ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH HAVÁRIÍ

ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH HAVÁRIÍ 2. opravené a doplněné vydání

prosinec 2007

Zpracovatelé: Ing. Libor Rak – odbor životního prostředí Ing. Jiří Martinek – odbor obrany a krizového řízení

Obsah: 1. EKOLOGICKÉ HAVÁRIE ………………………………………………………..…... 1.1. Legislativní normy .……………………………………………………………..……... 1.2. Dělení ekologických havárií .…………………………………………………..……… 1.3. Povinnosti původce ekologické havárie ………………………………………..……. 1.4. Hlavní zásady pro řešení ekologické havárie …………………………...…………… 1.5. Schéma řešení ekologických havárií ………………………………………………….. 1.6. Seznam odborníků a znalců na poradenství řešení ekologických havárií ………….. 1.7. Seznam odborných firem na řešení ekologických havárií ……………………...…… 1.8. Smluvně zabezpečené organizace pro řešení ekologických havárií MV – GŘ Hasičského záchranného sboru České republiky ……………………………………..….

4 4 5 5 6 6 7 7

2. METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPAD EKOLOGICKÉ HAVÁRIE ………………... 2.1. Zásady chování při mimořádné události ……………………………………………... 2.1.1. Všeobecné zásady …………………………………………………………………….. 2.1.2. Zásady chování při úniku škodlivé látky do životního prostředí …………….…… 2.1.3. Zásady chování při havárii vozidla přepravující nebezpečný náklad ……………. 2.1.4. Zásady pro maximální omezení rizika ohrožení životů a zdraví a zamezení vzniku dalších rizik a škod ..……………………………………………………………….. 2.1.5. Všeobecné pokyny pro poskytování první pomoci ………………………….….... .. 2.1.6. Příznaky úniku nebezpečné látky ………………………………………………….. 2.1.7. Faktory ovlivňující rozsah ekologické havárie ……………………………………. 2.1.8. Přiblížení k místu havárie ……………………………...…………………….……. 2.1.9. Zásah v místě havárie ………………………………...……………………….……. 2.1.10. Databáze nebezpečných látek ………………………………...……………….….. 2.1.11. Všeobecné pokyny pro bezpečné nakládání s chemikáliemi ………..………….... 2.1.12. Informace na štítku (etiketě) nebezpečné chemické látky a přípravku …..…….. 2.2. Ekologické havárie ohrožující jakost povrchových nebo podzemních vod …..….… 2.2.1. Povinnosti při ekologické havárii …………………………………...………………. 2.2.2. Opatření k nápravě ……………………………………………..……………….…... 2.2.3. Závadné látky ………………………………………………………………………. 2.2.4. Zneškodňování havárie a odstraňování jejich škodlivých následků ….……….....

9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 12 12 12 12 13 13 14 14 15

3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY RIZIKA EKOLOGICKÉ HAVÁRIE ….. Poznámka na úvod …….……...…………………….……………………………………… 3.1. Údaje o území ..…………………………………………………………………………. 3.1.1. Všeobecné údaje …..………………………………………………………………….. 3.1.1.1. Geografické vymezení území ……..……………………………………………….. 3.1.1.2. Využití území …………..………...………………………………………………… 3.1.1.3. Základní charakteristika osídlení území ………..…...…………………………… 3.1.1.4. Majetkoprávní vztahy ……………………..…..………………………………….. 3.1.2. Přírodní poměry …………………………………………………………….……….. 3.1.2.1. Geologické poměry ……...…………………………………………………….…... 3.1.2.2. Hydrogeologické poměry .…...……………………………………………………. 3.1.2.3. Hydrologické poměry …………..…………..…………………………….……….. 3.1.2.4. Geochemické údaje o lokalitě …….…..………………………………….……….. 3.1.2.5. Ochrana přírody a krajiny …..……..…………………………………………….. 3.2. Hodnocení rizika ..……………..……………………………………………………….

17 17 18 18 18 18 18 18 19 19 19 20 20 20 20

2

8

3.2.1.1. Určení nebezpečnosti …..………………………………………………………….. 3.2.1.2. Vytipování látek potencionálního zájmu ………..……………………………….. 3.2.1.3. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace …..…………………….. 3.2.1.4. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin pro danou lokalitu .........…………… 3.2.1.5. Popis aplikovaných průzkumných, vzorkovacích a analytických metod včetně řízení jakosti ………..……………………………………..……………………………….. 3.2.2. Posouzení šíření znečištění ……….…………………………………………………. 3.2.2.1. Charakteristika parametrů nesaturované zóny ………………………………… 3.2.2.2. Charakteristika parametrů saturované zóny …..……..………………………… 3.2.2.3. Odhad šíření znečištění ………...……………..…………………………………… 3.2.2.4. Shrnutí výsledků …...……………………..……………………………………... .. 3.2.3. Hodnocení rizika pro lidské zdraví ........ … .….…………………………………… 3.2.3.1. Vyhodnocení vztahu dávka – odpověď …....…………………………………….. 3.2.3.2. Vyhodnocení expozice ………..………..………………………………………….. 3.2.3.3. Charakterizace rizika ………………..…………………………………………….. 3.2.4. Hodnocení rizika pro ekosystémy ……... .………………………………………….. 3.2.5. Shrnutí celkového rizika .……..………………...…………………………………. 3.3. Doporučení cílových parametrů sanace …………..………………………………….. Přílohy: Příloha č. 1 – Označování obalů s nebezpečnými látkami ………………………..……… Příloha č. 2 – Standardní věty označující specifickou rizikovost (R – věty) …….……... Příloha č. 3 – Standardní pokyny pro bezpečné nakládání (S – věty) …………….……. Příloha č. 4 – Značení přeprav nebezpečných látek ………………………...…….……… Výstražné tabulky ……………………………………………………….…….…………… Identifikační číslo nebezpečnosti (KEMLERŮV KÓD) ……………………..…………... Identifikační číslo látky (UN KÓD) …………………………………………..…………… Identifikační čísla bezpečnosti ………………………………………….…….…………… Bezpečnostní značky ADR/RID ……………………………………….………………….. Bezpečnostní značky ………………………………………………….…….……………… Příloha č. 5 – Prostředky improvizované ochrany ………………………..……………… Principy improvizované ochrany …………………………………….…….……………… Ochrana dýchacích cest ………………………………………………….………………... Ochrana povrchu těla …………………………………………………….………………... Příloha č.6 – Použitá literatura ………………………………………….…………………

3

20 20 21 21 22 22 22 23 23 24 24 24 24 25 25 26 26

28 31 35 37 37 37 38 38 41 42 47 47 47 48 50

1. EKOLOGICKÉ HAVÁRIE Obsah kapitoly 1.1. Legislativní normy 1.2. Dělení ekologických havárií 1.3. Povinnosti původce ekologické havárie 1.4. Hlavní zásady pro řešení ekologické havárie 1.5. Schéma řešení ekologických havárií 1.6. Návrh seznamu odborníků a znalců na poradenství řešení ekologických havárií 1.7. Návrh seznamu odborných firem na řešení ekologických havárií 1.8. Smluvně zabezpečené organizace pro řešení ekologických havárií MV - GŘ Hasičského záchranného sboru České republiky 1.1. Legislativní normy

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému: Hasičský záchranný sbor kraje a ostatní složky IZS

EKOLOGICKÁ HAVÁRIE

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách: Magistrát města – odbor ŽP jako vodoprávní úřad ČIŽP

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech: Magistrát města – odbor ŽP jako orgán veřejné správy v odpadovém hospodářství

4

1.2. Dělení ekologických havárií Ekologické havárie

Ohrožení vod (povrchových i podzemních)

řešení havárie

původce havárie, HZS kraje, ČIŽP, Obecní úřad

Ohrožení ovzduší

řešení havárie

původce havárie, HZS kraje

Vznik nebezpečných odpadů

řešení havárie

původce havárie, HZS kraje, Obecní úřad

1.3. Povinnosti původce ekologické havárie Povinnost hradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému nebo obecnímu úřadu (magistrátu) náklady spojené se záchrannými a likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými ekologickou havárií spadá na právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která tuto havárii způsobila. (zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, § 24) Při ekologických haváriích dochází k ohrožení následujících složek životního prostředí: 1. Ohrožení vod: povrchových podzemních 2. Ohrožení ovzduší 3. Dochází ke vzniku nebezpečných odpadů: ohrožení vod kontaminace půdy

5

1.4. Hlavní zásady pro řešení ekologické havárie 1. Právnická nebo fyzická osoba, u které došlo k ekologické havárii, je povinna neprodleně zahájit záchranné a likvidační práce, nahlásit havárii a poskytovat nezbytné informace pro provedení zásahu. 2. Při vzniku havárie provádí prvotní zásah vždy HZS kraje a případně další složky integrovaného záchranného systému. 3. Při každé havárii je nezbytné vždy posoudit rozsah a možnosti ohrožení zdraví a životů lidí a poškození a ohrožení životního prostředí odborníky. 4. HZS kraje není odpovídajícím způsobem vybaven na řešení rozsáhlých ekologických havárií a provádění následných sanačních zásahů. 5. Je nezbytné doplnit integrovaný záchranný systém o odborníky a odborné firmy na řešení ekologických havárií, které se smluvně zaváží, formou plánované pomoci na vyžádání.

