DRUŽSTVA V TRŽNÍ EKONOMICE – PRO A PROTI ÚVOD Maximální stanovená délka eseje, tj. 30.000 znaků, v žádném případě neposkytuje dostatek prostoru pro detailní a komplexní rozbor celkové právní úpravy družstev, zohlednění judikátů a praxe. Ze stejného důvodu také není možné provést hloubkovou komparaci s českou právní úpravou, jak stávající, tak budoucí, která je nově obsažena v zákoně o obchodních korporacích (dále jen ZOK). I přesto se však budeme snažit poukázat na možný budoucí vývoj a úpravu družstev ve slovenské právní úpravě. Jsme si vědomi toho, že toto omezení bylo stanoveno proto, aby se esej zaměřila hlavně na body, které byly uvedeny v zadání. Z tohoto důvodu je záměrem naší práce pouze okrajově nastínit historický vývoj družstev a rovněž u rozboru samotného jádra aktuální platné právní úpravy se omezíme pouze na elementární body, jako je vymezení pojmu, postup při zakládání a vznik društev, dále povinný základní kapitál a alespoň zevrubný popis stanov a orgánů družstva, vše doplněné o odkazy na legislativu. Za jeden z cílů naší práce považujeme provedení analýzy postavení členů družstva. Kromě samotné analýzy se budeme zabývat i možným případem, kdy se členem družstva stane osoba mladší 18 let. Rovněž zde plánujeme zmínit několik návrhů na úpravu de lege ferenda, kde odkážeme na nový český občanský zákoník (dále jen NOZ). Následně se práce bude věnovat fenoménu podílnických listů, unikátu, který v celé Evropské unii (dále jen EU) zná pouze slovenský právní řád. Dále se chceme zaměřit na problematiku družstev na úrovni EU, respektive na ekonomické aspekty a výhody zakládání tzv. Eurodružstva. Zohledníme také aktuální pohled veřejnosti na družstva a odpovíme na otázku jak nejen EU, ale i OSN, pracuje na jejich propagaci a popularizaci. Na konci práce bychom se rádi pokusili vyzdvihnout výhody a nevýhody fungování družstev na trhu. Nalézt oblasti, ve kterých by mohla družstva excelovat, a také formulovat několik návrhů na úpravu de lege ferenda.
HISTORIE DRUŽSTEV Pojem družstvo se zrodil v první polovině 19. století. Idea vycházela z učení utopického socialismu Roberta Owena a Charlese Fouriera. První družstvo vzniklo ve Velké Británii a bylo jím „Rochdale Society of Equitable Pioneers“ (Rochdalské družstvo poctivých průkopníků). Družstvo bylo založeno na principech svépomoci a vzájemné spolupráce drobných živnostníků, kteří se v něm sdružili za účelem ekonomického přežití vůči jiným podnikatelům, a také na principu vzájemné sociální pomoci a ochrany proti negativním důsledkům neregulované tržní ekonomiky, mj. i před obchodní lichvou. Myšlenka družstevnictví se ujala a začala šířit i do dalších zemí. V Rakousku-Uhersku byla první družstva zakládána podle předpisů spolkového práva. Později byly vydány zákony, které položily základy právní úpravě družstevnictví jak v českých zemích, tak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. První československá republika právní úpravu recipovala recepčním zákonem, poté doplněným prováděcími předpisy a zákony. Po roce 1948 se novému režimu družstva příliš nehodila. Zemědělské družstevnictví přežilo, ale v deformované podobě, neboť kolektivizace byla v rozporu se základními družstevními principy a to s principy svépomoci, osobní iniciativy a dobrovolnosti členů družstev.
Po sametové revoluci byly přijaty nové družstevní zákony, které podrobně upravovaly různé druhy družstev, ty měly jen přechodný význam, neboť 1.1.1992 nabyl účinnosti zákon č. 513/1991 Z. z., obchodní zákoník. Tento zrušil předchozí družstevní zákony. Obchodní zákoník vzhledem ke své nedokonalosti musel být mnohokrát novelizován, v souvislosti se vstupem ČR i SR do EU muselo dojít k procesu harmonizace práva. V ČR nabude od 1. 1. 2014 účinnosti tzv. Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích. Tyto kodexy přinášejí řadu změn (nejen) v problematice družstev.
