Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11.5.2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí této práce, Mgr. Ivě Schlixbierové, za spolupráci, inspiraci, užitečné rady a připomínky. Dále bych také ráda poděkovala své rodině a příbuzných za jejich toleranci a podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska

Bakalářská práce

Autor: Adéla Faitová Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Jihlava 2012

© Copyright, Faitová Adéla, 2012

ABSTRAKT FAITOVÁ Adéla: Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schliexbierová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 60 stran Bakalářská práce „Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska“ obsahuje základní charakteristiku země, potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v zemi. Na základě statistických údajů zkoumá a zhodnocuje význam cestovního ruchu pro ekonomický sektor Portugalska. Klíčová slova: Portugalsko. Cestovní ruch. Ekonomický sektor. Příjmy z cestovního ruchu.

ABSTRACT FAITOVÁ Adéla: The importance of tourism to the economy of Portugal. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Iva Schliexbierová. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 60 pages The thesis “The importance of tourism to the economy of Portugal” contains the basic characteristics of the country, the potential for development of tourism in the country, the research and evaluation of the importance of tourism for economic sector in Portugal. Key words: Portugal. Tourism. Economic sector. Revenues from tourism.

Obsah: Seznam ilustrací .............................................................................................................. 12 Seznam obrázků: ......................................................................................................... 12 Seznam tabulek: .......................................................................................................... 12 Seznam grafů: ............................................................................................................. 13 Úvod ................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1 Základní vymezení pojmů cestovního ruchu ............................................................... 15 1. 1 Cestovní ruch ....................................................................................................... 15 1.2 Typologie cestovního ruchu .................................................................................. 15 2 Charakteristika Portugalska ......................................................................................... 17 2. 1 Základní informace .............................................................................................. 17 2. 2 Povrch země ......................................................................................................... 18 2. 3 Obyvatelstvo ........................................................................................................ 18 2. 3. 1 Náboženství ................................................................................................. 18 2. 3. 2 Národní charakter ........................................................................................ 19 2. 4 Hospodářství ........................................................................................................ 19 2. 5 Vláda a politika .................................................................................................... 20 2. 6 Společnost a zvyky .............................................................................................. 21 3 Potenciál cestovního ruchu v Portugalsku ................................................................... 22 3. 1 Lokalizační předpoklady...................................................................................... 22 3. 1. 1 Přírodní předpoklady ................................................................................... 22 3. 1. 2 Kulturně historické předpoklady ................................................................. 24 3. 2 Selektivní předpoklady ........................................................................................ 28 3. 2. 1 Urbanizační předpoklady ............................................................................. 28 3. 2. 2 Demografické předpoklady.......................................................................... 29 3. 2. 3 Sociologické předpoklady............................................................................ 29 10

3. 3 Realizační předpoklady........................................................................................ 30 3. 3. 1 Komunikační předpoklady ........................................................................... 30 3. 3. 2 Materiálně-technická základna ........................................................................ 31 3. 3. 2. 1 Ubytovací zařízení ................................................................................... 31 3. 3. 2. 2 Stravovací zařízení ................................................................................... 31 3. 3. 2. 3 Ostatní zařízení ........................................................................................ 32 Praktická část .................................................................................................................. 33 1 Příjezdový CR v Portugalsku v letech 2005 – 2010 .................................................... 33 1.1 Počet turistů v Portugalsku ................................................................................... 34 1.2 Kapacita ubytování v Portugalsku ........................................................................ 36 1.3 Počet noclehů turistů ............................................................................................. 37 1.3 Počet přenocování turistů...................................................................................... 38 2 Zaměstnanost v cestovním ruchu v Portugalsku v letech 2005 - 2010 ........................ 42 2.1 Celková zaměstnanost v cestovním ruchu ............................................................ 42 2.2 Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních podle regionů ........................................ 43 2.3 Zaměstnanost v jednotlivých ubytovacích zařízeních .......................................... 46 3 Roční příjmy z cestovního ruchu v Portugalsku .......................................................... 47 3.1 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 ................................................................ 48 3.2 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2006 ................................................................ 49 3.3 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2007 ................................................................ 50 3.4 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2008 ................................................................ 52 3.5 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2009 ................................................................ 53 3.6 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2010 ................................................................ 54 Závěr ............................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury: .............................................................................................. 58

11

Seznam ilustrací Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Vlajka Portugalska [8] .............................................................................. 17 Obrázek č. 2: Flóra na Madeiře [6] ................................................................................. 23 Obrázek č. 3: Jeskyně Mira De Aire [11] ....................................................................... 23 Obrázek č. 4: Pláž ostrova Berlenga [5] ......................................................................... 24 Obrázek č. 5: Pevnost Braganca [6] ................................................................................ 25 Obrázek č. 6: Noční Porto [6] ......................................................................................... 26 Obrázek č. 7: Palác Sintra [5] ......................................................................................... 26 Obrázek č. 8: Fátima [3] ................................................................................................. 27 Obrázek č. 9: Pevnost Torre de Belém [6]...................................................................... 27 Obrázek č. 10: Dianin chrám, Évora [6] ......................................................................... 28 Obrázek č. 12: Adega (vinárna) [6] ................................................................................ 31 Obrázek č. 13: Golfové hřiště, Algarve [6] .................................................................... 32

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Kapacita ubytování v Portugalsku v letech 2005 – 2010 [12] .................. 36 Tabulka č. 2: Počet noclehů turistů v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] ......................... 37 Tabulka č. 3: Počet přenocování turistů podle motivu v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] ........................................................................................................................................ 38 Tabulka č. 4: Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] .................................................................................................................................. 39 Tabulka č. 5: Počet přenocování turistů podle služeb v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] ........................................................................................................................................ 41

12

Tabulka č. 6: Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních podle regionů v letech 2005 – 2010 [12] ......................................................................................................................... 44 Tabulka č. 7: Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2010 [12] ......... 46 Tabulka č. 8: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 (v mld. eur) [16] ......................... 48 Tabulka č. 9: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2006 (v mld. eur) [16] ......................... 50 Tabulka č. 10: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2007 (v mld. eur) [16] ....................... 51 Tabulka č. 11: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2008 (v mld. eur) [16] ....................... 52 Tabulka č. 12: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2009 (v mld. eur) [16] ....................... 53 Tabulka č. 13: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2010 (v eurech) [16].......................... 54

Seznam grafů: Graf č. 1: Počet turistů v Portugalsku v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] ...................... 34 Graf č. 2 : Počet turistů v Portugalsku v srpnu 2005 - 2010 (v mil.) [12] ...................... 35 Graf č. 3: Kapacita ubytování v Portugalsku v letech 2005 – 2010 [12] ........................ 37 Graf č. 4: Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12] ........................................................................................................................................ 40 Graf č. 5: Zaměstnanost v cestovním ruchu v letech 2005 – 2010 [12] ......................... 43 Graf č. 6: Počet zaměstnaných v ubytovacích zařízeních v Portugalsku 2005 – 2010 [12] ........................................................................................................................................ 45 Graf č. 7: Počet zaměstnaných v cestovním ruchu podle regionů v letech 2005 – 2010 [12] .................................................................................................................................. 45 Graf č. 8: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2005 – 2010 (v mld. eur) [12] ................ 47

13

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska. Toto téma jsem si vybrala, protože mě zaprvé toto téma velmi zaujalo vzhledem k mému studiu a zadruhé Portugalsko velmi obdivuji stejně jako další země Jižní Evropy. I když jsem tuto zemi ale dosud nenavštívila, v tomto nebo v příštím roce bych se tam ráda dostala a objevila všechna významná a zajímavá místa, které popisuji i v této práci. Cílem práce je na základě statistických údajů o Portugalsku zanalyzovat význam cestovního ruchu pro ekonomický sektor země. V práci budu zjišťovat jak moc a u jakých národností je země populární, kdy do země cestuje nejvíce turistů, na jakou dobu zde jsou návštěvníci ochotni zůstat, jaký podíl má cestovní ruch v Portugalsku na celkové zaměstnanosti země, podíly pracujících v jednotlivých zařízeních cestovního ruchu a jaké příjmy cestovní ruch přináší do státního rozpočtu v jednotlivých letech 2005 – 2010. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická i praktická část obsahují stejný počet kapitol, a to tři. V první části se budu zabývat především charakteristikou země, její geografií, politikou, obyvatelstvem, společenskými zvyky a také potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v zemi, tedy jejími přírodními, kulturními a selektivními předpoklady. V praktické části práci se nejprve zaměřím na příjezdový cestovní ruch, kde budu hodnotit motivy cest turistů, jejich délku pobytu či cesty po zemi, oblíbenost destinací, popularitu ubytovacích zařízení nebo nejvytíženější období během roku. Poté budu rozebírat zaměstnanost v cestovním ruchu v Portugalsku, kde budu zkoumat zejména podíl pracujících v jednotlivých ubytovacích zařízeních. Poslední kapitolou praktické části budou roční příjmy z cestovního ruchu v jednotlivých letech 2010, které budu rozebírat jednotlivě rok po roku. V závěrečné kapitole práce se budu věnovat zhodnocení cestovního ruchu v Portugalsku a jeho významu pro ekonomiku země.

14

Teoretická část 1 Základní vymezení pojmů cestovního ruchu 1. 1 Cestovní ruch Pro pojem „cestovní ruch“ neexistuje jednoznačně přijímaná definice. V roce 1991 na konferenci Světové organizace cestovního ruchu v kanadské Ottawě byl přijat návrh na sjednocení názorů na definici cestovního ruchu ve znění: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“. [Hesková a kol., 2006, str. 11] Turismus tvoří dále dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu, které na sebe vzájemně působí. Subjektem se rozumí účastník cestovního ruchu, který uskutečňuje své potřeby v době cestování a pobytu mimo jeho trvalé bydliště a v jeho volném čase. Subjektem je tedy návštěvník (visitor), kterým je jakákoli osoba cestující do jiné země na dobu nepřekračující 1 rok, turista (tourist) splňující kritéria návštěvníka a cestující na dobu minimálně s jedním přenocováním nebo výletník (excursionist) cestující do navštíveného místa na dobu kratší než 24 hodin. Objektem se rozumí všechno, co by se mohlo stát cílem pobytu účastníka cestovního ruchu. Je představován cílovým místem účastníka, podniky i institucemi cestovního ruchu, jejichž nabídka je tvořena služby a statky poskytované v cílovém místě. Cílové místo musí nabízet příhodný přírodní i kulturní potenciál pro cestovní ruch, který je rozmístěný rovnoměrně a má svůj jedinečný význam. V cílovém místě musí být i různorodá infrastruktura představující podniky a instituce cestovního ruchu zahrnující ubytování, stravování a rekreační, sportovní, kulturní nebo jiné vyžití. [Hesková a kol., 2006]

1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se ve všední praxi projevuje v různých druzích nebo formách, které jsou závislé na poptávce účastníků cestovního ruchu a technicko-technologických možnostech. Jejich označení se ovšem podle různých teoretiků liší.

15

Podle Heskové je o druzích cestovního ruchu hovořeno tehdy, kdy je posuzována motivace účastníků pro cestování a pobytu na přechodnou dobu v cizím místě. Z hlediska motivace jsou tedy druhy cestovního ruchu rozděleny na rekreační, sportovní a dobrodružný, myslivecký a rybářský, kulturní a náboženský, lázeňský a zdravotní, obchodní, kongresový a stimulační cestovní ruch. Tyto druhy se ovšem většinou objevují v různých vzájemných kombinacích. Formy cestovního ruchu jsou podle Heskové určovány podle hlediska potřeb a cílů účastníka cestovního ruchu. Tyto poznatky pomáhají k vytváření produktu a jeho následné nabízení na trhu pro cílovou skupinu účastníků. Kritéria forem jsou klasifikovány podle hlediska geografického, počtu účastníků, způsobu organizování, věku účastníků, délky účasti, převažujícího místa pobytu, ročního období, způsobu dopravy, dynamiky a podle hlediska sociologického. [Hesková a kol., 2006]1

1

Další možné zdroje: INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. MALÁ, V. et al. Základy cestovního ruchu. Praha: VŠE, Fakulta mezinárodních vztahů, 2002. ČECH, J.: Malá encyklopedie cestovního ruchu. IDEA SERVIS, Praha 1998. ISBN 1866-041-98 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR 2002. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002.