1.5. Schéma řešení ekologických havárií Ekologické havárie Malého rozsahu

Řešení Odborníci

Původce havárie, HZS kraje

Ekologické havárie Velkého rozsahu

Řešení Odborníci

Odborné firmy

Původce havárie, HZS kraje a další složky IZS Vznik nebezpečných odpadů

Odstranění nebezpečných odpadů

6

1.6. Seznam odborníků a znalců na poradenství řešení ekologických havárií Jméno odborníka Ing. Oldřich Petira CSc.

Ing. Jiří Němec

Ing. Libor Rak

Ing. Bohdanka Hudská

Spojení

Specializace odborníka na

Telefon PD 466 823 010 Mobil 603 842 067 Telefon MPD 495 538 149 Telefon PD 495 263 989 Mobil 606 637 368 Telefon MPD 495 263 989 Telefon PD 495 707 655 Mobil 606 637 368 Telefon MPD 495 272 697 Telefon PD 495 707 659 Mobil 732 471 672 Telefon MPD 495 535 626

odpady nebezpečné chemické látky a přípravky hydrogeologie

odpady nebezpečné chemické látky a přípravky dřeviny odpady organická chemie

1.7. Seznam odborných firem na řešení ekologických havárií Název odborné firmy a kontakt

Specializace firmy

TRH TRANSPORT SPEDICE s.r.o. U Fotochemy 1602 500 02 Hradec Králové IČ 42196752 Tel./fax 495 218 918, 880 e-mail [email protected]

Přeprava nebezpečných látek ADR, vlastník zemní techniky

.A.S.A. s.r.o., provozovna Chrudim Tovární 20 537 01 Chrudim IČ 49245988 Tel./fax 469 606 187 e-mail [email protected]

Odstraňování nebezpečných odpadů

Vodní zdroje Chrudim s.r.o. U Vodárny 137/II 537 01 Chrudim IČ 15053865 Tel. 469 637 101, 469 638 877, 469 638 887 Fax 469 630 401 e-mail [email protected]

Sanace havárií, vodních havárií, hydrogeologický průzkum

VODNÍ ZDROJE EKOMONITOR s.r.o. Píšťovy 820 537 01 Chrudim IČ 15053695 Tel. 469 682 303 - 05 Fax 469 682 310 e-mail [email protected]

Hydrogeologický průzkum, sanace ropných havárií

AQUATEST a.s. Geologická 4 152 00 Praha 5 IČ 44794843 Tel. 234 607 111 Fax 234 607 700 e-mail [email protected]

Hydrogeologický průzkum, sanace havárií

7

HRADECKÉ SLUŽBY a.s. Člen skupiny Marius - Pedersen Bratří Štefanů 990 500 03 Hradec Králové IČ 25962973 Tel. 495540540 Fax 495540055 e-mail [email protected]

Odstraňování a přeprava odpadů

Dekonta a.s. – Středisko Dřetovice Dřetovice 109 273 42 Stehelčeves Telefon: 312 292 960 Fax: 312 292 966 e-mail: [email protected]

Sanace kontaminovaných lokalit, odstraňování odpadů, ekologická havarijní služba, konzultační služby, biologické filtry, katalyticko – oxidační spalování, laboratorní služby, vrtné práce

p. Jan Kubec – 602 150 739 Bc. Radek Sokol – 602 452 340

Havarijní dispečink: Mgr. Jakub Kanda – 274 071 724 p. Pavel Kautský – 602 617 831

1.8. Smluvně zabezpečené organizace pro řešení ekologických havárií MV - GŘ Hasičského záchranného sboru České republiky Název organizace Dekonta a.s. Podhoří 328/28, 400 10 Ústí nad Labem Tel. 475 603 949 Fax. 475 601 946 e-mail [email protected]

Smluvně zabezpečená činnost poskytování sil a prostředků, likvidace následků úniků ropných látek do povrchových, podzemních vod a horninového prostředí

REO AMOS s.r.o. Provozní 5560 722 00 Ostrava – Třebovice Tel. 596 966 455 Fax. 596 966 460 mobil 777 150 156 e-mail [email protected]

poskytování sil a prostředků, likvidace následků úniků ropných látek do povrchových, podzemních vod a horninového prostředí Havarijní služba: 777 150 150

8

2. METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPAD EKOLOGICKÉ HAVÁRIE Obsah kapitoly 2.1. Zásady chování při mimořádné události 2.1.1. Všeobecné zásady 2.1.2. Zásady chování při úniku škodlivé látky do životního prostředí 2.1.3. Zásady chování při havárii vozidla přepravující nebezpečný náklad 2.1.4. Zásady pro maximální omezení rizika ohrožení životů a zdraví a zamezení vzniku dalších rizik a škod 2.1.5. Všeobecné pokyny pro poskytování první pomoci 2.1.6. Příznaky úniku nebezpečné látky 2.1.7. Faktory ovlivňující rozsah ekologické havárie 2.1.8. Přiblížení k místu havárie 2.1.9. Zásah v místě havárie 2.1.10. Databáze nebezpečných látek 2.1.11. Všeobecné pokyny pro bezpečné nakládání s chemikáliemi 2.1.12. Informace na štítku (etiketě) nebezpečné chemické látky a přípravku 2.2. Ekologické havárie ohrožující jakost povrchových nebo podzemních vod 2.2.1. Povinnosti při ekologické havárii 2.2.2. Opatření k nápravě 2.2.3. Závadné látky 2.2.4. Zneškodňování havárie a odstraňování jejich škodlivých následků

2.1. ZÁSADY CHOVÁNÍ PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI 2.1.1. Všeobecné zásady -

neprodleně podat informaci o mimořádné události na kterékoliv z těchto telefonních čísel: 150, 155, 158, 112, 156 zachovat klid, jednat s rozmyslem, varovat ostatní ohrožené chránit sebe, pomoci ochránit další – zejména děti, invalidní osoby, staré a nemocné informovat o ohrožení své okolí udělat vše pro rychlý a bezpečný průjezd vozidel záchranných jednotek a umožnit přístup těchto jednotek k místu havárie vyhledat úkryt a sledovat informace z hromadných informačních prostředků a dalších oficiálních zdrojů nešířit neověřené a poplašné zprávy řídit se pokyny záchranných složek, orgánů státní správy a samosprávy a případně jim poskytnout nezbytnou pomoc nezatěžovat telefonní linky zbytečným voláním

9

2.1.2. Zásady chování při úniku škodlivé látky do životního prostředí -

-

kolmo na směr větru opustit ohrožený prostor a vyhledat úkryt v nejbližší budově při průniku škodliviny použít ochranné pomůcky (maska, potichem. oděv…); nejsou-li k dispozici, použít improvizované prostředky ochrany dýchacích cest, očí, hlavy, povrchu těla ( prostředky improvizované ochrany viz. Příloha č. 5) v budově uzavřít dveře, okna a ventilační otvory a utěsnit je úkryt vyhledávat v co nejvyšším patře na odvrácené straně od havárie, nikdy nevyhledávat úkryt ve sklepě nebo suterénní místnosti! uhasit otevřený oheň a vypnout plynové spotřebiče úkryt opouštět až na základě výzvy záchranářů nebo oficiálního sdělení

2.1.3. Zásady chování při havárii vozidla přepravující nebezpečný náklad -

-

že je přepravován nebezpečný náklad, signalizují bezpečnostní značky a oranžové výstražné tabulky na vozidle – z bezpečné vzdálenosti zjistit alespoň jedno z čísel uvedených na oranžové výstražné tabulce (UN kód, Kemlerův kód viz Příloha č. 4) k poskytnutí první pomoci postiženým se k vozidlu přibližovat po větru varovat ostatní osoby před vstupem do ohroženého prostoru zabránit přiblížení zápalných zdrojů k ohroženému prostoru (vozidla, cigarety apod.) u havarovaného vozidla (nemůže-li to učinit posádka vozidla) vypnout motor, z kabiny řidiče vzít dokumentaci k nákladu a zajistit její předání záchranným složkám

2.1.4. Zásady pro maximální omezení rizika ohrožení životů a zdraví a zamezení vzniku dalších rizik a škod -

-

z dostatečné vzdálenosti zjištění co nejvíce nejpřesnějších informací (zvláštní obaly, bezpečnostní značky, identifikační čísla na výstražných tabulkách, projevy úniku látky, zranění osob apod.) uzavření prostoru havárie – vyloučení vstupu osob, zápalných, tepelných a jiskřících zdrojů apod. určení vnější a nebezpečné zóny ostražitost a nedůvěra ve správnost identifikace látky, porovnávání projevů látky se známými vlastnostmi

2.1.5. Všeobecné pokyny pro poskytování první pomoci -

zachovat klid (nepanikařit) zabránit dalšímu zranění (vlastní ochrana, zabezpečení místa nehody) přivolat pomoc (nouzová telefonní čísla – 150, 155, 158, 112) udržovat postiženého mimo dosah ohrožení podle schopností a znalostí poskytnout první pomoc (protišoková opatření)

10

-

je-li postižený v bezvědomí, uložit ho do stabilizované polohy (sledovat dýchání) nikdy nedávat postiženému cokoliv pít nebo jíst nenechávat postiženého o samotě

2.1.6. Příznaky úniku nebezpečné látky -

nepříjemný zápach požár se vznikem hustého nebo nepřirozeně zbarveného dýmu, nepřirozeně zabarvený plamen požáru pohyb vzduchu nad místem úniku, vznik bílé mlhy, která se rychle rozpouští, hvízdavý zvuk unikajícího plynu, syčení látky unikají ze speciálně označených zásobníků nebo obalů (kanystry, tlakové láhve, skleněné nádoby, zaizolované nádoby atd.) vznikají spontánní požáry, požáry se velice rychle šíří je slyšet praskání konstrukcí v oblasti úniku plynu se značně ochlazuje vzduch

