egovernment DEFINICE

eGovernment 1

eGovernment DEFINICE Série procesů vedoucí k výkonu státní správy a samosprávy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky.

2

Koncepce rozvoje  1999

Národní informační politika na vědomí  1999 Státní informační politika ztotoţnění  2003 Vznik ministerstva informatiky přehodnocení plánů  2004 Státní informační a komunikační politika (e-Česko 2006)  Rozpracování záměrů eEurope 2005

3

Cíle  Veřejná

správa – vedoucí a odborníci vybaveni čipovými kartami

 Jednotný

bezvýznamový národní identifikátor

 Připojení

všech vzdělávacích institucí a knihoven k internetu

 Nevyţadovat

listinné dokumenty od občana, pokud si je úřady mohou předat elektronicky 4

Cíle  Pravidla

pro výměnu dat mezi orgány veřejné správy

 Postavení

základních registrů veřejné

správy  Elektronická

trţiště pro nákupy nad 100 000 Kč pro celou veřejnou správu

5

Aktuální problémy  Nemoţnost

sdílení dat mezi jednotlivými

registry  Není

jediný bezvýznamový identifikátor osoby

 Nerovnoprávnost

listinných dokumentů

s elektronickými

6

Ţivotní situace Nový OP

Matrika

Ztracený OP Sociální dávky

Odbor soc. věcí

Stavební povolení Ţivnostenský list Svatba

Stavební odbor Odbor správní

Narození dítěte Úmrtí v rodině

Odbor ţivnostenský

7

ONE STOP SHOP Nový OP Ztracený OP

Stavební povolení Ţivnostenský list

Telefon Fax Internet Pošta Infokiosek E-mail

ONE STOP SHOP

Svatba Narození dítěte Úmrtí v rodině

Univerzální rozhraní

Sociální dávky

Matrika Odbor soc. věcí Stavební odbor Odbor správní Odbor ţivnostenský

IS 8

eGON  Symbol

elektronizace veřejné správy

9

eGON 

Srdce: Zákon o eGovernmentu – zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi č.300/2008 Sb.



Mozek: Základní registry veřejné správy – bezpečné a aktuální databáze dat o občanech a státních i nestátních subjektech



Oběhová soustava: KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy, zajišťující bezpečný přenos dat



Prsty:

soustava snadno dostupných kontaktních míst (Czech POINT )

10

eGA čili zákon o eGovernmentu  Zákon

o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

 Zákon  Ve

č. 300/2008 Sb.

sbírce zákonů dne 19.8.2008

 Zákon

o eGovernmentu (eGovernment Act).

 Platí

od 1. července 2009.

 Datové

schránky 11  Autorizovaná konverze dokumentů

Základní registry veřejné správy  Vytvoření

centrálních registrů veřejné správy

 Vyřešení

dosavadních potíţí s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází

 Registry

symbolizují eGONův mozek

12

Základní registry veřejné správy  Zásadním

prvkem je tzv. referenční

údaj.  Jde

o údaj, který bude přebírán ze systému základních registrů

V

příslušných agendách se bude vyuţívat jako údaj zaručený, platný a aktuální, bez nutnosti jeho ověření 13

Základní registry veřejné správy 1. Registr obyvatel – ROB 

Obsahuje základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu



Jméno a příjmení, datum a místo narození a úmrtí a státní občanství

14

Základní registry veřejné správy 2. Registr práv a povinností – RPP 

Referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci



Oprávnění k přístupu do k jednotlivým údajům,



Informace o změnách provedených v těchto údajích…



Garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech

15

Základní registry veřejné správy 3. Registr osob – ROS 

Obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech, jako jsou občanská sdruţení a církve

4. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – RUIAN 

Spravující údaje o základních územních a správních prvcích 16

Základní registry veřejné správy  Všechny

čtyři základní registry budou fungovat v rámci Informačního systému základních registrů, tzv. ISZR, jehoţ správu bude mít na starosti nově vzniklý státní úřad (Správa základních registrů).

 Důleţitým

prvkem systému bude převodník identifikátorů fyzických osob – tzv. ORG 17

ORG  Převodník  Gesce

identifikátorů fyzických osob

Úřadu pro ochranu osobních údajů.

 ORG

jediný dokáţe přepočítávat agendové identifikátory z jednoho registru pro druhý. 

