ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ PODVÝŽIVY

ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ PODVÝŽIVY investice výhodná pro všechny Petr Schmied, 2014

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila podvýživu za největší hrozbu světového veřejného zdraví. Postihuje čtvrtinu všech dětí na světě a patří mezi hlavní příčiny dětské úmrtnosti. Rozhodně však není jen zdravotním problémem – vědci prokázali, že snižuje výsledky dětí ve škole, výdělky v dospělosti i ekonomický růst celých zemí. Účinná řešení jsou přitom známá a řada zemí již dosáhla skvělých úspěchů.

PODVÝŽIVA NENÍ JEN O HLADU Podvýživa je nejčastěji definována jako výsledek nedostatečného přísunu živin a opakovaných i infekčních onemocnění. Spíše než o fyzickém pocitu hladu je tedy o nedostatku dobře využitých sacharidů, bílkovin, vitamínů a minerálů. I když je často spojována s obrázky vyhublých dětí s nafouklými bříšky, u většiny podvyživených lidí ji na první pohled nemusíme poznat. Tato „skrytá podvýživa“ je způsobena chybějícími vitamíny a minerály. Například nedostatek vitamínu A je hlavní ii příčinou slepoty 250,000 až 500,000 dětí ročně, z nichž polovina zemře do jednoho roku po oslepnutí.

PRAVÉ PŘÍČINY PODVÝŽIVY Pokud bychom se zeptali skupiny lidí „Proč jsou děti v rozvojových zemích podvyživené?“, většina by pravděpodobně odpověděla „Protože nemají co jíst“. Tento všeobecně rozšířený názor však není příliš přesný. Podvýživu totiž způsobuje ne jeden, ale pět hlavních faktorů: 1. ZDRAVOTNÍ SLUŽBY: Dostupnost dobrého poradenství, vitaminových doplňků a další péče během těhotenství a mateřství má zásadní vliv na výskyt podvýživy u nejmenších dětí. 2. PÉČE RODIČŮ: Podvýživu zásadně ovlivňuje také péče poskytnutá rodiči. Příkladem může být příliš krátké kojení, jeho zbytečné nahrazování umělou výživou či málo časté prohlídky u lékařů. 3. HYGIENA: Nedostatek hygieny, sanitace a pitné vody napomáhá přenosu škodlivých baterií a parazitů. Právě ty způsobují průjem, environmentální enteropatii a další onemocnění, která dětem iii ubírají či znemožňují dobré využívání snězených živin. 4. JÍDLO: Monotónní jídelníček chudý na bílkoviny, vitamíny a minerály (spíše než na celkový nedostatek jídla) je klíčovou příčinou podvýživy. 5. NEZÁJEM: Způsob a míra, do jaké se veřejnost, politici, rozvojové agentury, univerzity či soukromý sektor zajímají o řešení podvýživy, má zásadní dopad na její rozsah ve světě. Důležitost jednotlivých faktorů je často rozdílná v závislosti na ročním období. Akutní podvýživa se například vyskytuje výrazně více v období před sklizní, kdy rodiny mají nejméně jídla. Pokud jsou nedostatky v tělem využité výživě dlouhodobé, dětem se omezuje růst a stávají se více zakrnělé – tento stav se jmenuje chronická podvýživa. Naopak akutní podvýživa nastává při rychlejším úbytku váhy (tzv. chřadnutí), kdy tělo začne spotřebovávat vlastní tkáně.

ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ PODVÝŽIVY: INVESTICE VÝHODNÁ PRO VŠECHNY

1

JAK ZÁVAŽNÝM PROBLÉMEM JE PODVÝŽIVA? V situaci kdy svět postihuje HIV/ AIDS, malárie, ebola a další závažné nemoci, může označení podvýživy ze strany Světové zdravotnické organizace jako největší hrozby světového veřejného iv zdraví leckoho překvapit. Pokud se však podíváme na statistiky a výzkumy vypovídající o reálných dopadech tohoto zdravotního stavu, rychle se nám tento výrok potvrdí. BEZPROSTŘEDNÍ DOPADY podvýživa je hlavní příčinou nemocnosti dětí v rozvojových zemích – oslabuje jejich imunitní systém a činí je více náchylné k nebezpečným nemocem především v prvních 1,000 dní od početí nevratně omezuje fyzický a kognitivní rozvoj organismu v

podvýživa stojí za 45% úmrtí dětí do pěti let , především v níže zobrazených asijských a afrických vi zemích

