červen 2009
Zpráva Nadace města Vodňan Chlapci 5. tříd ZŠ Alešova proslavili naše město Jak jde čas v CSP Vodňany Muzeum mlynářského řemesla otevřeno
Frajmana z 1/2008. RM schvaluje Dodatek č. 01/2009 k nájemní smlouvě o nájmu nebytových prostor s MŠ SLUNÍČKO Vodňany s.r.o., Smetanova 902/II, Vodňany. RM schvaluje pravidla pro výběrové řízení na pronájem restaurace Zlatý soudek v č.p. 22/I ve Vodňanech. RM schvaluje uzavření nájemní smlouvy na část pozemku KN p.č. 666/10 o výměře cca 60 m2 v k.ú. Vodňany uzavřené mezi městem Vodňany jako pronajímatelem a manželi Danou a Vladimírem Soumarovými jako nájemci za účelem zázemí okolo rodinného domu za nájemné 5,-Kč/ m2/rok. RM schvaluje uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene k pozemku p.č. 1043/ 35 v k. ú. Vodňany mezi městem Vodňany a panem Jaroslavem Kašparem, bytem Smetanova 1016, 389 01 Vodňany. Předmětem smlouvy je dotčení výše uvedené nemovitosti právem strpění uložení plynové přípojky v rámci stavby „Plynofikace RD Smetanova č. p. 1016, na st. p. č. 1832 v k.ú. Vodňany“ a právem přístupu za účelem opravy a údržby.Věcné břemeno na výše uvedenou nemovitost se zřizuje bezúplatně. RM schvaluje přeřazení bytu č. 6 vel. 3+0 o výměře 105,5 m2 tř.A v domě čp. 1 v ul. Husova ve Vodňanech do třídy bytů „B“. RM schvaluje navýšení zálohových plateb za energie (teplo, elektrická energie, voda) u nájemců nebytových prostor v objektech čp. 22 ul. Dr. Hajného a čp. 116 ul. Jiráskova ve Vodňanech. RM schvaluje uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o kauci s nájemcem pí Annou Bílkovou, na bytovou pokračování na 2. stránce
pokračování na 2. stránce
RADA MĚSTA ROZHODOVALA
·
Vážení spoluobčané, XIX. Vodňanské rybářské dny patří minulosti, ale přece jen se k nim ještě jednou vrátím. Tak jako každoročně, nejsou jen akcí pro rybářské odborníky, ale na své si mohou přijít také laici. Ti si mohou vybrat z bohaté nabídky různých kulturních akcí. Tradicí se již stalo zapojení partnerských měst z Polska, Rakouska i Čech a slovenského mikroregionu Vlára-Váh. Vodňanské rybářské dny byly zahájeny výstavou rybolovné techniky FISHTECH a výstavou fotografií o partnerském městě Zlaté Hory. Poprvé naše městské slavnosti obohatilo také vystoupení pěveckých sborů tří států. Setkaly se zde sbory s různou délkou působení, od polského sboru, který už oslavil 90. výročí svého založení, přes slovenský Hornosúčan s 35letou tradicí, až po vodňanský pěvecký sbor Regina, jehož historie je teprve roční. Přestože toto setkání nebylo přehlídkou a už vůbec nebylo soutěží, myslím, že úroveň všech vystoupení byla vysoká a srovnatelná. Součástí pozvánky na Vodňanské rybářské dny jsou pravidelně taneční soubory. Letos opakovaně, ale z novým programem, přijal pozvání rakouský mužský taneční soubor a nově slovenský dětský folklórní soubor Čajka z Horné Súči. Slovenskou kulturu pak doplnila dechová hudba Skalanka ze Skalky nad Váhou. Již v programu jistě zaujala nabídka vystoupení řeckého tanečního souboru Antigini. Možná, že se mnozí domnívali, že do Vodňan zavítá soubor z Athén či ze Soluně, ale tento soubor přijel z Krnova a vystupoval pod záštitou Řecké obce z partnerského města Zlaté Hory, kde žije výrazná řecká menšina, která stále udržuje tradice svých předků. A jak se Řekové dostali do Zlatých Hor na Jesenicku? V knize „Zlaté Hory v Jeseníkách – letopisy“ Sotirise Joanidise, jednoho ze zlatohorských Řeků, je to popsáno následujícím způsobem: Pokud chceme pochopit emigraci Řeků do Československa a do dalších tehdy lidově demokratických států, musíme se vrátit k počátkům 2. světové války. Dne 28. října 1940 napadla fašistická Itálie Řecko. Tímto začala pro Řecko II. světová válka. Celé Řecko povstalo a řeklo okupaci a italským fašistům své rozhodné NE (Ochi - státní svátek Řecka). Řecká armáda nastoupila do protiútoku, italské útočníky vyhnala ze země a obsadila i polovinu Albánie, odkud Italové zaútočili. Bylo to první vítězství v Evropě v II. světové válce v boji proti fašismu. V dubnu 1941 však vtrhl do Řecka německý wehrmacht, jehož drtivé přesile řecká armáda nemohla odolat – po třech týdnech bojů u Metaxasové linie a u Thermopyl byla nakonec poražena a německá vojska vstoupila do Athén. Dne 30. května 1941 strhl athénský student Manolis Glezos z posvátné Akropole vlajku s hákovým křížem. Dal tak první signál nejen Řekům, ale celé ujařmené Evropě k odporu proti německému militarismu. V září téhož roku byla založena Národní osvobozenecká fronta EAM (Ethniko apelefterotiko metopo) sdružující šest stran, pod jejíž praporem se sjednotil celý národ. Tato organizace pak založila Řeckou národní osvobozeneckou armádu ELAS (Elinikos laikos apelefterotikos stratos), která v partyzánském odboji proti německým a bulharským fašistům prokázala velkou statečnost. 12. října 1944 německá vojska opustila řecké území. Za dobu fašistické okupace zahynulo v tehdy sedmimiliónovém Řecku 640.000 osob na frontách, na moři, v partyzánském odboji, v koncentračních táborech nebo při velkém hladomoru zimy 1941-1942 (jen v Athénách 300.000 osob). Bylo zcela vypáleno na 700 vesnic, zničené domy ve městech, zdevastované železnice, mosty, obchodní a dopravní loďstvo aj. Po osvobození se vrátila z exilu z Káhiry Papandreo-
XIX. Vodňanské rybářské dny obohatilo také vystoupení řeckého souboru Antigoni z Krnova. Taneční soubor vystoupil pod záštitou Řecké obce z partnerského města Zlaté Hory. foto: Ing. Petr Prášek
Rada města přijala dne 11. 5. 2009 následující usnesení: RM schvaluje na základě doporučení pracovní skupiny Programu prevence kriminality přidělení finančního příspěvku z rozpočtu města ve výši 10.000,- Kč občanskému sdružení Prevent na projekt Krizové a kontaktní centrum Strakonice pro rok 2009. RM schvaluje zadání přezkoumání hospodaření města Vodňany za rok 2009 firmě ADEUS Audit, s. r. o., Tábor. RM schvaluje Smlouvu o přezkoumání hospodaření za rok 2009 uzavřenou mezi městem Vodňany a ADEUS Audit, s. r. o., Tábor. RM schvaluje odpis pohledávky ve výši 232,- Kč za Ekologickým právním servisem, občanským sdružením, Tábor – faktura č. 19/2003. RM schvaluje Smlouvu o poskytnutí příspěvku Jihočeského kraje na kofinancování akce prováděné podle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 3.11.2008 mezi Jihočeským krajem, U Zimního stadionu 1952/ 2, České Budějovice a městem Vodňany na: „Odkanalizování Vodňan – Zátiší, Pražák, Újezd a Hvožďany“. RM schvaluje Smlouvu o připojení k distribuční soustavě mezi E.ON Distribuce a.s. a městem Vodňany pro připojení čerpací stanice v Zátiší ve Vodňanech v předloženém znění a Smlouvu o připojení k distribuční soustavě mezi E.ON Distribuce a.s. a městem Vodňany pro připojení čerpací stanice v ul. Bavorovská ve Vodňanech. RM schvaluje provedení výměny oken v budově č.p. 902/II (bývalé jesle) v ulici Smetanova ve Vodňanech v souladu s projektem Jaroslava
SLOVO MÍSTOSTAROSTKY
RADA MĚSTA ROZHODOVALA jednotku tř.“A“ vel. 1+1 (výměra 63,95 m2) v domě čp. 510 v ul. Kampanova ve Vodňanech. Výše nájemného bude činit 74,-Kč/m2/měsíc. Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu určitou od 15.05.2009 do 31.05.2010. RM schvaluje prodloužení nájemní smlouvy o nájmu bytu pro nájemce pí Janu Vacíkovou, a to od 01.05.2009 na dobu neurčitou. RM schvaluje prodloužení nájemní smlouvy o nájmu bytu pro nájemce pí Annu Oračkovou, a to od 14.05.2009 na dobu určitou do 31.05.2010. RM schvaluje po úpravě uzavření nájemní smlouvy na nebytové prostory pro nájemce společnost ONYX 05, s.r.o. Frymburk 188, 382 79 Frymburk. RM neschvaluje snížení nájmu z nebytových prostor u nájemců Ing. Sonntágová, pí Kůtová, p.Kuneš, pí Šílená, pí Zlatohlávková, p.Kozel, pí Plundrichová, pí Černá RM v návaznosti na vyhlášku o pořádání veřejných produkcí schvaluje pořádání veřejné produkce vystoupení kapel na sportovním areálu Blanice ve Vodňanech dne 15.05.2009 od 11.00 hod. do 24.00 hod. RM schvaluje Smlouvu pojištění odpovědnosti za škodu uzavřenou mezi Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Templová 747, 110 01 Praha 1 a městem Vodňany. RM schvaluje Pojistnou smlouvu na pojištění majetku města uzavřenou mezi Kooperativa, pojišťovna,a.s., Templová 747, 110 01 Praha 1 a městem Vodňany. RM schvaluje Pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřenou mezi Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Templová 747, 110 01 Praha 1 a městem Vodňany. RM schvaluje Pojistnou smlouvu o havarijním pojištění uzavřenou mezi Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Templová 747,110 01 Praha 1 a městem Vodňany. RM v návaznosti na vyhlášku o pořádání veřejných produkcí schvaluje pořádání veřejné produkce v PIZZA NAT ve Vodňanech dne 15.05.2009 od 21.00 hod. do 24.00 hod. Rada města přijala dne 25. 5. 2009 následující usnesení: RM schvaluje Pravidla pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Vodňany včetně příloh č. l - Žádost o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Vodňany, č. 2 - Vyúčtování finančního příspěvku z rozpočtu města Vodňany, č. 3 - Smlouva o poskytnutí finančního příspěvku z rozpočtu města Vodňany. RM schvaluje na základě provedení výběrového řízení na podlimitní zakázku na stavební práce na akci: „Stavební úpravy místní komunikace ulice Výstavní ve Vodňanech“ zhotovitele: SWIETELSKY stavební s.r.o., Pražská č.p. 495, České Budějovice, IČ: 480 35 599. Současně schvaluje uzavření Smlouvy o dílo na provedení staveních prací na výše uvedenou stavbu: „Stavební úpravy místní komunikace ulice Výstavní ve Vodňanech“ s cenovou nabídkou bez DPH 7.995.639,— Kč, včetně DPH 9.514.810,—Kč. RM schvaluje vypracování projektové dokumentace k žádosti o financování projektu v rámci 5. výzvy programu ROP NUTS II Jihozápad Prioritní osy 02 Stabilizace a rozvoj měst a obcí, oblast podpory 2.5 - Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci a jeho úhradu z prostředků rezervního fondu organizace. RM schvaluje vypracování projektové dokumentace k předloženým stavebním úpravám objektu užívaného CSP Vodňany na adrese Žižkovo nám. 21, 389 01 Vodňany za úhradu s ní spojenou ve výši max. 30 000,- Kč z investičního fondu organizace a realizaci stavební úpravy - výměna zádveří ve vestibulu sídla CSP Vodňany z investičního fondu organizace za cenu max. 160.000,- Kč bez DPH. RM schvaluje návrh kupní smlouvy na pořízení
