Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Dominikánské republiky
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29.4.2014 ...................................................... Podpis
Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a vstřícný přístup. Dále mé poděkování patří všem, kteří mi při realizaci práce jakýmkoliv způsobem pomohli, a v neposlední řadě také rodině, příteli a přátelům za podporu, trpělivost a pochopení.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vý z n a m c e s t ov n í ho r u c h u pr o e ko n o mi ku D o mi ni ká n s ké r e p u bl i ky Bakalářská práce
Autor: Aneta Dufková Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Dufková Aneta
Abstrakt DUFKOVÁ, Aneta: Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Dominikánské republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 68 stran. Bakalářská práce „Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Dominikánské republiky“ se v teoretické části věnuje charakteristice země včetně předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Praktická část analyzuje cestovní ruch Dominikánské republiky v letech 2008 – 2012 a na základě statistických údajů vyhodnocuje postavení tohoto odvětví v národní ekonomice. Klíčová slova:
Cestovní ruch.
Dominikánská republika.
Ekonomika.
HDP.
Návštěvnost. Předpoklady pro rozvoj. Příjezdový cestovní ruch. Příjmy z cestovního ruchu. Ubytování. Zaměstnanost.
Abstract DUFKOVÁ, Aneta: The importance of the tourism to the economy of the Dominican Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 68 pages. The thesis "The importance of the tourism to the economy of the Dominican Republic" describes in the theoretical part the characteristics of this country including the assumptions of the development in the tourism. The practical part analyzes the situation of the tourism in the Dominican Republic from 2008 to 2012 and based on the statistical data, evaluates the position of this sector in the local economy. Key words: Tourism. Dominican Republic. Economics. GDP. Turnout. Assumptions for the development. Inbound tourism. Revenues from the tourism. Accommodation. Employment.
7
OBSAH: Úvod.......................................................................................................................... 10 Cíle a metodika práce......................................................................................... 11 Diskuze pramenů a literatury ............................................................................ 11 1 Charakteristika Dominikánské republiky ........................................................... 13 1.1 Základní informace ...................................................................................... 13 1.2 Přírodní poměry ........................................................................................... 14 1.3 Podnebí ......................................................................................................... 15 1.4 Obyvatelstvo ................................................................................................. 15 1.5 Náboženství................................................................................................... 16 1.6 Hospodářství................................................................................................. 16 1.7 Vláda a politika ............................................................................................ 17 1.8 Historie.......................................................................................................... 18 2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ........................................................... 20 2.1 Lokalizační předpoklady.............................................................................. 20 2.1.1 Přírodní předpoklady ............................................................................. 20 2.1.2 Kulturně – historické předpoklady ......................................................... 24 2.1.3 Společenské předpoklady....................................................................... 28 2.2 Selektivní předpoklady................................................................................. 30 2.2.1 Demografické předpoklady .................................................................... 30 2.2.2 Sociologické předpoklady...................................................................... 30 2.2.3 Ekologické předpoklady ........................................................................ 31 2.2.4 Politické předpoklady ............................................................................ 31 2.3 Realizační předpoklady................................................................................ 32 2.3.1 Komunikační předpoklady ..................................................................... 32 2.3.2 Materiálně – technická základna ............................................................ 32 2.3.2.1 Ubytovací zařízení ........................................................................ 33 2.3.2.2 Stravovací zařízení........................................................................ 33 2.3.2.3 Ostatní zařízení ............................................................................. 34 3 Analýza cestovního ruchu a jeho význam pro ekonomiku země ......................... 36 3.1 Příjezdový cestovní ruch .............................................................................. 36 3.1.1 Celkový počet turistů cestujících leteckou dopravou .............................. 37 3.1.2 Celkový počet turistů cestujících lodní dopravou ................................... 39
8
3.1.3 Profil zahraničních návštěvníků Dominikánské republiky....................... 40 3.2 Ubytování ...................................................................................................... 45 3.2.1 Kapacita hotelových pokojů ................................................................... 45 3.2.2 Obsazenost v hotelových zařízeních ....................................................... 46 3.2.3 Průměrná délka pobytu........................................................................... 48 3.2.4 Průměrná útrata turistů ........................................................................... 48 3.2.5 Struktura návštěvníků podle typu ubytovacího zařízení .......................... 49 3.3 Zaměstnanost v cestovním ruchu ................................................................. 50 3.3.1 Vliv turismu na zaměstnanost................................................................. 50 3.3.2 Zaměstnanost v hotelech, barech a restauracích ...................................... 52 3.4 Hrubý domácí produkt a příjmy z cestovního ruchu .................................. 54 3.4.1 Vliv turismu na HDP.............................................................................. 54 3.4.2 Fiskální příjmy z cestovního ruchu ......................................................... 55 3.4.3 Devizové příjmy z cestovního ruchu....................................................... 57 Závěr......................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury ........................................................................................ 61 Internetové zdroje .................................................................................................... 62 Nepoužité knižní zdroje............................................................................................ 64 Seznam ilustrací........................................................................................................ 66 Seznam obrázků.................................................................................................. 66 Seznam grafů ...................................................................................................... 67 Seznam tabulek................................................................................................... 68
9
Úvod Exotické země se v posledních letech těší stále větší popularitě a s rostoucím zájmem se tyto destinace dostávají i do povědomí veřejnosti. Několikrát jsem se ale sama přesvědčila, že znalost těchto zemí je mnohem menší než je tomu v případě míst, která jsou nám z hlediska vzdálenosti blíže. K potenciálním návštěvníkům se navíc ne vždy dostane vše, co země skýtá. Když se řekne Dominikánská republika, většině lidí se vybaví průzračné moře a dlouhé pláže lemované kokosovými palmami, což je ovšem jen zlomek toho, co země ve skutečnosti nabízí. Cestovní ruch má pro rozvojové země, jako je Dominikánská republika, velkou hodnotu a vzhledem k tomu, že toto odvětví patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím na světě považuji problematiku mojí práce za aktuální. K výběru této země pro bakalářskou práci mě přimělo zejména studium španělštiny a s tím související zájem o poznávání španělsky hovořících států. Inspirací pro mě byli také přátelé, kteří Dominikánskou republiku již navštívili a přiblížili mi ji svým povídáním. V neposlední řadě bych tímto dílem chtěla přispět k rozšíření povědomí o této zemi. Tato práce je určena všem, kteří mají rádi cestování, zajímají se o cestovní ruch nebo si chtějí rozšířit své obzory a dozvědět se více o této exotické destinaci, jejím potenciálu nebo vývoji turismu a jeho ekonomické stránce. Bakalářská práce je členěna do dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol, jejichž obsahem je nejprve obecná charakteristika země a následně předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. První kapitola tedy představuje zemi z hlediska její geografie, obyvatelstva, historie, politické situace a hospodářství. V druhé kapitole jsou pak popisovány lokalizační, selektivní i realizační předpoklady. Praktická část se skládá ze čtyř kapitol a obsahuje analýzu cestovního ruchu od roku 2008 do roku 2012. Úvodní kapitola se zabývá příjezdovým cestovním ruchem a zkoumá tedy objem příjezdů leteckou dopravou a posléze i dopravou lodní. V závěru této kapitoly je věnována pozornost nerezidentům z hlediska jejich pohlaví, věku, národnosti a motivu cesty. Kapitola druhá se zaobírá ubytováním v Dominikánské republice a specifikuje kapacitu hotelových pokojů, obsazenost, strukturu návštěvníků podle použitého ubytovacího zařízení a další faktory související s pobytem, jako je průměrná délka pobytu nebo průměrná útrata turistů. V některých podkapitolách je
10
používáno členění nerezidentů na zahraniční návštěvníky a Dominikánce. Těmi jsou myšleni pouze ti, kteří trvale žijí na území jiného státu. V druhé polovině praktické části jsou rozebírány především ekonomické přínosy cestovního ruchu. Třetí kapitola tedy pojednává o zaměstnanosti v tomto odvětví a kapitola poslední je zaměřena na hrubý domácí produkt a příjmy související s cestovním ruchem. Závěr bakalářské práce obsahuje shrnutí a zhodnocení významu turismu pro národní hospodářství Dominikánské republiky.
Cíle a metodika práce Stěžejním cílem této práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v Dominikánské republice včetně jeho ekonomických přínosů v letech 2008 – 2012 a na základě zjištěných skutečností následně zhodnotit postavení tohoto odvětví v národní ekonomice. V souvislosti s touto problematikou jsem si vytyčila také vedlejší cíl, a to nastínit, jakou pozici z hlediska cestovního ruchu zaujímá země v karibském regionu. Dalším cílem je pak představit čtenářům tento exotický ostrovní stát a jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Výzkumnou metodou k dosažení stěžejního cíle bakalářské práce je situační analýza. Předmětem analyzování byly časové řady sestavené ze statistických dat, získaných a pečlivě vybraných ze zdrojů národních a mezinárodních organizací, které mapují cestovní ruch v zemi. Na základě časových řad byl následně zpracován vývoj tohoto odvětví v jednotlivých letech a stanoveny predikce z hlediska budoucího vývoje. Zjištěná fakta vedla ke zhodnocení současné situace a k posouzení významu cestovního ruchu. Pro přehlednost byly výsledky zpracovány do grafů a tabulek.
Diskuze pramenů a literatury Při zpracovávání bakalářské práce jsem vycházela z informací získaných studiem tištěných i elektronických zdrojů, z nichž prvně jmenované jsem čerpala zejména v Moravské zemské knihovně v Brně. Publikacemi stručnějšího
charakteru,
které poskytují obecnou
charakteristiku
Dominikánské republiky s důrazem na nejdůležitější fakta byly Geographica: velký
11
ilustrovaný atlas světa s přehledem zemí (Hudson R., 2006), Státy a území světa (Liščák V., 2009) nebo Latinská Amerika v přehledu a cvičeních (Hübelová D. a Chalupa P., 2012). Při vymezování Dominikánské republiky byly, především pro jejich aktuálnost, použity také údaje Ústřední zpravodajské služby – CIA (dostupné na www.cia.gov). Jednotlivými atraktivitami země se podrobně zabývají zvláště turistické průvodce. Při tvorbě práce jsem využila například publikace Dominikánská republika (Clammer P., Grosberg M. a Porup J., 2009), Dominikánská republika (Harvey S., 2007) či Karibik (Hanna N. a Stanford E., 2010). Komplexní informace o Dominikánské republice, jako turistické destinaci, podávají i oficiální stránky Národního turistického úřadu (dostupné na www.godominicanrepublic.cz). Nezbytné je zmínit také titul 100 divů Latinské Ameriky: historie, kultura a přírodní krásy Jižní a Střední Ameriky a Karibiku (Leier M. a Benthues A., 2010), který poskytuje výklad o hlavním městě a jeho zajímavostech. Z publikací Ekonomika turismu: turismus České republiky (Palatková M. a Zichová J., 2011) a Mezinárodní turismus (Palatková M., 2014) jsem čerpala zvláště informace související s problematikou hodnocení významu turismu v národním hospodářství i světové ekonomice, která je zde dle mého názoru přehledně zpracována.
12
1 Charakteristika Dominikánské republiky 1.1 Základní informace Dominikánská republika se rozkládá mezi Severní a Jižní Amerikou na ostrově Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jižní pobřeží omývají vody Karibského moře a severní část ostrova Atlantský oceán. Jediným přímým sousedem je na západ ležící Haiti. Země má rozlohu 48 730 km² a je druhým největším ostrovem Karibiku. [1] Od západu na východ měří 380 kilometrů a ze severu na jih 270 kilometrů. [Amerika: od Aljašky po Ohňovou zemi, 1998]
Obrázek č. 1: Politická mapa Velkých Antil [2]
Oficiální název země je Dominikánská republika (ve španělštině República Dominicana) a hlavním městem je Santo Domingo de Guzmán (zkráceně Santo Domingo). Město založil v den svatého Dominika roku 1496 Bartoloměj Kolumbus, bratr Kryštofa Kolumba, a dnes je nejstarším městem evropského původu na americkém kontinentu.1 Mezi největší města dále patří Santiago de los Caballeros, San
1
Podle svatého Dominika byl pojmenován ostrov i hlavní město a z něj byl následně odvozen název republiky.
