egovernment: porovnání České a Maltské republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod

eGovernment: porovnání České a Maltské republiky Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Poláček Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. Vlasta Svatá CSc.

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30. 4. 2014

Bc. Petr Poláček

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí práce paní Doc. Ing. Vlastě Svaté CSc. za skvělou spolupráci, řadu cenných rad a výborné vedení, dále pak Ing. Petru Říhovi, RNDr. Pavlu Kaláškovi CSc. a RNDr. Kamarýtovi za průběţné konzultace, zejména pak za praktické pohledy na stav eGovernmentu u nás i ve světě.

Anotace Cílem této diplomové práce je prostřednictvím vhodně vybrané metody porovnat rozvoj eGovernmentu v České republice s vybraným členským státem EU. Pro výběr státu jsou stanovena kritéria, která zaručují, ţe se jedná o jeden z nejrozvinutějších států EU v oblasti implementace sluţeb eGovernmentu. Toto srovnání je pak zasazeno do širšího kontextu konceptu moderního způsobu vládnutí a cílů Evropské komise v této oblasti. Klíčová

slova:

eGovernment

jako

nástroj

moderního

vládnutí,

základní

sluţby

eGovernmentu, eGovernment Action Plan 2011-2015, eGovernment benchmarking, porovnání rozvoje eGovernmentu v České a Maltské republice

Annotation The main aim of this thesis is to compare the state of development in the field of eGovernment in the Czech Republic and EU member state, selected by method which suits most to given purpose. Criteria for EU member state selection ensures, that such state belongs to the group of the most developed states within EU in the eGovernment services implementation. The comparison is put in to the broader concept of modern state Governance and aims of European Commision in this area. Key words: eGovernment as an tool of modern Governance, eGovernment basic services, eGovernment Action Plan 2011-2015, eGovernment Benchmarking, comparison of eGovernment development in the Czech Republic and the Republic of Malta

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1

VLÁDNUTÍ A VLÁDA V ÉŘE POSTMODERNÍHO STÁTU ...................................... 10

1.1

Governance, Good Governance a Government v kontextu postmoderního státu ........ 10

1.2

eGovernment jako nástroj eGovernance; definice, kategorizace, popis základních sluţeb ............................................................................................................................ 14

2

EGOVERNMENT V EU; STRATEGIE EVROPSKÉ KOMISE PRO OBLAST EGOVERNMENTU A JEJÍ VLIV NA VÝVOJ V ČLENSKÝCH STÁTECH ............... 24

2.1

Souhrn hlavních iniciativ Evropské komise v oblasti eGovernmentu v období 1993 – 2010 .............................................................................................................................. 25

2.2

Strategie stanovená programem Digital Agenda for Europe ........................................ 28

2.3

eGovernment Action plan 2011–2015 jako stěţejní současný koncepční dokument rozvoje eGovernmentu v členských státech EU ........................................................... 29

2.4

Hodnocení eGovernment Action Plan 2011–2015 společností Gartner Inc................. 32

2.5

Hodnocení vlivu Evropské komise na rozvoj sluţeb eGovernmentu v členských státech ........................................................................................................................... 33

3

HODNOCENÍ STÁTŮ Z POHLEDU EGOVERNMENTU, VÝBĚR ZEMĚ PRO SROVNÁNÍ S ČESKOU REPUBLIKOU ........................................................................ 35

3.1

Přehled metod a přístupů k hodnocení eGovernmentu v EU a ve světě....................... 35

3.1.1

Tvrdé metody a jejich příklady ............................................................................. 36

3.1.2

Měkké metody a jejich příklady ........................................................................... 39

3.1.3

Hybridní metody ................................................................................................... 40

3.2

Přístup a metoda hodnocení OSN; OSN eGovernment Survey 2012 .......................... 42

3.3

Přístup a metoda hodnocení Evropské komise ............................................................. 45

3.4

eGovernment Benchmark 2012; základní perspektivy, výstupy a metody .................. 46

3.5

Výběr srovnávací metody a členského státu EU k porovnání s Českou republikou .... 54

4

EGOVERNMENT V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................... 59

4.1

Institucionální rámec eGovernmentu; organizace, legislativa ...................................... 59

4.2

Strategie České republiky pro oblast eGovernmentu ................................................... 62

4.3

eGovernment v České republice z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků .. 65

4.4

eGovernment v České republice z pohledu tří ţivotních událostí občana a firmy ....... 70

5 5.1

EGOVERNMENT V MALTSKÉ REPUBLICE .............................................................. 73 Institucionální rámec eGovernmentu; organizace, legislativa ...................................... 73

5

5.2

Strategie Maltské republiky pro oblast eGovernmentu ................................................ 75

5.3

eGovernment v Maltské republice z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků ...................................................................................................................................... 77

5.4 6

eGovernment v Maltské republice z pohledu tří ţivotních událostí občana a firmy .... 82 POROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MALTSKÉ REPUBLIKY................................ 85

6.1

Základní statistické údaje ............................................................................................. 85

6.2

Porovnání z pohledu strategie, kompetenčního uspořádání a legislativy ..................... 86

6.2.1

Strategie ................................................................................................................ 86

6.2.2

Kompetenční uspořádání ...................................................................................... 87

6.2.3

Legislativní rámec ................................................................................................ 89

6.3

Porovnání z pohledu hodnocení uţivatelů .................................................................... 89

6.4

Porovnání z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků ..................................... 91

6.5

Porovnání z pohledu sluţeb řešících ţivotní události občana a firmy .......................... 92

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 95 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 98 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................... 106 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 107

6

Úvod Vize: „Většinu státních úředníků lze nahradit webovou sluţbou“; Petr Říha, vrchní ředitel sekce pro eGovernment a informatiku 10/2010 - 10/2012, Ministerstvo vnitra České republiky. Ministerstvem vnitra navrhovaný Zákon o státních úřednících jasně stanovuje a upravuje práva a povinnosti státních úředníků. V mnoha oblastech, zejména pak na niţší aţ střední úrovni řízení, by pak měl být ve smyslu zákona postup úředníka jednoznačně popsatelný algoritmem a tudíţ i realizovatelný prostřednictvím elektronické sluţby. Ke schválení tohoto zákona by mělo brzy dojít, ať uţ v podobě navrhované Ministerstvem vnitra, či v jiné, plnící stejný účel. Jeho schválení dá moţnost v budoucnu výše citovanou vizi naplnit. Věřím, ţe její naplnění pak znamená levnější a transparentnější státní správu, poskytující kvalitnější sluţby občanům i firmám s niţší tendencí ke korupčním postupům. Hlavním motivem, který mě vedl k volbě tématu diplomové práce eGovernment: porovnání České republiky a Maltské republiky je skutečnost, ţe společnost, pro kterou 16 let pracuji, se na řadě ICT projektů realizovaných v rámci rozvoje českého eGovernmentu subdodavatelsky podílela, a tudíţ oblast elektronizace státní správy patří a bude nadále patřit do sféry mého profesního zájmu. Jsem osobně přesvědčen, ţe i přes kus cesty, který jsme (a nejen) v České republice v této oblasti ušli, jsme pouze na začátku ve vyuţívání moţností, které současný stav rozvoje a vyspělosti ICT přináší, a to zejména s ohledem na moţnosti transformace způsobů vládnutí, jeho zjednodušení, vyšší míry transparentnosti a zkvalitnění, zejména z pohledu uţivatelů státních sluţeb, tedy občana či firmy. eGovernment je plnohodnotnou alternativou z hlediska dalšího vývoje způsobu výkonu veřejné moci a formy uplatňování demokracie a jejího dalšího rozvoje. Řízený rozvoj eGovernmentu je jednou z cest k reformě státní správy, a to zejména z pohledu sniţování nákladů, sniţování byrokracie a s ní související moţností korupce. Dále je cestou umoţňující zvýšení participace občanů a firem na moci zákonodárné i výkonné, posílení pozice občana vůči státu díky odstraňování informačního deficitu na straně občana. Kritériem pro výběr země k porovnání s Českou republikou je: 

umístění do pátého místa hodnocení prostřednictvím benchmarku Evropské komise,



nejhorší umístění v jednotlivých TLB do 16. místa (horní polovina hodnocených států),

7



dostupnost podkladových zdrojů o budování eGovernmentu v této zemi v angličtině nebo němčině.

Hlavním cílem práce s názvem eGovernment: porovnání České republiky a Maltské republiky je porovnat současný stav rozvoje eGovernmentu v České republice se zemí, která dosáhla absolutně nejvyššího hodnocení podle nejnovějšího benchmarku pouţívaného Evropskou komisí k hodnocení úrovně rozvoje eGovernmentu v členských státech. Fakt, ţe Maltská republika je co do počtu obyvatel nejmenším státem Evropské Unie, nikterak nesniţuje modernitu a vyspělost maltské státní IT infrastruktury a vysokou úroveň na Maltě poskytovaných elektronických sluţeb. Benchmark EU, publikovaný v roce 2009 se zabývá demografickými vlivy a vlivem územního členění a konstatuje, ţe jak počet obyvatel, tak i struktura správního členění státu (plně centralizovaný stát, federální státy, či kraje) jsou z hlediska moţností rozvoje eGovernmentu irelevantní. Zde je potřeba podtrhnout slova „moţností rozvoje“, která poukazují především na potřebu politické vůle, jak vyplývá z kontextu. Jinak přirozeně platí, ţe čím větší stát, a to jak z hlediska rozlohy, tak počtu obyvatel, tím jsou vyšší nároky na rozsah a robustnost technické infrastruktury. Mojí snahou také bude tam, kde to bude dávat smysl, pak na základě takto provedeného porovnání doporučit postupy (best practices), které se v zemi s vyšší deklarovanou úrovní rozvoje eGovernmentu osvědčily, jako moţné alternativy budoucího vývoje a směřování eGovernmentu v České republice. Téma eGovernmentu je silně interdisciplinární. Mimo oblast ICT, které je nepochybně jedním z klíčových nástrojů k uskutečnění celkové vize a které zabezpečuje doručení, kvalitu, bezpečnost a transparentnost jednotlivých elektronických sluţeb, je třeba vnímat i následující oblasti: oblast státovědy a politologie, protoţe eGovernment umoţňuje uskutečnění řady změn ve způsobu vládnutí a vztahu občan / stát, firma / stát, jak bude popsáno dále. Oblast právní – vymezení celkového legislativního rámce a jasná deklarace zájmu zákonodárce na zavádění eGovernmentu, definování jasné řídící struktury a zodpovědností za výsledek implementace. Oblast ekonomická a organizační, tedy jakou cenu stát za poskytování těchto sluţeb platí a o kolik sníţí realizací jednotlivých projektů eGovernmentu náklad na výkon moci a rozhodování.

8

S určitou mírou abstrakce lze konstatovat, ţe eGovernment = politický konsensus + legislativa + řízení a ekonomika + ICT.

9

1 Vládnutí a vláda v éře postmoderního státu 1.1 Governance, Good Governance a Government v kontextu postmoderního státu „Cena, kterou člověk musí být připraven zaplatit za to, ţe odmítne přijmout osobní účast na správě věcí veřejných je, ţe mu můţe být vládnuto špatně“ (Platón, 1968). Slova Governance, resp. Government pocházejí z řeckého „kubernáo“ a bylo jich poprvé pouţito v souvislosti se správou věcí veřejných právě Platonem. Následně pak byla přeloţena i do latiny a pak i do ostatních jazyků. Českým překladem je vládnutí resp. vláda. Tímto úvodem bych rád připomněl fakt, ţe otázka principů vládnutí a potaţmo správného vládnutí je řešena od samých počátků evropské civilizace a byla řešena nepochybně, co lidstvo lidstvem jest. Překladem slova Governance z anglického jazyka do češtiny, získáme stejné slovo jako překladem z řečtiny, tedy vládnutí. Význam tohoto slova můţeme vnímat jako stavovou veličinu, tedy jako vládu vládců v rámci daných pravidel, nebo jako proces legitimace (delegace moci jejími primárními nositeli) vládců, kteří pak následně pravidla stanovují a modifikují a zároveň tato pravidla vynucují. Pojem Governance je dnes pouţíván v mnoha souvislostech a mnoha úrovních, které spolu nemusí nutně souviset. V mezinárodních vztazích je pouţíván v souvislosti s mezinárodním uspořádáním a teorií Global Governance, v oblasti řízení státu pak hovoříme o Good Governance, případně New Public Managementu viz dále. Principy řízení firem a zejména pak velkých korporací jsou tématem Corporate Governance. Rovněţ tak v oblasti informačních a komunikačních technologií je frekventovaným termínem IT Governance, která by měla být nedílnou součástí Corporate Governance a která se zabývá nastavením procesů v rámci organizace, které pomohou zajistit, ţe ICT budou efektivně vyuţívány k dosaţení strategických cílů organizace. Good Governance resp. New Public Management jsou současným pokračováním úvah o principech správného vládnutí. eGovernment je pak jedním ze současných nástrojů vládnutí, umoţňujícího implementovat principy Good Governance. Dalším nástrojem je například reforma právních systémů za účelem vyššího zohlednění práv jednotlivce, či vyrovnání jeho pozice proti státu případně proti korporacím, nebo zavádění protikorupčních opatření jako například detailní monitoring nakládání s veřejnými prostředky, případně zavádění systémů

10

proti praní špinavých peněz v bankovnictví (Anti Money Laundering Systems). Definice slova Governance pouţívaná Světovou bankou reflektuje ekonomické zaměření této instituce: „Vládnutí je vykonávání moci prostřednictvím státních ekonomických, politických a sociálních institucí“. (World Bank, 2011a) Kaufmann, Kray a Lobaton (1999) ve své práci Governance Matters, vypracované pro Světovou banku, definují Governance jako souhrn zvyků a institucí, kterými je v dané zemi vykonávána moc. Tuto práci zde zmiňuji především proto, ţe dává měřitelným způsobem do souvislosti vyspělost způsobu vládnutí a ekonomické prosperity dané země. Práce prokazuje kauzální souvislost mezi úrovní definovaných dimenzí vládnutí a rozvojem dané země, měřenou makroekonomickými indikátory jako HDP / obyvatele, úmrtnost novorozených dětí, úrovní gramotnosti. Mezi šest hlavních indikátorů, které jsou klastrovány do dichotomických dvojic, vzniklých agregací cca 300 ukazatelů, patří: vláda práva / úroveň korupce, volba a odpovědnost / politická nestabilita a násilí a efektivnost vlády / regulatorní zahlcení. Z pohledu této práce je podstatný závěr, ţe efektivní výkon veřejné moci výraznou měrou přispívá k ekonomickému rozvoji dané země. Kaufmann, Kray a Lobaton pak pod efektivnost vládnutí vztahují ukazatele: kvalita poskytování veřejných sluţeb, kvalita úředního aparátu, kompetence úředníků, nezávislost úředníků na politické moci. Jak bude v této práci zmíněno ještě mnohokrát, tak eGovernment je nástrojem, který můţe vést ke zvýšení kvality poskytovaných sluţeb a zároveň k výraznému omezení vlivu úředníků a tím tedy i k vyšší efektivitě vládnutí a rozvoji země. Definice OSN, pouţívaná v rámci programu United Nations Development Programme (UNDP), definuje Governance jako: „Výkon politické, ekonomické a administrativní moci, za účelem řízení dané země na všech úrovních. Zahrnuje mechanismy, procesy a instituce, prostřednictvím kterých občané artikulují své zájmy, vykonávají svá práva, dodrţují své závazky a řeší své spory“. (UNDP, 2012) Ačkoli Světová banka a UNDP sledují jiné ukazatele cíle – Světová banka sleduje především ekonomické cíle, zatímco UNDP je zaměřený primárně na podporu, prosazování a dodrţování lidských práv, rozvoj demokracie a potírání chudoby, v souladu s Chartou OSN – vidí obě organizace v současných technologických moţnostech a v nástrojích eGovernmentu a mGovernmentu (Mobile Government) příleţitost, jak zejména v zemích třetího světa výrazně

11

přispět k prosazování lidských práv a demokracie. V dokumentu Fostering Inclusive Participation (UNDP, 2011) pak uvádí: „…dostupné a relevantní informace spolu se schopnostmi a moţnostmi komunikovat, jsou důleţité pro umoţnění participace lidí na vládnutí.“ Proto UNDP podporuje ve více neţ 120 zemích světa různé eGovernment iniciativy. Jak Světová banka, tak i UNDP respektuje a podporuje eGovernment jako vhodný nástroj napomáhající k nastolení principů tzv. Good Governance. Koncept Good Governance (krom toho, ţe je opakem konceptu Bad Byrocracy), je v současné době vnímán mnoha státy včetně Evropské unie i mnoha IGO a INGO, jako ideál způsobu postmoderního vládnutí (moţná lépe pouţít Ideal Governance). Následující obrázek graficky znázorňuje 8 základních principů Good Governance, tak jak jej popisuje Organizace spojených národů (UNESCAP, 2012) na svých webových stránkách.

Obr. 1 - Koncept Good Governance dle OSN

V další kapitole, která by měla definovat, co je eGovernment, se k této vizi ideálního vládnutí vrátím a pokusím se definovat, jak a zda můţe eGovernment svými nástroji přispět v jednotlivých oblastech k jejich rozvoji. Jak jiţ bylo řečeno, tak na Governance, tedy vládnutí, je moţné nahlíţet jako na proces, který má své vstupy, výstupy, činnosti a odpovědnosti, stejně tak i účastníky procesu. Z pohledu vládnutí je vhodnější pouţít slovo aktéry. Vláda, neboli Government, je jedním z aktérů procesu vládnutí. Oxfordský slovník (Oxford Dictionaries, 2012) pod pojmem vláda uvádí: „Ve smyslu orgánu resp. instituce - skupina lidí, majících právo v daném státě resp. v daném společenství vládnout prostřednictvím vládou definovaných institucí“. Pravomoci vlády jsou

12

často definovány a omezeny ústavou, či jiným podobným dokumentem, popřípadě na základě zvykového práva (UK). Vláda obvykle pro výkon své moci a k výkonu státní správy pouţívá víceúrovňovou strukturu institucí a řadu nástrojů, které jí umoţní efektivní výkon její moci. eGovernment můţeme označit za jeden z moţných nástrojů pouţitých k výkonu veřejné moci. Vyspělost vládnutí v daném státě lze posuzovat mimo jiné i z pohledu mnoţství aktérů, kteří se na procesu vládnutí společně s vládou na základě demokratických principů podílejí a jsou k němu vládou přizváni resp. připuštěni. Jednou z charakteristik postmoderního státu prosazujícího principy Good Governance je právě mnohaúrovňový systém dělby moci, který je charakterizovaný i velkým mnoţstvím aktérů podílejících se na vládnutí. V rámci premoderních či dokonce koloniálních států byl počet aktérů silně omezen na privilegované aktéry – tedy např. na významné vlastníky půdy, či průmyslníky, politické strany a sdruţení, korporace a určitou skupinu občanů (dle národnosti, volebního práva atd.). Tím pádem i náročnost na komunikaci těchto aktérů s představiteli vlády i na komunikaci mezi dalšími aktéry nebyla tak vysoká, jako ve státě směřujícímu k postmodernímu způsobu vládnutí, který je naopak charakterizován vysokým počtem aktérů podílejících se nějakou formou na výkonu moci. Tudíţ je i náročnost na sluţby, které stát těmto aktérům musí poskytovat, podstatně vyšší, stejně tak i náročnost na objem komunikace a počet uskutečněných transakcí. Postmoderní stát je charakterizován důsledným prosazováním principů Good Governance. Pokud vláda daného státu má zájem tyto principy prosazovat a v souladu s definicí Good Governance zůstat účinná a efektivní, či svoji efektivitu ještě zvýšit, neobejde se bez moderních technologií, kam mimo jiné patří i vyuţití prostředků ICT. Ty pak pouţívá jako nástroj pro zefektivnění a ztransparentnění svého chodu a k umoţnění a zvýšení participace všech legitimních aktérů na procesu vládnutí. Z předchozích definic daných do souvislostí lze vyvodit: postmoderní stát = Good Governance = nezbytnost implementace nástrojů umoţňujících a usnadňujících vykonávání principů Good Governance. eGovernment je nástrojem k zavádění principů Good Governance, zejména pak je nástrojem ke zvýšení transparentnosti a efektivity, umoţňuje zvýšit participativnost a tím i vyšší míru společenského konsenzu díky zapojení vysokého mnoţství aktérů do procesu rozhodování a vládnutí.

13

1.2 eGovernment jako nástroj eGovernance; definice, kategorizace, popis základních služeb Vnímání pojmu eGovernmentu bylo vţdy velmi nejednotné a různé autority si jej vykládaly po svém. Souvisí to právě s interdisciplinaritou této problematiky a samozřejmě i s neusazeností oblasti jako takové. V literatuře se dodnes setkáváme s vysloveně technicistními přístupy. Takové přístupy se více neţ problematikou eGovernmentu z pohledu uskutečňování vlády směrem k občanovi či firmě, zabývají jednotlivými ICT projekty, které pomáhají vizi eGovernmentu uskutečňovat. Technicistní přístup, jak jej popisuje např. profesor Marcin Sakowicz ve studii How to Evaluate E-Government? Different Methodologies and Methods (2005), byl zcela běţný kolem roku 2000, kdy s rozšířením Internetu bylo na eGovernment pohlíţeno především prostřednictvím změn, který Internet přinese do způsobu komunikace vládních autorit s občany. Sakowicz v této souvislosti pojednává o přeměně byrokracie v infokracii. Současná definice toho, co eGovernment je, obsahuje jiţ obvykle všechny rozměry této problematiky v kontextu snahy demokratických států o realizaci principů Good Governance. Sakowicz pojednává o vytvoření sociální on-line sítě různých podílníků či účastníků (v originále stakeholders), kterými mohou být různé orgány veřejné správy a kteří vyuţívají této sítě k vytváření, definování a následné implementaci vládní politiky a debatě o ní. V literatuře často citovanou definicí eGovernmentu je definice vytvořená Světovou bankou (2011b): „ eGovernment je způsob vyuţití informačních technologií vládními autoritami, přičemţ dochází k transformaci vztahů mezi těmito vládními autoritami a občany, firmami a dalšími orgány státní moci. Takto vyuţité technologie mohou slouţit různými způsoby. Mezi hlavní pak patří zlepšení poskytování sluţeb státu občanům, zlepšení komunikace státu s firmami či mezi vládními organizacemi navzájem. Dále pak posílení pozice občana vůči státu díky přístupu k informacím, stejně tak i jako zefektivnění výkonu státní moci, vedoucí k vyšší transparentnosti, niţší korupci, sniţování nákladů potřebných na výkon veřejné moci, růst HDP a veřejného blaha. Na rozdíl od běţného způsobu komunikace státu s občanem prostřednictví úřadů, lze prostřednictvím nástrojů eGovernmentu posunout sluţby státu blíţe všem občanům, a to prostřednictvím dostupnosti takových e-sluţeb přímo v domovech občanů prostřednictvím PC, či prostřednictvím samoobsluţných kiosků, které mohou být lokalizovány v místech pouţití. eGovernment má za cíl, aby komunikace mezi státem a

14

právnickými (G2B) či fyzickými osobami (G2C) a i mezi vládními agenturami (G2G) byla co nejtransparentnější, nejpohodlnější a nejlevnější.“ Vaníček (Vaníček, 2011) pak uvádí definici, podle které je eGovernment sérií procesů, vedoucích k výkonu státní správy a samosprávy prostřednictvím e-sluţeb. „Hlavním cílem eGovernmentu je potom heslo, ţe úřady nemají obíhat občané, ale dokumenty v elektronické podobě. Je tedy nesmyslné, aby občané při podáních na úřady a soudy neustále museli prokazovat skutečnosti, které si úřad můţe sám ověřit v státem vedených databázích“. Tato citace je praktickým důsledkem implementace eGovernmentu. Jak z definice pouţívané Světovou bankou, tak z Vaníčka a mnoha jiných vyplývá, ţe eGovernment je postaven na poskytování elektronických sluţeb, zaloţených na internetové technologii, takzvaných e-sluţeb. V literatuře se často setkáme se specifickým vymezením pojmu eSluţby pro oblast eGovernmentu. eSluţbu lze definovat jako čin, akci, úkon, jejíţ dodávka byla poskytnuta prostřednictvím prostředků ICT (Rowley, 2006). Taková sluţba je pak sloţená ze tří základních komponent – nabídka sluţby, podpora a vlastní dodávky sluţby. Nabídka je pak chápána jak v kontextu nabídky fyzického zboţí, tak obsahu (informace) či moţnosti interagovat, nebo vykonat určitou transakci, nabízenou poskytovatelem sluţby a potenciálně poptávanou konzumentem sluţby. Dodávka této sluţby je v případě eSluţby realizována vţdy prostřednictvím Internetu. Profesorka Rowley pak uvádí základní charakteristické rysy takové sluţby: 

interakce poskytovatele a konzumenta je zprostředkována technologií



eSluţba poskytuje informace, umoţňuje uskutečňování transakcí, oboustrannou komunikaci



konzument je schopen dodávku sluţby iniciovat sám, bez prostředníků samoobsluţnost

15

Obr. 2 - Základní schéma elektronické služby

Základní koncept je graficky znázorněn na obrázku č. 2. (Goran Goldkuhl, 2007). eSluţby jsou základními stavebními kameny eGovernmentu a zároveň základem pro komunikaci či uskutečňování transakcí mezi orgány státní správy a občanem, či firmou. Stát a jeho instituce informace mohou jak poskytovat, tak vyţadovat. V prvním případě vystupují v roli poskytovatele eSluţby a fyzická, nebo právnická osoba jsou pak v roli konzumentů sluţby. Druhým případem je oblast eParticiace a zde je poskytovatelem informace občan a konzumentem sluţby jednotlivé orgány veřejné správy, viz eParticipace dále. Sluţby poskytované veřejnosti mohou mít podstatu informace, či výměny informací, nebo transakce (odeslání formuláře, jeho přijetí). Celkové teoretické komunikační schéma mezi občanem a orgány státní správy pak vystihuje následující obrázek (Goran Goldkuhl, 2007).

Obr. 3 - Komunikační schéma mezi občanem a orgány státní správy z pohledu eParticipace

16

Pro příklad uvádím sluţby eGovernmentu, tak jak na ně v minulosti nahlíţela a částečně nahlíţí dodnes Evropská komise. Jedná se o soubor dvaceti základních sluţeb, 12 sluţeb poskytovaných občanům a 8 sluţeb poskytovaných podnikatelům. Hodnocení úrovně vyspělosti a dostupnosti těchto 20 sluţeb bylo od roku 2001 do roku 2011 základem pro hodnocení členských států EU Komisí z pohledu rozvoje eGovernmentu. Sluţby poskytované občanům: 

elektronické podání daně z příjmu fyzických osob, související komunikace,



vyhledávání zaměstnání,



příspěvky sociálního zajištění – informace, ţádosti, komunikace,



osobní doklady – pasy, občanské průkazy, řidičské průkazy,



registrace vozidel – prostřednictvím webové sluţby,



ţádosti o stavební povolení – elektronické podání a komunikace,



oznámení policii – elektronická podání a komunikace,



veřejné knihovny – vyhledávací a doručovací sluţby,



rodné listy, oddací listy – ţádost a doručení,



zápis k vyššímu vzdělávání,



oznámení o změně trvalého či přechodného pobytu a změně adresy,



různé zdravotnicky orientované sluţby.

Sluţby poskytované právnickým osobám: 

přihlášení zaměstnance k sociálnímu pojištění,



elektronické podání daně z příjmu právnických osob, související komunikace,



elektronické podání daně z přidané hodnoty, související komunikace,



registrace nové firmy,



elektronické poskytování dat statistickým úřadům,



elektronické celní deklarace,



povolenky z oblasti ţivotního prostředí,



veřejné zakázky.

Právě proto, ţe hodnocení pouze těchto 20 základních sluţeb nepostihovalo obsah eGovernmentu dostatečně komplexně, od roku 2012 EU hodnotí úroveň rozvoje eGovernmentu novým, komplexnějším benchmarkem, který bude popsán detailně v následující kapitole. Mezi podstatné oblasti leţící mimo těchto 20 definovaných sluţeb je 17

například oblast eJustice (rozvinutá v rámci gesce Ministerstva spravedlnosti v České republice, poskytující sluţby typu ePlatební rozkaz, ePodatelna, eTrestní řízení, eRejstříky ), nebo rovněţ tak sluţby v oblasti eParticipace, zaměřené na zvýšení participace občana na procesu vládnutí. Na následujícím obrázku je znázorněna kategorizace sluţeb eGovernmentu, tak jak je dnes diskutována v literatuře. Z kategorie obecných transakčních sluţeb se postupně vyčlenila oblast elektronického nákupu ve veřejné sféře. Díky komplexnosti vnímám podobné tendence i v oblasti elektronického zdravotnictví a elektronického soudnictví. Vedle těchto oblastí ještě existují sluţby, poskytované si vzájemně jednotlivým částmi státní správy.

18

Služby eGovernmentu poskytované státní správou

Informace

Transakce

Participace

Nákup

Služby poskytované občanům

Služby poskytované firmám

Služby poskytované dalším orgánům státní správy

Obr. 4 - Kategorizace služeb eGovernmentu

Informace – poskytování informací je nejzákladnější a nevýhradní sluţbou eGovernmentu. Informace v této podobě jsou nabízeny orgány státní správy občanovi, popřípadě firmě. Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, občané České republiky mohou od roku 2000, kdy tento zákon vstoupil v platnost, prostřednictvím (nejen) elektronické pošty poţádat orgány státní správy o informaci. Zákon postavený na premise, ţe jakákoli informace drţená státem, která není tajná, je veřejná, a dále ţe občan má právo na informace o všem, co se ho týká, se stal v kombinaci se zákonem o elektronickém podpisu a jeho uvedením v praxi, základem pro první poskytovanou sluţbu eGovernmentu v ČR. V rámci informatizace státní správy se také okolo roku 2000 začíná řada informací objevovat

19

na webových stránkách státních úřadů. V řadě států podobné zákony vznikly mnohem dříve (např. USA v roce 1966 – Freedom Act of Information). Vhodnou kategorizaci informací, i kdyţ ne zcela komplexní, poskytovaných veřejných sektorem poskytuje studie MEPSIR (European Commission, 2006) zaměřená na vyuţití dat produkovaných veřejným sektorem pro komerční účely (PSI – Public Sector Information Reuse). Základní kategorie informací poskytovaných státem: 

právní informace – právní normy (sbírky zákonů, sbírky mezinárodních smluv, zdroje práva EU), sbírky judikátů, evidence osob (soudci, státní zástupci, znalci, tlumočníci), evidence orgánů státní správy včetně kontaktních informací,



ekonomické a obchodní informace – informace o obchodních komorách, základní obchodní registry (insolvenční rejstřík, registr úpadců), informace o veřejných zakázkách, informace o patentech a ochranných známkách,



geografické informace – katastry nemovitostí, mapové podklady, grafické informace, topografické, hydrologické a geologické informace, registry adres,



sociologické informace – statistiky poskytované národními statistickými úřady,



dopravní informace – registry motorových vozidel, informace o dopravní situaci a omezeních v dopravě, informace o všech druzích dopravy,



meteorologické informace – informace o počasí, předpovědi, varování, informace o znečištění ovzduší.