DLOUHODOBÉ DOPADY děti postižené podvýživou ukončují své vzdělání vii dříve a s horšími výsledky viii

v dospělosti dosahují nižších výdělků

ženy, které byly v dětství chronicky podvyživené, porodí bezmála dvakrát více dětí a mají vyšší ix riziko potratu tyto negativní dopady podvýživy podle odhadů Světové banky omezují ekonomický růst zemí o x 2-3% ročně – což je podstatně horší než dopady poslední globální finanční krize Drtivá většina těchto negativních dopadů má své počátky během velmi specifické doby – prvních 1,000 dnů života po početí dítěte. Právě během této doby dochází k největšímu rozvoji lidského těla a xi nedostatek „stavebního materiálu“ v tomto období může nést následky po celý život. Klíčové je však xii také období dospívání - podvyživené dívky mají větší riziko, že se jejich děti narodí také podvyživené.


2

ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ PODVÝŽIVY Sečtení všech výše popsaných škod lehce vytvoří negativní obrázek o současném stavu podvýživy ve světě. Existuje však i řada důvodů k optimismu. Respektovaný lékařský žurnál Lancet v roce 2008 vydal a v 2013 aktualizoval seznam výzkumem a praxí ověřených intervencí, které prokazatelně přispívají ke snižování chronické a akutní podvýživy. Patří mezi ně například propagace výhradního kojení v prvních šesti měsících, podávání vitamínových doplňků během těhotenství a mateřství, konzumace xiii xiv pestřejší stravy či mytí rukou mýdlem. To dokáže snížit riziko průjmových onemocnění o 42-48%. Tato doporučení již našla v praxi své široké uplatnění: Od roku 1996 spolupracoval UNICEF s vládou západoafrického státu Benin na zvýšení počtu maminek, které během prvních šesti měsíců své novorozené děti krmí výhradně mateřským mlékem. Společné plánování a podpora vzdělávací práce zdravotního personálu a dobrovolníků se xv vyplatila – procento výhradně kojených děti se během patnácti let zvýšilo z 10 na 70%. Organizace Micronutrient Initiative podpořila vlády šesti zemí a především stovky soukromých výrobců v obohacování soli jódem. Tato nízkonákladová podpora jen za poslední dva roky xvi pomohla 290 milionům lidem snížit zdravotní rizika způsobená nedostatkem jódu. Nezisková organizace WaterSHED pomohla 159 drobným živnostníkům v Kambodži začít v propagaci a prodeji levných záchodů. Jen za posledních 4 roky jich dokázali prodat 75 tisíc a pomohli tak 350,000 lidem žít v prostředí xx s menším výskytem škodlivých bakterií. Etiopský Národní nutriční program specificky zohledňuje rozdílnosti v hlavních příčinách podvýživy a kromě zdravotních intervencí podporuje zemědělské terénní pracovníky v propagaci pěstování a konzumaci větší diverzity na bílkoviny, vitamíny a minerály bohatých plodin.

ÚSPĚCHY V ŘEŠENÍ PODVÝŽIVY výskyt chronické podvýživy se od xvii roku 1990 snížil z 40% na 25% africká země Ghana dokázala během patnácti let snížit výskyt xviii podvýživy z 27 na 5 procent od roku 1990 se snížila dětská úmrtnost – jejíž hlavní příčinou je xix i podvýživa - snížila na polovinu

Při řešení podvýživy je zcela nejzásadnější mít na paměti, že ji způsobuje několik různých faktorů a nemůže být proto vyřešena například jen zemědělskou či zdravotní pomocí. Podvýživu je realistické dlouhodobě snížit pouze skrze multi-sektorový přístup, který dokáže zároveň řešit její rozdílné příčiny.

Kombinace uvědomění si reálných škod způsobených podvýživou a možností jejich zmírnění skrze osvědčené intervence vedla v roce 2012 skupinu špičkových ekonomů a nositelů Nobelovy cenu xxi k zařazení řešení podvýživy mezi nejziskovější rozvojová řešení. V současné době tedy existují jasné argumenty pro investice do snižování podvýživy, jsou rovněž známa konkrétní řešení a zbývá to nejdůležitější – zvýšit investice do realizace těch nejvíce účinných intervencí a zajistit jejich implementaci v co nejvyšším rozsahu a kvalitě.