13
Pedro de Macorís, La Romana, San Cristóbal, Puerto Plata nebo La Vega. Úředním jazykem země je španělština. [Liščák, 2009] Státními symboly Dominikánské republiky jsou vlajka, znak a hymna. Vlajku rozděluje středový bílý kříž na čtyři pole ve tvaru obdélníku. První a čtvrté pole má modrou barvu, druhé a třetí červenou. Uprostřed bílého kříže je umístěn státní znak, který obepíná vavřínová větev (vlevo) a palmový list (vpravo). Nad znakem vlaje stužka modré barvy s mottem DIOS, PATRIA, LIBERTAD (bůh, vlast, svoboda), pod ním je červená stužka s nápisem Republica Dominicana a uprostřed je otevřená bible s veršem "Y la verdad nos hara libre" [3] (Pravda Vás osvobodí). Modrá barva symbolizuje svobodu, bílá spásu a červená krev hrdinů. Státní hymna nese název "Quisqueyanos valientes" [3] neboli Stateční synové Quisqueye. [3]
Obrázek č. 2: Vlajka Dominikánské republiky [4]
1.2 Přírodní poměry Dominikánská republika se rozprostírá na zhruba dvou třetinách ostrova Hispaniola. Země má převážně hornatý charakter a její území protínají tři výrazná horská pásma. Centrální oblastí se táhne Cordillera Central, severní částí Cordillera Septentrional a jižní pak Sierra de Bahoruco. Nejvyšší horou země a současně nejvyšším vrcholem celé karibské oblasti je Pico Duarte s nadmořskou výškou 3 175 metrů. Mezi horskými pásmy se rozkládají pobřežní nížiny s třtinovými plantážemi a úrodné nížiny - Vega Real nebo údolí Cibao, ležící na severu země. Nízko položené oblasti na východě a jihu Dominikánské republiky jsou pokryty savanami a využívají se k chovu dobytka. Na
14
území země leží také nejníže položené místo karibských ostrovů - Lago Enriquillo 2. Toto jezero se nachází 44 metrů pod mořskou hladinou a jeho pánev rozděluje jihozápadní pohoří na dvě části. [Hudson, 2006] Nejdelší řekou na území země je Yaque del Norte. [Amerika: od Aljašky po Ohňovou zemi, 1998]
1.3 Podnebí Tropické podnebí ostrova je ovlivňováno severovýchodními pasáty. Vyskytují se zde velké klimatické rozdíly, což způsobuje značná rozmanitost zdejší krajiny. [Amerika: od Aljašky po Ohňovou zemi, 1998] Teploty se tu celoročně pohybují v rozmezí od 28° C do 31° C. Výjimku představuje centrální pohoří, kde za slunečného počasí teplota mnohdy vystoupá k 24° C, naopak za oblačného počasí či v noci snadno spadne k jednomístným číslům. Tropická vlhkost často vyvolává zdání, že teploty dosahují vyšších hodnot, než je tomu ve skutečnosti. Tento efekt tlumí mořské vánky. Nejteplejším měsícem v roce je srpen. [Clammer et al., 2009] Srážková činnost převládá v Dominikánské republice od května do listopadu. Zatímco v horách spadne ročně více než 2000 mm srážek, v nížinaté oblasti Enriquillo je to pouhých 600 mm. [Amerika: od Aljašky po Ohňovou zemi, 1998] Období dešťů vrcholí v jednotlivých regionech země v odlišnou dobu. V jihovýchodní a jihozápadní oblasti stejně jako v Santo Domingu je od května do října, na severním pobřeží a poloostrově Samaná, který je vůbec nejdeštivějším regionem v zemi, pak může přetrvávat až do prosince. [Clammer et al., 2009] Sezóna hurikánů je v Dominikánské republice od srpna do října, bouře se však mohou objevit i v následujících dvou měsících. Velké hurikány3 neatakují zemi každý rok, jejich výskyt je však v posledních letech stále častější. [Clammer et al., 2009]
1.4 Obyvatelstvo Podle údajů z července 2013 má Dominikánská republika 10 219 630 obyvatel, z toho 5 175 912 mužů a 5 043 718 žen. [3] Třetina populace žije v aglomeraci hlavního města Santo Dominga a poblíž ležící chudinské čtvrti. Dnešními obyvateli země jsou
2 3
Jeho slanost je trojnásobně vyšší než slanost Karibského moře [Hanna a Stanford, 2010] Mezi nejvýznamnější patří hurikán David (1797), George (1998) a Noel ( 2007)
15
Dominikánci. Největší skupinu, zhruba tři čtvrtiny, představují mulati, asi pětina je bělošského původu a zbývající část tvoří černoši. [Hübelová a Chalupa, 2012]
1.5 Náboženství Svoboda vyznání je v Dominikánské republice chráněna ústavou. Dominantní postavení má římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně 95 % obyvatel. [5] Toto náboženství do země přivezli evropští kolonisté, kteří nutili původní obyvatelstvo konvertovat, a takto vysoký podíl tedy vychází z historického vývoje. [6] Působí zde také celá řada dalších křesťanských církví, jako například baptistická, episkopalistická, protestantská, mormonská nebo církev adventistů sedmého dne. [5] Neodmyslitelně sem patří i synkretické náboženství nazývané vudú dominicana, jež obohacuje církevní obřady o domorodé rituály afrického původu a spiritualismus. [Harvey, 2007]
1.6 Hospodářství Dominikánská republika patří mezi státy s málo rozvinutou ekonomikou. [7] Dlouhodobě je vnímána zejména jako vývozce kávy, cukru a tabáku. V posledních letech ale zemědělský sektor překonaly služby, které jsou v současnosti největším zaměstnavatelem v zemi a v roce 2012 se podílely 64,7 % na tvorbě HDP. Zemědělsko – chovatelský sektor (včetně rybolovu a lesního hospodářství) měl podíl 5,8 % a průmyslová výroba 29,4 %. Růst dominikánské ekonomiky se odrazil od celosvětové recese v letech 2010 až 2012 a zůstává jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celé karibské oblasti. [3] Zemědělství je stále podstatným odvětvím dominikánské ekonomiky. Zásluhou příznivých podmínek a rozsáhlých oblastí (celých 46 % rozlohy) vhodných pro živočišnou a rostlinnou výrobu je Dominikánská republika největším vývozcem zemědělských produktů v Karibiku. Vyváží se rýže, hrách, tropické ovoce, hlízy či zelenina a důležitým exportním artiklem je také cukr, káva, kakao, rum, tabák a organické výrobky - suché aromatické byliny, banány, citrony, ananas, mango, kokosové ořechy nebo z nich připravovaný surový olej. Velkou úlohu hraje v dominikánském hospodářství rovněž chov dobytka. Klíčovým průmyslovým odvětvím je těžební průmysl. Zlato, stříbro, zinek, mramor, nikl, vápenec a granit jsou nejdůležitější nerostné suroviny těžené na dominikánském
16
území. Toto odvětví také přitahuje nejvíce zahraničních investic. [7] Na vzestupu je tabákový průmysl, který má značný význam pro hospodářství země. Svým vývozem do USA (ročně přibližně 140 milionů ručně balených doutníků) předčila Dominikánská republika takové státy jako je Kuba či Honduras a stala se největším exportérem v regionu. [Hanna a Stanford, 2010] Dále se rozvíjí průmysl stavebních hmot, potravinářský, chemický, elektronický, kožedělný, textilní a šperkařský. Dominikánská republika je zejména ekonomikou služeb. Kromě těch turistických, které zde mají velmi významné postavení, hrají klíčovou roli také zóny volného obchodu, telekomunikace a stavebnictví, do kterého plynou investice jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Roste zároveň důležitost finančních služeb a pojišťovnictví. [7]
1.7 Vláda a politika Dominikánskou
republiku
lze
charakterizovat
jako
prezidentskou
republiku
s dvoukomorovým parlamentem. V čele státu stojí prezident, který současně zastává funkci předsedy vlády. Politický a ústavní systém země je svou strukturou reprezentativní demokracie s vzájemně oddělenými mocemi – výkonnou, zákonodárnou a soudní. Výkonnou moc představuje prezident republiky. Ten nese odpovědnost mimo jiné za jmenovaní a odvolávání členů vlády, řízení vládních jednání a za její celkové fungování. [7] Hlava státu se volí ve všeobecných volbách na čtyřleté období a současně probíhá i hlasování o viceprezidentovi. V současnosti je prezidentem Danilo Medina Sánchez a funkci viceprezidenta aktuálně zastává Margarita Cedeno de Fernández. Zákonodárnou moc má dvoukomorový Národní kongres skládající se ze Senátu a Poslanecké sněmovny. V Senátu zasedá 32 senátorů a jsou zde zastoupeny dvě politické strany. Poslanecká sněmovna je tvořena 183 poslanci ze tří politických stran. Volby do Národního kongresu se konají každé čtyři roky. Významnými představiteli soudní moci v Dominikánské republice jsou Nejvyšší a Ústavní soud. Dominikánská
republika
je
členem
přibližně
50
mezinárodních organizací.
K nejvýznačnějším patří OSN, UNESCO, CELAC, SICA, OASIS, OAS, ACP. [3]
17
1.8 Historie Území Dominikánské republiky objevil Kryštof Kolumbus 5. prosince 1492. [1] Do tohoto okamžiku obývali ostrov Tainové, kteří zde po staletí budovali svoji kulturu. První španělská osada (La Isabela) vznikla o rok později, ale v důsledku vymírání osadníků na malárii a žlutou horečku se po velmi krátké době rozpadla. Kolumbus po celou dobu podnikal cesty do evropských zemí, odkud dovážel levné zboží, které následně měnil za zlato. [Anderson, 2006] V roce 1496 založil Bartoloměj Kolumbus město Santo Domingo, které se postupně dočkalo velkého věhlasu a moci. Stalo se totiž reprezentačním sídlem španělského královského dvora. [1] Kolumbovo působení na Hispaniole skončilo roku 1500, kdy vlivem dlouhodobé nepřítomnosti ztratil své postavení a osadníci jej v řetězech vypravili zpět do Španělska. Jeho nástupcem byl ustanoven Nicólas de Ovando. Ten přišel s myšlenkou na velkolepou stavbu v dnešní Zoně Colonial a jeho kroky spustily proces postupného vyhlazování původních obyvatel. Od roku 1505 Španělé podnikali otrokářské výpravy po Střední Americe a Karibiku, jejichž účelem bylo doplnit pracovní sílu. O deset let později se cílem jejich výprav stala i Afrika. Španělé si stále více podmaňovali americký kontinent, což vedlo k tomu, že Santo Domingo na konci 16. století ztratilo veškerou svoji moc. [Anderson, 2006] V roce 1697 získali západní třetinu ostrova Francouzi, přejmenovali ji na Saint – Dominique a tato kolonie se zásluhou rozsáhlých plantáží cukrové třtiny stala nejbohatší na světě. Vzbouření otroků v Santo Domingu roku 1791 přinutilo Francii o tři roky později zrušit otroctví. Ze západní části ostrova se v roce 1804 stala republika Haiti. Východní strana patřící Španělsku byla prohlášena nezávislým státem roku 1821, ale zanedlouho na ni zaútočilo sousední Haiti a získalo celý ostrov na 22 let pod svoji kontrolu. Území vybojovala zpět až odbojová skupina „La Trinitaria“ [1], kterou vedl Juan Pablo Duarte. Východní část byla znovu vyhlášena samostatným státem 27. února 1844 a dostala název Dominikánská republika. [1] Nezávislost však netrvala příliš dlouho. Zemi nejprve vedl samovládce Pablo Santana, od něj v roce 1861 odkoupili ostrov Španělé a v jejich rukou zůstal až do roku 1865. Po celou dobu zmítal Dominikánskou republikou boj o moc a peníze mezi vojenskými diktátory. Občanské války ukončil až zásah USA. Osm let trvající americká okupace přinesla prospěšné změny v národním financování, ale i represivní národní politiku. Po 18
odchodu Spojených států amerických se ujal moci Rafael Leonidas Trujillo, který v zemi nastolil absolutistickou vládu. Ta trvala 30 let až do jeho vraždy v květnu 1961. [Anderson, 2006] V následujících čtyřech letech byla v Dominikánské republice nestabilní politická situace, která vyvolala opětovné obsazení země Spojenými státy americkými. V roce 1966 byl do čela státu zvolen Dr. Joaquín Balaguer, který vládl následujících dvanáct let. V roce 1978 jej vystřídal Antonio Guzmán, jehož politickou kariéru ukončilo úmrtí o čtyři roky později. Prezidentského postu se tedy opět ujal Balaguer, který zastával úřad až do roku 1996. Právě tehdy jej nahradil Leonel Fernández. Další volby v roce 2000 vyhrál Hipólito Mejía. [1] Pod jeho vedením však významně utrpělo dominikánské hospodářství, což vedlo k tomu, že se v roce 2004 vrátil do funkce jeho předchůdce Fernández. [Anderson, 2006] Ten zemi vedl až do roku 2012, kdy se konaly prozatím poslední volby. [8] V současnosti je hlavou státu Danilo Medina Sánchez. [3]
19
2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Dominikánská republika má zásluhou ohromující přírody, poutavé historie, bohaté kultury a dobře vybudované turistické infrastruktury velké předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Tuto skutečnost, ale i to, že země svého potenciálu plně využívá, dokazují hodnocení veřejnosti a odborníků z odvětví turismu, na jejichž základě se destinace každoročně řadí mezi nejlepší na světě. Ocenění má na svém kontě také celá řada hotelových komplexů, mimo jiné, také za udržitelný rozvoj a dále sportovní a zábavní zařízení v zemi. Například v minulém roce byla Dominikánská republika vyhlášena jednou z deseti nejvíce navštěvovaných ostrovních destinací americkými turisty, letovisko Punta Cana označila organizace ASTA (American Society of Travel Agents) jako oficiální letní „místo, kde to žije“ pro rok 2013 a resort Casa de Campo obdržel po šesté v řadě ocenění World Travel Awards za nejlepší golfový resort světa. V předchozích letech pak byla prohlášena druhou nejžádanější svatební destinaci. [8]
2.1 Lokalizační předpoklady „Lokalizační předpoklady umožňují umístění (lokalizaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet.“ [Drobná a Morávková, 2010, s. 18] Dominikánská republika je rozdělena do šesti turistických regionů:
Severní pobřeží
Severovýchodní pobřeží
Východní pobřeží
Středozemí
Jižní pobřeží
Jihozápadní pobřeží [1]
