Zdeněk Velíšek Bude dluhové krizi novou podobu? Co mámít teďEU EUpo čekat od Francie? Evropské horizonty, strana 3
DaliborVlasák, Carda,Sergej Petr Kajnar Robert Dušek, Oldřich Kozlík Rozvoj měst očima zástupců municipalit Maďarský prezident, ROPy a slovenský deficit Komentáře, strana 4 2 Co na to europoslanci,
Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Zuzana Zvolenská Naši zástupci v EP o krizi eurozóny komentář nové slovenské ministryně zdravotnictví Co na to europoslanci, strana 4 K tématu, strana 2
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR Oldřich Vlasák, výkonný prezident Rady evropských V obcí současném a regionů, programovém místopředseda období Svazu 2007 – 2013 českézáležitosti zdravotměst a obcí promůže evropské nictví získat z evropských fondů prostředky na investice období do zdravotnické V programovém 2007infrastruktury spo2013 je pro(celkem městas českým otevřena lufinancováním se jedná ona cca dotace 13 mld. možnost dosáhnout z toho asive7,2všech mld. jeoperačních rozdělováno vKč,zásadě v rámci Integrovaného operačního programech. Města mohou čerprogramu, ostatní dotace pat evropské dotace na plynou moder-z jednotlivých regionálních operačních nizaci dopravní infrastruktury, programů). Zdravotnická moochranu životního zařízení prostředí, hou rovněž čerpat finanční prostředky zvyšování zaměstnanosti, podz OP Životní prostředía (zateplování, poru vzdělávání výzkumu, zdravotní odpad), OP Lidské zdroje podporu podnikání, rozvoj ces-a zaměstnanost (vzdělávání), Věda tovního ruchu, využití OP kultura výzkum pro inovace (VaVsociální centra) ního dědictví, projekty nebo FM EHP Norskoa azdravotní Programu integrace, sociální implementace služby apod.švýcarsko-české Teoreticky jespolutak práce. Ministerstvo zdravotnictví je paleta evropských dotací na zodpovědnékvality za čerpání investičních zlepšení života obyvadotací již uváděném Integrovaném tel ve v městech téměř neomezeoperačním programu, má města na staná, prakticky jsoukde však rosti realizaci oblastivypsanými intervence Služčasto omezena výby v oblasti veřejného zdraví. Dosud zvami, množstvím prostředků, bylo v této oblasti 10 výzev které jsou na vyhlášeno jednotlivé pro(v rámci alokovány, posledních dvoumožnostmi právě probíjekty há příjem žádostí).a hlavně tím, co kofinancování Podpořené projektya byly zaměřeny již mají hotové co potřebují na modernizaci obnovu přístrojovéudělat. Městaa přitom stále poho vybavení superspecializovaných třebují financovat především onkologických, traumatologických či tzv. tvrdé, infrastrukturní proiktovýchPotřebují center, dáleopravit na prevenci zdrajekty. silnice, votních rizikvybudovat nebo systémůparkovací řízení kvachodníky, lity a nákladovosti veřejného zdraví. stání, zkrášlit náměstí, revitaPokud jdebývalé o čerpání, ministerstvo lizovat průmyslové či zdravotnictvíobjekty, je nejúspěšnějším vojenské které minischátterstvem ze všech ministerstev, které rají, vyřešit čištění odpadních se podílejí na implementaci Integrovod, snížit hluk či zefektivnit vaného operačního programu. InfraDosud odpadové hospodářství. podpořilo 139však projektů s celkovounení výší struktura zdaleka dotace 6,5definovanou mld. Kč, proplaceno příjemjedinou potřebou. cům již bylo 3,2 mld. Kč. Na významu získávají měkké, Přestože máme předaktivity sebou téměř dva „nadstavbové“ nebo roky dona začátku příští etapy evropské důraz strategické plánování. regionálníbez politiky, ministerstvo zdraPrávě strategického plávotnictví řeší spoluevropské s ostatnímipeníze resorty nování budou budoucnostv kohezní politiky v pocitu rámci utopeny momentálním Česka již nyní.té Prioritou je zajistit potřebnosti které investice. možnostspolečně efektivního a koordinovaMěsta s venkovskými ného využití prostředků z evropských obcemi realizují necelou polovifondů pro modernizaci českého zdranu projektů (počátkem letošnívotnictví, i z důvodu ho roku atoto bylo 45,1probíhajících % projekdemografických změn, kteréses sebou tů), na celkové alokaci však přináší zvýšení na zdravotní podílí zhrubanároků necelou pětinou péči. Konkrétní(příjemcům navrhované zoblasti prostředků řad mají širší než v současnosti, obcí bylocharakter proplaceno 16,0 % ze jedná se o následující prostředků). věcné priority všech proplacených resortu: zvyšování efektivity Evropské dotacekvality jsou adůležitou systému péčekapitálových o zdraví (např. modernisoučástí výdajů zace aaobnova obcí měst, infrastruktury, přičemž tvoří„měkké zhruaktivity“ v oblasti ba třetinu těchtopodpory výdajů.zdravého životního stylu, propojenína zdravotní a (pokračování straně 2) sociální péče, e-Health, HTA apod.), vzdělávání a systém rozvoje lidských zdrojů ve zdravotnictví a podpora výzkumu a vývoje.
číslo 11 2011 4 / /2012
ročník98 ročník
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena €
Krize kosínebo evropské vlády Hollande Sarkozy?
Publicistika, strana 4
Hřebčín možná Městům chybí dotace získá
Přelom dubna a května je ve Francii ve znamení prezidentských voleb. Francouzi už rozhodli, že do druhého kola prezidentských voleb postoupí stávající hlava státu –krize Nicolas Sarkozy, kterého podle předpokladů kolekomentátor o jeden a půlZdeněk procenta hlasů(viz překonal kandidát socialistů François Hollande. DeEkonomická likviduje kabinety evropských zemí. Jakv prvním spočítal náš Velíšek Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické finitivnísvé rozhodnutí padnepádem 6. května. Prezidentským volbám ve Francii se ve svém komentáři věnuje i Zdeněk Velíšek vefunkce svých Evropských horizontech na potíže země doplatilo už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské byla listopadová rezignace straně 3. italské Herman předsedy vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáctfoto: let a REUTERS/Yves jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU. foto: REUTERS/Remo Casilli
Zdravotnictví: nejvíc projektů přes regiony Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky
Problematika veřejného zdraví je v sedmadvacítce s téměř půl miliardou obyvatel jednou ze stěžejních agend, které se věnují průběžně evropské orgány i evropské fondy. EU se veřejným zdravím zabývá na dvou rovinách. V té první doplňuje činnost členských států svými projekty. Tu druhou pociťujeme zřejmě ještě měst víc. Jde o dotace, jedním které plynou do jednotlivých zemí. Podpora je dozajista ze stěžejních pilířů kohezní V tomto Evropské případě ovšem nejdeseo čemu jedinou možnost, jak získat politiky unie. Není divit. Velká města jsou podporu na zdravotnický projekt. Finance lze čerpat ai z takoekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost podpových iniciativ, jako jsou české spolupráce rují vědu a výzkum. TrápíFondy je ale švýcarsko také řada –problémů: mnohdy nebo tzv. Norské fondy. neúnosná dopravní zatíženost, problémové životní prostředí, vytlačování sociálně slabých obyvatel do určitých městských částí kriminalita. I tyto obproblémy města s řešit větším unie chtějí v souvislosti problematiZdravýčiživotní styl, ochrana zapojením do budoucíhrozbami podoby kohezní politiky EU. kou zdraví a zdravotnictví ančanů před zdravotními nebo pomoc orgánům členských gažuje. V loňském roce vydala rozpočtu na poliOECDcelkového společně s Evropskou států ve- cent Že jdepřio řešení velmi problematiky důležitou oblast soudržnosti unie. komisí zprávu o Evropské zdraví v Evrořejného zdraví. To jsou podpory, dokládají i základní finanční tiku částirepublika z tohoto z finančního pě. Česká ní vyšla agendy,které ve kterých Evropská částky, byly nase rozvoj měst Hlavní vyčleněny v jednotlivých ope- objemu jdou na projekty obnovy račních programech. Pro období měst a venkova a také na ekolo2007 – 2013 celková suma vy- gičtější městskou dopravu. A do hrazená na tuto oblast překračuje jakých oblastí nejčastěji investují 21 miliardu eur v celé Evropské města v České republice? Nejnákladnější pojem, a nejčastější projekty Slovenské zdravotníctvo na Slovensku ktorý na prvé unii. To představuje přes šestjepropočutie evokuje skôr negatívny dojem v mysliach Slovákov. Politici dlhodobo sľubujú uzdravenie životne dôležitej zložky štátu, no doteraz sa im nepodarilo nasadiť úspešnú liečbu. Zastaralé nemocnice, ich vybavenie a celková kapitálová podvýživa sú samo o sebe hlboké rany, ktoré ešte viac roztvárajú nespokojní lekári, sestry a ostatní zdravotnícky personál, ktorý sa cíti platovo nedoceneným. Kritický stav slovenského zdravotníctva si vyžaduje každú pomocnú ruku. Mestá a obce na Slovensku dostávajú novú tvár. Stačí vypracovať predovšetkým zmeny v systékvalitný a peniaze z Bruselusúmôžu prúdiť na námestia a pe„Výstavbaprojekt zdravotníckych zariadení me dotovania zdravotníckych zašie zónypolovici v rámci20. Regionálneho programu (ROP) v opav druhej storočia zabez-operačného riadení čiprojektov zmeny ichministerstvo vlastníckych trení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor pečila rovnomerné a dostupné rozvzťahov. To všetko má začerpania následok pôdohospodárstva rozvoja vidieka zverejnilo štatistiku miestnenie zariadeníazdravotníckej nedostatočné financovanie a vyo nenávratný na finančný príspevok. ju takmer 580 zazmluvneinfraštruktúry celom území SR. Tvorí zadlženosti nemocníc. ných projektov. aktuálnom 2007-2013 má Pomerne rozsiahlaVsieť ústavnýchprogramovom a sokú mieruobdobí sa septembra snažia viac samospráva dispozícií poskytotakmer 514Striedajúce mil. eur. sa Dovlády konca ambulantnýchk zariadení či menej úspešne čiastočne oddlžiť zvateľov tohto zdravotnej balíka nakontrahované tvorili už 80 %. Tieto čísla starostlivosti jeprojekty štátom dotovanéa zdravotnícke zasvedčia o tom, že slovenské sú aktívne chcú sa zmeniť. však v súčasnosti poznačená mestá zlým a obce stavebno-technickým stavom, roz- riadenia, no zatiaľ sa žiadaný efekt siahlym fyzickým opotrebením sú teda okrajové zóny. O peniaPodmienky ROP stanovujú na čo nedostavil. desaťročí sa niektoré a morálnou zastaranosťou,“ uvádza V zeposlednom z eurofondov súperia mestá možno financie použiť. Zveľaďupolikliniky pretranssa materiálochcentrálMinis- nemocnice a obce zo čisiedmich samosprávjú vsaoficiálnych presne definované na Mimo akciovéhry spoločnosti. terstva SR. záujmu“ Príčinou formovali nych krajov. je ekonone častizdravotníctva sídiel. „Mimo
poměrně dobře. Umístila se sice pod průměrem sledovaných zemí ve střední délce života, kde je vyšší výskyt rakoviny, ale v řadě sledovaných údajů se zlepšujsou ty donapříklad městské infrastruktury. je. ČR zaznamenala Příliš nezaostává ani výzkum nejvyšší pokles úmrtnosti v po-a inovace, prostředí, vzdělásledních životní 15 letech a dlouhodobě vání a samozřejmě vykazuje nejnižší zdravotnictví. kojeneckou Často se objevují také projekty úmrtnost a nízký výskyt infekčvních oblasti kultury jakosetřeba opra-i nemocí. Zpráva věnovala vy divadel a kulturních památek finanční stránce. OECD varovala, na měst. „Díky evropským že území růst výdajů na zdravotnictví dotacím se městům daříčasto zlepšovat v evropských zemích překvalitu života svých ale vyšuje celkový růst obyvatel, ekonomiky. také celkového prostředí,“ prohláVýdaje na zdravotnictví rostou sila Markéta Reedová, průběžně i v ČR. Podle ředitelka Českého Centra pro regionální rozvoj ČR, které je zprostředkujícím subjektem pro Integrovaný operační program. „Opravená náměstí a nové městské parky se znovu stávají přirozenými Súkromný kapitál ichcentry zväčšaživopomohol vytrhnúť z materiálnej biedy. Aj najväčšie slovenské finančné skupiny, Penta a J&T, vstúpili do viacerých nemocníc. Obyvatelia Slovenska sa však obávajú prístupu súkromníkov k zdravotníckym zariadeniam ako k biznisu, z ktorého treba vyťažiť zisk. A záujem o pacientovo bude ažBratislavský druhoradý. micky zdravie najzdatnejší samosprávny kraj. NajaktívnejŠTRAJKUJÚCI LEKÁRI šími sú v Nitrianskom a Prešovskom kraji. Najmenej sa darí TrZáver minulého navskému kraju.roka sa niesol na Slovensku v dusivej atmosfére. K prvému októbru podalo približne PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ 2 lekárov výpoveď na protest AJ000 JESENNÉ PRECHÁDZKY proti nevypočutým požiadavkám ATRAKTÍVNEJŠIE lekárskych odborov, ktoré sa týkali platov, vzmeny Predpredovšetkým vyše rokom začali Spišplatenia za zdravotné úkony, ale aj skej Novej Vsi s treťou etapou zrušenia transformácie nemocníc rekonštrukcie námestia od na akciové Ako sa parku kpt.spoločnosti. Jána Nálepku až blípo žil prvý december, deň, kedy mala radnicu. Hluk, neporiadok, iné
statistického úřadu od roku 2000 až trojnásobně. V roce 2010 tak šlo do zdravotnictví 284,1 miliardy korun. „Největší podíl na financování zdravotní péče ta měst, kam mohou občané bez v České republice mají tradičně obav vyrazit trávit svůj– volný čas.“ zdravotní pojišťovny jde o plné Podle Reedovéuvedla se i návštěvníci tři čtvrtiny,“ Vladimíra měst budou jistěNejen rádi vracet do Kalnická z ČSÚ. v Evropě, příjemného prostředí, kde nebuale i na světě patří Česko mezi dou kličkovat po rozbitých zeměmuset s vůbec nejvyšším podílem chodnících a vyhýbat se neudržoveřejných výdajů na financování vaným křoviskům. zdravotní péče. Pokud se ale podíváme na celkovou sumu, která IPRM JSOU KLÍČOVÉ, řadíme jde na tuto problematiku, MÍNÍ se stáleMINISTERSTVO pod průměr zemí OECD.
Závažný problém mají některá města a obce. I přes příslib se k nim nedostanou evropské dotace na výstavbu vodohospodářské infrastruktury, především na úpravny pitné vody. Města, která chtěla investicemi v této oblasti vyhovět evropským směrnicím počítala s jejich až osmdesátiprocentním pokrytím dotacemi a do projektů vložila značné prostředky. Podle hřebčín některýchv stát na změNárodní Kladrubech ny neupozornil včas, Dobruška nad Labem je klenotem svého například protovýchodních zvažuje vymáhádruhu nejenom Čech, ní vložených po státu. jeho význam peněz přesahuje i hranice státu. Bohužel velmi nutně potřebuje peníze na rekonstrukci jednotlivých objektů, které ho tvoří. Jeho předchozí žádost o evropské dotace, které by mu opravy umožnily a zároveň tak pomohly v dlouhodobém snažení o zápis hřebčína do seznamu dědictví Unesco, byla vyřazena kvůli chybám v přípravě. Teď se ale naskýtá šance přece jenom na dotace dosáhnout.
Zahraničí, strana 3 13 Publicistika, strana
Ekologické Zdravotnictví chování ve Francii ve Francii
(pokračování na straně 3)
Na evropské úrovni existuje několik iniciativ, které pomáhají městům v investování a zavádění té kouzelné formule „trvale udržitelný rozvoj“. skončiť výpovedná lehota odstu(pokračování na straně 3) pujúcich lekárov, zhoda medzi vládou a odborármi vyzerala čoraz nereálnejšie. Začiatkom decembra tak Slovensko zažilo štrajk lekárov a v nemocniciach zavládol chaos. Česko ponúklo výpomoc desiatok vojenských lekárov, zahraničné nemocnice sa pripravovali na nápor pacientov zo Slovenska. komplikácie a obmedzenia ale Avšak niekoľkých dňochveľkovláda stáli zapoto. Oprava cesty, pristúpila na požiadavky lekárov rysý tri metre široký chodník apre tí sa vrátili späť na svoje miesta. peších, úprava parkovacích No lekári neboli –jediní, si miest v centre to je ktorí realita vybojovali zvýšenie platov. Zdradnešných dní, ktorú si užívajú votné byobyvatelia, mali tiež dostať nielen sestry miestni ale aj pridané, čo sa nepáči lekárom. návštevníci. Na zvýšené platy, prisľúbené Výraznú finančnú pomoc – 85Ra% dičovej vládou, bude len z celkových nákladov 1,65tento mil. rok 37 miliónov eur chýbať získali zpribližne eurofondov, desiatieur. Lekári i sestry nevylučujú, že mi percentami prispel štátny rozbudú pokiaľ im počet štrajkovať a mesto saopäť, podieľalo zvyšvláda sľúbenépercentami. peniaze nepridá. nými piatimi
Stav slovenského zdravotníctva je kritický Slovenské mestá a obce sú krajšie najmä vďaka eurofondom
(pokračovanie na strane 2)
Tématem dubnového vydání Evropských novin je zdravotnictví, a tak uvnitř najdete postřehy našich zpravodajů z některých evropských zemí, například Španělska či Portugalska. Za zdravotní péčí se podíváme prostřednictvím naší pařížské zpravodajky Ilony Mádrové také do Francie. Ta ve svém příspěvku popisujedopisovatelka cestu řadovéhozFrancouze Naše Francie za lékařským ošetřením a jeho jedhraIlona Mádrová si vybrala zení.z Zmiňuje přitomnedávného i o civilizačno hlavníchsetémat ních chorobách, současné obysummitu G20,které který se kromě vatele země galského trápí. ekonomiky zabývalkohouta také životním prostředím. Právě pohledem ekologa se pokusila podívat na INZERCE život Francouzů a jejich chování v tomto směru. Mimo jiné píše, že propagace vzoru ekologického chování naučila obyvatele země téměř automatickým ekologickým gestům. INZERCE
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 4 / 2012
Stav slovenského zdravotníctva je kritický (pokračovanie zo strany 1)
INJEKCIA V PODOBE EUROFONDOV Slovenské zdravotníctvo však nie je odkázané len na financovanie zo štátneho rozpočtu. V programovom období 2007 - 2013 smie využívať 250 miliónov eur aj v rámci Operačného programu Zdravotníctvo (OPZ). Ide o jeden z najvyťaženejších operačných programov. „Vzhľadom na vysokú zazmluvnenosť Operačného programu Zdravotníctvo, Ministerstvo zdravotníctva SR ako riadiaci orgán neplánuje v roku 2012 vyhlásiť výzvy na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok,“ vyjadrilo sa ministerstvo koncom minulého roku. OPZ je rozdelený na tri prioritné osi. Prvá, s názvom Modernizácia zdravotníckeho systému nemocníc, má používať finančné prostriedky na obnovu „zdravotníckej infraštruktúry všeobecných a špecializovaných nemocníc,“ ako sa uvádza v oficiálnom vyhlásení OPZ, čím sa konkrétne myslí rekonštrukcia a modernizácia budov i dodávka modernej zdravotníckej techniky. Medzi niekoľkými vybranými projektmi bola aj modernizácia Východoslo-
venského onkologického ústavu. Z celkovej sumy presahujúcej 3,4 milióna eur bolo 95 % hradených z nenávratných finančných prostriedkov. Jednou z najväčších investícií bola kúpa lineárneho urýchľovača, ktorý bol už druhým v poradí v tejto nemocnici. Košice tak boli prvým mestom na Slovensku s dvomi takýmito zariadeniami v jednej nemocnici. „Oddelenie má v súčasnosti k dispozícii dva kompatibilné lineárne urýchľovače. Môžeme tak zabezpečiť liečbu bez prerušenia aj v dňoch plánovaného servisu. Je to dôležité napríklad pri nádoroch hlavy a krku, karcinómu krčka maternice alebo pri pľúcnych nádoroch, keď sa pri predlžovaní liečby zvyšuje riziko recidívy. Navyše, stále stúpajúci počet indikácií rádioterapie predstavoval neúnosnú záťaž pre jeden urýchľovač, ktorý bol využívaný v troch zmenách,“ skonštatoval MUDr. Pavol Dubinský, primár Východoslovenského onkologického ústavu. Odvtedy sa pracuje v nemocnici na dve zmeny a namiesto mesačného čakania sú pacienti zaraďovaní na liečbu priebežne, čím je zabezpečený aj európsky štandard liečby.
Druhá prioritná os OZP je o niečo obšírnejšia. Zahŕňa v sebe dobudovanie či rekonštrukciu zdravotníckych infraštruktúr polikliník a zdravotných stredísk. Tak ako aj pri prvej osi, aj tu je podmienkou aby novovybudované objekty spĺňali technicko-prevádzkové normy SR a štandardy EÚ, a taktiež musia spĺňať nízku energetickú náročnosť či poskytovať bezbariérový prístup pre imobilných občanov. Aby mohli byť projekty finančne podporené, musia sa v rámci tejto prioritnej osi venovať zariadenia ambulantnej zdravotnej starostlivosti na špecifické skupiny ochorení, takzvanej „skupiny 5“. Sem patria ochorenia obehovej, dýchacej a tráviacej sústavy, nádory i vonkajšie príčiny ochorení a úmrtí. Jedným z projektov podporených v rámci tejto sekcie programu bola nadstavba centra Imunoalergológia Dzurilla v Nitre. Zriadili sa tu štyri nové ambulancie a jednodňová očná chirurgia spolu s technologickým vybavením a modernizáciou prístrojového vybavenia laboratória. Eurofondy hradili približne 95 % z celkovej sumy, ktorá predstavovala viac ako 1,7 milióna eur. No druhá prioritná os nie je len o stavebných úpravách zdravotníckych zariadení.