Transakční sluţby - představují vyšší úroveň rozvoje sluţeb eGovernmentu. Umoţňují obousměrnou komunikaci mezi uţivatelem a státní správou a tím dále rozšiřují moţnosti a přínos pro uţivatele. Na rozdíl od prostého poskytování informací jiţ vyţadují nasazení pokročilejších technologií potřebných k uskutečnění transakce, a to jak na straně poskytovatele (back-end systémy i front-end systémy) tak na straně uţivatele. Například klíčovou otázkou je ověření identity uţivatele. Jedním z vyuţívaných řešení je nasazení elektronického podpisu, případně doručování dokumentů prostřednictvím sluţeb, jakými je datová schránka. Dalším obecným problémem přechodu do transakčního módu je, ţe řada informačních systémů ve státní správě nebyla navrţena na on-line interakci s jinými uţivateli, neţ jakými jsou zaměstnanci daného úřadu. Existuje řada problémů spojených s otevřením tradičních transakčních systémů veřejnosti, a to jak z pohledu bezpečnosti, tak výkonnosti.

20

Studie CapGemini z roku 2012 (CapGemini, 2012) pojednávající o rozvoji a výzvách při zavádění transakčních sluţeb ve veřejné správě, vyuţívá pro klasifikaci typu transakčních sluţeb tři kategorie, které jsou dostatečně obecné a postihují většinu transakcí: 

Sluţby umoţňující plnění povinností občana nebo firmy vůči státu – do této kategorie patří například deklarace daňových povinností, poskytnutí informací Eurostatu a národnímu statistickému úřadu a další.



Sluţby umoţňující plnění povinností státu vůči občanovi – poskytování sociálních benefitů, informace o změnách v daňových povinnostech, nabídka termínu na schůzku na úřadě, případně nabídka pravidelné lékařské prohlídky v rámci projektů eZdravotnictví. Do této kategorie také patří poskytování informací z iniciativy státního orgánu.



Sluţby, kde stát je v roli monopolního poskytovatele sluţeb – do této kategorie patří například objednání pasu, víza, dálničních známek, poskytnutí studijních půjček apod.

eNákup – v literatuře také často nazývaný „public eProcurement“. Jedná se o elektronické zadávání veřejných zakázek, s cílem o dosaţení maximálně otevřeného, transparentního a nediskriminačního způsobu výběru nejlepšího dodavatele, který dodá nejkvalitnější dodávku za nejlepší cenu. Podobně jako eParticipace se díky své specifičnosti a vysoké míře komplexnosti vyčleňuje ze standardních transakčních sluţeb eGovernmentu (na základě trendů v odborné literatuře se domnívám, ţe postupně bude následovat oblast eHealth a moţná i další oblasti). Podobně jako transakční sluţby vyţaduje zavedení elektronického nákupu řadu technologických prerekvizit. Kromě jiţ zmiňovaných ePodpisu a eIdentifikace, které jednoznačně určují fyzickou nebo právnickou osobu, vyţaduje například katalogové sluţby pro orientaci v dodavatelském kanálu, nebo například sluţbu certifikovaného elektronického archivu pro uchování kompletní dokumentace k dané zakázce. Příkladem projektu velkého rozsahu v zavedení elektronického nákupu je celoevropský projekt PEPPOL (Pan European Public Procurement OnLine), případně projekt NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek) rámci České republiky, vedený pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj. Z pohledu procesu má elektronický nákup tyto části: 

eSourcing – shromaţďování relevantních informací o dané problematice – často v praxi má charakter RFI (Request for Information), kdy se zadavatel snaţí definovat co nejpřesněji rozsah a kritéria zakázky,

21



eNoticing – vyhlášení a propagace zakázky na patřičném portálu – např. v České republice na Věstníku veřejných zakázek,



eAccess – přístup k zadávací dokumentaci a případný komunikační kanál pro vznášení doplňujících dotazů ze strany účastníků výběrového řízení,



eSubmission – podání nabídky,



eAwarding – vyhodnocení a určení vítěze dané zakázky,



eContract – veřejně vedené kontraktační jednání mezi zadavatelem a vítězem zakázky,



eOrders – zpracování objednávek dle smlouvy na jednotlivé dílčí etapy,



eInvoicing – fakturace na základě vystavených objednávek,



ePayment – platební modul.

eParticipace – nástroj napomáhající k odstraňování demokratického deficitu v moderních demokraciích, nástrojem umoţňujícím zvýšení informovanosti a znalosti voličů o konkrétní problematice řešené v daném čase státní správou a tím zvýšení moţnosti participace voličů na výkonu moci veřejné. Ann Macintosh (Macintosh, 2009) uvádí: „S rostoucí snahou vlád o zapojení občanů do procesu rozhodování ve státní správě roste význam správné prezentace a interpretace výchozích informací voličům.“ „Demokratická participace na rozhodování o otázkách státní správy musí být postavena na informovanosti voliče a dalších nástrojích, které umoţňují z mnoha názorů voličů na danou problematiku agregovat hlavní názorové a myšlenkové proudy a ty pak v této formě voličům prezentovat“. Institut veřejné správy a politiky Islandské university se věnoval výzkumu v oblasti eParticipace a v závěrečné zprávě uvádí následující oblasti eParticipace, které lze umoţnit prostřednictvím uvedených nástrojů (Thorleifsdottir, 2006): 

poskytování informací – ICT řídí poskytování a správu informací – prostřednictvím webů, webcastů, blogů, wikisluţeb,



budování komunitního prostředí – ICT podporuje sjednocování jednotlivců do komunit za účelem spolupráce na daných tématech vládní politiky – prostřednictvím chat rooms, webových diskusních fór, webových komunitních nástrojů,



konzultace – ICT umoţňuje jednotlivců a organizacím vyjádřit svůj názor na danou problematiku – prostřednictvím webových aplikací umoţňujících pokládání dotazů a komentářů k dané problematice,



kampaně – ICT poskytuje nástroje k lobbyingu, organizování protestů, petic či kampaní s daným tématem – prostřednictvím webových aplikací,

22



volební kampaně – specifický druh kampaní vedený za účelem vyvolání předvolební diskuse – prostřednictví webových aplikací,



deliberace – ICT poskytuje nástroj pro agregaci názorů jednotlivců do hlavních názorových proudů a jejich následnou interpretaci a prezentaci - webové aplikace s podporou analytických nástrojů, umoţňující interpretaci dopadů rozhodnutí v otázce veřejné politky z mnoha pohledů a dimenzí,



rozpravy – ICT podpora a analýza diskuzních prostředí – webové aplikace umoţňující online výměnu názorů na dané téma veřejného ţivota,



mediace – ICT řeší spory a konflikty formou veřejné diskuse,



územní plánování – podpora a shromaţďování názorů na otázky územního plánování a otázky týkající se ţivotního prostředí – nástroje postavené na bázi geografických informačních systémů, poskytující občanům informace o plánovaných úpravách v územním plánu,



dotazníky a ankety – ICT umoţňuje měření a výzkum nálad ve společnosti či názoru občanů na danou problematiku – webové aplikace se samoobsluţnými formuláři, které uţivatel on-line vyplní a odešle dotazovateli,



volby – vyuţívání ICT pro pořádání voleb, veřejných hlasování, referend a plebiscitů – hlasování probíhá v zabezpečeném prostředí prostřednictvím PC či mobilního zařízení. Umoţňuje odevzdání a sčítání hlasů on-line.

23

2 eGovernment v EU; strategie Evropské komise pro oblast eGovernmentu a její vliv na vývoj v členských státech Od vzniku telegrafu vládní agentury a státní instituce, s určitým zpoţděním, vyuţívají výhod, které moderní technologie přinášejí. Úroveň rozvoje dané země obvykle přímo koreluje s mírou tohoto zpoţdění. Kraemer (Kraemer, 1978) toto zpoţdění definoval jako „IT lag time“. V roce 1977, tedy v čase vzniku Kraemerovi studie, se IT lag time v orgánech státní správy pohyboval na celosvětovém průměru 10 let. V současné době se podle novějších studií (Beaumaster, 2002) tento čas zkrátil cca na 4-5 let. I tak ale celosvětově vládní instituce nepatří mezi tzv. „early adopters“, kteří proaktivně nasazují nové technologie za účelem získání (konkurenční) výhody, či zlepšení poskytované sluţby. Vyuţívání moderních technologií ve státní správě je spíše reaktivní a často vynucené vnějšími tlaky. Takovými vnějšími tlaky můţe být rychlejší implementace technologií v okolních státech a tím sníţení konkurenceschopnosti „opoţděného“ státu, příliš vysoké náklady na provoz státní správy a nikdy nekončící snahy o úsporu. V kontextu Evropské unie takovým vnějším tlakem můţe být i vliv Evropské komise na členské státy. Od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, se státy původně sdruţené Římskými smlouvami z roku 1956 do EHS, vzdaly části své suverenity a tuto přenesly na supranacionální úroveň, reprezentovanou Evropskou komisí. I přes to, ţe oblast eGovernmentu patří do takzvaných výlučných kompetencí národních států, má Komise na politiky státu v této oblasti výrazný vliv. Tento vliv není příliš dán legislativním tlakem, ale především motivací prostřednictvím finanční podpory ICT projektů z fondů EU, a to prostřednictvím jasně cílených operačních programů. Cílem této kapitoly je popsat dnešní strategii Komise v oblasti eGovernmentu, zasadit ji do kontextu historického vývoje, podrobit ji pohledu nezávislých analytiků a zhodnotit vliv Komise na vývoj v členských státech. Oblast eGovernmentu je v rámci EU primárně ovlivňována a koordinována prostřednictvím akčních plánů a iniciativ vydávaných Evropskou komisí. Stejně tak řada oficiálních politik EU, které se primárně eGovernmentem nezabývají, má do této oblasti přesah. Mezi takové politiky patří například rozvoj transevropské infrastruktury (TEN, Trans European Networks), politika pro technologický výzkum a rozvoj (Technological Research and Development

24

Policy), politika konkurenceschopnosti (Competition Policy) a v neposlední řadě i politika kohezní. Pochopení tohoto vývoje je podstatné jednak pro chápání smyslu současných benchmarků pouţívaných EU a zároveň i pro vnímání vývoje jednotlivých států EU.

2.1 Souhrn hlavních iniciativ Evropské komise v oblasti eGovernmentu v období 1993 – 2010 První zásadní dokument, týkající se odvětví ICT, vznikl z iniciativy Komise vedené Jacquesem Delorsem (1985 - 1995). Byl zveřejněn v roce 1994 pod záštitou viceprezidenta komise Martina Bangemanna a je dodnes známý pod názvem Bangemannova zpráva. Bangemannova zpráva 1994 (Bangemann, 1994) – zásadní dokument definující prvotní koncepci Evropské Unie pro informační společnost. Tato zpráva ovlivnila řadu dalších unijních politik. Popsala v mnoha aspektech informační technologie jako jeden z moţných nástrojů naplňování základních principů EU – volného pohybu zboţí, budování jednotného trhu, podpory mobility pracovní síly v rámci EU. Stejně tak upozorňovala na to, ţe oblast ICT představuje konkurenční nevýhodu EU v porovnání s USA. Poprvé se v oficiálním dokumentu EU uvádí potřeba reformy veřejného sektoru: „Díky pouţití ICT můţeme očekávat efektivní, transparentnější veřejnou správu, a to při niţší ceně“ (Bangemann, 1994). Urguje zrušení monopolního postavení komunikačních operátorů na trhu s jasným cílem rozvoje komunikačních sluţeb a urguje potřebu podpory rozšíření technologií typu Internet, GSM a EURO-ISDN jako komunikační sítě pro celou EU. Popisuje deset moţných aplikací vyuţití těchto technologií, které vzdáleně připomínají návazný koncept dvaceti veřejných sluţeb, viz dále. Sem patří především: vzdálená spolupráce (Teleworking), distanční vzdělávání (Distance Learning), propojení universit a výzkumných center (University and Research Centers Networking), telematické sluţby (Telematic Services), řízení dopravy (Road Trafic Management), řízení leteckého provozu (Air Traffic Control), sítě zdravotnických organizací (Healtcare Networks), elektronická výběrová řízení (Electronic Tendering), městské informační systémy (City Information Highways) a především pak celoevropská síť veřejné správy (TransEuropean Public Administration Network) s vizí lepšího a levnějšího vládnutí v rámci členských států i EU samotné. Akční plán eEurope 1994 – 1999 – na základě Bangemannova reportu Rada EU nařídila Evropské komisi vypracovat strategii informační společnosti EU. Vzniká první dokument pod názvem Way to the Information Society – an Action Plan (Juhasz, 2007). Tento dokument

25

měl obsahovat úkoly pouze pro roky 1994 a 1995, ale později byl rozšířen do roku 1998 a poté začal být nazýván eEurope. Pro rozvoj eGovernmentu z něj vyplynuly následující úkoly: 

liberalizovat telekomunikační trh do konce roku 1997 jako základ pro rozvoj veřejných elektronických sluţeb,



definovat principy vyuţívání kohezních fondů pro podporu Information Society,



maximalizace počtu domácností, škol, knihoven či kanceláří vybavených internetovou konektivitou.

Myšlenka eGovernmentu byla pak v rámci tohoto plánu vnímána jako moţná cesta, či nástroj k vytvoření Information Society, stejně tak eEurope Action Plan pojednává o potřebě standardizace sluţeb eGovernmentu jako nástroje kohezní politiky, a to zejména z pohledu jejich charakteru, rozsahu a kvality. eEurope 2002 (European Commission, 2000) – poprvé hovoří o takzvaném Governmentu online, popisujícím stav, kdy k veřejným sluţbám budou moci jak právnické, tak fyzické osoby přistupovat elektronicky. Členské státy ve spolupráci s EU měly zajistit všeobecné poskytování elektronických sluţeb, které byly prohlášeny v tomto dokumentu za „základní sluţby státu občanům a podnikatelům“. eEurope 2002 obsahuje výčet a popis dvaceti základních sluţeb, jejichţ elektronickou dostupnost je členský stát povinen zajistit, a to do konce roku 2003. Přesný výčet těchto sluţeb je uveden v kapitole 1.2. Poprvé se v rámci dokumentu eEurope 2002 konstatuje také nutnost pravidelného měření a hodnocení kvality těchto sluţeb a jejich vzájemného porovnávání mezi členskými státy benchmarkingu. Metodika byla pak vypracována a Komisí schválena v listopadu 2000 pod názvem eGovernment Indicators for Benchmarking eEurope (European Commission, 2000). Dalším úkolem, který byl členským státům uloţen a který vyplývá z tohoto dokumentu, je zabezpečit do konce roku 2002 dostupnost webových stránek orgánů veřejné správy a zveřejnění základních veřejných údajů. Další úkoly vyplývající z dokumentu: 

podpora projektů typu Public Private Partnership – projekty státu spolufinancované a spolurealizované soukromým sektorem,



podpora vyuţívání a poţadavky na vyuţívání elektronického podpisu,



povinnost členských států elektronizovat definované typy transakcí mezi členskými státy a Evropskou komisí.

26

eEurope 2005: Informační společnost pro všechny (European Commission, 2002). Dokument byl Komisí předloţen ke schválení Radě EU v červnu 2002 na zasedání v Seville. Konstatuje, ţe v řadě stanovených oblastí došlo na úrovni členských států k pozitivnímu vývoji – do této kategorie mimo jiné patří zdvojnásobení penetrace Internetu do domácností, výrazné zlevnění za připojení, všechny podniky i školy jsou on-line, Evropa má nejrychlejší akademickou síť na světě. Rovněţ tak definuje oblasti, kde se nepovedlo cíle naplnit – do této kategorie mimo jiné patří i nízká interaktivita sluţeb stanovených dokumentem eEurope 2002. Dokument stanoví, ţe do roku 2005 by všechny členské státy měly mít moderní on-line veřejné sluţby: 

eGovernmnet o broadband – všechny části státní správy budou vybaveny broadbandovým připojením do konce roku 2005, široká dostupnost broadbandu pro občany, o interoperabilita – do konce 2003 Komise zveřejní dohodnuté referenční rozhraní na podporu poskytování panevropských sluţeb eGovernmentu, o interaktivní veřejné sluţby – do konce roku je třeba zajistit, aby základní veřejné sluţby byly interaktivní v oblastech, kde je to relevantní, o nákupy veřejného sektoru – do konce roku 2005 by státy měly provádět značnou část nákupů elektronicky, zde Komise urguje Radu a Parlament k přijetí potřebné legislativy.



sluţby eLearning o širokopásmové připojení škol, knihoven, muzeí, archivů, o virtuální studijní areály – on-line přístup studentů a vědeckých pracovníků, o rekvalifikace pro znalostní společnost prostřednictvím eLearningu.



sluţby eHealth o elektronické zdravotní průkazy – Komise má za úkol podpořit tvorbu jednotných identifikátorů a tvorbu pravidel pro panevropský přístup ke zdravotnickým záznamům a zásady jejich výměny, o on-line zdravotnické sluţby typu podpora zdravého ţivotního stylu, prevence proti chorobám, elektronické zdravotní záznamy, telekonzultace.



bezpečná informační infrastruktura o vytvoření skupiny pro kybernetickou bezpečnost – měla by se stát střediskem odborných kompetencí v oblasti bezpečnosti, o bezpečná komunikace mezi veřejnými sluţbami – do konce roku 2003 zřídit bezpečné komunikační prostředí pro výměnu utajovaných státních informací.

27

i2010 eGovernment Action Plan: Accelerating eGovernment in Europe for Benefit of All (European Commission, 2006) publikovaný Komisí v dubnu 2006 je splněním závazku, který si Komise dala ve strategickém dokumentu i2010 pro oblast eGovernmentu. Tento dokument ve svém úvodu cituje dokument OSN Global eGovernment Report vydaný v letech 2003, 2004 a 2005, který prakticky dokazuje Kaufmanovu teorii korelace stupně rozvoje eGovernmentu a HDP zmiňovanou v předchozí kapitole (Kaufman, 1999). 5 základních cílů a úkolů vyplývajících z tohoto dokumentu, kterých chce EU dosáhnout: 

eGovernment nesmí vynechat ţádného občana – do roku 2010 všichni občané budou moci vyuţívat sluţby eGovernmentu, zejména pak sociálně znevýhodněné skupiny občanů, pro které by mělo rozšíření eGovernmentu znamenat největší přínos.



Realizovat do roku 2010 nasazení eGovernmentu tak, aby se projevil vliv na efektivitu a transparentnost poskytovaných sluţeb. Zásadní je kapitola 3.1. která vyzdvihuje nutnost a nezbytnost benchmarkingu eGovernmentu pro jeho další rozvoj, zejména pak s ohledem na jeho ekonomické přínosy.



Implementace klíčových sluţeb – zde je zaměřeno především na oblast eProcurementu a cílem je, aby 100% zakázek bylo povinně zveřejněno elektronicky s 50% vyuţitelností. Přínos tohoto kroku je pak dokladován na příkladu Dánska a tamní sluţby eInvoice, kdy státní správa šetří ročně 50 milionů EUR oproti stavu před zavedením této sluţby. Komise odhaduje, ţe zavedení podobné sluţby ve všech státech EU můţe ušetřit aţ 2 miliardy euro ročně v rozpočtech členských států.



Nasazení a vybudování hlavních technologických prerekvizit pro plnou implementaci eGovernmentu – bezpečný, plně autentifikovaný přístup ke sluţbám státu přes celou Evropu. Za hlavní jsou pak povaţovány oblasti: zavádění řízení eIdentifikace – eID, ověřování elektronických dokumentů a certifikované elektronické archivy.



Posílení participativnosti vlády a demokratizace rozhodnutí (v souladu s principy eParticipation – viz kapitola 1.2.) – do roku 2010 zavedení nástrojů eParticipace v kaţdé zemi.

2.2 Strategie stanovená programem Digital Agenda for Europe Dne 3. 3. 2010 předseda Evropská komise Jose Manuel Barroso představil dokument zásadního strategického významu, popisující strategii EU do roku 2020 pod názvem Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udrţitelný růst podporující začlenění (European

28

Commission, 2010). Z tohoto dokumentu pak vyplývá 7 stěţejních iniciativ, které by měly vést k naplnění tří základních cílů. Digitální agenda pro Evropu je jednou z takových iniciativ, která je zaměřena právě na oblast vyuţití informačních technologií k posílení hospodářského růstu. Digitální agenda pro Evropu byla Evropskou komisí publikována v srpnu 2010. Digital Agenda for Europe (European Commission, 2010) -

tento dokument se zabývá

digitální ekonomikou ve velmi širokém pojetí. Částečně se věnuje i problematice eGovernmentu. Konstatuje, ţe hlavní problém v oblasti eGovernmentu spočívá především v nízké míře jeho vyuţívání občany, a to i přes velmi dobrou dostupnost online sluţeb. Oproti 78% podniků, které v roce 2009 vyuţily některou z dostupných sluţeb, pouze 38% občanů ve stejném roce vyuţilo obdobných sluţeb jim určených. Za další problém je povaţován fakt, ţe většinu sluţeb veřejné správy nelze vyuţít mimo hranice státu, kde je sluţba poskytována, coţ má za následek sníţení mobility občanů i podniků. Dokument urguje nutnost spuštění funkčního elektronického zadávání veřejných zakázek, jakoţ i sluţeb pro praktickou elektronickou identifikaci a autentizaci přes hranice (včetně vzájemného uznávání stupňů zabezpečení

pro

autentizaci).

Hlavní opatření vyplývají z dokumentu Digital Agenda for Europe: 

Komise předloţí Radě návrh k rozhodnutí do roku 2012 s cílem zajištění vzájemného uznávání elektronického ID a elektronické autentizace na území EU a na základě online autentizačních sluţeb, které mají být v kaţdém členském státě k dispozici,



přezkum směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o ţivotním prostředí,



do roku 2011 prostřednictvím Bílé knihy učinit konkrétní kroky k propojení kapacit pro elektronické zadávání veřejných zakázek v rámci jednotného trhu.

2.3 eGovernment Action plan 2011–2015 jako stěžejní současný koncepční dokument rozvoje eGovernmentu v členských státech EU Konkrétní specifikaci cílů pro oblast eGovernmentu, vyplývajících rámcově z Digital Agenda for Europe, pak Komise definuje v dokumentu The European eGovernment Action Plan 20112015 (European Commission, 2010), který byl publikován v prosinci 2010 a který je v současnosti hlavním směrným dokumentem pro oblast eGovernmentu v EU. Je druhým dokumentem tohoto typu po i2010 eGovernment Action Plan.

29

Hlavní cíle stanovené tímto dokumentem jsou: 

posílení pozice uţivatele: o Design sluţeb podle potřeb uţivatelů a spoluvytvářený uţivateli – navrhovat budoucí sluţby tak, aby přinášely maximální hodnotu uţivateli, který díky jejich pouţívání získá lepší pozici vůči státu a který se bude moci prostřednictvím technologií jako WEB 2.0, případně prostřednictvím sociálních sítí, více podílet na jejich návrhu. První takto designované sluţby by se měly v členských státech objevovat v roce 2013. o Zvýšení transparentnosti chování státu ve vztahu k informacím o občanech – občané jsou oprávněni být informováni o osobních údajích, které o nich orgány státní správy uchovávají, dále o přístupu jednotlivých orgánů státní správy k těmto osobním údajům a dále jsou také oprávněni dotazovat se zpětně na důvody

takového

přístupu,

stejně

tak

budou-li

jejich

osobní

data

automatizovaně počítačově zpracována. o Sluţby budou od roku 2013 zahrnovat funkci umoţňující sledování průběhu transakce občana s orgány veřejné správy. o Realizace projektů v oblasti eParticipace zastupitelskými orgány jako jsou parlamenty či krajská zastupitelství do roku 2015. 

posílení mobility na vnitřním trhu EU: o Posílení pozice podnikatelských subjektů při poskytování přeshraničních sluţeb pro subjekty veřejné správy v jiném státě. První projektem z této kategorie je jiţ zahájený projekt SPOC (Simple Procedure Online for CrossBorder Services) který by měl pomoci odstranit bariéry pro subjekty, které chtějí své sluţby nabízet v zahraničí (jazyk, právo atd.) prostřednictvím vytvoření jednotných kontaktních míst. Druhým projektem, který je ve fázi pilotu, je projekt PEPPOL (Pan-European Public eProcurement Online) umoţňující všem podnikatelským subjektům v EU účastnit se soutěţí o veřejné zakázky v kterékoli zemi, a to plně v on-line reţimu (zadávací dokumentace, dotazy, viz předešlá kapitola). Tyto projekty by měly být ve státech implementovány do konce roku 2013. o Usnadnění zaloţení podnikatelských subjektů prostřednictvím elektronických sluţeb nezávisle na trvalém pobytu občana a nezávisle na cílovém státě podnikání.

30

o Podpora mobility osob – zde se jedná především o zavedení sluţeb, umoţňujících převoditelnost veřejných sluţeb mezi státy podle poţadavků občana – sem patří například výplaty důchodových či zdravotnických dávek v místě určeném občanem, nezávisle na jeho rezidentském statusu. Do této kategorie patří i projekt eDelivery, který by měl umoţnit, aby např. rodný list či důchodový list vydaný v rodné zemi byl akceptovaný po celém území EU, rovněţ tak aby občan měl, díky interoperabilitě sluţeb v rámci EU, zabezpečený přístup k osobním dokumentům po celém území EU. Tyto sluţby by státy měly zprovoznit do konce roku 2015. 

Účinnost a výkonnost vládních a správních orgánů o Komise zavede v rámci projektu eKomise sluţbu pro elektronické zadávání veřejných zakázek. o Odbourávání administrativní zátěţe podnikům i občanům prostřednictvím zavádění sluţeb jednotné registrace údajů. Zavedením této sluţby budou občané i firmy předávat informace orgánům státní správy pouze jednou například změnu sídla firmy bude dostatečné nahlásit např. pouze na finančním úřadě a tato změna se automaticky promítne do ostatních agend státu.



Zajištění právních a technologických předpokladů pro umoţnění zavádění pokročilejších sluţeb eGovernmentu (Key IT enablers) o Otevřené specifikace a interoperabilita - stanovení jasných standardů EU v oblasti práva, organizace i technologií pro výměnu dat (např. o právnických i fyzických osobách) v rámci celé EU mezi informačními systémy státní správy -

takzvaný EIF (European Interoperability Framework). Státy by měly

harmonizovat své systémy s EIF do konce roku 2013. o Propojení národních eID s projektem STORK 2.0 (Secure idenTity acrOss boRders linKed 2.0), jehoţ cílem je vytvořit na základě evropské databáze národních elektronických průkazů totoţnosti (eID) platformu pro celoevropsky uznávanou a ověřenou identifikaci a autentifikaci. o Příprava a nasazení nových technologických platforem typu cloud computing (a obecně modelu on-demand), budování architektur orientovaných na sluţby (SOA), přechod na IPv6 v rámci státní správy.

31

2.4 Hodnocení eGovernment Action Plan 2011–2015 společností Gartner Inc. Několik dní po zveřejnění akčního plánu pro roky 2011-2015 publikuje vicepresident společnosti Gartner Inc. pro eGovernment Andrea Di Maio na svém blogu pohled na záměr Komise pod názvem New European e-Government Action Plan: The Good, The Bad and the Ugly (Di Maio, 2010). V úvodu konstatuje, ţe Komise „odvedla slušnou práci“, a to zejména s přihlédnutím k institucionálnímu uspořádání Evropské unie a tudíţ vzhledem k tomu, ţe na základě principu subsidiarity nelze z pohledu řízení eGovernmentu mnoho státům nařizovat. Celkové dílo nazývá ukázkou umění kompromisu. Pozitivně pak hodnotí: 

kompletní kapitolu týkající se transparentnosti (popsané v předchozí kapitole), zejména pak umoţnění přístupu občanům ke všem elektronickým údajům, které o nich stát eviduje, a stejně tak povinnost informovat na vyţádání občana o tom, kdy a kým jejich data byla zpracována,



z pohledu vnitřního trhu a přeshraniční spolupráce pak povaţuje za zásadní rozhodnutí o vypracování nezávislé a nepolitické studie na téma reálné poptávky po těchto sluţbách a překáţkách jejich zavedení. Zde pak upozorňuje, ţe reálná potřeba těchto sluţeb z pohledu regionů můţe být podstatně niţší, neţ jak jí vnímají politici,



vyzdvihuje iniciativu eCommission a eProcurment zavedený na úrovni Komise,



zavádění resp. přechod na IPv6.

Negativní hodnocení se pak týká: 

části týkající se posílení pozice uţivatele a designu nových sluţeb podle potřeb uţivatele povaţuje za prázdné konstatování, protoţe nedefinuje jednotný formát ani standardy takových sluţeb. Vše zůstává na členských státech, a to povede podle Di Maia k nejednotnosti a mrhání prostředky EU,



nedostatku hodnocení jiţ běţících projektů STORK , eID a PEPPOL, kde není nikde publikován průběţný výsledek, či informace, čeho se v dané oblasti dosáhlo. Toto je i moje zkušenost. Bohuţel řadu iniciativ, které Komise vyhlásila a na jejichţ podporu uvolnila nemalé prostředky, nelze zpětně hodnotit,

32



obecně pak vytýká Komisi mnoho příliš ambiciózních cílů a znovu zde upozorňuje na výrazný politický podtext celého dokumentu.

2.5 Hodnocení vlivu Evropské komise na rozvoj služeb eGovernmentu v členských státech Z předchozích kapitol a z pohledu do praxe členského státu vyplývá následující: 

Komise EU má na členské státy v oblasti digitálního trhu i eGovernmentu poměrně silný vliv. Hlavními nástroji, kterými svůj vliv uplatňuje, jsou jednak legislativní nástroje, kde Komise formou nařízení, rozhodnutí, směrnic a doporučení reguluje prostředí evropského trhu. Do této oblasti například patří nařízení Komise vedoucí k liberalizaci telekomunikačního trhu a rozvoji broadbandu v členských státech, tedy i v České republice. Druhým účinným nástrojem EU jsou pak finanční zdroje ze strukturálních fondů, poskytované členským státům formou operačních programů. Komise touto cestou velmi účinně zajišťuje, aby priority, které si sama vytyčila, ale které díky principu subsidiarity (politický úzus EU, podle nějţ se rozhodování a zodpovědnost za věci veřejné odehrává na co moţná nejniţším stupni veřejné správy) nemá příliš mnoho moţností na členských státech vynutit, byly na úrovni členských států plněny, z důvodu výhodnosti pro daný stát. Příkladem mohou být i následující projekty realizované v České republice a financované z fondů EU - Internet do škol 2003, projekt Datových schránek 2011, projekt Základních registrů 2012. Z praxe v ČR lze konstatovat, ţe téměř 100% investičních nákladů v oblasti projektů eGovernmentu bylo financováno prostřednictvím zdrojů EU. Ze státního rozpočtu pak jsou následně financovány náklady na provoz a údrţbu a další rozvoj těchto systémů v následujících letech.



