ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb

ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb Terciální sektor, tedy sektor služeb, je dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky a tento trend lze v posledních letech pozorovat i v podmínkách ČR. Přestože ekonomická struktura ČR svým složením stále ještě neodpovídá ekonomikám západního typu, dosahuje terciární sektor v rámci ekonomické struktury ČR stále významnějšího postavení. Odvětví služeb se podílí největší měrou jak na tvorbě HDP, tak na zaměstnanosti. I přes pozitivní trendy, které lze v sektoru služeb obecně pozorovat, zaostává ČR za vyspělými ekonomikami světa kromě výše zmiňované struktury sektorů v ekonomice také v celkové výkonnosti služeb. Mírnější tempo růstu sektoru služeb je způsobeno v ČR tradičně silnou pozicí průmyslové výroby. Nicméně průmyslová výroba dává také zároveň příležitost k rozvoji BRS (business related services), které Eurostat definuje jako podnikatelské služby (OKEČ 70–74), síťové služby (OKEČ 60–64) a distribuční služby (OKEČ 50–52) a které byly vybrány, aby se staly předmětem komentáře v oblasti služeb. Do publikace byly dále zahrnuty služby skrývající se pod OKEČ 55, tedy Ubytování a stravování. Ze skupiny tzv. BRS nejsou naopak do publikace zahrnuty finanční služby. Vzhledem k výše popsanému ekonomickému vývoji a také závislosti mezi terciárním a sekundárním sektorem byla v tomto roce poprvé realizována myšlenka, aby se součástí publikace Panorama zpracovatelského průmyslu stal také sektor služeb. V letošním roce tedy MPO historicky poprvé přistoupilo ke zpracování komentáře k vybraným odvětvím služeb. Vzhledem k výrazné diferenciaci a nehomogenitě sektoru služeb, která se projevuje zejména při jejich statistickém sledování, byly vybrány již dříve jmenované sektory. Současná podoba komentáře, který je zpracován obecně pro OKEČ G, H, I a K a pro dvoumístnou OKEČ G, H a K, představuje pilotní projekt, jehož záměrem je ukázat, v jaké podobě bude komentář v následujících letech v plné podobě realizován. Zveřejnění ukázkového komentáře k sektoru služeb si klade za cíl jednak informovat jednotlivé zájmové skupiny o záměru MPO zpracovat co nejucelenější informaci o ekonomickém vývoji v sektoru služeb, jednak dát široké veřejnosti možnost vyjádřit se k podobě osnovy a případně přispět svými náměty ke zkvalitnění této části. Datový soubor, na jehož základě jsou zpracovány prezentované komentáře, není verifikován ČSÚ. Z tohoto pohledu je třeba vnímat komentář zejména jako popis trendů, uváděné hodnoty a čísla mají pouze orientační charakter, nemají tak plnou vypovídací hodnotu.

1

1. Vybrané služby (OKEČ 50–52 a 55, 60–64 a 71–74) Sektor služeb je v obecné rovině globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší sektor jak evropského, tak mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. I v České republice představuje terciární sektor služeb nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti, přesto zatím nedosahujeme takových výsledků, aby mohla být struktura naší ekonomiky považována za ekonomickou strukturu západního typu. Česká republika zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb, ale i postavením služeb ve struktuře ekonomických sektorů. Služby se v roce 2003 podílely na celkové hrubé přidané hodnotě ČR 67,4 % a na celkové zaměstnanosti pak 65,5 %. Celý sektor služeb se však vyznačuje značnou nehomogenitou a jeho statistické sledování tak často generuje velmi nesourodé údaje, které nelze vždy účelně srovnávat.

1.1 Charakteristika vybraných odvětví služeb Sektor vybraných služeb zasahuje dle OKEČ do 4 sekcí a do 15 oddílů. Sekce již nejsou do subsekcí dále členěny. Pro potřeby této publikace byla vybrána pouze ta odvětví služeb, které nazýváme BRS (tzv. business related services) a které jsou dle Eurostatu definovány jako podnikatelské služby (OKEČ 70–74), síťové služby (OKEČ 60–64) a distribuční služby (OKEČ 50–52). Do publikace byly dále zahrnuty služby skrývající se pod OKEČ 55 Ubytování a stravování. Ze skupiny tzv. BRS nejsou naopak do publikace zahrnuty finanční služby. Mezi nejvýznamnější skupiny služeb patří zejména OKEČ 74 Ostatní podnikatelské činnosti, jež kromě absolutní velikosti měřené tvorbou HDP a zaměstnaností vykazuje rovněž kontinuální potenciál růstu makroekonomických ukazatelů. Zejména pak skupiny OKEČ 74.1. a 74.2. jsou z tohoto pohledu hlavními představiteli významnosti skupiny. Velmi významnými skupinami jsou rovněž OKEČ 51 a 52, avšak z pohledu potenciálu růstu a zejména růstu produktivity a profitability dosahují výrazně horších výsledků. Nadprůměrné ukazatele dosahují dále vybrané skupiny v rámci odvětví OKEČ 45 (45.3–4), které svou velikostí patří mezi nejvýznamnější skupiny služeb, a to při relativně dobré úrovni růstových měřítek. Tento sektor je však popsán samostatně v publikaci věnované výhradně Stavebnictví. Tabulka č. 1 potvrzuje shora uvedené údaje. Nejstabilnějších výsledků ve všech ukazatelích dosahují OKEČ 74 a 51 a s výjimkou tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb také OKEČ 52 a ze síťových služeb pak OKEČ 60 a 64.

2

Tabulka č. 1: Pořadí OKEČ pro jednotlivé produkční charakteristiky / v mil. Kč

OKEČ/2004 50 - Obchod, opravy a údržba motorových vozidel

Hospodářský výsledek

pořadí A

Účetní přidaná hodnota

pořadí B

Tržby za prodej VVaS

pořadí C

7 161,5

6.

32 935,0

6.

51 017,4

9.

51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu

43 658,0

1.

114 263,2

2.

115 332,1

5.

52 - Maloobchod (kromě motorových vozidel)

15 375,9

5.

86 597,1

3.

23 738,7

11.

5 023,9

8.

32 416,1

8.

99 941,0

6.

60 - Pozemní a potrubní doprava

16 212,6

4.

80 853,7

4.

200 346,3

2.

61 - Vodní doprava

20,0

14.

178,4

14.

995,9

14.

62 - Letecká a kosmická doprava

284,0

13.

3 681,0

12.

23 759,2

10.

4 171,2

9.

24 393,7

10.

120 725,1

4.

18 100,7

3.

77 981,4

5.

141 309,0

3.

70 - Činnosti v oblasti nemovitostí

4 015,2

10.

32 727,8

7.

91 268,0

7.

71 - Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

1 070,9

11.

6 320,9

11.

13 037,6

12.

72 - Publikování, dodávky a poradenství v oblasti hardwaru

6 310,6

7.

32 393,9

9.

63 663,0

8.

311,0

12.

2 081,3

13.

5 136,6

13.

74 - Ostatní podnikatelské činnosti

36 425,7

2.

133 229,5

1.

325 505,0

1.

G_sum - obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu převážně pro domácnost (50–52)

66 195,4

1.

263 795,4

1.

190 088,2

3.

5 023,9

4.

32 416,1

4.

99 941,0

4.

I_sum - doprava, skladování a spoje (60–64)

38 788,5

3.

187 088,3

3.

487 135,5

2.

K_sum - činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu, podnikatelské činnosti (70–74)

48 113,3

2.

206 753,5

2.

498 610,1

1.

55 - Služby v oblasti Ubytování a stravování

63 - Vedlejší pomocné činnosti v dopravě, činnosti cestovních kanceláří a agentur 64 - Spoje

73 - Výzkum a vývoj

H_sum - ubytování a stravování (55)

3

1.2 Hlavní produkční charakteristiky vybraných odvětví služeb V rámci hlavních produkčních charakteristik vybraných služeb vykázaly největší podíl přidané hodnoty ve sledovaném období opět odvětví OKEČ 74, 51 a 52. V kategorii tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) dosáhla v roce 2004 největšího podílu sekce K s 39 %, což představuje 498 610, 10 mil. Kč. Pouze s odstupem 1 p. b. se umístila sekce I a s daleko menšími podíly pak sekce G a konečně H, která generovala tržby ve výši 99 941 mil. Kč. Graf č. 1: Podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb dle vybraných sekcí v roce 2004

G 15 %

K 39 %

H 8%

I 38 %

Z grafu č. 2 „ Tempo růstu tržeb ve službách“ (viz níže) je zřejmé, že služby v letech 2000–2004 dosahovaly trvalého růstu. Nejvyššího tempa růstu dosáhly ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2003, poté se tempo růstu mírně zpomalilo. Graf č. 2: Tempo růstu tržeb ve službách / Growth Rate of Service Sales % 118,0

114,0

110,0

106,0

102,0 IV/01

I/02

II/02

III/02

IV/02

I/03

II/03

III/03

IV/03

I/04

II/04

III/04

IV/04

98,0 čtvrtletí / quarter meziroční index, y-o-ychange

meziroční index sezónně očištěno*, y-o-y change, SA*

trend, 2000 = 100 *

stálé ceny / constant prices * každé čtvrtletí se provádí sezónní očištění celé časové řady, indexy v grafu se zpětně mění the whole time series is seasonally adjusted every quarter and the indices shown in the chartare retroactively adjusted accordingly

4

1.3 Zaměstnanost v rámci vybraných odvětví služeb Služby významnou měrou přispívají k celkové zaměstnanosti v ČR. V roce 2004 bylo v ČR zaměstnáno kolem 31 % (bez sekce J) pracovníků v oblasti služeb. Obecně lze ČR charakterizovat vysokou zaměstnaností především v oblastech služeb sekcí G a K. Obě skupiny se na celkové zaměstnanosti ve službách podílejí téměř 73 %. Co se týče produktivity práce, pak ČR dosahuje, se zhruba stejným procentuálním rozložením mezi jednotlivými oblastmi odvětví OKEČ jako mají vyspělé státy EU, výrazně nižších hodnot produktivity. V porovnání s novými členskými státy dosahovala ČR v uplynulých letech mírně nadprůměrných hodnot u sekcí G, E, I a dokonce nadprůměrných hodnot u sekce K – ostatní služby.