Jedným z projektov podporených eurofondy bola nadstavba centra Imunoalergológia Dzurilla v Nitre. foto: dzurilla.eu Taktiež sa zameriava aj na nákup a dodávku prenosných mamografických jednotiek, od ktorých si ministerstvo zdravotníctva sľubuje zabezpečiť a zlepšiť dostupnosť vyšetrení. Vzhľadom na to, že je to na ľudské zdroje nenáročný projekt, mal by tak efektívne riešiť problém s nedostatkom personálneho zabezpečenia v regiónoch. Druhá prioritná os si taktiež kladie za cieľ dobudovanie infraštruktúry Národnej transfúznej služby SR, na čo bolo vyčlenených viac ako 7,3 milióna eur vo forme nenávratného finančného príspevku. Podľa oficiálnych dokumentov, cieľom je „zabez-
pečenie národnej sebestačnosti v produkcii krvných produktov najvyššej možnej kvality, bezpečnosti a efektívnosti v požadovanom objeme vo všetkých regiónoch Slovenska“, a tak realizovať národnú krvnú politiku SR. Slovenské zdravotníctvo sa môže zdať nevyliečiteľné. Jeho ozdravovanie je behom na dlhé trate, no nie je to nemožné. Je pravdepodobné, že sa na tom budú podieľať aj európske peniaze, prostredníctvom pripravovaného programu Zdravie pre rast 2014 - 2020. To však ešte len ukáže čas. Ivan Belko
TÉMA - ZAHRANIČÍ
Portugalsko: Nespokojnosť so zdravotníctvom Portugalci opäť demonštrovali a dopadlo to ako vždy. Vyjadrili nesúhlas, ale úsporné opatrenia sa im odvrátiť nepodarí. V polovici apríla sa v trinástich portugalských mestách odohrali protestné akcie, ktorými južania opäť dali najavo obavy z aktuálnej situácie v zdravotníctve. Najväčším strašiakom sú rastúce poplatky za ošetrenie a obmedzenie zdravotníckych služieb v niektorých nemocničných zariadeniach. Premiér Pedro Passos Coelho avizoval zatvorenie pôrodnice v lisabonskej nemocnici, obmedzenie v poskytovaní služieb na nočnej pohotovosti a redukciám sa nevyhnú ani onkologické oddelenia. Finančnú spoluúčasť Portugalci zaviedli v roku 1986 s cieľom „poučiť“ pacientov, aby nezneužívali zdravotnícke služby a oše-
trovne navštevovali racionálne. Príplatky odvtedy rastú, zatiaľ posledné zvýšenie prišlo do platnosti v januári. Za konzultáciu u
všeobecného lekára si južania zaplatia 5 eur, návšteva špecialistu vyjde na 10 a pohotovosť kolíše od 20 do 50 eur v závislosti od náročnosti ošetrenia a počtu vykonaných analýz. Okrem toho, spoplatnené sú tiež všetky analýzy, o ktoré požiada všeobecný lekár, realizujú sa totiž mimo štátnych zdravotných zariadení, teda na súkromných klinikách. Minister zdravotníctva Paulo Macedo tvrdí, že napriek tvrdým opatreniam je zhruba 6 miliónov obyvateľov od poplatkov uchránených.
Ide o dôchodcov, chronických pacientov, tehotné ženy, deti do 12 rokov a rodiny s príjmom nižším ako 600 eur. STARONOVÉ PROBLÉMY Z financovania zdravotníctva sa pre Portugalcov stal doslova hlavolam odvtedy, čo vláda drasticky znižuje deficit, aby mohla v plnej výške čerpať pomoc z eurovalu. V septembri minulého roka ministerstvo zdravotníctva evidovalo dlh vo výške 2,5
miliardy eur. Šlo o faktúry neuhradené po viac ako 90 dňoch a len táto suma predstavovala takmer polovicu dlhov vtedajšej vlády. Krokom k ozdraveniu sektora bolo januárové dvojnásobné zvýšenie poplatkov za zdravotné služby, čo má usporiť približne miliardu eur, a tiež - obmedzenie zdravotníckych služieb. Dôsledky tohto kroku občania pokladajú za neúnosné. Poradovníky u špecialistov sa tým predĺžili a dochádza k zvýšeniu návštevnosti súkrom-
ných lekárov. Napriek zložitej situácii, portugalská vláda nezabúda na investície, tentoraz 1 500 kilometrov od Lisabonu. Nedávno bola na azorskom ostrove Terceira slávnostne inaugurovaná klinika, ktorú postavila španielska spoločnosť Sacyr. Náklady na výstavbu nemocnice Santo Espíritu sa pohybovali vo výške 62 miliónov eur a či ide o adekvátnu investíciu pre ostrov so 60 tisícmi obyvateľmi, Portugalci posúdia sami. Dana Miháliková
Španielsko: Zdravotníctvo ozdravíme, priatelia! Ťažko povedať, čo za posledný mesiac Španielov rozčertilo viac. Kráľ poľujúci na slony v Botswane, znárodnenie filiálky Repsolu v Argentíne alebo reálne škrty vo verejnom zdravotníctve. V auguste sa v španielskom parlamente v súvislosti so zdravotníctvom začali spomínať nelichotivé čísla. Vtedy ešte opozičná Ľudová strana „zablahoželala“ Zapaterovej vláde k dosiahnutiu dlhu vo výške 15 miliárd eur, a premiér Mariano Rajoy na pálčivý problém nezabudol. Do roku 2013 chce znížiť štátny deficit o tri percentá a škrty neminú ani zdravotníctvo. Vláda v ňom plánuje zosekať 7 miliárd eur, začiatok apríla sa teda niesol v znamení nervozity, kedy občan netušil do akej miery ho zmeny zasiahnu. Ministerka zdravotníctva, sociálnych vecí a rovnosti Ana Mato viackrát zdôraznila, že hoci sa rezort reformám nevyhne, starostlivosť o pacientov naďalej zostane kvalitná a bezplatná. Podobné tvrdenia verejnosť vníma citlivo, nakoľko vie, že
v tomto prípade synonymum „bezplatného“ neznamená „zadarmo“. CESTA K OZDRAVENIU Finančná spoluúčasť pacientov sa pri odľahčení zdravotníckeho
systému ukázala ako nevyhnutná, avšak bezplatné ošetrenie zostáva zachované. Šetriť sa bude pri poskytovaní farmaceutík. Vláda plánuje inovovať katalóg liekov a tradične popresúva niektoré z nich do zoznamu doplnkových liečiv. Zároveň chce zo zoznamu vylúčiť analgetiká, ktoré stoja menej ako tri eurá. Ďalšou prioritou je zjednotenie preukazu poistencov, keďže každá zo šestnástich autonómií ho vystavuje vo vlastnej verzii. Autonómie môžu vyberať poplatky za prevydanie kartičky poistenca podľa vzoru Galície a Baleárov, ktoré za tento úkon účtujú 10 eur. Zamestnaní budú doplácať za lieky podľa výšky ročného príjmu, pre ilustráciu, minimálna mzda
zostáva pre tento rok zmrazená na 641,40 eurách mesačne. Pôvodných 40 percent z ceny lieku budú doplácať zarábajúci menej ako 18 tisíc eur ročne, ľudia s vyšším príjmom si priplatia o desať percent viac. Zamestnancov so zárobkom vyšším ako 100 tisíc sa týka doplácanie vo výške 60 percent. Do cieľovej skupiny nových opatrení boli začlenení i dôchodcovia, ktorí sa na cene lieku budú podieľať 10 percentami, avšak v tomto prípade je určený strop stanovený sumou 18 eur mesačne. Priplácanie sa nedotkne pacientov s chronickými ochoreniami, penzistov s nízkymi dôchodkami a nezamestnaných, ktorí nie sú poberateľmi sociálnych dávok.
ZDRAVOTNÍCKY OXYMORON Jedným z najpálčivejších problémov zostáva zdravotnícka turistika, konkrétne cudzinci, ktorí faktúru vystavenú za ošetrenie úplne ignorujú. V minulom roku tak Španieli prišli o miliardu eur. Ako príklad sú najčastejšie spomínaní občania Maroka, ktorí dokázali zúročiť slabiny systému. K bežným „zákazníčkam“ v španielskej enkláve Ceuta patria rodiace Maročanky, na ktorých už niekoľko rokov slušne profituje mafia. Ženy sú na španielske územie dovezené tesne pred pôrodom, prípadne simulujú pôrodné bolesti, zavolajú záchranku a sú prevezené priamo na pôrodnú
sálu. Univerzitná klinika v Ceute, jedna z najmodernejších španielskych nemocníc vybudovaná za 102 milióny eur, v minulom roku zaznamenala 1 655 pôrodov, na ktorých sa 35 percentami podieľali práve Maročanky. Bežný pôrod kolíše od dvoch do troch tisíc eur a v rozmedzí rokov 2009 - 2011 neplatičky nemocnicu stáli 6 miliónov eur. Španielska vláda bude mať čo robiť. Rozlúsknuť oriešok v podobe neplatičov bude oveľa ťažšie ako zaťažiť bežných poistencov. Ako to v podobných prípadoch býva, tí za neschopnosť ustrážiť situáciu v konečnom dôsledku zaplatia o to viac. Dana Miháliková
K TÉMATU MZ SR využíva na modernizáciu zdravotníckej infraštruktúry v programovom období 2007 – 2013 prostriedky z Operačného programu Zdravotníctvo (OPZ) v celkovej výške 294 117 647 eur (fondy EÚ + štátny rozpočet). Prostriedky sú určené na modernizáciu špecializovaných a všeobecných nemocníc (približne 80 % prostriedkov OPZ) a na modernizáciu ambulantných zdravotníckych zariadení (približne 20 % prostriedkov OPZ). Prostriedky sú určené iba na modernizáciu existujúcich zdravotníckych zariadení, ktoré sú financované z verejného zdravotného poistenia. Keďže je OPZ spolufinancova-
ný z prostriedkov Európskeho fondu regionálneho rozvoja, aktivity OPZ majú investičný charakter a môžu byť použité na stavebné práce, dodávku prístrojov a modernizáciu IKT infraštruktúry. OPZ je z hľadiska absorpčnej kapacity a čerpania prostriedkov najúspešnejším slovenským operačným programom. Aktuálne je zazmluvnených už 99,3 % disponibilných zdrojov a čerpanie predstavuje 48,6 % prostriedkov OPZ. Okrem OPZ, pre ktorý plní MZ SR úlohu riadiaceho orgánu, je na oblasť zdravotníctva zamerané aj jedno opatrenie Operačného programu Vzdelávanie. MZ SR plní úlohu sprostredkovateľské-
ho orgánu pod riadiacim orgánom pre opatrenie 2.2 OPV, ktoré je zamerané na podporu rozvoja ďalšieho vzdelávania pracovníkov v zdravotníctve v celkovej alokácii 42 941 177 eur (fondy EÚ + štátny rozpočet). OPV je spolufinancovaný z prostriedkov Európskeho sociálneho fondu, a preto sú aj aktivity opatrenia 2.2 zamerané na neinvestičnú podporu sústavného vzdelávania pracovníkov v zdravotníctve za účelom doplnenia a stabilizácia ľudských zdrojov v systéme slovenského zdravotníctva. Jednou zo základných strategických úloh MZ SR je v súčasnosti analýza možností a
potrieb pre efektívne čerpanie štrukturálnych fondov v oblasti zdravotníctva v novom programovom období 2014 – 2020. Podmienkou čerpania prostriedkov štrukturálnych fondov v oblasti zdravotníctva v novom programovom období 2014 – 2020 bude okrem iného preukázanie prínosu pre dosiahnutie cieľov stratégie Európa 2020 a existencia národného alebo regionálneho strategického rámca pre oblasť zdravotníctva. Základnými prioritami by mali byť v podmienkach slovenského zdravotníctva najmä: ekonomicky udržateľná modernizácia zdravotníckej infraštruktúry v súlade s budúcim dopytom po
službách a kontinuálny rozvoj ľudských zdrojov v zdravotníctve.
Zuzana Zvolenská, ministerka zdravotníctva SR
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 4 / 2012
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 11 / 2011
Zdravotnictví: nejvíc projektů přes regiony Města chtějí spolurozhodovat (pokračování ze strany 1)
PŘESHRANIČNÍ PÉČE SE ZLEPŠÍ Už v roce 2007 přijala Rada EU dva základní dokumenty, které dnes přístup Společenství k této problematice upravují. Jde o Strategický přístup pro EU na období 2008 až 2013 a o druhý akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví. Zatímco první dokument především vymezuje priority a základní směřování v této problematice, druhý dokument ustavuje základní finanční nástroj. V letech 2008 – 2013 má EU na problematiku veřejného zdraví k dispozici 321,5 milionu eur. Je však nutno říci, že primární zodpovědnost za zdravotní politiku mají jednotlivé členské státy. EU se snaží regulovat hlavně ty oblasti, které mají přeshraniční nebo mezinárodní dopad. Typicky silnou a hojně diskutovanou agendou je například politika léčiv nebo přeshraniční péče. Například ta u nás byla až dosud podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera poměrně opomíjena. Více českých občanů čerpá péči v cizině, než poskytne ČR cizincům. A ani vyhledání péče v zahraničí není bezproblémové. „Pro člověka, který se v cizině neorientuje, je vyhledání zdravotní péče tam relativně nepříjemné,“ uvedl Heger na setkání ministrů zdravotnictví zemí Visegrádu. Na schůzce ministři projednávali implementaci evropské směrnice, která má přeshraniční péči, na kterou jde v ČR každoročně asi 600 milionů korun, zásadně zlepšit. Českému zdravotnictví dozajista pomáhají dotační možnosti, které se zemi otevřely se vstupem do EU. Za miliardy korun ze strukturálních fondů lze realizovat projekty nemocnic, výzkumných zařízení, podnikatelů a samospráv. Samotné ministerstvo zdravotnictví získalo jen loni
o budoucnosti kohezní politiky
z EU 730 milionů korun. Letos to časnosti chystá ministerstvo v oblasti medicíny. Celkově se zdravotnictví podporu 31 pro- jedná o investici přes 21 milipak má být celkem 3,14(pokračování miliardy. regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseze strany 1) da Svazu obcí Oldřich infrastruktury veřejných služeb, tra pro regionální rozvoj Markéta Jednou z takových iniciativ je na-specializovaných ardu. „Své adresáty máa měst užČRpřes jektů iktových „V současné době zaujímá minispříklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je 84 procenta peněz z celkového a cerebrovaskulárních center. terstvo zdravotnictví názvem prvenství JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Strato projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvamezi dalšími ministerstvy. Je „Do zdravotnictví tak přitečou objemu finančních prostředků skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi týdny. Náklady na přestavbu činí alokace schválených se stávají modernizované bytové a obnovu měst další s bankovnavšech tento operační program, a tonáfinanční prostředky ve výši mezi nimi dlouhodoběrozvoj nejrychními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a je důvod ke spokojenosti,“ uvedl jedné miliardy korun,“ uvedl leji čerpajícím subjektem,“ uvedl město na ni získalo z evropských níků z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? se kromě Komise podílí evropských dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. tiskový mluvčí Vlastimil Sršeň. v únoru tehdejší ministr školství mluvčí ministerstva iniciativy Vlastimil také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ života jak sídliš- řada Rozvojová banka RadyPodpořena Evropy. Josef Dobeš. byna panelákových měla být Sršeň. I když podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ Peníze chtějí čerpat řadu menších i větších projektů centrech měst. Tím lze do jisté míry obsaženanemocnic. ve většině torických operačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím ZDRAVÍ v Karlových Varech, Náchodě, NEJVÍC PROJEKTŮ MAJÍ sivní evropskou podporu PRIORITOU čerpá programovacím obdobím se stáv těchto rizikových podpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett le živěji diskutuje o evropských v této oblasti Brno. ROCE V srpnu zde2013 Ukázky takových projekty probíhá skrze Integrovaný I PO Břeclavi,oblastech.“ Jihlavě a dalších fakultREGIONY operační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie regionální operační ních programy. i krajských zařízeních. Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité Ovšem tyto programy nejsouuž Peníze do zdravotnictví posílají jako pro kraje. V současnosti město investovalo terstvo pro místní rozvoj, cílí na popisuje jednotlivé projekty. O s pomocí EU hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední výzvy, jedinou možností, jak získat VÝZKUMNÁ CENTRA ZA především regionální města operační ních osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace pro- 747 milionů. „Lze říci, že cent- které se na rozvoj měst zaměřují. některých regionálních opea její dopravní ritní osa akcí. 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města nějaké peníze V pro svůj záměr. 21 MILIARDU programy. A jde o desítky grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce Zdravotnictví podporují také Například v rámci ROP Střední Tedy konkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. Velobsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti má Svaz Podporu na projekty ve zdravot- tzv. Norské fondy a Program Čechy bylo až dosud které nasmloučasově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik let měst a obcí. Ten má strach, aby kohezní politiky to, aby naše město budoucí podoba dy. Díky těmto finančním pro- usilovali mají danéhodměsto posunout k do- poskytuje spolupráce. nictví dále také OP o švýcarsko-české váno 25 projektů. „Celková sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst a niZ Norských fondů by do Podnikání a inovace. V rámci nota těchto projektů stanoví. přesahuje státu nebo Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebámČeské tegrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky na- derka. Ovšem nutno říct, že dokonce Bruselu. Podle Oldřicha programu jsou podporována na- republiky mělo v letech 2009 1,5 miliardy korun, proplaceno zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města obce měly mluvit do pouze velká–krajská města. Na- apřes a řaděinovační dalších měst. centmístní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti 2014 přijít 3,2možnost miliardy příklad vývojová bylo 746,2 milionu,“ uvedla tisIPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příštích letech a ideálně se i samy čáskorun. Z najdepodpořených zdravotza desítky milionů korun na financování přímo IPRM, tak Na Pardubicku jedno takové hájit důležitost ková mluvčí ROP SČ Irena Du-a dosahra.kohezní politiky až k příjemcům, respek- těch je Integrovaným operačním me u bývalých okresních měst. tečně podílet na rozhodování o lze jmenovat společnost Contipro dová. Ředitel Úřadu RR investic. Zároveň je ale jde o obnovy projektů parků struktuře podpořeno 41. Na Nejčastěji nických tive Střední obyvatelům měst,postavila která si o programem náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce rozsáhlou rekonstrukci infekční Biotech. Zaměřuje se na lékařské Čechy Tomáš Novotnýtuto k tomu se evropské fondy více zacílí. „Za vým příkladem může být naměsta téměř 5 miliard korun. uvedl první náměstek ministra příklad oprava náměstí nemocnice v Hav- předpokladu pro místní rozvoj Daniel Braun. kliniky Naodpovídajícího Bulovce.zabiotechnologie. „Projekt obsadil dodal, že investice jsou v regilíčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM Projekt přišel na 60 milionů kodruhé v soutěži Podnikaonu veřejností vnímány velmiIMAGE zásadním způsobem motivovat třeba oprava náměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE MĚST místo Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využirun a proběhl v loňském roce. telský projekt roku 2010, jejíž pozitivně. „Největší Apřínos v jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že nějakého projektu, jsou podporovány pouze Integro- ukončení V rámci podporovány? například jsme projektu vznikl unikátní společně s ministerzabezpečení a zkvalitnění péče Tak vítěze jde o revitalizace problémových vaným operačním programem, který zvelebuje infrastrukturu znalost skutečných rozvojových operační sál, který umožní bez stvem průmyslu a obchodu a AFI pro obyvatele středních Čech je regisídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb země, jednotlivých městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onů a měst je pro toto zacílení rizika operovat infekční pacivyhlásili v září loňského roku,“ v rozvoji páteřní sítě určena krajských veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. Filip Appl příležitosti otevření městských center nebo na CzechInvybra- řekl vloni uenty. níkům bytových domůřekl na jejichředitel Program švýcarsko-české agentury nemocnic.“ Ostatní regionální operační programy jsou na tom vest Miroslav Křížek. V rámci spolupráce pak podporuje spíše ZAHRANIČÍ podobně. Do zdravotnictví jdou OP Lidské zdroje a zaměstna- menší projekty. Řadu jich napeníze v každém z nich, a to nost je zase možné čerpat pení- jdeme například v Královéhranejčastěji na vybavení a moder- ze na vzdělávání pracovníků ve deckém kraji. Na třímilionový Na nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekoprojekt získala dotaci například zdravotnictví. Vlajkovým nizaci zdravotnických nomická zařízení. krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí protématy. Současný stav biologové považují za začátek Horská služba ČR. Ta se zaměří jektem je zde ten, který se zaměJen v ROP Jihozápad hlavními jich bylo nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. do minulosti vyvolává obavy. vzdělávání na zkvalitnění metod řízení zářuje na prohlubování do konce loňského rokuRetrospektivní z dotací pohled chranných týmů. lékařů a nelékařů. Celkový obmodernizováno devětadvacet. Člověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se Další příklady úspěšných nebo jem prostředků na akci, kterou Zdravotnické projektynu můžeme poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných záplav na jihu země. Podle odhadů a průmyslový rozvoj, rostoucí právě realizovaných projektů by řídí po-Institut postgraduálního nalézt také v rámci Integrovačet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až bylo možné nácházet opravdu vzdělávání ve zdravotnictví, činí ného operačního programu, a to vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vymínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, ktedlouho. Současné programovací téměř 723 miliony korun a měl v rámci prioritní osy 3.2, která se životního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekventovanějším (denněchýlí přepraví prostředí Earth Hour. Letos kojuje vzdělávání obyvatele kraje Gironde, no zveřejněných období se seovšem pomalu zajistit 38 tisíc věnuje veřejnému zdraví. Peníze studiíbyamerických vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 k závěru a ministerstvo zdravotzdravotníků. Nelze zapomenout z tohoto programu jdou nejčasproběhne zdvojnásobení veliStrasbourg, Toulon…) ocitlo ve jeden až tři metry za rok, v nědruhů na pokraji vyhynutí. Dokonce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. nictví se chystá na čerpání po ani na OP Výzkum a vývoj pro těji na specializovanou linných péči,druhů jako byla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky ztrácí svou původ- metrů za rok. vysoké rychlosti výročí od ministryFrancie k problémy, zemím věží za přítomnosti ní velikost a zmenšuje inovace. se (polární Dnes roce 2013. Podpora péče třícáté o zdraví Přespatřívšechny jsou například traumacentra. medvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi sklení- ně ekologie Nathalie Kosciusko svého vzniku (1981) a přepravily přibližně dvědo miliardy osob. Na Morizet. Ani v otázce dopravyzařazena kových plynů.má, Propagace byla vládou základropuchy...). Lesní porost, tolik program které bylvzoru loňský Díky necelým 60 milionům z tonepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučních pěti priorit a je tak pravrok úspěšný. EK v loni schválila hoto programu získal mizí nové vypřed očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy bavení například Masarykův on- dotaci šestici elitních miliardo- děpodobné, že z odhadovaných važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího rokumít budou pokud právě neprobíhá stávka s vodou (podle Crédoc - Středis- ELI, ovzduší. Frekvence přírod-center 600 miliard korun, které bude vých – projektům kologický ústav v Brně těním a s dotací ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních ČR k dispozici, půjde značná část CEITEC, IT4I, BIOCEV, ICRC a 58,8 milionu nakoupilihovoří přístroje jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleněSUSEN. ností Čtyři z těchto projektů opět na projekty ve zdravotnictví. i pro traumatologickévíce centrum snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací planeta může poskytnout. nejhlučnějších 1997 spjaty do 2007), často nakupují vláda započala několik moderni- a zakáz používání Téměř pravidelnostíjsou zasáhneúzce Filip Appl s výzkumem v Českých Budějovicích. V s sou-
K TÉMATU
Ekologické chování na denním pořádku
některý z ničivých živlů i půvabnou krajinu Francie. V roce 2009
3
biopotraviny. Jsou uvědomělí i v otázce spotřeby elektřiny. Rok
zací dopravního systému. Nejvýznamnější z nich je automatizace
letadel v noci (Airbus A310). Ilona Mádrová
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Co má teď EU čekat od Francie?
Bude mít EU po dluhové krizi novou podobu?