2.1.7. Faktory ovlivňující rozsah ekologické havárie -

-

stav a množství unikající látky, doba a rychlost úniku, velikost zasažené plochy charakteristika terénu (obydlené plochy, zdroje vody, blízkost produktovodů a jiných ohrožujících zdrojů, blízkost železnice apod.) povětrnostní podmínky (vítr, déšť, mlha, sluneční záření, inverze apod.) zdroje iniciace požáru a výbuchu (otevřený oheň, dopravní a mechanické prostředky, elektrické vedení, mechanizační prostředky apod.) projevech úniku nebezpečné látky a jejich vlastnostech např. rychle se rozptylující mlhy, vlnění vzduchu, syčení, skupenství nebezpečné látky, barva plynového oblaku apod. možná následná nebezpečí

2.1.8. Přiblížení k místu havárie -

-

zásadně po větru, s použitím nejvyššího stupně ochranných prostředků, vždy minimálně ve dvou, s jištěním dalšími osobami ve výchozím postavení, krýt se příprava prostředků pro požární zásah varujte osoby před přibližováním k havarovanému vozidlu zabraňte přiblížení možných iniciačních zdrojů, které by mohly způsobit požár nebo výbuch uniklé nebezpečné látky, např. automobilů, otevřeného ohně, cigarety atd. pokud tím neohrozíte svůj život, zabezpečte vypnutí motoru havarovaného vozidla, z kabiny vyneste dokumentaci k nákladu

11

2.1.9. Zásah v místě havárie -

podle možností až po přesné identifikaci látky, za použití stanovených postupů, ochranných prostředků a prostředků pro likvidaci jen po nezbytně nutnou dobu záchrana osob a majetku maximální ochrana složek životního prostředí zamezení dalšího úniku a šíření nebezpečné látky – omezení kontaminace oddělení nepoškozených obalů s látkou, jejich ochrana a odsunutí průběžné vyhodnocování situace a korekce prováděných opatření

2.1.10. Databáze nebezpečných látek -

-

-

je-li znám přesný název látky nebo její identifikační číslo (UN kód) lze při mimořádné události získat podrobnější informace o vlastnostech látky, ochraně před jejími účinky, způsobu a prostředcích hašení, neutralizace i zásadách první pomoci na operačním středisku hasičského záchranného sboru z databáze nebezpečných látek další informace jsou uvedeny na štítku (etiketě) na obalu nebezpečné chemické látky nebo přípravku jiné informace lze získat z nákladního listu a písemných pokynů pro případ nehody nebo mimořádné události, které by měly být v kabině vozidla přepravujícího nebezpečné věci informace o nebezpečné látce lze získat i z veřejně přístupné databáze na internetu http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp

2.1.11.Všeobecné pokyny pro bezpečné nakládání s chemikáliemi -

věnovat pozornost indikaci vlastností látky, které jsou uvedeny na štítku (etiketě) a dodržovat zde uvedené pokyny pro bezpečné nakládání zamezit vdechování par a prachu vhodnými prostředky k ochraně dýchacích cest vždy zamezit styku nebezpečné látky s kůží a očima za použití ochranných brýlí a rukavic, ochranné zástěry nebo oděvu, gumové obuvi s chemikáliemi nakládat pouze na dobře větratelném místě

2.1.12. Informace na štítku (etiketě) nebezpečné chemické látky a přípravku Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky musí být označeny v souladu se zák. č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích v platném znění a vyhl. č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (viz Příloha č. 1) spolu s odpovídajícími R - větami (věty označující specifickou rizikovost – viz Příloha č. 2) a S - větami (pokyny pro bezpečné nakládání – viz Příloha č. 3). Není-li na štítku uvedena klasifikace, nemusí to vždy znamenat, že chemická látka nebo chemický přípravek není nebezpečný!

12

Poznámka: Je možné, že současný stav znalostí neumožňuje stanovit nebezpečné vlastnosti chemické látky nebo přípravku, jako je např. toxicita, dráždivý či žíravý účinek nebo jiné vlastnosti.

2.2. EKOLOGICKÉ HAVÁRIE OHROŽUJÍCÍ JAKOST POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH VOD Za havárii ohrožující jakost povrchových nebo podzemních vod se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za ekologickou havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených výše.

2.2.1. Povinnosti při ekologické havárii 1. Ten kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit bezprostřední opatření k odstranění příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. 2. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí. 3. Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR a správce povodí jsou povinní neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu. 4. Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivých následků havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi. 5. Původce havárie je povinen na výzvu orgánů (Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, správce povodí, příslušný vodoprávní úřad, ČIŽP) při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.

2.2.2. Opatření k nápravě K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo ČIŽP tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen původce) povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popř. též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodo13

právní úřad nebo ČIŽP na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru ČR nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků. Nelze-li opatření k nápravě uložit podle výše uvedeného a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo podnětu ČIŽP. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů (zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění), která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje vodoprávní úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 50 000 000 Kč. Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu (a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo), jsou povinní umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

2.2.3. Závadné látky Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatřená, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí

Dělení závadných látek A) Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění v látky biologicky neškodné: 1. organonohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. organofosforové sloučeniny 3. organocínové sloučeniny 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 5. rtuť a její sloučeniny 6. kadmium a jeho sloučeniny 7. perzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 8. perzistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod 9. kyanidy

14

B) Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek

6. selen

11. cín

16. vanad

2. měď

7. arzen

12. baryum

17. kobalt

3. nikl

8. antimon

13. berylium

18. thalium

4. chrom

9. molybden

14. bor

19. telur

5. olovo

10. titan

15. uran

20. stříbro

2. biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek 3. látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházející z vodního prostředí a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách 4. toxické látky nebo perzistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky 5. anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu 6. nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 7. fluoridy 8. látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany 9. silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty

2.2.4. Zneškodňování havárie a odstraňování jejich škodlivých následků Kdo způsobí havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit bezprostřední opatření k odstranění příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí. Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR a správce povodí jsou povinní neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu.

a) únik do kanalizace: neprodleně ohlásit únik Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, správci kanalizace, 15

případně správci povodí. Je třeba zabránit dalšímu vnikání do kanalizace (utěsnění vpustí, odstranění zdroje apod.), případně pokud je to možné odstavit část kanalizační sítě a závadnou látku odčerpat, aby se nedostala na čistírny odpadních vod. b) únik do povrchových vod: neprodleně ohlásit únik Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky a správci povodí, správci vodního toku, nádrže rybníka, popřípadě recipientu, který může být ohrožen postupem havárie. Látky, které se drží na hladině (ropné a tukové produkty) se zachytí nornými stěnami. Norná stěna, musí být nasměrována v úhlu 45o - 60 o k ose toku, aby se docílilo soustředění produktů k jednomu břehu. Norná stěna musí sahat 15 – 20 cm pod hladinu. c) únik do podzemních vod: může být náhlý (např. prasknutí nádrže při přepravě apod.) nebo havárie vzniká pozvolným průsakem ze skladovacích nádrží nebo potrubí, kterým je nebezpečná látka vedena. Zásah takové havárie spočívá v odstranění znečištěné a zasažené zeminy (vytěžení a odvezení na zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů). V případě, že látka dosáhla hladiny podzemní vody je nutné na základě analýzy rizika pomocí odborné firmy provézt odbornou sanaci.

16

3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY RIZIKA EKOLOGICKÉ HAVÁRIE Obsah kapitoly: Poznámka na úvod 3.1. Údaje o území 3.1.1. Všeobecné údaje 3.1.1.1. Geografické vymezení území 3.1.1.2. Využití území 3.1.1.3. Základní charakteristika osídlení území 3.1.1.4. Majetkoprávní vztahy 3.1.2. Přírodní poměry 3.1.2.1. Geologické poměry 3.1.2.2. Hydrogeologické poměry 3.1.2.3. Hydrologické poměry 3.1.2.4. Geochemické údaje o lokalitě 3.1.2.5. Ochrana přírody a krajiny 3.2. Hodnocení rizika 3.2.1.1. Určení nebezpečnosti 3.2.1.2. Vytipování látek potencionálního zájmu 3.2.1.3. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace 3.2.1.4. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin pro danou lokalitu 3.2.1.5. Popis aplikovaných průzkumných, vzorkovacích a analytických metod včetně řízení jakosti 3.2.2. Posouzení šíření znečištění 3.2.2.1. Charakteristika parametrů nesaturované zóny 3.2.2.2. Charakteristika parametrů saturované zóny 3.2.2.3. Odhad šíření znečištění 3.2.2.4. Shrnutí výsledků 3.2.3. Hodnocení rizika pro lidské zdraví 3.2.3.1. Vyhodnocení vztahu dávka – odpověď 3.2.3.2. Vyhodnocení expozice 3.2.3.3. Charakterizace rizika 3.2.4. Hodnocení rizika pro ekosystémy 3.2.5. Shrnutí celkového rizika 3.3. Doporučení cílových parametrů sanace

Poznámka na úvod Metodika zpracování analýzy rizika je určena pro kvalifikované pracovníky, jejichž specializace zaručuje požadovanou kvalitu a rozsah prováděných prací. Vzhledem ke složitosti řešené problematiky ekologických zátěží by tento materiál neměl být chápán jako příručka podrobných postupů a návodů, která nahrazuje požadovanou odbornost.

17

Rozsah a multidisciplinární charakter analýzy rizika předpokládá týmovou práci odborníků z jednotlivých oblastí a proto nemůže být výsledkem práce jednotlivce. 3.1. Údaje o území 3.1.1. Všeobecné údaje

3.1.1.1.Geografické vymezení území Širší vymezení posuzovaného území včetně zakreslení do mapy. Objekty prvky a jevy zmíněné v rámci podrobného popisuje zakreslí do mapy nebo plánů většího měřítka.