1.4 Investice Stejně jako u ostatních charakteristik je struktura investic v jednotlivých OKEČ v závislosti na předmětu činnosti velmi různorodá.

Tabulka č. 2: Výše investic právnických a fyzických osob do pořízení HIM a NIM v mil. Kč OKEČ

ROK 2000

ROK 2001

ROK 2002

ROK 2003

ROK 2004

46 586,0

49 723,0

53 010,0

51 874,0

50 838,0

252 031,0

55

5 408,0

4 512,0

6 970,0

9 689,0

6 524,0

33 103,0

60–63

37 186,0

43 783,0

45 391,0

36 921,0

40 860,0

204 141,0

64

52 588,0

63 576,0

30 881,0

18 758,0

16 935,0

182 738,0

70

39 315,0

39 110,0

48 219,0

31 372,0

44 636,0

202 652,0

71

2 716,0

4 282,0

6 385,0

5 947,0

8 657,0

27 987,0

72

2 963,0

3 073,0

4 097,0

3 380,0

7 145,0

20 658,0

73

623,0

503,0

524,0

412,0

600,0

2 662,0

74

15 597,0

11 831,0

13 349,0

15 821,0

16 297,0

72 895,0

60–64

89 774,0

107 359,0

76 272,0

55 679,0

57 795,0

386 879,0

70–74

61 214,0

58 799,0

72 574,0

56 932,0

77 335,0

326 854,0

celkem

202 982,0

220 393,0

208 826,0

174 173,0

192 492,0

998 866,0

50–52

let

Z tabulky č. 2 je patrné, že celkem bylo v roce 2004 investováno dle charakteristiky pořízení HIM a NIM ve všech sledovaných sektorech 192 492 mil. Kč. V průběhu let 2000–2004 dokonce 998 866 mil. Kč, přičemž investiční aktivita byla velmi nestálá. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2001, kdy právnické a fyzické osoby pořídily dlouhodobý HIM a NIM majetek v hodnotě 220 393 mil. Kč. Státní podpora pro jednotlivé OKEČ dosáhla ve sledovaném období následujících hodnot a byla realizována z níže uvedených programů podpory:

Tabulka č. 3: Výše státní podpory v Kč pro jednotlivé OKEČ ve sledovaném období OKEČ

ROK 2001

ROK 2002

ROK 2003

ROK 2004

50–52

289 630,0

651 366,0

638 500,0

1 388 184,0

55

–

246 740,0

127 500,0

398 000,0

60–64

–

121 840,0

–

318 750,0

70–74

841 507,5

1 577 414,0

1 259 750,0

2 118 800,0

5

Tabulka č. 4: Programy podpory MSP pro vybrané OKEČ realizované v letech 2000–2004 rok

2000

2001

Program

ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, KAPITÁL, POJÍZDNÁ PRODEJNA, KOOPERACE, PODPORA EXPORTU, PORADENSTVÍ, MALÉ PŮJČKY, DESIGN

ZÁRUKA, KREDIT, TRH, KOOPERACE, START, MARKETING, MALÉ PŮJČKY, PORADENSTVÍ a DESIGN

2002 ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, SPECIÁL, PORADENSTVÍ a MALÉ PŮJČKY, MARKETING, DESIGN

2003 ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, SPECIÁL, PORADENSTVÍ, MALÉ PŮJČKY, MARKETING a DESIGN

2004 ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, KOOPERACE, VESNICE, REGENERACE, SPECIÁL, PORADENSTVÍ, MARKETING a DESIGN

1.5 Perspektivy vybraných odvětví služeb Z pohledu struktury ekonomiky je sektor služeb zcela jistě nejperspektivnějším sektorem. Přestože si průmysl i nadále udržuje velmi silnou a stabilní pozici v rámci ekonomické struktury České republiky, lze předpokládat, že terciární sektor i nadále poroste, a to na úkor sektoru primárního.

6

OKEČ G a H

2. Distribuční služby G a H (OKEČ 50–52 + 55) V hospodářském vývoji ČR převážily v prvním roce po vstupu do EU pozitivní ekonomické jevy. Hrubý domácí produkt rostl v roce 2004 zhruba 2x rychleji než v EU-25, a to především díky zahraničnímu obchodu. HDP vzrostl v EU-25 v roce 2004 o 2,4 %, zatímco v ČR dosáhl roční přírůstek HDP tempa 4,2 %. Inflace byla v roce 2004 mírná a trvale stoupaly zejména ceny pohonných hmot. Konečná spotřeba se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila, i když rostla o něco pomalejším tempem, což bylo způsobeno zejména poklesem výdajů vládních institucí na spotřebu. Růst spotřeby domácností nedokázal pokles u výdajů vládních institucí na spotřebu kompenzovat.

2.1 Hlavní produkční charakteristiky Vývoj ekonomiky byl spojen s výkonností celého odvětví obchodu. Kromě zřejmého přínosu zahraničního obchodu a investičních aktivit se zvýšila též spotřeba domácností, i když méně než růst HDP. Obchod si zachoval svůj podíl na hrubé přidané hodnotě, zatímco podíl odvětví ubytování a stravování mírně poklesl. Tržby maloobchodu odrážely v relaci nominálních a reálných cen faktický růst spotřeby, a tím i životní úrovně. Vysoký výkon velkoobchodu byl spojen s dynamikou průmyslu a zahraničního obchodu a dalších oblastí ekonomiky včetně cestovního ruchu. Do výsledků hospodaření podniků v sekci H se promítla od května 2004 upravená harmonizovaná sazba DPH (19 %) ve stravovacích službách. Pro zdroje HDP, resp. HNP, je příznačné, že v roce 2004 sehrály v jejich růstu svoji roli – vedle dynamického růstu průmyslu – opět služby a v jejich rámci také obchod, zejména velkoobchod a maloobchod ve specializovaných prodejnách, především v obchodních řetězcích. Tvorba přidané hodnoty se meziročně, tedy v letech 2003–2004 zvýšila o 0,1 %. Lépe na tom byl pouze průmysl, který si meziročně polepšil o 0,6 %. Pro ilustraci stavebnictví dosáhlo růstu přidané hodnoty o 6,6 %. Celkový podíl sekcí G a H na hrubé přidané hodnotě v roce 2004 tvořil 14,8 %.

2.2 Zaměstnanost Údaje o nezaměstnanosti v odvětví obchodu a ubytování a stravování jsou v obecné rovině jen velmi obtížně vykazatelné. Platí ovšem, že v uplynulých letech absorbovalo odvětví obchodu a ubytování a stravování zaměstnance uvolněné z primárního a sekundárního sektoru. Podíl sekcí G a H na zaměstnanosti v rámci národního hospodářství, včetně podnikatelských subjektů, činil v roce 2004 18,2 %. To představuje oproti roku 2003 meziroční pokles o 0,6 %, přičemž zhruba 1/3 pracovníků zaměstnaných v sekcích G a H byly podnikatelské jednotky. Pracovníci v obchodě pobírali v roce 2004 podprůměrnou mzdu, přesněji 92,9 %, a v sektoru ubytování a stravování výrazně podprůměrné platy, a to 58,0 % k průměrné mzdě v národním hospodářství. Průměrné měsíční mzdy rostly v letech 2000–2004 poměrně diferencovaně podle jednotlivých odvětví a jejich částí. Nejvíce rostly mzdy ve velkých velkoobchodních podnicích.

2.3 Investice Příliv zahraničního kapitálu, zejména do velkoobchodu, a to formou rozšiřování sítí subjektů se zahraniční kontrolou, vedl k pokračující tržní a ekonomické koncentraci, kdy na český trh vstoupila řada retailových společností. Předpokládáme, že jejich příliv, také v důsledku rozšíření EU, není zdaleka konečný. Taková situace není z hlediska podnikatelských struktur, které představují jednu ze základních charakteristik obchodu, zcela žádoucí. Nicméně přesto jsou v poslední době podnikatelské struktury charakterizovány vyšší mírou stability. Přírůstky maloobchodního prodeje v relacích temp mezi velkými, především nadnárodními společnostmi a domácím obchodem pokračovaly v roce 2004 s tím, že „velcí“ dosáhli podstatně rychlejšího růstu prodejů než malé a střední podniky. MSP se snaží překonávat svoji komparativní nevýhodu vytvářením kooperací a aliancí, které jim umožňují se na trhu výrazněji prosadit. V boji za vyšší efektivnost se ovšem již dnes ukazuje potřeba spojovat se také u velkých společností, které tento problém překonávají prostřednictvím fúzí. 7

OKEČ G a H

Rok 2004 také ukázal, že při celkově pozitivním vývoji ekonomiky byl pro obchod dobrou zprávou dynamický růst spotřeby, hlavně spotřeby domácností, který je ovšem v porovnání s EU-15 přesto stále zhruba na 70 % průměru. Co se týče programů podpory, nebyly sekce G a H v systému podpory ze SF v uplynulých letech akcentovány. Tento handicap byl do jisté míry kompenzován dotačními tituly z programů na podporu MSP z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu. Tyto dotační tituly měly formu dotace, záruky, zvýhodněného úvěru a příspěvku na úhradu úroků. V operačním programu „Podnikání a inovace“ a dalších OP na léta 2007–2013 již bude určitá možnost čerpat ze strukturálních fondů také pro podniky spadající do sekcí G a H otevřena.

