EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 1.
ÚVOD
Na základě sdělení Komise z 16. září 2011 o posílení správy Schengenu1 a souhlasu Rady pro spravedlnost a vnitřní věci / smíšeného výboru ze dne 8. března 2012 přijímá Komise pololetní zprávy Evropskému parlamentu a Radě o fungování schengenského prostoru. Tato třetí zpráva se zabývá obdobím od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013. 2.
POPIS SITUACE
2.1.
Situace na vnějších hranicích schengenského prostoru2
V období od října do prosince 2012 bylo zaznamenáno 13 613 neoprávněných překročení hranice, což ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2011 představuje snížení o 52 %. Jde o nejnižší údaj od počátku roku 2008, kdy agentura Frontex zahájila sběr údajů. Za tímto výrazným snížením stojí především řecká operace Shield, která byla zahájena 30. července 2012 a v jejímž rámci bylo na pozemní hranici s Tureckem nasazeno 1 800 policistů. V souvislosti s touto operací se počet odhalených nelegálních migrantů snížil z 2 000 v prvním týdnu srpna 2012 na 200 v druhém týdnu a dále na 10 v posledním týdnu října. Většina osob byla odhalena na vnější námořní hranici EU (59 %). Zatímco v období od července do září 2012 přišla více než polovina všech hlášení o neoprávněných překročeních hranice z Řecka, po zahájení operace Shield se situace změnila. V období od října do prosince 2012 přišlo 31 % všech hlášení z Itálie (4 321 osob). Následovalo Řecko s 30 % všech hlášení (4 035 osob). Došlo k nárůstu osob zajištěných na řecké námořní hranici s Tureckem a bulharské pozemní hranici s Tureckem, pravděpodobně v důsledku jejich vytlačení z pozemní hranice mezi Řeckem a Tureckem. Pokud jde o národnosti, největší část případů neoprávněných překročení hranice v období od října do prosince 2012 se týkala migrantů z Afghánistánu, kterých bylo 1 969. Navzdory zoufalé situaci v domovské zemi se oproti období od července do září 2012 počet odhalených státních příslušníků Sýrie snížil o dvě třetiny na 1 241. 2.2.
Situace v rámci schengenského prostoru
V období od října do prosince 2012 byly sekundární pohyby především z Řecka do jiných členských států EU zaznamenány zejména u případů3: • • • •
neoprávněného překročení hranic podél západobalkánské pozemní hranice, migrantů na námořní hranici jižní Itálie, černých pasažérů na palubě trajektů do Itálie, migrantů cestujících s falešnými doklady na letech z řeckých letišť do řady významných letišť v EU.
Poslední sběr údajů o migračních tocích v EU / schengenském prostoru (operace Aphrodite) proběhl od 22. října do 4. listopadu 2012 ve 25 členských státech4 a v Lichtenštejnsku, 1 2 3 4
CS
KOM(2011) 561 v konečném znění. Čtvrtletní analýza rizik agentury Frontex, říjen–prosinec 2012. Čtvrtletní analýza rizik agentury Frontex, říjen–prosinec 2012. Francie a Řecko se neúčastnily.
2
CS
Norsku a Švýcarsku. Cílem této operace bylo zaměřit se v boji proti nelegální migraci na neoprávněná překročení hranic, sekundární pohyby nelegálních migrantů v EU / schengenském prostoru a na trasy pohybu nelegálních migrantů. Podle údajů nahlášených zúčastněnými členskými státy, sestavených Kyprem a zveřejněných v prosinci 20125 bylo během těchto dvou týdnů zadrženo 5 298 státních příslušníků třetích zemí ze 130 různých zemí. Nejvyšší počet nelegálních migrantů v schengenském prostoru byl zaznamenán v Německu (1 510 osob) a Španělsku (468 osob), což jsou rovněž hlavní cílové země6. V období od února do dubna 2013 koordinovala evropská síť letištních donucovacích orgánů (AIRPOL) akci zaměřenou na boj proti obchodování s lidmi a převaděčství, falešným dokladům, krádeži totožnosti, organizované trestné činnosti a terorismu. Zúčastněná letiště po dobu 24 hodin prováděla cílená opatření u rizikových letů v rámci EU a získané výsledky poskytla síti AIRPOL k dalšímu rozboru. Zpráva s doporučeními a návrhy na protiopatření by měla být dokončena v létě 2013. Tyto informace jsou sice užitečné, přesto však stále existuje prostor ke zlepšení sběru údajů a analýzy neoprávněných migračních pohybů v EU. Po setkání odborníků dne 2. Října 2012 Komise a agentura Frontex posoudily připomínky členských států k dostupnosti údajů a zvážily další kroky. Na druhém setkání dne 29. Dubna 2013 bylo dohodnuto, že v druhé polovině roku bude na základě dostupných informací proveden pilotní projekt s cílem zahájit od začátku roku 2014 pravidelný sběr a analýzu konkrétních údajů pod koordinací agentury Frontex. 3.
