Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2014 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucí práce, Mgr. Ivě Schlixbierové Ph.D., za spolupráci, za mnohé rady a v neposlední řadě za trpělivost.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie

Bakalářská práce

Autor: Lenka Tůmová Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Tůmová Lenka

Abstrakt TŮMOVÁ Lenka: Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 57 stran Tato práce se zabývá významem cestovního ruchu pro ekonomiku Francie. V teoretické části se věnuji obecnou charakteristikou země a jejím potenciálem pro cestovní ruch. V praktické části zkoumá pomocí statistických dat význam cestovního ruchu pro ekonomický sektor Francie. Klíčová slova: Francie. Cestovní ruch. Ekonomika.

Abstract TŮMOVÁ Lenka: The importance of tourism to the economy of France. Bachelor thesis. Collage of Polytechnic Jihlava. Department tourism. Thesis supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová Ph.D. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 57 pages This thesis discusses the importance of tourism to the economy of France. The theoretical part deals with the general characteristics of the country and its potential for tourism. In the practical part examines using the statistical data about importance of tourism for the economic sector of France. Key words: France. Tourism. Economic.

Obsah Seznam ilustrací .............................................................................................................. 10 Úvod................................................................................................................................ 12 1

2

3

4

Cíle a metodika práce ............................................................................................. 13 1.1

Cíle práce ......................................................................................................... 13

1.2

Metodika práce ................................................................................................. 13

Vysvětlení základních pojmů.................................................................................. 14 2.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 14

2.2

Ekonomika ....................................................................................................... 14

Charakteristika Francie ........................................................................................... 15 3.1

Základní informace .......................................................................................... 15

3.2

Rozloha ............................................................................................................ 16

3.3

Reliéf ................................................................................................................ 16

3.4

Podnebí ............................................................................................................. 17

3.5

Vodstvo ............................................................................................................ 17

3.6

Obyvatelstvo .................................................................................................... 17

3.7

Hospodářství .................................................................................................... 18

3.7.1

Zemědělství ............................................................................................... 18

3.7.2

Průmysl a obchod...................................................................................... 19

Potenciál cestovního ruchu ve Francii .................................................................... 19 4.1

Lokalizační předpoklady .................................................................................. 20

4.1.1

Přírodní předpoklady ................................................................................ 20

4.1.2

Kulturně historické předpoklady .............................................................. 23

4.2

Selektivní předpoklady..................................................................................... 26

4.2.1

Politické předpoklady ............................................................................... 26

4.2.2

Demografické předpoklady....................................................................... 26

8

4.2.3

Urbanizační předpoklady .......................................................................... 27

4.2.4

Sociologické předpoklady......................................................................... 27

4.3

Kultura a náboţenství ....................................................................................... 27

4.4

Realizační předpoklady .................................................................................... 28

4.4.1

Dopravní infrastruktura............................................................................. 28

4.4.2

Materiálně-technická základna ................................................................. 28

Praktická část .................................................................................................................. 30 5

6

7

Příjezdový cestovní ruch ve Francii ........................................................................ 31 5.1

Počet turistů ve Francii..................................................................................... 31

5.2

Návštěvnost v regionech podle počtu návštěvníků .......................................... 32

5.3

Návštěvnost zámořských departmentů v roce 2012 ......................................... 33

5.4

Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii ........................................................ 34

5.5

Počet návštěvníků podle motivu cesty ............................................................. 36

5.6

Počet návštěvníků podle délky cesty................................................................ 37

5.7

Počet návštěvníků podle způsobu přepravy ..................................................... 39

Příjmy z cestovního ruchu ...................................................................................... 39 6.1

Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2008 ........................................... 42

6.2

Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2009 ........................................... 43

6.3

Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2010 ........................................... 44

6.4

Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2011 ........................................... 45

6.5

Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2012 ........................................... 47

Zaměstnanost v cestovním ruchu ............................................................................ 48 7.1

Počet zaměstnanců v oblastech cestovního ruchu ............................................ 48

7.2

Počet zaměstnanců v cestovním ruchu podle krajů v letech 2011 a 2012 ....... 50

Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam pouţité literatury: .............................................................................................. 55

9

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Zámořská území Francie [12].................................................................. 15 Obrázek č. 2: Guadeloupe [2] ........................................................................................ 21 Obrázek č. 3: Réunion [8] .............................................................................................. 22 Obrázek č. 4: Mont Saint Michel [5] ............................................................................. 24 Obrázek č. 5: Pont du Gard [Vlastní fotografie] ............................................................ 25 Obrázek č. 6: Malba v jeskyni Lescaux [6] ................................................................... 25 Seznam grafů Graf č. 1: Počet turistů ve Francii v letech 2008 - 2012 (mil.)[16] ................................ 31 Graf č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii v letech 2008 – 2012 [16] ............ 35 Graf č. 3: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2008 - 2012 v miliardách eur [16] ......... 40 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet návštěvníků v regionech v letech 2008 – 2012 (tis.) [16] ............... 33 Tabulka č. 2: Počet turistů v zámořských departmentech Francie v roce 2012 (tis.) [16] ........................................................................................................................................ 33 Tabulka č. 3: Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii v letech 2008 – 2012 (tis.) [16] ........................................................................................................................................ 34 Tabulka č. 4: Počet návštěvníků podle motivu cesty v letech 2008 - 2012 (tis.) [16] .... 36 Tabulka č. 5: Počet návštěvníků podle motivu cesty vyjádřený v procentech v letech 2008 – 2012 [16] ............................................................................................................. 36 Tabulka č. 6: Počet návštěvníků z hlediska délky cesty v letech 2008 - 2012 (tis.) [16] 37 Tabulka č. 7: Průměrný počet nocí v letech 2008 – 2012 [16] ....................................... 38 Tabulka č. 8: Počet návštěvníků podle typu dopravního prostředku v letech 2008 – 2012 (tis.) [16] ......................................................................................................................... 39 Tabulka č. 9: Platební bilance cestovního ruchu ve Francii v letech 2008 – 2009 v mld. eur [16] ............................................................................................................................ 40 Tabulka č. 10: Porovnání cestovního ruchu s ostatními odvětvími francouzské ekonomiky v mld. eur v letech 2008 – 2012 [16][17] .................................................... 41 Tabulka č. 11: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2008 v mil. Eur [18] .......................... 42

10

Tabulka č. 12: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 (mil.) eur [19] [18] ................................................................................................. 43 Tabulka č. 13: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 (mil.) eur [20] [19] ................................................................................................. 44 Tabulka č. 14: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 (mil.) eur [21] [20] ................................................................................................. 46 Tabulka č. 15: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 (mil.) eur [16] [21] ................................................................................................. 47 Tabulka č. 16: Počet zaměstnanců v oblastech cestovního ruchu v letech 2008 - 2012 [16] .................................................................................................................................. 49 Tabulka č. 17: Počet zaměstnanců v cestovním ruchu podle krajů v letech 2011 a 2012 [16] .................................................................................................................................. 50 Tabulka č. 18: Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v letech 2011 a 2012 [16] ......... 51

11

Úvod Cestovní ruch je v dnešní době pro ekonomiku státu velice důleţitý. Ve vyspělých státech plynou z cestovního ruchu nemalé příjmy do státních rozpočtů. A tak je tomu právě ve Francii. Cestovní ruch se ve Francii řadí k předním ekonomickým odvětvím. V teoretické části své bakalářské práce předně osvětlím základní pojmy úzce související s tématem práce, jako je cestovní ruch a ekonomika. Poté se zaměřím na geografické údaje o Francii. Dále se budu věnovat potenciálu cestovního ruchu, tedy lokalizačním předpokladům, selektivním předpokladům a realizačním předpokladům. V praktické části své bakalářské práce budu analyzovat statistická data o cestovním ruchu ve Francii v letech 2008 aţ 2012. Z této analýzy následně vyjádřím význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie. V první části se budu zabývat počtem turistů přijíţdějících jak do Metropolitní Francie, tak do Francouzských departmentů. Také se zaměřím na oblíbenost regionů u návštěvníků. Poté vyjádřím kapacitu ubytovacích zařízení vyjádřenou v lůţkách. Dále se zaměřím na počet návštěvníků podle motivu cesty a jak dlouho je ochoten se ve Francii při svých cestách zdrţet. V poslední podkapitole se budu věnovat počtu návštěvníků podle typu dopravního prostředku. V druhé části se budu zabývat příjmy z cestovního ruchu a také porovnám cestovní ruchu s ostatními odvětvími francouzské ekonomiky. Také se zaměřím především na příjmy v porovnání v jednotlivých letech od roku 2008 aţ do roku 2012. V třetí části se zaměřím na zaměstnanost v cestovním ruchu. Téma bakalářské práce Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie jsem si zvolila, protoţe Francie je mi velmi blízká, tuto zemi jsem jiţ několikrát navštívila a její kouzlo je nepopsatelné. Věřím, ţe ji ještě několikrát navštívím a určitě mi Francie bude vţdy mít co nabídnout.

12

1 Cíle a metodika práce 1.1 Cíle práce Cílem práce je pomocí statistických údajů zhodnotit význam cestovního ruchu pro ekonomiku Francie. Dále pak analyzovat potenciál a charakterizovat předpoklady cestovního ruchu. Tyto cíle byly vytyčeny za účelem zjištění, jak velký význam hraje cestovní ruch v ekonomickém sektoru státu.

1.2 Metodika práce Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část je věnována vysvětlení základních pojmů, které se bezprostředně týkají práce. Další kapitola je věnována obecné charakteristice Francie. V poslední části teoretické části je analyzován potenciál cestovního ruchu ve Francii, tedy lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Stěţejní částí práce je pak praktická část, kde jsou zpracována statistická data související s cestovním ruchem. První část je věnována příjezdovému cestovnímu ruchu, tedy počtu turistů, návštěvnost v regionech a zámořských departmentech, počet návštěvníků podle motivu cesty a podle délky cesty a také počet návštěvníků podle typu upřednostňovaného dopravního prostředku. Další důleţitou částí je kapitola věnovaná příjmům z cestovního ruchu. Kde jsou postupně analyzovány příjmy od roku 2008 do roku 2012. Další kapitola je věnována zaměstnaností v cestovním ruchu. V závěru práce jsou popsány zjištěné výsledky a nastíněny hlavní problémy cestovního ruchu ve Francii. K vypracování práce jsem pouţila jak kniţní, tak internetové zdroje. Nejvíce knih o Francii jsou buď průvodce nebo jsou věnovány především historii země. Při svém pátrání jsem nenarazila na knihu, která by se věnovala čistě obecné charakteristice, byla jsem tedy nucena vyuţít průvodce nebo internetové zdroje. Francouzské statistické publikace hodnotím velice kladně, neměla jsem ţádný větší problém s vyhledáváním potřebných informací.

13

Teoretická část 2 Vysvětlení základních pojmů 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je významným sektorem národního hospodářství. Jeho význam v průběhu 20. století významně vzrostl a stal se běţnou součástí ţivota obyvatel vyspělých států. Povaţujeme ho za společensko-ekonomický fenomén současnosti. Rozhodující mírou přispívá ke tvorbě hrubého národního produktu, pomáhá vyrovnávat regionální disparity apod. [Linderová, 2013] Cestovní ruch je předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. Poznatky z jednotlivých disciplín tvoří interdisciplinární vědu – teorii cestovního ruchu. Teorie cestovního ruchu plní ve vztahu k vědním disciplínám, které zkoumají cestovní ruch. Cestovním ruchem rozumíme soubor činnosti zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyţití, sluţební cesty, tj. získání komplexního záţitku. (Gúčik, M. 2000, In Gúčik, 2004; Gúčik, 2010) [Linderová, 2013] Cestovní ruch tvoří dva podsystémy a to subjekt a objekt cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je subjekt cestovního ruchu kaţdý, kdo uspokojuje své potřeby během cestování a pobytu mimo místa trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu. Vystupuje tedy jako nositel poptávky po cestovním ruchu. Objektem cestovního ruchu je vše, co se můţe stát cílem změny místa pobytu např. příroda, kultura, hospodářství nebo společnost. Je tedy nositelem nabídky. Objektem cestovního ruchu jsou místa/destinace, kde vyvíjejí činnost podniky a instituce cestovního ruchu, které produkují statky cestovního ruchu jako předmět nabídky pro uspokojení poptávky návštěvníků. [Linderová, 2013]

2.2 Ekonomika Ekonomika a vše co s ní souvisí, je věda velice dynamická, promítají se v ní reality všedního ţivota a téměř denně se s ní, kaţdý z nás setkáváme. Zkoumá nejrůznější ekonomické problémy, které nás obklopují. Ekonomika je potom vlastní aplikace této vědy do praxe a praktického ţivota společnosti. [Nečadová, 2008] 14

V souvislosti s ekonomií je třeba uvést, ţe rozeznáváme mikroekonomii, která je zaměřena na jednotlivé subjekty, jako jsou domácnosti, firmy, banky apod. Zkoumá jejich náklady, výsledky hospodaření, zisky apod. A dále je zde makroekonomie, která se zabývá ekonomikou země jako celku, kdyţ sleduje vývoj a aspekty hrubého domácího produktu, zabývá se hospodářskou stabilitou, vývojem inflace, stavem zaměstnanosti a nezaměstnanosti apod. [Nečadová, 2008]

3 Charakteristika Francie 3.1 Základní informace Francouzská republika je západoevropský demokratický stát. Největší část území Francie (metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě, kde hraniční na severovýchodě s Belgií a Lucemburskem, na východě s Německem a Švýcarskem, na jihovýchodě s Itálií a na jihu se Španělskem, Andorrou a Monakem. Francouzská republika se skládá také z území v Severní a Jiţní Americe, v Indickém a Tichém oceánu a Karibiku. [1]

Obrázek č. 1: Zámořská území Francie [12]

Francie je členem NATO, jedním ze zakládajících členů EU a jedním z pěti stálých členů bezpečnostní rady OSN. Je také jednou z osmi uznávaných jaderných mocností. [1] 15

Francouzská republika se skládá z: -

kontinentální části rozdělené na 22 krajů a 96 departmentů včetně Korsiky

-

5 zámořských departmentů (Guadeloupe, Martinik, Guyana, Réunion, Mayotte)

-

6 zámořských společenství (Francouzská Polynésie, Wallis a Futuna, SaintPierre a Miquelon, francouzská jiţní a antarktická území Saint-Barthélémy, Saint-Martin)

-

1 společenství sui-generis (Nová Kaledonie) [3]

Hlavním a zároveň největším městem Francie je Paříţ leţící ve vnitrozemí na řece Seině. Další největší města země jsou Lyon, Marseille, Toulouse, Lille, Bordeaux, Nice a Grenoble. Státními symboly Francie jsou Vlajka (Trikolora), La Marseillaise (státní hymna), Státní znak a Galský kohout. Francouzská vlajka se skládá ze tří vertikálních pruhů – modrý, bílý a červený.