Kampaň před prvním, a zdá se, že i před druhým kolem francouzských prezidentských voleb napovídá zřetelně, co může Evropa čekat od Francie po 6. květnu, kdy se rozhodne o tom, kdo bude na příštích pět let hlavou Francouzské republiky. Především to bude nějaký čas trvat, než francouzskou politiku znovu ovládne evropský duch. Získávání voličských sympatií na úkor evropské myšlenky charakterizovalo už první kolo prezidentské kampaně, a zdá se, že ve druhém nezískají finalisté rozhodující hlasy opakem, ale pokračováním této rétoriky, vzhledem k tomu, mezi jakými voliči mohou ještě hlasy hledat. Ani příznivci Mariny Le Penové (18 % v prvním kole) ani ti, kdo volili radikálně levicového Jeana-Luca Melénchona (11 %) by na proevropskou argumentaci neslyšeli. Krom toho musí teď Hollande a Sarkozy pozvednout to, co v jejich projevech padalo pod stůl v prvním kole: jejich představy o tom jak uvolnit křeč strachu Francouzů z perspektivy, že po volbách bude tlak finančních trhů, ratingových agentur i samotných partnerů Francie v EU hatit jejich naděje na rychlé vybřednutí z krizových potíží. Po volbách bude prezident Francouzské republiky, bez ohledu na to, zda to bude liberál Sarkozy nebo zastánce sociálního státu Hollande, mezi dvěma mlýnskými kameny. Mezi evropskou politikou, která zavazuje k disciplině a k účasti na posilování stability evropského celku, a domácí politikou, zaměřenou na stabilitu Francie a blahobyt Francouzů uvnitř tohoto celku. Nezdá se, že by je jeden či druhý uměli uvést v soulad. Francie se po volbách zřejmě nebude snadno vracet ke vstřícnému partnerství s Německem v takzvaném francouzsko-německém tandemu, v kterém někdy napjatá ale celkem uspokojivá spolupráce Nicolase Sarkozyho s kancléřkou Merkel oběma vynesla přezdivku Merkozy. Ovšem už za působení dynamického a nápady překypujícího cholerika Sarkozyho v čele Francouzské republiky si Angela Merkel nemohla být nikdy jista jeho povolností. Spíš mohla počítat s jeho nevypočítatelností, s jeho nečekanými iniciativami, před nimiž tu a tam dokonce ustupovala a stávala se sama jejich „spoluprůkopnicí“! Jindy ustoupil zase on. Sarkozy ve volební kampani slíbil Francouzům takové věci jako – pro nás velmi nepříjemnou – revizi Schengenské smlouvy, jinými slovy, hrozil nám i dalším Evropanům omezením svobody pohybu uvnitř bezhraničného schengenského prostoru. A i tentokrát Německo, zdá se, ustupuje. Spokojilo by se tím, že doba těchto omezení pohybu by nepřesahovala třicet dní. (Informace uveřejněné v Le Mondu z 22.a 23. dubna naznačují, že by tu mohlo jít o osobní iniciativu francouzského ministra vnitra Guéanta a jeho německého kolegy Friedricha (CSU) směřující k poskytnuEurofon informuje tí významného trumfu Sarkozymu pro jeho boj o druhý prezidentský mandát.) Co znamená zkratka IPRM? K větší nelibosti Německa, útočí Sarkozy v kampani také na nezávislost ECB. IPRM označuje Integrované plány rozvoje měst. se o soubor vzájemně V případě Hollandova vítězství, byJedná hlavní starost liberálním lídrům EU a zejména Hollanprovázaných akcí, které jsou realizovádově případné partnerce ny v na „tandemu“ Angele Merkel působila zpočátku nejistota, vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu ve městech a zda s ním najdou společnou řeč. Nezabere pokaždé příliš mnoho drahocenného času, směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. IPRM je než se shodnou na kompromisu? A jak se eurozóna a EU jako celek postaví k Holjedním z nástrojů urbánní politiky a landovu návrhu na reviziprojekty fiskálního paktu, až bude francouzským prezidentem? A v něm obsažené mohou být podporovány z operačních programů k jeho představě o odstraňování zadluženosti podporou prorůstových opatření. (V (OP) financovaných ze strukturálních fondů. Město může předložit neboEU více IPRM. tomto bodu ovšemjeden stojí i bez Hollanda před nutností zaujmout stanovisko. Stejnou strategii jako Hollande hlásají například dva nositelé Nobelovy ceny za ekonoV jakých operačních programech se IPRM uplatňují? Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inmiku, Krugman a Stieglitz a po prorůstové politice tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), se už volá ze všech stran.) Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení Ještě týden po vydání tohoto čísla Evropských novin budou francouzští kandidáti pravděproblematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi prioritní oblasti, na které intervence v rámci zaměřují, patří ekonomický podobně stále jensevyostřovat svéIPRM postoje jak jeden vůči druhému, tak vůči oběti všech evroprozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobiských národních voleb, Evropské unii a jejím integračním snahám. Národní volby jsou vůbec lita a správa věcí veřejných. jedním z velkých nepřátel evropské integrace! Že se s tím nedá nic dělat? To není pravda! Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel aintegrace Mladou Boleslav, Národní volby budou brzdou evropské jenaby tak dlouho, dokud se politici neodhodlamohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dajínýchpřesvědčovat voliče nejen v předvolební kampani měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP).ale systematicky - o tom, co na summi2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obytech uznávají, ale doma zatajují: že předpokladem prosperity jejich zemí a sociálních jistot vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. 3) Městavoličů do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím jejich je evropská soudržnost. Ve slabé Evropě nebude žádná národní vláda silná. Lidé v zemích Evropské unie, a asi nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvírají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéž se samozřejmě týká i televize a rozhlasu v časech zpravodajských relací. Není nic příjemného utvrzovat se denně, že nelze čekat nic jiného než škrty (abych ty současné perspektivy vyjádřil co nejstručněji). Ve svém uvažování jsou teď lidé v mnoha evropských zemích hluboce ponořeni do finanční problematiky, a to hlavně do té, kterou dluhová krize a způsob jejího řešení trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni netušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla média se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla být, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli peněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evropské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eurozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požadovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní budou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozóny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na začátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tu budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou druhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména u Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eurozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou měnou.
IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. Martina Finková, Eurofon
Moravskoslezský kraj bere oblast zdravotnictví jako jednu ze svých priorit, a proto také tímto způsobem přistupuje ke snaze o získání finančních prostředků z jednotlivých evropských fondů. V současné ekonomické situaci si není možné představit financování krajského zdravotnictví bez jejich pomoci. Finanční prostředky získané z evropských zdrojů znamenají významnou pomoc při snaze o zlepšení kvality poskytované zdravotní péče v krajských zařízeních, což bude významným přínosem především pro pacienty jednotlivých zařízení a také samotný personál. Nejtíživějším problémem jednotlivých zdravotnických zařízení je především neuspokojivý technický stav některých objektů, jejichž zlepšení by bez prostředků Evropské unie nebylo možné, a proto se Moravskoslezský kraj zaměřil především na tuto oblast. Jedním z klíčových projektů, který Moravskoslezský kraj v tuto chvíli
realizuje ve spolupráci s jednotlivými krajskými zdravotnickými zařízeními, je „Ekologizace zdravotnických zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem“, který je realizován v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zabývá se zateplením a výměnou výplně otvorů jednotlivých objektů a vyžádá si přibližně náklady přesahující 260 mil. Kč. Dále hodláme do konce programovacího období zrealizovat v rámci regionálního operačního programu (ROP) tři významné projekty zabývající se výstavbou či rekonstrukcí pavilonů v jednotlivých nemocnicích, a to projekt „Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o.“, „Rekonstrukce infekčního pavilonu v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o.“ (žádosti o dotaci na tyto dva projekty již byly podány) a projekt „Rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná - Ráj, p.o.“ . Celkové náklady těchto
staveb jsou dle projektových dokumentací odhadovány na cca 700 mil. Kč. Taktéž nezapomínáme na obnovu zastaralého přístrojového vybavení či nákup zcela nových typů přístrojů do jednotlivých krajských nemocnic. Moravskoslezský kraj v současné době realizuje nákup přístrojového vybavení v rámci projektu „Obnovení přístrojové technicky ve zdravotnických zařízeních“, který počítá s pořízením přístrojového vybavení pro všechny krajské nemocnice o celkovém objemu cca 200 mil. Kč a jehož dokončení by mělo být zrealizováno do konce roku 2012. V letošním roce dojde taktéž k realizaci projektů pro Nemocnici Třinec, p.o. a Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, p.o., týkajících se vybavení Iktových center, která poskytují špičkovou péči v oblasti cévních onemocnění mozku. Projekty budou realizovány z Integrovaného operačního programu a celkové náklady na oba projekty jsou odhadovány ve výši
cca 45 mil. Kč (Třinec – 21 mil. Kč, Krnov 24 mil. Kč). Moravskoslezský kraj taktéž nezapomíná na krajskou záchrannou službu. V minulých letech došlo k realizaci dvou projektů pro Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, p.o. v rámci regionálního operačního programu, které se týkaly jak nákupu nových vozidel, tak jejich vybavení a bezpečného přenosu informací a jejich kompletace v databázích. Náklady těchto dvou projektů přesáhly 60 mil. Kč. Dále Moravskoslezský kraj připravuje projekt „Krajský standardizovaný projekt zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje“ v rámci IOP, jehož cílem bude vybudování informačního sytému operačních středisek IZS s cílem zajistit provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS, dosáhnout dokonalé propojení všech složek IZS mezi sebou bez ohledu na jejich lokaci, a tak zajistit vysokou akceschopnost
Jako radní Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví i jako lékař pracující na minimální úvazek v jedné z opravených nemocnic mě velmi těší každá koruna investovaná systémově a v souladu s vývojem trendů poskytování zdravotní péče. Naše krajské nemocnice měly možnost získat finance pro několik málo projektů z operačních programů řízených z centrální úrovně. Např. prostřednictvím integrovaného operačního programu se podařilo stavebně upravit a dovybavit onkologické centrum či program Životní prostředí pomohl zateplit několik nemocničních pavilonů.
Nejvíce peněz na projekty zásadní pro fungování nemocnic kraje jsme získali v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod. V Kraji Vysočina tak byla opravena hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov, budova interny v Nemocnici Havlíčkův Brod a v Nemocnici Nové Město na Moravě. V Nemocnici Třebíč stojí z peněz EU spolufinancovaný nový pavilon pro matku a dítě a v Nemocnici Jihlava probíhá výstavba pavilonu urgentní a intenzivní péče. Celkem do zdravotnictví regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod putovalo tedy
více než 850 milionů korun z EU, které byly podmíněny spolufinancováním ze strany příjemců dotace. Hodnota celkových investic ve zdravotnictví je tedy vícenásobně vyšší. Investice ve zdravotnictví oceňují především pacienti. Samozřejmě i zdravotníkům se v mnoha případech investic znatelně zlepšují pracovní podmínky. Věřím, že nemalé peníze investované do infrastruktury ve zdravotnictví jsou dobrým základem pro neustále se zvyšující kvalitu poskytované zdravotní péče. Nyní je pravý čas pro řešení architektu-
ry čerpání evropských dotací na období 2014 – 2020. Vláda ČR hodlá sloučit sedm nyní efektivně fungujících a čerpajících regionálních operačních programů do Společného regionálního operačního programu řízeného na centrální úrovni. Kraje i samotné ROP jsou připraveny být součástí nezbytného dialogu, který musí novému nastavení předcházet. Bohaté zkušenosti uvnitř Úřadů Regionálních rad, jakož i široká škála odborníků dávají ROP silný základ pro vytváření kompromisních modelů nového nastavení.
a operabilitu. Tento projekt si vyžádá náklady v přibližné výši 27 mil. Kč. Závěrem je možné říci, že naší snahou je efektivní vyčerpání všech dostupných finančních prostředků z jednotlivých operačních programů, jejichž využití je možné pro Moravskoslezský kraj v oblasti zdravotnictví, a v tuto chvíli nevidíme jediný důvod, který by tomuto cíli měl bránit.
Karel Konečný, náměstek hejtmana MSK pro zdravotnictví
Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Co říkáte tomu, že by se váš kolega z Evropského parlamentu János Áder měl stát příštím maďarským prezidentem? Je to podle vás dobrá volba? János Áder, současný místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, je nepochybně zkušený politik a jeden ze zakladatelů hnutí FIDESZ. V politice se pohybuje více než dvacet let a již v roce 1990 se stal poprvé poslancem. V letech 1998 až 2002 předsedal maďarskému parlamentu v době první vlády Viktora Orbána. Údajně od té doby má přezdívku Charles Bronson z Csorny, jelikož si ho lidé pamatovali pro jeho kamennou tvář. János Áder bude pravděpodobně stranickým prezidentem. Bude plně podporovat současnou vládní politiku. Ostatně J. Áder je odborník v oblasti práva a říká se, že za dobu své
působnosti v Evropském parlamentu se také stihl stát tvůrcem maďarské justiční reformy, která soustředila soudní moc do rukou lidí zvolených fideszovskou parlamentní většinou.
Robert Dušek, poslanec Evropského parlamentu
Měly by být i pro příští programové období zachovány regionální operační programy nebo by měla Česká republika čerpat evropské dotace v centrálních operačních programech? Organizace čerpání evropských fondů podle mého názoru není nejdůležitějším tématem. Prioritou musí jednoznačně být vyjednání dostatečného množství finančních prostředků, nastavení flexibilních pravidel, které podpoří zaměstnanost a ekonomický růst včetně posílení role měst a obcí v celém systému. Současný systém, který pro implementaci fondů využívá více než 90 různých dekoncentrátů spravujících 26 operačních programů, není udržitelný. Potřebujeme vytvořit jednodušší, transparentnější a vůči žadatelům vstřícnější implementační strukturu evropských fondů. Po roce 2013 je proto potřeba snížit počet operačních programů a sjednotit jejich podmínky a pravidla, což by se mělo promítnout i do nové implementační struktury. Regionální operační programy spravují regiony soudržnosti jako správci uměle vytvořených statistických jednotek. Partnery měst a obcí v realizaci rozvoje daného území jsou však přirozeně kraje, ne nikým nevolené regiony sou-
držnosti. Toto účelové rozdělení území přineslo v současném programovacím období řadu problémů, kterým by bylo možno se do budoucna vyhnout kromě posílení role měst a obcí také posílením role samotných krajů namísto regionů soudržnosti. Osobně proto podporuji jeden integrovaný regionální operační program obsluhovaný vybranými pracovníky z regionálních rad soudržnosti a s minimálně stejnou alokací finančních prostředků a následně další tří až pětisektorové operační programy.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
Podaří se Robertu Ficovi splnit závazek snížit deficit slovenského rozpočtu z loňských 4,8 % na 3 % v příštím roce? Robertovi Ficovi sa podarí v roku 2013 čiastočne znížiť deficit slovenského rozpočtu, avšak na úroveň 3 percent to nebude. Dôvodov je viac: 1. Ekonomický vývoj eurozóny bude stagnačný a rast Slovenska nevýrazný, čo nedáva predpoklady pre generovanie výraznejších zdrojov z ekonomického rastu, ani na zníženie výdavkov spojených s vysokou mierou nezamestnanosti. 2. Opatrenia na strane príjmov rozpočtu budu mať značne obmedzený rozsah: pripravovaná konštrukcia progresívnej priamej dane prinesie iba mierny prírastok zdrojov; pretože sa bude vzťahovať na obmedzený počet subjektov; Ficova vláda si politicky uzavrela priestor na zvýšenie sadzby DPH; prípadné zavedenie vyšších daní z nehnuteľnosti bude pôsobiť až v príjmoch roka 2014; opatrenia na zlepšenie výberu daní môžu priniesť výsledky v dlhodobejšom horizonte; čerpanie európskych fondov bude výrazne limitované a bude zložitejšie než doposiaľ. 3. Opatrenia na výdavkovej strane rozpočtu budú limitované viacerými faktormi: reformy
v oblasti zdravotníctva, školstva, dôchodkového a sociálneho systému, ktoré by mohli znížiť tlak na verejné financie, majú dlhodobejší charakter; zníženie úrovne príspevkov do II. dôchodkového piliera pravdepodobne nebude Komisiou akceptované ako opatrenie redukujúce deficit verejných financií; rušenie niektorých sociálnych dávok pre vyššie príjmové skupiny občanov bude obmedzené deklarovanou snahou udržať životnú úroveň občanov; enormne budú narastať tlaky na vyššie platové ohodnotenie v zdravotníctve, školstve a ďalších verejných službách.
Sergej Kozlík, poslanec Evropského parlamentu
EN č. 4 / 2012
Ředitelé Úřadů RR vzkazují: Návrat k SROP by přinesl jen zmatky Česká republika dnes čerpá dotační podporu prostřednictvím 26 operačních programů. A to není právě málo. Vlastně je to jeden z hlavních argumentů, proč by v příštím programovacím období mělo dojít k zásadnímu snížení evropské administrativy a s ní souvisejícího počtu programů. Vždyť například na Slovensku je programů pouze jedenáct. Diskuse o čerpání v příštím sedmiletém cyklu tak nabírá na obrátkách. Jak jsme na tom v současnosti s čerpáním? Česká republika může v současném programovacím období čerpat 27 miliard eur, což je původně (v roce 2007) asi 800 miliard korun. V tuto chvíli jsou nasmlouvány projekty za více než 500 miliard. Na účtech příjemců je kolem 320 miliard. V příštím programovacím období bude mít ČR s velkou pravděpodobností k dispozici méně prostředků. Podle všeho by se alokovaná částka pro všechna témata v ČR mohla pohybovat kolem 600 miliard korun. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna bude toto snížení finančních prostředků způsobeno hlavně celkovým snížením evropského rozpočtu a tedy i rozpočtu na kohezní politiku. „Částečně to je způsobeno způsobem výpočtu, kdy se zohledňuje ekonomický rozvoj regionu,“ uvedl Braun. Podle něj ČR míří k průmě-
ru EU a logicky tak dostane méně peněz. V současnosti probíhá diskuse, jakým způsobem by tyto peníze měly být rozdělovány mezi žadatele. Kraje a na ně napojené Regionální rady mají jasno – nechtějí model jednoho společného programu namísto několika regionálních. Podle ředitele Úřadu RR Severovýchod Zdeňka Semoráda se takový model neosvědčil. „Snaha vlády centralizovat operační programy je cestou, která vrátí regiony, obce i města minimálně o pět let zpátky,“ prohlásil Semorád. REGIONY ČERPAJÍ NEJLÉPE Těch argumentů představili ředitelé Úřadů Regionálních rad hned několik. Tak především by tento návrat zpět znamenal administrativní zmatky. Ředitel Úřadu RR Jihovýchod Artur Zatloukal doslova uvedl, že centralizace s sebou
přináší chaos. Podle něj je důležité, že v regionech znají jednotlivé projekty daleko lépe než v Praze. „Před hodnocením projektu se jezdí na místo, což by na centrální úrovni nešlo.“ Stěžejním argumentem je ovšem kvalita čerpání. Regionální operační programy zaujímají dlouhodobě přední místa v objemu vyčerpaných a rozdělených prostředků. „Například Regionální operační program Jihovýchod, zahrnující jižní Moravu a Kraj Vysočina, je na prvním místě v čerpání prostředků z Evropské unie,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů Michal Hašek. Podle jeho kolegy, pardubického hejtmana Radko Martínka je zjevné, že jde o daleko lepší systém, než byl SROP. „Jasně se ukázalo, že stávající systém těžící z podrobné znalosti regionu je efektivnější.“ Často zdůrazňovaným argumentem regionů jsou i zkušenosti z jiných zemí. Podle Zdeňka Semoráda si i ony prošly procesem od společného programu k regionálním. Že se regionální systém v zahraničí osvědčil, dokládá i to, že z celkových 244 operačních programů v zemích EU, je jich 171 regionálních.
ZA KORUPCI MŮŽE LIDSKÝ FAKTOR Zda se podaří udržet systém ROPů, bude do značné míry záviset na tom, jaká vláda bude v Praze příští rok. Ta současná má jasno. Premiér Petr Nečas několikrát řekl, že se počet programů musí snížit. „Někde na počet mezi čtyřmi až šesti operačními programy, protože to odpovídá administrativní kapacitě v této zemi.“ Regiony musí čelit i dalším argumentům. Třeba tomu, že v ROPech je větší potenciál pro korupci než na centrální úrovni. To ovšem odmítají jak hejtmani, tak ředitelé úřadů. „Korupční kauzy nedokládají, že by systém byl špatný, jde o lidské selhání, ale ctím presumpci neviny,“ prohlásil Zdeněk Semorád. Otázkou je také, jak by nová podoba programů vypadala z tematického hlediska. Podle Zdeňka Semoráda zatím přesně nevíme, jaká témata nám EU přidělí. Velká překvapení ale nelze čekat. Pokud by byly regionální programy zachovány, jejich priority by se nejspíš sjednotily. Nově by se v ROPech mohlo žádat například o dotaci na ekologické projekty. Filip Appl
Desítky měst jsou bez evropské dotace na úpravny vody Mnohá města a obce nejen na východě Čech stojí před vážným problémem. Nedostanou slíbené evropské dotace na výstavbu nové vodohospodářské infrastruktury, především úpravny pitné vody. Evropská komise změnila podmínky pro přidělení finančních příspěvků. Radnice přitom dlouhodobě zpracovávaly projekty tak, aby vyhověly evropským směrnicím a do přípravy vložily nemalé vlastní peníze. Investiční akce za desítky milionů korun měly pokrýt dotace až z osmdesáti procent. Pro menší města je proto nemyslitelné, aby projekt za nových podmínek zahájily. Příkladem je sedmitisícová Dobruška. Město potřebuje novou úpravnu pitné vody, protože zdejší voda má vysoký obsah železa, který stávající zastaralá technologie není schopna eliminovat. Narezlá voda není zdraví škodlivá, není ale pro domácnosti vhodná. Pro Dobrušku mělo jít o největší investiční akci celého volebního období, při stavbě úpravny se počítalo s náklady za více než 60 milionů korun. „Akci rozběhlo už minulé zastupitelstvo,“ vysvětluje místostarostka Dobrušky Blanka Čiháčková. „Při přípravě projektu splnilo tehdejší vedení města i následně my všechny podmínky, žádost o dotace se zpracovávala krok po kroku podle unijních směrnic. Nemohli jsme například opravovat starou úpravnu, museli jsme projektovat novou. V požadavcích byly navíc přes tři desítky změn. Přesto
jsme na Státním fondu životního prostředí zjistili, že dotace nebude.“ Město nezíská dotaci, protože Evropská komise nechce podpořit projekty, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. Tato podmínka se ale podle radnice objevila až v průběhu minulého podzimu. V Dobrušce, stejně jako na většině území Rychnovska, provozuje vodárenské sítě společnost, jejímž hlavním vlastníkem je rakouská firma Energie AG Bohemie, dřívějším majitelem byla francouzská Veolia. Argument, že by Dobruška novou úpravnu provozovala sama, neobstál. Podle Komise nejde takový provoz oddělit od ostatních vodárenských sítí. Podobně dopadl i šestitisícový Kostelec nad Orlicí. „Když jsme se dozvěděli, že dotaci nedostaneme, výběrové řízení na dodavatele úpravny jsme zastavili. Odha-
dované náklady na úpravnu jsou u nás kolem 30 milionů korun, takové peníze město nemá,“ řekl starosta Kostelce nad Orlicí Jiří Bartoš. NEUSPĚL KOSTELEC, DOBRUŠKA ANI PRAHA Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí, coby poradní orgán ministra životního prostředí už rozhodl, které projekty doporučí v rámci XXVIII. výzvy v oblasti udržitelného využívání zdrojů energie /prioritní osa 3/ k realizaci a které ne. Stejně jako Dobruška nebo Kostelec nad Orlicí neuspěly další čtyři desítky měst a obcí, například také Praha s třímiliardovým projektem celkové přestavby ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. V mnoha případech rozhodovalo, na jak dlouhé období mají radnice smlouvu s vodárenskými společnostmi uzavřenou. Proti přiklepnutí dotace Dobrušce hrál fakt, že smlouva je až do roku 2020. Radnice zatím neobdržely písemné vyrozumění. „Záleží na délce procesu administrace jednotlivých projektů, je to velmi individuální. Zástupci obcí budou samozřejmě oficiálně informováni. Neočekává se, že Řídící výbor bude svá stanoviska ještě nějakým způsobem
měnit,“ konstatovala mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Zvrátit stav věcí se pokoušel Svaz měst a obcí, snažili se i sami zástupci samospráv. Někteří, jako právě v Dobrušce, se chtějí bránit. „Takové jednání není fér. Máme rozhodnutí ministra financí o přidělení dotace. Vadí nám, že nás stát včas neupozornil na změnu podmínek a nechal nás dopracovávat další kroky projektu, i když Evropská komise rozhodla už na podzim 2011. Příprava projektu nás stála šest milionů korun. Zvažujeme proto, že se budeme soudit a prostředky vložené z městské kasy budeme vymáhat na českém státu,“ řekl starosta Dobrušky Petr Tojnar. Obce nyní řeší další postup. Stavět samy nové úpravny vody se i větší města zdráhají, protože by kvůli příliš vysokým nákladům nemohla nic jiného budovat nebo opravovat. Možností je renovace starých úpraven, oprava by ale vydržela omezenou dobu, maximálně patnáct let, což mnohde nepovažují za účelně vynaložené prostředky. Šancí je také sledovat další dotační programy, kde ale žadatelé musí počítat s procentuelně mnohem nižším dotačním příspěvkem. Věra Hofmanová
Otevřeli nový úsek důležité komunikace V Českých Budějovicích byl otevřen pro řidiče nový úsek zanádražní komunikace. Stavba přeložky silnic II/156 a II/157 začala v březnu 2011 demolicí starých skladů a přístřešků v průmyslových areálech. Demolicí se uvolnilo budoucí staveniště pro novou komunikaci. Uskutečněním stavby v délce zhruba 550 metrů se propojily ulice Rudolfovská a Pekárenská. Obě křižovatky jsou nově vybaveny světelným signalizačním zařízením. Součástí stavby bylo i vybudování drážního mostu přes Dobrovodský potok a železničního přejezdu včetně zabezpečovacího zařízení. Dalším náročným krokem byla úprava a částečná překládka koryta Dobrovodského potoka. Nyní se již dokončují
jen terénní úpravy, výsadba keřů či úpravy u Dobrovodského potoka. Vše by mělo být definitivně hotovo do konce dubna. Nový úsek zanádražní komunikace navazuje na loni otevřenou komunikaci Rudolfovská - Vrbenská. Celý úsek od Vrbenské k Pekárenské bude nově značen jako hlavní silnice.