2.4 Perspektivy odvětví První rok po vstupu ČR do EU byl doprovázen řadou pozitivních hospodářských charakteristik (viz výše uvedené). V krátkodobém horizontu let 2005–2006 lze pro vývoj obchodu konstatovat, že předpokládáme setrvalý stav, jenž bude jak důsledkem růstu HDP v roce 2005, který je odhadován na 6,0 %, tak v důsledku dalšího růstu spotřeby domácností. Co se týče odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování, lze předpokládat mírný růst většiny sledovaných charakteristik, resp. výsledků hospodaření podniků.

8

OKEČ 50

OBCHOD, OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST G 3. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel – OKEČ 50 Jako součást podnikatelských struktur a sítí se nadále rozvíjel v roce 2004 obchod spojený s motorismem, který se opírá o modernizovanou síť jednotek prodávajících motorová vozidla a příslušenství, včetně poskytování souvisejících služeb, a také o síť čerpacích stanic PHM. Tyto čerpací stanice rovněž ve velké míře poskytují obchodní a pohostinské služby (v podobě tzv. „convenience“ jednotek). Strukturu provozovatelů čerpacích stanic tvoří zahraniční značkové petrolejářské společnosti (AGIP, OMV, ESSO, SLOVNAFT atd.). Síť čerpacích stanic je dále doplněna o obchodní řetězce jako AHOLD CZ, CARREFOUR ČR či GLOBUS ČR. Z tuzemských společností pak patří mezi nejznámější a největší BENZINA.

3.1 Hlavní produkční charakteristiky Co se týče struktury podnikatelských jednotek v obchodě, dosahuje OKEČ 50 Obchod v motorismu pouze 6 % podílu na všech podnikatelských jednotkách sekcí G a H. Obdobně je vyšší podíl na přidané hodnotě a naopak nižší u počtu pracovníků, což potvrzuje vyšší produktivitu práce velkých podniků. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 50 v letech 2000–2004 ve s. c. 160 150

Index 2000 = 100

140 130 2000 120

2001 2002

110

2003 2004

100 90 Počet pracovníků

Přidaná hodnota


Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000

Z grafu č. 1 je možné vyčíst, že jedinou produkční charakteristikou se stabilním vývojem je počet pracovníků, kde byl za posledních 5 let zaznamenán trvalý růst. Ostatní tři produkční charakteristiky mají značně nestálý charakter. Účetní přidaná hodnota vykazuje právě v závislosti na struktuře obchodu kolísavé hodnoty, kdy růst v letech 2000–2004 byl v roce 2003 přerušen a přidaná hodnota poklesla dokonce pod úroveň roku 2002. Podniky s 0–99 zaměstnanci se podílejí na přidané hodnotě cca 70 % a cca 30 % zbývá na podniky se 100 a více zaměstnanci. Produktivita práce dle grafu č. 1 kopíruje hodnoty vztahující se k přidané hodnotě, tzn. s poklesem přidané hodnoty v roce 2003 byl zároveň zaznamenán i pokles produktivity práce. Z tabulky č. 1 je dále patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rovněž nerostly rovnoměrně, např. v roce 2003 došlo k jejich poklesu. Celkové tržby však dosáhly trvalého růstu, a to vlivem položky tržby za zboží, která rostla po celé pětileté období. 9

OKEČ 50

Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 50 v letech 2000–2004 ve s. c. (mil. Kč, osob)

2000

2001

2002

2003

2004

Tržby za prodej zboží 50

247 503,0

250 116,0

266 771,0

291 880,0

312 616,0

Tržby za prodej VVaS 50

32 076,9

36 607,4

44 290,5

42 510,3

46 052,7

114,1

121,0

96,0

108,3

100,0

114,1

138,1

132,5

143,6

20 904,2

25 827,6

32 106,4

26 089,7

28 137,2

123,6

124,3

81,3

107,8

Meziroční index

x

Kumulovaný index Účetní přidaná hodnota 50 Meziroční index

x

Kumulovaný index

100,0

123,6

153,6

124,8

134,6

Produktivita práce z PH 50

251,6

302,7

363,3

286,3

301,9

120,3

120,0

78,8

105,5

120,3

144,4

113,8

120,0

Meziroční index

x

Kumulovaný index Počet pracovníků 50 Meziroční index Kumulovaný index

100,0 83 073

85 318

x 100,0

88 363

91 121

93 193

102,7

103,6

103,1

102,3

102,7

106,4

109,7

112,2

Pozn.: Tržby za prodej zboží jsou uvedeny v běžných cenách

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000

3.2 Zaměstnanost Podíl na tržbách OKEČ 50 v OKEČ G představuje 12,8 %, kde přes 75 % podílu na tržbách generují podniky s 0–49 zaměstnanci. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 50 v roce 2004

50–249 17 %

250–999 3%

1000 a více 1% 0–9 50 %

10–49 29 % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

3.3 Investice Investice do OKEČ 50, charakterizované pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, dosáhly v roce 2004 hodnotu 9 630 mil. Kč. To představovalo meziroční nárůst oproti roku 2003 o 1 171 mil. Kč, ale snížení oproti roku 2002, kdy ekonomické subjekty vykázaly v této položce hodnotu 10 959 mil. Kč.

10

OKEČ 50

3.4 Perspektivy odvětví V závislosti na výše uvedeném a dále na silné pozici českého automobilového průmyslu lze předpokládat, že v příštích letech bude trend růstu tržeb za OKEČ 50 pokračovat. Stejně tak dojde k nárůstu podnikatelských jednotek, zejména v oblasti čerpacích stanic, kde současný stav pokrývá 80–90 % reálné sítě.

11

OKEČ 51

4. Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu – OKEČ 51 (kromě motorových vozidel) O vývoji velkoobchodní a zprostředkovatelské činnosti vypovídají údaje o tržbách a jejich struktuře v trojmístné OKEČ z časových řad ČSÚ za posledních pět let. Výrazný je podíl velkoobchodu s „meziprodukty“, ale i zprostředkování velkoobchodu a „ostatní“ velkoobchod vykazují vysokou nadprůměrnou dynamiku.

4.1 Hlavní produkční charakteristiky Celkový výkon velkoobchodu, měřený souhrnně dosaženými tržbami v kontextu s účetní přidanou hodnotou a dalšími ukazateli, dosáhl v roce 2004 hodnoty 1 552 813 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty. Dynamika a objem tržeb bez DPH jsou výsledkem komerčního a ekonomického usilování, pro něž jsou dány hlavní předpoklady v kupní síle domácností a v podmínkách podnikatelské sféry v jejích obchodních vazbách a ve spotřebě. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 51 v letech 2000–2004 ve s. c. 115

Index 2000 = 100

110

105 2000 2001 100

2002 2003 2004

95

90 Počet pracovníků

Přidaná hodnota



Za rok 2004 platí, že se naplnila výkonnost obchodu v oběhu a spotřebě v podnikatelských subjektech, včetně počínajícího růstu zahraničního obchodu. Z grafu č. 1 vidíme, že téměř všechny ekonomické ukazatele vykázaly dynamický růst, který se zvyšoval dle meziročního indexu u přidané hodnoty během roku 2004 o 119,9 % a u produktivity práce dokonce o 120,1 %. Tyto jednoznačně pozitivní efekty se promítly do růstu tržeb. Ty v roce 2004 přesáhly úroveň 100 000 mil. Kč, přesněji dosáhly na 104 937,7 mil. Kč. Pozitivní výsledky u ukazatelů produktivity práce, účetní přidané hodnoty a růstu tržeb byly ovšem dosaženy také s přispěním jen velice mírného snížení počtu zaměstnanců ve velkoobchodu.