3.2 Rozloha Francie se rozkládá na 632 834 km2, z toho 543 965 km2 se nachází na evropském kontinentu a 88 969 km2 tvoří zámořské departementy. Francie je 41. největší zemí světa. Je největší zemí západní Evropy (tvoří přibliţně pětinu rozlohy Evropské unie). Její rozsáhlá pobřeţní oblast je druhá největší na světě hned po Spojených státech. Pobřeţí měří 4668 km. V Evropě Francie sousedí se sedmi státy a to s Belgií (620 km společných hranic), s Lucemburskem (73 km), s Německem (451 km), se Švýcarskem (573 km), s Itálií (488 km), s Monakem (4 km), se Španělskem (623 km) a s Andorrou (57 km). [3]

3.3 Reliéf Kontinentální Francie nabízí kromě 3 120 km dlouhého pobřeţí tři významné typy krajiny: rozsáhlé, téměř nekonečné pánve (Paříţská pánev, Akvitánská pánev, tj. pánev v povodí řeky Garonny, údolí řeky Saôny a Rhôny), staré a výrazně ohlazené Francouzské středohoří (Centrální masiv, Vogézy, Ardeny) a mladší hory (Pyreneje, Alpy, Jura). Francouzská krajina tak tvoří mozaiku pánví, rovin, pahorkatin a vysokých vrcholů. [Baedeker, 2009] Nejvyšším bodem Francie je hora Mont Blanc (4 810 m. n. m.) a nejniţším bodem je pak delta řeky Rhôny (- 2 m). 16

3.4 Podnebí Francie, země leţící na křiţovatkách západní části Evropy, podléhá vlivům tří druhů podnebí: oceánského, kontinentálního a středomořského. Výsledkem tohoto spojení je rozmanité, ale v zásadě umírněné klima, které zemědělcům poskytuje dostatek vláhy. V Bretani přinášejí oceánské větry ze západu vysokou vlhkost, ale způsobují teplé zimy. Tyto větry ovlivňují celou Francii, takţe její počasí je téměř po celý rok vystaveno tlakovým níţím od Atlantiku. Zcela na východě však převládá kontinentální vliv, jehoţ výsledkem jsou vyšší teplotní rozdíly: mrazivé a jasné zimy, horká, ale často velkou oblačností se vyznačují léta. U středomořského pobřeţí jsou léta horká a suchá a přinášejí nebezpečí lesních poţárů; zimy jsou značně mírné, ale přinášejí studený a řezavý severní vítr, mistrál, který vţdy vydrţí řadu dní. [Ardagh, Jones, 1998]

3.5 Vodstvo Velké řeky protékají Francií paprskovitě, pramení většinou ve Francouzském středohoří Nejdelší a historicky nejvýznamnější řekou je Loira (1 020 km), která pramení v pohoří Cévennes, dále Seina (775 km) na severu, Garonna (650 km) a řeky Saôna a Rhôna. [Baedeker, 2009] Do francouzského území zasahuje i Ţenevské jezero, které je největší ve střední Evropě. Dále pak jezero Lac du Bourget je největší jezero, které se celé rozkládá na území Francie (44,5 km2).

3.6 Obyvatelstvo Podle francouzského statistického úřadu INSEE byl počet obyvatel k 1.1.2012 65,2 milionů obyvatel včetně zámořských území. Významné jsou národnostní rozdíly. I kdyţ totiţ vnímáme Francii jako jednolitý stát, Francouzi se vyznačují velmi různorodým rasovým původem. Jejich země zaţila nespočet přistěhovaleckých vln. V římských dobách tvořili většinu obyvatelstva keltští Galové, kteří sem přišli ze středu Evropy. Ti se smísili s Římany – jestliţe národ, který vznikl, nazýváme románským, pak jen kvůli jednoduchosti, protoţe jeho vznik byl nesrovnatelně sloţitější. V okrajových oblastech ţije celá řada etnik, které nemají s latinským světem nic společného. Baskové, kteří mají svůj zvláštní jazyk nejasného původu, ţijí podél hranice se Španělskem – a ţili tu uţ před Galy. Bretonci také 17

nepochází z Galů, jsou to Keltové, kteří imigrovali v pozdější době z Anglie a z Irska. V Normandii zase najdeme silný vliv přistěhovalců ze Skandinávie. Vlámská menšina na severu je etnicky téměř totoţná s belgickými Vlámy, zatímco Alsasané jsou germánským národem velmi příbuzným obyvatelům Bádenska a švýcarským Němcům. A aţ na Normanďany mají všechny tyto menšiny své vlastní jazyky (a k nim je ještě třeba přidat provensálštinu, languedocký dialekt a korsický dialekt italštiny) – i kdyţ v běţném styku nahradila většinu těchto jazyků a nářečí francouzština. Z toho tedy vyplývá, ţe ačkoli staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu, cit pro místní či krajovou identitu zůstává také velmi ţivý. [Ardagh, Jones, 1998]

3.7 Hospodářství Francouzské hospodářství, které patří v Evropském společenství k nejvyspělejším, zaznamenalo od padesátých let bouřlivý rozvoj. [4]

3.7.1 Zemědělství Zemědělství (s lesnictvím a rybářstvím) vytváří jen omezené hodnoty (2,5% HDP), přesto má velký význam. K tomu náleţí 1,8% z potravinářského průmyslu. Pro zemědělské účely vyuţívá Francie 50% své pevninské rozlohy, z toho 58% pro pole, 37% pro pastviny a 5% pro vinice a pěstování ovoce. Francouzské lesy zaujímají rozlohu kolem 15 mil. ha (30% z celkové rozlohy) a patří tak k největším v EU. Po USA je Francie druhým největším agrárním vývozcem na světě, v pěstování obilovin zaujímá páté místo. Dvě třetiny vyváţených zemědělských produktů, především obilí, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, víno, směřují do EU. Francie je svými 53 mil. hektolitry vína ročně po Itálii druhým největším výrobcem vína na světě. Pokud jde o kvalitu, je francouzské víno stále i přes silnou konkurenci povaţováno za jedno z nejlepších. Víno se pěstuje zejména v Burgundsku, kolem Bordeaux, v údolí Rhony a Loiry, v oblasti Středohoří, Champagne a v Alsasku. Pěstování vína se intenzivně věnuje Languedoc-Roussillon. [Baedeker, 2009]

18

3.7.2 Průmysl a obchod V současné době je Francie čtvrtou nejsilnější průmyslovou velmocí na světě, po Spojených státech, Japonsku a Německu. Ve srovnání s jinými evropskými státy v zemi působí méně velkých společností. Charakteristický je rozsáhlý státní sektor, jehoţ podíl se však v posledních letech sniţuje, a existence plánováni. Ropné krize v 70. a 80. letech způsobily průmyslovou recesi, a posílily orientaci země na jadernou energetiku. Nerostné zdroje Francie jsou jiţ omezené. Bohaté zásoby ţelezné rudy a černého uhlí v Lotrinsku se pro levný dovoz vyuţívají stále méně. Evropsky významné jsou zásoby bauxitu, potaše, kamenné soli a uranových rud. [4] Podílem elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách (téměř 80 %) zaujímá Francie po Litvě druhé místo na světě. Na Rhóně a jejích alpských přítocích bylo vybudováno mnoţství hydroelektráren. Tepelné elektrárny jsou soustředěny kolem Paříţe, v uhelné pánvi na severu a v Lotrinsku. Francie prodělala úpadek tradičních odvětví - těţby uhlí, ocelářství a textilní výroby, koncentrovaných na severu, a na druhé straně rozvoj moderního strojírenství, elektroniky a chemického průmyslu. Rozsáhlá petrochemie byla vybudována v přístavech na dováţené ropě (Fos u Marseille a Le Havre). [4] Francie zaujímá v Evropě 2. místo v produkci automobilů a 3. ve výrobě oceli, je rovněţ hlavním producentem civilních a vojenských letadel. Velmi významná je výroba dalších dopravních prostředků (vysokorychlostní ţelezniční soupravy), zbraní, umělých vláken, pneumatik a světově proslulé kosmetiky. Vysokou úroveň si udrţuje textilní průmysl soustředěný na severu a v Paříţi - centru světové módy a výroby oděvu. [4]

4 Potenciál cestovního ruchu ve Francii Základem turistické atraktivity Francie jsou cenné kulturněhistorické památky, kouzlo krajiny francouzských velehor, krasových i vinařských oblastí a neobyčejná atraktivnost pobřeţí. Zvláštním fenoménem je přitaţlivost fr. hlavního města - Paříţe. Návštěvnost Francie je mimořádná. Ročně ji navštíví přes 75 milionů turistů a Francie tak stojí s velkým náskokem na prvním místě v Evropě i ve světě. Ukrajuje si z celosvětového cestovního ruchu asi 18%. Nejvíce je Němců a Britů, pak Belgičanů, Italů, Nizozemců a dalších Evropanů, z mimoevropských pak Američanů. [7] Zároveň se řadí Francie mezi významné zdrojové oblasti cestovního ruchu, protoţe asi 25-30 milionů Francouzů ročně vyjíţdí do zahraničí, především do sousedních zemí. 19

Rozsáhlý je téţ domácí cestovní ruch, který pokrývá svým zájmem celou zemi. Od hor, přes moře, venkov, aţ po zajímavá města a jejich okolí. [7]

4.1 Lokalizační předpoklady Francie se rozděluje do 22 krajů a 5 zámořských departmentů (Guadeloupe, Martinik, Francouzská Guyana, Réunion a Mayotte). Francie má velice příznivé lokalizační předpoklady pro cestovní ruch. Přístup ke Středozemnímu moři, příznivé klima, přírodní i kulturně-historické předpoklady.

4.1.1 Přírodní předpoklady Ve Francii nalezneme šest národních parků, 26 oblastních přírodních parků, kolem 80 biologických rezervací a více neţ 80 přírodních rezervací. Na území Alp se nachází tři národní parky. [9] Díky poloze mezi Středozemním mořem a Atlantikem, je podnebí Francie převáţně vyrovnané a mírné. Typická jsou jak extrémní středomořská tepla, tak i zima severní Evropy. [Baedeker, 2009] Klima je tedy pro cestovní ruch velice příznivé, Francie uspokojí jak turisty touţící po teplém Středomořském počasí, tak turisty milující zimu a vysokohorské podnebí. Úrodné níţiny na severu a na západě stoupají ke kopcům porostlým hlodášem a vřesem, na více chráněných místech rostou duby. Severovýchodní oblasti a většina Paříţské pánve má sprašové půdy s nesouvislými smíšenými lesy. Západní svahy a plošiny Francouzského středohoří pokrývají bujné pastviny a horské louky. Největší komplexy převáţně jehličnatých lesů se vyskytují v oblasti Landes jiţně od Bordeaux. Na jihovýchodě roste typická středomořská vegetace porostů oliv, zimostrázu, tymiánu, rozmarýnu a korkového dubu. V sušších oblastech se vyskytují charakteristické zakrslé houštiny garigues a maquis (makchie). Unikátní zvířenu reprezentují kozoroţec v Alpách, medvěd a vlk v Pyrenejích, volavky, plameňáci a mnoţství stěhovavých ptáků v deltě Rhóny (Camargue). [4]

20

Korsika Korsika, drsný skalnatý ostrov s nádhernými sceneriemi, je stále velmi řídce obydlená a má pozoruhodné zachovalou přírodu. Většina východního pobřeţí je plochá a rovná, zato na západních březích se písečné pláţe střídají s ostrými útesy a se zalesněnými mysy, na jejichţ vrcholcích dávní Janované postavili mnoho pevností. Dodnes je tu málo průmyslu a ne zrovna moc zemědělství, ale zato čilý turistický ruch. Z měst jsou nejzajímavější Bonifacio, Sartène a Corte. [Ardagh, Jones, 1998] Guadeloupe Ostrov Guadeloupe je centrem karibské kreolské kultury, ovlivněné jak kouzlem Francie, tak africkým vlivem. Turisté z celého světa sem jezdí kvůli neopakovatelnému spojení

moderních

měst,

klidných

vesniček, deštných lesů a výjimečně krásných pláţí. Pobřeţí je nazýváno Normandií tropů a nacházejí se zde sněhobílé pláţe. Ostrov je součástí Malých Antil a hlavním městem je Obrázek č. 2: Guadeloupe [2]

Basse-Terre. [10]

Guadeloupe má tropické klima, ale velká horka jsou po většinu roku příjemně redukována pasáty. Průměrná teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 22 a 30ºC po celý rok, moře má téměř po celý rok teplotu kolem 27ºC. [10] Martinik Ostrov je součástí Malých Antil. Jedná se o vulkanický ostrov a je zde bujná tropická vegetace. Hlavním městem ostrova je Fort-de-France. Klima je zde velice podobné jako na ostrově Guadeloupe. Francouzská Guyana Francouzská Guyana je největší francouzský zámořský departement a zároveň jediné území Francie a Evropské unie leţící na jihoamerickém kontinentu. Tropický deštný prales pokrývá 81 % území. Země má velmi bohatou flóru a faunu, která je opravdovým rájem pro všechny milovníky přírody. Francouzskou Guyanu obývá pestrá směsice etnik, jeţ jsou vzácným příkladem tolerance a pohostinnosti. Většina obyvatel ţije na pobřeţí a ve městech Cayenne, Kourou a Saint-Laurent. Francouzská Guyana je především

známa

kosmickým

centrem

ve

městě

Kourou.

