KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 5. 12. 2006
Nová dělba práce v globální ekonomice • Rychlé zvyšování kvalifikační úrovně globálně, ale rychlejší je nárůst na rychle se rozvíjejících trzích (což umožňuje dostupnost levné kvalifikované pracovní síly ve velkém množství). • Obchod, PZI a VaV na rozvíjejících se trzích mají potenciál zahrnout celé produktové spektrum, tj. včetně kvalifikačně/technologicky náročnějších výstupů. • Podíl rychle se rozvíjejících trhů na celkových PZI bude nadále růst a současně struktura obchodu a PZI bude zahrnovat stále větší podíl PZI směřujících do odvětví s vyšší přidanou hodnotou. • Technický pokrok, zejména v ICT, relativní nárůst sektoru služeb a změna modelů podnikání umožňují stále větší podíl služeb, VaV, finančního a lidského kapitálu na přeshraničních tocích.
2
Zdroje a výsledky konkurenceschopnosti
• Růstová výkonnost a blahobyt • Kvalita institucionálního prostředí • Kvalitativně založená konkurenční výhoda 3
I. KVALITATIVNĚ ZALOŽENÁ KONKURENČNÍ VÝHODA • • • • •
zdroje konkurenční výhody a znalostí (matice) inovační předpoklady a výsledky inovační poptávka/prostředí struktura inovátorů a učení odvětvová a regionální konkurenceschopnost 4
Matice konkurenční výhody • Zdroje konkurenční výhody a technologických znalostí (úroveň inovační kapacity) 7,0 Výhoda
2001 2006 2001 2006
Zdroje znalostí
6,0 5,0
EU27
4,3
4,5
4,3
4,4
EU15
5,4
5,3
5,0
5,0
EU12
3,0
3,5
3,4
3,6
CZ
3,0
3,7
3,3
4,3
CZ2
4,0 CZ1
3,0 2,0
Kvalita, inovace
Znalosti
EU15(1) EU12(1) EU(1)
EU15(2) EU12(2) EU(2)
Náklady, transfer 2,0
3,0
4,0 Typ výhody 5,0
6,0
7,0
5
Inovační předpoklady a výsledky 2005 Vůdci
Průměr
Ztrácející
Dohánějící
6
Počet let k dohnání průměru EU-25 v inovační výkonnosti
7
43%
10%
43% 40% 41% 46%
17% 20% 21% 18%
50%
41%
18%
9%
40%
18%
28%
29%
30%
24%
24%
33%
33%
32%
33%
9%
9%
11%
16%
18%
8%
9%
10%
9%
7%
9%
14%
Váhavci
34%
43%
15%
36%
35%
30%
11%
15%
20%
Zájemci
25%
40%
44%
12% 17%
45%
33%
32%
28%
12%
19%
16%
19%
20%
16%
21%
9%
22%
14%
13%
19%
16%
17%
Entuziasté
11%
40%
42%
10%
37%
30%
33%
33%
34%
38%
34%
47%
34%
44%
46%
39%
45%
47%
Typologie vnímání inovací
16%
39%
12%
44%
38%
10%
7%
38%
9%
39%
37%
8%
11%
35%
10%
33%
9%
34%
34%
8%
10%
36%
6%
32%
29%
10%
12%
27%
10%
Sofistikovanost poptávky 2005 Zpátečníci
PL LV DE FI LT EL EE CY AT PT ES EU25HU DK BG BE UK IE CZ SE NL LU SI TR FR IT RO SK MT
8
Kvalita prostředí (vazby a interakce): Podíl podnikového sektoru na realizaci výzkumu ve veřejném sektoru (VS) a na vysokých školách (VŠ), 2003 (v %) 25 VS
20
VŠ
15 10 5 0
NL
PL
FI
SK
SI
UK
BE
LU
CZ
ES
PT
AT
HU
FR
LT
DE
GR
SE
DK
IT
IE
CY
8,9 8,9
8,7 7,8
7,7 6,2
6,0 5,7
2,3 1,7
1,7 1,5
1,2 0,2
0,1
VŠ 6,8
5,5 11,6
1,0
6,4 1,5
4,1 10,6 2,7 7,4 23,9 12,6 6,3 7,5
5,5 2,7
4,8
2,9
0,0 9,6
4,4 2,4
EE
VS 16,2 13,7 13,6 11,0 9,5 6,0 5,8
5,7 5,5
LV
9
Inovační výkonnost: Struktura inovátorů podle typu inovační strategie (v % všech podniků), 1998-2000 Finsko (32) Švédsko (25) Německo (25) Lucemb. (24) Nizozemsko (22) Francie (20) Rakousko (20) Belgie (20) Itálie (18) Portugalsko (18) Estonsko (17) Slovinsko (16) Řecko (13) Česká rep. (12) Litva (12) Maďarsko (10) Lotyšsko (10) Slovensko (9) Španělsko (8)
Strategičtí Nárazoví Upravující Přebírající 0
10
20
30
40
50
60
10
Organizace práce: EU-27 (v % pracovníků) Nizozemsko Dánsko Švédsko Finsko Rakousko Německo Lucembursko EU15 Belgie Francie Estonsko Velká Británie Maďarsko Česká rep. Itálie Litva EU12 Slovinsko Lotyšsko Portugalsko Slovensko Španělsko Řecko Rumunsko 0% 20% 40% Samostatné rozhodování Štíhlá produkce
60% Taylorismus
80% 100% Tradiční organizace
11
Vztah forem organizace práce a inovačních typů
Formy organizace práce Typy inovátorů
Samost. rozhod.