3.1.1.2. Využití území Znalost aktivit (současných i minulých) na posuzovaném území poskytuje základní informace o pravděpodobném původu a rozsahu kontaminace. Znalost o budoucím využití území je zásadní pro vytipování nejvýznamnějších expozičních míst a nejvíce exponovaných populací. Nejprve je nezbytné specifikovat provozovanou činnost na daném území (např. průmyslová činnost, zemědělská činnost, skládková činnost, těžba nerostných surovin, rekreační využití oblasti, obytné zóny, chráněná území). Na základě této specifikace ji pak dále podrobněji popsat. Průmysl – rozloha území, na kterém dochází k průmyslové činnosti, vyjmenování všech druhů použitých surovin a výstupních produktů, druhy odpadního materiálu, způsob a zajištěnost jejich uskladnění, objem výroby, doba trvání činnosti. Zemědělství – živočišná / rostlinná výroba, používání hnojiv, způsob a zabezpečení uskladnění krmiv, hnojiva, siláže, chlévské mrvy apod., typy používané mechanizace, způsob uskladnění pohonných hmot. Skladování – rozloha a objem skládky, stupeň jejího zabezpečení, druhy odpadů, doba trvání skládky, asanace skládky. Těžba nerostných surovin – povrchová / hlubinná těžba, druh těžené suroviny, objem těžby, odvaly a jejich rekultivace, způsob likvidace starých důlních děl. Využití území – shrnutí současného stavu, srovnání s územním plánem. V případě, že se chystá změna využití území je nutné zjistit a uvézt co nejvíce obdobných informací potřebných k predikci expozičních cest.

3.1.1.3. Základní charakteristika osídlení území Základní charakteristika osídlení lokality je nezbytná pro hodnocení rizika pro lidské zdraví. Patří k ní zejména: Počet obyvatel, věková struktura obyvatelstva, vzdálenost sídel od hranic ekologické zátěže, typ staveb (podsklepení staveb, jejich využití), druh osídlení (trvalé/dočasné)

18

3.1.1.4. Majetkoprávní vztahy Uvést původní a současné majitele. Pokud jsou pozemky pronajaty, uvést nájemníka, provozovatele zařízení (včetně kontaktních adres). 3.1. 2. Přírodní poměry Charakter posuzovaného území a jeho vztah k širšímu okolí. Morfologie terénu, orografie, klimatické poměry.

3.1.2.1.Geologické poměry Regionální geologické zařazení, charakteristika jednotlivých geologických celků – typ hornin, hloubka zvětrávání mocnost vrstev, sklon vrstev, tektonika (směry poruch a jejich hydraulická funkce). Litostratigrafické poměry lokality – Znalost litostratigrafických poměrů dává prvotní informace o saturované i nesaturované zóně, jimiž se šíří kontaminace a umožňuje porozumět fyzikálním, chemickým či biologickým charakteristikám v systému kontaminant, hornina a voda. Výskyt ložisek nerostných surovin a jejich těžba a ochrana.

3.1.2.2. Hydrogeologické poměry Regionální hydrogeologické zařazení. Vymezení hydrogeologického prostředí - výskyt a geometrie hydrogeolo gických těles (kolektorů, izolátorů, poloizolátorů) , typ propustnosti, výskyt zvodní(mocnost zvodnění, volná I napjatá hladina podzemní vody, hloubka hladiny podzemní vody, resp. stropního izolátoru). Hydraulické parametry hornin - propustnost hornin (koeficient filtrace, popř. transmisivita), prostorové rozdělení jejich hodnot nebo statistické parametry souboru dat. Režim oběhu podzemních vod - směry proudění, dotace nebo odvodnění kolektorů, pizometrické poměry, vztah povrchových a podzemních vod, případně vzájemná komunikace jednotlivých zvodní (přetékání, dotace po zlomových systémech). Proudový systém je vhodné vyjádřit v mapové příloze formou hydroizohyps sestavených podle údajů vztažených nejlépe k jednomu datu charakterizujícímu průměrné sestavy. Chemismus podzemních vod - převažující ionty, rozpuštěný kyslík - (oxidační nebo redukční charakter), popř. biologická nebo chemická spotřeba kyslíku. Rozpuštěný kyslík - (oxidační, nebo redukční charakter) - při nízké koncentraci rozpuštěného kyslíku ve vodě (redukční prostředí) dochází k omezení aerobních a mikrobiálních procesů. Biologická I chemická spotřeba kyslíku - určuje nepřímo koncentraci organických látek ve vodě. Využití podzemních vod v širším okolí posuzované lokality - vypsat zdroje, jejich uživatele (lokální zásobování obyvatel, průmyslových závodů, zemědělských objektů, zásobování obcí či skupin obcí - počet obyvatel), druh zdroje (kopané, spouštěné, vrtané studně, jímání pramenných přelivů mělkými vodárenskými objekty,

19

systémy studní apod.), jeho využitelná a využívaná vydatnost a informace o kvalitě. Antropogenní ovlivnění (ovlivnění lidskou činností).

3.1.2.3. Hydrologické poměry Po upřesnění představy o cestách bilanci transportu kontaminantů je třeba znát hydrologické údaje, které určují vztahy mezi jednotlivými složkami hydrologického cyklu: hydrografie (plocha povodí), srážkové a odtokové vztahy (roční úhrn srážek, celkový odtok, základní odtok, specifické odtoky, maximální (povodňové) průtoky ve vybraných vodotečích.

3.1.2.4. Geochemické údaje o lokalitě Využití map geochemické reaktivity hornin a dalších dostupných údajů, případně výsledků vlastních prací. Tyto údaje umožňují zhodnotit předpokládané interakce mezi horninovým prostředím a kontaminanty, a tak lépe posoudit závažnost kontaminace v dané lokalitě. Pro srovnání koncentrací chemických látek v zemině s kritériem podle metodického pokynu „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ je třeba vzít v úvahu, že tato kritéria se vtahují ke standardizované zemině obsahu 25% jílovitých částic a 10% organických látek. Tyto hodnoty je nutné přepočítat pro konkrétní zeminu.

3.1.2.5.Ochrana přírody a krajiny Pokud je posuzované území lokalizováno v oblasti se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny, je nutné dbát základních ochranných podmínek těchto oblastí a zohlednit je při vlastní analýze rizika. Dále je třeba uvážit, zda se v okolí nacházejí lokality s výskytem chráněných živočichů a rostlin, územní systémy ekologické stability, rozsáhlé lesní ekosystémy, či jiné cenné přírodní nebo krajinné prvky. Při hodnocení rizik je pak nezbytné věnovat zvýšenou pozornost jejich poškození. Základní ochranné podmínky národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek jsou definovány zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

3.2. Hodnocení rizika 3.2.1.1. Určení nebezpečnosti Proces určení nebezpečnosti ekologické zátěže probíhá v těchto krocích: vytipování látek potenciálního zájmu určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace výběr prioritních škodlivin

20

3.2.1.2. Vytipování látek potencionálního zájmu V prvním kroku se provede terénní rekognoskace a rešerše všech dostupných informací o lokalitě a původu ekologické zátěže s cílem vytipovat látky, které mohou představovat významné riziko a kterým je třeba se podrobněji věnovat. V této fázi se zjistí o jaký typ zátěže se jedná (např. vzniklá technologickým procesem, skladováním apod.). V případě bývalých i stále aktivních provozů je třeba podrobně prostudovat technologické postupy a materiálový tok spojený s tímto provozem (ve spolupráci s technology daných provozů). Zároveň se provede kompilace seznamů všech látek vyskytujících se na dané lokalitě a jejich množství. Pro všechny zjištěné látky se vyhledají jejich základní fyzikální, chemické a fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti. V dalším kroku se vytvoří situační model lokality, ve kterém se vytipují předpokládané expoziční cesty a odhadne se míra expozice. Na základě dvou kritérií – množství (koncentrace) kontaminantů a určení nebezpečnosti pro předpokládané subjekty expozice se provede posouzení významnosti přítomných (předpokládaných) kontaminantů a vytipují se látky, které je třeba dále zkoumat. Určení nebezpečnosti je postup, při kterém se určí, zda expozice dané látce může vyvolat škodlivý účinek na zdrví člověka nebo zvýšit četnost jeho výskytu (např. rakovinu, či poškození plodu). Určení nebezpečnosti též zahrnuje hodnocení nejistot spojených s důkazy této příčinnosti. V typickém scénáři mohou být kontaminanty transportovány jednou nebo více složkami prostředí (včetně ovzduší, půdy sedimentů, povrchovou vodou) k potenciálním receptorům (příjem inhalací, dermálním kontaktem, požitím, potravním řetězcem).

3.2.1.3. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace Cílem tohoto průzkumu je získat zpřesňující údaje o plošném a prostorovém vymezení kontaminace látkami potenciálního zájmu v klíčových zdrojích a složkách prostředí a o časovém vývoji znečištění, Tyto údaje budou dále sloužit pro hodnocení rizika šíření znečištění a hodnocení expozice ovlivněných populací a ekosystémů. Při průzkumu (odběru vzorků) je třeba dodržovat stanovené metody. Vzorky musí být odebrány a analyzovány na látky potenciálního zájmu, které byly vytipovány pro další šetření v příslušné složce prostředí. Dále je třeba odebrat tzv. vzorky pozadí, které charakterizují přirozený výskyt kontaminantů na území. Tyto vzorky by měly být odebírány v blízkosti posuzované lokality, v opačném směru než je převládající směr větru, generelní směr proudění podzemní vody apod., tím se docílí omezení vlivu vlastní kontaminace z lokality. Dalším požadavkem na vzorky půdy je, že musí mít prakticky stejné charakteristiky (např. obsah organického uhlíku, jílovité frakce) jako vzorky půdy odebrané v místě kontaminace, aby bylo možné porovnat výsledky.

