Češi i Slováci jsou v Unii pro Středomoří

Andrej Ďurkovský rozhovor s primátorem Bratislavy o rozvoji města

Evropan, str. 5

František Dohnal prezident NKÚ o možném plýtvání fondy EU

Rozhovor, str. 8

Zdeněk Velíšek a Martin Hric Evropské události z pohledu domácích komentátorů

Evropské horizonty, str. 2 a 3

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 Prezentace, str. 16

číslo 07 / 2008

ročník 5

Češi i Slováci jsou v Unii pro Středomoří

cena 15 Kč/25 SKK Prezentace, str. 15

Riziko úrazů se o letních prázdninách zvyšuje

Cestování za zdravím a krásou

Evropa, str.7

Ján Figeľ, Eurokomisař pro výchovu, vzdělávání, kulturu a mládež Na úrovni EU Komise v květnu 2007 schválila historicky první Evropskou kulturní agendu - strategii v oblasti kultury na úrovni EU. Agenda zdůrazňuje, jak důležitou roli má kultura v procesu evropské integrace a ve vztazích k třetím zemím. Členské státy momentálně za tímto účelem připravují mechanizmus spolupráce s Komisí. Tento rok je i Evropským rokem mezikulturního dialogu. Tento rok zároveň představuje důležitou část závazku Evropské komise – vyvinout udržitelnou strategii mezikulturního dialogu do budoucna. Mezikulturní dialog je také součástí všech hlavních podporných programů Generálního ředitelství pro vzdělání a kulturu – Celoživotní vzdělávání, Kultura, Mládež v akci a Evropa pro občany. Podpůrný program Evropské komise „Kultura“ je hlavní „aktivní“ podporou kultury v Evropě. Rozpočet tohoto programu je 400 milionů eur pro období let 2007-2013. Tímto programem podporujeme tisíce projektů v celé Evropě, jejichž cílem je napomáhat rozvíjení mezikulturního dialogu, a zároveň volnému pohybu umělců a uměleckých děl. Jedním z příkladů jsou také „Evropská hlavní města kultury“, přičemž pro tento rok jsou to: Stavanger (Norsko) a Liverpool (Velká Británie).

Neznámé Baskicko

Mezi účastníky summitu 43 šéfů vlád a představitelů různých organizací byli v Paříži také slovenský premiér Robert Fico, místopředseda české vlády Alexandr Vondra a ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg. Evropská unie má v této oblasti bezpečnostní, ekonomické i ekologické zájmy. Šéf české diplomacie se zde setkal mimo jiné i se svým švédským protějškem Carlem Bildtem, jehož vláda bude od ČR přebírat předsednictví v radě EU v polovině příštího roku. foto© F. de la Mure / MAEE

Kulturou protéká ročně třicet miliard korun Kolem třiceti miliard korun proteče ročně přes kulturu v České republice. Značnou část nákladů zajišťují veřejné rozpočty – stát, kraje i obce. Například v Praze však systém dotací tvrdě narazil. Ohradil se proti němu Petr Kratochvíl. Vadí mu, že magistrát finančně podporoval některá soukromá divadla, nelíbí se mu také, že město zrušilo dotaci na vstupenku. Kulturní zařízení navštíví v České republice ročně více než padesát milionů lidí. Statistiky vycházejí jen z údajů ze zařízení, kde jejich provozovatelé počty sledují a zpracovávají – tedy především muzea, galerie, divadla nebo památkové objekty. Reálný počet návštěvníků se tak pohybuje v rozmezí šedesáti až sedmdesáti milionů lidí.

Činnost kulturních zařízení značnou měrou podporují veřejné rozpočty. „Ty financují nejen provoz vlastních, nejčastěji příspěvkových organizací, ale poskytují ve značné míře dotace i dalším subjektům,“ vysvětlila Alena Mockovčiaková z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Přes kulturu podle ní ročně proteče kolem třiceti miliard korun. „Peníze vynaložené

na kulturu se stávají součástí běžných ekonomických procesů a kultura do jisté míry pomáhá vyrovnat situaci v zaměstnanosti i tam, kde není stav příliš radostný. Omezujme-li prostředky do kultury, dočkáme se kromě jiného i zvýšených nákladů třeba na dávky v nezaměstnanosti,“ doplnila Mockovčiaková. (pokračování na straně 3)

Reforma sľubuje nielen úsporu ale i prepúšťanie

Podivuhodné baskické městečko Vitoria-Gasteiz je přátelské k přírodě, svým obyvatelům i návštěvníkům. Má mimořádný způsob sběru separovaného odpadu a pro starší a imobilní vybudovalo ve strmých uličkách jezdící pásy. Více se dozvíte od zpravodajky EN.

Dostihy, str. 12 Kam na koně? Koně a dostihový sport se mohou stát novým lákadlem pro návštěvníky České republiky. K tomu směřuje i memorandum tří ministrů ve spolupráci s centrálou cestovního ruchu CzechTourism. Seznam příštích dostihů najdete uvnitř listu.

Publicistika, str.13

Arabské príslovie hovorí: „Kultúra človeka je lepšia než jeho zlato“. Keď sa hovorí o jej financovaní, vtedy je často meraná percentom HDP. Tým sa rátajú štátne rozpočtové zdroje, ktoré sú označované za nedostatočné. Druhým zdrojom je sponzoring, no štedrých kultúrnych mecenášov nemá každé odvetvie umenia a kultúry. Takto v skratke možno charakterizovať všeobecnú náladu okolo financovania kultúry. „Vláda SR si kladie za cieľ v tomto volebnom období postupne zvyšovať príspevok na financovanie kultúry a vytvoriť tak predpoklad, aby sa na podporu kultúry na Slovensku vynakladal čo najskôr taký podiel verejných zdrojov, aký je obvyklý v štátoch Európskej únie,“ píše sa v programovom vyhlásení súčasnej vlády. Tento ukazovateľ je však vo vyspelých ekonomikách podstatne vyšší ako na Slovensku. Priemer financií určených na kultúru v EÚ sa pohybuje okolo 1,5% HDP. V roku 2006 Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky (MK SR) disponovalo rozpoč-

tom 4,57 mld. Sk, t.z. 0,28% HDP. Vlani rozpočet vo výške 4,7 mld. Sk tvoril len 0,23% HDP, v tomto roku 5,1 mld. Sk v rezorte znamená 0,26% HDP. Minister Marek Maďarič sľubuje väčšiu štedrosť – v budúcich rokoch sa má rozpočet blížiť k šiestim miliardám. Zároveň pripravuje reformu rezortu. Mala by priniesť úsporu okolo 0,5 mld. Sk. Vyplynulo to z auditu, ktorý si rezort nechal vypracovať. Pod audítorským drobnohľadom sa ocitlo 32 organizácií v pôsobnosti MK – galérie, divadlá, múzeá, knižnice. Rezortný šéf pripustil, že plánované zmeny sa najviac do-

tknú organizácií, ktoré majú viaceré pobočky po Slovensku. V spomínaných inštitúciách pracuje okolo 4770 ľudí a o prácu príde v priemere päť percent zamestnancov. Podstatou reformy by malo byť rozčlenenie nákladov na prevádzkové a projektové. Každá organizácia by mala byť schopná zazmluvniť si plánované projekty vopred. Prvé výsledky reformy by mali byť viditeľné v roku 2010. Viac financií do rezortu prisľúbil aj premiér Robert Fico na tlačovej besede, kde hodnotil dvojročnú činnosť ministra kultúry v tomto volebnom období. (pokračovanie na strane 3)

Moderní terminál Hradec Králové se dodnes pyšní prvotřídní architekturou první poloviny XX. století a postupně na ni navazuje dalšími moderními stavbami. Za podpory EU nyní otevřel nový autobusový terminál s neobvyklou konstrukcí.

2 Evropské horizonty Zdeňka Velíška Český parlament a osud Lisabonu Červenec je teprve první měsíc francouzského předsednictví v Evropské unii a už se zdá, že původní cíle, kterých chtěl hyperaktivní francouzský prezident Nicolas Sarkozy dosáhnout, až bude stát v čele sedmadvacítky, ustupují do pozadí. Hlavním cílem je znovu – úplně stejně jako v oněch třech letech mezi zamítnutím evropské ústavy a podpisem Lisabonské smlouvy – postavit Unii na nohy. Energetická bezpečnost, klimatická změna, imigrace, evropská zemědělská politika a evropská obrana – v těchto doménách stále ještě chce N. Sarkozy posunout do konce roku Evropu kupředu, ale víc než o tom hovoří v každém svém zásadním projevu či interview o přednostní potřebě ratifikovat Lisabonskou smlouvu. V té souvislosti argumentuje pokaždé přáním pokračovat v rozšiřování Evropské unie. Chorvatsko chtějí vidět v Unii právě ti její „noví“ členové, kteří nejeví ochotu k ratifikaci Lisabonu, naznačuje Sarkozy a vzkazuje jim – jednou adresně přímo české vládě - že bez Lisabonu Unii dál rozšiřovat nelze. Smlouva z Nice umožnila její rozšíření jen na maximum 27 (respektive 25) zemí. Není pochyb o tom, že Sarkozy rozehraje veškerou škálu svých působivých gest, aby všech dvacet zůstalo na palubě, ale v nejhorším případě – jak řekl z tribuny Evropského parlamentu – „bude možná jednou nutné sáhnout k metodě vícerychlostní Evropy“. Znovu je tu tedy tahle nevábná perspektiva! Škoda, že Sarkozymu ještě nepřišla na mysl ta smutná pravda, že jsou v Evropě země, kde tohle řada politiků, třeba i členů nejsilnější vládní strany, nepovažuje za nevábnou perspektivu, tím méně za hrozbu. Nechtěli přece směřovat co nejrychleji k co nejhlubší evropské integraci. Oddychnou si, když nebudou mezi nejhorlivějšími, když ve svých rukou udrží co nejvíc pravomocí a v Unii co největší prostor pro své veto. A Lisabonská smlouva? Mohla by se pro ně stát například jen kartou ve hře o prosazení jiné mezinárodní smlouvy? Český premiér například si dovede „velmi těžce představit, že pokud by ratifikace smlouvy se Spojenými státy americkými neprošla, že by poslanci, případně senátoři ODS hlasovali pro Lisabonskou smlouvu,“ (v Radiu Česko, dle Mediasearch z 10.7. a ČTK z 9.7).

Eurofon 800 200 200 odpovídá Souvisí vyhlašování Evropského města kultury s Evropskou unií? Ano, souvisí. Myšlenka podpory evropské kulturní spolupráce a rozvoje kulturního bohatství členských států Společenství prostřednictvím každoročního vyhlašování hlavního města kultury má kořeny v polovině 80. let. Iniciátorkou byla řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Historicky prvním městem, které bylo Radou ministrů kultury Evropského společenství vyhlášeno jako Evropské město kultury, se staly v roce 1985 Atény. V roce 1992 rozšířila Rada účast také na nečlenské země, čehož využila i Česká republika. Praha opakovaně kandidovala a v roce 2000 se skutečně stala spolu s dalšími osmi městy Evropským městem kultury. Až do roku 2004 udělovala městům tento titul Rada ministrů kultury. Od roku 2005 však byla zvolena nová výběrová procedura na základě Rozhodnutí 1419/1999/ES o projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019. Tím je zaveden rotační systém a stanoveno pořadí jednotlivých členských států. Předem určený stát pak vždy ve čtyřletém předstihu „nominuje“ své kandidáty a o konečném výběru města rozhoduje sedmičlenná porota, složená z nezávislých odborníků z oblasti kultury. Podle popsaného rotačního systému bude rok 2015 patřit ČR a Belgii. Jedno z českých měst obdrží tedy titul Evropské město kultury 2015. Některá česká města již nyní svou kandidaturu připravují.

ČRESKO, SLOVENSKO A EVROPSKÁ UNIE

EN č. 07 / 2008

Aj keď nie je okrúhly, je prijateľný BRATISLAVA - Začiatok júla sa na Slovensku niesol v znamení čísla 30,126. Rada Európskej únie na úrovni ministrov financií členských štátov (ECOFIN) na zasadnutí 8.júla 2008 v Bruseli stanovila už nemenný prepočítavací koeficient medzi eurom a slovenskou korunou, tzv. konverzný kurz na úrovni 1 € =30,1260 Sk, to znamená, že je rovnaký ako centrálna parita. Tá sa zmenila len nedávno na konci mája. Od budúceho roka sa Slovenská republika stane v poradí 16. krajinou eurozóny. „Som maximálne spokojný, vstup do eurozóny je historickým úspechom pre Slovensko. Je to hlavne veľký úspech pre ľudí, pričom úroveň tohto kurzu je taká, že nepoškodzuje ani podnikateľský sektor. Je to dobrá správa pre celú spoločnosť,“ zhodnotil stanovenie kurzu minister financií Ján Počiatek. Premiér Robert Fico považuje výšku

konverzného kurzu za optimálnu a vyhovujúcu ľuďom i ekonomike a dodáva, že aj napriek snahám Slovenska dosiahnuť kurz na úrovni 30 alebo 30,1 Sk za euro, kvôli jednoduchšiemu prepočtu, orgány Únie tento návrh odmietli s vysvetlením, že by išlo o precedens. „Stanovený kurz neohrozuje životne dôležitý hospodársky rast. Je to optimum

a rovnováha, ktorú dnes oceňuje každý, kto sa chce objektívne k procesu zavádzania eura postaviť,“ pokračuje premiér. Spokojný je aj guvernér Národnej banky Slovenska (NBS) Ivan Šramko a konštatuje, že stanovený kurz na úrovni centrálnej parity zohľadňuje vývoj za posledné obdobie, vytvára dobré podmienky pre ďalší ekonomický rast, aj tlak na tlmenie rastu spotrebiteľských cien zo strednodobého hľadiska. Konverzný kurz bude na výmenu slovenských korún za eurá slúžiť až od 1.1.2009. Dovtedy sa bude používať len na prepočet pri duálnom zobrazovaní cien. To sa začne 30 dní po stanovení konverzného kurzu a je povinné počas prvého roku zavedenia novej

meny. Už v auguste budú aj výplaty a sociálne dávky prepočítané na eurá. Na devízovom trhu, v bankách a zmenárňach do konca roka bude fungovať súčasný režim výmeny oboch mien. V čase uzávierky Evropských novin bol kurz NBS stanovený na 30,288 Sk za euro. Do polovice decembra Mincovňa Kremnica, štátny podnik, musí vyraziť pol miliardy slovenských euromincí všetkých 8 nominálnych hodnôt. Ich celková hmotnosť bude 2405,64 tony. Vzhľadom na mesačnú kapacitu mincovne, ktorá je približne 150 miliónov kusov sa neočakávajú problémy a jednocentové až dvojeurovkové mince budú pripravené včas. Jakub Hanuliak

Česko členem prestižní Evropské kosmické agentury První ze zemí bývalého východního bloku, která se stane členem Evropské kosmické agentury (ESA), je Česká republika. Začátkem července totiž ředitel Evropské vesmírné agentury Jean-Jacques Dordain a premiér České republiky Mirek Topolánek podepsali smlouvu, díky níž se 1. 1. 2009 Česko stane osmnáctým právoplatným členem ESA. Smlouvu o přistoupení k této mezivládní, vývojové organizaci musí ještě schválit český parlament. Neočekávají se však žádné komplikace. A co vlastně členství v prestižní organizaci znamená? Tak především je to obrovská šance pro česká vědecká pracoviště, výzkumná centra a průmyslové firmy, kterým se tímto krokem zlepšuje šance na uplatnění i za hranicemi naší země. Programy ESA jsou pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace další příležitostí k zapojení do mezinárodní spolupráce při výzkumu kosmického prostoru, Země, družicové telekomunikace a navigace a vesmírných technologií. ESA navíc také dává dohromady tým astronautů, který se bude v budoucnu vypravovat do vesmíru. Co je však zajímavé: každá členská země má

možnost, aby její občané žádali o přijetí do tohoto týmu. Obrovská možnost splnit si dětský sen, se tak otevírá všem Čechům, kterým je mezi 27 a 37 lety. Už v dubnu oznámil Gerhard Thiele, šéf evropského sboru astronautů, konkurz na čtyři nové astronauty. Bylo to poprvé po šestnácti letech, kdy ESA využila oficiální konkurz k náboru nových lidí na pozice astronauta. A že by o české lidi v této oblasti mohl být v ESA zájem, svědčí i bohaté zkušenosti naší země s vesmírným programem. Bývalé Československo například spolupracovalo s někdejším Sovětským svazem na programu Interkosmos, jehož součástí byl v roce 1978 slavný let

foto: ESA Multimedia Vladimíra Remka do vesmíru. Velmi slavné jsou také české družice Magion a jméno mají ve světě i čeští vědci. Ti se totiž podílejí na vybavení mnoha družic speciálními měřicími přístroji. K největším úspěchům ESA, která vznikla v roce 1975, patří vývoj raket Ariane a Vega, výzkum planety Venuše či prozkoumávání povrchu Marsu sondou Mars Express. ESA je vedle americké NASA, Ruské kosmické agentury či japonské NASDA, nejvýznam-

nější společností zabývající se výzkumem vesmíru a vesmírných technologií. A ještě jednu potenciální výhodu může mít členství Česka v ESA. Členství v této prestižní organizaci by totiž mohlo České republice pomoci při rozhodování o umístění centrálního místa navigačního systému Galileo, který plánuje EU. Česká republika se totiž netají snahou o to, aby Galileo byl umístěn právě na jejím území. Filip Appl

Německo otevírá pracovní trh, ale jen vysokoškolákům Vystudovaným vysokoškolákům se otevírají další možnosti při jejich uplatnění. Jeden z nejvýznamnějších států Evropské unie, Německo, totiž oznámil, že od příštího roku uvolní pracovní trh pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky ze zemí, které do Evropské unie přistoupily v květnu 2004, tedy včetně České republiky.Právě takový ústupek plánuje vládní koncepce pracovní imigrace, kterou bude německá vláda projednávat v druhé polovině července. Kromě jiných věcí zmiňuje vládní koncepce také podmínky pro získání povolení k dlouhodobému pobytu. Bez zvláštního přezkoumávání je budou moci získat vysoce výděleční zahraniční specialisté, kteří prokážou, že si ročně vydělají alespoň 63 600 eur. Až do teď platila finanční hranice ve výši 86 400 eur. Každá mince má však dvě strany a už v dubnu tohoto roku

informovala kancléřka Angela Merkel, že úplné otevření německého pracovního trhu pro pracovníky z novějších zemí EU (tedy i těm s nižším vzděláním než je vysokoškolské), se posune až na rok 2011, místo původně zamýšleného roku 2009. Dalším faktem je to, že na pracovním trhu Německa bude mít vždy přednost občan Německa před cizincem.

Přesto však s nejvyšší pravděpodobností budou mít od příštího roku zjednodušené podmínky pro vstup na pracovní trh Německa, kromě českých elektroinženýrů, strojařů či odborníků z automobilového průmyslu (ti už na německý pracovní trh mohou), také úspěšní absolventi vysokých škol. Znamená to hlavně jednodušší a rychlejší možnost zařadit se do pracovního procesu v Německu hlavně z hlediska byrokratické zátěže. Otevřít pracovní trh také například absolventům učňovských oborů, kterých má náš soused nedostatek, však Německo zatím odmítá. Zda a hlavně kdy se německý pracovní trh úplně uvolní, se dozvíme zřejmě až na začátku

příštího roku. To totiž padne konečný verdikt německé strany. A říci k tomu své bude chtít i Česká republika. Už proto, že v prvním pololetí příštího roku předsedá EU a hlavním mottem předsednictví má být slogan „Evropa bez bariér.“ „Motto našeho předsednictví „Evropa bez bariér“ má tři dimenze. Za prvé odstraňování diskvalifikace uvnitř ČR, za druhé odstraňování psychologických bariér a za třetí odstraňování překážek vzájemného obchodu,“ řekl na toto téma premiér Mirek Topolánek. A že bude věc úplného otevření trhu v EU velmi silným tématem předsednictví, je nyní více než jasné. Filip Appl

EN č. 07 / 2008

3

TÉMA MĚSÍCE

Reforma sľubuje nielen úsporu ale i prepúšťanie (pokračovanie zo strany 1) Ocenil najmä dostavbu Slovenského národného divadla (výstavba trvala 21 rokov od 1986, podľa odhadov sa skutočné náklady vyšplhali na 5 mld.Sk), schválený a zároveň toľko kritizovaný tlačový zákon a presadenie nižšej dane z pridanej hodnoty na knihy. MÁME KULTÚRNE REGIÓNY Na celoštátnej úrovni pôsobí vyše 40 štátnych kultúrnych inštitúcií, na úrovni regionálnej samosprávy je ich okolo 150 a na úrovni miestnej samosprávy pracuje niekoľko stoviek samostatných právnych subjektov a niekoľko tisíc subjektov poskytujúcich kultúrne služby zabezpečované prostredníctvom oddelení obecných, miestnych, príp. mestských úradov (spolu vyše 3500 kultúrno–osvetových zariadení). Zo štatistického zisťovania Národného osvetového centra, ktoré v spolupráci so Združením miest a obcí Slovenska mapuje kultúrnu činnosť vo všetkých slovenských regiónoch vyplýva, že v minulom roku sa na Slovensku uskutočnilo spolu vyše 88 500 kultúrnych podujatí vo všetkých sledovaných kategóriách. V porovnaní s rokom 2006

je to o 7033 akcií viac, čo možno vysoko oceniť. KULTURA A FINANCIE V PRAXI Obec Terchová, rodisko legendárneho zbojníka Juraja Jánošíka, ktorého prirovnávajú k Robinovi Hoodovi či Williamovi Tellovi, organizuje viacero nielen miestnych, ale aj medzinárodných podujatí. Miestne kultúrne stredisko (MKS) ako príspevková organizácia s právnou subjektivitou dostáva financie od Obecného úradu (OÚ). Ich výšku schvaľuje obecné zastupiteľstvo a slúžia na základnú réžiu fungovania Miestneho kultúrneho strediska. OÚ prevádzkuje a poskytuje kanceláriu MKS, kinosálu a amfiteáter. Tie slúžia nielen pre organizované podujatia ako miesto konania ale sú k dispozícii aj umeleckým kolektívom, ktoré sa v obci angažujú. Právna subjektivita MKS umožňuje vystupovať samostatne pri zháňaní grantov z MK SR a zo Žilinského samosprávneho kraja a sponzorských príspevkov. Bez nich sa nezaobídu také medzinárodné akcie ako folklórny festival Jánošíkove dni, Cyrilo-metodské dni (CMD) či festival Staré nôty mladých strún. Finančnú re-

alitu dokresľuje riaditeľ MKS Rudolf Patrnčiak. „Štátne financie na nami organizované podujatia tvoria zhruba 10 až 20% z ceny akcie. Napr. Jánošíkove dni stoja zhruba 2,5 mil. Sk. To znamená, že zvyšok musia vykryť sponzori.“ Pre sponzorov je v prvom rade zaujímavý typ podujatia. „Jánošíkove dni sú kategória zaujímavá aj z komerčného hľadiska. Napr. taký pivovar, ten nerobí charitu. Pokiaľ ide o ďalšie akcie, tam je sponzoring založený na osobných kontaktoch, význame podujatia či úcty k nemu“, prezrádza know-how Rudolf Patrnčiak: „Takým sú napr. CMD, sponzor nejde do akcie preto, aby mal z nej obchodný profit ale skôr je to z úcty k podujatiu, pretože v ňom vidí iný, duchovný a spoločenský zmysel. Sponzoring sa pri tomto type skladá z drobných príspevkov.“ MKS do budúcna uvažuje aj s čerpaním eurofondov, a to aj napriek zložitej byrokracii či až následnej refundácii vynaložených prostriedkov, čo znamená že financie musí mať žiadateľ k dispozícii ešte pred jeho samotnou realizáciou. Riaditeľ MKS si váži a oceňuje najmä dobré vzťahy medzi podnikateľským sektorom aj štátnymi inštitúciami, pretože bez nich

Tak už je to upečené – 30,126 (alebo eurocik) Cyrilo-metodské dni v Terchovej. by to nešlo. Pri organizácii a financovaní často spolupracuje s umeleckými agentúrami. Takým podujatím je napríklad rockový festival Budzogáň či countryfest Rozmarín. Umelecká beseda slovenská ako umelecký spolok, v ktorom sa združili nielen výtvarníci, ale aj spisovatelia, hudobníci podala pomocnú ruku pri organizácii Medzinárodného sochárskeho sympózia v rámci CMD. „Pri týchto akciách je naším vkladom napr. administratívna spolupráca či poskytnutie priestorov.“ Opodstatnenosť MKS v obci dokumentujú jeho výsledky a rozmanitosť podujatí. „Keby neboli výsledky nie je dôvod, aby bolo kultúrne stredisko,“ uzatvára jeho riaditeľ.

foto: archív MKS Terchová EFEKTIVITA VERZUS UMELECKÁ HODNOTA Na záver trocha polemiky. Sú vždy projekty podporované z grantov aj umelecky hodnotné? Človek je tvor omylný, rovnako aj členovia komisie, ktorá predkladané žiadosti hodnotí. Bol napríklad film Pravdivá história o Jurajovi Jánošíkovi a Tomášovi Uhorčíkovi tým správnym projektom, ktorý MK SR finančne podporilo pred šiestimi rokmi 65 mil. Sk? Film doteraz nie je dokončený, aj keď ako uviedol portál www.koktail.pravda.sk, našiel sa poľský producent, ktorý vie, ako na necelých 40% rozpracované dielo dokončiť. Stačí mu na to 114 mil. Sk. Viktória Hanová

Kulturou protéká ročně třicet miliard korun (pokračování ze strany 1) Významná část státních prostředků na podporu umění prochází přes ministerstvo kultury. To vyhlašuje grantové programy v několika okruzích. O tom, kdo peníze získá, rozhodují vedoucí příslušných odborů. Ti však pracují s doporučením grantové komise. Důležitou úlohu měl sehrát Státní fond kultury. Je pod přímou správou ministerstva a řídí ho správní rada, kterou volí poslanci. „Fond byl založen jako prázdný, bez finančních zdrojů a měl získávat prostředky provozováním loterie. Výsledkem bylo jeho totální zadlužení,“ popsala ve své zprávě historii fondu Rada Unie výtvarných umělců České republiky. Ministerstvo kultury nedávno přišlo s tím, že Státní fond kultury zruší. Tvrdí, že už několik let neplní funkci, kvůli které vznikl. Začátkem července letošního roku pak politici vynesli nad fondem ortel. Končí. „Na návrh ministra kultury projednala vláda jeho zrušení. A návrh prošel, je to tedy konec Státního fondu kultury,“ řekl mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.