3

POLITICKÁ VŮLE KE SNÍŽENÍ PODVÝŽIVY Podvýživa má nejhorší dopady na chudé země, a je proto klíčové, aby se jejich vlády aktivně zasazovaly o její řešení. O tom, že podvýživa je místními vládami brána stále vážněji svědčí vzrůstající členství v hnutí Scaling Up Nutrition spojující dnes již 54 rozvojových zemí, které se zavázaly k aktivnímu řešení podvýživy. Patří mezi ně například Etiopie, Vietnam, Bangladéš či Peru. Tyto čtyři země mají společnou jednu důležitou věc: všem se za posledních patnáct let podařilo xxii výrazně snížit výskyt dětské podvýživy. Dobré intervence vládních i nevládních aktérů přitom byly klíčové: Etiopie díky své národní nutriční strategii řešící hlavní příčiny podvýživy dokázala o čtvrtinu snížit výskyt chronické podvýživy. Tato investice se bohatě vyplatila: zatímco ekonomické škody napáchané podvýživou se odhadují na více než 55 bilionů etiopských birrů ročně (tedy 16.5% hrubého xxiii domácího produktu), její léčba stojí jen na 500 milionů birrů. Důležitou roli hrají také západní vlády a jejich rozvojové agentury. Evropská Unie se v roce 2013 xxiv zavázala snížit do roku 2025 počet podvyživených dětí o 7 milionů. Její pomoc se zaměří nejen na řešení hlavních příčin podvýživy, ale také na podporu kvalitních národních strategií, školení klíčových pracovníků a potřebného výzkumu. Její realizaci by měly podpořit všechny vyspělé země Evropské Unie, včetně České republiky. Klíčovým aktérem je rovněž Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), která v roce 2014 zveřejnila svoji strategii pro snižování globální podvýživy, ve které zdůrazňuje využívat praxí i výzkumem osvědčené intervence pro řešení podvýživy, především během xxv prvních 1,000 dnů života.

ČESKÁ POMOC V České republice působí několik organizací, které pracují na prevenci a léčbě akutní i chronické podvýživy. Mezi nejvýznamnější hráče patří organizace Lékaři bez hranic, která se specializuje na léčbu těžce podvyživených dětí. Poskytuje jim terapeutickou výživu, která dětem rychle dodá potřebné živiny a zvýší jejich váhu. Klíčové je však i předcházet výskytu podvýživy. Společnost Člověk v tísni proto na základě stávajících zkušeností a výsledků mezinárodních výzkumů sestavila svoji metodiku pro řešení hlavních příčin podvýživy. V Jižním Súdánu, Etiopii a dalších zemí tak radí maminkám o bezpečné výživě pro jejich děti a zároveň jim pomáhá pěstovat na vitamíny a minerály bohaté plodiny. Zároveň rodiny motivuje k dodržování lepší hygieny, která omezuje riziko infekčních onemocnění. Řešení podvýživy v současné době není mezi prioritami či průřezovými tématy Koncepce zahraniční xxvi rozvojové spolupráce ČR. Česká rozvojová agentura však poskytuje finanční prostředky několika projektům řešících podvýživu. Největší potenciál české oficiální pomoci se však skrývá jinde: projekty financované českou vládou mají bohaté zkušenosti s řešením dílčích faktorů způsobujících podvýživu (např. diverzita zemědělské produkce či přístup k čisté vodě). Nastavením podvýživy jako průřezového tématu rozvojové spolupráce a lepší integrací jednotlivých intervencí by česká pomoc dokázala efektivně řešit multi-sektorové příčiny této globální výzvy, a dosáhla by tak zvýšení svých celkových dopadů i uznání ve světě.


4

POUŽITÉ ZDROJE i

UNICEF, Undernutrition, dostupné z http://www.unicef.org/progressforchildren/2006n4/undernutritiondefinition.html

ii

WHO, Micronutrient Deficiencies, dostupné z: http://www.who.int/nutrition/topics/vad/en/

iii

Humphrey, J. (2009) Child undernutrition, tropical enteropathy, toilets, and handwashing, dostupné z http://www.worldfishcenter.org/sites/default/files/tropical.enteropathy.Humphreys.pdf

iv

Save the Children (2012) A Life Free from Hunger: Tackling Child Malnutrition, dostupné z http://www.savethechildren.org.uk/sites/default/files/docs/A%20Life%20Free%20From%20Hunger%20UK%20low%20res.pdf a WHO (2009) Global Health Risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks, dostupné z http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/GlobalHealthRisks_report_full.pdf

v

Black et al. (2013) Maternal and child undernutrition and overweight in low-income and middle-income countries, dostupné z http://www.unicef.org/ethiopia/1_Maternal_and_child_undernutrition_and_overweight_in.pdf

vi

UNICEF (2013) Improving Child Nutrition, dostupné z http://www.unicef.org/gambia/Improving_Child_Nutrition__the_achievable_imperative_for_global_progress.pdf

vii

Hoddinott, et al. (2011) The consequences of early childhood growth failure over the life course, dostupné z http://www.ifpri.org/sites/default/files/publications/ifpridp01073.pdf

viii

Victoria, C. (2008) Maternal and child undernutrition: consequences for adult health and human capital, dostupné z http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(07)61692-4/fulltext ix

