvním skutečně rozšířeným platidlem byly drahé kovy. Například před 4500 lety platili v Mezopotámii odváženými kousky stříbra. První mince se objevily v 8. století př. n. l. v Turecku, v 1. století n. l. byly již běžným prostředkem směny. V 18. století se začaly vyrábět mince s vroubky, aby se zabránilo upilovávání jejich okrajů a tím snižování hodnoty mince. První bankovky se objevily v 10. století n. l. v Číně. Lidé již nechtě-
li nosit mince s sebou a nechávali je u kupců. Ti jim za ně vydávali poukázky a lidé si pak tyto poukázky měnili mezi sebou a nesměňovali je již zpět za mince. Od roku 1821 byl v řadě zemí zaveden měnový systém zvaný zlatý standard, ve kterém je hodnota peněz v oběhu kryta zlatem. Od 30. let 20. století ovšem zlatý standard postupně zaniká. Státy povýšily bankovky vydávané centrální bankou na zákonné platidlo. Dnes tedy důvěra lidí v peníze není založena na směnitelnosti bankovek za zlato, nýbrž na důvěře v zákon a centrální moc.
Mgr. Lenka Urmanová
S TRÁNKA 3
V posledních letech roste zájem Čechů o investiční zlato Zlato patří k nejstarším prostředkům, které lidé používají pro uchování hodnoty. Jeho cena sice kolísá, ale ani v době krizí výrazně neztrácí svou hodnotu – spíše naopak. Majetek uložený ve zlatě lze snadno vzít s sebou a zpeněžit jej kdekoliv na světě.
Uvažujete-li o investici do zlata, má smysl se bavit právě jen o tzv. investičních mincích nebo slitcích. Jen ty může z ověřených zdrojů bez obav koupit i naprostý laik s jistotou, že je v případě potřeby kdykoliv a kdekoliv stejně lehce zase prodá. Větší investor může nakupovat rovnou zlaté cihly ve váze 1 kilogramu v aktuálních cenách okolo 550 000 korun. Prodejní i výkupní cena investičních mincí i slitků se mění denně. Největší výhodou zlata je jeho likvidita a fakt, že neztrácí hodnotu, i když se jeho cena mění. S tím je ale svázána i určitá slabina zlata – nevytváří významný výnos a proto se s nadsázkou říká, že zlato je neplodné. Nepostradatelným faktem je i to, že investiční (nikoli šperkařské) zlato je v celé Evropské unii osvobozeno od DPH. Co ovlivňuje cenu zlata? Mezi základní faktory ovlivňujícími cenu zlata bezesporu patří kurz amerického dolaru. V případě jeho znehodnocování cena zlata roste a naopak. Dalším důležitým činitelem je úroveň inflace ve svě-
tě. Při rostoucí inflaci se zlato stává oblíbenou investicí, což vede k růstu jeho ceny. Při finančních, politických a jiných krizích je situa ce z pra vidla identic ká . K nezanedbatelným faktorům ovlivňujícím cenu zlata bezesporu patří vztah nabídky a poptávky. Kde všude se zlato používá? Primárním použitím zlata je šperkařství, které tvoří asi 68% celkové poptávky. Poptávku po zlatě ovlivňuje i to, že je obsaženo ve většině počítačů, využívá se v lékařství a má své využití na příklad i v astronautice. Nezanedbatelnou oblastí je využití zlata jako investice. Do svých portfolií ho zařazuje stále více investorů.
„JESTLIŽE CHCETE ZACHOVAT HODNOTU SVÝCH PENĚZ V DOBÁCH KRIZÍ A INFLAČNÍCH VÝKYVŮ A NEMÁTE VYTVOŘENY DOSTATEČNÉ LIKVIDNÍ REZERVY, INVESTUJTE DO ZLATA.“
Odkud se zlato bere? Na stranu nabídky zlata se řadí i světová produkce zlata. Nejvýznamnějším státem v oblasti těžby zlata byla Jižní Afrika těžící na počátku 70. let 67,7 % celosvětové produkce. Nyní je na prvním místě Čína, potom Spojené státy americké a Austrálie. Zlato se získává především ze zemské kůry. V současné době se těží ve zhruba 400 dolech, které jsou rozmístěny na všech kontinentech kromě Antarktidy. Celková roční produkce tvořená těžbou a recyklací činí zhruba 2 500 tun. V budoucnosti je očekáván pokles produkce zlata. Hlavním důvodem je neúspěch při hledání nových dolů.