3.2.1.4. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin pro danou lokalitu Třetím krokem je výběr prioritních škodlivin na základě analýzy údajů zjištěných průzkumem a posouzení jejich fyzikálně-chemických, chemických, fyzikálních, toxikologických a ekotoxikologických vlastností. V rámci tohoto kroku se provede

21

charakteristika pozaďových koncentrací a jejich porovnání s hodnotami zjištěných v místě předpokládané kontaminace. Hodnoty zjištěné průzkumem se zároveň posoudí ve vztahu ke kriteriím znečištění – podle současného nebo plánovaného využití lokality. Toto posouzení je však pouze orientační a slouží k vytipování látek, pro které bude provedeno hodnocení rizik. 3.2.1.5. Popis aplikovaných průzkumných, vzorkovacích a analytických metod, včetně řízení jakosti Zajištění jakosti Nezbytným předpokladem pro získání věrohodných dat je zajištění kvality analytických dat. Pro zachování objektivnosti a srovnatelnosti dat je nezbytné používat standardních pracovních postupů (Standard Operational Procedures – SOP). Statistické zpracování Pro odhad expozice ovlivněné populace je třeba získat průměrné hodnoty koncentrací znečištění, kterým je tato populace vystavena. Aby mohla být reprezentována přirozená variabilita a heterogenní povaha těchto parametrů, je často vhodné použít distribuční rozdělení pro kontaminaci dané složky prostředí. Statistické postupy, které se aplikují na posouzení údajů, mohou významně ovlivnit výsledky AR, proto je vhodné konzultovat výsledky analýz se statistikem.

3.2.2. Posouzení šíření znečištění Metodicky se postupuje podle těchto kroků: • zjištění stávajícího rozsahu kontaminace • charakteristika parametrů nesaturované zóny a kontaminantů z hlediska migrace nesaturovanou zónou, předpověď dalšího vývoje šíření znečištění • charakteristika parametrů saturované zóny a kontaminantů z hlediska migrace saturovanou zónou. Predikce dalšího vývoje šíření znečištění v podzemních a povrchových vodách s ohledem na existující nebo uvažované recipienty kontaminace • posouzení míry nejistoty • shrnutí a doporučení na využití výsledků odhadů šíření znečištění při hodnocení expozice

3.2.2.1. Charakteristika parametrů nesaturované zóny Nesaturovaná zóna tvoří komunikační prostředí mezi zdrojem znečištění a kolektorem podzemních vod. Navíc zde může v případě lehce těkavých látek docházet k šíření kontaminantů v plynné fázi na povrch terénu nebo do podzemních prostor. Předpověď časoprostorového chování kontaminantů a jeho postupného uvolňování z nesaturované zóny do kolektoru podzemních vod je nezbytná pro posouzení rizika ohrožení podzemních vod. V této zóně dochází k transportu kontaminantů vlivem proudění vody (konvekcí) a transportu hydrodynamickou disperzí. Rovněž zde dochází k sorpci kontaminantu na pevných částicích horninového prostředí a ke

22

změnám koncentrace kontaminantů vlivem mikrobiálních, chemických a dalších reakcí (včetně umělých sanačních zásahů). Mechanismy proudění a transportu nesaturovanou zónou jsou mnohem složitější než saturovanou zónou. Je to způsobeno vlivy kapilárních sil a nelineárním rozložením charakteristik (objemová vlhkost – poměr objemu vody obsažené v hornině k celkovému objemu horniny: pórový tlak). Významnými informacemi pro posouzení šíření znečištění jsou: • doba, za kterou projde znečištění nesaturovanou zónou k hladině podzemní vody, případně emanuje ve formě par do podzemních prostor nebo na povrch terénu • množství koncentrace migrujícího kontaminantu. Ve většině případů je pro posouzení šíření kontaminace z nesaturované zóny do podzemních vod postačující hodnotit toto riziko kvalitativně, tj. posoudit především: • litologický charakter a mocnost kontaminované a podloží nesaturované zóny z hlediska propustnosti, resp. rychlosti průsaku • intenzitu „promývání“ kontaminované nesaturované zóny srážkovou vodou • fyzikálně-chemické vlastnosti kontaminantu, které ovlivňují jeho mobilitu a migraci do okolních prostředí (rozpustnost, tlak par, Henryho konstanta, objemová hmotnost) 3.2.2.2. Charakteristika parametrů saturované zóny Kontaminanty rozpuštěné ve vodě se v saturované zóně šíří advekčně – disperzním pohybem, který je dále ovlivňován sorpcí kontaminantu na horninové prostředí, biodegradačními procesy, různými chemickými nebo biologickými procesy, případně sanačními zásahy. Kontaminanty ve vodě nerozpuštěné je možno rozdělit na lehké (lehčí než voda) a na těžké (těžší než voda). Jejich transport je ovlivňován odlišnými mechanismy než transport kontaminantů ve vodě rozpuštěných. Lehké, ve vodě nerozpuštěné kontaminanty se pohybují na hladině podzemní vody, tedy na rozhraní saturované a nesaturované zóny, zde je jejich transport ovlivněn kapilárními silami, povrchovým napětím, smáčenlivostí kontaminantu a dalšími procesy (sorpce, biodegradace, těkání apod.). Těžké, ve vodě nerozpuštěné kontaminanty klesají saturovanou zónou až na nepropustné podloží, kde často vyplňují deprese. Polutanty s nižší viskozitou pak mohou snadno pronikat i málo propustnými podložními horninami. Jejich transport může být ovlivněn sorpcí, biodegradačními procesy apod. Významnými informacemi pro posouzení znečištění jsou: • rychlost a směr proudění saturovanou zónou – tento údaj nesmí být posuzován absolutně, nýbrž relativně vzhledem ke vzdálenosti případných recipientů tohoto znečištění • množství a koncentrace migrujícího kontaminantu 3.2.2.3 Odhad šíření znečištění Modely použitelné pro prognózní výpočty pohybu kontaminantů v horninovém prostředí lze rozdělit podle uvažovaných procesů a použité výpočtové metody na: • analytické modely proudění podzemní vody a transport kontaminantů 23

• • •

numerické modely proudění podzemní vody numerické modely transportu kontaminantů (deterministické modely advektivně.disperzního typu) jednoduché typy modelů proudění a transport kontaminantů

3.2.2.4. Shrnutí výsledků • • • •

Výpočet rychlosti a doby migrace. Výpočet migrujícího množství. Odhad kinetiky sorpce, desorpce a degradace kontaminantů. Výpočet změn koncentrace kontaminantů v závislosti na vzdálenosti od zdroje.

Je nutné, aby posuzovatel shrnul výsledky a posouzení šíření znečištění nesaturovanou a saturovanou zónou a zhodnotil míru nejistoty. Posuzovatel by měl přede-vším popsat: • jaký je mechanismus šíření polutantů v přírodním prostředí (nesaturovaná zóna ; v rozpuštěné formě x ve vázané; lehčí než voda x těžší než voda) • jaké jsou směry šíření znečištění do okolí • jaké jsou recipienty znečištění (již ovlivněné x potenciální) • jaká je rychlost šíření znečištění (pozorovaná x produkovaná) • jaká je doba, za kterou může dojít k ovlivnění recipientů (vodárenských objektů, vodotečí) • míru ovlivnění recipientů, případně vývoj ovlivnění v čase (např. vývoj koncentrace polutantu v jímané podzemní vodě nebo v povrchové vodoteči) • míru znehodnocení podzemních vod (plocha nebo objemy znečištěných podzemních vod nad zvolená kritéria)

3.2.3. Hodnocení rizika pro lidské zdraví Hodnocení rizika pro lidské zdraví vychází z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ČR k hodnocení rizik. Hodnocení rizika pro zdraví člověka sestává z následujících kroků: • určení vztahu dávka - odpověď • vyhodnocení expozice • charakterizace rizika 3.2.3.1. Vyhodnocení vztahu dávka – odpověď Tato část hodnocení rizika se zabývá: • druhy škodlivých zdravotních účinků spojených s expozicí chemické látce • kvantitativním vztahem mezi dávkou a škodlivými účinky • souvisejícími nejistotami (např. prokázaný karcinogenní účinek)

24

3.2.3.2. Vyhodnocení expozice Vlastní hodnocení expozice představuje nejvýznamnější, ale i nejobtížnější část hodnocení rizika. Hodnocení expozice obsahuje vyhledání a vyhodnocení zdroje, cesty, velikosti, četnosti a trvání expozice dané populace. Cílem vyhodnocení expozice je odhadnout expoziční dávky pro jednotlivce nebo populaci. Podrobné hodnocení expozice začíná až poté, co byly shromážděny všechny dostupné údaje, provedena příslušná fyzikálně-chemická stanovení, posouzena jejich kvalita a určení prioritní škodliviny. Hodnocení expozice je realizováno ve třech krocích: • charakterizace podmínek expozice • identifikace expozičních cest • kvantifikace expozice 3.2.3.3. Charakterizace rizika Proces charakterizace rizika je možné pokládat za ukončený až v případě, kdy numerické vyjádření rizika je doplněno textem obsahujícím jednotlivá zjištění, jejich interpretaci a kvalitativní vyjádření obdržených výsledků. Při charakterizaci rizika bude na většině ekologických zátěží posuzováno několik prioritních škodlivin současně, které mohou vykazovat jak nekarcinogenní tak karcinogenní účinek. Prvním krokem charakterizace rizika je shromáždění, revize, srovnání a organizace výsledků hodnocení expozice a hodnocení vztahu dávka – účinek. Poté se pro jednotlivý scénář postupně kvantifikuje riziko pro každou látku zvlášť pro nekarcinogenní a zvlášť pro karcinogenní účinek. Následuje sumace rizika pro všechny expoziční cesty a prioritní škodliviny, které v určitém (vymezeném) stejném období působí na stejnou populaci. Poté je nutné provézt kvantitativně (např. aplikace metody Monte Carlo), semikvantitativně (např. analýza citlivosti – model Risk Assistant) nebo kvantitativně posouzení a vyjádření nejistoto spojených s provedenou charakterizací rizika. Cílem je určit zda stávající/předpokládaná kontaminace na dané lokalitě nebo jejím okolí způsobuje riziko pro zdraví člověka.