Hoddinott, et al. (2011) The consequences of early childhood growth failure over the life course, dostupné z http://www.ifpri.org/sites/default/files/publications/ifpridp01073.pdf

x

World Bank (2006) Repositioning Nutrition as Central to Development, dostupné z http://siteresources.worldbank.org/NUTRITION/Resources/281846-1131636806329/NutritionStrategy.pdf

xi

Black et al. (2013) Maternal and child undernutrition and overweight in low-income and middle-income countries, dostupné z http://www.unicef.org/ethiopia/1_Maternal_and_child_undernutrition_and_overweight_in.pdf

xii

Victoria, C. (2008) Maternal and child undernutrition: consequences for adult health and human capital, dostupné z http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(07)61692-4/fulltext

xiii Bhutta et al. (2008) What works? Interventions for maternal and child undernutrition and survival, dostupné z http://download.thelancet.com/pdfs/journals/lancet/PIIS0140673607616936.pdf?id=gaav8Mq5WcM2L_qPOGEMu xiv Cairncross et al. (2010) Water, sanitation and hygiene for the prevention of diarrhoea, dostupné z http://ije.oxfordjournals.org/content/39/suppl_1/i193.full xv UNICEF (2010) A successful start in life: Improving breastfeeding in West and Central Africa, dostupné z http://www.unicef.org/cotedivoire/wcaro_improving_breastfeeding_en.pdf a Tampah-Naah, A. (2013) Determinants of exclusive breastfeeding, dostupné z http://www.internationalbreastfeedingjournal.com/content/8/1/13 xvi

Micronutrient Initiative (2014) Annual Report 2012-2013, dostupné z http://www.micronutrient.org/CMFiles/MI.AnnualReport.EN%20LowRes.pdf

xvii

UNICEF–WB–WHO (2012) UNICEF–WHO–World Bank joint child malnutrition estimates, dostupné z http://www.who.int/nutgrowthdb/jme_unicef_who_wb.pdf

xviii

Action Aid (2011) Country Successes in Reducing Hunger, dostupné z http://www.actionaid.org/sites/files/actionaid/country_successes_in_reducing_hunger_mark_curtis_nov_2011_0.pdf

xix WHO (2014) New data show child mortality rates falling faster than ever, dostupné z http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2014/child_mortality_estimates/en/ xx

WaterSHED (2014) Sanitation Marketing: Quick Facts, dostupné z http://www.watershedasia.org/sanitation-marketing/

xxi

Copenhagen Consensus (2012) Outcomes, dostupné z www.copenhagenconsensus.com/copenhagen-consensus-iii/outcome

xxii

UNICEF (2013) Improving Child Nutrition, dostupné z http://www.unicef.org/gambia/Improving_Child_Nutrition__the_achievable_imperative_for_global_progress.pdf

xxiii

Ethiopian Ministry of Health (2014) Nutrition Successes and Challenges in Ethiopia, dostupné z http://files.ennonline.net/attachments/2213/2.-NUTRITION-SUCCESSES-AND-CHALLENGES-IN-ETHIOPIA_final.pdf; informace o nákladech na řešení podvýživy získány z verbální prezentace Dr. Ferewa Lemma (Seniorní poradce, Kancelář mistra vlády Etiopie) xxiv

European Commission (2013) Enhancing Maternal and Child Nutrition in External Assistance: an EU Policy Framework, dostupné z http://ec.europa.eu/europeaid/documents/enhancing_maternal-child_nutrition_in_external_assistance_en.pdf

xxv

USAID (2014) USAID Multi-Sectoral Nutrition Strategy, dostupné z http://www.usaid.gov/sites/default/files/documents/1867/USAID_Nutrition_Strategy_5-09_508.pdf xxvi

Vláda ČR (2010) Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017, dostupná z http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Zakladnidokumenty/Koncepce%20zahranicni%20rozvojove%20spoluprace%20na%20ob dobi%202010-2017.pdf Fotografie na straně 2 a 3: Tereza Hronová; na straně 4: Jiří Pasz


5

ŘEŠENÍ GLOBÁLNÍ PODVÝŽIVY

Recommend Documents