16

2 Charakteristika Portugalska 2. 1 Základní informace Portugalsko je malá, ale rozmanitá země, která se nachází v jižní Evropě na Pyrenejském poloostrově. Země má jediného souseda, Španělsko, s nímž má severní a východní hranice, z jihu a západu je země omývána Atlantským oceánem. Součástí Portugalské republiky jsou také dvě autonomní oblasti: ostrov Madeira a Azorské ostrovy nacházející se v Atlantském oceánu. Stát byl založen v roce 1143 a úřední název je Portugalská republika a oficiálním jazykem země je portugalština. Mezi státní symboly patří státní vlajka, státní znak a státní hymna. Portugalská vlajka se skládá ze dvou svislých pruhů zelené a červené barvy, přičemž červená část vyjadřuje portugalskou revoluci z roku 1910 a zelená část symbolizuje naději. Znak ve vlajce symbolizuje Obrázek č. 1: Vlajka Portugalska [8]

krále Alfonsa Jindřicha I., Kristovy rány a seskupení do křížů ztvárňuje křesťanství. [8]

Portugalsko je rozděleno do sedmi regionů: 

Porto & Severní Portugalsko,



Coimbra & Střední Portugalsko,



Lisabon,



Alentejo,



Algarve,



Madeira,



Azorské ostrovy. [2]

Hlavním městem Portugalska je Lisabon ležící na východním pobřeží země. Mezi největší města země patří dále Porto, Braga, Amadora, Coimbra nebo Setúbal. Země je členem zhruba 90 mezinárodních organizací a mezi nejvýznamnější patří: 

od roku 1985 Evropská unie,

17



od roku 1949 NATO,



UNESCO,



EUROCONTROL



nebo EURATOM.

Portugalsko bylo v roce 1996 podněcovatelem zrodu Společenství portugalsky mluvících zemí neboli Lusofonie, pod kterou patří také například Angola, Brazílie, Kapverdské ostrovy nebo Svatý Tomáš a Princův Ostrov. [1]

2. 2 Povrch země Portugalsko se rozkládá na západě Pyrenejského poloostrova o rozloze 92 082 km2 (včetně Madeiry a Azorských ostrovů). V zemi se tyčí dvě pohoří - Serra do Marão na severu země a Serra da Estrela ve středním Portugalsku, ve kterém se také tyčí nejvyšší hora Portugalska, Torre (1991 m). V zemi jsou dominantní dvě řeky Douro a Tejo, které ovšem pramení ve Španělsku a ústí do Atlantského oceánu. Přírodních jezer je v Portugalsku poskrovnu, nachází se zde více umělých nádrží s vodními elektrárnami. Atlantský oceán omývající břehy Portugalska je důležitý nejen pro zemědělství a cestovní ruch, ale také působí na klimatické předpoklady země. [4]

2. 3 Obyvatelstvo Portugalsko čítá přibližně 10,7 mil. obyvatel. [1] Portugalci tvoří celých 99 % obyvatelstva. Největší etnickou skupinu v zemi představují Afričané, mezi další komunity patří Brazilci, Romové a jiní Evropané z jihu a západu. [Svojtka&Co., 2004] Podle věkového složení obyvatelstva jsou největší skupinou Portugalci ve věku 15 – 64 let, kteří představují 66,1 %. Obyvatelé nad 65 let znázorňují 17,6 % a děti do věku 14 let 16,3 %. Gramotnost obyvatel země dosahuje 87,4 %. [9]

2. 3. 1 Náboženství V Portugalsku funguje svoboda vyznání a převládající vírou je římské katolictví, ke kterému se hlásá celých 95 % obyvatelstva. Mezi další zástupce křesťanské víry patří baptisté, evangelíci, anglikáni, svědci Jehovovi nebo mormoni. V zemi také žije okolo 15 tisíc muslimů a přibližně 2 tisíce židů. 18

Sever země je nejvíce založen na náboženství a konají se zde tradiční církevní akce. [St. Louis, 2008] V Portugalsku se také nachází nejvýznamnější poutní místo Evropy, město Fátima, do kterého ročně zavítá okolo 4 milionů poutníků. [Dunlop, 2007]

2. 3. 2 Národní charakter „Portugalci si zejména libují v saudade, nostalgické, často hluboce melancholické touze po lepších časech.“ [St. Louis, 2008] Tuto touhu nejlépe vystihuje portugalský hudební styl fado, což je melancholický zpěv spojený s emocionálním naříkáním. I když jsou Portugalci přátelští, srdeční a upřímní, často bývají také formální, konzervativní a velmi zdvořilí. Významnou odlišností v zemi jsou obyvatelé z města a venkova. Města a velkoměsta tvoří mladý a dynamický národ, který hledí do budoucnosti a rozvíjí se. Naopak na venkově sídlí spíše starší populace, která se stále intenzivněji drží starých tradic. [St. Louis, 2008]

2. 4 Hospodářství I když je Portugalsko členem několika desítek mezinárodních organizací, náleží mezi méně vyspělé ekonomiky Evropské unie a v posledních letech se nachází v ekonomické krizi. Pro portugalské hospodářství jsou významné malé a střední podniky, kterých je v zemi asi 95 %. Zemědělství v Portugalsko patří mezi méně vyspělé a efektivní země v Evropské unii. Zaměstnává přibližně 10 % aktivního obyvatelstva primárního sektoru, která zahrnuje zemědělství, lesnictví a rybolov. [King, 2004] Širokou nabídku vysoce hodnotných surovin poskytuje potravinářský průmysl. Nejvýznačnějšími výrobky jsou výrobky z rajských jablíček, olivy nebo olivový olej. Portugalsko je také významný vývozní producent vína, zejména portského vína, a umisťuje se tak na 5. až 6. místě v exportu vín na světě. [1] Téměř 2/3 portugalského průmyslu jsou soustředěna na severu země, okolo města Porto, a v střední části země, okolo Lisabonu. V posledních letech průmysl v zemi prožil významnou restrukturalizaci a v současnosti se 31 % podílí na zaměstnanosti země. Nejpodstatnější odvětví Portugalska je automobilový, textilní nebo obuvnický

19

průmysl, ale také strojírenství nebo výroba keramiky. Důležité je také těžení nerostných surovin, a to zvláště rudy zahrnující cín, zinek, olovo, měď a wolfram. Díky wolframovým koncentrátům je Portugalsko prakticky největším producentem těchto surovin. [1]

2. 5 Vláda a politika Do roku 1910 bylo Portugalsko konstituční monarchie vládnutá portugalskou dynastií Braganza-Sasko-Coburg-Goth. Po svržení monarchie byla založena republika, která však přežila jen do roku 1926, kdy byla v Portugalsku nastolena vláda pod vedením diktátora Antónia Salzara. Demokracie byla v zemi založena v roce 1974. [7] V současné době je tedy Portugalsko parlamentní republikou a v čele státu stojí prezident, který je zvolen přímou volbou. Aktuálním prezidentem republiky je Aníbal Cavaco Silva, který již byl ministrem financí i předsedou vlády. Jeho pravomocí je předsedání Státní radě, určování termínu voleb prezidenta, poslanců parlamentu nebo jmenování předsedy vlády. Oprávnění na zákonodárnou moc má parlament v čele s předsedou a výkonnou moc v této zemi má vláda v čele s premiérem. Portugalský parlament je jednokomorový, je tvořen 230 poslanci a v čele má předsedu, který je volen členy parlamentu a je volen na čtyřleté období. Kromě Portugalského parlamentu jsou ještě dvě regionální shromáždění, na ostrově Madeira a na Azorských ostrovech. V parlamentu je zastoupeno šest politických stran: 

Socialistická strana (SS),



Strana Sociálně-demokratická (PSD),



Portugalská komunistická strana (PCP),



Lidová strana (PP),



Levý Blok (BE),



Zelení (PEV).

Vláda Portugalska je tvořena ministry, státními tajemníky a státními podtajemníky. V jejich čele stojí ministerský předseda. Vláda může mít jednoho, ale i několik místopředsedů. 20

Předseda vlády:

Pedro Passos Coelhe

Místopředseda vlády a ministr financí:

Viktor Gaspar

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Paulo Portas Ministr hospodářství a zaměstnanosti:

Álvaro Santos Pereira

Ministryně zemědělství, moře, životního prostředí a územního plánování: Assunção Cristas Portugalský Ústavní soud se skládá z 13 členů, z nichž deset členů je voleno parlamentem. Další tři členové jsou vybíráni již vybranými deseti členy. Předseda je volen členy soudu na dvouleté období s možností znovuzvolení. Nejvyšší soudní dvůr Portugalska je reprezentováno 13 soudci, z nichž je deset soudců voleno parlamentem. Zvolení soudci si poté zvolí další tři. Předseda soudu je volen z členů Nejvyššího soudního dvoru na šestileté období. [1]

2. 6 Společnost a zvyky Díky převážnému vlivu katolické církve, mezi typické slavnosti v Portugalsku patří romarias, náboženské slavnosti k poctě svatých patronů měst. Pořádají se především v Minhu, kde trvají i několik dní. Jsou představovány obzvláště poutěmi, pikniky a ohňostroji. Na jaře i v létě se v zemi pořádají folklorní festivaly plné lidových tanců a regionální hudby, kdy se soubor lidí oblékne do tradičních vyšívaných kostýmů. [King, 2004] Fotbalové zápasy konkurují popularitě folklorních festivalů. Pro rodilé Portugalce fotbal není pouze hra, ale také národní láska. Největší fotbalové šílenství se zmocnilo země v roce 2004, kdy se Portugalsko stalo hlavním místem pro konání Mistrovství Evropy v kopané. Býčí zápasy jsou tradiční národní zábavou již od 12. století. Dnes býci rohy chráněné a nejsou na veřejnosti usmrcovány. Mezinárodní organizace na ochranu zvířat proti zápasům stále bojují, ale i tak jsou zápasy velmi oblíbené a konají se v období od dubna do října. Nejvíce se zápasy konají v oblasti Ribatejo, v Lisabonu a také v Algarve. [St. Louis, 2008]

21

3 Potenciál cestovního ruchu v Portugalsku Návštěvnost Portugalska zaznamenává v posledních letech velký nárůst. Turistický ruch v roce 2010 v Portugalsku byl v tomto ohledu rekordním, kdy do země zavítalo 13,4 milionů zahraničních turistů a největší přírůstek byl vykázán počtem turistů z Angoly a z Brazílie. [1] Nejdynamičtější vzestup zaznamenává ostrov Madeira, jehož návštěvnost za posledních 5 let vzrostla o 40% a roční počet turistů je v řádu 1 milionu. Určitým mezníkem v návštěvnosti Portugalska se stalo Mistrovství Evropy v kopané v roce 2004, které se konalo v portugalském městě Braga a přivedlo tak do této země 1,6 milionů turistů pouze za měsíc červen. Mezi nejžádanější turistické destinace v Portugalsku patří Madeira, Azorské ostrovy a jih Portugalska (Algarve, Lisabon a okolí). Portugalsko nejčastěji navštěvují turisté z Velké Británie, Německa, Španělska, Nizozemska, Francie a Itálie, dále pak také z USA, Kanady, Brazílie nebo Japonska. [1]

3. 1 Lokalizační předpoklady Portugalsko je rozčleněno do sedmi vnitrozemských částí a součástí republiky je i ostrov Madeira a Azorské ostrovy. Portugalsko má příznivé lokalizační předpoklady díky jeho umístění u Atlantského oceánu a tudíž sportovnímu i rekreačnímu vyžití, ale také díky jeho mnohým kulturně-historickým památkám, které jsou proslulé díky umístění na seznamu dědictví UNESCO. [2]

3. 1. 1 Přírodní předpoklady Portugalsko nabízí národní park na mezinárodní úrovni, jedenáct přírodních parků, osm přírodních rezervací a několik dalších chráněných oblastí. Přiléhající portugalské ostrovy nabízejí turistům bujnou vegetaci a sopečné vrcholky. [2] Portugalské klima je ovlivňováno Atlantským oceánem. Sever Portugalska leží v mírném podnebí, čímž je oblast vlhčí, přičemž jih země již zasahuje do subtropického pásu a stává se tak teplejší a pro turisty atraktivnější. Průměrné Lisabonské teploty jsou 28°C v létě a 12°C v zimě. Madeira, subtropický ostrov, je vhodný k návštěvě pro celý rok díky svému příznivému teplému klimatu. Azorské ostrovy se nachází v mírném klimatu a průměrné letní teploty jsou 25°C, které jsou pro turisty příjemné pro cestování i rekreaci.

