Vzdělávací publikace k projektu
reg.č.: CZ.1.07/1.2.07/04.003
Nositel projektu: Empirikus, s.r.o. Zpracovatel publikace: Spartakus, o.s.
Obsah 1.
2.
3.
INFORMACE O PROJEKTU ................................................................................................................ 8 1.1
Partneři projektu ..................................................................................................................... 9
1.2
Zdůvodnění potřebnosti ........................................................................................................ 10
1.3
Popis cílové skupiny ............................................................................................................... 11
1.4
Aktivity projektu .................................................................................................................... 12
VZDĚLÁVACÍ MODUL „ZÁCHYTNÁ SÍŤ“ .......................................................................................... 13 2.1
Použité formy a metody vzdělávání ...................................................................................... 14
2.2
Obsah a struktura vzdělávacího programu ........................................................................... 15
2.2.1
MOJE PLÁNY A OSUDY ................................................................................................... 15
2.2.2
JAK TO FUNGUJE V NAŠEM STÁTĚ: Vztah mezi pracujícími a nezaměstnanými ........... 15
2.2.3
CO BY SE DALO DĚLAT V MÉM OKOLÍ: Přehled konkrétních možností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště ........................................................................ 15
2.2.4
PŘÍPRAVY NA VLASTNÍ VOLBU POVOLÁNÍ..................................................................... 16
2.2.5
PRVNÍ KROKY: Zpracování dílčích kroků, nutných pro úspěšnost při hledání práce ..... 16
2.2.6
OHLÉDNUTÍ ZA PROGRAMEM: Zhodnocení své současné situace a podněty pro další seberozvoj ............................................................................................................. 16
HOLLANDOVA TEORIE A TESTOVÁNÍ RIASEC................................................................................. 18 3.1
Teoretická východiska Hollandovy teorie.............................................................................. 18
3.2
10 základních tezí J. L. Hollanda ............................................................................................ 19
3.3
NemaCode ............................................................................................................................. 23
3.3.1
Vertikální dimenze ......................................................................................................... 23
3.3.2
Horizontální dimenze .................................................................................................... 25
3.4 4.
Popis testování RIASEC .......................................................................................................... 26
METODIKA PŮVODNÍ – PILOTNÍ VERZE TP „ZÁCHYTNÁ SÍŤ“......................................................... 27 4.1
Teoretická východiska programu .......................................................................................... 27
4.1.1
Tři předpoklady pro aktivní zapojení žáků při výběru povolání .................................... 27
4.1.2
Test na preferované možnosti uplatnění žáků podle teorie RIASEC ............................. 27
4.2
Koncept programu a struktura jednotlivých setkání ............................................................. 28
4.2.1
1. setkání ....................................................................................................................... 29
4.2.2
2. setkání: ...................................................................................................................... 35
4.2.3
3. setkání: ...................................................................................................................... 40
4.2.4
4. setkání: ...................................................................................................................... 44
4.2.5
5. setkání: ...................................................................................................................... 47
5
4.2.6
6. setkání: ....................................................................................................................... 52
Příloha č. 1 – Pracovní list .............................................................................................................. 55 Příloha č. 2 – Série otázek pro jednotlivá setkání .......................................................................... 56 Příloha č. 3 – Seznam pro lektora na společné vyplňování testu................................................... 67 Příloha č. 4 - Archy pro anketu ....................................................................................................... 68 Příloha č. 5 – Modelové situace ..................................................................................................... 69 Příloha č. 6 – Otázky ....................................................................................................................... 71 5.
HODNOCENÍ CS .............................................................................................................................. 72 5.1
6.
Vyhodnocení dotazníkového šetření – ŽÁCI ......................................................................... 72
OPONENTURA K PILOTNÍ VERZI TRÉNINKOVÉHO PROGRAMU „ZÁCHYTNÁ SÍŤ“ .......................... 81 6.1
Dramatickou linku programu tvoří......................................................................................... 86
6.2 Připomínky k jednotlivým činnostem v rámci šesti setkání z hlediska speciální pedagogiky ... 87
7.
6.2.1
1. setkání ........................................................................................................................ 87
6.2.2
2. setkání ........................................................................................................................ 88
6.2.3
3. setkání ........................................................................................................................ 89
6.2.4
4. setkání ........................................................................................................................ 90
6.2.5
5. setkání ........................................................................................................................ 90
6.2.6
6. setkání ........................................................................................................................ 91
6.3
Závěr....................................................................................................................................... 92
6.4
Použitá literatura ................................................................................................................... 94
PŘIPOMÍNKY LEKTORŮ................................................................................................................... 95 7.1
7.1.1
1. setkání ........................................................................................................................ 95
7.1.2
2. setkání ........................................................................................................................ 96
7.1.3
3. setkání ........................................................................................................................ 97
7.1.4
4. setkání ........................................................................................................................ 98
7.1.5
5. setkání ........................................................................................................................ 99
7.1.6
6. setkání ...................................................................................................................... 100
7.1.7
Připomínky č. 1 - Hodnocení ........................................................................................ 101
7.2
6
Připomínky č. 1....................................................................................................................... 95
Připomínky č. 2..................................................................................................................... 101
7.2.1
1. setkání ...................................................................................................................... 101
7.2.2
2. setkání ...................................................................................................................... 102
7.2.3
3. setkání ...................................................................................................................... 102
8.
7.2.4
4. setkání ..................................................................................................................... 103
7.2.5
5. setkání ..................................................................................................................... 103
7.2.6
6. setkání ..................................................................................................................... 104
PŘIPOMÍNKY SPOLUPRACUJÍCÍCH ŠKOL ...................................................................................... 105 8.1
8.1.1
1. setkání ..................................................................................................................... 105
8.1.2
2. setkání ..................................................................................................................... 106
8.1.3
3. setkání ..................................................................................................................... 107
8.1.4
4. setkání ..................................................................................................................... 107
8.1.5
5. setkání ..................................................................................................................... 108
8.1.6
6. setkání ..................................................................................................................... 108
8.2 9.
Hodnocení jednotlivých setkání .......................................................................................... 105
Závěrečné hodnocení projektu „Záchytná síť“ .................................................................... 109
FINÁLNÍ METODIKA ..................................................................................................................... 110 9.1
Teoretická východiska programu ........................................................................................ 110
9.1.1
Tři předpoklady pro aktivní zapojení žáků při výběru povolání .................................. 110
9.1.2
Test na preferované možnosti uplatnění žáků podle teorie RIASEC ........................... 110
9.2
Koncept programu a struktura jednotlivých setkání ........................................................... 111
9.2.1
1. setkání ..................................................................................................................... 112
9.2.2
2. setkání ..................................................................................................................... 118
9.2.3
3. setkání ..................................................................................................................... 123
9.2.4
4. setkání ..................................................................................................................... 127
9.2.5
5. setkání ..................................................................................................................... 130
9.2.6
6. setkání ..................................................................................................................... 133
10. PŘÍBĚH JANA B. ........................................................................................................................... 136 11. SEZNAM LITERATURY .................................................................................................................. 137 Metodická podpora – přílohy .............................................................................................................. 138 2. setkání – Skládání lodičky ........................................................................................................ 138 5. setkání – Modelové situace na úřadech .................................................................................. 139 6. setkání – Otázky MULTISOCIO ................................................................................................. 140 Poznámky ........................................................................................................................................ 141
7
1 . I N F O R M A CE O P R O JE K T U Projekt „Záchytná síť”, financovaný z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (Prioritní osa: Počáteční vzdělávání, oblast podpory: Rovné příleţitosti dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami), byl zahájen 1. 1. 2011 a trval do 30. 4. 2012. Projekt byl zaměřen na ţáky základních a středních odborných škol se speciálními vzdělávacími potřebami a především pak na ţáky, jeţ jsou ohroţeni předčasným odchodem ze vzdělávacího procesu. Cílem projektu byla prevence předčasného ukončení školní docházky a vybudování proaktivního přístupu ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami k dalšímu studiu nebo pracovní kariéře. V rámci projektu prošli ţáci pilotáţí vzdělávacího programu „Záchytná síť”, kladoucího důraz
na
záţivnou
formu
studia
a
netradiční
formy
vzdělávání
(záţitková
pedagogika). Pilotování tohoto programu mělo v rámci projektu verifikovat jeho platnost, přínos a zohlednění specifik ţáků ze speciálního školství při řešení problematiky předčasného odchodu ze vzdělávání a při volbě budoucího povolání. Při vzdělávání bylo snahou uplatňovat co nejindividuálnější přístup k jednotlivým ţákům, kteří se do projektu zapojili, a jejich motivace probíhala skrze interaktivní přístup s vyuţitím netradičních forem vzdělávání, jako jsou workshopy, tvůrčí dílny a řízené diskuze. Důleţitou roli hrála také praktická ukázka zaměstnání, tzv. „Pracovní ochutnávka”, kde měli ţáci moţnost v průběhu krátkých několikahodinových stáţí v místních firmách a podnicích nahlédnout do tajů jednotlivých profesí a díky tomu si uvědomit svou pracovní orientaci a reálné moţnosti zaměstnání či cestu svého dalšího vzdělávání. Projekt umoţnil zástupcům cílových skupin seznámit se s netradičními formami výuky, se záţitkovou pedagogikou, coţ mělo u ţáků vést k motivaci pro další studium a u školských pracovníků k většímu pracovnímu nasazení.
8
1 .1 P a r t n e ř i p r o j e k t u Partner projektu Laptus s.r.o. byl do projektu zapojen na základě rozsáhlých zkušeností v oblasti projektového řízení a realizací mnoha projektů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů, popřípadě vzdělávání, a to jak dětí, tak dospělých. Jeho pracovníci spolupracují se širokým spektrem subjektů: ať uţ se soukromými firmami, obcemi a městy, nestátními neziskovými organizacemi či v neposlední řadě se školami a vzdělávacími institucemi. Například jsou úspěšně zapojeni do projektu „Multikulturní svět škol Ústeckého kraje” realizovaného Vyšší odbornou školou, Obchodní akademií a Střední odbornou školou EKONOM, o.p.s., Litoměřice., jehoţ hlavním cílem je potlačit xenofobní chování na školách a ve vzdělávacích institucích v daném regionu. Spolupracují na projektu „Průvodce světem multimédií”, jehoţ cílem je zvýšení kompetencí pracovníků vzdělávacích institucí v oblasti vyuţití nejmodernějších prezentačních technik a technologií.
Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice vznikla sloučením Zvláštní školy v Litoměřicích se samostatnou Pomocnou školou, která byla v Litoměřicích znovu obnovena v roce 1992 a jejíţ součástí bylo Speciálně pedagogické centrum. Vznikla tak příspěvková organizace Speciální školy Litoměřice, která byla v roce 2006 současným zřizovatelem, Krajským úřadem Ústí nad Labem, přejmenována na: Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice, Šaldova 6, příspěvková organizace. Hlavním účelem, pro který byla tato příspěvková organizace zřízena, je poskytování základního vzdělání. Vede ţáky k tomu, aby si osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k dalšímu vzdělávání, coţ je velmi blízké samotným cílům projektu. Daný subjekt je do projektu zapojen právě z těchto důvodů a především na základě velmi hlubokých zkušeností s prací s cílovou skupinou.
9
1 .2 Z d ů v o d n ě n í p o t ř e b n o st i 1. Problematice skupin ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se v regionu Ústeckého kraje věnuje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji pro období 2008/2010. Ten vyzdvihuje nutnost vytvořit optimální školní vzdělávací programy pro základní praktické a speciální školy, které připraví své ţáky na vstup do praktického ţivota. Především kvalitní příprava odpovídající tomuto typu ţáků a studentů můţe pomoci zabránit jejich sociální exkluzi. 2. Projekt vychází ze skutečnosti, ţe ve školách a školských zařízeních nejsou v dostatečné míře zastoupeny prvky „netradiční” výuky, která je svou zábavnou a zároveň vyučující formou mnohem více motivujícím faktorem nejen pro vzdělávání ţáků, ale také pro samotnou práci pedagogů. 3. Cílovou skupinu ţáků z praktických a speciálních škol, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, jsme zvolili právě pro nutnost jejich vyšší motivace ke studiu – k tomu, aby byli schopni si nalézt svou cestu – cíl. Díky tréninkovému programu „Záchytná síť”, jehoţ součástí jsou také „Pracovní ochutnávky”, si právě tito ţáci budou mít moţnost ujasnit své plány v rámci dalšího vzdělávání, popřípadě pracovní orientace, najít si svou cestu. 4. Projekt je inovativní, neboť nutí cílové skupiny opustit tradiční přístupy a více vyuţívat nové způsoby, netradiční způsoby vzdělávání (interaktivní workshopy, řízené diskuze atd.). 5. Hlavním cílem projektu je zapojením netradičních forem výuky zvýšit motivaci cílové skupiny ke vzdělávání, k uvědomění si své pracovní orientace a svých moţností v rámci následného vzdělávání.
10
1 .3 P o p i s cí l o v é sk u p i n y Projekt byl zaměřen na ţáky základních a středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou zároveň ohroţeni předčasným odchodem ze vzdělávání. Cílovou skupinu tvořili ţáci ze speciálních a praktických škol a to převáţně z řad ţáků partnera projektu – Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice. Dále se do projektu zapojily další speciální a praktické školy (Lovosice, Ústí n. Labem – Studentská, Děčín a Šluknov). Výstupem projektu bylo 135 ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří absolvovali tréninkový program „Záchytná síť”. Dále pak 40 účastníků „Pracovních ochutnávek”. Další cílovou skupinu projektu tvořili pracovníci škol a školských zařízení (především zaměstnanci partnera projektu Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice), jiţ byli v samotném počátku realizace projektu osloveni, jakoţto zástupci ţáků, k zapojení se do projektu a k součinnosti při tvorbě specifikace samotného tréninkového programu „Záchytná síť”. Program tak mohl být koncipován s ohledem na školní vzdělávací programy. Jejich role byla také velmi důleţitá při spolupráci s realizátorem projektu během výuky a díky snaze o pozitivní motivaci ţáků v rámci zapojení se do projektových aktivit, např. „Pracovních ochutnávek”. Projekt
umoţnil
zástupcům
cílové
skupiny
ţáků
se
speciálními
vzdělávacími
potřebami prostřednictvím tréninkového programu „Záchytná síť” získat řadu nových kompetencí, dovedností a motivaci pro plánování své ţivotní a pracovní kariéry. Na závěr vzdělávacího cyklu, jenţ se skládal ze šesti na sebe navazujících a ucelených kurzů, měl kaţdý účastník moţnost zapojit se do „Pracovních ochutnávek”. Zde se mohl prostřednictvím několikahodinové stáţe v místních podnicích a firmách obeznámit s danými profesemi, pracovním prostředím, a ujasnit si tak svou profesní orientaci, další studijní plány. Na závěr vzdělávacího cyklu získal kaţdý účastník Osvědčení o účasti. Dále realizace projektu poskytla moţnost pracovníkům škol a školských zařízení seznámit se s dalšími netradičními formami výuky, se záţitkovou pedagogikou a jejím vyuţitím ve specifických oblastech (oblast volních vlastností, vyjádření očekávání a obav, motivace a sebereflexe při volbě budoucího povolání apod.).
11
1 .4 A k t i v i t y p r o j e k t u Projekt měl několik stěţejních aktivit. První z nich bylo zpracování Srovnávací analýzy vstupní jako základního materiálu pro monitoring cílové skupiny v oblasti motivace, očekávání a potřeb dalšího vzdělávání. Výsledky byly zohledněny při další aktivitě – tvorbě vlastního vzdělávacího programu „Záchytná síť”. V rámci Ústeckého kraje byl TP „Záchytná síť” nabízen speciálním a praktickým školám daného regionu písemnou formou a osobní návštěvou škol, kde byl prezentován projekt a TP (aktivita s názvem Nabídka tréninkového programu „Záchytná síť”). Po realizaci TP, pracovních ochutnávek a následné zpětné vazby (zodpovězení evaluačních dotazníků cílovou skupinou) byla zpracována Srovnávací analýza výstupní. Její výstupy vytvořily podklad pro změny ve výsledné verzi Tréninkového programu (poslední stěţejní aktivita projektu). Finální produkt – tréninkový program „Záchytná síť” také zohledňuje a zapracovává metodické připomínky a vyjádření nezávislého odborníka k pilotní verzi TP.
12
2 . VZ D Ě L Á VA CÍ M O D U L „ Z Á CH YT N Á S Í Ť “ Tréninkový program „Záchytná síť“ byl určen ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami, u kterých hrozí předčasné ukončení školní docházky a obtíţné zařazení se do společnosti z hlediska profesního a sociálního. Cílovou skupinou byli ţáci 8. a 9. tříd speciálních a praktických škol v Ústeckém kraji. Jejich zatíţení je většinou kombinované, jde o děti ze sociálně slabého rodinného prostředí, ohroţené sociálně patologickými jevy, jsou to ţáci s různým stupněm zdravotního znevýhodnění, které vede k poruchám učení a chování, či se zdravotním postiţením nebo s vývojovými poruchami učení či chování. Tréninkový program vypracovala společnost Forad Consult s.r.o. dle Srovnávací analýzy vstupní, zpracované pro zjištění potřeb, obav a postojů cílové skupiny. Šetření
pro sběr dat
probíhalo dotazníkovou
formou, vyhodnocení
dat
bylo
podkladem pro zpracování pilotní verze tréninkového programu. Hlavním cílem vzdělávání je vyvolat v ţácích pro–aktivní přístup nejen k dalšímu vzdělávání, ale také v běţných ţivotních situacích a při volbě budoucího povolání. Hlavní linii vzdělávání tvoří vyváţená kombinace tří hlavních faktorů ovlivňujících pro–aktivní zapojení ţáků do jednotlivých činností.
Těmito faktory jsou: MOTIVACE – ORIENTACE – SCHOPNOSTI Současným a vyváţeným rozvíjením těchto tří aspektů je moţné posílit připravenost a schopnost odpovědnosti za svou budoucnost u jednotlivých účastníků pilotního vzdělávání. Tréninkový program Záchytná síť v průběhu kaţdého setkání pouţívá celou řadu netradičních forem a metod vzdělávání pro dosaţení specifických vzdělávacích cílů. Přestoţe hlavním cílem vzdělávání pomocí vzdělávacího programu Záchytná síť je zabránit předčasnému odchodu ze vzdělávací soustavy a vytvořit reálné předpoklady pro volbu budoucího povolání, je velice důleţité charakterizovat i
dílčí cíle
z jednotlivých setkání. Alespoň částečné naplnění dílčích kroků vedoucích k hlavnímu cíli programu je úspěchem u jednotlivce absolvujícího TP. Dle výsledku Srovnávací analýzy vstupní nemají ţáci speciálních škol, i přes významnou pomoc výchovných
13
poradců a poradců pro volbu povolání, konkrétní a jasné představy o procesu vedoucímu k výkonu povolání – tj. nutnost dalšího „odborného” vzdělávání, aktivního přístupu k hledání práce, spolupráce s úřady a podpory počáteční motivace ze strany nejbliţších, a to z rodiny. Tudíţ i splnění dílčích cílů znamená pro mnohé ţáky z cílové skupiny prolomení stereotypů z jejich nejbliţšího okolí.
Hlavními dílčími cíli jsou:
být motivován a vědět, proč chtít pracovat umět reálně posoudit vlastní schopnosti stanovit si svůj cíl – profesi, kterou jsem schopen/schopna s mými
moţnostmi v mém regionu vykonávat orientovat se a být samostatný při jednání na úřadech překonávat zaţité stereotypní vzory chování, změnit počáteční tzv. vnější motivaci na motivaci dlouhodobou – vnitřní, vycházející z vlastních potřeb jedince
2 .1 P o u ž i t é f o r m y a m e t o d y v z d ě l á v á n í Hlavní zvolenou formou vzdělávání je přímý kontakt lektora a účastníků cílové skupiny tzv. face to face výuka. Metodika vzdělávání v tréninkovém programu Záchytná síť musí být přizpůsobena speciálním poţadavkům a potřebám ţáků zařazených do speciálního vzdělávání. Nutností jsou relaxační metody, kdy dochází k uvolnění
mysli
ţáků
mezi
jednotlivými
aktivitami,
znovunabytí
schopnosti
soustředění se na další činnost. Ačkoliv pouţité didaktické metody můţeme charakterizovat dle nejrůznějších klasifikací, v tréninkovém programu jsou nejčastěji uţívané metody z pohledu participace účastníka vzdělávání – vyţadování pro – aktivního přístupu. Metody zohledňují také aspekt procesuální (motivační, expoziční, fixační, diagnostický a aplikační). Aplikované metody podporují zejména interakci mezi účastníkem a lektorem a i v rámci celé pracovní skupiny – jsou to řízené diskuze, navození modelových situací, situační a inscenační metody, hry, skupinové tvořivé myšlení, brainstorming, řešení fiktivních problémů, pouţity jsou však i metody empirické – pozorování, aktivní naslouchání, diskuze, experiment. Významně je také vyuţita široká škála didaktických pomůcek (technické, spontánní a podkladové), např. pracovní listy vytvořené pro jednotlivé aktivity, fotopříběhy, videoukázky s vyuţitím multimédií, počítače pro testování a hru se sociální tématikou, flipchart, nástěnná tabule nebo multimediální projektory.
14
2 .2 O b sa h a st r u k t u r a v z d ě l á v a cí h o p rog ra mu Vzdělávání je rozděleno do 6 kurzů s časovou dotací 120 minut. V jednotlivých kurzech se promítají hlavní faktory vzdělávacího programu: MOTIVACE – ORIENTACE – SCHOPNOSTI Následuje stručný popis jednotlivých setkání vzdělávacího programu:
2.2.1 MOJE PLÁNY A OSUDY Na prvním setkání je cílová skupina seznámena s obsahem a cíli tréninkového programu. Aktivity jsou volené tak, aby vzbudily v ţácích motivaci k získání zaměstnání. Nejprve se zjišťují postoje a činnosti, které by jednotlivce bavily, tématem je také význam práce pro jednotlivce „Jaké mám důvody pracovat či nepracovat"? Přestoţe si cílová skupina v této části programu vytvoří nejspíše jen nereálnou či vysněnou představu o budoucím povolání, bude dosaţeno cíle začlenění práce do představy o budoucím ţivotě ţáků. Cílová skupina také formuluje během tohoto setkání své obavy a očekávání, vrací se k nim během posledního setkání a bilancuje, zda se skutečně naplnily a potvrdily.
2.2.2 JAK TO FUNGUJE V NAŠEM STÁTĚ: Vztah mezi pracujícími a nezaměstnanými Toto setkání je zaměřeno zejména na uvědomění si vlastních moţností, ţáci pomocí testování RIASEC zjišťují, co vlastně „umí” či „neumí”, testovány jsou SCHOPNOSTI. Stěţejní aktivitou druhého kurzu je však seznámení se se sociálním systémem státu, jak fungují vztahy ve společnosti, co odvádějí do sociálního systému pracující a jakým způsobem systém poskytuje podporu nezaměstnaným. Pomocí modelové situace si jednotlivci vyzkouší roli pracujících či nezaměstnaných a přerozdělení tzv. „odměn” za vykonanou práci, či bez práce.
2.2.3 CO BY SE DALO DĚLAT V MÉM OKOLÍ: Přehled konkrétních možností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště Stěţejní aktivitou třetího setkání cílové skupiny s lektorkou je zjišťování moţností studia a pracovního uplatnění v nejbliţším okolí bydliště. Ţáci si ujasňují a třídí, kde
15
vlastně kdo pracuje, jaké profese se nachází v jemu známém okolí, např. kdo všechno můţe pracovat v hotelu na náměstí, které pozice nabízí místní firma, co vůbec vyrábí a jakou práci tam zaměstnanci dělají apod. Cílem je vytvoření konkrétní představy o konkrétních povoláních, které profese jsou uplatnitelné v nejbliţším okolí bydliště cílové skupiny.
2.2.4 PŘÍPRAVY NA VLASTNÍ VOLBU POVOLÁNÍ Při čtvrtém setkání by měli být členové cílové skupiny pod vedením lektora schopní odhadnout či lépe vyhodnotit své reálné schopnosti a předpoklady ke konkrétním profesím. Spolu s výstupem po ukončení testování RIASEC je ţák připraven posoudit své moţnosti z hlediska zájmů, schopností a dosaţených zkušeností a vybere si alespoň směr, kterým se chce profesně vydat. Součástí setkání je i tvoření vlastního ţivotopisu ve strukturované formě.
2.2.5 PRVNÍ KROKY: Zpracování dílčích kroků, nutných pro úspěšnost při hledání práce Toto setkání je zaměřeno na uvědomění si v rámci jednotlivce, jaké dílčí kroky je třeba udělat vzhledem ke stanovenému cíli. Tím je myšleno budoucí povolání. Pod vedením lektora ţák vyhodnocuje reálné moţnosti studia a uplatnění na místním trhu práce na základě svojí profesní volby. Připravuje si tzv. plán a přípravu dílčích etap, vedoucích k naplnění cíle, zejména pro uvědomění si nutnosti vyuţití i jednoduchých dovedností, vedoucích k cíli (např. vyhledávání informací na internetu, vyplňování různých formulářů, apod.) Skupina zkouší i modelové situace, při kterých si testují vlastní míru samostatnosti a schopnosti se o sebe postarat.
2.2.6
OHLÉDNUTÍ ZA PROGRAMEM: Zhodnocení své současné situace a podněty pro další seberozvoj
V posledním setkání cílové skupiny s lektorkou je klíčovým tématem vyhodnocení vlastního tréninkového programu, ţák by měl popsat přínos vzdělávání pro jeho vlastní rozvoj a posun při rozhodování při volbě povolání. Jde tedy o sebeuvědomění kritických oblastí, na nichţ je potřeba zapracovat a tím si pomoci na cestě za určenou profesí. Důleţité je vytvoření zpětné vazby jak v rámci sebereflexe, tak ze strany lektora a celé pracovní skupiny. Ţák vyhodnotí naplnění svých očekávání, ale i obav v dramaturgické ose celého vzdělávacího programu tzn. v oblastech MOTIVACE – ORIENTACE – SCHOPNOSTI, pro porovnání je pouţit pracovní list z prvního setkání, kdy ţák svá očekávání a obavy formuloval na začátku vzdělávání.
16
Významnou roli tvoří téţ vyhodnocení aktivity pracovních ochutnávek, které probíhají mezi 5. a 6. setkáním v rámci programu vzdělávání. Pracovní ochutnávky jsou aktivitou, která vyuţívá netradiční formu vzdělávání – ZÁŢITKOVOU PEDAGOGIKU – pro vytváření jasné a konkrétní představy jednotlivých profesí a pracovních procesů v různých firmách se specifickým zaměřením. Díky několikahodinové ochutnávce zaţije ţák konkrétní část pracovního procesu, vedoucí k alespoň dílčímu výsledku v pracovním úkonu. Touto aktivitou je maximálně podpořena teorie z psychologie učení, ţe nejvíce si pamatujeme z toho, co slyšíme, vidíme, říkáme a děláme.
Zpětnou vazbou pro validitu vzdělávacího programu Záchytná síť je srovnávací analýza výstupní, která zpracuje reálný výsledek vzdělávání a navrhne oblasti, které je třeba lépe propracovat z hlediska konkrétně zjištěných aspektů na základě dotazníkového šetření mezi účastníky vzdělávání a zúčastněných pedagogů. Tyto návrhy a změny budou zohledněny ve výsledné verzi vzdělávacího programu, tak aby byly minimalizovány nedostatky a uplatněny pokud moţno nejnovější metody a postupy z oblasti netradičního vzdělávání a záţitkové pedagogiky.
17
3. H O L L A N D O VA T E O R I E A T E S T O V Á N Í RIASEC Ve zpracování tréninkového programu Záchytná síť sehrály významnou úlohu výstupy z kariérového (profesního) poradenství, zejména vlastní teorie typologie osobnosti pro profesní oblast dle J. L. Hollanda a jím vytvořený systém RIASEC. Dle psychologických výzkumů autora této teorie a také dalších významných osobností činných v oblasti pracovní psychologie a psychologie osobnosti je psychologie profesního vývoje pevně spjata s psychologií zájmů. Tato teorie v oblasti kariérového poradenství
rozlišuje
typy
pracujících
podle
druhů
pracovního
prostředí
a
vykonávaných činností. Základních podmínek pro úspěšnost při výkonu povolání je několik: jsou to rozvinuté schopnosti a dovednosti jednotlivce – ty tvoří základní kámen předprofesní výbavy moţného uplatnění na určitých pracovních pozicích. Pro uspokojivou volbu a výkon povolání je však u ţáků rozhodující nejen úroveň osvojených vědomostí a znalostí, ale podle současných závěrů psychologie kariérního poradenství zejména motivace, aspirace a zájmové zaměření ţáka. Tyto faktory významně ovlivňují míru spokojenosti jedince s volbou povolání a profesní stabilitu.
3.1 T e o r e t i ck á v ých o d i sk a H o l l a n d o v y t e o r i e „Které motivy vedou jedince k tomu, ţe mění své povolání? Jaké aspekty z oblasti sociální a osobnostní mají vliv na profesní vývoj jedince?” Holland ve své teorii popisuje proces volby povolání jako proces postupného upřednostňování jedné ze skupiny povolání z jím vytvořených šesti profesních oblastí. Tento výběr je ovlivněn osobnostní charakteristikou jedince, která je - jak je v oblasti psychologie všeobecně známo – nejvýznamněji formována dvěma faktory: dědičností a prostředím. U jedince se na základě dědičnosti a vlivu prostředí, ve kterém vyrůstá a ţije, vyvíjí specifické osobnostní vlastnosti, ty poté ovlivňují způsoby sociálního chování, osobní návyky a způsoby řešení sociálních situací. Jejich působením pak jedinec favorizuje určité profese a to proto, ţe jejich výkon můţe uspokojit individuální potřeby jedince. Dle Hollanda existuje mezi typologií osobnosti a typologií pracovních prostředí jasný, předem podmíněný vztah. Zájmy ovlivňují profesní vývoj člověka výraznějším způsobem neţ například inteligence.
18
3.2 1 0 z á k l a d n í ch t e z í J. L . H o l l a n d a 1 1. Jedince je moţné charakterizovat podle jeho podobnosti s jedním nebo několika typy osobnosti. Čím větší je shoda s jedním osobnostním typem, tím spíše jedinec vykazuje rysy osobnosti příslušného typu. 2. Osobnostní typologie má svůj protipól v typologii modelů pracovních prostředí. Kaţdý z osobnostních typů stejně jako modelů prostředí je konceptuálně a empiricky definovatelný podle charakteru výkonnosti, pozadí a vývoje osobnosti, cílů, hodnot, rolí, sociálních preferencí a averzí, selfkonceptu, vzdělávacích a profesionálních cílů. 3. Prostředí, ve kterém jedinec ţije, je moţné popsat charakteristikou jednoho či více modelů prostředí. 4. Mezi typologií osobnosti a typologií prostředí existuje určitý vzájemný vztah, který umoţňuje jistou míru predikce. 5. Volbu povolání lze chápat jako výraz osobnosti jedince. 6. Platnost
většiny
zájmových
testů
je
zaloţena
především
na
pracovních
stereotypech, které převládají v různých povoláních. 7. Tyto pracovní stereotypy mají velmi důleţitý psychologický a sociologický význam. 8. Osoby
vykonávající
povolání
v
určité
profesní
skupině,
vykazují
podobné
osobnostní charakteristiky stejně jako i podobný profesionální vývoj. 9. Proto tyto osoby reagují ve stejných situacích podobným způsobem a řeší většinu problémů právě díky podobné osobnostní připravenosti. 10. Spokojenost, stabilita a výkonnost v povolání závisí především na souladu mezi profilem osobnosti a podmínkami pracovního prostředí.