2.1.1 Přírodní předpoklady Dominikánská republika nabízí přes 600 kilometrů pláží, které patří k nejlepším na světě. Na severovýchodním pobřeží leží Playa Rincón, podle místních obyvatel
20
nejkrásnější dominikánská pláž. Vysoké ocenění v oblasti udržitelného rozvoje, tedy status modré vlajky, získala jako první v karibské oblasti Playa Dominicanus na východním pobřeží. Velké oblibě se dále těší pláže ostrova Cayo Levantado, Punta Cana, nazývaná též jako kokosové pobřeží, nebo Playa Dorada či Playa Sosua na severním pobřeží. [1]
Obrázek č. 3: Ostrov Cayo Levantado [1]
Na území Dominikánské republiky se rozkládá devatenáct národních parků, třicet dva přírodních památek, patnáct přírodních rezervací, devět chráněných území a šest vědeckých rezervací. [1] Ostrov je známý svojí bohatou rozmanitostí rostlin a živočichů. Dominikánská flóra zahrnuje více než 5 tisíc rostlin, z nichž mnohé nelze vidět nikde jinde na světě. Tyto vzácné druhy jsou nazývány jako endemické rostliny. Roste zde také mnoho původních druhů jako třeba tabák, ananas nebo tropické stromy kapok a mahagon. Dominikánská republika má největší různorodost živočišných druhů z celé antilské oblasti. Na zdejším území bylo zaznamenáno 254 druhů ptáků, z nichž 22 je ohrožených. Žije zde rovněž 1411 druhů plazů, včetně krokodýla amerického, leguána Ricordova nebo ohrožené hutie či štětinatce. Navíc se tu vyskytuje téměř 60 druhů obojživelníků, z nichž nejznámější je kapustňák širokonosý nebo keporkak. [8]
21
Los Tres Ojos Jeskynní systém, jehož název v překladu znamená Tři oči, se nachází ve východní části Santo Dominga. V těchto propadlých jeskyních se ukrývá množství zajímavých útvarů a podzemních jezírek, které obklopuje bujná tropická vegetace. [Hanna a Stanford, 2010] Národní park Submarino La Caleta Tento národní park se rozprostírá na ploše 12 kilometrů čtverečních a řadí se mezi nejmenší svého druhu na světě. Leží na východ od hlavního města, u ústí řeky Ozama a je významný pro krásy podvodního světa, pestré tropické ryby a lodní vrak potopený v roce 1984. [1] Reserva antropológica El Pomier Antropologická rezervace leží severně od města San Cristobal. Tvoří ji 57 vápencových jeskyní, jejichž stěny zdobí tisíce rytin a kreseb, vytvořených pomocí směsi dřevěného uhlí a tuku kapustňáků. Představují nejobsáhlejší sbírku karibského prehistorického umění a jejich stáří dosahuje až 2000 let. Z celkového počtu je veřejně přístupných pouze 5 s téměř 600 malbami. [Clammer et al., 2009] Národní park Jaragua Největší národní park na území Dominikánské republiky má rozlohu 1400 kilometrů čtverečních. Nachází se v jihozápadní části ostrova a kromě křovinatého porostu a suchého subtropického pralesa jej tvoří i rozsáhlá mořská oblast, táhnoucí se kolem téměř celého jižního pobřeží. Součástí parku je i Laguna Oviendo, ostrovy Isla Beata a Alto Velo nebo odlehlá, deset kilometrů dlouhá pláž Bahía de Las Águilas, která patří k nejkrásnějším v zemi. [Clammer et al., 2009]
Obrázek č. 4: Národní park Jaragua [1]
22
Národní park José Armando Bermúdez Národní park José Armando Bermúdez pokrývá plochu 779 kilometrů čtverečních. Spolu s národním parkem José del Carmen Ramírez se dělí o Pico Duarte, nejvyšší vrchol Dominikánské republiky. Na jeho území se nachází další tři hory – Pelona, Rucilla a Yaque, všechny přesahující výšku 3000 metrů. Pramení zde řeky Severní Yaque, Bao, Jagua a Guayubín. Útočiště zde mají například papoušci, datlové, hadi, krysy nebo černé vdovy. Z rostlinných druhů se v parku hojně vyskytuje šťavel nebo zdejší druh borovice. [1] Národní rezervace mořských savců v Dominikánské republice Zabírá plochu zhruba 27 000 kilometrů čtverečních a je jednou z největších rezervací svého druhu na světě. Její součástí je zátoka Bahía de Samaná, Silver Bank (asi 112 kilometrů severně od Puerta Plata) a Navidad Bank (75 kilometrů severozápadně od mysu Samaná). Do těchto vod připlouvá každoročně dle odhadu 10 000 – 12 000 severoamerických keporkaků. Tato třicet tun vážící stvoření tráví v dominikánských vodách část zimy a shromažďují se zde za účelem páření. [Clammer et al., 2009] Národní park Los Haitises Na jihovýchodním konci zátoky Bahía de Samaná se rozkládá park o rozloze 1375 kilometrů čtverečních. Chráněné území pokrývají pobřežní mokřady a nesčetná množství kopců, zvedajících se přímo z moře. K vidění je zde více než 700 druhů rostlin, díky kterým patří park mezi oblasti s největší rozmanitostí druhů v celém karibském regionu. Los Haitises je rovněž jedním z nejlepších míst pro pozorování ptáků. Útočiště zde má 130 druhů, z nichž 13 je endemických. Součástí parku je také několik jeskyní. [Clammer et al., 2009] Východní národní park Toto chráněné území ve východním regionu Dominikánské republiky má rozlohu 430 kilometrů čtverečních a jeho součástí je i ostrov Isla Saona, rozprostírající se na ploše 110 kilometrů čtverečních. Především díky místním plážím, které patří mezi devět nejlepších v Karibiku, a úžasnému mořskému dnu je ostrov považován za jednu z nejkouzelnějších částí Dominikánské republiky.
23
Vegetace parku je tvořena mangrovy, plážovou vegetací a pralesy, kde roste například balzámové jablko, aloe vera, tropický ibišek, kokosové palmy nebo ovocné stromy. Tyto ekosystémy jsou domovem celé řady živočichů. Vyskytuje se tu přes 112 druhů ptáků, z nichž 11 žije pouze v karibské oblasti a 8 je endemických. Ve vodním prostředí jsou k vidění delfíni, kapustňáci či vodní želvy a ze savců tu můžeme narazit na hutie nebo štětinatce. [1] I přes svoji malou rozlohu má Dominikánská republika velice dobré lokalizační předpoklady přírodního rázu, které vychází především z různorodosti terénu a přírody. Mezi stěžejní nesporně patří vodní plochy, díky kterým jsou zde příznivé podmínky nejen pro rekreaci, ale i adrenalinové a vodní sporty, rybaření nebo potápění. Dále jsou to zdejší pláže, bohatá fauna a flóra a celoročně slunečné počasí. Velký potenciál představují také národní parky a chráněná území, která přispívají k rozvoji ekoturistiky i turistiky jako takové. Zásluhou hornatého povrchu je v zemi možné provozovat horolezectví a vzhledem k zemědělským oblastem jsou zde vhodné předpoklady také pro agroturistiku. Celá Dominikánská republika je protkána přírodními atraktivitami, které umožňují rozvoj nejrůznějších druhů i forem cestovního ruchu, a jsou tedy v současnosti i z hlediska budoucího vývoje klíčové.
2.1.2 Kulturně – historické předpoklady Dominikánská kultura je dnes odleskem zvyků a vlivů různorodých obyvatel ostrova. Po celé zemi najdeme jedinečnou sbírku historických a kulturních památek, muzeí, dokumentů a architektury, pocházející od několika lidských ras, které se zde sešly od dob domorodého kmene Tainů až po příchod Španělů, Evropanů a Afričanů. Země se zasloužila o zachování tohoto dědictví, stejně jako prostor, v kterém je uchováváno, a to včetně pečlivě udržovaných historických budov postavených v 15. a 16. století. [8] Kvalita a rozmanitost dominikánské architektury nemá v Karibiku obdoby. Ukázky art deca, karibských perníkových chaloupek i kubánské viktoriánské architektury jsou k vidění v Santiagu nebo v Santo Domingu. Zástupcem gotického slohu je srdce hlavního města Zona Colonial. Budovy v San Pedru de Macorís byly vybudovány z betonu v pozdně viktoriánském stylu a stavby v Puertu Plata kolísají mezi typickým antilským a čistě viktoriánským slohem. Své kouzlo mají ale i malé, jednopatrové a barevné venkovské domky pobité překládanými prkny. [Clammer et al., 2009]
24
Santo Domingo Santo Domingo, nejstarší dochované město na území Ameriky, založil v roce 1496 bratr Kryštofa Kolumba Bartolomé. Budovy starého města na západním břehu ústí řeky Ozama začaly vznikat o šest let později a tato část je od roku 1990 na seznamu světového kulturního dědictví lidstva UNESCO. Uprostřed Zony Colonial a na místě, které kdysi bývalo hlavním náměstím (Plaza Mayor), se dnes nachází Parque Colón (Kolumbův park) s bronzovou sochou Kryštofa Kolumba. Na tomto náměstí byla vybudována také první katedrála na americkém kontinentu Basilica Menor de Santa María de la Encarnación, kde sídlí arcibiskup a radnice Casa Consistorial.
Obrázek č. 5: Alcázar de Colón [8]
Jednou z nejstarších budov hlavního města je Casa de los Jesuitas (Jezuitský dům), který sloužil jako školní zařízení. První školu a univerzitu nejen na ostrově, ale i v celé Americe však založili dominikáni již v 16. století. Mezi další zajímavosti patří pevnost Fortaleza Ozama s věží Torre de Homenaje, Panteón Nacional, který je místem odpočinku národních hrdinů, nebo Alcázar de Colón, v jehož prostorách je v současnosti muzeum. [Leier a Benthues, 2010] San Cristobal Leží pouhých 30 kilometrů na západ od Santo Dominga a je rodištěm dominikánského diktátora Rafaela Trujilla. Právě s ním jsou spjaty všechny významné památky města. Zdejší kostel v hodnotě 4 milionů dolarů nebo nikdy nevyužité sídlo Castillo del Cerro jsou stavby postavené v období jeho krutovlády. Ke zhlédnutí je tu rovněž dům Casa de Coaba (Mahagonový dům), v kterém žil se svojí rodinou. [Clammer et al., 2009]
25
Altos de Chavón Tato vesnička rozkládající se východně od města La Romana byla vybudována v 70. a 80. letech 20. století jako rekonstrukce středověké vesnice z 16. století. Celá je postavena z kamene a korálu, je tvořena hezkými dlážděnými uličkami a její součástí je i amfiteátr s kapacitou 5000 míst, otevřený roku 1982. Nachází se zde obchůdky nabízející řemeslné výrobky, návrhářská škola, muzeum, kostel a několik uměleckých galerií. [Hanna a Stanford, 2010]
Obrázek č. 6: Altos de Chavón [1]
Higüey Higüey je významným poutním místem Dominikánské republiky. Ve městě se nachází Basilica de Nuestra Señora de Altagracia, kde se každoročně 21. ledna koná výroční pouť. Tato stavba zasvěcená patronce země má připomínat ruce sepjaté k modlitbě a sahá do výšky šedesáti metrů. Další významnou náboženskou stavbou je španělský kostel Basilica de Nuestra Señora de la Merced ze 16. století. [Hanna a Stanford, 2010] San Pedro de Macorís Město založili arabští, francouzští, italští, němečtí a španělští emigranti na začátku 19. století. V současnosti patří mezi důležité stavby Universidad Central del Este (Centrální univerzita východu), která zřetelně změnila zdejší městský životní styl, a kostel San Pedro Apostol, s věží viditelnou ze všech částí města. [5]
26
Santiago de Los Caballeros Druhé největší město Dominikánské republiky bylo založeno v roce 1495. Dnes je největším výrobcem strojově vyráběných cigaret a ručně balených doutníků, jejichž výroba funguje ve více než dvaceti továrnách. Některé z nich nabízejí pro turisty prohlídky, v rámci kterých je možné se seznámit s procesem ruční výroby. Santiago má velké množství viktoriánské architektury. Budovy byly vystavěny zejména ve španělském koloniálním stylu a řada z nich je zdobena dlaždicemi s malováním, krajkovými dřevořezbami nebo uměleckým kováním. Nejimpozantnější stavbou je památník z bílého mramoru Monumento a los Héroes de la Restauración, tyčící se do výšky 67 metrů. První fotoaparáty, kalkulačky nebo nejlepší exempláře zdobených masek jsou k vidění v Museo Folklórico de Tomás Morel. [Hanna a Stanford, 2010] Historický národní park La Isabela Tento národní park se rozkládá na východ od města El Castillo v severním regionu. Byl zřízen mimo jiné jako ochrana pozůstatků La Isabely, první evropské osady v Novém světě. Dodnes se zde v obdivuhodně netknutém stavu dochovala velká část domu Kryštofa Kolumba, strážní věž, dvě velká skladiště či kaple, která v té době zřejmě sloužila jako nemocnice. Ve zdejším muzeu jsou k vidění stovky vykopaných předmětů a na přilehlém políčku jsou pěstovány plodiny, které sloužily jako obživa domorodým Tainům i prvním osadníkům. [Harvey, 2007] Puerto Plata Puerto Plata (Stříbrný přístav) je hlavním městem severního pobřeží. Hlavní atrakci představuje Fortaleza de San Felipe, jedna z nejstarších pevností v karibské oblasti s pozoruhodným interiérem a malým muzeem, kde jsou vystaveny zejména zbytky zbraní z 16. století. Za návštěvu rovněž stojí Muzeum dominikánského jantaru, nabízející expozici hmyzu a drobných živočichů, kteří uvízli v pryskyřici před 50 miliony let. Na náměstí města stojí Catedral de San Felipe s pseudosecesními prvky a dodnes tu zůstalo zachováno několik dřevěných domů s dřevořezbami, postavených na přelomu 19. a 20. století. [Hanna a Stanford, 2010]
27
Obrázek č. 7: Fortaleza de San Felipe [8]
Lokalizační předpoklady kulturního charakteru se na území Dominikánské republiky nevyskytují s takovou četností, jako je tomu v případě předpokladů přírodního charakteru, ale vzhledem k historické hodnotě je jejich význam nezpochybnitelný. Kulturně – historické památky jsou velmi různorodé vzhledem k celé řadě kultur, které na tomto území působily. Nalezneme zde široké spektrum uměleckých slohů promítajících se do náboženských a kulturních staveb, ulic, měst či vesnic. Dominikánská republika je tedy nesporně svými památkami regionálního, národního a mezinárodního významu schopna uspokojit příznivce historie, architektury i vzdělávání.