22

Portugalská vegetace je smíšeninou atlantských, středozemních, evropských a některých afrických druhů. Nejvýznamnějšími portugalskými druhy rostlin jsou korkové duby, olovníky, pomerančovníky, banánovníky a další. Symbolem ostrova Madeira je květina strelície, která roste téměř všude.

Obrázek č. 2: Flóra na Madeiře [6]

Fauna Portugalska je opět směsicí evropských a severně-afrických druhů. Návštěvníci země můžou v přírodě potkat jeleny, divoká prasata i kozy, ale i liška, králík nebo zajíc iberský nejsou ojedinělí. Nejvýznamnější jsou ryby v Atlantských vodách, a to zejména sardinky, mořský okoun nebo pražma královská. [6] Serra de Estrela Nejvyšší oblastí vnitrozemského Portugalska je pohoří Serra de Estrela, neboli „Pohoří hvězdy“. Nejvyšším vrcholem je Torre, kde se nachází vesnička Penhas da Saudé. Pro tuto oblast jsou typické kamenné pastýřské chýše a volně pasoucí se ovce, které jsou zdejším bohatstvím. Jejich vlna se využívá pro textilní průmysl a z jejich mléka je vyráběn nejslavnější portugalský sýr Serra, vyhledávaná pochoutka na potravinářském trhu. Jeskyně Grutas de Mira da Aire Tento nejrozsáhlejší jeskynní komplex v celém Portugalsku byl objeven v roce 1947 a poté v roce 1971 otevřen pro veřejnost. Jeskyně jsou pestrobarevné, plné stalagmitů a stalaktitů. Jsou až ve hloubce 110 metrů, kde se nachází i Obrázek č. 3: Jeskyně Mira De Aire [11]

23

podzemní jezero. [2] Ostrov Ilha da Berlenga Ostrov

se

nachází

asi

10

km

od

portugalského pobřeží. Ostrov je útočištěm tisíce mořských ptáků a mezi zajímavosti patří zejména 75 metrů dlouhý přírodní tunel Furado Grande, který vede až do Snové Obrázek č. 4: Pláž ostrova Berlenga [5]

jeskyně. [5]

Parque Natural da Arrábida Přírodní park Arrábida je tvořen horským masívem Serra da Arrábida. V tomto parku je k vidění přes tisíc druhů rostlin, ptáků, motýlů, hmyzu, ale také přes sedmdesát druhů mořských řas. Významnými produkty oblasti jsou sýr, víno, nebo místní med ze zahrad Conveto da Arrábida. Přírodní rezervace Reserva Natural do Estuário do Sado Rezervace je významná pro bahnité břehy, jezera, duny a laguny, které jsou důležité pro život místních ptáků, savců a měkkýšů. Největší výskyt zde má delfín, poté plameňáci, čápi a volavky. [2]

3. 1. 2 Kulturně historické předpoklady V Portugalsku je k nalezení mnoho významných historických i kulturních památek a archeologických nalezišť, které dávají návštěvníkům informace o způsobu života a zvyklostech lidí před stovkami let. Nachází se zde také ale nábožensky význačná poutní místa. [2] Portugalská architektura a umění má za sebou bohatou minulost. Před 5 až 6 tisíci lety byly v Portugalsku, hlavně v Alenteju, vystavěny náboženské a pohřební stavby. Blízko Évory se nachází také největší dolmen v Evropě. Římané zanechali hojné architektonické dědictví – mosty, města s fóry, lázně i silnice, ale také katedrály nebo baziliky. Gotická i renesanční architektura je v Portugalsku zastoupena pouze na několika stavbách.

24

Koncem 17. století v Portugalsku vypuklo baroko – „sloh, který se vyznačoval bohatostí, teatrálností a zaměřením na city.“ [King, 2004] Během 18. století se země už pyšnila bujnými tvary a velikými monumenty. Po ničivém zemětřesení v roce 1755 v Lisabonu, ovládl Portugalsko neoklasicismus. Během 19. století až do současnosti vyrostlo v Portugalsku spoustu překrásných kaváren, obchodů a jednoduchým městských staveb. [King, 2004] Město Viana de Castelo Viana de Castelo je přímořské letovisko, které již staří Římané nazývali jako „Pulchra“, což se překládá jako „krásná“. V centru města je přísný zákaz jezdit pro veškeré automobily. Ve městě se nachází pevnost Fortazela de Sao Triago, která zde byla vybudována Španěly. Město Braganca Město má výjimečně bohatou šlechtickou minulost. V historickém centru na kopci stojí monumentální středověká citadela, kterou nechal postavit král Sancho I. ve 12. století. Ve městě také stojí Domus Municipalis, nejstarší radnice na pyrenejském poloostrově.

Obrázek č. 5: Pevnost Braganca [6]

Město Guarda Město Guarda je nejvýše položené město v Portugalsku. V městu je dominantní obrovská katedrála, která je vystavěna v gotickém a manuelském stylu. Interiér katedrály je vybaven v barokním stylu a obsahuje i stavitelské umění. [4] Město Barcelos Město se nachází nedaleko města Braga. Je významné především díky ohromným trhům pořádaným každý čtvrtek a pestře malovanému hliněnému kohoutku. Kohoutek je

25

symbolem spravedlnosti a každý návštěvník tohoto města by si ho měl odvést jako suvenýr. [Symington a kol., 2009] Město Porto Město bylo vystaveno starými Římany na kupecké cestě přes řeku Douro. Městu vévodí katedrála Sé z 12. století, kolem níž se

rozprostírají

uličky

s živými

trhy

a památkami. Podél řeky se nachází čtvrť Ribeira neboli staré Porto. Ribeira bylo zapsáno na seznam kulturního dědictví Obrázek č. 6: Noční Porto [6]

UNESCO. Čtvrť nabízí okouzlující kostel Igreja de São Francisco nebo stará portská

burza Palácio da Bolsa. V roce 2001 bylo Porto prohlášeno evropským městem kultury a organizovaly se zde akce po celý rok. Město Coimbra Coimra bylo první hlavní město a sídlili zde králové po mnoho staletí. V současnosti městu vévodí Universidade de Ciombra, která je nejdávnější a nejprestižnější univerzitou v Portugalsku. Město také bylo místo příběhu tragické lásky, která byla velmi podobná lásce Romea a Julie. [Dunlop, 2007] Město Sintra Město Sintra, bývalé letní sídlo portugalských králů obklopené selskými dvory, je pod ochranou organizace UNESCO a díky své poloze nabízí návštěvníkům nejúchvatnější vyhlídky v zemi. K návštěvě jsou zde dva nejvýstřednější paláce, maurský hrad, ale také muzeum hraček. [5] Obrázek č. 7: Palác Sintra [5]

26

Poutní místo Fátima Fátima je nejvýznamnější svatyní v Portugalsku a ročně jí navštíví čtyři miliony poutníků. V místě se nachází vysvěcená bazilika, která pojme až 300 tisíc lidí. V roce 1917 se zde údajně vyjevila Panna Marie. První den jejího zjevení 13. května a den posledního zjevení 13. října do Fátimy putuje pravidelně 100 tisíc poutníků z celého světa. [Dunlop, 2007]

Obrázek č. 8: Fátima [3]

Hrad Convento do Cristo v Tomaru Městu Tomar vévodí hrad Convento do Cristo založený ve 12. století. Hrad se stavěl přes 500 let, a proto není stylově sjednocený. Na pevnosti se objevují prvky byzantského, manuelského i renesančního stylu. Další místní vzácností je Muzeum sirek. [4] Město Lisabon Hlavní město země leží na břehu řeky Tejo, která zde ústí do Atlantského oceánu. Město má přibližně 550 tisíc obyvatel, ale v městu náleží i přilehlé vesnice čítající asi 2 miliony dalších lidí. Lisabon byl v roce 1755 zasažen ničivým zemětřesením, kdy bylo město téměř srovnáno se zemí. [Dunlop, 2007] Obrázek č. 9: Pevnost Torre de Belém [6]

Lisabon nabízí obchodní čtvrť Baixa plnou

uliček pojmenovaných podle různých řemesel, nad kterými se tyčí věž Elevador de 27

Santa Justa. Z ní můžete vidět nádherný výhled i hrad Castelo de São Jorge vztyčující se nad čtvrtí Alfamou. Městská část Chiado je dílem umění, leží zde divadla, galerie nebo muzea. Opakem této části je čtvrť Bairro Alto, kde je síť uliček nabízející živě noční kluby a hospody s představeními hudby fado. V západní části města se nachází čtvrť Belém nabízející velké množství starobylých i moderních památek jako je klášter Sv. Jeronýma, pevnost Torre de Belém, významná cukrárna Pastéis de Belém nebo Diamantový dům. [Symington a kol., 2009] Město Évora Évora je město bohaté na historii. Portugalci město převzali v druhé polovině 12. století a město začalo prosperovat a krásnět. V 16. století

zde

vystavěna

univerzita,

v současnosti

Universidade

de

vynikajícím Obrázek č. 10: Dianin chrám, Évora [6]

byla

Évora.

jezuitská uznávaná

Díky

architektonickým

svým

památkám

se město dostalo v roce 1986 na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Nejvýraznější antickou památkou Évory je Dianin chrám zahrnující dnes už pouze 14 sloupů, které jsou zdobené v korintském stylu. Jedinečná je zde také místní katedrála s věží ve tvaru oktagonu. [4]

3. 2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady se týkají velikosti úsilí obyvatelstva Portugalska podílet se na cestovním ruchu v zemi. Obyvatelé mohou aktivně přispívat pro rozvoj a zabezpečení turismu.