Vedle státní správy dotují kulturu výrazně také kraje. „Bez naší pomoci by některé organizace prostě nemohly fungovat. Snažíme se je podporovat, jak to jde,“ potvrdila Zdeňka Oprchalová z odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje. Jen odbor kde působí, poslal pro letošní rok na kulturu a památkovou péči kolem čtyřiceti milionů korun. „Příjemci jsou různí. Dotujeme různorodé akce, od velkých hudebních koncertů po vesnické hody,“ doplnila Oprchalová.

Další jednání o grantech bude mít na starosti poradní sbor primátora. Pavel Bém už začal sestavovat tým, který má Praze pomoci skoncovat s problémy s divadelními granty. U stolu společně zasednou například šéf Národní galerie Milan Knížák nebo režisér Václav Marhoul. „Poradní sbor tvoří respektované autority. Mají doporučit další postup,“ vysvětloval pražský primátor Pavel Bém.

Smetanova Litomyšl. KOMISE: SYSTÉM BYL DISKRIMINAČNÍ Důležitou roli mají v tomto směru také města a obce. Tak například turisticky atraktivní Český Krumlov na letošní rok vyčlenil na kulturní granty dva miliony korun. „V předchozích letech se tu příspěvky na kulturní aktivity rozdělovaly podle jednotlivých uměleckých oblastí. Letos je systém grantové podpory kultury ve městě variabilnější. Dáváme všem stejnou šanci, neomezujeme ani neprotěžujeme některé kulturní odvětví,“ popsala místostarostka

Českého Krumlova Jitka Zikmundová. V některých městech však systém dotací narazil. To je příklad pražského magistrátu. Na problém nedávno upozornil Petr Kratochvíl, spolumajitel divadla Ta Fantastika. Vadilo mu, jak Praha rozděluje peníze pro soukromá divadla. Jednání magistrátu řešila i Evropská komise. „Z konzultace se zástupci Evropské komise jasně vyplynulo, že grantový systém, na který jsem si stěžoval, byl diskriminační,“ napsal Petr Kratochvíl.

foto: Miloš Kolesár Pokud dá soud Petru Kratochvílovi za pravdu, musela by zhruba desítka pražských divadel vrátit miliony korun, které získala v letech 2006 – 2007. Kratochvílovi vadí i skutečnost, že magistrát zrušil dotaci na vstupenku. Tvrdí, že radní podlehli „tlaku z ulice“. „Zavedená dotace na vstupenku, která částečně tuto diskriminaci odstraňovala, byla a je v souladu s evropským právem a dokonce se úspěšně používá jako způsob distribuce dotací i v jiných evropských zemích,“ doplnil Kratochvíl.

POHĽAD ZA HRANICE Španielsko sformovalo model podpory kultúry a umenia, ktorý sa pokladá za adekvátny nielen vo vzťahu k štátnemu rozpočtu, ale i európskej tradícii. Spoločným prvkom v jednotlivých modeloch financovania tejto sféry je prístup ku kultúre ako k faktoru nielen duchovného, ale i ekonomického rastu spoločnosti. Jednou z oblastí, ktorá v súčasnom Španielsku zaznamenáva obdobie „renesancie“ je sektor vážnej hudby. Pred tridsiatimi rokmi v tejto krajine neexistovali takmer žiadne symfonické

orchestre. Frankova diktatúra si vyžiadala krutú daň. Vytvorila vákuum v jednej z najdôležitejších súčastí španielskej kultúry a zapríčinila nedostatok hudobne vzdelaných profesionálov. Začiatkom 90-tych rokov sa jednotlivé samosprávy rozhodli investovať do vytvorenia krajských orchestrov. Boli obsadené prevažne hudobníkmi zo zahraničia a tými, ktorí svoje vzdelanie získali za hranicami Španielska. Dnes tu funguje asi tridsať symfonických orchestrov, ktorých rozpočet je krytý zo štátnej pokladnice. Do-

DŮLEŽITÁ ÚLOHA MECENÁŠŮ Vedle státu, krajů a měst podporuje kulturu také Evropská unie. Akce tak často financuje přes města, která o dotace žádají. V neposlední řadě jsou však pro autory kulturních programů důležití mecenáši. „Soukromí sponzoři jsou pro nás nepostradatelní. Nedokážu si představit, že bychom měli fungovat bez pomoci mecenášů,“ poznamenala Barbora Šafrová, která hraje ochotnické divadlo. „Podpora z veřejných zdrojů je důležitá, často ale nedostatečná. Je potřeba různé sféry skloubit.“ Jan Štifter

ŠPANĚLSKO tácie sú poskytované plošne. Orchester, či sa nachádza v rukách štátu, kraja alebo mesta, je telesom takmer úplne závislým na zdrojoch zo štátnej pokladnice. Jedným zo spôsobov ako preklenúť boj orchestra o vlastnú existenciu, je prepojenie so súkromnou organizáciou. Ako príklad môže poslúžiť Orquesta y Coro de la Comunidad de Madrid, ktorý od roku 2002 zastrešuje súkromná organizácia s cieľom rozvíjať hudobné umenie a reprezentovať kraj na národnej i medzinárodnej úrovni. Šesť z každých desiatich

Európské horizonty Martina Hrica

eur, ktoré potrebuje spomenutý orchester na svoje fungovanie, je poskytovaných z rozpočtu kraja. Zvyšok si zabezpečuje z iných zdrojov. Skúsenosť Španielska potvrdila, že kultúra predstavuje sektor národnej ekonomiky, ktorý od štátu potrebuje ak nie úplne komplexnú, tak aspoň komplexnejšiu podporu. Ide o financovanie aktivít, ktoré sú určené pre menšinového diváka či fanúšika. Náklady spojené s prevádzkou priestorov a realizáciou koncertov sú vedomým smerovaním ku strate. Španielsko však dokazuje,

že Európe je predsa len trochu cudzí model fungujúci v Spojených štátoch. Aj keď v oboch prípadoch je symfonický orchester závislý na podpore z verejných a súkromných zdrojov, v USA je veľký dôraz kladený na samofinancovanie a rentabilné fungovanie podobného telesa. Prvým a dočasným riešením v Španielsku bolo, že čerstvozaložené orchestre sídlili v divadlách a v prepožičaných priestoroch. Nadväzujúcim krokom sa stala ohromná investícia do koncertných sál a auditórií. Dana Miháliková

Osobne som presvedčený, že európska menová politika by sa nezrútila, keby nám zľavili euro o 12, po zaokrúhlení 13 halierov. Lepšie by sa to prerátavalo. Európskym financministrom 30,126 zrejme pripadalo exaktnejšie. A zásadovejšie. Nič to. Trinásť halierov oželieme. Veď je to len tretina eurocenta. Na takú hodnotu by sme potrebovali elektrónový mikroskop. A prerátavať koruny na eurá aj tak nikto nebude manuálne. Ani na tom ruskom sčote – ak niekto ešte viete čo to bol za kompjúter. Zaujímavé sú politické dôsledky. A ekonomické. Dnešná opozícia sa hrdí, že dátum eura vymyslela. Vytvorila preň predpoklady, podmienky. A dnešná koalícia už nemala možnosť vycúvať. Súčasne opozícia potichučky pripúšťa, že našila na koalíciu búdu. Následky eura voliči zrátajú koalícii pri voľbách. Vari trochu schizofrenické konštrukcie, no nie? A teraz k dôsledkom ekonomickým. Dá zdravý rozum, že ak škrtnete z príjmov a výdavkov nulu, dve, tri, dokonca šesť núl (ako pri megainflácii za Weimarskej republiky), nič sa neudeje. Nikoho neožobráčite, nikto si nenamastí vrecko. Tak kde je teda problém? Po prvé: energie, benzín, chlieb, autá – máme už na európskej cenovej úrovni. Už nemôžu ísť hore, ak nemáme chodiť tieto komodity kupovať do Hainburgu. A ruinovať tak slovenskú ekonomiku. Po druhé: predajcovia sa kasajú - „Veď neplatíte za tovar viac, ako sú európske ceny, v mnohých prípadoch dokonca menej!“ Lenže je to jeden háčik. Ak platíte rovnako za cenu benzínu, vody, chleba, plynu z 280 či 1500 eurového dôchodku, z 800 či 3000 eurového zárobku, vnímate to rôzne, však? Analytici pripúšťajú diskrepanciu, ktorá z toho vzniká. Domnievajú sa, že vláda do toho zasahovať nesmie, trh nevie a spotrebiteľ samozrejme nemá ako. Ako už odsabotujeme pekárov? Po tretie: čo sa s tým dá robiť? Je možné „deglobalizovať“ napr. trh obilia colnou politikou. Je možné dotačnou politikou doviesť farmárov k tomu, aby na najúrodnejších poliach nedorábali benzín namiesto potravín (kukurica, repka), pretože je to výnosnejšie. Je možné zaviesť nižšiu DPH na potraviny. Otázkou ostáva efekt takýchto opatrení. A ešte perlička na záver. Váhal som, či túto úvahu nenazvať „eurocik“. V európskych verejných WC stojí jedno vycikanie pol eura. Ak nemáte drobáky, ani hajzlbaba ich samozrejme nemá. Tým vás jedno vycikanie stojí 30,126 dnešných korún. Čo starší človek si potrebuje odskočiť aj desaťkrát za deň. S humoristickou nadsádzkou pripusťme, že zaplatiť 300 euro mesačne len za cikanie z 280 eurového dôchodku, to aby si človek vzal hypotéku len na cikanie. Ale nebude to treba. Keď budete mať na vodu, o pive nehovoriac, ušetríte eurá aj na cikanie.

4

Byznys Slovensko zafixovalo kurz k euru na 30,126 slovenských korun za euro. Stanovení parity předcházel skandál ministra financí Jana Počiatka, který se nedlouho předtím sešel se zástupci finanční skupiny J&T. Ta by mohla mít z případných poskytnutých informací stomilionové zisky. Premiér Fico ministra Počiatka ponechal ve funkci. Inflace v EU podle Eurostatu v květnu dosáhla rekordních hodnot. V eurozóně byla 3,7 a v celé EU 3,9 procenta. Podle mluvčí Komise pro ekonomiku je inflace hlavním ekonomickým tématem pro Komisi. Hlavním viníkem zdražování jsou energie v čele s ropou, další jsou potraviny. V souvislosti s tím prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet varoval před nárůstem mezd, který by mohl růst inflace podpořit. Centrální banka jako opatření proti inflaci zvýšila úrokovou sazbu na 4,25 procenta. Komise chce zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3,5 tuny. Vzhledem k nedávnému růstu cen ropy se dá čekat ostrá kritika ze strany dopravců, kteří proti jejím vysokým cenám protestují po celé Evropě. Dopady silniční dopravy včetně hluku, zácp a zdravotních důsledků podle Komise znamenají náklady ve výši jednoho procenta HDP. Francie počátkem července začala předsedat EU. Kromě podpory malého a středního podnikání, jemuž se věnujeme na této stránce, jsou z ekonomických témat prioritami modernizace zemědělské politiky a energetika. Česká republika byla spolu s Portugalskem vyhodnocena jako největší „zpozdilci“ v implementaci práva EU. Jako celek však Unie dosáhla cíle maximálně jednoho procenta nepřijaté legislativy. Nejlépe si vede Bulharsko, které do svého práva zahrnulo všechny směrnice. České republice zbývá přijmout čtyřicet dva zákony, našim slovenským sousedům šest. Společnost Devo Group, s jejímž ředitelem jsme přinesli obsáhlý rozhovor v minulém čísle Evropských novin, se rozhodla kromě tuzemských klientů přilákat také zahraniční zájemce o bydlení. „Zahraniční klienti stále více požadují také dokonalé služby. Velmi často zde postrádají běžnou občanskou vybavenost,“ říká ředitel Devo Group Vojislav Sparavalo a poukazuje na nejnaléhavější problémy příměstských developerských projektů. Nový Jenštejn, společnost která je součástí Devo Group, se na základě těchto připomínek a v souvislosti s výstavbou projektu rodinných řadových domů v lokalitě Nový Jenštejn, rozhodla vybudovat ve spolupráci s obcí Jenštejn kvalitní občanskou vybavenost, která by přispěla k atraktivitě bydlení všech obyvatel obce i dalších spádových obcí v Praze východ. Jako nejnaléhavější se podle slov zástupců společnosti jeví výstavba mateřské školy v Jenštejně. (vru)

EKONOMIKA

EN č. 07 / 2008

Komise chce podpořit malé podniky snížením DPH BRUSEL - Komisař pro daňové záležitosti Laszlo Kovács začátkem července představil návrh podporující snížení daně z přidané hodnoty v určitých odvětvích. Návrh je výsledkem úsilí Francie podpořit malé a střední podniky. Jde o součást „Aktu pro malé podniky“ navrženého Evropskou radou, která podporuje jeho rychlé přijetí. Podpora malých podniků je tak potvrzena na nejvyšší politické úrovni. Ten zapadá do snah být „přátelštější“ vůči malým podnikům a zvýšit konkurenceschopnost EU. Návrh Komise v oblasti zdanění by umožnil České republice a dalším státům uplatnit pětipro-

centní sazbu DPH u služeb náročných na lidskou práci. Týká se to například restaurací, autoservisů nebo kadeřnictví. V současnosti může sníženou daň z přidané hodnoty používat osmnáct členských zemí. Komisař Kovács chce, aby byla v celé EU stejná pravidla do konce roku 2010. „Není důvod, proč by například restaurační služby měly být v polovině zemí Evropské

unie zdaněné sníženou sazbou a v druhé polovině ne,“ řekl. Malé a střední podniky vytvářejí zhruba sedmdesát procent pracovních míst v EU. Kromě daňových opatření chce Komise snížit administrativní zátěž malých podniků o čtvrtinu do roku 2012. Malé podniky v EU jsou stále méně efektivní a rostou pomaleji než jejich americké protějšky. Evropské malé firmy mají například větší problémy se sháněním peněz. Podnikání by mělo být pro Evropany atraktivní, což vyžaduje změnu společenského klimatu. V Aktu je

zdůrazněno, že je potřeba, aby politikové a média podporovali podnikatelské snahy a ochotu podstupovat rizika s tím spojená. Tento přístup je v Aktu nazván „Think small first“, volně přeloženo jako myslet v prvé řadě na malé. Dalšími problémy malých a středních podniků jsou nízké výdaje na inovace a špatný přístup k veřejným zakázkám. Francie, která nyní předsedá EU, má podporu malých a středních podniků jako jeden z cílů svého předsednictví. Že Komise návrhy schválí, se očekávalo.

Francouzský premiér Fillon z pověření prezidenta Sarkozyho vytvořil pracovní skupinu, která zjišťovala, jak může Francie přispět této celoevropské iniciativě a výsledky odevzdala koncem dubna. Snížení sazby DPH zejména pro restaurace Francie prosazuje již od roku 2002. Návrh by Evropský parlament mohl schválit začátkem příštího roku. S návrhem bude pravděpodobně spojeno hodně vyjednávání, změna daňových pravidel vyžaduje souhlas všech členských států. Tomáš Fridrich

Liberalizace plynu naráží na strach z Gazpromu Cílem oddělení vlastnictví „drátů a trubek“ od výrobců energií je zvýšení konkurence na evropském trhu. Komise předložila loni liberalizační balík, jehož části se postupně projednávají. Výbor Evropského parlamentu pro průmysl na začátku května schválil oddělení výroby a distribuce, tzv. unbundling u elektřiny. U plynu ale existují obavy z nárůstu vlivu ruského Gazpromu. Výbor tak nakonec unbundling v oblasti plynu neschválil, místo toho se přiklonil k návrhu na tzv. nezávislého systémového operátora. Společnosti by nadále vlastnily sítě, ale jejich řízení by bylo oddělené. Začátkem roku ještě skupina osmi zemí v čele s Německem navrhovala tzv. třetí cestu. Ta znamená, že by si společnosti přenosové cesty rovněž ponechaly, ale ty by byly odděleny

od výroby a monitorovány. Šlo by tedy o funkční oddělení. Ministři pro energetiku na začátku června podpořili plán, který by dával státům možnost volby jedné ze tří výše uvedených variant. Evropský parlament nakonec u elektřiny podpořil jako jedinou variantu unbundling, tedy úplné oddělení sítí od výrobců. V případě plynu je situace odlišná. V mnoha členských zemích je většinovým nebo jediným dodavatelem plynu ruský Gazprom. Některé státy včetně České republiky se proto obávají, že by po unbundlingu mohl Gazprom a jím ovládané společnosti kontrolovat jejich trhy s plynem a zvýšila by se tak závislost těchto zemí na Rusku. Během jednání Rady vykrystalizovaly další podrobnosti. Připravované normy by například měly být po dvou letech platnosti

revidovány. Za jejich porušení by následovala pokuta do výše deseti procent obratu společnosti. Posun znamenalo oznámení německého koncernu RWE, který má v blízké budoucnosti v plánu prodat svou přenosovou soustavu, čímž vyhoví požadavkům Komise. Evropský parlament nakonec na svém zasedání začátkem července u plynu podpořil třetí cestu, ale za přísnějších podmínek. Navrhl například „nezávislého správce“, který by hlídal nezávislého provozovatele sítě. V ČR je produkce a distribuce elektřiny oddělena a už rok funguje energetická burza. Na trhu s plynem je vlastníkem sítě a největším hráčem na trhu společnost RWE. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament prosazuje přísnější pravidla než Rada, lze mezi nimi očekávat další bouřlivá jednání.

foto: RWE Předsednictví Francie liberalizaci energetiky ve svých prioritách nemá, takže je pravděpodobné, že hledání kompromisu připadne na Českou republiku. V březnu 2009 ale začíná kampaň na volby do Ev-

ropského parlamentu, a pokud se nenajde řešení do té doby, dohoda o liberalizaci energetiky vznikne nejdříve v roce 2010. Tomáš Fridrich

Cizincům se líbí na českých horách, starostové protestují Poptávky po vhodných investičních příležitostech v České republice od zahraničních investorů rostou. České nemovitosti si nejvíce oblíbili Holanďané a Irové. Starostům obcí se však některé plány nelíbí. Středem zájmu jsou horské apartmány. Počet připravovaných developerských projektů stále nedostačuje a ceny nemovitostí rostou – v některých případech až o sto procent, tvrdí zástupci realitních kanceláří. Mezi nejvyhledávanější lokality patří Šumava, Krušné hory a Krkonoše. Potenciál rozvoje nabízejí také Orlické a Jizerské hory, Jeseníky a Beskydy. V mnoha případech se jedná o běžné zájemce o bydlení, kteří se postupem času stávají investory. V koupi těchto nemovitostí spatřují investici se stabilním výnosem, a také nádherné místo k odpočinku a rekreaci.

EVROPSKÉ INVESTICE NA HORÁCH V globalizovaném světě se hranice postupně stírají a možnosti investování se rozšiřují. Výhodnost se neomezuje pouze hranicemi jednoho státu, ale je dána i možnostmi Evropské unie. Potvrzujete to i Maxim Sačok, jednatel a spoluvlastník společnost MTM Invest, která připravuje byty v horském údolí v Jizerských horách. „Nepochybovali jsme, že o byty v domě Perla Jizery bude zájem díky krásnému místu, ve kterém bude stát, a také díky příznivým cenám. Ale rychlost, s jakou zájemci na první nabídku bytů reagovali, nás přece jen trochu překvapila...“ Sačok dále uvádí, že mezi zájemci převažují cizinci, kteří o bytu uvažují jako o investici. Zajímá je atraktivní území české chráněné krajinné oblasti – bytový dům bude totiž vystavěn v hor-

Přestože většina lidí vnímá nemovitost jako dobrou investici, zástupcům horských obcí se

tato skutečnost nelíbí. Mají zájem, aby na hory přicházeli lidé bydlet natrvalo. Vlivem nárůstu počtu „rekreantů“ zde běžný život ztrácí svůj specifický kolorit, obce se pomalu vylidňují, lidé, kteří byli spjati s tímto místem, odcházejí. Začarovaný kruh peněz a osobního prospěchu se snaží starostové řešit alespoň tím, že od rekreantů vybírají peníze do městské kasy. „Nařízení je namířeno hlavně proti investorům, kteří stavějí rekreační byty. Ve městě platí stavební uzávěra. Aby investoři získali výjimku a stavební povolení, musejí se zavázat k věcnému břemeni. Městu musí platit 120 Kč/m2 ročně. V průměru tak vychází na byt pětistovka za měsíc,“ podotýká starosta obce Železná Ruda Michal Šnebergr v tiskové zprávě agentury Rooney and Bennett. Peníze od rekreantů půjdou podle jeho slov například na údržbu silnic. „Tlak in-

vestorů na výstavbu rekreačních bytů je stále větší a větší. Musejí si uvědomit, že přechodní obyvatelé nejvíce zatěžují městskou kasu. Nechávají tady odpad, jehož likvidaci dotujeme, chtějí udržované komunikace...,“ uvedl dále starosta. Argumenty majitelů rekreačních bytů starosta Železné Rudy odmítá. Ti poukazují na to, že přinášejí obci nepřímo peníze tím, že utrácejí v obchodech, restauracích, v zimě na sjezdovkách. „To jsou peníze do pokladny města, byť ne přímo od nás,“ říká jeden z vlastníků bytu. Podobně hovoří i realitní makléř Pavel Pubec. „Město je pod vlivem majitelů penzionů, kterým se byty nelíbí, protože jim utíká klientela...“ uvedl pro agenturu Rooney and Bennett. Obavy, že by poplatek snížil zájem o víkendové byty na Šumavě, jsou ale zbytečné. Poptávka je o mnoho vyšší než nabídka. (vru)

prostředí. V nové funkci se stane reprezentantem společnosti pro tuto oblast. • Vedením Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byl pověřen Ing. Petr Koška, MBA. Ten dosud působil jako ředitel Fakultní nemocnice Brno. „Nově

pověřený ředitel FN u svaté Anny má za úkol stabilizovat nemocnici … a pokračovat v hlavním strategickém cíli - realizaci projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu,“ uvedl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

• Náměstkyní pro lidské zdroje České pojišťovny se stala Irma Šírková. Předtím působila ve španělské společnosti GE Money Bank. Má zkušenosti také z Portugalska a Itálie . Vystudovala Masarykovou univerzitu v Brně a Sheffield Hallam ve Velké Británii.

ském údolí na břehu říčky Kamenice – strategicky zajímavé je také umístění v těsném sousedství stejnojmenného horského hotelu. Zvláštností projektu je několik přízemních apartmánů s vlastními vchody a předzahrádkou, které by měly být součástí soukromě vlastněných bytů. Důležitý je podle zájemců o bydlení (či potenciálních investorů) kromě prostředí také architektonický návrh, stavební materiál a izolační vlastnosti objektu. Zástupce společnosti MTM Invest ujišťuje, že i v tomto případě je většina projektů téměř dokonalá. „Bereme v úvahu, že ceny energie budou stoupat. Proto chceme postavit dům tak, aby bydlení v něm bylo úspornější,“ dodává Sačok. NECHCEME UŽ REKREANTY

Personálie • Náměstkem ministra vnitra pro ekonomiku je od července Ing. Jiří Jirka (53). Předtím 17 let působil na pozici kvestora Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho předchůdkyně Blanka Vysloužilová odešla na vlastní žádost.

