VÝZNAM A MÍSTO V ČESKÉ EKONOMICE

Obsah: OBSAH:....................................................................................................................................................... 4 ÚVOD .......................................................................................................................................................... 5 1.

VÝZNAM A MÍSTO V ČESKÉ EKONOMICE ........................................................................... 6 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

2.

STRUKTURÁLNÍ FONDY EU A PODPORA MSP ................................................................... 19 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6.

3. EU

REGIONY SOUDRŢNOSTI ........................................................................................................... 19 CÍLE REGIONÁLNÍ POLITIKY ..................................................................................................... 23 FONDY EU PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007 – 2013 ................................................................... 26 OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ 2007 – 2013 ....................................................................... 32 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE ........................................................................... 34 JEDNOTLIVÉ PROGRAMY PODPORY OPPI ................................................................................. 36

INSTITUCE V ČR ZAMĚŘENÉ NA PODPORU MSP ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ………………………………………………………………………………………………………45

3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4.

DEFINOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ........................................................................... 6 VÝZNAM MSP ........................................................................................................................... 8 SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PŘÍNOS MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ .......................................... 9 POZICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EU ........................................................................ 11 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V ČR ............................................................................................. 12 KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ .................................................... 14 VÝHODY A NEVÝHODY MSP .................................................................................................... 16

AGENTURA PRO PODPORU PODNIKÁNÍ A INVESTIC – CZECHINVEST ......................................... 46 CZECHTRADE ........................................................................................................................... 48 ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ (AIP) ............................................................................... 50 ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA .................................................................. 50 REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ A INFORMAČNÍ CENTRA ................................................................. 51 PODNIKATELSKÁ INOVAČNÍ CENTRA ........................................................................................ 52

ANALÝZA PODANÝCH ŢÁDOSTÍ A UDĚLENÝCH DOTACÍ MSP (OBDOBÍ 2004 – 2006) ………………………………………………………………………………………………………54 4.1. 4.2. 4.3.

OPERAČNÍ PROGRAM PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ .......................................................................... 54 ANALÝZA PODANÝCH, ZAMÍTNUTÝCH A UDĚLENÝCH DOTACÍ DLE PROGRAMŮ A KRAJŮ ......... 55 ANALÝZA ČERPÁNÍ DOTACÍ A ZVÝHODNĚNÝCH ÚVĚRŮ Z OPPP .............................................. 59

5. ANALÝZA DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ VYUŢITÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ PRO FINANCOVÁNÍ MSP (OBDOBÍ 2007 – 2013) .................................................................................... 68 5.1. 5.2.

ANALÝZA PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ OPPI .............................................................................. 68 HLAVNÍ DŮVODY ZAMÍTNUTÍ ŢÁDOSTÍ O DOTACE Z FONDŮ EU ............................................... 73

ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: ................................................................................................... 77 REJSTŘÍK TABULEK, GRAFŮ, MAP, SCHÉMAT A PŘÍLOH ...................................................... 78 PŘÍLOHY: ................................................................................................................................................ 80

4

Úvod Malé a střední podniky (MSP, anglicky SMEs – Small and Medium Enterprises) mají v národním hospodářství své důleţité a nezastupitelné místo. V rámci ekonomiky pozitivně ovlivňují velké podniky, zejména pokud se jedná o zvyšování efektivnosti a inovací. Malé a střední podnikání má pro rozvoj národního hospodářství mimořádný výzmam. Významně se podílí se na vzniku nových pracovních příleţitostí a na rozvoji obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Mají schopnost pojmout podstatnou část uvolněných pracovních sil z velkých společností v době strukturálních změnách a tím přispívají ke stabilizaci ekonomického systému. Rozkvět malých a středních podniků je všeobecně povaţován za jeden z důleţitých a hlavních faktorů ekonomického rozvoje. Evropská unie povaţuje za páteř evropské ekonomiky právě MSP, které jsou hybnou sílou zaměstnanosti a sociální integrace. Cílem mé bakalářské práce je na základě dostupných informací analyzovat moţnost vyuţití fondů EU jako zdroj financování MSP. Práci jsem rozvrhla do pěti základních částí, v nichţ se postupně věnuji významu a postavení malých a středních podniků v české ekonomice. Dále uvádím strukturální fondy EU, ze kterých lze čerpat finanční podporu pro malé a střední podniky. Soustředím se hlavně na Operační program Podnikání a inovace, u kterého uvádím podrobnější informace, jakou formou a do jaké výše lze čerpat z jednotlivých programů. Třetí část je zaměřena na instituce v ČR, které se soustředí na pomoc MSP při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Ve čtvrté a páté části práce jsou zpracovány analýzy podaných ţádostí a udělených dotací MSP v Operačním programu Průmysl a podnikání za období 2004 – 2006 a dosavadních výsledků vyuţití strukturálních fondů EU, soustředěné na Operační program Podnikání a inovace v období 2007 – 2013. V závěrečné části se věnuji shrnutí poznatků, týkajících se malých a středních podniků, moţnostem čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, jak pro předchozí tak i pro aktuální programovací období.

5

1. Význam a místo v české ekonomice Cílem této kapitoly je vymezit malé a střední podnikání tak, jak je definuje zákon č. 47/2002 o podpoře malého a středního podnikání1, zjistit postavení firem v podnikatelské sféře ČR a EU. Dále porovnává silné a slabé stránky malého a středního podnikání a zhodnocuje konkurenceschopnost malých a středních podniků v ČR.

1.1. Definování malých a středních podniků Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou významnou součástí kaţdé ekonomiky, neboť tvoří naprostou většinu ze struktury všech podniků. Mají schopnost absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých společností a jsou stabilizačním prvkem ekonomického systému. Dne 1.ledna 2005 vstoupila v platnost nová definice MSP pro členské země Evropské unie, která je obsaţena v Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC), dále je součástí Nařízení Komise (ES) č.364/2004. Obecně lze říci, ţe změna nastala ve zrušení platných údajů v korunách (Kč) a došlo k jejich nahrazení hodnotami, které jsou udávané jen v eurech (EUR). Dále došlo k posunu ekonomických hodnot a je brán zřetel na vztahy mezi jednotlivými podniky. Pokud by komise uvaţovala o další aktualizaci definice, měla by být zaměřena dle CEBRE2 na objemové neţli na kvantitativní ukazatele (týkající se počtu zaměstnanců). Změna by měla reflektovat aktuální ekonomický vývoj a zamezit tomu, ţe někteří podnikatelé s ohledem na extrémní změny obratu – v důsledku rostoucích či klesajících cen surovin (ropa, nikl, atp.), jeden den spadají do definice MSP a druhý den nikoliv. V praxi se definice MSP často zjednodušuje - v hlavní roli je pak počet zaměstnanců. Ale nesmíme opomenout změnu hranice aktiv a obratu, i kritérium nezávislosti.

1

Plné znění zákona 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných úředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů naleznete v příloze. 2 CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU Citace: http://www.cebre.cz/dokums_raw/podklad_2.doc

6

Vymezení pojmu malý a střední podnik a postupy pro zařazení podnikatelů mezi jednotlivé kategorie.3

Střední podnikatel Zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu – 50 milionů EUR (dříve 40 mil. EUR) Hranice aktiv – 43 milionů EUR (dříve 27 mil. EUR) Kritérium nezávislosti – 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik anebo více podniků , které nesplňují kritéria MSP

Malý podnikatel Zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu – 10 mil EUR (dříve 7 mil. EUR) Hranice aktiv – 10 mil EUR (dříve 5 mil. EUR) Kritérium nezávislosti – 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden anebo více podniků, které splňují kritéria MSP

Drobný podnikatel (mikro podnikatel) Zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu – 2 miliony EUR (dříve nebylo) Hranice aktiv – 2 miliony EUR (dříve nebylo) Kritérium nezávislosti – 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit podnik či více podniků, které nesplňují kritéria MSP Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků POČET ZAMĚSTNANCŮ

OBRAT

NEBO

AKTIVA ROZVAHY

STŘEDNÍ PODNIK

Méně neţ 250

Méně neţ 50 milionů


MALÝ PODNIK

Méně neţ 50



MIKRO PODNIK

Méně neţ 10

Méně neţ 2 miliony

Méně neţ dva miliony

Zdroj: http://europa.eu.int/comm/enterprice_policy/charter/2005_charter_docs/sec_2005_170_en.pdf 3

Následující definice je zaměřena pouze na samostatný podnik, nebere v úvahu jak spojený tak partnerský podnik.

7

1.2. Význam MSP Význam malých a středních podniků v české ekonomice v průběhu 90. let stále narůstal. Změna společenských poměrů u nás vytvořila podmínky pro přeměnu průmyslové struktury - od jedné z nejvíce monopolizovaných ekonomik (s průměrným počtem přesahujícím 2000 zaměstnanců v 1 průmyslovém podniku) na racionální strukturu respektující zájmy obou stran trhu, a to jak nabízejících, tak poptávajících. Jejich potřeby dále určují charakter organizace výroby, pouţívané techniky a technologie, právní formy ekonomických subjektů a dalších. Je přirozené, ţe od 90. let počet malých a středních podniků u nás dynamicky rostl a jejich podíl na počtu všech podniků v roce 2000 v České republice činil 99,8%. Ve stejné době se výrazně sníţil počet velkých podniků. V důsledku toho značně vzrostl podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti. Z celkového počtu zaměstnanců v roce 2000 připadalo na malé a střední podniky 59,5 % osob. Jejich podíl na HDP ve stejném roce dosáhl 40,4 %, na celkových výkonech naší ekonomiky se podílely 52,9 % a na přidané hodnotě 52,6 %. V roce 2000 nezanedbatelně přispěly k růstu obratu zahraničního obchodu, kde jejich prostřednictvím bylo realizováno 36,2 % celkového vývozu a 49,4 % celkového dovozu zboţí a sluţeb do naší ekonomiky. 4 Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR v letech 1997 - 2006

829612 1008195 178583

839118 995701 156583

143994

844386 988697

823974 971210 144311

111298

108398

103679

104561

200000

88275

400000

147236

600000

634829 746127

800000

635735 744133

568855 657130

636061 740622

1000000

650128 753807

1200000

858051 1002045

Vývoj počtu MSP v ČR (období 1997 - 2006)

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet MSP - právnické osoby

Počet MSP - fyzické osoby

Zdroj: http://download.mpo.cz/get/35064/39431/456948/priloha004.pdf

4

Citace: http://libinst.cz/clanky.php?id=123

8

Počet MSP - celkem

V České republice bylo k 31.12.2006 vydáno 3838 tisíc ţivnostenských oprávnění. Na rozdíl od roku 2005 se celkový počet vydaných oprávnění zvýšil o 2,32%, coţ je cca 87 tisíc. Ke dni 31.12.2006 vlastnilo ţivnostenské oprávnění jiţ 2031 tisíc podnikatelů. Z toho bylo 257 tisíc právnických osob. Graf č. 2: Demografie podniků

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc

Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe počet vzniklých a zaniklých subjektů se relativně nemění. Tento graf je zpracován podle posledních dostupných informací a vypovídá o skutečnosti, ţe počet vzniklých společností je větší neţ počet zaniklých.

1.3. Sociální a ekonomický přínos malých a středních podniků Malé a střední podniky v české společnosti zastávají nezastupitelné místo. Občané mají moţnost se sami rozhodnout, zda budou podnikat a nebo jestli se nechají zaměstnat. V případě neúspěchu osobní obchodní společnosti nebo fyzické osoby riskují mnoho, ručí totiţ veškerým svým majetkem. Vznikají rodinné firmy, obchodní výrobní společnosti, ve kterých má stát určitou jistotu, ţe stabilizují střední společenskou vrstvu, tak zvaný střední stav. MSP

se více zapojují do regionů, ve kterých působí a tím podporují sníţení

nezaměstnanosti v daném regionu. Ve většině případů podnikatel v regionu sám ţije, tím je méně anonymní a jeho jednání je pod neustálou veřejnou kontrolou. Jedním z nejcennějších charakteristických znaků malých a středních podniků je flexibilita, neboli schopnost se přizpůsobovat měnícím se skutečnostem. Neustálé 9

trendy globalizace se také promítají do ekonomického sektoru, kde dochází ke vzniku a rozvoji multinárodních korporací a řetězců. Proti posilování monopolních tendencí bojují MSP. Díky své rychlé přizpůsobivosti na měnící se prostředí a potřeby zákazníka jsou MSP nositeli nesčetných drobných inovací. V okrajových oblastech trhu, které jsou pro velké podniky méně atraktivní se MSP dokáţí prosadit a působit. V různých zemích se rozsah malých a středních podniků liší, v roce 2007 se sektor MSP v ČR podílel na zaměstnanosti 61,4%, na tvorbě hrubého domácího produktu 34,92%, na výkonech 51,7% a na přidané hodnotě 53,69%. Z celkového počtu podniků sektor malého a středního podnikání pokrýval 99,83%.5 Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích ROK

UKAZATEL

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

99,77

99,78

99,80

99,81

99,81

99,79

99,81

99,84

99,85

99,84

99,83

ZAMĚSTNANCŮ

59,82

56,35

59,12

59,47

59,73

60,94

62,21

61,48

61,63

61,76

61,41

VÝKONY

52,91

51,73

53,34

52,85

51,44

52.02

52,01

52,29

52,42

52,94

51,70

PŘIDANÁ

57,36

51,35

53,03

52,60

51,33

52,69

52,06

53,02

53,68

55,12

53,69

1)

1)

54,69

54,67

55,72

55,50

56,18

55,61

55,88

56,03

55,92

1)

1)

41,66

40,56

37,81

44,52

49,55

55,43

52,57

55,33

54,54

VÝVOZ

36,40

36,25

36,54

36,15

35,74

34,16

34.00

34,3

40,7

45,2

44,8

DOVOZ

48,00

48,84

50,74

49,43

47,12

50,33

49,80

52,5

54,7

56,3

54,4

1)

1)

34,78

31,74

31,12

32,24

35,22

34,69

34,60

36,68

35,49

POČET PODNIKŮ

POČET

HODNOTA

MZDOVÉ NÁKLADY /BEZ

OON/

INVESTICE

HDP

1)ukazatel nebyl ČSÚ sledován Zdroj:http://download.mpo.cz/get/35064/39431/456948/priloha004.pdf

5

Citace: http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getFileinternet/23558/23700/C1_PRIL1_04.doc

10

Graf č. 3: Počet zaměstnanců v MSP (1997 – 2007)

1800

2018

1945

1924

1904

1910

1947

1848

1900

1721

2000

1830

1948

2100

1870

Počet zaměstnanců v MSP

1700 1600 1500 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců v MSP (v tis.) Zdroj: http://is.muni.cz/th/19849/esf_b/grafy_UCO19849.xls; http://www.spcr.cz/cz/infoservis/obchodni_politika/male_stredni_podnikani.doc; vlastní zpracování

1.4. Pozice malých a středních podniků v EU Malé a střední podniky jsou v České republice a v zemích Evropské unie vnímány jako páteř národních ekonomik. A to díky jejich flexibilitě, která umoţňuje se rychle přizpůsobit trţnímu prostředí, vytvořit nová pracovní místa, podporovat zdravé konkurenční prostředí a v neposlední řadě přispívá k udrţení hospodářské rovnováhy. V Evropské unii existuje zhruba 18 milionů malých a středních podniků, coţ je cca 99,8 % všech podniků v Evropské unii. MSP tvoří v průměru 55% obratu všech podniků a poskytují 66% pracovních míst na trhu práce. Ve srovnání s velkými společnostmi zaměstnávají více mladých lidí, pracovníků na poloviční úvazek a dokonce více ţen neţ muţů. Naopak úroveň vzdělání a celková stabilita malých a středních podniků je na rozdíl od velkých společností mnohem niţší. Hustota malých a středních podniků napříč Evropskou unií se výrazně mění, jak uvádí níţe uvedený obrázek. Mapa č. 1, uvádí počet MSP na 1000 obyvatel v jednotlivých státech,

jejichţ ekonomiky jsou

v rámci EU-25 poměrně malé ( Kypr, Malta,

Lucembursko). Naopak velké ekonomiky mají niţší hustot MSP. Mapa 2 vykazuje hustotu velkých společností na 10 000 obyvatel. Zde je zřejmé, ţe nízká hustota je ve státech jiţnějších a naopak vysoká v severnějších státech. Například Itálie, která má jak

11

nízkou hustot MSP, tak velkých podniků, se malé a střední podniky podílejí na tvorbě zaměstnanosti a přidané hodnotě výrazně více, neţ činí průměr EU. Mapa č. 1: Hustota MSP a velkých podniků států EU (2003) Hustota MSP na 1000 obyvatel (2003) <4 4 – 9,9 10 – 24,9 > = 25 nedostupná data

Hustota VP na 10 000 obyvatel (2003) <8 8 – 8,9 9 – 10,49 > = 10,5 nedostupná data

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A9_a_st%C5%99edn%C3%AD_podniky#cite_note-lit2-5

1.5. Malé a střední podniky v ČR Pro národní hospodářství jsou malé a střední podniky velice důleţitou sloţkou. V roce 2000 bylo na území České republiky 760 892 malých a středních podniků, coţ tvoří 99,8% ekonomiky z podnikatelsky aktivních subjektů. MSP mají velký význam pro rozvoj národního hospodářství, dále pro vytvoření nových pracovních míst na trhu práce a v neposlední řadě rozvoj jednotlivých měst, obcí a regionů. Rozvoj MSP je všeobecně povaţován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Pro Českou republiku jsou MSP jistou moţností a příleţitostí. Jsme malá země ve středu Evropy a jsme nuceni stavět své konkurenční výhody na zásadě lokální autonomie podnikatelských sítí, a ne jako centralizaci makroekonomického diktátu státu a jeho podnikových gigantů. Sítě malých, flexibilních podniků neodvozují své

12

úspěchy jen z finančního kapitálu, ale také od schopností, znalostí a hlavně podnikavosti lidské bytosti. Konkurenční výhody ČR je mohou vytvářet pouze tyto individuální a lokální schopnosti. Stěţejní část národního hospodářství České republiky malého a středního podnikání tvoří oblast průmyslu, kde působí jako subdodavatel velkých průmyslových společností. Zajišťují pro ně sluţby jako jsou například marketingové průzkumy, stravování zaměstnanců, reklama, software. Dále působí také v oblasti stavebnictví, sluţeb a dopravě. Graf č. 4: Odvětvová struktura malých a středních podniků (1995 – 2005)


Výše uvedený graf dle poslední statistiky Českého statistického úřadu vypovídá o významných tendencích národohospodářského významu. V posledních letech značně klesá počtu MSP v oblasti obchodu, naopak odvětví průmyslu a sluţeb výrazně stoupá. Graf č. 5: Malé a střední podniky – regionální struktura (2005) Malé podniky

Mikro podniky

8,7 11,3 11

Stření podniky

9,7

Praha 18,7

Střední Čechy

18,3 9,6 9 17,1 16,6 16 13,7 10,7 10,1 17,3 9,4 14 8,7 14,2 11,1 9,6 13,9 11,6 8,8

Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezko


13

Struktura malých a středních podniků dle tak zvaných regionů soudrţnosti (tedy nikoliv krajů), porovnává území s přibliţně stejným počtem obyvatel. Z výše uvedeného grafu je zřejmý odstup Prahy, která má největší zastoupení MSP – 18% z celku. Na rozdíl od regionu Severozápadního (Karlovarský a Ústecký kraj) a Moravskoslezského (Ostravský kraj), ty mají počet MSP nejniţší – pouhých 9% kaţdý region. Oba tyto regiony mají odlišnou velikostní strukturu průmyslu, kdyţ uváţíme vyšší míru nezaměstnanosti, je pak zřejmé, ţe rychlejší rozvoj malých a středních podniků by byl cestou k jejich sníţení.

