Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky Bakalářská práce
Autor: Zoljargal Nyamsaikhan Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2015
Zadání BP
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
COPYRIGHT Zoljargal Nyamsaikhan, 2015
Anotace NYAMSAIKHAN, Zoljargal: Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 76 stran. Cílem této bakalářské práce je charakteristika města Drážďany, působení kulturněhistorických vlivů na rozvoj cestovního ruchu a analýza současného stavu cestovního ruchu. Také pomocí dotazníkového šetření zjistit povědomí o městě a preferenci studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava k návštěvě Drážďan. Klíčová slova: Německo. Sasko. Drážďany. Českosaské Švýcarsko. Druhá světová válka. Bombardování Drážďan.
Annotation NYAMSAIKHAN, Zoljargal: Dresden – analysis of tourism from the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Thesis supervizor RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 76 pages.
The aim of this bachelor thesis is to characterize the city of Dresden, the effects of cultural and historical influences on the development of tourism and analysis of the current condition of tourism. Also, by the survey find out awareness about the city and preferences of students of the College of Polytechnics Jihlava to visit Dresden. Key words: Germany. Saxony. Dresden. Czech-Saxon Switzerland. World war II. The bombing of Dresden.
5
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za velkou podporu, trpělivost, cenné rady a mnoho užitečných informací a především za ochotu. Také velký dík patří studentům VŠPJ, kteří věnovali drahocenný čas k vyplnění mého dotazníku. V neposlední řadě děkuji své rodině, přátelům za to, že mě podporovali po celou dobu.
6
Předmluva Mým tématem pro bakalářskou práci jsou Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky. Po konzultaci s mým vedoucím bakalářské práce jsem si vybrala toto téma, protože Drážďany jsou velmi okouzlujícím městem, kde se snoubí historie se současností. Navštívila jsem Drážďany se školním výletem – Adventní Drážďany. Sice to byl jednodenní výlet, ale toto město mě nadchlo. Je to starobylé město s mnoha historickými památkami, bohatou tradicí a kulturním životem, a nacházející se v půvabné krajině Labského údolí nedaleko Národního parku Českosaského Švýcarska. Tato práce je zaměřena především na možnosti cestovního ruchu ve městě a má za cíl blíže charakterizovat předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Drážďanech. Také bych se chtěla pokusit zjistit si povědomí studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava o městě a jejich cestovních preferencích. Po zhodnocení výsledků bych chtěla analyzovat a shrnout materiálně-technické základny města Drážďany.
7
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 Teoretická část ................................................................................................................ 11 1.
2.
Cíl a metodika práce ............................................................................................... 11 1.1.
Cíl ..................................................................................................................... 11
1.2.
Metodika práce ................................................................................................. 11
Základní charakteristika Německa.......................................................................... 11 2.1.
3.
Administrativní členění Německa .................................................................... 12
Předpoklady rozvoje CR v Sasku se zaměřením na město Drážďany .................... 13 3.1.
Základní charakteristika města ......................................................................... 14
3.2.
Charakteristika selektivních předpokladů ........................................................ 15
3.2.1.
Demografické............................................................................................ 15
3.2.2.
Politické .................................................................................................... 15
3.2.3.
Sociologické.............................................................................................. 16
3.3.
Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů .................................... 16
3.3.1.
Geomorfologie a reliéf .............................................................................. 16
3.3.2.
Klima ........................................................................................................ 17
3.3.3.
Hydrologie, vodstvo.................................................................................. 17
3.3.4.
Fauna ......................................................................................................... 17
3.3.5.
Flóra .......................................................................................................... 18
3.3.6.
Ekonomika a průmysl ............................................................................... 18
3.4.
Charakteristika kulturně správních předpokladů ............................................. 18
3.4.1.
Ochrana památek ...................................................................................... 18
3.4.2.
Nejvýznamnější kulturní památky v regionu ............................................ 19
3.4.3.
Významné kulturní akce ........................................................................... 21
3.4.4.
Sportovně-zábavné zařízení ...................................................................... 22
3.5.
Charakteristika realizačních předpokladu ........................................................ 23
3.5.1.
Doprava do města ..................................................................................... 23
3.5.2.
Doprava ve městě...................................................................................... 24
Praktická část .................................................................................................................. 27 4.
Drážďany – historické souvislosti cestovního ruchu .............................................. 27
5.
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 31 5.1.
Výsledky šetření ............................................................................................... 31 8
5.2. 6.
7.
Závěr z průzkumu ............................................................................................ 50
Analýza současného stavu cestovního ruch ............................................................ 51 6.1.
Drážďany a UNESCO ...................................................................................... 51
6.2.
Návštěvnost města ............................................................................................ 52
6.3.
Index turistické funkce – Defertova funkce ..................................................... 54
Analýza materiálně technických základen .............................................................. 55 7.1.
Doprava ............................................................................................................ 55
7.2.
Ubytování ......................................................................................................... 56
7.2.1.
5 hvězdičkové hotely ................................................................................ 56
7.2.2.
4 hvězdičkové hotely ................................................................................ 57
7.2.3.
3 hvězdičkové hotely ................................................................................ 57
7.2.4.
1–2 hvězdičkové hotely ............................................................................ 57
7.2.5.
Penziony.................................................................................................... 58
7.2.6.
Hostely ...................................................................................................... 58
7.2.7.
Ostatní ubytovací zařízení ........................................................................ 58
7.3.
Stravování ........................................................................................................ 59
7.4.
Další služby ...................................................................................................... 60
7.4.1.
Dresden Card 2015 ................................................................................... 60
7.4.2.
Výlety, exkurze ......................................................................................... 60
7.4.3.
Nákupy a obchodní centra ........................................................................ 61
Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ............................................................................................... 64 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 64 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 65 Seznam obrázků a grafů .................................................................................................. 70 Seznam tabulek ............................................................................................................... 71 Seznam příloh ................................................................................................................. 72 Příloha č. 1: Dotazníkový průzkum k bakalářské práci .............................................. 73
9
Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky. Toto téma jsem si vybrala, protože Drážďany patří mezi významné metropole Evropy a jedno z hlavních turistických cílů. Budu zjišťovat informace o volnočasových aktivitách ve městě, o ubytovacích a stravovacích zařízeních a o dostupnosti. Práce tvoří dvě části – teoretická a praktická část. V teoretické části se zaměřím na analýzu charakteristik selektivních, přírodně lokalizačních, kulturně správních a realizačních předpokladů. V praktické části se budu hlavně věnovat vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Také popíší zjištěné historické souvislosti na rozvoj CR. Na závěr bych se chtěla věnovat materiálně technické základně tohoto výjimečného města, tedy zpracovat informace týkající se dopravy, ubytování, stavování a dalších doplňkových služeb ve městě.
10
Teoretická část 1.
Cíl a metodika práce
V této části práce popíší cíl a vysvětlím použitou metodiku své bakalářské práce.
1.1. Cíl Cílem této bakalářské práce je charakteristika města Drážďan, působení kulturněhistorických vlivů na rozvoj cestovního ruchu a analýza současného stavu cestovního ruchu. Také pomocí dotazníkového šetření zjistit povědomí o městě a preferenci studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava k návštěvě Drážďan.
1.2. Metodika práce V teoretické části se zabývám především charakteristikou základních informací o Německu, které jsou pro turisty důležité. Jsou to zejména informace charakterizující polohu, selektivních, přírodních, kulturně správních a realizačních předpokladů Saska a Drážďan. V této části jsem čerpala především z internetových zdrojů. Praktická část je zaměřena na kulturně-historické souvislosti města na rozvoj cestovního ruchu a analýzu materiálně technických základen cestovního ruchu v Drážďanech. Dále pomocí dotazníkového šetření umístěné na sociálních sítích, budu zjišťovat povědomí studentů naší školy o městě, jejich cestovní zvyky a preference. V praktické části jsem čerpala jak z tištěných literatur, tak i z internetových zdrojů.
2.
Základní charakteristika Německa
Geograficky se rozkládá mezi moři (Baltské a Severní) a hřebeny Alp. Sousedí s 9 státy, a to s Rakouskem a Švýcarskem na jihu, na východě s Českou republikou (812 km společná hranice) a Polskem, na jihozápadě s Francií a Lucemburskem, na severozápadě s Belgií, Nizozemskem a na severu s Dánskem. [1 Povrchově se Německo člení na Severoněmeckou nížinu, středoněmecké vrchoviny, středohoří na jihozápadě, Alpské podhůří na jihu a Bavorské Alpy. Nejvyšší horou je Zugspitze 2 963 m, nejdelší řeka je Rýn (Rhein) 865 km, další významné řeky jsou Labe a Dunaj. [2 11
Spolková republika Německo je Federativní republika, která se skládá z 16 spolkových zemí, má rozlohu 357 137,2 km² (cca 4,5 krát větší než rozloha České republiky). Je nejlidnatějším státem Evropské unie s počtem 80,3 milionů (2012) obyvatel. Od 18. března 2012 je hlavou státu Joachim Gauck, do roku 2017, kdy je další řádný termín volby spolkového prezidenta. Podle statistik Spolková republika Německo je druhou nejnavštěvovanější zemí (mezi Evropany), a tvoří 7 % všech zahraničních přenocování v EU. Je také nejvýznamnější zdrojovou zemí příjezdového cestovního ruchu do České republiky, co se týče počtu přenocovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Mezi nejdůležitější motivace cest do ČR patří: levnější ubytovací zařízení, léčebné a lázeňské pobyty, nárůst luxusních hotelů a resortů, zvyšující se kvalita lyžařských středisek apod. Ekonomika Spolkové republiky Německo mírně posílila, podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu stoupla o 0,1 %. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 0,4 % v roce 2013 oproti roku 2012. Míra nezaměstnanosti se zvýšila v roce 2013 z 2,95 mil. na 3,14 mil. nezaměstnaných v roce 2014. Inflace je v roce 2013 1,5 %. [3
2.1. Administrativní členění Německa Jak už jsem dříve zmínila, Spolková republika Německo se skládá z 16 spolkových zemí (Land – Länder), které mají vlastní ústavu, parlament, státní správu a soudnictví. Dále se člení na 29 krajů (Regierungbezirk), 444 okresů a statutárních měst a okolo 14 800 obcí. Název český
Název německý
Hlavní město
Bádensko-
Baden-
Stuttgart
Württenbersko
Württenberg
2
Bavorsko
Bayern
Mnichov
3
Berlín
Berlin
-
4
Braniborsko
Brandenburg
Postupim
5
Brémy
Bremen
Brémy
6
Dolní Sasko
Niedersachsen
7
Durynsko
Thüringen
1
Rozloha v km² Počet obyvatel 35 751,65
10 739 000
70 549,19
12 493 000
891,75
3 404 000
29 477,16
2 548 000
404,23
664 000
Hannover
47 618,24
7 983 000
Erfurt
16 172,14
2 311 000
12
Název český
Název německý
Hlavní město
8
Hamburk
Hamburg
-
9
Hesensko
Hessen
Wiesbaden
Mecklenburg-
Schwerin
10 MeklenburskoPřední
Vorpommern
Rozloha v km² Počet obyvatel 755,16
1 754 000
21 114,72
6 075 000
23 174,17
1 694 000
19 847,39
4 053 000
2 568,65
1 043 000
18 413,91
4 250 000
20 445,26
2 442 000
34 083,52
18 029 000
15 763,18
2 834 000
Pomořansko 11 Porýní-Falc
Rheinland-Pfalc
Mohuč
12 Sársko
Saarland
Saarbrücken
13 Sasko
Sachsen
Drážďany
14 Sasko-
Sachsen-Anhalt
Magdeburg
Anhaltsko 15 Severní Porýní- NordrheinVestfálsko 16 ŠlesvickoHolštýnsko
Düsseldorf
Westfalen Schleswig-
Kiel
Holstein
Tabulka 1: Administrativní členění Německa [Zdroj: Vlastní zpracování]
3.
Předpoklady rozvoje CR v Sasku se zaměřením na město Drážďany
Svobodný stát Sasko se nachází ve východním Německu, na východě sousedí s Polskem a na jihu s Českou republikou. Dále v Německu na severozápadě sousedí se Sasko-Anhaltskem, na severu s Brandenburskem, na jihozápadě s Bavorskem a na západě s Durynskem. [4 Na jihovýchodě Spolkové republiky Německo (Svobodný stát Sasko) při pohraničí s Českou republikou se nachází Euroregion Elbe/Labe. Rozloha regionu činí 4 796 km² a z toho 1 982 km² se nachází na území Německa. V oblasti žije okolo 1,27 miliónu obyvatel. Aglomeračním centrem je město Drážďany. Řeka Labe pramení v Krkonoších na Labské louce, je jedním z nejvýznamnějších Evropských řek. Již od dob bronzových se používá jako vodní cesta, významný nejen pro Českou republiku.
13
Mezi nejvýznamnější města ležící na řece patří např. na České straně Dvůr Králové nad Labem, Pardubice, Hradec Králové, Vrchlabí, Mělník aj. Na německé straně například Míšeň, Pirna, Magdeburg, Hamburg, Wittenberg, Cuxhaven (řeka ústí do Severního Moře) a také i Drážďany. [5
3.1. Základní charakteristika města Na jihovýchodní části svobodného státu Sasko se nachází město Drážďany, které je i jeho hlavním městem. Se svou rozlohou 328,31 km² se řadí mezi 4 největší metropole Německa (po Berlíně, Hamburku a Kolíně nad Rýnem). Ve srovnání s ostatními německými městy se řadí na 12. místo s počtem 541 304 obyvatel. 62 % plochy Drážďan je pokryto lesy a zelené, patří mezi nejzelenější Evropské metropole. [6
Obrázek 1: poloha Drážďan [7
Obrázek 2: Drážďany [8
14
3.2. Charakteristika selektivních předpokladů 3.2.1. Demografické Ke dni 31. 12. 2014 Drážďany měly 541 304 obyvatel, z nichž 267 778 jsou muži a 273 526 žen. Hustota obyvatelstva byla 1 647 obyvatel na jeden čtverečný kilometr. Věkový průměr se pohybuje kolem 43 let, žijí zde převážně studenti a rodiny s dětmi. Podle
statistik
z roku
2013
byla
porodnost
6 072
a
5 273
úmrtnost.