2.1.3 Společenské předpoklady V Dominikánské republice se koná nesčetné množství slavností, takže prakticky neexistuje nevhodná doba pro návštěvu tohoto ostrovního státu. Velmi časté jsou fiestas patronales, pořádané na počest patrona nebo patronky zdejší vesnice, města či oblasti. Neobyčejné oblibě se těší také dobytkářské slavnosti a nechybí ani oslavy náboženského charakteru. [Harvey, 2007] Nedílnou součástí společenského života místních obyvatel je baseball a bohatou tradici zde mají také kohoutí zápasy. Mezi důležité události patří také festivaly národní hudby - merengue v hlavním městě a Puertu Plata. [Clammer et al., 2009] Samana Santa Oslavy svatého nebo též pašijového týdne se konají zpravidla v dubnu a jsou důležitým svátkem jak pro vyznavače voodoo, tak pro příznivce pravověrného křesťanství. 28
Zejména v chudinských čtvrtích (Santo Domingo, La Romana či San Padro de Macorís) probíhá hispánská verze tradičních haitských oslav tohoto svátku. Na popeleční středu vychází v ranních hodinách z kostela Iglesia de Carmen v Zoně Colonial procesí se sochou Ježíše Krista, které v doprovodu hudby putuje místními ulicemi. Mince, jimiž bývá socha zasypána, sem vhazují lidé, aby si získali Kristovu přízeň. [Harvey, 2007] Karneval Tato tradiční zábava probíhá po celé zemi každou únorovou neděli a vyvrcholením je karneval v Santo Domingu poslední únorový víkend a první víkend v březnu. Ke všem karnevalovým slavnostem neodmyslitelně patří kostýmy a masky, představující tradiční figury, a každý region obohacuje svoji oslavu typickými tradicemi a zvláštnostmi. Největší a současně nejorganizovanější karneval se koná ve městě La Vega. V hlavním městě se každoročně soutěží o nejkrásnější alegorický vůz a v Santiagu se bojuje o nejlepší ručně vyrobenou masku. Podobné oslavy pořádají také městečka Monte Cristi nebo Cabral. [Clammer et al., 2009]
Obrázek č. 8: Karnevalové masky [1]
Festival latinské hudby Dějištěm tohoto třídenního festivalu je Olympijský stadion v Santo Domingu. Tato velká událost probíhá vždy v říjnu a každoročně láká nejznámější interprety latinské hudby. V minulosti se zde představil například Tito Rojas, Enrique Iglesias nebo Jennifer Lopez. [Clammer et al., 2009]
29
Festival de Café Orgánico Od roku 2004 se v městečku Polo v jihozápadním regionu o prvním červnovém víkendu odehrává svátek bio kávy, kde zdejší pěstitelé slaví konec sklizně. Během dne jsou ve stáncích nabízeny umělecké předměty, řemeslné výrobky typické pro tuto oblast a samozřejmě káva. Pro děti je tu pořádána spousta her, zájemci mohou podniknout pěší túru do hor na odlehlé plantáže. Součástí oslav je i kávová přehlídka. Ve večerních hodinách se zde živě hraje typická dominikánská hudba. [Clammer et al., 2009]
2.2 Selektivní předpoklady „Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umožňuje vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu.“ [Drobná a Morávková, 2010, s. 19]
2.2.1 Demografické předpoklady Ve světovém žebříčku podle počtu obyvatel patří Dominikánské republice 86. místo, což ji řadí o jednu příčku před Českou republiku. Přirozený přírůstek obyvatel zde dosahuje 1,28 %. Z hlediska věkové struktury spadá 39,1 % obyvatelstva do kategorie mezi 25. a 54. rokem, druhou nejpočetnější skupinou jsou děti do 14 let (28,5 %). Mládež ve věkovém rozmezí mezi 15. a 24. rokem představuje 18,5 % a hranici 55 let překonalo 13,9 %. Průměrná délka života je u mužů 75,44 a u žen 79,88 let. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte je 20,3 let a na jednu ženu zde připadá 2.39 dětí. Gramotnost obyvatelstva dosahuje 90,1%. [3]
2.2.2 Sociologické předpoklady Dominikánská republika trpí výraznou nerovností v příjmech obyvatelstva. Zatímco nejchudší polovina obyvatel se dělí o méně než 1/5 hrubého domácího produktu, nejbohatších 10 % populace z něj dostává téměř 40 %. Pod hranicí chudoby žije na území země přibližně 35 % obyvatelstva. Vysoká nezaměstnanost a malá zaměstnanost zůstávají důležitou dlouhodobou výzvou. Míra nezaměstnanosti zde v roce 2012
30
dosáhla 14,7 %, což znamenalo nárůst o jednu desetinu procenta v porovnání s rokem 2011. U mladistvých ( 15 – 24 let) byla nezaměstnanost v roce 2011 téměř 30 %. [3] Dominikánci se více než kterýkoliv jiný karibský národ stěhují a jejich cílem jsou nejčastěji Spojené státy americké. Významné rozdíly panují také v postavení žen a mužů. Ženy tu pracují nejčastěji jako kancelářské síly bez kvalifikace či pomocnice v domácnostech a představují méně než 1/3 placené pracovní síly. K nejchudším skupinám obyvatelstva patří svobodné matky, což je téměř 30 % žen. [Clammer et al., 2009] Z uvedených skutečností je zřejmé, že v tomto ohledu má Dominikánská republika značné rezervy. Překážkou především pro rozvoj domácího cestovního ruchu je stále vysoký podíl místních obyvatel, kteří nemají prostředky k tomu, aby se do turismu zapojili. Propastné rozdíly v životní úrovni jsou rovněž důsledkem emigrace, což může mít negativní dopad i na vývoj tohoto odvětví jako celku. Lze totiž předpokládat, že zemi opouští zejména obyvatelstvo v produktivním věku a tato pracovní síla tedy může zemi v budoucnu chybět. Na druhou stranu je to právě turismus, který může přispět ke zlepšení stávající sociální situace, čehož jsou si podle mého názoru místní lidé vědomi a s tím přistupují i k zahraničním návštěvníkům.
2.2.3 Ekologické předpoklady Současné ekologické problémy způsobili jak místní obyvatelé tak turisté, přijíždějící do Dominikánské republiky každoročně v řádech několika milionů. Zásadními problémy jsou spotřeba vody, odlesňování a ohrožení mořských ekosystémů, především v přímořských oblastech. Neméně závažným problémem jsou odpadky, kterými jsou znečištěny řeky, vodní toky i pláže. Povědomí o nutnosti chránit tyto omezené zdroje stále roste a připravují se kroky k jejich ochraně před vnějšími tlaky. Stále větší důraz se klade na monitorování životního prostředí a turistiku nepoškozující zdejší přírodní a kulturní bohatství. [Clammer et al., 2009]
2.2.4 Politické předpoklady Dominikánská republika je demokratický stát se stabilní politickou situací v zemi a v této souvislosti zde tedy nehrozí žádná rizika. [7] 31
2.3 Realizační předpoklady „Realizační předpoklady umožňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech (střediscích) s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám.“ [Drobná a Morávková, 2010, s. 19]
2.3.1 Komunikační předpoklady V Dominikánské republice se nachází 10 mezinárodních letišť, z nichž nejméně tři jsou využívány především pro vnitrostátní lety. Mezi nejvýznamnější letiště patří Las Américas u Santo Dominga, La Romana či Punta Cana. Z mezinárodních leteckých společností sem vypravují lety například American Airlines, Air Canada, Iberia, Condor nebo Air France. [Clammer et al., 2009] Silniční síť země je dobře rozvinutá a dosahuje délky přes 17 000 kilometrů. Výstavba a opravy komunikací zde nadále pokračují zejména zásluhou projektů, které financuje Světová banka a další mezinárodní instituce. [7] Nejrozšířenější je autobusová doprava, jejíž četné linky zabezpečují spojení po celé zemi. Síť tvoří dálkové spoje první třídy primera a minibusy gua – gua, které jezdí v intervalu 15 až 30 minut, a pro nástup a výstup lze využít kterékoliv místo na trase. Zástupcem vodní dopravy je linka mezi městy Samaná a Sabana de la Mar na severovýchodě země a pravidelný mezinárodní trajekt mezi Dominikánskou republikou a Portorikem. [Clammer et al., 2009] Železniční síť představuje 1600 kilometrů země, ale pouhé 104 kilometry jsou využívány pro běžnou přepravu. [7]
2.3.2 Materiálně – technická základna „Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu.“ [Drobná a Morávková, 2010, s. 19]
32
2.3.2.1 Ubytovací zařízení Nejlevnější ubytování nabízejí v Dominikánské republice levné hotely a tradiční pensiones. Pokoje levných hotelů se vyznačují jednoduchým vybavením, nocleh zde stojí 10 – 20 USD, a některé umožňují za příplatek 1,50 USD ubytování s klimatizací a televizním přijímačem. Pensiones je označení pro pokoje v domech místních obyvatel a ceny za noc se tu pohybují od 50 do 200 RDS, což je méně než 10 USD. [Harvey, 2007] Hotely střední cenové kategorie se nacházejí zejména v místech, která hojně navštěvují zahraniční turisté. Vyznačují se větším pohodlím, lepším zařízením a pokoje tu stojí mezi 25 – 45 USD. Výrazně vyšší cena je v luxusních nezávislých hotelech, kde se nocleh pohybuje od 80 do 150 USD. Nezávislé hotely jsou většinou situovány v moderních budovách či kamenných palácích z koloniálního období a kvalita i nabízené služby se stejně jako v ostatních zařízeních liší. V období hlavní turistické sezóny, tedy od poloviny prosince do konce března, se zde ceny zvyšují až o 20 %. [Harvey, 2007]
Obrázek č. 9: All – inclusive resort Punta Cana [9]
Dominikánská republika má nespočet hotelů all – inclusive, které nabízejí vysokou úroveň služeb a nízké ceny. Leží zpravidla u nejlepších pláží či na promenádách s rušným večerním životem a právě zásluhou široké nabídky tohoto typu ubytování se země stala nejpopulárnější destinací v celém Karibiku. [Harvey, 2007] 2.3.2.2 Stravovací zařízení Stravování je v Dominikánské republice cenově příjemnou záležitostí především ve skromnějších restauracích. Podniky s lepším vybavením a formálnější atmosférou jsou
33
o trochu dražší, ale v porovnání s Evropou a Severní Amerikou jsou stále přijatelné. Kromě podniků cafeterías se ve všech stravovacích zařízeních připočítává k ceně desetiprocentní přirážka za obsluhu a daň ve výši osmi procent. Spropitné se zde zpravidla pohybuje kolem deseti procent z ceny. Ve velkém počtu se tu nachází cafeterías, skromné podniky nabízející nejlevnější stravování, nebo comedores, příjemné rodinné restaurace podávající typickou dominikánskou kuchyni. Neobyčejné oblibě se těší také podniky rychlého občerstvení pica pollos nebo stánky pollo al carbón, zaměřené především na jídla z kuřete. V přímořských letoviscích a ve velkých městech je několik restaurací specializovaných na náročnou klientelu. Zde se stejně jako v jídelnách hotelových komplexů all – inclusive připravují zejména pokrmy mezinárodní kuchyně. [Harvey, 2007] 2.3.2.3 Ostatní zařízení Dominikánská republika má co nabídnout i milovníkům golfu. Země v současnosti disponuje 35 golfovými hřišti, která vyhovují nejpřísnějším normám, skýtají kvalitní služby a navíc poskytují krásné výhledy na pobřeží. Právě v jeho blízkosti byla převážná část hřišť vybudována a poloha nepochybně patří mezi jejich přednosti. Zdejší podmínky navíc umožňují provozovat tento sport po celý rok, což je výsadou jen mála destinací. V oblasti Casa de Campo v provincii La Romana se nachází jedno z nejlepších světových hřišť „Teeth of the Dog“ [1], jež má na svém kontě významná ocenění. Další najdeme například v letoviscích Bávaro, Punta Cana, Puerto Plata či Samaná. [1]
Obrázek č. 10: Golfové hřiště Punta Cana [1]
34
V létě tohoto roku byl v dominikánském letovisku Punta Cana otevřen první zábavní eko park, nesoucí název Bavaro Adventure. Tento projekt je unikátní v tom, že z 95 % nezatěžuje životní prostředí škodlivými emisemi, neboť většina atrakcí se uvádí do pohybu lidskou silou. Park je určen pro děti i dospělé a nabízí atrakce jako zorbingová dráha, hřiště na paintball, bungee trampolína, lety horkovzdušným balónem, prolézačky v korunách stromů či letový simulátor. [10] Jednou z nejlepších lokalit pro provozování vodních sportů je Cabarete. Toto město, ležící na severním pobřeží, patří k nejlepším místům světa na kitesurfing a panují zde rovněž výborné podmínky pro windsurfing. Výuku těchto sportů zprostředkovávají některé místní školy. Dominikánská republika nabízí také surfing, bodybording, wakeboarding, potápění, vodáctví či rybaření. Pokud jde o pozemní sporty, z těch typičtějších je k dispozici pěší turistika, horská cyklistika nebo jezdectví a mezi ty netradiční lze zařadit například cascading, spočívající ve šplhání na vrchol vodopádů a následné skákání či klouzání dolů. [Clammer et al., 2009]
35
3 Analýza cestovního ruchu a jeho význam pro ekonomiku země Následující stránky bakalářské práce budou věnovány analýze cestovního ruchu v Dominikánské republice a jeho postavení v národním hospodářství země v letech 2008 – 2012. V jednotlivých kapitolách je soustředěna pozornost na příjezdový cestovní ruch, ubytování z hlediska kapacity a jejího využití, zaměstnanost v turismu, vliv tohoto odvětví na hrubý domácí produkt a v závěru pak na příjmy z cestovního ruchu.