Nebude moţné díky znalosti rodného čísla získat o tomto obyvateli informace z kaţdého informačního systému veřejné správy (jako to lze nyní).

 Zabezpečení

srovnatelné s bankou. 18

KIVS – Komunikační Infrastruktura Veřejné Správy  Sjednocení

datových linek subjektů veřejné správy do jedné datové sítě.

 Primárním

cílem vytvoření jednotné datové sítě, která poskytne bezpečné připojení a vysoký standard nabízených sluţeb.

 Druhým

cílem bylo odstranění monopolu poskytovatelů datových sluţeb.

19

Operátoři

 Telefonica  GTS

O2

Novera

 T-Systems

+ ČD Telematika

20

KIVS  Efektivní

propojení mezi orgány a informačními systémy veřejné správy

 Zajištění

bezpečného přenosu dat

 Jednotlivé

procesy komunikace mezi zúčastněnými subjekty.

 KIVSu

propojuje orgány veřejné správy s registry nebo Czech POINTy.

 Integrace

digitální mapy veřejné správy. 21

Digitální mapy veřejné správy

22

Czech POINT  Český

Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál,

 Kontaktní

místo veřejné správy,

 Ruší

se zdlouhavé cestování po úřadech

 Sjednocuje

různá vyřizování na jedno

místo 23

Dostupnost Czech POINTů  Obecní

a městské úřady

 Pobočky

České pošty

 Pobočky

Hospodářské komory ČR

 České

zastupitelské úřady v zahraniční

 Vybraní

notáři

 Prostřednictvím

e-shopu na www.czechpoint.cz 24

Czech POINTy poskytují 

Výpis z katastru nemovitostí



Výpis z obchodního rejstříku



Výpis z ţivnostenského rejstříku



Výpis z rejstříku trestů



Výpis z bodového hodnocení řidiče

25

Czech POINTy poskytují 

Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD)



Podání dle ţivnostenského zákona (§ 72)



Podání do registru autovraků ISOH



Konverzi dokumentů na ţádost z listinné do elektronické formy a naopak



Podání ţádosti o zřízení datové schránky 26

Klaudie – nový symbol eGovernmentu  Klaudie

do českého eGovernmentu přináší cloud computing  Nová partnerka eGONa  „Věno“: cloud computing 

„Realizace i následný provoz všech projektů musí být ekonomicky uskutečnitelné. Nemůžeme si dovolit drahé a zbytečné hračky. Proto musí být smyslem projektů účelnost a užitečnost“ 27 Radek John

Datové schránky

28

Datové schránky • Datová schránka – ISDS (informační systém datových schránek) • Datová schránka je elektronické úloţiště, do kterého jsou doručovány dokumenty. • Orgány veřejné moci do nich zasílají dokumenty pro subjekty • Podobně subjekty do nich zasílají dokumenty pro orgány veřejné moci 29

Datové schránky • Dostupnost datových schránek je 24/7 (tj. nepřetrţitě) • Náhrada doručování dokumentů v listinné podobě • Přístupové údaje do datových schránek dodávány poštou do vlastních rukou (oprávněným osobám) • Velikost datové schránky není omezena 30

Kdo má datové schránky? Povinně  Orgány veřejné moci  Právnické 

osoby

Právnickým osobám je datová schránka zřízena automaticky ze zákona

31

Kdo má datové schránky? Dobrovolně  Fyzické osoby 

Fyzické osoby mohou pouţívat oba typy komunikace, jak elektronickou tak i listinnou

 Podnikající

fyzické osoby

 Výjimka

– advokáti, daňoví poradci, insolvenční správci, notáři a exekutoři 32

Datové schránky  ISDS

je zřízen a provozován na základě

 Zákona

č.300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

 (ve

znění pozdějších předpisů)

33

Datové schránky  Informační

systém datových schránek spuštěn dne 1. 11. 2009

 Správce

– Ministerstvo vnitra ČR

 Provozovatel

– Česká pošta, s.p.

34

Datové schránky – bezpečnost Bezpečnost ISDS  ISDS,

jakoţto Informační systém veřejné správy ve smyslu zákona 365/2000 Sb. je povinen podrobovat se pravidelnému bezpečnostnímu auditu.