sušičky, která bude uzavřena mezi CSP Vodňany a p. Jiřím Hoffmannem. K zakoupení sušičky budou použity finanční prostředky z investičního fondu příspěvkové organizace. RM schvaluje uzavření smlouvy o zřízení věcného břemena na část pozemkové parcely č. 684/14 v k.ú Vodňany, na které se nachází komunikace ve vlastnictví města. Smlouva bude uzavřena s vlastníkem uvedené parcely Českou republikou. Věcné břemeno bude spočívat v právu umístění stavby, právu vstupu a vjezdu a právu údržby komunikace. Věcné břemeno bude zřízeno bezúplatně. RM schvaluje vypracování projektu pro územní rozhodnutí na tyto objekty: Cesta 1 – 8, Parkoviště, Odpočívadlo, Altán, Lavičky, Dětské hřiště, Odlesnění terénu, které se nachází v budoucím areálu lesoparku za SRŠ v souladu se studií firmy EKOSERVIS České Budějovice z dubna 2008. RM schvaluje výběrovou komisi pro výběrové řízení na pronájem restaurace Zlatý soudek v č.p. 22/ I ve Vodňanech, v tomto složení: Václav Heřman, Ing. Jiří Kulík, Vladimír Bezděkovský, Josef Kubička, Ing.Martin Šnajdar, Ing. Ivan Svatoš, Ing. Jiří Janšta. RM schvaluje uzavření smlouvy o dílo na rekonstrukci kuchyně v ZŠ Alešova Vodňany s firmou HIKI s.r.o., Chelčice 127, Vodňany, IČ: 45022143. Smlouva bude uzavřena v souladu s nabídkou této firmy ze dne 13.05.2009. RM schvaluje stažení výpovědi z nájmu bytu paní Monice Žigové. Jmenovaná má v současnosti uhrazeny veškeré závazky vůči městu Vodňany. RM schvaluje Dodatek č. 3 k nájemní smlouvě s Česká republika – Ministerstvo vnitra ze dne 31.03.2005 týkající se pronájmu části pozemkové parcely č. 753 v k.ú Vodňany. RM schvaluje uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene k pozemku p.č. 98/1 v k.ú. Křtětice mezi městem Vodňany a paní Markétou Šlemarovou. Předmětem smlouvy je dotčení výše uvedené nemovitosti právem strpění uložení vodovodní přípojky v rámci stavby „Vodovodní přípojka Křtětice č.p. 56 na st.p.č. 56“ a právem přístupu za účelem opravy a údržby. Věcné břemeno na výše uvedenou nemovitost se zřizuje bezúplatně. RM schvaluje předložený návrh na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky p.č. 641/21 a p.č. 631/4 v k.ú. Vodňany mezi městem Vodňany a společností E.ON Distribuce,a.s. se sídlem Lannova 205/ 16,České Budějovice, PSČ 370 49, zastoupené vedoucím Regionálního engineeringu Písek Ing. Václavem Líbenkem a technikem Regionálního engineeringu Písek paní Hanou Žižkovou. Předmětem smlouvy je uložení nového kabelového vedení NN pod názvem stavby ,,Vodňany, zahrada – kabelové vedení NN “ na výše uvedené parcele.Věcné břemeno se zřizuje úplatně, a to za jednorázovou úplatu dle tabulky schválené radou města tj. 1650,-Kč. RM schvaluje Dodatek č.1/2009, k nájemní smlouvě ze dne 20.9.1999 uzavřené mezi městem Vodňany jako pronajímatelem a Městským hospodářstvím Vodňany, spol. s r.o. , IČ:25183222. RM schvaluje prodloužení nájemní smlouvy o nájmu bytu pro nájemce pí Bohumilu Brabcovou na dobu určitou od 01.07.2009 do 30.06.2010. RM bere na vědomí výpověď z nájmu nebytových prostor v objektu čp.22/II v ul. Dr.Hajného ve Vodňanech – nájemce p. Martin Kreuz, zast. hudební skupinu „Marná snaha“. Nájem skončí dle podmínek nájemní smlouvy ke dni 31.08.2009. RM schvaluje Dodatek č. 3 k pojistné smlouvě o havarijním pojištění vozidel uzavřenou mezi Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Templová 747, 110 01 Praha 1 a městem Vodňany.
2
RM v návaznosti na vyhlášku o pořádání veřejných produkcí schvaluje pořádání veřejné produkce 8. Medardův memoriál na Sokolské louce ve Vodňanech dne 13.06.2009 od 11.00 hod do 24.00 hod. a 14.06.2009 od 0.00 hod do 2.00 hod. RM schvaluje smlouvu o přístupu do nálezové databáze AOPK – Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, mezi AOPK ČR a městem Vodňany a pověřuje starostu města jejím podpisem. RM schvaluje Základní škole Vodňany, Alešova 50, okr. Strakonice přijetí daru ve výši 1.000,- Kč na dopravné pro žáky školy. RM jmenuje s účinností od 01.07.2009 Ing. Martu Kodádkovou vedoucí finančního odboru Městského úřadu Vodňany. RM schvaluje s účinností od 01.06.2009 vyřazení bytu č. 5, vel. 2+1, o výměře 87,78m 2 v ul. Bavorovská čp. 83 ve Vodňanech z bytového fondu a uvolněné prostory využít pro rozšíření městské knihovny. PhDr. Alena Cepáková va řecká vláda. Byla koalicí všech stran mimo krajně pravicové. Ve vládě byla EAM zastoupena 6 ministry. Mělo se za to, že vyzbrojená ELAS se stane národní armádou, ale proti tomu vystoupila Anglie. Na Churchilův popud anglický generál Scobie žádal úplné odzbrojení členů levicové Národně osvobozenecké armády a prosadil tzv. „Horskou brigádu“ - vojenský útvar oddaný zájmům monarchie, který nikdy proti fašismu nebojoval. Protesty všech Řeků byly umlčené palbou. Na sto osob bylo zastřeleno a generál Scobie dal bombardovat Athény. EAM musela opustit vládu. Podle dohody se Stalinem z r. 1944 mělo Řecko zůstat pod vlivem Anglie a generál Scorbie toho využil. Vlastně jménem Anglie okupoval Řecko potřetí a dal podporu krajní pravici. Tak začal odpor levicově smýšlejících Řeků proti řecké vládě a Angličanům. ELAS se transformoval v DSE (Demokratikos stratos Elados). První jeho akce byla v únoru 1946 v obci Litochoro u Olympu. Poslední v pohoří Gramos 30. srpna 1949. Řecké osvobozenecké hnutí se proměnilo v občanskou válku proti vládě a poloněmeckému králi Jiřímu II., kterého si Řekové nepřáli. V době občanské války nikdo z hor Gramosu neměl na vybranou, na čí straně bude bojovat. Všichni občané museli podporovat partyzány a vykonávat pro ně různé služby. V roce 1948 situace DSE jednoznačně avizovala blížící se porážku. Vojska pravice s americkými a britskými zbraněmi a jejich penězi vytlačovala partyzány stále více do pohraničních hor a vyřizovala si účty. Soudy, popravy, vězení, to býval úděl zajatých partyzánů a jejich rodinných příslušníků. V občanské válce bylo zabito přes 30 000 obyvatel a zahnáno do exilu přes 80 000 tisíc do východních a několik desítek tisíc osob do západních států Evropy. Nejdříve byly v roce 1948 shromážděny děti, aby se včas dostaly do bezpečí spřátelených států komunistického bloku, zatímco dospělí v Řecku ještě zůstali. Měli bojovat až do konce. Do Československa přijelo v r. 1948 2 800 dětí. Je mnoho svědectví o exodu řeckých emigrantů do Československa a všechny jsou nanejvýš zajímavé a mnohdy i tragické. Dvě výpovědi předkládám. Není důležité, kdo tato svědectví dává, všechna by byla navlas stejná, mnohdy i tragičtější. „Naše skupina odešla z vesnice v horách Gramosu v dubnu 1948. Doprovázely nás mladé vychovatelky, každá z nich se starala asi o dvacet až třicet dětí. Měl jsem devět let, šli se mnou i moji dva bratři a sestra. Albánie se zdála blízko, ale cesta byla hrůzostrašná. Asi pětadvacet kilometrů jsme po cestách necestách zvládali dva dny a dvě noci. Ty děti, co už nemohly chodit, vezli oslíci. Třeba mou sestru, která odmalička trpěla těžkou luxací kloubu. Já dělal hrdinu, na osla bych nikdy nesedl, ale únavou jsem sotva lezl. Pořád jsme hlídali oblohu, jestli neuvidíme letouny, co po nás střílely. Jakmile jsme jen zaslechli něco podezřelého, všechno se rozprchlo do příkopů u stezky a nikdo ani nepípnul. Jenže druhou noc jsme už za tmy rozdělali ohníčky, aby se pro všechny připravilo jídlo a ohřáli se. Najednou zaječela letadla. Nestačili jsme už nic udělat. Letci nás zasypali bombami a střelbou z palubních kulometů. Společně s mou mladší sestřenicí jsme se vrhli za velký balvan. Já z toho vylezl se zdravou kůží, ale ji zasáhla střepina odražená od kamene. Na místě umřela. Zraněným nikdo nemohl pomoct. Cítil jsem
hroznou bezmocnost. Tma, krev, mrtví, zmatek a nářek. Dodnes nechápu, jak řečtí piloti mohli zabíjet řecké děti. Když si na to vzpomenu, málem bych plakal. Jsou rány, které nevyléčí žádný balzám. V Albánii nás přijali ve městě Körce. Místní se k nám chovali pěkně, žili jsme s nimi v rodinách. Sami Albánci žádným bohatstvím neoplývali. Asi po dvou měsících přijely těžké unrácké (UNRRA - United Nations Relief and Rehabilitation Administration) náklaďáky, aby nás odvezly do Maďarska. Horší jízdu jsem už nikdy v životě nezažil. Korba s plachtou byla nacpaná dětmi, které do té doby neviděly ani cestu pro auta, natož pak náklaďák. Všude smrděla nafta. Jelo se s jednou, dvěma přestávkami aspoň deset hodin denně, od rána do tmy, nejméně pět dnů. Večer nám dávali chleba s marmeládou a čaj, ale na jídlo nikdo neměl ani pomyšlení. Silnice plná děr, autem to pěkně házelo. Křičeli jsme, plakali, nikdo nás neposlouchal, muselo se vpřed. Všem nám bylo hrozně zle, zvraceli jsme. Leckdo se počůral i pokálel. Ze mě šla už jen zelená voda. Ztratil jsem zájem o život, všechno mi začalo být jedno. Když jsme dojeli do Jugoslávie a zastavili na noc v nějaké škole, odepsali mě. Už jsem nic nevnímal. Naštěstí se tam objevil zkušený lékař Titovy Národně osvobozenecké armády Jugoslávie a ten mi pomohl. Nějakým způsobem vysál zvratky z mých úst a plic. Zachránil mě a já ani nevím, jak se jmenoval. Všechno mi vykládala naše vychovatelka, když jsem se probral. Přežil jsem to. Nemálo řeckých dětí takové štěstí nemělo. Dojeli jsme do Maďarska a přestoupili do vlaku. To už byla pohoda. Mohli jsme si lehnout a spát. Představte si plný vagón dětí, co spí na lavicích, na zemi i v sítích na zavazadla pod stropem. Kufry jsme neměli, tak jsme si tam lehli my. Transport řeckých chlapců a děvčat přijel na československou půdu. Nejdříve jsme bydleli ve sběrném táboře v Mikulově. Ostříhali nám hlavy a vykoupali nás. Pak následovalo odvšivení tehdy populárním jedovatým, dnes už zakázaným DDT, které nám sypali všude. Na hlavu i za trenýrky. Obrázky z takové očisty se tehdy objevily ve filmovém týdeníku. Z toho prvního období v domovech si vybavuji jen jedno ráno. To jsme jako vždy nastoupili ke vztyčení československé a řecké vlajky. A najednou se dívám, že řecký prapor jde normálně nahoru, zatímco ten československý zůstal na půl žerdi. Teprve později jsem pochopil co to znamenalo: zemřel doktor Edvard Beneš, bývalý prezident. Takže to bylo 4. září 1948. Život v dětských domovech pro mě měl většinou příjemné stránky. Nikdy předtím jsme se neměli tak jako v Československu. Čistě povlečené bílé postele, klidný spánek, nové oblečení, pravidelné jídlo, koupelny s teplou vodou, hračky. Všichni se usmívali, hladili nás po tvářích a vlasech. Zpočátku jsme jejich řeči nerozuměli, ale cítili jsme, že nás mají rádi. Už jsme se nebáli, že nám chtějí ublížit. Na jižní Moravě jsem dlouho nepobyl. Asi po třech týdnech nás odvezli do Lesné u Varnsdorfu, ale mohlo to být i jinam, už opravdu nevím. Není se co divit, řeckých domovů bylo po Československu víc než sto. Já sám se stěhoval osmkrát. Dětský domov, na který do smrti nezapomenu, byl v Kysiblu - Kyselce u Karlových Varů. Ano, tam, kde se stáčí minerálka Mattoni. Bydleli jsme přímo nad tou provozovnou. Domov měl skoro rodinný charakter, protože nás tam nežilo víc než čtyřicet, ale v nedalekém Velichově byly ubytované další řecké děti. Pravidelně jsme se navštěvovali. Taky jsme se hodně stýkali s českými vrstevníky, kteří za námi docházeli. To byl nejpřirozenější způsob, jak se naučit česky. Ani mi nepřišlo, že se učím nějaký nový jazyk. S českými kluky a děvčaty jsme se vždycky nějak dohodli. Oni česky, my řecky, a pak do naší řeči začala pronikat první česká slůvka. Taky jsme hodně zpívali, napůl česky - napůl řecky Tenkrát ještě frčely Masarykova oblíbená Ach, synku, synku a taky slovenská lidová, tancuj, vykrúcaj. Jé, už nikdy potom jsem se nenazpíval jako tehdy. Všichni nás chválili a nadšeně tleskali a my se nadýmali hrdostí, jak krásně umíme česky. Kromě toho jsme ale měli pravidelné hodiny řečtiny. Abychom jako nezapomněli rodný jazyk. Dodnes umím řecky psát, číst i mluvit. Akademická řečtina asi vypadá jinak, ale co víc může chtít obyčejný vesničan. V září 1951 jsem nastoupil do základní školy v Bílé Vodě u Javorníka. Protože jsem už skoro každé-