UPLATŇOVÁNÍ SCHENGENSKÉHO ACQUIS
3.1.
Případy dočasně obnovené kontroly na vnitřních hranicích
Podle ustanovení čl. 23 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu7 může členský stát v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost výjimečně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic. V období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 byla kontrola na vnitřních hranicích obnovena jedenkrát. Dne 30. listopadu 2012 oznámilo Norsko Komisi, že u příležitosti slavnostního předávání Nobelovy ceny míru dne 10. prosince 2012 zavede od 3. do 12. prosince 2012 kontrolu na vnitřních hranicích. V uvedeném období Norsko provedlo hraniční kontrolu 3 136 osob, z nichž 19 osobám byl zamítnut vstup, 8 osob bylo zadrženo a 9 osob požádalo o azyl8. 3.2.
Zachování neexistence kontrol na vnitřních hranicích
Velká většina údajných porušení schengenského acquis se stále týká toho, zda provádění policejních kontrol v blízkosti vnitřních hranic má účinek rovnocenný hraničním kontrolám (článek 21 Schengenského hraničního kodexu), a povinnosti odstranit překážky bránící plynulému provozu, jako např. omezení rychlosti, na silničních přechodech na vnitřních hranicích (článek 22 Schengenského hraničního kodexu). V období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 požádala Komise o informace o možných porušeních článku 21 a/nebo 22 Schengenského hraničního kodexu ve dvou nových případech (týkajících se Německa a Španělska), uzavřela pět případů (týkajících se Litvy, Lotyšska, Německa a Nizozemska) a pokračovala v šetření čtyř otevřených případů (týkajících se České republiky, Rakouska, Slovenska a Švédska). 5 6 7 8
CS
Prezentace kyperského předsednictví na zasedání Pracovní skupiny Rady pro hranice v prosinci 2012. Kromě toho bylo zjištěno 728 osob ve Spojeném království, které je hlavní cílovou zemí v EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). Dokument Rady 6346/13 FRONT 9 COMIX 90.
3
CS
3.3.
Údajná porušení jiných ustanovení schengenského acquis
Provedení směrnice o navracení (2008/115/ES) do vnitrostátního práva Lhůta pro provedení směrnice o navracení osob (2008/115/ES) uběhla dne 24. prosince 2010. Všechny členské státy EU vázané touto směrnicí a všechny přidružené země s výjimkou Islandu oznámily úplné provedení této směrnice do vnitrostátního práva. Komise zkoumá právní provedení směrnice a její uplatňování v praxi v členských státech a do konce roku 2013 předloží první zprávu o uplatňování. Provedení nařízení o malém pohraničním styku ((ES) č. 1931/2006) Komise sleduje provádění režimu malého pohraničního styku od jeho vstupu v platnost v roce 2007. V červenci 2012 se rozhodla požádat tři členské státy (Lotyšsko, Polsko a Slovinsko) o informace o dvoustranných dohodách, které tyto země uzavřely se sousedními třetími zeměmi. Odpovědi zaslané v říjnu a v listopadu 2012 jsou nyní v závěrečné fázi interního posuzování. Uplatňování schengenského acquis při ostraze námořních hranic Evropský soud pro lidská práva shledal dne 23. února 2012 Itálii vinnou z porušení Evropské úmluvy o lidských právech z důvodu zadržení migrantů na volném moři a jejich odeslání zpět do Libye9. Skutečnosti tohoto případu byly také předmětem šetření italských orgánů ze strany Komise. Komise analyzovala dopady rozsudku a provedla šetření s cílem zjistit, jaká Itálie přijme opatření, aby rozsudku vyhověla. Itálie je rozhodnutím vázána a vyjádřila odhodlání řídit se jím, zejména pokud jde o jakékoli současné nebo budoucí dohody operativní povahy s Libyí. V návaznosti na ujištění ze strany Itálie Komise tento případ uzavřela. Analýzu tohoto rozhodnutí Komise zohledňuje v návrhu nařízení o zavedení pravidel pro námořní operace koordinované agenturou Frontex, které má nahradit zrušené rozhodnutí Rady 2010/252/EU10. Uvedený návrh byl přijat dne 12. dubna 201311 a byly zahájeny diskuse s Evropským parlamentem a Radou. 3.4.