Z uvedeného poměrně jasně vyplývá, že kurz zlata bude dlouhodobě stoupat. Nárůst inflačních tlaků a nestabilita měn dolaru a eura přispívá k růstu ceny zlata a ke zvýšenému zájmu investorů a bank, což opět zvyšuje jeho cenu. Pro stejný závěr svědčí také fakt, že produkce zlata bude klesat. Co z toho všeho vyplývá? Jestliže chcete zachovat hodnotu svých peněz v dobách krizí a inflačních výkyvů a nemáte vytvořeny dostatečné likvidní rezervy, potom ano, investujte do zlata. Pokud je ale Vaším cílem dobře zhodnotit své finance a máte vyřešeny krátkodobé rezervy, pak využijte jiné možnosti investování, kterých je na finančním trhu opravdu mnoho.
Ingrid Bedáňová
S TRÁNKA 4
Změny v našem důchodovém zabezpečení V minulém roce naši zákonodárci přišli se zásadní změnou důchodového zabezpečení a prostřednictvím nových zákonů nám umožní spořit si individuálně část svých prostředků v tzv. druhém pilíři důchodového zabezpečení od roku 2013. Dále dosti zásadním způsobem změnili podmínky v současném penzijním připojištění, které se bude transformovat na doplňkové penzijní spoření, a to také od tohoto roku. Tedy pokud nebude platnost zákona odložena, jak navrhují někteří poslanci.
V současné době odvádíme na důchodové pojištění 28% z hrubé mzdy a z těchto prostředků jsou placeny důchody současných penzistů, tedy využíváme průběžného systému financování důchodů. Dále si můžeme na penzi spořit prostřednictvím penzijního připojištění, čehož využívá více než čtyři miliony lidí. Dá se tedy s jistotou říci, že je to systém hojně využívaný a všeobecně známý. K těmto již známým systémům, budeme jim dále říkat pilíře důchodového zabezpečení, neboť s tímto názvoslovím se budeme setkávat stále častěji, přibude ještě jeden. A aby se to ještě více pletlo, nebude to pilíř třetí, nýbrž druhý a třetím pilířem se stane doplňkové penzijní spoření. Tedy malá rekapitulace. V roce 2013 budeme mít tři pilíře důcho-
dového zabezpečení. První, důchodové pojištění, tedy průběžný systém. Druhý, důchodové spoření, nám umožní vyvést část prostředků z důchodového pojištění a spořit si je individuálně. A třetí, doplňkové penzijní spoření, vychází z již zmiňovaného penzijního připojištění. Nejprve se pojďme podívat na tzv. druhý pilíř, tedy důchodové spoření. Bude nám umožněno si 3% z prvního pilíře, důchodového pojištění, převést do soukromých fondů, které budou důchodové spoření obhospodařovat, za podmínky, že si k tomu přidáme ještě 2% z naší hrubé mzdy navíc. Tedy budeme odvádět 25% hrubé mzdy do důchodového pojištění a 5% do důchodového spoření. Na tento krok, tedy přistoupení k druhému pilíři důchodového zabezpečení, budeme mít čas do 35 let věku. Ti, kterým již je více let, zákon stanovuje lhůtu prvního pololetí roku 2013, kdy se budou moci rozhodnout a vstoupit do tohoto systému. Pokud ovšem do druhého pilíře vstoupí, učiní doživotní rozhodnutí, ze kterého není cesty zpět.
„PŘISTOUPENÍ K DRUHÉMU PILÍŘI DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ JE DOŽIVOTNÍM ROZHODNUTÍM, ZE KTERÉHO NENÍ CESTY ZPĚT. PROTO BY JEJ KLIENT MĚL DŮKLADNĚ ZVÁŽIT.“
zet investování ve čtyřech fondech, počínaje fondem státních dluhopisů, jako nejkonzervativnější alternativou, až po dynamický fond s největším předpokládaným zhodnocením, ovšem také s největšími riziky propadů hodnoty fondu. Ale to je jedno ze základních pravidel investování, čím větší výnos mohu očekávat, tím podstupuji větší riziko, že tomu tak nebude, či dokonce o část svých prostředků přijdu.
Dalším důležitým faktorem, jenž by měl ovlivnit takové rozhodnutí, tedy vstoupit, či ne, je fakt, že výplata fina nčních prostředků z důchodového spoření je vázána na státem stanovený termín odchodu do starobního důchodu. Tedy, ve chvíli, kdy je mi přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, z prvního pilíře, mám nárok na výplatu prostředků z důchodového spoření. Tuto rentu mi ovšem nebude vyplácet fond, ve kterém si budu spořit, ale všechny prostředky budou převedeny do pojišťovny, která mi bude vyplácet pravidelnou dávku na základě smlouvy o pojištění důchodu. Pokračování na straně 5.