3.1 Příjezdový cestovní ruch „V aktivním zahraničním cestovním ruchu (inbound tourism) jde o příjezd zahraničních návštěvníků do cílové země (příjezdový cestovní ruch – incoming), jejichž výdaje se v navštívené zemi projevují v aktivech bilance cestovního ruchu jako součásti platební bilance státu.“ [Hesková, 2011, s. 25] Za posledních dvacet let doznal příjezdový cestovní ruch Dominikánské republiky nemalých změn, zejména, co se počtu návštěvníků týče. Na začátku tohoto období, tedy v roce 1993, přicestovalo do země leteckou dopravou 1 509 035 návštěvníků. O deset let později byl jejich počet více než dvojnásobný, když dosáhl 3 283 138 návštěvníků a důležitým mezníkem z hlediska návštěvnosti byl i rok 2013, kdy Dominikánskou republiku navštívilo 4 689 770 návštěvníků. [11] Na konci 90. let byla hlavním zdrojem turistů Evropa, respektive pět nejvyspělejších států (Německo, Španělsko, Itálie, Francie a Velká Británie), jejichž turisté se na příjezdovém cestovním ruchu podíleli nejvíce (v roce 1999 téměř polovina všech příjezdů). Dominantní postavení Evropy skončilo v roce 2003, kdy se natrvalo do popředí dostali turisté ze severoamerických zemí. Jejich počet vzrostl od roku 1999 více než trojnásobně (ze 717 104 na 2 334 437 v roce 2013). Česká republika se samostatně ve statistikách příjezdového turismu objevuje poprvé v roce 2007, kdy sem přicestovalo 3 818 návštěvníků. [11] Nyní se již budeme zabývat objemem příjezdů v jednotlivých letech vytyčeného období, a to leteckou i lodní dopravou. Zatímco v prvním případě jsou zde uvedeny pouze příjezdy zahraničních návštěvníků (nerezidentů), u lodní dopravy se jedná o
36
celkový počet pasažérů, neboť statistiky neobsahují podrobné údaje, tak jako je tomu u letecké dopravy.
3.1.1 Celkový počet turistů cestujících leteckou dopravou
Počet turistů cestujících leteckou dopravou v letech 2008 - 2012 4 562 606
4 600 000 4 500 000 4 400 000 4 300 000 4 200 000 4 100 000 4 000 000 3 900 000 3 800 000 3 700 000 3 600 000
4 306 431 4 124 543 3 979 672
2008
3 992 303
2009
2010
2011
2012
Počet nerezidentů
Graf č. 1: Počet turistů cestujících leteckou dopravou v letech 2008 – 2012 [11]
Jak můžeme vidět na tomto grafu, počet turistů cestujících do Dominikánské republiky leteckou dopravou rostl po celé pětileté období, a to i přes probíhající celosvětovou ekonomickou krizi. Ta se na leteckých příjezdech podepsala zejména pomalým tempem růstu v úvodních dvou letech, kdy byly zaznamenány vůbec nejmenší nárůsty od roku 2003. Počet návštěvníků v této době vzrostl o 12 721, což byl nárůst velmi nepatrný ve srovnání s ostatními roky. Ve zbývajícím období stoupala návštěvnost výrazně rychleji. Hned v roce 2010 byla překročena hranice 100 000 nově přijíždějících návštěvníků, neboť byl zaznamenán vzestup o 3,3 %. Rekordním byl rok 2012, kdy do země přicestovalo 4 562 606 návštěvníků. Významný podíl na příjezdovém cestovním ruchu mají cizinci, kteří průměrně představovali 86 % všech nerezidentů a z velké míry sem míří za poznáním nových míst či kultury. Na zbývajících 14 % se pak podílejí Dominikánci, kteří trvale žijí v zahraničí a vracejí se tak zpět na rodnou půdu. [11]
37
Počet turistů v Dominikánské republice v 1. čtvrtletí 2008 – 2012 1 400 000 1 350 000 1 300 000 1 250 000 1 200 000 1 150 000 1 100 000 1 050 000 2008
2009
2010
2011
2012
Počet nerezidentů Graf č. 2: Počet turistů v Dominikánské republice v 1. čtvrtletí 2008 – 2012 [11]
Největší příliv turistů je v Dominikánské republice tradičně v prvním čtvrtletí roku, kdy jsou zde příjemné teploty, nejmenší srážky a nehrozí žádné hurikány. Nejslabší z celého pětiletého cyklu bylo první čtvrtletí roku 2009, kdy sem přicestovalo 1 175 812 návštěvníků, což znamenalo pokles o 5,2 % v porovnání se stejným obdobím roku 2008. Tento úbytek způsobil menší zájem o rekreaci ze strany zahraničních návštěvníků, kteří si zřejmě kvůli obavám z hospodářské krize dovolenou raději odepřeli. Od roku 2010 návštěvnost v této době stoupala zhruba o 2 až 8 %, a to i přes nepříznivé lednové události, jakými bylo například ničivé zemětřesení na sousedním Haiti v roce 2010 či výskyt cholery na ostrově Hispaniola o rok později. V prvním čtvrtletí roku 2012 navštívilo zemi 1 355 749 turistů, což bylo prozatím nejvíce od roku 1978. Žebříčku v počtu příjezdů vévodí zpravidla měsíce březen a prosinec. První zmíněný byl v čele v letech 2008, 2010 i 2012 a druhý jmenovaný pak dominoval těm zbývajícím. [11] Pozorování keporkaků u poloostrova Samaná, zdejší karnevaly, prožití vánočních svátků s rodinou a přáteli či oslava nového roku v netradičním prostředí jsou zřejmě hlavními důvody, proč právě v tuto dobu je nápor turistů největší. Nejvíce příjezdů v období 2008 – 2012 bylo realizováno na letišti Punta Cana, které využívají zejména zahraniční turisté směřující do stejnojmenné turistické oblasti či do 38
dalších středisek na východním pobřeží. Právě na toto letiště přicestovala v letech 2011 a 2012 více než polovina všech nerezidentů a v obou letech ji tvořili přibližně z 99,8 % cizinci. Dominikánci naproti tomu nejčastěji využívali letiště ve velkých městech, tedy Las Americas u Santo Dominga a Cibao v Santiagu de Los Caballeros. [11]
3.1.2 Celkový počet turistů cestujících lodní dopravou
Počet cestujících lodní dopravou v letech 2008 - 2012 475 206
496 728
500 000
352 539
347 914
450 000 400 000
338 170
350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Počet cestujících
Graf č. 3: Počet cestujících lodní dopravou v letech 2008 – 2012 [11]
Jak můžeme vidět na tomto grafu, lodní dopravu využívá jen malé procento cestujících. V posledních třech letech navíc počet rapidně klesl a tento druh dopravy tedy z hlediska příjezdů ztrácí na významu. K nejvýraznějšímu úbytku došlo v roce 2010, v jehož průběhu cestovalo lodí celkem 352 539 cestujících, což je o 29 % méně ve srovnání s rokem předchozím. Na tomto poklesu se podílely všechny tři přístavy, které v tomto roce přepravovaly cestující. V hlavním městě se počet pasažérů snížil o 67,4 %, na poloostrově Samaná o 20,6 % a v La Romana o 22,5 % oproti roku 2009. Za tak zřetelným rozdílem u přístavu Santo Domingo stojí mimo jiné i úbytek cestujících o více než 38 000, kteří přijíždějí do Dominikánské republiky trajekty. Ty sem pravidelně jezdí například z Portorika. Jediný nárůst během pětiletého cyklu můžeme vidět v roce 2009, kdy lodní dopravu využilo o 4,5 % více cestujících než v roce 2008, a to i přesto, že přístavy Santo 39
Domingo i La Romana zaznamenaly pokles. Jediným přístavem, kde stoupal počet cestujících, byl přístav Samaná, který dosáhl o 61 532 cestujících více než v předchozím roce. [11]
3.1.3 Profil zahraničních návštěvníků Dominikánské republiky Na základě statistických údajů Centrální banky Dominikánské republiky se v následující části zaměříme na strukturu návštěvníků, kteří přicestovali do země leteckou dopravou z hlediska pohlaví, věku, národnosti a motivu cesty. Obecně můžeme složení návštěvníků podle pohlaví v letech 2008 - 2012 shrnout následovně: muži byli v počtu příjezdů aktivnější v prvních dvou letech, ženy pak převládaly ve zbytku sledovaného období. Pro názornější představu: v úvodních dvanácti měsících byl poměr 45,8 % : 54,2 % ve prospěch mužů, v roce 2010 bylo z celkového počtu návštěvníků 52,9 % ženského pohlaví a 47,1 % pohlaví mužského. [11]
Struktura zahraničních návštěvníků podle věku 40
36 33
35 30
37
36
33 28
27 27
26 26
27 24
27 23
25
22
0 - 12 13 - 20
20
21 - 35 36 - 49
15 10
9 6
8 5
5
4
5
9
8
9
50 a více
5
0 2008
2009
2010
2011
2012
Graf č. 4: Struktura zahraničních návštěvníků podle věku (v %) [11]
Tento graf nám ukazuje, jaká byla struktura návštěvníků z hlediska jejich věku v jednotlivých letech. Jak můžete vidět, nejpočetnější skupinou byli stabilně návštěvníci ve věku 21 až 35 let, jejichž podíl na turistickém trhu od roku 2010 roste.
40
To bylo způsobeno jednak pomalejším tempem růstu u věkové kategorie od 36 do 49 let a rovněž poklesem počtu turistů starších 50ti let. Právě během roku 2010 došlo k úbytku o 59 410 turistů, tj. zhruba o 5,6 % v porovnání s rokem 2009. Skutečnost, že právě turisté od 21 do 35 let mají největší podíl na trhu, zřejmě ovlivňuje také to, že tato skupina, více než kterákoliv jiná, vyhledává Dominikánskou republiku rovněž jako svatební destinaci, místo s bujarým nočním životem či nabídkou adrenalinových zážitků, jakým může být například kiteboarding v Cabarete. Řada z nich má navíc díky jazykové vybavenosti vhodné podmínky pro nezávislé cestování. Na následujícím grafu je znázorněn podíl jednotlivých světových regionů na celkovém trhu Dominikánské republiky.
Podíl světových regionů na příjezdech v letech 2008 – 2012
32,64
53,73 0,31 8,25
5,07
Severní Amerika
Střední Amerika a Karibik
Jižní Amerika
Asie a zbytek světa
Evropa
Graf č. 5: Podíl světových regionů na příjezdech v letech 2008 – 2012 (v %) [11] 4
Nejvýznamnějším zdrojem turistů pro Dominikánskou republiku je Severní Amerika, odkud průměrně přicestovalo 53,7 % turistů. Počet návštěvníků každý rok stoupal a podle statistik tomu nebylo jinak ani v roce 2013, což svědčí o stále rostoucím významu severoamerického kontinentu pro tuto zemi. Jednoznačně největší podíl mají Spojené státy americké. [11] Turisté mají do Dominikánské republiky vynikající letecké spojení z většiny velkých měst. Cesta sem navíc trvá krátkou dobu a například New York je 4
Graf vychází z průměrného počtu příjezdů v letech 2008 - 2012
41
odsud vzdálený necelé čtyři hodiny letu. [8, 12] V průběhu sledovaného pětiletého cyklu byl u USA zaznamenán průměrný meziroční nárůst návštěvníků o 8,4 %. Druhou nejvýznačnější zemí Severní Ameriky i celkově byla Kanada, jejíž počet turistů rovněž stoupal, a to meziročně o 1,9 %. [11] V tomto případě, stejně jako u USA, vysokou návštěvnost podle všeho pozitivně ovlivňuje relativně krátká vzdálenost a s tím související cenová dostupnost. Ze zemí Střední Ameriky a Karibiku přicestovalo prozatím nejvíce turistů v roce 2012 – celkem 193 538. Největším zdrojem turistického trhu bylo Portoriko, a to s výrazným rozdílem oproti ostatním zemím této oblasti. Například v již zmíněném roce 2012 přijelo do Dominikánské republiky 112 593 Portorikánců. Druhou zemí v celkovém pořadí a současně nejproduktivnější ze všech středoamerických států byla Panama, odkud přicestovalo 14 306 turistů. Takto patrné rozdíly byly zaznamenány i v letech 2008 – 2011. Dále sem cestovali také turisté z Kostariky či sousedního Haiti. [11] Turisté z Jižní Ameriky představují s průměrným podílem 8,25 % na příjezdovém cestovním ruchu třetí nejpočetnější skupinu přijíždějící do Dominikánské republiky. Během sledovaného pětiletého období navíc zaznamenali průměrný meziroční nárůst o 32 %. Na růstu se podílely všechny země s výjimkou Ekvádoru, který jako jediný zaregistroval pokles přibližně o 4,2 %. Nejvíce turistů sem přicestovalo z Argentiny, Venezuely a Brazílie. [11] Velká část jihoamerických turistů má navíc nespornou výhodu, pokud jde o dorozumívání se v zemi. Nemusejí řešit jazykovou bariéru, neboť španělština je rodným jazykem mnohých z nich. Zatímco například Bahamy jsou cílem především turistů z USA a turisté z Evropy zde z hlediska příjezdového cestovního ruchu zaujímají jen malý podíl [13], pro Dominikánskou republiku jsou evropské země důležitou zdrojovou oblastí. Skutečnost, že země jako jedna z mála ve Střední Americe i Karibiku není závislá pouze na jediném zdroji se zdá být výhodou, neboť Dominikánská republika patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím státům v celé oblasti. Evropané průměrně tvořili 32,6 % zahraničních turistů a jejich návštěvnost zaznamenala průměrný meziroční pokles o 4,1 %, což znamená, že i nadále ztrácí ze svého podílu. Z evropských zemí se nejvíce podílela na příjezdovém cestovním ruchu Francie, která byla zároveň z celkového hlediska třetím nejdůležitějším zdrojem turistů pro Dominikánskou republiku. Přesto v letech 2008 – 2012 zaznamenala průměrný
42
meziroční pokles o 3,1 %. Úbytek turistů byl zaregistrován rovněž u dalších zemí, jako například Španělska (- 8,7 %), Německa (- 2,8 %), Velké Británie (- 13,4 %) nebo Itálie (- 7,4 %). Tato destinace byla naopak stále populárnější mezi Rusy, u nichž byl zaregistrován průměrný meziroční nárůst o 77,7 %. [11] Úbytek návštěvníků ze zmíněných evropských zemí je zřejmě zapříčiněn tím, že velká část těchto turistů zemi již navštívila, a tudíž jsou pro ně atraktivnější dosud nenavštívené destinace. Na druhou stranu procentuální nárůst ruských turistů svědčí o jejich zájmu poznat tuto zemi. Velmi nepatrný podíl zaujímaly státy Asie a zbytku světa, jejichž celkový počet návštěvníků se v období 2008 - 2012 pohyboval mezi 9 600 – 12 000. Nejvíce se na těchto číslech podílelo Japonsko, dále pak Austrálie, Izrael či Jižní Korea. [11] Jedním z faktorů, který zřejmě ovlivňuje návštěvnost z těchto oblastí, je malé povědomí o Dominikánské republice, neboť doposud byly marketingové kampaně na těchto trzích vedeny v menším měřítku než v USA či Evropě. V letošním roce se poprvé jednotná kampaň prezentující tuto zemi jako ideální exotickou destinaci dostane na všechny trhy, což by mělo pozitivně ovlivnit i příliv turistů z těchto zemí. [14]
Struktura turistů podle motivu cesty v roce 2012
0,48
0,18
2,64 1,62
2,63
92,45
Rekreace Konference a shromáždění Přátelé apod.