Zhruba 5,1 % občanů tvoří cizinci, z nichž někteří žijí jen na krátkodobý pobyt, zatímco jiní si toto město vybrali jako jejich nový domov. [9
3.2.2. Politické Městská administrativa je rozdělena do 8 oddělení. Celkovou odpovědnost za chod městského úřadu má starosta/ka města. Od 22. 6. 2008 starostkou Drážďan je Helma Orosz (CDU), která během voleb získala 64 % hlasů. Funkce starosty je volen na 7 let, plní funkci předsedy Městské rady a je hlavou Městského úřadu. V roce 2014 byla zvolena nová Městská rada se 70 členy. Zasedání rady se koná obvykle každé 3 týdny. Podrobné informace o zasedání rady najdete na stránkách http://ratsinfo.dresden.de/infobi.php. [10 [11
Městská rada 5
Křesťansko-sociální unie
2
Levicová strana
2 2
21
3
Zelení Sociálnědemokratická strana Německa Svobodná demokratická strana
9
Strana svobodných občanů
11
15
Národnědemokratická strana Německá Alternativa pro Německo
Graf 1: Počet křesel jednotlivých politických stran v Městské radě (volby v r. 2014) [Zdroj: Vlastní zpracování] 15
3.2.3. Sociologické Z posledního průzkumu náboženského vyznání společnosti z roku 2013 vyplývá, že nejpočetnější skupinu tvoří 20 % z celkového počtu obyvatel (přesněji 108 075 lidí), které se hlásí k evangelické a katolické církví. Tento výsledek poukazuje, že Německo není tak silně náboženskou zemí jako například Rakousko, kde tvoří podíl ateistů pouze cca 25 %. Co se týče zdravotnictví, Drážďany mají 7 nemocnic s 3 651 lůžky, kde je zaměstnáno celkem 3 003 lékařů. Ve městě má ambulanci 596 zubních lékařů a 126 lékáren. Podle statistik z roku 2013 každý sedmý obyvatel Drážďan má zdravotní postižení. Jeden z dalších charakteristik sociologického předpokladu je míra zaměstnanosti, která má rostoucí charakter. Počet zaměstnaných osob vzrostl od poloviny roku 2012-2013 o 6 080, dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1991 (258 503). Nárůst je důsledkem zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení, na osoby samostatně výdělečně činné a pomáhajících rodinných příslušníků. [12 Mezi další aspekty patří kultura a kulturní život obyvatelstva. V Drážďanech je rozsáhlá síť knihoven, které navštívilo 73 269 čtenářů (v roce 2012). Ve městě se nachází 55 kin, celkem v roce 2013 počet návštěvníků kin byl 1 751 804. V průměru každý obyvatel byl v kině 3 krát za rok. [13
3.3. Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů 3.3.1. Geomorfologie a reliéf Území
Saska se rozprostírá převážně na
kopcovitém
a hornatém terénu,
pouze nejsevernější část kolem Lipska sestupuje do velké Středoevropské nížiny. Podél jižní hranice státu vystupuje téměř 160 km dlouhé Krušné hory (Erzgebirge), které dosahují výšek více než 1 200 m. Na jihozápadě se nachází hory Horní Lužice (Lasitz). Z jihovýchodu na severozápad státu teče řeka Labe (Elbe) s malebnou krajinou kopců a hlubokých roklí známé jako Saské Švýcarsko. Labe je druhou největší řekou v Sasku. Více než polovina rozlohy Saska se používá pro zemědělství a asi ¼ je zalesněná. Podnebí je obvykle mírné. [4
16
3.3.2. Klima Klima v Sasku je mírně kontinentální, průměrná roční teplota činí 10-13ºC. Lednový průměr je okolo -0,5ºC a průměrná teplota v nejteplejším měsíci červenci dosahuje cca 18ºC. Ačkoli v zimě teploty mohou klesnout až na – 28ºC. [14 „Nejvlhčím obdobím bývá zpravidla podzim nebo jaro (léto a zima jsou poměrně suché). Sasko je z hlediska podnebí místo, kde se střetávají teplé subtropické a chladné subpolární vzduchové hmoty. Zóny se pravidelně přesouvají na sever a na jih. Díky tomu je léto teplé (převládá subtropická hmota) a zima studená (převládá subpolární hmota).“ [15
3.3.3. Hydrologie, vodstvo Počátky
zrození
hydrologického
významu
Českosaského
Švýcarska
sahají
až k samotnému vzniku křídového moře. Toto moře bylo neklidné a často se střídalo období jeho nástupu s ústupem. Podle toho i mořská sedimentace probíhala v cyklech, během kterých vznikala souvrství odlišných vlastností, např. odlišné zrnitosti a také odlišné propustnosti pro podzemní vody. Díky propustnosti pískovců strádá povrchovými vodami. Je zde velké množství zásob podzemních vod, ze kterých pramení potůčky a říčky. V okolí těchto říček a potoku se dobře daří mechorostům a sinicím, protože teplota vody se pochybuje kolem 10ºC i v zimním období. [16
3.3.4. Fauna Nachází se zde několik druhů vzácných hmyzů. Mezi které patří roháček (kriticky ohrožený), kovařík, druhy horských a jeskynních kobylek a tesaříci. Z řad motýlů jsou to například otakárek fenyklový a soumračník černohnědý. U vod nalezneme např. savce – vydru říční, rejska vodního, a z ptáků je to zejména ledňáček říční, konipas horský, jeřáb popelavý, orel mořský, kachny, potápky aj. Mezi další obyvatele vod patří ryby (pstruh potoční, lipan podhorní a od roku 1995 losos atlantský), obojživelníci (čolci, žáby), plazy (např. užovka obojková). Na skalinách zase najdeme kamzíka horského, kunu skalní a netopýra rezavého a hvízdavého. Lesy jsou obývané např. jelenem evropským, prasetem divokým a rysem ostrovidem. [17
17
3.3.5. Flóra Z dřevin pro tuto oblast jsou charakteristické jehličnany jako smrk ztepilý, borovice vejmutovka, na vrcholcích skal borovice lesní a vzácněji se objevuje jedle bělokorá, z listnatých dřevin je to převážně buk lesní. Na skalách najdeme keříky vřesu, brusinky a borůvky. V blízkosti vod se dobře daří rostlinám jako například bledule jarní, pérovník pštrosí (kapradina), přeslička luční… Nesmím zapomenout zmínit orchideji s názvem prstnatec májový (dříve nazývaný vstavač májový), kvůli které bylo také vyhlášeno České Švýcarsko za přírodní rezervaci. [18
3.3.6. Ekonomika a průmysl Drážďany jsou městem s největší koncentrací vědy a výzkumu v Německu, to zejména co se týče velkých počtu akademických pracovníků a vědecko-výzkumných pracovišť. Univerzita technologie Drážďany je jedinou univerzitou tohoto druhu ve východním Německu. Město získalo vedoucí postavení zejména v oblasti mikroelektroniky, nanotechnologie, biotechnologie, fotovoltaických a komunikačních technologií. Operují zde i přední světové společnosti jako Globalfoundries, GlaxoSmithKline Biologicals (farmaceutika), nebo Novaled (elektrotechnika, osvětlení). Co se týče odvětví cestovního ruchu a kongresové turistiky jsou Drážďany stále populární, dokazuje to každoroční nárůst návštěvnosti. Podle statistik z roku 2013 Drážďany navštívili téměř dva miliony turistů (1,9 miliony). Je zde mnoho center, které se specializují na veletrhy a kongresy, jako například Mezinárodní kongresové centrum na řece Labe, Zámek Albrechtsberg a Messe Dresden. [19
3.4. Charakteristika kulturně správních předpokladů 3.4.1. Ochrana památek Úřad pro kulturu a památková péče města Drážďany (Amt für Kultur und Denkmalschutz der Stadt Dresden) se stará o většinu kulturních památek. Úkolem oddělení, odpovědné za ochranu památek, je organizovat pravidelné veřejné setkání a přednášky, tvorba prohlídek vybraných památek a prezentace své činnosti pomoci různých výstav.
18
Drážďany se také účastní Dnů evropského dědictví (European Heritage Days) konaného druhý zářijový týden, které organizuje právě Úřad pro kulturu a památkovou péči. Tento úřad také publikuje knihy a brožury na téma související s ochranou památek v pravidelných intervalech a také vydává články v místním tisku a mediích. Po předchozí domluvě zájemci mohou nahlédnout do knihovny a archivu úřadu. Lapidárium úřadu zahrnuje zejména architektonické položky zejména zachráněné budovy a zahrady zničené během II. světové války jsou uchované, katalogizované a připravené pro možné opětovné použití. [20
3.4.2. Nejvýznamnější kulturní památky v regionu Nejvýznamnější kulturní památky v regionu [21 Zwinger – je nejvýznamnější památkou pozdního baroka a patří mezi symboly města. Byl postaven mezi lety 1710 až 1728 jako oranžérie. Dnes se ve Zwingeru nachází expozice porcelánu z Míšně, Galerie starých mistrů, zbrojnice a Matematicko-fyzikální salón. Frauenkirche – budova byla postavena mezi lety 1726-1743 architektem Georgem Bahrem. Po náletu na Drážďany 13. února 1945 vydržel do dalšího dne, ale kvůli velkému požáru se nakonec zřítil. Po převratu se naskytla možnost začít s rekonstrukcí, která trvala do roku 2005. Semperova opera – je nejslavnější operní domem v Německu a Saská státní opera patří mezi nejstarší a nejprestižnější soubory na světě. Byla navržena architektem Gottfriedem Semperem a stavba trvala od roku 1838 do roku 1841. Částečně byla poškozena během náletu spojeneckých armád v roce 1945. Rezidenční zámek – první zmínka pochází z 14. století o pevnosti, následně v 15. století byl přestavěn na čtyřkřídlý zámek. Zažil několik rekonstrukcí, ale úplně byl zničen v roce 1945 během náletu. V roce 1985 rekonstruován na Muzejní komplex státních uměleckých sbírek Drážďany. Terasy Brühl – tzv. Balkon Evropy – pojmenované slavným německým básníkem J. W. Goethe. Světoznámé „Brühlsche Terrasse“ byly v roce 1814 slavnostně otevřené pro širokou veřejnost.
19
Altmarkt – velké obdélníkové náměstí. Již od založení Drážďan je společenským centrem města, kde se konaly festivaly, turnaje, hry a důležité historické události. Dnes slouží pro sezonní trhy jako např. nejstarší vánoční trhy v Německu tzv. Striezelmarkt. Hofkirche – katedrála Svaté Trojice je největší kostel v Sasku (4 800m²). V kryptě je pohřbeno 48 kurfiřtů a králů z rodu Wettinů. Střechu zdobí 78 kamenných soch apoštolů, světců a církevních hodnostářů, které vytvořil Lorenzo Mattielli. Nová synagoga – nachází se na východním okraji starého města, slavnostně vysvěcena dne 9. listopadu 2001. Byla postavena na místě staré synagogy, která shořela v roce 1938. Postavena byla podle projektu Gottfrieda Sempera mezi lety 1838 a 1840. Yenidze – jednou z Drážďanských architektonických zajímavostí, pochází z roku 1908. Orientální budova připomínající mešitu přitahuje pozornost všech. Původně sloužila jako průmyslová hala tabákové společnosti Hugo Zietz, úspěšně plnila svůj prvotní účel, což byla reklama. V současné době jsou prostory budovy využívány jako kanceláře, v kopuli je restaurace a také pohádkový stan, kde se konají četby pohádek. Prager Strasse – byla postavena v dobách NDR jako modelová čtvrť. Nacházejí se zde velké hotelové komplexy jako Ibis Hotels, světové řetězce značek a obchodů jako Karstadt nebo Peek&Cloppenburg. Jednou z oceněných staveb je i UFA Krystallpalast Dresden se zajímavou a výraznou architekturou.