• Ostravský rodák Petr Baranek se stal ředitelem pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava. Téma znečištění se v poslední době stává důležitým tématem. Baranek ve společnosti od roku 1987 vedl oddělení životního

EN č. 07 / 2008

5

EVROPAN

Andrej Ďurkovský: „Postavenie primátora by si zaslúžilo podstatne vyššie uznanie v rámci tejto spoločnosti.“ Primátor Bratislavy Andrej Ďurkovský prežil takmer celý svoj doterajší život v krásavici na Dunaji. Profesia stavebného inžiniera mu pomáha vnímať mesto v širších súvislostiach, než ho vnímajú ostatní Bratislavčania a návštevníci. Do komunálnej politiky vstúpil už v roku 1990. Je iniciátorom komplexnej hmotnej i duchovnej revitalizácie historického centra bratislavského Starého Mesta, vrátane takých projektov ako bola rekonštrukcia Korza, Hviezdoslavovho námestia, oživenie viacerých kultúrnospoločenských tradícií či vytvorenie nových kultúrnych projektov, napríklad dnes mimoriadne obľúbených mestských osláv príchodu nového roku: „Stále mám okolo seba ambiciózny tím spolupracovníkov, ktorí majú čo Bratislave odovzdať a zlepšiť podmienky života v nej. Ľudí, ktorých baví byť Bratislavčanmi, ktorí sú na naše mesto hrdí a zároveň zodpovední k jeho tradíciám a kontinuite. Ľudí, ktorých úprimnou snahou je pokračovať a dokončiť prácu presahujúcu jedno štvorročné volebné obdobie.“ Najskôr ste boli starostom mestskej časti Staré mesto, teraz ste primátorom mesta. V čom sú si tieto práce podobné, v čom sa líšia? Základná podobnosť spočíva v práci s ľuďmi, v práci v oblasti samosprávy, pričom v prvom prípade išlo o manažovanie mestskej časti, v druhom prípade celého mesta. To majú podobné. Ale predsa len tu existuje dosť veľká odlišnosť, ktorá spočíva predovšetkým vo veľkosti problémov, ktorými sa zaoberá starosta a ktorými sa zaoberá primátor. Agenda primátora presahuje vyslovene oblasť jednej mestskej časti, podstatne viac sa musím venovať problémom, ktoré dokonca presahujú i problematiku hlavného mesta a zasahujú až do problematiky celého štátu, či už hovoríme o dopravných záležitostiach, kultúrno-spoločenských podujatiach, ale samozrejme aj otázkach politických. Z môjho pohľadu by si postavenie primátora zaslúžilo podstatne vyššie uznanie v rámci tejto spoločnosti. Poväčšine býva primátor hlavného mesta po troch ústavných činiteľoch prakticky štvrtým mužom v krajine. Na Slovensku majú pred primátorom, ktorý je priamo volený občanmi, prednosť ešte rôzni štátni úradníci. Myslím, že toto by sa mohlo trochu zmeniť. To, čo treba povedať pri tomto porovnaní je, že od mojej práce ako starostu k práci primátora uplynul istý čas, tým pádom môžem porovnávať aj vnímanie zo strany ľudí. Dovolím si povedať, že sme sa v tejto oblasti posunuli výrazne dopredu. Bratislava sa za posledných dvadsať rokov postupne rozrástla, je považovaná za mesto s najvyššou kúpyschopnosťou, čo sa odrazilo aj na množstve áut v meste. Odborníci hovoria, že terajšie cesty sotva stíhajú. Ako vyriešiť situáciu do budúcna, aby v meste nenastal dopravný kolaps? Tá situácia, v porovnaní s inými európskymi mestami, nie je v žiadnom prípade katastrofálna. Podarilo sa nám zrealizovať niekoľko stavieb, ktoré výrazne odľahčujú dopravu v meste – most Apollo, tunel Sitina a ďalšie dopravné stavby menšieho rozsahu ako napríklad rozširovanie jazdných pruhov, sprejazdnenie križovatiek atď. Nemyslím si, že na svete existuje mesto, ktoré s absolútnou istotou môže povedať, že má vyriešené problémy s dopravou na 10 rokov dopredu. V Bratislave nám paradoxne závidia, aká dobrá situácia tu je. To ale neznamená, že buď primátor alebo obyvatelia sú s ňou spokojní. Snažíme sa napríklad v súčasnosti pripravovanou rekonštrukciou Starého mosta dosiahnuť ďalšie zlepšenie v doprave. Treba si uvedomiť realitu, že v Bratislave pripadajú na jedno vozidlo dvaja obyvatelia, čo je priemer Európskej únie. Pre porovnanie, v rámci celého Slovenska sú to štyri osoby na jedno vozidlo. Toto považujem za akúsi daň za ekonomický úspech Bratislavy. To kladie zvýšené nároky predovšetkým nielen na aktívnu dopravu, ale aj na dobudovanie parkovísk, povrchových alebo podzemných, či na statickú dopravu. Bude mať Bratislava metro? Hovorí sa o ňom viacero rokov, predstavovali sa nejaké projekty, ale zatiaľ sa nič nerealizuje. Pri uvažovaní o metre ako takom, si ja osobne myslím, že Bratislava nebude mať metro asi nikdy, respektíve možno o takých 60 rokov. V iných mestách vo svete aj v susedných krajinách, je metro spolufinancované zo strany štátu. V našom prípade je to nepravdepodobné, pretože štát na to jednoducho peniaze nemá a Bratislava už vôbec nie, keďže v rámci prerozdeľovania daní zo štátneho rozpočtu v rámci solidarity pomáhame aj iným, slabším regiónom, častokrát práve na úrok Bratislavy. Vzhľa-

dom na tieto fakty nevidím žiadnu reálnu šancu na výstavbu metra. Ale iné projekty sú reálne, napríklad električka do Petržalky - s tým súvisí už spomínaný pripravovaný „nový“ Starý most. Rovnako sa pripravuje veľmi zaujímavý a dôležitý projekt železničného napojenia Petržalky s prechodom pod Dunajom. Je to hlavne štátna investícia z európskych peňazí, ktorá bude mať veľký význam pre Bratislavu, Bratislavčanov, ale aj pre širšie okolie. V žiadnom prípade to ale nie je metro. O Bratislave sa začína hovoriť ako o jednom z najdrahších miest Európy. Stavajú sa tu stavby, v ktorých sa cena za meter štvorcový pohybuje od 150 000 Sk vyššie. Potrebuje Bratislava aj takéto projekty a prečo? Samozrejme chceme, aby tu vznikali kvalitné stavby, musím ale konštatovať, že v posledných rokoch vzniklo v Bratislave viacero stavieb, ktoré mňa osobne vôbec neuspokojujú - ako napríklad veža pri Auparku. Z hľadiska kvalitatívneho, čo sa týka architektúry a použitia materiálu, mám k tomu mnohokrát výhrady. To sú ale už veci konkrétnych investorov a stavebných úradov. Na druhej strane, ceny za pozemky, nebytové a bytové priestory sú z môjho pohľadu v mnohých prípadoch prehnané. Som ale presvedčený, že pri vstupe do eurozóny dôjde k určitému poklesu cien na trhu s nehnuteľnosťami, aj keď pravdepodobne pokles nebude tak výrazný, aby došlo k zníženiu cien o niekoľko desiatok percent nadol. To neočakávam. Bratislavský kraj patrí k turisticky najčastejšie navštevovanej časti Slovenska, pomohol vstup Slovenska do EÚ aj rozvoju cestovného ruchu v hlavnom meste? Áno. Nastal výrazný nárast počtu turistov a návštevníkov Bratislavy, a to možno aj tým, že krajina sa prijatím do EÚ zaradila medzi takpovediac stabilné krajiny, čo si uvedomili aj turisti a cestovné kancelárie, a preto sa Bratislava stala obľúbenou destináciou cestovného ruchu. Treba povedať, že to má aj isté nevýhody, teraz mám na mysli skupiny nedisciplinovaných turistov, ktorí sem prichádzajú predovšetkým z anglicky hovoriacich krajín len za zábavou. S nimi niekedy, asi každý čitateľ vie o kom hovorím, máme práve v nočných hodinách výraznejšie problémy z hľadiska hluku a udržiavania poriadku. Pripravujeme pre nich, nazvime to špeciálny projekt, orientovaný práve na takýchto porušovateľov, konkrétne mám na mysli vytvorenie záchytky. Čo sa týka turistických atraktivít, okrem tých už osvedčených kultúrnych pamiatok máme ambíciu vytvárať postupne program rôznych kultúrnych podujatí, ktorý by prilákal návštevníkov na dlhšie obdobie do Bratislavy, respektíve im ponúkol možnosti výletov do širšieho okolia a tým pádom by ich motivoval k tomu, aby si tu našli ubytovanie a zotrvali na niekoľko nocí. Len 60 km delí Bratislavu od Viedne, o hraniciach sa už nehovorí; ste známy aj veľmi dobrými vzťahmi s vašim viedenským kolegom. Do prvej svetovej vojny tieto mestá spájala aj električková dráha. Kedy by sme sa mohli znova do Viedne odviesť električkou? Toto je projekt, ktorý presahuje hranice jednej krajiny. Do Viedne sa električkou neodvezieme asi už vôbec, pretože tá klasická električka tam premávať nebude pravdepodobne už nikdy. Skôr hovoríme o vlaku, o vlakovom spojení. Na začiatku tohto rozhovoru som sa dotkol projektu, ktorý je pripravovaný na štátnej úrovni, to znamená aj prepojenie Petržalky so Starým mestom podzemným tunelom. Toto je tiež jeden z projektov, ktoré by umož-

Andrej Ďurkovský sa narodil sa v roku 1958 v Bratislave. Vystudoval Stavebnú fakultu Slovenskej vysokej školy technickej. Pracoval ako hlavný projektant a projektový manažér. V rokoch 1994 – 2002 bol starostom mestskej časti Bratislava - Staré Mesto, od roku 2002 je primátorom hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy. Je ženatý a s manželkou Františkou má tri deti. Vo voľnom čase sa venuje športovému potápaniu a fotografovaniu. foto: MAREK VELČEK nili priame napojenie z centra Bratislavy, odkiaľ sa pohodlne vlakom odveziete do centra Viedne. Dnes je to ale už možné, aj napriek tomu, že vlakové spojenie existuje iba z hlavnej vlakovej stanice (resp. z Petržalky). Ďalšou možnosťou je využitie vodnej cesty, kde sa katamaranom po Dunaji dostanete do absolútneho centra Viedne. Aké súčasné projekty spájajú tieto dve európske hlavné mestá? Tento rok je vyhlásený za rok Twin City 2008 Bratislava – Viedeň a napr. v máji t.r. bol slávnostne spustený spomínaný druhý katamaran Twin city Liner 2, ktorý spája tieto dve hlavné mestá vodnou cestou. Viedeň a Bratislava majú rozpracované viaceré ďalšie spoločné projekty. V súvislosti s budovaním rýchlostného železničného koridoru Paríž – Stuttgart – Viedeň – Bratislava je súčasťou projektu aj železničné spojenie ľavého a pravého brehu Bratislavy podzemným tunelom pod riekou Dunaj a vybudovanie železničného spojenia na bratislavské letisko. Toto sú len niektoré projekty vzájomnej spolupráce medzi Bratislavou a Viedňou.

né. Osobne by som to potom nepovažoval za veľmi prínosné. Kde v Bratislave relaxuje jej primátor? Čo máte na Bratislave najradšej? Na Bratislave mám rád veľa vecí, ale skutočne ma teší, že je tu veľká možnosť trávenia voľného času. Ja osobne som sa v Bratislave nikdy nenudil a ani sa nenudím. Teraz to nehovorím len ako primátor, ale aj ako občan tohto mesta. Osobne mám rád tesné okolie, ale aj intravilán mesta z hľadiska využitia voľného času, tzn. jeho trávenie v prírode Bratislavy, ktorú nám skutočne závidia aj ľudia zo Spojených štátov, ktorí napríklad keď videli Železnú studienku, tak boli fascinovaní tým, že máme takéto možnosti v strede mesta. Toto sú miesta, ktoré využívam na trávenie voľného času s mojou rodinou. Mám svoje obľúbené kúty, ktoré vyhľadávam a napriek tomu, že sa nachádzajú v Bratislave, kde žije veľmi veľa ľudí, sú to miesta veľmi tiché a pokojné a veľmi ľahko dostupné. Je tu leto, pripojte niekoľko pozvánok na kultúrne podujatia.

Čo trojlístok Bratislava-Viedeň-Budapešť? Skôr sa hovorí o regióne Viedeň – Bratislava ako takom Twin city regióne, ako aj o Centrope, ktorá zahŕňa región presahujúci Viedeň a Bratislavu. Na Slovensku zasahuje až po Trnavu, na Morave po Brno a v Maďarsku ide zhruba po Gyor. Tu je Budapešť tiež trošku obídená, pretože je to snaha hlavne dvoch hlavných miest Bratislavy a Viedne vytvoriť veľmi silný centrálny európsky región, ktorý by obstál v konkurencii iných euroregiónov. Máme na to vynikajúce podmienky, abysme obstáli a spoločným úsilím sa o to aj snažíme. Akonáhle by bola zapojená aj Budapešť, pravdepodobne by sa to úsilie rozdrobilo a už by to nebolo také koncentrova-

Rád by som vyzdvihol jedno veľké podujatie, ktoré sa koná počas celého letného obdobia. V súčasnosti v Bratislave prebieha už 33.ročník kultúrneho podujatia pod názvom Kultúrne leto, ktoré trvá takmer 3 mesiace a prináša obrovské množstvo rôznych podujatí – koncertov, divadelných predstavení, výstav a pod. Súčasťou podujatia sú aj veľmi populárne Letné shakespearovské slávnosti na Bratislavskom hrade, ktoré čitatelia určite poznajú aj z Prahy.

S Andrejom Ďurkovským hovoril Jozef Havrilla

6

EVROPSKÁ UNIE

EN č. 07 / 2008

Dostanou děti zdarma ovoce a zeleninu?

Měsíc v Evropské unii

Vyzvali Čínu, aby ukončila vlasteneckou kampaň Europoslanci přijali usnesení o Číně. Chválí v něm lepší vztahy mezi asijskou velmocí a evropskou sedmadvacítkou. Současně však mimo jiné upozornili na to, že čínské orgány nadále stíhají a svévolně zadržují účastníky protestu ve Lhase. Vyzvali proto Peking, aby ukončil „vlasteneckou kampaň pro přev ýchovu“. Evropané objevují volání přes internet Evropané stále s větší oblibou telefonují přes internet. Čísla hovoří jasně – zatímco 24 % domácností přestalo používat pevnou telefonní linku, 22 % v yužívá domácí počítače k volání prostřednictvím internetu. Výsledky velkého průzkumu, který probíhal od listopadu do prosince 2007 a zúčastnilo se ho 27 tisíc domácností z celé Unie, zveřejnila Evropská komise. Europoslanci varovali před stavbou plynovodu Z v ýstavby plynovodu Nord Stream v Baltském moři má Brusel obav y. Na svém zasedání se na tom shodli poslanci Evropského parlamentu. Navrhovaná stavba by podle nich byla nejdelším dvoukanálov ým podmořským plynovodem na světě, který by se navíc nacházel v nejmenší hloubce. Mohlo by tak s v ysokou pravděpodobností dojít k jeho poškození. Práce v blízkosti munice, která je na dně Baltského moře potopena od konce druhé světové války, by mohly ohrozit jak prostředí Baltského moře, tak i životy a zdraví lidí. Státy nezavedly linky pro rodiče a děti Telefonní linky 116000 a 116111 měly sloužit rodičům a dětem, pokud se dostanou do úzkých. Členské státy však mají s jejich zaváděním velké zpoždění. „Podle právních předpisů EU státy nemusí čísla přidělit, jsou ale povinny je v yhradit a informovat veřejnost a poskytovatele o jejich dostupnosti,“ v ysvětluje mluvčí českého zastoupení Evropské komise Martin Stašek. Podle dostupných informací linky, které Komise nařídila v roce 2007, zatím zavedlo jen Maďarsko. Úřad prošetří převzetí prodejen Plus Evropská komise se rozhodla, že nechá Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže posoudit převzetí českého řetězce maloobchodních prodejen Plus Discount německou skupinou REWE. Úřad má zjistit, zda obchod neohrozí český trh. Skupina REWE podniká v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, v cestovním ruchu a turismu v několika evropských zemích. V České republice působí pod obchodní značkou Penny (171 diskontní prodejna) a Billa (181 prodejna). Češi fandí jádru, Rakušané ne Češi jsou společně s Litevci největšími příznivci jaderné energie z celé sedmadvacítky. V obou zemích jádru fandí téměř dvě třetiny lidí, v celé Unii však jen přibližně pětačtyřicet procent dotázaných. Na opačném konci stojí Rakousko a Kypr. Vyplý vá to z v ýsledků průzkumu, který na začátku července zveřejnil Eurobarometr. Ten také ukázal, že názory na v yužívání jaderné energie se v ýrazně liší mezi státy, kde se nacházejí atomové elektrárny, a zeměmi, které taková zařízení nemají. Státy by měly pomáhat dobrovolníkům Mladí lidé, kteří chtějí působit jako dobrovolníci v jiném členském státě, k tomu v současné době nemají dostatek příležitostí. A lespoň to tvrdí Evropská komise. Vyzvala proto členské státy, aby zlepšily „součinnost národních programů dobrovolné činnosti mládeže“, a usnadnily tak působení dobrovolníků. Návrh je součástí agendy EU s názvem „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století.“ Internetové stránky i pro lidi s handicapem Internetové stránky by měly více v yhovovat lidem s handicapem. Ti by si měli například snáz zvětšit písmo. Jsou o tom přesvědčeni eurokomisaři. „Vyzý vám provozovatele internetov ých stránek a orgány veřejné správ y, aby se ještě rozhodněji zasazovali o to, aby se internet stal přístupným pro všechny. Odpovědné osoby by si měly uvědomit, že za několik let budou pravděpodobně samy patřit k těm, kteří mají problémy se čtením internetov ých stránek,“ napsala Viviane Reding, komisařka EU pro informační společnost a média. Komise chce změnit situaci Romů Podle nové zpráv y Evropské komise trpí miliony Evropanů romského původu soustavnou diskriminací. Podle Evropské komise však existuje cesta, jak situaci změnit. Úřad bude tlačit na členské státy, aby nastavily takovou politiku, která pomalu odstraní sociální rozdíly. „Romové musí čelit soustavné diskriminaci a rozsáhlému sociálnímu v yloučení. Unie a členské státy se musí postarat o nápravu této situace,“ řekl V ladimír Špidla, komisař pro rovné příležitosti.

Jan Štifter

Děti by se mohly dočkat toho, že budou ve školách dostávat ovoce a zeleninu zdarma. Navrhuje to Evropská komise. Plánuje, že by tak Unie ročně utratila kolem devadesáti milionů eur. Rodiče i zástupci škol novinku vítají. Cílem programu „Ovoce do škol“ je podpořit správné stravovací návyky u mladých lidí. Studie totiž podle Bruselu dokazují, že návyky z dětství si lidé udržují i v pozdějším životě. Děti by mohly také zhubnout. Až dvaadvacet milionů jich totiž v Evropě trpí nadváhou, pět milionů z nich je obézních. „Na nákup a distribuci čerstvého ovoce a zeleniny do škol by bylo z evropských fondů každoročně vypláceno devadesát milionů eur. Tyto finanční prostředky by dorovnávaly vnitrostátní fondy těch členských států, které se do programu zapojí,“ přiblížil mluvčí českého

zastoupení Evropské komise Martin Stašek. Státy se budou moci samy rozhodnout, zda se akce zúčastní. Pokud na nabídku kývnou, budou platit buď v poměru 50:50, nebo 75:25. Druhá možnost však platí jen tam, kde je nižší hrubý domácí produkt. UŠETŘÍ PENÍZE A BUDOU JÍST ZDRAVĚ Školy by podle informací EN takovou novinku uvítaly. Potvrzuje to Andrea Hulíková, která v letošním roce dokončila studium pedagogiky pro první stupeň základních škol.

„Určitě by to bylo dobré. Škola by se podle mne měla zasazovat o to, aby děti dobře jedly. Bohužel se na mnoha místech nacházejí automaty na sladkosti, díky kterým žáci tloustnou. Pokud by se podařilo vyhnat cukrovinky ze školních budov a nahradit je bezplatným ovocem, bylo by to úžasné,“ myslí si Hulíková. Program se líbí i rodičům. Například Eva Müllerová z jihočeského Tábora by tak podle svých ušetřila spoustu peněz. „Snažím se, aby můj syn jedl zdravě. Pravidelně mu vedle chleba nebo rohlíků doplňuji svačiny ovocem a zeleninou. Je to ale poměrně drahé, tohle by se mi hodilo,“ poznamenala Müllerová. Návrh Evropské komise ještě musí projednat Rada a Evropský parlament. Evropští politici mu ale jsou naklonění.