3. 2. 1 Urbanizační předpoklady Podle míry urbanizace se Portugalsko pohybuje až na 90. místě ve světovém žebříčku. Plusem pro rozvoj cestovního ruchu v Portugalsku je rozvoj větších měst, modernizace a restrukturalizace, výborná silniční, železniční i letecká dostupnost, dosah českých cestovních kanceláří i agentur v destinacích země. Služby zaznamenaly po vstupu do 28

EU dynamický rozvoj a na celkové zaměstnanosti země měli v roce 2010 přibližně 55 % podíl. Bilance služeb se každoročně zvyšuje o 10 – 20 % a jeho výše vyrovnává rostoucí manko obchodní bilance. Zemi se vyplatil rozvoj golfové turistiky zejména v oblastech Algarve a Lisabonu. [1] I když je Portugalsko členem mezinárodního certifikačního environmentálního programu Blue Flag řízeného nadací pro ekologické vzdělání FEE, země se stále potýká s problémy s životním prostředím. Největším problémem jsou odpadky, které mají značný podíl na znečišťování portugalského pobřeží, obzvláště pláže v okolí centra Sines. Portugalsko je také zasaženo problémy s nedostatkem vody, který je podle ekologů způsoben rozvojem turistického průmyslu, obzvláště pak golfových center. Problém je řešen budováním umělých nádrží. Ty dodávají vodu a pomáhají tak udržení turismu v zemi. [Dunlop, 2007]

3. 2. 2 Demografické předpoklady Počet obyvatel v Portugalsku dosahuje 10,7 mil. a umisťuje se tak přibližně na 76. místě světového žebříčku. Nejpočetnější skupinou jsou Portugalci ve věku od 15 do 64 let, kteří představují 66,1 % na celkovém počtu. Tato skupina je v nejproduktivnějším věku a může se tak ve velké míře podílet na rozvoji cestovní ruchu. Portugalci se průměrně dožívají 78,32 let, kdy střední délka života žen je 81,69 let a u mužů 74,95 let. Hustota zalidnění v Portugalsku je ve výši 115,90 obyvatel na km 2. Přirozený přírůstek obyvatel v zemi dosahuje pouze 0,257 %. Na jednu ženu připadá 1,47 dětí a přirozená míra porodnosti je ve výši 1,85 ‰. [9]

3. 2. 3 Sociologické předpoklady Největší zaměstnanost je v Portugalsku z 60% soustředěna v odvětví služeb. Průmysl v zemi zaměstnává 30 % obyvatel a zemědělství pouhých 10 %. Nezaměstnanost v Portugalsku v roce 2010 nabyla výše 10,5 %. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti se vláda snaží provést strukturální reformy v oblasti pracovního trhu i vzdělávání. Ty by mohly pomoci k zlepšení kvalifikace zaměstnanců v turismu a tím i zkvalitnění poskytovaných služeb v zemi. [1]

29

Školní docházka je v Portugalsku povinná po dobu devíti let, od 6 do 14 let. Státní školy poskytují toto základní vzdělání bezplatně. Školní rok trvá od září do konce června, stejně jako v České republice. Základní vzdělání je rozděleno do tří cyklů, které jsou rozděleny podle stupně vzdělání a věku žáků. Středoškolské a vysokoškolské vzdělání je zakončeno příslušným certifikátem a není bezplatné. To může být důvodem nižšího vzdělání v zemi. [10]

3. 3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady pomáhají k realizaci zájmů návštěvníků o cestovní ruch v oblastech Portugalska. Složky realizačních předpokladů zajišťují chod služeb turismu v oblastech, které mají příhodné lokalizační a selektivní předpoklady.

3. 3. 1 Komunikační předpoklady Dálniční síť tvoří v zemi 2 500 km a ostatní silniční sítě jsou představovány 7 500 km. Portugalské železnice jsou dlouhé přibližně 3 620 km, z kterých je 40 % elektrifikovaných. Portugalských nejrychlejším vlakem je „Alfa Pendular“ jezdící mezi Lisabonem a Algarve, který může být nejlepším prostředkem pro cestující turisty. Mezinárodním spojem v zemi je společnost Sud-Express. [1] V Portugalsku se nacházejí tři mezinárodní letiště, v Lisabonu, Portu a Faru. Internacionální letecká společnost země je TAP Air Portugal. Vodní doprava je v Portugalsku zastoupena nejvíce říčními výlety po řece Douro z Porta nebo po řece Tejo z Lisabonu. [King, 2004] V zemi je také provozována trajektová doprava z města Porto na ostrov Madeiru, Las Palmas i Tenerife. [10]

Obrázek č.11: Loď na řece Douro [6]

30

3. 3. 2 Materiálně-technická základna Základna se skládá ze základní, doplňkových a speciálních zařízení, které podporují cestovní ruch v oblastech a umožňují uskutečňovat požadavky turistů. Tyto zařízení zajišťují uspokojení potřeb účastníků.

3. 3. 2. 1 Ubytovací zařízení Většina zařízení v turistických oblastech nabízejí sezónní ceny, kdy vrcholná sezóna v Portugalsku je od června až do září. [King, 2004] Nejlevnějším ubytováním v Portugalsku jsou kempy, které se nacházejí pohodlně blízko pláží a jsou velmi oblíbené pro svoji jednoduchost. Ceny se zde pohybují od 3 do 4 EUR za osobu za noc. Do střední cenové kategorie patří nejčastěji penziony a hostely, které jsou velmi časté u turistů s nižším rozpočtem, jelikož ceny pokojů pohybují od 10 do 60 EUR za noc. Do nejvyšší cenové kategorie se v Portugalsku řadí hotely a pousadas, což jsou zámky nebo kláštery přeměněné na luxusní hotely. V tomto typu ubytování se cena pokojů pohybuje od 80 do 300 EUR. V zemi je možné si také pronajmout privátní pokoje, apartmány, vily nebo chaty. Nejvíce těchto soukromých nemovitostí se nachází v oblasti Algarve, která nabízí nejkrásnější pláže Portugalska. [St. Louis, 2008]

3. 3. 2. 2 Stravovací zařízení Tradiční je

portugalská

charakteristická

kuchyně

jednoduchými,

levnými a vydatnými jídly farmářů a rybářů. Oběd i večeře se zpravidla v zemi skládají z dvou až tří chodů. Restaurace bývají otevřené jen na obědy a poté večer jsou přístupné Obrázek č. 12: Adega (vinárna) [6]

obvykle od sedmé hodiny večerní.

V zemi se nachází několik typů restaurací, churrasqueira specializovaná na maso a uzeniny nebo marisqueira zaměřená na plody moře. Pro zemi je typická adega neboli vinárna, která je vybavená sudy s vínem podél zdí a nabízejí tradiční portugalská vína, díky kterým turista může pochytit pravou Portugalskou náladu. [King, 2004]

31

3. 3. 2. 3 Ostatní zařízení Díky dlouhému pobřeží Atlantského oceánu nabízí země řadu vodních sportů, kdy si každý turista přijde na své. Surfování je možné na téměř 40 plážích a nejvíc surfařských škol se nachází v oblasti Algarve. Turista si zde dále může vyzkoušet dobrodružný windsurfing, potápění nebo lyžování na vodě. V suchozemských sportech je v zemi nejvýznamnější pěší turistika, cykloturistika nebo projížďky na koni. Země ale rovněž láká adrenalinovým bungee jumpingem. Portugalsko je také nazýváno Mekkou golfu. Ten je v současnosti čím dál oblíbenější a do země proto přitahuje mnoho takto sportovně založených turistů. Největší podíl golfových hřišť má oblast Algarve, poté jsou také velmi významná hřiště na pobřeží Estoril, v Beira Alta nebo v Minhu. Hra je zpravidla zpoplatněna od 70 do 100 EUR. [St. Louis, 2008]

Obrázek č. 13: Golfové hřiště, Algarve [6]

Cestovní ruch v Portugalsku má na starosti turistická organizace ICEP, která má vlastní kanceláře a informační tabule ve všech větších městech a na letištích. V každém větším městě je také k dispozici Státní turistická kancelář, která turistům poskytuje brožury, letáky, plánky měst a jiné publikace. [Symington a kol., 2009]

32

Praktická část Ve své praktické části této bakalářské práce se budu snažit zanalyzovat cestovní ruch v Portugalsku a jeho význam pro ekonomickou stránku země. Zabývat se zde budu příjezdovým cestovním ruchem v zemi, podílem zaměstnanosti v tomto sektoru a ročními příjmy z cestovního ruchu během let 2005 – 2010. V jednotlivých kapitolách této práce se zaměřím především na analýzu těchto tří portugalských oblastí: hlavní město Lisabon, přímořská oblast Algarve a autonomní oblast Madeira. I když v práci zmíním i jiné regiony Portugalska, tyto jsou prioritní, a to především díky jejich popularitě, významnosti a bohatosti na přírodních i kulturních předpokladech pro cestovní ruch. Tyto regiony jsou nejznámější pro zahraniční turisty a proto také nejnavštěvovanější.

1 Příjezdový CR v Portugalsku v letech 2005 – 2010 Příjezdový cestovní ruch je chápán jako souhrn aktivit zahraničních návštěvníků v cílové zemi, kteří sem přicestovali za účelem využití volného času, obchodu nebo z jiného důvodu a délka jejich pobytu nepřekročila jeden rok. Výdaje těchto turistů se projevují v aktivech rozvahy cestovního ruchu. [Hesková a kol., 2006, str. 27] V Portugalsku se stal určitým mezníkem v navýšení počtu návštěvníků a v zastavení několikaletého poklesu rok 2004, kdy bylo v portugalském městě Braga pořádáno Mistrovství Evropy v kopané. Do země se v tomto období sjelo 10,9 milionů turistů a počet strávených noclehů v zemi se zvýšil na 34,1 milionů. [1] Jenom samostatné Mistrovtví navštívilo za dobu trvání dohromady 1,15 milionů turistů. [15] Tato událost odstartovalo povědomost o zemi a její návštěvnost ze strany zahraničních turistů, kteří sem začali cestovat s nejrůznějšími motivy jako dovolená, sportovní cesty, náboženské cesty, studijní pobyty, ale také obchodní cesty nebo pracovní stáže. Tyto různé aspekty budu rozebírat v následujících třech podkapitolách.

33

1.1 Počet turistů v Portugalsku

Počet turistů v Portugalsku v letech 2005 – 2010 (v mil.)

15

11,47

13,46

13,37

12,38

12,93

13,54

10 5 0 2005

2006

2007

Souhrn

2008

Lisabon

2009 Algarve

2010 Madeira

Graf č. 1: Počet turistů v Portugalsku v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

Jak můžeme vidět na tomto grafu, počet návštěvníků Portugalska rostl i v následujících letech, a to s průměrným meziročním nárůstem o 2 %. Tento nárůst byl ale ovlivněn rokem 2009, kdy do země přicestovalo o 3,9 % turistů méně. Rekordním se stal rok 2010, kdy do země přicestovalo 13,5 milionů turistů. Nejvíce jich navštěvovalo hlavní město Lisabon, a to nejspíše kvůli jeho významným památkám jako je pevnost Torre de Belém, Diamantovému domu nebo kvůli jeho řemeslným uličkám. Druhou nejoblíbenější destinací je přímořská oblast Algarve, která láká turisty především na nejkrásnější pláže země a na golfová hřiště. Ty můžou turisté využívat během celého roku a lákají především bohatší klientelu. Návštěvnost portugalského ostrova Madeira se v posledních 5 letech navyšuje s meziročním nárůstem přibližně 5 %, přičemž počet turistů na ostrově se pohybuje okolo 1 mil. ročně. Rok 2010 ale zasáhl vzestup na 975 tis. turistů, který byl pravděpodobně způsoben ničivými záplavami na ostrově v únoru a leteckým omezením způsobeným výbuchem islandské sopky v dubnu roku 2010. I tak je Madeira ale velmi žádána, a to především díky její celoroční sezóně, která umožňuje turistům přicestovat v jakýkoliv měsíc a i tak si užít teplé počasí. Ostrov navíc nabízí bohatou flóru a krásy oceánu.