3.2.4 Hodnocení rizika pro ekosystémy Rozsah zpracování této části závisí na způsobu využití území. V případě, že území je a bude i nadále využíváno pro průmyslovou činnost, a na území se nachází přirozené (polopřirozené) ekosystémy, je možné provézt pouze stručné hodnocení stavu. V případě využití tohoto území pro intravilány obcí, zahrádkářské kolonie, lesní a zemědělské hospodářství je nezbytné provézt vyhodnocení zátěže v potravním řetězci s ohledem na možnost kumulace cizorodých látek v jednotlivých článcích. Při vyhodnocování zátěže je nutné posoudit selektivní působení cizorodých látek na organismy. Z koncepčního hlediska se při analýze rizika pro ekosystémy (dále EAR) postupuje analogicky k analýze rizika pro zdraví člověka.

25

EAR sestává z následujících kroků: • formulace problému • hodnocení expozice • hodnocení účinků na ekosystém • charakteristika rizika 3.2.5 Shrnutí celkového rizika Přehled prioritních škodlivin s uvedením následujících charakteristik: • prostředí, kterým se prioritní škodliviny šíří (podzemní voda, horninové prostředí) • směr jejich šíření • rychlost šíření • změny koncentrací • recipienty 3.3. Doporučení cílových parametrů sanace Při odvození cílových parametrů sanace se postupuje následujícím způsobem: Cílové koncentrace posuzovatel rizika doporučí na základě zohlednění všech předcházejících výsledků. Zde platí pravidlo, že jestliže existují aplikované standardy a normy (např. norma na pitnou vodu), či místně závazné pokyny (např. hygienické pokyny), přikládá se jim v průběhu administrativního řízení větší váha než údajům zjištěným kvantitativním odhadem rizika. Odvození cílových parametrů sanace: Doporučené cílové parametry sanace s ohledem na ohrožení lidského zdraví při zvážení dalších faktorů (šíření znečištění, ekologická závažnost) je možné odvodit zpětným postupem, tzn. od míry přijatelného rizika. Potenciálními expozičními cestami se postupuje zpět k přijatelným koncentracím v jednotlivých složkách prostředí. Jedná se o inverzní řešení, kdy se přijatelné riziko ( např. přijatelná koncentrace kontaminantů ve využívaném vodním zdroji) hledá maximální přijatelná koncentrace ve stávajícím ohnisku znečištění (kontaminační mrak podzemní vody proti směru proudění). Varianty cílových parametrů sanace: Pokud lze na základě výsledků analýzy rizika navrhnout více principiálně odlišných možností sanace ekologické zátěže (odstranění versus trvalé oddělení od okolí – kontainment), je nezbytné provézt hodnocení rizika a navrhnout cílové parametry pro všechny tyto varianty. Reziduální riziko: Při hodnocení reziduálního rizika ve většině případů je dostačující posoudit, zda daná varianta sanace potenciálně umožňuje dosažení cílových koncentrací definovaných analýzou rizika ve všech prostředcích a pro všechny kontaminanty a není nutné kvantifikovat riziko, které zůstane po dokončení sanace.

26

Pokud je třeba přesnější informace pro výběr varianty z dvou podobných, je vhodné obě porovnat z hlediska efektivity dosažení cílových koncentrací, případně trvání sanačního zásahu pro stejné cílové koncentrace. Některé sanační technologie mohou produkovat nové kontaminanty, které nebyly zohledněny v analýze rizika. V těchto případech by měla být zhodnocena také rizika spojená s těmito „produkty“ sanace. Rovněž by měla být posouzena míra nejistoty spojená s dosažením cílových koncentrací pro danou variantu sanace. V rámci reziduálního rizika je nutné posoudit trvalost účinku nápravného opatření. Toto posouzení je nezbytné především v případech, kdy se nápravným opatřením pouze redukuje nebo eliminuje expozice k dané nebezpečné látce a nesníží se její koncentrace, objem nebo toxicita. Jedná se o různé způsoby překrytí skládek, aktivní nebo pasivní izolace kontaminovaných podzemních vod apod. Toto hodnocení je založeno především na odborném úsudku zpracovatele.

27

Příloha č. 1 OZNAČOVÁNÍ OBALŮ S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Informace pro označení na obalu nebezpečné chemické látky/ chemického přípravku se skládá z grafického výstražného symbolu nebezpečnosti (piktogramu), slovního označení nebezpečnosti, R-vět, označujících specifickou rizikovost chemických látek, a S-vět, vyjadřujících standardní pokyny pro bezpečné nakládání s chemickými látkami. Slovní vyjádření nebezpečnosti

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Písmenný symbol Slovní označení nebezpečnosti nebezpečnosti

výbušný

E

výbušný

oxidující

O

oxidující

extrémně hořlavý

F+

28

extrémně hořlavý

Grafický výstražný symbol nebezpečnosti mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nichž dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě při styku s jinými látkami, zejména hořlavými, vyvolávají vysoce exotermní reakci

v kapalném stavu mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu nižší než 35°C nebo které jsou v plynném stavu vznětlivé při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty a normálního (atmosférického) tlaku

•

vysoce hořlavý

F

vysoce hořlavý •

• •

hořlavý

Toxikologické vlastnosti a specifické vlastnosti s vysoce toxický účinky na zdraví člověka

toxický

zdraví škodlivý

R 10

T+

hořlavý

vysoce toxický

T

toxický

Xn

zdraví škodlivý

29

se mohou samovolně zahřívat a poté vznítit při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty, normálního (atmosférického) tlaku a bez přívodu energie, se mohou v pevném stavu snadno vznítit po krátkém styku se zápalným zdrojem a po odstranění zápalného zdroje dále hoří nebo doutnají, mají v kapalném stavu bod vzplanutí nižší než 21°C a nejsou extrémn ě hořlavé, při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v množství -1 -1 nejméně 1 litr.kg .h

mají bod vzplanutí v rozmezí od 21°C do 55°C po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i v malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození nebo smrt

po vdechnutí, požití nebo po proniknutí kůží mohou způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt

po styku s živou tkání mohou způsobit její zničení

žíravý

dráždivý

C

žíravý

Xi

dráždivý zdraví škodlivý

senzibilizující

R42, R43 dráždivý toxický

karcinogenní

mutagenní

R45, R49

zdraví škodlivý toxický

R46

nemají vlastnosti žíravin, ale při přímém dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí mohou vyvolat zánět

po vdechnutí nebo proniknutí kůží mohou vyvolat přecitlivělost tak, že po další expozici vznikají charakteristické příznaky

po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakovin

po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození

zdraví škodlivý toxický pro reprodukci

Ekotoxikologické vlastnosti

toxický R60, R61 zdraví škodlivý

nebezpečný pro nebezpečný pro N životní prostředí R52, R53, R59 životní prostředí

30

po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků, poškození reprodukčních funkcí nebo schopností reprodukce muže nebo žen

po proniknutí do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo opožděné nebezpečí

Příloha č. 2 STANDARDNÍ VĚTY OZNAČUJÍCÍ SPECIFICKOU RIZIKOVOST (R-VĚTY) Jednoduché R-věty R 1 Výbušný v suchém stavu R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny R 5 Zahřívání může způsobit výbuch R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu R 7 Může způsobit požár R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem R 10 Hořlavý R 11 Vysoce hořlavý R 12 Extrémně hořlavý R 14 Prudce reaguje s vodou R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami . R 17 Samovznětlivý na vzduchu.. . R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy R 20 Zdraví škodlivý při vdechování R 21 Zdraví škodlivý při styku s kůží R 22 Zdraví škodlivý při požití R 23 Toxický při vdechování R 24 Toxický při styku s kůží R 25 Toxický při požití R 26 Vysoce toxický při vdechování R 27 Vysoce toxický při styku s kůží R 28 Vysoce toxický při požití R 29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým R 31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami R 32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami R 33 Nebezpečí kumulativních účinků R 34 Způsobuje poleptání R 35 Způsobuje těžké poleptání R 36 Dráždí oči R 37 Dráždí dýchací orgány R 38 Dráždí kůži R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků R 41 Nebezpečí vážného poškození očí R 42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování. R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu R 45 Může vyvolat rakovinu R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví

31

R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy R 51 Toxický pro vodní organismy R 52 Škodlivý pro vodní organismy . R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R 54 Toxický pro rostliny R 55 Toxický pro zvířata R 56 Toxický pro půdní organismy R 57 Toxický pro včely R 58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí R 59 Nebezpečný pro ozónovou vrstvu R 60 Může poškodit reprodukční schopnost R 61 Může poškodit plod v těle matky R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti R 63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky R 64 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic Kombinované R-věty R 14/15 Prudce reaguje s vodou za uvolňování extrémně hořlavých plynů R 15/29 Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn R 20/21 Zdraví škodlivý při vdechování a při styku s kůží R 20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití R 20/21/22 Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití R 21/22 Zdraví škodlivý při styku s kůží a při požití R 23/24 Toxický při vdechování a při styku s kůží R 23/25 Toxický při vdechování a při požití R 23/24/25 Toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R 24/25 Toxický při styku s kůží a při požití R 26/27 Vysoce toxický při vdechování a při styku s kůží R 26/28 Vysoce toxický při vdechování a při požití R 26/27/28 Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R 27/28 Vysoce toxický při styku s kůží a při požití R 36/37 Dráždí oči a dýchací orgány R 36/38 Dráždí oči a kůži R 36/37/38 Dráždí oči a dýchací orgány a kůži R 37/38 Dráždí dýchací orgány a kůži R 39/23 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování R 39/24 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží R 39/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití R 39/23/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při požití R 39/24/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží a při požití R 39/23/24/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R 39/26 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování R 39/27 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží R 39/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití R 39/26/27 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží R 39/26/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při požití