1.6. Konkurenceschopnost malých a středních podniků Chce-li být podnik v dnešní době konkurenceschopným musí, se znamenitě orientovat v globalizujícím se podnikatelském prostředím. Konkurenceschopnost můţeme chápat jako schopnost podniku střetnout se s většími společnostmi na trhu, obstát a tím zajistit si alespoň střednědobou prosperitu. Podstatou konkurenceschopnosti je tedy úmyslná tvorba a udrţení konkurenčních výhod. Je nezbytné, aby si společnosti hledaly cesty, jak růst a budovat výhody, místo pouhého eliminování nevýhod.

Swot analýza konkurenceschopnosti MSP Označení SWOT je sestaveno z prvních písmen anglických výrazů: S

Strengths - silné stránky

W

Weaknesses - slabé stránky

O

Oportunities - příleţitosti

T

Threats - hrozby

SWOT analýza je nástroj pouţívaný zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové strategie k identifikaci silných a slabých stránek podniku, příleţitostí a ohroţení. Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak sniţující vnitřní

hodnotu

firmy

(aktiva,

dovednosti,

podnikové

zdroje

atd.).

Naproti tomu příleţitosti a ohroţení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůţe tak dobře kontrolovat. Ale můţe je identifikovat pomocí vhodné analýzy, konkurence nebo

14

pomocí analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku.6

Strenght Flexibilita společnosti na vývoj trhu. Znalost lokálních trhů. Motivace k výkonu u vlastníků společností. Snadná přizpůsobivost pracovních sil.

Weaknesess Nedostatečná kapitálová vybavenost, především malých a mikro podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob. Zastaralé technické vybavení společností. Omezený rozsah znalostí a zkušeností v oblasti managementu a marketingu. Nízká produktivita práce oproti průměru EU. Podniky střední velikosti postrádají tradice firemní značky. Výroba je energeticky náročná. Nedostatek odborných znalostí při ochraně autorských práv. Zaostání v oblasti designu. Nedostatečná orientace při

vyuţití čerpání podpory malého a středního

podnikání.

Opportunities Zvýšení spolupráce podniků v oblastech společného zájmu v rámci nákupních, odbytových kooperačních sítí. Moţnost proniknutí na nové části jednotného evropského trhu. Zavádění a vyuţití společných značek. Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP. Širší vyuţití prostředků EU.

6

Citace: http://www.ewizard.cz/logistika-slovnik.php?detail=22

15

Threats Konkurence velkých společností. Odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Nedostatek pracovních sil z oblasti technických a řemeslných oborů. Zaostání společnosti v technické a technologické oblasti. Nedostatečná podpora investičních aktivit malých a středních podniků. Má-li být společnost konkurenceschopná, musí se vyznačovat silou, odolností v celistvosti, tzn. integritou, také musí být pruţná v reakcích, tzn. mobilní, a v neposlední řadě musí být suverénní, tzn. svébytná ve své existenci.

1.7. Výhody a nevýhody MSP Malé a střední podniky se vůči velkým společnostem potýkají s řadou nevýhod, ale na druhé straně mají samozřejmě mnoho výhod.

Výhody MSP mají díky omezenosti kapitálových zdrojů moţnost pruţně reagovat na změny, například na výkyvy trhu. Tato výhoda je dána tím, ţe MSP nejsou zuţovány rozsáhlým investičním majetkem, a proto mají moţnost produkčního vyuţití. Malé s střední podniky tedy nevyţadují takové velké zásahy do výrobní základny při případných změnách ve výrobním programu. Malé a střední podniky musí vyvíjet inovační kreativitu k nutnému přeţití na trhu. V těchto podnicích je značně více prostoru pro individuální iniciativu a současně méně omezujících organizačních podmínek. V malých a středních podnicích jsou také manageři k inovovaným oblastem mnohem blíţe, a tím jsou do těchto inovací více zainteresováni.7 Dle statistiky z minulých let zaměstnávaly MSP 61,5% pracujících z celkového počtu ekonomicky aktivních lidí. Vytváření nových pracovních příleţitostí je doménou hlavně malých a středních podniků, protoţe mají na zřízení nového pracovního místa niţší náklady.

7

Citace: Malach A. a kolektiv.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, str.32

16

Malé a střední podniky mají díky pruţnosti reakce na změny, neboli flexibilitě schopnost odolnosti proti hospodářské recesi. V případě hospodářské recese se mnoho velkých společností

zbavuje aktivit s nízkým ziskem

nebo také ztrátových

hospodářských aktivit, a tím dávají moţnost své produkční kapacity malým a středním podnikům. Velké společnosti přijímají rozhodování o změnách pomaleji, jelikoţ mají větší okruh vlastníků. Naopak MSP reagují daleko pruţněji a to jim dává předpoklad rychleji přijímat podnikatelská rozhodnutí. Dále mezi výhody MSP můţeme zařadit: jednoduchá organizační a řídící struktura zaplnění okrajových oblastí trhu, o které nejeví větší podniky zájem zmírnění negativních důsledků strukturálních změn decentralizace podnikatelských aktivit, které napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí osobní kontakt se zaměstnanci, ztráta anonymity a vyšší odborné nasazení vytvoření podmínek pro vývoj nové technologie originalita myšlení českých lidí

Nevýhody Hlavním problémem malých, ale i středních podniků je omezená moţnost zaměstnávání odborníků ve správě. MSP podléhají stejně jako velké společnosti stejným zákonům a předpisům, ale často nemají dostatek pracovních sil k naplnění všech zákonů a předpisů. Proto také mají na řídící pracovníky zvýšené odborné a časové poţadavky. Také nesnadná dostupnost k úvěrům a tím menší finanční síla je velkým omezením pro malé a střední podniky. Omezení financí můţe být také bariérou k dalšímu rozvoji společnosti, které bez dostupnosti úvěru nemohou realizovat podnikatelské a inovační záměry. Omezené moţnosti získání výhod v rozsahu produkce vychází z nízké koncentrace menších příleţitostí ve shromaţďování výroby. Malé a střední podniky na rozdíl od velkých společností odebírají potřebný materiál na výrobu pouze v malém mnoţství.

17

Uniká jim tak sleva a výhodnější dodací podmínky, které jsou většinou poskytovány jen při dodávkách ve větší kvantitě. Pro malé a střední podniky je obtíţnější ovlivňovat své potencionální zákazníky, protoţe disponují omezenými prostředky na propagaci a reklamu, coţ dále způsobuje bariéry k růstu obratu a k zvyšování velikosti podniku. MPS svou produkci proto mohou umísťovat hlavně na segmentech lokálních trhů.8 Dále mezi nevýhody můţeme zařadit: velké administrativní zatíţení platební nekázeň, která dále způsobuje druhotnou platební neschopnost konkurence velkých obchodních řetězců oslabená pozice v soutěţi o veřejné zakázky i přes existenci zákona o veřejných zakázkách č. 40/2004 Sb. nízká dostupnost potřebných informací a poradenských sluţeb vysoké náklady na zaměstnance díky sociálnímu a zdravotnímu pojištění neexistence kontroly ve státní správě nedostačující vědecký výzkum a vývoj nefunkční legislativa a justice vysoké nájemné za prostory určené k podnikání (např. ve Švýcarsku se regionální samospráva o malé a střední podniky stará) celkově špatná ekonomická situace v zemi neustálé změny daňového systému omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu Z výše uvedené analýzy vyplývá, ţe nevýhody převaţují nad výhodami. Mezi hlavní existenční problémy MSP je velké administrativní zatíţení, sloţitá daňová soustava a především druhotná platební neschopnost. Jako výhodu MSP je důleţité zmínit moţnost pruţněji reagovat na změny.

8

Citace: http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getFileinternet/23558/23700/C1_PRIL1_04.doc

18

2. Strukturální fondy EU a podpora MSP Cílem kapitoly je zmapování různých druhů finančních podpor, určené pro malé a střední podniky, popsat nejvýznamnější strukturální fondy Evropské unie. Dále definovat současné programovací období a popsat operační programy, které jsou určené převáţně k podpoře podnikání MSP v České republice. Druhá část kapitoly popisuje průběh vyhlášení jednotlivých programů podpor, implementace operačních programů, výběr ţádostí, hodnocení projektů, ale také postupu při realizaci projektů. V období 2007 – 2013 bude mít Česká republika šanci vyuţít ze strukturálních fondů Evropské unie ohromnou sumu peněz. Půjde zhruba o 26,7 miliard € (cca 752,7 miliard CZK). Pro srovnání: výše státního rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou ČR můţe v období 2007-2013 čerpat, pak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007. Dle návrhů by se měla většina peněz vyuţít na rozvoj dopravy a ochranu ţivotního prostředí.

2.1. Regiony soudrţnosti V České republice směřuje podpora do tvz. regionů soudrţnosti. Jde o sdruţené kraje, které vytvářejí větší oblasti s přibliţně stejným počtem obyvatel. Kaţdý členský stát Evropské unie má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění, které respektují potřeby státní správy a obyvatel. Z tohoto důvod má EU 27 různých systémů správního členění, coţ znemoţňuje vzájemné ekonomické ale i statistické srovnání regionů. Pro zjednodušení srovnání ekonomické a sociální situace v regionech byla v roce 1998 zavedena nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS)9. Na tomto základě jsou podle počtu obyvatel určeny tři hlavní úrovně regionálního členění území. Tabulka č. 3: Hlavní úrovně regionálního členění území dle počtu obyvatel – NUTS DOPORUČENÝ MINIMÁLNÍ POČET

DOPORUČENÝ MAXIMÁLNÍ POČET

OBYVATEL

OBYVATEL

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

3 000 000

ÚROVEŇ

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/regionalni-politika-evropskeunie/1001573/44179/

9

Nomenclature of Units for Territorial Statistics – klasifikace vyla zavedena Eurostatem a orgány EU.

19

Česká republika byla v minulosti jednoduše rozčleněna na kraje odpovídající úrovni NUTS III, ale po vstupu do Evropské unie byla nutnost zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění, který odpovídá úrovni NUTS II (coţ jsou regiony soudrţnosti). Právě tato úroveň je určena pro podporu z fondů EU v cíli Konvergence a částečně také Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Mimo tří hlavních úrovní regionálního členění jsou další dvě úrovně niţšího řádu, které nejsou rozhodující pro rozdělení finančních prostředků z fondů EU. Jedná se o tvz. místní administrativní jednotky (LAU)10 Tabulka č. 4: Regiony klasifikace NUTS ( I, II, III) v České republice NUTS I

NUTS II (REGION SOUDRŢNOSTI)

NUTS III (KRAJ)

PRAHA

PRAHA

STŘEDNÍ ČECHY

STŘEDOČESKÝ

SEVEROZÁPAD

JIHOZÁPAD

ČESKÁ REPUBLIKA

ÚSTECKÝ KARLOVARSKÝ PLZEŇSKÝ JIHOČESKÝ LIBEREC

SEVEROVÝCHOD

KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ

JIHOVÝCHOD

STŘEDNÍ MORAVA MORAVSKOSLEZKÝ

VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-usporadani-a-regiony/1001179/9043/

Tabulka č. 5: Regiony klasifikace LAU ( I, II) v České republice LAU I

OKRESY

76 + 15 PRAŢSKÝCH OBVODŮ

LAU II

OBCE

6249

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-usporadani-a-regiony/1001179/9043/ 10

Local administrative unit – místní správní jednotka

20

Tabulka č. 6: Rozloha a počet obyvatel regionů soudrţnosti ROZLOHA (KM2)

POČET OBYVATEL (TIS. OSOB, 2001)

496

1 180

STŘEDNÍ ČECHY

11 014

1 129

JIHOZÁPAD

17 616

1 184

SEVEROZÁPAD

8 650

1 134

SEVEROVÝCHOD

12 440

1 496

JIHOVÝCHOD

13 991

1 655

SEVERNÍ MORAVA

9 103

1 240

MORAVSKOSLEZKO

5 554

1 277

ČESKÁ REPUBLIKA

78 864

10 295

PRAHA

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-usporadani-a-regiony/1001179/9043/

Mapa č. 2: NUTS II (regiony soudrţnosti) a NUTS III v České republice

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/.../nrp_char1.jpg

Mapa zobrazuje skladbu 14 krajů (NUTS III) v 8 regionech soudrţnosti (NUTS II).

Regionální politika EU Jednou ze základních ale důleţitých politik Evropské unie je regionální politika. Dle statistik je EU jednou z nejbohatších částí světa, ale mezi jejími regiony jsou výrazné rozdíly. Z tohoto důvodu je zde regionální politika EU. Jejím cílem je zamezení vzniku a růstu těchto rozdílů, které vedou k sniţování dynamiky rozvoje starého kontinentu. Tato politika prosazuje princip solidarity a soudrţnosti a to jak svým stávajícím tak i

21

nově přistupujícím členům. O významu těchto principů v EU svědčí fakt, ţe na regionální politiku jde více neţ třetina rozpočtu.

Nejvýznamnější fondy Evropské unie Fondy Evropské unie zahrnují mnoho nástrojů technické, ale hlavně finanční pomoci. Jsou určeny především k podpoře hospodářského růstu členských států EU, sniţování sociálních nerovností, ale také přispívají ke vzdělanosti obyvatel. Některé z nástrojů pomáhají kandidátským zemím při jejich začlenění do EU. Tabulka č. 7: Fondy EU – programovací období 2007 - 2013 FONDY EU – PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007 – 2013 STRUKTURÁLNÍ FONDY (SF) EVROPSKÝ FOND REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (ERDF) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND (ESF)

KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY

FOND SOUDRŢNOSTI CF

NÁSTUP PŘEDVSTUPNÍ POMOCI IPA

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA (EAFRD)

EVROPSKÝ FOND SOLIDARITY (EUSF)

EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND (EFF)

FINANČNÍ NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY JASPERS JEREMIE JESSICA

Zdroj: vlastní zpracování

Základní část regionální a strukturální politiky tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zabývají sníţením rozdílů mezi regiony členských států a pomáhají nejvíce zaostalým regionům, včetně venkovských oblastí. Finanční prostředky jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, programovacích obdobích a na základě definování určitých cílů a priorit. Regionální politika EU od svého vzniku podstoupila řadou změn, které měly vliv na stanovené priority a cíle. Hlavním cílem programovacího období 2007 – 2013 je větší zájem o ekonomický a sociální růst a vytvoření více pracovních míst pro regiony a obce Evropské unie. Regionální rozvoj stojí v současnosti na třech cílech. A to Konvergence,

zaměstnanost

a

evropská

konkurenceschopnost.

22

územní

spolupráce

a

regionální

2.2. Cíle regionální politiky V období 2007 – 2013 bude Česká republika vyuţívat 24 operačních programů, které jsou stanoveny mezi tři cíle. Graf č. 6: Změny ve struktuře cílů finančních nástrojů ZMĚNY VE STRUKTUŘE CÍLŮ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 2000 – 2006

2007 – 2013

CÍLE

FINANČNÍ NÁSTROJ

SOUDRŢNOST

FOND SOUDRŢNOSTI

CÍL 1

ERDF ESF EAGGF

CÍLE

FINANČNÍ NÁSTROJ

KONVERGENCE

FOND SOUDRŢNOSTI ERDF ESF

REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST

ERDF ESF

ORIENTAČNÍ SEKCE FIFG CÍL 2

ERDF ESF

CÍL 3

ESF

INTERREG

ERDF

URBAN

ERDF

EQUAL

ESF

LEADER+

ESGGF -ORIENTAČNÍ SEKCE

ROZVOJ VENKOVA A RESTRUKTURALIZACE RYBOLOVU MIMO RÁMEC CÍLE 1 9 CÍLŮ A INICIATIVY

EAGGF

EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE

ERDF

PROBLEMATIKA ROZVOJE VENKOVA A RYBOLOVU NENÍ NADÁLE SOUČÁSTÍ POLITIKY SOUDRŢNOSTI,

- ZÁRUČNÍ SEKCE FIFG

ALE ŘADÍ SE POD SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU.

6 FINANČNÍCH

3 CÍLE

NÁSTROJŮ

3 FINANČNÍ NÁSTORJE

Zdroj: http://www.osnoviny.cz/abeceda-fondu-eu-2007-2013

Cíl konvergence Smyslem tohoto cíle je podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států EU, tj. oblastí, jejichţ HDP je menší neţ 75% průměru EU. V České republice to jsou všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy . Je uskutečněný pomocí osmi tématických a sedmi regionálních operačních programů. Celkem na tento cíl v ČR připadá 25,89 mld. € (cca 730 mld. Kč).

23

Osm tématických operačních programů - OP (21, 23 mld. €, cca 598,62 mld. Kč): OP Doprava OP Ţivotní prodtředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Sedm regionálních operačních programů – ROP (4,66 mld. €, cca 131,38 mld. Kč) ROP NUTS Severozápad ROP NUTS Moravskoslezko ROP NUTS Jihovýchod ROP NUTS Severovýchod ROP NUTS Střední Morava ROP NUTS Jihozápad ROP NUTS Střední Čechy Graf č. 7: Alokace operačních programů za období 2007 - 2013 OP Podnikání a inov ace; 11,40%

Regionální operační porgramy (7 programů); 17,23%

OP Výzkum a v ýv oj pro inv estice; 7,76%

Ev ropská územní spolupráce (7+2 programy ); 2,75% OP Praha (2 programy ); 1,54% OP Techniská pomoc; 0,97% Integrov aný operační program; 5,82%

OP Ţiv otní postředí; 18,43%

OP Vzděláv ání a konkurenceschopnost; 6,79% OP Lidské zdroje a zaměstnanost; 6,79%

OP Doprav a; 21,58%

Zdroj: www.jihovychod.cz/img/content/alokace-new.jpg

24

Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Záměrem tohoto cíle je posílení konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšením ţivotního prostředí a posílením zaměstnanosti. V České republice se jedná pouze o region Hl. m. Praha se dvěma operačními programy (0,42 mld. €, cca 10,5 mld. Kč). OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita

Cíl Evropská územní spolupráce Cílem je

posílení

přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce

prostřednictvím společných iniciativ. Ale také se zabývá podporou výzkumu a výměnou zkušeností mezi regiony a zeměmi navzájem. Podporu lze čerpat z devíti operačních programů (0,39 mld. €, cca 9,75 mld. Kč). OP Přeshraniční spolupráce Česko-Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Polsko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Sasko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadregionální spolupráce (ČR, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Polsko, část Německa, Maďarsko, část Itálie a část Ukrajiny, která ale není členskou zemí EU) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichnštejnsko, Island, kandidátské země EU) Síťový operační program INTERACT II (členské země EU) Níţe uvedený graf č.6, je znázorňuje rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů. Cíl Konvergence disponuje největším podílem finančních prostředků, celých 81,5%. O zbylých 18,5% se dělí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a s menším podílem Evropská územní spolupráce.

25

Graf č. 8: Rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých cílů Rozdělení finančních prosdtředků dle jednotlových cílů Regionální konkurenceschopnos t a zaměstnanost; 16%

Konvergence; 81,50%

Evropská územní spolupráce; 2,50%

Zdroj: http://www.euroskop.cz/gallery/3/1116-prostredky.gif

Níţe uvedený graf č.6, je znázorňuje rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů. Cíl Konvergence disponuje největším podílem finančních prostředků, celých 81,5%. O zbylých 18,5% se dělí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a s menším podílem Evropská územní spolupráce.

2.3. Fondy EU Programovací období 2007 – 2013 Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Slouţí především k podpoře hospodářského růstu členských států EU, sniţování rozdílů mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím s přípravou na vstup do EU. Následující tabulka zobrazí členění nejvýznamnějších fondů EU. Tabulka č. 8: Rozdělení fondů EU

Fondy EU Rodina fondů

Programové období 2004 – 2006 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

Strukturální fondy

Fond soudruţnosti (CF)

Evropský sociální fond (ESF) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG)

 26

Programové období 2007- 2013 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF)

  

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy





 

 

Fondy předvstupní pomoci

PHASRE SAFARD ISPA

IPA

Fond solidarity (EUFS)







JASPERS JEREMIE JESSICA

Finanční nástroje regionální politiky

Zdroj: http://www.komora.cz/hk-cr/zpravodajstvi/art_22573/publikace-abeceda-fondu-eu-2007-2013.aspx

Strukturální fondy K dosaţení tří cílů regionálního rozvoje v současnosti Evropská unie vyuţívá dva strukturální fondy.

Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF11 je nejvýznamnějším a objemem peněz i největším ze strukturálních fondů. Hlavním cílem je modernizace a podpora hospodářství. Přestoţe jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle nového programovacího období 2007 – 2013, jeho zaměření je daleko širší. Napomáhá eliminovat zásadní problémy v méně vyspělých regionech a v upadajících průmyslových oblastech. Podporuje hlavně investiční (infrastrukturní) projekty, jako je například výstavba silnic a ţeleznic, výstavba stokových systémů, úprava koryt řek, odstraňování ekologických zátěţí, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora nových podnikatelů, rozvoj a obnova sportovišť vyuţitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výstavba nebo oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech apod.

11

European Regional Development Fund – Evropský fond pro regionální rozvoj

27

Evropský sociální fond ESF12 patří mezi strukturální fondy Evropské unie, je zaměřen na posílení hospodářské a sociální soudrţnosti. Orientuje se především na boj s nezaměstnaností, podporuje celoţivotní vzdělání, pomáhá nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám společnosti se začlenit do pracovního procesu. Z ESF jsou podporovány neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako jsou například rekvalifikace nezaměstnaných, zlepšení podmínek pro zlepšení vyuţití ICT, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti. Dále podporuje začínající OSVČ, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, mládeţ etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel. Ale také umoţňuje stáţe studentů, profesorů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. Zodpovědným orgánem za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Objem finančních prostředků z ESF na programovací období 2007 – 2013 pro českou republiku tvoří 3,8 mld. € (cca Kč). Pro srovnání programovací období 2004 -2006 umoţnilo z ESF čerpat 456,98 mil € (cca Kč). Základní programy ESF Programy umoţňující čerpání finančních prostředků ESF z oblasti lidských zdrojů na období 2007 – 2013: OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Praha - Adaptabilita

Fond soudrţnosti Fond soudrţnosti, jinak také Kohezní fond poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech ţivotního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Evropské unie, jejichţ HDP (HNP) v přepočtu na obyvatele je niţší neţ 90% průměru EU a které realizují program „hospodářské konvergence“. Tyto podmínky Česká republika splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond soudrţnosti byl zřízen v roce 1993 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (např. Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku). Fond 12

European Social Fund – Evropský sociální fond

28

se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy). Z hlediska objemu finančních prostředků z EU tvoří cca 1/3 z celé pomoci.13 Fond soudrţnosti po 1.5.2004 plynule navázal na nástroje ISPA,14 jehoţ funkce byla v podstatě analogická. ISPA byl určený ke zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a ţivotního prostředí. Cíle podpory Projekty, které přispívají k dosaţení cílů v oblasti ţivotního prostředí: ochrana vod nakládání s odpady a obaly ochrana ovzduší staré ekologické zátěţe Projekty, které přispívají k dosaţení cílů v oblasti dopravy: ţelezniční doprava silniční doprava vodní cesty civilní letecká doprava multimodální přepravní systémy

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD15 je nejdůleţitějším finančním nástrojem podpory komplexního rozvoje venkova pro všechny členské země Evropské unie v programovacím období 2007 – 2013. Cílem EAFRD je rozšíření všech dosavadních programů podpor poskytovaných zemědělcům i obyvatelům venkovských regionů v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova se skládá ze čtyř prioritních os: Osa I - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a rozvoje inovací.

13

Citace: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/fond_soudrznosti The Instrument for Structural Policies Pre-Accession 15 European Agricultural Fund for Rural Development – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 14

29

Osa II – cílem je zlepšení ţivotního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou v zájmu udrţitelného rozvoje venkova. Osa III – hlavním cílem této osy je tvorba nových pracovních míst a zlepšení podmínek pro ţivot rodin na venkově, dále na zlepšení občanského vybavení a sluţeb ale také ochranu ţivotního prostředí s důrazem na zachování kulturního dědictví venkova. Osa IV – cílem je větší zapojení venkovských mikroregionů díky metodě zaloţené na principu evropské iniciativy Leader (tj. partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi zaloţené na podpoře iniciativy „zdola nahoru“).

Evropský rybářský fond EFF16 je nástrojem společenské rybářské politiky Evropské unie, nahrazuje v programovacím období 2007-2013 finanční nástroj na podporu rybolovu z programovacího období 2000 – 2006. Prioritním cílem fondu je zajištění trvale udrţitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. Objem vyčleněných prostředků v rámci EFF na programovací období 2007 – 2013 je 3,8 mld. €. EFF pomáhá

projektům,

které

vedou

k ochraně

ţivotního

prostředí

a

vyšší

konkurenceschopnosti. Cílem podpory jsou například programy mořského a vnitrostátního rybolovu, modernizace plavidel, likvidace jiţ nevyhovujících plavidel a dále jsou financovány investice na modernizace zpracovatelského průmyslu.

Komunitární programy Tuto specificky zaměřenou skupinu programů vytvořilo Evropské společenství k prohloubení spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských zemí Evropské unie v oblastech, které přímo souvisejí s politikou společenství. Jsou financovány přímo z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělání, sociální politiky, podpory malého a středního podnikání, kultury, ţivotní prostředí, Informační společnost, rozvoje dopravy a energetické infrastruktury, zdraví a mnoho dalších.

16

European Fisheries Funds – Evropský rybářský fond

30

Fondy předvstupní pomoci IPA17 je nový nástroj předvstupní pomoci v programovacím období 2007 – 2013. Fond nahradil předešlých pět nástrojů finanční podpory (PHARE, ISPA, Sapard, Předvstupní pomoc Turecku, CARDS). Hlavní cíl podpory fondu IPA je především pomoc při přípravě na členství v Evropské unii a také při zavedení evropských norem a legislativy. Fond pomoci se orientuje na pět nejvýznamnějších oblastí a to regionální rozvoj, přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Přestoţe pomoc IPA není určena pro Českou republiku, mají české subjekty, ať veřejné nebo soukromé, moţnost se zapojit do její realizace v přijímajících zemích. Předvstupní nástroje v České republice jsou určeny k vytvoření podmínek pro co nejrychlejší a nejefektivnější čerpání finančních prostředků z fondů EU.

Fond solidarity EUSF18 byl zaloţen v srpnu roku 2002 po velkých záplavách, které zpustošily území Rakouska, Německa, České republiky a Francie. Úkolem fondu je rychlá flexibilní finanční pomoc členským i přistupujícím státům Evropské unie, které jsou postiţené přírodní katastrofou, při které je odhad škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu. K uvolnění finančních prostředků z EUSF v případě katastrofy dochází na základě dohody mezi EP, Radou a Komisí, jehoţ roční rozpočet je 1 miliarda EUR. Cílem fondu je poskytnutí finanční podpory například na provizorní opravy dopravních tepen, hrazení nákladů na ubytování, ale také na preventivní opatření proti těmto přírodním katastrofám.

Finanční nástroje regionální politiky Tři nové nástroje regionální politiky v programovacím období mají za úkol pomoci státům a regionům členských zemí EU zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe vyuţívat nástroje různých forem financování včetně přímých dotací. Jde o úzkou spolupráci mezi Evropskou nvestiční bankou, Evropskou komisí a jinými finančními institucemi.

17 18

Instrument for pre-accession Assistance – Nástroj předvstupní pomoci European union solidarity fund – Fond solidarity

31

Jaspers – (John Assistance in Supporing Projects in European Regions; Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) Je zaměřena na velké projekty podporované fondy EU, ve větším objemu neţ 25 mil. EUR u projektů zaměřených na ţivotní prostředí a více ne 50 mil. EUR na dopravu a jiné oblasti. Jeremie – Join European Resources for Micro-to-medium

Enterprices; Společné

evropské zdroje pro mikro aţ střední podniky. Společná iniciativa Evropské komise, Evropské Investiční banky a Evropského investičního fondu k rozvoji a financování malých a středních podniků v regionech Evropské unie. Jessica – Join European Support for Sustainable Investment in City Areas; Společná evropská podpora investic s dlouhým přínosem do městských oblastí. Společná Evropská podpora udrţení investic v městských oblastích. Podpora nabízí řídícím orgánům moţnost vyuţít výhody externí expertýzy a umoţnění širší přístup k úvěrovému kapitálu pro účely rozvoje městských částí. Pokud nebudou projekty podporovány prostřednictvím grantů, příspěvky budou obnovené ve prospěch fondů městského rozvoje. Příspěvky jsou následně vyuţity k financování úvěrů, poskytovaných fondy městského rozvoje ve prospěch konečných příjemců.

2.4. Operační programy na období 2007 – 2013 Pro vyuţití zdrojů z fondů Evropské unie v letech 2007 – 2013 bylo v ČR vytyčeno celkem 24 operačních programů, které se následně dělí na regionální a tématické, program pro Prahu a programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) navazuje na operační program Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen po vstupu ČR do EU pro zkrácené programovací období let 2004 – 2006. OPPI je zaměřen hlavně na podporu podnikatelského prostředí v ČR jakoţto jednoho z klíčových atributů budoucího a dalšího úspěšného vývoje české ekonomiky. Dobré podnikatelské prostředí vytváří vhodné podmínky pro vznik a rozvoj konkurenceschopných společností, která následně vytváří nové pracovní příleţitosti a celkově posilují hospodářskou a sociální soudrţnost. 32

České podnikatelské subjekty zaostávají za zeměmi Evropské unie svou efektivitou, kvalitou, vybaveností či inovativností. Proto je OPPI orientován právě na odstranění či eliminaci těchto problémů a nedostatků. Tabulka č. 9: OP na období 2007 - 2013 PŘIDĚLENÁ

OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ 2007 – 2013

TÉMATICKÉ OP

REGIONÁLNÍ OP (ROP)

FINANČNÍ ČÁSTKA

ŘÍDÍCÍ ORGÁN

OP podnikání a inovace

MPO

OP Doprava

Ministerstvo dopravy

OP Ţivotní prostředí

MŢP

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

MPSV

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

21271,1mil. EUR ( 79,5%)

MŠMT

OP Výzkum a vývoj inovace

MŠMT

Integrovaný operační program

MMR

OP Technická pomoc

MMR

ROP NUTS II Jihovýchod

Regionální rada Jihovýchod, Brno

ROP NUTS II Jihozápad

Regionální rada Jihozápad, České Budějovice

ROP NUTS II Moravskoslezsko

Regionální rada Moravskoslezsko, Ostrava 4659 mil. EUR (79,5%)

ROP NUTS II Severovýchod

Regionální rada Severovýchod, Hradec Králové

ROP NUTS II Severozápad

Regionální rada Severozápad, Ústí nad Labem

ROP NUTS II Střední Čechy

Regionální rada Střední Čechy, Praha

ROP NUTS II Střední Morava

Regionální rada Střední Morava, Olomouc

OP Praha Konkurenceschopnost

Magistrát hl. m. Prahy 372,4 mil. EUR (1,4%)

OP PRAHA OP Praha Adaptabilita

Magistrát hl. m. Prahy

OP Mezinárodní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce

EVROPSKÁ

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko

ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko

389 mil. EUR (15%)

MMR

OP Přeshraniční spolupráce ČR- Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko

Zdroj: http://www.euroskop.cz/8640/sekce/cr-a-strukturalni-fondy-v-letech-2007-2013/ ; vlastní zpracování

Základním předpokladem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie je příprava příslušných dokumentů, a to Národního strategického referenčního rámce a operačních programů.

33

Národní strategický referenční rámec (NSSR)

by měl garantovat soulad finanční

pomoci se strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudrţnost, a zohlednit vazbu mezi národním programem členské země a prioritami společenství. NSSR je základní národní programový dokument, který určí finanční alokaci ze strukturálních fondů a fondu soudrţnosti Evropské unie. Znázorňuje vazbu mezi evropskými a národními prioritami politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, které jsou následně rozpracovány do jednotlivých operačních programů. Tyto operační programy, které určují podmínky poskytnutí finanční podpory ze strukturálních fondů fondu soudrţnosti EU, podléhají také schválení ze strany Evropské komise.

2.5. Operační program Podnikání a inovace OPPI je hlavním programovým dokumentem realizace hospodářské politiky a sociální soudrţnosti v oblasti průmyslu a důleţitým nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013. Ve shodě s hlavními rozvojovými cíli Národního strategického referenčního rámce a na základě analýzy stavu podnikatelského prostředí bylo v operačním programu OPPI stanoveno následujících sedm prioritních os, z kterých je šest věcně zaměřených a sedmá osa se orientuje na technickou pomoc při realizaci tohoto operačního programu. Tabulka č. 10: Finanční alokace OPPI na období 2007 - 2013 NÁZEV PRIORITNÍ OSY

PŘÍSPĚVEK SPOLEČENSTVÍ

NÁRODNÍ ZDROJE

CELKOVÉ ZDROJE

MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ

1. VZNIK FIREM

79 074 126

13 954 257

93 028 383

85 %

2. ROZVOJ FIREM

663 006 134

117 001 083

780 007 217

85%

3. EFEKTIVNÍ ENERGIE

121 652 502

21 468 089

143 120 591

85%

4. INOVACE

680 155 247

120 027 397

800 182 644

85%

5. PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE

1 167 864 018

206 093 650

1 373 957 668

85%

239 959 560

42 345 805

282 305 365

85%

7. TECHNICKÁ POMOC

89 600 959

15 811 933

105 412 892

85%

CELKEM

3 041 312 546

536 702 214

3 578 014 760

85%

6. SLUŢBY PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ

Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni-zprava-oppi-2007-1248-cz.pdf; vlastní zpracování

34

Tabulka č. 11: specifické cíle, prioritní osy, oblasti podpory OPPI Globální cíl OPPI

Specifický cíl prioritní osy

Prioritní osa

Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu MSP a vytvářet podmínky pro vyuţití nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a sluţeb pro podnikání Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, popř. i druhotných zdrojů energie ZVÝŠIT DO KONCE PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ EKENOMIKY A PŘIBLÍŢIT INOVAČNÍ VÝKONNOST SEKTORU PRŮMYSLU A SLUŢEB ÚROVNI PŘEDNÍCH PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ EVROPY

Oblast podpory Podpora začínajícím podnikatelům

1. VZNIK FIREM Vyuţití nových finančních nástrojů Bankovní nástroje podpory MSP 2. ROZVOJ FIREM

3. EFEKTIVNÍ ENERGIE

Podpora nových výrobních technologií Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Zvyšování inovační výkonnosti podniků

Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovačních technologií, výrobků a sluţeb)

4. INOVACE

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu Z intenzivnit rozvoj poradenských a informačních sluţeb pro podnikání

Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu

Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Platformy spolupráce

5. PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Infrastruktura pro podnikání

6. SLUŢBY PRO ROZVOJE PODNIKÁNÍ

Podpora poradenských sluţeb Podpora marketingových sluţeb TP při řízení a implementaci OPPI

7. TECHNICKÁ POMOC

Ostatní TP

Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni-zprava-oppi-2007-1248-cz.pdf; vlastní zpravování

35

2.6. Jednotlivé programy podpory OPPI V rámci operačního programu Podnikání a inovace je moţnost čerpat finanční prostředky z 15 programů. Start

Potenciál

Progres

Spolupráce

Záruka

Prosperita

ICT a strategické sluţby

Školící střediska

ICT v podnicích

Nemovitosti

Ekoenergie

Poradenství

Inovace

Marketing

Start Cílem programu je umoţnit realizaci podnikatelského záměru osobám, které do světa podnikání vstupujících poprvé nebo minimálně po sedmi letech od ukončení předešlé podnikatelské činnosti, a to poskytnutím finanční podpory. Forma a výše podpory Bezúročný úvěr je poskytován aţ do výše 90 % předpokládaných výdajů projektu. Pro fyzickou osobu nebo pro podnikající právnickou osobu s jedním společníkem jsou poskytnuty finanční prostředky do výše 0,75 mil. Kč, a pro podnikající právnickou osobu s více společníky či členy aţ do výše 1,5 mil. Kč. Zvýhodněná záruka s příspěvkem je poskytována jen k úvěrům bank, které mají s ČMZRB19 uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk. Tato podpora je poskytována aţ do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru. Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti delší neţ 3 roky. Příjemce podpory hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 % p.a. z výše záruky.

Progres Program umoţňuje realizace rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podniků, které nemají dlouhou historií a pro které je bariérou získání externího

19

Českomoravská záruční rozvojová banka, a.s.

36

financování, niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená moţnost motivovat tyto podnikatele ke zvýšení zaměstnanosti. Forma a výše podpory Podřízený úvěr do výše aţ 25 mil. Kč se splatností do 11 let a s odkladem splátek aţ na 6 let s pevným úrokem 3% p.a. Podřízený úvěr s finančním příspěvkem ve výši 10% z výše odčerpaného úvěru v případě zvýšení zaměstnanosti s podmínkou jejího udrţení po dobu 2 let.

Záruka Program má za cíl usnadnit hlavně realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice a zvýšit jejich konkurenceschopnost pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Program je zaměřen hlavně na malé podnikatele z regionů se soustředěnou podporou státu. Forma a výše podpory Zvýhodněná záruka je poskytována malým a středním podnikatelům aţ do výše 80% jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 – 0,3% p.a. z výše záruky. Musí ale s poskytnutím záruky je mu dát finanční příspěvek ve výši aţ 4% p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky.

Rozvoj Program je určen jen pro malé a střední podnikatele, s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost ve fázi růstu, a to v rovinách technické vybavenosti a zlepšení procesů při zavádění vyspělých metod řízení. Důraz je kladen hlavně na projekty s růstovým potenciálem a také projekty přispívající k odstranění regionálních rozdílů. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace, která je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Finanční podpora je udělená ve výši 1 - 20 mil. Kč. maximálně však do výše míry způsobilých výdajů projektu stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory.

37

Tabulka č. 12: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Rozvoj REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK

STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD

60%

50%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument27712.html

ICT v podnicích Tento program realizuje Prioritní osu 2 "Rozvoj firem" Operačního programu Podnikání a inovace. Program je určen jak pro malé, tak i střední podniky a také pro velké společnosti, které ale nesmí být nadnárodní společností nebo její součástí. Jeho cílem je podpořit konkurenceschopnost a růst ICT20 sektoru v České republice, podpořit nabídku nových informačních systémů a ICT řešení.Program je mimo jiné zamřen na rozvoj informační a znalostní společnosti a zvyšováním dostupnosti informací o produktech ITC. Forma a výše podpory Finanční podpora je udělena formou dotace jako procento dle Regionální mapy intenzity veřejné podpory pro ČR na období 2007 – 2013 ze způsobilých výdajů projektu, minimálně však ve výši 1 mil. Kč a maximálně ve výši 100 mil. Kč. Tabulka č. 13: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program ICT v podnicích REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK

VE LKÝ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%


Ekoenergie Cílem programu Ekoenergie je prostřednictvím finančních prostředků stimulovat aktivitu podnikatelů, zejména malých a středních, v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby, vyššího vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udrţitelný růst. 20

Informační a komunikační technologie; tímto termínem se rozumí hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat.