34

Podle portugalského statistického úřadu do Portugalska cestovalo nejvíce turistů během letních měsíců, kdy turistická sezóna byla většinou odstartována měsícem dubnem a končila v říjnu. Ovšem nejvytíženějším byl v každém roce měsíc srpen, ve kterém návštěvnost turistů každý rok stoupala o přibližně 3 až 7 %.

Počet turistů v Portugalsku v srpnu 2005 - 2010 1,8

1,763

1,75 1,7

1,668

1,688

1,685

2008

2009

1,65 1,6 1,549 1,55 1,5 1,443 1,45 1,4 2005

2006

2007

2010

Počet turistů

Graf č. 2 : Počet turistů v Portugalsku v srpnu 2005 - 2010 (v mil.) [12]

Největší nápor turistů zaznamenal měsíc srpen v roce 2010, kdy Portugalsko během tohoto jednoho měsíce navštívilo 1,763 milionů turistů. Ty tvořili ze 48 % Portugalci, kteří jsou v této zemi domorodci, a je pro ně zde nejjednodušší cestovat. Při cestách po své zemi si nemusí měnit peníze, nemusí ovládat cizí jazyk a nemusí se bát cizích zvyků a odlišné společenské etikety. Do země také přicestovalo 44 % nerezidentů z Evropské unie, a to zejména ze Španělska, které je sousedem Portugalska a od hranic k Atlantskému oceánu je to jen cca 200km cesty. Španělští turisté mají navíc výhodu podobného jazyka a podobnou etiketu. Mezi další země patří například také Německo s 68,1 mil. nebo Americký kontinent s 68,9 mil. nerezidenty. Ty jsou zároveň považovány jako země s nejbohatšími turisty, kteří rádi nakupují a přespávají ve vícehvězdičkových hotelech. Na návštěvnosti se také nepatrně podíleli turisté z Asie s 16,1 tis., Afriky s 8,6 tis. nebo z Oceánie se 7,5 tis.

35

1.2 Kapacita ubytování v Portugalsku Pro významný příjezdový cestovní ruch v Portugalsku je velmi důležitá materiálnětechnická základna neboli také ubytovací zařízení a jeho kapacita lůžek. Majitel musí znát svoje možnosti a předpoklady místa ubytování pro rozvoj cestovního ruchu a podle toho může zvýšit počet lůžek ve svém ubytovacím zařízení, aby se mu zvýšily příjmy. Kapacita ubytování v Portugalsku v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

263.814

264.037

264.747

273.975

273.804

279.506

Hotely

126.445

127.423

129.552

137.328

141.575

149.347

Hotelové apartmány

34.614

35.215

35.159

34.806

34.757

37.879

Turistické apartmány

37.769

36.504

35.041

36.188

33.285

32.562

Bungalovy

13.439

12.347

12.251

14.264

14.868

15.543

Pousadas

2.216

2.273

2.269

2.389

2.561

2.637

Motely

1.792

2.058

2.123

2.159

2.191

Penziony

41.523

42.159

42.199

40.759

38.519

Hostince

6.016

6.058

6.153

6.082

6.048

41.538

Tabulka č. 1: Kapacita ubytování v Portugalsku v letech 2005 – 2010 [12]

Tato tabulka nám znázorňuje, jak vysoká byla kapacita různých typů ubytování v Portugalsku v jednotlivých letech. Jak si můžeme povšimnout, tak celková kapacita ubytovacích zařízení postupně stoupala od roku 2005 až do roku 2010, kdy dosáhla 279.506 lůžek pro potenciální návštěvníky země. Nejvyšší počet lůžek zajišťují pro turisty hotely s průměrnou kapacitou 135.280, a to především hotely se ****, které jsou oblíbené mezi turisty díky jejich vyšší kvalitě služeb. Druhým nejpočetnějším ubytovacím zařízením jsou penziony s průměrnou kapacitou 39.783 lůžek. Velmi početná na lůžka jsou ale také hotelové a turistické apartmány, které jsou vyhledávány především lidmi, kteří chtějí na dovolené ušetřit díky samoobslužnému vaření. Naopak nejnižší kapacitu nabízí portugalské motely a tzv. pousadas. 36

Kapacita ubytování v Portugalsku 2% 15%

Hotely

1%1%


5%

Turistické apartmány 50%

Bungalovy Motely

13%

Hotely B&B Penziony Hostince 13%

Graf č. 3: Kapacita ubytování v Portugalsku v letech 2005 – 2010 [12]

Tento graf nám ukazuje podíl různých typů ubytovacího zařízení na celkové kapacitě lůžek v Portugalsku během let 2005 – 2010. Nejvýznamnější podíl mají již zmíněné hotely a poté hotelové nebo turistické apartmány.

1.3 Počet noclehů turistů Počet noclehů turistů v různých destinacích země nám ukazuje oblíbenost této destinace a ochotu turistů v tomto místě přebývat po určitou dobu. Počet noclehů turistů v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

35,5206

37,5665

39,7366

39,2279

36,4571

37,3913

Lisabon

7,5271

8,1626

8,6790

8,4104

7,9059

8,6204

Algarve

13,8143

14,1637

14,7044

14,2652

12,9276

13,2475

Madeira

5,6384

5,7291

5,9900

6,2081

5,4969

4,9935

Tabulka č. 2: Počet noclehů turistů v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

Podle tabulky nejoblíbenějších destinací země v letech 2005 - 2010 je pobřeží Algarve, na kterém se soustřeďuje přibližně 35 až 38 % všech noclehů. Tato destinace je oblíbená pro turisty především díky golfovým hřištím, proslulým diskotékám, krásným plážím a bohaté flóře. Velmi oblíbený je také Atlantský ostrov Madeira. Jak ale i v této

37

tabulce můžeme vidět, ničivé záplavy v roce 2010 poznamenaly počet noclehů na ostrově. Turisté se více orientovali na pevninu země a zvýšili počet noclehů v oblasti Algarve o cca 2,5 % a ve městě Lisabonu o cca 8 % ve srovnání s rokem 2009. Největší počet noclehů v Portugalsku byl situován v hotelích, a to z 55,9 % z celkového množství. Nejméně noclehů zaznamenávají portugalské motely a tzv. pousadas neboli zámky či kláštery přestavěné na luxusní hotely, které jsou pro průměrné turisty příliš drahé, a vyhledává je spíše bohatší klientela, která sem jezdí relaxovat a odpočinout si od všedních dnů. Vyžívány ale můžou být také pro významná obchodní setkání. Jak uvádí portugalský statistický úřad, průměrně 56,9 % noclehů je vytvářeno turisty z Evropské Unie, a to především ze Spojeného království, Španělska a Německa, kteří to mají do Portugalska relativně blízko. Americký kontinent představuje 4,2 % z celkového počtu noclehů a největší podíl na něm mají Spojené státy Americké. [12]

1.3 Počet přenocování turistů Při zkoumání počtu přenocování turistů v zemi, můžeme rozlišovat tyto přenocování podle motivu cesty a pobytu, podle délky pobytu, podle pohlaví turistů, podle typu ubytování nebo například podle typu využívaných služeb v ubytování. Počet přenocování turistů podle motivu v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

64,7915

59,3491

62,4279

61,3317

80,1776

68,1213

Volný čas, rekreace a dovolená

38,1792

35,7812

44,2434

42,4438

47,9083

40,6610

Návštěva příbuzných a přátel

18,7071

14,2157

12,8649

12,2785

24,1380

19,4391

Obchodní cesty

7,9052

9,3521

5,3196

6,6093

6,0172

4,2463

Tabulka č. 3: Počet přenocování turistů podle motivu v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

Podle dat uveřejněných na portugalského statistického úřadu, nepočetnější přenocování turistů bylo zaznamenáno v roce 2009, a to zejména během měsíce srpna. Jak můžeme vidět v této tabulce, tak nejvíce přenocování turistů v Portugalsku je s motivem využití svého volného času, na rekreaci či dovolenou, a to průměrně 62,9% z celkového 38

množství přenocování v zemi. Motiv dovolené v Portugalsku je oblíbený především pro turisty, kteří si potřebují odpočinout od všedního života nebo pro turisty, kteří rádi tráví aktivní dovolenou u moře s nejrůznějšími činnostmi. Portugalsko má vhodné předpoklady pro uspokojení těchto návštěvníků, a to krásné dlouhé pláže v Algarve, významné památky po celé zemi, bohatou flóru nebo sportovní vyžití v podobě golfu, surfingu, cykloturistiky či potápění. Do země ale také přijíždí turisté s motivem návštěv svých rodinných příslušníků, příbuzných nebo přátel, kteří se sem přestěhovali a snaží se s nimi takto udržet kontakty. Ti se na celkovém počtu podílí 23,8%. Počet přenocování v zemi ovlivňují ale také návštěvníci, kteří do země přicestovali z důvodu obchodních jednání ve firmách, pracovních školení nebo jiných pracovních cestách. Na úhrnu se podílejí 9,9%. V případě zkoumání přenocování návštěvníků podle pohlaví, je tento počet reprezentován z 50,25 % ženami a ze 49,75 % muži. Věkově na přenocování byli nejvíce zastoupeni turisté od 45 let a více s 41,95%. Ti do Portugalska cestují především pro návštěvu významných památek nebo z náboženských důvodů, například do města Fátima. Druhou nejvíce zastoupenou věkovou skupinou byli turisté od 25 do 44 let s 32,2 %, kteří sem přijíždějí zejména kvůli golfu, dovolené na plážích nebo z důvodu pracovních cest a obchodních jednání. Důvodem u této věkové skupiny můžou být ale také ještě studijní nebo vzdělávací pobyty. [12] Zkoumat můžete také počet přenocování turistů podle délky jejich cesty a pobytu v Portugalské republice. Toto hledisko nám ukazuje, na jak dlouho jsou návštěvníci ochotni vycestovat do země a strávit v ní svůj volný čas. Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

64,7915

59,3491

62,4279

61,3317

80,1776

68,1213

1 - 7 nocí

27,7254

24,4660

23,0421

23,2356

38,6680

33,0358

8 – 14 nocí

13,6278

12,1494

12,6376

14,2381

18,5670

16,2947

15 – 28 nocí

13,1748

12,0295

14,0213

13,4827

11,9042

9,5814

29 a více nocí

10,2635

10,7042

12,7268

10,3752

11,0383

9,2094

Tabulka č. 4: Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

39

Tabulka nám zachycuje tedy počet přenocování návštěvníků podle délky jejich cesty a pobytu v Portugalsku. Jak v ní můžeme pozorovat, nejvíce turistů přijíždí do země na dobu 1 – 7 nocí, kterou můžou turisté využívat jako krátkodobý poznávací výlet, výlet s motivem nákupů nebo jako krátká dovolená v některé z oblastí Portugalska. Cesta na tuto dobu může mít ale také obchodní charakter, kdy se může jednat o pracovní školení, návštěva pobočky firmy nebo obchodní jednání. Turisté do Portugalska ale také často cestují na dobu 8 – 14 nocí, která může také sloužit jako dovolená nebo delší návštěva rodiny, příbuzných či blízkých přátel. Na tuto dobu můžou ale návštěvníci také cestovat s motivem sportovních soustředění, náboženských cest, poznávacích cest po celém Portugalsku nebo lázeňských činností. Nejméně přenocování je v případě cest na dobu delší než 29 nocí. Takto dlouhé cesty návštěvníci podnikají většinou z důvodů studijních a vzdělávacích pobytů, pracovních stáží nebo zdravotních cest.

Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005 – 2010 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2005

2006

2007

1 - 7 nocí

8 - 14 nocí

2008 14 - 25 nocí

2009

2010

25 a více nocí

Graf č. 4: Počet přenocování turistů podle délky cesty v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

Průměrná délka cesty turistů z hlediska motivu využití volného času, rekreace nebo dovolené je 5,83 nocí. V případě, že turisté cestují do Portugalska s motivem návštěvy rodiny nebo přátel jejich průměrná délka cesty je 3,92 nocí. Návštěvníci, kteří do země přicestují s motivem obchodních cest, zde průměrně stráví 5,23 nocí. 40

Průměrné výdaje turistů na cestu do Portugalska v letech 2005 až 2010 byly 209,8 euro. Přičemž na dovolenou návštěvníci potřebovali průměrně 432,3 euro při době delší než 4 noci, na návštěvy rodiny nebo přátel 280,2 euro při délce cesty delší než 4 noci a v případě obchodních cest do Portugalska, zde návštěvníci průměrně vydali 349,9 euro. [12] Data z portugalského statistického úřadu nám ukazují také počet přenocování turistů v zemi podle způsobu organizování služeb. To nám ukazuje, jaký typ organizování je pro turisty cestující do Portugalska nejoblíbenější a nejkomfortnější. Počet přenocování turistů podle služeb v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

64,7915

59,3491

62,4279

61,3317

80,1776

68,1213

Bez rezervace

25,9474

25,5794

38,5695

40,4596

48,6604

41,0640

Částečně zařízené CK

4,0291

4,6105

7,5000

4,5955

9,8611

4,7086

Kompletně zařízené CK

2,8412

2,2187

8,3417

3,2051

0,7512

2,0712

Tabulka č. 5: Počet přenocování turistů podle služeb v letech 2005 – 2010 (v mil.) [12]

Jak můžeme v této tabulce vidět, tak nejoblíbenějším stylem organizování cesty do Portugalska byla spontánní cesta bez předčasných rezervací. Tyto cesty podnikají většinou mladší věkové skupiny, které rády svobodně cestují po zemi, navštěvují významná místa a přespávají v nižších kategoriích ubytovacích zařízení. Populární je i částečně zařízená cesta do země, kdy může jít například pouze o ubytování a návštěvník si dopravu zařídí sám, nebo naopak, kdy si návštěvník nechá zařídit cestu do země a ubytování má vlastní. V prvním případě můž jít o turisty, kteří si v zemi zařídí turistické apartmány a letenky si do země zařídí sami a v druhém případě jde většinou o návštěvníky, kteří do země cestují s motivem studijních nebo pracovních pobytů, nebo pro návštěvu svých přátel, rodin. V případě kompletního zařízení cesty do Portugalska od cestovní kanceláře, jde většinou o rekreační pobyt nebo dovolené v plážové oblasti Algarve, Azorských ostrovech nebo na ostrově Madeira, které využívají většinou rodiny s dětmi nebo starší lidé. Cestovní kanceláře tak za ně zařídí všechny potřebné dokumenty a turisté nemají tolik starostí. 41

2 Zaměstnanost v cestovním ruchu v Portugalsku v letech 2005 - 2010 Cestovní ruch má velký vliv na zaměstnanost země, jelikož díky jeho rozvoji se utváří nové pracovní příležitosti pro místní obyvatelé a pomáhá tak i snižovat míru nezaměstnanosti v zemi, zejména té strukturální. Cestovní ruch přináší širokou škálu nových pracovních míst, od vzdělaných odborníků po jednoduché pracovní síly a umožňuje tak pracovat i mladým a nezkušeným lidem. Zaměstnanost v turismu je vytvářena zejména malými a středními podniky a je významná především v sezónním letním období, kdy do turistických destinací najíždějí turisté a je tedy potřeba větší počet pracovníků. Sezónní krátkodobé práce navíc umožňují flexibilní zaměstnanost, kdy můžou být na krátký úvazek zaměstnány např. ženy na mateřské, studenti, senioři, atd. Naopak mimosezónní období přináší problémy a vytváří tzv. sezónní nezaměstnanost, kdy v přímořských střediskách nejsou turisti, a tedy není potřeba ani zaměstnanců. Potřeba pracovních míst se v tomto období přesouvá do zimních středisek, kterých v Portugalsku bohužel moc není. V současné době se Portugalsko potýká s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti. V letošním roce by měla navíc tato míra dosáhnout hodnoty 13,4 %, což je o 0,7% více než v posledním čtvrtletí roku 2011. Podle předpovědí portugalské vlády by ale měla míra nezaměstnanosti v roce 2013 opět klesnout. Analytikové s nimi však nesouhlasí vzhledem k neuspokojivé situaci země a úsporným opatřením, které negativně ovlivňují i růst reálného HDP. [13]

2.1 Celková zaměstnanost v cestovním ruchu Celková zaměstnanost v cestovním ruchu zahrnuje pracující v hotelích, cestovních kancelářích a agenturách, leteckých společnostech a v dalších společnostech poskytujících služby pro návštěvníky země. Náleží do ní ale také činnosti stravovacích zařízení nebo společností pro volný čas turistů. Větší nápor turistů země vyvolává také vyšší poptávku po službách spojených s cestovním ruchem. I počet zaměstnaných v turismu v Portugalsku je těsně spjat s počtem turistů v zemi v jednotlivých letech, kdy do roku 2008 postupně stoupal, v roce 2009 klesl a v roce 2010 se zase vrátil k podobným hodnotám jako v roce 2008. 42

Zaměstnanost v cestovním ruchu v letech 2005 - 2010 330000

327000

328000 324000

325000

321000

320000 315000

316000 312000

310000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet pracovních míst v CR

Graf č. 5: Zaměstnanost v cestovním ruchu v letech 2005 – 2010 [12]

Celková zaměstnanost v cestovním ruchu se v letech 2005 až 2010 pohybovala od 316.000 do 328.000 pracovních míst, což byl také nejvyšší počet zaměstnaných míst v roce 2008. Pokles v roce 2009 byl zaznamenán také v počtu návštěvníků v zemi, který byl způsoben krizí zasahující v tomto období celou Evropu. Rok 2010 ale opět přinesl vyšší počet turistů v Portugalsku a proto muselo být také zaměstnáno více pracovníků pro uspokojení všech potřeb turistů. Zaměstnanost v cestovním ruchu se na celkové zaměstnanosti Portugalska podílela 6,283 %. [12] I když se toto číslo zdá jako velmi nízké a zanedbatelné, cestovní ruch zasahuje i do jiných odvětví země, a to do telekomunikací, obchodů, kultury, dopravy, stavebnictví nebo bankovnictví.

2.2 Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních podle regionů Kvalita ubytovacích zařízení je velmi důležitá při pobytu turisty v zemi. Chování zaměstnanců, kvalita vybavení a nabízejících služeb – to vše závisí, zda bude návštěvník s daným ubytovacím zařízením spokojen a zda se rozhodne do dané oblasti se opět v budoucnu vrátit. Proto by zaměstnanost v ubytovacích zařízeních měla být taková, aby bylo spokojen co největší počet hostů.

43

Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních podle regionů v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

45.114

44.733

46.176

47.664

46.154

47.452

Sever země

5.537

5.685

5.776

5.870

5.890

5.851

Střed země

5.318

5.517

5.577

5.673

5.425

8.749

Lisabon

10.010

9.657

10.269

10.781

11.690

10.050

Oblast Alentejo

1.706

1.754

1.806

1.781

1.818

1.806

Oblast Algarve

13.677

13.569

14.286

15.074

13.269

13.302

Madeira

7.017

6.709

6.656

6.593

6.283

6.060

Azorské ostrovy

1.849

1.842

1.806

1.892

1.779

1.634

Tabulka č. 6: Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních podle regionů v letech 2005 – 2010 [12]

Jak nám ukazuje tato tabulka s daty o zaměstnanosti získanými z portugalského statistického úřadu, nejvíce zaměstnaných v ubytovacích zařízeních bylo v roce 2008 a v roce 2010, kdy do země zavítalo i nejvíce návštěvníků. Průměrný meziroční nárůst v celkové zaměstnanosti v ubytovacích zařízeních byl 0,833 %. Největší počet zaměstnaných v ubytování byl v regionu Algarve, který představoval 30,5 % z celkové zaměstnanosti. Tento region zaznamenal nárůst pracujících zejména v roce 2008, kdy bylo zaměstnáno 15.074 lidí. Tato zaměstnanost se odvíjí od počtu turistů v zemi, který v tomto roce činil 2,93 mil. Velký počet zaměstnaných v tomto zařízení také měly tyto destinace: město Lisabon a ostrov Madeira. Tato zaměstnanost souvisí především s vysokou koncentrací turistů v těchto oblastech. Lisabon vykázal nejvyšší počet pracujících v roce 2009. Na ostrově Madeira bylo nejvíce zaměstnaných v roce 2005 a naopak nejméně v roce 2010, kdy ostrov zastihly ničivé záplavy. Nejnižší zaměstnanost v ubytovacích zařízeních je registrována v provincii Alentejo. Tato oblast je spíše polopoušť nabízející pouze jediné významné místo, historické město Évora. Jelikož tato oblast nabízí opravdu suché a teplé počasí, koncentrace turistů i obyvatel je zde velmi nízká a proto zde není potřeba ani vysoká zaměstnanost v ubytování.

44

Počet zaměstnaných v ubytovacích zařízeních v Portugalsku 48000 47500 47000 46500 46000 45500 45000 44500 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet zaměstnaných

Graf č. 6: Počet zaměstnaných v ubytovacích zařízeních v Portugalsku 2005 – 2010 [12]

Jak můžeme vidět i na tomto grafu, nejnižší zaměstnanost v ubytovacích zařízeních byla v roce 2009, kdy do země přicestovalo i velmi nízký počet turistů. Cestovní ruch v Evropě byl v tomto roce zasažen finanční krizí, kdy turisté šetřili a nevyjížděli tolik na dovolené.

Počet zaměstnaných v ubytovacích zařízeních podle regionů 20000 15000 10000 5000 0 2005

2006

2007 Algarve

Lisabon

2008

2009

2010

Madeira

Graf č. 7: Počet zaměstnaných v cestovním ruchu podle regionů v letech 2005 – 2010 [12]

45

2.3 Zaměstnanost v jednotlivých ubytovacích zařízeních Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních v letech 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Souhrn

45.114

44.733

46.176

47.664

46.154

47.452

Hotely

27.746

27.540

28.224

29.553

29.745

28.599


4.783

4.980

5.143

5.378

4.857

5.024

Turistické apartmány

2.825

2.758

3.029

3.117

2.739

2.611

Bungalovy

1.739

1.416

1.639

1.740

1.634

1658

Pousadas

1.006

954

904

917

850

836

252

270

335

332

326

Penziony

5.000

5.085

5.080

4.760

4.323

Hostince

1.763

1.731

1822

1.867

1.680

Motely

8.724

Tabulka č. 7: Zaměstnanost v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2010 [12]

Nejvíce pracujících osob v cestovním ruchu bylo v hotelích, ve kterých byla zároveň i nejvyšší kapacita lůžek a koncentrace hostů v Portugalsku. Průměrný počet zaměstnaných v hotelích dosahoval v letech 2005 – 2010 hodnoty 28.568, což tvoří 61,8 % na celkové zaměstnanosti v ubytovacích zařízeních v zemi. Zaměstnanost v hotelích je ovlivněna kategorií tohoto ubytování. V kvalitnějších hotelích se 4* a 5* je zaměstnáno více pracujících pro vyšší kvalitu služeb a větší komfort hostů, naopak v méně hvězdičkových hotelích je zaměstnán jen potřebný počet zaměstnanců pro chod hotelu. Velký počet zaměstnaných byl také v penzionech a v hotelových apartmánech, které jsou zároveň také jedny z nejoblíbenějších pro přenocování turistů v Portugalsku.