1
Mezera, A.: Hollandova teorie profesního vývoje. Příručka. Praha, 2005
19
D le t ě ch t o t e zí zf o r mu l o v a l H o l l a n d t yp o l o g ii o so b n o st i (še st zá k la d n ích t yp ů d l e živ o t n íh o st yl u ): 2 Oblíbené činnosti
Méně společenský, trochu málomluvný, muţný, přizpůsobivý, upřímný, nefalšovaný, materialistický, přirozený, vytrvalý, neangaţovaný typ
Konkrétní, jasně stanovené a uspořádané činnosti, manipulace s různými materiály, surovinami, objekty, nástroji, stroji a zvířaty
manuální, mechanické, elektrotechnické
peníze moc postavení
věda výzkum
Komplikovaný, nepořádný, nevázaný, emocionální, idealistický, tvořivý, nepraktický, impulsivní, nezávislý, do sebe zahleděný, nekonformní a originální typ
Volné, umělecky zaměřené činnosti, které vyţadují cit pro tvar, hudbu, pohyb jako prostředek k tvorbě uměleckých forem a výtvorů
jazykové, výtvarné, dramatické, literární, pohybové
estetické kvality
Společenský, druţný, ochotný ke spolupráci, přátelský, ušlechtilý, prospěšný, prozíravý, laskavý, přesvědčivý, odpovědný, taktní a ohleduplný typ
Sociální kontakty s lidmi různého věku s cílem je informovat, cvičit, rozvíjet, léčit nebo vzdělávat
lidské vztahy, výchovné, pedagogické, interpersonální
sociální, etické, morální problémy
Dobrodruţný, zištný, ukvapený, ambiciózní, argumentující, nezávislý, dominantní, optimistický, sdílný, spoléhající se na sebe, energický typ
Vedení ostatních lidí s cílem dosáhnout očekávaných organizačních cílů, úkolů a ekonomického zisku
vůdcovství, interpersonální, verbální
ekonomická
Investigativní I
vědecké, matematické
Umělecký A
technické
Ţivotní hodnoty
Sociální S
Analytický, opatrný, kritický, nezávislý, intelektuální, do sebe zahleděný, sociálně uzavřený, přísně metodicky zaměřený, racionální, nenáročný a skromný typ
Obvyklé schopnosti
Objevování fyzikálních, biologických a kulturních jevů a procesů, snaha po jejich pochopení a kontrole
2
20
Osobnostní charakteristiky
Podnikavý E
Realistický R
Osobnostní typ
Mezera, A.: Hollandova teorie profesního vývoje. Příručka. Praha, 2005, s. 16.
politická, úspěšnost
Konformní C
Přizpůsobivý, zásadový, svědomitý, defenzivní, efektivní, méně společenský, vytrvalý, praktický typ
Archivování zpráv, úprava písemností, zařizování, organizace, obsluha, obchodní a administrativní činnosti
manuální obchodní administrativní
obchodní, ekonomická
úspěšnost
H o l l a n d o v a t yp o lo g ie p r a co v n í ch p r o st ř e d í a p o v o lá n í , je ji ch n á r o k ů a p o ža d a v k ů
Investigativní I
Realistické R
Pracovní prostředí
Obvyklá povolání
Poţadavky a nároky pracovního prostředí
Dominující populace
Odměny a výhody
Odborná řemesla, technické obory, profese ve veřejných sluţbách, práce venku, zpracovatelské a důlní obory (např. automechanik, strojník, technik, čalouník, lesník, poţárník, elektromechanik aj.)
Jasně stanovené, určité a systematické pracovní činnosti s nástroji, stroji, technickým zařízením, materiály, surovinami a zvířaty, výroba, oprava a servis Manuální a technické schopnosti a dovednosti, technické myšlení, zručnost
realistické osobnostní typy pracovníků
konvenční hodnoty uţitek, peníze, moc postavení, majetek
Vědecká, intelektuální a některá technická povolání, vědecké obory a veřejné sluţby (např. chemik, zvukař, učitel matematiky, pilot, zubař, programátor, aj.)
Systematické studium, výzkum fyzikálních, biologických, společenských nebo kulturních jevů a procesů (pozorování, symbolické, systematické, tvůrčí objevování), jazykové schopnosti, tvůrčí myšlení)
intelektuální osobnostní typy pracovníků
vědecké a duchovní hodnoty a úspěchy
21
Umělecké A
Tvorba uměleckých forem a výtvorů Umělecké schopnosti, tvořivé myšlení a fantazie, hudební, výtvarný nebo literární talent, cit pro hudbu, pohyb, jazyk, tvar a barvy
umělecké osobnostní typy pracovníků
umělecké hodnoty a úspěchy
Sociální S
Výchovná, pedagogická a sociálně interaktivní povolání spojená s péčí o ostatní ve veřejných sluţbách (např. číšník, učitel, pedikér, zdravotní sestra, sociální pracovnice, státní zástupce, psychiatr, personalista aj.)
Výchova vzdělávání, informatika, léčba, poradenství, sociální péče a veřejné sluţby Schopnost pracovat s lidmi a porozumět jim, sociální cítění a schopnost pomáhat ostatním, organizovat a řídit práci dětí a dospělých
sociální osobnostní typy pracovníků
sociální a etické hodnoty
Manaţerské, organizační a obchodní obory, prodejní a odbytové sluţby, veřejné sluţby (např. prodavač, nákupčí, manaţer, mistr, burzovní makléř, obchodní zástupce aj.)
Řízení a organizace obchodních či hospodářských činností a pracovních kolektivů, dosahování ekonomického zisku a hospodářských výsledků. Schopnost vést, organizovat a řídit činnosti dospělých, podnikavost, schopnost přesvědčování ostatních
podnikatelské osobnostní typy pracovníků
Podnikavé E
Umělecké, literární a hudební obory a řemesla, výtvarné a polygrafické obory a povolání (např. učitel hudby, fotograf, spisovatel, novinář, hudebník, architekt, malíř, aranţér aj.)
22
peníze, moc postavení
Konformní C
Úřednické, kancelářské a administrativní obory, veřejné sluţby, obchodní obory, administrativa (např. písařka, sekretářka, operátor výpočetní techniky, účetní, obchodní referentka aj.)
Manipulace s údaji, čísly, organizace informací, zpráv a činností, obsluha kancelářské a výpočetní techniky, archivace, dokumentace aj.
konvenční osobnostní typy pracovníků
materiální hodnoty, peníze, ekonomické, obchodní úspěchy závislost, konformita
Jako u jiných typologií se ani u Hollandovy nejedná o vyhraněné typy jak z aspektu osobnosti, tak z prostředí. Jedinec nemusí patřit výlučně do některého z daných typů, většinou je určitým „mezitypem”, vyjádřeným dvojicí či trojicí typových písmen (RIA, ESC aj.). V jedné profesi se tudíţ můţe uspokojivě uplatnit více osobnostních typů. Zde je třeba zmínit i další způsob výkladu Hollandovy teorie, který všeobecně podporuje autorovu typologii osobnosti.
3.3 N e m a Co d e NemaCode je výsledkem interpretace Hollandova hexagonu islandské personální poradkyně
Asty
Kristrún
Ragnarsdottirové.
Ta
spočívá
v rozdělení
hexagonu
horizontálním a vertikálním způsobem. To umoţňuje testovaným jedincům snadnější výklad výsledků zájmových dotazníků a předkládá pruţnější způsob interpretace původního Hollandova hexagonu.
3.3.1 Vertikální dimenze Vertikální, či pravo (IAS) – levá (RCE) dimenze dělí činnosti jedince na tzv. „hard” a „soft” aktivity: pravá strana představuje konkrétní, fyzické, konativní činnosti, levou stranu tvoří abstraktní, duchovní a kognitivní aktivity. Pravá strana reprezentuje konkrétní, fyzické, konativní, „hard” aktivity, zatímco levá strana představuje abstraktní, duchovní, kognitivní „soft” činnosti jedince v oblasti sledovaného faktoru.
23
Levá strana (ECR) Představuje
ryze
Pravá strana (IAS)
subjektivní,
střízlivé,
Akcentuje u ţáka jeho důraz, který
realistické, praktické, „viditelné”, pevně
klade
stanovené a jasně strukturované kvality
vykonávaných
vykonávaných
expresivitu,
v ţákem
činností,
preferovaném
které
jsou
pracovním
prostředí ověřeny dlouholetou praxí.
méně
na
mentální
náročnost
činností,
objektivitu,
abstraktní
strukturovaných
myšlení
pracovních
podmínkách a sociálních situacích.
Tím jsou jedinci rozdělení na dva základní typy:
Smyslové typy, ţijící současností, reálnými skutečnostmi, stojí pevně nohama na zemi. Mají rádi praktičnost, jasné pokyny a instrukce, pouţívají ověřené postupy, neimprovizují. Budoucnost vnímají spíše s nejistotou.
Intuitivní typy naopak ţijí tím, co můţe být. Upřednostňují nové problémy a moţnosti, nezabývají se detaily, mají „hlavu v oblacích”. Při řešení problémů mají rády prostor pro improvizaci a vlastní nápady. Často předjímají závěr, bez toho aby reálně přistoupily ke zpracování zadání. Toto pravolevé rozdělení Hollandova hexagonu tvoří paralelu mezi pravou a levou hemisférou lidského mozku a jejich funkcemi, které jsou ověřeny současnými poznatky z oboru neurochirurgie. Pravá hemisféra (umístěna v levé části těla) řídí především kreativitu, intuici, umělecké vlohy, vizuální, prostorové a hudební vnímání. Levá hemisféra (umístěna v pravé části těla) je centrem logického myšlení, verbálních schopností, motorických a praktických dovedností, obsahuje centrum mechanické paměti pro učení textů a fakt.
24
v
3.3.2 Horizontální dimenze Vedle vertikálního dělení lze Hollandův hexagon ještě rozdělit horizontální linií, přičemţ horní a dolní segment indikuje introvertní a extrovertní povahu jedince. Obě teorie výkladu (Holland, Ragnarsdottirová) se shodnou na typu (R) a (I) jako introvertního, u typu uměleckého (A) se ovšem rozcházejí, Ragnarsdottirová podporuje své závěry empirickým výzkumem z praxe a řadí jej k extrovertům.
Extroverze: Vysoká
Introverze:
společenskost,
dobré
Zdrţenlivost,
klid,
upřednostňování
komunikační schopnosti, vyhledává
individuálních
sociální kontakty. Temperament je
zodpovědnost, plánování. Temperament
charakterizován
je
optimismem,
činností,
charakterizován zdrţenlivostí,
váţnost, pesimismem,
asertivitou, aţ bezstarostností, občas
uzavřeností,
někdy
neovládá své city a projevy chování.
pasivitou, mlčenlivostí. Vystačí si sám.
aţ
Teorie J. L. Hollanda je v posledních letech vyuţívána nejen ve fázi rozhodování ţáků o výběru dalšího vzdělávání po ukončení povinné školní docházky, ale lze ji cíleně uplatnit v dlouhodobé koncepci profesní orientace ţáků při výchově k povolání, kdy jedinec volí specifické profesní skupiny a rozhoduje se o úrovni profesní volby určující délku a stupeň předprofesní přípravy – studia. Zde se opět objevuje faktor dosaţené úrovně získaných schopností a dovedností, významný vliv však má i sebereflexe v oblasti vlastních předpokladů či slabých míst jedince. Tyto postoje jsou ovšem úzce spjaty s prostředím, kde ţák vyrůstá (rodina, přátelé, vliv širšího prostředí – média, společnost).
25
Pro úspěšnost a vhodnou volbu povolání je třeba najít optimální shodu vlastních zájmových a profesních preferencí. Rizika při volbě profese spočívají zejména v oblastech:
nestabilní volba spektra preferovaných povolání, ţák nedokáţe posoudit a vyhodnotit své oblasti zájmů a schopností
ţák volí ze dvou či více spekter, která nejsou dle teorie soudrţná ţák zvolí správný model pracovního prostředí vzhledem ke své osobnostní typologii, ovšem zvolená úroveň profese neodpovídá jeho schopnostem a předpokladům
3.4 P o p i s t e st o v á n í R I A S E C Testování RIASEC lze provádět různými způsoby – vyplněním tištěných předloh, či dle vzdělávacího programu pouţitím barevných korálků, víček od PET lahví – 2 barvy, kaštánků apod. Pro vzdělávání v rámci programu byla vytvořena i elektronická verze testování. Klient se testuje ve čtyřech spektrech – činnosti, schopnosti, povolání, vlastní odhad – a to vţdy pro všechny typy dle Hollanda (R, I, A, S, E, C). Na dílčí otázky v jednotlivých fázích testování odpovídá ANO / NE, takto si vytváří skóre. Dle součtu kladných odpovědí v jednotlivých spektrech u daných typů získává hodnotu 1 – 7 (1 – odpovídá nízké hodnotě, 7 – hodnotě nejvyšší). Při závěrečném hodnocení se určí první nejvyšší hodnota, druhá nejvyšší hodnota a třetí nejvyšší hodnota (např. R – 40, I – 35, A – 20, S – 25, E – 30, C – 20), celkový kód klienta je RIE. Při výskytu dvou stejných hodnot získává klient dva kódy. Dle seznamu povolání, která jsou rozdělená dle typologie Hollanda a označená úrovní potřebného dosaţeného vzdělání pak lze klientovi vyhledat a doporučit vhodné pracovní zaměření a povolání.
26
4 . M E T O D I K A P Ů VO D N Í – P I L O T N Í VE R Z E T P „ Z Á CH YT N Á S Í Ť “ 4 .1 T e o r e t i ck á v ých o d i sk a p r o g r a m u 4.1.1 Tři předpoklady pro aktivní zapojení 3 žáků při výběru povolání Tréninkový program „Záchytná síť” je výchovně vzdělávací program, jehoţ cílem je záţivnou formou práce pomoci ţákům se připravit na výběr budoucího povolání. Program by měl v účastnících vyvolat pro-aktivní přístup jak ve výuce, tak v běţných ţivotních situacích. K tomu je zapotřebí věnovat se v programu vyváţeně třem sloţkám, které tvoří základní předpoklady pro aktivní zapojení ţáků ve svém ţivotě: motivaci, orientaci a schopnostem. Paralelním prohlubováním těchto tří aspektů by se ţáci měli stát kompetentnějšími a připravenějšími k přebrání vlastní zodpovědnosti za svůj ţivot. Tyto tři předpoklady tvoří zároveň dramaturgickou linku programu:
4.1.2 Test na preferované možnosti uplatnění žáků podle teorie RIASEC4 V rámci jednotlivých bloků si budou ţáci pod vedením učitele postupně vyhodnocovat test, který jim pomůţe zorientovat se v jejich preferencích, schopnostech a moţnostech uplatnění na trhu práce. Společné vyplňování jednotlivých fází testu bude probíhat také zábavnou formou a bude přirozeně doplňovat záţitkový program jednotlivých setkání. 3 4
Zdroj: Jiří Plamínek, Synergický management Zdroj: John L. Holland, volné aplikace na internetu
27
4 .2 K o n ce p t p r o g r a m u a st r u k t u r a j e d n o t l i v ých se t k á n í Setkání
Náplň
Čas
1
MOJE PLÁNY A OSUDY práce a její místo v našem ţivotě Zaměření: - co by mě bavilo / motivace k získání zaměstnání Část testu: - co bych rád/a dělal/a, ČINNOSTI
2 hodiny
2
JAK TO FUNGUJE V NAŠEM STÁTĚ vztah mezi pracujícími a nezaměstnanými Zaměření: - jaké mám možnosti / orientace v základním systému sociálního státu Část testu: - co umím/neumím, SCHOPNOSTI
2 hodiny
3
CO BY SE DALO DĚLAT V MÉM OKOLÍ přehled moţností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště Zaměření: - jaké mám možnosti / orientace v moţnostech studia a pracovních místech v nejbliţším okolí Část testu: - jaké povolání by mě zajímalo/nezajímalo, POVOLÁNÍ
2 hodiny
4
PŘÍPRAVY NA VLASTNÍ VOLBU přehled moţností vzhledem k vlastní volbě povolání Zaměření: - na co mám / schopnosti a předpoklady vyplývající ze zájmů a ţivotní zkušenosti Část testu: - odhad vlastních schopností a předpokladů, VLASTNÍ ODHAD
2 hodiny
5
PRVNÍ KROKY reálné plány a kroky, nutné pro úspěšné hledání práce Zaměření: - na co mám / schopnosti potřebné pro kaţdodenní realitu
2 hodiny
Reálné pracovní ochutnávky by měly proběhnout nejpozději mezi 5. a 6. setkáním, z důvodu vyhodnocení aktivity „Pracovní ochutnávky“ v rámci ohlédnutí za celým tréninkovým programem.
6
OHLÉDNUTÍ ZA PROGRAMEM zhodnocení své současné situace a podněty pro další seberozvoj Zaměření: průnik motivace, orientace a schopností
2 hodiny
Pozn. V jednotlivých setkáních nabízíme více aktivit a minimální čas na jejich realizaci pro případ, že by skupina byla příliš rychlá a nevydržela dlouho u jedné aktivity. V opačném případě je dobré klíčové aktivity pořádně vytěžit a z časových důvodů něco vypustit. Např. test, který si mohou žáci sami vyplnit v rámci pracovních sešitů nebo některé z aktivit dle vlastního výběru lektora.
28
4.2.1 1. setkání MO JE P L Á N Y A O S U D Y: P r á ce a j e jí m í st o v mé m živ o t ě Zaměření:
co by mě bavilo / motivace k získání zaměstnání Část testu:
co bych rád/a dělal/a Témata:
zamyšlení nad významem práce pro jednotlivce proč pracovat/nepracovat Cíle:
ţák je seznámen s rámcovým obsahem a cíli tréninkového programu ţák si vybaví, připomene a uvědomí širokou škálu činností a moţných povolání ţák si vyplní první část testu RIASEC ţák si vytvoří zatím pouze vysněnou představu o svém budoucím ţivotě a povolání
ţák realisticky zhodnotí, jakou roli má práce v jeho představě Výstupy:
vyplněná první část testu RIASEC „Činnosti” zpracovaná vlastní rámcová představa o budoucnosti ţáka ujasněná volba předpokládané role práce v ţivotě ţáka
29
Doporučené aktivity 1. 3x3 povolání 1. - Hra na rozehřátí a naladění na téma tréninkového programu „Záchytná síť” - kaţdý z ţáků dostane pracovní list, který si podepíše a na kterém budou tyto tři otázky: Jaké by bylo povolání tvých snů? Jaké zajímavé povolání dělá někdo, koho osobně znáš? Jaké povolání bys opravdu nikdy dělat nechtěl/a?
Materiál
Čas
Tuţky Pracovní list (viz Příloha č. 1)
15 min.
Lepící papírky Tuţky Flipchart / tabule
15 min.
- Úkolem kaţdého z ţáků je získat na kaţdou z otázek odpověď od tří spoluţáků (celkem tedy devět odpovědí), pokaţdé však od někoho jiného (je tedy třeba postupně oslovit devět spoluţáků). - Postupuje se tak, ţe se vytvoří dvojice, která si nejprve zahraje “kámen, nůţky, papír”. Ten kdo vyhrál, pokládá otázku jako první. Odpověď si zaznamená do pracovního listu a nechá si ji podepsat. Poté se zeptá ten druhý a dvojice se rozchází. Kaţdý si jde hledat někoho, s kým ještě nebyl. Otázky lze pokládat v libovolném pořadí. Kdo má vyplněny všechny kolonky, jiţ otázky nepokládá, pouze je k dispozici ostatním tazatelům. - Kdyţ mají všichni vyplněno, sesednou se do kruhu. Na pokyn lektora všichni předají svůj pracovní list svému spoluţáku po pravé ruce a proběhne zkouška paměti: po kruhu má kaţdý za úkol vyjmenovat minimálně tři osoby, které oslovil, a sdělit ostatním jejich odpovědi. Správnost tvrzení kontroluje ten spoluţák, který má v ruce patřičný pracovní list. - Na závěr této aktivity si můţe kaţdý zaznamenat vlastní odpovědi do svého pracovního sešitu. Metodické poznámky: - Předpokládáme, ţe se ţáci vzájemně znají, jinak by bylo potřeba začít s aktivitami na vzájemné seznámení a vyčlenit na tento úvod více času. 2. Úvod, Obavy a očekávání - Účastníci jsou rámcově seznámeni s plánem následujících šesti setkání, je jim představena základní myšlenka programu a témata jednotlivých setkání (viz dramaturgie projektu). - Kaţdý sám za sebe písemně formuluje na jeden papírek, co od tohoto programu očekává a na druhý píše, čeho se v něm obává. - Postupně kaţdý přistupuje před ostatní, představuje své obavy a svá očekávání, lepí papírky na dva společné papíry (jeden určený pro obavy, druhý pro očekávání).
30
Metodické poznámky: - Je dobré, aby byli účastníci předem dobře informováni o podstatě a smyslu celého projektu, jaké jim jeho absolvování můţe přinést výhody a čím jim můţe být uţitečný. - Písemné Obavy a očekávání je dobré schovat a vrátit se k nim v rámci posledního sekání otázkou, zdali se očekávání skutečně naplnila či naopak potvrdily obavy.
3. JEDEN DEN V ŢIVOTĚ I. - Fotopříběhy různých lidí - Na zem, na lavice nebo na provázek kolem místnosti rozmístíme fotopříběhy. Jedná se o soubory cca pěti fotek, které vţdy zachycují jeden den ze ţivota nějakého člověka. Ideálně by bylo dobé mít připraveno aţ 10 různých typů lidí (prodavač, učitelka, poštovní doručovatel, ekonom, ţena v domácnosti, bezdomovec, člověk zaregistrovaný na pracovním úřadě, student, grafik, herec, automechanik, barmanka…).
Fotografie Provázek Kolíčky
20 min.
Otázky z první části testu (viz Příloha č. 2)
20 min.
- Ţáci mají chvíli na to, aby si prohlídli jednotlivé fotopříběhy. - Poté si všichni sesednou do kruhu a učitel pokládá tyto otázky: Který příběh na vás udělal největší dojem a proč? Kdybyste si měli vybrat a vstoupit do některého z příběhů, který z nich byste chtěli jednou žít a proč? Který naopak vůbec ne a proč? Metodické poznámky: - Připravit série fotek bude náročnější, ale tato část je důleţitá pro nastartování představivosti ţáků, kterou budou potřebovat v aktivitě č. 5. - Čím více fotopříběhů, tím lépe. 4. První část testu RIACES - ČINNOSTI - Ţáci se sesednou do kruhu, ve kterém uprostřed leţí hromada víček od PET lahví nebo korálků či jiných předmětů dvou barev. Na tabuli nebo na jiném viditelném místě je označeno, která barva znamená „ANO” a která „NE”. - Vyplňuje se první část dotazníku „Činnosti”, tedy 6 sérií otázek. - Lektor vţdy přečte otázku z testu a kaţdý ţák si z hromady uprostřed k sobě vezme podle své odpovědi víčko nebo korálek příslušné barvy (např. pokud odpovídám „ANO”, vyberu si z hromádky červený korálek, pokud odpovídám „NE”, vyberu si modrý).
Korálky nebo víčka od PET lahví (cca 250 ks od kaţdé barvy) Pracovní list Seznam pro
31
- Po sérii otázek si kaţdý spočítá počet víček nebo korálků s barvou, která znamená odpověď “ANO” a nahlásí ji lektorovi (tzn. lektor vyzve ţáky, aby si sečetli počet všech červených korálků). Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí.
lektora (viz Příloha č. 3)
- Po kaţdé sérii otázek ţáci opět vrací víčka nebo korálky doprostřed kruhu a začíná se znovu. (Počet víček nebo korálků je vypočten tak, aby jich bylo pro kaţdé kolo dostatek, tzn. počet ţáků x počet otázek z jedné série od kaţdé barvy). Proběhne tak šest kol otázek (pokaţdé k jednomu ze šesti příslušných písmenek z testu R-I-A-S-E-C). - Vyplňování testu je takto převedeno do interaktivní součásti společného programu. Výhodou je, ţe se ţáci mohou doptávat, pokud něčemu nerozumí. Zároveň díky barevným předmětům okamţitě vidí, jak jsou na tom nejen oni sami, ale také jejich spoluţáci. Mohou se tak u toho bavit, doptávat se a komentovat barevné odlišnosti jednotlivých hromádek svých spoluţáků. Metodické poznámky: - I tato část programu je svým způsobem příprava na následující cvičení, společně s fotopříběhy poskytuje ţákům dostatečné mnoţství námětů k vytváření vlastní představy o svém budoucím ţivotě. - Test lze vyplňovat také běţným způsobem do pracovních listů. - 4 části testu jsme však rozdělili do jednotlivých setkání, protoţe samotné vyplňování testu v jednom kuse by mohlo být pro ţáky náročné a zdlouhavé. Převedení testu do interaktivní společné činnosti a jeho postupné vyplňování v rámci jednotlivých setkání více oţivuje výuku a doplňuje program. 5. JEDEN DEN budoucnosti
V
ŢIVOTĚ
II.
-
Představy
o
mé
- Pokud je to moţné, lehnou si účastníci na zem nebo si sednou do pohodlné pozice. Zavřou si oči. Mohou si zavázat oči, aby se vzájemně nerušili. - Lektor pustí hudbu, nechá ţáky chvíli relaxovat. Poté provádí ţáky dle vlastní přípravy imaginací, která by měla obsahovat vše, co bude součástí pracovního listu “Můj běţný pátek v roce 20xy”. Příklad: „Udělejte si pohodlí, budu vám teď chvíli něco vykládat a vy si dobře pamatujte vše, co vás bude napadat nebo co vám poběží před očima. Pokud se vám to nebude dařit, tak jen poslouchejte a odpočívejte. Vnímejte sami sebe. Jak se vám teď sedí... vybavte si, co máte na sobě, jaké máte vlasy,
32
Příjemná hudba Šátky Tuţky Pracovní list
30 min.
šperky, ozdoby, boty... představte si, jak vás asi vidí ostatní. Představte si sami sebe, jak rostete, jak se pomalu měníte. Jak asi budete vypadat za deset let. To bude rok 20xy a vám bude o deset let více. Řekněte si v duchu, kolik vám bude let. Představte si, že je jaro. Běžný květnový pátek. Ráno. Venku je docela teplo, svítí slunce a mnoho stromů už krásně kvete. Podívejte se, kde bydlíte. Ve vlastním bytě, v podnájmu, u kamaráda, u rodičů, ve vlastním domě? Uvědomte si, s kým tam bydlíte, máte partnera? Máte už děti? Nebo jste ještě sami? Ležíte ve své posteli... jakou barvu má vaše povlečení. Vstáváte, nejprve jdete do koupelny vyčistit si zuby nebo si dát snídani. Co snídáte? Poté odcházíte z domu. Kam jdete? Do práce? Do jaké? Nebo ještě stále studujete? Nebo jste se ještě stále nerozhodli pro stálé zaměstnání a máte brigádu? Kde? Nebo jdete někam úplně jinam? Co děláte? Pomalu končí vaše každodenní náplň běžného pracovního dne. Je odpoledne a vracíte se domů. Po cestě si kupujete něco k jídlu. Uvaříte si doma? Nebo nejíte doma, ale někde v restauraci nebo v jídelně? Čeká vás páteční volné odpoledne. Co budete dělat? Kam půjdete a s kým? Máte dost peněz?... Představte si každou chvilku, kterou si užíváte... nakonec už je večer a jdete spát. Přikrýváte se vašim povlečením, ale možná nespíte doma a někam jste jeli. Co vás čeká o víkendu? Těšíte se? Máte za sebou celý pracovní týden, vybavte si, co jste většinu času dělali. Zasloužíte si volný víkend podle vašich představ... Pomalu se vracíte v myšlenkách zpět do této místnosti. Uvědomte si, jak sedíte. Co slyšíte, jaké zvuky k vám doléhají...pomalu, až se vám bude chtít, otevřete oči...” - Lektor vyzve ţáky, aby si vše, co je napadalo, poznamenali do svých pracovních listů. Pokud by ţáci chtěli svoje představy poupravit, tak mohou. Pokud měl někdo potíţe s tím, ţe se mu během imaginace nic nevybavovalo, můţe se teď znovu pokusit zamyslet nad tím, jak by chtěl, aby vypadal jeho běţný pracovní den v roce 20xy. - Ţáci se sesednou do krouţku a pod vedením lektora společně sdílí svoje plány a představy. Lektor se především ptá na to, čím si ţáci myslí, ţe se budou ţivit. Kdo má chuť popsat i další aspekty ze svého dne, tak můţe.
6. Práce a její místo v mém ţivotě
Tuţky Pracovní list
10 min.
- Lektor nastíní ţákům, jaké jsou moţnosti začlenění práce v ţivotě člověka: a) člověk vykonává naplňující práci, která ho živí, je zároveň i jeho koníčkem, životní náplní a jedním z cílů jeho seberealizace b) člověk vykonává nutnou práci, která ho živí a je prostředkem k jeho seberealizaci c) člověk nevykonává žádnou práci a pobírá státní podporu pro nezaměstnané d) jiná možnost
33
- Lektor vyzve ţáky, aby se zamysleli nad svojí představou z předchozího cvičení a reálně zhodnotili, jakou roli by měla práce v jejich ţivotě z nabízených moţností. Dále se ţáků doptává, jestli existuje i nějaká další moţnost, jak by mohli být v budoucnu zabezpečeni. Pokud je práce, kterou si vysnili, pravděpodobně nereálná, je moţné se doptat, zdali by tato činnost mohla být aspoň koníčkem, na kterou by si člověk vydělával jinou prací. - Ţáci si dělají poznámky do svých pracovních listů. 7. Závěrečná reflexe - krátké společné ohlédnutí za aktivitami z dnešního setkání - otázky, které se nabízí: Co vás dnes nejvíce bavilo? Co vás překvapilo? Co si odnášíte? Atp. POZNÁMKY:
34
10 min.
4.2.2 2. setkání: JA K T O F U N G U JE V N A Š E M S T Á T Ě : Vz t a h me zi p r a cu j ící mi a n e za m ě st n a n ým i Zaměření:
jaké mám moţnosti / orientace v základním systému sociálního státu Část testu:
co umím/neumím Témata:
základní fungování společnosti pracující vs. nezaměstnaní Cíle:
ţák porozumí principu sociálního státu ţák si utvoří vlastní názor na jednotlivé pozice pracujících a nezaměstnaných občanů
ţák si vyplní druhou část testu RIASEC Výstupy:
vyplněná druhá část testu RIASEC „Schopnosti” ujasněný názor na preferovanou variantu „pracovat/nepracovat” v systému sociálního státu
35
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min.
- Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. Druhá část testu RIACES - SCHOPNOSTI - Postupuje se stejně jako při minulém setkání (popis viz první setkání), ale vyplňuje se druhá část dotazníku „Schopnosti”, tedy opět 6 sérií otázek pro příslušná písmenka R-I-A-S-E-C. - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí.
3. SOCIÁLNÍ STÁT - Motivace Lektor můţe udělat most od vyplňování testu k následující činnosti tak, ţe ubezpečí ţáky, ţe k následující aktivitě nebudou potřebovat ţádné speciální schopnosti a dovednosti, a přesto si vyzkouší, jaké to je pracovat v našem státě. - Rozdělení do tří skupin a zadání Ţáci si vylosují z klobouku papírky či jiné losy, které je rozdělí na skupiny podle barev na červené, modré a zelené. Poměr počtu ţáků v jednotlivých skupinách můţe být rozdělen cca na třetiny. Kaţdá skupina dostane k prostudování jiné zadání, které nesmí ukazovat ostatním: Zadání pro červené: V následujících 30 minutách je vaším úkolem se jakkoliv zabavit, můžete si číst noviny a časopisy, hrát hry, které dostanete k dispozici, můžete se ve vaší skupině navzájem bavit, nesmíte však opustit místnost a nesmíte nijak vyrušovat nebo kontaktovat členy druhé skupiny, kteří budou mít jiný úkol než vy. Zadání pro modré: V následujících 30 minutách bude mít každý z vás za úkol z novin, které dostanete k dispozici, poskládat co nejvíce papírových lodiček. Každý z vás bude pracovat samostatně sám za sebe, pokud budete potřebovat poradit, jak se lodička
36
Otázky z druhé části testu (viz Příloha č. 2), Korálky nebo víčka od PET lahví (cca 250 ks od kaţdé barvy), Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha č. 3) Losovátka na rozdělení do tří skupin, Staré noviny, časopisy, Společenské hry, odměny, papíry, fixy, vytištěná zadání pro jednotlivé skupiny
20 min.