Z Francouzského

kosmodromu startují rakety zhruba 6x do roka. [11]

21

Rovníkové tropické podnebí, horké, vlhké s malými teplotními výkyvy v průběhu roku. Ve Francouzské Guyaně je velmi příjemná teplota vzduchu, průměrně 27°C a teplota moře se pohybuje od 25/26°C v únoru aţ po 29°C v srpnu. [11] Réunion Ostrov se nachází v Indickém oceánu východně od Madagaskaru. Je známý vulkanickou činností a také díky krásných pláţí podél tyrkysově modrých lagun. Průměrná teplota je zde 20 – 28°C. Největší atrakcí pro turisty je bezesporu vulkán Piton de La Fournaise (2632 m). Obrázek č. 3: Réunion [8]

Mayotte

Ostrov Mayotte leţí v Indickém oceánu, je proslulý svými plantáţemi vzácných koření, které mu také daly jméno. Jedná se o tropický ostrov s krásnou mayottskou lagunou. Alpy Nejvyšším pohořím Francie jsou Alpy (Les Alpes) s nejvyšší evropskou horou, kterou je Mont Blanc tyčící se do výšky 4 807 metrů. Co do plochy jsou Alpy nejrozsáhlejším evropským horským systémem. Francouzské Alpy se rozprostírají v délce asi 370 km přibliţně od Nice u Středozemního moře aţ k Ţenevskému jezeru. Kromě označení Francouzské se někdy pro tuto část pouţívá označení Západní Alpy. Součástí Západních Alp jsou Přímořské Alpy leţící severně od města Nice podél hranice s Itálií. Podstatně známější jsou zejména u milovníků zimních sportů tzv. Severní Alpy, které leţí východně od pomyslné spojnice mezi městy Ţeneva a Grenoble. Ke zdejším nejznámějším zimním střediskům patří Chamonix, Albertville, Courcheval a L´Alpe-d´Huez. [Petro, 2004] Pyreneje Toto druhé největší pohoří ve Francii vytváří přirozenou hranici se Španělskem; jeho vrcholky zůstávají bílé po celý rok. Cestovní ruch v takových výškách sice není zdaleka tak frekventovaný jako v Alpách, ale i zde najdeme střediska, kde si mohou zajezdit jak milovníci sjezdového lyţování, tak běţkaři. Ti, kdo mají rádi kempování a pěší turistiku, ocení nedotřenou přírodu v parku Parc National des Pyrénées s dobře značenými trasami. [Berlitz, 2007] Francouzské středohoří Francouzské středohoří je rozsáhlá ţulová náhorní rovina, jejíţ páteří je vysoký hřeben vyhaslých sopek (nejvyšší je Puy de Sancy, 1886 metrů). Je to jedna z nejdivočejších, 22

nejzvláštnějších a nejméně obydlených částí Francie, kraj s rozmanitými a nádhernými sceneriemi. [Ardagh, Jones, 1998]

4.1.2 Kulturně historické předpoklady Francie je obrovská země, která je nesmírně rozmanitá a disponuje obrovským mnoţstvím kulturně historických předpokladů. Ve výčtu níţe tedy nejsou vyjmenovány všechny památky ve Francii, vybrala jsem pouze ty, které jsou nejzajímavější a turisty nejvíce navštěvované. Paříţ Hlavní město a jeho bezprostřední okolí stále přitahuje všechny umělce, návštěvníky, studenty a obchodníky, zkrátka téměř kaţdého. Paříţí protéká řeka Seina a je výborným záchytným bodem a místem, ze kterého je moţné vidět nejvýznamnější památky města. Nejvýznamnější památky města – kaple Sainte-Chapelle, katedrála Notre-Dame de Paris, Arc de Triomphe (Vítězný oblouk), bulvár Champs Elysées, Národní muzeum v Louvru, Centre Pompidou, Montmartre, Invalidovna (Napoleonova hrobka), Eiffelova věţ, La Défense. A také od Paříţe 21 km vzdálený palác Versailles. [Berlitz, 2007] Město Reims (Remeš) Remeš proslavili nejen králové vína. V místní katedrále byli od středověku aţ do 19. století korunování francouzští králové. Majestátně rozvrţená katedrála ze 13. Století, Cathédrale Notre-Dame byla těţce poškozena v první světové válce, později však byla úspěšně restaurována a bezpochyby patří k nevýznamnějším gotickým stavbám v zemi. [Berlitz, 2007] Abbaye de Fontenay (opatství Fontenay) Toto velkolepé cisterciácké opatství patří do seznamu památek UNESCO. Leţí asi 6 km od Montbardu a je schované v líbezném údolí u lesa, za vysokými zdmi. Opatství bylo zaloţeno na počátku 12. Století sv. Bernardem, dnes zde najdeme kostel, kříţové chodby, skriptorium, jídelnu, dormitář, nemocnici, kovárnu, pekárnu a zahradu s bylinkami – vše co je potřeba pro soběstačnou komunitu. V létě zde probíhají koncerty váţné hudby. [Berlitz, 2007] Město Vézelay Duchovní centrum Vézelay, zasazené do nádherného venkovského prostředí, je domovem jednoho z nejdůleţitějších kostelů na trase cesty, kterou váţili poutníci z Německa a Nizozemí do Santiaga de Compostela ve Španělsku. V dnešní době ho ve 23

velkém obléhají turisté. Bazilika Sainte-Madeleine ve Vézelay uchovává ostatky Maří Magdalény. Dodnes zůstává mistrovským dílem francouzské románské architektury, a to bez ohledu na škody, které na jejím zdivu zanechaly přírodní katastrofy, války či revoluce. [Berlitz, 2007] Město Rouen Je hlavním městem Horní Normandie. Nejvýznamnější památkou starého města je katedrála Notre-Dame, povaţována za jednu z nejhezčích gotických staveb.[Petro, 2004] Mont-Saint-Michel (hora svatého Michala) Tento svatostánek na ostrově mezi Normandií a Bretaní je povaţován za div západního světa. Jeden jediný pohled na impozantní opatství, postavené na skále a ozdoben četnými věţičkami, které jakoby vystupovalo z moře, se vám navţdy vryje do paměti. [Berlitz, 2007] Carnac Carnac, leţící v zátoce Quiberon, je oblíbeným výletním místem s dlouhými písečnými pláţemi Obrázek č. 4: Mont Saint Michel [5]

a Mekka megalitické kultury. Severovýchodně

od Carnacu se tyčí v řadách asi 3000 menhirů, svědectví rozsáhlé neznáme civilizace. [Baedeker, 2009] Údolí Loiry Loira je nejdelší řekou Francie, která pramení v horách Vivarais a ústí do moře západně od Nantes. Měří dlouhých 1012 km – ale oblast nejzajímavějších zámků, od Chambordu po Angers, zaujímá sotva pětinu této vzdálenosti. [Berlitz, 2007] Nejvýstřednější mezi všemi královskými sídly v údolí Loiry je oslnivý bílý zámek Château de Chambord, který leţí ve velkém, hustě zalesněném parku, obklopeném jedenatřiceti kilometry vysokých zdí. Mezi další nejvýznamnější zámky na Loiře patří Amboise, Chenonceau, Azay-le-Rideau a zámek v Angersu, který je skutečnou obrannou pevností, jejíţ černé hradby stále působí hrůzostrašným dojmem. [Berlitz, 2007]

24

Pont du Gard Římský akvadukt Pont du Gard se klene přes úzké a hluboké údolí řeky Gardony.

Obdivuhodné

dílo

patří

k dědictví UNESCO, kaţdým rokem sem

jezdí

přes

dva

miliony

návštěvníků. [Beadeker, 2009] Obrázek č. 5: Pont du Gard [Vlastní fotografie]

Město Avigon Avignon je bývalé město papeţů, kde

se nachází papeţský palác, který byl dříve sídlem papeţů a vzdoropapeţů. Nachází se zde i Pont d´Avignon, který se tyčí do poloviny řeky Rhôny. Město Bourges Bourges, starobylé hlavní město plochého regionu Berry leţící blízko Loiry. Ne náhodou je místní katedrála Saint-Etienne zapsána na seznamu UNESCO a počítá se mezi půl tuctu mistrovských děl v zemi. Svůj podíl na tom rozhodně má i pět portálů v průčelí baziliky a osobitá krása její siluety. [Berlitz, 2007] Lescaux Jeskyně Lescaux zdobí přes 1 500 skalních kreseb z období 17 000 – 15 000 př.n.l. Z důvodu ochrany není přístupná, a proto byla

zřízena

Lescaux

II,

povedená

napodobenina. Lescaux a naleziště Vézere, které slouţilo v pravěké době, jako obydlí patří ke světovému dědictví UNESCO. Obrázek č. 6: Malba v jeskyni Lescaux [6]

[Baedeker, 2009]

Rocamadour Od 12. století táhli výletníci i zboţní poutníci k tomuto pozoruhodně poloţenému opevněnému městu na skále nad řekou Alzour. Rocamadour byl zaloţen na hrobě poustevníka svatého Amadoura, který byl prý obdařen kouzelnou léčivou mocí. Aby se dostali do svatyní, zdolávali poutníci 216 schodů místní Via Scanta po kolenou. [Berlitz, 2007] Carcassonne Toto zrekonstruované středověké město potěší kaţdého, kdo má rád pohádkové hrady. Carcassone slouţilo jako pevnost Galům a Římanům, Vizigótům, Frankům a 25

středověkým Fracouzům. Většina památek v Carcassonne se dochovala a tudíţ jsou původní. [Berlitz, 2007]

4.2 Selektivní předpoklady 4.2.1 Politické předpoklady Francie je podle Ústavy přijaté za prezidenta Ch. de Gaulla 4. 10. 1958 (tzv. Ústava V. republiky) parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Prezident republiky volený na období 5 let přímou všeobecnou volbou, jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh rovněţ členy vlády. Současný prezident Francois Hollande nastoupil do své funkce dne 15. května 2012. [13] Během října a listopadu v roce 2005 se ve Francii rozpoutaly nepokoje, které byly odstartovány smrtí dvou mladíků, jejichţ smrt je připisována francouzské polici. Nepokoje začaly v paříţském předměstí Clichy-sous-Bois, odkud mladící pocházeli, během několika dnů se ale rozšířili i do dalších měst jako Rouen, Lille, Rennes, Dijon, Toulouse a Marseille. Během nepokojů bylo podpáleno přes 9 tisíc aut, bylo zraněno přes 50 policistů a následně bylo zatčeno přes 2900 vandalů. Nepokoje byly následkem politické otevřenosti vůči imigrantům pocházejícím z Afriky. Politická situace je v současnosti pro cestovní ruch ve Francii příznivá. Na území nejsou vedeny ţádné války ani povstání. Francie zaznamenala poslední teroristický útok v roce 2012, kdy bylo zabito 7 lidí, pachatel byl po třiceti hodinách pronásledování zastřelen francouzskou policií. Teroristické útoky nejsou však zásadní, aby bránily v rozvoji cestovního ruchu.

4.2.2 Demografické předpoklady Podle francouzského statistického úřadu INSEE byl počet obyvatel k 1.1.2012 65,2 milionů obyvatel. Z toho je 31,59 milionů muţů a 33,65 milionů ţen. Počet obyvatel vzrostl z roku 2011 na rok 2012 o 319 tisíc obyvatel. Podle statistik Eurostatu bylo ekonomicky aktivních v roce 2009 28 458,7 tisíc Francouzů, z toho 14 886,3 muţů a 13 572,1 ţen. Tento počet řadí Francii na třetí místo v EU, po Německu a Velké Británii. Podíl ekonomicky aktivních muţů činil 75,2 %, u ţen pak 66,3 %. Celkově je podíl ekonomiky aktivních Francouzů 70,7 %. [14] Tito ekonomicky aktivní lidé se tak mohou podílet na cestovním ruchu. 26

4.2.3 Urbanizační předpoklady Zhruba 76% populace bydlí ve městech a městských zónách, přičemţ dále pokračuje ”vylidňování” venkova. V letech 1960 – 1999 zaznamenalo úbytek populace 15 zemědělských departementů, přičemţ v extrémním případě Creuse se jednalo o odliv 24% populace. Hlavní město Paříţ má v současnosti 2 233 000 obyvatel, paříţská aglomerace čítá 11 836 000 miliónu obyvatel a je tak 23. největší aglomerací na světě a druhou v Evropě (po Londýně). [14] Francie je pátou největší a nejbohatší ekonomikou světa (HDP: 2 808 miliard USD/2011) za USA, Čínou, Japonskem a Německem. Je druhou největší ekonomikou v Evropě (1. místo zaujímá její hlavní ekonomický partner Německo). V roce 2012 vzrostlo HDP o 0,2 %. Pro rok 2013 se odhaduje nárůst HDP o 0,4 %. Deficit francouzského zahraničního obchodu dosahuje 73 mld. EUR. [13]

4.2.4 Sociologické předpoklady Počet nezaměstnaných ve Francii za poslední dva roky (2011 a 2012) stoupl o více neţ 1,5 milionu. Statistický úřad INSEE začátkem měsíce oznámil, ţe míra nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí 2013 vyšplhala na 10,8 procenta, coţ byla nejvyšší úroveň za posledních 14 let. [15]

4.3 Kultura a náboženství Francouzská kultura soustavně obohacovala svět jiţ od dob Karla Velikého. Do dlouhého seznamu vynikajících kulturních osobností světového formátu patří dramatici, malíři a sochaři, filozofové, spisovatelé, hudební skladatelé a filmoví reţiséři. Avšak patrně nejtrvalejší přínos, kterým Francie proslula, představuje její kuchyně. Od tradičních venkovských pokrmů aţ po módní "nouvelle" či "haute cuisine" si vydobyla dominantní postavení na tabulích celého světa. [4] Francie nemá státní náboţenství. Většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi. Jsou tu významné menšiny protestantské a ţidovské a značný počet muslimů mezi přistěhovaleckými komunitami ze severní Afriky. [4] Francie má bohatou kulturu a láká turisty svou osobitou kuchyní. Ani náboţenství neomezuje turisty zvláštnostmi, například v oblékání či ve výběru pokrmů.