46

3 Roční příjmy z cestovního ruchu v Portugalsku Příjmy z cestovního ruchu jsou velmi podstatnou součástí nejen státního, ale také místních rozpočtů v Portugalsku. Devizové příjmy ale nemusí růst stejně rychle, jako narůstá počet příjezdů turistů do země. Tento fakt může být způsoben nárůstem méně utrácejících turistů v zemi nebo nevyužíváním tuzemských hotelů a dalších hromadných zařízeních. To znamená, že turisté si mohou služby zakoupit přes internet výhodněji, než by je zakoupili na místě. Přínosem pro příjmy by bylo nejen více bohatších turistů z jiných zemí (např. Japonsko, Čína, Rusko a další), ale také ochota těchto turistů nakupovat služby v místě pobytu nebo v místních cestovních kancelářích.

Příjmy z cestovního ruchu v letech 2005 - 2010 7,8 7,6 7,4 7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,2 6

7,61 7,33

7,44

6,92 6,65 6,37

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Příjmy z cestovního ruchu (v mld. eur)

Graf č. 8: Příjmy z cestovního ruchu v letech 2005 – 2010 (v mld. eur) [12]

Jak si můžeme povšimnout na tomto grafu, příjmy z cestovního ruchu se od roku 2005 zvyšovaly až na rok 2009, kdy příjmy poklesly na hodnotu 6,912 mld. euro, což je o 7 % méně než v roce 2008. Pokles v příjmech z turismu v roce 2009 byl způsobem hospodářskou a finanční krizí, která v tomto období ovlivnila cestovní ruch v celé Evropě. [1]

47

Nejvyšší příjmy zaznamenal rok 2010, kdy přicestovalo i nejvíce návštěvníků a v Portugalsku celkově utratili 7,62 miliard euro. Oproti poklesovému roku 2009 se tak příjmy z cestovního ruchu zvýšily o 10 %. Příjmy z cestovního ruchu ale také příznivě působí na HDP Portugalska. Celkově tyto příjmy představují cca 8 % HDP. Nejvíce se na něm podíly příjmy z turistiky v roce 2007, které tvořily 10,4 %. [12] Na těchto příjmech se podílí zejména ekonomická činnost cestovních kanceláří, hotelů, leteckých společností a dalších podobných služeb v cestovním ruchu v Portugalsku. [14] Já se v této kapitole budu věnovat zejména zdrojovým zemím podílejících se na příjmech z cestovního ruchu v Portugalsku během let 2005 – 2010 a tyto jednotlivé roky budu vždy porovnávat s roky předešlými. Těmito zeměmi jsou Španělsko, Spojené království, Francie a Německo z Evropské Unie, poté Spojenými státy Americkými a Kanadou z Ameriky a Japonskem z asijského kontinentu.

3.1 Příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 Příjmy 2004

Příjmy 2005

6,1955

6,1986

Spojené království

1,5357

1,5396

Francie

0,8926

0,9105

Španělsko

0,8541

0,9027

Německo

0,7012

0,7535

Spojené státy Americké

0,2129

0,1876

Kanada

0,0988

0,0795

0,0507

0,0316

Souhrn Evropská unie

Amerika

Asie Japonsko

Tabulka č. 8: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 (v mld. eur) [16]

Podle dat získaných z portugalského vládního úřadu pro cestovní ruch, v roce 2005 turisté v Portugalských oblastech celkově utratili 6,1986 miliard euro, což bylo přibližně o 0,1 % více než v předchozím roce 2004. Do těchto příjmů nejvíce přispěli návštěvníci z Evropské unie, a to především ze Spojeného království s 24,8 %, Francie s 14,7 % 48

a Španělska s 14,5 % z celkové sumy. Angličtí turisté jsou v Evropě jedni z nejvíce utrácejících turistů, a proto jsou i v zemi předními tvůrci příjmů z turistiky. Španělé a Francouzi se podílí na celkových příjmech díky jejich blízkému umístění k Portugalsku a díky jejích společenské podobnosti. Turisté z amerického kontinentu utratili v Portugalsku 268,8 mil. euro a podíleli se tak na těchto celkových příjmech pouze 4,3 %, a to především návštěvníci ze Spojených států amerických. Do Portugalska cestují ale také turisté z Brazílie, kteří sdílejí s Portugalci jejich jazyk i některé jejich společenské zvyky. I turisté z České republiky se podíleli na celkových výnosech z turistiky v roce 2005, ale pouhými 8,008 miliony eury. [16] Pro české turisty zatím ještě Portugalsko není moc frekventovaná destinace, Češi se spíš orientují na sousední Španělsko, Itálii nebo Řecko. Hotelový management a podobné zařízení v roce 2005 vykázaly celkové příjmy v hodnotě 1,589 miliard eur a příjmy z ubytování v hodnotě 1,06 miliard eur. V porovnání s rokem 2004, vzrostly celkové výnosy z ubytovacích zařízení průměrně o 4,52 %. Největší příjmy obou indikátorů reprezentuje zejména oblast Algarve, hlavní město

Lisabon

a

ostrov

Madeira.

[12]

Tyto

destinace

jsou

samozřejmě

i nejoblíbenějšíma destinacemi turistů cestujících do Portugalska, proto jsou tyto příjmy z nich ty nejvyšší.


Příjmy 2006

6,1986

6,6719


1,5396

1,6140

Francie

0,9105

0,9792

Španělsko

0,9027

0,9704

Německo

0,7535

0,8334


0,1876

0,2762

Kanada

0,0795

0,0884


Amerika

Asie 49

Japonsko

0,0316

0,0288


Jak můžeme vidět v této tabulce, příjmy z cestovního ruchu v Portugalsku se v roce 2006 opět zvýšily, a to o 7,6 % více než předchozí rok 2005. Na těchto příjmech se opět nejvíce podíleli návštěvníci ze Spojeného království, Francie a Španělska. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán u Amerických turistů, kteří se na celkových výnosech podíleli 276,2 mil. eury. Američané z globálního hlediska patří mezi nejvíce utrácející turisty a v Portugalsku mohli nejvíce utrácet především v golfových střediscích, nebo na Madeiře či Azorských ostrovech, které mají relativně blízko přes oceán. I Čeští turisté v Portugalsku v roce 2006 utráceli více než předchozí rok 2005 a na příjmech z turistiky se podíleli 10,13 miliony eury. [16] Na tomto nárůstu je vidět, že Češi měli už větší podvědomí o Portugalských destinacích a že se rozhodli do pobytu zde investovat více svých peněz, ať už za účelem dovolené, návštěvy známých, přátel či příbuzných, nákupů nebo obchodních cest. V roce 2006 Portugalští hoteliéři zaznamenali celkové příjmy v hodnotě 1,7415 mld. eur a příjmy z ubytovacích činností v hodnotě 1,1532 mld. eur. Nárůst byl registrován zejména v severním regionu Norte o 11,4 %, v hlavním městě Lisabon o 12,3 % a v pobřežní oblasti Algarve o 9,6 % na celkových příjmech. [12] Region Norte přilákal turisty především díky městu Porto a vesnici Pinhao, kde se produkuje nejlepší portské víno. Město Lisabon i region Algarve zaznamenaly v roce 2006 větší počet turistů, a proto se také zvýšily příjmy z jejich přenocování v zemi.


Příjmy 2007

6,6719

7,4021


1,6140

1,7901

Francie

0,9792

1,1299

Španělsko

0,9704

1,1013

Německo

0,8334

0,8884


50

Amerika Spojené státy Americké

0,2762

0,2981

Kanada

0,0884

0,0935

0,0288

0,0246

Asie Japonsko


Rok 2007 byl ve výnosech z cestovního ruchu ještě úspěšnější, a to o 10,8 % více než předešlý rok 2006 a zahraniční turisté v Portugalsku utratili celkově 7,4021 miliard eur. Největší podíl na těchto výnosech měli turisté z Francie a ze Španělska, jejichž příjmy z turistiky se zvýšily na více než 1 mld. eur. To značí větší oblibu u těchto turistů a větší ochotu utrácet v Portugalsku, ať už s motivem dovolené, lázeňských pobytů, obchodních cest nebo nákupů. I v roce 2007 čeští turisté vydali opět více peněz, a to 13,253 milionů eur. [16] Tato hodnota je o cca 40 % vyšší než v předchozím v roce 2006 a svědčí o tom, že se Portugalsko pro Čechy stalo oblíbenější destinací a že zde byli ochotni utrácet své peníze. Za hotelový management bylo v roce 2007 prezentováno 1,944 miliard eur celkových příjmů a 1,302 mld. eur z ubytovacích činností. Úhrnné výnosy tedy vzrostly o 11,2 % oproti předešlému roku 2006. Největší podíl na těchto příjmech zaznamenali opět oblasti Algarve, město Lisabon a autonomní oblast Madeira. Tyto oblasti zaznamenávají největší příjmy v oblasti ubytování díky velké oblibě turistů v těchto destinacích nocovat, a to zejména v tříhvězdičkových hotelích. [12] Průměrný výnos za disponibilní pokoj byl v tomto roce 31,6 euro, což byla také nejvyšší hodnota za během let 2005 – 2010. Nejvyšší průměrná ziskovost byla naměřena ve městě Lisabonu s 47,7 eury a na ostrově Madeira s 35,7 eury za pokoj. [12] Tento ukazatel přímo souvisí s celkovými výnosy z ubytování a tzn., že čím větší jsou průměrné tržby za pokoj, tím jsou vyšší i příjmy z cestovního ruchu.

51


Příjmy 2008

7,4021

7,4401


1,7901

1,6404

Francie

1,1299

1,2006

Španělsko

1,1013

1,0812

Německo

0,8884

0,8076


0,2981

0,2380

Kanada

0,0935

0,0911

0,0246

0,0236

Souhrn Evropská Unie

Amerika

Asie Japonsko


Jak nám znázorňuje tato tabulka, příjmy z cestovního ruchu v Portugalsku se opět v roce 2008 zvýšily, i když pouze o 0,6 % oproti roku 2007, a zahraniční návštěvníci v zemi úhrnně utratili 7,4401 miliard eur. I když se celkové výnosy zvýšily oproti předešlému roku, příjmy ze zdrojových zemí jako Spojené království, Španělsko nebo Francie se naopak snížily. Navýšení ale zaznamenaly příjmy turistů z Švédska, Holandska nebo Finska. Turisté z těchto zemí zde mohli trávit například letní dovolenou, vyjet si na poznávací zájezd nebo okusit populární golfové rezorty v oblasti Algarve. Turisté z České republiky v tomto roce utratili 16,393 milionů eur, což je o 3 mil. eur více než předešlý rok 2007. [16] Jak je vidět, pro české turisty se Portugalsko stalo relativně oblíbenou destinací, do které jich cestuje každým rokem čím dál více a také v ní vynaloží více peněz. Podle Portugalských hoteliérů, v roce 2008 bylo zaznamenáno 1,965 mld. eur celkových příjmů a 1,324 mld. eur příjmů z ubytování. V případě průměrného výnosu za dostupný pokoj v roce 2008, jeho hodnota byla 31,3 eur za pokoj. Největší ziskovost přitom byla naměřena ve městě Lisabon s 46,3 eury a na ostrově Madeira s 36,9 eury za disponibilní pokoj. [12] Mírný pokles tohoto ukazatele oproti předešlému roku může být způsoben menší obsazeností ubytovacích zařízení v destinacích Portugalska. Čím více budou tyto zařízení obsazené, hodnota ukazatele bude stoupat. 52


Příjmy 2009

7,4401

6,9078


1,6404

1,3049

Francie

1,2006

1,2139

Španělsko

1,0812

1,0552

Německo

0,8076

0,7535


0,2380

0,2416

Kanada

0,0911

0,0867

0,0236

0,0161


Amerika

Asie Japonsko


Rok 2009 zaznamenal velký pokles v příjmech z cestovního ruchu v Portugalsku, a to o 7,8 % oproti předchozímu roku 2008. Ale i přes velmi nízké celkové příjmy v tomto roce, jednotlivé příjmy ze zdrojových zemí Spojeného království, Francie a Španělska zůstaly relativně stejné. Všechny tři národy v Portugalsku utratili přes 1 mld. eur. Pokles na celkových výnosech z turistiky byl způsoben finanční krizí, která postihla téměř všechny turistické destinace v Evropě. I návštěvníci z České republiky byli ovlivněni evropskou finanční krizí a v Portugalsku v tomto roce vydali pouze 15,748 milionů eur. Během tohoto roku 2009 hotelový management registroval 1,764 mld. eur celkových příjmů a 1,190 mld. eur příjmů z ubytování. Tyto hodnoty jsou přibližně o 10 % nižší než v předešlém roce 2008 a jsou úzce spojeny s poklesem počtu turistů v zemi způsoben již zmíněnou finanční krizí v Evropě. Jak nám také uvádí portugalský statistický úřad, průměrný výnos za disponibilní pokoj v Portugalsku se v tomto roce pohyboval v číslech 28,1 eur. [12] Nízká hodnota tohoto ukazatele je způsobena nízkou obsazeností ubytovacích zařízení a podněcuje tak i nižší příjmy z ubytování.

