Efektivita České republiky v čerpání Strukturálních fondů Evropské unie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Efektivita České republiky v čerpání Strukturálních fondů Evropské unie Bakalářská práce

Autor:

Hana Vaicová Veřejná správa a Evropská unie

Vedoucí práce:

Praha

Dr. Lenka Kinclová

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Vinařicích, dne ………………

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Dr. Lence Kinclové za trpělivost, vstřícnost a cenné rady, které mi dávala po celou dobu tvoření mé bakalářské práce. Také chci poděkovat Dr. Lence Kinclové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Tématem bakalářské práce je Efektivita čerpání České republiky ze Strukturálních fondů Evropské unie. Tato práce si jako hlavní cíl kladla zhodnocení efektivity čerpání dotací fondů Evropské unie. K tomuto cíli jsme došli prostřednictvím vyhledávání mnoha statistik, přečtením mnoha článků, obsahujících vyjádření českých i zahraničních politiků. K cíli jsme se v neposlední řadě propracovali prostřednictvím podrobných rozborů výročních a měsíčních monitorovacích zpráv zveřejněných Ministerstvem pro místní rozvoj. Pouţitím všech těchto dostupných zdrojů jsme docílili závěru, ţe efektivita čerpání fondů Evropské unie v České republice, jak v rámci jejího území, tak v rámci celé Evropské unie, je hodnocena negativně. V Evropské unii jsme dokonce státem nejhorším ve vyuţívání těchto dotací. Z prostudovaných materiálů, rozhovorů s mnoha významnými univerzitními profesory a rozhovorů s širokou veřejností, které jsme během zkoumání efektivnosti postupně získávali, usuzujeme, ţe k největším chybám docházelo zejména v informovanosti a přístupu obyvatel k informacím o vyuţívání těchto dotací. Také pro ţadatele při podávání ţádosti o dotaci není zajištěn vhodný přístup k informacím. Celkově za celé programové období 2007 – 2013 docházelo k špatné byrokracii. Doufejme tedy, ţe opatření přijatá v novém programovém období 2014 – 2020 budou našemu státu prospěšná a pomohou celou situaci napravit, jak v rámci České republiky, tak v její pozici vůči ostatním státům Evropské unie, kde stále zůstáváme státem nejhorším.

Klíčová slova Čerpání dotací, Strukturální fondy, fondy Evropské unie, Fond Soudrţnosti, Regionální politika, čistá pozice České republiky, rozpočet Evropské unie, region

Annotation: The topic of this bachelor’s thesis is the efficiency of utilization of the European Union Structural Funds in the Czech Republic. This work has the principal objective to evaluate the efficiency of subsidies from EU funds. We have approached this objective by a lookup of many statistics, reading many articles with statements of Czech and foreign politicians, and last but not least, reading and analysing annual and monthly monitoring reports of the Ministry for Regional Development. Using all of the available sources, we concluded that the effectiveness of EU funds utilization in the Czech Republic, both within its territory and throughout the European Union, had been evaluated negatively. Within the European Union, we are even the worst country in meaning of the use of subsidies from EU funds. According to the materials studied, the interviews with many prominent university professors and interviews with the general public that we have progressively made during the research of the effectiveness, we conclude that the biggest mistakes occurred mainly in terms of an awareness of the population and access to the information on the utilization of these subsidies. Moreover, the applicants applying for a grant have not been given an appropriate access to information. Overall, we can state that there has been a bad bureaucracy during the whole programming period 2014 - 2020. Let us hope, therefore, that the measures adopted in the new programming period will be beneficial to our country and set the situation right, both in the Czech Republic and in position against the other EU states, where we still remain the worst member country.

Key word: Drawing subsidies, Structural funds, Funds of the European Union, Cohesion fund, Regional policy, The net position of the Czech Republic, Budget of the European Union, region

Obsah Úvod 1. Regionální politika Evropské unie

11

1.1. Vybrané definice regionální politiky

11

1.2. O regionální politice

12

1.3. Historie regionální politiky Evropské unie

14

1.3.1. Období let 1951 - 1975

15

1.3.2. Období let 1975 – 1987

16

1.3.3. Období let 1988 – 1993

17

1.3.4. Období let 1993 – 2006

19

2. Strukturální fondy Evropské unie

20

2.1. Hlavní Strukturální fondy Evropské unie

20

2.1.1. Evropský fond pro regionální rozvoj

21

2.1.2. Evropský sociální fond

22

2.1.3. Fond soudrţnosti

23

2.2. Iniciativy Evropské unie

24

2.2.1. Jaspers

25

2.2.2. Jeremie

26

2.2.3. Jessica

27

3. Čerpání Strukturálních fondů Evropské unie ze strany České republiky

28

3.1. Historie regionální politiky ČR

28

3.1.1. Období let 1945 – 1989

28

3.1.2. Období let 1990 – 1992

28

3.1.3. Období let 1993 – 1997

29

3.1.4. Období let 1997 – současnost

29

3.2. Regiony České republiky a jejich členění 3.2.1. Definice pojmu region

30 30

3.3. Systém regionálního členění NUTS

30

3.4. Operační programy v České republice

32

3.4.1. Cíl konvergence

33

3.4.2. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

33

3.4.3. Cíl evropská územní spolupráce

34

3.5. Jak získat dotaci z Evropských fondů

34

3.5.1. Co je projekt Strukturálních fondů

34

3.5.2. Postup pro úspěšné získání dotací Evropské unie

35

4. Efektivita čerpání Strukturálních fondů v regionech České republiky

38

4.1. Čerpání Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti

38

4.2. Zvýšení stavu čerpání Strukturálních fondů Evropské unie

43

4.2.1. Naplňování strategických cílů NSRR dle sledovaných cílů Regionální politiky pro rok 2013 5. Efektivita čerpání Evropských fondů v České republice vs. Evropská unie

44 47

5.1. Vztah České republiky k rozpočtu Evropské unie v oblasti čerpání dotací Strukturálních fondů

47

5.1.1. Průběh čerpání Strukturálních fondů v rámci vývoje čisté pozice České republiky v rozpočtu Evropské unie za programové období 2007 – 2013

48

5.2. Efektivita čerpání dotací z fondů Evropské unie

51

5.2.1. Srovnání čerpání dotací Evropské unie se státy Evropy

54

5.2.2. Opatření vedoucí k zlepšení čerpáni dotací z Fondů Evropské unie Závěr Seznam použitých zkratek Seznam literatury Seznam tabulek, grafů, obrázků Seznam příloh

58

Úvod Dnem 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a stala se součástí velkého politického, ekonomického a hospodářského seskupení, které v současné době tvoří 28 států Evropy. Tímto významným dnem získala Česká republika řadu výhod, které pro ni z členství v Evropské unii vyplývají. Mezi takové výhody patří např. odstranění kontroly pohybu zboţí na vnitřních hranicích státu, vzájemné uznávání diplomů a vysvědčení umoţňující volný pohyb pracovníků, svoboda pro usazování podnikatelů, osob svobodného povolání v jiných členských zemích, volný prostor pro poskytování sluţeb přes hranice státu. Jednu z mnoha dalších výhod, které nám členství v Evropské unii přináší, můţeme naleznout v Regionální politice Evropské unie a moţnosti vyuţívání dotací jejích Strukturálních fondů a také Fondu soudrţnosti. Jelikoţ mě právě problematika čerpání dotací z těchto fondů zaujala, rozhodla jsem se psát svou bakalářskou práci na téma Efektivnost čerpání Strukturálních fondů v České republice. Nyní pro nás skončilo programové období 2007 - 2013 a nastupuje nové programové období 2014-2020, a proto je zvolené téma práce z pohledu zhodnocení stavu čerpání v naší republice v období 2007 – 2013 diskutované a aktuální. Tato bakalářská práce si klade za hlavní cíl prokázání efektivnosti České republiky v čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Čtenáře práce bychom také rádi seznámili s dalšími uţitečnými tématy, které právě s touto problematikou úzce souvisejí. A to z důvodu, ţe si myslíme, ţe se o Regionální politice Evropské unie a moţnostech čerpání jejích fondů v široké veřejnosti mnoho ani netuší, rozhodli jsme se do naší bakalářské práce zahrnout také kapitoly zaměřené na problematiku Regionální politiky, její hlavní nástroje, způsoby čerpání dotací, apod. Podstatnou část dále věnujeme zhodnocení efektivity čerpání dotací v České republice v rámci rozpočtu Evropské unie a pozici našeho státu v rozpočtu Evropské unie právě z hlediska moţností vyuţívání dotací. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichţ první tři jsou teoretické a další dvě se věnují efektivitě čerpání dotací Evropské unie. První část bakalářské práce se věnujeme definici a vymezení pojmu Regionální politika Evropské unie. Regionální politika vede ke zmírňování významných nerovností, které jsou stále mezi regiony jednotlivých zemí Evropské unie. Regionální politika např. přispívá k tvorbě nových pracovních míst a k zvýšení ekonomické efektivnosti státu. A právě pro její

pozitivní přínosy pro členské státy je ji v bakalářské práci věnována celá první část. V této práci čtenáře bakalářské práce upozorňujeme na účel a hodnoty, z nichţ Regionální politika vychází. Velkou část této kapitoly věnujeme historii Regionální politiky od roku 1951 do současnosti. Druhá část je přímo zaměřena na nástroje Regionální politiky. Těmito nástroji jsou tři hlavní fondy Evropské unie. V kaţdé podkapitole této části věnujeme pozornost vţdy jednomu z těchto fondů, jejich definici, historii, účelu, významu apod. Mimo Strukturální fondy Evropské unie jsou dle našeho názoru další důleţitou podporou pro členské státy a jejich regiony Iniciativy Společenství, které jsou zařazeny právě do této kapitoly. Pozornost je zde věnována hlavně třem novým iniciativám, kterými jsou Jaspers, Jeremie a Jessica. Třetí část je věnována čerpání fondů ze strany České republiky. Do této části jsou zahrnuty podkapitoly o historii Regionální politiky, odehrávané pouze na území České republiky v období let 1945 aţ doposud, dále charakteristice pojmu region a systému regionálního členění NUTS. V této podkapitole získává čtenář moţnost dozvědět se více o rozdělení území České republiky pro plnění cílů Regionální politiky. Další podkapitolou třetí části je podkapitola zaměřená na Operační programy v České republice. Touto problematikou se zde zabýváme z toho důvodu, ţe se jedná o nejvýznamnější dokument, který popisuje priority, řízení, finanční zdroje a upřednostňují oblasti intervencí na národní úrovni i v jednotlivých regionech členských států. Operační programy jsou rozděleny do tří cílů, ke kterým se v této podkapitole také vyjadřujeme. Jako nejdůleţitější část této kapitoly shledávám podkapitolu s názvem: Jak získat dotaci z Evropských fondů v České republice a podkapitolu: Postup pro získání finančních dotací z Evropských fondů. Tyto části shledáváme, jako důleţité právě z důvodu neinformovanosti české populace o moţnostech, které jim evropské fondy dávají a neinformovanosti o postupu při podávání ţádosti o dotaci. Tyto skutečnosti pak mohou výrazným způsobem přispívat k sniţování efektivnosti čerpání dotací v České republice. V posledních dvou kapitolách mé bakalářské práce se jiţ dostáváme k zhodnocení efektivity čerpání evropských prostředků. První z těchto dvou posledních kapitol věnujeme efektivitě čerpání dotací v rámci území České republiky a druhou efektivitě čerpání na území celé Evropské unie a jejího rozpočtu. Do kapitoly čerpání fondů ze strany České republiky jsou zařazeny i některé důvody vzniku problému a také se v této kapitole podrobněji

věnujeme roku 2013. Tomuto roku se věnujeme, protoţe je pro nás rokem posledním programového období 2007 - 2013, a proto také rokem nejaktuálnější z hlediska hodnocení efektivity čerpání dotací. Tento rok nám navíc, díky svým přijatým opatřením, přináší zlepšení efektivity čerpání dotací. V druhé části zaměřené na vztah vyuţívání finančních prostředků z Evropských fondů jsme k zhodnocení efektivity čerpání dotací z fondů Evropské unie pouţili vztah České republiky k rozpočtu Evropské unie a roli evropský dotací v něm. Do poslední části jsme přidali pro nás důleţitou kapitolu obsahující výčet navrhovaných opatření vedoucí k zvýšení efektivity čerpání dotací. Tyto části jsou do kapitoly zařazeny, jelikoţ Regionální politiku a její nástroje shledáváme jako velmi přínosnou pro členské státy, tudíţ je v budoucnosti nutné dále pracovat na jejím efektivním vyuţívání. Poslední část bakalářské práce tvoří její závěr. V závěru práce se věnujeme zhodnocení získaných poznatků v oblasti efektivity čerpání dotací Strukturální fondů Evropské unie ze strany České republiky. Do tohoto závěru také vkládáme část s vlastními myšlenkami, postoji a zhodnocením situace České republiky, jako členského státu Evropské unie.

1.

Regionální politika Evropské unie

1.1. Vybrané definice Regionální politiky Evropské unie Existuje mnoho definic pojmu Regionální politika, ale neexistuje ţádná obecně uznávaná. Ovšem jak se budeme moci všimnout v tomto textu, který obsahuje výčet nejrůznějších definic, téměř v kaţdé definici je politika vymezena jako cílevědomá činnost organizací či představitelů státní správy a samosprávy. Tato činnost směřuje k zajištění ekonomického růstu daného členského státu Evropské unie a k ekonomickému růstu jeho regionů. Z výčtu dále zřetelně vyplývá, ţe Regionální politika musí mít přesně definované cíle, kterými se má vývoj státu ubírat a mnohé nástroje, které mohou jmenované organizace při dosahování cílů pouţívat.1 Dalším z mnoha pohledů na definici Regionální politiky je, ţe Regionální politika představuje všechny veřejně dostupné intervence, které vedou ke zlepšování geografického rozdělení ekonomických činností, resp. které se pokoušejí napravit určité prostorové důsledky volné trţní ekonomiky pro dosaţení dvou vzájemně závislých cílů a to cíle ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.2 V další naší definici, kterou jsme objevili v Strategii regionálního rozvoje České republiky z roku 2000 je Regionální politika charakterizována jako součást hospodářské politiky a zahrnuje veškeré její kroky a opatření. Tyto kroky a opatření Regionální politiky byly uvědoměle přijaty s ohledem na prostorové účinky. Jde tudíţ o souhrn hospodářskopolitických zásad a opatření mající cíl v tom ovlivňovat strukturu regionů a jejich ekonomických aktivit. Další, novější definici Regionální politiky nám přináší pozdější verze Strategie regionálního rozvoje pro programové období 2007 – 2013. A tato definice tvrdí, ţe Regionální politika přestavuje soubor intervencí, zaměřených dle situace státu, která konkrétně nastane, na podporu opatření. Tato opatření vedou stát k růstu ekonomických aktivit, lepšímu územnímu rozloţení a významným způsobem přispívají k rozvoji infrastruktury. Podle definice Strategie regionálního rozvoje je pro Regionální politiku 1

STEJSKAL, Jan, KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 2 In VANHOVE, Norbert; KLAASSEN, H.L.Regional Policy: A European Approach, Aveburg, Bookfield 1987

11

základním předpokladem jasné definování priorit a získávání prostředků na tyto priority. Kdy jejím cílem je konvergence regionů v rámci určitého územního celku a klíčovým znakem je její selektivnost tj. diferenciace zaměření intervencí na podporu vybraných problémových regionů. Tyto regiony vţdy nějakým způsobem zaostávají ve svém rozvoji za průměrem, který je společensky uznán za neţádoucí.3 V definici regionální politiky dle Prof. Ing. Karela Skokana PhDr. je vyzdvyhována skutečnost, ţe instituce musí být zaměřeny na jasné stanovení cílů a směrů v regionálním rozvoji dané země. Dále podle definice prof. Ing. Karla Skokana PhDr. by měly být vytvářeny metody a postupy společně se zdroji pro jejich realizaci.4 Naproti tomuto tvrzení získaného od prof. Ing. Karla Skokana stojí známý prof. Ing. Milan Ţák CSc., který definuje regionální politiku velice zjednodušeně a to jako soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucí k sniţování rozdílů v socioekonomické úrovni regionů České republiky.5