Takový krok by proto měl být důkladně zvážen s přihlédnutím ke všem možným rizikům, která tento systém spoření přináší. Jedná se totiž o investování finančních prostředků prostřednictvím penzijní společnosti ve zvolené strategii investování, velmi podobné investování v podílových fondech. Penzijní společnosti budou moci nabí-
„VÝPLATA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ JE VÁZÁNA NA STÁTEM STANOVENÝ TERMÍN ODCHODU DO DŮCHODU.“
S TRÁNKA 5
Pokračování ze strany 4: Trochu krkolomné řešení, ale takto je psáno v zákoně o důchodovém spoření. Pokud bude stát dále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, bude zajímavé sledovat statistiky pobíraných dávek z druhého pilíře důchodového zabezpečení. V zákoně je dále paragraf, který říká, že penzijní společnost musí do dvou let od udělení licence obhospodařovat minimálně 50.000 účastníků, jinak bude muset svoji činnost ukončit a finanční prostředky převést k jiné penzijní společnosti. Dá se tedy předpokládat, že se penzijní společnosti budou snažit tuto metu dosáhnout za použití rozličných prostředků, otázkou zůstává skutečný užitek pro účastníky.
Vklad
Státní příspěvky nyní
Státní příspěvky od r. 2013
100 Kč
50 Kč
0 Kč
200 Kč
90 Kč
0 Kč
300 Kč
120 Kč
90 Kč
400 Kč
140 Kč
110 Kč
500 Kč
150 Kč
130 Kč
600 Kč
150 Kč
150 Kč
700 Kč
150 Kč
170 Kč
800 Kč
150 Kč
190 Kč
900 Kč
150 Kč
210 Kč
1 000 Kč
150 Kč
230 Kč
Tabulka 1: Porovnání státních příspěvků na penzijní připojištění nyní a od roku 2013 státu naplnit tuto kapitolu státního rozpočtu. Jedním z takových pokusů je zvyšování sazby DPH, což ovšem může ve výsledku znamenat pravý opak, tedy nezvýšený skutečný výběr této da ně za současného snižování hospodářského růstu ČR.
230Kč měsíčně k příspěvku účastníka 1000Kč (podrobnosti naleznete v Tabulce 1). Pokud ve Vás toto krátké pojednání vyvolalo nějaké otázky, obraťte se na Vašeho finančního poradce, rád Vám vše vysvětlí podrobněji.
Na závěr bych se rád zmínil o změnách, které čekají penzijní připojištění. Bude se transformovat na doplňkové penzijní spoření. Spořit si budeme opět ve fondech s různou strategií a riziky. Dalším nezanedbatelným rizikem vyvedení značného objemu prostředků z důchodového pojištění, tedy průběžného systému, je ještě větší prohloubení schodku tohoto státem vedeného účtu a následná řešení spojená se snahou
„SJEDNAT SI PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PŘI ZACHOVÁNÍ VÝSLUHOVÉ PENZE A GARANCE VKLADŮ JE MOŽNÉ DO KONCE LISTOPADU 2012.“
Měnit se bude i výše státního příspěvku a výsluhová penze už v tomto novém systému nebude vůbec. Nutno ovšem zmínit fakt, že všem současným účastníkům penzijního připojištění a všem, kteří si penzijní připojištění uzavřou do letošního listopadu, zůstanou zachovány podmínky dle zákona o penzijním připojištění, tedy zjednodušeně řečeno zůstanou beze změny, kromě změny výše státního příspěvku. Ten bude nově poskytován k příspěvku účastníka v minimální výši 300Kč měsíčně a bude činit 90Kč plus 20% z částky nad 300Kč až do maximální výše
Martin Netrefa
S TRÁNKA 6
Pracovní neschopnost: na co si dát pozor Výběr pojišťovny a správné nastavení pojistky je základ dobrého zabezpečení. Tzn. mít zajištěna rizika, které mohou náš život zásadně ovlivnit a snížit naši životní úroveň. Jedno z těchto rizik, pracovní neschopnost, je velice důležité pro klienty, kteří jsou výdělečně činní. Toto pojištění by měli mít lidé, u kterých by došlo při dlouhodobém léčení ke krácení příjmu a následně k finančním problémům.