Štíhlá produkce
Tayloris mus
Tradiční organizace
Strategičtí
0,66*
-0,26
-0,54*
-0,36
Nárazoví
0,64*
-0,50*
-0,50*
-0,07
Modifikující
0,59*
-0,56*
-0,44*
0,02
Přejímající
0,03
0,16
-0,25
0,07
Neinovující
-0,69*
0,46*
0,62*
0,06
12
Vztah forem organizace práce a inovačních typů II 14
Inovace (strategická)
12 10 8 6 4 y = 0,1599x + 0,0222 R 2 = 0,4317
2 0 10
20
30
40
50
60
70
Organizace (samostatné učení)
13
Odvětvová konkurenceschopnost Produkce (v %) 1995
HPH (v %)
2003
1995
Zpracovatelský průmysl podle technologické náročnosti Zaměstnanost (v %)
2003
1995
HPH/produkce ( %)
2003
1995
2003
PP (tis. Kč) 2003
Reálný růst 1996-2003 (%) HPH
PP
5,1
12,4
5,6
6,8
5,4
6,6
28,6
12,8
462
20,7
18,8
Vyšší
26,6
33,1
26,1
30,9
27,0
29,3
25,4
22,0
479
8,2
7,9
Nižší
32,3
26,6
33,9
30,2
27,6
27,9
27,1
26,9
493
1,5
1,5
Nízká
36,0
27,9
34,3
32,1
40,1
36,2
24,6
27,2
403
2,5
2,8
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
25,9
23,6
454
5,6
5,7
Vysoká
Zpr. pr.
Struktura HPH 1995 Nízká 34,3%
Nižší 33,9%
Vysoká 5,6%
Struktura HPH 2003
Vyšší 26,1%
Nízká 32,1%
Nižší 30,2%
Vysoká 6,8%
Vyšší 30,9%
14
Odvětvová konkurenceschopnost
Služby podle technologické/znalostní náročnosti Produkce (v %) 1995
2003
1995
Zaměstnanost (v %) 2003
1995
2003
5,2
7,5
5,6
8,3
5,0
4,8
Znal. náročné tržní a finanční
27,7
27,9
27,5
25,3
15,6
17,4
Ostatní znalostně náročné
14,6
14,0
15,5
16,2
22,5
21,6
Méně znalostně náročné
52,6
50,7
51,4
50,4
56,8
56,3
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
High-tech
Celkem Struktura HPH 1995
Méně náročné 51,4%
HPH (v %)
High-tech 5,6%
Náročné fin., tržní 27,5%
Ost. náročné 15,5%
Méně náročné 50,3%
Struktura HPH 2003
High-tech 8,3%
Náročné fin., tržní 25,2%
Ost. náročné 16,2% 15
Regionální konkurenceschopnost (2004)
Inovační výkonnost
100,0
Vysoká výkonnost
Nízká ekonomická výkonnost, vysoká inovační výkonnost
STC
KVH
75,0 ZLI
VYS
JHM
LIB
JHC
PHA
PLZ
50,0 MVS 25,0
OLO Nízká výkonnost
PAR KVA Vysoká ekonomická výkonnost, nízká inovační výkonnost
UNL
0,0 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
Ekonomická výkonnost 16
Konkurenční výhoda • konkurenceschopnost tažená efektivností, spíše nákladově založená • závislost na vnějších zdrojích technologických znalostí, schopnost přizpůsobení domácím potřebám, rozvoj vnitřní inovační kapacity omezený • nižší technologická úroveň, kvalitativně méně náročná pozice v nadnárodním hodnotovém řetězci, slabší technologický transfer, nízká sofistikovanost poptávky, spíše nespecifikovaná podpora inovací, slabá intenzita a pestrost vazeb a interakcí • odvětvové a regionální (strukturální) odlišnosti výkonnosti, rostoucí význam podniků pod zahraniční kontrolou pro konkurenceschopnost • výrazné rozdíly mezi skupinami zemí EU ve zdrojích a výsledcích konkurenceschopnosti • nezbytnost národně specifických podpůrných politik zohledňujících širší společenský kontext