 Zajištění

auditu je zodpovědností provozovatele

35

Datové schránky Bezpečnostní standardy  Návrh

a implementace ISDS odpovídá ISO/IEC řady 27001:2006 – Systémy řízení bezpečnosti informací ISMS

36

Datová zpráva  Elektronické

dokumenty od orgánů veřejné moci nebo vytvořený dokument, určený k elektronickému poslání do datové schránky orgánů veřejné moci.

Dokumenty lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, pouţívaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.  (Zákon č.227/2000 Sb.) 

37

Datová zpráva  Zákon

300/2008 Sb.a související právní předpisy umoţňují a v některých případech dokonce přímo ukládají, aby tyto datové zprávy byly elektronicky podepsány a bylo k nim připojeno časové razítko.

38

Datová zpráva  Obálka

a obsah zprávy

 Obálka

je soubor formátu XML.



V Informačním systému datových schránek jsou vedeny informace dle § 14 zákona 300/2008 Sb.

 Podmnoţina

těchto informací vztahující se k vytvářené datové zprávě a další informace jsou obsaţeny v obálce datové zprávy. 40

Datová zpráva  Jedna

či více příloh

 Uţivatel

můţe dále do zprávy vkládat písemnosti – dokumenty v povolených formátech.

 Obsahem

zprávy můţe být jedna či více příloh v datových formátech povolených v prováděcím předpisu.

 Celková

velikost zprávy maximálně 10 MB, 41

Datová zpráva Přípustné formáty datové zprávy: a) PDF (Portable Document Format) b) PDF/A (Portable Document Format for the Long-term Archiving) c) d) e) f) g) h)

XML (Extensible Markup Language Document) FO/ZFO (dokument Software 602 XML Filler) HTML/HTM (Hypertext Markup Language Document) ODT (Open Document Text) ODS (Open Document Spreadsheet) 42 ODP (Open Document Presentation)

Datová schránka není  Datová

schránka není e-mailová schránka

 Datové

schránka není náhrada e-mailové schránky.

 Datová

schránka není nic, co znáte, nic, o čem by vás mohlo napadnout, že to je.

43

Informace  www.mojedatovaschranka.cz  www.datoveschranky.info  http://www.mvcr.cz/datove-schranky.aspx  http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=

node/389

44

Certifikační autorita 45

Certifikační autorita  Vystupuje

jako třetí subjekt

 Prostřednictvím

jím vydaného certifikátu svazuje identifikaci subjektu s jeho šifrovacími klíči a tím i s jeho elektronickým podpisem

 Přenos

důvěry – věříme certifikační autoritě

46

Certifikační autorita  Certifikáty

obsahují



data pro ověření elektronického podpisu,



identifikaci vlastníka těchto dat



identifikaci vydavatele certifikátu

 Platnost

elektronického podpisu je svázána s platnosti certifikátu, a ta je dána s přesnosti na sekundy 47

Certifikační autorita  Subjekt,

který vydává digitální certifikáty (elektronicky podepsané veřejné šifrovací klíče).

 Usnadňuje

vyuţívání PKI (Public Key Infrastructure).

 Svojí

autoritou potvrzuje pravdivost údajů, které jsou ve volně dostupném veřejném klíči uvedeny.



Na základě principu přenosu důvěry tak můţeme důvěřovat údajům uvedeným v digitálním certifikátu za předpokladu, ţe důvěřujeme samotné certifikační autoritě.

48

Certifikační autorita  Kvalifikovaná

certifikační autorita je rámci České republiky definována Zákonem o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.).

 Seznam

akreditovaných certifikačních autorit, které mohou vydávat kvalifikované certifikáty zveřejňuje Ministerstvo vnitra České republiky 49

Certifikační autorita  Certifikační

autorita vydává digitální certifikáty, které obsahují identifikační údaje svého majitele, za jejichţ správnost se certifikační autorita zaručila.

 Když

certifikační autorita podepíše svůj vlastní klíč, jedná se o certifikát podepsaný sám sebou (anglicky self-signed certificate).

50

Certifikační autorita 1. První certifikační autorita, a.s. identifikační číslo 26 43 93 95 2. Česká pošta, s. p. identifikační číslo 47 11 49 83 3. eIdentity, a.s. identifikační číslo 27 11 24 89

51

Funkce certifikační autority  Autentizace

a registrace ostatních CA a

uţivatelů.  Uloţení

a distribuce identifikačních informací.

 Certifikace  Notářské

a certifikačně správní funkce.

funkce.