Jak vyplývá z rozboru dokumentů výše, řada priorit se opakuje od vzniku jednotné politiky EU v oblasti digitálního trhu, a to často z důvodu, ţe se je nepovedlo naplnit. Častou příčinou neúspěchu, na které se shoduje většina autorů i analytiků, jsou vysoké politické ambice komisařů, které nejsou v souladu s reálným rozvojem unijní spolupráce, reálným stavem rozvoje eGovernmentu či technických předpokladů v daných zemích. Nutno konstatovat, ţe pod vedením současné vicepresidentky Evropské komise, paní Neelie Kroes, zodpovědné v současné době za implementaci priorit Digitální agendy a aktuálního akčního plánu pro eGovernment, se postup Komise ubírá podstatně praktičtějším směrem. To je nepochybně ovlivněno 33

zkušenostmi paní Kroes, která se významně podílela na úspěšném rozvoji sluţeb eGovernmentu v Holandsku.

34

3 Hodnocení států z pohledu eGovernmentu, výběr země pro srovnání s Českou republikou V současné době ekonomické stagnace se na realizaci projektů eGovernmentu nahlíţí, jak na úrovni orgánů EU, tak na úrovni členských států, méně politickým pohledem a do popředí vystupuje pohled praktický. eGovernment se stává prostředkem k dosaţení efektivnější státní správy, méně jiţ cílem samým. Je brán jako alternativa k jiným variantám poskytování veřejné sluţby a to samo o sobě je dostatečným důvodem k jasnému měření jeho přínosů jak ze strany jeho propagátorů, tak i oponentů, coţ představuje oproti stavu běţnému zejména v EU v letech 2000-2008 značnou změnu přístupu. Další výraznou změnou je posun k vícerozměrnému hodnocení eGovernmentu. Mimo základních pohledů, jako je zavedení základních sluţeb, vybudování portálů veřejné správy, zavedení některých technologií, se perspektivy hodnocení posunují k dalším rozměrům, v jejichţ centru je občan či firma. Jedná se o rozměry, jako je spokojenost uţivatelů sluţeb, vyšší míra podílu občanů na rozhodování o věcech veřejných, zvyšování transparentnosti veřejné správy, zvyšování důvěry ve sluţby eGovernmentu. Na tuto mnoharozměrnost poukazuje ve své práci Alshawi (2007) a rovněţ tak upozorňuje na irelevanci pouţití čistě kvantitativních metod při hodnocení přínosů projektů eGovernmentu. V současné době rovněţ výrazně rostou poţadavky občanů, kteří jsou často uţivateli vyspělých eCommerce systémů, na úroveň online sluţeb poskytovaných veřejnou správou a tím se mění i priority na straně zadavatele projektů a ruku v ruce s prioritami se mění i poţadavky na jejich hodnocení. Studie Accenture konstatuje celosvětový trend vyšší reflexe potřeb a poţadavků občana či firmy. Podle Accenture projekty do budoucna nemohou být měřeny pouze z pohledu přínosu veřejné správě, ale je nezbytné tato měření vyváţit směrem k poţadavkům a prioritám uţivatele (Accenture, 2009). Vnímání priorit na straně nabídky (stát) a poptávky (uţivatel) je často velmi rozdílné. To, co je podstatné pro poskytovatele sluţby, můţe být nedůleţité pro uţivatele, a některé poţadavky občanů a firem nejsou a často ani nemohou být reflektovány státními orgány (Gupta, 2003).

3.1 Přehled metod a přístupů k hodnocení eGovernmentu v EU a ve světě Metody hodnocení projektů eGovernmentu lze v základní rovině rozdělit na tvrdé a měkké. Důleţitými kritérii pro výběr metody je například posouzení jednoznačnosti a povahy

35

vstupních proměnných, pozice rozhodovatele, časové hledisko určující, zda hodnotíme ex ante či ext post. Důleţité předpoklady pro pouţití tvrdých metod uvádí prof. Gupta (2003): 

jeden rozhodovatel, případně skupina jednající v konsenzu, mající jasný cíl,



jasná podstata problému, jakkoli můţe být nesnadné řešení,



schopnost získat měřitelná data,



řešitelné matematickým modelem,



budoucí

nejistoty

mohou

být

modelovány

prostřednictvím

aplikace

nebo

pravděpodobnostních modelů. Oproti tomu pro vhodnost pouţití měkké metody jsou charakteristické vlastnosti opačné, tedy: 

několik rozhodovatelů s různými, třeba i konfliktními stanovisky,



těţko kvantifikovatelné výstupy,



nemoţnost aplikace matematických modelů,



vysoké mnoţství potenciálních pozitivních i negativních externalit.

Projekty

eGovernmentu mají řadu charakteristik z obou skupin. Lze je zadat poměrně

jednoznačně, jakkoli je k tomu nezbytný silný politický konsenzus, stejně tak jejich výstup lze měřit na základě získaných dat, jakkoli nelze přesně měřit externality projektů. Gupta projekty eGovernmentu charakterizuje jako projekty hybridní. Jako hlavní charakterový rys, který podle Gupty projekty eGovernmentu odlišuje od eCommerce projektů, je nepropojenost potřeb a poţadavků uţivatelů na jedné straně s designéry sluţby na straně druhé. Projekty jsou navrhovány často pohledem „inside-out“ a korelace nabídky kvality a charakteru sluţby s reálnou poptávkou z důvodu monopolního postavení státu v poskytování daných sluţeb, není řízena standardním trţním mechanismem. Gupta ve své práci nabízí komplexní rámec pro hodnocení projektů eGovernmentu zaloţený jak na tvrdých, tak měkkých metrikách. Tento přístup pak značně ovlivnil konstrukci některých hodnotících soustav – benchmarků, pouţívaných světovými institucemi, včetně EU.

3.1.1 Tvrdé metody a jejich příklady Kvantitativní metody jsou zaměřeny především na ekonomické dopady projektů. Do této kategorie patří například metody CBA/SCBA, CAE, metoda strukturálního modelování. Tyto metody jsou v rámci projektů eGovernmentu obvykle vyuţívány pro ex ante posuzování

36

parametrů konkrétního projektu, s cílem porovnání jejich přínosu s projekty alternativními, jako podklad zadavatele pro učinění racionální volby. Analýza nákladů a užitku (CBA) je kvantitativní ex ante metodou, jejíţ podstata spočívá v kvantifikaci veškerých pozitivních i negativních efektů plynoucích z projektu a kvantifikaci zdrojů potřebných na jejich realizaci, včetně nákladů obětovaných příleţitostí, a následném převodu na peněţní jednotky (monetarizaci). Na závěr dochází k agregaci nákladů i benefitů s ohledem na jejich hodnotu v reálném čase (Net Present Value). Typickým problémem, který CBA analýza z časového hlediska řeší, je časový nesoulad nákladů spojených s projektem, které jsou obvykle okamţité, a výnosů, které přicházejí aţ za delší čas. Řešením je diskontování nákladů i výnosů v čase, a to opět variantním způsobem, předpokládajícím určité scénáře budoucího vývoje, například s ohledem na časovou cenu peněz, technologické změny apod. Následně pak rozhodovatel porovnává stav, který nastane po realizaci projektu, a to buď proti tzv. nulové variantě – tedy stavem bez realizace takového projektu, nebo projektu alternativnímu. Specifickým rozšířením této metody, reflektující odlišnosti veřejného sektoru je SCBA analýza – Social Cost and Benefit Analysis (Campbel, 2003). Hlavním specifikem této analýzy je fakt, ţe jak na straně výnosů, tak na straně nákladů, je třeba zohlednit a kvantifikovat i řadu nefinančních veličin a potenciálních externalit, obvykle v sociální sféře a s celospolečenským dopadem (např. vliv na ţivotní prostředí, sociální inkluze, cena lidského ţivota, vyšší kvalita ţivota, míra nezaměstnanosti). Metodám jejich monetarizace, které jsou poměrně problematické a bývají terčem kritiky této metody, se věnují rozsáhlé vědecké studie např. výše zmiňovaný Cambel, nicméně jejich popis je z pohledu této práce irelevantní. Typicky kalkulované benefity eGovernment projektů při pouţití SCBA: 

sníţení nákladů na poskytnutí sluţby díky pouţití eSluţby - např. daňové přiznání podané fyzicky na úřadě na oficiálním formuláři proti elektronickému podání,



zvýšení výkonnosti státní správy měřené objemem práce,



sníţení nákladů na provoz back-office – eliminace a automatizace rutinních činností,



příleţitosti pro zvýšení příjmů například prostřednictvím reklamních bannerů na stránkách státních organizací,



benefity pro uţivatele sluţby – úspora času nezbytná pro interakci se státní správnou, sníţení nákladů na dopravu, zvýšení flexibility díky sluţbám poskytovaným v reţimu 24x7x365, vyšší informovanost, odstranění informačního deficitu, spokojenější občan.

37

Typicky kalkulované náklady eGovernment projektů při pouţití SCBA: 

náklady na ICT infrastrukturu – zahrnují jak pořizovací náklady (CAPEX), tak náklady na provoz a údrţbu (OPEX),



náklady na digitalizaci dat – často je nutné zpětně digitalizovat data za předcházející časová období,



náklady na budování portálů a nástrojů umoţňující poskytování vlastní sluţby,



náklady na rekvalifikaci personálu – zahrnující školení, moţné náklady na propouštění a nabírání kvalifikovanějšího personálu,



náklady na restrukturalizaci – přechod na poskytování elektronické sluţby znamená obvykle i procesní změny, které s sebou nesou potřebu restrukturalizovat,



náklady na marketing – sluţbu a její existenci je třeba propagovat veřejnosti s cílem dosáhnout co největšího počtu uţivatelů a maximalizace celkového efektu.

CBA je pouţívána i v České republice jako podklad při rozhodování o nominaci IT projektů na čerpání zdrojů ze strukturálních fondů. Bohuţel se mi nepovedlo získat pro účely této práce povolení ke zveřejnění některé z provedených analýz. Podobně CBA vyuţívá například vládní dánská Agentura pro digitalizaci (centrální orgán zodpovědný za implementaci projektů eGovernmentu, zřízený ministerstvem financí). Třetí z pěti strategických principů budování projektů eGovernmentu v Dánsku konstatuje: „Implementovány mohou být pouze projekty s jasně specifikovanými náklady a přínosy“ (The Danish Agency for Digitization, 2012). Příkladem, publikovaným na stejných webových stránkách, je studie provedená v roce 2012, v níţ tato agentura provedla metodou CBA porovnání nákladů na uskutečnění normalizované transakce (předpokládala jednotný benefit ze sluţby nezávisle na transakčním kanálu) přes alternativní kanály styku občana / firmy s orgánem státní správy. Jedním z výstupů je následující tabulka, dokazující ekonomickou výhodnost vyuţití sluţby eGovernmentu oproti jiným formám provedení transakce. Transakční kanál Náklad na provedení transakce (EUR)

eSlužba

Telefon

eMail

Dopis

Osobně

4,2

7,8

11

11,7

14

Tab. 1 - Porovnání nákladů na uskutečnění normalizované transakce

38

3.1.2 Měkké metody a jejich příklady Kvalitativní metody jsou zaměřeny na hodnocení úrovně sluţeb eGovernmentu,

a to

především z pohledu uţivatele. Představiteli v praxi pouţívaných metod jsou např. eGovQual, Mystery Shopping, metoda hodnocení úrovně rozvoje eGovernmentu, sociologické výzkumy. Hodnocení kvality služby prostřednictvím eGovQual – vychází z obecných principů hodnocení kvality sluţby (nákup v prodejně). Teoretické postupy v této oblasti začaly být formovány v 80. letech minulého století. Vznik metod měřících kvalitu obecné, elektronicky poskytované sluţby, se datuje k přibliţně k roku 1995. A. Parasuraman, profesor univerzity v Miami, je autorem řady publikací na téma měření kvality sluţeb. Metodu měření kvality obecné elektronické sluţby ES-Qual popisuje ve své práci publikované v roce 2005 v Journal of Service Reserch (Parasuraman, 2005). Na 22 bodové stupnici měří kvalitu on-line sluţby ve čtyřech hlavních dimenzích – efektivita, dostupnost, důvěra a dodávka. Tato metoda je pouţívána např. společností Amazon Inc. Z této metody se následně odvinuly metody měření kvality elektronických sluţeb veřejného sektoru, jako například e-GovQual. E-GovQualem a kvalitou elektronických sluţeb ve veřejném sektoru se zabývá studie publikovaná v roce 2012 (Papadomichelaki, 2012). Na následujícím obrázku jsou znázorněny faktory, které Papadomichelaki povaţuje za ty, které určují kvalitu elektronické sluţby ve veřejném sektoru:

Obr. 5 - Faktory určující kvalitu elektronické služby ve veřejném sektoru

Počet faktorů byl následně upraven na čtyři z důvodu jejich průkazné statistické významnosti 

Spolehlivost – hlavním kritériem je dostupnost systému v čase. Je dosaţitelná a realizovatelná technickými prostředky, jako systémy vysoké dostupnosti, eliminace útoků DDoS, dynamická alokace zátěţe.

39



Efektivnost – podstata je připisována designu stránek, aktuálním a snadno pochopitelným informacím, rovněţ tak pouţití navigačních systémů umoţňujících snadné pouţití sluţby.



Podpora občanů – zásadní je pomáhat občanům při vyuţívání el. sluţeb prostřednictvím FAQ, nápověd či on-line nápověd (helpů).



Důvěra – občan se musí cítit při své interakci s orgánem veřejné správy prostřednictvím sluţby bezpečně. Důleţité je zveřejňovat prohlášení o opatřeních posilujících soukromí a důvěrnost při pouţití sluţby.

Hlavní rozdílem mezi Parasuramanovým ES-Qual a eGov-Qual je, jak vyplývá z předchozího popisu, především preference kvality dodávky zboţí na straně eCommerce webů, oproti podpoře poskytované občanům při vyuţívání sluţeb eGovernmentu u webů státní správy. Velmi podobnou metodou, postavenou na podobné filosofii, je metoda Mystery Shopping, kterou pouţívá jako jednu z více metod Evropská komise v rámci benchmarkingu členských států. Hodnocení dle vyspělostních fází eGovernmentu – patří rovněţ mezi měkké metody a tak, jako v případě E-Qualu, je objektem zkoumání jednotlivá sluţba a její kvalita. Metoda hodnocení dle vyspělostních fází je pouţívaná primárně na hodnocení úrovně rozvoje eGovernmentu územně správních celků, jakými mohou být města, kraje, či státy. Layne (2001) popisuje čtyři úrovně způsobu poskytování veřejné sluţby a z nich vyplývající úroveň pouţití informačních technologií a elektronizace: 

fáze katalogizace,



fáze online transakcí,



fáze vertikální integrace,



fáze horizontální integrace.

Praktická implementace je popsána dále v rámci popisu benchmarku OSN.

3.1.3 Hybridní metody Typickým představitelem hybridních metod je benchmarking. Struktura a způsob měření jednotlivých oblastí pak určuje, zda má blíţ k tvrdému či měkkému pojetí. Obvyklý charakter má blíţe k metodám měkkým – viz dále popsaný benchmark OSN, kde na tvrdých datech jsou

40

postaveny části týkající se indexu telekomunikačních sluţeb a indexu lidského kapitálu, zatímco index online sluţeb je měřen pomocí metody vyspělostních fází eGovernmentu. Benchmarking představuje komplexní systém hodnocení vyuţívající metod matematické statistiky a je dlouhodobě v praxi pouţíván jako metoda hodnocení výkonu celých firem, jejich částí, projektů a procesů. Rovněţ tak je v praxi uţíván k porovnávání vyspělosti států v určitých oblastech – viz dále. Metoda benchmarkingu je zaloţená na nalezení nejlepšího aktéra v dané problematice či v rámci daného kritéria (takzvaného KPI - Key Performance Indicator, případně KGI – Key Governance Indicator), jehoţ stanovení můţe být postaveno jak na kvantitativních, tak i kvalitativních metodách, a následně porovnávání úrovně, parametrů či výkonu zkoumané entity, nebo například procesu, proti nejlépe hodnocenému. Tím dochází k definici nejvyššího dostupného standardu (best practice) a potenciálně ke stanovení oblastí vhodných pro uskutečnění akcí vedoucích ke zlepšení u ostatních. Tím jsou implicitním způsobem navrhovány alternativy moţného budoucího vývoje (Keehley, 2008). Příkladem kritérií (KPI) hodnocených benchmarkem mohou být: 

náklady na IT vyjádřené procentem z celkových nákladů státní správy,



kvalita, dostupnost, transparentnost sluţby, interaktivita a snadnost pouţití,



úroveň implementace konkrétní technologie podporující rozvoj sluţeb,



spokojenost uţivatele sluţby a pravděpodobnost jejího znovupouţití,



spokojenost uţivatele ve srovnání s jinými dostupnými elektronickými sluţbami – například elektronickým bankovnictvím či online nákupem,



efektivita sluţby z pohledu vyuţívání sluţby obyvatelstvem,



efektivita sluţby z pohledu nákladu na technologie - např. procento vyuţití CPU proti celkové CPU kapacitě, cloud vs. on premise model,



procento projektů eGovernmentu dokončených včas a v rámci předem stanoveného rozpočtu.

Pro porovnání vyspělosti států z hlediska vyspělosti vládnutí jsou v praxi pouţívány KGI – Key Governance Indicators. Příkladem můţe být benchmark Světové banky (The World Bank, 2013), který definuje následující KGI: 

vliv občanů na dění ve společnosti – zahrnuje svobodné volby a úroveň participace občanů na nich, svobodu médií, svobodu sdruţování,



politická stabilita a absence násilí,

41



efektivita vlády,



vláda práva,



úroveň korupce

3.2 Přístup a metoda hodnocení OSN; OSN eGovernment Survey 2012 Počínaje rokem 2003 OSN publikuje, obvykle s odstupem dvou let, zprávu zaměřenou na hodnocení rozvoje eGovernmentu v členských státech pod názvem The Global E-Government Development Survey. Poslední zpráva byla publikována v roce 2012 (zaloţená na datech získaných v roce 2011) a v současné době (červenec 2013) pravidelně zasedá rada zodpovědná za přípravu zprávy, která by měla být zveřejněna na jaře roce 2014. Veškerá získaná data jsou uloţena ve veřejně dostupné databázi spravované DPADM (Division of Public Administration and Development Management) a v online bázi tak lze získat jak základní data o jednotlivých zemích, tak i celková hodnocení (UN eGovernment Development Database, 2012). The Global E-Government Development Survey představuje systematické hodnocení úrovně vyuţití ICT technologií všemi 193 členskými státy OSN (United Nations, 2012). Hlavním kompozitním indikátorem rozvoje eGovernmentu je EGDI – United Nations E-Government Development Index. Index dané země reflektuje úroveň elektronických sluţeb poskytovaných vládními orgány, úrovní telekomunikačních sluţeb a lidského kapitálu. Výstupní hodnocení metodou benchmarkingu, popsanou teoreticky v předchozí kapitole, porovnává jednotlivé státy v definovaných oblastech mezi sebou. EDGI vzniká jako váţený průměr tří normalizovaných výsledků, kterých země dosáhla ve třech klíčových výkonnostních ukazatelích (KPI´s), které jsou hlavními oblastmi výzkumu. EDGI = 1/3 (Online Service Index) + 1/3 ( Telecomunication Index) + 1/3 ( Human Capital Index). Statistická data jsou před normalizací standardizována prostřednictvím Z-funkce, čímţ je zajištěna eliminace rozdílů v měřítkách mnohdy i řádově se lišících znaků. Data jsou následně převedena na soubor s průměrnou hodnotou 0 a směrodatnou odchylkou 1, a to ve všech třech statistických souborech tvořících výsledný index. Tím se zaručí, ţe výsledný EDGI index je ovlivňován zcela shodně kaţdou svou komponentou. Následuje normalizace dat tak, aby hodnota kaţdé komponenty indexu se nacházela v intervalu <0,1> . Výsledný

42

EDGI je aritmetickým průměrem jednotlivých indexů. Jak jiţ bylo zmíněno, výsledný EDGI je sloţen ze tří dílčích indexů: Index rozsahu a kvality online služeb (Online Service Index) – vychází z hodnocení obsahu a vlastností kaţdého webu patřícího do struktury národních webových stránek, zahrnující centrální portál a weby jednotlivých ministerstev. Hodnocení je postaveno v souladu s metodou hodnocení vyspělostních fází eGovernmentu – popsanou v předchozí kapitole. 

Úroveň 1 – Fáze vzniku informačních sluţeb – poskytuje informace občanům o pravidlech, právu, organizaci, sluţbách a základní typy dokumentů. Obsahuje odkazy na stránky ministerstev a dalších orgánů státní správy. Občané mohou snadno získat informace o novinkách ve státní správě a na jednotlivých ministerstvech a mohou pomocí odkazu dojít k detailní informaci.



Úroveň 2 – Fáze rozvinutých informačních sluţeb - vyšší úroveň jednocestné komunikace směrem od státu k občanovi, popřípadě bazální úroveň obousměrné komunikace, kterou představuje moţnost staţení formulářů či ţádostí. Stránky na této úrovni vyuţívají audio i video příspěvky a jsou výběrově vícejazyčné.



Úroveň 3 – Fáze transakčních sluţeb – je charakteristická obousměrnou komunikací orgánů státní správy s občany. Příkladem můţe být poţadování vstupů od občanů k jednotlivým sluţbám, regulativům a programům.

Obvykle jiţ vyţaduje určitou

formu autentifikace občana. Zahrnuje moţnosti on-line zadávání např. daňových informací, on-line ţádosti o certifikáty či oprávnění, a obsahují moţnost bezpečných finančních transakcí mezi veřejnou správou a občanem. 

Úroveň 4 – Sdílené sluţby – sluţby proaktivně vyţadují interakci s občanem prostřednictvím technologií jako např. WEB 2.0. Data jsou propojena a sdílena mezi jednotlivými orgány státní správy. Sluţby jsou posunuty z „vládo-středného“ modelu na „občano-středného“ modelu, kdy jsou přizpůsobeny jednotlivým ţivotním situacím občana a nabízejí řešení v těchto oblastech. Obsahují silně prvky e-participace a rozhodování občanů v určitých oblastech

V E-Government Survey 2012 je většina kritérií hodnocena binárním přístupem – ano = 1 bod, ne = 0 bodů. Podle toho je stanoveno procento celkových sluţeb v daném státě spadajících do jednotlivých kategorií. Jedinou výjimkou jsou dotazy směřující k zjištění počtu on-line formulářů a počtu on-line transakcí. Tyto kategorie jsou hodnoceny maximálně třemi body.

43

Výsledná hodnota indexu je pak vypočtena jako počet bodů získaných danou zemí, poníţený o počet bodů získaných nejhůře hodnocenou zemí a výsledek dělený rozdílem nejvyššího a nejniţšího počtu bodů dosaţených jednotlivými zeměmi: Index (země x) = (výsledek země x – výsledek nejhůře hodnocené země) / (výsledek nejlépe hodnocené země – výsledek nejhůře hodnocené země) Index úrovně kvality telekomunikací (Telecommunication Index)– zdrojem dat pro tyto účely jsou výstupy národních telekomunikačních úřadů (v případě České republiky pak Český telekomunikační úřad). Index pro danou zemi vzniká jako aritmetický průměr pěti dílčích hodnotících ukazatelů standardizovaných, jako v případě předchozího indexu, prostřednictví Z funkce. Výsledek indexu je pak opět vypočten jako normalizovaný výsledek dané země, poníţený o normalizovaný výsledek nejhůře hodnocené země a dělený rozdílem nejvyššího a nejniţšího normalizovaného výsledku dosaţeného jednotlivými zeměmi. Index (země x) = (výsledek země x – výsledek nejhůře hodnocené země) / (výsledek nejlépe hodnocené země – výsledek nejhůře hodnocené země) Hodnotícími ukazateli pro vznik tohoto indexu je procento penetrace určité technologie na 100 obyvatel. Jedná se o tyto technologie: 

počet pevných linek na 100 obyvatel,



počet uţivatelů Internetu na 100 obyvatel,



počet uţivatelů s uzavřenou smlouvou na uţívání mobilní sluţby na 100 obyvatel,



počet uţivatelů s uzavřenou smlouvou na pouţívání pevného připojení k Internetu na 100 obyvatel,



počet uţivatelů s uzavřenou smlouvou na pouţívání broadbandové sluţby na 100 obyvatel.

Index lidského kapitálu (Human Capital Index) vychází z dat získaných Organizací pro vzdělání, vědu a kulturu při OSN (UNESCO) a z dat získaných UNDP v rámci konstrukce Human Development Reportu. 2/3 indexu tvoří úroveň gramotnosti dospělého obyvatelstva a 1/3 pak úroveň vzdělání, dělené mezi základní, sekundární a terciální. Mimo hlavní index EDGI Survey 2012 obsahuje v souladu s teoretickým popisem kategorizace sluţeb eGovernmentu i samostatný index eParticipace, měřící úroveň poskytování informací státní správou o aktuálních politických tématech (e-information

44

sharing), úroveň moţnosti interakce se zúčastněnými adresáty informací (e-consultation) a úroveň zahrnutí názorů a postojů občanů do rozhodovacího procesu (e-decision making). Tabulky, které jsou obsahem Přílohy č. 1, 2 a 3 jsou podmnoţinami výstupu z OSN eGovernment Survey 2012.

3.3 Přístup a metoda hodnocení Evropské komise Evropská komise začala systematicky hodnotit úroveň rozvoje elektronických sluţeb ve veřejném sektoru členských států v roce 2001. Iniciativa eEurope 2002 z roku 2000 poprvé konstatovala nutnost pravidelného hodnocení. Ve spolupráci se společností Capgemini pak Komise zveřejnila dokument eGovernment Indicators for Benchmarking eEurope, který stanovil hodnotící rámec. Tento rámec byl zaloţen na metodě hodnocení pomocí vyspělostních fází eGovernmentu. Bylo posuzováno 20 sluţeb, které byly označeny za základní, viz kapitola 1.2. Hlavními nedostatky tohoto přístupu, které Capgemini samo konstatovalo v dalších zprávách (Capgemini, 2005), bylo jednak omezení hodnocení pouze na poskytování sluţeb prostřednictvím Internetu a nebralo do úvahy alternativní kanály jako například call centra, mobilní aplikace, iDTV, nebo například sluţby kontaktních míst, jaké poskytuje např. v ČR Czech Point, dále pak absence hodnocení míry uţívání sluţeb a jejich přínosu uţivatelům. Tato omezení částečně reflektovala změna metody pouţité v benchmarku publikovaném v roce 2007 (Capgemini, 2007). Důleţitým posunem bylo zaměření na hodnocení národních portálů, které měly být vstupní branou ke všem elektronickým sluţbám poskytovaných státem. Rovněţ tak poprvé se v této zprávě setkáváme se sdruţováním jednotlivých sluţeb do klastrů, nazvaných „ţivotní události“ občana i firmy. Nicméně i v benchmarku za rok 2007 bylo celé hodnocení konstruováno „inside-out“ a názory a postoje uţivatelů nebyly hodnoceny. Zpráva z roku prosince 2010 pak přináší rozšířený pohled na hodnocení elektronického nákupu a do hloubky se zabývá zaváděním technologických stavebních bloků, jakými jsou eID, ePlatby, primární zdroje informací, Single Sign On. V červenci 2012 Evropská komise zveřejňuje dokument s názvem eGovernment Benchmark Framework 2012-2015 (European Commision, 2012). Ten popisuje jednak plánovaný postup Komise v hodnocení členských států v oblasti eGovernmentu na roky platnosti eGovernment Action Plan 2011-2015, a zároveň podrobně popisuje zvolenou metodiku hodnocení. Na principech popsaných v tomto dokumentu vzniká poslední hodnotící zpráva Evropské komise, která byla podobně jako v minulosti vytvořena v těsné spolupráci Komise se společnostmi

45

Capgemini, IDC a RAND a dalšími partnery. Byla zveřejněna v květnu 2013 a má dvě části. Dokument „Public Services Online – Digital by Default, or by Detour? Final Inside Report“ (European Commision, 2013) představuje souhrnnou hodnotící zprávu. Dokument „Public Services Online – Digital by Default, or by Detour? Final Background Report“ (European Commision, 2013) se zabývá detailem jednotlivých částí hodnocení, metodami výpočtu jednotlivých indikátorů a jejich skladbou.

3.4 eGovernment Benchmark 2012; základní perspektivy, výstupy a metody Poslední benchmark zveřejněný Evropskou komisí je zaměřen na hodnocení naplňování priorit Komise členskými státy. Čtyři základní priority vycházejí z akčního plánu eGovernment Action Plan 2011-2015: 

posílení pozice uţivatele,



posílení mobility na vnitřním trhu,



efektivita (e)vlády,



zavedení právních a technologických předpokladů (Key Enablers) pro rozvoj eGovernmentu.

Základní data pro sestavení hodnocení jsou pořízena metodou sociologického výzkumu a metodou mystery shoppers. Výstupy jsou pak vizualizovány prostřednictvím šesti Top Level Benchmarků (dále TLB), které jsou zaměřeny na výše zmíněné priority a které vznikaly na základě dat pořízených jednou z výše zmíněných metod. Výsledky jednotlivých TLB byly následně agregovány do souhrnného grafu eGovernment Maturity per Top Level Benchmark, hodnotícího celkovou vyspělost země proti průměru EU27+. Top level benchmark User Centric Government Effective Government eGovernment Maturity per Live Event Cross-Border Mobility Transparent Government Key Enablers

Priorita Akčního plánu Posílení pozice uţivatele Efektivní vládnutí Posílení pozice uţivatele Posílení mobility na vnitřním trhu Posílení pozice uţivatele Zavedení právních a technologických předpokladů

Použitá metoda vyuţívá obě metody sociologický výzkum mystery shoppers mystery shoppers mystery shoppers mystery shoppers

Tab. 2 - Souvislost benchmarků s prioritami Akčního plánu Komise a metoda pořízení dat

TLB jsou souhrnně pro danou zemi prezentovány prostřednictvím takzvaných Country Fact Sheets. Příloha č. 5 je Country Fact sheetem České republiky.