12

OKEČ 51

Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 51 v letech 2000–2004 ve s. c. (mil. Kč, osob) Tržby za prodej zboží 51 Tržby za prodej VVaS 51 Meziroční index

2000 1 174 490 93 308,0

Meziroční index

1 211 390

2002

2003

2004

1 210 425

1 271 087

1 424 894

88 988,7

93 873,4

97 326,7

104 937,7

95,4

105,5

103,7

107,8

100,0

95,4

100,6

104,3

112,5

112 198,2

116 404,6

113 573,6

102 256,9

122 601,3

103,7

97,6

90,0

119,9

x

Kumulovaný index Účetní přidaná hodnota 51

2001

x

Kumulovaný index

100,0

103,7

101,2

91,1

109,3


469,9

460,0

468,5

443,6

532,9

97,9

101,9

94,7

120,1

97,9

99,7

94,4

113,4

Meziroční index

x


100,0 238 781

253 075

x 100,0

242 430

230 519

230 046

106,0

95,8

95,1

99,8

106,0

101,5

96,5

96,3



4.2 Zaměstnanost Vývoj zaměstnanosti v roce 2004 byl, stejně jako v roce 2003, charakterizován růstem počtu zaměstnanců ve velkých podnicích a spíše stagnací v podnicích do 99 zaměstnanců. Tento stav lze považovat za další důkaz trvale probíhající koncentrace. Je zřejmé, že původní šance pro zapojení lidí do obchodního podnikání a zaměstnání se v závislosti s požadavky na růst kvalifikace, flexibility pracovní síly a s využíváním sofistikovanějších technologických prostředků významně mění. Produktivnější formáty obchodování snižují svoji potřebu zaměstnanců, na druhé straně vyvstávají nové příležitosti v nových kapacitách, např. v obchodních centrech. Z výše uvedeného vyplývá, proč služby velkoobchodního charakteru při své objemové expanzi vyžadují personální saturaci, kterou u maloobchodu nepozorujeme. V průběhu let 2000–2004 docházelo, s výjimkou roku 2001, k poklesu počtu pracovníků ve velkoobchodě. Výše zmíněný pokles se ovšem v průběhu let zmírňoval a v roce 2004 k poklesu počtu pracovníků téměř nedošlo. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 51 v roce 2004

250–999 5% 50–249 21 %

1000 a více 3% 0–9 40 %


13

OKEČ 51

Z grafu č. 2 vidíme, že velikostní struktura zaměstnanosti je relativně rovnoměrná. Pouze skupina podniků do 9 zaměstnanců je oproti jiným obchodním OKEČ relativně nižší. Příčiny tohoto stavu jsou již výše popsány. Celkově zaujímá OKEČ velkoobchodu druhé místo v počtu pracovních míst v rámci sekcí G a H. Co se týče průměrných měsíčních mezd, rostly ve velkoobchodu v rámci sekcí G a H nejrychlejším tempem a také v roce 2004 dosahovaly nejvyšší hodnoty. Průměrná měsíční mzda v roce 2004 činila 20 881 Kč, což je oproti roku 2003 nárůst o 1 606 Kč, a také větší nárůst než nárůst průměrné mzdy v celé ekonomice, ten činil 1 136 Kč.

4.3 Investice Investice do OKEČ 51 jsou v závislosti na povaze velkoobchodní činnosti relativně nízké. Důvod je zřejmý, většinou se totiž jedná o investice do logistiky, resp. do IT systémů pro skladování zásob, vozového parku a stavebnictví, které jsou však především spojeny s počátečním stadiem podnikání.

4.4 Perspektivy odvětví V posledních letech zaznamenáváme trvale rostoucí význam velkých podniků, zvláště pak pod zahraniční kontrolou. Vzhledem ke skutečnosti, že struktura podnikatelských jednotek ve velkoobchodě převažuje spíše ke středním a větším podnikatelským subjektům, a to velmi často se zahraničním kapitálem, je velmi pravděpodobné, že pozitivní trendy, které jsou z časové řady 2000–2004 patrné, se budou rozvíjet i v dalších letech.

14

OKEČ 52

5. Maloobchod (kromě motorových vozidel) – OKEČ 52 V rámci struktury podnikatelských jednotek v sekcích G a H zaujímá dle objemu podnikatelských jednotek nejvýraznější postavení OKEČ 52, které bylo v roce 2004 vyjádřeno cca 52% podílem. Přestože je celkový počet podnikatelských jednotek převážně stabilní, dochází k přesunům v rámci jednotlivých dvoumístných OKEČ v rámci sekce G a H u forem podnikání, resp. FO a PO s tím, že posiluje podnikatelská forma PO. Průměrný počet aktivních subjektů se meziročně, resp. v letech 2003 a 2004 prakticky nezměnil. Došlo pouze k minimálnímu poklesu ze 140 184 na 140 128 registrovaných a aktivních subjektů. Dosažený stupeň obchodní vybavenosti je hodnocen spotřebitelskou i odbornou veřejností převážně pozitivně. Nicméně hlavní maloobchodní ukazatele, jako prodejní plocha na jednoho obyvatele a obrat na 1 m2 prodejní plochy, je stále pod průměrem EU-15. Pro zajímavost uvádíme dle pořadí skupinu firem s nejvyššími tržbami za rok 2004: Schwarz ČR (Kaufland a Lidl), Ahold Czech Republic, a.s. (Hypernova a Albert), REWE ČR (Penny market, Billa), Tesco Stores ČR, a.s. (Tesco Hypermarket a Tesco OD).

5.1 Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 52 v letech 2000–2004 ve s. c. 140

Index 2000 = 100

130

120 2000 2001 110

2002 2003 2004

100


Přidaná hodnota



Na konci roku 2004 zahrnovalo analyzované odvětví 140 128 registrovaných a aktivních subjektů, což je nejvíce ze všech odvětví v rámci sekce G. V podílu na tržbách v sekci G však obsadilo až druhé místo, když vykázalo podíl tržeb 27, 6 %. Nejvyšší podíly tržeb dosahují obory 52.1 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (supermarkety, hypermarkety a diskontní prodejny) a obor 52.4 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách. Z pohledu na vývoj produkčních charakteristik v letech 2000–2004 je patrné, že všechny sledované charakteristiky meziročně dosahovaly značně nevyvážených hodnot. Po růstu v roce 2002 lze v dalších letech sledovat stagnaci či mírný pokles opět u všech sledovaných charakteristik. Přestože spotřebitelský maloobchodní trh vykázal růst bez podstatných inflačních vlivů, byl trend u produkčních charakteristik značně nevyvážený. Důvody pro stagnaci odvětví maloobchodu byly spojeny s reformou veřejných financí a s některými dalšími dopady plynoucími z vývoje cen stěžejních surovin, zejména ropy a v některých případech také ze vstupu ČR do EU.

15

OKEČ 52


2000

2001

2002

2003

2004


506 385,0

544 768,0

597 269,0

641 683,0

660 076,0


19 685,0

25 347,7

21 565,0

22 929,0

21 292,0

75,8

119,7

76,4

93,0

100,0

75,8

90,7

69,3

64,5

67 025,7

57 808,6

82 462,2

79 834,7

77 278,0

86,2

142,6

96,8

96,8

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

86,2

123,0

119,1

115,3


161,7

140,5

217,1

216,2

213,8

86,9

154,5

99,6

98,9

86,9

134,2

133,7

132,2

Meziroční index

x


100,0 414 496

411 415

x 100,0

379 891

369 248

361 513

99,3

92,3

97,2

97,9

99,3

91,7

89,1

87,2



5.2 Zaměstnanost V rámci sekce G dochází k přesunu pracovních kapacit z maloobchodu do velkoobchodu. Tento trend je spojen s využíváním sofistikovanějších metod prodeje, resp. dosahování produktivity a efektivnosti práce. V průběhu let 2000–2004 došlo k největšímu poklesu počtu pracovníků v roce 2002, od té doby je situace více méně stabilní.

Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 52 v roce 2004

1000 a více 14 %

0–9 56 %

250–999 8% 50–249 7%

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

10–49 15 %

Z velikostní struktury maloobchodu je logické, že největší objem zaujímají na koláčovém grafu podnikatelské jednotky s 0–9 zaměstnanci a dále jednotky s 10–49 zaměstnanci. Průměrná mzda v maloobchodě v roce 2004 dosahovala hodnoty 11 618, což oproti roku 2003 znamenalo zvýšení o 593 Kč. Nárůst průměrné mzdy v maloobchodě byl tedy nižší než nárůst průměrné mzdy v odvětvích OKEČ 50 a 51.

16

OKEČ 52

5.3 Investice Investice pro OKEČ 52 charakterizované pořízením HIM a NIM nevykazují stejně jako v předchozích případech žádných významných hodnot. V roce 2004 došlo k poklesu investic tohoto druhu oproti roku 2003 o 2 160 mil. Kč. Investice do oblasti maloobchodu se vyznačují stejnou charakteristikou jako u velkoobchodu s tou výjimkou, že nezahrnují v takové míře logistické služby.

5.4 Perspektivy odvětví Přestože stupeň obchodní vybavenosti a diverzifikace obchodní sítě jsou hodnoceny pozitivně, bude i nadále pokračovat jejich optimalizace, a to zejména v souvislosti s nalezením rovnováhy mezi nadnárodními řetězci a sítěmi národních firem včetně maloobchodních aliancí. Za zmínku rovněž stojí stoupající podíl obchodu e-business, kde se v závislosti na trendu předchozích let počítá s dalším růstem.

17

OKEČ 55

6. Služby v oblasti ubytování a stravování – OKEČ 55 V odvětví ubytování a stravování jsou charakteristiky zcela odlišné od obchodu, projevuje se v nich zřejmá závislost i na celkovém vývoji cestovního ruchu, zvláště zahraničního. Odvětví služeb OKEČ 55 Ubytování a stravování se na tvorbě hrubého domácího produktu podílí spíše menší měrou, přesto má tendenci dosahovat v závislosti na růstu životní úrovně obyvatel ČR a také právě na zvyšování počtu návštěvníků ČR, a to zejména hlavního města Prahy, stále vyšších hodnot.