52

Certifikát  Kvalifikovaný

certifikát je ze zákona akceptován stejně jako občanský průkaz.

 Moţnost

vyuţití omezena na vyjmenované

případy:    

komunikace elektronickou cestou se státní správou pomocí emailu pro ověřování elektronických podpisů pro bezpečné ověřování elektronických podpisů zajištění neodmítnutelnosti odpovědnosti 53

Tvorba certifikátu 1. Generování klíčů  

Kaţdý ţadatel si pomocí dostupného SW vygeneruje dvojici klíčů pro asymetrickou šifru. PC vybavené pro komunikaci na Intenetu SW má výbavu.

2. Příprava identifikačních dat a ţádostí o certifikát 

Ţadatel shromáţdí osobní identifikační materiály nutné pro vydání certifikátu a vyplní formulář. 54

Tvorba certifikátu 3. Předání ţádosti o certifikát autoritě  

Předání na kontaktním místě Registrační autorita = kontaktní místo CA

4. Ověření informací CA ověří, ţe můţe certifikát vydat  Kontrola konzistence a jedinečnosti klíčů 

55

Tvorba certifikátu 5. Tvorba certifikátu 

CA vytvoří dokument a podepíše ho svým privátním klíčem

6. Předání certifikátu  

Podle dohody je certifikát předán, zaslán nebo zveřejněn Nezveřejnění certifikátu poskytuje jen minimální ochranu 56

Proces získání certifikátu

57

Budiš P. :elektronická komunikace a elektronický podpis, PULS.BIVŠ.CZ Č.4/2010

Ţivotní cyklus certifikátu Ţádost o certifikát

Vydání certifikátu

Platnost certifikátu

Vypršení platnosti

Zrušení platnosti

58

Bezpečná komunikace 59

Bezpečná komunikace  Elektronický

podpis

 Kvalifikovaný

certifikát občanů

 Zákon

č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů s účinnosti 18.3.2002

 Udělena

první akreditace pro výkon činnosti akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb 60

Elektronický podpis  Je

identifikace a autentizace fyzických osob v prostředí internetu.

 Vyuţívá

kryptografických metod, zejména asymetrickou kryptografii.

 Nahrazuje  

podpis při elektronickém podání

v oblasti správy daní v obecných správních řízeních. 61

Zaručený elektronický podpis  Jednoznačně

spojen s podepisující osobou.

 Umoţňuje

identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě.

62

Zaručený elektronický podpis  Vytvořen

a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba můţe udrţet pod svou výhradní kontrolou.

K

datové zprávě (ke které se vztahuje) připojen takovým způsobem umoţňujícím zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

63

Časová razítka  Ověření

okamţiku podpisu

 Nese

stejné bezpečnostní vlastnosti jako kvalifikovaný certifikát

 Řešení

pro dlouhodobou archivaci podepsaných elektronických dokumentů

 Klíčovým

faktorem je přesný a garantovaný čas, který je vkládán do časového razítka 64

Kryptografie neboli šifrování  Kryptografie  

slovo je původem z řečtiny

kryptós je skrytý gráphein je psát.

 Způsoby

 Zpráva

čitelná

a postupy utajování smyslu zpráv

se upraví do podoby, kdy není

 Přečtení

vyţaduje speciální znalost.

Kryptologie  Název

pouţíván pro vědu spojenou se šifrováním a šiframi

 Zahrnuje

kryptografii a kryptoanalýzu

 Kryptoanalýza

zpráv.

= luštění zašifrovaných

Šifrovaná zpráva  První

doloţená informace o pouţití šifrované zprávy:  Rok 480 př. n. l. bitvě u Salamíny  (období Řecko-Perských válek)

Šifrovaný kanál Odesílatel

Šifrování

Nebezpečí odposlechu

Příjemce

Dešifrování

Zašifrovaná zpráva

Přenos

Zašifrovaná zpráva

68

Šifra  Šifra

nebo šifrování = kryptografický algoritmus, který převádí normálně čitelnou zprávu (jakýkoli text) do nečitelné podoby (zašifrovaný text nebo šifrový text).

 Klíč

= utajená informace. Slouţí k dešifrování šifrového textu.

Symetrická šifra  Symetrická

šifra pouţívá pro šifrování i dešifrování stejný klíč

 Musí

ho mít odesilatel i příjemce

 Nutno

uchovat v tajnosti

Symetrická šifra  Nazývaná  Pouţívá

téţ konvenční

k šifrování i dešifrování stejný klíč.