10 min.
skládá, můžete se obrátit na učitele. Po třiceti minutách nahlásíte a ukážete, kolik jste jich složili. Za každých 5 kusů dostanete odměnu ve formě …(1 čokoládová tyčinky, či x bonbónů či cokoliv atraktivního). Nekontaktujte členy druhé skupiny a nenechte se jimi vyrušovat, mají jiný úkol než vy. Zadání pro zelené: Přečtěte si zadání pro skupinu červených i modrých a každý sám za sebe se rozhodněte, do které ze skupin se budete chtít na následujících 30 minut přidat. Každý z této skupiny se rozhoduje podle sebe, nezávisle na ostatních, každý může jít jinam. Rozhodněte se nejpozději do 2 minut po přečtení jednotlivých zadání, začleňte se mezi ostatní a začněte plnit zadání vámi vybrané skupiny. Neprozrazujte ostatním, prosím, jaký úkol má druhá skupina. Všichni se to dozví, až bude správný čas.
30 min.
Pozn.: U zadání pro skupinu zelených jsou také přiloţena zadání pro červené a modré. Kaţdá skupina má čas na prostudování zadání, seznámení se s dostupným materiálem a na poloţení doplňujících otázek učiteli, ten odpovídá kaţdé skupině zvlášť. Poté odstartuje společných 30 minut času.
10 min.
- Vlastní aktivita, 30 min. Učitel vyhlásí začátek hry, stopuje 30 minut a kontroluje průběh, během aktivity můţe podle vlastního uváţení zasáhnout tak, aby nenarušil základní pravidla a zároveň udrţel pořádek ve třídě a bezproblémový průběh aktivity. - Vyplacení odměny a odvedení daní, 10 min. Po 30 minutách hru učitel ukončuje, svolává všechny do kruhu, ptá se nejprve červených, jak se bavili, co zaţívali, poté i modrých, co zaţívali a kolik kdo udělal lodiček. Zapisuje před všemi ostatními jména a počty poskládaných lodiček na tabuli, potom k jednotlivcům dopisuje velikost odměny (např. 15 lodiček = 15 bonbónů nebo 3 čokoládové tyčinky, podle zvoleného „platidla“ a průměrné doby na poskládání jedné lodičky je třeba nastavit „kurz“.) Pozn. Zelení se v tuto chvíli identifikují se skupinou, kterou si vybrali. Ještě neţ učitel „vyplatí“ odměny, představí základní princip fungování státu a povinnost pracujících odvádět daně, ze kterých se pak také mj. vyplácí podpora pro nezaměstnané. Stačí stručně např.: „Víte, že každý, kdo v tomto státě pracuje, musí třetinu svého výdělku odevzdat do státní kasy?“ Pro reálnější představu pak kaţdému z modrých odpočítává z výdělku třetinu odměny, kterou rozdává ţákům ze skupiny červených.
37
4. Reflexe Sociálního státu - Chvilka na vyvětrání emocí jednotlivců: lektor se po přerozdělení odměn ţáků zeptá, jaké v nich teď převládají pocity (naštvanost, spokojenost, překvapení, nespravedlnost…), a proč: “Popište pocity, které se ve vás nyní odehrávají, jaké myšlenky vás teď napadají?” Učitel pošle po kruhu „mluvící předmět“ (to můţe být cokoliv, např. fixa nebo tenisák), který umoţňuje mluvit pouze tomu, kdo jej drţí v ruce. Poté co domluví, posílá předmět i slovo dál. Vyjádří se tak kaţdý z ţáků. Učitel zapisuje stěţejní dojmy na tabuli do modrého a červeného sloupečku podle toho, z jaké skupiny právě ţák mluví. (cca 5 min.) - Chvilka pro zelené: Poté upozorní ţáky, ţe na začátku aktivity byla třída rozdělena na tři skupiny: na červené a modré, kteří měli zadání od začátku jasně dané, a zadání přečte. Pak tu ale byli ještě i zelení, kteří si mohli sami vybrat, do které skupinky se přidají. Učitel dá postupně slovo všem zeleným a poprosí je, aby ostatním sdělili, proč se rozhodli pro skupinku, ve které pak byli. Důvody opět zapisuje učitel na tabuli k jednotlivým barvám zvolených skupin. (cca 5 min.) - Argumentace ve skupinách: Dále učitel rozdělí třídu do tří původních skupin na červené, modré a zelené. Učitel stručně a jednoduše seznámí ţáky se základními kritérii dobrého argumentu:
obsahuje věcné informace a fakta není zaloţen pouze na pocitech a vlastním názoru je doloţen dokumenty nebo příklady
Kaţdá skupina dostane 10 minut k vypracování odpovědi na následující otázku, pro kterou mají do bodů sepsat co největší mnoţství argumentů na flipový papír: Otázka pro červené: Kteří lidé by měli v tomto státě pracovat a proč? Co si může myslet skupina pracujících o skupině nezaměstnaných a proč? Otázka pro modré: Kteří lidé by neměli v tomto státě pracovat a proč? Co si může myslet skupina nezaměstnaných o skupině pracujících a proč? Otázka pro zelené: Kteří lidé by měli mít v tomto státě možnost si vybrat, jestli budou nebo nebudou pracovat a proč? A co si může myslet skupina nezaměstnaných o skupině pracujících a skupina pracujících o skupině nezaměstnaných a proč? (10 minut)
38
Mluvící předmět papíry tuţky
30 min.
Po uplynutí časového limitu si jednotlivé skupinky představují výsledky své práce, zástupce kaţdé skupinky vyvěsí čitelně sepsané body na flipovém papíru a krátce okomentuje. Součástí tohoto bodu můţe být i hodnocení argumentace – hodnotit se mohou skupiny vzájemně podle předem stanovených kritérií dobrého argumentu. Ţáci se tak sami učí rozpoznávat dobrý argument. Tabulka pro hodnocení je uvedena na konci popisu lekce. (cca dalších 10 - 20 minut). - Individuální shrnutí: Na závěr učitel poloţí kaţdému z ţáků poslední tři otázky a naposledy pošle po kruhu „mluvící předmět“ tak, aby měl kaţdý moţnost shrnout svůj postoj na základě zkušeností z této hodiny. (cca dalších 10 minut) „Myslíte si, že je tento systém fungování státu, který je u nás nastaven, správný? Ano/Ne a Proč?” „Do které skupiny byste chtěli patřit ve vašem životě vy a na základě jakých argumentů jste se pro danou skupinu rozhodli?” „Napadá vás v souvislosti s tím, čemu jsme se dnes věnovali, nějaká otázka? Jaká?“ - Ţáci si mohou udělat poznámky do svých pracovních listů. Metodická poznámka: - Délka teoretického vstupu učitele před nebo po vyplacení odměn, ve kterém seznamuje ţáky se základním principem sociálního státu, můţe být variabilní. Podle vyspělosti a míry pozornosti ţáků můţeme zvolit různou míru informací a zaměřit se v reflexi s ţáky na další oblasti, které se přerozdělování peněz dotýkají. Kdo peníze přerozděluje? Kdo určuje komu a kolik se bude vyplácet? Na co dalšího by se měly společné peníze vyuţívat? Děje se to? Existují i jiné modely? Atd. 5. Reflexe setkání
10 min.
- bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
39
4.2.3 3. setkání: CO B Y S E D A L O D Ě L A T V MÉ M O K O L Í: P ř e h le d k o n k r é t n ích mo žn o st í st u d ia a u p la t n ě n í n a t r h u p r á ce v o k o lí b yd l i št ě Zaměření:
jaké mám moţnosti / orientace v moţnostech studia a pracovních místech v nejbliţším okolí Část testu:
jaké povolání by mě zajímalo/nezajímalo Témata:
vyhledávání pracovních moţností v nejbliţším okolí Cíle:
ţák si vyplní třetí část testu RIASEC ţák si projde vybranou část obce a zmapuje v ní moţné pracovní příleţitosti ţák osloví v rámci ankety co největší počet občanů, aby zjistil, čím se ţiví ţák zhodnotí, která z moţností pracovního uplatnění by ho zajímala Výstupy:
vyplněná třetí část testu RIASEC „Povolání” zmapovaní nejbliţšího okolí a pracovních příleţitostí v něm rozhodnutí, zdali ţáka některá moţnost skutečně zajímá
40
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min.
- Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. Třetí část testu RIACES - POVOLÁNÍ - Postupuje se stejně jako při minulém setkání (popis viz první setkání), ale vyplňuje se třetí část dotazníku “Povolání”, tedy opět 6 sérií otázek pro příslušná písmenka R-I-A-S-E-C. - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí.
Otázky z třetí části testu (viz Příloha č. 2), Korálky nebo víčka od PET lahví (cca 250 ks od kaţdé barvy), Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha č. 3)
20 min.
3. Příprava na průzkum v terénu - Ţáci se rozdělí do dvojic tak, aby vţdy aspoň jeden z nich měl u sebe hodinky. - Kaţdá dvojice si vylosuje jednu delší ulici či část obce, ve které se právě nachází a dostane následující zadání: “Prvním vaším úkolem bude projít místy, která možná už dobře znáte s novým pohledem. Na papír, který budete mít s sebou, si namalujte plánek místa, které budete zkoumat. Do tohoto plánku pak vyznačte všechny reálné možnosti, které se nějakým způsobem týkají jakéhokoliv možného budoucího povolání či profesního uplatnění. Zaznamenejte si a barevně odlište vše, co uvidíte, i vše, co vás jen napadne na základě inspirace v daném místě:
Papíry tuţky barevné fixy Archy pro anketu (viz Příloha č. 4)
10 min.
červeně: všechny profese, které se na tomto místě
vyskytují (např. prodavač, řidič autobusu, policista…)
oranžově: profese, které by se mohly na tomto místě uplatnit (např. uvidíte špínu na ulici: metař, uvidíte kapající kohoutek: instalatér…)
zeleně: všechny úřady, agentury a místa, která
nějakým způsobem mohou souviset s výběrem budoucí profese (např. pracovní úřad, obecní úřad, agentura na zprostředkování brigád, veřejná vývěska s inzeráty, veřejný internet…)
41
modře: všechna místa, která nějakým způsobem
mohou souviset s přípravou na budoucí profesi (např. školy, školící centra, knihovny, místa, kam by se dalo jít na brigádu…)
Druhým vaším úkolem pak bude oslovit v těchto místech co největší počet lidí a požádat je, aby vám sdělili, čím se živí. Jejich odpovědi si zaznamenejte do vašich archů, a pokud budou lidé ochotni, mohou se vám do archu podepsat. Není to však nutné.” - Následuje krátký nácvik oslovování kolemjdoucích pod vedením lektora. Lektor motivuje ţáky, ţe pokud se jim podaří spoluobčany slušně a srozumitelně oslovit, zvýší se jim počet těch, kteří jim budou ochotni odpovědět. Kaţdá dvojice se pokouší písemně formulovat pracovní verzi toho, jak by mělo znít jejich oslovení a vysvětlení, proč a v rámci jakého programu se na danou otázku ptají. Metodická poznámka: - Výběr lokalit, do kterých se ţáci rozejdou, by měl poskytovat mnoţství podnětů k probíranému tématu. Lektor by měl vybírat taková místa a ulice, na kterých se nachází kanceláře, úřady, agentury, obchody, školy apod. 4. PRŮZKUM TERÉNU A ANKETA - Ţáci se rozejdou do terénu mapovat přiřazené území podle pokynů a oslovovat kolemjdoucí spoluobčany s anketní otázkou
Papíry tuţky Archy pro anketu (viz Příloha č. 4)
50 min.
Metodická poznámka: - Ţákům je potřeba zadat kratší čas, neţ který máme reálně v programu na tuto aktivitu vyčleněn. Zabráníme tak zdrţení způsobené tím, ţe se budou dvojice postupně scházet v rozmezí cca 10 minut podle vzdálenosti a náročnosti zadaných lokalit. 5. Sdílení výsledků průzkumu terénu - Lektor má na velkém balicím papíře připravenu slepou mapku s lokalitami, ve kterých se ţáci pohybovali. Kaţdá dvojice má k dispozici barevné lepící papírky v barvách, které měli ţáci v zadání úkolu. Postupně přepisují výsledky průzkumu na papírky a lepí je na patřičné místo na plánku. Touto formou si sdělují, co objevili. Můţe se postupovat po dvojicích, nebo po barvách (nejprve jednotlivé profese, pak úřady atd.).
42
Velký papír s načrtnutým plánkem města fixy malé lepící papírky POST-IT
- Na samostatný seznam pak lektor sepíše povolání a profese, které ţáci sesbírali v rámci ankety.
tuţky
- Lektor poloţí ţákům závěrečnou otázku tohoto setkání
pracovní list
30 min.
„Zaujala vás některá z objevených profesí nebo profesí uvedených v dotazníku, který jsme společně vyplňovali natolik, že o ní uvažujete?” 6. Reflexe
10 min.
- bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
43
4.2.4 4. setkání: P Ř ÍP R A VY N A VL A S T N Í VO L B U : P ř e h le d k o n k r é t n í ch mo žn o st í v zh l e d e m k v la st n í v o lb ě Zaměření:
na co mám / schopnosti vyplývající ze zájmů a ţivotní zkušenosti Část testu:
odhad vlastních schopností a předpokladů a vyhodnocení Témata:
výběr povolání jaké uţ mám v této oblasti zkušenosti Cíle:
ţák si vyplní poslední část testu RIASEC a je seznámen s vyhodnocením na základě výsledků testu a výstupů z předchozích setkání si vybere profesi nebo aspoň směr, který by ho do budoucna zajímal
ţák si zmapuje, co uţ pro daný výběr můţe vyuţít ze svých dosavadních ţivotních zkušeností
ţák si pod vedením lektora vytvoří svůj pracovní ţivotopis Výstupy:
vyplněný test RIASEC s vyhodnocením ujasněný směr výběru povolání časová osa do minulosti ţivotopis
44
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min.
- Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. Dokončení testu RIACES – VLASTNÍ ODHAD A VÝSLEDKY - Lektor vyzve ţáky, aby si vzpomněli na všechny moţnosti povolání a vlastního zapojení do pracovního procesu, které zvaţovali v předchozích setkáních: představa obyčejného pátku z roku 20xy způsob vlastního zapojení v systému sociálního státu povolání nebo profese, která je oslovila při průzkumu okolí „Jsou vaše představy nebo zájmy pokaždé jiné?“ „Nebo má už vaše představa konkrétní podobu?” „K ověření vaší volby nebo ujasnění představ nám pomůže dokončit si test...”
Zadání čtvrté části testu (viz Příloha č. 2)
30 min.
Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha č. 3) Vyhodnocení (samostatný soubor)
- Lektor poloţí na zem lano jako osu, na které (například pomocí papírů s čísly) označí číselnou řadu 1-7 (jednička je na začátku lana, sedmička na jeho konci). Poté sdělí ţákům, ţe vţdy zmíní nějakou oblast vlastností a předpokladů a kaţdý sám za sebe si stoupne k tomu číslu, které bude vyjadřovat míru jeho schopností v dané oblasti ve srovnání s dalšími osobami jejich věku (viz test). Ţáci mají vţdy chvilku na rozmyšlenou a pak si stoupnou na místo, které si vybrali. Svoji polohu mohou korigovat i ve vztahu k ostatním, ţáci mohou svoje rozestavění vzájemně komentovat. - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který měl u sebe při předchozích setkáních. - Lektor ţákům rozdá jejich záznamy se všemi čísly i z minulých setkání. Ţáci si sečtou skóre a s vysvětlením lektora si určí svoje typy a preferované profesní oblasti. Lektor si zaznamenává výsledky. - Lektor představuje rámcové výsledky testu (významy jednotlivých písmen a základní preference jednotlivých typů podle přiloţeného souboru), ţáci komentují výsledky a porovnávají je s vlastními představami. - Lektor porovnává původní představy ţáků s novými poznatky: „Jak byste nyní poupravili vaše představy o běžném pátku z roku 20xy tak, aby byla tato představa co nejreálnější a odpovídala vašemu stávajícímu nasměrování?”
45
3. ČASOVÁ OSA DO MINULOSTI - Kaţdý z účastníků dostane úzký pruh papíru, dlouhého aspoň 2 metry, na který si namaluje úsečku ohraničenou dvěma body - na začátku a na konci papíru, které označují na jedné straně den narození a na straně druhé současnou chvíli; úkolem kaţdého pak bude barevně vyznačit a popsat či namalovat na tuto osu významné události svého ţivota (kdy, kde a co dělal, studoval, něco významného zaţil, byl nemocný, věnoval se svým koníčkům, něco vytvořil, někoho potkal, někde byl, atd.).
Tuţky, pastelky Balicí papír
30 min.
Přehrávač CD s příjemnou hudbou
- Barevně vyznačují především takové události a situace, které se nějak vztahují k preferované volbě povolání (co uţ jsem v tomto směru udělal, čeho dosáhl, co zkusil, s čím se seznámil…). - Všichni mají moţnost prohlédnout si výtvory ostatních, ptát se a srovnávat. 4. ŢIVOTOPIS - Kaţdý se vrací ke své časové ose ţivota a lektor v krátkosti teoreticky představuje, co všechno je nezbytnou součástí ţivotopisu; poté si všichni zkouší sepsat svůj ţivotopis, vychází z podkladů, které jsou na jejich ose, zvaţují, co by se hodilo pouţít a co ne, co je třeba ještě doplnit atp. - Čtou se ukázky ţivotopisů.
Bílé papíry
30 min.
Tuţky Předtištěné formuláře na ţivotopisy
Metodické poznámky: - Lektor prochází při tvorbě časových os mezi studenty a podněcuje jejich fantazii příklady, snaţí se, aby měl kaţdý na své ose dostatečné mnoţství materiálu, které pak bude moci vyuţít při psaní svého ţivotopisu. - Lektor můţe studentům poskytnout předtištěný formulář, ve kterém bude předepsáno, co vše je nutné v ţivotopisu uvést (jméno, datum a rok narození, ukončené studium…). - Lektor se můţe zeptat, jestli někdo ví, co znamená zkratka C. V., popřípadě vysvětlit, co latinsky znamená. - Lektor vybere a do příštího setkání uschová všechny časové osy i sepsané ţivotopisy. 5. Reflexe - bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
46
10 min.
4.2.5 5. setkání: P R VN Í K R O K Y: Z p r a co v á n í d í l čí ch k r o k ů , n u t n ých p r o ú sp ě šn o st p ř i h l e d á n í p r á ce Zaměření:
na co mám / schopnosti potřebné pro kaţdodenní realitu Témata:
zhodnocení reálných moţností studia v okolí bydliště a uplatnění na trhu práce vzhledem k vlastní volbě
vytváření reálného plánu a přípravy Cíle:
ţák zhodnotí reálné moţnosti studia v okolí bydliště a uplatnění na trhu práce vzhledem k vlastní volbě
vytvoří si reálný plán a přípravu dílčích kroků k jeho naplnění vyzkouší si nanečisto některé z kroků nutných pro získání zaměstnání Výstupy:
časová osa do budoucnosti seznam konkrétních nejbliţších kroků vyplněné archy s modelovými situacemi z kaţdodenního ţivota
47
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min. - Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. ČASOVÁ OSA DO BUDOUCNOSTI - Kaţdý ţák si najde místo, kde bude mít dostatečné mnoţství prostoru kolem sebe, dostává zpět svoji časovou osu ţivota, kterou vytvářel na minulém setkání. Dále dostává další čistý pruh papíru, který napojí na místo, kde ten předchozí končil a domaluje osu dál do bodu, který bude symbolizovat vysněný den v roce 20xy (který byl na minulém setkání částečně podroben rozumové analýze a v některých případech pravděpodobně poupraven k realističtější verzi).
Časové osy z minulého setkání
- Ţák má za úkol dopsat na časovou osu body, které by bylo nutné naplnit, udělat či jich dosáhnout, aby se představa z roku 20xy mohla stát realitou. Vychází přitom z reálných moţností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště vzhledem k vlastní volbě.
CD s příjemnou hudbou
20 min.
Tuţky, pastelky Balicí papír Přehrávač
- Ţáci si společně v krátkosti představují svoje plány. 3. S ČÍM JE POTŘEBA ZAČÍT - seznam klíčových úkonů - Lektor můţe plány komentovat. Nabízet realistické moţnosti. Snaţí se nabídnout ţákům naději, ţe lze v ţivotě dosáhnout svých snů, ty však musí být jasné, musí jim člověk věřit a opravdu si za nimi stát. Cesta k nim však můţe být dlouhá, vyţaduje trpělivost a postupné kroky, které se mohou zpočátku zdát zbytečné. Základním předpokladem ke svobodnému naplnění svých plánů je z velké míry samostatnost a schopnost se o sebe postarat i v jednoduchých kaţdodenních úkonech jako např.: dokázat si vyhledat informace na internetu umět spolupracovat s úřadem práce umět komunikovat s agenturami zajištujícími brigády podat si přihlášku na další studium umět vyplňovat formuláře (např. zajistit si OP, popřípadě si umět vyřídit jeho ztrátu, neboť tento doklad je nezbytný pro veškerou komunikaci s úřady) dokázat se prezentovat na schůzkách s potencionálními zaměstnavateli a úspěšně
48
10 min.
absolvovat pohovory upravovat si aktuálně svůj ţivotopis
- Lektor společně s ţáky doplňuje seznam, pokud někoho ještě něco napadá. Ţáci si jednotlivé aktuální body mohou doplňovat na svoji časovou osu. 4. ORIENTAČNÍ BĚH PO ÚŘADECH - Ţáci se rozdělí do dvojic a do kaţdé dvojice dostanou seznam modelových situací, které budou muset v následujícím vymezeném čase řešit. Hra je koncipována jako soutěţ. Která dvojice zvládne nejvíc úkolů, vyhrává.
Seznam úkolů (viz Příloha č. 5) Formuláře Plánek
- Lektor představí ţákům připravený plánek budovy či okolí s vyznačenými místy, kde se nachází jednotlivé herní úřady, agentury, firmy a školy. Tato místa jsou v prostoru reálně označena cedulkou s nápisem (pracovní úřad, pošta, učiliště… podle reálných míst ze třetího setkání a zadání z přílohy č. 5, individuální příprava nutná). Na plánku jsou u jednotlivých míst také označeny herní otevírací doby (např. úřad práce je otevřen pouze v pondělí a ve středu, agentura v úterý, škola vydává přihlášky zájemcům od středy do pátku, na VZP je tento týden otevřeno pouze v pondělí… atd.) U plánku je stůl, který je plný reálných formulářů z příslušných úřadů, škol či agentur, prázdných papírů a obálek (zadání modelových situací z přílohy lze obměňovat podle vlastních potřeb). - Kaţdá dvojice má čas 10 minut na přípravu, aby se rozhodla, kdy a jaké úkoly bude chtít v následujících 50 minutách splnit. - Zadání (je dobré mít základní pravidla také sepsána viditelně na papíře):
Papíry Tuţky Obálky Cedulky na označení stanoviště (ÚP, magistrát, Sociálka, škola XY, firma XY, pošta…)
60 minut 10 min. zadání + 50 min Hra (kaţdých deset minut je jeden pracovní den od pondělí do pátku)
Cena pro vítěze Gong nebo něco jiného na odměřování 10 minutových intervalů
“Vaším úkolem je pokusit se během následujících 50 minut stihnout modelově vyřešit co nejvíce situací, které se vám mohou v životě skutečně přihodit. Přečtěte si vždy popis situace a úkolu a rozhodněte se, na které stanoviště byste šli daný problém řešit. Zamyslete se, jaký formulář by bylo třeba pro danou situaci vyplnit a co ještě jiného byste si asi měli vzít s sebou. Vždy než vyrazíte na dané stanoviště, tak - vyplníte patřičný formulář, který si zde vyberete - napíšete na papír, co ještě byste si s sebou vzali - vše dáte do obálky, kterou nezalepujte - obálku nadepište jménem úkolu, který řešíte (viz Seznam úkolů) - obálku také podepište, abychom pak při hodnocení věděli, čí je a kdo tento úkol plnil Takto připravené řešení situace zaneste v patřičný čas na stanoviště podle vašeho výběru. Důležité je, abyste se pokusili vybrat to správné místo, na kterém by bylo možné daný problém v reálném životě skutečně řešit.”
49
Shrnutí zadání a pravidel: cílem je vyřešit během 50 min. co nejvíce situací u kaţdé situace se rozhodněte, kde ji budete z nabízených stanovišť řešit u kaţdé situace vyberte, který z nabízených formulářů je třeba na dané stanoviště vyplnit a přinést zamyslete se nad tím, co dalšího je potřeba k formuláři s sebou přinést a napište to na prázdný papír (např. OP, peníze, ţivotopis, fotografie…) a společně s vyplněným formulářem vloţte tento sepsaný seznam do jedné obálky obálku nadepište názvem úkolu a podepište vašimi jmény, odneste ji na patřičné stanoviště v patřičnou dobu a nechte ji tam leţet čas je rozdělen po 10 minutách na 5 pracovních dní (Po-Pá) Na jednotlivá stanoviště můţete chodit pouze v těch dnech, kdy je tam otevřeno (tzn. V pondělí – v prvních deseti minutách, nebo ve středu – tedy mezi třicátou a čtyřicátou minutou, atp.) na kaţdých 10 minut lektor upozorní zvukovým signálem po uplynutí 50 minut se všichni sejdeme zde - Během hry lektor obchází stanoviště a kontroluje, zdali tam ţáci odevzdávají obálky ve správný čas. Pokud přistihne nějakou dvojici, která je na stanovišti v čase, kdy je uzavřeno – připravenou obálku dvojici zabavuje. Na tento způsob penalizace lze také upozornit v rámci zadávání pravidel. (- Pokud je k dispozici více lektorů, mohou hrát na jednotlivých stanovištích úředníky na přepáţkách či zástupce firem, kteří vedou pohovory se zájemci o práci, atp.) - Po uplynutí časového limitu hra končí a ţáci se scházejí na smluveném místě. Lektor určí vybrané dvojice a přidělí jim vţdy jedno ze stanovišť, na které ještě naposledy zajdou. Kaţdá z dvojic pak přinese z přiděleného stanoviště cedulku, která místo označovala a také všechny obálky, které se tam během hry nashromáţdily. - Následuje společná kontrola. Lektor vţdy vezme hromádku obálek z jednoho stanoviště a společně s ţáky ji kontroluje podle vyplněného seznamu úkolů i se správnými odpověďmi. Porovnává se: zdali byl úkol řešen na správném místě - 1 bod zdali tam byl přinesen ve správný čas (pouze fair-
50
play) - 1 bod
zdali obálka obsahuje správný formulář - 1 bod zdali seznam obsahuje další potřebné náleţitosti – 1 správná poloţka/1 bod
- Body jsou připočítávány jednotlivým dvojicím, kterým obálka podle podpisu patřila. - V rámci této kontroly lektor seznamuje ţáky s informacemi, o kterých neví, nebo na které se doptávají. - Je vyhlášen vítěz/vítězové. 5. Reflexe
10 min.
- bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
51
4.2.6 6. setkání: O H L É D N U T Í Z A P R O G R A ME M: Z h o d n o ce n í sv é so u ča sn é si t u a ce a p o d n ě t y p r o d a l ší se b e r o zv o j Zaměření - motivace, orientace, schopnosti:
ohlédnutí a zhodnocení programu vyhodnocení „Pracovních ochutnávek” sebehodnocení zpětná vazba Cíle:
ţák informuje ostatní o svých zkušenostech z „Pracovních ochutnávek” ţák zhodnotí přínosy programu pro jeho vlastní seberozvoj a rozhodování při volbě povolání
ţák si uvědomí a popíše, v jaké oblasti by ještě potřeboval pomoci ţák získá zpětnou vazbu od lektora i od svých spoluţáků Výstupy:
konkrétní podněty pro další seberozvoj a kroky při volbě povolání
52
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
- Poslední setkání nebude začínat ohlédnutím za tím předchozím, ale diskuzní hrou:
Kartičky s nápisem ANO
30 min.
- Ţáci sedí v kruhu, kaţdý má před sebou dvě kartičky červenou s nápisem „ANO“ a modrou s nápisem „NE“.
Kartičky s nápisem NE
- Lektor vţdy poloţí otázku a kaţdý má čas cca 5 sec. na rozmyšlenou, po zvukovém znamení všichni zaráz zvednou kartičku se svou odpovědí; nelze zvednout obě kartičky najednou nebo nezvednout ani jednu.
Seznam otázek (viz Příloha č. 6)
- Poté co si všichni prohlédnou odpovědi ostatních, mají moţnost poloţit max. 3 doplňující otázky za celou skupinu; tzn., ţe se pouze tři ţáci mohou zeptat někoho dalšího na to, proč odpověděl právě tak, jak odpověděl; zároveň však je moţné na jednoho člověka směřovat max. jednu otázku.
Zvoneček
1. MULTISOCIO
Hodinky
- Nejde o rozpoutání diskuze, ale o stručné vysvětlení svého stanoviska k dané otázce; po max. třech doplňujících odpovědích pokládá lektor další společnou otázku (seznam příkladů otázek viz příloha č. 6) 2. Hlášení z „Pracovních ochutnávek” Tuţky - Kaţdý z ţáků je vyzván, aby ostatním sdělil, kde se byl podívat a postupně také odpověděl na tyto otázky:
20 min.
Papíry
Co Tě nejvíce překvapilo? Co bys na základě této zkušenosti doporučil ostatním? Co už bys nechtěl znovu zažít? V čem spatřuješ největší přínos? - Je moţné nechat ţáky si udělat písemnou přípravu. 3. Sebehodnocení Lana - Lektor udělá na zemi tři velké překrývající se kruhy z lan podle modelu “MOTIVACE-ORIENTACE-SCHOPNOSTI”. Postupně si kaţdý z ţáků stoupne do toho kruhu, se kterým má v dané situaci největší potíţe a se kterým by ještě potřeboval pomoci. Svoji pozici okomentuje a vysvětlí, proč si stoupnul právě tam, kde je: Motivace: Neví ještě, co by ho/ji bavilo? Orientace: Ví, co by chtěl/a, ale ještě neví jak toho dosáhnout? Schopnosti: Ví, co by ho/ji bavilo i jak by se toho dalo dosáhnout, ale obává se, že to nezvládne?
10 min.
4. Zpětná vazba - Ţáci se sesednou v kruhu. Můţe se přihlásit ten, kdo by stál o radu či podporu od ostatních. Ten, kdo se přihlásí, nic neříká a jen poslouchá ostatní. Ostatní mají za úkol vyjádřit
20 min.