32

R 39/27/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží a při požití R 39/26/27/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R 40/20 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování R 40/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží R 40/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při požití R 40/20/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží R 40/20/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při požití R 40/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží a při požití R 40/20/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování, styku s kůží a při požití R 42/43 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování a při styku s kůží R 48/20 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním R 48/21 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží R 48/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici požíváním R 48/20/21 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a stykem s kůží R 48/20/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a požíváním R 48/21/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží a požíváním R 48/20/21/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním R 48/23 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním R 48/24 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží R 48/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici požíváním R 48/23/24 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a stykem s kůží R 48/23/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a požíváním R 48/24/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží a požíváním R 48/23/24/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním R 50/53 Vysoce toxický pro vodní organizmy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R 51/53 Toxický pro vodní organizmy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R 52/53 Škodlivý pro vodní organizmy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R 68/20 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování R 68/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží R 68/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při požití R 68/20/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží

33

R 68/20/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při styku s kůží a při požití R 68/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží a při požití R 68/20/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování, při styku s kůží a při požití

34

Příloha č. 3 STANDARDNÍ POKYNY PRO BEZPEČNÉ NAKLÁDÁNÍ – S VĚTY Jednoduché S-věty

S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S 12 S 13 S 14 S 15 S 16 S 17 S 18 S 20 S 21 S 22 S 23 S 24 S 25 S 26 S 27 S 28 S 29 S 30 S 33 S 35 S 36 S 37 S 38 S 39 S 40 S 41 S 42 S 43 S 45

Uchovávejte pod uzamčením Uchovávejte mimo dosah dětí Uchovávejte v chladnu Uchovávejte mimo obytné objekty Uchovávejte pod..., (příslušnou kapalinu specifikuje výrobce, dovozce a distributor) Uchovávejte pod ., (inertní plyn specifikuje výrobce, dovozce a distributor) Uchovávejte obal těsně uzavřený Uchovávejte obal suchý Uchovávejte obal na dobře větraném místě Neuchovávejte obal těsně uzavřený Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv Uchovávejte odděleně od ..., (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) Chraňte před teplem Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů Zacházejte s obalem opatrně o opatrně jej otevírejte Nejezte a nepijte při používání Nekuřte při používání Nevdechujte prach Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce, dovozce a distributor) Zamezte styku s kůží Zamezte styku s očima Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení Při styku s. kůží okamžitě omyjte velkým množstvím ..., (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce, dovozce a distributor) Nevylévejte do kanalizace K tomuto výrobku nikdy nepřilévejte vodu Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem Používejte vhodný ochranný oděv Používejte vhodné ochranné rukavice V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu dýchacích orgánů Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej Podlahy a předměty znečistěné tímto materiálem čistěte ...., (specifikuje výrobce,dovozce a distributor) V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce, dovozce a distributor) V případě požáru použijte ..., (uveďte zde konkrétní typ hasicího zařízení. Pokud zvyšuje riziko voda, připojte "Nikdy nepoužívat vodu") V případě úrazu, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)

35

S 46 S 47

Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení Uchovávejte při teplotě nepřesahující … °C (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S 48 Uchovávejte ve zvlhčeném stavu ..., (vhodnou látku specifikuje výrobce, dovozce o distributor) S 49 Uchovávejte pouze. v původním obalu S 50 Nesměšujte s ..., (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S 51 Používejte pouze v dobře větraných prostorách S 52 Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy S 53 Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce S 56 Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě zvláštních nebo nebezpečných odpadů S 57 Použijte vhodný obal, k zamezení kontaminace životního prostředí S 59 Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci S 60 Tento materiál nebo jeho obal musí být zneškodněn jako nebezpečný odpad S 61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy S 62 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení Kombinované S-věty S 1/2 Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí S 3/7 Uchovávejte obal těsně uzavřený na chladném místě S 3/9/14 Uchovávejte na chladném, dobře větraném místě odděleně od ... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) S 3/9/14/49 Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném, dobře větraném místě odděleně od ... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) S 3/9/49 Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném, dobře větraném místě S 3/14 Uchovávejte na chladném místě, odděleně od ... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) S 7/8 Uchovávejte obal těsně uzavřený a suchý S 7/9 Uchovávejte obal těsně uzavřený, na dobře větraném místě S 7/47 Uchovávejte obal těsně uzavřený, při teplotě nepřesahující ... °C (specifikuje výrobce) S 20/21 Nejezte, nepijte a nekuřte při používání S 24/25 Zamezte styku s kůží a očima S 29/56 Nevylévejte do kanalizace, zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě zvláštních nebo nebezpečných odpadů S 36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S 36/37/39 Používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít S 36/39 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné brýle nebo obličejový štít S 37/39 Používejte vhodné ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít S 47/49 Uchovávejte pouze v původním obalu při teplotě nepřesahující ... °C (specifikuje výrobce)

36

Příloha č. 4 ZNAČENÍ PŘEPRAV NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Výstražné tabulky Identifikační číslo nebezpečnosti (KEMLERŮV KÓD) Identifikační číslo látky (UN KÓD) Identifikační čísla bezpečnosti Bezpečnostní značky ADR/RID Bezpečnostní značky

Výstražné tabulky Při silniční i železniční přepravě nebezpečných věcí se užívají výstražné tabulky oranžové barvy s černým okrajem. V horní polovině oddělené od dolní černou čarou je identifikační číslo označující povahu nebezpečí, v dolní identifikační číslo látky. Příklad:

236 1053

Identifikační číslo nebezpečnosti (KEMLERŮV KÓD) Identifikační číslo látky (UN KÓD)

236 - 2 = plyn 3 = hořlavá kapalina (pára) a plyn 6 = jedovatý 1053 - sirovodík, zkapalněný

Identifikační číslo nebezpečnosti (KEMLERŮV KÓD) Skládá se ze dvou nebo tří číslic, která určují nebezpečí a případně písmena X. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Výbušné látky a předměty Unikání plynu pod tlakem nebo chemickou reakcí Hořlavost kapalin (par) a plynů Hořlavost tuhých látek Vznětlivost (podporující hoření) Jedovatost nebo nebezpečí nákazy Radioaktivita Žíravost Nebezpečí prudké samovolné reakce

Zdvojení číslice označuje intenzifikaci příslušného druhu nebezpečí. X před identifikačním číslem znamená, že látka reaguje nebezpečně s vodou. Pro takovéto látky smí být použita voda pouze po schválení znalci. 9 (nebezpečí prudké samovolné reakce): podle konkrétní látky může znamenat nebezpečí

37

výbuchu, rozpadu nebo polymerační reakce, jejichž následkem může být uvolňování značného tepla nebo hořlavých a nebo jedovatých plynů Identifikační číslo látky (UN KÓD) Je vždy čtyřmístné a značí konkrétní látku podle seznamu Spojených národů. Identifikační čísla bezpečnosti 20 dusivý plyn nebo plyn bez vedlejšího rizika 22 zchlazený zkapalněný plyn, dusivý 223 zchlazený zkapalněný plyn, hořlavý 225 zchlazený zkapalněný, oxidující (hoření podporující) plyn 23 hořlavý plyn 239 hořlavý plyn, který může vyvolat samovolně prudkou reakci 25 vznětlivý plyn (podporující hoření) 26 jedovatý plyn 263 jedovatý plyn, hořlavý 265 jedovatý plyn, vznětlivý (podporující hoření) 268 jedovatý plyn, žíravý hořlavá kapalina (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) nebo hořlavá kapalina nebo tuhá 30 látka v roztaveném stavu s bodem vzplanutí vyšším než 61 oC ohřátá na teplotu rovnou nebo vyšší než její bod vzplanutí, nebo samozahřívající se kapalina 323 hořlavá kapalina reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny X 323 hořlavá kapalina reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny 33 lehce hořlavá kapalina (bod vzplanutí pod 23 oC) 333 samozápalná kapalina X 333 samozápalná kapalina reagující nebezpečně s vodou 336 lehce hořlavá kapalina, jedovatá 338 lehce hořlavá kapalina, žíravá X 338 lehce hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou 339 lehce hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 36

hořlavá kapalina (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) slabě jedovatá nebo samozahřívající se kapalina, jedovatá

362 hořlavá kapalina, jedovatá, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X 362 hořlavá kapalina, jedovatá, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 368 hořlavá kapalina, jedovatá, žíravá 38

hořlavá kapalina (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) slabě žíravá nebo kapalina schopná samoohřevu, žíravá