Nejprve se okrajově podíváme, jak vše probíhá v rámci okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnancům od 1. do 3. pracovního dne pracovní neschopnosti nenáleží náhrada mzdy ani dávka. Od 4. pracovního dne do 21. kalendářního dne náleží zaměstnanci náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku) a vyplácí ji zaměstnavatel. Od 22. kalendářního dne vyplácí nemocenskou (60 % denního vyměřovacího základu) okresní správa sociálního zabezpečení. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) záleží na tom, zda si hradí u OSSZ dobrovolné nemocenské pojištění nebo ne. Pokud ano, je z něj hrazena nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství. Zde záleží na tom, jaké si klient platí měsíční pojistné, a na daňovém přiznání. Nárok vzniká, pokud pracovní neschopnost trvá déle jak 21 dní. Ovšem z praxe vím, že převažující většina klientů si nemocenské pojištění neplatí. To
znamená, že při výpadku ze svého podnikání, pokud podnikatel nemá pasivní příjem, není žádný příjem. A zde nastává problém, jak zajistit všechny závazky. Dostáváme se k tomu, jak lze situaci vyřešit pomocí komerčního pojištění pracovní neschopnosti. V prvé řadě je důležité správné nastavení denní dávky, která by doplnila zkrácení příjmu po celou dobu léčby. Zde je důležité vědět, že některé pojišťovny od určité výše požadují dokladovat příjmy. Pokud ne hned při sjednání, tak při pojistném plnění určitě. Pojišťovny tím chtějí zabránit obohacování ze strany klienta. Většina z nich toleruje dorovnání do 80% příjmu a nad tento limit je kráceno pojistné plnění. Proto znalost těchto limitů a následný výběr pojišťovny je zásadní.
„PRO PŘÍPAD PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI BY MĚLI BÝT ZAJIŠTĚNI LIDÉ, U KTERÝCH BY PŘI DLOUHODOBÉM LÉČENÍ DOŠLO KE KRÁCENÍ PŘÍJMU A NÁSLEDNĚ K FINANČNÍM PROBLÉMUM.“
Pak přichází na řadu nastavení karenční doby, tzn. od kterého dne pracovní neschopnosti je denní dávka vyplácena. Nejvíce používané jsou dva limity. Od 14. či 15. dne a 28. či 29.dne (podle všeobecných podmínek dané pojišťovny). Delší karenční dobu nedoporučuji, dle statistik je průměrná délka pracovní neschopnosti v České republice 39 dní. Další důležitou informací je vědět, do kdy musíte nejpozději nahlásit pojišťovně pojistnou událost a jaké dokumenty dokládat v době léčení nebo při jeho ukončení. Při nesplnění podmínek není pojišťovna povinna plnit. Poslední, konečnou fází je vyplacení pojistné částky. Zde si některé
pojišťovny nechávají dostatek času, v rámci dvou až tří měsíců, a právo na přezkoumání pojistné události. Buď doložením dalších zdravotních dokumentů, nebo přímo prohlídkou u jejich smluvního lékaře. Důvodem je opět obrana proti pojistným podvodům. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti lze, podle všeobecných podmínek dané pojišťovny, zažádat o proplacení zálohy. Celý tento proces nemusí být nikterak složitý, pokud máte na své straně poradce, který má dostatečné znalosti a umí se ve světě pojišťovnictví pohybovat. V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat.
Jana Kofroňová
S TRÁNKA 7
Meziúvěr u Lišky… pozor na něj Českomoravská stavební spořitelna – lidově známá jako Liška přichystala svým klientům opět další podpásovku. Ano, Liška se hájí tím, že má na tyto změny právo podle obecných úvěrových podmínek (dále jen OÚP), ale kde je hranice, kde už začínají být změny malinko moc?
Trochu teorie pro ty, kteří úplně přesně nevědí, co znamená meziúvěr. Je to obdobi, kdy klient dospořuje do výše 38% z půjčené částky a do té doby, než dospoří, platí úroky z celé půjčené částky.
Ano, vlastně jedna možnost, jak odejít z meziúvěru, tady je: doplatit rozdíl mezi penězi, které dlužíte, a kolik máte naspořeno. Ovšem za tuto operaci zaplatíte 5% z půjčené částky. Tedy pro představu, u úvěru na 1,5 mil. korun zaplatíte sankci 75.000,- Kč. Což není málo…
„V PŘÍPADĚ ÚVĚRU NA 1,5 MILIONU KORUN ZAPLATÍ KLIENT ZA PŘEDČASNÉ SPLACENÍ SANKČNÍ POPLATEK VE VÝŠI 75 TISÍC KORUN .“
Obecně platí, že čím více má klient na smlouvě na začátku půjčky naspořeno, tím je v meziúvěru kratší dobu a tím i méně přeplatí na úrocích. Nicméně praxe vypadá tak, že většina klientů na svých smlouvách stavebních spoření moc naspořeno nemá a pak při vyšších úvěrech přeplácí na úrocích nemalé sumy. Poslední změna, platná od 1.3.2012, se týká toho, že klienti nemohou splatit meziúvěr neboli překlenovací úvěr. Do této doby to byla velmi častá operace, kterou jsme s našimi klienty řešili dnes a denně. Neboť když klient zjistil, kolik na klasickém meziúvěru přeplatí, tak hned potom, co se vzpamatoval, nás prosil, abychom to udělali co nejdříve.