1.2. O Regionální politice Evropské unie Evropská integrace a budování evropských struktur od úplného počátku zahrnuje budování a rozvoj jejích politik. Politiky, které Evropská unie vytváří, jsou koncipovány na společném či komunitárním základě a řeší otázky jak ryze sektorového charakteru (sem patří např. Společná zemědělská politika), tak otázky širšího zájmu společenství (např. Společná obchodní politika). Pro nás předmětnou a v poslední době často diskutovanou politikou zaměřenou na problematiku územního rozvoje je Regionální politika (či Kohezní politika, nebo také Politika hospodářské a sociální soudrţnosti).6 Regionální politika je jedním z nejdůleţitějších pilířů Evropské unie.7 Značné rozdíly zpatřované v sociálně-ekonomické úrovni regionů mohou do značné míry ovlivňovat celkový hospodářský rozvoj daného státu. Proto Regionální politiku jednotlivé vlády členských zemí začaly uplatňovat. Státy politiku začli uplatňovat také pro to, aby vytvořily předpoklady pro postupné sniţování a zmírňování rozdílů, a tím přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti 3

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 4 SKOKAN Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji, Ostrava, Repronis 2004 5 ŢÁK, Milan a kol. Velká ekonomická encyklopedie, 2. rozšířené vydání, Praha, Linde, 2002 6 BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 7 Dostupný z: EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/. (3. 4. 2014)

12

regionální a národní ekonomiky.8 Tedy, hlavním cílem této politiky je vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony (268 regionů ve 27 členských státech), a tím hraje tato politika zásadní roli při budování jednotného evropského trhu.9 Dále vede Regionální politika členské státy k zmírňování výrazných nerovností přetrvávajících mezi jednotlivými členskými státy a jejich regiony. Tyto nerovnosti mezi členskými státy a jejich regiony totiţ výrazně negativně ovlivňují výkonnost celé ekonomiky členského státu a ekonomiky v celé Evropské unii a téţ tyto nerovnosti negativně ovlivňují i politickou soudrţnost.10 Jak jistě všichni víme kaţdý region v Evropské unii by měl mít rovnou příleţitost k vyváţenému rozvoji, který odpovídá jeho potenciálu a jeho specifickým stránkám.11 Proto je pro nás tato politika tak významnou, navíc její další pozicí, kterou zastává, je tvorba nových pracovních míst, podpora konkurenceschopnosti, hospodářského růstu, a také udrţuje vyšší kvalitu ţivota a snaţí se o udrţitelný rozvoj. Z výše uvedeného textu lze Regionální politiku chápat, jako vyjádření solidarity Evropské unie s méně rozvinutými zeměmi a regiony, které tuto formu pomoci nejvíce potřebují. Proto tato politika směřuje finanční prostředky do oblasti a odvětví, kde budou mít největší pozitivní dopad. V letech 2007–2013 investuje Evropská unie do evropských regionů celkem 347 miliard eur. Tyto finanční prostředky zlepší například dopravní a internetové spojení do vzdálenějších regionů, podpoří malé a střední podniky ve zvýhodněných oblastech, pomohou chránit ţivotní prostředí, pomohou sníţit nezaměstnanost v jednotlivých regionech a zlepší úroveň vzdělání a dovedností, investují do inovací, rozvoje nových produktů a metod produkce, energetické účinnosti a boji proti změně klimatu.12 Dalším přínosem Regionální politiky je zisk plynoucí bohatším oblastem Evropské unie. Tento zisk je daný rozvojem ekonomické aktivity v zaostávajících regionech, kde vlivem tohoto růstu ekonomické aktivity, vznikají nové trhy pro výrobky z prosperujících regionů a tím roste poptávka po jejich technologiích a know-how. Je však nutné říci, ţe úplné

8

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 9 Dostupný z: EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika. (3.4. 2014) 10 Dostupný z: EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/what/index_cs.cfm. (3.4. 2014) 11 Dostupný z: MMR. http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika. (3.4. 2014) 12 Dostupný z: EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/what/index_cs.cfm. (3.4. 2014)

13

vyrovnání ţivotní úrovně a standardů ve všech regionech není moţné ani ţádoucí, neboť by se pak výrazně sníţily impulsy ke změně a zlepšení.13 Regionální politika vychází ze dvou základních hodnot, jimiţ jsou solidarita a soudrţnost. Solidarita představuje pomoc občanům a regionům hospodářsky nebo sociálně znevýhodněných ve srovnání s průměrnou situací členských zemí, soudrţnost pak odráţí skutečnost, ţe sniţování rozdílů je výhodou pro všechny zúčastněné státy. Jak plyne z celého textu primárním cílem Regionální politiky je sniţování regionálních rozdílů členských zemí, a proto zaujímá významné postavení v celkové struktuře politik Evropské unie.14

1.3. Historie Regionální politiky Evropské unie Motivů pro zaloţení Regionální politiky EU bylo mnoho, nejvíce z nich však byly důvody ekonomické, sociální, politické a později i ekologické. Její hlavní cíl představovalo zvýšení ekonomické a sociální soudrţnosti, a tím sníţení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů. Zvláště pak ekonomické motivy byly významné, neboť regionální nerovnosti výrazně ovlivňují výkonnost ekonomiky. Sbliţováním úrovní jednotlivých oblastí (v tomto případě regionů) dochází ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zlepšení jejího vývoje.15 Dalším z důvodů byla také nutnost toho, aby členské státy sbliţovaly své ekonomiky, coţ je nezbytné pro fungování celé Evropské unie.16 Regionální politika prošla za dobu své existence velmi významným vývojem.17 Jiţ při vzniku Evropského hospodářského společenství se vycházelo z předpokladu, ţe se hospodářským růstem Společenství vyřeší regionální problémy. To ovšem, jak tomu jiţ bývá vedlo k problémům v regionech zaostalejších se značnou koncentrací starých průmyslových odvětví, jímţ bude třeba poskytovat zvláštní pomoc. A to byl důvod jeden z hlavních důvodů

13

KAPOŠVÁRYOVÁ, Denisa; KREUZBERGOVÁ, Eva. Regionální politika EU, dostupný z:2000.INTEGRACE. http://www.integrace.cz/clanek.asp?id=8. (5. 7. 2013) 14 STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 15 15 KAPOŠVÁRYOVÁ, Denisa; KREUZBERGOVÁ, Eva. Regionální politika EU, dostupný z:2000.INTEGRACE. http://www.integrace.cz/clanek.asp?id=8. (5. 7. 2013) 16 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal 2009 17 Dostupný z:2005.EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/. (3. 4. 2014)

14

pro vznik Regionální politiky.18 Během pár let se Regionální politika vyvinula z politiky zaměřené na podporu regionů postiţených útlumem těţkého průmyslu a na zaostalé venkovské regiony, které s velkým úsilím bojovaly o finanční prostředky, v jednu z nejvýznamnějších politik EU. V některých publikacích je dokonce označována za politiku, která má Evropě zajistit konkurenceschopnost ve světě a pomoci čelit výzvám 21. století.19

1.3.1. Období let 1951 – 1975 Jiţ od samotného počátku evropské integrace byly disparity mezi jednotlivými regiony povaţovány za neţádoucí. Uvádí se, ţe v roce 1958 bylo regionální HDP v Hamburku pětkrát větší neţ v Kalábii. Přestoţe se v Římské smlouvě z roku 1957 výslovně nehovoří o zaloţení Regionální politiky, klade si tato politika za cíl vytvoření společného trhu a postupným odstraňováním rozdílů mezi hospodářskými a sociálními rozdíly jednotlivých členských států, podporovat harmonický rozvoj hospodářských činností ve Společenství, nepřetrţitý a vyváţený růst, vyšší stabilitu, rychlejší a efektivnější zvyšování ţivotní úrovně a uţší kontakty mezi členskými státy. Regionální politika však zatím v tomto období zavedena nebyla, neboť se předpokládalo, ţe volný trh si s lokálními problémy poradí. O koordinovanou Regionální politiku nejevily tehdejší členské státy velký zájem; regionální záleţitosti se nejčastěji řešily v rámci jiných politik, přičemţ hlavní zodpovědnost leţela na národních vládách. Řada finančních nástrojů měla jiţ v tomto období jistou regionální dimenzi. Římská smlouva dala vzniknout Evropské investiční bance, jejímţ cílem bylo poskytovat půjčky zaostalejším regionům na jejich projekty. Rovněţ byl zaloţen Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF) a po zavedení společné zemědělské politiky v roce 1962 Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – AEGGF), jejichţ politiky měly v té době pozitivní dopady na jednotlivé regiony členských zemí.20

18

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 19 Dostupný z:2005.EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/. (3. 4. 2014) 20 MAREK, Jan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal 2009

15

V roce 1961 uspořádala Evropská komise v Bruselu první konferenci zamřenou na Regionální politiku a v roce 1965 představila Radě ministrů první zprávu zabývající se regionální politikou.21V roce 1968 bylo zaloţeno Generální ředitelství pro Regionální politiku (DG XVI), které se stalo koordinačním orgánem pro Regionální politiku. Po těchto událostech a po rozšíření Evropského společenství o Velkou Británii, Irsko a Dánsko zájem o Regionální politiku stoupl. O její prosazení se nejvíce zasadila Velká Británie, pro niţ jsou regionální disparity charakteristické a která si coby čistý plátce do unijního rozpočtu chtěla prostřednictvím regionální politiky kompenzovat ztráty zapříčiněné společnou zemědělskou politikou. Jiţ na jaře roku 1972 přijal Evropský parlament jednoznačně návrh Evropské komise na vytvoření regionální politiky. Paříţský summit v říjnu téhoţ roku s ustavením Regionální politiky souhlasil a o rok později byla vypracována Thomasova zpráva, jeţ zdůraznila nutnost zaloţení takového nástroje.22

1.3.2. Období let 1975 – 1987 Po mnoha sloţitých vyjednáváních mohl v březnu 1975 vzniknout Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF). Šlo o velmi politizované téma a je zajímavé pozorovat, jak se k Evropskému fondu regionálního rozvoje stavěly jednotlivé členské země. Zatímco Velká Británie, Irsko a Itálie usilovaly o co největší objem fondu SRN a Belgie jej naopak chtěly co nejmenší. Brzy se Evropský fond regionálního rozvoje stal základním nástrojem sniţování nerovnoměrnosti vývoje v jednotlivých regionech. Bylo dohodnuto, ţe na období let 1975–1978 bude vyčleněno téměř 1,3 miliard ECU. Fond financoval 50% nákladů projektu a zbylé výdaje hradily členské státy z domácích prostředků (tzv. match-funding). Projekty byly nejvíce zaměřeny na průmysl, nebo infrastrukturu.23 Po přístupu Řecka, Portugalska a Španělska tlak na posílení regionální politiky vysoce vzrostl. Tyto země byly do velké míry závislé na zemědělství, a po ekonomické stránce na tom byly mnohem hůře neţ ostatní země. Jejich přístupem se zdvojnásobil počet oblastí, jejichţ HDP bylo niţší neţ 50% průměru všech členských zemí. Dalším impulsem k většímu

21

BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy, Sheffield, Sheffield Academic Press 1988 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009 23 Tamtéţ. 22

16

důrazu na Regionální politiku byly ekonomické potíţe tradičních průmyslových regionů vyspělých zemí (především oblasti Velké Británie, severní Francie, Belgie, severního Španělska a Itálie). Tyto problémy měly za následek vysokou nezaměstnanost a byly způsobené vysokou recesí ekonomiky.24 Evropský fond regionálního rozvoje byl často členskými státy kritizován a mnohdy porušovaly jeho principy. V roce 1979 proto došlo k prví reformě regionální politiky, která však nepřinesla nijak výrazné změny. Výraznější změny však nepřinesla ani pozdější reforma z roku 1984, která ukončila období fixních národních kvót, a dala tak více prostoru Evropské komisi. Do tohoto období spadá zaloţení Shromáţdění evropských regionů (1985), které sestávalo ze zástupců jednotlivých regionů a na jehoţ práci se podíleli i zástupci nečlenských zemí.25

1.3.3.

Období let 1988 – 1993

Rok 1987 přinesl zásadní reformu Regionální politiky v podobě Jednotného evropského aktu. Jak jiţ bylo řečeno, hlavními impulsy k výrazné reformě bylo rozšíření Společenství a vidina jednotného vnitřního trhu. Kromě zavedení jednotného vnitřního trhu do konce roku 1992 stanovil Jednotný evropský akt v Článku 130a coby cíl Společenství také vytvoření politiky směřující k „K podpoře celkového harmonického vývoje Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k posilování své ekonomické asociální soudrţnosti“.26 Tímto se uskutečnil velký krok dopředu, neboť dále bylo stanoveno, ţe ono sniţování se má dít prostřednictvím tří Strukturálních fondů. Právě od této chvíle je tedy moţné mluvit o skutečné Regionální politice. Reforma vstoupila v platnost 1. ledna 1989 a zavedla čtyři základní principy realizace regionální politiky: princip koncentrace, programování, partnerství a adicionality. V zájmu zajištění větší koordinace byla Regionální politika a část sociální a zemědělské politiky integrovány do tzv. Strukturální politiky. Strukturální politika tak zahrnovala tři 24

KAPOŠVÁRYOVÁ, Denisa; KREUZBERGOVÁ, Eva. Regionální politika EU, dostupný z:2000.INTEGRACE. http://www.integrace.cz/clanek.asp?id=8. (5. 7. 2013) 25 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009 26 JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT. dostupný z: EUROSKOP.http://www.euroskop.cz/gallery/2/763-jea.pdf. s.8(11. 12. 2013)

17

fondy: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF). Reforma přinesla zvýšení finančního přídělu strukturálním fondům: výdaje se měly mezi léty 1987 a 1993 zdvojnásobit.27 Dalším mezníkem ve vývoji Rgionální politiky byla Smlouva o Evropské unii (nebo-li Maastrichtská smlouva), která byla podepsána v Maastrichtu v únoru 1992 a vstoupila v platnost

1. listopadu 1993. Maastrichtská smlouva určila v článku 2 za základní cíl

Evropské unie „podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváţeného a udrţitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudrţnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jeţ v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu“.28 Na základě Shromáţdění evropských regionů byl Maastrichtskou smlouvou zaloţen poradní orgán hájící zájmy místních a regionálních samospráv v Evropské unii, který byl nazván Výbor regionů. Tento Výbor regionů měl být konzultován mj. v souvislosti se všemi aspekty rozdělování a vyuţívání zdrojů z ERDF. Přestoţe jeho názory nejsou závazné, většinou jim evropské instituce věnují pozornost. Jeho členy jsou představitelé regionální a místní samosprávy, většina z nich jsou drţitelé volených funkcí. Na zasedání Evropské rady v Edinburgu bylo dohodnuto, ţe dojde ke zdvojnásobení prostředků Regionální politiky taky, ţe z 18,6 miliard ECU v roce 1992 dosáhne v roce 1999 částky 30 miliard ECU. Na nátlak Španělska byl v roce 1993 zaloţen Kohezní fond, který má pomáhat slabším zemím splnit maastrichtská kritéria. Kohezní fond se týkal pouze těch zemí, jejíchţ HDP nebylo vyšší neţ 90% průměru EU, tedy Řecka, Španělska, Portugalska a Irska. Tento fond mezi Strukturální fondy ovšem nepatří. V roce 1993 byl také zřízen Finanční nástroj pro řízení rybolovu (Financial Instument for Fisheries Guidance – FIFG), který se stal čtvrtým strukturálním fondem.29

27

MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009 28 SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII. Dostupný z: EUROPSKOP.1992. s. 4, http://www.euroskop.cz/gallery/2/758-smlouva_o_eu_puvodni_verze.pdf. (3. 4. 2014) 29 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009

18

1.3.4. Období let 1993 – 2006 Jelikoţ se Regionální politika neustále potýkala s řadou problémů byla provedena další reforma pro období 2000 – 2006. S rozšířením EU o země střední a východní Evropy (Polska, Maďarska, Kypru a Malty) bylo nezbytné vyhovět poţadavkům stávajících zemí Evropské unie a přizpůsobit Regionální politiku zvýšenému počtu členů tak, aby se její účinnost pokud moţno nesníţila. Na madridském zasedání Evropské rady v roce 1997 byla Evropská komise vyzvána, aby vypracovala materiál zabývající se východním rozšířením Evropské unie. Tímto krokem vznikl dokument nazvaný Agenda 2000, který nastínil budoucí vývoj Evropské unie. Výsledkem reformy bylo zjednodušení celého procesu, větší koncentrace a efektivita finančních prostředků. Došlo ke sníţení hlavních cílů z šesti na tři a k omezení plošnosti poskytované pomoci a zdokonalení kontrol. Nové cíle měly následující zaměření: Cíl 1: podpora rozvoje ekonomicky zaostávajících regionů (HDP na obyvatele niţší neţ 75% prostředků Evropské unie Cíl 2: pomoc regionům, které procházejí ekonomickou a sociální restrukturalizací Cil 3: pomoc členským zemím v rozvoji lidských zdrojů a v řešení problému nezaměstnanosti Na období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 vyhrazeno 275 miliard eur, přičemţ 45 miliard mělo připadnout novým členským zemím.V neposlední řadě je důleţité uvést, ţe na zasedání Evropské rady v Berlíně byly vytvořeny nové finanční nástroje pro pomoc kandidátským zemím: fondy ISPA a SAPARD. Oba nástroje byly doplněním programu PHARE, který vznikl jiţ dříve v roce 1989, původně pouze pro pomoc Polsku a Maďarsku, později se přidali i další kandidátské země.30

30

MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009

19

2.

