Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku

Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku Bakalářská práce

Autor: Veronika Ramachová Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2014

Copyright © 2014 Veronika Ramachová

Abstrakt: RAMACHOVÁ, Veronika: Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář 2014. Jihlava 2014 Cílem bakalářské práce je na základě statistických údajů o Sardinii analyzovat význam a postavení turismu v ekonomice země. Dílčím cílem je zhodnocení potenciálu turismu a postihnutí případných rezerv odvětví cestovního ruchu ve vybrané oblasti.

Klíčová slova Sardinie. Region cestovního ruchu. Ekonomický sektor. Potenciál cestovního ruchu.

Abstract RAMACHOVÁ, Veronika: Sardinia and the importance of the tourist industry for its economy. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of the Tourist Industry. Supervisior: Mgr. Iva Schlixbierová Ph.D. Stage of the expert qualification: bachelor. Jihlava 2014 The aim of this bachelor thesis is to analyse the importance and position of the tourism in the economy of the country on the basis of the statistical data on Sardinia. Constituent aim is to evaluate the potential of the tourism and affecting of the possible reserves in the area of the tourist industry within the selected territory.

The key words: Sardinia. The regional development. Economic sector. The potential of tourism.

6

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí této práce, Mgr. Ivě Schlixbierové Ph.D., za spolupráci, inspiraci, užitečné rady a připomínky. Dále bych také ráda poděkovala své nejbližší rodině, především manželovi a svým dětem za jejich toleranci a podporu.

7

Obsah Seznam tabulek ........................................................................................................... 10 Seznam grafů .............................................................................................................. 10 Seznam obrázků .......................................................................................................... 10 1.

Úvod ................................................................................................................... 12

2.

Cíl práce .............................................................................................................. 13

3.

Diskuse pramenů a literatury ............................................................................... 14

4.

Metodika práce .................................................................................................... 15

5.

Cestovní ruch....................................................................................................... 17

6.

Ostrov Sardinie .................................................................................................... 18 6.1.

Vymezení oblasti........................................................................................... 18

6.2.

Sardinie a její regiony.................................................................................... 19

6.3.

Geografická charakteristika Sardinie ............................................................. 20

6.3.1.

Přírodní podmínky a atraktivity .............................................................. 20

6.3.2.

Ochrana přírody ..................................................................................... 26

6.3.3.

Obyvatelstvo .......................................................................................... 27

6.3.4.

Významná Sardinská města .................................................................... 29

6.4.

Zemědělství................................................................................................... 30

6.5.

Průmysl ......................................................................................................... 31

6.6.

Doprava ........................................................................................................ 32

6.7.

Služby ........................................................................................................... 33

6.7.1.

Ubytovací kapacity................................................................................. 33

6.7.2.

Stravovaní .............................................................................................. 34

6.8.

Kultura .......................................................................................................... 34

6.8.1. 6.

Kulturní události .................................................................................... 35

Cestovní ruch v ekonomice Sardinie .................................................................... 39 6.1.

Teritoriální rozmístění ................................................................................... 39

6.2.

Analýza základní turistické infrastruktury ..................................................... 40

6.2.1. Ubytování .................................................................................................. 40 6.3.

Analýza souhrnných indikátorů ..................................................................... 43

6.3.1.

Příjezdový cestovní ruch ........................................................................ 43

6.3.2.

Příjezdy dle zdrojových zemí ................................................................. 46

6.3.3.

Podíl na HDP ......................................................................................... 48

6.3.4.

Příjmy z cestovního ruchu ...................................................................... 49

6.3.5.

Podíl na zaměstnanosti ........................................................................... 51

7.

Potenciál cestovního ruchu na Sardinii ................................................................. 55

8.

SWOT analýza .................................................................................................... 59 8

8.1.

Návrh řešení .................................................................................................. 61

Závěr ........................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury ............................................................................................ 66 Seznam příloh ............................................................................................................. 72 Přílohy ........................................................................................................................ 73

9

Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2002 – 2012........................................... 28 Tabulka 2 Vývoj počtu HUZ na Sardinii podle typu zařízení v letech 2008- 2012 (v tis.). .................................................................................................................................... 41 Tabulka 3 Vývoj struktury příjezdů zdrojových trhů Sardinie v letech 2007-2010 ....... 47 Tabulka 4 Vývoj struktury přenocování zdrojových trhů Sardinie v letech 2007-2010 . 47 Tabulka 5 Výdaje rezidentů v jednotlivých provinciích v období 2009-2013 (mil. Euro) .................................................................................................................................... 49 Tabulka 6 Výdaje nerezidentů v jednotlivých provinciích v období 2009-2013 (mil. Euro) 50

Seznam grafů Graf 1 Populační pyramida .......................................................................................... 28 Graf 2 Turistická koncentrace příjezdů v provinciích Sardinie v roce 2012 ................. 39 Graf 3 Turistická koncentrace pobytů v provinciích Sardinie v roce 2012 ................... 40 Graf 4 Struktura kapacit HUZ v období 2011- 2012................................................... 42 Graf 5 Vývoj počtu příjezdů a pobytů zahraničních a domácích turistů ........................ 43 Graf 6 Vývoj počtů měsíčních příjezdů a pobytů domácích a zahraničních turistů ....... 45 Graf 7 Nejvýznamnější zdrojové trhy Sardinie ............................................................ 46 Graf 8 Vývoj nezaměstnanosti na Sardinii 2004-2013 ................................................. 51 Graf 9 Vývoj zaměstnanosti v sektorech hospodářství 2007-2012................................ 52 Graf 10 Celkový podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti 2006- 2013 ........................ 53 Graf 12 motivace turistů vedoucí k návštěvě ostrova ................................................... 57

Seznam obrázků Obrázek 1

Mapa Sardinie ......................................................................................... 18

Obrázek 2 Regiony Sardinie ........................................................................................ 19 Obrázek 3 Původní vlajka Sardinie

Obrázek 4 Oficiální vlajka Sardinie.............. 20

Obrázek 5 pohoří Gennargentu .................................................................................... 21 Obrázek 6 Pláž Costa Rei ............................................................................................ 23 Obrázek 7 písečné duny na pláži Spiaggia della Piscinas ............................................. 24 10

Obrázek 8 Korkový dub po ořezání korku ................................................................... 26 Obrázek 9 Archeologický minerální park .................................................................... 31 Obrázek 10 Murales v Orgosolo .................................................................................. 34 Obrázek 11 Nuraghe Su Nuraxi v Barumini................................................................. 35 Obrázek 12 Slavnost v Mamoiadě ............................................................................... 36 Obrázek 13 Slavnost Sartiglia ...................................................................................... 37 Obrázek 14 Průvod Sant'Efisio v Cagliari .................................................................... 38

11

1. Úvod Cestovní ruch jako významný společenský, kulturní a především ekonomický fenomén se začal prudce rozvíjet počátkem druhé poloviny 20. století. Původně byl cestovního ruch vzhledem k průmyslové výrobě spíše okrajovým odvětvím s primárním účelem rekreace a poznání, teprve před půlstoletím se naplnil a plně projevil jeho potenciál. Turismus získal na významu a v řadě zemí se stal důležitou ekonomickou činností s příznivým dopadem na hospodářský rozvoj a zaměstnanost, zejména díky svému mnohostrannému rozvojovému potenciálu. Pojí se totiž s řadou dalších hospodářských odvětví a sektorů – např. ubytováním, pohostinstvím, dopravou nebo stavebnictvím. Tématem mé bakalářské práce je Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem měla možnost tento jedinečný ostrov ve Středozemním moři, během mého dlouhodobého pobytu v kontinentální Itálii, navštívit. Primárním cílem práce bude zjistit, nakolik je vybrané regionální hospodářství závislé na růstu cestovního ruchu. K této analýze vlivu turismu na výkonnost ekonomického sektoru Sardinie, bude potřeba podrobně rozebrat jednotlivé ukazatele objemu cestovního ruchu a posoudit ekonomické souvislosti včetně zhodnocení současného stavu v ostatních sektorech hospodářství. Dílčím cílem je zhodnotit současný stav turismu na Sardinii a postihnout případné rezervy odvětví cestovního ruchu ve vybrané oblasti.

12

2. Cíl práce Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je na základě statistických údajů o Sardinii analyzovat význam a postavení turismu v ekonomice země. Důraz je kladen na příjmy a výdaje především zahraničních, ale i domácích turistů v cestovním ruchu. Dílčím cílem práce je postihnout případné rezervy odvětví CR na Sardinii a navrhnout jejich řešení.

Hlavní cíl 

Analýza významu cestovního ruchu pro ekonomiku Sardinie

Dílčí cíle 

základní charakteristika ostrova



analýza příjezdového cestovního ruchu, zdrojové země a příjmy z turismu



podíl cestovního ruchu na HDP a zaměstnanosti



zmapování současného stavu cestovního ruchu na Sardinii



shrnutí klíčových problémů turismu a následné vyvození rezerv odvětví cestovního ruchu



shrnutí výsledků a závěrů do SWOT analýzy a návrh řešení

13

3. Diskuse pramenů a literatury Jeden z prvotních úkolů, který jsem musela splnit, abych mohla napsat tuto bakalářskou práci, bylo opatření si literárních zdrojů. Co se týče literatury o Sardinii, tak tady jsem narazila na problém, protože objektivní literaturu v českém jazyce jsem na našem trhu neobjevila. Většina literatury se zabývá zejména kontinentální Itálií a ostrovní regiony jsou popisovány jen velmi okrajově. Nicméně pro zjišťování základních informací mi bohatě postačovaly informace čerpané z turistických průvodců z řady Lonely Planet, Marco Polo, Merian Live, dále turistický průvodce napsaný Robertem Andrewsem. K získání geografických informací mi posloužily publikace Fyzická geografie Evropy (Král, Václav, 1999), Geografie cestovního ruchu (Hrála, Václav, 1992) dále také Geografie cestovního ruchu, Evropa (Hamarnehová, Iveta, 2008). Pro potřeby práce však tato literatura nebyla dostačující, proto jsem zásadní informace čerpala především ze zahraničních internetových zdrojů např. www.sardegna.com. Podstatnou knihou, která mi byla nápomocná při zpracování ekonomických údajů, se stala kniha Ekonomika turismu (Palatková, Monika, Zichová Jitka, 2011). Internetové zdroje jsem využívala zejména pro získávání statistických údajů. V tomto směru jsem se potýkala se značnými problémy, poněvadž mnoho údajů bylo umístěno na různých webových stránkách a často byly také neaktuálních nebo nebyly vůbec zpracované.

Většina podrobných

statistických údajů se týkaly Itálie, jako celku. Základní statistiky týkající se příjezdového cestovního ruchu, jsem čerpala z databáze stránek (www.eurostat.com) K získání relevantních informací jsem oslovila italský statistický úřad, který mi zaslal odkazy na internetové zdroje k požadovaným údajům. Nejdůležitějšími zdroji pro moji práci, byly tedy tyto stránky (www.istat.it/en/sardegna), (www.sardegnastatistiche.it) nebo (www.bancaditalia.it). Statistiky týkající se jednotlivých hospodářských sektorů jsem čerpala ze stránek (www.portale-infrastrutture.it/index.asp). Údaje o zaměstnanosti jsem našla na stránkách (www.sardegnalavoro.it). Obecné informace o turistickém ruchu na Sardinii jsem získala na stánkách (www.sardegnaturismo.it), ale také na (www.regionesardegna.it).

14

4. Metodika práce Na úvod, než jsem začala bakalářskou práci zpracovávat, bylo nutné vymezit si téma. V práci jsem chtěla postihnout nejen předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, ale i zhodnotit jak moc je turismus ekonomicky přínosný pro vybranou oblast. Pro celkovou přehlednost jsem zvolila nejprve stručnou charakteristiku ostrova a posléze jsem hodnotila přínosy cestovního ruchu pro Sardinii. Dalším úkolem bylo zvážení struktury obsahu vlastní práce, kdy jsem si vytvořila pracovní názvy kapitol. V těchto kapitolách jsem třídila získané podklady, které jsem si ukládala, případně nahrazovala aktuálními informacemi. Současně jsem s i v programu Microsoft Excel zpracovávala tabulky a grafy, které přinesly oživení a v případě grafů i přehlednost. Snažila jsem se práci napsat tak, aby byla odborníku neznalému problematiky chronologicky přehledná a jasně srozumitelná. V případě, že jsem potřebovala objasnit a vysvětlit pojmy, využila jsem poznámky pod čarou. Veškerá poznání jsou podložená literárními prameny, doplněné vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce jsem vzhledem k dostupnosti a aktuálnosti zdrojů vycházela a používala internetové zdroje, ale i v určité míře také literární publikace. V oblasti citace jsem zvolila dle normy ISO 690. Všechny použité zdroje jsou následně uvedené dle abecedy v seznamu použitých zdrojů a literatury. Práce je rozdělená na dvě části teoretickou a praktickou. Úvodní část práce je zaměřena především na stručnou charakteristiku ostrova. V případě popisu ostrova jsem využila metodu obecně geografickou. Přehlednost jsem zajistila postupem podle Hettnerova schématu, kdy práce začíná vymezením oblasti poloha, rozloha, pokračuje popisem geologickým a geomorfologickým, dále klima, půdy, biota, obyvatelstvo, sídla. Následuje stručný popis o zemědělství, průmyslu, dopravě, službách a kultuře. V této části práce je také přiložený obrazový materiál některých přírodních poměrů a kulturních událostí. Praktická část práce, tedy ta stěžejní se věnuje analýze statistických údajů získaných převážně ze zahraničních zdrojů. Prvotní metodou práce, byl tedy systematický sběr statistických dat, která byla postupně provázána do jednotného celku. Na základě těchto dat, bylo možné jednotlivé ukazatele vyhodnocovat. Tato analýza je provedená na konkrétních statistických údajích v časové řadě let 2008-2013. Sledování bude primárně orientováno na příjezdový cestovní ruch, podíl cestovního ruchu na HDP a zaměstnanosti, ale také příjmy plynoucí z cestovního ruchu. Dílčími cíli práce bylo 15

poskytnout komplexní a objektivní pohled na význam cestovního ruchu na Sardinii, proto se práce také zabývá analýzou základní turistické infrastruktury a teritoriálnímu rozmístění turistických aktivit. Přestože se dá očekávat pozitivní vliv cestovního ruchu na růst ekonomiky na Sardinii, jistě se najde mnoho faktorů, které tomuto rozvoji brání či ho nějak omezují. Proto se poslední část této práce zabývá zhodnocením potenciálu turismu včetně rozklíčování rezerv odvětví cestovního ruchu na Sardinii. Výsledné poznatky jsou shrnuty ve SWOT analýze, kde jsou vypracovány silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby.

16

5. Cestovní ruch Cestovní ruch patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím národního hospodářství států a významnou měrou přispívá k tvorbě hrubého národního produktu. Jako odvětví společenské činnosti se začal formovat koncem 19. a začátkem 20. století. Novodobý cestovní ruch vznikl v období průmyslové revoluce ve vyspělých státech jako důsledek technického, ekonomického a sociálního rozvoje. [1 str. 6] Vymezit pojem cestovní ruch s ohledem na jeho mnohooborovost a průřezovost není snadné. Hunziker a Krapf představitelé tzv. švýcarské školy cestovního ruchu definovali cestovní ruch jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti.“ Definice dle švýcarského profesora Kaspara „souhrn vztahů a jevů, které vyplívají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání“ [2 str. 10] Vzhledem k tomu, že cestovní ruch nabýval stále většího ekonomického a sociálního významu, projevovalo se úsilí vymezit tento pojem i na mezinárodní úrovni, zejména z hlediska vykazování údajů. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) pořádala v roce 1991 v kanadské Ottawě mezinárodní konferenci věnovanou statistice cestovního ruchu. Na této konferenci byla přijata definice vycházející z hlediska statistiky cestovního ruchu. Cestovní ruch (tourism) je „činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo svého běžného životního prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě “ [1 str. 7] Pro účely sledování ekonomických dopadů turismu a statistického sledování turismu je nutné vyházet z definice UNWTO, který tento definuje jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší, než je stanovena, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely než být zaměstnán rezidentním subjektem dané země/daného místa“. [3 str. 17] Cílem této bakalářské práce je analýza a postavení turismu v ekonomice ostrova Sardinie, proto autorka pro účely své práce bude vycházet z definice UNWTO.