VYMEZENÍ POJMU DRUŽSTVO Jak vymezit družstvo? Slovenský obchodní zákoník se této otázce věnuje v §221- §260. Dle §221 zák. č. 513/1991 Zb., Obchodný zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Obchodní zákoník“ nebo „ObZ“) je družstvo právnickou osobou. Obchodní zákoník považuje družstvo za společenství neuzavřeného počtu osob (nejméně 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby) založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo se obligatorně zapisuje do obchodního rejstříku dle §34 ObZ a jeho název, pod kterým je v rejstříku zapsáno, musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo ručí za své závazky celým svým majetkem. Členové družstva obecně za závazky tohoto subjektu neručí, ovšem stanovy mohou určit dle ObZ výjimku, a to v případě, že členská schůze svým rozhodnutím určí, že všichni nebo někteří členové mají vůči družstvu do určité výšky uhrazovací povinnost přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva. V českém obchodním zákoníku existuje limitace krytí ztrát, a to taková, že uhrazovací povinnost nesmí přesáhnout trojnásobek členského vkladu, tato limitace se ve slovenské úpravě nenachází. K otázce stanov – ty jsou schvalovány dle §224 (2) b) na Ustavující schůzi družstva, která rovněž určuje základní zapisované jmění a volí představenstvo a kontrolní komisi. Otázky orgánů a stanov rozebíráme v práci níže.
ZALOŽENÍ, VZNIK A ZÁKLADNÍ KAPITÁL Jak založit družstvo? Jako u každé právnické osoby má tento proces dvě fáze a je třeba rozlišovat založení od vzniku. Založení je primárním předpokladem pro vznik. Tomuto se zákon věnuje v §224-§226. Proces založení lze rozdělit na dvě části. První část je přípravná, koná se z iniciativy jedné nebo více osob, tzv. přípravného výboru a během této části dochází k přípravě a vytvoření koncepce družstva a je vypracováván návrh stanov. Časté je také veřejné oznámení úmyslu družstvo založit a toto oznámení je spojováno s výzvou, aby se přihlásili zájemci o členství v družstvu. Zákon však říká, že nejpozději mohou být přihlášky podány do zahájení schůze. Tento postup je mnohem jednodušší než např. zakládání a.s., který nacházíme v §155-§175. Mimochodem, nová česká právní úprava v zákoně o obchodních korporacích velmi zjednodušuje nejen zakládání a.s., ale také mění mnoho ustanovení o družstvech. Druhou částí je samotná ustavující schůze. Ta určuje zapisovaný základní kapitál, schvaluje stanovy, volí představenstvo a kontrolní komisi. Se založením družstva jsou spojeny finanční náklady jako jsou: notářský zápis o ustanovující schůzi družstva, dále je také potřeba notářský zápis o stanovách družstva. To sebou nese zbytečné finanční náklady, které by mohly být zjednodušeny požadavkem pouze jednoho notářského zápisu, který by mohl obsahovat obojí. §223 ObZ říká, že základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Základní jmění družstva, respektive jeho minimální hodnotu, která se zapisuje do obchodního rejstříku stanovuje odstavec třetí tohoto paragrafu na 1.250 euro. Pro srovnání, minimální výše kapitálu u s.r.o.
je zákonem stanovena v §108 na 5.000 euro a v a.s. potom v §162 na 25.000 euro. Už z prvního pohledu je potom jasně vidět výhoda družstva z ekonomického hlediska – založit družstvo je 4x levnější než s.r.o. a dokonce 20x levnější než a.s.