mu rozuměl, poslali mě rovnou do šesté třídy. Do prvního až pátého ročníku jsem nikdy nechodil. V Řecku jsem za války do školy také nechodil. Sedmou třídu jsem navštěvoval v Loučné nad Desnou a osmou v Chrastavě u Liberce. Stěhovali jsme se podle potřeby, ale jak strava, tak ubytování bylo vždycky, aspoň podle mého tehdejšího chápání, luxusní. Postupem času jsem se se sourozenci rozloučil. Nejstarší bratr šel studovat filozofickou fakultu, sestra zdravotnickou školu, a nejmladší bratr odešel na gymnázium do Lipníku nad Bečvou. Dnes je docentem v Brně. V patnácti letech mi v dětském domově řekli, že půjdu studovat na elektrotechnickou průmyslovku do Rožnova pod Radhoštěm. V únoru 1956 jsem studium opustil. Osm let jsem žil po internátech mezi cizími, táhlo mě to k mamince, tátovi, sestře a bratrům. Když jsem byl u rodiny, vyvstal problém, co se sedmnáctiletým klackem. Řešení existovalo jen jedno – práce v lese. Byl jsem pěkný pořízek a manipulace se sekyrou nebo pilou mi nevadila. Dokonce jsem dostal jednomužnou motorovou pilu značky STIHL a stal jsem se dřevorubcem. Strašná dřina, ale vydělávali jsme na tehdejší dobu pohádkové sumy – až tři a půl tisíce korun. Teprve o nějaký rok později jsem šel studovat Lesnickou mistrovskou školu. Po absolvování školy jsem čtyřicet let organizoval práce lesních dělníků…“ Teprve po rozpuštění komunistického odboje a konci občanské války v druhé polovině r. 1949 odešlo z Řecka přes 80 tisíc dospělých politických emigrantů. Z albánských přístavů přes Středozemní moře do SSSR 35 tisíc osob, ostatní do Maďarska, Bulharska a Rumunska. Do Polska a dokonce i do Německé demokratické republiky pluly lodě plné hladových řeckých uprchlíků přes Gibraltar a Lamanšský průliv. Do Československa přijížděli přes Polsko nebo vlakem z Maďarska. Přijelo jich kolem 12,5 tisíc. Ještě však trvalo i několik let, než se přes Červený kříž rodiče mohli spojit s dětmi. Děti byly v Československu, ale rodiče v Taškentu nebo v jiném lidově demokratickém státě, nebo naopak. Na podzim 1949 přijeli do Zlatých Hor první dospělí Řekové. „…Ještě než skončila občanská válka, tak jsem byl monarchistickým vojskem zatčen. Zajali mě právě ve chvíli, kdy jsem partyzánům odvážel na oslu potraviny, cigarety a jiné. Postavili mě před vojenský soud a měl jsem štěstí, že mě odsoudili jen na dva měsíce vězení. Jiné za to stříleli. Když mě pustili, nezbylo mi nic jiného než se k partyzánům dát. Po skončení bojů o Gramos jsem se ženou utekl (jako mnoho jiných) do Albánie. Naštěstí nebyla daleko a tak jsme tam zahnali i ovce a kozy. Tato malá země neměla čím krmit své, natož aby uživila desetitisíce uprchlíků. Část stáda jsem prodal i se psem, ale ostatní jsem odevzdal obci. Dodnes mám o tom potvrzení. Po krátké době jsme nasedli na albánské nebo ruské lodě a pluli. Ve dnech jsme kvůli utajení byli zavřeni jako dobytek v podpalubí a jen na noc jsme směli na palubu nadýchat se čerstvého vzduchu. Středozemním mořem jsme pluli k Gibraltaru, pak podél atlantského pobřeží přes Lamanšský průliv. Většina lodi přistávala ve východoněmeckých a v polských přístavech. O svých dětech jsme věděli, že žijí v Československu, ale nevěděli jsme, kde to Československo je. Moje žena však říkala: “Ať jsou třeba na kraji světa, hlavně, že žijí.“ Když jsme koncem listopadu vystupovali z lodě v polském Gdaňsku, ani jsme netušili, kde jsme. Podle toho, jaká nám byla zima, mysleli jsme, že ve Finsku nebo v Dánsku. Z lodě nejprve vynesli mrtvé a zubožené a pak se hnuli ti, kteří mohli chodit. V přístavních hangárech byly pro nás připravené palandy, jídlo i nějaké oblečení. Po několika dnech nás posadili na vlak a jeli jsme Varšava - Krakov - Ostrava. Jeli jsme sice na jih, ale že by bylo tepleji, to ne, byl listopad. V Ostravě jsme přesedli do tří dřevěných vagónů, které táhla ustaraná lokomotiva mezi nějaké kopce. Jeli jsme na Opavu, Krnov až do Zlatých Hor. Těsně před vánocemi devětačtyřicátého roku jsme přijeli do Horního Údolí. Naše začátky v naprosto cizí zemi byly tvrdé. Z Řecka jsme utekli skoro nazí, o všechno jsme přišli. Tady jsme dostali opuštěné baráky po odsunutých Němcích. Dřevěná stavení byla polorozpadlá a kompletně vykradená. Já jsem nastoupil jako dřevorubec do lesa. Své děti, které byly v domovech, jsme spatřili až za hodně dlouho. Nemohli jsme za nimi jezdit, dokud jsme si nevydělali nějaké peníze a nedostali se z nejhoršího. Byla tu i jazyková bariéra. Naučili jsme se
3
sice česky, ale my, co jsme byli starší, nikdy dobře. Často jsme si s dětmi psali, o ně jsme strach neměli. Věděli jsme, že takový přepych, kterým je zahrnovali v domovech, bychom jim nemohli poskytnout. Když jsme poprvé přišli do Dolního Údolí, bylo nám smutno. Vesnička už byla zasypaná hromady sněhu, brzy se stmívalo. Ženy v černých šatech věčného smutku a s černými šátky na hlavách seděly s dětmi na zavazadlech s několika kousky ošuntělých šatů, plakaly a čekaly, až jim komisaři přidělí domek. Jejich muži často zůstali bůhvíkde, někteří padli v boji. Z teplých oblastí Evropy jsme přišli do jednoho z nejstudenějších míst Moravy a Slezska. S námi přišli také staří a nemocní. Češi nás přijali, dali nám vzdělání a pocit bezpečí. Z češství jsme si vzali to, co se nám líbilo, to, co šlo naroubovat na řeckou podstatu. Za to jsme jím pomohli pohraničí severní Moravy vybudovat a znovu oživit. Možná se jednou moje děti vrátí do Řecka, ale svou životní cestu si budou muset najít sami. Snad ji budou mít méně dobrodružnou než moje generace…“ V r. 1949, právě před Vánocemi, umístila československá vláda do oblasti mezi Opavou a Šumperkem nové obyvatele - Řeky. Většina z nich přijela bez zavazadel. Krnov, Albrechtice, Dívčí Hrad, Osoblaha, Zlaté Hory, Jeseník, Šumperk a okolní vesnice, prázdné po odsunutých Němcích, se zaplnily řeckými osadníky. Do Dolního a Horního Údolí a na Rejvíz přišlo kolem sto padesáti rodin, tj. přes 450 osob. Těžkosti? Ano, byly a ohromné. Jazyková bariéra, změna návyků. Řekové z feudálních poměrů přišli do vyspělé průmyslové země. Také k dospělým se však Československo zachovalo tak, jako k jejich dětem. Doslovně je přijalo nejen do náruče, ale i přátelsky je v této náruči stisklo a ohřálo. A čas plynul. Za padesát let se zde Řekové dobře přizpůsobili a je možné zodpovědně říct, že v tomto pohraničním kraji udělali kus práce. Jen se jim stýskalo po vlasti, po teplém podnebí. Sice při sčítání lidu, jako národnostní menšina nebyli evidováni, ani nevím proč, snad se předpokládalo, že tu budou jen krátce. Fakt je ten, že jestli Řeky neuznaly sčítací archy jako národnostní menšinu, uznaly je hřbitovy. Ať v Krnově, ve Zlatých Horách, v Jeseníku, Šumperku, i v zastrčených vesničkách severní Moravy, všude najdete náhrobky, které oznamují prastarou matkou evropských jazyků - řečtinou, že zde leží nejeden z politických emigrantů, který se nestačil vrátit do své vlasti - do teplého, slunného Řecka. Po pádu junty v Řecku a po demokratických volbách v r. 1974 se ustanovila Řecká demokracie (oficiální název Řecka) a nová demokratická vláda vyhlásila pro všechny účastníky partyzánského odboje z let 1946 - 1949 amnestii. Návrat do vlasti byl další strastiplnou cestou pro všechny Řeky žijící už roztroušeně po Československu. Navrátilci nakládali vagóny, kupovali klavíry, aby je v Řecku mohli výhodně prodat a zpeněžit dlouholetou práci, ale stejně šli do nejistoty. Ještě po dvaceti letech Řekové z Řecka říkají přistěhovalcům z Čech - Češi (Cechos). A jak se mají ti, co se vrátili domů? Naštěstí československé školství je připravilo do života velmi dobře. Obzvláště se v Řecku uchytili řemeslníci a lidé s vyšším vzděláním. V r. 1985 zbylo v Československu jen asi pět tisíc Řeků a v r. 2003 je v Čechách a hlavně na Moravě jen kolem dvou a půl tisíce. Ty tam jsou doby, kdy Řeků mezi Ostravou a Šumperkem žilo na čtrnáct tisíc. Ve Zlatých Horách v roce 2003 žije kolem 100 obyvatel, kteří se hlásí k řecké národnosti, ale většina z nich již má české občanství. V České republice si řecká národnostní menšina založila v roce 1995 svou organizaci, která se nazývá Asociace řeckých obcí v České republice. Tato pak pořádá zábavy, různá školení, stará se o to, aby se řecké děti naučily rodný jazyk a je napojena na řecké velvyslanectví. Přestože vysvětlení exodu Řeků do Československa je poněkud delší, doufám, že vás zaujalo, stejně jako vystoupení řeckého souboru spolu s ochutnávkou řeckých specialit. Až pojedete do Zlatých Hor, nezapomeňte zajít na místní hřbitov. Stojí za to postát a zamyslet se. Vedle sebe zde spí věčným spánkem původní obyvatelé – Němci i pováleční přistěhovalci – náhrada za odsunuté Němce: Češi, Slováci z Oravy a z východního Slovenska, osídlenci z Rumunska, reemigranti z Maďarska, volyňští Češi i emigranti z Řecka. A vězte, že se vůbec nehádají, ani neperou! PhDr. Alena Cepáková
Výsledky voleb do Evropského parlamentu ve dnech 5. - 6. 6. 2009 ve Vodňanech celkem 11
Okrsky zpr. 11
v% 100.00
Voliči Vydané v seznamu obálky 5 298 1 340 Strana
číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
název Libertas.cz Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. Věci veřejné Občanská demokratická strana Suverenita Volte Pr.Blok-www.cibulka.net Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Česká str.národ.socialistická Evropská demokratická strana Strana svobodných demokratů Demokratická Strana Zelených Česká strana národně sociální Národní strana SDŽ-Strana důstojného života Humanistická strana Moravané Spojení demokraté-Sdruž.nezáv. Liberálové.CZ Strana demokracie a svobody Nejen has. a živn. s uč. do E. Komunistická str.Čech a Moravy „STAR.A NEZ.-VAŠE ALTERNATIVA“ Strana svobodných občanů SNK Evropští demokraté Balbínova poetická strana Strana zelených Koruna Česká (monarch.strana) Lidé a Politika „Strana soukromníků ČR“ Zelení Dělnická strana NEZÁVISLÍ Česká str.sociálně demokrat.