53
se směrem k přihlášenému v těchto bodech: Na jakou profesní oblast bych se podle vás nejvíce hodil? V čem jsem dobrý, co mi jde, a co z toho bych měl podle vás nejvíce využít pro nastartování své pracovní kariéry? V čem bych se měl zlepšit a na čem bych měl podle vás ještě zapracovat, abych mohl úspěšně nastartovat svoji pracovní kariéru? - Mluví jen ten, kdo chce a kdo má co říci. Lektor zpětnou vazbu koriguje a také se zapojuje. Hlídá, aby se ţáci drţeli předepsaných otázek a neodbíhali od nich. Na kaţdého přihlášeného můţe být omezený čas (podle celkového času a počtu zájemců). 5. Ohlédnutí za programem Tuţky - Ţáci mají za úkol si společně vzpomenout na co nejvíce úkolů, cvičení a her, které během celého programu zaţili. Kaţdý jednotlivý bod programu napíšou na jeden arch papíru. Poté seřadí papíry podle pořadí tak, jak byly aktivity po sobě zařazeny v čase od začátku projektu do konce.
20 min.
Papíry Barevné samolepky
- Lektor podle svých záznamů reálného scénáře jednotlivých setkávání doplní chybějící body programu. - Kaţdý ţák si vezme šest samolepek – od kaţdé barvy dvě. Kaţdou nálepku nalepí na jeden z papírů podle následujících významů barev: červená: program, který mě nejvíc bavil modrá: program, při kterém jsem se dozvěděl/a nejvíce nového zelená: program, který byl pro mě nejvíce přínosný - Ţáci lepí svoje samolepky postupně a svůj výběr komentují. 6. Obavy, očekávání - Lektor skupině znovu ukáţe papír z prvního setkání, na kterém budou zaznamenány výroky jednotlivých účastníků. Kaţdý postupně předstoupí před ostatní, přečte a připomene tak sobě i ostatním, co tehdy napsal a okomentuje, zdali se jeho očekávání naplnila či se potvrdily jeho obavy. 7. Rozloučení (Podle situace a vlastní invence lektora) POZNÁMKY:
54
Sepsané Obavy a očekávání z prvního setkání
10 min.
10 min.
Příloha č. 1 – Pracovní list 3x3 POVOLÁNÍ Jméno tazatele:
Jaké by bylo povolání tvých snů? Jméno dotazovaného
Povolání
Podpis dotazovaného
1.)
2.)
3.)
Jaké zajímavé povolání dělá někdo, koho osobně znáš? Jméno dotazovaného
Povolání
Podpis dotazovaného
1.)
2.)
3.)
Jaké povolání bys opravdu nikdy dělat nechtěl/a? Jméno dotazovaného
Povolání
Podpis dotazovaného
1.)
2.)
3.)
55
Příloha č. 2 – Série otázek pro jednotlivá setkání
TEST RIASEC Tento dotazník vám poskytne cenné informace a pomoc při volbě povolání či plánování budoucí kariéry. Pokud jste se jiţ rozhodli pro nějaké povolání, pak si můţete ověřit, zda je tato volba správná, případně si můţete rozšířit přehled o dalších moţnostech, které se vám nabízejí. Pokud si při volbě povolání nejste jistí, umoţní vám vyhledat skupinu povolání, ve které se pak můţete důkladněji zorientovat. Dotazník byl vytvořen tak, aby jej bylo moţné vyplňovat, vyhodnocovat a interpretovat samostatně bez pomoci odborníka. Profesionální poradci mohou provést dodatečné vyhodnocení. Předpokladem pro samostatnou práci s dotazníkem je samostatnost a dobrá znalost češtiny. Dotazník je vhodný pro mládeţ od 15 let a pro dospělé. Pro provedení dotazníku budete potřebovat tento dotazník a rejstřík profesí. Rejstřík profesí je podloţen průzkumy profesních skupin a odborným posouzením. Je součástí samostatného souboru společně s návodem pro vyhodnocení dotazníku. Práce s dotazníkem je uţitečná a zábavná. Pokud si projdete postupně všechny instrukce, můţete příjemným způsobem přijít na mnoho zajímavých věcí. Nespěchejte – pokud dotazníku věnujete dostatek času, zjistíte toho více.
Stojíte před volbou povolání?
Přemýšlíte, jaké byste měli absolvovat vzdělání nebo studium? Dotazník vám dává moţnost zjistit něco o sobě a o souvislostech mezi osobními zájmy a schopnostmi na jedné straně a profesními perspektivami a šancemi na straně druhé. Je to vědecky podloţená dotazníková metoda, která vám nabídne cenné informace a pomoc při rozhodování, jaké povolání nebo profesní dráhu zvolit. Jako výstup po zpracování dotazníku získáte mimo jiné seznam povolání, která se hodí k vašim zájmům a schopnostem.
56
ČINNOSTI Následující seznam obsahuje činnosti, které lidé dělají v povolání či ve volném čase. Označte (kříţkem) činnosti, které byste dělali rádi. Nehraje přitom roli, jak dobře by byla tato činnost provedená, ale kolik potěšení by vám přinesla. Označte (kříţkem) také ty činnosti, které byste dělali neradi, a které vás příliš nezajímají. V kaţdém řádku však označte pouze jednu z moţností! Série otázek pro R
ANO
NE
ANO
NE
Instalace elektrických zařízení (připojování, zabudování) Spolupracovat s dobrým mechanikem/mechaničkou nebo technikem/techničkou Vyrobit knihovnu ze dřeva Absolvovat praxi v nějaké dílně Spolupracovat na rekonstrukci bytu Navštěvovat kurz pro automechaniky Opravit jízdní kolo Připravit zesilovací soupravu pro nějaký koncert Obsluhovat stroje nebo nářadí s motorem Pracovat na zahradě nebo v zemědělství Zpracovávat kov nebo vyrábět něco z kovu Celkový počet
Série otázek pro I Číst vědecké knihy nebo časopisy Pracovat ve výzkumném ústavu nebo v laboratoři Navštěvovat kurz biologie Provádět experimenty s chemikáliemi Zabývat se nějakou vědeckou teorií Navštěvovat kurz fyziky nebo chemie Naučit se nový programovací jazyk Analyzovat zdroje a dokumenty o nějaké historické epoše Pracovat na projektu v oblasti humanitních nebo přírodních věd Geologicky zkoumat vrstvy hornin Pracovat dlouhodobě na řešení nějakého problému Celkový počet
57
Série otázek pro A
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
Kreslit, skicovat nebo malovat Navrhovat nábytek, oděvy nebo plakáty Hrát na hudební nástroj Fotit portréty nebo jiné motivy Napsat povídku, román nebo divadelní hru Aranţovat nebo sloţit hudbu jakéhokoliv druhu Spolupracovat s nějakým nadějným umělcem/umělkyní Vystupovat před ostatními (tančit, zpívat, hrát divadlo apod.) Graficky zpracovat prospekt nebo propagační leták Restaurovat staré umělecké předměty nebo staroţitný nábytek Pracovat jako maskér/maskérka v divadle Celkový počet
Série otázek pro S Setkávat se se zkušenými vychovateli/vychovatelkami nebo terapeuty/terapeutkami Navštěvovat kurz na téma „práce ve skupině” Navštěvovat někoho v nemocnici nebo domově důchodců Pracovat jako dobrovolník u nějaké dobročinné organizace Vést rozhovor na téma kriminalita mládeţe Číst psychologické články a knihy Mluvit o vztahových problémech Pomáhat dětem s domácími úkoly Vést aktivity pro duševně nemocné lidi Pracovat v poradně pro drogově závislé Poskytovat druhým lékařskou péči Celkový počet
Série otázek pro E Seznámit se se strategiemi vedoucími ke společenskému úspěchu Vést a organizovat práci druhých lidí Účastnit se konference Navštívit krátký kurz o technikách správy a vedení lidí Převzít zodpovědnost za pracovní skupinu Vést vlastní obchod Diskutovat s osobnostmi z hospodářství, ekonomiky a politiky
58
Pracovat jako poradce pro podnikovou sféru Plánovat financování nějaké akce Nakupovat a prodávat akcie na burze Pracovat v reklamním oddělení nějakého podniku Celkový počet
Série otázek pro C
ANO
NE
Vést účetnictví v malém podniku Zadávat data do počítače Obsluhovat kopírku nebo jiné kancelářské stroje Navrhovat systémy vedení dokladů a knih Provádět v nějaké firmě výpočet a výplatu mezd Ověřovat správnost tiskovin nebo účtů Vytvořit seznam výrobků nebo nákupu Vést seznamy a databáze Registrovat a spravovat osobní údaje Provádět písařské práce na počítači Vyplňovat formuláře (např. daňové přiznání) Celkový počet
SCHOPNOSTI Zakříţkujte ANO u činností, které dobře a kompetentně zvládáte, kříţkem označte NE u činností, které jste ještě nedělali, nebo které dobře neumíte. V kaţdém řádku označte pouze jednu z moţností! Série otázek pro R
ANO
NE
Dokáţu pracovat s pilou, svěrákem nebo bruskou U auta umím vyměnit olej nebo pneumatiku Umím dobře zacházet s šicím strojem nebo vrtačkou Dokáţu podle plánku sestavit nebo opravit nábytek Dokáţu provést jednoduché elektrikářské opravy Dokáţu vyměnit duši u jízdního kola Dokáţu sekerou sekat dřevo Umím vyčistit ucpaný odpad Umím vyrobit jednoduché předměty ze dřeva Umím vytapetovat pokoj Umím řídit traktor, autobus nebo nákladní auto Celkový počet
59
Série otázek pro I
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
Umím pouţít algebru k řešení matematických problémů Umím provést experiment nebo projekt Rozumím pojmu “poločas rozpadu” u radioaktivního prvku Dokáţu graficky znázornit matematickou funkci Dokáţu interpretovat jednoduché chemické vzorce Rozumím tomu, proč se satelity nezřítí na zem Dokáţu napsat vědeckou zprávu Znám teorii “Velkého třesku” o vzniku vesmíru Dokáţu vysvětlit roli DNA v genetice Znám teorie vzniku různých hornin Dokáţu popsat stav věcí pomocí vědeckých pojmů Celkový počet
Série otázek pro A Hraji na hudební nástroj Dokáţu hrát v divadelní hře Dokáţu přednést báseň Dokáţu namalovat obraz Dokáţu něco vymodelovat z hlíny Dokáţu u písně zazpívat druhý hlas Dokáţu navrhnout oděv, plakát nebo nábytek Dokáţu napsat dobrou povídku nebo báseň Dokáţu udělat uměleckou fotografii Dokáţu upravit výkladní skříň Dokáţu výrazově tančit Celkový počet
Série otázek pro S Je pro mne snadné vycházet s druhými lidmi Dokáţu vzdělávat a učit druhé lidi s výraznou trpělivostí Můţu pracovat v charitě nebo jiné dobročinné organizaci Ostatní za mnou často chodí, aby se mnou hovořili o svých problémech Dokáţu dobře výchovně působit na děti Dokáţu pomoci lidem, kteří jsou smutní nebo zmatení Mám porozumění pro mezilidské vztahy
60
Dokáţu se vcítit do proţívání druhých lidí Dokáţu snadno navodit důvěrnou a vřelou atmosféru Raději pracuji s lidmi neţ s předměty a idejemi Dokáţu doma pečovat o nemocné nebo staré lidi Celkový počet
Série otázek pro E
ANO
NE
ANO
NE
Dokáţu ostatní motivovat k maximálním výkonům Dokáţu dobře hovořit před lidmi Umím vést reklamní kampaň Dokáţu vést a organizovat práci druhých lidí Dokáţu navést lidi k tomu, aby věci dělali tak, jak si přeji Dokáţu uvaţovat podnikatelsky Dokáţu být velmi přesvědčivý/á Dokáţu dobře plánovat a organizovat Mám vůdčí schopnosti Dokázal/a bych vést vlastní obchod Dokáţu úspěšně vyjednávat Celkový počet
Série otázek pro C Bez potíţí dokáţu systematicky uspořádat velké mnoţství dokumentů Dokáţu na počítači vytisknout etikety s adresami nebo hromadnou korespondencí Dokáţu vyřídit v krátkém čase velký objem písařské či kancelářské práce Dokáţu pouţívat programy pro zpracování textů či dat Dokáţu správně zaúčtovat příjmy a výdaje Dokáţu v účetnictví spočítat „má dáti” a „dal” Dokáţu napsat správně úřední dopis Dokáţu vytrvale a pečlivě pracovat Dokáţu vyplnit daňové přiznání či objednávku Dokáţu zacházet s různými kancelářskými stroji (např. kopírkou) Bez námahy se dokáţu řídit přesnými popisy Celkový počet
61
POVOLÁNÍ Následuje seznam, ve kterém můţete vyjádřit sympatie či antipatie k různým povoláním nebo funkcím. Označte povolání, která by vás zajímala nebo oslovila kříţkem u moţnosti ANO. U povolání, která spíše odmítáte, nebo pro vás nejsou zajímavá, označte kříţkem NE. V kaţdém řádku označte pouze jednu z moţností! Série otázek pro R
ANO
NE
ANO
NE
Letecký mechanik/mechanička Automechanik/automechanička Tesař/ka Řidič/ka nákladního auta Instalatér/ka, topenář/ka Opravář/ka elektroniky Zedník/zednice nebo malíř/ka Práce v zemědělství Zahradník/zahradnice Elektrikář/ka Pilot/ka vrtulníku Truhlář/ka Kovář/ka Lesník/lesnice Celkový počet
Série otázek pro I Meteorolog/meteoroloţka (nauka o počasí a podnebí) Biolog/bioloţka nebo laborant/ka v tomto oboru Astronom/ka (hvězdář/ka) Programátor/ka Antropolog/ antropoloţka Chemik/chemička nebo laborant/ka v tomto oboru Samostatně pracující vědec/vědkyně Vědecký/á novinář/ka Farmaceut/ka (lékárník/lékárnice) Vědec/vědkyně nebo vědecký/á asistent/ka Experimentální psycholog/psycholoţka Výzkum ţivotního prostředí Historik/historička Lékařský/á laborant/ka Celkový počet
62
Série otázek pro A
ANO
NE
ANO
NE
Keramik/keramička, zlatník/zlatnice nebo umělecký/á sklář/ka Hudebník/hudebnice Fotograf/ka nebo filmař/ka Herec/herečka Spisovatel/ka nebo básník/básnířka Architekt/ka Kulturní kritik/kritička nebo novinář/ka Artista/artistka nebo tanečník/tanečnice Zpěvák/zpěvačka Výtvarný/á umělec/umělkyně Autor/ka scénářů Autor/ka karikatur nebo komiksů Grafik/grafička Módní návrhář/ka Celkový počet
Série otázek pro S Poradce/poradkyně pro volbu povolání Speciální pedagog/pedagoţka Učitel/ka v mateřské škole Poradce/poradkyně pro drogově závislé Mistr/mistrová pro učně Psychoterapeut/ka Manţelský poradce/poradkyně Logoped/ka Vedoucí na dětském táboře Sociální pracovník/pracovnice Rehabilitační sestra/pracovník dětský/á vychovatel/ka Zdravotní sestra/sanitář Poradce/poradkyně pro rozvoj Celkový počet
63
Série otázek pro E
ANO
NE
ANO
NE
Odborník/odbornice na turistiku Podnikový/á ekonom/ka Jednatel/ka Prezident/ka organizačního výboru Poradce/poradkyně pro podnikatele Burzovní makléř/ka Vedoucí prodeje (marketing) Práce v oddělení pro styk s veřejností Vedoucí televizní stanice Poradce/poradkyně pro zákazníky Politik/politička Ředitel/ka letiště Manaţer/ka Organizátor/ka Celkový počet
Série otázek pro C Účetní nebo zaměstnanec/zaměstnankyně v účtárně Správce/správkyně sítě Kontrolor/ka či revizor/ka v hospodářské sféře Zaměstnanec /zaměstnankyně obchodního oddělení (úředník/úřednice) Pokladník/pokladnice v bance Správce/správkyně realit Pojišťovací expert/ka Dopravní revizor/ka sekretář/ka Archivář/ka nebo knihovník/knihovnice Pracovník/pracovnice u přepáţky Ověřování kvality materiálu Referent/ka Zaměstnanec /zaměstnankyně u soudu Celkový počet
64
VLASTNÍ ODHAD U kaţdé následující vlastnosti odhadněte, jak jste na tom ve srovnání s dalšími osobami vašeho věku. Váš odhad proveďte tak přesně, jak to jen bude moţné. Označte kříţkem odpovídající číslo a pokud moţno se vyhněte stejnému hodnocení všech schopností.
Vysoké
Střední
Nízké
Vysoké
Střední
Nízké
R
I
A
S
E
C
Řemeslná zdatnost
Vědecké schopnosti
Umělecké schopnosti
Výchovné schopnosti
Obchodní zdatnost
Předpoklady pro kancelářskou práci
7
7
7
7
7
7
6
6
6
6
6
6
5
5
5
5
5
5
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
R
I
A
S
E
C
Porozumění technice
Všeobecné znalosti
Hudební schopnosti
Schopnost vcítění
Organizační talent
Smysl pro povinnost a pořádek
7
7
7
7
7
7
6
6
6
6
6
6
5
5
5
5
5
5
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
65
VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ Vraťte se ke všem otázkám, které jste vyplnili. Spočítejte, kolikrát jste kříţkem označili variantu ANO. Do tabulky v kaţdé skupině činností, schopností a povolání zapište počet odpovědí ANO k příslušnému typu - písmenu. R
I
A
S
E
C
Činnosti Schopnosti Povolání Vlastní odhad Součet Sečtěte pět hodnot pro dané písmeno Srovnejte šest výsledných součtů: která hodnota je nejvyšší, která je druhá nejvyšší a která třetí nejvyšší? Písmena, u kterých máte tři nejvyšší hodnoty, tvoří váš celkový kód. Do rámečků dole zaneste svůj kód. Příklad: pokud byste měli hodnoty R-40, I-35, A-20, S-25, E-30, C-20, tak bude váš celkový kód RIE. Pokud jsou dvě hodnoty stejně vysoké, pak získáváte dva kódy. V takovém případě zaznamenejte oba kódy nad sebe. Příklad: Pokud byste měli hodnoty R-15, I-35, A-30, S-30, E-20, C-15, budou vaše kódy IAS a ISA. Příklad: Pokud byste měli hodnoty R-15, I-30, A-30, S-35, E-40, C-15, budou vaše kódy ESI a ESA. Celkový kód (kód ze tří písmen podle Hollanda)
66
Nejvyšší hodnota:
Druhá nejvyšší hodnota:
Třetí nejvyšší hodnota:
Příloha č. 3 – Seznam pro lektora na společné vyplňování testu ARCH NA ZAZNAMENÁVÁNÍ SKÓRE ŢÁKŮ Z TESTU RIASEC Jméno ţáka
Část testu Počet odpovědí pro jednotlivé série otázek R
I
A
S
E
C
R
I
A
S
E
C
R
I
A
S
E
C
R
I
A
S
E
C
činnosti schopnosti povolání odhad odhad součet
činnosti schopnosti povolání odhad odhad součet činnosti schopnosti povolání odhad odhad součet činnosti schopnosti povolání odhad odhad součet
67
Příloha č. 4 - Archy pro anketu ČÍM SE ŢIVÍ LIDÉ KOLEM MNE Příprava oslovení: ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... ....................................................................................................................... .......................................................................................................................
Pořadí osloveného 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
68
PROFESE
Podpis
Příloha č. 5 – Modelové situace ORIENTAČNÍ BĚH PO ÚŘADECH (varianta na doplnění) ÚKOL: evidence SITUACE: Potřebuji se zaevidovat na úřadu práce. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: odeslání doporučeného dopisu s ţivotopisem SITUACE: Na základě informací z inzerátu potřebuji poslat doporučený dopis se svým ţivotopisem na adresu firmy, která hledá nové pracovníky. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: ţádost o dávku jednorázové peněţité pomoci SITUACE: Potřebuji naléhavě peníze na zakoupení pracovního oděvu a pomůcek, nutných k vykonávání svého nového zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: nahlášení ztráty občanského průkazu SITUACE: Ztratil/a jsem občanský průkaz. Za měsíc však potřebuji podepsat smlouvu s novým zaměstnavatelem a občanský průkaz budu potřebovat. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: nahlášení ztráty průkazu pojištěnce SITUACE: Ztratil/a jsem průkaz pojištěnce. Potřebuji však jít na zdravotní prohlídku, abych mohl/a nastoupit do zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: přihláška na školu SITUACE: Potřebuji si podat přihlášku na vybraný studijní obor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: Registrace v agentuře na zprostředkování brigád pro studenty SITUACE: Byl/a jsem přijat/a na školu, nemohu tedy nikde pracovat na plný úvazek, ale občas si budu potřebovat přivydělávat na brigádách. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI: ÚKOL: Pohovor s moţným zaměstnavatelem SITUACE: Z firmy, kam jsem poslal/a svůj ţivotopis, se mi ozvali, abych přišel/přišla na vstupní pohovor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: CO K TOMU POTŘEBUJI:
69
Modelové situace ORIENTAČNÍ BĚH PO ÚŘADECH (vyplněná varianta) ÚKOL: evidence SITUACE: Potřebuji se zaevidovat na úřadu práce. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Úřad práce CO K TOMU POTŘEBUJI: ţádost evidence ÚP, OP ÚKOL: odeslání doporučeného dopisu s ţivotopisem SITUACE: Na základě informací z inzerátu potřebuji poslat doporučený dopis se svým ţivotopisem na adresu firmy, která hledá nové pracovníky. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Pošta CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněnou doručenku, znát potřebnou adresu, hotovost ÚKOL: ţádost o dávku jednorázové peněţité pomoci SITUACE: Potřebuji naléhavě peníze na zakoupení pracovního oděvu a pomůcek, nutných k vykonávání svého nového zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Sociální odbor CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněnou ţádost o dávku jednorázové pomoci, OP ÚKOL: nahlášení ztráty občanského průkazu SITUACE: Ztratil/a jsem občanský průkaz. Za měsíc však potřebuji podepsat smlouvu s novým zaměstnavatelem a občanský průkaz budu potřebovat. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Magistrát / Obecní úřad v místě trvalého bydliště CO K TOMU POTŘEBUJI: ţádost o OP, 1x fotka 35x45 mm, rodný list, hotovost na poplatek ÚKOL: nahlášení ztráty průkazu pojištěnce SITUACE: Ztratil/a jsem průkaz pojištěnce. Potřebuji však jít na zdravotní prohlídku, abych mohl/a nastoupit do zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: VZP CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář, OP ÚKOL: přihláška na školu SITUACE: Potřebuji si podat přihlášku na vybraný studijní obor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Studijní oddělení školy CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář ÚKOL: Registrace v agentuře na zprostředkování brigád pro studenty SITUACE: Byl/a jsem přijat/a na školu, nemohu tedy nikde pracovat na plný úvazek, ale občas si budu potřebovat přivydělávat na brigádách. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Agentura pro studenty CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář, OP, potvrzení o studiu, potvrzení z ÚP, ţe tam nejsem evidován/a a nepobírám peněţitou pomoc pro nezaměstnané ÚKOL: Pohovor s moţným zaměstnavatelem SITUACE: Z firmy, kam jsem poslal/a svůj ţivotopis, se mi ozvali, abych přišel/přišla na vstupní pohovor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Na adrese personálního oddělení firmy CO K TOMU POTŘEBUJI: ţivotopis, příprava na pohovor, doklady o dokončeném studiu, certifikáty a osvědčení z absolvovaných vzdělávacích kurzů
70
Příloha č. 6 – Otázky MULTISOCIO 1.
Je něco, čeho by ses nechtěl/a vzdát?
2.
Myslíš, ţe je důleţité, aby člověk dělal to, co ho baví?
3.
Myslíš si, ţe by se za studium mělo platit?
4.
Mohl bys o někom říci, ţe je Tvým vzorem?
5.
Jsi rád sám?
6.
Máš uţ nějakou vysněnou práci?
7.
Myslíš si, ţe by měl být povolen sex před 15 rokem ţivota?
8.
Znáš někoho, kdo nikdy nepracoval?
9.
Myslíš si, ţe je pro ţivot člověka důleţitá lenost?
10. Myslíš si, ţe je moţné, aby mohl člověk dělat jenom to, co ho baví? 11. Znáš někoho, kdo ve své práci trpí? 12. Touţíš po penězích? 13. Je pro Tebe důleţité, co si o Tobě myslí ostatní? 14. Chtěl/a by ses podívat do nějaké cizí země? 15. Chtěl/a by ses řídit zákony? 16. Kdybys měl hodně peněz, obdarovával bys bezdomovce? 17. Je moţné, aby byla pro někoho práce také jeho koníčkem? 18. Je něco, co o Tobě nikdo neví? 19. Myslíš si, ţe to, co ses doposud ve škole naučil, Ti k něčemu bude? 20. Bojíš se smrti? 21. Myslíš si, ţe je moţné mít peníze bez práce? 22. Existuje někdo, komu by ses mohl svěřit s čímkoliv? 23. Je něco, co bys chtěl znát, vědět nebo umět, ale ještě Tě to nikdo neučil? 24. Chceš pracovat? 25. Je něco, co Tě opravdu baví? 26. Dokáţeš si představit svůj ţivot bez elektřiny? 27. Věnuješ se nějakému sportu? 28. Myslíš si, ţe je výhodné sázet nebo hrát na výherních automatech? 29. Jsi rád/a, ţe ţiješ? 30. Miluješ někoho?
71
5 . H O D N O CE N Í CS 5 .1 Vyh o d n o ce n í d o t a z n í k o v é h o še t ř e n í – Ž Á CI Pro hodnocení byla zvolena školní stupnice 1 – 5, přičemţ 1 = výborný, 2 = chvalitebný, 3 = dobrý, 4 = dostatečný, 5 = nedostatečný).
Měl/a jsi před zahájením tohoto programu konkrétní představu o své budoucí práci?
1%
19%
1
47%
15%
2 3
18%
4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Jak ukazuje graf, téměř polovina ţáků jiţ měla konkrétní představu o svém budoucím povolání ještě před zahájením tréninkového programu. Byli jednoznačně rozhodnuti, kterou profesi si pro svou budoucí práci zvolí. Téměř pětina, tedy 19 %, neměla o své budoucí profesi zatím ani tušení, stále byla ve fázi vybírání, rozhodování a zvaţování. Celkově lze konstatovat, ţe většina ţáků měla o své budoucnosti alespoň nějakou představu.
72
Získal/a jsi konkrétní či jasnější představu o budoucím povolání díky účasti na našem projektu?
4%
12%
1
44%
21%
2 3
19%
4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z grafu vyplývá, ţe účast na projektu ţákům rozhodně pomohla z hlediska ujasnění či ucelení představy o budoucím povolání. Z těch, kteří jiţ konkrétní představu měli, se více neţ polovina (53 %) shodla na tom, ţe program jim pomohl si představu ucelit. 1/5 ţáků, kteří neměli ţádnou představu, pomohl projekt ujasnit si svou budoucnost.
Z 12 % ţáků, kteří udávají, ţe jim v tomto směru projekt rozhodně nepomohl, se jedná z více neţ poloviny případů (58 %) o ţáky, kteří měli jasno jiţ předtím, 8 % mělo alespoň nějakou představu a přibliţně třetina (34 %) neměla ani tušení, čemu by se chtěla věnovat.
73
Jak bys hodnotil/a aktivitu testování s kaštánky? 4% 3%
10%
1 2
26%
57%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Hodnocení kaštánky je interaktivní metoda, která byla vyuţita při zajištění výsledků testu, jenţ se prolínal celým tréninkovým programem. Pro ţáky byl test náročný z hlediska jejich pozornosti a soustředění, test byl tímto způsobem odlehčen a měl zaručit dosaţení výsledků. Podstata spočívala v tom, ţe za kaţdou kladnou odpověď si ţák vzal kaštan. Na konci kaštany sečetl a nahlásil počet lektorovi, který si jej zapsal. Tento způsob poskytuje záruku, ţe ţák výsledky nezapomene a můţe zároveň sledovat odpovědi svých spoluţáků.
Jak ukazuje výše uvedený graf, většině ţáků se aktivita testování s kaštánky velmi líbila, více jak polovina (57 %) ji dokonce hodnotila výborně, 26 % potom chvalitebně. Pouze nízké procento (7 %) zvolenou metodu nepřijalo.
74
Ohodnoť známkou aktivitu pracovní ochutnávky návštěvy firmy 6%
11%
1
44%
19%
2 3
20%
4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Pracovní ochutnávka je praktická aktivita, která byla v rámci programu zařazena mezi pátým a šestým setkáním. Jednotlivé ochutnávky spočívaly v návštěvách konkrétních firem, kde se ţáci seznámili s reálným prostředím provozu firmy a také pracovní náplní konkrétních profesí. Mohli vstupovat do činnosti zaměstnanců svými dotazy, které je zajímaly, a pracovníci firmy se jim plně věnovali. Tyto praktické ukázky byly z pohledu pedagogů pro ţáky velmi přínosné. Seznámili se s různými profesemi, které například předtím ani neznali, čímţ se jim více otevřely obzory z hlediska hledání svého budoucího uplatnění. Daný fakt jen potvrzuje hodnocení samotných ţáků, kterým se ochutnávky většinou líbily. Našli se však i tací, kterým daná aktivita nevyhovovala, těchto ţáků byla slabá pětina.
75
Jak bys hodnotil/a relaxační aktivity? 1% 1% 15%
1 2
18% 65%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Ohodnoť známkou venkovní aktivitu - procházka ve městě 5%
3%
10%
1 2
15% 67%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Aktivita procházka ve městě byla ţáky přijata velmi pozitivně uţ jen z hlediska změny prostředí. Běţná výuka totiţ probíhá za zdmi školy, proto uvítali moţnost výuky v terénu. Procházka po městě spočívala v tom, ţe se ţáci společně s lektorem procházeli po okolí školy a sledovali a zapisovali si jednotlivé profese, které po cestě zaznamenali. Zároveň soutěţili, kdo najde nejvíce profesí, coţ dokázalo ţáky motivovat k práci. O tom vypovídá i samotný graf, který ukazuje, ţe 67 % ţáků hodnotilo danou aktivitu na výbornou, naopak pouze 8 % se v ní nenašlo.
76
Jakou známkou bys hodnotil/a lektorku a její vyučovací metody? 6% 1%
1% 1
15%
2 3
77%
4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření Celým programem provázel ţáky lektor, coţ pro ně bylo něco nového. Pedagog na výuku pouze dohlíţel a podle jeho názoru byla práce ţáků aktivnější, protoţe se chtěli předvést, co vše znají. Jak vidíme z daného grafu, pouhá 2 % ţáků nebyla s lektorem spokojena. Jedná se pouze o dva ţáky ze sta, coţ je opravdu zanedbatelné. Ţáci ocenili metody, které lektor pouţíval, činnosti byly zajímavé a zábavné, výuka byla různorodá a lepší oproti běţné stereotypní výuce.
Myslíš, že využiješ získané vědomosti o své osobnosti v praxi a při volbě povolání? 1% 11% 26%
10%
1
52%
2 3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření V rámci celého programu probíhalo průřezově vyhodnocení testu RIASEC, který byl zvolen jako metoda pro zjištění nejvhodnějšího povolání pro jednotlivé osobnosti. Přestoţe test nebyl pro ţáky jednoduchý, byla s jeho výsledky spokojena většina ţáků (89 %). Některé ţáky výsledky jen utvrdily v jejich rozhodnutí, dalším ukázaly i jiné moţnosti. Výsledky testu však neznamenají, ţe ţák bude v dané profesi úspěšný.
77
Získal/a jsi účastí na programu chuť jít na střední školu nebo učiliště? 8%
3% 6% 1 2
25%
58%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření Jak ukazují výsledky grafu, absolvování programu Záchytná síť rozhodně ţáky motivovalo v dalším studiu střední školy či učiliště, aby si tak zlepšili moţnost budoucího uplatnění na trhu práce. Ţáci totiţ během účasti na programu pochopili základní principy fungování sociálního státu, coţ bylo také pedagogy shledáno jako nejpřínosnější aktivita celého programu. U ţáků se tato aktivita také setkala s velkým ohlasem a nadšením.