6.1 Hlavní produkční charakteristiky V průběhu uplynulých 5 let docházelo, s výjimkou roku 2003, k pozvolnému růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v tomto odvětví a také k růstu za prodej zboží. Od května roku 2004 naopak došlo ke změně trendu, tedy k trvalém poklesu tržeb v důsledku zvýšení DPH ve stravovacích službách na 19 %. U ubytovacích služeb byla zachována 5% sazba DPH. Nicméně výsledek hospodaření podniků se jeví jako velmi kolísavý, a to v závislosti na rozdílné dynamice výkonnosti, která je dosahována malými podniky a velkými podniky, zpravidla pod zahraniční kontrolou. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 55 v letech 2000–2004 ve s. c. 170 160

Index 2000 = 100

150 140 130 2000 120

2001 2002

110

2003 2004


Přidaná hodnota



Odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování nepatří k těm, která by růstu tržeb dosahovala prostřednictvím zvýšení produktivity práce a generováním vyšší přidané hodnoty, což je z grafu č. 1 jasně patrné. Důvodem pro tento stav je skutečnost, že zařízení jako hotely a jiná ubytovací zařízení, kempy a krátkodobá ubytovací zařízení, restaurace, výčepy a bary a také společnosti zajišťující stravování i účelové dodávky hotových jídel, jsou charakteristická vysokým podílem manuální práce. Tuto zatím nelze lehce nahradit účinnějšími pracovními nástroji. Nejvyšší zisky tak dosahují restaurace a hotely, které poskytují rozšířený zákaznický servis a zavádějí moderní pracovní postupy a metody řízení, což se samozřejmě odráží také na cenách poskytovaných služeb. Dokladem toho, že zákazník volí raději komplexní či specializovanou službu, je dramatický pokles tržeb v oboru 55.4 Výčepy a bary.

18

OKEČ 55


2000

2001

2002

2003

2004


5 551

6 589

10 481

9 574

7 557


77 517,3

87 810,0

92 132,0

91 476,8

95 593,8

113,3

104,9

99,3

104,5

100,0

113,3

118,9

118,0

123,3

21 955,4

28 749,9

34 829,5

31 955,8

32 767,6

130,9

121,1

91,7

102,5

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

130,9

158,6

145,5

149,2


129,2

178,0

201,8

194,1

197,4

137,8

113,3

96,2

101,7

137,8

156,2

150,3

152,9

Meziroční index

x


100,0 169 992

161 487

x 100,0

172 617

164 620

165 974

95,0

106,9

95,4

100,8

95,0

101,5

96,8

97,6



6.2 Zaměstnanost Vývoj zaměstnanosti byl obdobně jako v roce 2003 příznačný růstem ve velkých podnicích a spíše stagnací v podnicích do 99 zaměstnanců. Tento jev lze považovat za další odraz trvale probíhající koncentrace, i když v posledních letech o něco pomalejší a nesoucí nové znaky spojené se změnami v dislokaci obchodních sítí a rovněž tak s uplatňováním nových technologií. Předmětem podnikatelského zájmu zůstává růst produktivity a efektivnost práce a současně je vyžadován růst kvalifikace a flexibilita pracovní síly podle potřeb provozu podnikání. Produktivnější formáty pak vedou k nižší potřebě nekvalifikovaných zaměstnanců. Z tabulky č. 1 je patrné, že počet pracovních míst v odvětví OKEČ 55 mírně kolísá a budoucí trend ukazuje spíše na stagnaci, kdy počet zaměstnanců v tomto odvětví jako by konvergoval k počtu cca 166 000 pracovníků. Vzhledem k tomu, že produktivita práce a účetní přidaná hodnota více méně stagnují, tržby přesto mírně rostou. Jejich růstu bylo v roce 2003 dosaženo snížením počtu pracovních míst v tomto odvětví. Nicméně osobní náklady v průběhu let 2000–2005 kontinuálně rostly, a to zhruba o 1/3. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 55 v roce 2004

50–249 10 %

250–999 3%

1000 a více 4% 0–9 61 %


19

OKEČ 55

Z grafu velikostní struktury zaměstnanosti lze vyčíst, že nejvíce osob je zaměstnáno v kategorii firem od 0–9 zaměstnanců, a to celých 61 %. Následují podniky s počtem zaměstnanců od 10–49, které zabezpečují 22 % pracovních míst. Naopak nejméně jsou zastoupeny firmy s počtem od 250 do 999 zaměstnanců. V odvětví ubytování a stravování tak zůstává stále dominantní role malého a středního podnikání.

6.3 Investice Z pohledu dosahované přidané hodnoty nepředstavují investice základní hnací motor, tím je spíše již několikrát zmiňovaná spotřeba, zejména domácností. Ovšem je zřejmé, že i do odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování již proniká trend dosahování růstu produktivity a efektivnosti práce. Tato skutečnost by v budoucnu mohla implikovat nárůst investic jak do HIM, tak do NIM.

6.4 Perspektivy odvětví Trendy všech výše uvedených ukazatelů naznačují, že v krátkodobém horizontu rozhodně nedojde k dramatickým změnám v rámci tohoto sektoru, jeho stav se jeví spíše jako setrvalý. Vzhledem k nárůstu cestovního ruchu v ČR očekáváme rovněž mírný nárůst provozních jednotek, který je zejména v tomto odvětví předpokladem pro generování vyšších tržeb.

20

OKEČ K

7. Podnikatelské služby K (OKEČ 70–74) Skupina podnikatelských služeb je z mnoha hledisek sledování značně nesourodá, což samozřejmě přináší zejména z hlediska statistického sledování komplikace. Např. pro výpočet indexu tržeb se pro některé OKEČ používají tržby včetně DPH a pro jiné (70, 72 a 74) tržby bez DPH. Navíc je sektor služeb často postižen sezónními vlivy. Přes svou ekonomickou nesourodost, kterou OKEČ 70–74 vykazují, zaujímají podnikatelské služby v rámci sektoru služeb důležité postavení.

7.1 Hlavní produkční charakteristiky Podnikatelské služby se v roce 2003 podílely na celkovém HDP 13,1 %, přičemž průměrný meziroční vývoj ukazatele mírně klesal, a také na konci roku byl index tržeb u vybraných služeb nižší. Sektor podnikatelských služeb je tvořen malými a středními podniky, což lze dokladovat tím, že z celkového počtu ekonomických subjektů patřila v průběhu sledovaného období naprostá většina do skupiny s 1–19 pracovníky. Ekonomické subjekty s 20–99 pracovníky tvořily v průběhu sledovaného období necelá 2 %. Že je sektor OKEČ K tvořen zejména MSP, lze také dokladovat na tom, že např. ve skupině OKEČ 71.2 je pouze jeden podnikatelský subjekt, který zaměstnává více než 100 pracovníků. Zajímavé je, že v OKEČ K je evidováno minimální zastoupení subjektů pod zahraniční kontrolou (0,2 %), což je naprosto odlišná situace např. v porovnání s OKEČ G. Celkový počet ekonomických subjektů v průběhu let 2000–2004 stagnoval, a to zejména v období 2002/2003. Největší podíl na celkovém HDP ve skupině podnikatelských služeb tvoří dlouhodobě OKEČ 74.1 a 74.2, a to při stabilním růstu tržeb. Nejvýraznější a nejstabilnější nárůst z pohledu podílu na HDP je možné sledovat u OKEČ 74.3 a 74.5. Vzhledem k absolutnímu počtu podnikatelských subjektů, celkové zaměstnanosti, podílu na HDP a dalších ukazatelích se jeví OKEČ K v rámci celého hospodářství jako významný. Co se týče cenového vývoje, jsou některé typy služeb zahrnuty do Indexu spotřebitelských cen. Ovšem zatímco celková úroveň spotřebitelských cen byla více méně stabilní, cenový vývoj uvnitř spotřebního koše se lišil. Z kategorie služeb byl cenový index výrazně ovlivněn růstem cen bydlení. Tento růst byl způsoben především zvýšením cen zemního plynu od října 2004. Na vývoj cen bydlení dále působilo i zvýšení úhrad placených v družstevních bytech, zvýšení plateb vodného a stočného a konečně také plateb za odvoz odpadků. Jinak se ovšem na celkovém růstu cen v oddíle služeb podílelo zejména zvýšení cen služeb osobní péče, pojištění a finančních služeb, tedy služeb nespadajících do OKEČ K.

7.2 Zaměstnanost V podnikatelských službách dochází, stejně jako v jiných odvětvích služeb, trvale k absorpci uvolněných zaměstnanců z primárního a sekundárního sektoru. V podnikatelských službách bylo v roce 2004 zaměstnáno 431 173 pracovníků, přičemž v průběhu sledovaného období dochází k mírnému poklesu počtu pracovníků způsobenému zejména poklesem v rámci činností v oblasti nemovitostí (OKEČ 70). Nejvyšší absolutní zaměstnanost vykazují OKEČ ve skupině 74, které se podílejí na celkové zaměstnanosti podnikatelských služeb téměř 85 %.

7.3 Investice Investiční aktivita v oblasti podnikatelských služeb je v porovnání s OKEČ G a H o něco příznivější, zejména OKEČ 70 vykazuje vyšší hodnoty než OKEČ K. Ke konci roku 2004 byly investice charakterizované pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku vyčísleny hodnotou 44 636 mil. Kč. Co se týče podpory sektoru služeb ze státního rozpočtu, byl systém investičních pobídek dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, až do roku 2001 určen výhradně pro OKEČ zpracovatelského průmyslu. Ovšem s ohledem na celosvětový trend posilování sektoru služeb byla v roce 2001 v ČR poskytnuta formou pilotních projektů první

21

OKEČ K

investiční podpora firmám v oblasti strategických služeb, konkrétně společnostem Accenture a IBM. V případě IBM byly prostředky poskytnuty formou slevy na dani z příjmů a u Accenture se jednalo o poskytnutí přímé dotace. Nyní realizovaný Rámcový program pro podporu technologických center a strategických služeb, z kterého je v současné době možné získat prostředky na podporu služeb, je v platnosti od února roku 2004. Podporované aktivity v rámci programu STTC se vyznačují vysokým podílem přidané hodnoty a kvalifikované práce, úzkou vazbou na IT a mezinárodním zaměřením. Typickými příklady jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, regionální ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru a IT technologie a high-tech opravárenská centra. Podpora je poskytována formou dotace na podnikatelskou činnost, na školení a rekvalifikaci. Co se týče objemu poskytnutých investičních prostředků v oblasti strategických služeb, patří mezi nejvýznamnější projekt společnosti DHL Worldwide Express BV, která na území Prahy zamýšlí realizovat investici ve výši 5 559 mil. Kč a vytvoří téměř 870 nových pracovních míst, a dále projekt společnosti CCG, a.s., která v Moravskoslezském kraji zamýšlí provést investici ve výši 1 049,85 mil. Kč a vytvořit 176 nových pracovních míst. Podpora pro podnikatelské subjekty spadající do OKEČ K, které svým charakterem nevyhovují programu STTC, je zajišťována prostřednictvím programů podpory pro MSP (viz OKEČ G, tabulka č. 4).