Stavbu komunikace, cyklotras, chodníků a veřejného osvětlení financoval jak Jihočeský kraj, tak město České Budějovice. Z ROP Jihozápad získal kraj na tuto stavbu 171,5 milionu korun. Projekt byl financován prostřednictvím 5. výzvy programu. Stát pak přispěl více než 15 miliony korun, Jihočeský kraj se podílel částkou 45 milionů a 20 milionů investovalo statutární město České Budějovice. Otevření této části zanádražní komunikace umožní zahájení dalších stavebních prací na IV. železničním koridoru v Českých Budějovicích Pro České Budějovice představuje
zanádražní komunikace odlehčení dopravy v Rudolfovské ulici. To má význam hlavně pro rekonstrukci železnice při stavbě již zmíněného IV. železničního koridoru. V rámci zanádražní komunikace se již předělávala křižovatka Rudolfovské a Vodní ulice, v další etapě pak došlo výstavbu již zmíněného úseku Rudolfovská – Vrbenská. Hlavním investorem celého projektu je Jihočeský kraj, samotné město České Budějovice se na stavbě podílí některými doprovodnými stavbami, například veřejným osvětlením. Jana Bartošová
NUTS II PRAHA
EN č. 4 / 2012
Pražské nemocnice využívají peníze ze všech dostupných fondů Přestože pražské operační programy, z nichž lze čerpat peníze EU, nemají vyhrazenou oblast podpory pro zdravotnictví, daří se pražským zdravotnickým zařízením čerpat peníze na mnohé projekty jak z OPPK, tak z OPPA, ale také z Norských fondů či Fondu česko-švýcarské spolupráce. Výsledkem je kvalitnější zázemí a snad i lepší péče o pacienty často z celé republiky. Sestry a lékaři z neonatologického oddělení Všeobecné fakultní nemocnice, hlavně mladí, se v letech 2009 - 2011 vzdělávali formou seminářů a kurzů o nejnovějších trendech v oboru – praktickým výcvikem na modelu i praxí u lůžka pacienta. Šlo o projekt financovaný z Operačního programu Praha – Adaptabilita a je příkladem podpory rozvoje znalostní ekonomiky – stabilizace týmu neonatologů z VFN stála Unii 4,1 miliardy korun. Letos v únoru odstartoval podobný projekt v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě – dětské a zdravotní sestry a porodní asistentky v něm mohou získat certifikát péče o novorozence, což v praxi znamená větší podíl odpovědnosti sester a PA za péči o novorozené děti a tím snížení agendy lékařů. OPPA přispěl 2 miliony korun. V ÚPMD díky dotaci z OPPA ve výši 4 miliony korun zvyšují kvalifikaci těch, kteří narážejí na problémy při gynekologických operacích skrze praktický nácvik na simulátorech, projekt zároveň mění komunikaci mezi zdravotníky a pacienty. Semináře a kurzy běží od května 2010 a končí letos v srpnu. Komunikační a manažerské kompetence zdravot-
níků se rozhodli zlepšit i ve Fakultní nemocnici Motol. OPPK FINANCUJE HLAVNĚ NÁKUP MODERNÍHO VYBAVENÍ NEMOCNIC Druhý pražský Operační program, Konkurenceschopnost, pomáhá zdravotnickým zařízením, která se zabývají vědecko-výzkumnou činností, třeba nákupem zařízení do laboratoří. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady tak vznikla moderní základna výzkumu dat, na základě kterých bude možné zpracovávat lékařské postupy pro léčbu úrazů pánve. Nemocnice také nakoupila přístroje a zařízení a pracoviště, která jimi budou vybavena, se spojí s Centrem pro integrované studium pánve 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Projekty OPPK obecně pokrývají větší investice, také tento projekt je o řád výš, než zmiňované projekty OPPA: EU na něj přispěla téměř 48 miliony korun. 15 milionů korun stálo ve stejné nemocnici vybudování centra aplikované bioimplantologie. Dětské kardiocentrum v Motole, které se jako jediné v ČR specializuje na operace vrozených srdečních
vad dětí, se díky Evropskému sociálnímu fondu dočkalo modernizace a nových přístrojů. Z celkových 80 milionů korun poskytl Fond 57 milionů. Vrátíme-li se do pražského Podolí, do Ústavu pro péči o matku a dítě, i tady pomáhá OPPK: 56 milionů například stálo vybudování Centra fetální medicíny a s tím související vývoj nových diagnostických a terapeutických postupů u vážných vrozených vývojových vad, které lze operovat už v těhotenství. V současnosti existují v EU jen tři centra, která umějí provádět chirurgické zákroky v děloze. NORSKÉ FONDY NADĚLOVALY SNAD VE VŠECH PRAŽSKÝCH NEMOCNICÍCH Neméně důležitý byl i nákup přístrojů, které pomáhají přežít novorozencům, napojeným na umělou plicní ventilaci. 85 procent z 20 milionů na nákup osmi inkubátorů, osmi dýchacích přístrojů, osmi monitorů u lůžka novorozeněte a centrální monitorovací stanice s možností vzdáleného přístupu po internetu přišlo z Norského finančního mechanismu. Česko získá z tzv. Norských fondů asi 3,2 miliardy korun v pětiletém období, které skončí v roce 2014. Prostřednictvím fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Jde hlavně o projekty na ochranu
Neonatologické oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. foto: archiv MHMP životního prostředí, uchovávání kulturního dědictví, zdravotnictví, vědu a výzkum, rozvoj občanské společnosti, rovné příležitosti, ohrožené děti a mladistvé a spolupráci škol. „Finanční mechanismy EHP a Norska se u nás těší velké popularitě. V předchozím období, 2004 až 2009, bylo žádostí o granty několikanásobně více než peněz,“ řekl náměstek ministra financí pro oblast mezinárodních vztahů a finanční politiky Tomáš Zídek. Norské království také přispělo 15 miliony korun na opravu unikátní Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v nemocnici Na Bulovce. Kromě pacientů se SARS, Antraxem, Ebolou i HIV si klinika dokáže poradit i třeba s porody HIV pozitivních žen. Rekonstrukce přišla Bulovku na 60 milionů korun, Norské království zaplatilo 15 milionů.
FINANČNÍ INJEKCE SE SNAD DOČKÁ I PSYCHIATRIE Z evropských fondů by mohla poprvé v historii čerpat i česká psychiatrie. Pokud se podaří dotace vyjednat, mohly by do oboru plynout peníze v letech 2014 až 2020. Evropská komise chce v nadcházejícím období podpořit psychiatrii, podle ní je ve většině evropských zemí finančně podhodnocena. Ministerstvo zdravotnictví by mohlo dotace využít na zmodernizování léčeben, podporu komunitní péče a na prevenci. Na koncepci má letošní a příští rok, přípravu zaplatí z Norských fondů. Do psychiatrické péče plynou nyní necelá čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, evropský standard se pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Potřeba této péče přitom stoupá, lidí s psychickými potížemi a chorobami přibývá. Eva Potužníková
5
KRÁTCE • Kvůli nejasnostem v čerpání dotací z fondů EU byly zastaveny platby pro většinu operačních programů, podle pražského magistrátu se to ale netýká OPPA ani OPLZZ (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí). Auditoři Evropské komise zjistili nedostatky hlavně v kontrolní činnosti řídících orgánů některých operačních programů. • Od 1. dubna 2012 platí novela Zákona o veřejných zakázkách. Všichni žadatelé nebo příjemci všech pražských operačních programů, kteří zadávají veřejnou zakázku hrazenou z více jak 50 % z veřejných zdrojů se tímto zákonem musí řídit. Stávají se tzv. dotovaným zadavatelem. Z novely zákona vyplývá celá řada nových povinností: zadavatel musí mít například zveřejněný profil na webu Věstníku veřejných zakázek. • Praha má nové internetové stránky, které mají prezentovat probíhající aktualizaci Regionální inovační strategie hlavního města Prahy a usnadnit zapojení všech zájemců do tohoto procesu. „V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Praha dosud značné rezervy, přitom jde o oblast, která skýtá velký potenciál. Byl bych rád, kdyby tyto stránky sloužily při přípravě pražské inovační strategie jako obousměrný komunikační kanál,“ řekl primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. V současnosti probíhá v celé Evropě pro účely tzv. politiky soudržnosti příprava na programovací období 2014 - 2020. Také Praha chystá své priority a inovační strategie je jedním z nástrojů.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Zdravotnictví podporuje hlavně ROP Střední Čechy Zdravotnictví ve Středních Čechách se potýká s řadou problémů. Téměř vždy ale za nimi stojí nedostatek financí. Nemocnice v regionu mají problémy s hospodařením a některá zdravotnická zařízení se nemohou pochlubit právě nejmodernějšími prostory a vybavením. Zatímco zlepšování hospodaření je otázkou ekonomickou a personální, s financováním projektů mohou pomoci dotační možnosti. Ty ve Středočeském kraji naprostou většinou pokrývá ROP Střední Čechy. Do zdravotnického systému na území Středočeského kraje, který například jako jediný za pacienty stále platí poplatky u lékaře, šlo od roku 2007 už několik miliard korun z různých dotačních programů v rámci sedmadvacítky. ROP Střední Čechy však zůstává programem, který podpořil jednoznačně největší počet projektů na území kraje. Až dosud je nasmlouváno na 25 projektů z oblasti zdravotnictví. Jejich hodnota nedávno překročila 1,5 miliardy korun. To je vysoká částka, i pokud porovnáváme tuto podporu v ROP SČ s podporou v ostatních regionálních programech. Podle tiskové mluvčí ROP Střední Čechy Ireny Dudové pak další projekty ve výzvě 63 za celkem 52,5 mil. zůstávají ve fázi schvalování. „VRR nerozhodl o schválení projektů z této výzvy a uložil ÚRR písemně ověřit udržitelnost gynekologicko-porodnických oddělení městských nemocnic žádajících o dotaci,“ uvedla Dudová. Z posledních dokončených projektů, které program podpořil, lze jmenovat projekt Oblastní nemocnice Příbram.
Jde o přístavbu křídla D3, zateplení stávající budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Komplexní projekt byl rozdělen na stavební část a přístrojovou část. Z dotace byl částkou 38,2 milionu podpořen nákup přístrojů. DOTACE POMÁHAJÍ SE VZDĚLÁVÁNÍM Ještě větší projekty pak byly podpořeny v loňském roce. Šlo třeba o pořízení nové zdravotnické techniky za téměř 240 milionů korun do Centra akutní medicíny v nemocnici v Kladně. Podpora ROP Střední Čechy vystoupala na 221,8 milionu korun. Výstavba areálu přitom přišla na více než miliardu. Kraj ji financoval ze svého rozpočtu. „Předpokládáme, že nemocnice bude sloužit celá desetiletí nejen lidem z Kladna a okolí, neboť nemocnice je nyní vybavena těmi nejmodernějšími přístroji,“ uvedl hejtman David Rath. Podívejme se ještě také na celostátní programy a jejich podporu zdravotnických projektů ve Středních Čechách. V tomto případě jde o hledání jehly v kupce sena.
Nový areál akutní medicíny v Kladně si sice kraj financoval sám. Vybavení už ale bylo pořízeno z dotace ROP Střední Čechy. foto: www.nemkladno.cz Přesto najdeme například vzdělávací projekty. Právě na vzdělávání lékařů i nelékařských pracovníků se zaměřuje OP Lidské zdroje a zaměstnanost. V jednotlivých nemocnicích se tak lze setkat se semináři a konferencemi na různá témata, která mají zkvalitnit práci pracovníků ve zdravotnictví. Podpořen tak byl například vlastní vzdělávací projekt nemocnice v Kolíně. V nemocnicích v kraji navíc probíhají i setkání v rámci dvojice celostátních projektů Vzdělávání lékařů a nelékařů. Na projekty bylo vyhrazeno dohromady 700 milionů korun. Většinu
peněz poskytl Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. MOŽNOST DALŠÍ VÝZVY EXISTUJE Projekty s přesahem do zdravotnictví najdeme i v rámci OP Podnikání a inovace. Jde nejčastěji o inovační a technologické projekty. Jen zlomek se ovšem věnuje zdravotnictví. V současném programovacím období už se čerpání evropských peněz pomalu chýlí k závěru. Například v rámci ROP Střední Čechy už se podle ředitele Tomáše Novotného dalších zdravotnických
projektů nedočkáme. Alespoň ne se současnými prostředky. Ve hře je ale možnost převedení peněz z hůře čerpajících celostátních programů na ROPy. „Pokud dojde k přealokaci prostředků z jiných OP, které nepostupují v čerpání tak progresivně jako ROPy, pak by bylo možné zvážit ještě vypsání dalších výzev,“ prohlásil Novotný. Evropské dotace do zdravotnictví na území Středočeského kraje hodnotí ředitel Novotný pozitivně. „Největší přínos vidíme v zabezpečení a zkvalitnění péče pro obyvatele Středních Čech a v rozvoji páteřní sítě krajských nemocnic.“ Filip Appl
KRÁTCE • Novou cyklostezku budou moci využívat ve Středočeském kraji. Trasa vede z Kladna do Malých Kyšic a prochází řadou obcí. Celková délka cyklostezky je 7,7 kilometru a projekt zastřešilo Naučné středisko ekologické výchovy Kladno - Čabárna. Trasa je rozdělena na části, které byly prováděny stavební úpravou původní cesty a úseky, které byly ponechány bez úprav. Projekt byl podpořen ROP SČ částkou 15,6 milionu korun. • V Jinočanech dokončili projekt mateřské školky. Začátkem dubna proběhlo slavnostní ukončení projektu, jehož cílem bylo rozšířit a zkvalitnit výuku mateřské školy Jinočany. V rámci rekonstrukce byl zbourán starý nevyhovující pavilon a na jeho místě byly vystavěny dva nové pavilony (tzv. pavilon 1 a 2). Vybaveny byly interiéry a také dětské hřiště. Z celkových výdajů ve výši 23,9 milionu korun zaplatí ROP SČ 18,5 milionu. • Letos na jaře probíhají v Příbrami rekonstrukce obou hlavních náměstí. Opravuje se náměstí T. G. Masaryka za 41 milion korun i náměstí 17. listopadu za 22 miliony. Zatímco první projekt podpořen z ROP SČ, obnova druhého náměstí je součástí IPRM města, na který město získalo dotaci kolem 100 milionů korun z IOP „Současně s náměstím 17. listopadu se budou revitalizovat další veřejná prostranství také,“ řekl starosta Příbrami Josef Řihák.
6
PREZENTACE
EN č. 4 / 2012
Co mají společného Říčky v Orlických horách, Úpice a Police nad Metují? Jsou nejčistšími obcemi Královéhradeckého kraje! Po celý loňský rok soutěžily obce v Královéhradeckém kraji o titul „Čistá obec 2011“. V pořadí 6. ročník soutěže tradičně spolupořádaly autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., Královéhradecký kraj ve spolupráci se společností ASEKOL, s.r.o., a Centrem evropského projektování, příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny v úterý 17. dubna 2012 v sídle Královéhradeckého kraje na Pivovarském náměstí v Hradci Králové. Vítězové si odtud odnášeli nejen titul „Čistá obec“, ale také finanční odměnu. „Královéhradecký kraj je každoročním podporovatelem této soutěže, protože čisté obce logicky znamenají také čistý kraj. V takovém regionu se lépe žije, dýchá a můžeme k nám lákat turisty do krásné, zdravé přírody a čistých a upravených měst. Navíc soutěž motivuje občany třídit ještě kvalitněji a názorně jim ukazuje, že třídit se vyplácí,“ řekl k soutěži hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. „Obce byly hodnoceny ve třech kategoriích rozdělených podle počtu obyvatel. Těmito kategoriemi byly obce do 500 obyvatel, do 5 000 obyvatel a nad 5 000 obyvatel. Při hodnocení nás zajímala výtěžnost tříděného odpadu, hustota sběrné sítě, efektivita svozu odpadů, úroveň sběru nebezpečných odpadů, bioodpadů a stavebních odpadů. Krom titulu, vítězné obce získávají také finanční odměnu,“ nastínil pravidla soutěže Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. „V kategorii do 500 obyvatel zvítězila obec Říčky v Orlických horách, v kategorii od 500 do 5 000 obyvatel město Police nad Metují a v kategorii nad 5 000 obyvatel vyhrálo město Úpice. To se také stalo absolutním vítězem,“ dodal Pešek. Úpice zvítězila ve své soutěžní kategorii už potřetí, poprvé v roce 2008 a poté v roce 2009, a patří tak k nejúspěšnějším měs-
tům v historii soutěže. Občanům se daří vytřídit 40 % všech odpadů, které vyprodukují. V soutěži Čistá obec 2011 byla udělena také zvláštní ocenění. Jsou to ceny pro absolutního vítěze, pro tzv. skokana roku a dále cena společnosti ASEKOL, s.r.o., udělovaná v rámci zpětného odběru elektrozařízení. Titul Skokan roku 2011 získala malá obec ležící na okraji Českého ráje - obec Březina s pouhými 66 obyvateli. V roce 2010 se obec umístila až na 318. místě, v roce 2011 poskočila až na 28. místo, tedy o 290 příček! „Naše obec je ekologicky zaměřená, není nám lhostejná příroda, a proto třídíme. I když přiznávám, že určitou roli v tom hraje i finanční stránka,“ prohlásil Libor Valenta, starosta obce Březina. „V obci jsme třídili již dříve a veškeré náklady hradili z našeho rozpočtu. Po příchodu EKO-KOMu se naše náklady vyrovnaly a již nemusíme tolik doplácet,“ dodal Valenta. Adeptem na titul skokana roku byla obec s 93 obyvateli a známé středisko zimních sportů Říčky v Orlických horách, které „poskočily“ o 109 míst oproti předchozímu roku. Obec se nakonec stala vítězem v soutěžní kategorii do 500 obyvatel a patří mezi „Čisté obce“ 2011. Tituly Čistá obec jsou ve všech kategoriích spojeny s finančním ohodnocením. První místo v každé kategorii je ohodnoceno finanční odměnou ve výši 120 000 korun, stříbrná příčka je spojena s částkou 60 000 korun a třetí místo pak s částkou 30 000 korun. Stejná odměna náleží také absolutnímu vítězi a skokanovi roku.
Zvláštní cenu společnosti ASEKOL v oblasti zpětného odběru elektrozařízení získaly za rok 2011 obec Sadová (kategorie do 500 obyvatel s finanční odměnou 15 000 korun), město Rokytnice v Orlických horách (kategorie 501 – 5 000 obyvatel s finanční odměnou 30 000 korun) a město Chlumec nad Cidlinou (kategorie nad 5 001 obyvatel s finanční odměnou 45 000 korun). „Vždy mě potěší, když vidím aktivitu a nadšení, se kterým obce a města do soutěže vstupují. Domnívám se, že to není jen kvůli finanční odměně, i když je určitě zajímavá, ale že obce a jejich občané to dělají s vědomím, že pomáhají životnímu prostředí a tedy i sami sobě,“ dodal krajský radní pro oblast životního prostředí Jan Tippner. Projekt „Čistá obec, čisté měs-
to, čistý kraj“ v Královéhradeckém kraji, jehož cílem je vytvořit funkční a efektivní systém sběru a třídění odpadu a zároveň zvýšit vědomosti obyvatel o této problematice, navazuje na celostátní kampaň zajišťovanou společností EKO-KOM, a.s. Více informací je možné najít na internetových stránkách projektu - www.cistykraj.cz.