Nedostatky zjištěné v rámci schengenského hodnotícího mechanismu
Uplatňování schengenského acquis členskými státy pravidelně hodnotí odborníci z členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise v rámci stávajícího schengenského hodnotícího mechanismu12. V období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 bylo schengenské hodnocení provedeno, pokud jde o: • • • •
policejní spolupráci v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, vzdušné hranice v Polsku, na Slovensku a v České republice, pozemní hranice v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, víza v Estonsku, Polsku a na Slovensku.
Zprávy se dosud dokončují, očekává se však, že budou obsahovat pozitivní i negativní připomínky a doporučení týkající se otázek jako vzdělávání, využití analýzy rizik, výměny informací, mezinárodní spolupráce a infrastruktury na hraničních přechodech a velvyslanectvích/konzulátech. Stejně jako v předcházejících šesti měsících i nyní obecně vzato existuje prostor ke zlepšení, nebyly ovšem zjištěny takové nedostatky, které by vyžadovaly okamžitý zásah ze strany Komise. 9 10 11 12
CS
Věc Hirsi Jamaa a ostatní v. Itálie. Stížnost č. 27765/09. Rozsudek ze dne 5. září 2012 ve věci C-355/10, Evropský parlament v. Rada Evropské unie. COM(2013) 197 final. SCH/Com-ex (98) 26 def.
4
CS
V návaznosti na poslední misi v únoru 2013 vyzývá Komise Řecko, aby pokračovalo v provádění svého schengenského akčního plánu, a potvrzuje svůj závazek pomáhat Řecku při správě jeho vnějších hranic, mj. prostřednictvím Fondu pro vnější hranice a agentury Frontex. Orientační kalendář schengenského hodnocení pro období květen–říjen 2013 viz příloha I. 3.5.
Zrušení kontrol na vnitřních hranicích s Bulharskem a Rumunskem
V návaznosti na závěry Rady z června 2011 o tom, že jak Bulharsko, tak Rumunsko splňují kritéria úplného uplatňování schengenského acquis, byla provedena další opatření, která by přispěla k jejich přistoupení. Rada však nemohla rozhodnout o zrušení kontrol na vnitřních hranicích těchto zemí. Komise nadále plně podporuje vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru i snahy předsednictví v tomto ohledu. 4.
DOPROVODNÁ OPATŘENÍ
4.1.
Využití Schengenského informačního systému
Dne 9. dubna 2013 byla uvedena do provozu druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II), která členským státům poskytuje vylepšené a nové funkce a kategorie záznamů. Aby mohlo být využito plného potenciálu systému SIS II, aktualizovala Komise ve spolupráci s členskými státy příručku SIRENE tak, aby se praktická spolupráce kanceláří SIRENE (vytvořených pro výměnu doplňujících informací o záznamech v systému SIS) přizpůsobila prostředí SIS II. Komise dále podpořila Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) ve zřizování vzdělávacích modulů o technickém použití systému SIS II. Ve spolupráci s Evropskou policejní akademií (CEPOL) a odborníky ze členských států byla uspořádána úvodní internátní a e-learningová školení, která budou pokračovat po předání provozního řízení systému SIS II agentuře eu-LISA v květnu 2013. Uvedení systému SIS II do provozu doprovodila rovněž informační kampaň o účelu nového systému a o aspektech týkajících se ochrany údajů. 4.2.