Volební účast v % 25.29
Odevzdané obálky 1 340
Platné hlasy 1 333
Platné hlasy celkem v% 10 0.75 110 8.25 19 1.42 458 34.35 47 3.52 14 1.05 1 0.07 1 0.07 30 2.25 0 0.00 11 0.82 0 0.00 2 0.15 48 3.60 2 0.15 1 0.07 0 0.00 2 0.15 0 0.00 7 0.52 163 12.22 16 1.20 6 0.45 21 1.57 0 0.00 18 1.35 1 0.07 0 0.00 2 0.15 2 0.15 10 0.75 4 0.30 327 24.53
Dům dětí a mládeže Strakonice, Na Ohradě 417 386 01 Strakonice www.ddmstrakonice.cz Pobočka VODŇANY, Kodádkova 543/II, 389 01 Vodňany
Dům dětí a mládeže Strakonice, Na Ohradě 417 386 01 Strakonice www.ddmstrakonice.cz Pobočka VODŇANY, Kodádkova 543/II, 389 01 Vodňany
PRÁZDNINY V DDM
PRÁZDNINY V DDM
ČERVENEC 2009 ÚTERÝ 7.7.2009 ODPOLEDNE SE ZVÍŘÁTKY - prohlídka zvířat, hry, soutěže - od 13 do 16 h STŘEDA 8.7.2009 SPORTOVNÍ DOPOLEDNE - míčové hry, hry, soutěže - od 9 do 12 h ČTVRTEK 9.7.2009 SPOLEČENSKÉ HRY - společenské hry, deskové hry - od 9 do 12 h PÁTEK 10.7.2009 DOPOLEDNE SE ZVÍŘÁTKY - prohlídka zvířat, hry, soutěže - od 9 do 12 h 13.7. – 17.7.2009 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR – Moje první prázdninové dobrodružství 20.7. – 24.7.2009 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR – Nekonečný příběh 12.7. – 25.7.2009 LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR NA ZÁLESÍ - Filmmánie Bližší informace v DDM Vodňany, 383 382 372,
[email protected]
SRPEN 2009 PONDĚLÍ 24.8. SPORTOVNÍ ODPOLEDNE míčové hry, hry, soutěže od 13 do 16 h ÚTERÝ 7.7.2009 ODPOLEDNE SE ZVÍŘÁTKY prohlídka zvířat, hry, soutěže od 13 do 16 h STŘEDA 8.7.2009 SPORTOVNÍ DOPOLEDNE míčové hry, hry, soutěže od 9 do 12 h ČTVRTEK 9.7.2009 SPOLEČENSKÉ HRY společenské hry, deskové hry od 9 do 12 h PÁTEK 10.7.2009 DOPOLEDNE SE ZVÍŘÁTKY prohlídka zvířat, hry, soutěže od 9 do 12 h 17.8. – 21.8.2009 PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR – Každý den je svátek Bližší informace v DDM Vodňany, 383 382 372,
[email protected]
4
ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INFORMUJE
OCHRANA OVZDUŠÍ – kotelna zdejší prádelny Dne 19. května 2009 byla ve Vodňanských novinách č. 8 zveřejněna na str. 5 fotografie komína náležejícího ke kotelně prádelny v ul. Elektrárenská. V reakci na poznámku redakce, zda „by nemělo pět zaměstnanců zdejšího odboru životního prostředí takovýhle nešvar ovlivnit“, sdělujeme následující: Kouř, který je na fotografii zachycen, skutečně s největší pravděpodobností nesplňuje limity přípustné tmavosti stanovené vyhláškou č. 356/2002 Sb., v platném znění. Zdejšímu odboru ŽP je fakt, že k tomuto dochází, samozřejmě znám a v minulosti se jej pokoušel několikrát řešit. Bohužel však vzhledem k tomu, že provozovna prádelny spadá do kategorie velkých zdrojů (kotelna samotná je zdrojem středním), není ze zákona o ochraně ovzduší možné, aby odbor ŽP městského úřadu provedl kontrolu dodržování povinností provozovatele této kotelny. Obecní a městské úřady mohou totiž z hlediska ochrany ovzduší kontrolovat pouze zdroje malé. Přesto však byl zdejším odborem ŽP v předmětné záležitosti dán nejprve v roce 2006 a následně v roce 2008 podnět České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která je k provádění těchto kontrol ze zákona oprávněna. Jak vyplývá ze zpráv ČIŽP o průbězích šetření podnětů, nebyly při kontrolách zjištěny nedostatky, a tudíž ani nápravná opatření uložena nebyla. Kromě výše uvedených podnětů adresovaných ČIŽP byl zdejším odborem ŽP na vypouštěný černý kouř opakovaně upozorňován také přímo provozovatel předmětné kotelny. Za odbor ŽP – Filip Kaňka, DiS.
ODBOR SPRÁVY MAJETKU MĚSTA INFORMUJE Město Vodňany zveřejňuje záměr pronajmout : Nebytové prostory v objektu čp.22 v ul. Dr. Hajného ve Vodňanech Prostory v I.NP o výměře 36,20 m2 Prostory v I.NP o výměře 37,70 m2 Prostory ve III.NP o výměře 8,30 m2 Prostory ve III.NP o výměře 153,52 m2 Prostory v I. NP o výměře 45,77 m2 Nebytové prostory v domě čp. 476 v ul. Kodádkova o výměře 45,30m2/suterén/ Bytové jednotky: V domě čp. 273 v ul. Tyršova vel. 2+1 o výměře 57,70 m2 (od 1. 7. 2009) V domě čp. 845 v ul. Kodádkova vel. 2+1 o výměře 48,10 m2 (od 1. 8. 2008) V domě čp. 476 v ul. Kodádkova vel. 2+1 o výměře 91,02 m2 (od 1. 8. 2009) Jedná se o bytové jednotky tř. A, nájemné min. 65,- Kč/m2 + kauce. Zájemci se mohou přihlásit písemně do 30. 6. 2009 na adrese: Město Vodňany, nám. Svobody 18, Vodňany. Případné dotazy na odboru správy majetku města tel 383379140 nebo 724181401. Střední odborné učiliště služeb Vodňany Zeyerovy sady 43/II, 389 01 Vodňany tel: 383 390 516 e-mail:
[email protected] www.sousvodnany.zde.cz
* Cukrárna * IČO 260 99 152 Prodejní doba: Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
800-1500 800-1500 800-1500 800-1500 800-1500
obejdnávky na tel. 721 108 145
Střední odborné učiliště služeb Vodňany
Zpráva Nadace města Vodňan Ve středu 13.5. t.r. proběhlo v prostorách Městského muzea a galerie Vodňany vyhodnocení 10. ročníku prací žákovské a studentské odborné činnosti (SOČ). Na témata zadaná nadací pro školní rok 2008/2009 bylo předloženo 15 soutěžních prací, na kterých se podílelo 19 žáků či studentů, buď samostatně (11 prací) nebo ve dvoučlenných kolektivech (4 práce). Rekapitulace podle škol: ze ZŠ Alešova pochází 6 prací (8 autorů), ze ZŠ Bavorovská 4 práce (5 autorů), ze střední školy veřejnoprávní TRIVIS Vodňany 5 prací (6 autorů). Gymnázium Vodňany v 10. ročníku žádnou práci nepodalo. Z nabídnutých 7 témat bylo zpracováno 6. Nezaujalo téma „Podniky obnovené nebo nově založené na Vodňansku od r. 1989“. V kategorii žáků do 15 let vč. byly nejlépe oceněny tyto práce: na prvním místě se umístil Martin Bejtic z 8.B ZŠ Alešova „Hry a sporty prarodičů, rodičů a naše“ (konzultant Mgr.Z.Brom). Druhé místo obsadila Michaela Fučíková z 9.B ZŠ Bavorovská se zpracováním tématu „Červený kříž ve Vodňanech – historie a současnost“ (konzultant Mgr.J.Rybáčková). Třetí pěkná práce pochází od Ondřeje Madara z 8.A ZŠ Bavorovská na téma „Zmapování zeleně ve městě Vodňany a působení občanského sdružení Krajina“ (konzultant Mgr.J.Vršecká). Následuje stejně ohodnocená skupina 4 zajímavých prací. Z nich 2 jsou na téma „Příroda na Vodňansku a moje nejmilejší místa v ní“ od Kateřiny Mrvíkové ze 7.B ZŠ Alešova (konzultant Mgr.Z.Brom) a ve spoluautorství sepsaná práce Michaely Kocourkové a Evy Němečkové rovněž ze 7.B ZŠ Alešova (konzultant Mgr.Z.Brom). Další 2 práce jsou na odlišné náměty, a to „Hry a sporty prarodičů, rodičů a naše“ autorů Jakuba Petráka a Jakuba Staňka ze 7.B ZŠ Alešova (konzultant Mgr.Z.Brom) a „Zapomenutí malíři Vodňanska“ od Terezie Kreuzové z 5.A ZŠ Alešova (konzultant Mgr.Z.Brom).Zřejmě časová tíseň a přílišné spoléhání na internet bylo zařazení 2 prací na konec této řady. Práce „Zapomenutí malíři Vodňanska“ autorů Marka Valenty a Radka Peloucha z 8.B ZŠ Bavorovská (konzultant Mgr.J.Vršecká) a Moniky Nedvědové, rovněž z 8.B ZŠ Bavorovská „Příroda na Vodňansku a moje nejmilejší místa v ní“ (konzultant