17

6. Ostrov Sardinie 6.1. Vymezení oblasti Sardinie je země o rozloze 24 090 km a po Sicílii je druhým největším ostrovem ve Středozemním moři, nachází se mezi 38 ° 51 '52'' a 41 ° 15' 42'' severní šířky a 8 ° 8 'a 9 ° 50' východní délky v centru západní části Středozemního moře. Od jižního výběžku sousedního francouzského ostrova Korsika je vzdálený pouhých 12 km. Ostrovy od sebe odděluje Bonifácký průliv. Od Toskánska ji dělí 120 km dlouhý pás Tyrhénského moře. K pobřeží severní Afriky je to 185 km. Ostrov je obklopen velmi širokými a hlubokými zálivy se zátokami s menšími ostrovy. Pobřeží je většinou skalnaté a délka dosahuje 1,849 km. [4] Obrázek 1

Mapa Sardinie

Zdroj: [5]

18

6.2. Sardinie a její regiony Sardinie se stala v únoru roku 1948 autonomní oblastí Itálie a díky tomu, získala zvláštní status zakotvený v italské Ústavě, který povoluje schvalovat vlastní zákony a provádět administrativní funkce a zároveň je zde zakotveno spojení „sardský lid“ uznávající specifické etnické postavení obyvatel regionu. Tento status získala především díky svému historickému postavení a také díky tomu, že ostrov byl centrem Sardinského království, ze kterého vznikla Itálie. [6] Ostrov je rozdělen do 8 provincií. Hlavním správním střediskem je rušné přístavní město Cagliari. Obrázek 2 Regiony Sardinie

Zdroj: [7]

19

K oficiálním symbolům Sardinie patří státní erb, pečeť, prapor a vlajka, které mají svůj nezaměnitelný vzhled a ostrov reprezentují. Vzhled vlajky prošel složitým vývojem a vycházel z historických událostí probíhající na ostrově. i Znázorňuje čtyři bílé pole oddělené červeným křížem a v každém je vyobrazena černá hlava Maurů z profilu otočené doprava s bílou páskou přes hlavu. [8] Obrázek 3 Původní vlajka Sardinie

Obrázek 4 Oficiální vlajka Sardinie

Zdroj: [9]

6.3. Geografická charakteristika Sardinie 6.3.1. Přírodní podmínky a atraktivity Geologie a geomorfologie Ostrov je považován za zbytek rozlámaného starého hercynského masivu bývalé pevniny Tyrrhensis. Geologická historie ostrova započala před 100 milióny lety střetem velké africké desky s euroasijskou a deskou severního Atlantiku.

Je starší než

pevninská Itálie a její čedičové a žulové hory jsou starší než Alpy a Apeniny. Důsledkem pomalé a nepřetržité eroze jsou hory nízké a zaoblené. Litologické složení se sestává převážně z metamorfovaných hornin (břidlice) a žulových plutonů, které představují základ, na němž spočívají ostatní útvary ostrova, sopečné horniny (andezit, čedič), sedimentární horniny (vápencové a pískové horniny), které vznikly po povodních. Povrch ostrova je převážně hornatým či kopcovitým. [10] Zhruba 67,8% z celkové rozlohy 24090 km2 zabírají hory v podobě masívů. Nejvyšší horou je Punta La Marmora dosahující výšky 1834 m. n. m. Nalezneme ji v centrální části ostrova horského masivu Gennargentu, které se táhne až k Tyrhénskému moři do zálivu Orosei.

20

Na severu a východě ho obklopují holé vápencové vrcholy pohoří Supramonte s jeho nejvyšším vrcholem Monte Corrasi měřící 1463 m. n. m. Na jihu se nachází stolové hory vulkanického původu s rozsáhlými náhorními plošinami. Obrázek 5 pohoří Gennargentu

Zdroj: vlastní foto

Nížiny a pláně zabírají 18,50 % území. Nejrozsáhlejší a nejúrodnější z nich je nížina Campidano rozprostírající se na jihu. Největší z planin je velká čedičová plošina Giara di Gésturi. Oblast vnitrozemí ostrova se nazývá Barbagia, kde se nachází značné množství lagun a rybníků. Pro pobřeží Sardinie jsou charakteristické mokřady, z nichž 20 % je rovnoměrně rozloženo podél pobřeží a zbylých 80 % se nachází ve třech zálivech, a to v zálivu Oristano, Palmas a Cagliari. [11] Z geomorfologického hlediska jsou pro cestovní ruch na Sardinii zajímavé především členité formy povrchu, horské hřebeny a vrcholy, krasové jeskyně, útesy, kaňony a soutěsky. Na ostrově se nachází nejhlubší kaňon Evropy - Gorropu jehož stěny dosahují na některých místech až 400 metrů. [12 str. 9] Členité vnitrozemí ostrova umožňuje provozovat řadu sportovních aktivit. Především pěší turistiku a trekking, ii cyklistiku a horolezectví.

21

Sardinie nabízí také možnost lyžování a to na vrcholu Monte Bruncu Spina dosahující výšky 1829 m. n. m. [13] Lyžařské středisko je velmi malé a nabízí 5 sjezdových tratí. Většinou bývá v provozu od ledna do března.

Klima Sardinie má typické středomořské klima ovlivněné prouděním vzdušných mas z Atlantiku, Afriky a Arktidy. Podél pobřeží převládají mírné zimy a teplá suchá léta s nízkou vlhkostí. Vnitrozemí se vyznačuje chladnějším klimatem. Sardinie má přibližně 300 dnů v roce slunečných s průměrnou roční teplotou 14-18°C. Letní teploty se pohybují v průměru kolem 30°C a výjimkou nejsou ani teploty převyšující 40°C. V zimě pak dosahují 9-10°C, v hornatých částech ostrova kolem 0°C. Srážky se vyskytují především v listopadu a prosinci, jejich průměrný roční úhrn je 500-600 mm, v horských oblastech pak 1000 mm. Sněhové přeháňky se vyskytují pouze v okolí nejvyšší hory ostrova a sněhová pokrývka na svazích vydrží i několik měsíců. Ostrov je velmi větrný, dominuje zde Mistral, který fouká ze severozápadu a v létě zmírňuje horko. [14] Příznivé středomořské klima na ostrově představuje jednu z hlavních podmínek realizace sportovního a rekreačního cestovního ruchu. Především pro rekreaci má Sardinie vynikající předpoklady. Zejména turisty dosud neobjevené východní pobřeží provincie Ogliastra poskytne návštěvníkům možnost relaxace na poloprázdných plážích. Prioritou politiky turismu na ostrově je větší diverzifikace cestovního ruchu a očištění od sezónnosti. Klimatické poměry umožňují celoročně provozovat řadu sportovních aktivit, což značně zvyšuje konkurenceschopnost regionu oproti ostatním turistickým destinacím. Velkým trendem je cyklistika a horolezectví, pěší turistika a trekking, jízda na koni, golf, plachtění, windsurfing, kanoistika, kitesurfing a surfing.

Vodstvo Řeky mají většinou charakter bystřin. Pouze tři jsou významné, a to 150 km dlouhá Tiroso vlévající se do zálivu Ortisana, Flumendosa proudící do jižní části východního pobřeží a Coghinas vlévající se na severu do zálivu Asinara. Důležitým zdrojem je voda z podzemních krasových pramenů, jeskyň a minerální prameny tryskající ze země v důsledku starých procesů třetihor a kvartérního vulkanismu. [15] Z důvodu nepravidelných srážek jsou řeky přehrazené vodními nádržemi, které vytvářejí rozlehlé sladkovodní plochy sloužící k zavlažování, jako zdroj pitné vody a rovněž na nich byly vybudovány vodní elektrárny. 22

Největší vodní nádrží na Sardinii a zároveň v Itálii je Omodeo s rozlohou 22 km2. Severně od města Alghero, se nachází jediné přírodní jezero, Lago di Baratz. Velkým problémem země je nedostatek pitné vody. Hlavním důvodem není pouze sucho, které ostrov sužuje v posledních letech, ale také špatné hospodaření a nedostatečné technické zabezpečení vodovodního systému. Evropská unie vyčlenila v letech 2000 – 2006 milióny EUR na budování infrastruktury, ovšem žádné finanční prostředky nebyly použity na projekty řešící problémy se zásobováním vodou. [16] Z povrchových vod na ostrově jsou pro cestovní ruch nejpřitažlivější moře a pláže. Obrázek 6 Pláž Costa Rei


Sardinie má zhruba 1849 km pobřeží a její pláže jsou velmi různorodé. Od bílých písečných pláží a dun až po nepřístupné vápencové útesy. Sardinské pobřeží se vyznačuje vysokou kvalitou životního prostředí. V roce 2013 bylo na ostrově oceněno sedm pláží „ Modrou vlajkou.“ Toto ocenění je každoročně od roku 1987 udělováno turistickým střediskům, která splňují specifická kritéria. [17]

Sardinské pobřeží je

hlavním motivem přitahující na ostrov každoročně milióny turistů.

23

Obrázek 7 Písečné duny na pláži Spiaggia della Piscinas


Turisticky přitažlivé jsou také mořské jeskyně, které se vyskytují především na místech, kde byly vápencové útvary vystaveny krasovým jevům. Nejznámější je podzemní jeskynní komplex Grotta di Nettuno neboli Neptunova jeskyně, ukrytou v útesech na břehu moře nacházející se ve vápencovém výběžku Capo Caccia, nedaleko od města Alghero. Uvnitř jeskyně se nachází velké solné jezero dlouhé 120 metrů, ze kterého se vynořují obří sloupy vytvořené spojením stalaktitů a stalagmitů. [18] Z hydrologických poměrů jsou také pro cestovní ruch významné vývěry a ponory. Nejdůležitější krasový pramen je Su Gologone, který vyvěrá 300 l vody za sekundu. [19] Jeskyňářství a lezení je další možností aktivního trávení volného času, kvůli kterému se každoročně mnoho návštěvníků na Sardinii vydává. Velmi atraktivní jsou ponory k vrakům především v oblasti zálivu Golfo di Cagliari. Sardinie je obecně pro potápění dobrou lokalitou a nachází se zde velké množství potápěčských škol.

Půdy Na Sardinii tvoří hlavní pokryv horských částí ostrova kamenité nasycené kambisoly (hnědé půdy) v nížině Campidiano převládají glejové luvisoly (podzolované hnědé půdy) a v mladovulkanických oblastech na severozápadě molické andosoly spolu s rubifikovanými luvisoly. [20 str. 217] Na ostrově se vyskytuje 60 % nepropustných půd, 32 % tvoří polopropustné půdy a pouze 8 % tvoří propustné půdy. [21] 24

Biota Sardinie je ostrovem zeleně a je obdivována pro svoji rozmanitost flóry. Rostou tu asfodely, máky, levandule, pryskyřníky, kopretiny a vzácné druhy orchidejí. Národní květinou je pivoňka. Vzácností ostrova je výskyt hustých lesů korkových dubů a dubů cesmínolistých. Podél pobřeží rostou středomořské borovice, palmy, cypřiše a pinie. Skalní podloží kopcovité krajiny je kryté porosty suchomilných keřů a bylin zvané macchie. Typickými rostlinami pro macchii jsou jalovce, myrty, planiky a lentišky. [22 str. 145] Vzhledem k blízkosti Afriky má místní fauna a flora tropický charakter. Sardinie je ornitologickým rájem, protože se nachází na hlavním ptačím tahu mezi Evropou, Asií a Afrikou. Od září do března přilétají tisíce plameňáků, kteří hnízdí a přezimují na lagunách u Ortisana a Cagliari. Plameňáci bývají doprovázeni hejny dalšího ptactva. Především volavek, kormoránů, jeřábů, rybáků a kachen, včetně desítek druhů brodivých ptáků. Typickým savcem je muflon, který je považován za národní zvíře. Kvůli jejich krásně zakrouceným rohům, z kterých se vyráběly rukojeti ke kvalitním sardinským nožům, byli mufloni na pokraji vyhubení. V dnešní době se však vyskytují v hojném počtu sardinského vnitrozemí. Chráněným druhem je také tmavý sardinský jelen, který se vyskytuje v lesích Gennargentu. Na náhorní planině Giara di Gesturi se prohánějí divocí poníci. Na ostrově Asinara můžeme spatřit unikátní albínské oslíky. Záliv Orosei je posledním útočištěm středomořského tuleně, kterému hrozí vyhynutí. Sardinský netopýr ušatý byl objeven teprve v roce 2002 a vyskytuje se pouze na Sardinii. Z italských regionů je Sardinie oblastí s největším výskytem vzácných a endemických druhů rostlin a zvířat. [23 str. 51] Z hlediska rekreace a cestovního ruchu má flóra nezastupitelnou roli, protože dotváří celkový charakter krajiny. [24 str. 311] Sardinská květena je na ostrově velmi atraktivní zejména na jaře a na podzim. Živočišstvo má ve vztahu k cestovnímu ruchu nejmenší význam a uplatňuje se prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. [25 str. 18] Nejčastěji vyhledávanou lovnou zvěří na ostrově je muflon. Sardinie je rájem pro ornitology, kteří sem jezdí pozorovat a zkoumat ptactvo. Velmi oblíbenou aktivitou především mezi místními obyvateli je rybolov. Na ostrově je velké množství rybářských klubů poskytující kompletní vybavení k zapůjčení.

25

Obrázek 8 Korkový dub po ořezání korku


6.3.2. Ochrana přírody Historické zanedbávání Sardinie mělo jedinou výhodu a to tu, že do 60. let minulého století se tu prakticky neobjevily ekologické problémy způsobené činností člověka. Závažné důsledky na životním prostředí přinesla až rychlá industrializace a zakládání petrochemických a průmyslových závodů. Tato politika měla za následek přesun obyvatelstva z venkova do městských aglomerací a vznik oblastí postižené znečištěním vzduchu a vody. V posledních letech je v centru zájmu turismus a s tím související podpora trvale udržitelného rozvoje. Prioritou je ochrana pobřeží a investování do rozvoje přehlíženého vnitrozemí. Bývalý regionální prezident Renato Soru, vydal v roce 2004 kontroverzní zákaz výstavby nových residencí do dvou kilometrů od pobřeží. V roce 2006 byla zavedena daň z luxusu, kterému podléhaly domy, jachty a letadla cizích státních příslušníků. [23 str. 56] Na ostrově se nachází tři národní parky, dva regionální parky a řada mořských rezervací a přírodních památek. Většina přírodních atraktivit spadá pod nějaký stupeň ochrany. Chráněné oblasti zabírají pouze 4% celkové rozlohy ostrova.

26

Největším národním parkem s celkovou rozlohou 73.935 hektarů je Parco Nazionale del Golfo di Orosei e del Gennargentu. Zabírá velkou část provincie Nuoro a z části na území Le Barbagie, Supramonte a záliv Golfo di Orosei. Na severozápadě se nachází souostroví Parco Nazionale dell´Arcipelago di La Maddalena. Za národní park byl vyhlášen 4. ledna 1994. Zahrnuje sedm hlavních ostrovů a čtyřicet ostrůvků o celkové rozloze 18000 hektarů. Nejnovějším parkem je Parco Nazionale dell Asinara. Izolovaný ostrov v provincii Sassari. Za národní park byl vyhlášen roku 1997. Můžeme zde spatřit unikátní bílé osly. Ostrov není trvale obydlen a dříve se zde nacházelo nejpřísnější italské vězení. [26] Dnes je vyhledávanou lokalitou pro potápěče a lze zde zahlédnout i delfíny.

6.3.3. Obyvatelstvo Nárůst populace je základním demografickým faktorem ovlivňující turismus. [3 str. 34] Obyvatelstvo bylo od sklonku středověku až do začátku 20. století sužované epidemiemi malárie. Až do nedávna se obyvatelé zaměřovali pouze na chov ovcí a koz v centru ostrova, s příchodem rozvoje turistického ruchu nastala migrace obyvatel na pobřeží, kde se rozvíjela nová města a střediska. [27] Původními obyvateli ostrova jsou Sardové, ale dnes zde žije i mnoho Katalánců a Korsičanů. Úředním jazykem je italština, ale většina obyvatel mluví místním jazykem sardštinou, která má mnohé a od sebe velice odlišné dialekty. Z izolovaného prostředí uprostřed Středozemního moře se vyvinul jazyk natolik nesrozumitelný, že jej spousta jazykovědců pokládá za samostatný románský jazyk. Místní nářečí byla do značné míry ovlivňována historickými událostmi. Sardové jsou na svůj jazyk nesmírně hrdí, považují ho za jeden z významných atributů vymezujících jejich národ. [28] Velmi slabou stránkou je špatná jazyková vybavenost pracovníků v turistických centrech, hotelech i muzeích. V podstatě se zde domluvíte jen italsky. V oblastech mimo turistická centra většina místních obyvatel ovládá pouze sardštinu. K 31. 12. 2012 měl ostrov celkem 1 640 379 obyvatel, z nichž více než polovina žije v provincii Cagliari, kde se nachází hlavní město ostrova. Hustota osídlení je 69 osob na km². [29] Počet obyvatel mírně vzrůstá, nicméně je důležité upozornit na fakt, že nejvíce narůstající skupinou jsou obyvatelé starší 65 let. Stárnutí populace, nízká porodnost a migrace obyvatel, představuje do budoucna pro ostrov velkou hrozbu. Mladí lidé odchází za studiem a prací na kontinent, kde také zůstávají.