27

4.4 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zajišťují samotnou realizaci cestovního ruchu. Spadá sem například dopravní infrastruktura, stravovací sluţby, ubytovací sluţby a materiálně technická základna.

4.4.1 Dopravní infrastruktura Francie má nejrozsáhlejší síť silnic a ţeleznic v Evropě s výjimkou Ruska. Nedostatečně je řešena silniční doprava ve městech a skrz ně. Silniční doprava dominuje v přepravě osob i nákladů. Stupněm automobilizace zaujímá Francie přední místo ve světě. Paříţ, ze které radiálně vycházejí desítky komunikací, představuje největší dopravní uzel v Evropě. Státní ţelezniční doprava je na světové úrovni, zejména v souvislosti s její rozsáhlou modernizací. Na rekonstruovaných i zcela nových tratích jezdí aţ třistakilometrovou rychlostí soupravy TGV (train á grande vitesse). [4] Mezinárodně nejvýznamnější jsou letiště v Paříţi (Charles de Gaulle, Orly), Marseille (Marignane), Nice (Côte d´Azur) a Lyon (St-Exupéry). Francie se můţe pochlubit nejdelším systémem vnitrozemské vodní sítě v Evropě. Největší námořní přístavy jsou Marseille (2. v Evropě) s ropným terminálem FosLavéra, Le Havre a Dun-kerque. Evropsky významné jsou ropovody vedoucí z Marseille do severní Francie a Německa. [4] Díky rozsáhlé síti silnic a ţeleznic se můţe turista bez větších problémů pohybovat po Francii dle vlastního uváţení. Mýtné je zde vybíráno pomocí mýtných bran. Zpoplatněny jsou dálnice, ale i některé mosty a tunely.

4.4.2 Materiálně-technická základna 4.4.2.1 Ubytovací zařízení Hotely

jsou

oficiálně

rozděleny

do

kategorií

od

jednohvězdičkových

po

čtyřhvězdičkové luxusní podniky. Počet hvězdiček závisí na nabízeném vybavení a komfortu. Před potvrzením rezervace hotely mnohdy ţádají o zálohu nebo číslo kreditní karty. Snídaně je obvykle volitelná. Hotely označené jednoduše Hôtel nemusí mít restauraci, zvláště ve velkých městech. Châteaux-Hôtels de France, tyto bývalé zámky jsou drahou, ale pozoruhodně romantickou alternativou. Pokrývají celou Francii, nejkrásnější jsou samozřejmě v údolí 28

Loiry. Logis de France a Auberges de France jsou vládou sponzorované hotely, často mimo města, mnohé s osobitým charakterem a šarmem. Penziony mohou mít podobu malých hotelů nebo ubytoven. Obecně jde o rodinné podniky poskytující i jídlo. Gîtes de France, gâtes ruraux jsou oficiálně sponzorované, částečně zařízené chaty, byty (apartmány) nebo venkovské kempy. Cena zahrnuje všechny náklady. Mládežnické ubytovny (auberges de jeunesse) – ve Francii je okolo 200 hostelů, dobře rozmístěných po celé zemi s různým vybavením. [Berlitz, 2007] 4.4.2.2 Stravovací zařízení V ţivotě Francouzů hraje jídlo důleţitou roli a berou ho opravdu váţně. Jídlo je hlavním tématem mnoha konverzací a nově otevřené restaurace se stávají tématem dne. Velká města mají širokou nabídku gastronomických zařízení: gurmánské restaurace (poměrně drahé), velké brasserie v rodinném stylu nebo menší bistra (s niţšími cenami), kavárny nebo vinárny (pro lehčí oběd nebo svačinu, crêperies a pouliční stánky nabízející kousky pizzy, kebab a čínskou a japonskou kuchyni. Neexistuje ţádná specificky „paříţská“ kuchyně, ale hlavní město je schopno nabídnout opravdu vše, co země skýtá. [Berlitz, 2007] 4.4.2.3 Ostatní zařízení V poslední době se Francouzi začali oddávat sportům venku – běhu, turistice, cyklistice, surfování a windsurfingu. Pro poznávání francouzského venkova neexistuje lepší sport neţ turistika. Náročnější a zkušení turisté mohou zkusit lákavé trasy známě jako grnades randonées v Alpách, Pyrenejích a v pohoří Lubéron v Provinci. Pro snaţší přístup na nejlepší golfová hřiště v hlavních přímořských letoviscích – Le Touquet, Cabourg, Deauville, La Baule, Biarritz a Mandelieu (Cannes) je dobré mít legitimaci, která potvrzuje členství v golfovém klubu (i vlastním). Hřiště světové úrovně se nachází v okolí Paříţe. [Berlitz, 2007] Mezi turisty oblíbené závody patří cyklistický závod Tour de France, který se koná v červenci a končí na Champs Elysées v Paříţi. Dalším lákadlem je tenisový zápas French Open, francouzský mezinárodní tenisový turnaj, který se koná na konci května. Ve Francii jsou pořádány i býčí zápasy, především v Languedoc-Roussillon.

29

Praktická část V praktické části své bakalářské práce bude popsán cestovní ruch ve Francii v letech 2008 – 2012 a jeho vlivem na ekonomiku země. V první části je analyzován aktivní cestovní ruch a hlavní ukazatel vlivu cestovního ruchu na ekonomiku, tedy počet turistů, kteří zavítají do Francie. Dále pak kapacita ubytovacích zařízení, která vyjadřuje jaké maximální mnoţství turistů je země schopná ubytovat. Také počet turistů podle motivu cesty z hlediska místa realizace cestovního ruchu. Zdali turisté přijíţdějící do Francie upřednostňují pobyt na venkově či ve městě nebo u moře či v horách. Dále i počet turistů podle motivu cesty a to důvod cesty, tedy návštěva příbuzných či přátel nebo cestování, poznání, zdraví nebo z důvodu náboţenského vyznání. Poslední bod první části se bude věnovat počtem návštěvníků podle typu dopravního prostředku. V druhé části budou zanalyzovány příjmy plynoucí z cestovního ruchu. Také pak příjmy z cestovního ruchu konkrétně po letech od roku 2008 do roku 2012. Spolu s analýzou turistů, kteří utratí ve Francii nejvíce peněz. Poslední hlavní část se bude věnovat zaměstnaností v cestovním ruchu.

30

5 Příjezdový cestovní ruch ve Francii Příjezdový cestovní ruch je chápán jako souhrn aktivit zahraničních návštěvníků v cílové zemi, kteří sem přicestovali za účelem vyuţití volného času, obchodu nebo z jiného důvodu a délka jejich pobytu nepřekročila jeden rok. Výdaje těchto turistů se projevují v aktivech rozvahy cestovního ruchu. [Hesková a kol., 2006] Základem turistické atraktivity Francie jsou cenné kulturněhistorické památky, kouzlo krajiny francouzských velehor, krasových i vinařských oblastí a neobyčejná atraktivnost pobřeţí. Zvláštním fenoménem je přitaţlivost fr. hlavního města - Paříţe. Návštěvnost Francie je mimořádná. Ročně ji navštíví přes 80 milionů turistů a Francie tak stojí s velkým náskokem na prvním místě v Evropě i ve světě. [7] Zároveň se řadí Francie mezi významné zdrojové oblasti cestovního ruchu, protoţe asi 25-30 milionů Francouzů ročně vyjíţdí do zahraničí, především do sousedních zemí. Rozsáhlý je téţ domácí cestovní ruch, který pokrývá svým zájmem celou zemi. Od hor, přes moře, venkov, aţ po zajímavá města a jejich okolí. [7]

5.1 Počet turistů ve Francii

Počet turistů ve Francii v letech 2008 - 2012 (mil.) 90,0 85,0

81,6 79,3 76,8

80,0

83,0

77,6

75,0

70,0 65,0 60,0 2008

2009

2010

2011

2012

Počet turistů

Graf č. 1: Počet turistů ve Francii v letech 2008 - 2012 (mil.)[16]

31

Co do počtu turistů, kteří tuto zemi navštíví, se Francie drţí na přední příčce z celého světa. Z grafu je patrné, ţe v roce 2012 navštívilo tuto zem prozatím nejvíce turistů vůbec, konkrétně tedy 83 milionů turistů za rok. V tomto sledovaném období se rok 2009 zapsal jako rok, kdy nastal velký úbytek počtu turistů. Tento rok poklesl počet turistů na 76,8 milionů. Rok 2009 byl postiţen hospodářskou krizí, proto nastal pokles počtu turistů ve srovnání s rokem 2008 o 3,8%. V posledním čtvrtletí roku 2009 došlo k návratu růstu v rámci mezinárodního cestovního ruchu. Průměrný meziroční nárůst je 1,2%, který byl významně ovlivněn právě rokem 2009, kdy byl zaznamenán pokles o 3,8% a rokem 2011, kdy došlo k velkému nárůstu počtu turistů o 4,9% v porovnání s předchozím rokem. Nejvíce turistů do Francie proudí z Evropy. V roce 2012 zamířilo do Francie 69 milionů turistů z Evropy, kde drţí prvenství turisté z Německa s 12,23 miliony turistů. Na druhém místě jsou turisté z Velké Británie s 12,20 miliony turisty. Na třetím místě jsou turisté z Belgie s 10,44 miliony turisty. Pro zajímavost z České republiky přijelo v roce 2012 obdivovat krásu Francie 119 tisíc návštěvníků. Na druhém místě jsou turisti z Ameriky s 6,5 miliony turisty. Z Ameriky pak nejvíce turistů přijíţdí ze států USA a Kanada. V roce 2012 navštívilo Francii 3 miliony turistů z USA a 931 tisíc turistů z Kanady. Dále pak 5,2 milionu turistů přicestovalo z Asie a Pacifiku. Nejvíce turistů z Asie přijíţdí do Francie z Číny a Japonska. V roce 2012 přijelo 1,39 milionů turistů z Číny a 732 tisíc turistů pocházejících z Japonska.

5.2 Návštěvnost v regionech podle počtu návštěvníků Region

2008

2009

2010

2011

2012

Alsace

3 840

3 816

3 861

3 766

4 009

Aquitaine

9 798

9 439

8 798

9 321

8 997

Auvergne

3 574

3 676

3 738

3 754

3 899

Bourgogne

4 458

4 699

4 680

4 709

4 596

Bretagne

9 059

8 714

7 820

8 535

9 031

Centre

7 951

7 461

7 118

7 472

8 078

Champagne-Ardenne

3 170

3 576

3 352

3 681

3 473

296

542

624

499

407

Franche-Comté

2 603

2 904

2 787

2 867

2 855

Ile-de-France

43 943

44 520

43 039

43 377

42 325

Languedoc-Roussillon

6 773

6 718

6 392

6 619

6 550

Corse

32

Limousin

2 176

2 402

2 223

2 488

2 081

Lorraine

5 075

5 077

5 110

4 974

4 996

Midi-Pyrénées

8 431

8 501

8 529

8 850

8 714

Nord-Pas-de-Calais

6 721

7 400

6 796

6 757

6 797

Basse-Normandie

3 667

3 653

3 767

3 637

3 929

Haute-Normandie

4 826

4 704

3 998

4 374

4 463

Pays de la Loire

11 141

10 748

10 993

11 497

11 891

Picardie

4 114

3 999

4 039

3 990

3 835

Poitou-Charentes Provence-Alpes-Cote d´Azur Rhône-Alpes

5 196

5 388

5 601

5 148

5 208

12 682

12 364

12 697

14 197

14 219

21 855

20 703

19 967

19 956

20 416

Celkem

181 351

181 005

175 929

180 481

180 772

Tabulka č. 1: Počet návštěvníků v regionech v letech 2008 – 2012 (tis.) [16]

Z regionů je návštěvníky nejvíce oblíbený region Ile-de-France s Paříţskou metropolí. Právě díky Paříţi sem zavítá ročně zhruba 43 milionů návštěvníků. Druhým nejvíce navštěvovaným regionem je Rhône-Alpes. Francouzské Alpy zlákají k návštěvě průměrně 20 milionů návštěvníků za rok. Na třetím místě je pak region Provence-AlpesCote d´Azur. Tento region navštíví ročně 14 milionů návštěvníků a oblíbenost tohoto regionu stále roste. Především díky, krásným písčitým pláţím na Azurovém pobřeţí, vůni levandule a památek z dob Římské říše. Nejméně navštěvovaný je pak ostrov Korsika s průměrnou návštěvností 474 tisíc návštěvníků ročně. Z tabulky je patrné, ţe do kaţdého regionu ročně proudí miliony návštěvníků. To především díky samotným Francouzům, kteří jsou velice pyšní na svoji zem a rádi navštíví kaţdý kout své země.