 Výhoda: 

Nízká výpočetní náročnost.



100 000 × rychlejší neţ asymetrická

 Nevýhoda: 

Sdílení tajného klíče



Odesilatel a příjemce se musí předem domluvit na tajném klíči.

Symetrická šifra Klíč

Odesilatel

Šifrování

Zašifrovaná zpráva

Klíč

Příjemce

Dešifrování

Symetrická šifra 1. Proudové šifry zpracovávají otevřený text po jednotlivých bitech. 2. Blokové šifry rozdělí otevřený text na bloky stejné velikosti a poslední blok doplní na stejnou velikost. 3. U většiny šifer se pouţívá blok o 64 bitech, AES pouţívá 128 bitů.

Symetrická šifra – pouţití  Pouţití

v kombinaci s asymetrickými:

 Otevřený

text se zašifruje symetrickou šifrou s náhodně vygenerovaným klíčem.

 Tento

symetrický klíč se zašifruje veřejným klíčem asymetrické šifry

 Dešifrovat

data můţe pouze majitel tajného klíče dané asymetrické šifry.

Asymetrická šifra  Asymetrická

šifra pouţívá pro šifrování a dešifrování dva různé klíče

 Jeden

je veřejný a druhý soukromý

 Veřejný

není tajný

 Soukromý

je nutno uchovat v tajnosti

Asymetrická šifra  Kryptografie

s veřejným klíčem

 Pro

šifrování a dešifrování se pouţívají odlišné klíče

 Pouţívá

se pro elektronický podpis, tj. jednoznačné prokázání autora – náhrada podpisu

Asymetrická šifra  Šifrovací

klíč pro asymetrickou šifru má dvě části: 1. Šifrování zpráv (veřejný klíč) 2. Dešifrování zpráv (soukromý klíč)



Odesilatel šifruje veřejným klíčem Příjemce



Příjemce dešifruje svým soukromým klíčem 77

Asymetrická šifra Veřejný klíč

Odesilatel

Šifrování

Zašifrovaná zpráva

Soukromý klíč

Příjemce

Dešifrování 78

Asymetrická šifra  Šifrovací

a dešifrovací klíč jsou spolu matematicky svázány  Nesmí být moţno z veřejného klíče spočítat soukromý  Zaloţeno na tzv. jednocestných funkcích 2048 × 2048 = 4 194 304 4 194 304 = a × b

 a = ??? b = ???

79

Asymetrická šifra RSA  RSA

je postavena na předpokladu, ţe rozloţit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtíţná úloha.

Z

čísla n = p × q nelze v přiměřeném čase zjistit jednotlivé činitele p a q

 Není

znám ţádný algoritmus faktorizace

 Naproti

tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha.

80

Tvorba klíčového páru  Zvolí

dvě různá velká náhodná prvočísla p a q

 Spočítá

jejich součin n = p.q

 Spočítá

se Eulerova funkce φ(n) = (p − 1)(q − 1)

 Zvolí

celé číslo e menší neţ φ(n), které je s φ(n) nesoudělné.

 Nalezne

číslo d tak, aby platilo d.e ≡ 1 (mod φ(n)).

 Jestli

e je prvočíslo tak d = (1 + r*φ(n))/e, kde r = [(e-1)φ(n)^(e-2)]

81

Modulo  Zbytek

po dělení nebo také modulo

 Početní

operace související s operací celočíselného dělení.

 Například

7 / 3 = 2 se zbytkem 1.

 Tudíţ

7 modulo 3 = 1, zkráceně 7 mod 3 = 1.

 Je-li

zbytek po dělení a/n nula, říkáme ţe a je dělitelné n.

82

Modulo a

26589

b

235

modulo Excel

34 =MOD(B10;B11)

modulo ručně

34 =((B10/B11)-CELÁ.ČÁST(B10/B11))*B11

83

Tvorba klíčového páru  Veřejným  

klíčem je dvojice (n, e)

n se označuje jako modul, e jako šifrovací či veřejný exponent.

 Soukromým 

klíčem je dvojice (n, d), kde

d se označuje jako dešifrovací či soukromý exponent.