27

Počet cizinců, trvale žijících na ostrově byl k 1. lednu 2011 37 853, což představuje 2,3 % z místních obyvatel. Největší podíl ze zahraničních obyvatel tvoří Rumuni 26,2 %, následují Marokánci 11,7 % a Číňané 7,6%. [29] Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené aspekty je zřejmé, že na ostrově bude nedostatek ekonomicky aktivních obyvatel. Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2002 – 2012

Rok

Počet obyvatel

Absolutní přírůstek

Procentuální přírůstek

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

1.637.639 1.643.096 1.650.052 1.655.677 1.659.443 1.665.617 1.671.001 1.672.404 1.675.411 1.637.846 1.640.379

+6.792 +5.457 +6.956 +5.625 +3.766 +6.174 +5.384 +1.403 +3.007 -1.516 +2.533

0,42% 0,33% 0,42% 0,34% 0,23% 0,37% 0,32% 0,08% 0,18% -0,09% 0,15%

Zdroj: vlastní zpracování a výpočty [30]. Graf 1 Populační pyramida

Populační pyramida ( Sardinie 2012) 100+ 90-94

Věková skupina

80-84 70-74 60-64 50-54

% Ženy

40-44

% Muži

30-34 20-24 10_14 0-4 6

4

2

0

2

4

6

% v každé věkové skupině

Zdroj: vlastní zpracování a výpočty [31]

28

6.3.4. Významná Sardinská města Cagliari Je největším a zároveň hlavním městem Sardinie. Rozprostírá se podél jižního pobřeží na devíti vápencových pahorcích. Město založili Féničané v 7. a 8. stol. před n. l. Nalezneme zde městské domy, fenickopunskou nekropoli sedla Tuvixeddu, římský amfiteátr vytesaný do vápencové skály, katedrálu pisánského původu, královský palác, který byl krátce obýván savojským dvorem. Řadu kostelů, šlechtických paláců a archeologických památek. Pisánci podrobili Cagliari středověké modernizaci, postavili nepřístupné pevnosti, opevnili čtvrť Castello, které se stalo symbolem Cagliari. Na ochranu města byly k hradbám vystavěny dvě pisánské věže. Ve městě probíhá každoročně 1. května slavnost Sant´Efisio, nejproslulejší a nejnavštěvovanější svátek z celého ostrova. [12 str. 18]

Sassari Na severozápadě se nachází město Sassari, které bylo založeno ve středověku. V historické části města, které si zachovalo středověký vzhled dodnes, můžeme spatřit pozůstatky hradeb, zbořených v roce 1800. V centru se tyčí katedrála San Nicola, vystavěná v románské období, v 16. století vystavěný palác Usiny a Frumentaria, žulovitá hora do které jsou vytesány erby Sassari a Aragonců. Na území Sassari se nachází bývalé hornické centrum Argentiera nebo centra středověkého původu jako je Castelsardo, Alghero, a památky jako je románská bazilika San Gavino v Porto Tores. [12 str. 20] Velmi vyhledávanou památkou v regionu je jeden z nejvýznamnějších nuraghských komplexů Nuraghe Santu Antine. [22 str. 114] Sassari je také známé univerzitní město.

Nuoro Je hlavním městem Barbagie a nachází se na svazích hor Ortobene. Na žulové hoře Monte Ortobene dosahující výšky 995 m. n. m. se nachází bronzová socha Spasitele. Tato oblast je proslulá nejen svojí divokou přírodou, ale také v minulosti častým banditismem. Město proslavila také spisovatelka Grazia Deledda, která získala v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Ve svých knihách popisovala život na Sardinii. [12 str. 21]. Muzeum lidových tradic a života je nejznámější etnografické muzeum na Sardinii, spadající pod přímou správu Regione Autonoma della Sardegna. Turistům nabízí celkový pohled tradičního života na Sardinii od práce statkářů, slavností a hudby po gastronomii a lidové kroje. [12 str. 59] Přestože si provincie Nuoro zachovalo 29

místní tradice a nedotčenou přírodu, sídla jsou zde nevzhledná až škaredá, podtrhující bídu zdejšího kraje. Do města většinou směřují turisté, kteří se chtějí něco více dozvědět o sardinské kultuře.

Olbia Je hlavním přístavním městem provincie Gallura. Rozvoj města je spjatý s rozkvětem cestovního ruchu v oblasti Smaragdového pobřeží. Olbia je živý a nevzhledný dopravní uzel. Provincie Gallura oplývá četnými archeologickými a historickými památkami, především početné nuraghy a megalitické stavby zvané hrady obrů. [12 str. 24]

Alghero Malebné historické město, jedno z nejzachovalejší na Sardinii. Vzniklo v 11. stol. z rybářské vesnice. Díky své strategické poloze, bylo často obléháno, proto bylo k hradbám vystavěno několik věží, kde sídlili střelci. Tyto věže jsou dnes velkou turistickou atrakcí. V roce 1323 město po dlouhých bojích podlehlo katalánskoaragonské invazi a od té doby bylo Aleghro pod Katalánskou nadvládou. Dlouhá Španělská kolonizace ovlivnila místní architekturu, tradice, zvyky, jazyk i místní kuchyni. Turismus zde představuje hlavní ekonomický příjem pro město a místní obyvatele. [23 str. 148] Zdejší dlouhé pláže mají pozvolný vstup do moře. To je také důvod, proč je toto hlavní letovisko na severozápadě vyhledávané především rodinami s malými dětmi.

6.4. Zemědělství Sardinské zemědělství je zaměřené na pěstování vína, oliv, pomerančů a řepy. Víno má výtečnou kvalitu, především červené Cannonau di Sardegna a bílé Vermentino. Ostrov je významným světovým exportérem korku a artyčoků. Vyrábí 80 % italského korku a odvětví je největším zaměstnavatelem v severních městech. Obiloviny jako oves, ječmen a pšenice se pěstují převážně v nížinné oblasti Campidiano. Dalším zdrojem příjmů je rybolov, především v oblastech Cagliari a Alghero. V centrálních oblastech a ve vnitrozemí ostrova je zemědělství a zejména chov ovcí a koz základním zdrojem příjmů místních obyvatel. Na ostrově se nachází více než 5 miliónů ovcí. Výroba ovčích, kozích a kravských sýrů má více než 4000 let starou tradici. Nejznámější sýr je Pecorino Sardo. Produkuje se z plnotučného ovčího mléka a není jen nezbytnou ingrediencí mnoha sardinských pokrmů, ale vyváží se odtud do celého světa.

30

Sardové jsou proslulí svojí láskou ke koním. Chov koní má zde již dlouholetou tradici a ročně se tu narodí nejvíce hříbat z celé Itálie. [32] Jezdectví je na ostrově velmi populární aktivitou, nachází se zde několik velmi kvalitních jezdeckých center. Turisté si tak mohou pronajmout koně a za doprovodu průvodce objevovat krásy ostrova z koňského hřbetu. Snahou politiky turismu je podpora cestovního ruchu zejména ve vnitrozemí, které je ekonomicky velmi zaostalé. Příležitostí jak přilákat turisty do centra ostrova jsou pobyty na farmách tzv. agroturismi.

6.5. Průmysl Sardinie je regionem, který je velmi bohatý na nerostné suroviny. Už ve středověku zde bylo rozšířené hornictví. Největší význam měla rudná ložiska v pohoří Iglesiente, kde se těží zinek, olovo, mangan a baryt. [33 str. 555] Od 18. století zde bylo otevřeno mnoho dolů těžících bauxit a antimon, které se kvůli své nerentabilitě postupně zavírají. Doly nezůstaly opuštěné, ale začaly využívat k turistickým účelům. V jednom z dolů vznikl „Archeologický minerální a environmentální park“, který byl pro svoji mezinárodní hodnotu zařazen do evropské globální sítě geoparků UNESCO, jako první na světě. Oficiální prohlášení o uznání bylo podepsáno v Paříži dne 30. července 1998. Park má celkovou rozlohu 3500 km2. [34] Turisté zde najdou unikátní archeologické minerální muzeum, staré zařízení z oblasti hornického inženýrství a pro návštěvníky jsou v mnoha tunelech a starých šachtách organizovány prohlídky s průvodcem. Obrázek 9 Archeologický minerální park

Zdroj: [34]

31

V 60. a 70. letech 20. století vznikaly na Sardinii za podpory státu velmi rozsáhlé petrochemické komplexy a rafinerie na zpracování ropy. Politika zakládání průmyslových závodů ve zbídačelých venkovských krajích ostrovní ekonomice zvlášť neprospěla. V posledních letech je těžební a průmyslový sektor sužován hlubokou krizí. Nejhorší situace je ve správním středisku ostrova, městě Cagliari, kde je více než 51 % především mladých lidí bez práce. V současné době má velký význam výroba syntetických textilních vláken a papírenský průmysl [35]. Rozvoj cestovního ruchu na ostrově oživil tradiční řemeslnou výrobu, která má důležité postavení v sardinské ekonomice. Místní ručně vyráběné produkty mají ochrannou známku. Mezi tradiční řemeslnou výrobu patří zpracování dřeva a korku, tkalcovství, výroba koberců a gobelínů, šperkařství, keramika, košíkářství, výroba sardinských nožů. [36 str. 68]

6.6. Doprava Nejrychlejším způsobem jak se dostat na Sardinii je pomocí letecké přepravy. Letecké společnosti nabízí časté spoje z mnoha evropských měst. Nejlevnějším způsobem je využití b nízkonákladových leteckých společností s přestupem v Itálii. Pro sezónu 2014 bude jedinou společností provozující přímé lety z Prahy do Olbie nebo Cagliari Smart Wings ve spolupráci se Sardegna Travel. Lety budou realizovány od 30. května do 28. září. Cena se pohybuje od 6000 Kč do 12000 Kč. Součástí ceny letenky je studený catering a přeprava 1 zavazadla do 15 kg a příručního zavazadla do 5 kg [37]. Na ostrově se nachází 3 mezinárodní letiště a to v Olbii, Cagliari a v Algheru. Jsou sice malá, ale poskytují kvalitní služby. Oblíbeným způsobem přesunu na ostrov představuje lodní doprava. V tomto případě je nutné využití trajektů vyplouvající z několika italských přístavů. Pro Čechy jsou oblíbenými přístavy Livorno a Janov, ale je možné vyplout i z Neapole nebo Civitavecchii. Při cestě automobilem je třeba počítat s dálničními poplatky v Itálii a s poměrně vysokým poplatkem za převoz auta trajektem. Obecně se dá říci, že výše poplatku za využití dálnice v Itálii se pohybuje okolo 6€/100 km. Lodní přepravu trajekty zajišťují v Itálii lodní společnosti Tirrenia, Moby Lines, Sardinia Ferries, Corsica Ferries, Grandi Navi Veloci nebo trajekty Italské státní železniční dráhy. Plavba z Livorna do Olbie a Golfo Aranci trvá asi 10 hodin, z Janova do Olbie a Golfo Aranci asi 13 hodin, z Livorna do Cagliari asi 20 hodin [22 str. 3]. Je nutné vzít na vědomí, že v srpnu je v Itálii období celostátních dovolených, většina velkých průmyslových podniků a úřadů byvají uzavřených. Mnoho Italů míří právě na Sardinii, proto je dobré mít lodní lístek v srpnovém termínu rezervovaný v předstihu. 32

Cestování po ostrově je možně mnoha způsoby. Přesuny pomocí železniční dopravy nebývají příliš výhodné. Vlaky jezdí pomalu a bývají plné [22 str. 12]. V případě použití automobilu, musí mít řidič vystavenou tzv. zelenou kartu, mezinárodní řidičský průkaz, který je zde povinný, a technický průkaz vozidla. Nejvyšší povolená rychlost v obci je 50 km/h, na silnici 2. třídy 90 km/h a na silnici 1. třídy 110 km/h. Silniční síť na Sardinii není špatná, nutností je mapa, protože značení na sardinských silnicích je nedostatečné, nelogické nebo dokonce zcela chybí. Na ostrově nejsou dálnice a neplatí se zde žádné poplatky. Je nutné počítat s omezenou nabídkou čerpacích stanic, které bývají často po poledni zavřené nebo jsou vybavené nefungujícím automatem. Benzín na ostrově patří k nejdražším v Evropě. Na ostrově je možné využít autobusovou dopravu, která má poměrně hustou síť s příznivými cenami. Autobusem se dostaneme do každého města, vesnice, ale i na pláž [38]. Nicméně v neděli většina spojů nejezdí.

6.7. Služby Služby jsou významnou součástí národního hospodářství i mezinárodního obchodu. Podíl služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a celkové zaměstnanosti je důležitým indikátorem vyspělosti ekonomiky [3 str. 61]. Rozvoj turismu se v současné době neobejde bez informačně- komunikačních technologií. Sektor služeb se na Sardinii profiluje v oblasti IT a internetu.

Zásadní postavou v oblasti rozvoje internetu na

Sardinii byl bývalý prezident a miliardář Renato Soru. V roce 1998 založil internetovou společnost Tiscali, která expandovala do celé Evropy a má své zastoupení i v České republice. Díky tomu, má Sardinie nejvyšší počet uživatelů připojených k internetu z celé Itálie. Hlavní příjmy ostrova plynou z turistického průmyslu, který se začal masivně rozvíjet v 60. letech 20. století. Především poté co se podařilo vymýtit malárii, která dlouhá léta tuto zemi zužovala. V roce 1962 si pobřeží Costa Smeraldy vyhlédl princ Aga Kchan jako místo pro své letovisko a otevřel tímto cestu k turistickému průmyslu, jehož luxusní rekreační zařízení změnila ekonomiku celého ostrova [23 str. 33].K dynamickému rozvoji turismu na ostrově přispěly také nízkonákladové letecké společnosti, které začaly na Sardinii létat během celého roku. Destinace se tak stala snadněji dostupná pro širší vrstvy obyvatel.

6.7.1. Ubytovací kapacity Pro význam ekonomického přínosu cestovního ruchu jsou velmi důležité informace o ubytovacích kapacitách. Počet hostů a zejména počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních je jedním ze základních nefinančních ukazatelů sloužící 33

k zjišťování a popisu intenzity cestovního ruchu [39 str. 137]. Sardinie nabízí široké možnosti ubytování na velmi dobré úrovni.

6.7.2. Stravovaní Na ostrově se nachází dostatek stravovacích zařízení. Jídlo a pití je cenově příznivé a kvalita je vysoká. Většina z nich nabízí Italskou nebo místní kuchyni. Levná a hotová jídla je možné zakoupit v bufetech zvaných

távola calda. Občerstvení je možné

zakoupit na tržištích nebo v supermarketech, které jsou v každém větším městě. Pizzerie mohou být buď bufety, nebo komfortní restaurace. Trattoria je tradiční a levnější hospoda v domácím stylu. Ristorante jsou většinou luxusnější restaurace s číšníky a ubrusy na stolech [22 str. 17]. Italové mají zavedenou dobu siesty a jinak tomu není ani na Sardinii. V době od 14:30 do 17:30 je většina restaurací zavřených.