Na těchto internetových stránkách jsou také uveřejněna pravidla soutěže pro letošní rok. Soutěž je vyhlášena na období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. Mohou se jí zúčastnit všechny obce Královéhradeckého kraje. Došlo však ke změnám ve velikosti kategorií - v roce 2012 se soutěží v kategoriích do 300 obyvatel, od 301 do 2 000
obyvatel a v kategorii nad 2 001 obyvatel. Soutěží se o finanční odměnu ve výši 100 000 korun, 70 000 korun a 40 000 korun. Také v roce 2012 budou uděleny tři zvláštní ceny, a to Absolutní vítěz, Skokan roku a Cena společnosti ASEKOL. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 4 / 2012
Díky dotacím vyrostla nová nemocnice i nový pavilon Evropské peníze pomáhají na jihozápadě Čech i zdravotnictví. Jihočeský a Plzeňský kraj získává peníze na zdravotnictví z několika možných zdrojů. Jedná se o prostředky z OPŽP na realizaci úspor energie a ekologizace energetického zdroje, o prostředky z IOP na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení národních sítí zdravotnických zařízení včetně technického zázemí a vybudování informačního systému operačních středisek IZS. Evropské dotace do zdravotnictví v regionu dále jdou z OP LZZ na vzdělávání nelékařských oborů, prohlubování vzdělávání lékařů a zvyšování profesních dovedností a konečně také z OP NUTS II Jihozápad na modernizaci vybavení a nevyhovující technický stav objektů zdravotnických zařízení na území regionu. „Pro oblast zdravotnictví činí alokace ROP Jihozápad v letech 2007 – 2013 částku ve výši 46 492 886 milionů eur,“ říká Radek Polák, mluvčí ROP Jihozápad. Prostředky pro oblast rozvoje zdravotnické péče jsou již v rámci programu ROP Jihozápad aktuálně vyčerpány. Finanční prostředky pro zdravotnictví získané v obou krajích z evropských zdrojů v programovacím období 2007 – 2013 se v současné době pohybují v řádech stovek milionů Kč, byly a jsou směrovány dle nastavené výzvy do podporovaných oblastí. „Podíl unijních prostředků včetně účasti státního rozpočtu, o které žádala zřizovaná organizace/ zakládaná společnost prostřednictvím svého zřizovatele/zakladatele, činí v současné době cca 521,3 milionu Kč. Avšak jsou i projekty, které nebyly podány prostřednictvím svého zakladatele. Tento objem nelze přesně vyčíslit,“ vypočítává finanční do-
tace hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Za 112 milionů korun postavila například v roce 2010 strakonická nemocnice nový pavilon operačních oborů, který byl financován díky ROP Jihozápad. Nemalé peníze získal i sousední kraj. „V současné době získal Plzeňský kraj 448 milionů Kč na nemocnici Klatovy z ROP a 32 miliony Kč na projekt Záchranné zdravotnické služby z IOP. Má podané a přijaté žádosti – 23,5 milionu Kč na zateplení budov nemocnic v Rokycanech a Stodu z OPŽP,“ říká hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. JIHOZÁPAD SE POMALU PŘIPRAVUJE NA NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ A jak se zdravotnictví na jihozápadě Čech připravuje na další programové období? Podle Milana Chovance vzhledem k tomu, že dosud není známa budoucí struktura dotačních titulů, je
Nový pavilon operačních oborů Nemocnice Strakonice. možno pouze monitorovat vývoj situace a definovat postupně projektové záměry v oblastech předpokládaných priorit jako jsou systémy E-Healts nebo kontrola aktuálního zdravotního stavu pacienta doma, bez nutnosti návštěvy zdravotnického zařízení. „V rámci přípravy Jihočeského kraje je utvořena pracovní skupina pro kohezní politiku a v rámci ní se vyjadřujeme k jednotlivým materiálům směřovaným ke kohezní politice v rámci České republiky,“ říká pro změnu jihočeský hejtman Jiří Zimola. Podle Radka Poláka, mluvčího ROP Jihozápad, trpí Jihočeský
a ještě více pak Plzeňský kraj problémem stárnutí obyvatelstva. K tomu lze navíc přičíst problém s nedostatečnou kapacitou některých zdravotnických zařízení, pokrytím zdravotnickou záchrannou službou a nedostatečnou kapacitou zejména pobytových sociálních služeb pro seniory. S cílem podpory budování infrastruktury pro poskytování sociálních služeb byly do budoucnosti definovány čtyři základní oblasti rozvoje ROP Jihozápad. Do priority 3.1 patří Rozvoj a zkvalitnění zdravotnických služeb. Jedná se o podporu páteřních poskytovatelů
foto: ROP Jihozápad zdravotní péče jak na regionální, tak na místní úrovni a dále pak zvyšování dostupnosti zdravotních služeb v nedostatečně pokrytých lokalitách a optimalizaci systémů zdravotní záchranné služby. Dalšími prioritami oblasti Sociální soudržnost a demografické výzvy jsou také programy: Rozvoj infrastruktury pro poskytování sociálních služeb v souladu s platnými střednědobými strategiemi a další infrastruktury, Sociální začleňování imigrantů a Zvýšení dostupnosti, kvality a rozvoj služeb pro rodinu a děti. Jana Bartošová
7
KRÁTCE • Koncem března byly slavnostně zahájeny stavební práce na dlouho očekávaném obchvatu Hrádku u Rokycan. Úsek dlouhý 1,7 kilometru, který by měl být hotový do května příštího roku, zlepší dopravní napojení průmyslové oblasti jihu Rokycan. Byl vybrán k finanční podpoře přesahující 143 miliony korun v rámci 11. výzvy ROP Jihozápad. • Unikátní kovářské muzeum s rozhlednou, které naleznete v Moravči u Mladé Vožice na Táborsku, se letos na jaře poprvé otevře veřejnosti. V interiéru nové rozhledny Kovářka je instalována pestrá expozice kovářství. Věž, postavená z kamene, je vysoká 13 metrů. Dřevěná vyhlídka nabízí nádherný výhled do celého kraje. Projekt „Rozhledna s kovářským muzeem, Slapsko“, který vybudoval místní kovář Ladislav Dobeš, byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 2,5 milionu korun. • Začátkem dubna byla v Kokořově slavnostně zahájena stavba „II/230 Nepomuk – Přeštice, 1. část“. Celkové náklady jsou předpokládány ve výši 240 milionů korun a výše příspěvku v rámci 11. výzvy ROP Jihozápad je 208 milionů korun. Přeložka dvou nebezpečných úseků a úprava silniční komunikace v celkové délce téměř 11 km řeší špatný dopravně-technický a stavební stav silnice.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Většina prostředků na zdrovotnictví už byla vyčerpána „Z Regionálního operačního programu Severozápad směřuje do oblasti zdravotnictví bezmála 850 milionů korun. Pozorovány byly především investice do přístrojového vybavení nemocnic v Ústeckém a Karlovarském kraji, investice do IT technologií nebo modernizace servisních nemocničních provozů,“ odpověděl tiskový mluvčí ROP Severozápad Vojtěch Krump na otázku, kolik finančních prostředků získává zdravotnictví z evropských fondů a kam především směřují. Prostřednictvím kterých fondů přitékají do zdravotnictví peníze a jaké další zahraniční zdroje české zdravotnictví využívá? Krump uvedl, že kromě ROP Severozápad čerpají především z Integrovaných operačních programů a Norských fondů. „V oblasti podpory Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů ROP Severozápad, kam v převážně většině spadají projekty z oblasti zdravotnictví, už byla většina alokovaných prostředků vyčerpána,“ dodal Krump. Podle mluvčího jde například na vzdělání personálu ve zdravotnictví minimum prostředků. Dotační prostředky jsou využívány především na investiční projekty. Jako příklad poslouží projekt přístupu k poskytování informací pomocí internetu v teplické nemocnici. Cílem tohoto záměru je prostřednictvím širokopásmového internetu zpřístupnit informace týkající se léčebné péče, a to v několika rovinách. Jde o poskytnutí informací veřejnosti, které se mohou týkat mnoha oblastí jako například údaje o provozu nemocnice a jednotlivých odděle-
ní, informace o novinkách v léčebných metodách, používaných technologiích či lécích. Také zde ale bude poskytována pomoc formou poradny zodpovídající konkrétní dotazy veřejnosti, případně formou kontaktních údajů a odkazů na další léčebná centra a internetové stránky týkající se více či méně léčebné péče, například z oblasti lázeňství, alternativních druhů medicíny a dalších. Systém má také sloužit jednak jako zdroj informací pro lékaře a jednotlivá oddělení v Nemocnici Teplice a jednak pro komunikaci mezi touto nemocnicí a Masarykovou nemocnicí Ústí nad Labem. Celkové náklady projektu jsou téměř čtyři miliony korun. z toho 75 procent je financováno ze strukturálních fondů a čtvrtina z národních zdrojů.
strojů. Náklady byly 60 milionů korun, z toho 50 miliony přispěla Evropská unie. „Centrum umožní rozšíření péče o pacienty s nemocným srdcem a zvýší dostupnost specializované kardiologické péče v regionu,“ řekl generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Zdeněk Horák. Kardiocentrum má novou angiografickou linku k ošetřování pacientů s infarktem. Její součástí je rovněž rentgen pro komplexní
elektrofyziologické vyšetření, záznamové zařízení a echokardiograf. Lékaři teď mají k dispozici i modernější monitorovací systém koronární jednotky a také nový intravaskulární ultrazvuk. Jak se zdravotnictví v severozápadním regionu připravuje na další programovací období, které počítá s jako jednou z priorit s modernizací zdravotnické infrastruktury? „Zástupci zdravotnických zařízení, stejně jako
jejich zřizovatelé, jsou zapojeni do diskuse o přípravě dalšího programového období v Ústeckém a Karlovarském kraji. Zapojili se například do internetového šetření, které Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad realizoval na konci loňského roku. V rámci něj zjišťoval postoje a priority potenciálních žadatelů pro budoucí programové období,“ uvedl Krump. Marek Turek
KARDIOCENTRUM MÁ 12 NOVÝCH PŘÍSTROJŮ Nemocnice v Karlových Varech vloni zahájila provoz modernizovaného kardiocentra. Kromě stavebních úprav bylo oddělení doplněno o dvanáct nových pří-
Nemocnice v Karlových Varech získala díky evropským dotacím dvanáct nových přístrojů. foto: nemocncie Karlovy Vary
KRÁTCE • Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje pět nemocnic, vypsala čtyřmiliardovou zakázku na správu své počítačové techniky. Podle lékařů však hrozí, že nebude mít peníze na léčbu pacientů, budou se odkládat operace a nebudou finance na platy. Lékaři se proto rozhodli sepsat petici proti záměru Krajské zdravotní. • Město Děčín má k dispozici nové atraktivní prostory pro konference, výstavy, koncerty či plesy. Jižní křídlo děčínského zámku, které bude nově sloužit jako kulturně společenské centrum, se po rozsáhlé rekonstrukci představilo 18. dubna veřejnosti. Kompletní obnova této části historické památky proběhla díky podpoře z Regionálního operačního programu Severozápad. Na obnovu jižního křídla zámku přispěla dotace 150 milionů korun. • Ředitel Úřadu Regionální rady Pavel Karel Markvart navštívil město Cheb. Důvodem jeho návštěvy v Karlovarském kraji bylo seznámení se s projekty, které Regionální operační program Severozápad podpořil. Na chebské radnici se sešel se starostou Pavlem Vanouškem, místostarostou Tomášem Lindou a Janem Mráčkem, místopředsedou Okresní hospodářské komory Cheb. Konkrétně byly řediteli Úřadu Regionální rady ukázány projekty Rekonstrukce pěší zóny Cheb a Revitalizace zahrad mateřských školek.
PUBLICISTIKA
8
EN č. 4 / 2012
Slovensko má vládu jednej strany. Aká je? Predčasné parlamentné voľby na Slovensku v marci tohto roka sa niesli v znamení jasného víťazstva ľavicového Smeru. Strana obsadila 83 kresiel zo 150, a tak prvýkrát od pádu bývalého režimu je na Slovensku vláda jednej strany. Jednofarebná exekutíva má za následok aj jej expresne rýchle zloženie. Kabinet Roberta Fica bude musieť nájsť riešenia ako viesť krajinu, ktorá má rozvrátené štátne financie. Nebolo to tak dávno, čo Slovenskom otriasla kauza Gorila, a tak občania majú stále pred očami napojenie politikov na finančné skupiny. Už teraz sa dá diskutovať o tom, či sa Ficov kabinet naozaj nebude podrobovať tlaku finančníkov z Penty, J&T či iných. Sotva ubehol týždeň od vymenovania novej vlády a začali sa v médiách pretriasať prvé škandály. Najväčším tŕňom v oku sa stal nový minister hospodárstva Tomáš Malatinský. Spočiatku pozitívne ohlasy prehlušili zistenia o jeho minulosti. Nestraník Malatinský mal kedysi pracovať s ľuďmi z Penty a na „penťáckej“ ulici v Záhorskej Bystrici pri Bratislave, kde má postavené domy väčšina hlavných predstaviteľov tejto finančnej skupiny, stojí aj Malatinského dom, ktorý údajne prenajíma Haščákovi, jednému zo zakladateľov Penty a hlavnému aktéru kauzy Gorila. Gorila „straší“ aj v inom rezorte. I keď samotný staronový minister vnútra, Robert Kaliňák nie je aktérom kauzy, má s ňou niečo spoločné. Práve za jeho ministrovania SIS ukončila odpočúvanie bytu na Vazovovej ulici v Bratislave. Tibor Gašpar sa opätovne stal vedúcim Úradu boja proti korupcii, a to aj napriek tomu, že v roku 2008 skartoval časť spisu Gorila. REFORMY I ČISTKY Azda ako prvý, ktorý avizoval zmeny vo svojom rezorte, je Dušan Čaplovič, minister školstva. Archaické školstvo, ktoré čaká na zásadnú reformu
už celé roky, by sa jej aj malo dočkať. Po novom by sa na gymnáziá dostali iba žiaci s priemerom známok 1,5. Taktiež plánuje posilniť stredné odborné a priemyselné školy a zmeniť spôsob financovania vysokých škôl. Chce tak predísť generovaniu absolventov, ktorí nemajú uplatnenie na trhu práce. Ďalším rezortom, ktorý už dlhodobo čaká na reformáciu, je zdravotníctvo. Ministerka Zuzana Zvolenská od nástupu začala veľkú personálnu výmenu na postoch riaditeľov nemocníc či štátnych záchraniek. Za zmienku stojí, že Zvolenská v rokoch 2008 - 2010, počas prvej Ficovej vlády, zastávala funkciu generálnej riaditeľky a predsedníčky predstavenstva (štátnej) Všeobecnej zdravotnej poisťovne. Kým v roku 2008 táto inštitúcia vykazovala zisk približne 30 tisíc eur, v roku 2010 to už bola strata 120 miliónov eur. Následne sa stala Zvolenská členkou predstavenstva poisťovne Dôvera (vlastníkom je Penta), odtiaľ sa po roku premiestnila do Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou. Ministerka bude musieť nájsť peniaze na už odsúhlasené zvyšovanie miezd pre lekárov a zdravotné sestry. Ľubomír Jahnátek viedol v rokoch 2006 - 2010 rezort hospodárstva,
teraz je však ministrom pôdohospodárstva. Netrvalo dlho a už musel riešiť prvé nezrovnalosti: zastavil podozrivý prevod poľovného revíru Bagľaš Lesmi SR na súkromné osoby. Na návrh ľudí z pozemkového fondu ho dal dočasne znefunkčniť z dôvodu pochybných prevodov pozemkov. Nový minister financií Peter Kažimír zdedil od predchodcu nevďačný dar v podobe takmer nefunkčného systému výberu daní. Okrem toho musí nájsť spôsob, ako držať počas krízy rozpočet krajiny v rámci pravidiel krajín EÚ o rozpočtových deficitoch. Ten nesmie prekročiť 3 %. To by chcel čiastočne naplniť aj opatreniami na boj proti daňovým únikom či rôznymi daňami pre banky. STARONOVÍ Ján Počiatek bol za prvej Ficovej vlády ministrom financií, no teraz vedie ministerstvo dopravy. Ide o jeden z „bohatších“ rezortov, cez ktoré pretekajú miliardy eur. Sprvu sa hovorilo o ňom ako o možnom ministrovi eurofondov, z ktorého však zatiaľ zišlo. Počiatek odhaduje dobudovanie diaľnic do roku 2018, no musí ešte vyriešiť ich financovanie. V železničnej doprave nevylučuje vstup ďalších súkromníkov do osobnej prepravy či dostavby širokorozchodnej trate z Čiernej nad Tisou ďalej na západ krajiny. Ďalší staronovým ministrom je Marek Maďarič, vedúci rezortu kultúry. Nedávne spojenie verejnoprávnej televízie a rozhlasu do jedného celku RTVS sa mu od začiatku nepozdávalo, no nebude ich znova rozdeľovať. Ba naopak, chcel by tento kolos zmes-
tiť pod jednu strechu. Spolu s premiérom Ficom kritizujú spravodajstvo STV kvôli jeho malej sledovanosti a za vzor kladú ČT. Jeho predchodca Daniel Krajcer sľuboval zrušenie koncesionárskych poplatkov v budúcom roku, to sa však možno nenaplní. Projekt Európskeho hlavného mesta kultúry Košice 2013 pokladá za prioritu a možnosť reprezentácie nielen metropoly východu, ale celého Slovenska. NOVÝ VIETOR DO PLACHIET Advokát Tomáš Borec sa postavil na čelo ministerstva spravodlivosti. Plánuje pokračovať v realizovaní niektorých rozbehnutých projektov exministerky Žitňanskej. Okrem toho nestiahol ani jej disciplinárne návrhy voči predsedovi Najvyššieho súdu Štefanovi Harabinovi. Za cieľ si kladie vniesť pokojnú pracovnú atmosféru do justície a nerobiť žiadne justičné alebo zákonné experimenty. Diskriminačné žaloby podané stovkami sudcov, ktorí sa domáhajú odškodného v celkovej výške približne 70 miliónov eur, označil za neprimerané voči občanom. Nový minister práce Ján Richter bude musieť nájsť spôsoby ako zastaviť prepad nezamestnanosti. Prioritou sa preňho stala novelizácia Zákonníka práce, ktorá by mala po novom priniesť viac výhod pre zamestnancov. Uvažuje aj o postupnom zvyšovaní dôchodkov o pevnú čiastku. Na čelo ministerstva obrany sa postavil Martin Glváč. Zlúčenie tajných služieb pokladá za jeden z najdôležitejších krokov. Okrem toho
by mal rozhodnúť o ďalšom smerovaní obrannej stratégie Slovenska. V rámci konsolidácie štátneho rozpočtu rozmýšľa o šetrení prevažne v civilnej zložke ministerstva. Na konferencii GLOBSEC označil pôsobenie v Afganistane za prioritu slovenskej armády. Miroslav Lajčák stál na čele ministerstva zahraničia aj počas predošlej Ficovej vlády, i keď len dva roky. Skúsený diplomat donedávna zastával post výkonného riaditeľa pre Európu a Strednú Áziu v Európskej službe pre vonkajšiu činnosť. Je pokladaný za jedného z najväčších odborníkov novej vlády. PARADOX Pôsobí to až paradoxne, že sa na čelo ministerstva životného prostredia postavil vyštudovaný ekonóm, ktorý sa donedávna živil ako obchodník s drevom. Peter Žiga svoj posledný obchod s Lesmi SR uzavrel len dva dni pred oficiálnym nástupom do funkcie. Rezort chce viesť v spolupráci s odborníkmi na danú oblasť tak, aby dosiahol konsenzus medzi ochranármi a developermi. Za prioritu si kladie protipovodňové opatrenia a zonáciu Vysokých Tatier (stupne ochrany prírody). Novému vládnemu kabinetu sa nedajú uprieť vízie v manažovaní krajiny na najbližšie štyri roky. Vláda jednej strany má nepochybne výhodu v tom, že sa nemá s akými koaličnými partnermi škriepiť pri nezhodách, no taktiež je to o to väčšia zodpovednosť za vedenie krajiny. A tak len čas ukáže, ako si s tým poradí historicky prvá „štátostrana“. Ivan Belko INZERCE
54. ročník Mezinárodního operního festivalu 14. června – 8. července
MARCELLO
THOMAS
Generální partner festivalu
Galakoncert proslulého tenoristy - poprvé v ČR!
Světová premiéra písňového cyklu Sylvie Bodorové Lingua angelorum pro sólový hlas a velký symfonický orchestr
Neděle 17. 6. 19.30 hodin II. zámecké nádvoří
Středa 4. 7. 20.00 hodin II. zámecké nádvoří
Foto © Dario Acosta
Foto © Dario Acosta
GIORDANI HAMPSON
Hlavní mediální partneři festivalu
Oficiální vůz
VSTUPENKY PRÁVĚ V PRODEJI www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 54. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund
www.smetanovalitomysl.cz www.facebook.com/SmetanovaLitomysl
LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE
EN č. 4 / 2012
9
„V roce 2012 bude zrekonstruována většina mostů zničených povodní 2010, poté přijdou na řadu další mosty, které se nachází v havarijním stavu,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. V roce 2012 bude v Libereckém kraji na silnicích II. a III. třídy skutečně napilno. Po zimním období jsou postupně zahajovány opravy mostů postižených povodní, po nich přijdou na řadu mosty v havarijním a velmi špatném stavu. Většina povodní postižených mostů bude dokončena v roce 2012. S příchodem jara se na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji objevuje celá řada dopravních omezení. Hlavním důvodem těchto opatření je zahájení velkého počtu rekonstrukcí mostů, které byly poškozeny při povodni v roce 2010. Konkrétně má Liberecký kraj ve spolupráci s Krajskou správou silnic Libereckého kraje pro letošní rok připraveny k realizaci 53 mosty za bezmála 318 mil. Kč bez DPH. „Krajská správa silnic Libereckého kraje vybrala ihned po povodni 55 mostů v celkových nákladech 326 mil. Kč bez DPH, které bylo nutné z důvodu neuspokojivého stavebního stavu zrekonstruovat. Z toho 46 mostů bylo poškozených povodní a 9 mostů bylo nutné bezodkladně
zrekonstruovat z důvodu jejich havarijního stavu. V minulém roce se před nástupem zimy podařilo dokončit dva povodní poškozené mosty, konkrétně most u Břevniština, silnice II/278 a most u obce Dobranovna, silnice III/2622. Zbylé 53 mosty má Krajská správa silnic Libereckého kraje připraveny k realizaci na letošní rok,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp. Rekonstrukce tak velkého počtu mostů přináší logicky řadu dopravních omezení. Podle Seppa byla snaha o osazení provizorního přemostění tam, kde to bylo možné. V některých místech to však nebylo možné buď z technických, anebo majetkových důvodů. V takových případech
je nutné během stavby mostů využít vyznačené objízdné trasy. „Chtěl bych se omluvit všem řidičům za dopravní omezení, která vznikají z důvodu náprav škod po povodni, a zároveň bych je chtěl požádat o trpělivost,“ dodal Martin Sepp. Již v březnu a začátkem dubna byly zahájeny stavební práce na 19 mostech. Ostatní budou postupně následovat v průběhu roku 2012. „Není možné zahájit všechny stavby najednou, jelikož je řada mostů umístěna buď na stejné silnici, anebo na objízdných trasách, které jsou využívány po dobu stavby jiného mostu. Z tohoto důvodu byl vytvořen harmonogram realizace tak, aby nedošlo k úplnému odříznutí některé části Libereckého kraje. Zároveň je nutné v některých případech respektovat stanoviska odborů životního prostředí, která stanovují podmínky pro ochranu zvláště chráněných živočichů, jako je např. mihule potoč-
ní, vydra říční a vranka obecná. V těchto případech je zahájení výstavby naplánováno na pozdější termín,“ dodal Sepp. Největší stavební ruch bude letos panovat ve Frýdlantském výběžku a dále v okolí Nového Boru a Cvikova. „Veškeré projektové dokumentace na obnovu mostů jsou projednávány s dotčenými orgány státní správy, zejména je brán zřetel na vyjádření správců toků. V mnoha případech, pokud je to technicky možné, je snaha navrhovat mosty o větším průtočném profilu, aby v případě povodní pojaly větší míru X leté vody,“ doplnil Martin Sepp. Ve východní části kraje, která nebyla povodní v roce 2010 zasažena tak výrazně, zůstává několik mostů, které jsou ve velmi špatném a havarijním stavu. Opravy těchto mostů Krajská správa silnic připravuje, budou realizovány ve druhé polovině roku 2012 a v roce 2013. (jd)
Liberecký kraj získal z Fondu solidarity na opravy povodňových škod 39 milionů V roce 2011 uspělo Ministerstvo financí ČR se žádostí do Fondu solidarity (FSEU) na krytí škod způsobených povodní v srpnu 2010 na území Libereckého kraje a Ústeckého kraje. Nyní obdržel Liberecký kraj informaci od ministerstva financí, že uspěl se svojí žádostí o příspěvek na povodňové škody v plné výši a získal bezmála 39 mil. korun. „Liberecký kraj počátkem letošního roku uplatnil v rámci první výzvy Fondu solidarity náklady ve výši 38,9 milionu korun. Jednalo
se o opravy pozemních komunikací v souvislosti s prvotním zprůjezdněním poškozených silnic bezprostředně po povodni. Kon-
krétně se jednalo o silnici II/290 v úseku Frýdlant - Bílý Potok, silnici II/592 Chrastava – Nová Ves a o stavební úpravy staticky narušených mostů. Tyto finanční prostředky byly čerpány z rozpočtu Libereckého kraje. Nyní jsme je získali zpět a použijeme je na předfinancování projektů z Cíle 3,“ oznámil Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu. „Pří-
spěvek z Fondu solidarity, který se nám podařilo získat, kryje 100 % výdajů, není zde požadováno žádné spolufinancování,“ dodal Sepp. Příspěvek z FSEU je koncipován jako příspěvek veřejným rozpočtům, použitelný na nápravu bezprostředních škod způsobených povodní ze srpna 2010. Prostředky FSEU musí být použity pouze
na financování nouzových opatření nutných k obnovení základních funkcí poškozeného majetku a území, které nebyly kryty ze zahraničních zdrojů, pojištění nebo darů a nebyly financovány ze státního rozpočtu.Systém FSEU je založen na zpětném získání dotace, přičemž musí být opravy zrealizovány a náklady uhrazeny, teprve poté je možné žádat o dotaci.