46

Perspektiva uživatele Perspektiva zaměřená na naplňování dvou priorit akčního plánu – posílení pozice uţivatele a efektivita (e)vlády, představuje oproti předchozím hodnotícím zprávám zásadní změnu. Je zaloţena na statistickém zpracování hodnocení názorů účastníků širokého sociologického výzkumu. Sociologický výzkum mezi uţivateli Internetu v jednotlivých státech je výrazným projevem snahy Komise o hodnocení sluţeb eGovernmentu z pohledu uţivatele sluţby. Poprvé v historii evropských benchmarků bylo provedeno hodnocení poskytující pohled „outside-in“. Konstrukce základního statistického souboru byla postavena na reakcích 28.177 uţivatelů Internetu z 32 států. Otázky byly participantům výzkumu kladeny prostřednictvím, v členských státech zavedených, on-line panelů (v ČR např. Český národní panel, nebo Data Collect). Soubor tak s 95% pravděpodobností (konfidenční interval) zobrazuje vnímání 600 milionů občanů EU. První oblastí výzkumu byla kategorizace respondentů do 4 profilů z pohledu jejich preference v oblasti způsobu kontaktů se státní správou. Typové profily respondentů: 

Věřící (Believers) – skupina uţivatelů, kteří pouţili sluţby eGovernmentu v minulosti a kteří tento způsob kontaktu se státní správou preferují i pro budoucí kontakty,



Nevěřící (Non-Believers) – skupina uţivatelů, kteří nikdy sluţby eGovernmentu nevyuţila a ani tento způsob nepreferují v budoucích kontaktech,



Odpadlíci (Drop-Outs) – skupina uţivatelů, kteří pouţili sluţby eGovernmentu, ale tento způsob nepreferují v budoucích kontaktech,



Potenciální uţivatelé (Potential Users) - skupina uţivatelů, kteří nikdy sluţby eGovernmentu nevyuţili, ale pro budoucí kontakt se státní správou preferují elektronickou sluţbu.

Výstupem je pak graf, který je součástí TLB User Centric Government a který zobrazuje procentní četnost kaţdé kategorie – viz příloha 5. V rámci druhé oblasti výzkumu byla zjištěna četnost výskytu respondentů z kategorie Věřící a Odpadlíci, kteří pouţili sluţeb eGovernmentu v posledních 12 měsících. Zahrnovala i výzkum četnosti pouţitého kanálu (kontaktní místo veřejné správy, Internet, tablet, mobil) a preference některého z kanálů. Zároveň byla zjištěna pravděpodobnost znovupouţití sluţeb eGovernmentu v budoucnosti. Výstupy byly pouţity jako podklady pro sestavení TLB Effective Government a jsou vizualizovány jednak jako eGovernment Use (procento pouţití 47

sluţeb eGovernmnetu v posledních 12 měsících) a jeho část týkající se pravděpodobnosti znovupouţití je komponenta indikátoru vizualizovaného jako impact. Druhou komponentou impactu je pak výstup čtvrté oblasti hodnocení – získané benefity díky pouţití sluţby eGovernmentu. Třetí oblast výzkumu byla zaměřena na existující uţivatele sluţeb eGovernmentu (kategorie Věřících a Odpadlíků), která v rámci EU 27+ tvoří 46%, a hodnotí jejich spokojenost se sluţbami eGovernmentu ze dvou pohledů: 

jak pouţití sluţby naplnilo očekávání respondenta z hlediska dosaţení plánovaného efektu (počítá procento uţivatelů, kteří hodnotí odpovědí lépe nebo podstatně lépe neţ bylo očekáváno),



spokojenost respondenta s elektronickými sluţbami poskytovanými v 19 typových ţivotních situacích v porovnání s elektronickými sluţbami poskytovanými mimo vládní sektor, jako například sluţby eBankingu, eCommerce, sluţby sociálních sítí (počítá procento respondentů, kteří ohodnotili sluţby eGovernmentu na škále od 0-10 hodnocením 8-10).

Na základě těchto dvou komponent byl spočten indikátor eGovernment Efficiency, který je součástí TLB Effective Government. Čtvrtá oblast výzkumu hodnotila vnímání benefitů, které respondentům přináší pouţívání sluţeb eGovernmentu. Byl proveden mezi kategoriemi Věřících a Odpadlíků. Bylo hodnoceno, zda uţivatel souhlasí (6 moţností od naprosto nesouhlasím, po naprosto souhlasím + moţnost nevím a nelze hodnotit) s tím, ţe pouţití sluţby eGovernmentu přináší některý z 8 typových benefitů: 

úspora času,



úspora finančních prostředků,



flexibilita v čase a místě uţití,



lepší kvalita sluţby,



zjednodušení dané sluţby,



lepší kontrola nad průběhem poskytování sluţby,



transparentnější způsob poskytnutí sluţby,



zvýšení důvěry ve sluţby veřejné správy.

48

Výstup je pouţit jako druhá komponenta (první komponentou je pravděpodobnost znovupouţití) indikátoru Impact v TLB Effective Government. Pátou oblastí výzkumu byl rozbor důvodů, resp. bariér vedoucích k nepouţívání elektronických sluţeb. Tento výzkum byl proveden mezi respondenty z kategorie Nevěřící a Potenciální uţivatelé. Byl postaven na 9 typových důvodech, případně klasifikaci „jiné“, pokud ani jeden z typových důvodů nebyl pro daného participanta relevantní. Výstup je součástí TLB User Centric Government a ke kaţdému typovému případu je uvedena naměřená četnost daného znaku, s tím, ţe respondent mohl uvést více důvodů.

Perspektiva životní události Sluţby poskytované občanům i firmám ve vybraných ţivotních událostech (Life-Event Experiencies) jsou druhým důleţitým rozměrem benchmarku 2012. Jejich hodnocení bylo provedeno metodou Mystery Shopping (metoda utajeného zákazníka). Tato metoda zmíněná okrajově v kapitole 3.1. je kvalitativní metoda průzkumu trhu pouţívaná k hodnocení například kvality poskytované sluţby, dodrţování pravidel a nařízení dané organizace, případně k získání specifických informací o sluţbě či produktu. Princip spočívá v pouţití sluţby prostřednictvím utajeného zákazníka, který je k tomuto účelu vyškolen. V případě eGovernment benchmarku 2012 byl utajený zákazník v roli uţivatele elektronické sluţby poskytované státní správou, k níţ přistupoval prostřednictvím URL získaných od členských států EU, odkazujících na weby orgánů státní správy. Za účelem dosaţení maximální objektivity výzkumu bylo moţno u většiny otázek týkajících se sluţby a jejich vlastností pouze binární hodnocení (ano/ne). Pouze minimum otázek se opíralo o subjektivní hodnocení utajeného zákazníka, a to v oblasti časové náročnosti na pouţití sluţby a v hodnocení snadnosti pouţití. Výsledky byly pak předány k oponentuře členským států a teprve následně pouţity pro sestavení hodnocení. Kaţdá ţivotní událost je reprezentovaná pomyslným nákupním košem, do nějţ jsou vkládány elektronické sluţby státu, představující sekvenci jednotlivých sluţeb nutných k řešení dané ţivotní události. Tyto sluţby jsou v praxi často poskytovány různými orgány státní správy a je tudíţ zásadní orchestrace těchto sluţeb. V koši se v případě dále popsaných ţivotních událostí objevilo nejméně 15 a nejvíce 30 různých elektronických sluţeb. Benchmarkem 2012 byly hodnoceny sluţby poskytované prostřednictví eGovernmentu ve třech ţivotních událostech:

49



ţivotní událost zaloţení firmy, spadající pod oblast ekonomických záleţitostí (Economic Affairs). Řešení této ţivotní události je rozděleno do tří fází, z nichţ kaţdá obsahuje sadu určitých aktivit. Toto rozdělení je znázorněno v následující tabulce a detailní pohled na tyto ţivotní události v České a Maltské republice je součástí příloh č. 7-12. 1) Úvodní fáze Orientace v legislativě Prokázání kvalifikace Administrativní požadavky

2) Fáze založení firmy 3) Fáze zahájení aktivit Žádost o založení firmy Zaměstnání pracovníků Potvrzení o založení Registrace k dani a pojištění Zveřejnění v registru

Tab. 3 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení životní události založení firmy



ztráta a hledání zaměstnání – z oblasti zaměstnanost. Hodnotí úroveň sluţeb poskytovaných nezaměstnaným. Sluţba je hodnocena z pohledu občana hledajícího zaměstnání. Řešení této ţivotní události je rozděleno do dvou fází, z nichţ kaţdá obsahuje sadu určitých aktivit. Toto rozdělení je znázorněno v následující tabulce.

1) Ztráta zaměstnání Okamžité akce po ztrátě zaměstnání Žádost o zákonné příspěvky Získání zákonných příspěvků

2) Hledání zaměstnání Vyhledávání zaměstnání Participace na rekvalif. programech

Tab. 4 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení životní události ztráta a hledání zaměstnání



studium – kategorie vzdělání. Hodnotí úroveň sluţeb a podpory poskytované zájemcům o studium na všech úrovních. Řetězec sluţeb pouţitých v ţivotní situaci je znázorněn na následujícím schématu. 1) Fáze Orientace Hledání studijního programu Zkouška Požadavky na přijetí

2) Fáze zápisu Uznání diplomu/vysvědčení Zápis Studijní granty a stipendia Sociální benefity Nabídka financování

3) Fáze podpory Přenositelnost grantu Dodatečné vzdělávání Osobní stránky Mezinárodní stránky Kariérní poradenství Stáže Promoce

Tab. 5 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení životní události studium

Ve zprávě, která bude zveřejněna v roce 2014, bude výzkum rozšířen o sluţby poskytované v rámci dalších, zatím blíţe nespecifikovaných ţivotních událostech z oblasti eHealth a eJustice, o další ţivotní událost z oblasti ekonomických záleţitostí (jako příklad je uvedena

50

ţivotní událost změny, případně ukončení ekonomické aktivity) a dvě blíţe nespecifikované ţivotní události řešené prostřednictvím elektronických sluţeb poskytovaných územními orgány státní správy (Local Government Domain). Dalším podstatným rysem Benchmarku 2012 je rozloţení hodnocení ţivotních událostí v čase: 

2012 Employment, Education, Economic Affairs 1



2013 eHealth, eJustice, Economic Affairs 2, 2 ţivotní události řešené územními orgány státní správy



2014 opakování postupu 2012



2015 opakování postupu 2013

Kritéria hodnocení sluţeb, potřebných k řešení dané ţivotní události vycházejí částečně z metod eGov-Qual a ServQual popsaných detailně v kapitole 3.1., a jsou dále rozšířeny o další politické priority. Zkoumané vlastnosti sluţby: Dostupnost služby online (online availability) – hodnotí, zda jsou sluţby pouţité v rámci řešení ţivotní situace poskytovány: 

Jsou informace o sluţbě dostupné on-line?



Je sluţba dostupná plně online?



Je poskytována prostřednictvím dedikovaného portálu, případně max. dvou portálů?

Použitelnost, resp. snadnost použití služby (usability) je hodnocena prostřednictvím devíti otázek, které jsou zaměřeny na: 

Kvalita podpory uţivatele a on-line pomoc, kontakty na orgány státní správy zodpovědné za vykonání sluţby.



Moţnosti poskytnutí zpětné vazby uţivatelem, existence diskusních fór, případné propojení se sociálními sítěmi, moţnost podání stíţnosti.



Celková jednoduchost pouţití - na základě subjektivní zkušenosti nákupčích s pouţitím sluţeb (podotázky byly hodnoceny bodovacím systémem 0–10 bodů) hodnotí, zda bylo dosaţeno poţadovaného výsledku a zda návaznost kroků byla logická a snadno pochopitelná.



Rychlost pouţití, odhady časů potřebných pro dokončení sluţby a informace o potřebných údajích a podkladech 51

Transparentnost služby 

Z pohledu dodávky sluţby hodnotí, do jaké míry je uţivatel informován o odhadovaném čase doručení sluţby, časovém limitu, do kterého je organizace povinna sluţbu vykonat, co bude následovat po právě provedeném kroku, zda a jakým způsobem je uţivatel informován o postupu sluţby, či o ukončení některé z etap.



Z pohledu dané organizace státní správy hodnotí relevanci informací poskytovaných uţivateli v oblasti organizační struktury, finančních otázek (rozpočet a jeho čerpání), platných zákonů a regulativů, plánovaných a běţících aktivit.



Z pohledu zacházení s osobními údaji hodnotí, jak státní správa informuje občana o zpracování a přístupu k jeho osobním údajům orgány státní správy, dále zda je uţivatel oprávněn přistoupit ke svým osobním a dalším údajům, které státní správa o uţivateli eviduje, a zda je tyto moţné editovat on-line.

Přeshraniční mobilita služby – hodnocení sluţeb v rámci ţivotních události zaloţení firmy a studia poskytované občanům jiného členského státu. Hodnocení je provedeno prostřednictvím podobných kritérií jako v rámci členského státu, více reflektujícím přeshraniční charakter vyuţití sluţby. 

Dostupnost sluţby hodnotí, zda jsou zahraničním občanům k dispozici informace o poţadavcích k poskytnutí sluţby a zda je sluţba zahraničním občanům dostupná online a pokud ne, jaké jsou bariery k jejímu pouţití on-line (potřeba eID, nutnost ověřeného překladu dokumentů z domácí země apod.).



Pouţitelnost sluţby se zaměřuje na existenci nápověd pro cizince, moţnosti podání stíţnosti a poskytnutí zpětné vazby.



Jednoduchost a rychlost pouţití jsou stejné jako u hodnocení domácí sluţby.

Propojení služeb s dalšími technologickými stavebními bloky (Key IT enablers) – oblast implementace podpůrných technologií je zásadní pro umoţnění poskytování řady sluţeb a naplnění potenciálních benefitů eGovernmentu. Příkladem můţe být výše zmíněná moţnost občana přistupovat, případně i upravovat, osobní údaje ve státních registrech. Nutnou technologickou podmínkou je jednak existence centrálních registrů jako takových a existence technologie umoţňující jednoznačné ověření identity občana, který k registru přistupuje.

52

Perspektiva technologických předpokladů Oproti minulým výzkumům hodnocení nevychází ze sebehodnocení jednotlivých členských států a rovněţ tak byl sníţen počet hodnocených technologií z 9 na 5. Hodnocení bylo provedeno současně s výzkumem úrovně sluţeb v rámci řešení jednotlivých ţivotních událostí. Dostupnost eID (prostředku pro elektronickou identifikaci osob), sluţby základních registrů a moţnost pouţití elektronických dokumentů bylo zkoumáno při pouţití kaţdé jednotlivé sluţby zahrnuté v rámci řešení ţivotní události. Existence a pouţívání Single Sign On a eSafe bylo posuzováno globálně. Hodnocené technologické předpoklady: 

eID – prostředek vydaný státní správou umoţňující on-line identifikaci a ověření občana při pouţití sluţeb eGovernmentu. Při pouţití jednotlivých sluţeb v rámci řešení ţivotní události byly hodnoceny tři moţné úrovně: o on-line autentizace prostřednictvím národního eID je dostupná o on-line autentizace prostřednictvím jiného specifického ID je dostupná o on-line autentizace není dostupná



eDokumenty – přinášejí moţnost vyuţívat ve styku občana či firmy se státní správou elektronickým prostředkem ověřené dokumenty. Technologie ověření pak je dána národní legislativou – příkladem takového prostředku můţe být elektronický podpis. Cílem pak je takto ověřené dokumenty uznávat i v rámci celé EU bez ohledu na to, kde byl dokument ověřen. Při pouţití jednotlivých sluţeb v rámci řešení ţivotní události bylo hodnoceno, zda ověřené elektronické dokumenty jsou/nejsou akceptovány



Primární zdroje informací (authentic sources) – obvykle se jedná o soubor základních registrů, zaloţených na databázové technologii, které jsou primárním zdrojem informací o občanech, firmách či nemovitostech a právech a povinnostech vztahujících se k nim, právech a povinnostech orgánů veřejné moci. Data v nich obsaţená jsou vyuţívána v rámci pouţívání poskytovaných sluţeb. Příkladem vyuţití je automatické předvyplnění formuláře osobními údaji, které jsou poskytnuty základním registrem - právě tato funkcionalita se stala předmětem hodnocení.



eSafe – podmínkou k další a rozsáhlejší elektronizaci státní správy je vyuţívání elektronických dokumentů. K tomu je nezbytně nutné řešit otázku dlouhodobosti uţití takových dokumentů, tak aby byla omezena rizika spojená s postupnou degradací a i moţností definitivního zničení elektronických informací. Pravidla v EU jsou dána

53

normami pro certifikaci a audit datových úloţišť TRAC (Trustworthy Repositories Audit & Certification), ISO 16363, případně DRAMBORA. Implementace standardů v této oblasti velmi úzce souvisí s rozšířením a vyuţíváním elektronických dokumentů a je do určité míry jejich brzdou (tam kde neexistují), nebo naopak jejich akcelerátorem. eSafe, jak o něm pojednává EU má formu bezpečného a certifikovaného úloţiště, které slouţí k uloţení a uchování a znovuzískání ověřených elektronických dokumentů občana. 

Single Sign On (SSO) – umoţňuje jednotné přihlášení uţivatele ke všem systémům poskytujícím elektronické sluţby občanům i firmám. Při práci s různými sluţbami tak není nutné prokazovat identitu při pouţití kaţdé jednotlivé sluţby. Hlavním cílem, který je nasazením této technologie sledován, je zvýšení bezpečnosti eGovernment systémů jako celku. Díky tomu, ţe uţivateli bude umoţněno mít pouze jedno heslo k autorizaci přístupu ke všem jednotlivým systémům, můţe toto heslo být strojově generované a tudíţ i silné a kombinovatelné ještě s prvky vícefaktorové autentizace. SSO sniţuje náklad na helpdesk (mnoho hesel = mnoho zapomenutých hesel = zátěţ helpdesku), zvyšuje bezpečnost a zároveň i zvyšuje uţivatelský komfort díky tomu, ţe v rámci řešení ţivotní události se často vyuţívá několika sluţeb provozovaných často různými aplikacemi a díky SSO odpadá nutnost se ke kaţdé takové sluţbě hlásit jednotlivě.

3.5 Výběr srovnávací metody a členského státu EU k porovnání s Českou republikou Metody pouţívané v praxi k hodnocení projektů eGovernmentu byly podrobně popsány v kapitole 3.1. Nyní je třeba tyto metody posoudit z pohledu jejich vhodnosti k porovnání dvou států. 

Porovnání metodami zaměřenými na ekonomické aspekty - CBA/SCBA – tyto metody mají významný přínos a v praxi jsou pouţívány při posouzení parametrů konkrétního projektu, případně porovnání několika konkrétních projektů, jako podklad pro rozhodnutí o realizaci jednoho z mnoha. Jakkoli povaţuji absenci ekonomického aspektu u ostatních metod za jejich nedostatek, tak pro účel porovnání úrovně států tuto metodu nepovaţuji za vhodnou z následujících důvodů: o Nenabízí moţnost průřezového hodnocení, coţ je u porovnání států nezbytné. Přistoupit k eGovernmentu jako k jednomu projektu je z pohledu praxe 54

nerealistická představa, jakkoli jí některé teoretické práce připouštějí. Důvodem je především extrémní komplexnost a mezirezortní charakter této problematiky. o Nejsou veřejně dostupná relevantní data o jednotlivých projektech a na základě vlastního pozorování vím, ţe v mnoha případech taková data ani neexistují. o Sluţby eGovernmentu jsou poskytovány prostřednictvím řady různých sluţeb a zejména v oblasti transakčních sluţeb se dá říci, ţe co sluţba, to jeden samostatný projekt, stejně tak jsou samostatnými projekty integrační projekty, jakými můţe být například budování eGovernment Service Busu. Z časového hlediska by takové posouzení bylo extrémně náročné. 

Porovnání kvality veřejných sluţeb prostřednictvím

ES-Qual, eGovQual – tyto

metody nabízí relativně vhodný nástroj pro porovnání kvality jednotlivých sluţeb poskytovaných v rámci eGovernmentu. Jsou pouţity v upravené formě v benchmarku EU. Jejich hlavní výhodou oproti ekonomickým metodám je zaměření na uţivatele sluţby, nikoli na poskytovatele. Na základě totoţně vybraného souboru sluţeb lze porovnat do určité míry dva státy. Nevýhody tohoto přístupu z hlediska porovnání států jsou: o neřeší problematiku technické architektury (oblast „behind the web“), o neřeší ekonomický aspekt poskytování takové suţby, o i přesto, ţe se snaţí simulovat pohled zákazníka, můţe se fakticky od pohledu uţivatele lišit. 

Vyspělostní fáze eGovernmentu – jsou pouţívány například benchmarkem OSN a poskytují dobře pouţitelný rámec porovnání definované sady sluţeb. Je-li tato sada dostatečně široká, lze tak porovnat i úroveň rozvoje v jednotlivých státech. Výhodou tohoto přístupu je vyšší míra transparentnosti oproti Qualům, kde do hry vstupuje i subjektivní faktor hodnotitele. Diskutabilní je předpoklad, na který upozorňuje Špaček (Špaček, 2012), ţe čím vyšší míra integrace sluţeb, která je příznačná podle tohoto modelu pro vyšší úroveň rozvoje, tím vyšší je zároveň kvalita vnímaná uţivateli.



Eurostat poskytuje řadu dat věnujících se eGovernmentu a pouţívání ICT technologií v členských státech, nicméně a zcela pochopitelně neposkytuje metodický rámec srovnání. Určitá data mohou být vhodným doplněním obrazu o dané zemi.



Porovnání prostřednictvím benchmarku – pouţití benchmarku povaţuji za nejvhodnější metodu porovnání jednotlivých států, i kdyţ i ta má své nemalé limity – jako například chybějící ekonomický rozměr. Nepochybnou výhodou je jasně daná 55

metodika konkrétního benchmarku, kterou je měření provedeno. Tato metodika pak můţe zahrnovat jednotlivé dílčí metody, jako jsou Qualy, či vyspělostní fáze i případně základní ekonomické analýzy. Dalšími důvody k preferenci benchmarkingu je jiţ existující databáze zachycují výsledky měření provedeného v mnoha státech (v případě benchmarku OSN ve všech státech) a v případně jednotného politickoekonomického prostoru (např. EU, USA) moţnost i porovnání dosaţení cílů určených konkrétními politickými prioritami (přeshraniční mobilita sluţeb v EU). o Benchmark OSN – posledně jmenovaná výhoda je bohuţel u benchmarku OSN irelevantní, jelikoţ hodnotí státy v různých geopolitických oblastech světa. Naopak snahou OSN je dosaţení maximální univerzálnosti měření. Za výhody proti benchmarku EU povaţuji realizované hodnocení oblasti eParticipace, kterou se např. EU benchmark dosud nezabývá. o eGovernment Benchmark 2012 – tento benchmark, jehoţ strukturu jsem popsal detailně v předchozí kapitole, povaţuji za nejvhodnější nástroj pro porovnání České republiky s jiným státem EU a pouţiji jej jako nosnou metodu. Za hlavní důvody povaţuji: 

jeho návaznost na priority Evropské komise, které jsou v členských státech Komisí finančně podporovány,



jako jediný benchmark vyuţívá k hodnocení i autentické názory uţivatelů,



rovněţ tak i část hodnocená prostřednictvím Mystery Shoppingu je zaměřená, díky klastrování jednotlivých sluţeb do ţivotních událostí, na reálné potřeby uţivatele,



věnuje se i úrovni implementace technologických prerekvizit, jejichţ správné pouţívání můţe mít výrazný vliv na zvýšení vnímané kvality poskytovaných sluţeb,



za nedostatek povaţuji, ţe se tento benchmark nezabývá a do roku 2015 ani neplánuje zabývat se zásadními oblastmi jako je eNákup a eParticipace. Z pohledu této práce je smutným faktem, ţe hodnocení dalších zásadních oblastí eGovernmentu, jako je eHealth a eJustice, bude benchmarkem EU provedeno aţ v letošním roce (publikace 2014) a nemohu je tedy pouţít.

56

Státy budu porovnávat jak v oblastech vycházejících z metody i výstupů eGovernment benchmarku 2012, tak v oblastech, které z pohledu porovnání povaţuji za důleţité, kde ale eGovernment benchmark 2012 neposkytuje ţádnou oporu. Zde provedu porovnání na základě vlastního zkoumání. Oblasti vyplývající z vlastního zkoumání: 

porovnání strategie států pro oblast eGovernmentu,



porovnání

států

z pohledu

kompetenčního

uspořádání

a

právních

aspektů

eGovernmentu. Oblasti vyplývající z eGovernment Benchmark 2012: 

hodnocení vyplývající z výzkumu mezi uţivateli,



hodnocení úrovně technologických předpokladů,



porovnání sluţeb poskytovaných v ţivotních událostech z hlediska: o dostupnosti a pouţitelnosti, o transparentnosti, o přeshraniční mobility.

Výběr země pro porovnání s Českou republikou na základě výsledků hodnocení prostřednictvím eGovernment benchmarku 2012. Kritéria pro výběr vhodné země: 

umístění do 5. místa v souhrnném benchmarku, který v sobě agreguje hodnocení států jednotlivými Top Level Benchmarky a který vznikne součtem pořadí dosaţených danou zemí v jednotlivých TLB – viz tabulka č. 6.,



nejhorší umístění v jednotlivých TLB do 16. místa (horní polovina hodnocených států),



dostupnost informací o daném státě v anglickém, případně německém jazyce.

Benchmark 2012 neobsahuje globální porovnání jednotlivých států. Po vytěţení dat uvedených v Country Fact Sheetech lze státy seřadit podle mnoha různých kritérií. Tato data jsou pak uvedena v příloze č. 4.

57

Následující tabulka zobrazuje pořadí pěti nejlépe hodnocených států, dále umístění států v jednotlivých Top Level Benchmarcích (je-li uvedeno např. umístění 4,5, znamená to, ţe se země umístila na děleném 4. a 5. místě – jinými slovy dosáhla stejného hodnocení, jako následující země). Pro porovnání je uveden i výsledek České republiky, která se umístila celkově na 28. místě

1 2 3 4 5 28

název Top Level Benchmarku Země User CentiricityTranparency Buss. MobilityCitizen MobilityEffectivity Malta 4,5 1 1 1 4 Švédsko 4,5 7,5 7 4,5 5,66 Finsko 7 9,5 9 2 5 Estonsko 13 5,5 6 14 11 Portugalsko 2 4 5 31 3 Česko 25,5 27 25 18 27

Enablers 2 1 8 3 4 27

Total 13,5 30,16 40,5 52,5 49 149,5

Tab. 6 - Pořadí států z hlediska rozvoje eGovernmentu měřeno Benchmarkem 2012

Toto srovnání ukazuje, ţe Maltská republika dosáhla nejvyššího hodnocení ve třech TLB, vţdy byla hodnocena do pátého místa a je i celkově nejlépe hodnoceným státem Evropské unie. Z výše řečeného vyplývá, ţe v dalších částech této práce se budu zabývat porovnáním České a Maltské Republiky. Tyto země budu porovnávat metodou evropského Benchmarku 2012.

58

4 eGovernment v České republice 4.1 Institucionální rámec eGovernmentu; organizace, legislativa Organizace na strategické úrovni řízení: 

1996 na základě zákona č. 272/1996 Sb. vzniká Úřad pro státní informační systém (ÚSIS), který přebírá kompetence pro budování státního informačního systému od Ministerstva hospodářství a od Úřadu vlády ČR.



2000 v souvislosti s přijetím zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, je ÚSIS přejmenován na Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS) a získává pravomoci mezirezortního koordinátora pro informační systémy ve státní správě za účelem umoţnění vzájemné komunikace a výměny dat mezi jednotlivými informačními systémy.



2000 vzniká na základě zákona č. 101/2000 Sb. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) s kompetencí dohledu nad zpracováním osobních údajů. Ve své gesci má také problematiku elektronického podpisu.



2003 na základě zákona č. 517/2002 Sb. vzniká Ministerstvo informatiky, které přebírá pravomoci zanikajícího ÚVIS, a dále se jeho pravomoci rozšiřují o poštovní sluţby. Tímto zákonem také přebírá od ÚOOÚ koordinační roli v oblasti elektronického podpisu a od Ministerstva dopravy a spojů pravomoci v oblasti telekomunikací.



2007 pravomoci Ministerstva informatiky zčásti přebírá Ministerstvo vnitra a Ministerstvo informatiky je zrušeno. Hlavním důvodem byla slabá pozice tohoto ministerstva vůči ostatním ministerstvům, na kterých se většina ICT projektů realizovala, a to podle jejich vlastního uváţení z hlediska způsobu i tempa (Vaníček, 2011). Dnes má Ministerstvo vnitra zodpovědnost za implementaci strategie Smart Administration (viz dále), jakkoli je tento úkol spíše nadresortní, a tím pádem zodpovídá i za problematiku eGovernmentu.



2007 společně s přechodem pravomocí z Ministerstva informatiky na Ministerstvo vnitra je zaloţena na základě usnesení vlády č. 293 Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační systémy (RVKIS). V oblasti informační společnosti má Rada plnit koordinační roli místo zrušeného Ministerstva informatiky a poskytovat vládě vědomostní základnu zejména pro její rozhodování v koncepčních

59

otázkách rozvoje informační společnosti tak, aby bylo dosaţeno větší provázanosti a koordinace resortních a národních projektů (Vláda ČR, 2012). V jejím čele stojí předseda vlády.

Obr. 6 - Organizační struktura RVKIS



Odbor strukturálních fondů EU při Ministerstvu vnitra, který je zodpovědný za správné čerpání fondů EU, byl v souvislosti se strategií Smart Administration pověřen zajištěním souladu předkládaných ţádostí o financování projektů v oblasti ICT se strategií Smart Administration. Jedná se o čerpání zdrojů z Integrovaného operačního programu pro projekty na centrální úrovni a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost pro regionální úroveň.

Přehled vybrané legislativy definující právní základ eGovernmentu: 

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ukládá státním orgánům a orgánům územní samosprávy povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, a to buď aktivně, nebo na ţádost.



Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje pravidla pro vytváření, pouţívání a rozvoj informačních systémů ve státní správě. Rovněţ tak upravuje pravidla existence Portálu veřejné správy a kontaktních míst veřejné správy.



Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu – zákon stanovuje pravidla pro pouţívání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních

60

sluţeb. K němu je příslušné nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí výše uvedený zákon o elektronickém podpisu. 

Zákon 499/2004 Sb. a jeho novela č. 199/2009 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, upravuje existenci spisové sluţby s ohledem na zákon o elektronickém podpisu a s předpokládaným zavedením informačního systému datových schránek.



Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., o provádění zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, stanovuje postupy orgánů veřejné moci při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictví elektronické podatelny a pravidla jednoznačné identifikace na základě certifikátu.



Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů – novela z roku 2009 ve vazbě na zákon č. 300/2008 Sb. stanovuje prioritu doručování písemností prostřednictvím datových schránek a stanoví náleţitosti elektronické formy správního rozhodnutí.



Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů, jinak téţ v ICT komunitě nazývaný zákon o eGovernmentu. Definuje pravidla elektronického styku mezi orgány státní správy a fyzickou či právnickou osobou a mezi orgány státní správy navzájem, a to prostřednictvím dokumentů a datových schránek, definuje pravidla elektronické konverze. Zároveň upravuje zavedení informačního systému datových schránek. K němu přísluší vyhláška č. 193/2009 Sb., která stanovuje podrobnosti a technické náleţitosti provádění autorizované konverze.



Zákon č. 301/2008 Sb. upravuje zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, určuje pravidla doručování prostřednictvím datových schránek.



Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, vymezuje pravidla, práva a povinnosti pro obsah, provoz a přístup k základním registrům a zřizuje Úřad pro správu základních registrů



Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů – upravuje technické náleţitosti prováděné konverze.



Vyhláška č. 194/2009 Sb., o provozování a uţívání datových schránek. Upravuje pravidla přístupu k datové schránce, technická pravidla zabezpečení, formáty datové zprávy a další pravidla pro jejich provoz.



Vyhláška 364/2009 Sb., o kontaktních místech veřejné správy.

61

4.2 Strategie České republiky pro oblast eGovernmentu Strategický dokument s názvem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby, zkráceně označovaný jako Smart Administration 2007-2015, schválený 11. července 2007 usnesením vlády, je základním, dodnes platným strategickým dokumentem, který odstartoval další kolo reformy veřejné správy v ČR. Hlavním cílem reformy bylo zefektivnění státní správy a zlepšení jejího fungování směrem k občanům (Ministerstvo vnitra ČR, 2007). Významným impulzem k jejímu vzniku, vedle probíhající politické debaty, byla výzva Evropské komise ke zpracování takového projektu členskými státy a především její příslib moţnosti financování projektů ze strategie vyplývajících prostřednictvím fondů EU. Je postavena na 5 strategických cílech, z nichţ 3 ve svých specifických cílech počítají se zaváděním prostředků ICT a zaváděním elektronických sluţeb státní správy. 

Strategický cíl č. 3: Zefektivnit činnost úřadů a sníţit finanční náklady na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy. o Specifické cíle týkající se IT: Zajistit adekvátní vyuţívání ICT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo moţné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umoţněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech.



Strategický cíl č. 4: Přiblíţit sluţby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost i kvalitu. o Specifické cíle týkající se IT: 

Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a snadný přístup k veřejným sluţbám pomocí Internetu. Připravit zákony k umoţnění elektronizace státní správy, zejména zrovnoprávnění elektronické formy dokumentu s listinnou.



Vybudování sítě kontaktních míst veřejné správy, kde bude moţné činit podání vůči orgánům veřejné správy, získat údaje vedené v registrech a získat informace o řízení vedených s danou osobou



Strategický cíl č. 5: Zkvalitnit činnost justice. o Specifické cíle týkající se IT: Zavést systém elektronické justice, včetně dokončení všech návazných projektů.

15. listopadu 2012 byl Ministerstvem vnitra předán do mezirezortního připomínkového řízení strategický dokument zaměřený na zavádění principů eGovernmentu s názvem Strategický

62

rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ (Ministerstvo vnitra ČR, 2013). Odborné veřejnosti byl předloţen k připomínkování v červenci roku 2013. Dokument deklaruje svoji návaznost na Smart Administration, směrem ke které si klade za cíl její implementaci a další rozvoj, a rovněţ tak deklaruje svůj soulad se strategií Evropské komise Digital Agenda for Europe a akčním plánem pro eGovernment 2011-2015 a další i připravovanou legislativou EU. Z časového hlediska se shoduje s následujícím programovacím obdobím EU od roku 2014 do roku 2020. Tím plní ex ante kondicionalitu (závazná předběţná podmínka) pro čerpání prostředků EU na projekty eGovernmentu. Hlavní cíle stanovené Strategickým rámcem rozvoje eGovernmentu 2014+: Globální cíl: Prostřednictvím zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy podpořit konkurenceschopnou a na inovacích zaloţenou ekonomiku ČR. Dílčí cíle: 

do roku 2020 umoţnit minimálně 85% podání vůči státní správě elektronicky,



realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti dokládat údaje doloţitelné z propojeného datového fondu veřejné správy,



umoţnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a věcnou příslušnost samoobsluţně nebo asistovaně.

Nástroje pro dosaţení cílů: 

Úplné elektronické podání – nástroj, umoţňující podání vůči státní správě učinit 100% elektronickou formou bez nutnosti prokazování dalších skutečností, které jsou evidovány v některém z informačních systémů státní správy. Budou vybírány takové agendy, které mají největší vliv na výkon veřejné správy a které vykazují nejvyšší četnost transakcí. Toto podání by mělo být provedeno buď zcela samoobsluţně, případně asistovaně, například prostřednictvím sluţby Czech Point.



Budování sdílených sluţeb – nástroj umoţňující sdílení sluţeb a dat poskytovaných jednotlivými informačními systémy veřejné správy (základní registry, agendové informační systémy, centrální registry, zdravotnické informační systémy atd.) v rámci celé státní správy, v rámci kompetencí přidělených orgánu veřejné moci zákonem, jejichţ rozsah je kontrolován v rámci celého IS základním Registrem práv a povinností. Technologická integrace sluţeb bude provedena prostřednictvím

63

eGovernment sběrnice sluţeb (eGservice bus či eGSB), s jejíţ implementací dokument počítá. Sdílení sluţeb bude řízeno prostřednictvím orchestrovaných katalogů sluţeb. Rovněţ tak mají být integrovány agendové systémy centrálních orgánů veřejné moci se systémy provozovanými na úrovni územní samosprávy. Následující obrázek představuje funkční schéma architektury informačních systémů státní správy v České republice.

Obr. 7 - Funkční schéma architektury informačních systémů státní správy ČR



Čtyřvrstvá architektura – dává architektonický rámec budování sdílených sluţeb. V podstatě se jedná o rozdělení sluţeb poskytovaných orgány veřejné moci do 4 vrstev, s tím, ţe niţší vrstva poskytuje sluţby vyšší vrstvě. o 4. vrstva: sluţby komunikační infrastruktury: v této oblasti je prioritou dobudování komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), zejména s ohledem na budování sdílených sluţeb s plánem vybudování garantované infrastruktury a krizové infrastruktury. V souvislosti s připravovanými nařízeními EU o elektronické identitě bude třeba vyhovět poţadavkům na technologickou interoperabilitu v oblasti elektronické identity, el. podpisu, el. dokumentu, el. značky a doručení. o 3. vrstva: sluţby IT platforem: dokument předkládá strategii budování národních datových center a jejich propojení s centry regionálními. Dokument předpokládá převod provozu jednotlivých AIS do těchto DC. Dalším bodem je pak zavedení bezpečnostních standardů na úrovni centrálních a krajských

64

úřadů v souvislosti s předpokládaným přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti. o 2. vrstva: sluţby informační společnosti: zde je na další období plánováno propojení agendových informačních systémů (AIS), které by měly být budovány do budoucna jako centralizované, a to s povinností poskytovat své sluţby dalším orgánům veřejné moci. Sluţby AIS pak vytvoří konzistentní katalog sluţeb. Tyto AIS, které jiţ dnes přebírají aktualizovaná referenční i nereferenční data ze základních registrů, budou s vyuţitím elektronické identity subjektů publikovat data uloţená v databázích AIS. Tento proces integrace informačních systémů umoţní pak podporu elektronizace řešení ţivotních událostí, ke kterým bude občan moci přistupovat prostřednictvím portálu veřejné správy. o 1. vrstva: Sluţby veřejné správy: této vrstvy se týká především umoţnění úplného elektronického podání.

4.3 eGovernment v České republice z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků V této kapitole se budu zabývat úrovní implementace 5 ICT technologií v České republice, popsaných v kapitole 3.4. a v souladu s tamtéţ popsanou metodikou hodnocení. Tyto technologie jsou nezbytným předpokladem k nasazení pokročilých sluţeb eGovernmentu. Použití technologie Single Sign On – v České republice technologie SSO není v rámci systému státní správy implementována. V souladu s tímto konstatováním Česká republika byla benchmarkem EU v této oblasti hodnocena 0% penetrací technologie SSO do IT systémů ve státní správě. Domnívám se, ţe zde hodnotitelé nevzali do úvahy existenci rozhraní datových schránek. Rozhraní informačního systému datových schránek můţe být vyuţito k jednotnému přihlašování k různým IT systémům a je moţné uţivatelem datové schránky tuto moţnost aktivovat a vyuţívat. Při pouţití se pak ověřuje ID datové schránky uţivatele proti ID datové schránky poskytovatele. Oporu v zákoně lze najít v §14a zákona 300 Sb. z roku 2008, který konstatuje, ţe: “Ministerstvo můţe na ţádost osoby poskytující své sluţby na Internetu, jeţ jsou přístupné prostřednictvím jí provozovaných individuálních uţivatelských účtů adresátů těchto sluţeb (dále jen „poskytovatel internetových sluţeb“), povolit vyuţívání rozhraní informačního systému datových schránek, které slouţí pro správu přístupových údajů a identity osob oprávněných k přístupu do datových schránek a vazby 65

přístupových údajů těchto osob na přístupové údaje k individuálním uţivatelským účtům (dále jen „přístupové rozhraní“). (Zákony pro lidi, 2013) Tato moţnost byla poprvé veřejně diskutována na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě, konané v Hradci Králové v dubnu 2012 a v praxi znamená moţnost vyuţití ISDS pro autorizaci a ověření identity uţivatele pro přístup k libovolné elektronické sluţbě, tedy i mimo státní sektor. V praxi jsem se s vyuţitém této moţnosti komerčním subjektem ještě nesetkal. Lze jej při patřičné aplikaci povaţovat za SSO „po česku“. Implementace eSafe – jak jiţ bylo řečeno, jedná se o sluţbu poskytování důvěryhodného, certifikovaného úloţiště, které umoţní (nejen) uţivatelům sluţeb eGovernmentu ukládat, a to i dlouhodobě své elektronické dokumenty a přistupovat k nim při pouţívání sluţeb eGovernmentu. Taková sluţba můţe být poskytována přímo státem, nebo státem zřízenou organizací, případně organizací státem certifikovanou. Z pohledu hodnocení benchmarkem EU je i zde Česká republika je hodnocena 0% vyuţití této technologie v rámci státní správy. Pevně věřím, ţe při druhém opakování testu EU se zde Česká republika posune kupředu, a to zejména z toho důvodu, ţe v rámci ČR v současné době běţí, nebo jiţ byla dokončena, řada projektů řešících oblast certifikovaného ukládání elektronických dokumentů a jejich archivaci. Příkladem můţe být realizace řady projektů v této oblasti v rámci krajských technologických center, kde však jsou certifikovaná úloţiště pouţívaná pouze kraji, či jimi zřízenými organizacemi, nikoli uţivateli eGovernmentu, a to pouze pro přesně specifikované účely. Projekt Národního digitálního archivu (byť v prosinci 2013 nevysoutěţeného) je dalším příkladem. Oproti tomu integrace současných elektronických sluţeb poskytovaných v rámci ţivotní události s technologií eSafe není dostupná a její realizace nebude triviální. Nicméně technicky můţe existovat opět cesta datových schránek. Jejich funkcionalita zahrnuje jiţ dnes funkci datového trezoru, který umoţňuje certifikovanou archivaci datové zprávy po dobu delší neţ 90 dní, po kterou je garantováno uchování v datové schránce. Technicky není sloţité tuto funkcionalitu rozšířit i o jiné elektronicky podepsané dokumenty a tyto pak v souladu s pravidly digitální kontinuity uchovávat a s nimi pracovat. Česko v této oblasti čeká ještě jeden zásadní krok, a to v oblasti legislativy, kde je nezbytné stanovit závazná pravidla pro oblast digitální kontinuity. Implementace systému primárních zdrojů informací ve státní správě (Authentic Sources) – zde Česká republika dosáhla 75% hodnocení penetrace této technologie v rámci elektronicky poskytovaných sluţeb veřejné správy. Důvodem k nedosaţení plného počtu

66

100% je především fakt, ţe sluţby Základních registrů nejsou integrovány, resp. nejsou plně integrovány s webovými sluţbami poskytovanými v rámci řešení ţivotních událostí, coţ se projevuje například tím, ţe elektronické formuláře nejsou automaticky předvyplněny daty konkrétního uţivatele ze základních registrů (coţ ani být nemůţou vzhledem k neexistence autentizace uţivatele vůči web sluţbě). Primární zdroje informací jsou v České republice reprezentovány systémem Základních registrů. Jedná se společně s datovými schránkami o jeden z největších a finančně nejnáročnějších projektů v rámci českého eGovernmentu. V roce 2012 byl oceněn jako IT projekt roku. Za provoz a správu jednotlivých registrů zodpovídají následující organizace: Český statistický úřad za Registr osob (ROS), Ministerstvo vnitra za Registr obyvatel (ROB) a za Informační systém základních registrů (IZSR), Český úřad zeměměřičský a katastrální za Registr územní identifikace a nemovitostí (RUIAN) a Úřad pro ochranu osobních údajů pak zodpovídá za informační systém ORG – IS ORG, který je někdy označován jako převodník identifikátorů. Následující schéma zobrazuje architekturu systému základních registrů a její propojení na další agendové systémy veřejné správy (Ministerstvo vnitra, 2013).

Obr. 8 - Architektura systému základních registrů a jejich napojení na AIS

Systém základních registrů tvoří:

67



Jednotlivé základní registry – obsahují infrastrukturu pro ukládání dat a komunikují s vnitřním rozhraním ISZR (Informační systém základních registrů). o Registr osob - obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách nebo orgánech veřejné moci. o Registr obyvatel - obsahuje aktuální referenční údaje o všech občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu v ČR, cizincích, kterým byl na území ČR udělen azyl nebo doplňková ochrana a jiných fyzických osobách, o nichţ jiný právní předpis stanoví, ţe budou vedeny v registru obyvatel. o Registr územní identifikace a nemovitostí - obsahuje údaje o základních územních prvcích, např. území státu, krajů, obcí nebo částí obcí, parcel či ulic, o Registr práv a povinností - obsahuje údaje o působnosti orgánů veřejné moci, právech a povinnostech osob. Záměr jeho fungování není dodnes implementován kvůli nenaplnění patřičnými daty a jejich vztahy. o Informační systém základních registrů - v jeho rámci čtyři základní registry fungují. Provozuje jej Správa základních registrů.



Informační systém ORG - klíčový projekt pro ochranu osobních údajů v registrech; díky převodníku identifikátorů uţ není moţné získat o obyvatelích informace prakticky z kaţdého informačního systému veřejné správy pouze se znalostí jednoho identifikátoru.



Vnitřní rozhraní ISZR – slouţí k interní bezpečné komunikaci mezi jednotlivými komponentami systému základních registrů. Předpokladem je, ţe toto komunikační rozhraní je nedostupné mimo systém základních registrů. Poskytuje základní sluţby pro komunikaci logiky zpracování ISZR s jednotlivými základními registry a ORG.



Aplikační logika ISZR – tato komponenta zajišťuje výkonnou část ISZR. Z registru práv a povinností přebírá matice oprávnění, udrţuje sadu povolených sluţeb a sloţených funkcí. Zajišťuje správu front zpráv. Zprostředkovává přepočet AIFO pro jednotlivé agendy prostřednictvím ORG.



Vnější rozhraní ISZR – slouţí k publikaci sluţeb základních registrů. Provádí primárně řízení vstupních a výstupních front, publikaci katalogu sluţeb základních registrů a předávání poţadavků aplikační logice ISZR. Představuje základní bezpečnostní perimetr a jedinou spojnici mezi systémem základních registrů a vnějším světem.



Centrální AIS (editoři) – provádějí editační sluţby referenčních údajů. Zajišťují proces validace a přípravy referenčních údajů. Do systému základních registrů zasílají pouze 68

platné údaje. Pouţívají sluţby systému základních registrů pro čtení referenčních údajů. Mohou nabízet své sluţby, které představují zejména poskytování dalších informací primárně neuchovávaných v základních registrech (historická data, atributy subjektů a objektů mimo rozsah udrţovaný v základních registrech). 

Lokální AIS – poskytují uţivatelské prostředí pro uţivatele editorů základních registrů pro přípravu referenčních údajů. Se systémem základních registrů komunikují prostřednictvím centrálních AIS, kterým předávají údaje pro zápis do základních registrů nebo od nich přebírají údaje ze systému základních registrů.



Ostatní AIS – pouţívají sluţby systému základních registrů pro čtení referenčních údajů. Mohou nabízet své sluţby, které představují zejména poskytování dalších informací primárně neuchovávaných v základních registrech (historická data, atributy subjektů a objektů mimo rozsah udrţovaný v základních registrech).



AIS pro veřejný přístup – pouţívají omezenou mnoţinu sluţeb systému základních registrů. Vyuţívají pouze čtení referenčních údajů i nereferenčních kopií dat ze základních registrů

Elektronické dokumenty a jejich využívání v rámci státní správy – hlavní kritériem hodnocení je, zda v průběhu pouţití elektronické sluţby je moţné pouţívat elektronicky ověřené dokumenty. Česká republika získala v této oblasti 5% penetraci této technologie v rámci pouţití hodnocených základních sluţeb. Musím konstatovat, ţe zde se mi zdá toto hodnocení poněkud přísné a do určité míry i zvláštní. Je moţné, ţe by mohlo být příjemnější přímo v rámci procesu ţádosti o poskytnutí elektronické sluţby uploadovat elektronicky podepsaný dokument. Nespatřuji ale ţádný velký rozdíl v tom, takový dokument zaslat prostřednictvím vlastní datové schránky stejnému úřadu jako přílohu k ţádosti o poskytnutí sluţby. Preference prvního postupu ze strany EU je podle mého názoru jiţ za hranou technologické neutrality, které je v rámci EU garantovaná. Ostatně na základě řady diskusí, které v rámci odborné veřejnosti proběhly a probíhají, jsem přesvědčen, ţe v rámci příštího programovacího období 2014-2020, kde je úplné elektronické podání jednou z klíčových priorit České republiky, se bude vývoj v rámci české státní správy ubírat právě směrem k maximálnímu vyuţití ISDS. Česká legislativa je dána zákonem o eGovernmentu z roku 2008, autorizovaná konverze dokumentů je běţně dostupná na úřadech či v síti Czech Point. Dokonce si zde dovoluji konstatovat, ţe v této oblasti poněkud zaspala legislativa EU, která v rámci směrnice 1999/93/ES (1999/93/ES, 1999) řeší pouze otázku elektronického podpisu, nikoli však elektronickou identifikaci a autentizaci a nikoli sluţbu kvalifikovaného

69

elektronického doručování s jednoznačnou identifikací odesílatele a příjemce, času a integrity dat, jakou představuje ISDS. eID – elektronická identifikace – z tohoto hodnocení vyplývá, ţe v rámci 56% elektronických sluţeb poskytovaných nejen v rámci řešení zkoumaných ţivotních událostí je moţné ověřit identitu uţivatele prostřednictvím elektronického ID, případně jiného ID. eID v České republice je řešen elektronickým občanským průkazem, který je vydáván od 1.1.2012 na základě zákona 328/1999 Sb. a můţe být klíčem občana pro přístup ke sluţbám eGovernmentu. Podle studie společnosti Atos bylo k dubnu letošního roku vydáno 1,5 milionu těchto občanských průkazů a z toho 16 tisíc bylo osazeno čipem určeným k uchovávání dalších elektronických informací (Atos, 2013). Autentizace pak probíhá prostřednictvím zadání čísla dokladu a BOKu (bezpečnostní osobní kód) a nepovinně i prostřednictvím dalšího údaje (jméno, datum narození). Číslo dokladu a BOK jsou pak uloţeny v základním registru ROB. Autentizace prostřednictvím čipu resp. prostřednictvím údajů na něm uloţených v současné době není moţná. Čip můţe obsahovat tzv. kvalifikovaný certifikát určený pro elektronické podepisování. Elektronický občanský průkaz je však pouze jednou z moţností identifikace uţivatele. Během praktického výzkumu jsem nenarazil na ţádnou sluţbu publikovanou na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz, která by umoţnila autentifikaci prostřednictvím eID. V praxi se více setkáme s autentizací prostřednictvím datové schránky. Příkladem je ţádost o výpis z registru obyvatel, kde místo autentizace prostřednictvím eID je prostřednictvím apletu iniciováno přihlášení do datové schránky, prostřednictvím níţ bude formulář se ţádostí odeslán, a který zároveň zaručuje jednoznačnou identifikaci ţadatele. Stejný princip funguje u ţádosti o výpis z rejstříku trestů právnických osob, insolvenčního rejstříku, obchodního rejstříku, registru osob.

4.4 eGovernment v České republice z pohledu tří životních událostí občana a firmy Detailně byly tyto ţivotní události, kategorie a způsob jejich hodnocení popsány v kapitole 3.4. Jedná se o: zaloţení firmy, ztrátu a hledání zaměstnání, studium. Za nejjednodušší způsob přístupu uţivatele k těmto sluţbám povaţuji Portál veřejné správy, dostupný na adrese http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/ (Ministerstvo vnitra, 2013). Nejprve je nutné kliknutím vybrat kategorii sluţeb podle cílové skupiny. Jsou rozlišovány tři cílové skupiny -

70

občané, podnikatelé a cizinci. Po této volbě se kliknutím na sekci „řešení ţivotních situací“, zobrazí třídy témat (bydlení, cestování, doprava, finance, kultura, bezpečnost atd.), pod kterými se jiţ dá kliknout na konkrétní ţivotní událost. Například v sekci určené občanům, je v tematické třídě „zaměstnání“ moţno získat řadu informací a doporučených postupů v ţivotní situaci vztahující se k ţivotní události „ztráta zaměstnání“ a souvisejících událostí jakými jsou „podpora v nezaměstnanosti“ a „rekvalifikace uchazeče o zaměstnání“ nebo „zájemce o zaměstnání“. Stejným způsobem a v sekci určené stejné cílové skupině lze dojít k informacím a sluţbám poskytovaných v druhé ţivotní události hodnocené EU Benchmarkem 2012 – „studium“. Pro třetí hodnocenou ţivotní událost, kterou je „zaloţení firmy“ neposkytuje Portál veřejné správy ţádnou oporu, či doporučený postup. Pro tuto událost je vhodnější pouţití portálu http://www.businessinfo.cz/ (CzechTrade, 2013). Přiznám se, ţe jde mimo moje chápání, proč centrální portál, který by měl být rozcestníkem pro všechny zásadní ţivotní události, neobsahuje alespoň odkaz na tento, jinak velmi dobře zpracovaný a informacemi nabitý portál. Obecnou charakteristikou většiny poskytovaných sluţeb je, ţe poskytují především návody postupu, co je třeba v dané situaci dělat, které úřady jsou k řešení dané situace příslušné a obsahují odkazy na weby dotčených orgánů státní správy, potřebných pro řešení. V několika případech jsou k dispozici ke staţení formuláře, které je nutné offline vyplnit a úřadu doručit. Vyšší vyspělosti dosahuje skupina sluţeb, určených především pro podnikatele, kde lze prostřednictvím datové schránky on-line poţádat o poskytnutí určitých informací (výpisy z registrů a rejstříků), případně učinit elektronické podání. Nejvyšší úroveň z pohledu vyspělosti pak vykazují sluţby z oblasti daňové problematiky určené jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Tyto sluţby nabízí moţnost plného elektronického podání daňového přiznání, či opravného daňového přiznání. Předpokladem pro jejich pouţití je vlastnictví elektronického podpisu (pro případ fyzické osoby) nebo elektronické značky (v případě firmy). Hodnocení České republiky z hlediska úrovně sluţeb poskytovaných občanům a firmám, které je obsaţeno v následující tabulce, je extraktem z kompletní sady dat pořízených v průběhu hodnocení jednotlivých zemí z pohledu řešení ţivotních událostí a publikovaných společně s eGovernment Benchmarkem 2012 (European Commision, 2013). K souhrnnému výsledku v jednotlivých kategoriích a jednotlivých ţivotních událostech jsem pro srovnání přidal i průměr z výsledků všech členských států EU 27+. Tabulka ukazuje, ţe Česká

71

republika nedosahuje průměru ani v jedné kategorii. Tato tabulka bude také podkladem pro porovnání České republiky s Maltou v kapitole 6.4. EU 27+ Oblast hodnocení služeb Uživatelská přívětivost Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Transparentnost Dodávka služby Informace o orgánu státní správy Zacházení s osobními údaji Přeshraniční mobilita služeb pro občany Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Přeshraniční mobilita služeb pro firmy Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby

Česká republika

Průměrné hodnocení

Průměrné hodnocení

Založení firmy

Ztráta a hledání zaměstnání

Studium

72

62

64

61

60

74

63

65

62

62

76

57

71

57

43

65

64

53

64

75

61

59

55

58

63

50

30

24

35

32

41

33

40

36

24

66

58

32

69

72

43

0

0

0

0

46

43

N/A

N/A

43

42

27

N/A

N/A

27

57

67

N/A

N/A

67

56

81

N/A

N/A

81

50

84

N/A

N/A

84

56

41

41

N/A

N/A

55

40

40

N/A

N/A

68

33

33

N/A

N/A

50

53

53

N/A

N/A

45

53

53

N/A

N/A

Tab. 7 - Hodnocení České republiky z hlediska úrovně poskytovaných služeb

Další zajímavou informaci, kterou lze ze sady dat vytěţit, je počet URL, která musí uţivatel pro kompletní řešení ţivotní události navštívit. Domnívám se, ţe pro vyšší vyspělost je příznačná moţnost komplexního i parciálního řešení ţivotní události v rámci jednoho, či minima URL, coţ lze řešit technickými prostředky, například integrací jednotlivých sluţeb do jednoho celku, prostřednictvím prostředků servisně orientované architektury. Seznam URL, která „utajení zákazníci“ v rámci výzkumu navštívili a jakou konkrétní roli jednotlivá URL hrála, je součástí příloh č. 7 – č. 9. Počet URL, které „utajení zákazníci“ v rámci řešení dané ţivotní události navštívili, ukazuje následující tabulka. Ta bude podkladem pro porovnání v kapitole 6.4. Počet navštívených URL v ČR Studium 14 Ztráta a hledání zaměstnání 2 Založení firmy 10 Tab. 8 - Počty URL potřebných k řešení životní události v České republice

72

5 eGovernment v Maltské republice Maltská republika je se 430 tisící obyvateli nejmenším státem Evropské unie. S informatizací státní správy začala Maltská republika podle oficiálních webů v roce 1989, tedy podobně jako Česká republika a podobně jako Česká republika na zelené louce. Dnes patří Malta mezi státy s nejvyšším podílem investic do oblasti ICT na HDP (2012 činil 5,2%) a zároveň je jednou z nejvýše hodnocených zemí z pohledu rozvoje eGovernmentu. O tom svědčí nejen umístění v benchmarku EU. Podle agentury MITA, která je zodpovědná za implementaci ICT programů ve státní správě, se Maltská republika stala nejlépe hodnocenou zemí v dalších 3 eGovernment benchmarcích (MITA, 2013). Podle stejného zdroje plánuje Malta do roku 2015 jedno ze svých „Center of Excelence“ získat právě v oblasti ICT.

5.1 Institucionální rámec eGovernmentu; organizace, legislativa Organizace na strategické úrovni řízení – údaje vychází z portálu Epractice (Epractice.eu, 2012) a centrálního portálu maltské státní správy (gov.mt, 2013): 

Ministerstvo dopravy, komunikací a infrastruktury je zodpovědné za koordinaci v oblasti elektronizace státní správy a nasazení eGovernmentu od roku 2007. Do té doby spadala tato problematika pod ministerstvo investic, průmyslu a IT. Pod jeho gesci spadalo řízení vládní agentury MSU a následně MITTS Ltd. (Malta Information and Training Services), která byla do konce roku 2008 zodpovědná za realizaci definované strategie v oblasti informačních technologií. Její funkce byla 1. 1. 2009 převedena na MITA viz dále. Zároveň je Ministerstvo dopravy zodpovědné za řízení a liberalizaci telekomunikačního trhu. Za tímto účelem bylo v roce 2001 zaloţena agentura MCA – Malta Communications Authority.



MSU – vládní organizace Management System Units je nástupnickou organizací MEU – Management Efficiency Unit, která byla zaloţena v roce 1989. Jejím hlavním cílem bylo a dodnes je řízení komplexní reformy státní správy a krom změn v organizačních strukturách stála za zaváděním pokročilých informačních technologií v tehdy ICT málo dotčené Maltské republice. Z ní pak byla vyčleněna MITTS Ltd, která ale jiţ neměla za úkol reformu státní správy, ale pouze problematiku koordinace zavádění ICT ve státní správě.



2001 zaloţení Malta Communications Authority - MCA, zodpovědné za oblast řízení elektronických komunikací a řízení telekomunikačního trhu, rozvoje elektronického

73

obchodování, řízení pošt. Dalším cílem je budování trţního prostředí v oblasti telekomunikací. Zároveň plní podle zákona o elektronickém obchodu z roku 2002 roli dohledového orgánu nad implementací a provozem elektronického podpisu ve státní i komerční sféře. 

18. srpna 2008 byla rozhodnutím vlády zaloţena MITA, a to především za účelem funkce programové a projektové kanceláře pro ICT v rámci celé maltské státní správy. Stala se nástupnickou organizací MITTS. Je zodpovědná za definici ICT standardů a politik, které jsou pak závazné pro všechny orgány státní správy, dále pak za účelem poskytování technologických a infrastrukturních sluţeb, elektronizace sluţeb směrem k občanům a firmám a jejich neustále zkvalitňování. Z pohledu eGovernmentu je naprosto klíčovým orgánem a je přímo zodpovědná za vypracovávání komplexní strategie, kterou pak předkládá ke schválení vládě, a za její následnou implementaci. Nutno říci, ţe za úspěchem v oblasti eGovernmentu, kterým se Maltská republika v posledních letech právem pyšní, stojí právě MITA.



Information and Data Protection Commision - IDPC– Úřad pro ochranu dat je svými kompetencemi a zodpovědnostmi srovnatelný s českým ÚOOU. Dohlíţí na nepřekročitelnost práva jednotlivců, jejichţ data jsou orgány veřejné moci zpracovávána, dohlíţí na dodrţování předpisů při jejich ukládání a likvidaci.