6.8. Kultura Společenské podmínky a atraktivity včetně kulturně historických památek mají pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci obrovský význam [25 str. 19]. V sedmdesátých letech se během studentských a dělnických bouří na ostrově vyvinula nová lidová forma umění, murales. Jde o nástěnné malby, které se dotýkají nejtíživějších sociálních problémů a závažných otázek jako je hladomor, válčení nebo terorismus [23 str. 39]. Nejznámějším střediskem s více než 150 nástěnnými malbami je Orgosolo. Obrázek 10 Murales v Orgosolo

Zdroj: [40]

34

Na Sardinii se nachází mnoho archeologických nalezišť z prehistorických dob. Zvláštností ostrova jsou tajemné a důmyslné nuragyiii, které se jinde na světě nenachází. Jedná se o prehistorické stavby, jejichž stáří je odhadováno na 3 a půl tisíce let. Na ostrově se dochovalo přibližně 7000 těchto staveb, některé se vyskytují samostatně, jindy tvoří nuraghské stavby celé sídliště. Historicky cenným komplexem je Nuraghe Su Nuraxi v Barumini, který se nachází na jihu ostrova. Významnost archeologického naleziště bylo potvrzeno v roce 1997, zapsáním na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO [41]. Obrázek 11 Nuraghe Su Nuraxi v Barumini

Zdroj: [42]

6.8.1. Kulturní události V této kapitole je uvedeno několik významných slavností, které autorka vyhodnotila jako velice zajímavé z hlediska cestovního ruchu. Všechny provincie na ostrově mají svůj nezaměnitelný charakter s vlastními tradicemi, dialekty a historií. Na Sardinii se slaví po celý rok. Svátky a slavnosti jsou významnými událostmi kulturního života nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, kteří tak mají příležitost k seznámení se s tradiční lidovou kulturou, unikátní tradiční hudbou a tancem. Většina slavností je náboženského původu nebo se jedná o nevázané světské veselice. Při oslavách mají důležitou roli lidové kroje, kostýmy a masky. Obvykle nechybějí koně, kteří jsou vždy bohatě ozdobení [22 str. 23].

35

Ohně svatého Antonia v Mamoiadě Každý rok se v noci z 16. na 17. ledna v mnoha sardinských vesnicích zapalují obrovské ohně na počest sv. Antonína. Většina lidí se 16. ledna vypraví do vnitrozemské vesnice Mamoiada, kde se pořádá antická slavnost na počest vítězství sardinských pastevců nad saracénskými nájezdníky. V průvodu jdou Mamuthones, kteří mají červenou dřevěnou masku, na sobě mají kůži z beraní vlny, na zádech nesou zvony, které váží až 40 kg. Hlučné zvonění dodávají slavnosti ponurou atmosféru. Mamuthones jsou doprovázení Issohadores, kteří mají červenou vestičku, pásek s měděnými rolničkami v ruce drží laso z rákosu, do kterého se snaží zachytit mladé dívky [12 str. 60]. Obrázek 12 Slavnost v Mamoiadě

Zdroj: [43]

36

Sartiglia Sartiglia je jedna z nejtradičnějších sardinských oslav, která se koná dvakrát do roka. Jedná se o koňské dostihy pořádané v Ortisanu, poslední karnevalovou neděli a na karnevalové úterý. Jezdci mají za úkol na cválajícím koni propíchnout velkým mečem stříbrnou hvězdu zavěšenou podél dráhy. Tuto slavnost navštíví tisíce lidí, kteří jsou rozestoupeni podél tratě a pokud jezdec hvězdu získá, tleskají. Slavnost je považována za největší událost sardinského karnevalu. Jezdci mají tradiční bílé masky a oblek. Počet získaných stříbrných hvězd předpovídá příznivost úrody a osudu [12 str. 62]. Obrázek 13 Slavnost Sartiglia

Zdroj: [44]

37

Sant ´ Efisio Jedná se o nejznámější sardinskou slavnost, která se pořádá od 1. do 4. května v hlavním městě Cagliary. Slavnost má církevní význam a koná se k poctě Svatého Efisia, mučedníkovi, zvláštnímu ochránci Sardinie. Na začátku procesí jede vůz, který veze jeho nastrojenou soškou. Za nimi jede vůz tažený voly se slavnostními ozdobami, doprovázené stovkami mužů, žen a dětí z různých oblastí Sardinie, oblečeni do tradičních místních krojů ozdobených nádhernými starými šperky. Průvod doprovází kampidianští jezdci a milicionáři na koních, oděni do blůz beritta, na hlavě mají vysoký červený klobouk a jsou ozbrojeni arkebuzou. Slavnostním momentem je průvod ve Via Roma před radnicí, po posypu kvítků, sa ramatura [12 str. 65]. Této slavnosti se každoročně účastní tisíce návštěvníků, především místních obyvatel. Obrázek 14 Průvod Sant'Efisio v Cagliari

Zdroj: [45]

38

6. Cestovní ruch v ekonomice Sardinie 6.1.

Teritoriální rozmístění

Ačkoliv je Sardinie ekonomicky malým italským regionem, velmi citelně se liší hospodářská situace v jednotlivých provinciích. V této části kapitoly bude rozebráno teritoriální rozmístění aktivit cestovního ruchu, zejména z hlediska turistické výkonnosti. Dalšími faktory, ovlivňující turistickou výkonnost provinciích

jsou dány celkovou přírodní

atraktivitou,

v jednotlivých

nabídkou a

kvalitou

poskytovaných služeb. Dosavadní analýza na základě statistických údajů, odhalila očekáváné. Vzhledem k tomu, že na ostrov je možné se dostat pouze letadlem nebo lodí, je nejčilejší turistický ruch realizován ve větších městech s letišti a přístavy, v případě Sardinie je to na severu Olbie, na východě Alghero a na jihu hlavní město regionu Cagliari. Absence letištní infrastruktury ve vnitrozemí představuje jeden z hlavních důvodů minimální návštěvnosti těchto provincií. Následující graf procentuálně vyjadřuje koncentraci turismu v jednotlivých provinciích. Graf 2 Turistická koncentrace příjezdů v provinciích Sardinie v roce 2012 4,94%

2,81%

2,03%

5,18%

Olbia Caglliari 34,41%

8,03%

Sassari Nuoro Ortisano

16,02%

Ogliastra Carbonia Iglesias Medio Campidiano 26,59%


Jak nám graf ukazuje, pro příjezdy ať již letecky nebo lodí byla v roce 2012 nejvíce navštěvovaná provincie Olbia Tempio, kam přijelo celkem 34,4 % všech návštěvníků ostrova. Druhou nejnavštěvovanější provincií je Caglliari, kam přijelo celkem 26,59% turistů. Třetím nejatraktivnějším regionem je provincie Sassari, kam přicestovalo 16,02% návštěvníků, většina těchto příjezdů je kvůli lokalitě realizována letecky.

39

Příjezdy do ostatních provincií jsou turisticky méně významné pro cestovní ruch, což je dáno tím, že se zde nenachází letiště ani přístavy. Zvolený způsob dopravy tedy výrazně ovlivňuje návštěvnost jednotlivých regionů. Graf 3 Turistická koncentrace pobytů v provinciích Sardinie v roce 2012 4,94%

2,81% 2,03%

5,18%

Olbia Caglliari 40,33%

8,03%

Sassari Nuoro Ortisano

13,01%

Ogliastra Carbonia Iglesias Medio Campidiano

24,2%


Výše uvedený graf přehledně znázorňuje koncentraci pobytů v jednotlivých turistických regionech v roce 2012. Turisticky nejoblíbenějším regionem je jednoznačně provincie Olbie, kde se ubytovalo celkem 40,33% návštěvníků. Tato skutečnost je dána jednak tím, že město Olbia je hlavním dopravním uzlem na ostrově a také tím, že je tato provincie považována za jednu z nejkrásnějších oblastí ve Středozemním moři. Z pohledu cestovního ruchu se tedy jedná o turisticky dominantní oblast. Provincie Cagliari je spolu se stejně nazvaným hlavním městem, významným administrativním a správním střediskem, zde se ubytovalo 24,4% turistů. Většina turistů, kteří letecky směřovali do provincie Sassari, se zde také ubytovalo, celkem 13,01%. Nejméně turisticky atraktivní oblastí s pouhou 2% návštěvností je provincie Medio Campidiano.

6.2. Analýza základní turistické infrastruktury 6.2.1. Ubytování Ubytovací zařízení jsou rozdělena do pěti oficiálních kategorií, pro které platí fixní ceny, které se samozřejmě odvíjí od místa, úrovně ubytování a termínu. Hlavní sezóna trvá od poloviny června do poloviny září. Nejlevnější hotely se nazývají locanda, mají jednoduše vybavené pokoje a většinou společné sociální zařízení.

40

Mnohem častěji se vyskytují klasické hotely, hostely, mládežnické ubytovny a penziony. Poslední dobou se především ve městech objevují nové soukromé penziony tzv. "bed and breakfast. Sardinie nabízí k pronájmu více než 500 rekreačních domů a bytů. V kempech je možné ubytování v karavanech, stanech nebo bungalovech. Stanování ve volné přírodě je oficiálně zakázáno. Velkým trendem je ubytování ve venkovských domech nebo na farmách tzv. agroturismi. Tyto formy ubytování je možné využít převážně ve vnitrozemí a jsou skvělou příležitostí, jak zažít autentické prostředí sardinského venkova, včetně vyhlášené sardské kuchyně. Tradiční agriturismo je běžnou funkční farmou produkující vlastní potraviny, které nabízí. Největší koncentrace luxusních resortů se nachází na severním pobřeží Costa Smeralda, ovšem ceny pokojů dosahují astronomických výšek [22 str. 15]. Následující tabulka znázorňuje strukturu hromadných ubytovacích kapacit na Sardinii, vývoj postihuje období od roku 2008 do roku 2012. Tabulka 2 Vývoj počtu HUZ na Sardinii podle typu zařízení v letech 2008- 2012 (v tis.). Hromadné ubytovací zařízení

2008

2009

2010

2011

2012

Hotely

894

898

916

927

913

Hotely- počet lůžek Hotely- počet pokojů Hotely - koupelny

100.844 42.366 42.244

101.823 43.037 42.949

106.547 44.861 44.724

108.857 45.724 45.640

107.26 45.044 44.977

Ostatní ubytovací zařízení Ostatní ubytovací zařízení - počet lůžek Kempy a turistické ubytovny Kempy a turistické ubytovny - počet lůžek Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí- počet lůžek Agro-turistické ubytovací zařízení Agro- turistické ubytování -počet lůžek Rekreační domy, Bed and Breakfast Rekreační domy, Bed and Breakfastpočet lůžek

2.582 102.727 102 69.653

2.738 97.219 96 63.582

2.998 95.944 91 60.242

3.102 98.145 91 61.246

3.191 97.307 90 61.008

294 16.957 596 7.139 1.590 8.978

300 16.744 590 7.168 1.752 9.725

324 17.298 617 7.502 1.966 10.902

372 18.032 614 7.486 2.025 11.381

426 17.658 639 7.605 2.036 11.036

Ubytovací kapacity celkem Počet lůžek celkem

3.476 203.571

3.636 199.042

3.914 202.491

4.029 207.002

4.104 204.57

Zdroj: vlastní zpracování [47]

Z pohledu na výše uvedenou tabulku je patrné, že vývoj počtu HUZ od roku 2008 měl rostoucí charakter. Pouze v roce 2009 došlo k mírnému poklesu počtu lůžkové kapacity v kempech, turistických ubytovnách a v ostatních ubytovacích zařízeních. Od roku 2009 41

až 2012 dochází k mírnému růstu u obou sledovaných ukazatelů, což bylo dáno zejména tím, že v roce 2009 bylo dosaženo vrcholu počtu návštěvnosti a také díky stále rostoucímu zájmu nerezidentů o dovolenou na Sardinii. V roce 2012 bylo na ostrově k dispozici přes 4 tisíce ubytovacích zařízení s počty lůžek přesahující cca. 2 milióny, což znamenalo celkový nárůst o 628 HUZ oproti roku 2009. Největší nárůst HUZ ve sledovaném období byl zaznamenán v kategorii rekreační domy a B&B, kterých bylo v roce 2012 k dispozici o 446 ubytovacích jednotek více než v roce 2009. Co do počtu zařízení se tedy jednalo o nejdynamičtěji rostoucí sektor ubytovacích služeb. Zvýšil se také počet HUZ v kategorii ubytování v soukromí o 132 ubytovacích jednotek oproti roku 2009. Minimální nárůst HUZ byl zaznamenán v kategorii hotelů, kdy se počet zvýšil pouze o 19 ubytovacích jednotek, což je dáno zřejmě stále platným zákonem o zákazu výstavby hotelových resortů do 2km od pobřeží. Graf uvedený níže přehledně znázorňuje procentní strukturu hromadných ubytovacích zařízení v období 2011-2012 Graf 4 Struktura kapacit HUZ v období 2011- 2012

Hotely 28%

13%

9% 5%

1%

Ostatní HUZ

44%

Kempy a turistické ubytovny Ubytování v soukromí Agro-turistické HUZ Rekreační domy, Bed and Breakfast


Z pohledu na výše uvedený graf je patrné, že z hlediska kategorií spadalo nejvíce objektů mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení, celkem 44%. Jedná se zejména o prázdninové byty, ubytovny pro mládež, turistické noclehárny, skupinové ubytování, chatové osady a další. Druhou nejpočetnější kategorií ubytování tvoří rekreační domy a tzv. B&B, které zaujímají 28% z celkové nabídky ubytování. Zařízení hotelového typu tvoří 13%. Nejnižší podíl na hromadné ubytovací kapacitě zaujímají kempy a turistické ubytovny. Co se týče poptávky po ubytování, tak nejvíce turistů se ubytovává v 5 hvězdičkových a 4 hvězdičkových hotelových resortech, celkem 57,6%. 42

Hotely tříhvězdičkové úrovně poptává přibližně 40,6% a do hotelů nejnižší úrovně přijíždí pouze 1,8% návštěvníků. Ceny za ubytování v hotelu nejvyšší kategorie se v průměru pohybují okolo 150 euro za osobu a den. V luxusním resortu na Smaragdovém pobřeží není problém zaplatit více než 250 euro za osobu.

6.3. Analýza souhrnných indikátorů 6.3.1. Příjezdový cestovní ruch Počet příjezdů zahraničních návštěvníků je velmi důležitým a dobře vypovídajícím ukazatelem výkonnosti cestovního ruchu. Jednak odráží stabilně rostoucí oblíbenost destinace a pak také celkovou ekonomickou situaci v Evropě i ve světě. V případě analýzy příjezdového cestovního ruchu návštěvníků vycházela autorka z dat uveřejněných na webových stránkách EUROSTATU. Je třeba upozornit, že nejenom přespávající turisté se podílejí na příjezdovém cestovním ruchu, ale i jednodenní návštěvníci mají vliv na celkový objem turismu. Jejich charakter cesty je poněkud odlišný a jejich výdaje bývají obvykle nižší v souvislosti s nulovými náklady za ubytování. Jedná se především o residenty, kteří se na Sardinii narodili a vrací se na ostrov navštívit rodinu, přátele a známé. Účelem cesty může být i účast na konferencích a různých společenských a kulturních událostech. Graf 5 Vývoj počtu příjezdů a pobytů zahraničních a domácích turistů

Miliony

Návštěvnost v období 2000-2012 16 14 12 10 8

6 4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjezdy

pobyty

celkem příjezdy + pobyty


43

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že v roce 2012 bylo na Sardinii realizováno více než 2 milióny příjezdů a přes 10,8 miliónu pobytů bylo registrováno v hromadných ubytovacích zařízeních, což představuje propad o téměř (-5,5%) oproti předchozímu období. Počet příjezdů ať již domácích či zahraničních turistů od počátku sledovaného období tj. od roku 2000 postupně rostl, mírný propad byl zaznamenán v období let 2004-2005. Počet příjezdů residentů poklesl o (-0,4 %) v roce 2004 a v roce 2005 o (3,5%). Naproti tomu vzrostl počet příjezdů zahraničních návštěvníků v roce 2004 o 9,2%. V roce 2005 byl již zaznamenán pokles příjezdů u nerezidentů o (-1,8 %). Rok 2006 zaznamenal oživení počtu příjezdů a přenocování. Tento rostoucí trend vyústil v roce 2009, kdy bylo dosaženo absolutního vrcholu celkového počtu návštěvnosti, ostrov navštívilo 14,75 miliónu turistů. Podle nejnovějších údajů přijelo na Sardinii v roce 2013 téměř o 962 tisíc zahraničních návštěvníků více než v roce 2012, což představuje 9 % meziroční nárůst oproti roku 2012. Nicméně růst domácího cestovního ruchu v roce 2013 nadále stagnoval, což je zřejmě způsobeno pokračující hlubokou hospodářskou krizí v Itálii, kdy jsou lidé nuceni šetřit a cestu na Sardinii odkládají. Cestovní ruch je zbytným statkem, bez kterého se lidé v období nepříznivé ekonomické situace dokáží obejít, což se projeví sníženou poptávkou po produktu cestovního ruchu. I přes negativní výsledky domácího cestovního ruchu se celková návštěvnost zvýšila o 13%, především díky rozmachu cizinců, kteří tvořili 20 % z celkového počtu příjezdů. Mezinárodní cestovní ruch na Sardinii sice v roce 2013 rostl, nicméně průměrná délka pobytu a celkové výdaje turistů se snížily o (-4%) [49]. Tato skutečnost je dána zejména tím, že mnoho turistů volilo levnější ubytování v soukromí nebo využilo ubytování u příbuzných a přátel. V uplynulém roce využilo služeb hotelových resortů pouze 447 tisíc návštěvníků asi 6%, což představovalo pro hoteliéry ztrátu o 13 procentních bodů.