Jsou Tvé obavy z volby povolání a Tvé budoucí práce po absolvování programu menší? 4%
5%
21%
42%
1 2
28%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření Odpověď na danou otázku úzce souvisí s předchozí odpovědí. Vzhledem k tomu, ţe program ţáky motivoval k dalšímu studiu, lze usuzovat, ţe věří, ţe pokud se budou snaţit, mohou najít uplatnění na trhu práce. Jejich obavy jsou tudíţ menší neţ předtím. Program jim pomohl posílit jejich sebedůvěru a motivovat je z toho ohledu, ţe pokud budou chtít, mohou svou budoucnost do jisté míry ovlivnit.
78
Jak bys hodnotil/a prostory, kde se konalo vzdělávání? 1% 5% 10%
1 2
18% 66%
3 4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
84 % ţáků si velmi pochvalovalo prostory, kde se tréninkový program odehrával. Jak jiţ bylo řečeno, ţáci ocenili zejména střídání prostředí. Jednou se výuka konala uvnitř budovy, jindy venku, jindy zase prostřednictvím nejrůznějších zajímavých her. To vše ji dělalo zajímavou a různorodou, ţáci se nenudili. 10 % ţáků bylo spokojeno jen s něčím, zatímco 6 % nebylo spokojeno vůbec.
79
Jak bys celkově zhodnotil/a absolvovaný vzdělávací kurz? 1% 12%
0%
11%
1 2 3
76%
4 5
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z komplexního hlediska lze konstatovat, ţe ţáci byli s tréninkovým programem Záchytná síť velice spokojeni. Pozitivní vliv mělo celkově zařazení jiného vyučujícího, neţ na kterého jsou ţáci zvyklí v rámci běţné výuky. Nový prvek vnesl do výuky vyšší aktivitu ţáků, která byla dále podpořena častou změnou aktivit, nejrůznějšími pomůckami či „hrami“, které se ţákům líbily nejvíce.
Po absolvování programu a dokončení testu RIASEC získali ţáci radu ohledně povolání, které se nejvíce hodí k jejich osobnosti. Výsledek testu RIASEC jim pomohl v orientaci svého budoucího profesního zaměření. V rámci pracovních ochutnávek nahlédli do světa reálných profesí. Celkově pochopili fungování státu, princip zaměstnanosti a nezaměstnanosti, coţ bylo cílem programu. Z tohoto pohledu lze konstatovat, ţe nastavené cíle rozhodně byly splněny.
80
6 . O P O N E N T U R A K P I L O T N Í VE R Z I T R É N I N K O VÉ H O P R O G R A M U „ Z Á CH YT N Á S Í Ť “ Autorka tréninkového programu zvolila v současné době velmi sledované téma – jak pomoci ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami ujasnit si své schopnosti a dovednosti, reálněji zhodnotit své předpoklady, a tudíţ lépe zvládnout přípravu na budoucí povolání a volbu povolání samotnou. Tréninkový program Záchytná síť je určen pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Za ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou povaţováni ţáci se zdravotním postiţením – tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběţným postiţením více vadami a specifickými poruchami učení, ţáci se zdravotním znevýhodněním – zdravotně oslabení, s dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování a ţáci se sociálním znevýhodněním – ţáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou a ţáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu. Můţeme tedy tyto ţáky shrnout do skupiny ţáků, kteří mají závaţným způsobem ovlivněn průběh vzdělávání. Patří sem i okruh ţáků nadaných a mimořádně nadaných (Pipeková, 2010). Vzdělávání těchto ţáků ošetřuje Vyhláška č. 73/2005 Sb., která
určuje jako maximální
počet ţáků do jedné třídy 14,
s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám ţáků. Tréninkový program tedy
svým
maximálním
počtem
ţáků
v jedné
skupině
koresponduje
s touto
vyhláškou. Je nesporné, ţe vhodnost a přiměřenost zvolené profese – práce vzhledem ke speciálním potřebám handicapovaného jedince ovlivňuje i kvalitu jeho dalšího ţivota (sociální zařazení i budoucí profesní uplatnění). Je také neoddiskutovatelné, ţe na volbu povolání mají výrazný vliv rodiče ţáka. Při volbě povolání je časté, ţe handicapovaný jedinec nebo i jeho rodina má neadekvátní představy.
81
Nejčastějšími příčinami neadekvátní představy o budoucím povolání bývá:
přecenění schopností ţáka jeho rodiči a z toho vyplývající nevhodné ovlivňování,
nedostatek profesních informací ţáků a jejich rodičů, ţáci se pro povolání rozhodují jen na základě jednostranných informací a ne komplexních poznatků o povolání,
neznalost nebo podcenění kontraindikace (nevhodnost povolání vzhledem k zdravotnímu nebo osobnostnímu stavu),
nedostatek informací o tom, jaké profese mohou být ţákovi doporučeny v souvislosti s jeho handicapem. (Pipeková 2010) Je velice obtíţné pojmout široké spektrum profesí s vyuţitím adekvátních metod, proto je velmi důleţité zmapovat formou zvolených dotazníků zájmovou orientaci ţáků školního věku. Vztah mezi volbou profese a pracovními výsledky patří mezi nejdůleţitější faktory profesní spokojenosti. Cílové skupině tréninkového programu by měl tedy dotazník poskytnout důleţitou zpětnou vazbu, usnadnit jí nejen rozhodování, ale i správné nasměrování svého dalšího profesního uplatnění. Tréninkový program Záchytná síť vyuţívá metody testování RIASEC a vychází z výsledků Srovnávací vstupní analýzy, kterou vypracovala společnost Forad Consult s.r.o. Metoda RIASEC je zaloţena na zkoumání dominantních sloţek jednání člověka, popisuje člověka souhrnně, vychází z myšlenky, ţe povahové vlastnosti konkrétního člověka, které mohou být pro jedno povolání přínosem, mohou být pro jiné naopak nedostatkem. Teorie RIASEC předpokládá, ţe kaţdý člověk je kombinací vlastností a ty rozděluje do 6 skupin (proto má Záchytná síť 6 lekcí). Tato diagnostická metoda zjišťuje shodu osobnosti se zvoleným povoláním. Vezmeme-li v úvahu, ţe proces profesního vývoje je procesem postupného sebe uvědomování, má tréninkový program Záchytná síť své opodstatnění. Jednou z tezí zvolené metody je i ta, ţe osobnostní typologie má svůj protipól v typologii modelů pracovních prostředí. Mezi typologií osobnosti a typologií prostředí existuje určitý vzájemný vztah, proto volbu povolání lze chápat jako výraz osobnosti jedince. Holland jako představitel teorie RIASEC uvádí, ţe spokojenost, stabilita a výkonnost v povolání závisí především na souladu mezi profilem osobnosti a podmínkami pracovního prostředí.
82
Název RIASEC je sloţen z počátečních písmen anglických názvů šesti skupin podle převládajících vlastností. Po vyhodnocení dotazníkového šetření vznikne tzv. kód osobnosti. Je tvořen 3 písmeny souborů vlastností, které v člověku převládají. Tato speciální kombinace by měla umoţnit člověka lépe nasměrovat k profesnímu uplatnění a pomoci mu nalézt práci. Písmeno
Typ
Typ (česky)
Orientace na:
práce s nástroji, manuální práce
(anglicky) R
realistic
praktický
I
intelectual
intelektuální
A
artic
umělecký
S
social
společenský
E
enterpreneur
podnikatelský
C
conventional
konvenční
vědecká, analytická práce, řešení problémů umělecká, kreativní práce práce s lidmi, týmová práce a pomoc lidem vůdčí, řídící práce v soutěţivém prostředí práce organizovaná a přesně určená
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, nakolik je přínosný tréninkový program Záchytná síť pro zvolenou cílovou skupinu. Pomocí doplnění dotazníkového šetření o aktivity, které objasňují nenásilnou formou jednotlivé části dotazníku, vymezí jednotlivcům oblast, kde by se mohli podle svých schopností v budoucnosti uplatnit. Protoţe jde ve většině případů o děti, kterým chybí podpora rodiny, jsou ve velké míře odkázány na pomoc školy. Kdyţ rodina nespolupracuje ani se školou, je dítě nuceno informovat se o studijních oborech a moţnostech pracovního trhu samo. I v tomto je tréninkový program pro tyto děti obohacující. Program Záchytná síť napomáhá řešit výše uvedenou problematiku. Volba povolání a následné uplatnění je u cílové skupiny tréninkového programu završením diagnostiky profesní orientace, na které se podílejí odborná pracoviště, např. SPC (speciální pedagogické centrum), PPP (pedagogicko-psychologická poradna), která pomáhá při volbě povolání zejména u dětí se SPU (specifickými poruchami učení). Výhodou programu je, ţe se snaţí o zábavnou formu učení a podněcuje u ţáků tvořivost.
83
Tréninkový program navazuje na cíle RVP ZV (Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání), kdy smyslem vzdělávání je vybavit ţáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosaţitelná – souhrnem vědomostí, dovedností a schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena ve společnosti. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je koncipován také pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami – pro cílovou skupinu tréninkového programu. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence povaţovány:
kompetence k učení … chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových
poznatků,
pouţívá
termíny
ve
spojení
s konkrétními
situacemi
kaţdodenního ţivota, uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Z výše uvedeného vyplývá, ţe kompetence k učení bude rozvíjena během celého tréninkového programu.
kompetence k řešení problémů … překonává problémy, nenechá se odradit nezdarem, ví, na koho se můţe obrátit o pomoc při řešení problémů Tato kompetence bude rozvíjena v rámci záţitkové pedagogiky, tzn. při průzkumu terénu (3. setkání), při orientačním běhu po úřadech (5. setkání)
kompetence komunikativní … komunikuje s druhými lidmi, zvládá formu písemné komunikace, vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor Třetí kompetence bude rozvíjena při kaţdé práci v pracovním týmu, při kaţdé prezentaci výsledků práce jednotlivce nebo skupiny, při kaţdé reflexi na konci setkání, při jednotlivých aktivitách – 3x3 povolání, Jeden den v ţivotě (1. setkání), reflexe sociálního státu (2. setkání), ţivotopis (4. setkání), časová osa do budoucnosti (5. setkání), hlášení z pracovních ochutnávek, sebehodnocení, ohlédnutí za programem (6. setkání).
84
kompetence sociální a personální … orientuje se v prostředí, ve kterém ţije, podílí se na sociálních aktivitách, navazuje a udrţuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi, prokazuje získanou sebedůvěru v neznámém prostředí Také tato kompetence je během tréninkového programu u účastníků rozvíjena. Jednotlivec se zapojuje do týmové práce, nechává ostatní vyjádřit svůj
názor
(během
celého
programu),
absolvuje
výzkum
v terénu
(3. setkání), někteří účastníci absolvují pracovní ochutnávky (nejpozději v 5. setkání).
kompetence občanské …
vyuţívá
dovednosti
k zapojení
do
společnosti,
dodrţuje
základní
společenské normy a pravidla souţití Pátá
kompetence
tréninkového
se
odráţí
programu
v jednotlivých
Záchytná
síť.
činnostech
K jejímu
během
zvládnutí
celého
směřuje
i
dramaturgická linka programu, nastíněná na začátku projektu.
kompetence pracovní … zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních
činnostech,
pracuje
podle
naučeného
pracovního
postupu,
soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění, respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce, přijímá posouzení výsledku své práce… Kompetence pracovní bude bezesporu rozvíjena v rámci celého tréninkového programu. Tréninkový program je rozdělen do 6 kurzů – setkání, v celkové délce 12 hodin. Kaţdé setkání má vymezeny své cíle a výsledné výstupy, s kterými se následně pracuje. Program zohledňuje specifika práce se zvolenou cílovou skupinou, počítá s prací v menších pracovních skupinách. Testování RIASEC je začleněno po částech v průběhu
celého
programu
a
lektor
má
dostatečný
prostor
pro
doplňující
vysvětlování, ţáci se mohou dotazovat na případné nejasnosti. Jednotlivá setkání mají strukturu vyučovací hodiny, ne však shodnou časovou dotaci. Začíná se
85
motivací, připomenutím aktivit z minulého setkání, končí se reflexí, shrnutím získaných poznatků a jejich vyuţitelností v běţném ţivotě. Záchytná síť navazuje na získané zkušenosti ţáků, pomáhá ţákům se specifickými vzdělávacími potřebami si lépe uvědomit své schopnosti a dovednosti a tudíţ by jejich volba budoucího povolání měla být více reálná. Je tedy pravděpodobné, ţe zvolený učební obor ţák zvládne a později bude mít větší šanci získat práci. Eliminuje se tak riziko, ţe selţe jiţ v samém počátku přípravy na budoucí povolání a přestane chodit do školy v důsledku svého osobního neúspěchu. Program volí metody záţitkové pedagogiky, které by měly být pro ţáky přijatelné a podněcovat je tak k aktivitě a tvůrčímu přístupu. Zvolený způsob týmové práce jednotlivých činností umoţňuje účastníkovi kurzu spolupracovat se svými vrstevníky a zapojit se v pracovní skupině podle svých moţností. Úlohy a cvičení pro podporu tvořivosti mají rozvíjející význam. Současné výsledky výzkumů ukazují, ţe tvořivost lze trénovat a zlepšovat. Tutu vlastnost charakterizují dva podstatné znaky: novost a uţitečnost (Lokšová, Lokša 1999).
6 .1 D r a m a t i ck o u l i n k u p r o g r a m u t v o ř í 1. Motivace Není pochyb o tom, ţe motivace je důleţitou podmínkou školní úspěšnosti ţáka, tudíţ i tréninkové úspěšnosti účastníka. Motivace je v programu přizpůsobena cíli i obsahu a věku cílové skupiny. Tím je vytvořen první předpoklad, ţe absolventi tréninkového programu Záchytná síť zaţijí pocit úspěšnosti a můţe u nich následně dojít k pozitivnímu rozvoji. Motivace představuje reálný faktor, který můţe napomoci k upozadění
„nedostatečného
osobního
vybavení“,
kterým
disponuje
ţák
se
specifickými vzdělávacími potřebami. Je na lektorovi, aby motivaci uplatňoval v průběhu celé tréninkové činnosti. Je třeba si uvědomit, ţe motivace zasahuje celou osobnost ţáka, všechny její sloţky a funkce. Dále je důleţité vědět, ţe jedinci se SPU netvoří stejnorodou skupinu. 2. Orientace V tomto případě myšlena orientace na vlastní moţnosti při volbě přípravy na své budoucí povolání a orientace v širokém spektru nabídky trhu práce. Má-li být ţák úspěšný v konkrétní oblasti, musí se nejprve v dané oblasti orientovat. Tomu by měla napomoci vhodně zvolená struktura tréninkového programu.
86
3. Schopnost Schopnost
můţeme
chápat
jako
soubor
předpokladů
nutných
k úspěšnému
vykonávání určité činnosti (Pedagogický slovník, 1994), je tedy na místě zabývat se zjišťováním schopností jednotlivých účastníků tréninkového programu. Pomoci jim si ujasnit, k jakému povolání mají předpoklady. Profesní uspokojení je závislé na rozsahu uplatnění vlastních schopností a zájmů.
6 .2 P ř i p o m í n k y k j e d n o t l i v ým či n n o st e m v r á m c i š e s t i s e t k á n í z h l e d i s k a s p e ci á l n í pedagogiky 6.2.1 1. setkání 3x3 povolání Pracovní aktivita je organizačně náročná, pro zjednodušení lze aktivitu omezit časem a nevyţadovat získání všech odpovědí. V případě zkoušky paměti budou jednotlivci zaměňovat odpovědi respondentů, a tím bude docházet k rozmělňování pozornosti ostatních členů diskuzní skupiny. Je moţné zváţit, zda nevyzvat účastníky diskuze ke sdělení pouze některých zajímavých zjištění a přiřadit je ke konkrétnímu respondentovi. Na závěr aktivity místo alternativy, ţe si kaţdý můţe zaznamenat vlastní odpovědi do svého pracovního sešitu, upřednostnit nutnost záznamu. Strukturu záznamu je moţné předem připravit. Tím by došlo k většímu uvědomění si vlastních myšlenek jednotlivce. Obavy a očekávání Dbát na samostatnost vypracování, ţáci mají tendenci vzájemně se ovlivňovat, komentovat volbu ostatních (mnohdy nevhodně), zdůvodňovat vlastní volbu. Tím by se mělo předejít vzniku „negativní atmosféry“ při plnění úkolu. Pro zjednodušení vyhodnocení odlišit barevně i papírky, na které ţáci budou psát své odpovědi nebo vyhodnotit nejdříve všechny papírky s obavami a poté všechny papírky s očekáváními.
87
První část testu RIACES – ČINNOSTI Lze předpokládat, ţe ţáci budou barvy zaměňovat. Kladem zvolené metody odpovídání je přehlednost pro lektora. Má moţnost lepší kontroly, ţe všichni účastníci odpověděli na všechny poloţené otázky. Formulace otázek je pro ţáky příliš náročná, lektor musí počítat s pomocným komentářem, objasňováním nejasností. Jeden den v ţivotě II (30 min.) Minutová dotace aktivity je pro ţáky se specifickými vzdělávacími potřebami příliš dlouhá, mají zkreslený pojem o čase. Zvolená doba aktivity můţe negativně ovlivnit relaxaci a následně i další aktivity nekázní účastníků. Ţáci nebudou schopni převést své představy do písemného projevu. Klást důraz na dobrovolnost sdílet svou představu s ostatními účastníky tréninkového programu, předejít nevhodným reakcím a komentářům k představě jiného účastníka v úvodním slovu lektora. Příp. zesměšnění můţe vést k oslabení motivace a zapojení jednotlivce do dalších aktivit, vyčlenění jednotlivce z pracovní skupiny apod. Práce a její místo v mém ţivotě (10 min.) Naopak zvýšit časovou dotaci, aby měli účastníci dostatek času na rozmyšlenou. Klást důraz na prospěšnost a důleţitost kaţdé práce.
6.2.2 2. setkání Druhá část testu RIASEC - SCHOPNOSTI Ţáci nebudou mít konkrétní představu jednotlivých schopností. Lektor bude muset otázky zjednodušovat, více přibliţovat respondentům. Sociální stát Předejít moţné nespokojenosti s vylosovanou barvou – skupinou, dát účastníkům moţnost volby barvy. Sám ţák rozhodne o skupině, ne náhodný los. Toto sestavení skupiny nic nemění na zadání úkolu, pouze můţe vést k větší spokojenosti jednotlivců a tím pádem k větší ochotě k práci.
88
6.2.3 3. setkání Chybně zvolená časová dotace, součet všech aktivit vychází na 130 nikoliv na poţadovaných 120 min. Neodpovídá náplní obecné struktuře – poskytuje přehled konkrétních moţností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště, nikoliv uváděné poznávání individuálních schopností a dovedností, v jakém oboru je moţné je uplatnit. Třetí část testu RIACES - POVOLÁNÍ V případě, ţe při hodnocení odpovědí pouţitým systémem odebíraných zátek dvou zvolených barev vznikají zmatky, lze hodnocení zjednodušit a účastníci budou odebírat pouze jednu barvu při kladné odpovědi. Průzkum terénu a anketa Zváţit moţnost omezit průzkum na vymezený prostor např. náměstí, centrum města, nákupní centrum apod. Zvolená podoba aktivity – rozchod ţáků na 50 min. – je příliš riziková z hlediska zajištění bezpečnosti ţáků. Obdoba bezpečnosti ţáků při konání akcí mimo školu (Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 22. prosince 2005). Metodická poznámka uţ předem připouští nedochvilnost, tzn. nekázeň účastníků tréninkového programu, coţ je nepřípustné. Posílit časovou dotaci na vyhodnocení na úkor terénního průzkumu. (Nepoměr mezi vynaloţeným časem na získávání informací a vyhodnocením). Vyuţít znalosti dětí o daném městě. Místo slepé mapy pouţít plán města ve větším měřítku. Slepá mapka dělá těmto dětem vesměs problémy, mají oslabenou orientaci. Vyhodnotit moţnosti uplatnění v regionu je pro účastníky přínosnější neţ pouze úvaha o zajímavé profesi z hlediska jednotlivce. Autorka tréninkového programu by neměla připustit, ţe nezbude „čas a energie“ na závěrečnou reflexi setkání – naopak tato reflexe by měla být nejcennější součástí projektu nejen v pocitové rovině. (reflexe 3., 4., 5. setkání)
89
6.2.4 4. setkání Chybně zvolená časová dotace, součet všech aktivit vychází na 110 nikoliv na poţadovaných 120 min. Dokončení testu RIACES – VLASTNÍ ODHAD A VÝSLEDKY Zde můţe docházet k největšímu zkreslení odpovědí, neboť respondenti zvolené cílové skupiny většinou nemají jiné srovnání, neţ srovnání se svými spoluţáky, příp. sourozenci. Pro celkové vyhodnocení odpovědí je nezbytné, aby ţáci obdrţeli jiţ vyplněnou tabulku celkového hodnocení a do ní znamenali pouze poslední údaj - vlastní odhad. I tak se budou v tabulce ztrácet. Nelze předpokládat, ţe účastníci sami, byť za vedení a pomoci lektora, sečtou skóre a sami určí svoje typy a preferované profesní oblasti. Časová osa do minulosti Zvolená délka papírového pruhu (2 m) můţe způsobit problémy při rozmístění účastníků v místnosti. V následujícím setkání má být pruh nastaven na délku 4 m. Při počtu 14 účastníků bude problémem zajistit jednotlivci dostatečný manipulační prostor. Vytváření ţivotopisu by mělo být usnadněno osnovou, kterou budou mít ţáci písemně k dispozici uţ při vysvětlování nezbytných součástí profesního ţivotopisu. Poskytnutí předtištěného formuláře lektorem je tedy nutností, nikoliv pouze připouštěnou moţností. Posílit časovou dotaci na psaní ţivotopisu na úkor zaznamenávání mezníků v ţivotě.
6.2.5 5. setkání Chybně zvolená časová dotace, součet všech aktivit vychází na 110 nikoliv na poţadovaných 120 min.
Časová osa do budoucnosti Motivační rozhovor – ţáci většinou nemají správnou představu o jednotlivých stupních vzdělávání, ani o tom, co která profese vyţaduje za vzdělání.
90
Orientační běh po úřadech Zadaný čas můţe být pro účastníky stresující, forma soutěţe můţe u neúspěšných ţáků vyvolat pocit bezradnosti, neschopnosti, vzteku, agrese aţ apatie. Aktivita je velmi náročná nejen organizačně pro lektora, ale i na pochopení systému pro účastníky. Ţáci nebudou schopni spojit vymezenou pracovní dobu instituce (úřední hodiny) s konkrétním dnem v týdnu. Pro cílovou skupinu je stěţejní rozlišit jednotlivé úřady a přiřadit jim odpovídající agendu
–
tiskopisy,
volba
dokladů,
které
budou
předkládat
při
posuzování
jednotlivých ţádostí. Zváţit zapojení více lektorů. Upřednostnit věcnou správnost před „akčností činnosti“, nevyţadovat dodrţování úředních hodin jednotlivých institucí. Tím se zjednoduší i vyhodnocení úspěšnosti dvojic. Při navrţeném systému hodnocení správnosti a předpokládaném počtu dvojic bude společná kontrola zdlouhavá a hrozí, ţe se tím sníţí vlastní přínos celé aktivity. Zjednodušit vyhodnocení na správnost přidělení tiskopisů a správné určení poţadovaných dokladů viz výše.
6.2.6 6. setkání MULTISOCIO Je důleţité, aby se účastníci učili řízené diskuzi – lektor musí sledovat rovnoměrné zapojení všech zúčastněných. Při řízení aktivity počítat se skutečností, ţe účastníci takovýchto aktivit mají často tendenci hlasovat podle vůdčí osobnosti skupiny. Zpětná vazba Jde-li o zpětnou vazbu celého tréninkového programu, bylo by přínosné, kdyby ho mohli hodnotit všichni účastníci, nikoliv pouze zájemci. Navrhovaná časová dotace 20 min. je v tomto případě nedostatečná. Ohlédnutí za programem Pro usnadnění splnění poţadovaného úkolu vytvořit menší pracovní týmy, ve kterých budou moci účastníci diskutovat a připravit si formulace svých hodnocení. Soustředit se na hodnocení jednotlivých aktivit více neţ na samotné zapamatování si co nejvíce úkolů. Lektor můţe účastníkům soupis všech aktivit nabídnout, coţ nijak nezmění původní záměr autorky.
91
6 .3 Z á v ě r Tréninkový program Záchytná síť se zabývá pomocí mladistvým, u kterých hrozí, ţe by odešli ze školy před ukončením školní docházky, coţ je jeden z nejzávaţnějších problémů na současném trhu práce. Jeho cílem je poskytnout dostatek přesných informací a prakticky uplatnitelných poznatků zvolené cílové skupině. Zařazením problémových úloh a prvků záţitkové pedagogiky rozvíjí tréninkový program u účastníků schopnosti, rozšiřuje jejich vědomosti, formuje jejich osobnost. Z písemného záznamu tréninkového programu nevyplývá, které skupině ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je určen. Je třeba si uvědomit, ţe např. ţáci se sluchovým postiţením, zrakovým
postiţením, středním aţ těţkým mentálním
postiţením, autismem a některými kombinovanými postiţeními nebudou schopni zamýšlené úkoly realizovat, ţe u těchto ţáků je odlišným způsobem ošetřen počet ţáků na jednoho pedagogického pracovníka – lektora viz Sbírka zákonů č. 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami… V tréninkovém
programu
Záchytná
síť
nejsou
blíţe
specifikovány
„Pracovní
ochutnávky“. Výrazným
kladem
tréninkového
programu
je
kontinuita
jednotlivých
setkání,
rekapitulace získaných poznatků z minulých setkání a prostor pro rozvinutí úvah, které ţáky napadaly v období mezi jednotlivými setkáními (např. 4. a 5. setkání). Výsledky dotazníku mají poskytnout účastníkům co nejvíce informací o vlastních moţnostech
v oblastech:
řemeslná
zdatnost,
vědecké
schopnosti,
umělecké
schopnosti, výchovné schopnosti, obchodní zdatnost, předpoklady pro kancelářskou práci, porozumění technice, všeobecné znalosti, hudební schopnosti, schopnost vcítění, organizační talent, smysl pro povinnost a pořádek, které jim mají pomoci při volbě cesty k vlastnímu uplatnění v ţivotě. Otázky závěrečné reflexe by měly shrnovat získané poznatky a dovednosti ze setkání a nehodnotit je pouze pocitově. Stálo by za úvahu začlenit další moţnost zakončení kaţdého setkání, příp. dílčí činnosti záznamem sebehodnocení. Kaţdý účastník by tak měl moţnost uvědomit si, nakolik byl v dané činnosti úspěšný, co se mu podařilo,
92
nebo naopak v čem si připadal nejistý. S takto získanou informací by mohl lektor pracovat v dalším setkání. Testování, které probíhá během celého tréninkového programu, svým jazykem neodpovídá cílové skupině respondentů. I kdyţ je test velmi dobře strukturovaný, rozsah testování je neúměrný cílové skupině. Hrozí, ţe účastníci neudrţí svoji pozornost během vyplňování, coţ se projeví nahodilým volením odpovědí. Můţe se stát, ţe vzhledem k této jednotvárné činnosti nebudou chtít celý test vyplnit, coţ se rušivě promítne do vztahu s lektorem a ovlivní tvůrčí atmosféru dalších setkání. Zde záleţí hlavně na schopnostech a zkušenostech lektora (získaných při samotné práci se skupinou respondentů), aby jim dokázal přiblíţit zadání jednotlivých otázek, tak aby přesně pochopili význam všech slov a dokázali s porozuměním dotazník vyplnit. Tím by měla být zaručena věrohodnost jednotlivých odpovědí. V tréninkovém programu je třeba se pečlivě věnovat přípravě pracovních materiálů, (v rámci individuálního shrnutí i závěrečné reflexe), tito ţáci mají problémy s vyjadřováním, je pro ně snazší pouze doplňovat odpovědi na zadané otázky. Pro atraktivnost tréninkového programu by bylo dobré, kdyby lektor nebyl učitelem dané školy, protoţe si ho ţáci nespojí s vyučováním daného vzdělávacího oboru. Ve svém chování budou spontánnější, coţ povede k uvolněnější atmosféře během plnění úkolů. Lektor by měl být před zahájením projektu velmi dobře seznámen s osobní a rodinnou anamnézou účastníků programu, aby lépe pochopil některé „neobvyklé“ reakce a řešení situací jednotlivými respondenty a uměl na ně adekvátně reagovat, čímţ by se eliminovala na nejmenší míru moţnost, ţe účastníci se budou před lektorem stydět a budou se „bát projevit“.
93
6 .4 P o u ž i t á l i t e r a t u r a Lokšová, I. Lokša, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost děti ve škole, Praha, Portál 1999. ISBN 80-7178-205-X. Pipeková, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky, Paido, Brno 2010. ISBN 978-807315-198-0. Průcha, J. Pedagogický slovník, Praha, Portál 1994. ISBN 80-7178-029-4. Sbírka zákonů č. 73/2005, Vyhláška ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných Metodický pokyn MŠMT ČR k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 22. prosince 2005, Č.j. 37 014/2005-25 Autorský kolektiv, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠSS), Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008, ISBN 978-80-87000-25-0.
94
7. P Ř I P O M Í N K Y L E K T O R Ů 7.1 P ř i p o m í n k y č. 1 7.1.1
1. setkání
Realizace odpovídala původnímu návrhu
Úvod hodiny (pozdravení, představení) Hra 3x3 povolání Tato hra slouţila jako seznámení se s ţáky (popř. by se dalo pojmout jako seznámení ţáků mezi sebou). Nutné bylo ţákům podrobně vysvětlit, co se po nich chce – včetně zjednodušení a vysvětlení dotazníkových otázek s uvedením příkladu. Vlastní průběh aktivity probíhal bez větších potíţí – ţáci se mohli volně pohybovat mezi lavicemi, učitelé obcházeli skupinky a kontrolovali činnost. Aby měla aktivita nějaký závěr, bylo vyhodnocení pojato jako: která povolání jsou „in“ a „out“. Sestavil se ţebříček top povolání.
Představení programu ZS; obavy a očekávání Smysl projektu a programu byl prezentován ve zjednodušené podobě. Pro názornost byly pouţity otázky z úvodu Programu (Co by mě bavilo? Jaké mám moţnosti? Na co mám?) Motivaci pro aktivitu ţáků během jednotlivých setkání vyvolal slib pracovních ochutnávek.
Obavy a očekávání – aktivita je realizovatelná pouze v ústní podobě a to za předpokladu, ţe jsou ţáci předem informováni o smyslu programu.
Hra Fotopříběhy Činnost je velice časově i technicky náročná na přípravu, a přitom u ţáků nevyvolala příliš velký zájem. Navíc je obtíţně realizovatelná i z prostorových důvodů – rozmístění cca 50 fotografií po lavicích… Návrh – místo fotografií pouţít nějaký dokument ze ţivota bezdomovců, nebo lidí určitého povolání např. seriál ČT1 „Jak se ţije“…
Test Riasec – činnosti Pokud se učitel rozhodne pro testování s kuličkami, není nutné mít dvě barvy pro odpovědi – stačí pouze jedna, a to pro odpověď ANO. Kuličky jde nahradit levnější variantou – kaštany. Testování probíhalo kombinací počítačového testování a „kaštánkové“ metody. Test Riasec byl určen pro dospělé a pro děti nad 15 let. Proto bylo u některých částí testu potřeba tvrzení zjednodušovat (např. zkrátit
95
otázku, vynechat cizí slova…), vysvětlit a uvést příklad. Část R byla vyloţeně orientovaná na chlapce a chlapecké činnosti, přitom sem spadá povolání kuchař a cukrář. Otázka týkající se vaření nepadla, a proto se tolik oblíbená povolání téměř u nikoho ve výsledku neobjevila.