Obchodní cesty Studium Ostatní
Graf č. 6: Struktura turistů podle motivu cesty v roce 2012 (v %) [11]
Nyní se podíváme, jaké motivy vedly turisty k návštěvě Dominikánské republiky, a pozornost budeme věnovat zejména roku 2012. Ten byl z hlediska počtu turistů
43
rekordní a zároveň v jeho průběhu došlo k obměně pořadí motivů, což jej odlišuje od let předchozích. Z tohoto grafu je na první pohled zřejmé, že převážná většina turistů vycestovala do země za rekreací, tedy s cílem odpočinout si od každodenních povinností a načerpat fyzické i duševní síly. Pro naplnění těchto potřeb má Dominikánská republika patřičné předpoklady, a to především zásluhou rozlehlých pláží, širokého spektra sportovního i kulturního vyžití napříč všemi regiony a rovněž nesčetnému množství all – inclusive resortů, které zabezpečí turistům veškerý komfort. Na své si tedy přijdou jak milovníci aktivního tak pasivního odpočinku. Za rekreačními aktivitami přicestovalo 4 218 079 turistů, což je 92,45 % všech nerezidentů cestujících do této destinace leteckou dopravou. Zatímco v letech 2008 - 2011 byly druhým nejčastějším motivem cesty obchodního charakteru, v roce 2012 se nejvíce uskutečňovaly cesty se stimulem návštěvy přátel či rodiny. Za tímto účelem sem nejvíce přijížděli Američané a z evropských národů pak Španělé, kteří jsou s Dominikánskou republikou spjati historickým vývojem. [11] V případě tohoto typu cestování jde především o udržování vztahů s příbuznými či kamarády, kteří zde žijí, ale do této skupiny bychom mohli zařadit také turisty, kteří chtějí navázat nové vztahy se svými předky, neboť je s touto zemí pojí citová vazba. Obchodní cesty, jejichž cílem bývá často navázání nových kontaktů a případné spolupráce nebo rozšíření té stávající, byly soustředěny zejména do oblasti kolem hlavního města, které je centrem ekonomického života. Na letiště u Santo Dominga přicestovalo 86,6 % všech turistů přijíždějících do země za obchodem. Za jiným účelem než rekreace dorazilo do Dominikánské republiky 344 527 turistů. [11]
44
3.2 Ubytování S uspokojováním potřeb návštěvníků dané země je úzce spjata materiálně – technická základna, jejíž nedílnou součástí jsou mimo jiné i ubytovací zařízení. Na jejich kapacitě je odvislý počet návštěvníků, jenž může v zemi pobývat, a jejich rozmach, ať už kvantitativní či kvalitativní, je ovlivňován rozvojem cestovního ruchu v destinaci. V této části práce se zaměříme na vývoj v počtu hotelových pokojů, míru obsazenosti z hlediska celku i podle jednotlivých regionů, průměrnou délku pobytu, průměrnou útratu a v neposlední řadě na strukturu návštěvníků podle typu ubytovacího zařízení.
3.2.1 Kapacita hotelových pokojů Podle Asociace hotelů a turismu Dominikánské republiky – Asonahores disponuje země největším počtem hotelových pokojů v Karibiku. Své zastoupení zde mají světové značky jako Holiday Inn, Crowne Plaza, JW Marriott, Hilton, Windham a další. [8] Na základě průzkumu karibského hotelového trhu, který zpracovala konzultační společnosti HVS, patří Dominikánská republika spolu s Kubou a Jamajkou mezi státy, jejichž hotelový trh je ovládán all-inclusive resorty. [15] Četnost těchto zařízení v zemi je zřejmě dána zvyšujícími se požadavky na pohodlí a kvalitu služeb ze strany návštěvníků a dost možná byla ovlivněna i náročnou klientelou z Evropy v minulosti.
Kapacita hotelových pokojů v Dominikánské republice v letech 2008 - 2012 68 000 67 500 67 000 66 500 66 000 65 500 65 000 2008
2009
2010
2011
2012
Hotelové pokoje
Graf č. 7: Kapacita hotelových pokojů v Dominikánské republice v letech 2008 – 2012 [11]
45
Na tomto grafu je znázorněn vývoj počtu hotelových pokojů v Dominikánské republice během sledovaných pěti let. Na grafu vidíme, že křivka znázorňující počet v jednotlivých letech má po většinu sledovaného období klesající charakter, ve skutečnosti byl ale zaznamenán průměrný meziroční nárůst o 0,19 %. Vše do značné míry ovlivnil nárůst v roce 2009. V tomto roce bylo pro potenciální turisty k dispozici celkem 67 575 pokojů, což bylo o 1740 hotelových jednotek více než v roce 2008. Pokles hotelových pokojů v následujících dvou letech byl důsledkem nižší poptávky ze strany zahraničních návštěvníků v roce 2009, kteří omezili cesty za rekreací a nově vybudované jednotky tak nebyly dostatečně využity. K ustálení počtu došlo až na konci pětiletého cyklu a v roce 2012 disponovala země celkem 66 323 hotelovými pokoji. [11] Skutečnost, že toto množství nedostačuje poptávce, která navíc roste spolu s každoročně se zvyšujícím počtem návštěvníků, dokazuje to, že v letech 2012 – 2022 má být na základě Národního rozvojového plánu vybudováno 30 000 nových pokojů, které mají přilákat do země dalších 10 milionů turistů. Investice do této výstavby by měly dosáhnout 3 600 mld. amerických dolarů, což je 120 tisíc dolarů za jeden pokoj. [16]
3.2.2 Obsazenost v hotelových zařízeních Obsazenost hotelových zařízení je jedním z primárních ukazatelů jeho ekonomické výkonnosti. [Křížek a Neufus, 2011] Výkonnost jednotlivých zařízení se pak promítá do národního hospodářství dané země a skutečný přínos mají zejména ta hotelová zařízení, jež patří místním obyvatelům. Právě jejich využíváním podporujeme národní ekonomiku a přispíváme, mimo jiné, i k rozvoji cestovního ruchu. Průměrná míra obsazenosti se v letech 2008 – 2012 pohybovala v rozmezí od 66 % do 70,4 %. Nejmenší byla v roce 2009, kdy klesla o 4,4 % oproti roku 2008 , tedy ze zmíněné nejvyšší hodnoty na hodnotu nejnižší. V tomto roce bylo odvětví cestovního ruchu zasaženo celosvětovou ekonomickou krizí a Dominikánská republika zaznamenala druhý nejmenší nárůst v počtu návštěvníků od roku 2002. Paradoxně během něj došlo také k navýšení hotelové kapacity, a to dokonce na nejvyšší hodnotu v historii. Průměrná míra obsazenosti od roku 2010 postupně stoupala a v roce 2012 o tři desetiny procenta opět překročila hranici sedmdesáti procent. [11]
46
Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení v 1. čtvrtletí 87,6 85,7 88,0
83,3 81,6
86,0
79,6
84,0 82,0 80,0 78,0 76,0 74,0 2008
2009
2010
2011
2012
Míra obsazenosti
Graf č. 8: Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení v 1. čtvrtletí (v %) [11]
Nejvíce turistů zpravidla cestuje do Dominikánské republiky v 1. čtvrtletí roku. V tomto období jsou hotelová zařízení nejvíce vytížena a na výše uvedeném grafu můžeme vidět, do jaké míry tomu průměrně bylo v jednotlivých letech. Vůbec nejvyšší obsazenosti dosáhla hotelová zařízení v únoru roku 2008, kdy se v letovisku Punta Cana – Bávaro vyšplhala na 96,8 % a v La Romana a Bayahíbe na 96,3 %. [11] Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení podle turistických oblastí 2008
2009
2010
2011
2012
Santo Domingo
62,4
59,2
63,8
60,3
57,3
Boca Chica, Juan Dolio
64,5
57,4
61,1
61,2
62,8
Romana, Bayahíbe
75,4
73,1
71,9
75,3
75,7
Punta Cana, Bávaro
77,5
71,9
72,8
76,3
77,4
Puerto Plata
61,4
60,1
54,6
53,4
56,6
Sosúa, Cabarete
60,8
56,7
46,3
52,5
48,9
Samaná
60,2
57,4
67,2
68,6
68,0
Tabulka č. 1: Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení podle turistických oblastí (v %) [11]
47
Míra obsazenosti hotelů rovněž vypovídá o oblíbenosti jednotlivých turistických regionů. Na základě dat v tabulce tedy můžeme říci, že největší popularitě se těší východní pobřeží, kde hotelová zařízení stabilně dosahovala obsazenosti vyšší než 70%. Stoupal také zájem o severovýchodní oblast Samaná, která je známá zejména díky pozorování keporkaků. Nejvýraznější ztráty zaznamenal sever země, tedy letoviska na pátém a šestém řádku v tabulce a během posledních dvou let ztratilo také hlavní město země – Santo Domingo.
3.2.3 Průměrná délka pobytu Délka pobytu zpravidla souvisí s cenou, již jsme schopni za pobyt zaplatit, a také s objemem volného času, který vlastníme a jsme jej ochotni využít k určité činnosti. Zatímco u zahraničních návštěvníků se průměrná délka pobytu pohybovala kolem osmi až devíti nocí, u Dominikánců – nerezidentů to bylo okolo šestnácti až sedmnácti nocí. U obou skupin byly nejdelší pobyty uskutečňovány v roce 2009 (9,14 a 17,77 nocí). Naopak nejkratší byly zahraničními návštěvníky realizovány v roce 2012 – 8,46 nocí a v případě Dominikánců v roce 2008 – 16,35 nocí. [11] Tento rozdíl je zapříčiněn především tím, že Dominikánci sem přijíždějí nejen za účelem dovolené, ale také navštívit svoji rodinu nebo známé, s čímž souvisí také nižší náklady spojené s pobytem.
3.2.4 Průměrná útrata turistů Průměrná denní útrata zahraničních návštěvníků se v letech 2008 – 2012 pohybovala od 107,02 do 118,36 amerických dolarů. Nejvíce šetřili turisté v roce 2009, kdy výdaje poklesly na uvedenou spodní hranici, což způsobily obavy z právě probíhající ekonomické krize. Zjevná byla snaha šetřit, neboť v tomto roce sem za rekreací přicestovalo o téměř 46 tisíc návštěvníků méně než v předchozím roce, a naopak stoupal počet cest s motivem obchodu, studia, účasti na konferenci či návštěvy rodiny. Od roku 2009 vzrostla průměrná denní útrata cizinců o 11,34 amerických dolarů a výše uvedené horní hranice dosáhla v roce 2012. [11] Průměrná útrata Dominikánců - nerezidentů během celého pobytu vzrostla v průběhu sledovaného pětiletého cyklu o téměř 112 amerických dolarů (z 678,82 na 790,08 dolarů). [11] Porovnávat celkový objem výdajů obou skupin turistů nelze vzhledem k velkému početnímu rozdílu. Přesto, srovnáme - li útratu z hlediska jednotlivců,
48
zjistíme, že výrazně více utrácejí v Dominikánské republice zahraniční turisté, kteří zde tráví až o polovinu kratší dobu než Dominikánci.
3.2.5 Struktura návštěvníků podle typu ubytovacího zařízení
Struktura turistů podle typu ubytování v roce 2012
1 075 599
3 487 007
Hotely
Ostatní
Graf č. 9: Struktura turistů podle typu ubytování v roce 2012 [11] 5
Jak můžeme vidět na tomto grafu, hotelová zařízení využilo v roce 2012 celkem 3 487 007 hostů, což představuje přibližně 76,4 % všech nerezidentů. Klientelu hotelů tvořili především zahraniční turisté, Dominikánci při cestách do Dominikánské republiky dávají přednost spíše ostatním kategoriím ubytování. To je zřejmě způsobeno tím, že zemi znají a je pro ně tedy jednodušší nezávislá forma cestování. Navíc jsou jejich pobyty prakticky o polovinu delší, než je tomu v případě turistů z ciziny, což do jisté míry ovlivňuje také výběr ubytovacího zařízení. Dominikánci se na celkové návštěvnosti ostatních zařízení podíleli 58,8 %. Souhrnně můžeme říci, že rok 2012 navázal na trend předchozích let a v tomto ohledu se struktura návštěvníků nijak výrazně během let 2008 – 2012 nezměnila. [11]
5
Zdroj, na jehož základě byl zpracován graf, neuvádí, jaká zařízení patří do kategorie ostatní. Kromě hotelových zařízení jsou v zemi k dispozici apartmány, penziony, cabanas, ranče, vily a ubytování nabízí také Surf kemp v Cabarete. Návštěvníci mohou být ubytováni také u přátel či rodiny.