5.3 Návštěvnost zámořských departmentů v roce 2012 Zámořské departmenty Guadeloupe Martinique Guyane Réunion

Příjezdy v roce 2012 (tis.) Celkem Francouzi Ostatní 441 345 65 292 267 26 120 106 14 384 341 44

Tabulka č. 2: Počet turistů v zámořských departmentech Francie v roce 2012 (tis.) [16]

Ze zámořských departmentů je turisty nejvíce oblíbený ostrov Guadeloupe, na své krásné písčité pláţe a tropické klima naláká ročně 441 tisíc turistů. Z tabulky je patrné, 33

ţe nejvíce navštěvují zámořské oblasti Francouzi. Kteří sem zavítají například navštívit své přátele nebo obdivovat karibskou faunu a flóru. Hlavní důvod, proč zámořské departmenty navštěvují především Francouzi je jednoduchý, mají větší podvědomí o těchto oblastech, neţ obyvatelé jiných zemí a především nejsou determinováni znalostí jazyka.

5.4 Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii Pro realizaci cestovního ruchu v dané oblasti je zcela nezbytná vybudovaná materiálnětechnická základna. Důleţitou sloţkou MTZ je ubytovací zařízení. Díky vyčíslení kapacity ubytovacích zařízení je moţné zjistit kolik turistů je Francie schopna denně ubytovat a uspokojit tak jejich potřeby. Kapacita ubytovacích zařízení (tis.) 2008

2009

2010

2011

2012

1 229,1

1 225,0

1 223,2

1 229,4

1 238,2

559,8

669,3

653,7

664,6

699,4

2 767,1

2 748,5

2 720,8

2 716,6

2 713,7

Rekreační střediska

245,2

294,4

279,2

271,2

270,3

Mládeţnické ubytovny

13,4

37,6

36,3

35,6

32,2

Pronájem turistického bytu

752,2

733,4

731,5

728,2

724,4

Hotelové pokoje

76,0

75,0

74,7

73,6

71,8

5 642,8

5 783,2

5 719,4

5 719,3

5 750,4

Hotely Rezidence "aparthotel" Kempy

Celkem ubytovacích zařízení

Tabulka č. 3: Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii v letech 2008 – 2012 (tis.) [16]

Tato tabulka ukazuje, kolik lůţek mají různé druhy ubytovacího zařízení pro turisty k dispozici od roku 2008 do roku 2012. Můţeme zde vyčíst, ţe z roku 2008 na rok 2009 byl zaznamenán vysoký nárůst počtu lůţek. Bohuţel však v roce 2009, který byl značně poznamenán hospodářkou krizí, se tento nárůst neudrţel a v roce 2010 byl zaznamenán pokles kapacit. Nepatrný pokles byl i v roce 2011. V roce 2012 však byl jiţ zaznamenán nárůst ubytovacích kapacit. Největší počet ubytovacích kapacit mají ve Francii kempy, které mohou ubytovat průměrně 2 733 300 turistů. Místní kempy jsou rozděleny podle komfortu do 4 kategorií, od jedné hvězdičky, která značí jednoduchý standart, aţ po čtyři hvězdičky, 34

které disponují luxusním vybavením. Druhou největší kapacitu lůţek mají hotely, v průměru jsou hotely schopny ubytovat 1 229 000 turistů. Hotely jsou téţ rozděleny podle komfortu do 5 kategorií. Turistické byty, které jsou turistům nabízeny ve formě pronájmu, který je uzavírán vţdy patřičnou smlouvou, nabízejí turistům průměrně 733 900 lůţek. Nepostradatelné mnoţství lůţek mají rezidence neboli “aparthotely“, konkrétně 649 400 průměrně. Toto ubytovací zařízení láká především rodiny s dětmi, které jsou ubytovány v apartmánech. Dále pak jsou rekreační střediska se svými 272 100 lůţky v průměru. Rekreační střediska nebo obce, jsou organizovány v několika budovách, jako jsou bungalovy, chaty a apartmány a poskytují turistům i sluţby související s ubytováním. Hotelové pokoje disponují kapacitou o 74 200 lůţkách. Jedná se o přechodné ubytování typu „Bed and Breakfast“, které jsou především umístěny na venkově, ale v poslední době se také rozšiřují do měst. Nejniţší kapacitu lůţek mají pak mládeţnické ubytovny, v průměru 31 000 lůţek. Tyto ubytovny jsou dostupné po předloţení členské karty a umoţňují přípravu vlastního jídla ve společné kuchyňce.

Kapacita ubytovacích zařízení 1% 5%

1%

13%

21%

Hotely Rezidence "aparthotel" 12%

Kempy Rekreační střediska

47%

Mládeţnické ubytovny Pronájem turistického bytu Hotelové pokoje

Graf č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení ve Francii v letech 2008 – 2012 [16]

Z grafu je moţné vyčíst procentuální vyčíslení všech typů ubytovacích zařízení ve Francii vyjádřené v počtu lůţek v letech 2008 aţ 2012. Největší zastoupení mají turisty oblíbené kempy a dále pak hotely.

35

5.5 Počet návštěvníků podle motivu cesty Vyjádření počtu návštěvníků podle motivu cesty, nám poodhalí, z jakého důvodu jezdí návštěvníci do Francie. První tabulka je zaměřená na místo, které daný návštěvník preferuje. Druhá tabulka zaměřená pak spíše na účel cesty. Z jakého důvodu návštěvník do Francie cestuje. Počet návštěvníků podle motivu cesty v závislosti na místě realizace CR (tis.) 2008

2009

2010

2011

2012

Přímořský CR

41 160

41 412

39 735

41 046

40 289

Venkovský CR

63 235

62 721

60 301

61 783

61 934

Městský CR

51 277

51 386

51 332

51 778

53 227

Horský CR

19 889

19 353

18 909

19 873

19 109

Celkem

181 351

181 003

175 929

180 481

180 772

Tabulka č. 4: Počet návštěvníků podle motivu cesty v letech 2008 - 2012 (tis.) [16]

Z tabulky uvedené výše je patrné, ţe nejvíce návštěvníků jede do Francie za účelem obdivování zdejší krásy venkova. Tedy zhruba 34,5% ze všech návštěvníků upřednostňují návštěvu venkova. Na druhém místě, jsou návštěvníci, které láká návštěva francouzských měst, ať uţ zde obdivují kulturně historické památky nebo ruch velkoměst. Těchto návštěvníků je 28,8% z celkového počtu. Dále pak přijíţdějí návštěvníci, kteří do Francie zavítají z důvodu letní dovolené strávené u moře a v přímořských střediscích. Tito návštěvníci se na celkovém počtu turistů podílejí průměrně 22,6%. Nejméně návštěvníků pak zavítá do francouzských hor. Ať uţ v zimních měsících za účelem lyţování nebo v letních měsících, z důvodu letní turistiky. Návštěvníků, kteří upřednostňují sportovní vyţití v horách je v průměru pouze 10,8% z celkového počtu.

Počet návštěvníků podle motivu cesty (%) 2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

Návštěva příbuzných

38,0

37,5

38,0

37,9

40,0

Návštěva přátel

9,8

8,9

9,0

8,7

9,3

Dovolená, cestování, rekreace

41,4

30,6

31,0

32,1

35,9

Ostatní (zdraví, trénink, pouť)

7,5

11,6

11,8

11,1

11,5

Neurčeno

3,2

11,4

10,3

10,2

3,2

Tabulka č. 5: Počet návštěvníků podle motivu cesty vyjádřený v procentech v letech 2008 – 2012 [16]

36

Tato tabulka znázorňuje, jaký je nejčastější a také nejméně častý důvod cesty návštěvníka do Francie v procentech. Nejčastějším důvodem je návštěva příbuzných, která se vyšplhala průměrně na 38,3 % z celkového počtu návštěvníků. Hned na druhém místě s nepatrnou ztrátou na místo první je důvod dovolené, cestování a rekreace s 34,2% v průměru. S 10,7% průměrně pak vyrazí návštěvník do Francie z důvodu zdraví, tréninku nebo z náboţenského důvodu jako jsou poutě. Dále pak 9,1% z celkového počtu návštěvníků přijíţdí do Francie za svými přáteli či blízkými. Průměrně u 7,7% návštěvníků je pak důvod návštěvy neurčen. Podle francouzského statistického úřadu kaţdoročně navštíví Francii nejvíce turistů v srpnu a v červenci. Měsíc srpen má pak absolutní převahu nad ostatními měsíci, co se týče počtu turistů. Průměrně navštíví 26,9 milionů turistů Francii právě v srpnu. V červenci je to průměrně 20,3 milionů turistů. Nejméně turistů zamíří do Francie v únoru, kdy se počet turistů pohybuje kolem 10 milionů.

5.6 Počet návštěvníků podle délky cesty Velice důleţitým ukazatelem pro cestovní ruch je fakt, jak dlouho je turista ochotný zdrţet se v zemi. Pokud má země co nabídnout, pak se turista neváhá zdrţet déle. Naproti tomu, kdyby dané místo nebylo pro turistu tolik zajímavé, bude zde ochoten pobýt jen pouze krátce. Počet návštěvníků podle délky cesty (tis.) 2008

2009

2010

2011

2012

Celkem osobní cesty

202 431

202 284

197 539

203 609

203 184

Metropolitní Francie

181 351

181 003

175 929

180 481

180 772

Ostatní + DOM

21 080

21 281

21 609

23 128

22 412

Krátké cesty (1 až 3 noci)

104 974

106 999

103 724

105 493

105 949

Metropolitní Francie

100 366

102 384

99 033

100 696

101 083

Ostatní + DOM

4 608

4 615

4 691

4 797

4 866

Dlouhé cesty (4 noci a více)

97 456

95 285

93 815

98 166

97 235

Metropolitní Francie

80 985

78 619

76 896

79 785

79 689

Ostatní + DOM

16 471

16 666

16 919

18 331

17 546

Tabulka č. 6: Počet návštěvníků z hlediska délky cesty v letech 2008 - 2012 (tis.) [16]

37

Z tabulky je patrné, ţe u turistů mířících do Francie převládá krátkodobý pobyt v zemi. Přímo do metropolitní Francie zavítá v průměru 100,7 milionů návštěvníků pouze na jeden aţ tři dny. Do zámořských departmentů a teritorií spadajících pod Francii, ale na krátkou cestu zamíří pouze 4,7 milionů návštěvníků ročně. Návštěvníků, kteří stráví v metropolitní Francii čtyři a více nocí je průměrně 79,2 milionů. Do zámořských departmentů a teritorií však na dlouhodobý pobyt zavítá průměrně 17,2 návštěvníků. V metropolitní Francii tedy převládá z hlediska délky cesty krátkodobé výlety naproti tomu, však v departmentech a teritoriích se návštěvník zdrţí déle, konkrétně na 4 a více nocí.

Průměrný počet nocí 2008

2009

2010

2011

2012

Celkem osobní cesty

5,9

5,7

5,8

5,8

5,7

Metropolitní Francie Ostatní + DOM

5,5 9,6

5,3 9,3

5,3 9,5

5,4 9,4

5,3 9,3

Krátké cesty (1 až 3 noci) Metropolitní Francie Ostatní + DOM

1,8 1,8 2,2

1,9 1,8 2,2

1,8 1,8 2,2

1,9 1,8 2,2

1,8 1,8 2,3

Dlouhé cesty (4 noci a více) Metropolitní Francie Ostatní + DOM

10,3 10,0 11,7

10,1 9,8 11,3

10,2 9,9 11,5

10,1 9,8 11,2

10,0 9,7 11,2

Tabulka č. 7: Průměrný počet nocí v letech 2008 – 2012 [16]

Tato tabulka ukazuje, kolik nocí se turista průměrně zdrţí v dané oblasti. Z celkového počtu návštěvníků se návštěvník v metropolitní Francii zdrţí průměrně 5,4 noci a v zámořských departmentech a teritoriích se návštěvník zdrţí průměrně 9,4 noci. Pokud ale vezmeme v potaz jen návštěvníky, kteří v území stráví 4 a více nocí, tak turista v metropolitní Francii pobývá průměrně 9,9 nocí a v zámořských departmentech a teritoriích se zdrţí v průměru 11,5 noci. Zámořské departmenty a teritoria jsou tedy turisty oblíbené převáţně pro dlouhodobé pobyty a to zejména díky odlehlosti. Do metropolitní Francie jsou cesty turistů krátkodobějšího charakteru.

38

5.7 Počet návštěvníků podle způsobu přepravy Počet návštěvníků podle typu dopravního prostředku (tis.) 2008

2009

2010

2011

2012

Auto

148 829

148 111

143 068

146 453

145 870

Vlak

24 557

24 364

24 148

24 782

25 974

Letadlo

2 344

2 254

2 443

2 593

2 782

Autokar

2 129

2 487

2 230

2 480

2 282

Karavan

1 932

2 326

2 446

2 714

2 712

Loď

572

597

446

500

531

Ostatní

989

864

1 149

960

621

Celkem

181 351

181 003

175 929

180 481

180 772

Tabulka č. 8: Počet návštěvníků podle typu dopravního prostředku v letech 2008 – 2012 (tis.) [16]

Tabulka výše ukazuje jaký typ dopravního prostředku návštěvník, který navštíví Francii, upřednostňuje. Je patrné, ţe nad všemi typy převládá s obrovským náskokem osobní automobil. Průměrně vyuţívá osobní automobil ke svým cestám po Francii 81,4% návštěvníků. Dalším nejvíce častým dopravním prostředkem je vlak, ten vyuţívá průměrně 13,8% návštěvníků. Dále pak turista nejčastěji pro své cesty vyuţívá letadlo, to vyuţije v průměru 1,4% návštěvníků. Autokar je na tom podobně, ten vyuţije 1,3% turistů.