„Poskytnout dětem správné návyky v raném věku je velmi důležité, protože si je ponesou do dalšího života. Hodně našich dětí jí příliš málo ovoce a zeleniny a často ani neví, jak mohou být chutné. Abychom si uvědomili, jak vážným problémem je nadváha dětí, stačí se projít jakoukoli hlavní třídou v Evropě. A s tím je třeba něco udělat,“ řekla Mariann Fischer Boel, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova. Vysvětlila také, proč by měli děti dostávat ovoce a zeleninu zdarma. „Výzkumy mimo jiné ukazují, že menší množství ovoce a zeleniny konzumují rodiny s nižšími příjmy. Bezplatná distribuce těchto zdravých potravin proto pro ně může znamenat opravdovou změnu,“ doplnila Boel. Jan Štifter

Přístroje spotřebují méně energie Evropa vyčerpá méně energie. Nařídila to Evropská komise. Podle nové normy se sníží spotřeba v pohotovostním režimu u přístrojů v domácnostech a kancelářích. A to výrazně – do roku 2020 téměř o pětasedmdesát procent. Nařízení má platit pro všechna elektrická zařízení, jako jsou televize, počítače nebo mikrovlnné trouby. Podle druhu přístroje stanoví na rok 2010 maximální povolenou spotřebu energie pro pohotovostní režim na 1 nebo 2 W. Od roku 2013 se přípustná úroveň sníží na 0,5 W nebo 1 W. „To jsou hodnoty, které se blíží úrovni dosažitelné pomocí nejlepších dostupných technologií,“ přiblížil mluvčí českého zastoupení Evropské komise Martin Stašek. Nová pravidla podle něj sníží současnou spotřebu elektřiny v Unii přibližně o 50 TWh ročně, tedy o 73 procenta do roku 2020. „Tato úspora odpovídá roční spotřebě elektrické ener-

Komisař pro energetiku Andris Piebalgs. gie v Dánsku a znamenala by přibližně 14 milionů tun uspořených emisí oxidu uhličitého za rok,“ upřesnil Stašek. Protože snižování spotřeby bude probíhat postupně, získa-

jí producenti čas na to, aby své výrobky přizpůsobili novým požadavkům. „Přispěje to k dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti a ochrany klimatu a zároveň uspoří občanům pení-

foto: archív EK ze,“ uvedl komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Nařízení prozkoumá Evropský parlament. Komise by ho měla schválit ještě v letošním roce. Jan Štifter

Brusel posílá Kosovu půl miliardy eur Evropská komise tvrdí, že je potřeba zlepšit životní podmínky lidí v Kosovu. Rozhodla se proto, že zemi podpoří mimořádnou částkou – z Bruselu odejde půl miliardy eur, tedy necelých dvanáct miliard korun. O finanční pomoci informoval v polovině července na dárcovské konferenci pro Kosovo eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn. Nov ý stát na mapě Evropy je podle něj „evropskou záležitostí“, a je proto nutné se v zemi angažovat. Půl miliardy eur má zaplnit mezeru v kosovském rozpočtu. Brusel však bude sledovat, jak Priština s penězi naloží. „Je na lidech a institucích v Kosovu, zda splní očekávání, která do nich dárci vkládají,“ prohlásil podle ČTK Rehn s tím, že pomoc má směřovat především do rozvoje školství

foto: archív EK nebo vytváření vhodných podmínek pro podnikání. Kosovo vyhlásilo nezávislost v únoru letošního roku. A to jed-

nostranně, bez dohody se Srbskem. Zhruba devadesát procent obyvatel tvoří Albánci, stále tu však žije velká skupina Srbů. V

červnu tam vstoupila v platnost nová ústava, která zaručuje dodržování lidských práv i srbskému obyvatelstvu. (stf)

Severovýchod čerpá co to jde Schváleny projekty za tři miliardy V závěru června zasedal výbor Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod, který schvaloval dotace pro projekty do oblasti rozvoje měst, venkova a cestovního ruchu. Ve druhém kole výzvy bylo v Pardubickém, Libereckém a Královéhradeckém kraji předloženo 336 projektových žádostí, z nichž 127 výbor schválil. Z Evropy tak do regionu tvořeného třemi kraji poputuje částka v celkové výši 3,033 mld. korun. „Od vstupu do Evropské unie se pro tyto tři kraje, pro území severovýchodních Čech, nikdy nerozhodlo o takovém velkém balíku peněz,“ řekl spokojeně na tiskové konferenci k 10. zasedání Výboru Regionální rady NUTS II Severovýchod místopředseda výboru a zároveň hostitel celého jednání Roman Línek. A ke spokojenosti je důvod. Zasedání, kterého se účastnili všichni tři členové předsednictva – Roman Línek za Pardubický, Rostislav Všetečka za Královéhradecký a Jaroslav Švehla za Liberecký kraj, totiž posvětilo schválení dotace pro projekty do oblasti rozvoje měst, venkova a cestovního ruchu. Z Evropské unie tak poputuje do rozvoje Pardubického, Libereckého a

Královéhradeckého kraje prostřednictvím schválených projektů přes 3 miliardy korun. A kam by peníze měly jít? Zdaleka největší zájem o dotace zaznamenala oblast cestovního ruchu, jen do oblasti podpory 3.1 bylo předloženo na 135 žádostí. Velký počet žádostí – 95, zaznamenala také oblast podpory zaměřená na rozvoj venkova. Ani ostatní oblasti však nezůstaly pozadu – o dotaci v oblasti zaměřené na rozvoj měst, která by měla pomoci k celkové regeneraci městského prostředí, se ucházelo celkem 78 projektů. Využít možnost předložit projekt zacílený na marketing cestovního ruchu či zavádění nových produktů cestovního ruchu využilo 28 žadatelů.

Tisková konference předsednictva Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. foto: EN „Úřad Regionální rady na konci výzvy zaznamenal velký počet předložených žádostí. Konkrétně se jednalo o 336 projektů, jejichž celkové požadavky na dotaci z evropských peněz přesáhly 8,7 miliardy korun. Je to skoro třikrát více, než je pro tuto výzvu k dispozici,“ uvedl Rostislav Všetečka, předseda Regionální rady, a dále konstatoval: „I tato čísla svědčí o tom, že Regionální operační program se svým zaměřením „trefil“ do správného místa a byl zacílen do oblas-

tí, které náš region soudržnosti nezbytně potřebuje.“ Ovšem ani ti, kteří dotaci neobdrželi, nemusí zoufat. Šanci mají i nadále. „Část projektů neuspěla ze subjektivních důvodů, část kvůli formálním chybičkám. Neúspěšní žadatelé ale mají možnost konzultovat svůj záměr s pracovníky Úřadu a po odstranění nedostatků svůj projekt znovu předložit v nově vyhlášené výzvě, která bude patrně na podzim,“ dodal Jaroslav Švehla, místopředseda Regionální rady. Filip Appl

Evropské dotace pro obce – příklady dobré praxe Seminář na téma Evropské dotace pro obce – příklady dobré praxe se konal koncem června v Pardubicích. Hlavním cílem organizátorů, Eurocentra Pardubice, Eurocentra Hradec Králové a Europe Direct Pardubice, bylo představit obcím všechny možnosti, které jim nabízí strukturální fondy a Program rozvoje venkova v tomto rozpočtovém období, tj. do roku 2013.

Celkem byly představeny možné dotační tituly pro obce ze čtyř programů zástupci ministerstva zemědělství, Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, zástupci Pardubického a Královehradeckého kraje a Státního fondu životního prostředí. Program byl doplněn prezentací projektové společnosti OHGS s.r.o., která se s účastníky podělila o zkušenosti úspěšného projektového řízení. Akce se zúčastnilo na 70 zástupců obcí, poradenských institucí Pardubického a Královehradeckého kraje.

„Současné rozpočtové období 2007 – 2013 je jedinečné v tom, že stejný obnos finančních prostředků ze zdrojů EU, které máme k dispozici nyní, nebude mít ČR již nikdy více a stane se čistým plátcem do unijního rozpočtu“, řekl na úvod semináře Evropské dotace pro obce – příklady dobré praxe poslanec Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí ČR. Toho jsou si všichni dobře vědomi, proto se snaží co nejintenzivněji prohlubovat vědomí o možnostech, které se nám nabízí. Tento cíl měl i zmíněný seminář, kde skupinou příjemců byly obce. Zástupci jednotlivých programů se s účastníky mimo jiné podělili o nabyté zkušenosti z již vyhlášených kol výzev a upozornili na časté chy-

ru ve výši přibližně dvaceti milionů korun. V oblasti cestovního ruchu byla Chrudim ještě úspěšnější. Podpořen byl projekt rekonstrukce kostela sv. Josefa na Muzeum barokní sochy a také projekt rekreačních lesů na Podhůře, kde se budou modernizovat stezky a bude vytvo-

Nový impuls pro malé podniky Evropský zákon pro malé podnikání Evropská komise zveřejnila plán na snížení byrokratických a ostatních překážek, kterým čelí malé a střední podniky, a zdůraznila význam těchto podniků pro ekonomiku EU. Připravované sdělení nazvané „Small Business Act“ je součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost a vyzývá mimo jiné k opatřením, jejichž cílem bude zjednodušit zakládání a provoz podniků a zvýšit atraktivitu podnikání. Zde se jedná mimo jiné o zkrácení doby potřebné k založení podniku na méně než týden. Také udělení licence nebo povolení by nemělo trvat déle než měsíc. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso označil připravované sdělení nazvané „Small Business Act“ za „významný mezník“, který bude pro podnikatele znamenat „méně byrokracie a více podpory“. V EU existují přibližně 23 miliony malých a středních podniků (tedy podniků s maximálně 250 zaměstnanci). Tyto podniky poskytují většinu pracovních příležitostí v EU, zejména v klíčových odvětvích jako jsou textilní průmysl, stavebnictví a nábytkářství a jsou nezbytné k hospodářskému úspěchu. Zároveň však často čelí velkým administrativním překážkám a obtížím při zajišťování finančních prostředků. Podnikání v Evropě rovněž brání nedostatečné pochopení významu drobného podnikání. Nový plán je součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost a vyzývá mimo jiné k opatřením, jejichž cílem bude zjednodušit zakládání a provoz podniků a zvýšit atraktivitu podnikání. Zde se jedná mimo jiné o zkrácení doby potřebné k založení podniku na méně než týden. Také udělení licence nebo povolení by nemělo trvat déle než měsíc. Unie se již zavázala snížit do roku 2012 administrativní zátěž malých podniků o 25 %. Cílem navrhovaného plánu je i zvýšit zájem o podnikání, zejména u mladých lidí. Podniky budou mít rovněž snadnější přístup k financování a v případě neúspěchu budou mít i druhou šanci. V této souvislosti se Evropská investiční banka chystá rozšířit nabídku nástrojů na podporu malých podniků. Komise rovněž navrhuje novou právní formu evropských podniků, která má malým podnikům usnadnit činnost v zahraničí. Pravidla pro tuto novou „evropskou soukromou společnost“ budou zahrnovat jednotný postup založení společnosti v celé EU a usnadní vytváření dceřiných společností v ostatních zemích Unie. Třebaže malé podniky představují více než 99 % podniků v EU (a 70 % pracovních míst), vyvíjejí na rozdíl od velkých společností činnost většinou jen v jedné zemi. K navrhovaným opatřením patří i zlepšení dostupnosti státní podpory, například na odbornou přípravu, výzkum a vývoj a zajištění včasných plateb malým podnikům. Členské státy budou mít rovněž možnost snížit DPH u služeb poskytovaných místními podniky. Zastoupení EK v ČR

Do cestovního ruchu v kraji přijde více než miliarda Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR. foto: ED by žadatelů, které jsou mnohdy zbytečnou překážkou pro získání dotace. Tato akce potvrdila, že obecné povědomí v řadách široké veřejnosti panuje, a proto je nutné se zaměřit na konkrétní problémy a především příklady projektů, které byly úspěšné a prošly mnohdy jemným sítem příjmu žádostí

(jako je tomu např. u Programu rozvoje venkova, ROP SV apod.). Na to bychom se rádi zaměřili při dalších akcích – zprostředkování osobní zkušenosti může být inspirativní a zároveň poučné pro ty, kteří nemají možnost prozatím stavět na vlastních poznatcích. (ed)

Téměř 80 milionů korun z EU míří do Chrudimi K úspěšným žadatelům o dotace prostřednictvím Regionu soudržnosti Severovýchod patří i město Chrudim. V rámci opatření zajišťujících rozvoj měst uspěla Chrudim s projektem rekonstrukce klášterních zahrad (včetně rekonstrukce Zlaté stezky) a získala podpo-

7

PREZENTACE

EN č. 07 / 2008

řeno zázemí pro turisty. Podpora obou projektů je ve výši asi 60 milionů korun. Mezi podpořenými je i neinvestiční projekt Informační a propagační kampaň turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko, která předpokládá propagaci a rozšíření serveru návštěvník.cz, vznik filmu o za-

jímavostech území, tisk a výrobu propagačních materiálů či pořádání press tripů. Výše podpory je téměř tři miliony korun. Dvouletá práce do projektů se tak městu velice vyplatila. V meziobdobí město nezahálelo a v současnosti podalo další žádost – tentokrát na cyklostezku Chrudim – Pardubice.

Pardubickému kraji se díky evropským fondům otevřela cesta k výraznému zlepšení infrastruktury a propagace cestovního ruchu. Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod na svém jednání koncem června podpořil 29 projektů s celkovým objemem dotací přesahujícím 520 milionů korun. „Otevřu si láhev dobrého vína. Věnovali jsme konzultacím se žadateli o dotace stovky hodin a vyplatilo se to. Projekty z našeho kraje byly velmi kvalitní a v konkurenci uspěly,“ komentoval výsledky jednání regionální rady krajský radní odpovědný za cestovní ruch Miloslav Macela. Celkový objem investic bude podle Macely více než dvojnásobný: „Ke každé koruně dotace z evropských fondů bude investována ještě jedna koruna z vlastních prostředků podnikatelů či rozpočtu obcí. Investice proto překročí jednu miliardu korun.“ Podpořené projekty jsou velmi rozmanité. V Poličce se chystají postavit centrum slavného rodáka Bohuslava Martinů, v Chrudimi Muzeum barokní sochy, Moravská Třebová vsadila na unikátní technickou památku – hřebečské důlní stezky. V kraji vyroste řada nových ubytovacích kapacit – hotelů i penzionů. Zlepší se rovněž vybavení lyžařských areálů. Nejvyšší dotaci 71 milion korun obdrželo město Králíky na projekt Vojenského muzea. Více než 30 milionů korun půjde do Pardubického kraje také na propagační a marketinkové aktivity. (Pk)

Projekty města Chrudim podpořené z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Zdroj: http://www.rada-severovychod.cz

Název projektu Rekreaní lesy Podhra sochy Muzeum barokních soch- rekonstrukce kostela sv. Josefa Rekonstrukce Klášterních zahrad a Zlaté stezky v Chrudimi Informaní a propaganí kampa turistické oblasti CELKEM

Dotace z Regionální rady (v K) 16 698 707,27

Dotace z Evropské unie (v K) 15 344 785,91

43 966 622,01

40 402 100,07

20 346 663,30

18 696 967,81

2 659 217,00

2 443 604,81

83 671 209,58

76 887 458,60

Projekt „Vojenského muzea budoucnosti“ v Králíkách.

foto: VMK

8

ROZHOVOR

EN č. 07 / 2008

„Obávám se, že se s evropskými penězi plýtvá, ale z naší kontrolní činnosti to zatím nevyplývá,“ říká prezident NKÚ František Dohnal Nejvyšší kontrolní úřad není zas tak velká byrokratická instituce, jak jsem si ji představovala. Má 450 zaměstnanců a druhým rokem sídlí v části moderního administrativního centra TOKOVO v pražských Holešovicích. Její prezident Ing. František Dohnal má ze své kanceláře v nejvyšším patře přehled nejen o velké části Prahy, ale zejména o hospodaření se státními prostředky. Jeho úřad slaví letos 15 let své existence. Jak je možné, že NKÚ slaví teprve 15 let, vždyť státní kontrola tu byla i mnohem dřív? Kontrolní instituce našeho typu u nás mají samozřejmě delší historii. V Evropě se panovníci snažili kromě svého vládního aparátu vytvořit ještě jeden na vládě nezávislý aparát, který by jim nosil zprávy, jestli všechno funguje, jak jim jejich úředníci říkají. Takhle bychom mohli postupovat až do 13. století v případě dnešní Vvelké Británie, ale u nás jsme začínali za Marie Terezie. Tato role se postupně vyvíjela až do roku 1919. Po zániku Rakouska-Uherska vznikl Nejvyšší účetní a kontrolní úřad v Praze, který fungoval až do roku 1949 prakticky bez jakékoliv změny. V roce 1950 tento nezávislý a samostatný úřad zanikl a bylo zřízeno Ministerstvo státní kontroly. To vydrželo pod různými názvy až do začátku 90. let. Teprve v roce 1993 vznikl Nejvyšší kontrolní úřad, opět jako nezávislá instituce, kdy vláda nemá možnost zasahovat do jejího působení. Předtím byl ministr státní kontroly součástí vlády a tato kontrolní instituce se zaměřovala na plnění hospodářských výsledků různých státních institucí, ale to nejdůležitější - co dělá stát, co dělají politici, co dělá vláda, se nekontrolovalo vůbec, protože to nebyl politický zájem. Jak je zajištěna nezávislost NKÚ? Za prvé - jmenovací procedury zajišťují, že na pozici prezidenta a viceprezidenta NKÚ se musí shodnout poslanecká sněmovna a prezident republiky. Poslanecká sněmovna vybere kandidáta a prezident republiky ho může jmenovat nebo ho může odmítnout, ale sám o sobě nemůže jmenovat někoho jiného, než mu doporučí sněmovna. Za druhé - existuje pouze teoretická možnost, že by lidé, kteří rozhodují o kontrole – to jsou prezident, viceprezident a 15 členů, byli ze svých funkcí odvoláni. Je tím zajištěno, že můžete politikům šlapat na paty a oni vás nemohou odvolat. A podobným způsobem to funguje ve všech kontrolních institucích ve světě, všechny se snaží řídit takzvanou Limskou deklarací. Tam , kde jsou popsány principy, které musí být dodržovány, aby mohl být kontrolní úřad považován za korektního auditora. Jste se stavem svých pravomocí spokojeni? Je zajímavé, že Nejvyšší účetní a kontrolní úřad měl od roku 1919 jeden zákon, který mu vydržel až do roku 1950 bez jakékoliv změny. My máme zákon z roku 1993 a od té doby se změnil asi 17x. I dnes si dovedu představit docela rozsáhlou novelizaci, která by nám usnadnila spoustu věcí. Uvidíme, jestli se v tom následujícím období dostane poslanecká sněmovna k tomu, že bude schopna přijmout takovou novelu zákona. Byl bych docela rád, kdyby to byla alespoň technická novelizace našeho zákona. To, co vidíme obecně jako hendikep, je položeno už v naší ústavě, kde máme jako jedna z mála nebo možná jediná evropská země napsáno, že kontrolujeme hospodaření se státním majetkem. Ostatní státy kontrolují hospodaření s veřejným majetkem, a to je výrazný rozdíl. My můžeme kontrolovat jen majetek a finanční prostředky státu, ale nemůžeme kontrolovat např. veřejnoprávní korporace, nemůžeme kontrolovat obce, kraje, vysoké školy, obchodní organizace, jen ty části, které vlastní stát. V řadě zemí kontrolní úřady dohlížejí na hospodaření politických stran. Nedávno jsem tady měl kolegu z Bulharska, který si tak trochu posteskl, že musí dohlížet i na majetková přiznání politiků. Co se děje s vašimi zjištěními? Výsledky našich kontrol oznamujeme vládě, parlamentu, poslanecké sněmovně a senátu. Praxe je taková, že premiér obdrží kontrolní závěr, uloží příslušnému ministrovi, aby k tomu zpracoval stanovisko a aby předložil tento materiál do vlády s ná-

vrhem nápravných opatření. Já pak ve vládě seznamuji ministry nejen s hlavními zjištěními, ale také s tím, jestli nápravná opatření považujeme za dostatečná. Za dva a půl roku v čele NKÚ mohu říct, že zhruba z 80% považujeme opatření za dostatečná a v necelých 20 procentech k nim máme výhrady. Potom se vše projednává v poslanecké sněmovně v kontrolním výboru. Poslední fáze začne být uplatňována od příštího roku, chceme dělat krátké kontrolní akce, abychom se ubezpečili, že se slibovaná náprava uskutečnila. V tomto ohledu jsme v České republice trochu výjimeční, tentokrát pozitivně, protože jen v málo zemích se kontrolními zjištěními vláda takto zabývá. Většinou se projednávají jen v parlamentu, což je na delší lokte. V současném období začaly do ČR proudit desítky miliard z EU, ale řada lidí má pocit, že se s těmito prostředky také dost plýtvá. Máte k tomu nějaké poznatky? Já se také obávám, že se plýtvá, ale z naší kontrolní činnosti to zatím přímo nevyplývá. Z hlediska dodržování pravidel, procedur a zákonů je u využití evropských peněz situace spíše lepší než u státních peněz. Mechanismy k získání evropských peněz totiž v sobě mají řadu kontrolních prvků. Ale když postavíte v rámci peněz, které jsou určeny na rozvoj cestovního ruchu, bazén a v souvislosti s tou stavbou dodržíte všechny předpisy, ještě neznamená, že neplýtváte penězi. Základní otázka je, zda ten bazén má smysl a když se postaví, zda skutečně zlepší ekonomickou situaci v obci. To je záležitost, ze které mám trošku obavy, protože evropských peněz je relativně hodně. Kde je podle vás zakopaný pes? Měli jsme všichni možnost zažít situaci před dvěma lety, kdy se hodně intenzivně debatovalo o tom, že Česká republika nevyčerpá všechny peníze, které mohla získat. Problém měl sice jen jeden operační program, ale právě ten největší, který se týkal rozvoje lidských zdrojů. Viděli jsme, že ta úporná snaha všechny peníze použít vede spíše k tomu, že řídící struktury začínají snižovat nároky na projekty ve snaze, aby projektů bylo co nejvíc a co nejvíc peněz se utratilo. Pak se už tolik nedbá na to, jestli ten projekt má smysl nebo ne. Ve druhém plánovacím období 2007 – 2013 se obávám, že může být situace podobná. Teď už ze šesti let rok a půl uplynul a zatím se nevyčerpaly žádné peníze, takže nám na to zůstává 4 a půl roku a pokud by se to opakovalo, vidím to jako nešťastné. Na evropské peníze máte samostatný odbor. Které projekty nyní kontrolujete? Kontrola ještě probíhá u věcí, které se realizovaly v závěru roku 2006, kde je pravidlo, že projekt musíte dokončit do dvou let. Ale teprve po dokončení projektů uvidíme, jaký přinesly efekt. Do té doby je to jenom tvrzení o tom, že ten efekt přijde. Teprve až se zmíněný bazén postaví, zjistíte, kolik tam chodí lidí, kolik pracovních míst vzniklo a jak to přispělo k rozvoji dané lokality. A já se obávám, že naše zjištění budou taková, že bazén sice máme, ale lidé tolik nechodí a my musíme další peníze dávat na jeho údržbu. Jak je to v dalších nově přistoupivších zemích EU? V diskuzích se svými kolegy z těchto zemích zjišťuji, že je to všude zhruba stejné. Že těch peněz je víc, než je absorpční kapacita, než kolik dokážeme vyprodukovat projektů. Třeba program Rozvoj lidských zdrojů měl sloužit k tomu, aby se zvýšila kvalita pracovních sil. Budete rekvalifikovat nezaměstnané, aby se uplatnili na trhu práce. Na projekt se uvolní třeba 10 milionů korun s tím, že stovka nezaměstnaných

František Dohnal (nar. 1960), od roku 2005 prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Vystudoval České vysoké učení technické, fakultu elektrotechnickou, byl starostou Jihlavy, hejtmanem Kraje Vysočina, předsedou Svazu měst a obcí, členem Výboru regionů EU. Je ženatý, má dvě dcery a dva syny. foto: Miloš Spáčil získá pracovní návyky a znalosti, které jim pomohou se uplatnit na trhu práce. Nejprve máte problém tu stovku lidí sehnat, protože nemají zájem, ale nakonec se vám to podaří. Projdou kurzy, uzavřete to, vyúčtujete a po roce se vrátíte a podíváte se, co těch 100 nezaměstnaných dělá. A zjistíte, že jsou pořád nezaměstnaní. Takže 10 milionů bylo vynaloženo naprosto zbytečně. Nebo zvyšování jazykové úrovně zaměstnanců nakonec podle našich informačních zdrojů vypadalo tak, že byly k realizaci připouštěny i projekty, kdy za ohromné peníze jezdil na kurzy vrcholový management, což nijak neřešilo situaci na trhu práce. Ovšem ale ve snaze, aby se peníze nevrátily do Bruselu, se utratily i na takové projekty. To je signál, že je něco špatně. Kdyby těch peněz bylo méně, tak by to snad bylo lepší. Ale to využití peněz jsme si vybrali sami, ne? Ano, to, na co ty peníze budou použity, to bylo dáno rozhodnutím vlády v roce 2002, kdy se stanovily takzvané prioritní strategické osy, a ty byly v podstatě postaveny na dvou prioritách - infrastruktura a rozvoj lidských zdrojů. Na to navazovaly a postavily se objemy finančních prostředků. V té době nemohl nikdo přesně vědět, ačkoliv se o to snažili, kolik bude zhruba projektů, jaký o to bude zájem. A s rozvojem lidských zdrojů se prostě přesně netrefili. Finančních prostředků tam bylo obrovské množství a ukázalo se nakonec, že projekty, které by splňovaly kritéria, nejsou. To není kritika, ale konstatování. Kdyby se tenkrát rozhodlo, že peníze půjdou třeba na čističky, kde je momentálně nedostatek zdrojů, tak jsme s tím zdaleka neměli takový problém. Ale je to stejné i v ostatních zemích a trefit se do toho byla spíš náhoda. Myslel jsem ale, že po zkušenosti z prvního programovacího období

se udělají nějaké korekce. To se však nestalo. Každé ministerstvo se cítí tím důležitější, s čím větším objemem prostředků hospodaří, a to vede k takové situaci. Existuje nějaké srovnání, jak hospodaří jednotlivé státy? Já sám jsem velice skeptický k takovým globálním porovnáním. Ale co se týká našich zjištění, tak ta jsou třeba ve srovnání s Rakouskem nebo Německem velmi podobná. Lišíme se ale v tom, co říkám, když dávám stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu - že v době, kdy se nám relativně daří, zvyšujeme neustále své zadlužení. Doma by to nikoho nenapadlo – ve chvíli, kdy jsem na tom dobře, tak své dluhy splácím a neberu si další úvěry. Tady je to trošku nepochopitelné, ale to se týká politických rozhodování na úrovni poslanecké sněmovny. My jen upozorňujeme, že to zakládá velký problém do budoucna, protože už nyní se ročně platí desítky miliard korun jen na úrocích. a není k tomu žádný vážný důvod. Prostě by se měly snížit státní výdaje – to je hlavní výtka NKÚ k rozpočtování u nás. Můj oblíbený teoretik a ekonom Josef Alois Schumpeter chování politiků, když utrácejí veřejné prostředky, popsal zhruba těmito slovy: „ Ve chvíli, kdy typický občan vstoupí do politické oblasti a dostane se do role, kdy rozhoduje o veřejných penězích, propadne se na nižší úroveň a jeho mentální úroveň se snižuje. Argumentuje a analyzuje způsobem, který by, pokud by šlo o jeho vlastní majetek, ochotně nazval dětinským. Stává se opět primitivem.“ Myslím, že měl velkou pravdu. S Františkem Dohnalem hovořila Zuzana Nováková