Mgr.J.Vršecká). K kategorii studenti nad 15 let představili své práce autoři ze střední školy veřejnoprávní TRIVIS Vodňany. Jako nejlepší v této kategorii byla vyhodnocena práce Pavlíny Řepové z 3.B „Zapomenutí malíři Vodňanska Josef Jakší“ (konzultant Mgr.I.Vondrášková). Na druhém místě byla oceněna práce Lucie Šestákové a Simony Fišerové z 2.B „Jsou Vodňany bezbariérové?“ (konzultant Mgr. P. Dudáková). Do skupiny zajímavých prací bylo zařazeno zpracované téma „Příroda na Vodňansku a moje nejmilejší místa v ní“ Jaroslava Myhalenyka z 1.B (konzultant Mgr.L.Vovesný). Na konci hodnocení zůstaly 2 práce (obě bez konzultantů), kde se autoři příliš odchýlili od daných kritérií. Věra Chlumecká ze 3.B „Zapomenutí malíři Vodňanska“ a Jiří Vrba ze 4.B „Zmapování zeleně ve městě Vodňany a působení občanského sdružení Krajina“. Správní rada nadace děkuje všem účastníkům 10. ročníku SOČ – autorům, jejich konzultantům, vedení škol a starostovi města panu Václavu Heřmanovi za podporu této aktivity, spolupracovníkům nadace – p. Rudolfu Berkovi, ing. J. Bauerovi a ředitelce MaG paní J. Velkové a jejímu týmu a dále všem, kteří jakýmkoli způsobem nadaci pomáhají. Poděkování patří také sponzorům – především Lesům ČR, a.s., Krajskému ředitelství v Č. Budějovicích, kteří podpořili již druhý ročník této soutěže, i GE Money Bank za věcný příspěvek. Se soutěžními pracemi se mohou zájemci seznámit v Městské knihovně ve Vodňanech, kam jsou postupně se souhlasem autorů, případně jejich zákonných zástupců, předávány. Věřím, že čtenáře v mnohém překvapí jak kvalitou, tak i informacemi získanými při poznávání historie i současnosti různých oblastí prostředí a života Vodňanska pohledem dětí a mládeže. Možná, že zejména některé práce přinutí k zamyšlení nás dospělé, jak se staráme o dědictví předků a prostředí, ve kterém žijí a budou žít naši potomci. Přehled prací bude rovněž zveřejněn na adrese: www.vodnany.net, stejně tak zadání témat pro příští 11. ročník 2009/2010, které bude známo do konce června t.r. M. Horáková, za správní radu nadace
Zeyerovy sady 43/II, 389 01 Vodňany tel: 383 390 516 e-mail:
[email protected] www.sousvodnany.zde.cz Střední odborné učiliště služeb Vodňany nabízí na školní rok 2009/2010 místa v tříletých učebních oborech s výučním listem. Od 1.9. 2009 vyučujeme podle nových ŠVP. 23-51-H/01
Zámečník
23-52-H/01
Nástrojař
41-52-H/01
Zahradník , zahradnice
29-54-H/01
Cukrář, cukrářka
65-51-H/01
Kuchař-číšník, kuchařka-servírka
65-52-E/001 Kuchařské práce Zájemce o uvedené obory zveme k návštěvě, návštěva je možná též po telefonické domluvě na č: tel. 383 390 516.
Chlapci 5. tříd ZŠ Alešova proslavili město Vodňany V minulém Zpravodaji města byli čtenáři informováni o vítězství žáků 5. tříd ZŠ Alešova na okresním turnaji ve vybíjené s tím, že postupují do krajského finále. Děkuji všem, kteří jim drželi palce, možná, že i díky tomu hoši zvítězili také v Jindřichově Hradci a postoupili do celostátního finále. S napětím všichni čekali na 8. červen, kdy odjížděli na dvoudenní soustředění do kempu Pecka v Královéhradeckém kraji. Zde se mělo rozhodnout o nejlepším družstvu ve vybíjené z celé České republiky. Vodňanské družstvo na celorepublikovém finále ve vybíjené.
Úspěšné chlapce přijal v obřadní síni MěÚ starosta města Václav Heřman a spolu s místostarostkou PhDr. Alenou Cepákovou a vedoucí OŠMT Ing. Monikou Kadlecovou jim předal pamětní listy, knihy a další drobné upomínkové předměty. Žáci pak převzali také společný dárek – míč na vybíjenou
5
Po příjezdu se chlapci začali seznamovat s okolím i s ostatními spoluhráči. Netrvalo dlouho a po rozehrávkách se začala hrát první kola zápasů. Hoši si vedli velice dobře, dva zápasy vyhráli, jeden však prohráli. Na uklidnění si po zápasech zahráli s ostatními dětmi další míčové hry, chvíli poseděli u ohně a pak už odjeli do Nové Paky, kde bydleli, aby si dostatečně odpočinili před rozhodujícími zápasy. Další den hned ráno začali hrát další, už výběrové turnaje. Pomalu začali postupovat k předním místům, neboť měli na kontě jenom samé vyhrané zápasy. Potom začal boj o první místo. Ten bohužel nakonec prohráli (podle názorů přítomných žáků jiných škol i dospělých neprávem) a jen o kousek nedosáhli na metu nejvyšší. I tak přivezli do Vodňan nádherné celorepublikové 2. místo a kromě medailí si kluci jistě přivezli i mnoho nových zážitků. Poděkování za reprezentaci školy i města patří: kapitánovi Janu Kolouškovi i všem členům družstva Pavlu Marečkovi, Ernestu Džudžovi, Martinu Novákovi, Danielu Hrdličkovi, Filipu Hubáčkovi, Janu Kopřivovi, Rostislavu Bláhovi, Jiřímu Ryvákovi, Petru Duškovi, Petru Kolářovi, Pavlu Pavelkovi a Michalu Matějkovi. Mgr. Alena Cepáková, učitelka ZŠ Alešova
Exkurze do Terezína Dne 20. – 21. května 2009 odjeli žáci 9. ročníků ZŠ Bavorovská ve Vodňanech na dlouhodobě plánovanou exkurzi do Terezína. Exkurze byla součástí celoročního projektu Po stopách totalitních režimů. Projekt zahrnoval několik akcí, které byly tématicky zaměřeny na totalitní režimy – fašistický a komunistický. Rok 2008 byl rokem významných výročí, od vzniku ČSR 1918, přes Mnichov 1938, únorové události 1948 až k srpnu 1968. Všechna tato výročí si žáci v rámci zmíněného projektu nějakým způsobem připomněli. První akcí byla návštěva Národního muzea v Praze, kde byla instalována výstava Srpen 1968. Dále jsme například uspořádali besedu s pamětníky obou totalitních režimů, beseda byla spojena s promítáním filmu Srpen jako
kladivo, tato akce byla pořádána ve spolupráci s Českou televizí a společností Člověk v tísni. Beseda zanechala v dětech velmi silné zážitky, jeden z hostů byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně, takže exkurze do pevnosti významně navázala na celoroční práci a završila ji. 20. května jsme tedy dorazili do Malé pevnosti Terezín, kde se nás ujal mladý průvodce. Dvě hodiny nás provázel objektem. Rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem, všichni jsme mlčky a bez dechu poslouchali vyprávění o životě vězňů v pevnosti, o jejich každodenních povinnostech, o těžké práci. Dnešní člověk si jen velmi těžko dokáže představit, o jak hroznou dobu šlo, ale když vidí konkrétní místo, kde bylo vězněno několik tisíc lidí, mnoho tisíc jich zde zemře-
Místnost zvaná holírna lo, nebo bylo odesláno do jiných táborů, zcela určitě má pak stísněné pocity. Po dvou hodinách se s námi průvodce rozloučil a doporučil nám návštěvu místního kina. Měli jsme štěstí, právě promítali film o Terezíně v češtině. Naprosto mlčky jsme sledovali třicetiminutové shrnutí všeho, co jsme dosud o Terezíně slyšeli, znovu jsme si vše připomněli a oživili. Po celou prohlídku jsme fotografovali objekty v pevnosti, abychom si mohli ve škole znovu u fotografií sdělovat své dojmy a abychom informace mohli předat ostatním.
Exkurze zcela jistě splnila svůj účel, skvěle završila výuku novodobých dějin na naší škole, žáci si odnesli mnoho dojmů, které si z obyčejného výkladu prostě odnést nemohou, vlastní zážitek a zkušenost jsou nenahraditelné. Touto cestou bychom také chtěli poděkovat Městskému úřadu ve Vodňanech, který nám svým příspěvkem na dopravu exkurzi umožnil. Zcela určitě nešlo o ojedinělou akci, do budoucna bychom chtěli z podobných aktivit udělat tradici. Mgr. Jana Vršecká, Mgr. Iva Vokatá ZŠ Bavorovská, Vodňany
Cela na 4. dvoře, kde se tísnilo na 600 věznů. 6
ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY INFORMUJE Poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Vodňany z §3429 – příspěvky na sport, kulturu a jinou zájmovou činnost Od 1.1.2010 se mění způsob poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města (§ 3429 – příspěvky na sport, kulturu a jinou zájmovou činnost). Rada města Vodňany na svém zasedání dne 25.5.2009 schválila usnesením č. 1727 pravidla pro poskytování finančních příspěvků na kulturněspolečenské akce, akce pro děti a mládež, vzdělávací akce, ediční činnost, sportovní akce, akce na zlepšení životního prostředí. Tato pravidla specifikují, kdo si může o finanční příspěvek požádat, upravují podmínky pro podání žádosti, vyjmenovávají povinné přílohy k žádosti, kritéria, ke kterým se přihlíží při hodnocení žádosti. Dále určují, kdy je možné žádost z hodnocení vyloučit, kdo o poskytnutí příspěvku rozhoduje, stanoví použití poskytnutých finančních prostředků a jejich vyúčtování. Důležité termíny Město Vodňany nebude vyhlašovat výzvu k podání žádostí. Žadatelé o příspěvek města předloží svoji žádost na předepsaném formuláři (příloha Pravidel) nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, na který je příspěvek požadován. Pouze v případě nevyčerpání rozpočtu bude výzva vyhlášena. Žadatel je povinen příspěvek vyúčtovat nejpozději do 20.ledna následujícího roku. Pravidla pro poskytování finančních příspěvků platná od 1.1.2010, formulář žádosti a formulář vyúčtování jsou k dispozici na webových stránkách města www.vodnany.eu. Ing. Monika Kadlecová vedoucí OŠMT
Cvičení! Cvičení?
Cvičení!