Tyto finanční prostředky Liberecký kraj dle usnesení zastupitelstva kraje využije na předfinancování projektů z programu Cíl 3. Konkrétně se jedná se o tyto projekty: Silnice III/27014 Krompach, Juliovka – Krompach a Silnice III/26321 Svor – hranice Libereckého kraje včetně mostu číslo 26321-3. (jd)
Dopravní hřiště v Liberci nabízí aktivity pro volný čas i moderní zázemí Jak správně připoutat dítě do autosedačky, co by nemělo chybět ve výbavě cyklisty, základy první pomoci a řadu dalších užitečných rad a informací se mohli dozvědět návštěvníci slavnostního zahájení sezóny na libereckém Dětském dopravním hřišti. To prošlo přes zimu částečnou rekonstrukcí. Před očima se změnilo v centrum výuky dopravní bezpečnosti a volnočasové aktivity. Řada rodičů uvítá především moderní zázemí, možnost odpočinout si a přitom své děti ještě naučit řadu užitečných věcí. „Roli takového centra lze přirovnat k fakultní základní škole. Poskytuje výuku dopravní výchovy pro spádové základní školy a zároveň vzdělává pracovníky dopravní výchovy, kteří působí na dalších dopravních hřištích nebo školách či dobrovolníky z neziskových organizací,“ říká Robert Šťastný, člen týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti společnosti Škoda Auto. Liberecký kraj, který dopravní hřiště rekonstruuje, hledá nyní peníze v Bruselu na jeho další rozšíření a další modernizaci. „Dopravní hřiště chceme rozšířit a doplnit ho o další výukové a volnočasové možnosti. Rádi bychom, aby v Liberci vzniklo vyhledávané místo pro relaxaci a výuku dětí zároveň,“ uvedl
Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. Při slavnostním zahájení sezóny na Dětském dopravním hřišti prezentoval Liberecký kraj také aktuální kampaň Uber plyn!, která se zaměřuje na nepřiměřenou rychlost. Model kampaně převzal Liberecký kraj z Německa, kde byla velmi úspěšná. Na realizaci v průběhu a vyhodnocování kampaně dohlíží odborníci z DeutscherVerkehrssicherheitsrate.V. (DVR), společnosti, která tuto kampaň v minulých letech realizovala v SRN pod názvem RuntervomGas!. „Kampaň Uber plyn! se zaměřuje na problém, který nám nejen zde v kraji, ale v celé republice přináší řadu zbytečných úmrtí.
Je jím nepřiměřená rychlost. Asi každý z nás si prošel jistým obdobím, kdy považoval vysokou rychlost za vzrušující a nedbal rizik, která může způsobit nejen sobě, ale i ostatním. Zejména u začínajících řidičů, kteří považují řidičský průkaz za symbol dospělosti, hrozí, že si udělají nesprávné návyky a na silnici jsou pak nebezpeční. Kampaní chceme dosáhnout změny celospolečenské tolerance tohoto chování. Rychlost na hranici možností nesmí být úsměvná součást historek, ale odsouzeníhodné chování, které nemůžeme tolerovat,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy. „Od kampaně si slibujeme, že významně sníží počty dopravních nehod a ovlivní přístup řidičů k odpovědnosti za volantem. Kampaň je naplánována na rok 2012 s tím, že na její pokračování a rozvíjení v příštích letech budeme hledat prostředky. Letos za kampaň utratíme 3 miliony korun,“ dodává Sepp. Více na www.pankuzel.cz. (jd)
V učebně Dětského dopravního hřiště v Liberci se při slavnostním zahájení sezóny mohli návštěvníci seznámit například se zásadami správného poutání do autosedaček. Na snímku s jedním z návštěvníků členka týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje Barbora Nedvědová a náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp. foto: Artur Irma
Útoky proti informačním systémům budou trestné v celé EU Koncem března schválil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) směrnici, podle které budou nově útoky proti informačním systémům, jako je pirátství, viry a útoky zamezující přístup ke službám, považovány za trestný čin s minimální sazbou dvou let odnětí svobody. Důvodem jsou stále rostoucí hrozby útoků proti informačním systémům a současně obavy z možných teroristických nebo politicky motivovaných útoků na tyto systémy. „Vítám návrh směrnice, která potvrzuje nutnost společného boje proti
počítačové trestné kriminalitě. V této souvislosti jsem také rád, že tento ev-
ropský návrh je ze své většiny již dnes pokryt příslušnými ustanoveními nového českého trestního zákoníku,“ řekl europoslanec Robert Dušek. Přijatá směrnice má sblížit trestněprávní předpisy členských států v této oblasti a zároveň zlepšit spolupráci mezi justičními a jinými příslušnými orgány, včetně policie a dalších silových orgánů členských států. Směrnice se zaměřuje také na nástroje pou-
žívané k páchání trestných činů, kdy výroba, prodej, opatření si k užívání, dovoz, distribuce nebo jiná forma zpřístupnění nástrojů používaných k páchání trestných činů, budou trestnými činy. Dále zavádí opatření na zlepšení evropské spolupráce v oblasti trestního soudnictví posílením existující struktury kontaktních míst s nepřetržitým provozem.
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 4 / 2012
KRÁTCE • Přes 58 milionů korun poskytne Evropská unie prostřednictvím ROP Severovýchod na kompletní rekonstrukci Sportovního areálu Bavlna v Hradci Králové. Kromě moderního fotbalového hřiště najdeme v areálu také další dvě víceúčelová sportoviště, běžeckou dráhu nebo hřiště na pétanque. Areál by podle informací z Úřadu RR neměl sloužit pouze mladým fotbalistům, ale i školám, zájmovým organizacím a veřejnosti. • Do krajských měst míří evropské peníze. Nové projekty byly podpořeny Regionálním operačním programem Severovýchod. 109 milionů korun půjde na volnočasové centrum a revitalizaci dvou hřišť v Liberci a stavební úpravy Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. Poslední projekt je přitom nejnákladnější a také nejnáročnější, protože půjde o opravu kulturní památky. Podle královéhradeckého hejtmana Lubomíra France zůstane původní ráz zachován. • S březnem skončila i druhá výzva Globálních grantů II. Libereckého kraje. Do nich bylo možné podávat projekty zaměřené na počáteční a další vzdělávání. Vzhledem k tomu, že se jedná o pravděpodobně poslední výzvu, překročil počet předložených projektových žádostí očekávání. V prioritní ose 1 byly doručeny 133 žádosti o grantový projekt. Peníze na tyto granty jdou z EU prostřednictvím OP VpK. Rozděleno může být 73,1 milionu korun.
ROP SV podpoří zdravotnické projekty. Ovšem zdaleka ne všechny Různorodá paleta projektů stejně jako dotačních programů. Tak by se dal shrnout stav kolem investic do zdravotnictví v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Kromě ROP SV to je totiž i celá řada celostátních programů, ze kterých jdou dotace na modernizace a nákupy lékařského vybavení, stavby nových pavilonů, rekonstrukce budov či podporu medicínského výzkumu a vývoje. Samotný ROP Severovýchod až dosud vyhlásil dvě výzvy pro projekty z oblasti zdravotnictví. Podpořeno bylo nakonec osm investičních akcí, které získaly dohromady celkem 176 milionů korun. „15,5 milionu korun plynulo ze státního rozpočtu. Všechny projekty jsou již ukončeny,“ dodala tisková mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová. A podpořené projekty? Mezi ty největší patří rozsáhlá obnova přístrojového vybavení v Masarykově městské nemocnici v Jilemnici za bezmála 50 milionů korun nebo vybudování pracoviště magnetické rezonance v Jablonci nad Nisou za 46 milionů korun. Význam těchto a dalších projektů je dnes zcela nezpochybnitelný. Při hodnocení prospěšnosti těchto projektů ředitel úřadu Zdeněk Semorád uvedl, že asi nejvýstižnější zpětnou vazbou byl zájem předkladatelů u nedávno uzavřené výzvy. „Jde o projekty, u nichž je právě ´prospěšnost´ pro rozvoj regionu jedním z hodnocených atributů,“ uvedl ředitel a dodal, že většina investic do zdravotnictví je samozřejmě prospěšná už
proto, že zdravé obyvatelstvo je základ, bez kterého by byl ekonomický rozvoj značně oslaben. PENÍZE CHCE NÁCHOD ČI PARDUBICE Lednová výzva byla zajímavá ještě v jednom ohledu. Zájem žadatelů se projevil nadprůměrně vysokým objemem požadovaných prostředků. Ten přesáhnul miliardu korun. „Ve výzvě bylo předloženo čtrnáct zdravotnických projektů. Ty se v současné době hodnotí a v červnu bychom měli vědět, které z nich uspěly a získaly tak dotaci,“ popsala Eva Jouklová. A které projekty usilují v letošním roce o dotaci? Největší projekt přihlásil Královéhradecký kraj. Pro dostavbu a modernizaci náchodské nemocnice v hodnotě miliardy korun žádá dotaci 414 milionů korun. Dalším velkým projektem je multioborový pavilon Pardubické krajské nemocnice za 304 miliony korun s požadovanou dotací 259 milionů korun. „V plánu je výstavba nového multifunkčního pavilonu, a to v místě bývalé lékárny. To je
O evropské peníze se letos uchází i Nemocnice Pardubice. Žádá o 259 milionů na multioborový pavilon. foto:PKN nyní prázdný objekt v sousedství Kyjevské ulice,“ uvedl ředitel Pardubické krajské nemocnice Tomáš Gottvald. Podle něj by měl stávající budovu nahradit nový čtyřpatrový objekt – takzvaný multifunkční pavilon. Nedostane se ovšem zdaleka na všechny. ROP SV rozdělí mezi žadatele 464 miliony. O peníze se ale kromě zdravotnických projektů ucházejí i projekty škol. Lednová výzva je nejspíš poslední v tomto programovacím období. S dalšími výzvami zaměřenými na zdravotnické projekty se ve schváleném plánu pro letošní rok nepočítá. Novou šanci (tedy pokud zůstane ROP Severovýchod
zachován) mohou mít nemocnice a další subjekty až v roce 2014. V KRAJI BUDE NOVÉ VÝZKUMNÉ CENTRUM Kromě ROP Severovýchod podporují zdravotnictví v kraji i celostátní programy. Kritice kvůli údajně předraženému nákupu přístrojů čelil projekt modernizace kardiocentra v Liberci. Akce za 60 milionů korun však už byla podpořena z Integrovaného operačního programu a přístroje slouží občanům. OP Podnikání a inovace zase podpoří výzkumné a vývojové centrum pro lékařské nanobiotechnologie v Pardubickém kraji. Projekt
získal druhé místo v soutěži Podnikatelský projekt roku 2010 a stál 117 milionů korun. Velkou část přitom investor získal z OPPI. Na území regionu už řadu let putují i finance z tzv. Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska nebo z Programu švýcarsko-české spolupráce. Tzv. Norské fondy podpořily například nákup nemocničních lůžek v Novém Bydžově. Ze Švýcarských fondů zase získala dotaci Horská služba ČR, a to na zlepšení metod řízení v zimních podmínkách. Obě dotační struktury podporují nejčastěji drobnější projekty v řádech milionů korun. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Asi čtyřicet starostů měst a obcí v Kraji Vysočina se setkalo s předsedou Regionální rady a hejtmanem Jiřím Běhounka. Důvodem setkání bylo čerpání po roce 2013. Podle Běhounka je právě nyní správný čas tuto otázku řešit. „Kraje i samotné ROP jsou připraveny být součástí nezbytného dialogu, který musí novému nastavení předcházet,“ řekl hejtman a dodal, že ROPy ukázaly, že umějí čerpat lépe než centrálně řízené programy. • Likvidace skládky nebezpečných odpadů a obnova přírody u Pozďátek na Třebíčsku byla oficiálně ukončena. Stála bezmála 600 milionů korun a její sanaci podpořil Operační program Životní prostředí. Nebezpečný odpad krajinu sužoval dvacet let. „Společnými silami se podařilo obnovit zasažené území a nejnebezpečnější ekologická zátěž Vysočiny se stala minulostí,“ ocenil význam projektu hejtman Jiří Běhounek. Sanace trvala dva roky. • V Brně proběhl tradiční festival JazzFest. Jedenáctý ročník mezinárodního setkání příznivců jazzové hudby nabídnul nejen koncerty světoznámých hudebníků, ale i workshopy zahraničních umělců na půdě JAMU a populární jam sessions. A kdo do Brna nakonec zavítal? Například známý basista a zpěvák Avishai Cohen nebo zpěvák, kytarista a skladatel Brian Blade.
Z evropských peněz se staví pavilony, financuje výzkum a nakupuje vybavení V obou krajích, které spadají pod Regionální operační program Jihovýchod, už šly na projekty, které nějakým způsobem pomáhají v oblasti zdravotnictví, miliardy. Samozřejmě pouze v případě, že do těchto peněz započítáme i výzkumná centra s přesahem do medicíny, která vznikají na území Brna. Ale i bez nich je zdravotnictví v Jihomoravském kraji a na Vysočině znatelně podporováno evropskými fondy. Rozhodně největší počet podpořených projektů najdeme v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod. Podle tiskové mluvčí Úřadu RR Jihovýchod Kateřiny Dobešové byly z tohoto programu podpořeny projekty za téměř 852 miliony korun. Více než dvě třetiny peněz šlo na území Kraje Vysočina. Tisková mluvčí ovšem dodává, že to je pouze částka vyjadřující výši dotace z ROP Jihovýchod. „Peníze jsou podmíněny spolufinancováním se strany příjemců dotace, proto je hodnota projektů ve zdravotnictví více než dvojnásobná.“ Pokud jsou v kraji stále žadatelé, kteří čekají na další výzvu zaměřenou na zdravotnické projekty, budou muset vyhlížet až do příštího programovacího období. V tomto období už se totiž žádná další výzva na podporu zdravotnických zařízení a přístrojů nechystá. A příklady konkrétních projektů? V Kraji Vysočina najdeme největší investici v Jihlavě. Zdejší nemocnice získala 173 miliony na stavbu nového pavilonu urgentní a intenzivní péče. Že jde o zásadní projekt, konstatoval i hejtman Vysočiny a předseda
Regionální rady Jihovýchod Jiří Běhounek: „Moderní pracoviště urgentní a intenzivní péče je důležité nejen pro samotnou nemocnici, ale v tomto případě i pro celou síť nemocniční péče v kraji.“ V Jihomoravském kraji pak pořizovali nové vybavení. Největším projektem zůstává nákup magnetické rezonance do nemocnice ve Znojmě s dotací téměř 42 miliony korun.
rologických chorob, 2,4 miliardy. Podle ředitele nemocnice Petra Košky budou mít výsledky práce centra významný efekt pro zkvalitnění péče o pacienty. „Umožní včasnější rozpoznání příznaků, efektivnější prevenci a šetrnější léčbu onemocnění, která mohou postihnout každého z nás,“ komentoval získání evropské dotace Koška. V rámci fondů Evropské unie jsou samozřejmě i další programy, které pomáhají v oblasti zdravotnictví. Jde především o Integrovaný operační program, ze kterého byl podpořen například nákup nového vybavení Masarykova onkologického ústavu v Brně.
PENÍZE JSOU V REGIONU VIDĚT Okrajově se pak zdravotnictví v kraji dotýká i projekt Prohlubování vzdělávání lékařů a nelékařů. V rámci tohoto projektu finančně podpořeného z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, proběhly v řadě fakultních, krajských i oblastních nemocnic v regionu vzdělávací semináře. Jedním z problémů regionálního zdravotnictví je někdy nedostatečné nebo zastaralé přístrojové vybavení. S tímto problémem v minulosti pomáhali kromě výše zmíněného regionálního operačního programu i tzv. „Norské
fondy“. Například Fakultní nemocnice Brno získala z těchto fondů monitorovací systém pro své gynekologicko – porodnické oddělení. Dopad evropských peněz na úroveň zdravotnictví v regionu je citelný. Alespoň podle Jiřího Běhounka. Ten uvedl, že ho investice v této oblasti těší nejen jako politika, ale i jako lékaře. „Především pacienti oceňují komfortní prostorové řešení a vybavení pokojů odpovídající trendům moderní medicíny,“ řekl Krajským novinám Běhounek a dodal, že na druhou stranu zdravotníkům se znatelně zlepšily pracovní podmínky. Filip Appl
DAŘÍ SE ROZVÍJET VÝZKUM Zatímco z ROP Jihovýchod bylo na území regionu podpořeno nejvíc projektů, finančně nejnákladnější projekty obdržely dotace z celostátních programů. Jde hlavně o známá brněnská výzkumná centra. V loňském roce byly schváleny dotace z OP VaVpI na projekty několika výzkumných center. Jen některá z nich lze ale spojovat se zdravotnictvím. Projektem, který je přímo zaměřený na medicínu, je tzv. FNUSA-ICRC. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala na mezinárodní centrum excelence, které se zaměří na prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních a neu-
Z evropských zdrojů má být financováno i simulační centrum ICAME, kde se budou studenti učit práci v nemocnici. foto: www.fnusa-icrc.org
PREZENTACE
EN č. 4 / 2012
11
Dostihový klub je a bude blízkým partnerem závodiště Spolupráce Dostihového klubu a Dostihového spolku je v letošní sezoně na velmi dobré úrovni. Ujistili se o tom prezident klubu Jiří Skalický a předseda představenstva Dostihového spolku Vladimír Tlučhoř, když se o víkendu sešli na pardubickém závodišti na závodech všestrannosti, tzv. military.
Dostihový klub je nedílnou součástí pardubického závodiště už od roku 1994. Za uplynulých 18 let se jeho členové podíleli na řadě aktivit, které závodiště realizovalo. Podporu pardubickým dostihům v letošní i dalších sezónách jménem Dostihového klubu deklaroval jeho prezident Jiří Skalický. „Kapacita klubu je 100 členů a klub je společenstvím příznivců a podporovatelů dostihů. Osobně jsem členem klubu od roku 1995 a současnost i budoucnost dostihů v Pardubicích mne opravdu zajímá,“ řekl Jiří Skalický při setkání s předsedou představenstva
Dostihového spolku Vladimírem Tlučhořem. „Přeji si, aby Dostihový klub byl skutečným partnerem závodiště, protože společně můžeme mnohé dokázat. Může jít o finanční podporu dostihů, o vytváření podmínek pro neformální setkávání partnerů a příznivců dostihů a koneckonců třeba i v realizaci různých společenských či charitativních akcí v návaznosti na dostihy a svět koní,“ komentoval spolupráci Tlučhoř. Skalický s Tlučhořem si v sobotu také společně prošli dostihovou dráhu i kolbiště, na kterém se v sobotu 14. dubna odehrávaly soutěže všestrannosti. A oba vyjádřili uspokojení. „Dostihová dráha prochází postupnou ozdravnou kůrou. Provzdušnili jsme půdu tzv. vetdrainem, následně dráhu
Pardubické závodiště přichází s novou koncepcí dostihových dnů V Pardubicích začíná dostihová sezóna 8. května, a to bude také první dostihový den podle nové koncepce. Pořadatelé dostihů totiž přišli s myšlenkou tématického zaměření jednotlivých dnů s cílem nejen zatraktivnit program pro veřejnost, ale také nabídnout partnerům možnost setkání v rámci oboru, ve kterém působí. Tyto „oborové dny“ jsou koncipovány jako podpůrná část dostihů. „V žádném případě tím nechceme potlačit význam dostihů ani jejich atmosféru. Je to jen rozšíření dostihového dne o doprovodný program. Chceme pro návštěvníky připravit atraktivní podívanou jak na dráze, tak i mimo ni,“ řekla ředitelka Dostihového spolku Hana Jeníková. Pro diváky tak budou připraveny různé výstavy, prezentace, ochutnávky regionálních specialit apod. Den Pernštejnů
Dostihové dny
První, zahajovací dostihový den je věnován rodu Pernštejnů, kteří k Pardubicím neodmyslitelně patří stejně jako koně nebo perník. V letošním roce se totiž koná celorepublikový „Pernštejnský rok“ na oslavu tohoto významného šlechtického rodu působícího v Čechách a na Moravě. Proto také do Pardubic na pozvání primátorky města Štěpánky Fraňkové přijedou primátoři a starostové všech měst, kde Pernštejnové zanechali své stopy. Pardubický dostihový den bude první významnou akcí v rámci oslav Pernštejnského roku. Koně se tak postaví na start dostihů Viléma z Pernštejna, Vojtěcha z Pernštejna či Jaroslava z Pernštejna a ceny vítězům možná přijde předat i jeden ze slavných mužů rodu, i když to bude jen symbolické. V rámci Dne Pernštejnů se uskuteční celkem devět dostihů, na nichž se budou podílet také partneři Dostihového spolku z Itálie. „S Italy udržujeme kontakty dlouhodobě a máme s nimi velmi dobré vztahy. Těší nás, že mají o dostihy v Pardubicích zájem a podporují nás“, dodala Jeníková.
Během sezóny se v Pardubicích uskuteční ještě Den pro zemědělství a venkov, Den dopravy, Den pro životní prostředí, Školský den, Den regionů či Den Evropy. Vyvrcholením bude tradičně Velká pardubická České pojišťovny, které se letos poběží už 122. ročník. Na start se koně výjimečně postaví už v sobotu, nicméně tradice druhého říjnového víkendu zůstává zachována. Parním vlakem na závodiště V rámci letošního ročníku čeká diváky i překvapení – novinka, která jim zatraktivní cestu do Pardubic. Ve spolupráci s Českými drahami totiž Dostihový spolek vypraví speciální parní vlak z Prahy do Pardubic a zpět. Uvažuje se o zastávkách v Českém Brodě a v Kolíně. Dostihový spolek se tak vrací k dávným tradicím. Speciální vlak k Velké pardubické byl totiž vypraven už v roce 1886, a to z Vídně. Z Prahy vyjel první zvláštní rychlík, právě se zastávkami v Českém Brodě a Kolíně, v roce 1946.
Dostihový spolek, a.s.
pískovali a vyseli novou trávu. Dráha je tak mnohem kvalitnější a měkká, což koním vyhovuje,“ připomněl Tlučhoř. Stejný názor měli také soutěžící, kteří si chválili dobrý povrch jak v dráze, tak na kolbišti. „Dobrá zpráva také je, že se stavitelům trati terénních zkoušek v rámci soutěže všestrannosti podařilo naplánovat dráhu tak, že se minimálně dotýká dostihových tratí. Podařilo se tak nalézt shodu mezi militaristy a ‚dostiháky‘, kteří si občas stěžovali na ničení dráhy soutěží všestrannosti,“ doplnil Skalický s tím, že tento nový přístup a ochota dohodnout se jasně ukazuje, že závodiště může být maximálně využíváno po celý rok a že se tak Pardubice mohou stát centrem koňského dění.
Dostihový spolek, a.s.