Představy o mé budoucnosti – Den v roce 20xy První, relaxační část, je vhodně zapojena do druhé půlky kurzu, kdy si ţáci potřebují odpočinout. I přesto došlo k vyrušování během poslechu – problém byl soustředit se na poslech textu. Po počátečním smíchu se ale ţáci pomalu uklidňovali. Návrh – připravit si text o něco delší, pokud vidím, ţe se ţáci soustředí. Pokud ne, některé části vynechat. Vyplňování pracovních listů probíhalo s nadšením – opět bylo nutné uvést příklad. Vytvořený pracovní list byl pro ţáky atraktivní. Učitel procházel mezi ţáky a pomáhal s nejasnostmi. Několik dětí mělo velký problém s představivostí – nutné řešit individuálně s pomocí třídního učitele, který dítě zná.
Práce a její místo v ţivotě – diskuze Nutné zjednodušit – nastolit otázku Jakou roli hraje práce v ţivotě? Snaţit se dobře volenými dotazy společně s ţáky dospět ke schématu: Práce = koníček + Kč + náplň dne Práce = Kč + náplň dne Ø Práce = ø náplň dne + ø Kč
Závěr hodiny (shrnutí, plány na příště)
7.1.2
2. setkání
Realizace více méně odpovídá původní metodice (vypuštěna část o argumentaci)
Úvod, opakování z minula Test – Schopnosti Viz komentář z prvního setkání
Sociální stát „Hra – Lodičky“ (vlastní práce, výplata odměn, přerozdělení, vysvětlení) Rozhodně je nutné zjednodušit a zkrátit zadání na kartičkách, třeba i zvýraznit některá slova. I přesto bylo nutné ţákům jejich úkol vysvětlit.
96
Většina dětí neuměla lodičku sloţit – proto měly k dispozici jednoduchý návod a radu učitele. Tip – platidlo pouţít pouze jedno, a to bonbón za lodičku. Průběh aktivity byl ve většině případů bezproblémový, kaţdý tak nakonec sloţil alespoň tři lodičky (byť i s pomocí učitele). Po výpočtu „mzdy“ a odpočtu „daně“ přišla očekávaná vlna emocí. Velice oceňuji tento nápad, kdy si ţáci vyzkouší fungování státu na vlastní kůţi.
Reflexe sociálního státu - Otázky ve skupinách (kdo by měl, kdo neměl… pracovat) Po „mluvícím“ kolečku následovala skupinová práce podle zadání v Programu. Nápady se nemusí řídit zásadami argumentace. Je dobré procházet skupinky a ţáky navést otázkami k řešení, pokud sami nemůţou na nic přijít. Výsledky poté zhodnotit společně, bez hodnocení správné argumentace.
Shrnutí Pomocí otázek uvedených v Programu (Je systém fungování nastaven správně? Do které skupiny byste chtěli patřit?)
státu
Zde ještě jednou zdůraznit, ţe někteří nezaměstnaní zneuţívají systém a připomenout pocity po výběru a přerozdělení daní. Program setkání byl velmi pestrý, ţáci se s chutí zapojili a spolupracovali. V závěru i ţivě diskutovali.
7.1.3
3. setkání
Nápad jsme vzali z původní verze, ale činnosti jsme museli předělat
Úvod (opakování) Test – Povolání Viz komentář první setkání
Průzkum terénu ve dvojicích Aktivitu v takovémto pojetí není moţné realizovat. Děti se nesmí pohybovat v době výuky ve městě bez dozoru učitele. Proto byl vytvořen náhradní program zaloţený na původním zadání. První část ve formě skupinové vycházky. Ţáci vyhledávali povolání nacházející se na trase procházky (forma soutěţe – kdo víc).
97
Po vyhodnocení následovala skupinová práce. Na mapě města, kam chodí do školy, byly označeny body 1, 2, 3… a pod mapou adresy důleţitých institucí (MěÚ, ÚP, knihovna, infocentrum…) Úkolem bylo přiřadit adresu k bodu na mapě. Ţáci si trénovali orientaci v mapě a zároveň zjistili, kde se v jejich okolí nalézají tyto instituce. Poté ţáci opět soutěţili ve skupinách. Kaţdá skupina měla stejné zadání, obdrţela asi 10 obrázků a ke kaţdému měla za úkol vymyslet povolání, která s ním souvisí (např. obrázek auta: automechanik, řidič…)
Závěr, shrnutí
7.1.4
4. setkání
Nápad jsme vzali z původní verze – došlo spíš k oţivení programu
Úvod (opakování minulé hodiny) Test – sebehodnocení Kvůli nedostatku prostoru ve třídě je vhodnější místo pouţití lana vyuţít formu kartiček s čísly 1-7. Princip přitom zůstává zachován, ţáci si mohou své rozhodnutí navzájem komentovat, přidat se můţe i třídní učitel, který ţáky zná a dokáţe „přecenění“ či „podcenění“ jejich schopností korigovat.
Časová osa do minulosti Tato činnost působila nudně, hodina potřebovala oţivit, proto jsme se rozhodli pro časovou osu formou KOLÁŢE. Ţáci dostali kromě pastelek časopisy a lepidla, a mohli tak zapojit vlastní kreativitu. Aktivita je i více bavila.
Ţivotopis (teorie, ukázka, rady; nácvik vlastního ţivotopisu) Cílem bylo vyzkoušet si psaní ţivotopisu. Tato činnost je logicky zařazená. Dětem dělalo problém psaní delších textů, proto byla zvolena varianta psaní na předtištěné formuláře. Vzhledem k nízkému věku ţáků a nemnoha informacím, které by mohli uvést do ţivotopisu, bych navrhovala i moţnost sestavení fiktivního ţivotopisu. Ţáci se tak můţou vţít do svého hrdiny, či navázat na představu Můj den v roce 20xy.
Závěr (shrnutí dne)
98
7.1.5
5. setkání
Realizace zcela neodpovídá původní metodice
Úvod (rekapitulace minulého setkání) Časová osa do budoucnosti Tuto činnost není s ţáky moţné realizovat dle návrhu v Programu. Je určena pro starší ţáky např. ze SŠ. Dle mého názoru by nebyla pro ţáky atraktivní a nebavila by je. Je zde přítomno příliš písemného projevu, který dělá ţákům problémy.
Čím je potřeba začít Tuto aktivitu jsme pojali jako seznámení se s různými úřady (V jaké situaci tam jdeš? Co se tam vyřizuje? - ÚP, Pošta, MěÚ, Pojišťovna, Agentura pro studenty, Personální oddělení). Ţáci podněcováni dotazy učitele sami vymýšleli odpovědi na otázky, někteří vyuţili i vlastní zkušenost – ţádost o OP. Odpovědi byly zaznamenány na tabuli.
Orientační běh po úřadech Dobrý nápad, ale příliš komplikované. Náročné na prostor ve třídě. Obtíţně kontrolovatelné. Vhodné pro starší, či disciplinovanější ţáky. Pro ţáky speciálních škol jsme hru zjednodušili do formy skupinové práce.
Závěr Náhradní program 5. setkání:
Přihláška na SŠ (cvičné vyplnění přihlášky na školu) Ţáci si nacvičí zásady vyplňování formuláře.
Video (seriál Etiketa s L. Špačkem) – Přijímací pohovor (co dělat a nedělat na pohovoru) Děti by si měly uvědomit, jakými způsoby je dobré zapůsobit při jednání s lidmi. A nemusí se jednat jen o pracovní pohovor, ale i pohovor s uchazečem o studium na SŠ.
Představení úřadů – V jaké situaci tam jdeš? Co se tam vyřizuje? (ÚP navštívím po konci školy, při ztrátě práce; hledám zde práci, Pošta …, MěÚ…, Pojišťovna, Agentura pro studenty, Personální oddělení)
Soutěţ skupin – Modelové situace (Na jakém úřadu budeš danou situaci řešit? Co si s sebou vezmeš, abys situaci úspěšně vyřešil? K jakému úřadu přiřadíš tento formulář? – doručenka, ţádost o OP, ţádost o zaevidování na ÚP)
99
Vyuţijeme některé modelové situace z Orientačního běhu po úřadech. Navíc jsme aktivitu obohatili o 3 reálné formuláře; skupiny mohly získat body za formulář správně přiřazený k úřadu.
7.1.6 6. setkání Realizace odpovídá z poloviny původní metodice
Multisocio S touto aktivitou jsem velmi spokojená. Vládla při ní uvolněná atmosféra a děti se mohly rozpovídat. Je dobré, ţe je činnost zařazena aţ na poslední hodinu, kdy je mezi lektorem a ţáky vytvořen důvěrnější vztah. Počet otázek je nadměrný, není nutné vyuţít všechny. Pozor na některé citlivé otázky typu Miluješ někoho?
Hlášení z pracovních ochutnávek Je lepší nechat ţáky udělat písemnou přípravu, nejlépe ve skupinkách, za dozoru a rad učitele. Výsledky jsou prezentovány ústně.
Sebehodnocení Zpětná vazba Tyto dvě aktivity jsou dle mého názoru určeny pro ţáky ze ZŠ nebo SŠ. Ačkoli byl velký prostor během 6 setkání věnován testu RIASEC, není v programu místo pro jeho vyhodnocení. Proto bych tyto aktivity vynechala a doplnila program o vyhodnocení testů, vysvětlení významu jednotlivých písmen RIASEC atd.
Ohlédnutí za programem Není potřeba se příliš zabývat touto aktivitou, protoţe ţáci v závěru vyplňují evaluační dotazník. Ohlédnutí za programem jsem realizovala v úvodu hodiny jako stručné zopakování činností, na které si děti vzpomněly.
Obavy a očekávání Realizovatelné, pokud učitel dělal tuto aktivitu při prvním setkání. Náhradní program:
Hlášení z pracovních ochutnávek (formou skupinové práce) Multisocio Vyhodnocení testů RIASEC – předání výstupů a vysvětlení Hra na PC – Záchytná síť Hra ţáky staví do modelových situací, ve kterých se musí rozhodovat, jak dál. Pokud se rozhodnou špatně, hra je vrací na začátek.
100
6. Setkání bylo původně smysluplně sestavené, ale bylo potřeba do programu doplnit hodnocení testů RIASEC a počítačovou hru. Hlášení z ochutnávek bylo přeměněno z individuální na skupinovou práci.
7.1.7
Připomínky č. 1 - Hodnocení
Některé činnosti nebyly pro CS vhodné (např. část o správné argumentaci u 2. setkání), nebo potřebovaly oţivit, aby byly pro ţáky atraktivní (např. tvorba Časové osy formou koláţe u 4. setkání). Celkově byl program logicky koncipovaný, v některých částech náročnější na přemýšlení či písemnou práci ţáků i přípravu učitele. Činnosti poskytovaly ţákům záţitek, děti nezůstávaly jen v lavicích, mohly pracovat na počítačích, soutěţit ve skupinách. V původním návrhu metodiky není do programu zařazena přestávka. Test Riasec byl určen pro dospělé a pro děti nad 15 let. Většin otázek musela být upravena – zjednodušena a hlavně ţákům vysvětlena s uvedením příkladů. Jedná se ale o ověřenou metodu, která můţe slouţit ve zjednodušené podobě i mladším ţákům.
7.2 P ř i p o m í n k y č. 2 7.2.1 1. setkání Aktivita 3x3 povolání podstatou dobrá x komplikovaný princip, kdy se ţáci ptají příliš mnoho dalších spoluţáků, vzniká zmatek. Doporučení: Kaţdý ţák se ptá na jednu otázku vţdy jen jednoho spoluţáka, celkem tedy kaţdý ţák pokládá 3 otázky 3 lidem.
Obavy a očekávání Ţáci příliš očekávání nemají, proto nemá smysl snaţit se z těchto očekávání příliš těţit a vázat na ně větší časovou dotaci.
Fotopříběhy Aktivita obtíţná na přípravu ze strany lektora, nicméně fotopříběhy děti zaujaly a dobře se s nimi pracovalo.
Test RIASEC Vyplňování pomocí „kaštánků“, kdy ţáci si berou kaštan, pokud odpovídají ANO. Pokud odpovídají NE, nic si neberou.
Jeden den v ţivotě – Představy o mé budoucnosti První relaxační část se příliš neosvědčila. Děti mají problém zůstat v klidu, vzájemně se rozesmávají. Celkový efekt je vzhledem k vysoké abstrakci
101
tohoto úkolu nízký. Následuje vyplňování pracovního listu Jeden den v roce 20XY, který děti zaujal, a dobře se s ním pracovalo.
Práce a její místo v mém ţivotě V této závěrečné aktivitě není příliš přínosné se dětí doptávat. Lepší je nastínit moţnosti dětem na tabuli a postupně se ptát, jak jim rozumí.
7.2.2 2. setkání Rekapitulaci minulého setkání není třeba věnovat předepsaných 10 minut. Stačí se zeptat: Co si pamatujete z minula a na toto plynule navázat.
Druhá častá testu RIASEC – schopnosti – je třeba dětem jednotlivé aktivity dovysvětlovat, úroveň testu neodpovídá úrovni cílové skupiny.
Sociální stát: aktivita, která se setkala u dětí se zájmem a nadšením. Vyvětrání emocí je dobré udělat pomocí argumentace, které metodika doporučuje kdy děti pracují ve skupinkách a následně příliš vhodné zařazovat, děti mají dost myšlenek a jejich písemným zachycením.
mluvícího předmětu. Pravidla zařadit do následné aktivity, prezentují své myšlenky, není práce s vyjádřením vlastních
Na závěrečnou reflexi postačí jen několik cílených dotazů, nikoli doporučených 10 minut.
7.2.3 3. setkání Rekapitulace minulého setkání – opět styl „Co si pamatujete z minula?“
Třetí část testu RIASEC – opět je třeba dovysvětlit dětem některá tvrzení.
Průzkum terénu: celkový charakter průzkumu se pro praktické potřeby práce se skupinou zjednodušil. Všichni ţáci dostávají jednotné zadání – zachytit všechny profese, které se v místě vyskytují a to pouze metodou pozorování. Děti se příliš stydí na to, aby se vyptávaly kolemjdoucích, proto odpadá nácvik oslovování. Není také moţné děti „vypustit“ do terénu bez dozoru. Celá skupina včetně lektora tedy prochází okolí společně. Po návratu zpátky děti nepracují se slepou mapkou, jak je uvedeno v metodice. Okolí, kde se pohybovaly, totiţ neznají. Lektor tedy formou soutěţe vyhodnotí zapsaná povolání z pozorování a vyhlásí vítěze
102
s nejvyšším počtem zaznamenaných povolání. Oproti navrţené metodice dále děti pracují s mapkou centra svého města, kam mají ve skupinkách zachytit důleţité body, jako jsou městský úřad, úřad práce, knihovna, apod. Oproti návrhu metodiky je do tohoto setkání zařazena aktivita, kdy děti pracují ve skupinách a pracují formou soutěţe. Lektor jim poskytne obrázky a týmy k jednotlivým obrázkům přiřazují povolání, která se k nim vztahují. Aktivita se především snaţí představit dětem co největší počet povolání a ujasnit jim jejich představy (co jaké povolání dělá).
7.2.4 4. setkání Rekapitulace minulého setkání – „Co si pamatujete z minula?“ Dokončení testu RIASEC: práce s lanem jako osou do minulosti se příliš neosvědčila. Pro účely dokončení testu bylo pouţito souboru kartiček 1-7, kdy kaţdý ţák obdrţí sadu kartiček a následně s jejich pomocí „hlasuje“ – tzn. srovnání se s ostatními.
Časová osa do minulosti – práce s časovou osou se neosvědčila, pro účely této aktivity byla upřednostněna metoda koláţe, kdy děti dostávají za úkol ztvárnit důleţité události, situace, osoby svého ţivota plus své koníčky. Kaţdý ţák se závěrem ke své koláţi vyjadřuje a popisuje, co do ní ztvárnil.
Ţivotopis – odpovídá popisu z metodiky.
7.2.5 5. setkání Rekapitulace minulého setkání – „Co si pamatujete z minula?“ Časová osa do budoucnosti: Aktivity, které pracují s představivostí a abstrakcí se v práci s dětmi neosvědčují. Ráz celého setkání je tedy pozměněn více prakticky, do celkově vyuţitelnější podoby. V úvodu se děti seznamují s přihláškou na střední školu, stylem, jakým se vyplňuje. Následně si kaţdý ţák vyplňuje vlastní přihlášku. Děti shlédnou video o podobě přijímacího pohovoru (L. Špaček, Etiketa) – co dělat a nedělat v jeho průběhu. Po promítání pracují ve skupinách a snaţí se vzpomenout na co nejvíce informací, které viděly, a zachycují je do připravených listů.
Aktivita Orientační běh po úřadech není v jedné osobě lektora a skupině cca 15 dětí realizovatelný, metodika jej navrhuje příliš chaoticky.
103
Postup práce je tedy mírně pozměněn. Nejprve se lektor dotazuje dětí, se kterými úřady se v ţivotě setkaly a které navštívily. Vybere 6 nejdůleţitějších a napíše je na tabuli. Následně seznam s dětmi probírá – co se na kterém úřadě děje. Následně jsou děti rozděleny do cca 3 skupin. Lektor jim vţdy slovně popíše modelovou situaci a děti v týmu společně vymýšlejí, na jakém úřadě by danou situaci řešily a co by si k jejímu řešení vzaly na úřad sebou. Děti dostávají do rukou také 3 originální formuláře a mají určit, z jakého úřadu pocházejí. Celkově se jedná o 8 modelových situací a 3 formuláře. Následuje vyhodnocení a diskuze k výsledkům.
7.2.6 6. setkání Podoba 6. setkání byla pozměněna co do větší konkrétnosti aktivit, základní rámec byl ponechán. V úvodu setkání se lektorka zaměřuje na záţitky a poznatky dětí z absolvovaných pracovních ochutnávek. Za tímto účelem děti seskupuje do menších skupin, ve kterých tyto pracují na Hlášení z pracovních ochutnávek – vyjadřují své názory a poznatky. Po vyplnění tohoto pracovního listu lektorka s dětmi nad vyplněnými listy diskutuje. Následuje aktivita MULTISOCIO, navrţená v původní metodice. Děti si sesednou do kruhu, kaţdé dítě dostane 2 kartičky (Ano a Ne). Následně se lektorka ptá ţáků na předem daný okruh otázek, na který děti pomocí kartiček odpovídají. V případě potřeby lektorka zjišťuje další podrobnosti, děti se mohou doptávat také mezi sebou. Pro děti jsou dále připraveny výstupy z testování RIASEC. Lektorka nejdříve připomene dětem průběh testování, poté s nimi prohlíţí jedno vzorové hodnocení, aby se v něm děti následně vyznaly. Kaţdé dítě získává vlastní hodnocení, lektorka a učitelka s nimi výstupy konzultují, vysvětlují nejasnosti, pomáhají s orientací. Je vyhlášena přestávka. Po přestávce jsou mezi děti rozděleny evaluační dotazníky, jejichţ prostřednictvím děti hodnotí uplynulý kurz – jak se jim líbil, jestli si z něj něco odnášejí, které aktivity pro ně byly zajímavé, které byly zbytečné, apod. Lektorka a učitelka pomáhají s vysvětlením jednotlivých otázek v případě nejasností. Závěr posledního setkání patří počítačové hře Záchytná síť. Lektorka nejprve vysvětluje jeho podstatu. Děti jsou ve hře postaveny před konkrétní ţivotní situace, které musí nějak řešit a přijít s konkrétním rozhodnutím. V případě špatného rozhodnutí jsou děti vráceny na začátek. Cílem hry je získat práci a bydlení. Po úspěšném dokončení hry všemi účastníky lektorka shrne vše, co se v programu „Záchytná síť“ událo. Vyzdvihne důleţité momenty a program ukončuje.
104
8 . P Ř I P O M Í N K Y S P O L U P R A CU JÍ CÍ CH ŠKOL Úkolem projektu „Záchytná síť“ byla snaha o vybudování aktivního přístupu ţáků ke své pracovní kariéře formou prevence. Vzdělávací program se zaměřoval převáţně na podněcování ţáků k různým aktivitám, k rozvoji tvořivého myšlení a rozvoji schopností, jeţ je provázeno intenzivními emocemi. Projekt byl zaměřen na ţáky základních a středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o ţáky, u kterých dochází často k předčasnému ukončení vzdělávání z důvodů sociálně slabých rodin. V takových rodinách se vyskytují finanční problémy a nízká úroveň vzdělanosti rodičů. Tím pádem není pro rodiče v dnešní době vzdělanost jejich dětí prioritou. Daný program obsahoval šest setkání. Kaţdé setkání trvalo dvě hodiny. Jednotlivé tematické celky na sebe navazovaly. Bylo vyuţito metod záţitkové pedagogiky, netradičních forem vzdělávání s důrazem na rozbor jednotlivých setkání. Ţáci si procvičovali získané vědomosti a dovednosti, které budou moci v budoucnu uplatnit na trhu práce a zároveň si mohli uvědomit, ţe je nutné převzít vlastní zodpovědnost za svůj ţivot. V programu byla také zahrnuta pracovní ochutnávka, kde se ţáci mohli seznámit s konkrétními profesemi. Určité části projektu byly pro ţáky přínosné. Součástí bylo i zajištění občerstvení. Ţáci se na projekt těšili z důvodu zpestření výuky, ale zároveň ho brali jako odpočinek od učení, proto bylo jejich chování příliš uvolněné na to, aby věnovali dostatek pozornosti dotazům, na které měli zodpovědně a pravdivě odpovídat (pokud měl v závěru projektu vyjít odpovídající a reálný výsledek o jejich moţné budoucí profesi). Pro lepší pozornost, koncentraci a kázni ţáků by bylo vhodné setkání naplánovat na první dvě vyučovací hodiny. Ze zkušeností pedagogů při výuce je ověřeno, ţe spolupráce a aktivita ţáků je v tomto čase nejefektivnější.
8 .1 H o d n o ce n í j e d n o t l i v ých se t k á n í 8.1.1
1. setkání
Na prvním setkání byli ţáci seznámeni s náplní projektu Záchytná síť. Byla zde vyuţita klíčová slova, jako je například orientace, motivace a schopnosti. Ţáci se mohli vyjádřit, jaké povolání by se jim líbilo, jaký je jejich sen. Při následných aktivitách si pak mohli i uvědomit, jaké jsou jejich moţnosti a jakých cílů mohou skutečně dosáhnout. Při první aktivitě 3x3 povolání si kaţdý ţák měl vybrat další tři spoluţáky, kterým měl poloţit předem stanovené tři otázky a na základě odpovědí pak mohl být sestaven ţebříček nejoblíbenějších povolání. Záměr této aktivity byl dobrý, avšak tato aktivita
105
byla poměrně chaotická a sloţitá na organizaci. Vhodnější by bylo, aby kaţdý ţák získával odpovědi pouze od jednoho spoluţáka. Další částí tohoto setkání byly fotopříběhy jednoho dne různých lidí, různých profesí. Fotopříběhy byly pro ţáky velmi zajímavé, tímto způsobem si mohli uvědomovat, co jednotlivá povolání obnáší, ţe časová náročnost a tím pádem i denní reţim je odlišný u různých povolání. Dále si mohli uvědomit i nutnou odbornost jednotlivých profesí, a zároveň si tak uvědomit, jakého vzdělání je třeba dosáhnout pro určité povolání. Následovalo vyplňování testu RIASEC (činnosti), kdy byla ţákům kladena série otázek o činnostech, které lidé dělají ve svém povolání či ve volném čase. Pokud se ţákům uvedená činnost líbila – jejich odpověď byla ANO, sebrali si za kaţdou kladnou odpověď kaštan. Pro ţáky se speciálními potřebami byly některé otázky poměrně obtíţné na pochopení. Ţákům bylo potřeba vysvětlovat jim neznámé profese, s kterými se nesetkávají v běţném ţivotě a neznají náplň těchto povolání. Naopak by bylo vhodné zařadit otázky zaměřené na činnosti, se kterými se ţáci setkávají i v kaţdodenním osobním ţivotě – vaření (kuchař-cukrář), úklid (úklidové práce), péče o blízké osoby (ošetřovatelství, pečovatelství). Většina povolání byla směrována více na chlapce a chlapecké činnosti. Při braní kaštanů bylo zřetelné, ţe někteří méně průbojní a nerozhodní ţáci se nechali ovlivňovat ostatními spoluţáky – kdyţ viděli, ţe si jde pro kaštan více spoluţáků, vzali si kaštan také, aniţ by je daná činnost skutečně zajímala. Na základě toho došlo u těchto ţáků ke zkreslení údajů pro celkové vyhodnocení výsledků. V tomto případě by bylo moţná vhodnější rozdat ţákům stejný počet kaštanů podle počtu otázek v jednotlivých sériích a ţáci by se tak zaměřili více na svůj vlastní úsudek a neměli by čas sledovat ostatní. V relaxační části setkání se ţáci měli zaměřit na představy a sny o své budoucnosti. Relaxační hudbou a slovem lektorky byli přeneseni do své vlastní budoucnosti a snili o tom, jak bude jejich ţivot asi vypadat za několik desítek let. Vzhledem k tomu, ţe jsou naši ţáci většinou hyperaktivní nebo mají poruchy chování, se nedokázali všichni uklidnit a do situace vţít. Vzájemně se rozesmávali, a tím rušili i ty spoluţáky, kteří by se do relaxace a snění zapojili bez problémů.
8.1.2 2. setkání Druhé setkání bylo zaměřeno na vztah pracujících a nezaměstnaných, dále pak na funkci sociálního státu. Proběhla druhá část testu RIASEC (schopnosti), kdy ţáci odpovídali opět pomocí kaštanů. Otázky byly příliš zaměřeny na chlapce, kdy se dívky nemohly k některým dotazům vyjádřit, získaly tím menší počet kaštanů. Pojmy např.: poločas rozpadu, genetika, DNK, experiment apod. byly pro ţáky neznámé a obtíţně vysvětlitelné, i přestoţe se lektorka za pomoci vyučujícího snaţila dané výrazy vysvětlit či zjednodušit. Další část setkání spočívalo v manuální činnosti ţáků, při které byli rozděleni do tří skupin, kdy kaţdá skupina měla vţdy své zadání, o kterém další skupiny neměly vědět. První skupina představovala pracující, kteří v časovém limitu skládali co nejvíce papírových lodiček. Druhá skupina představovala nezaměstnané, jejichţ úkolem bylo se libovolně zaměstnat na stejně dlouhou dobu a nevyrušovat ostatní.
106
Třetí skupina se měla rozhodnout, do které ze dvou předešlých skupin se jednotlivci podle svého zařadí. Tato záţitková metoda se u našich ţáků se speciálními potřebami velmi osvědčila, protoţe si při vyhodnocení činností všech tří skupin uvědomili a pochopili základní princip fungování státu a povinnost pracujících odvádět daně, ze kterých se pak také mimo jiné vyplácí podpora pro nezaměstnané. Ţáci se k tomuto velmi emotivně aţ bouřlivě vyjadřovali, kdyţ zjistili, ţe odměna za jejich práci je rozdělena i do skupiny „nezaměstnaných“. Ţáci se mohli při celkovém shrnutí vyjádřit, zda je podle nich tento systém fungování státu, který je u nás nastaven, správný a spravedlivý. Většina z nich si poprvé uvědomila vztah pracující x nezaměstnaný, odvody z daní, vyplácení dávek pro nezaměstnané. Aktivitu hodnotíme velmi kladně, ţáci se bez problémů zapojili do kolektivních prací.
8.1.3 3. setkání Cílem třetího setkání bylo vyhledat co nejvíce studijních a pracovních příleţitostí v okolí bydliště. Původně se měli ţáci rozdělit do dvojic, projít zadaný úsek a snaţit se vyhledat co nejvíce moţností pracovního uplatnění. Vzhledem k tomu, ţe ţáky nelze pustit bez dozoru, k rozdělení nedošlo a okolí procházela celá skupina společně. Zároveň bylo přínosem, ţe mohli ţáci uplatnit vědomosti o profesích, získané během školní docházky. Celá tato aktivita byla pojata jako soutěţ a po návratu byl vyhlášen vítěz, s největším počtem zaznamenaných povolání. Na závěr pak dostali ţáci obrázky – např. auto a jejich úkolem bylo vymyslet co nejvíce povolání, která s tímto obrázkem souvisí. Tato aktivita ţáky velmi zaujala a všichni se na ní aktivně podíleli.
8.1.4 4. setkání Na tomto setkání bylo dokončeno vyplňování poslední části testu RIASEC, ve které ţáci hodnotili své schopnosti pro určité činnosti. Pozitivní na této části bylo to, ţe se ţáci mohli vyjadřovat k sebehodnocení ostatních spoluţáků, a to jak v případě, kdy měl někdo tendenci se přeceňovat, nebo naopak podceňovat. V závěru setkání se ţáci seznámili s psanou formou ţivotopisu. Na základě uvedeného příkladu – vzoru, se následně pokusili sepsat kaţdý svůj vlastní ţivotopis. Tato činnost byla pro všechny velice obtíţná, neboť s pravidly formulování ţivotopisu se ţáci se speciálními potřebami seznamují aţ v devátém ročníku, a i v této době to pro ně není snadné, protoţe jejich slovní zásoba a způsob vyjadřování jsou značně omezené. Tato aktivita by si zaslouţila delší časový prostor pro podrobné vysvětlení jednotlivých částí ţivotopisu.
107
8.1.5 5. setkání V úvodní části pátého setkání si ţáci měli vyplnit přihlášku na střední školu. Lektorky ţákům vysvětlily postup při vyplňování a zároveň je upozornily na nutnost včasného podání. Ţáci si tak nacvičili zásady vyplňování formuláře. Dalším bodem tohoto setkání bylo zhlédnutí videa (L. Špaček – Etiketa). Ţákům byla předvedena modelová situace, kdy uchazeč jde ţádat o pracovní místo. Zde si ţáci připomněli zásady společenského chování, vhodného oblečení k přijímacímu pohovoru. Závěrem probíhal rozhovor mezi skupinami ţáků, kde zhodnotili, jaké chování bylo vhodné a jaké nevhodné – vycházeli z ukázky na videu. Vzhledem k tomu, ţe naši ţáci jsou ve většině případů hyperaktivní a špatně se soustředí, bylo by vhodné upozornit ţáky, ţe spot je krátký, a proto je nutné, aby se na ukázku soustředili od samého začátku. Dalším úkolem bylo řešení modelových situací – co bys dělal, kdyby… Ţáci si tak opětovně procvičili znalosti, které získali v průběhu školní docházky a v předchozích setkáních. Vhodné by bylo uplatnit záţitkovou pedagogiku (dramatizace - zahrát si na poštu, úřad práce, pojišťovnu aj.)