7.4 Perspektivy odvětví Některá odvětví podnikatelských služeb se jeví z pohledu makroekonomických údajů a finančních ukazatelů jako velmi perspektivní a jiná nikoliv. Lze předpokládat, že bude i nadále docházet k pozvolnému posilování pozice podnikatelských služeb jak v rámci sektoru služeb, tak celé ekonomiky. Takový trend je zvláště očekáván u OKEČ 74.1 – právní a účetní činnosti, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění a poradenství v oblasti podnikání a řízení a dále u OKEČ 72.2 – publikování, dodávky a poradenství v oblasti hardwaru, které patří k oblastem s vyšší přidanou hodnotou. Za pozitivní trend lze rovněž označit zvyšování produktivity práce měřené přidanou hodnotou na pracovníka. To ovšem nelze vztáhnout generálně na všechny dvou- a trojmístné OKEČ v sekci K, neboť jak už bylo uvedeno, služby, tím spíše ty podnikatelské, jsou velmi nesourodou oblastí.

22

OKEČ 70

ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU: PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI K 8. Činnosti v oblasti nemovitostí – OKEČ 70 OKEČ 70 Činnosti v oblasti nemovitostí je z velké míry ovlivněn legislativní úpravou, která ve sledovaném období vedla k regulaci nájmů. Nájem je významnou složkou příjmu vlastníků nemovitostí a relace mezi zisky z pronájmu bytových a komerčních prostor je více než zřejmá. Zatímco vlastníci nemovitostí, resp. pronajímatelé, kteří pronajímají byty podléhající regulovanému nájemnému, vykazovali zejména v období 2000–2003 značné ztráty, vlastníci komerčních prostor v centru Prahy se zařadili, pokud jde o ceny pronájmů, na 17. místo na světě v žebříčku nejdražších lokalit (např. ulice Na příkopě).* Hospodářský výsledek po zdanění se přehoupl do kladných hodnot až v roce 2003, kdy došlo k pozvolné deregulaci nájmů. V současné době je v platnosti návrh, který přijala Poslanecká sněmovna 20. prosince 2005 a podle kterého nájemné v bytech s regulovanými činžemi vzroste od 1. ledna 2007 do roku 2010 v průměru o 14,2 % za rok.

8.1 Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1 potvrzuje výše popsaný trend, kdy docházelo, s výjimkou roku 2001, k pozvolnému růstu tržeb za vlastní výrobky a služby a v roce 2004 dokonce k meziročnímu růstu o takřka 10 p. b. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 70 v letech 2000–2004 ve s. c. 140 135 130 Index 2000 = 100

125 120 115 2000

110

2001 105

2002

100

2003

95

2004


Přidaná hodnota



Přidaná hodnota kopírovala v průběhu let 2000–2003 vývoj v tržbách. Je zajímavé, že v roce 2004 byl nárůst tržeb dosažen i s poklesem přidané hodnoty a také produktivity práce. U té je bohužel tento trend ve sledovaném období patrný již od roku 2002. Zcela kolísavý vývoj pak vykazuje charakteristika počet pracovníků, kde v průběhu období 2000–2004 docházelo jak k růstu, tak poklesu počtu pracovníků. Největší propad byl zaznamenán v roce 2001, kdy v OKEČ 70 bylo evidováno 39 952 pracovníků. Na konci roku 2004 bylo toto číslo prakticky vyrovnáno s výchozím rokem 2000 a činilo 44 528 pracovníků.

* Zdroj: Mercer Human Resource Consulting

23

OKEČ 70


2000

2001

2002

2003

2004


6 273

4 264

4 560

5 301

4 315


59 284,6

54 392,3

71 032,9

72 923,3

81 916,9

91,7

130,6

102,7

112,3

100,0

91,7

119,8

123,0

138,2

24 764,4

20 139,5

28 846,8

33 207,3

28 664,7

81,3

143,2

115,1

86,3

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

81,3

116,5

134,1

115,7


554,7

504,1

708,3

692,7

643,7

90,9

140,5

97,8

92,9

90,9

127,7

124,9

116,1

Meziroční index

x


100,0 44 644

39 952

x 100,0

40 726

47 937

44 528

89,5

101,9

117,7

92,9

89,5

91,2

107,4

99,7



8.2 Zaměstnanost Již bylo řečeno, že zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 70, vyjádřená počtem pracovníků, není stálá a výrazně se meziročně mění. Naopak je tomu u struktury podnikatelských jednotek, která vykazuje poměrně stabilní vývoj. Struktura podniků je v OKEČ 70 zastoupena nejvíce malými a středními podniky, resp. podniky s 0–9 zaměstnanci, které pokrývají necelé 2/3 všech zaměstnaných v odvětví činností v oblasti nemovitostí. Podniky s 0–49 zaměstnanci pak představují 85 % všech zaměstnanců v OKEČ 70. Pouze 1 % podniků operujících v odvětví OKEČ 70 eviduje více než 250 zaměstnanců. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 70 v roce 2004

50–249 14 %

10–49 26 %

250–999 1%

0–9 59 %


8.3 Investice V průběhu let 2000–2004 investice ve sledovaném období značně kolísaly. Přesto představují odvětví, ve kterém je investiční aktivita charakterizována pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku, jako tradičně nejsilnější. V žádném roce sledovaného období neklesly investice pod úroveň 31 350 mil. Kč.

24

OKEČ 70

Investice 2003 byly minimálně v letech 2002–2003 ovlivněny přípravou a vstupem ČR do Evropské unie. Pozitivně se faktor stability české ekonomiky odrazil především ve výši investorských výnosů dosahovaných při realizaci nemovitostních projektů v roce 2003. Návratnost investic v jednotlivých segmentech dosahovala těchto hodnot: bydlení 4–5 %, kanceláře 8–9 %, sklady a průmyslové nemovitosti 10 %, maloobchodní prostory 8–9 %, hotely 10–20 %. Státní podpora pro OKEČ 70 je poskytována MMR např. ze Státního fondu rozvoje bydlení a jiných.

8.4 Perspektivy odvětví Rozvoj činnosti v oblasti OKEČ 70 je kromě výše uvedené právní úpravy závislý na mnoha dalších faktorech, zejména pak na dopravní a jiné infrastruktuře a vybavenosti daného regionu dalšími službami. Rozvoj tohoto odvětví má výrazně regionální a dokonce i místní charakter a je úzce spojen s perspektivou a rozvojovým plánem daného regionu. Ministerstvo pro místní rozvoj sdělilo, že nájemné v bytech s regulovanými činžemi vzroste od začátku roku 2007 do roku 2010 v průměru o 19,2 % za rok – místo původních 14,2 procenta. Tato data vycházejí z aktuálních cen bytů. Regulované nájemné se vztahuje na 760 000 bytů, což je necelá pětina bytového fondu. Otázkou zůstává, jak se v prodeji a pronájmu nemovitostí projeví zvýšení DPH na 19 % od 1. ledna 2008. Trend vývoje českého realitního trhu je dále spojen s příznivě se vyvíjející cenovou úrovní, která je způsobena narůstající přítomností nadnárodních developerů, ale také institucionálních i privátních investorů a renomovaných konečných uživatelů (nájemců). Trh nemovitostí by měl být v budoucnu kromě vývoje HDP nejvíce závislý na úrokové míře, výnosovém procentu a z dalších faktorů na míře inflace a kupní síle. K pozitivním dopadům v rámci výstavby nových projektů přispívají nízká úroková míra, vysoký růst HDP a oslabení síly koruny, zatímco opačný vývoj již zmíněných faktorů by mohl způsobit negativní dopad. Změny úrokových sazeb budou pravděpodobně nejvíce ovlivňovat rezidenční a kancelářské oblasti, HDP a kupní síla koruny pak bude působit především na kancelářský, retail a průmyslový segment. Nezaměstnanost a inflace by měla mít všeobecný vliv na všechny segmenty trhu.

25

OKEČ 71

9. Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy – OKEČ 71 Odvětví OKEČ 71 patří, s ohledem na ekonomické ukazatele vztažené k celkové přidané hodnotě ekonomiky ČR, která vykázala v roce 2004 nárůst cca 0,3 %, spíše k nevýznamnému odvětví služeb. Největšího podílu na celkové přidané hodnotě v rámci této skupiny dosahují obory 71.1 a 71.3, přičemž obor 71.3 se podílel v roce 2004 na celkové zaměstnanosti v dané oblasti podnikatelských služeb cca 43 %. Obor 71.3 rovněž vykazuje nejvyšší produktivitu práce. Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy tudíž není v rámci skupiny podnikatelských služeb významným podílníkem ani na HDP, ani na zaměstnanosti.