17
II. INOVACE A GLOBALIZACE • význam PZI v české ekonomice • motivace lokalizace PZI ve výzkumu a vývoji • národní inovační systém ČR • zahraniční firmy ve výzkumu a vývoji ČR 18
Přitažlivost Evropy v globální ekonomice Nejpřitažlivější oblasti v roce 2006
68%
52% 48%
Pořadí 2005: 1) Západní Evropa (63%) 2) Stř. a východní Evropa (55%) 3) Čína (52%) 4) USA/Kanada (45%)
41%
18% 15% 12% 8%
8% 5% 1%
ZE
SVE
SA
Čína
Indie
Asie
LA
JAP
SV
AF
OC
19
Nejvýznamnější oblasti pro zlepšení konkurenceschopnosti EU Zjednodušení regulace
44%
Dokončení jednotného trhu
44%
Usnadnění inovací a podpora výdajů na VaV
44%
Zvýšení pružnosti trhu práce
35%
Posílení evropské politiky OHS
34%
Podpora investic do lidského kapitálu
20%
Modernizace evropského sociálního modelu
13%
Podpora postupů udržitelného rozvoje Zlepšení infrastruktury Vznik odvětvové politiky na evropské úrovni
Deregulace, technologie a služby
12%
2005
Odvětví
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Automobily Elektronika Podnikové služby Elektrické stroje Stroje a zařízení Software Potraviny Logistika Zpracované kovy Počítače Guma a plasty Ost. dopr. zařízení Maloobchodl Dřevo Léčiva
Celkem míst
Na projekt
9% 8%
40,704 26,172 14,297 9,472 9,282 8,130 8,091 7,975 5,861 5,216 5,072 4,941 4,793 4,277 4,176
180 153 69 179 71 36 90 84 105 158 64 150 137 186 20 62
Index nadnárodnosti 80,0 1999
60,0
2002
40,0 20,0 0,0
BE
IE
EE
NL
DK
CZ
HU
SE
SK
LT
SI
ES
FI
LV
UK
PL
PT
GR
IT
9,4 14,5
4,6
2002 77,1 69,3 39,0 38,4 35,3 30,9 30,1 28,5 27,5 23,3 22,3 20,5 20,4 18,8 16,8 15,6 14,8 14,8 14,3 13,5 7,4
6,1
1999 66,0 35,7 23,2 25,2 17,9 17,6 27,6 33,0 7,1 13,2 7,9 14,7 15,0 18,3 14,5 11,5 9,5
AT
DE
9,7 10,6
FR
Potenciál přílivu 2001-2003
0,500 0,450 0,400
NL
DE
FI
FR
DK
0,350
IT
0,300
GR
0,250 0,200 -1,000
UK
SE
AT MT PT PL
0,000
Matice přílivu PZI
ES
LT
SI
EE HU LV
CZ
1,000 2,000 3,000 Příliv PZI 2002-2004
SK
CY
4,000
5,000
21
náklady
Spokojenost investorů v % 0
40
60
mzdy, náhrady a další pracovní náklady
prostředí
120
Index lokalizace pro ČR, rok 2005
30 18 5 93 47
riziko fluktuace
80 58
ekonomické a politické riziko kvalita infrastruktury
75
kulturní přizpůsobivost bezpečnost duševního vlastnictví
100
70
daňové a regulační náklady odpovídající odborné znalosti a zkušenosti vzdělání znalost jazyků
80 68
infrastukturní náklady
velikost a dostupnost pracovní síly lidé
20
100 40
0
•Faktory PZI do výzkumu a vývoje růst výdajů - Asie 50 % - východní Evropa 22 %