Strukturální fondy Evropské unie

Evropská unie má k dispozici tři hlavní fondy: Strukturální fondy: o

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

o

Evropský sociální fond (ESF)

Fond soudrţnosti (FS)31

2.1. Hlavní Strukturální fondy Evropské unie Na období 2007 – 2013 mají nástroje pro splnění výše zmíněných cílů právní základ v balíčku pěti nařízení přijatých Radou a Evropským parlamentem v červenci 2006.

32

V tomto období jsou k dispozici tři nástroje regionální politiky: Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fondy a třetím nástrojem je Kohezní fond.33 Strukturální fondy jsou určeny pro chudší, nebo jiným způsobem diferencované regiony, tedy regiony nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatním regionům v rámci Evropské unie (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční). Peněţní prostředky ze Strukturálních fondů jsou čerpány na základě jasně definovaných cílů a priorit v rámci tzv. programových období (většinou trvá sedm let).34

31

Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU. (3. 4. 2014) EVROPSKÁ KOMISE: PŘEHLED NAŘÍZENÍ NA OBDOBÍ 2007 – 2013 V OBLASTI POLITIKY SOUDRŢNOSTI A REGIONÁLNÍ POLITIKY, dostupné z: 2006. EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_cs.htm. (11. 12. 2013) 33 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal 34 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-ofondech-EU.aspx. (1. 4. 2014) 32

20

2.1.1. Evropský fond pro regionální rozvoj Po vstupu Velké Británie, Dánska, Irska v roce 1973 se Evropská unie rozrostla o devět zemí. Vstup přinesl další regionální diferenciaci. Doposud se regionální problémy týkaly především Itálie a zámořských zemí jako byla Francie. Po roce 1973 se problematickou zemí stalo také Irsko. Tyto vzniklé regionální rozdíly bylo nutné řešit. Proto v říjnu 1972 na konferenci vrcholných představitelů členských zemí Evropského společenství bylo rozhodnuto o zřízení Evropského fondu regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF), jehoţ posláním se stalo vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Pro vznik tohoto fondu hovořily dvě věci. Jednak to, ţe s odkazem na čl. 2 Smlouvy o EHS bylo vyrovnávání regionálních nerovností relevantním cílem, kdy „jedním z úkolů Evropské unie je podporovat harmonický rozvoj hospodářského ţivota uvnitř Evropské unie“, a současně nutnost zmírnění regionálních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Díky těmto důvodům pro vznik fondu bylo v prosinci 1974 v Paříţi na zasedání hlavních členských států závazně rozhodnuto o zřízení Evropského fondu regionálního rozvoje (rovněţ se pouţívá označení Evropský fond pro regionální rozvoj).35 Co se týče objemu peněz je Evropský fond pro regionální rozvoj největším ze Strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Jelikoţ jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle programového období 2007 – 2013, má široký záběr a zasahuje do mnoha oblastí. Podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče zavádění sluţeb elektrotechnické veřejné správy.36 V regionech členských států směřuje podpora z tohoto fondu spíše na projekty rozvoje měst a obcí, zlepšování infrastruktury nebo zvýšení cestovního ruchu, takţe je moţné

35

BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 36 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU. (1. 4. 2014)

21

podpořit např. turistické cesty, zakoupit vozidla veřejné doprav, rekonstruovat kulturní památky, zvýšit kapacitu ubytování či zřízení a vybavení školy či školky.37

2.1.2. Evropský sociální fond Evropský sociální fond byl zaloţen jiţ v roce 1957 s cílem sniţovat nezaměstnanost a zlepšit fungování trhu práce. Jeho historický vývoj lze rozdělit do několika etap, a to podle charakteru podpůrných opatření, eventuálně dle časového hlediska podle programového období. V jednotlivých etapách se vyvíjel nejen charakter intervencí, ale docházelo také k pozvolnému růstu jeho významu v porovnání s ostatními fondy. Činnost fondu se v jeho počátcích týkala šesti zakládajících členských států. V těchto státech byla úroveň zaměstnanosti poměrně odlišná např. v Lucembursku nebyla ţádná nezaměstnanost, ve Francii a Nizozemí dosahovala nízkých hodnot, v Německu a Belgii klesala, v Itálii naopak extrémně rostla (dosáhla aţ 8,3%), coţ představovalo 64% všech nezaměstnaných v Evropské unii. Proto se hlavním důvodem pro vznik Evropského sociálního fondu stalo zaměření se na začlenění nezaměstnaných osob do pracovního procesu. Dále na rekvalifikaci pracovních sil s ohledem na poţadavky kladené trhem práce, podpora podnikatelů při vytváření pracovního procesu a v neposlední řadě rekvalifikace pracovních sil. Evropský sociální fond (Europen Social Fund – ESF) se nyní, díky svým cílům, kterých se snaţí dosáhnout, stal nejdůleţitějším nástrojem Regionální politiky a je orientovaný na lidské zdroje, zejména na mladé, ale i starší pracovní síly a hlavně na nezaměstnané.38 Svých cílů dosahuje posilováním sociálních programů členských států, pomáháním rizikovým skupinám obyvatel, podporou rovných příleţitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci Evropské unie. Evropský sociální fond také podporuje neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel.39 37

Dostupný z: EUROSKOP. https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/. (15. 11. 2013) BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 39 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU. (1. 4. 2014) 38

22

2.1.3. Fond soudrţnosti Dalším nástrojem, který slouţí k naplňování cílů Evropského společenství je Fond soudrţnosti (Cohesion Fund), neboli Kohezní fond ustanovený Maastrichtskou smlouvou (článek 130 a) v roce 1993. Účelem jeho vzniku bylo pomoci členským státům, které se potýkaly s problémy souvisejícími se vznikem hospodářské a měnové unie.40 V odůvodnění pro zaloţení fondu je v souvislosti s politikou soudrţnosti zmiňován zejména význam existence finančních nástrojů v oblasti ţivotního prostředí a dopravní infrastruktury.41 Fond soudrţnosti je na rozdíl od ostatních Strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů, čímţ se výrazně diferencuje od předchozích dvou fondů.42 Není tudíţ Strukturálním fondem, ale soustřeďuje se především na projekty zaměřené na ochranu ţivotního prostředí a na transevropské dopravní sítě. Tento fond dále zasahuje do oblastí, které souvisejí s udrţitelným rozvojem, tedy do energetické politiky a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie.43 Fond soudrţnosti má také přispívat k zajištění posunu podporovaných států k rozpočtové stabilitě. Tato rozpočtová stabilita je vyţadovaná přímo Hospodářskou a Měnovou unií. Řídícím orgánem Fondu soudrţnosti je v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj, který koordinuje dva zprostředkující orgány fondu – Ministerstvo ţivotního prostředí a Ministerstvo dopravy.44

40

EVROPSKÁ KOMISE: PŘEHLED NAŘÍZENÍ NA OBDOBÍ 2007 – 2013 V OBLASTI POLITIKY SOUDRŢNOSTI A REGIONÁLNÍ POLITIKY, dostupné z: 2006. EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_cs.htm. (11. 12. 2013) 41 BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 42 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU. (1. 4. 2014) 43 EVROPSKÁ KOMISE: PŘEHLED NAŘÍZENÍ NA OBDOBÍ 2007 – 2013 V OBLASTI POLITIKY SOUDRŢNOSTI A REGIONÁLNÍ POLITIKY, dostupné z: 2006. EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_cs.htm. (11. 12. 2013) 44 Dostupný z: EUROSKOP. https://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/. (11. 12. 2013)

23

Co se peněţních prostředků tohoto fondů týká, jsou soustředěny především na podporu států s HDP niţším neţ 90% průměru Evropské unie, většinou tedy na nově příchozí členské státy.45 Podmínka pro získání finančních prostředků je zhotovení programu vedoucího ke splnění podmínek hospodářského sbliţování (konvergenční program).46 Finanční perspektiva u tohoto fondu představuje víceletý finanční rámec Evropské unie, který je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Většinou je sjednáván na dobu sedmi let a jejím obsahem bývají hlavně rozpočtové priority Evropské unie. Dále obsahuje nastavení výdajových stropů pro kaţdou z priorit. V programovém období 2007 – 2013 byla činnost Fondu soudrţnosti úzce propojena s aktivitami Strukturálních fondů v rámci Cíle Konvergence.47

2.2. Iniciativy Evropské unie Dalšími významnými nástroji, kterými Evropská unie disponuje, jsou její Iniciativy. Tyto Iniciativy také významným způsobem přispívají k rozvoji regionů členských zemí a tím i k rozvoji celé Evropské unie. V programovém období 2007–2013 došlo v těchto rámci Iniciativ k významným změnám. Jednou z hlavních změn bylo zavedení Iniciativ nových, a to JASPERS, JAREMIE, JESSICA, a současně došlo k rozšíření spolupráce zemí Evropské unie. Z minulého programového období se osvědčila spolupráce při financování programů mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a dalšími finančními institucemi i zcela privátního rázu. Tato spolupráce byla posílena právě prostřednictvím zaloţení tří výše zmiňovaných nových iniciativ Společenství, které jsou zaměřeny na investice, růst a pracovní místa v členských zemích a jejich regionech.48

45

EVROPSKÁ KOMISE: PŘEHLED NAŘÍZENÍ NA OBDOBÍ 2007 – 2013 V OBLASTI POLITIKY SOUDRŢNOSTI A REGIONÁLNÍ POLITIKY, dostupné z: 2006.EUROPA.http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_cs.htm. (11.12. 2013) 46 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-ofondech-EU.aspx. (1. 2. 2013) 47 BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 48 Tamtéţ.

24

Zesílená spolupráce mezi Evropskou komisi, skupinou Evropské investiční banky a dalšími mezinárodními finančními institucemi přináší v oblasti finančních inovací mnoho výhod. Jednou z těchto výhod je například to, ţe zajišťuje dodatečné úvěrové zdroje pro podnikatelské projekty a rozvoj regionů, vytváří silné pobídky pro úspěšnou implementaci na straně příjemců prostřednictvím kombinování grantů a úvěrů, prostřednictvím příspěvku. Dále prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj zajišťuje dlouhodobou udrţitelnost revolvingového charakteru pro aktivity zaloţené na finančních inovacích. Hlavním cílem níţe zvolených nových Iniciativ, zaloţených institucemi Evropské unie, má hlavní cíl: usnadnit zemím příjemců dotací ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti absorpci získaných finančních prostředků a následně je investovat do dobrých projektů. Dalším cílem je zvýšení a zkvalitnění přístupů k finančním zdrojům v regionech na podporu viditelnějšího rozvoje a zakládání nových firem a podnikatelských subjektů a nových společných projektů.49 Ze všech výše uvedených důvodů shledáváme Iniciativy společenství jako důleţitou součást a podporu Regionální politiky Evropské unie, bez které by byla její funkce do značné míry omezena.

2.2.1. Jaspers První novou Iniciativou Evropské unie je Iniciativa s názvem Jaspers. Tato iniciativa usiluje o rozvoj spolupráce ve smyslu propojování expertízy, zdrojů a jejich lepší organizaci s cílem pomáhat členským státům při implementaci Strukturálních fondů a Regionální politiky Evropské unie. Smyslem této iniciativy je nabídnout sluţby členským státům, zaměřené na méně rozvinuté regiony, v zásadě na regiony s úrovní ekonomické vyspělosti méně neţ 75% průměru Evropské unie. Tato sluţba bude pomáhat především při přípravě projektů a projektových dokumentů, které jsou předkládány Evropskou komisí. Tímto opatřením zvýší mnoţství, kvalitu a rychlost zpracování projektů předkládaných ke schválení a tím by měla nepřímo přispět k růstu a konvergenci celé Evropské unie.50 V oblasti dopravních sluţeb se zaměřuje na transevropskou dopravní síť, ale i městkou hromadnou dopravu a v oblasti ţivotního prostředí je orientována do oblasti zvyšování 49

Dostupný:2006.CSAS.http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analy zy/Prilohy/JaspJeremJessic.pdf. (15. 10. 2013) 50 Tamtéţ.

25

energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů energie.51 Technická pomoc bude projektům nabízena od raných fází projektového vývoje. Dá se od této iniciativy očekávat, ţe přinese výrazný příspěvek v mnoţství, kvalitě, rychlosti zpracování a realizace projektů. Členské státy nemají povinnost, ani závazek vyuţívat pomoc této iniciativy, ani si půjčovat finanční prostředky od EIB nebo EBRD.

2.2.2. Jeremie Další významnou Iniciativou je Iniciativa Jeremie, jejímţ smyslem je podpořit zvýšený přístup k financím pro rozvoj mikro, malých a středních firem v regionech Evropské unie. Dalším účelem, pro který byla iniciativa zřízena, je usnadnění přístupu podnikatelským subjektům k finančním prostředkům. Nabízí moţnost vyuţití části svých prostředků alokovaných v rámci Strukturálních fondů prostřednictvím EIF k vyuţití finančních nástrojů, které jsou primárně a specificky zamřeny na rozvoj mikrofirem, malých a středních podniků.52 Jeremie má rovněţ vyhodnocovat a akreditovat finanční zprostředkovatele. Ti pak budou odpovědní za to, ţe podniky budou mít přístup k finančním prostředkům. Navíc pokud budou mít dané národní instituce zájem, mohou být prostředky Jeremie, které jsou soustředěny do národního holdingového fondu, který by měl být kvalifikovanou finanční institucí. Rovněţ tento holdingový fond vyhodnocuje a akredituje finanční zprostředkovatele, kteří budou odpovědní za to, ţe podniky budou mít přístup k finančním prostředkům Evropské unie. Prioritou financování malých a středních podniků i mikropodniků je transfer technologií a know-how.53

51

BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 52 Dostupný:2006.CSAS.http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analy zy/Prilohy/JaspJeremJessic.pdf. (15. 10. 2013) 53 BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009

26

2.2.3. Jessica Poslední námi zmiňovanou a významnou Iniciativou je Iniciativa, které je pojmenována Jessica. Náplní této Iniciativy Evropské unie je hlavně podpora projektů zaměřených na obnovu a rozvoj měst, protoţe právě města jsou pokládána v rozšířené EU za pokrokový ekonomický potenciál, ale i za zdroj moţných, zejména sociálních problémů.54Smyslem iniciativy JESSICA je podpora udrţitelné míry investic, růstu a pracovních míst v městských oblastech Evropské unie. Tato Iniciativa nabídne řídícím orgánům programů, které jsou financovány ze Strukturálních fondů Evropské unie moţnost vyuţít výhody externí expertízy. Dále také umoţní větší přístup k úvěrovému kapitálu, podpoře rozvoje měst, včetně úvěrů pro sociální bydlení, pokud je tento druh podpory vhodný a odpovídající. Právě tato Iniciativa by měla usnadnit způsoby financování pro široký rejstřík projektů zaloţených na partnerství privátního a veřejného sektoru.55 Z minulého období zůstala aktivní iniciativa INTERREG IV. C., jako součást naplňování Cíle – Evropská územní spolupráce, kde byla meziregionální spolupráce rozšířena na Norsko a Švýcarsko. Zároveň tato Iniciativa získala nové tematické zaměření, novou strukturu i nové typy intervence. Iniciativa INTERREG IV. C. má dvě priority, a to jednak „Inovace a znalostní ekonomika“ a „Ţivotní prostředí a prevence rizik“. Tyto dva tematické okruhy jsou doplněny technickou pomocí. Součástí INTERREG IV. C. je rovněţ, v rámci třetího cíle, program INTERACT II vztahující se na spolupráci sousedících regionů, a to v oblasti rozvoje a dodání sluţeb a technické pomoci. Smyslem této iniciativy je zlepšit kvalitu územní spolupráce a zvýšit její efektivnost. Z Iniciativy URBAN byla pro nové programové období vytvořena Iniciativa URBACT, která má dvě priority a to „Města – motor rozvoje“ a „Přitaţlivá města“.56

54

Tamtéţ. Dostupný:2006.CSAS.http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_analyzy/Specialni_analy zy/Prilohy/JaspJeremJessic.pdf. (15. 10. 2013) 56 BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 55

27

3.