49
3.3 Zaměstnanost v cestovním ruchu Jedním z hlavních přínosů cestovního ruchu je bezesporu tvorba pracovních míst, a tedy i podíl na celkové zaměstnanosti v zemi. Přesto, že odvětví turismu patří v Dominikánské republice k důležitým producentům pracovních míst, celková zaměstnanost v zemi je velmi malá. V letech 2008 – 2012 se pohybovala mezi 45,8 – 48,2 %, naopak nezaměstnanost dosahovala mezi 14,1 – 14,9 %. [17] Přispět ke zlepšení stávající situace by mohla plánovaná výstavba hotelových pokojů v následujících osmi letech a s tím související cíl – navýšení počtu turistů na 10 milionů. Podle prezidenta Asociace hotelů a turismu Artura Villanuevy se kalkuluje s tím, že na každého turistu bude potřeba 1,2 pracovníka, což se projeví rovněž na počtu pracovních míst. [18] Tento záměr má vzhledem ke stabilně rostoucímu počtu návštěvníků své opodstatnění, otázkou však zůstává, zda bude země schopna tyto kapacity skutečně naplnit a uplatnit tedy nové pracovní síly. Vezmeme – li v úvahu vývoj návštěvnosti v posledních letech například u evropských zemí, které zde ještě v roce 2002 dominovaly a skutečnost, že hotelová zařízení nyní dosahují obsazenosti kolem 70 %, pak lze tento úmysl považovat za poněkud riskantní. Rozhodující tedy pravděpodobně bude úspěšnost marketingových kampaní a zda si země i nadále udrží status módní destinace.
3.3.1 Vliv turismu na zaměstnanost „Vliv turismu na zaměstnanost je vedle vlivu na HDP druhým základním ukazatelem postavení turismu v ekonomice. Podobně jako u HDP je třeba i při hodnocení vlivu na zaměstnanost rozlišit zaměstnanost přímou a nepřímou, resp. indukovanou v závislosti na odvětvovém členění na průmysl a ekonomiku turismu. Přímá zaměstnanost představuje souhrn pracovních míst, která jsou vytvořena v přímých odvětvích (průmysl turismu), a nepřímá zaměstnanost zahrnuje počet pracovních míst v odvětvích nepřímých.“ [Palatková, 2014, s. 18] Na základě dat neoficiálního satelitního účtu6 Světové rady cestování a turismu (WTTC) se v následující části podrobněji podíváme na zaměstnanost v cestovním ruchu
6
Neoficiální satelitní účet turismu je účet, který měří vliv turismu na národní ekonomiku. V současnosti jej zpracovává agentura Oxford Economics pro mezinárodní organizace WTTC.
50
Dominikánské republiky. Porovnávat budeme pouze roky 2011 a 2012, neboť v předchozích letech byla využívána jiná metodika a data tedy nelze srovnávat. Během roku 2011 vytvořila přímá7 odvětví turismu dohromady 170 000 pracovních míst, což představovalo podíl 4,3 % na celkové zaměstnanosti. V následujícím roce vzrostl počet pracovních míst o 4 500 v porovnání s rokem 2011 a o jednu desetinu stoupl také podíl na zaměstnanosti. Celkově8 pak turismus svojí poptávkou vytvořil v roce 2011 554 500 pracovních míst a podíl těchto míst v průmyslu i ekonomice na celkovém počtu míst v zemi tedy představoval 14 %. V roce 2012 došlo k nárůstu o 7 500 a podíl na zaměstnanosti se tak vyšplhal na 14,1 %. [19, 20] Podle celkového vlivu turismu patřila Dominikánské republice ve světovém hodnocení na základě absolutní zaměstnanosti 51. pozice v roce 2011 a 53. pozice v roce 2012. V případě podílu na zaměstnanosti nejprve obsadila 44. místo a v následujícím roce pak klesla na 47. pozici. [19, 20] Srovnání s dalšími zeměmi regionu nabízí následující tabulka. Celkový vliv turismu na zaměstnanost - absolutně a relativně Prac. Pozice místa
Pozice
Stát
Stát
% podíl
53.
Dominikánská republika
562
3.
Aruba
85,8
55.
Kuba
500,4
5.
Anguilla
68,1
80.
Jamajka
291,9
7.
Bahamy
57,4
119.
Bahamy
97,1
13.
Barbados
38,8
135.
Trinidad a Tobago
68
19.
Dominika
27,7
145.
Barbados
48,8
23.
Jamajka
25,4
149.
Aruba
42,3
30.
Grenada
20,2
173.
Dominika
9,6
47.
Dominikánská republika
14,1
174.
Grenada
9,3
69.
Trinidad a Tobago
11,2
183.
Anguilla
4,9
77.
Kuba
10,1
Tabulka č. 2: Celkový vliv turismu na zaměstnanost (v tisících) (v %) [20] 7
Ubytovací, stravovací a dopravní služby, dále služby cestovních kanceláří, kulturního, sportovního či rekreačního charakteru a maloobchodní činnost 8 Součet přímého, nepřímého (investiční výdaje, kolektivní vládní výdaje a vliv nákupů od dodavatelů) a indukovaného (výdaje přímo či nepřímo zaměstnaných v turismu) vlivu
51
3.3.2 Zaměstnanost v hotelech, barech a restauracích Ubytovací a stravovací zařízení patří celkově i v souvislosti se zaměstnaností mezi stěžejní odvětví cestovního ruchu, a to nejen kvůli tomu, že vyžadují vysoký počet zaměstnanců. Právě lidé v těchto provozovnách jsou nejvíce v kontaktu s turisty během celého pobytu a velmi výrazně se tak podílejí na uspokojování jejich potřeb. Proto je důležité, aby zaměstnanci hotelů, barů a restaurací byli hostům k dispozici v dostatečném počtu a byli tedy schopni zabezpečit veškerý odpovídající komfort.
Počet pracovníků v hotelech, barech a restauracích 204 000 202 000 200 000 198 000 196 000 194 000 192 000 2008
2009
2010
2011
2012
Počet pracovníků
Graf č. 10: Počet pracovníků v hotelech, barech a restauracích [11]
Tento graf nám ukazuje, jaká byla zaměstnanost v hotelových, barových a restauračních zařízeních v letech 2008 – 2012. Nejmenší byla zaměstnanost v roce 2010, během kterého byl zaznamenán pokles pracovních sil v těchto odvětvích, mimochodem první od roku 2001, na celkových 195 371 osob (ze 196 199 v roce 2009). V tomto roce došlo ke snižování hotelových kapacit v zemi, a tím pádem i k potřebě menšího počtu pracovníků. V posledních dvou letech, která byla ve znamení zvyšujícího se počtu turistů (téměř o 440 000), vzrostl výrazně v porovnání s předchozími roky také počet pracovníků. Zaměstnanost byla nejvyšší v roce 2011, kdy v hotelech, barech a restauracích Dominikánské republiky pracovalo celkem 201 597 osob, což znamenalo nárůst o
52
zhruba 3,2 % oproti roku 2010. V posledním roce to bylo o 362 pracovníků méně. I přes kolísající vývoj v těchto pěti letech můžeme říci, že potřeba pracovních sil v těchto odvětvích má rostoucí tendenci, což potvrzuje i rok 2013, v jehož průběhu vzrostl počet pracovníků o více než 15 000. [11]
53
3.4 Hrubý domácí produkt a příjmy z cestovního ruchu 3.4.1 Vliv turismu na HDP „Ukazatel hrubého domácího produktu HDP (GDP, gross domestic product) se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a označuje peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených rezidenty (domácnosti, podniky) i nerezidenty v daném období na určitém území.“ [Palatková, 2014, s. 15] „Vliv turismu na HDP zahrnuje tvorbu HDP v přímých a nepřímých odvětvích průmyslu a ekonomiky turismu i vlivy indukované v (národní) ekonomice v časovém intervalu. Udává-li se hodnota podílu turismu na HDP, mělo by být specifikováno, zda se jedná o přímý či nepřímý vliv či o součet přímého a nepřímého, příp. indukovaného vlivu.“ [Palatková a Zichová, 2011, s. 88] V průběhu posledních 20 let se Dominikánská republika vyznačuje vysokým ekonomickým růstem s průměrným meziročním nárůstem 4 % HDP na obyvatele v porovnání s 1,8 % růstu v Latinské i Střední Americe a Karibiku. [21] Velmi výrazně se na hrubém domácím produktu podílí sektor služeb, který v letech 2008 – 2012 představoval podíl mezi 58,8 % – 60,1 % a v posledních letech stále více posiluje své dominantní postavení. [22] Nedílnou součástí sektoru služeb je i cestovní ruch a my se v následující části, stejně jako v případě vlivu turismu na zaměstnanost, podíváme i na vliv tohoto odvětví na hrubý domácí produkt. Opět budeme porovnávat roky 2011 a 2012. Podle údajů neoficiálního satelitního účtu vytvořila odvětví průmyslu turismu v průběhu roku 2011 HDP ve výši 103,3 mld. dominikánských pesos (2,6 mld. amerických dolarů), což představovalo podíl 4,7 % na HDP. V následujícím roce byl zaznamenán nárůst na hodnotu 107,9 mld. dominikánských pesos (2,8 mld. amerických dolarů) a podíl na hrubém domácím produktu zůstal stejný jako v roce 2011. [19, 20] Celkovým vlivem turismu bylo v roce 2011 vytvořeno HDP v hodnotě 325,8 mld. dominikánských pesos, což je 8,6 mld. amerických dolarů, a podíl na celkovém HDP země byl tedy 15,1 %. Během dvanácti následujících měsíců vzrostla hodnota na 346,6 mld. dominikánských pesos (8,9 mld. amerických dolarů) a stoupl také podíl na HDP,
54
konkrétně na 15,2 %. [19, 20] Z uvedených údajů je tedy zřejmé, že význam turismu v roce 2012 nepatrně vzrostl v porovnání s rokem předchozím. V mezinárodním žebříčku z hlediska celkového vlivu turismu patřila Dominikánské republice v roce 2011 podle absolutní hodnoty hrubého domácího produktu 60. příčka a 44. příčka pak podle procentuálního podílu na jeho celkové hodnotě. [19, 20] Postavení země v roce 2012 můžeme vidět v následující tabulce, kde je rovněž k dispozici srovnání s dalšími zeměmi Karibiku. Celkový vliv turismu na HDP - absolutně a relativně Pozice
Stát
mld. US$
Pozice
Stát
% podíl
61.
Dominikánská republika
8,9
2.
Aruba
83,8
64.
Kuba
8,1
5.
Anguilla
66,4
86.
Jamajka
4,1
9.
Bahamy
48,4
89.
Bahamy
3,8
11.
Barbados
39,4
104.
Aruba
2,2
17.
Dominika
30
107.
Trinidad a Tobago
2
20.
Jamajka
27,4
112.
Barbados
1,8
30.
Grenada
21,8
172.
Grenada
0,2
48.
Dominikánská republika
15,2
175.
Anguilla
0,2
71.
Kuba
11
176.
Dominika
0,2
104.
Trinidad a Tobago
8,4
Tabulka č. 3: Celkový vliv turismu na HDP (v mld.US$) (v %)[20]
3.4.2 Fiskální příjmy z cestovního ruchu Pro platební bilanci, na jejímž základě hodnotíme vnější ekonomickou rovnováhu dané země, mají velký význam rovněž příjmy do státního rozpočtu, tedy i fiskální příjmy z cestovního ruchu. V Dominikánské republice mezi ně mimo jiné patří také poplatky za takzvané turistické karty. A právě na výši příjmů z těchto povinných poplatků se zaměříme v následující části. „Turistická karta je poplatek, který vybírá Dominikánská republika od návštěvníků (…) země.“ [23]
55
Na základě turistické karty a výhradně za účelem turistiky, mohou do země cestovat občané těch zemí, které mají oprávnění legálního vstupu na území USA, Evropské unie, Kanady a Velké Británie (celkem 140 států včetně České republiky). Zakoupit turistické karty je možné po příletu na letišti a v rámci cestovního balíčku je zařizují cestovní kanceláře. [23]
Příjmy z turistických karet v letech 2008 - 2012 1 500,00 1 450,00 1 400,00 1 350,00 1 300,00 1 250,00 1 200,00 1 150,00 1 100,00 1 050,00 1 000,00 2008
2009
2010
2011
2012
Příjmy z turistických karet
Graf č. 11: Příjmy z turistických karet v letech 2008 - 2012 (v mld. RD$) [11]
Celkové fiskální příjmy z cestovního ruchu se v letech 2008 - 2012 pohybovaly od 4 343 mld. do 5 552 mld. dominikánských pesos. Poplatky za turistické karty tedy představovaly mezi 23 – 28 % celkových fiskálních příjmů z tohoto odvětví. Nejmenší příjmy z turistických karet zaznamenala Dominikánská republika v roce 2009, kdy dosáhly 1 040,3 mld. dominikánských pesos, což znamenalo pokles o 14,7 % v porovnání s rokem předchozím. V průběhu tohoto roku výrazně klesl počet turistů například z Německa (- 13,7 %), Velké Británie (- 14,6 %), Francie (- 11,6 %) nebo Itálie (- 9,1 %), ale i dalších evropských zemí, jejichž občané jsou povinni si turistické karty zakoupit. [11] V roce 2010 sice příjmy z turistických karet vzrostly na 1 139, 4 mld. dominikánských pesos, ale nedokázaly se vrátit zpět na hodnotu, které dosahovaly na začátku námi sledovaného období, tedy před propadem příjmů. Ve srovnání s rokem 2009 došlo během dvanácti měsíců následujícího roku k opětovnému, ale menšímu poklesu turistů 56
z Evropy a naopak k výraznějšímu nárůstu turistů z regionu Severní Ameriky. Vůbec nejvyšší byly příjmy v roce 2012, kdy se vyšplhaly do výše
1 467, 3 mld.