9

EVROPA

EN č. 07 / 2008

Krása Benátek a jejich ostrovů Benátky patří bezesporu k jednomu z nejromantičtějších míst na světě. Své návštěvníky okouzlí jejich atmosféra v každém ročním období i v kteroukoli denní či noční hodinu. Množství kanálů, úzkých uliček a romantických zákoutí sem každoročně přiláká miliony návštěvníků z celého světa. Škoda jen, že většina z nich se spokojí s procházkou po náměstí San Marca a návštěvou basiliky. Přitom Benátky mohou svým návštěvníkům nabídnout mnohem víc. Pokud opustíte notoricky známá turistická centra, můžete prozkoumat některý z ostrovů, který k Benátkám patří. Jedním z nich je ostrov Muráno. Vaporetto – parníček který nahrazuje autobusovou dopravu, vás tam zaveze behem deseti minut. Během plavby budete potkávat gondoly, policejní čluny, vodní ambulanci či dokonce pohřební loď. Cesta totiž vede ko-

lem ostrova, na kterém je umístěn hřbitov. Jen co vkročíte na ostrov Muráno, budete navedeni do sklářské dílny, kde můžete bezplatně zhlédnout ukázku tradiční výroby benátského skla. Vyrábí se na tomto ostrově již po staletí a díla mistrů skla si vás

získají svým jedinečným kouzlem. Sklo je tu prakticky všude a poskytuje obživu většině obyvatel, kteří na ostrově žijí. Kromě tradičních krámků se sklem navštivte i některou z galerií skla. Neplatí se žadné vstupné a exponáty které uvidíte, jsou vyváženy do celého světa. Nejdražší jsou exponáty z červeného skla, jelikož k jeho výrobě se používá 24 karátové zlato. Samostatnou kapitolou je i skleněná bižuterie. Šperky jsou ve všech barvách a tvarech. Skleněný šperk z Benátek je asi ten nejlepší suvenýr. Mimo Benátky se jen težko shání a pokud už by se vám to přece podařilo,

tak cena bude několikanásobně vyšší. Další ostrov, který určitě stojí za návštěvu je ostrov Buráno. Jeho výsadou je výroba benátských krajek. Jedno z dalších řemesel, které k Benátkám neodmyslitelně patří. Jsou jimi zdobeny veškeré textílie od ubrusů, záclon až po složité oděvy. Nachází se zde také dílny na výrobu tradičních masek. Ty se dají zakoupit prakticky všude. Masky dodávají Benátkám na mystičnosti zejména v únoru, kdy se zde koná tradiční karneval. Ulice se promění na několik dní v divadelní jeviště, zářící barvami a kostýmy dávných dob. Pod kla-

sickými benátskými maskami se skrývají tváře jak obyvatelů Benátek, tak návštěvníků z celého světa. Do kostýmů investují někteří účastníci karnevalu až desetitisíce korun. Pokud se do Benátek vypravíte naopak v létě a budete se potřebovat zchladit, tak se vaporettem přemístěte na Venezia – lido. Je to pláž, na které si mužete odpočinout a načerpat síly k objevování dalších nespočetných krás benátské laguny. Praktické informace pro turisty: V Benátkách ani v těch největších vedrech nechoďte odhaleni. Například muž, který je bez tri-

ka, riskuje, že bude muset zaplatit pokutu za veřejné pohoršení. Rozhodl o tom letos starosta Benátek nově přijatou vyhláškou. Samozřejmostí jsou zahalená ramena ve všech kostelech a svatostáncích. Pokud v uličkách narazíte na prodejce padělků tašek, pásků či brýlí známých značek, raději si nákup dobře rozmyslete. V Benátkách je totiž nelegální jak prodej takového zboží, tak i jeho nákup. Ubytování zde seženete okolo 70 eur za dvojlůžkový pokoj, celodenní lístek na vaporetto stojí 13 eur a projížďka gondolou okolo 80 eur. Zuzana Larišová

Podle sportovního sociologa Maartena van Bottenburga (univerzita Utrecht) hnízdí v každém Nizozemci hluboko v duši nacionální city, i když to nechce přiznat. Národní hrdost projevují svým směšným pochodem například s dřevákem na hlavě. Antropolog, profesor Yme Kuiper (univerzita Groningen, ředitel fotbalového klubu SC Heerenveen) škatulkuje oranžové bláznovství do šovinismu. Malá země se najednou díky fotbalu vyšvihne na evropskou špičku. Skotačení nabíjí lidi potřebnou silou k žití, stimuluje v nich jednotu. Leidenský profesor křesťanské etiky, dr. Gerrit de Kruijff si myslí, že Nizozemec vyměnil kostel, ve kterém se scházel a kontaktoval, za „fotbalovou rodinu“. V ní zapomene na individualismus a samotu. Doktor Johan Steenbergen,

podnikový poradce, přichází s myšlenkou, že se lidé identifikují rádi s konáním, kterému se daří. Volí stranu vítěze. Jeho úspěch je ozařuje, cítí se výborně. Nizozemec totiž ve fotbalu vidí jednu z mála věcí ve společnosti, která ještě dobře funguje. Připočítejme k těmto poznámkám v nizozemských denících Algemeen Dagblad a De Telegraaf také to, že se malá země cítí dost podvedena svými početnými přistěhovaleckými spolubydlícími (alochtony). Lidé vědí, že je třeba mít stále klidnou hlavu, aby mohli přežít. Díky fotbalu se u nich uvolní jakýsi vypouštěcí ventil, který nejvíce píská v chudých čtvrtích země. Parní mašina oranžového bláznovství však uhasne v momentu, kdy se národnímu mužstvu nedaří. Zájem o mistrovství padne k bodu mrazu. Nizozemec se s okamži-

tou platností od poraženého odvrací! Den po prohře s Rusy bylo zase už království na normální cestě pracovitého, střídmého a uvážlivého kalvinistického života, v němž se ani úspěch ani bohatství nevynáší na veřejnost. Do posledního puntíku zmizelo všechno oranžové. Kdyby se čistě náhodou v té době na ulici potloukal jeden jediný fanoušek Oranje, bude zavržen a považován za blázna. Zuzana Goseling

Oranžové bláznovství Evropské mistrovství ve fotbale je už za námi a s ním i konec nizozemskému oranžovému bláznovství, které si nesmíme plést s nadšením oranžským. První je na počest národního nizozemského fotbalového mužstva - Oranje, to druhé je určeno jen a jen královské rodině - Oranjes. Všichni v Čechách přejímající zprávy z Německa, Anglie atd. píší a hovoří vytrvale o Oranjes, které s fotbalem nemají zcela nic společného, snad jenom tu radost ze hry. Jakmile se Oranje probojuje na evropské nebo světové mistrovství, promění se země ze dne na den. Každý s nizozemskou krví se zahalí do oranžového; ulice, byty, zahrádky i předzahrádky, balkony a lodžie se promění v oranžové bašty. Podniky, obchody a hypermarkety se k davovému šílenství připojují rake-

tovou rychlostí. Uvnitř obchodů se vynoří nepočitatelné potřebné bláznivé okrasy, které jsou nakupovány po balících. Jakékoli oranžové nápadité i hodně přitroublé produkty jsou in. Oranžové bláznovství se zrodilo v roce 1988, kdy Oranje, tedy reprezentační mužstvo, pokořilo svého úhlavního fotbalového protivníka- jedenáctku Německa. Za dva roky na počest světového šampionátu se poprvé zahalily do oranžova i domy a ulice. Přidala se veškerá pohostinství a na vějičku snadného výdělku skočila všudypřítomná reklama. A tak se vždy, když se Nizozemsko probojuje do mistrovských fotbalových duelů, rozběsní v zemi oranžová potřeštěnost. Každým dalším mistrovstvím se zvětšuje. Jestliže se mužstvo k cíli neprobojuje, v zemi jednomu ani nedojde, že

se nějaké to mistrovství kdesi koná. Na tom letošním se poprvé sešlo v městech fotbalových klání deset tisíc Nizozemců bez lístků! Spolu se šťastnějšími, kteří lístky měli, prožívali na ulicích, v kavárnách a v kempincích svou „oranžovou euforii“; nejlépe v maškarních krojích, jakoby vystřihnutých z plátna Jeroena Bosche. Jak je možné, že kalvinistický Nizozemec není najednou ani střídmý, natož tichý, nenápadný, nešetrný a už vůbec nemá problémy s citovostí a řekněme i se slušným vychováním? Ztrácí i respektování kast, které je v běžném životě nepsaným zákonem! Je najednou plný bláznivého citu, ukazuje se, jaký opravdu je? Anebo vyznačuje“ jen“ novou ideologii výhry okamžiku?

foto: www.letsgetloos.com

Ve Vitorii radnice slouží občanům Ocitnete-li se někdy, v baskickém městě Vitoria-Gasteiz, na první pohled vás upoutá jeho přívětivost a pohoda. Přestože jde o průmyslové centrum a hlavní město jedné ze tří baskických provincií s téměř třemi sty tisíci obyvatel, nemůžete si nevšimnout, že jeho atmosféra si uchovala cosi z dávných časů, kdy lidé nikam nespěchali a všudypřítomný automobilismus byl ještě v plenkách. Tento pocit vás neopustí, ani když ve městě strávíte několik dní. Že se zde žije dobře, potvrzují i sami Baskové. Nedalo nám, abychom nezapátrali po příčinách. Tajemství pohody spočívá v bezprostředních maličkostech, ale i v dlouhodobých projektech. Jednou z oněch „maličkostí“ je organizace odvozu domácího odpadu. Nikde nevidíte popelnice ani kontejnery na odpadky a tím pádem nemíjíte nevábná zákoutí, která jsou v mnoha jiných městech, včetně těch našich, všudypřítomná. Žádné poletující igelity ani charakteristický zápach. Místo popelnic jsou po městě rozmístěny jakési kovové hlavy s dvířky a známými nápisy: bílé, barevné sklo, papír, kartony, biologický odpad. Ano, důsledně tříděný odpad z domácností se zde vysypává do kontejnerů zabudovaných pod zemí. V noci přijedou speciální vozy, nadzvednou celý panel i s oněmi „vhazovacími hlavami“ a podzemní kontejnery vyprázdní.

U panelů si všímáme cedulky: Projekt je financován z fondů EU. Katedrála i úzké uličky historické části starobylé Vitorie vyrostly ve 12. století na pahorku, modernější čtvrti s infrastrukturou odpovídající 21. století v nižších částech města. Na rozdíl od mnoha měst, kde historická centra jsou pouhou kulisou, našlo vedení Vitorie i recept na to, jak zabránit vylidnění historické čtvrti. Ve šlechtických palácích nejsou úřady ani hotely, ale kulturní instituce a školy. Nezapomíná se ani na staré obyvatele či vozíčkáře, jimž by návštěva této čtvrti plné hospůdek zůstala jinak zapovězena: v těch nejstrmějších ulicích nechalo město vybudovat jezdící pásy. Poněkud bizarní, ale účelné a zdejšími občany hojně využívané. V minulém roce byl vyhlášen dlouhodobý projekt Vitoria – město se zahradami. Jeho smyslem je zapojit do péče o městskou zeleň samotné obyvatele formou pobídek k vysazování květin a umisťování květináčů ve společných prostranstvích kolem obytných domů, ve vnitroblocích a ve dvorech. Radnice přizvala ke spolupráci dobrovolníky, kteří se nápadem nadchli a zároveň mají s pěstováním květin zkušenosti. Ti tvoří jakýsi tým poradců pro další občany, jimž zkušenosti chybí, ale své prostředí také chtějí zvelebovat. Tento projekt se uplatňuje zejména v

nových sídlištích, která se tak postupně z pouhé noclehárny mění v opravdový domov i tím, že při péči o společné prostory jednotliví sousedé postupně vystupují ze své anonymity. K těm dlouhodobějším plánům patří i Lokální energetický plán na léta 2007–2012. Jeho součástí je instalace 25 000 m2 solárních panelů na střechách domů a v příhodných lokalitách v blízkosti města. Tyto panely by měly sloužit k ohřevu až 50% vody, která se ve Vitorii spotřebuje. Radnice zároveň vyhláškou stanovila povinnost budovat tyto panely i na hypermarketech, administrativních budovách, hotelech i zábavních a obchodních centrech. Existují i pobídky zvýhodňující obyvatele rodinných domků, kteří část své spotřeby elektrické energie pokrývají vlastnímu solárními panely. Snad nejambicióznějším plánem je budování tzv. Zeleného prstence okolo Vitorie. Projekt na kultivaci okolí města vznikl v 90. letech a pomalu přináší své ovoce. Jako v blízkosti snad každého většího města, i ve Vitorii existovala tzv. území nikoho, půdy poškozené erozí, požáry, skládkami a vůbec všemi nešvary, které si lze v souvislosti s městskou periferií představit. Celé okolí Vitorie bylo na náklady města sanováno a dnes je město obklopeno loukami, jezery, zalesněnými prostory a upravenými břehy řek

Hlavní část nádob na tříděný odpad je v podzemí. Alegría a Zadorra. Na okraji mokřadů byly zbudovány pozorovatelny vodního ptactva, vzniklo 47 km turistických cest pro pěší i cyklisty. Obyvatelé Vitorie tak získali k rekreaci 6 přírodních parků o rozloze 585 ha, velmi lehce dostupných ze všech částí města. V roce 2012 bude tato plocha dvojnásobná. Okolí řeky Zadorra bylo zkultivováno natolik, že se sem vrátila původní fauna a oblast byla začleněna do sítě Natura 2000. Součástí Zeleného prstence je i neobvyklé arboretum s informačním centrem, kde se pořádají výchovné

pořady pro děti. Arboretum Olarizu přiléhající na jihovýchodě k Vitorii je základem budoucí botanické zahrady, jejímž cílem má být pěstovat, uchovávat a šířit flóru „starého kontinentu“. Má být jakousi ukázkou různorodosti evropských lesů. Kompletně je zatím vybudována část seznamující obyvatele se středomořskou flórou charakteristickou jejím křovinami, dalšími částmi mají být „lesy“ mírného pásma, severního arktického pásma, alpské „lesy“ a „lesy“ středomořských hor. Časem tak bude celá Vitoria obehnaná kultivovaným pásem ze-

foto: autorka leně sloužícím k rekreaci jejích obyvatel. A tak zatímco většina měst včetně Prahy je neprodyšně sevřená hradbami průmyslových hal, ve Vitorii zeleň zvítězila nad betonem a počet pěších zón přímo ve městě vytěsnil automobily. Zeleň zmizela pouze z hlavního náměstí, protože při oslavách každého vítězství nějakého zdejšího sportovního klubu či španělské fotbalové reprezentace vzala za své. Záhony a keře na náměstí proto byly loni nahrazeny decentní dlažbou. Anna Tkáčová

10

PREZENTACE/INZERCE

EN č. 07 / 2008

Nabídka českých biopotravin rychle roste Počet českých výrobců biopotravin se rapidně zvyšuje a sortiment českých biopotravin tak rychle narůstá. Jen za první pololetí roku 2008 přibylo více než 120 nových výrobců biopotravin. Vyplývá to u aktuálních údajů, které má ministerstvo zemědělství (MZe) k dispozici. Právě nedostatečný sortiment českých biopotravin byl často považován za nejslabší místo českého ekologického zemědělství. V uplynulých třech letech MZe kladlo zvýšený důraz na zkvalitnění informovanosti spotřebitelů o biopotravinách. Takto vyvolaná poptávka vyústila v rychlý nárůst počtu výrobců biopotravin, kteří využili možnosti podnikání v tomto perspektivním oboru. Na konci roku 2006 byli registrováni 152 výrobci biopotravin, na konci roku 2007 to byli 253 výrobci a nyní je jejich počet již 375. Řada nově registrovaných výrobců biopotravin je zaměřena na produkci biovína, výměra vinic zařazených do ekologického zemědělství se za první polo-

letí zvýšila o 162 ha na celkový počet více než 400 ha. „Nárůst počtu výrobců biopotravin je tak rychlý, že se začíná projevovat nedostatečná nabídka surovin pro jejich výrobu. Současný stav tak dává ekologickým zemědělcům jistotu odbytu své bioprodukce, což společně se stabilní státní podporou vytváří ideální podmínky pro podnikání v této oblasti,“uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič Ekologičtí zemědělci jsou podporováni v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 platbou na

plochu zařazenou do ekologického zemědělství a od roku 2007 i bodovým zvýhodněním při hodnocení svých investičních projektů. Počet ekologických zemědělců stabilně roste, k 30.6. 2008 jich hospodařilo téměř 1 800, za první pololetí se je-

jich počet zvýšil o téměř 450 farem. Zvyšuje se také výměra orné půdy, která je nezbytná pro produkci surovin pro výrobu biopotravin a která dosáhla celkové výměry 33 805 ha. Za první pololetí se výměra orné půdy zvýšila téměř o 4 500 ha.

Podíl ekologického zemědělství dosáhl necelých 8% z celkové výměry zemědělské půdy. Navíc necelé tři roky ještě poběží státní informační kampaň o biopotravinách, která bude dále stabilně zvyšovat poptávku spotřebitelů a

zájem výrobců biopotravin je produkovat. V současné době je zhruba 60% biopotravin na českém trhu z dovozu. Předpokládá se, že díky rychlému nárůstu počtu výrobců biopotravin se bude tento podíl snižovat. (mze)

Aktuální statistické údaje

31.12.2007

30.6.2008

253 1318 312 890

375 1766 333 727

Nárst za ledenerven 2008 122 448 20 837

Poet výrobc biopotravin Poet ekofarem Výmra zemdlské pdy v ekologickém zemdlství (ha) Podíl ekologického zemdlství na celkové výme zemdlské pdy (%) Výmra orné pdy (ha) Výmra trvalých travních porost (ha) Výmra trvalých kultur (sady) (ha)

7,35

7,84

0,49

29 505 257 899 1 625

33 805 274 786 2 581

4 300 16 887 956

Výmra trvalých kultur (vinice) (ha) Ostatní plochy (ha)

245 23 616

407 22 148

162 -1 468

Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody Ochrana určitých druhů živočichů a rostlin a jejich stanovišť má smysl a je účinná pouze tehdy, pokud je založena na ochraně celého areálu výskytu druhu a je zaměřena na všechny fáze jeho života. Z tohoto důvodu se přistupuje ke sjednávání mezinárodních úmluv. Každý členský stát dává svým přistoupením k úmluvě najevo, že má zájem aktivně se podílet na mezinárodně koordinované ochraně určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť a že bude plnit závazky z úmluvy vyplývající a tím danou úmluvu naplňovat.

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (African-Euroasian Waterbird Agreement - AEWA), je jednou z

dílčích dohod Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnská úmluva), jejíž smluvní stranou se Česká republika stala v roce 1994. Dohoda byla sjednána dne 16. června 1995 v Haagu a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1999. Dohoda pokrývá území 117 zemí Evropy a Afriky, části Asie a Kanady a k 15. červnu 2008 k ní přistoupilo 36 evropských a 25 afrických států. Česká republika je smluvní stranou od 1. záři 2006. Sjednání dohody bylo vyvoláno potřebou zastavit pokles početnosti stěhovavých druhů vodních ptáků a jejich stanovišť v geogra-

fické oblasti, kde probíhají migrace africko-euroasijských populací vodních ptáků, a také potřebou využívat (lovit) stěhovavé vodní ptáky na principu udržitelnosti. Cílem dohody je mezinárodně koordinovaná ochrana, výzkum a monitorování stěhovavých vodních ptáků zařazených na seznam v rámci dohody. Vodními ptáky, chráněnými v rámci dohody, jsou míněny ty druhy, které jsou alespoň po část svého ročního cyklu ekologicky závislé na mokřadech, přičemž areál jejich rozšíření leží zcela nebo zčásti uvnitř „oblasti působnosti dohody“. Stěhovaví vodní ptáci jsou obzvláště zranitelní, neboť migrují na velké vzdálenosti a jsou existenčně závislí na mokřadech, jejichž rozloha se dlouhodobě zmenšuje v důsledku činnosti člověka. Pro účinnou ochranu těchto ptačích druhů je nezbytné zajistit jejich mezinárodně koordinovanou ochranu v celém areálu jejich výskytu a po celý životní cyklus.

Sekretariát sídlí v Bonnu v SRN, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťuje chod dohody. Depozitářem dohody AEWA je Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemského království. Sekretariát dohody úzce spolupracuje s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů a otázky týkající se stěhovavých vodních ptáků konzultuje se sekretariáty Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam, především jako biotopy vodního ptactva (tzv. Ramsarská úmluva), Úmluvy o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), Africké úmluvy o ochraně přírody a přírodních zdrojů, Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Náklady na zabezpečení dohody jsou kryty z povinných příspěvků smluvních stran, fi-

nanční podpory UNEP a dobrovolných příspěvků. Pro zajištění plnění cílů dohody byl vytvořen stálý výbor, tvořený zástupci regionů, a odborný výbor, který je tvořen devíti odborníky, reprezentujícími jednotlivé zeměpisné oblasti působnosti dohody, jedním zástupcem Světového svazu ochrany přírody (IUCN), jedním zástupcem Mezinárodního byra pro výzkum vodních ptáků a mokřadů (IWRB), jedním zástupcem Mezinárodní rady pro lov a ochranu lovné zvěře (CIC) a po jednom odborníku z každého z následujících odvětví: zemědělská ekonomika, řízená péče o lovnou zvěř a právo v životním prostředí. Úkolem odborného výboru je zajištění expertní, poradenské a informační pomoci smluvním stranám a také vypracování doporučení týkající se akčního plánu a zaměření dalšího výzkumu. Nejvyšším orgánem dohody je zasedání smluvních stran, které se koná vždy jednou za tři roky. Nejbližší zasedání smluvních stran se uskuteční v září 2008 na Madagaskaru. V České republice zodpovídá za agendu a řízení dohody AEWA ministerstvo životního prostředí, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Dohoda je naplňována v součinnosti ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Významná je spolupráce s nevládními organizacemi

zejména s Českou společností ornitologickou. V rámci naplňování dohody v České republice byly např. zpracovány výsledky dlouhodobého monitoringu vodních ptáků na hlavních rybničních soustavách v jižních Čechách a na jižní Moravě ( v současné době je v přípravě publikace shrnující výsledky analýzy), probíhá sledování vlivu rušení na letní a podzimní shromaždiště husy velké, je vedena informační kampaň pro používání netoxických střel při lovu vodních ptáků. V mezinárodním měřítku jsou realizovány projekty ochrany jednotlivých druhů vodních ptáků např. poláka malého, chřástala polního či ibise skalního, jsou organizovány vzdělávací kurzy zaměřené na ochranu vodního ptactva a péči o jejich stanoviště., probíhají vědecké výzkumy zaměřené na hodnocení vlivu změny klimatu na populace vodních ptáků, příčiny početních změn u populací migrujících druhů a koordinace kroužkování vodních ptáků v Africe atd. Bližší informace o dohodě AEWA lze získat na oficiálních stránkách dohody: www.unep-aewa.org nebo u národní zástupkyně pro dohodu Mgr. Libuše Vlasákové (libuse_ [email protected]).