38

Podpora je poskytována například projektům s cílem: sníţení energetické náročnosti na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability omezení závislosti české ekonomiky na dovozu energetických komodit sníţení spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů zvýšené vyuţití obnovitelných zdrojů energie Forma a výše podpory Podřízený úvěr s finančním příspěvkem můţe je určen jen pro malé a střední podnikatele. Podřízený úvěr je poskytován ve výši aţ 50 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 1 % p.a. Doba splatnosti podřízeného úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 15 let a odklad splátek jistiny úvěru je maximálně 8 let (období podřízenosti). Výše úvěru nesmí přesáhnout 75 % předpokládaných výdajů projektu. Další formou financování je dotace, jejíţ minimální absolutní výše 0,5 mil. Kč. Maximální výše dotace v % způsobilých výdajů je omezena mapou regionální veřejné podpory, nejvyšší absolutní částka dotace můţe činit 100 mil. Kč. Tabulka č. 14: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Ekoenergie REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK

VE LKÝ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%


Inovace Program je určen pro podnikatele všech velikostí. Velké společnosti mohou vyuţívat této podpory pouze pokud nejsou nadnárodní společností či její součástí. Cílem programu je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru pomocí dotací na provedení inovace podniků, zejména malé a střední podniky, a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol a MSP k ochraně práv průmyslového vlastnictví. V případě úspěšnosti tohoto cíle dojde k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti, udrţitelného růstu a vyváţeného regionálního rozvoje české ekonomiky.

39

Finanční podpora můţe být vyuţita ke zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování sluţeb, zavedení nových prodejních kanálů, zavedení nových metod ale také na ochranu práv průmyslového vlastnictví a to formou patentů. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace ve výši 1 – 75 mil. Kč. V případě regionů, které se soustředí na podporou státu je poskytována dotace aţ do výše 150 mil. Kč, maximálně však vţdy ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory (viz níţe). Tabulka č. 15: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Inovace VE LKÝ

REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%

PODNIK


Potenciál Program si klade za cíl zavedení a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ale také zvýšení počtu společností, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Dále je program zaměřen na prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních

příleţitostí

a

tím

rozvoj

ekonomiky,

a

trvalé

zvyšování

konkurenceschopnosti české ekonomiky. Finanční podpora je poskytována formou dotace na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s plněním předmětu projektu. Je poskytována ve výši 1 – 100 mil. Kč, maximálně však ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory na léta 2007 – 2013 (viz tabulka). Tabulka č. 16: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Potenciál VE LKÝ

REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%


40

PODNIK

Spolupráce Program podpory vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení (klastrů), a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni, jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu. Za obecný cíl programu se povaţuje kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšení podmínek pro podnikání, inovaci a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Forma a výše podpory Finanční podpora je udělována formou dotace, která je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu a její maximální výše aţ 75 % způsobilých výdajů projektu.

Prosperita Cílem programu je podporovat základní a další rozvoj podnikatelských subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace včetně podnikatelských inkubátorů. Dále jsou zaměřeny na podnikatelská inovační centra určených k realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. Program je určen jak pro podnikatele – právnické osoby, které prokáţou spolupráci s institucí terciárního vzdělání, výzkumným ústavem, apod., tak i pro oblast veřejného sektoru jako třeba obec, kraj, výzkumné ústavy, atd. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace, v případě projektů obsahující stavební práce můţe dotace činit 5 – 300 mil. Kč. Pokud projekt neobsahuje stavební práce můţe dotace jen činit 1 – 30 mil. Kč.

Školící střediska Program je určen pro podnikatele bez omezení velikostí, podnikatelským uskupením, odbornýma profesionálním komorám dalším svazům, které sdruţují podnikatelské subjekty. Dotace velkým podnikům bude přidělena pouze v případě, ţe nejsou nadnárodní společností ani její součástí.

41

Hlavním cílem programu je budování infrastruktury, která je určená pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, a tím zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání, jeho organizaci a řízení personálních činností a dalších aktivit, které souvisí s rozvojem lidských zdrojů v oblasti průmyslu a podnikání. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace, je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu.Uděluje se v min. výši 200 tis. Kč a max. 150 mil. Kč na jeden projekt.

Nemovitosti Program je určen pro územní samosprávní celky a jejich svazky a podnikatelské subjekty bez omezení jejich velikosti. Velkým společnostem bude finanční podpora poskytována v případě, ţe nejsou nadnárodní společností nebo její součástí ale také počtem jejich zaměstnanců, který nesmí přesáhnout 1250 osob. Program je zaměřen na podporu projektů realizovaných ve všech hlavních fází ţivotního cyklu nemovitostí, například projektů přípravy, rozvoje rozvoje nemovitosti atd. Dále je program zaměřen na podporu znalostí a informační báze pro rozvoj regionální podnikatelské infrastruktury a na podporu podnikání v oblasti nemovitostí. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou přímé dotace a je řízena regionální mapou intenzity podpory a činí maximálně: Tabulka č. 17: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Nemovitosti VE LKÝ

REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%

PODNIK


ICT strategické sluţby Cílem programu je podpořit pomocí dotace konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v České republice, podpořit nabídku nových informačních systémů, nových softwarových produktů a sluţeb. Program je dále zaměřen na rozvoj informační a znalostní

42

společnosti a zvyšování dostupnosti informací o produktech ICT. V neposlední řadě si program klade za cíl rozvoj lidských zdrojů a tvorba kvalifikovaných pracovních míst v sektoru sluţeb. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace jako procento dle níţe uvedené Regionální mapy intenzity veřejné podpory pro ČR na období 2007 – 2013 ze způsobilých výdajů projektu. Výše podpory je však omezena minimem 1 mil. Kč a maximem 100 mil. Kč, podpora a činí maximálně: Tabulka č. 18: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program ICT strategické sluţby VE LKÝ

REGION NUTS II

MALÝ PODNIK

STŘEDNÍ PODNIK


60%

50%

40%

JIHOZÁPAD 1.1.2007 – 31.12.2010

56%

46%

36%

JIHOZÁPAD 1.1.2011 – 31.12.2013

50%

40%

30%

PODNIK


Poradenství Programu je určen ke zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích sluţeb pro malé a střední podniky. Ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím ucelené koncepce poradenských sluţeb, kde se jednotlivé části programu podporují a navzájem na sebe navazují. Dále program vytváří vhodné prostředí pro analýzy světových i českých rozvojových trendů, které mají vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR a tím i na její konkurenceschopnost. Program má čtyři specifické aktivity: udrţování a rozvoj Národního registru poradců jako zdroje kompetentních poradců schopných poskytovat kvalitní poradenské sluţby podporu poradenských sluţeb pro MSP poskytování dotovaných poradenských a vzdělávacích sluţeb pro MSP analyzování světových i českých rozvojových trendů, které mají vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR a tím i na její konkurenceschopnost.

43

Forma a výše podpory Dotace je účelově určená k úhradě výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Dotace je poskytována ve aţ výši 100 % nákladů projektu.

Marketing Program Marketing je zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení vyuţití exportních příleţitostí. V rámci programu je moţnost získat finance například např. získávání marketingových informací v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorba propagačních materiálů. O podporu můţe ţádat malý a střední podnik který má uzavřena 2 po sobě jdoucí zdaňovací období nebo seskupení malých a středních podniků. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace ve výši 0,1 – 2 mil. Kč, maximálně však 50 % způsobilých výdajů podnikatelského záměru.

44

3. Instituce v ČR zaměřené na podporu MSP ze strukturálních fondů EU Prostředí permanentních změn ve vývoji ekonomiky vyţaduje, aby podnikatelé reagovali včas a odpovídajícím způsobem na nové instituce, na dynamiku a tendence vývoje. Taková orientace není snadná. Vyţaduje znalost informačních kanálů, udrţení stálých kontaktů, specializovanou přípravu k analýze informací a v práci s nimi. K tomu slouţí v ČR síť podpůrných organizací. Význam podpůrných organizací pro podnikatele spočívá v tom, ţe podnikatel nemá moţnost se obrátit na specializované instituce s poţadavkem na poskytnutí sluţeb, které potřebujete. Při odborném zaměření však není výhodné se jimi zabývat. Tyto sluţby by měly být prostorově dostupné a cenově přijatelné. Některé sluţby, na nichţ má stát zájem, dotuje tak, ţe mohou být poskytovány bezplatně nebo jen s částečnou úhradou. Obsahem těchto sluţeb můţe být informace, co má podnikatel dělat, aby mohl zaloţit ţivnost, informace o podporách, které můţe získat, pomoc při zpracování podnikatelského záměru, pro vyřízení úvěru, porada k daňovým, právním, účetnickým nebo exportním otázkám atd.21 Schéma č. 1. Struktura podpůrných institucí MSP

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR

AGENTURA

AGENTURA PRO

PRO

PODPORU INVESTIC CZECHINVEST

PODPORU OBCHODU

CZECHTRADE

REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ A INFORMAČNÍ CENTRA 21

PODNIKATELSKÁ INOVAČNÍ CENTRA

Citace: Jak podnikat po vstupu do Eu; Antonín Malach a kolektiv; str. 165

45

ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ

Zdroj: Vlastní zpracování

Státem řízené organizace Podpora podnikání MSP je v zemích Evropské unie součástí stimulace ekonomického růstu.Česká republika za tímto účelem vydala zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání.

3.1. Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest Agentura byla zaloţena v listopadu 1992, jejím hlavním cílem bylo podpořit příliv přímých zahraničních investic do České republiky. Svým klientům nabízela informační sluţby, poradenství a napomáhala jim realizovat jejich podnikatelské projekty. Organizace se soustředila na vybrané sektory zpracovatelského průmyslu – výrobu automobilů a jejich komponentů, elektroniku a mikroelektroniku, farmacii, přesné strojírenství nebo chemický průmysl. V pozdější době se k těmto oblastem trhu přidal také letecký průmysl, biotechnologie a zdravotnická technika. Trendem západních zemích je narůst projektů v oblasti výzkumu a vývoje a strategických sluţeb. Graf č. 9: Počet pracovních míst zprostředkovaných agenturou CzechInvest dle sektoru za rok 2007 Ostatní; 10% Strojírenský kovozpracující; 9%

Automobilový; 25%

Technická centra; 3% Biotechnický, medicínská technika; 2% Chemický, plastikářský, gumárenský; 15%

Centra strategických sluţeb; 9% Dřevozpracující, papírenský, tiskařský; 2%

Elektronický a elektrotechnický; 25%

Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/ci-investice-2007-priloha2-sektory-728.pdf

46

CzechInvest se po dobu své činnosti podílel na více neţ 771 investičních projektech v celkové hodnotě 542 mld. korun. Pomocí těchto investicí by mělo postupně vzniknout přes 153 tisíc pracovních míst. Za rok 2007 zpracoval CzechInvest 182 investičních projektů v celkové hodnotě 70,9 mld. korun. Co do počtu projektů to byl nejúspěšnější rok v celé historii agentury. Investoři přislíbili vytvořit za tento rok více neţ 30 tisíc nových pracovních míst, z nichţ je skoro 3 500 určených pro absolventy vysokých škol. V roce 2007 uzavřely české společnosti pomocí CzechInvestu kontrakty v hodnotě 1,235 mld. Kč, z čehoţ vyplývá, ţe konkurenceschopnost české ekonomiky stále roste a české společnosti jsou na trhu stále úspěšnější. Mimořádně velké investice společnosti Hyundai a jejich dodavatelů sníţily objem přislíbených financí oproti roku 2006, díky níţ statistiky za rok 2006 vystoupaly do rekordních výšek. Největší počet investorů v minulém roce zamířil na jiţní Moravu. Ve 40 nových společnostech za 13 mld. korun bude v nejbliţších letech zaměstnáno 3 900 lidí. Na pomyslném druhém místě skončil Ústecký kraj se 31 projekty. Shodně po sedmnácti investorech pak přilákal, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj a severní Morava. Tabulka č. 19 Investiční projekty získané agenturou CzechInvest za rok 2007

INVESTIČNÍ PROJEKTY ZPROSTŘEDKOVANÉ AGENTUROU CZECHINVEST V ROCE 2007

TYP INVESTICE

POČET

PRACOVNÍ MÍSTA

VÝŠE INVESTICE (MIL. KČ)

VÝROBA

148

27 101

69 807,73

SDÍLENÉ SLUŢBY

20

2 574

653,15

TECHNOLOGICKÁ CENTRA*

28*

923

806,64*

CELKEM**

182**

30 598

70 934,00**

*) Počet projektů přihlášených do národního programu podpory + počet projektů ţádajících o dotace z Eu. Do celkového počtu pracovních míst nejsou projekty ţádající o podporu z Eu kvůli rozdílné metodice započítány. **) Pro zachování srovnatelnosti výsledků s obdobím před vyhlášením nových programů podpory Eu na roky 2007– 2013 celková statistika nezahrnuje projekty ţádající o dotace z Eu.

Zdroj: http://www.czechinvest.org/rok-2007-ceske-firmy-dominuji-v-investicich

47

Tabulka č. 20: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest v letech 1993 – 2007 INVESTIČNÍ PROJEKTY ZPROSTŘEDKOVANÉ AGENTUROU CZECHINVEST V LETECH 1993 AŢ 2007 TYP INVESTICE

POČET

PRACOVNÍ MÍSTA

VÝŠE INVESTICE (MIL KČ)

VÝROBA

779

160 964

590 851

SDÍLENÉ SLUŢBY

105

21 845

18 259

TECHNOLOGICKÁ CENTRA*

94*

5 028

7 668

CELKEM**

963**

187 837

616 778

*) Počet projektů přihlášených do národního programu podpory + počet projektů ţádajících o dotace z Eu. Do celkového počtu pracovních míst nejsou projekty ţádající o podporu z Eu kvůli rozdílné metodice započítány. **) Pro zachování srovnatelnosti výsledků s obdobím před vyhlášením nových programů podpory Eu na roky 2007– 2013 celková statistika nezahrnuje projekty ţádající o dotace z Eu.

Zdroj: http://www.czechinvest.org/rok-2007-ceske-firmy-dominuji-v-investicich

Strategické cíle CzechInvestu Postupně zvyšovat příliv zahraničních investic. Transformovat CzechInvest z marketingové agentury na agenturu rozvojovou, podporující restrukturalizaci českého průmyslu. Maximalizovat pozitivní ekonomické efekty přímých zahraničních investic Trvale aktivně ovlivňovat kvalitu investičního prostředí České republiky pouţitím systému investičních pobídek. Podílet se na rozhodování o průmyslové politice vlády a krajů ČR. Součástí agentury je rejstřík průmyslových nemovitostí, který obsahuje podrobné informace o více neţ 200 průmyslových zónách a pozemcích a seznam subdodavatelů. Jako podporu při reinvesticím nabízí moţnosti Sluţeb následné péče pro zahraniční výrobce, kteří v České republice jiţ působí a chtějí zde rozšířit své aktivity.

3.2. CzechTrade Agentura pro podporu obchodu – CzechTrade je příspěvková organizace schválená Parlemantem ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Tato česká

48

instituce byla zřízena dne 1. května 1997 Rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ČR č. 97/1997, za účelem poskytování informačních, poradenských, vzdělávacích a dalších sluţeb , které jsou určené ke zlepšení výsledků zahraničního obchodu České republiky, k podpoře exportních aktivit českých společností a firem v zahraničí a také k vytvoření vhodného proexportního prostředí v České republice. V roce 2007 CzechTrade uzavřel 339 úspěšných vývozních případů. Zhruba tři čtvrtiny z nich tvoří případy uskutečněné s vyuţitím sluţeb našich zahraničních kanceláří. Zbylých 95 vzniklo na základě exportních příleţitostí uveřejněných na webovských stránkách. Čeští exportéři s Agenturou pro podporu obchodu uskutečnili v roce 2007 vývoz v celkové hodnotě aţ 3 384 734 232 Kč. Většina z tohoto objemu byla uskutečněna prostřednictvím sluţeb zahraničních kanceláří, a to 3 057 556 232 Kč. Agentura zajišťuje zejména: Poradenské a konzultační sluţby Asistenční a podpůrné činnosti pro exportéry Účastní se zpracování analýz a strategií rozvoje zahraničního obchodu Informační sluţby v nejširším moţném rozsahu CzechTrade je společně s dalšími institucemi, hlavně s Českou exportní bankou, a.s. a Exportní garanční pojišťovací společností, a.s. Praha součástí vládního systému podpory vývozu České republiky. Podpora obchodu ve formě poskytování informací a poradenství se v celém světě povaţuje za standardní nástroj hospodářské politiky slučitelný s pravidly přijatými v rámci Světové obchodní organizace (WTO).22 Na činnost agentury CzechTrade dohlíţí dvanáctičlenná řídící rada, ve které jsou zastoupeni členi Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří předsedají radě, dále jsou zde zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a také Asociace malých a středních podniků ČR.

22

Citace: Jak podnikat po vstupu do EU; Antonín Malach a kolektiv

49

3.3. Asociace inovačního podnikání (AIP) AIP je česká nevládní organizace zaloţená 23.6.1993 v oblasti inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků. Jde o občanské sdruţení, které si klade za cíl vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v České republice. Účelem inovačního podnikání je vývoj technicky nového produktu, ať jde o výrobek, technologie či sluţby, a jeho úspěšné zavedení na trh. Všechny sluţby AIP jsou zaměřeny na konečného uţivatele, tedy na inovační firmy, transferová pracoviště, pracoviště výzkumu a vývoje. AIP ČR zajišťuje koordinaci činností jednotlivých subjektů, které působí v oblasti inovačního podnikání a vzájemný transfer zkušeností a poznatků tak, aby celkové náklady vynaloţené na tento přenos informací byly při maximálním účinku co nejmenší. Dále zajišťuje součinnost s Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR a dalšími partnery, navrhuje podpůrné programy pro inovační podnikatele, atd. Projekt mohou agentuře podat všechny právnické i fyzické osoby se sídlem v ČR, výzkumné ústavy, univerzity a vysoké školy, mohou se podávat návrhy projektů ze všech vědních oborů, prioritou jsou však přírodovědné a technické obory.

3.4. Českomoravská záruční a rozvojová banka ČMZRB byla zaloţena v roce 1992 a je akciovou společností. Jejími akcionáři jsou Česká republika, která je zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), a 28% vlastní Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., a Československá obchodní banka, a.s.. Je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou. Sluţby poskytované bankou jsou určeny k podpoře financování a rozvoji malého a středního podnikání v České republice, například k rozvoji bydlení, regionů, měst či obcí. Pro náročné klienty banka nabízí sluţby v oblasti vybraných produktů investičního bankovnictví a depozitní. Českomoravská záruční a rozvojová banky (banky s většinovou účastí státu) poskytuje zvýhodněné záruky a úvěry. Přínos těchto návratných forem podpory není jenom v dalším přímém rozšíření kapitálových zdrojů (podobně jako u dotací), ale i - a moţná především – v nepřímém vlivu; usnadňují přístup ke komerčnímu bankovnímu úvěru, a 50

to nejenom díky zvýhodněným zárukám, ale v poslední době i pomocí speciálních – tzv. podřízených – úvěrů. Přitom vynaloţené veřejné prostředky se – na rozdíl od dotací – vracejí do rozpočtu (po odečtení cca 10 % na plnění závazků banky ze záruk) k opakovanému vyuţití.23 Graf č. 10: MSP a veřejná podpora (ČMZRB)

Zdroj: www.businessinfo.cz/.../1000452/46029/?rtc=1

Zaručené úvěry jsou úvěry komerčních bank poskytnuté mj. na základě zvýhodněné záruky ČMZRB. Zvýhodněné úvěry před rokem 2000 nebyly vůbec poskytovány. Pokles v roce 2005 poukazuje na omezení prostředků veřejné podpory. Dle odvětví jsou záruky poskytovány hlavně podnikům zpracovatelského průmyslu, ti tvoří 60 – 70%. Oblast sluţeb tvoří 20 – 35 %, zbytek tvoří stavebnictví. U zvýhodněných úvěrů se sluţby podílejí v průměru 50 %. Lze se domnívat, ţe je to způsobeno tím, ţe sektor sluţeb malých a středních podniků obtíţněji získává komerční úvěr. Banka se zaměřuje hlavně na: Podporu malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci. Zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. ČMRZB působí také jako finanční manager prostředků, které poskytla České republice na financování rozvoje infrastruktury.