STANOVY, ORGÁNY A ROZBOR OSTATNÍCH USTANOVENÍ OBZ O DRUŽSTVECH Co jsou to stanovy? Stanovy jsou dokument, který hraje v družstvu nezastupitelnou roli, upravuje organizaci a vnitřní uspořádání družstva. Význam stanov je dán tím, že u této právní formy neexistuje společenská nebo zakladatelská smlouva, a tedy ji de facto nahrazují. Stanovy jsou předpis, jehož obsah je upraven obchodním zákoníkem v §226. Tento paragraf stanovuje obligatorní náležitosti stanov. Fakultativní náležitosti musí dodržovat dikci zákona i v případě úpravy vlastních otázek. Obsah stanov tvoří ještě další ustanovení, která nejsou povinná, ale jsou důležitá pro hladký chod a fungování družstva. Patří mezi ně např.: podmínky splacení a právní režim dalšího členského vkladu, další majetkové účasti na podnikání družstva, oceňování nepeněžitých vkladů, lhůty a podmínky pro splácení základního členského vkladu, podrobnosti o členském vztahu člena vůči družstvu, fondy, vnitřní členění družstva, otázky související se zrušením a likvidací a podíl na likvidačním zůstatku. Změna stanov je přípustná kdykoliv za trvání družstva. O změnách stanov rozhoduje výlučně členská schůze jakožto nejvyšší orgán družstva dle §226 odst. 3 a §239 odst. 4 písm. a) ObZ. Jistou výjimku představuje případ, kdy není možné s ohledem na rozsah družstva svolávat členskou schůzi, pak působnost členské schůze (zcela nebo zčásti) vykonává shromáždění delegátů (§239 odst. 7). Dojde-li ke změně stanov, je představenstvo povinno vyhotovit úplné znění stanov a uvědomit o nich rejstříkový soud a založit úplné znění stanov do sbírky listin. Pokud představenstvo svou povinnost nesplní, neznamená to neplatnost či neúčinnost stanov. Český zákonodárce v případě §242 podstatně prodloužil dobu, po níž může člen družstva podat návrh na neplatnost stanov soudu, a to až na jeden rok. Řadoví členové družstva jsou většinou laici, toto jim dává větší prostor pro uplatnění jejich práv před soudem. Český zákonodárce také pamatoval na situaci, kdy se obsah usnesení členské schůze o změně stanov dostane do rozporu s kogentním ustanovením zákona, §242 odst. 2 umožňuje použitelnost §131, díky tomuto ustanovení je možno se dovolat návrhem u soudu neplatnosti (části) stanov kdykoliv, i mimo rámec rejstříkového řízení zahájeného na návrh anebo i bez návrhu za podmínek §139 odst. 9, a rovněž bez ohledu na úpravu neplatnosti usnesení členské schůze. Pro futuro by tato změna mohla dopomoct k lepšímu uplatnění práva řadových členů. Pokud je ustanovení stanov neplatné pro rozpor s dobrými mravy nebo právními předpisy, pak je absolutně neplatné dle §39 Občanského zákoníku. Pokud jsou stanovy v rozporu s kogentním ustanovením zákona a tento rozpor nezpůsobuje neplatnost celých stanov, pak namísto stanov platí příslušné ustanovení 1 zákona.“ Družstvo může mít i jiné vnitřní předpisy, tyto předpisy ovšem musí být v souladu se zákonem a stanovami. U porušení jiných předpisů nestanovuje obchodní zákoník žádnou sankci. Co se orgánů týká, můžeme je v družstvu rozdělit na obligatorní a fakultativní. Obligatorními orgány jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. U fakultativních orgánů ObZ stanovuje jen to, že tyto orgány mohou být zřízeny pouze na základě úpravy ve stanovách. Zákon tedy ponechává na uvážení členské schůze, zda a popř. jaké orgány zřídí. Jmenovitě orgány zákon upravuje v §237-§248. Zvláštností je poté §245, který upravuje tzv. orgány malého družstva, tedy družstva do 50 členů.
1
ELIÁŠ, Karel, Jarmila POKORNÁ a Tomáš DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Právnické učebnice (C.H. Beck). s. 412 ISBN 9788074000485.
Na otázku, kdo může být členem orgánu družstva nám dává odpověď §238. Jednotlivým orgánům se pak věnují následující paragrafy, jmenovitě pak: 1.
§239-§242 členské schůzi - nejvyššímu orgánu
2. §243-§243a představenstvu – orgánu, který řídí činnost a rozhoduje o veškerých záležitostech družstva, které zákon nebo stanovy nevyhradí někomu jinému 3. §244 kontrolní komise - orgán, který je oprávněn kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jejich členů. Následně se v §246-§248 zákon věnuje členství v orgánech družstva, funkčnímu období členů, jejich volba atd. §249 pak rozebírá zákaz konkurence. V §250-§251 pak nalezneme úpravu hlasování, §252-§253 řádnou účetní uzávěrku a v §254-§259 zrušení, likvidaci a změnu právní formy družstva. Zákon v §260 stanovuje, že se přiměřeně použijí ustanovení první hlavy prvního dílu tohoto zákona (tedy všeobecná ustanovení o obchodních společnostech), pokud tato hlava (tedy hlava II) nestanoví jinak.