Předseda představenstva Dostihového spolku Pardubice Vladimír Tlučhoř s prezidentem Dostihového klubu Jiřím Skalickým při prohlídce závodiště.
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 4 / 2012
KRÁTCE • Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy. Tak se jmenuje projekt, který právě běží ve Velehradu. Nyní ho doplní další akce, které částkou 25,2 milionu korun podpořil ROP Střední Morava. Jde především o vybudování nových výstavních prostor a hlavního vstupu. Součástí bude i vytvoření související infrastruktury – místa pro parkování a chodníků. A cíle celého snažení? Rozšířit cestovní ruch v regionu. Práce budou finišovat v závěru roku 2013. • V Břesteku proběhlo slavnostní otevření Baloncentra. V blízkosti hradu Buchlova tak mohou turisté i místní narazit na novou zajímavou aktivitu – lety balónem. Centrum poskytuje komplexní a jedinečné zázemí pro provozování vyhlídkových letů balónem, včetně možnosti ubytování, restaurace, relaxace, školící místnosti, nabídky uspořádání teambuildingů a dalších volnočasových aktivit. Částkou 8,4 milionu jeho vznik podpořil ROP SM. • Krajské operační a informační středisko Olomouckého kraje prošlo rekonstrukcí. Kromě nového pláště budou mít hasiči na Schweitzerově ulici v Olomouci nový operační sál pro operátory integrovaného záchranného systému a technickou místnost pro umístění nutné technologie. Na stavbu, kterou doplňují kanceláře, sociální zázemí, kotelna či sklady, přispěl ROP Střední Morava částkou 45 milionů korun.
Dotace do zdravotnictví, to je hlavně regionální program a IOP Zdaleka nejčastěji jdou evropské dotace do fakultních či krajských nemocnic. Za peníze z jednotlivých operačních programů dochází například k nákupu zdravotnických přístrojů a jiného vybavení nebo k opravám oddělení a výstavbě nových pavilonů. Také letos se v Olomouckém a Zlínském kraji dočkáme investic do zdravotnických projektů. A to za desítky milionů korun. Nejčastějšími žadateli o podporu projektů, které pomáhají nemocnicím, jsou kraje. Do krajských nemocnic už šlo od roku 2007 několik stovek milionů korun z Regionálního operačního programu Střední Morava a také z Integrovaného operačního programu, který je určen pro celou ČR. Zastavme se nejprve u prvního z nich. Podle tiskové mluvčí ROP Střední Morava Renaty Škrobálkové bylo až dosud podpořeno dvanáct projektů za 158 milionů korun. „Projekty za dalších 70 milionů korun jsou v současnosti v hodnocení. Výsledné projekty budeme znát v květnu letošního roku.“ Čtyři podpořené projekty se týkají úpravy provozů výjezdových stanovišť a pořízení přístrojového vybavení. Za další prostředky byla upravena zdravotní střediska. „Nové zdravotní středisko vzniklo například v obci Kokory či Zlaté Hory (obě obce jsou z Olomouckého kraje) nebo ve Vizovicích a Valašské Polance na Zlínsku,“ dodává tisková mluvčí. Z EU byli podpořeni také záchranáři. Pomohla jim například dotace na nové výjezdové stanoviště Valašské Meziříčí nebo na nové vybavení vozidel v hodnotě
větší než 30 milionů korun. Jak se zdá, v letošním roce se nemocnice v obou krajích dočkají poslední podpory. Další výzvy zaměřené na zdravotnictví už se totiž neplánují. V OLOMOUCI ČERPAT UMÍ Čerpat je ale možné i jinde. Například v Integrovaném operačním programu je v tomto období k dispozici pro zdravotnictví v rámci celé ČR 8,3 miliardy korun. Z projektů, které už byly podpořeny, lze jmenovat modernizaci kardiovaskulárního centra ve Zlíně. V rámci projektu bylo také nakoupeno nové vybavení, které pomůže nejen lékařům, ale především lidem z regionu. „Otevřením kardiovaskulárního centra se totiž zvýší dostupnost léčby našich pacientů s onemocněním srdce a cév a nebudou muset za ošetřením dojíždět do vzdálenějších měst,“ prohlásil ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Bohuslav Škubal. Investice přišla na 60 milionů korun. Z IOP se podařilo získat 51 milion. Peníze pomáhají i ve státních nemocnicích. Bohaté zkušenosti s čerpáním má například Fakult-
Znatelná finanční pomoc jde na území regionu z Integrovaného operačního programu. S jeho využíváním má zkušenosti například zlínská nemocnice. foto: www.edb.cz ní nemocnice Olomouc. Z IOP už nemocnice získala dotaci na osm projektů. Desítky milionů šly především na modernizaci a obnovu přístrojů jednotlivých oddělení nemocnice. Dalším programem, který nemocnice využívá, je OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Například v rámci projektu ministerstva zdravotnictví, který je zaměřený na prohlubování úrovně odborných znalostí lékařů a dalších pracovníků, probíhá v nemocnici řada vzdělávacích aktivit. DALŠÍ PROJEKTY LETOS Podle ředitele nemocnice Romana Havlíka bude čerpání ev-
ropských dotací pokračovat i v letošním roce. „Díky nim letos opravíme obvodový plášť pěti budov v areálu nemocnice a dovybavíme například pracoviště našeho komplexního kardiovaskulárního centra.“ A co další alternativní zdroje evropských peněz? Zdravotnických projektů podpořených z tzv. Norských fondů nebo z fondů v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce v regionu najdeme minimum. Zmínit lze pořízení nového moderního inkubátoru v hodnotě 20 milionů korun do olomoucké nemocnice. Zařízení ho získalo díky podpoře Nadace Charty 77. Ta na nákup
přístroje získala grant právě z Norských fondů. Velké investice do zdravotnictví chystají letos i jednotlivé kraje. Ten Olomoucký podal žádost o dotaci na dva projekty v hodnotě 100 milionů korun. Oba se týkají modernizace pavilonů v Přerově. Zlínský kraj zase připravuje rekonstrukci hlavního objektu zlínské nemocnice. V rámci ROP SM je ale jinak většina projektů na podporu zdravotní péče již ukončena. A podle ředitele Úřadu RR Ivana Matulíka jsou jejich dopady vidět. „Prospěšnost takto investovaných evropských peněz je nezpochybnitelným přínosem života v regionu,“ řekl KN Matulík. Filip Appl
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Moravskoslezský kraj získá evropskou dotaci na zviditelnění vybraných technických památek. Na propagaci, společenské a kulturní akce uplatní 12,4 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko s cílem přitáhnout pozornost a nalákat k návštěvě technických památek v kraji. • Turisty v Bukovci budou provázet pohádkové bytosti. Vznikne zde areál s naučným okruhem na motivy pohádek z devíti evropských zemí, doplněný stezkou pro bosé nohy a lanovým labyrintem. Umožní to evropská dotace 8,3 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Obec chce zatraktivnit Bukovec a Jablunkovsko pro turisty a doplnit zde chybějící turistické zázemí. Z dotace pokryje většinu z nákladů 10 milionů korun. • Evropská unie poskytne 283 miliony korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko na rekonstrukci a přestavbu Elektrocentrály a Ústředny bývalého dolu Karolina v Ostravě na tzv. trojhalí. Vznikne zde zastřešené náměstí ke společenskému, výstavnímu a sportovnímu využití. Dotaci pro zájmové sdružení právnických osob Trojhalí Karolina dnes schválila Regionální rada Moravskoslezsko.
Nastávající maminky a novorozenci mají lepší péči Evropské peníze z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko určené pro oblast zdravotnictví jdou převážně do modernizace vybavení nemocnic. Kromě toho jsou za ně pořizovány nové vozy rychlé lékařské a zdravotnické pomoci. Zcela ojedinělým projektem s významným vlivem na životy a zdraví občanů kraje je Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje. „Doposud jsme schválili čtyři projekty modernizace vybavení nemocnic. Ve Fakultní nemocnici Ostrava si polepšili dotací 23 milionů korun z Regionálního operačního programu Morav-
skoslezsko na pořízení přístrojů pro předporodní, gynekologickou a dětskou léčbu a péči. Pořízení 24 druhů přístrojů a zařízení umožnilo zlepšit péči zejména o těhotné ženy, nenarozené děti
a novorozence,“ uvedl mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Dodal, že Městská nemocnice v Ostravě získala ještě o čtyři miliony korun více na nové přístroje pro tři různá oddělení – radiodiagnosticé, neurochirurgické a interní. „Je mezi nimi například i neuronavigace, která se využívá při mozkových operacích,“ uvedl Sobek. Dalších 170 milionů korun uplatňuje Moravskoslezský kraj při modernizaci sedmi nemoc-
nic. Nejdražším z pořizovaných přístrojů je magnetická rezonance pro Nemocnici Třinec za přibližně 30 milionů korun. Obdobnou hodnotu mají mít přístroje pro rentgenologické oddělení a oddělení nukleární medicíny Nemocnice ve Frýdku-Místku. Dalším podpořeným projektem je vybavení Bílovecké nemocnice, která pořídila čtyři přístroje pro radiodiagnostické oddělení, mimo jiné skiagrafického kompletu nebo C-ramena, s přispěním dotace jedenácti milionů korun. „Velmi pečlivě zkoumáme, zda jsou prostředky na nemocniční přístroje a vybavení využity účelně. Kromě kontrol veřejných zakázek si na všechny přístroje necháváme vypracovat odborné posudky,“ řekl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, o hospodárném využití evropských prostředků. V Moravskoslezském kraji jezdí také 24 nové vozy rychlé lékařské a zdravotnické pomoci. Byly umístěny do všech okresů kraje. Došlo tak k obnově zastaralého vozového parku. Přispěla k tomu dotace 49 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. NOVÉ CENTRUM ŠETŘÍ LIDSKÉ ŽIVOTY
Z nové budovy Integrovaného bezpečnostní centra, kde sídlí všechny záchranné a bezpečnostní složky, se řídí výjezdy a zásahy na území celého kraje. foto: RR Moravskoslezsko
Ojedinělý je podle Sobka projekt Integrovaného bezpeč-
nostního centra Moravskoslezského kraje. Z nové budovy, kde sídlí všechny záchranné a bezpečnostní složky, se řídí výjezdy a zásahy na území celého kraje. Spolupráce záchranářů, hasičů a policistů v praxi znamená, že potřebná pomoc se k lidem dostane rychleji. Šetří se tak životy, zdraví a majetek občanů kraje. Vznik Integrovaného bezpečnostního centra je s dotací 628 milionů korun největším podpořeným projektem z ROP Moravskoslezsko. „Nevidím nic důležitějšího, než je záchrana lidských životů. Integrované bezpečnostní centrum navíc dává pocit bezpečí při mimořádných okolnostech,“ uvedl David Sventek a dodal: „Projekt je unikátní nejen v Česku, ale i v Evropě.“ IBC je podle něj také místem krizového řízení při mimořádných událostech, jako jsou živelné pohromy. Na modernizaci zdravotnictví je z ROP Moravskoslezsko aktuálně připraveno 500 milionů korun, projekty je možné předkládat do 24. května. Jaké budou priority v oblasti zdravotnictví a odkud půjdou peníze v příštím programovacím období EU 2014 až 2020, úzce souvisí s prioritami České republiky a regionů a uspořádáním po roce 2014, o čemž se nyní jedná na evropské, republikové i regionální úrovni. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 4 / 2012
13
Bendlův návrh: Česko má mít možnost zakázat dovoz potravin Se vstupem do EU se Česko dostalo do svazku, který nějakým způsobem spolupracuje na politikách souvisejících se zemědělstvím a potravinami obecně. Intervence EU do zemědělské politiky České republiky patří mezi nejkritizovanější aspekty našeho členství. A problémy máme i se sousedy. V poslední době se roztočila debata kolem kvality potravin dovážených z Polska. Ministr zemědělství Petr Bendl teď přišel s návrhem. Chce, aby měla Česká republika možnost zastavit dovoz polských potravin. V souvislosti s agendou potravin řeší Česká republika řadu problémů. Kromě dlouhodobé diskuse kolem podpory českých potravin se stále častěji mluví i o problematice soběstačnosti. Dnes už platí, že Česko není v potravinářství ani zdaleka soběstačné. Nejviditelnější je to u masa. „Pokud se týká masa, tak tam je tragická situace, tragická je u vepřového, kde už jsme závislí na dovozu z 50 procent,“ uvedl prezident agrární komory Jan Veleba. Paradox spočívá v tom, že desítky tisíc prasat se každoročně vyváží do Německa a záro-
veň se z Německa podobný počet zvířat dováží do ČR. Důvodem jsou rozdílné ceny u dodavatelů. Uvedené problémy ovšem v poslední době zastínil jiný. Jde o návrh ministra zemědělství Petra Bendla, který má vyřešit narůstající problémy s kvalitou některých polských výrobků. Podle ministra by ČR měla mít možnost úplně zakázat dovoz polských potravin. Petru Bendlovi došla trpělivost po špatných zkušenostech nejen s polskými dodavateli, kteří naše území zásobují nekvalitními nebo dokonce ne-
bezpečnými potravinami, ale také s polskými úřady, které údajně nekomunikují. Před více než dvěma týdny byli například v Polsku zástupci české strany, aby získali potřebné dokumenty související s kauzou technické soli. Polská strana ovšem s informováním otálí. „Polsko tak nezajistilo stejnou míru ochrany spotřebitele ve všech členských státech EU, ale pouze na svém území a tím hrubým způsobem porušilo základní principy evropského práva,“ reagoval tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. A inspekce nedávno odhalila další problematické potraviny. Staženy musely být polské kvašené okurky a kysané zelí. Polská strana ale odmítá, že by jejich potraviny byly všeobecně špatné a se zákazy nesouhlasí. Podle polského ministra zemědělství Marka Sawickiho by zákaz dovozu odporoval evropskému právu.
ČESKU SE NELÍBÍ CHYSTANÉ ZMĚNY V SZP Že máme zatím svázané ruce, potvrdil i Petr Bendl. Pokud bychom dovoz polských potravin zakázali už dnes, hrozily by České republice tvrdé sankce. Ministr ale svůj návrh myslí vážně a hodlá o možnosti zakázat potraviny jednat na evropské úrovni. „Celou tu záležitost zvednu i na jednání ministrů zemědělství EU. Předpokládám, tak jak je informován pan komisař Dalli, že nás v tom nenechají, protože jde o bezpečnost obyvatel,“ uvedl. Případné prosazení tohoto návrhu je však běh přinejmenším na několik měsíců. A z Evropské komise už se ozývají hlasy, že je současná evropská legislativa dostatečná. Přitom právě evropská legislativa související s potravinami prochází v těchto
měsících změnami. S návrhem reformy tzv. Společné zemědělské politiky, která se v tuto chvíli projednává na evropské politické scéně, přišla loni v listopadu Evropská komise. České straně se ale řada návrhů nelíbí. Ministerstvo kritizuje například nový systém přímých plateb pro zemědělce, otázka zastropování dotací pro velké farmy nebo povinnost pro zemědělce vyčleňovat sedm procent obhospodařovaných pozemků do klidu. „Pokud by bylo schváleno, leželo by pak u nás ladem zhruba 250 tisíc hektarů. A to by snížilo naší konkurenceschopnost vůči třetím zemím,“ řekl ministr Bendl a dodal, že velká část zemědělců hospodaří na pronajaté půdě a to by znamenalo, že by museli platit nájem za půdu, se kterou by vlastně nemohli řádně nakládat. Nová podoba SZP by měla začít platit od roku 2014. Filip Appl
Země V4 budou mít svou malou armádu. Pod vlajkou EU O armádě se v naší společnosti mluví nejčastěji ve dvou případech. V prvním jde o korupční podezření, která provázejí nákupy armádního vybavení. Vzpomeňme například na kauzy pandurů nebo gripenů. Druhým případem jsou vojenské zásahy. A to ať už jde o zahraniční spojenecké mise nebo o vnitrostátní nasazení armády například při povodních. Stranou široké diskuse tak zůstává například to, že i EU má ozbrojené síly, které může vysílat na mise. Společnou jednotku nyní utvoří země V4. Battle groups EU. Takový název mají vojenské jednotky Sedmadvacítky. Jednotky fungují od roku 2007, i když počátky konceptu sahají k přelomu tisíciletí. Přišlo s ním několik zemí v čele s Francií, Velkou Británií a Německem. Hlavním smyslem projektu je vytvořit určitý počet menších vojenských jednotek, které budou schopné reagovat na nastalé krizové situace především kvalitou – tedy možností rychlého rozmístění méně početných jednotek a jejich efektivním jednáním. Zasahovat mohou ve vzdálenosti až 15 tisíc kilo-
metrů od Bruselu a jejich účel je především stabilizovat situaci v místech, kde hrozí mezinárodní krize, a to před tím, než dorazí jednotky OSN či NATO. Battle groups je konceptem mnohonárodnostním, a proto zpravidla jednotky tvoří vojáci několika domluvených zemí. Jednotek je přitom celkem devatenáct. Velké země figurují i v několika skupinách. Například Francie má jak samostatnou jednotku, tak tvoří jednotku s Německem či s Belgií. Společnou jednotku mají také Češi a Slováci a po nedávném setkání ministrů Visegrádské
čtyřky se zdá, že novou jednotku složí Česká republika s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Zapojeny by ale mohly být i další země, především ze střední Evropy. „Deklarujeme otevřené dveře i takzvaným třetím zemím. Mezi prvními se k případnému jednání o sdílení schopností přihlásilo Rakousko,“ prohlásil náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky Peter Vojtek. Podle všeho by Rakousko mohlo přispět především logistickou podporou. A jaký bude tedy postup při vzniku jednotky? Od roku 2016 bude každá z účastnických zemí poskytovat určitý počet vojáků pro společný oddíl. Nejvíc vojáků poskytne Polsko – kolem 1 200 osob. Česká republika vyčlení 800 osob, Slovensko 400 a Maďarsko 350. Velení skupiny, která by dohromady měla mít kolem 2 700 vojáků, se ujme s velkou pravděpodobností Polsko.
VYJET BY MOHLY I PANDURY Česká strana s polským velením souhlasí. „Je to naše vojenské doporučení ministrům obrany pro jejich zasedání v květnu,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Vlastimil Picek. Ovšem rozhodnutí o zásahu jednotky vydává především Vojenský štáb EU. Kromě vojáků dodají jednotlivé země i různé speciální jednotky. V případě České republiky by to mohla být především zdravotnická část jednotky, a to s využitím letounu CASA. K dispozici by pak podle Picka mohla být i úderná bojová jednotka s pandury, vrtulníková jednotka nebo ženijní rota. S bojovým nasazením této středoevropské skupiny se ovšem příliš nepočítá. Stěžejním úkolem bude nejspíš zajišťovat humanitární pomoc, pracovat na poválečné obnově území nebo pomáhat
v jednotlivých zemích při přírodních katastrofách. Účast v ozbrojeném konfliktu ovšem úplně vyloučit nelze. A finanční stránka věci? Udržování vojenských sil něco stojí, stejně jako zahraniční mise. Například za účast na zahraničních misích v roce 2010 zaplatila ČR dvě miliardy. Zásah Battle group platí vždy země, které ji tvoří. Kolik peněz bude stát zřízení Battle group V4 zatím ale není jisté. Ovšem bude to zřejmě víc než založení Česko-slovenské jednotky. Ta přišla českou kasu na půl miliardy. Na druhou stranu – údržba vojenských jednotek stojí stejně bez ohledu na to, pod jaký prapor patří. „Musíte vzít v úvahu, že velká část nákladů by stejně šla na běžný výcvik a nákupy nového vybavení, i kdybychom žádnou battlegroup nezřizovali,“ řekl již dříve Vlastimil Picek. Filip Appl
Francie: Štědrý sociální systém a zdravotní problémy Francouzů Model sociální a zdravotní ochrany ve Francii patří ke světově unikátním. Jeho začátky sahají do druhé poloviny 11. století, do období Napoleona III., který zaváděl v zemi hospice, jesle, zotavovny a sirotčince. Chtěl takto ulehčit obyvatelům od každodenních starostí. Později došlo k uzákonění práva na zdravotní péči. Jeho moderní podoba, tak jak ji známe dnes, pochází od poloviny 20. století. Poslední strukturální reforma zdravotnického systému proběhla v srpnu 2004 pod heslem „Lépe léčit a méně utrácet“. Cíl ovšem zůstal stejný, tj. zajistit přístup ke zdravotní péči každému a bez ohledu na výši příjmů, ke kterému se připojilo zkvalitnění zdravotní péče a větší důraz na solidaritu. Hlavní nástroje tohoto systému charakterizuje proplácení výdajů na zdravotní péči, tvorba elektronické podoby zdravotní dokomentace a karta Vitale (zdravotní průkaz s čipovým kódem a fotografií k prokázání a přenosu dat mezi zdravotním zařízením a pojišťovnou), zesílení role ošetřujícího lékaře (právo od 16 let). A jak se strukturální reforma projevila v běžném životě Francouze? Za konzultaci u praktického lékaře zaplatí poplatek 23 eura a zdravotní pojišťovna mu proplatí 70 % do úplné částky (závisí na ceně za konzultaci u lékaře). Ve většině případů mají Francouzi uzavřené soukromé zdravotní připojištění, které doplácí část hrazenou z vlastních zdrojů. V lékarně
při nákupu léků se pacient prokáže kartou Vitale a zaplatí za léky jen poměrnou část (část hrazená zdravotní pojišťovnou na místě přes kartu Vitale) a z vlastního připojištění mu pojišťovna proplatí náklady do úplné částky. Ve Francii existuje režim „univerzální zdravotní pojištění“ (CMU) a „univerzální doplňkové pojištění“ (CMU-C), které umožňují zdravotní pojištění osobám se stabilním a pravidelným pobytem delším než tři měsíce na území Francie. Tito pacienti nemají za daných okolností právo na zdravotní pojištění (cizinci, osoby bez práce, případy sociálně slabých občanů). U doplňkového pojištění jsou veškeré úkony zcela hrazeny pojišťovnou a bez předchozího placení. Právo na CMU-C je
uděleno na dobu jednoho roku osobám s nízkým příjmem (hranice příjmů na jednu osobu žijící v metropoli 648 eur – 874 eura za měsíc. PROBLÉMY ZDRAVOTNICTVÍ Celý zdravotnický systém vypadá přitažlivě, ale má svou cenu, a hlavně je financován budoucími generacemi. Výsledky posledních studí jasně hovoří o nedostatcích - Francouzi jsou příliš hospitalizováni (o 50 % více než ostatní evropské země), lékaři příliš předepisují léky, vyšetření a role nemocnic je špatně definována. Ve skutečnosti zdravotní problematika připomíná jakýsi začarovaný kruh. Zatímco v 80. letech lékaři hledali pacienty, dnes pacienti hledají lékaře, převážně praktické lékaře. 210 tisíc pracujících praktických lékařů se blíží důchodovému věku a francouzská mládež příliš neinklinuje k nezávislému povolání spojenému s rizikem, zdlouhavým a finančně náročným studiem (9 – 11 let studia na praktického lékaře, se specializací 10 – 12 let). Proto nevidí důvod být překvapený z přeplněných čekáren v nemocnicích.