3.5. Regionální poradenská a informační centra 23

Citace: www.businessinfo.cz/.../1000452/46029/?rtc=1

51

Od roku 1992 zakládá Česká republika Regionální poradenské a informační centra (RPIC). Instituce má pod kontrolou činnosti ekonomických a organizačních poradců a vzdělávací činnosti, kteří byli zvoleni po výběrovém řízení k poskytování odborných poradenských, informačních a vzdělávacích činností v oblasti dotovaného poradenství určeného pro sektor malého a středního podnikání. RPIC poskytují dotované poradenské a vzdělávací sluţby pro sektor MSP, koordinované Agenturou pro rozvoj podnikání a investic – CzechInvestem. Tyto sluţby jsou podporovány v rámci programů financovaných ze státního rozpočtu Evropské unie. Vybudovaná síť RPIC, včetně satelitních pracovišť a externích pracovníků, pokrývá celé území České republiky. Velmi úzká spolupráce s orgány státní správy i samosprávy, úřady práce a ostatními organizacemi, které mají vazbu na malé a střední podniky.

3.6. Podnikatelská inovační centra V České republice je síť pěti Podnikatelských a inovačních center (BIC)24, které zajišťují fungování evropské sítě místních poradenských společností, tzv. BC-Net25. Jde s o síť regionálních institucí, které poskytují malým a středním podnikům souhrnný přehled sluţeb za příznivých podmínek, zaměřující se na inovace v průmyslu a sluţbách podporujících průmysl. Pomocí této sítě můţe podnikatel získat informace o společnostech, s kterými by chtěl spolupracovat v jiných regionech nebo zemích EU. Pomocí kontaktů můţe podnikatel získat partnera dle následujících charakteristik: obor podnikání oblast produkce typ poţadované spolupráce adresa Dále BIC poskytují poradenské sluţby a informace pro malé a střední podniky, jako například hledání volných podnikatelských prostor za příznivé cenové podmínky. BIC ve své informační databázi vyhledávají začínající podnikatele, poskytují podporu

24 25

Zkratka vznikla z anglického názvu Business and Innovation Centre (BIC) Zkratka vznikla z anglického názvu Business Cooperation Network (BC-Net)

52

inovačním aktivitám firem, organizují školení podnikatelů a spoluvytváří podmínky k prosperitě firem.

53

4. Analýza podaných ţádostí a udělených dotací MSP (období 2004 – 2006) Cílem této kapitoly je vymezit předchozí programovací období, statisticky zhodnotit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů v tomto období a vyhodnotit nejčastěji vyuţívané podpory.

4.1. Operační program Průmysl a podnikání OPPP v období 2004 - 2006 byl základním programovým dokumentem politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v oblasti průmyslu podnikání ve zkráceném programovacím období. OPPP byl vyhlášený 12. května 2004 formou výzvy v Obchodním věstníku a inzerátu vybraných periodik. Oblast malého středního podnikání zaujímá v české, ale i v evropské ekonomice velmi důleţité místo. Malý a střední podnikatelé ovlivňují sociální stabilitu a ekonomický rozvoj a tím plní důleţitý úkol pro vytváření nových pracovních moţností. Pod operační program Průmysl a podnikání spadaly programy podpory pro podnikatelskou sféru ve třech prioritách. První priorita byla určena na podporu infrastruktury podnikání, druhá na zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, hlavně pro malé a střední podnikatele a poslední, třetí na sluţby k rozvoji podnikání. Podnikatelský záměr se musel orientovat na průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, sluţby a obchody, vymezené seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností a také musel splňovat podmínky definice malého a středního podnikání. Všechny podnikatelské projekty musely být uskutečněny na území České republiky. Operační program se skládal z jedenácti podprogramů a na jejich administraci se kromě agentury CzechInvest podílela také Českomoravská záruční a rozvojová banka. Stručný přehled operačních programů uvádí následující tabulka.

54

Tabulka č. 21: Popis programů podpory v rámci OPPP PRIORITA

OPATŘENÍ

PROGRAMY PODPORY

Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace

1.Rozvoj

Rozvoj podnikatelské infrastruktury

podnikatelského

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

prostředí

v průmyslu a podnikání

Celkově 50 %

PROSPERITA REALITY ŠKOLICÍ STŘEDISKA KLASTRY

Prostředku OPPP. Rozvoj informačních a poradenských sluţeb

Registr poradců (Projekt) Projekt rozvoje informační a poradenských sluţeb pro mezinárodní obchod START

Zakládání a rozvoj MSP

KREDIT

2. Rozvoj

ROZVOJ

konkurenceschopnýc h podniků

Podpora inovačních výrobků, technologií a sluţeb

MARKETING

Celkově 46% INOVACE

prostředku OPPP. Sniţování energetické náročnosti vyšší vyuţití obnovitelných zdrojů energie

ÚSPORY ENERGIE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Technická pomoc při řízení a implementaci 3. Technická pomoc Celkově 4% OPPP.

programu Ostatní technická pomoc

-

-

Zdroj: http://www.czechinvest.org/programy-podpory

4.2. Analýza podaných, zamítnutých a udělených dotací dle programů a krajů Ke dni 28.3. 2009 byla přiznána dotace 1199 projektům v celkové hodnotě 7 976 144 300 Kč, byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1632 projektů v celkové hodnotě 2 028 391 287 Kč. Statistika přiznaných dotací zahrnuje pouze ty projekty, kterým uţ bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Následující analýzy vykazují počet podaných, zamítnutých a vyřazených ţádostí a poslední statistická analýza udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů podle jednotlivých krajů a operačních programů OPPP v období 2004 – 2006.

55

KLASTRY

ROZVOJ

MARKETING

INOVACE

ZDROJE ENERGIE

START

KREDIT

CELKEM

6

6

12

65

18

18

4

17

66

71

287

20

21

15

13

104

120

55

3

13

155

152

671

0

4

1

5

18

5

10

3

5

16

39

106

1

16

2

5

47

47

26

6

10

68

108

336

0

8

3

3

31

34

10

1

7

29

34

160

9

33

20

17

67

59

29

4

9

292

168

707

OLOMOUCKÝ KRAJ

4

18

9

5

60

46

24

2

16

68

72

324

PARDUBICKÝ KRAJ

4

16

14

8

61

76

23

7

10

30

126

375

PLZEŇSKÝ KRAJ

1

56

2

1

33

20

13

2

19

39

140

326

STŘEDOČESKÝ KRAJ

11

12

11

5

93

84

61

4

22

45

107

455

ÚSTECKÝ KRAJ

2

8

7

4

37

25

16

2

22

78

61

262

VYSOČINA

3

9

6

3

60

41

19

5

7

65

71

289

ZLÍNSKÝ KRAJ

11

21

10

4

71

86

27

4

8

47

84

373

NEURČENO

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

1

CELKEM

70

228

106

85

747

661

331

47

165

998

1234

4672

JIHOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KARLOVARSKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

LIBERECKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ÚSPORY

ŠKOLICÍ

ENERGIE

REALITY

4

KRAJ / PROGRAM

STŘEDISKA

PROSPERITA

OBNOVITELNÉ

Tabulka č. 22: Podaných ţádostí dle krajů a programů

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu

Celkový počet podaných ţádostí o podpory v operačním programu Podnikání a průmysl byl 4672. Podnikatelské subjekty ţádaly nejvíce o program Kredit celých 1234 ţádostí, dále o podporu Start (998 podaných ţádostí). Program Start měl nejvíce podaných ţádostí z Moravskoslezského kraje, celých 292 ţádostí. Dále program Rozvoj, který byl určen hlavně projektům s růstovým potenciálem, měl vysoký počet podaných ţádostí o podporu, a také program Marketing, o který zaţádalo 661 podnikatelských subjektů. Nepatrný počet ţádostí byl o podporu na Úsporu energie, pouhých 47 ţádostí. Z analýzy vyplývá, ţe nejvíce podnikatelských subjetů, kteří ţádaly o dotace měl Moravskoslezský kraj, dále Jihomoravský kraj. Malá část ţádostí byla z Karlovarského kraje, jen 106 ţádostí.

56

PROSPERITA

REALITY

ŠKOLICÍ STŘEDISKA

KLASTRY

ROZVOJ

MARKETING

INOVACE

ÚSPORA ENERGIE

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

START

KREDIT

CELKEM

Tabulka č. 23: Zamítnutých a vyřazených ţádostí dle krajů a programů

JIHOČESKÝ KRAJ

1

1

4

5

42

14

15

2

2

7

17

100

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

13

13

5

5

74

24

36

0

1

9

59

239

KARLOVARSKÝ KRAJ

0

2

0

1

12

0

10

0

1

1

7

34

0

6

0

0

31

11

17

1

1

6

39

112

0

5

1

0

22

8

6

0

3

4

13

62

4

14

4

5

50

9

22

3

6

39

74

230

OLOMOUCKÝ KRAJ

2

10

4

3

38

10

17

1

8

5

20

118

PARDUBICKÝ KRAJ

2

5

2

4

37

13

14

2

3

5

58

145

PLZEŇSKÝ KRAJ

0

38

1

0

22

5

10

0

6

4

28

114

STŘEDOČESKÝ KRAJ

7

5

6

3

44

25

46

1

13

3

45

198

ÚSTECKÝ KRAJ

1

5

2

4

29

7

10

0

4

13

23

98

VYSOČINA

3

3

0

1

36

5

14

2

0

8

21

93

ZLÍNSKÝ KRAJ

5

11

3

0

48

20

19

0

3

2

28

139

NEURČENO

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

1

CELKEM

38

118

32

31

485

141

236

12

51

106

433

1683

KRAJ / PROGRAM

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ



Výše uvedená analýza uvádí počet zamítnutých a vyřazených ţádostí například pro nesplnění formálních kritérií, odstoupení ţadatele, apod.. Jak uvádí předešlá analýza, nejvíce podaných ţádostí bylo v Moravskoslezském kraji, coţ ale není podmínkou pro nejvyšší počet zamítnutých ţádostí. Nejvíce zamítnutých či vyřazených ţádostí měl Jihomoravský kraj. Jiţ zmíněný Moravskoslezský kraj byl aţ na druhém místě, pozadu nezůstává ani Středočeský kraj. Nejméně nepotvrzených ţádostí měl Karlovarský kraj, který ale měl nejmenší počet podaných ţádostí o finanční podpory. Programy podpory Rozvoj a Kredit měly nejvyšší počet zamítnutých ţádostí, naopak nejméně zamítnutých ţádostí měl program Úspora energie, coţ je dáno také malým počtem ţádostí.

57

ŠKOLICÍ STŘEDISKA

KLASTRY

ROZVOJ

MARKETING

INOVACE

ÚSPORY ENERGIE

START

KREDIT

CELKEM

3

5

2

7

18

14

3

2

7

56

54

171

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

7

8

10

8

27

96

19

3

7

127

92

404

KARLOVARSKÝ KRAJ

0

2

1

4

4

5

0

3

3

15

32

69

1

10

2

5

13

36

9

5

6

61

69

217

0

3

2

3

9

26

4

1

4

24

21

97

5

19

16

12

13

50

7

1

1

244

94

462

OLOMOUCKÝ KRAJ

2

8

5

2

19

36

7

1

6

58

52

196

PARDUBICKÝ KRAJ

2

11

12

4

19

63

9

5

6

23

68

222

PLZEŇSKÝ KRAJ

1

18

1

1

9

15

3

2

4

32

112

198

STŘEDOČESKÝ KRAJ

4

7

5

2

42

59

15

3

7

41

61

246

ÚSTECKÝ KRAJ

1

3

5

0

6

18

6

2

6

61

38

146

VYSOČINA

0

6

6

2

16

36

5

3

3

51

50

178

ZLÍNSKÝ KRAJ

6

10

7

4

21

66

8

4

3

40

56

225

NEURČENO

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0

0

CELKEM

32

110

74

54

216

520

95

35

63

833

799

2831

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ


ZDROJE ENERGIE

REALITY

JIHOČESKÝ KRAJ

KRAJ / PROGRAM

OBNOVITELNÉ

PROSPERITA

Tabulka č. 24: Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle krajů a programů


Analýza udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle krajů a programů. Celkový mnoţství uznaných ţádostí o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie bylo v období 2004 -2006 2831. Nejvíce dotací spadlo do Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, celkem 866 dotací pro oba kraje. Naopak nejméně financí ze státního rozpočtu teklo do Karlovarského a Libereckého kraje. Nejvyuţívanějším programem byla podpora Start s celkovým počtem 833 udělených dotací. Podpora Kredit měla druhý nejvyšší počet přiznaných dotací či zvýhodněných úvěrů, celých 799. O program Prosperita a Úspora energie nebyl moc velký zájem, jejich celkový počet udělených dotací a zvýhodněných úvěrů byl jen 67 pro oba kraje.

58

4.3. Analýza čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z OPPP Níţe uvedená analýza Operačního programu Průmysl a podnikání z období 2004 - 2006 je zpracována dle statistiky Agentury pro podporu podnikání a investic – CzechInvestu, ke dni 28.3.2009. Rozbor čerpání jednotlivých programů je zaměřen na nejběţnější právní formy podnikání a to na Společnost s ručením omezeným (SRO), Akciovou společnost (AS), Fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku (FNZ) a FJZ ve Středočeském kraji. Tabulka č. 25: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Prosperita Právní Kraj sídla forma

Podpory EUROSIGNAL, a.s. Ústav jaderného výzkumu Řeţ a.s. VYRTYCH Technologický park a Inkubátor s.r.o.

AS AS SRO

Kraj realizace projektu

Program

Středočeský Středočeský kraj Prosperita kraj Středočeský Středočeský kraj Prosperita kraj Středočeský Středočeský kraj Prosperita kraj

Dotace / Výše úvěr podpory

Datum přiznání podpory

Oblast projektu (OKEČ26)

dotace

102 714 000

09.07.2007

73100

dotace

137 210 000

27.06.2006

73100

dotace

37 535 000

27.06.2006

70310

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu

Výše uvedené podnikatelské subjekty vyuţily z fondů Evropské unie v rámci programu Prosperita celkem 277 459 000 Kč. Dle oblasti projektu byla většina finančních prostředků pouţita na Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, zbytek podpory tedy 37 535 000 Kč byla vyuţita na oblast zprostředkovatelské činnosti realitních agentur. Tabulka č. 26: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Reality Příjemce podpory BENEŠ a Lát, slévárna a strojírna a.s. BENEŠ a Lát, slévárna a strojírna a.s.

Právní Kraj realizace Dotace / Výše forma Kraj sídla projektu Program úvěr podpory AS

Středočeský kraj

AS

Středočeský Středočeský kraj kraj

Liberecký kraj


Oblast projektu (OKEČ)

Reality

dotace

667 000

07.02.2005

27530

Reality

dotace

8 824 000

16.02.2006

27530


Z uvedené tabulky vyplývá, ţe finanční prostředky v celkové hodnotě 9 491 000 Kč čerpala společnost BENES a Lát, slévárna a strojírna, a.s., jako jediná v oblasti odlévání lehkých kovů. Dále je z analýzy zřejmé, ţe při podání ţádosti o dotaci není rozhodujícím faktorem kraj realizace projektu, ale kraj sídla společnosti, která o dotaci či zvýhodněný úvěr ţádá. 26

OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností

59

Tabulka č. 27: Čerpání dotací a zvýhodněných dotací úvěrů – Program Školící střediska Právní Příjemce podpory forma Kraj sídla


Středočeský kraj Středočeský kraj


Školicí střediska Školicí střediska



Školicí střediska Školicí střediska

Backaldrin s.r.o. Doosan Bobcat Engineering s.r.o. Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic

SRO

LINET spol. s r.o.

SRO

SRO

SRO

Dotace / Výše Program úvěr podpory



dotace

6 704 000

15.12.2005

15610

dotace

23 584 000

29.12.2006

29230

dotace

8 564 000

05.12.2006

29230

dotace

5 512 000

15.12.2005

33100


České společnosti čerpaly v rámci programu Školící střediska celkem 44 364 000 Kč. Většina prostředků z fondu EU bylo pouţito do oblasti Výroby a opravy průmyslových chladicích a vzduchotechnických zařízení. Zbytek dotací v hodnotě 12 216 000 Kč bylo vyuţito v oblasti výroby mlýnských výrobků a v oblasti výroby zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek. Tabulka č. 28: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Start Podpory

Právní Kraj realizace Dotace / Výše forma Kraj sídla projektu Program úvěr podpory

Andrea Voláková

FŢN

Anna Bílková

FŢN

Barbora Němečková Daniela Krausová, DiS David Velek Ing. Dušan Hazucha Ing. František Bartoš

FŢN FŢN FŢN FŢN FŢN

Ing. Pavel Pánek

FŢN

Jan Budka

FŢN

Jan Lev

FŢN

Jana Jiráková

FŢN

Jiří Plachý

FŢN

Jiří Provazník

FŢN

Josef Blahoţ

FŢN

Karel Humpolák

FŢN

Luboš Haas

FŢN

Luděk Sedloň

FŢN

Lukáš Jiránek

FŢN

Michal Opočenský

FŢN

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj



Středočeský kraj

Start

úvěr

360 000

22.11.2004

52200

Středočeský kraj

Start

úvěr

330 000

21.11.2006

52110

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

30.11.2006

36639

Středočeský kraj

Start

úvěr

450 000

15.12.2006

80429

Středočeský kraj

Start

úvěr

176 000

13.07.2006

74810

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

12.06.2006

55100

Středočeský kraj

Start

úvěr

208 500

21.11.2006

74201

Pardubický kraj

Start

úvěr

200 000

05.05.2005

74200

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

18.05.2005

50200

Středočeský kraj

Start

úvěr

495 000

05.12.2006

45000

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

02.06.2006

52420

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

02.03.2006

55300

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

24.03.2005

20000

Středočeský kraj

Start

úvěr

333 000

23.11.2004

50200

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

25.08.2005

52400

Středočeský kraj

Start

úvěr

457 000

25.04.2005

50200

Středočeský kraj

Start

úvěr

250 000

06.12.2005

52400

Ústecký kraj

Start

úvěr

500 000

13.06.2005

55300

Středočeský kraj

Start

úvěr

465 000

30.06.2005

55300

60

Milan Veselý

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

25.07.2005

28000

Petr Kopřiva

FŢN

Středočeský kraj

Zlínský kraj

Start

úvěr

249 000

20.12.2006

45310

Petra Hubáčková

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

03.04.2006

52110

Radek Hůla

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

27.08.2004

50200

René Sekerka

FŢN

Středočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Start

úvěr

300 000

18.12.2006

80429

Robert Krejčík

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

05.11.2004

45330

Tomáš Kulovaný

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

06.10.2006

25000

Václava Paterová

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

19.07.2005

55300

Veronika Hrdá

FŢN

Středočeský kraj

Olomoucký kraj

Start

úvěr

500 000

09.03.2005

52200

Vít Hrachovský

FŢN

Středočeský Jihomoravský kraj kraj

Start

úvěr

500 000

14.06.2005

74800

Zbyšek ONDERKA

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

220 000

28.02.2005

90000

Zdeněk Máša

FŢN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

300 000

19.07.2005

45000

VYFIKO s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

28.01.2005

28000

FIT BULL s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Plzeňský kraj

Start

úvěr

1 000 000

28.06.2006

92610

MUDr. Hana Černá

FJN

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

15.11.2004

85130

KRAUSOVÁ s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

21.04.2005

55000

Multimediální centrum GLADIÁTOR s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

700 000

24.03.2005

64200

PC-Point CZ, s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

485 000

15.11.2004

52487

SPORT HOTEL HOUŠTKA s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

750 000

08.11.2005

55100

VYFIKO s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Start

úvěr

500 000

28.01.2005

28000


Výčet poskytnutých dotací v rámci programu Start je velmi rozsáhlý, z toho vyplývá časté vyuţití tohoto programu českými subjekty. Celková výše podpory činila 18 016 500 Kč. Přidělené dotace se pohybují většinou do 500 000 Kč, aţ na podnikatelský projekt společnosti FIT BULL, s.r.o., která získala úvěr v hodnotě 1 000 000 Kč na Provoz sportovních areálů a stadionů. Druhý nejvyšší udělený úvěr byl poskytnut v částce 750 000 Kč na podporu Hotelů a podobných ubytovacích zařízení. Nemalá část finančních prostředků byla poskytnuta do oblasti obchodu, opravy a údrţby

61

motorových vozidel, maloobchodní prodej pohonných hmot, kurýrní činnosti jiné neţ činnosti státní pošty a mnoho dalších. Tabulka č. 29: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Kredit Příjemce podpory

Právní Kraj realizace Dotace Výše forma Kraj sídla projektu Program / úvěr podpory

3domy s.r.o.