POSTAVENÍ ČLENŮ DRUŽSTVA Postavení členů družstva není v české ani slovenské právní úpravě příliš odlišné. Základní podmínkou vzniku členství v družstvu je zaplacení členského vkladu, který činí 1250 EUR, což je v porovnání s ostatními obchodními společnostmi nízká částka, která umožňuje lepší start na poli podnikání. Za výhodnou považujeme také možnost zaplacení členského vkladu do tří let a dále fakt, že členové družstva neručí za závazky družstva. Pouze někteří členové, stanovení stanovami družstva a na základě rozhodnutí členské schůze, mají uhrazovací povinnost přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva. Zákonná podmínka § 227(1) ObZ SR, stanoví, že pokud je podmínkou členství v družstvu pracovněprávní vztah, pak se může stát členem družstva i fyzická osoba, která dovršila 15ti let a ukončila povinnou školní docházku. Toto ustanovení v praxi znamená, že se v rámci členství v družstvu může podnikání účastnit také osoba poměrně mladá. Protože u obchodního práva platí subsidiarita předpisů práva občanského, musíme v otázce právního postavení osoby nahlížet také do občanského zákoníku. Například NOZ, který bude v ČR účinný k 1. lednu 2014 stanoví dle § 33 požadavek souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti s přivolením soudu. § 33 NOZ se vtahuje pouze na vztahy v podnikání, zatímco § 37 NOZ řeší plné uznání svéprávnosti, ale až od věku 16ti let nezletilého. V tomto případě ustanovení v ObZ o družstvech poskytuje výhodnější postavení nezletilého, protože se členem družstva může stát již v 15ti letech a po ukončení povinné školní docházky. Dle našeho názoru je to zejména proto, že družstvo vychází ze zásady vzájemné solidarity a má sloužit všem svým členům. Bez podmínky v § 227(1) ObZ by byl nezletilý značně znevýhodněn a tímto by došlo k obcházení účelu družstva. Družstvo může uzavírat pracovněprávní vztahy jak se členy tak s nečleny družstva. V případě, kdy je dle stanov členství v družstvu podmíněno pracovním vztahem v družstvu, nesmí být postavení člena - zaměstnance družstva zhoršeno oproti všeobecným pracovněprávním předpisům. Člen-zaměstnanec družstva může být 2 zvýhodněn, například poskytnutím delší dovolené nebo kratší pracovní dobou.
2
ŽITNANSKÁ, OVEČKOVÁ a kol. Základy obchodného práva.1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2009. s. 467. ISBN 978 80 8078 276 4.
Dle § 228 ObZ musí družstvo obligatorně vést seznam všech svých členů. Do tohoto seznamu může nahlédnout každý, kdo osvědčí právní zájem, což v praxi zvyšuje transparentnost družstva a právní jistotu třetích osob, například případných partnerů v podnikání. V NOZ je také nově upraveno postavení členů družstva z hlediska zastoupení. Dle § 670 ZOB je možné zřídit funkci delegáta u družstev, které mají více než 200 členů. Každý člen družstva je zařazen do volebního obvodu delegáta a působnost členské schůze plní z části nebo zcela shromáždění delegátů, pokud stanovy nestanoví jinak, pak shromáždění delegátů vykonává působnost členské schůze v plném rozsahu a členská schůze se nemusí svolávat. Pozitivum tohoto nově zřízeného institutu vidíme v jasném vymezení počtu členů družstva, kteří jsou daným delegátem zastoupeni.