8.1.6 6. setkání Na závěrečném šestém setkání si ţáci zopakovali, co všechno se událo v předchozích blocích, a hodnotili, které aktivity se jim líbili více a které méně. Poté probíhala aktivita „Multisocio“. Při této aktivitě byla atmosféra uvolněná a spontánní. Ţáci odpovídali na otázky, které pro ně byly příjemné, neboť jim rozuměli. Mohli se dotazovat i mezi sebou a dozvěděli se i zajímavé informace o sobě samých. U této aktivity vydrţeli poměrně dlouhou dobu. Po přestávce byli rozděleni na dvě skupiny. První skupina měla za úkol vyplnit evaluační dotazníky, u kterých bylo potřeba podat ţákům vysvětlení a občasnou pomoc. Druhá skupina hrála počítačovou hru „Záchytná síť“, kde ţáci byli předem seznámeni s podstatou hry. Ve hře byli postaveni před konkrétní ţivotní situace, které museli řešit a konkrétně se rozhodnout. V případě špatného rozhodnutí byli vráceni na začátek hry. Cílem hry bylo získání pracovní pozice a bydlení. Tato hra ţáky bavila i přesto, ţe někteří ţáci nechápali, co je v dané situaci to správné řešení. Závěrem ţáci dostali zpracované analýzy testu RIASEC, kde jim bylo dáno vyhodnocení moţností jejich uplatnění na trhu práce. Konečné výsledky jednotlivých testů ţáků by bylo potřeba s ţáky více rozebrat, neboť povolání, která se v testu ţákům nabízela, neodpovídala jejich představám ani intelektu. Vzhledem k jejich schopnostem bylo hodnocení rozsáhlé, ţáci očekávali konkrétnější nabídku pracovních pozic (umělecké, literární obory a řemesla). Většina výsledků testů neodpovídala schopnostem a dovednostem našich ţáků, usuzujeme tak na základě našich dlouholetých zkušeností.
108
8 .2 Z á v ě r e čn é h o d n o ce n í p r o j e k t u „ Z á ch y t n á s í ť “ Tento program byl zaměřen na přípravu výběru budoucího povolání pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Očekávaný cíl projektu byl splněn částečně, neboť jak je jiţ uvedeno výše, velká část otázek byla pro ţáky nesrozumitelná, a proto ani závěrečné výsledky neodpovídaly dané skutečnosti.
Pro naše ţáky byl tento program zpříjemněním a zpestřením výuky. Při práci ve skupinách se vzájemně podpořili, lépe poznali a ukázali své klady i zápory. Mnoho z nich si uvědomilo, ţe jejich chování během aktivit nebylo adekvátní k situacím, ve kterých se nacházeli.
Ţáci se na jednotlivá setkání těšili i z důvodu, ţe projekt vedla osoba jiná neţ učitel.
109
9. FINÁLNÍ METODIKA 9 .1 T e o r e t i ck á v ých o d i sk a p r o g r a m u 9.1.1 Tři předpoklady pro aktivní zapojení 5 žáků při výběru povolání Tréninkový program „Záchytná síť“ je výchovně vzdělávací program, jehoţ cílem je záţivnou formou práce pomoci ţákům se připravit na výběr budoucího povolání. Program by měl v účastnících vyvolat pro–aktivní přístup jak ve výuce, tak v běţných ţivotních situacích. K tomu je zapotřebí věnovat se v programu vyváţeně třem sloţkám, které tvoří základní předpoklady pro aktivní zapojení ţáků ve svém ţivotě: motivaci, orientaci a schopnostem. Paralelním prohlubováním těchto tří aspektů by se ţáci měli stát kompetentnějšími a připravenějšími k přebrání vlastní zodpovědnosti za svůj ţivot. Tyto tři předpoklady tvoří zároveň dramaturgickou linku programu:
9.1.2 Test na preferované možnosti uplatnění žáků podle teorie RIASEC6 V rámci jednotlivých bloků si budou ţáci pod vedením učitele postupně vyhodnocovat test, který jim pomůţe zorientovat se v jejich preferencích, schopnostech a moţnostech uplatnění na trhu práce. Společné vyplňování jednotlivých fází testu bude probíhat také zábavnou formou a bude přirozeně doplňovat záţitkový program jednotlivých setkání.
5 6
110
Zdroj: Jiří Plamínek, Synergický management Zdroj: John L. Holland, volné aplikace na internetu
9 .2 K o n ce p t p r o g r a m u a st r u k t u r a j e d n o t l i v ých se t k á n í Setkání
Náplň
Čas
1
MOJE PLÁNY A OSUDY práce a její místo v našem ţivotě Zaměření: - co by mě bavilo / motivace k získání zaměstnání Část testu: - co bych rád/a dělal/a, ČINNOSTI
2 hodiny
2
JAK TO FUNGUJE V NAŠEM STÁTĚ vztah mezi pracujícími a nezaměstnanými Zaměření: - jaké mám možnosti / orientace v základním systému sociálního státu Část testu: - co umím/neumím, SCHOPNOSTI
2 hodiny
3
CO BY SE DALO DĚLAT V MÉM OKOLÍ přehled moţností studia a uplatnění na trhu práce v okolí bydliště Zaměření: - jaké mám možnosti / orientace v moţnostech studia a pracovních místech v nejbliţším okolí Část testu: - jaké povolání by mě zajímalo/nezajímalo, POVOLÁNÍ
2 hodiny
4
PŘÍPRAVY NA VLASTNÍ VOLBU přehled moţností vzhledem k vlastní volbě povolání Zaměření: - na co mám / schopnosti a předpoklady vyplývající ze zájmů a ţivotní zkušenosti Část testu: - odhad vlastních schopností a předpokladů, VLASTNÍ ODHAD
2 hodiny
5
PRVNÍ KROKY reálné plány a kroky, nutné pro úspěšné hledání práce Zaměření: - na co mám / schopnosti potřebné pro kaţdodenní realitu
2 hodiny
Reálné pracovní ochutnávky by měly proběhnout nejpozději mezi 5. a 6. setkáním, z důvodu vyhodnocení aktivity „Pracovní ochutnávky“ v rámci ohlédnutí za celým tréninkovým programem.
6
OHLÉDNUTÍ ZA PROGRAMEM zhodnocení své současné situace seberozvoj Zaměření: průnik motivace, orientace a schopností
a
podněty
pro
další 2 hodiny
Pozn. V jednotlivých setkáních nabízíme více aktivit a minimální čas na jejich realizaci pro případ, že by skupina byla příliš rychlá a nevydržela dlouho u jedné aktivity. V opačném případě je dobré klíčové aktivity pořádně vytěžit a z časových důvodů něco vypustit. * Pro lepší koncentraci a pozornost ţáků je tréninkový program vhodné zařadit na první dvě vyučovací hodiny, kdy je aktivita ţáků nejvyšší.
111
9.2.1 1. setkání MO JE P L Á N Y A O S U D Y: P r á ce a j e jí m í st o v mé m živ o t ě Zaměření:
co by mě bavilo / motivace k získání zaměstnání Část testu:
co bych rád/a dělal/a Témata:
zamyšlení nad významem práce pro jednotlivce proč pracovat/nepracovat Cíle:
ţák je seznámen s rámcovým obsahem a cíli tréninkového programu ţák si vybaví, připomene a uvědomí širokou škálu činností a moţných povolání ţák si vyplní první část testu RIASEC ţák si vytvoří zatím pouze vysněnou představu o svém budoucím ţivotě a povolání
ţák realisticky zhodnotí, jakou roli má práce v jeho představě Výstupy:
vyplněná první část testu RIASEC „Činnosti” zpracovaná vlastní rámcová představa o budoucnosti ţáka ujasněná volba předpokládané role práce v ţivotě ţáka
112
Doporučené aktivity 1. 3x3 povolání 2. - Hra na rozehřátí a naladění na téma tréninkového programu „Záchytná síť”, kaţdý z ţáků dostane pracovní list, který si podepíše, a na kterém budou tyto tři otázky: Jaké by bylo povolání tvých snů? Jaké zajímavé povolání dělá někdo, koho osobně znáš? Jaké povolání bys opravdu nikdy dělat nechtěl/a?
Materiál
Čas
Tuţky Pracovní list (viz Příloha č. 1)
15 min.
Flipchart / tabule
15 min.
- Úkolem kaţdého z ţáků je získat na kaţdou z otázek odpověď od tří spoluţáků (celkem tedy devět odpovědí), pokaţdé však od někoho jiného (je tedy třeba postupně oslovit devět spoluţáků). - Postupuje se tak, ţe se vytvoří dvojice, která si nejprve zahraje “kámen, nůţky, papír”. Ten, kdo vyhrál, pokládá otázku jako první. Odpověď si zaznamená do pracovního listu a nechá si ji podepsat. Poté se zeptá ten druhý a dvojice se rozchází. Kaţdý si jde hledat někoho, s kým ještě nebyl. Otázky lze pokládat v libovolném pořadí. Kdo má vyplněny všechny kolonky jiţ otázky nepokládá, pouze je k dispozici ostatním tazatelům. Pozn. Je nutné žákům pečlivě vysvětlit, co se po nich chce. Zároveň se musí zjednodušit (přeformulovat otázky) a uvést názorný příklad. - Kdyţ mají všichni vyplněno, sesednou se do kruhu. Na pokyn lektora všichni předají svůj pracovní list svému spoluţáku po pravé ruce a proběhne zkouška paměti: po kruhu má kaţdý za úkol vyjmenovat minimálně tři osoby, které oslovil a sdělit ostatním jejich odpovědi Správnost tvrzení kontroluje ten spoluţák, který má v ruce patřičný pracovní list. Návrh na jiný závěr: Sestaví se žebříček povolání, která jsou “in” – oblíbená a která “out” – neoblíbená. - Na závěr této aktivity si můţe kaţdý zaznamenat vlastní odpovědi do svého pracovního sešitu. Metodické poznámky: - Pokud se ţáci ve skupině neznají, aktivitu je moţné pojmout jako vzájemné seznámení – při dotazování zjišťuje ţák mimo jiné i jména svých spoluţáků. *Aktivitu a princip dotazování je třeba ţákům dostatečně vysvětlit, aby nevznikl mezi dětmi chaos. 2. Úvod, Obavy a očekávání - Účastníci jsou rámcově seznámeni s plánem následujících šesti setkání, je jim představena základní myšlenka programu a témata jednotlivých setkání (viz dramaturgie projektu).
113
Při vysvětlování se vyplatí pouţít tři otázky z titulní strany: Co by mě bavilo? Jaké mám moţnosti? Na co mám? Nezapomeňte zmínit pracovní ochutnávky – motivace k aktivitě v hodině. - Kaţdý sám za sebe písemně formuluje na jeden papírek, co od tohoto programu očekává a na druhý píše, čeho se v něm obává. - Postupně kaţdý přistupuje před ostatní, představuje své obavy a svá očekávání, lepí papírky na dva společné papíry (jeden určený pro obavy, druhý pro očekávání). * Je vhodné zeptat se na obavy a očekávání pouze ústně, a to za předpokladu, ţe jsou ţáci o programu předem informováni třídním učitelem. 3. JEDEN DEN V ŢIVOTĚ I. - Fotopříběhy různých lidí - Na zem, na lavice nebo na provázek kolem místnosti rozmístíme fotopříběhy. Jedná se o soubory cca pěti fotek, které vţdy zachycují jeden den ze ţivota nějakého člověka. Ideálně by bylo dobé mít připraveno aţ 10 různých typů lidí (prodavač, učitelka, poštovní doručovatel, ekonom, ţena v domácnosti, bezdomovec, člověk zaregistrovaný na pracovním úřadě, student, grafik, herec, automechanik, barmanka…).
Připravené série fotografií = fotopříběhy
20 min.
Otázky z první části
20 min.
- Ţáci mají chvíli na to, aby si prohlídli jednotlivé fotopříběhy. - Poté si všichni sesednou do kruhu a učitel pokládá tyto otázky: Který příběh na vás udělal největší dojem a proč? Kdybyste si měli vybrat a vstoupit do některého z příběhů, který z nich byste chtěli jednou žít a proč? Který naopak vůbec ne a proč? Metodické poznámky: - Připravit série fotek bude náročnější, ale tato část je důleţitá pro nastartování představivosti ţáků, kterou budou potřebovat v aktivitě č. 5. - Čím více fotopříběhů, tím lépe. - Příklady fotopříběhů jsou přílohou této metodiky. - Nemusí se jednat pouze o fotografie, je moţné na jeden z listů uvést denní program osoby. Pozor na velikost fotografií, aby se vešly do prostoru třídy (např. na lavice). *Místo fotografií lze pouţít nějaký dokument ze ţivota bezdomovců, nebo lidí určitého povolání např. seriál ČT1 „Jak se ţije“… 4. První část testu RIASEC – ČINNOSTI - Ţáci se sesednou do kruhu, ve kterém uprostřed leţí
114
hromada víček od PET lahví nebo korálků či jiných předmětů dvou barev. Na tabuli nebo na jiném viditelném místě je označeno, která barva znamená “ANO”, a která “NE”. - Vyplňuje se první část dotazníku “Činnosti”, tedy 6 sérií otázek. - Lektor vţdy přečte otázku z testu a kaţdý ţák, pokud odpovídá ANO, si z hromady uprostřed k sobě vezme víčko od PET lahve, korálek či např. kaštan. - Po sérii otázek si kaţdý spočítá počet víček, korálků či kaštanů a nahlásí ji lektorovi (tzn. lektor vyzve ţáky, aby si sečetli počet všech korálků). Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí.
testu (viz Příloha) Korálky, víčka od PET lahví, kaštany (cca 250 ks) Pracovní list Seznam pro lektora (viz Příloha)
- Po kaţdé sérii otázek ţáci opět vrací vršky nebo korálky doprostřed kruhu a začíná se znovu. (Počet vršků nebo korálků je vypočten tak, aby jich bylo pro kaţdé kolo dostatek, tzn. počet ţáků x počet otázek z jedné série od kaţdé barvy). Proběhne tak šest kol otázek (pokaţdé k jednomu ze šesti příslušných písmenek z testu R-I-A-S-E-C). - Vyplňování testu je takto převedeno do interaktivní součásti společného programu. Výhodou je, ţe se ţáci mohou doptávat, pokud něčemu nerozumí. Zároveň díky barevným předmětům okamţitě vidí, jak jsou na tom nejen oni sami, ale také jejich spoluţáci. Mohou se tak u toho bavit, doptávat se a komentovat barevné odlišnosti jednotlivých hromádek svých spoluţáků. - V průběhu aktivity je nutné dbát na to, aby ţáci rozuměli zadání, vysvětlete jim jednotlivá tvrzení, uveďte názorné příklady. Kontrolujte, zda si berou vţdy po jedné kuličce. Metodické poznámky: - I tato část programu je svým způsobem příprava na následující cvičení, společně s fotopříběhy poskytuje ţákům dostatečné mnoţství námětů k vytváření vlastní představy o svém budoucím ţivotě. - Test lze vyplňovat také obyčejně do pracovních listů, případně elektronicky na PC. - Pokud je test vyplňován v rámci výuky, je vhodné 4 části testu rozdělit do jednotlivých setkání. Samotné vyplňování testu v jednom kuse by mohlo být pro ţáky náročné a zdlouhavé. Převedení testu do interaktivní společné činnosti a jeho postupné vyplňování v rámci jednotlivých setkání více oţivuje výuku a doplňuje program. * Ţákům je třeba vysvětlit jednotlivá méně známá povolání, u kterých neznají jejich obsah.
115
5. JEDEN DEN budoucnosti
V
ŢIVOTĚ
II.
-
Představy
o
mé
- Pokud je to moţné, lehnou si účastníci na zem nebo si sednou do pohodlné pozice. Při sezení v lavicích je vhodné doporučit, aby si ţáci poloţili hlavu na lavici a zavřeli oči, aby se nerušili. - Lektor pustí hudbu, nechá ţáky chvíli relaxovat. Poté provádí ţáky dle vlastní přípravy imaginací, která by měla obsahovat vše, co bude součástí pracovního listu “Můj běţný pátek v roce 20xy”. Příklad: „Udělejte si pohodlí, budu vám teď chvíli něco vykládat a vy si dobře pamatujte vše, co vás bude napadat nebo co vám poběží před očima. Pokud se vám to nebude dařit, tak jen poslouchejte a odpočívejte. Vnímejte sami sebe. Jak se vám teď sedí… vybavte si, co máte na sobě, jaké máte vlasy, šperky, ozdoby, boty… představte si, jak vás asi vidí ostatní. Představte si sami sebe, jak rostete, jak se pomalu měníte. Jak asi budete vypadat za deset let. To bude rok 20xy a vám bude o deset let více. Řekněte si v duchu, kolik vám bude let. Představte si, že je jaro. Běžný květnový pátek. Ráno. Venku je docela teplo, svítí slunce a mnoho stromů už krásně kvete. Podívejte se, kde bydlíte. Ve vlastním bytě, v podnájmu, u kamaráda, u rodičů, ve vlastním domě? Uvědomte si, s kým tam bydlíte, máte partnera? Máte už děti? Nebo jste ještě sami? Ležíte ve své posteli… jakou barvu má vaše povlečení. Vstáváte, nejprve jdete do koupelny vyčistit si zuby nebo si dát snídani. Co snídáte? Poté odcházíte z domu. Kam jdete? Do práce? Do jaké? Nebo ještě stále studujete? Nebo jste se ještě stále nerozhodli pro stálé zaměstnání a máte brigádu? Kde? Nebo jdete někam úplně jinam? Co děláte? Pomalu končí vaše každodenní náplň běžného pracovního dne. Je odpoledne a vracíte se domů. Po cestě si kupujete něco na jídlo. Uvaříte si doma? Nebo nejíte doma, ale někde v restauraci nebo v jídelně? Čeká vás páteční volné odpoledne. Co budete dělat? Kam půjdete a s kým? Máte dost peněz? …Představte si každou chvilku, kterou si užíváte… nakonec už je večer a jdete spát. Přikrýváte se vašim povlečením, ale možná nespíte doma a někam jste jeli. Co vás čeká o víkendu? Těšíte se? Máte za sebou celý pracovní týden, vybavte si, co jste většinu času dělali. Zasloužíte si volný víkend podle vašich představ… Pomalu se vracíte v myšlenkách zpět do této místnosti. Uvědomte si, jak sedíte. Co slyšíte, jaké zvuky k vám doléhají… pomalu, až se vám bude chtít, otevřete oči…” TIP: Pokud se ţáci nesoustředí, místo poslechu vyrušují, je moţné text zkrátit. - Lektor vyzve ţáky, aby si vše, co je napadalo, poznamenali do svých pracovních listů. Pokud by ţáci chtěli svoje představy poupravit, tak mohou. Pokud měl někdo potíţe s tím, ţe se mu během imaginace nic nevybavovalo, můţe se teď znovu pokusit zamyslet nad tím, jak by chtěl, aby vypadal jeho běţný pracovní den v roce 20xy.
116
Příjemná hudba Tuţky Pracovní list
30 min.
Během psaní je vhodné procházet mezi ţáky, radit a uvádět příklady. Je třeba opakovaně zdůraznit, ţe se jedná o představu budoucnosti, nikoli přítomnosti. - Ţáci se sesednou do krouţku a pod vedením lektora společně sdílí svoje plány a představy. Lektor se především ptá na to, čím si ţáci myslí, ţe se budou ţivit. Kdo má chuť popsat i další aspekty ze svého dne, tak můţe. * Tato aktivita můţe být méně účinná u hyperaktivních ţáků, kteří se navzájem rozesmávají a ruší tím zbytek skupiny. 6. Práce a její místo v mém ţivotě - Lektor nastíní ţákům, jaké jsou moţnosti začlenění práce v ţivotě člověka:
Tuţky Pracovní list
10 min.
a) člověk vykonává naplňující práci, která ho živí, je zároveň i jeho koníčkem, životní náplní a jedním z cílů jeho seberealizace b) člověk vykonává nutnou práci, která ho živí a je prostředkem k jeho seberealizaci c) člověk nevykonává žádnou práci a pobírá státní podporu pro nezaměstnané d) jiná možnost - Lektor vyzve ţáky, aby se zamysleli nad svojí představou z předchozího cvičení a reálně zhodnotili, jakou roli by měla práce v jejich ţivotě z nabízených moţností. - Vhodné je napsat na tabuli otázku „Jakou roli hraje práce v ţivotě?” a snaţit se dobře volenými dotazy společně s ţáky dospět ke schématu: a) Práce = koníček + Kč + náplň dne b) Práce = Kč + náplň dne c) Ø Práce = ø náplň dne + ø Kč - Ţáci si dělají poznámky do svých pracovních listů. Je důleţité, aby pochopili, ţe práce nemusí být pro kaţdého jeho koníčkem, ale ţe zaujímá významné místo v ţivotě dospělého člověka tím, ţe mu poskytuje finanční prostředky pro zajištění obţivy a smysluplnou náplň pracovního dne. 7. Závěrečná reflexe - krátké společné ohlédnutí za aktivitami z dnešního setkání
10 min.
- otázky, které se nabízí: Co vás dnes nejvíce bavilo? Co vás překvapilo? Co si odnášíte? Atp. POZNÁMKY:
117
9.2.2 2. setkání JA K T O F U N G U JE V N A Š E M S T Á T Ě : Vz t a h me zi p r a cu j ící mi a n e za m ě st n a n ým i Zaměření:
jaké mám moţnosti / orientace v základním systému sociálního státu Část testu:
co umím/neumím Témata:
základní fungování společnosti pracující vs. nezaměstnaní Cíle:
ţák porozumí principu sociálního státu ţák si utvoří vlastní názor na jednotlivé pozice pracujících a nezaměstnaných občanů
ţák si vyplní druhou část testu RIASEC Výstupy:
vyplněná druhá část testu RIASEC „Schopnosti” ujasněný názor na preferovanou variantu „pracovat/nepracovat” v systému sociálního státu
118
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min.
- Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. Druhá část testu RIACES - SCHOPNOSTI - Postupuje se stejně jako při minulém setkání (popis viz první setkání), ale vyplňuje se druhá část dotazníku “Schopnosti”, tedy opět 6 sérií otázek pro příslušná písmenka R-I-A-S-E-C. - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí. - Důleţité je ţákům opět připomenout, ţe pouze budou-li své odpovědi brát váţně, získají po ukončení testu reálný výsledek o pracovním uplatnění, které se k nim hodí.
Otázky z druhé části testu (viz Příloha), Korálky nebo víčka od PET lahví (cca 250 ks), Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha)
20 min.
* V této části testu je nutné dovysvělení některých pojmů v něm uvedených. 3. SOCIÁLNÍ STÁT - Motivace V úvodu této aktivity lektor uvede, ţe následující hrou si ţáci vyzkoušejí, jak to funguje v našem státě. - Rozdělení do tří skupin a zadání Ţáci si vylosují z klobouku papírky či jiné losy (např. barevná víčka od PET lahví), které je rozdělí na skupiny podle barev na červené, modré a zelené. Poměr počtu ţáků v jednotlivých skupinách můţe být rozdělen cca na třetiny. Kaţdá skupina dostane k prostudování jiné zadání, které nesmí ukazovat ostatním: Zadání pro červené: V následujících 30 minutách je vaším úkolem se jakkoliv zabavit, můžete si číst noviny a časopisy, hrát hry, které dostanete k dispozici, můžete se ve vaší skupině navzájem bavit, nesmíte však opustit místnost a nesmíte nijak vyrušovat nebo kontaktovat členy druhé skupiny, kteří budou mít jiný úkol než vy.
Losovátka na rozdělení do tří skupin, Staré noviny, časopisy, Společenské hry, odměny, papíry, fixy, vytištěná zadání pro jednotlivé skupiny
10 min.
Zadání pro modré: V následujících 30 minutách bude mít každý z vás za úkol z novin, které dostanete k dispozici, poskládat co nejvíce papírových lodiček. Každý z vás bude pracovat samostatně
119
sám za sebe, pokud budete potřebovat poradit, jak se lodička skládá, můžete se obrátit na učitele. Po třiceti minutách nahlásíte a ukážete, kolik jste jich složili. Za každých 5 kusů dostanete odměnu ve formě …(1 čokoládová tyčinky, či x bonbónů či cokoliv atraktivního). Nekontaktujte členy druhé skupiny a nenechte se jimi vyrušovat, mají jiný úkol než vy. Zadání pro zelené: Přečtěte si zadání pro skupinu červených i modrých a každý sám za sebe se rozhodněte, do které ze skupin se budete chtít na následujících 30 minut přidat. Každý z této skupiny se rozhoduje podle sebe, nezávisle na ostatních, každý může jít jinam. Rozhodněte se nejpozději do 2 minut po přečtení jednotlivých zadání, začleňte se mezi ostatní a začněte plnit zadání vámi vybrané skupiny. Neprozrazujte ostatním, prosím, jaký úkol má druhá skupina. Všichni se to dozví, až bude správný čas. Pozn.: U zadání pro skupinu zelených jsou také přiloţena zadání pro červené a modré. TIP: Zadání pro jednotlivé skupiny je vhodné zkrátit, zjednodušit, podtrhnout důleţité informace. Doplňte zákaz pouţívání mobilu. Po přečtení se ujistěte, ţe všichni porozuměli zadání. Kaţdá skupina má čas na prostudování zadání, seznámení s dostupným materiálem a na poloţení doplňujících otázek učiteli, ten odpovídá kaţdé skupině zvlášť. Poté odstartuje společných 30 minut času. - Vlastní aktivita, 30 min. Učitel vyhlásí začátek hry, stopuje 30 minut a kontroluje průběh, během aktivity můţe podle vlastního uváţení zasáhnout tak, aby nenarušil základní pravidla a zároveň udrţel pořádek ve třídě a bezproblémový průběh aktivity. TIP: Většina dětí lodičku skládat neumí. Vyplatí se připravit do skupiny několik plánků, kterými se děti můţou řídit. Pomocnou ruku můţe přiloţit i třídní učitel. Osvědčilo se jednotné platidlo 1 lodička = 1 bonbón. Dobré je, pokud udělá ţák min. 3 lodě – lépe se odpočítává daň. - Vyplacení odměny a odvedení daní 10 min. Po 30 minutách hru lektor ukončuje, svolává všechny do kruhu, ptá se nejprve červených, jak se bavili, co zaţívali, poté i modrých, co zaţívali a kolik kdo udělal lodiček. Zapisuje před všemi ostatními jména a počty poskládaných lodiček na tabuli, potom k jednotlivcům dopisuje velikost odměny (např. 15 lodiček = 15 bonbónů nebo 3 čokoládové tyčinky, podle zvoleného „platidla“ a průměrné doby na poskládání jedné lodičky je třeba nastavit „kurz“.) Pozn. Zelení se v tuto chvíli identifikují se skupinou, kterou si vybrali. Ještě neţ lektor „vyplatí“ odměny, představí základní princip
120
30 min.
10 min.
fungování státu a povinnost pracujících odvádět daně, ze kterých se pak také mj. vyplácí podpora pro nezaměstnané. Stačí stručně např.: „Víte, že každý, kdo v tomto státě pracuje, musí třetinu svého výdělku odevzdat do státní kasy?“ Pro reálnější představu pak kaţdému z modrých odpočítává z výdělku třetinu odměny, kterou rozdává ţáků ze skupiny červených. Zde je opravdu potřeba dodrţet zadání – nevyplácet odměnu dříve, neţ se odpočítá daň. * Tato záţitková aktivita se u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami velice osvědčila. Ţáci dostali moţnost smysluplně nahlédnout do fungování našeho státu. 4. Reflexe Sociálního státu - Chvilka na vyvětrání emocí jednotlivců: lektor se po přerozdělení odměn ţáků zeptá, jaké v nich teď převládají pocity (naštvanost, spokojenost, překvapení, nespravedlnost…?) a proč: “Popište pocity, které se ve vás nyní odehrávají, jaké myšlenky vás teď napadají?”
Papíry Pracovní listy tuţky
30 min.
- Chvilka pro zelené: Poté je třeba upozornit ţáky, ţe na začátku aktivity byla třída rozdělena na tři skupiny: na červené a modré, kteří měli zadání od začátku jasně dané, a zadání přečte. Pak tu ale byli ještě i zelení, kteří si mohli sami vybrat, do které skupinky se přidají. Učitel dá postupně slovo všem zeleným a poprosí je, aby ostatním sdělili, proč se rozhodli pro skupinku, ve které pak byli. Důvody opět zapisuje učitel na tabuli k jednotlivým barvám zvolených skupin. (cca 5 min.) Následuje skupinová práce, ve které ţáci dále rozvíjí zkušenost z předcházející aktivity, kterou získali. Kaţdá skupina dostane 10 minut k vypracování odpovědi na následující otázku, pro kterou mají do bodů sepsat co největší mnoţství argumentů na pracovní list: Otázka pro červené: Kteří lidé by měli v tomto státě pracovat a proč? Co si může myslet skupina pracujících o skupině nezaměstnaných a proč? Otázka pro modré: Kteří lidé by neměli v tomto státě pracovat a proč? Co si může myslet skupina nezaměstnaných o skupině pracujících a proč? Otázka pro zelené: Kteří lidé by měli mít v tomto státě možnost si vybrat, jestli budou nebo nebudou pracovat a proč? A co si může myslet skupina nezaměstnaných o skupině pracujících a skupina pracujících o skupině nezaměstnaných a proč? (10 minut)
121
Po uplynutí časového limitu si jednotlivé skupinky představují výsledky své práce, zástupce-mluvčí (kaţdá skupinka si volí svého mluvčího) tlumočí odpovědi na jednotlivé otázky za celou skupinku, zodpovídá případné dotazy ostatních ţáků. Lektor můţe pomoci k lepšímu vyjádření názorů a myšlenek jednotlivých mluvčí. (cca dalších 10 - 20 minut) Individuální shrnutí: Na závěr učitel poloţí kaţdému z ţáků poslední tři otázky a pošle po kruhu „mluvící předmět“ tak, aby měl kaţdý moţnost shrnout svůj postoj na základě zkušeností z této hodiny. (cca dalších 10 minut) “Myslíte si, že je tento systém fungování státu, který je u nás nastaven, správný? Ano/Ne a Proč?” “Do které skupiny byste chtěli patřit ve vašem životě vy a na základě jakých argumentů jste se pro danou skupinu rozhodli?” “Napadá vás v souvislosti s tím, čemu jsme se dnes věnovali, nějaká otázka? Jaká?“ - Ţáci si mohou udělat poznámky do svých pracovních listů. Aktivitu je moţno realizovat také přímo s celou skupinou – formou hlasování, následně se učitel doptává na jednotlivé názory, které ţáci zdvihnutím ruky vyjádří. * Danou aktivitu často doprovázejí bouřlivé emoce ţáků, kteří zjistí, ţe část odměny, kterou si vydělali skládáním lodiček (prací), jde spoluţákům, kteří nepracovali (nezaměstnaným). Emoce je vhodné vyuţít a umocnit tak sílu záţitku. 5. Reflexe setkání - Bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
122
10 min.
9.2.3 3. setkání CO B Y S E D A L O D Ě L A T V MÉ M O K O L Í: P ř e h le d k o n k r é t n ích mo žn o st í st u d ia a u p la t n ě n í n a t r h u p r á ce v o k o lí b yd l i št ě Zaměření:
jaké mám moţnosti / orientace v moţnostech studia a pracovních místech v nejbliţším okolí Část testu:
jaké povolání by mě zajímalo/nezajímalo Témata:
vyhledávání pracovních moţností v nejbliţším okolí Cíle:
ţák si vyplní třetí část testu RIASEC ţák si projde vybranou část obce a zmapuje v ní moţné pracovní příleţitosti ţák zhodnotí, která z moţností pracovního uplatnění by ho zajímala Výstupy:
vyplněná třetí část testu RIASEC „Povolání” zmapovaní nejbliţšího okolí a pracovních příleţitostí v něm rozhodnutí, zdali ţáka některá moţnost skutečně zajímá
123
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. REKAPILUTACE MINULÉHO SETKÁNÍ 5 min. - Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? Pozn. Způsob usazení ţáků lze měnit. Jsou-li neklidní, je vhodné ponechat je spíše v lavicích. 2. TŘETÍ ČÁST TESTU RIASEC - Postupuje se stejně jako při minulém setkání (popis viz první setkání), ale vyplňuje se třetí část dotazníku “Povolání”, tedy opět 6 sérií otázek pro příslušná písmenka R-I-A-S-E-C - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který bude mít u sebe při všech setkáních. Zaručí se tak, ţe ţáci svá skóre z jednotlivých setkání nezapomenou nebo neztratí.
Otázky z třetí části testu (viz Příloha), Korálky, víčka od PET lahví, kaštany (cca 250 ks), Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha)
20 min.