Přehled vybrané legislativy definující právní základ eGovernmentu: 

Zákon o zamezení zneuţití prostředků ICT (Computer-Misuse Act) – trestní zákon maltské republiky byl o oblast zabývající se zneuţitím prostředků ICT rozšířen v roce 2001. Definuje soubor činností, které jsou v souvislosti s pouţíváním ICT prostředků povaţovány za neţádoucí a stanoví represivní opatření. Od něj se odvíjí například příručka pro státní zaměstnance pro pouţívání prostředků ICT.



Zákon o ochraně dat z roku 2001 vstoupil v platnost v roce 2003. V podstatě se jedná o transformaci zákona o ochraně dat platného v EU od roku 1995 (transformace práva je způsob recepce mezinárodního práva do národní legislativy, a to doslovným překladem původního znění). Zákon definuje základní principy správného nakládání s daty, tak aby byla zaručena ochrana osobních údajů. Řeší oblast principů jejich počítačového zpracování, zabezpečení a oblast osobních údajů ve vztahu ke třetím zemím.



Zákon o elektronickém obchodu z roku 2002 je podobně jako předešlý zákon transformací evropské právní normy. Hlavním účelem je definice právního rámce pro elektronické obchodování, uzavírání smluvních dokumentů elektronickou formou, 74

elektronické komunikace a i pro pouţití elektronického podpisu, právních důsledků z toho plynoucích, funkci a existenci certifikačních autorit. Defininuje i poţadavky na vlastní certifikáty. Zároveň pověřuje MCA dohledem nad dodrţováním tohoto zákona. 

Zákon o elektronické komunikaci z roku 2004 zčásti mění a zčásti doplňuje původní zákon o elektronické komunikaci z roku 1999. Vznikl podobně jako předchozí zákony transformací právních norem EU do maltského práva. Dohledem nad výkonem tohoto zákona je pověřena MCA a zákon také upravuje rozsah její působnosti.



Zákon o veřejných zakázkách z roku 2010 řeší především obecné principy veřejné soutěţe a kontraktačního řízení. S ohledem na eGovernment je zásadní jeho část definující termín leden 2013 jako konečný pro plný přechod na elektronickou formu soutěţe prostřednictvím platformy ePPS (Electronic Public Procurement System). Řízením tohoto projektu byla pověřena MITA společně s oborem smluv Ministerstva financí Maltské republiky. Tento zákon nebyl však prvním zákonem řešícím problematiku elektronického nákupu. V roce 2005 byl zveřejněn zákon o nákupu v oblasti energetiky, poštovních a dopravních sluţeb, který zmiňuje pouţití takzvaného dynamického objednávkového systému a definuje principy eAukce.



Zákon o znovupouţití dat vytvořených veřejným sektorem (Public Sector Information Reuse) z roku 2007 vznikl podobně jako řada výše zmíněných zákonů transformací norem EU do práva Maltské republiky.

5.2 Strategie Maltské republiky pro oblast eGovernmentu Základní strategický dokument řešící oblast eGovernmentu, který byl v Maltské republice v platnosti do konce roku 2012, nesl název Strategic Plan 2009-2012. Tento dokument byl zpracován MITA a ta byla i zodpovědná za jeho naplnění (MITA, 2009). Dokument obsahoval 5 strategických priorit budování informační společnosti na toto období, z nichţ zejména třetí a částečně i pátá priorita se bezprostředně týkala oblasti eGovernmentu. Čtvrtá priorita se pak věnuje systematickému zvyšování ICT gramotnosti v maltské společnosti. Strategická priorita č. 3: Transformace veřejných sluţeb prostřednictvím ICT technologií: 

navrhnout, vybudovat a provozovat novou platformu eGovernmentu zaloţenou na otevřených technologiích, která umoţní přístup ke všem veřejným sluţbám na celoevropské bázi,

75



upravit současné sluţby tak, aby byly provozovatelné na nové platformě a tyto sluţby klastrovat podle ţivotních událostí,



vybudovat bezpečné, škálovatelné a otevřené rozhraní, které umoţní důvěryhodným poskytovatelům sluţeb z privátního sektoru integrovat své aplikace a elektronické sluţby se sluţbami eGovernmentu,



vybudovat silné portfolio elektronických sluţeb poskytovaných firmám,



vyvinout a uvést do provozu systém eNákupu, který umoţní jak lokálním firmám, tak firmám z celé EU účastnit se veřejných výběrových řízení formou elektronického podání nabídky,



navrhnout právní rámec, který umoţní třetím stranám na komerční bázi poskytovat veřejnosti asistované sluţby zaloţené na sluţbách eGovernmentu,



nasazení národního systému řízení správy elektronických identit (IMS),



příprava a vybudování infrastruktury potřebné pro zavedení eID na celonárodní úrovni. eID předpokládalo biometrické prvky,



vybudování infrastruktury umoţňující na základě eID přístup ke sluţbám eGovernmentu z různých míst i zařízení.

Strategická priorita č. 5: Prostřednictvím ICT aplikací zaměřených na potřeby uţivatelů přispět ke zvyšování kvality ţivota občanů: 

budování sluţeb v oblasti eHealth, primárně v oblasti elektronické dokumentace pacienta,



vyvinout a zprovoznit platformu zaloţenou na elektronické sluţbě, která umoţní široké veřejnosti participovat na konzultacích k vládou nastoleným tématům.

Podobně jako Česká republika se i Maltská republika připravuje na nové programovací období EU. V červenci 2013 na Maltě proběhla několikadenní konference pod názvem Digital Malta 2014–2018; Stakeholder Consultations, která diskutovala náplň a priority strategie v oblasti digitálních technologií na dalších 5 let. Přestoţe finální dokument ještě nebyl veřejně publikován (listopad 2013), z materiálu zveřejněného na oficiálních stránkách MITA (MITA, 2013) lze zjistit oblasti povaţované za problematické a směr, kterým se Maltská republika bude v oblasti eGovernmentu ubírat. Věřím, ţe se od finálních závěrů jiţ nebudou příliš lišit. Hlavní problémové oblasti z pohledu eGovernmentu:

76



akceptace veřejných on-line sluţeb veřejností je pod průměrem EU (podle benchmarku 2012 vyuţilo v posledních 12 měsících sluţeb eGovernmentu 49% občanů Malty, shodně s průměrem EU),



nízká interaktivita eGovernment sluţeb,



závislost Malty na poskytovatelích Internetu z jiných zemí.

Hlavní cíle diskutované pro další období: 

zvýšení počtu on-line poskytovaných sluţeb,



nárůst aktivního pouţívání sluţeb eGovernmntu mezi občany,



zvýšení dostupnosti sluţeb eGovernmentu prostřednictvím mobilních zařízení,



zvyšování transparentnosti a zavádění různých forem eDemokracie,



podpora dalšího vyuţívání dat produkovaných veřejným sektorem.

5.3 eGovernment v Maltské republice z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků V této kapitole se budu zabývat úrovní implementace 5 ICT technologií v Maltské republice, popsaných v kapitole 3.4. a v souladu s tamtéţ popsanou metodikou hodnocení. Tyto technologie jsou nezbytným předpokladem k nasazení pokročilých sluţeb eGovernmentu. Technologie Single Sign On – je na Maltě 100% implementována a v souladu s tím je Malta z tohoto pohledu hodnocena 100% penetrací této technologie. Následující schéma popisuje proces autentizace uţivatele prostřednictvím SSO technologie a vychází z materiálu MITA eID Implementation Guide (MITA, 2010), který je zároveň detailním implementačním manuálem SSO technologie na Maltě.

77

Obr. 9 - Implementace Single Sign On v Maltské republice

Ze schématu plyne, ţe k pouţití libovolné eGovernment sluţby je napřed nezbytné prokázat svoji identitu prostřednictvím Single Sign On portálu mygov.mt a prostřednictvím eID, které tvoří nezbytnou součást celého systému. Portál mygov.mt vyuţívá technologie doménového Single Sign-On cookie, které je generováno pro jednu konkrétní session prohlíţeče a je platné pro všechny servery v doméně gov.mt. Cookie s názvem randa2 obsahuje v šifrovaném segmentu USER_ID a SESSION_ID a v nešifrovaném segmentu volbu řeči, kterou učinil uţivatel a která bude validní pro všechny následně navštívené weby v doméně gov.mt. Autentizace probíhá na portálu mygov.mt a za okamţik autentizace se má čas, kdy je šifrovaná část cookie dešifrována prostřednictvím eID uţivatele. Kontrola hodnoty cookie je 78

pak prováděna při kaţdém přechodu mezi různými weby poskytující různé sluţby v rámci domény gov.mt. Implementace eSafe – ze všech 5 ICT celků se jedná o nejméně rozšířenou komponentu, která dosáhla pouze 38% hodnocení v rámci EU. Bohuţel se mi nikde na oficiálních stránkách nepovedlo najít popis technického řešení v Maltské republice a vzhledem k tomu, ţe všechny sluţby v rámci ţivotních událostech jsou přístupné aţ po autentizaci prostřednictvím eID, které přirozeně nevlastním, nemohl jsem otestovat funkcionalitu této technologie osobně. Zde mi nezbývá neţ se spolehnout na hodnocení EU, kde byla Maltská republika vyhodnocena jako země se 100% penetrací této technologie v rámci sluţeb eGovernmentu. Implementace systému primárních zdrojů informací – podobně jako v České republice existuje v Maltské republice řada databází vedených různými orgány státní správy, které řeší různou tématiku. Jejich funkcionalita je podle benchnmarku 2012 implementována z 90% do celkového systému eGovernmentu – chybějících 10% do 100% hodnocení je následkem toho, ţe ne všechny formuláře po přihlášení prostřednictvím SSO a eID jsou automaticky předvyplněné informacemi ze základních registrů. Následující 4 registry plní funkci základních registrů a jsou svým zaměřením téměř totoţné se souborem základních registrů v České republice. První tři jmenované jsou provozované ministerstvem vnitra a jsou dostupné

prostřednictvím

následující

adresy

https://mhas.gov.mt/en/MHASDepartments/Land%20Public%20Registry/Pages/Home Registr firem je pak provozován MFSA – nezávislou organizací, odpovědnou parlamentu Maltské republiky. Dříve jeho funkce vykonávala Národní banka Maltské republiky. Registr je dostupný z adresy http://registry.mfsa.com.mt/. V Maltské republice je přirozeným následkem nízkého počtu obyvatel menší nárok na robustnost této infrastruktury. Bohuţel na oficiálních stránkách Maltských orgánů se mi nepodařil nalézt přesný popis technického řešení systému základních registrů (nicméně z dobře informovaných zdrojů vím, ţe databázové systémy jsou zaloţeny na platformě Microsoft SQL a data v nich obsaţená jsou replikována do dalších agendových informačních systémů vedených dalšími orgány veřejné moci). Jedná se o následující registry: 

Registr nemovitostí (Land Registry) – jeho hlavní funkce a povinnosti vycházejí ze zákona o půdě (kapitola 296 sbírky zákonů Malty) a spočívá především v přijímání ţádostí o zápis nemovitého majetku v rámci registračních míst. Elektronická 79

komunikace občanů a firem s tímto systémem pak probíhá prostřednictvím řady na webu publikovaných elektronických formulářů, prostřednictvím nichţ lze řešit většinu událostí vztahujících se k nemovitostem. 

Registr občanů (Public Registry) - hlavní funkce a odpovědnosti registru občanů vycházejí ze zákona o veřejném registru, zákona o manţelství, občanského zákoníku, a ze zákona § 1-306 o bydlení z roku 1959. Registr občanů byl zřízen 3. 8. 1889, i kdyţ záznamy v něm se datují aţ k roku 1863. Záznamy zahrnují informace o narození, manţelství a úmrtí, případně adopci. Dále pak obsahují různé soudní dekrety a rozhodnutí vztahující se k dané fyzické osobě. Elektronická komunikace je řešena opět prostřednictvím elektronických formulářů.



Registr právnických osob – má na rozdíl od České republiky mírně jiný účel, protoţe obsahuje informace o organizacích, které vznikly za zákonem stanoveným účelem, který je uvedený v zakládacích listinách. Za právnické osoby se povaţují: veřejné nadace, mezinárodní organizace, zahraniční firmy, soukromé a účelové nadace.



Registr firem – prostřednictvím této sluţby lze, opět prostřednictvím připravených formulářů, získat informace o existujících firmách, tyto informace aktualizovat, dodat dokumenty týkající se firmy, jako změny ve statutárních orgánech, daňová přiznání a další, zákonem poţadované náleţitosti.

Elektronické dokumenty a jejich používání v rámci služeb eGovernmentu bylo Benchmarkem 2012 hodnoceno 83%. Podle mého názoru je toto hodnocení vzhledem k reálnému stavu věcí neodůvodnitelně pozitivní. Jak konstatuje eSigniture Update Study (IDABC, 2009), tak Malta je v oblasti pouţívání elektronického podpisu, který je nezbytnou prerekvizitou k plné elektronizaci a pouţívání elektronických dokumentů, stále v rané fázi. Tento materiál byl sice publikovaný v polovině roku 2009, ale od té doby se v této oblasti mnoho nezměnilo. Právně vychází Malta ze zákona EU o elektronické komunikaci z roku 1999, který přijala metodou transformace, a tento zákon, jak jiţ bylo konstatováno, vyţaduje aktualizaci. Neřeší otázky autorizované konverze, neřeší otázky digitální kontinuity, a tudíţ Malta nemá ucelený právní rámec pro pouţívání elektronických dokumentů. Dokumenty lze v Maltské republice podepsat nekvalifikovaným certifikátem, kde ale jedním dechem MECS (poskytovatel certifikačních sluţeb v Maltské republice) prohlašuje, ţe tento certifikát můţe být pouţit pro podepsání dokumentu, ale není k tomu primárně určen (MECS, 2102). Jeho primárním určením je vyuţití v rámci autentizační infrastruktury – viz SSO a eID. Na centrálním portálu Maltské republiky je konstatováno (pro přesnost nepřekládám): „You can

80

sign any document electronically. The relying party needs to have a good level of confidence that this electronic signature is that of the signatory. This level of confidence will vary with the reliance that the party has on the document and the attached electronic signature.” (gov.mt, 2013). Toto prohlášení v podstatě říká, ţe záleţí na míře důvěry, kterou má protistrana akceptující takto podepsaný dokument a nikoli to, ţe takto podepsaný dokument je ekvivalentem tištěného dokumentu podepsaného ručně. Navíc, kdyţ poté zajdeme do detailu a prostudujeme prováděcí předpis Certification Practice Statement For Non-Qualified Certificates, tak zjistíme (a opět pro přesnost nepřekládám): „The Certificates are intended solely for client authentication to electronic services offered through the portal of the Government of Malta. While the Certificate is technically capable of use for other Advanced Electronic Signature (or “digital” signature) purposes, such use is entirely at the Subscriber’s risk. Any use or reliance upon Certificates for purposes not expressly approved in this CPS is entirely at the parties’ own risk. The CA offers no express or implied warranties regarding the performance of the portal site operated by the Government of Malta.“ (MECS, 2102). Takto nastavený model nezakládá stav elektronické důvěry a rozhodně není silnou stránkou maltského eGovernmentu. Na druhé straně velmi silnou stránku spatřuji ve velké propracovanosti a extrémní obsaţnosti eForms, o kterých jsem jiţ v této kapitole hovořil, elektronických formulářů ve formátu PDF či XML, určených pro různé situace, ke kterým je uţivateli umoţněn přístup aţ po identifikaci prostřednictvím eID a v některých případech i certifikátu, prostřednictvím SSO portálu. Jeho autentičnost po vyplnění a odeslání přihlášeným uţivatelem je pak nezpochybnitelná. Obsaţnost je aţ komická. Mezi formuláři jsem objevil formulář pro hlášení hrbu na silnici (gov.mt, 2013). Domnívám se ale, ţe se jedná o velmi nákladné řešení, které stejně nikdy nepostihne všechny moţné situace. Rovněţ tak, právě díky chybějícímu zákonu o autorizované konverzi dokumentů, existují dokumenty, které jsou úřady akceptovány pouze v tištěné podobě (vysvědčení, kvalifikační průkazy apod.). Malta zvaţuje podle dostupných oficiálních dokumentů v souladu s doporučením Komise zavedení XAdes standardů v blízké budoucnosti (European Commision, 2010). eID – elektronická identifikace – zde Maltská republika získala v rámci Benchmarku 2012 hodnocení svědčící o 100% penetraci této technologie do sluţeb eGovernmentu, a to se plně shoduje s realitou. eID a technologie Single Sign On je základním stavebním kamenem horizontální technické infrastruktury podporující sluţby eGovernmentu. Vlastnictví a pouţití

81

eID je nezbytné pro prokázání identity vůči libovolné sluţbě eGovernmentu v Maltské republice. U určitých typů sluţeb je vyţadována vyšší úroveň ověření identity, a to prostřednictvím nekvalifikovaného 2048 bitového RSA certifikátu. Tak jako v jiných IT oblastech vyuţívá Maltská republika technologii Microsoft splňující plně x509 V.3 standard (IDABC, 2009). eID i certifikát je moţné získat pouze prostřednictvím Identity Management Office. K jejich získání je třeba standardní maltské ID a platná emailová adresa. Důleţitým aktérem v procesu elektronické identifikace je agentura MECS Ltd., která je podobně jako MITA Ltd. řízena Ministerstvem pro infrastrukturu, dopravu a komunikace. Její hlavní rolí je poskytování

certifikačních sluţeb, za které odpovídá na všech úrovních, a je zároveň

provozovatelem Government of Malta Root CA - státní certifikační autoritou nejvyššího řádu (MECS, 2012). V předchozí větě citovaný materiál je zároveň detailním manuálem k pouţívání certifikátů, provozním manuálem k certifikační autoritě, řešící pravidla její bezpečnosti, včetně pravidel pro síťovou bezpečnost, chování v případě katastrofy a pravidel auditu.

5.4 eGovernment v Maltské republice z pohledu tří životních událostí občana a firmy Detailně byly tyto ţivotní události, kategorie a způsob jejich hodnocení popsány v kapitole 3.4. Jedná se o: zaloţení firmy, ztrátu a hledání zaměstnání, studium. Podobně jako v České republice a i řadě dalších zemí, je i v Maltské republice pro občana nejsnadnější k těmto sluţbám přistoupit prostřednictvím centrálního portálu gov.mt dostupného na adrese http://www.gov.mt/en/Pages/gov.mt%20homepage.aspx (MITA, 2013). Na tomto portálu najdeme, krom komplexních informací o maltských vládních organizacích, tiskových oznámení vlády především záloţku Life Events, prostřednictvím které můţeme přistoupit k návodům na řešení ţivotních událostí. Tyto návody pak často odkazují na jednotlivé elektronické formuláře, které jsou zároveň přístupné samostatně prostřednictvím záloţky Services and Information. Prostřednictvím tohoto webu je moţné jednoduše řešit ţivotní situaci ztráta a hledání zaměstnání a studium. Nemá smysl popisovat detail postupu, protoţe celý web je zpracován vysoce intuitivně a uţivatelsky přívětivě. K mému překvapení podpora pro zaloţení vlastní firmy na tomto portále chybí (podobně jako na českém centrálním webu). Nicméně v sekci Services and Information najdeme seznam všech dostupných vládních webových stránek a mezi nimi i stránku odkazující na vládní portál

82

Businessfirst, kde je, podobně jako na českém portále Businessinfo, výborně zpracovaný návod na zaloţení vlastní firmy (Business First, 2014). EU 27+ Oblast hodnocení služeb Uživatelská přívětivost Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Transparentnost Dodávka služby Organizace státní správy Zacházení s osobními údaji Přeshraniční mobilita služeb pro občany Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Přeshraniční mobilita služeb pro firmy Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby

Maltská republika

Průměrné hodnocení

Průměrné hodnocení

Založení firmy

Ztráta a hledání zaměstnání

Studium

72 74

93

98

92

89

95

100

93

93

76

100

100

100

100

65

79

85

89

63

61

70

87

68

53

50

94

97

91

94

41

91

100

83

90

66

91

92

90

91

43

100

100

100

100

46

91

N/A

N/A

91

42

100

N/A

N/A

100

57

100

N/A

N/A

100

56

56

N/A

N/A

56

50

40

N/A

N/A

40

56

96

96

N/A

N/A

55

100

100

N/A

N/A

68

100

100

N/A

N/A

50

75

75

N/A

N/A

45

76

76

N/A

N/A

Tab. 9 - Hodnocení Maltské republiky z hlediska úrovně poskytovaných služeb

Hodnocení Maltské republiky z hlediska úrovně sluţeb poskytovaných občanům a firmám, které je obsaţeno v předchozí tabulce, je extraktem z kompletní sady dat pořízených v průběhu hodnocení jednotlivých zemí z pohledu řešení ţivotních událostí a publikovaných společně s eGovernment Benchmarkem 2012 (European Commision, 2013). K souhrnnému výsledku v jednotlivých kategoriích a jednotlivých ţivotních událostech jsem pro srovnání přidal i průměr z výsledků všech členských států EU 27+. Tabulka ukazuje, ţe Maltská republika výrazně převyšuje svým hodnocení průměr EU 27+, a to ve všech kategoriích. Tato tabulka bude také podkladem pro porovnání České republiky s Maltou v kapitole 6.4. Podobně jako v případě České republiky uvádím tabulku, která obsahuje informaci o počtu URL, které musí pro vyřešení celé ţivotní události uţivatel navštívit. Kompletní seznam URL je pak součástí příloh č. 10–12.

83

Počet navštívených URL v Maltské rep. Studium Ztráta a hledání zaměstnání Založení firmy

4 4 2

Tab. 10 - Počty URL potřebných k řešení životní události v Maltské republice

84

6 Porovnání České republiky a Maltské republiky 6.1 Základní statistické údaje Následující statistické údaje vedle základních demografických a ekonomických údajů porovnávají obě země v oblastech souvisejících přímo s oblastí eGovernmentu. Údaje v tabulce vycházejí ze statistik poskytovaných Eurostatem (Eurostat, 2013).

Maltská Česká republika republika Počet obyvatel HDP na obyvatele Podíl vládního dluhu na HDP Nezaměstnanost % investic do vědy a výzkumu z HDP % obyvatel zaměstnaných v hightech sektoru % domácností připojených broadbandem

EU 27

421 230 10 516 125 502 623 021 86 79 100 72,10% 45,80% 85,30% 6,00% 6,80% 10,90% 0,72% 1,85% 2,03%

Údaj z roku 2013 2012 2012 2013 2012

5,70%

4,60%

3,80%

2011

77%

68%

73%

2011

94%

91%

90%

2012

44%

32%

45%

2012

38%

5%

11%

2012

66%

66%

70%

2012

29%

19%

22%

2012

41%

30%

44%

2012

36%

27%

39%

2012

29%

15%

27%

2012

17%

13%

22%

2012

% podniků připojených broadbandem % obyvatel, kteří objednali zboţí nebo sluţbu přes Internet % obyvatel, kteří objednali zboţí nebo sluţbu přes Internet přeshraničně v EU % obyvatel pouţívajících pravidelně Internet % obyvatel, kteří nikdy nepouţili Internet % obyvatel, kteří pouţili při komunikaci se státní správou Internet % obyvatel, kteří prostřednictvím internetu získali informace z webů orgánů státní správy % obyvatel, kteří prostřednictvím internetu stáhli oficiální formulář z webů orgánů státní správy % obyvatel, kteří prostřednictvím internetu odeslali vyplněný oficiální formulář orgánu státní správy

Tab. 11 - Základní statistické údaje porovnávaných zemích

85

6.2 Porovnání z pohledu strategie, kompetenčního uspořádání a legislativy 6.2.1 Strategie Proces definice strategie Rozdílem, který povaţuji za podstatný, je samotná příprava a vznik strategie pro eGovernment. Dá se říci, ţe v České republice, která je z pohledu počtu obyvatel či území větším státem, coţ s sebou nese členitější a víceúrovňovou strukturu státní správy, vznik celostátní strategie pro eGovernment, který zasahuje jak do centrálních orgánů státní správy, tak do krajských i místních orgánů, probíhal ve srovnání s Maltou přístupem čistě shora dolů. V Maltské republice byla prostřednictvím několikadenní konference a cyklu panelů, workshopů, organizovaných MITA, k přípravě strategie přizvána řada aktérů jak z vládního, tak i privátního sektoru. Domnívám se, ţe tímto postupem můţe být dosaţeno širšího celospolečenského konsenzu a strategie můţe být pak na všech úrovních veřejné moci i soukromým sektorem lépe akceptována.

Technologický aspekt strategie V oblasti back-office systémů obě země řeší velmi podobnou problematiku. Příkladem mohou být priority v oblasti komunikačních systémů, integrace backoffice systémů, problematika sdílení dat a aplikací, které se v podstatě shodují. Lze konstatovat, ţe česká strategie je v tomto ohledu detailnější a popisuje více technologických aspektů z pohledu celkové architektury. Na straně druhé se ale příliš nezabývá tím, jaké výhody (např. zvýšení počtu elektronicky poskytovaných sluţeb) tyto nákladné změny přinesou, zatímco v maltské strategii je provázanost jasná. Implementace některých technologií, které jsou prioritami EU a které jsou jiţ v Maltské republice implementovány, není českou strategií řešena. Jedná se především o problematiku elektronických dokumentů a s tím související otázku digitální kontinuity a bezpečných úloţišť elektronických dokumentů. Samostatnou kapitolou, kterou česká strategie neřeší podle mého názoru dostatečně, je oblast eID. V ČR je sice moţné získat elektronický občanský průkaz, ale tato technologie není implementována do ţádné z mně známých elektronických sluţeb, rovněţ tak o řešení správy identit, která byla úspěšně řešena na Maltě v minulém programovém období, dokument nepojednává.

86

Aspekt služeb a jejich poskytování Jakkoli by aktivity plánované v ČR i v Maltské republice (např. vytvoření sběrnice sluţeb a propojení agendových systémů) na pozadí ICT (back office) měly umoţnit zprovoznění více elektronických sluţeb poskytovaných občanům i firmám, není tato priorita s výjimkou úplného elektronického podání ve strategii České republiky řešena. Maltská republika si klade za cíl uvedení dalších sluţeb pro občany i podnikatele, jejich vyšší interaktivitu např. díky pouţité technologií Web 2.0, jejich dostupnost prostřednictvím různých kanálů, jako například mobilní zařízení. V prioritách Maltské republiky je zavedení dalších sluţeb občanům, jako jsou sluţby eParticipace,

eHealth.

Tyto

oblasti

česká

strategie

postrádá.

Obě země poskytují moţnost vyuţití elektronických sluţeb asistovaně, prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Zajímavou shodu vidím ve snaze obou států o poskytování těchto sluţeb komerčními subjekty (v ČR např. ČSOB).

Širší kontext eGovernmentu Moţnost integrace sluţeb poskytovaných veřejným sektorem se sluţbami poskytovanými komerčními subjekty, které splňují specifikace MITA, představuje moţnost, jak vyuţít multiplikačního efektu na jiţ státem učiněných investicích. Tuto oblast, po které je v ČR dlouhodobě

ze

strany

komerčního

sektoru

poptávka,

česká

strategie

neřeší.

Pro sníţení nákladů na výkon veřejné správy prostřednictvím eGovernmentu je nezbytné, vedle poskytování kvalitních a funkčních a uţivatelsky přívětivých sluţeb, i aktivní pouţívání těchto sluţeb občany. K tomu je nezbytná cílená propagace těchto sluţeb a počítačová gramotnost uţivatelů. Obě země si v oblasti pouţívání sluţeb (eGovernment Use) ve srovnání s průměrem EU nestojí dobře (obě jsou lehce pod průměrem EU28+ a na 60 % úrovně nejlepších zemí). Zatímco česká strategie k této oblasti nezaujímá ţádné stanovisko, ve strategii Maltské republiky jsou jasně nastíněny body vedoucí k propagaci sluţeb eGovernmentu před veřejností a aktivity vedoucí ke zvyšování IT gramotnosti obyvatel, včetně pouţití technologií eLearningu.

6.2.2 Kompetenční uspořádání Za zcela zásadní faktor, který ovlivňuje dynamiku a další prametry (kvalitu sluţeb, ekonomické aspekty) rozvoje eGovernmentu v dané zemi povaţuji způsob kompetenčního

87

uspořádání, tedy jak jsou stanoveny pravomoci a odpovědnosti za implementaci eGovernmentu a ICT politik v rámci orgánů státní správy. Souhrnně lze tuto oblast nazvat způsobem IT Governance v rámci státní správy. IT Governance je definovaná jako proces, který má zajistit efektivnost a účinnost v plánování a vyuţívání ICT zdrojů, tak aby bylo dosaţeno cílů, které si organizace, v tomto případě orgány veřejné moci, dala. (Gartner, 2013). V EU se setkáváme se dvěma modely, které odlišují i Českou a Maltskou republiku. 

Centralizovaná IT Governance – případ Maltské republiky. Existence specializované vládní agentury MITA a její role a respektované postavení mezi orgány státní správy zajišťuje: o schopnost prosadit respektovanou celonárodní strategii v oblasti ICT, o politickou nezávislost a personální stabilitu a z ní vyplývající kontinuitu v prosazování dlouhodobé strategie, o konzistenci ICT politik mezi jednotlivými resorty, o komplexní posuzování relevantnosti a benefitů zásadních ICT projektů na celonárodní úrovni vede k efektivnímu vyuţívání nejen finančních zdrojů, o resortně specifické projekty jsou v pravomoci CIO jednotlivých resortů, ale při zachování pravidel budování architektury a dodrţování standardů vývoje aplikací a správy ICT.



Decentralizovaná IT Governance – realita České republiky. V případě České republiky se jedná o stav, který spíše neţ z kompetenčního zákona vyplývá z faktického působení (resp. nepůsobení) Ministerstva vnitra a RVKIS. Za hlavní problémy tohoto systému povaţuji: o extrémní závislost na politických prioritách a momentální politické mapě. Krásným příkladem je právě rok 2013. Pádem Nečasovy vlády přestala na několik měsíců fakticky fungovat RVKIS a následně proběhla řada personálních změn zapříčiněných nástupem nových ministrů i na „nepolitické“ úrovni řízení ministerstev.

Ty vedly k výměně řady CIO v jednotlivých

resortech včetně Ministerstva vnitra, které má být zodpovědné za implementaci eGovernmentu. Nelze pracovat dlouhodobě a koncepčně v nestabilním personálním obsazení. o resortismus, který vyplývá z nečinnosti centrálně pověřených orgánů – tedy RVKIS a Ministerstva vnitra. Jednotlivá ministerstva mají velmi silné postavení vůči centrálním orgánům, a to vede k nekonzistencím v IT

88

politikách, duplicitám v realizovaných projektech, které by mohly být řešeny efektivněji centrálně, a logickým následkem toho je neefektivní nakládání s finančními prostředky. Není nezajímavé, ţe ve většině zemí, které se řadí z pohledu benchmarku EU mezi nejlépe hodnocené, existuje silný centrální orgán, zodpovědný za IT Governance a vice versa, na konci ţebříčku jsou země s decentralizovaným modelem. Závislost úspěšnosti země na modelu IT Governance je statisticky významným faktorem. Z pohledu této práce je důleţité konstatovat znovu odlišnost mezi Maltskou a Českou republikou z pohledu IT Governance.