9.1 Hlavní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky dosahují meziročně s výjimkou vývoje tržeb značně kolísavých hodnot. Nicméně v absolutních hodnotách konvergují kategorie produktivita práce a přidaná hodnota spíše k mírnému růstu a kopírují tak vývoj v tržbách. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se v průběhu let 2000–2004 zvýšily na hodnotu 11 793,1 mil. Kč. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 71 v letech 2000–2004 ve s. c. 230 210

Index 2000 = 100

190 170 2000 150

2001 2002

130

2003 2004


Přidaná hodnota



Kromě mírného nárůstu produktivity práce a přidané hodnoty se na růstu tržeb podílelo také snížení počtu pracovníků. Počet pracovníků v odvětví ukazuje, že trend má spíše sestupnou tendenci. V průběhu let 2000–2004 došlo k poklesu počtu pracovníků v odvětví o 2 612 pracovníků.

26

OKEČ 71


2000

2001

2002

2003

2004


2 612

1 991

2 456

2 334

2 701


8 864,7

9 630,6

9 189,1

10 960,4

11 793,1

108,6

95,4

119,3

107,6

100,0

108,6

103,7

123,6

133,0

3 708,7

5 708,2

3 811,3

5 223,4

5 673,4

153,9

66,8

137,1

108,6

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

153,9

102,8

140,8

153,0


415,7

816,0

531,1

761,7

899,1

196,3

65,1

143,4

118,0

196,3

127,8

183,2

216,3

Meziroční index

x


100,0 8 922

6 995

x 100,0

7 176

6 858

6 310

78,4

102,6

95,6

92,0

78,4

80,4

76,9

70,7



9.2 Zaměstnanost Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 71 v roce 2004

50–249 11 %

10–49 27 %

0–9 62 %


Z celkového počtu podnikatelských subjektů v roce 2004 bylo 89 % těch, kteří zaměstnávají 0–49 pracovníků. V této struktuře zaměstnanosti je pouze jediný ekonomický subjekt, který zaměstnává více než 100 pracovníků, a to v oboru 71.2 Pronájem ostatních dopravních prostředků.

9.3 Investice Charakter činnosti odvětví OKEČ 71 nevyžaduje tak široký rozsah investování jako OKEČ 70. To je patrné i na objemu investic, které podniky vložily do svého podnikání v podobě pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku. V roce 2004 dosáhly investice hodnoty 8 657 mil. Kč.

27

OKEČ 71

9.4 Perspektivy odvětví Předpokládáme, že současná struktura zaměstnanosti se příliš měnit nebude. Růst HDP v tomto odvětví bude v budoucnu možné dosahovat zejména prostřednictvím růstu přidané hodnoty či produktivity práce. Není pravděpodobné, že by došlo k nárůstu subjektů – pronajímatelů a k následnému zvýšení tržeb na základě dramatického zvýšení zakázek. Dále lze předpokládat, že lépe se bude dařit subjektům se zahraničním kapitálem či těm, které jsou pod plnou zahraniční kontrolou. To se týká zejména oboru 71.3, kde podíl podniků se zahraniční kontrolou v roce 2003 činil 0,78 %.

28

OKEČ 72

10. Činnosti v oblasti výpočetní techniky – OKEČ 72 Odvětví OKEČ 72 je v rámci podnikatelských služeb jedním z nejperspektivněji se rozvíjejících odvětví, i když ani tady se nevyhneme rozdílům v ekonomických výsledcích u trojmístných OKEČ. Jednou z výrazných charakteristik odvětví je stoupající potřeba pořízení a využití IT technologií nejen jako technických prostředků pro zpracování a uchování dat, ale také jako nedílné součásti řídících a výrobních procesů. Druhým významným rysem je skutečnost, že v odvětví výpočetní techniky byla v roce 2004 zaznamenána nejvyšší průměrná mzda, a to 40 220 Kč. To je 21 638 Kč nad celorepublikovým průměrem. Meziročně tak mzda vzrostla při nominálním přírůstku o 2 557 Kč a relativně o 6,8 %.

10.1 Hlavní produkční charakteristiky K trvalému přírůstku tržeb došlo ve sledovaném období jen u oboru 72.1 Poradenství v oblasti hardwaru a u oboru 72.2 Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru. U zbývajících sledovaných skupin, tedy u oborů 72.3, 72.4, 72.5 a 72.6, došlo ve 4. čtvrtletí roku 2004 k poklesu tržeb. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 72 v letech 2000–2004 ve s. c. 150

Index 2000 = 100

140

130

120

2000 2001

110

2002 2003 2004

100


Přidaná hodnota



Další rozvoj některých kategorií OKEČ byl zpomalován v důsledku růstu běžných cen, vzrůstající vybaveností firem výpočetní technikou, což způsobovalo pokles potřeby externího zpracování dat, a také nerentabilností oprav výpočetní techniky. Perspektivnost odvětví OKEČ 72 je podtržena také výsledným trendem všech produkčních charakteristik, které jak v meziročním srovnání, tak v absolutních číslech dosahovaly růstu. Výjimkou byl rok 2002, kdy došlo v závislosti na meziročním i celkovém poklesu počtu pracovníků k poklesu přidané hodnoty. Tento pokles byl kompenzován nárůstem produktivity práce v odvětví výpočetní techniky. V následujícím roce se počet pracovníků opět zvýšil a v závislosti na tom klesla i produktivita práce. Nicméně po celé pětileté období byl zachován růst tržeb s výjimkou 4. čtvrtletí roku 2004. Tržby za činnosti v oblasti výpočetní techniky se ve 4. čtvrtletí 2004 snížily o 9,2 %, což je největší meziroční pokles v průběhu let 2000–2004, resp. od roku 1998. Důvodem pro tuto situaci byla vysoká základna roku 2003, kdy prosincové tržby vlivem očekávání zvýšení sazby DPH zaznamenaly rekordní nárůst.

29

OKEČ 72


2000

2001

2002

2003

2004


18 242,0

21 015,0

16 635,0

20 008,0

19 294,0


40 996,2

43 997,0

45 115,5

51 571,2

58 660,2

107,3

102,5

114,3

113,7

100,0

107,3

110,0

125,8

143,1

18 525,1

23 583,4

23 173,2

24 958,7

27 650,4

127,3

98,3

107,7

110,8

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

127,3

125,1

134,7

149,3


428,8

526,8

538,7

521,9

563,6

122,8

102,3

96,9

108,0

122,8

125,6

121,7

131,4

Meziroční index

x


100,0 43 199

44 766

x 100,0

43 013

47 819

49 060

103,6

96,1

111,2

102,6

103,6

99,6

110,7

113,6



10.2 Zaměstnanost V odvětví OKEČ 72 bylo v roce 2004 zaměstnáno 49 060 pracovníků, což představuje meziroční nárůst o 1 241 pracovníků. Obor 72.2 se na tomto ukazateli podílí více než 66 %. Naopak nejmenší podíl na zaměstnanosti a přidané hodnotě dosahují obory 72.4 a 72.6. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 72 v roce 2004


250–999 8% 50–249 21 %

10–49 28 %

0–9 43 %

I pro tuto oblast služeb platí, že se na její velikostní struktuře výrazně podílejí malé a střední podniky. Do kategorie podniků 0–49 zaměstnanců spadá 71 % podnikatelských jednotek. Výrazné, téměř 30 % zastoupení, mají ovšem i podniky s 50–999 zaměstnanci. Přičemž přes 70 % velkých ekonomických subjektů (s více než 100 pracovníky) spadá pod obor 72.2. Podíl podniků se zahraniční kontrolou s 20 a více pracovníky se v oblasti podnikatelských služeb OKEČ 72 pohybuje kolem 0,5 %. Výjimkou jsou subjekty v oboru 72.4, kde tento podíl činí přibližně 1,1 %.

30

OKEČ 72

10.3 Investice V rámci sekce K nepatří odvětví OKEČ 72 k těm odvětvím, které se řadí v investování na přední místa. Nicméně v průběhu let 2000–2004 se zvýšil objem investic, opět vyjádřený pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku, o 4 172 mil. Kč.

10.4 Perspektivy odvětví Již v úvodu jsme se zmínili, že perspektiva odvětví je spojena z velké části s výrobním procesem jak v primárním, tak sekundárním sektoru. Vzhledem k silné a stále slibně se vyvíjející pozici průmyslové výroby, a navíc při stále probíhající restrukturalizaci některých podniků, je perspektiva šíření sofistikovaných IT řešení velmi pravděpodobná. Další příležitosti IT sektoru jsou nepochybně spojeny čistě s poskytováním IT služeb, např. s předpokládaným růstem podílu e-business a e-commerce.

31

OKEČ 73

11. Výzkum a vývoj – OKEČ 73 Těžiště výzkumu a vývoje v České republice leží zejména na bedrech základního výzkumu. Operativní výzkum a vývoj, který má již blíže ke komercionalizaci jeho výsledků, je v ČR zastoupen méně. Taková situace vede bohužel k tomu, že oblast inovací, která je pro další rozvoj výrobků, zboží a služeb z pohledu prodeje klíčová, je v ČR např. ze strany EU a také OECD stále hodnocena poněkud s rozpaky. Menší zastoupení výzkumných a vývojových kapacit ve výrobních podnicích ovšem není pouze problémem ČR, nýbrž celé Evropy. Tento problém je navíc do jisté míry spojen s procesy internacionalizace a globalizace, které umožňují koncentrovat výzkumné a vývojové aktivity nadnárodních společností do jedné oblasti, jež pak zabezpečuje svými výsledky veškerou prodejní síť. Oblast výzkumu a vývoje zaujímá na celkové přidané hodnotě v rámci sekce K nejmenší podíl a stejně tak se v České republice umísťuje spolu s kosmickou dopravou na posledním místě. Tato oblast také zaměstnává ze všech podnikatelských služeb nejméně pracovníků. Mnohem výraznější postavení v rámci odvětví OKEČ 73 zaujímá výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technologických věd. Ekonomické výsledky charakterizované tržbami jsou za obor 73.2 takřka nevýznamné.