- Lektor opět dovysvětluje povolání, která nejsou ţákům známa, aby nedošlo k nedorozuměním (která mohou ovlivnit výsledky testování). 3. PŘÍPRAVA NA PRŮZKUM TERÉNU Ţáci jsou vzhledem k náročnosti následující aktivity ponechání v jedné velké skupině, která bude společně procházet městem. Zadané úkoly však plní kaţdý ţák sám.
4. PRŮZKUM TERÉNU Průzkum terénu Forma práce: samostatná Aktivita začíná skupinovou procházkou v okolí školy. Během ní ţáci pozorují okolí a zapisují si, jaká povolání se na trase nacházejí (př. Pekárna – pekař; lešení – zedník; kino – promítač, uvaděč…). Soutěţí kaţdý sám za sebe o to, kdo bude mít nejvíc záznamů. Nutné je předem stanovit pevná pravidla (např. Prodavač obuvi, prodavač v potravinách – 1 bod, jedná se o povolání prodavač; učitel/učitelka – 1 bod…). Rada – trasu si předem projděte.
124
Papíry tuţky
5 min.
Pracovní list „Průzkum terénu” Pracovní list „Průzkum terénu” se zadáním: „Napiš profese, které se v daném místě vyskytují (např. prodavačka, řidič autobusu, policista…)”; pevné desky na psaní, propiska.
30-40 min.
Po návratu si ţáci spočítají záznamy. Během přestávky učitel překontroluje první tři ţáky s nejvíce záznamy a po přestávce vyhodnotí vítěze. Lektor poloţí ţákům závěrečnou otázku: „Zaujala vás některá z objevených profesí nebo profesí uvedených v dotazníku, který jsme společně vyplňovali natolik, že o ní uvažujete?” Cíl: ţáci si všímají pracovních moţností ve svém okolí a učí se je vyhledávat. Ujasňují si také svou představu o náplni jednotlivých povolání. * Ukázalo se, ţe někteří ţáci jsou ke svému okolí velice nevšímaví. V tom případě je vhodné, aby lektor či učitel podnítil zájem otázkami typu: „Jací lidé mohou pracovat v této budově?”, „Kdo uklízí listí na chodníku”?, apod. 5. Místa v mém okolí, kde mohu najít informace o budoucím zaměstnání
Pracovní list s plánkem města
30 min.
Forma práce: skupinová tuţky Ţáky rozdělíme do skupin. Brainstorming: Před samotným začátkem skupinové práce poloţíme dětem otázku: „Na jakých místech můţete najít informace, pokud hledáte práci.” Odpovědi zaznamenáme na tabuli. Roztřídíme, okomentujeme a doplníme. Objevit by se mělo: ÚP, MěÚ, internet (v infocentru, v knihovně), agentura práce. Vlastní skupinová práce: Do skupiny se umístí pracovní list. Na mapě města jsou označeny body 1,2,3… a pod mapou adresy důleţitých institucí (MěÚ, ÚP, knihovna, infocentrum…) Úkolem je přiřadit adresu k bodu na mapě. Ţáci si trénují orientaci v mapě a zároveň zjistí, kde se v jejich okolí nalézají tato místa. Varianta: na mapě nemusí být pomocné body 1,2,3, úkol se ztíţí. Cíl: ţáci získají informace o tom, kde si mohou vyhledat informace o zaměstnání, a to ve svém nejbliţším okolí. 6. Poznáváme povolání Forma práce: skupinová Ponecháme ţáky v původních skupinách. Vysvětlíme zadání: “Která povolání lze uplatnit v souvislosti s tímto předmětem? Napište jich co nejvíc ke kaţdému obrázku.” Ţáci mají za úkol vymyslet co nejvíce povolání, která souvisí s obrázkem. Pro názornost uveďte nějaký příklad. (Př. Auto – automechanik, řidič…). Za kaţdé povolání získává skupina bod. Během práce procházíme mezi skupinami.
Max. 20 různých a očíslovaných obrázků, papír se zadáním, tuţka
30 minut
125
Vyhodnocení výsledků můţeme spojit s předchozí skupinovou prací, a vyhlásit tak absolutního vítěze dne. Cíl: ţáci se učí pojmenovat povolání a poznávají, jaké povolání se věnuje čemu. (Např. Boty dělá švec. Šaty šije švadlena, krejčí…) * Vzhledem k soutěţnímu a tvořivému charakteru se tato aktivita setkala s velice příznivým přijetím a aktivním zapojením ţáků. 7. Reflexe - Bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
126
10 min.
9.2.4 4. setkání P Ř ÍP R A VY N A VL A S T N Í VO L B U : P ř e h le d k o n k r é t n í ch mo žn o st í v zh l e d e m k v la st n í v o lb ě Zaměření:
na co mám / schopnosti vyplývající ze zájmů a ţivotní zkušenosti Část testu:
odhad vlastních schopností a předpokladů Témata:
důleţité momenty v ţivotě a jejich vliv na hledání vhodného uplatnění jaké uţ mám v této oblasti zkušenosti Cíle:
ţák si vyplní poslední část testu RIASEC ţák si zmapuje, co můţe vyuţít ze svých dosavadních ţivotních zkušeností při hledání vhodného pracovního uplatnění
ţák si pod vedením lektora vytvoří svůj pracovní ţivotopis Výstupy:
vyplněný testu RIASEC přiblíţení směru výběru povolání ţivotopis
127
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 10 min. - Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. Dokončení testu RIACES – VLASTNÍ ODHAD A VÝSLEDKY - Lektor vyzve ţáky, aby si vzpomněli na všechny moţnosti povolání a vlastního zapojení do pracovního procesu, které zvaţovali v předchozích setkáních: představa obyčejného pátku z roku 20xy způsob vlastního zapojení v systému sociálního státu povolání nebo profese, která je oslovila při průzkumu okolí „Jsou vaše představy nebo zájmy pokaždé jiné?“ „ Nebo má už vaše představa konkrétní podobu?” „K ověření vaší volby nebo ujasnění představ nám pomůže dokončit si test…”
Zadání čtvrté části testu (viz Příloha)
20 min.
Pracovní list, Seznam pro lektora (viz Příloha)
- Lektor rozdá všem ţákům kartičky s číslicemi 1-7. Vysvětlí ţákům princip stupnice 1-7 (1 = jsem v této oblasti málo zdatný ve srovnání s ostatními, 7= jsem v této oblasti o mnoho zdatnější než ostatní) a zaznamená ji na tabuli. Poté čte jednotlivé okruhy, žáci dle svého uvážení srovnávají s ostatními spolužáky/vrstevníky a podle toho zvedají příslušná čísla. - Lektor si zapisuje výsledky jednotlivých ţáků do připraveného seznamu, který měl u sebe při předchozích setkáních. Pozn. Vzhledem k náročnosti vypracování závěrečného hodnocení výstupů z testu pro kaţdého ţáka je aktivita vyhodnocení ponechána aţ do úplného závěru tréninkového kurzu, kdy kaţdý ţák obdrţí nejen hodnocení testu, ale také pracovní listy, které v průběhu kurzů Záchytné sítě vyplňoval. 3. KOLÁŢ „MŮJ ŢIVOT” Forma práce: individuální Popis aktivity: Nejdříve je dětem představena výtvarná technika koláţe (Víte co je koláţ? To není koláč ) Poté je ţákům zadáno výtvarně zpracovat pomocí výstřiţků z časopisů svůj dosavadní ţivot – důleţité události v něm, důleţité osoby,
128
čtvrtky, časopisy, nůţky, lepidlo, fixy, pastelky Přehrávač CD s
30-40 min.
zájmy, činnosti, případně plány. Vybrané výstřiţky mohou ţáci po nalepení také popsat. Lektor spolu s přítomným učitelem chodí mezi dětmi, povzbuzují je a pomáhají při výběru obrázků. Průběţně hlásí, kolik času zbývá do konce aktivity. Po dokončení prací ţáci vystaví své koláţe ve třídě, učitel a lektor se doptávají jednotlivců. Děti si mohou své práce vzájemně prohlédnout.
příjemnou hudbou
Cíl: zmapovat svůj dosavadní ţivot, zamyslet se nad důleţitými momenty. * U méně samostatných ţáků je třeba opět povzbuzení a aktivizace jejich představivosti. 4. ŢIVOTOPIS - Lektor dá do souvislosti informace obsaţené ve zpracované koláţi – mnoho z nich tvoří údaje, které dospělí lidé při hledání práce uvádějí do svého ţivotopisu. Následuje postup seznámení s ţivotopisem (pracovní list ţivotopis, co do něj patří) a práce na vlastním ţivotopisu. Ve fázi, kdy děti pracují na vlastním ţivotopisu, mezi nimi lektor prochází a radí.
Tuţky
30 min.
Pracovní listy - ţivotopis
Tip - Vzhledem k nízkému věku ţáků a nemnoha informacím, které by mohli uvést do ţivotopisu, se zde jako vhodná moţnost jeví sestavení fiktivního ţivotopisu. Ţáci se tak můţou vţít do svého hrdiny, či navázat na představu Můj den v roce 20xy. Metodické poznámky: - Lektor se můţe zeptat, jestli někdo ví, co znamená zkratka C. V., popřípadě vysvětlit co latinsky znamená. - Lektor vybere a uschová všechny sepsané ţivotopisy. * Někteří ţáci mají s touto aktivitou větší obtíţe, ačkoli je předmětem běţné výuky v rámci Čj. V tom případě je vhodné věnovat vysvětlení více času a celkovou dobu trvání aktivity rozšířit. 5. REFLEXE
10 min.
- Bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
129
9.2.5 5. setkání P R VN Í K R O K Y: Z p r a co v á n í d í l čí ch k r o k ů , n u t n ých p r o ú sp ě šn o st p ř i h l e d á n í p r á ce Zaměření:
na co mám/schopnosti potřebné pro kaţdodenní realitu Témata:
zhodnocení reálných moţností studia v okolí bydliště a uplatnění na trhu práce vzhledem k vlastní volbě
vytváření reálného plánu a přípravy Cíle:
ţák zhodnotí reálné moţnosti studia v okolí bydliště a uplatnění na trhu práce vzhledem k vlastní volbě
vytvoří si reálný plán a přípravu dílčích kroků k jeho naplnění vyzkouší si nanečisto některé z kroků nutných pro získání zaměstnání/zahájení dalšího studia
pochopí postup komunikace s úřady při hledání zaměstnání, vstupu na SŠ a další ţivotní situace
Výstupy:
vyplněná přihláška na SŠ vyplněné archy s modelovými situacemi z kaţdodenního ţivota
130
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
1. Rekapitulace minulého setkání 5 min. - Účastníci sedí v kruhu, lektor připomene aktivity, které minule zaţili a společně si je pokouší oţivit otázkami: O čem podle vás bylo minulé setkání? Co vám nejvíce utkvělo z minulého setkání v paměti? Napadla vás nějaká otázka v souvislosti s tím, o čem jsme minule mluvili? 2. „HLÁSÍM SE NA STŘEDNÍ ŠKOLU/UČILIŠTĚ” Forma práce: individuální
Tuţka
Popis aktivity: Lektor se nejprve zeptá, kdo chce navštěvovat střední školu/učiliště? Mají uţ ţáci představu jakou? Poté je ţákům představen originální vzor přihlášky na střední školu. Jsou jim rozdány pracovní listy – lektor s ţáky přihlášku prochází krok za krokem. Kaţdý si následně vyplňuje svou vlastní přihlášku. Lektor a přítomný učitel dětem asistují a pomáhají s vyplněním – nabízejí moţnosti dalšího studia v blízkém okolí, vysvětlují obsah vybraných učebních oborů.
Pracovní list – přihláška na střední školu
25-30 min.
Cíl: Ţáci získávají konkrétní představu o postupu, jak se přihlásit na střední školu. * Ţákům je třeba zdůraznit dodrţování úpravy, pouţití hůlkového písma bez škrtání a potřebu rozmýšlet si věci dříve, neţ je do formuláře napíšou. 3. „JAK TO CHODÍ NA PRACOVNÍM POHOVORU” Forma práce: skupinová Lektor ţákům nejprve promítne videoukázku Přijímací pohovor z cyklu Etiketa z archivu ČT. Před jejím začátkem ţáky vyzve, ať si všímají, co všechno se během přijímacího pohovoru děje. Po zhlédnutí videa jsou ţáci rozděleni do dvojic či menších skupin (opět pomocí různě barevných uzávěrů PET lahví). Dostávají k vyplnění pracovní list Co dělat a nedělat při přijímacím pohovoru, kam zachycují, co si z videa pamatují. Následuje společný rozbor vyplněných pracovních listů a případné dovysvětlení nejasností.
Interaktivní tabule/PC, pracovní list – co dělat a nedělat při přijímacím pohovoru
30 min.
Cíl: získat konkrétní představu o průběhu pracovního pohovoru, seznámení s jeho pravidly, varování před riziky. * Video je vytvořeno ve srozumitelné formě. Vzhledem k časté hyperaktivitě ţáků je vhodné před spuštěním videa vyhlásit, ţe spot je krátký, a je tedy důleţité, aby se ţáci soustředili jiţ od samého začátku.
131
4. „KDY MUSÍM NA JAKÝ ÚŘAD” Tematický rámec této aktivity byl ponechán s vyuţitím původního návrhu metodiky, bylo však potřeba pozměnit ráz aktivity. Původní nastavení aktivity nebylo z hlediska počtu ţáků a náročnosti moţné realizovat. Seznámení s úřady v kaţdodenním ţivotě (20 minut) Lektor se nejprve doptává ţáků, se kterými úřady se ve svém ţivotě jiţ setkali, popřípadě který navštívili. Odpovědi zapisuje na tabuli. Poté zdůrazní existenci subjektů důleţitých pro účast na trhu práce a kaţdodenní ţivot (zejména úřad práce, městský/obecní úřad, pošta, zdravotní pojišťovna, agentura práce, personální odbor…)
Seznam otázek (viz Příloha) Pracovní listy – kdy musím na jaký úřad Tuţky
60 minut 20 min. úvod + 40 min. soutěţ
Formuláře Sloţenky
Soutěţ „Kdy musím na jaký úřad“ Pomůcky: pracovní listy, tuţky, formuláře z úřadů Časová dotace: 40 minut (včetně vyhodnocení) Forma práce: skupinová Popis aktivity: Lektor rozdělí ţáky do skupin po 4. Kaţdá skupinka dostává jeden pracovní list, kam zaznamenává odpovědi na otázky. Lektor čte popisy běţných ţivotních situací (viz modelové situace Orientační běh po úřadech). Kaţdá skupinka zaznamenává do pracovního listu, kde by situaci řešila (např. obecní úřad, pošta) a jaké dokumenty by k tomu potřebovala (občanský průkaz, doručenka…). Následně jsou ţákům zapůjčeny konkrétní formuláře, ţáci mají určit, ke kterému úřadu přísluší. Po vyčerpání všech otázek lektor společně s ţáky pracovní listy vyhodnotí a vyhlásí vítěze s největším počtem správných odpovědí. Cíl: pochopení fungování občanského ţivota a způsob řešení běţných ţivotních situací. * Tuto aktivitu je moţné dle časových moţností rozšířit o „dramatizaci“ situací na úřadech (záţitková pedagogika), případně s ţáky navštívit vybraný úřad. 5. Reflexe - bude-li čas a energie, pak můţeme setkání uzavřít otázkami, které se nabízí: Co Co Co Co
vás nejvíce překvapilo? si odnášíte? vás bavilo? byste chtěli příště jinak?
POZNÁMKY:
132
5 min.
9.2.6 6. setkání O H L É D N U T Í Z A P R O G R A ME M: Z h o d n o ce n í sv é so u ča sn é si t u a ce a p o d n ě t y p r o d a l ší se b e r o zv o j Zaměření - motivace, orientace, schopnosti:
ohlédnutí a zhodnocení programu vyhodnocení testování RIASEC vyhodnocení „Pracovních ochutnávek” sebehodnocení, zamyšlení nad vlastními názory, postoji zpětná vazba Cíle:
ţák informuje ostatní o svých zkušenostech z „Pracovních ochutnávek” ţák se zamyslí nad vlastními postoji a názory, získá srovnání se svými vrstevníky
ţák zhodnotí přínosy programu pro jeho vlastní seberozvoj a rozhodování při volbě povolání
ţák si uvědomí a popíše, v jaké oblasti by ještě potřeboval pomoci ţák získá zpětnou vazbu od lektora i od svých spoluţáků Výstupy:
konkrétní podněty pro další seberozvoj a kroky při volbě povolání
133
Doporučené aktivity
Materiál
Čas
- Poslední setkání nebude začínat ohlédnutím za tím předchozím, ale diskuzní hrou:
Kartičky s nápisem ANO
30 min.
- Ţáci sedí v kruhu, kaţdý má před sebou dvě kartičky červenou s nápisem „ANO“ a modrou s nápisem „NE“.
Kartičky s nápisem NE
- Lektor vţdy poloţí otázku a kaţdý má čas cca 5 sec. Na rozmyšlenou, po zvukovém znamení všichni zaráz zvednou kartičku se svou odpovědí; nelze zvednout obě kartičky najednou nebo nezvednout ani jednu.
Seznam otázek (viz Příloha)
1. MULTISOCIO
- Poté co si všichni prohlédnou odpovědi ostatních, mají moţnost poloţit max. 3 doplňující otázky za celou skupinu; tzn. ţe se pouze tři ţáci mohou zeptat někoho dalšího na to, proč odpověděl právě tak, jak odpověděl; zároveň však je moţné na jednoho člověka směřovat max. jednu otázku. - Nejde o rozpoutání diskuze, ale o stručné vysvětlení svého stanoviska k dané otázce; po max. třech doplňujících odpovědích pokládá lektor další společnou otázku (seznam příkladů otázek viz příloha). TIP: Vhodné je rozvést téma bezdomovců, výherních automatů, placeného studia, apod. V praxi byla zařazena aţ na druhé místo 6. setkání po aktivitě vyhodnocení pracovních ochutnávek. * Hru doprovázela spontánní a otevřené atmosféra. Ţáci se aktivně zapojovali do vzniklé diskuze. 2. Hlášení z „Pracovních ochutnávek” Tuţky - Ţáci jsou rozděleni do skupin. Kaţdá skupina dostane pracovní list, ve kterém pomocí otázek sděluje své dojmy a poznatky z absolvované pracovních ochutnávky. Lektor podněcuje diskuzi ve skupinách. Po vyplnění pracovního listu následuje společná diskuze ţáků s lektorem, sdílení dojmů, vysvětlení otázek. TIP: Písemná příprava ţáků je v tomto případě velice vhodná. Ţáci mají prostor vzpomenout si, co viděli a zaţili, a jejich odpovědi se tak nepohybují pouze na úrovni Líbilo se mi tam/Nelíbilo se mi tam. * Ţáci se na tuto aktivitu zpravidla velice těšili. Vhodným způsobem doplnila aktivity probíhající ve škole a to pohledem z praxe. Pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami by bylo v budoucnu vhodné absolvovat podobné stáţe např. ve stavebnictví, potravinářských výrobnách, kuchyních, případně v ústavech sociální péče, kde mají šanci se v budoucnu uplatnit.
134
Pracovní listy – hlášení z pracovních ochutnávek
20 min.
3. Vyhodnocení V této části kurzu je věnován prostor vyhodnocení a rozboru výstupů z testování metodou RIASEC. Každý žák obdrží výstup ze svých výsledků, který obsahuje stručnou charakteristiku typu, do kterého patří, a následně výčet vhodných konkrétních povolání. Lektor a učitel následně pomáhají žákům s orientací v testových výsledcích a vysvětlují nejasnosti. (20 minut)
Výstupy z hodnocení
20-25 min.
Pozn. Zde je třeba zdůraznit, že výsledky z testu se odvíjí od toho, nakolik pravdivě žáci na dané otázky odpovídali a jak test brali vážně. * Pro ţáky speciálních škol (s lehkou mentální retardací) je vhodné vynechat z výsledků profese, které jsou pro ně nereálné, přestoţe k nim sklon či přání. Pouze je to mate a budí v nich nereálné představy, které musí poté lektor či učitel korigovat. 4. Evaluace kurzu ZS 20 min.
- Aktivita dává prostor pro získání zpětné vazby od ţáků směrem k absolvovanému kurzu Záchytné sítě. - Ţáci vyplňují hodnotící dotazníky, které dostávají od lektora. Lektor jim nejprve vysvětlí postup hodnocení (stupnice 1-5), poté probere jednotlivé otázky tak, aby jim všichni rozuměli. Ţáci individuálně vyplňují dotazníky. 5. Ohlédnutí za programem PC -Závěrečné ohlédnutí za absolvovaným tréninkovým programem, záţitky a vědomostmi v něm získané je uskutečněno formou počítačové hry Záchytná síť, která byla vyrobena přímo na míru programu a je vhodným zpestřením a zakončením výuky. -V programu ţáci formou hry řeší různé situace – u kaţdé situace mají dvě moţnosti, jak se rozhodnout. Správná volba je posouvá ve hře o krok dále. Špatná volba je vrací na začátek hry. Děti pracují samostatně nebo ve dvojicích. Vítězem se stává kaţdý, komu se podaří dospět do cíle hry.
20 min.
Program/Hra Záchytná síť
6. Obavy, očekávání - Lektor skupinu vyzve, aby se znovu jako v úvodu kurzu vyjádřili ke svým očekáváním a obavám. Naplnily se? Nenaplnily? Aktivita je realizována ústní formou.
Evaluační dotazníky
10 min.
- Své obavy ţáci zahrnují také do jiţ zmíněného evaluačního dotazníku. 7. Rozloučení (Podle situace a vlastní invence lektora)
10 min.
POZNÁMKY:
135
1 0 . P Ř Í B Ě H JA N A B . Jan B., 16 let, navštěvuje speciální školu v Ústeckém kraji. Pochází z neúplné rodiny, má další dva mladší sourozence. Matka je nezaměstnaná, rodina ţije ze sociálních dávek. Jan byl zařazen do speciální školy na základě posudku z pedagogicko – psychologické
poradny,
po
absolvování
1.
třídy
v základní
škole.
Byl
mu
diagnostikován lehký intelektový podprůměr (IQ 74), současně však LMD – dyslexie a dysgrafie, včetně specifických poruch chování. Jan nyní navštěvuje 9. třídu a stojí před volbou dalšího stupně vzdělávání. Reálnou představu o budoucím povolání nemá, přestoţe pracovat a mít vlastní příjem chce. Jan byl zařazen do pilotního programu Záchytná síť a v průběhu 4 měsíců absolvoval všech 6 setkání včetně pracovní ochutnávky. Na počátku vzdělávání viděl profesní budoucnost nesourodých profesích (oblast reklamy, obchodní zástupce, sportovní trenér). Při diskuzích neměl představu o potřebnosti odborného vzdělávání, nutných dovedností a schopností pro výkon jmenovaných profesí. V průběhu dalších setkání začal Jan vyhodnocovat své reálné moţnosti pomocí jednotlivých aktivit v dílčích setkáních. Testování RIASEC mu napovědělo a pomohlo definovat jeho schopnosti a oblasti zájmů (manuální zručnost, kladný postoj k technice, nástrojům, potřeba jasného zadání úkolu, aktivní činnost, tvořivé
myšlení,
výtvarná
činnost…).
Během
vzdělávání
zvládl
vytvořit
svou
pomyslnou cestu s cílem získat zaměstnání, akceptoval potřebu dalšího vzdělávání a specializace na daný obor i nutnost spolupráce s institucemi a fungování sociálního systému
státu.
Pracovní
ochutnávka
umoţnila
Janovi
proţít
několik
hodin
v pracovním procesu společnosti, která svou produkci zajišťuje plně mechanizovaným provozem výrobní linky, kde zaměstnanci vykonávají převáţně mechanickou obsluhu ovládacích panelů jednotlivých výrobních sekcí. Na základě jeho typologie by bylo pravděpodobně
vhodnější
volit
pracovní
ochutnávku
s výrobním
procesem
vyţadujícím manuální výkon zaměstnance na celém výrobku, nebo na jeho dílčí části. Přesto Jan hodnotil pracovní ochutnávku jako přínosnou. Na závěrečném setkání a získání výsledku testování mu byly doporučeny podle jeho skóre vhodné profese vyţadující další vzdělávání na odborném učilišti, nejlépe v oborech mechanika, elektro, truhlářství – kde je potřeba manuální zručnost a práce s nářadím. S podporou výchovného poradce školy si Jan podal přihlášku na tříletý učební obor strojní mechanik zakončený závěrečnou zkouškou, na rozhodnutí o přijetí čeká.
136
11. SEZNAM LITERATURY Balcar, Jan: ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODĚNÉ A NEMOCNÉ DÍTĚ VE ŠKOLSKÉ PRAXI, část 1., Technická univerzita v Liberci, Liberec 2002. Balcar, Jan: ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODĚNÉ A NEMOCNÉ DÍTĚ VE ŠKOLSKÉ PRAXI, část 2., Technická univerzita v Liberci, Liberec 2002. Franc Daniel, Zounová Daniela, Martin Andy: UČENÍ ZÁŢITKEM A HROU, praktická příručka instruktora, Computer Press, a. s., Brno 2007. Hrkal Jan, Hanuš Radek: ZLATÝ FOND HER II., ed. Hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice, Portál, s. r. o., Praha 1998 - 2007 Novosad, Libor: ZÁKLADY TEORIE A METOD SOCIÁLNÍ PRÁCE, II. díl, vybrané problémy, přístupy a metody sociální práce, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2004 Švingalová Dana, Tomická Václava, Pešatová Ilona: KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY VE VZTAHU K SOCIÁLNÍ PRÁCI, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2003 Švingalová Dana, Pešatová Ilona: ODBORNÉ PRAXE V SOCIÁLNÍ PRÁCI, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2005 Vágnerová, Marie: PSYCHOPATOLOGIE PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY, 1. díl, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2003 Vágnerová, Marie: PSYCHOPATOLOGIE PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY, 2. díl, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2003 Zounková, Daniela: ZLATÝ FOND HER III., ed. Hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice, Portál, s. r. o., Lipnice 2007 Ţák, Petr: KRATIVITA A JEJÍ ROZVOJ, Computer Press, Brno 2004
137
M E T O D I CK Á P O D P O R A – P Ř Í L O H Y 2. setkání – Skládání lodičky (1) Začněte obdélníkovým listem papíru, třeba A4. Přehněte jej delší stranou napůl.
(2) Otočte list, opět jej přehněte a narovnejte.
(7) Otevřete „čepici" a sloţte ji na tuto stranu do plocha.
(8) Ohněte vzniklý spodní trojúhelník nahoru a totéţ proveďte na druhé straně.
(3) Ohněte horní rohy doprostřed listu.
(9) Opět sloţte do plocha na druhou stranu, jako v krocích 7 a 8.
(4) Ohněte jeden zbylý límec papíru nahoru.
(5) Přehněte rohy na druhou stranu a otočte list.
(6) Postup opakujte s druhým límcem.
138
(10) Uchopte roţky na obou stranách a roztáhněte hotovou loďku.
(11) A loďka je vaše
5. setkání – Modelové situace na úřadech ORIENTAČNÍ BĚH PO ÚŘADECH (vyplněná varianta) ÚKOL: evidence SITUACE: Potřebuji se zaevidovat na úřadu práce. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Úřad práce CO K TOMU POTŘEBUJI: ţádost evidence ÚP, OP ÚKOL: odeslání doporučeného dopisu s ţivotopisem SITUACE: Na základě informací z inzerátu potřebuji poslat doporučený dopis se svým ţivotopisem na adresu firmy, která hledá nové pracovníky. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Pošta CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněnou doručenku, znát potřebnou adresu, hotovost ÚKOL: ţádost o dávku jednorázové peněţité pomoci SITUACE: Potřebuji naléhavě peníze na zakoupení pracovního oděvu a pomůcek, nutných k vykonávání svého nového zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Sociální odbor CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněnou ţádost o dávku jednorázové pomoci, OP ÚKOL: nahlášení ztráty občanského průkazu SITUACE: Ztratil/a jsem občanský průkaz. Za měsíc však potřebuji podepsat smlouvu s novým zaměstnavatelem a občanský průkaz budu potřebovat. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Magistrát / Obecní úřad v místě trvalého bydliště CO K TOMU POTŘEBUJI: ţádost o OP, 1xfotka 35x45mm, rodný list, hotovost na poplatek ÚKOL: nahlášení ztráty průkazu pojištěnce SITUACE: Ztratil/a jsem průkaz pojištěnce. Potřebuji však jít na zdravotní prohlídku, abych mohl/a nastoupit do zaměstnání. KDE JI MÁM ŘEŠIT: VZP CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář, OP ÚKOL: přihláška na školu SITUACE: Potřebuji si podat přihlášku na vybraný studijní obor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Studijní oddělení školy CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář ÚKOL: Registrace v agentuře na zprostředkování brigád pro studenty SITUACE: Byl/a jsem přijat/a na školu, nemohu tedy nikde pracovat na plný úvazek, ale občas si budu potřebovat přivydělávat na brigádách. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Agentura pro studenty CO K TOMU POTŘEBUJI: správně vyplněný formulář, OP, potvrzení o studiu, potvrzení z ÚP, ţe tam nejsem evidován/a a nepobírám peněţitou pomoc pro nezaměstnané ÚKOL: Pohovor s moţným zaměstnavatelem SITUACE: Z firmy, kam jsem poslal/a svůj ţivotopis, se mi ozvali, abych přišel/přišla na vstupní pohovor. KDE JI MÁM ŘEŠIT: Na adrese personálního oddělení firmy CO K TOMU POTŘEBUJI: ţivotopis, příprava na pohovor, doklady o dokončeném studiu, certifikáty a osvědčení z absolvovaných vzdělávacích kurzů
139
6. setkání – Otázky MULTISOCIO 1. Je něco, čeho by ses nechtěl/a vzdát? 2. Myslíš, ţe je důleţité, aby člověk dělal to, co ho baví? 3. Myslíš si, ţe by se za studium mělo platit? 4. Mohl bys o někom říci, ţe je Tvým vzorem? 5. Jsi rád sám? 6. Máš uţ nějakou vysněnou práci? 7. Myslíš si, ţe by měl být povolen sex před 15 rokem ţivota? 8. Znáš někoho, kdo nikdy nepracoval? 9. Myslíš si, ţe je pro ţivot člověka důleţitá lenost? 10. Myslíš si, ţe je moţné, aby mohl člověk dělat jenom to, co ho baví? 11. Znáš někoho, kdo ve své práci trpí? 12. Touţíš po penězích? 13. Je pro Tebe důleţité, co si o Tobě myslí ostatní? 14. Chtěl/a by ses podívat do nějaké cizí země? 15. Chtěl/a by ses řídit zákony? 16. Kdybys měl hodně peněz, obdarovával bys bezdomovce? 17. Je moţné, aby byla pro někoho práce také jeho koníčkem? 18. Je něco, co o Tobě nikdo neví? 19. Myslíš si, ţe to, co ses doposud ve škole naučil, Ti k něčemu bude? 20. Bojíš se smrti? 21. Myslíš si, ţe je moţné mít peníze bez práce? 22. Existuje někdo, komu by ses mohl svěřit s čímkoliv? 23. Je něco, co bys chtěl znát, vědět nebo umět, ale ještě Tě to nikdo neučil? 24. Chceš pracovat? 25. Je něco, co Tě opravdu baví? 26. Dokáţeš si představit svůj ţivot bez elektřiny? 27. Věnuješ se nějakému sportu? 28. Myslíš si, ţe je výhodné sázet nebo hrát na výherních automatech? 29. Jsi rád/a, ţe ţiješ? 30. Miluješ někoho?
140
Poznámky ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………
141
Poznámky ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………
142