Čerpání Strukturálních fondů Evropské unie ze strany České republiky

3.1. Historie Regionální politiky České republiky Do kapitoly zaměřené na čerpání Strukturálních fondů ze strany České republiky jsme zařadili část věnovanou vývoji Regionální politiky na našem území. Tato politika prošla za dobu své existence významnými změnami, velkým rozvojem, ale také útlumy v jejím vývoji, související s reţimem, který zde v některých historických etapách našeho státu byl. Část věnovanou historii Regionální politiky v České republice rozdělujeme na několik menších podkapitol podle období, v kterých docházelo k významným změnám v historii této politiky na území České republiky.

3.1.1. Období 1945 – 1989 V poválečném období se v Československu ujalo centralistické příkazové řízení ekonomiky. Regionální politika zde ztratila svůj smysl, neboť mělo dojít k setření regionálních rozdílů a disparit. Teprve po více jak 40 letech se změnilo politické prostředí, hospodářství a také společnost. Díky těmto změnám a vznikající trţní ekonomice se znovu objevily skryté regionální rozdíly, které do této doby nebyly zcela viditelné.57

3.1.2. Období 1990 – 1992 Transformace společnosti započatá v tomto období znamenala rozsáhlé zásahy do právního řádu, ekonomického a sociálního prostředí i administrativních struktur budoucí ČR. V roce 1990 došlo k realizaci ekonomické reformy, nebo přesněji ekonomické transformace. Ve svém důsledku byl zvolen postup liberálně - ekonomického typu. Také je toto období počátkem všech základních procesů ekonomiky nově se tvořícího státu. Stát byl v tomto období aplikací zásad zastupitelské demokracie řízen zvolenými zástupci, kteří museli a musí

57

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009

28

také dbát o územní a místní ekonomický rozvoj v souladu se stanovenými principy a zásadami regionální a hospodářské politiky státu. V období 1990 - 1992, vznikl roku 1992 zárodek pozdějšího CzechInvestu a jistá pozornost se začala věnovat i myšlence podpory vstupu zahraničního kapitálu do naší země. Vládou bylo přijato usnesení k zásadám Regionální hospodářské politiky, bohuţel pouze s cílem na podporu malého a středního podnikání v problémových regionech. Pozornost nebyla zaměřena samosprávným orgánům a ani ústřední orgány státní správy nepřikládaly význam dopadům na regiony z jednotlivých resortních investičních akcí, rozhodnutí či cílených snah.58

3.1.3. Období 1993-1997 Ani po vzniku České republiky se situace nezměnila a sloţka Regionální politiky pro místní ekonomický rozvoj byla přehlíţena a vynechávána. V ČR byl ekonomický rozvoj podporován nízkou inflací a fiskálními intervencemi, jimiţ vláda řešila nově se objevující problémy. Vláda v tomto období nepřistupovala aktivně k řešení regionálních disparit, ani k posílení růstu, pouze předpokládala, ţe probíhající privatizace dokáţe zajistit příliv zahraničních investorů do českých regionů. Ve skutečnosti náš stát ztratil karenční výhodu a zaostal. Teprve v roce 1995 se objevily první významné snahy o řešení situace jednotlivých regionů a o získání nových investic, které přispěly ke sníţení nezaměstnanosti, zvýšení ekonomické výkonnosti celé ČR a také regionů. V této době vznikla ve státě Česká exportní banka, jejímţ prostřednictvím byly čerpání první finanční podpory, ovšem to platilo pouze pro vývozce.59

3.1.4. Období 1997 – dosud Rok 1997 byl pro Regionální politiku významným rokem, jelikoţ v tomto roce byly zpracovány nové zásady Regionální politiky zohledňující základní principy Evropské unie. V tomto období také nabyl účinnosti zákon o podpoře regionálního rozvoje a tím započaly 58

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 59 Tamtéţ.

29

přípravy pro vstup České republiky do Evropské unie. V době těchto příprav České republiky se jiţ objevily komplexnější snahy o cílenou Regionální politiku, centrálně koncipovanou a realizovanou v praxi s niţšími články veřejné správy. Oficiálními členy této politiky jsme se stali po vstupu do Evropské unie.

3.2. Regiony České republiky a jejich členění 3.2.1. Definice pojmu region: Pojem region můţeme charakterizovat, jako území s definovanými prvky, v němţ existuje specifická funkční a související infrastruktura. Podle Zákona o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000Sb. je regionem: územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů, obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdruţení obcí, jehoţ rozvoj je podporován podle tohoto zákona.60 Podle další definice vnímáme region jako územní celek, který je pomocí jednoho či více znaků (kritérií) vyčlenitelný z širšího území. Obvykle je pomocí těchto znaků vymezován pro konkrétní účel, nebo mu v uspořádání území přísluší konkrétní funkce.61

3.3. Systém regionálního členění NUTS Evropská unie pouţívá pro účely Regionální politiky systém regionálního členění NUTS, při kterém je kaţdý členský stát rozdělen do tří úrovní podle těchto statistických jednotek (dle počtu obyvatel). Tato metoda členění států do jednotlivých úrovní byla zavedena v roce 1988 a nazývá se Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou, dle počtu obyvatel, definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území NUTS I, NUTS II, NUTS III. Pro čerpání fondů Evropské unie se nejvíce vyuţívá region s úrovní NUTSII. Kaţdý členský stát Evropské unie má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění, který se řídí přirozenými potřebami státní správy a obyvatel daného regionu. Z tohoto důvodu existuje v Evropské unii 27 různých systémů správního

60

ZÁKON O PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Č. 248/2000SB. Dostupný:2000.PORTAL.http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49565&nr=248~2F2000&rpp =15#local-content. (12. 7. 2013) 61 Dostupný z: REGIONALNIROZVOJ.http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html.(1. 8. 2013)

30

členění, coţ omezuje moţnosti vzájemného statistického a ekonomického srovnání regionů pro účely politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS).62 Tabulka č.1: Regionální členění území: NUTS I, NUTS II, NUTS III.

Úroveň

Doporučený minimální počet Doporučený maximální počet obyvatel

obyvatel

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

8 00 000

NUTS I

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz63 Česká republika je dělena na kraje, které odpovídají NUTS III, avšak vstupem do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající NUTS II, tudíţ regiony soudrţnosti. Na regiony soudrţnosti je směřována podpora z Fondů Evropské unie v cíli Konvengence a částečně téţ Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro účely efektivního získávání prostředků z Evropských fondů se zřídily na území ČR regiony soudrţnosti, které se skládají z jednoho či více krajů. Jelikoţ je Regionální politika směřována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci a třemi miliony a české kraje těchto počtů obyvatelstva nedosahují, vznikly regiony soudrţnosti Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravvskoslezko a Hlavní město Praha.64

62

STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU/Regiony-regionalni-politiky-EU. (11. 8. 2013) 63 Tamtéţ. 64 Tamtéţ.

31

Obrázek č. 1: Mapa regionů soudrţnosti České republiky

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz65 Praha jako území, jehoţ HDP překračuje 75% průměru EU, je jako jediná oprávněna čerpat z cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z Evropských fondů plyne do hlavního města ČR menší objem peněz, neţ do zbytku České republiky, jelikoţ Praha oproti ostatním regionům České republiky pobídky Evropské unie nepotřebuje.66

3.4. Operační programy v České republice Čerpání finančních prostředků je na úrovni České republiky realizováno pomocí Operačních programů (OP). Jedná se o nejvýznamnější dokumenty, které jsou popisem souhrnných priorit, řízení, finančních zdrojů a také upřesňují oblasti intervencí na národní úrovni i v jednotlivých regionech dané členské země. Z pohledu ţadatelů a realizátorů projektů se jedná o nejvýznamnější dokumenty. Vyskytují se ve dvou variantách tematické operační programy, které řeší problematiku daného sektoru či určité oblasti (například ţivotní prostředí, doprava, podnikání apod.) a regionální operační programy, které se vztahují na jeden region (NUTS II).67

65

STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU/Regiony-regionalni-politiky-EU. (11. 8. 2013) 66 Tamtéţ. 67 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal,o. s. 2009

32

Tematické operační programy vycházejí z Národního rozvojového plánu České republiky pro léta 2007–2013 a jejich řídícími orgány jsou příslušná ministerstva. Ministerstva musí ke kaţdému programu vypracovat podrobný metodologický materiál a specifikovat konkrétní podmínky pro projektové ţádosti. Druhá skupina operačních programů, tedy Regionální operační programy navazují na sektorové operační programy a řeší problémy v rámci regionů příslušné země a tím se snaţí vyuţít potenciál daného území a pomoci jeho rozvoji. Řídícím orgánem zodpovědným za řádnou realizaci regionálního operačního programu je Regionální rada příslušného regionu soudrţnosti.68 V programovém období 2007 – 2013 bude v České republice vyuţíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle Regionální politiky, které zde podrobněji rozbebíráme.69 Přehled všech operačních programů, členěných dle cílů Regionální politiky nalezneme v příloze č. 1, na straně č. I pod názvem: Operační programy v České republice pro období 2007 – 2013.

3.4.1. Cíl konvergence V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hlavního města Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na tento cíl připadá v České republice 25,89 mil.EUR. Jeho hlavním cílem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států.70

3.4.2. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Dalším námi zmiňovaným cílem je regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Tent cíl podporuje regiony, které nečerpají Konvergence. V české republice pod něj spadá hlavní město Praha se dvěma operačními programy. V České republice na tento cíl připadá 0,42 mil.EUR.71

68

MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal,o. s. 2009 69 Dostupný z: STRUKTURALNI-FONDY. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013. (21. 7. 2013) 70 Tamtéţ. 71 Tamtéţ.

33

3.4.3. Cíl evropská územní spolupráce Tento poslední cíl usiluje hlavně o příhraniční, meziregionální podporu a nadnárodní spolupráci regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na finanční období 2007 – 2013 je pro tento cíl určeno 0, 39 mil.EUR.72

3.5. Jak získat dotace z Evropských fondů 3.5.1. Co je to projekt? To, co označujeme za projekt, můţe být často velice nesrozumitelné a matoucí. Projekt má vţdy jen dočasný charakter s pevně stanoveným začátkem a koncem. Výsledkem projektu je vytvoření unikátního produktu nebo sluţby.73 Projekty mohou mít různý rozsah cíle i záměry (velké projekty mohou zahrnovat mnoho milionů eur a trvat i několik let, malé projekty mohou obsahovat skromnější zdroje a trvat jen několik měsíců). Hlavní postatou projektů je zavedení dosud neexistujících produktů nebo sluţeb, po nichţ existuje v dané chvíli poptávka. Dále by kaţdý úspěšný projekt měl mít jasně definované nositele, primární cílovou skupinu konečných příjemců, systém zodpovědností a pravomocí, přesně stanovený rozpočet, systém průběţného hodnocení, zpětné vazby a jasně definovaná kritéria pro kontrolu stanovených cílů. Před kaţdým zahájením projektů se provádí finanční a ekonomická analýza, která prokáţe, zda přínos projektu převýší jeho náklady. Úspěšné projekty jsou především výsledkem efektivního řízení, týmové práce, při které všichni zúčastnění na projektu mají realistická očekávání, jsou obeznámeni a souhlasí s jeho cílem, účelem a časovým i finančním harmonogramem.74

72

Tamtéţ. HELDMAN, Kim; JANSEN, Patti; BACA, Claudie. Projekct Management Professional Study Guide. Hoboken. Wiley 2005 74 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal,o. s. 2009 73

34

Jestliţe má být projekt úspěšný, jeho cíle musí korespondovat s cíli odpovídajícího operačního programu. Spokojenost by také měla být jak mezi konečnými uţivateli, tedy subjekty, které obdrţí dotaci a realizují projekt, tak mezi konečnými příjemci, coţ jsou orgány, veřejné nebo soukromé firmy, které jsou odpovědné za zadání a realizaci projektu.Teprve pokud jsou naplněny cíle a záměry konečných uţivatelů a také orgány, které jsou odpovědné za zadání a realizace projektu, lze projekt povaţovat za ukončený.75

3.5.2. Postup pro úspěšné získání dotací Tuto kapitolu jsme do bakalářské práce zahrnuli zcela úmyslně, protoţe si myslíme, ţe stále dochází k velkým omylům a nedokonalostem při ţádání o dotace ze Strukturálních fondů. V České republice se o dotace z Fondů Evroské unie ţádá prostřednictvím předloţených projektů, které jsou následně honoceny a vybrány jsou pouze ty úspěšnější. Postup pro získání dotace ze Strukturálních fondů na základě projektu zahrnuje několik významných kroků. Prvním z těchto kroků je vytvoření projektového záměru, určení vhodného operačního programu a v neposlední řadě také samotné zpracování a předloţení ţádosti o dotaci.76 Projektový cyklus nedefinuje pouze fáze projektu, ale také aktéry, kteří procesu získávání dotací podléhají a způsoby rozhodování, kterých se pro získání dotace uţívá. Fáze kaţdého projektu se u různých projektů liší a jsou organizované podle jasného logického rámce. Fáze se musí doplňovat, řídit stejnými principy a naznačovat další směr pokračování, co se týče časového i obsahového hlediska. Jedině tak budou projekty zahrnovat všechny potřebné detaily a zároveň budou odpovídat širším cílům operačního programu, budou relevantní vzhledem k záměrům a místním rozvojovým strategiím a přinesou výsledky, které budou dlouhodobě udrţitelné.77

75

KŘIŢÍKOVÁ, Martina; SYRŮČEK, Ondřej. Základní principy přípravy projektů v rámci strukturálních fondů EU, Ministerstvo pro místní rozvoj odbor vnějších vztahů,Metropolis Media, a.s., 2004, dostupný z: 2004. STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/2225ee42-2c1e-405d-b62a05d9935dbf7d/1107945251finalnet_2225ee42-2c1e-405d-b62a-05d9935dbf7d.pdf .(15. 7. 2013) 76 Dostupný z: STRUKTURALNÍ-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Jak-na-projekt.aspx. (3. 4. 2014) 77 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal,o. s. 2009

35

Ţádosti o dotace (projektový cyklus): Vytvoření podrobného projektového záměru: Obecně platí, ţe z fondů Evropské unie jsou podporovány projekty veřejně prospěšné, které přispívají ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech, nikoliv projekty, které mají podpořit samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem, krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Příjemci dotací musí vţdy prokázat a konkrétně doloţit obecnou prospěšnost svého záměru. Obecná prospěšnost je však chápána v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity (nevylučují se například firmy, které ţádají o dotace na novou technologii, vzdělávání zaměstnanců apod). Ţadatelé musejí doloţit společenský přesah plánovaných aktivit jejich projektu (u soukromých firem jde např. o podporu zaměstnanost v daném regionu). Nalezení příslušného operačního programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro váš projektový záměr: Nejprve je třeba zjistit, jaký operační program povede k nejefektivnějšímu získání dotace. Projekt musí být v souladu se záměry vybraného operačního programu, z něhoţ budou prostředky čerpány. Vše o operačních programech (o jejich cílech, podmínkách a vymezení podporovaných aktivit je uvedeno na internetových stránkách operačního programu a detailněji v dokumentu nazvaném: Prováděcí dokument nebo Implementační dokument). Tyto dokumenty by měl kaţdý ţadatel finančních prostředku ze Strukturálních fondů Evropské unie pečlivě prostudovat. Zpracování ţádosti o dotaci: Projektová ţádost představuje klíčový dokument, který rozhodne o tom, zda budete se snahou získat finance ze strukturálních fondů úspěšní či nikoli. Průvodcem pro zpracování ţádosti o dotaci by vám měly být příručky pro ţadatele a další metodické pokyny připravené odpovídajícím operačním programem. V kaţdém členském státě jsou k dispozici konzultace s pracovníky řídícího orgánu či zprostředkujícího projektu subjektu daného operačního programu, semináře, konference apod.