SRO

ALMERO spol. s r.o.

SRO

CANTEEN spol. s r.o.

SRO

CERKO & BJB, s.r.o.

SRO

CZECOM, s.r.o.

SRO

DAPE Kladno, s.r.o.

SRO

DIKÉ - personální agentura, s.r.o.

SRO

DUBICKÝ s.r.o.

SRO

DUVE ČR, s.r.o.

SRO

ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o.

SRO

Farní, s.r.o.

SRO

H-PLAST, s.r.o.

SRO

JOVI-FERT s.r.o.

SRO

K@P CZ s.r.o.

SRO

Kenast s.r.o.

SRO

KLZ s.r.o.

SRO

MAX CARS s.r.o.

SRO

Pečecké sluţby, s.r.o.

SRO

Proline - body spol. s r.o.

SRO

Q-PAP s.r.o.

SRO

REALBAU PLUS, s.r.o.

SRO

Roţmitálské Benátky, s.r.o.

SRO

SDS Poděbrady, s.r.o.

SRO

SEMSTAV spol. s r.o.

SRO

SOL-PRO s.r.o.

SRO

Solutos s.r.o.

SRO

TCL s.r.o.

SRO

TEBR, s.r.o.

SRO

UNI Kolín, spol. s r. o.

SRO

Aleš Urban

FŢN

Bedřich Miller

FŢN

Dušan Křivský

FŢN

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj



Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 610 000

04.11.2005

45000

Plzeňský kraj

Kredit

úvěr

2 200 000

08.03.2006

93040

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

06.06.2006

15000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 000 000

11.04.2006

20300

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 500 000

29.06.2005

52400

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 680 000

21.11.2005

52400


Kredit

úvěr

1 100 000

24.04.2006

80429

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 689 000

29.06.2005

28000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

17.10.2005

34200

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 314 344

08.12.2005

28520

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

4 900 000

28.11.2005

29000

Moravskoslezský kraj

Kredit

úvěr

2 500 000

29.06.2006

25000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

5 000 000

25.02.2005

51550

Jihočeský kraj

Kredit

úvěr

1 500 000

16.05.2006

52240

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

24.01.2006

52400

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

08.04.2005

52400

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

03.08.2005

80429

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 000 000

28.06.2006

90020

Jihomoravský kraj

Kredit

úvěr

1 250 000

15.12.2005

93040

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

5 000 000

13.01.2006

21000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

6 000 000

04.03.2005

45000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

29.06.2006

52200

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

5 000 000

19.08.2005

50200

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 393 800

13.07.2006

55000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

26.06.2006

45000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

754 000

12.08.2005

93040

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

3 240 000

13.01.2006

92600

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

4 104 000

03.03.2005

28520

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

3 500 000

12.05.2005

45330

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

220 000

12.04.2006

22000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 900 000

16.09.2005

45220

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 100 000

08.04.2005

55300

62

Ivana Jančarová

FŢN

Jan Hubený

FŢN

Jana Koubková

FŢN

Jarmil Chládek

FŢN

Jaroslav Hudec - Lesnickodřevařská správa

FŢN

Jiří Bouška

FŢN

Marie Blechová

FŢN

Mgr. Ivana HORKÁ

FŢN

Miroslav Beran

FŢN

Pavel Doleţal

FŢN

Petra Hubáčková

FŢN

Roman Hanus

FŢN

Stanislav Kazda

FŢN

Tomáš Kraus

FŢN

Valéria Gaţiová

FŢN

Vladimíra Horáková

FŢN

Zdeněk Horák

FŢN

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

365 000

14.03.2006

52200

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 000 000

20.06.2005

28000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

3 600 000

11.07.2006

55109

Zlínský kraj

Kredit

úvěr

300 000

15.04.2005

45250

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 300 000

13.07.2006

20100

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

996 000

01.07.2005

45000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

4 000 000

25.05.2005

22200

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

07.04.2005

93040

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 238 000

23.09.2005

36100

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

5 000 000

01.09.2005

28000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

488 888

21.07.2006

52110

Jihočeský kraj

Kredit

úvěr

540 000

14.10.2005

50200

Vysočina

Kredit

úvěr

600 000

17.03.2006

28400

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

1 000 000

02.09.2005

55300

Pardubický kraj

Kredit

úvěr

967 000

29.06.2005

55000

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

720 000

10.04.2006

92620

Středočeský kraj

Kredit

úvěr

2 000 000

16.02.2006

20510


Program Kredit byl v období 2004 – 2006 velmi vyuţívaný, také je z tabulky patrné, ţe společnosti získávali více finančních prostředků neţ-li v programu Start. Je to dáno zázemím jiţ existující společnosti, je méně riziková. V programu Kredit bylo celkem poskytnuto 101 487 232 Kč. Společnost REALBAU PLUS, s.r.o. získala nejvyšší dotaci celých 6 000 000 Kč na oblast stavebnictví. Hodně dotací bylo uděleno do oblasti maloobchod kromě motorových vozidel, dále na ubytování a stravování, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, a ostatní činnosti kam spadají například kadeřnické a kosmetické sluţby ale také pohřební sluţby. Tabulka č. 30: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Rozvoj Příjemce podpory


BAEST, a.s.

AS

Colognia press, a.s.

AS

CZ TECH Čelákovice, a.s. Lučební závody a.s. Kolín PATRON Bohemia a.s.

AS AS AS

PCB Benešov, a.s.

AS

POLABSKÉ MLÉKÁRNY, a.s.

AS

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj



Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

5 700 000

02.03.2006

28110

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

6 000 000

09.02.2006

22200

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

4 200 000

02.03.2006

29420

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

20 000 000

07.06.2005

24130

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

1 506 000

13.12.2006

33100

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

3 743 000

12.05.2005

32100

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

17 848 000

28.06.2005

29240

63

Iva Vodáková – DURABO Jaroslav Cankař a syn ATMOS

FJZ FJZ

Milan Pondělíček

FJZ

ANTICO, spol.s.r.o.

SRO

BENEŠ a LÁT, s.r.o.

SRO

BEZNOSKA, s. r. o.

SRO

BRANALDI, s.r.o.

SRO

CVP Galvanika s.r.o.

SRO

CVP Galvanika s.r.o.

SRO

Druţstevní závody Draţice - strojírna s r.o.

SRO

FRISCO s.r.o.

SRO

HOFMANN A SPOL., s. r. o.

SRO

INPRO Čáslav, s.r.o.

SRO

J.M.KAPA s.r.o.

SRO

J.M.KAPA s.r.o.

SRO

KOV Velim s.r.o.

SRO

METALKOV , spol. s r.o.

SRO

MONTANA s. r. o.

SRO

NAREX BYSTŘICE s.r.o.

SRO

OPTAGLIO s.r.o.

SRO

PANFLEX, s.r.o.

SRO

PROF SVAR s.r.o.

SRO

Sázavan strojírny, s.r.o. Sázavan strojírny, s.r.o. STACHEMA Kolín, spol. s r.o. STS Olbramovice, spol. s r.o. Tiskárna JISKRA spol. s r.o.

SRO SRO SRO SRO SRO

TNM PRINT s.r.o.

SRO

ZEBRA, s.r.o.

SRO

Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Liberecký kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský Jihomoravský kraj kraj Středočeský Středočeský kraj kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

20 000 000

20.04.2005

22000

Rozvoj

dotace

19 159 000

13.04.2005

28400

Rozvoj

dotace

1 790 000

13.12.2006

28620

Rozvoj

dotace

9 752 000

11.08.2005

36100

Rozvoj

dotace

1 671 000

12.04.2006

25000

Rozvoj

dotace

5 415 000

16.02.2006

33100

Rozvoj

dotace

1 518 000

18.07.2005

21250

Rozvoj

dotace

6 000 000

23.03.2006

28510

Rozvoj

dotace

9 999 000

26.04.2005

28510

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

8 155 000

26.04.2005

29710

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

4 631 000

26.04.2005

29230

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

5 955 000

01.12.2006

29530

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 115 000

19.01.2006

28000

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

8 668 000

29.04.2005

28520

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

4 284 000

20.02.2006

28520

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

1 812 000

20.12.2006

34300

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 124 000

08.12.2006

28510

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

3 795 000

07.06.2005

28700

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 460 000

25.01.2006

28620

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 013 000

12.04.2006

22200

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 051 000

26.01.2006

22240

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

4 740 000

25.01.2006

34300

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 129 000

26.04.2005

29400

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

4 222 000

26.04.2005

29400

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 065 000

28.04.2005

24410

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

2 250 000

07.02.2006

29300

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

6 000 000

20.02.2006

22220

Královéhradecký kraj

Rozvoj

dotace

6 000 000

20.02.2006

22200

Středočeský kraj

Rozvoj

dotace

1 809 000

16.02.2006

22200


Celková výše podpory v rámci programu Rozvoj byla 261 519 000 Kč, vysoké úvěry byly poskytnuty společnostem Lučební závody a.s., Kolín k výrobě chemických látek, přípravků a léčiv, dále Ivě Vodákové – DURABO na vydavatelství a rozmnoţování nahraných nosičů v hodnotě 20 000 000 Kč. Dále byly prostředky často vyuţity v oblasti výroby kovodělných výrobků, výroby zdravotnických, optických přístrojů, ale také k výrobě motorových vozidel.

64

Tabulka č. 31: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Marketing Příjemce podpory

Právní forma Kraj sídla


Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

EUROSUN a.s.

AS

KARMA Český Brod a.s.

AS

M.A.S.CONSULTING a.s.

AS

PINKO a.s.

AS

STROS-Sedlčanské strojírny, a.s.

AS

ALTIS Kolín s.r.o.

SRO

BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o.

SRO SRO SRO SRO

BOOM TISK, spol. s r.o.

SRO

BOVA Březnice spol. s r.o.

SRO

DEEP SKATE s.r.o.

SRO

DonGemini s.r.o.

SRO

Druţstevní závody Draţice - strojírna, s. r. o.

SRO

ELCO Nymburk s.r.o.

SRO

HPH, spol. s r.o.

SRO

Hrdlička spol. s r.o.

SRO

Hrdlička spol. s r.o.

SRO

HRDLIČKA spol. s r.o.

SRO

I. B. C. Praha spol. s r. o.

SRO

JEES s.r.o.

SRO

Kamýk Daunen s.r.o.

SRO

Lach-Ner, s.r.o.

SRO

Megaink s.r.o.

SRO

Megaink s.r.o.

SRO

Megaink s.r.o.

SRO

MegaInk s.r.o.

SRO

MegaInk, s.r.o.

SRO

Olymp, export - import, spol. s r. o.

SRO

PATRON Bohemia a.s.

SRO

PATRON Bohemia a.s.

SRO

PINELLI spol. s r.o.

SRO

PINELLI spol. s r.o.

SRO

Rudorfer CZ s.r.o.

SRO

Dotace / Výše Program úvěr podpory



Marketing

dotace

832 000

29.12.2006

28110

Marketing

dotace

446 000

29.12.2006

28110

Marketing

dotace

477 000

29.12.2006

51870

Marketing

dotace

424 000

09.11.2006

15520

Marketing

dotace

1 000 000

06.09.2005

29220

Marketing

dotace

177 000

29.12.2006

15880

Marketing

dotace

759 000

29.12.2006

24200

Marketing

dotace

456 000

17.03.2006

24200

Marketing

dotace

759 000

29.12.2006

24200

Marketing

dotace

986 000

23.12.2006

24200

Marketing

dotace

1 000 000

17.03.2006

22220

Marketing

dotace

145 000

08.08.2006

28630

Marketing

dotace

200 000

29.12.2006

51900

Marketing

dotace

1 000 000

29.12.2006

52100

Marketing

dotace

388 000

25.02.2005

29710

Marketing

dotace

331 000

29.12.2006

51540

Marketing

dotace

977 000

29.12.2006

35300

Marketing

dotace

115 000

29.12.2006

72200

Marketing

dotace

202 000

15.09.2006

72200

Marketing

dotace

147 000

23.01.2006

72200

Marketing

dotace

795 000

21.11.2005

28520

Marketing

dotace

450 000

17.05.2005

24510

Marketing

dotace

190 000

21.08.2006

17400

Marketing

dotace

1 000 000

25.08.2006

51000

Marketing

dotace

1 000 000

30.06.2006

24100

Marketing

dotace

1 000 000

11.08.2005

24100

Marketing

dotace

1 000 000

10.08.2006

24100

Marketing

dotace

1 000 000

21.11.2006

24100

Marketing

dotace

1 000 000

06.09.2005

24100

Marketing

dotace

897 000

15.05.2006

20510

Marketing

dotace

257 000

11.10.2005

36630

Marketing

dotace

138 000

11.10.2005

33100

Marketing

dotace

1 000 000

11.10.2005

15980

Marketing

dotace

1 000 000

29.12.2006

15980

Marketing

dotace

966 000

29.12.2006

51900

65

TRIANT, spol. s r.o.

SRO

VELTEKO s.r.o.

SRO

VELTEKO s.r.o.

SRO

VELTEKO s.r.o.

SRO

VELTEKO s.r.o.

SRO

ZENIT, spol. s r. o.

SRO

Zenit, spol. s r.o.

SRO

Zenit, spol. s r.o.

SRO

Značky Praha s. r. o.

SRO

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj

Marketing

dotace

359 000

01.12.2006

36100

Marketing

dotace

745 000

29.04.2005

29560

Marketing

dotace

1 000 000

29.04.2005

29560

Marketing

dotace

621 000

21.08.2006

29560

Marketing

dotace

855 000

30.06.2006

29560

Marketing

dotace

998 000

13.04.2005

24510

Marketing

dotace

552 000

29.12.2006

24500

Marketing

dotace

736 000

29.12.2006

24500

Marketing

dotace

512 000

23.03.2006

28750


Program Marketing byl podnikatelskými subjekty vyuţíván jako druhá nejčastější podpora, přestoţe neposkytla MSP nejvyšší částku ze všech programů. Evropská unie poskytla prostřednictvím tohoto programu částku 28 892 000 Kč. Nejvíce finančních prostředků teklo do oblasti Výroby chemických látek, přípravků a léčiv, výroby a opravy strojů a zařízení, a také do oblasti činnosti v oblasti výpočetní techniky. Tabulka č. 32: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Inovace Příjemce podpory BIOPREPARÁTY, spol. s r.o.




SRO


Inovace

dotace

9 942 000

16.02.2006

24200

Kemwater ProChemie s. r. o.

SRO


Inovace

dotace

6 791 000

14.12.2006

24130

OPTAGLIO s.r.o.

SRO


Inovace

dotace

5 047 000

18.12.2006

22200

PolyComp, a.s.

AS


Inovace

dotace

8 510 000

08.02.2006

37200

RÜCKL CRYSTAL a.s.

AS


Inovace

dotace

18 786 000

10.01.2006

26130

SAFINA, a.s.

AS


Inovace

dotace

24 999 000

13.10.2006

37100

Sklárny BOHEMIA a.s.

AS


Inovace

dotace

22 540 000

18.01.2006

26100

STROJMETAL KAMENICE, a.s.

AS


Inovace

dotace

25 000 000

28.12.2006

28400

Ústav jaderného výzkumu Řeţ a.s.

AS

Středočeský kraj

Inovace

dotace

25 000 000

29.12.2006

24420

VITANA, a.s.

AS


Inovace

dotace

17 871 000

30.11.2005

15890

VYRTYCH a.s.

AS


Inovace

dotace

22 618 000

18.12.2006

31500

Jihomoravský kraj


Zvýše uvedené tabulky je patrné, ţe Evropská unie musela na program Inovace poskytnout velkou částku finančních prostředků přestoţe se jednalo pouze desítku úvěrů. Celková výše podpory činí 187 104 000 Kč, největší podíl získali společnosti STROJMETAL KAMENICE, a.s. a Ústav Jaderného výzkumu Řez, a.s., kaţdá celých

66

25 000 000 Kč. Dotace směřovali do oblasti výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroby léčiv a prostředků pro zdravotnické účely. Tabulka č. 33: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Úspora energie Příjemce podpory




Hydraulika International, s.r.o.

SRO


Úspory energie

dotace

1 988 000

11.11.2005

40300

METALIK spol. s r. o.

SRO


Úspory energie

dotace

1 188 000

29.12.2006

28520


Celková výše podpory v rámci programu Úspora energie činila 3 176 000 Kč. Jednotlivé podnikatelské záměry byly z oblasti výroby a rozvodu tepelné energie a oblasti všeobecné strojírenské činnosti. Tabulka č. 34: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Obnovitelné zdroje energie Příjemce podpory MVE - Bakov nad Jizerou s.r.o.

Právní forma Kraj sídla


Program

Dotace / Výše úvěr podpory



SRO

Středočeský Obnovitelné Středočeský kraj kraj zdroje energie

dotace

8 008 000

28.12.2006

31200

R.A. - Znojmo s.r.o.

SRO

Středočeský kraj

Obnovitelné zdroje energie

dotace

2 086 000

04.08.2006

40110

TARPO spol. s.r.o.

SRO

Středočeský Obnovitelné Středočeský kraj kraj zdroje energie

dotace

4 225 000

04.08.2006

40110

Ústecký kraj


Evropská unie prostřednictvím programu Obnovitelné zdroje energie poskytovala českým společnostem celkem 14 319 000 Kč. Většina přiznaných dotací byla určena do oblasti výroby elektřiny. Další finanční podpora udělena společnosti MVE – Bakov nad Jizerou, s.r.o.ve výši 8 008 000 Kč do oblasti výroby elektrických rozvodných a řídicích zařízení. Z výše uvedených analýz je patrné, ţe nejčastěji vyuţívanou podporou z fondu Evropské unie byl v období 2004 - 2006 ve Středočeském kraji pro zvolené právní subjekty program Kredit, přestoţe neposkytl nejvyšší celkovou částku hodnoty úvěrů. V tomto ohledu byl premiantem Program Rozvoj s celkovou částkou 261 519 000 Kč.

67

5. Analýza dosavadních výsledků vyuţití strukturálních fondů pro financování MSP (období 2007 – 2013) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro období 2007-2013 celkem 15 programů podpory. Podnikatelské subjekty mají moţnost vyuţít finanční prostředky na spolufinancování podnikatelských záměrů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících sluţbách. Finance pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou finanční prostředky vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Tento program byl pozvolna navázán na Operační program Průmysl a podnikání z období 2004 -2006. Globálním cílem Operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy.27

5.1. Analýza podpořených projektů OPPI Níţe uvedená analýza porovnává podpořené projekty Operačního programu Podnikání a inovace 2007 - 2013, dle statistických údajů Agentury CzechInvest zpracovaných ke dni 23.2.2009. Analýza podpořených projektů je zaměřena na programy Rozvoj, ICT a strategické sluţby, Eko-energie – vyuţití obnovitelných a druhotných energií, Inovace – inovační projekt, Potenciál a také program Marketing. Zkoumání jednotlivých programů je zaměřeno na Středočeský kraj. Tabulka č. 35: Podpořené projekty OPPI – program Rozvoj Příjemce podpory

Datum podpisu rozhodnutí

Hlavní NACE28 projektu

Kraj realizace

Program

Výše podpory (v Kč)

DYNAL, s.r.o.