Okolí Drážďan Bad Schandau – je turisticky zajímavé městečko s mnoha památkami a atrakcemi. Mezi jeho poklady patří např. stavba připomínající svíčku Ostrau Turm, středověký kostel Johanniskirche, Muzeum Bad Schandau s interaktivními exponáty, Dům Saského Švýcarska (český protějšek – Dům České Švýcarsko ve městě Krásná Lípa) nebo loďařská vesnice Postelwitz a mnoho další. [22 Pevnost Königstein – nachází se na levém břehu řeky Labe ve stejnojmenném městě. Tato evropská největší pevnost kdysi patřila Českému království. Objekt tvoří kromě hradeb i několik dalších větších i menších staveb například kasárna, zbrojnice, klenotnice aj. [23
20
Obrázek 3: Pevnost Königstein [24
Zámek Moritzburg – původně renesanční lovecký zámeček patřící vévodovi Mořici Saskému z roku 1542, byl přestavěn na barokní lovecký zámek a letohrádek. Přestavbu vedl architekt Matthäus Daniel Pöppelmann pověřen kurfiřtem Augustem Silným. Patří mezi klenoty saského baroka. K areálu patří i zámecký park. [25 Míšeň (Meißen) – malebné městečko v údolí Labe láká turisty především na svou jedinečnou krajinu, vinice a tradici výroby porcelánu. Navštívit lze zámek Albrechtsburg, míšeňskou katedrálu, vánoční Míšeň nebo procházky s kulinářským zážitkem – ochutnávka vín a místních specialit. Kromě toho House of Meissen nabízí jedinečné zážitky např. na vlastní kůži zkusit si vyrobit porcelán, navštívit Museum of MEISSEN® Art – třistaleté dějiny porcelánu nebo možnost vychutnat si atmosféru v restauraci a kavárně MEISSEN®. [26
3.4.3. Významné kulturní akce Drážďany nabízí bohaté kulturní vyžití s nejrůznějšími akcemi. Pozoruhodné oslavy a tradice se dodržuji po staletí a přežili až do dnešních dnů. Město bylo metropolí umění a kultury již od středověku, jeho základy byly položeny saským panovníkem Augustem Silným. [27
21
Striezelmarkt – nejstarší německé vánoční trhy, jíž od roku 1434, a barokní dvorní slavnosti od dob Augusta Silného přispívají k dobré reputaci města jako dějiště slavnosti a festivalu celoevropského významu. [28 Mezi další festivaly patří například „Erich Kästner Museum festival“, „Filmfest Dresden – Mezinárodní festival krátkých filmu“, „Taneční týden Drážďany“, „Elbhangfest“ (slavnosti spojené s výročím založení vinic Loschwitz a Pillnitz), „Töpfermarkt“ (tržnice s keramickými výrobky) nebo „Česko-Německé kulturní dny“ (také v Ústí nad Labem a po celém Euroregionu Elbe/Labe od 29. října do 15. listopadu 2015) a mnoho další. Z dalších zajímavých festivalů a slavností, které by mohli zajímat studenty, jsou například „Týden židovské hudby a divadla“, „Filmový festival dětských filmu KINOLINO“ a „Mezinárodní festival založený na počítačovém umění a mediální projekci CYNETART“. [29
3.4.4. Sportovně-zábavné zařízení V Drážďanech se nachází 2 velké sportovní arény EnergieVerbund Arena Dresden a Sportpark Ostra s rychlobruslařskou dráhou. EnergieVerbund Arena Dresden – je jedním z největších sportovních zařízení v Sasku. Je zde zimní stadion, který se používá pro lední sporty, koncerty a jiné akce. Kapacita stadionu i s VIP prostory je až pro 4 400 lidí. V areálu se nachází kabiny, restaurace, kanceláře i veřejné kluziště, půjčovna bruslí aj. [30 Sportpark Ostra – areál byl postaven na místě bývalého zimního stadionu, disponuje s 1 890 m² prostory pro diváky. Jsou zde hřiště na basketbal, fotbal, badminton a volejbal. Od 7. května do září každou středu a čtvrtek od 15 do 22 hodin, a v sobotu a v neděli od 10 do 16 hodin se hraje plážový volejbal. Na kurzy plážového volejbalu se lze přihlásit v závislosti na dostupnosti, kurz stojí 15 Eur/hodinu. Dále je zde možnost změřit si sílu na 40, 50 a 60 metrech dlouhých běžeckých tratích. Pro milovníky stolního tenisu jsou k dispozici 2 stoly. Sportovní areál byl navržen a postaven pro lidi všech věkových kategorií, nezapomněli ani na dětské hřiště – s nejrůznějšími skluzavkami, prolézačkami a hřiště v podobě pirátské lodě. Součásti jsou také skate park nebo jogging stezka. [31
22
Jedna z dalších víceúčelových hal je Margon Arena Dresden – disponuje 3 000 místy k sezení a slouží k různým sportovním, hudebnmí i jiným zvláštním událostem. [32 Pro milovníky vodních sportů je plovárna Elbamare – součástí areálu je plavecký bazén, zábavný bazén s atrakcemi, dětský bazén, solárium, sauny a také restaurace. V nabídkách kurzu naleznete kurzy jako gymnastika pro seniory, aquajogging, aquarobic, ortopedický vodní aerobik, aqua-yoga, dětské plavání (od 3 měsíců do 1 roku, od 1 roku do 3 let) a samozřejmě také kurzy plavání. Celý areál je bezbariérově přístupný. [33
3.5. Charakteristika realizačních předpokladu 3.5.1. Doprava do města Silniční doprava – Z Jihlavy se můžeme dostat do Drážďan autem, autobusem nebo vlakem. Nejrychlejší a nejpohodlnější je samozřejmě osobní automobil. Z Jihlavy je to přibližně 275 kilometrů a cesta trvá něco přes tři hodiny. Ale záleží na nás, jak rychle pojedeme a jak často si zastavíme na odpočinek, a také na dopravní situaci. Autobusem se do Drážďan dostaneme s jedním přestupem v Praze. Z Jihlavy do Prahy jezdí pravidelně skoro každou hodinu. Dále z Prahy to jezdí od 7 hodin ráno do 3 hodin odpoledne každé dvě hodiny, pak v 18 hodin a 23 hodin. Doba jízdy i s přestupem trvá 4 hodiny a 25 minut. Uvedené jízdní řády jsou od společnosti Student Agency, který pro nás studenty bývá výhodnější. Cena zpáteční jízdenky činí od 900 korun do 1 300 korun v závislosti na době nákupu. [34 Železniční doprava – Pokud vybereme cestu vlakem (EC – EuroCity, EN – EuroNight), tak musíme přestoupit v Havlíčkově Brodě a v Praze nebo jet rovnou z Brna. Vlak jezdí od 7 hodin do 5 hodin odpoledne každé dvě hodiny. Doba jízdy je přibližně 5 hodin a 30 minut. Nejlevnější jízdenky od Českých drah získáme včasnou jízdenkou, kterou musíme koupit minimálně týden před cestou. S využitím této výhody můžeme získat zpáteční jízdenku do 1 300 korun. [35
23
Letecká doprava – V městské části Klotzsche, zhruba 9 km severně od centra města se nachází mezinárodní letiště Flughafen Dresden International, ale z České republiky tam nic neletí přímo. Pokud letíte z Prahy, přestup je ve Frankfurtu. Let i s přestupem trvá 3 až 4 hodiny. Zpáteční letenka stojí od 6 000 korun. [36
3.5.2. Doprava ve městě Město Drážďany disponuje poměrně rozsáhlou sítí dopravy. Letecká, železniční, silniční doprava a říční cesty pokrývají nejen bezprostředně blízké okolí, ale i vzdálenější destinace. Místní veřejná doprava patří mezi nejhustší sítě v Německu. Saská metropole nabízí místním obyvatelům i návštěvníkům města pohodlnou a rychlou dopravu. Tramvaje a autobusy – 12 tramvajových linek (o celkové délce 209 km) a 29 autobusových linek (s délkou 309 km) tvoří velmi hustou síť veřejné dopravy. Od počátku roku 1990, kdy začala modernizace těchto druhů doprav, byly rozšířeny nízkopodlažními tramvajemi (166 ze 169 tramvaji) a nízkopodlažními autobusy (první hybridní autobusy v Evropě). Příměstské železnice – Tři příměstské železnice spojuje město s ostatními většími městy v regionu Labské údolí. Trasa S1 spojuje města z Míšně do města Schöna přes Pirnu (nachází se v Saském Švýcarsku). Další trasa S2 z Pirny na Letiště Drážďany přes Dresden-Hauptbahnhof v centru města. S3 spojuje Dresden-Hauptbahnhof s městy Tharandt a Freiberg přes Freital. Kabinová (kolejová) lanovka – Loschwitzské visuté a kolejové lanovky patří mezi nejzajímavější způsoby dopravy ve městě. 547 metrů dlouhá visutá lanovka spojuje městské části Loschwitz a Weisser Hirsch od roku 1895 a překoná výškový rozdíl 95 metrů. Kolejová lanovka mezi Loschwitz a Oberloschwitz je v provozu od roku 1901. Má 2 osobní kabiny, které jsou zavěšené na 256 metrů dlouhých nosných lištách až ve výšce 84 metrů. Trajekty Labe/Elbe – Labské trajekty jsou jedním z nejromantičtějších dopravních prostředků, bez ohledu na počasí cestující převeze pohodlně přes řeku. V současné době Drážďanská transportní společnost provozuje dopravu pomocí třech osobních trajektů.
24
Železnice - Ve městě se nachází 2 velké železniční stanice – Drážďany hlavní nádraží a Vlakové nádraží Dresden Neustadt. Tramvaje, autobusy a příměstské vlaky sem jezdí v krátkých intervalech, tudíž nabízí možnosti propojení železniční dopravy na veřejnou městskou dopravu. Mezi další možnosti dopravních prostředků patří osobní automobily, tak jako v každém větším městě. Dvě dálnice a šest důležitých národních hlavních silnic spojuje Drážďany s ostatními německými i evropskými silničními sítěmi. Díky chytrému informačnímu a naváděcímu systému lze nalézt nejbližší dostupné parkoviště, které je neustále aktualizováno, ale zatím pouze v německém jazyce. Služby taxi jsou nepostradatelnou součástí systému veřejné dopravy v každém moderním městě. Přes 500 taxi z téměř 100 stanovišť nabízí celou řadu doplňkových služeb např. kurýrní služby (dovoz a svoz zásilek), výlety a exkurze po městě aj. Drážďanský systém car-sharingu patří mezi nejúspěšnější v zemi. V současné době město disponuje více než 80 vozidly a jsou k dispozici na 50 stanicích po celém městě. Jeden z odlišných a levných způsobů dopravy v Drážďanech je rikša taxi. Ideální pro okružní jízdu, odolává dopravním zácpám, téměř nemusí řešit problémy s parkováním a má dostatečný prostor pro dva cestující i pro dva cestovní kufry a příruční zavazadla. Pokud počasí dovolí, pracuje i 365 dní v roce. [37
Obrázek 4: Rikša taxi v Drážďanech [38
25
Cyklotrasy a pěší zóna – Mezi Hauptbahnhof Drážďany a Albertina náměstí v Neustadt existuje více než 2,5 km dlouhá pěší zóna, podél které lze nalézt četná muzea, obchody, gastronomické zařízení i slavné památky města. Také 380 km dlouhá cyklistická stezka umožňuje nejvíce flexibilní a levný způsob dopravy ve městě. Labská cyklostezka je nejdůležitějším cyklostezkou v Drážďanech. [39 Jelikož zhruba 1 z 10 občanů Drážďan je zdravotně postižený, pro tyto lidi je důležité přístupnost města. V některých městských částech proto vytváří: -
Pojezdové dráhy a snížení paluby
-
Přístupné parkovací místa
-
Přístupné zastávky MHD (tramvaj, autobus, vlak)
-
Přístupné veřejné toalety [40
26
Praktická část 4.
Drážďany – historické souvislosti cestovního ruchu
Již od dávných dob historie – sběrači a lovci byli přitahováni k úrodnému údolí Labe. V 6. století tato oblast byla osídlena germánskými kmeny, které byly vytlačovány Slovany z Čech. V 10. století armáda krále Jindřicha I. dobyla slovanské území a jako centrum moci si vybral město/hrad Míšeň (založen v 929). Byla založena jako osada kupců a místních vládců na místě slovanské rybářské vesnice. „První zmínka o Drezdzánech jako germánském kolonizačním městě se vyskytuje v záznamech míšeňských hrabat z roku 1216. … Místo, které nyní začínalo být známé jako Drážďany, vstoupilo v roce 1270 do Dějin s velkým D. Hrabě Jindřich Vznešený přemístil z Míšně své sídlo dvanáct mil proti proudu řeky do Drážďan. Místo mělo příjemnou polohu, zima tam byla mírná, léto nepříliš horké a jeho vinice, ovocné sady a zelinářské zahrady už začínaly být známé.“ (Taylor, 2005) Již od začátku 15. století husitští kazatelé aktivně působili v Drážďanech a v roce 1429 husité obléhali město. V roce 1485 panství hrabat z Míšně (Wettinská dynastie) bylo rozděleno mezi soupeřící se syny Fridricha II., linie Alberta vybral Drážďany jako rezidence Wettinů. Po udělení volebního práva v roce 1547 se hlavní město Saska stalo nejvýznamnějším protestantským územím jak po stránce umělecké a politické, tak i nejsilnějším městem německého stavu po území Habsburku. Počet obyvatel Drážďan se ztrojnásobil na cca 18 000 mezi roky 1500 a 1600. V roce 1697 Friedrich August I. též „August Silný“ získal polskou korunu a Drážďany měly ambice se stát městem evropského významu. Tvář města se dramaticky změnila a stala se barokním městem. Královský dvůr a šlechta pověřily rozsáhlé stavební práce a podporovaly klíčové umělecké a řemeslné úspěchy. Německý stavitel a dvorní architekt M. D. Pöppelmann postavil Zwinger a Taschenbergpalais v roce 1711, Japonský palác v roce 1751 a Letní palác v Pillnitzi v 1721. Kostel Frauenkirche byl dokončen v roce 1734. Byla také založena první Evropská manufaktura na porcelán, která byla přemístěna do Míšně. Mezi lety 1700 a 1755 počet obyvatel se ztrojnásobil na 63 000 díky rychlému ekonomickému rozvoji města.
27
V roce 1805 francouzské armády porazily a pochodovaly do Saska, staly se spojencem Napoleona. Po porážce Napoleona u Lipska bylo Sasko připojeno do rusko-pruského gubernia v roce 1815. Po kongresu ve Vídni byla povinná postoupit polovinu svého území k Prusku. Po letech napoleonské vlády se tvář města změnila. Byly založeny průmyslové podniky (např. Maschinenfabrik Übigau v roce 1836), průmyslová škola byla otevřena v roce 1825 a otevřena první dálkové železnice v Německu mezi Drážďany a Lipskem v roce 1839. Kompletní nové městské části vznikly mimo městské hradby. Vynikající kulturní a vědecké úspěchy naznačují, intelektuální život města. Mezi významné osobnosti patři například Carl Maria von Weber, Carl Gustav Carus a Richard Wagner. Pro město byly charakteristické zejména tyto průmyslové odvětví: přesné strojírenství, optika, luxusní zboží jako čokoláda nebo cigarety… Rozsáhlé dopravní stavby změnily vzhled města, byly postaveny mosty přes Labe, nové železniční tratě a nádraží, přístavy u Labe, také nová radnice, operní budova a mnoho dalších veřejných budov. Na přelomu 19. a 20. století se Drážďany staly čtvrtým největším městem Německa, s populací více než půl milionu obyvatel. S růstem kulturního prostředí rostla i reputace města jako atraktivní destinace pro tisíce turistů. V Drážďanech slečna Christine Hardtová v roce 1889 vynalezla podprsenku. … Město také mohlo tvrdit, že jako první v Evropě vyrábí cigarety (zprvu ručně, později strojově), kávový filtr, sáčkovaný čaj, zubní pastu v tubě („Chlorodont“) – i latexový kondom. A abychom nezapomněli, stalo se významným střediskem výroby psacích strojů a fotoaparátů. (Taylor, 2005) Po nuceném odstupu krále Friedricha Augusta III. (po listopadové revoluci v roce 1918), vznikl Svobodný stát Sasko. Tři měsíce před koncem druhé světové války, série náletů mezi 13. a 15. únorem 1945 prakticky vymazaly centrum Drážďan a rozsáhlé oblasti předměstí. Nejméně 25 000 lidí přišlo o život. Tak cenné kulturní a historické centrum města bylo pohřbeno pod 18 miliony kubických metrů sutin. Drážďany 8. května 1945 obsadila sovětská armáda. Číselné údaje o obětech jsou velmi rozporné a rozsah je velmi široký, uvádí se od 20 000 do cca 500 000, v některých případech dokonce až 1 milion obětí.