36

Výzva k předkládání ţádosti o dotaci: Operační programy přijímají projektové ţádosti v rámci tzv. výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání ţádosti o dotaci. Pro úspěšné získání dotací a realizaci projektů je nutné sledovat, jaké výzvy právě probíhají a jak jsou plánovány na nejbliţší časové období. Informace o výzvách včetně jejich harmonogramu jsou zveřejněny na webových stránkách operačních programů a také můţete vyuţít měsíčník Přehled otevřených výzev. Kontrola ţádosti a přílohy: Pří této fázi dochází ke kontrole logické provázanosti, formálních náleţitostí a také ske kontrole všech poţadovaných příloh.78 Hodnocení projektu: Tato fáze hodnotí efektivnost a dopady projektu v porovnání s jeho stanovenými cíly. V rámci fáze hodnocení zjišťujeme, zda byly cíle projektu naplněny a výstupy tohoto hodnocení ovlivňují naši další činnost týkající se projektu. Chyby a nedostatky projektu mohou být dále zpracovány a pouţity k formulování záměru pro nový projekt.79 Realizace projektu: Samotná realizace projektu je nejdůleţitější částí, která se musí řídit všemi platnými postupy, jelikoţ je projekt hrazen z veřejných zdrojů a musí se dodrţovat veškerá pravidla stanovená pro projekty financované ze strukturálních fondů. Realizace záměru musí vést ke splnění předem vytyčených cílů projektu, tzv. monitorovacích indikátorů projektu, které jsou uvedeny v ţádosti a ţadatel je při jejím zpracování sám volí a vyplňuje.

78

Dostupný z: STRUKTURALNÍ-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Jak-na-projekt.aspx. (3. 4. 2014) MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal,o. s. 2009 79

37

Po ukončení fyzické realizace projektu předkládá příjemce dotace Ţádost o platbu a monitorovací zprávu. A po obdrţení dotace je příjemce povinen udrţovat výsledky projektu a pravidelně o nich informovat poskytovatele dotace prostřednictvím monitorovacích zpráv. Pokud je tato podmínka porušena, tak se ţadatel zavazuje vrátit část či celou dotaci.80 Pro představu o ustkutečněných projektech na území České republiky do příloh přikládáme Přílohu č. 2. Přílohu nalezneme na straně dvě po názvem: Mapa projektů zrealizovaných na území České republiky.

4.

Efektivita čerpání Strukturálních fondů v regionech České republiky

4.1. Efektivita čerpání Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Za celé programové období 2007 - 2013 do ledna 2014 bylo v rámci Regionální politiky Evropské unie, realizované na území našeho státu, podáno 103 919 ţádostí o podporu (jejichţ celková hodnota byla 1 464,8 mld. Kč.), coţ představuje 181% celkové alokace NSRR na celé programové období. ŘO a ZS OP vydaly 49 070 Rozhodnutí/Smluv o poskytnutí dotace ve výši 737, 7 mld. Kč, coţ činí 91,4% celkové alokace NSRR. Ovšem proplacené prostředky na účty příjemců, k lednu 2014 (nástup nového programového období) dosahují výše 514,9 mld. Kč, tedy pouze 63,7% celkové alokace NSRR. Také certifikované výdaje předloţené Evropské komisi činí pouze 385,5 mld. Kč, coţ je 47,7 % celkové alokace NSRR pro programové období 2007 – 2013. V oblasti předloţených ţádostí o dotaci z prostředků Evropské unie předloţili ţadatelé celkem 75 874 ţádostí na individuální projekty (celková hodnota 1 343,5 mld. Kč). Negativem se pro nás stala skutečnost, ţe v OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je do dnes stále předloţeno 106 ţádostí na grantové projekty, jejichţ hodnota představuje 35,0 mld. Kč. V rámci těchto globálních grantů podali ţadatelé 28 045 ţádostí na grantové projekty v hodnotě 121,3 Kč. Dalším negativem 80

Dostupný z: STRUKTURALNÍ-FONDY.http://www.s-f.cz/cs/Jak-na-projekt.aspx. (3. 4. 2014)

38

sledovaným na počátku tohoto roku je pro nás skutečnost, ţe v předchozím programovém období docházelo také k častému vyřazení ţádostí z administrace z důvodů nesplnění podmínek výzvy nebo staţení ţádosti samotným ţadatelem. Celkem bylo k 3. lednu 2014 staţeno ţadatelem 42 618 ţádostí na individuální projekty a grantové projekty, jejichţ celková hodnota představovala 515,3mld.Kč. Tato částka tvoří 41% celkového počtu podaných ţádostí na individuální a grantové projekty a současně 35,2% finančních prostředků ve všech podaných ţádostech na individuální a grantové projekty. Tudíţ tato situace také nebyla pro Českou republiku v tomto programovém období zcela příznivá. Dále k lednu 2013 ŘO a ZS schválily ke spolufinancování ze Strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a národních zdrojů 40 972 individuálních projektů (celková hodnota 707, 1 mld. Kč a 105 garančních projektů (v hodnotě 33,9 mld. Kč). V rámci garančních projektů bylo vydáno Rozhodnutí, nebo podepsána Smlouva o poskytnutí dotace na 8 098 garančních projektů v hodnotě 31,5 mld. Kč. Objem finančních prostředků individuálních a garančních projektů s vydaným Rozhodnutím, nebo podepsanou Smlouvou představuje 91,4% celkové alokace NSRR. V rámci proplacených prostředků byly na účty příjemců proplaceny prostředky v celkové výši 514,9 mld. Kč, tedy 63,7% celkové alokace NSRR a současně 67,9% prostředků krytých Rozhodnutím/Smlouvou o poskytnutí dotace. K lednu 2013 byly PCO certifikovány výdaje v celkové hodnotě 385,5 mld. Kč, coţ je 47,7% celkové alokace NSRR. Uvedený objem finančních prostředků zahrnuje výdaje na individuální a garanční projekty, jak z fondů Evropské unie (85%), tak z národních veřejných zdrojů (15%).81

81

MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC, 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, materiál dostupný z: 2014.STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7/MMZ_2013_12.pdf.( 1. 2014)

39

Graf č. 1: Souhrnný stav čerpání ze SF/FS a národních zdrojů v mld. Kč

Zdroj:www.strukturalni-fondy.cz82 Z úvodního textu můţeme vysledovat, ţe efektivnost čerpání Strukturálních fondů Evropské unie za uplynulé programové období není zcela dostačující. Naopak Česká republika se stala za programové období 2007–2013 nejhorším státem Evropské unie v rámci čerpání finanční podpory z fondů Evropské unie. Problémy s čerpáním měla Česká republika, s výjimkou několika světlých okamţiků, téměř celé programové období 2007–2013. České republice se za celé programové období 2007 – 2013 nepodařilo vyuţívat potenciál, který nám dávají peníze ze Strukturálních fondů Evropské unie, aby podpořila a nastartovala hospodářsky růst a růst zaměstnanosti.83 Negativní pohled na čerpání dotací ze strany České republiky nám, mimo jiné významné organizace a politiky, potvrzuje ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která v článku pro Euroactiv doznává, ţe: „Docházelo průběţně k špatnému finančnímu plánování. Pořád se jevilo, ţe je hodně času a on ten čas vlastně nebyl. Mělo se tedy rychleji čerpat,“ uvedla a následně dodala, ţe: „Špatný byl i kontrolní systém.“84 Další chybou je také to, ţe v České republice se podle Věry Jourové k projektu dostane pouze ten, kdo si najme schopné poradce v „psaní projektu“ a méně uţ

82

Přehled čerpání, Ministerstvo pro místní rozvoj, prosinec 2013 dostupný z: STRUKTURALNIFONDY.2014.http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/ead7f342-1347-4395-a971283b03efba06/strucny_prehled_cerpani_2013_12.pdf, Stručný. (1. 4. 2014) 83 In SOBOTKA, Bohuslav. 2014. Dostupný z: 2014.EUROACTIV.http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (2. 4. 2014) 84 JOUROVÁ, Věra. 2014. EUROACTIV. dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/ceskoje-v-cerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (2. 4. 2014)

40

záleţí na kvalitě daného záměru. Na otázku, zda se toto dá nějakým způsobem změnit, odpověděla Věra Jourová: „Ţádosti nesmí být sloţité. Budu trvat na tom, aby se o malé peníze ţádalo tou nejjednodušší cestou, aby do určité sumy byl ţadatel schopen o ni poţádat sám. Přísnější uţ musí být schvalovací proces na dotace v rozmezí 10 aţ 50 milionů korun. A u projektů nad 50 milionů ať se dělají studie proveditelnosti a podobně, tam to je v pořádku.“85 Dalším problémem je také to, ţe se příjemce zaváţe, něco splnit, ale závazek při tom nestojí na plně měřitelných ukazatelích (např. na počtu pracovních míst, kilometrů dálnic). Problém vzniká i v cenách veřejného investování. Nikdy jsme nebyli schopni udělat jakýsi etalon cen veřejného investování. Právě z tohoto důvodu by měl být vytvořen jakýsi katalog cen pro veřejné zakázky, přičemţ dotační financování by se mělo systému veřejných zakázek přiblíţit.86 Příčin, které způsobily špatnou efektivitu čerpání dotací České republiky bylo hodně, ovšem velkou část tvořili problémy v oblasti, ve které by je nikdo nečekal. A byly to problémy, které nastaly v neprofesionalitě velké části politické reprezentace odpovědné za tuto oblast, v neprofesionalitě úřednického aparátu odpovědného za řízení jednotlivých operačních programů a jejich koordinaci. Docházelo také k politikaření a resortismu, kde se nedařilo převést prostředky z oblastí, kde se je nedaří čerpat, do oblastí s vysokou absorpcí. Při čerpání dotací ze Strukturálních fondů docházelo často k zamlčování a bagatelizaci odpovědných institucí. Jedním z důvodů špatného čerpání dotací se také stalo dlouhé nepřiznání si problému, který byl třeba řešit co nejdříve.87 Co se dalšího špatného fungování úřednického a politického aparátu týče, platí v České republice vztah nepřímé úměry. Čím více úředníků je zde zaměstnáno, tím méně peněz se nám z Bruselu daří získat. Toto tvrzení prokazuje nezávislý průzkum, který loni nechala zpracovat Evropská komise. Do tohoto průzkumu se zapojila třetina zemí Evropské unie a pro Českou republiku srovnání nedopadlo příliš lichotivě. Na čerpání dotací z fondů Evropské unie se v České republice podílí kolem dvou a půl tisíce lidí, coţ z naší země dělá 85

Tamtéž. In JOUROVÁ, Věra. 2014. AKTUALNĚ. Dostupný z: 2014.AKTUALNĚ. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsi-nez-rumuni-rikajourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/. (2. 4. 2014) 87 ZAHRADNÍK, Petr. ANALÝZA ČERPÁNÍ FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE, Friedrich Ebert Stftung 86

41

v podstatě ráj euro-úředníků. V souvislosti s tímto průzkumem nás Evropská komise několikrát upozornila na to, ţe bychom se měli místo na kvantitu úředníků soustředit na jejich kvalitu (např. formou důkladnějších prověrek a lepší výběr nových euro-úředníků).88 Dalším problémem v oblasti české byrokracie je, jak poznamenala Lucie Ţilková, právníčka společnosti Otidea ţe: “Jde o důsledek přehnané byrokracie českých kontrolorů, kteří u nás na dotace dohlíţí. Kontroly projektů k veřejným zakázkám často vedou neodborně. Důsledkem jsou časové průtahy, během nichţ příjemci dotací musí vysvětlovat, co je a co uţ není v souladu se zákony. Kontroloři se také často zaměřují pouze na formální chyby, které na zadávací řízení nemají ţádný vliv, a za ty pak zcela nesmyslně krátí ţadatelům dotace.”89 Další problém stojící jiţ mimo českou byrokracii dle Tomáše Nového, ředitele Úřadu pro regionální rady Regionálního operačního programu Střední Čechy je problém, který spočívá hlavně v tom, ţe se během posledních sedmi let nedařilo správně reagovat na skutečnost, ţe čerpání někde nefunguje, tak jak fungovat má. „Hlavní problém celé dnešní situace s čerpáním prostředků z Evropských fondů spočívá v tom, ţe se během posledních sedmi let správně nereagovalo na skutečnost, ţe někde něco nefunguje. Odkládat řešení na konec období nejde“, uvedl v rozhovoru s Euroactivem. Dále Tomáš Novotný zdůrazňuje skutečnost, ţe programové období je rozděleno na sedminy, a s kaţdým tímto dílem prostředků můţeme hýbat jen v tom daném roce, na který Evropská unie přidá finanční prostředky. 90

88

Dostupný z:2014. IDNES. http://zpravy.idnes.cz/uredniku-na-eurodotace-ma-cesko-prilis-v-cerpani-je-alenejhorsi-pw2-/domaci.aspx?c=A140228_215304_domaci_zt. (1. 4. 2014) 89 ŢILKOVÁ,Lucie.2014.EUROACTIV.dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-vcerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (5. 11. 2013) 90 NOVOTNÝ, Tomáš.2013.EUROAKTIV.Dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/interview/tomas-novotny-cr-pri-cerpani-z-fondu-eu-zaspala-011230. (1. 4. 2014)

42

4.2. Zvýšení stavu čerpání dotací Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Evropské unie V této části jsme se zaměřili na zhodnocení dosaţení cílů Regionální politiky za rok 2013 v rámci efektivity čerpání Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Evropské unie. Tento rok jsme zvolili z toho důvodu, ţe právě v tomto roce došlo k menší nápravě v čerpání dotací z Fondů Evropské unie. V průběhu roku 2013 ţadatelé předloţili na ŘO/ZS celkem 11 836 ţádostí o dotaci na individuální a grantové projekty, jejichţ celková hodnota činila 121,6 mld. Kč, coţ činí meziroční zvýšení o 9,1%. Za rok 2013 bylo vydáno 8 921 Rozhodnutí/Smluv o poskytnutí dotace na individuální a grantové projekty v hodnotě celkem 96,0 mld. Kč, tím došlo meziročně oproti uplynulému roku 2013 k navýšení objemu finančních prostředků o 14,9%. V rámci individuálních projektů a globálních grantů na účty příjemců bylo proplaceno 107,0 mld. Kč, které tímto představují meziroční nárůst o 26,2%. Objem certifikovaných výdajů předloţených Evropskou komisí se v rámci individuálních projektů a globálních grantů v roce 2013 zvýšil o 151,6 mld. Kč (nárůst o 64,8%).91 Suma finančních prostředků, kterou se nepodařilo České republice dočerpat je díky mimořádným opatřením přijatým v roce 2013 mnohem optimističtější. Očekávaná částka v polovině roku 2012 se podařila sníţit téměř o polovinu, coţ je v dané situaci výsledek dobrý. Dle Michala Zaorálka, náměstka ministra zodpovědného za řízení operačních programů, bylo zvýšené tempo čerpání a fungující akční plán kladně ohodnoceny i ze strany Evropské komise. Za úspěšnějším čerpáním dále stojí zrychlená administrace ţádostí o platbu. Příjemci předloţili v rámci některých OP k administraci průběţné ţádosti o platby v dřívějších termínech, docházelo k předkládání mimořádných monitorovacích zpráv a dále ke zkrácení termínu schvalování ţádostí o platby.92 Rok 2013 byl z pohledu čerpání finančních prostředků z Evropské unie velmi rizikový, i přes to, ţe se podle prvního náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna povedlo udělat několik kroků ke zlepšení čerpání financí z programů Evropské unie. A tvrdí: „Podařilo 91

MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC, 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, materiál dostupný z: 2014.STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava.( 4. 2014) 92 In ZAORÁLEK, Michal. 2014. Dostupný z: 2014.BUSINESSINFO.http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vramci-programu-vzdelavani-pro-konkurenceschopnost-cr-cerpala-2272-miliardy46489.html?utm_source=portal&utm_medium=web&utm_campaign=clanky_souvisejici. (1. 4. 2014)

43

se udělat několik kroků k lepšímu čerpání financí z programů Evropské unie. Například se povedlo připravit projekty na zlepšení integrovaného záchranného systému, které sníţí moţné nedočerpání, ale také umoţní České republice lépe reagovat na povodně a sníţit škody po ţivených pohromách“ prohlásil Daniel Braun.93 Roku 2013 a jeho zlepšení v čerpání dotací se budeme věnovat v další kapitole, kde dojdeme k podrobnému rozboru čerpání dotací.