Středočeský

ROZVOJ – Výzva I

12.11.2008

22230

5 556 000

LMT s.r.o.

Středočeský

ROZVOJ - Výzva I

15.10.2008

27000

2 857 000

PINIE Lubná, s.r.o. QALT Rakovník, spol. s r.o. TM Jesenice servis spol. s r.o.

Středočeský

ROZVOJ - Výzva I

19.12.2008

16290

2 670 000

Středočeský

ROZVOJ - Výzva I

16.10.2008

20410

2 260 000

Středočeský

ROZVOJ - Výzva I

29.10.2008

28400

5 992 000

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu 27 28

Citace: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni-zprava-oppi-2007-1248-cz.pdf NACE – Kalsifikace ekonomických činností ( dne 18.září 2007 nahradil OKEČ)

68

Celková výše podpory uznaných projektů v rámci programu Rozvoj ke dni 23.2.2009 je 19 335 000 Kč, z čehoţ největší část podpory získala společnost TM Jesenice servis spol, s.r.o., která vyuţila podporu v oblasti výroby kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů. Dále velká část prostředků byla vyuţita na výrobu plastových výrobků pro stavebnictví. Tabulka č. 36: Podpořené projekty OPPI – program ICT – strategické sluţby Kraj realizace

Příjemce podpory H.P.L. Systems s.r.o.

Středočeský

STROS-Sedlčanské strojírny,a.s.

Středočeský

BAEST, a.s.

Středočeský

Ing. Rudolf Mašek

Středočeský

JIVA-Jirák výroba velkokuchyňského zařízeníspol. s r.o. Josef Havlík – KARTEX

Středočeský Středočeský

Lach-Ner, s.r.o.

Středočeský

LASAK, spol. s r.o.

Středočeský

Lesnická práce, s.r.o.

Středočeský

M a v e l, a.s.

Středočeský

MANAG a. s.

Středočeský

METAL TRADE COMAX, a.s. PLEHASO, komanditní společnost PATRON Bohemia a.s. PROF SVAR s.r.o. Sázavan strojírny, s.r.o. STS Olbramovice, spol, s r.o.

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský

Styrotrade, a.s.

Středočeský

TM JESENICE servis, spol. s.r.o.

Středočeský

Velplast, a.s.

Středočeský

WOODFACE spol. s r.o.

Středočeský

Zenit,spol. s r.o.

Středočeský

Program ICT v podnicích – Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I CT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I CT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I CT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích -Výzva ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích Výzva I


Hlavní NACE projektu


14.1.2009

62000

9 410 000

18.12.2008

28220

2 132 000

I5.1.2009

25110

8 747 000

9.1.2009

28290

1 800 000

15.9.2008

31090

2 227 000

5.1.2009

18100

3 430 000

12.12.2008

20590

1 083 000

26.11.2008

21200

1 535 000

18.12.2008

58140

540 000

I 4.12.2008

28100

3 500 000

18.12.2008

27120

3 550 000

16.10.2008

25610

4 715 000

25.11.2008

25620

2 160 000

4.12.2008

26600

1 400 000

2.12.2008

29320

1 500 000

21.11.2008

28410

525 000

2.12.2008

28300

900 000

I2.12.2008

28300

900 000

17.2.2009

28400

1 067 000

7.1.2009

22200

1 500 000

31.10.208

28990

1 250 000

19.2.2009

20410

900 000


Program ICT v podnicích měl k výše uvedenému datu 23 podpořených programů v celkové hodnotě 54 771 000 Kč. Velký podíl z této částky získala společnost H.P.L. Systems s.r.o. a

společnost BAEST, a.s., dohromady z Evropských fondů získaly

18 157 000 Kč. Většina dotací byla vyuţita v oblasti výroby strojů a zařízení, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a také do oblasti výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.

69

Tabulka č. 37: Podpořené projekty OPPI – program Eko-energie – vyuţití obnovitelných a druhotných energií Příjemce podpory ENERGO-PRO Czech, s.r.o.

Kraj realizace Středočeský

MVE NEZABUDICE s.r.o.

Středočeský

MVE Velký Osek s r.o.

Středočeský

SAZEL s.r.o.

Středočeský

Program




24.11.2008

35110

99 381 000

22.10.2008

35110

7 700 000

17.10.2008

35110

38 325 000

9.1.2009

35110

10 753 000

Eko-energie Vyuţití obnovitelných a druhotných energií Eko-energie Vyuţití obnovitelných a druhotných energi Eko-energie Vyuţití obnovitelných a druhotných energi Eko-energie Vyuţití obnovitelných a druhotných energi


Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe na program Eko-energie – vyuţití obnovitelných a druhotných energií Evropská unie vyčlenila nemalou částku peněz, celých 156 059 000 Kč přestoţe se jedná pouze o čtyři dotace. Společnost ENERGO-PRO Czech, s.r.o. vyuţila podporu ve výši 99 381 000 Kč na rekonstrukci malé vodní elektrárny Miřejovice. Nemalou část získala také společnost MVE Velký Osek s.r.o. na výstavbu MVE Velký Osek v hodnotě 38 325 000 Kč. Tabulka č. 38: Podpořené projekty OPPI – program Inovace Příjemce podpory "A L L E G R O " s.r.o. "STROSSedlčanské strojírny,a.s.

Kraj realizace

Program




Středočeský

Inovace - Inovační projekt - Výzva I

20.6.2008

25100

17 494 000

Středočeský

Inovace - Inovační projekt – Výzva I

8.10.2008

28220

16 500 000

30.7.2008

30300

6 581 000

18.7.2008

20300

6 000 000

9.10.2008

29320

3 768 000

9.9.2008

20200

4 194 000

6.8.2008

18120

43 179 000

9.9.2008

27900

3 566 000

27.8.2008

25620

5 594 000

4.8.2008

10890

7 675 000

21.19.2008

21200

4 488 000

9.9.2008

22000

55 245 000

26.9.2008

20420

6 609 000

26.8.2008

38320

10 380 000

27.8.2008

27110

13 200 000

Aleš Křemen

Středočeský

AUSTIS a.s.

Středočeský

Autometal, spol. s r.o. Biopreparáty spol s r.o. BOOM TISK, spol. s.r.o. DYNEX TECHNOLOGIES, spol. s r.o.

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský

JaP-Jacina, s.r.o.

Středočeský

KONTINUA, spol. s.r.o.

Středočeský

LASAK, spol. s r.o.

Středočeský

Martin Peroutka

Středočeský

Miloslav Šorm EKOCHEM Cosmetics

Středočeský

S.P.T. spol.s r.o.

Středočeský

TMC CR, s.r.o.

Středočeský

Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I Inovace - Inovační projekt – Výzva I


70

Z analýzy podpořených projektů v rámci programu Inovace bylo z EU poskytnuto celkem 294 476 000 Kč. Částky uznaných dotací se pohybují v rozmezí 3 – 55 milionů, coţ jsou nemalé částky. Například Martin Peroutka čerpal celých 55 245 000 Kč na inovaci obalových materiálů. Finanční prostředky byly pouţity také v oblasti výroby chemických látek a chemických přípravků, výroby elektrických zařízení a v oblasti výroby pryţových a plastových výrobků. Tabulka č. 39: Podpořené projekty OPPI – program Potenciál Příjemce podpory

Kraj realizace

Clever Technologies, s.r.o.

Středočeský

DEKONTA, a.s.

Středočeský

EXBIO Praha, a.s.

Středočeský

Inovační technologické centrum - VÚK, a.s.

Středočeský

KERVAL a.s.

Středočeský

LASAK, spol. s r.o.

Středočeský

LAVAT a.s.

Středočeský

První ţelezářská společnost Kladno, s.r.o.

Středočeský

STAVUS, a. s.

Středočeský

Vyrtych a.s.

Středočeský

L I N E T spol. s r.o.

Středočeský

VIDIA spol. s r.o.

Středočeský

Program Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva II Potenciál - Výzva II




14.10.2008

26600

9 621 000

24.6.2008

38320

9 215 000

16.10.2008

21000

64 220 000

24.6.2008

27000

8 612 000

18.7.2008

23200

9 588 000

24.6.2008

21200

4 680 000

24.6.2008

26510

4 280 000

6.10.2008

25110

8.8.2008

28110

28 500 000

24.6.2008

27900

18 500 000

3.2.2009

28900

17 420 000

20.2.2009

20100

6 269 000

8 200 000


Dle výše uvedené tabulky je největší podíl podpory poskytován do oblasti výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Tato oblast celkem získala od Evropské unie celých 68 900 000 Kč, coţ je skoro polovina sumy, kterou získaly ostatní subjekty (112 005 000 Kč). Celkově bylo poskytnuto ke dni 23.2.2009 18 0905 000 Kč. Finanční prostředky byly dále vyuţívány v oblasti výroby počítačů a optických přístrojů a zařízení, výroby elektrických zařízení, ale také v odvětví shromaţďování a sběru a odpadů, a jejich úprava k dalšímu vyuţití. Tabulka č. 40: Podpořené projekty OPPI – program Marketing Příjemce podpory

Kraj realizace

Program




ANIMA CZ, s.r.o.

Středočeský

Marketing - Výzva I

5.11.2008

10900

475 000

ASEKO, spol. s r.o.

Středočeský


26.9.2008

26510

300 000

AUSTIS a.s.

Středočeský


12.9.2008

20300

1 900 000

BAEST, a.s.

Středočeský


15.9.2008

25110

1 135 000

BEZNOSKA, s.r.o.

Středočeský


10.9.2008

26600

800 000

71

Botanicus,spol.s r.o. Core Net Solutions, s.r.o. ELCO Nymburk s.r.o.

Středočeský


16.9.2008

20420

300 000

Středočeský


15.9.2008

62000

310 000

Středočeský


15.12.2008

46430

360 000

Ellements s.r.o.

Středočeský


15.9.2008

46900

1 000 000

FV-Plast, a.s.

Středočeský


24.10.2008

22200

1 300 000

Středočeský


7.11.2008

28240

500 000

Středočeský


15.9.2008

28950

1 800 000

Středočeský


18.11.2008

28290

935 000

Středočeský


11.11.2008

28290

1 760 000

Středočeský


7.10.2008

46420

440 000

Středočeský


7.11.2008

13000

700 000

Středočeský


16.7.2008

25210

1 642 000

Středočeský


5.11.2008

28990

653 000

MANAG a. s.

Středočeský


15.9.2008

33200

1 300 000

MINIB, s.r.o.

Středočeský


11.11.2008

28200

850 000

mTec Int. a.s.

Středočeský


11.8.2008

41000

794 000

NAREX BYSTŘICE s.r.o.

Středočeský


26.9.2008

25730

1 357 000

PANFLEX, s.r.o.

Středočeský


8.8.2008

18130

387 000

PERMON s.r.o.

Středočeský


15.9.2008

28240

240 000

Středočeský


8.8.2008

16290

135 000

Středočeský


8.8.2008

11050

160 000

Středočeský


6.11.2008

74300

1 600 000

Středočeský


15.9.2008

25110

750 000

SICCO s.r.o.

Středočeský


11.8.2008

47190

600 000

SKOL, s.r.o.

Středočeský


5.11.2008

32300

105 000

Styrotrade,s.r.o.

Středočeský


18.11.2008

20160

5200 000

tauCETI spol. s r.o.

Středočeský


16.7.2008

43990

279 000

TRONIC CONTROL, s.r.o.

Středočeský


18.8.2008

33200

340 000


5.11.2008

22200

1 900 000

IGM Bohemia, s. r. o. Ing. Milík Josef – jemná mechanika Ing. Vladislav Poulek, CSc. Ing.Rudolf Mašek Balící a zpracovatelské stroje Ivana MachováM.I.M. Ivana MachováM.I.M. Jaroslav Cankař a syn ATMOS M.A.S. Consulting a.s.

PINIE Lubná, spol. s.r.o. Pivovar FERDINAND a.s. Sdruţení překladatelů a tlumočníků s.r.o. SeCesPol - CZ, s.r.o.

VARIEL, a.s.

Středočeský

Vavex 1990 s.r.o

Středočeský


21.11.2008

17240

1 400 000

VELTEKO s.r.o.

Středočeský


26.9.2008

28990

2 800 000

VITRUM Praha, spol. s r.o.

Středočeský


11.11.2008

46700

400 000

VP trend s.r.o.

Středočeský


23.7.2008

22230

417 000

VUC Services spol. s.r.o.

Středočeský


10.9.2008

38320

703 000

VYRTYCH a.s.

Středočeský


1.12.2008

27900

500 000

WASTECH a.s.

Středočeský


24.10.2008

38320

610 000

Y Soft, s.r.o.

Středočeský


6.11.2008

72000

650 000


72

Program Marketing je jeden z nejvyuţívanějších programů OPPI. Podnikatelské subjekty díky tomuto programu získaly od Evropské unie 39 787 000 Kč. Většina dotací se pohybovala, aţ na pár výjimek, okolo půl milionu Kč. Jedna z výjimek je například společnost VELTOKO, s.r.o., které bylo poskytnuto aţ 2 800 000 Kč k prezentaci firmy a posilování pozice značky na zahraničních trzích. Většina finančních prostředků teče do oblasti výroby strojů a zařízení. Z uvedených analýz je zřejmé, ţe podnikatelské subjekty ve Středočeském kraji vyuţívaly z výše uvedených programů ke dni 23.2.2009 nejčastěji program Marketing. O tento program mělo zájem 42 společností, přestoţe celková hodnota podpořených projektů byla pouze 39 787 000 Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo Evropskou unií poskytnuto prostřednictvím programu Inovace, celých 294 476 000 Kč. Přitom v tomto programu bylo uděleno pouhých patnáct dotací, coţ se s programem Marketing nemůţe rovnat. Za zmínění dále stojí

program Eko-energie, který byl poskytnut jen čtyřem

podnikatelským subjektům ve Středočeském kraji, ale na kaţdou společnost přišlo v průměru celých 39 014 750 Kč. Zbylé programy v průměru odpovídají dle počtu dotací poskytnuté částce z Evropské unie.

5.2. Hlavní důvody zamítnutí ţádostí o dotace z fondů EU Přípravit úspěšný projekt v ţádném případě není záleţitostí na několik dnů či týdnů. Mnoho času zabere jen vyhledávání a třídění nezbytných informací. Jiţ na začátku projektu je třeba posoudit, zda je nalezená dotace pro ţadatele ta nejvhodnější a nejvýhodnější. Zajímavé je zjištění, ţe o dotace nejčastěji ţádají společnosti, kterým se daří a které si přejí rozšířit výrobu, zvýšit kvalitu produktů nebo sníţit náklady. Další skupinou jsou podniky které dávají zelenou ekologickým projektům, rekonstrukcím nevyuţívaných prostor nebo novým technologiím. Následující kapitola je zaměřena na nejčastější chyby, které se při získávání dotace vyskytují. Některé z nich jsou příčinou niţšího hodnocení projektu, a jiné jsou dokonce příčinou jejich zamítnutí.

73

Podcenění časové náročnosti projektu Ţadatelé o dotaci, musí vţdy počítat s časovou rezervou na přípravu projektu. U některých programů sice mohou být výzvy k předkládaní projektů vyhlašovány poměrně často, jindy jde ale o výjimečnou příleţitost, a podnikatelé tak mohou o peníze přijít, protoţe nestihnou svou ţádost podat do příslušného termínu. Nejčastěji se tyto problémy vyskytují v oblasti stavebnictví, kde ţadatelé musí čekat na územní rozhodnutí. Nevhodná volba dotačního programu Špatná volba programu můţe spočívat ve více faktorech. V některých případech program podporuje podnikatele z konkrétních okresů nebo oblastí. Někdy je program určen pro podnikatele se sídlem v určité oblasti, jindy naopak mohou sídlit i v jiném městě, ale projekt musí být realizován v určité oblasti. Dále je důleţité sladit poţadovanou dotaci s maximálním a minimálním limitem zvoleného programu. Podcenění znalosti a dodrţování detailních pokynů pro ţadatele V průběhu sběru projektů mají podnikatelé problémy se změnou jiţ vyhlášených pokynů. Tyto změny se týkají nejčastěji hodnotících kritérií nebo uznatelných nákladů. Nesoulad v údajích u ţádosti a chybné informace Často se také vyskytují administrativní chyby, které však vedou k rychlému zamítnutí ţádosti. Je potřeba, aby údaje byly například ve studii a ţádosti naprosto shodné. Moţným zamítnutím ţádosti můţe být i zaokrouhlení částek ale i špatný podpis. Je samozřejmostí, ţe kaţdý projekt, na který je České republice ţádána dotace z fondů EU, je unikát. Přesto je moţné se zaměřit na nejčastěji se vyskytující chyby, při schvalování ţádostí a pokusit se jim vyvarovat.

74

Závěr Malé a střední podniky hrají v ekonomice hlavní roli, díky svému většinovému podílu v rámci všech podniků. Jejich podíl na celkovém počtu podniků v ČR byl v roce 2007 celých 99,83%. Celkový počet zaměstnanců v témţe roce činil 61,41% z celkového počtu zaměstnanců v ČR. MSP výrazně přispívají ke stabilizaci politické situace v jednotlivých zemích, neboť se snaţí vyvarovat jakýmkoliv větším změnám a nestabilitě, které mohou ohrozit jejich existenci. Od 1.1.2007 mají malí a stření podnikatelé moţnost podávat ţádosti o finanční podporu z fondů Evropské unie pro současné programovací období 2007 – 2013. Česká republika můţe v tomto programovacím období vyuţít ze strukturálních fondů doposud největší objem finančních prostředků, jde zhruba o 26,7 miliard euro, a to prostřednictvím 24 operačních programů, které vycházejí z předem stanovených cílů. Jde o cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pro období 2007 – 2013 vypracovalo Operační program Podnikání a inovace, který je hlavním programovým dokumentem realizace politiky sociální a hospodářské soudrţnosti a také důleţitým nástrojem pro rozvoj malého a středního podnikání. Agentura CzechInvest přijala od března roku 2007 celých 6 257 registračních ţádostí o dotace z Operačního programu Podnikání a inovace, v celkové hodnotě 66,6 miliard. Ke dni 28.2.2009 ţádalo nejvíce podnikatelů o dotace z programu Eko-energie, a celých 1 319 registračních ţádostí v celkové hodnotě 20 miliard korun. Finanční prostředky čerpané prostřednictvím této dotace je moţné pouţít na rekonstrukci vodních elektráren nebo také výstavbu vodních elektráren. Pro dotaci z programu Marketing se rozhodlo poţádat 879 podnikatelů, kteří ho vyuţijí například pro financování propagačních materiálů společnosti a účasti podiku na zahraničním veletrhu, kde má moţnost získat obchodní kontakty. Na třetím pomyslném stupínku byl program ICT v podnicích. Agentura CzechInvest obdrţela celých 840 registračních ţádostí v celkové hodnotě, která přesahuje dvě miliardy korun. Finanční prostředky mohly být vyuţity na rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií a na další související sluţby. Největší počet registračních ţádostí o dotaci z OPPI obdrţela agentura CzechInvest od podnikatelů z Jihomoravského kraje, dohromady 919 projektů v hodnotě více jak deset miliard korun. Druhou nejaktivnější územím byl Moravskoslezský kraj, který 75

zaregistroval 822 projektů, jejichţ hodnota přesáhla sedm miliard korun. Pozadu nezůstal ani Středočeský kraj se 704 ţádostmi v hodnotě přesahující deset miliard korun. Operační program Průmysl a podnikání na období 2004 – 2006 byl vyhlášený dne 12.5.2004. Ke dni 28.3.2009 byla přiznána dotace 1199 projektům v celkové hodnotě 7 976 144 300 Kč a byly uzavřeny úvěrové smlouvy 1632 projektů v celkové částce 2 028 391 287 Kč. Nejţádanějším programem z hlediska počtu podaných ţádostí byl program Kredit, který měl celých 1234 podaných ţádostí, z toho 433 projektů bylo zamítnuto a přiznáno bylo jen 799. Druhým nejvíce vyuţívaným programem byl program Start, s celkovým počtem 998 podaných ţádostí, z čehoţ bylo 107 zamítnuto ale celých 833 schváleno. Následují program Rozvoj, který měl 747 ţádostí a program Marketing, který přesáhl 600 ţádostí. Vzhledem k průtahům se schválením konečného znění operačních programů nemohly být ţádosti včas spuštěny. Teprve v polovině dubna roku 2007 se v Bruselu představil český vyjednávací tým, který měl za cíl dohodnout s Evropskou komisí finální podobu čerpání ze strukturálních fondů EU. Operační program Podnikání a inovace byl schválen aţ 3. prosince 2007, coţ je skoro o rok později. Tato situace nejvíce ovlivnila společnosti, které si do rozpočtu na rok 2007 naplánovali projekt z některých operačních programů na období 2007 – 2013. Problémy s pozdním schválením jednotlivých projektů jsou mimo jiné spojeny s velkým počtem předloţených operačních programů. V současnosti má ČR 24 operačních programů, zatímco Maďarsko jen 14, a jejich schvalování tedy netrvá tak dlouho jako v České republice. Dálším úskalím je sloţitost systému a neznalost informací. Stejně jako v minulém programovacím období (2004 – 2006) dochází ke změně pravidel pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů během stávajícího období. Evropské fondy umoţňují pomoc financování malého a středního podnikání, a tím pomáhají vytvářet kruh sniţování zaměstnanoti, větších plateb daňí státu a podporu celé ekonomiky. Záleţí pouze na podnikateli, zda tuto moţnost vyuţije. Pro sníţení počtu zamítnutých ţádostí, z důvodu administrativních chyb a neznalosti informací, vzniklo v ČR mnoho agentur. Ty jsou připraveny ţadatelům pomoci s agendou nutnou pro podání ţádosti, a tím zefektivnit moţnost čerpání z uvedených fondů.