Zajímavým

poznatkem při analýze statistických dat bylo zjištění, že počet přenocování zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních od roku 2000-2011 kontinuálně rostl. Naproti tomu největší propad v počtu přenocování domácích návštěvníků celkem o (-14,4%) oproti roku 2010, byl zaznamenán v roce 2011 a od té doby neustále klesá a prognózy na zlepšení nejsou nikterak příznivé. V přílohách č. 1 a č. 2 jsou uvedené tabulky poskytující přehled vývoje počtu příjezdů a pobytů rezidentů a nerezidentů ve sledovaném období 2000-2012.

44

Je nezbytné zmínit, že domácí cestovní ruch je významnou součástí odvětví turismu, je ukazatelem ochoty residentů cestovat, utrácet finanční prostředky a demonstruje i kupní sílu obyvatelstva [39]. Jak již bylo řečeno, Sardinie je velmi oblíbenou destinací Italů a z tohoto pohledu je turismus residentů velmi zajímavým subjektem sledování. Největší skupinu domácích návštěvníků tvoří obyvatelé Lombardie, kteří v roce 2012 zamířili na ostrov v počtu 1,5 milionu, poté jsou to obyvatelé z Lazia, Piemonte a Toskánska. Dalším sledovaným ukazatelem je analýza návštěvnosti v jednotlivých měsících, která je významně ovlivňována časováním hlavní dovolené do letních měsíců, z čehož vyplývá, že je cestovní ruch odvětvím velmi závislým na sezónnosti a na Sardinii to platí dvojnásob. Graf 6 Vývoj počtů měsíčních příjezdů a pobytů domácích a zahraničních turistů

Miliony

Měsíční návštěvnost v letech 2008-2012 4 3,5 3 2,5 2

2008

1,5

2009

1

2010

0,5

2011

0


Výše uvedený graf přehledně znázorňuje měsíční toky domácích a zahraničních návštěvníků v letech 2008-2012. Z grafu je patrná výrazně diferencovaná sezónnost a také jednoznačně ukazuje podobnost ve sledovaném období, kdy je průběh návštěvnosti téměř stejný. Vrcholem sezóny jsou letní měsíce červenec a srpen, kdy na ostrov zamíří celkem přes 3,5 miliónu turistů, následované měsíci září a říjen, kdy jsou stále ještě dobré podmínky pro koupání a ideální podmínky pro poznávání vnitrozemí. Nejnižší návštěvnost je v zimních měsících, a to od listopadu do února. Mírný nárůst poptávky oproti předcházejícím měsícům je zaznamenán v květnu.

45

6.3.2. Příjezdy dle zdrojových zemí Kromě počtu turistů přijíždějících do země je neméně důležitou informací jejich geografická struktura, ovlivňující délku jejich pobytu a požadavky na kvalitu nabídky. Na základě statistických údajů z roku 2012 bude analyzováno, jaké národnosti přispívají místní ekonomice nejvíce. Součástí přílohy č. 1 je tabulka zobrazující strukturu zdrojových trhů v HUZ v roce 2012. Následující graf udává sedm nejvýznamnějších zdrojových trhů pro Sardinii. Graf 7 Nejvýznamnější zdrojové trhy Sardinie

Zdrojové trhy 2012 Rusko Švýcarsko

Velká Británie Francie

Pobyty

Španělsko

Příjezdy

Německo Rakousko 30

230

430

630

830

1030

1230 Tisíce


Z grafu je patrné, že nejintenzivnějším trhem aktivního turismu na Sardinii je Německo. V roce 2012 realizovali Němci celkem 208 tisíc příjezdů a přes 1 milión jich na ostrově přenocovalo. Druhou nejvýznamnější zdrojovou zemí pro Sardinii jsou Francouzi, kterých na ostrov přicestovalo celkem 925 tisíc. Následují obyvatelé Švýcarska, kteří navštívili ostrov v počtu 550 tisíc. Z grafu také vyplývá, že je Evropa největší skupinou podílející se na výjezdovém cestovním ruchu. První tři zdrojové státy, Německo, Francie a Švýcarsko tvoří téměř 55% všech příjezdů do země, proto je Sardinie na těchto státech velmi závislá a na které se nejvíce orientují marketingové aktivity. Nicméně nelze pokládat ostatní země za bezvýznamné. Za další důležité zdrojové země, lze pokládat Rakousko a Španělsko s průměrnou návštěvností okolo 200 tisíc. V roce 2012 navštívilo Sardinii také téměř 70 tisíc Čechů.

46

Tabulka 3 Vývoj struktury příjezdů zdrojových trhů Sardinie v letech 2007-2010 Země Afrika

2007

2008

2009

2010

3505

4017

3934

4214

Amerika Asie

28361 7031

24347 8289

24408 9876

27547 9969

Oceánie Rakousko Česká republika

5201 30401 8124

6000 31756 9717

5519 38155 11044

5501 38660 10796

Německo

229323

223231

231543

224237

Španělsko Francie

33464 111804

43669 106737

83911 131725

73773 123140

Velká Británie Švýcarsko Rusko Zdroj: vlastní zpracování [51]

104020 78435 14908

95840 72928 15479

75177 76352 12269

54310 72875 14187

Tabulka 4 Vývoj struktury přenocování zdrojových trhů Sardinie v letech 2007-2010 Země Afrika Amerika Asie Oceánie Rakousko Česká republika Německo Španělsko Francie Velká Británie Švýcarsko Rusko Zdroj: vlastní zpracování [51]

2007 15909 102712 27145 18675 149530 38263 1162607 111170 445326 568674 435790 104928

2008 18309 90300 28746 19936 144078 49033 1156538 131395 409229 534711 410705 108922

2009 18358 86396 33055 18907 169631 57484 1202166 251537 494115 400787 422846 90576

2010 18918 99683 36058 19333 201564 57720 1212933 228295 481620 292552 406849 104563

Z následujících tabulek je patrné, že zahraniční návštěvnost na Sardinii je dlouhodobě výrazně diferencována. Hlavními zdrojovými trhy jsou evropské státy. Z ostatních států světa zaujímá největší podíl Amerika, odkud na Sardinii zamíří průměrně 100 tisíc turistů. Z Asijského kontinentu přicestuje ročně v průměru okolo 30 tisíc návštěvníků, a právě tento trh představuje pro Sardinii velký potenciál, zejména Japonci a nově Číňané. Nejvíce zaostávajícím kontinenty jsou Afrika a Oceánie, což je vzhledem k velké geografické vzdálenosti a cen letenek logické. Z tabulek je také zřejmé, že toky většiny zemí nebyly krizí nijak poznamenány a v podstatě mají stále stoupající charakter. Za zmínku stojí upozornit na velmi mírný pokles návštěvnosti dvou hlavních zdrojových zemí a to Francie a Švýcarska v roce 2010. 47

Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u Velké Británie, kdy v roce 2010 navštívilo Sardinii o téměř 100 tisíc Britů méně oproti roku 2009. Nicméně vstupem nízkonákladových leteckých společností na sardský trh mělo za následek opětovnou zvýšenou návštěvnost Britů, a to v počtu převyšující 400 tisíc v roce 2012. Absolutní boom představuje nárůst Rusů s celkovým počtem 192 tisíc, tedy nárůst o 51% oproti předchozímu období. Závěrem lze konstatovat, že mezinárodní cestovní ruch je důležitým zdrojem ekonomických příjmů pro Sardinii. S ohledem na zvyšující se počet zahraničních turistů ze zdrojových zemí, jsou prognózy pro letní sezónu roku 2014 velmi příznivé. Tato skutečnost podporuje ambice Sardinie stát se stále oblíbenější destinací pro mezinárodní cestovní ruch v oblasti středozemního moře.

6.3.3. Podíl na HDP Pro stanovení výkonnosti ekonomiky se používá ukazatel HDP. Vzájemný vztah HDP a turismu je třeba vymezit ve dvou rovinách - vliv výše HDP na turismus a vliv turismu na HDP. Vliv úrovně HDP na turismus se odráží ve skutečnosti, že v zemích s vysokým HDP na obyvatele je patrná vyšší intenzita cestování než v zemích s nižším HDP na obyvatele. Vliv turismu na HDP zahrnuje tvorbu HDP v přímých a nepřímých odvětvích průmyslu a ekonomiky turismu i vlivy indukované v ekonomice v časovém intervalu. [3 str. 88] Pro hodnocení významu turismu v ekonomice není tolik rozhodující absolutní výše vytvořeného HDP, ale zejména jeho podíl na celkovém HDP a vzájemný vztah přímých a nepřímých odvětví.

Podle posledních dostupných

statistických údajů, byl celkový vliv turismu na Sardinii zhodnocen na 3,3 miliardy euro, což znamenalo 11% podíl na HDP. Přímý vliv turismu byl zhodnocen na 1,664 miliónu euro, což představovalo 4,8% podíl na HDP. Z uvedeného vyplývá, že jeden milión turistů přispěje 34 eury na HDP. [52]

48

6.3.4. Příjmy z cestovního ruchu Je nutné zmínit, že ukazatel příjmů ze zahraničního cestovního ruchu zahrnuje transakce jednodenních i přespávajících turistů. Největší část celkových příjmů téměř 70% je získána z výdajů návštěvníka za ubytování a dopravu. V roce 2012 dosáhly příjmy ze zahraničního cestovního ruchu 606 miliónů eur, tedy o 4,7% méně než v roce 2011. Téměř 47 % z této částky, přibližně 280 milionů eur představovaly výdaje návštěvníků za bydlení. Dalšími složkami jsou příjmy ze stravování, které tvoří 14% a obchodu 10%. Celkové příjmy související s rekreací a zábavou včetně příjmů z kultury, výletů a vstupů do muzeí apod. tvoří 7%. V roce 2012 přicestovalo na Sardinii 887 tisíc zahraničních návštěvníků, kteří se na ostrově zdrželi v průměru 8 dní. Nyní již můžeme demonstrovat jaký je skutečný koeficient příjmů z roku 2012 na jeden příjezd zahraničního návštěvníka. Po spojení ukazatele výše příjmů tedy 606 miliónů a počtu návštěvníků 887 tisíc získáme částku 683 euro, tedy sumu, kterou přibližně vydá každý turista při pobytu na Sardinii. Při znalosti tohoto ukazatele a průměrné délky pobytu ve dnech, získáme údaj o průměrných denních výdajích, což odpovídá částce 87 euro na den. V další části této kapitoly budou analyzovány příjmy vydané od domácích návštěvníků a příjmy získané z mezinárodního cestovního ruchu. Jak již bylo řečeno, domácí cestovní ruch je významným odvětvím cestovního ruchu. Počty domácích turistů přijíždějících každoročně na Sardinii, značně převyšují počty mezinárodních návštěvníků, přesto jsou výdaje rezidentů na cestovní ruch téměř poloviční. S největší pravděpodobností je to dáno tím, že mnoho Italů má na Sardinii své druhé domovy nebo jezdí navštívit rodinu či přátele, a tím jim odpadávají náklady za ubytování, které zde představují největší výdajovou položku. Následující tabulka uvádí přehledně příjmy za sledované období z jednotlivých provincií. Tabulka 5 Výdaje rezidentů v jednotlivých provinciích v období 2009-2013 (mil. Euro)

Provincie

2009

Cagliari Carbonia Iglesias Medio Campidano Nuoro Ogliastra Olbia Tempio Ortisano Sassari Sardinie celkem

108 21 7 19 8 36 20 47 267

2010

2011 128 14 13 13 2 28 9 34 240

2012 121 4 11 17 2 27 18 58 258

2013 85 6 1 17 3 28 21 56 217

125 6 7 12 6 20 16 50 241


49

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že za sledované období, byl nejúspěšnějším rokem ve výnosech z cestovního ruchu rok 2009, kdy residenti utratili 267 miliónů euro. V tomto roce bylo na Sardinii dosaženo absolutního vrcholu návštěvnosti. Jak již bylo zmíněno, světová hospodářská a finanční krize, která zasáhla celou Evropu v letech 2008- 2009 se na Sardinii projevila až v roce 2010. Rok 2009 byl tedy rokem absolutních vrcholů, jak v návštěvnosti, tak v příjmech. Následující období je charakterizováno poklesem příjmů. Černým rokem pro Sardinii co se týče příjmů z domácího cestovního ruchu, je rok 2012, kdy Italové utratili 217 miliónů euro, tedy nejméně za celé sledované období. Z tabulky je také možné vidět výše příjmů získaných z jednotlivých provincií. I zde je velmi patrné, jaký význam má teritoriální rozmístění cestovního ruchu. Této problematice se autorka věnovala v úvodní části této kapitoly. V provincii Cagliari residenti utratili v průměru 119 miliónů euro za rok, následuje provincie Sassari, s průměrnými příjmy 76 miliónů a samozřejmě přístavní město Olbia s průměrnými ročními příjmy 28 miliónů euro. Tabulka uvedená níže znázorňuje výdaje nerezidentů v jednotlivých provinciích ve sledovaném období 2009-2013 Tabulka 6 Výdaje nerezidentů v jednotlivých provinciích v období 2009-2013 (mil. Euro)

Provincie Caglliari Carbonia Iglesias Medio Campidano Nuoro Ogliastra Olbia Tempio Ortisano

2009 239 23 2 22 12 160 20

2010 272 22 3 24 22 102 19

2011 280 13 2 31 15 130 29

2012 233 13 6 22 18 133 33

2013 230 17 8 30 10 112 26

109 588

114 577

140 640

147 606

152 584

Sassari Sardinie celkem Zdroj: vlastní zpracování [53]

Mezinárodní cestovní ruch představuje pro Sardinii nejdůležitější zdroj příjmů, proto pokles návštěvnosti domácích turistů není pro ekonomiku země takovou katastrofou. Devizové příjmy navzdory menší návštěvnosti zahraničních turistů, rostou rychleji než počty jejich příjezdů do země. Je to zřejmě dáno tím, že na Sardinii míří movitější vrstvy obyvatel ze zdrojových zemí, kteří na ostrově utrácejí svoje finanční prostředky mnohem více, než rezidenti. Průměrné roční výdaje zahraničních turistů se pohybují okolo 600 miliónů euro za rok.

50

Ekonomicky nejúspěšnějším rokem z hlediska příjmů byl rok 2011, kdy turisté na cestovní ruch vydali 640 miliónů euro. Co se týče objemu příjmů z jednotlivých turistických oblastí, je stav prakticky totožný jako u domácího cestovního ruchu.

6.3.5. Podíl na zaměstnanosti Cestovní ruch se významně podílí na tvorbě pracovních míst a podíl zaměstnaných osob prakticky vykazuje obdobný trend i ve struktuře domácí ekonomiky. Ukazatel zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu nám může naznačit, v jaké kondici se ekonomika země nachází, a zdali se turistický ruch vyvíjí. Je také prokázáno, že na zaměstnanosti se CR podílí relativně mnohem více než na HDP. Nezaměstnanost na Sardinii je závažným problémem ekonomiky a v současné době se nachází v kritickém stavu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 míra nezaměstnanosti dosáhla více než 18,1% a oproti roku 2012 vzrostla o téměř 2% body. Z toho vyplývá, že 57,9% ekonomicky aktivních obyvatel je nezaměstnaných a 47% zaměstnaných. Vývoj nezaměstnanosti v období od roku 2004- 2013 na Sardinii je možné vidět na následujícím grafu. Graf 8 Vývoj nezaměstnanosti na Sardinii 2004-2013 19

18,%3

17 15,55% 15

13,9%

14,1% 12,95% 12,25%

13

13,7%

13,3%

% 11 10,8%

9

9,8%

7 5 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Během celého sledovaného období hladina nezaměstnanosti od roku 2004 klesala, kdy v roce 2007 dosáhla svého minima 9,8 %. Rok 2008 znamenal počátek hluboké krize zaměstnanosti, která přetrvává až do dnešních dnů a naděje na zlepšení nejsou nikterak příznivé.