4.2.1. Naplňování strategických cílů NSRR dle jednotlivých cílů za rok 2013 Hlavním

výstupem

monitoringu

realizace

operačních

programů

je

Měsíční

monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a národních zdrojů. Tato zpráva představuje hlavní výstup monitoringu realizace operačních programů v programovém období 2007–2013. Měsíční monitorovací zprávu má na starosti Národní orgán pro koordinaci, který při tom vyuţívá niţší úrovně monitorování. Sběr dat pro tabulkovou část Měsíční monitorovací zprávy je prováděn z centrálního systému pro monitorování programů SF/FS pro období 2007–2013. Pro kaţdý z cílů uvádíme do příloh tabulku s dosaţenými hodnotami. Pro cíl 1. je uvedena příloha č. 4 (strana IV), pro cíl 2. příloha č. 5 (strana V), pro cíl 3. příloha č. 6 (strana VI) a pro cíl 4 příloha č. 7 (strana VII). 94 Cíl 1. Konkurenceschopná Česká ekonomika Cíl se zaměřuje na podporu konkurenceschopného podnikatelského sektoru, podpor kapacit pro výzkum a vývoj, udrţitelný cestovní ruch a vyuţití potenciálu kulturního dědictví. Jde o urychlení udrţitelného hospodářského vývoje pomocí inovací a strukturálních změn v české ekonomice, jehoţ výsledkem má být zdravá ekonomika. Dalším cílem je udrţitelný hospodářský růst a jeho pomoc směřuje na zvýšení motivace k podnikání a rozvoje podnikatelské infrastruktury.

93

BRAUN, Daniel. 2014.ZPRAVY15.dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesi-zrychlili-cerpaniz-fondu-eu-nevyuzito-zustalo-jen-12-miliard-1052503. (1. 4. 2014) 94 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC, 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, materiál dostupný z: 2014.STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava.( 4. 2014)

44

Stav plnění tohoto cíle je uspokojivý, jen OP Podnikání a inovace v plnění některých indikátorů zaostává za finančním čerpáním. Aktivity tohoto OP jsou dlouhodobého charakteru a realizovány pomocí finančních nástrojů, které jsou těţko sledovatelné. OP výzkum a vývoj pro inovace vykazuje časté přezávazkování indikátorů. U regionálních OP evidujeme dosahování cílových hodnot.95 Cíl 2. Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost Cíl je zaměřen na podporu flexibilní pracovní síly, podporu společnosti soustavně zvyšující vzdělanostní potenciál, efektivní systém veřejné správy a sluţeb. Cílem je podpořit rozvoj různorodé sociálně citlivé a soudrţné společnosti, přispět ke zvyšování kvality ţivota obyvatel, vytvoření moderního vzdělávacího systému (znalostní ekonomiky). Na realizaci tohoto cíle se podílejí programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu, tj. OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Praha - Adaptabilita a Integrovaný OP (oblast infrastruktury veřejné správy). Naplňování druhého cíle je uspokojivé, pouze u některých aktivit pozorujeme jejich přezávazkování. Přeplňování cílových hodnot indikátorů je častým jevem u programů spolufinancovaných z ESF, především u OP Praha-Adaptabilita a OP Vzdělání pro konkurenceschopnost. Cíl 3. Atraktivní prostředí Tento cíl je naplňován aktivitami financovanými z OP Ţivotní prostředí a OP Doprava. Cíl je zaměřen na zlepšování ţivotního prostředí, rozvoj environmentální infrastruktury a dopravní dostupnosti území. Cílem je zlepšení dostupnosti environmentální infrastruktury, obnovení kvality ţivotního prostředí a podpora úspor energie. Tento cíl také zahrnuje ochranu ţivotního prostředí před dopady dopravy, proto mají tyto investice pozitivní efekt pro zkvalitnění ţivotního prostředí obyvatel ČR. V neposlední řadě dochází v rámci tohoto cíle k zvýšení standardu českých silnic a ţeleznic na evropskou úroveň.

95

Tamtéţ.

45

Plnění aktivit tohoto cíle je uspokojivé. OP Doprava je naplňován v souladu se stanovenými cíli. V OP Ţivotní prostředí evidujeme aktivity, které jsou plněny dobře, ale i aktivity zaostávající. Oba dva programy jsou realizovány částečně velkými projekty.96 Cíl 4. Vyváţený rozvoj území Cíl Vyváţený rozvoj území je zaměřen na stimulaci rozvojového potenciálu regionů, posilování role měst jako center růstu a rozvoje regionů, sniţování disparit a rozvoj venkovských oblastí. Jde hlavně o posílení ekonomického růstu a růstu zaměstnanosti vyuţitím ekonomických, sociálních a kulturních odlišností jednotlivých regionů ČR. Cíl naplňují regionální OP, OP Praha-Konkurenceschopnost, OP Praha-Adaptabilita a z části jsou zde zahrnuty také aktivity podporované integrovaných OP a OP doprava. Obecně lze konstatovat, ţe v rámci čtvrtého cíle NSRR OP dosahují cílových hodnot bez výrazných problémů, v rámci regionálních OP je však častým jevem přezávazkování některých aktivit. Aktivity úspěšně plněny jsou především aktivity, které jsou podporované regionálními OP zaměřené na revitalizaci a regeneraci území a objektů a pořízení ekologických vozidel ve veřejné dopravě.97 V roce 2013 dochází v rámci čerpání dotací k mnohým zlepšením. Ale bohuţel i v této podkapitole budeme muset konstatovat, ţe i přes všechna zlepšení přijatá v tomto roce k úplné nápravě efektivnosti čerpání nedošlo a Česká republika si dále drţí titul nejhoršího státu v čerpání dotací Evropské unie. Všechna uvedená data jsou pouţita z nejaktuálnější Měsíční monitorovací zprávy pro prosinec 2013.

96 97

Tamtéţ. Tamtéţ.

46

5.

Efektivita čerpání Evropských Strukturálních fondů v České republice vs. Evropská unie

5.1. Vztah České republiky k rozpočtu Evropské unie v oblasti čerpání dotací Strukturálních fondů Ve vztahu k rozpočtu Evropské unie jsme tzv. čistými příjemci. Tato pozice čistého příjemce je pro Českou republiku velkou výhodou a přínosem. Klíčovou úlohu v pozitivní bilanci České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie sehrávají příjmy získané ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Evropské unie. Česká republika je navíc mezi zeměmi střední a východní Evropy zemí, která má nejvyšší příspěvek na financování operačních programů ze Strukturálních fondů, v průměru na jednoho obyvatele.98 Celkově uţ Česká republika od 1. 4. 2014 odvedla do rozpočtu 342,8 mld. Kč a získala z něj 676,2 mld. Kč. Saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie tak dosáhlo 333 mld. Kč. Prozatím tyto příjmy z rozpočtu Evropské unie rostou.99 I přes tuto příznivou čistou pozici České republiky vůči rozpočtu Evropské unie musíme zmínit, ţe u nás k efektivnímu čerpání dotací ze Strukturálních fondů a Fondů soudrţnosti v rámci států Evropské unie v programovém období 2007 – 2013 nedošlo. Také struktura a výše čisté pozice mohla mít daleko příznivější podobu, kdyby docházelo k efektivnějšímu vyuţívání dotací.100 Dále je také nezbytné konstatovat, ţe se zvyšujícími se příjmy z rozpočtu Evropské unie se postupným tempem zvyšují i odvody České republiky do Evropského rozpočtu.101

98

ČESKÁ REPUBLIKA A FONDY EVROPSKÉ UNIE, STAV ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ V OBDOBÍ 2007 – 2013. Poradenské služby KPMG v České republice 99 Dostupný z:2014.BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republiky-vucirozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (2. 4.2014) 100 ZAHRADNÍK, Petr. ANALÝZA ČERPÁNÍ FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE, Friedrich Ebert Stftung 101 Dostupný z:2014.BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republiky-vucirozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (2. 4.2014)

47

Graf č.2: Vývoj čisté pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie od roku 2004 do roku 2013

Zdroj: www.businessinfo.cz102

5.1.1. Průběh čerpání Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti za programové období 2007 – 2013 v rámci vývoje čisté pozice České republiky v rozpočtu Evropské unie Vývoj čerpání Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti z rozpočtu Evropské unie na počátku programového období probíhal pozitivně s rostoucím efektem a pozitivním vlivem na pozici čistého příjemce České republiky. V roce 2010 dokonce Miroslav Kalousek vydává tvrzení o tom, ţe v roce 2009 bylo dosaţeno nejlepšího výsledku čerpání dotací od dob vstupu do Evropské unie a k dalšímu zlepšování dochází i v roce následujícím, kdy byla dosaţena hodnota nejvyšší.103 První krize v čerpání dotací nastává jiţ v roce 2011. K této krizi dochází právě zejména díky problémům v čerpání u některých OP (hlavně u OP Doprava, OP Ţivotní prostředí a ROP Severozápad Ústeckého a Karlovarského kraje).104 V této souvislosti stojí také za pozornost porovnání roku 2011 s rokem předchozím, kdy můţeme spatřit klesající objem příjmů z rozpočtu Evropské unie o více neţ 12,5 mil. Kč, a tím zhoršení postavení čistého příjemce České republiky. Toto zhoršení bylo způsobeno sníţením čerpání dotací ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti a je doprovázeno zvyšováním plateb do rozpočtu 102

dostupný z:2014.BUSINESSINFO.http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republiky-vucirozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html 103 Dostupný z: 2011.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2010/cista-pozice-cr-2010-1838. (2.4. 2014) 104 Dostupný z:2012.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2011/cista-pozice-cr-2011-1879. (2. 4. 2014)

48

Evropské unie (přibliţně o 4 mld. Kč). Tedy mezi roky 2010 a 2011 došlo k redukci čisté pozice České republiky téměř o 36%. Jak je moţné všimnout si v tabulce číslo 2 pod tímto textem příjmy v tomto roce, respektive v jeho první polovině plynuly pro Českou republiku z velké části jen z příjmů spojených s realizací Společné zemědělské politiky Evropské unie. Tato situace přetrvává aţ do první poloviny roku 2012. 105 V průběhu prvního pololetí roku 2012 obdrţela Česká republika z rozpočtu Evropské unie celkem 30,9 mld. Kč a odvedla do něj 24,1 mld. Kč. Co se ale týče čerpání strukturálních fondů, tak v tomto pololetí dochází k negativnímu výsledku ve vyuţívání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. K těmto negativním výsledkům dochází v důsledku pozastavení proplácení většiny operačních programů. V důsledku tohoto pozastavení, tak příjmy za první pololetí roku 2012 dosáhly pouze 4,5 mld. Kč.106 K zlepšení dochází v druhé polovině roku 2012. Kdy dochází k navýšení objemu čerpání dotací ze Strukturálních fondů. Toto navýšení vzniká díky obnovení čerpání některých operačních programů, zejména OP Doprava a OP Ţivotní prostředí. České republice se v tomto roce podařilo vyčerpat všechny prostředky Regionální politiky v souladu s pravidlem N+3 a o ţádné peníze nakonec ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti nepřišla107 Nejlepšího výsledku bylo dosaţeno v roce v roce 2013. V tomto roce dosáhla Česká republika v rámci své pozice čistého příjemce z rozpočtu Evropské unie nejlepšího výsledku od dob jejího vstupu do Evropské unie. Rozdíl mezi příjmy a odvody v roce 2013 dosáhly částky 84,1 mld. Kč a čistou bilanci za rok 2012 překročil o téměř 11 mld. Kč. Celkové příjmy z rozpočtu Evropské unie z hlediska vztahu k HDP České republiky a podíl čistých příjmů dosáhly 2,2% českého HDP. Jak je z tabulky, uvedené v příloze č. 3 na třetí straně pod názvem Čistá pozice České republiky vůči Evropské unii pro rok 2013 patrné, neopomenutelnou roli rozpočtu Evropské unie v roce 2013, stejně tak jako v předchozích letech sehrály příjmy ze strukturálních fondů 105

ZAHRADNÍK, Petr. ANALÝZA ČERPÁNÍ FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE, Friedrich Ebert Stftung Dostupný z: 2012.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2012/cista-pozice-cr-pololeti-2012-7119. (2. 4. 2014) 107 Dostupný z: 2012.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2012/cista-pozice-ceske- republiky-vuci-rozpoc-9386. (2.4.2014) 106

49

a Fondu soudrţnosti. Tyto příjmy za rok 2013 dosáhly aţ na částku 92,5 mld. Kč (tj. 73% celkových příjmů České republiky z rozpočtu Evropské unie). Jak je z tohoto výčtu zřejmé nejdominantnější sloţkou příjmů z rozpočtu Evropské unie jsou příjmy ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Evropské unie. Další významnou poloţkou příjmů v evropském rozpočtu tvořily v minulém programovém období 2007 – 2013 příjmy na Společnou zemědělskou politiku, které byly vyčísleny na částku 31,3 mld. Kč.108 Tabulka č. 2.: Čistá pozice ČR vůči EU za první pololetí roku 2012 (1. 1. - 30. 6. 2012) Příjmy z rozpočtu EU v mld. Kč Strukturální akce

4 457,04

Strukturální fondy

4 253,99

Fond soudrţnosti

203,05

Zemědělství

26 461,65

I. pilíř*

18 786,94

II. pilíř**

7 674,51

Předvstupní nástroje

0,0

Celkové příjmy z rozpočtu EU

30 918,69

Celkové platby do rozpočtu EU

24 055,25

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

6 863,44

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

109

Nejvyšší výše čisté pozice České republiky, která nastala v druhé polovině roku 2012, byla brzy pokořena. Po dlouhé pauze v čerpání dotací, byla výše čisté pozice vůči rozpočtu Evropské unie v tomto období překonána v loňském roce, tedy v roce 2013. Jak je moţné všimnout si na následujícím grafu klíčovou úlohu ve vztahu k rozpočtu Evropské unie, stejně jako v předchozích letech, sehrály příjmy z Fondu soudrţnosti a Strukturálních fondů Evropské unie.110

108

Dostupný z: 2014.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2013/cista-pozice-ceske-republiky-vuci-rozpoc-17026. (1. 4. 2014) 109 dostupný z:2012.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2012/cista-pozice-cr-pololeti-2012-7119. (12. 11.2013) 110 Dostupný z: 2014.MFCR. http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceske-republikyvuci-rozpoc-16906. (1. 4. 2014)

50

Graf č. 3.: Struktura příjmů z rozpočtu Evropské unie pro rok 2013

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky111

5.2. Efektivita čerpání dotací z fondů Evropské unie Výpočet a sledování čisté pozice není zcela vhodný pro celkové zhodnocení Efektivity čerpání Strukturálních fondů Evropské unie. Jelikoţ představuje pouze jednu z moţností kvantifikace příjmů a nákladů souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie. Čistá pozice neodráţí veškeré výhody a nevýhody, které členství v Evropské unii přináší.112 Také není pravidlem, ţe pokud je výše čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie kladná, je i efektivita čerpání strukturálních fondů Evropské unie pro náš stát kladná a příznivá.