dominikánských pesos, čemuž napomohl také vzestup příjmů (konkrétně o 17,4 %) v roce 2011. [11]
3.4.3 Devizové příjmy z cestovního ruchu
Příjmy z cestovního ruchu v letech 2008 - 2012 4 800,0 4 600,0 4 400,0 4 200,0 4 000,0 3 800,0 3 600,0 2008
2009
2010
2011
2012
Příjmy z cestovního ruchu
Graf č. 12: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2008 – 2012 (v mld.US$)[11]
Jak můžeme vidět na tomto grafu, příjmy z cestovního ruchu rostly ve všech letech s výjimkou roku 2009, kdy byl zaznamenán pokles o 2,8 % na 4 048 mld. amerických dolarů. Od roku 2002 to byl první propad příjmů a celkově (od roku 1980) pak čtvrtý pro toto odvětví. V propadovém roce byl zaregistrován pokles turistů z Evropy o téměř 8 %, celková návštěvnost země stoupala pomaleji, než tomu bylo v ostatních letech a klesla také průměrná denní útrata zahraniční turistů v průběhu pobytu. [11] Spolu s rostoucím počtem návštěvníků stoupaly po zbytek sledovaného období také příjmy z turismu. V roce 2010 vzrostly o téměř 4 %, v následujícím roce o 5,4 % a v roce 2012 se vyšplhaly na rekordní 4 736 mld. amerických dolarů, což znamenalo nárůst o zhruba 6,8 %. [11] Na základě těchto příjmů se Dominikánská republika dostala mezi 50 států, které obdržely v tomto roce nejvyšší příjmy z turistického průmyslu. Patřila spolu s Argentinou, Brazílií a Mexikem mezi čtyři země Latinské 57
Ameriky na tomto seznamu a zároveň byla jediným zástupcem karibského regionu. [24] V rostoucím trendu pokračoval také rok 2013, kdy příjmy překročily hranici 5 mld. amerických dolarů. [11]
58
Závěr Bělostné pláže lemované kokosovými palmami, azurové moře, pestrý podmořský svět, bohatá fauna a flóra, celoročně krásné počasí, nejstarší stavby amerického kontinentu a široká škála kulturního i sportovního vyžití – to jsou charakteristické znaky Dominikánské republiky. Tento rozlohou malý ostrovní stát disponuje obrovským potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, z něhož je třeba zdůraznit zvláště ten přírodního charakteru. Vlivem cestovního ruchu, který zde nabývá stále většího významu, ale často dochází ke značným škodám. Pro budoucí vývoj bude tedy rozhodující, jakou pozornost bude země věnovat ochraně tohoto dědictví a rozvoji šetrných forem turismu. Zároveň je třeba zmínit i historicky hodnotné památky, spektrum kulturních událostí a dobře vybudovanou materiálně – technickou základnu, neboť patří k důležitým předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu. Stěžejním cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat cestovní ruch v Dominikánské republice v letech 2008 - 2012 a zhodnotit jeho postavení v národní ekonomice. Statistiky příjezdového cestovního ruchu ukazují stabilní růst v celém sledovaném období, a to i přes vliv hospodářské krize, ničivé zemětřesení na sousedním Haiti či výskyt cholery na ostrově. V posledních letech dominuje země v počtu příjezdů i celému karibskému a středoamerickému regionu a z jihoamerických států si lépe stojí pouze Argentina a Brazílie, což svědčí o přínosu země i z celkového hlediska. [25] Z provedené analýzy vyplývá, že Dominikánská republika je hlavně dovolenkovou destinací, kterou vyhledávají nejčastěji turisté od 21 do 35 let. Tato věková skupina představuje z mého pohledu velký potenciál do budoucna, neboť se nebojí experimentovat a objevovat vzdálené země, což naznačuje i vývoj v letech 2008 - 2012. Na základě dat dominikánské centrální banky bylo také zjištěno, že dlouhodobě roste počet turistů ze Spojených států amerických, které jsou jednoznačně nejdůležitější zdrojovou zemí. Dominikánská republika může těžit i z velkého množství kvalitních ubytovacích zařízení, zvláště hotelového typu. Podle analýzy využívají tato zařízení každoročně více než dvě třetiny zahraničních návštěvníků. Nejpopulárnější jsou přímořská letoviska na východním pobřeží – Punta Cana, Bávaro, La Romana a Bayahíbe, která jsou známá především svými přírodními krásami, golfovými hřišti světové kvality a historickými památkami. 59
V praktické části práce byl zkoumán také vliv cestovního ruchu na celkovou zaměstnanost v zemi. Z celkového hlediska má toto odvětví velký význam, neboť podle neoficiálního satelitního účtu představoval podíl turismu v roce 2012 14,1 %, což znamená, že více než třetina pracujících je zaměstnána v turismu nebo odvětvích s ním souvisejících. Poněkud zarážející je ovšem skutečnost, že pouhá 4,4 % pracovních míst vytvořila přímá odvětví. V následujících letech lze ale očekávat, že podíl těchto odvětví bude stoupat, což předznamenal rok 2013, kdy počet zaměstnanců v hotelech, barech a restauracích výrazně vzrostl a spolu s výstavbou 30 tisíc nových hotelových pokojů do roku 2022 bude stoupat i počet pracovních míst. Vysokou vypovídací hodnotu o výkonnosti cestovního ruchu v zemi mají i příjmy z tohoto odvětví. Během sledovaného období došlo v tomto ohledu k dvěma důležitým mezníkům. Pokles zaznamenaný v roce 2009 byl jediný za posledních třináct let (od roku 2002). V průběhu roku 2012 dosáhly příjmy do té doby vůbec nejvyšší hodnoty 4 736 mld. amerických dolarů. I přes zmíněný pokles je tedy vzhledem k dlouhodobým výsledkům zřejmé, že důležitost turismu pro národní hospodářství Dominikánské republiky každým rokem roste. V úvodu bakalářské práce jsem si vytyčila několik hlavních cílů – charakterizovat zemi a její předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, zanalyzovat cestovní ruch v Dominikánské republice a zhodnotit význam tohoto odvětví pro národní ekonomiku. Dílčím cílem pak bylo nastínit pozici země v karibském regionu. Podle mého názoru byly tyto cíle splněny a práce najde své uplatnění také v praxi.
60
Seznam použité literatury Amerika: od Aljašky po Ohňovou zemi. Čes. vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 1998, 456 s. ISBN 80-7236-031-0. ANDERSON, J. Karibik: turistický průvodce. Vyd. 1. Brno: Jota, 2006, 1051 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7217-396-0. CLAMMER, Paul, Michael GROSBERG a Jens PORUP. Dominikánská republika. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2009, 284 s. ISBN 978-80-256-0158-7. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6. HANNA, Nick a Emma STANFORD. Karibik. Brno: Computer Press, 2010, 400 s. ISBN 978-80-251-2864-0. HARVEY, Sean. Dominikánská republika: [turistický průvodce]. 1. vyd. Brno: Jota, 2007, 489 s., [7] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7217-518-5. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216. s. ISBN 978-80-7373-107-6. HÜBELOVÁ, Dana a Petr CHALUPA. Latinská Amerika v přehledu a cvičeních. 1. vyd. V Brně: Mendelova univerzita, 2012, 172 s. ISBN 978-80-7375-593-5. HUDSON, Ray. Geographica: velký ilustrovaný atlas světa s přehledem zemí. V Praze: Slovart, 2006, 609 s. ISBN 80-7209-804-7. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů: komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci: optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku: případové studie a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. LEIER, Manfred a Anne BENTHUES. 100 divů Latinské Ameriky: historie, kultura a přírodní krásy Jižní a Střední Ameriky a Karibiku. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2010, 208 s. ISBN 978-80-255-0268-6. LIŠČÁK, Vladimír. Státy a území světa. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2009, 895 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7277-414-2. 61
PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu: přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu: charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978–80–247-3748-5. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice: změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn: evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN 978-80-247-4862-7.
Internetové zdroje [1] Národní turistický úřad Dominikánské republiky. Dominikánská Republika: nabízí vše o čem sníte. [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.godominicanrepublic.cz/ [2] Caribbean Island Sea Map. Geology.com. [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://geology.com/world/caribbean-satellite-image.shtml [3] The World Factbook. Central Intelligence Agency. [online]. 19. 12. 2013 [cit. 201312-19]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/dr.html [4] Vlajka Dominikánská republika šířka 400 bodů. Vlajky-Států.cz. [online]. [cit. 2013–12-19]. Dostupné z: http://www.vlajky-statu.cz/severni-amerika/dominikanskarepublika-39.htm [5] Dominicanway. [online]. [cit. 2013–12-19]. Dostupné z: http://dominicanway.com/ [6] Náboženství. Dominikánská republika: dovolená v Dominikánské republice. [online]. © 2008 - 2014 [cit. 2013–12-19]. Dostupné z: http://www.dominikanskarepublika.org/nabozenstvi/ [7] Souhrnné teritoriální informace. BusinessInfo.cz. [online]. 31.1.2011 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchodeu/teritorialni-informace-zeme/dominikanska-republika.html [8] Dominican Republic Ministry of Tourism. Dominican Republic: has it all. [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.godominicanrepublic.com/ 62
[9] Catalonia Punta Cana: Punta Cana. (obrázek) Hoteles Catalonia. [online]. [cit. 2013–12-19]. Dostupné z: http://www.cataloniacaribbean.com/us/our_hotels/caribbean/dominican_republic/index. jsp?location=republica_dominicana&royal [10] V Dominikánské republice otevřou první zábavní eko park. Travel Trade Gazette. [online]. 12.7.2013 [cit. 2013–12-19]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/v-dominikanskerepublice-otevrou-prvni-zabavni-eko-park/ [11] Sector Turismo. Banco Central De La República Dominicana. [online]. © 2012 [cit.2014–03-15]. Dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas_economicas/turismo/ [12] Dominican Republic: Getting there. Rough Guides. [online]. © 2014 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.roughguides.com/destinations/central-america-and-thecaribbean/dominican-republic/getting/ [13] Individual Country Statistics. Carribbean Tourism Organization. [online]. © 2014 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: https://www.onecaribbean.org/statistics/individualcountry-statistics/ [14] JURÁNKOVÁ, Simona. Letošní novinky Dominikánské republiky. Travel Trade Gazette. [online]. 4.3.2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/letosninovinky-dominikanske-republiky/ [15] OEHMICHEN, Arlett a Parris E. JORDAN. 2012 Caribbean Hotel Market Survey: The Big Six. HVS. [online]. October 2012 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.hvschicos.com/press/2012CaribbeanSurvey/2012CaribbeanHotelMarketSur vey.pdf [16] 30 000 new hotel rooms in Dominican Republic. Dominican Republic Live.com. [online]. September 2012 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.dominicanrepublic-live.com/dominican-republic/news/year-2012/september-2012/30-000-newhotel-rooms-in-dominican-republic.html [17] Mercado de Trabajo. Banco Central De La República Dominicana. [online]. © 2012 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas_economicas/mercado_trabajo/
63
[18] Hoteleras afirman que el sector requerirá 100 mil trabajadores calificados. Asonahores: Asociación de hoteles y turismo de la República Dominicana. [online]. 16 de enero de 2013 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.asonahores.com/noticias/2013/1/hoteleros-afirman-que-el-sector-requerirá100-mil-trabajadores-calificados.aspx [19] Travel & Tourism Economic Impact 2012 Dominican republic. WTTC. [online]. © 2012 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/dominican_republic2012.pdf [20] Travel & Tourism Economic Impact 2013 Dominican republic. WTTC. [online]. © 2013 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/dominican_republic2013.pdf [21] PARISOTTO, Aurelio, aj.. Growt, employment and social cohesion in the Dominican Republic. ILO. [online]. 30 January 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/country/DOM/rr/2013/013113.pdf [22] Sector Real. Banco Central De La República Dominicana. [online]. © 2012 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.bancentral.gov.do/estadisticas_economicas/real/ [23] Como visitar la Republica Dominicana. Consulado General de Republica Dominicana en Republica Checa. [online]. © 2006 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.cdrc.cz/tarjetadeturismoyvisa.html [24] Dominican Republic: Leads the way in tourism revenues in the Caribbean. Access Dominican Republic. [online]. June 7, 2013 [cit. 2014–03-15]. Dostupné z: http://www.accessdr.com/2013/06/dominican-republic-leads-the-way-in-tourismrevenues-in-the-caribbean/ [25] Tourism Highlights. UNWTO. [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_hr.pdf
Nepoužité knižní zdroje HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 219 s. ISBN 978-80-247-4430-8.
64
TOLA, José. Fyzická geografie. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2005, 96 s. ISBN 80-253-0081-1. Svět: státy, národy, světadíly. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2006, 469 s. ISBN 80-242-1757-0.
65
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Politická mapa Velkých Antil .............................................................. 13 Obrázek č. 2: Vlajka Dominikánské republiky ........................................................... 14 Obrázek č. 3: Ostrov Cayo Levantado ....................................................................... 21 Obrázek č. 4: Národní park Jaragua ........................................................................... 22 Obrázek č. 5: Alcázar de Colón ................................................................................. 25 Obrázek č. 6: Altos de Chavón .................................................................................. 26 Obrázek č. 7: Fortaleza de San Felipe ........................................................................ 28 Obrázek č. 8: Karnevalové masky ............................................................................. 29 Obrázek č. 9: All – inclusive resort Punta Cana ......................................................... 33 Obrázek č. 10: Golfové hřiště Punta Cana ................................................................. 34
66
Seznam grafů Graf č. 1: Počet turistů cestujících leteckou dopravou v letech 2008 – 2012 .............. 37 Graf č. 2: Počet turistů v Dominikánské republice v 1. čtvrtletí 2008 – 2012 ............. 38 Graf č. 3: Počet cestujících lodní dopravou v letech 2008 – 2012 ............................... 39 Graf č. 4: Struktura zahraničních návštěvníků podle věku (v %) ................................ 40 Graf č. 5: Podíl světových regionů na příjezdech v letech 2008 – 2012 (v %) ........... 41 Graf č. 6: Struktura turistů podle motivu cesty v roce 2012 (v %) .............................. 43 Graf č. 7: Kapacita hotelových pokojů v Dominikánské republice ............................ 45 Graf č. 8: Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení v 1. čtvrtletí (v %) ........... 47 Graf č. 9: Struktura turistů podle typu ubytování v roce 2012 .................................... 49 Graf č. 10: Počet pracovníků v hotelech, barech a restauracích .................................. 52 Graf č. 11: Příjmy z turistických karet v letech 2008 - 2012 (v mld. RD$) ................. 56 Graf č. 12: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2008 – 2012 (v mld.US$) ................... 57
67
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Průměrná míra obsazenosti hotelových zařízení ................................... 47 Tabulka č. 2: Celkový vliv turismu na zaměstnanost (v tisících) (v %) ...................... 51 Tabulka č. 3: Celkový vliv turismu na HDP (v mld.US$) (v %) ................................. 55
68