53


Příjmy 2010

6,9078

7,6013


1,3049

1,3851

Francie

1,2139

1,3234

Španělsko

1,0552

1,1125

Německo

0,7535

0,7869


0,2416

0,3002

Kanada

0,0867

0,1024

0,0161

0,0176


Amerika

Asie Japonsko

Tabulka č. 13: Příjmy z cestovního ruchu v roce 2010 (v eurech) [16]

Rok 2010 zaznamenal navýšení v příjmech z turistiky v Portugalsku na 7,6013 mld. eur. To je o cca 10 % více než v předešlém poklesovém roce 2009. Během sledovaného období v této práci je tento rok rekordním. Nárůst zaznamenaly příjmy od turistů ze zdrojových zemí nejen z Evropy, ale také z Ameriky nebo Asie. Stále nejvíce utrácejícími zahraničním turisty v Portugalsku jsou Britové. Turisté Portugalsko ale nenavštěvují jen pro jeho pláže, ale také kvůli gastronomii, námořnictví nebo poznávání významných památek. Čeští turisté své příjmy v Portugalsku v tomto roce nezvýšili a na celkových výnosech z cestovního ruchu se podíleli pouze 14,074 miliony eur. Tento pokles mohl být způsoben ještě finanční krizí, kdy se turisté z České republiky báli utrácet své peníze. Podle portugalského statistického úřadu, hotelový management v Portugalsku v tomto roce zaregistroval 1,808 miliard eur celkových příjmů a 1,226 miliard eur příjmů z ubytování. Oproti roku 2009 vykazují tyto hodnoty průměrné navýšení 2,75 %. Jak tomu bývalo i v předchozích letech, nejvyšší účast na těchto výnosech měl region Algarve a hlavní město Lisabon, které jsou turisty nejvíce navštěvovány a tedy zde i nejvíce turistů přespává.

54

Průměrné tržby za disponibilní pokoj v tomto roce byly 28,3 euro, což je o 0,3 euro více než v předchozím roce. Nejvyšší průměrnou ziskovost zaznamenalo hlavní město Lisabon se 40,8 euro za pokoj a oblast Algarve s 29,7 eury za pokoj.[12] Hodnota tohoto ukazatele je způsobena především nižší počtem přenocování turistů v ubytovacích zařízeních v zemi, a to především na ostrově Madeira, který byl v únoru 2010 zasažen ničivýma záplavami.

55

Závěr Portugalsko – země temperamentu, historických památek, architektonických skvostů, bujné vegetace, krásných pláží, dobrého jídla i vína. V této zemi se najde pro každého něco – krásné pláže a bohaté zábavní i sportovní vyžití pro rodiny s dětmi, poklidná letová střediska či historické památky pro seniory, bujaré noční zábavy pro mladé, ale i romantické pláže a hotýlky pro páry na líbánkách. Portugalsko má vynikající potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. I když návštěvnost země v posledních letech o hodně vzrostla, pořád je tento přímořský stát trochu opomíjen. A právě i z tohoto důvodu jsem se rozhodla této zemi věnovat ve své bakalářské práci a zanalyzovat význam cestovního ruchu na ekonomický sektor této země. Podle výsledků analýzy, nejčastějším zahraničním návštěvníkem Portugalska je turista ze Spojeného království ve věku od 45 let a více, který do země přicestoval s motivem strávení dovolené. Analýza cestovního ruchu provedená v praktické části práce nám ukazuje, že během sledovaného období 2005 až 2010 počet návštěvníků země vzrostl, a to o cca 15 %. V roce 2010 přitom tento počet dosáhl 13,54 mil. turistů. Portugalsko se počtem turistů v zemi umisťuje přibližně na 18. místě světového žebříčku nejnavštěvovanějších zemí. [17] Nejpopulárnější destinací pro turisty je přímořská oblast Algarve významná pro golfová střediska, hlavní město Lisabon populární pro historické památky a ostrov Madeira význačný pro svoji celoroční sezónu. Dalším ukazatelem hodnotící význam cestovního ruchu je zaměstnanost v tomto sektoru. Jak bylo zjištěno na základě dat z portugalského statistického úřadu, nejvíce zaměstnaných v tomto průmyslu bylo v roce 2008, a to přesně 328 tis. osob. Tento počet reprezentují zaměstnané osoby v cestovních kancelářích a agenturách, v ubytovacích i stravovacích zařízeních, na letištích a v dalších zařízeních zajišťující služby turistům.

Cestovní ruch v Portugalsku se na celkové zaměstnanosti podílí

přibližně 6 – 7 %, ale ovlivňuje také ostatní odvětví země jako doprava, bankovnictví, komunikace aj. Významným ukazatelem výkonnosti cestovního ruchu jsou také příjmy právě z tohoto odvětví. Podle údajů získaných z vládního úřadu Portugalska, příjmy z turismu vzrostly o cca 18 % během sledovaného období 2005 až 2010 a nejvyšší hodnoty dosáhly právě 56

v roce 2010, a to 7,6 mld. eur. Podle analýzy do celkových příjmů z turismu nejvíce přispívají turisté ze Spojeného království, Španělska a Francie, kteří jsou zároveň i nejpočetnějším turisty v zemi. Tempo růstu příjmů z cestovního ruchu a počtu návštěvníků je tedy relativně vyrovnané. Pro příjezd více turistů se Portugalsku nejvíce vyplatil rozvoj golfových rezortů, který láká díky své celoroční sezóně zejména bohatší klientelu. Pro turisty je ale také velmi populární ostrov Madeira, který je perfektním volbou nejen pro relaxační dovolenou, ale také pro sportovní vyžití v podobě windsurfingu, potápění, lyžování na vodě a další. Země přitahuje turisty ale také svojí gastronomií, zejména výborným portským vínem, nebo bujnou vegetací. Proto si myslím, že Portugalsko má dostatečný potenciál pro cestovní ruch. Zaměřit by se ale mělo na zlepšení infrastruktury CR, partnerství mezi jednotlivými subjekty CR nebo na zkvalitnění služeb pro zákazníky. Budoucí vývoj cestovního ruchu v Portugalsku může být ovlivněn současnou ekonomickou krizí, ve které se země nachází a podle některých kritiků je země dokonce přirovnávána k Řecku. Země ale dostala půjčku od evropského záchranného fondu EFSF a jejich státní dluh se tak už neprohlubuje. I přes krizi ale turismus v zemi nestagnuje, ani nepadá. Naopak se příjmy z turismu v roce 2011 zvýšily o 7,2 % více než v předchozím roce 2010. Devizové příjmy (neboli příjmy od zahraniční klientely) jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu. O zemi navíc projevuje větší zájem Rusko nebo některé země Jižní Ameriky.

57

Seznam použité literatury: Tištěné publikace: DUNLOP, Fiona. Portugalsko. Brno : Computer press, a. s. , 2007. 271 s. ISBN 97880-251-1627-2. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch. První. Praha 1: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168948-3. KING, John. Portugalsko. Praha 3 : Svojtka & Co., 2004. 498 s. ISBN 80-7237-898-8. ST. LOUIS, Regis. Portugalsko. Praha 3 : Svojtka & Co., 2008. 498 s. ISBN 978-807237-678-8. SYMINGTON, Martin. Portugalsko. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. 496 s. ISBN 0-7513-0406-9.

Internetové zdroje: [1]

Portugalsko. In Zahraniční obchod [online]. Praha : CzechTrade, 1997 - 2011, 2011 [cit. 2011-11-26]. Dostupné z WWW: .

[2]

Portugalsko - Turistické lokality. In Portugalsko.info [online]. Praha 1 : Marco Polo Int., 2008 - 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: .

[3]

Portugalsko. In Turistika.cz [online]. 2007 - 2011 : Turistika.cz s.r.o., 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: .

[4]

Portugalsko [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Portugalec. Dostupné z WWW: .

[5]

Portugalsko (Portugalská republika). In Tripzone.cz [online]. Praha 6 : TripZone.cz , 2008 - 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: .

58

[6]

Portugal-Live.net [online]. 2000 - 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: .

[7]

Portugalské velvyslanectví v České republice [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Portugalsko. Dostupné z WWW: .

[8]

Státní symboly Portugalska. In Portugalsko [online]. Faro : Honorární Konzulát České republiky ve Faru, 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: .

[9]

Portugalsko. In Regionální geografie [online]. Praha : Zemepis.com, 2002 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: .

[10] Schooling and Education. In AngloInfo [online]. Oxfordshire : AngloINFO Limited., 2000 - 2011 [cit. 2011-12-11]. Dostupné z WWW: . [11] Grutas de Mira De Aire. Galeria de Images [online]. Mira De Aire,2008 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z WWW: . [12] Statistics Portugal: Press Releases [online]. Lisboa, 2000 - 2012 [cit. 2012-0407]. Dostupné z: http://www.ine.pt [13] Nezaměstnanost v Portugalsku vystoupala na rekordní úroveň. Novinky.cz [online]. 6.12.2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/259314-nezamestnanost-v-portugalskuvystoupala-na-rekordni-uroven.html [14] Portugal Economic Impact Report. In: WTTC [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.wttc.org/research/economic-impact-research/countryreports/p/portugal/ [15] Mistrovství Evropy ve fotbale Portugalsko 2004. Fotbalová historie [online]. 2004 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.fotbal-historie.7x.cz/2004portugalsko

59

[16] Receitas. Turismo de Portugal [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.turismodeportugal.pt/Portugu%C3%AAs/ProTurismo/estat%C3% ADsticas/quadrosestatisticos/receitas/Pages/Receitas.aspx [17] Tourist arrivals (2007) by country. In: Nation Master [online]. [cit. 2012-0508]. Dostupné z: http://www.nationmaster.com/graph/eco_tou_arr-economytourist-arrivals&date=2007

Nepoužité knižní zdroje: INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-15694. MALÁ, V. et al. Základy cestovního ruchu. Praha: VŠE, Fakulta mezinárodních vztahů, 2002. ČECH, J.: Malá encyklopedie cestovního ruchu. IDEA SERVIS, Praha 1998. ISBN 1866-041-98 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR 2002. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002.

60

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku Portugalska

Recommend Documents