Mgr. Libuše Vlasáková, národní zástupce pro dohodu AEWA, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, MŽP ČR

PŘEDPLATNÉ SNADNO A RYCHLE na

www.evropskenoviny.cz

11

PUBLICISTIKA

EN č. 07 / 2008

Francie, vzor pro ostatní předsedncitví? Začátkem července se Francie ujala řízení Evropské unie. Nadcházející půlroční angažmá shrnul prezident Nicolas Sarkozy do čtyř priorit - energie a ovzduší, migrace, zemědělství, bezpečnost a obrana. Jeho přáním je také postoupit v ekonomických a finančních otázkách, v oblasti kultury i mezinárodních operací. V první den předsednictví Francie se sešli v Paříži prezident Sarkozy, ministerský předseda Francois Fillon a členové vlády, aby zahájili spolupráci s evropskými komisaři a prezidentem Evropské komise José Manuelem Barrosem. Po pracovním obědě v rezidenci Matignon přítomní debatovali o prioritách francouzského předsednictví a aktuálních tématech. Posléze se sbor komisařů a státníků odebral k Vítěznému oblouku na krátkou ceremonii za doprovodu francouzské a evropské hymny a vlajky. První červencový den byl rovněž výzvou i horolezecké skupině složené ze třiadvaceti evropských žen, která vystoupila na Mont Blanc v rámci podpory ekologického projektu francouzského předsednictví. Zároveň se jednalo

o dvousté výročí prvního ženského výstupu na „střechu Evropy“. Předsednictví Francie v Radě Evropy je ve skutečnosti zkráceno o dobu prázdnin (přibližně o dva měsíce). Odhodlaný prezident Sarkozy tudíž neplýtvá časem a už se těší prvním výsledkům. Členské země EU přijaly návrh rozvojového plánu Evropské obranné agentury a Vojenského výboru EU. Pozitivně byl přijat i Evropský pakt o přistěhovalectví, který prezident doufá představit v říjnu během zasedání Rady Evropy. Připisuje velký význam podepsání protokolu o strategickém partnerství s Českou republikou v otázkách školství, vědy a výzkumu. Zdůraznil a podpořil francouzský jazyk jakožto oficiální nástroj komunikace v OSN, v Mezinárodním olympijském výboru, v Africké unii i EU. Největší pýchou je ale oficiální spuštění Unie pro Středozemí, které oznámil 13. července v Paříži po uskutečněném summitu čtyřiatřiceti státníků severního a jižního pobřeží Středozemního moře a EU. Pozvání přijali i zástupci Sýrie a Izraele, dva hlavní nepřátelé,

Podpora kultury z prostředků EU V této rubrice nejčastěji informujeme o možnostech získávání dotací ze strukturálních fondů pro jednotlivá odvětví. Podpora kultury, která je tématem tohoto čísla novin, nepatří právě k nejtypičtějším podporovaným aktivitám ze strukturálních fondů, ty se jí dotýkají spíše okrajově. Za zmínku stojí povětšinou regionální operační programy regionů soudržnosti NUTS II a programy přeshraniční spolupráce, které podporují aktivity přispívající k regeneraci a revitalizaci historických, kulturních a aj. památek v regionu. Kulturu podporují tzv. komunitární programy EU, které slouží pro všechny státy Evropského společenství bez ohledu na jejich ekonomickou úroveň (jak tomu je u strukturálních fondů). U většiny komunitárních programů je nutnou podmínkou pro získání finanční podpory vytvoření partnerství mezi několika subjekty z různých států. Cíle, metody a formy spolupráce by měly přesáhnout lokální, regionální nebo národní zájmy. Přednost při výběru mají projekty, které mají celoevropské zaměření. Na rozpočtové období 2007 – 2013 byly schváleny 2 programy, které mají kulturu na celoevropské úrovni podpořit, a to Culture 2007 a MEDIA 2007.

foto: archív EP kteří se mimo jiné během tolik významného víkendu státních oslav 14. července rozhodli pod záštitou prezidenta

Sarkozyho navázat diplomatické vztahy a otevřít ambasády ve svých hlavních městech. Ilona Mádrová

České předsednictví známé i neznámé PRAHA - Přestože se o českém předsednictví v Radě Evropské unie neustále píše a mluví, informace lze sehnat téměř ve všech médiích, čeští občané tvrdí ve výzkumech veřejného mínění, že mají o daném tématu příliš málo informací. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR uspořádalo v červnu tohoto roku šetření, které se zabývalo tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav samotného předsednictví. Výsledky jsou překvapivé. ZÁJEM I SKEPSE Celé tři čtvrtiny občanů nejeví o české předsednictví žádný zájem –

75 % při součtu odpovědí „spíše nezajímá“ a „vůbec nezajímá“, zájem naopak jeví více než pětina oslovených – 22 % při součtu odpovědí „spíše nezajímá“ a „velmi zajímá“. Zájem o předsednictví roste podle tohoto šetření se stupněm dosaženého vzdělání, přičemž většina populace (74%) se shodla na tom, že má o daném tématu málo informací. Řada respondentů volila obligátní odpověď „nevím“, zvláště pak v otázkách hodnocení nadcházejícího předsednictví (32 %).

CO PŘINESE PŘEDSEDNICTVÍ Názor, že půlroční předsednictví může pomoci zvýšit prestiž České republiky ve světě, má necelá polovina respondentů (46%). Doba je to příliš krátká, aby se mohlo něco zlomového stát, míní. Přesto většina respondentů věří, že Česká republika jako předsedající země obstojí – a to i přesto, že Lisabonská smlouva dosud leží na stole zákonodárců (resp. u Ústavního soudu). PŘEDSEDNICTVÍ A NÁRODNÍ ZÁJMY „Česká republika bude Radě předsedat v prvním pololetí roku 2009. Prostřednictvím předsednictví

Pořadí předsednictví v Radě Evropské unie Finsko 2006 červenec – prosinec Maďarsko 2011 leden – červen Německo 2007 leden – červen Polsko 2011 červenec – prosinec Portugalsko 2007 červenec – prosinec Dánsko 2012 leden – červen Slovinsko 2008 leden – červen Kypr 2012 červenec – prosinec Francie 2008 červenec – prosinec Irsko 2013 leden – červen ČR 2009 leden – červen Litva 2013 červenec – prosinec Švédsko 2009 červenec – prosinec Řecko 2014 leden – červen Španělsko 2010 leden – červen Itálie 2014 červenec – prosinec Belgie 2010 červenec – prosinec Lotyšsko 2015 leden – červen

máme možnost ostatním členským zemím EU v praxi ukázat přednosti a projevit se jako schopný a důvěryhodný člen Evropské unie. Neméně významnou výhodou pro předsednickou zemi je také možnost v průběhu funkčního období realizovat své národní zájmy,“ tvrdí v proklamacích zástupci české vlády, přestože pojem „národní zájmy“ je v tomto případě poněkud diskutabilní a jasná definice chybí (resp. lidé ji nevzali za svou). Snad proto i výsledek šetření CVVM SOÚ AV ČR nevyznívá příliš optimisticky. Zdroj výzkum: http://www.cvvm. cas.cz/upl/zpravy/100810s_eu80704.pdf Vlastimil Růžička

Lucembursko 2015 červenec – prosinec Nizozemsko 2016 leden – červen Slovensko 2016 červenec – prosinec Malta 2017 leden – červen Sp. království 2017 červenec – prosinec Estonsko 2018 leden – červen

Zdroj: Rada Evropské unie

Evropská strategie pro kulturu Vládní informační portál Euroskop.cz přináší jako novinku v sekci Evropská unie přehled dvaceti čtyř evropských politik. Přehledy k jednotlivým politikám vypracovali pracovníci Stálého zastoupení ČR v Bruselu. Cílem textů je ve stručnosti představit jednotlivé politiky, ukázat jak a kdo v nich dělá rozhodnutí, kdo je gestorem na české straně atd. Vše doplňují relevantní odkazy na další zdroje informací.

Jednou z politik, které na Euroskopu najdete, je „Kultura, mnohojazyčnost a audiovize“. Vychází z faktu, že Evropská unie je místem kulturní rozmanitosti, stejně jako prostorem společných hodnot, kterými se odlišuje. V roce 2006 předložila Evropská komise po náročném konzultačním procesu Evropskou strategii pro kulturu, která má tři hlavní cíle; podporo-

Eurocentra informují

vat kulturní rozmanitost, vytvářet strategická partnerství mezi kulturou a dalšími sektory (např. turistickým), podporovat tzv. kulturní diplomacii v rámci politického dialogu se třetími zeměmi. Opatření, která vyplývají z této politiky, nejsou pro Českou republiku právně závazná a slouží hlavně ke stanovení společného rámce a nastavení společné komunikační struktury. Výjim-

kou jsou legislativní normy v oblasti audiovize nebo vzájemného uznávání diplomů, které vyplývají ze zakládajících smluv. Potřebujete vědět víc? Podívejte se na www.euroskop.cz do sekce Evropská unie a rubriky Politiky EU.

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR

Culture 2007 Hlavním cílem je povznést kulturní oblast sdílenou Evropany založenou na společném kulturním prostoru, a to prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními aktéry a kulturními institucemi v zemích účastnících se programu, s cílem podpořit vznik evropského občanství. Cíle programu: · propagace nadnárodní mobility kulturních aktérů, · podpora nadnárodní mobility uměleckých děl a kulturních produktů, · podpora mezikulturního dialogu. Obecné a specifické cíle jsou naplňovány prostřednictvím akčních linií programu: · Strand 1 − podpora kulturních projektů (1.1 projekty víceleté spolupráce − dlouhodobé projekty, 1.2.1 akce spolupráce − krátkodobé projekty, 1.2.2 literární překlady a 1.3 zvláštní akce) · Strand 2 − podpora subjektů aktivních v oblasti kultury na evropské úrovni · Strand 3 − podpora studií, analýz, sběru a šíření informací v oblasti kulturní spolupráce a evropské kulturní politiky; podpora národních kanceláří. Program je určen subjektům, jejichž hlavní činnost spočívá v oblasti kultury a sídlo se nachází v jedné ze zemí, které se účastní programu. Žadateli mohou být např. města, školy, knihovny a kulturní organizace nejrůznějšího typu. Podmínkou je spolupráce několika mezinárodních partnerů z těchto zemí: · 27 členských států EU, · 3 státy ESVO/EHP: Island, Lichtenštejnsko a Norsko, · kandidátské státy: Turecko, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Komunitární programy jsou spravovány přímo Evropskou komisí. V ČR je kontaktním místem pro žadatele Česká kancelář Culture při Institutu umění – Divadelního ústavu. Na webových stránkách www.culture2000.cz je zveřejněn Programový průvodce a aktuální termín vyhlášení výzev. MEDIA 2007 Cíle programu MEDIA 2007 je posilovat kulturní a jazykovou rozmanitost a kinematografické dědictví, zajistit dostupnost a zvýšit sledovanost evropských audiovizuálních děl, podporovat větší spolupráci a posilovat konkurenceschopnost tohoto odvětví. Cíle programu: · zachovávat a posilovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a kinematografické a audiovizuální dědictví, zajistit jeho dostupnost veřejnosti a podporovat mezikulturní dialog, · zvýšit oběh a sledovanost evropských audiovizuálních děl v rámci Evropské unie i mimo ní, · posílit konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví v rámci otevřeného a konkurenčního evropského trhu. Finanční podpora programu je určena na: · podporu producentů – vývoj filmových, televizních a interaktivních projektů, · distribuci evropských filmů v kinech, · vzdělávání – tréninkové programy, vývoj scénářů, nové technologie; mezinárodní spolupráci letních filmových škol, · propagaci – přístup na trh – evropské filmové trhy, koprodukční fóra, propagaci mimo Evropu, · festivaly apod. Program je určen subjektům z oboru audiovize z členských států EU, ESVO/EHP, kandidátským zemím, zemím západního Balkánu, signatářům Úmluvy Rady Evropy o přeshraniční televizi. Stejně jako u programu Culture 2007 i zde je podmínkou zahrnout do projektu více zahraničních subjektů. V ČR je gestorem programu kancelář Media Desk, o.p.s. (www.mediadesk.cz), kde jsou zveřejněny aktuální výzvy na jednotlivé aktivity.

12 OHLASY

DOSTIHY

EN č. 07 / 2008

Koně mají v Čechách zelenou

DOSTIHY V ANGLII LIVERPOOL – AINTREE

Jiří Čunek, ministr pro místní rozvoj „Chov a využití koní nesmí záviset jen na dotacích od státu. Proto jsem uvítal projekt, jehož cílem je zatraktivnit a zpřístupnit koně široké veřejnosti. Jestliže se chov koní, tréninková centra a dostihová závodiště skutečně stanou cílovou destinací pro stovky turistů, bude z toho profitovat celý sektor. Ale koně nejsou samozřejmě jen dostihy. A tak za stejně důležité pokládám využití těchto překrásných zvířat i v oblasti kultury, zdravotnictví nebo společenských událostí. S tím vším tato iniciativa do budoucna počítá.“

PRAHA – Za historický okamžik označují někteří příznivci koní a dostihového sportu podpis společného memoranda tří českých ministrů. Ještě nikdy se stát nezavázal k takové podpoře pořádání sportovních, kulturních a chovatelských akcí s tématikou koní v České republice. Za naplnění memoranda zodpovídá česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství „Memorandum je v podstatě jedním z dalších kroků, které mají pomoci lépe využít potenciál hippoturistiky pro cestovní ruch a následně přispět k jeho propagaci.“

Memorandum o porozumění a spolupráci při podpoře pořádání sportovních, kulturních a chovatelských akcí s tématikou koní v České republice podepsali tři členové vlády ze všech koaličních stran. Jiří Čunek, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a předseda KDU-ČSL, Petr Gandalovič, ministr zemědělství a místopředseda ODS a Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy a místopředseda Strany zelených.

V podepsaném memorandu se ministři zavázali podpořit organizaci a rozvoj kulturních, sportovních a chovatelských akcí s tématikou koní. Smyslem je zachování kulturního dědictví a rozvoje tradic chovu koní na území České republiky, ale také další zvyšování prestiže a úrovně v této oblasti. Memorandum vychází ze „Strategické vize chovu a užití koní“, kterou schválily parlamentní výbory. Spolupráce se bude odvíjet především v

oblastech sdílení informací o možnostech podpory rozvoje kulturního dědictví a pořádání kulturních, sportovních a chovatelských akcí, podpory vybraných akcí formou udílení záštit, osobní účastí a prezentací statutárních zástupců na vybraných akcích a propagací pořádaných akcí v tuzemsku i v zahraničí. Realizaci memoranda zajistí společná pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, Svazu soukromých chovatelů a agentury CzechTourism, která je odpovědná za naplnění memoranda. Jejím úkolem bude posuzování a schvalování programu podpor na příslušný rok, projedná také zásady a pravidla financování jednot-

livých akcí, pokud bude jejich financování zajištěno z finančních zdrojů zúčastněných stran memoranda nebo ze sponzorských darů. V memorandu se zvláštní pozornost soustředí na pořádání akcí za účasti veřejné správy, které mohou být za předpokladu zapojení místní a regionální samosprávy předmětem podpory v rámci programu Integrovaného operačního programu a Programu rozvoje venkova. Cílem je především efektivní prezentace a propagace jednotlivých destinací České republiky v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu a dalších operačních programů EU. (red)

Tradiční Velká liverpoolská, John Smith´s Grand National Chase Grade 3, na 7200 metrů se běžela v sobotu 5.dubna. Na startu se sešlo čtyřicet koní a jezdců, dostih dokončilo patnáct statečných. S náskokem čtyř délek zvítězil hnědý valach COMPLY OR DIE(IRE), v jehož sedle byl Timmy Murphy, druhý byl KING JOHNS CASTLE s Paulem Carberrym a třetí SNOWY MORNING(Casey). Ze čtyřnohých účastníků nám v souvislosti s naší Velkou pardubickou žádné jméno nic neříká, z nám známých jezdců byl kromě druhého Paula Carberryho, Jason Maguire sedmý, Ruby Walsh třináctý, Noel Fehily a loni ve Velké pardubické čtvrtý Keith Mercer dostih nedokončili. Vítězný COMPLY OR DIE je po Old Vic-Madam Madcap, má tedy stejného otce, jako naše vítězka Oaks a dnes chovná klisna u Františka Vocáska PLAYLET, mateřským otcem je Furry Glen, jehož dcery Windscating a Briga působily před časem v napajedelském hřebčíně a úspěšně u nás před léty běhal i Furry Glenův syn, slušovický Baltimoor.

KDY NA DOSTIHY

ÚSPĚCHY NAŠICH KONÍ V ZAHRANIČÍ

Daniel Toušek, předseda Svazu soukromých chovatelů koní o.s. „Věřím tomu, že jak pořadatelé akcí, tak i provozovatelé závodišt budou vnímat memorandum jako velkou příležitost k propagaci koní a dostihového sportu.“

23.4.2008 – MILANO Premio Celeste Citterio, proutky na 3600 metrů, vyhrál suverénně lehce o osm délek ROYAL MOUGINS, v majetku Dr.Charváta, v péči trenéra Františka Holčáka, vedený žokejem Markem Stromským. Druhý byl domácí ROMALDO(ž.Bartoš) a na tabuli byli ještě ASSELIN(Johnson), SUNCHII(Jack) a BLU SANTILLANA(ž.Fuhrmann). Břeclavský CENTRAL HOUSE(ž. Myška) proběhl cílem jako devátý. Vítěz získal výhru 11 050 eur.

Naši zvítězili ještě v dalších dvou dostizích. V proutkách pro čtyřleté na 3300 metrů získal prvenství GILMOUR(ž.Kousek), před domácím MORDECAI(ž. Boyer), třetí byl PRIORY BAY(ž. Bartoš). Cena vítězi činila 4 675 eur. Proutky na 3300 metrů byly bitvou naší dvojice nadějných překážkářů. DE DUR(ž.Faltejsek) zvítězil o pouhý krk před SUN COURT(ž.Stromský). Vítěz získal 5 525 eur. V dostihu startovali ještě další naši, CZOGORI(ž.Váňa J.,ml.) byl šestý, NOVOLARI(ž. Sovka) osmý a CYBELLUS(ž.Bartoš) desátý.

27.4.2008 – MILANO Ve steeplechase Premio Giacomo Durini na 4000 metrů získali naši zástupci prvá dvě místa. Zvítězil VERNAR(ž.Bartoš) o tři čtvrtiny délky před FIFTYNINE(ž.Kousek). V poli devíti koní byl ještě BEJRUT(ž.Váňa J.,ml.) sedmý, LINOX(ž.Myška) měl pád a dostih nedokončil. VERNAR připravovaný Josefem Váňou pro stáj Orling získal výhru 11 050 eur, druhý FIFTYNINE 4 420 eur.

18.5.2008 – MILANO Na programu byly dva prestižní Graded dostihy a vítězství v obou získali koně z ČR. Steeplechase kategorie Gd-3 na 3600 metrů pro čtyřleté koně vyhrál BELMONT(ž.Bartoš), před SILVER GROOM(ž.Kousek) a PARVATI(ž.Faltejsek), další náš zástupce ILION(ž.Myška) byl pátý. Vítěz získal 20 825 eur. Gran Steeple di Merano, steeplechase kategorie Gd-1 na 5000 metrů získal pro naše barvy DIKTYS(ž.Váňa J.,ml.), před dvojicí Irčanů AJVAZOVSKY(ž.Pieux) a MONSUN AIR(ž. Boyer), čtvrtý byl MASINI(ž. Faltejsek) a pátý skvělý Francouz ZARKALI(ž. Ricou). V poli třinácti koní bylo celkem sedm našich borců. BEJRUT(ž.Myška) proběhl cílem šestý, FIFTYNINE(ž.Kousek) sedmý, ASPIRANT(ž.Stromský) osmý, NIKODEM(ž.Johnson) devátý a VERNAR(ž.Bartoš) dostih nedokončil. Vítěz připravovaný trenérem MVDr.Čestmírem Olehlou získal pro stáj Drbna Racing výhru 47 600 eur, což je našich více jak jeden a čtvrt milionu Kč.

1.5.2008 – EBREICHSDORF(Rakousko) Magna- Trial Stakes, klasický dostih kategorie Gd-2, což je obdoba naší Velké jarní ceny, vyhrál slovenský YPSILLON KING, vedený naším žokejem Martinem Srncem, druhé místo získal český zástupce CONNEX(ž.Janáček). 11.5.2008 – MILANO ROYAL MOUGINS(ž.Johnson) si připsal další úspěch v proutkách kategorie Gd na 4000 metrů, když zvítězil lehce o tři délky před SHERENTO(ž.Bartoš), čtvrtý byl PIEDMONT(ž.Váňa J.,ml.). Vítěz získal 34 850 eur, druhý pak 13 940 eur. 17.5.2008 – MERANO SUPER BLEU(ž.Bartoš) vyhrál steeplechase na 3550 metrů, velmi lehce o osm délek před polským DALFORD(ž.Váňa J.ml.) a získal výhru 3 825 eur.

18.5.2008 – BRATISLAVA Slovenská Velká jarní cena asi přinesla velké zklamání domácím příznivcům, když jejich favorit YPSILLON KING(ž.Havlík) nevyhrál a byl těsně po boji o krátkou hlavu poražen českým TULLAMORE, v jehož sedle byl rakouský žokej Erwin Dubravka. Vítěze pro stáj YOKO připravuje trenér Zdeno Koplík.

19.7. – KOLESA – překážkové a rovinové dostihy 20.7. – KARLOVY VARY – Lázeňská míle 26.7. – MOST – Oaks a Velká mostecká steeplechase 27.7. – ALBERTOVEC – Albertovská cross-country 2.8.- BRNO - Letní brněnská steeplechase (Stch, III) 3.8. – KARLOVY VARY- Cena města Karlovy Vary (R, NL) 9.8. – MIMOŇ - CENA ... (R, IV) 10.8. – MIMOŇ - HANDICAP ... (R, III) 16.8. – KOLESA - STEEPLECHASE CROSS COUNTRY ... (Stcc, III) 17.8. – KARLOVY VARY - Cena Masise (R, II) 23.8. – PARDUBICE - Velká letní cena - STCH CC - 3.kvalifikace ... (Stcc, NL) 24.8. – MOST - Velká letní cena České rafinérské (R, NL)

Stranu spolupřipravil: Milan Tůma

13

PUBLICISTIKA

EN č. 07 / 2008

Hradec Králové má nový terminál

Španělský Instituto Cervantes zve na Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, která probíhá od 25. července do 3. srpna. V jejím rámci bude představena retrospektiva baskického režiséra Julia Medema. Jeho magickorealistické filmy doplňují jeden z cyklů letošní školy, Film a magie. Režisér osobně představí vlastní tvůrčí metodu a postupy. Více informací a program je k nahlédnutí na www.lfs.cz.