51

S celkovou téměř 18,3 % se již dá hovořit o bezprecedentní krizi pracovních míst. Přehled o tom, jaké sektory hospodářství se podílí na tvorbě pracovních míst nejvíce, nám poskytne následující graf. Graf 9 Vývoj zaměstnanosti v sektorech hospodářství 2007-2012

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2007

2008

2009

2010

Zemědělství, lesnictví a rybolov

2011

2012

Průmysl

Služby

2013


Z grafu je patrné, že pomyslnému žebříčku zaměstnanosti dominuje terciální sektor, ve kterém pracuje okolo 70% ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomika Sardinie, je prakticky na sektoru služeb závislá, ovšem i tento sektor si v současné době prochází obrovskou krizí. Podle posledních dostupných údajů v roce 2013 ukončilo svoji činnost v sektoru služeb 2600 podniků. Během posledních 5 ti let bylo uzavřeno více jak 3200 řemeslných firem a důsledkem toho ubylo téměř 6000 pracovních míst [54].Sekundární sektor vykazuje ve sledovaném období poměrně stabilní zaměstnanost okolo 19%. Rovněž odvětví průmyslu na Sardinii skomírá a řada podniků se postupně pro svoji nerentabilitu uzavírá. Největší pokles zaměstnanosti je možné vidět v primárním sektoru, kdy v roce 2007 dosahovala zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu 8,8% a od té doby jeho prakticky neustále klesá až na hodnotu 3,6% v roce 2013 a vyhlídky na zlepšení nejsou nijak příznivé. Zemědělství představuje pouze okrajovou činnost zejména obyvatel ve vnitrozemí, kteří se zabývají pěstováním vína a chovem ovcí. Vývoj zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu, tak jako v ostatních sektorech hospodářství není příliš příznivý. Mezi osoby pracující v cestovním ruchu patří jednak všichni zaměstnaní, ale také pracující majitelé firem a jejich spolupracující členové domácnosti, pro které je činnost ve firmě jejich hlavním zaměstnáním. 52

V segmentu cestovního ruchu nalezneme pouze malé a střední podniky, přičemž 75% všech zaměstnaných osob pracuje v soukromém sektoru. Na základě analýzy statistických údajů o počtu zaměstnanců, bylo zjištěno, že v terciálním sektoru služeb cestovního ruchu, je ve zkoumaném období zaměstnáno během roku v průměru 32557 osob. Maximální počet aktivních pracovníků je evidován v období hlavní turistické sezóny, tedy v červenci a srpnu. I v případě zaměstnanosti se velmi negativně projevuje vysoká sezónnost, kdy se počet pracovních míst odvíjí od návštěvnosti. V období mimo hlavní turistickou sezónu jsou podnikatelé nuceni snížit počet zaměstnanců, ale zároveň musí zefektivnit produktivitu práce, aby mohly poskytovat služby na odpovídající úrovni. V příloze č. 4 je uvedená tabulka s podrobnějším přehledem o počtu pracovních míst v HUZ, zejména je zde uveden počet mužů a žen, pracujících buď na plný, nebo částečný úvazek. Graf 10 Celkový podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti 2006- 2013 10 8,9% 9 7,9%

8 7

8,3% 8,2%

7,7% 6,5%

v%

6,4%

6 6,3%

5 4 3 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Graf uvedený výše znázorňuje vliv sezónnosti na zaměstnanost v HUZ a v restauracích. Největší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v roce 2013 v odvětví ubytování a stravování, kdy se počet pracovních míst snížil o 16 tisíc.

Podíl zaměstnanosti

v cestovním ruchu osciloval v období od roku 2006–2008 okolo 6,4%, v období od roku 2009–2010 měl podíl mírně rostoucí tendenci a pohyboval se okolo 8%. V roce 2012 dosáhl podíl 8,9% a v uplynulém roce byl zaznamenán pokles na 8,2%. Nicméně i když podíl zaměstnanosti stoupal, o růstu počtu pracovních míst se nedá hovořit.

53

Komplexní přehled o počtu pracujících v jednotlivých odvětvích cestovního ruchu nám poskytuje následující tabulka. Jediná data v takovémto rozsahu jsou k dispozici pouze pro rok 2011. Tabulka 7 Počet zaměstnaných osob v odvětvích CR

Odvětví cestovního ruchu

Počet zaměstnaných v 1000

Hotely a podobná zařízení včetně restaurací Hotely a podobná zařízení bez restaurací Mládežnické ubytovny Kempy Turistická střediska Rekreační domy Individuální ubytování Farmy Služby v pohostinství Restaurace Vinotéky a vinárny Kavárny, cukrárny Jídelny Cestovní kanceláře a agentury Průvodci a delegáti Přímořská střediska Noční kluby, diskotéky Lázeňská střediska Ostatní ubytování Ostatní stravovací zařízení

Počet podniků

6171

450

1199 8 560 510 635 192 6 69 7411 10 6653 1095 527 106 168 350 1059 272 608

90 3 57 23 92 57 2 16 1469 5 2274 168 21 37 44 3 119,6 128,4


Z tabulky jednoznačně vyplývá, co již bylo řečeno, že nejvíce pracovních míst je v hromadných ubytovacích zařízeních a restauracích. Velmi vysoký počet zaměstnanců pracuje v kavárnách, cukrárnách a barech cca 6635. V roce 2011 pracovalo v lázeňských střediscích 1059 zaměstnanců.

54

7. Potenciál cestovního ruchu na Sardinii Aby bylo hodnocení vlivu turismu objektivní je nutné kromě zdůraznění ekonomicky pozitivních efektů zohlednit také obtížně kvantifikovatelné externality v oblasti fyzického a sociokulturního prostředí. Vyvážení efektů v ekonomickém, fyzickém a sociokulturním prostředí je předpokladem udržitelného rozvoje turismu. [3 str. 85]1 Sardinie má díky své poloze, klimatickým podmínkám, přírodním atraktivitám, bohaté historii a geniu loci, obrovský potenciál k rozvoji cestovního ruchu. Všechny tyto charakteristické znaky, představují možnost nekonečných příjmů pro rozpočet regionu, zajišťuje tvorbu pracovních míst a rozvoj podnikatelských a investičních příležitostí. Ostatně tyto skutečnosti byly potvrzené již v předešlých kapitolách. Podle posledních údajů poskytnutých Regionální radou hospodářství a práce, se přímý podíl na HDP pohybuje mezi 5 až 7 % (například Malta a Baleáry mají podíl z cestovního ruchu na HDP více než 25%) [57]. Z čehož vyplývá, že má ostrov velké rezervy ve využití potenciálu cestovního ruchu, jenž by mohl přispět k rozvoji ekonomicky slabého italského regionu. Sardinie má ovšem řadu kritických problémů v odvětví cestovního ruchu, které ji zabraňují využít potenciál, který se nabízí v souvislosti s rostoucím zahraničním cestovním ruchem.

Determinujícím faktorem

omezujícím rozvoj odvětví cestovního ruchu na ostrově je především vysoká sezónnost a velmi silná uzemní koncentrace turismu. Palčivým problémem, který do jisté míry omezuje růst cestovního ruchu, jsou velmi vysoké ceny za dopravu a ubytování. Vezmeme-li v úvahu, že cena letenky se pohybuje okolo 10 tisíc, představují náklady pouze za dopravu pro 4 člennou rodinu 40 000,- Kč, což je pro řadu občanů nereálné za dovolenou vydat. V podstatě za stejné peníze si užijí příjemnou dovolenou na pobřeží Jadranu. Co se týče cen za trajekt, tak ty jsou rovněž astronomické, průměrně se pohybují mimo hlavní turistickou sezónu okolo 500 euro. Další příčinnou je nedostatek finančních prostředků pro rozvoj podnikání, či nedostatečná schopnost subjektů cestovního ruchu reagovat na nové trendy. Malá pozornost je věnovaná propagaci ostrova jako celoroční destinace.

1

Udržitelný turismus znamená podle UNWTO souhrnné řízení všech zdrojů takovým způsobem, aby mohly být uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby, avšak při současném zachování integrity, zásadních ekologických procesů, biologické diverzity a pro život nezbytných systémů. [3 str. 85]

55

Velmi důležitá je i koordinace a řízení cestovního ruchu na národní i regionální úrovni a také dobře nastavená politika turismu. Velmi podstatná je i ochota samotných Sardů, podílet se na rozvoji cestovního ruchu. Oproti konkurenčním destinacím má Sardinie výhodu, že se zde doposud neudály teroristické útoky a do roku 2013 se ostrovu vyhýbaly i přírodní katastrofy. Začátkem listopadu roku 2013 postihly Sardinii bleskové záplavy, které si vyžádaly nejméně 18 obětí. Nejvíce postiženou oblastí bylo přístavní město Olbia, kde voda v ulicích dosahovala výšky až tří metrů. Guvernér autonomního regionu Sardinie Ugo Cappellacci vyhlásil stav ohrožení. Italský premiér Enrico Letta, svolal mimořádnou schůzi a situaci označil za národní tragédii. Tato tisíciletá voda cestovní ruch na ostrově naštěstí příliš nepoznamenala. [58] Regionální observatoř cestovního ruchu realizovala na ostrově dotazníkové šetření s cílem zmapovat profil zahraničních a domácích turistů, očekávání a spokojenost zákazníků s poskytovanými službami ve vybraných sektorech cestovního ruchu. Bylo osloveno celkem 3349 respondentů v přístavech a na letištích. Z průzkumu byli vyřazení turisté, kteří přijeli na Sardinii na palubě soukromého letadla, plavidla nebo výletní lodě. Nejpočetnější věkovou skupinou byli turisté ve věku mezi 25 - 44 lety celkem 54%, 27% návštěvníků bylo ve věku 45 – 64 let, 14 % respondentů byli mladí lidé do 25 let a 5% tvořili turisté starší 64 let. Celkem 21,7% turistů uvedlo příjmy v rozmezí 50000 – 100000,-kč; 18,8% uvedlo příjmy mezi 30000 - 40000,-kč; příjmy do 15000,-kč uvedlo 6% návštěvníků a 0,9% respondentů uvedlo příjmy větší než 500000,- Kč. Z těchto výsledků dotazníkového šetření se opět potvrdil již konstatovaný fakt, uvedený v kapitole příjmy z cestovního ruchu. A sice, že Sardinii ve větší míře navštěvují turisté, kteří disponují vyššími příjmy. Celkem 63 % domácích návštěvníků uvedlo předchozí zkušenost s dovolenou na Sardinii a rovněž 40 % zahraničních turistů uvedlo

opakovanou

návštěvu

ostrova.

Nejčastějším

dopravním

prostředkem

využívaným turisty z Itálie pro dosažení Sardinie je loď. Nejvíce využívanou lodní společností je MOBY LINES, se kterou cestuje 56,4% turistů, 20,8% návštěvníků využije služeb trajektové společnosti TIRRENIA, následuje SARDINIE FERRIS 14,7% a GRIMALDY 6,2%. Zahraniční návštěvníci většinou cestují letecky 52,3%. Celkem 66% pobytů bylo organizováno přes cestovní kancelář nebo agenturu, neorganizovaně cestovalo na ostrov 34%.

56

Celkem 41,9 % respondentů uvedlo ubytování ve svých druhých domovech, rodiny či přátel [59]. Následující graf uvádí hlavní motivy vedoucí k návštěvě ostrova. Graf 11 Motivace turistů vedoucí k návštěvě ostrova

1,1%

1,1%

0,7%

0,4% 5,2% Moře

8,1%

Přírodní krásy

Přítomnost přátel a příbuzných

6,3%

Kultura a tradice Jídlo a víno

Sport 77%

Významné kulturní akce Jiné

Zdroj: [59]

Z grafu jednoznačně vyplývá, že nejčastějším důvodem návštěvy Sardinie je moře, druhým častým důvodem je návštěva příbuzných a přátel. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že v současné době je sardinský turismus zaměřený na letní sezónu soustředěný na pobřeží. Zde se opět rozkrývá problém s přílišnou diferencovanou sezónností a značně nevyužité rezervy v odvětví cestovního ruchu. Sardinie má vynikající předpoklady nejen pro rekreační cestovní ruch, ale i pro sportovně orientovaný a kulturně historický cestovní ruch. Velké rezervy v odvětví cestovního ruchu spatřuje autorka bakalářské práce především v nedostatečně rozvinutém venkovském, lázeňském a kongresovém cestovním ruchu. Pobyty na farmách a agroturistika jsou velmi populární formou trávení aktivní dovolené. Zde se nabízí příležitost pro Sardinii, jak oživit tolik opomíjené vnitrozemí. Mnoho turistů by jistě ocenilo poznat z blízka sardskou kulturu a původní tvrdý život zemědělců a pastevců ovcí. Na ostrově samozřejmě několik takových farem již existuje, nicméně návštěvnost je zanedbatelná. Problémem vnitrozemí, je jeho špatná dopravní dostupnost a hlavně chybějící letištní infrastruktura, která by dle mého názoru výrazně zvýšila návštěvnost. V souvislosti s venkovskou turistikou by mohl být spojen gastronomický cestovní ruch, který je na ostrově zvláště zahraničními turisty zcela opomíjen.

57

Sardská kuchyně má co nabídnout, vychází z pastevecké gastronomie, jídla jsou jednoduchá a přesto velmi chutná. Proslavenější než kuchyně je vinařství. Sardové produkují vynikající vína, v tomto případě by se nabízela možnost založení také oblíbených vinných stezek. Prostor pro rozvoj turismu se nabízí i v oblasti náboženského a kulturního cestovního ruchu. Na ostrově probíhá, jak již bylo dříve uvedeno řada náboženských svátků a slavností, které by mohly být, zcela jistě turisticky velmi přitažlivé. Velkým potenciálem je i hypoturistika, Sardové jsou milovníci koní a jezdectví vůbec. Během mého pobytu jsem navštívila jezdecké centrum u města Arborea a byla jsem velmi mile překvapená vysokou kvalitou areálu. I když koně tu mají zelenou, rozvoj hypostezek zde poněkud vázne. Prakticky zde existuje doposud jen jedna, celkem slušně značená asi 115 km dlouhá hypostezka. Jak již bylo několikrát zmíněno, největší koncentrace turistů na ostrově je v období od června do konce září, ostatní měsíce v roce jsou hotelové resorty vytížené minimálně, což samozřejmě není žádoucí. Hlavním strategickým cílem hotelových resortů, je dosažení maximálního využití kapacit během celého roku, což se na Sardinii realizovat nedaří. V tomto případě se naskýtá možnost rozvoje cestovního ruchu v podobě kongresové turistiky. Profesní cestovní ruch skrývá značný potenciál. V současné době většina konferencí a kongresů probíhá v pevninské Itálii. Tyto akce bývají pořádány většinou mimo hlavní turistickou sezónu, což by hoteliérům na Sardinii zajistilo celoroční vytížení. Požadavky na pořádání těchto meetingů splňuje například hotel na Smaragdovém pobřeží Pevero Golf Club, který má k dispozici vybavené kongresové centrum a pojme až 600 osob. Součástí hotelu je i 18 jamkové golfové hřiště. Rozvoj golfové turistiky může být významným zdrojem příjmů pro Sardinii, protože počet turistů, kteří chtějí strávit dovolenou tam, kde je možné hrát golf, neustále roste. Sardinie má v tomto směru, vzhledem k celoročnímu mírnému klimatu vynikající předpoklady. Průměrná roční teplota na ostrově, neklesá pod 10 stupňů Celsia. Na ostrově jsou čtyři osmnáctijamková hřiště a dvě devíti-jamková hřiště a v strategickém plánu rozvoje je zvažována výstavba dalších hřišť. V tomto směru by Sardinie mohla konkurovat zemím golfu zaslíbeným, a to Španělsku nebo Portugalsku. Cílovými zákazníky v tomto případě by mohli být obyvatelé severní Evropy, obzvláště pro země, kde je golf velmi oblíbeným sportem. Zejména tedy pro Švédy, Nory a Angličany. Z výše uvedeného je patrné, že prostor pro různé formy sportovně rekreačního cestovního ruchu je na Sardinii veliký a ne vždy, je maximálně využitý. 58

V důsledku stárnutí populace, lze očekávat i nárůst poptávky po pobytech zaměřených na cílovou skupinu seniorů. V tomto ohledu má region také velké rezervy, protože se jen velmi málo orientuje na rehabilitační a léčebné pobyty.