Cvičení rodičů a dětí ve vodňanském Sokole probíhá již řadu let. Za tu dobu prošlo tělocvičnou nespočet vodňanských dětí. V posledních letech ale navštěvují cvičení rodičů a dětí i „sokolíci“ z Protivína, Truskovic a Krašlovic. Zájem maminek a tatínků zaskotačit si se svými ratolestmi přibývá, a tak se zdá, že náš cíl, aby rodiče a hlavně děti prožili příjemné chvilky při společném cvičení za doprovodu básniček a písniček, je splněn. Děti rády prolézají přes pestré překážkové dráhy, podporující psychomotorický vývoj dítěte, a že sport, jako je běhání, kopání, házení míčkem, překračování překážek (tzv.cílený krok), pohyb s pomůckami a hlavně akrobacie s maminkou či s tatínkem, event. s babičkou, rozvíjí dětské schopnosti, o tom snad není pochyb. Stejně jako v předcházejících letech probíhalo i letos cvičení každé pondělní odpoledne. Vedle běžných cvičebních hodin jsou pro děti pořádány i mimořádné akce - cvičení s čertíky, po stopách velikonočního zajíčka, Filipojakubská merenda, Miss Čarodějnice a třeba i pohádkové cvičení ke Dni dětí. Tyto zábavně-sportovní akce měly a mají u dětí vždy velký úspěch. Vždycky se už na každou novou zábavu těší. Sladké odměny zajišťuje TJ Sokol Vodňany. Velký dík patří rodičům a prarodičům za to, že si najdou čas pro své ratolesti. Všem dětem přeji hezké a radostné letní dny a v září 2009 v tělocvičně vodňanského Sokola se těším na shledání. Květa Louženská - cvičitelka
7
8
MUZEUM MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA OTEVŘENO 30. května letošního roku bylo ve Vodňanech, v Mosteckých mlýně, otevřeno Muzeum mlynářského řemesla. U příležitosti jeho otevření seznámil starosta města Václav Heřman přítomné s některými skutečnostmi spojenými s mlynářstvím v Čechách i konkrétně ve Vodňanech. Ve svém projevu uvedl následující: Mlynářské řemeslo patří v Čechách k těm nejstarším. Někteří historikové kladou vznik prvního vodou hnaného mlýna na území našeho státu již do 8. století. Z roku 718 pochází údaj o prvním vodním mlýně ve střední Evropě, který postavil tesař Halak mlynáři Svachovi v Žatci na řece Ohři. Podle mlýnů bývaly často pojmenovány osady, kde se tato zařízení nacházela. Za všechny je možné uvést Melník (později Mělník), Mlýnce či Mukoděly. Nejstaršími držiteli mlýnů byly kláštery, později města a vrchnosti, které je dávaly do dočasného, nebo i dědičného nájmu mlynářům. Jako řemeslo bylo mlynářství dlouho nesamostatné. Nejníže stáli tzv. mlynáři náchlební, kteří pracovali pro vrchnost za mzdu. O něco vyšší postavení měli mlynáři pracující za určitý peníz, resp. díl důchodu, kterým hradili náklady na provoz mlýna. Nejlépe na tom byli mlynáři s pevným nájemným neboli úrokem. Dávka ze mlýna se platila podle počtu vodních kol a byla složena i z různých služeb vrchnosti. Už v časech Karla IV. měli mlynáři vlastní cechovní organizaci. Protože jich však v této době ještě nebylo mnoho a byli roztroušeni po celé zemi, dávali se zapisovat k cechu pekařskému v nejbližším městě. Tak se dostaly na některá cechovní pečetidla kromě známého mlynářského kola a širočiny také preclíky, žemle nebo perník. Poplatky za vstup do cechu bývaly vysoké. Za ochranu a bratrství se platívalo až 60 kop grošů (1 kopa = 60 kusů). Pro představu, jaká cena za zápis do cechu se musela zaplatit, dovoluji si uvést, že např. jedna dobrá kráva v té době stála 46 grošů, prostý dům o třech místnostech 711 kop grošů denní minimum na stravu bylo 0,5 groše, denní plat zedníka 1 groš a zednického mistra 2 – 3 groše. Za jeden groš bylo možné koupit 1,5 kg bochník chleba, za jeden groš bylo možné vypít 17 litrů piva a např. hospodyňky za ubrus zaplatily 20 grošů. K tomu musel kandidát pro zápis do cechu splňovat dané podmínky. Například se vyžadovalo předložení tzv. cejtu a také dokladu o poctivém zplození. Cejt (z německého slova die Zeit = čas) potvrzoval, že mlynář určitý čas – většinou alespoň půl roku – mistroval v obci, k níž mlýn patřil. Druhý požadavek se dal obejít tzv. očistou, kterou za poplatek poskytovala vrchnostenská kancelář. Hlavním požadavkem ovšem bylo složení náročné řemeslné zkoušky. Mravní bezúhonnost mlynáře se považovala za samozřejmost. I potom se ale mlynáři museli řídit velmi přísnými vrchnostenskými instrukcemi, takže mlynářské poměry nebyly tak idylické, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svůj cech mívali nejen mlynářští mistři, ale i tovaryši. Vyučený mlynář, který byl majitelem mlýna nebo alespoň jeho nájemcem, byl nazýván pan otec. Představoval hlavní osobu řídící provoz mlýna. U větších mlýnů se staral o obchodní záležitosti, reklamu, investice a rozvoj. Na práci měl pomocníky (mládky a stárky) a učedníky (prášky). U malých mlýnů pak sám obsluhoval stroje a mlel. Mlynáři bývali velmi vzdělaní lidé s rozsáhlými znalostmi z mnoha oborů a s řemeslnými dovednosti. Museli být i dobrými obchodníky a zemědělci, protože k mlýnu patřilo hospodářství. V obci zaujímali významné místo, často byli voleni za starosty nebo soudce z lidu. Náročná práce jim však přinášela řadu zdravotních problémů, jako zaprášení plic, nedoslýchavost, revma nebo časté úrazy. Podle velikosti vodního díla se rozlišovali mlynáři velkovodští (na velkém říčním mlýnu), potočníci (na potocích) a tzv. žabaři (na potůčcích a strouhách). Technický pokrok si ve mlýnech razil cestu jen velmi pomalu. Mnohé vytrvaly až do konce při vodním pohonu mlýnských kol a s mlecími stroji s mlýnskými kameny. Před dožínkami musela proběhnout údržba celého strojního zařízení i vodního díla, např. oprava jezu, vyčistění náhonu, vyspravení polámaných česlic a palců ozubených kol, výměna lopatek vodního kola, nakřesání mlýnských kamenů apod. Pokrokem bylo zavedení turbín, parních pohonů a stále se zdokonalujících mechanismů
k čištění meliva. Říká se, že sám Karel VI., který se zabýval sestrojováním různých technických vynálezů, zkonstruoval železný mlýnek, a stal se tak průkopníkem pozdějších válcových mlýnů. U nich funkci mlecích kamenů zastávaly ocelové válce, které se do mlýnů začaly zavádět během 19. století. Velký význam sehrály mlýny při elektrifikaci obcí. Mnohé z nich dodávaly elektrickou energii pro veřejné osvětlení dávno předtím, než bylo přikročeno ke všeobecné elektrifikaci. Z historie vodních mlýnů na Vodňansku Mlynářství se již od středověku řadí k tradičním řemeslům provozovaným na Vodňansku. Král Přemysl Otakar II. daroval roku 1260 pražskému klášteru u sv. Jiří mezi jiným zbožím i tři mlýny na řece Blanici u Krašlovic. Na všechny mlynáře od r. 1340 dohlíželi „přísežní mlynáři pražští“. Kontrolovali správné míry mlýnských jezů, dohlíželi na technický stav mlýnů a vydávali znalecké posudky v oboru vodního hospodářství. O činnosti podobné komise ve Vodňanech se dochovala písemná zpráva z r. 1574. Poslední obhlídka zdejších mlýnů a jezů staršími přísežnými mlynáři z Prahy proběhla r. 1708. Tuto funkci převzal v závěru 18. století stát. K městu Vodňanům náležela téměř celá desítka mlýnů. Mlynářský cech byl ve Vodňanech založen roku 1650 přijetím stanov, znaku – ferule, korouhve a zavedením společné pokladnice. K jeho povinnostem mj. patřilo vybírání poplatků a udržování pořádku na trzích. Ve Vodňanech měli svůj cech také mlynářští tovaryši, kteří po vyučení museli projít zkušební dobou – „jít na zkušenou“. Délku této praxe určovaly cechovní artikule a pohybovala se kolem tří let. Živnostenský řád z r. 1859 přikazoval ustavení živnostenských společenstev, která v nových podmínkách nahrazovala zrušené cechy. R. 1883 vytvořili společně vodňanští a blatenští mlynáři, řezníci, sládci, lihovarníci, pekaři a krupaři potravní společenstvo. Vlastní mlynářské společenstvo bylo založeno v r. 1907. Mlynáři v tomto období sami kupovali obilí a své mleté výrobky prodávali. R. 1873 nechal František Koželuh přestavět svůj Karáskův mlýn ve Vodňanech na novou technologii, užívanou od konce 18. století v Severní Americe. Stavěly se velké mlýny s dokonalým čistícím zařízením a melivo se přesunovalo v kapsových výtazích. Byl jedním z prvních tzv. „amerikánských – uměleckých“ mlýnů na Strakonicku. Mlynářství se potýkalo s různými problémy. Během 1. světové války si obyvatelé vzhledem k malým povoleným kvótám často sami mleli obilí v domácích šrotovnících a ručních mlýncích. Ve 30. letech 20. století neunesla řada mlýnů tlak konkurenčního prostředí. Během 2. světové války mlynáři nejednou ve snaze pomoci mleli
nepřihlášené obilí. Trestem za tento přestupek bylo uzavření mlýna, vězení i smrt. Vodňanský mlynář Karel Mayer byl během války dvakrát vězněn. Josef Pomej byl odsouzen k 7 letům vězení a v r. 1945 zemřel v pracovním táboře. Změna společenských a hospodářských podmínek ve 40. letech 20. století přinesla nejen zánik malých mlýnů, ale i jejich nové využití především jako hospodářské budovy. Na počátku 21. století se staly mlýny vyhledávanými objekty pro rekreaci. Jsou v nich budovány hotely, penziony i zdravotní zařízení – ve Vodňanech takto slouží Zelenků (dnes Karas) a Loucký mlýn. Z historie mlýnu Mosteckých Tzv. Mostecký mlýn obdržel v 18. století toto pojmenování podle své polohy u mostu, který na původní cestě z Vodňan do Písku překlenoval řeku Blanici. Podle smluv o převodech mlýna z let 1533 a 1614 byl jeho držitel povinen opravovat nájezdy na tento most. Nejstarší zápis o mlýně v městských knihách však pochází již z r. 1491, kdy jej od Vávry Bradáče koupil za 70 kop Jiřík, syn Janečkův z Písku. Mlýnu se původně říkalo Bradáčův nebo také Bradáčovský – až do poloviny 18. století, tehdy měl tři složení, stoupu a pilu. Roku 1754 ho zakoupil Matěj Pimperle a jeho potomkům, kteří se v polovině 19. století nechali úředně přejmenovat na „Mostecké“, patří dodnes.