28
Dne 13. února připomíná spojenecké bombardování Drážďan během druhé světové války – ve společensko-politických debatách se diskutuje o počtu usmrcených lidí a celkovém historickém obrazu a dopadu. [41
Obrázek 5: Drážďany 1945 po bombardování [42 Ke katastrofě města předcházelo několik událostí. Ve městě byl několikanásobně překročen počet obyvatel, přesněji řečeno z města se stalo útočiště pro uprchlíky a raněné vojáky, kteří hledali úkryt před ruskou ofenzivou. Tato fakta způsobila takové nepřesnosti v počtech obětí, že dodnes nejsou jasné přesné údaje. Také protiletecká obrana města byla oslabena, byla přemístěna například do Berlína, Halle a měst v Porúří. Kromě toho místní obyvatelstvo věřilo, že Drážďany jsou tak cenné a světoznámé kulturní i společensky důležité město, že Britové a Američané se ho neodváží napadnout. Protiletecké kryty pro obyvatele také byly nedostačující, oproti ostatním městům, kam se investovalo velké množství materiálu a zdrojů například hlavní město říše Berlín. Noc z 13. února na 14. února 1945 něco málo před 22 hodinou proběhla první vlna bombardování (RAF-Royal air force – britské královské letectvo) a zhruba 3 hodiny poté následovala druhá vlna. Denní nálet 14. února provedl bombardéry americké 8. letecké armády (USAAF-United States Army Air Force – americké letectvo během druhé světové války, předchůdce U. S. Air Force). 62 letadel se kvůli špatným povětrnostním podmínkám ztratilo a shodilo bomby na Prahu, která ze vzduchu vypadala podobně jako Drážďany – středoevropské město přepůlené řekou Labe (přes 700 obětí).
29
Cílem spojeneckého bombardování nebylo zničit vojenské objekty, ale zničit centrum města, důležité dopravní a komunikační uzly a také hlavně vyvolat chaos a paniku mezi obyvatelstvem města, popřípadě i v celé říši. Ironií je, že vlakové nádraží i koleje neutrpěly tak velkou škodu jak by chtěli spojenci a během několika dnů byl obnoven provoz. Vyvolaný požár byl účinný – přerostl na ohnivou bouři, kde teplota dosahovala i 1600 °C. Byly zničené většinou dřevěné stavby v centru, v krytech a sklepech se udusili nebo byli upáleni desetitisíce obětí. Úklid mrtvých trval několik týdnů. Situaci zneužila nacistická propaganda (později tuto taktiku převzali Rusové), která uváděla nepravdivé údaje tím, že přidávala nulu na konci. Z čehož plynul počet obětí místo 18 000 – 25 000 upravené na 180 000 – 250 000 lidí. Srovnávání náletu na města Drážďany a Hamburk během druhé světové války Drážďany vs. Hamburk
Datum náletu
Počet obětí (cca) Počet letounu Celkem svržených pum (tun) Ztráta letounu Velitel akcí
Drážďany
Hamburk (operace „Gormorrah“) 27. – 28. 7. 1943 (Další nálety: 24. – 25. 7. 1943, 29. – 30. 7. 1943, 2. – 3. 8. 1943)
13. – 14. 2. 1945 (Další nálety: 14. 2. 1945, 15. 2. 1945, 2. 3. 1945, 17. 4. 1945) 25 000 40 000 805 729 2 702 2 284 (55 % trhavé, 44 % zápalné) 9 (0,64 %) 17 (2,16 %) Bomber Command RAF, Sir Arthur Travers Harris (* 13. 4. 1892 - † 5. 4. 1984)
Tabulka 2: Srovnávání náletu na města Drážďany a Hamburk [43[44
Z výsledku srovnávání vyplývá, že Drážďany nebyly městem s největšími počty obětí ani nebyly nejčastějším cílem spojeneckých náletu, a neúčastnil se největší počet letounů.
I přes vše dodnes vyvolává nejvíce emocí a spekulaci ohledně počtu
zemřelých, že byl velký poměr civilních obětí. 30
Dotazníkové šetření
5.
Reprezentativním vzorkem mého šetření bylo 100 respondentů ze základního souboru všech studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Těchto 100 studentů vyplnilo dotazník přes internet, průzkum probíhal od ledna do září roku 2014. Odpovídali celkem na 20 otázek. Většina otázek byly uzavřené a polozavřené, 2 otázky byly otevřené.
Výsledky šetření
5.1.
Otázka č. 1: Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany?
hrady, zámky 70 61
historie
Počet respondentů
60
II. světová válka
50 muzea, galerie 40
30
Vánoce, Vánoční trhy, nákupy jídlo, pití, kultura
23
20
15
15
jiné ……………………
10 10 0
Odpovědi JINÉ:
5
6
Odpovědi Primark, Německo, Dobré vlakové spojení, Zwinger, požár v Drážďanech, nic, Ještě jsem tam nebyl
Graf 2: Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany? [Zdroj: Vlastní zpracování] Z celkového počtu respondentů se čtyřiceti pěti procentům vybaví Vánoce, Vánoční trhy a nákupy. Dalších sedmnáct procent si spojuje Drážďany s II. světovou válkou. Na třetím místě je historie s jedenácti procenty stejně jako muzea a galerie. S hrady a zámky si Drážďany spojuje sedm procent respondentů a odpovědi jídlo, pití, kultura a variantu jiné vybraly čtyři procenta studentů. Do odpovědi Jiné pak napsali Primark, Německo, dobré vlakové spojení, Zwinger, požár v Drážďanech, ještě jsem tam nebyl nebo nic.
31
Odpověď
Počet
Procento
Hrady, zámky
10
7%
Historie
15
11 %
II. světová válka
23
17 %
Muzea, galerie
15
11 %
Vánoce, Vánoční trhy, nákupy
61
45 %
Jídlo, pití, kultura
5
4%
Jiné ……………
6
4%
Tabulka č. 3: Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany? [Zdroj: Vlastní zpracování] Otázka č. 2: Navštívil/a jste už Drážďany?
32%
Ano Ne (pokračujte otázkou č. 10)
68%
Graf 3: Navštívil/a jste už Drážďany? [Zdroj: Vlastní zpracování] Druhá otázka se zaměřovala na to, jestli dotazovaní studenti navštívili Drážďany či nikoliv. Z výsledků vyplývá, že 32 studentů což je 32 procent respondentů odpověděli Ano, že už navštívili Drážďany. 68 procent studentů přesněji 68 respondentů odpovědělo, že tam ještě nebyli. Dle mého názoru 32 procent dotazovaných, kteří navštívili Drážďany je dost málo, na to že škola každoročně nabízí autokarový zájezd do Drážďan. Odpověď Počet Procento Ano
32
32 %
Ne
68
68 %
Tabulka 4: Navštívil/a jste už Drážďany? [Zdroj: Vlastní zpracování]
32
Otázka č. 3: Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech?
3%
1x 34% 2x 3x a více 63% jiné ……………………
Graf 4: Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Třetí otázka se zabývá četností návštěv, tedy kolikrát byly v Drážďanech. 20 respondentů z celkového počtu 32 studentů, kteří odpověděli Ano na otázku č. 2, navštívili Drážďany alespoň jednou. 34 procent neboli 11 studentů město navštívili 2 krát a jeden student 3 krát a více. Nikdo nevybral odpověď Jiné.
Odpověď
Počet Procento
1 krát
20
63 %
2 krát
11
34 %
3 krát a více
1
3%
Jiné ……………
-
-
Tabulka 5: Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech? [Zdroj: Vlastní zpracování]
33
Otázka č. 4: Kolik dnů jste zde strávil/a?
30
27
Počet respondentů
25 20
1 den
15
2 - 3 dny týden
10
jiné …………………… 5
5 0 Strávené dny
Graf 5: Kolik dnů jste zde strávil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Čtvrtá otázka zkoumala, kolik dnů strávili během návštěvy města. Z průzkumu vyplývá, že 84 procent z celkového počtu 32 respondentů, kteří navštívili Drážďany, strávili zde 1 den. Celkem 5 osob strávili 2 – 3 dny, vyjádřeno v procentech 16 procent. Žádný z respondentů nevybral odpovědi týden nebo jiné.
Odpověď 1 den
Počet Procento 27
84 %
2 – 3 dny
5
16 %
Týden
0
-
Jiné ……………
0
-
Tabulka 6: Kolik dnů jste zde strávil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
34
Otázka č. 5: Způsob Vaši dopravy? 30
Počet respondentů
25
24
autobus
20
vlak
15
loď osobní automobil
10
5 5
jiné ……………………
3
0 Druh dopravy
Graf 6: Způsob Vaši dopravy? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Pátá otázka se zajímala, jaký způsob dopravy vybrali k návštěvě. K návštěvě města zvolili autobusovou dopravu 24 z 32 respondentů což je 75 procent. Vlakem cestovali 3 studenti (9 procent) a 5 respondentů zvolili dopravu osobním automobilem (16 procent). Žádný z respondentů nevybral odpovědi loď nebo jiné.
Odpověď Autobus
Počet Procento 24
75 %
Vlak
3
9%
Loď
0
-
Osobní automobil
5
16 %
Jiné ……………
0
-
Tabulka 7: Způsob Vaši dopravy? [Zdroj: Vlastní zpracování]
35
Otázka č. 6: Důvod Vaši návštěvy?
20 18 18
17
16 Počet respondentů
14 turistika 12
nákupy
10
návštěva příbuzných
8
Vánoční trhy
7
jiné ……………………
6 4 2
1
0 Důvod návštěvy Odpovědi JINÉ: školní zájezd
Graf 7: Důvod Vaši návštěvy? [Zdroj: Vlastní zpracování]
V šesté otázce jsem zjišťovala důvod návštěvy Drážďan. Jako důvod své návštěvy 18 studentů vybralo odpověď turistika, což je 42 procent z celkového počtu 32 respondentů. Odpověď Vánoční trhy vybralo celkem 17 studentů, neboli 40 procent z všech respondentů. 7 z 32 respondentů vybralo odpověď nákupy jako důvod návštěvy, 1 student vybral možnost jiné a napsal odpověď školní zájezd. Odpověď návštěva příbuzných nevybral žádný z respondentů.
Odpověď
Počet Procento
Turistika
18
42 %
Nákupy
7
16 %
Návštěva příbuzných
0
-
17
40 %
1
2%
Vánoční trhy Jiné ……………
Tabulka 8: Důvod Vaši návštěvy? [Zdroj: Vlastní zpracování]
36
Otázka č. 7: Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a?
25 Počet respondentů
20
20 jaro
15
léto 10
podzim
7 4
5
zima 1
0
Roční období
Graf 8: Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] Sedmá otázka zkoumala, kolik z respondentů bylo v Drážďanech v kterém ročním období. Nejvíce respondentů tedy 20 lidí navštívilo město v zimním období a 7 lidí na jaře což je 22 procent. V létě v Drážďanech byli 4 studenti a na podzim 1 z celkového počtu 32 respondentů. Výsledky mě nepřekvapily, že nejvíce respondentů navštívilo Drážďany v zimním období. Mnoho lidí spojuje Drážďany s Vánočním obdobím a s nákupy spojené s Vánocemi. Odpověď Počet Procento Jaro
7
22 %
Léto
4
13 %
Podzim
1
3%
20
63 %
Zima
Tabulka 9: Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
37
Otázka č. 8: Které památky jste navštívil/a?
25
Zwinger (např. Galerie starých mistrů) Semperoper
20
Počet respondentů
20 15
16
Albertinum
15
Altmarkt Frauenkirtche
9
10
Japanisches Palais (Japonský palác) jiné ……………………
5 5 1
0 Navštívené památky
Graf 9: Které památky jste navštívil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] Osmá otázka se zabývala, které památky navštívili respondenti. Na tuto otázku odpověděli následovně. Nejvíce studentů navštívilo Zwinger – 20 respondentů (30 procent), Frauenkirche navštívili o 4 respondentů méně tedy 16 (24 procent). Na Altmarktu bylo 15 lidí neboli 23 procent dotazovaných a Albertinum si prohlédlo 9 studentů (14 procent). Semperovou operu zmínilo 5 studentů (8 procent) a 1 respondent tedy 2 procenta uvedl Japonský palác. Variantu jiné nevybral nikdo. Odpověď Zwinger (např. Galerie starých mistrů)
Počet Procento 20
30 %
Semperoper
5
8%
Albertinum
9
14 %
Altmarkt
15
23 %
Frauenkirche
16
24 %
Japanisches Palais (Japonský palác)
1
2%
Jiné ……………
0
-
Tabulka 10: Které památky jste navštívil/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] 38
Otázka č. 9: Vyjmenujte alespoň 3 památky, které se Vám nejvíce líbily. V deváté otázce měli respondenti vyjmenovat 3 památky, které se jím nejvíce líbily. Nejvíce respondentů zmínili památku Frauenkirche přesněji 11, o jeden méně tedy 10 lidí uvedli Zwinger. 4 lidi napsali Albertinum jako památku, která se jim nejvíc líbila. Hofkirche, Altmarkt a Moritzburg zmínilo stejný počet respondentů tedy 3 studenti. Semperovou operu a odpověď nevím zvolili po dvou lidech. Památky
Počet Procento
Frauenkirche
11
29 %
Zwinger
10
26 %
Albertinum
4
11 %
Hofkirche
3
8%
Altmarkt
3
8%
Moritzburg
3
8%
Semperoper
2
5%
Nevím
2
5%
Tabulka 11: Vyjmenujte alespoň 3 památky, které se Vám nejvíce líbily. [Zdroj: Vlastní zpracování]
Otázka č. 10: Kdybych nabízela zájezd do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a?