111

dostupný:2014.MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceske-republiky-vucirozpoc-16906. (3. 4. 2014) 112 Dostupný z: 2014.MFCR. http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceske-republikyvuci-rozpoc-16906. (1. 4. 2014)

51

Tabulka č. 3.: Kvantifikace průběhu čerpání pro jednotlivé časové fáze projektového cyklu (leden 2013)

Celková alokace

784,2 mld. Kč

Finanční objem obsaţený v podaných projektových ţádostech

1 343,2 mld. Kč (171,3%)

Finanční objem obsaţený v ţádostech s kladným rozhodnutím, resp. schválených ţádostech krytých smlouvou

642,7 mld. Kč (82,0%)

Finanční objem prostředků proplacených příjemcům

407,9 mld. Kč (52,0%)

Finanční objem certifikovaných prostředků

233,9 mld. Kč (29,8%)

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky113

Jak můţeme vyčíst z tabulky, není pravdou, ţe poptávka příjemců je nízká, naopak poptávka je poměrně vysoká. Z tabulky je patrné, ţe objem proplacených prostředků (lehce přes 50%) celkové alokace rok před ukončením programového období 2007 – 2013 není příliš příznivý a signalizuje problémy s čerpání fondů. Také objem certifikovatelných prostředků ze strany Evropské komise je na nízké úrovni. Tento stav nastává ve chvíli, kdy Evropská komise nepovaţuje určitý počet projektů a objem prostředků pro ně určený za dostatečně připravený a odpovídající principům a pravidlům Regionální politiky a tudíţ finančně neefektivní, a proto neudělí souhlas uvolněním prostředků z Rozpočtu Evropské unie.114 Pokud bychom měli zhodnotit efektivitu čerpání Strukturálních fondů Evropské unie a Fondů soudrţnosti Evropské unie za uplynulé programové období 2007 – 2013 v rámci států Evropské unie, došli bychom k závěru, ţe byla Česká republika mezi státy Evropské unie v čerpání dotací nejhorší. České republice za toto programové období utekly miliardy, které 113

Dostupný z: 2014.MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2014/Vpostupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 114 ZAHRADNÍK, Petr. ANALÝZA ČERPÁNÍ FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE, Friedrich Ebert Stftung

52

měla šanci získat z finančních prostředků Evropské unie. Na začátku tohoto roku (při nástupu nového programového období) docházelo k významným zhodnocováním v oblasti efektivity čerpání dotací. Například ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová pronesla: „Česká republika je na tom úplně nejhůře ze všech evropských zemí. Za loňský rok jsme měli bilanci deset miliard korun nedočerpaných z Evropských fondů. V rámci celé Evropské unie je to 16 mil.Kč, takţe my tvoříme větší část této ztráty, a to je skutečně velmi neradostné zjištění.“115 Ke všem těmto negativním skutečnostem zbývalo České republice ještě na začátku prosince roku 2013 poslat k proplacení projekty za 2,79 miliardy eur (podle tehdejšího kurzu 76,34 miliardy korun). Navíc musela Česká republika kvůli doplácení z předchozích dvou aţ tří let vyčerpat ještě minimálně 16,95 mld. EUR.116 Do hry se také dostávaly přesuny peněz mezi jednotlivými Operačními Programy. Česká republika se snaţila prosadit přesun 3,7 miliardy korun z nejvíce problémového Operačního programu Ţivotní prostředí do programu Doprava, který naopak loňský limit čerpání splnil s předstihem (peníze byly určeny pro budování metra). Tento projekt byl však v Bruselu zamítnut pro nedostatek ekologičnosti.117 Teprve v roce 2013 se podle prvního náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna povedlo udělat několik kroků ke zlepšení čerpání financí z programů Evropské unie. Daniel Braun tvrdí: „Podařilo se udělat několik kroků k lepšímu čerpání financí z programů Evropské unie. Povedlo se například připravit projekty na zlepšení integrovaného záchranného systému, které sníţí moţné nedočerpání, ale také umoţní České republice lépe reagovat na povodně a sníţit škody po ţivených pohromách“118I přes tato tvrzení je podle zpráv Euroaktivu ze dne 10. února. 2014 Česká republika v čerpání peněz z Evropských fondů nejhorší a hrozí ji nedočerpání, které by mohlo sahat aţ do několika desítek miliard korun.119

115

JOUROVÁ, VĚRA.2014.EUROACTIV.dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-jev-cerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (1. 4. 2014) 116 Dostupný z:2014.ZPRAVYE15.http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/potize-v-cerpani-dotaci-z-bruselutrvaji-cesko-muze-prijit-o-76-miliard1051419#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink (1. 4. 2014) 117 Dostupný z: 2014. ZPRÁVYE15. http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/potize-v-cerpani-dotaci-z-bruselutrvaji-cesko-muze-prijit-o-76-miliard-1051419 (1. 4. 2014) 118 BRAUN, DANIEL. 2014. ZPRAVYE15. Dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesi-zrychlilicerpani-z-fondu-eu-nevyuzito-zustalo-jen-12-miliard-1052503 (1. 4. 2014) 119 Dostupný z: EUROACTIVhttp://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpani-penez-zevropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539 (1. 4. 2014)

53

5.2.1. Srovnání čerpání dotací Evropské unie se státy Evropy Tab. Č. 5.: Čerpání dotací Strukturálních fondů za programové období 2007 – 2013 v zemích Evropské unie do prvního pololetí roku 2013

Čerpání evropských fondů (%)

Alokace 2007–2013 (mil. EUR) Rumunsko

19 213

26

Bulharsko

6 673

40

Itálie

27 943

40

Malta

840

41

Česká republika

26 540

42

Slovensko

11 498

45

Maďarsko

24 921

48

Kypr

612

49

Dánsko

509

50

4 101

52

13 449

53

9 891

53

50

54

Holandsko

1 660

55

Belgie

2 063

56

Řecko

20 210

57

Rakousko

1 204

58

Finsko

1 596

59

Litva

4 530

59

Španělsko

34 651

59

Polsko

67 186

59

Německo

25 488

60

Švédsko

1 626

62

751

67

21 412

69

6 755

70

3 403

71

Slovinsko Francie Velká Britanie Lucembursko

Irsko Portugalsko Lotyšsko Estonsko 120

Zdroj: Deník veřejné správy 120

Dostupný z: www.dvz.cz. (2014). http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6638635. (15. 4. 2014)

54

Jak můţeme z tabulky vyčíst, v rámci čerpání dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie jsme byly vţdy řazeny mezi státy s horšími výsledky a státy, které zaostávají za ostatními zeměmi Evropy. Celé programové období 2007 – 2013 docházelo k chybám v čerpání dotací, které se dlouho neřešili a nedocházelo k jejich nápravě. Teprve na konci programového období 2007 – 2013 a současně na začátku programového období 2013 – 2020 se ukázalo, ţe mezi státy Evropské unie jsme se dostali aţ na vrcholnou příčku států s nejhoršími výsledky. Graf č. 4.: Srovnání implementace fondů EU ve střední a východní Evropě

Zdroj: KPMG121 Pozn.: Ke konci roku 2012 měla Česká republika poměr zazávazkování ve výši 82%, coţ ji řadilo těsně za Polsko. Umístila se tudíţ na pátém místě mezi deseti srovnávanými zeměmi střední a východní Evropy. Poměr proplacení dosáhl 52%, čímţ Česká republika zaujala k danému datu čtvrté místo mezi sledovanými zeměmi a tím mírně překonávala průměr zemí střední a východní Evropy.122 Bohuţel i v této oblasti došlo ke zhoršení a dle 121

KPMG PORADENSKÉ SLUŢBY V ČESKÉ REPUBLICE. Česká republika a fondy Evropské unie, Stav čerpání prostředků v období 2007 – 2013; materiál dostupný z:2013.KPM. http://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Pressreleases/Documents/KPMG_EU-fondy-2013.pdf. (7. 8. 2013) 122 Tamtéţ.

55

nejnovějších zpráv, vydaných na počátku nového programového období, se Česká republika dostala ve všech směrech čerpání dotací na první místo mezi státy s nejhoršími výsledky. Tabulka č. 5.: Srovnání implementace Fondů EU dle oblastí intervence

Zdroj: KPMG123 Ukazatel intervence se ke konci roku 2012 pohyboval ve všech oblastech okolo průměru deseti srovnávaných zemí střední a východní Evropy. Nad průměr byla Česká republika oproti ostatním zemím v infrastruktuře. Naopak podprůměrných hodnot jsme dosáhli v oblasti výzkumu, vývoje a ICT a zejména pak technické pomoci.

123

KPMG PORADENSKÉ SLUŢBY V ČESKÉ REPUBLICE. Česká republika a fondy Evropské unie, Stav čerpání prostředků v období 2007 – 2013; materiál dostupný z:2013. KPMG.http://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Pressreleases/Documents/KPMG_EU-fondy-2013.pdf. (2.4. 2014)

56

Graf č. 8.: Certifikované výdaje předloţené Evropské komisi

Zdroj: KPMG124 Z hlediska objemu certifikovaných výdajů předloţených Evropské komisi je pro nás situace také nepříznivá. V polovině roku 2013 byl objem certifikovaných výdajů na úrovni třetiny celkových disponibilních zdrojů pro programové období 2007–2013. V mezinárodním srovnání celé EU v tomto ohledu patří k zemím s nejslabšími výsledky. 125

124

KPMG PORADENSKÉ SLUŢBY V ČESKÉ REPUBLICE. Česká republika a fondy Evropské unie, Stav čerpání prostředků v období 2007 – 2013; materiál dostupný z:2013. KPMG.http://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Pressreleases/Documents/KPMG_EU-fondy-2013.pdf. (2.4. 2014) 125

Tamtéţ. 57

5.2.2. Opatření, vedoucí k zvýšení efektivnosti čerpání dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie Vláda se nyní plně věnuje novému programovému období 2014 – 2020. Od tohoto období se očekává poučení z dosavadních výsledků a dosáhnutí výsledků lepších s menším mnoţstvím zdrojů. Na počátku tohoto programového období probíhá příprava Dohody o partnerství (tedy strategie vyuţití fondů), jejíţ neformální přípravy trvají jiţ po celý rok a na národní úrovni zůstává jen několik politických otázek (například sluţební zákon). Co se postupu České republiky se její přípravy týče, je její hodnocení, které uskutečnil nezávislý hodnotitel a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pozitivní.126 Také bychom mohli uvést, ţe dle mnohých názorů a zjištění, není moţné bez této dohody čerpat peníze v nyní nastupujícím programovém období. Dalším přínosem pro čerpání by se mohla stát skutečnost, ţe České republice plyne povinnost ve dvouleté lhůtě transponovat nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. Česká republika pracuje na novém zákonu o veřejných zakázkách, který bude veškeré změny reflektovat. Jedním z důvodů pro zásadní revizi ve formě nového zákona je mimořádně vysoká nepřehlednost a sloţitá struktura současného zákona, která plyne z mnoha novelizací.127

Další podmínkou novou pro efektivnější čerpání evropských dotací je, ţe z fondů Evropské unie by se mělo financovat jen to, co viditelně zvedne Českou ekonomiku. Dále zabránění financování projektů, které nejsou pro regiony České republiky přínosné. Toto tvrzení potvrzuje Věra Jourová: „Jde o to, aby se z fondů financovaly věci, které lze zhodnotit v měřitelných číslech. Třeba v oblasti cestovního ruchu je veřejný prospěch dotací na různé akvaparky, golfová hřiště a soukromé hotely diskutabilní.“128. Také je nutné, abychom měli neustále na paměti co se děje v terénu. Další změnou bude zrušení regionálních programů. Regionální aktéři totiţ pochopili, ţe mohou do vyuţití evropských peněz mluvit jen ve smyslu

126

Dostupný z: 2014.MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2014/Vpostupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 127 Dostupný z: 2014.MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Nove-dotacni-programy-i-novy-zakon-o-verejnych-zak. (1. 4. 2014) 128 JOUROVÁ, Věřa.2014.AKTUALNĚ. dostupný z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsinez-rumuni-rika-jourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/.(1. 4. 2014)

58

strategického směřování a konečný výběr, implementace a hodnocení bude plně centralizovaná.129 Jedním z dalších moţných řešení, vedoucích k zlepšení pozice České republiky v čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie pro toto programové období jsou podle Daniela Brauna, náměstka MMR pro Evropské fondy provedené nové změny. „Struktura cílů a programů je jednodušší, jasnější pro příjemce, méně náchylná k rizikům. Do administrace by mělo být zapojeno méně institucí, je sjednocena metodika a místo současných tří informačních systémů bude jeden, vysoutěţený v otevřeném řízení, který umoţní sníţení administrativní zátěţe, plnou elektronizaci a vyšší transparentnost.“130Dále podle Brauna bude nutné vyřešit oblast ţivotního prostředí, kde bude nutné reflektovat zkušenosti ze současného programového období. Také je třeba vyřešit EIA a stanovit způsob regulace vodohospodářského sektoru. Na závěr této kapitoly jsme volili slova Daniela Brauna, který pronesl: „Není důleţité vyčerpat všechny prostředky, ale je potřeba více se soustředit také na kvalitu a smysluplnost projektů, které České republice přinesou přidanou hodnotu“.131 S těmito slovy se ztotoţňujeme a doufáme, ţe se situace v čerpání dotací v nyní začínajícím programovém období posune pozitivním směrem.

129

Dostupný z:2014.AKTUALNĚ. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsi-nez-rumuni-rikajourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/.(1. 4. 2014) 130 BRAUN, Daniel. 2014.MMR.dostupný z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Tiskove-zpravy/2014/V-postupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 131 BRAUN, Daniel.2014.BUSINESSINFO.dostupný z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceskerepubliky-vuci-rozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (1. 4. 2014)

59

Závěr Stejně tak, jako v úvodu bakalářské práce, můţeme s klidným svědomím i v jejím závěru říci, ţe je pro nás Evropská unie velkým přínosem a členství v ní nám přináší mnoho výhod. Jednou z hlavních výhod je, v první kapitole zmiňovaná a dopodrobna rozebraná, Regionální politika. Regionální politika disponuje třemi hlavními nástroji: Strukturálními fondy a Fondem soudrţnosti Evropské unie. Právě nástroji Regionální politiky jsme se zabývali v kapitole druhé. Těmito nástroji jsou tři fondy Evropské unie a to: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a zmíněný Fond soudrţnosti. Právě díky těmto fondům máme moţnost čerpat dotace z finančních prostředků Evropské unie. Tyto finanční prostředky jsou zpravidla určeny pro rozvoj méně rozvinutých regionů členských států Evropské unie. Mimo nástrojů, kterými disponuje Regionální politika Evropské unie, jsme v této části zaměřili naši pozornost k Iniciativám Evropské unie a to zejména třem nejnovějším: Jaspers, Jeremie a Jesica. Pozornost jim byla věnována z důvodu jejich pozitivního vlivu na regiony členských zemí a přínos pro členské státy. Dále jsme se v této kapitole dostali k rozdělování, přidělování a přerozdělování dotací z Evropských fondů, kde je pro nás důleţitý systém regionálního členění NUTS. Dále se v třetí kapitole zabýváme historií Regionální politiky na území České republiky, operačními programy, a cíli (prioritami) Regionální politiky pro programové období 2007-2013. Poslední dvě podkapitoly této části jsme se zaměřili na samotné projekty Evropské unie. Od jejich definice, členění, podání ţádosti o dotaci, její kladné vyřízení a realizací projektu. Těmito dvěma podkapitolami, zejména touto poslední dáváme čtenáři bakalářské práce návod, jak získat dotace z fondů Evropské unie. Tento návod shledáváme uţitečným, protoţe jak se dozvíme v dalších kapitolách informovanost o dosaţení dotací na území České republiky je neuspokojivá. V posledních dvou částech bakalářské práce se dostáváme k vyřešení hlavního cíle a tím je zhodnocení čerpání dotací Strukturálních fondů Evropské unie na území České republiky. První z těchto částí je kapitola čtvrtá a byla věnována pouze území České republiky a dozvěděli jsme se v ní, ţe je Česká republika v čerpání dotací vysoce neefektivní a nedokáţe vyuţít potenciál a moţnosti, které ji členství v Evropské unii dává. V této čtvrté kapitole jsme se také více dozvěděli o důvodech neefektivnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie a blíţe

jsme pohlédli na rok 2013, který se jeví jako zlomový při čerpání dotací a přinesl řadu opatření pro zlepšení čerpání peněţních prostředků Evropské unie. V páté kapitole se dozvíme, ţe je naše republika v rámci efektivnosti čerpání dotací nejhorší ze všech členských zemí Evropské unie. K zhodnocení efektivnosti v rámci celé Evropské unie jsme přistupovali z hlediska hodnocení vztahu České republiky k rozpočtu Evropské unie a roli čerpání dotací v tomto rozpočtu. Tímto jsme došli k závěru, ţe zlomový pro nás byl rok 2012, zejména jeho první polovina, kdy dochází k největším ztrátám v rámci čerpání dotací. Vinu ovšem nelze shledávat pouze v první polovině roku 2012, jelikoţ u nás docházelo oproti ostatním zemím Evropské unie k neefektivnímu čerpání od samého počátku programového období. Nutno poznamenat, ţe ne vţdy jsme byli nejhorším státem Evropské unie, jak je tomu nyní. Do páté kapitoly jsme zařadili i jednu pozitivní podkapitolu, kterou máme na mysli kapitolu s názvem: Opatření vedoucí k zlepšení čerpání dotací z fondů Evropské unie. V poslední podkapitole nabízíme čtenářům optimističtější pohled na situaci v České republice. V celé bakalářské práci jsme pracovali, jak s kniţními zdroji, tak se zdroji internetovými a také se zákony, výročními zprávami, měsíčními monitorovacími zprávami vybraných ministerstev, průzkumy politiků apod. Ke zklamání došlo v oblasti literárních zdrojů, kde byly literární zdroje neaktualizované a těţce dostupné v oblasti námi zkoumané problematiky. Práci nám zjednodušovali aktuální internetové články na aktuálně diskutované téma a zdroje z Ministerstva pro místní rozvoj a také Ministerstva financí České republiky, které jsou aktuální a je jich dostatek. V úplném závěru mé bakalářské práce je nutné říci, ţe nás daná problematika oslovila, tudíţ budeme vývoj čerpání dotací Strukturálních fondů v dalším programovém období bedlivě sledovat. Pro následující programové období se chystají změny, které by měly vést k zlepšení stavu čerpání dotací, a tím k posunutí České republiky kladným směrem z pozice nejhoršího státu Evropské unie v efektivitě čerpání dotací. Také všichni doufáme, ţe tohoto zlepšení bude dosaţeno v co nejbliţší době a my budeme moci efektivněji vyuţívat výhody, které nám členství v tak významné organizaci, jako Evropská unie je, přináší.