S ročním zpožděním bylo začátkem července v Hradci Králové otevřeno nové autobusové nádraží. Dílo za téměř 360 milionů korun, na které přispívá i Evropská unie, by se mělo stát hlavním uzlem autobusové dopravy v Královéhradeckém kraji. Sloužit bude dálkové, regionální, ale i městské dopravě. Na 22 nástupištích se očekává téměř 1200 odjezdů a příjezdů denně, při nichž bude odbaven 21 tisíc cestujících. Poté, co hradecký magistrát v roce 2001 vypsal výběrové řízení na dopravně-urbanistickou koncepci celého území před železničním nádražím, navrhl netradiční podobu nového terminálu architekt Patrik Kotas. V čem tedy spočívá unikátnost stavby? „Dominantním prvkem terminálu je nekonvenčně pojatá ocelová konstrukce, která zastřešuje všechna nástupiště autobusů a trolejbusů a která v sobě skrývá i dvě odbavovací haly. Jedna slouží pro městskou a druhá pro dálkovou dopravu. Zastřešení celé plochy terminálu je řešeno pomocí speciální membránové konstrukce, která částečně propouští denní světlo. Cestující v interiéru odbavovací haly pro městskou dopravu nejvíc zaujme v prostoru zavěšená ocelová prosklená koule, ze které na celý dopravní režim terminálu dohlíží dispečer,“ vysvětluje architekt. Stavbu provázely komplikace, které neskončily ani předáním termi-

nálu. Dopravní podnik se stále pře s firmou Strabag, která ho stavěla. Nádraží muselo získat kolaudaci do konce června, aby měl dopravní podnik nárok na dvaašedesátimilionovou dotaci z Evropské unie. „Nebudeme mít jistotu, dokud nebudou peníze z dotace na našem účtu. Stále řešíme některé nesrovnalosti s firmou Strabag, abychom mohli podat komplexní žádost o evropskou dotaci. Jde o nesrovnalosti týkající se závěrečné souhrnné faktury,“ prohlásil ředitel hradeckého dopravního podniku Miloslav Kulich. Vedení firmy Strabag tvrdí, že za problémy stojí chyby v projektu stavby, což dopravní podnik i hradecká radnice odmítají. Spor, který může skončit až u soudu, se vede také o osmdesátimilionovou bankovní garanci včasného dokončení díla, o kterou Strabag přišel. Firma vyhrála opakovanou soutěž o stavbu terminálu s cenou 283 miliony korun. Dalších 75 milionů korun

foto: autorka navíc schválili Strabagu vloni hradečtí zastupitelé, stejně jako posunutí termínu dokončení stavby o tři měsíce. Ten se nakonec protáhl do konce letošního června. Provoz mezi terminálem a zbytkem města bude zatím omezený. Až do ukončení rekonstrukce Riegrova náměstí naproti železničnímu nádraží budou trolejbusy zajíždět na provizorní točnu U Koruny. Terminál využijí jen autobusy, kterým se však kvůli uzavření částí ulic u opravovaného náměstí změní trasy. Tento stav potrvá do konce září. Nový dopravní systém, který propojí regionální a městskou autobusovou dopravu s železnicí, by měl začít fungovat

v říjnu. Cestující na autobusovém terminálu tak budou informováni i o nejbližších odjezdech vlaků. Od zavedení plnohodnotného provozu bude doprava mezi autobusovým terminálem a železničním nádražím zdarma. Stavba nového autobusového nádraží byla po roce 1989 prioritou každého vedení hradeckého magistrátu. Až po 19 letech se dílo podařilo a radnice prosadila i záměr jeho nezvyklého technického řešení. Hradec Králové se rád pyšní svou moderní architekturou, kterou městu vtiskl architekt Josef Gočár. Nyní si do souboru cenných staveb může zařadit další unikát. Věra Hofmanová

Záchrana lázní Běloves Je to už dvanáct let, co poslední pacienti opustili lázeňský areál v Náchodě – Bělovsi. Ačkoliv lázně patřily mezi vyhledávaná místa, kde se úspěšně léčily choroby srdce a cév, doplatily na manažerské chyby. Po změně společenských poměrů v roce 1989 byly zrestituovány a přeměněny na akciovou společnost, která zkrachovala. Teď je šance na obnovu lázní. Město Náchod našlo investora, se kterým hodlá vybudovat na zelené louce v sousedství zchátralého areálu nový lázeňský komplex. I díky finanční podpoře Evropské unie by se měli pacienti do Bělovsi vrátit už za necelé čtyři roky. Lázně v Bělovsi na česko-polském pohraničí, založené v roce 1818, vděčily za svůj rozvoj především místním minerálním pramenům, které byly využívány k uhličitým koupelím. Nejznámější pramen, minerálku Idu, mnozí také ještě pamatují jako vodu stáčenou v lahvích v běžné obchodní síti. Zřejmě největšího věhlasu dosáhly lázně v Bělovsi ve 30. letech dvacátého století, kdy sem mířili i pacienti z Ameriky či Egypta. V roce 1950 znárodnil prosperující soukromý podnik stát. O čtyřicet let později lázně v restituci získaly dvě neteře posledního majitele a staly se podílníky nově vzniklé akciové společnosti. Ta ale po několika letech ukončila provoz lázní kvůli dluhům a problémům s hygieniky. Celý areál nakonec výhodně odkoupili místní podnikatelé Miroslav Borůvka a Marian Kalifa, kteří nechali budovy zcela zchátrat. Městu Náchod je později nabídli k odpro-

deji. I se stáčírnou minerálky za ně chtěli 78 milionů korun, což byla pro radnici neakceptovatelná částka. „Domníváme se, že lázně v Náchodě mají velkou šanci. Opakovaně jsme se proto pokoušeli s vlastníky dohodnout na odkoupení. Město ale nemá tolik financí, aby mohlo přistoupit na jejich podmínky,“ řekl starosta Oldřich Čtvrtečka. Náchodští radní nakonec rozhodli o výstavbě zcela nových lázní. Město si totiž díky evropské dotaci nechalo vypracovat studii proveditelnosti celého projektu. Ukázalo se, že rekonstrukce původního lázeňského areálu je téměř nemožná. Většina budov, na jejichž stavu se podepsaly i záplavy, je na hranici demolice. Levnější je postavit nové lázně na zelené louce. Měly by se uživit, pokud nabídnou 404 lůžka, především pacientům s nemocemi oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí a nově také s neurologickými a onkologickými problémy.

Tipy EVROPSKÝCH NOVIN

Město zakoupilo 11 hektarů volných pozemků vedle původního komplexu, a protože si netroufalo nové lázně samo provozovat, hledalo investora. Spojilo se s francouzskou společností Bouygues, jejíž projekty v zahraničí zahrnují oblast školství, sportu i zdravotnictví. Firma má také vazby v Čechách - je vlastníkem společnosti Východočeská stavební. „Myšlenka nových lázní se nám jeví reálná a rentabilní. Lázně by měly odpovídat standardu dnešní doby,“ míní předseda představenstva VCES Miroslav Boštík. Podle propočtů by se obnova lázní měla uskutečnit do tří a půl roku. Město do společné akciové společnosti přispěje kromě pozemků i vybudováním inženýrských sítí. Bude také shánět dotace na vznik nového lázeňského parku. Netají se i myšlenkou napojit obnovené příhraniční lázně v Bělovsi na lázeňský komplex v sousedním polském městě Kudowa Zdroj. V současné době se tak jedná o jeden z nejrozsáhlejších projektů na východě Čech, který se snaží získat finanční podporu Evropské unie. „Obnovení provozu lázní je pro město Náchod velmi významné, neboť může pozitivně nasměrovat další rozvoj města. Celý záměr je koncipovaný tak, aby se budoucí lázeňský provoz odlišo-

val od konkurence, ale zároveň dodržoval uznávané principy lázeňské péče. Jsou připravené partnerské smlouvy s významnými zahraničními a domácími autoritami v oboru lázeňství,“ informuje studie. Sedmdesát procent lázeňské kapacity má směřovat do zdravotnictví, zbytek do relaxační wellness zóny. Ta by po demoličních pracích a terénních úpravách měla vzniknout na místě starých lázní, s jejichž majiteli náchodská radnice stále jedná. Návštěvníci by tu měli mít k dispozici i alternativní léčbu, jako je Kneippova léčebná kúra nebo čínská medicína. Na celou stavbu lázní by měla padnout částka přesahující 1,3 miliardy korun. Tato cena zahrnuje jak projektovou dokumentaci a inženýrské sítě, tak koupi pozemků, komunikace, léčebné a hotelové technologie i stavby parkovacích prostor s garážemi. Město si od velkorysého projektu slibuje mimo jiné vznik nových pracovních míst a rozšíření možností pro místní podnikatele.„Ze studie proveditelnosti vyplývá, že by se investovaný kapitál měl vrátit do 14 let ve formě zisku. To znamená, že lázně jsou samofinancovatelné,“ uzavřel starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka. Věra Hofmanová

Polský institut upozorňuje na Shakespearovské slavnosti na Slezkoostravském hradě. Dvě představení Richarda III. si pro tuto příležitost připravil Teatr Ludowy. Pozoruhodné představení nastudoval Jerzy Stuhr, respektovaný režisér a snad ještě populárnější divadelní a filmový herec. Je to svého druhu návrat ke kořenům, neboť právě v krakovském Teatru Ludowém začínal své působení ještě jako student divadelní školy. V Shakespearově dramatu ztvárnil také hlavní roli člověka zachváceného šílenstvím moci, který bez skrupulí manipuluje lidmi a svým okolím. Dvě představení na Slezskoostravském hradě se konají 31. července a 1. srpna ve 20.30h. Palác Kinských - Národní galerie v Praze vystavuje na obdiv velkou monografickou retrospektivu krajinářského realisty, českého Němce Wilhelma Riedela, který jako jeden z prvních našich umělců maloval plenérové záběry z okolí Barbizonu, pobřeží Bretaně a Normanských ostrovů. Riedel patří k významné generaci realistů, která dokázala držet krok s uměním Francie. Výstava trvá do 31. srpna. 2. patro Paláce Kinských, Staroměstské náměstí 12, Praha 1. Italský kulturní institut zve na XVII. Mezinárodní kytarový festival & kursy Brno ’08. Festival proběhne za účasti mj. italských kytaristů i pedagogů v sálu Nové radnice na Dominikánském náměstí v Brně od 3. do 9. srpna. Informace o festivalu, jeho program, doprovodné akce i soutěže najdete na www. guitarcz.com. Na půdě Slovenského institutu se bude vzpomínat na srpen 1968, a to prostřednictvím výstavy fotografií Ladislava Bielika z ulic slovenské metropole z 21. 8. 1968. Fotograf na 187 dochovaných snímcích zdokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Bratislavy. Výstava začíná 5. srpna v 17 hodin. Galerie Slovenského institutu, Jilská 16, Praha 1. Rumunský kulturní institut nabízí až do 5. září výstavu Žlutý sen na krátkých vlnách. Uvidíte instalace, objekty a fotografie, za kterými stojí rumunský výtvarník Vasile Rata. Ze všedních předmětů jako jsou jehly, připínáčky nebo nitě vznikl soubor připomínající nástroje woodoo. Zavítejte do nového sídla institutu v Anglické ul. 26 na Praze 2, otevřeno mají od pondělí do pátku mezi 10. a 16. hodinou. Goethe-Intitut je od 27. července do 17. srpna uzavřen, příznivce německé kultury však upozorňuje na filmový projekt Berlin Alexanderplatz, který probíhá jednou týdně až do 17. září. Každou středu od 22 hodin můžete zhlédnou jeden díl tohoto monumentálního projektu, který v Německu stále provokuje a vybízí k debatě. MeetFactory, Ke Sklárně 15, Praha 5. Více informací naleznete na www.meetfactory.cz. Moravská galerie v Brně a vídeňské muzeum MAK provozují od roku 2006 rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici. Do 26. října je zde otevřena výstava Ornament a moderna, díky které má veřejnost možnost seznámit se s odkazem tohoto významného architekta. Zájemci se dozví o Hoffmannových tvůrčích počátcích, slavné éře jeho vedení firmy Wiener Werkstätte, nejvýznamnějších architektonických projektech, stejně jako o dosud spíše opomíjených architektových projektech z doby po první světové válce. Nám. Svobody 236, Brtnice. Správa Pražského hradu ve spolupráci s Polským institutem uspořádala výstavu, která upozorňuje na tvorbu tří významných sochařek, které spojuje společné studium v ateliéru prof. Josefa Wagnera ve 40. letech na VŠUP v Praze. Výstava děl českých výtvarnic Evy Kmentové a Věry Janouškové a Polky Aliny Szapocznikow se soustřeďuje na vrcholné období jejich tvorby - 60. léta. Letohrádek královny Anny, Pražský hrad, od 30. července do 2. listopadu.

Pavel Farkaš

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 7, vychází 18. 7. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14

ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ

ZUSAMMENFASSUNG Thema des Monats: Unterstützung der Kultur BRÜSSEL – Das Förderungsprogramm der Europäischen Kommission „Kultur“ ist laut Eurokommissar Ján Figeĺ die aktive Hauptunterstützung der Kultur in Europa. Haushalt dieses Programms beträgt für die Jahre 2007 bis 2013 400 Mio. Euro PRAG – Ungefähr 30 Milliarden Kronen gehen alljährlich in die Kultur in der Tschechischen Republik. Großer Teil der Kosten wird durch öffentliche Mittel finanziert. Z.B. in Prag ist aber das Dotationssystem gescheitert. Mitbesitzer des Theaters Ta Fantastika Petr Kratochvíl war dagegen. Die Maßnahmen des Magistrats überprüfte die Europäische Kommission.

foto: Divadlo v Dlouhé BRATISLAVA – Die Regierung der Slowakischen Republik nimmt sich vor, die Zuschüsse für die Kultur auf das in den EU-Ländern übliche Niveau (1,5% BIP) zu erhöhen. In diesem Jahr stehen dem slowakischen Kulturministerium 5,1 Milliarden Kronen also 0,26% BIP zur Verfügung. Minister Marek Maďarič bereitet Reform des Resorts vor. Geplante Änderungen betreffen vor allem Organisationen, die in der Slowakei mehrere Zweigstellen in der Slowakei haben. Etwa 5% der Arbeitnehmer werden dabei entlassen.

foto: Divadlo v Dlouhé Präsident von Supreme Audit Office František Dohnal befürchtet, dass die EU-Gelder teilweise uneffektiv ausgegeben werden, obwohl es aus den durchgeführten Kontrollen nicht hervorgeht. „Was Einhaltung der Regeln, Prozeduren und Gesetze angeht, ist die Lage bei den EU-Mitteln besser als bei den Staatsmitteln. Aber wenn Sie für das für die Tourismusförderung bestimmte Geld ein Swimmingpool bauen und halten alle Vorschriften ein, bedeutet es noch nicht, dass Sie das Geld nicht verschwenden. Die Grundfrage ist, ob das Swimmingpool Sinn hat, und wenn es gebaut wird, ob es wirklich der ökonomischen Situation im Dorf hilft.“ Dem Staat wirft das Kontrollorgan hauptsächlich die Verschuldung in der Zeit des Wachstums vor. Oberbürgermeister von Bratislava Andrej Ďurkovský ist nicht mit manchen in den letzten Jahren in Bratislava entstandenen Bauten und mit den zu teuren Immobilien zufrieden. Er erwartet, dass nach der Euro-Einführung die Preise sinken. Er verspricht sich viel von der Mitarbeit mit Wien und Bau der Eisenbahnstrecke Paris-Stuttgart-Wien-Bratislava, die das linke und das rechte Ufer der Donau verbindet.

EN č. 07 / 2008

Topic of the month: Support of culture BRUSSELS – In May 2007, the European Commission passed the first-ever European Agenda for Culture – a strategy in the culture area at the EU level. The agenda emphasizes the important role of culture in the process of European integration and in relations with third countries. For this purpose, member states have been presently preparing a mechanism of co-operation with the Commission. This year is also European Year of Intercultural Dialogue, which is also present in all main support programmes of the Directorate General for Education and Culture – Lifelong Learning, Culture, Youth in Action and Europe for Citizens. The support programme „Culture“ of the European Commission is the main „active“ support of culture in Europe. Budget of this programme is 400 million EUR for years 2007-2013. By this programme we support thousands of projects all over Europe, whose aim is to help develop the intercultural dialogue, and a free movement of artists

Sujet du mois: Le soutien de la culture

and artworks at the same time. An example can be set by the European Capitals of Culture project, whereas for this year were chosen: Stavanger (Norway) and Liverpool (Great Britain). Ján Figel´ European Commissioner responsible for Education, Training, Culture and Youth PRAGUE – Some 30 milliard CZK flow through culture every year in the Czech Republic. A considerable part of costs is covered by public budgets – state, regions and municipalities. However, for example in Prague, this grant system has hit a brick wall. Petr Kratochvíl, a part-owner of Ta Fantastika Theatre, has protested against it. Manners of the Prague City Council have also been handled by the European Commission. „The consultation with representatives of the European Commission made it clear that the grant system I complained about was discriminatory,“ wrote Petr Kratochvíl. Mayor’s advisory board will be in charge of further grant negotiations. (sti)

Bruxelles - Un programme d‘aide de la Commission Européenne „Culture“ est, selon le commissaire européen Ján Figel, le principal soutien actif de la culture en Europe. Pour la période 2007-2013 le budget du programme représente 400 millions d ’euros.

photo: Milan Kosec BRATISLAVA – The Slovak government proposes to gradually increase subsidies for financing culture and thus create a precondition that support of culture from public resources in Slovakia will be at the same level as in most European Union countries. On EU average, 1.5% GDP goes for financing culture. This year, the Slovak

Ministry of Culture has a budget of 5.1 milliard SKK available, which represents 0.26% GDP. Minister Marek Maďarič is preparing a reform of his department, intended changes will most of all lay a finger on organizations, which have several branches in Slovakia. On the average, five percent of employees will lose their jobs. (vh)

Interview with František Dohnal, President of the Supreme Audit Office Many people think that European resources are being wasted... I also suspect there are wastes, but our audit work does not directly show this. In terms of observance of rules, procedures and laws, the situation is better concerning the use of European money than state money. But when you build a swimming pool with money designated for development of tourism, even though you observe all the regulations, it does not mean that you are not wasting money. The basic question is whether the swimming pool has its purpose or not, and if you build it does it really im-

ned swimming pool is built you find out how many people go there, how many working positions were created and how it helped in development of the given area.

prove the economic situation in town? This is a thing I am slightly worried about, because there is relatively a lot of European money. We all had a chance to experience a situation two years ago, when stubborn efforts to use all the money led rather to the fact that management structures started

lowering requirements for projects. Which projects are you auditing now? Audits are still in progress with things realized in the end of 2006. But only when the projects are finished you see what effect they brought. Only when the mentio-

Is there any comparison of management of individual states? Personally, I am very sceptical about such global comparisons. But as regards our findings, they are very similar for example to Austria or Germany. But we differ in what I say when I take an attitude to the final state bill – that in a period when we are relatively successful, we constantly increase our indebtedness. (zn)

Bratislava and Vienna will soon be linked by more projects The Mayor of Bratislava, Andrej Ďurkovský, spent almost his whole previous life in the beautiful city on the Danube. A career of a civil engineer helps him sense the city in a broader context than other Bratislava citizens and visitors. He initiated a complex material and spiritual revitalisation of the historical centre of Bratislava Old Town, including projects such as the reconstruction of Korzo and the Hviezdoslav Square. Bratislava is said to be one of the most expensive European cities. Constructions, in which the price for a square

metre is around 150,000 SKK and higher, are being built. Obviously, we want high-quality buildings to arise here. But I have to say that in the last few years, several buildings emerged in Bratislava which personally do not satisfy me at all – for example the tower in Aupark. I often have reservations from the qualitative point of view, as regards architecture and used materials. But this is a business of particular investors and building authorities. But I am convinced that when we enter the Eurozone, there will be some drop of prices on the real estate market, although the de-

RÉSUMÉ

crease will not be considerable enough to move prices by several tens of percent down. Only 60 kilometres divide Bratislava and Vienna. Which present projects link these two European capitals? This year is designated as the year Twin City 2008 Bratislava – Vienna. In May, for example, the second catamaran Twin City Liner 2, which connects these two cities by waterway, was festively launched. Vienna and Bratislava are developing more common projects. In connection with the construction

of a high-speed railroad corridor Paris – Stuttgart – Vienna – Bratislava, the project also includes a rail connection of left and right banks of Bratislava by an underground tunnel under the Danube river and construction of a rail connection to Bratislava airport. (jh)

Prague - La culture en République tchèque absorbe environ 30 milliards de couronnes par an. Une partie importante des frais est couverte par le budget public, c’est à dire l‘État, les départements et la municipalité. Le fait que ce système ne marche pas comme il le faudrait ne manque pas d ’être remarqué à Prague. Petr Kratochvíl qui est le copropriétaire du théâtre Ta Fantastika y a d ’ailleurs été confronté. Ce comportement de la municipalité a été réglé par la Commission Européenne elle-même.

photo: František Mucha Bratislava - Le but du gouvernement slovaque consiste à augmenter progressivement la contribution destinée au financement de la culture à hauteur de la valeur habituelle pour les États membres (environ 1,5% du PNB). Pour cette année, le ministère de la culture dispose d ’un =budget de 5,1 milliards de couronnes slovaques, autrement dit de 0,26% du PNB. Sa réforme est en cours de préparation par son ministre Marek Mad´arič. Les changements prévus marqueront les différentes organisations et leurs antennes représentées en République slovaque. Le licenciement touchera en moyenne 5% des employés. Le président de la Cour des comptes František Dohnal s’inquiète du gaspillage éventuel du capital européen même si ceci n‘est pas affirmé par la Cour. „Il est plus facile d‘utiliser l‘argent européen plutôt que les deniers de l‘État. Si on finance la construction d’une piscine avec de l‘argent destiné au développement du tourisme cela ne veut pas dire pour autant qu’il ne s’agit pas de gaspillage financier. La question fondamentale est de savoir si la piscine a un sens et si elle améliore la situation économique dans la commune“ La Cour des comptes critique l‘augmentation de l‘endettement lorsque le pays est relativement prospère. Le maire de Bratislava Andrej Ďurkovský n‘est pas satisfait de certains bâtiments construits ces dernières années à Bratislava et aussi du coût excessif de l‘immobilier. Il espère diminuer les prix après l‘intégration dans la zone euro. Il attend beaucoup de la collaboration avec Viennes et de la construction du couloir ferroviaire Paris-Stuttgart-Viennes-Bratislava qui va relier les rives gauche et droite du Danube grâce à un tunnel souterrain.

15

PREZENTACE

EN č. 07 / 2008

Riziko úrazů se o letních prázdninách zvyšuje Nebezpečí vzniku úrazu během letních měsíců výrazně roste. Vyplývá to jak z celoevropských statistik, tak z dlouhodobých údajů o pojistných událostech, které řeší ČSOB Pojišťovna. Zvýšené riziko přitom hrozí zvláště dětem.