45
41
jednodenní (nákup a prohklídka města)
40
40
vícendenní (památky v Drážďanech a v blízkém okolí) cykloturistika (např. po řece Labe)
Počet respondentů
35 30 25
20 15
kulturní a sportovní události
10
10
5
5 0
Typy zájezdů
Graf 10: Kdybych nabízela zájezd do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] 39
V desáté otázce jsem zkoumala, jaký zájezd by preferovali respondenti. Jednodenní zájezd by vybralo 41 studentů tedy 43 procent. Vícedenní zájezd po památkách by zvolilo 40 dotazovaných (42 procent), cykloturistiku například po řece Labe by vybralo 10 respondentů tudíž 10 procent. Zájezd po kulturních a sportovních událostech by preferovalo 5 studentů. Odpověď
Počet Procento
Jednodenní (nákup a prohlídka města)
41
43 %
Vícedenní (památky v Drážďanech a v blízkém okolí)
40
42 %
Cykloturistika (např. po řece Labe)
10
10 %
5
5%
Kulturní a sportovní události
Tabulka 12: Kdybych nabízela zájezd do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Otázka č. 11: Které roční období/měsíc byste pro návštěvu vybral/a? Jedenáctá otázka se zabývá tím, jaké roční období nebo měsíc by vybrali k návštěvě Saské metropole. Otázka byla otevřená. Nejvíce respondentů by preferovalo zimní období 16 respondentů (16 procent), druhou nejčastější odpovědí bylo léto s počtem 15 (15 procent). Jarní procházku by vybralo 12 procent a 6 lidí napsalo prosinec. Odpovědi květen a podzim napsalo stejný počet respondentů tedy 8 lidí (8 procent). Měsíc srpen by preferovalo 7 studentů. Odpovědi září, červenec a Vánoční trhy by vybralo 6 procent tedy po šesti. 5 respondentů napsalo červen a dvěma studentům je jedno jaký měsíc nebo roční období. Odpověď Počet Procento
Odpověď
Počet Procento
Zima
16
16%
Srpen
7
7%
Léto
15
15%
Září
6
6%
Jaro
12
12%
Červenec
6
6%
Prosinec
9
9%
Vánoční trhy
6
6%
Květen
8
8%
Červen
5
5%
Podzim
8
8%
Je mi to jedno
2
2%
Tabulka 13: Které roční období/měsíc byste pro návštěvu vybral/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] 40
Otázka č. 12: Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a?
50 45
44
Počet respondentů
40 autobus
33
35
vlak
30
loď
25 20
letadlo osobní automobil
16
jiné ……………………
15 10 5 5
2
0
Dopravní prostředky
Graf 11: Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a? [Zdroj: Vlastní zpracování] Dvanáctá otázka se zabývala typem dopravního prostředku, který by preferovali při cestě do Drážďan. Nejvíce dotazovaných vybralo možnost cestování autobusem celkem 44 procent, a 33 procent respondentů uvedlo odpověď osobní automobil. Třetí nejčastější odpovědí byla cesta vlakem – 16 respondentů. Dopravu lodí by si přálo 5 respondentů a letadlem by letěli 2 studenti. Žádný z dotazovaných nevybral možnost jiné. Odpověď
Počet Procento
Autobus
44
44 %
Vlak
16
16 %
Loď
5
5%
Letadlo
2
2%
Osobní automobil
33
33 %
Jiné ……………
0
-
Tabulka 14: Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
41
Otázka č. 13: Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? 50 45
43
44
Počet respondentů
40 35 30
hotel
25
penzion
20
chaty/bungalovy
15
ubytování v soukromí
5 0
jiné ……………………
9
10 2
2
Typy ubytovacích zařízení
Odpovědi JINÉ: hostel, nic
Graf 12: Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Otázka třináct je zaměřena na ubytovací zařízení, které preferují studenti během cesty. Nejvíce studentů vybralo možnost ubytování v penzionu tedy 44 procent, o jedno procento méně lidí vybralo ubytování v hotelu. Devíti lidem by nevadilo ubytování v soukromí. Možnosti chaty/bungalovy a jiné zvolilo stejný počet lidí, tedy po 2 lidech. Ti, kteří vybrali možnost jiné, napsali odpovědi hostel a nic.
Odpověď
Počet Procento
Hotel
43
43 %
Penzion
44
44 %
Chaty/bungalovy
2
2%
Ubytování v soukromí
9
9%
Jiné ……………
2
2%
Tabulka 15: Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? [Zdroj: Vlastní zpracování]
42
Otázka č. 14: Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování?
70
Počet respondentů
60
65 připojení k internetu/WIFI 52
obchod v blízkosti
50
sportovní hřiště/sály
40
32
bazén, koupaliště
30 20
jiné …………………………… 12
10 0
4 Služby v místě ubytování
Odpovědi JINÉ: Informační centrum, Snídaně, Jízdárna, Nic
Graf 13: Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování? [Zdroj: Vlastní zpracování] Čtrnáctá otázka zjišťuje, jaké služby by rádi využili v místě ubytování. Nejvíce respondentů tedy 65 z nich by uvítalo možnost připojení k internetu/WiFi. Dále 52 lidí by chtělo obchod v blízkosti a 32 studentů bazén nebo koupaliště v blízkosti. Dalších 12 dotazovaných odpovědělo sportovní hřiště nebo sály a 4 lidé zvolili možnost jiné a napsali odpovědi informační centrum, jízdárnu, snídaně a nic.
Odpověď
Počet Procento
Připojení k internetu/WiFi
65
39 %
Obchod v blízkosti
52
32 %
Sportovní hřiště/sály
12
7%
Bazén, koupaliště
32
19 %
Jiné ……………
4
2%
Tabulka 16: Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování? [Zdroj: Vlastní zpracování]
43
Otázka č. 15: Jaké cenové rozpětí akceptujete?
33
35 30 Počet respondentů
25 25
do 1 000 Kč
24
1 000 - 2 000 Kč
20
2 000 - 3 000 Kč
15
3 000 - 4 000 Kč 4 000 - 5 000 Kč
10 10 5 0
5 000 Kč i více
6 2 Cenové rozpětí
Graf 14: Jaké cenové rozpětí akceptujete? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Patnáctá otázka je zaměřena na cenovou relaci, kterou by akceptovali a byli by ochotni věnovat k návštěvě Drážďan. Jelikož dotazník se týkal jen studentů VŠ, třetina z všech odpověděli, že by k návštěvě města věnovali 2 000 – 3 000 Kč. 1 000 – 2 000 Kč by akceptovalo 25 procent studentů a 3 000 – 4 000 Kč čtyřiadvacet procent respondentů. Do 1 000 Kč by bylo ochotno utratit 10 lidí a 4 000 – 5 000 Kč by akceptovalo celkem 6 lidí. Možnost 5 000 Kč i více uvedli 2 respondenti.
Odpověď
Počet Procento
do 1 000 Kč
10
10 %
1 000 – 2 000 Kč
25
25 %
2 000 – 3 000 Kč
33
33 %
3 000 – 4 000 Kč
24
24 %
4 000 – 5 000 Kč
6
6%
5 000 Kč i více
2
2%
Tabulka 17: Jaké cenové rozpětí akceptujete? [Zdroj: Vlastní zpracování]
44
Otázka č. 16: Váš pohlaví?
12%
Muž Žena
88%
Graf 15: Váš pohlaví? [Zdroj: Vlastní zpracování]
V šestnácté otázce se zabývám pohlavím respondentů. Dotazník vyplnilo v poměru 88 žen (88 procent) a 12 mužů (12 procent).
Odpověď Počet Procento Muž
12
12 %
Žena
88
88 %
Tabulka 18: Váš pohlaví? [Zdroj: Vlastní zpracování]
45
Otázka č. 17: Věková kategorie?
9%
do 18 18 - 26 26 - 45 45 - 60 60 a více
91%
Graf 16: Věková kategorie? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Sedmnáctá otázka se zaměřuje na věkové složení respondentů. Nejvíce osob bylo ve věku od 18 do 26 let tedy 91 procent, jelikož dotazník byl umístěn na sociálních sítích a byl zaměřen konkrétně na studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava. Zbylých 9 procent respondentů bylo od 26 do 45 let.
Odpověď Počet Procento do 18
0
-
18 – 26
91
91 %
26 – 45
9
9%
45 – 60
0
-
60 a více
0
-
Tabulka 19: Věková kategorie? [Zdroj: Vlastní zpracování]
46
Otázka č. 18: Obor studia? 70
Aplikovaná informatika
63
Cestovní ruch
Počet respondentů
60
Finance a řízení
50
Počítačové systémy 40
Porodní asistentka
30
Všeobecná sestra 21
Zdravotně sociální pracovník
20
Nejsem studentem
10 0
3
1
1
2
4
6
Obor studia
Graf 17: Obor studia? [Zdroj: Vlastní zpracování]
Nejvíce respondentů bylo z oboru Cestovního ruchu, kteří tvořili 63 procent ze všech dotazovaných. Druhou nejpočetnější skupinou byl obor Finance a řízení s 21 procenty. 6 lidí zvolilo možnost nejsem studentem, ale dodatečně napsali, že byli absolventi VŠPJ. Méně početné skupiny/obory jsou: Zdravotně sociální pracovník se 4 procenty, Aplikovaná informatika se 3 procenty, Všeobecná sestra se 2 procenty a Porodní asistentka s jedním procentem.
Odpověď Aplikovaná informatika
Počet Procento 3
3%
Cestovní ruch
63
63 %
Finance a řízení
21
21 %
Počítačové systémy
0
-
Porodní asistentka
1
1%
Všeobecná sestra
2
2%
Zdravotně sociální pracovník
4
4%
Nejsem studentem
6
6%
Tabulka 20: Obor studia? [Zdroj: Vlastní zpracování]
47
Otázka č. 19: Semestr studie?
1. Semestr
6% 20%
9%
2. Semestr 5%
3. Semestr 4. Semestr 5. Semestr
20%
6. Semestr
31%
jiné ……………………
9%
Odpovědi JINÉ: Absolvent; 7. Semestr; 8. Semestr; 10. Semestr
Graf 18: Semestr studie? [Zdroj: Vlastní zpracování]
V devatenácté otázce se zabývám semestrem studia respondentů, které odpověděli na tento dotazník. Nejvíce respondentů jsou studenti 6. semestru studia tedy 31 respondentů. Možnosti 4. semestr a jiné (jíž absolventi) zvolilo stejný počet studentů tedy po 20 respondentech. Počet 2. semestru a 5. semestru jsou také totožné, tudíž po 9 procentech. Nejméně respondentů jsou studenti 3. semestru studia tedy 5 studentů.
Odpověď
Počet Procento
1. Semestr
6
6%
2. Semestr
9
9%
3. Semestr
5
5%
4. Semestr
20
20 %
5. Semestr
9
9%
6. Semestr
31
31 %
Jiné ……………
20
20 %
Tabulka 21: Semestr studie? [Zdroj: Vlastní zpracování]
48
Počet respondentů (v %)
Otázka č. 20: Bydliště (kraj)? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
47%
13%
12% 3%
9% 5%
3%
1%
1%
4%
1%
1%
Kraje
Odpovědi JINÉ: Zahraničí
Graf 19: Bydliště (kraj) [Zdroj: Vlastní zpracování]
Nejvíce respondentů pochází z kraje Vysočina – 47 procent, dalšími kraji s vysokým počtem respondentů jsou kraje Jihomoravský (13 procent), Středočeský (12 procent) a Pardubický (9 procent). Žádný z respondentů nepochází z Ústeckého, Zlínské či Karlovarského kraje. 1 student vybral možnost Jiné a napsal odpověď Zahraničí.
Odpověď
Počet Procento Odpověď
Počet Procento
Hlavní město Praha
3
3 % Karlovarský kraj
0
-
Plzeňský kraj
1
1 % Královéhradecký kraj
5
5%
1
1%
4
4%
Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina
12 0
12 % Liberecký kraj - Moravskoslezský kraj
47
47 % Olomoucký kraj
1
1%
Zlínský kraj
0
- Pardubický kraj
9
9%
Jihočeský kraj
3
1
1%
Jihomoravský kraj
13
3 % Jiné …………… 13 %
Tabulka 22: Bydliště (kraj) [Zdroj: Vlastní zpracování] 49
5.2.
Závěr z průzkumu
Z výsledků dotazníků vyplývá, že v Drážďanech ještě nebylo 68 % studentů. Většina studentů si Drážďany spojuje s časem Vánoc, vánočními nákupy, II. světovou válkou, také i s muzei a galeriemi. Studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava by nejvíce lákal jednodenní poznávací výlet (což škola nabízí) a vícedenní zájezd za památkami nejen Drážďan, ale i kulturně historické památky v okolí. Chtěli by využít dopravu autobusovou a ubytování v hotelu nebo v penzionu. Ze služeb by uvítali možnost připojení k internetu a obchod nebo bazén a koupaliště v blízkosti ubytovacího zařízení. Ideální cena zájezdu by měl být kolem 3 000 korun.
50
Analýza současného stavu cestovního ruch
6.
6.1. Drážďany a UNESCO Osmnáct kilometru dlouhá kulturní krajina z 18. a 19. století – tzv. Drážďanské Labské údolí byla zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2004. V roce 2006 to byl Palác Pillnitz a další památky a parky z 16. až 20. století zařazené na Seznam světového dědictví v ohrožení. Kvůli budování čtyřproudového mostu v srdci kulturní krajiny, Výbor pro Světové dědictví v roce 2009 rozhodl o vyjmutí Drážďanského Labského údolí ze statutu Světového kulturního dědictví UNESCO. Labské údolí u Drážďan a Útočišti přímorožce arabského v Ománu jsou dvě místa, které byly odebrané ze Seznamu světového dědictví. Oblast byla plánována přeměnit na Národní park, chránící zdejší faunu a flóru a zejména přímorožce arabského. Útočiště přímorožce arabského bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1994 a vyřazeno v roce 2007. [45 4
3,50
3,53 3,31
3,25
3,31
1,50
1,50
1,53
2003 2004 2005 2006 2007 2008 Vývoj přenocovaných letech 2000 - 2010
2009
4 Počet návštěv v mil.
2,95 3 2,41
2,64
2,49
3
2,35 2,10
2 2
1,59 1,14
1,15
2000
2001
0,97
1,10
1,24
1,35
1,68
1 1 0 2002
Příjezd
2010
Přenocovani
Graf 20: Počet příchozích a přenocovaných návštěv v Drážďanech mezi 2000-2010 [46 Z grafu 20 vyplívá, že počet příchozích zahraničních turistu a počet přenocovaných návštěv v Drážďanech mezi lety 2000-2010 má rostoucí trend. Ani vyškrtnutí Drážďan ze Seznamu světového dědictví UNESCO v roce 2009 nemělo velký negativní vliv na počtu příchozích a přenocovaných návštěvníků. 51
6.2. Návštěvnost města Podle statistik Drážďany jsou sedmým nejnavštěvovanějším Německým městem. Celkový počet přenocovaných návštěv v roce 2013 je 4 127 980 lidí a v roce 2014 bylo o 313 916 lidí více. Meziroční nárůst z roku 2013 na 2014 činí 7,60 %.