6.2.3 Legislativní rámec Důleţitým

rozdílem je především způsob vzniku právních základů eGovernmentu.

Z předchozích kapitol je patrné, ţe řada zákonů v Maltské republice byla přijata do národního práva z komunitárního práva Evropské unie, a to formou transformace – tedy doslovného překladu a převzetí co do účinků norem. Tento fakt svým způsobem

napomáhá Maltské

republice jednat v souladu se strategií EU. V České republice řada zákonů vznikala odděleně od evropských norem a teprve před vstupem do EU byla s evropským právem harmonizována. Nicméně ani po roce 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, aţ do současnosti Česká republika v rámci normotvorby nepředpokládá, tam kde to není Unií nařízeno, přejímání evropských norem doslovně. Vedle způsobu vzniku norem je výrazným rozdílem absence uceleného zákona o eGovernmentu v Maltské republice. V České republice je zákonem o eGovernmentu nazýván zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jako hlavní důvod spatřuji fakt silného postavení MITA vůči orgánům veřejné moci. Díky tomuto faktu řada norem v oblasti eGovernmentu nemusí být řešená přímo zákonnou normou, ale k úpravě dané oblasti stačí předpis vyhlášený MITA. Nicméně právě v oblasti digitální kontinuity je jeho existence v rámci České republiky výhodou.

6.3 Porovnání z pohledu hodnocení uživatelů Jak bylo řečeno, zásadním odlišením benchmarku EU z roku 2013 od benchmarků předchozích je hodnocení pohledu uţivatelů na sluţby eGovernmentu, a to z hlediska jejich přístupu k vyuţívání těchto sluţeb, jejich kvality a vnímaných benefitů. Metoda

89

sociologického výzkumu, kterou bylo hodnocení provedeno, je popsána v kapitole 3.4. Z něj pak vyplývají následující 3 srovnání: 

Porovnání profilu respondentů z obou zemí z pohledu postoje k vyuţití sluţeb eGovernmentu. Následující tabulka znázorňuje četnost jednotlivých kategorií v obou zemích. Procenta jsou zaokrouhlena na celá čísla.

Kategorie dle vztahu k používání služeb e Governmentu Věřící (použili a preferují i do budouca) Nevěřící (nepoužili a nepreferují ani do budoucna) Odpadlící (použili jednou, ale ne více v budoucnu) Potenciální uživatelé (nepoužili, ale plánují v budoucnu)

Maltská republika Česká republika EU 27+ 34% 28% 32% 31% 43% 38% 15% 15% 14% 20% 15% 16%

Tab. 12 - Porovnání profilu respondentů z pohledu postoje k využívání eGovernmentu



Porovnání

důvodů

či

bariér

vedoucích

respondenty

k nepouţívání

sluţeb

eGovernmentu (kategorie Nevěřící a Potenciální uţivatelé). Bariéry limitující používání služeb eGovernmentu

Maltská republika Česká republika

Nevědomost o existenci sluţeb Preference osobního kontaktu Předpoklad snadnějšího alternativního kanálu Obavy o bezpečnost a ochranu osobních dat Nedostatečné znalosti a schopnosti k pouţití Nenalezení potřebných informací k pouţití Elektronická sluţba vyţaduje i tak osobní kontakt Přílišná sloţitost pouţití Technická selhání při pouţití Neočekávání časové úspory díky uţití elektronické sluţby

16% 49% 8% 13% 5% 20% 45% 7% 8% 14%

17% 68% 23% 6% 15% 11% 45% 3% 3% 18%

Tab. 13 - Bariéry limitující používání eGovernmentu v České a Maltské republice



Porovnání z pohledu poměru uţivatelů, kteří pouţili sluţby eGovernmentu v posledních 12 měsících (kategorie Věřící a Odpadlíci) a jejich spokojenosti se sluţbami a pravděpodobnosti opětovného uţití sluţeb eGovernmentu prostřednictvím TLB Effective Government. Maltská republika Česká republika Použití služeb eGovernmentu v posledních 12 měsících Pravděpodobnost znovuužití služby uživatelem Spokojenost se službou a naplnění očekávání uživatele

49%

43%

74%

66%

30%

53%

Tab. 14 - Zkušenosti uživatelů, kteří využili v posledních 12 měsících eGovernment

90

Z výše uvedeného porovnání názorů a postojů uţivatelů v několika směrech lze učinit následující závěry: 

Maltská republika je rozvinutějším státem neţ Česká republika z pohledu přístupu občanů ke sluţbám eGovernmentu, a to proto, ţe v Maltské republice je cca o 20% více uţivatelů, kteří uţili a i do budoucna plánují uţívat sluţby eGovernmentu a zároveň je o 38% méně těch, kteří nepouţívají a ani neplánují pouţívat sluţby eGovernmentu v budoucnu. Rovněţ tak je Malta dále z pohledu počtu uţivatelů, kteří sice nebyli uţivateli v minulosti, ale do budoucna plánují elektronické sluţby státu pouţívat. Nutno konstatovat, ţe v této kategorii ani Maltská Republika není leader rámci EU (například ve srovnání se severskými zeměmi) a hodlá tento problém řešit.



Obě země pak vykazují přesně stejný počet respondentů – 45%, kteří poukazují na nutnost osobního kontaktu s orgánem veřejné moci, a to i přes pouţití elektronické sluţby. Dále Češi výrazně převyšují Malťany v preferenci čistě osobního kontaktu se státní správou. Jedním z důvodu můţe být přesvědčení o výhodnosti jiného kanálu neţ elektronického – porovnání 8% takto smýšlejících občanů na Maltě vs. 23% v Čechách. Otázkou samozřejmě zůstává otázka propagace a obecného vědomí občanů o těchto sluţbách. Myslím, ţe se shodnu s většinou občanů České republiky, kdyţ prohlásím, ţe naše zodpovědné orgány v této oblasti nejednají.



Vyšší vyspělost vlastních sluţeb a i povědomí o nich je pak patrné z poslední tabulky, kdy Maltská republika Českou republiku překonává ve všech kategoriích a v kategorii, která hodnotí spokojenost a naplnění očekávání uţivatelů sluţeb, dokonce téměř dvojnásobně. Výsledek na straně druhé také ukazuje jistou odolnost Čechů, protoţe i přesto, ţe spokojených uţivatelů je pouze 30%, tak plných 66% předpokládá opětovné pouţití sluţby eGovernmentu.

6.4 Porovnání z pohledu implementace pěti klíčových ICT celků Za výstup srovnání České a Maltské republiky z pohledu 5 ICT celků povaţuji následující tabulku, která porovnává obě země z pohledu implementace pěti klíčových ICT technologických celků do sluţeb eGovernmentu. V příloze 13, lze najít detailní porovnání, podle

implementace

ICT

celků

v rámci

91

řešení

jednotlivých

ţivotních

událostí.

Česká republika

Tato technologie není implementována. Lze pouţít rozhraní datových schránek, které Single Sign On umoţní stejnou funkcionalitu. Nicméně ani v této podobě není implementováno.

eSafe

Řada projektů v oblasti certifikovaných úloţišť digitálních dokumentů je v současné době ve fázi realizace. Funcionalitu eSafe má elektronický trezor poskytovaný v rámci Datových schránek. Nicméně je za poplatek a hodnocení EU tento fakt ignoruje.

Autentické zdroje informací

Nejvýznamnější projekt českého eGovernmentu. Zaloţeno na technologii Oracle 11g. Chybí plná integrace se sluţbami poskytovanými v rámci ţivotních událostí firmy a občana. Funcionalita RPP je omezena kvůli neúplnému naplnění informacemi a popisy vztahů.

eDokumenty

Existuje zákon o elektronické konverzi, chybí zákon o digitální kontinuitě. Většina úřadů je vybavena elektronickou podatelnou, kde lze pouţít elektronicky podepsaný dokument. Rovněţ tak hodnocení EU nebere v úvahu existenci Datových schránek, které zaručují ověřené doručování elektronických zpráv. Elektronicky podepsané dokumenty však nelze pouţít přímo v rámci elektronických sluţeb řešících ţivotní situace občana a firmy.

eID

Bylo vydáno 16 tis. občanských průkazů opatřených čipem umoţňujícím uloţení jak kvalifikovaného, tak nekvalifikovaného certifikátu. V této oblasti není dořešena "silná autentizace" (BOK + číslo ID není z této kategorie). Prostředkem, který plně zaručuje autentizaci občana, je rozhraní datových schránek. V praxi zatím nevyuţité.

ČR : Malta dle Benchmark 2012

Malská republika

Komentář autora

0 : 100

Plně funkční a společně s eID představuje nejsilnější blok maltské horizontální technické infrastruktury. Pouţití eID je nezbytné při jakékoli interakci prostřednictvím elektronických sluţeb.

Odpovídá stavu. Pokud ČR začne vyuţívat existující funkcionalitu datových schránek, lze udělat významný skok vpřed.

0 : 100

Plně implementovaná technologie.

Odpovídá stavu, nebere v úvahu existenci trezoru v rámci Datových schránek.

75:90

Velmi podobná struktura jako v České republice. Obdoba RPP chybí. Postaveno na technologii Microsoft SQL. Data z registů jsou primárně integrována s eFormuláři. Nejsou vyuţívány k online pouţití jako např. RUIAN a ISKN v ČR.

Hlavním důvodem niţšího hodnocení ČR je neitegrování ZR s elektronickými sluţbami, a to zejména v oblasti týkající se fyzických osob. Za nedostatek maltského systému povaţuji neexistenci RPP či jeho obdoby.

5 : 83

Maltská republika je v této oblasti ve fázi early adopters. Chybí zákon o autorizované konverzi. Malta nevydává kvalifikovaný certifikát určený k podpisu elektronických dokumentů a i současná právní úprava je velmi vágní. Tyto nedostatky Malta obchází pouţitím eForms, coţ jsou elektronické formuláře, vztahující se k dané ţivotní události a ke kterým je moţný přístup po autentizaci prostřednictvím SSO. Nicméně v této podobě se nejedná o pouţívání elektronických dokumentů jako takových, kde tištěná kopie má stejný právní účinek jako elektronicky podepsaný dokument.

Naprosto neodpovídá realitě. Česká republika je z pohledu vyuţívání elektronických dokumentů dále neţ Malta, a to jak v legislativní, tak technické oblasti. Důvodem pro neobjektivní hodnocení EU je záměna existence eForms s existencí eDokumentu.

100% funkční technologie a společně s SSO tvoří nedílnou součást Maltské technické infrastruktury.

Zde jsem naopak přesvědčen, ţe hodnocení České republiky je přehnaně optimistické. Lze v rámci některých formulářů pouţít číslo občanského průkazu, ale to jsme podle mého názoru na míle vzdáleni od eID. Dokonce tuto moţnost povaţuji za bezpečností riziko českého systému.

56 : 88

Tab. 15 - Porovnání České a Maltské republiky z pohledu implementace ICT celků dle Benchmarku 2012

6.5 Porovnání z pohledu služeb řešících životní události občana a firmy Jak v České, tak Maltské republice je centrálním bodem určeným pro přístup ke sluţbám eGovernmentu prostřednictvím Internetu centrální portál. Rovněţ tak lze v obou zemích vyuţít kontaktní místo veřejné správy, které je připraveno občanem poţadovanou sluţbu zprostředkovat.

92

Z vlastní zkušenosti můţu říct, ţe zejména v poslední době výrazně stoupla kvalita poskytovaných sluţeb v ČR prostřednictvím sluţby Czech Point, a to zejména díky praxi personálu. V obou republikách pak je reálná moţnost poskytování těchto sluţeb prostřednictvím privátních subjektů, které jsou k tomu na základě rozhodnutí státu oprávněny. Bohuţel nemohu porovnat s podobnou sluţbou v Maltě z důvodu absence vlastní zkušenosti. Z pohledu designu centrálních portálů jsou maltské stránky modernější a působí celkově přehlednějším dojmem. Z pohledu funkcionality maltský plní stejnou sluţbu, jako portál český, navíc poskytuje několik dalších funkcí. Podobně některé funkce českého portálu jsou specifické. Portály určené pro podnikatele jsou odděleny od centrálního portálu v obou zemích a jsou velmi dobře zpracovány, a to jak z pohledu designu, tak z pohledu informací. Za rozdíly, na které je potřeba z pohledu centrálních portálů upozornit, povaţuji: 

Vysoké procento ţivotních událostí lze řešit pouze prostřednictvím maltského portálu.



Český portál nabízí pouze minimum sluţeb, které jsou definovány jako transakční.



Maltský portál se vyznačuje také propracovanými elektronickými formuláři –eForms, které se vztahují k ţivotní události a které lze po přihlášení rovnou odeslat příslušnému úřadu.



Oproti tomu český portál obsahuje sekci Czechpoint@home, kde lze online poţádat o výpisy ze základních, případně veřejných registrů – podmínkou je přirozeně existence datové schránky.



Český portál obsahuje velmi uţitečnou sekci seznamu existujících datových schránek a jejich návaznost na fyzické i právnické osoby.



Z komplexnějšího pohledu povaţuji za důleţité, ţe kaţdý web maltské státní správy obsahuje alespoň odkaz na centrální portál, který je jasně viditelný na hlavní stránce. Některé weby obsahují i fragmenty sluţeb a informací převzaté z centrálního portálu.



Na maltském centrálním portále je odkaz na Single Sign On portál – mygov.mt., umoţňující rychlou autentizaci ke všem sluţbám eGovernmentu. Taková funkce na českém portálu chybí.



Maltský portál obsahuje informace o veřejných výběrových řízeních, resp. odkaz na ně, rovněţ tak i na informace o dostupných pracovních příleţitostech. Obsaţnou sekcí tohoto portálu jsou informace a sluţby z oblasti eHealth.



Další sluţbou maltského portálu jsou myBills, které umoţňují uskutečnit platbu vůči orgánům maltské státní správy. Rovněţ tak poskytuje funkcionalitu upozornění

93

občana na splatnost závazků vůči státní správě a funkcionalitu upozornění na obdrţení platby orgánem veřejné moci. Z pohledu hodnocení prostřednictvím benchmarku 2012 vycházejí sluţby eGovernmentu poskytovaných maltskou veřejnou správou jako řádově vyspělejší, a to jak ve srovnání s Českou republikou, tak s průměrem EU 27+. Shrnutí v jednotlivých kategoriích nabízí následující tabulka. Oblast hodnocení služeb Uživatelská přívětivost Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Transparentnost Dodávka služby Informace o orgánu státní správy Zacházení s osobními údaji Přeshraniční mobilita služeb pro občany Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby Přeshraniční mobilita služeb pro firmy Dostupnost služby Snadnost použití služby Jednoduchost použití služby Rychlost použití služby

EU 27+

Česká republika

Maltská Republika

72

62

93

74

63

95

76

57

100

65

64

79

61

59

70

50

30

94

41

33

91

66

58

91

43

0

100

46

43

91

42

27

100

57

67

100

56

81

56

50

84

40

56

41

96

55

40

100

68

33

100

50

53

75

45

53

76

Tab. 16 - Porovnání České a Maltské republiky z hlediska vyspělosti služeb poskytovaných při řešení životních událostí

Podobně jako v předchozích kapitolách ještě provedu srovnání počtu navštívených URL v rámci hodnocení, které dělali „utajení zákazníci“. Z něj vyplývá, ţe občané a podnikatelé v Maltské republice musí v rámci řešení ţivotní události navštívit méně URL, coţ svědčí o vyšší propracovanosti a provázanosti systémů a vede k vyššímu uţivatelskému komfortu.

Studium Ztráta a hledání zaměstnání Zaloţení firmy

Počet navštívených URL v Maltské republice 4

Počet navštívených URL v ČR 14

4

2

2

10

Tab. 17 - Porovnání České a Maltské republiky z hlediska počtu navštívených URL při řešení životní události

94

Závěr Cílem práce bylo objektivní porovnání úrovně rozvoje eGovernmentu v České republice s vybraný reprezentantem skupiny nejvyspělejších zemí EU na tomto poli. Pro takové porovnání bylo důleţité zasadit problematiku eGovernmentu jednak do současného celospolečenského kontextu a zároveň do kontextu IT viz kapitola 1, dále pak pochopit roli Evropské unie a jejích orgánů na rozvoj a směřování eGovernmentu v rámci Evropské unie viz kapitola 2. Zásadním úkolem pak bylo zvolit vhodná kritéria a metodu pro výběr porovnávané země a především metodu, kterou budou obě země porovnány. Kapitola 3 se v teoretické rovině věnuje některým v praxi pouţívaným metodám, které jsou pro takové porovnání relevantní a jejím výstupem je pak výběr země i metody. Kapitoly 4 a 5 pak popisují současný stav rozvoje eGovernmentu v České a Maltské republice – země která byla v kapitole 3 vybrána jako nejlépe hodnocená země EU - a to z hlediska strategie, kompetenčního uspořádání a legislativního rámce, a především se věnují hodnocení úrovně implementace technologických celků, popisu způsobu poskytování sluţeb eGovernmentu v obou zemích a jejich hodnocení, dle kritérií daných vybranou metodou srovnání. Z nich pak vychází kapitola 6, ve které byly obě země porovnány. Z hlediska dalšího výzkumu doporučuji věnovat pozornost eGovernment Benchmarku 2013, který vyjde pravděpodobně v červnu roku 2014, a to zejména metodám a výstupům hodnocení oblastí eJustice, eZdravotnictví a sluţeb poskytovaných na úrovni místní samosprávy. Toto jsou oblasti, které jsou různými benchmarky porovnávány velmi zřídka. Důvodem pro toto doporučení je také to, ţe tato práce není tak komplexní jak by mohla být z důvodu neexistence nové verze benchmarku EU v době zpracování a zároveň moje přesvědčení, ţe Benchmark pouţívaný v současné době Evropskou komisí představuje jeden z nejpropracovanějších a nejkomplexnějších systémů hodnocení rozvoje eGovernmentu na světě a jeho výstupy jsou velmi dobře pouţitelné v praxi, minimálně jako určité vodítko pro směřování dalšího rozvoje v naší zemi. Z této práce, rovněţ tak jako z mého pozorování a dalšího studia vyplývá několik faktů, které je podle mého názoru důleţité zmínit v závěru této práce: 

Vliv Evropské komise na směřování vývoje eGovernmentu je velmi významný. EU jej uplatňuje jednak prostřednictvím právních norem, zejména pak směrnic a doporučení, ale především pak díky finančním zdrojům, které jsou členským státům dostupné

95

k čerpání prostřednictvím operačních programů či strukturálních fondů. Podmínkou pro čerpání je jasně zpracovaný plán pro rozvoj eGovernmentu v dané zemi na období čerpání a shoda priorit národního plánu s prioritami EU. Ty jsou obvykle vyjádřeny Akčními plány Komise EU na definované časové období. 

Fakt konstatovaný v předchozím odstavci se plně potvrdil v rámci zpracovávání hlavního cíle této práce – tj. porovnání České republiky s Maltskou republikou, a to především ve fázi výběru země pro srovnání. Je patrné, ţe v podstatě všechny země, které byly členy EU před východním rozšířením v roce 2004, jsou z hlediska eGovernmentu na velmi podobné úrovni rozvoje.



Z porovnání České a Maltské republiky pak vyplývá, ţe úroveň rozvoje eGovernmentu v Maltské republice je vyšší neţ v České republice. Vyplývá to jak z Benchmarku 2012, kterým jsem země porovnával, tak z vlastního zkoumání. Malta můţe být pro Českou republiku inspirací z pohledu: o propracovanějšího, komplexnějšího a dlouhodobě konzistentního plánu rozvoje eGovernmentu v Maltské republice, který vzniká v širokém celospolečenském konsenzu, o kvality a rozsahu sluţeb poskytovaných elektronicky občanům i firmám, o implementace podpůrných technologií umoţňujících rozvoj pokročilých sluţeb eGovernmentu.



Míra vyuţívání sluţeb eGovernmentu veřejností je problémem v obou zemí. Obě dosahují niţšího neţ průměrného vyuţívání sluţeb, vztaţeno k průměru EU27+. Rovněţ tak je pro obě země typické vyšší rozšíření a vyuţívání sluţeb eGovernmentu firmami. Obě země pak také vykazují vyšší vyspělost sluţeb poskytovaných firmám. Hlavním problémem je oblast propagace těchto sluţeb směrem k občanům. Zatímco akční plán Maltské republiky se touto problematikou intenzivně zajímá a definuje konkrétní kroky, které je třeba podniknout, v České strategii na období 2014-2020 není o této oblasti zmínka.



Metodu benchmarkingu povaţuji za nejlepší současnou metodu pro porovnání vyspělosti států. Na straně druhé je k jeho výstupům třeba přistupovat kriticky a zkoumat závěry, které se ne vţdy shodují s realitou, nebo jí nepopisují v dostatečném kontextu. Příkladem, který byl konstatován v rámci této práce, je oblast pouţívání elektronických dokumentů u nás a v Maltské republice, kde výsledek benchmarku povaţuji minimálně za pochybný – v tomto případě podhodnocuje úroveň stavu věcí

96

v České republice. Dalším příkladem, nikoli tak markantním, je v oblast eID, kde je naopak stav v ČR poněkud idealizován. 

Za zásadní pro rychlejší rozvoj eGovernmentu ţádoucím směrem v České republice povaţuji následující: o Jasně definovaný orgán zodpovědný za rozvoj eGovernmentu v rámci České republiky

s dostatečně

silným

mandátem

a

kompetencemi

směrem

k jednotlivým rezortům, realizující normotvorbu a tvorbu standardů pro tvorbu státní architektury a softwarové architektury, který bude v maximální moţné míře nezávislý na politických změnách a turbulencích – určitá obdoba MITA v Maltské republice. Je jasné, ţe musí být za svou činnost zodpovědný vládě, či jinému orgánu veřejné moci. Na straně druhé nepolitičnost zajistí vyšší personální stabilitu, která je pro takto rozsáhlý IT projekt, jakým implementace eGovernmentu je, nezbytná. Zde nám můţe být příkladem nejen Malta, ale například i Dánsko a Švédsko. Nebylo tématem této práce prokázat závislost úrovně rozvoje sluţeb eGovernmentu na existenci takového orgánu, ale jsem přesvědčený, ţe zde existuje statisticky významná závislost. o Takovýto nezávislý orgán bude moci plánovat koncepčněji neţ „od voleb do voleb“. Existenci jasného dlouhodobého národního plánu, který je pravidelně auditován a hodnocen, vidím jako naprostý základ pro úspěšné pokračování elektronizace státní správy. o Akční plány, střednědobé plány a dlouhodobé vize musí vznikat způsobem, který více zaangaţuje krom centrálních orgánů další dotčené aktéry, jakými jsou například zástupci krajů a zástupci samosprávy, zástupci akademické obce a odborná veřejnost. o Hodnocení projektů a jejich alternativ by mělo probíhat méně politickým a transparentnějším způsobem. Jsem přesvědčen, ţe bychom za stejné prostředky dokázali vybudovat podstatně více uţitečných sluţeb.

97

Seznam použité literatury [1]

CAMPBELL, F.; BROWN, R.P.C.: Benefit–Cost Analysis, Financial and Economical Apprisal using Spreadsheets. New York: Cambridge University Press, 2003. ISBN 9780-511-07695-4.

[2]

BUDIŠ, P.; HŘEBÍKOVÁ, I.: Datové schránky, fungování, doručování, bezpečnost, návody. Olomouc: ANAG, Andragog Agency, 2010. ISBN 978-80-7263-617-4.

[3]

EUROPEAN COMMISSION.: Public Services Online „Digital by default, or by Detour?“ Assessing User Centric eGovernment Performance in Europe – 2012 Benchmark; Inside report. Luxembourg: Publication office of the European Union, 2013. ISBN 978-92-79-29949-0

[4]

KEEHLEY, P.; ABERCROMBIE, N.N.: Benchmarking in the Public and Nonprofit Sectors. San Francisco: Jossey Bass A Wiley Imprint, 2008. ISBN 978-0-7879-9831-8.

[5]

NIXON, P.; KOUTRAKOU, V.: E-government in Europe, Re-booting the state. New York: Routledge, 2007. ISBN 978-0-415-40186-9.

[6]

PLATON: The Republic. 2. ed. New York: Basic Books, 1968. ISBN 0-465-06936-3.

[7]

VANÍČEK, Z.: MARCHAL,S.; PROKEŠ, J.: Právní aspekty eGovernmentu v ČR. Praha: Linde Praha a.s., 2011. ISBN 978-80-7201-855-0.

[8]

ŠPAČEK, D.: eGovernment, Cíle, Trendy a přístupy k jeho hodnocení. Praha: C.H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-261-8.

[9]

UNITED NATIONS: E-Government Survey 2012. New York: United nations, February 2012. ISBN 978-92-1-123190-8.

[10] ALSHAWI, S.; ALAHMARY, A.; ALALWANY H.: Proceeding of European and Mediterranean Conference of Information Systems 2007, Polytechnic University of Valencia. eGovernmenent Evaluation Factors: Citizens Perspective.Valencia, Spain 2007. [11] GOLDKUHL, G.: What does it mean to serve the citizen in e-Services. International Journal of Public Information Systems. 2007, vol.3, pp.135-159 [12] GUPTA, M.P; JANA, D.: Egovernment Evaluation: A Framework and Case Study. Government Information Quartarly, 2003, no.20, vol.4, pp. 365-387

98

[13] KAUFMANN, D.; KRAAY,A.; LOBATON, P.Z.: Governance Matters. The World Bank Development Research Group Macroeconomics and Growth and World Bankk Institute Governanace, Regulation and Finance. October 1999. Policy Research Working Paper 2196. [14] KRAEMER, K.L.; DANZINGER, J.N.; KING J.L.: Local Government and Information Technology in the United States. Informatics Studies. 1978, Paris OECD, vol. 12, pp. 186-237 [15] LAYNE, K.; LEE, J.:Developing fully functional E-government: A four stage model. Government Information Quarterly, 2001, no.18, pp. 122-136 [16] MACINTOSH, A.; GORDON, T.; RENTON, A.: Providing Argument Support for EParticipation. Journal of Information Technology & Politics. 2009, vol. 6, pp. 43-59 [17] PICCI,L.: The quantitative evaluation of the economic impact of eGovernment: A structural modeling approach. Information Economics and Policy, 30. August 2005. Dostupné online z WWW: <www2.dse.unibo.it/picci/egoveval.pdf>. [18] PAPADOMICHELAKI, X; MENTZAS, G.: A Multiple-Item Scale for Assessing Egovernment Service Quality. Government Information Quarterly, 2012, no.29, pp. 98109 [19] PARASURAMAN, A.; ZEITHAML, V.A.; MALHOTRA, A.: E-S-QUAL, A MultipleItem Scale for Assessing Electronic Service Quality. Journal of Service Research, 2005, vol. 7, pp.1-21 [20] ROWLEY, J.: An Analysis of the e-service literature: towards a research agenda. Internet Research. 2006, vol.16, no.3, pp.339-359 [21] ACCENTURE.: From eGovernment to eGovernance, Using new technologies to strenghten relationships with citizens. [online]. 2009. Dostupné z WWW: . [22] ATOS, MAYER P.: eObčan a eGovernment: prezentace pro konferenci ISSS 2013 [online]. 2013. Hradec Králové. Dostupné z WWW: .

99

[23] BANGEMANN, M.: Recomendationton the European Council, Europe and the Global information society [online]. 1994. Brussels. Dostupné z WWW: . [24] BEAUMASTER, S.: Local Government IT implementation Issues: A Challenge for public administration. Proceeding of the 35 Hawaii International Conference on System Siences. 2002. Dostupné z WWW: . [25] BUSINESS FIRST: [online]. 2014. [přist. 2013-01-02]. Dostupné z WWW: . [26] CAPGEMINI: Online Availability of public services: How is Europe progresing [online]. 3 March 2005. [přist. 2013-08-10]. Dostupné z WWW: . [27] CAPGEMINI: The User Challenge Benchmarking The Supply Of Online Public Services [online]. 7 September 2007. [přist. 2013-08-10]. Dostupné z WWW: . [28] CAPGEMINI: Rising the New Challenges of Transactional Services in the Public Sector [online]. 2012. [přist. 2013-07-21]. Dostupné z WWW: . [29] CZECH TRADE: BusinessInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 2013. [přist. 2013-12-29]. Dostupné z WWW: . [30] DI MAIO, A: New European e-Government Action Plan: The Good, The Bad and The Ugly [online]. 17. December 2010. Dostupné z WWW: . [31] DI MAIO, A: Do We Really Need Government Interoperability [online]. 31. May 2013. Dostupné z WWW: . [32] EPRACTICE.EU: eGovernment in Malta, Editin 15.0. [online]. December 2011. Dostupné z WWW: .