6 Příjmy z cestovního ruchu Cestovní ruch patří ve Francii i v ostatních vyspělých státech k nejvýznamnějším odvětvím. Příjmy z cestovního ruchu plynou ve Francii do státního rozpočtu a i do místních rozpočtů. Příjmy z cestovního ruchu také působí pozitivně na vývoj salda platební bilance. Francie je na světovém ţebříčku, co se příjmů týče na třetím místě. Nejvíce příjmů z cestovního ruchu má USA po ní následuje Španělsko a s malou ztrátou je Francie.

39

Příjmy z cestovního ruchu 2008 - 2012 v miliardách eur 45 41,7

40

39,3

38,5 35,5

35,2

35

30

2008

2009

2010

2011

2012

Příjmy z cestovního ruchu v miliardách eur Graf č. 3: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2008 - 2012 v miliardách eur [16]

Jiţ na první pohled je jasné, ţe příjem z cestovního ruchu je pro Francii velice důleţitý. Celosvětově si ukrajuje průměrně 5,42% ze všech příjmů z cestovního ruchu. V rámci Evropy pak Francii náleţí 11,76% z příjmů z cestovního ruchu. V roce 2008 dosáhl příjem 38,5 miliard eur, byl tedy zaznamenán pokles asi o 1 miliardu od předchozího roku. V roce 2009 však došlo k prudkému poklesu příjmů z cestovního ruchu na 35,5 miliard eur. K poklesu došlo především díky jiţ zmíněné hospodářské krizi, která ovlivnila celosvětovou ekonomickou situaci. Mírný pokles byl i v roce 2010 kdy příjmy z cestovního ruchu klesly na 35,4 miliardy eur. Rok 2011 se konečně příjmy dostaly na svou obvyklou hodnotu a to konkrétně na 39,3 miliardy eur. Byl tedy zaznamenán obrovský nárůst. V roce 2012 nastal další nárůst příjmů z cestovního ruchu na 41,7 miliardy eur. Tento rok prozatím zůstává rokem rekordním jak z příjmového hlediska, tak z počtu turistů, kteří Francii navštívili. Platební bilance cestovního ruchu ve Francii (mld. eur) 2008

2009

2010

2011

2012

Příjmy

38,5

35,5

35,4

39,3

41,7

Výdaje

27,9

27,5

29,3

32,3

30,4

Saldo

10,5

8,0

6,2

7,1

11,3

Tabulka č. 9: Platební bilance cestovního ruchu ve Francii v letech 2008 – 2009 v mld. eur [16]

40

Tabulka o platební bilanci cestovního ruchu ve Francii ukazuje příjmy a výdaje v cestovním ruchu v miliardách eur. Tedy jakou sumu utratí turista pobývající ve Francii, to jsou příjmy. Výdaje jsou pak ten obnos peněz, který utratí Francouz jako turista v zahraničí. Francie si prozatím kaţdoročně drţí kladné saldo platební bilance cestovního ruchu. To znamená, ţe zatím vţdy příjmy převyšovaly výdaje cestovního ruchu. V roce 2008 bylo saldo 10,5 miliard eur. V roce 2009 saldo pokleslo na 8 miliard eur a to, protoţe příjmy z cestovního ruchu poklesly na základě poklesu počtu turistů. V roce 2010 pokleslo saldo na 6,2 miliardy eur, toto saldo bylo nejniţší za posledních 10 let. Nízké saldo bylo způsobeno nejen nízkým počtem příjmů, ale v tomto roce vzrostly výdaje a příjmy zůstaly od předchozího roku téměř neměnné. V roce 2011 vzrostly příjmy i výdaje a díky nim vzrostlo i saldo na 7,1 miliard eur. V roce 2012 se konečně saldo dostalo na své původní hodnoty, jako před hospodářskou krizí a to konkrétně na 11,3 miliardy eur. Porovnání cestovního ruchu s ostatními odvětvími francouzské ekonomiky (mld. eur) Saldo 2012 Saldo 2011 Saldo 2010 Saldo 2009 Saldo 2008 Potravinářský průmysl

7,5

6,4

5,4

3,4

5,1

Energetický průmysl

-69,1

-62,1

-48,5

-39,2

-57,7

Automobilový průmysl

-5,6

-5,6

-3,7

-5,0

-2,8

Cestovní ruch

11,3

7,1

6,2

8,0

10,5

Tabulka č. 10: Porovnání cestovního ruchu s ostatními odvětvími francouzské ekonomiky v mld. eur v letech 2008 – 2012 [16][17]

Tato tabulka dokazuje, ţe cestovní ruch ve Francii patří k předním ekonomickým odvětvím a prozatím si kaţdoročně udrţuje kladné saldo. Coţ znamená, ţe příjmy z cestovního ruchu převládají nad výdaji z cestovního ruchu. Tedy, ţe turista, který tráví dovolenou ve Francii, zanechá zde více peněz neţ Francouz, který vycestuje do zahraničí na dovolenou. Kladné saldo dělá ve Francii z cestovního ruchu jedno z předních ekonomických odvětví. To, ţe jsou příjmy kaţdoročně vyšší neţ výdaje, svědčí o veliké tradici cestovního ruchu ve Francii.

41

6.1 Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2008 Příjmy z cestovního ruchu v mil. Eur Příjmy 2008 Evropa

29 640

Německo

5 728

Belgie

4 414

Velká Británie

5 420

Itálie

3 347

Švýcarsko

2 689

Nizozemí

2 568

Španělsko

2 232

Svět

8 159

USA

2 239

Rusko

192

Afrika

1 414

Amerika bez USA

1 045

Asie

1 517

Celkem

37 799

Tabulka č. 11: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2008 v mil. Eur [18]

Podle francouzského generálního ředitelství pro konkurenceschopnost v průmyslu a ve sluţbách (DGCIS) dosáhly příjmy v roce 2008 celkem 37 799 milionů eur. Největší podíl na příjmech mají turisté z Evropy, v roce 2008 pocházelo 78,4% právě od turistů z Evropy. Nejvíce příjmů pak plyne ze sousedního Německa, konkrétně pro tento rok 5 728 milionů eur. Jako druzí jsou turisté z Velké Británie, kteří ve Francii utratili 5 420 milionů eur. Turisté z Belgie utratili v tomto roce 4 414 milionů eur a zařadili se tak na třetí místo. Pro příjmy z cestovního ruchu jsou důleţité i ostatní sousední státy jako je Itálie s 3 347 milióny eur, Švýcarsko s 2 689 milióny eur, Nizozemí s 2 568 milióny eur a Španělsko s 2 232 milióny eur. Příjmy z cestovního ruchu pro Francii z ostatních evropských států nepřesáhnou miliardovou hranici. Nejméně příjmů plyne ze států, jako je Kypr, Malta, Pobaltské státy a Řecko. Turisté z České republiky zde utratili v tomto roce 155 milionů eur, coţ je poměrně velká částka. Naproti tomu turisté ze Slovenska utratili ve stejném roce „pouze“ 27 milionů eur. Svět, tedy ostatní kontinenty mimo Evropu se na celkovém počtu příjmů z cestovního ruchu Francie v roce 2008 podílí 21,6%, konkrétně 8 159 miliony eur. Největší obnos peněz zde pak nechají turisté z USA přesně 2 239 milionů eur. Ostatní turisté cestující 42

z Ameriky utratí 1 045 milionů eur, tomuto číslu nejvíce přispívají turisté z Kanady. Turisté pocházející z Asie zanechají ve Francii 1 517 milionů eur, konkrétně nejvíce utratí turisté z Japonska a Číny. Turisté z Afriky utratí celkem 1 414 milionů eur. Pro které je především přístavní město Marseille vstupní branou do Francie.

6.2 Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2009 Příjmy z cestovního ruchu v mil. Eur 2009

2008

Evropa

28 517

29 640

Německo

5 061

5 728

Belgie

4 777

4 414

Velká Británie

4 770

5 420

Itálie

3 263

3 347

Švýcarsko

2 697

2 689

Nizozemí

3 150

2 568

Španělsko

1 873

2 232

Svět

6 900

8 159

USA

1 691

2 239

Rusko

122

192

Afrika

1 272

1 414

Amerika bez USA

1 406

1 045

Asie

1 420

1 191

Celkem

35 417

37 799

Tabulka č. 12: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 (mil.) eur [19] [18]

V roce 2009 byl zaznamenán pokles celkových příjmů od předešlého roku o 2,38 miliardy eur. Tento rok se příjmy vyšplhaly pouze na 35 417 milionů eur. Turisté z Evropy se na příjmech z cestovního ruchu podíleli 80,5%. Nejvíce peněz ve Francii utratili stejně jako rok předchozí turisté z Německa, při svých cestách zde utratili 5 061 milionů eur, ač došlo k poklesu o 667 milionů eur v porovnání s rokem 2008. V roce 2009 se však na druhém místě umístili turisté z Belgie, kteří zde utratili 4 777 milionů eur a díky tomu sesadili návštěvníky z Velké Británie, kteří zanechali ve Francii 4 770 milionů eur. U turistů z Belgie tedy došlo k nárůstu a naproti tomu u návštěvníků z Velké Británie došlo k poklesu příjmů z cestovního ruchu. Příjmy od turistů ze Švýcarska však mírně vzrostly. Poměrně vysoký nárůst příjmů z cestovního ruchu byl 43

zaznamenán u turistů z Nizozemí. Byl zaznamenán pokles počtu turistů z Itálie a Španělska. I turisté z České republiky zanechali ve Francii méně peněz neţ v předešlém roce, konkrétně 111 milionů eur. Turisté ze Slovenska zde taky utratili méně neţ v předešlém roce a to 24 milionů eur. Turisté ze zbytku světa se na celkových příjmech z cestovního ruchu v roce 2009 podíleli pouhými 19,5%. Přesně 6 900 miliony eur coţ je o 1,26 miliardy méně neţ v předešlém roce. I v roce 2009 přivezli největší obnos peněz turisté z USA a to celých 1 691 milionů eur. Byl tedy zaznamenán pokles o 548 milionů eur. Ostatní turisté, kteří zavítají do Francie z Ameriky, utratili 1 406 milionů eur. Došlo tedy pro změnu k nárůstu. I turisté z Asie v roce 2009 utratili větší obnos peněz neţ v předešlém roce, byl tedy zaznamenán nárůst o 229 milionů eur. I v tomto roce utratili nejvíce peněz turisté z Japonska a Číny. I příjmy od turistů z Afriky zaznamenaly pokles a to na 1 272 milionů eur. Rok 2009 byl poznamenán světovou krizí (rozpoutána v USA), proto došlo k tak rapidnímu poklesu příjmů z cestovního ruchu.

6.3 Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2010 Příjmy z cestovního ruchu v mil. Eur 2010

2009

Evropa

27 788

28 517

Německo

5 288

5 061

Belgie

4 598

4 777

Velká Británie

4 676

4 770

Itálie

2 830

3 263

Švýcarsko

2 551

2 697

Nizozemí

3 161

3 150

Španělsko

1 921

1 873

Svět

7 332

6 900

USA

1 731

1 691

Rusko

303

122

Afrika

1 295

1 272

Amerika bez USA

1 532

1 406

Asie

1 410

1 420

Celkem

35 120

35 417

Tabulka č. 13: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 (mil.) eur [20] [19]

44

I v roce 2010 došlo k dalšímu poklesu celkových příjmů z cestovního ruchu o 297 milionů eur. Celkový příjem z cestovního ruchu činil 35 120 milionů eur. Ve sledovaném období je tento rok nejslabším, co se týče příjmů. I příjmy od Evropských turistů poklesly na 27 788 milionů eur. Turisté z Evropy se tento rok podíleli na celkových příjmech z cestovního ruchu 79,1%. I tento rok utratili ve Francii nejvíce turisté ze sousedního Německa, jejich útrata byla 5 288 milionů eur, došlo tedy k nárůstu od předešlého roku. Příjmy od turistů z Belgie, Velké Británie, Itálie a Švýcarska poklesly. Příjmy pouze od turistů z Nizozemí a Španělska mírně vzrostly. V tomto roce jako druzí nejvíce utratili turisté z Velké Británie a to 4 676 milionů eur. Poté následují příjmy ve výši 4 598 miliony eur od turistů z Belgie. Turisté z Nizozemí v roce 2010 utratili 3 161 milionů eur, díky tomu se dostali na čtvrtou příčku v tabulce příjmů a přeskočili tak turisty z Itálie. U turistů z Itálie byl zaznamenán největší pokles od předešlého roku, turisté z Itálie utratili v tomto roce ve Francii o 433 milionů méně neţ v roce předešlém. I turisté z České republiky utratili ve Francii méně neţ v roce předešlém, příjmy od českých turistů klesly na 64 milionů eur. Turisté ze Slovenska utratili 25 milionů eur, coţ je o 1 milion eur více neţ v roce 2009. Turisté ze světa se na příjmech z cestovního ruchu v roce 2010 podíleli 20,9%, do příjmů od turistů z ostatních kontinentů plynulo 7 332 milionů eur. Došlo tedy k nárůstu o 432 milionů eur oproti roku 2009. Stejně jako předchozí dva roky utratili nejvíce turisté z USA. Došlo dokonce k nárůstu o 40 milionů eur, celkem utratili turisté z USA 1 731 milionů eur. Byl zaznamenán nárůst i u ostatních turistů mířících do Francie z Ameriky, konkrétně na 1 532 milionů eur. I turisté z Ruska zanechali ve Francii více peněz neţ v roce předešlém a to 303 milionů, došlo tedy k nárůstu o 181 milionů eur. Turisté z Asie přispěli do příjmů z cestovního ruchu 1 410 milionů eur. Nejvíce utratí turisté z Japonska a Číny. V roce 2010 utratili turisté z Japonska 277 milionů eur a z Číny 346 milionů eur.