Využití vízového informačního systému
Vízový informační systém (VIS)13 je systém pro výměnu informací o krátkodobých vízech. Po zahájení provozu v prvním (severní Afrika), druhém (Blízký východ) a třetím regionu (země Perského zálivu)14 byl systém VIS dne 14. března 2013 spuštěn také ve čtvrtém (západní Afrika) a pátém regionu (střední Afrika). Dne 6. června 2013 bude VIS zprovozněn v šestém (východní Afrika) a sedmém regionu (jižní Afrika), dne 5. září 2013 v osmém regionu (Jižní Amerika) a dne 14. listopadu 2013 v devátém (Střední Asie), desátém (jihovýchodní Asie) a jedenáctém regionu (Palestina). Pořadí a případně datum zahájení provozu ve zbývajících regionech se nyní projednávají se členskými státy a bude o nich rozhodnuto v nadcházejících měsících. Systém VIS funguje řádně a do 6. května 2013 bylo jeho prostřednictvím zpracováno 2,9 milionu žádostí o víza, přičemž 2,4 milionu víz bylo vydáno a 348 000 zamítnuto. Navzdory pokračujícímu úsilí členských států zůstává hlavním problémem střednědobý a dlouhodobý dopad neoptimální kvality údajů (biometrických i alfanumerických), které do systému VIS
13 14
CS
Rozhodnutí Rady ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (2004/512/ES) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. září 2011, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu (2001/636/EU), prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. září 2012, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) ve třetím regionu (2012/512/EU), prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7. března 2013, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) ve čtvrtém a pátém regionu (2013/122/EU).
5
CS
vkládají konzulární orgány členských států. Od 1. prosince 2012 provozuje systém VIS agentura eu-LISA. 4.3.
Vízová politika a readmisní dohody
Mechanismus monitorování zemí západního Balkánu po liberalizaci vízového režimu15 Podle zprávy agentury Frontex za období od 31. prosince 2012 do 3. února 2013 se v lednu 2013 počet žádostí státních příslušníků ze zemí západního Balkánu o azyl v pěti hlavních cílových členských státech EU / schengenského prostoru snížil ve srovnání se stejným měsícem roku 2012 o 44 %. Zatímco počet žadatelů o azyl ze Srbska, Černé Hory a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se snížil (–61 % u Srbska, –45 % u Černé Hory a –46 % u Bývalé jugoslávské republiky Makedonie), značně naopak vzrostl počet žadatelů o azyl z Albánie (+74 %) a Bosny a Hercegoviny (+51 %). Hlavní cílovou zemí je i nadále Německo a dále pak Švédsko, Belgie, Švýcarsko a Lucembursko. Readmisní dohody Za účelem usnadnění zpětného přebírání osob bez povolení pobývajících v členském státě do země původu Komise v dubnu 2012 parafovala readmisní dohodu s Kapverdami, jejíž podepsání schválila Rada v únoru 2013. V červnu 2012 byla parafována readmisní dohoda s Tureckem. Očekává se podpis této dohody a zahájení dialogu o vízové liberalizaci. V říjnu 2012 byla parafována readmisní dohoda s Arménií a Komise dále pracuje na tom, aby mohla být co nejrychleji podepsána a uzavřena. Zahájena byla dále jednání s Ázerbájdžánem o dohodě o zjednodušení vízového režimu a readmisní dohodě.
15
CS
Od 19. prosince 2009 se na občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, kteří vlastní biometrické pasy, vztahuje bezvízový režim s členskými státy EU v souladu s nařízením 539/2001. Za stejných podmínek se bezvízový režim při cestách do členských států EU od 15. prosince 2010 týká i občanů Albánie a Bosny a Hercegoviny.
6
CS
PŘÍLOHA I: Orientační kalendář schengenského hodnocení pro období květen–říjen 201316 Období
Členské státy
Téma
2.–10. června 2013
Estonsko, Litva, Lotyšsko
SIS/Sirene
7.–18. července 2013
Polsko, Slovensko
Pozemní hranice
8.–14. září 2013
Malta, Slovinsko
SIS/Sirene
29. září – 9. října 2013 Maďarsko, Slovinsko
Pozemní hranice
6.–12. října 2013
SIS/Sirene
16
CS
Česká republika, Slovensko
Dokument Rady 12032/12 SCH-EVAL 99 COMIX 423.
7
CS