„Více sportovních aktivit během prázdnin, snaha o zvládání nových situací, ale také častější cestování dopravními prostředky, to vše vede k tomu, že dětská úrazovost v létě stoupá,“ říká Daniela Dandová, produktová manažerka úrazového pojištění ČSOB Pojišťovny. Z hlediska druhu činnosti připadá podle statistik ČSOB Pojišťovny o prázdninách nejvíce dětských úrazů na rekreační sporty, a to nejčastěji na fotbal. Většinou jde naštěstí jen o drobnější úrazy, jako jsou odřeniny či zlomená zápěstí, které jsou typické i pro čím dál oblíbenější cyklistiku, jízdu na kolečkových bruslích či skateboarding. „K mnoha úrazům by však nemuselo vůbec dojít nebo jejich následky by mohly být mírnější, kdyby děti používaly při sportu patřičné vybavení - chrániče kolen, zápěstí a loktů a samozřejmě přílby při jízdě na kole. Bohužel se stále setkáváme s tím, že děti a především jejich rodiče tato základní preventivní pravidla opomíjejí,“ upozorňuje Dandová. Pro letní pobyty u moře jsou charakteristické i některé méně obvyklé úrazy související například s požaháním medúzami či šlápnutím na mořského ježka. Koupání v moři, ale i v různých nádržích a řekách v tuzemsku však současně

každoročně zvyšuje také smutné statistiky utonulých. Jednoznačně nejčastější příčinou smrtelných úrazů jsou však dopravní nehody. Přestože podle počtu dětských úrazů se dopravní nehody řadí daleko za sportovní aktivity, úrazy ve škole či v domácnosti, jsou jejich následky nejtragičtější. „I při jízdě autem se bohužel často projevuje nezodpovědné počínání dospělých, kteří své děti nechrání alespoň pomocí zádržných systémů,“ uvedla Daniela Dandová. Česká republika se v celkových úrazových statistikách řadí mezi nejrizikovější země Evropy. Podle ročenky Eurostatu 2006-2007 náleží Česku mezi evropskými zeměmi 7. místo, hůře jsou na tom již jen pobaltské státy Lotyšsko, Estonsko a Litva a také Maďarsko, Finsko a Rumunsko. Naproti tomu například v Nizozemsku nebo Velké Británii připadá na 100 000 obyvatel v porovnání s ČR jen zhruba asi třetina úrazů. Ještě horší je situace v oblasti smrtelných úrazů dětí při dopravních nehodách, kde České republice náleží podle údajů OSN dokonce příčka páté nejrizikovější země v Evropě. Počty dětských úrazů v České republice sice v posledních letech v absolutních číslech stagnují nebo mírně klesají, tento trend je však pouze zdánlivý, protože souvisí se snižujícím se počtem dětí ve věkové skupině 0-14 let. Podle letoš-

ních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) naopak dětská úrazovost v relativním vyjádření (jako počet úrazů na 100 000 dětí) dlouhodobě roste, a to z přibližně 20 000 v roce 1996 až na téměř 30 000 o deset let později. Nárůst tak představuje bezmála padesát procent a znamená, že během roku utrpí v průměru úraz každé třetí dítě. Ve srovnání s celou českou populací je dětská úrazovost téměř dvojnásobná, zvláště u sportovních úrazů. ČSOB Pojišťovna nabízí řadu možností, jak se proti následkům úrazu alespoň finančně chránit. Klienti si u ní mohou sjednat různé typy úrazového pojištění, které lze uzavřít buď jako samostatné pojištění, nebo jako připojištění k životnímu pojištění (například k pojištění dětí a rodičů ČTYŘLÍSTEK, k investičnímu životnímu pojištění VARIACE nebo k univerzálnímu životnímu pojištění SPEKTRUM). Úrazové pojištění je i jednou ze součástí cestovního pojištění pro pobyty v cizině. Úrazové pojištění dětí u ČSOB Pojišťovny má řadu předností, k nimž patří například pojištění pro případ trvalých následků úrazu už od 1 % s progresivním plněním, dvojnásobné pojistné plnění v případě smrti úrazem při dopravní nehodě nebo sportu, denní odškodné s limitem plnění od 15. dne léčení nebo pojištění hospitalizace následkem úrazu. K pojištěním, která úzce souvisejí s letním obdobím, však patří i pojištění odpovědnosti za škodu. „Význam tohoto pojištění v poslední době prudce roste s tím, jak se zvy-

šují nároky poškozených v případě zaviněných škod na zdraví nebo majetku,“ upozorňuje Pavel Vančura, produktový manažer pojištění odpovědnosti ČSOB Pojišťovny. Pojištění odpovědnosti za škodu si mohou sjednat jak jednotlivci, tak organizace, například provozovatelé letních táborů. Pojištění odpovědnosti, sjednávané jako doplňkové pojištění k pojištění domácnosti DOMOV EXPRES s limitem pojistného plnění až 6 milionů korun pro škody na zdraví a 3 miliony korun pro škody na věci, se přitom vztahuje i na škody nastalé na území Evropy při přechodném pobytu, tedy i při dovolené, pracovní cestě či nákupech, a to na všechny osoby, které spolu trvale žijí v jedné domácnosti. Z tohoto pojištění tak lze hradit například škody, které člen domácnosti způsobí doma i v cizině třeba při jízdě na kole tím, že zraní někoho jiného nebo poškodí vybavení a oblečení jiných sportovců, zaparkovaná i jedoucí vozidla nebo dopravní značení, usmrtí psa nebo jiné zvíře apod. „Všechny tyto škody by musel viník poškozenému uhradit, má-li však sjednané pojištění, převezme tuto povinnost pojišťovna,“ uvedl Pavel Vančura. Nutnosti hradit zaviněné škody se uzavřením pojištění odpovědnosti mohou zbavit také například provozovatelé letních táborů, jichž se může týkat odpovědnost za škody způsobené provozem tábora a jeho zařízení, zanedbáním náležitého dohledu nad nezletilými účastníky tábora (včetně škod na zdraví nebo životě účastníků tábo-

ra i třetích osob) nebo způsobené osobami, které provozovatel k zajištění chodu táboru použije. Hodit se může i doplňkové pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku vadného výrobku, což v praxi táborů může znamenat škody vzniklé v důsledku špatné přípravy jídel. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největ-

ším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň A- a přidělila mu stabilní výhled.

Budoucnost politiky soudržnosti po slovinském předsednictví V září roku 2007, na čtvrtém kohezním fóru, Evropská komise oficiálně zahájila debatu o budoucnosti politiky soudržnosti, kterou se pak zabývalo portugalské předsednictví Rady EU na prvním neformálním ministerském setkání na Azorech v listopadu 2007. Koncem ledna 2008 skončilo první kolo veřejných projednávání, které připravilo půdu pro další posun v této diskuzi. Kvůli komplikovanosti projednávaných otázek slovinské předsednictví Rady EU považovalo za důležité, aby byla diskuze strukturovanější, soustředěnější a konkrétnější. Zároveň bylo rozhodující, aby debata byla i nadále otevřená a kritická k možným novým nápadům, a zejména aby diskuze i nadále zůstala všeobecná, tj. s plnou účastí všech zúčastněných v politice soudržnosti. a otevřenými problémy, což účastníkům umožnilo, aby lépe připravili své pozice.

Aby dosáhlo tohoto cíle, zorganizovalo slovinské předsednictví velkou konferenci o budoucnosti politiky soudržnosti, které se zúčastnilo více než 170 představitelů všech členských států, institucí Evropské unie (Evropská komise, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr), poradních institucí EU (Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů) a dalších účastníků politiky soudržnosti (Evropská investiční banka, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, sociální partneři, nevládní organizace, odborníci a regionální sdružení). Aby byla debata strukturovanější a soustředěnější, slovinské předsednictví ještě s dostatečným předstihem připravilo a rozdalo program konference spolu s konkrétními otázkami

Tématicky byla konference soustředěna na zdůvodnění politiky soudržnosti z hlediska její struktury, rozsahu a cílů, a také na možné zlepšení doručovacích mechanismů. Přáním předsednictví bylo zjistit silné i slabé stránky politiky soudržnosti, na kterých budou muset být založena další vylepšení v následujících fázích debaty. Níže jsou uvedeny hlavní závěry a myšlenky konference. Závěry konference byly připraveny pod výhradní záštitou slovinského předsednictví, což znamená, že žádným způsobem nepředjímají pozici nebo diskuzi žádného z účastníků nebo institucí, byly ale zaslány kvůli komentáři a informacím Pracovní skupině pro strukturální opatření Rady Evropské unie. HLAVNÍ ZÁVĚRY 1) Politika soudržnosti je stále jedním ze základních pilířů Evropské

unie. Její opodstatnění, vzhledem k takovým výzvám jako jsou globalizace, demografické a klimatické změny, energetická bezpečnost, ale také migrace a sociální vyloučení, bude nadále stejně silné jako na začátku. 2) Soudržnost je považována za veřejné dobro a její politické nástroje mají opravdovou evropskou přidanou hodnotu. Obecná struktura politiky soudržnosti není žádná soutěž. Její účastníci odmítají pojetí politiky soudržnosti jako finančního převodu. 3) Základním cílem politiky soudržnosti by mělo zůstat sbližování, tedy dostat pokulhávající oblasti na stejnou úroveň. Cíl sbližování má jednohlasnou podporu a cíl územní spolupráce je také plně podporován, protože je zásadní pro dosažení soudržných cílů EU. Rozpaky trochu panují ohledně cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, ačkoli většina stran zastává názor, aby byla politika soudržnosti zavedena v celé EU. Stejná většina také navrhovala, aby byla politika soudržnosti zavedena jako regionální politika, a tak byla proti oprávněnosti ustanovena pouze na úrovni členských států. 4) Politika soudržnosti by neměla být přetížena různými politickými cíli. Přestože byl znovu potvrzen silný závazek vůči lisabonské

agendě, politika soudržnosti by měla mít širší záběr. Za silnou stránku politiky soudržnosti je především považováno, že poskytuje potřebnou flexibilitu pro zavedení různých možností politiky ve shodě s potřebami daného regionu a členského státu. 5) Mělo by být posíleno využívání principu decentralizace. 6) Měli bychom si uvědomit, že strategický a programový přístup, který dává politika soudržnosti za příklad, nabízí skvělé prostředí, ve kterém mohou být vyřešeny územní problémy, zejména na regionální a místní úrovni. Více pozornosti by se mělo věnovat výhodám integrovaného přístupu k vytváření politiky na úrovni EU, což by přispělo k cíli územní soudržnosti. Účastníci žádali, aby byly v rámci politiky soudržnosti znovu zavedeny restrukturalizační aktivity ve venkovských oblastech. 7) Doručovací mechanismy politiky soudržnosti potřebují důkladné zlepšení, tj. reformu. To bude vyžadovat silné úsilí na všech úrovních (včetně politických), přestože řešení budou muset být připravena v kontextu meziinstitucionálního dialogu. 8) Prezentované konkrétní návrhy na zjednodušení musí být dále prozkoumány v dalších kolech

diskuze, a pokud budou odsouhlaseny, měly by být zavedeny do roku 2014. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI Jak vyplynulo z neformální ministerské konference na Azorech, politika soudržnosti je nadále jedním ze zásadních pilířů Evropské unie. Bylo jednohlasně odsouhlaseno, že solidarita je základní hodnotou EU, a že koncentrovaný územní model rozvoje není tím pravým pro Evropu. Opodstatnění politiky soudržnosti z hlediska takových otázek jako jsou globalizace, demografické a klimatické změny, energetická bezpečnost, ale také migrace a sociální vyloučení, bude i nadále stejně silné jako na začátku. Kromě toho řada účastníků diskuze zdůraznila, že politika soudržnosti je zakotvena ve Smlouvě a má proto překlenovací úkol vzhledem k dalším současným politickým prioritám. Zejména evropské instituce, stejně jako řada dalších delegací, následně zdůrazňovaly potřebu nejen zachovávat, ale také dále posilovat záběr politiky soudržnosti. Obecná struktura politiky soudržnosti není soutěž. Politika soudržnosti je vnímána jako politika vyvolávající rovnost a efektivitu, tzn. jde o mechanismus založený na investicích a zvyšující konkurenceschopnost. Jinými slovy to znamená, že účastníci odmítají pojetí po-

litiky soudržnosti jako finančního převodu. Bylo odsouhlaseno, že hlavním cílem politiky soudržnosti by mělo zůstat sbližování, které otevírá příležitosti dostat pokulhávající oblasti na stejnou úroveň. Některé členské státy navíc obhajovaly hodnotu přidanou z přechodných opatření. Co se týče tří cílů, byla vyslovena jednohlasná podpora cíli sbližování, zatímco cíl územní spolupráce byl plně podpořen, protože je zásadní pro dosažení soudržných cílů EU. O cíli 2, tedy cíli regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, panovaly nějaké pochybnosti, vyjádřené především skromným počtem členských států a některých expertů. Ovšem většina zastávala názor, aby byla politika soudržnosti zavedena v celé EU, protože je vnímána jako důležitá pro zajištění udržitelného rozvoje EU jako celku. Stejná většina prosazovala, aby byla politika soudržnosti zavedena jako regionální politika, tedy aby byla proti oprávněnosti ustanovena pouze na úrovni členských států. Možné využití otevřené metody koordinace při zavádění politiky soudržnosti v bohatších členských státech neupoutalo příliš pozornosti, kromě členských států, které to označily za „možnost, kterou stojí za to prozkoumat“. (hri)

16

PREZENTACE

Cestování za zdravím a krásou Vylepšit chirurgicky svůj zevnějšek není dnes problém. S trochou nadsázky stačí mít odhodlání, peníze a kvalitního lékaře. Finance a zručnost chirurga jsou ostatně rozhodující také při výběru místa, kde lidé zákrok podstoupí. Mnoho z nich proto neváhá vycestovat i do zahraniční. Zdravotní turistika je fenoménem současnosti a Česká republika díky dobré reputaci plastické chirurgie nezůstává pozadu. Tedy alespoň co se týče zahraničních turistů. Češi jsou, zdá se, zatím mnohem opatrnější a raději spoléhají na domácí odborníky. „Podle žebříčku agentury Forbes se Česká republika nachází mezi top 10 světovými destinacemi pro zdravotní turistiku v roce 2008. Naše země, a zejména Praha, je vyhledávána pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii,“ upozorňuje ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Přestože u nás plastická chirurgie hraje na poli zdravotní turistiky prim, mají zahraniční pacienti zájem také o stomatologické a ortopedické výkony či o léčbu neplodnosti.Kolik zahraničních klientů ale do Česka kvůli zákroku skutečně přijede, bylo dlouho věcí dohadů. Více světla do této oblasti vnesla až studie společnosti Hilcom, zveřejněná na stránkách www.plasticka-chirurgie.info. Ta se od března do května 2008 snažila zmapovat aktuální situaci v české estetické chirurgii. Výzkum respektoval i specifikum české zdravotní turistiky – tedy to, že je vázána nikoli na kliniky, ale především na lékaře. „Čtyřicet pět dotazovaných atestovaných plastických chirurgů uvedlo, že zahraniční klientela si u nich objednala 19 % všech zákroků. Hovoříme tak o 5–6 tisících pacientů,“ uvádí výkonný ředitel společnosti Hilcom Pavel Hilbert. Nejvíce zájemců o vylepšení zevnějšku přijelo

z Německa, následně pak z Rakouska, Velké Británie a Slovenska. Drtivou většinu tvořily ženy (87 %). Ty se do Česka nejčastěji vypravily kvůli zvětšení prsou, operaci víček a liposukci. Lékaři potvrzují, že pomoc s organizací pobytu v České republice výrazně zvětšuje podíl zahraniční klientely. Většina z nich je schopna klientům pomoci s organizací pobytu sama, 19 % při tom spolupracuje se specializovanou cestovní kanceláří. Spokojený pacient se vrátí domů a doporučí šikovného lékaře svým přátelům. Word of mouth – tedy takzvaná šeptanda funguje v tomto případě lépe než jinde, což potvrzují i výsledky šetření na portálu www.plasticka-chirurgie.info. Osobní doporučení uvedli lékaři na prvním místě, když zodpovídali dotaz, jakým způsobem se k nim dostává zahraniční klientela. Vyváží ale příznivější cena rizika, která pacient postupuje při zákroku v cizí zemi? Výzkum ukazuje, že pacienti ze zahraničí jsou lépe informováni než ti čeští. Svůj problém totiž s lékařem musí zkonzultovat na dálku, přes telefon nebo e-mail. Zahraniční pacient zůstává podle Pavla Hilberta v České republice v průměru 3–10 dnů (opět v závislosti na provedeném zákroku). Není ale příliš obvyklé, že by svůj po-

byt spojoval s turistickými výlety nebo že by po operaci zamířil na doléčení do lázní. Podíváme-li se na situaci v úspěšných „zdravotních“ destinacích, je tu stále volný prostor, jak tyto doplňkové služby nabídnout. Zajímavé to může být zejména pro klienty ze vzdálenějších zemí, kde o místě podstoupení zákroku může rozhodnout také turistická atraktivita destinace. V tomto případě by měla nespornou výhodu světově proslulá Praha. Profitovat by výhledově mohla třeba známá česká lázeňská místa. Zdravotní turistika zažívá největší boom ve Spojených státech, ale na vzestupu je rovněž v Evropě. Když Němci potřebují ošetření chrupu nebo jinou zdravotní péči, cestují stále více do východní Evropy. Ošetření v zahraničí je pro ně lákavé, protože německé zdravotní pojišťovny pokrývají náklady zdravotního ošetření v celé EU. Celosvětově podnikli zdravotní turisté 19 milionů cest v roce 2005 a do roku 2010 by podle zprávy Tourism Research and Marketing mohlo dojít k zdvojnásobení to-

hoto počtu. „Světovou jedničkou je Thajsko, kam vloni přijelo za zdravotní péčí 1,4 milionu turistů. Rychle se dotahuje Indie, kde počet zahraničních pacientů stoupá každoročně o 30 %,“ říká Lenka Šindelářová z odd. výzkumu trendů agentury CzechTourism. Zdá se, že Češi příliš velké nadšení pro zdravotní turistiku zatím neprojevují. V internetové anketě agentury CzechTourism 59 % respondentů vyjádřilo takovou důvěru v české lékaře, že by o cestě do zahraničí neuvažovali ani v případě výhodnější ceny. U těch, kteří by se na léčení mimo Českou republiku přece jen vydali, hraje hlavní roli kvalitnější péče (30 %) a doporučení známých (7 %).

Markéta Chaloupková & oddělení výzkumu trendů agentury CzechTourism

Studujte

PŘÍJEM INZERCE

BEZ OMEZENÍ ! www.vzdelavanivcr.cz

Ê À?`ˆÊLÞÃÌiÊÃiÊ`œâÛĉ`ĉˆÊۉViʈ˜vœÀ“>V‰ÊâʜL>Ã̈ÊViÃ̜ۘ‰…œÊ ÀÕV…Õ¶

[email protected] +420 466 611 139 inzertní bannery

již od

1.990,- Kč www.evropskenoviny.cz

Ê «œÌďiLՍiÌiÊ«œ`Ž>`ÞʎÊÛ>ĉʜ`LœÀ˜jÊ«À?Vˆ¶ Ê V…ViÌiÊLi⫏>̘ĉÊâ‰ÃŽ>ÌÊâ>‰“>ÛjÊ«ÕLˆŽ>ViÊÛÞÌۜďi˜jʜ`LœÀ˜‰‡ ŽÞÊÛÊViÃ̜ۘ‰“ÊÀÕV…Õ¶

<>Ài}ˆÃÌÀՍÌiÊÃiÊ`œÊi‡Ž˜ˆ…œÛ˜ÞÊViÃ̜ۘ‰…œÊÀÕV…Õt ÜÜÜ°Ûâ`i>Û>˜ˆÛVÀ°VâÊqÊÃiŽViÊi‡Ž˜ˆ…œÛ˜>

Ê i‡Ž˜ˆ…œÛ˜>ÊÛÊÜÕć>ØjÊ`œLĉʘ>L‰â‰Ê«ďiÃʙäÊÀĐâ˜ßV…Ê̈ÌÕĐ Ê i‡Ž˜ˆ…œÛ˜>ʍiÊ«ÀĐLĉã˜ĉÊ`œ«čœÛ?˜>ʜʘœÛĉÊÛ☈Žjʓ>ÌiÀˆ?Þ Ê i‡Ž˜ˆ…œÛ˜>ÊLÕ`iÊ«ď‰ÃÌÕ«˜?ʈʫœÊՎœ˜ći˜‰Ê«ÀœiŽÌĐÊ ­Ì☰ʈʫœÊ˜ÕÊÓään®

E-knihovna cestovního ruchu je součástí šesti systémových projektů specifického vzdělávání v cestovním ruchu, které realizují Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Projekty mají prostřednictvím profesního vzdělávání zkvalitnit nabídku poskytovaných služeb v cestovním ruchu a přilákat tak více turistů i do méně navštěvovaných regionů. TYTO PROJEKTY JSOU FINANCOVÁNY EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

EN č. 07 / 2008

Česká republika – symfonie zážitků Zahraniční zastoupení CzechTourism Berlín se v poslední době kromě regionálních prezentací na Checkpoint Charlie a zvýšení počtu prezentací v bývalých spolkových zemích výrazně zaměřuje na zintenzivnění spolupráce s cestovními kancelářemi. Jedním z takových projektů byla i reklamní imageová kampaň „Česká republika - symfonie zážitků“, která představila po celou první polovinu letošního roku naši zemi jako zajímavou turistickou destinaci v nejvýznamnějším německém turistickém časopise FVW. Uvedený časopis patří společně s dalšími tituly jako jsou Travel Talk, BizTravel, TID a Urlaub Perfekt do rozsáhlé sítě vydavatelství FVW Mediengruppe, které má dominantní roli v oblasti CR. Časopis FVW spoluvytváří a komentuje vývoj v německém cestovním ruchu se zaměřením na vyšší a střední management, který má řídící a určující roli při výběru a zařazení jednotlivých destinací do svých katalogů. Z tohoto důvodu se ZZ CzechTourism Berlin rozhodlo oslovit právě tuto kategorii a více než 32 000 cestovních kanceláří po celém Německu, které daný prestižní časopis čtou. V rámci reklamní kampaně pod názvem „Česká republika – symfonie zážitků“ se německé cestovní kanceláře seznámily s vybranými turistickými tématy, lákajícími k návštěvě historických památek, prožití aktivní, zážitkové, wellnessové dovolené nebo k organizaci incentivní cesty. Předběžné ohlasy na první tímto způsobem cílenou reklamní kampaň jsou velmi pozitivní a je předpoklad, že zájem ze strany německých cestovních kanceláří o Českou republiku dále poroste. Proto již teď připravuje berlínské zastoupení společně s oddělením lázeňství agentury CzechTourism speciální přílohu v dalším z časopisů vydavatelství FVW - Travel Talk, jenž představí česká lázeňská místa a golfové aktivity konkrétním prodejcům jednotlivých destinací z okruhu více než 34 000 německých cestovních kanceláří.

Česká gastronomie slavila v Německu úspěch Luxusní hotelový komplex A-Rosa Scharmützelsee se stal svědkem triumfu české gastronomie. Na soutěži „Kartoffel-Puffer“, vyhlášenou berlínským a braniborským odborovým svazem kuchařů, zvítězil jednoznačně šéfkuchař Českého velvyslanectví v Berlíně Jiří Vaněček. Mezi více než 100 přihlášenými mistry kuchařského umění zaujala přítomné a porotu jeho „jihočeská cmunda po kaplicku“. V kombinaci s dobře vychlazeným pivem se po ní jen zaprášilo. Návštěvníci mohli nejen ochutnávat, ale díky spolupráci obchodního oddělení Českého velvyslanectví a ZZ CzechTourism Berlín i seznámit se s širokými turistickými nabídkami České republiky a Jihočeského kraje. Výborná prezentace naší země byla korunována reportáží v oblíbeném německém pořadu „Wissenshunger“ na celostátním televizním kanálu VOX.

Německé cestovní kanceláře na cestě po západočeských lázních Ve dnech 7. - 10. června uspořádaly berlínské zastoupení a oddělení PR agentury CzechTourism společně s hotelem Falkensteiner v Mariánských Lázních a Deutsche Bahn informační cestu pro nejvýznamnější nadaci cestovního ruchu v Německu – Willy Scharnow. Cílem cesty, které se zúčastnili zástupci 10 německých cestovních kanceláří, se stal západočeský lázeňský trojúhelník s centrem v Mariánských Lázních. Pro přítomné odborníky byl připraven zajímavý program, který zahrnoval nejen prohlídku samotného města a hotelů, ale i návštěvu Karlových Varů, Františkových Lázní a Chebu.Po skončení akce neskrývali zástupci cestovních kanceláří svoji spokojenost a přání posílat své klienty právě do západočeských lázní. Za všechny vyberme alespoň některé názory: Werner Stoss - Travel Faktory: „Pro své klienty jsem nalezl novou destinaci s možnostmi léčebných pobytů a golfu.“ Brigitte Harkort - Harkort Reisen: „Oceňuji velmi dobře naplánovanou cestu agenturou CzechTourism, která umožnila poznat všechna tři lázeňská města západočeského trojúhelníku.“ Uta Alpermann - Personaltravelservice: „Velice dobře zpracované informační brožury agentury CzechTourism a Karlovarského kraje, super!“ Tina Danopoulos - Holiday Land Reisebüro Durnio, Rahden: „Celá informační cesta bylo jedno velké highlight.“

„Tramvajová“ kampaň ve Vídni patřila k nejlepším Ve významné soutěži zahraničních firem, které se ve Vídni prezentují na tramvajích a v metru v době ME v kopané (např. A1, Rauch, Puma, Bank Austria, deník Österreich, Wiener Städtische a mnoho dalších), se agentura CzechTourism umístila na pátém místě v oblíbenosti u vídeňské veřejnosti. Největší mediální outdoorová rakouská firma Gewista oslovila odborné publikum, které mělo vyhodnotit zajímavost a poutavost jednotlivých reklamních ploch. Motivy s nejkrásnějšími místy České republiky spolu se sloganem „Už jste byli na návštěvě u svých sousedů?“ zaujaly a patří u Vídeňanů k nejoblíbenějším. Navíc do Vídně na ME v kopané přijelo velké množství zahraničních návštěvníků, které důmyslná reklama na krásy naší země také velmi zaujala, a mnozí z nich se na jejím základě jistě rozhodli Českou republiku navštívit.