Pořadí
Město
Počet Počet přenocovaných přenocovaných v roce 2013 v roce 2014 26 942 082 28 688 700
Meziroční nárůst (v %)
1.
Berlín
2.
Mnichov
12 894 504
13 448 024
4,29
3.
Hamburg
11 603 135
12 008 154
3,49
4.
Frankfurt
7 498 881
8 045 905
7,29
5.
Kolín
5 077 192
5 736 976
13
6.
Düsseldorf
4 244 733
4 492 551
5,84
7.
Drážďany
4 127 980
4 441 896
7,60
8.
Stuttgart
3 200 473
3 466 328
8,31
9.
Liepzig
2 697 871
2 824 254
4,68
10.
Norimberk
2 666 932
2 764 851
3,67
11.
Hannover
2 081 824
2 082 342
0,02
6,48
Tabulka 23: Počet přenocovaných v 11 Německých městech [47 [48 Ve srovnání s Drážďany například město Norimberk je o tři příčky níž. Počet přenocovaných návštěvníků v roce 2014 bylo 2 764 851 a meziroční rozdíl oproti roku 2013 je o 3,67 % více. Následující tabulka a graf zobrazují TOP 12 zdrojových zemí, odkud pochází nejvíce návštěvníku města Drážďan a Norimberku. Jsou to stejné země, ale pořadí je trochu odlišné. Například nejvíce návštěvníku města Drážďan pochází ze Švýcarska, a naopak nejvíce
přenocovaných
zahraničních
návštěvníků
města Norimberk
pochází
ze Spojených státu Amerických. Druhou nejpočetnější zemí, odkud pochází nejvíce návštěvníku Drážďan, jsou Spojené státy Americké, a u Norimberku je to Itálie. S návštěvnosti Města Drážďany jsou Češi na dvanáctém místě s počtem 27 052 návštěvníků. U návštěvnosti města Norimberk jsou na jedenáctém místě s celkovým počtem 22 157.
52
Pořadí
Drážďany Zdrojová země
Norimberk Počet
Zdrojová země
Počet
1.
Švýcarsko
78 612 USA
96 908
2.
USA
78 537 Itálie
75 168
3.
Rakousko
64 153 Velké Britanie
66 031
4.
Velké Britanie
56 009 Rakousko
65 377
5.
Rusko
52 278 Švýcarsko
49 642
6.
Nizozemsko
47 491 Nizozemsko
44 800
7.
Itálie
35 393 Rusko
44 007
8.
Japonsko
35 372 Francie
37 519
9.
Polsko
33 733 Čína
32 911
10.
Francie
32 413 Polsko
22 455
11.
Čína
30 990 Česká republika
22 157
12.
Česká republika
27 052 Japonsko
21 696
Tabulka 24: Počet přenocovaných v roce 2014 - 12 zdrojových zemí [47 [49
22,16
Česká republika
27,05 32,91 30,99 37,52 32,41
Čína Francie 22,46
Polsko Japonsko Země
33,73
21,70 35,37
Itálie
75,17 35,39
Nizozemsko
44,80 47,49 44,01
Rusko
52,28
Velké Britanie
66,03 56,01 65,38 64,15
Rakousko USA
96,91
78,54 49,64
Švýcarsko
78,61
20,00
30,00
40,00
50,00 60,00 70,00 80,00 Počet přenorovaných v tis.
Přenocovani v Norimbergu
90,00
100,00
Přenocovani v Drážďanech
Graf 21: Počet přenocovaných v roce 2014 - 12 zdrojových zemí 53
6.3. Index turistické funkce – Defertova funkce Iritační index je ukazatel měřící intenzitu turistické aktivity v určité destinaci. Výsledek umožňuje odhad míry vlivu cestovního ruchu na danou oblast.
, kde, T (f) je Defertova turistická funkce; N je počet lůžek; P představuje počet rezidentů. Z následující tabulky zjistím počet nabízených lůžek v roce 2014, což bylo celkem 23 060. Počet obyvatel ve stejném roce bylo 541 304 (viz kapitola Základní charakteristika města). Rok 2005 2006 2007 2008 2009
Počet lůžek Rok 15 616 2010 17 130 2011 17 069 2012 18 260 2013 19 495 2014
Počet lůžek 19 974 21 280 22 782 22 774 23 060
Tabulka 25: Kapacita lůžek v Drážďanech v letech 2005-2014 [50 Po dosazení do vzorců
, výsledek je T (f) = 4,26.
Funkce T (f) nabývá hodnot 0 až nekonečna. Pokud T (f) = menší než 4 znamená, že v dané oblasti je téměř žádná turistická aktivita. Pokud T (f) = 4 až 10 ve sledovaném oblastí je nevýrazná turistická aktivita. Je-li výsledek T (f) = 10 až 40 cestovní ruch v dané destinaci je významná, ale nepřevažující turistická aktivita. Výsledek T (f) = 40 až 100 vysvětluje oblast je převážně turistická destinace. A pokud je výsledek T (f) = 100 až 500, oblast je významnou destinací. Je-li T (f) překračuje 500 je oblast hyperturistickou destinací. [51 Z výsledku T (f) = 4,26 můžeme vyčíst, že spadá do druhého intervalu. Podle výsledku funkce v Drážďanech je nevýrazná turistická aktivita. Tato funkce bohužel neudává zcela reálný obraz a je zkreslená. Například nezohledňuje počet jednodenních výletníků nebo míru využití kapacity lůžek.
54
7.
Analýza materiálně technických základen
7.1. Doprava Do Drážďan se lze dostat autem, vlakem, autobusem nebo dokonce i letecky. Četné letecké, železniční i silniční cesty spojuje hlavní město Saska do mezinárodních sítí všech druhů dopravy. Nejrychlejším způsobem, jak se dostat do Drážďan je letecky. Existují velmi dobré letecké spoje mezi Drážďany a ostatními letišti v Německu (Frankfurt, Düsseldorf, Mnichov, Stuttgart…) a státy jako Švýcarsko, Velká Británie nebo Rusko. Letiště je situováno 9 km od centra města, přístupné z dálnice A4 (Chemnitz – Drážďany – Görlitz), A13 (Berlin – Drážďany) a A17 (Praha – Drážďany). K dispozici je 2 900 parkovacích míst v garáži, které lze rezervovat on-line. Taxíkem cesta z centra trvá 15–30 minut v závislosti na dopravní situaci a cena se pochybuje v rozmezí 16 až 20 Eur. Z/na letiště pravidelně jezdí i dvoupatrová S-Bahn (příměstské železnice) spojující Letiště Drážďany – Neustadt cesta trvá cca 15 minut a k hlavnímu nádraží cca 22 minut. Jak už jsem zmínila, do Drážďan vedou 3 hlavní dálnice, kromě toho je připojeno i státními silnicemi B6, B97, B170, B172 a B173. Pokud cestujeme autem, doporučuji zaparkovat auto mimo centrum města a pohybovat se pomocí MHD, tím se vyhnout městskému provozu. V Drážďanech lze využít bezplatné parkoviště P+R (Park and Ride/zaparkuj a jeď) a B+R (Bike and Ride/přijeď na kole a jeď), které jsou umístěné na konečných zastávkách tramvaje. Speciální nabídkou je parkování v centru města v garáži „Frauenkirche/Neumarkt“ za 5 Eur od 9:00 do 23:00 hodin. K využití nabídky je třeba slevový lístek Q-Park pro turisty, který lze získat v Turistických informačních centrech. Saská metropole je také hlavním železničním uzlem dálkové sítě Německa. Denně, obvykle každé 2 hodiny jezdí vlaky do ostatních velkých měst. Přímé mezinárodní spoje jezdí například do Wroclawy, Prahy, Liberce, Bratislavy, Budapeště a do Vídně. Mezinárodní noční vlaky CNL (City Night Line) jezdí například do Basileje, Curychu, Kodani a Amsterdamu. 55
Největší osobní vlakové nádraží je Dresden Hauptbahnhof (Drážďanské hlavní nádraží), díky působivé architektuře je součástí památkové péče a v posledních letech bylo rekonstruováno. Další z nádraží ve městě je Bahnhof Dresden – Neustadt (Nádraží Drážďany Neustadt), které je také po úplné rekonstrukci a modernizaci. Cestování autobusem je levný a rychlý způsob dopravy, přímo spojuje Drážďany například s Berlínem, Mnichovem, Prahou a Vídní. Mezi těmito městy jezdí pohodlné a klimatizované autobusy i několikrát denně. O městské hromadné dopravě jsem se dříve zmínila, kterou zajišťuje 12 tramvajových a 29 autobusových linek, 4 trajekty po Labi a 2 horské železniční tratě. Od roku 2004 město pracuje na zavádění a rozšiřování systému řízení pěší turistiky. Informační tabule byla poprvé umístěna před budovou Blockhaus na náměstí Neustadt, nyní se po celém městě nachází 46 takových tabulek u významných míst, jako jsou například nádraží, zastávky nebo parkoviště a ukazují cestu k nejdůležitějším kulturním a historickým památkám města. Cílem je usnadnit orientaci zejména zahraničním hostům a jsou v německém a anglickém jazyce. [52
7.2. Ubytování Drážďany disponují mnoha typy ubytovacích zařízení. Všechny zařízení lze najít a zarezervovat na internetu. Ze všech typů ubytování jsem vybrala jedno zařízení, které jsem blíže charakterizovala k lepšímu obrazu o cenách aj.
7.2.1. 5 hvězdičkové hotely Hotel Suitess an der Frauenkirche ***** - An der Frauenkirche 13, Altstadt Pětihvězdičkový hotel na Altstadtu, 10 minut chůze od Semperovy opery a Zwingeru. Nabízí wellness procedury a má vířivku a saunu. Ve všech prostorách je k dispozici zdarma Wi-Fi, možnost si rezervovat soukromý vůz s řidičem. Snídaně stojí 23 Eur, jednolůžkové pokoje od 150 Eur, dvoulůžkové od 180 Eur, suite od 250 Eur, apartmány od 150 Eur. Mezi další 5 hvězdičkové hotely patří například Hotel Taschenbergpalais Kempinski Dresden, Swissôtel Dresden Am Schloss nebo QF Hotel Dresden. 56
7.2.2. 4 hvězdičkové hotely Hotel Elbflorenz Dresden **** - Rosestraβe 36, Altstadt Nachází se 10 minut chůze od historického centra, naproti vlakovému nádraží Freiberger Straβe. Nabízí pokoje a apartmá v italském stylu, také saunu, fitness centrum s terasou. Pokoje jsou vybavené kabelovou TV, klimatizací a minibarem. K dispozici je i podzemní parkoviště. Snídaně stojí 17,50 Eur, jednolůžkové pokoje od 77 Eur, dvoulůžkové od 84 Eur, suite od 137 Eur. Mezi další 4 hvězdičkové hotely patří například Ramada Resident Hotel Dresden, Hilton Dresden, Holiday Inn Dresden, BEST WESTERN Hotel Quintessenz-Forum nebo Wyndham Garden Dresden.
7.2.3. 3 hvězdičkové hotely Ibis Dresden Königstein *** - Prager Straβe 9, Altstadt Nachází se mezi hlavním nádražím a historickým centrem města, 10 km od letiště Dresden. Nabízí moderně zařízené, klimatizované pokoje s koupelnou, kabelovou TV a psacím stolem. V prostorách hotelu je restaurace Á-la-carte. Snídaně stojí 10 Eur, jednolůžkové pokoje od 55 Eur, dvoulůžkové od 65 Eur, apartmány od 80 Eur. Mezi další 3 hvězdičkové hotely patří například Kim Hotel Im Park, Holiday Inn Express Dresden City Centre, Achat Comfort Dresden.
7.2.4. 1–2 hvězdičkové hotely A&O Dresden Hauptbahnhof ** - Strehlener Straβe 10, Südvorstadt Tento dvouhvězdičkový hotel se nachází 400 m od vlakového a autobusového nádraží Hauptbahnhof a cca 2 km od centra města. Nabízí moderní a pohodlné pokoje od jednolůžkové až po noclehárny se 6 postelemi. Snídaně stojí 7 Eur, jednolůžkové pokoje od 32 Eur, dvoulůžkové od 39 Eur, rodinné pokoje od 39 Eur. Mezi další 1-2 hvězdičkové hotely patří například Ibis Budget Dresden City, Cityherberge, Hotel Am Friedensstein a Gasthaus Boselblick.
57
7.2.5. Penziony Sportpension Dresden – Marienalle 14 Nachází se 15 minut od drážďanského centra u víceúčelové sportovní haly. Je i možnost zapůjčit si kola, hrát badminton, stolní tenis nebo si objednat hodiny aerobiku, bojové umění a hodiny šermu. V blízkosti jsou drážďanské vřesoviště a labské cyklistické cesty. Jednolůžkové pokoje od 38 Eur, dvoulůžkové od 56 Eur, třílůžkové od 84 Eur a apartmány od 80 Eur. Mezi další penziony patří například Hotel-Pension Gästehaus am Schloss, Villa am Waldschlösschen, Hotel-Pension Königswald.