8. SWOT analýza Silné stránky -

klima, moře a celková kvalita životního prostředí

-

kvalita ubytovacích zařízení

-

autentická pohostinnost Sardů

-

staletá tradice řemeslné výroby živá tradice, folklór a slavnosti

-

rostoucí zájem nových zdrojových trhů (Rusko, Čína)

-

vysoká spokojenost s trávením dovolené

-

postupný nárůst aktivní turistiky

-

bezpečná destinace

Slabé stánky: -

přílišná sezónnost nabídky a územní koncentrace CR

-

vysoké ceny za ubytování a dopravu

-

špatná jazyková vybavenost obyvatel a pracovníků rekreačních zařízení

-

zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem CR

-

problémy s nedostatkem pitné vody,

-

špatné značení silnic a cyklistických tras

-

nedostatečné zázemí pro kongresovou turistiku

-

malý zájem Sardů k rozvoji cestovního ruchu

Příležitosti: -

větší propagace regionu v zahraničí

-

zvýšení vzdělanosti lidského kapitálu 59

-

zkvalitňování služeb

-

spolupráce subjektů cestovního ruchu

-

tvorba nových produktů cestovního ruchu a zachycení aktuálních trendů

-

rozvoj nízkonákladové letecké dopravy

-

modernizace silnic ve vnitrozemí

-

rozvoj venkovské turistiky a vinných stezek

-

golfová turistika jako rozvíjející fenomén

-

silné zapojení cizinců k rozvoji cestovního ruchu

Hrozby: -

ekonomická závislost regionu na cestovním ruchu

-

dopady světové hospodářské krize

-

demografický vývoj obyvatelstva

-

citlivost odvětví cestovního ruchu

60

8.1.

Návrh řešení

Sardinie má atraktivní a jedinečnou nabídku pro realizaci různých forem cestovního ruchu. Aby se dostala na trh, je nezbytné neustále zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude tvořit kvalitní konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Zároveň je nutné šetřit primární potenciál destinace, přírodní a kulturněhistorické předpoklady, to musí doplňovat kvalitní a funkční infrastruktura s kvalitními službami a společenskými aktivitami. Na základě výsledků

SWOT analýzy bylo vyhodnoceno, že nejslabší

stránkou je přílišná sezónnost nabídky a územní koncentrace cestovního ruchu. Sezónnost má řadu negativních aspektů, zejména způsobuje velké výkyvy v poptávce po ubytování, kdy je častým jevem nedostatek hotelových pokojů v hlavní sezónně a následné nedostatečné využití zařízení mimo sezónu. Sezónnost má i negativní dopad na zaměstnanost, což potvrdila i analýza, které se autorka věnovala v kapitole podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti. Největším problémem je nábor zaměstnanců pouze na období hlavní turistické sezóny, poté co pomine, je opět řada lidí pracující v odvětví cestovního ruchu po většinu roku bez práce. Aby byl nežádoucí jev sezónnosti zmírněn, je důležité si uvědomit nejen vlastnosti a příčiny sezónnosti v destinacích (na straně nabídky), ale také analyzovat faktory na straně poptávky. Jak již bylo zmíněno, cestovní ruch na Sardinii se orientuje převážně na pobřeží a právě proto, je tato vyhraněná specializace příčinou tak vysoké sezónnosti. Cílem by mělo být navýšení návštěvnosti mimo hlavní turistickou sezónu a nabídnout takový produkt, kvůli kterému by turisté navštěvovali ostrov i v nejméně vytížených měsících. Řešením pro Sardinii by bylo přilákat turisty, jejichž hlavním motivem návštěvy, by nebyl pobyt v nejznámějších turistických letoviscích. Přínosem pro ostrov by byli turisticky zkušení cestovatelé, kteří by ocenili archeologické, kulturní a historické památky. Poslední dobou poptávka po aktivním cestovním ruchu neustále roste. Domnívám se, že pozornost, by měla být směřována na podporu nových forem nabídky, zejména v oblasti aktivního cestovního ruchu. Ve srovnání s tradičními formami cestovního ruchu, má aktivní turistika dvě důležité vlastnosti, jednak zvyšuje návštěvnost v období mimo hlavní turistickou sezónu a jednak jsou turisty navštěvována jiná místa než ta tradiční, což do jisté míry způsobuje očištění od sezónních vlivů. Sardinie má vynikající předpoklady pro rozvoj aktivního cestovního ruchu.

61

V tomto případě je nutné zpracovat strategickou koncepci destinace a zaměřit politiku turismu tak, aby směřovala k rozvoji těchto aktivit: jízda na kole, pěší turistiku, horolezectví, nordic walking, jízda na koni, potápění, plachtění apod. Jak již bylo zmiňováno v předchozí kapitole, golfová turistika disponuje obrovským potenciálem, zejména díky masivnímu nárůstu oblíbenosti tohoto sportu, proto by bylo vhodné se zaměřit i na rozvoj podmínek pro hráče golfu. Další možností jak snížit výrazně diferencovanou sezónnost je vznik a rozvoj prostorů pro konferenční aktivity. Z výše uvedeného vyplývá, že je nezbytné zvýšit aktivity v oblasti propagace ostrova jako celoroční destinace. Nutno konstatovat, že v tomto směru je Sardinie poměrně aktivní. Od roku 2010 pořádá každoročně sardinská propagační agentura workshop, zaměřující se na podporu mezinárodního aktivního cestovního ruchu na Sardinii tzv. BITAS. Cílem BITAS je usnadnění a sladění turistické nabídky a poptávky na národní a mezinárodní úrovni v rámci aktivního cestovního ruchu na Sardinii. Letošní čtvrtý ročník BITAS se bude konat 1-5. října 2014 v Dorgali v Calaa Gonone. [60] V roce 2013 bylo vyčleněno 3,4 milióny euro na propagaci Sardinie pro účast na výstavách, veletrzích a workshopech v zahraničí. V loňském roce bylo také poprvé využito prostředků získaných z Operačního programu Evropského fondu pro regionální rozvoj, v celkové výši 2,4 milionu euro. Tyto prostředky byly využité pro masivní mediální kampaň zejména v Německu, Francii, Anglii a Rusku, tedy v nejvýznamnějších zdrojových trzích. Propagace probíhala na vysoké úrovni na internetu a v několika hlavních časopisech a tisku. Kampaň byla maximálně efektivní, neboť v roce 2013 se návštěvnost zahraničních turistů zvýšila téměř o 20% oproti předcházejícímu období. Region Sardinie se bude prezentovat na významném veletrhu Expo 2015 v Miláně, kde se bude prezentovat jako „Sardinie, ostrov stoletých“. Cílem je vyzdvihnout kvalitu výrobků a životního prostředí. Další slabou stránkou Sardinie jsou vysoké ceny za dopravu a ubytování. Například cena trajektu z Livorna do Olbie se v prosinci 2013 pohybovala pro jeden vůz a dvě dospělé osoby okolo 500 euro, což je skutečně skandální. V tomto smyslu je Sardinie pro občany s nižšími příjmy prakticky nedosažitelná. Region jako takový se snažil v tomto směru vyjít turistům vstříc, proto před dvěma lety rozjel projekt zajišťující příznivější ceny trajektů u lodních společností. Turisté si tak mohli zakoupit lodní lístek o 30-40% levněji než u ostatních lodních společností. Nicméně projekt byl letos na jaře ukončen a pro letní sezónu 2014 již nebude, pro řadu komplikací realizován. V roce 2013 udělil Orgán pro hospodářskou soutěž čtyřem lodním společnostem pokutu za 62

kartelové ceny, jednalo se o lodní společnosti MOBY LINES, SNAV, GRANDI NAVI VELOCI a MARINVEST, těmto lodním společnostem bylo prokázáno, že neoprávněně zvýšily ceny až o 65%. Společnosti byly potrestány pokutou ve výši osm miliónu euro. [61]

Co se týče možností, jak zakoupit lístek levněji praktickým ověřením mohu

doporučit následující řešení. Rezervovat si lodní lístek i několik měsíců dopředu, cca 68 měsíců lístek tak zakoupíme o 50-60% levněji. Doporučuji, důkladně prostudovat cenové nabídky lodních společností na internetu. A také důrazně doporučuji, vyhnout se cestování na ostrov v hlavní turistické sezóně. Od té doby, co na ostrov začaly létat nízkonákladové letecké společnosti, podpořené navýšením kapacit letišť a spojů se ostrov stal cenově dostupnější. Nejlevněji vycházejí letenky s jedním přestupem v Itálii. Nicméně je třeba konstatovat, že v dohledné době se ostrov Sardinie nestane masově navštěvovanou destinací, a to je dobře.

63

Závěr Cestovní ruch hraje důležitou roli v hospodářství mnoha zemí Středomoří, neboť se jedná o zásadní hnací sílu hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a příjmů. Z tohoto důvodu mnoho zemí vytvořit širokou škálu programů a politik na podporu rozvoje tohoto hospodářského odvětví. Hlavním cílem této předkládané bakalářské práce bylo zhodnocení vlivu cestovného ruchu na ekonomiku Sardinie. Odvětví cestovního ruchu je důležitým iniciátorem zaměstnanosti, poskytuje prostor pro investice a rovněž je zdrojem devizových příjmů. To bylo také v této práci potvrzeno, protože celkový vliv turismu na Sardinii byl zhodnocen na 3,3 miliardy euro, což znamenalo 11% podíl na HDP. Přímý vliv turismu byl zhodnocen na 1,664 miliónu euro, což představuje 4,8% podíl na HDP. Bylo prokázáno, že jeden milión turistů přispěje 34 eury na HDP. Podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti dosáhl v roce 2013 8,2%. Z analýzy bylo prokázáno, že mezinárodní cestovní ruch je nejdůležitějším zdrojem příjmů pro Sardinii. Průměrné výdaje zahraničních turistů, během sledovaného období se pohybovaly okolo 600 miliónů euro. Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomika Sardinie je na realizaci cestovního ruchu vysoce závislá. Vzhledem k tomu, že průmysl a zemědělství v posledních letech na ostrově skomírá, bude cestovní ruch do budoucna klíčovým odvětvím. Bylo prokázáno, že cestovní ruch není jediným determinantem rozvoje ekonomiky na Sardinii, nicméně bylo potvrzeno, že CR podmiňuje rozvoj ekonomického sektoru a sehrává výraznou stimulující úlohu. V mezinárodním cestovním ruchu se ukázalo, že je turismus jednou z nejsilnějších ekonomických aktivit a význam cestovního ruchu je pro ekonomický a sociální rozvoj zřejmý. Dílčím cílem této práce bylo postihnout rezervy v odvětví cestovního ruchu. Tohoto cíle bylo, myslím, dostatečně dosaženo v poslední kapitole předkládané bakalářské práce. Charakterizovala jsem současný stav turismu na Sardinii a zaměřila jsem se také na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu. Klíčové poznatky a závěry jsem shrnula pomocí SWOT analýzy. Z obsahu struktury SWOT analýzy jednoznačně vyplývá, že rozvoj CR je stále pod úrovní svého potenciálu. Zahraniční návštěvníci směřují hlavně na pobřeží a provincie ve vnitrozemí zůstávají stranou jejich zájmu. Silná a aktivní konkurence v sousedních turistických destinacích, vysoké ceny, hospodářská krize zejména v Itálii, zavádění restrikcí pro výstavbu nových resortů, zvyšovaní daní pro zahraniční návštěvníky, nedostatek kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu, přetížení vybraných středisek v letní sezóně, obecný růst daňového 64

zatížení, propady příjmu domácností, nedostatečná kvalita a využití infrastruktury cestovního ruchu. Všechna tato výše uvedená kritika zabraňuje Sardinii maximálně využít svého potenciálu. Přesto, že jsou zmíněné závěry a východiska země předložené spíše kriticky, ostrov se o nezájem turistů bát nemusí. Zejména oblíbené pobřeží Costa Smeralda, které objevil šejk Agha Khan Karim a vybudoval zde moderní turistické středisko patřící k nejvyhlášenějším oblastem luxusního turismu v rámci celé Evropy. Největším a nejmodernějším přístavem je město Porto Cervo, přístav s největší koncentrací jachet v oblasti Středozemního moře. Městečko je plné luxusních butiků a kaváren. Na Smaragdové pobřeží se sjíždí smetánka z celého světa, své vily zde mají arabští šejkové, miliardáři, řada hereckých celebrit, sportovců a modelek. Svoji residenci zde má i bývalý italský premiér Silvio Berlusconi nebo šéf Formule 1 Flavio Briatore. Přítomnost těchto prominentních osob na ostrově má samozřejmě pro ekonomiku velký význam, zejména v realizaci daňových efektů. Od roku 2006 je na ostrově zavedena daň z luxusu, platí se za letní sídla a pobyty v hotelech, jachty a soukromá letadla.

65

.

Seznam použité literatury

1. GUČÍK, Marian. Základy cestovného ruchu.: Ekonomická fakulta UMB v Banskej Bystrici. Banská Bystrica :Občianské sdruženie Ekonómia, 2000. str. 152. ISBN 808055-355-6. 2. HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší a odborné školy a vysoké školy. Praha : Nakladatelství Fortuna, 2006. str. 224. ISBN 80-7168-948-3. 3. PALATKOVÁ, Monika, ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3748-5. 4. Sardegna Natura. [Online] 09. 01 2012. [cit. 2013-11-18] Dostupné z:http://www.sardegnanatura.com/sardegna.html. 5. Informagiovani Italia. Mappa della Sardegna. [Online] Copyright © Gotosardinia.com [cit.2013-11-12] Dostupné z: http://www.informagiovaniitalia.com/Mappa_Sardegna.htm. 6. Regione Autonoma della Sardegna. [Online] 2014. [cit.2013-12-18] Dostupné z:https://www.regione.sardegna.it/regione/statuto/. 7. La Sardegna. Sardegna Natura. [Online] 14. 04 2012. [cit.2013-12-10] Dostupné z: http://www.sardegnanatura.com/sardegna.html. 8. Sardegna.com: Significato-bandiera-sard. [online]. 1995, © 2013 Sardegna.com S.r.l. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sardegna.com/it/blog/significato-bandierasarda/. 9. AVVENTURA., Jennifer. My Sardinian Life: The Mysterious Flag of Sardinia. [online]. © My Sardinian Life 2010, 2014 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: ttp://mysardinianlife.com/2012/07/31/the-mysterious-flag-of-sardinia/. 10. Sardegna Natura. 2012 [Online] 2014[cit.2013-11-18] Dostupné z:http://www.sardegnanatura.com/sardegna/geologia-sardegna.html. 11. Sardegna Natura. La Geomorfologia della Sardegna . [Online] 2014 [cit.201311-19] Dostupné z:http://www.sardegnanatura.com/sardegna/geomorfologia-sardegna.html.