6.4 Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2011 Příjmy z cestovního ruchu v mil. Eur 2011

2010

Evropa

30 568

27 788

Německo

6 158

5 288

Belgie

5 271

4 598

45

Velká Británie

4 586

4 676

Itálie

3 046

2 830

Švýcarsko

2 919

2 551

Nizozemí

3 053

3 161

Španělsko

2 343

1 921

Svět

8 592

7 332

USA

1 938

1 731

Rusko

345

303

Afrika

1 615

1 295

Amerika bez USA

1 935

1 532

Asie

1 744

1 410

Celkem

39 160

35 120

Tabulka č. 14: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 (mil.) eur [21] [20]

V roce 2011 se Francii konečně začalo blýskat na lepší časy. Vzrostl rapidně počet turistů a díky tomu vzrostly i příjmy z cestovního ruchu. Příjmy se navrátily ke svým původním hodnotám před velkou hospodářskou krizí, která ovlivnila celý svět. V roce 2011 se příjmy vyšplhaly na 39 160 milionů eur. Se svými 30 568 miliony eur se turisté z Evropy podíleli 78,1% na celkových příjmech z cestovního ruchu Francie. Napříč skoro všemi státy z Evropy došlo k nárůstu útraty turistů ve Francii. Na prvním místě se uţ typicky umístili turisté z Německa. V roce 2011 utratili 6 158 milionů eur, vzrostly tedy o neuvěřitelných 870 milionů eur oproti roku 2010. Na druhé příčce se opět ukotvili turisté z Belgie, kteří utratili 5 271 milionů eur. I u nich tedy došlo k nárůstu, přesně o 673 milionů eur. Oproti tomu turisté z Velké Británie utratili méně neţ v roce předešlém. O 90 milionů eur poklesly příjmy na 4 586 milionů eur, pocházející od turistů z Velké Británie. I u turistů z Nizozemí byl zaznamenán pokles útraty o 108 milionů eur, utratili tedy 3 053 milionů eur. Turisté z Itálie také udrţeli trend růstu a zanechali ve Francii při svých cestách 3 046 milionů eur. Turisté ze Španělska i turisté ze Švýcarska také utratili více neţ v předešlém roce. Ani turisté z České republiky nekazí rostoucí tendenci a utratili zde 99 milionů eur. Turisté ze Slovenska znovu udrţeli nárůst o 1 milion eur a utratili při svých cestách po Francii 26 milionů eur. Turisté z ostatních kontinentů utratili v roce 2011 8 592 milionů eur, podíleli se tak na celkových příjmech z cestovního ruchu 21,9%. Příjmy od turistů ze zbytku světa vzrostly o 1 260 milionů eur. Stejně jako v ostatních letech utratili nejvíce ze všech turisté z USA. V roce 2011 utratili ve Francii 1 938 milionů eur. Turisté z ostatních 46

států Ameriky pak přispěli k příjmům 1 935 milionů eur. K tomuto číslu nejvíce přispěli turisté z Kanady, kteří utratili 615 milionů eur. 1 744 milionů eur zanechali ve Francii turisté přijíţdějící z Asie. Turisté z Číny k tomuto číslu přispěli 459 miliony eur a turisté z Japonska pak 280 miliony eur. Vzrostl i příjem od turistů z Afriky o 320 milionů eur na 1 615 milionů eur.

6.5 Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2012 Příjmy z cestovního ruchu v mil. Eur 2012

2011

Evropa

31 488

30 568

Německo

6 478

6 158

Belgie

4 928

5 271

Velká Británie

4 635

4 586

Itálie

3 539

3 053

Švýcarsko

3 480

2 919

Nizozemí

2 753

3 053

Španělsko

2 452

2 343

Svět

10 192

8 592

USA

2 157

1 938

Rusko

457

345

Afrika

1 679

1 615

Amerika bez USA

2 490

1 935

Asie

2 127

1 744

Celkem

41 680

39 160

Tabulka č. 15: Příjmy z cestovního ruchu ve Francii v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 (mil.) eur [16] [21]

Rok 2012 byl prozatím ve všech směrech rekordním. V tomto roce přijelo do Francie nejvíce turistů a také tu utratili nejvíce peněz. Celkové příjmy z cestovního ruchu se v roce 2012 vyšplhaly na 41 680 milionů eur. Turisté z Evropy utratili celkem 31 488 milionů eur a podíleli se tak na celkovém počtu příjmů 75,5%. Kaţdoročně tedy převyšují příjmy z cestovního ruchu od turistů z Evropy nad příjmy od turistů z jiných kontinentů. I v roce 2012 utratili nejvíce turisté ze sousedního Německa a to 6 478 milionů eur. Došlo tak k nárůstu o 320 milionů eur. Jako druzí, kteří utratili ve Francii v roce 2012 nejvíce peněz, jsou turisté z Belgie, i kdyţ od předešlého roku došlo k poklesu o 343 milionů eur. Při svých cestách zanechali ve Francii 4 928 milionů eur. 47

Turisté z Velké Británie přispěli 4 635 miliony eur, u nich došlo k mírnému růstu. Příjmy z cestovního ruchu vzrostly u turistů z Itálie, Švýcarska a Španělska. Turisté z Nizozemí utratili v roce 2012 méně peněz, konkrétně 2 753 milionů eur. Příjmy od turistů z Nizozemí mají od roku 2010 klesající tendenci. Pokles zaznamenaly i příjmy plynoucí od turistů z České republiky, kteří utratili 88 milionů eur. I turisté ze Slovenska utratili v roce 2012 méně a to 14 milionů eur. Turisté z ostatních kontinentů utratili ve Francii v roce 2012 celkem 10 192, podíleli se tedy 24,5% na celkových příjmech z cestovního ruchu. Turisté z USA se stále drţí na přední příčce s 2 157 miliony eur. Ostatní turisté z Ameriky utratili 2 490 milionů eur z toho nejvíce turisté z Kanady, kteří nechali ve Francii 716 milionů eur. Turisté z Asie utratili také více jak 2 miliardy eur. Nejvíce pak utratí turisté z Číny s 571 miliony eur a turisté z Japonska s 401 miliony eur. Turisté cestující do Francie z Afriky utratili 1 679 milionů eur.

7 Zaměstnanost v cestovním ruchu Jedna z velkých výhod cestovního ruchu je tvorba nových pracovních míst. A to i v místech kde je pracovních míst nedostatek, jako je venkov, horské oblasti nebo přímořské oblasti. Některé oblasti prosperují a ţijí jen díky cestovnímu ruchu.

7.1 Počet zaměstnanců v oblastech cestovního ruchu

2008

2009

2010

2011

2012

Hotely a podobná ubyt. zařízení

176 136

172 835

176 650

178 508

176 483

Turistické ubytovny

30 621

29 961

29 256

28 842

29 417

Kempy

10 121

10 276

10 854

10 912

10 850

Tradiční restaurace

334 275

340 939

352 543

361 703

365 234

Bufety, jídelny

18 543

17 530

17 657

17 419

17 055

Restaurace rychlého občerstvení

136 330

144 302

154 217

163 479

167 867

Bary, kavárny, bistra

47 063

46 630

46 782

47 667

47 588

48

Služby osobní dopravy

280 460

281 837

281 391

275 624

276 719

Činnosti CK a CA

38 940

36 515

35 657

35 292

33 923

Ostatní rezervační zařízení

11 132

11 701

12 032

12 323

12 530

Krátkodobé pronájmy zařízení

15 477

14 536

14 324

15 002

14 826

Muzea, divadla a ostat. kult. zařízení

21 042

21 219

21 547

21 688

22 329

Zábavní parky

39 117

39 021

40 847

39 605

41 298

Casina, hazardní hry

20 142

19 312

19 380

19 041

18 699

Lanové dráhy, lyžařské vleky

10 267

10 067

10 980

10 323

10 924

Celkem

1 189 666 1 196 681 1 224 117 1 237 428 1 245 742

Tabulka č. 16: Počet zaměstnanců v oblastech cestovního ruchu v letech 2008 - 2012 [16]

Ve sluţbách spojených s cestovním ruchem je celkem zaměstnáno přes 1 milion lidí, a tento počet kaţdoročně stoupá, jak dokazuje tabulka. V roce 2012 bylo ve sluţbách spojených s cestovním ruchem zaměstnáno 1 245 742 osob. Největší počet zaměstnanců mají ve Francii tradiční restaurace, průměrně je zde zaměstnáno 350 tisíc lidí. 29,3% z celkového počtu zaměstnaných ve sluţbách souvisejících s cestovním ruchem, je zaměstnáno právě

v tradičních

restauracích.

Jako druhý s největším

počtem

zaměstnanců jsou sluţby osobní dopravy a přepravy, které zaměstnávají průměrně 279 tisíc lidí. Jedná se například o přepravu leteckou, ţelezniční, autobusovou, lodní a říční. V dopravních sluţbách tedy pracuje 22,2% z celkového počtu osob pracujících ve sluţbách. Dále je pak nejvíce osob zaměstnáno v hotelech a to v průměru 176 tisíc osob. Sečteme-li zaměstnance z hotelů, turistických ubytoven a kempů, tak je v ubytovacích zařízeních zaměstnáno více jak 216 tisíc osob. Bary, kavárny, bistra a ostatní podobná zařízení zaměstnávají zhruba 47 tisíc osob. Zábavní parky zaměstnávají ve Francii kolem 40 tisíc osob. Největším a nejnavštěvovanějším zábavním parkem je Disneyland Paris. V cestovních kancelářích a cestovních agenturách je zaměstnáno ve sledovaném období průměrně 36 tisíc osob. Muzea, divadla a ostatní kulturní zařízení zaměstnávají kolem 21 tisíc osob. V Casinu a v podobných podnicích s hazardními hrami pracuje

49

průměrně 19 tisíc lidí. Nejméně zaměstnaných osob je v lanových dráhách, lyţařských vlekách, kdy se průměrný počet zaměstnaných vyšplhal na 10 512 osob.

7.2 Počet zaměstnanců v cestovním ruchu podle krajů v letech 2011 a 2012 Ubytovací zařízení

Restaurace

2011

2012

%

2011

2012

%

Alsace

7 279

7 130

3,3

19 217

19 305

3,2

Aquitaine

12 027

11 887

5,5

26 536

26 943

4,5

Auvergne

4 332

4 212

1,9

8 708

8 803

1,5

Bourgogne

5 060

5 017

2,3

11 439

11 500

1,9

Bretagne

8 822

8 699

4,0

25 977

24 957

4,2

Centre

5 821

5 681

2,6

16 383

16 232

2,7

Champagne-Ardenne

3 141

2 856

1,3

9 070

8 946

1,5

Corse

2 840

2 775

1,3

3 404

3 274

0,5

Franche-Comté

2 464

2 363

1,1

6 781

6 721

1,1

Ile-de-France

56 784

57 240

26,4

176 784

183 260

30,7

Languedoc-Roussillon

9 679

9 416

4,3

23 752

23 591

3,9

Limousin

1 769

1 623

0,7

4 778

4 745

0,8

Lorraine

4 386

4 206

1,9

17 656

17 209

2,9

Midi-Pyrénées

8 525

8 131

3,8

21 797

22 173

3,7

Nord-Pas-de-Calais

5 440

5 441

2,5

31 155

31 358

5,2

Basse-Normandie

5 398

5 294

2,4

10 335

10 025

1,7

Haute-Normandie

3 265

3 162

1,5

11 670

11 770

2,0

Pays de la Loire

7 077

7 037

3,2

24 202

24 682

4,1

Picardie

3 386

3 542

1,6

11 625

11 515

1,9

Poitou-Charentes Provence-Alpes-Cote d´Azur Rhône-Alpes

4 489

4 465

2,1

11 814

11 569

1,9

27 385

26 853

12,4

58 471

58 738

9,8

28 893

29 720

13,7

58 714

60 428

10,1

Celkem

218 262 216 750 100,0 590 268 597 744 100,0 Tabulka č. 17: Počet zaměstnanců v cestovním ruchu podle krajů v letech 2011 a 2012 [16]

Zaměstnanost v cestovním ruchu je úzce spjata s oblíbeností destinace u turistů. Proto je zcela jasné, ţe nejvíce zaměstnaných osob bude v regionu Ile-de-France s Paříţskou metropolí. V ubytovacích zařízeních je zde zaměstnáno zhruba 57 tisíc osob. Coţ je 26,4% z celkového počtu zaměstnaných v ubytovacích zařízeních. Na druhém místě je 50

pak region Rhône-Alpes, který zaměstnává 13,7% z celkového počtu zaměstnaných v ubytovacích zařízeních, tedy přibliţně 29 tisíc osob. Na třetím místě je region ProvenceAlpes-Cote d´Azur s 27 tisíci zaměstnaných v ubytovacích zařízeních. Dále je pak region Aquitaine, Languedoc-Roussillon a Bretagne. Ve stravovacích zařízeních je celkem zaměstnáno kolem 590 tisíc osob. 30,7% z celkového počtu je zaměstnáno v regionu Ile-de-France, coţ je kolem 180 tisíc zaměstnaných osob. Na druhém místě je opět region Rhône-Alpes s 59 tisíci zaměstnaných osob. Na třetím místě je region Provence-Alpes-Cote d´Azur s 58 tisíci zaměstnaných osob v průměru. Dále jsou pak regiony Nord-Pas-de-Calais, Aquitaine a Bretagne.