nižší VaV náklady dostupná a kvalifikovaná VaV pracovní síla ochrana duševního vlastnictví kvalita univerzit a výzkumných center inf. technologie a místní infrastruktura regulační prostředí kreativita a inovačnost schopnost přizpůsobení produktů a služeb blízkost zákazníkům přítomnost podpůrných odvětví velikost místního trhu vládní pobídky pro VaV otevřenost mezin. obchodu přítomnost odvětvových konkurentů blízkost výrobních kapacit aktiva domácích firem ve VaV (např. absorpční kapacita domácích firem pro VaV kvalita života a prostředí dvoustranné investiční smlouvy
10
9
20
19 19 16 16 15
30
29 28 28 28 26 25
40
36 35
50
42
46
60
52 51 50
22
Národní inovační systém ČR ČR VaV výdaje
VaV výdaje v % HDP
EU-25 1,3
1,9
Podnikový sektor
51,4
55,3
Vládní sektor
41,8
34,0
2,2
2,0
Vyšší vzdělávání Lidské
Počet výzkumníků v % zaměstnanců
0,73
0,92
zdroje
Podnikový sektor
0,26
0,36
pro VaV
Vládní sektor
0,17
0,10
Vyšší vzdělávání
0,30
0,45
0,5
1,2
12,0
10,6
Ph.D. absolventi vědeckých a technických oborů* Vazby
Podíl podnikového VaV financovaného vládou
podniků, VŠ
Podíl univerzitního výzkumu financovaného podniky
1,0
6,6
a vlády
Podíl vládního výzkumu financovaného podniky
7,8
5,5
Vědecký výstup
Vědecké publikace na 1000 obyvatel
0,505
0,789
Inovační výstup
Podíl inovujících podniků
25,9 (41,1)
36,2
10,9
133,6
Počet přihlášek u EPO na mil. obyvatel Rizikový
Počáteční fáze
0,008
0,049
kapitál v % HDP
Fáze expanze
0,048
0,093
Prostředí
Ochrana duševního vlastnictví
3,52
3,95
23
Zahraniční firmy ve výzkumu a vývoji ČR (v %) Výdaje 2003
Výzkumníci
2004
2003
2004
Zpracovatelský průmysl
59,0
65,0
43,5
49,9
Vysoká náročnost
36,6
54,7
27,4
35,2
Vyšší náročnost
73,4
76,5
56,2
60,9
Nižší náročnost
19,1
26,0
19,1
28,6
Nízká náročnost
25,1
27,1
32,0
38,3
Služby
24,9
22,7
16,1
21,1
Odvětví intenzivních znalostí
21,3
20,7
15,4
20,5
Technologicky vysoce náročná
19,5
18,5
13,0
19,9
7,2
8,6
4,2
4,8
Obchodní služby
45,9
34,6
46,1
35,8
Finanční služby
36,0
70,8
50,0
63,0
Odvětví méně intenzivních znalostí
47,3
40,2
22,0
27,6
Obchodní služby
50,1
42,5
23,3
30,2
Celkem
46,6
48,7
30,5
35,5
z toho: Výzkum a vývoj (OKEČ 73)
24
Inovace a globalizace • rostoucí zájem investorů o investice do výzkumu a vývoje v méně rozvinutých zemích (JV Asie, méně východní Evropa) • významná jsou specifika předpokladů pro lokalizace PZI do výzkumu a vývoje v méně rozvinutých zemích • zaostávání ČR zejména ve velikosti a dostupnosti pracovní síly a specifických kvalifikací a zkušeností, daňových a regulačních nákladech a bezpečnosti duševního vlastnictví • problém dostupnosti lidských zdrojů pro výzkum a vývoj, slabá intenzita vazeb mezi podnikovým sektorem a vysokými školami, nízká úroveň vlastního inovačního výzkumu, slabé využití rizikového kapitálu • rostoucí význam zahraničních firem ve výdajích a pracovnících výzkumu a vývoje ČR, VaV intenzita zatím zůstává nízká, inovační aktivity založeny na přejímaných technologiích a přizpůsobení domácím potřebám • změna zaměření PZI ve prospěch nových členů EU a strategických služeb vyžaduje změnu konkurenční výhody
25