76

Seznam pouţité literatury: Bibliografie: 1.

MALACH, Antonín; a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0906-6.

2.

ŠEVČÍK, P. a kol. Jak získat peníze od státu, bank a EU (1. díl). NEWFINANCES : Praha, 2004. ISBN 80-903354-1-1

3.

VODÁČEK, Leo; VODÁČKOVÁ, Olga. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Management press, 2004. ISBN 80-7261-099-6.

Internetové zdroje: Asocieace inovačního podnikání v ČR

http://www.aipcr.cz

Agentura pro podporu podnikání a investic

http://www.czechinvest.cz

BusinessInfo

http://www.businessinfo.cz

CzechTrade

http://www.czechtrade.cz

Českomoravská záruční a rozvojová banka

http://www.cmzrb.cz

Český statistický úřad

http://www.czso.cz

Československá obchodní banka, a.s.

http://www.csob.cz

Economic Wizard

http://www.ewizard.cz

Europa – portál EU

http://europa.eu

EUROSKOP CZ

http://www.euroskop.cz

Finance

http://www.finance.cz

Hospodářská komora ČR

http://www.komora.cz

Informační systém Masarykovy university

http://is.muni.cz

IREAS

http://www.ireas.cz

Liberální institut

http://www.libinst.cz

Ministerstvo financí ČR

http://www.mfcr.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu

http://www.mpo.cz

Ministerstvo ţivotního prostředí ČR

http://www.env.cz

OS NOVINY

http://www.osnoviny.cz

Regionální operační program NUTS 2

http://www.jihovychod.cz

SME UNION ČR

http://www.sme-union.cz

Strukturální fondy EU

http://www.strukturalni-fondy.cz

Svaz průmyslu a dopravy ČR

http://www.spcr.cz

Wikipedia

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavní_strana

77

Rejstřík tabulek, grafů, map, schémat a příloh Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků ......................................................... 7 Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích .................... 10 Tabulka č. 3: Hlavní úrovně regionálního členění území dle počtu obyvatel – NUTS .. 19 Tabulka č. 4: Regiony klasifikace NUTS ( I, II, III) v České republice......................... 20 Tabulka č. 5: Regiony klasifikace LAU ( I, II) v České republice ................................. 20 Tabulka č. 6: Rozloha a počet obyvatel regionů soudrţnosti ......................................... 21 Tabulka č. 7: Fondy EU – programovací období 2007 - 2013 ....................................... 22 Tabulka č. 8: Rozdělení fondů EU ................................................................................. 26 Tabulka č. 9: OP na období 2007 - 2013 ........................................................................ 33 Tabulka č. 10: Finanční alokace OPPI na období 2007 - 2013 ...................................... 34 Tabulka č. 11: specifické cíle, prioritní osy, oblasti podpory OPPI ............................... 35 Tabulka č. 12: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Rozvoj ............. 38 Tabulka č. 13: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program ICT v podnicích ................................................................................................................................ 38 Tabulka č. 14: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Ekoenergie ...... 39 Tabulka č. 15: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Inovace ............ 40 Tabulka č. 16: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Potenciál ......... 40 Tabulka č. 17: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program Nemovitosti .... 42 Tabulka č. 18: Regionální mapa intenzity veřejné podpory – program ICT strategické sluţby ...................................................................................................................... 43 Tabulka č. 19 Investiční projekty získané agenturou CzechInvest za rok 2007............ 47 Tabulka č. 20: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest v letech 1993 – 2007 ............................................................................................................ 48 Tabulka č. 21: Popis programů podpory v rámci OPPP ................................................. 55 Tabulka č. 22: Podaných ţádostí dle krajů a programů .................................................. 56 Tabulka č. 23: Zamítnutých a vyřazených ţádostí dle krajů a programů ....................... 57 Tabulka č. 24: Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle krajů a programů . 58 Tabulka č. 25: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Prosperita................. 59 Tabulka č. 26: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Reality ..................... 59 Tabulka č. 27: Čerpání dotací a zvýhodněných dotací úvěrů – Program Školící střediska ................................................................................................................................ 60 Tabulka č. 28: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Start ......................... 60 Tabulka č. 29: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Kredit....................... 62 Tabulka č. 30: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Rozvoj ..................... 63 Tabulka č. 31: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Marketing ................ 65 Tabulka č. 32: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Inovace .................... 66 Tabulka č. 33: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Úspora energie ........ 67 Tabulka č. 34: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů – Program Obnovitelné zdroje energie .................................................................................................................... 67 Tabulka č. 35: Podpořené projekty OPPI – program Rozvoj ......................................... 68 Tabulka č. 36: Podpořené projekty OPPI – program ICT – strategické sluţby ............. 69 Tabulka č. 37: Podpořené projekty OPPI – program Eko-energie – vyuţití obnovitelných a druhotných energií ....................................................................... 70 Tabulka č. 38: Podpořené projekty OPPI – program Inovace ........................................ 70 Tabulka č. 39: Podpořené projekty OPPI – program Potenciál...................................... 71 78

Tabulka č. 40: Podpořené projekty OPPI – program Marketing .................................... 71

Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR v letech 1997 - 2006.............. 8 Graf č. 2: Demografie podniků ......................................................................................... 9 Graf č. 3: Počet zaměstnanců v MSP (1997 – 2007) ...................................................... 11 Graf č. 4: Odvětvová struktura malých a středních podniků (1995 – 2005) .................. 13 Graf č. 5: Malé a střední podniky – regionální struktura (2005) .................................... 13 Graf č. 6: Změny ve struktuře cílů finančních nástrojů .................................................. 23 Graf č. 7: Alokace operačních programů za období 2007 - 2013................................... 24 Graf č. 8: Rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých cílů ................................. 26 Graf č. 9: Počet pracovních míst zprostředkovaných agenturou CzechInvest dle sektoru za rok 2007 ............................................................................................................. 46 Graf č. 10: MSP a veřejná podpora (ČMZRB)............................................................... 51

Seznam map: Mapa č. 1: Hustota MSP a velkých podniků států EU (2003) ....................................... 12 Mapa č. 2: NUTS II (regiony soudrţnosti) a NUTS III v České republice ................... 21

Seznam schémat: Schéma č. 1. Struktura podpůrných institucí MSP ......................................................... 45

Seznam příloh: Příloha č. 1: Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel ................................ 80 Příloha č. 2: Seznam CZ-NACE - skupiny činností ...................................................... 84 Příloha č. 3: Alokace pro ČR na roky 2007 – 2013 dle cílů .......................................... 86

79

Přílohy: Příloha č. 1: Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele1 (MSP) se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva2/majetek3 nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. 2. Za malého podnikatele se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. 4. Údaje o počtu zaměstnanců a o hodnotě aktiv/majetku, resp. o výši obratu/příjmů zjišťují: - podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu za účetní období bezprostředně předcházející období, v němţ je podána ţádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“) a - podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němţ je podána ţádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené zdaňovací období“), a to způsobem uvedeným v čl. 2 aţ 5. 5. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedené v bodu 1, 2.a 3. vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. 1 ve smyslu § 2, odst. (2) písm. a), b) a c) Obchodního zákoníku. 2 z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví 3 z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví Článek 2 Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních Částek 1. „Samostatným“ je kaţdý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský ve smyslu bodu 2 nebo jako spojený ve smyslu bodu 3. „Partnerskými“ jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení ve smyslu bodu 3 a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s jedním nebo více spojenými podnikateli ve smyslu bodu 3, 25% aţ 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. 2. Podnikatel se však můţe povaţovat za samostatného, a tudíţ za nemajícího ţádné

80

partnery, i kdyţ tento 25% práh přesáhnou následující investoři za předpokladu, ţe tito investoři nejsou spojeni ve smyslu bodu 3, a to buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele : a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běţně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků („obchodní andělé“), za předpokladu, ţe celková investice těchto obchodních andělů v tomtéţ podniku je menší neţ 1 250 000 EUR; b) vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra (subjekty, jejichţ předmětem činnosti je výzkum a jsou nezisková); c) institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje; d) samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším neţ 10 milionů EUR a s méně neţ 5 000 obyvateli. 3. „Spojení“ jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: a) podnikatel má většinu4 hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů jiného podnikatele ; b) podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; c) podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě; d) podnikatel, který je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v uvedeném podnikateli. Předpokládá se, ţe ţádný dominantní vliv neexistuje, nejsou-li investoři uvedení ve druhém odstavci bodu 2 sami zapojení přímo nebo nepřímo do řízení dotyčného podnikatele, aniţ jsou dotčena jejich práva jakoţto akcionářů. Podnikatelé, kteří mají některý ze vztahů uvedených pod písm. a) aţ d) tohoto bodu prostřednictvím jednoho nebo více jiných podnikatelů nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 2, se rovněţ povaţují za spojené. 4 více neţ 50% 2 Podnikatelé, kteří mají jeden nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, se také povaţují za spojené, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném5 trhu nebo na sousedních trzích. „Sousední trh“6 je povaţován za trh pro výrobek nebo sluţbu, situovaný přímo nad nebo pod relevantním trhem. 4. S výjimkou případů stanovených v druhém odstavci bodu 2 nelze podnikatele ovaţovat za malého a středního podnikatele, jestliţe 25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje, společně nebo individuálně, jeden nebo více orgánů státní správy nebo kraj anebo obec. 5. Podnikatelé mohou učinit prohlášení o statusu samostatného podnikatele, partnera nebo spojeného podnikatele, včetně údajů ohledně omezení stanovených v článku 2. Prohlášení lze učinit, i kdyţ je kapitál rozloţen takovým způsobem, ţe není moţné přesně určit, kdo jej vlastní, v kterémţto případě podnikatel můţe v dobré víře prohlásit, ţe můţe předpokládat, ţe není vlastněn z 25% nebo více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou. Článek 3 Údaje pouţívané pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin a referenčního období 1. Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému účetnímu/ poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období. Je-li poslední uzavřené účetní období/poslední uzavřené zdaňovací období kratší nebo delší neţ kalendářní rok, resp. 12 po sobě jdoucích kalendářních

81

měsíců, je nutno údaje o obratu/příjmech přepočíst na období kalendářního roku (údaj o obratu/příjmech se vydělí počtem započatých měsíců a vynásobí dvanácti). Výše obratu se stanoví bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní. 2. Pokud z údajů za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období podnikatel zjistí, ţe údaje přepočtené podle odst. 1 za dané účetní období/ dané zdaňovací období přesáhly nebo klesly pod stanovené počty zaměstnanců nebo finanční omezení uvedená v článku 1, nevyplývá z toho ztráta nebo nabytí statusu drobného, malého a středního podnikatele, nejsou-li tato omezení překročena nebo naplněna ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích. 3. Pokud ve dvou po sobě jdoucích uzavřených účetních obdobích/ uzavřených zdaňovacích obdobích jsou stanovené limity v jednom období splněny a v jednom překročeny, jsou rozhodující pro určení toho, zda podnikatel je nebo není drobným, malým a středním podnikatelem, údaje za třetí uzavřené účetní období/ třetí uzavřené zdaňovací období předcházející roku podání ţádosti o podporu. 4.V případě podnikatele se dvěma a méně uzavřenými účetními obdobími/zdaňovacími obdobími jsou rozhodující pro stanovení toho, zda podnikatel splňuje podmínky definice drobného, malého a středního podnikatele, údaje za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období. 5 stejným trhem je trh zboţí, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného pouţití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němţ jsou soutěţní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území (viz § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe) 6 o trh sousední (úzce související) ve vztahu k relevantnímu trhu se jedná v případě, ţe zboţí na trhy umístěné je zájemně komplementární anebo je obecně nakupováno stejnou skupinou spotřebitelů ke stejnému konečnému účelu pouţití Článek 4 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počtu osob, které podnikatel zaměstnával na plný úvazek během celého posuzovaného účetního období/zdaňovacího obdob. Práce osob, které nepracovaly po celé období, práce těch, kteří pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek. Za zaměstnance povaţují: a) zaměstnanci; tj. fyzické osoby, které jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovním činnosti nebo dohody o provedení práce, b) vlastníci-manaţeři podílející se na řízení jako členové statutárního orgánu podnikatele. Učni nebo studenti pracující v odborném výcviku se smlouvou o učebním poměru nebo o odborném výcviku se nepovaţují za zaměstnance. Doba trvání mateřských nebo rodičovských dovolených se nezapočítává. Článek 5 Stanovování údajů o podniku 1. V případě samostatného podnikatele se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanovují výhradně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele. 2. V případě podnikatelů, které nelze povaţovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik se přičtou: a) údaje o kaţdém přímém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem. Přičítaná veličina je úměrná

82

procentuálnímu podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví podnikatelů ve formě drţby akcií dvou nebo více společností se uplatňuje vyšší procento. K údajům o přímém partnerovi podniku se před provedením poměrného přepočtu v plné výši přičtou údaje o všech podnikatelích, s nimiţ je spojen( nepřímí partneři), b) údaje o kaţdém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo ( prostřednictvím dalších spojených podnikatelů) spojen s dotyčným podnikatelem, a to v plné výši. K údajům za přímo či nepřímo spojené podnikatele se poměrně přičítají údaje o kaţdém jejich partnerovi úměrně procentuálnímu podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). 3. V případě, ţe podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nebo je zahrnut do konsolidace, mohou se údaje stanovovat na základě konsolidované účetní závěrky. Článek 6 Korunový ekvivalent Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k 31.12. roku předcházejícímu roku podání ţádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud 31.12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek. Článek 7 Ostatní ustanovení 1. Zdrojem informace o počtu zaměstnanců jsou údaje o počtu zaměstnanců předávané České správě sociálního zabezpečení. 2. Obratem se rozumějí výnosy bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. Příjmy se rozumějí bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. 3. Zdrojem informace k ověření údajů o výši obratu je pro subjekty vedoucí účetnictví výkaz zisku a ztráty podnikatelského subjektu. Zdrojem informací pro ověření údajů o výši příjmů jsou pro subjekty vedoucí daňovou evidenci údaje o příjmech a výdajích v daňové evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zdrojem informace k ověření údajů o výši aktiv je pro subjekty vedoucí účetnictví Rozvaha podnikatelského subjektu. V případě subjektů vedoucích daňovou evidenci se jedná o majetek zjištěný z údajů v daňové evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zdrojem informací o vztazích mezi partnerskými a spojenými podniky jsou např. smlouvy uzavřené s daným podnikem, ustanovení v memorandech nebo stanovách.

83

Příloha č. 2: Seznam CZ-NACE - skupiny činností Kód

Název ekonomické činnosti

010000 Rostlinná a ţivočišná výroba, myslivost a související činnosti 020000 Lesnictví a těţba dřeva 030000 Rybolov a akvakultura 050000 Těţba a úprava černého a hnědého uhlí 060000 Těţba ropy a zemního plynu 070000 Těţba a úprava rud 080000 Ostatní těţba a dobývání 090000 Podpůrné činnosti při těţbě 100000 Výroba potravinářských výrobků 110000 Výroba nápojů 120000 Výroba tabákových výrobků 130000 Výroba textilií 140000 Výroba oděvů 150000 Výroba usní a souvisejících výrobků 160000 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě náby 170000 Výroba papíru a výrobků z papíru 180000 Tisk a rozmnoţování nahraných nosičů 190000 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 200000 Výroba chemických látek a chemických přípravků 210000 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 220000 Výroba pryţových a plastových výrobků 230000 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 240000 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 250000 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 260000 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 270000 Výroba elektrických zařízení 280000 Výroba strojů a zařízení j. n. 290000 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 300000 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 310000 Výroba nábytku 320000 Ostatní zpracovatelský průmysl 330000 Opravy a instalace strojů a zařízení 350000 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 360000 Shromaţďování, úprava a rozvod vody 370000 Činnosti související s odpadními vodami 380000 Shromaţďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu vyuţití 390000 Sanace a jiné činnosti související s odpady 410000 Výstavba budov 420000 Inţenýrské stavitelství 430000 Specializované stavební činnosti 450000 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 460000 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 470000 Maloobchod, kromě motorových vozidel 490000 Pozemní a potrubní doprava

84

500000 Vodní doprava 510000 Letecká doprava 520000 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 530000 Poštovní a kurýrní činnosti 550000 Ubytování 560000 Stravování a pohostinství 580000 Vydavatelské činnosti 590000 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrá 600000 Tvorba programů a vysílání 610000 Telekomunikační činnosti 620000 Činnosti v oblasti informačních technologií 630000 Informační činnosti 640000 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 650000 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení 660000 Ostatní finanční činnosti 680000 Činnosti v oblasti nemovitostí 690000 Právní a účetnické činnosti 700000 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 710000 Architektonické a inţenýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 720000 Výzkum a vývoj 730000 Reklama a průzkum trhu 740000 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 750000 Veterinární činnosti 770000 Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 780000 Činnosti související se zaměstnáním 790000 Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 800000 Bezpečnostní a pátrací činnosti 810000 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 820000 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 840000 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 850000 Vzdělávání 860000 Zdravotní péče 870000 Ústavní sociální péče 880000 Mimoústavní sociální péče 900000 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 910000 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 920000 Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří 930000 Sportovní, zábavní a rekreační činnosti 940000 Činnosti organizací sdruţujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 950000 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost 960000 Poskytování ostatních osobních sluţeb 970000 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 980000 Činnosti domácností produkujících blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/nace/ares_nace.html.cz

85

Příloha č. 3: Alokace pro ČR na roky 2007 – 2013 dle cílů

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/060830_NSRR_EUR_final.pdf

86

VÝZNAM A MÍSTO V ČESKÉ EKONOMICE

Recommend Documents