11.1 Hlavní produkční charakteristiky Odvětví výzkumu a vývoje vykazuje zřejmě nejkolísavější výsledky ze všech vybraných sledovaných OKEČ a samozřejmě také z podnikatelských služeb. Tržby se v průběhu let 2000–2004 drží zhruba na stejné úrovni, dosahují hodnot okolo 4 600 mil. Kč. Ani ostatní produkční charakteristiky nemají příznivé hodnoty. Z tabulky č. 1 je možné vyčíst, že přidaná hodnota vykazuje ve sledovaném období značně kolísavých hodnot. Celkově však lze zaznamenat spíše klesající trend, kdy jak absolutní hodnota v mil. Kč, tak kumulovaný index dosáhly v roce 2004 nižších hodnot než ve výchozím roce 2000. Také meziroční index v letech 2003/2004 poklesl na hodnotu 94,0 p. b. Jen o něco lepší výsledky vykazuje produktivita práce. Při srovnání let 2000 a 2004 je výchozí a konečná hodnota shodná. V letech 2001–2003 sice došlo k mírnému nárůstu produktivity práce, oproti roku 2000, a to cca o 10 p. b., ale v roce 2004 došlo meziročně opět k propadu, a to téměř o 17 p. b. Počet pracovníků v odvětví OKEČ 73 se ve sledovaném období trvale snižoval. Výjimkou byl rok 2004, kdy došlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti v této oblasti. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 73 v letech 2000–2004 ve s. c. 115

Index 2000 = 100

110

105 2000 2001 100

2002 2003 2004

95


Přidaná hodnota



32

OKEČ 73


2000

2001

2002

2003

2004


323

308

399

165

208


4 586,7

4 802,7

4 378,5

4 459,3

4 699,2

104,7

91,2

101,8

105,4

100,0

104,7

95,5

97,2

102,5

1 963,6

2 135,0

1 846,6

1 849,3

1 738,4

108,7

86,5

100,1

94,0

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

108,7

94,0

94,2

88,5


305,8

342,7

313,2

337,0

305,8

112,1

91,4

107,6

90,7

112,1

102,4

110,2

100,0

Meziroční index

x


100,0 6 422 x 100,0

6 230

5 896

5 488

5 685

97,0

94,6

93,1

103,6

97,0

91,8

85,5

88,5



11.2 Zaměstnanost Co se týče velikostní struktury zaměstnanosti, je na první pohled patrná odlišnost od ostatních OKEČ podnikatelských služeb, které jsou zejména tvořeny MSP, resp. podniky do 49 zaměstnanců. Oblast vědy a výzkumu tedy charakterizuje skutečnost, že nejvíce zaměstnanců (více než 50% podíl) je sdruženo v podnicích od 50 do 249 zaměstnanců. Druhé místo zaujímají podniky s počtem zaměstnanců od 250 do 1000. Obě kategorie podniků pak dohromady zaměstnávají 78 % pracovníků.

Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 73 v roce 2004

250–999 25 %

0–9 8% 10–49 14 %


Struktura zaměstnanosti, patrná z grafu č. 2, jen dokladuje předchozí komentář, že výzkum a vývoj je v současné době zastoupen zejména ve velkých podnicích.

33

OKEČ 73

11.3 Investice Investice do výzkumu a vývoje jsou dlouhodobě diskutovanou oblastí, kde je zřejmé, že objem plynoucí do výzkumu je zcela nedostatečný. V roce 2004 bylo vynaloženo ze státního rozpočtu na oblast výzkumu a vývoje 0,53 % HDP a celkové investice do analyzovaného odvětví představovaly 1,28 % HDP. Vládní výdaje na výzkum a vývoj v roce 2004, a to jak institucionální, tak účelové činily 14 663 876 Kč. Vyjádřeno ukazatelem pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se u odvětví OKEČ 73 pohybujeme v rozpětí zhruba od 412 do 620 mil. Kč.

11.4 Perspektivy odvětví Vzhledem ke skutečnosti, že výzkum a vývoj je především spojen s dostatečnou kapitálovou vybaveností, nelze předpokládat, že v příštích letech dojde k dramatickému nárůstu výzkumných kapacit. Předpokladem pro takový růst by byl vznik nových velkých podniků nejlépe s domácím kapitálem, které si mohou výzkum a vývoj nejenom dovolit, ale pro které je výzkum a vývoj nezbytným předpokladem pro udržení či posílení konkurenceschopnosti svých výrobků.

34

OKEČ 74

12. Ostatní podnikatelské činnosti – OKEČ 74 OKEČ 74 představuje značně nehomogenní, ale velmi významnou skupinu podnikatelských služeb, a to jak z pohledu tvorby DPH, tak ve vztahu k celkové zaměstnanosti. Celková zaměstnanost, vyjádřená počtem 325 590 pracovníků, se rovná téměř 84 % podílu ve skupině podnikatelských služeb. Nejvýznamnější část z daného podílu dosahují v roce 2004 právní a účetní činnosti a jejich revize, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění a poradenství v oblasti podnikání a řízení (obor 74.1). Naopak nejmenšího podílu jak na celkové přidané hodnotě, tak na zaměstnanosti v této oblasti dosahoval obor 74.5.

12.1 Hlavní produkční charakteristiky Přes svoji značnou diverzifikaci se odvětví OKEČ 74 může pochlubit nejstabilnějšími růstovými trendy ze všech podnikatelských, ale i vybraných služeb. Zejména tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, ale také za prodej zboží trvale rostly, a to takřka stejným tempem – meziročně vždy o 2–3 p. b. Nejrychlejší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 2001. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 74 v letech 2000–2004 ve s. c. 140 135 130 Index 2000 = 100

125 120 2000

115

2001 110

2002

105

2003

100

2004


Přidaná hodnota



Také v roce 2004 vzrostly tržby ve všech sledovaných odvětvích, ovšem s výjimkou reklamy, kde byl ve 4. čtvrtletí poprvé zaznamenán pokles tržeb. Důvod pro tento pokles je možné nalézt v trvalém růstu jejich cen. Účetní přidaná hodnota a produktivita práce se zvyšovaly nejrychleji v roce 2002. Vysoká základna a nárůst počtu pracovníků v roce 2003 byly pak zřejmě příčinou meziročního poklesu obou charakteristik v následujícím roce. Z grafu č. 1 lze vyčíst, že se jednalo o jediný meziroční pokles v průběhu let 2000–2004. Charakteristika počtu pracovníků zaznamenávala trvale pomalejší nárůst, s výjimkou již avizovaného meziročního poklesu v roce 2002. V celém sledovaném období však počet pracovníků v odvětví OKEČ 74 setrvale rostl a v roce 2004 dosáhl hodnoty 325 590 pracovníků.

35

OKEČ 74


2000

2001

2002

2003

2004


16 054

16 591

18 463

18 317

19 575


245 590,9

274 978,5

282 966,6

287 499,3

296 591,8

112,0

102,9

101,6

103,2

100,0

112,0

115,2

117,1

120,8

83 539,5

85 553,7

101 601,4

101 264,7

116 390,7

102,4

118,8

99,7

114,9

Meziroční index

x


x

Kumulovaný index

100,0

102,4

121,6

121,2

139,3


271,5

276,8

338,7

312,0

357,5

101,9

122,4

92,1

114,6

101,9

124,8

114,9

131,7

Meziroční index

x


100,0 307 693 x 100,0

309 100

299 939

324 569

325 590

100,5

97,0

108,2

100,3

100,5

97,5

105,5

105,8



12.2 Zaměstnanost Pokud se týká struktury zaměstnanosti, je oblast ostatních podnikatelských činností typickým reprezentantem služeb obecně. Významný podíl (70 %) zaujímají podnikatelské jednotky s méně než 50 zaměstnanci. Nejvíce podniků, zaměstnávajících 100 a více zaměstnanců, podniká v oboru 74.5. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 74 v roce 2004

250–999 9%

1000 a více 5%

50–249 16 %


10–49 18 %

0–9 52 %

12.3 Investice Odvětví OKEČ 74 vykazuje v rámci podnikatelských služeb druhou největší investiční aktivitu. Podniky vynaložily v průběhu let 2000–2004 každoročně do pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku více než 15 000 mil. Kč. V roce 2004 to bylo dokonce 16 297 mil. Kč. Výjimkou byl rok 2003, kdy podniky do této oblasti alokovaly ze svých zdrojů pouze 13 349 mil. Kč.

36

OKEČ 74

12.4 Perspektivy odvětví Vzhledem ke skutečnosti, že služby obecně mají v rámci ekonomické struktury ČR prostor k dalšímu růstu, a také vzhledem k tomu, že většina ostatních podnikatelských služeb je úzce spojena s průmyslovou činností, je nanejvýš pravděpodobné, že odvětví OKEČ 74 v budoucnu svůj podíl na HDP a zaměstnanosti ještě zvýrazní.

37

ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb

Recommend Documents