100

[33] EUROPEAN COMMISSION: Aproval of the list of Suplementary benchmarking Indicators [online].2000. Dostupné z WWW: . [34] EUROPEAN COMMISSION: Digital Agenda for Europe, Communication from the Commission to the Council and to the European Parliament. Commission of the European Communities. [online].2010. Dostupné z WWW: . [35] EUROPEAN COMMISSION: Digital „to-do“ list: new digital prioroties for 2013-2014. [online].2012. Dostupné z WWW: . [36] EUROPEAN COMMISSION: eGovernment indicators for benchmarking eEurope. [online].2000. Dostupné z WWW: . [37] EUROPEAN COMMISSION: eEurope 2002, Communication from the Commission to the Council and to the European Parliament. Commission of the European Communities. [online].2000. Dostupné z WWW: . [38] EUROPEAN COMMISSION: eEurope 2005: Information society for All, Communication from the Commission to the Council and to the European Parliament. Commission of the European Communities. [online].2002. Dostupné z WWW: . [39] EUROPEAN COMMISSION: i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. [online].2002. Dostupné z WWW: . [40] EUROPEAN COMMISSION: i2010 eGovernment Action Plan: Accelareating eGovernment in Europ efor the Benefit of All, Communication from the Commission to the Council and to the European Parliament. Commission of the European Communities. [online].2006. Dostupné z WWW: . 101

[41] EUROPEAN COMMISSION: Europe 2020:Strategie pro inteligentní a udrţitelný růst podporující začlenění. [online].2010. Dostupné z WWW: . [42] EUROPEAN COMMISSION:MEPSIR, Measuring European Public Sector Infromation Resources. [online].2006. Dostupné z WWW: . [43] EUROPEAN COMMISSION:The European eGovernment Action Plan 2011-2015, Harnessing ICT to Promote smart, sustainable and innovative Government. [online] 2010. Dostupné z WWW:. [44] EUROPEAN COMMISSION: eGovernment Benchmark Framework 2012-2015, Method Paper. [online]. 2012. [přist. 2013-08-11]. Dostupné z WWW: . [45] EUROPEAN COMMISSION: Public Services Online.“Digital by default or by Detour?“; Final Insight Report. [online]. 2013. [přist. 2013-08-11]. Dostupné z WWW: . [46] EUROPEAN COMMISSION: Public Services Online.“Digital by default or by Detour?“; Final Background Report. [online]. 2013. [přist. 2013-08-11]. Dostupné z WWW: . [47] EUROPEAN COMMISSION: Complete Data Set from the eGovernment Benchmark 2012 Report. [online]. 2013. [přist. 2013-12-29]. Dostupné z WWW: . [48] EUROPEAN COMMISSION: Study on electronic documents and electronic delivery for the purpose of the implementation of Art. 8 of the Services Directive. [online]. February 2010. [přist. 2013-12-30]. Dostupné z WWW: . 102

[49] EUROSTAT: Country Profiles. [online]. 2013. [přist. 2013-09-22]. Dostupné z WWW: . [50] EVROPSKÝ PARLAMENT: Směrnice evropského parlamentu a rady 1999/93/ES o zásadách společenství pro elektronické podpisy. [online]. 2013. [přist. 2013-12-28]. Dostupné WWW:. [51] GARTNER Inc.: IT Glosary. [online]. 2013. [přist. 2013-09-01]. Dostupné z WWW: . [52] IDABC: Study on Mutual Recognition of eSignitures: Update of Country Profiles. Malta Country Profile. [online]. July 2009. [přist. 2013-12-29]. Dostupné z WWW: . [53] JUHASZ, L.: The information strategy of the European Union [online]. 2007. Dostupné z WWW: . [54] KAUFMANN, D.: KRAAY, A,; ZOIDO, P.: Governance Matters : World Bank Policy Working Paper No. 2196 [online]. World Bank Institute Governance, Regulation and Finance; Policy Research Working Paper No. 2196. 1999. Dostupné z WWW: . [55] MINISTESTVO VNITRA: Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby. [online]. Přistoupeno [přist. 2013-08-23]. Dostupné z WWW: <www.mvcr.cz/soubor/ modernizace-dokumenty-strategie-pdf.aspx>. [56] MINISTESTVO VNITRA: Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+. [online]. 2013 Přistoupeno [přist. 2013-08-23]. Dostupné z WWW: . [57] MINISTESTVO VNITRA: Globální architektura Základních registrů. [online]. [přist. 2013-10-28]. Dostupné z WWW: < http://www.szrcr.cz/file/4>. [58] MINISTESTVO VNITRA: Portál veřejné správy. [online]. 2013. [přist. 2013-12-29]. Dostupné z WWW: .

103

[59] MITA: Digital Malta 2014-2018. [online]. 2013. Přistoupeno [přist. 2013-08-23]. Dostupné z WWW:. [60] MITA: eID Integration Document, Implementation of the Malta Electronic Identity. [online]. 20.5.2010. Přistoupeno [přist. 2013-12-30]. Dostupné z WWW: . [61] MITA: Department of information Malta. [online]. 2013. [přist. 2013-09-01]. Dostupné z WWW: . [62] MITA: Department of information Malta. [online]. 2013. [přist. 2013-12-30]. Dostupné z WWW: . [63] MECS: Certification Practice Statement For Non-Qualified Certificates. [online]. 14.9.2012. Přistoupeno [přist. 2013-12-30]. Dostupné z WWW: . [64] Oxford Dictionaries Online [online]. Oxford University Press. 2012. [přist. 2012-0826]. Dostupné z WWW: . [65] SAKOWICZ, M.: How to Evaluate E-Government? Different Methodologies and Method. [online] 2005. Dostupné z WWW: . [66] THE DANISH AGENCY FOR DIGITISATION: Five strategic principles. [online]. 2012. Dostupné z WWW: . [67] THE WORLD BANK: Arriving at common understanding of „Governance“. [online] 2011a. [přist. 2012-08-26]. Dostupné z WWW: . [68] THE WORLD BANK: Definition of E-Government. [online] 2011b. [přist. 2012-0831]. Dostupné z WWW:
104

COMMUNICATIONANDTECHNOLOGIES/EXTEGOVERNMENT/0,,contentMDK: 20507153~menuPK:702592~pagePK:148956~piPK:216618~theSitePK:702586,00.html >. [69] THE WORLD BANK: Worldwide Governance Indicators. [online] 2013. [přist. 201403-05]. Dostupné z WWW: < http://info.worldbank.org/governance/wgi/ index.aspx#home>. [70] THORLEIFSDOTITTIR,A.;WIMMER,M. a kol.: Report on current ICTś to enable Participation. [online] 2006. [přist. 2012-09-09]. Dostupné z WWW: . [71] UNITED NATIONS: UN Public Administration Programme. United Nations – Government Development Database. [online] 2011. [přist. 2013-06-30]. Dostupné z WWW: . [72] UNITED NATIONS: United Nation Development Program. Fostering Inclusive Participation. [online] 2011. [přist. 2012-08-26]. Dostupné z WWW: . [73] UNITED NATIONS: United Nation Development Program. Democratic Governance. [online] 2012. [přist. 2012-08-26]. Dostupné z WWW: . [74] UNITED NATIONS: United Nations Economic and Social Commission for Asia and Pacific. What is good Governance. [online] 2012. [přist. 2012-08-27]. Dostupné z WWW: . [75] ZÁKONY PRO LIDI: Předpis č. 300/2008 Sb. Zákon o elektronických úkonech a o autorizované konverzi dokumentů. [online] 2013. [přist. 2013-10-28]. Dostupné z WWW: .

105

Seznam obrázků Obr. 1 - Koncept Good Governance dle OSN .......................................................................... 12 Obr. 2 - Základní schéma elektronické sluţby ......................................................................... 16 Obr. 3 - Komunikační schéma mezi občanem a orgány státní správy z pohledu eParticipace 16 Obr. 4 - Kategorizace sluţeb eGovernmentu............................................................................ 19 Obr. 5 - Faktory určující kvalitu elektronické sluţby ve veřejném sektoru ............................. 39 Obr. 6 - Organizační struktura RVKIS ..................................................................................... 60 Obr. 7 - Funkční schéma architektury informačních systémů státní správy ČR ...................... 64 Obr. 8 - Architektura systému základních registrů a jejich napojení na AIS ........................... 67 Obr. 9 - Implementace Single Sign On v Maltské republice .................................................... 78

106

Seznam tabulek Tab. 1 - Porovnání nákladů na uskutečnění normalizované transakce ..................................... 38 Tab. 2 - Souvislost benchmarků s prioritami Akčního plánu Komise a metoda pořízení dat .. 46 Tab. 3 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení ţivotní události zaloţení firmy ................ 50 Tab. 4 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení ţivotní události ztráta a hledání zaměstnání .................................................................................................................................................. 50 Tab. 5 - Dílčí fáze a události v nich v rámci řešení ţivotní události studium .......................... 50 Tab. 6 - Pořadí států z hlediska rozvoje eGovernmentu měřeno Benchmarkem 2012 ............ 58 Tab. 7 - Hodnocení České republiky z hlediska úrovně poskytovaných sluţeb ...................... 72 Tab. 8 - Počty URL potřebných k řešení ţivotní události v České republice .......................... 72 Tab. 9 - Hodnocení Maltské republiky z hlediska úrovně poskytovaných sluţeb ................... 83 Tab. 10 - Počty URL potřebných k řešení ţivotní události v Maltské republice ..................... 84 Tab. 11 - Základní statistické údaje porovnávaných zemích.................................................... 85 Tab. 12 - Porovnání profilu respondentů z pohledu postoje k vyuţívání eGovernmentu ........ 90 Tab. 13 - Bariéry limitující pouţívání eGovernmentu v České a Maltské republice ............... 90 Tab. 14 - Zkušenosti uţivatelů, kteří vyuţili v posledních 12 měsících eGovernment ............ 90 Tab. 15 - Porovnání České a Maltské republiky z pohledu implementace ICT celků ............. 92 Tab. 16 - Porovnání České a Maltské republiky z hlediska vyspělosti sluţeb poskytovaných při řešení ţivotních událostí...................................................................................................... 94 Tab. 17 - Porovnání České a Maltské republiky z hlediska počtu navštívených URL při řešení ţivotní události ......................................................................................................................... 94

107

Příloha č. 1 E-Government Development Index (EGDI) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

Země Republic of Korea Netherlands United Kingdom Denmark United States of America France Sweden Norway Finland Singapore Canada Australia New Zealand Liechtenstein Switzerland Israel Germany Japan Luxembourg Estonia Austria Iceland Spain Belgium Slovenia Monaco Russian Federation United Arab Emirates Lithuania Croatia Hungary Italy Portugal Ireland Malta Bahrain Greece Kazakhstan Chile Malaysia Saudi Arabia Latvia Colombia Barbados Cyprus Czech Republic Poland Qatar Antigua and Barbuda Uruguay

EGDI 0,9283 0,9125 0,896 0,8889 0,8687 0,8635 0,8599 0,8593 0,8505 0,8474 0,843 0,839 0,8381 0,8264 0,8134 0,81 0,8079 0,8019 0,8014 0,7987 0,784 0,7835 0,777 0,7718 0,7492 0,7468 0,7345 0,7344 0,7333 0,7328 0,7201 0,719 0,7165 0,7149 0,7131 0,6946 0,6872 0,6844 0,6769 0,6703 0,6658 0,6604 0,6572 0,6566 0,6508 0,6491 0,6441 0,6405 0,6345 0,6315

Index Online služeb Index lidského kapitálu Index Telekomunikací 1 0,9494 0,8356 0,9608 0,9425 0,8342 0,9739 0,9007 0,8135 0,8562 0,9489 0,8615 1 0,9202 0,686 0,8758 0,9244 0,7902 0,8431 0,9141 0,8225 0,8562 0,9347 0,787 0,8824 0,9467 0,7225 1 0,85 0,6923 0,8889 0,9238 0,7163 0,8627 1 0,6543 0,7843 0,9982 0,7318 0,5882 0,891 1 0,6732 0,8888 0,8782 0,8497 0,8945 0,6859 0,7516 0,8971 0,775 0,8627 0,8969 0,646 0,6993 0,8404 0,8644 0,8235 0,9085 0,6642 0,7451 0,9091 0,6977 0,5425 0,931 0,8772 0,7582 0,9409 0,6318 0,6471 0,9264 0,742 0,6667 0,93 0,6509 0,3595 0,9439 0,937 0,6601 0,885 0,6583 0,8627 0,7837 0,5568 0,6993 0,924 0,5765 0,6405 0,8615 0,6965 0,6863 0,9065 0,5677 0,5752 0,912 0,6697 0,6536 0,8931 0,6028 0,5359 0,9535 0,6553 0,6144 0,8057 0,7192 0,8627 0,8028 0,4183 0,5752 0,9332 0,5531 0,7843 0,9134 0,3555 0,7516 0,8788 0,4001 0,7908 0,7691 0,451 0,7974 0,7677 0,4323 0,5882 0,8879 0,5051 0,8431 0,8391 0,2894 0,3725 0,9232 0,674 0,5621 0,8751 0,5153 0,5425 0,8898 0,5151 0,5359 0,9044 0,4921 0,7386 0,7316 0,4513 0,3072 0,877 0,7192 0,549 0,9013 0,4442

1

Příloha č. 2 E-Government Development Index (EGDI) pro EU 28+ Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Země EGDI Netherlands United Kingdom Denmark France Sweden Norway Finland Switzerland Germany Luxembourg Estonia Austria Iceland Spain Belgium Slovenia Lithuania Croatia Hungary Italy Portugal Ireland Malta Greece Latvia Cyprus Czech Republic Poland Slovakia Bulgaria Romania Turkey

0,9125 0,896 0,8889 0,8635 0,8599 0,8593 0,8505 0,8134 0,8079 0,8014 0,7987 0,784 0,7835 0,777 0,7718 0,7492 0,7333 0,7328 0,7201 0,719 0,7165 0,7149 0,7131 0,6872 0,6604 0,6508 0,6491 0,6441 0,6292 0,6132 0,606 0,5281

Index Online služeb Index lidského kapitálu Index Telekomunikací 0,9608 0,9425 0,8342 0,9739 0,9007 0,8135 0,8562 0,9489 0,8615 0,8758 0,9244 0,7902 0,8431 0,9141 0,8225 0,8562 0,9347 0,787 0,8824 0,9467 0,7225 0,6732 0,8888 0,8782 0,7516 0,8971 0,775 0,6993 0,8404 0,8644 0,8235 0,9085 0,6642 0,7451 0,9091 0,6977 0,5425 0,931 0,8772 0,7582 0,9409 0,6318 0,6471 0,9264 0,742 0,6667 0,93 0,6509 0,6993 0,924 0,5765 0,6405 0,8615 0,6965 0,6863 0,9065 0,5677 0,5752 0,912 0,6697 0,6536 0,8931 0,6028 0,5359 0,9535 0,6553 0,6144 0,8057 0,7192 0,5752 0,9332 0,5531 0,5882 0,8879 0,5051 0,5621 0,8751 0,5153 0,5425 0,8898 0,5151 0,5359 0,9044 0,4921 0,5033 0,8696 0,5147 0,4902 0,8486 0,5006 0,5163 0,8783 0,4232 0,4641 0,7726 0,3478

1

Příloha č. 3 OnLine service index a jeho komponenety pro EU 28+ Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Země Index Online služeb Stage I - 7% indexu Stage II - 24 % indexu Stage III - 30 % indexu Stage III - 39 % indexu EGDI United Kingdom 0,9739 100% 95% 79% 81% 0,896 Netherlands 0,9608 100% 88% 71% 88% 0,9125 Finland 0,8824 100% 90% 75% 67% 0,8505 France 0,8758 100% 79% 85% 65% 0,8635 Denmark 0,8562 100% 86% 77% 62% 0,8889 Norway 0,8562 100% 71% 79% 70% 0,8593 Sweden 0,8431 92% 90% 71% 62% 0,8599 Estonia 0,8235 100% 69% 65% 74% 0,7987 Spain 0,7582 92% 67% 71% 58% 0,777 Germany 0,7516 92% 67% 56% 68% 0,8079 Austria 0,7451 100% 71% 67% 54% 0,784 Luxembourg 0,6993 100% 69% 62% 49% 0,8014 Lithuania 0,6993 83% 67% 54% 59% 0,7333 Hungary 0,6863 100% 69% 54% 52% 0,7201 Switzerland 0,6732 100% 88% 46% 43% 0,8134 Slovenia 0,6667 100% 71% 56% 45% 0,7492 Portugal 0,6536 100% 74% 42% 51% 0,7165 Belgium 0,6471 100% 64% 65% 38% 0,7718 Croatia 0,6405 100% 76% 44% 45% 0,7328 Malta 0,6144 100% 62% 48% 45% 0,7131 Latvia 0,5882 100% 67% 35% 46% 0,6604 Italy 0,5752 92% 57% 48% 41% 0,719 Greece 0,5752 100% 60% 40% 43% 0,6872 Cyprus 0,5621 100% 62% 46% 35% 0,6508 Iceland 0,5425 92% 69% 38% 33% 0,7835 Czech Republic 0,5425 100% 60% 25% 48% 0,6491 Ireland 0,5359 75% 62% 44% 35% 0,7149 Poland 0,5359 100% 67% 42% 29% 0,6441 Romania 0,5163 100% 64% 29% 36% 0,606 Slovakia 0,5033 92% 60% 27% 39% 0,6292 Bulgaria 0,4902 100% 57% 40% 26% 0,6132 Turkey 0,4641 100% 62% 23% 30% 0,5281

1

Příloha č. 4 Citizen Empoewernmnet Single Market User Centric Transparent Business Citizen Government Government Mobility Mobility Country 1 Malta 64 94 96 2 Sweden 64 70 75 3 Finland 61 67 72 4 Estonia 57 72 82 5 Portugal 66 73 84 6 Norway 59 56 71 7 Austria 56 70 71 8 Netherlands 62 67 92 9 Germany 47 41 93 10 Spain 65 82 53 11 Denmark 67 55 65 12 Slovenia 57 75 35 13 Lithuania 56 72 45 14 Belgium 52 51 62 15 Latvia 45 52 47 16 Cyprus 42 51 73 17 Unitedkingdom 58 37 85 18 Iceland 47 61 42 19 France 53 58 44 20 Ireland 59 47 70 21 Italy 59 38 40 22 Switzerland 49 31 49 23 Poland 48 37 32 24 Croatia 41 48 50 25 Turkey 59 40 8 26 Slovakia 41 16 59 27 Bulgaria 40 38 52 28 Czech Republic 45 30 41 29 Luxembourg 44 21 60 30 Hungary 41 25 9 31 Romania 36 18 9 32 Greece 38 11 22

1

Efficiency Effective Government 91 64 88 47 19 64 42 44 71 22 39 54 37 38 47 60 55 45 22 41 53 63 29 62 20 52 24 43 19 38 57 38

Pre-Conditions

34 33 33 30 35 28 28 28 23 28 30 30 30 27 29 16 36 20 30 29 33 31 20 23 37 28 25 24 28 24 30 28

Key enablers 93 95 78 90 89 87 81 45 63 76 69 70 68 73 80 56 21 61 68 20 41 26 74 13 61 12 25 20 19 48 13 15

Příloha č. 5

1

Příloha č. 6

1

Příloha č. 7 Služba v rámci životní události Založení firmy Obtaining information about starting a business Setting up a business plan Explore financial possibilities Register your company as an employer Register your company as an employer Register employee before first work day Register employee before first work day Tax related obligations Obligations related to social security Obligations regarding reporting and documentation Obligations related to work place security Obligations related to training Find out if you need to register for an environmental permit or register as an exemption Submit an application for environmental permit Confirm general management qualifications with authorities. Confirm activity-specific qualifications with authorities. Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain character reference Obtain character reference Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate from bank of capital deposited Fill in standard form for registration deed Fill in standard form for registration deed Register company name Register company name Register domicile of business Register domicile of business Formal validation of signatures of representatives of the business Register with Commercial Court/Court of First Instance or equivalent Register with central/regional/local government Register with Trade Register/ Craft Register Register with Trade Association/Chamber of Commerce Obtain tax identification card/number Obtain VAT collector number Register with Social Security Office Register with Social Security Office Register with mandatory pension insurance Register with compulsory healthcare Register with compulsory healthcare Register with mandatory civil insurance Publish registration in Official Journal or equivalent

Použité URL v České republice http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/zahajeni-podnikatelske-cinnosti/pred-zahajenim-podnikani.html http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/jak-napsat-podnikatelsky-plan-obsah-3762.html http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/provoz-podnikani/financovani-podnikani-granty.html http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/provoz-podnikani/dane-ucetnictvi-firemni-informace.html http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/284/288/5980.html http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/opu-datove-schranky-4759.html#!&chapter=2 http://www.businessinfo.cz/cs/faze-podnikani/provoz-podnikani/bezpecnost-prace.html http://www.mzp.cz/cz/zakon_integrovana_prevence http://www.mzp.cz/cz/vyhlaska_554_2002 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/zivnosti-opu/1000818/46123/#b412 http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10486 http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10561 http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10586 http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10635 http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10696 http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/formulare/zadost-o-vypis-z-rejstriku-trestu-1.html http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/251 http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/brno/cp-a-up-mssz-brno.htm http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/liberecky-kraj/ossz-liberec.htm http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/moravskoslezsky-kraj/ossz-ostrava.htm http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/plzensky-kraj/ossz-plzen-mesto.htm http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/praha/uzemni-pracoviste-praha-1.htm http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html

https://or.justice.cz/ias/ui/formulare-$ http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/clenstvi/podminky-clenstvi/podminky-clenstvi.aspx

http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html http://www.mpo.cz/dokument68557.html http://www.rzp.cz/elpod.html

1

Příloha č. 8 Služba v rámci životní události Ztráta a hledání zaměstnání

Použité URL v České republice

Registering as unemployed

https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp

Registering for unemployment benefits Accessing personalized information Doing a means test Obtaining financial aid for starting up as a self-employed Accessing social welfare appeals Being assisted by a public officer Understanding what documents are required when applying for additional benefits Ensuring continuity of medical insurance Ensuring continuity of pension payments Obtaining guidance related to housing Accessing Debt counselling services

https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html#obsah http://portal.mpsv.cz/soc/poradce

Accessing health promotion programs Obtaining guidance in case of invalidity, sickness, employment injuries Provide evidence that you are looking for work

http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/opravne_prost/oprpro http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/209/223/4767.html http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod#k18 http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod#k18 http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/195/6081.html#obsah

http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/224/229/4587.html#obsah

Obtaining a tax refund or any other tax-related benefits Orientation on labor market Job search

https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/jobclub http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno

Receiving ‘job alerts’ Setting up a personal space Subscribing to training and education programmes Subscribing to vocational/careers advice

https://portal.mpsv.cz/pls/orasso/oksso.ok_login.login_submit http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/inzerat/ http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/poradstrediska http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/poradstrediska

1

Příloha č. 9 Služba v rámci životní události Studium

Použité URL v České republice

Perform assessment tests Perform assessment tests Understand admission requirements Understand admission requirements Understand admission requirements Understand admission requirements Understand admission requirements

http://www.cuni.cz/UK-506.html http://www.cvut.cz/zajemci-o-studium/prijimacky http://www.cuni.cz/UK-24.html http://www.cvut.cz/pracoviste/pravni-odbor/dokumenty/vnitrni-predpisy/folder.2007-12-21.4997811946/statut_priloha_2.pdf http://www.muni.cz/admission/procedure/how http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/prijimaci-rizeni/ http://www.vutbr.cz/prijimaci-rizeni

Request recognition of diploma Enrolling in higher education Enrolling in higher education Enrolling in higher education Enrolling in higher education Enrolling in higher education Applying for student grants Applying for student grants Applying for student grants Applying for student grants Applying for student grants Applying for social benefits Financial advise Portability of student grant (abroad) Portability of student grant (abroad) Portability of student grant (abroad) Portability of student grant (abroad) Portability of student grant (abroad) Enrolment additional courses (eg language) Enrolment additional courses (eg language) Enrolment additional courses (eg language) Enrolment additional courses (eg language) Enrolment additional courses (eg language) Personal profile Personal profile Personal profile Personal profile Personal profile International office International office International office International office International office Career advice - internships Career advice - internships Career advice - internships Career advice - internships Career advice - internships Register for graduation ceremony Register for graduation ceremony Register for graduation ceremony Register for graduation ceremony Register for graduation ceremony

http://www.msmt.cz/vzdelavani/legalizace-uznani-vysokoskolskeho-vzdelani-cr-pro-zahranici http://is.muni.cz/prihlaska/info.pl?lang=cs;op=n;utyp= http://www.vutbr.cz/eprihlaska/cs/eprihlaska/zadani/vybrat-obor https://is.cuni.cz/studium/login.php?do=prihlaska https://prihlaska.cvut.cz/apps/kos/prihlaska/wpr_webapp_pg.main?p_action=registrace&p_session_id= https://prihlaska.upol.cz/wps/portal/ http://www.cuni.cz/UK-1569-version1-StipendijniradUK.doc http://www.cvut.cz/informace-pro-studenty/granty http://www.muni.cz/study/attributes/scholarships http://www.upol.cz/skupiny/studentum/stipendia/ http://www.vutbr.cz/studium/stipendia http://www.msmt.cz/vzdelavani/informace-k-socialnim-stipendiim-pro-vysokoskolaky http://czs.muni.cz/cz/out/ostatni/projekty/projekty http://www.cuni.cz/UK-1468.html http://www.cvut.cz/informace-pro-studenty/studium-v-zahranici http://www.vutbr.cz/studium/studium-v-zahranici http://www2.dzs.cz/scripts/detail.asp?id=156 http://czv.upol.cz/czv-programs/ http://is.muni.cz/obchod/ http://www.cuni.cz/UK-1586.html http://www.isc.cvut.cz/?q=cz/jazykove-programy http://www.lli.vutbr.cz/ http://portal.upol.cz/wps/portal/Home/Welcome/!ut/p/c5/ https://is.cuni.cz/studium/index.php https://is.muni.cz/auth/ https://kos.cvut.cz/kos/login.do https://www.vutbr.cz/login?fdkey=oy3IdYkigC&armsgt=AQL2fImhwO http://czs.muni.cz/cz/out/home http://www.cuni.cz/UK-753.html http://www.cvut.cz/informace-pro-studenty/studium-v-zahranici/oms http://www.upol.cz/struktura-up/rektorat/useky-prorektoru/oddeleni-mezinarodnich-vztahu/oddeleni-mezinarodnich-vztahu/ https://www.vutbr.cz/en/studies/study-abroad/information-for-incoming-students http://www.cuni.cz/UK-968.html http://www.kariernicentrum.cz/ http://www.pf.upol.cz/skupiny/absolventum/nabidka-zamestnani/ https://www.vutbr.cz/absolventi/uplatneni

http://www.cuni.cz/UK-179.html http://www.muni.cz/study/ceremonies http://www.pf.upol.cz/skupiny/studentum/statnice-a-promoce/

1

Příloha č. 10 Služba v rámci životní události Studium Obtaining information about starting a business Setting up a business plan Explore financial possibilities Explore financial possibilities Register your company as an employer Register employee before first work day Tax related obligations Obligations related to social security Obligations regarding reporting and documentation Obligations related to work place security Obligations related to training Find out if you need to register for an environmental permit or register as an exemption Submit an application for environmental permit Confirm general management qualifications with authorities. Confirm activity-specific qualifications with authorities. Obtain certificate of no outstanding taxes Obtain character reference Obtain certificate of no outstanding social security and/or healthcare charges Obtain certificate from bank of capital deposited Fill in standard form for registration deed Register company name Register domicile of business Formal validation of signatures of representatives of the business Register with Commercial Court/Court of First Instance or equivalent Register with central/regional/local government Register with Trade Register/ Craft Register Register with Trade Association/Chamber of Commerce Obtain tax identification card/number Obtain VAT collector number Register with Social Security Office Register with mandatory pension insurance Register with compulsory healthcare Register with mandatory civil insurance Publish registration in Official Journal or equivalent

Použité URL v Maltské republice http://www.businessfirst.com.mt/en http://www.businessfirst.com.mt/en/planning/business-plan http://www.businessfirst.com.mt/en/planning/costs http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/start-up-support-facilities http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/05-register-inland-revenue http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/employment http://www.businessfirst.com.mt/en/running/financial-reporting http://www.businessfirst.com.mt/en/running/financial-reporting http://www.businessfirst.com.mt/en/running/managing-staff/recruitment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/health-safety-obligations http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment

http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/02-register http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment

http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/06-licences-permits/catering-establishment

http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/requirements/05-register-inland-revenue http://vat.gov.mt/reqvatno.aspx http://www.businessfirst.com.mt/en/starting/social-security

1

Příloha č. 11 Služba v rámci životní události Studium Registering as unemployed Registering for unemployment benefits Accessing personalized information Doing a means test Obtaining financial aid for starting up as a self-employed Accessing social welfare appeals Being assisted by a public officer Understanding what documents are required when applying for additional benefits Ensuring continuity of medical insurance Ensuring continuity of pension payments Obtaining guidance related to housing Accessing Debt counselling services

Použité URL v Maltské republice http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Registering-as-a-Jobseeker.as http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Registering-as-a-Jobseeker.as http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Registering-as-a-Jobseeker.as http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Financial-Aid-to-Kick-Start-Y http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Social-Security-and-Health-Se http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Searching-and-Applying-for-ahttp://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Social-Security-and-Health-Se

http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Social-Security-and-Health-Se http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Registering-as-a-Jobseeker.as

Accessing health promotion programs

http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Social-Security-and-Health-Se

Accessing health promotion programs Obtaining guidance in case of invalidity, sickness, employment injuries Provide evidence that you are looking for work

https://ehealth.gov.mt/HealthPortal/health_promotion/health_promotion_services.aspx http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Social-Security-and-Health-Se http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Registering-as-a-Jobseeker.as

Obtaining a tax refund or any other tax-related benefits Orientation on labor market Job search

http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Most-Sought-After-Jobs.aspx https://secure.etc.gov.mt/Jobseeker/JobSearch/JobSearch.aspx

Receiving ‘job alerts’ Setting up a personal space Subscribing to training and education programmes Subscribing to vocational/careers advice

http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Searching-and-Applying-for-ahttp://www.gov.mt/en/Life%20Events/Looking%20for%20a%20Job/Pages/Searching-and-Applying-for-ahttp://www.youth.org.mt/?m=content&id=195

1

Příloha č. 12 Služba v rámci životní události Studium

Použité URL v Maltské republice

Advanced course search Perform assessment tests Understand admission requirements Understand admission requirements

http://www.um.edu.mt/courses/ http://www.um.edu.mt/fema/programme/JA-EMA-ACC-JO-2012-3-O http://www.um.edu.mt/registrar/prospective/general_entry_requirements http://www.um.edu.mt/sas/scr

Request recognition of diploma Enrolling in higher education Applying for student grants Applying for social benefits Financial advise Portability of student grant (abroad) Enrolment additional courses (eg language) Personal profile Personal profile International office Career advice - internships Career advice - internships Register for graduation ceremony

http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Pages/Studying-at-the-UOM.aspx http://www.um.edu.mt/onlineapplications http://www.um.edu.mt/stipends/stipends http://www.um.edu.mt/stipends/supp http://www.gov.mt/en/Life%20Events/Pages/Studying-at-the-UOM.aspx http://www.um.edu.mt/registrar/prospective/admissions/application-instructions http://www.um.edu.mt/registrar/students/esimsfaq https://accounts.um.edu.mt/sign-in/go/auth/esims/ http://www.um.edu.mt/int-eu http://www.um.edu.mt/sas/ https://www.eures.com.mt/EuresMalta/Jobseeker/Common/CareerPath.aspx

1

Příloha č. 13

Česká republika

eDokumenty

5

Business Start Up 9

Maltská republika

eDokumenty

83

100

75

75

Česká republika

eID

56

91

50

27

Maltská republika

eID

88

100

100

63

Česká republika

eSafe

0

0

0

0

Maltská republika Česká republika

eSafe Single Sign On

100 0

100 0

100 0

100 0

Maltská republika

Single Sign On

100

100

100

100

Česká republika

Základní registry

Maltská republika

Základní registry

75 90

75 87

0 100

0 83

Česká republika Maltská republika

Celkový průměr

20 93

29 98

25 96

7 87

Země

Subjekt hodnocení

Celkový průměr

Průměr

1

Losing & Finding Job 0

Studying 0