66

12. Sardegna turismo.Guide CZ. Všeobecný průvodce Sardegna.. [Online] © 2006 [cit.2013-12-20] Dostupné z : http://www.sardegnaturismo.it/documenti/2_39_20070711132242.pdf. 13. Bruncu Spina. [Online] Copyright © 2013 [cit. 2014-03-03] Dostupné z:www.bruncuspina.it/. 14. La Sardegna info. Clima Sardegna. [Online] © 2007 [cit. 2013-12-29.] Dostupné z : http://www.lasardegna.info/clima-sardegna/21.htm. 15. Sardinie info. Geografické údaje. [Online] © 2012[cit.2013-11-20] Dostupné z : http://sardinieinfo.webnode.cz/news/geograficke-udaje/. 16. Comune.info. Rete idrografica, fiumi, laghi e serbatoi. [Online] [cit.2013-12-17] Dostupné z : http://comune.info/sardegna/regione/rete-idrografica-fiumi-laghi-eserbatoi. 17. Tutiitalia. Bandiera Blu 2013 Spiagge. [Online] © 2014 [cit.2013-12-12] Dostupné z: http://www.tuttitalia.it/bandiera-blu/2013-spiagge/. 18. Sardegnaturismo. Grotta di Nettuno-Alghero. [Online]© 2014 Regione Autonoma della Sardegna [cit. 2013-12-21] Dostupné z : http://www.sardegnaturismo.it/it/puntodi-interesse/grotta-di-nettuno-alghero. 19. Su Gologone. Su Gologone - Sardegna Turismo. [Online]© 2014 Regione Autonoma della Sardegna [cit.2014-01-28] Dostupné z : www.sardegnaturismo.it/it/punto-di.../su-gologone. 20. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha : Nakladatelství Akademie věd České republiky, 1999. ISBN 80-200-0684-2. 21. Sardegna Natura. [Online] 2014 [cit.2013-11-28.] Dostupné z:http://www.sardegnanatura.com/component/search/?searchword=suolo&searchphrase =all&Itemid=138. 22. ANDREWS, Robert. Sardinie: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA,s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7217-594-9. 23. DUNCAN,GARWOD. Sardinie z řady průvodců Lonely Planet. Praha : Czech edition Svojtka and Co.,s.r.o., 2009. str. 264. ISBN 978-80-256-0267-6. 24. TOUŠEK, Václav, KUNC, Josef a VYSTOUPIL, Jiří . Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. str. 411. ISBN 97880-7380-114-4. 25. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 2001. ISBN 80-85970-36-8. 67

26. Parks.it. Parchi Nazionali in Sardegna. [Online] © 2014. [cit.2013-12-23] Dostupné z : http://www.parks.it/indice/PN/?reg=20. 27. Tuttitalia.it. Comuni della Sardegna per popolazione. [Online] © 2014. [cit.201401-25] Dostupné z : http://www.tuttitalia.it/sardegna/97-comuni/popolazione/. 28. Hospodářská a kulturní studia (HKS). Česká zemědělská univerzita v Praze. Sardové a Itálie. [Online] 04-11-2009. [cit.2013-11-27] Dostupné z : http://www.hks.re/wiki/sardove_italie. 29. Tuttiitalia.it. [Online] © 2013 [cit.2014-02-25] Dostupné z:http://www.tuttitalia.it/sardegna/statistiche/cittadini-stranieri-2011/. 30. Tuttitalia.it. Guida ai Comuni. [Online] © 2013 [cit.2014-03-01] Dostupné z: http://www.tuttitalia.it/sardegna/statistiche/popolazione-andamento-demografico. 31. Tuttitalia.it. Popolazione per età, sesso e stato civile 2013.[Online] © 2014[cit.2014-02-02] Dostupné z:http://www.tuttitalia.it/sardegna/statistiche/popolazione-eta-sesso-stato-civile-2013/. 32. La Srdegna.info. Economia della Sardegna,Agricoltura. [Online] © 2007 [cit.201312-13] Dostupné z: http://www.lasardegna.info/economia-sardegna/35.htm. 33. BAEDEKER, Karl. Turistický průvodce. Itálie. Bratislava : Nakladatelství GEMINI, spol. s. r.o., 1992. str. 726. ISBN 80 - 85265-25-7. 34. Parco Geominerario Storico e Ambientale della Sardegna. [Online] © 2013 [cit.2014-04-15] dostupné z:http://www.parcogeominerario.eu/. 35. L'agricoltura e l'industria in Sardegna. [Online] ® Enciclopedia Online 2009. [cit.2013-12-26] Dostupné z : http://www.voyagesphotosmanu.com/agricoltura_industriia_sardegna.html. 36. Tradizioni. Sardegna turismo. [Online] © 2006 [cit.2014-01-25] Dostupné z:http://www.sardegnaturismo.it/it/temi/tradizioni. 37. SARDEGNA TRAVEL. [Online] ©2003-2014 [cit. 2013-12-25] Dostupné z: http://www.sardinie.cz/letenky/. 38. Hedvábná stezka. Cestovatelský portál. Příjezd a pohyb po Sardinii. [Online] [cit.2013-12-15] Dostupné z : http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/italie/prijezd-a-pohyb-po-sardinii. 39. FRANKE, Antonín a kol. Statistiky cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. ISBN 978-7357-717-9. 40. Murales in Sardegna. [Online] [cit.2014-03-28] Dostupné z:http:// http://www.muralesinsardegna.net/ 68

41. Nuraghy - Sardinie. [Online] [cit.2014-02-28] Dostupné z:www.sardinie.us/nuraghy.asp. 42.

ROSSETTI,

Ivo.

[Online]

2014

[cit.2014-01-15]

Dostupné

z:

www.sardegnanatura.com. 43. Gallery Images & Photos. Fotocommunity. [Online] Site © 2014 by fotocommunity. [cit.2014-02-22] Dostupné z:http://www.fotocommunity.it/fotografia-fotoimmagini/mamuthones.html. 44. DAVIDE CHESA. Imagini Sartiglia. [Online] Copyright © 2014 Antonello Chessa. [cit.2014-02-24] Dostupné z: http://www.antonellochessa.com/. 45. Turisti per Caso. Paesi/Reportage > Sardegna > Syusy alla Sfilata di Sant'Efisio di Cagliari. [Online] 2010-10-22 [cit.2014-02-28] Dostupné z:http://turistipercaso.it/sardegna/image/41256/. 46. SardegnaStatistiche. [Online] 2014 Regione Autonoma della Sardegna [cit.201403-26] Dostupné z:http://www.sardegnastatistiche.it/documenti/12_464_20140307100603.pdf. 47. SISTAN. Sardegna in cifre . [Online] 2014 [cit.2013-03-24] Dostupné z: http://www.sardegnastatistiche.it/documenti/12_103_20130208140752.pdf. 48. Eurostat. [Online] Last update 20.03.2014 [cit.2014-04-20] Dostupné z:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/regional_statistics/dat a/database. 49. Sardegna. Blogo.it. [Online] 2004-2014 [cit.2013-03-20] Dostupné z.http://sardegna.blogosfere.it/2014/01/sardegna-turismo-2013-torna-a-crescere-boomstranieri.html. 50. SISTAN: Sardegna in cifre 2014. [Online] 2014-03-05 [cit.2014-03-15] Dostupné z:http://www.sardegnastatistiche.it/documenti/12_464_20140304114020.pdf. 51. SISTAN. Sardegna Statistiche. Agromenti - Turismo. [Online] 2014 Regione Autonoma della Sardegna [cit. 2014-03-25] Dostupné z:www.sardegnastatistiche.it/argomenti/turismo/ . 52. TRAIL. Portale-infrastrutture.it. [Online] 2014 [cit.2014-02-27] Dostupné z:http://www.portaleinfrastrutture.it/writable/documenti/Il%20ruolo%20del%20Turismo%20nello%20svilup po%20economico%20della%20regione%20Sardegna%20-%202011.pdf. 53. BANCA D'ITALIA.. [Online] © Banca D Italia [cit.2014-03-28] Dostupné z: http://www.bancaditalia.it/statistiche/rapp_estero/turismo-int. 69

54. Castedduonline. [Online] Copyright © 2013 Casteddu Online. [cit. 2014-03-20] Dostupné z :http://www.castedduonline.it/sardegna/campidano/13804/confcommercioprosegue-emorragia-settore-terziario-sardegna.html. 55. SardegnaLavoro. Analisi congiunturali del mercato del lavoro. [Online] © 2014 Regione Autonoma della Sardegna. [cit.2014-03-18] Dostupné z:http://www.sardegnalavoro.it/agenzia-per-il-lavoro/osservatorio/?p=1384. 56. FederalberghiSardegna. [Online] 2011 [cit.2014-03-29] Dostupné z:http://www.sardegna.federalberghi.it/tuttenews.php?pag=41. 57. Sardegna Possibile. [Online] 2013 [cit.2014-03-20] Dostupné z: http://sardegnapossibile.com/sardegna-una-destinazione-turistica-sostenibile/. 58. iDnes.cz. [Online] 2013 [cit.2014-03-29] Dostupné z:http://zpravy.idnes.cz/povodne-na-sardinii-04z/zahranicni.aspx?c=A131119_073635_zahranicni_ert. 59. Osservatorio nazionale dell Turismo. [Online] 2008 [cit.2014-03-28] Dostupné z:http://www.ontit.it/opencms/opencms/ont/it/documenti/archivio/00809?category=doc umenti/regioni/sardegna. 60. BITAS. Borsa Internationale del Turismo Attivo in Sardegna. [Online] © 2012 Regione Autònoma de Sardigna. [cit.2014-03-30] Dostupnéz:http://www.bitas.sardegna.it/. 61. AGCM. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato. [Online] Copyright © 2011 [cit.2014-04-09] Dostupné z:http://www.agcm.it/stampa/comunicati/6492-i743trasporto-marittimo-sanzionate-moby-snav-grandi-navi-veloci-e-marinvest-per-intesarestrittiva-della-concorrenza-finalizzata-allaumento-dei-prezzi-dei-biglietti-nellastagione-estiva-2011-sulle-rot. 62. Eurostat. [Online] 2014 [cit.2014-02-26] Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/regional_statistics/data/ database. 63. My Sardinian Life. The Mysterious Flag of Sardinia. [Online] 2012 [cit. 2013-1120] http://mysardinianlife.com/2012/07/31/the-mysterious-flag-of-sardinia/. 64. Isole24ore. [Online] 2014. [cit.2014-04-08] Dostupné z:http://www.ilsole24ore.com/art/notizie/2013-06-25/sardegna-albergatori-consumatoritraghetti-175811.shtml?uuid=AbKbwP8H&fromSearch.

70

71

Seznam příloh Příloha 1 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v období 2000-2012 ......... 73 Příloha 2 Vývoj počtu příjezdů rezidentů a nerezidentů v HUZ v období 2000-2012 ... 74 Příloha 3 Struktura zdrojových trhů v HUZ ................................................................. 75 Příloha 4 Vývoj počtu pracovních míst v HUZ v období 2009-2013 ............................ 76

72

Přílohy Příloha 1 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v období 2000-2012

Počet rezidenti Rok 2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Změna oproti předchozímu Počet nerezidenti období v %

7300404

2,9

2176061

7580387

3,8

7333745

Změna oproti předchozímu Příjezdy období v % celkem

9476465

4

2613126

20,1 10193513

7,6

-3,3

2928061

12,1 10261806

0,7

7577074

3,3

2806901

-4,1 10383975

1,1

7355119

-2,9

2948299

5 10303418

-0,8

7253029

-1,4

2955763

0,3 10208792

-0,9

7289171

0,5

3241769

9,7 10530940

3,2

7991819

9,6

3859394

19.1 11851213

12,5

8412378

5,3

3881544

0,6 12293922

3,7

8243826

-2

4066558

4,1 12310384

0,1

8149164

-1,1

4023759

-1,1 12172923

-1,1

6979435

-14,4

4469248

11,1 11448683

-5,9

-7,7

4400649

-1,5 10843177

-5,3

6442528 2012 Zdroj: vlastní zpracování [62]

7,9

Změna oproti předchozím u období v %

73

Příloha 2 Vývoj počtu příjezdů rezidentů a nerezidentů v HUZ v období 2000-2012

Počet rezidenti

Rok

Změna oproti předchozímu období v %

Počet nerezidenti

Změna oproti předchozímu Příjezdy období v % celkem

Změna oproti předchozí mu období v%

1302997

-0,6

419117

12

1722114

2,2

2001

1333950

2,4

47678

13,8

1810730

5,1

2002

1341023

0,5

55615

16,6

1897173

4.1

2003

1378458

2.1

536065

-3,6

1914523

0,9

2004

1372391

-0,4

585234

9,2

1957625

2.1

2005

1324202

-3,5

574717

-1,8

1898919

-3

2006

1326531

0,2

64517

12,1

1971701

3,1

2007

1490648

12,1

789525

22,4

2280173

15,1

2008

1564265

4,1

800098

1,3

2364363

3,1

2009

1564217

0

88313

10,4

2447347

3,1

2010

1544211

-1,33

840212

-4,9

2384423

-2,6

2011

1357215

-12,1

885492

5,4

2242707

-5,9

1247003

-8,1

872115

-1,5

2119118

-5,5

2000

2012 Zdroj: vlastní zpracování [62]

74

Příloha 3 Struktura zdrojových trhů v HUZ Ostatní ubytovací zařízení

Hotel Země Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Německo Dánsko Estonsko Španělsko Finsko Francie Řecko Maďarsko Itálie Irsko Litva Lucembursko Lotyšsko Malta Holandsko Polsko Portugalsko Rumunsko Švédsko Slovinsko Slovensko Velká Británie Celkem EU Island Norsko Švýcarsko Chorvatsko Turecko Rusko Ostatní evropské země Nečlenské země Země EU Celkem svět

Celkem HUZ

Příjezd Pobyt Příjezd Pobyt Příjezd Pobyt 28127 154331 11009 55268 39136 209599 18015 83025 4801 18821 22816 101846 930 4015 175 840 1105 4855 167 779 10 26 177 805 6179 36842 5127 21844 11306 58686 127375 694051 80691 57941 208066 1151992 8825 47725 3089 22357 11914 70082 498 2439 45 403 543 2842 50358 169300 11389 38924 61747 208004 1437 5518 226 1729 1663 7247 128412 634932 33177 130396 161589 765328 16 2224 978303 5198 805 1732 410 291 21351 9269 4300 3317

5945 10528 4470656 24492 2877 9836 1528 1038 91624 37561 17751 19381

427 598 268700 1237 153 226 32 34 14503 3405 489 447

1673 2951 1971869 9363 506 1300 171 126 90579 19387 2324 5382

2223 2822 1247003 6435 958 1958 442 325 35854 12674 4789 3764

7618 13479 6442528 33855 3383 11136 1699 1164 182203 56948 20075 24763

19010 3770 1748 46984 1470831 410 13570 53716 986 1279 17820

89988 13375 9322 259135 6897997 1206 61522 305901 3460 4090 142975

3046 3018 671 9690 456415 19 1094 24006 92 95 2994

21788 10194 3170 67314 2956646 68 8582 129806 246 285 28402

22056 6788 2419 56674 1927246 429 14664 77722 1078 1374 20814

111776 23569 12492 362449 9854643 1274 70104 435707 3706 4375 171377

9279 97060 59854 1627745

54848 574002 211901 7686900

1700 30000 4958 491373

11877 179266 23365 3159277

10979 127060 64812 2119118

66725 753268 235266 10843177


75

Příloha 4 Vývoj počtu pracovních míst v HUZ v období 2009-2013 ŽENY Částečný Čtvrtletí Plný úvazek úvazek 1 trimestr 2009 2 trimestr 11438 1207 3 trimestr 6183 867 2011 1 trimestr 1788 649 2 trimestr 12498 1263 3 trimestr 5692 786 4 trimestr 622 284 2012 1 trimestr 2304 781 2 trimestr 12707 1237 3 trimestr 5771 859 4 trimestr 1582 739 2013 1 trimestr 1605 613 2 trimestr 1103 1244 3 trimestr 5304 654 4 trimestr 1161 536 Zdroj: vlastní zpracování [55] Rok

i

Muži Plný úvazek 12213 6125 1844 11556 5908 105 2494 11539 6022 1917 1555 9565 5333 1611

Částečný úvazek 1076 780 720 1312 871 67 892 1200 913 875 643 1164 752 701

Celkem muži +ženy 25934 13955 5001 26629 13257 1078 6471 26683 13565 5113 4416 13076 12043 4009

Od doby svého vzniku vystřídala vlajka mnoho podob. Do 18. století znázorňovala čtyři bílé pole oddělené

červeným křížem a v každém byla vyobrazena do leva otočená černá hlava z profilu se zavázanýma očima oddělených červeným křížem. Původ tohoto zobrazení je obestřený záhadami. Patrně představuje setnuté hlavy zajatých pirátů „ Čtyř Maurů.“

Tento znak se objevuje již v období okolo roku 1281 a nacházel se i na pečeti

královského kancléře Petra Velikého Aragona. Dne 2. července 1952 na základě vyhlášky se stala vlajka oficiálním

76

symbolem regionu. Od 15. dubna 1999 byl znak vyhlášen statní vlajkou. Maurové jsou tentokrát otočeni doprava a oči již zavázané nemají. Toto zobrazení je oficiálním symbolem Sardine platný dodnes. [63] ii

Sardinský sedmidenní trekk selvaggio blu (divoký modrý) je považován za nejnáročnější italskou túru. Měří 45 km

a vede po drsném pobřeží zálivu. [23 str. 139] iii

. Období nurághské kultury se datuje od roku 1800 – 500 př. n. l. Nurag je symbolickou památkou civilizace

nuragů. Jde o stavbu kuželovitého tvaru složená z hrubě opracovaných čedičových balvanů, uvnitř kterých se nachází jedna nebo dvě místnosti nad sebou s typickou falešnou kopulí neboli tholos. Nuragy mají vždy kruhový základ a byly stavěné do homole. Pozoruhodné je, že jsou postaveny bez jakékoli malty nebo jiného pojiva. [12 str. 39]

.

77

Sardinie a význam cestovního ruchu pro její ekonomiku

Recommend Documents