PODÍLNICKÉ LISTY Podílnický list je majetkový cenný papír, se kterým je spojeno právo majitele podílet se na výnosu družstva, které podílový list emitovalo. Slovenská republika je v dnešní době jediným státem na území Evropské Unie, který řeší transformaci družstev prostřednictvím podílnických listů. Podílnické listy vznikly jako dočasné řešení po rozdělení České a Slovenské republiky v rámci transformace Družstev po sametové revoluci. Zatím co v České republice byla platnost podílnických listů omezena na deset let, na Slovensku tento institut přetrvává dodnes. Samotný fakt, že podílnické listy vlastní asi jedna třetina obyvatel Slovenska ukazuje, že se jedná o aktuální problematiku, která by měla být pro futuro řešena. Podílnické listy jsou na Slovensku upraveny zákonem o cenných papírech. S vlastnictvím podílové listiny se váže právo podílet se na zisku družstva, převádět jej (na základě kupní smlouvy), darovat a jinak s ním nakládat. V těchto pravomocech vidíme značné znevýhodnění a riziko, neboť se v praxi totiž může lehce stát, že se k podílovým listům družstva dostane nežádoucí třetí osoba, například v rámci konkurenčního boje, popř. osoba s laxním přístupem ke správě družstva a jeho budoucímu profitu. Vlastníci podílových listů mohou být přijati za členy družstva, případně mohou družstvu nabídnout zpětný odkup podílnických listů. Co se týká hodnoty podílnických listů, rozdělujeme jmenovitou hodnotu a tržní hodnotu. Jmenovitá hodnota byla asi 33 EUR, trhová hodnota se dnes pohybuje až k 30-ti % jejich jmenovité hodnoty. V případě, že má družstvo potenciál uspět v podmínkách tržní ekonomiky, může se jmenovitá hodnota jednotlivých podílnických listů několikanásobně zvýšit. Problémem je, že někteří vlastníci podílových listů nesplnili v zákonné lhůtě ohlašovací povinnost vůči Centrálnímu depozitáři cenných papírů SR. Za této situace družstvo podílnické listy nemůže vydat a navíc zákon neřeší postavení těch, kteří tuto lhůtu nesplnili. Z toho vyplývá, že je tedy zcela na libovůli družstev, jakým způsobem se k takovýmto vlastníkům podílových listů postaví. Našim návrhem je prodloužit zákonnou lhůtu ohlašovací povinnosti tak, aby každý vlastník stihl ohlašovací povinnost splnit, čím by se odstranil nežádoucí stav a postavení všech vlastníků podílových listů by bylo stejné.
Reálnou cenu podílnického listu určuje trh. Problém, který však může některé vlastníky zmást, je striktní rozlišení nominální a tržní hodnoty podílnického listu. Základní principy tržního hospodářství tedy 3 v tomto případě mohou pro vlastníky přinést i určitou míru nejistoty.
ÚPRAVA DRUŽSTEV NA EVROPSKÉ ÚROVNI, EVROPSKÁ DRUŽSTEVNÍ SPOLEČNOST (SCE) Úprava družstva v evropském kontextu má společné znaky, které jsou promítnuty v Nařízení Rady č. 1435/2003, o stanovách Evropského družstva (Societas Cooperative Europeae – SCE) a v související Směrnici Rady č. 2003/72/ES, o účasti zaměstnanců, které se do slovenské úpravy promítly prostřednictvím tohoto nařízení, jakož i zákon č. 91/2007 Z. z., o európskom družstve, s účinností od 1. 4. 2007. Obdobně jako u evropské společnosti i úprava evropského družstva implementuje do slovenské právní úpravy též požadavek na uplatnění monistického systému řízení korporace. Rozdíl spočívá v úpravě statutárního orgánu, který je u evropského 4 družstva individuální – a to generální ředitel (§ 3 odst. 1 zákona č. 91/2007 z. z.). V čem spočívá úprava na úrovni společenství? Koho se týká? Evropské družstvo (či Eurodružstvo) je právnickou osobou, kterou právo EU zavedlo jako další krok k dokončení jednotného trhu a také proto, že stávající formy právnických osob – Evropská společnost a Evropské hospodářské zájmové sdružení nevyhovují specifikům družstevní formy aktivit. SCE je dle výše zmíněné směrnice založena minimálně 5 fyzickými osobami, které mají bydliště v různých členských státech EU nebo právnickými osobami zřízenými dle práva různých členských států EU. Může se tak stát i na základě fúze dvou stávajících družstev nebo přeměnou vnitrostátního družstva na novou právní formu bez nutnosti předchozího zrušení, pokud má toto družstvo sídlo a správní ústředí v jednom 5 členském státě a provozovnu nebo dceřinou společnost v jiném členském státě. Fúzi považujeme za obzvláště výhodný způsob založení, neboť již od začátku má družstvo silné postavení vzhledem k pevným základům, z kterých vychází. Nelze opomenout ochranu hospodářské soutěže, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Evropské družstvo, které bude mít zapsané sídlo na území Slovenské republiky, se zapisuje do „obchodného 6 7 registru“. Zápis do rejstříku jakož i výmaz z rejstříku se zároveň zveřejňuje v Úředním věstníku EU. Jedná se tedy o subjekt kapitálového charakteru, který povinně vytváří základní kapitál 30.000 €.