7.2.6. Hostely Hostel Louise 20 – Louisenstraβe 20 Nachází se v čtvrti Dresden-Neustadt, nedaleko od historického centra města. V okolí se nachází několik hospod, barů a restaurací, 3 kina i několik divadel. Zdarma Wi-Fi je ve společenských prostorách, ložní prádlo a ručníky nejsou v ceně, lze si je zapůjčit za poplatek. Cena snídaně je 9 Eur, jednolůžkové pokoje od 29 Eur, dvoulůžkové od 38 Eur, třílůžkové od 90 Eur a každá další osoba od 10 Eur. Další hostel je JH Jugendgästehaus Dresden.
7.2.7. Ostatní ubytovací zařízení Další možnosti ubytování jsou soukromé ubytovací zařízení, Gästhausy a různé tematické hotely jako Business hotely, Biohotely, Spahotely, Sporthotely a nebo Landhotely aj. Nalézt více informací a zarezervovat si ubytování lze v následujících odkazech: http://tourismus.meinestadt.de/dresden nebo http://www.b-drazdany.cz/. [53 [54 [55
58
7.3. Stravování Najít v Drážďanech nějakou restauraci, hospodu, bistra, pivní zahrady nebo bar není vůbec žádný problém a dokonce si můžete vybrat ze širokých škál mezinárodní kuchyně od italských až po japonské. Americká kuchyně Tex-Mex-Santa Fe – Restaurace se nachází na Gewandhausstraβe 3, specializují se na steaky a mexická, argentinská a španělská jídla. Denně otevřeno od 11:30 do 24:00 hodin, obsluhuje anglicky mluvicí personál. Čínská kuchyně Mandarin – Na Gewandhausstraβe 5 se nachází restaurace specializující se na čínskou kuchyni. Denně otevřeno od 11:00 do 24:00 hodin, disponuje 120 místy k sezení a nabízí piva Radeberger a Krušovice. Německá, regionální kuchyně Alte Meister Café | Restaurant – byl otevřen v říjnu 2001 v prostorách bývalého sochařského ateliérů v Zwingeru. Slouží jako muzeum a restaurace moderní německé kuchyně. Je otevřeno denně od 10 hodin. Česká kuchyně Altmarktkeller & Altmarktcafé – Nachází na Altmarktu a nabízí kromě českého také německou a regionální kuchyni. Každý čtvrtek a pátek (duben až listopad) je speciální zábava s tématem „Večeře s dobrým vojákem Švejkem“ a každou sobotu hraje živá hudba od české dechovky až po Dixieland. [49 Pokud máte rádi pizzu, lze je objednat na stránkách http://pizza.de/Dresden. Párty & Cluby Je zde také velký výběr party, klubů, událostí a ať už máte rádi elektronickou hudbu, soul, hip hop, rock, pop, gothic nebo prostě hity, každý si vybere dle chuti. V létě návštěvníky lákají plážové bary, kde lze vychutnávat horké rytmy nebo osvěžující koktejly a drinky v barech jako jsou „Puro Beach“, „City Beach“ nebo v „Elbsegler“. Největší party v Drážďanech se nazývá „Unity Dresden Night“, který se koná v listopadu. [56
59
7.4. Další služby 7.4.1. Dresden Card 2015 Město Drážďany každoročně nabízí různé slevové karty tzv. Dresden Cards, které zahrnují například bezplatné cestování v autobusech a vlacích, volné vstupy do muzeí a mnoho dalších slev na volný čas, kulturu, gastronomii a exkurze. A tyto karty lze objednat on-line. Dresden Welcome Card – nabízí volné vstup do muzea Státní umělecké sbírky Drážďany, prohlídku starého města včetně dalších slev. Karta je platná 2 dny a cena je 29,90 Eur. Dresden City Card – zahrnuje bezplatné cestování autobusem a vlakem + další slevy. Platnost je 1, 2, nebo 3 dny. Cena za jednotlivce 10 Eur/1 den, 15 Eur/2 dny a 20 Eur/3 dny. Rodinné karty* 15 Eur/1 den, 22,50 Eur/2 dny a 30 Eur/3 dny. Dresden City Card Plus – všechny výhody Dresden City Card a také vstup do muzea Státní umělecké sbírky Drážďany. Platnost je 2 dny a cena 35 Eur/jednotlivce a 65 Eur/rodinu. Dresden Regio Card – všechny výhody Dresden City Card + bezplatné cestování autobusem a vlakem v Drážďanech a okolí. Platnost karet je 1, 2, nebo 3 dny. 1 den 20 Eur/jednotlivce
30 Eur/rodinu
2 dny 30 Eur/jednotlivce
45 Eur/rodinu
3 dny 40 Eur/jednotlivce
60 Eur/rodinu
Dresden Regio Card Plus – nabízí všechny výhody Dresden City Card Plus a k tomu bezplatné cestování autobusem a vlakem v Drážďanech a okolí. Platnost je 2 dny. Cena je 55 Eur/ jednotlivce a 75 Eur/rodinu. * Rodinné karty – 2 dospělé a až 4 děti do 14 let. [57
7.4.2. Výlety, exkurze Drážďany nabízí širokou škálu okružních jízd, tematické výlety, exkurze a celodenní programy.
60
Dresden Information GmbH – umožňuje prohlídku města s kvalifikovanými průvodci, ať už jde klasickou prohlídku v kombinaci s historickými postavami nebo sportovní i kulinářské prohlídky. Provedou vás po nejtajnějších koutech města v anglickém nebo v jiném cizím jazyce. Další z nabídek je exkurze po okolí Drážďan. Exkurze zahrnuje vinice po Labském údolí, kolébka Saska – město Míšeň s 1000letou historií a světoznámé město porcelánu, nebo výlet do Moritzburgu – nejen za loveckým zámečkem. Také další oblíbená výletní místa jsou areál zámku a parku Pillnitz nebo unikátní skalní útvary Saského Švýcarska. Aktivní výlety jsou jedním ze zážitkových výletů a lze je absolvovat na kole, subweyem nebo na bruslích. Prohlídka města kolem historického starého města, přes barokní čtvrti na straně Neustadt, nebo prohlídky po březích Labe. Kostýmový výlet – jeden z unikátních zážitků, jak si prohlédnout staré město, barokní čtvrť v Neustadt nebo zámek Pillnitz s průvodci v dobových oblecích a kostýmech. Zážitek vám prohloubí herci v kostýmech, kteří předvádí umění a kulturu tohoto města. Chcete-li si užívat a ochutnávat přitom regionální gastronomii Kulinářský výlet je ideální volbou. Nakonec nesmím zapomenout zmínit Vánoční Drážďany. Kromě Striezelmarktu je v Drážďanech dalších 11 vánočních tržnic, a to dělá z Drážďan „hlavní město Vánoc“. Zjistit podrobné informace o zážitkových výletech, nebo objednat lze on-line na těchto stránkách http://tportal.toubiz.de/baustein/offer/. [58
7.4.3. Nákupy a obchodní centra K Drážďanům patří kromě památek a historie i nákupy. Nákupní centra v centru města také lákají návštěvníky. Mezi slavné nákupní ulice a centra patří Wiener Platz, Prager Straβe & Centrum Galerie, Altmarkt & Altmarkt-Galerie, Neumarkt, Äuβere Neustadt a Innere Neustadt. Centrum Galerie na Prager Straβe je čtyřpatrová budova, kde se nachází více než sto obchodů a stravovacích zařízení. Po 3 letech plánování a výstavby, byla galerie otevřena 17. září 2009. Na rozdíl od tradičních obchodních center, Centrum Galerie 61
nabízí v určitých denních dobách možnost bezplatné hlídání děti s kvalifikovaným personálem. Striezelmarkt – nejstarší vánoční trh na Altmarktu je vrcholovou událostí, který se koná každoročně.
Altmarkt-Galerie
byla
otevřena
od
roku
2002,
s více
než
100 specializovanými obchody, kavárnami a restauracemi. Třípatrovou budovou projde denně až 35 000 lidí a ve špičce dokonce 100 000 návštěvníků. Probíhá zde bezpočet výstav a akcí. V roce 2011 byla rozšířená o dalších 90 obchodů, 2 900 m² kancelářských prostor a hotely s 200 pokoji. Innere Neustadt – v této barokní čtvrti se nachází mnoha butiků, více než 75 obchodů, galerií, muzeí a světově proslulá Canaletto – Výhled na řeku Labe, četné restaurace a kavárny. Äußere Neustadt – je také známé svými obchody s módou, více než 150 hospodami a restauracemi a hudebními kluby. Čtvrť se stala domovem pro mnohé drážďanské umělce, hudebníky a studenty. Každoročně třetí víkend v červnu se koná umělecký a kulturní festival „Bunte Republik Neustadt“ a láká tisíce návštěvníků. Neumarkt Platz – vzácná barokní architektura na náměstí a celé náměstí byly z 13. na 14. únor 1945 zcela zničeny během bombardování. Neumarkt dostal nový lesk v říjnu 2005, kdy byl znovu vysvěcen Frauenkirche. Po rekonstrukci se na náměstí objevily nové kavárny s jedinečným výhledem, nové hotely a nákupní třídy. [59
Obrázek 6 – Neumarkt Platz [59
62
Závěr Cílem této práce bylo prohloubit znalosti a povědomí cílové skupiny i své o Drážďanech. Také dotazníkovým šetřením zjistit názory a preference k návštěvě Drážďan a provést analýzu cestovního ruchu. V první části jsem shrnula předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v metropoli Saska. Z charakteristik předpokladů a materiálně technických zařízení jsem vybrala a uvedla pouze některé příklady. Nicméně nelze popsat všechny možnosti a služby související s cestovním ruchem. Dle svého uvážení jsem vybírala ty příklady a fakta, které z mého pohledu byly důležité nebo zajímavé. Dotazníkovým šetřením jsem zjišťovala požadavky a preference studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava k návštěvě Drážďan. Z výsledků vyplývá, že by uvítali i vícedenní poznávací zájezd zaměřený na památky jak ve městě, tak i v blízkém okolí. Například mohl by zahrnovat nedalekou Míšeň s muzeem porcelánu, zámkem nebo ostatní města v blízkosti jako Radebeul, Moritzburg aj. Také by mohl být zaměřený na krásnou přírodu nebo ostatní kulturní akce a sportovní události. Po shrnutí výsledků dotazníků jsem došla k názoru, že povědomí cílové skupiny o Drážďanech je poměrně nízké. Téměř polovina všech respondentů spojuje město s Vánocemi a vánočním nákupem a další skupina s druhou světovou válkou. Myslím si, že toto město si zaslouží větší pozornost a propagaci. Při psaní této práce jsem si rozšířila povědomí o Drážďanech a o Německu. Zjistila jsem, že je to úžasné město s mnoha možnostmi a příležitosti pro strávení volného času. Většina cestovních kanceláří nabízí pouze jednodenní zájezdy spojené jen s nákupy a vánočním trhem nebo jako jednu ze zastávek cyklistických zájezdů. Přitom je to město, kde se střetává bohatá historie s novodobým ruchem moderního velkoměsta. Vždyť je to „Balkón Evropy“, „Florencie na Labi“ a „Florencie severu“.
63
Seznam použité literatury Tištěné zdroje Evropská města snů: nejkrásnější města - odhalit, prožít a vychutnat. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, c2000, 479 s. ISBN 80-861-4447-X. IRVING, David John Cawdell. Zkáza Drážďan: Zkáza Drážďan. Překlad Martin Konvička. V Olomouci: Votobia, 1997, 302 s. ISBN 80-719-8190-7; David John Cawdell Irving. MEDINA, Horst. Drážďany a okolí. České vyd. 2. Překlad Alice Kavinová. Praha: Jan Vašut, 2009, 128 s. Merian live!, 43. ISBN 80-723-6264-X. TAYLOR, Frederick. Drážďany: úterý 13. února 1945. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Jiří Gojda. Praha: BB art, 2005, 462 s. ISBN 80-734-1478-3. WURLITZER, Bernd a Kerstin SUCHER. Drážďany. České vyd. 3., aktualiz. Překlad Alice Kavinová. Praha: Jan Vašut, 2011, 132 s. Merian live!. ISBN 978-80-7236-755-9.
64
Elektronické zdroje [1] Německo: Přehled. Evropská unie [online]. Poslední aktualizace 06/03/2015. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://europa.eu/index_cs.htm [2] NĚMECKO V PŘEHLEDU: ČÍSLA, FAKTA A INFORMACE. Fakta o Německu: Geografie [online].
2015,
30.
03.
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/cz/ [3] CZECHTOURISM. Německo: Situační zprávy [Microsoft Excel]. 2014, 22. 09. 2014 [cit. 30. 03. 2015]. Situační zpráva o trhu z destinace ZZ - stručné info. Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/kontakty/kontakty-na-
zahranicni-zastoupeni/nemecko/ [4] Saxony: State, Germany. Encyclopedia Britannica [online]. 2015, 17. 03. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.britannica.com/ [5] Zeměpisná
poloha. Euroregion
Elbe/Labe [online].
2008
[cit.
2015-03-30].
Dostupné z: http://www.euroregion-elbe-labe.eu/cz [6] Drážďany:
Plocha. Dresden [online].
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.dresden.de/index_cs.php [7] Dresden Facts & Figures: Dresden Location. A view on cities: Sights & Attractions in some of the world´s greatest cities[online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.aviewoncities.com/dresden/dresdenfacts.htm [8] Německo. Seznam:
Mapy.cz [online].
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.mapy.cz/ [9] Bevölkerung und Gebiet: Lage, Fläche, Gebiet. Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.dresden.de/ [10]
Oberbürgermeisterin. Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.dresden.de/ [11]
Stadtrat. Dresden.de [online].
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.dresden.de/ [12]
Gesundheit, Soziales, Bildung und Kultur. Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-
03-30]. Dostupné z: http://www.dresden.de/ [13]
Kinobesuche. Dresden.de [online].