38

382 hořlavá kapalina, žíravá, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X 382 hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 39 hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 40 hořlavá tuhá látka nebo samovolně se rozkládající látka nebo samozahřívající se látka 423 tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X 423 hořlavá tuhá látka reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 43 samozápalná (pyroforická) tuhá látka 44 hořlavá tuhá látka, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu 446 hořlavá tuhá látka, jedovatá, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu 46 hořlavá látka nebo látka schopná samoohřevu, tuhá, jedovatá 462 jedovatá tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X 462 tuhá látka reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející jedovaté plyny 48 hořlavá nebo samozahřívající se tuhá látka, žíravá 482 žíravá tuhá látka reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X 482 tuhá látka reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející žíravé plyny 50 vznětlivá látka (podporující hoření) 539 hořlavý organický peroxid 55 silně vznětlivá látka (podporující hoření) 556 silně vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá 558 velmi vznětlivá látka (podporující hoření), žíravá 559

velmi vznětlivá látka (podporující hoření), která může vyvolat samovolně prudkou reakci

56 vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá 568 vznětlivá látka (podporující hoření), jedovatá, žíravá 58 vznětlivá látka (podporující hoření), žíravá 59 vznětlivá látka (podporující hoření), která může vyvolat samovolně prudkou reakci 60 jedovatá nebo slabě jedovatá látka 606 infekční látka 623 jedovatá kapalina, která reaguje s vodou, vytvářející hořlavé plyny 63 jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) 638 jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC), žíravá jedovatá látka, hořlavá (s bodem vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC), která může vyvolat 639 samovolně prudkou reakci 64 jedovatá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 642 jedovatá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny

39

65 jedovatá tuhá látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 66 velmi jedovatá látka 663 velmi jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí nejvýše 61 oC) 664 velmi jedovatá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 665 velmi jedovatá látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 668 velmi jedovatá látka, žíravá 669 velmi jedovatá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 68 jedovatá látka, žíravá 69 jedovatá nebo slabě jedovatá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 70 radioaktivní látka 72 radioaktivní plyn 723 radioaktivní plyn, hořlavý 73 radioaktivní kapalina, hořlavá (bod vzplanutí 61 oC nebo nižší) 74 radioaktivní tuhá látka, hořlavá 75 radioaktivní látka, působící vznětlivě (podporující hoření) 76 radioaktivní látka, jedovatá 78 radioaktivní látka, žíravá 80 žíravá nebo slabě žíravá látka X 80 žíravá nebo slabě žíravá látka reagující nebezpečně s vodou 823 žíravá kapalina, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 83 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) reagující X 83 nebezpečně s vodou 839

žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC), která může vyvolat samovolně prudkou reakci

X 839

žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC), která může vyvolat samovolně prudkou reakci a reagující nebezpečně s vodou

84 žíravá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se 842 žíravá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny 85 žíravá nebo slabě žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření) 856 žíravá nebo slabě žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření), jedovatá 86 žíravá nebo slabě žíravá látka, jedovatá 88 silně žíravá látka X 88 silně žíravá látka reagující nebezpečně s vodou 883 silně žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí mezi 23 oC a 61 oC) 884 silně žíravá tuhá látka, hořlavá nebo samozahřívající se

40

885 silně žíravá látka, vznětlivá (podporující hoření) 886 silně žíravá látka, jedovatá X 886 silně žíravá látka, jedovatá, reagující nebezpečně s vodou 89 žíravá nebo slabě žíravá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci 90 prostředí ohrožující látka, jiné nebezpečné látky 99 jiné nebezpečné látky přepravované v zahřátém stavu

Bezpečnostní značky ADR/RID Bezpečnostní značky (nálepky k označení nebezpečí) informují o druhu nebezpečí. Při silniční i železniční přepravě nebezpečných věcí se užívají značky stejných vzorů. Značky mohou být ve spodní části opatřeny číslicí nebo nápisem, který upřesňuje informace o nebezpečí. V abecedních a číselných seznamech ADR i RID je u každé látky uvedeno, které značky musí být k označení použity. Značky užívané pro skladování, leteckou a lodní přepravu jsou odlišné, avšak pro označení nebezpečí využívají stejných grafických symbolů.

41

Bezpečnostní značky

42

43

44

45

přehřáté látky

46

Příloha č. 5 PROSTŘEDKY IMPROVIZOVANÉ OCHRANY Principy improvizované ochrany Ochrana dýchacích cest Ochrana povrchu těla Principy improvizované ochrany Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty a celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad: • celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté • všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit • k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít několik vrstev oděvů Ochrana dýchacích cest: Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu za použití: • vodou mírně navlhčené roušky z kapesníku, froté ručníku, utěrky, kusu flanelové látky • navlhčené buničité vaty • mnohonásobně přeloženého, navlhčeného toaletního papíru, ubrousků apod. Uvedené prostředky se upevnění v zátylku převázaným šátkem či šálou. Vlhčení se provádí vodou či ve vodným roztokem sody nebo kyseliny citrónové (podle vlastností ohrožujícího plynu). Pro čpavek – amoniak (plyn zásaditého charakteru) - příprava ochranného roztoku: • 100 g kyseliny citrónové nebo 6 polévkových lžic vsyp do 1 litru vody a důkladně rozmíchej • v případě, že není k dispozici kyselina citrónová, je možné jako ochranný roztok použít potraviny, které kyselinu citrónovou obsahují - džusy, citrónová šťáva, oranžády, limonády atd. Pro plyny kyselého charakteru (např. chlór, kysličník siřičitý, kysličníky dusíku apod.) - příprava ochranného roztoku: • 50 g jedlé sody (zažívací soda bicarbona) nebo 5 polévkových lžic vsyp do 1 litru vody a důkladně rozmíchej Doporučení: Froté ručník před impregnací nastříhat na pásky 75 x 25 cm, pásek pětkrát přeložit. Z jednoho ručníku získáme takto ochrannou roušku až pro tři osoby. • ručník (pruh ručníku)namoč a pak jemně vyždímej • 5 x jej přelož • přilož jej přes nos a ústa • pevně převaž suchým ručníkem či kusem látky, šálou apod. • přes hlavu přetáhni polyetylénový (igelitový) sáček až na lícní kosti a upevni tkanicí, gumičkou apod.

47

Ochrana povrchu těla: Hlava - k ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, klobouky, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci tak, aby byly zakryty vlasy, uši, čelo a krk a na použité prostředky případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty. Oči - nejvhodnějším prostředkem jsou brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých se přelepí větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného polyetylénového (igelitového) sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrov-ni lícních kostí.se chrání brýlemi (např. lyžařskými s přelepenými otvory, plaveckými) nebo igelitovým sáčkem. Ruce - chrání se pryžovými rukavicemi nebo alespoň koženými rukavicemi. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, je nutné podvázat řemínkem nebo provázkem. Pokud by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme ho zabezpečit ovinutím šálou, šátkem, igelitem apod. Pokud nejsou k dispozici rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem, silným igelitovým pytlíkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku s nebezpečnými látkami. Nohy - pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. Při ochraně nohou je nutno zajistit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Pokud nepřesahuje nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem, šálou igelitem apod. Dolního okraje nohavice převážeme provázkem nebo řemínkem. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek. Tělo – chrání větší počet vrstev oděvů a kombinace oděvů např. oblek a pláštěnka, kombinéza s pláštěm atd. zvyšuje koeficient ochrany. K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů : • igelitové pláštěnky • dlouhé zimní kabáty • bundy • kalhoty • kombinézy • šusťákové sportovní soupravy Použité oděvy je nutné utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště, které se utěsňují pouze u krku. Pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. Když není k dispozici pláštěnka, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, která se přehodí přes hlavu a do které se zabalíme. Účinnost klesá podle těchto typů oděvů: 1. kombinézy 2. utěsněné oděvy 3. pláště a pláštěnky 4. přikrývky 5. plachty

48

Ochranné vlastnosti použitého materiálu klesají v níže uvedeném pořadí: 1. pryž 2. pogumované tkaniny 3. fólie z plastů 4. tkaniny vrstvené a impregnované 5. umělá kůže 6. přírodní kůže 7. tkaniny

V zamořeném prostředí se v improvizovaných prostředcích nezdržujte déle než 10 minut! Po opuštění zamořeného prostoru: • Použité svrchní improvizované prostředky odložte do igelitového pytle a ten pečlivě zavažte! • Pytel s improvizovanými prostředky uchovávejte v předsíni! • Tělo vydatně osprchujte a otřete do sucha!

49

Příloha č. 6 POUŽITÁ LITERATURA: -

-

Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR – kritéria znečištění zemin a podzemní vody platný ode dne 31. 7. 1196 Postup zpracování analýzy rizika – Metodický pokyn MŽP ČR k zabezpečení usnesení vlády ČR č. 393 ze dne 13. července 1994 o zásadách dalšího postupu při privatizaci Průmyslová toxikologie – Doc. Ing. Matrka DrSc. Ing. Vlastimil Rusek - Univerzita Pardubice 1991 Průmyslová toxikologie III. – Doc. Ing. Matrka DrSc. Ing. Vlastimil Rusek Univerzita Pardubice 1993 Analýza znečištění a technika jejich odběrů II – Ing. Chýlková CSc. Univerzita Pardubice 1988 Obecná toxikologie - Doc. Ing. Matrka DrSc. - Univerzita Pardubice 1986 Zneškodňování nebezpečných odpadů – Doc. Ing. Kacetl CSc. Univerzita Pardubice 1991 Obsahy a bilance ve sférách životního prostředí – Doc. Ing. Beneš CSc. MZ ČR 1993 Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka – Prof. MUDr. Bencko DrSc. , Doc. MUDr. Cikrt DrSc., Prof. MUDr. Lener DrSc. Grada Publishing. 1995 Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře – DOC. Ing. CIBULKA DrSc. Československá akademie věd 1991 Influence of laboratory environment on the precision and accuracy of trace element analysis. Anal Chem. 1985 Ekologie, jedinci, populace, společenstva – Begon, Harper, Townsend – UP Olomouc 1997

50