8
Co je cílem evropské družstevní společnosti? Především je to uspokojení potřeb členů anebo rozvoj jejich hospodářské anebo sociální činnosti a to v souladu s příslušnými zásadami, což je vyjádřeno v Preambuli nařízení o stanovách Evropského družstva. Jak dále Preambule uvádí, velkou překážku pro seskupování společností z různých členských států vytváří i nejednotná právní úprava států. Mělo by dojít k odstranění takovýchto překážek a umožnit tak zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a v rámci svého hospodářského rozvoje by mělo Společenství poskytnout družstvům, jako organizační formě obecně uznávané 9 ve všech státech, vhodné právní nástroje, které by jim usnadnily rozvoj přeshraničních činností. Výhoda
3
Zdenka Kollárová. 2012: Chcete predať podielnické listy? Prečítajte si, čo by ste mali vedieť. In ekonomika.sme.sk [online]. 2012 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z < http://ekonomika.sme.sk/c/6630124/chcete-predatpodielnicke-listy-precitajte-si-co-by-ste-mali-vediet.html > 4 Nařízení Rady č. 1435/2003, o stanovách Evropského družstva (SCE); Směrnice Rady č. 2003/72/ES; Zákon č. 91/2007 Z. z. 5 LOCHMANOVÁ, L. 2011. Základy obchodního práva. 2. vyd. Ostrava : KEY Publishing s.r.o, 2011, s. 190. 6 § 4 zákona č. 91/2007 Z. z.; § 27 odst. 2 písm. a, zákona č. 513/1991 Z. z., obchodný zákoník 7 Čl. 13 Nařízení Rady č. 1435/2003, o stanovách Evropského družstva 8 Čl. 3 odst. 2 Nařízení Rady č. 1435/2003, o stanovách Evropského družstva 9 Nařízení Rady č. 1435/2003
Evropského družstva spočívá v jeho přeshraničním prvku a s tím související možnost přeshraničního obchodu 10 11 v rámci EU. V budoucnosti se tak počítá s využitím této právní formy u spolupráce mezi tzv. euroregiony . Organizačně je SCE poměrně podobné klasickému družstvu, jak jej známe z vnitrostátní úpravy. Kromě výše zmíněného generálního ředitele musí mít družstvo samozřejmě schválené stanovy a také tzv. správní radu, což je orgán volený valnou hromadou a dal by se připodobnit k představenstvu. Na území České a Slovenské republiky nepatří družstva mezi oblíbené formy podnikání. Důvodem je především to, že v povědomí lidí se družstva stále jeví jako socialistický přežitek. Snaha o propagaci a popularizaci družstevní formy podnikání rovněž projevila Komise EU prostřednictvím zprávy Evropskému parlamentu, Radě, evropskému ekonomickému a sociálnímu výboru a výboru pro regiony, týkající se podpory družstevních společností v Evropě, již v roce 2003, kdy bylo cílem vylepšit „image“ družstev, a to jak na úrovni státní tak úrovni Unijní. Aktivity se měly týkat především rozšířením důležitosti družstev jako podniků. Komise vyzdvihovala oblasti, které je potřebné vysvětlit, a ve kterých by družstva mohla hrát velkou roli. Co vyzdvihnout při propagaci družstev? Především mohou být družstva prostředkem pro budování rostoucí ekonomické síly malých a středně velkých podniků na trhu. Je to možnost ucházet se o veřejné zakázky (ve kterých by například jedna právnická osoba nebyla natolik silná, ale díky spojení s dalšími může participovat na zisku podstatně větším). Dále družstva umožňují vertikální integraci řetězců produktů (fakticky výroba produktu až k jeho finální podobě). To umožňuje, aby družstva získala daleko větší zisk z přidané hodnoty. V případě meziprodukce by se tak snižovala přidaná hodnota. Při poskytování služeb je zapotřebí zdůraznit vysokou jejich úroveň. Takové družstvo by tak umožňovalo svým členům nejen podílet se na řízení, ale především uspokojovat jejich potřeby (největší růst byl zaznamenán v oblasti zdravotnictví, školství a sociálních prací). A jako další bonus lze u družstev zdůraznit jejich budování na základě vědomostí členů. Což tvoří 12 významný objem nehmotného majetku. Nejen Evropská komise, ale i další organizace, jako je tomu např. u OSN, která na svém 66. Plenárním zasedání Valného shromáždění vyhlásila rok 2012 za Mezinárodní rok družstev. To bylo spojeno s výzvou pro vlády států, zakládat v jednotlivých zemích Národní výbory pro koordinaci a zajištění aktivit spojených s Mezinárodním rokem družstev. Hlavním záměrem tak bylo nejen zdůraznění přínosu družstev do sociálněekonomického rozvoje, ale i to, že družstva mají vliv na snižování chudoby, vytváření pracovních míst a sociální 13 začleňování. Nelze opomenout také snahu Evropského hospodářského a sociálního výboru, které v roce 2012 zaujalo stanovisko na téma „Družstevní a zemědělsko-potravinářský rozvoj“. Jednalo se tak o stanovisko z vlastní iniciativy výboru.