SLOSOVÁNÍ Při slavnostním otevření Muzea mlynářského řemesla v Mosteckých mlýnu dne 30. 5. 2009 byly slosovány vstupenky. Výherci se stali majitelé těchto vstupenek: 1. cena – pobyt pro 4 osoby na statku U Šťástků – víkend – vstupenka č. 31 2. cena - pobyt pro 2 osoby na statku U Šťástků – víkend – vstupenka č. 55 3. cena – paintball (zapůjčení 4x zbraň + kuličky) - vstupenka č. 87 4. cena – sada pivo DUDÁK - vstupenka č. 68 5. cena - sada pivo PLATAN - vstupenka č. 1 6. cena - pivo PLATAN (plech) - vstupenka č. 63 7. cena – půllitr + pivo - vstupenka č. 40 8. cena - půllitr + pivo - vstupenka č. 45 9. cena – pivo STAROPRAMEN + čokoláda vstupenka č. 32 10. cena – bílé víno - vstupenka č. 57 11. cena – sada na pizzu - vstupenka č. 27 12. cena – kalkulačka - vstupenka č. 13 13. cena – držák na toaletní papír (s rádiem) vstupenka č.17
5. června se uskutečnila V. muzejní noc ve Vodňanech. V kulturním programu vystoupilo již tradičně skvělé ženské trio POD.NAD.UPROSTŘED – Lenka Ebelová, Jaroslava Masopustová a Hana Šimonová. Foto: Matěj Šmíd
9
Staročeské hrátky Další akce Vodňanských hrátek pro malé i velké patřila připomenutí her a soutěží, jimiž se bavili děti před lety. V neděli 31. května se od 14 hodin na sportovním areálu Blanice celkem 91 dětí pokoušelo kutálet obruč, hrálo drápky, přetahovalo se lanem, skákalo v pytlích, točilo malou káču, zkoušelo chodit na chůdách či se snažilo se zavázanýma očima trefit tyčí do plechového kýble. Za splnění úkolu na každém
stanovišti dostaly děti razítko do startovního průkazu. Pokud se jim některé hry zalíbily, mohly si je vyzkoušet i několikrát. Na závěr každý účastník dostal speciální starodávné razítko (vyrobené ze dřeva a kůže) do notýsku Vodňanských hrátek, na památku si mohl vybrat malou káču a na doplnění energie dostal linecký koláček s marmeládou. Počasí bylo tentokrát milosrdné, déšť začal až ke konci hrátek, takže se všichni, děti i dospělí docela dobře bavili. Nezapomeňte, Vodňanské hrátky mají připravené i další zajímavé akce, za které dostanete razítko do svých notýsků. Po turnaji ve vybíjené (13. červen) nás 12. září čeká Stezka přežití pro děti i dospělé (kemp na Pražáku, od 14 hodin). I tentokrát se pokusíme vše připravit tak, aby si to užili jak ti nejmenší, tak i ti starší, takže se ničeho nebojte, přijďte, určitě všichni přežijeme! Za organizátory B. Vykusová
Na exkurzi do plzeňského pivovaru dne 16. května vybraní žáci ZUŠ Vodňany nejeli. Jejich návštěva západočeské metropole měla zcela jiný důvod. Plzeňská konzervatoř každý druhý rok koncem školního roku vypisuje soutěž v několika hudebních oborech. Nejinak tomu bylo i letošní květnový víkend. Za naši ZUŠ byli do soutěže přihlášeni žáci ze dvou oborů: hra na zobcovou flétnu a sólový zpěv. Navzdory velké konkurenci i přísnému bodování odborných porot dokázali obstát. V I.kategorii flétnistů byli oceněni všichni tři soutěžící paní učitelky Evy Matouškové. Elišce Holečkové a Antonínu Trojanovi se letos opravdu daří. Získali opět 1. místa a Eliška k tomu již tradičně cenu „Absolutní vítěz“. Mezi nejmladší účastníky této kategorie patřil Karel Leskovec, který se mezi žáky až o 4 roky staršími dokázal prosadit a odvezl si diplom za 3. místo. I v oboru sólový zpěv jsme slavili úspěchy. Ve velice početné II. kategorii (24 soutěžících) si pod vedením paní ředitelky Romany Chytilové vyzpíval 2. místo náš Václav Mašek. (1. místo nebylo uděleno). Ve III. neméně zastoupené kategorii téhož oboru (30 účastníků) na 2. místě skončila Nela Sochorová, žačka paní učitelky Venety Marešové. Těšit nás mohou i čestná uznání dalších zúčastněných. Nejen mladým hudebníkům, ale i jejich učitelkám patří dík a uznání za to, že tak skvěle reprezentují naše město. Dík patří i obětavým rodičům, kteří své děti na těchto akcích doprovází a vedou je k ušlechtilému využívání volného času. Všem přeji zasloužené, krásné a slunné prázdniny k načerpání potřebné energie do dalšího školního roku. Eva Marková
Paní učitelka Eva Matoušková s úspěšnými žáky Antonínem Trojanem, Karlem Leskovcem a Eliškou Holečkovou. 10
NOVÉ KNIHY V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ VE VODŇANECH BELETRIE Pittnerová, Vlasta: A láska přišla - povídky z venkovského prostředí Javořická, Vlasta: Brána do ráje - vesnický román Křelina, František: Dcera královská - historický román o svaté Anežce české Arriaga, Guillermo: Amores pštros. Psí lásky - dvojjazyčný, česko-španělský scénář filmového příběhu Kupka, Jiří S.: Krvavé jahody - krutý osud Češky, která zažila 18 let ponížení v ruských gulazích Eugenides, Jeffrey: Hermafrodit - moderní epos s psychologickým rozměrem Dangerfield, Yves: Malé mořské víly - dívčí román Deveraux, Jude: Návrat do kouzelného domu - romantický román pro ženy Švec, Bohuslav: Tajemství pevnosti na kraji lesa - násilí, něha i smrt Bakker, R. Scott: První přichází tma - první román z cyklu Princ Ničeho Booth, Stephen: Slepá hrozba - pod Černou horou se šíří násilí, dokonce i vraždy Saylor, Steven: Hříšné město - historický román z období starověkého Říma Vandenberg, Philipp: Nero císař a bůh - historický román Lázničková, Petra: Láska se ukrást nedá - dívčí román Abrahamová, Jana: Poslední zpověď - detektivní román Zadinová, Radka: Proklínám Tě, lásko - dívčí román Hilton, James: Ztracený obzor - dobrodružný román z prostředí mnichů v Šangri-La Khadra, Yasmina: Kábulské vlaštovky - román z prostředí Alžíru a jeho politickém a sexuálním násilí Martini, Manuela: Smrt na cestě - detektivní román Thiemeyer, Thomas: Kamenné oko - prvotina z prostředí archeologie Cappelo, Laurince Dal: Doktorka Laura - román z lékařského prostředí
Vandenberg, Philipp: Caesar a Kleopatra - historický román Franck, Katharina: Černý oheň - dobrodružný román o hledání ztracené ženy ve Rwandě Posvícení 4. Chodící strom - poezie Lorenc, Michael: Les citadel - poezie Lorenc, Michael: Visuté zahrady deště - poezie Lorenc, Michael: Monogramy - poezie Lorenc, Michael: Bezdomovci duše - poezie Vaughan-Hughes, Pip: Krvavá relikvie - přízraky minulosti nám nedopřejí klidu… Caoulter, Catherine: Píseň válečníka - romantický příběh z Británie 13. století Kocábová, Marsha: Ani tady, ani tam - nevšední příběh výjimečné ženy v převratné době Scheinmann, Danny: Náhodné skutky statečné lásky - portrét dvou mužů, kteří se udržují při životě vzpomínkou na lásku Nedvěd, Pavel: Šumavské vzpomínky - vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem Obermeier, Siegfried: Caligula, hrozivý bůh - životopisný román Harris, Joanne: Gentlemani a hráči - thriller ze školního prostředí Riebe, Brigitte: Černá žena od Nilu - historický román z Egypta v 16. stol. př.n.l. Campbell, Bebe Moore: Okovy naděje - příběh černošky trpící maniodepresivní psychózou Maí, Muchtár: Zneuctěná - šokující příběh o krutosti, ponížení a odvaze Boylan, Clare: Emma Brownová - příběh záhadné dívky Quinn, Julia: Vévoda a já - romantický příběh Chmielewska, Joanna: Všude červená - detektivní román Gerritsen, Tess: Mefisto - thriller ze současné Ameriky Ebr, Vráťa: Bonmoty a citáty o WC a prdu - vtipné citáty Steel, Daniele: Klenoty - životní příběh a bilancování hlavní hrdinky Rottová, Inna: Šikovná tchyně a smečka rozhněvaných žen - detektivní román Lacombe, Diane: Paní z Mallaigu - historický romantický příběh ze Skotska v 15. století Kolman, Nic: Holky - román odhaluje nejniternější mužské touhy Tekle, Feven Abreha: Cesta za svobodou - strastiplné putování ženy, která se rozhodla vzít osud do svých rukou Cornwell, Patricia: Černý oběžník - případ soudní patoložky McNab, Andy: Den osvobození - špionážní román Nižnánský, Jožo: Cholera - historický román z období selského povstání na Slovensku v roce 1831 Švec, Bohuslav: Jak určili bohové - keltská odysea Cardinal, Audrey: Smrt pedofila - krimi Kessler, Leo: Operace Glenn Miller - válečný román Nowak, Helmuth: Bojoval jsem u Kyjeva - válečný román Gibson, Rachel: Sex, lži a rande přes internet - kniha o vražedkyni, která se seznamuje přes internet Williams, Tennessee: Sladké ptáče mládí - psychologický román Ryan, Charles: Operace Fénix - špionážní román Lipecká, Olga: Bordelmamá aneb Čas svlékání šněrovaček
- příběh o nemravnosti, lidské slabosti a statečnosti Nachtmanová, Petra: Líbání ve větru - romantický román Elphinstone, Margaret: Plavci - dobrodružný román z 19. století Francková, Zuzana: Příliš brzy dospělá - sestry zůstávají samy po autohavárii rodičů Ottová, Jana: Tarzančino vítězství - dívčí román Rendell, Ruth: Rafinovaná vražda - případ inspektora Wexforda James, P.D.: Zahalte jí tvář - detektivka Granger, Ann: Pohřben zaživa - detektivka Nowak, Helmuth, Země zalévaná krví - válečný román z období 2. světové války Small, Bertrice: Okouzlené srdce - historický román z 15. století Göbl, Pavel: Tichý společník - novela z prostředí severomoravského venkova Camus, Albert: Cizinec
Mateřské centrum DUHA
PONDĚLÍ 9.30 - 11.30 ÚTERÝ 9.30 - 11.30 15.00 - 17.00
STŘEDA 9.30 - 11.00 11.00 - 11.30 15.00 - 17.00
- česko-anglický text absurdního románu Francis, Dick: Talár a dres - detektivní příběh z dostihového prostředí Moliere: lakomec - klasická divadelní hra LITERATURA PEO DĚTI A MLÁDEŽ Simon, Francesca: Darebák David chystá léčku Wilson,Jacqueline: Diamantové holky Wilson, Jacqueline: Líza Bublina Wilson, Jacqueline: Všude dobře, doma nejlíp Casalis, Anna: Myšák Eda nechce chodit do školky MacDonald, Alan: Oliver Cromwell a jeho bradavice Nordquist, Sven: Jak byl Fiškus malý a ztratil se Zillmer, Hans-Joachim: Dinosauři od A do Z Moťovský, Martin: Pohádky o děvčátku Girl Svobodová, Vlasta: Tři týdny s Jarčou Hanšpachová, Jana: Němčina plná her Aktivity pro kluky. Hádanky, bludiště, hry, hledání slov www. knihovna-vodnany.info e-mail:
[email protected]
PROGRAM ČERVENEC 2009 Klub maminek a dětí
AKCE: Čtvrtek: 2. července Hluboká nad Vltavou „vláčkem do ZOO“ (informace MC DUHA)
Klub dvojčat a vícerčat Sportovně-vycházkové odpoledne (hry v přírodě, vycházky do okolí, jízda na kolech) (informace v MC DUHA)
Čtvrtek: 16.července Vycházka Chelčice - Lázeň (informace v MC DUHA)
Kurz autoškoly a kondiční jízdy (maminky) Hraníčko(maminky a děti) Tanečníček,Budeme si hrát (maminky a děti)
Čtvrtek: 30.července Strakonice - koupání (při špatném počasí Prachatice) (informace v MC DUHA
Čtvrtek: 23.července Návštěva krokodýlů v Protivíně (informace v MC DUHA)
ČTVRTEK Výlety celodenní a polodenní: ZOO- Hluboká nad Vltavou Chelčice-Lázeň Protivín-návštěva krokodýlů Strakonice-koupání venkovní bazén PÁTEK 9.30 – 11.30 Klub Robátek a Batolátek 15.00 - 17.00 Zábavné odpoledne(maminky a děti) V ČERVENCI A SRPNU BUDE PROBÍHAT PRO MAMINKY KURZ AUTOŠKOLY A KONDIČNÍ JÍZDY (PŘIHLÁŠKY V MC DUHA) PO CELÝ ŠKOLNÍ ROK 2009-20010 BUDOU PROBÍHAT KURZY ANGLICKÉHO A NĚMECKÉHO JAZYKA PRO MAMINKY, ZAČÁTEČNÍCI I POKROČILÍ. (JŠ POLYGLOT,PŘIHLÁŠKY V MC DUHA) NOVÉ POČÍTAČOVĚ-VZDĚLÁVACÍ KURZY PRO MAMINKY, ZAČÁTEČNÍCI I POKROČILÍ PŘIPRAVUJEME NA ŘÍJEN – LISTOPAD 2009 (PŘIHLÁŠKY V MC DUHA) informace : MC DUHA při MěKS Vodňany: Tel.: 383 383 107 E-mail:
[email protected] Možnost hlídání dětí v MC DUHA při potřebě matky (případně i s dalším dítětem) odejít k lékaři, nebo na úřady města.(Nutno doložit)
Program pro mateřská centra
11
Už vím, jak se pečou housky Mnoho dětí se s pečivem setkává až na talíři. Co se děje před tím, než se na talíř dostane? O tom se přesvědčily děti V. a VI. třídy Mateřské školy Smetanova díky panu Kodádkovi, který je majitelem pekárny ve Vodňanech. Děti zjistily, že „pekařina“ je velmi náročná práce. Viděly ruční válení pečiva a dívaly se, jak se tvoří housky, rohlíky, šneci, chléb a jiné pečivo. Na chvilku se z dětí stali „malí pekaři“, kteří si vytvořili z připraveného těsta výrobky dle své fantazie. „Malí učni“ poprosili pekařského mistra, aby jim housky a šneky upekl ve veliké peci. A tak si děti kromě neobyčejného zážitku odnášely své výtvory, které cestou zpět do mateřské školy s chutí snědly. Touto cestou velmi děkujeme panu Kodádkovi a všem pracovníkům jeho Pekařství a cukrářství, s.r.o. za velmi vstřícné přijetí v jeho provozovně. Učitelky MŠ Smetanova Šárka Gelová a Nela Sochorová, DiS.