Smutné je, že o této skutečnosti Liška do poslední chvíle mlčela a najednou přijde s novými podmínkami, o kterých se neobtěžuje dát svým klientů ani vědět. Proto předtím, než si půjčíte peníze, ať už u Lišky nebo kdekoliv jinde, raději zavolejte, ať se neuvážete k něčemu, čeho pak budete velmi litovat.
„ČÍM VÍCE MÁ KLIENT NA SMLOUVĚ NA ZAČÁTKU PŮJČKY NASPOŘENO, TÍM JE V MEZIÚVĚRU KRATŠÍ DOBU A TÍM TAKÉ MÉNĚ PŘEPLATÍ .“
Z tohoto se dalo utéct tím, že se úvěr u Lišky jednoduše přefinancoval úvěrem bankovním, kde se platí úroky pouze z částky, kterou dlužíte. No a protože Liška nejspíš přišla na to, že jí klienti vesele odcházejí a tím přichází o vysoké sumy na úrocích, jen tak si upravila podmínky a klientům nyní už nedovolí z meziúvěru vystoupit. Tím pádem si klient zaplatí všechny úroky až do poslední koruny.
Ing. Ivana Bedáňová
S TRÁNKA 8
Nekalé praktiky v pojišťovnictví a dohled ČNB Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: „orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice“. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.
Patří sem také pojistný trh tak, jak ho známe my všichni. Odbor dohledu nad pojišťovnictvím prošetřuje každoročně stovky podaných stížností v oblasti pojišťovnictví. Ne vždy jsou na vině samotné pojišťovny, i když ony mají podle ČNB mezery v odborné péči, průtahy v komunikaci, řešení likvidací pojistných událostí a stížností klientů. Častěji ale problémem bývají pojišťovací makléři a pojišťovací agenti a jejich zprostředkovatelé. Rád bych v tomto vydání Ekomagazínu upozornil na některé nekalé praktiky, se kterými jsem se setkal v průběhu mého působení v oboru finančního pora-
denství. Některé společnosti se pod vidinou velkého zisku snaží nalákat řadu nových klientů na pojistné produkty. Můžeme se např. setkat s nabídkou uzavřít životní pojištění a na základě toho dostane klient neoprávněnou finanční odměnu. Klientovi se to může zdát mnohdy finančně zajímavé, neboť v tom vidí krátkodobý zisk. Neuvědomuje si ale, že musí tuto smlouvu dlouhodobě platit, protože součástí tohoto „obchodu“ bývá i závazek klienta, že smlouvu bude platit po určitou dobu a předem dohodnutou výši pojistného. Takto spočítaná částka bývá bohužel vyšší než výše odměny. V případě, že od smlouvy odstoupí, platí pokutu, která se rovná výši pojistného, které má zaplatit. „POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ NEPRAVDIVĚ PŘIROVNÁVAJÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ K VÝHODNÉMU SPOŘENÍ ČI SPOŘÍCÍMU ÚČTU.“
spoření či ke spořícímu účtu. Mnohdy jsou na finančním trhu výhodnější spořící nástroje než životní pojištění. Pojištění by se mělo primárně vnímat jako nástroj k zajištění klienta, jeho rodiny či jeho majetku.
S těmito či s jinými praktikami se setkávám denně. Vše pramení z nedostatečné informovanosti klientů. Úkolem finančního poradce je informovat klienta o veškerých výhodách a nevýhodách doporučených pojistných produktů a ne upřednostňovat své vlastní zájmy nad zájmy klienta. Právě proto je třeba se vždy radit s odborníkem, na kterého máte ty nejlepší reference a můžete mu důvěřovat.
Mezi další podobné nekalé praktiky patří i získávání zájemců o práci zprostředkovatele v pojišťovnictví. Zájemci jsou nuceni uzavřít si nejprve životní pojištění, jejichž součástí je i závazek platit měsíční pojistné po určitou dobu. Vše je opět podloženo smluvní pokutou při nedodržení podmínek. Nejčastějším prohřeškem pak bývá nedostatečné informování klienta o povaze sjednávané smlouvy, např. životního pojištění, kde pojišťovací zprostředkovatelé nepravdivě přirovnávají životní pojištění k výhodnému
David Nechvátal