Cestovní kanceláře a agentury

Ostatní charakteristické služby

2011

2012

%

2011

2012

%

Alsace

1 053

992

2,1

1 960

1 996

1,8

Aquitaine

1 739

1 712

3,7

4 788

4 726

4,4

Auvergne

695

646

1,4

1 663

1 803

1,7

Bourgogne

715

697

1,5

1 621

1 694

1,6

1 541

1 543

3,3

3 078

3 071

2,8

Centre

735

705

1,5

1 871

1 881

1,7

Champagne-Ardenne

496

480

1,0

898

974

0,9

Corse

395

412

0,9

689

680

0,6

Franche-Comté

631

647

1,4

1 243

1 275

1,2

Ile-de-France

18 686

18 018

38,8

37 543

38 411

35,5

Languedoc-Roussillon

1 516

1 546

3,3

4 064

4 257

3,9

Limousin

301

286

0,6

523

546

0,5

Lorraine

963

905

1,9

2 172

2 099

1,9

Midi-Pyrénées

2 438

2 286

4,9

3 845

4 157

3,8

Nord-Pas-de-Calais

1 472

1 431

3,1

3 825

4 179

3,9

Basse-Normandie

620

622

1,3

2 384

2 383

2,2

Haute-Normandie

613

572

1,2

1 907

1 937

1,8

1 742

1 721

3,7

3 284

3 417

3,2

Picardie

438

428

0,9

2 302

2 424

2,2

Poitou-Charentes Provence-Alpes-Cote d´Azur Rhône-Alpes

733

703

1,5

2 201

2 369

2,2

4 535

4 498

9,7

9 927

9 911

9,2

5 558

5 603

12,1

13 871

13 886

12,8

Bretagne

Pays de la Loire

Celkem

47 615 46 453 100,0 105 659 108 076 100,0 Tabulka č. 18: Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v letech 2011 a 2012 [16]

51

Tato tabulka ukazuje kolik je zaměstnanců v cestovních kancelářích a cestovních agenturách a v ostatních specifických sluţbách v cestovním ruchu. Mezi specifické sluţby v cestovním ruchu patří krátkodobé pronájmy zařízení (auta, sportovní zařízení a zařízení pro volný čas) a kulturní sluţby (muzea, divadla a další kulturní aktivity, zábavní parky a jiné rekreační sluţby, hazardní hry, provoz lanovek a lyţařských vleků). V cestovních kancelářích a agenturách je ve Francii celkem zaměstnáno kolem 47 tisíc osob. Nejvíce pak v regionu Ile-de-France, kde je zaměstnáno 38,8% z celkového počtu. Poté následuje region Rhône-Alpes s počtem 5 tisíc zaměstnaných osob. V regionu Provence-Alpes-Cote d´Azur je pak v cestovních kancelářích a agenturách zaměstnáno přes 4 tisíce osob. V regionu Midi-Pyrénées je v CK a CA zaměstnáno přes 2 tisíce osob. Přes 1 tisíc zaměstnanců mají regiony jako Aquitaine, Bretagne, Pays de la Loire, Languedoc-Roussillon a Nord-Pas-de-Calais.

52

Závěr Francie je velmocí cestovního ruchu. K tomu jí přispívá bohatá historie se skvostnými kulturně historickými památkami, Alpské velehory vyuţitelné jak v zimních měsících, tak v letních, luxusní přímořské oblasti na jihu, rozsáhlé vinice a venkov a v neposlední řadě i hlavní město Paříţ. Francie je úchvatná země, plná temperamentu, výborné kuchyně a proslulá svou módou. Všechny aspekty tedy naznačují to, ţe Francie je a dlouho bude velmocí, co se cestovního ruchu týče. Francie se se svým počtem turistů, kteří zemi navštíví, drţí na první příčce z celého světa. A nad všemi ostatními státy drtivě převládá. V roce 2012 padl nový rekord v počtu turistů cestujících do Francie. V tomto roce přijelo obdivovat Francii 83 milionů turistů. Od roku 2009 turistů stále přibývá. Průměrný meziroční nárůst od roku 2008 do roku 2012 byl 1,2%. Největší nárůst počtu turistů byl zaznamenán v roce 2011 a to o 4,9%. Naopak největší pokles byl zaznamenán v roce 2009, kdy počet turistů pokles o 3,8%. Roky 2009 a 2010 byly poznamenány velkou hospodářskou krizí, která ovlivnila celý svět. Nejvíce turistů přijíţdí do Francie ze sousedních zemí. Prvenství drţí turisté z Velké Británie, kterých kaţdoročně zavítá do Francie přes 12 milionů. Hned za nimi jsou pak turisté z Německa, kterých přijede do Francie zhruba 11 milionů. V roce 2012 dokonce turisté pocházející z Německa mírně převýšili počet turistů z Velké Británie. V průměru ve sledovaném období však prozatím vedou turisté z Británie. Podle analýzy statistických dat je nejvíce navštěvovaný region Ile-de-France s Paříţskou metropolí. Paříţ je multikulturním městem s mnoţstvím architektonických památek, muzeí, parků, kulturních center a typických restaurací. Nabízí tak návštěvníkovi vše co ţádá. Druhým nejnavštěvovanějším regionem je Rhone-Alpes. Francouzské Alpy lákají návštěvníky nejen díky zimním sportům, ale také díky krásné přírodě a mnoţstvím stezek pro letní turistiku. Třetím nejnavštěvovanějším regionem je Provence-Alpes-Cote d´Azur. Provence a Azurové pobřeţí láká návštěvníky luxusním přímořským střediskem, vůní levandulových polí, vinařstvím a architektonickými památky aţ z doby Římanů. Ze zámořských departmentů je pak nejvíce navštěvovaný ostrov Guadeloupe. Pomocí statistických dat a vzájemného srovnání jsem zjistila, ţe nejčastěji přijíţdí turista do Francie za poznáním venkova s motivem návštěvy příbuzných a k cestám 53

vyuţije osobní automobil. Důvod cesty jako je dovolená, cestování a rekreace je s malou ztrátou na místě druhém. Dalším důleţitým ukazatelem je to, jak dlouho je ochoten se ve Francii zdrţet. Průměrně se návštěvník v metropolitní Francii zdrţí 5,4 noci a v Zámořských departmentech dokonce 9,4 noci. Ač se Francie drţí s počtem navštívených turistů na prvním místě, v porovnání v příjmech z cestovního ruchu s ostatními státy se Francie nachází aţ na místě třetím. V roce 2012 byl zaznamenán doposud největší příjem z cestovního ruchu a to 41,7 mld. eur. V tomto roce byl také zaznamenán největší počet turistů. Tyto dva faktory se tedy vzájemně ovlivňují. Nejvíce přispívají do příjmů z cestovního ruchu turisté z Německa, Velké Británie a Belgie. Platební bilance cestovního ruchu si kaţdoročně udrţuje kladné saldo. Turisté ze zahraničí tedy utratí ve Francii více, neţ Francouz jako turista v jiné zemi. Sluţby zaměstnávají ve Francii přes 78% pracovní síly. Ve sluţbách spojených s cestovním ruchem pracuje 1,2 milionů osob. Nejvíce pracovní síly zaměstnávají stravovací zařízení a poté ubytovací zařízení v čele s hotely. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti ve Francii je zhruba 4,9%. Potenciál pro cestovní ruch má Francie velice silný. Turisty láká na architektonické památky, krásné vinice v Languedoc-Roussillon, luxusní přímořská střediska na Azurovém pobřeţí, nejznámější cyklistický závod Tour de France, Paříţ s mnoţstvím muzeí a památek a mnoho dalších. Podle mého názoru, by se měla Francie zaměřit především na propagaci méně známých, však někdy i krásnějších oblastí. V současnosti jsou obrovské rozdíly mezi turisty našlapanou Paříţí nebo Provence. Hlavním důvodem je především jednotně orientované nabídky cestovních kanceláří do stále stejných osvědčených míst. Jako velký problém vidím v přelidněnosti v Paříţi či některých vesniček v Provence a okolí. A pokud bude počet turistů do Francie stále přibývat, bude nelehké postarat se o trvale udrţitelný cestovní ruch. Momentálně je z hlediska cestovního ruchu Francie velice atraktivní zemí, mnoho lidí se za svůj ţivot alespoň jednou chtějí do Francie a především do Paříţe podívat. Paříţ je totiţ prezentována jako překrásné město plné módy, luxusu, romantických míst a historických památek. Někteří lidé si tak aţ idylicky Paříţ vysní a po příjezdu jsou zklamáni, například davem lidí u nejvýznamnějších památek či na rušných silnicích.

54

Seznam použité literatury: Knižní publikace: BERLITZ. Francie: průvodce do kapsy. 2. vyd. Slovenská 172, 685 01 Bučovice II, ČR: RO-TO-M a.s., 2007. ISBN 80-86704-54-8. ARDAGH, John a Colin JONES. Svět Francie. Praha: Andromeda Oxford Ltd., 1998. ISBN 80-7176-718-2. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch. První. Praha 1: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168948-3. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. PETRO, Jozef. Francie: kapesní průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, ix, 231 s. ISBN 80-251-0202-5. BAEDEKER. Francie Baedeker. 1. vyd. Praha: Marco Polo, 2009. ISBN 978-3-82976647-0 Internetové zdroje: [1]

Infoglobe

Infoglobe [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:

http://www.infoglobe.cz/francie-obecne-informace/ [2]

New Route to Guadeloupe Islands. Recommended [online]. 2010 - 2014 [cit.

2014-04-26].

Dostupné

z:

http://www.recommend.com/destinations/caribbean-

bermuda/new-route-to-guadeloupe-islands/ [3]

Francie v číslech. Francie v České republice: Velvyslanectví Francie v Praze

[online].

23.

dubna

2013.

2013

[cit.

2013-12-06].

Dostupné

z:

http://www.france.cz/Francie-v-cislech [4]

Francie - informace o státě. Zemepis.estranky [online]. 2014 [cit. 2014-04-27].

Dostupné z: http://www.zemepis.estranky.cz/clanky/francie.html [5]

Aeroshuttleparis. Visit of Mont Saint Michel [online]. 2012 [cit. 2014-04-26].

Dostupné z: http://www.aeroshuttletransfers.org/page-3-6.html [6]

McNeill Slides. Prehistoric Arts [online]. 2008 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:

http://deitchman.com/mcneillslides/units.php?unit=%20Prehistoric%20Arts [7]

Francie - cestovní ruch. ZCR [online]. 2008 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z:

http://zcr.kvalitne.cz/francie.html 55

[8]

WillGoTo.

Réunion

[online].

2014

[cit.

2014-04-26].

Dostupné

z:

http://www.willgoto.com/1/003447/liens.aspx [9]

Francie. Alpyncz [online]. 2006 - 2009 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z:

http://www.alpyn.cz/francie-narodni-parky/232narodniparkyfrancievalpachfrancouzskych.html [10]

Guadeloupe. Copernic [online]. 2010 - 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

http://www.copernic.cz/guadeloupe.html [11]

Francouzská Guyana. Hedvábná stezka [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-03-04].

Dostupné z :http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/amerika/francouzska-guyana/pruvodce/ [12]

Oekoumene.fr. La France d’outre-mer [online]. 2014 [cit. 2014-03-18].

Dostupné z: http://oekoumene.fr/blog/2012/04/12/la-france-doutre-mer/ 13[13] BusinessInfo.cz. Francie: Vnitropolitická charakteristika [online]. 1997 - 2014, 30.9.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francievnitropoliticka-charakteristika-19013.html [14]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Francie [online]. 1997 - 2014

[cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/ [15]

Euroskop.cz. Nezaměstnanost ve Francii [online]. 2005 - 2014 [cit. 2014-03-18].

Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8953/22601/clanek/nezamestnanost-ve-francii-sedrzi-na-rekordni-urovni/ [16]

Mémento du tourisme / Ministère du Commerce, de l'Artisanat et du Tourisme,

Direction du Tourisme, Bureau des Statistiques et Etudes Economiques [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. ISBN 0761-1129. Dostupné z: http://www.dgcis.gouv.fr/files/files/directions_services/etudes-et-statistiques/statstourisme/memento/2013/2013-11-memento-tourisme-complet.pdf [17]

Mémento du tourisme - Édition 2011. In: Mémento du tourisme Édition 2011

[online]. 2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.dgcis.gouv.fr/files/files/directions_services/etudes-et-statistiques/statstourisme/memento/memento-2011.pdf [18]

Mémento du tourism: Édition 2009. In: Mémento du tourisme [online]. 2009 [cit.

2014-04-19]. Dostupné z: http://archives.dgcis.gouv.fr/2012/www.tourisme.gouv.fr/stat_etudes/memento/2009/to urisme_inter_france.pdf 56

[19]

Mémento du tourisme 2010. In: Mémento du tourisme 2010 [online]. 2010 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://archives.dgcis.gouv.fr/2012/www.tourisme.gouv.fr/stat_etudes/memento/2010/me mento2010-6-2c.pdf [20]

Mémento du tourisme 2011. In: Mémento du tourisme 2011 [online]. 2011 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://www.dgcis.gouv.fr/files/files/directions_services/etudes-et-statistiques/statstourisme/memento/memento-2011.pdf [21]

Mémento du tourisme 2012. In: Mémento du tourisme 2012 [online]. 2012 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://www.dgcis.gouv.fr/files/files/directions_services/etudes-et-statistiques/statstourisme/memento/2012/memento-2012.pdf Nepoužité knižní zdroje: FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 119 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0719-1. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7.

57