MATEŘSKÁ ŠKOLA SMETANOVA DĚKUJE SPONZORŮM Letošní rok byl co do pozornosti a štědrosti vodňanských sponzorů velice úspěšný.
Firma LAMINAR MEDICA s. r. o. věnovala našim dětem audioviziální techniku, firma AUTO LENC nám financovala pořízení nového nábytku do jedné třídy. Dalším sponzorem je firma GRÄTHER – TLAKOVÉ LITÍ spol. s. r. o., která zajistila pro děti dvě kulturně zábavné akce. První proběhla v předvánočním čase a druhá se uskutečnila nedávno, ku příležitosti oslavy Dne dětí. Součástí této akce bylo vystoupení zpěváka Martina Brauna, kouzelníka a hodinový program Václava Upíra Krejčího. Poděkování patří i dalším: panu Kodádkovi a jeho zaměstnancům, paní Kunové, majitelce kavárny Anděl a také vodňanským hasičům, kteří vždy ochotně předvedou našim dětem veškerou techniku. Následují fotografie jsou důkazem toho, že i v menších městech lze nalézt spřízněné duše, kterým není zatěžko zpříjemnit všední život v našich školských zařízeních a především udělat radost našim dětem. Všem uvedeným sponzorům za vše mnohokráte děkujeme. Eva Pecinová ředitelka MŠ 12
VODŇANY VČERA a DNES
Hostinec U koníčka na rohu Husovy a Palackého ulice, který byl v r. 1936 zbourán. Nová zvýšená budova hostince byla vystavěna na stejném místě, ale byla vysunuta více do ulice.
V této budově je dnes umístěna Městská knihovna.
Foto: Ing. Petr Prášek
13
Městské kulturní středisko Vodňany uvádí v ČERVENCI 2009 středa 1. července v 18 hodin USA MONSTRA VERSUS VETŘELCI Na naši modrou kulatou planetu už zase zaútočili mimozemšťané. Ještě že máme obrovskou zásobárnu hrdinů, kteří se jim mohou postavit. I když ti, které si vybrali animátoři ze studia DreamWorks, jsou opravdu výjimeční. Vstupné 64+1 Kč, 94 minut, český dabing, mládeži přístupný středa 8. července ve 20 hodin USA X-MEN ORIGINS: WOLVERINE Film je dějově zasazen na samý počátek ságy o známých mutantech X-Menech. Hugh Jackman se vrací v roli, která z něj udělala filmovou hvězdu; v roli Logana neboli nelítostného mutanta Wolverina obdařeného zázračnou schopností regenerace a také adamantiovými drápy na rukou. Vstupné 64+1 Kč, 107 minut, české titulky, mládeži přístupný
Městská galerie a muzeum Vodňany Vás zve NA VÝSTAVU V MĚSTSKÉ GALERII Paměť umění vodňanské galerie při příležitosti 40. výročí znovuotevření vodňanské galerie výstava potrvá do 30. srpna 2009
NA VÝSTAVU V INFOCENTRU ve spolupráci s Obcí Chelčice a O. S. Mája – Tvořivé Cheličice Tvořivé Chelčice výstava potrvá 28. června 2009
Od prázdnin do prázdnin výstava prací studentů Gymnázia Vodňany výstava potrvá do 5. června 2009
Výletníci / fotografie Františka Beneše 1908 - 1934 prodejní výstava unikátních turistických fotografií od 5. července do 28. září 2009
NA VÝSTAVU V MUZEU Rybářská tradice ve Vodňanech promítání krátkého filmu „Jak se rybník loví“ výstava potrvá do 28. září 2009. Zlaté Hory – kouzelný kraj pokladů výstava fotografií potrvá do 28. června 2009 Můj prostor / Josef Gažík – obrazy vernisáž v neděli 5. července 2009 ve 14.00 hodin v bývalé synagoze úvodní slovo Jakub Plachta, hudbou doprovodí Saxofon kvartet pod vedením Jana Matouška výstava potrvá do 16. srpna 2009.
NA ZÁJEZDY VE SPOLUPRÁCI S CK FLORIA 8. srpna Koloveč Muzeum techniky a řemesel Koloveč „mlýn na báby“ – naučná stezka Švihov a okolí 3 km – Dům historie v Přešticích cena: 220 Kč děti + důchodci, 250 Kč ostatní odjezd: 7.00 hodin, předpokládaný návrat: 20.00 hodin INFORMACE Infocentrum Vodňany, tel.: 383 384 934, www.vodnany.net, Po – Ne 9 – 12, 13 – 17 hodin Galerie: Út – Ne 9 – 12, 13 – 17 hodin Muzeum: Út – Ne 9 – 12, 13 – 16 hodin
pondělí 13. července ve 20 hodin USA NA ODSTŘEL Práce investigativních novinářů je vzrušující a přitažlivá. Někdy při ní může jít i o život, někdy postaví psavce před rozhodnutí, které připomíná pověstnou Sofiinu volbu. Režisér Kevin Macdonald se na tuhle nelehkou profesi podíval s využitím veleúspěšného britského seriálu, který přetvořil v chytrý thriller opepřený hvězdným obsazením. Vstupné 59+1 Kč, 127 minut, české titulky, mládeži do 12 let nevhodný středa 15. července ve 20 hodin USA ZNOVU 17 Děj se odehrává kolem životního osudu jednoho muže ve středních letech. Svůj život by sám ohodnotil jako propadák a dal by nevímco za to, aby se jednoho dne probudil, bylo mu zase 17 let a on mohl napravit, co v životě zpackal. No a přízeň osudu je mu věru nakloněna a jednoho dne takovou příležitost dostane. Vstupné 64+1 Kč, 100 minut, české titulky, mládeži do 12 let nevhodný pondělí 20. července ve 20 hodin USA POSLEDNÍ DŮM NALEVO Oko za oko. Zub za zub. Starodávné pravidlo pohřbené pod tuhou civilizační slupkou. V lidském životě ale můžou nastat chvíle, kdy se tahle slupka sloupne a z beránků se stávají vlci. Většinou v tom hraje roli náhoda. Třeba jako ta, která poslala bandu násilníků schovat se před bouřkou do posledního domu nalevo, v němž žili lidé, kteří se během jediné noci z obětí proměnili v jejich katy. Vstupné 59+1 Kč, 109 minut, české titulky, mládeži přístupný od 15 let středa 22. července v 18 hodin USA NOC V MUZEU 2 V muzeu Smithsonian institut ve Washingtonu nastala noc. Strážci odešli domů, světla zhasla, dětští návštěvníci jsou doma ve svých postelích... přesto je v „prázdném“ muzeu podivný šramot. Bývalý noční hlídač Larry Daley (Ben Stiller) je opět zatažen do těžko představitelného dobrodružství, ve kterém ožívá sama historie. Vstupné 64+1, 105 minut, český dabing, mládeži přístupný
7. května byla slavnostní vernisáží zahájena výstava Paměť umění vodňanské galerie, uspořádaná ke 40. výročí znovuotevření městské galerie. Na fotografii účinkující Veneta Marešová se svými žáky F. Zimou, P. Šestákovou, N. Sochorovou, kteří vystoupili za klavírního doprovodu M. Škabroudové.
pondělí 27. července ve 20 hodin USA STAR TREK Je jedenáctý v řadě a přitom přelomový. Zatímco předchozích deset celovečerních Star Treků patřilo především fanouškům, tenhle bude pro všechny. Nemusíte vědět nic o eskapádách kapitána Kirka, o špičatých uších rezervovaného Spocka, nemusíte znát všechna zákoutí jejich vesmírné lodi Enterprise, přesto byste si měli tohle intergalaktické dobrodružství báječně užít. Vstupné 59+1, 127 minut, české titulky, mládeži přístupný
středa 29. července ve 20 hodin USA KÁMOŠ K POHLEDÁNÍ Peter Klaven (Paul Rudd) má krásnou snoubenku, skvělou práci a jeden zdánlivě nepatrný problém. Postrádá nejlepšího kámoše, který by mu šel na svatbu za svědka. Komedie Johna Hamburga (Riskni to s Polly) potvrzuje, že zatímco malí kluci si doživotního kamaráda najdou celkem hravě, těm velkým to tak snadno nejde. Vstupné 59+1, 105 minut, české titulky, mládeži do 12 let nevhodný
ZPRAVODAJ MĚSTA VODŇANY - měsíčník. Vydává Městské kulturní středisko, Zeyerovy sady 963, 389 01 Vodňany, IČO 367 885. Náklad 2 800 ks. Zdarma. Telefon 383 382 626, 383 383 075, e-mail:
[email protected],
[email protected]. Sazba a tisk Antonín Popadič AP tiskárna Písek. Distribuce – Česká pošta. Registrováno u MK pod číslem E 12999.
16