NÁVRHY NA ÚPRAVU DE LEGE FERENDA, ZÁVĚR Družstva mají velmi specifický charakter. Vzhledem k velkému množství osob, které mohou družstvo založit jej nepovažujeme za nejlepší právní formu pro podnikání. Velké množství osob, které podnikají společně, má negativní vliv při rozhodování a řízení družstva. Více osob = více názorů = těžší nalezení kompromisu. Za 10
„The border regions in Europe have long borne the stamp of the continent’s history: traditionally isolated from the capital cities, these regions often symbolised the divisions of the old continent and were at the centre of territorial disputes that tore Europe apart.“, eurokomisař Michel Barnier 11 LOCHMANOVÁ, L. 2011, s. 190. 12 Správa Europskej Komisie Rade a Európskému parlamentu, Europskému ekonomickému a sociálnemu výboru a Výboru pre regióny, O podpore družstevných spoločností v Európe, Brusel 2003 13 Anonym. 2011. 2012: Mezinárodní rok družstev. In naseekonomika.cz [online]. 2011 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z
podstatnou výhodu družstev (zejména v dnešní době) považujeme lepší odolnost proti nepříznivému ekonomickému vývoji trhu. Tato odolnost je dána dlouhou tradicí družstev a pevným zakořeněním ve společnosti. Věříme, že společenský pohled na družstva se mění, a že družstva překonala nedůvěru často spojovanou s jejich pojetím v socialistické společnosti. V současné době vidíme budoucnost družstev především v zemědělsko-potravinářské oblasti udržitelného místního rozvoje, a také v oblasti sociálního podnikání. Největší šanci na uplatnění poté predikujeme v zakládání Eurodružstev, především v oblasti euroregionů. Jako příklady lze uvést spolupráci Slovenské republiky s Maďarskem, či České republiky s Polskem (v případě hraničních oblastí, které mají historickou tradici). Celou koncepci Eurodružstva považujeme za zdařilou, nicméně, dle našeho názoru, tržní prostředí v mnoha členských státech EU ještě „nedozrálo“ natolik, aby se pozitiva této právní formy zcela projevily. Pro futuro tedy v této právní úpravě vidíme potenciál také proto, že pro veškeré národní předpisy upravující družstva, se musí dodržovat zásada eurokonformního výkladu. Družstevní podnikání dává osobám, například živnostníkům, jednoduchou možnost sdružovat se za účelem vytvoření silné základny. Tato forma obchodní společnosti tedy svým členům ulehčuje přežití na trhu tím, že umožňuje výrazně výhodnější podmínky (větší zakázky, na které by samotný živnostník nedosáhl; zprostředkování materiálu a jiných prostředků k podnikání za velkoobchodní ceny i silnější právní postavení v podnikatelských vztazích). Družstva zemědělského charakteru, která by fungovala na místní úrovni, by mohla zajistit udržitelnost zemědělské produkce a následný prodej konečných výrobků v místě jejich zpracování, tedy větší rozvoj lokálních trhů a větší místní zaměstnanost. V tomto smyslu by tak mohly být alespoň částečně odbourány náklady související se skladováním potravin, což by se následně mohlo projevit i na cenách. Potraviny vyrobené družstvem by mohly snáze konkurovat potravinám, které procestovaly polovinu světa, než se dostaly ke spotřebiteli. Šetřily by se náklady spojené s logistikou, a také životní prostředí. Odbytová družstva zemědělského charakteru dobře fungují například ve Francii, Itálii a ve Španělsku a to na regionální úrovni. Tato uskupení jsou v praxi relativně malá a nedostávají se tedy do střetu s pravidly hospodářské soutěže. Při úvahách, jakým způsobem finální produkty družstva ještě efektivněji přiblížit spotřebitelům, docházíme k závěru, že vhodným způsobem by mohlo být označení např. „poctivý družstevní výrobek“ pro konečné produkty výrobních či