Seznam použitých zkratek: CF – Fond soudrţnosti ČR – Česká republika DG – Generální ředitelství EAGGF – evropský zemědělský a záruční fond EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj ECU – European currency unit, Evropská měnová jednotka EIA – Vyhodnocení vlivu na ţivotní prostředí EIB - Evropská investiční banka ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie FS – Fond soudrţnosti HDP – Hrubý domácí produkt ICT – Informační a komunikační technologie MFCR – Ministerstvo financí České republiky MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MSC – Monitorovací systém fondů NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek NSRR – Národní strategický referenční rozvojový rámec OP – Operační program PCO – Platební a certifikační orgán PP – Poměr proplacení PZ – Poměr zaplacení RO – Řídící orgán SF – Strukturální fondy ZS – Zprostředkovatelský subjekt ŢP – Ţivotní prostředí

Seznam literatury Bibliografie: 1. BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy, Sheffield, Sheffield Academic Press 1988 2. BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ ,Magdalena. Strukturální politika Evropské unie, Beckova edice ekonomie 2009 3. Heldman, Kim; Jansen, Patti; Baca, Claudie. Projekct Management Professional Study Guide. Hoboken. Wiley 2005 4. MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal 2009 5. SKOKAN Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji, Ostrava, Repronis 2004 6. STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje, nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2009 7. ŢÁK, Milan a kol. Velká ekonomická encyklopedie, 2. rozšířené vydání, Praha, Linde, 2002 Elektronické zdroje: 1. AKTUALNĚ. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsi-nez-rumunirika-jourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/. (1. 4. 2014) 2. BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republikyvuci-rozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (2. 4.2014) 3. BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republikyvuci-rozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (2. 4.2014) 4. EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/what/index_cs.cfm. (3.4. 2014) 5. EUROPA. http://ec.europa.eu/regional_policy/what/index_cs.cfm. (3.4. 2014) 6. EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika. (3.4. 2014) 7. EUROSKOP. http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/. (3. 4. 2014)

8. EUROSKOP. https://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/. (11. 12. 2013) 9. EUROSKOP. https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/). (15. 11. 2013) 10. IDNES. http://zpravy.idnes.cz/uredniku-na-eurodotace-ma-cesko-prilis-v-cerpani-jeale-nejhorsi-pw2-/domaci.aspx?c=A140228_215304_domaci_zt. (1. 4. 2014) 11. KPM. http://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Pressreleases/Documents/KPMG_EU-fondy-2013.pdf. (7. 8. 2013) 12. KPMG PORADENSKÉ SLUŢBY v ČESKÉ REPUBLICE. Česká republika a fondy Evropské unie, Stav čerpání prostředků v období 2007 – 2013; materiál dostupný MFCR. http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceskerepubliky-vuci-rozpoc-16906. (1. 4. 2014) 13. MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2010/cista-pozice-cr-2010-1838. (2.4. 2014) 14. MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2011/cista-pozice-cr-2011-1879. (2. 4. 2014) 15. MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2012/cista-pozice-cr-pololeti-2012-7119. (2. 4. 2014) 16. MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2012/cista-pozice-ceske- republiky-vuci-rozpoc-9386. (2.4.2014) 17. MFCR.http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2013/cista-pozice-ceske-republiky-vuci-rozpoc-17026. (1. 4. 2014) 18. MMR. http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika. (3.4. 2014) 19. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/V-postupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 20. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Nove-dotacni-programy-i-novy-zakon-o-verejnych-zak. (1. 4. 2014) 21. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/V-postupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 22. STRUKTURALNÍ-FONDY. http://www.s-f.cz/cs/Jak-na-projekt.aspx. (3. 4. 2014) 23. STRUKTURALNI-FONDY. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013. (21. 7. 2013)

24. STRUKTURALNI-FONDY.http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU. (1. 4. 2014) 25. STRUKTURALNI-FONDY.http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Informace-ofondechEU/Regiony-regionalni-politiky-EU.(11. 8. 2013) 26. ZPRÁVYE15. http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/potize-v-cerpani-dotaci-z-bruselutrvaji-cesko-muze-prijit-o-76-miliard-1051419 (1. 4. 2014) Internetové články: 1. BRAUN, DANIEL. 2014. ZPRAVYE15. Dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesi-zrychlili-cerpani-z-fondu-eu-nevyuzitozustalo-jen-12-miliard-1052503 (1. 4. 2014) 2. BRAUN, Daniel.2014.BUSINESSINFO.dostupný z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republiky-vuci-rozpoctuevropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (1. 4. 2014) 3. BRAUN, Daniel.2014.ZPRAVY15.dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cesi-zrychlili-cerpani-z-fondu-eu-nevyuzitozustalo-jen-12-miliard-1052503. (1. 4. 2014) 4. BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cista-pozice-ceske-republikyvuci-rozpoctu-evropske-unie-za-rok-2013-46545.html. (2. 4.2014) 5. BUSINESSINFO. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/v-ramci-programuvzdelavani-pro-konkurenceschopnost-cr-cerpala-2272-miliardy46489.html?utm_source=portal&utm_medium=web&utm_campaign=clanky_souvisej ici. (1. 4. 2014) 6. Dostupný z:2014. IDNES. http://zpravy.idnes.cz/uredniku-na-eurodotace-ma-ceskoprilis-v-cerpani-je-ale-nejhorsi-pw2-/domaci.aspx?c=A140228_215304_domaci_zt. (1. 4. 2014) 7. EUROACTIVhttp://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpanipenez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539 (1. 4. 2014) 8. In JOUROVÁ, Věra.2014.AKTUALNĚ.Dostupný z: 2014.AKTUALNĚ. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsi-nez-rumuni-rikajourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/. (2. 4. 2014) 9. In SOBOTKA, Bohuslav.2014. Dostupný z: 2014.EUROACTIV.http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-vcerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (2. 4. 2014) 10. In ZAORÁLEK, Michal.2014.Dostupný z:2014.BUSINESSINFO.http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/v-ramci-programuvzdelavani-pro-konkurenceschopnost-cr-cerpala-2272-miliardy-

46489.html?utm_source=portal&utm_medium=web&utm_campaign=clanky_souvisej ici. (1. 4. 2014) 11. JOUROVÁ, Věra. 2014. EUROACTIV. dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpani-penez-zevropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (2. 4. 2014) 12. JOUROVÁ, VĚRA.2014.EUROACTIV.dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpani-penez-zevropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (1. 4. 2014) 13. JOUROVÁ, Věra.2014.MMR.dostpný z:http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Nove-dotacni-programy-i-novy-zakon-o-verejnych-zak. (1. 4. 2014) 14. JOUROVÁ, Věřa.2014.AKTUALNĚ. dostupný z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-bruselu-jsme-slabsi-nez-rumuni-rikajourova/r~ad5412b6a46f11e3b1bd0025900fea04/. (1. 4. 2014) 15. KAPOŠVÁRYOVÁ, Denisa; KREUZBERGOVÁ, Eva. Regionální politika EU, dostupný z:2000.INTEGRACE. http://www.integrace.cz/clanek.asp?id=8. (5. 7. 2013) 16. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/V-postupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 17. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Nove-dotacni-programy-i-novy-zakon-o-verejnych-zak. (1. 4. 2014) 18. MMR.http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/V-postupu-priprav-cerpani-novych-fondu-jsme-poziti. (1. 4. 2014) 19. NOVOTNÝ, Tomáš.2013.EUROAKTIV.Dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/interview/tomas-novotny-cr-pri-cerpani-zfondu-eu-zaspala-011230. (1. 4. 2014) 20. ZPRAVYE15.http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/potize-v-cerpani-dotaci-z-bruselutrvaji-cesko-muze-prijit-o-76-miliard1051419#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink (1. 4. 2014) 21. ŢILKOVÁ,Lucie.2014.EUROACTIV.dostupný z: http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/clanek/cesko-je-v-cerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-011539. (5. 11. 2013)

Legislativní dokumenty: 1. Smlouva o Evropské unii. Dostupný z: EUROPSKOP.1992. s. 4, http://www.euroskop.cz/gallery/2/758-smlouva_o_eu_puvodni_verze.pdf. (3. 4. 2014) 2. Zákon o podpoře regionálního rozvoje č.248/2000Sb.Dostupný:2000.PORTAL.http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp? idBiblio=49565&nr=248~2F2000&rpp=15#local-content. (12. 7. 2013) 3. Evropská komise: přehled nařízení na období 2007 – 2013 v oblasti politiky soudrţnosti a regionální politiky, dostupné z: 2006.EUROPA.http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulatio n/newregl0713_cs.htm. (11.12. 2013) Monitorovací zprávy, analýzy 1. Česká republika a fondy Evropské unie, Stav čerpání prostředků v období 2007 – 2013. Poradenské služby KPMG v České republice 2. Dostupný:2006.CSAS.http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Specialni_ analyzy/Specialni_analyzy/Prilohy/JaspJeremJessic.pdf. (15. 10. 2013) 3. MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC, 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, materiál dostupný z: 2014.STRUKTURALNIFONDY.http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1bdcf6a3b02d7/MMZ_2013_12.pdf.( 1. 2014) 4. ZAHRADNÍK, Petr. analýza čerpání fondů EU v České republice, Friedrich Ebert Stftung

Seznam grafů, tabulek a obrázků Seznam grafů: 1. Souhrnný stav čerpání ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti a národních zdrojů v Mld. Kč 2. Vývoj čisté pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie od roku 2004 do roku 2013 3. Struktura příjmů z rozpočtu Evropské unie pro rok 2013 4. Srovnání implementace fondů Evropské unie ve střední a východní Evropě 5. Certifikované výdaje předloţené Evropské komisi Seznam tabulek: 1. Regionální členění území NUTS I., NUTS II., NUTS III. 2. Čistá pozice České republiky vůči Evropské unii za první pololetí roku 2012 (1.1. – 30.6. 2012) 3. Kvantifikace průběhu čerpání pro jednotlivé časové fáze projektového cyklu (leden 2013) 4. Čerpání dotací Strukturálních fondů za programové období 2007 – 2013 v zemích Evropské unie do prvního pololetí roku 2013 5. Srovnání implementace fondů Evropské unie dle oblastí intervence

Seznam obrázků: 1. Mapa regionů soudrţnosti České republiky

Seznam příloh: 1. Operační programy v České republice pro období 2007 – 2013 str. I. 2. Mapa projektů zrealizovaných na území České republiky str. II. 3. Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie pro rok 2013 str. III. 4. Vybrané projektové indikátory cíle 1 „Konkurenceschopná Česká ekonomika“ str. IV. 5. Vybrané projektové indikátory cíle 2 „Otevřená, flexibilní a soudrţná Společnost str. V. 6. Vybrané projektové indikátory cíle „Atraktivní prostředí“ str. VI. 7. Vybrané projektové indikátory cíle 4 „Vyváţený rozvoj území“ str. VII

Přílohy: Str. I. Příloha č. 1: Operační programy v České republice pro programové období 2007-2013 Operační programy v České republice pro období 2007 – 2013 Operační program % Příspěvek EU Cil Konvergence OP podnikání a inovace 11, 75 3 041 312 546 OP Výzkum a vývoj 8, 00 2 070 680 884 OP Ţivotní prostředí 19, 00 4 917 897 098 OP Doprava 22, 25 5 758 081 203 Integrovaný OP 6, 00 1 553 010 664 Regionální OP 18, 00 4 659 031 986 ROP Střední Čechy 12, 00 559 083 839 ROP Jihozápad 13, 30 619 651 254 ROP Severozápad 16, 01 745 911 021 ROP Jihovýchod 15, 12 704 445 636 ROP Severovýchod 14, 06 656 457 606 ROP Moravskoslezko 15, 37 715 093 217 ROP Střední Morava 14, 11 657 389 413 OP Technická pomoc 1, 00 263 026 044 OP Lidské zdr. a zam. 7, 00 1 837 421 405 OP vzdělávání pro kon. 7, 00 1 828 714 781 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP konkurenceschopnost 70, 70 264 072 631 OP Adaptabilita 29, 10 108 385 242 Cíl Evropská územní spolupráce (vybrané regiony) 351 589 957 Příhraniční spolupráce 90, 37 Transnárodní a

9, 63

37 461 150

meziregionální spolupráce Celkem 26 691 655 Zdroj: MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení 591 projektů Strukturálních fondů Evropské unie132

132

MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů Strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister a Principal, 2009

Str. II. Příloha č. 2: Mapa projektů zrealizovaných na území České republiky

Zdroj: www.mapa-projektu.cz133

133

Dostupný z: MAPAPROJEKTU. http://www.mapaprojektu.cz/cs/index.shtml (3. 4. 2014)

Str. III. Příloha č. 3: Čistá pozice České republiky vůči Evropské unii pro rok 2013 Čistá pozice České republiky vůči Evropské unii pro rok 2013 1. ledna - 31. prosince 2013 mil € Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce Strukturální fondy alokace 2004-2006 alokace 2007-2013 Fond soudrţnosti (CF) alokace 2004-2006 alokace 2007-2013 Zemědělství Trţní operace Přímé platby Rozvoj venkova Veterinární opatření Rybářství Vnitřní politiky Budování institucí Komunitární programy Předvstupní nástroje Phare ISPA (čerpáno jako CF) Sapard Celkové příjmy z rozpočtu EU Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla+ dávky z Zdroj z DPH cukru) Zdroj z HND * Celkové platby do rozpočtu EU Čistá pozice vůči rozpočtu EU Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj134

134

mil Kč 3559,45 2176,53 1,85 2174,68 1382,92 19,88 1363,04 1203,00 14,25 818,04 367,32 1,49 1,91 78,12 -0,03 78,15 -0,50 0,00 0,00 -0,50 4840,07 170,63 197,66 1235,68 1603,96 3236,11

92453, 56533, 27 48,17 25 56485, 35920, 08 516,41 02 35403, 31246, 61 370,09 77 21247, 9540,7 64 38,69 6 49,60 2029,0 -0,80 9 2029,8 -13,03 9 0,00 0,00 -13,03 12571 6,11 4431,8 5134,0 8 32095, 3 41661, 43 84054, 33 77

2014.MMR.dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctueu/2013/cista-pozice-ceske-republiky-vuci-rozpoc-17026. (3. 4. 2014)

Str. IV. Příloha č. 4: Vybrané projektové indikátory cíle 1 „Konkurenceschopná Česká ekonomika“ Vybrané projektové indikátory cíle 1 „Konkurenceschopná Česká ekonomika“

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj135

135

dostupný z: 2014.MMR. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovacizprava. (3. 4. 2014)

Str. V. Příloha č. 5: Vybrané projektové indikátory cíle 2 „Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost“ Vybrané projektové indikátory cíle 2 „Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost“

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj136

136

dostupný z: 2014.MMR. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovacizprava. (3. 4. 2014)

Str. VI. Příloha č. 6: Vybrané projektové indikátory cíle „Atraktivní prostředí“ Vybrané projektové indikátory cíle „Atraktivní prostředí“

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj137

137

dostupný z: 2014.MMR. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovacizprava. (3. 4. 2014)

Str. VII. Příloha č. 7: Vybrané projektové indikátory cíle 4 „Vyváţený rozvoj území“ Vybrané projektové indikátory cíle 4 „Vyváţený rozvoj území“

Název indikátoru Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem Délka nových silnic II. a III. třídy Počet nově pořízených

v

Cílová

Závazek

Dosaţená

hodnota

příjemce

hodnota

Km

1721

1965,8

1522

Km

57

54,1

40,9

510

613

504

ha

412,5

688

566,2

m2

660600

1071963

869784,2

m3

199700

446975

426861,8

24500

24500

42364

m2

4108000

4108000

2812343,5

km

4,5

4,5

0

20

20

6

2,5

2,5

7,8

Počet

ekologických vozidel ve veřejné vozidel dopravěregenerovaného a Plocha revitalizovaného území celkem (ROP) regenerovaných a Plocha revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů venkovských oblastech celkem Počet regenerovaných bytů Plocha revitalizovaného území v problémových sídlištích Délka nově vybudovaného metra

Počet bytů

Počet podpořených nově

Počet

začleněných MSP v hl.m.Praze

MSP

Délka nově vybudovaných cyklostezek v hl.m.Praze

km

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj138 Pozn.: počáteční hodnota je u všech indikátorů 0 138

dostupný z: 2014.MMR. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovacizprava. (3. 4. 2014)