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z:http://www.dresden.de/media/pdf/statistik/Statistik_2504_Kinos_bis_2013.pdf [14]
Sachsen Wine. Wine-searcher Free [online]. 2014 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.wine-searcher.com/regions-sachsen 65
[15]
Sasko: I. Podnebí a pírodní podmínky. Wine-searcher Free [online PDF]. 2010
[cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.ladariha.cz [16]
Bohatství podzemních i povrchových vod. Fotografický průvodce přírodou
Českosaského Švýcarska: Příroda Českosaského Švýcarska [online]. 2006 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.patzelt-foto.cz [17]
Fauna Českého Švýcarska. České Švýcarsko [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z: http://www.ceskesvycarsko.cz/ [18]
Flóra Českého Švýcarska. České Švýcarsko, Sächsishe Schweiz [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z:http://www.ceskesvycarsko.cz/cs/flora-ceskeho-svycarska [19]
Wirtschaft & Wissenschaft. Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z:http://www.dresden.de/de/wirtschaft.php [20]
Monument preservation. Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.dresden.de/de/wirtschaft.php [21]
Architektur. Dresden.de: Tourismus [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z:http://www.dresden.de/dig/de/kunst_kultur/architektur.php [22]
Bad Schandau. Bad Schandau: Saské Švýcarsko [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z: http://badschandau.cz/ [23]
Pevnost Königstein: největší vojenská pevnost a hrad v Evropě. Königstein:
Největší vojenská pevnost Evropy [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.koenigstein.cz/ [24]
Festung Königstein. Wikipedia: Die freie Enzyklopädie [online]. 2015 [cit. 2015-
03-30]. Dostupné z:http://de.wikipedia.org/wiki/Festung_K%C3%B6nigstein [25]
Zámek Moritzburg. Schloss Moritzburg: Schlosserland Sachsen [online]. 2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z:http://www.schloss-
moritzburg.de/cs/zamek_moritzburg/ [26]
Pozoruhodnosti. Stadt Meißen [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.stadt-meissen.de/index-cz.html [27]
Feste, Festivals & Veranstaltungen. Dresden.de: Kultur & Sport [online]. 2015
[cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.stadt-meissen.de/index-cz.html [28]
Parties, Festivals, Events. Dresden.de: Culture [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z:http://www.dresden.de/en/05/01/12.php
66
[29]
Herzlich willkommen in der Kulturstadt Dresden!. Dresden.de: Kultur &
Sport [online].
2014
[cit.
Dostupné
2015-03-30].
z:http://www.dresden.de/de/05/c_022.php [30]
Sport. Dresden.de: Kultur & Sport [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.dresden.de/de/05/c_022.php [31]
Sportpark im Ostragehege eröffnet. Sächsische Zeitung: SZ-Online.de [online].
2010 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.dresden.de/de/05/Sport.php [32]
Willkommen. Margon
Arena
Dresden [online].
2014
[cit.
2015-03-30].
Dostupné z: http://www.viewinfo.de/margonarena-dresden/ [33]
Angebote. Elbamare: ERLEBNISBAD - DRESDEN [online]. 2015 [cit. 2015-03-
30]. Dostupné z:http://www.elbamare.de/index.php [34]
Jízdenky:
Společný
rezervační
dopravy. StudentAgency [online].
systém
2015
[cit.
autobusové
a
2015-03-30].
vlakové Dostupné
z: http://www.studentagency.cz/ [35]
ČD on-line: Hledání spojení. České dráhy, a.s. [online]. 2015 [cit. 2015-03-30].
Dostupné z: http://www.cd.cz/default.htm [36]
Letenky. StudentAgency [online].
2015
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.studentagency.cz/letenky [37]
Verkehr in der Stadt. Leben, Arbeiten & Wohnen [online]. 2015 [cit. 2015-03-
30]. Dostupné z:http://www.dresden.de/de/03/verkehr.php [38]
Rundfahrten. City-Rikscha Dresden [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z: http://www.city-rikscha.de/ [39]
Elbe Cycle Path in Dresden. Living and Working [online]. 2015 [cit. 2015-03-
30]. Dostupné z:http://www.dresden.de/en/03/09/04/010_elbe_cycle_path.php [40]
Menschen mit Behinderung. Dresden.de: Leben, Arbeiten & Wohnen [online].
2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.dresden.de/de/03/verkehr/menschenmit-mobilitaetsbehinderung.php [41]
13. Februar - Jahrestag der Zerstörung. Dresden.de: Stadt, Verwaltung &
Rat [online].
2015,
28.
01.
2015
[cit.
2015-04-02].
Dostupné
z: http://www.dresden.de/de/02/110/13-februar-1945.php [42]
Anděl pláče nad zkázou Drážďan, vyfotit se ho podařilo až napotřetí. IDnes.cz:
Zprávy [online]. 2010 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ [43]
Ohnivá bouře v Drážďanech: Smrt, mýty polopravdy a propaganda. TotalMAG:
warMAG [online]. 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.totalmag.cz/ 67
[44] Druhá
Drážďany bombardovány v noci na 14. 2. 1945 13. 2. 1945 - 70 let. Fronta.cz: světová
válka [online].
2015
[cit.
2015-04-02].
Dostupné
z: http://www.fronta.cz/ [45]
Dresden Elbe Valley. UNESCO: World Heritage Centre [online]. 2009 [cit.
2015-04-21]. Dostupné z:http://whc.unesco.org/en/list/1156/ [46]
Wirtschaftsdaten: Tourismus im Kammerbezirk Dresden seit 2000. In: IHK:
Dresden [online].
2011
[cit.
Dostupné
2015-04-21].
z: http://www.dresden.ihk.de/servlet/portal?knoten_id=30779&sprache=deu [47]
Pressekonferenz
Nürnberg [online].
zum
Tourismusergebnis
2015
[cit.
2014.
In: Stadtportal:
2015-04-21].
Dostupné
z:http://www.nuernberg.de/internet/stadtportal/index.html [48]
Tourismusbilanz in Dresden 2013. In: Mediaserver Dresden [online]. 2014 [cit.
2015-04-21]. Dostupné z:http://mediaserver.dresden.de/details.php?img_id=21495 [49]
Tourismus-Bilanz 2014: Rekord bei Übernachtungen – Schlusslicht bei Erlös
pro Zimmer. Menschen-in-Dresden.de [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.menschen-in-dresden.de/ [50]
Tourismus: Gästeankünfte und deren Übernachtungen in Beherbergungsstätten.
In: Dresden.de:
Media [online].
2014
[cit.
2015-04-21].
Dostupné
z: http://www.dresden.de/media/pdf/statistik/Statistik_4504_Touri_2014_q4.pdf [51]
Dopady cestovního ruchu na způsob života místních obyvatel na Menorce.
Jihlava, 2014. ISBN Martina Vebrová. Dostupné z: https://theses.cz/id/rwlh2n. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. [52]
Anreise & Verkehr. Dresden.de: Tourismus [online]. 2015 [cit. 2015-04-11].
Dostupné z:http://www.dresden.de/dig/de/service/anreise.php [53]
Übernachten in Dresden. Meinestadt.de: Dresden [online]. 2015 [cit. 2015-04-
11]. Dostupné z:http://tourismus.meinestadt.de/dresden/uebernachten [54]
Ubytování v Drážďanech. B-DRAZDANY.cz: Ubytování [online]. 2015 [cit.
2015-04-11]. Dostupné z: http://www.b-drazdany.cz/ [55]
Dresden Reisen. In: Dresden.de: Tourismus [PDF]. 2015 [cit. 2015-04-11].
Dostupné z:http://www.dresden.de/dig/de/uebernachtung.php [56]
Freizeit. Dresden.de: Tourismus [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné
z: http://www.dresden.de/dig/de/freizeit.php
68
[57]
Dresden Card 2015. Dresden.de: Tourismus [online]. 2015 [cit. 2015-04-11].
Dostupné z:http://www.dresden.de/dig/de/ddcard.php [58]
Erlebnisangebote - Stadtrundfahrten und mehr. Dresden.de: Tourismus [online].
2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z:http://www.dresden.de/dig/de/erlebnisangebote.php [59]
Shopping. Dresden.de: Tourismus [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné
z:http://www.dresden.de/dig/de/freizeit/gastronomie/shoppen.php
69
Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1: poloha Drážďan Obrázek č. 2: Drážďany Obrázek č. 3: Pevnost Königstein Obrázek č. 4: Rikša taxi v Drážďanech Obrázek č. 5: Drážďany 1945 po bombardování Obrázek č. 6: Neumarkt Platz Graf č. 22: počet křesel jednotlivých politických stran v Městské radě (volby v r. 2014) Graf č. 23: Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany? Graf č. 24: Navštívil/a jste už Drážďany? Graf č. 25: Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech? Graf č. 26: Kolik dnů jste zde strávil/a? Graf č. 27: Způsob Vaši dopravy? Graf č. 28: Důvod Vaši návštěvy? Graf č. 29: Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a? Graf č. 30: Které památky jste navštívil/a? Graf č. 31: Kdybych nabízela zájezd do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a? Graf č. 32: Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a? Graf č. 33: Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? Graf č. 34: Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování? Graf č. 35: Jaké cenové rozpětí akceptujete? Graf č. 36: Váš pohlaví? Graf č. 37: Věková kategorie? Graf č. 38: Obor studia? Graf č. 39: Semestr studie? Graf č. 40: Bydliště (kraj) Graf č. 41: Počet příchozích a přenocovaných návštěv v Drážďanech mezi 2000-2010 Graf č. 42: Počet přenocovaných v roce 2014 - 12 zdrojových zemí
70
Seznam tabulek Tabulka č. 126: Administrativní členění Německa Tabulka č. 27: Srovnávání náletu na města Drážďany a Hamburk Tabulka č. 3: Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany? Tabulka č. 4: Navštívil/a jste už Drážďany? Tabulka č. 528: Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech? Tabulka č. 629: Kolik dnů jste zde strávil/a? Tabulka č. 730: Způsob Vaši dopravy? Tabulka č. 831: Důvod Vaši návštěvy? Tabulka č. 932: Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a? Tabulka č. 1033: Které památky jste navštívil/a? Tabulka č. 11: Vyjmenujte alespoň 3 památky, které se Vám nejvíce líbily. Tabulka č. 12: Kdybych nabízela zájezd do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a? Tabulka č. 13: Které roční období/měsíc byste pro návštěvu vybral/a? Tabulka č. 14: Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a? Tabulka č. 15: Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? Tabulka č. 16: Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování? Tabulka č. 17: Jaké cenové rozpětí akceptujete? Tabulka č. 18: Váš pohlaví? Tabulka č. 19: Věková kategorie? Tabulka č. 20: Obor studia? Tabulka č. 21: Semestr studie? Tabulka č. 22: Bydliště (kraj) Tabulka č. 34: Počet přenocovaných v 11 Německých městech Tabulka č. 35: Počet přenocovaných v roce 2014 - 12 zdrojových zemí Tabulka č. 36: Kapacita lůžek v Drážďanech v letech 2005-2014
71
Seznam příloh Příloha 1: Dotazníkový průzkum k bakalářské práci
72
Příloha č. 1: Dotazníkový průzkum k bakalářské práci Cestovní ruch ve městě Drážďany Váženi respondenti, jmenuji se Zoljargal Nyamsaikhan a studuji obor Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Tento anonymní a jednoduchý dotazník bude sloužit jako podklad k mé bakalářské práce na téma Drážďany – analýza cestovního ruchu z České republiky. Předem děkuji za Váš čas a ochotu. 1.
Co se vám vybaví, když se řekne Drážďany? o hrady, zámky o historie o II. světová válka o muzea, galerie o Vánoce, Vánoční trhy, nákupy o jídlo, pití, kultura o jiné ……………………………
2.
Navštívil/a jste už Drážďany? o Ano o Ne (pokračujte otázkou č. 10)
3.
Pokud ano, kolikrát jste byl/a v Drážďanech? o jednou o 2x o 3 x a více
4.
Kolik dnů jste zde strávil/a? o 1 den o 2 - 3 dny o týden o jiné ……………………………
5.
Způsob Vaši dopravy? o autobus o vlak o loď o osobní automobil o jiné …………………………… 73
6.
Důvod Vaši návštěvy o Turistika o Nákupy o Návštěva příbuzných o Vánoční trhy o jiné ……………………………
7.
Ve kterém ročním období jste Drážďany navštívil/a? o Jaro o Léto o Podzim o Zima
8.
Které památky jste navštívil/a? o Zwinger (např. Galerie starých mistrů) o Semperoper o Albertinum o Altmarkt o Frauenkirche o Japanisches Palais (Japonský palác) o jiné ……………………………
9.
Vyjmenujte alespoň 3 památky, které se vám nejvíce líbily o …………………………… o …………………………… o …………………………… o ……………………………
10.
Kdybych nabízela zájezdy do Drážďan, jaký typ zájezdu byste si vybral/a? o jednodenní (nákup a prohlídka města) o vícedenní (památky v Drážďanech a v blízkém okolí) o cykloturistika (např. po řece Labe) o kulturní a sportovní události
11.
Které roční období/měsíc byste pro návštěvu vybral/a? ……………………………
74
12.
Jaký typ dopravního prostředku byste preferoval/a? o autobus o vlak o loď o letadlo o osobní automobil
13.
Jaký typ ubytovací zařízení byste preferoval/a? o hotel o penzion o chaty/bungalovy o ubytování v soukromí o jiné ……………………………
14.
Jaké služby byste rád/a využil/a v místě ubytování? o připojení k internetu/WIFI o obchod v blízkosti o sportovní hřiště/sály o bazén, koupaliště o jiné ……………………………
15.
Jaké cenové rozpětí akceptujete? o do 1 000 Kč o 1 000 – 2 000 Kč o 2 000 – 3 000 Kč o 3 000 – 4 000 Kč o 4 000 – 5 000 Kč o 5 000 Kč i více
16.
Váš pohlaví o Muž o Žena
17.
Věková kategorie o do 18 o 18 – 26 o 26 – 45 o 45 – 60 o 60 a více
75
18.
Obor studia o Aplikovaná informace o Cestovní ruch o Finance a řízení o Počítačové systémy o Porodní asistentka o Všeobecná sestra o Zdravotně sociální pracovník o Nejsem studentem VSPJ
19.
Semestr studie 1. Semestr 2. Semestr 3. Semestr 4. Semestr 5. Semestr 6. Semestr jiné ……………………………
20.
Bydliště (kraj) o Hlavní město Praha o Jihočeský kraj o Jihomoravský kraj o Karlovarský kraj o Královehradecký kraj o Liberecký kraj o Moravskoslezský kraj o Olomoucký kraj o Pardubický kraj o Plzeňský kraj o Středočeský kraj o Ústecký kraj o Vysočina o Zlínský kraj
76