Studenti medicíny pohlížejí na povolání praktického lékaře spíše negativně („v případě špatných výsledků se stanu alespoň obvoďákem“). Ukončit studia se specializací v daném oboru je více atraktivní převážně z finančního hlediska (pracovní doba praktického lékaře se pohybuje mezi 11 až 14 hodinami denně, výše čisté mzdy u zaměstnaného lékaře 3 300 eur – 6 200 eur, praktický lékař na volné noze 2 200 eur – 7 800 eur čistá mzda). Díky poslední reformě zdravotnictví byla praktickému lékaři připsána významná role v celém systému. Ne náhodou se o něm hovoří jako o „chef d’orchestre“. FRANCOUZE NIČÍ CIVILIZAČNÍ CHOROBY Následky zhoršeného životního prostředí, znečištění vody, vzduchu, půdy, hluku (76 % populace žije ve městech a jejich zónách), stres a intenzivní urbanizace dopadají nepříznivě na lidské zdraví. Nedávné výsledky o stavu francouzské populace hovoří o faktech: přibližně každý desátý Francouz pracuje s vážnými zdravotními problémy. V zemi je ročně nalezeno 9 780 nových případů rakoviny kůže
(1 620 úmrtí), 20 – 40 % zaměstnanců trpí nespavostí (každá třetí automobilová nehoda z důvodu špatného spánku), rostoucí počet pacientů s cukrovkou a alergiemi, přibližně 150 tisíc pacientů s parkinsonovou chorobou (8 tisíc nových pacientů ročně) a rostoucí konzumace alkoholu a drog během pracovní doby. Přesto se Francouzi dožívají vysokého věku a země zaujímá desátou pozici na evropském žebříčku. Podle posledních výzkumů INED (Národní institut demografických studií) se Francouzky dožívají průměrného věku 85,3 let a muži 78,2 let (výsledky z roku 2010). Spokojené a aktivní stáří si mohou užít zhruba do šedesáti let (63 let u mužů, 65 let u žen), než přijdou první komplikace se zdravím. Jen ve Francii by do roku 2060 měly osoby starší 60 let představovat více jak třetinu populace (73,6 milionu obyvatel, tj. nárůst o 11,8 milionu). Proto Evropská unie rozhodla stanovit rok 2012 za „Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity“. Cílem je zlepšení pracovních možností a podmínek starších osob. Na stejné téma proběhne ministerská konference 19. a 20. září letošního roku. Ilona Mádrová
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 4, vychází 27. 4. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
PUBLICISTIKA
EN č. 4 / 2012
„Veterinární lékaři jsou především lékaři, a proto musí být, už z logiky věci, na straně zvířat, tedy svých pacientů,“ říká MVDr. Karel Daniel O rozhovor na téma „animal welfare“ a „animal rights“, tedy spokojený život zvířat a práva zvířat, jsem požádal MVDr. Karla Daniela, exprezidenta Komory veterinárních lékařů a „prezidenta“ Světového veterinárního kongresu Praha 2013. Pane doktore, než se dostaneme k vlastnímu tématu, rád bych se vás zeptal na současnou situaci veterinární profese v České republice. V Čechách je asi 3 000 soukromých veterinárních lékařů, ty sdružuje Komora veterinárních lékařů, a kromě toho několik stovek veterinárních lékařů pracuje ve službách státu a další velké desítky až malé stovky pracují v akademické sféře. Jejich situace i zájmy jsou pochopitelně odlišné. Dovolte proto, abych se omezil pouze na situaci soukromých veterinárních lékařů. Díky za vysvětlení. Tohle si novináři i čtenáři mnohdy neuvědomují ani v případě jiných profesi. Nás dnes zajímá především situace soukromých veterinářů. Aniž chci zabíhat do detailů, je situace zcela odlišná v oblasti veterinární péče o hospodářská zvířata a v oblasti péče o malá zvířata. V první oblasti platí, že hlavním problémem je značný pokles stavu hospodářských zvířat, pokles poptávky po službách v této sféře a směřování celé této péče do sféry agrobyznysu spíše než veterinární medicíny, v oblasti druhé pak fakt, že brněnská univerzita produkuje významně větší počet teoreticky medicinsky vzdělaných absolventů, než je realisticky schopných se na trhu umístit. A říkám-li „produkuje“, musím dodat, že z hlediska praktické využitelnosti je tento produkt velmi otazný. Co z této situace vyplývá pro členy Komory veterinárních lékařů? Zjednodušeně řečeno – méně, ale více specializované, práce pro terénní veterináře hospodářských zvířat a rostoucí konkurence mezi veterinárními lékaři, kteří se věnují péči o malá zvířata. Děkuji za pregnantní úvod k problematice, kvůli které jsme se sešli. Takže jaký je vztah veterinárních lékařů k problematice welfare a práv zvířete? Veterinární lékaři jsou především lékaři, a proto musí být, už z logiky věci, na straně zvířat, tedy svých pacientů. Na druhé straně se s nadsázkou říká, že jako veterináři máme často nejlepší pacienty a často nejhorší klienty. U tohoto problému bych se rád zastavil. Zájem médií i veřejnosti o tuto problematiku totiž v posledních letech prudce roste. To je v pořádku. Tento zájem ale vede i k velkému množství, mnohdy bizarních, očekávání a často kuriózních nedorozumění. Mohl byste uvést nějaké příklady? Tato problematika je docela široká. Největším zjednodušením, ale i nedorozuměním, je častá antropomorfizace zvířat ze strany veřejnosti a řady spolků na ochranu zvířat; a také neznalost legislativy v této oblasti. Také nechci zjednodušovat, vezměme to tedy po pořádku. Co přesně myslíte tou antropomorfizací? Lidé si často představují sami sebe na místě zvířete a z tohoto úhlu pohledu jim postavení zvířat v industriálních chovech připadá minimálně nedůstojné. Ovšem zdaleka ne všechno, co se zdá pro člověka nepřijatelné, zvířatům škodí.
A do problematiky odlišností životních podmínek zvířat a lidí, bych se velmi nerad pouštěl. V každém případě je řada lidí zvyklých spokojeně žít v bytovkách a řada lidí zvyklých spokojeně žít na venkově. Přemístíme-li slepici zvyklou na klecový odchov na dvůr, prostě neponese. A přemístíme-li vlašku zvyklou přehrabávat hnojník do klece, neponese také. Když první sníh v horách zaskočí na louce skautský tábor, bývá to důvod stanování ukončit. Pro stádo krav některých plemen to ovšem není žádný problém. Přesto se najdou lidé, kteří jsou ochotni jejich chovatele žalovat pro týrání zvířat. Děkuji. A jak je to s tou legislativou? Příklad se zasněženým stádem krav je konkrétní a zrovna k věci. Turisté to totiž jdou ohlásit nejbližšímu veterináři. A zde je ten legislativní problém. I kdyby se jednalo o týrání zvířat, ten praktický veterinář s tím nemůže nic udělat. Není ani majitelem těchto zvířat, ani nedisponuje pravomocemi obce s rozšířenou působností, ani nedozoruje ustanovení Zákona na ochranu zvířat. Jak tomu mám rozumět? Veřejnost se poměrně logicky domnívá, že veterinární lékař je jakýmsi povinným pečovatelem a rozumí potřebám a občas i řeči zvířat. Fakticky je však problematika welfare a tedy „práv zvířat“ v kompetenci starostů jednotlivých obcí. Starosta, pokud se o problematické situaci dozví, může, ale také nemusí, požádat praktického veterináře o názor nebo zásah či státního veterináře o posouzení, zda se jedná či nejedná o týrání zvířat. Následný zásah může nařídit a nechat provést pouze úřad místní samosprávy, do něhož domnělý delikt spadá, nebo správní řízení vyvolat státní dozorový orgán - v tomto případě Státní veterinární správa. Takže ani veterinář, ani Komora veterinárních lékařů není kompetentní? Ne, ve smyslu platných právních úprav není. Ale starostové obcí se v praktických podmínkách běžně radí s praktickým veterinárním lékařem, jemuž důvěřují. Jeho názor jim v řadě případů celkem usnadní rozhodnutí o dalším postupu. Pane doktore, nový občanský zákoník již nedefinuje zvíře jako věc. Jak se díváte na tuto změnu? Všichni víme, že v rovině osobní, vztahové, emocionální zvíře věc není, ale je obtížné vyjádřit, čím je. V rovině právní zvíře pochopitelně nemůže být plným subjektem práva. Proto je pozitivní vymezení obtížné. Co změna občanského zákoníku přinese, ukáže až praxe. Mnozí se na ni dívají s obavou, jiní až s nepřiměřeným očekáváním. To je jediné, co vám vadí na současné legislativě? Komora veterinárních lékařů tuto změnu podpořila a já osobně ji v deklarativní poloze vítám, byť nevěřím příliš tomu, že omezení utrpení zvířat lze valně dosáhnout deklaratorní klauzulí v legislativě. Za větší problém pokládám, že v naší legislativě nejsou definovány zákroky, které na zvířatech může provádět pouze veterinární lékař. Zvíře lze kupodivu snadno týrat i neodbornými chirurgickými či léčebnými zákroky.
Jste i předsedou zahraniční komise Komory veterinárních lékařů. Jak je problematika animal welfare řešena v zahraničí? Záleží v jakém zahraničí. V zemích našeho civilizačního okruhu tato problematika osciluje mezi polohou náhražkové ideologie pro dámy, kterým chybí jakákoliv jiná ideologie nebo
bytostný objekt péče, a polohou terorizující administrativy, vyžívající se v kontrolách tvarů a rozměrů klecí pro nosnice bez ohledu na reálný stav a ekonomické dopady. Politikové, ale i media, nemají či obtížně hledají výrazná témata; zato se rádi soustředí na ta líbivá; a zejména z oblastí, kde je emocionálně expertem každý. A
především v případě hospodářských zvířat je takto zvýhodňována konkurence ze zemí, kde jsou welfare témata méně akcentována.
Pane doktore, děkuji za rozhovor. Zdenek Stehno
EN č. 4 / 2012
Zusammenfassung
Gesundheitswesen: Die meisten Projekte über Regionen Die Problematik der öffentlichen Gesundheit in den EU-27 mit fast einer halben Milliarde Einwohnern ist eine der regelmäßigen Hauptagenden für die EU-Organe und EU-Fonds. Die Europäische Union befasst sich auf zwei Ebenen mit der öffentlichen Gesundheit. In der ersten ergänzt sie die Tätigkeit der Mitgliedstaaten mit ihren Projekten. Die zweite werden wir offenbar noch stärker zu spüren bekommen. Dabei geht es um in einzelne Länder fließende Subventionen. 2008– 2013 stehen für die Problematik der öffentlichen Gesundheit EU-weit 321,5 Mio. EUR zur Verfügung. Dem tschechischen Gesundheitswesen helfen sicher die mit dem EU-Beitritt eröffneten Subventionsmöglichkeiten. Für die Milliarden aus Strukturfonds lassen sich Projekte von Krankenhäusern, Forschungseinrichtungen, Unternehmern und Selbstverwaltungen umsetzen. Allein das Gesundheitsministerium erhielt im vergangenen Jahr 730 Mio. CZK EU-Fördermittel. In diesem Jahr sollen es insgesamt 3,14 Milliarden sein. Geld für das Gesundheitswesen schicken vor allem regionale operationelle Programme (ROP). Dabei geht es um Dutzende Maßnehmen. Im Rahmen des ROP Mittelböhmen beispielsweise wurden bislang 25 Projekte vereinbart. Bei den übrigen ROPs sieht es ähnlich aus. In jedem von ihnen fließt Geld ins Gesundheitswesen, meist in die Ausstattung und Modernisierung von Gesundheitseinrichtungen. Unterstützt werden Projekte im Gesundheitswesen auch durch das OP Unternehmenstätigkeit und Innovation. In seinem Rahmen werden beispielsweise Entwicklungs- und Innovationszentren gefördert. Beim OP Personal und Beschäftigung besteht wiederum die Möglichkeit, Gelder für die Weiterbildung von Beschäftigten im Gesundheitswesen zu erhalten. Ein diesbezügliches Vorzeigeprojekt ist auf die Vertiefung der Weiterbildung von Ärzten und Nichtärzten gerichtet. Der Gesamtumfang der Mittel für die vom Institut für postgraduelle Weiterbildung im Gesundheitswesen geleitete Maßnahme beträgt fast 723 Mio. CZK und soll die Fortbildung von 38 000 Mitarbeitern des Gesundheitswesens sicherstellen. Filip Appl
Kritischer Zustand des slowakischen Gesundheitswesens Wenn vom slowakischen Gesundheitswesen die Rede ist, löst das bei den Slowaken fast negative Assoziationen aus. Die Politiker versprechen seit Jahren eine Gesundung dieses lebenswichtigen Elements des Staates, eine erfolgreiche Therapie blieb bislang aber aus. Veraltete Krankenhäuser, ihre Ausstattung und der allgemeine Geldmangel sind an sich schon tiefe Wunden, die durch unzufriedene Ärzte, Krankenschwestern und übriges medizinischen Personal, die sich unterbezahlt fühlen, noch weiter aufklaffen. Der kritische Zustand des slowakischen Gesundheitswesens erfordert jede helfende Hand. Ende vergangenen Jahres herrschte in der Slowakei dicke Luft. Zum 1. Oktober hatten rund 2000 Ärzte die Kündigung eingereicht – als Protest gegen ungehörte Forderungen der Ärztegewerkschaften. Nach einigen Tagen ging die Regierung auf die Forderungen der Ärzte ein, und diese kehrten an ihre Arbeitsplätze zurück. Die Ärzte waren aber nicht die einzigen, die sich eine Gehaltserhöhung erkämpften. Auch die Krankenschwestern sollen mehr bekommen, was den Ärzten nicht gefällt. Für die von der Radičová-Regierung zugesagten Gehaltserhöhungen werden allein in diesem Jahr rund 37 Mio. EUR fehlen. Das slowakische Gesundheitswesen ist aber nicht nur auf die Finanzierung aus dem Staatshaushalt angewiesen. Im Programmzeitraum 2007–2013 darf es außerdem 250 Mio. EUR im Rahmen des Operationellen Programms Gesundheitswesen (OPZ) in Anspruch nehmen. Dabei handelt es sich um das meistgenutzte operationelle Programm überhaupt. „In Anbetracht der hohen vertraglichen Verpflichtungen aus dem Operationellen Programm Gesundheitswesen plant das Gesundheitsministerium der Slowakischen Republik für 2012 keine Aufforderungen zur Vorlage von Anträgen auf nicht rückzahlungspflichtige Zuschüsse“, erklärte das Ministerium Ende vergangenen Jahres. Das Operationelle Programm Gesundheitswesen verteilt sich auf drei Prioritätsachsen. Die Sanierung des slowakischen Gesundheitswesens ist dabei eine langfristige Herausforderung, jedoch nicht unmöglich. Wahrscheinlich werden sich auch europäische Gelder aus dem in Vorbereitung befindlichen Programm Gesundheit für Wachstum 2014–2020 daran beteiligen. Dies wird aber erst die Zeit zeigen. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
Healthcare - where most projects are regional Healthcare is naturally one of the crucial topics for EU-27, an area populated by almost half a billion inhabitants. As such, it has constantly been in the spotlight of European bodies and European funds. EU deals with public health at two levels. At the first level, it complements the activities of the Member States through its own projects. The second level is probably even more influential as it comprises subsidies flowing to the individual countries. In 2007 the EU Council adopted two fundamental documents, which currently outline the Union’s approach to this subject. These documents include, on the one hand, the EU Strategic Approach for 2008 to 2013 and, on the other hand, the Second Programme of Community Action in the Field of Public Health. While the former document defines particularly the priorities and the basic direction to be followed in this area, the latter establishes the basic financial instrument. The EU has a total of EUR 321.5 million available for the area of public health in 2008 to 2013 . Czech healthcare is greatly assisted by the subsidies that have been at the country’s disposal since its accession to the EU. Billions of crowns from the structural funds have enabled the Czech Republic to establish new hospitals and research facilities, and to
support entrepreneurs and local governments. The Ministry of Health itself obtained CZK 730 million from the EU in the past year alone. It is expected that a total of CZK 3.14 billion will be provided this year.“The Ministry of Health is currently setting the pace for all the other ministries. It has been the fastest in drawing subsidies in the long term,” said the Ministry’s spokesperson, Vlastimil Sršeň. Money is allocated to healthcare particularly from regional operational programmes. And this encompasses dozens of projects. For example, 25 projects have so far been contracted within ROP Central Bohemia.“The aggregate value of these projects exceeds CZK 1.5 billion; 746.2 million have been paid so far,” noted the spokesperson for ROP Central Bohemia, Irena Dudová. The other regional operational
programmes can boast similar results. Allocations to healthcare are made in each of these programmes, mostly for equipping and refurbishing healthcare facilities. By the end of last year, twenty-nine of them were refurbished through various subsidies within ROP South-West alone. Support for healthcare projects is also provided within OP Business and Innovations. Aid is provided in this programme, for example, to centres for research and innovations. One of them was built in the Pardubice region by the Contipro Biotech company. The centre focuses on medicinal biotechnologies. On the other hand, OP Human Resources and Employment enables money to be drawn for education of workers in healthcare. The project focusing on further education of physicians and nonmedical workers is the flagship project. The total amount of funds for the project managed by the Institute for Postgraduate Education in Healthcare amounts to almost CZK 723 million and should be sufficient for education of 38 thousand healthcare professionals. Filip Appl
Slovak healthcare is in critical condition In Slovakia, it can sometimes happen that healthcare is rather negatively perceived by the population. Politicians have long promised to revitalize this vital component of the State; however, successful treatment has yet to be prescribed. Obsolete hospitals, their equipment and the overall lack of funds are, in themselves, serious injuries, which are further aggravated by dissatisfied physicians, nurses and other healthcare professionals, who feel undervalued. The critical condition of Slovak healthcare requires any helping hand available. “The construction of healthcare facilities in the second half of the 20th century established an evenly distributed and readily available healthcare infrastructure throughout the territory of the Slovak Republic. However, the official materials of the Slovak Ministry of Health acknowledge that the relatively extensive network of inpatient and outpatient facilities of healthcare providers currently suffers from poor construction and technical condition, major wear and moral obsoleteness”. Over the last decade, some hospitals and polyclinics have been transformed into joint-stock companies. Private capital has mostly helped them escape from material poverty. Nonetheless, Slovak citizens are concerned
about the approach taken by entrepreneurs to healthcare facilities as business that should yield profits. Interest in the patient’s health may be secondary. The end of last year was marked by a stifling atmosphere in Slovakia. Approximately 2,000 physicians gave a notice to their employers as of 1 October to protest against the unheeded demands of medical unions. However, after several days, the Government accepted the doctors’ demands and they returned to work. But physicians were not the only ones to achieve an increase in salaries. Nurses should also get more money, which is not a popular step among doctors. Approximately EUR 37 million will be lacking this year alone for the increased
salaries promised by Ms Radičová’s Government. However, Slovak healthcare is not entirely dependent on financing from the State budget. In the 2007-2013 programme period, this sector can also make use of EUR 250 million available within the Operational Programme “Healthcare” (OPH). This is one of the most frequently exploited operational programmes.“In view of the high proportion of allocated money in the Operational Programme ‘Healthcare’, the Ministry of Health of the Slovak Republic as the Managing Authority does not plan to announce any calls for applications for a non-refundable financial contribution in 2012,” avowed the Ministry at the end of last year. The OPH is divided into three priority areas. Slovak healthcare may seem to be incurable. While its treatment will certainly require time, it need not be impossible. It is likely that European money will contribute its share through the contemplated programme Health for Growth (2014-2020). However, only time will tell. Ivan Belko
RÉSUMÉ
Santé : la majorité des projets passent par les régions La question de la santé publique est, dans une Union des 27 comptant près d’un demi milliard d’habitants, l’un des sujets fondamentaux auxquels se consacrent en permanence les organes et fonds européens. L’UE s’intéresse à la santé publique à deux niveaux. Au premier niveau, elle complète par ses projets l’action des États membres. Nous, c’est probablement le second niveau que nous ressentons le plus, celui des subventions qui affluent vers les différents pays. Pour la période 20082013, l’UE dispose d’un budget de 321,5 millions d’euros pour la problématique de la santé publique. Les opportunités de subventions ouvertes à la République tchèque à son entrée dans l’UE aident incontestablement son secteur de la santé. Les milliards de couronnes issus des fonds structurels permettent de réaliser des projets d’hôpitaux, d’installations de recherche, ceux des entrepreneurs et des administrations autonomes. Le ministère de la Santé à lui seul a obtenu de l’UE, rien que pour l’année dernière, 730 millions de couronnes. Au total cette année, ce sont 3,14 milliards de couronnes qui devraient être reçus. Les fonds reçus dans le secteur de la santé proviennent essentiellement des programmes opérationnels régionaux. Ils concernent des dizaines d’actions. Par exemple, dans le cadre du POR Bohême centrale, 25 projets ont pour l’instant été retenus. Et la situation est la même pour les autres programmes opérationnels régionaux. La santé est destinataire de fonds dans chacun de ces programmes, le plus souvent pour l’équipement et la modernisation d’installations de santé. Le PO Entreprise et innovation apporte lui aussi son aide à des projets dans le secteur de la santé. Sont ainsi par exemple soutenus dans le cadre de ce programme les centres de développement et d’innovation. Le PO Ressources humaines et Emploi permet pour sa part l’obtention de fonds pour la formation des travailleurs de la santé. Ici, le projet phare est celui visant l’approfondissement de la formation des médecins et non médecins. Le volume total des moyens alloués à ce projet géré par l’ « Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví » (Institut de formation supérieure dans le secteur de la santé), est de près de 723 millions de couronnes et devrait permettre la formation de 38 000 employés du secteur. Filip Appl
L’état du secteur slovaque de la santé est critique « Secteur slovaque de la santé » est en Slovaquie une expression suscitant de prime abord une impression plutôt négative dans l’esprit des Slovaques. Les hommes politiques promettent depuis longtemps l’amélioration de cette composante fondamentale de l’État, sans être parvenus jusqu’à présent à trouver de traitement efficace. Les hôpitaux vieillots, leurs équipements et le manque global de capitaux représentent chacun des blessures profondes, sources d’un accroissement du nombre de médecins et infirmières mécontents, et le reste du personnel de santé se sent sousvalorisé en termes de salaire. L’état critique du secteur slovaque de la santé a besoin de toute aide disponible. L’année écoulée s’est achevée en Slovaquie dans une atmosphère étouffante. Le 1er octobre, quelque 2 000 médecins avaient donné leur démission pour protester contre le fait que les demandes des spécialistes n’étaient pas écoutées. Le gouvernement avait cependant accédé quelques jours plus tard aux requêtes des médecins qui avaient repris leurs places. Mais les médecins ne sont pas les seuls à s’être battus pour obtenir une hausse de leurs salaires. Les infirmières devraient elles aussi bénéficier d’une augmentation, ce qui ne plaît pas aux médecins. Cette année seulement, il manquera quelque 37 millions d'euros pour les salaires revus à la hausse promis par le gouvernement de madame Radičová. Le secteur slovaque de la santé n'est toutefois pas dépendant uniquement des ressources provenant du budget de l’État. Pour la période de programmation 2007-2013, il peut utiliser 250 millions d’euros également dans le cadre du Programme opérationnel Sante (POS), l’un des programmes opérationnels les plus chargés. « Étant donné le grand nombre de contrats conclus dans le cadre du Programme opérationnel Santé, le ministère slovaque de la Santé, en qualité d’organe de direction, ne prévoit pas pour 2012 de lancer d’appels à la soumission de demandes de contribution financière non remboursable », a indiqué le ministère à la fin de l’année dernière. Le POS est divisé en trois axes prioritaires. Le rétablissement du secteur slovaque de la santé est une course de longue haleine, mais il n’est pas impossible. Il est probable que des fonds européens y contribuent par le biais du programme La santé pour la croissance 20142020. Mais seul le temps le montrera. Ivan Belko
16
120331_INZERCE_Priroda2012_KN.indd 1
INZERCE
EN č. 4 / 2012
17.4.12 15:18