zemědělsko-potravinářských družstev. Naše úvaha vychází z již používané a v ČR dobře známé národní značky kvality „KLASA“, která označuje výrobky domácích výrobců a je založena na principu dobrovolnosti. Touto značkou kvality je v současnosti označeno více než 1000 produktů českých, moravských a slezských výrobců. Nelze opomenout družstva bytová. ZOK řeší otázky postavení členů bytového družstva, na rozdíl od slovenské právní úpravy. Tato úprava garantuje silnější postavení členů družstev a tím jim zajišťuje větší právní jistotu. Právní úprava v ZOK je založena na principech solidarity a svépomoci, kdy bytové družstvo poskytuje určité vzorové podmínky bydlení, např. bydlení za družstevní cenu, které je nižší než u jiných typů bydlení. Členové jsou tak chráněni a bydlí co možná nejlevněji. Dle našeho názoru mají bytová družstva největší smysl, protože mohou představovat jakousi (absolutní) ochranu proti dispozici s majetkem. Chápeme je i jako specifická družstva spotřebitelů, kterým je poskytnuta zvýšená právní ochrana v soukromoprávních vztazích, kdy může být na spotřebitele nahlíženo jako na slabší stranu. Nevýhody spatřujeme v některých ustanoveních v ZOK, která určují, že některé úkony družstva je možné činit pouze se souhlasem všech členů družstva, což zejména u velkých družstev považujeme za velmi nezdařilé. Domníváme se, že účelem daných ustanovení je právě absolutní ochrana bydlení, proto je téměř nemožné tyto podmínky v praxi naplnit. De lege ferenda tedy navrhujeme propracovanější úpravu slovenské právní úpravy bytových družstev, zejména proto, že bytová družstva mohou sdružovat a chránit podstatnou část obyvatelstva. Je zde zájem na absolutní právní jistotě, neboť tato oblast má i významný sociální kontext, protože podmínky dnešní tržní ekonomiky neumožňují
mnoha lidem pořízení lepšího standartu bydlení, a proto i do budoucna bude pravděpodobně členská základna široká. Také v zájmové oblasti lze spatřit možnost velkého využití družstev. Jako příklad lze uvést sportovní klub, kde je mnoho členů, kteří se podílejí na správě klubových věcí. Využití vidíme např. ve správě nemovitostí které se vážou na sportovní aktivity. Správa takového hokejového stadiónu by tak byla v působnosti těchto zájmových uskupení a právě zde se plně projeví principy družstva jako takového - uspokojování potřeb svých členů, solidarita, svépomoc, demokracie a fakultativní výdělečný charakter družstva, díky kterému může být družstvo zpětně finančně podporováno a zvyšuje se blaho jeho členů. Jak dospět k trhu s vyšším zastoupením družstev? Možností může být několik. Především je zapotřebí podporovat vznik nových družstev, například prostřednictvím zvýhodněných finančních úvěrů nebo prostřednictvím agentur pro rozvoj, které by se primárně zabývaly problematikou družstev v rámci právního poradenství nebo v rámci přerozdělování dotací ze zdrojů EU. Vytvoření zájmových sdružení na unijní úrovni, pro příklad komor, které by sdružovaly družstva podobného zaměření za účelem komunikace a společného vytváření návrhů na příznivější legislativu, by dle našeho názoru napomohlo popularitě a fungování družstev, neboť návrhy z praxe bývají obvykle ty nejlépe fungující. Námi navrhované úpravy de lege ferenda, které jsme čerpali z české legislativy, která nabude účinnosti k 1.1.2014 (NOZ a ZOK), jsou postavené pouze na teoretické analýze těchto kodexů, protože hlavní slovo budou jako vždy mít soudy a je velmi pravděpodobné, že aplikací v praxi se objeví problémy, které jsme přehlédli nejen my, ale také zákonodárce. Z těchto důvodů si myslíme, že s veškerými legislativními změnami bude nejlepší počkat na výše zmíněné „setkání teorie s praxí“.