 (V

praxi se klíče uchovávají v mírně upravené formě, která umoţňuje rychlejší zpracování.) 84

Příklad p

= 61; q = 53 (dvě náhodná prvočísla, soukromá)  n = p × q = 3233 (modul, veřejný)  e = 17 (veřejný, šifrovací exponent – číslo menší a nesoudělné s φ(n)=60 × 52 = 3120)  d = 2753 (soukromý, dešifrovací exponent – tak aby de ≡ 1 (mod φ(n)))  Pro zašifrování zprávy 123 probíhá výpočet: šifruj (123) = 12317 mod 3233 = 855  Pro dešifrování pak: dešifruj (855) = 8552753 mod 3233 = 123

85

Digitální podpis  Principem

je „opačné“ pouţití šifry

 Odesilatel

chce poslat příjemci podepsanou

zprávu  Připojí

k ní číslo získané jakoby „dešifrováním“ hashe své zprávy pomocí svého soukromého klíče.

 Příjemce

poté jakoby zpětně „zašifruje“ tento podpis pomocí odesilatelova veřejného klíče

86

Digitální podpis  Porovná

výsledek s hashem zprávy.

 Pokud

zpráva nebyla změněna, vyjde stejná hodnota

 Algoritmus

je z hlediska šifrování i dešifrování symetrický (lze zaměnit e a d).

 Jelikoţ

jediný, kdo zná tajný klíč odesilatele je odesilatel, je tím zaručeno, ţe ho zašifroval odesilatel 87

Podepsaná nešifrovaná zpráva Soukromý klíč

Autorizovaná zpráva

Zpráva

Přenos dat

Veřejný klíč

Zpráva

Autorizovaná zpráva 88

Podepsaná šifrovaná zpráva Autorizovaná šifrovaná zpráva

Autorizovaná zpráva

Zpráva Soukromý klíč odesílatele

Veřejný klíč adresáta

Přenos dat Veřejný klíč odesílatel e

Zpráva

Soukromý klíč adresáta

Autorizovaná zpráva

Autorizovaná šifrovaná zpráva 89

Hashovací funkce  Hashovací

funkce je matematická funkce (resp. algoritmus) pro převod vstupních dat do (relativně) malého čísla

 Jde

o funkci která převádí vstupní posloupnost bitů (či bytů) na posloupnost pevné délky n bitů.

 Výstup

hashovací funkce se označuje výtah, miniatura, otisk, fingerprint či hash

 (česky

téţ někdy jako haš).

90

Hashovací funkce  Různě

dlouhá vstupní data vytvoří stejně dlouhý výstup (otisk),

 Malá

změna vstupních dat způsobí velkou změnu na výstupu (tj. výsledný otisk se od původního zásadně a na první pohled liší),

Z

hashe je prakticky nemoţné rekonstruovat původní text zprávy 91

Hashovací funkce  Pomocí

hashe lze v praxi identifikovat právě jednu zprávu (ověřit její správnost)

V

praxi je vysoce nepravděpodobné, ţe dvěma různým zprávám odpovídá stejný hash (ale není to nemoţné)

 Hashování

testuje vstupní data na shodu

(rovnost).  Nezachovává

podobnost dat ani uspořádání. 92

SHA – hashovací algoritmus  SHA

je rodina pěti algoritmů: SHA-1, SHA224, SHA-256, SHA-384 a SHA-512  SHA-224, SHA-256, SHA-384 a SHA-512 se souhrnně uvádí jako SHA 2  Délka hashe     

SHA-1 SHA-224 SHA-256 SHA-384 SHA-512

160 bitů 224 bitů 256 bitů 384 bitů 512 bitů

93

Bezpečná komunikace s digitálním podpisem Veřejný klíč adresáta Zpráva

Zašifrovaná zpráva (důvěrná)

Soukromý klíč odesílatele Fce HASH

Hash hodnota zprávy

Digitální podpis

Přenos dat

Soukromý klíč adresáta Zašifrovaná zpráva (důvěrná) Digitální podpis

Vypočtená hash hodnota zprávy

?

Původní hash hodnota zprávy Veřejný klíč odesílatele

Fce HASH

Zpráva 94

Kontrolní otisk souboru  Metoda

detekce chyb při přenosu nebo ukládání.

 Jde

o náhodné a neúmyslné chyby

 Příklad:

cyklický redundantní součet

(CRC)  

Speciální hashovací funkce Realizace kontrolního součtu 95

Děkuji za pozornost

96